Posouzení vybraných technických, ekonomických

Vysoká ˇskola ekonomická v Praze Fakulta podnikohospodáˇrská

Diplomová práce

Posouzen´ı vybran´ ych technick´ ych, ekonomick´ ych a person´ aln´ıch aspekt˚ u e-vzdˇ el´ av´ an´ı v Learning Solution ˇ syst´ emu SAP v prostˇ red´ı Ceskoslovensk´ e obchodn´ı banky, a. s. Ing., Bc. Tom´ aˇs Kubeˇs

Vedouc´ı diplomové práce: PhDr. Petr Berouˇsek

Studijn´ı program: Ekonomika a management Obor: Podniková ekonomika a management Kvˇeten 2009

Tir´ aˇ z Textová ˇcást této pr´ ace byla napsána v programu NeoOffice a vysázena v programu LATEX. Elektronick´ a verze pr´ ace, vˇcetnˇe obou model˚ u implementovan´ ych v programu MS-Excel, je dostupn´ a ke staˇzen´ı na str´ ankách http://www.TomasKubes.net/. ii

Podˇ ekov´ an´ı Za ochotu, trpˇelivost a odbornou i mor´ aln´ı podporu bych velmi r´ ad podˇekoval vedouc´ımu své diplomové pr´ ace, panu PhDr. Petru Berouˇskovi. Za spolupráci, poskytnut´ı informac´ı a velice vstˇr´ıcn´ y a otevˇren´ y pˇr´ıstup bych velmi r´ ad ˇ podˇekoval Ceskoslovenské obchodn´ı bance, a. s. a pˇredevˇs´ım pak panu Ing. Karlu Chmelovi a panu Mgr. Pavlu Hyt’hovi. Na závˇer bych r´ ad podˇekoval spoleˇcnosti Google Corporation, jejichˇz vyhled´ avaˇc pˇrinesl“ ” roztˇr´ıˇstˇené znalosti lidstva na obrazovku kaˇzdého osobn´ıho poˇc´ıtaˇce. iii

iv

Prohl´ aˇ sen´ı Tato práce byla zpracov´ ana a odevzdána jako z´ avˇereˇcn´ a diplomov´ a práce v navazuj´ıc´ım magisterském studijn´ım programu Ekonomika a management na Vysoké ˇskole ekonomické v Praze v kvˇetnu 2009. Prohlaˇsuji, ˇze tato pr´ ace nebyla dˇr´ıve odevzd´ ana jako z´ avˇereˇcn´ a nebo jiná pr´ ace v ˇzádném studijn´ım programu na této nebo jiné vysoké ˇskole. Prohlaˇsuji, ˇze jsem tuto diplomovou pr´ aci vypracoval samostatnˇe, s pouˇzit´ım odborné literatury a pramen˚ u uveden´ ych v seznamu, kter´ y je souˇcást´ı této práce. Souhlas´ım se zveˇrejnˇen´ım této pr´ ace ve smyslu §60 zákona ˇc. 121/2000 Sb., ve znˇen´ı pozdˇejˇs´ıch pr´ avn´ıch pˇredpis˚ u, a relevantn´ıch intern´ıch pˇredpis˚ u ˇskoly.

V Praze, dne 1. kvˇetna 2009

.............................................................

v

vi

Abstract This book focuses on an evaluation of technical, economical, and personal aspects of e-learning ˇ deployment in a theoretical plane and in the specific environment of the bank CSOB, a. s. The thesis begins by an introduction of the term e-learning and a brief description of main properties and characteristics of this new trend in a field of not only corporate education. Special attention is devoted to an assessment of business benefits and cots of education; every aspect is analyzed and compared both for the classical brick and mortar classroom instructor led education and for the e-learning. The thesis introduces two mathematical models for assessing an effectiveness of e-learning deployment. Theoretical concepts are applied to data from a real course which ˇ was run in one of the main Czech banks CSOB, a. s. Last part briefly examines the concepts and benefits of SCORM standard package and its support in the SAP LS 600 system. Keywords: e-learning, electronic learning, education, training, e-course, trends, evaluation, benefits, economic analysis, cost analysis, break even analysis, deployment, equivalent benefit ˇ method, effectiveness, model, SAP, LMS, SCORM, CSOB.

Abstrakt C´ılem této pr´ ace je podrobné prozkoum´ an´ı a zhodnocen´ı efekt˚ u zaveden´ı elektronického vzdˇeˇ l´ aván´ı v podniku v obecné rovinˇe a v konkrétn´ım pˇr´ıpadˇe CSOB, a. s. Problematika je uvedena definic´ı pojmu e-learning a struˇcn´ ym rozborem charakteristik tohoto nového trendu v oblasti nejen podnikového vzdˇeláv´ an´ı. Zvl´ aˇstn´ı pozornost je vˇenov´ ana ekonomick´ ym aspekt˚ um vzdˇeláván´ı, respektive hodnocen´ı pˇr´ınos˚ u a n´ aklad˚ u podnikového vzdˇeláván´ı; kaˇzdé hledisko je prozkoum´ ano a porovn´ ano jak pro e-learning, tak pro klasické metody v´ yuky. N´ aslednˇe jsou navrˇzeny dva modely pro hodnocen´ı n´ aklad˚ u, v´ yhodnosti a efektivity obou metod vzdˇeláv´ an´ı. Zjiˇstˇené teoretické poznatky a navrˇzené modely mˇeˇren´ı efektivity jsou demonstrovány na datech z konkrétn´ıho kurzu. Nazávˇer se pr´ ace zab´ yv´ a z´ akladn´ımi charakteristikami bal´ıku standard˚ u SCORM a zkoumá jejich podporu v systému SAP LS 600. Kl´ıˇ cov´ a slova: e-learning, elektronické vzdˇeláván´ı, vzdˇeláván´ı, elektronick´ y kurz, e-kurz, trendy ve vzdˇeláv´ an´ı, hodnocen´ı, pˇr´ınosy, ekonomická anal´ yza, rozbor n´ aklad˚ u, bod zvratu, ˇ metoda ekvivalentn´ıho pˇr´ınosu, efektivita, model, SAP, LMS, SCORM, CSOB.

vii

viii

Obsah Seznam obr´ azk˚ u

xiii

Seznam Tabulek

xiv

Pˇ rehled uˇ zit´ ych pojm˚ u a zkratek

xv

´ Uvod

1

1 Definice probl´ emu 1.1 Motivace pr´ ace . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.1.1 V´ yznam vzdˇeláv´ an´ı v modern´ı firmˇe . . 1.1.2 Souˇcasn´ y stav podnikového vzdˇeláván´ı v 1.1.3 Klasické formy vzdˇeláván´ı . . . . . . . . 1.2 C´ıl pr´ ace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . ˇ CR . . . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

Teoretick´ y rozbor problematiky

3 3 3 3 4 4

5

2 e-Learning 2.1 Vznik elektronického vzdˇeláván´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.2 Vymezen´ı pojmu e-learning . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.2.1 Vymezen´ı pojmu e-learning v r´ amci této práce . . . . . . . . . . . . . . 2.3 Co je a co nen´ı e-learning . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.4 Souvisej´ıc´ı pojmy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.4.1 Blended Learning . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.4.2 CBT – Computer Based Training – poˇc´ıtaˇcem podporovan´ a v´ yuka . . . 2.4.3 WBT – Web Based Training – v´ yuka podporovaná internetem . . . . . 2.4.4 On-line v´ yuka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.4.5 TBT – Technology Based Training – v´ yuka s vyuˇzit´ım technologi´ı . . . 2.4.6 LMS – Learning Management System – ˇr´ıdic´ı systém v´ yuky . . . . . . . 2.4.7 LCMS – Learning Content Management System – ˇr´ıdic´ı systém obsahu v´ yuky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.4.8 Learning Portal – vzdˇelávac´ı port´ al . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.5 Hranice e-learningu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ˇ ım se liˇs´ı e-learning od distanˇcn´ıho vzdˇel´ 2.5.1 C´ aván´ı? . . . . . . . . . . . . . 2.6 Evaluace e-learningu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.6.1 V´ yhody e-learningu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.6.2 Nev´ yhody elektronického vzdˇeláván´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.7 V´ yznam e-learningu v souˇcasné firmˇe . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.7.1 Proˇc nasadit e-learning . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.7.2 Proˇc nenasadit e-learning . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.8 Standardy v oblasti e-learningu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.8.1 Proˇc standardy? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.8.2 Struˇcn´ a historie nejv´ yznamnˇejˇs´ıho standardu v e-learningu . . . . . . . 2.8.3 SCORM . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.9 Pˇrehled vybran´ ych e-learningov´ ych ˇreˇsen´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.9.1 Vybran´ı zástupci hlavn´ıch produkt˚ u . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ix

7 7 7 8 9 9 9 10 10 10 10 10 11 11 11 11 12 12 14 14 14 15 16 16 16 17 17 17

2.9.2 Nˇekteré dalˇs´ı produkty . . . . . . . . . 2.9.3 Vybran´ı poskytovatelé e-learningov´ ych 2.10 Budoucnost e-learningu . . . . . . . . . . . . 2.10.1 Obecné trendy . . . . . . . . . . . . . 2.10.2 Adaptivita . . . . . . . . . . . . . . . 2.11 Shrnut´ı kapitoly . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . kurz˚ u . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

18 18 18 18 19 19

3 Ekonomick´ e aspekty vzdˇ el´ av´ an´ı 3.1 Proˇc se anal´ yzou ekonomické v´ yhodnosti zab´ yvat? . . . . . . . 3.2 Mˇeˇren´ı efektivity vzdˇeláv´ an´ı obecnˇe . . . . . . . . . . . . . . . 3.2.1 Return on Investment . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.2.2 Return on Expectations . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.2.3 Return on Knowledge . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.3 Mˇeˇren´ı v´ ysledk˚ u vzdˇeláv´ an´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.3.1 Pˇet u ´rovn´ı mˇeˇren´ı v´ ysledk˚ u vzdˇeláván´ı . . . . . . . . . . 3.3.2 Metody zjiˇst’ov´ an´ı pˇr´ınos˚ u vzdˇeláván´ı . . . . . . . . . . 3.4 Zjiˇst’ov´ an´ı n´ aklad˚ u na vzdˇeláv´ an´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.4.1 Pˇrehled náklad˚ u na prezenˇcn´ı kurz . . . . . . . . . . . . 3.4.2 Pˇrehled náklad˚ u na elektronick´ y kurz . . . . . . . . . . 3.4.3 Pˇredpokl´ adané u ´spory spojené s nasazen´ım e-learningu 3.4.4 Rozbor n´ aklad˚ u na v´ yvoj elektronického kurzu . . . . . 3.5 Mˇeˇren´ı v´ yhodnosti e-learningu . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.5.1 Princip ekvivalentn´ıho pˇr´ınosu . . . . . . . . . . . . . . 3.5.2 Pr´ ace s obt´ıˇznˇe mˇeˇriteln´ ymi efekty vzdˇeláván´ı . . . . . . 3.5.3 Specifika elektronického vzdˇeláván´ı . . . . . . . . . . . . 3.5.4 Anal´ yza bodu zvratu nasazen´ı e-learningu . . . . . . . . 3.6 Shrnut´ı kapitoly . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . .

21 21 21 21 21 22 22 22 23 24 24 26 27 27 28 28 29 30 30 31

ˇ Vzdˇ el´ av´ an´ı zamˇ estnanc˚ u v CSOB

33

ˇ 4 Rozbor n´ aklad˚ u na vzdˇ el´ av´ an´ı v CSOB ˇ 4.1 O spoleˇcnosti CSOB a. s. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ˇ 4.2 Souˇcasn´ y stav vzdˇeláv´ an´ı v CSOB . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.2.1 Rozsah vzdˇeláv´ an´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ˇ en´ı intern´ıch vzdˇelávac´ıch akc´ı poˇra´dan´ ˇ 4.2.2 Clenˇ ych v CSOB . . . . 4.2.3 Nasazen´ı e-learningu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.2.4 Lokáln´ı v´ yhody a nev´ yhody e-learningu . . . . . . . . . . . . . ˇ 4.3 Souˇcasn´ y postup urˇcen´ı ceny kurzu v CSOB . . . . . . . . . . . . . . . 4.3.1 Ocenˇen´ı prezenˇcn´ıho katalogového kurzu . . . . . . . . . . . . . 4.3.2 Mimokatalogov´ y ad-hoc“ kurz . . . . . . . . . . . . . . . . . . ” ˇ 4.4 Proces pˇr´ıpravy e-kurzu v CSOB . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.4.1 Role . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ˇ 4.4.2 Cinnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ˇ 4.5 V´ ybˇer metody hodnocen´ı efektivity elektronického vzdˇeláván´ı v CSOB 4.6 Zhodnocen´ı pˇrevodu kurzu Bankopojiˇstˇen´ı“ do elektronické podoby . ” 4.6.1 Charakteristika prezenˇcn´ı verze kurzu . . . . . . . . . . . . . . 4.6.2 Charakteristika elektronické verze kurzu . . . . . . . . . . . . . 4.6.3 Komentáˇr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.6.4 Oˇciˇstˇen´ı dat . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

35 35 35 35 35 36 36 37 37 39 39 39 40 40 40 41 41 41 42

x

. . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . .

4.6.5 Hodnocen´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . N´ avrh srovn´ avac´ıho modelu n´ aklad˚ u na elektronickou a prezenˇcn´ı v´ yuku 4.7.1 Podm´ınky pro zpracov´ an´ı modelu . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.7.2 Pˇredpoklady modelu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.7.3 N´ aklady na jednotlivé ˇcinnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.8 Model 1: Bod zvratu pro elektronick´ y kurz . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.8.1 Parametry modelu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.8.2 Princip modelu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.8.3 Realizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.8.4 Aplikace modelu na kurzu Bankopojiˇstˇen´ı“ . . . . . . . . . . . . ” 4.8.5 Hodnocen´ı modelu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.9 Model 2: Srovn´ an´ı n´ aklad˚ u prezenˇcn´ı a elektronické v´ yuky . . . . . . . . 4.9.1 Vstupn´ı parametry . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.9.2 Investiˇcn´ı horizont . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.9.3 Shrnut´ı uˇzit´ ych parametr˚ u. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.9.4 Princip modelu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.9.5 Realizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.9.6 Apliakce modelu na kurz Bankopojiˇstˇen´ı“ . . . . . . . . . . . . ” 4.9.7 Apliakce modelu na hypotetick´ y kurz bˇeˇzného rozsahu . . . . . . ˇ 4.9.8 Sirˇs´ı porovn´ an´ı v´ yhodnosti vzdˇelávac´ıch metod . . . . . . . . . . 4.9.9 Hodnocen´ı modelu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.10 Shrnut´ı kapitoly . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

43 44 44 44 46 48 48 50 50 50 51 52 52 55 56 58 58 58 60 61 61 63

5 Technick´ e aspekty e-learningu v LS syst´ emu SAP 5.1 C´ıl kapitoly . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.2 Z´ akladn´ı principy SCORMu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.3 Struˇcn´ y popis konceptu standardu SCORM . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.3.1 Content Aggregation Model – model shromaˇzd’ován´ı (strukturov´ an´ı) obsahu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.3.2 Run-Time Environment – prostˇred´ı pro bˇeh (v´ yuky) . . . . . . . . . . . 5.3.3 Sequencing and Navigation – tˇr´ıdˇen´ı (ˇrazen´ı) a navigace . . . . . . . . . 5.3.4 Overview – pˇrehled . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.3.5 Conformance Requirements – poˇzadavky na shodu . . . . . . . . . . . . 5.4 Struˇcn´ a technick´ a charakteristika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.5 Teoretick´ y pohled na podporu standardu SCORM v SAP LS 600 . . . . . . . . 5.6 N´ avrh testovac´ıho kurzu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.7 V´ ysledky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.8 Shrnut´ı kapitoly . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

65 65 65 65

6 Z´ avˇ er 6.1 V´ ysledky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.2 Doporuˇcen´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.3 Zamyˇslen´ı a n´ amˇety na dalˇs´ı v´ yzkum . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

71 71 72 72

7 Literatura

75

8 Kde d´ ale hledat ˇ 8.1 Cesky psané zdroje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.1.1 Webové stránky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.1.2 Knihy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

79 79 79 79

4.7

xi

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

66 67 67 67 67 68 68 69 70 70

8.2

Anglicky psané zdroje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

79

Appendix

81

A Poˇ ctaˇ cov´ a implementace modelu 2 pro kurz Bankopojiˇ stˇ en´ı“ ”

82

B Poˇ ctaˇ cov´ a implementace modelu 2 pro hypotetick´ y kurz

83

C V´ ystupn´ı obrazovka testovac´ıho kurzu

84

D Zdrojov´ y k´ od testovac´ıho kurzu

87

xii

Seznam obr´ azk˚ u 2.1 2.2 2.3

Diagram rol´ı uˇzivatel˚ u v LMS [26] . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vztahy LMS a LCMS [26] . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Hranice e-learningu [18] . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

10 11 12

4.1 4.2

Diagram sklád´ an´ı n´ aklad˚ u na prezenˇcn´ı kurz . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ˇ Diagram interakce rol´ı pˇri pˇr´ıpravˇe e-kurzu v CSOB, popis interakc´ı viz dostavec 4.4.2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Graf ˇcas˚ u pr˚ uchodu u ´ˇcastn´ık˚ u elektronickou verz´ı kurzu Bankopojiˇstˇen´ı“ . . . ” Graf oˇciˇstˇen´ ych ˇcas˚ u pr˚ uchodu u ´ˇcastn´ık˚ u elektronickou verz´ı kurzu Bankopo” jiˇstˇen´ı“ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Uk´ azka implementace modelu 1 v aplikaci MS-Excel . . . . . . . . . . . . . . . Grafické vyj´ adˇren´ı bodu zvratu pro kurz Bankopojiˇstˇen´ı“ dle modelu 1 . . . . ” Grafické vyj´ adˇren´ı bodu zvratu pro kurz Bankopojiˇstˇen´ı“ dle modelu 2 . . . . ” Grafické vyj´ adˇren´ı bodu zvratu pro hypotetick´ y kurz dle modelu 2 . . . . . . . Grafické srovn´ an´ı n´ aklad˚ u metod vzdˇeláván´ı v závislosti na poˇctu studendt˚ ua délce kurzu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

38

4.3 4.4 4.5 4.6 4.7 4.8 4.9

39 42 43 51 52 59 61 62

ˇ en´ı standardu SCORM [21] . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Clenˇ Rozd´ıly v n´ azvoslov´ı standardu SCORM [13] . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Struktura systému LS SAP [49] . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

66 67 68

D.1 Struktura vytvoˇreného kurzu ve form´ atu SCORM . . . . . . . . . . . . . . . . .

87

5.1 5.2 5.3

Seznam tabulek 2.1 2.2 2.3

Etapy zapojov´ an´ı poˇc´ıtaˇc˚ u do v´ yuky [26] . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pˇrehled vybran´ ych LMS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pˇrehled vybran´ ych poskytovatel˚ u elektronikc´ ych kurz˚ u . . . . . . . . . . . . . .

7 18 18

4.1 4.2 4.3 4.4

ˇ Z´ akladn´ı u ´daje o spoleˇcnosti CSOB, a. s. platné k 30.6.2007 [33] . . . . . . . . Charakteristika prezenˇcn´ı verze kurzu Bankopojiˇstˇen´ı“ . . . . . . . . . . . . . ” Charakteristika elektronické verze kurzu Bankopojiˇstˇen´ı“ . . . . . . . . . . . . ” Charakteristika elektronické verze kurzu Bankopojiˇstˇen´ı“ po oˇciˇstˇen´ı datového ” souboru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Uvaˇzované n´ aklady na ˇcas zamˇestnanc˚ u . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Uvaˇzované n´ aklady na v´ yuku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Parametry modelu 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Rekapitulace hlavn´ıch náklad˚ u pro model 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Rekapitulace vstupn´ıch paramter˚ u pro model 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pˇrehled dodateˇcn´ ych náklad˚ u na prezenˇcn´ı kurz na stranˇe zamˇestnavatele . . . Pˇrehled dodateˇcn´ ych náklad˚ u na prezenˇcn´ı kurz na stranˇe zamˇestnance . . . . Pˇrehled dodateˇcn´ ych náklad˚ u na elektronick´ y kurz na stranˇe zamˇestnavatele . . Pˇrehled dodateˇcn´ ych náklad˚ u na elektronick´ y kurz na stranˇe zamˇestnance . . . Prim´ arn´ı vstupn´ı parametry modelu 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . V´ ychoz´ı hodnoty koeficient˚ u modelu 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . V´ ychoz´ı hodnoty parametr˚ u modelu 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Srovn´ an´ı v´ ysledk˚ u modelu 1 a 2 pro kurz Bankopojiˇstˇen´ı“ . . . . . . . . . . . ” Srovn´ an´ı v´ ysledk˚ u modelu 1 a 2 pro hypotetick´ y kurz . . . . . . . . . . . . . .

35 41 41

4.5 4.6 4.7 4.8 4.9 4.10 4.11 4.12 4.13 4.14 4.15 4.16 4.17 4.18

xiii

42 47 47 49 53 53 54 55 56 57 57 57 57 59 60

xiv

Pˇ rehled uˇ zit´ ych pojm˚ u a zkratek Pˇ rehled pojm˚ u ˇ ad-hoc kurz – v terminologii CSOB kurz, kter´ y je vytvoˇren na specifickou objednávku, vˇetˇsinou je unik´ atn´ı asynchronn´ı v´ yuka – studium, pˇri kterém se aktivity studenta a instruktora neodehrávaj´ı ve stejném ˇcase, ˇcasto ani na stejném m´ıstˇe blended learning – (kombinovan´ a v´ yuka) spojen´ı prezenˇcn´ı a elektronické v´ yuky v r´ amci jednoho kurzu e-learning – poskytov´ an´ı a správa pˇr´ıleˇzitost´ı ke vzdˇeláván´ı a jejich podpora pomoc´ı poˇc´ıtaˇcové, s´ıt’ové a internetové technologie hypertext – prostor (systém) textov´ ych dokument˚ u propojen´ ych vz´ ajemn´ ymi vnitˇrn´ımi vazbami na z´ akladˇe souvislost´ı, po kter´ ych se uˇzivatel m˚ uˇze mezi dokumenty pohodlnˇe pohybovat neline´ arn´ım zp˚ usobem (v pˇr´ıpadˇe jin´ ych neˇz textov´ ych dokument˚ u se pouˇz´ıv´ a pojem hypermédia) interaktivita – poskytov´ an´ı odezvy na podnˇety, v pod´ an´ı elektronického vzdˇeláván´ı pˇredevˇs´ım vyˇzadov´ an´ı aktivn´ı u ´ˇcasti studenta a reagován´ı na ni (napˇr. zad´ aván´ı ot´ azek a nab´ızen´ı obsahu podle odpovˇed´ı) ˇ katalogov´ y kurz – v terminologii CSOB se jedná o kurz nab´ızen´ y zamˇestnanc˚ um v katalogu vzdˇelávac´ıch kurz˚ u delˇs´ı dobu; mnohokr´ at se opakuje metadata – data o datech, struˇcnˇe popisuj´ı obsah dat, ke kter´ ym se vztahuj´ı; lze si je pˇredstavit napˇr´ıklad jako informace na obalech potravin, umoˇzn ˇuj´ı rychlé hled´ an´ı, proch´ azen´ı a katalogizaci dat on-line v´ yuka – synchronn´ı v´ yuka s vyuˇzit´ım internetu a interakce v re´ alném ˇcase pomˇ ern´ aˇ casov´ a n´ aroˇ cnost – pomˇer ˇcasu stráveného studiem stejné l´ atky elektronickou a prezenˇcn´ı formou prezenˇ cn´ı kurz – kurz provádˇen´ y klasickou prezenˇcn´ı formou v uˇcebnˇe za pˇr´ıtomnosti lektora princip ekvivalentn´ıho pˇ r´ınosu – postup ˇr´ıkaj´ıc´ı, ˇze pokud je vzdˇelávac´ı v´ ysledek r˚ uzn´ ych forem vzdˇeláv´ an´ı shodn´ y nebo srovnateln´ y, lze tyto srovn´ avat na z´ akladˇe jejich n´ aklad˚ u prohlubov´ an´ı znalost´ı – student z´ısk´ avá nové doplˇ nuj´ıc´ı znalosti a nové dovednosti k lepˇs´ımu ˇ lze tento typ v´ zvládnut´ı u ´kol˚ u, které jiˇz vykon´ avá (v CR yuky odepsat z dan´ı) rozˇ siˇ rov´ an´ı znalost´ı – student z´ısk´ avá nové znalosti a nové dovednosti ke zvládnut´ı u ´plnˇe ˇ nov´ ych u ´kol˚ u (v CR tento typ v´ yuky nelze odepsat z dan´ı) synchronn´ı v´ yuka – v´ yuka, pˇri které kooperace student˚ u a uˇcitele prob´ıh´ a v reálném ˇcase (at’ jiˇz osobnˇe, nebo prostˇrednictv´ım ICT) uˇ cebnov´ y kurz – kurz prov´ adˇen´ y klasickou prezenˇcn´ı formou v uˇcebnˇe za pˇr´ıtomnosti lektora uˇ cen´ı – konkrétn´ı aktivita studenta pˇri vstˇreb´ aván´ı nov´ ych znalost´ı a dovednost´ı xv

virtu´ aln´ı tˇ r´ıda – softwarov´ y n´ astroj po podporu vz´ ajemné on-line kolaborace skupiny student˚ u vzdˇ el´ av´ an´ı – komplexn´ı proces systematického zvyˇsován´ı znalost´ı s konkrétn´ım c´ılem

Pˇ rehled zkratek ADL

Advanced Distributed Learning (Initiative) agentura US ministerstva obrany, kter´ a vytv´ aˇr´ı standard SCORM (viz n´ıˇze) AICC Aviation Industry Computer-Based Training Committee jedna z prvn´ıch standardizaˇcn´ıch skupin e-learningu; jej´ı v´ yznam pˇresahuje letectv´ı API Application Program Interface (aplikaˇcn´ı rozhran´ı) sada jasnˇe definovan´ ych metod (funkˇcn´ıch vol´ an´ı) pro vz´ ajemnou komunikaci program˚ u CBT Computer Based Training (poˇc´ıtaˇcem podporovan´ a v´ yuka) jak´ ykoliv zp˚ usob v´ yuky realizovan´ y (podporovan´ y) prostˇrednictv´ım poˇc´ıtaˇc˚ u CMS Content Management System (systém ˇr´ızen´ı obsahu) systémy pro spr´ avu, uchov´ av´ an´ı a zveˇrejˇ nov´ an´ı multimedi´ aln´ıch informac´ı (obsahu) HTML Hypertext Markup Language, znaˇckovac´ı hypertextov´ y jazyk jazyk pro tvorbu webov´ ych stránek; uˇzit´ y téˇz pro tvorbu v´ yukového obsahu ve standardu SCORM ICT Information and Communication Technology, informaˇcn´ı a komunikaˇcn´ı technologie technologie, n´ astroje a pr˚ umyslové odvˇetv´ı podporuj´ıc´ı pˇrenos a zpracován´ı informac´ı IEEE Institute of Electrical and Electronics Engineers mezinárodn´ı profesn´ı organizace vystupuj´ıc´ı téˇz na poli standardizace ILT Instructor Led Training, v´ yuka veden´ a uˇcitelem klasická prezenˇcn´ı v´ yuka IMS IMS Global Learning Consortium Inc. mezinárodn´ı konsorcium vzdˇelávac´ıch instituc´ı a vl´ adn´ıch agentur; aktivn´ı téˇz na poli vytv´ aˇren´ı standard˚ u pro e-learning KM Knowledge Management, ˇr´ızen´ı znalost´ı systematické a podporované sb´ır´ an´ı, tˇr´ıdˇen´ı, sd´ılen´ı a vyuˇz´ıv´ an´ı znalost´ı ve firmˇe; v dneˇsn´ı dobˇe vˇetˇsinou podpoˇrené poˇc´ıtaˇcov´ ym systémem LCMS Learning Content Management System, ˇr´ıdic´ı systém obsahu v´ yuky systém pro spr´ avu, ukl´ ad´ an´ı, ˇr´ızen´ı a vytv´ aˇren´ı v´ yukového obsahu LMS Learning Management System, ˇr´ıdic´ı systém v´ yuky systém spravuj´ıc´ı organizaˇcn´ı a administrativn´ı ˇcást vzdˇelávac´ıho procesu v organizaci LO Learning Object, v´ yukov´ y objekt menˇs´ı ucelen´ a samostatná ˇcást v´ yukového obsahu vˇetˇsinou slouˇz´ı jako prvek k stavbˇe vyˇsˇs´ı struktury; v terminologii SCORM zvan´ a SCO ROI Return of Investment, n´ avratnost investic pomˇer v´ ynos˚ u k vynaloˇzen´ ym náklad˚ um ROK Return of Knowledge, návratnost znalost´ı analogie ROI v abstraktn´ı rovinˇe; je tˇreba uk´ azat, jak znalosti z´ıskané ˇskolen´ım zv´ yˇs´ı objem obchodu, pod´ıl na trhu, konkurenceschopnost a vˇernost zákazn´ık˚ u RTE Run-Time Environment, prostˇred´ı pro bˇeh/systémové prostˇred´ı sada dostupn´ ych zdroj˚ u a n´ astroj˚ u pro jejich vyuˇzit´ı (systémov´ ych vol´ an´ı), ve kterém je spouˇstˇen obsah nebo aplikace tˇret´ıch stran SCORM Sharable Content Object Reference Model, referenˇcn´ı model sd´ıleného obsahu hlavn´ı standard v oblasti elektronického vzdˇeláván´ı; popisuje jak form´ at a strukturu obsahu, tak vzdˇelávac´ı prostˇred´ı xvi

SME TBT WBT XML

subject matter expert, odborn´ık na danou problematiku garant pˇr´ıpravy elektronického kurzu po str´ ance obsahu Technology Based Training, v´ yuka prostˇrednictv´ım technologi´ı v´ yuka podpoˇren´ a jak´ ymikoliv médii a technologiemi Web Based Training, v´ yuka prostˇrednictv´ım internetu v´ yuka realizovan´ a s vyuˇzit´ım poˇc´ıtaˇc˚ u a internetu (podmnoˇzina CBT) Extensible Markup Language, rozˇsiˇriteln´ y znaˇckovac´ı jazyk univerz´ aln´ı jazyk pro popis a ukl´ ad´ an´ı strukturovan´ ych dat

xvii

´ Uvod

1

´ KAPITOLA 1. DEFINICE PROBLEMU

3

1 Definice probl´ emu 1.1 1.1.1

Motivace pr´ ace V´ yznam vzdˇ el´ av´ an´ı v modern´ı firmˇ e

Technologick´ y v´ yvoj, globalizace svˇetové ekonomiky a dynamické rychle se mˇen´ıc´ı konkurenˇcn´ı prostˇred´ı vedou k tomu, ˇze kl´ıˇcov´ ym faktorem k u ´spˇechu modern´ı spoleˇcnosti pˇrest´ avaj´ı b´ yt hmotn´ a aktiva ve vlastnictv´ı spoleˇcnosti. Základn´ım stavebn´ım kamenem u ´ spˇechu v tvrdém konkurenˇcn´ım boji se naopak st´ avaj´ı znalosti a kompetence pracovn´ık˚ u. Pouze v menˇs´ım poˇctu odvˇetv´ı m˚ uˇze dneˇsn´ı spoleˇcnost dlouhodobˇe obstát v konkurenci pouze d´ıky sv´ ym technologi´ım a v´ yrobn´ım zaˇr´ızen´ım, ve vˇetˇsinˇe obor˚ u lze dnes technologie, v´ yrobn´ı postupy ˇci produkty snadno napodobit. Kl´ıˇcem k u ´spˇechu firmy se proto stávaj´ı kompetentn´ı zamˇestnanci, kteˇr´ı dok´ aˇz´ı ostatn´ı zdroje firmy v aktu´ aln´ıch podm´ınk´ ach plnˇe a efektivnˇe vyuˇz´ıt k dlouhodobému plnˇen´ı firemn´ıho poslán´ı. Pr´ avˇe tito jsou stˇeˇzejn´ım prostˇredkem, kter´ y nelze ani snadno, ani rychle nahradit nebo okop´ırovat. Proto se lidské zdroje stávaj´ı t´ım nejcennˇejˇs´ım, ˇc´ım kaˇzd´ a organizace disponuje, a modern´ı spoleˇcnosti spr´ avnˇe akcentuj´ı zásadn´ı a strategick´ y v´ yznam pr´ ace s lidsk´ ymi zdroji pro sv˚ uj dlouhodob´ y r˚ ust. Strategický rozvoj lidsk´ ych zdroj˚ u poskytuje pˇr´ıleˇzitosti k uˇcen´ı, rozvoji a vzdˇel´ av´ an´ı s c´ılem zlepˇsen´ı v´ ykonu jednotlivce, týmu i organizace. Z´ akladn´ımi sloˇzkami rozvoje lidsk´ ych zdroj˚ u pak jsou: uˇcen´ı se, vzdˇel´ av´ an´ı, rozvoj a odborné vzdˇel´ av´ an´ı (v´ ycvik, trénink), kterému se vˇenuji ve své pr´ aci. [15] Prohlubov´ an´ı a rozˇsiˇrov´ an´ı znalost´ı zamˇestnanc˚ u neboli budov´ an´ı lidského kapitálu se stáv´ a jednou z nezbytn´ ych podm´ınek dosaˇzen´ı udrˇzitelného rozvoje modern´ı firmy na prahu 21. stolet´ı a strategick´ y rozvoj tˇechto lze vn´ımat jako z´ asadn´ı prostˇredek k dosahov´ an´ı c´ıl˚ u organizace. Toto pouze podtrhuje stˇeˇzejn´ı v´ yznam zodpovˇedné, promyˇslené a dlouhodobé person´ aln´ı pr´ ace pro chod organizace. Vzdˇel´ av´ an´ı je nepˇretrˇzit´ y proces, který nejen zvyˇsuje existuj´ıc´ı schopnosti, ale také vede k rozv´ıjen´ı dovednost´ı, znalost´ı a postoj˚ u, které pˇripravuj´ı lidi na budouc´ı ˇsirˇs´ı, n´ aroˇcnˇejˇs´ı a z hlediska u ´rovnˇe i vyˇsˇs´ı u ´koly. [1] 1.1.2

ˇ Souˇ casn´ y stav podnikov´ eho vzdˇ el´ av´ an´ı v CR Jen asi ˇctvrtina ˇceských podnik˚ u povaˇzuje podnikové vzdˇel´ av´ an´ı za prioritn´ı souˇc´ ast své person´ aln´ı politiky a ˇr´ızen´ı lidsk´ ych zdroj˚ u za souˇc´ ast strategie svého rozvoje. ˇ se vˇenuj´ı Totéˇz plat´ı i o investic´ıch zamˇestnavatel˚ u do ˇr´ızen´ı lidsk´ ych zdroj˚ u. V CR lidé ve vˇeku 16 aˇz 65 let dalˇs´ımu vzdˇel´ av´ an´ı pr˚ umˇernˇe 43 hodin roˇcnˇe. V 19 evropsk´ ych zem´ıch byl zjiˇstˇen pr˚ umˇer 69 hodin a v nˇekter´ ych z tˇechto zem´ı dokonce pˇres 90 hodin. [24]

Stejnˇe jako je vzdˇeláv´ an´ı nesm´ırnˇe d˚ uleˇzité, je téˇz nesm´ırnˇe n´ akladné. Vyˇzaduje ˇcas zamˇestnanc˚ u, kter´ y nem˚ uˇze b´ yt vyuˇzit k produktivn´ı pr´ aci, ˇcas kvalifikovan´ ych lektor˚ u, nutnost pˇresun˚ u a s n´ım spojeného neproduktivn´ıho ˇcasu, alokaci vhodnˇe vybaven´ ych prostor, logistickou i technickou podporu a mnohdy i n´ akladné uˇcebn´ı pom˚ ucky. Tato situace dostáv´ a firmy a pˇredevˇs´ım pak jejich personalisty ˇci pracovn´ıky u ´tvar˚ u intern´ıho vzdˇel´ av´ an´ı do velmi sv´ızelné situace. Na jedné stranˇe stoj´ı nutnost systematického a kvalitn´ıho vzdˇel´ av´ an´ı a rozvoje vˇsech zamˇestnanc˚ u, zat´ımco na druhé stranˇe s nemenˇs´ı urgenc´ı stoj´ı nutnost pracovat efektivnˇe a sniˇzovat n´ aklady.

´ KAPITOLA 1. DEFINICE PROBLEMU

4 1.1.3

Klasick´ e formy vzdˇ el´ av´ an´ı Vzdˇel´ av´ an´ı – jeden ze zp˚ usob˚ u uˇcen´ı (se), organizovaný a institucionalizovan´ y zp˚ usob uˇcen´ı. Vzdˇel´ avac´ı aktivity jsou ohraniˇcené (diskrétn´ı) – maj´ı sv˚ uj zaˇc´ atek a konec. [15]

Demonstrace a v´ yklad jsou vzdˇelávac´ı metody staré témˇeˇr jako lidstvo samo a studium dokument˚ u prov´ az´ı ˇclovˇeka od u ´svitu prvn´ıch civilizac´ı. I dnes tyto metody ˇcasto tvoˇr´ı základ vzdˇelávac´ıho programu vˇetˇsiny firem. Aˇc jsou obˇe bez pochyb u ´ˇcinné, stále vzr˚ ustaj´ıc´ı cena ˇcasu zamˇestnanc˚ u je ˇcin´ı téˇz nesm´ırnˇe n´ akladn´ ymi. Vzdˇel´ av´ an´ı zamˇestnanc˚ u zahrnuje ˇsirokou ˇsk´ alu vzdˇel´ avac´ıch aktivit, které doplˇ nuj´ı, rozˇsiˇruj´ı a aktualizuj´ı ˇskoln´ı vzdˇel´ an´ı v souladu s praktickými potˇrebami jednotlivc˚ u a organizac´ı, kde jsou zamˇestn´ ani. [24] Zat´ımco slova starovˇek´ ych mudrc˚ u vytesan´ a do kamene z˚ ustávaj´ı i po tis´ıc´ıch let v platnosti, broˇzura s pˇresn´ ym popisem firemn´ıch produkt˚ u m˚ uˇze b´ yt zastaral´ a jeˇstˇe pˇred t´ım, neˇz na n´ı zaschne tiskaˇrská barva.

1.2

C´ıl pr´ ace

Mnoho firem se snaˇz´ı naj´ıt novou cestu, jak pˇred´ avat sv´ ym zamˇestnanc˚ um potˇrebné znalosti efektivnˇeji a s niˇzˇs´ımi náklady. Jednou z moˇznost´ı, ke které velkou mˇerou pˇrispˇel pˇrekotn´ y rozvoj informaˇcn´ıch a komunikaˇcn´ıch technologi´ı (ICT), je e-learning. V´ yznamem tohoto pojmu, jeho moˇznostmi a omezen´ımi, stejnˇe tak jako jeho d˚ usledky a v´ yznamem pro firmy bych se r´ ad zab´ yval v n´ asleduj´ıc´ı pr´ aci. • V prvn´ı kapitole pˇredstav´ım a definuji pojem e-learning a rozeberu moˇznosti i omezen´ı elektronického vzdˇeláv´ an´ı v obecné teoretické rovinˇe. • Ve druhé kapitole se budu vˇenovat ekonomick´ ym aspekt˚ um vzdˇeláván´ı a hodnocen´ı jeho efektivity a pˇr´ınos˚ u pro podnik. Z´ aroveˇ n zanalyzuji, jak se jednotlivé poloˇzky zmˇen´ı pˇri nasazen´ı elektronického vzdˇeláv´ an´ı. • V následuj´ıc´ı kapitole se zamˇeˇr´ım na aplikaci poznatk˚ u a spoˇc´ıt´ am efekty pˇreveden´ı kurzu ˇ Bankopojiˇstˇen´ı“ v CSOB, a. s. do elektronické podoby. Navrhnu jednoduch´ y a posléze ” komplexn´ı model pro vyhodnocen´ı v´ yhodnosti zaveden´ı elektronického vzdˇeláván´ı. Z´ aroveˇ n dopln´ım specifické v´ yhody a omezen´ı vypl´ yvaj´ıc´ı z konkrétn´ıch podm´ınek aplikace elearningu v dané firmˇe. Z´ıskan´ a data nakonec srovn´ am s daty z jin´ ych, veˇrejnˇe dostupn´ ych prac´ı. • V posledn´ı kapitole bych se r´ ad podrobnˇeji vˇenoval jednomu z kl´ıˇcov´ ych standard˚ u na poli e-learningu: SCORMu, struˇcnˇe popsal, jaké ekonomické v´ yhody jeho uˇzit´ı pˇrin´ aˇs´ı, a demonstroval technické moˇznosti standardu na praktickém pˇr´ıkladu modelového kurzu v jednom z nejv´ yznamnˇejˇs´ıch nástroj˚ u na poli distribuce elektronického vzdˇeláván´ı – systému SAP LS. Za hlavn´ı pˇr´ınos této pr´ ace povaˇzuji zhodnocen´ı efektivity a pˇr´ınos˚ u zaveden´ı elektronického vzdˇeláván´ı na tvrd´ ych datech z reálné podnikové praxe.

Teoretick´ y rozbor problematiky

5

KAPITOLA 2. E-LEARNING

7

2 e-Learning 2.1

Vznik elektronick´ eho vzdˇ el´ av´ an´ı

Poˇc´ıtaˇce od doby svého vzniku ve 40. letech urazily ohromn´ y kus cesty a pˇredevˇs´ım v posledn´ıch 20 letech nenásilnˇe penetrovaly témˇeˇr do vˇsech oblast´ı lidského ˇzivota. Logick´ ym d˚ usledkem tohoto v´ yvoje je snaha vyuˇz´ıt jimi nab´ızené moˇznosti ke sn´ıˇzen´ı n´ aklad˚ u a zv´ yˇsen´ı efektivity v´ yuky. Jednotlivé etapy zapojován´ı poˇc´ıtaˇc˚ u do v´ yuky pˇrehlednˇe uv´ ad´ı [26] v tabulce 2.1 (v´ yn ˇatek). 1960 -

1970 1980 1990 -

rozvoj programovaného uˇcen´ı, vˇetvené programy, zmatené uˇcebnice, sálové poˇc´ıtaˇce – realizace v´ yukov´ ych algoritm˚ u, systémov´ y pˇr´ıstup k navrhov´ an´ı v´ yuky velké a stˇredn´ı poˇc´ıtaˇce, v´ yukové algoritmy, adaptivn´ı programy, kybernetické pˇr´ıstupy k pojet´ı uˇcebn´ıch proces˚ u PC, pokusy s mikropoˇc´ıtaˇci, Computer Based Training autorské systémy, rozvoj CBT, WBT, LMS, LCMS, e-learning Tabulka 2.1: Etapy zapojov´ an´ı poˇc´ıtaˇc˚ u do v´ yuky [26]

2.2

Vymezen´ı pojmu e-learning

Aˇc se s term´ınem e-learning setkáváme jiˇz delˇs´ı dobu (ˇs´ıˇreji se objevuje v 90. letech, prvn´ı zm´ınky jsou jiˇz z let 60.), v´ yznam tohoto slova st´ ale nebyl mezi autory sjednocen a pˇredevˇs´ım rozsah ˇcinnost´ı chápan´ ych pod t´ımto pojmem se mezi r˚ uzn´ ymi pracemi m˚ uˇze diametrálnˇe liˇsit. Pozn´ amka: Ani samotn´ y zp˚ usob psan´ı tohoto slova nen´ı jednotný. Nˇekteˇr´ı autoˇri vyuˇz´ıvaj´ı velké poˇc´ ateˇcn´ı p´ısmeno dle standardn´ıch gramatických pravidel – E-learning. Jindy se ovˇsem v pˇr´ıpadˇe nutnosti uˇzit´ı velkého p´ısmena setk´ ame se i z´ apisem e-Learning. S ohledem na definici tohoto pojmu v této pr´ aci (viz n´ıˇze) mi pˇrijde, ˇze tento z´ apis lépe akcentuje hlavn´ı v´ yznam slova – learning (uˇcen´ı, vzdˇel´ av´ an´ı) – a budu jej proto v r´ amci této pr´ ace pouˇz´ıvat v pˇr´ıpadech, kde by pravidla pravopisu vyˇzadovala velké poˇc´ ateˇcn´ı p´ısmeno. Term´ın e-learning vnikl spojen´ım dvou slov: e, zkratky slova electronic (elektronické), a learning (vzdˇeláv´ an´ı), ˇcili v pˇresném pˇrekladu elektronické vzdˇeláván´ı“. Co vˇsak elektronické ” vzdˇeláván´ı skuteˇcnˇe znamená? Pro samotné zapojen´ı modern´ıch informaˇcn´ıch a komunikaˇcn´ıch technologi´ı (ICT) do v´ yuky vzniklo mnoho pojm˚ u, nˇekteré z nich uv´ ad´ı [35]; dovoluji si uvést anglickou citaci, protoˇze nˇekteré v´ yrazy dosud nemaj´ı ustálen´ y pˇreklad do ˇceského jazyka, vlastn´ı pˇreklad nab´ıdnu n´ıˇze: Various terms are being used to name these emerging training methods, i. e., asynchronous learning, distributed learning, on-line learning, web-based learning, computer based training, and distance learning. [35] Kaˇ zd´ y z uveden´ ych pojm˚ u lze ch´ apat jako specifick´ y pohled podtrhuj´ıc´ı jeden aspekt studia podpoˇ ren´ eho ICT: • slovo asynchronn´ı zd˚ urazˇ nuje moˇznost ˇcasového oddˇelen´ı aktivit ˇzáka a uˇcitele, • slova distribuovan´ e ˇci distanˇ cn´ı akcentuj´ı prostorové oddˇelen´ı ˇzák˚ u a uˇcitele,


8

• spojen´ı on-line v´ yuka stejnˇe jako webem podporovan´ a v´ yuka pˇredj´ımá vyuˇzit´ı technologi´ı internetu jako studijn´ıho média, slovo on-line nav´ıc implicitnˇe zahrnuje i moˇznost interakce mezi subjekty v re´ alném ˇcase, • spojen´ı poˇ c´ıtaˇ cem podporovan´ a v´ yuka pˇredj´ımá jakékoliv vyuˇzit´ı poˇc´ıtaˇc˚ u k podpoˇre vzdˇelávac´ıho procesu. Zm´ınˇen´ y pˇrehled lze chápat téˇz jako v´ yˇcet základn´ıch vlastnost´ı, které ke vzdˇeláván´ı ´ eˇsn´ pomoc´ı modern´ıch informaˇcn´ıch technologi´ı n´ aleˇz´ı. Uspˇ y modern´ı vzdˇelávac´ı program by mˇel vykazovat vˇsechny. Mnoho definic e-learningu nicménˇe zachovává právˇe akcent pouze na jednu z vlastnost´ı. Pˇr´ıklady takov´ ych definic shrnuje [26] (upraveno): • Procesn´ı: e-Learning (elektronické vzdˇeláván´ı) je série proces˚ u, spojen´ ych s procesy uˇcen´ı a jejich ˇr´ızen´ı (vyuˇcován´ı), realizovan´ ych elektronick´ ymi prostˇredky. • Technologick´ a: e-Learning znamená poˇc´ıtaˇcem podporovanou v´ yuku, resp. v´ yuku prostˇrednictv´ım webu (CBT/WBT, Computer Based Training, Web Based Training), ˇr´ıdic´ı systém v´ yuky (LMS, Learning Management System) a komunikaˇcn´ı prostˇredky. Tedy e-learning znamená poˇc´ıtaˇcovou v´ yuku, jej´ı ˇr´ızen´ı a komunikaci v systému. • Internetov´ a: e-Learning je uˇcen´ı umoˇznˇené internetem. Jeho komponenty mohou zaˇclen ˇovat dod´ avku obsahu v rozliˇcn´ ych form´ atech, ˇr´ızen´ı v´ yuky a propojen´ı komunity ˇzák˚ u, v´ yvoj´ aˇr˚ u obsahu a expert˚ u. Tyto definice bych dle svého n´ azoru pr´ avˇe pro jejich jednostrannost oznaˇcil za nevhodné pro obecné pouˇzit´ı. Nˇekteˇr´ı autoˇri [18] téˇz poukazuj´ı na fakt, ˇze stejnˇe jako jsme nikdy neˇr´ıkali printed ” learning“ (tiˇstˇené vyuˇcován´ı), nemá smysl zav´ adˇet ani term´ın electronic learning“, respektive ” e-learning“ (elektronické vyuˇcován´ı), protoˇze uˇcen´ı je v prvn´ı ˇradˇe lidská aktivita a knihy nebo ” poˇc´ıtaˇce jsou pouze pom˚ uckami. S t´ımto pohledem bych na jednu stranu souhlasil, avˇsak na druhou stranu si mysl´ım, ˇze s ohledem na specifika v´ yuky podpoˇrené poˇc´ıtaˇci, která v dneˇsn´ı dobˇe m˚ uˇze zahrnovat mnohem v´ıce stránek neˇz zm´ınˇené uˇcen´ı, pˇredevˇs´ım ˇreˇsen´ı organizaˇcn´ıch a pl´ anovac´ıch str´ anek vzdˇelávac´ıho procesu, bych slovo e-learning nezatracoval, a naopak se pˇriklonil k ˇsirˇs´ı definici podtrhuj´ıc´ı pr´ avˇe tuto skuteˇcnost, tj. definici zahrnuj´ıc´ı do e-learningu v´ıce neˇz jen samotné vstˇreb´ aván´ı znalost´ı ˇzákem. Takovou definici z pohledu firmy nab´ız´ı [1]: e-Learning je poskytov´ an´ı a spr´ ava pˇr´ıleˇzitost´ı ke vzdˇel´ av´ an´ı a jejich podpora po’ moc´ı poˇc´ıtaˇcové, s´ıt ové a internetové technologie za u ´ˇcelem napom´ ah´ an´ı pracovn´ımu výkonu a rozvoji jedinc˚ u. Zaveden´ı elektronického vzdˇeláv´ an´ı v podniku tedy znamen´ a mnohem v´ıce neˇzli pouhé studium z obrazovky“. ” 2.2.1

Vymezen´ı pojmu e-learning v r´ amci t´ eto pr´ ace

Aˇc osobnˇe vn´ımám term´ın e-learning v ˇsirˇs´ım smyslu nezávisl´ ym na konkrétn´ı implementaci a vybran´ ych technologi´ıch, konkrétn´ı podm´ınky této práce umoˇzn ˇuj´ı definici e-learningu znaˇcnˇe z´ uˇzit, coˇz je v´ yhodné pro dosaˇzen´ı srovnatelnosti nalezen´ ych zjiˇstˇen´ı. V n´ asleduj´ıc´ıch ˇcástech této práce proto budu pod pojmem e-learning rozumˇet: proces asynchronn´ıho distanˇ cn´ıho vzdˇ el´ av´ an´ı pracovn´ık˚ u organizace pomoc´ı on-line aplikac´ı distribuovan´ ych na firemn´ı poˇ c´ıtaˇ ce prostˇ rednictv´ım firemn´ıho intranetu podporovan´ y, pl´ anovan´ y, ˇ r´ızen´ y a organizovan´ y vhodn´ ym syst´ emem ˇ r´ızen´ı v´ yuky (LMS).


9

Pokud budu hovoˇrit pouze o pˇred´ aván´ı znalost´ı elektronicky podpoˇren´ ymi metodami, bez zd˚ urazˇ nov´ an´ı celkového kontextu ˇr´ızen´ı procesu vzdˇeláván´ı, budu pouˇz´ıvat term´ıny elektronick´ y kurz nebo elektronick´ a v´ yuka.

2.3

Co je a co nen´ı e-learning

ˇ Casto se m˚ uˇzeme setkat s produkty, které se za elektronické vzdˇeláván´ı vyd´ avaj´ı, avˇsak nepˇrin´ aˇsej´ı jinou pˇridanou hodnotu neˇzli zobrazen´ı studijn´ıch materi´ al˚ u na obrazovce. Proto by se za elektronické vzdˇeláv´ an´ı s ohledem na pˇrijatou definici nemˇely povaˇzovat. Aby se dalo hovoˇrit o elektronickém vzdˇeláv´ an´ı dle pˇrijaté definice, tak by n´ asleduj´ıc´ı ˇcásti mˇely splˇ novat uveden´ a kritéria (sestaveno na základˇe [27] a [26]): Kurz by mˇ el • dodrˇzovat didaktické zásady a vyuˇz´ıvat vhodné strategie v´ yuky, • zohledˇ novat individu´ aln´ı styly uˇcen´ı ˇzák˚ u, • vhodnˇe vyuˇz´ıvat grafiky a multimédi´ı, • m´ıt jasnˇe vymezené vzdˇelávac´ı c´ıle, • b´ yt hierarchicky strukturov´ an, • motivovat ˇzáka k aktivitˇe a pozornosti, • poskytovat zpˇetnou vazbu, • splˇ novat ergonomick´ a kritéria, • m´ıt pˇrehlednou navigaci a organizaci, • poskytovat ˇzákovi jasné informace o tom, kudy d´ al. ˇ ıdic´ı syst´ R´ em v´ yuky a v´ yukov´ y port´ al by mˇ el • nab´ızet aktuáln´ı informace o vzdˇelávac´ıch moˇznostech, • registrovat u ´ˇcastn´ıky (starat se o v´ yzvy a pozv´ anky na z´ akladˇe vzdˇelávac´ıch plán˚ u), • spolupracovat s HR systémem a podporovat jeho studijn´ı a kvalifikaˇcn´ı cesty, • spravovat hodnocen´ı v´ ysledk˚ u ˇskolen´ı, • nab´ızet potˇrebné zpr´ avy a pˇrehledy a umoˇzn ˇovat mˇeˇrit a exportovat v´ ysledky vzdˇeláv´ an´ı.

2.4 2.4.1

Souvisej´ıc´ı pojmy Blended Learning Term´ın blended learning“ pouˇz´ıv´ ame k oznaˇcen´ı kurzu na pomez´ı dvou extrém˚ u, ” kdy studenti tr´ av´ı s uˇcitelem ve tˇr´ıdˇe od 25 - 75 % vzdˇel´ avac´ıho ˇcasu. Pokud by mnoˇzstv´ı spoleˇcnˇe str´ aveného ˇcasu bylo niˇzˇs´ı, jednalo by se o distanˇcn´ı kurz, pokud by bylo vyˇsˇs´ı, jednalo by se o klasický prezenˇcn´ı kurz. [18] (pˇreloˇzeno)


10

ˇ Klasickou aplikac´ı blended learningu, vyuˇz´ıvanou i v podm´ınk´ ach CSOB, je kombinovan´ y kurz, ve kterém studenti nejprve absolvuj´ı u ´vodn´ı ˇcást elektronicky a po u ´ spˇeˇsném sloˇzen´ı závˇereˇcného testu mohou pˇristoupit k praktické ˇcásti. D´ıky tomuto systému lze efektivnˇe dosáhnout stejné vstupn´ı u ´rovnˇe znalost´ı u ´ˇcastn´ık˚ u a praktick´ a ˇcást se proto m˚ uˇze plnˇe a efektivnˇe soustˇredit na novu l´ atku a praktické procviˇcován´ı. Spoleˇcnost Thomson ve své studii uv´ ad´ı, ˇze v ˇreˇsen´ı re´ aln´ ych u ´loh vykazuj´ı u ´ˇcastn´ıci z kombinovaného pojet´ı v´ ycviku o 30 % lepˇs´ı v´ ykonnost neˇz u ´ˇcastn´ıci téhoˇz v´ ycviku ve formˇe ˇcistého e-learningu. Toho z´ aroveˇ n dos´ ahnou v kratˇs´ım ˇcase, diference je 41 % ve prospˇech kombinovaného tréninku. [4] 2.4.2

CBT – Computer Based Training – poˇ c´ıtaˇ cem podporovan´ a v´ yuka

Jak´ akoliv v´ yuka podporovaná poˇc´ıtaˇci; pˇredevˇs´ım vyˇzit´ı v´ yukov´ ych, testovac´ıch ˇci simulaˇcn´ıch program˚ u, distribuovan´ ych jak na pˇrenosn´ ych nosiˇc´ıch, tak prostˇrednictv´ım internetu. 2.4.3

WBT – Web Based Training – v´ yuka podporovan´ a internetem

V´ yuka dod´ avan´ a on-line prostˇrednictv´ım s´ıtˇe internet, klient interaguje (vn´ımá, odpov´ıd´ a, komunikuje) s dod´ avan´ ym obsahem prostˇrednictv´ım svého internetového prohl´ıˇzeˇce. 2.4.4

On-line v´ yuka

Obdobné jako v´ yˇse uvedené, avˇsak kladouc´ı vyˇsˇs´ı d˚ uraz na moˇznost interakce v re´ alném ˇcase. 2.4.5

TBT – Technology Based Training – v´ yuka s vyuˇ zit´ım technologi´ı

Jak´ akoliv v´ yuka podpoˇren´ a modern´ımi komunikaˇcn´ımi technologiemi – video pˇrenosy, TV programy, rozhlasové vys´ıl´ an´ı, poˇc´ıtaˇcové programy a podobnˇe ... 2.4.6

LMS – Learning Management System – ˇ r´ıdic´ı syst´ em v´ yuky

Poˇc´ıtaˇcov´ y systém (software), kter´ y zajiˇst’uje organizaˇcn´ı funkce firemn´ıho vzdˇel´ avac´ıho procesu – pracuje s ˇzáky, kurzy a uˇcebn´ımi plány, organizuje v´ yuku (pl´ anov´ an´ı, registrace, hodnocen´ı, reporting, administrace), shromaˇzd’uje data o postupu jednotliv´ ych student˚ u vzdˇelávac´ım procesem a nab´ız´ı tato person´ aln´ım systém˚ um firmy, viz obr´ azek 2.1. Jednotkou v´ yuky je kurz.

Obr´ azek 2.1: Diagram rol´ı uˇzivatel˚ u v LMS [26]

KAPITOLA 2. E-LEARNING 2.4.7

11

LCMS – Learning Content Management System – ˇ r´ıdic´ı syst´ em obsahu v´ yuky

Obr´ azek 2.2: Vztahy LMS a LCMS [26] Systém pro pˇr´ıpravu kurz˚ u a spr´ avu v´ yukov´ ych objekt˚ u ˇcasto integruje depozit´ aˇr jiˇz hotov´ ych v´ yukov´ ych prvk˚ u a integruje n´ astroje pro jejich tvorbu (editory médi´ı, text˚ u a podobnˇe). Je urˇcen pˇredevˇs´ım autor˚ um kurz˚ u, v nˇem vytvoˇrené kurzy se posléze exportuj´ı do LMS. Vztah LMS a LCMS ukazuje obr´ azek 2.2. 2.4.8

Learning Portal – vzdˇ el´ avac´ı port´ al

Centralizovaná br´ ana ke vˇsem vzdˇelávac´ım sluˇzb´ am v podniku. Z uˇzivatelského pohledu integruje vˇsechny souˇcásti vzdˇelávac´ıho systému a nab´ız´ı student˚ um i spr´ avc˚ um snadn´ y pˇr´ıstup ˇ a dobr´ y pˇrehled. Casto b´ yv´ a jednou ze sluˇzeb integrovan´ ych do modern´ıch LMS, ale nen´ı to nezbytné.

2.5

Hranice e-learningu

e-Learning nasazen´ y v komerˇcn´ıch organizac´ıch m˚ uˇzeme chápat jako pr˚ unik n´ asleduj´ıc´ıch ˇcinnost´ı a technologi´ı, jak ukazuje diagram 2.3 (pˇreloˇzeno, upraveno). 2.5.1

ˇ ım se liˇ C´ s´ı e-learning od distanˇ cn´ıho vzdˇ el´ av´ an´ı?

Nejprve uvedu definici distanˇcn´ıho vzdˇel´ aván´ı. Distanˇcn´ı vzdˇel´ av´ an´ı je definov´ ano jako multimedi´ aln´ı forma ˇr´ızeného samostatného studia, v nˇemˇz jsou vzdˇelavatelé (pedagogové) v pr˚ ubˇehu vzdˇel´ avac´ıho procesu trvale nebo pˇrev´ aˇznˇe fyzicky oddˇeleni od vzdˇel´ avaných (studuj´ıc´ıch). Jedn´ a se tedy o vysoce individualizovanou výuku, v n´ıˇz jsou studuj´ıc´ı ménˇe z´ avisl´ı nebo zcela nez´ avisl´ı na uˇcitel´ıch. [43] Elektronické vzdˇeláv´ an´ı m˚ uˇze b´ yt realizov´ ano distanˇcnˇe. Distanˇcn´ı vzdˇeláván´ı m˚ uˇze b´ yt realizováno pomoc´ı informaˇcn´ıch technologi´ı (elektronicky). Pokud se nyn´ı (rok 2009) pod´ıv´ ame


12

Obr´ azek 2.3: Hranice e-learningu [18]

na str´ anky N´ arodn´ıho centra distanˇcn´ıho vzdˇel´ aván´ı [48], zjist´ıme, ˇze mnoho kurz˚ u, které zmiˇ nuje, je nab´ızeno v elektronické podobˇe. D˚ uvod je prost´ y, vˇetˇsinu prostˇredk˚ u, které elearning vyuˇz´ıv´ a k podpoˇre uˇcen´ı, lze pouˇz´ıvat vzdálenˇe, nav´ıc ˇcasto lépe a u ´ˇcinnˇeji neˇzli metody klasické. Nicménˇe v souladu s definic´ı e-learningu pouˇzitou v této práci mus´ım pouk´ azat na to, ˇze e-learning znamená podstatnˇe v´ıce neˇzli distanˇcn´ı vzdˇeláván´ı s vyuˇzit´ım informaˇcn´ıch technologi´ı. Zat´ımco distanˇcn´ı vzdˇeláv´ an´ı je pˇredevˇs´ım souborem metod v´ yuky bez fyzické prezence vyuˇcuj´ıc´ıho, e-learning (ve firemn´ım pojet´ı) znamen´ a kompletn´ı ˇreˇsen´ı celého vzdˇelávac´ıho procesu. Téˇz je nutné podotknout, ˇze lze vytvoˇrit elektronické vzdˇeláván´ı, které nen´ı distanˇcn´ı (ˇreˇsen´ı interaktivn´ıch u ´loh ve tˇr´ıdˇe za podpory lektora).

2.6

Evaluace e-learningu

Aˇc se podstatou a metodami e-learning mnohem v´ıce bl´ıˇz´ı distanˇcn´ımu vzdˇeláván´ı, v r´ amci podnikové praxe ˇcasto docház´ı k jeho srovn´ aván´ı s prezenˇcn´ı v´ yukou, protoˇze pr´ avˇe tuto ˇcasto nahrazuje nebo m´ a nahradit. 2.6.1 2.6.1.1

V´ yhody e-learningu Dostupnost

• Student m˚ uˇze ke studijn´ım materi´ al˚ um pˇristupovat v libovolnou dobu (pokud k tomu m´ a dostateˇcné technologické prostˇredky) a m˚ uˇze tak studium pˇrizp˚ usobit ostatn´ım povinnostem. • Fyzické vzd´ alenosti nehraj´ı roli a lze uspoˇrit ˇcas i pen´ıze za pˇresuny. • Pokud kurz z˚ ustane otevˇren´ y i po absolvov´ an´ı, zamˇestnanec si m˚ uˇze látku kdykoliv snadno osvˇeˇzit. 2.6.1.2

Rychlost

• Jednou pˇripraven´ y kurz m˚ uˇze student zapoˇc´ıt ihned, nemus´ı ˇcekat na naplnˇen´ı kapacity uˇcebny. • Hotov´ y kurz vˇetˇsinou nen´ı v´ azán na konkrétn´ı nositele znalost´ı (lektory) a lze jej proto distribuovat vˇsem zamˇestnanc˚ um velmi rychle, zamˇestnanci mohou z´ıskat nové poznatky bez ˇcekán´ı.


13

• Aktualizaci je moˇzné provést v krátkém ˇcase a ta se ihned projev´ı vˇsem student˚ um. 2.6.1.3

Efektivita

• Nen´ı tˇreba drˇzet nadbyteˇcné kapacity pro zvl´ ad´ an´ı v´ ykyv˚ u popt´ avky. • Nen´ı tˇreba vynakl´ adat zdroje na ˇcinnosti bez pˇridané (vzdˇelávac´ı) hodnoty: 1. pˇresuny, 2. ˇcekán´ı. • Nen´ı tˇreba organizovat logistiku vzdˇeláván´ı – u ´spory v administrativˇe. • Nen´ı tˇreba zˇrizovat speciáln´ı uˇcebny, lze vyuˇz´ıt poˇc´ıtaˇce na pracoviˇsti, pˇr´ıpadnˇe staˇc´ı ménˇe poˇc´ıtaˇc˚ u, protoˇze se studenti mohou stˇr´ıdat – viz pˇr´ıpadov´ a studie [20], staˇc´ı jen jeden poˇc´ıtaˇc na provozovnu. • Studenti se mohou vzdˇelávat v dobˇe, která je pro nˇe nejvhodnˇejˇs´ı (mohou b´ yt pˇr´ıtomni na pracoviˇsti v dobˇe zv´ yˇsené poptávky), doch´ az´ı ke zkr´ acen´ı nepˇr´ıtomnosti zamˇestnanc˚ u na pracoviˇsti z d˚ uvodu vzdˇeláván´ı. ˇ v´ • Cas yuky m˚ uˇze zahrnovat i ten, kter´ y by nebyl produktivnˇe vyuˇzit na pracoviˇsti (prostoje). • Nen´ı tˇreba delˇs´ı nepˇretrˇzitá absence. • Kaˇzd´ y student postupuje sv´ ym tempem a nemus´ı ˇcekat na pomalejˇs´ı kolegy, studijn´ı ˇcas je vyuˇzit efektivnˇe, kaˇzd´ y student m˚ uˇze v´ yuce vˇenovat pˇresnˇe tolik ˇcasu, kolik sám potˇrebuje. • Jednou vytvoˇren´ y v´ yukov´ y obsah lze snadno znovu vyuˇz´ıt pro jiné kurzy a nen´ı tˇreba platit za jeho znovuvytv´ aˇren´ı. • Je snazˇs´ı do jedné tˇr´ıdy“ z´ıskat studenty z podstatnˇe vˇetˇs´ıho prostoru bez nere´ aln´ ych ” n´ aklad˚ u na dopravu – to umoˇzn ˇuje pˇresnˇejˇs´ı specializaci v´ yuky, vyrovn´ an´ı vstupn´ıch znalost´ı u ´ˇcastn´ık˚ u a t´ım zaj´ımavˇejˇs´ı a efektivnˇejˇs´ı v´ yuku. 2.6.1.4

Flexibilita

• V´ yuka je dostupn´ a ve vhodnou dobu, ˇcas na v´ yuku se ˇr´ıd´ı potˇrebami zamˇestnance a nikoliv kapacitami ˇskol´ıc´ıho centra. • On-line kurzy lze rychle a levnˇe aktualizovat, proto e-learning pˇrin´ aˇs´ı moˇznost rychlejˇs´ı odezvy na zmˇeny vnˇejˇs´ıho prostˇred´ı. • Lze vytv´ aˇret rozmanité kurzy pˇresnˇe odpov´ıdaj´ıc´ı vzdˇelávac´ım potˇreb´ am (napˇr. kr´ atk´ y jednohodinov´ y kurz, kter´ y by se pˇri klasické administraci nikdy nevyplatil). 2.6.1.5

Personalizace

• Snazˇs´ı moˇznost testován´ı umoˇzn´ı dˇr´ıve ovˇeˇrit, zda student l´ atce rozum´ı, a umoˇzn´ı pˇr´ıpadnˇe mu znovu nab´ıdnout vysvˇetlen´ı ˇci zopakov´ an´ı. • Pravidelné testován´ı umoˇzn´ı pˇresnˇejˇs´ı zjiˇstˇen´ı skuteˇcn´ ych vˇedomost´ı pracovn´ık˚ u. • Lze efektivnˇe realizovat i menˇs´ı vzdˇelávac´ı jednotky a kurzy tak mohou b´ yt c´ılenˇejˇs´ı, lze aplikovat d´ avkov´ an´ı znalost´ı.


14 2.6.1.6

Kvalita

• Vyuˇzit´ı multimédi´ı a interaktivn´ıch prvk˚ u m˚ uˇze znaˇcnˇe zv´ yˇsit koncentraci student˚ u au ´roveˇ n zapamatován´ı znalost´ı. • Kvalita kurzu nen´ı odvisl´ a od v´ ykonu lektora – vˇsichni studenti absolvuj´ı stejnˇe kvalitn´ı kurz. Pen´ıze vynaloˇzené na pˇr´ıpravu kvalitn´ıho kurzu budou pˇr´ınosem vˇsem student˚ um. 2.6.2

Nev´ yhody elektronick´ eho vzdˇ el´ av´ an´ı

e-Learning má nicménˇe i jist´ a omezen´ı a potenciáln´ı bariéry, které v urˇcit´ ych pˇr´ıpadech br´ an´ı jeho efektivn´ımu vyuˇzit´ı. • Zaveden´ı e-learningu pˇrin´ aˇs´ı znaˇcné poˇcáteˇcn´ı n´ aklady pˇredevˇs´ım na infrastrukturu, technologie, software, poˇr´ızen´ı obsahu a vyˇskolen´ı personálu. • e-Learning je z´ avisl´ y na informaˇcn´ıch technologi´ıch a v pˇr´ıpadˇe jejich problém˚ u (v´ ypadky spojen´ı atd.) je postiˇzen. • Aˇc existuj´ı standardy, st´ ale m˚ uˇze doj´ıt k problém˚ um s dodávkami nekompatibiln´ıch kurz˚ u. • Zat´ım (2009) nen´ı dostatek lid´ı s vhodn´ ymi zkuˇsenostmi a prax´ı pro pˇr´ıpravu a veden´ı e-kurz˚ u. • Elektronicky lze pˇredat znalosti, s pˇred´ an´ım dovednost´ı je to ovˇsem problematické. Ne vˇsechny dovednosti lze z´ıskat t´ımto zp˚ usobem. • Znaˇcn´ ym problémem je udrˇzen´ı motivace student˚ u k sebevzdˇeláván´ı, je potˇreba nasadit nové metody. • Pokud v´ yuka prob´ıh´ a na pracoviˇsti, ˇcasto m˚ uˇze docházet k rozptylován´ı student˚ u, at’ jiˇz kolegy nebo neodkladn´ ymi pracovn´ımi povinnostmi. • Pro nˇekteré, pˇredevˇs´ım v´ yrobn´ı podniky m˚ uˇze b´ yt pˇrekáˇzkou nedostateˇcn´ a poˇc´ıtaˇcová gramotnost ˇrady pracovn´ık˚ u a chybˇej´ıc´ı technologické vybaven´ı. • Dosud neexistuje uzn´ avan´ y systém hodnocen´ı kvality na trhu nab´ızen´ ych kurz˚ u, a proto se m˚ uˇze zákazn´ık snadno setkat i s nekvalitn´ımi kurzy. • Je nutná zmˇena vzdˇelávac´ıho paradigmatu a myˇslen´ı lid´ı v HR. • Docház´ı k oddˇelen´ı ˇzák˚ u od lektor˚ u, kteˇr´ı pˇripravuj´ı kurzy, tito mus´ı z´ıskat zpˇetnou vazbu jin´ ymi kan´ aly, jinak hroz´ı sn´ıˇzen´ı kvality kurz˚ u. ˇ vˇenovan´ • Cas y studiu studenty b´ yv´ a ˇcasto roztˇr´ıˇstˇen´ y, [12] na studii kurzu pro 49 pedagog˚ u uk´ azal, ˇze pr˚ umˇern´ a doba studia 12,88 h byla rozdˇelena na cca. 60 sezen´ı po 13 minut´ ach (0,22 h). Toto je tˇreba zohlednit pˇri n´ avrhu studijn´ıch materi´ al˚ u, jinak to m˚ uˇze b´ yt znaˇcn´ y handicap.

2.7 2.7.1

V´ yznam e-learningu v souˇ casn´ e firmˇ e Proˇ c nasadit e-learning

Mnoho studi´ı prezentuje e-learning jako odpovˇed’ na kl´ıˇcové vzdˇelávac´ı potˇreby organizac´ı pˇredevˇs´ım d´ıky jeho znaˇcnému potenci´ alu v odbour´ an´ı neproduktivn´ıch náklad˚ u spojen´ ych


15

s klasick´ ymi metodami vzdˇeláv´ an´ı – viz odstavec 2.6. Stejnˇe tak e-learning umoˇzn ˇuje efektivnˇejˇs´ı a c´ılenˇejˇs´ı v´ yuku, kterou je moˇzné snáze upravovat a pˇrizp˚ usobovat dynamicky se mˇen´ıc´ımu okol´ı. Toto otev´ır´ a firm´ am pˇripraven´ ym na zmˇenu vzdˇelávac´ıho paradigmatu nové pˇr´ıleˇzitosti, jak zv´ yˇsit dostupnost vzdˇelán´ı sv´ ym zamˇestnanc˚ um a dlouhodobˇe tak rozv´ıjet sv˚ uj nejcennˇejˇs´ı zdroj. 2.7.1.1

e-Learning lze u ´ spˇ eˇ snˇ e nasadit na kurzy, kter´ e:

• jsou zamˇeˇrené pˇredevˇs´ım na pˇred´ an´ı tvrd´ ych znalost´ı, • vyˇzaduj´ı interaktivn´ı u ´lohy, • maj´ı vysokou n´ avˇstˇevnost“, ” • nestoj´ı na motorick´ ych nebo interperson´ aln´ıch dovednostech. Na mnoho dalˇs´ıch aplikac´ı se potom vyplat´ı vyuˇz´ıt blended learning. Podrobnˇeji se bude t´ımto tématem zab´ yvat n´ asleduj´ıc´ı kapitola. Vlastn´ı e-learningové ˇreˇsen´ı se vyplat´ı pˇredevˇs´ım ve vˇetˇs´ıch organizac´ıch (od 500 zamˇestnanc˚ u) [37], ty mohou s jeho pomoc´ı realizovat komplexn´ı ˇreˇsen´ı vzdˇelávac´ıch potˇreb organizace, ˇcasto je takov´ y projekt naz´ yv´ an on-line podniková universita (On-line Corporate University). Menˇs´ı organizace mohou nakupovat konkrétn´ı kurzy jako sluˇzbu. Do budoucna lze oˇcekávat, v zahraniˇc´ı se tak jiˇz i dˇeje, ˇze celé e-learningové ˇreˇsen´ı bude nab´ızeno firmám jako sluˇzba, ˇc´ımˇz se stane dostupné i menˇs´ım organizac´ım. 2.7.2

Proˇ c nenasadit e-learning

e-Learning nen´ı vhodn´ y pro vˇsechny typy kurz˚ u. Nˇekteré znalosti a pˇredevˇs´ım dovednosti nelze studuj´ıc´ım pˇredat jen pomoc´ı technologi´ı, a proto je nutné zachovat v procesu vzdˇeláván´ı lidsk´ y faktor. Jedn´ a se zejména o ˇskolen´ı, která vyˇzaduj´ı [3]: • praktick´ y pˇr´ıstup k aplikaci znalost´ı (ne jen virtu´ aln´ı, ale manu´ aln´ı psychomotorické uˇcen´ı), • prov´ adˇen´ı rychl´ ych rozhodnut´ı, • kl´ıˇcovou podporu spolupr´ ace s ostatn´ımi ˇcleny (nebo jen vizu´ aln´ı kontakt), • pˇr´ımé sd´ılen´ı zkuˇsenost´ı s ostatn´ımi, • neust´ alou komunikaci a v´ ymˇenu informac´ı ˇci hmotn´ ych objekt˚ u, • vn´ımán´ı ˇreˇci tˇela ostatn´ıch studuj´ıc´ıch. Hlavn´ım d˚ uvodem pro nenasazen´ı elektronického vzdˇeláván´ı je pr´ avˇe jeho zm´ınˇen´ a nevhodnost pro urˇcité pˇr´ıpady. Mnoho firem se ovˇsem snaˇz´ı za pomoci ˇspiˇckov´ ych odborn´ık˚ u z oblasti psychologie a pedagogiky navrhnout elektronické kurzy tak, aby dok´ azaly pˇredat a nauˇcit i v´ yˇse uvedené mˇekké kompetence. Dalˇs´ım z ˇcast´ ych d˚ uvod˚ u pro nezaveden´ı e-learningu (ˇci pro odloˇzen´ı zaveden´ı) je relativnˇe vysoká nákladnost jeho zaveden´ı formou nasazen´ı celého ˇreˇsen´ı (n´ akup licenc´ı, hardwaru a vyˇskolen´ı personálu). Pokud firma nem´ a systematick´ y pl´ an vzdˇeláván´ı zamˇestnanc˚ u a/nebo je relativnˇe malá (pod 500 zamˇestnanc˚ u), m˚ uˇze zavádˇen´ı vlastn´ıho ˇreˇsen´ı znamenat pˇr´ıliˇs velk´ y finanˇcn´ı v´ ydaj, kter´ y se bude vracet delˇs´ı dobu, protoˇze se nepodaˇr´ı realizovat potˇrebné u ´spory


16

ˇ sen´ım je nákup e-learningu jako sluˇzby, avˇsak nab´ıdka kvalitn´ıch kurz˚ z rozsahu. Reˇ u v ˇceˇstinˇe je zat´ım omezena na obecné kurzy. e-Learning téˇz nemus´ı b´ yt v´ yhodn´ y ve firm´ ach, které nemaj´ı potˇrebné technologické vybaven´ı a kde zamˇestnanci neovl´ adaj´ı pr´ aci s poˇc´ıtaˇcem. Je ovˇsem nutné podotknout, ˇze dle [20] lze i tento problém efektivnˇe pˇrekonat.

2.8 2.8.1

Standardy v oblasti e-learningu Proˇ c standardy? Z´ akladn´ım motivem pro standardizaci ve vˇetˇsinˇe obor˚ u lidské ˇcinnosti je zajiˇstˇen´ı nez´ avislosti jednotliv´ ych dodavatel˚ u a odbˇeratel˚ u, vz´ ajemné kompatibility a zamˇenitelnosti výrobk˚ u a jejich souˇc´ ast´ı, s c´ılem dosaˇzen´ı vyˇsˇs´ı celkové efektivity, bezpeˇcnosti, opakovatelnosti a kvality. [52]

Se stejn´ ymi motivy vznikla i standardizace v oblasti elektronického vzdˇeláván´ı. Prvn´ı poˇcátky tohoto u ´sil´ı se objevuj´ı v leteckém pr˚ umyslu a souvisej´ıc´ıch oborech. Nutnost rigor´ ozn´ıho a verifikovatelného procesu pˇri pˇr´ıpravˇe pilot˚ u, dispeˇcer˚ u a mechanik˚ u vedla k nutnosti vytvoˇren´ı precizn´ıch vzdˇelávac´ıch standard˚ u d´ avno pˇred zaveden´ım poˇc´ıtaˇc˚ u. Nutnost simulace reáln´ ych situac´ı d´ ale motivovala subjekty k zavádˇen´ı v´ ypoˇcetn´ı techniky do vzdˇelávac´ıho procesu dlouho pˇred jej´ım masov´ ym rozˇs´ıˇren´ım. Proto se zde objevily standardy souvisej´ıc´ı s elektronick´ ym vzdˇeláv´ an´ım dlouho pˇred t´ım, neˇz se toto stalo rozˇs´ıˇrené. Standardizac´ı v této oblasti se zab´ yvala Aviation Industry Computer Based Training Committee (AICC) [40]. Standardizac´ı mnoh´ ych informaˇcn´ıch technologi´ı, dnes hojnˇe vyuˇz´ıvan´ ych v elektronickém vzdˇeláv´ an´ı, se nezávisle zab´ yvaly r˚ uzné organizace, pˇredevˇs´ım The World Wide Web Consortium [53] a Institute of Electrical and Electronics Engineers (IEEE) Learning Technology Standards Committee (LTSC) [44]. Standardizac´ı v oboru vzdˇeláv´ an´ı se téˇz zab´ yvaly organizace IMS Global Learning Consortium, Inc. [45] a Alliance of Remote Instructional Authoring & Distribution Networks for Europe (ARIADNE) [39]. Standardy tˇechto subjekt˚ u se vˇenovaly r˚ uzn´ ym oblastem a pˇr´ımo spolu nikterak nesouvisely. 2.8.2

Struˇ cn´ a historie nejv´ yznamnˇ ejˇ s´ıho standardu v e-learningu

V roce 1997 zaloˇzilo Ministerstvo obrany USA (US Department of Defense) spoleˇcnˇe s Kanceláˇr´ı B´ılého domu pro koordinaci vˇedy a v´ yzkumu (White House Office of Science and Technology Policy) agenturu Advanced Learning Initiative (ADL) [38] a povˇeˇrilo ji vypracován´ım návrhu strategie modernizace svého vzdˇelávac´ıho systému a podporou kooperace se vzdˇelávac´ımi institucemi, pr˚ umyslem a dalˇs´ımi subjekty v této oblasti. ADL byla posléze v lednu 1999 povˇeˇrena (Executive Order 13111) pˇr´ımo v´ yvojem specifikac´ı a standard˚ u pro elektronické vzdˇeláván´ı. • V lednu 2000 ADL publikovala Sharable Courseware Object Reference Model Version 1.0, kter´ y integroval a shrnoval nˇekteré jiˇz existuj´ıc´ı standardy bez vyˇsˇs´ı pˇridané hodnoty. Jednalo se pˇredevˇs´ım o podklady k dalˇs´ı diskusi a v´ yvoji. • Pˇresnˇe rok poté následovala verze 1.1, která pro uklád´ an´ı dat vyuˇz´ıvala XML a je obecnˇe povaˇzována za prvn´ı pouˇzitelnou verzi.


17

• V ˇr´ıjnu 2001 vyˇsla verze 1.2, pˇrejmenovan´ a na Shareable Content Object Reference Model, kter´ a pˇrinesla nˇekteré praktické n´ astroje pro v´ yvoj´ aˇre a moˇznost bal´ıˇckov´ an´ı obsahu. • Bˇehem roku 2004 se objevil SCORM 2004 (postupnˇe ve tˇrech verz´ıch), kter´ y pˇrinesl podporu navigace a uspoˇra´d´ an´ı obsahu. Tato verze je v souˇcasnosti povaˇzována za stabiln´ı a jej´ı podporu postupnˇe integruje vˇetˇsina dodavatel˚ u e-learningov´ ych ˇreˇsen´ı. 2.8.3

SCORM

SCORM – Shareable Content Object Reference Model (referenˇcn´ı model objekt˚ u pro sd´ılen´ı obsahu) je v dneˇsn´ı dobˇe nejrozˇs´ıˇrenˇejˇs´ım standardem v oblasti e-learningu. Vych´ az´ı z p˚ uvodn´ıch standard˚ u navrˇzen´ ych organizacemi zm´ınˇen´ ymi v´ yˇse a integruje je do jednoho bal´ıˇcku s c´ılem zajistit pˇrenositelnost, znovupouˇzitelnost, pˇr´ıstupnost a trvalost uˇcebn´ıho obsahu a uˇcebn´ıho prostˇred´ı. Popisuje jak nezbytné vlastnosti v´ yukového systému (LMS), tak zp˚ usob a form´ at ukl´ ad´ an´ı v´ yukového obsahu. Technologické aspekty tohoto bal´ıku standard˚ u budou pˇribl´ıˇzeny ve ˇctvrté kapitole.

2.9

Pˇ rehled vybran´ ych e-learningov´ ych ˇ reˇ sen´ı

2.9.1

Vybran´ı z´ astupci hlavn´ıch produkt˚ u

Kaˇzd´ y z následuj´ıc´ı produkt˚ u pˇredstavuje z´ astupce jednoho z hlavn´ıch trend˚ u v oblasti v´ yvoje systém˚ u pro elektronické vzdˇeláv´ an´ı. 2.9.1.1

BlackBoard Learn

Velice robustn´ı a rozsáhl´ y systém, p˚ uvodnˇe urˇcen´ y pˇredevˇs´ım vzdˇelávac´ım instituc´ım; v souˇcasné dobˇe je samozˇrejmˇe dostupn´ y i ve verz´ıch vhodn´ ych pro podniky. Nyn´ı pokr´ yv´ a prakticky cel´ y vzdˇelávac´ı proces a nab´ız´ı velice ˇsirokou paletu n´ astroj˚ u jak pro organizaci vzdˇelávac´ıho procesu (i celé instituce) a komunikaci, tak pro samotnou elektronickou v´ yuku a tvorbu uˇcebn´ıho obsahu. BlackBoard pohltil druhého nejvˇetˇs´ıho hr´ aˇce WebCT. Tento systém vznikl rozˇsiˇrov´ an´ım systému pro administrativn´ı podporu v´ yuky a distribuci studijn´ıch materi´ al˚ u univerzit [41]. 2.9.1.2

Moodle

Modul´ arn´ı OpenSource LMS a LCMS umoˇzn ˇuj´ıc´ı správu kurz˚ u, interakci student˚ u a uˇcitel˚ u a tvorbu i distribuci uˇcebn´ıho obsahu. V nˇekter´ ych ohledech nenab´ız´ı takov´ y komfort jako komerˇcn´ı systémy, ale je zdarma a je k nˇemu k dispozici mnoho podp˚ urn´ ych nástroj˚ u tˇret´ıch ˇ z´ıskal znaˇcnou popularitu, nasadily jej mimo jiné UK a CVUT ˇ stran. V CR (viz napˇr´ıklad [23], [54], [42]). Vznikl postupn´ ym rozˇsiˇrov´ an´ım nástroj˚ u pro distribuci vzdˇelávac´ıho obsahu a komunikaci o organizaˇcn´ı a pl´ anovac´ı prvky [47]. 2.9.1.3

SAP Enterprise Learning (p˚ uvodnˇ e SAP Learning Solution)

Vzniklo doplnˇen´ı n´ astroj˚ u pro distribuci vzdˇelávac´ıho obsahu do modulu pro komplexn´ı správu vzdˇeláván´ı v podniku sytému SAP (mySAPT M ERP Human Capital Management). Systém podporuje import kurz˚ u, zajiˇst’uje organizaˇcn´ı ˇcást v´ yuky a sleduje aktivity a v´ ysledky ˇzák˚ u. Nové verze pˇrin´ aˇsej´ı moduly pro pˇr´ıpravu obsahu. Hlavn´ı pˇrednost spoˇc´ıv´ a v prov´ azanosti s person´ aln´ım systémem, elektronické kurzy jsou jen jednou z nab´ızen´ ych a podporovan´ ych forem vzdˇeláv´ an´ı [51].


18 2.9.2

Nˇ ekter´ e dalˇ s´ı produkty

Tabulka 2.2 ukazuje nˇekolik dalˇs´ıch vybran´ ych LMS (vˇetˇsinou integruj´ıc´ıch LCMS) nab´ızen´ ych ˇ a ve svˇetˇe. v CR CERTPOINT VLS Suite Cisco Learning Connection eDoceo Eduweb iTutor KnowledgeHub LMS Lotus LMS Oracle iLearning Plateau LMS SAP Larning Solution TopClass TotalLMS

www.certpointsystems.com www.cisco.com www.edoceo.cz www.eduweb.com www.kontis.cz www.elementk.com www.ibm.com www.oracle.com/ilearning www.plateau.com www.sap.de www.wbtsystems.com www.sumtotalsystems.com

CERTPOINT Systems Inc. Cisco Systems Inc. Trask solutions s.r.o. Educational Web Adventures, Inc. Kontis s.r.o. Element K Corporation IBM Corp. Oracle Corporation Plateau SAP AG WBT Systems SumTotal Systems, Inc.

Tabulka 2.2: Pˇrehled vybran´ ych LMS

2.9.3

Vybran´ı poskytovatel´ e e-learningov´ ych kurz˚ u

Firmy uvedené v tabulce 2.3 (vybr´ an pouze mal´ y vzorek) nab´ızej´ı na sv´ ych stránkách elektronické kurzy jako sluˇzbu, tj. bez nutnosti m´ıt nasazeno vlastn´ı systémové ˇreˇsen´ı: Poˇ c´ıtaˇ cov´ aˇ skola GOPAS www.gopas.cz Spoleˇ cnost pro elektornick´ e vzdˇ el´ av´ an´ı www.ella.cz SkillSoft www.netg.com Tabulka 2.3: Pˇrehled vybran´ ych poskytovatel˚ u elektronikc´ ych kurz˚ u

2.10

Budoucnost e-learningu

2.10.1

Obecn´ e trendy

Vyuˇzit´ı elektronického vzdˇeláv´ an´ı v komerˇcn´ı i akademické sféˇre je na vzestupu [37]. Jak bylo nast´ınˇeno v této kapitole a bude na konkrétn´ıch ˇc´ıslech demonstrováno v kapitole n´ asleduj´ıc´ı, nasazen´ı e-learningu v podnikové sféˇre m˚ uˇze pˇrinést pˇri vzdˇeláván´ı zamˇestnanc˚ u v´ yrazné u ´spory a pˇrin´ aˇs´ı potenci´ al pro zkvalitnˇen´ı a zpˇr´ıstupnˇen´ı v´ yuky. Na druhou stranu existuje cel´ a ˇrada otázek, které jeˇstˇe nejsou uspokojivˇe zodpovˇezeny, a problém˚ u, které nejsou vyˇreˇseny. Akademická sféra se zab´ yv´ a pˇredevˇs´ım ˇreˇsen´ım ot´ azek dlouhodobˇejˇs´ıho rozvoje, zat´ımco komerˇcn´ı subjekty se zamˇeˇruj´ı na zlepˇsen´ı a zefektivnˇen´ı souˇcasného ˇreˇsen´ı. 2.10.1.1

Smˇ ery v´ yvoje v komerˇ cn´ı sf´ eˇ re

• Snaha o v´ yvoj kurz˚ u uspokojivˇe uˇc´ıc´ıch i pro mˇekké dovednosti a kompetence a hled´ an´ı vhodné kombinace elektronické a prezenˇcn´ı v´ yuky. • Integrace vzdˇelávac´ıch a podnikov´ ych systém˚ u: Vznik ucelen´ ych vzdˇelávac´ıch ˇreˇsen´ı, pod kˇr´ıdla e-learningu se dost´ avá i klasická prezenˇcn´ı v´ yuka, v nˇekter´ ych podnic´ıch to jiˇz je jen speciáln´ı ˇcást elektronického kurzu; e-development.


19

• Pokraˇcuj´ıc´ı standardizace a integrace technologi´ı a obsahu od r˚ uzn´ ych dodavatel˚ u: Zat´ım standardy pˇrin´ aˇsej´ı pˇredevˇs´ım kompatibilitu na u ´rovni datového form´ atu, hlubˇs´ı kompatibilita na u ´rovni uˇcebn´ıch objekt˚ u a didaktick´ ych metod je sice zkoumána, ale v praxi se pˇr´ıliˇs nevyskytuje. • Sd´ılené repositáˇre vzdˇelávac´ıch objekt˚ u: Jednou z pˇredstav v´ yzkumn´ık˚ u, kter´ a se v praxi zat´ım témˇeˇr nevyskytuje, je existence sd´ılen´ ych národn´ıch nebo oborov´ ych reposit´ aˇr˚ u vzdˇelávac´ıch prvk˚ u. Tyto zat´ım existuj´ı pouze na u ´rovni jednotliv´ ych firem. Hlavn´ı pˇrekáˇzkou je neuchopitelnost problému hodnocen´ı obsahu a s n´ım souvisej´ıc´ıho vyv´ aˇzen´ı vklad˚ u a pˇr´ınos˚ u subjekt˚ u do reposit´ aˇre. 2.10.1.2

Hlavn´ı v´ yzkumn´ a t´ emata v oblasti e-learningu

• Metody a postupy umoˇzn ˇuj´ıc´ı poˇc´ıtaˇc˚ um chápat a autonomnˇe hledat a spojovat v´ yukov´ y obsah (metadata a meta-metadata, content discovery, sémantick´ y web). • Adaptivita – viz odstavec 2.10.2. 2.10.2

Adaptivita

Jednou z oblast´ı, na kterou se nyn´ı zamˇeˇruje pozornost v´ yzkumn´ık˚ u v oblasti elektronického vzdˇeláv´ an´ı, je adaptivita – schopnost v´ yuky pˇrizp˚ usobit se ˇzákovi. Souˇcasné kurzy totiˇz trp´ı pˇr´ıstupem one-size-fits-all“ [5] neboli stejn´ y obsah je nab´ızen vˇsem student˚ um stejn´ ym ” zp˚ usobem a ve stejné podobˇe. Pˇritom lidé se od sebe liˇs´ı; kaˇzd´ y jednotlivec preferuje r˚ uzn´ y zp˚ usob vstˇreb´ av´ an´ı l´ atky, d´ av´ a pˇrednost r˚ uzn´ ym médi´ım, má r˚ uzné pˇredchoz´ı znalosti a ˇcasto i r˚ uzné uˇcebn´ı c´ıle. Pro malé a nezávislé kurzy, jak´ ymi jsou napˇr´ıklad kurz bezpeˇcnosti pr´ ace nebo pˇredstaven´ı jednoduchého produktu, lze zm´ınˇen´ a znev´ yhodnˇen´ı zanedbat, avˇsak pˇri pl´ anov´ an´ı dlouhodobého vzdˇeláv´ an´ı m˚ uˇze zohlednˇen´ı tˇechto aspekt˚ u znaˇcnˇe zv´ yˇsit efektivitu uˇcen´ı na stranˇe studenta. Proto se u ´sil´ı vˇedc˚ u up´ın´ a na problém, jak nauˇcit poˇc´ıtaˇc porozumˇet a pˇrizp˚ usobit se studentovi, pˇrizp˚ usobit ve smyslu zvolen´ı optim´ aln´ıho pr˚ uchodu kurzem, vhodné uˇcebn´ı strategie, vhodn´ ych metod prezentace a podpory pˇri orientaci. Nˇekteré z tˇechto prvk˚ u se objevuj´ı v existuj´ıc´ıch kurzech, a dokonce i existuj´ıc´ıch standardech; napˇr´ıklad SCORM 2004 pˇredj´ımá moˇznost zaznamenáván´ı dat o studentovi pro vyuˇzit´ı k pˇrizp˚ usoben´ı a personalizaci. Tyto pˇr´ıstupy jsou ovˇsem zat´ım roztˇr´ıˇstˇené, vˇetˇsinou ad-hoc a vzájemnˇe nekompatibiln´ı. C´ılem v´ yzkumu je pˇrinést jednotn´ y standard, kter´ y by umoˇznil sbˇer a vyuˇz´ıv´ an´ı dat o vzdˇelávac´ıch preferenc´ıch studenta napˇr´ıˇc kurzy v pr˚ ubˇehu dlouhodobého vzdˇeláván´ı studenta. Z ekonomického pohledu je pˇr´ıprava tˇechto kurz˚ u jeˇstˇe n´ akladnˇejˇs´ı, protoˇze maj´ı sloˇzitˇejˇs´ı strukturu, mus´ı je pˇripravovat didaktiˇct´ı odborn´ıci a mnoho obsahu je potˇreba vytvoˇrit redundantnˇe ve v´ıce formách, avˇsak v pˇr´ıpadˇe nasazen´ı pˇrin´ aˇsej´ı jeˇstˇe vyˇsˇs´ı u ´spory, pˇredevˇs´ım zkrácen´ım individu´ aln´ıho ˇcasu potˇrebného ke studiu, a zlepˇsen´ı kvality studia [6]. Zájemc˚ um o hlubˇs´ı seznámen´ı se s t´ımto zaj´ımav´ ym tématem bych r´ ad doporuˇcil svoji reˇserˇsn´ı pr´ aci [22], která pˇrin´ aˇs´ı vyˇcerp´ avaj´ıc´ı pˇrehled dosaˇzen´ ych v´ ysledk˚ u do roku 2007.

2.11

Shrnut´ı kapitoly

Zodpovˇedné a systematické vzdˇeláván´ı vlastn´ıch zamˇestnanc˚ u je jedn´ım z kl´ıˇcov´ ych kamen˚ u u ´spˇechu firmy na souˇcasn´ ych vysoce konkurenˇcn´ıch a turbulentn´ıch trz´ıch. Bohuˇzel vzdˇel´ av´ an´ı

20


pˇrin´ aˇs´ı znaˇcné n´ aklady, coˇz zd˚ urazˇ nuje nutnost jej realizovat co nejefektivnˇeji. Klasické vzdˇel´ avac´ı postupy provˇeˇrené stalet´ımi mohou b´ yt v dneˇsn´ı dobˇe pro urˇcité situace pˇr´ıliˇs n´ akladné a neflexibiln´ı a firmy proto hledaj´ı nové metody, jak své zamˇestnance vzdˇelávat. e-Learning jiˇz zdaleka nen´ı jen elektronick´ a distribuce vzdˇelávac´ıch materi´ al˚ u. V dneˇsn´ı dobˇe se jedn´ a o komplexn´ı systém ˇreˇsen´ı vzdˇelávac´ıch potˇreb organizace od administrativy spojené se vzdˇelávac´ım procesem pˇres samotnou v´ yuku aˇz po pl´ anov´ an´ı znalost´ı jednotliv´ ych zamˇestnanc˚ u. Vˇetˇsinu typ˚ u kurz˚ u je moˇzné pˇrevést do elektronické podoby a d´ at tak zamˇestnanc˚ um moˇznost studovat v preferovanou dobu, na svém m´ıstˇe a vlastn´ım tempem. To pˇrin´ aˇs´ı u ´spory n´ aklad˚ u na dopravu a u ´spory ˇcasu d´ıky odbour´ an´ı prostoj˚ u a dalˇs´ıch neproduktivn´ıch ˇcinnost´ı. e-Learning umoˇzn´ı vˇenovat podstatnˇe v´ıce zdroj˚ u ˇcinnostem s pˇridanou vzdˇelávac´ı hodnotou a ménˇe ˇcasu administrativˇe, logistice a jin´ ym podp˚ urn´ ym ˇcinnostem. e-Learning je efektivn´ı, flexibiln´ı, dostupné, rychlé, personalizované a kvalitn´ı vzdˇeláván´ı. Je ovˇsem nutno dodat, ˇze elektronické kurzy zat´ım stále nemohou pokr´ yt vˇsechny vzdˇelávac´ı potˇreby a komplexn´ı zaveden´ı e-learningu do firmy m˚ uˇze b´ yt relativnˇe n´ akladné. Studium elektronick´ ych materiál˚ u d´ ale vyˇzaduje nové metody podpory motivace zamˇestnanc˚ u a v neposledn´ı ˇradˇe technické vybaven´ı a minim´ aln´ı znalosti pr´ ace s poˇc´ıtaˇcem. I pˇres tyto nev´ yhody e-learning pro dneˇsn´ı firmy znamen´ a velice efektivn´ı metodu ˇreˇsen´ı vzdˇelávac´ıch potˇreb. Pˇredevˇs´ım d´ıky aktivitˇe ADL existuj´ı v oblasti e-learningu celosvˇetovˇe uzn´ avané standardy SCORM, které zaruˇcuj´ı základn´ı pˇrenositelnost a znovupouˇzitelnost obsahu. Tato kapitola d´ıky svému rozsahu nem˚ uˇze b´ yt kompletn´ım pˇrehledem a zhodnocen´ım vˇsech vlastnost´ı a aspekt˚ u e-learningu, ani si nekladla za c´ıl j´ım b´ yt. Mnoho témat e-learningu bylo zm´ınˇeno pouze okrajovˇe a nˇekteré oblasti, jako e-development, nebyly rozebrány v˚ ubec. Prim´ arn´ım c´ılem této kapitoly bylo poskytnout pojmologick´ y apar´ at a nast´ınit z´ akladn´ı souvislosti nezbytné pro porozumˇen´ı zbytku této práce.

´ ASPEKTY VZDEL ˇ AV ´ AN ´ Í KAPITOLA 3. EKONOMICKE

21

3 Ekonomick´ e aspekty vzdˇ el´ av´ an´ı 3.1

Proˇ c se anal´ yzou ekonomick´ e v´ yhodnosti zab´ yvat? Kaˇzd´ a vzdˇel´ avac´ı aktivita v podnikovém prostˇred´ı si v prvn´ım pl´ anu klade za c´ıl zv´ yˇsit pracovn´ı v´ ykon. Proto nezbytnˇe potˇrebujeme vˇedˇet, v jaké m´ıˇre designovan´ a a realizovan´ a aktivita naplnila sv˚ uj c´ıl. [15]

Hlavn´ım c´ılem podnikového vzdˇeláván´ı je zvyˇsován´ı hodnoty lidského kapitálu, které má slouˇzit k efektivnˇejˇs´ımu a lepˇs´ımu vytv´ aˇren´ı pˇridané hodnoty pro z´ akazn´ıky a t´ım zvyˇsován´ı hodnoty podniku pro jeho vlastn´ıky. Nelze ovˇsem hodnotit pouze v´ ysledky, ale také mnoˇzstv´ı zdroj˚ u, které bylo k jejich dosaˇzen´ı nutno vynaloˇzit. Dosahov´ an´ı zam´ yˇslen´ ych v´ ysledk˚ u s co nejniˇzˇs´ımi náklady neboli co nejefektivnˇeji je kl´ıˇcem k u ´spˇechu kaˇzdého podniku. Proto je i u vzdˇeláván´ı potˇreba posuzovat efektivitu r˚ uzn´ ych pˇr´ıstup˚ u a volit takov´ y mix vzdˇelávac´ıch metod, kter´ y bude pro podnik optimáln´ı. Dvˇ e ot´ azky, kter´ e je potˇ reba zodpovˇ edˇ et, pˇ ri mˇ eˇ ren´ı efektivity vzdˇ el´ av´ an´ı: • Jaké jsou celkové pˇr´ınosy vzdˇeláván´ı? • Jaké jsou skuteˇcné celkové n´ aklady na vzdˇeláván´ı? Kompletn´ı zodpovˇezen´ı tˇechto otázek je ovˇsem nesm´ırnˇe obt´ıˇzné a v podnikové praxi, ve stále se mˇen´ıc´ım prostˇred´ı, mnohdy prakticky nemoˇzné. C´ılem této kapitoly proto bude navrhnout takové metody hodnocen´ı efektivity vzdˇeláván´ı a pˇredevˇs´ım elektronického vzdˇeláv´ an´ı, které jsou realizovatelné, demonstrovat jejich funkˇcnost a diskutovat o jejich moˇznostech a pˇr´ıpadn´ ych omezen´ıch.

3.2

Mˇ eˇ ren´ı efektivity vzdˇ el´ av´ an´ı obecnˇ e

Náklady na vzdˇeláv´ an´ı zamˇestnanc˚ u nejsou pouze vynaloˇzené prostˇredky, ale pˇredevˇs´ım investice. Jako takové by proto mˇely b´ yt hodnoceny. Pˇred hlubˇs´ı anal´ yzou v´ yhodnosti e-learningu bych proto r´ ad pˇredstavil nˇekolik základn´ıch metod, které odborn´ a literatura doporuˇcuje k mˇeˇren´ı v´ ysledné efektivity (nikoliv pouze v´ ysledk˚ u) vzdˇeláván´ı. 3.2.1

Return on Investment

Jako prvn´ı lze uvést klasickou metodu hodnocen´ı investic: ROI – Return on Investment (n´ avratnost investice) [32]. To znamená naj´ıt odpovˇed’ na ot´ azku, jak´ y zisk pˇrinesly investice do daného kurzu v pomˇeru k jeho n´ aklad˚ um, pˇr´ıpadnˇe, jak vzdˇeláván´ı zv´ yˇsilo zisk firmy k pomˇeru k celkov´ ym náklad˚ um na nˇej. Odpovˇedˇet pˇresnˇe na tyto ot´ azky je ovˇsem, jak jiˇz bylo ˇreˇceno, nesm´ırnˇe obt´ıˇzné a ˇcasto dokonce nemoˇzné, obzvláˇstˇe napˇr´ıklad efekty v´ yuky mˇekk´ ych dovednost´ı lze jen obt´ıˇznˇe separovat a kvantifikovat v kr´ atkém obdob´ı a v´ ysledky tedy mohou b´ yt znaˇcnˇe zkreslené. Proto, aˇc je z business hlediska t´ım nejvhodnˇejˇs´ım ukazatelem, se tato metoda pˇr´ıliˇs nepouˇz´ıv´ a a nˇekteˇr´ı autoˇri jej´ı pouˇzit´ı pˇr´ımo nedoporuˇcuj´ı [25]. 3.2.2

Return on Expectations

Druhou metodou, kterou lze k hodnocen´ı investic pouˇz´ıt, je ROE ve smyslu Return on Expectations (volnˇe pˇreloˇzeno: naplnˇen´ı oˇcekáván´ı) [28]. Spoˇc´ıv´ a v tom, ˇze se pˇred zahájen´ım kurzu jasnˇe stanov´ı, jak´ a oˇcekáv´ an´ı by mˇel splnit, respektive co a o kolik se zlepˇs´ı t´ım, ˇze


22

ˇ EM ´ jej zamˇestnanci absolvuj´ı. V principu se jedn´ a o nˇeco, co by se mˇelo stanovit V KAZD ˇ´ ˇ avˇsak ne vˇzdy se tomu tak dˇeje. Tato metoda to zd˚ PR IPADE, urazˇ nuje. Z´ akladem metody je stanoven´ı realistick´ ych oˇcekáv´ an´ı zmˇeny vybran´ ych ukazatel˚ u: • Kolik materiálu pracovn´ıci ve v´ yrobˇe uˇsetˇr´ı po absolvov´ an´ı ˇskolen´ı? • O kolik se zv´ yˇs´ı produktivita pr´ ace zamˇestnanc˚ u? • O kolik se zvednou prodeje prodejn´ıho t´ ymu? ´ eˇsnost programu se nakonec mˇeˇr´ı splnˇen´ım tˇechto kritéri´ı. V´ Uspˇ yhodou metody je, ˇze poskytne v´ yslednou a snadno interpretovatelnou cifru v procentech (v ˇcesk´ ych podm´ınk´ ach ponˇekud historicky zat´ıˇzené splnˇen´ı pl´ anu“, respektive naplnˇen´ı oˇcekáván´ı). Z´ asadn´ı nev´ yho” dou je, ˇze kvalita v´ ysledku z˚ ustává pˇr´ımo u ´mˇern´ a kvalitˇe oˇcekáván´ı, pˇri nevhodném stanoven´ı oˇcekáván´ı postr´ adaj´ı v´ ysledky smysl. Tato metoda m˚ uˇze b´ yt fin´ aln´ım zastˇreˇsen´ım nˇekter´ ych dalˇs´ıch metod. 3.2.3

Return on Knowledge

Posledn´ı metodou je ROK – Return on Knowledge (n´ avratnost znalost´ı), spoˇc´ıv´ a v nalezen´ı indik´ ator˚ u, pˇredevˇs´ım ve zp˚ usobu pr´ ace zamˇestnanc˚ u, které by mohly pˇr´ımo souviset se z´ısk´ an´ım nov´ ych znalost´ı a jejich uveden´ım do praxe, a sledov´ an´ı jejich zlepˇsen´ı. Don Cohen [7] navrhuje, ˇze tyto indik´ atory zdaleka nemus´ı b´ yt exaktn´ı, ale m˚ uˇze se jednat i o subjektivn´ı a kvalitativn´ı skuteˇcnosti, napˇr´ıklad o dokumentaci pˇr´ıpad˚ u z praxe, pˇri kter´ ych byly znalosti nabyté na ˇskolen´ı u ´spˇeˇsnˇe vyuˇzity, nebo hodnocen´ı n´ azor˚ u zamˇestnanc˚ u a zákazn´ık˚ u. C´ılem je podchytit, zda doˇslo k pˇreveden´ı nov´ ych znalost´ı do praxe vhodn´ ym zp˚ usobem. Na rozd´ıl od pˇredchoz´ı metody, kter´ a mˇeˇr´ı splnˇen´ı pˇredem dan´ ych c´ıl˚ u, tato metoda se zamˇeˇruje pˇredevˇs´ım na n´ asledné nalezen´ı a zdokumentován´ı pˇr´ınos˚ u vzdˇeláván´ı. Jej´ı u ´spˇeˇsné vyuˇzit´ı ovˇsem zásadnˇe závis´ı na zdravém u ´sudku hodnotitel˚ u pˇri hled´ an´ı a kvalifikaci v´ ystup˚ u.

3.3

Mˇ eˇ ren´ı v´ ysledk˚ u vzdˇ el´ av´ an´ı

Prvn´ım krokem k faktickému zjiˇstˇen´ı efektivity vzdˇeláván´ı je stanoven´ı skuteˇcn´ ych v´ ysledk˚ u vzdˇeláván´ı, pˇredevˇs´ım pak jeho pˇr´ınos˚ u pro podnik. 3.3.1

Pˇ et u ´ rovn´ı mˇ eˇ ren´ı v´ ysledk˚ u vzdˇ el´ av´ an´ı

Kirkpatrick popsal ˇctyˇri u ´rovnˇe kvality mˇeˇren´ı v´ ysledk˚ u vzdˇeláván´ı ve firmˇe [19]: • u ´roveˇ n reakce (pozitivn´ı, negativn´ı; spokojenost u ´ˇcastn´ık˚ u se ˇskolen´ım) – vypov´ıd´ a o pˇr´ınosech pro podnik nejménˇe, avˇsak je snadno zjistiteln´ a, • u ´roveˇ n nauˇcen´ı (zjiˇst’ov´ an´ı novˇe z´ıskan´ ych znalost´ı) – vypov´ıd´ a o efektivitˇe pˇred´ an´ı nov´ ych znalost´ı, ale nic neˇr´ık´ a o tom, zda zamˇestnanc˚ um nˇejak pomohou, • u ´roveˇ n chov´ an´ı (zjiˇst’ov´ an´ı, zda se nové znalosti projevuj´ı v kaˇzdodenn´ım chován´ı zamˇestnanc˚ u) – ukazuje, zda zamˇestnanci nové poznatky uplatˇ nuj´ı v praxi, • u ´roveˇ n v´ ysledk˚ u (zjiˇst’ov´ an´ı dopad˚ u vzdˇeláván´ı na re´ alnou v´ ykonnost a kvalitu pr´ ace) – zkoumán´ı, zda vzdˇelán´ı skuteˇcnˇe pˇrineslo pˇridanou hodnotu pro podnik ˇcili zda byl naplnˇen hlavn´ı c´ıl; toto se bohuˇzel se zjiˇst’uje nejobt´ıˇznˇeji. Hron´ık [15] a nˇekteˇr´ı dalˇs´ı autoˇri uv´ adˇej´ı jeˇstˇe p´ atou u ´roveˇ n:


23

• u ´roveˇ n postoj˚ u (zjiˇst’ov´ an´ı zmˇen postoj˚ u a pˇr´ıstup˚ u zamˇestnanc˚ u) – vstˇreb´ an´ı firemn´ı kultury nebo z´ısk´ an´ı nového pˇr´ıstupu k pr´ aci, formov´ an´ı osobnosti. 3.3.2

Metody zjiˇ st’ov´ an´ı pˇ r´ınos˚ u vzdˇ el´ av´ an´ı

Zjiˇstˇen´ı skuteˇcn´ ych pˇr´ınos˚ u konkrétn´ıho vzdˇel´ avac´ıho kurzu pro podnik nen´ı jednoduché, ve vˇetˇsinˇe pˇr´ıpad˚ u je to naopak ta nejobt´ıˇznˇejˇs´ı ˇcást v celém procesu hodnocen´ı efektivity. Snadno lze zjistit, co se zamˇestnanci nauˇcili, avˇsak nen´ı snadné kvantifikovat vztah mezi z´ısk´ an´ım znalost´ı a ekonomick´ ymi v´ ysledky. Samotné metody zjiˇstˇen´ı pˇr´ınosu kurzu mohou b´ yt n´ asleduj´ıc´ı, ˇcasto se pˇrekr´ yvaj´ı s meto’ dami zjiˇst ov´ an´ı potˇreb vzdˇeláv´ an´ı [26], [15], [1]: • Dotazn´ık spokojenosti – nejrychlejˇs´ı i na vyplnˇen´ı i vyhodnocen´ı, avˇsak subjektivn´ı; lze jej distribuovat ihned po kurzu nebo s odstupem, jedn´ a se o mˇeˇren´ı v´ ysledk˚ u na u ´rovni reakce: Kurz se mi l´ıbil a mysl´ım si, ˇze byl uˇziteˇcn´ y.“ ” • Dopis lektorovi/dopis sobˇ e – je vˇetˇsinou sestavov´ an (zadáván) s urˇcit´ ym odstupem. M´ a absolvent˚ um poskytnout prostor pro zamyˇslen´ı nad t´ım, co jim ˇskolen´ı skuteˇcnˇe pˇrineslo. Jeho kvalita ovˇsem do znaˇcné m´ıry závis´ı na schopnostech reflexe absolventa. Absolvent˚ um se ˇcasto navrhuje konkrétn´ı struktura dopisu a ot´ azky, které maj´ı zodpovˇedˇet, ˇc´ımˇz se dopis stává ménˇe strukturovan´ ym otevˇren´ ym dotazn´ıkem. Jeho vyhodnocen´ı je n´ aroˇcnˇejˇs´ı. Prim´ arnˇe zjiˇst’uje v´ ysledky téˇz na u ´rovni reakce. • Autofeedback – obdobnˇe jako dopis sobˇe je zamˇeˇren na reflexi absolventa (tento vˇsak m˚ uˇze probˇehnout formou rozhovoru) na téma, ˇceho se mu podaˇrilo absolvován´ım kurzu dosáhnout a v ˇcem se zlepˇsil. Ve spojen´ı s dalˇs´ımi metodami (napˇr. rozvojov´ ym plánem) m˚ uˇze b´ yt zásadn´ım elementem pˇri pl´ anov´ an´ı a uskuteˇcn ˇov´ an´ı rozvoje zamˇestnanc˚ u. C´ılem ’ je zjiˇst ovat informace na u ´rovni zmˇen chov´ an´ı a v´ ysledk˚ u (pˇr´ıpadnˇe i zmˇen postoj˚ u), avˇsak skuteˇcné v´ ysledky silnˇe závis´ı na sebehodnot´ıc´ıch schopnostech zamˇestnance. etn´ a vazba – znamená z´ısk´ an´ı hodnocen´ı (pokrok˚ u) od nadˇr´ızen´ ych, podˇr´ızen´ ych, • 360◦ zpˇ zákazn´ık˚ u i spolupracovn´ık˚ u vybraného zamˇestnance. Jedn´ a se o n´ aroˇcnou, avˇsak velmi informativn´ı metodu. Vˇetˇsinou se neprov´ ad´ı v n´ avaznosti na konkrétn´ı kurz, ale v r´ amci pravidelného (roˇcn´ıho, p˚ ulroˇcn´ıho) hodnocen´ı, coˇz m˚ uˇze b´ yt pˇri jej´ım vztaˇzen´ı ke konkrétn´ımu kurzu problém. Jej´ı vyhodnocen´ı je nároˇcné, avˇsak m˚ uˇze pˇrinést velmi relevantn´ı hodnocen´ı pˇr´ınos˚ u vzdˇeláv´ an´ı na u ´rovni zmˇen chov´ an´ı a v´ ysledk˚ u. • Test (pretest-posttest) – zamˇestnanci absolvuj´ı test schopnost´ı, vˇedomost´ı nebo dovednost´ı, kter´ y m˚ uˇze velice pˇresnˇe hodnotit pˇr´ınos na u ´rovni nauˇcen´ı. Pro pˇresnˇejˇs´ı posouzen´ı lze pretestem zmˇeˇrit poˇcáteˇcn´ı stav znalost´ı a posttestem stav po absolvován´ı kurzu. Efekt uˇcen´ı je velice pˇresnˇe d´ an rozd´ılem obou v´ ysledk˚ u. Tyto je moˇzné zanést za celou skupinu do grafu n´ ar˚ ustu znalost´ı. • Kontroln´ı skupina – ve vˇetˇs´ıch organizac´ıch je moˇzné porovn´ avat v´ ysledky skupin, které ˇskolen´ı absolvovaly, s tˇemi, které tak neuˇcinily; oˇciˇstˇen´ı od okoln´ıch vliv˚ u m˚ uˇze b´ yt obt´ıˇzné, avˇsak na druhou stranu lze z´ıskat velmi relevantn´ı mˇeˇren´ı na u ´rovni v´ ysledk˚ u. ˇ sen´ı pˇ • Reˇ r´ıpadov´ ych studi´ı – zamˇestnanci bud’to samostatnˇe, nebo v t´ ymu (pˇr´ıpadnˇe v r´ amci AC/DC) ˇreˇs´ı pˇr´ıpadové studie. Tato metoda je velmi nároˇcn´ a, avˇsak m˚ uˇze podat hluboké informace o schopnostech zamˇestnanc˚ u a pˇr´ınosech kurzu. • Zmˇ ena variabiln´ı ˇ c´ asti mzdy – u profes´ı, kde variabiln´ı sloˇzka mzdy pˇr´ımo závis´ı na pracovn´ım v´ ykonu, lze jej´ı zmˇenu pouˇz´ıt jako dobr´ y indik´ ator pˇr´ınosu ˇskolen´ı [15]. Vhodné


24

svázán´ı variabiln´ı sloˇzky mzdy s pracovn´ım v´ ykonem je ovˇsem ˇcasto obt´ıˇzné a tam, kde v´ ykon z´ avis´ı i na pr´ aci jin´ ych, je tato metoda ˇcasto kontraproduktivn´ı, protoˇze vede k frustraci a pracovn´ım konflikt˚ um. Proto lze tuto metodu pouˇz´ıt jen u nˇekter´ ych profes´ı a nav´ıc je potˇreba informace oˇcistit od dalˇs´ıch vliv˚ u. • Mˇ eˇ ren´ı spokojenosti z´ akazn´ık˚ u – samotné zjiˇst’ov´ an´ı spokojenosti (intern´ıch) zákazn´ık˚ u lze prov´ adˇet pˇr´ımo dotazov´ an´ım nebo ovˇeˇren´ım kvality sluˇzby pomoc´ı mystery shopping/mystery calling. Tato metoda b´ yv´ a ˇcasto jedn´ım z ukazatel˚ u, které se sleduj´ı pˇri zjiˇst’ován´ı ROE. M˚ uˇze podat relevantn´ı informace o zmˇen´ ach a u ´rovni znalost´ı, chov´ an´ı i v´ ysledk˚ u.

3.4

Zjiˇ st’ov´ an´ı n´ aklad˚ u na vzdˇ el´ av´ an´ı

Aˇc by se mohlo zd´ at, ˇze v modern´ıch u ´ˇcetn´ıch systémech nen´ı problém snadno z´ıskat vˇsechny n´ aklady na vzdˇeláv´ an´ı, nemus´ı to b´ yt pravda; mnoho n´ aklad˚ u, pˇredevˇs´ım ve formˇe uˇslé produktivity, se v u ´ˇcetn´ım systému nikdy neobjev´ı, a je proto potˇreba s nimi kalkulovat zvl´ aˇst’. Studie [34] identifikuje n´ asleduj´ıc´ı faktory vstupuj´ıc´ı do ceny vzdˇeláván´ı (pˇreloˇzeno a upraveno): • pˇ r´ımo – cena v´ yvoje a pˇr´ıpravy kurzu – odmˇena lektor˚ u – n´ akup placen´ ych informaˇcn´ıch zdroj˚ u – v´ yroba studijn´ıch pom˚ ucek – cestovné – n´ aklady na uˇcebnu • nepˇ r´ımo – uˇslá produktivita za ˇcistou dobu v´ yuky – uˇslá produktivita za nevyhnutelné prostoje pˇri bˇeˇzné v´ yuce (pˇrestávky, ˇcekán´ı a pod.) – uˇslá produktivita pˇri n´ızké efektivitˇe v´ yuky (m´ alo vyuˇzit´ y ˇcas) – uˇslá produktivita pˇri chybˇej´ıc´ı anebo nedostupné v´ yuce (práce bez dostateˇcn´ ych znalost´ı) – uˇslá produktivita pˇri ˇcekán´ı na v´ yuku (pokud se znalosti, napˇr. o novém produktu, nedostanou ke vˇsem vˇcas, obdobné jako v´ yˇse) – n´ aklady na korekce v pˇr´ıpadˇe nekonzistence pˇred´ avané informace, pokud bylo pouˇzito v´ yukov´ ych metod, které nezaruˇc´ı vˇsem student˚ um ekvivalentn´ı znalosti 3.4.1

Pˇ rehled n´ aklad˚ u na prezenˇ cn´ı kurz

Pˇredchoz´ı pˇrehled lze d´ ale konkretizovat a rozebrat na jednotlivé poloˇzky pro prezenˇcn´ı uˇcebnov´ y“ kurz (a d´ ale i pro e-learningov´ y kurz, coˇz umoˇzn´ı pˇresné srovn´ an´ı). Aˇc ve v´ ysledku ” prakticky vˇsechny n´ aklady na v´ yuku nese zamˇestnavatel, je pro jejich hled´ an´ı a urˇcen´ı v´ yhodné rozˇclenit tyto podle vzniku mezi zamˇestnance a zamˇestnavatele. Rozhoduj´ıc´ım kritériem pro pˇriˇrazen´ı je strana, jej´ıˇz ˇcinnost´ı, pˇr´ıpadnˇe vynucenou neˇcinnost´ı n´ aklady vznikly. Náklady oznaˇcené J jsou jednor´ azové, spojené s pˇr´ıpravou kurzu, pˇri jeho opakov´ an´ı se znovu nevyskytuj´ı nebo vyskytuj´ı ve znaˇcnˇe sn´ıˇzené (zanedbatelné) m´ıˇre.

´ ASPEKTY VZDEL ˇ AV ´ AN ´ Í KAPITOLA 3. EKONOMICKE 3.4.1.1

25

N´ aklady na stranˇ e zamˇ estnavatele

• n´ aklady na pˇr´ıpravu kurzu – n´ aklady na pˇr´ıpravu obsahu kurzu J ∗ odmˇena zamˇestnanc˚ u – n´ akup placen´ ych informaˇcn´ıch zdroj˚ u – n´ aklady na v´ yrobu uˇcebn´ıch pom˚ ucek – n´ aklady na pravidelnou aktualizaci kurzu • n´ aklady na organizaci kurzu – administrativa ∗ spojen´ a s pˇr´ıpravou kurzu J ∗ spojen´ a s aktualizac´ı kurzu – spojen´ a s v´ ybˇerem a pˇrihlaˇsován´ım u ´ˇcastn´ık˚ u na kurz – spojen´ a se zajiˇstˇen´ım kurzu (prostory, logistika) • n´ aklady na lektora – odmˇena lektora nebo uˇslá produktivita lektora, je-li tento z´ aroveˇ n pracovn´ıkem ∗ ∗ ∗ ∗

za za za za

ˇcas v´ yuky ˇcas pˇresunu ˇcas pˇr´ıpravy kurzu pˇr´ıpadné prostoje

– cestovné lektora • n´ aklady na uˇcebnu/v´ yukov´ y prostor – m´ıstnost, provoz, vybaven´ı a obsluha (propoˇcteno na základˇe n´ aklad˚ u ˇskolic´ıho centra) nebo n´ ajem • dalˇs´ı poloˇzky – utopené n´ aklady pˇri nutnosti realizovat kurz s niˇzˇs´ım obsazen´ım pro zajiˇstˇen´ı vˇcasného pˇred´ an´ı kl´ıˇcov´ ych kompetenc´ı 3.4.1.2

N´ aklady na stranˇ e zamˇ estnance

• n´ aklady spojené s v´ yukou – uˇsl´ y zisk/produktivita (respektive vyplacená mzda) ∗ ˇcas v´ yuky ∗ ˇcas pˇresunu do m´ısta v´ yuky ∗ za prostoje – cestovné a jiné s cestou spojené v´ ylohy • n´ aklady na neobsazené pracovn´ı m´ısto (uˇsl´ı zákazn´ıci, pˇresˇcasy koleg˚ u) • n´ aklady na ˇcekán´ı na vzdˇeláván´ı


26

– uˇsl´ y zisk/sn´ıˇzená produktivita za dobu ˇcekán´ı na kurz (pr´ ace bez kl´ıˇcov´ ych znalost´ı v dobˇe, kdy ˇceká na absolvován´ı kurzu; m˚ uˇze b´ yt znaˇcn´ a, pokud jsou zamˇestnanci pˇrij´ımáni pr˚ ubˇeˇznˇe) Z´ıskan´ y pˇrehled náklad˚ u prezenˇcn´ı v´ yuky poslouˇz´ı jako vstupn´ı materiál pro dalˇs´ı anal´ yzu a srovn´ an´ı s n´ aklady na e-learning. 3.4.2

Pˇ rehled n´ aklad˚ u na elektronick´ y kurz

Jedn´ a se o kurz konan´ y plnˇe distanˇcn´ı formou pomoc´ı poˇc´ıtaˇce, pˇri kterém nemus´ı zamˇestnanec opouˇstˇet své souˇcasné pracovn´ı m´ısto, které je ke studiu vhodnˇe vybaveno. 3.4.2.1

Na stranˇ e zamˇ estnavatele

• pˇr´ıprava kurzu J – n´ aklady na pˇr´ıpravu obsahu kurzu J – n´ akup placen´ ych informaˇcn´ıch zdroj˚ uJ – pˇr´ıprava elektronické podoby J ∗ pˇreveden´ı materiál˚ u do elektronické podoby J ∗ nasazen´ı kurzu na server J – n´ aklady na pravidelnou aktualizaci kurzu • provoz kurzu – provoz serveru ∗ spr´ ava serveru ∗ licence na pouˇz´ıvan´ y software – ˇcas (plat) lektora (zahrnuje-li kurz odevzd´ aván´ı a vyhodnocov´ an´ı materiál˚ u ˇci konzultace s lektorem) – ˇcas moderátora v diskusn´ıch m´ıstnostech (má-li kurz diskusn´ı m´ıstnosti, m˚ uˇze a nemus´ı b´ yt totoˇzn´ y s lektorem) • n´ aklady na organizaci kurzu – administrativa ∗ spojen´ a s pˇr´ıpravou kurzu J ∗ spojen´ a s v´ ybˇerem a pˇrihlaˇsován´ım u ´ˇcastn´ık˚ u na kurz (pokud nen´ı plnˇe elektronická) 3.4.2.2

Na stranˇ e zamˇ estnance

• n´ aklady spojené s v´ yukou – uˇsl´ y zisk/produktivita zamˇestnance (respektive vyplácená mzda) ∗ ˇcas v´ yuky – uˇslá produktivita pracovn´ıho m´ısta ∗ vyuˇzit´ı pracovn´ıho m´ısta k neproduktivn´ı“ ˇcinnosti (pˇr´ıpadnˇe n´ aklady na ” vyhrazené studijn´ı m´ısto“) ”

´ ASPEKTY VZDEL ˇ AV ´ AN ´ Í KAPITOLA 3. EKONOMICKE 3.4.3

27

Pˇ redpokl´ adan´ e u ´ spory spojen´ e s nasazen´ım e-learningu

Spr´ avná implementace e-learningu pro ˇreˇsen´ı podnikov´ ych vzdˇelávac´ıch potˇreb pˇrin´ aˇs´ı u ´spory n´ aklad˚ u, pˇredevˇs´ım pak v oblastech: • v´ ydaj˚ u na cestován´ı, ubytov´ an´ı a stravné, • sn´ıˇzen´ı nepˇr´ıtomnosti pracovn´ık˚ u na pracoviˇsti, • v´ ydaj˚ u na lektory, uˇcebny a technické prostˇredky, • odbour´ an´ı rizik spojen´ ych s odloˇzen´ım vzdˇeláván´ı z kapacitn´ıch d˚ uvod˚ u, • d´ıky zv´ yˇsen´ı pˇr´ıstupnosti vzdˇeláván´ı docház´ı k odbour´ aván´ı n´ aklad˚ u kv˚ uli nevzdˇeláv´ an´ı. 3.4.4

Rozbor n´ aklad˚ u na v´ yvoj elektronick´ eho kurzu

Pˇred rozborem konkrétn´ıho elektronického kurzu bych se r´ ad vˇenoval nˇekter´ ym obecn´ ym publikovan´ ym poznatk˚ um t´ ykaj´ıc´ım se struktury náklad˚ u na e-learning a elektronické kurzy. Stˇeˇzejn´ım poznatkem vˇsech studi´ı je fakt, ˇze znaˇcná ˇcást n´ aklad˚ u spojen´ ych s elektronick´ ym kurzem (obecnˇe e-learningem) je jednor´ azov´ ych a spojen´ ych pˇredevˇs´ım s jeho zavádˇen´ım, pˇr´ıpravou a rozˇsiˇrov´ an´ım. Nároˇcnost pˇr´ıpravy je ovˇsem znaˇcn´ a. V porovn´ an´ı s pˇr´ıpravou klasického prezenˇcn´ıho kurzu se m˚ uˇze skuteˇcnˇe jednat aˇz o násobky, jak uv´ adˇej´ı nˇekteré studie. Podle vˇetˇsiny studi´ı jsou n´ aklady na vytv´ aˇren´ı e-learningov´ ych kurz˚ u zhruba dvacetkr´ at vyˇsˇs´ı neˇz n´ aklady na vytv´ aˇren´ı kurz˚ u tradiˇcn´ıch. Pokud jde o ˇcas, potom na jednu hodinu e-learningové aktivity uˇzivatele je potˇreba asi 200 hodin pr´ ace oproti 10 aˇz 20 hodin´ am, které potˇrebuje lektor na vývoj jedné hodiny tradiˇcn´ıho kurzu. [2] (upraveno) Nˇekteˇr´ı autoˇri vˇsak nevid´ı rozd´ıl takto z´ asadn´ı, Paul T. Walliker [34] uv´ ad´ı, ˇze Caterpillar pˇri odhadov´ an´ı n´ aroˇcnosti pˇr´ıpravy kurzu poˇc´ıt´ a, ˇze pˇr´ıprava elektronické verze zabere pˇribliˇznˇe 3x v´ıce ˇcasu neˇzli pˇr´ıprava verze prezenˇcn´ı. Tento fakt bude podrobnˇeji rozebr´ an v následuj´ıc´ı kapitole. Obdobn´ ym zp˚ usobem lze uvaˇzovat i o nákladech na nasazen´ı e-learningu jako celkového ˇreˇsen´ı podnikov´ ych vzdˇelávac´ıch potˇreb. N´ akup hardwarového vybaven´ı, potˇrebn´ ych systém˚ u, ˇ jejich integrace do podnikové s´ıtˇe, vyˇskolen´ı zamˇestnanc˚ u u ´tvaru R´ızen´ı znalost´ı pro jejich pouˇz´ıv´ an´ı a zaveden´ı prvn´ıch kurz˚ u pˇredstavuj´ı znaˇcn´ y finanˇcn´ı v´ ydaj, kter´ y mnohé firmy ˇ zat´ım odrazuje od vyuˇzit´ı této technologie. Cásteˇcnˇe jej lze redukovat pron´ ajmem ˇci n´ akupem vzdˇeláván´ı jako sluˇzby [37]. 3.4.4.1

Proˇ c je v´ yvoj elektronick´ eho kurzu n´ akladnˇ ejˇ s´ı?

Ve zkratce proto, ˇze stoj´ı v´ıce pr´ ace. Pˇri pˇr´ıpravˇe prezenˇcn´ı v´ yuky lektorovi staˇc´ı promyslet základn´ı strukturu v´ ykladu a pˇripravit pro ni potˇrebné podklady; pˇr´ıpadné speciáln´ı pˇr´ıpady nebo doplˇ nuj´ıc´ı a ujasˇ nuj´ıc´ı informace m˚ uˇze zaˇradit aˇz bˇehem v´ yuky, pokud o nˇe bude zájem. Naopak pˇri pˇr´ıpravˇe e-learningového kurzu mus´ı (pokud chce vytvoˇrit dobr´ y kurz) vyuˇcuj´ıc´ı promyslet vˇsechny moˇzné dotazy, nejasnosti a problémy dopˇredu a v kurzu na nˇe pˇripravit odpovˇedi, jinak hroz´ı, ˇze se student dostane do nepˇr´ıjemné situace, kdy si nev´ı rady a nenalézá odpovˇed’, coˇz je velice frustruj´ıc´ı. Fakt, ˇze student proch´ az´ı kurzem s´ am, zd˚ urazˇ nuje potˇrebu vhodného didaktického uspoˇra´d´ an´ı l´ atky. Nav´ıc je nezbytné pˇripravit elektronickou verzi vhodnou pro pouˇz´ıvan´ y LMS, kterou ˇcasto mus´ı dˇelat profesionáln´ı program´ ator.


28 3.4.4.2

N´ astin procesu v´ yvoje elektronick´ eho kurzu

Na v´ yvoji elektronického kurzu by se mˇely pod´ılet osoby s n´ asleduj´ıc´ı odbornost´ı: • pedagog, odborn´ık na didaktiku (Instructional Designer), • garant, resp. autor obsahu (SME, Subject Matter Expert), • grafik, respektive tv˚ urce multimédi´ı, • programátor. Pedagog a garant obsahu b´ yvaj´ı ˇcasto jednou osobou. Kumulace ostatn´ıch rol´ı do jedné osoby vˇetˇsinou neb´ yv´ a ˇzádouc´ı, protoˇze kaˇzd´ a z nich vyˇzaduje jin´ y typ znalost´ı a pˇredevˇs´ım jin´ y typ uvaˇzován´ı. Napˇr´ıklad dobˇr´ı program´ atoˇri m´ alokdy m´ıvaj´ı dobré didaktické schopnosti. Standardn´ı postup v´ yvoje kurzu je dle popisu firmy Kontis [27], jednoho z pˇredn´ıch ˇcesk´ ych dodavatel˚ u elektronického vzdˇeláván´ı, n´ asleduj´ıc´ı: • Autoˇri obsahu a didaktiˇct´ı pracovn´ıci pˇriprav´ı obsah kurzu pomoc´ı prostˇredk˚ u jim bl´ızk´ ych, napˇr. dokument˚ u MS Word ˇci PowerPoint; pop´ıˇs´ı poˇzadované interaktivity kurzu (zpˇetné dotazy, postupné odkr´ yv´ an´ı, reakce na akce studenta ˇci simulace) a pouˇzitá multimédia pomoc´ı slovn´ıho popisu. • Programátoˇri kurz sestav´ı a naprogramuj´ı poˇzadovanou interaktivitu. Tv˚ urci médi´ı (zvukaˇri, grafici, animátoˇri ...) dodaj´ı potˇrebn´ a média. • Po vytvoˇren´ı jde kurz k pˇripom´ınkov´ an´ı zpˇet autor˚ um obsahu. • Pokud vznikl nesoulad mezi z´ amˇery autor˚ u a v´ ysledkem, cel´ y cyklus se opakuje aˇz do jejich odstranˇen´ı.

3.5

Mˇ eˇ ren´ı v´ yhodnosti e-learningu

C´ılem této ˇcásti je rozebrat elektronické vzdˇeláván´ı z ekonomického hlediska a rozkr´ yt vztah mezi n´ aklady na vzdˇeláv´ an´ı a poˇctem u ´ˇcastn´ık˚ u. Samotné urˇcen´ı pˇr´ınos˚ u vzdˇeláv´ an´ı je vˇetˇsinou nesm´ırnˇe obt´ıˇzné. Avˇsak protoˇze se v souˇcasné dobˇe mnoho anal´ yz efektivity e-learningu zab´ yv´ a posouzen´ım v´ yhodnosti jeho pˇr´ıpadného zaveden´ı, lze ˇcasto narazit na pˇr´ıpad, kdy nen´ı nezbytné zjistit celkovou efektivitu vzdˇeláván´ı, ale pouze srovnat e-learning s jiˇz existuj´ıc´ım systémem. 3.5.1

Princip ekvivalentn´ıho pˇ r´ınosu

Zat´ımco pˇri anal´ yze v´ yhodnosti investic do vzdˇeláván´ı jako takového je tˇreba srovn´ avat na jedné stranˇe jeho n´ aklady a na druhé stranˇe jeho pˇr´ınosy, v pˇr´ıpadˇe nasazen´ı e-learningu v podniku se lze ˇcasto setkat s pˇr´ıstupem, kdy se nesrovn´ avaj´ı n´ aklady a pˇr´ınosy, ale n´ aklady zaveden´ı e-learningu a n´ aklady dosud uˇ z´ıvan´ ych vzdˇ el´ avac´ıch metod. Tento pˇr´ıstup vych´ az´ı z pˇredpokladu, ˇze souˇcasná u ´roveˇ n vzdˇeláván´ı je nezbytn´ a pro plnˇen´ı c´ıl˚ u podniku a diskuse se vede pouze v rovinˇe, jak ji dos´ ahnout s co nejniˇzˇs´ımi náklady. Ve své pr´ aci budu tento pˇr´ıstup naz´ yvat principem ekvivalentn´ıho pˇ r´ınosu“. ”

´ ASPEKTY VZDEL ˇ AV ´ AN ´ Í KAPITOLA 3. EKONOMICKE 3.5.1.1

29

V´ yhody principu ekvivalentn´ıho pˇ r´ınosu:

• je relativnˇe jednoduch´ y, protoˇze vˇetˇsina vstupn´ıch u ´daj˚ u je pˇresnˇe vyˇc´ısliteln´ a, • lze se vyhnout nepˇresn´ ym osobn´ım a ˇcasto zaujat´ ym odhad˚ um, • celkov´ a pracnost je vˇetˇsinou v´ yraznˇe niˇzˇs´ı, • pro veden´ı jsou u ´spory ˇcasto dostateˇcnˇe siln´ ym argumentem. Na druhou stranu pˇrin´ aˇs´ı nˇekolik ot´ azek, kter´ ymi by se mˇeli zodpovˇedn´ı personalisté d˚ uslednˇe zab´ yvat. Vˇetˇsina z nich leˇz´ı pˇredevˇs´ım v rovinˇe soft“ aspekt˚ u vzdˇeláván´ı. Vycházej´ı ” z toho, ˇze elektronick´ y kurz nelze i pˇri stejném faktickém obsahu vˇzdy povaˇzovat za ekvivalentn´ı, protoˇze nˇekteré informace lze jen obt´ıˇznˇe pˇredat elektronicky, napˇr´ıklad: • emoˇcn´ı postoje, • identifikaci s t´ ymem a firmou, • upevnˇen´ı firemn´ıch hodnot a firemn´ı kultury. Pˇri uˇzit´ı principu ekvivalentn´ıho pˇr´ınosu je proto potˇreba vˇzdy peˇclivˇe a zodpovˇednˇe zváˇzit, zda je pˇredpoklad srovnateln´ ych v´ ysledk˚ u splniteln´ y a zda c´ılem konkrétn´ıho kurzu nebylo i nˇeco dalˇs´ıho, neˇzli pouhé pˇred´ an´ı fakt˚ u. 3.5.2

Pr´ ace s obt´ıˇ znˇ e mˇ eˇ riteln´ ymi efekty vzdˇ el´ av´ an´ı

Jak jiˇz bylo uvedeno, nˇekteré efekty vzdˇeláván´ı lze mˇeˇrit velmi obt´ıˇznˇe, protoˇze se projevuj´ı pouze dlouhodobˇe a zprostˇredkovanˇe. Pˇritom se vˇsak ˇcasto jedn´ a o aspekty, které jsou pro udrˇzen´ı dlouhodobé vysoké loajality a produktivity zamˇestnanc˚ u stˇeˇzejn´ı. Jedn´ a se pˇredevˇs´ım o n´ asleduj´ıc´ı aspekty vzdˇelávac´ıho procesu: • pˇrenos a upevˇ nov´ an´ı firemn´ı kultury (styl pr´ ace a komunikace, ˇreˇsen´ı problém˚ u, vzorce chov´ an´ı, zp˚ usoby firemn´ıho r˚ ustu), • upevnˇen´ı správn´ ych postoj˚ u a pˇr´ıstup˚ u (k pr´ aci i k zákazn´ık˚ um), • integrace/desintegrace pracovn´ıho kolektivu (pozn´ an´ı spolupracovn´ık˚ u, integrace po profesn´ı i osobn´ı stránce), • hlubˇs´ı pozn´ av´ an´ı a vhled do fungov´ an´ı firmy (procesy, metody, postoje, lidé), • pˇred´ av´ an´ı praktick´ ych zkuˇsenost´ı mezi u ´ˇcastn´ıky (napˇr. mezi jednotliv´ ymi prodejn´ımi t´ ymy), • neform´ aln´ı sd´ılen´ı kontakt˚ u (na kl´ıˇcové osoby ve firmˇe nebo oboru), • pˇr´ımá zpˇetn´ a vazba na lektora, kter´ a m˚ uˇze m´ıt vysok´ y v´ yznam, pokud je lektor jedn´ım z pracovn´ık˚ u firmy a m˚ uˇze se tak neformálnˇe dozvˇedˇet o skuteˇcném stavu vˇec´ı na niˇzˇs´ıch u ´rovn´ıch. Vhodn´ a pr´ ace s tˇemito aspekty dokáˇze b´ yt elementem, kter´ y z individu´ aln´ıch pracovn´ık˚ u vytv´ aˇr´ı dobˇre funguj´ıc´ı stroj u ´spˇeˇsné firmy. V dneˇsn´ı dobˇe se setkáváme se specifick´ ymi vzdˇelávac´ımi aktivitami pˇr´ımo zamˇeˇren´ ymi t´ımto smˇerem (napˇr. teambuilding), avˇsak mnoho bˇeˇzn´ ych vzdˇelávac´ıch aktivit zprostˇredkov´ av´ a podobné efekty mimodˇek t´ım, ˇze na jedno m´ısto


30

soustˇred´ı lidi z r˚ uzn´ ych ˇcást´ı firmy a bˇehem pˇrestávek jim poskytne prostor k neformáln´ımu hovoru. Nelze vˇsak jednoznaˇcnˇe ˇr´ıci, kter´ y zp˚ usob vzdˇeláván´ı je v této oblasti v´ yhodnˇejˇs´ı. e-Learningov´ y kurz mohou vytv´ aˇret skuteˇcnˇe odborn´ıci, kteˇr´ı jsou s problematikou pr´ ace s tˇemito aspekty obeznámeni a mohou vhodnˇe formovat studenta vhodn´ ym kontextov´ ym zaˇclenˇen´ım potˇrebn´ ych informac´ı i do jiné l´ atky (napˇr´ıklad v´ ybˇerem vhodn´ ych demonstraˇcn´ıch pˇr´ıklad˚ u a souvisej´ıc´ıch text˚ u). Efekt prezenˇcn´ıho vzdˇel´ aván´ı nav´ıc silnˇe závis´ı na schopnostech konkrétn´ıho lektora a aktuáln´ım sloˇzen´ı student˚ u, proto zdaleka nelze ˇr´ıci, ˇze prezenˇcn´ı vzdˇeláván´ı ˇreˇs´ı zm´ınˇenou problematiku vˇzdy. V kaˇzdém pˇr´ıpadˇe se jedn´ a o relativnˇe neprob´ adanou oblast, jej´ıˇz hlubˇs´ı anal´ yza by vydala na celou knihu. Proto pouze zm´ın´ım, ˇze zváˇzen´ı tˇechto aspekt˚ u v pˇr´ıpadˇe posuzován´ı v´ yhodnosti r˚ uzn´ ych metod vzdˇeláv´ an´ı je nezbytné, avˇsak nebudu se pokouˇset téma dále rozeb´ırat a kvantifikovat. Z´ ajemce odkáˇzi napˇr´ıklad na [36]. 3.5.3

Specifika elektronick´ eho vzdˇ el´ av´ an´ı

Pˇri posuzován´ı v´ yhodnosti elektronického vzdˇeláván´ı (ˇci elektronick´ ych kurz˚ u) je potˇreba m´ıt na pamˇeti nˇekolik specifik. U e-ˇza ´ka pˇredpokl´ ad´ ame z´ akladn´ı dovednosti pr´ ace s PC. Rovnˇeˇz oˇcek´ av´ ame z´ akladn´ı znalosti pr´ ace s internetem. Pokud n´ aˇs ˇza ´k takové dovednosti nem´ a, mus´ıme poˇc´ıtat s t´ım, ˇze provoz systému e-learningu mus´ı zaˇc´ıt pr´ avˇe kurzy tˇechto dovednost´ı. [26] (upraveno) V´ yskyt tohoto problému je spjat pˇredevˇs´ım s typem podniku. D´ıky skuteˇcnˇe rychlému rozˇsiˇrov´ an´ı internetu do dom´ acnost´ı a osobn´ıho ˇzivota lid´ı lze ovˇsem konstatovat, ˇze tento problém pozvolna ustupuje. Studijn´ı materiály, které zamˇestnanec dostal na prezenˇcn´ım kurzu, m˚ uˇze v pˇr´ıpadˇe zájmu studovat i ve svém volném ˇcase mimo pracoviˇstˇe. To nemus´ı b´ yt u elektronického vzdˇeláván´ı vˇzdy moˇzné nebo praktické, ˇcasto je potˇreba z´ıskat vzdálen´ y pˇr´ıstup do firemn´ı s´ıtˇe, coˇz vyˇzaduje specifické softwarové prostˇredky a nastaven´ı (a m˚ uˇze pro firmu pˇredstavovat bezpeˇcnostn´ı riziko) nebo je nezbytné tisknout studijn´ı materiály na pap´ır (coˇz bylo u prezenˇcn´ıho kurzu ˇcasto zajiˇstˇeno centr´ alnˇe – organizátorem), v ˇcemˇz mohou b´ yt zamˇestnanci omezeni. Naopak pozitivn´ım specifikem elektronick´ ych kurz˚ u je fakt, ˇze mohou s relativnˇe n´ızk´ ymi, v dneˇsn´ı dobˇe ˇcasto takˇrka nulov´ ymi, náklady dos´ ahnout i mimo podnik a lze jejich prostˇrednictv´ım efektivnˇe umoˇznit vzdˇeláv´ an´ı napˇr´ıklad z´ akazn´ık˚ um ˇci dalˇs´ım partner˚ um, coˇz by dˇr´ıve nebylo ekonomicky re´ alné [26]. Napˇr´ıklad spoleˇcnost Volvo Car Corporation na svém webu nab´ız´ı celou ˇradu multimedi´ aln´ıch kurz˚ u na téma, jak peˇcovat o své vozidlo [46]. 3.5.4

Anal´ yza bodu zvratu nasazen´ı e-learningu

Hlavn´ı teze ekonomick´ e anal´ yzy e-learningu lze shrnout n´ asledovnˇ e: • poˇcáteˇcn´ı n´ aklady na pˇr´ıpravu elektronického kurzu jsou v´ yraznˇe vyˇsˇs´ı, • moˇznost znovupouˇzit´ı, respektive ˇs´ıˇren´ı vˇetˇs´ımu poˇctu student˚ u je vyˇsˇs´ı, • margináln´ı n´ aklady spojené s kaˇzd´ ym dalˇs´ım studentem jsou relativnˇe n´ızké (v´ yjimkou jsou synchronn´ı kurzy ˇci blended kurzy). Protoˇze elektronické vzdˇeláv´ an´ı pˇrin´ aˇs´ı vyˇsˇs´ı poˇcáteˇcn´ı n´ aklady, avˇsak sniˇzuje n´ aklady na vzdˇeláván´ı jednoho studenta (tam, kde jej lze efektivnˇe nasadit), rozhodnut´ı o tom, kter´ y typ


31

v´ yuky bude vhodnˇejˇs´ı (prezenˇcn´ı x elektronická), se transformuje v u ´lohu hled´ an´ı bodu zvratu neboli poˇctu student˚ u, pro kter´ y se jiˇz nasazen´ı elektronického vzdˇeláván´ı vyplat´ı. T´ımto problémem se zab´ yval napˇr´ıklad Paul T. Walliker z Caterpillar University; své v´ ysledky publikoval ve studii [34], ze které v nˇekolika bodech ˇcerp´ a i tato pr´ ace. Zm´ınˇen´ a studie je velice zaj´ımavá, avˇsak jej´ı nev´ yhodou je zvolené mˇeˇr´ıtko vztaˇzené k velké nadn´ arodn´ı korporaci – kurz pro 100 student˚ u je povaˇzován za velmi mal´ y, menˇs´ımi se studie v˚ ubec nezab´ yv´ a, a naopak velk´ y kurz m˚ uˇze b´ yt aˇz pro 40 000 ˇzák˚ u. Proto jsou nˇekteré z´ıskané ˇ irelevantn´ı. Studie doch´ v´ ysledky v podm´ınk´ ach CR az´ı k tomu, ˇ ze pˇ ri takto velk´ ych poˇ ctech ˇ z´ ak˚ u je e-learning vˇ zdy levnˇ ejˇ s´ı. Jedn´ım z c´ıl˚ u této práce je proto podrobnˇeji prozkoumat ekonomiku elektronického vzdˇeláván´ı v pˇr´ıpadˇe pouh´ ych des´ıtek student˚ u. Obdobn´ ym tématem se v ˇsirˇs´ım pohledu zab´ yval také Brandon Hall ve studii [14]. Anal´ yzou situace v 8 velk´ ych firm´ ach (napˇr.: IBM, Cisco Systems, Shell) docház´ı k z´ avˇeru, ˇze elektronické vzdˇeláv´ an´ı je ekonomicky efektivn´ı a podrobnˇeji rozeb´ır´ a podm´ınky, které je potˇreba dodrˇzet, aby toho bylo dosaˇzeno (ˇra´dovˇe alespoˇ n stovky zájemc˚ u jsou jednou z nich). Ve veˇrejnˇe dostupné ˇcásti studie jsou dostupná pouze souhrnn´ a ˇc´ısla. Eger [11] vˇsak uv´ ad´ı minimáln´ı potˇrebn´ y poˇcet k dosaˇzen´ı v´ yhodnosti e-learningu okolo 1 000 student˚ u. Tyto rozd´ılné v´ ysledky jsou d˚ uvodem k hlubˇs´ımu zamyˇslen´ı a zkoumán´ı problematiky. V n´ asleduj´ıc´ı kapitole proto provedu podrobnou anal´ yzu bodu zvratu na datech z konkrétˇ n´ıho kurzu CSOB, a. s. a pˇredstav´ım dva modely pro jej´ı pro obecné vyhodnocen´ı v´ yhodnosti a nalezen´ı bodu zvratu na z´ akladˇe vstupn´ıch parametr˚ u kurzu.

3.6

Shrnut´ı kapitoly

Aˇc je v´ yznam systematického vzdˇeláván´ı vlastn´ıch zamˇestnanc˚ u pro u ´spˇeˇsn´ y a dlouhodob´ y chod a rozvoj firmy nepopirateln´ y, nelze ˇr´ıci, ˇze by kaˇzdé vzdˇeláván´ı bylo pˇr´ınosem; vˇzdy je tˇreba peˇclivˇe sledovat jeho pˇr´ınosy a náklady a zjiˇst’ovat, zda na nˇej vynaloˇzené prostˇredky byly uˇzity efektivnˇe. Vypoˇcten´ı n´ avratnosti investice do vzdˇeláván´ı by bylo v tomto kontextu nejvhodnˇejˇs´ım ukazatelem. Jeho spolehlivé urˇcen´ı v praxi vˇsak nen´ı z mnoha d˚ uvod˚ u re´ alné, a proto existuje nˇekolik dalˇs´ıch metod, které se snaˇz´ı efektivitu vzdˇeláván´ı zjistit jin´ ym zp˚ usobem, jedn´ a se pˇredevˇs´ım o Return on Expectation a Return on Knowledge. Zjiˇstˇen´ı pˇr´ınos˚ u vzdˇeláv´ an´ı pro zamˇestnance lze provést napˇr´ıklad dotazn´ıkem spokojenosti, zpracován´ım dopisu lektorovi nebo sobˇe, autofeedbackem, 360◦ zpˇetnou vazbou, testem, porovn´ an´ım v´ ysledk˚ u s kontroln´ı skupinou, ˇreˇsen´ım pˇr´ıpadov´ ych studi´ı, sledován´ım zmˇen variabiln´ı ˇcásti mzdy, mˇeˇren´ım spokojenosti zákazn´ık˚ u nebo kombinac´ı tˇechto metod. Rozbor n´ aklad˚ u na vzdˇeláv´ an´ı odhalil, ˇze e-learning má ve srovn´ an´ı s prezenˇcn´ım vzdˇeláván´ım vyˇsˇs´ı pod´ıl fixn´ıch náklad˚ u a relativnˇe niˇzˇs´ı pod´ıl variabiln´ıch náklad˚ u, vˇetˇsina variabiln´ıch náklad˚ u prezenˇcn´ı v´ yuky je nasazen´ım elektronického vzdˇeláván´ı eliminována a naopak v´ yvoj elektronického kurzu (obecnˇe zaveden´ı e-learningu) je podstatnˇe n´ aroˇcnˇejˇs´ı neˇz pˇr´ıprava prezenˇcn´ıho vzdˇel´ av´ an´ı. Rozhodnut´ı o nasazen´ı e-learningu je proto ˇcasto klasickou u ´lohou hled´ an´ı bodu zvratu. Pˇri rozhodov´ an´ı o tom, zda e-learning nasadit, ˇcasto docház´ı ke zjednoduˇsen´ı rozhodovac´ıho problému t´ım, ˇze souˇcasná potˇreba vzdˇeláván´ı je povaˇzována za danou a nemˇennou a hled´ a se pouze nejlevnˇejˇs´ı metoda, jak j´ı dosáhnout, tento pˇr´ıstup lze nazvat metodou ekvivalentn´ıho pˇr´ınosu. Pˇri uˇzit´ı této metody je vˇsak tˇreba m´ıt na pamˇeti, ˇze vzdˇeláván´ı má i nˇekteré obt´ıˇznˇe mˇeˇritelné aspekty, jako napˇr´ıklad upevˇ nov´ an´ı firemn´ı kultury, integrace pracovn´ıho kolektivu, pˇred´ aván´ı praktick´ ych zkuˇsenost´ı mezi u ´ˇcastn´ıky a neform´ aln´ı sd´ılen´ı kontakt˚ u, jejichˇz pˇr´ınos lze jen obt´ıˇznˇe hodnotit a které e-learning nemus´ı pˇrin´ aˇset.

ˇ Vzdˇ el´ av´ an´ı zamˇ estnanc˚ u v CSOB

33

´ ˚ NA VZDEL ˇ AV ´ AN ´ Í V CSOB ˇ KAPITOLA 4. ROZBOR NAKLAD U

35

ˇ 4 Rozbor n´ aklad˚ u na vzdˇ el´ av´ an´ı v CSOB 4.1

ˇ O spoleˇ cnosti CSOB a. s.

ˇ CSOB byla zaloˇzena v roce 1964 jako jedin´ a banka pro poskytován´ı sluˇzeb v oblasti financov´ an´ı ˇ zahraniˇcn´ıho obchodu. Po roce 1989 postupnˇe CSOB rozˇs´ıˇrila svou ˇcinnost o ˇsirokou paletu sluˇzeb pro bˇeˇzné pr´ avnické a fyzické osoby. V ˇcervnu 1999 byla privatizov´ ana a majoritn´ım vlastn´ıkem se stala belgická KBC Bank (souˇcást Skupiny KBC), jeˇz patˇr´ı mezi nejvˇetˇs´ı finanˇcn´ı ˇ skupiny ve Stˇredn´ı Evropˇe. V ˇcervnu 2000 CSOB pˇrevzala Investiˇcn´ı a Poˇstovn´ı banku, a.s. ˇ Základn´ı u ´daje o CSOB relevantn´ı pro tuto pr´ aci ukazuje tabulka 4.1. Dalˇs´ı informace o bance jsou k dispozici na stránkách http://www.csob.cz/. Zamˇestnanci (na pln´ yu ´vazek) Klienti Poboˇcky

6 677 2 949 tis. 216

ˇ Tabulka 4.1: Z´ akladn´ı u ´daje o spoleˇcnosti CSOB, a. s. platné k 30.6.2007 [33]

4.2 4.2.1

ˇ Souˇ casn´ y stav vzdˇ el´ av´ an´ı v CSOB Rozsah vzdˇ el´ av´ an´ı ˇ Absolutn´ı n´ aklady na vzdˇel´ av´ an´ı ˇcinily v CSOB v roce 2006 cca 105 milion˚ u (za ˇskolen´ı a tréninky banka roˇcnˇe zaplat´ı cca 42 milion˚ u Kˇc) a zamˇestnanci pˇri nˇem str´ avili témˇeˇr 80 000 ˇclovˇekodn˚ u. V roce 2006 str´ avil pr˚ umˇern´ y zamˇestnanec na ˇskolen´ı témˇeˇr 10 dn´ı, coˇz je skoro trojn´ asobek celoevropského pr˚ umˇeru (3,4 dne) z roku 2005. Bˇehem tˇechto dn´ı se zamˇestnanec z´ uˇcastnil zejména odborn´ ych kurz˚ u (produktov´ ych, poˇc´ıtaˇcových apod.), jazykov´ ych a kurz˚ u soft-skills. [24]

V roce 2007 náklady na vzdˇeláván´ı a ˇskolen´ı zamˇestnanc˚ u vzrostly aˇz na 129 mil. Kˇc [33], ˇ ˇ Vzdˇelávac´ım t´ım se CSOB ˇrad´ı k vedouc´ım podnik˚ um v oblasti vzdˇeláván´ı zamˇestnanc˚ u v CR. program˚ um je pˇrisuzována znaˇcn´ a váha i odpov´ıdaj´ıc´ı v´ yznam v podnikové struktuˇre. 4.2.2

ˇ ˇ Clenˇ en´ı intern´ıch vzdˇ el´ avac´ıch akc´ı poˇ ra ´dan´ ych v CSOB

• Katalogov´ e – vˇsechny standardn´ı vzdˇelávac´ı akce (kurzy, ˇskolen´ı), jsou souˇcást´ı Katalogu ˇ ˇskolen´ı CSOB. Tˇemto kurz˚ um se bude vˇenovat dalˇs´ı ˇcást této práce. – produktov´ a ˇskolen´ı – kurzy soft skills – jazykové kurzy – kurzy poˇc´ıtaˇcov´ ych dovednost´ı – kurzy povinné ze zákona • Mimokatalogov´ e – specifické a jednor´ azové vzdˇelávac´ı akce vycházej´ıc´ı z okamˇzité speciˇ fické potˇreby jednotliv´ ych u ´tvar˚ u CSOB, pˇr´ıpadnˇe reaguj´ıc´ı na zmˇeny s celobankovn´ı ˇ p˚ usobnost´ı, nejsou zaˇrazeny v Katalogu ˇskolen´ı CSOB. Kurzy povinné ze z´ akona jsou automaticky pˇr´ıstupné vˇsem zamˇestnanc˚ um na intranetu banky, pˇriˇcemˇz kaˇzd´ y kurz je zakonˇcen z´ avˇereˇcn´ ym testem. Po u ´spˇeˇsném


36

sloˇzen´ı z´ avˇereˇcného testu je moˇzné si vytisknout osvˇedˇcen´ı o jeho absolvov´ an´ı. Obdobným zp˚ usobem jsou realizov´ any produktové kurzy, které vˇsak jsou podle potˇreby zpˇr´ıstupnˇeny pouze vybran´ ym zamˇestnanc˚ um. [24] 4.2.3

Nasazen´ı e-learningu

ˇ S ohledem na v´ yznam vzdˇeláv´ an´ı v CSOB nen´ı pˇrekvapen´ım, ˇze se pozornost e-learningu vˇenuje jiˇz delˇs´ı dobu. Prvn´ı e-learningové ˇreˇsen´ı, konkrétnˇe aplikaci TUTOR, do banky dodala firma Kontis. Toto ˇreˇsen´ı se u ´spˇeˇsnˇe pouˇz´ıvalo k firemn´ımu vzdˇeláván´ı ve vybran´ ych kurzech po nˇekolik let. ˇ Integrace CSOB, a. s. do skupiny KBC vˇsak postupnˇe pˇrinesla sd´ılen´ı a standardizaci ˇ technick´ ych prostˇredk˚ u ve skupinˇe. V roce 2007 byl proto v CSOB do provozu nasazen systém SAP, nainstalovan´ y a spravovan´ y mateˇrskou spoleˇcnost´ı KBC v Belgii. Jedná se o jednu z referenˇcn´ıch instalac´ı tohoto systému. Postupnˇe do nˇej byla pˇrevedena spr´ ava ˇr´ızen´ı celé oblasti lidsk´ ych zdroj˚ u vˇcetnˇe vzdˇeláv´ an´ı, coˇz samozˇrejmˇe pˇrineslo pˇrechod na e-learningové ˇreˇsen´ı, které je souˇcást´ı tohoto systému, kter´ y byl zaveden na zaˇcátku roku 2008. V dobˇe zpracován´ı této práce (jaro 2008) byl e-learning provozován v SAP Learning Solution 600. Aˇc systém nab´ız´ı moˇznost sd´ılen´ı v´ yukového obsahu v celé skupinˇe KBC, nen´ı s ohledem ˇ na jazykové bariéry a lok´ aln´ı rozd´ıly tato funkcionalita pˇr´ıliˇs vyuˇziteln´ a. CSOB, a. s. proto poˇrizuje vlastn´ı kurzy. 4.2.3.1

ˇ Zp˚ usoby poˇ rizov´ an´ı elektronick´ ych kurz˚ u v CSOB:

• nakupov´ an´ım jiˇz hotov´ ych kurz˚ u (napˇr. BOZP, jazykové kurzy), • vytv´ aˇren´ım kurz˚ u na zak´ azku (napˇr. pr´ avn´ı minimum ˇci produktové kurzy, bude detailnˇe pops´ ano n´ıˇze), • pronaj´ımán´ım kurz˚ u od extern´ıho dodavatele (napˇr. kurzy pro uˇzivatele PC). 4.2.4

Lok´ aln´ı v´ yhody a nev´ yhody e-learningu

ˇ Specifické prostˇred´ı CSOB a zvolené ˇreˇsen´ı pˇri nasazen´ı e-learningu pˇrin´ aˇs´ı nˇekteré dalˇs´ı v´ yhody a nev´ yhody elektronick´ ych kurz˚ u, které bych r´ ad v dalˇs´ı ˇcásti pr´ ace zohlednil. Specifické aspekty ˇ ızen´ı znalost´ı banky: pˇribliˇzuje Ing. Karel Chmel z u ´tvaru R´ 4.2.4.1

Pozitiva

• Elektronicky lze proˇskolit v´ıce lid´ı za kratˇs´ı dobu, coˇz m˚ uˇze b´ yt d˚ uleˇzité v pˇr´ıpadˇe zavádˇen´ı nov´ ych produkt˚ u. Dostat vˇsechny potˇrebné informace vˇcas na vˇsechny poboˇcky byl dˇr´ıve n´ aroˇcn´ yu ´kol, protoˇze se mus´ı v relativnˇe kr´ atkém ˇcase proˇskolit doslova tis´ıce lid´ı. • Vˇsichni studenti z´ıskaj´ı jednotné a nezkreslené informace, coˇz pˇri v´ yuce na v´ıce m´ıstech s v´ıce lektory (ˇcasto pˇri zprostˇredkov´ an´ı znalost´ı) nelze vˇzdy zaruˇcit. • Elektronické kurzy je moˇzné poskytnout najednou velkému poˇctu z´ ajemc˚ u, zat´ımco u prezenˇcn´ıch kurz˚ u je tato rychlost limitov´ ana kapacitami ˇskol´ıc´ıho centra. • Odpadaj´ı neefektivnˇe obsazené kurzy (nˇekdy bylo nezbytné realizovat bˇeh i ˇcásteˇcnˇe obsazeného prezenˇcn´ıho kurzu z d˚ uvodu nutnosti pˇred´ an´ı kl´ıˇcov´ ych kompetenc´ı). • Konzistence informac´ı mezi jednotliv´ ymi bˇehy je pˇri elektronické v´ yuce vysoká, zat´ımco u prezenˇcn´ı se informace mezi jednotliv´ ymi kurzy mohou liˇsit, u v´ıce´ urovˇ nového vzdˇeláván´ı typu train the trainer“ je konzistence nezaruˇcená. ”


37

• Nen´ı tˇreba ˇcekat na obsazen´ı kurzu, nov´ aˇcci se mohou zaˇc´ıt uˇcit ihned. • Zamˇestnanci se mohou k e-kurz˚ um vracet, coˇz skuteˇcnˇe ˇcin´ı, a kurzy tak slouˇz´ı jako zdroj informac´ı i v pozdˇejˇs´ı dobˇe pˇri upevˇ nov´ an´ı a osvˇeˇzován´ı znalost´ı. 4.2.4.2

Negativa

• Ztráta kontaktu lektora se skupinou a sn´ıˇzen´ı moˇznosti z´ısk´ an´ı zpˇetné vazby. Lektoˇri pˇri prezenˇcn´ıch ˇskolen´ıch z´ısk´ avaj´ı moˇznost pˇr´ımé zpˇetné vazby od klientsk´ ych pracovn´ık˚ u– ˇ dozvˇed´ı se, jak klienti reaguj´ı na pˇrep´ aˇzkách. V kontextu CSOB, kdy specialisté navrhuj´ıc´ı produkty b´ yvaj´ı ˇcasto lektory, se jedná o velmi d˚ uleˇzit´ y aspekt, kter´ y by se nemˇel vytratit a je tˇreba pro nˇej nalézt nov´ y kan´ al. • Moˇznost pˇred´ av´ an´ı rad a zkuˇsenost´ı mezi jednotliv´ ymi u ´ˇcastn´ıky je omezená, elektronické kurzy bez f´ or ji témˇeˇr vyluˇcuj´ı a i kurzy s diskusn´ı m´ıstnost´ı ji zat´ım nepodporuj´ı tak dobˇre jako neform´ aln´ı diskuse o pˇrestávk´ ach. • Existuje problém s motivac´ı k v´ yuce – u poˇc´ıtaˇce studenta ˇcasto nˇekdo vyruˇsuje, rozptyluje a je obt´ıˇznˇejˇs´ı se soustˇredit. Proto by e-kurz vˇzdy mˇel mˇeˇrit u ´spˇeˇsnost osvojen´ı l´ atky. • Ze zaˇcátku byl problém v nedostateˇcné podpoˇre samostudia e-kurz˚ u ze strany vedouc´ıch pracovn´ık˚ u poboˇcek; zat´ımco tito byli na jednu stranu ochotni vyslat zamˇestnance do Prahy na ˇskolen´ı, tak na druhou stranu nechtˇeli nechat zamˇestnanc˚ um na poboˇcce voln´ y prostor pro studium e-kurz˚ u. Toto se zlepˇsuje s pokraˇcuj´ıc´ı osvˇetou.

4.3

ˇ Souˇ casn´ y postup urˇ cen´ı ceny kurzu v CSOB

ˇ C´ılem této ˇcásti je pˇredstavit souˇcasn´ y systém v´ ypoˇctu n´ aklad˚ u na v´ yuku v r´ amci CSOB, a. s. Z´ıskan´ a data by mˇela b´ yt dokladem toho, které poloˇzky ceny jsou jiˇz známy, v praxi pouˇz´ıv´ any a lze je proto zahrnout do srovn´ avac´ıho modelu ceny kurzu. 4.3.1

Ocenˇ en´ı prezenˇ cn´ıho katalogov´ eho kurzu

Jedn´ a se o kurz, kter´ y je dlouhodobˇe v nab´ıdce Stˇrediska správy znalost´ı, jeho obsah je pevnˇe d´ an a mezi bˇehy se mˇen´ı jen minim´ alnˇe. Kurz se opakuje, pokud se sejde potˇrebn´ y poˇcet zájemc˚ u. Cena kurzu, kter´ a je u ´ˇctována stˇredisk˚ um, z nichˇz pocházej´ı zamˇestnanci (zákazn´ıci), je stanovena v katalogu a je koneˇcn´ a, mˇen´ı se maximálnˇe jednou roˇcnˇe. Cenu tohoto kurzu lze rozdˇelit do ˇctyˇr sloˇzek, viz obrázek 4.1. 4.3.1.1

Extern´ı n´ aklady

Jedn´ a se o n´ aklady fakturované extern´ımi dodavateli sluˇzeb nebo materi´ al˚ u. Jejich v´ yˇse se m˚ uˇze v´ yraznˇe liˇsit v z´ avislosti na typu kurzu, naopak nˇekteré kurzy maj´ı tuto poloˇzku nulovou. Poloˇzka zahrnuje napˇr´ıklad: • odmˇenu a dalˇs´ı n´ ahrady extern´ıho lektora, • ubytov´ an´ı u ´ˇcastn´ık˚ u, • doprava u ´ˇcastn´ık˚ u (je-li spoleˇcnˇe organizovan´ a), • n´ aklady na stravov´ an´ı nebo obˇcerstven´ı, • pron´ ajem prostor a techniky.


38

Externí náklady

Náklady na interní lektory

Cena kurzu

Náklady na v ukové prostory

Organiza ní náklady

Obr´ azek 4.1: Diagram skl´ ad´ an´ı n´ aklad˚ u na prezenˇcn´ı kurz

4.3.1.2

N´ aklady na v´ yukov´ e prostory

ˇ Jedná se o n´ aklady na vlastn´ı uˇcebnu ve ˇskol´ıc´ım centru CSOB. Jejich v´ yˇse se odv´ıj´ı od n´ aklad˚ u na pron´ ajem a provoz budovy ˇskol´ıc´ıho centra a pomˇeru plochy uˇcebny ku celkové ploˇse centra. Cena na osobu se vypoˇcte s ohledem na pr˚ umˇernou obsazenost kurz˚ u. 4.3.1.3

N´ aklady na intern´ı lektory

Intern´ı lektor m˚ uˇze b´ yt: • profesion´ al – je smluvnˇe najat pˇr´ımo na v´ yuku a placen za oduˇcené hodiny, • zamˇestnanec banky vykon´ avaj´ıc´ı primárnˇe jinou ˇcinnost (napˇr´ıklad produktov´ y specialista) – uˇc´ı nav´ıc ke svému bˇeˇznému pracovn´ımu u ´vazku a v´ yuka je mu propl´ acena jako pˇresˇcasy. 4.3.1.4

Organizaˇ cn´ı n´ aklady

ˇ ızen´ı znalost´ı a dalˇs´ı n´ Jedn´ a se o pod´ıl mzdov´ ych náklad˚ u zamˇestnanc˚ uu ´tvaru R´ aklady spojené s pˇr´ıpravou kurzu, pˇredevˇs´ım na: • v´ ypoˇcetn´ı techniku, • kanceláˇrské potˇreby, • v´ yrobu studijn´ıch pom˚ ucek. 4.3.1.5

Urˇ cen´ı v´ ysledn´ e ceny

Celková cena kurzu je d´ ana souˇctem vˇsech ˇctyˇr sloˇzek náklad˚ u. Dle typu kurzu se urˇc´ı pr˚ umˇern´ y poˇcet u ´ˇcastn´ık˚ u, kter´ y se d´ ale uprav´ı s ohledem na oˇcekávané vyuˇzit´ı kapacity. Vydˇelen´ım celkové ceny t´ımto poˇctem se urˇc´ı cena kurzu na osobu. Tato se potom jako náklad u ´ˇctuje na n´ akladov´ a centra u ´ˇcastn´ık˚ u.


39

4.3.2

Mimokatalogov´ y ad-hoc“ kurz ” Jedná se o speciáln´ı kurzy pro specifické pˇr´ıpady, vˇetˇsinou urˇcené pouze pro u ´zk´ y okruh z´ ajemc˚ u (ˇcasto do deseti osob), které potˇrebuj´ı z´ıskat specifické dovednosti, na jejichˇz v´ yuku nem´ a ˇskol´ıc´ı centrum potˇrebné vlastn´ı kapacity. Tyto kurzy jsou nakupov´ any externˇe od subdodavatel˚ u. 4.3.2.1

Urˇ cen´ı v´ ysledn´ e ceny

Cena kurzu odpov´ıd´ a skuteˇcné ˇcástce fakturované dodavatelem dˇelené poˇctem u ´ˇcastn´ık˚ u.

4.4

ˇ Proces pˇ r´ıpravy e-kurzu v CSOB

Standardizovan´ y proces pˇr´ıpravy elektronického kurzu zahrnuje interakci nˇekolika aktér˚ u; je zn´ azornˇen na obr´ azku 4.2. Tento proces kop´ıruje doporuˇcen´ y postup pˇr´ıpravy uv´ adˇen´ y v odborn´ ych publikac´ıch i teoretické ˇcásti této práce; názvy rol´ı jsou pozmˇenˇeny, aby reflektovaly terminologii banky.

Zadavatel 1 U ivatel

7

Koordi -nátor

2

Autor obsahu

Progra -mátor

ˇ Obr´ azek 4.2: Diagram interakce rol´ı pˇri pˇr´ıpravˇe e-kurzu v CSOB, popis interakc´ı viz dostavec 4.4.2

4.4.1

Role

• Zadavatel – vytv´ aˇr´ı popt´ avku, vˇetˇsinou se jedn´ a o jiné u ´tvary banky, které potˇrebuj´ı zajistit sv´ ym zamˇestnanc˚ um z´ısk´ an´ı nov´ ych konkrétn´ıch znalost´ı, v´ yjimeˇcnˇe kurz vznik´ a ˇ z vnitˇrn´ıho rozhodnut´ı u ´tvaru R´ızen´ı znalost´ı. • Autor obsahu – fundovan´ y odborn´ık, specialista na danou problematiku, kter´ y vytv´ aˇr´ı n´ aplˇ n kurzu po obsahové stránce, u produktov´ ych kurz˚ u se vˇetˇsinou jedn´ a pˇr´ımo o tv˚ urce zm´ınˇen´ ych produkt˚ u. • Program´ ator – pˇrevád´ı dodan´ y obsah do elektronické podoby vhodné k nasazen´ı v LMS banky, vˇetˇsinou extern´ı firma.


40

• Uˇ zivatel – studuje vyroben´ y kurz, zamˇestnanec banky. • Koordin´ ator – organizaˇcnˇe zajiˇst’uje pˇr´ıpravu a koordinuje komunikaci ostatn´ıch aktér˚ u. ˇ ˇ ızen´ı znalost´ı. V CSOB se jedná o u ´tvar R´ 4.4.2

ˇ Cinnosti

1. N´ avrh – specifikace znalost´ı, které by mˇeli u ´ˇcastn´ıci absolvov´ an´ım kurzu z´ıskat, napˇr´ıklad porozumˇen´ı konkrétn´ımu produktu, jedn´ a se o jakési zadán´ı. 2. V´ ybˇ er a osloven´ı autora – koordin´ ator najde vhodného autora obsahu, napˇr´ıklad produktového specialistu. Autor na základˇe zadán´ı zpracuje obsah kurzu. 3. Kontrola obsahu kurzu – autor obsahu konzultuje se zadavatelem navrˇzen´ y obsahu kurzu, po dohodˇe m˚ uˇze doj´ıt k u ´prav´ am, diskuze se u ´ˇcastn´ı koordin´ ator. 4. Pˇ red´ an´ı program´ atorovi – schv´ alen´ y obsah je autorem pˇred´ an programátorovi, ten naprogramuje modul SCORM pouˇziteln´ y v systému banky. 5. Pˇ red´ an´ı elektronick´ e verze – elektronick´ a verze je program´ atorem pˇredloˇzena autorovi ke schválen´ı, opˇet m˚ uˇze doj´ıt k diskuzi a drobn´ ym u ´prav´ am kurzu. 6. Schv´ alen´ı fin´ aln´ı verze – elektronická verze kurzu je posouzena a schv´ alena zadavatelem, diskuze se opˇet u ´ˇcastn´ı koordin´ ator. 7. Nasazen´ı – koordinátor nasad´ı kurz do LMS a nab´ız´ı jej z´ akazn´ık˚ um – zamˇestnanc˚ um banky.

4.5

ˇ V´ ybˇ er metody hodnocen´ı efektivity elektronick´ eho vzdˇ el´ av´ an´ı v CSOB

ˇ Specifikem vzdˇel´ av´ an´ı v CSOB (ˇci jin´ ych obdobn´ ych instituc´ıch) je fakt, ˇze u mnoha kurz˚ u jsou znalosti, které mus´ı absolvent z´ıskat, jasnˇe dané a snadno ovˇeˇritelné. Pˇredevˇs´ım produktové kurzy vyˇzaduj´ı pˇred´ an´ı tvrd´ ych znalost´ı, které m˚ uˇze b´ yt n´ aslednˇe prokazatelnˇe ovˇeˇreno. Pokud pˇrijmeme premisu, ˇze je v zájmu banky, aby zamˇestnanci znali j´ı nab´ızené produkty, odpad´ a, minim´ alnˇe u produktov´ ych kurz˚ u, sloˇzit´ y problém vyhodnocen´ı celkov´ ych pˇr´ınos˚ u – v´ ysledek kurzu bude vˇzdy stejn´ y a porovnateln´ y nez´ avisle na metodˇe – kurz bude u ´spˇeˇsn´ ym, pokud zamˇestnanci po jeho absolvov´ an´ı z´ıskaj´ı potˇrebné tvrdé znalosti, a lze se zamˇeˇrit v´ yhradnˇe na zkoumán´ı n´ aklad˚ u, které musely b´ yt pro pˇred´ an´ı vybran´ ych vˇedomost´ı vynaloˇzeny. Toto je p´ adn´ y argument pro v´ ybˇer metody zamˇeˇrené na anal´ yzu n´ aklad˚ u, respektive vyuˇzit´ı principu ekvivalentn´ıho pˇ r´ınosu. Druh´ ym argumentem pro uˇzit´ı této metody je fakt, ˇze se nyn´ı ˇreˇs´ı pˇredevˇs´ım ot´ azka, které kurzy pˇrevést do elektronické podoby, pro jej´ıˇz zodpovˇezen´ı je argument sn´ıˇzen´ı n´ aklad˚ u (pˇri zachov´ an´ı v´ ysledk˚ u) dostateˇcnˇe siln´ y. V následuj´ıc´ım textu budu proto hodnotit n´ aklady na realizaci kurzu a tyto povaˇzovat za hlavn´ı a jedin´ y indik´ ator efektivity vzdˇeláván´ı – metoda, kter´ a dos´ ahne stejn´ ych v´ ysledk˚ u s niˇzˇs´ımi náklady, bude povaˇzována za lepˇs´ı.

4.6

Zhodnocen´ı pˇ revodu kurzu Bankopojiˇ stˇ en´ı“ do elektronick´ e podoby ”

Na jaˇre roku 2008 doˇslo k pˇreveden´ı kurzu Bankopojiˇstˇen´ı“, pojedn´ avaj´ıc´ıho o hlavn´ıch ” principech pojiˇstˇen´ı, z prezenˇcn´ı do elektronické podoby. Jednalo se o jeden ze z´ akladn´ıch kurz˚ u, kter´ y musela absolvovat vˇetˇsina nov´ ych pracovn´ık˚ u banky.

´ ˚ NA VZDEL ˇ AV ´ AN ´ Í V CSOB ˇ KAPITOLA 4. ROZBOR NAKLAD U 4.6.1

41

Charakteristika prezenˇ cn´ı verze kurzu

ˇ Klasická prezenˇcn´ı verze kurzu prob´ıhala prezenˇcn´ı formou v uˇcebn´ ach ˇskol´ıc´ıho centra CSOB. Parametry kurzu uv´ ad´ı tabulka 4.2. doba trv´ an´ı katalogov´ a cena poˇ cet lid´ı v uˇ cebnˇ e

4 hodiny (p˚ ul pracovn´ıho dne), bez obˇeda 294 Kˇc na jednoho u ´ˇcastn´ıka (´ uˇctovan´ a dalˇs´ım u ´tvar˚ um) 20 +/- 5 lid´ı (jednalo se o relativnˇe vˇetˇs´ı kurz s ohledem na charakter látky)

Tabulka 4.2: Charakteristika prezenˇcn´ı verze kurzu Bankopojiˇstˇen´ı“ ” Rozsah prezenˇcn´ıho kurzu byl vˇetˇs´ı neˇz rozsah nové elektronické verze, pˇredevˇs´ım z d˚ uvodu, ˇze nemˇelo smysl v podm´ınk´ ach banky vytv´ aˇret kurz kratˇs´ı neˇz polovinu pracovn´ıho dne (i tak se jednalo o jeden z nejkratˇs´ıch kurz˚ u). Pokud se seˇsli studenti s vyˇsˇs´ımi vstupn´ımi znalostmi a lektor zvládl probrat l´ atku danou osnovami rychleji, vˇetˇsinou se vˇenoval navazuj´ıc´ım témat˚ um. Kurz byl prim´ arnˇe urˇcen pro nové zamˇestnance. 4.6.2

Charakteristika elektronick´ e verze kurzu

Pˇri tvorbˇe elektronické verze doˇslo k u ´pravˇe obsahu. Nov´ y obsah odpov´ıd´ a pˇribliˇznˇe polovinˇe osnov prezenˇcn´ıho kurzu, tj. 2 hodin´ am prezenˇcn´ı v´ yuky. Prezenˇcn´ı kurz byl prim´ arnˇe urˇcen pro nové zamˇestnance. Elektronick´ y kurz je otevˇren´ y zdarma pro vˇsechny pracovn´ıky. Zájemc˚ um je umoˇznˇeno libovolné opakov´ an´ı kurzu. Parametry kurzu uv´ ad´ı tabulka 4.3. rozsah odmˇ ena autora za tvorbu e-obsahu v´ yvoj e-verze poˇ cet zapsan´ ych student˚ u pr˚ umˇ ern´ a hrub´ a d´ elka pr˚ uchodu kurzu pr˚ umˇ ern´ y poˇ cet projit´ı

12 stran (ˇzádn´ y test, pouze interaktivn´ı ot´ azky) 2 400 Kˇc 14 600 Kˇc 245 19 minut, rozloˇzen´ı viz graf 4.3) 1,6

Tabulka 4.3: Charakteristika elektronické verze kurzu Bankopojiˇstˇen´ı“ ” Za 3 mˇes´ıce od spuˇstˇen´ı kurzu se do nˇej zapsalo 240 zamˇestnanc˚ u banky viz graf 4.3. To by pˇri pr˚ umˇerné kapacitˇe prezenˇcn´ıho kurzu pˇredstavovalo 12 bˇeh˚ u. Organizace tolika prezenˇcn´ıch kurz˚ u by z kapacitn´ıho hlediska nebyla re´ aln´ a. Elektronicky je naopak moˇzné poskytnout informace v´ıce lidem najednou s minimáln´ımi náklady a bez omezen´ı kapacitami ˇskol´ıc´ıho centra. S ohledem na poˇcet pr˚ uchod˚ u je vidˇet, ˇze se zamˇestnanci k e-kurz˚ um vracej´ı a tyto tak pro nˇe slouˇz´ı jako zdroj informac´ı i v pozdˇejˇs´ı dobˇe. Tuto skuteˇcnost lze povaˇzovat za typick´ y pˇr´ıklad odbour´ an´ı n´ aklad˚ u na nevzdˇeláván´ı, kdy se zamˇestnanec z r˚ uzn´ ych d˚ uvod˚ u nechtˇel nebo nemohl znovu u ´ˇcastnit kurzu, kter´ y jiˇz dˇr´ıve absolvoval, aˇc nˇekteré znalosti zapomnˇel. 4.6.3

Koment´ aˇ r

Pˇr´ımé srovn´ an´ı z´ıskan´ ych dat hovoˇr´ı jasnˇe ve prospˇech elektronického kurzu. Zjiˇstˇené doplˇ nuj´ıc´ı informace ovˇsem poukazuj´ı na to, ˇze ne vˇsechna data jsou re´ alnˇe srovnateln´ a, a proto budou pro dalˇs´ı hodnocen´ı statisticky oˇciˇstˇena. Systém SAP eviduje dobu, po kterou mˇel zamˇestnanec otevˇrené okno v´ yukového systému s materiály kurzu. Pro hlubˇs´ı anal´ yzu banka poskytla záznam ˇcas˚ u, které u ´ˇcastn´ıci strávili


42

140

120

100

80 incomplete complete

60

40

20

0 < 10 minut

10-20 minut

20-30 minut

30-40 minut

40-50 minut

50-60 minut

> 1 hodina

Obr´ azek 4.3: Graf ˇcas˚ u pr˚ uchodu u ´ˇcastn´ık˚ u elektronickou verz´ı kurzu Bankopojiˇstˇen´ı“ ” v kurzu, spoleˇcnˇe s informac´ı o tom, kolikr´ at kurz otevˇreli a zda jej korektnˇe ukonˇcili (proˇsli do konce se zodpovˇezen´ım interaktivn´ıch ot´ azek). Tato data umoˇzn ˇuj´ı proveden´ı hlubˇs´ı anal´ yzy a oˇciˇstˇen´ı záznam˚ u od nesrovnateln´ ych jev˚ u. 4.6.4

Oˇ ciˇ stˇ en´ı dat

Pro z´ısk´ an´ı vˇerohodnˇejˇs´ıho a srovnatelného vzorku u ´ˇcastn´ık˚ u byly ze souboru vypuˇstˇeny n´ asleduj´ıc´ı záznamy: • studenti, kteˇr´ı neproˇsli cel´ y kurz (v prezenˇcn´ı formˇe je vˇzdy kurz absolvov´ an cel´ y), • 5 % krajn´ıch hodnot na obou konc´ıch (nˇekdo mohl nechat v´ yukové prostˇred´ı otevˇrené po dobu obˇeda, nˇekdo mohl kurz otevˇr´ıt omylem). • pˇr´ıliˇs kr´ atké pr˚ uchodové ˇcasy (pod 1 minutu, coˇz znamená ménˇe neˇz 5 vteˇrin na str´ anku) – nˇekteˇr´ı studenti zˇrejmˇe proˇsli kurz, aby prozkoumali jeho obsah, avˇsak nenaˇsli nic nového; lze oˇcekávat, ˇze tito studenti by se v pˇr´ıpadˇe prezenˇcn´ıho kurzu bl´ıˇze seznámili s osnovou a do v´ yuky se nikdy nezapsali. Oˇciˇstˇen´ a data ukazuje tabulka 4.4 a graf 4.4. poˇ cet student˚ u, kteˇ r´ı dokonˇ cili kurz pr˚ umˇ ern´ a d´ elka dokonˇ cen´ eho pr˚ uchodu kurzem pr˚ umˇ ern´ y poˇ cet dokonˇ cen´ ych projit´ı na 1 studenta

142 14 minut 30 sekund 1,5

Tabulka 4.4: Charakteristika elektronické verze kurzu Bankopojiˇstˇen´ı“ po oˇciˇstˇen´ı datového ” souboru


43

90

80

70

60

50

40

30

20

10

0 < 10 minut

10-20 minut

20-30 minut

30-40 minut

40-50 minut

50-60 minut

> 1 hodina

Obr´ azek 4.4: Graf oˇciˇstˇen´ ych ˇcas˚ u pr˚ uchodu u ´ˇcastn´ık˚ u elektronickou verz´ı kurzu Bankopojiˇs” tˇen´ı“

4.6.5

Hodnocen´ı

Pˇreveden´ı tohoto kurzu do elektronické podoby bylo ze vˇsech hledisek velmi v´ yhodné. Lze pˇredpokl´ adat, ˇze v nˇem obsaˇzené znalosti lze stejnˇe u ´spˇeˇsnˇe pˇredat elektronicky (jedná se o tvrdé znalosti), a tak nemohlo doj´ıt k ˇzádnému z dˇr´ıve popsan´ ych negativn´ıch efekt˚ u, naopak doˇslo k drastickému sn´ıˇzen´ı studijn´ıho ˇcasu a s n´ım souvisej´ıc´ı u ´spoˇre n´ aklad˚ u uˇslé pˇr´ıleˇzitosti a samozˇrejmˇe n´ aklad˚ u na cestován´ı. 4.6.5.1

Dosaˇ zen´ e v´ yhody

• Kurz se stal dostupn´ y vˇetˇs´ımu poˇctu student˚ u (znalosti si mohli doplnit i ti, kteˇr´ı by se na prezenˇcn´ı kurz nikdy nezapsali). • Odpadla nutnost cestov´ an´ı (nˇekteˇr´ı zapsan´ı studenti byli mimopraˇzˇst´ı). • Nov´ı zamˇestnanci mohli zaˇc´ıt studovat bez ˇcekán´ı na vyps´ an´ı kurzu. • Efektivita studia se prudce zv´ yˇsila, ˇcist´ y ˇcas str´ aven´ y studiem srovnatelné l´ atky se sn´ıˇzil 8x; v celkovém pohledu lze ˇr´ıci, ˇze informace, kv˚ uli kter´ ym byl p˚ uvodnˇe zamˇestnanec mimo pracoviˇstˇe p˚ ul dne, nyn´ı z´ısk´ a za 15 minut. Uk´ azalo se, ˇze pro mnoho student˚ u byla l´ atka v kurzu relativnˇe znám´ a a mohli ji probrat rychle, zat´ımco pˇri prezenˇcn´ı v´ yuce museli absolvovat cel´ y ˇctyˇrhodinov´ y kurz. Pouze 7 student˚ u strávilo v kurzu (po oˇciˇstˇen´ı) v´ıce neˇz 1 hodinu (nejv´ıce 1:30). Nasazen´ım e-learningu v této oblasti banka zaruˇc´ı, ˇze vˇsichni zamˇestnanci budou m´ıt stejnou u ´roveˇ n základn´ıch znalost´ı bez zbyteˇcného pl´ ytv´ an´ı ˇcasem lépe pˇripraven´ ych student˚ u.


44

Na základˇe tˇechto závˇer˚ u nelze neˇz maximálnˇe doporuˇcit pˇreveden´ı vˇsech kurz˚ u podobného typu do elektronické podoby v co nejkratˇs´ım ˇcase.

4.7

N´ avrh srovn´ avac´ıho modelu n´ aklad˚ u na elektronickou a prezenˇ cn´ı v´ yuku

C´ılem této ˇcásti je zpracovat prakticky vyuˇziteln´ y model srovnávaj´ıc´ı n´ aklady na prezenˇcn´ı ˇ ( uˇcebnovou“) v´ yuku s n´ aklady na v´ yuku elektronickou v konkrétn´ıch podm´ınk´ ach CSOB, ” a. s. Model by mˇel pomoci pˇri rozhodov´ an´ı, zda je kurz v´ yhodnˇejˇs´ı realizovat prezenˇcn´ı formou, ˇci zda jej pˇrevést do elektronické formy. Bude se jednat o specifick´ y pˇr´ıpad anal´ yzy bodu zvratu. V´ ysledn´ y model by mˇel b´ yt snadno vyuˇziteln´ y v praxi. 4.7.1

Podm´ınky pro zpracov´ an´ı modelu

• Vstupn´ı data pro model mus´ı b´ yt dostupn´ a a zjistitelná s pˇrimˇeˇren´ ymi (n´ızk´ ymi) náklady, je proto potˇreba pracovat pokud moˇzno s jiˇz existuj´ıc´ımi daty dostupn´ ymi v informaˇcn´ım systému banky. • Model mus´ı b´ yt snadno pouˇziteln´ y, a proto by mˇel b´ yt pˇrehledn´ y a pokud moˇzno ne pˇr´ıliˇs komplikovan´ y. Z toho vypl´ yv´ a snaha o redukci mnoˇzstv´ı vstupn´ıch dat, coˇz znamená snahu nezahrnovat margin´ aln´ı nebo v obou pˇr´ıpadech srovnatelné poloˇzky. 4.7.2 4.7.2.1

Pˇ redpoklady modelu ˇ Cas potˇ rebn´ y k absolvov´ an´ı kurzu

Doba v´ yuky v uˇcebnˇe je prakticky vˇzdy delˇs´ı neˇzli doba, kterou by pokryt´ı stejné l´ atky vˇenoval ´ student proch´ azej´ıc´ı elektronick´ y kurz. Uspora vych´ azej´ıc´ı z odbour´ an´ı neproduktivn´ıho ˇcasu m˚ uˇze b´ yt opravdu znaˇcn´ a, coˇz bude v n´ asleduj´ıc´ı ˇcásti doloˇzeno. Pozn´ amka Omezen´ı prodlev spojen´ ych s cestován´ım je jiˇz zohlednˇeno v jin´ ych poloˇzkách a nebude proto souˇcást´ı tohoto pomˇeru; ten by mˇel vyjadˇrovat pouze pomˇer ˇcas˚ u pˇr´ımo souvisej´ıc´ıch s v´ yukou v elektronické a prezenˇcn´ı formˇe. Definice pojmu pomˇern´ a ˇcasov´ a n´ aroˇcnost = 4.7.2.2

doba potˇ r ebn´ a ke studiu elektronick´ eho kurzu doba potˇ r ebn´ a k absolvov´ a ni prezenˇ cniho kurzu

× 100 %

Urˇ cen´ı pomˇ ern´ eˇ casov´ e n´ aroˇ cnosti elektronick´ e v´ yuky

Faktory vedouc´ı k vyˇsˇs´ı ˇcasové n´ aroˇcnosti prezenˇcn´ı v´ yuky: • nutnost nav´ azán´ı a udrˇzen´ı sociáln´ıho kontaktu mezi studenty a lektorem, • postup skupiny podle nejpomalejˇs´ıho studenta (aˇc ostatn´ı jsou ˇcasto rychlejˇs´ı), • snaha lektora plnˇe vyuˇz´ıt alokovan´ y ˇcas – v pˇr´ıpadˇe, kdy je téma plnˇe probr´ ano dˇr´ıve, lektor si z r˚ uzn´ ych d˚ uvod˚ u nedovol´ı skonˇcit pˇred pl´ anovan´ ym term´ınem a pokus´ı se zbyl´ y ˇcas vyplnit prob´ır´ an´ım látky, která nen´ı pˇredmˇetem kurzu nebo opakov´ an´ım, • pˇrestávky, které jsou nezbytné a nelze je vyuˇz´ıt k produktivn´ı ˇcinnosti (mohou vˇsak b´ yt vyuˇzity k m´ısty pˇr´ınosn´ ym neformáln´ım aktivitám; tento fenomén byl nicménˇe rozebrán v´ yˇse a nebude zde zohlednˇen).


45

ˇ Zkuˇ senosti z CSOB ´ Kurz Urok, kter´ y v prezenˇcn´ı formˇe zabral 6-8 hodin (jeden pracovn´ı den), zvládne po pˇreveden´ı do elektronické podoby pr˚ umˇern´ y student pˇribliˇznˇe za 1-1,5 hodiny. Specifikem tohoto kurzu je fakt, ˇze se jedná o jeden ze základn´ıch kurz˚ u, u kter´ ych mohou b´ yt vstupn´ı znalosti student˚ u znaˇcnˇe nestejnomˇerné, takˇze vzdˇelan´ı studenti mohou v elektronické formˇe postupovat rychle, zat´ımco v prezenˇcn´ı formˇe bylo nutné vˇzdy proj´ıt celou l´ atku. Kurz Bankopojiˇstˇen´ı nebudu do anal´ yzy pro jeho specifiˇcnost zahrnovat, jeho pomˇern´ a ˇcasov´ a nároˇcnost by byla dokonce kolem 12 %. ˇ • pomˇ ern´ aˇ casov´ a n´ aroˇ cnost: 25 %, zdroj: intern´ı informace CSOB, a. s. Caterpillar University Walliker ve své studii pouˇz´ıv´ a pojem efektivita v´ yuky, kter´ y definuje jako pomˇer (pˇreloˇzeno a upraveno) ˇcasu stráveného z´ısk´ an´ım relevantn´ıch vˇedomost´ı ku celkovému ˇcasu v´ yuky. Pokud tedy student bˇehem celé hodiny pouze 15 minut poslouch´ a látku, kterou dosud neznal, je efektivita 25 %. Studie pracuje s pˇredpokladem, ˇze k pokryt´ı dané l´ atky staˇc´ı pˇri elektronickém kurzu pouze polovina ˇcasu. [34] • pomˇ ern´ aˇ casov´ a n´ aroˇ cnost: 50 % Brandon Hall Brandon Hall ve své studii uv´ ad´ı (pˇreloˇzeno a upraveno), ˇze student zvl´ adne stejnou l´ atku v elektronické formˇe nastudovat pˇribliˇznˇe za polovinu ˇcasu, ve veˇrejné ˇcásti studie vˇsak nen´ı tento u ´daj doloˇzen reáln´ ymi daty. [14] • pomˇ ern´ aˇ casov´ a n´ aroˇ cnost: 50 % 4.7.2.3

Urˇ cen´ı v´ ysledn´ eho pomˇ eru

Na základˇe v´ yˇse popsan´ ych skuteˇcnost´ı a zkuˇsenost´ı s pˇrevodem prvn´ıch kurz˚ u budu v dalˇs´ı pr´ aci pˇredpokl´ adat, ˇze ke zvládnut´ı ekvivalentn´ıho obsahu potˇrebuje student elektronického ˇ kurzu v podm´ınk´ ach CSOB pouze 33 % ˇcasu oproti prezenˇcn´ımu kurzu. Tento pˇredpoklad je opodstatnˇen´ y pro vˇetˇsinu z´ akladn´ıch kurz˚ u, kde se masivnˇe projev´ı efekt pˇredchoz´ıch znalost´ı nˇekter´ ych student˚ u. V pˇr´ıpadˇe mˇeˇren´ı v´ yhodnosti specifick´ ych kurz˚ u m˚ uˇze b´ yt nezbytné zm´ınˇen´ y pˇredpoklad upravit na z´ akladˇe faktick´ ych zkuˇsenost´ı. ˇ • pomˇ ern´ aˇ casov´ a n´ aroˇ cnost pro model ceny kurzu v CSOB: 33 %. 4.7.2.4

ˇ Cas potˇ rebn´ y k pˇ r´ıpravˇ e kurzu

Nároˇcnost pˇr´ıpravy elektronického kurzu je obecnˇe vyˇsˇs´ı, minim´ alnˇe kv˚ uli nutnosti konverze materi´ al˚ u do elektronické podoby. Pro vyˇsˇs´ı n´ aroky na kvalitu materiál˚ u a absenci lektora pˇri studiu by mˇely b´ yt materi´ aly pˇripraveny peˇclivˇeji. V´ yvoj interaktivn´ıho kurzu mus´ı b´ yt svˇeˇren odborn´ıkovi. ˇ ˇ ezen´ı znalost´ı CSOB) ˇ Fakta z CSOB (zdroj: u ´ tvar R´ • Na oduˇcenou hodinu v uˇcebnˇe potˇrebuje lektor v pˇr´ıpadˇe prvn´ıho bˇehu kurzu pˇribliˇznˇe 4 hodiny pˇr´ıpravy; kaˇzdé opakov´ an´ı je kratˇs´ı.


46

• Nároˇcnost pˇr´ıpravy z´ akladn´ıch podklad˚ u pro program´ atory je dle souˇcasn´ ych zkuˇsenost´ı obdobn´ a (vych´ az´ı se z toho, ˇze podklady pro prezenˇcn´ı kurz jiˇz existuj´ı a pouˇzij´ı se jako v´ ychoz´ı bod), avˇsak po jej´ım dokonˇcen´ı n´ asleduj´ı dalˇs´ı pr´ ace: – program´ ator vytvoˇr´ı elektronickou podobu kurzu, – lektor mus´ı verifikovat, zda je vˇse správnˇe, pˇr´ıpadnˇe ˇzádat zmˇeny (viz Proces ˇ pˇr´ıpravy e-kurzu v CSOB). ˇ • V´ yroba elektronického kurzu na zak´ azku extern´ı firmou je drahá (CSOB nezamˇestn´ avá intern´ı programátory na tvorbu kurz˚ u). • Kurzy off the shelf“ jsou v´ yraznˇe levnˇejˇs´ı, avˇsak jsou obecné, lze je uˇz´ıt napˇr´ıklad pro ” kurzy bezpeˇcnosti pr´ ace, nehod´ı se ovˇsem pro vˇetˇsinu dalˇs´ıho vzdˇel´ aván´ı, kde pˇrevaˇzuj´ı produktové kurzy, ty je samozˇrejmˇe tˇreba pˇripravovat zak´ azkovˇe. Data z praxe P. T. Walliker ve své studii [34] uv´ ad´ı, ˇze spoleˇcnost Caterpillar pˇri sv´ ych v´ ypoˇctech uˇz´ıv´ a pomˇer 3 : 1 k vyj´ adˇren´ı n´ aroˇcnosti na pˇr´ıpravu elektronického a prezenˇcn´ıho kurzu. Nˇekteré publikace [2] ovˇsem uv´ adˇej´ı i diametrálnˇe odliˇsné u ´daje, vyˇc´ısluj´ıc´ı n´ aklady na vytv´ aˇren´ı e-learningov´ ych kurz˚ u zhruba dvacetkr´ at vyˇsˇs´ı neˇz n´ aklady na vytv´ aˇren´ı kurz˚ u tradiˇcn´ıch. Na jednu hodinu e-learningové aktivity uˇzivatele kalkuluj´ı aˇz 200 hodin pr´ ace oproti 10 aˇz 20 hodin´ am na v´ yvoj jedné hodiny tradiˇcn´ıho kurzu. Z podklad˚ u nen´ı zˇrejmé, jak je pr´ ace rozdˇelena mezi jednotlivé ˇcleny t´ ymu. Pavl´ıˇcek [26] uvád´ı dokonce jeˇstˇe vyˇsˇs´ı ˇc´ısla: 25 hodin pˇr´ıpravy a v´ yvoje na jednu hodinu bˇeˇzné v´ yuky a 200-300 hodin v´ yvoje pro 1 hodinu obsahu v´ yukového programu. Z u ´daj˚ u ovˇsem nen´ı jasnˇe patrné, o jak´ y typ programu se jedná. Uvedená ˇc´ısla by odpov´ıdala zakázkovému v´ yvoji vlastn´ıho programu, nikoliv pˇr´ıpravˇe jednotky obsahu pro LCMS, zvl´ aˇstˇe v pˇr´ıpadˇe, kdy lektor jiˇz má zpracované podklady pro prezenˇcn´ı kurz (uˇcebn´ı text i prezentaci) a pouze je pˇrevád´ı do podoby vhodné pro pˇr´ıpravu interaktivn´ıho kurzu. ˇ V dalˇs´ı pr´ aci proto budou vyuˇzity podklady z CSOB a ze studie [34], které jsou relativnˇe konzistentn´ı a pocházej´ı ze srovnatelného prostˇred´ı. Data z pˇrevodu kurzu Bankopojiˇstˇen´ı jsou n´ asleduj´ıc´ı: • Na pˇreveden´ı existuj´ıc´ıch podklad˚ u kurzu v rozsahu 2 hodin prezenˇcn´ı v´ yuky a v elektronické podobˇe ˇc´ıtaj´ıc´ım 12 stran vynaloˇzil lektor celkem 8 hodin pr´ ace, tj. ˇctyˇrn´ asobek ˇcasu v´ yuky. Obdobnˇe n´ aroˇcn´ a byla i pˇr´ıprava p˚ uvodn´ıch podklad˚ u pro prezenˇcn´ı v´ yuku. N´ aroˇcnost pˇr´ıpravy elektronick´ ych podklad˚ u pro u ´plnˇe nov´ y kurz by tedy byla dvojn´ asobnˇ e n´ aroˇ cn´ a ve srovnán´ı s pˇr´ıpravou nov´ ych podklad˚ u pro stejn´ y prezenˇcn´ı kurz, coˇz by odpov´ıdalo 8 hodin´ am pˇr´ıpravy na jednu hodinu studia. • Náklady u ´ˇctované extern´ı firmou za vytvoˇren´ı elektronické verze kurzu ve form´ atu SCORM odpov´ıdaly pˇribliˇznˇe 6n´ asobku odmˇ eny lektora za pˇreveden´ı podklad˚ u kurzu do elektronické podoby. Pˇresn´ y vztah mezi rozsahem podklad˚ u a cenou jejich pˇrevodu do elektronické verze (SCORM modul) nen´ı znám ani bance, ˇcástku fakturuje dodavatelsk´ a firma celkovˇe, sama ji pravdˇepodobnˇe stanovuje na základˇe ˇcasové n´ aroˇcnosti. 4.7.3

N´ aklady na jednotliv´ eˇ cinnosti

Po praktické pouˇzit´ı modelu je nezbytné definovat podkladov´ a data, pˇredevˇs´ım náklady na jednotlivé ˇcinnosti.

´ ˚ NA VZDEL ˇ AV ´ AN ´ Í V CSOB ˇ KAPITOLA 4. ROZBOR NAKLAD U 4.7.3.1

47

N´ aklady uˇ sl´ e pˇ r´ıleˇ zitosti a person´ aln´ı n´ aklady

V nˇekolika m´ıstech kalkulace pouˇz´ıv´ a n´ aklady uˇslé pˇr´ıleˇzitosti, aby zohlednila vyuˇzit´ı ˇcasu aktér˚ u nesouvisej´ıc´ı s jejich n´ apln´ı pr´ ace (vzdˇeláván´ı, prostoje). Protoˇze nelze v praktick´ ych podm´ınk´ ach urˇcit skuteˇcnou hodnotu uˇslé produktivity zamˇestnance, kter´ y se m´ısto jiné pracovn´ı ˇcinnosti vzdˇeláv´ a, budu k ocenˇen´ı této poloˇzky pouˇz´ıvat pr˚ umˇernou hodnotu pr´ ace zamˇestnance v podobném pracovn´ım zaˇrazen´ı, respektive jeho mzdu nebo pomˇernou ˇcást platu. ˇ Pr˚ umˇern´ y hrub´ y mˇes´ıˇcn´ı plat zamˇestnance CSOB ˇcinil v roce 2007 pˇribliˇznˇe 31 000 Kˇc. Lze oˇcekávat, ˇze produktov´ı specialisté (lektoˇri) pracuj´ı za vyˇsˇs´ı odmˇenu a naopak odmˇena nov´ ych pracovn´ık˚ u, kteˇr´ı tvoˇr´ı znaˇcnou ˇcást u ´ˇcastn´ık˚ uu ´vodn´ıch kurz˚ u, bude pomˇernˇe niˇzˇs´ı (u velk´ ych ˇ základn´ıch kurz˚ u se vˇetˇsinou jedn´ a o zaˇc´ınaj´ıc´ı pracovn´ıky). Tyto u ´daje CSOB neposkytla, nicménˇe je lze na základˇe znalosti trˇzn´ıch reáli´ı odhadnout [30]. N´ aklady na ˇ cas zamˇ estnanc˚ u Náklady na pracovn´ı m´ısto (kanceláˇr) nejsou v n´ asleduj´ıc´ı kalkulaci zahrnuty, protoˇze jak bude ˇ uvedeno n´ıˇze, by jejich alokace, vzhledem k organizaci práce v CSOB, byla nejednoznaˇcn´ a (v mnoha pˇr´ıpadech m˚ uˇze b´ yt neobsazené m´ısto vyuˇzito jin´ ym zamˇestnancem). Náklady uvedené v tabulce 4.5 vych´ azej´ı ze superhrubé mzdy. zamˇ estnanci pˇ ripravuj´ıc´ı podklady odhadované n´ aklady na specialistu (SME) hodinov´ y ekvivalent (zaokrouhlen´ y) ´ odhadované n´ aklady na pracovn´ıka UZZ hodinov´ y ekvivalent (zaokrouhlen´ y) lektoˇ ri odhadované n´ aklady na lektora odmˇena lektora (hodinov´ y ekvivalent) ˇ radov´ı zamˇ estnanci (´ uˇ castn´ıci vzdˇ el´ av´ an´ı) odhadované n´ aklady na ˇradového pracovn´ıka poboˇcky hodinov´ y ekvivalent (zaokrouhlen´ y)

60 000 Kˇc/mˇes´ıc 300 Kˇc/h 40 000 Kˇc/mˇes´ıc 200 Kˇc/h 60 000 Kˇc/mˇes´ıc 300 Kˇc/h 28 000 Kˇc/mˇes´ıc 130 Kˇc/h

Tabulka 4.5: Uvaˇzované n´ aklady na ˇcas zamˇestnanc˚ u Pr´ avˇe ˇradov´ı zamˇestnanci tvoˇr´ı nejvˇetˇs´ı ˇcást návˇstˇevn´ık˚ u kurz˚ u, které jsou kandid´ aty na pˇrevod do elektronické podoby; ˇc´ım vyˇsˇs´ı je pozice a plat zamˇestnance studenta, t´ım specializovanˇejˇs´ı jsou jim nab´ızené kurzy. Pˇrevádˇen´ı menˇs´ıch kurz˚ u se zat´ım nepl´ anuje. 4.7.3.2

Ostatn´ı n´ aklady

Ostatn´ı n´ aklady pˇrehlednˇe shrnuje tabulka 4.6. pr˚ umˇerné n´ aklady na hodinov´ y provoz uˇcebny ve ˇskol´ıc´ım centru (nejedn´ a se o trˇzn´ı cenu, ale o n´ aklady u ´ˇctované v r´ amci banky) Tabulka 4.6: Uvaˇzované n´ aklady na v´ yuku 4.7.3.3

Obt´ıˇ znˇ e vyˇ c´ısliteln´ e n´ aklady

• cestovné lektora • cestovné zamˇestnanc˚ u

425 Kˇc/h


48

• pˇr´ıprava v´ yuky/uˇcebny • studijn´ı pom˚ ucky a dalˇs´ı materiál Tyto náklady z´ avis´ı pˇredevˇs´ım na konkrétn´ıch podm´ınk´ ach a v obecném mˇeˇr´ıtku je lze pouze hrubˇe odhadnout. Cesty zamˇestnanc˚ u (student˚ u) jsou vˇetˇsinou hrazeny vys´ılaj´ıc´ım u ´tvarem, neexistuje centr´ aln´ı statistika. Obdobné to je i pro dalˇs´ı n´ aklady. 4.7.3.4

Diskuzn´ı f´ ora

Tato fóra jsou zˇr´ızena i pro nˇekteré prezenˇcn´ı kurzy. Jejich zˇr´ızen´ı vypl´ yv´ a pˇredevˇs´ım z povahy obsahu kurzu, nikoliv z toho, zda je elektronick´ y, ˇci prezenˇcn´ı. Tato poloˇzka proto nebude v modelu zahrnuta, protoˇze by byla pro obˇe varianty obdobn´ a. 4.7.3.5

Licence na v´ yukov´ y syst´ em (LMS)

Banka nakupuje licenci na systém SAP centr´ alnˇe v nadn´ arodn´ım mˇeˇr´ıtku. V n´ı je zahrnuto i v´ yukové ˇreˇsen´ı. Jeho cenu proto v tomto konkrétn´ım pˇr´ıpadˇe nebudu zahrnovat do modelu, ˇ protoˇze jej´ı smysluplné stanoven´ı by bylo obt´ıˇzné, nav´ıc se z pohledu CSOB jedná o utopené n´ aklady, v souˇcasné situaci se nelze vyv´ azat z jejich vynaloˇzen´ı. 4.7.3.6

N´ aklady na nevyuˇ zit´ e pracovn´ı m´ısto

ˇ D´ıky organizaci pr´ ace v CSOB lze zanedbat náklady na nevyuˇzité pracovn´ı m´ısto zamˇestnance – pr´ azdnou ˇzidli“ na poboˇcce v pˇr´ıpadˇe cesty zamˇestnance na ˇskolen´ı. Lidé na poboˇckách se ” ˇcasto stˇr´ıdaj´ı a jejich pracovn´ı m´ısto v dobˇe nepˇr´ıtomnosti m˚ uˇze vyuˇz´ıt jin´ y pracovn´ık. Proto tato poloˇzka nebude v n´ akladech prezenˇcn´ıho kurzu zohlednˇena.

4.8

Model 1: Bod zvratu pro elektronick´ y kurz

C´ılem je vytvoˇrit velice jednoduch´ y model, kter´ y na základˇe odhadnut´ ych vstupn´ıch u ´daj˚ u uk´ aˇze, v jak´ ych relac´ıch by se pohybovaly relevantn´ı ukazatele, pˇredevˇs´ım náklady na 1 studenta z pohledu poskytovatele kurz˚ u – stˇrediska ˇr´ızen´ı znalost´ı – a s nimi souvisej´ıc´ı bod zvratu v poˇctu u ´ˇcastn´ık˚ u pro elektronick´ y kurz. • Model by mˇel b´ yt jednoduch´ y, snadno pouˇziteln´ y a prokazateln´ y. • Model by mˇel zanedbat cenu ˇcasu zamˇestnanc˚ u str´ aveného cestován´ım za studiem, protoˇze tyto v´ ydaje se velice r˚ uzn´ı dle typu kurzu a jsou obt´ıˇznˇe kvantifikovatelné. 4.8.1

Parametry modelu

• délka kurzu ve dnech • pr˚ umˇern´ y poˇcet u ´ˇcastn´ık˚ u v uˇcebnˇe (závis´ı na charakteru kurzu) • typ lektora – intern´ı – extern´ı • m´ısto kurzu


49

– vlastn´ı ˇskolic´ı stˇredisko – extern´ı prostory • oˇcekávan´ a nároˇcnost pˇr´ıpravy elektronické verze – pˇr´ıprava obsahu – n´ aklady pˇreveden´ı do elektronické podoby 4.8.1.1

N´ azvoslov´ı

T S C CT CS BE bˇeh

4.8.1.2

time size cost total cost student cost break-even point 1 kon´ an´ı katalogového kurzu daného typu

Vstupn´ı hodnoty

V´ ychoz´ı hodnoty parametr˚ u jsou vudeny v tabulce 4.7, vˇsechny parametry modelu lze samozˇrejmˇe modifikovat a pouˇz´ıt jinou neˇzli doporuˇcenou hodnotu, hlavn´ı vstupn´ı parametry jsou oznaˇceny. Tvyuky Stridy Cucebna Clektor Cobed Cbeh Ce−vyvoj Ce−konverze

délka kurzu ve dnech pr˚ umˇern´ y poˇcet u ´ˇcastn´ık˚ u v kurzu n´ aklady na uˇcebnu za den (poˇc´ıt´ a se, ˇze je uˇcebna obsazená vˇzdy cel´ y den) n´ aklady na lektora za den hodinov´ y ekvivalent n´ aklady na stravov´ an´ı za den/a studenta u ´ˇcastn´ıci maj´ı ve ˇskol´ıc´ım centru obˇed zdarma organizaˇcn´ı n´ aklady na 1 bˇeh kurzu cena v´ yvoje obsahu pro elektronick´ y kurz cena tvorby modulu SCORM

vstupn´ı parametr 20 3 000 Kˇc 2 400 Kˇc 300 Kˇc/h 55 Kˇc 2 500 Kˇc vstupn´ı parametr vstupn´ı parametr

Tabulka 4.7: Parametry modelu 1

4.8.1.3

Popis uˇ zit´ ych hodnot

CTkurz CSprezencni CTe−learning BEstudenti BEbehy

celkov´ a cena jednoho bˇehu prezenˇcn´ıho kurzu n´ aklady na jednoho studenta celkové n´ aklady elektronické verze bod zvratu pro elektronickou verzi vyjádˇren´ y v poˇctu student˚ u bod zvratu pro elektronickou verzi vyjádˇren´ y v poˇctu bˇeh˚ u


50 4.8.2 4.8.2.1

Princip modelu Popis

Jedn´ a se o velmi jednoduch´ y line´ arn´ı model. Náklady na jednoho u ´ˇcastn´ıka prezenˇcn´ıho kurzu jsou vypoˇcteny prost´ ym souˇctem vˇsech n´ akladov´ ych poloˇzek a dˇelen´ım poˇctem u ´ˇcastn´ık˚ u v uˇcebnˇe. Nepoˇc´ıt´ a se s náklady na tvorbu prezenˇcn´ıho kurzu, protoˇze se posuzuj´ı pouze kurzy jiˇz existuj´ıc´ı a prob´ıhaj´ıc´ı (srovn´ an´ı souˇcasné existuj´ıc´ı alternativy s novou elektronickou). Stejnˇe tak náklady na tvorbu elektronické verze zahrnuj´ı pouze pˇreveden´ı existuj´ıc´ıch podklad˚ u kurzu do elektronické verze, nikoliv design a tvorbu nov´ ych. Náklady na e-learningovou verzi jsou tvoˇreny souˇctem obou poloˇzek (obˇe mus´ı odhadnout uˇzivatel, model neimplementuje logiku odhaduj´ıc´ı n´ aklady na tvorbu na z´ akladˇe délky kurzu). N´ aslednˇe lze prost´ ym dˇelen´ım spoˇc´ıtat poˇcet u ´ˇcastn´ık˚ u (respektive poˇcet bˇeh˚ u kurzu), pˇri kterém se elektronická realizace stává v´ yhodnˇejˇs´ı. 4.8.2.2

Matematick´ e vyj´ adˇ ren´ı modelu

CTkurz CSprezencni CTe−learning

= Cbeh + Tvyuky × (Cucebna + Clektor + Cobed ) = CTkurz /Stridy = Ce−vyvoj + Ce−konverze

BEstudenti

=

BEbehy

= BESstudenti tridy

4.8.3

CTe−learning CSprezencni

Realizace

Praktick´ a verze modelu byla implementována prostˇrednictv´ım aplikace MS-Excel, obrazovku ukazuje obr´ azek 4.5. Pozn´ amka k implementaci v Excelu V pˇr´ıpadˇe intern´ıho lektora se k v´ ypoˇctu n´ aklad˚ u pouˇzije pˇreddefinovan´ a konstanta, v pˇr´ıpadˇe extern´ıho lektora se zobraz´ı pol´ıˇcko pro zad´ an´ı n´ aklad˚ u uˇzivatelem (jedná se tedy ˇcistˇe o uˇzivatelské nastaven´ı, které nemˇen´ı logiku modelu). Obdobnˇe se postupuje v pˇr´ıpadˇe uˇcebny, ve ˇskol´ıc´ım centru se uˇzije intern´ı cena a zapoˇcte se obˇed, jinak je uˇzivatel dot´ azán na zadán´ı ceny a obˇed se nezapoˇcte. 4.8.4

Aplikace modelu na kurzu Bankopojiˇ stˇ en´ı“ ” Hodnoty parametr˚ u délka pr˚ umˇern´ y poˇcet u ´ˇcastn´ık˚ u v uˇcebnˇe typ lektora m´ısto kurzu

0,5 dne (4 hodiny) 20 intern´ı ˇskol´ıc´ı centrum

rozsah odmˇena autora za tvorbu e-obsahu v´ yvoj e-verze

12 stran (ˇzádn´ y test, pouze interaktivn´ı ot´ azky) 2 400 Kˇc 14 600 Kˇc, provádˇela extern´ı firma (viz v´ yˇse)


51

Obr´ azek 4.5: Uk´ azka implementace modelu 1 v aplikaci MS-Excel

V´ ysledky cena elektronické verze cena 1 bˇehu uˇcebnové verze n´ aklady na 1 u ´ˇcastn´ıka bod zvratu

17 000 Kˇc 5 200 Kˇc 288 Kˇc 60 u ´ˇcastn´ık˚ u = 3 bˇehy

Model byl aplikov´ an na dˇr´ıve zm´ınˇen´ y kurz Bankopojiˇstˇen´ı“. Vypoˇctená cena kurzu ˇcin´ı ” 288 Kˇc na u ´ˇcastn´ıka, skuteˇcn´ a katalogov´ a cena v roce 2008 ˇcinila 294 Kˇc na jednoho u ´ˇcastn´ıka. Lze tedy konstatovat, ˇze v tomto smˇeru je model pˇresn´ y a jeho pˇredpovˇedi odpov´ıdaj´ı realitˇe. Bod zvratu vycház´ı na 60 u ´ˇcastn´ık˚ u, to pouze potvrzuje pˇredchoz´ı závˇer, ˇze pˇrevod tohoto kurzu do elektronické podoby byl velice rozumn´ y a skuteˇcnˇe efektivn´ı tah, obzvl´ aˇstˇe vezmeme-li vu ´vahu, ˇze se za prvn´ı tˇri mˇes´ıce do elektronického kurzu zapsalo 245 u ´ˇcastn´ık˚ u a absolvovali jej (po oˇciˇstˇen´ı) 142 lidi. Lze proto konstatovat, ˇze náklady na pˇr´ıpravu elektronické verze kurzu se vrátily témˇeˇr po jeden a p˚ ul mˇes´ıci. Pro u ´plnost je vˇsak nutno dodat, ˇze na prezenˇcn´ı kurz by se z r˚ uzn´ ych d˚ uvod˚ u nezapsalo tolik student˚ u, i pˇresto by se návratnost st´ ale pohybovala v ˇra´du mˇes´ıc˚ u. Pro n´ azornost je pˇripojen téˇz graf sestrojen´ y sp omoc´ı tohoto modelu pro hled´ an´ı bodu zvratu grafickou metodou (graf 4.6, na ose x je vynesen celkov´ y poˇcet u ´ˇcastn´ık˚ u a na ose y celkové n´ aklady na vzdˇeláv´ an´ı). 4.8.5

Hodnocen´ı modelu

V´ ysledn´ y model je velice jednoduch´ y, nen´ aroˇcn´ y na vstupn´ı data a snadno pouˇziteln´ y zaˇ ızen´ı znalost´ı. Ve velice krátkém ˇcase poskytne pˇredstavu o tom, zda je mˇestnanci u ´tvaru R´ smysluplné se podrobnˇejˇs´ım hodnocen´ım alternativ zab´ yvat. Implementace modelu v Excelu ˇ ızen´ı znalost´ı. byla pˇred´ ana bance a je vyuˇz´ıv´ ana pracovn´ıky u ´tvaru R´ ˇ ızen´ı znalost´ı, neModel zahrnuje pouze n´ aklady, se kter´ ymi se setká pˇr´ımo u ´tvar R´


52

50 000 Kč

45 000 Kč

40 000 Kč

35 000 Kč

30 000 Kč

25 000 Kč

prezenční kurz e-kurz

20 000 Kč

15 000 Kč

10 000 Kč

5 000 Kč

- Kč 10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

110

120

130

140

150

Obr´ azek 4.6: Grafické vyj´ adˇren´ı bodu zvratu pro kurz Bankopojiˇstˇen´ı“ dle modelu 1 ” zohledˇ nuje napˇr´ıklad n´ aklady na uˇslou pˇr´ıleˇzitost. Pro anal´ yzu z celopodnikového hlediska proto postr´ ad´ a nˇekteré podstatné informace. Proto bych r´ ad v druhém kroku sestrojil komplexnˇejˇs´ı model, kter´ y bude zahrnovat vˇetˇs´ı poˇcet parametr˚ u a bude ˇreˇsit problematiku ze ˇsirˇs´ı perspektivy.

4.9

Model 2: Srovn´ an´ı n´ aklad˚ u prezenˇ cn´ı a elektronick´ e v´ yuky

ˇ ızen´ı znalost´ı a jejich pohledu na problém; Prvn´ı model vycházel z návrhu pracovn´ık˚ uu ´tvaru R´ v r´ amci zjednoduˇsen´ı nezohlednil mnoho diskutovan´ ych parametr˚ u. Proto se nyn´ı pokus´ım sestavit rozˇs´ıˇren´ y model, do kterého zahrnu co nejvyˇsˇs´ı moˇzn´ y smyslupln´ y poˇcet v teoretické ˇcásti ˇ diskutovan´ ych parametr˚ u. Model bude st´ ale vycházet z reáli´ı CSOB, abych mohl demonstrovat jeho pouˇzitelnost. Pˇ ri zahrnov´ an´ı konkr´ etn´ıch poloˇ zek je potˇ reba zodpovˇ edˇ et n´ asleduj´ıc´ı ot´ azky: • Co lze reálnˇe zjistit? • Co lze zodpovˇednˇe odhadnout? • Co je podstatné, respektive co má margináln´ı vliv a lze zanedbat? ˇ • Co se skuteˇcnˇe projev´ı v praxi CSOB? 4.9.1

Vstupn´ı parametry

Pˇri sestavov´ an´ı modelu vych´ az´ım z teoretického pˇrehledu sestaveného v pˇredchoz´ı kapitole a modelu ˇc´ıslo 1. Pˇri rozboru jednotliv´ ych nákladov´ ych poloˇzek jim pˇriˇrad´ım konkrétn´ı cenu


53

(n´ aklady), nebo je do modelu nezaˇrad´ım z následuj´ıc´ıch d˚ uvod˚ u: • Nezahrnuty: Vyskytuj´ı se, ale nelze je zjistit, kvalifikovanˇe odhadnout, ani jinak d˚ uvˇeryhodnˇe urˇcit. • Zanedb´ any: Jejich pod´ıl na v´ yˇsi celkov´ ych náklad˚ u je margin´ aln´ı. ˇ • Neuplatˇ nuj´ı se: V pˇr´ıpadˇe CSOB se nevyskytuj´ı. 4.9.1.1

Z´ akladn´ı poloˇ zky

Pro n´ aklady na zamˇestnance a základn´ı konstanty vyuˇz´ıv´ am stejné hodnoty jako v prvn´ım modelu. P˚ uvod tˇechto hodnot je uveden tamtéˇz. Náklady na zamˇestnance jsou pˇrepoˇcteny na hodinu (aˇc ve skuteˇcnosti mohou pob´ırat plat, nikoliv mzdu). Jedn´ a se o náklady zaloˇzené pouze na hrubém platu/mzdˇe zamˇestnanc˚ u, n´ aklady na pracovn´ı m´ısto a dalˇs´ı n´ aklady nejsou zohlednˇeny. Pˇrehled hodinov´ ych náklad˚ u je uveden v tabulce 4.8 a uˇzité konstanty jsou uvedeny v tabulce 4.9. Dalˇs´ı parametry (neuvedené v modelu 1) budou pˇredstaveny a diskutov´ any v n´ asleduj´ıc´ıch odstav´ıch. Pˇ r´ıpravn´ a f´ aze organizaˇcn´ı pˇr´ıprava specialista/SME ´ pracovn´ık UZZ V´ yuka lektor ˇradov´ y pracovn´ık na poboˇcce n´ aklady na hodinov´ y provoz uˇcebny ve ˇskol´ıc´ım centru cena obˇcerstven´ı

2 500 Kˇc na kurz 300 Kˇc/h 200 Kˇc/h 300 Kˇc/h 130 Kˇc/h 425 Kˇc/h 55 Kˇc/den

Tabulka 4.8: Rekapitulace hlavn´ıch náklad˚ u pro model 2 délka pracovn´ıho dne: pr˚ umˇern´ y poˇcet lid´ı v kurzu: n´ aroˇcnost pˇr´ıpravy podklad˚ u (ˇcas pˇr´ıpravy/v´ yuky) n´ aroˇcnosti pˇr´ıpravy podklad˚ u el./uˇc. cena pˇrevodu kurzu do form´ atu SCORM pomˇern´ a ˇcasov´ a n´ aroˇcnost e-kurzu: délka dodateˇcn´ ych ˇcasov´ ych prodlev pro prezenˇcn´ı kurz (lektor, studenti)

8h 20 lid´ı 4:1 2:1 6x cena podklad˚ u 33 % nezahrnuta

Tabulka 4.9: Rekapitulace vstupn´ıch paramter˚ u pro model 2

4.9.1.2

Rozbor doplˇ nuj´ıc´ıch poloˇ zek

Prezenˇ cn´ı kurz Dalˇs´ı poloˇzky, které mohou b´ yt zahrnuty do ceny prezenˇcn´ıho kurzu na stranˇe zamˇestnavatele rozeb´ır´ a tabulka 4.10 a ze strany zamˇestnance pak tabulka 4.11.


54

Zamˇ estnavatel – fixn´ı odmˇena lektora za pˇr´ıpravu podklad˚ u; odhadnut´ a sazba za pˇredpokladu koeficientu n´ aroˇcnosti pˇr´ıpravy 4.0 organizaˇcn´ı a administrativn´ı n´ aklady, konstanta (odhad) utopené n´ aklady pˇri nutnosti realizovat kurz s niˇzˇs´ım obsazen´ım pro zajiˇstˇen´ı vˇcasného pˇred´ an´ı kl´ıˇcov´ ych kompetenc´ı; tyto lze jen velmi obt´ıˇznˇe odhadnout Zamˇ estnavatel – variabiln´ı v´ yroba pom˚ ucek (pˇr´ıpadnˇe platba licenc´ı za uˇzit´ı materiál˚ u) ˇ CSOB neuv´ ad´ı, podle [34] ˇcin´ı aˇz 20 $ na studenta; s ohledem na ˇ pˇredchoz´ı model lze nicménˇe usoudit, ˇze v pˇr´ıpadˇe CSOB budou v ˇra ´du maxim´ alnˇe des´ıtek Kˇc. n´ aklady na pravidelnou aktualizaci kurzu Z´ avis´ı na typu kurzu, pro des´ıtky bˇeh˚ u roˇcnˇe lze zanedbat. n´ aklady na organizaci jednoho bˇehu kurzu; udané bankou odmˇena lektora za ˇcas v´ yuky a nezbytn´ ych prostoj˚ u odmˇena lektora (uˇslá produktivita) za ˇcas pˇresunu Viz obdobn´ a poloˇzka u zamˇestnance (n´ıˇze). cestovné lektora; banka neuvád´ı, [34] poˇc´ıt´ a 10 % z náklad˚ u

300 Kˇc/h pr´ ace 1 200 Kˇc/h v´ yuky 5 000 Kˇc/kurz nezahrnuty

zanedb´ any

zanedb´ any 2 500 Kˇc/bˇeh 300 Kˇc/h v´ yuky neuplatˇ nuj´ı se +10 % k n´ ak. výuky

Tabulka 4.10: Pˇrehled dodateˇcn´ ych náklad˚ u na prezenˇcn´ı kurz na stranˇe zamˇestnavatele Elektronick´ y kurz Dalˇs´ı poloˇzky, které mohou b´ yt zahrnuty do ceny elektronického kurzu rozeb´ır´ a na stranˇe zamˇestnavatele tabulka 4.12 a na stranˇe zamˇestnance tabulka 4.13. 4.9.1.3

Nezahrnut´ e poloˇ zky

´ • Uspora ˇcasu – zamˇestnanec m˚ uˇze ke studiu v elektronické formˇe vyuˇz´ıt duté chv´ıle, napˇr. pokud na poboˇcce nen´ı ˇzádn´ y zákazn´ık, zat´ımco prezenˇcn´ı forma vyˇzaduje absenci na pracoviˇsti. Tuto u ´sporu lze i nelze efektivnˇe odhadnout, z´ avis´ı na charakteru pr´ ace zamˇestnance a jej´ı organizaci nadˇr´ızen´ ym. Jak bylo uk´ azáno v´ yˇse, mnoho teoreticky uvaˇzovan´ ych náklad˚ u prezenˇcn´ı v´ yuky, pˇredevˇs´ım oportunitn´ıch, lze z hlediska zamˇestnavatele odbourat (nebo pˇresunout na zamˇestnance) vhodnou organizac´ı v´ yuky, napˇr´ıklad celodenn´ımi kurzy, které na zamˇestnance pˇresunou ˇcas spojen´ y s cestován´ım. Na druhou stranu pˇri nevhodné aplikaci tˇechto postup˚ u vznikaj´ı nové skryté n´ aklady, viz napˇr´ıklad kurz Bankopojiˇstˇen´ı, kter´ y online studenti absolvuj´ı za 15 minut a kter´ y ve snaze pokr´ yt alespoˇ n polovinu dne v prezenˇcn´ı podobˇe trval 4 hodiny. 4.9.1.4 λ µ

Koeficienty koeficient n´ arok˚ u na tutora (k re´ alnému ˇcasu v´ yuky) koeficient n´ arok˚ u na moder´ atora (k re´ alnému ˇcasu v´ yuky)

ˇ Uvaˇzuji, ˇze mohou b´ yt pouˇzity i kurzy s nároky na moder´ atora nebo tutora. Cas, kter´ y stráv´ı tutor (vyjasnˇen´ım problém˚ u, konzultacemi nebo hodnocen´ım sloˇzitˇejˇs´ıch u ´loh), odhadnu na 1/18 ˇcasu, kter´ y kaˇzd´ y student stráv´ı v´ yukou (tj. v pˇr´ıpadˇe 18ˇclenné tˇr´ıdy tutor stráv´ı ˇr´ızen´ım kurzu stejnˇe ˇcasu jako lektor pˇri prezenˇcn´ı v´ yuce; pravda se zohlednˇen´ım sn´ıˇzen´ı ˇcasové

´ ˚ NA VZDEL ˇ AV ´ AN ´ Í V CSOB ˇ KAPITOLA 4. ROZBOR NAKLAD U Zamˇ estnanec – variabiln´ı uˇslá produktivita (respektive vyplacen´ a mzda) za ˇcas v´ yuky a prostoje pˇri v´ yuce uˇslá produktivita za ˇcas pˇresunu do m´ısta v´ yuky Nen´ı zohlednˇeno; pˇri organizaci celodenn´ıch kurz˚ u jde tento ˇcas k t´ıˇzi zamˇestnance (obdobnˇe jako pˇri cestˇe na pracovn´ı m´ısto), výjimkou jsou dlouhé pˇresuny, tyto lze vˇsak jen obt´ıˇznˇe vyj´ adˇrit obecnˇe). cestovné a jiné s cestou spojené v´ ylohy Nelze kvalifikovanˇe odhadnout, z´ avis´ı na typu kurzu a vzd´ alenosti u ´ˇcastn´ık˚ u. cena obˇcerstven´ı (obˇeda) n´ aklady na neobsazené pracovn´ı m´ısto ˇ Pˇri organizaci pr´ ace v CSOB nejsou relevantn´ı, zamˇestnanci se na pracovn´ıch m´ıstech stˇr´ıdaj´ı pravidelnˇe, a tak m´ısto nez˚ ust´ av´ a neobsazeno. n´ aklady na ˇcekán´ı na vzdˇelán´ı Vyj´ adˇren´ı tˇechto n´ aklad˚ u v obecné rovinˇe by bylo nesm´ırnˇe obt´ıˇzné.

55

130 Kˇc/h v´ yuky zanedb´ ana

nezahrnuto

55 Kˇc/stud./den neuplatˇ nuj´ı se

nezahrnuty

Tabulka 4.11: Pˇrehled dodateˇcn´ ych náklad˚ u na prezenˇcn´ı kurz na stranˇe zamˇestnance n´ aroˇcnosti elektronické v´ yuky, toto je velice ˇstˇedr´ y pˇredpoklad vedouc´ı ke kurz˚ um s velice solidn´ı podporou). Obdobnˇe u moderátora (ˇr´ızen´ı diskuse v diskusn´ı m´ıstnosti, zodpov´ıd´ an´ı jednoduch´ ych otázek) poˇc´ıt´ am s nároˇcnost´ı 1/36 studijn´ıho ˇcasu kaˇzdého studenta. Oba koeficienty silnˇe závis´ı na koncepci a pojet´ı kurzu a je proto potˇreba je podle podm´ınek upravit. Napˇr´ıklad pro kurz Bankopojiˇstˇen´ı by se oba rovnaly 0. 4.9.1.5

N´ azvoslov´ı

Pˇrehled uˇzit´ ych zkratek a symbol˚ u. bˇeh BE C CP CS CT S SB T TB VCR VCS 4.9.2

1 kon´ an´ı katalogového kurzu daného typu break-even point cost preparation costs student cost total cost size benefit per student time total benefit run variable cost student variable cost Investiˇ cn´ı horizont

Pro spr´ avnou alokaci fixn´ıch náklad˚ u je nezbytné urˇcit investiˇcn´ı horizont kurzu, respektive ˇcasové obdob´ı, ve kterém budou celkové n´ aklady posuzov´ any, nebo celkov´ y poˇcet student˚ u, ke kter´ ym budou vztahov´ any. Druh´ a varianta se jev´ı jako praktiˇctˇejˇs´ı, investiˇcn´ı horizont bude vyj´ adˇren celkov´ ym poˇctem student˚ u, kteˇr´ı projdou kurz za dobu jeho existence. Vol´ım relativnˇe


56

Zamˇ estnavatel – fixn´ı n´ aklady na pˇr´ıpravu obsahu kurzu, odhadnut´ a sazba odmˇena SME dle str´ aveného ˇcasu n´ akup placen´ ych informaˇcn´ıch zdroj˚ u ˇ V CSOB se nevyskytuj´ı, uˇz´ıvaj´ı se vlastn´ı databanky. pˇreveden´ı materiál˚ u do elektronické podoby ˇc´ astka fakturovan´ a extern´ı firmou organizace a koordinace v´ yvoje kurzu a nasazen´ı kurzu na server ˇ astka fakticky zahrnut´ ˇ ızen´ı znalost´ı. KoC´ a v r´ amci reˇzie u ´tvaru R´ ordinace pˇr´ıpravy elektronického kurzu je n´ aroˇcnˇejˇs´ı, zahrnuje v´ıce subjekt˚ u. Zamˇ estnavatel – variabiln´ı n´ aklady na provoz serveru (spr´ ava serveru, licence) ˇ V r´ amci CSOB se nezahrnuje, vzhledem k vybranému ˇreˇsen´ı se jedn´ a o utopené n´ aklady; v pˇr´ıpadˇe zobecnˇen´ı modelu by toto byla jedna z poloˇzek, které by bylo nutné zohlednit. n´ aklady na lektora/tutora (zahrnuje-li kurz odevzd´ aván´ı materiál˚ u, ˇci konzultace s lektorem) z´ avis´ı na typu kurzu; vyj´ adˇrena na ˇza ´ka n´ aklady na ˇcas moderátora v diskusn´ıch m´ıstnostech Z´ avis´ı na typu kurzu; v pˇrepoˇctu na ˇza ´ka. n´ aklady na administrativu spojenou s v´ ybˇerem a pˇrihlaˇsován´ım u ´ˇcastn´ık˚ u na kurz Zamˇestnanci se zapisuj´ı samostatnˇe prostˇrednictv´ım LMS.

300 Kˇc/h pˇr´ıpravy neuplatˇ nuje se 6x cena pˇr´ıpravy 10 000 Kˇc

neuplatˇ nuj´ı se

300 Kˇc/h podpory

200 Kˇc/h podpory neuplatˇ nuj´ı se

Tabulka 4.12: Pˇrehled dodateˇcn´ ych náklad˚ u na elektronick´ y kurz na stranˇe zamˇestnavatele n´ızkou hodnotu, s ohledem na c´ıle práce jsou to pr´ avˇe menˇs´ı kurzy, pro které je zjiˇstˇen´ı bodu zvratu zaj´ımavé. Aˇc je vzdˇelán´ı pˇredevˇs´ım dlouhodob´ a investice, vzhledem k tomu, ˇze v tomto modelu jsou srovn´ avány pˇredevˇs´ım náklady, lze investiˇcn´ı horizont v´ yraznˇe zkr´ atit. S ohledem na nutnost aktualizac´ı a zmˇen lze konkrétn´ı kurz provozovat maximálnˇe jednotky let. Nezohledˇ nuji ˇcasové hledisko, respektive zmˇenu hodnoty penˇez v ˇcase; v pˇr´ıpadˇe uˇzit´ı horizontu v ˇra´du jednoho, maxim´ alnˇe nˇekolika let a pˇredpokl´ ad´ an´ı stabiln´ı ekonomiky lze tento parametr zanedbat a d´ıky tomu zachovat linearitu modelu. Protoˇze je c´ılem této pr´ ace prozkoumat v´ yhodnost elektronického vzdˇeláván´ı i pro menˇs´ı poˇcty student˚ u, nelze fixn´ı n´ aklady zanedbat. 4.9.3

Shrnut´ı uˇ zit´ ych parametr˚ u

Vstupn´ı parametry kurzu Tabulka 4.14 ud´ avá z´ akladn´ı vstupn´ı parametry (prim´ arnˇe zadávané uˇzivatelem) modelu 2 a jejich vychoz´ı hodnoty. Parametry kurzu Tabulka 4.16 pˇrehlednˇe shrnuje vˇsechny dˇr´ıve dikutované parametry modelu 2 a pouˇzité v´ ychoz´ı hodnoty, tabulka 4.15 pak shrnuje vˇsechny uˇzité koeficienty modelu 2 a jejich v´ ychoz´ı hodnodty.

´ ˚ NA VZDEL ˇ AV ´ AN ´ Í V CSOB ˇ KAPITOLA 4. ROZBOR NAKLAD U Zamˇ estnanec – variabiln´ı uˇsl´ y zisk/produktivita zamˇestnance za ˇcas v´ yuky a nutné prostoje Odpov´ıd´ a délce výuky; ekvivalent mzdy/platu. uˇslá produktivita pracovn´ıho m´ısta Pokud bude zamˇestnanec na m´ıstˇe studovat, nem˚ uˇze jej vyuˇz´ıt k produktivn´ı ˇcinnosti ani on, ani jin´ y zamˇestnanec. Podle rozvrhu a vhodnosti organizace pr´ ace i studia toto m˚ uˇze, ˇci nemus´ı pˇrin´ aˇset ztr´ aty. Tuto okolnost vˇsak nelze objektivnˇe generalzovat; model bude poˇc´ıtat s efektivn´ı organizac´ı pr´ ace.

57

130 Kˇc/h studia neuplatˇ nuje se

Tabulka 4.13: Pˇrehled dodateˇcn´ ych náklad˚ u na elektronick´ y kurz na stranˇe zamˇestnance Stridy Skurzu Tvyuky

pr˚ umˇern´ y poˇcet lid´ı v kurzu celkov´ y poˇcet u ´ˇcastn´ık˚ u bˇehem investiˇcn´ıho horizontu délka prezenˇcn´ı verze kurzu v hodin´ ach

18 lid´ı 100 lid´ı 16

Tabulka 4.14: Prim´ arn´ı vstupn´ı parametry modelu 2 Koeficienty α koeficient n´ aroˇcnosti pˇr´ıpravy podklad˚ u β koeficient n´ aroˇcnosti pˇr´ıpravy podklad˚ u e-verze (vztaˇzen´ y k n´ aroˇcnosti pˇr´ıpravy prezenˇcn´ı verze) γ koeficient ceny pˇrevodu do form´ atu SCORM (vztaˇzen´ y k celkov´ ym náklad˚ um na pˇr´ıpravu) δ koeficient ˇcasové n´ aroˇcnosti e-kurzu η koeficient cestovného lektora (k n´ aklad˚ um v´ yuky) λ koeficient n´ arok˚ u na tutora (ke re´ alnému ˇcasu v´ yuky) µ koeficient n´ arok˚ u na moderátora (k rel. ˇcasu v´ yuky)

4,000 2,000 3,000 0,330 0,100 0,056 0,028

Tabulka 4.15: V´ ychoz´ı hodnoty koeficient˚ u modelu 2 Spoleˇ cn´ e n´ aklady CSM E odmˇena SME za pˇr´ıpravu podklad˚ u Cstudent uˇslá produktivita studenta/zamˇestnance za ˇcas v´ yuky N´ aklady na pˇ r´ıpravu prezenˇ cn´ıho kurzu Cpriprava organizaˇcn´ı a administrativn´ı n´ aklady pˇr´ıpravy kurzu Cbeh organizaˇcn´ı a administrativn´ı n´ aklady pˇr´ıpravy bˇehu N´ aklady na prezenˇ cn´ı v´ yuku Clektor n´ aklady na lektora Cucebna n´ aklady na uˇcebnu/v´ yukov´ y prostor Cobcerstveni n´ aklady na obˇcerstven´ı N´ aklady na e-kurz Ce−priprava koordinace v´ yvoje kurzu, nasazen´ı na server Ce−tutor n´ aklady na tutora Ce−moderator n´ aklady na moderátora v diskusn´ıch m´ıstnostech

300 Kˇc/h pr´ ace 130 Kˇc/h v´ yuky 5 000 Kˇc/kurz 2 500 Kˇc/bˇeh 300 Kˇc/h v´ yuky 425 Kˇc/h v´ yuky 7 Kˇc/h v´ yuky 10 000 Kˇc/kurz 300 Kˇc/h podpory 200 Kˇc/h podpory

Tabulka 4.16: V´ ychoz´ı hodnoty parametr˚ u modelu 2 V´ yznamy vypoˇ cten´ ych hodnot V CSprezencni

variabiln´ı n´ aklady na jednoho studenta


58 V CRprezencni CPprezencni CTprezencni CSprezencni CPe−learning CTe−learning CSe−learning BEstudent T Be−learning SBe−learning 4.9.4 4.9.4.1

variabiln´ı n´ aklady na jeden bˇeh prezenˇcn´ıho kurzu (bez student˚ u) celkové n´ aklady na pˇr´ıpravu prezenˇcn´ı v´ yuky celkové n´ aklady na prezenˇcn´ı v´ yuku n´ aklady na jednoho studenta prezenˇcn´ıho kurzu celkové n´ aklady na pˇr´ıpravu elektronické v´ yuky celkové n´ aklady na elektronickou v´ yuku n´ aklady na jednoho studenta e-kurzu bod zvratu pro elektronickou verzi vyjádˇren´ y poˇctem student˚ u celkové u ´spory pˇri vyuˇzit´ı elektronického vzdˇeláván´ı u ´spora na studenta pˇri vyuˇzit´ı elektronického vzdˇeláván´ı

Princip modelu Popis

Princip tohoto modelu je obdobn´ y jako u modelu ˇc. 1. Poloˇzky jsou seˇcteny a násobeny vstupn´ımi parametry s ohledem na jejich charakter a v´ yˇse náklad˚ u pro oba zp˚ usoby realizace v závˇeru porovn´ ana. 4.9.4.2

Matematick´ e vyj´ adˇ ren´ı

CSprezencni

= Cpriprava + Tvyuky × α × CSM E = Tvyuky × (Cstudent + Cobcerstveni ) = Cbeh + Tvyuky × (Cucebna + Clektor × (1 + η)) = CPprezencni + SSkurzu × V CRprezencni + Skurzu × V CSprezencni tridy = (Cpriprava + Tvyuky × α × CSM E )+ × (Cbeh + Tvyuky × (Cucebna + Clektor × (1 + η))) + SSkurzu tridy +Skurzu × (Tvyuky × (Cstudent + Cobcerstveni )) CT = Sprezencni kurzu

CPe−learning CTe−learning CSe−learning

= Ce−priprava + Tvyuky × (1 + γ) × α × β × CSM E = CPe−learning + Skurzu × (Tvyuky × δ) × (Cstudent + λ × Ce−tutor + µ × Ce−moderator ) CT = e−learning Skurzu

BEstudent T Be−learning SBe−learning

= CSe−learning prezencni = CTprezencni − CTe−learning = CSprezencni − CSe−learning

CPprezencni V CSprezencni V CRprezencni CTprezencni

4.9.5

CT

Realizace

Stejnˇe jako prvn´ı model byl i tento realizován formou interaktivn´ıho programu v tabulkovém procesoru MS-Excel. Toto ˇreˇsen´ı umoˇzn ˇuje velice snadnou aplikaci algoritm˚ u i na rozs´ ahlejˇs´ı soubory dat. 4.9.6

Apliakce modelu na kurz Bankopojiˇ stˇ en´ı“ ” Model 2 byl pro srovn´ an´ı téˇz aplikov´ an na kurz Bankopojiˇstˇen´ı, vˇsechna specifika tohoto kurzu byla zohlednˇena a vstupn´ı informace patˇriˇcnˇe upraveny.

´ ˚ NA VZDEL ˇ AV ´ AN ´ Í V CSOB ˇ KAPITOLA 4. ROZBOR NAKLAD U 4.9.6.1

59

Vstupn´ı hodnoty

Kompletn´ı pˇrehled vstup˚ u do modelu lze nalézt v pˇr´ıloze A.

4.9.6.2

Vypoˇ cten´ e hodnoty

Pro srovn´ an´ı jsou v tabulce uvedeny v´ ysledky pro oba modely. poloˇ zka CTprezencni CSprezencni CPe−learning CTe−learning CSe−learning T Be−learning BEstudent

model 1 86 400 Kˇc 288 Kˇc 17 000 Kˇc 17 000 Kˇc 57 Kˇc 69 400 Kˇc 60 stu.

model 2 257 000 Kˇc 857 Kˇc 29 200 Kˇc 68 200 Kˇc 227 Kˇc 188 800 Kˇc 80 stu.

Tabulka 4.17: Srovn´ an´ı v´ ysledk˚ u modelu 1 a 2 pro kurz Bankopojiˇstˇen´ı“ ” Pr˚ ubˇeh n´ aklad˚ u pro obˇe verze kurz˚ u v z´ avislosti na poˇctu student˚ u naleznete na obr´ azku 4.7. 135 000 Kč

120 000 Kč

105 000 Kč

90 000 Kč

75 000 Kč prezenční kurz e-kurz

60 000 Kč

45 000 Kč

30 000 Kč

15 000 Kč

- Kč 10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

110

120

130

140

150

Obr´ azek 4.7: Grafické vyj´ adˇren´ı bodu zvratu pro kurz Bankopojiˇstˇen´ı“ dle modelu 2 ”


60 4.9.6.3

Koment´ aˇ r

Zaj´ımavé je pˇredevˇs´ım srovn´ an´ı s v´ ysledky prvn´ıho modelu. V´ ysledky se diametrálnˇe liˇs´ı, n´ aklady na jednoho studenta prezenˇcn´ıho kurzu jsou po zapoˇcten´ı ceny jeho ˇcasu 3krát vyˇsˇs´ı neˇz v prvn´ım modelu, kter´ y tuto poloˇzku nezahrnoval. Na druhou stranu i n´ aklady na poˇr´ızen´ı elektronické verze jsou v´ yraznˇe vyˇsˇs´ı, témˇeˇr dvojn´ asobnˇe, a to pˇredevˇs´ım zahrnut´ım náklad˚ u na organizaci pˇr´ıpravy a zohlednˇen´ım plné ceny v´ yvoje podklad˚ u (nikoliv jen pˇreveden´ı prezenˇcn´ı verze). S ohledem na to, ˇze tato poloˇzka je odhadnut´ a, je jej´ı v´ yˇse u takto krátkého kurzu diskutabiln´ı. D´ıky tomu vych´ az´ı nutn´ y poˇcet u ´ˇcastn´ık˚ u k dosaˇzen´ı bodu zvratu vyˇsˇs´ı. I tak je ovˇsem hluboce pod poˇctem u ´ˇcastn´ık˚ u elek´ tronické verze v prvn´ıch mˇes´ıc´ıch. Uspora n´ aklad˚ u podniku jako celku je znaˇcnˇe vyˇsˇs´ı, neˇz by pˇredpov´ıdal prvn´ı model. Za zm´ınku stoj´ı i fakt, ˇze po zahrnut´ı vˇsech cen jsou náklady na jednoho studenta v elektronické verzi skoro stejnˇe vysoké jako n´ aklady na jednoho studenta prezenˇcn´ıho kurzu souˇcasnˇe u ´ˇctované. Srovn´ an´ı graf˚ u pr˚ ubˇehu n´ aklad˚ u téˇz ukazuje, ˇze margin´ aln´ı n´ aklady na vzdˇeláván´ı jednoho studenta v elektronické verzi nejsou nulové, jak poˇc´ıtal prvn´ı model.

4.9.7

Apliakce modelu na hypotetick´ y kurz bˇ eˇ zn´ eho rozsahu

Pro lepˇs´ı demonstraci schopnost´ı modelu jsem navrhl hypotetick´ y kurz o délce 2 dny (s celkovou n´ avˇstˇevnost´ı 100 osob v 18ˇclenn´ ych tˇr´ıd´ ach prezenˇcnˇe a podporou student˚ u jak tutorem, tak moderátorem v elektronické verzi) a na základˇe dostupn´ ych u ´daj˚ u spoˇcetl jednotlivé hodnoty pro tento hypotetick´ y kurz. (Uˇz´ıvaj´ı se v´ ychoz´ı hodnoty vstupn´ıch parametr˚ u modelu 2, tak jak byly navrˇzeny.)

4.9.7.1

Vstupn´ı hodnoty

Kompletn´ı pˇrehled vstup˚ u do modelu lze nalézt v pˇr´ıloze B.

4.9.7.2

Vypoˇ cten´ e hodnoty

Pro srovn´ an´ı jsou v tabulce opˇet uvedeny v´ ysledky pro oba modely. Protoˇze skuteˇcné n´ aklady na tvorbu elektronické verze nejsou známy jsou nˇekteré poloˇzky vynechány. poloˇ zka CTprezencni CSprezencni CPe−learning CTe−learning CSe−learning T Be−learning BEstudent

model 1 79 800 Kˇc 849 Kˇc ? ? Kˇc ? ? ?

model 2 330 880 Kˇc 3 309 Kˇc 163 600 Kˇc 245 440 Kˇc 2 454 Kˇc 85 440 Kˇc 75 st.

Tabulka 4.18: Srovn´ an´ı v´ ysledk˚ u modelu 1 a 2 pro hypotetick´ y kurz Pr˚ ubˇeh n´ aklad˚ u pro obˇe verze kurz˚ u v z´ avislosti na poˇctu student˚ u dle modelu 2 naleznete v grafu 4.8.


61

500 000 Kč

400 000 Kč

300 000 Kč

prezenční kurz e-kurz 200 000 Kč

100 000 Kč

- Kč 10

30

50

70

90

110

130

150

Obr´ azek 4.8: Grafické vyj´ adˇren´ı bodu zvratu pro hypotetick´ y kurz dle modelu 2

4.9.7.3

Koment´ aˇ r

Model ukazuje, ˇze i pˇres skuteˇcnˇe vysoké odhadované n´ aklady na v´ yvoj rozs´ ahlého elektronického kurzu (odpov´ıdaj´ıc´ımu 16 hodin´ am studia v uˇcebnˇe) se pˇri zohlednˇen´ı u ´spor vzeˇsl´ ych z lepˇs´ıho vyuˇzit´ı ˇcasu student˚ u a s nimi souvisej´ıc´ıho odbour´ an´ı ˇcásti uˇslé produktivity bod zvratu pˇr´ıliˇs neposune. Z˚ ustáv´ a na relativnˇe stejné u ´rovni jako pro mal´ y kurz Bankopojiˇstˇen´ı. 4.9.8

ˇ s´ı porovn´ Sirˇ an´ı v´ yhodnosti vzdˇ el´ avac´ıch metod

Hlubˇs´ı srovn´ an´ı v´ yhodnosti obou metod vzdˇeláván´ı optikou druhého modelu nab´ız´ı obr´ azek 4.9 na stranˇe 62. Rozd´ıl n´ aklad˚ u (osa z) vyjadˇruje, o kolik se bude liˇsit celkov´ a cena vzdˇeláv´ an´ı daného poˇctu student˚ u (osa x) v kurzu dlouhém dan´ y poˇcet hodiny (osa y) v prezenˇcn´ı verzi, oproti celkové cenˇe vzdˇeláv´ an´ı elektronick´ ym zp˚ usobem; záporná hodnota znamen´ a, o kolik je levnˇejˇs´ı prezenˇcn´ı v´ yuka, kladn´ a hodnota znaˇc´ı, o kolik je v´ yhodnˇejˇs´ı elektronické ˇreˇsen´ı. Osa y indikuje délku kurzu ve vyuˇcovac´ıch hodin´ ach, zaˇc´ın´ a 4hodinov´ ym kurzem a konˇc´ı t´ ydenn´ım kurzem. Graf vych´ az´ı z modelu 2, promˇenné maj´ı v´ ychoz´ı vstupn´ı hodnoty. 4.9.9

Hodnocen´ı modelu

Tento model poskytuje relativnˇe vˇern´ y a komplexn´ı pohled na n´ akladovou str´ anku vzdˇelávac´ıho ˇ ˇ procesu v CSOB. Aˇc rozˇs´ıˇren´ y, st´ ale se vztahuje ke konkrétn´ım podm´ınk´ am CSOB a vych´ az´ı z toho, ˇze nˇekteré n´ aklady jsou utopené a lze je pˇri v´ ypoˇctu ceny zanedbat (napˇr´ıklad n´ aklady na licence), pro jeho obecnou pouˇzitelnost by jej proto bylo nutné d´ ale rozˇs´ıˇrit. V r´ amci banky vˇsak poskytuje velice zaj´ımavé a pˇredevˇs´ım kompletn´ı v´ ysledky, aniˇz by byl pˇr´ıliˇs n´ aroˇcn´ y na pouˇz´ıv´ an´ı.


62

150 000 Kč

Rozdíl nákladů prezenční/e-kurz

100 000 Kč

74

78

82

86

90

70 66

50 000 Kč 62 58

0 Kč 36 -50 000 Kč 28 -100 000 Kč -150 000 Kč -200 000 Kč

54 50 46

20

42 12

100 000 Kč-150 000 Kč

38 34

4 30

Počet studentů

50 000 Kč-100 000 Kč 0 Kč-50 000 Kč -50 000 Kč-0 Kč -100 000 Kč--50 000 Kč -150 000 Kč--100 000 Kč -200 000 Kč--150 000 Kč

Obr´ azek 4.9: Grafické srovn´ an´ı n´ aklad˚ u metod vzdˇeláván´ı v závislosti na poˇctu studendt˚ ua délce kurzu

Bod zvratu pro elektronickou verzi vyj´ adˇ ren´ y v poˇ ctu student˚ u (BEstudent ) lze ihned srovnat s poˇctem student˚ u kurzu bˇehem investiˇcn´ıho horizontu (ˇzivota kurzu) a lze okamˇzitˇe rozhodnout, zda se elektronick´ y kurz vyplat´ı, ˇci nikoliv. Pokud je hodnota niˇzˇs´ı, elektronick´ y kurz se finanˇcnˇe vyplat´ı, jinak nikoliv. Na rozd´ıl od prvn´ıho modelu vˇsak tento pˇri v´ ypoˇctu poskytne i nˇekteré dalˇs´ı zaj´ımavé ukazatele podrobnˇeji rozeb´ıraj´ıc´ı skladbu n´ aklad˚ u a pˇr´ınos˚ u obou vzdˇelávac´ıch metod a umoˇzn´ı tak d˚ ukladnˇejˇs´ı anal´ yzu pˇr´ıpadn´ ych pˇr´ınos˚ u a dopad˚ u. Aˇc model zahrnuje vˇetˇs´ı poˇcet promˇenn´ ych, d´ıky vestavˇené logice vyˇc´ıslen´ı nˇekter´ ych n´ aklad˚ u a odhadnut´ ym parametr˚ um staˇc´ı uˇzivateli zadat pouze velikost kurzu a celkov´ y poˇcet student˚ u, model (respektive jeho elektronická implementace) posléze vypoˇcte dalˇs´ı potˇrebné promˇenné na základˇe vstupn´ıch pˇredpoklad˚ u. D´ıky tomu je i pˇres svoji vyˇsˇs´ı komplexitu tento model velice snadn´ y na uˇz´ıv´ an´ı. Je zaj´ımavé srovnat druh´ y model s prvn´ım modelem, kter´ y sice nezahrnuje nezanedbatelnou ˇcást n´ aklad˚ u, avˇsak t´ım, ˇze tak ˇcin´ı pro obˇe vzdˇelávac´ı metody, docház´ı k ˇra´dovˇe srovnatelnému bodu zvratu pˇri ˇra´dovˇe menˇs´ım poˇctu poloˇzek. Lze tedy ˇr´ıci, ˇze vyuˇzit´ı prvn´ıho modelu m˚ uˇze m´ıt své opodstatnˇen´ı.


4.10

63

Shrnut´ı kapitoly

ˇ Aˇc se e-learning v CSOB, a. s. pouˇz´ıv´ a jiˇz delˇs´ı dobu, nyn´ı banka stoj´ı na prahu jeho skuteˇcného nasazen´ı k ˇreˇsen´ı podnikového vzdˇeláván´ı, kter´ y s sebou samozˇrejmˇe pˇrin´ aˇs´ı ot´ azku, pro které kurzy se tento postup vyplat´ı a pro které nikoliv. Pro srovn´ an´ı obou vzdˇelávac´ıch metod lze vyuˇz´ıt metodu ekvivalentn´ıho pˇr´ınosu, která se zamˇeˇruje na srovn´ an´ı n´ aklad˚ u pˇri pˇredpokladu stejného vzdˇelávac´ıho v´ ysledku, t´ımto odpad´ a velmi sloˇzit´ y proces mˇeˇren´ı skuteˇcn´ ych pˇr´ınos˚ u vzdˇeláván´ı. Nelze pˇri tom ovˇsem zcela zanedbat nˇekteré specifické aspekty, které souˇcasn´ y model vzdˇeláván´ı v bance má, nelze je pˇr´ımo pˇrevézt do elektronického vzdˇeláv´ an´ı a mus´ı b´ yt posuzov´ any a ˇreˇseny zvláˇst’. Pˇreveden´ı kurzu Bankopojiˇstˇen´ı“ do elektronické podoby se uk´ azalo b´ yt nesm´ırnˇe ” v´ yhodné, nicménˇe se jednalo o velice specifick´ y kurz, pˇredevˇs´ım s ohledem na velmi rozd´ılné vstupn´ı znalosti u ´ˇcastn´ık˚ u, a tak nelze z´ıskané poznatky zobecnit bez dalˇs´ıch u ´prav. Podrobné zkoumán´ı procesu tvorby ceny prezenˇcn´ıch i elektronick´ ych kurz˚ u v bance umoˇznilo konstrukci model˚ u, které zobecˇ nuj´ı poznatky z´ıskané pˇri pˇrevodu prvn´ıch kurz˚ u, zapojuj´ı poznatky z jin´ ych podnik˚ u a dok´ aˇz´ı d´ıky tomu dopˇredu pˇredpovˇedˇet náklady na oba typy vzdˇeláv´ an´ı, a tak znaˇcnˇe usnadnit proces rozhodov´ an´ı mezi variantami. Prvn´ı model zahrnuje jen minim´ aln´ı ˇcást n´ aklad˚ u, pˇredevˇs´ım pak n´ aklady, které pˇr´ımo ˇ ızen´ı znalost´ı. D´ıky své jednoduchosti je velice snadno pouˇziteln´ proteˇcou u ´tvarem R´ y a pˇritom poskytuje ˇra´dovˇe srovnatelné v´ ysledky jako druh´ y model. Tento byl sestaven tak, aby po peˇclivé anal´ yze zahrnoval co nejvˇetˇs´ı ˇs´ıˇri jednotliv´ ych nákladov´ ych poloˇzek, které do vzdˇelávac´ıho procesu v bance vstupuj´ı, pˇredevˇs´ım pak n´ aklady uˇslé pˇr´ıleˇzitosti. D´ıky tomu poskytuje podstatnˇe vˇernˇejˇs´ı obraz o cenˇe celého procesu. Pˇritom vˇsak jeho elektronick´ a implementace z˚ ustává velice jednoduch´ a na uˇz´ıv´ an´ı. D´ıky tˇemto model˚ um mohou pracovn´ıci banky snadno a rychle posoudit, pro které kurzy se pˇrevod do elektronické podoby vyplat´ı, pˇr´ıpadnˇe urˇcit cenu, jakou je nutné zaplatit nav´ıc, pokud m´ a b´ yt e-kurz nasazen i v pˇr´ıpadˇe, kdy to sice nen´ı efektivn´ı, ale lze nalézt jiné d˚ uvody – pˇredevˇs´ım náklady na ˇcekán´ı na vzdˇelán´ı, které model neum´ı zohlednit. ˇ Oba modely jsou vˇsak stále stavˇené na konkrétn´ı prostˇred´ı CSOB, a. s., coˇz jim na jednu stranu d´ avá moˇznost pr´ ace s konkrétn´ımi a jednoznaˇcnˇe dan´ ymi hodnotami, ale na druhou stranu omezuje jejich ˇsirˇs´ı nasazen´ı bez dalˇs´ıch u ´prav mimo banku.

´ ASPEKTY E-LEARNINGU V LS SYSTEMU ´ KAPITOLA 5. TECHNICKE SAP

65

5 Technick´ e aspekty e-learningu v LS syst´ emu SAP LS – Learning Solution, modul systému SAP nab´ızej´ıc´ı sluˇzby pro podporu a ˇr´ızen´ı v´ yuky.

5.1

C´ıl kapitoly

Jak bylo uvedeno v prvn´ı kapitole, SCORM (Sharable Content Object Reference Model – referenˇcn´ı model sd´ıleného obsahu) se stal de facto jedin´ ym standardem v oblasti elektronického vzdˇeláván´ı. Vˇsichni v´ yrobci se postupnˇe snaˇz´ı jeho podporu zahrnout do sv´ ych ˇreˇsen´ı. Obdobnˇe postupuje i firma SAP AG u svého produktu SAP Learning Solution (pozn´ amka: v nové verzi pˇrejmenovaného na SAP Enterprise Learning). S ohledem na to, ˇze se jedná o relativnˇe nov´ y standard (posledn´ı verze SCORM 2004, v. 3 vyˇsla v ˇr´ıjnu 2006), podporuje SAP LS 600 pouze niˇzˇs´ı verzi SCORM 1.2 a dodateˇcnˇe nad r´ amec specifikac´ı jsou pˇr´ıstupné nˇekteré z funkc´ı vyˇsˇs´ıch verz´ı. Proto se ˇcásteˇcnˇe jev´ı jako podporuj´ıc´ı verzi SCORM 2004, aˇc tomu tak fakticky nen´ı. Jedn´ım z c´ıl˚ u této pr´ ace proto bylo pˇripravit jednoduch´ y (jednostránkov´ y) kurz ve formátu SCORM, kter´ y by provˇeˇril re´ alnou podporu jednotliv´ ych funkc´ı a shodu systému SAP LS 600 se standardem SCORM, vypsal souhrn podporovan´ ych specifikac´ı a poskytl tak bance cennou pomoc pˇri komunikaci s dodavateli elektronick´ ych kurz˚ u.

5.2

Z´ akladn´ı principy SCORMu

Jak jiˇz bylo uvedeno v prvn´ı kapitole, c´ılem SCORMu je pˇrinést v´ yhody standardizace i do svˇeta elektronického vzdˇeláv´ an´ı; hlavn´ı v´ yhody by se daly v praktické rovinˇe shrnout do ˇsesti kl´ıˇcov´ ych bod˚ u [21]: • Pˇr´ıstupnost (vzdˇelávac´ı obsah bude pˇr´ıstupn´ y z r˚ uzn´ ych m´ıst a r˚ uzn´ ych platforem). • Pˇrizp˚ usoben´ı (vˇetˇs´ı základna zamˇeniteln´ ych dodavatel˚ u umoˇzn´ı hlubˇs´ı specializaci). • Dostupnost (zamˇenitelnost a znovupouˇzitelnost obsahu sn´ıˇz´ı n´ aklady na jeho poˇr´ızen´ı). • Trvalost (obsah nebude z´ avisl´ y na konkrétn´ım systému a bude moci slouˇzit delˇs´ı dobu). • Vzájemná kompatibilita (spolupr´ ace prvk˚ u od r˚ uzn´ ych dodavatel˚ u a z r˚ uzn´ ych systém˚ u). • Znovupouˇzitelnost (moˇznost stavˇet nové kurzy a nov´ y obsah s uˇzit´ım plnˇe funguj´ıc´ıch ˇcást´ı stávaj´ıc´ıho obsahu bez nutnosti jeho zmˇen).

5.3

Struˇ cn´ y popis konceptu standardu SCORM V oblasti e-learningu a e-learningem podporovaného vzdˇel´ av´ an´ı st´ ale v´ıce vzr˚ ust´ a nutnost respektovat a dodrˇzovat urˇcité normy (standardy), které umoˇzn ˇuj´ı zachovat kompatibilitu vzdˇel´ avac´ıho obsahu v r´ amci v´ıce r˚ uzn´ ych softwarov´ ych produkt˚ u (tj. zachovat interoperabilitu). V souˇcasnosti jiˇz patˇr´ı podpora standard˚ u (zejména standardu SCORM) mezi z´ akladn´ı podm´ınky pro v´ ybˇer LMS (Learning Management System) ˇci WBT (Web Based Training) ... SCORM (Sharable Content Object Reference Model = referenˇcn´ı model sd´ıleného obsahu) si klade za c´ıl vytvoˇrit a zpracovat tzv. vzdˇel´ avac´ı objekty“ (objekty, které jsou schopny opˇetovnˇe sdˇelovat nˇejaký ” obsah) v r´ amci bˇeˇzn´ ych technologických soustav pro poˇc´ıtaˇce a vzdˇel´ av´ an´ı s podporou webových technologi´ı (WBT). SCORM popisuje technologické soustavy poskytuj´ıc´ı sladˇen´ y systém smˇernic, specifikac´ı a standard˚ u. Organizace ADL tak vytvoˇrila


66

univerz´ aln´ı model pro tvorbu a distribuci e-learningu ... SCORM se zamˇeˇruje na web/webov´ a prostˇred´ı jako na z´ akladn´ı platformy pro dod´ avku vzdˇel´ avac´ıho obsahu ... Tato strategie eliminuje vˇetˇsinu vývoj´ aˇrské pr´ ace potˇrebné pro pˇrizp˚ usoben´ı elektronického obsahu r˚ uzn´ ym technologickým platform´ am ... Podpora standardu SCORM umoˇzn ˇuje integrovat do LMS/WBT kurzy a produkty r˚ uzn´ ych dodavatel˚ u a subdodavatel˚ u a vyuˇz´ıvat tak v jednom systému/standardu to nejlepˇs´ı, co v souˇcasnosti e-learningov´ y trh nab´ız´ı. Soulad se standardy je pak jednou z hlavn´ıch podm´ınek pro výbˇer dostupn´ ych LMS. [21] SCORM se nyn´ı ˇclen´ı do 3 hlavn´ıch a dvou d´ılˇc´ıch ˇcást´ı, které se naz´ yvaj´ı knihy (books), viz obr´ azek 5.1.

ˇ en´ı standardu SCORM [21] Obr´ azek 5.1: Clenˇ

5.3.1

Content Aggregation Model – model shromaˇ zd’ov´ an´ı (strukturov´ an´ı) obsahu

Tato kniha popisuje, jak budou jednotlivé ˇcásti obsahu a v´ yukové jednotky ukl´ ad´ any a zapouzdˇreny do bal´ıˇck˚ u s doplˇ nuj´ıc´ımi informacemi (metadaty). Z´ akladn´ımi prvky datového modelu jsou: • Asset (prvek) – elementárn´ı elektronická reprezentace obsahu (textov´ a, multimediáln´ı nebo jin´ a podporovan´ a webov´ ymi standardy). • Asset Metadata (metadata prvku) – popisuj´ı dan´ y prvek, jeho typ i obsah pro snazˇs´ı manipulaci, katalogizaci a hled´ an´ı. • Content Organization (organizace obsahu) – popisuje jak je moˇzné definovat hierarchickou strukturu obsahu (povolen´ ym typem struktury je strom). • Content Packaging (zapouzdˇren´ı obsahu) – popisuje, jak budou jednotlivé ˇcásti obsahu zapouzdˇreny a informace v nich uloˇzeny. • Sharable Content Object, SCO (pˇrenosn´ y obsahov´ y objekt) – zapouzdˇren´ a sada prvk˚ u reprezentuj´ıc´ıch spustitelnou v´ yukovou jednotku schopnou komunikovat s RTE. Z´ amˇerem standardu je, aby v´ ysledn´ y obsahov´ y objekt pro poˇc´ıtaˇc vypadal podobnˇe, jako pro ˇclovˇeka krabice v obchodˇe – podrobnˇe a jasnˇe popsan´ y a hned pˇripraven´ y k pouˇzit´ı v jakémkoliv LMS, které podporuje kurzy vytvoˇrené podle standardu SCORM [8]. Terminologie pro oznaˇcován´ı jednotliv´ ych ˇcást´ı uˇz´ıvan´ a v r˚ uzn´ ych verz´ıch standardu SCORM a v systému SAP se bohuˇzel ˇcásteˇcnˇe liˇs´ı, jak ukazuje obr´ azek 5.2.


67

Obr´ azek 5.2: Rozd´ıly v n´ azvoslov´ı standardu SCORM [13]

Z´ akladn´ımi ˇ c´ astmi standardu jsou: • definice metadat (popisuj´ı samotná data) LOM (Learning Object Metadata), • definice zp˚ usobu zapouzdˇren´ı, • definice vnitˇrn´ı struktury. 5.3.2

Run-Time Environment – prostˇ red´ı pro bˇ eh (v´ yuky)

Tato kniha popisuje, jak bude v´ yukové prostˇred´ı komunikovat s jednotliv´ ymi zobrazovan´ ymi v´ yukov´ ymi (obsahov´ ymi) jednotkami; popisuje form´ aty dat, aplikaˇcn´ı rozhran´ı (API) a komunikaˇcn´ı protokoly. Standardn´ı metodou pro implementaci komunikaˇcn´ıch primitiv˚ u je JavaScript. SCORM pˇredpokl´ ad´ a existenci v´ yukového prostˇred´ı – run-time environment (RTE), které naz´ yv´ a LMS (Learning Management System), toto prostˇred´ı spouˇst´ı jednotlivé ˇcásti obsahu, zaznamenáv´ au ´daje o v´ ysledc´ıch studenta, urˇcuje dalˇs´ı postup a poskytuje data o dosaˇzen´ ych v´ ysledc´ıch (v terminologii této pr´ ace by se jednalo o hybrid mezi LCMS a LMS). 5.3.3

Sequencing and Navigation – tˇ r´ıdˇ en´ı (ˇ razen´ı) a navigace

Tato kniha popisuje, jak je moˇzné obsah v´ yukové jednotky vˇetvit a jak bude LMS vyhodnocovat, kterou vˇetev zvolit; jedn´ a se o sadu sb´ıran´ ych dat a form´ at˚ u pravidel, kter´ a je budou vyhodnocovat. 5.3.4

Overview – pˇ rehled

Tato kniha popisuje zámˇer, globáln´ı koncepty a vztah jednotliv´ ych ˇcást´ı standardu. 5.3.5

Conformance Requirements – poˇ zadavky na shodu

Tato kniha popisuje pˇresn´ y postup ovˇeˇren´ı kompatibility obsahu (v´ yukov´ ych jednotek) a v´ yukového prostˇred´ı (RTE) se standardem a popisuje veˇrejnˇe dostupné n´ astroje pro proveden´ı tˇechto ovˇeˇren´ı.


68

5.4

Struˇ cn´ a technick´ a charakteristika

V´ yukov´ y obsah je klient˚ um distribuov´ an prostˇrednictv´ım osvˇedˇceného protokolu HTTP a jazyka HTML, komunikaˇcn´ı metody vyˇzadované normou SCORM (pro interakci RTE a v´ yukového obsahu) jsou implementov´ any prostˇrednictv´ım jazyka JavaScript. Obsah je uloˇzen ve formátech definovan´ ych pro webové technologie (obr´ azky, html str´ anky, video, zvuky, animace a podobnˇe) ˇ a popisy obsahu jsou uloˇzené v jazyce XML. Reˇsen´ı tedy stav´ı na existuj´ıc´ıch, dostupn´ ych a osvˇedˇcen´ ych technologi´ıch. Vstupn´ım bodem do kaˇzdého bal´ıˇcku (pro RTE) je soubor imsmanifest.xml.

5.5

Teoretick´ y pohled na podporu standardu SCORM v SAP LS 600

Obr´ azek 5.3: Struktura systému LS SAP [49] Strukturu SAP Learning Solution ukazuje obr´ azek 5.3. Ofici´ aln´ı informace SAP AG uv´ adˇ ej´ı pro Learning Solution n´ asleduj´ıc´ı certifikovanou kompatibilitu: • SAP LS 600 komponenta Authoring Environment – SCORM 1.2. • SAP LS 600 komponenta Learning Solution – SCORM 1.2 • SAP LS 602 vˇsechny komponenty – SCORM 2004 v3 [50]. Protoˇze v dobˇe n´ avrhu konceptu systému SAP LS byl dostupn´ y pouze standard SCORM 1.1 a firma chtˇela nab´ıdnout z´ akazn´ık˚ um komplexnˇejˇs´ı ˇreˇsen´ı, neˇz popisoval standard (v´ ysledek SAP Corporate Research Center’s Life-Long Learning (L3) research project), pouˇz´ıv´ a systém SAP nˇekteré dalˇs´ı prvky a vlastn´ı zp˚ usob ukl´ ad´ an´ı dat; objekty SCORM proto mus´ı b´ yt do tohoto pˇri nahr´ an´ı pˇrevedeny [13]. Shoda s vyˇsˇs´ı verz´ı standardu SCORM byla dosaˇzena pozdˇeji uveden´ım rozˇsiˇruj´ıc´ıho bal´ıˇcku ˇc. 602. Zat´ımco SCORM 1.1 a 1.2 vyˇzaduj´ı sledován´ı v´ ysledk˚ u studenta pouze na u ´rovni splnil/nesplnil, SAP LS umoˇzn ˇuje sledov´ an´ı v´ ykonu studenta na u ´rovni jednotliv´ ych testov´ ych ˇ otázek, proto nab´ız´ı nˇekteré datové prvky, které nejsou souˇcást´ı standardu [13]. Cást tˇechto prvk˚ u se vˇsak posléze objevila v normˇe SCORM 2004. Nˇekterá dalˇs´ı rozˇs´ıˇren´ı byla posléze implementována dodateˇcnˇe formou JavaScriptového wrapperu“ neboli obalu na standardn´ı SCORM ” API poskytované RTE systému SAP LS, poskytovaného zákazn´ık˚ um spolu se systémem. To zp˚ usobilo jisté nejasnosti mezi v´ yvoj´ aˇri a podrobné prozkoum´ an´ı této problematiky je jedn´ım z motiv˚ u této kapitoly.


5.6

69

N´ avrh testovac´ıho kurzu

Pˇredmˇetem této ˇcásti bylo navrˇzen´ı a implementace kurzu podle normy SCORM, kter´ y pˇri svém spuˇstˇen´ı ovˇeˇr´ı dostupnost jednotliv´ ych funkc´ı a prvk˚ u. Modul obsahuje pˇrehled vˇsech datov´ ych poloˇzek, které definuje norma SCORM 1.2 a vybrané prvky z normy SCORM 2004: • cmi.comments • cmi.comments form lms • cmi.comments form lms. children • cmi.core. children • cmi.core.credit • cmi.core.entry • cmi.core.entry. children • cmi.core.exit • cmi.core.lesson location • cmi.core.lesson mode • cmi.core.lesson status • cmi.core.score • cmi.core.score.max • cmi.core.score.min • cmi.core.score.raw • cmi.core.session time • cmi.core.student id • cmi.core.student name • cmi.core.total time • cmi.interactions • cmi.interactions. count • cmi.interactions. children • cmi.launch data • cmi.objectives • cmi.objectives. children • cmi.student data • cmi.student data.mastery score


70

• cmi.student data.max time allowed • cmi.student data.time limit action • cmi.student preference • cmi.suspend data • cmi.version • cmi.version. children Pˇri svém spuˇstˇen´ı, respektive pˇri zobrazen´ı své stránky, se kurz prostˇrednictv´ım API dotazuje na existenci kaˇzdé poloˇzky a na to jak´ a data obsahuje, existuje-li. D´ıky tomu lze jednoznaˇcnˇe zobrazit, které prvky jsou ˇc´ım podporov´ any a které prvky proto mohou v´ yvoj´ aˇri vyuˇz´ıvat. Dostupnost se ovˇeˇruje n´ asleduj´ıc´ım zp˚ usobem: • Volán´ım metody boolean IsElementSupportedByLMS (name) – implementované JS wrapperem. • Volán´ım metody array [error code, value] doLMSGetValue (name, default value) – implementované JS wrapperem, maskuj´ıc´ı metodu api.LMSGetValue(name) a rozˇsiˇruj´ıc´ı jej´ı funkˇcnost o n´ avrat k´ odu chyby, nastala-li chyba. • Volán´ım metody mixed LMSGetValue (name) – implementované pˇr´ımo prostˇrednictv´ım SCORM API. V´ ysledn´ y kurz obsahuje jeden prvek (asset), webovou stránku s textem a k´ odem, kter´ y komunikuje s RTE (v tomto pˇr´ıpadˇe upraven´ y webov´ y prohl´ıˇzeˇc uˇzit´ y systémem SAP), prov´ ad´ı zm´ınˇené testován´ı pˇr´ıtomnosti datov´ ych poloˇzek a v´ ysledky zapisuje do pˇrehledné tabulky prostˇrednictv´ım pˇr´ımé modifikace struktury dokumentu DOM.

5.7

V´ ysledky

Kurz byl spuˇstˇen v testovac´ım prostˇred´ı systému SAP banky pro nové kurzy a jeho v´ ysledky byly pˇred´ any pracovn´ık˚ um banky, kter´ ym poslouˇz´ı jako cenné podklady pro v´ yvoj´ aˇre kurz˚ u. Kompletn´ı pˇrehled v´ ystup˚ u naleznete v pˇr´ıloze C. Zdrojov´ y k´ od je pˇriloˇzen v pˇr´ıloze D. Popsan´ y problém byl osvˇetlen v plném rozsahu.

5.8

Shrnut´ı kapitoly

Byl implementov´ an jednoduch´ y kurz standardu SCORM, kter´ y zcela splnil oˇcekáván´ı banky a demonstroval kl´ıˇcovou funkcionalitu a podporu standardu a poskytl prostˇredky pro komunikaci s dodavateli elektronick´ ych kurz˚ u. D´ ale bylo podrobnˇe zmapováno specifické ˇreˇsen´ı, které je uˇzité k podpoˇre standardu SCORM v této verzi systému. Lze konstatovat, ˇze se jedná o symptomatick´ y pˇr´ıklad souˇcasného stavu, respektive stavu, kter´ y panoval v posledn´ıch letech. SCORM se stal uzn´ avan´ ym a rozˇs´ıˇren´ ym standardem, avˇsak jeho podpora zat´ım nen´ı u ´plnˇe perfektn´ı a pˇredevˇs´ım ide´ alu znovupouˇzitelnosti a pˇrenositelnosti nebylo zdaleka dosaˇzeno. Na druhou stranu je nutné ˇr´ıci, ˇze se standard stále rozˇsiˇruje a jeho podpora zlepˇsuje a lze pˇredpokl´ adat, ˇze v budoucnu budou jednotlivé kurzy skuteˇcnˇe snadno pˇrenositelné a funkˇcn´ı v r˚ uzn´ ych LMS, coˇz znaˇcnˇe rozˇs´ıˇr´ı moˇznost z´ısk´ aván´ı cenovˇe pˇrijateln´ ych kvalitn´ıch vzdˇelávac´ıch program˚ u off-the-shelf.

´ ER ˇ KAPITOLA 6. ZAV

71

6 Z´ avˇ er 6.1

V´ ysledky

Tato práce podrobnˇe rozeb´ır´ a obecné aspekty elektronického vzdˇeláván´ı a popisuje v´ yhody, pˇr´ınosy a náklady na zaveden´ı e-learningu do komerˇcn´ıho podniku se zamˇeˇren´ım na pˇrekáˇzky a otázky, které mus´ı management pˇri zav´ adˇen´ı této metody vzdˇeláván´ı pˇrekonat a odpovˇedˇet. D´ ale se zab´ yv´ a zn´ am´ ymi metodami hodnocen´ı a posuzován´ı efektivity vzdˇeláván´ı a po podrobné anal´ yze navrhuje zp˚ usob, kter´ y lze aplikovat na data z´ıskan´ a z reálné praxe – pˇredstavuje, popisuje a n´ aslednˇe uplatˇ nuje metodu ekvivalentn´ıho pˇ r´ınosu, kter´ a za urˇcit´ ych podm´ınek umoˇzn ˇuje srovnat r˚ uzné zp˚ usoby vzdˇeláván´ı pouze na z´ akladˇe jejich vstupn´ıch náklad˚ u. Posléze se práce zab´ yv´ a velice podrobn´ ym mapován´ım náklad˚ u, které vstupuj´ı do proˇ cesu vzdˇeláv´ an´ı zamˇestnanc˚ u v CSOB, a. s., at’ jiˇz realizovaného elektronickou formou, nebo klasicky prezenˇcnˇe, a na jejich z´ akladˇe zpracovává dva modely pro urˇcen´ı nejvhodnˇejˇs´ı metody vzdˇeláván´ı. Prvn´ı model i pˇres svoji maximáln´ı jednoduchost poskytuje, jak bylo pozdˇeji potvrzeno, ˇra´dovˇe shodné v´ ysledky. Druh´ y model pˇredstavuje velice detailn´ı n´ astroj popisuj´ıc´ı a hodnot´ıc´ı vzdˇelávac´ı proces po n´ akladové stránce. Modely jsou navrˇzeny a vstupn´ı data nasˇ tavena na podm´ınky CSOB, avˇsak lze ˇr´ıci, ˇze po patˇriˇcné u ´pravˇe vstupn´ıch hodnot je lze pouˇz´ıt i v jiném prostˇred´ı. Pomoc´ı anal´ yzy provedené s pouˇzit´ım tˇechto model˚ u jsou n´ aslednˇe nalezeny body zvratu pro nasazen´ı r˚ uzn´ ych typ˚ u elektronick´ ych kurz˚ u, v´ ysledky jsou vz´ ajemnˇe srovn´ any a je o nich diskutov´ ano. Podrobné zmapován´ı této oblasti, pˇredevˇs´ım pak vyˇc´ıslen´ı bod˚ u zvratu pro menˇs´ı kurzy (<100 student˚ u), pˇredstavuje jeden z hlavn´ıch pˇr´ınos˚ u této práce, protoˇze pˇresn´ a ˇc´ısla ˇ z této oblasti nebyla dosud veˇrejnˇe publikov´ ana. V konkrétn´ıch podm´ınk´ ach CSOB se e-learning vyplat´ı i pro menˇs´ı kurzy; obecnˇe lze konstatovat, ˇze bod zvratu pro uplatnˇ en´ı elektronick´ eho vzdˇ el´ av´ an´ı leˇ z´ı v z´ avislosti na zahrnut´ ych n´ akladech a parametrech kurzu mezi 60 – 80 studenty. Pˇri zahrnut´ı vˇsech náklad˚ u (i uˇslé produktivity) je pˇri vyˇsˇs´ıch poˇctech student˚ u e-learning masivnˇe v´ yhodn´ y a n´ aklady na relativnˇe drahou pˇr´ıpravu kurz˚ u se velice rychle vr´ at´ı, u navˇstˇevovanˇejˇs´ıch kurz˚ u se n´ avratnost investice pohybuje v ˇra´du mˇes´ıc˚ u. Pr´ ace se zároveˇ n vˇenuje popisu aspekt˚ u vzdˇelávac´ıho systému, které nejsou do vzdˇeláv´ an´ı pˇr´ımo zahrnuty, avˇsak jsou pro chod banky jako podniku d˚ uleˇzité. Aˇc nen´ı pˇredstaven zp˚ usob, jak tyto faktory vyˇc´ıslit a zahrnout pˇr´ımo do modelu, tak je navrˇzen postup, jak maj´ı b´ yt zvaˇzovány, aby nedoˇslo k z´ avaˇzn´ ym opomenut´ım. Na závˇer pr´ ace pˇredstavuje a hodnot´ı standard SCORM, kter´ y je v dneˇsn´ı dobˇe kl´ıˇcov´ ym standardem v oblasti vzdˇeláv´ an´ı. Lze oˇcekávat, ˇze s postupn´ ym ˇs´ıˇren´ım standardu SCORM a nástupem nov´ ych technologi´ı a efektivnˇejˇs´ıch editaˇcn´ıch nástroj˚ u poklesnou n´ aklady na pˇr´ıpravu elektronick´ ych verz´ı kurz˚ u. Podpora je v souˇcasné dobˇe sp´ıˇse na základn´ı u ´rovni s urˇcit´ ymi nedostatky. e-Learning jako formu ˇreˇsen´ı vzdˇelávac´ıch potˇreb organizace lze v dneˇsn´ı dobˇe oznaˇcit za velice v´ yhodné a flexibiln´ı ˇreˇsen´ı, které se pro vˇetˇs´ı podniky i pˇri vyˇsˇs´ıch vstupn´ıch nákladech vˇetˇsinou velice vyplat´ı, protoˇze umoˇzn´ı investovat firemn´ı prostˇredky do zvyˇsován´ı znalost´ı zamˇestnanc˚ u, nikoliv do souvisej´ıc´ıch podp˚ urn´ ych ˇcinnost´ı. Postupnˇe se na trhu objevuj´ı ˇreˇsen´ı vhodn´ a i pro menˇs´ı podniky. Jak podrobnˇe popisuje tato pr´ ace, nejpodstatnˇejˇs´ı poloˇzkou pˇri zav´ adˇen´ı elektronického vzdˇeláv´ an´ı, pˇredevˇs´ım pak konkrétn´ıch elektronick´ ych kurz˚ u, jsou n´ aklady na pˇr´ıpravu, kter´ a d´ıky nutnosti souˇcinnosti nˇekolika subjekt˚ u, jak bylo podrobnˇe popsáno, nen´ı ani jednoduch´ a, ani levn´ a. Tato práce pˇrin´ aˇs´ı podrobné n´ astroje na to, aby management mohl snadno a jednoznaˇcnˇe posoudit, zda se tato investice vyplat´ı, a ospravedlnit s n´ı spojené n´ aklady.


72

6.2

Doporuˇ cen´ı

• e-Learning pˇrin´ aˇs´ı unik´ atn´ı pˇr´ıleˇzitost k redukci n´ aklad˚ u na vzdˇeláván´ı nepˇrin´ aˇsej´ıc´ıch pˇridanou hodnotu, umoˇzn´ı zamˇeˇrit pen´ıze urˇcené na vzdˇeláván´ı na skuteˇcné vzdˇeláván´ı, a nikoliv na podp˚ urné ˇcinnosti; pro management by proto mˇelo b´ yt imperativem zkoumat jeho moˇznosti a maximálnˇe podporovat jeho zaveden´ı tam, kde to je vhodné. Nástroje k proveden´ı tohoto posouzen´ı nab´ız´ı napˇr´ıklad tato pr´ ace. ˇ • Management CSOB by mˇel vˇsemi prostˇredky podporovat nasazen´ı e-learningu na urˇcité typy kurz˚ u – pˇredevˇs´ım produktov´ ych, které nab´ızej´ı velk´ y potenci´ al u ´spor a zv´ yˇsen´ı efektivity, jak ukázala anal´ yza provedená v této pr´ aci. Podpora by mˇela b´ yt smˇeˇrov´ ana jedˇ nak pˇr´ımo u ´tvaru R´ızen´ı znalost´ı, ale také osvˇetˇe mezi zamˇestnanci a liniov´ ymi manaˇzery o tom, jak e-learning spr´ avnˇe vyuˇz´ıvat a kdy studovat. Je opravdu nesm´ırnˇe d˚ uleˇzité vˇenovat pozornost integraci e-learningu nejen do podnikového systému, ale pˇredevˇs´ım do podnikové kultury [9]. Jak uv´ ad´ı [29], pokud se pˇri zav´ adˇen´ı e-learningu soustˇred´ı pozornost pouze na technologii, v´ ysledkem bude pr˚ umˇerné nebo dokonce ne´ uspˇeˇsné ˇreˇsen´ı. • Stejnˇe jako podpoˇre zavádˇen´ı by mˇela b´ yt vˇenov´ ana pozornost téˇz pr˚ ubˇeˇznému hodnocen´ı u ´spˇeˇsnosti e-learningu, hodnocen´ı nejen v rovinˇe u ´spor n´ aklad˚ u, ale i hodnocen´ı vyuˇz´ıv´ an´ı a spokojenosti vzdˇelávan´ ych zamˇestnanc˚ u [31]. • e-Learning nab´ız´ı velk´ y potenci´ al pˇri ˇreˇsen´ı vzdˇelávac´ıch potˇreb spoleˇcnosti, pˇredevˇs´ım ve smyslu komplexn´ıho zastˇreˇsen´ı celého procesu vzdˇeláván´ı od identifikace potˇreb aˇz po kontrolu v´ ysledk˚ u. Management by proto mˇel usilovat a trvat na tom, aby podnik z´ıskal skuteˇcnˇe e-learning“, nikoliv pouze n´ astroje pro elektronické studium, které lze v dneˇsn´ı ” dobˇe povaˇzovat za pˇrekonan´ y mezikrok. • e-Learning vˇsak nen´ı univerz´ aln´ım vˇselékem a pˇri jeho zavádˇen´ı nelze zapomenout na nˇekteré z nev´ yhod popsan´ ych v této práci; u ´spˇeˇsné zaveden´ı e-learningu mus´ı proto ˇreˇsit i tyto ot´ azky. Jedn´ a se pˇredevˇs´ım o v´ yuku mˇekk´ ych dovednost´ı, harmonizaci a upevˇ nov´ an´ı pracovn´ıho kolektivu a firemn´ı kultury a zachov´ an´ı zpˇetné vazby mezi studenty a lekˇ ast uˇsetˇren´ tory. C´ ych zdroj˚ u by proto mˇela b´ yt alokov´ ana pr´ avˇe na programy, které tyto nev´ yhody eliminuj´ı (napˇr. speciáln´ı workshopy a diskusn´ı panely). • Pˇri nasazen´ı e-learningu by mˇel management zahrnout vˇsechny n´ aklady, vˇcetnˇe n´ aklad˚ u za uˇslou produktivitu, protoˇze jinak m˚ uˇze z´ıskat zkreslen´ a data a v z´ avislosti na typech kurz˚ u tento rozd´ıl m˚ uˇze b´ yt znaˇcn´ y. Nezohledˇ nov´ an´ı celkov´ ych náklad˚ u na vzdˇelán´ı m˚ uˇze vést k neefektivn´ı alokaci zdroj˚ u; je potˇreba nehodnotit vzdˇeláván´ı pouze z pozice u ´tvaru, kter´ y jej organizuje, ale také z pozice celého podniku.

6.3

Zamyˇ slen´ı a n´ amˇ ety na dalˇ s´ı v´ yzkum

Produktové kurzy banky mnohdy navrhuj´ı produktov´ı specialisté, ale ovˇeˇruje banka, ˇze maj´ı dostateˇcné didaktické znalosti? Nen´ı zde prostor pro zlepˇsen´ı efektivity vzdˇeláván´ı t´ım, ˇze se producenti kurz˚ u nauˇc´ı je dˇelat efektivnˇejˇs´ı pro studenty? Je mˇeˇrena skuteˇcn´ a efektivita studia a pochopen´ı l´ atky? Pˇredevˇs´ım pˇri hodnocen´ı efektivity pˇrevodu kurzu Bankopojiˇstˇen´ı do elektronické verze se vyskytla následuj´ıc´ı ot´ azka: Pokud jsou e-kurzy tak efektivn´ı, nen´ı to zn´ amka toho, ˇze p˚ uvodn´ı ˇreˇsen´ı vzdˇeláv´ an´ı bylo aˇz pˇr´ıliˇs neefektivn´ı? To, ˇc´ım se tato práce primárnˇe pˇr´ıliˇs nezab´ yvala, je re´ alné hodnocen´ı v´ ysledk˚ u a pˇr´ınos˚ u vzdˇeláván´ı. S ohledem na dostupnost vzdˇeláván´ı, kterou e-learning pˇrin´ aˇs´ı, se vˇsak jedn´ a


73

o faktor, kter´ y by nemˇel b´ yt z dlouhodobého hlediska zanedb´ an. Vyˇsˇs´ı dostupnost vzdˇelán´ı totiˇz m˚ uˇze znamenat zásadn´ı zmˇenu paradigmatu fungov´ an´ı podniku. Pr˚ umˇern´ y evropsk´ y zamˇestnanec se v roce 2006 ˇskolil kr´ atce pˇres tˇri dny. Neuk´ aˇze nov´ a anal´ yza pˇr´ınos˚ u a n´ aklad˚ u, ˇze se vyplat´ı zamˇestnance vzdˇelávat v´ıcenásobnˇe? Tradiˇcn´ımi formami nemuselo b´ yt v´ıce vzdˇel´ aván´ı ekonomicky smysluplné, toto se vˇsak m˚ uˇze zmˇenit. Ke stanoven´ı nového rozsahu je vˇsak potˇreba mˇeˇrit nejen n´ akladovou stranu, ale i pˇrenosovou stranu rovnice. Jedn´ım ze zaj´ımav´ ych vedlejˇs´ıch zjiˇstˇen´ı této práce je uv´ adˇen´ı v´ yraznˇe vyˇsˇs´ıch hodnot n´ aroˇcnosti zavádˇen´ı elektronick´ ych kurz˚ u ve veˇrejn´ ych, pˇredevˇs´ım univerzitn´ıch, projektech. Pˇri srovn´ an´ı s firemn´ımi náklady se m˚ uˇze jednat aˇz o ˇra´dovˇe vyˇsˇs´ı hodnoty. Pokud pˇr´ıprava podklad˚ u elektronického kurzu odpov´ıdaj´ıc´ıho pˇribliˇznˇe jedné hodinˇe studia zabrala odborn´ıkovi banky 5 aˇz 10 hodin pr´ ace, pak n´ aroky uv´ adˇené v univerzitn´ıch studi´ıch hovoˇr´ı o stovkách. N´ amˇetem k zamyˇslen´ı a pˇr´ıpadnému dalˇs´ımu studiu je pr˚ uzkum této nerovnov´ ahy. Tˇeˇz´ı podniky z u ´spor z vˇetˇs´ıho rozsahu pˇri nasazen´ı v´ıce kurz˚ u najednou a t´ım rozprostˇren´ı n´ aklad˚ u, zat´ımco univerzity ˇcasto implementuj´ı jeden pilotn´ı kurz, pro kter´ y jsou n´ aklady vyˇsˇs´ı? Vytváˇrej´ı univerzity sofistikovanˇejˇs´ı obsah? Kurzy v bance maj´ı jasnˇe danou strukturu a lektoˇri pravdˇepodobnˇe znaˇcnou praxi, je to takov´ a v´ yhoda? Banka vytv´ aˇr´ı pouze podklady, implementaci svˇeˇruje tˇret´ım stranám, jejichˇz sluˇzby jsou sice relativnˇe drahé, ale pˇri pˇrepoˇctu na ˇcas práce experta stále dosahuj´ı pouhé tˇretiny ˇcasu uvádˇeného neziskov´ ymi organizacemi. Je ˇ jsou pracovn´ıci univerzit levnˇejˇs´ı a lze jejich ˇcasem pl´ tedy tento model efektivnˇejˇs´ı? Ci ytvat?

KAPITOLA 7. LITERATURA

75

7 Literatura ˇ ızen´ı lidsk´ [1] ARMSTRONG, M.: R´ ych zdroj˚ u. 10.5.2009 vyd. Praha: Grada Publishing, 2007. 800 stran. ISBN 978-80-247-1407-3. ˇ ´ A.: E-learning ve vzdˇel´ [2] BARESOV A, av´ an´ı dospˇel´ ych. Praha: VOX, 2003 174 s. ISBN 80-863324-27-3. ˇ ´ D., LAZAR, J.: V´ [3] BARINOV A, yukov´ y modul u ´ˇcetnictv´ı v internetovém prostˇred´ı a jeho srovn´ an´ı s prezenˇcn´ı formou v´ yuky. V Sborn´ık IV. n´ arodn´ı konference Distanˇcn´ı ” ˇ vzdˇel´ av´ an´ı v CR – souˇcasnost a budoucnost“. Centrum pro studium vysokého ˇskolstv´ı, Národn´ı centrum distanˇcn´ıho vzdˇel´ aván´ı, Praha. Ostrava 28.5.2009 – 30.5.2009 ˇcervna 2006. ISBN 80-86302-36-9. Dostupné z WWW: http://www.csvs.cz/konference/NCDiV2006 sbornik/Barinova Lazar.pdf [4] BONNER, B.: Thomson Job Impact Study: The next Generation of Corporate Learning. [studie] Thomson, Inc. u ńor 2002. Dostupné z WWW: www.delmarlearning.com/resources/job impact study whitepaper.pdf [5] BRUSILOVSKY, P.: Adaptive Hypermedia: An attempt to Analyze and Generalize. V Multimedia, Hypermedia, and Virtual Reality. Lecture Notes in Computer Science, Vol. 1077 Springer-Verlag, Berlin, 1996 strany 288-304. [6] BRUSILOVSKY, P., EKLUND, J.: A Study of User Model Based Link Annotation in Educational Hypermedia. V Journal of Universal Computer Science. 4 (4), 1998 strany 429-448. [7] COHEN, D.: What’s Your Return on Knowledge? Harvard Business Review. Prosinec 2006. Dostupné z WWW: http://hbr.harvardbusiness.org/2006/12/whats-your-return-on-knowledge/ar/1 ˇ ANEK, ´ [8] KRIV P.: SCORM. [webov´ a stránka] Dostupné z WWW: [http://mrakoplas.phil.muni.cz/˜tenpetr/elearning/scorm.htm] [9] DUBLIN, L.: Success with E-Learning. learningCIRCUITS, 2001. Dostupné z WWW: http://www.astd.org/LC/2007/0507 dublin.htm ˇ AKOV ´ ´ Z.: Slovn´ık pojm˚ [10] DVOR A, u k ˇr´ızen´ı lidsk´ ych zdroj˚ u. 1.5.2009 vyd. Praha: C. H. Beck, 2004. 158 s. ISBN 80-7179-468-6. [11] EGER, L.: E-learning, evaluace e-learningu + pˇr´ıpadov´ a studie z projektu Comenius. 1.5.2009 vyd´ an´ı, Plzeˇ n: Z´ apadoˇceská univerzita, 2004 74 s. ISBN 80-7043-265-9. [12] EGER, L.: E-learning v dalˇs´ım vzdˇeláván´ı. V Sborn´ık III. n´ arodn´ı konference Distanˇcn´ı ” ˇ – souˇcasnost a budoucnost“. N´ vzdˇel´ av´ an´ı v CR arodn´ı vzdˇelávac´ı fond, o.p.s. Praha 2004. ISBN 80-86302-02-4. Dostupné z WWW: http://www.csvs.cz/konference/NCDiV2004 sbornik/Eger-65-70.doc [13] ELDRIDGE, T., MORRISON, D.: SAP Learning Solution and SCORM. 2005. Dostupné z WWW: www.hrexpertonline.com/downloads/SCORM%20download%20V3.pdf [14] HALL, B., LECAVALIER, J.: Benchmark Study of Best Practices: e-Learning Across the Enterprise. 2000. Dostupné z WWW: http://www.brandon-hall.com/

76


[15] HRONÍK, F.: Rozvoj a vzdˇel´ av´ an´ı pracovn´ık˚ u. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2007. 240 s. ISBN 978-80-247-1457-8. [16] HRONÍK, F.: Elektronické uˇcen´ı – m´ yty a trendy. Hospod´ aˇrské noviny. 13.11.2003 ISSN 1213-7693. Dostupné z WWW: http://vzdelavani.ihned.cz/1-10014180-13637570-d00000 detail-c7 [17] JEGER, D.: E-learning nen´ı vˇselékem. Modern´ı ˇr´ızen´ı. 7.9.2007 ISSN 1213-7693. Dostupné z WWW: http://modernirizeni.ihned.cz/2-21959450-600000 d-86 ´ G.: Learning and teaching in the Internet age. Distance learning and new [18] KAPLUN, technologies for vocational training. Montevideo: CINTERFOR/ILO, 2006. 199 stran. ISBN: 92-9088-217-4 [19] KIRKPATRICK, D. L.: Evaluating training programs: the four levels. 2.5.2009 vyd´ an´ı, San Francisco, USA: Berrett-Koehler Publishers, 1998. 289 stran. ISBN: 1576750426. [20] KONTIS. E-learning v Mc Donald’s. [pˇr´ıpadov´ a studie] Kontis, s. r. o. 2002. Dostupné z WWW: http://www.kontis.cz/ ´ K.: The Sharable Content Object Reference Model (SCORM). Praha: Net [21] KOPECKY, University 2006. Dostupné z WWW: http://www.net-university.cz/?sekce=6&akce=CLANEK&soubor=scorm ˇ T.: Application of Hypermedia Systems in e-Learning. [Diplomov´ [22] KUBES, a práce] ˇ Praha: CVUT v Praze, 2007. Dostupné z WWW: http://www.tomaskubes.net/eat/download/kubes-thesis-application of hypermedia in elearning.pdf ˇ T.: Vyuˇzit´ı systému Moodle pro elektronickou podporu v´ ˇ ızen´ı [23] KUBES, yuky pˇredmˇetu R´ ´ ´ ˇ softwarov´ ych projekt˚ u. V BIELIKOVA, M., MANNOVA, B., SALOUN, P.: Technologie pro e-vzdˇel´ av´ an´ı 2005. Praha, 17.5.2009 ˇcervna 2005 strana 68-70, ISBN 81-01-03167-5. Dostupné z WWW: http://www.tomaskubes.net/download/tpev2005 Moodle.pdf ´ S.: ˇ Koncepce vzdˇel´ ˇ [24] MAREDOVA, av´ an´ı zamˇestnanc˚ u v CSOB. [diplomov´ a práce] Praha: Vysok´ a ˇskola finanˇcn´ı a spr´ avn´ı, o.p.s., 2008. [25] PANGARKAR, A., KIRKWOOD, T.: Measuring the return on leadership training. Canadian HR Reporter, 27.5.2009 bˇrezna 2006 s. 14.5.2009 ˇ [26] PAVLÍCEK, J.: E-learning v podnikovém vzdˇel´ av´ an´ı. 1.5.2009 vyd´ an´ı. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravˇe 2003. 74 stran. ISBN 80-7042-920-8. ˇ J.: Vztah LMS a LCMS. Praha: Kontis, s. r. o. 2002. 6 stran. Dostupné z [27] PEJSA, WWW: http://www.kontis.cz/ [28] RITACCO, G.: Why Return on Expectations... ROE is What You Measure With Your Elearning Management Solution. Dostupné z WWW: http://cruisecontroltraining.blogspot.com/2008/01/why-return-on-expectations-roe-iswhat.html [29] ROSENBERG, M. J.: Technology Euphoria. T+D Magazine, ˇcerven 2008. Dostupné z WWW: http://www.astd.org/lc/2008/0608 rosenberg.html


77

ˇ pˇredmˇet Personáln´ı ˇr´ızen´ı [30] RUTTNER, M.: CITI Bank Central. [pˇredn´ aˇska] Praha: VSE; II, 19. 10. 2007. [31] SPARKS, R.: Analyze This! learningCIRCUITS. 2008. Dostupné z WWW: http://www.astd.org/LC/2007/1107 sparks.htm [32] SYNEK, M. a Kol.: Podnikov´ a ekonomika. Praha: C. H. Beck. ISBN: 80-7179-892-4. ˇ ˇ [33] Výroˇcn´ı zpr´ ava 2007 Ceskoslovensk´ a obchodn´ı banka, a. s. Praha: CSOB, a. s. 2007. [34] WALLIKER, P. T.: Cost Comparison: Instructor-Led Vs. E-Learning. learningCIRCUITS. ˇcerven 2005. Dostupné z WWW: http://www.astd.org/LC/2005/0605 walliker.htm [35] WENTLING, T. L., PARK, J.: Cost Analysis of E-learning: A Case Study of A University Program. University of Illinois at Urbana-Champaign, IL, USA, 2002. 11 stran. [36] WILLIAMS, S. D., GRAHAM, T. S., BAKER, B.: Evaluating outdoor experiential training for leadership and team building. The Journal of Management Development. ˇc´ıslo 1 svazek 22 u ´ nor 2003 strana 45. ´ B.: E-learning v podnikovém vzdˇel´ [37] ZAJÍCOVA, av´ an´ı. [diplomov´ a práce] Praha: Vysok´ a ˇskola finanˇcn´ı a správn´ı, o.p.s., 2006. [38] Advanced Distributed Learning. http://www.adlnet.gov/ [39] ARIADNE Foundation for the Knowledge Pool. http://www.ariadne-eu.org/ [40] Aviation Industry Computer-Based Training Committee. http://www.aicc.org/ [41] Blackboard Inc. http://www.blackboard.com. ˇ [42] Courseware na CVUT. https://ocw.cvut.cz/ocw/ [43] Distanˇcn´ı vzdˇel´ av´ an´ı. Praha: CESNET, elearning.cesnet.cz 2006. Dostupné z WWW: http://elearning.cesnet.cz/page.php?18 [44] IEEE Learning Technology Standards Committee. http://ieeeltsc.wordpress.com/ [45] IMS Global Learning Consortium, Inc. http://www.imsglobal.org/ [46] Know your Volvo. Volvo Car Corporation. Dostupné z WWW: http://www.volvocars.com/intl/tools/Owners/Know/Pages/default.aspx (staˇzeno 1.5.2009 4.5.2009 2009) [47] Moodle. http://www.moodle.org/ ˇ - Centrum pro studium vysokého [48] N´ arodn´ı centrum distanˇcn´ıho vzdˇel´ av´ an´ı. CSVS ˇskolstv´ı, v.v.i. http://www.csvs.cz/csvs ncdiv.shtml [49] Overview: SAP Learning Solution. SAP Knowledge Warehouse, SAP AG. Dostupné z WWW: http://help.sap.com/saphelp erp2005vp/helpdata/en/ 65/a3a73b6594fc26e10000000a11402f/frameset.htm (staˇzeno 1.5.2009 4.5.2009 2009) [50] Release Notes: SAP ERP Human Capital Management: SAP enhancement package 2 for SAP ERP 6.0. SAP AG 2007.

78


[51] SAP Enterprise Learning. SAP AG. Dostupné z WWW: http://www.sap.com/solutions/business-suite/erp/hcm/learningsolution/index.epx (staˇzeno 1.5.2009 4.5.2009 2009) [52] Standardization. From Wikipedia, the free encyclopedia. Dostupné z WWW:http://en.wikipedia.org/wiki/Standardization (staˇzeno 1.5.2009 4.5.2009 2009) [53] The World Wide Web Consortium. http://www.w3.org/ [54] UK v Praze, Pedagogick´ a fakulta - online kurzy. http://moodle.pedf.cuni.cz/

´ KAPITOLA 8. KDE DALE HLEDAT

79

8 Kde d´ ale hledat Následuj´ıc´ı publikace a internetové stránky mohou b´ yt zaj´ımavé pro ty, kteˇr´ı by se chtˇeli o tématu této pr´ ace (e-learningu a vzdˇeláván´ı) dozvˇedˇet v´ıce.

8.1 8.1.1

ˇ Cesky psan´ e zdroje Webov´ e str´ anky

• Net University: http://www.net-university.cz/?sekce=6 ˇ a spoleˇcnost pro rozvoj lidsk´ • Cesk´ ych zdroj˚ u: http://www.lidske-zdroje.org/ • Kontis: http://www.e-learn.cz/ • e-Learning Konference: http://www.e-univerzita.cz/ • in-Forum: www.inforum.cz • E-learning Port´ al: http://vsportal.osu.cz:8080/vsportal/ • E-univerzita: http://www.e-univerzita.cz/index2.html • PDF - Cooking Up a SCORM - ˇcesky: http://suzelly.opf.slu.cz/˜korviny/ Moodle OPF/progs/cooking cz-skorvanek.pdf ˇ o.s.: http://www.aivd.cz/ • Asociace instituc´ı vzdˇeláv´ an´ı dospˇel´ ych CR, 8.1.2

Knihy

• KOLEKTIV: E-learning v praxi firemn´ıho vzdˇel´ av´ an´ı. [odborn´ a konference] 14. bˇrezna 2002: Praha: Sborn´ık pˇr´ıspˇevk˚ u ATKM, 1. vydán´ı, Brno: ECON, 2002, 148 s., ISBN 80-86433-11-0 ˇ R.: E-learning – modern´ı forma vzdˇel´ • KOLIBAC av´ an´ı. 1. vyd´ an´ı, Ostrava: Ostravská univerzita, 2003, 75 s., ISBN 80-7042-970-4 ˇ • SIKO, P. 2005.:Modern´ı formy elektronického vzdˇeláván´ı. Modern´ı ˇr´ızen´ı. 2005, roˇc. 40, ˇc. 9, s. 59-61. ISSN 0026-8720. ´ Z.: E-learning. 1. vyd´ • TELNAROVA an´ı, Ostrava: Ostravská univerzita, 2004, 68 s., ISBN 80-7042-874-0

8.2

Anglicky psan´ e zdroje

• The American Distance Education Consortium: http://www.adec.edu/ • E-learning Center: http://www.elearningcenter.com/ • Edutools: http://www.aace.org/pubs/etr/issue3/ingraham.cfm • Learning Circuits: http://www.learningcircuits.org/ • American Society for Training & Development: http://www.astd.org/ • World Wide Learn: http://www.worldwidelearn.com/

80

´ KAPITOLA 8. KDE DALE HLEDAT • PrimeLearning Group Ltd. http://www.primelearning.com/ • SCORM 1.2 Resource Kit: http://academiaelearning.com/contenido/scorm/cooking/ • elearningeuropa.info: http://www.elearningeuropa.info/

Appendix

81

ˇ ÍLOHA A. POCTA ˇ COV ˇ ´ IMPLEMENTACE MODELU 2 PRO KURZ BANKOPOJIST ˇ EN ˇ Í“ 82PR A ”

A Poˇ ctaˇ cov´ a implementace modelu 2 pro kurz Bankopojiˇ stˇ en´ı“ ” Parametry kurzu Střídy průměrný počet lidí v kurzu Skurzu celkový počet účastníků během invesčního horizontu Tvýuky délka prezenční verze kurzu v hodinách

20 vstupní parametr (16 lidí) 300 vstupní parametr (100 lidí) 4 vstupní parametr (16 h)

Koeficienty α β γ δ η λ μ

4 2 (opro prezenční verzi) 3 0,25 0,1 0 0

koeficient náročnos přípravy podkladů koeficient náročnos přípravy podkladů e-verze koeficient ceny převodu do formátu SCORM koeficient časové náročnos e-kurzu cestovného lektora (k nákladům výuky) koeficient nároků na tutora (ke reálnému času výuky) koeficient nároků na moderátora (k reálnému času výuky)

Společné náklady CSME odměna SME za přípravu podkladů Cstudent ušlá produkvita studenta/zaměstnance za čas výuky Náklady, prezenční kurz Cpříprava organizační a administravní náklady přípravy Cběh organizační a administravní náklady přípravy běhu Výuka Clektor Cučebna Cobčerstvení

náklady na lektora náklady na učebnu/výukový prostor náklady na občerstvení

Náklady, e-Kurz Ce-příprava organizace a koordinace vývoje kurzu, nasazení na server Ce-tutor náklady na tutora Ce-moderátor náklady na moderátora v diskusních místnostech

300 Kč/h práce 130 Kč/h výuky 5000 Kč/kurz 2500 Kč/běh 300 Kč/h výuky 425 Kč/h výuky 7 Kč/h výuky 10000 Kč/kurz 300 Kč/h podpory 200 Kč/h podpory

Vypočtené hodnoty Legenda VCRprezenční variabilní náklady na jeden běh prezenčního kurzu CPprezenční celkové náklady na přípravu prezenční výuky CTprezenční celkové náklady na prezenční výuku CSprezenční náklady na jednoho studenta prezenčního kurzu CPe-learning celkové náklady na přípravu elektronické výuky CTe-learning celkové náklady na elektronickou výuku CSe-learning náklady na jednoho studenta e-kurzu BEstudent bod zvratu pro elektronickou verzi vyjádřený v počtu studentů TBe-learning celkové úspory při využi elektronického vzdělávání SBe-learning úspora na studenta při využi elektronického vzdělávání Hodnoty CPprezenční VCSprezenční VCRprezenční CTprezenční CSprezenční CPe-learning CTe-learning CSe-learning

Cpříprava + Tvýuky * α * CSME 9 800 Kč Cstudent + Cobčerstvení 548 Kč Cběh + Tvýuky * (Cučebna + Clektor * (1 + η)) 5 520 Kč CPprezenční + (\Skurzu / Střídy\) * VCRprezenční + Skurzu * V 257 000 Kč CTprezenční / Skurzu 857 Kč Ce-příprava + Tvýuky * (1 + γ) * α * β * CSME 29 200 Kč CPe-learning + Skurzu * (Tvýuky * δ) * (Cstudent + λ * Ce-tut 68 200 Kč CTe-learning / Skurzu 227 Kč

TBe-learning SBe-learning BEstudent

CTprezenční - CTe-learning CSprezenční - CSe-learning \ CTe-learning / CSprezenční \

188 800 Kč 629 Kč 80 studentů

ˇ ÍLOHA B. POCTA ˇ COV ˇ ´ IMPLEMENTACE MODELU 2 PRO HYPOTETICKY ´ KURZ83 PR A

B Poˇ ctaˇ cov´ a implementace modelu 2 pro hypotetick´ y kurz Parametry kurzu Střídy průměrný počet lidí v kurzu Skurzu celkový počet účastníků během invesčního horizontu Tvýuky délka prezenční verze kurzu v hodinách

18 100 16

Koeficienty α koeficient náročnos přípravy podkladů β koeficient náročnos přípravy podkladů e-verze γ koeficient ceny převodu do formátu SCORM δ koeficient časové náročnos e-kurzu η cestovného lektora (k nákladům výuky) λ koeficient nároků na tutora (ke reálnému času výuky) μ koeficient nároků na moderátora (k reálnému času výuky)

4 2 3 0,33 0,1 0,0625 0,03125

Společné náklady CSME odměna SME za přípravu podkladů Cstudent ušlá produkvita studenta/zaměstnance za čas výuky

300 Kč 130 Kč

Náklady, prezenční kurz Cpříprava organizační a administravní náklady přípravy Cběh organizační a administravní náklady přípravy běhu Výuka Clektor náklady na lektora Cučebna náklady na učebnu/výukový prostor Cobčerstve náklady na občerstvení Náklady, e-Kurz Ce-přípravaorganizace a koordinace vývoje kurzu, nasazení na server Ce-tutor náklady na tutora Ce-moderá náklady na moderátora v diskusních místnostech

5 000 Kč 2 500 Kč

300 Kč 425 Kč 7 Kč

10 000 Kč 300 Kč 200 Kč

Vypočtené hodnoty CPprezenčnCpříprava + Tvýuky * α * CSME 24 200 Kč VCSprezenčCstudent + Cobčerstvení 2 192 Kč VCRprezenčCběh + Tvýuky * (Cučebna + Clektor * (1 + η)) 14 580 Kč CTprezenčnCPprezenční + (\Skurzu / Střídy\) * VCRprezenční + Skurzu * VC 330 880 Kč CSprezenčnCTprezenční / Skurzu 3 309 Kč CPe-learninCe-příprava + Tvýuky * (1 + γ) * α * β * CSME 163 600 Kč CTe-learninCPe-learning + Skurzu * (Tvýuky * δ) * (Cstudent + λ * Ce-tutor 245 440 Kč CSe-learnin CTe-learning / Skurzu 2 454 Kč TBe-learninCTprezenční - CTe-learning SBe-learnin CSprezenční - CSe-learning BEstudent \ CTe-learning / CSprezenční \

85 440 Kč 854 Kč 75

Element Name cmi.comments cmi.comments_form_lms cmi.comments_form_lms._children cmi.core._children cmi.core.credit cmi.core.entry cmi.core.entry._children cmi.core.exit

IsElementSupportedByLMS (name) true true false false true true false true

Error (source: doLMSGetValue) api.LMSGetValue No error InvalidArgumentError NotImplementedError No error credit No error No error ab-initio Error code not recognized! ElementWriteOnly

Support of SCORM Run-Time Environment Data Model Elements

boolean IsElementSupportedByLMS (name) - implemented by provided JavaScript files. array [error code, value] doLMSGetValue (name, default_value) - implemented by provided JavaScript, masks api.LMSGetValue (name). mixed api.LMSGetValue (name) - SCORM API call.

Function Descriptions

NoError 0 GeneralException 101 InvalidArgumentError 201 NotInitialized 301 NotImplementedError 401 InvalidSetValue 402 - when writing wrong value into a set object ElementWriteOnly 404

Error Codes (returned by SCORM API)

Supported Elements

SCORM API Testing Suite (v 1. 6. 2008)

84 ˇ ÍLOHA C. VYSTUPN ´ Í OBRAZOVKA TESTOVACÍHO KURZU PR

C V´ ystupn´ı obrazovka testovac´ıho kurzu

cmi.core.lesson_location cmi.core.lesson_mode cmi.core.lesson_status cmi.core.score cmi.core.score.max cmi.core.score.min cmi.core.score.raw cmi.core.session_time cmi.core.student_id cmi.core.student_name cmi.core.total_time cmi.interactions cmi.interactions._children cmi.interactions._count cmi.launch_data cmi.objectives cmi.objectives._children cmi.student_data cmi.student_data.mastery_score cmi.student_data.max_time_allowed cmi.student_data.time_limit_action cmi.student_preference cmi.student_preference cmi.suspend_data cmi.version cmi.version._children

No error No error No error Error code not recognized! No error No error No error ElementWriteOnly No error No error No error InvalidArgumentError NotImplementedError NotImplementedError No error InvalidArgumentError NotImplementedError NotImplementedError NotImplementedError NotImplementedError NotImplementedError NotImplementedError No error InvalidArgumentError NotImplementedError

true true true true true true true true true true true true false false true true false true false false false true true true false

01P06557514 Chmel, Karel 0000:00:00.00

normal incomplete

ˇ ÍLOHA C. VYSTUPN ´ Í OBRAZOVKA TESTOVACÍHO KURZU PR 85

api.LSOShowHeader()

LSOShowHeader () - displays the header line again, provided that it was hidden.

api.LSOHideHeader()

LSOHideHeader () - completely collapses the header line. However, the header line is displayed automatically as soon as you navigate to another SCO. The SCO to which you navigated must then collapse the header line again if required.

api.LSOShowFooter()

LSOShowFooter () - displays the navigation bar again, provided that it was collapsed.

api.LSOHideFooter()

Can be called like: var my_api = getAPI(); my_api.LSOHideFooter();

LSOHideFooter () - Completely collapses the navigation bar. However, the navigation bar is displayed automatically as soon as you navigate to another SCO. The SCO to which you navigated must then collapse the navigation bar again if required.

Interface Functions

cmi.interactions element is not supported by SAP LS 600 directly, but its support is emulated by used JavaScript files: api_interface.js and sco_functions.js.

Note

Populate Values!

86 ˇ ÍLOHA C. VYSTUPN ´ Í OBRAZOVKA TESTOVACÍHO KURZU PR

ˇ ÍLOHA D. ZDROJOVY ´ KOD ´ TESTOVACÍHO KURZU PR

87

D Zdrojov´ y k´ od testovac´ıho kurzu

Obr´ azek D.1: Struktura vytvoˇreného kurzu ve form´ atu SCORM Organizaci soubor˚ u zdrojového k´ odu kurzu ukazuje obr´ azek D.1. Následuj´ıc´ı soubory byly bˇehem v´ yvoje kurzu vytvoˇreny nebo upraveny a jejich zdorjov´ y k´ od je uveden na n´ asleduj´ıc´ıch stránk´ ach: sco06.htm, sco06.xml, imsmanifest.xml. Následuj´ıc´ı soubory vych´ azej´ı ze vzor˚ u dodan´ ych ADL a nebyly mˇenˇeny: adlcp rootv1p2.xsd, ims xml.xsd, imscp rootv1p1p2 asleduj´ıc´ı soubory jou souˇcást´ı LS SAP (zmiˇ novan´ y JS wrap.xsd, imsmd rootv1p2p1.xsd. N´ per) a z d˚ uvodu licenˇcn´ıch podm´ınek nemohou b´ yt veˇrejnˇe ˇs´ıˇreny (v pr˚ ubˇehu v´ yvoje niménˇe nebyly uˇzivatelsky mˇenˇeny): scripts/api interface.js, scripts/sco functions.js.

1 · ims_xml.xsd · 2009-05-04 10:31 · Tomáš Kubeš <xsd:schema xmlns="http://www.w3.org/XML/1998/namespace" targetNamespace="http://www.w3.org/XML/1998/namespace" xmlns:xsd="http://www.w3.org/2001/XMLSchema" elementFormDefault="qualified"> <xsd:annotation> <xsd:documentation>In namespace-aware XML processors, the "xml" prefix is bound to the namespace name http://www.w3.org/XML/1998/namespace. <xsd:documentation>Do not reference this file in XML instances <xsd:documentation>Schawn Thropp: Changed the uriReference type to string type <xsd:attribute name="lang" type="xsd:language"> <xsd:annotation> <xsd:documentation>Refers to universal XML 1.0 lang attribute <xsd:attribute name="base" type="xsd:string"> <xsd:annotation> <xsd:documentation>Refers to XML Base: http://www.w3.org/TR/xmlbase <xsd:attribute name="link" type="xsd:string"/>

1 · sco06.htm · 2009-05-04 10:29 · Tomáš Kubeš <meta <META <META <META

HTML PUBLIC "-//W3C//DTD HTML 4.01 Transitional//EN">

http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=UTF-8"> HTTP-EQUIV="PRAGMA" CONTENT="NO-CACHE"> HTTP-EQUIV="CACHE-CONTROL" CONTENT="NO-CACHE"> HTTP-EQUIV="Content-language" content="en">

<TITLE>SCORM API Testing Suite <SCRIPT LANGUAGE="JAVASCRIPT" SRC="scripts/api_interface.js"> <SCRIPT LANGUAGE="JAVASCRIPT" SRC="scripts/sco_functions.js"> <script type="text/javascript"> //basic information about this page //used when calling sco_init var gLicencedSCO = false; var licenceName = "" var testStatus = ""; var pageStatus = ""; var idTest = ""; testStatus = "0"; pageStatus = ""; idTest = "";

function play_swfs() { //this function is needed - called by load page function //no action required on this page return true; } function user_script(){ //this function is needed - called by load page function //no action required on this page return true; }

//variables for API testing - simple array of strings of names //SCORM Run-Time Environment Data Model var att_list = new Array ("cmi.student_data.max_time_allowed", "cmi.student_data.time_limit_action", "cmi.core.student_name", "cmi.core.student_id", "cmi.core._children", "cmi.core.score.raw", "cmi.student_data.mastery_score", "cmi.core.lesson_status", "cmi.interactions._children", "cmi.version", "cmi.core.lesson_location", "cmi.core.credit", "cmi.core.entry", "cmi.core.score.min", "cmi.core.score.max", "cmi.core.total_time", "cmi.core.lesson_mode", "cmi.core.exit", "cmi.core.session_time", "cmi.suspend_data", "cmi.launch_data", "cmi.comments", "cmi.comments_form_lms", "cmi.objectives", "cmi.student_data", "cmi.student_preference", "cmi.interactions", "cmi.core.score", "cmi.core.entry._children", "cmi.version._children", "cmi.objectives._children", "cmi.comments_form_lms._children", "cmi.interactions._count", "cmi.student_preference" );

//shortened version for debuging purposes

2 · sco06.htm · 2009-05-04 10:29 · Tomáš Kubeš //var att_list = new Array ("cmi.core.student_name", "cmi.core.student_id");

//sorts elements by name (optional) att_list.sort(); //simple conversion of an integer error code to string function decode_error_code (code) { switch (code) { case 0: return "No error"; case 101: return "GeneralException"; case 201: return "InvalidArgumentError"; case 301: return "NotInitialized"; case 401: return "NotImplementedError"; case 404: return "ElementWriteOnly"; default: return "Error code not recognized!"; } }

function generate_table_cells (attributes) { alert('generate_table_cells(): Generating table cells.'); //columns: IsElementSupportedByLMS(name) doLMSGetValue(name, default_value) api.LMSGetValue(name) //attributes[i].replace(/\./g,"_") - replacese all dots by underlines needed, because ID cannot contain a dot document.write(""); for (var i = 0; i < attributes.length; i++) { //each cell need unique ID for further reference, ID cannot contain dots document.write(""); document.write(""); document.write(""); document.write(""); document.write(""); document.write(""); } document.write("
Element Name IsElementSupportedByLMS (name) Error (source: doLMSGetValue) api.LMSGetValue
" + attributes[i] + "
");

//flush the write buffer document.close(); return true; }

function populate_values (attributes) { //get LMS API object var my_api = getAPI(); //temporary

3 · sco06.htm · 2009-05-04 10:29 · Tomáš Kubeš var exists = false, my_error_code = 0; //columns IsElementSupportedByLMS(name) doLMSGetValue(name, default_value) api.LMSGetValue(name) //list over all rows for (var i = 0; i < attributes.length; i++) { //retrieve data exists = IsElementSupportedByLMS(attributes[i]); my_error_code = doLMSGetValue(attributes[i], null)[0]; //coloring if (exists) document.getElementById(attributes[i].replace(/\./ g,"_")).bgColor = "#BAFFD9"; else document.getElementById(attributes[i].replace(/\./ g,"_")).bgColor = "#FFBABA";

//directly touches each table cell element and changes its content to a new value //each cell has unique ID document.getElementById(attributes[i].replace(/\./g,"_") + 'IsElementSupportedByLMS').innerHTML = exists; document.getElementById(attributes[i].replace(/\./g,"_") + 'doLMSGetValue').innerHTML = decode_error_code(my_error_code); //only query for element value if it is supported if (exists) document.getElementById(attributes[i].replace(/\./g,"_") + 'LMSGetValue').innerHTML = my_api.LMSGetValue(attributes[i]); } return true; }

SCORM API Testing Suite (v 1. 6. 2008)

Supported Elements

Error Codes (returned by SCORM API)
NoError 0 GeneralException 101 InvalidArgumentError 201 NotInitialized 301 NotImplementedError 401 InvalidSetValue 402 - when writing wrong value into a set object ElementWriteOnly 404
Function Descriptions
boolean IsElementSupportedByLMS (name) - implemented by provided JavaScript files. array [error code, value] doLMSGetValue (name, default_value) - implemented by provided JavaScript, masks api.LMSGetValue(name). mixed api.LMSGetValue (name) - SCORM API call. 4 · sco06.htm · 2009-05-04 10:29 · Tomáš Kubeš

Support of SCORM Run-Time Environment Data Model Elements

<SCRIPT language="javascript"> //generates only the plain table with variable names, but calls no functions to retrieve values generate_table_cells (att_list);

Note

cmi.interactions element is not supported by SAP LS 600 directly, but its support is emulated by used JavaScript files: api_interface.js and sco_functions.js.

Interface Functions

LSOHideFooter () - Completely collapses the navigation bar. However, the navigation bar is displayed automatically as soon as you navigate to another SCO. The SCO to which you navigated must then collapse the navigation bar again if required.

Can be called like: var my_api = getAPI(); my_api.LSOHideFooter();

LSOShowFooter () displays the navigation bar again, provided that it was collapsed.

LSOHideHeader () completely collapses the header line. However, the header line is displayed automatically as soon as you navigate to another SCO. The SCO to which you navigated must then collapse the header line again if required.

LSOShowHeader () displays the header line again, provided that it was hidden.

5 · sco06.htm · 2009-05-04 10:29 · Tomáš Kubeš

Quit

" onClick = "doQuit()"

Done " onClick = "doContinue

1 · sco06.xml · 2009-05-04 10:30 · Tomáš Kubeš <langstring>Compatibility Testing Suite</langstring> Sample Courses <entry> 1000-01-06 en <description> Testing SCORM API SCORM Example API Test <source> LOMv1.0 1 0.1 <status> <source> LOMv1.0 Draft <source> LOMv1.0 Author

2 · sco06.xml · 2009-05-04 10:30 · Tomáš Kubeš BEGIN:vCard PERS:Tomas Kubes END:vCard 2000-01-27 <metametadata> <metadatascheme>ADL SCORM 1.2 text/html <size>2473 sco06.htm <requirement> <source> LOMv1.0 Browser <source> LOMv1.0 Any <educational> <source> LOMv1.0 Narrative Text 0000-00-00T00:05:00 <source> LOMv1.0 no <source> LOMv1.0

3 · sco06.xml · 2009-05-04 10:30 · Tomáš Kubeš no <source> LOMv1.0 Educational Objective <description> This Sharable Content Object tests calls of SCORM API. SCORM API Example

Posouzení vybraných technických, ekonomických

Recommend Documents

SCORM API Testing Suite (v 1. 6. 2008)

Supported Elements

Error Codes (returned by SCORM API)

Function Descriptions

Support of SCORM Run-Time Environment Data Model Elements

Note

Interface Functions