Postoje seniorů k osobám se zdravotním postižením a znevýhodněním

MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY

Postoje seniorů k osobám se zdravotním postižením a znevýhodněním

Bakalářská práce

Brno 2015

Vedoucí bakalářské práce: PhDr. Mgr. Ilona Fialová, Ph. D.

Autor práce: Jana Chalupová

„Prohlašuji, že jsem závěrečnou bakalářskou práci vypracovala samostatně, s využitím pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb. O právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.“

V Brně dne………………………

Jana Chalupová

Děkuji PhDr. Mgr. Iloně Fialové, Ph. D. za vedení mé bakalářské práce a odbornou pomoc, která mi byla poskytnuta.

O OBSAH Úvod 1 Uvedení do problematiky stárnutí a stáří……………………………….…………. 5 1.1 Základní pojmy - stáří, stárnutí, geriatrie, gerontologie…………………………. 6 1.2 Změny u stárnoucích osob……………………………………………………….. 6 1.3 Osobnost a potřeby ve stáří………………………………………………………. 8 2 Kvalita života seniorů……………………………………………………………… 16 2.1 Volný čas………………………………………………………………………… 17 2.2 Vzdělávání………………………………………………………………………... 20 2.3 Sociální zabezpečení a sociální služby pro seniory………………………………. 21 3 Onemocnění v období stáří……………………………………………………… 31 3.1 Neurologická onemocnění……………………………………………………….. 33 3.3 Onemocnění pohybového aparátu………………………………………………... 40 3.4 Neuropsychiatrická onemocnění………………………………………………….. 43 3.5 Ostatní onemocnění……………………………………………………………….. 46 4 Postoje seniorů k osobám se zdravotním postižením a znevýhodněním……….. 49 4.1 Cíle výzkumného projektu, výzkumné hypotézy, metodologie…………………... 49 4.2 Charakteristika výzkumného prostředí a výzkumného vzorku…………………… 50 4.3 Interpretace výzkumného šetření…………………………………………………. 50 4.4 Závěry šetření……………………………………………………………………... 82 Závěr………………………………………………………………………………….. 85 Resumé……………………………………………………………………………….. 86 Summary……………………………………………………………………………... 87 Seznam použité literatury………………………………………………………….... 88 Elektronické zdroje………………………………………………………………….. 90 Seznamy……………………………………………………………………………… 95 Přílohy……………………………………………………………………………….. 97

„Je mi přes osmdesát let. Možná je to víc, než bych si zasloužil. Jsem ale velmi překvapen, jak je stárnutí příjemné, a dokonce zajímavé. Člověk zakouší spoustu pocitů, o kterých si předtím myslel, že jsou to pouhé výmysly literatury, že jsou to lži. Pochopí i jiné pocity, které pro něj byly záhadné. Ani nevím, jakým způsobem bych měl stáří ostatním lidem doporučit.“ (Jean Paulhan Pichaud, Thareau, 1998, str. 16)

Úvod Osob v seniorském věku v naší společnosti stále přibývá. To je fakt, o kterém všichni vědí. Věková hranice odchodu do starobního důchodu, výše příjmů seniorů, kvalita služeb a života, to vše a mnohem více, jsou v dnešní době často diskutovaná témata. Senioři se postupně z potřebných, plných zkušeností stávají vyčleňovanými ze společnosti a to jak ze zaměstnání, pro nedostatečnou produktivitu, tak i z rodin do domova se sociálními službami. Vlastní rodina se pak stěhuje za pracovními příležitostmi, školkami a školami. Seniora pak nechávají osamoceného. Mladší generace

se

seniorům

posmívá

za

pomalou

chůzi,

četnost

návštěvností

v supermarketech, za zastaralé názory. Přitom by ale měla být generace seniorů těmi, za kterými se chodí pro rady. Trávit s nimi co nejvíce času, protože už ho moc nezbývá a snažit se, aby poslední chvíle byly těmi šťastnými, na které se pak bude ještě dlouho vzpomínat. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, zda momentální zdravotní stav seniorů změnil postoj k osobám se zdravotním postižením a znevýhodněním. Jakým způsobem naplňují svůj volný čas, jaké onemocnění se vyskytuje v období stáří a jakým způsobem toto onemocnění seniora omezuje. Bakalářská práce je rozdělena do dvou částí a to na teoretickou a praktickou. Teoretická část se skládá ze tří kapitol. První kapitola je zaměřena na vysvětlení základních pojmů, změny stárnoucích osob a na osobnost a potřeby ve stáří. Druhá kapitola se zabývá kvalitou života seniorů a to z pohledu vzdělávání, volného času, sociálním zabezpečením a sociálními službami pro seniory. Třetí kapitola popisuje onemocnění v období stáří a to neurologická onemocnění, onemocnění pohybového aparátu, neuropsychiatrická onemocnění a ostatní onemocnění v období stáří. Část praktická se zabývá postojem seniorů k osobám se zdravotním postižením a znevýhodněním, kvalitou života seniorů z pohledu volného času, vzdělávání a onemocnění doprovázející stáří. Výzkumná část bakalářské práce probíhala v celorepublikové šíři a byla provedena kvantitativním metodou za použití zpracování informací z dotazníku. Ten byl vlastní konstrukce a skládal se z 25 otázek, otevřených i uzavřených. Respondenty se stali senioři ve věku 65 a více let. Dotazník se zabýval postojem seniorů k osobám se zdravotním postižením a znevýhodněním a kvalitou života seniorů. Nejen z pohledu onemocnění, ale také z pohledu trávení volného času ve stáří. 5

1 Uvedení do problematiky stárnutí a stáří 1.1 Základní pojmy Stárnutí je podle C. Pichauda a L. Thareau (1998, s 25) „působení času na lidskou bytost“. Tato definice připouští destruktivní i konstruktivní důsledky. Fyzické stárnutí přináší primárně změny struktury a následně změny funkcí, které lze zpomalit vhodnou duševní a tělesnou aktivitou, ta pak může prodloužit aktivní věk. Některé vlastnosti těla se nemění, nebo se dokonce zlepšují (Pichaud, C. a Thareau, L. 1998). „Biologické znaky stárnutí lze pozorovat ve všech tkáních a v jejich buňkách, nejzávažnější jsou však v nervové a endokrinní soustavě, které zajišťují neurohumorální regulaci všech tělesných a duševních pochodů.“ (Langmeier, J., Krejčířová, D. 1998, s. 184) Se stářím se často spojuje odvápnění kostí. Jedná se však spíše o důsledek nedostatečného tělesného pohybu. (Pichaud, C., Thareau, I. 1998, s. 24) Stárnutí urychlují i nemoci v dětství a v pozdějším věku, také nesprávná životospráva a životní zátěže. Například lomivost kostí (snížená denzita kostí), je nejenom způsobena hormonálními změnami po klimakteriu, ale záleží také na tom, jak pevnou kostru si žena „postavila mezi dvacátým rokem a pubertou. To, jak člověk stárne, je také geneticky podmíněné, proto také každý stárne jiným tempem, s jinými funkčními a fyziologickými změnami. Pro každého člověka platí jiná maximální hranice délky života. Hranicí je v dnešní době věk 125 let. Často této hranice ale nedosáhne. Končí tak život především méně účinnou imunitní odpovědí na běžná infekční onemocnění nebo ztíženým hojením při náhodných úrazech malého rozsahu (Langmeier, J., Krejčířová, D. 1998, s. 184). Podle definice Světové zdravotnické organizace je „stařecký věk neboli senescence obdobím života, kdy se poškození fyzických či psychických sil stává manifestní při srovnání s předešlými životními obdobími“ (Haškovcová, H. 2010, s. 20). „V současné době se pro druhou polovinu lidského života nejčastěji používá následující členění: 45-59 let střední, nebo též zralý věk; 60-74 let vyšší věk, nebo rané stáří; 75-89 let stařecký věk, neboli sénium, vlastní stáří; 90 let a výše dlouhověkost“ (Haškovcová, H. 2010, s. 20). V současnosti je dolní hranice stáří vymezována 65 lety. Ovšem gerontologie se zaměřuje až na věk 75 let. (Langmeier, J., Krejčířová, D. 1998) „Kdo je to senior a co senior znamená? Při hledání odpovědí na tuto otázku je třeba vyjít z toho, že se jedná o kategorii, v níž se protínají biologicko-medicínské aspekty se sociologickými. Senior je člověk v završující životní fázi se specifickým 6

postavením ve společnosti. Seniorem se člověk plynule stává přechodem ze střední generace a statut seniora je neodvolatelný, konec seniora není přechod do další životní fáze, konec seniora je završující fáze životního cyklu.“ (Sak, P., Kolesárová, K. 2012, s. 25) „Stárnutím lidí (i živočichů) se zabývá gerontologie.“ (Brzáková Beksová, K. 2013, s. 28). „Pojem gerontologie je odvozen z řeckého slova „geron, gerontos“, tj. starý člověk, a pojmu logos, tj. nauka. Gerontologie je interdisciplinární věda, souhrn poznatků o stáří a starých lidech. Zkoumá zákonitosti, příčiny a projevy stárnutí, problematiku života starých lidí a života ve stáří.“ (Čevela, R., Kalvach, Z., Čeledová, L. 2012, s. 63) Gerontologie se dělí do tří okruhů a to na experimentální, klinickou a sociální. Experimentální se zabývá studiem procesů a příčin stárnutí. Zkoumá psychické změny a schopnosti ve stárnutí a stáří. Klinická gerontologie neboli geriatrie, se zabývá zvláštnostmi zdraví a jeho podpory ve stáří. Zabývá se diagnostikou, léčením, prevencí a rehabilitací. Pacienty geriatrie nejsou všichni senioři se zdravotními problémy, ale ti, kteří jsou ohroženi geriatrickým komplikacemi a riziky, jako je institucionalizace, kterým atypicky probíhá vnitřní onemocnění. Jde tedy o seniory, kteří vyžadují modifikovaný diagnostický, léčebný i ošetřovatelský přístup. O ty, kteří přesahují hranice práce praktického lékaře, nevyžadující specializovaný přístup služeb, jako je kardiologie, intenzivní péče apod. (Čevela, R., Kalvach, Z., Čeledová, L. 2012) Sociální gerontologie se zabývá existencialitou a životem ve stáří, vztahy mezi seniory a společností, stárnutím společnosti. Hlavním cílem je produktivní, aktivní a zdravé stárnutí.(Čevela, R., Kalvach, Z., Čeledová, L. 2012 s 64) Gerontosociologie „se zabývá stářím a stárnutím jako sociálními kategoriemi, které modifikují svůj obsah podle společenského a kulturního kontextu.“ (Čevela, R., Kalvach, Z., Čeledová, L. 2012, s. 64) Gerontopsychiatrie je „součást psychiatrie, která se zabývá zvláštnostmi psychických onemocnění ve vyšším a vysokém věku. Zakladateli české gerontopsychiatrie jsou psychiatři Miloš Vojtěchovský a Quido Kümpel.“ (Haškovcová, H. 2012, s. 87) Gerontopsychologie je „součást psychologie, která se zabývá zvláštnostmi psychiky starších a starých lidí.“ (Haškovcová, H. 2012, s. 87) Smrt je téma, které neodlučně patří do období stáří, proto v této kapitole bude jen definované, s připojením několika informací. Obdobím, které přichází u každého v jiný čas, se bude zabývat část o sociálních službách, ve službě zvané paliativní péče. 7

Tak tedy „Smrt je přeměna, kterou živý tvor ztrácí život, stává se mrtvým tělem; všechny životní projevy se nenávratně ztrácejí.“ (Říčan, P. 2004, s 366) Každý si pod pojmem smrt vybavuje něco jiného. Někdo věří v další život, jiný si zase myslí, že smrt bolí. I malé dítě si smrt představuje jiným způsobem. Například kojenec o smrti neví nic, jen se bojí samoty či zmatku. Batole si již uvědomuje, že si může ublížit. Předškolní dítě zná smrt z pohádek, někdy si na ni hraje, a i když se s ní může někdy setkat u zvířat či hmyzu, stále si představuje, že kdo umřel, zase ožije. V mladším školním věku už chápe, že je smrt nevratná, ale že by mohl zemřít někdo z jeho okolí nebo ono samo, si představit nedokáže. Po desátém roce, když se rozvinou logické operace, už chápe smrt jako dospělý jedinec. (Říčan, P. 2004) Čím více člověk stárne, tím déle si přeje žít a prožít něco krásného. Doufá, že nebude nikomu na obtíž a smrt proběhne bezbolestně a neočekávaně. Většina by si přála, aby po nich „něco zůstalo“. Například dům, pokračující rod, či nějaké dílo. Podle výzkumu veřejného mínění „Umírání a péče o nevyléčitelné nemocné II“, které zadalo Hospicové občanské sdružení Cesta domů, a realizovala ho výzkumná agentura STEM/Mark v roce 2013, vy si 78 % lidí přálo zemřít v domácím prostředí, 63 % lidí by začalo řešit důležitá rozhodnutí spojená s koncem života až ve chvíli těžké nemoci a 2/5 lidí o svých představách či přáních ohledně péče na sklonku života již s někým hovořili. (mojesmrt [online] 2015) Dokonce existují internetové stránky, na kterých si každý může zaznamenat svá poslední přání a poté je například rozeslat e-mailem, či vytisknout. K tomu je tato webová stránka konstruována tak, že si každý svá přání může průběžně ukládat a měnit dle své libosti. Tento seznam se nachází na stránkách (mojesmrt [online] 2015). A jaké jsou tedy příznaky blížící se smrti, které mohou, ale nemusí nastat? „Oči jsou otevřené nebo polootevřené, ale skutečnosti se nedívají. Jako by se dívaly do dálky, upřeně do jednoho místa; chladnoucí ruce a nohy nebo naopak horečka; ústa jsou otevřená; spodní strana těla, nohy, kolena a ruce se tmavěji zabarvují; puls slábne; mění se frekvence a hloubka dechu; zornice reagují stále méně na působení světla; umírající se stává nezúčastněným a nereaguje na své okolí.“ (umirani [online] 2015)

1.2 Změny u stárnoucích osob Hlavní obecně pozorované změny lze popsat následovně: Často se vyskytují degenerativní změny a pokles základního metabolismu. Místo funkčních tkání přibývá

8

vaziva. V nervových buňkách zmenšují objem neurony a snižuje se počet synapsí, tento děj ale nepostihuje ve stejné míře všechny funkční oblasti mozkové kůry. Například odchodem do důchodu zanikají sociální aktivity a tím dochází ke změnám v oblasti tzv. psychických center (Langmeier, J., Krejčířová D. 1998). „S pokročilejším věkem se dostavují více či méně zjevné fyziologické změny, zejména: kůže se svrašťuje; vysušuje, vlasy a chlupy šediví a ubývají; uši obtížněji vnímají vysoké tóny a jsou citlivější na šumy; zrak slábne, obtížněji se adaptuje na světlo a tmu, obsáhne menší šířku (zúžení vizuálního pole); svalstvo ochabuje; ubývá kostní hmoty; dýchací soustava se rychleji unaví, hlavně při námaze; mění se hormonální produkce, sekrece a aktivita (konkrétně v menopauze); přetváří se imunitní systém.“ (Pichaud, C., Thareau, I. 1998, str. 23) J. Langmeier a D. Krejčířová (1998) popisují změny u stárnoucích osob takto: Zhoršení smyslového vnímání. „Asi u 90 % osob lze po 60. roce jejich věku zjistit výrazné zhoršení zrakové percepce a asi u 30% se výrazně zhoršuje sluch.“ (Langmeier, J., Krejčířová, D. 1998, s. 185) To má za následek pokles výkonu při některých pracovních činnostech, ale omezuje se například i koníčky, jako je četba, poslech hudby, apod. Kvůli poruchám senzorické percepce dochází ke zhoršení dostupnosti komunikace s druhou osobou. „Což může být provázeno podezíravostí, nejistotou, úzkostí nebo hněvivostí.“ (Langmeier, J., Krejčířová, D. 1998, s. 185) Snížená kvalita zrakového a sluchového vnímání, zvyšuje riziko úrazů. Proto je důležitá korekce zraku a sluchu brýlemi a sluchadly.

„Oči bývají přecitlivělé k silnému světlu, přibývá očních

chorob vedoucích ke zhoršení zraku i k úplně slepotě; některé z nich však lze dnes operativně léčit ještě po osmdesátém roce.“ (Říčan, P. 2004, s. 333) Zhoršení paměti. Zatímco dávno minulé zážitky zůstávají a jsou emočně a obsahově zkresleny, paměť pro nové události se zhoršuje. Minulé je hodnocené pozitivně a to tak, že to, co se událo, bylo lepší a přál by si, aby to tak bylo i nadále. Často jde o obranu proti pocitu ohrožení ze strany mladších. Inteligence měřená běžnými inteligenčními testy zřetelně klesá ve vyšším věku. Proto hodnocení inteligence starších lidí globálním inteligenčním kvocientem není vhodná v důsledku individuálně se měnících kognitivních schopností během stárnutí. Krystalická inteligence, která znázorňuje výsledek vrozených vloh a všech zkušeností získaných spontánně i formálním vzděláním stoupá od 25. roku až do stáří, kognitivní flexibilita, neboli fluidní inteligence, která se projevuje pod časovým stresem ve

9

schopnosti učení se novým věcem a řešením problémů, klesá už po 30. roce. Vizuomotorická flexibilita zůstává přibližně na stejné úrovni téměř po celý život. Afektivní prožívání. Intenzita emocí se ve stáří snižuje, citové prožívání se stává bezprostředním. Často dochází k přehodnocování života. Na počátku stáří má stárnoucí člověk velkou potřebu seberealizace a potřebu užitečnosti. Později přichází potřeba přijetí druhou osobou a sebestřednost, která může být vystupňována až k hypochondrii. V období stáří je proto důležitá podpora a zamezení pocitu osamělosti. Tvořivost klesá již od střední dospělosti. Vrcholu dosahuje mezi 25. a 40. rokem, poté zpravidla klesá. Zajímavé jsou ale ovšem výkony slavných lidí ve vysokém věku (Langmeier, J., Krejčířová, D. 1998). - Michelangelo se dožil téměř devadesáti let a ještě nedlouho před svou smrtí pracoval na Pietě. Tesal prý v tomto věku mramor „s takovou silou a s takovou zuřivostí, že se zdálo, že se všecko musí rozletět na kusy.“ Odvážná architektonická díla – mezi nimi i kupoli Svatopetrského chrámu – tvořil v posledních letech života a prosazoval své myšlenky bojovně proti obrovským překážkám a proti nedůvěře mladých. - Goethe v 83 letech dokončil druhý díl svého Fausta. - Sofokles psal Oidipa krále rovněž jako osmdesátník. - Komenský, který se dožil po životě plném strastí 78 let, pracoval v posledních letech života na dodnes aktuální Všenápravě. - Hobbes psal produktivně do 91 let. I další filosofové napsali svá významná díla rovněž ve vysokém věku. - Osmdesátiletý I. P. Pavlov píše: „Mám možnost, a tedy i povinnost poznávat se, a využívaje této znalosti, stále se udržovat na vrcholu svých sil“. (Langmeier, J., Krejčířová, D. 1998, s. 188) Jde zde především o motivaci a vytrvalost, jelikož je člověk tvořivý po celý život, stačí jen mít motivaci a vytrvalost. Citové vztahy ve stáří. Význam rodiny s věkem stoupá, síla vztahů se však významněji nemění. Přibývá role prarodiče, což je velice důležitá role. Senior má totiž potřebu rozvíjení rodiny, proto svou roli silně prožívá. Svým vnoučatům vykládá historii rodiny, učí je hlubším hodnotám, postojům a odpovědnosti. Do rodiny přispívá fyzickou a emoční podporou. Manželský vztah sílí a ztráta životního partnera se pak stává situací, se kterou se těžce vyrovnává. K citům patří i potřeby sexuální. Tyto potřeby bývají tabuizovány a odmítány. Sexuální apetence sice klesá, ale nemizí úplně. Často dochází k omezení sexuálních potřeb kvůli zhoršení fyzických funkcí a 10

onemocnění. Potřeba intimity ale získává jiný charakter. „Stačí jim, když se mohou někoho blízkého dotýkat nebo být v jeho bezprostřední blízkosti.“(Vágnerová, M. 2007, s. 346) Sociální zařazení starého člověka. Jelikož stále dochází ke stárnutí populace a současně klesá počet narozených dětí, stává se sociální zařazení seniorů závažným celospolečenským problémem. Proto OSN klade důraz na podporu kvality života ve stáří a prosazuje koncepci „úspěšného stárnutí“, tedy stárnutí bez nemocí a bez závislosti na druhých. U stárnoucího člověka dochází také ke změně osobnosti. Tou se ale zabývá následující podkapitola.

1.3 Osobnost a potřeby ve stáří „(Osobnost tvoří) individuální charakteristiky a způsoby chování, které svým uspořádáním determinují jedinečné přizpůsobení jednotlivce prostředí, jež ho obklopuje.“ (Hilggard, E. R., Atkinson, R., L. a R., C., Atkinson 1979 in StuartHamilton, I. 1999 s. 149) V oblasti výzkumů osobnosti zřejmě s obecnou psychologií nejvíce souvisejí studie charakterových rysů osobnosti. Můžeme je definovat jako trvalé charakteristiky lidské osobnosti, které jsou hypoteticky základním kamenem chování člověka. Nejznámějším příkladem modelu charakterových rysů jsou zřejmě Eysenckova měření extroverze-introverze, neuroticismu a pychotismu (Eysenck, H. a Eysenck, M. 1969 in Stuart-Hamilton, I. 1999 s. 150). Charakterový rys extroverze-introverze (E) udává míru, v níž je člověk společenský a asertivní. Člověk, který má k těmto charakteristikám blíže, je nazýván extrovert. Čím jsou tyto charakteristiky výraznější, tím je člověk extrovertnější. Naopak člověk, který je nesmělý a uzavřený, je považován za introverta. Stejně jako u extroverze platí, že čím jsou tyto charakteristiky nápadnější, čím je člověk introvertnější. Eysenck udává, že míra extroverze-introverze je kontinuální: lidé nikdy nejsou čistě extrovertní nebo introvertní. Vždy jsou přítomny prvky obou vlastností, ale celkově se osobnost více blíží k jednomu či druhému pólu kontinua. Charakterový rys psychotismu (P) udává míru, v níž je člověk emocionálně „chladný“ a nespolečenský; neuroticismus (N) označuje míru, v níž je člověk úzkostný, a stupeň stability jeho emocí. Eysenck měří hodnoty charakterových rysů E, P a N pomocí Eysenckova osobnostního dotazníku (Eysenck Personality Questionnaire, EPQ). (Eaves a kol., 1989, dodatek B in Stuart-Hamilton, I. 1999 s 150) E, P, N se v průběhu lidského života mění, 11

přičemž velký vliv má také pohlaví člověka. P (psychotismus) s věkem klesá, avšak rychlost tohoto poklesu je mnohem rychlejší u mužů než u žen. V 16 letech je mužský skór téměř dvojnásobný oproti ženskému P skóru, kdežto v 70 letech tento rozdíl prakticky mizí. Mnohem zajímavější je proměna E (extroverze-introverze). Jak muži, tak ženy jsou v průběhu života stále introvertnější. Muži jsou však během dospívání mnohem extrovertnější než ženy, ale poté dochází k rychlejšímu poklesu jejich extroverze, takže v 60 letech jsou muži introvertnější než ženy. Ženy v N (neuroticismu) nejsou tak nápadné. K poklesu neuroticismu dochází u obou pohlaví, avšak ve všech věkových skupinách jsou ženské skóry v N škále znatelně vyšší než u mužů (Eysenck, H. 1978; Eysenck, H. a Eysenck, M. 1985 in Stuart-Hamilton, I., s. 151). H. Eysenck (1987) uvádí, že tato zjištění predikují menší sklon starších lidí k výkyvům nálady, a logicky tedy jejich větší klid. Netvrdí ale v žádném případě, že lidé jsou ve stáří šťastnější. Starší lidé jsou, pokud se dá o změně vůbec hovořit, spíš poněkud lhostejnější k okolnímu světu, a jejich nálada doznává jen nepatrných výkyvů k oběma pólům. V ideálním případě se tato lhostejnost rozvine v klid a vyrovnanost, může se však naopak proměnit v nežádoucí apatii a strnulost. Eysenck je přesvědčen o tom, že proměny osobnosti v průběhu lidského života jsou primárně důsledkem fyziologických změn

ovlivňujících

úroveň

excitace

centrálního

nervového

systému.

Podle P. Říčana (2014, s. 340) „se ve stáří člověk stává karikaturou sebe samého. Projevují se vlastnosti a sklony, které v mládí a ve středním věku dokázal tlumit popřípadě projevovat přijatelným způsobem. Ze šetrnosti se stává lakota, stupňuje se depresivní mrzoutství a podezíravost, která může vystupňovat až k paranoiditě, zvláště u osamělých lidí. U žen se někdy stupňuje panovačnost a pořádkumilovnost se měnívá v teror. Osoby, které byly po svůj život citově neklidní, se ke stáří velice často uklidňují. S věkem dále přibývá deprese a může se vyskytnout suicidální tendence (pokus o sebevraždu).“ První pokusy systematicky popsat stárnoucí osobnost byly učiněny na poli psychoterapie a to například S. Freudem, E. H. Eriksonem, Peckem, S. C., Levinsonem, Reichardem. Z jejich zkoumání vyplynul fakt, že osobnost seniora není u každého stejná, s postupem času se mění, zejména záleží na kvalitě prožitého života a momentálních možností a schopností. Poté některé části osobnosti vystupují na povrch více a některé méně. Sebehodnocení je dáno kritičností a stereotypy, které si sami udávají. Také jsou příčinami tělesné změny, odchod do důchodu z povolání, ovdovění, smrt přátel, potíže mladších příbuzných či s mladšími příbuznými, finanční problémy, 12

ale i úroveň sociální péče. Lidé tedy „získávají“ charakter své osobnosti během rané dospělosti a veškeré další změny jsou spíše korekcemi intenzity pocitů a postojů než zásadními zvraty v rovnováze charakterových rysů (Stuart-Hamilton, I. 1999). Jedním z rysů stáří je špatné snášení změn, a čím je člověk starší, tím jsou pro něj změny horší. Často také nastává snížený zájem o okolí a dochází až k netečnosti a to kvůli ubývání výběžků mozkových buněk a řídnutí jejich propojení. Proto je prožívání chudší, méně intenzivní a někdy převažují i emoce negativní – nespokojenost, mrzutost. Stárnoucímu člověku se zjednodušuje osobnost a ztrácí vztah k určitým ideálům, zálibám, cílům. Dále se mohou přidat psychické poruchy či psychogenní neurózy. Příčinou je zvýšená citlivost, bezbrannost a zranitelnost či stres. Také přibývají deprese, které může doprovázet neklid a úzkost, vyvolaný reakcí na ztrátu, tak i při tělesném onemocnění. U stárnoucích lidí se často setkáváme se strachem z budoucnosti. (Říčan, P. 2004) Se všemi těmito znaky je spojena Maslowowa hierarchie potřeb. Když je nabourán již bod fyziologických potřeb, člověk pak nemůže uspokojovat potřeby vyšší a jeho deprese se tak může stále zvyšovat, až vystupňuje do výše zmiňované suicidální tendence. Proto je potřeba veškeré příznaky zastavit včas například využitím psychoterapie. Ta se snaží vyjádřit účast na problému týkajícího se seniora. Ovlivnit jeho osobnost a přivézt ho zpět k realitě, hledat smysl a důvod neuróz a psychických poruch. „Pro staré lidi je velmi těžké a bolestné, že panuje nesoulad mezi jejich vnitřním prožíváním a tím, jak se na ně ostatní lidé dívají zvnějšku a jaký si o nich vytvářejí obrázek.“ (Pichaud, C., Thareau, I. 1998, str. 16) „Zástupci starší generace zaujímají ve společnosti řídicí a reprezentativní posty. Jako celek se starší generace se společenskou realitou ztotožňuje, je k ní méně kritická, ale současně je na ni méně adaptovaná. Tento vztah vyplývá z toho, že starší generace a její příslušníci mají sociální kořeny v jiné realitě, která je sociálně formovala.“ (Sak, P., Kolesárová, K. 2012, str. 43) Potřeby jsou základní motivační silou v chování člověka, pomáhají udržet rovnováhu nejen uvnitř organismu, ale i rovnováhu mezi člověkem a prostředím. Potřeby přispívají k adaptaci člověka na změny prostředí a naopak potřeby člověka prostředí mění. Abraham Maslow vytvořil hierarchické uspořádání potřeb v 50. – 70. letech 20. stol. Viz příloha č. 1. Znamená to, že nižší potřeby musí být dostatečnou měrou uspokojeny, dříve než se uplatní potřeby vyšší, ale to neznamená, že musí být zcela na každé úrovni naplněny. Vysokým věkem a nemocí jsou jedna či více potřeb 13

porušeny, čím více tělesných potřeb není uspokojováno, a tím je tělesný zdravotní stav seniora ohrožen. (zpravodaj.marcom-praha [online] 2015). Mluvíme o tzv. frustraci tělesných potřeb. Ta se projeví nejdříve tím, že člověk cítí subjektivně negativní, nepříjemné. Například bolest, dušnost, žízeň, hlad, únava, nucení a tlak na močení a stolici, pocity tepla či zimy, nepohodlí, svědění, pálení apod. V případě neřešení těchto signálů, dochází pak k poruše zdraví, rozvoji nemoci, stresu a dalších. (zpravoda.marcom-praha [online] 2015) „V průběhu stáří se mění mnohé potřeby, biologické i psychické. Mění se jejich osobní význam, zaměření či preferovaný způsob uspokojování.“ (Vágnerová, M. 2007, s. 344) Během stárnutí dochází ke změnám při uspokojování potřeb. Lidé se více zaměřují na sebe, což je důsledkem zhoršení některých fyzických i psychických kompetencí a vědomí ubývání soběstačnosti (Vágnerová, M. 2007 s. 344). Již není samozřejmostí vše, co dosud zvládl sám. Potřeba stimulace bývá snížena. Silný podnět pak seniora unavuje a dráždí, vyvozuje mu pocit nejistoty a dezorientace. Avšak přiměřený přísun podnětů je potřebný k aktivizaci a informovanosti o okolí. Starší lidé rádi vzpomínají na minulost a na dobu, ve které žili, proto sledují starší filmy, schovávají si fotografie, staré věci. I potřeba sociálního kontaktu se mění, je důležitá hlavně kvalita a kvantita a to zejména s lidmi, se kterými se vzájemně znají a ví co od druhého očekávat. Staří lidé potřebují jistotu a symetrii. V případě, že dojde k narušení vztahů, prožívání je velice silné a citlivé. Při ztrátě někoho blízkého, pak cítí pocit prázdnoty a osamocení. Důležitější je kontakt s lidmi podobné věkové hranice, jelikož cílům a zájmům mladších lidí nerozumí. To s vrstevníky mají stejné problémy a vyrůstaly ve stejné době. K potřebě sociálního kontaktu se úzce vztahuje potřeba citové jistoty a bezpečí. Ta bývá intenzivnější, než v mladším věku. Pro seniory je tato potřeba důležitá, jelikož si uvědomují úbytek svých sil a musí přijímat pomoc druhých. Cítí se ohroženi, jelikož tu vyvstává riziko ovdovění či onemocnění. V případě tohoto pocitu roste potřeba pozitivních podnětů, akceptace, ocenění a jistotu patřit do určité sociální skupiny. Pomoc blízké osoby pak seniorovi zvyšuje potřebu jistoty. S přibývajícím věkem se lidé vyhýbají nebezpečí a jsou opatrnější. Také se mění, s ohledem na možnosti aktuální situace, potřeba seberealizace. Může docházet k frustraci s odchodem do důchodu, kdy bude starý člověk cítit pocity bezvýznamnosti, méněcennosti a pocit ztráty vlastní hodnoty. Senioři pak vzpomínají na to, co v minulosti udělali a co jim šlo a co udělali dobrého, tím pak realizují svou 14

seberealizaci jiným, dostačujícím způsobem. Dříve to přeci opravdu zvládli. Také uznání, ocenění ostatních a pocit užitečnosti potřebu seberealizace zvyšuje. Někdy tato potřeba ztrácí význam a vyhasíná, na své ambice již rezignovali. Starší osoby mají potřebu otevřené budoucnosti a naděje. Bojí se nemoci, opuštěnosti a bezmocnosti. Doufají, v zachování soběstačnosti a sebeúcty, kterou mohou podpořit významné role v životě.

Vkládají naději do další generace, jak

v udržení hodnot, tak i v pokračování rodu. (Vágnerová, M. 2007). Viz příloha č. 2 Shrnutí Stáří je završujícím obdobím života. S přibývajícím věkem nastávají nejen fyziologické změny, které lze pozorovat, ale také dochází ke změnám smyslového vnímání, paměti, prožívání a citových vztahů. S věkem se také mění osobnost, projevují se sklony, které člověk v mládí dokázal tlumit. I potřeby se v průběhu stáří mění, jak biologické tak i psychické.

15

2 Kvalita života seniorů „Lepší životní a pracovní podmínky, kvalitnější zdravotní péče a sociální ochrana vedou k tomu, že méně lidí dnes umírá předčasně v dětství nebo během pracovního života. Více lidí má možnost prožít delší život než v minulosti a stáří se stává přímou zkušeností stále většího počtu lidí. Současně se zvyšující se nadějí na dožití při narození se mění životní styl, možnosti i očekávání starších osob. Starší lidé žijí zdravěji a aktivněji.“ (Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2008, s. 9) „Kvalita života je předmětem zájmu medicíny, psychologie, sociologie, politologie, techniky, ekonomie a dalších věd.“ (Čevela, R., Kalvach, Z., Čeledová, L. 2012, s. 198) Zabývá se měřením a analýzou pohody, kvality života a štěstí. (Svobodová In Čevela, R., Kalvach, Z., Čeledová, L. 2012, s. 198) Definovat co přesně sousloví kvalita života znamená, není jednoduché. Každý si představuje něco jiného, v každé fázi života se význam slova mění. I různé kultury, civilizace a generace mohou mít jiný názor na vysvětlení tohoto pojmu. Nelze vycházet z hierarchické pyramidy potřeb, jelikož například tuláctví a bezdomovectví má nízký materiální standart. Postmoderní mentalita, kterou má mladá generace, ovlivňuje způsob vnímání kvality života oproti dnešnímu pohledu. (Payne, J., 2005) „Kvalita života je podle G. Hofstedeho především záležitostí hodnot. Ty sice částečně závisejí na osobní volbě, ale to, co je posuzováno jako dobré či špatné, je ve značné míře bezprostředně diktováno kulturou a společností.“ (Hofstede, G. In Payne, J. 2005, s. 221) „Kvalita života je kategorie velmi subjektivní a individuální – představuje různé věci pro různé lidi a v různém čase.“ Každý stárne jiným tempem, proto je takové větší diferenciace kvality života. Do těchto znaků patří věk, zdravotní stav, fyzická a psychická výkonnost. K tomu patří také pohlaví, rodinná situace, životní úroveň, vzdělanostní úroveň, získaný socioprofesní status apod. „Subjektivní prožívání kvality života v postproduktivním věku ovlivňují i životní aspirace jedince, hodnotové orientace, zejména pak hodnoty spojené s kultivací osobnosti. Ve starším věku je nejdůležitejším kritériem kvality života různorodost potřeb a možnost jejích uspokojování, ať už jde o potřeby fyziologické, psychické nebo sociální.“ (Mühlpachr, P., Staníček, P. 2001, s. 27) Determinanty kvality života se podle Čevely, R., Kalvacha, Z. a Čeledové L. (2012) dělí na přímé a nepřímé. „Přímé působí přímo na konkrétního člověka, např.: genetická dispozice, životní prostředí, životní způsob, dostupnost a kvalita zdravotnických služeb.“ Nepřímé působí obecně a zprostředkovaně, svými důsledky, 16

např.: kulturní tradice, hierarchie hodnot v dané společnosti včetně významu a emancipace jednotlivce a hodnoty jeho života i individuálního zdraví, společensko ekonomická vyspělost dané společnosti a její politicko ekonomický systém.“ (Čevela, R., Kalvach, Z., Čeledová, L. 2012, s. 66) Na kvalitě života se podílí i funkční zdraví, tedy zda je přítomno nějaké závažné onemocnění. Na tom závisí genetická dispozice, úroveň prevence a účinnost a dostupnost zdravotní péče. Především ale zdatnost, odolnost a adaptabilita organismu. Dále se podílí prostředí. A to jak fyzické (sluneční záření, teplota, apod.), tak i funkční (bariéry ve vztahu k disabilitě, dostupnost informačních a komunikačních technologií, apod.) a sociální (sociální síť a rodina, pojetí stáří a seniorské role, míra mezigenerační solidarity, úroveň a dostupnost podpůrných sociálních služeb, míra úcty k životu a míra hodnoty jednotlivce). Pak psychické faktory (subjektivní

prožívání

a

hodnocení,

naplnění

lidských

potřeb,

osobnostní

charakteristiky). V neposlední řadě sociálně ekonomický kapitál (majetkové poměry, bytové podmínky, míra autonomie, vzdělání a výchova, zkušenosti, účinnost a dostupnost sociální práce). A také spirituální a existenciální faktory (hodnotový systém, vnímání pokory a útěchy, zachování osobností integrity a identity). (Čevela, R., Kalvach, Z., Čeledová, L., 2012) „Volný

čas

představuje

jeden

z nejdůležitějších

zdrojů

osobnostního,

společenského a ekonomického rozvoje a významně přispívá ke kvalitě života.“ (Pávková, J. a kol. 1999, s. 32)

2.1 Volný čas „Volný čas představuje specifickou oblast lidského života, přinášející člověku zvláštní prospěch: radost ze svobody, prostor pro tvořivost, uspokojení, radost, potěšení a štěstí. Poskytuje příležitost pro širokou škálu možností sebevyjádření a činností, které v sobě zahrnují prvky tělesné, duševní, sociální, umělecké i duchovní.“ (Pávková, J. a kol. 1999, s. 32) Abychom zabránili nudě, nedostatku pohybu, nespokojenosti, stresu, či odcizení, volnočasové činnosti tyto problémy snižují. „Volný čas podporuje celkové zdraví a pohodu. Nabízí řadu příležitostí umožňujících jednotlivcům i skupinám výběr činností a zkušeností, které odpovídají jejich potřebám, zájmům a hodnotám. Volný čas má pro lidi největší přínos tehdy, když mohou spoluurčovat způsob, jímž ho budou trávit.“ (Pávková, J. a kol. 1999, s. 32)

17

„Volný čas můžeme definovat buď negativně anebo pozitivně. Negativní definice volného času vycházejí z vymezení volného času vůči pracovní době („mám volno od práce“), zatímco pozitivní definice se pokouší vymezit volný čas na základě jeho vlastní kvality, tedy jako čas, s nímž může jedinec svobodně nakládat („mám volno pro sebe, pro svoje záliby, pro druhé atd.)“ (Kaplánek, M. 2012, s. 24) „Nejdůležitější činností zdravého šedesátníka má být práce, při níž uplatní především své znalosti a zkušenosti.“ (Říčan, P. 2004, s. 345) Tím je myšlena nejenom práce výdělečná, ale jakákoliv jiná činnost, na jakou má energii a chuť. Ve stáří, když už je senior ve starobním důchodu, je dobré vyplňovat volný čas osobními záliby, ani nacházet záliby, na které neměl v době před starobním důchodem čas. (Říčan, P., 2004) Každý si pod pojmem volný čas vybaví něco jiného, někdo čas strávený s rodinnou, jiný dobu, která je určena jen pro něj. S přibývajícím věkem ale musíme brát ohledy na náš zdravotní stav a možnosti trávení volného času. „Zájmy ve volném čase zpravidla vypovídají nejen o kognitivní, ale také o emocionální sféře osobnosti.“ (Važanský, M., Smékal, V. 1995, s. 29) Na webových stránkách „seniorum“ je možnost hledat aktivity podle druhu zájmu. Pod každou položkou se zobrazí aktuální informace z daného odvětví, jako je například kde a co dávají v kině či divadle, kam zajít za poslechem hudby, nabídka hradů a zámků, jaké rostliny se pěstují v momentálním ročním období, či informace ze světa. (seniorum.cz [online]). Podobné informace jsou dostupné i na webových stránkách Svět seniorů. Zde se dělí koníčky, hobby a volný čas na: cestování a výlety, knihy, kultura a kulturní akce, kutilství, rekreace, televize a televizní pořady, ubytování, vaření a recepty, víkendové pobyty, zahrada. (svetsenioru [online] 2015) Existuje mnoho způsobů na trávení volného času. „Někdy se podaří vrátit se k nějaké dávné, opuštěné zálibě, například k hudebnímu nástroji nebo k malování.“ (Říčan, P. 2004, s. 349) Volný čas může naplňovat i rodina. Starání o vnoučata naplňuje nejen seniora, ale také napomáhá v utužování rodinných vztahů. Trávení času s přáteli, také zvyšuje potřebu sociální a zároveň plní volný čas. „Mírný pohyb na zdravém vzduchu prospívá tělu i duši.“(Říčan, P. 2004, s. 349)Proto je výborným koníčkem péče o zahradu. K ošetřování zahrady není potřeba intelekt či paměť, ale také ani pevná ruka, či finance. „S pohybem se setkáváme při chůzi a běhu, při přemísťování, při práci, rekreaci a jiných pohybových úkonech.“ (Křivohlavý, J. 2001, s. 134) Cvičení napomáhá k tělesné a kardiovaskulární zdatnosti. Cvičením se snižuje možnost onemocnění jako je hypertenze, onemocnění kardiovaskuláru, cholesterol, diabetes 18

mellitus, nadváhu apod. Cvičení snižuje krevní tlak, srdeční tep, zvyšuje množství krve, které srdce vhání do krevního oběhu či zvýšením množství kyslíku při dýchání. Dokonce snižuje výskyt srdeční mrtvice (apoplexie), zabraňuje zrodu rakoviny prostaty, zabraňuje rozvoji rakoviny prsu, pozitivně působí na psychiku. Snižuje výskyt depresí, úzkosti a stresu. (Křivohlavý, J. 2001) Někdo se rád prochází parkem, jiný zase chodí rád plavat, luští křížovky, plete, maluje, čte, píše, vyrábí nebo sportuje. Někteří senioři se dokonce zabývají dobrovolnictvím v neziskových organizacích. „Jsem moc ráda, že můžu být užitečná i někde jinde než v rodině nebo v zaměstnání. Dobrovolnictví mi přináší příjemný pocit uspokojení.“ Říká Isabela Bečková na webových stránkách o dobrovolnictví. (dobrovolnik [online] 2015) I využívání internetu, či moderních technologií, jako je počítač, tablet, smarphone a další „vymoženosti“, patří do činností ve volném čase. Čím novější vynález na trhu je, tím složitěji se s ním senior učí pracovat. Proto také existují pro seniory telefony s velkými tlačítky, s co nejméně funkcemi. Ale někteří se naopak v těchto technologiích vyznají. „Internet přinesl seniorům řadu dříve netušených možností a proměnil charakter stáří a jeho životní styl. Počítač a internet znamenají mezník mezi životem starých lidí před internetem a po něm.“ (Sak, P., Kolesárová, K. 2012, s. 104) I kluby seniorů nabízí volnočasové aktivity. Zde mají možnost scházet se s vrstevníky, sportovat úměrně věku a zdravotnímu stavu, jezdit na výlety, chodit na poznávací procházky, navštěvovat kulturní akce, apod. Klub seniorů v Praze nabízí zájmové aktivity, vzdělávací aktivity, sportovní a relaxační aktivity a kurlturně-společenské aktivity. V zájmových aktivitách klub nabízí taneční kroužek, klub poezie, divadelní kroužek a základy rukodělných technik. Ve vzdělávacích aktivitách pak jazykové konverzační kroužky, kurzy cvičení paměti, kurzy práce na PC a kulturní a cestopisné přednášky. Ve sportovní a relaxačních aktivitách kondiční cvičení na židlích, cvičení tai chi, klub pétanque, procházky a prohlídky kulturních a technických památek Prahy, výlety tuzemské a zahraniční, plavání v krytém bazénu a turistický klub. V nabídce kulturně-společenských aktivit nabízí koncerty žáků ZUŠ, návštěvy divadel, koncerty vážné hudby a návštěvy výstav. (socialnisluzby-praha1[online] 2015) Někteří senioři rozvíjí své schopnosti a dovednosti studiem. Mohou se vzdělávat jak doma, tak i na univerzitách.

19

2.2 Vzdělávání Výchova a vzdělávání je celoživotní proces. Teorií výchovy člověka ke stáří a ve stáří se zabývá gerontopedagogika. Vědní disciplína, která se zabývá teorií a praxí vzdělávání starší a staré populace se nazývá vzdělávací gerontologie. „Geragogika je multidisciplinární teoreticko empirická disciplína zaměřená na pomoc, péči a podporu seniorů.“ (Mühlpachr, P., Staníček, P. 2001, s. 27) Vzdělávání seniorů nemá funkci jen vzdělávací, ale dochází i k začlenění do společnosti, k zlepšení pocitu důstojnosti a životního uspokojení, i k fyzickému a duševnímu zdraví. Funkce vzdělávání podle E. Livečka (1982, s. 297, In Mühlpachr, P., Staníček, P. 2001, s. 28) v postproduktivním věku se dělí na preventivní, anticipační, rehabilitační a posilovací. Preventivní by měla pozitivně ovlivnit průběh stárnutí a stáří, provádí se různými opatřeními. Anticipační je spojována s odchodem do důchodu a přispívá k pozitivní připravenosti na změny ve stylu života. Rehabilitační funkce má znovuobnovovat a udržovat fyzické a duševní síly a připravovat pro další existenci. Posilovací funkce je funkcí nejvýznamnější, přispívá k rozvoji zájmů, potřeb a schopností, podporuje aktivitu, kultivuje zájmy a potřeby seniorů. (Mühlpachr, P., Staníček, P. 2001) Možnosti vzdělávání seniorů jsou Lidové univerzity, Kluby aktivního stáří, Akademie třetího věku a Univerzity třetího věku. „Lidové univerzity vznikaly koncem 19. Století, kdy plnily především osvětové funkce. Jejich činnost se rozšířila všeobecně v první polovině 20. Století i na vzdělávání ve volném čase a na popularizaci védy a techniky. Neposkytovaly ucelené vzdělání ani kvalifikaci. Jejich působnost dnes je výjimečná. Nižším stupněm lidových univerzit byly lidové akademie.“ (andromedia [online] 2015) Účastník v postproduktivním věku absolvuje vzdělávací program s posluchači mladými. Jde tu o vzájemné ovlivňování a sbližování generací. Akademie třetího věku a Kluby aktivního stáří jsou pro ty, kteří ve svém regionu nemají vysokou školu. Akademie třetího věku jsou organizovány pod záštitou různých organizací či institucí, jako je Červený kříž, Akademie J. A. Komenského, či Domy kultury. Obsah vzdělávání je přizpůsobován potřebám a zájmům seniorů. (Mühlpachr, P., Staníček, P. 2001) „Cílem Akademie třetího věku je poskytnout lidem smysluplnou náplň volného času, možnost dozvědět se něco nového, porovnat své dosavadní vědomosti a zkušenosti s novými poznatky a splnit si svou touhu zabývat se obory, na

20

které dosud neměli čas. Po ukončení obdrží posluchači potvrzení o úspěšném absolvování kurzu.“ (kdk [online] 2015) Klub aktivního stáří je určen osobám starším 65let a jeho funkcí je společné trávení volných chvil a účast na programu klubu. Náplní klubu je například trénování paměti, cvičení, jóga, počítače, výtvarné dílny, či různé přednášky. (cssp2 [online] 2015) Univerzita třetího věku je nejnáročnějším způsobem vzdělávání pro seniory. „První Univerzita třetího věku vznikla v roce 1973 ve Francii na univerzitě společenských věd v Toulouse. Založil ji profesor práva a ekonomických věd P. Vellase. V České

republice

vnikla

první

U3V

v roce

1986

v Olomouci

z iniciativy

Československého červeného kříže, o rok později byla založena U3V v Praze na 1. lékařské fakultě Karlovy univerzity.“ (Mühlpachr, P., Staníček, P. 2001 s. 29) „Cílem U3V je nejen prohlubovat dosavadní vědomosti, ale také prezentovat nové poznatky, obory a technologie, které jsou jinak seniorům nepřístupné. Účastníkem může být osoba, která dosáhla věku potřebného pro přiznání starobního důchodu a má úplně středoškolské vzdělání s maturitou.“ Po ukončení vzdělávání na U3V účastník obdrží osvědčení o absolvování a ve svém zájmu, má také možnost pokračovat ve vzdělávání v Kurzu pro absolventy U3V, který je zaměřený ve směrech humanitních, zdravovědných, přírodovědných a společenskovědním. (u3v.muni [online] 2015) A jaký je rozdíl mezi Univerzitou třetího věku a vysokou školou? „Právě metodika výuky by měla odlišovat U3Vod vzdělávacích aktivit pro mladší jedince, včetně osob předčasně penzionovaných či dlouhodobě nezaměstnaných v předdůchodovém věku.“ (Mühlpachr, P., Staníček, P. 2001, s. 31)

2.3 Sociální zabezpečení a sociální služby pro seniory Ke kvalitě života ale také patří kvalita sociálních služeb a sociálního zabezpečení. Čím více se rozvíjí stát, tím více se mění životní či pracovní podmínky, mění se život člověka. Těmito změnami pak narůstají sociální rizika. Jelikož se člověk dostává do novějších a novějších rizikových situací, často nedokáže jedinec nést sám důsledky, proto se stát a organizace snaží předcházet, zmírňovat a odstraňovat tyto rizika. Sociální rizika jsou tedy sociální události, či sociální příhody. Mezi hlavní sociální události patří nemoc, úraz, těhotenství, invalidita, stáří, narození dítěte, smrt rodinného příslušníka, apod. (Krebs, V., a kol. 1997)

21

Sociální zabezpečení zahrnuje tři typy sociálních institucí, a to sociální pojištění, státní sociální podporu a sociální pomoc. V případě sociálního pojištění si občané odkládají finance pro případ budoucí nejisté sociální události spojené se ztrátou příjmů z výdělečné činnosti v případech mateřství, ošetřování člena rodiny, nemoci, invalidity, stáří a ztráty živitele. Státní sociální podporou jsou občané povinně státem zabezpečeni pro případ státem uznané sociální události, v případě, že pro sociální stabilitu a bezpečnost občana nelze uplatnit dávek sociálního pojištění. Sociální pomoc je občanům poskytovaná sociálním subjektem v případě, že se občan dostal do situace, kterou sám nezvládá, není sociálně pojištěný a nesplnil podmínky vzniku nároku na státní sociální podporu. Poskytuje se v případě náhlé nouze, podmíněné chudoby či sociální potřebnosti. Mezi

základní

determinanty sociálního

zabezpečení

patří

ekonomické

determinanty, společensko-politické determinanty, demografický vývoj, zdravotní stav obyvatelstva, zaměstnanost obyvatelstva a politika v oblastní pracovních příjmů. Ekonomické determinanty záleží na velikosti a dynamice vytvořených zdrojů v ekonomice. V případě, že dojde k poklesu ekonomického růstu, dochází k omezování prostředků ze státního rozpočtu do sociálního zabezpečení. Společensko-politické determinanty závisí na vládnoucí třídě a straně a jejich politických a ekonomických změnách. Demografický vývoj velice ovlivňuje soustavu sociálního zabezpečení zejména procesem stárnutí populace a růstem počtu osamělých osob. Počet seniorů oproti narozeným dětem stoupá, proto se mluví o tzv. stárnutí populace. Čím víc seniorů přibývá, tím více je nutné financovat sociální zabezpečení a zvyšovat věkovou hranici odchodu do důchodu. Soužití starých osob zmírňuje důsledky stáří a to tím, že v případě soužití dvou osob dochází k přerozdělování příjmů a tím dochází ke snižování nákladů na domácnost. V případě osamění pak dochází ke ztížení sociální situace, v podobě potřeby dalších prostředků pro život. Na invalidní důchody a dávky v nemocnosti velice záleží na zdravotním stavu obyvatelstva, jelikož s přibývajícím počtem chronických a degenerativních nemocí dochází ke zvýšení invalidizace a úmrtnosti osob. Značná nemocnost a úrazovost vede ke zvyšování výdajů na zabezpečení těchto osob. Zaměstnanost obyvatelstva ovlivňuje systém sociálního zabezpečení strukturou zaměstnanosti,

sociálně-ekonomickými

podmínkami

zaměstnanosti

žen,

nezaměstnaností apod. Na to se váže politika v oblasti pracovních příjmů, jelikož peněžité dávky jsou odvozeny z výdělku. (Krebs., V. a kol. 1997)

22

Možnosti sociálního zabezpečení pro seniory jsou: Starobní důchod, invalidní důchod, vdovský a vdovecký důchod, pohřebné, příspěvek na bydlení, příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení, mimořádná okamžitá pomoc, sociální dávky a průkazy mimořádných výhod osobám zdravotně postiženým. Důchodové pojištění. „Důchodový systém ČR je založen na povinném důchodovém pojištění podle zákona č. 155/1995 Sb. O důchodovém pojištění. Dále na důchodovém spoření podle zákona č. 426/2011 Sb., od roku 2013 a na doplňkovém penzijním spoření podle zákona č. 427/2011 Sb., které nahradilo penzijní připojištění se státním příspěvkem podle zákona č. 42/1994 Sb.“ (mpsv [online] 2015) Z důchodového pojištění se poskytuje starobní, invalidní, vdovský a vdovecký a sirotčí důchod. Pro starobní důchod řádný musí senior splnit dvě podmínky a to důchodový věk a dobu pojištění. Na předdůchod mají nárok ty osoby, které si na něj naspořili minimální částku. Pokud má osoba na svém doplňkovém penzijním spoření dostatek peněz, může čerpat předdůchod dva až pět let před tím, než bude mít počet let na důchodový věk muže. Předčasný důchod může osoba využít v případě, že jí do řádného starobního důchodu zbývají maximálně 3 roky. Je trvale krácený až do odchodu do starobního důchodu. (duchody-duchodci [online] 2015) Viz Příloha č. 3. Na invalidní důchod má osoba nárok v případě invalidnosti a potřebné doby pojištění.

Invalidita má tři stupně. U prvního stupně klesá pracovní schopnost o

nejméně 35 %, u druhé stupně nejméně 50 % a u třetího stupně klesá pracovní schopnost o nejméně 70 %. Zdravotní stav pak posuzuje lékař lékařské posudkové služby pro příslušnou správu sociálního zabezpečení. (duchody-duchodci [online] 2015) O vdovský a vdovecký důchod existuje nárok požádat při úmrtí manžela či manželky. Vdovský důchod je dočasný – roční a trvalý. Dále pak mají senioři nárok na sociální dávky a to na příspěvek na bydlení, příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a příspěvek na péči. Příspěvek na bydlení „je základní sociální dávka určená k podpoře všech, kdo mají nízké příjmy, a současně vysoké náklady na bydlení.“ Dávka se vyplácí maximálně 84 měsíců po sobě během 10 kalendářních roků, a to zpětně, za poslední 3 měsíce. (socialni-davky-2014 [online] 2015) Příspěvek na živobytí je dávka hmotné nouze, která se vyplácí lidem s velmi nízkými nebo vůbec žádnými příjmy, resp. Nedosahují zákonem stanoveného životního minima, což je minimální hranice příjmu, která umožňuje pokrýt základní životní potřeby. (socialni-davky-2014 [online] 2015) Doplatek na bydlení je dávka hmotné 23

nouze. Žadatel nejprve dostává příspěvek na bydlení, a pokud je ve hmotné nouzi, má nárok na příspěvek na živobytí. V případě, že po zaplacení nákladů na bydlení nezbývá částka na živobytí, přiznává se doplatek na bydlení. (socialni-davky-2014 [online] 2015) Příspěvek na péči „je sociální dávka, která je vyplácena osobám, které z důvodu svého zdravotního stavu potřebují pomoc jiné osoby.“ Dávka se dělí na čtyři stupně závislosti, pobírá se po dobu trvání tohoto stavu, ve zhoršení stavu může být dávka navýšena. Stupeň závislosti se hodnotí vyhláškou č. 505/2006 Sb. o sociálních službách. Při posuzování stupně závislosti se hodnotí především schopnost zvládat základní životní potřeby (oblékání, stravování, tělesná hygiena), mobilnost, orientaci, komunikaci, péče o zdraví a o domácnost. Rozlišují se čtyři základní stupně závislosti I stupeň = lehká závislost (příspěvek na péči pro osoby mladší než 18 roků – 3 000Kč/měsíc, starší než 18 roků – 800Kč/měsíc), II stupeň = středně těžká závislost (6 000Kč/měsíc; 4 000Kč/měsíc), III stupeň = těžká závislost (9 000Kč/měsíc; 8 000Kč/měsíc), IV stupeň = úplná závislost (12 000Kč/měsíc; 12 000Kč/měsíc). (socialni-davky-2014 [online] 2015) „Sociální dávky a průkazy mimořádných výhod osobám zdravotně postiženým, tj. jednorázové příspěvky na opatření zdravotních pomůcek, příspěvek na úpravu bytu, příspěvek na zakoupení motorového vozidla, příspěvek na provoz motorového vozidla, příspěvek na individuální dopravu, příspěvek úplně nebo prakticky nevidomým občanům, průkaz mimořádných výhod TP, průkaz mimořádných výhod ZTP, průkaz mimořádných výhod ZTP/P jsou dávky pro osoby ve starobním důchodě, kteří jsou současně zdravotně postižení.“ (padesatpetplus [online] 2015) Zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 388/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, ve znění pozdějších předpisů. „Zákon o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením upravuje příspěvek na mobilitu, příspěvek na zvláštní pomůcku a průkaz osoby se zdravotním postižením a některé benefity, které z něj vyplývají.“ O těchto dávkách rozhoduje Úřad práce České republiky a Ministerstvo práce a sociálních věcí. (mpsv [online] 2015) Nárok na příspěvek na zvláštní pomůcku má osoba, která má „těžkou vadu nosného nebo pohybového ústrojí nebo těžké sluchové postižení anebo těžké zrakové postižení charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu a její zdravotní stav 24

nevylučuje přiznání tohoto příspěvku.“ Za dlouhodobě nepříznivý stav se považuje stav, který trvá nebo má trvat déle než jeden rok. Osoba, která má těžkou vadu nosného nebo pohybového ústrojí anebo těžkou nebo hlubokou mentální retardaci charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu má nárok na příspěvek na zvláštní pomůcku poskytovaný na pořízení motorového vozidla nebo speciálního zádržního systému. Nárok na vodicího psa, má osoba starší 15 let. (mpsv [online] 2015) „Nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením má osoba starší 1 roku s tělesným, smyslovým nebo duševním postižením charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, které podstatně omezuje její schopnost pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra.“ Nárok na průkaz TP má osoba se středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti a osoby s poruchou autistického spektra. Na průkaz ZTP má nárok osoba s těžkým funkčním postižením a osoby s poruchou autistického spektra. Průkaz ZTP/P je pro osoby se zvlášť těžkým funkčním postižením nebo úplným postižením pohyblivosti nebo orientace s potřebou průvodce a pro osoby s poruchou autistického spektra. (mpsv [online] 2015) Sociální služby pro seniory „Sociální služba je činnost nebo soubor činností, které pomáhají člověku řešit nepříznivou sociální situaci.“ (socialnipece.brno [online] 2015) Zřizovateli zařízení poskytující sociální služby mohou být obce, kraje, Ministerstvo práce a sociálních věcí a nestátní neziskové organizace, což jsou občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti a církevní právnické osoby. (Matoušek, O. a kol. 2011) „Sociální služby zahrnují sociální poradenství, služby sociální péče a služby sociální prevence.“ Sociální služby se poskytují ve formě pobytové, ambulantní nebo terénní. Pobytové služby jsou služby, které jsou spojeny s ubytováním v zařízeních sociálních služeb. Ambulantní služby jsou služby, za kterými osoba dochází nebo je dopravována, součástí není ubytování. Terénní služba se poskytuje v přirozeném sociálním prostředí. (zakonyprolidi [online] 2015) Do služeb sociální péče patří osobní asistence, pečovatelská služba, tísňová péče, průvodcovské a předčitatelské služby, podpora samostatného bydlení, odlehčovací služby, centra denních služeb, denní stacionáře, týdenní stacionáře, domovy pro osoby se zdravotním postižením, domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem, chráněné bydlení, sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče. (zakonyprolidi [online] 2015) 25

Do služeb sociální prevence se řadí raná péče, telefonická krizová pomoc, tlumočnické služby, azylové domy, domy na půl cesty, kontaktní centra, krizová pomoc, nízkoprahová denní centra, nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, noclehárny, služby následné péče, sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením, sociálně terapeutické dílny, terapeutické komunity, terénní programy, sociální rehabilitace. (zakonyprolidi [online] 2015) Z výše zmíněných služeb se budeme zabývat jen těmi, které mohou dle zákona 108/2006 Sb. o sociálních službách využít senioři a osoby se zdravotním postižením, kterými senioři také mohou být. Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR (APSS ČR) je „největší profesní organizace sdružující poskytovatele sociálních služeb v České republice. Nyní čítá 800 členů zastupujících 1800 registrovaných sociálních služeb. APSS ČR se organizačně dělí do odborných celorepublikových sekcí a čtrnácti krajských organizaci. Vydává časopis Sociální služby.“ (Haškovcová, H. 2012, s. 55) Sociální poradenství zahrnuje základní a odborné sociální poradenství. Základní sociální poradenství „poskytuje osobám potřebné informace přispívající k řešení jejich nepříznivé sociální situace.“ Základní sociální poradenství se poskytuje u všech druhů sociálních služeb a je to služba povinná pro poskytovatele těchto služeb. Odborné sociální poradenství „je poskytováno se zaměřením na potřeby jednotlivých okruhů sociálních skupin osob v občanských poradnách, manželských a rodinných poradnách, poradnách pro seniory, poradnách pro osoby se zdravotním postižením, poradnách pro oběti trestných činů a domácího násilí a ve speciálních lůžkových zdravotnických zařízeních hospicového typu.“ Služba zprostředkovává kontakt se společenským prostředím, sociálně terapeutické činnosti a pomáhá při uplatňování práv a obstarávání osobních záležitostí. (zakonyprolidi [online] 2015) V Brně tyto služby poskytují například A Kluby ČR, o. p. s., Centrum sociálních služeb, příspěvková organizace, Gabriela o. s., Liga vozíčkářů. (socialnipece.brno [online] 2015) Osobní asistence je terénní služba, která se poskytuje lidem se sníženou soběstačností. A to jak z důvodu věku, tak i onemocnění, či zdravotního postižení. Služba je poskytována za úhradu, po dobu, jakou zvolí uživatel. Osobní asistence zahrnuje především „pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při hygieně, pomoc při zajištění stravy, pomoc při zajištění chodu domácnosti, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, 26

pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.“ (zakonyprolidi [online] 2015) V Brně poskytuje služby osobní asistence například Asociace rodičů a přátel zdravotně postižených dětí v ČR, z. s. Klub PAPRSEK, Diecézní charita Brno, HEWER, z. s., Maltézská pomoc, o. p. s., ParaCENTRUM Fenix. (iregistr.mpsv [online] 2015) Pečovatelská služba je terénní nebo ambulantní služba. Je to služba poskytovaná za úhradu těm, kteří mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, onemocnění nebo zdravotního postižení, a rodinám s dětmi, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Pečovatelská služba obsahuje „pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, pomoc při zajištění chodu domácnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím.“ (zakonyprolidi [online] 2015) V Brně poskytuje sociální službu například Diakonie Českobratrské církve evangelické, Betanie – křesťanská pomoc, z. ú., Diecézní charita Brno, Doma s námi o. s., Generace Brno s. r. o., Lístek, o. p. s., NADĚJE, Nazaria, o. p. s. (iregistr.mpsv [online] 2015) Česká asociace pečovatelských služeb (ČAPS) „sdružuje více než 250 organizací, které poskytují terénní sociálně-zdravotní služby.“ (Haškovcová, H. 2012, s. 63) Tísňová péče je terénní služba poskytovaná. Tato služba poskytuje nepřetržitou hlasovou a elektronickou komunikaci s osobami „vystavenými stále vysokému riziku ohrožení zdraví nebo života v případě náhlého zhoršení jejich zdravotního stavu nebo schopností.“ (zakonyprolidi [online] 2015) Do bytu či domu je nainstalován bezdrátový bezpečnostní systém. Ten pak pomáhá řešit komplikované životní situace bez dohledu druhé osoby. Bezdrátový systém hlídá pohyb osoby, signalizuje podávání léku, uživatel přes tento systém komunikuje se službou tísňové péče. (andelstrazny.eu/ [online]) Služby tísňové péče poskytuje například Anděl Strážný, z. ú., Eurocross Assistance Czech Republic, s. r. o., Girasole, sdružení pro pomoc a rozvoj, ŽIVOT 90. (iregistr.mpsv [online] 2015) Průvodcovské a předčitatelské služby „jsou terénní nebo ambulantní služby poskytované osobám, jejichž schopnosti jsou sníženy z důvodu věku nebo zdravotního postižení v oblasti orientace nebo komunikace.“ (zakonyprolidi [online] 2015) Tato služba bývá součástí jiné sociální služby. (andelstrazny [online] 2015) Průvodcovské a 27

předčitatelské služby nabízí ProDeep, o. s. a TyfloCentrum Brno, o. p. s. (iregistr.mpsv [online] 2015) Odlehčovací služby „jsou terénní, ambulantní nebo pobytové služby poskytované osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, o které je jinak pečováno v jejich přirozeném sociálním prostředí. (zakonyprolidi [online] 2015) Tyto služby nabízí v Brně například Betanie – křesťanská pomoc, z. ú., Centrum Paraple, o. p. s., Domov pro osoby se zdravotním postižením – TEREZA, Diecézní charita Brno, Hospic sv. Alžběty o. p. s.. (iregistr.mpsv [online] 2015) „V centrech denních služeb se poskytují ambulantní služby osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby.“

Denní stacionář

poskytuje stejné služby, jako centra denních služeb, s tím, že denní stacionáře navíc poskytují pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu. Centra denních služeb a denní stacionáře poskytují „pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, sociálně terapeutické činnosti, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.“ Dále pak pro seniory poskytují služby týdenní stacionáře. Ty oproti denním stacionářům a centrech denních služeb poskytují i ubytování. (zakonyprolidi [online] 2015) Centra denních služeb jsou v Brně například Domov pro seniory Okružní, příspěvková organizace, Domov pro seniory Podpěrova, příspěvková organizace, Domov pro seniory Vychodilova, příspěvková organizace, Diakonie ČCE – středisko v Brně. Denní stacionáře jsou v Brně například Odbor sociálních služeb, EFETA, Naděje. (socialnipece.brno [online] 2015) Domovy pro seniory a domovy pro osoby se zdravotním postižením nabízí stejné základní činnosti. „V domovech pro seniory se poskytují pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost zejména z důvodu věku, jejich ž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby.“ Na rozdíl od domovů pro seniory, domovy pro osoby se zdravotním postižením poskytují pobytové služby i osobám se sníženou soběstačností z důvodu zdravotního postižení. Základní činnosti služby jsou stejné jako v týdenních stacionářích. (zakonyprolidi [online] 2015) V Brně jsou domovy pro seniory například Domov pro seniory Foltýnova, příspěvková organizace, Domov pro 28

seniory Holásecká, příspěvková organizace, Domov pro seniory Kociánka příspěvková organizace, Domov pro seniory Koniklecová, příspěvková organizace, Domov pro seniory Okružní, příspěvková organizace. (socialnipece.brno [online] 2015) Domovy pro osoby se zdravotním postižením pak například Domov pro osoby se zdravotním postižením GAUDIUM, Domov VELETA. (socialnipece.brno [online] 2015) „Chráněné bydlení je pobytová služba poskytovaná osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu zdravotního postižení nebo chronického onemocnění, včetně duševního onemocnění, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Chráněné bydlení má formu skupinového, popřípadě individuálního bydlení.“ (zakonyprolidi [online] 2015) V Brně je chráněné bydlení sv. Anežky. Je provozováno Diecézní charitou Brno. Podle přání a potřeb uživatelů se snaží, aby mohli senioři žít běžným způsobem života. (brno.charita [online] 2015) Sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče poskytují sociální služby osobám „které již nevyžadují lůžkovou péče, ale vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nejsou schopny se obejít bez pomoci jiné fyzické osoby a nemohou být proto propuštěny ze zdravotnického zařízení lůžkové péče do doby, než jim je zabezpečena pomoc osobou blízkou nebo jinou fyzickou osobou nebo zajištěno poskytování terénních nebo ambulantních sociálních služeb anebo pobytových sociálních služeb v zařízeních sociálních služeb.“ (zakonyprolidi [online] 2015) Tuto službu poskytuje v Brně například Hospic sv. Alžběty v Brně (hospice [online] 2015) Asociace poskytovatelů hospicové a paliativní péče ČR (APHPP ČR) je „společnost, která sdružuje organizace poskytující lůžkovou nebo mobilní hospicovou péči (hospic). Byla založena v roce 2006 a jejím hlavním cílem, je přispět k proměně české společnosti ve vztahu k umírání a smrti.“ (Haškovcová, H. 2012, s. 55) Hospic poskytuje paliativní péči, což je péče zaměřující se na úlevu od bolesti, kterou přináší postupující nemoc.

Těžce nemocný člověk, který se dostal do hospice, vyčerpal

možnosti léčby, nachází se v terminální fázi nemoci. Dbá se tu o duchovní rozměr, který v nemocnicích chybí, proto je v hospicích sociální pracovník, psycholog a teolog. Hospicová péče je možná domácí, lůžková a stacionární denní. (hospice [online] 2015) Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením jsou služby ambulantní, popřípadě terénní. Jsou poskytovány osobám v důchodovém věku nebo osobám se zdravotním postižením ohroženým sociálním vyloučením. Hlavními činnosti je „zprostředkování kontaktu se společenských prostředím, sociálně terapeutické činnosti a pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při 29

obstarávání osobních záležitostí.“ (zakonyprolidi [online] 2015) V Brně tyto služby poskytuje například Česká unie neslyšících, Centrum pro rodinu a sociální péči, ParaCENTRUM Fenix, Maltézská pomoc, o. p. s., KONTAKT bB – občanské sdružení pro studium, rehabilitaci a sport bez bariér, LORM – Společnost pro hluchoslepé z. s., Klub Diana, sdružení onkologicky nemocných a přátel. (iregistr.mpsv [online] 2015) Klub Diana poskytuje rehabilitační cvičení a plavání, informace o zdravotnických pomůckách a lázeňské léčbě. (klubdiana.wz [online] 2015) Centrum pro rodinu a sociální péči nabízí programy jako je trénink paměti, počítačový kurz od A do Z, kurzy první pomoci seniorům, zdravotní cvičení, KLAS – Klub aktivních seniorů Brno, Poradna pro seniory. (crsp [online] 2015) Sociální rehabilitace „je soubor specifických činností směřujících k dosažení samostatnosti, nezávislosti a soběstačnosti osob, a to rozvojem jejich specifických schopností a dovedností, posilováním návyků a nácvikem výkonu běžných, pro samostatný život nezbytných činností alternativním způsobem využívajícím zachování schopností, potenciálů a kompetencí.“ Sociální rehabilitace poskytuje nácvik dovedností pro zvládání péče o vlastní osobu, soběstačnosti a dalších činností vedoucích k sociálnímu začlenění, zprostředkuje kontakt se společenským prostředím, nabízí výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti a pomáhá při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. Při pobytové formě tato služba navíc poskytuje ubytování, stravu a pomoc při osobní hygieně, nebo poskytuje podmínky pro osobní hygienu. (zakonyprolidi [online] 2015) V Brně sociální rehabilitaci poskytuje například AUDIOHELP z. s., Diecézní charita Brno, HEWER, z. s., Nový Prostor, z. s., Občanské sdružení LOGO. (iregistr.mpsv [online] 2015)

Shrnutí Kvalita života je velice individuálním a zároveň subjektivním pojmem. Kvalitu života ovlivňuje věk, zdravotní, fyzický i psychický stav, rodinná situace, dostupnost a kvalita zdravotnických služeb, sociální zabezpečení, fyzické, funkční i sociální prostředí. Ke kvalitě života přispívá i naplňování volného času, s tím spojené i další vzdělávání v období stáří. 30

3 Onemocnění v období stáří „Se zvyšujícím se věkem na nás stále více doléhají nejrůznější neduhy. Zatímco v mládí nás postihují převážně akutní a krátkodobá onemocnění, trpí většina seniorů dlouhodobými, či dokonce trvalými onemocněními.“ (vfn [online] 2015) „Stáří není samo o sobě chorobným stavem, avšak v průběhu stárnutí dochází k sumaci nepříznivých vlivů, a proto přibývá četnosti nemocných lidí.“ (Vágnerová, M. 2007, s. 312) Nemoci, které člověk prodělal během života, ovlivnily jeho somatické funkce, a právě některá z těchto nemocí měla chronický charakter. (Vágnerová, M. 2007) Stařecká onemocnění „v minulosti dlouhodobě používaný pojem, který byl vystřídán odborně přesnějším výrazem: zvláštnosti chorob ve stáří. To proto, že senioři netrpí jinými chorobami než lidé mladších věkových kategorií, ale jejich stonání má často jiný, resp. delší průběh.“ (Haškovcová, H. 2012, s. 159) „Za nemoci stáří lze označit choroby, jejichž výskyt je funkcí věku, které se v mladším věku vyskytují oproti stáří vzácně, nebo které jsou ve stáří velmi časté a závažné.“ (Čevela, R., Kalvach, Z., Čeledová, L. 2012, s. 120) „Nemoc lze považovat nejenom za odchylku biologickou, ale i za určitý druh sociální deviace. Když někdo závažněji onemocní, změní se určitým způsobem jeho identita. U eskymáckých kmenů dokonce panuje zvyklost, že za těchto okolností přijme takový člověk nové jméno, jméno nemocného.“ (Hillman, J. 1997 In Vágnerová, M. 1999) „Základním znakem nemocnosti ve stáří je polymorbidita, to znamená, že starší lidé dost často trpí větším počtem různých, zpravidla chronických onemocnění.“ (Vágnerová, M. 2007, s. 312) Seniory trápí i psychické problémy. Stává se, že nejsou správně diagnostikované. Mohou být také skryté, či považované za reakci na somatické onemocnění nebo zátěž v životě. (Vágnerová, M. 2007) „Zhoršování zdravotního stavu neprobíhá rovnoměrně, ale negativní změny se povětšinou odehrávají diferencovaně u jednotlivých orgánů a subsystémů podle genetické výbavy a individuální historie člověka.“ (Sak, P., Kolesárová, K. 2012, s. 137) Dědičnost má veliký vliv jak na druh onemocnění, tak i na průběh. Vlivy dědičnosti se prolínají s vlivy zevního prostředí, od prostředí v děloze matky, přes ekologické vlivy a sociální prostředí. Zevní vlivy mohou způsobit tzv. fenokopii, neboli onemocnění, imitující chorobu geneticky podmíněnou. Vliv genetických faktorů se 31

může projevit u pozdějších patologických jevů, jako je například infekce či úraz. (Zahálková, M. 1994) Výskyt onemocnění v rodině, dochází ke zvýšenému riziku tohoto onemocnění. Na závažnosti onemocnění také spolupracuje předchozí zaměstnání a jeho náročnost. (Říčan, P. 2004) Závažně nemocný člověk získává sociální roli, kterou lze charakterizovat těmito rysy: „Nemocný nebývá považován za viníka svého nežádoucího stavu a nepředpokládá se také, že by si dokázal sám pomoci, Nemocný má určitá privilegia, tj. je zproštěn určitých povinností, ale zároveň nemá stejná práva jako zdraví lidé, Od nemocného se očekává, že bude chtít uzdravit a bude spolupracovat při léčbě. Pokud to nedělá, svoje privilegia ztrácí. Společnost jej přestává tolerovat, protože nemocný nerespektuje pravidla, která určila.“ (Vágnerová, M. 1999, s. 58) Je velice důležité neupřednostňovat jen tělesné projevy nemoci před psychologickými a sociálními aspekty. Onemocnění přichází i z vnitřních příčin. Jde tedy o psychosomatické onemocnění. Začíná psychickými problémy a poté se projevuje zvenčí na těle člověka. Jde tu o subjektivní pocity, při kterých se člověk cítí nemocný, ale všechna vyšetření onemocnění popírají. Takovýmto příznakům se říká nepravé onemocnění. Poté, co pacient zjistí, že výsledky vyšetření byly negativní, často dochází k panice, nevěřícnosti a zahanbenosti. Pacienta pak napadají otázky typu: „Jak je to možné?“

„Musím jít k jinému doktorovi, ten mi určitě onemocnění najde.“ Poté

nastávají myšlenky na závažnou nemoc, kterou ani lékař nezná. Nepřiklánějme se tedy jen k farmakoterapii, i psychoterapie může pomoci k léčbě pacienta. Porozumění, pochopení a akceptování. Naopak pravé onemocnění, je nemoc diagnostikovaná dle výsledků vyšetření. (Trapková, L., Chvála, V. 2009) „Stáří je spojeno s nutností přizpůsobit se svým možnostem a akceptovat omezení.“ (Vágnerová, M. 2007, s. 312) Stává se, že někteří senioři zdůrazňují své zdravotní problémy a zaměřují se jen na sebe. Poté dochází k odmítání ostatními lidmi, je považovaný za obtížného a nepříjemného. Vztah se pak stává pouhou povinností. Tyto somatické stesky jsou ale běžnou obrannou reakcí starých lidí. (Vágnerová, M. 2007) Jelikož seniorů přibývá „otázky zdraví a nemoci ve stáří budou stále důležitější, protože zlepšení zdravotního stavu staré populace je jednou z mála cest (a možná jedinou přijatelnou), jak je možné limitovat náklady na zdravotní a sociální péči.“ (medicinapropraxi [online] 2015) Příčiny rostoucích nákladů na zdravotní politiku jsou zejména „ve stárnutí populace spolu s vyšším výskytem invalidity, ve vyšším výskytu 32

některých onemocnění, ve zvyšující se dostupnosti nových, stále nákladnějších léčebných postupů, zavádění techniky nové generace a zvyšujících se nárocích a očekáváních veřejnosti.“ (Krebs, V. a kol. 1997, s. 216) Protože jsou možnosti zdravotní péče omezené ve vývoji zdravotního stavu, je nutné hledat rezervy v prevenci a odstraňovat negativní působení nezdravotnických faktorů. Ty se utvářejí pod působením různých ekonomických a sociálních vlivů. (Krebs, V. a kol. 1997) Jakékoliv závažnější onemocnění ovlivňuje celou rodinu. Mění se role a vztahy, někdy i celkový styl života, hodnoty i normy. Onemocnění pak tuto rodinu buď semkne, anebo vede k jejímu rozpadu. Rodina umožňuje sociální integraci a emoční podporu. (Vágnerová, M. 1999) Velice často je příčinou nemoci úraz. Stačí malé uklouznutí a může dojít ke zlomenině, která se již nezhojí. Tělo starého člověka je méně odolné k infekcím a ke zhoubnému bujení. (Říčan, P. 2004) „Nejčastější příčinou úmrtí lidí starších 65 let jsou kardiovaskulární, cerebrovaskulární a nádorová onemocnění.“ (Vágnerová, M. 2007, s. 314) Antiageing medicína, aneb medicína proti stárnutí. Lékaři, zdravotní sestry a nutriční terapeuti nabízí zpomalení procesu stárnutí pomocí konzumaci vitaminů, doplňků stravy a antioxidantů. Řada lidí zastává názor, že touto medicínou přispívají ke zkvalitnění života a předcházení onemocnění, naopak druhá strana tvrdí, že jde jen o možnost, jak vydělat peníze. (Haškovcová, H. 2012) Organizace, které se zabývají onemocněním, jsou Česká asociace sester (ČAS) „je odborná stavovská nezisková a nepolitická organizace, ve které se sdružují všeobecné sestry a ostatní nelékaři.“ (Haškovcová, H. 2012, s. 63) A Česká gerontologická a geriatrická společnost ČLS JEP (České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně se „zabývá specifickými úkoly léčebně preventivními, ale také integračními a metodickými při vytváření uceleného systému zdravotních a zdravotně sociálních služeb pro seniory.“ (cggs [online] 2015)

3.1 Neurologická onemocnění „Úloha neurologie v geriatrii je vysoká, protože mnoho funkčních poruch (disability) je vázáno na neurologický deficit.“ (zdravi.e15 [online] 2015)

33

Poruchy chůze u seniorů, nečekané pády, následná fraktura a upoutání na lůžko. Se stoupajícím věkem se frekvence těchto pádů zvyšuje. „Neurologických příčin poruch chůze a pádů ve stáří je celá řada. Jedná se prakticky o všechny neurologické nemoci, které postihují buď motorický systém jako takový, nebo které postihují systémy, bez jejichž fungování se normální motorika neobejde. Nejčastěji se mohou objevit poruchy chůze a pády ve stáří jako následek neurodegenerativních onemocnění, cévních onemocnění mozku a míchy, a polyneuropatií.“ (neurologiepropraxi [online] 2015) Aby byla nemoc odhalena, musí neurolog provést neurologické vyšetření. Což „je soubor úkonů, které lékař provádí za účelem zjištění konkrétního neurologického onemocnění nebo podezření na něj.“ Pro stanovení diagnózy se lékař nejdříve ptá na osobní, rodinné a sociální zázemí. Zjišťuje důvod návštěvy pacienta a jeho obtíže. Sestaví anamnézu a poté následuje neurologické vyšetření. (ordinace [online] 2015) Na neurologické onemocnění často upozorní poruchy kognitivních funkcí. A to „paměti, zpracování informací, chápání souvislostí, abstraktního a logického myšlení a uvažování, řešení problémů, schopnosti učení, rozhodování, plánování a organizování činností, motivace, poznávání, používání předmětů a orientace v prostoru a čase.“ Pokud jde o normální stárnutí, jsou kognitivní poruchy jen mírné, jde například o zapomínání. Vzpomenout si na jméno či událost, tato informace se vybaví až naprosto nečekaně. Pokud jde o mírný kognitivní deficit, kdy dochází k postižení jedné složky kognice, často jde jen o poruchy paměti, které výrazně neovlivňují denní aktivity, je to velice významný rizikový faktor, u kterého se v průběhu 5 – 8 let rozvíjí Alzheimerova nemoc. Při poruše paměti, za současné poruchy alespoň jedné z kognitivních funkcí s výsledným deficitem způsobujícím zhoršení výkonů pracovních a sociálních funkcí, které lze zřetelně poznat, dochází k tzv. demenci. (zdravi.e15 [online] 2015) „Demence je získané postižení způsobené organickým poškozením mozku, při němž dochází ke ztrátě již rozvinutých kognitivních funkcí.“ (Juklová, K., Skorunková, R. 2009, s. 62) Na rozdíl od mentální retardace se dá diagnostikovat až po druhém roce života. (Juklová, K., Skorunková, R. 2009) Není postižena jen kognitivní funkce, dochází i k postižení jiných funkcí, které se vzájemně prolínají. Jsou to kognitivní funkce, aktivity denního života a poruchy chování, cyklu spánek – bdění, emocí. (Jirák, R., Holmerová, I., Borzová, C. 2009) „Pojem demence pochází z latiny a doslova znamená bez mysli. Předpona „de“ znamená odstranit a „mens“ je latinské slovo pro mysl.“ (Buijssen, H. 2005, s. 13) Název demence je zastřešující pojem pro další formy tohoto onemocnění. „Demence je 34

syndrom, což znamená, skupinu symptomů nebo rysů, jež se objevují v kombinaci. Základem nemoci je vždy ztráta paměti.“ (Buijssen, H. 2005, s. 16) Ke klinickým projevům demence patří postupný úbytek paměťových funkcí, až k nevýbavnosti vlastního jména, vymizení dříve naučených dovedností a návyků. Dále pak úbytek dalších kognitivních funkcí, kdy dochází až k neschopnosti logicky myslet, poruchy vnímání, apraxie, poruchy řeči spojené s narušením vnímáním, poruchy emotivity, poruchy motivace a poruchy spánku. Dokonce může dojít až k celkové poruše osobnosti. K úpadku a dezintegraci. Některé osobností rysy mohou stupňovat, nemocný ztrácí schopnost empatie, je sobecký a bezohledný, přestává být k sobě kritický. Dále pak dochází k poruše orientace v prostředí, bloudí ve známém prostředí, nezvládá běžnou denní činnost, nechápe mezilidské vztahy. Může dojít i ke ztrátě identity – tzn., neví kdo je. (Vágnerová, M. 1999) Test kognitivních funkcí se standardně doporučuje k diagnostice demence. Jde o pamatování a opakování nepříbuzných slov a kreslení hodin. (zdravi.e15 [online] 2015) Demence se podle M. Vágnerové (2002) dělí na atroficko-degenerativní demenci, ischemicko-vaskulární demenci a symptomatickou, sekundární demence. Do

atroficko-degenerativní

demence

se

řadí

Alzheimerova

choroba.

„Alzheimerova choroba je závažné neurodegenerativní onemocnění, vedoucí k úbytku některých populací neuronů (úbytku tkáně). To má pak za následek vznik syndromu demence.“ (Jirák, R., Holmerová, I., Borzová, C. 2009, s. 29) Přesná diagnóza Alzheimerovi choroby lze zjistit až při pitvě podle plak a neuronových klubek v mozku. (Bragdon, A., D., Gamon, D. 2002) V řadě zemí byl uveden do života nadnárodní Plan Alzheimer. A to z toho důvodu, protože pacientů s Alzheimerovou chorobou přibývá a to tak, že v roce 2010 žilo na světě přibližně 35 milionů pacientů a odhad je, že se počet do roku 2030 zdvojnásobí. (Haškovcová, H. 2012) Jedním z kritérií pro diagnostikování Alzheimerovy choroby je lokalizace počátku onemocnění. To se dělí na typ s časným začátkem, tedy do 65 let a typ s pozdní dobou vzniku, nad 65 let. (Jirák, R. 1998 In Vágnerová, M. 1999) „Etiologie onemocnění je multifaktoriální. U některých typů byla prokázána autozomálně dominantní dědičnost.“ (Mazura, E. et al. 1997 in Vágnerová, M. 1999, s. 139) „Demence se rozvíjí nenápadně, plíživě. Zpravidla se ze začátku projevuje a diagnostikuje jako mírná porucha poznávacích funkcí.“ (Jirák, R., Holmerová, I., Borzová, C. 2009, s. 31). Od objevení prvních příznaků do smrti trvá 7 – 10 let. S prvními příznaky přichází poruchy paměti, poté poruchy orientace v prostoru a čase, dalším prohlubováním nemoci, začínají pacienti bloudit, nejdříve dále od bydliště, 35

poté nemohou najít svůj dům, ani se v něm orientovat. U pacientů zaniká logické uvažování a soudnost, porucha paměti se rozvíjí ve všech složkách. V průběhu vývoje dochází k zapomínání jmen a pojmů, dochází ke snížení slovní zásoby, zapomínají jména, tváře i objekty. Dochází ke snížení intelektu a zpomaluje se myšlení. (Jirák, R., Holmerová, I., Borzová, C. 2009) Výborný náhled na onemocnění popisuje kniha Lentilka pro dědu Edu, kdy je tato nemoc pozorována malým Honzíkem. Nemoc Edy byla zjištěna v pozdním stádiu, ale prvním příznakem bylo, když Eda zapomněl, kde bydlí. Autorka popisuje rozvoj nemoci činnostmi, jež tento děda prováděl. (Březinová, I. 2006) Mezinárodní den Alzheimerovy choroby je 21. Září, kterou pořádá Česká alzheimerovská společnost. (alzheimer [online] 2015) Česká alzheimerovská společnost byla „založena v roce 1997 a její předsedkyní je lékařka Iva Holmerové. Sdružuje odborníky, kteří se věnují problematice demencí. Usiluje o náležitou informovanost postižených osob, pečujících rodin i veřejnosti.“ (Haškovcová, H., 2012, s. 63) Demence s

Lewyho tělísky je neurodegenerativní onemocnění, vedle

Alzheimerovy choroby je to jedno z nejčastějších onemocnění demencí. Příčina vzniku tohoto onemocnění není jasná. Jde o genetické vlivy, vlivy prostředí a životního stylu. Má podobný průběh jako Alzheimerova choroba. Dochází k poruchám paměti, soustředění a kolísání kvality vědomí. U demence s Lewyho tělísky má nemocný scénické zrakové halucinace lidských postav a zvířat. Soustředěnost a kvalita vědomí kolísá. (Jirák, R., Holmerová, I., Borzová, C. 2009) Demence u Parkinsonovy choroby a onemocnění typu „Parkinson plus“. Parkinsonova nemoc „je neurodegenerativní onemocnění postihující především mozkový kmen. Parkinsonova nemoc postihuje asi 0,2 % populace. Onemocnění začíná nejčastěji kolem 58 – 60 let.“ (Jirák, R., Holmerová, I., Borzová, C. 2009, s. 40) Parkinsonova choroba „byla pospána už v roce 1817 londýnských lékařem Jamesem Parkinsonem. Jde o závažné neurodegenerativní onemocnění s odumíráním určitých mozkových buněk. Nemoc postihuje starší osoby a projevuje se motorickým neklidem (nekontrolovatelné pohyby, třes apod.) nebo naopak nápadnou ztuhlostí.“ (Haškovcová, H. 2012, s. 128) Podle prof. Reichmanna, presidenta Evropské neurologické společnosti vzniká nemoc v nervových buňkách, které zajišťují čich, poté dochází ke směnám v žaludku, přes nervy do mozku. (ordinace [online] 2015) Příznaky Parkinsonovy choroby jsou především poruchy hybnosti. Nemocní trpí třesem, svalovou ztuhlostí, sníženou hybností, až neschopností se hýbat, poruchami rovnováhy a chůze. Vyskytují 36

se i malé poruchy kognitivních funkcí, poruchy plánování a provádění složitějších aktivit. (Jirák, R., Holmerová, I., Borzová, C. 2009) Parkinson + se říká chorobě, která má podobné příznaky a napodobuje Parkinsonovu nemoc. Má mnohem rychlejší začátek doprovázený vážnými poruchami rovnováhy a chůze. (Jirák, R., Holmerová, I., Borzová, C. 2009) Světový den Parkinsonovy nemoci je 11. 4., v den narození Jamese Parkinsona. (parkinson-help [online] 2015) Společnost Parkinson, o. s. „sdružuje pacienty s Parkinsonovou nemocí, jejich blízké, ale i lékaře a jiné osoby, kterým je tato problematika blízká. Snaží se působit na oficiální instituce, aby se pacientům s PN dostalo kvalifikované péče v době, kdy už ji potřebují.“ (společnost-parkinson [online] 2015) Mezi další typy demence se řadí Frontotemporální lobární demence, Sémantická demence, Hungtingtonova chorea, Ischemicko-vaskulární demence, která je způsobená patologií mozkových cév. Začátek tohoto onemocnění probíhá přibližně kolem 60. roku, je náhlý, poruchy začínají po cévní mozkové příhodě. Může se vyskytovat i druhý typ vniku tohoto onemocnění a to s pozvolným průběhem, s počátkem choroby sekundárním neurastenickým syndromem (zvýšená dráždivost, unavitelnost, bolesti hlavy, závratě, poruchy soustředění, nespavost, úzkostnost a depresivní nálady). (Vágnerová, M. 1999) Toto onemocnění vzniká častěji u obézních lidí, kuřáků, lidí se změnou krevního tlaku, lidí s diabetes mellitus, lidí se srdečním onemocněním, u lidí trpící onemocněním krvetvorby, u lidí s akutním či chronickým onemocněním dýchacích cest a u lidí s opakovaným traumatem hlavy a mozku. (Jirák, R., Holmerová, I, Borzová, C. 2009) Creutfeldtova-Jakobova nemoc je dalším druhem demence. Dále pak symptomatická demence, demence intoxikačního původu, farmakogenní demence, posttraumatické demence a demence nádorového původu (Jirák, R., Holmerová, I, Borzová, C. 2009) Jako prevence vzniku neurodegenerativního onemocnění se může pro trénink paměti luštit sudoku, křížovky, cvičit paměť různými hrami, například porovnání dvou nákupních seznamů s obměněnými položkami, hledání stejných předmětů na jiných stranách knížky, zapamatovávání si slov a poté vybavování, vyjmenování několik druhů čehokoliv za minutu, odpovídání na hádanky, hlavolamy, aj. (Bragdon,A., D., Gamon, D. 2002)

37

Z dalších závažných onemocnění vyskytujícím se v seniorském věku je vysoký krevní tlak, infarkt myokardu a cévní mozková příhoda. Tato onemocnění velice ovlivňují kvalitu života seniora. „Arteriální hypertenze, tedy vyšší krevní tlak než 140/90, paří mezi nejčastější onemocnění srdce a cévního oběhu. Hypertenze svými komplikace významně ovlivňuje nemocnost a úmrtnost. Podle odhadů je až 25 % úmrtí nad 40 let věku přímo nebo nepřímo způsobeno vysokým krevním tlakem.“ (ordinace [online] 2015) Příčina vzniku tohoto onemocnění není často známa. Genetické dispozice a faktory zevního prostředí, jako je obezita, větší konzumace alkoholu, nadměrný přísun kuchyňské soli a stres, ovlivňují projevy tohoto onemocnění. Hypertenze může být důsledkem jiného onemocnění, jako je onemocnění ledvin, štítné žlázy, hypofýzy, nitrolební hypertenze, zúžení aorty. Příznaky tohoto onemocnění nejsou zjevné. Přítomnost tohoto onemocnění je zjištěn náhodně, nebo až při určitých komplikací. „Někdy se může hypertenze projevovat bolestmi hlavy, bolestmi na hrudníku, únavou nebo poruchami spánku. V pokročilých stádiích se pak objevují příznaky vyplývající z poškození jiných orgánů dlouho trvajícím vysokým krevním tlakem: dušnost, bolesti na hrudníku závislé na námaze, infarkt myokardu, poruchy funkce ledvin a zraku.“ Pokud se u pacienta vyskytne vysoký krevní tlak, silné bolesti hlavy, náhlé poruchy zraku a akutní dušnost, je nutné okamžitě volat lékařskou pomoc. Lékař pak několikrát provede vyšetření krevního tlaku a poté provede komplexní vyšetření srdce, dechu, pulsu, váhy, krve, moče. Dále pak následuje vyšetření EKG, očního pozadí a rentgen hrudníku. Hypertenze se pak léčí režimovými opatřeními, jako je dieta, cvičení. Farmakologická léčba se zahajuje u nemocných se systolickým krevním tlakem nad 180 nebo diastolickým nad 100 mmHg. Při neléčené hypertenzi dochází k rozvoji aterosklerózy, která může vyústit do ischemické choroby srdeční, ta se může projevit infarktem myokardu. Dále dochází k selhávání funkce srdce, to vede k mozkové příhodě, poruchám hybnosti, řeči, sluchu, rovnováhy. Také se vyskytuje ztráta zraku a zhoršování funkce ledvin. Pro snížení rizika vzniku hypertenze je důležité dodržovat zdravý životní styl. Jíst dostatek zeleniny, ovoce vlákniny, pravidelně cvičit, nekouřit, relaxovat, snížit přísun soli a alkoholu. (ordinace [online] 2015) Cévní mozková příhoda nebo mozková mrtvice je na třetím místě nejčastějších úmrtí po nemocech srdce a zhoubných nádorech. Cévní mozková příhoda je definovaná „jako rychle se rozvíjející známky ložiskové ztráty mozkových funkcí, kde příznaky přetrvávají déle než 24 hodin nebo vedou ke smrti a není zde známa jiná než cévní 38

příčina.“ (ordinace.cz [online]) Nejčastější příčnou vzniku mozkové mrtvice je uzavření přívodové mozkové tepny krevní sraženinou. Rizikovými faktory je vysoký krevní tlak, diabetes mellitus, vysoká hladina cholesterolu, nemoci srdce, kouření, nadváha, nadměrná konzumace alkoholu. Jako podporu mozkové činnosti se užívají přípravky jako je Gingko biloba, Lecitin, Omega-3 EPA. (celostnimedicina [online] 2015) Projevy mozkové mrtvice vznikají náhle, z plného zdraví. (cmp-brno [online] 2015) Mírnějším projevem jsou tzv. transitorní ischemické ataky, které trvají jen několik minut. Jde o neobratnost nebo o poruchu hybnosti některé končetiny, dále jde o poruchu řeči se zhoršením artikulace a ztrátu porozumění mluvenému slovu nebo nemožnost říct správná slova. Také může dojít ke chvilkové ztrátě, rozmazanému či dvojitému vidění, popřípadě brnění stejnostranných končetin. Celková nedokrvenost mozku vzniká zástavou srdeční činnosti. „Jejím důsledkem může být hluboké bezvědomí až smrt mozku.“ Příznaky mozkového krvácení je bolest hlavy, zvracení, poruchy vědomí, epileptický záchvat. První pomoc poskytovaná postiženému spočívá v uložení do stabilizované polohy a zajištění průchodnosti dýchacích cest, masáži srdce a samozřejmě okamžitém volání 155.(ordinace [online] 2015) U lékaře se stanovuje nejdříve příčina, lokalizace a rozsah. Dále se provádí počítačová tomografie, magnetická rezonance a neurosonologické vyšetření mozkových tepen. Mozková příhoda se léčí léky, které mohou rozpustit krevní sraženinu, léky podávané žilně se musí zavést do 4,5 hodiny od vzniku CMP, lokální aplikace léku lze podat až do 6 hodin od vzniku CMP, dále se podávají protidestičkové preparáty, které znemožňují shlukování krevních destiček. Následky cévní mozkové příhody závisí na rozsahu a lokalizaci postižení mozkové tkáně. Je možný návrat do života bez postižení, ale také jednostranné ochrnutí končetin, porucha řeči, zhoršená vyjadřovací schopnost, či omezení schopnosti porozumět, změny psychiky, epileptický syndrom. (cmp-brno.cz [online]) Proto je důležitou součástí léčby rehabilitace ke znovuzískání soběstačnosti, která může trvat různou dobu. Je nutná motivace a podpora rodiny. (nemoci.vitalion [online] 2015) Infarkt myokardu „je vážné onemocnění, způsobené náhlým přerušením dodávky kyslíku do srdečního svalu s následným odumřením části svalových vláken.“ Výskyt tohoto onemocnění je častější u mužů než u žen. Riziko infarktu je „větší v prvních hodinách po probuzení a v zimě.“ K myokardu dochází z důvodu aterosklerotického postižení tepen. Tuky a další látky se ukládají do cévní stěny, tak vznikají aterosklerotické pláty a ty zužují vnitřní průměr cév. Pokud tento plát praskne, začnou 39

se na něm shlukovat krevní destičky a ty uzavřou koronární teplu. Dochází pak nepřístupnosti kyslíku a ostatních živin. Pokud nedojde k opětovnému průtoku krve, vzniká infarkt myokardu. Příznak tohoto onemocnění je krutá svíravá nebo pálivá bolest za prsní kosti, ta může vystřelovat „do levé paže, krku, čelisti, zad, ale i do břicha.“ Tato bolest trvá několik minut až hodin a je doprovázená zvracení, pocením, neklidem, bušením srdce, strachem a úzkostí. V některých případech může infarkt proběhnout bez příznaků, v jiných dochází k náhlé smrti. Za příčinou úmrtí je protržení srdeční stěny nebo srdeční přepážky v důsledku arytmie nebo postižení srdeční svaloviny. V případě podezření na infarkt myokardu, je nutné okamžitě volat 155. Lékař provede EKG, poté stanoví anamnézu, poté měří krevní tlak, srdce, dýchání, prohmatá břicho, zkontroluje přítomnost otoků nohou. Léčba spočívá v roztažení cévy, rozpuštění sraženiny, podání léku k zabraňování shlukování krevních destiček, a léky ke snižování krevního tlaku. V případě nevyskytnutí problému se druhý den zahajuje rehabilitace. Je důležité upravit životní styl a to dodržováním diety a cvičením, Obsah vlákniny v potravě je také důležitý.(ordinace [online] 2015)

3.2 Onemocnění pohybového aparátu „Stárnutí je doprovázeno postupným snižováním fyzické schopnosti a výkonnosti. Ubývá svalové síly, pohyby jsou stále vláčnější a pomalejší, zhoršuje se reakce. Tělesné změny postihují i kosti a zvláště ženám po přechodu ubývá kostní hmota a kosti jsou křehčí a snadněji se lámou. Také klouby jsou méně ohebné a pružné a často jsou postiženy artrózou, což zhoršuje obratnost a pohyblivost.“ (vfn [online] 2015) Onemocnění pohybového aparátu přichází pomalu, a proto si na něj nemocný postupně zvyká a přizpůsobuje mu svůj styl života.(ordinace.cz [online]) Pohyb je to, co senior považuje za nejdůležitější funkci. Vše, co děláme je doprovázeno pohybem. Díky pohybu se dokážeme přemisťovat, starat se o sebe. Zároveň stačí nepatrný pohyb a úraz je na světě. Senioři vyhledávají pomoc lékaře, jakmile pociťují myofasciální bolesti, tzn., že je bolest ohraničená v určité oblasti a zóně, dále dochází ke svalové ztuhlosti, pocitům mravenčení, svírání či píchání a přecitlivělosti k vnějším podnětům. Zdrojem těchto potíží je ztuhlý svalový svazek, který vzniká „jako reakce na psychický stres, svalové napětí, chabé držení těla či jednostrannou zátěž.“ Dále může být příčinou nedostatek

40

vitamínů, kalcia, draslíku a železa, ale i nemoci vnitřních orgánů, snížená funkce štítné žlázy, deprese, spánková deprivace. (pharmanews [online] 2015) Léčba myofasciální bolesti je založená zejména na aktivním přístupu pacienta. Jde tedy o rehabilitační cvičení, které má za cíl posílit a protáhnout zkrácené a oslabené svaly. Tímto cvičením by se mělo dosáhnout zlepšení držení těla a zmenšení přetěžování některých svalových skupin. Také se k léčbě využívají masáže, ultrazvuk a elektroterapie. „Elektroterapie pomáhá ke zmírnění bolestí a zvýšení účinku tělesného cvičení. Elektroterapie využívá proudů různých frekvencí, které dokáží ovlivnit jak motorickou tak sensitivní složku nervosvalové jednotky.“ Ztuhlý svalový svazek se léčí i pomocí aplikace anestetika, fyziologického roztoku, akupunkturou, měkkými technikami a léky. (pharmanews [online] 2015) Diagnózu pohybového onemocnění stanovuje lékař podle anamnézy, klinického vyšetření, RTG vyšetření, dále může použít zobrazovací vyšetřovací metody, CT, ultrazvukové vyšetření, Magnetickou rezonanci, počítačovou tomografii, artroskopii a vyšetření krve. (zdravi.e15 [online] 2015) Mezi častá pohybová onemocnění patří osteoartróza.

Osteoartróza je

„degenerativní postižení kloubní chrupavky a přilehlé kosti.“ (Mühlpachr, P., Staníček, P. 2001, s. 24) Příčinou vzniku tohoto onemocnění bývá vrozená nižší odolnost chrupavky, přetěžování a drobná poranění kloubů. A to především kyčlí, kolen a drobných kloubů nohou. (Mühlpachr, P., Staníček, P. 2001) Toto onemocnění se projevuje bolestmi postižených kloubů, ztuhlostí, otokem kloubů při námaze, později i v klidové poloze. Později dochází až ke zhrubění kloubů, deformitám a omezené hybnosti kloubů. (sanquis [online] 2015) Prevencí tohoto onemocnění je korekce ortopedických abnormalit, nepřetěžování kloubů, optimalizace obuvi (Mühlpachr, P., Staníček, P. 2001) a vyloučení rizikových faktorů progrese, jako je redukce váhy a úprava pohybového režimu. Osteoartróza se léčí pomocí analgetik, antirevmatik, léky s dlouhodobým efektem podávaných po sériích, fyzikální léčbou a chirurgicky. (sanquis [online] 2015) „Rehabilitace zahrnuje cvičení a nácvik každodenních činností a využívá léčebného účinku tepla, chladu a vody.“ Aplikace ultrazvuku, magnetického vlnění, elektroléčba uvolňují od bolesti jen dočasně, také pomáhají teplé zábaly a koupele. (pharmanews [online] 2015) Osteoporóza je „vystupňovaná atrofie kosti s úbytkem její hutnosti a zvýšením rizika zlomenin.“ (Mühlpachr, P., Staníček, P. 2001, s. 24) Příčinou vzniku tohoto onemocnění je podmíněné geneticky, také nedostatkem vápníku a vitaminu D, 41

nedostatkem tělesného pohybu. U žen se projevuje po klimakteriu, nedostatkem hormonů. (Mühlpachr, P., Staníček, P. 2001) Osteoporóza se vyskytuje i u chronických zánětlivých onemocnění, jako je revmatoidní artritida, onemocnění ledvin, jater, krvetvorných orgánů, štítné žlázy. Také se může vyskytovat jako důsledek nepříznivého účinku některého léku. (zdravi.e15 [online] 2015) Toto onemocnění „vede k typické změně postavy (snížení výšky, nahrbený postoj), bolesti v zádech, kompresím obratlů a obávanému zvýšenému výskytu zlomenin při pádech.“ (Mühlpachr, P., Staníček, P. 2001, s. 24) Nejčastěji se vyskytují zlomeniny kyčelního kloubu, obratlů a zápěstí. Způsob, jak stanovit diagnózu tohoto onemocnění je kostní denzitometrie, laboratorní testy z krve a moče, (zdravi.e15 [online] 2015) CT, ultrazvuk, rentgen. Osteoporóza se léčí léky podporující novotvorbu kostní hmoty, hormon, který podporuje ukládání minerálních látek do kostí, vápníkem a fluorem. (ordinace [online] 2015) Revmatoidní artritida je zánětlivé, autoimunní onemocnění kloubů. Zánětem mohou být postiženy i tkáně srdce, plic, krevní elementy, slinné a slzné žlázy. Tímto onemocněním trpí více žen oproti mužům. Příčiny vzniku revmatoidní artritidy nejsou zcela jasné. Určitý vliv na výskyt tohoto onemocnění je vliv dědičnosti. Také spouštěčem může být vliv vnějšího prostředí nebo stresu. Projevy revmatoidní artritidy jsou individuální. Obecné příznaky ale jsou: „bolest a ztuhlost kloubů, celková únava, zvýšená tělesná teplota a postižení dalších částí těla. Klouby bývají postiženy symetricky, tedy na pravé i levé polovině těla stejně. Časté je střídání klidových období s akutním zhoršením onemocnění.“ Klouby bývají zarudlé, citlivé a téměř nepohyblivé. Při progresi onemocnění dochází až k poruchám hybnosti a invalidizaci. Změny cévní stěny způsobují zmenšení průsvitu. Tím dochází k omezení průtoku krve v orgánech. Zánět slinných a slzných žláz, neboli Sjorgenův syndrom, se projevuje pocitem sucha v ústech a pálení očí. Postižení plic a osrdečníku, neboli pleuritis, perikarditis, se projevuje dušností, bolestí na hrudi a omezením plicních funkcí. Při vyšetření krve bývá pokles červených krvinek a hemoglobinu. Při určování diagnózy lékař hodnotí rozsah kloubních postižení, rentgenové snímky a výsledky krevních testů. Léčba revmatoidní artritidy spočívá v minimalizování bolesti, otoků, deformit kloubů a v zachování maximálního rozsahu pohybu. Komplexní přístup v léčbě spočívá ve farmakoterapii, odpočinku, ochraně kloubu, cvičení zaměřené na posílení kloubního aparátu a edukaci pacienta a rodiny, také využití kompenzačních pomůcek, popřípadě chirurgický zákrok. (pharmanews [online] 2015)

42

Onemocnění zad je jedním z dalších onemocnění, které se může vyskytnout ve stáří. Z bolestí zad se ale již stává onemocněním v mladším věku. Nedoprovází tedy jen seniory, ale vyskytují se v dětství, jako následek vadného držení těla. Páteř ochraňuje nervovou strukturu, které jsou uvnitř těla, dále plní funkci podpůrnou k udržení rovnováhy těla. Díky páteři, má naše tělo velký rozsah pohybu. Nejčastěji dochází k bolestem krční a bederní páteře, jelikož je nejvíce namáhaná. Čím těžký zvedáme břemeno, tím větší je vyvíjený tlak na meziobratlové ploténky. „Meziobratlová ploténky tvoří asi 33 % délky páteře, je to pružná tkáň, která se dobře přizpůsobuje zátěži a deformuje se podle potřeby. Postupně s narůstajícím věkem však ztrácí pružnost úbytkem vody, objevují se drobné trhliny, tkáň se stává méně pevná, ploténka se snižuje a na okrajích vznikají kostní nárůsty.“ Poté může dojít k výhřezu ploténky. Tím dochází ke dráždění meziobratlového nervu a projevuje se bolestí.

Pohyb dále probíhá i

v meziobratlových kloubech. Ty mohou být poraněny stejně jako ostatní klouby v těle. Bolest zad může být vyvolána i psychickým stavem nemocného. Ten podle výsledků vyšetření netrpí žádným onemocněním. Tato bolest je projevem deprese. Prevencí onemocnění zad je zdravý životní styl, dostatek a správnost pohybu. (zdravi.e15 [online] 2015) Škola zad je kurz, který učí, jak přecházet bolestem zad a učí i cviky, které uleví od bolesti. (skolazad [online] 2015)

3.3 Neuropsychiatrická onemocnění „Četnost duševních onemocnění je ve stáří až překvapivě velká, předpokládá se, že postihují přibližně 20 % starých lidí.“ (Baštecký, J. et al 1994, Pacovský, V. 1994 in Vágnerová, M. 2007, s. 312) Deprese přináší nejen zhoršení kvality života, ale i zhoršení soběstačnosti. Depresím se dá předcházet a jdou léčit. Vyšší výskyt deprese u seniorů je u hospitalizovaných a žijících v institucích. Zvyšuje se s věkem. I věk je nezávislý faktor, který zvyšuje depresivitu. (zdravi.e15 [online] 2015) „Podle údajů Světové zdravotnické organizace (WHO v Ženevě) je deprese poměrně nejrozšířenější nemocí na naší planetě. Ukazuje se, že každý člověk má v životě příležitost depresi v různé formě osobně zažít, případně být svědkem toho, kde jí trpí někdo mu blízký.“ (Křivohlavý, J. 1997, s. 9) U žen je vyšší výskyt deprese než u mužů. (Křivohlavý, J. 1997) Může být dokonce i smrtelná – pacient suiciduje. Suicidium znamená doslova sebezabití, neboli sebevražda. U mužů je suicidium častější než u žen.

43

U žen jde častěji o suicidální pokusy, které bývají voláním o pomoc nebo prostředkem nátlaku. (Říčan, P. 2004) Pro vyjádření deprese se z českých slov používají: sklíčenost, ochablost, otupělost, stísněnost, netečnost, lhostejnost. Z cizích slov se používají výrazy například melancholie, apatie, letargie, malaisie, dysthymie. (Křivohlavý, J. 1997) Tyto chorobné smutky, mučivé duševní bolesti, vznikají jako reakce na těžkou ztrátu, jako je amputace, smrt, institucionalizace. Také při tělesném onemocnění a jako endogenní deprese, tedy deprese, u kterých není jejich příčina známá. Může to být v důsledku poruchy mozkové biochemie, zkombinovaná se stresy a duševními zraněními z minulých období. (Říčan, P. 2004) Deprese se mohou vyskytnout jako důsledek narušení životního stylu, jako je „nedostatek spánku, nedostatek pravidelného, dostatečného pohybu, přepracování a vyčerpání nadměrnou prací.“ (Křivohlavý, J. 1997, s. 20) Také jsou příčinou vzniku deprese tělesné příčiny, jako je nemoc vlastní nebo blízkého člověka, či vliv změny počasí, které se projevují změnou tlaku. Vyšší citová zranitelnost, jako je nadměrná ambicióznost, starání se o to, jak se cítí druzí, citlivá reakce snižující sebecenění, bezbrannost vůči postoji druhých, mohou být také příčinou vzniku depresí. Pak také pocit selhání a hříchu, těžké životní situace, jako jsou finanční obtíže, nedůvěra od druhých, osamění, pocit bezvýznamnosti a smysluplnosti vlastního úsilí, nedostatek serotoninu, dědičnost, rozpad rodiny, nedostatek sociální komunikace, život v chudobě, špatné etnické faktory, sobectví a zveličování. (Křivohlavý, J. 1997) „Emoce jsou přirozeně doprovázeny fyziologickými reakcemi organismu, jako je slzení při smutku, bušení srdce nebo bolesti svalů při napětí, bolesti hlavy při vzteku či lítosti.“ (Goleman, D. In Trapková, L., Chvála, V. 2009, s. 44) Somatická onemocnění spojená s vyšším výskytem deprese jsou mozkové příhody, infarkt myokardu, metabolické poruchy, diabetes mellitus, onkologická onemocnění, Parkinsonova nemoc, Alzheimerova nemoc, roztroušená skleróza, apod. (zdravi.e15 [online] 2015) Proto je důležitá duševní hygiena neboli hygiena duše. L. Míček definuje duševní hygienu jako „systém vědecky propracovaných pravidel a rad sloužících k udržení, prohloubení nebo znovuzískání duševního zdraví, duševní rovnováhy.“ (Míček, L. 1984, s. 9 In Křivohlavý, J. 2001, s. 143) Dá se také říct, že se duševní hygienou myslí boj proti duševním nemocím anebo také péče o to, aby duševní činnost optimálně fungovala. Cílem duševní hygieny je posílení a upevnění duševního zdraví. Věnuje se jak lidem nemocným, tak i zdravým. Od psychoterapie se 44

odlišuje tím, že jde o upevňování zdraví, zatímco v psychoterapii jde o odstraňování poruch duševního zdraví. (Křivohlavý, J. 2001) Psychoterapie u seniorů musí být „zaměřena na vývojové úkoly, které jsou pro ně aktuální, na těžkosti a konflikty jejich věku.“ (Říčan, P. 2004, s. 342) „Deprese je horší ráno, dochází ke ztrátě chuti k jídlu a úbytku na váze a k výrazné ztrátě libida.“ (Juklová, K., Skorunková, R. 2009, s. 40) Do tělesných příznaků deprese se řadí: „bolesti hlavy, bušení srdce, bolesti žaludku, časté nutkání k močení, narušená sexuální funkce, svírání u srdce, poruchy srdečního rytmu, pocity tlaku na prsou, svírání hrdla, celková slabost, ztráta životního elánu, sucho v ústech, pocity závrati.“ (Křivohlavý, J. 1997, s. 13, 14) Podle MKN-10 (1992) se deprese dělí podle hloubky a závažnosti a to na mírnou depresivní fázi, středně těžkou depresivní fázi, těžkou depresivní fázi a těžkou depresivní fázi s psychotickými příznaky. „Mírná depresivní fáze se projevuje depresivní náladou, zvýšenou unavitelností a ztrátou zájmu a radosti.“ (Juklová, K., Skorunková, R. 2009, s. 41) Člověk, který je v této fázi deprese nepřestane zcela pracovat, ale má potíže se sociálními aktivitami a vykonáváním běžné práce. (Juklová, K., Skorunková, R. 2009) „Středně těžká depresivní fáze dosahuje ve svých příznacích takového stupně, že jedinec je schopen pokračovat ve společenských, pracovních i domácích aktivitách jen se značnými obtížemi.“ (Juklová, K., Skorunková, R. 2009, s. 42) Těžká depresivní fáze se již projevuje typickými příznaky, jako je zvýšená unavitelnost, depresivní nálada, ztráta zájmu a sebeúcty, pocity viny. Často jsou v této fázi i somatické příznaky. Pacient již není schopný pokračovat v obvyklých denních činnostech. U těžké depresivní fáze s psychotickými příznaky se vyskytují navíc bludy a halucinace. U sluchových halucinací slyší jedinec hlasy v hlavě, které pomlouvají nebo obviňují. (Juklová, K., Skorunková, R. 2009) Deprese ovlivňuje prožívání, dochází ke zpomalování a utlumování kognitivních funkcí, myšlení je pesimistické a psychomotorické tempo se snižuje. (Juklová, K., Skorunková, R. 2009) K lidem s depresí by se mělo přistupovat vstřícně, otevřeně, aktivita, ochota, opravdovost projevu, úcta k, odstup v případě suicidiálních pokusů a znalosti. (Křivohlavý, J. 1997)

45

3.4 Ostatní onemocnění Mezi další zdravotní příznaky a onemocnění ve stáří patří srdeční a dýchací obtíže, pohybové obtíže, potíže s trávením, potíže s udržením moči a sexuální poruchy, nádorové onemocnění, bolesti, ateroskleróza, závratě, poruchy sluchu a zraku, poruchy rovnováhy, problémy s pamětí a myšlení, zvýšený cholesterol, obezita, zvýšený podíl tuku v organizmu, diabetes mellitus 2. typu, ateroskleróza, potíže se zažíváním, a další. (ordinace [online] 2015) Diabetes mellitus, jako onemocnění seniorů „je onemocnění spojené s inzulínovou rezistencí. Hladiny inzulínu bývají nižší nebo normální, ale tělo diabetika nedokáže inzulín využívat.“ Příznaky tohoto onemocnění jsou malátnost, suchá a svědivá kůže, únava, drobné a opakované infekty na kůži, rozmazané viděni, špatné hojení ran, vysoký krevní tlak, ztráta citlivost v rukou a nohou, vysoký cholesterol. Zvýšené množství cukru v krvi poškozuje krevní cévy a nervové dráhy. Strava osob s tímto onemocněním by měla obsahovat „málo tuku, vysoký podíl vlákniny, přiměřené množství sacharidů, vitamínů a minerálů.“ Diabetes mellitus se také léčí antidiabetiky, která snižují krevní cukr nebo inzulínem. (zdravy-senior [online] 2015) Ztrátu zraku ve stáří způsobují degenerativní změny na sítnici, zelený nebo šedý zákal. Proto je důležité dbát na prevenci i u očního lékaře. Ten změří dioptrické vady, nitrooční tlak, oční pozadí, zrakový nerv, cévy, sítnici, rohovky, čočky. Prevence degenerativních změn na sítnici je zdravá životospráva, pestrá strava a přípravky jsou lutein, vitamíny a minerály. Zelený zákal vzniká hromaděním tekutiny v oku, touto tekutinou se zvyšuje nitrooční tlak. Zelený zákal se projevuje výpadkem některé části zorného pole. Šedý zákal se z počátku napravuje brýlemi, pokud dojde k silnému zakalení čočky, přistupuje se k operaci, ve které se čočka oka nahrazuje umělou. (zdravy-senior [online] 2015) Nádorová onemocnění „jsou onemocněním vyššího věku. Nejčastěji se vyskytujícími nádory ve věkové skupině nad 70 let je karcinom plic a karcinom prostaty u mužů a karcinom prsu a tlustého střeva a konečníku u žen.“ Nádorové onemocnění se ve vyšším věku vyskytuje více, z důvodu delšího časového období působení kancerogenů. (linkos [online] 2015) Mají nespecifické příznaky, jako jsou „změny charakteru, chování, malátnost, nechutenství, bledost apod.“ (Zahálková, M. 1994, s. 31) Nádorová onemocnění se léčí chirurgickým odstraněním, radioterapií, chemoterapií a biologickou léčbou. (linkos [online] 2015)

46

Zácpa „je definována jako pravidelný odchod příliš tuhé stolice nebo malých kousků zatvrdlé stolice v dlouhých nepravidelných intervalech.“ (Zahálková, M. 1994, s. 35) Je příčinou onemocnění v oblasti konečníku a tlustého střeva, snížené funkce štítné žlázy, nevhodným složením stravy, technikou vyprazdňování s přílišným užitím projímadel a psychologickými faktory. (Zahálková, M. 1994) Inkontinence „je nedobrovolné vyměšování moči z močového měchýře. Někdy se jedná jen o několik kapek moci, např. při kašli, jindy mohou být potíže větší, pacienti mohou pociťovat silné a náhlé nucení močit a také vyloučí velký objem moči.“ K tomuto onemocnění dochází z důvodu ztráty schopnosti močového měchýře regulovat stahy a uvolnění močového měchýře. Důvodem je také nesprávná funkce mozku, míchy a míšních nervů.

Léčba se zaměřuje na posílení svalů, zadržující moč v močovém

měchýři, snížení hmotnosti, vyloučení těžké fyzické práce, dostatečný příjem tekutin, mírná elektrická stimulace pánevních nervů, chirurgický zákrok, léky. Existuje spousta druhů pomůcek minimalizujících inkontinenční potíže. (zdravy-senior [online] 2015) Zažívací potíže se projevují „nevolností, pocitem na zvracení, nepříjemnými pocity nebo bolestmi v břiše, nadýmáním, nechutenstvím, průjmem nebo naopak zácpou.“ Zažívací potíže mohou být zapříčiněny těžko stravitelnými potravinami, infekcí, ale i onemocněním trávicího traktu. Jako jsou „vředy, krváceni do trávicího traktu a obtíže s polykáním.“ K žaludečním vředům někdy dochází kvůli užíváním léků proti bolesti. Potíže s polykáním zapříčiňují poruchy svalové souhry jícnu. Proto je potřeba sousto zapít a dostatečně rozmělnit. (vfn [online] 2015) K těmto nemocím se také řadí dehydratace a malnutrice, jelikož senior s přibývajícím věkem může ztratit chuť k jídlu a potřebu přijímat tekutiny. Proto je důležité dbát nejen na projevy nemocí, ale také i na dostačující pitný režim a příjem živin. (Čevela, R., Kalvach, Z., Čeledová, L. 2012) Vybrané možnosti rehabilitačního cvičení: Na webových stránkách seniorum jsou videa obsahující cvičení proti bolesti, které s podporou Ministerstva zdravotnictví ČR, vytvořil Život 90. Obsahuje cvičení na břicho a záda, krční páteř, hrudní páteř, bederní páteř, kyčelní kloub, ramenní kloub, ruku, plosku nohy, paže, dolní končetiny, sed, stoj. (seniorum [online] 2015) Dále se využívá různých druhů terapií, jako je Vojtova metoda, metoda manželů Bobathových, Zooterapie, Ergoterapie a Bazální stimulace.

47

Shrnutí Se zvyšujícím se věkem stále přibývá převážně dlouhodobých, či dokonce trvalých onemocnění. Starší lidé často trpí větším počtem onemocnění, čemuž se říká polymorbidita. Důležitá je především prevence vzniku onemocnění. Některá onemocnění mohou vzniknout psychickým stavem pacienta, proto je důležité nepřistupovat rovnou k farmakoterapii, ale i psychoterapii, která může pomoci k léčbě pacienta. Mezi častá onemocnění v období stáří patří neurodegenerativní onemocnění, onemocnění pohybového aparátu, deprese, diabetes mellitus a onkologická onemocnění. Mezi léčebné prvky lze pak zařadit metodu manželů Bobathových, Vojtova metoda, ergoterapie, ale i bazální stimulaci.

48

4 Postoje seniorů k osobám se zdravotním postižením a znevýhodněním 4.1 Cíle výzkumného projektu, výzkumné hypotézy, metodologie Výzkumný projekt bakalářské práce se zaměřuje na postoje k osobám se zdravotním postižením. Cílem výzkumného šetření bylo zjistit, zda momentální zdravotní stav respondentů změnil dřívější pohled na zdravotně postižené. Jak již bylo výše zmíněno, onemocnění, vzdělávání a volný čas seniorů velice ovlivňuje kvalitu života, proto tyto body byly dílčím cílem výzkumného projektu. Tedy zjistit, zda má senior diagnostikované nějaké onemocnění, jak jej v životě ovlivňuje. Jestli i ve starobním důchodu se senioři zaměřují na sebevzdělání, a čím zaplňují svůj volný čas. Dalším dílčím cílem výzkumného šetření bylo zjistit využití sociálních služeb seniory. Toto šetření probíhalo v celorepublikové šíři. Na základě dosavadních zkušeností a analýzy odborné literatury byly na počátku výzkumu stanoveny pracovní hypotézy. „Hypotéza v kvantitativním výzkumu je tvrzení vyjadřující vztah mezi dvěma proměnnými. Musí být testovatelná (tj. její proměnné se musí dát měřit nebo kategorizovat. V hypotéze se mezi proměnnými vyjadřují rozdíly (více, častěji, silněji), vztahy (pozitivní vztah, negativní vztah, korelace), následky (jak-tak, čím-tím).“ (Maňák, J., Švec, Š., Švec, V. 2005, s. 43, 44) Hypotéza H1: Postoj respondentů k osobám se zdravotním postižením se oproti dřívějšímu názoru s výskytem jejich onemocnění nezměnil. Hypotéza H2: Respondenti preferují ke svému dalšímu vzdělávání častěji luštění křížovek, čtení knih a vzdělávací akce, než sledování pořadů v televizi. Hypotéza H3: Mezi nejčastější zdravotní omezení respondentů patří bolesti kloubů a vysoký krevní tlak. Hypotéza H4: Respondenti využívají z nabídky sociálních služeb především osobní asistenci a dovoz obědu.

49

Metodologie Výzkumné šetření bylo provedeno kvantitativní metodou, výzkumným nástrojem byl dotazník. Dotazník je „evaluace na hromadné a poměrně rychlé zjišťování informací o osobních znalostech, postojích a aktuální nebo potenciální skutečnosti a hodnotových preferencích písemnou metodou.“ (Maňák, J., Švec, Š., Švec, V. 2005, s. 20) Není postavený na pozorování osob, na sledování toho, co osoby prožívají, či jak žijí. Nevyžaduje osobní účast dotazovaného u respondenta, jako při interviewu. (Maňák, J., Švec, Š., Švec, V. 2005) Dotazník, vlastní konstrukce, se skládá z 25 otázek, tvoří ho otázky otevřené i uzavřené. Respondenti tak u některých otázek vybírali z nabízených možností, u jiných byl naopak, ponechám prostor pro jejich vlastní sebevyjádření. V závěrečné části dotazník obsahuje základní informace o respondentovi. Tento dotazník je umístěný v přílohách pod č. 3

4.2 Charakteristika výzkumného prostředí a výzkumného vzorku Dotazník byl distribuován a vyplňován z části s mojí osobní účastí, za přítomnosti respondenta v jeho domácnosti. Dále pak ho známí předávali svým blízkým seniorům. Dotazník byl předáván respondentům ve věkové skupině nad 65 let, tedy lidem ve věku odchodu do starobního důchodu. Výsledkem bylo získání 51 dotazníků (N=51). Sběr dat proběhl s mírnými obtížemi, z důvodu neznalosti dostatečného počtu seniorů. V nutných případech bylo seniorům poskytnuto doplňující vysvětlení o obsahu otázky. Průměrná doba délky vyplňování dotazníku byla 10-15 minut.

4.3 Interpretace výzkumného šetření Získané informace z dotazníkového šetření byly analyzovány, statisticky zpracovány a graficky znázorněny. Počet

Počet v %

Žena

33

64,71

Muž

18

35,29

Celkem

51

100

Tab. 1: Počet respondentů 50

100 90 80 70 60

Počet

50

Počet v %

40 30 20 10 0 Žena

Muž

Celkem

Graf 1: Počet respondentů Celkem se výzkumného šetření zúčastnilo 64,71 % žen a 35,29 % mužů. Toto procento tvoří celkem 33 žen a 18 mužů. Tedy celkem 51 respondentů.

60 50 40 Celkem

30

Celkem v %

20 10 0 65-73

74-82

83-90

90 a více

Graf 2: Věkové rozhraní respondentů Na tuto otázku odpovědělo celkem 50 respondentů z celkového počtu 51. Ve věku 6573 let tvoří odpověď 54 %, tedy 27 osob. Ve věkovém rozhraní 74-82 let odpovědělo 42 %, tedy celkem 21 osob. Nejvyšší zodpovězenou věkovou kategorii uvedlo nejnižší

51

počet respondentů a to 4 %, tedy 2 osoby. 90 a více let se vyskytlo během dotazování v 0 %.

100 80 Ve městě

60

Na vesnici

40 20 0 Počet

Počet v %

Graf 3: Počet respondentů žijících ve městě a na vesnici

Na tuto otázku odpovědělo celkem 50 respondentů z 51 dotazovaných. Ve městě tedy žije 6 % dotazovaných, což jsou celkem 3 respondenti. Na vesnici žije 47 respondentů, to činí celkem 94 %. I přes rozmanitý výběr respondentů žije ve většině odpovědí nejvíce seniorů na vesnicích.

Počet

Počet v %

Svobodný/svobodná

0

0

Vdaná/ženatý

32

64

Rozvedená/rozvedený

1

2

Vdova/vdovec

17

34

Tab. 2: Rodinný stav respondentů

52

70 60 50 40 30 20 10 0

Počet Počet v %

Graf 4: Rodinný stav respondentů Tato otázka byla celkem zodpovězena 50 respondenty. 64 %, tedy 32 respondentů je stále vdaných či ženatých. Počet rozvedených je v procentech 2 %, což vychází na 1 odpovídajícího. Ovdovělých je bohužel již 34 %, což je z 50 odpovídajících, 17 respondentů. Muži umírají dříve než ženy. Podle výzkumného šetření jen ve dvou případech předčili svou délkou života muži ženy. Žen, jež přišlo o svého partnera je o poznání více ve věku 74–82 let a to o celou třetinu oproti věku 65-73 let.

Počet

Počet v %

s manželem/manželkou

24

48

s druhem/družkou

0

0

sám/sama

10

20

s jinou příbuznou osobou

8

16

žiji v domově pro seniory

0

0

jiné

8

16

Tab. 3: Soužití osob ve společné domácnosti

53

50 45 40 35 30 25 20 15

Počet

10

Počet v %

5 0

Graf 5: Soužití osob ve společné domácnosti Dle výsledků výzkumného šetření žije 48 % respondentů ve společné domácnosti se svým manželem, či se svou manželkou, což činí celkem 24 odpovědí. 20 %, tedy 10 osob žije samostatně. S jinou příbuznou osobou žije v přepočtu 16 %, což je 8 osob. Jinou odpověď zvolilo celých 16 %, tedy 8 respondentů. Z celkového počtu 51 respondentů, jeden neodpověděl. Nejvíce samostatně žijících osob se vyskytuje po úmrtí partnera. Při zvolení varianty – jiné, se vyskytovalo v odpovědích soužití s manželem či manželkou a příbuznou osobou. Nejčastěji to byly děti respondentů.

Počet

Počet v %

Základní

14

28

Výuční list

21

42

Středoškolské bez maturity

5

10

Středoškolské s maturitou

8

16

Vysokoškolské

2

4

Tab. 4: Dosažené vzdělání 54

45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

Počet Počet v %

Graf 6: Dosažené vzdělání Nejvíce respondentů dosáhli nejvyššího vzdělání ukončené obdržením výučního listu a to celkem ve 42 %, tedy 21 osob. Jako druhý nejvyšší počet 28 %, tedy 14 respondentů má základní vzdělání. Středoškolské vzdělání s maturitou je na další příčce v počtu 16 %, tedy 8 odpovědí, zatímco středoškolské vzdělání bez maturity získalo 10 %, 5 odpovídajících. Nejméně respondentů získalo vysokoškolské vzdělání a to jen ve 2 případech, v přepočtu 2 osoby. Na tuto otázku odpovědělo celkem 50 osob z 51 získaných dotazníků. Dříve bylo osob s výučním listem více než dnes. Bylo mnohem více řemeslníků a švadlen. V dnešní době studuje převážná většina na vysokých školách, i zaměstnavatelé žádají k přijetí do profese získaný titul a praxi, kterou za dob dnešních seniorů získávali studenti ve školách během studia. Počet

Počet v %

1 dítě

4

8

2 děti

24

48

3 děti

19

38

4 a více dětí

3

6

Tab. 5: Počet dětí

55

50 45 40 35 30

Počet

25

Počet v %

20 15 10 5 0 1

2

3

4 a více

Graf 7: Počet dětí Jedno dítě mají čtyři respondenti, tedy 8 % z celkového počtu. Nejvíce respondentů má dvě děti a to v celých 48 %, tedy celkem 24 osob. Počet tří dětí zodpovědělo celkem 38 %, 19 osob a čtyři a více dětí má 6 %, to jsou celkem tři respondenti. Na tuto otázku neodpověděl jeden respondent.

Počet

Počet v %

1 sourozenec

13

26

2 sourozenci

6

12

3 sourozenci

13

26

4 sourozenci

4

8

5 a více sourozenců

10

20

Tab. 6: Počet sourozenců

56

30 25 20 Počet

15

Počet v % 10 5 0 1

2

3

4

5 a více

Graf 8: Počet sourozenců Ve 26 %, tedy 13 respondentů, je počet sourozenců jeden a tři. Poté je nejvyšší počet sourozenců ve 20 % v počtu pěti a více. Dva sourozence má 12 %, tedy 6 respondentů. Čtyři sourozence uvedli v dotazníku 4 respondenti, což činí 8 %. V dřívějších dobách, ještě před dnešní generací seniorů bylo na denním pořádku, když byl počet dětí v rodině 4 a více. Postupně se počet narozených dětí snižoval až do dnešní doby, kdy je dětí stále méně, oproti seniorům, kteří se narodili právě v době vysoké porodnosti. Dalších 25 otázek se týkalo dřívějšího zaměstnání, vzdělávání, koníčků, zdravotního omezení, onemocnění, sociálních služeb a názoru účastníků výzkumu na postižení. Počet

Počet v %

V invalidním důchodu

0

0

Ve starobním důchodu

49

98,04

V částečném invalidním důchodu

0

0

Dosud pracuji

1

1,92

Jiné

0

0

Tab. 7: Současnost

57

100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

Počet Počet v %

v ve v invalidním starobním částečném důchodu důchodu invalidním důchodu

dosud pracuji

jiné

Graf 9: Současnost V současné době si v důchodě přivydělává jen jeden dotázaný, což činí 1,96 %. Zbylých 98,04 %, tedy 50 respondentů je již ve starobním důchodě. Jedna dotázaná pracuje 1x za 14 dní se seniory v Klubu aktivních seniorů Klas. Další otázka byla otevřená. Jaké bylo Vaše dřívější zaměstnání? Zde je tabulka s úplným výčtem všech povolání zúčastněných respondentů: Počet Práce v kovoprůmyslu

1

Revírník v dolech

1

Technik ČSD

1

Referentka exportu

1

Jeřábnice, skladnice

1

Práce v zemědělství ŽV

1

Dělník/dělnice

7

Technický pracovník

1

Učitelka na gymnáziu

1

Soustružnice

1

Skladnice

1

58

Učitel/učitelka

2

Automechanik

2

Prodavačka

3

Práce v zemědělství

5

Učitelka ZŠ

1

Zootechnik

1

Úřednice

2

Šička

1

Strojní zámečník

1

Vedoucí cihelny

1

Provozní mechanik

1

Kuchařka

1

JZD

4

Jeřábnice

1

Technický úředník

1

Zámečník

1

Řidič nákladního auta

1

Zedník

1

Stolař

1

Práce v cihelně a kantýně

1

Dělnice v textilních službách

1

Jeřábnice

1

Telefonistka

1

Uklízečka po svařování

1

Seřizovač

1

Celkem

55

Tab. 8: Výčet zaměstnání Komentář: Vyjmenovaná povolání jsou opravdu rozmanitá. Dříve se tak nedbalo na rozdělení práce na mužskou a ženskou. Byla také nižší nezaměstnanost a menší rozdílnost ve výši platů.

59

Počet

Počet v %

Fyzicky velmi namáhavé

17

33,33

Fyzická práce byla průměrně náročná

20

39,22

Fyzická práce byla minimální

8

15,69

Jiné

6

11,76

Tab. 9: Náročnost zaměstnání

40 35 30 25 20

Počet

15

Počet v %

10 5 0 Fyzicky velmi Fyzická práce Fyzická práce namáhavé byla byla průměrně minimální náročná

Jiné

Graf 10: Náročnost zaměstnání Fyzicky velmi namáhavé zaměstnání mělo celkem 33,33 % respondentů, což činí 17 osob. Průměrně náročnou fyzickou práci uvedlo 39,22 % respondentů, to je 20 osob. Minimální fyzickou práci vykonávalo 15,69 %, tedy 8 respondentů. 11,76 % uvedlo odpověď – Jiné. Do odpovědi Jiné se řadilo – velmi namáhavá psychická práce, náročná na ruce, podle zaměstnání. Oproti dnešní době, bylo dříve více zaměstnanců manuálně pracujících. Počet

Počet v %

Domácí vzdělávání

12

23,53

Kurzy

2

3,92

Školení

1

1,96

Jiné

36

70,59

Tab. 10: Další sebevzdělání

60

80 70 60 50 40

Počet

30

Počet v %

20 10 0 Domácí vzdělávání

Kurzy

Školení

Jiné

Graf 11: Další sebevzdělání 23,53 % respondentů, tedy 12 osob se vzdělává doma. 3,92 %, tedy 2 respondenti se vzdělávají pomocí kurzů. 1,96 %, tedy 1 odpovídající pro svoje další sebevzdělávání navštěvuje kurzy. 70,59 % respondentů uvedlo jiné vzdělávání, tedy celkem 36 respondentů. Do jiných byla řazena četba, žádné další sebevzdělávání, křížovky, noviny, TV, sudoku. Někteří dokonce navštěvují jak kurzy, tak školení a k tomu se ještě vzdělávají doma

61

Počet

Počet v %

Příspěvek na bydlení

0

0

Příspěvek na péči

2

3,92

Invalidní důchod

1

1,96

Starobní důchod

51

100

Pozůstalostní dávka

1

1,96

ZTP, ZTP/P

3

5,88

Příspěvek na živobytí

0

0

Tab. 11: Pobírání dávek

100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

Počet Počet v %

Graf 12: Pobírání dávek Starobní důchod pobírají všichni respondenti. Příspěvek na péči se týká 3,92 % odpovídajících, tedy dvou osob. Invalidní důchod pobírá jedna osoba, tedy 1,96 %. ZTP, ZTP/P se týká 3 respondentů, tedy 5,88 %. Pozůstalostní dávku pobírá jedna osoba, tedy 1,96 %. Komentář: ZTP, ZTP/P má osoba po amputaci končetin.

62

Počet

Počet v %

Péče o zahradu

39

78

Cestování

8

16

Sport

10

20

Posezení s přáteli

20

40

Péče o vnoučata

15

30

Domácí práce

14

28

Kutilství

6

12

Procházky

15

30

Tab. 12: Zájmy

80 70 60 50 40 30

Počet

20

Počet v %

10 0

Graf 13: Zájmy Na tuto otázku odpovědělo celkem 50 respondentů, z celkového počtu 51. Nejoblíbenější koníček je v 78 % péče o zahradu, tedy 39 respondentů. 16% rádo cestuje, což je celkem 8 odpovídajících, 20 %, což činí 10 respondentů, rádo sportuje. Volný čas s přáteli rádo tráví 40 %, tedy 20 respondentů. O vnoučata se rádo stará 30 %, tedy 15 respondentů. Domácí práce ráno vykonává 28 %, to je 14 odpovídajících. Kutilů se mezi dotázanými našlo celkem 12 %, což je 6 respondentů. Na procházky chodí rádo 30 % osob, tedy 15 respondentů.

63

Komentář: Mezi oblíbené činnosti respondenti řadili také letectví a modelářství, pěstování květin, vinařství, včelaření, rybaření. Do sportu řadili kopanou, hokej, lyžování a jízdu na kole. Počet

Počet v %

Bolesti zad

21

44,68

Bolesti kloubů

29

61,70

Bolesti krční páteře

16

34,04

Diabetes mellitus

13

27,66

Vysoký krevní tlak

28

59,57

Jiné

9

19,15

Tab. 13: Zdravotní omezení

70 60 50 40 Počet

30

Počet v %

20 10 0 Bolesti zad

Bolesti kloubů

Bolesti Diabetes Vysoký krční mellitus krevní páteře tlak

Jiné

Graf 14: Zdravotní omezení Na tuto otázku odpovědělo celkem 47 respondentů. 44,68 % uvedlo, tedy 21 osob, uvedlo, že je trápí bolesti zad. 61,70 % osob, což je 29 osob, bolí klouby. 34,04 %, 16 respondentům bolí krční páteř. Diabetes mellitus neboli cukrovka, trápí celkem 27,66 %, to činí 13 respondentů. Vysoký krevní tlak má 59,57 %, což je 28 osob. Odpověď – Jiné uvedlo 19,15 %, to je 9 respondentů. Komentář: Do odpovědi – Jiné, řadili respondenti nízký tlak, amputaci nohy, bolesti hlavy.

64

Počet

Počet v %

30 a méně let

1

2,17

30-45 let

2

4,35

46-65 let

39

84,78

67-80 let

4

8,7

80 a více let

0

0

Tab. 14: Projevy onemocnění

90 80 70 60 50

Počet

40

Počet v %

30 20 10 0 30 a méně

30-45

46-65

67-80

80 a více

Graf 15: Projevy onemocnění Nejvíce se onemocnění projevilo mezi 46 – 65 věkem a to u celých 84,78 %, tedy 39 odpovídajících. 8,7 %, což činí 4 respondenty, které začalo onemocnění trápit mezi 67 – 80 roky. U 2, 4,35 % osob se vyskytly projevy mezi 30-45 rokem. U jedné osoby, tedy 2,17 % se projevilo onemocnění ve 30 a méně roky. Počet

Počet v %

Parkinsonova choroba

0

0

Alzheimerova choroba

3

6,52

Osteoporóza

11

23,91

Arytmie

10

21,74

Revma

6

13,04

65

Roztroušená skleróza

1

2,17

Demence

3

6,52

Šedý zákal

9

19,57

Vada sluchu

8

17,39

Zelený zákal

0

0

Artróza

13

28,26

Žlučové kameny

13

28,26

Jiné

9

19,57

Tab. 15: Diagnostikované onemocnění

30 25 20 15 Počet

10

Počet v % 5 0

Graf: 16: Diagnostikované onemocnění Nejčastější diagnostikované onemocnění je Artróza a Žlučové kameny (cholelitiáza) a to u 13 respondentů, tedy u 28,26 %. Osteoporózu má 23,91 %, tedy 11 respondentů. Dalším častým onemocněním je Arytmie, která se vyskytuje u 21,74 %, což činí odpovědi 10 respondentů. Šedý zákal a Revma obsadilo stejnou pozici a to v celých 13,04 %, tedy u 6 osob. Vada sluchu trápí 8 respondentů, to činí 17,39 %. Alzheimerovu chorobu má diagnostikováno 6,25 % respondentů. Alzheimerova choroba je druh demence, proto se vyskytuje u stejného procenta lidí. Roztroušenou 66

sklerózu má diagnostikována jedna osoba, což z celkového počtu odpovídajících dělá 2,17 %. Odpověď – Jiné, zvolilo 9 osob, tedy 19,57 %. Na tuto otázku celkem neodpovědělo 5 respondentů, tzn., buď nechtěli odpovědět, nebo je žádné onemocnění jejich životem nedoprovází. Komentář: Do kolonky Jiné respondenti připisovali: Borelióza, rakovina, ledvinové kameny, ucpávání cév, DNA, onemocnění prostaty, žlučníku a střev.

60 50 40 Ano 30

Ne

20 10 0 Počet

Počet v %

Graf 17: Omezení onemocnění Diagnostikované onemocnění omezuje v životě 59,57 % respondentů, což je 28 dotázaných. 40,43 %, tedy 19 respondentů jejich onemocnění neomezuje. Na tuto otázku neodpověděly 4 osoby. Další otázka doplňovala otázku předešlou, senioři měli napsat, jakým způsobem je onemocnění omezuje. Z 28 osob, které na předešlou otázku odpověděli ano, na tuto doplňující z nich 5 neodpovědělo. Počet

Počet v %

Při chůzi

9

39,13

Nejde dělat vše jako dřív

4

17,39

Při práci

3

13,04

67

Při pohybu

7

30,43

Při četbě

1

4,35

Nemůžu cestovat

2

8,7

Nevolnosti

1

4,35

Moc léků

1

4,35

V osobním životě

1

4,35

Při práci v předklonu

1

4,35

Tab. 16: Jakým způsobem onemocnění respondenta omezuje

40 35 30 25 20 15 10 5 0

Počet Počet v %

Graf 18: Jakým způsobem onemocnění respondenta omezuje Nejvíce respondentů omezuje jejich onemocnění při chůzi a to v 39,13 %, tedy u 9 lidí. 17,39 %, 4 osoby, nemohou dělat vše jako dřív. Při práci omezuje onemocnění 13,04 %, což činí 3 osoby. Při pohybu onemocnění omezuje 30,43 % respondentů, což je 7 odpovědí z celkového počtu. Znemožnění cestování omezuje 8,7 %, což jsou 3 osoby. Po jedné osobě, tedy 4,35% omezuje onemocnění při četbě, nevolnostmi, přemírou léků, v osobním životě a při práci v předklonu.

68

100 80 Ano

60

ne

40 20 0 Počet

Počet v %

Graf 19: Prodělání infarktu myokardu Infarkt myokardu prodělalo již 7,84 %, tedy 4 osoby. 92,16 %, což činí 47 respondentů, infarkt myokardu neprodělalo. Počet

Počet v %

Ano

2

3,92

Ne

49

96,08

Tab. 17: Kardiostimulátor

100 90 80 70 60

Ano

50

ne

40 30 20 10 0 Počet

Počet v %

Graf 20: Kardiostimulátor

69

49 respondentů odpovědělo na otázku, zda mají kardiostimulátor, ne, což v přepočtu činí 96,08 %. 2 osoby, tedy 3,92 % kardiostimulátor mají. Počet

Počet v %

Ano

6

11,76

Ne

45

88,24

Tab. 18: Prodělání cévní mozkové příhody

90 80 70 60 Ano

50

ne

40 30 20 10 0 Počet

Počet v %

Graf 21: Prodělání cévní mozkové příhody Cévní mozkovou příhodu prodělalo již 6 osob, což činí 11,76 % odpovídajících. 88,24 % cévní mozkovou příhodu neprodělalo, to je 45 respondentů. Počet

Počet v %

Hůl

10

19,61

Vozík

1

1,96

Berle

9

17,65

Zvedák

0

0

Chodítko

0

0

Jiné

33

64,71

Tab. 19: Využívání kompenzačních pomůcek

70

70 60 50 40

Počet Počet v %

30 20 10 0 Hůl

Vozík

Berle

Zvedák Chodítko

Jiné

Graf 22: Využití kompenzačních pomůcek Na otázku, zda senioři využívají kompenzační pomůcky, odpovědělo, že 19,61 %, tedy 10 respondentů používá hůl, 1,96 %, tedy 1 osoba používá vozík. Berle využívá 9 odpovídajících, což v přepočtu činí 17,65 %. Odpověď jiné zvolilo 64,71 %, tedy 33 respondentů. Komentář: Do odpovědi jiné, odpovědělo 30 respondentů, tedy 58,82 %, že nevyužívají žádnou kompenzační pomůcku. A zbývající tři respondenti odpověděli, že využívají šlapadlo, sluchadlo a korzet na záda. Další otázka byla otevřená, týkala se prodělaných operací. Na tuto otázku neodpověděli 2 respondenti. Počet

Počet v %

Kýla

7

14,29

Slepé střevo

9

18,37

Ledviny

1

2,04

Žlučník

13

26,53

Operace srdce

5

10,2

Karpální tunel

2

4,08

Operace prsu

3

6,12

Náhrada kolenního kloubu

2

4,08

Gynekologická operace

6

12,24

71

Rameno

1

2,04

Achillova šlacha

1

2,04

Koleno

5

10,2

Močový měchýř

3

6,13

Cévy

2

4,08

Záda

1

2,04

Oči

2

4,08

Žaludek

1

2,04

Paty

1

2,04

Prostata

2

4,08

Štítná žláza

2

4,08

Karotida

1

2,04

Žlučové kameny

1

2,04

Varixy

1

2,04

Uši

2

4,08

Páteř

1

2,04

Amputace

1

2,04

Slezina

1

2,04

Palec ruky

1

2,04

Tenisový loket

1

2,04

Žádná

9

18,37

Celkem

79

Tab. 20: Prodělané operace

72

Počet

Počet v %

Ano

43

84,31

Ne

8

15,69

Tab. 21: Znáte někoho s postižením?

90 80 70 60 Ano

50

ne

40 30 20 10 0 Počet

Počet v %

Graf 23: Znáte někoho s postižením? 84,31 %, tedy 43 respondentů, zná někoho s postižením. 8 odpovídajících, tedy 15,69 % nikoho s postižením nezná.

Počet

Počet v %

Ano

25

49,02

Ne

25

49,02

Nevím

1

1,96

Tab. 22: Výskyt osob s postižením v rodině

73

50 45 40 35 30

Počet

25

Počet v %

20 15 10 5 0 Ano

ne

Nevím

Graf 24: Výskyt osob s postižením v rodině Na otázku, zda odpovídající mají v rodině někoho s postižením, odpovědělo 25 respondentů, tedy v přepočtu 49,02 %, že v rodině mají osobu s postižením. Stejné procento osob, tedy 49,02 %, 25 odpovídajících, žádného rodinného příslušníka s postižením v rodině nemají. Jedna osoba, což činí v přepočtu 1,96 % nevím, jestli někoho takového v rodině má. Další čtyři otázky se týkaly názoru na postižení v dřívější době a dnes. Počet

Počet v %

Ano

12

23,53

Ne

39

76,47

Tab. 23: Jiný názor v mladším věku na postižení

74

80 70 60 50

Ano

40

ne

30 20 10 0 Počet

Počet v %

Graf 25: Jiný názor v mladším věku na postižení Na otázku, zda měli odpovídající v mladším věku jiný názor na postižení, odpovědělo 23,53 %, tedy 12 respondentů ano, zatímco 76,49 % respondentů, tedy 39 osob, odpovědělo ne.

Postižení

Počet

Počet v %

Mentální

19

37,25

Zrakové

11

21,57

Sluchové

7

13,73

Tělesné

10

19,61

Jiné

4

7,84

Celkem

51

100

Tab. 24: Nejzávažnější zdravotní postižení Za nejvíce omezující onemocnění by respondenti považovali mentální postižení a to z 37,25 %, což je 19 odpovídajících. Na druhé místo se řadí zrakové postižení. To by nejvíce omezovalo 21,57 %, tedy 11 respondentů. Tělesné postižení zvolilo jako odpověď 10 respondentů, což v přepočtu činí 19,61 %. Sluchové postižení pak 13,73 %, tedy 7 odpovídajících. Jiné onemocnění by nejvíce omezovalo 4 osoby, což je 7,84 %. 75

80 70 60 50

Ano

40

ne

30 20 10 0 Počet

Počet v %

Graf 26: Změna názoru s přibývajícím věkem S přibývajícím věkem změnilo svůj názor na postižení celkem 13 osob, tedy 25,49 %. 38 osob, což v přepočtu činí 74,51 %, svůj názor nezměnilo. Počet

Počet v %

45

91,84

4

8,16

Nezajímám se o osoby s postižením

0

0

Osoby s postižením by neměly žít

0

0

Jiný názor

0

0

Osoby s postižením mají stejná práva jako ostatní Osoby s postižením by měly žít odděleně v zařízení určeném pro tyto osoby

Tab. 25: Názor respondentů dříve

76

100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

Počet Počet v % Osoby s postižením mají stejná práva jako ostatní

Osoby s Nezajímám Osoby s Jiný názor postižením se o osoby s postižením by měly žít postižením by neměly žít odděleně v zařízení určeném pro tyto osoby

Graf 27: Názor respondentů dříve Dříve si nynější senioři mysleli z 91,84 %, tedy celých 45 respondentů, že osoby s postižením mají stejná práva jako ostatní. 8,16 %, což jsou 4 respondenti, si dříve mysleli, že osoby s postižením by měly žít odděleně v zařízení určeném pro tyto osoby. Na tuto otázku neodpověděli 2 odpovídající, z celkového počtu 51 respondentů. Komentář: Tato otázka je v rozporu s předcházejícími otázkami, jelikož 12 osob mělo dříve jiný názor a v grafu 27 a tabulce 29, s porovnáním následující otázky vidíme, že buď bylo odpovídání, nebo nebyla správně pochopena otázka nebo se názor změnil, ale hlavní myšlenka zůstala stejná.

Počet

Počet v %

47

94

2

3,76

Nezajímám se o osoby s postižením

0

0

Osoby s postižením by neměly žít

1

1,96

Jiný názor

0

0

Osoby s postižením mají stejná práva jako ostatní Osoby s postižením by měly žít odděleně v zařízení určeném pro tyto osoby

Tab. 26: Názor respondentů dnes

77

100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

Počet Počet v % Osoby s postižením mají stejná práva jako ostatní

Osoby s Nezajímám Osoby s postižením se o osoby s postižením by měly žít postižením by neměly žít odděleně v zařízení určeném pro tyto osoby

Jiné

Graf 28: Názor respondentů dnes Na tuto otázku neodpověděl jeden respondent. 47 seniorů, tedy 94 % si myslí, že osoby s postižením mají stejná práva jako ostatní. 3,76 %, což jsou 2 osoby si myslí, že osoby s postižením by měly žít odděleně v zařízení určeném pro tyto osoby a jedna osoba, 1,96 %, si myslí, že osoby s postižením by neměly žít.

78

80 70 60 50 40 30 20 10

Počet

0

Počet v %

Graf 29: Využití sociálních služeb Domov pro seniory navštěvuje jen jedna osoba, což v přepočtu činí 1,96 %. Do Klubu seniorů chodí 2 osoby, tedy 3,92 %. 21,57 %, 11 osob, si nechává dovážet obědy. Osobní asistenci využívá 5 osob, což je 9,8 % respondentů. Žádnou službu nevyužívá 76,47 %, a to je 39 osob. Komentář: Odpovědi v této otázce mne překvapily. Myslela jsem si, že více osob odpoví, že využívá sociálně aktivizační služby a centrum denních služeb. Počet

Počet v %

Ano

48

94,12

Ne

3

5,88

Tab. 27: Znalost sociálních služeb

79

100 90 80 70 60

Ano

50

ne

40 30 20 10 0 Počet

Počet v %

Graf 30: Znalost sociálních služeb 48 respondentů, tedy 94,12 % odpovědělo, že vypsané druhy sociálních služeb v předešlé otázce zná. Naopak 3 osoby, neboli 5,88 % tyto sociální služby nezná. Počet

Počet v %

Pravidelně

33

64,7

Občas

11

21,57

Jen v případě zhoršení stavu

7

13,73

Nenavštěvuji

0

0

Tab. 28: Návštěvnost lékaře

70 60 50 40 30

Počet

20

Počet v %

10 0 Pravidelně

Občas

Jen v případě Nenavštěvuji zhoršení zdravotního stavu

Graf 31: Návštěvnost lékaře

80

Lékaře pravidelně navštěvuje 33 seniorů, což je v přepočtu 64,7 %. Občas lékaře navštěvuje 21,57 %, tedy 11 respondentů. Jen v případě zhoršení zdravotního stavu navštěvuje lékaře 7 osob, to je 13,73 %. Poslední otázka měla za cíl seřadit hodnoty seniorů podle důležitosti. Odpovědi byly velice různorodé a otázka ne vždy správně vyplněná. Někteří hodnoty neseřadili všechny, pouze zvolili čtyři, šest, sedm, devět, deset nebo dvanáct hodnot. Jiní jen ty důležité označili křížkem. Dva respondenti se vyplňováním této otázky nezúčastnili. Proto bylo vyhodnocování této otázky velice složité, nakonec to vypadalo následovně. Senioři měli seřadit těchto 14 hodnot: rodina, zdraví, přátelství, láska, práce, vzdělání, uznání ostatních, peníze, štěstí, mír, zabezpečení hmotných potřeb, samostatnost, soběstačnost, jistota. 1. Zdraví 2. Rodina 3. Přátelství 4. Štěstí 5. Mír 6. Soběstačnost 7. Peníze 8. Jistota 9. Zabezpečení hmotných potřeb 10. Samostatnost 11. Láska 12. Práce 13. Uznání ostatních 14. Vzdělání Tab. 29: Tabulka významnosti životních hodnot respondentů

4.4 Závěry šetření

81

Hlavním cílem výzkumného šetření bylo zjistit postoj seniorů k osobám se zdravotním postižením a znevýhodněním. Zda zdravotní stav ovlivnil změnu dřívějšího názoru na postižení a znevýhodnění. Dílčími cíli bylo zjistit, jakým způsobem probíhá další sebevzdělávání seniorů, jaké je nejčastější diagnostikované onemocnění a zda ovlivňuje kvalitu života, a také využití sociálních služeb v gerontologickém věku. K dosažení cíle byly vyhodnoceny stanovené hypotézy. Hypotéza H1: Postoj seniorů se k osobám se zdravotním postižením oproti dřívějšímu názoru s výskytem jejich onemocnění nezměnil. Hypotéza byla potvrzena.

80 70 60 50

Ano

40

ne

30 20 10 0 Počet

Počet v %

Graf 23: Jiný názor v mladším věku na postižení Z odpovědí respondentů na otázku, zda se měli v mladším věku jiný názor na postižení, vyplívá, že 76,47 %, tedy 39 respondentů neměli jiný názor. 23,53 %, tedy 12 respondentů měl v mladším věku jiný názor na postižení. Hypotéza H2: Senioři preferují ke svému dalšímu vzdělávání častěji luštění křížovek, čtení knih a vzdělávací akce, než sledování pořadů v televizi. Hypotéza byla potvrzena

82

80 70 60 50 40

Počet

30

Počet v %

20 10 0 Domácí vzdělávání

Kurzy

Školení

Jiné

Graf 11: Další sebevzdělání Senioři preferují z 23,53 %, tedy 12 osob, domácí vzdělávání. 3,92 %, tedy 2 osoby kurzy, jedna osoba, což je v přepočtu 1,96 %, školení a 70,59 %, tedy 36 respondentů, zvolilo variantu jiné, což je luštění křížovek, sledování pořadů v televizi, luštění sudoku, či čtení novin a knih. Hypotéza H3: Mezi nejčastější zdravotní postižení respondentů bude patřit bolest kloubů a vysoký krevní tlak. Hypotéza byla potvrzena.

70 60 50 40 Počet

30

Počet v %

20 10 0 Bolesti zad

Bolesti kloubů

Bolesti Diabetes Vysoký krční mellitus krevní páteře tlak

Graf 14: Zdravotní omezení 83

Jiné

Z odpovědí respondentů vyplývá, že vysoký krevní tlak trápí 59,57 %, což je 28 seniorů. Bolesti kloubů sužuje 61,70 %, tedy 29 respondentů. Bolesti zad pak 44,68 %, tedy 21 odpovídajících. Bolesti krční páteře 16 osob, což je v přepočtu 34,04 %. Diabetes mellitus trápí 13 osob, tedy 27,66 %. Jiné zdravotní omezení, jako je nízký tlak a bolesti hlavy označilo 9 osob, tedy 19,15 %. Hypotéza H4: Senioři využívají z nabídky služeb především osobní asistenci a dovoz obědu. Hypotéza byla potvrzena.

80 70 60 50 40 30 20 10

Počet

0

Počet v %

Graf 29: Využití sociálních služeb Mezi využívané služby, podle odpovědí respondentů, se řadí domovy pro seniory. Ty užívá jeden respondent, což je 1,96 %. Klub seniorů navštěvuje 3,92 %, což jsou 2 odpovídající. Službu osobní asistence si hradí 9,8 %, tedy 5 seniorů. Nejvíce užívanou službou je dovoz obědů, který využívá 21,57 %, tedy 11 respondentů.

84

Závěr Bakalářská práce se zabývala postojem seniorů k osobám se zdravotním postižením a znevýhodněním. Období stáří je nedílnou součástí života. Ubývá fyzických sil, objevují se různá onemocnění, která zabraňují žít život tak jako dříve. Proto je důležité, aby se dbalo o kvalitu života z komplexního pohledu. Tedy kvalitní naplňování volného času, předcházení, či eliminace onemocnění a možnost využití sociálních služeb. Cílem bakalářské práce bylo zaměřit se na postoj seniorů k postižení a znevýhodnění. Výzkumné šetření si kladlo za cíl zjistit tento postoj, zda byl ovlivněn změnou zdravotního stavu s přibývajícím věkem. Dále naplňování volného času, vzdělávání a onemocnění v období stáří. Bakalářská práce je rozdělena na dvě části – teoretickou a praktickou. Teoretická část se skládá ze tří kapitol. První kapitola je zaměřena na vysvětlení základních pojmů, změny stárnoucích osob a na osobnost a potřeby ve stáří. Druhá kapitola se zabývá kvalitou života seniorů, volným časem, vzděláváním, sociálním zabezpečením a sociálními službami pro seniory. Třetí kapitola popisuje onemocnění doprovázející stáří. A

to

neurologickými

onemocněními,

onemocněním

pohybového

aparátu,

neuropsychiatrickými onemocněními a ostatními onemocněními ve stáří. Praktická část bakalářské práce se zabývá postojem seniorů k osobám se zdravotním postižením a znevýhodněním, onemocněním a volným časem seniorů. Pro dosažení cíle byly stanoveny čtyři hypotézy. Tyto hypotézy byly potvrzeny. Závěrem tedy mohu říci, že cíl bakalářské práce byl splněn a navíc rozšířen o další poznatky. Tato data bych ale pro mou závěrečnou práci nezískala bez pomocí ochotných seniorů, kteří mi poskytli svůj čas pro vyplnění dotazníků. A také bez ochoty mých přátel a známých předat dotazník mezi své přátele, babičky a dědečky.

85

Resumé Bakalářská práce je zaměřena na postoj seniorů ke zdravotnímu postižení a znevýhodnění. Práce je rozdělena na dvě části a to na část teoretickou a praktickou. Část první je rozdělena do tří kapitol. První kapitola se zabývá základními pojmy, změnami u stárnoucích osob a osobností a potřebami ve stáří. Druhá kapitola je věnována kvalitě života seniorů a to z pohledu volného času, vzdělávání, sociálního zabezpečení a sociálních služeb pro seniory. Třetí kapitola informuje o onemocnění doprovázející stáří. Zabývá se neurologickými onemocněními, onemocněním pohybového aparátu, neuropsychiatrickými onemocněními a ostatními onemocněními ve stáří. Empirická část bakalářské práce se zabývá analýzou postoje seniorů ke zdravotnímu postižení a znevýhodnění, onemocněním seniorů a trávením volného času. Pro zpracování výzkumu byla použita kvantitativní metoda. Nástrojem pro získání dat byl dotazník. Seniorů stále přibývá, i onemocnění, které stáří doprovází. Projevuje se určitým omezením, ale dochází také k invalidizaci. To může vést ke špatnému psychickému stavu a prohlubování příznaků. Proto by měla být péče o seniory komplexní a měla by také dbát o kvalitní prožití poslední části života.

86

Summary

Bachelor thesis is focused on the attitude of seniors to disability and handicap. The work is divided into two parts: theoretical and practical. Part One is divided into three chapters. The first chapter deals with basic concepts, changes in aging individuals and personalities and needs in old age. The second chapter is devoted to the quality of life of seniors from the perspective of leisure, education, social security and social services for the elderly. The third chapter provides information on diseases accompanying old age. It deals with neurological disease, musculoskeletal disease, neuropsychiatric disorders and other diseases in old age. The empirical part of the thesis analyzes the seniors' attitudes to disability and handicap, illness, seniors, and free time. For processing research is quantitative method. Tool for gathering data was a questionnaire. The number of seniors is growing up and also diseases that accompanies old age. It manifests with certain restrictions, but there is also a disability. This can lead to poor mental condition and deepening symptoms. Therefore, it should be comprehensive care for the elderly and should also ensure a quality experience last part of life.

87

Seznam použité literatury BRZÁKOVÁ BEKSOVÁ, Kateřina. Geriatrická problematika v pastorální péči: [postulát křesťanské etiky v péči o seniory]. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2013, 139 s. ISBN 978-802-4622-965. BRAGDON, Allen D a David GAMON. Nedovolte mozku stárnout. 1. vyd. Překlad Silvie Struková. Praha: Portál, 2002, 109 s. ISBN 8071785679. BŘEZINOVÁ, Ivona. Lentilka pro dědu Edu. 1. vyd. Ilustrace Eva Mastníková. Praha: Albatros, 2006, 81 s. Klub mladých čtenářů (Albatros). ISBN 8000015838. BUIJSSEN, Huub. Demence: průvodce pro rodinné příslušníky a pečovatele. Vyd. 1. Praha: Portál, 2006, 132 s. Rádci pro zdraví. ISBN 807367081x. ČEVELA, Rostislav, Zdeněk KALVACH a Libuše ČELEDOVÁ. Sociální gerontologie: úvod do problematiky. 1. vyd. Praha: Grada, 2012, 263 s. ISBN 978-8024739-014. Perspektivy stárnutí: z pohledu psychologie celoživotního vývoje. Vyd. 1. Editor Peter Gruss. Praha: Portál, 2009, 222 s. ISBN 9788073676056. HAŠKOVCOVÁ, Helena. Fenomén stáří. Vyd. 2., podstatně přeprac. a dopl. Praha: Havlíček Brain Team, 2010, 365 s. ISBN 978-80-87109-19-9. HAŠKOVCOVÁ, Helena. Sociální gerontologie, aneb, Senioři mezi námi. 1. vyd. Praha: Galén, 2012, 194 s. ISBN 978-807-2629-008. HAŠKOVCOVÁ, Helena. Sociální gerontologie, aneb, Senioři mezi námi. 1. vyd. Praha: Galén, 2012, 194 s. ISBN 9788072629008.

JIRÁK, Roman, Iva HOLMEROVÁ a Claudia BORZOVÁ. Demence a jiné poruchy paměti: komunikace a každodenní péče. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 164 s. Sestra (Grada). ISBN 978-802-4724-546. JUKLOVÁ, Kateřina a Radka SKORUNKOVÁ. Základy psychopatologie. Vyd. 2. Hradec Králové: Gaudeamus, 2009, 115 s. ISBN 978-807-0418-154. Čas volnosti - čas výchovy: pedagogické úvahy o volném čase. Vyd. 1. Editor Michal Kaplánek. Praha: Portál, 2012, 175 s. ISBN 978-80-262-0450-3.

KREBS, Vojtěch. Sociální politika. Vyd. 1. Praha: Codex, 1997, 327 s. ISBN 8085963337. KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Jak zvládat depresi. 1. vyd. Praha: Grada, 1997, 125 s. ISBN 80716-9349-9. KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Psychologie zdraví. 1.vyd. Praha: Portál, 2001, 279 s. ISBN 807178-551-2.

88

LANGMEIER, Josef a Dana KREJČÍŘOVÁ. Vývojová psychologie. 3. přeprac. a dopl. vyd. Praha: Grada, 1998, 343 s., obr. ISBN 80-716-9195-X. MATOUŠEK, Oldřich. Sociální služby: legislativa, ekonomika, plánování, hodnocení. 2., aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2011, 194 s. ISBN 978-802-6200-413. MÜHLPACHR, Pavel a Petr STANÍČEK. Geragogika pro speciální pedagogy. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2001, 115 s. ISBN 80-210-2510-7. PAYNE, Jan. Kvalita života a zdraví. Vyd. 1. V Praze: Triton, 2005, 629 s. ISBN 8072546570. PÁVKOVÁ, Jiřina. Pedagogika volného času: teorie, praxe a perspektivy mimoškolní́ výchovy a zařízení volného času. Vyd. 1. Praha: Portál, 1999, 229 p. ISBN 8071782955.

PICHAUD, Clément a Isabelle THAREAU. Soužití se staršími lidmi: praktické informace pro ty, kdo doma pečují o staré lidi, i pro sociální a zdravotnické pracovníky. 1. vyd. Překlad Abigail Kozlíková. Praha: Portál, 1998, 156 s. Sociologie (Grada). ISBN 80-717-8184-3. ŘÍČAN, Pavel. Cesta životem. 2., přeprac. vyd., v Portálu 1. Praha: Portál, 2004, 390 s. ISBN 80-717-8829-5. SAK, Petr a Karolína KOLESÁROVÁ. Sociologie stáří a seniorů. Vyd. 1. Praha: Grada, 2012, 225 s. Sociologie (Grada). ISBN 978-802-4738-505. STUART-HAMILTON, Ian. Psychologie stárnutí. 1. vyd. Praha: Portál, 1999, 319 s. ISBN 80-717-8274-2. TRAPKOVÁ, Ludmila a Vladislav CHVÁLA. Rodinná terapie psychosomatických poruch. Vyd. 2. Praha: Portál, 2009, 227 s. ISBN 978-807-3675-615. VÁGNEROVÁ, Marie. Psychopatologie pro pomáhající profese: variabilita a patologie lidské psychiky. Vyd. 3. Praha: Portál, 2002, 444 s. ISBN 80-717-8678-0. VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová psychologie II.: dospělost a stáří. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2007, 461 s. ISBN 978-80-246-1318-5. VÁŽANSKÝ, Mojmír a Vladimír SMÉKAL. Základy pedagogiky volného času. 1. vyd. Brno: Paido, 1995, 176 s. ISBN 8090173799.

ZAHÁLKOVÁ, Milada. Pediatrie pro speciální pedagogy. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita v Brně, c1994, 61 s. ISBN 8021010088.

89

Elektronické zdroje Změny potřeb ve stáří. In: [online]. [cit. 2014-11-25]. Dostupné z: http://zpravodaj.marcom-praha.cz/zpr_0502/pdf/22-24.pdf Maslowova hierarchie potřeb. In: [online]. [cit. 2014-11-25]. Dostupné z: http://www.filosofie-uspechu.cz/wp-content/uploads/2011/03/Maslow2.jpg Moje smrt [online]. [cit. 2015-02-04]. Dostupné z: http://mojesmrt.cz/jak-umirame Poslední chvíle. In: Umírání [online]. [cit. 2015-02-05]. Dostupné z:http://www.umirani.cz/posledni-chvile.html Ministerstvo práce a sociálních věcí: kvalita života ve stáří. [online]. [cit. 2015-02-09]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/5045/starnuti_cz_web.pdf Seniorum: portál nejen pro seniory. [online]. [cit. 2015-02-11]. Dostupné z:http://www.seniorum.cz/volny-cas/kultura/spolecnost Svět seniorů: Starším věkem, mladým duchem. [online]. [cit. 2015-02-11]. Dostupné z:http://www.svetsenioru.cz/katalog/konicky-hobby-volny-cas Dobrovolnik.cz. [online]. [cit. 2015-02-11]. Dostupné z:http://www.dobrovolnik.cz/informace/pri-rozhodovani-jak-travit-volny-cas-mnoziseniori-voli-dobrovolnictvi-pomahaji-v-neziskovkach-i-neformalne-svym-vrstevnikum/ Středisko sociálních služeb Praha 1. Kluby seniorů - volnočasové aktivity [online]. [cit. 2015-02-13]. Dostupné z: http://www.socialnisluzby-praha1.cz/kluby-senioruvolnocasove-aktivity Andromedia.cz: Databanka dalšího vzdělávání. [online]. [cit. 2015-02-13]. Dostupné z:http://www.andromedia.cz/andragogicky-slovnik/lidova-univerzita Masarykova univerzita: Univerzita třetího věku. [online]. [cit. 2015-02-13]. Dostupné z:http://www.u3v.muni.cz/o-nas/ A3VK: Akademie třetího věku Kopřivnice. [online]. [cit. 2015-02-13]. Dostupné z:http://www.kdk.cz/a3vk/ Centrum sociálních služeb Praha 2: Klub aktivního stáří. [online]. [cit. 2015-02-13]. Dostupné z: http://www.cssp2.cz/pojdte-do-spolecnosti/20_klub-aktivniho-stari Zákony pro lidi.cz. In: [online]. [cit. 2015-02-16]. Dostupné z:http://www.zakonyprolidi.cz/obor/1320830 Ministerstvo práce a sociálních věcí: Důchodové pojištění. In: [online]. [cit. 2015-0216]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/3 Důchody - důchodci: kdy a za kolik do důchodu... In: [online]. [cit. 2015-02-16]. Dostupné z:http://www.duchody-duchodci.cz/invalidita-stupne-invalidity.php 90

Důchody - důchodci: kdy a za kolik do důchodu... In: [online]. [cit. 2015-02-16]. Dostupné z:http://www.duchody-duchodci.cz/ Důchody - důchodci: kdy a za kolik do důchodu... In: [online]. [cit. 2015-02-16]. Dostupné z:http://www.duchody-duchodci.cz/vdovsky-duchod-narok.php Aktuálně.cz: Věk odchodu do důchodu, tabulka. In: [online]. [cit. 2015-02-16]. Dostupné z:http://www.aktualne.cz/wiki/finance/vek-odchodu-do-duchodutabulka/r~i:wiki:1878/ Sociální dávky 2014: Příspěvek na péči. In: [online]. [cit. 2015-02-16]. Dostupné z:http://socialni-davky-2014.eu/prispevek-na-peci-2014/ Sociální dávky 2014: Příspěvek na bydlení. In: [online]. [cit. 2015-02-16]. Dostupné z:http://socialni-davky-2014.eu/prispevek-na-bydleni-2014/ Sociální dávky 2014: Příspěvek na živobytí. In: [online]. [cit. 2015-02-16]. Dostupné z:http://socialni-davky-2014.eu/hmotna-nouze-prispevek-na-zivobyti/ Sociální dávky 2014: Doplatek na bydlení. In: [online]. [cit. 2015-02-16]. Dostupné z:http://socialni-davky-2014.eu/hmotna-nouze-doplatek-na-bydleni-2014/ Portál o tom, jak žít naplno i po padesátce: Magazín plus. In: [online]. [cit. 2015-02-16]. Dostupné z: http://www.padesatpetplus.cz/cs/site/penize/na-co-matenarok/na_co_maji_cz_duchodci_narok.htm Ministerstvo práce a sociálních věcí: Zdravotní postižení. In: [online]. [cit. 2015-02-16]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/8#dsp Portál sociální péče ve městě Brně: Sociální služby. [online]. [cit. 2015-02-17]. Dostupné z:http://socialnipece.brno.cz/texty/5/socialni-sluzby/ Zákony pro lidi.cz: Předpis č. 108/2006 Sb. Zákon o sociálních službách. [online]. [cit. 2015-0217]. Dostupné z:http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-108

Registr poskytovatelů sociálních služeb. [online]. [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://iregistr.mpsv.cz/socreg/hledani_sluzby.do?SUBSESSION_ID=1424193803639 _7 Anděl strážný: Zavolejte si na pomoc Anděla Strážného. [online]. [cit. 2015-02-17]. Dostupné z:http://www.andelstrazny.eu/cs/domaci-tisnova-pece/ Komunitní plánování sociálních služeb v Jihomoravském kraji: Adresář sociálních služeb v Jihomoravském kraji. [online]. [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://socialnipece.brno.cz/useruploads/files/kpss/adresar_ss_jmk_2011.pdf Portál sociální péče ve městě Brně: Osoby s kombinovaným a jiným zdravotním postižením. [online]. [cit. 2015-02-17]. Dostupné

91

z: http://socialnipece.brno.cz/skupina/osoby-s-kombinovanym-a-jinym-zdravotnimpostizenim/katalog/ Diecézná charita Brno: Chráněné bydlení sv. Anežky. [online]. [cit. 2015-02-17]. Dostupné z:http://brno.charita.cz/sluzby-pro-seniory/chranene-bydleni-svanezky/poslani-a-sluzby/ Hospice.cz: O důstojném životě terminálně nemocných. [online]. [cit. 2015-02-17]. Dostupné z:http://www.hospice.cz/otazky-a-odpovedi/co-je-hospic/ Klub DIANA. [online]. [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://www.klubdiana.wz.cz/ Centrum pro rodinu a sociální péči: aby doma bylo prima... [online]. [cit. 2015-02-17]. Dostupné z:http://www.crsp.cz/seniori Nejčastější potíže seniorů. [online]. [cit. 2015-02-19]. Dostupné z:http://www.vfn.cz/priloha/5240069cab5d4/nejcastejsi-potize-senioru.pdf Pohled na pacienta vyššího věku. [online]. [cit. 2015-02-19]. Dostupné z:http://www.medicinapropraxi.cz/pdfs/med/2006/04/07.pdf Česká gerontologická a geriatrická společnost. [online]. [cit. 2015-02-20]. Dostupné z:http://www.cggs.cz/cz/NaseSpolecnost/ Postgraduální medicína: Neurologické problémy ve starším věku. [online]. [cit. 201502-20]. Dostupné z:http://zdravi.e15.cz/clanek/postgradualni-medicina/neurologickeproblemy-ve-starsim-veku-463473 Neurologie pro praxi: Poruchy chůze a pády ve stáří. [online]. [cit. 2015-02-20]. Dostupné z:http://www.neurologiepropraxi.cz/artkey/neu-200301-0006.php Ordinace.cz: Neurologické vyšetření. [online]. [cit. 2015-02-21]. Dostupné z:http://www.ordinace.cz/clanek/neurologicke-vysetreni/ Ordinace.cz: Neurologické vyšetření. [online]. [cit. 2015-02-21]. Dostupné z:http://www.ordinace.cz/clanek/neurologicke-vysetreni/?chapter=5 Postgraduální medicína: Neurologické problémy ve starším věku. [online]. [cit. 201502-21]. Dostupné z:http://zdravi.e15.cz/clanek/postgradualni-medicina/neurologickeproblemy-ve-starsim-veku-463473 Parkinson-help o.s.: Světový den Parkinsonovy nemoci – 11.4. [online]. [cit. 2015-0224]. Dostupné z:http://parkinson-help.cz/svetovy-den-parkinsonovy-nemoci-11-4/ A...Alzheimerovská společnost: Mezinárodní den Alzheimerovy choroby. [online]. [cit. 2015-02-24]. Dostupné z:http://www.alzheimer.cz/kalendar-akci/mezinarodni-denalzheimerovy-choroby/

92

Parkinson společnost o.s.: O společnosti Parkinson o.s. [online]. [cit. 2015-02-24]. Dostupné z:http://www.spolecnost-parkinson.cz/info/ Ordinace.cz: Lékaři došli k překvapivému závěru, že Parkinsonova nemoc začíná v nose. [online]. [cit. 2015-02-25]. Dostupné z: http://www.ordinace.cz/clanek/lekaridosli-k-prekvapivemu-zaveru-ze-parkinsonova-nemoc-zacina-v-nose/ Ordinace.cz: Hypertenze - vysoký krevní tlak. [online]. [cit. 2015-02-26]. Dostupné z:http://www.ordinace.cz/clanek/hypertenze-vysoky-krevni-tlak/?chapter=0 Ordinace.cz: Nemoci ve stáří. [online]. [cit. 2015-02-26]. Dostupné z: http://www.ordinace.cz/clanek/nemoci-ve-stari/ Ordinace.cz: Cévní mozková příhoda. [online]. [cit. 2015-02-26]. Dostupné z:http://www.ordinace.cz/rubrika/mozkova-mrtvice-cevni-mozkova-prihoda/ Celostnimedicina.cz: Informační server o zdraví z pohledu celostní, přírodní, alternativní medicíny. [online]. [cit. 2015-02-26]. Dostupné z: http://www.celostnimedicina.cz/co-je-mozkova-mrtvice.htm Cévní mozková příhoda. [online]. [cit. 2015-02-26]. Dostupné z: http://www.cmpbrno.cz/Co-je-mozkova-prihoda-mrtvice.html Vitalion: Lepší informace, lepší zdraví. [online]. [cit. 2015-02-26]. Dostupné z: http://nemoci.vitalion.cz/cevni-mozkova-prihoda/ Ordinace.cz: Infarkt myokardu. [online]. [cit. 2015-02-26]. Dostupné z: http://www.ordinace.cz/clanek/infarkt-myokardu/?chapter=0 Zdravý-senior.cz: Diabetes ve stáří. [online]. [cit. 2015-02-26]. Dostupné z: http://www.zdravy-senior.cz/diabetes-ve-stari/diabetes-ve-stari.html Zdravý-senior.cz: Nemoci zraku. [online]. [cit. 2015-02-26]. Dostupné z: http://www.zdravy-senior.cz/nemoci-zraku/nemoci-zraku.html Linkos: Česká onkologická společnost České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně. [online]. [cit. 2015-02-26]. Dostupné z: http://www.linkos.cz/vekoveskupiny/onkologicka-pece-u-nemocnych-vyssi-vekove-skupiny/ Linkos: Česká onkologická společnost České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně. [online]. [cit. 2015-02-26]. Dostupné z: http://www.zdravysenior.cz/inkontinence/inkontinence-ve-stari.html Pharma news: Odborný časopis pro lékárníky a laboranty. [online]. [cit. 2015-03-02]. Dostupné z:http://www.pharmanews.cz/2006_05/pohyb_01.html Zdravotnictví + medicína: Onemocnění pohybového aparátu. [online]. [cit. 2015-0302]. Dostupné z:http://zdravi.e15.cz/clanek/priloha-pacientske-listy/onemocnenipohyboveho-aparatu-447301 93

Zdravotnictví + medicína: Onemocnění pohybového aparátu. [online]. [cit. 2015-0302]. Dostupné z:http://zdravi.e15.cz/clanek/priloha-pacientske-listy/onemocnenipohyboveho-aparatu-447301 Sanquis: Sanquis pro odborníky. [online]. [cit. 2015-03-03]. Dostupné z: http://www.sanquis.cz/index2.php?linkID=art769 Ordinace.cz: Osteoporóza. [online]. [cit. 2015-03-03]. Dostupné z: http://www.ordinace.cz/clanek/osteoporoza/?chapter=4 Škola zdravých zad. [online]. [cit. 2015-03-04]. Dostupné z: http://www.skolazad.cz/ Pharma news: Odborný časopis pro lékárníky a laboranty. [online]. [cit. 2015-03-05]. Dostupné z:http://www.pharmanews.cz/2006_06/pohyb.html Seniorum: videoseriál cvičení. [online]. [cit. 2015-03-05]. Dostupné z: http://www.seniorum.cz/videoserial-cviceni/barevne.html RL-CORPUS Metoda V. Vojty. [online]. [cit. 2015-03-05]. Dostupné z: http://www.rlcorpus.cz/rl-corpus-co-je-to-vojtova-metoda.html Zooterapie: Alternativní terapie za přítomnosti zvířat. [online]. [cit. 2015-03-05]. Dostupné z:http://zooterapie.webnode.cz/zooterapie/ Zdravotnictví + medicína: Deprese ve stáří. [online]. [cit. 2015-03-08]. Dostupné z:http://zdravi.e15.cz/clanek/priloha-lekarske-listy/deprese-ve-stari-310100

94

Seznamy Seznam tabulek Tab. 1: Počet respondentů Tab. 2: Rodinný stav respondentů Tab. 3: Soužití osob ve společné domácnosti Tab. 4: Dosažené vzdělání Tab. 5: Počet dětí Tab. 6: Počet sourozenců Tab. 7: Současnost Tab. 8: Výčet zaměstnání Tab. 9: Náročnost zaměstnání Tab. 10: Další sebevzdělání Tab. 11: Pobírání dávek Tab. 12: Zájmy Tab. 13: Zdravotní omezení Tab. 14: Projevy onemocnění Tab. 15: Diagnostikované onemocnění Tab. 16: Jakým způsobem onemocnění omezuje Tab. 17: Kardiostimulátor Tab. 18: Prodělání cévní mozkové příhody Tab. 19: Využívání kompenzačních pomůcek Tab. 20: Prodělané operace Tab. 21: Znáte někoho s postižením? Tab. 22: Výskyt osob s postižením v rodině Tab. 23: Jiný názor v mladším věku na postižení Tab. 24: Nejzávažnější zdravotní postižení Tab. 25: Názor respondentů dříve Tab. 26: Názor respondentů dnes Tab. 27: Znalost sociálních služeb Tab. 28: Návštěvnost lékaře Tab. 29: Tabulka významnosti životních hodnot respondentů 95

Seznam grafů Graf 1: Počet respondentů Graf 2: Věkové rozhraní respondentů Graf 3: Počet respondentů žijících ve městě a na vesnici Graf 4: Rodinný stav respondentů Graf 5: Soužití osob ve společné domácnosti Graf 6: Dosažené vzdělání Graf 7: Počet dětí Graf 8: Počet sourozenců Graf 9: Současnost Graf 10: Náročnost zaměstnání Graf 11: Další sebevzdělání Graf 12: Pobírání dávek Graf 13: Zájmy Graf 14: Zdravotní omezení Graf 15: Projevy onemocnění Graf 16: Diagnostikované onemocnění Graf 17: Omezení onemocněním Graf 18: Jakým způsobem onemocnění omezuje Graf 19: Prodělání Infarktu myokardu Graf 20: Kardiostimulátor Graf 21: Prodělání cévní mozkové příhody Graf 22: Využití kompenzačních pomůcek Graf 23: Znáte někoho s postižením? Graf 24: Výskyt osob s postižením v rodině Graf 25: Jiný názor v mladším věku na postižení Graf 26: Změna názoru s přibývajícím věkem Graf 27: Názor respondentů dříve Graf 28: Názor respondentů dnes Graf 29: Využití sociálních služeb Graf 30: Znalost sociálních služeb Graf 31: Návštěvnost lékaře

96

Přílohy Příloha č. 1: Maslowova hierarchie potřeb Příloha č. 2: Potřeby seniora Příloha č. 3: Důchodový věk Příloha č. 4: Dotazník

97

Příloha č. 1 Maslowova hierarchie potřeb (filosofie-uspechu [online])

Příloha č. 2 Potřeby seniora (zpravodaj.marcom-praha [online] 2015)

hodnoty životní

tvůrčí potřeby

duchovní potřeby

kulturní potřeby

Pracov -ní potře -by

úspěch uznání

Neudě -lat ostudu

intimita

poznání pochopení

autonomie

sounáležitost

důvěra

komunikace

rodina

přátelství

pečovat o druhé

zdraví

bezpečí pomoci

jistoty sociální eko nom.

soběstačnost

bydlení

informace

Podně -ty

dýchání

Hydrata -ce

výživy

vyprázdnění moče stolice

aktivita tělesná duševní

spánek odpočinek

teplo být bez bolesti

seberealiza -ce

sebeaktualizace

sebeúc- Sebepoje ta -tí

láska

Estetic -ké potřeby

různé zájmy

moc

Submi -se

identita

Pozitiv -ní vztah

Potře -ba mír struktu klid -ry řádu sexuální očista mateřs hygiena -ké potřeby

Příloha č. 3 Důchodový věk (aktualne [online] 2015) Rok narození

Muž

Žena bez dětí

Žena 1 dítě

Žena 2 děti

1950

62+6

61

59+8

58+4

1951

62+8

61+4

60

58+8

1952

62+10

61+8

60+4

59

1953

63

62

60+8

59+4

1954

63+2

62+4

61

59+8

1955

63+4

62+8

61+4

60

1956

63+6

63+2

61+8

60+4

1957

63+8

63+8

62+2

60+8

1958

63+10

63+10

62+8

61+2

1959

64

64

63+2

61+80

1960

64+2

64+2

63+8

62+2

1961

64+4

64+4

64+2

62+8

1962

64+6

64+6

64+6

63+2

1963

64+8

64+8

64+8

63+8

1964

64+10

64+10

64+10

64+2

1965

65

65

65

64+8

1966

65+2

65+2

65+2

65+2

1967

65+4

65+4

65+4

65+4

1968

65+6

65+6

65+6

65+6

1969

65+8

65+8

65+8

65+10

1970

65+10

65+10

65+10

66

1971

66

66

66

66

1972

66+2

66+2

66+2

66+2

1973

66+4

66+4

66+4

66+4

1974

66+6

66+6

66+6

66+6

1975

66+8

66+8

66+8

66+8

1976

66+10

66+10

66+10

66+10

1977

67

67

67

67

1978

67+2

67+2

67+2

67+2

1979

67+4

67+4

67+4

67+4

1980

67+6

67+6

67+6

67+6

1981

67+8

67+8

67+8

67+8

1982

67+10

67+10

67+10

67+10

1983

68

68

68

68

1984

68+2

68+2

68+2

68+2

1985

68+4

68+4

68+4

68+4

1986

68+6

68+6

68+6

68+6

1987

68+8

68+8

68+8

68+8

1988

68+10

68+10

68+10

68+10

1989

69

69

69

69

1990

69+2

69+2

69+2

69+2

1991

69+4

69+4

69+4

69+4

1992

69+6

69+6

69+6

69+6

1993

69+8

69+8

69+8

69+8

1994

69+10

69+10

69+10

69+10

1995

70

70

70

70

1996

70+2

70+2

70+2

70+2

1997

70+4

70+4

70+4

70+4

1998

70+6

70+6

70+6

70+6

1999

70+8

70+8

70+8

70+8

2000

70+10

70+10

70+10

70+10

2001

71

71

71

71

2002

71+2

71+2

71+2

71+2

2003

71+4

71+4

71+4

71+4

2004

71+6

71+6

71+6

71+6

2005

71+8

71+8

71+8

71+8

2006

71+10

71+10

71+10

71+10

2007

72

72

72

72

2008

72+2

72+2

72+2

72+2

Příloha č. 4 Dotazník

Dobrý den, jsem studentkou Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity, obor speciální pedagogika. Chtěla bych Vás požádat o vyplnění tohoto dotazníku. Dotazník je součástí výzkumného šetření k mé bakalářské práci, týkající se kvality života v období stáří. Dotazník je anonymní. Za vyplnění Vám děkuji.

1. V současné době jste:  v invalidním důchodu  ve starobním důchodu  v částečném invalidním důchodu  dosud pracuji  jiné (doplňte):__________________________________ 2. Jaké bylo Vaše dřívější zaměstnání?  Napište: _______________________________________ 3. Vaše předchozí pracovní zařazení s ohledem na fyzickou aktivitu  fyzicky velmi namáhavé  fyzická práce byla minimální  fyzická práce byla průměrně náročná  jiné (doplňte)___________________ 4. Co děláte pro svoje další sebevzdělání:  domácí vzdělávání  kurzy  školení  Jiné (doplňte) _________________________ 4. Navštěvujete univerzitu třetího věku?  ano  ne 5. Pobírám:  příspěvek na bydlení  příspěvek na péči  invalidní důchod  starobní důchod

 pozůstalostní dávku  ZTP, ZTP/P  příspěvek na živobytí

6. Koníčky:  péče o zahradu  cestování  sport (upřesněte)___________________  posezení s přáteli

 péče o vnoučata  domácí práce  kutilství  procházky

7. Máte nějaké zdravotní omezení?  bolesti zad  bolesti kloubů  bolesti krční páteře

 diabetes mellitus  vysoký krevní tlak  jiné (doplňte): __________________

8. V kolika letech se přibližně projevilo?  30 a méně  30-45  46-65

 67-80  80 a více

9. Máte diagnostikované nějaké z těchto onemocnění?  Parkinsonova choroba  Šedý zákal  Alzheimerova choroba  Vada sluchu  Osteoporóza  Zelený zákal  Arytmie  Artróza  Revma  Žlučové kameny (cholelitiáza)  Roztroušená skleróza  Jiné (doplňte) ________________  Demence

10. Omezuje Vás toto onemocnění v životě?  Ano  Ne V případě, že odpovíte ano, doplňte, jak Vás omezuje: ________________________________________________________________ 11. Prodělali jste již infarkt myokardu?  Ano  Ne 12. Máte kardiostimulátor?  Ano  Ne 13. Prodělali jste cévní mozkovou příhodu?  Ano  Ne 14. Používáte nějakou z těchto kompenzačních pomůcek?  Hůl  Zvedák  Vozík  Chodítko  Berle  Jiné (doplňte)_____________ 15. Prodělali jste nějakou operaci?

Napište:_____________________________________________________ 16. Znáte někoho s postižením?  Ano  Ne 17. Máte v rodině někoho s postižením?  Ano  Ne  Nevím

18. Měli jste v mladším věku jiný názor na postižení?  Ano  Ne 19. Změnil se Váš názor s přibývajícím věkem?  Ano  Ne

20. Které z vybraných druhů postižení by vás nejvíce omezovalo?  Mentální postižení  Zrakové postižení  Sluchové postižení  Tělesné postižení  Jiné postižení 21. Jaký byl Vás názor dříve?  osoby s postižením mají stejná práva jako ostatní  osoby s postižením by měly žít odděleně v zařízení určeném pro tyto osoby  nezajímám se o osoby s postižením  osoby s postižením by neměly žít  jiný názor: _________________________________ 22. Jaký názor máte v dnešní době?  osoby s postižením mají stejná práva jako ostatní  osoby s postižením by měly žít odděleně v zařízení určeném pro tyto osoby  nezajímám se o osoby s postižením  osoby s postižením by neměly žít  jiný názor: _________________________________

23. Využíváte sociální služby?  Domov pro osoby se zdravotním postižením  Domov pro seniory  Klub seniorů  Dovoz obědu  Tísňová péče (telefonická krizová pomoc)  Osobní asistence (pomoc při sebeobsluze)  Průvodcovské a předčitatelské služby

 Pečovatelská služba  Centrum denních služeb  Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením  Denní/ Týdenní stacionář  Chráněné bydlení  Jiné (doplňte): ____________________

24. Víte o těchto druzích sociálních služeb?  Ano  Ne 25. Jak často navštěvujete lékaře:  pravidelně  občas  jen v případě zhoršení zdravotního stavu  nenavštěvuji 26. Seřaďte hodnoty – co je pro Vás nejdůležitější? (číslicí označte podle důležitosti – 1nejdůležitější)  Rodina  Zdraví  Přátelství  Láska  Práce  Vzdělání  Uznání ostatních  Peníze  Štěstí  Mír  Zabezpečení hmotných potřeb  Samostatnost  Soběstačnost  Jistota  Jiné (doplňte): __________________________

Závěrečné otázky pro zpracování a vyhodnocení dotazníku, prosím o vyplnění. Poskytnuté údaje nebudou spojovány s Vaší osobou. Jste:  žena  muž Věk: 65-73 74-82  83-90  nad 90 Žijete:  ve městě  na vesnici Jaký je Vás rodinný stav?  svobodný/svobodná  vdaná/ženatá  rozvedená/rozvedený  vdova/vdovec Se kterými osobami žijete ve společné domácnosti  s manželem/manželkou  s druhem/družkou  sám/sama  s jinou příbuznou osobou  žiji v domově pro seniory  jiné (doplňte):___________________ Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání?  základní  výuční list  středoškolské bez maturity  středoškolské s maturitou  vysokoškolské

Počet dětí: 1 2 3  4 a více Počet sourozenců 1 2 3 4  5 a více

Máte nějaké připomínky, či doplnění, které byste mi chtěl/a sdělit? _______________________________________________________________________ _______________________________________________________________________ _______________________________________________________________________ _______________________________________________________________________ _______________________________________________________________________ _______________________________________________________________________ _______________________________________________________________________

Ještě jednou Vám mnohokrát za vyplnění dotazníku děkuji.