Poslední útulek Z dějin Mauzolea Jana Amose Komenského v Naardenu 2. doplněné vydání
Vladimír Hobrlant
Kniha vychází díky finanční podpoře České republiky
Stichting Comenius Museum, Naarden, 2014
Úvod k novému vydání Uplynulo neuvěřitelných čtrnáct let od prvního vydání této knížky. Mnoho se změnilo ve světě a ku změnám došlo i v Naardenu, místu posledního odpočinku Jana Amose Komenského. Především došlo k organizačním změnám a financování péče o Mauzoleum. Městská správa Naardenu se rozhodla zrušit dotaci na náklady spojené s péčí o Mauzoleum. České ministerstvo kultury převzalo tuto finanční zodpovědnost za péči o Mauzoleum a provoz Muzea. Vše je nyní založeno na každoroční finanční podpoře a na spolupráci s Muzeem J.A. Komenského v Uherském Brodě. Městská správa Naardenu se pak rozhodla finančně podporovat náklady nájmu budovy Muzea. Činnost Muzea v Naardenu zahrnuje péči o Mauzoleum, jeho přístupnost a provádění návštěvníků, pořádání výstav, přednášek a koncertů. Mezi nejvýznamnějšíí exponáty Muzea patří sbírka portrétů rodiny de Geerů. Potomci rodiny de Geerů, kteří podporovali Komenského v Amsterdamu, věnovali Muzeu unikátní sbírku rodinných portrétů i z doby Komenského. Muzeum připravilo jedinečnou výstavu těchto portrétů uskutečněnou dvakrát v Naardenu naposledy r. 1999 a r. 2010 v Muzeu J.A. Komenského v Uherském Brodu a v Pedagogickém Muzeu J.A. Komenského v Praze.
Podrobné informace o činnosti Muzea a péče o Mauzoleum jsou publikovány v češtině a v holandštině na internetu na adrese: www.comeniusmuseum.nl Abychom si uvědomili k jakým změnám tu došlo bude jistě zajímavé přečíst si i předmluvu z roku 1999: Vladimír Hobrlant, Naarden, 2014 Úvodem O Janu Amosovi Komenském bylo napsáno tolik, že každé další slovo se zdá zbytečným. Ve škole jsme probírali podrobně práce a význam Komenského i když to v každém údobí našich dějin mělo poněkud jiný důraz. Vše nám tehdy připadalo jako samozřejmé a docela jasné. Přesto bylo v životě a i po smrti několik zajímavých období, které zůstávají dodnes skryta rouškou tajemství. Jednou z nich je otázka, zda byl Komenský vůbec někdy v Naardenu a proč byl tedy právě v Naardenu pochován. A právě Naardenu chci v souvislosti s Komenským věnovat ještě několik slov, určených poutníkům z českých zemí, přicházejícím se poklonit památce učitele národů, původem Moravanovi, národností Čechovi, který ještě dlouho po smrti tak citově přibližuje Naarden všem českým a moravským srdcím. Byl bych rád, kdyby si v této knížce čtenář připomněl, co třeba již zapomněl a dověděl se jakou práci to dalo, aby po létech temna měl Jan Amos Komenský zasloužený poslední útulek v Naardenu. Vladimír Hobrlant, Naarden, 1999
Celkový pohled na Naarden V Klášterní ulici, Kloosterstraat, která vděčí za své jméno naardenskému klášteru "Mariánských sester" třetí řehole sv. Františka, je dnes Mauzoleum J.A. Komenského v prostorách bývalého klášterního kostela, později nazývaného valonským kostelem. 1
Pohled na Muzeum v ulici Kloosterstraat
2
Busta v parčíku za Mauzoleem Busta byla roku 1920 věnována Naardenu Čechy z Amsterdamu a Prahy a původně byla umístěna v parčíku před Utrechtskou branou až do roku 1956, kdy zde byla postavena socha Komenského od Vincence Makovského (1900-1966). V letech 1980 až 1992 byla busta v zahrádce Španělského domu, tehdejšího Muzea J.A. Komenského v ulici Turfpoortstraat. Jejím autorem je J. Strachovský a na bustě je vyryto jméno dílny, kde byla odlita V. Mašek, Karlín. Mylně je zde uveden rok úmrtí 1671. Osmdesátpět let po té, kdy Naardenu byla přiznána 3
městská práva, byl zde založen v roce 1440 tento klášter. Byl to největší stavební objekt ve městě, obdelníkového půdorysu, z něhož v současné době zbylo v původních stěnách pouze Mauzoleum. Rozsáhlý dvůr, jehož jižní část částečně uzavírá Mauzoleum, byl přeměněn v jubilejním roce 1992 v parčík s bustou J.A. Komenského, která byla odhalena 28. května 1994 u příležitosti dokončení renovace celého objektu.
Budova “Weeshuiskazerne” s Mauzoleem a Muzeem J.A. Komenského - Bývalý klášterní dvůr
4
Ostatní části objektu byly z větší části zbourány, z části zrenovovány a přizpůsobeny pro kancelářské účely. Na severní a východní straně tu vyrostly luxusní obytné domy, zachovávající i v moderní verzi typický pevnostní ráz města. Zpočátku měl tento gotický kostelík z 15. století věž, kterou bychom dnes marně hledali. Klášter a kostel plnil svou původní funkci až do reformace v roce 1579, kdy byl klášter převeden městu, aby tu byl zřízen sirotčinec. Jako sirotčinec sloužil objekt městu více než dvě století od 17. stoleti až do r. 1809. V první polovině 17. století se Naarden stává útočištěm francouzsky mluvících a inkvizicí pronásledovaných uprchlíků z jižního Nizozemí (Valonska), hugenotů z Francie a valdenských z údolí Piemontu a Savojska. Valdenští byli nábožensky těsně spjati s českými a moravskými bratry, jejichž první biskup byl vysvěcen právě valdenským Štěpánem. Tito uprchlíci, především to byli tkalci sametu a hedvábí, tu pracovali v naardenském textilním průmyslu a protože jejich zaměstnavatelé jim chtěli poskytnout příležitost slyšet slovo Boží ve francouzštině, dohodli se s městskou správou o propůjčení kostela s některými místnostmi kláštera valonské církvi. Tak se od r. 1651 kaple stala valonským kostelem. V r. 1820 byl kostel zrušen, protože v Naardenu zbylo r. 1819 už jen 13 rodin, které byly členy této evangelické církve francouzského jazyka. 5
Nizozemské Ministerstvo obrany převzalo r. 1820 celý objekt kláštera - sirotčince do své správy, aby tu zřídilo kasárna. Odtud název "Weeshuiskazerne - Sirotčí kasárna". Roku 1829 byl kostel definitivně vyklizen a nábytek rozprodán.
Interiér Mauzolea
6
Pohled na galerii a vstup do Mauzolea
7
Vlastní kaple byla užívána jako skladiště, krejčovská dílna, strážnice a věznice. Stavebně byla upravena pro tyto účely, což zničilo původní její vzhled. Okna a dveře byly přestaveny, kaple byla rozdělena na místnosti provizorními stěnami a bylo vestavěno jedno poschodí jako ubikace. Vojenská správa skončila teprve r. 1985. Války, které vypukly hned po smrti Komenského, zdržely posmrtné vydání některých jeho spisů a zřejmě přispěly k zapomenutí jeho hrobu v Nizozemí. Právě tak i pohnuté české dějiny vysvětlují, proč v českých zemích si na něj tak dlouho nikdo nevzpomněl. Teprve osvícenství oživilo zájem o jeho osobu a dílo. V druhé polovině 18. století ožil v Čechách zájem o Komenského. František Palacký uveřejnil roku 1829 v "Musejníku - Časopisu Musea Království českého" jeho životopis. Avšak teprve r. 1836 jako první hledal hrob Komenského Jan Erazim Wocel, český archeolog, dějepisec umění, básník a profesor českých starožitností na pražské univerzitě. Hledal sice správně v Naardenu, ale marně ve Velkém kostele (před reformací to byl chrám sv.Víta). V Naardenu nikdo o Komenském nic nevěděl. Valonský kostel sloužil tehdy jako továrna. V r. 1853 a r. 1865 byly v časopise "De Navorscher" uveřejněny výzvy k podání informací o Komenském, leč obě zůstaly bez praktického výsledku. Od Wocelova pátrání uplynulo více než 30 let, když J.L. 8
Mašek a Učitelská jednota Budeč začali připravovat pouť r. 1871 do Holandska k hrobu Komenského. Tehdy se mělo všeobecně za to, že Komenský zemřel v roce 1671. Obrátili se tedy roku 1870 na holandského ministra zahraničních věcí a na starostu Amsterdamu s prosbou o pomoc. Hrob se najít sice nepodařilo, ale povzbudili tím v Holandsku zájem nejen o hrob, ale i o životní dílo "učitele národů". Amsterdamský archivář P. Scheltema prozkoumal rejstříky hrobů a když nic nenalezl, obrátil se dopisem na starostu Naardenu G.C. Fabia s dotazem, zda v Naardenu jsou k dispozici rejstříky z let 1670 a 1671, ve kterých by bylo možno zjistit, kde byl Komenský pohřben. Naardenský starosta publikoval 25. a 26. září 1871 ve dvou celostátních novinách výzvu k podání informací o Komenském, ale ani tyto výzvy nepřinesly v podstatě nic nového. Pozoruhodné však je, že naardenský notář a místostarosta, J.P. de Roeper, 'objevil šťastnou náhodou' a jak se později ukázalo právě dne 24. září 1871, den před výzvou v novinách, po dlouhém hledání rejstřík hrobů Valonského kostela s následujícím zápisem u hrobu č. 8, potvrzujícím, že toto je hrob Komenského: Johannes Amos Comenius enterré le 22.novembre1670 [Jan Amos Komenský pohřben 22. listopadu 1670] později bylo jinou rukou (faráře Augiera, zemřelého r. 1732) připsáno:
9
C'est apparemment le fameux Autheur du Janua Linguarum [To je zřejmě slavný autor knihy Janua Linguarum]
Fotografie zápisu hrobu č. 8 10
Kupodivu se svým 'objevem' se De Roeper neobrátil k amsterdamskému archiváři, ale přímo k Učitelské jednotě Budeč. Tento dopis je chován v Národním muzeu v Praze a z jeho obsahu uvádím: "Probíral jsem se ve starých poznámkách jednoho svého příbuzného, který žil v 18. století. Byl to kanovník kapitoly starého biskupství Haarlem. A tam jsem našel poznámku, která mne přivedla na stopu, kterou jsem hledal. Troufám si říci, že jsem jediný, kdo tento objev (místo hrobu) může ukázat a prokázat." Nadšení Učitelské jednoty Budeč vyjádřil v dopise De Roeperovi J.L. Mašek: "Okamžitě jsme tuto radostnou zprávu publikovali v pražském tisku; celá veřejnost byla vrcholně potěšena, že díky Vaší snaze byly objeveny tělesné pozůstatky našeho velkého krajana." Holandská veřejnost se o 'objevu' dověděla teprve dne 3. listopadu 1871 v novinách "Het Handelsblad". V muzeu je vystaven originál prohlášení, který dal 18. prosince 1871 notář De Roeper podepsat staviteli Bartolomějem a Heřmanem van Rhijn spolu se dvěma svědky o náhrobním kamenu číslo 8. Ze zápisu cituji: “10. března 1861 na příkaz ministra války ženijní inženýr nařídil vyzvednout náhrobní desky, z odedávna tak zvaného francouzského kostela, který byl tehdy zařízen 11
jako kasárna pro vojáky, a z těchto kamenů udělat ve velkých kasárnách průchod. Tento průchod byl udělán pod jejich dohledem a s mnoha jinými kameny tam byl vezděn i kámen, na kterém bylo číslo 8. Tento kámen je dnes považován za náhrobní kámen Jana Amose Komenského, který byl 22. listopadu 1670 pohřben ve výšeuvedeném kostele. Na požádání notáře a člena městského magistrátu Jakuba Filipa de Roepera, který hrob objevil, a s povolením zákonných úřadů, byl nížepodepsanými z průchodu jmenovaných kasáren vyzvednut. Byla potvrzena pravost uvedeného kamene a jimi zabezpečena jeho zavázáním červenou páskou, zapečetěnou pečetí podepsaných a rodinnou pečetí pana J.P. de Roepera tak jako toto prohlášení tímto zpečetěno je.” Zajímavé je, že prohlášení napsal De Roeper v němčině a ne v holandštině a to až deset let po té, kdy kámen byl přemístěn. Chtěl si tím zřejmě opatřit doklad, který by zahraničním návštěvníkům potvrdil jeho objev hrobu. Mezi prvními zahraničními návštěvníky Naardenu, které notář de Roeper seznámil s rejstříkem hrobů a které provedl valonským kostelem byli r. 1871 E.J. Kittl, E. Delanoy, farář Václav Šubrt, Theofil Reichl z evangelické jednoty bratrské, r. 1872 český historik prof. Dr. Jaroslav Goll (1846-1929), slovenský pedagog a komeniolog Dr. Ján Kvačala (1862-1934).
12
Počátkem našeho století panoval v Čechách názor, že ostatky Komenského by měly být převezeny a pochovány v Praze na Vyšehradě ve Slavíně. Tyto myšlenky však narazily na odpor z holandské strany kromě jiných i z pietních důvodů. Po vzniku československé republiky v r. 1918, kdy se vyplnila prorocká slova Komenského "vláda věcí tvých k tobě se navrátí", stal se Naarden poutním místem. Nikdo však nevěděl, kde přesně byl vlastně Komenský pochován. R.J. Vonka, československý legační rada v Haagu a holandský lékař R.A.B. Oosterhuis se pokusili objasnit otázku, proč byl pochován v Naardenu. Zvláště Oosterhuis věnoval mnoho energie, času a píle pátrání a vědeckému studiu života a díla Komenského a jeho vztahu k Naardenu. Svými pracemi a překlady některých děl Komenského do holandštiny přispěl k tomu, že Komenský je všeobecně v Holandsku znám a jeho dílo je po zásluze ceněno. Nehledě na to veškeré úsilí, nemůžeme dodnes s jistotou říci proč zde byl pochován, ale bylo to asi proto, že Komenský byl duchovně spřízněn s věřícími valonské církve a že farář Valonského kostela J.L. Grouwels byl příbuzný rodiny De Geerů, příznivců Komenského. Po příchodu do Amsterdamu roku 1656, Komenský zde u nich údajně asi rok bydlel v tak zvaném “Domě s hlavami" č. 123 na Keizersgrachtu. A protože náklady na pohřeb Komenského ve výši 15 guldenů zaplatil Grouwels, 13
můžeme i zde tušit vliv rodiny De Geerů. Grouwels byl majitelem rozsáhlého statku 'Berghuysen' a podle S. Poolmana, bývalého správce Muzea J.A. Komenského v Naardenu, není vyloučeno, že Komenský u tohoto příbuzného De Geerů hodlal trávit po vyčerpávající práci v Amsterdamu odpočinek na "Pathmosu" - ostrovu klidu a možná právě na tomto statku 'Berghuysen', jak se o tom Komenský zmiňuje ve svém dopise z 7. května 1664. Nicméně všechno toto jsou jen dohady, protože skutečný doklad o tom, že Komenský za svého života Naarden navštívil, nemáme. Po vleklém jednání mezi československou a holandskou vládou byla v r. 1929 ustavena vědecká komise pod vedením českého antropologa prof. Dr. J. Matiegky a za účasti prof. Dr. A.J.P. van den Broeka, anatoma utrechtské univerzity, a architekta ing. S. Sochora. Dále spolupracoval také prof. Dr. J.P. Kleiweg de Zwaan z univerzity v Amsterdamu. Vyvstala otázka přesné lokalizace hrobu č. 8. Vzhledem k tomu, že náhrobní kameny byly při vojenských stavebních úpravách kostela odstraněny (viz výše zmíněné prohlášení De Roepera z 18. prosince 1871), bylo těžko stanovit, jakým způsobem byly hroby číslovány. Vycházeje z obdobných situací v nizozemských kostelích došla komise k názoru, že hrob č. 8 leží jako první v druhé řadě u severní stěny kostela.
14
Pátrání bylo zahájeno v pondělí 15. července 1929 v přítomnosti naardenského starosty, stavitele Van Wettuma a československého vyslance N.P. Božinova. V sobotu 20. července byl identifikován a otevřen hrob číslo 8 s pozůstatky tří pohřbených, jmenovaných v rejstříku hrobů Valonského kostela (fotografie exhumace je vystavena v muzeu).V pondělí 22. července komise ověřila ostatky Komenského spolu s ostatními tělesnými pozůstatky, které byly v hrobě, Louise Guerra a Brouwera van Nidek. Dne 23. července 1929 vychází v novinách "De Telegraaf" oznámení o nálezu ostatků Komenského (vystaveno v muzeu). Ve čtvrtek 25. července 1929 byly ostatky všech tří, za přítomnosti představitelů československé a holandské vlády, pietně uloženy do malých dubových rakví. Rakev Komenského byla celá vyložena olovem a opatřena stejně jako lebka Komenského olověnými pečeťmi vyslance spolu s olověnou deskou označenou jeho jménem. Hrobka byla nově vyzděna a komise potvrdila, že Komenský je pochován na místě, dnes označeném náhrobní dioritovou deskous nápisem: "Jan Amos Komenský 1592 - 1670".
15
Náhrobní dioritová deska Na hrob vedle palem, věnovaných československou vládou byly položeny kytice v národních barvách, věnované čs. kolonii v Amsterdamu. Hrob byl přikryt provizorní dubovou deskou, věnovanou Nizozemsko-československým spolkem. Tato deska je vystavena na galerii mauzolea. K nálezům komise vyslovili určité pochybnosti pedagog prof. J. Waterink a R.A.B. Oosterhuis.
16
Holandská vláda se usnesla v říjnu r. 1929 předat na věčné časy kapli československému státu a bylo rozhodnuto přeměnit kapli v mauzoleum. Vzájemná smlouva o dědičném pronájmu za symbolickou částku 1 guldenu ročně byla podepsána 28. března 1933. Nicméně po německé okupaci Čech a Moravy v roce 1939 holandská vláda jednostranně smlouvu vypověděla, aby si nárok na mauzoleum nemohli dělat nacisté.
Návrh interiéru Kaple a hrobu Celkovou úpravu interiéru kaple a hrobu navrhl architekt Ladislav Machoň (1888-1973). Kostelík byl zrestaurován ve snaze vrátit kapli alespoň částečně původní vzhled. Mauzoleum bylo slavnostně otevřeno v sobotu 8. května 1937, kdy československý ministr školství a národní osvěty Dr. Emil Franke a tehdejší československý vyslanec Dr. Ivan Krno odevzdali za přítomnosti holandských nejvyšších osobností obnovenou hrobku Komenského do péče města Naardenu (fotografie je vystavena v muzeu).
17
Pohled do interiéru z galerie Sedm leptaných skleněných panelů v ocelové kostře, prozařovaných venkovním světlem připomínají symbolicky podle ideového námětu prof. M. Havránka, důležitá údobí činnosti a života Komenského, vytvořil malíř Jaroslav Benda (1882-1970). Názvy knižních prací vztahující se na jednotlivá údobí doplňují zobrazené výjevy:
18
Komenský odchází do exilu 1. Komenský - exulant. Český lev zasažen mečem. Klasy, symbol vědění (a knih) hoří. Jen některé Komenský zachranil a bere s sebou. SMUTNÝ HLAS ZAPLAŠENÉHO HNĚVEM BOŽÍM PASTÝŘE - KŠAFT UMÍRAJÍCÍ MATKY JEDNOTY BRATRSKÉ
2. Komenský - politik a diplomat. Shromáždí muže kolem globusu, což symbolizuje jeho snahu o mír. ANGELUS PACIS - VIA LUCIS - HAGGAEUS REDIVIVUS
19
3. Komenský - bohoslovec. S panem Karlem ze Žerotína - ochráncem Českých bratří. LABYRINT SVĚTA A RÁJ SRDCE - PRAXIS PIETATIS - MANUÁLNÍK
4. Komenský - biskup. Život v Lešně. Životní krédo: Omnia sponte fluant absit violentia rebus - Vše ať volně jen plyne – násilí buď vzdáleno věcí. Ve štítu pak má nápis Origine Moravus - Natione Bohemus = Původem Moravan - národností Čech. JAN AMOS KOMENSKÝ *1592+1670 IAN AMOS COMENIUS0
Ústřední panel: Komenský - biskup
20
5. Komenský - filozof. Komenský vyvíjel Pansofii - vševědu. Londýn a Elbing (tehdy Švédsko, dnes Polsko). PANSOPHIAE PRODROMUS - DE RERUM HUMANARUM EMENDATIONE CONSULATIO
6. Komenský - pedagog. Komenský předává klas (vědění) dvou ženám a dětem. Pedagogicky pracoval hlavně v Přerově, Lešnu a v Blatném Potoce v Mad’arsku. DIDACTICA MAGNA - JANUA LINGUARUM RESERATA - ORBIS PICTUS
Komenský v Amsterdamu 21
7. Komenský - knihtiskař a vydavatel. Symbol svobody tisku v Republice spojených nizozemských provincií. Komenský se svým ochráncem Vavřincem de Geer. OPERA DIDACTICA OMNIA - UNUM NECESSARIUM - LUX IN TENEBRIS
Ozdobná ocelová mříž Ozdobná ocelová mříž od sochaře Jaroslava Horejce (1886-1970) odděluje východní čelní část kaple, kde je vlastní hrob, od vstupní části. Dvoukřídlové dveře mříže se opírají o dva sloupy, zdobené reliefy vinných hroznů a růží, symbolů, které Komenský užíval ve svých knihách. Osm bronzových skupin, umístěných na mříži, je označeno letopočty a symbolizují obdobně jako skleněné panely, důležitá období života Komenského:
22
Mladý Komenský jako duchovní správce 1618
1. 1618 - Mladý Komenský jako duchovní správce, manžel, otec a učitel školy ve Fulneku. Zde prožil tři roky spokojeného a plodného života. Úl symbolizuje včelařství, které Komenský údajně ve Fulneku zavedl. 2. 1623 - Již pět let zuří třicetiletá válka. Komenský pronásledován, usadil se u Karla staršího ze Žerotína v Brandýse nad Orlicí, v lesním zátiší pod vrchem Klopoty, kde mu hořem zemřela manželka a synáček.
23
3. 1628 - Komenský se loučí s vlastí a vstupuje na půdu království polského. Podle odhadu muselo tehdy uprchnout z vlasti na 30.000 rodin. 4. 1641 - Příjezd Komenského do Anglie. Lod' v pozadí symbolizuje jeho dlouhou a bouřlivou plavbu. Přijímá pozvání anglického parlamentu a uchyluje se do Londýna. 5. 1642 - Říšský kancléř Oxenstierna přijímá na švédském dvoře Komenského na doporučení pana De Geera a žádá ho, aby tu řídil latinská studia na školách. 6. 1650 - V Mad'arsku na dvoře sedmi-hradského vévody Rákócziho v Tokaji. Komenský zakládá v Blatném Potoku školu na základech pansofie. 7. 1656 – Dobytí a vypálení Lešna, kdy nejcennější díla Komenského byla spálena a jemu se podařilo zachránit jen několik svých knih. 8. 1670 - Komenský nachází v r. 1656 útočiště v Amsterdamu u Vavřince de Geera a r.1670 zde v klidném prostředí umírá.
24
Symbolický svícen Vpravo za hrobem, v čelní části kaple, stojí vysoký svícen, který je též prací Jaroslava Horejce - tři ruce, držící misku se svící, symbolizují trojjedinost a touhu po božském světle, vyzařujícím z prací Komenského. Překvapivý nález na galerii Galerie nad vchodem je uzavřena ornamentální dubovou vyřezávanou mříží s motívy českých lípových listů.Na kmenu, který se rozděluje uprostřed ve dvě hlavní větve, symbolizující dva kmeny národa, Čechy a Slováky, je státní znak první československé republiky s heslem 25
"Pravda vítězí" podle návrhu Karla Štipla. Mříž vyřezal František Vavřich a znak vyřezali Josef Kotyza a Jaroslav Mikšíček. Závěrem restaurátorských prací v mauzoleu, sedmdesát let po otevření mauzolea v roce 1937, bylo na programu i ošetření dřevěné vyřezávané mříže na galerii. Uprostřed zadní stěny erbu je malá dřevěna deska, která při čištění mříže byla odstraněna. K všeobecnému překvapení se ukázalo, že kryje asi 12 cm dlouhou zaletovanou schránku ve specielně vybudovaném prostoru. Bylo známo, že za pamětní deskou prezidenta Masaryka ve stěně Mauzolea jsou uloženy dokumenty o nálezu pozůstatků J.A. Komenského v roce 1929. Ale o dokumentech v dřevěné vyřezávané mříži se nevědělo vůbec nic. Dne 28-ho března 2009 v den 417-ho výročí narozenin Komenského otevřel český velvyslanec Petr Mareš skřínku u příležitosti tradičního kladení věnců na hrob spolu s paní velvyslankyní Slovenské republiky Oksanou Tomovou. Schránka obsahovala zprávu pana architekta Machoně, sochaře Horejce a tvůrce dřevěné mříže Štipla, kdo vytvořili Mauzoleum. Všichni tři byli členy pražské Lože svobodných zednářů. V poselství prohlašují, že své práce prováděli s láskou a pietou k Janu Amosovi Komenskému, 26
kterého jmenují duchovním zakladatelem svobodných zednářů. Také vyslovili své ocenění a dík jejich bratrům z Řádu holandských svobodných zednářů. Měděná schránka a kaligraficky upravený zápis byly vystaveny kratší dobu v Mauzoleu a pak zase vráceny na původní místo. Budoucí badatelé tu najdou i zprávu o nálezu schránky.
Měděná zaletovaná schránka nalezená dne 28-ho března 2009
27
Pohled na interiér od vchodu do mauzolea Na obnovu kaple přispěli dárci, uvedení na bronzových plaketách: Jednota československý spořitelen v Praze, Nizozemský výbor Comenius, Poldina huť na Kladně, Československá obec sokolská, Českoslovenští legionáři, Česká spořitelna v Praze Českobratrská církev evangelická, Hedvika a Jindřich Waldesovi a též českoslovenští a holandští svobodní zednáři.
28
Okna se zednářskými symboly Svobodní zednáři byli inspirováni některými myšlenkami Komenského a proto venkovní modrá okna byla ozdobená zednářskými symboly. Na okně v čelní stěně je vyobrazen řetěz s letopočty 16481918, symbolizujícími léta útlaku. Vestfálský mír r. 1648 ukončil sice třicetiletou válku a přinesl suverenitu Nizozemí, ale české země zůstaly pod nadvládou Habsburků až do roku 1918, vzniku první československé republiky. 29
Ve vstupní části kaple je na stěnách umístěno několik bronzových desek. Od vstupních dveří nalevo je pamětní deska holandské královny Vilemíny (1890-1948) s holandským státním znakem, který vytesal sochař Otakar Velinský doplněným latinským heslem "Tandem fit surculus arbor - Jednou bude z větvičky strom".
Pamětní deska královny Vilemíny
30
Na druhé straně je pamětní deska s výrokem Komenského, převzatým prezidentem Masarykem: "Věřímť i já Bohu, že po přejití vichřic hněvu vláda věcí tvých k tobě se zase navrátí, o lide český!" Prezident použil tento citát ve svém prvním projevu, po návratu do vlasti, na Václavském náměstí v Praze.
Pamětní deska prezidenta T.G. Masaryka Do zdi za touto bronzovou deskou a deskou z červeného mramoru bylo zazděno pouzdro s protokolem o zřízení mauzolea.
31
Klenuté výklenky ve stěnách pod okny, vyhražené pro nápisy a věnce, věnované návštěvníky, jsou vyloženy deskami z červeného mramoru. V předsíni mauzolea na stěně vedle schodiště, vedoucího na galerii je na bronzové desce výmluvný a výstižný latinský epitaf - náhrobní nápis Daniela (1646-1696), syna Komenského. Tato deska nebyla nikdy použita k označení brobu:
Latinský epitaf - náhrobní nápis Daniela (1646-1696), syna Komenského.
32
Concredidit Deo triuni spiritum, bonis memoriam, propinquae huic tombae corpus Ioannes Amos Comenius, cuius virtutem nulla exhauriunt elogiaeccles– FF– Bohem- episcopus et senior vigilantissimus = pietate, doctrina, ingenio, theologus, didacticus, philosophus undique incomparabilisecclesiam, scholam, orbem perpetuo habiturus meritis vectigalemcolumbae simplicitatem cum serpentis prudentia sic temperans, ut illa praevaleretpotentibus, religiosis, sapientibus sermone, consiliis, calamo notus acceptus honoratusmalorum potius emendator quam hostis, in plerisque Europae totius regnis et provinciis civis, exul, hospesnuspiam sine desiderio sui digressus De Geeriana tandem munificentia megalopolis Batavorum inquilinuspost calcatas dudum terrae vanitates animi viribus tanto in senio tam valens inter veritatis, pacis, sapientiae studia suis benedicens, mund valedicens mortalis esse desiitnatus die 28- martii MDXCII- Hunnobrodae Moravdefunctus die 5/15 novembr- MDCLXX Amsterodamisepultus die 22- eiusdem mensis in hoc templo, resurrecturusque ad beatam aeternitatemcui bene precatur filius Daniel et quicunque parant sequi-
33
V českém překladu: Jan Amos Komenský svěřil svou duši trojjedinému Bohu, svou památku dobrým lidem a své tělo tomuto hrobu. Jeho ctnost nevyčerpají žádné oslavné nápisy. Biskup a nesmírně starostlivý senior církve českobratrské byl ve všech ohledech nevyrovnatelný zbožností, učeností a duševní silou theolog, didaktik a filozof. Svými zásluhami si navždy zavázal církev, školu i svět. Holubičí prostotu spojil s hadí předvídavostí tak, aby prostota převládala. Proslavený svými slovy, radami a perem byl přijímán, vážen a vítán lidmi mocnými, zbožnými a učenými. Zlé raději napravoval, než aby byl jejich nepřítelem. Pobýval ve většině zemí a provincií Evropy bud' jako občan, jako exulant nebo jako host. Nikam neodcházel bez nutnosti. Konečně se usadil díky štědrosti pana De Geera v hlavním městě Republiky spojených nizozemských provincií, Amsterdamu. Dávno již opovrhoval světskými marnostmi a ve vysokém stáří byl stále horlivý v záležitostech pravdy, míru a vědy. Požehnav svým, rozloučil se se světem a přestal být smrtelníkem. Narodil se 28. března 1592 v Uherském Brodu na Moravě. Skonal 15. listopadu 1670 v Amsterdamu a pohřben byl 22. téhož měsíce v tomto kostele v očekávání vzkříšení k blažené věčnosti. Tuto mu přeje syn Daniel a ti, kdo ho chtějí následovat.
34
Jurriaen Ovens: Jan Amos Komenský
35
Prostý, ale přesto impozantní masivní pult, hladce vytesaný a vyleštený z bloku dioritu, nesoucí pamětní knihu návštěvníků a dvě dioritové lavice po obou strách vchodu doplňují zařízení Mauzolea. Vstup do Mauzolea vede od roku 1992 přes Muzeum a původní vchod do Mauzolea, dnes uzavřený, z ulice Kloosterstraat zdobí již od roku 1935 pískovcová deska s českým a holandským nápisem "Poslední útulek Jana Amosa Komenského". Do pískovcových desek vnitřní části původního vchodu do Mauzolea byly vytesány historické informace. Na levé straně je v češtině: Presidentem Československé republiky byl Dr. Eduard Beneš, předsedou vlády dr. M. Hodža, ministry zahraničních věcí dr. K. Krofta, školství a národní osvěty dr. F. Franke, veřejných prací ing. J. Dostálek, československý vyslanec v království Holandském dr. J. Krno, když za hlavního hmotného přispění Jednoty čs. spořitelen byl tento kostel, kde v zemi spočívá učitel národů JAN AMOS KOMENSKÝ důstojně upraven a svému účelu odevzdán dne 8. května 1937 36
Na umělecké úpravě účastnili se v letech 19351937 projektant architekt L. MACHOŇ, malíř J. BENDA, sochaři J. HOREJC a K. ŠTIPL Na pravé straně holandský nápis: In het jaar 1937, onder de gezegende Regeering van Hare Majesteit koningin WILHELMINA, toen Dr. H. COLIJN Minister van Koloniën, Minister van Defensie en Voorzitter van den Raad van Ministers was, Jhr. Mr. A.C.D. de GRAEFF Minister van Buitenlandse Zaken Prof. Dr. J.R. SLOTMAKER de BRUÏNE Minister van Onderwijs, Kunsten en Wetenschappen, Jhr. Mr. Dr. A. RÖELL Commissaris der Koningin in de provincie Noord Holland en de heer J.E. BOLDENS HOSANG Burgemeester van Naarden, werd deze Kapel, waarin het stoffelijk overschot van den Leeraar der Volkeren JAN AMOS COMENIUS, rust door Tsjechoslowaakschen Staat op waardige wijze gerestaureerd en aan haar doel overgegeven. Het bouwwerk werd gerestaureerd door Prof. Dr. Ir. D.F. SLOTHOUWER tijdens het bewind van Burgemeester M.P. van Wettum. 37
V českém překladu: V roce 1937 za požehnané vlády jejího majestátu královny Vilemíny, kdy byli Dr. H. COLIJN ministrem kolonií, ministrem obrany a předsedou rady ministrů, urozený pán JUDr. A.C.D. de GRAEFF ministrem zahraničních věcí, Prof. Dr. J.R. SLOTMAKER de BRUÏNE ministrem školství, umění a věd, urozený pán JUDr. Dr. A. RÖELL královským správcem provincie Severní Holandsko a pan J.E. BOLDENS HOSANG starostou Naardenu, byla tato kaple, v níž odpočívají tělesné pozůstatky učitele národů JANA AMOSE KOMENSKÉHO, československým státem důstojně zrestaurována a předána svému účelu. Budova byla zrestaurována Prof. Dr. Ing. D.F. SLOTHOUWEREM v době správy starosty M.P. van Wettuma.
38
VZPOMÍNKOVÉ OSLAVY V NAARDENU ROKU 1892 V roce 1891 vzniklo hnutí “Nederlandsche Comeniusvereering – Nizozemská úcta Komenskému”. V neděli 27. a v pondělí 28. března 1892 organizovala naardenská komise za předsednictví městského archiváře A.N.J. Fabia, a čestného předsedy H.M. Wesselinga, starosty, důstojné oslavy 300. výročí narození Komenského. Večer v 8 hodin byly oslavy zahájeny v Amsterdamu setkáním v “Domě s hlavami” na Keizergrachtu č. 123, postaveném Ludvíkem de Geerem, kde Komenský údajně první rok svého pobytu v Amsterdamu bydlel. Projevy na tomto setkání byly otištěny r. 1892 v dubnovém čísle časopisu “Navorscher”. V Naardenu začaly oslavy druhý den v 11 hodin uvítáním hostů na radnici a pokračovaly v chrámu sv.Víta (dnes se mu říká Velký kostel – “Grote kerk”). Slavnostní projev proslovil pedagog Dr. H.C. Rogge, profesor amsterdamské univezity. Stočlenný smíšený sbor Gooiland přednesl, pod taktovkou H.F. Andriessena, řadu skladeb, mezi nimiž zaujímala mimořádné místo “Comenius-cantate”, složená na slova 39
A.N.J. Fabia C. Andriessenem. Hluboký dojem tehdy vyvola sborově zpívaná slova kantáty: “Comenius, waar is Uw graf? – Komenský, kde je Váš hrob?”, na kterou zněla sólová odpověd’: “Trekt henen naar de Nederlanden, der geestes vrijheid toevluchtsoord! – Jděte tam do Nizozemí, útočiště ducha svobody!”. Dále byla přednesena díla mezi jinými Händla, Bacha, Liszta a Haydna. V sále radnice byla ve 2 hodiny otevřena výstava, věnovaná Komenskému a současně na náměstí “Adriaan Dortsmanplein” vyhrávala vojenská hudba 2. pluku naardenského pevnostního dělostřelectva. Mramorová deska, která byla u příležitosti těchto oslav umístěna na náměstí “Ruysdaelplein” před Utrechtskou branou je nyní vystavena v Muzeu. JOHANNI AMOS COMENIO GRATA POSTERITAS
IOHAN AMOS COMENIUS Geb. te Nivnice 29 Maart 1592 Gest. te Amsterdam 17 Nov. 1670 Begraven te Naarden 22 Nov. 1670 HET DANKBARE NAGESLACHT 40
Český nápis na monumentu ve tvaru malé pyramidy zněl: Jan Amos Komenský. Učitel národů rodem Moravan, jazykem Čech, povoláním bohoslovec Vděčné potomstvo
VZNIK MUZEA J.A. KOMENSKÉHO V NAARDENU Dne 16. června 1893 byl naardenský sekretář G.J. van Eyken pověřen zřízením naardenského oddělení. Toto se uskutečnilo 21. června a jejím předsedou se stal starosta H.M. Wesseling. Tříčlenná komise byla pověřena udržováním a rozšiřováním muzea, umístěného v jednom z horních sálů radnice v ulici “Marktstraat”. V sobotu 22. listopadu 1924 bylo muzeum slavnostně otevřeno v t.zv. Španělském domě v ulici Turfpoortstraat”. V těchto prostorách bylo muzeum až do roku 1992, přestěhováno do prostor “Weeshuiskazerne” a propojeno s mauzoleem.
41
VZPOMÍNKOVÉ OSLAVY V NAARDENU ROKU 1992 O program a důstojný průběh oslav se postarala Nadace Komenský Naarden 1592 – 1992 za předsednictví F.A. Bechta. Oslavy byly zahájeny v sobotu 28. března v 9.15 hodin položením věnců v parčíku na ulici “Kapitein Meijerweg” u pomníku Komenského od Vincence Makovského. Věnce položili velvyslanec České a Slovenské Federativní Republiky Dr. S. Pauliny a úřadující starosta Naardenu Drs. F.J.L. van Dulm. Byla zahrána československá státní hymna a po projevech se celá společnost odebrala do Mauzolea, kde byly taktéž položeny věnce a zazpíván Kde domov můj. Po návratu na radnici proslovili krátké projevy Dr. S. Pauliny, Drs. F.J.L. van Dulm a PHDr. Jan Šolc za ČeskoSlovenský parlament. Naardenská sochařka Bep Sturmová - Van den Bergh předala bronzové sošky pro pana prezidenta Havla a město Uherský Brod. 42
V neděli dne 29. března uspořádala Reformovaná a kalvínská komise ve Velkém kostele slavnostní shromáždění, jehož závěr byl přenášen televizí. Po úvodu Dr. R. Kranenborga pronesla Dr. N. Rejchrtová v němčině přednášku ,Komenský – představitel české a evropské reformace’. Pavel Rejchrt přednesl svou báseň v latině ,Unus ex humitibus viris Comenius senex’, a její překlad do holandštiny pořídila a přednesla Jana Beranová. Děti z Uherského Brodu a z Berkel Rodennrijs sestavily společně vyobrazení z ‘Orbis sensualium pictus’. Kazatelem byl ds. Hans P. van der Horst. V rámci Cantica Comeniana vystoupil Komorní pěvecký sbor Evangelické bratrské obce z Moravy pod taktovkou Magdaleny Horké. “Blazerkoor” Evangelické bratrské obce dirigoval Hans van der Velden. V rámci těchto oslav probíhala v Naardenu během dubna a května celá řada výstav, koncertů a tanečních vystoupení. Program byl velmi bohatý a zájemce odkazuji pro bližší informace na použitou literaturu. Pro zajímavost uvádím alespoň některé: Naarden v době Komenského – výstava v Pevnostním muzeu. Fotofestival Naarden –“Setkání” fotografů J. Krejčího a R. Zilvolda pod širým nebem. Varhanní koncert – Jiří Čipera ve Velkém kostele. Goois vocaal ensemble – pod taktovkou F. Mattera 43
v Andreashuisu. Vědecké kolokvium – zahájeno 13. května za přítomnosti královny Beatrix ve Velkém kostele. Přednášku “Like a spider in its web: Comenius and European Culture in the 17th century” proslovil prof. Dr. M.E.H.N. Mout z Leidenu a prof. Dr. J.M. Lochman z Bazileje přednesl “Jan Amos Comenius: Bahnbrecher ökumenischer Hoffnung”. Téhož dne večer dirigoval P. Fiala Smíšený sbor ‘Amitia Foerster’ z Brna za varhanního doprovodu M. Jakubíčka a předneseny byly mimo jiné skladby Komenského. V Občanském sále radnice byly uspořádány koncerty “Vivat Comenius” a ve spolupráci s M. van Egmondem vystoupilo “Corelli-trio”. Organizace Demokratických Čechů a Slovaků v Nizozemí uspořádala v hotelu Days Inn Sympozium. Výstavy českých výtvarných umělců Václava Hollara a J. Koláře ve výstavních místnostech muzea a Františka Turka a Ladislava Čepeláka v hale mětského úřadu. Zvláštní místo v rámci oslav patřilo otevření nových prostor Muzea Komenského vedle Mauzolea. Muzeum otevřel předseda nadace “Comenius Museum” baron Mr. F.R.J. van Hövell tot Westerfliel za přítomnosti ministryně Dr. H. d’Anconové a pana náměstka Mikloška. Při této příležitosti předal ředitel Ped. Muzea J.A. Komenského v Praze Dr. T. Pasák správci naardenského muzea Drs. S. 44
Poolmanovi bronzovou pamětní plaketu s portrétem Komenského od profesora J. Uhra. Z iniciativy nadace “Stichting Comenius 1952-1992” a ve spolupráci s pražským nakladatelstvím Trizonia byl vydán, poprvé s českým, německým, anglickým a holandským textem ‘Orbis sensualium pictus’. Partnerství mezi městy Uherským Brodem a Naardenem přispělo k oslavám pod širým nebem pěveckými a tanečními vystoupeními, mezi jinými ‘Chorea Bohemica’ a ‘Zeleným trhem’ za účasti mnoha návštěvníků z Uherského Brodu. ***
Sbírka portétů rodiny de Geerů Velkým obohacením Muzea J.A. Komenského v Naardenu je sbírka portrétů rodiny de Geerů (čti de Chérů). Paní baronka Wally de Geer van Jutphaas-Bons a její zesnulý manžel v průběhu let shromáždili rozsáhlou sbírku portrétů rodiny. Mezi obrazy vyniká portrét Ludvíka de Geera, ochránce J.A. Komenského, který roku 1650 namaloval David Beck. Neméně zajímavý portrét, práce Henriho de Thier je nádherná podobizna jeho druhé manželky Johanny de Neele.
45
David Beck: Portrét Ludvíka IV. de Geera z roku 1650 ve věku 63 let
46
Henrii de Thiery: Portrét Jeanne de Neille roku 1634
47
Abraham de Vries: Portrét Vavřince de Geera roku 1645 48
Portrét Margarethy van Crommon z roku 1647 V květnu 1997 paní baronka de Geer van Jutphaas-Bons nabídla tuto vynikající sbírku portrétů do péče Muzeu J.A. Komenského v Naardenu.
49
Český čtenář se s příslušníky rodu de Geerů setkává především v souvislosti s Janem Amosem Komenským. Pobyt a činnost Komenského v Nizozemí si nelze představit bez této rodiny. Nebyli sice jediní, kdo Komenského finančně podporovali, ale byli to právě členové této rodiny, kdo svým vlivem přispěli k tomu, že Komenský získal ve světě tak široké uznání.
***
Použitá literatura: 1. Prof.Dr. J. Matiegka, Prof.Dr. A.J.P. van den Broek a Arch.Ing. Stan. Sochor, Zpráva o výsledku pátrání po hrobě J.A. Komenského a jeho tělesných pozůstatků, Praha, Česká akademie věd a umění, 1933. 3. J.V. Novák, Jan Amos Komenský, pracovník o budoucí dobro člověčenstva, Praha, F. Topič, 1920. 3 Pohřební kaple Jana Amose Komenského v Naardenu, její sláva, ponížení a obnovení. [J. Hendrich, J.A. Komenský v Nizozemí; Z. Wirth, Pohřební kaple Jana Amose Komenského v Naardenu, její osudy a obnovení]. Péčí Ministerstva školství a národní osvěty v Praze vydáno k slavnostnímu otevření pohřební kaple dne 8. května 1937, Ministerstvo školství a národní osvěty, Praha 1937. 4. R.A.B. Oosterhuis, Hrob Komenského; Archiv pro bádání o životě a spisech J.A. Komenského (1927), 10. 4. R.A.B. Oosterhuis, Johannes Amos Comenius en Naarden, Drukkerij "De Kroon", Hilversum, [1928]. 5. S. Poolman, Opwinding rond het graf van Comenius; in Tussen Vecht en Eem, 10 1992 nr. 2. 5. S. Poolman, De Waalse kerk van Naarden (1652-1819); in De Weeshuiskazerne van Naarden, over zusteren, soldaten
50
Walen en wezen, red. A.M. As-Vijvers & H. Schaftenaar, Stichting Vijverberg, Naarden, 1994. 6. Informatie ten behoeve van rondleiding Comenius Museum/Mausoleum, (stencil) Naarden, Comenius Museum, 1992. 7. Comenius' skelet gevonden, De Telegraaf 23.7.1929. 8. Novinová zpráva z července 1929 "Nález pozůstatků J.A. Komenského v bývalém Valonském kostelíku v Naardenu, dne 22. července 1929." 9. A. Mikulášek, Jak vypadal Komenský?, Učitelské noviny, 1991. 12. H. Schaftenaar, Comenius op 'Pathmos' (Berghuysen?); in Tussen Vecht en Eem, 10 1992 nr. 2. 13. D. Dekema, Van wie is het Comenius mausoleum; in Tussen Vecht en Eem, 10 1992 nr. 2. 14. B. Hübschmann (red.), Jana Amose Komenského hrob v Naardenu, Společnost architektů, Praha, 1937. 15. Programma der plechtige herdenking van Johan Amos Comenius’ geboortedag op 27 en 28 maart 1892, Thieme, Nijmegen, 1892. 16. V. Hobrlant, Naarden k 400. výročí narození J.A. Komenského; Komenský 119, 1994, č ½. 17. V. Hobrlant,Rod de Geerů. Patriciové doby Komenského a některé otázku jejich vzájemných vztahů Naarden 2010, *** Tuto práci věnuji své milované choti Vendulce.
51
