Posuzování na klubových zkouškách Porada a školení rozhodčích ČKCHABJ Nová Živohošť dne 11. 5. 2013 1. základní princip - posuzování vychází jednoznačně z platných zkušebních řádů pro lovecké psy (dále jen ZŘ). Tyto řády jsou platné od 1. 1. 2008 a jsou dosud platné. Některé discipliny nejsou ve ZŘ detailně řešeny a závisí proto na posouzení rozhodčího z výkonu. Abychom sjednotili náhled rozhodčích tak, aby byly tyto discipliny posuzovány na klubových zkouškách prakticky stejně nebo aby posuzování vycházelo ze stejných zásad, zorganizoval klub poradu resp. školení klubových rozhodčích. 2. základní princip - zásady posuzování by měly vycházet z praxe, tedy z toho, co od psů požadujeme v lese při výkonu práva myslivosti, při lovu ať už individuálním či zejména při společných lovech a to hlavně na zvěř černou. Tam, kde je v následujícím textu napsáno viz ZŘ, znamená to, že disciplína je plně popsaná ve zkušebním řádu. Nyní k jednotlivým druhům zkoušek.
BZH – barvářské zkoušky honičů Tyto zkoušky jsou dostatečně popsány ve ZŘ, snad jen dodat to, že ZŘ pro BZH jsou platné pro všechny účastníky klubových zkoušek (v případě účasti jiných plemen) a tuto skutečnost je třeba zdůraznit v propozicích, zkouší se podle zkušebních řádů pro BZH ne BH, nekluboví účastníci resp. jiná plemena se přizpůsobí. Tuto skutečnost zdůrazní vrchní rozhodčí při poradě rozhodčích a to zejména posuzují-li na zkouškách nekluboví rozhodčí. Po zkušenostech z loňska, kdy došlo k určitému excesu ze strany ústřední kynologické komise ČMMJ, zdůrazňuji ještě jednou, že ZŘ jsou platné a discipliny se zkouší tak, jak jsou popsány ve ZŘ. Disciplina „CHOVÁNÍ U STŘELENÉ ZVĚŘE“ Zkouší se po dosledu.Bude provedena tak, že černá zvěř bude založena na místo způsobem vlečným nebo-li vlečkou a pes se vypouští ve směru vlečeného kusu černé zvěře, tedy po pachové stopě. Posuzuje se hlavně, jestli se pes nebojí, nenačíná, nebo nehrobaří. Jinak vše viz.ZŘ. Setkal jsem se ještě nedávno s tím, že zašitý kus divočáka byl zmrzlý na kost, tak to se nesmí stát. Tato disciplina se samozřejmě stejně posuzuje na ZH.
ZH – zkoušky honičů Zkoušky důležité z hlediska chovnosti psů, jedny z nejnáročnějších zkoušek. Většina disciplin popsána dostatečně v ZŘ. Na klubových zkouškách se posuzuje podle ZŘ pro zkoušky honičů, čili ZH, ne pro honičské zkoušky pro jezevčíky a teriéry, čili HZ. Opět nekluboví účastníci resp. psi jiných plemen, pokud se účastní, musí se přizpůsobit. Vždy tuto skutečnost uvádět v propozicích. Disciplina „NOS“: viz ZŘ – Rozhodčí posuzuje v průběhu celých zkoušek, zvláště se přihlíží k práci na stopě.
Disciplina „HLEDÁNÍ“. Pokud se pes nevzdálí od vůdce více než 100 m nebo se vzdálí jednou na dobu kratší než 5 min, je ohodnocen známkou 0. U věty „ Přítomnost vůdce si má pes v určitých intervalech, asi po 5 minutách, pokud nehoní zvěř, ověřit a řídit se směrem honěné leči“, neberte tento časový limit v úvahu, je to
třeba posoudit individuálně podle toho, zda pes pracoval v kontaktu se zvěří. Disciplina „NAHÁNĚNÍ“ a „HLASITOST“. Nahánění je nejdůležitější disciplina a zároveň vlastnost, která dělá honiče honičem. Posuzuje se ruku v ruce s disciplinou hlasitost. Požadováno je hlasité vytrvalé pomalejší nahánění. Pes soustavně vyhledává černou zvěř, kterou vyhání z krytu, resp. nahání na střelce, neprojevuje se u něj bázlivost tím, že by zapíral čerstvou stopu černé nebo při vizuálním kontaktu odběhl od černé zvěře. Naopak, při kontaktu se projevuje soustavným dotíráním a hlášením (vzdálenost od kusu není rozhodující. U hlasitosti je potřeba si dobře přečíst ZŘ, zejména kdy je pes hodnocen známkou 0. Zkušenosti z některých „omsových“ zkoušek resp. z posouzení některých rozhodčích ukazují, že ne vždy je tato disciplina posuzována dobře. Hlasitost ve smyslu této discipliny není jen to, že pes štěká a je tím pádem hodnocen známkou 4. Přečíst dobře ZŘ, HNED PRVNÍ VĚTA!! Výše zmíněné discipliny jsou někdy velmi těžko posouditelné, proto pokud to bude jen trochu možné, mohou se v rámci zkoušení psů rozhodčí posouvat v leči na předsunutá místa s dobrou viditelností, případně využívat tzv. „štontů“ ze kterých budou mít dostatečný přehled, nemusí jen striktně postupovat lečí v řadě s vůdci či honci. Je třeba, aby tyto možnosti projednal vrchní rozhodčí na poradě s pořadatelem a s rozhodčími. Zásadou je, aby byla využita každá možnost k objektivnímu posouzení psa. Rovněž byl dohodnutý společný postup na klubových ZH, kdy při nástupu do leče po zahájení lovu budou vypuštěni psi a vůdci s rozhodčími setrvají cca 5 minut na místě, aby tak rozhodčí měli možnost posoudit již na začátku chování a aktivitu psů, tj. samostatné hledání a chuť do práce. Samozřejmě celkové hodnocení proběhne až na základě absolvování celé leče a práce psa během ní. Je to jen jakési vodítko, které nám ale mnohdy ukáže, jak pes pracuje i během leče. Disciplina „DOSLED“ (vždy šlapaná + pobarvená stopa): viz ZŘ, ale musí být proveden jen na stopě černé zvěře a stopa musí být minimálně 12 hod stará (tzv. založena navečer předchozího dne). Disciplina „OCHOTA K PRÁCI NA ČERNOU ZVĚŘ“. Tato disciplina prodělala během 20 let nejvíce změn, psi se zkoušeli ve zkušební obůrce o minimální výměře 0,2 ha, jeden rok se nezkoušela vůbec a potom přišel zkušební oplůtek o rozměrech 3x3m, který zůstal prakticky až do teď s tím, že po několikaletém úsilí se podařilo prosadit do ZŘ možnost posoudit psa z této discipliny přímo při společném lovu, tak jak pes pracuje v leči. V Úvodu ke zkušebnímu řádu pro zkoušky honičů se praví mimo jiné: „Jen v případě, že pes nebude mít možnost prokázat během lovu ostrost na divočáka, vyzkouší se tato disciplína jako ochota k práci na černou zvěř dle zkušebního řádu pro honiče. Toto ustanovení platí obecně pro všechny honičské zkoušky“. Jinými slovy, pokud pes nebude mít možnost, automaticky jde na oplůtek. V ZŘ není více rozvedeno, jak má být přesně posouzena ochota k práci na černou přímo v leči, proto si klub stanovil tyto podmínky: Pes musí jasně prokázat ochotu pracovat na černé zvěři a projevit nebojácnost před divočáky. Pes, který staví divočáky v leči nebo je soustavně a hlasitě vyhání z krytu na střelce a touto svoji aktivitou prokazuje požadovanou práci je hodnocen známkou 4. Základní podmínkou je, aby tuto práci viděl některý z rozhodčích, tak aby ji mohl objektivně zhodnotit. Postřehy střelců či honců jsou v tomto případě pouze orientační, lépe řečeno pomocné a lze si podle nich pouze utvrdit rozhodnutí rozhodčího, ne podle nich hodnotit. Jsou-li ze strany rozhodčího pochybnosti či nejasnosti pes absolvuje oplůtek. Prokázal – li pes hlasité nahánění tím, že vyhnal jeden kus nebo i více kusů, aniž by rozhodčí přesně viděl, co nahání, musí absolvovat oplůtek.
Pes, který je bojácný, divočáky prokazatelně zapírá a nehlásí, je hodnocen známkou 0 a to přímo v leči, oplůtek už absolvovat nemusí, ale toto se projeví nulovým hodnocením i u jiných disciplin (hlasitost, nahánění). Pokud staví v leči divočáka více psů a není patrné, který ze psů zastavil kus jako první, může rozhodčí ohodnotit všechny psy, pokud svoji aktivitou a doléháním na divočáka naplňují výše zmíněné požadavky. Pokud je patrné, že některý z těchto psů nepracuje úplně přesvědčivě, drží se v pozadí a neprojevuje potřebnou aktivitu a je vlastně ve „vleku“ dalších psů, musí tento pes prokázat ochotu jinde během leče nebo na oplůtku. Hodnocení samotného oplůtku se řídí ZŘ. Vysvětlení pojmu dosažení vnějšího pláště, je takové, že pes dosáhne prostoru, který je ve vzdálenosti max. 2,5 m od oplůtku a v tomto prostoru začíná hlasitě vydávat a pracovat na divočákovi, lhůta 2 min. pro dosažení oplůtku běží tedy do té doby, dokud pes nedosáhne tohoto prostoru. Za opuštění obůrky se nepovažuje vzdálenost, kdy pes odejde 2,5 m od obůrky. Jestliže pes hlásí po celou zkušební dobu z např. 4-5 m, je to považováno, jako by byl u obůrky. Při této disciplíně záleží na citlivém posouzení rozhodčích, co je to opuštění obůrky. Samozřejmě platí, že nesmí být psovi během práce udíleny žádné povely. Je třeba zdůraznit, že pokud to jde, je potřeba posoudit psa při práci v leči na černou zveř. Pokud se pes během této disciplíny vzdálí za účelem vyprázdnění, není to považováno za opuštění oplůtku, tím pádem se nesnižuje známka z výkonu. Disciplina „POSLUŠNOST“: viz ZŘ, zkouší se po celou dobu zkoušek „CHOVÁNÍ PO VÝSTŘELU“: viz ZŘ . Hlavní význam této disciplíny je, že se pes nebojí výstřelu. Dbejte na to, aby vůdci nespěchali a nenásledovali svého psa, ale naopak šli před výstřelem na druhou stranu, tím vznikne dostatečná mezera mezi psem a vůdcem. Po výstřelu, jestliže se pes vzdálí a neuposlechne povel přivolání svého vůdce, nehodnotí se to jako chyba při hodnocení této disciplíny, je však snížena známka z poslušnosti. „CHOVÁNÍ U STŘELENÉ ZVĚŘE“: Viz BZH „CHOVÁNÍ NA STANOVIŠTI“: viz ZŘ, pes který je na volno může mít obojek a vodítko, které je volně položeno na zemi (může být připnuto k obojku), na vodítku nesmí vůdce stát. „VYTRVALOST“: viz ZŘ – Svědčí o kondici psa. „ORIENTACE“: viz ZŘ. Pes, který prokazatelně pronásleduje černou zvěř a vrátí se po naháňce déle, než je určeno, není ze zkoušek vyloučen. „VODĚNÍ“ : viz ZŘ. Při disciplíně nesmí vůdce držet vodítko rukou. Zkouška se může provést kdykoliv v průběhu zkoušek! „ODLOŽENÍ“: viz ZŘ. Při odložení na řemeni může být pes upoután na vodítku na krátko. Při odložení na volno může mít na krku obojek s řemenem neupoutaným a smí mít u sebe části oděvu vůdce. Posouzení psa v náhradní leči. ÚVOD: Při společném lovu je nutno poskytnout kandidátům chovu, co nejvíce možností pracovat s černou zvěří i za cenu, že bude nutné uspořádat další leč pro kandidáty chovu. Pokud nebude možné posoudit práci psů při společném lovu na černou zvěř, nemohou být zařazeni do chovu, ale získají loveckou upotřebitelnost. Kandidát chovu je ten jedinec, který má v průkazu původu zapsáno, že je adeptem chovu (Pádolí 26. 6. 2011)
Termín náhradní leč se objevil už při loňských ZH a to při ZH, které byly označeny pro adepty chovu. Je třeba tuto leč chápat ve smyslu 100 % přítomnosti černé zvěře, kde budou mít adepti možnost prokázat práci na divočákovi, pokud ji neměli během celého společného lovu. Tato leč je připravena tedy pouze pro adepty chovu, nerozhodne-li vrchní rozhodčí po poradě s pořadatelem a ostatními rozhodčími jinak. Podrobnosti budou dohodnuty vždy před zahájením ZH, které budou pořádány pro adepty chovu. Samozřejmě v případě práce psa na černou během naháňky, není náhradní leč nutná. Zadávání titulu „DIVIAČIAR“. Dostatečně popsáno v ZŘ, titul nebude zadáván ani v oborách s výhradním chovem černé zvěře. (Př. Stará Obora, obora Květov.) Titul by měli získávat skutečně ti nejlepší psi. Zadávání čekatelství CACT. Řeší samostatný řád, viz níže. Čekatelství CACT není nárokový titul. Na klubových zkouškách BZH a ZH s možností zadání titulu čekatelství CACT může být tento zadán pouze za mimořádný výkon a klub požaduje hodnocení psa nejen v I. ceně, ale zároveň hodnoceného ve všech disciplinách známkou „4“! Titul může být zadán pouze v případě, že se zkoušek zúčastní nejméně 6 psů skupiny plemen, pro které je zkouška určena, v našem případě honičů. Skupina honiči: ABJ, basset hound, beagle, malý a velký hrubosrstý vendéský basset, norský losí pes, porcelaine, sedmihradský honič, štýrský brakýř, švýcarští honiči a další. Jezevčíci, teriéři a slovenský kopov do této skupiny nepatří. (Co se týká zadávání titulu CACT).
Používání přístroje GPS není na klubových zkouškách pořádaných ČKCHABJ povoleno. Znamená to, nejen že rozhodčí nebudou podle GPS posuzovat, ale i to, že pes nebude během zkoušek vybaven obojkem pro signalizaci GPS.
Řád pro udělování titulů „ ŠAMPIÓN PRÁCE ČR " 1) ČMKU přiznává následující pracovní šampionáty: ampion práce - agility - příloha č. 1 ampion práce - lovecký výkon - příloha č. 2 ampion práce - obedience - příloha č. 3 ampion práce - pasení - příloha č. 4 ampion práce - všestranný výcvik - příloha č. 5 ampion práce - výcvik záchranných psů - příloha č. 6 Dostihový šampion - příloha č. 7 Coursingový šampion - příloha č. 8 Jednomu psu mohou být přiznány tituly ve více typech výkonu. 2) Titul ampion práce se přiznává na základě čekatelství CACT a) CACT - čekatelství šampionátu práce (výkonu) se uděluje nejlepšímu jedinci plemene na mezinárodních, republikových, národních nebo speciálních (klubových) soutěžích a zkouškách z výkonu (dále jen soutěžích), konaných v České republice, podle platných zkušebních řádů zařazených do plánu vrcholných výcvikových akcí na příslušný rok zveřejněných na stránkách ČMKU. Pro FCI
skup. X na dostizích /coursingách vypsaných jako dostihy se zadáváním tohoto čekatelství v Národním dostihovém kalendáři schváleném P ČMKU b) CACT může rozhodčí udělit v každém plemeni jedincům, kteří se v soutěži uvedené v příloze tohoto řádu umístili v plemeni na 1. místě a získali známku nejméně velmi dobře, nebo I. cenu u loveckých plemen. Doplnit ostatní druhy šampionátu. Res. CACT může rozhodčí udělit v každém plemeni jedincům, kteří se v soutěži uvedené v příloze tohoto řádu umístili v plemeni na 2. místě a získali známku nejméně velmi dobře, nebo I. cenu u loveckých plemen. Doplnit ostatní druhy šampionátu. . c) CACT a Res. CACT se může udělit i jedincům, kteří již titul ampión práce mají. d) Navrhnout psa nebo fenu na CACT a Res. CACT může jen rozhodčí delegovaný na příslušnou soutěž. Pokud je tam víc rozhodčích, tak hlavní rozhodčí. e) CACT a Res. CACT není nárokový titul a uděluje se jen za mimořádně kvalitní výkony předváděné v průběhu celé soutěže. 3) Udělení titulu ampión práce je podmíněno: a) trojím získáním čekatelství CACT ČR v daném typu výkonu nejméně ve dvou výcvikových sezónách (výcviková sezóna = kalendářní rok), z toho minimálně jednou na mezinárodní, národní nebo republikové soutěži. Pro FCI skup. X trojím získáním CACT na dostizích /coursingách vypsaných jako dostihy se zadáváním tohoto čekatelství v Národním dostihovém kalendáři schváleném P ČMKU b) získání CACT a Res. CACT potvrdí rozhodčí vystavením osvědčení a zapsáním do výkonnostní knížky u pracovních plemen. Plemena, která nemají pracovní knížku pak do průkazu původu psa. Na osvědčení (kartičce) musí být uveden druh a datum soutěže, na které bylo čekatelství zadáno. c) po získání potřebného počtu CACT zašle majitel psa nebo feny osvědčení o získání CACT, výkonnostní knížku a kopii průkazu původu psa sekretariátu ČMKU, který vydá potřebný doklad a diplom a vydání zaznamená do jím vedené evidence. Plemena, která nemají výkonnostní knížku, zašlou kopii PP, popřípadě kopii přílohy PP, kde je výsledek soutěže zapsán. d)získání titulu potvrzuje ČMKU vydání diplomu a na přání majitele do originálu PP, nebo jeho přílohy, nebo do pracovní knížky. 4) Podmínky pro přiznání titulu a) podmínky pro přiznání titulu v jednotlivých typech výkonu schvaluje na základě návrhu členů ČMKU P ČMKU b) podmínky pro přiznání titulu v rámci jednotlivých typů výkonu jsou uvedeny v přílohách tohoto řádu 5) Pořadatel soutěže je povinen do jednoho měsíce, od jejího pořádání, zaslat na předepsaném formuláři přehled zadaných čekatelství na zastřešující orgán soutěže. Zastřešující orgán pořadatelů odešle souhrn čekatelství, za určitou dobu, na předepsaném formuláři k evidenci na ČMKU. Upřesnění je v jednotlivých přílohách šampionů. 6) Použití Res.CACT pro přiznání titulu ampion práce ČR. Ocenění Res. CACT doložené kartičkou lze použít jako CACT v tom případě, že pes/fena, který na soutěži/zkouškách získal čekatelství CACT, měl v době udělení čekatelství res. CACT již přiznán titul ampión práce ČR. Praktický postup je takový, že majitel psa/feny, který uplatňuje nárok na titul ampión práce ČR a dokládá jej získáním Res. CACT, je povinen sekretariátu ČMKU sdělit, který jedinec získal před ním titul CACT jméno a chovatelská stanice, č. zápisu (popř. výsledkovou listinu z dané soutěže ze které nárok uplatňuje). 7) Přechodná ustanovení a) titul AMPION PRÁCE CR bez udání typu výkonu se přiznává na základě podmínek splněných podle řádu platného do 1. března 2013 a žádosti podané do stejného termínu Řád nabývá platnosti od 1. 4. 2013 Schváleno předsednictvem ČMKU dne 17. 1. 2013
