Porovnání rychlostí plavání s monoploutví u hladiny a pod hladinou

MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta sportovních studií Katedra kinantropologie

Porovnání rychlostí plavání s monoploutví u hladiny a pod hladinou Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce:

Vypracoval:

Prof. PhDr. Jaroslav Motyčka, DrSc.

Radek Prygl 3. roč. SEBS

Brno, 2007

Odstraněno: .

Prohlašuji, že předkládanou bakalářskou práci jsem vypracoval samostatně na základě literatury a pramenů uvedených v seznamu literatury. Souhlasím s umístěním bakalářské práce ve studovně FSpS MU.

V Brně dne: 13. dubna 2007

……………………………… Radek Prygl

Odstraněno: Odstraněno: . Odstraněno:

podpis

Odstraněno: vypracoval nebo

Odstraněno: Zde Odstraněno: chtěl Odstraněno: poděkovat Odstraněno: panu Odstraněno:

Na tomto místě bych rád poděkoval vedoucímu mé bakalářské práce panu Prof. PhDr. Jaroslavu Motyčkovi, DrSc. za jeho ochotu, odbornost a čas, který mi poskytl v rámci konzultačních hodin. Děkuji mu za pomoc při psaní odborných textů. A dále děkuji všem testovaným osobám za ochotu a vstřícnost při výzkumu.

Odstraněno: , Odstraněno: pro Odstraněno: věnovaný Odstraněno: při Odstraněno: Odstraněno: ách Odstraněno:

OBSAH ÚVOD ..................................................................................................................... 6 1.

ROZBOR LITERATURY............................................................................ 7

2.

CÍLE, PRACOVNÍ HYPOTÉZY A ÚKOLY PRÁCE.............................. 9 2.1. 2.2. 2.3.

3.

CÍL PRÁCE ...................................................................................................................9 PRACOVNÍ HYPOTÉZY .............................................................................................9 ÚKOLY PRÁCE............................................................................................................9

METODIKA ................................................................................................ 10 3.1. CHARAKTERISTIKA CÍLOVÝCH SKUPIN ...........................................................10 3.1.1. Skupina A – výkonnostní ploutvoví plavci .............................................................11 3.1.2. Skupina B – vrcholoví plavci .................................................................................11 3.1.3. Skupina C – profesionální potápěči.........................................................................11 3.2. METODA ZJIŠŤOVÁNÍ.............................................................................................12 3.3. CHARAKTERISTIKA VODNÍHO PROSTŘEDÍ A JEHO VLIVU NA PLAVCE ...13 3.3.1. Hydrostatický tlak ...................................................................................................13 3.3.2. Hydrostatický paradoxon ........................................................................................13 3.3.3. Vztlak vody .............................................................................................................14 3.3.4. Hydrodynamika plavání ..........................................................................................14 3.3.4.1.

Odpor vody ................................................................................................................. 15

3.3.5. Vidění pod vodou ....................................................................................................18 3.3.6. Přenos tepla ve vodě................................................................................................19 3.3.7. Osmóza....................................................................................................................20 3.4. FYZIOLOGICKÁ CHARAKTERISTIKA..................................................................22 3.4.1. Plavání a potápění na nádech ..................................................................................22 3.4.1.1. 3.4.1.2. 3.4.1.3. 3.4.1.4.

3.4.2.

Faktory limitující trvání apnoe ................................................................................... 22 Volní apnoe (zadržení dechu) ..................................................................................... 22 Hyperventilace............................................................................................................ 24 Působení chladu na tepovou frekvenci........................................................................ 24

Funkce nervosvalová...............................................................................................26

3.4.2.1. 3.4.2.2.

Svalová síla při plavání .............................................................................................. 26 Poškození kloubů při plavání s ploutvemi................................................................... 27

3.4.3. Energetické zdroje...................................................................................................28 3.5. VÝSTROJ A VÝZBROJ PRO RYCHLOSTNÍ POTÁPĚNÍ A PLOUTVOVÉ PLAVÁNÍ ..................................................................................................................................29 3.5.1. Ploutve.....................................................................................................................29 3.5.1.1. 3.5.1.2. 3.5.1.3.

3.5.2.

Dýchací trubice .......................................................................................................32

3.5.2.1. 3.5.2.2.

3.5.3.

Botka........................................................................................................................... 29 Tvar listu ploutve ........................................................................................................ 29 Materiál ...................................................................................................................... 32 Čelenka ....................................................................................................................... 32 Dýchací trubice........................................................................................................... 32

Potápěčská maska....................................................................................................33

3.5.3.1. 3.5.3.2. 3.5.3.3. 3.5.3.4.

Lícnice ........................................................................................................................ 33 Rám............................................................................................................................. 33 Zorník ......................................................................................................................... 33 Upínací pásek ............................................................................................................. 34

3.5.4. Plavecké brýle .........................................................................................................34 3.5.5. Skřipec.....................................................................................................................34 3.5.6. Plavky......................................................................................................................34 3.5.7. Dýchací přístroj .......................................................................................................35 3.6. TECHNIKA PLAVÁNÍ S MONOPLOUTVÍ..............................................................36 3.6.1. Hlavní znaky optimální techniky plavání s monoploutví ........................................39 3.6.2. Metodika nácviku ....................................................................................................40 3.6.2.1.

Metodika plavání s ploutvemi ..................................................................................... 41

3.7.

4.

ZPRACOVÁNÍ VÝSLEDKŮ .................................................................... 45 4.1. 4.2.

5.

CHYBY PŘI NÁCVIKU SPRÁVNÉ TECHNIKY PLAVÁNÍ S MONOPLOUTVÍ .42

SROVNÁNÍ NAMĚŘENÝCH HODNOT ..................................................................46 VYHODNOCENÍ STANOVENÝCH HYPOTÉZ ......................................................50

ZÁVĚR......................................................................................................... 51

RESUMÉ.............................................................................................................. 55 RESUME.............................................................................................................. 56 ZKRATKY .......................................................................................................... 57 SEZNAM LITERATURY:................................................................................. 58 SEZNAM TABULEK ......................................................................................... 59

Odstraněno: ÚVOD ¶ 1. ROZBOR LITERATURY ¶ 2. CÍLE, PRACOVNÍ HYPOTÉZY A ÚKOLY PRÁCE ¶ 2.1. CÍL PRÁCE ¶ 2.2. PRACOVNÍ HYPOTÉZY ¶ 2.3. ÚKOLY PRÁCE ¶ 3. METODIKA ¶ 3.1. CHARAKTERISTIKA CÍLOVÝCH SKUPIN ¶ 3.1.1. Skupina A – výkonnostní ploutvoví plavci ¶ 3.1.2. Skupina B – vrcholoví plavci ¶ 3.1.3. Skupina C – profesionální potápěči ¶ 3.2. METODA ZJIŠŤOVÁNÍ ¶ 3.3. CHARAKTERISTIKA VODNÍHO PROSTŘEDÍ A JEHO ... [1]

SEZNAM OBRÁZKŮ ........................................................................................ 60

Odstraněno: abulka n

SEZNAM GRAFŮ .............................................................................................. 61

Odstraněno: ých

PŘÍLOHY ............................................................................................................ 62

Naformátováno: není zvýrazněné

Příloha č. 1:

Naměřené hodnoty a údaje plavce A1

Příloha č. 2:


Příloha č. 3:


Příloha č. 4:

Naměřené hodnoty a údaje plavce B4

Příloha č. 5:


Příloha č. 6:


Příloha č. 7:

Naměřené hodnoty a údaje plavce C7

Příloha č. 8:


Příloha č. 9:


Naformátováno: není zvýrazněné Naformátováno: není zvýrazněné Naformátováno: není zvýrazněné Odstraněno: ÚVOD 6¶ 1. ROZBOR LITERATURY 7¶ ... [2] Odstraněno: : t Odstraněno: t Odstraněno: abulka naměřených hodnot Odstraněno: Odstraněno: tabulka naměřených hodnot Odstraněno: Odstraněno: tabulka naměřených hodnot Odstraněno: Odstraněno: tabulka naměřených hodnot Odstraněno: Odstraněno: tabulka naměřených hodnot Odstraněno: Odstraněno: tabulka naměřených hodnot Odstraněno: Odstraněno: tabulka naměřených hodnot Odstraněno: Odstraněno: tabulka naměřených hodnot

ÚVOD Studiu ploutvového plavání a rychlostního potápění bylo věnováno mnoho odborných publikací, ve kterých již bylo vše podstatné uvedeno a popsáno.

Odstraněno: Myslím si, že o Odstraněno: s Odstraněno: již napsáno vše

Cílem této práce je ověření si vlastních hypotéz s ohledem na stále se zvyšující výkony sportovců v těchto disciplínách a získání nových poznatků.

Tato práce je zaměřena jednak na ověření výsledků práce autorů „Plavání

Odstraněno: Vzhledem k tomu, že toto téma je natolik zajímavé, že jsem se rozhodl, a to s ohledem na stále zvyšující se výkony sportovců v této oblasti, ověřit si vlastní hypotézy a snad i přispět novými poznatky k této problematice. ¶ Mojí snahou nebylo

pod vodní hladinou je rychlejší než plavání u vodní hladiny“ (Pyš, 1989), ale

Odstraněno: at

Účelem této práce není zpochybňování, ale ověření doposud publikovaných poznatků autorů a vědců zabývajících se touto problematikou (autora PhDr. Jana Pyše, CSc.).

zejména na vyhodnocení výsledků experimentálního měření vytipovaných skupin

Odstraněno: it Odstraněno: si

plavců a potvrzení vlastních hypotéz.

Odstraněno: é

Výsledkem samotného výzkumu by mělo být ověření hypotézy, podle níž je

Odstraněno: y

plavání pod vodou rychlejší než plavání u vodní hladiny. Pro zajištění objektivity

Odstraněno: zabývající Odstraněno: např. Pyše, atd.

získaných hodnot byli vytipovány a sestaveny různé skupiny ploutvových plavců

Odstraněno: byla

tak, aby odpovídali skutečné realitě. Předmětem zkoumání bylo kromě zjišťování

Odstraněno: jak na výše zmíněné

případných rozdílů mezi skupinami plavců výkonnostních ploutvových,

Odstraněno: tak především

vrcholových i profesionálních potápěčů, zejména zda se u všech zkoumaných

Odstraněno: prověření Odstraněno: ,

skupin potvrdí výše uvedená teorie.

Odstraněno: tak potvrdit Odstraněno: realitu již dříve uvedených výzkumů Odstraněno: ¶ Odstraněno: Cílem tohoto výzkumu bylo ověřit, že Odstraněno: je Odstraněno: objektivitu jsem se ve své práci nezaměřil pouze na jednu skupinu Odstraněno: , ale snažil jsem se vyčlenit skupiny Odstraněno: Ve své práci mě zajímalo, jaké rozdíly budou Odstraněno: a jestli se

6

1.

ROZBOR LITERATURY

Odstraněno: můj Odstraněno: jsem čerpal Odstraněno: uvedených

Potřebné údaje pro výzkum byly čerpány z literárních zdrojů uvedených

Odstraněno: ,

v Seznamu literatury. Základem těchto zdrojů pro výzkum byl materiál autora

Odstraněno: Z výše uvedené literatury bylo možné čerpat z důvodu velice obsáhlého a dobře zpracovaného tématu vztahující se k mému výzkumu. U

PhDr. Jana Pyše, CSc.: „Plavání s ploutvemi a rychlostní plavání pod vodou“ (1989), dále kandidátská disertační práce „Plavání nektonu a člověka s ploutvemi

Odstraněno: ý

pod vodou“ (1992) a „Trénink sportovního potápění“ (1994).

Odstraněno: , který nám um

Výše uvedené materiály byly vzaty jako základ naší práce a umožnily nám vnořit

Odstraněno: této Odstraněno: ,

se do zkoumané problematiky a prakticky ověřit v nich uvedené teorie na základě

Odstraněno:

výsledků provedeného výzkumu.

Odstraněno: částečně si tyto

Z práce Prof. PhDr. Jaroslava Motyčky, DrSc. jsme čerpali především z publikací:

Odstraněno:

„Teorie a didaktika plavání“ (Brno 1991), „Teorie plaveckých sportů“ (Brno 2001). Obě tyto publikace byly při našem výzkumu vodítkem a velkým přínosem

Odstraněno: ověřit a porovnat s realitou výsledk Odstraněno: ů mého výzkumu. Odstraněno: ,

a přispěly k úspěšnému provedení výzkumu.

Odstraněno: i

Z hlediska výzkumu plavání jsou tyto publikace velmi obsáhlé a dobře

Odstraněno: ,

propracované a jsou určeny především jako učební pomůcky pro studenty sportovních studií.

Odstraněno: , Odstraněno: a Odstraněno: díky kterému Odstraněno: jemu

Z učebnice „Fyzika pro potápěče“, autoři: Bič C. a Tomášek Z., jsme čerpali především z důvodu potřeby znalosti určitých fyzikálních dějů. Každý plavec (potápěč) se musí fyzikálním zákonům podřídit. Tato publikace je velice dobře zpracovaná a obsahuje všechny základní údaje z fyziky potápění.

Odstraněno: jsme tento výzkum mohli uskutečnit. Odstraněno: velice a dobře Odstraněno: . Výše uvedená skripta Odstraněno: a Odstraněno: a Odstraněno:

Publikace „Přístrojové potápění“, autor: Dobeš D. je určena především pro začínající potápěče. Obsahuje všechny důležité kapitoly od historie potápění,

Odstraněno: pro naší nutnou Odstraněno: nutnou Odstraněno: základná

fyziologie, fyziky, techniky až po dekompresní režimy apod. Tato publikace byla

Odstraněno: ,

pro tuto práci přínosem v oblasti fyziky a techniky potápění.

Odstraněno: Odstraněno: , Odstraněno: ch

Publikace „Potápění s přístrojem“, autor: Vrbovský V. et al, je určena pro

Odstraněno: ů atd

potápěče. Z této publikace jsme čerpali z kapitoly potápěčské fyziky.

Odstraněno: . Odstraněno: Odstraněno: jako Odstraněno: ská literatura.

7

Sborník souhrnů předepsaných příspěvků „Zdravotní problematika branných sportů“, autoři článků: Havelka B. - Kryl L. – využity články, které se zabývají

Odstraněno: , jsme čerpali Odstraněno: jsme

problematikou poškození kloubů při plavání s ploutvemi, působením chladu a

Odstraněno: ze

změnou tepové frekvence.

Odstraněno: ů Odstraněno: Odstraněno: a také

Z publikace „Potápění očima lékaře“, autor: Kukleta M. et al, jsme čerpali fakta

Odstraněno: m

o fyziologii potápění na nádech. V publikaci jsou velice dobře popsány limitující

Odstraněno: P Odstraněno: z této učebnice

faktory trvání apnoe.

Odstraněno:

Publikace „Fyziologie“, autor: Rokyta R. et al, je učebnice fyziologie člověka

Odstraněno: to

určená především pro studenty na lékařských fakultách. Z této učebnice jsme čerpali fakta o energetických zdrojích sportovce.

Přeložená publikace „Atlas fyziologie člověka“ autoři: SILBERNAGL S. – DESPOPOULOS A.- atlas vysvětluje a ilustruje celou fyziologii člověka pomocí obrázků

a

přehledných

schémat.

Množství

poznatků

je

doplněno

i patofyziologickými a klinickými poznatky. Z této publikace jsme čerpali z kapitoly - zdroje energie svalové kontrakce.

Naformátováno: není zvýrazněné Odstraněno: Tato p Odstraněno: , Odstraněno: Naformátováno: není zvýrazněné Odstraněno: Naformátováno: není zvýrazněné Odstraněno: . Naformátováno: není zvýrazněné Odstraněno: Naformátováno: není zvýrazněné

8

2.

CÍLE, PRACOVNÍ HYPOTÉZY A ÚKOLY PRÁCE

2.1. Cíl práce Cílem této práce je experimentálním měřením porovnat rychlosti plavce plavajícího s monoploutví u hladiny a pod vodní hladinou a potvrdit či vyvrátit hypotézy níže uvedené. Na tělo plavce plavajícího s monoploutví u hladiny působí jiné složky odporu vodního prostředí než na tělo plavce pod vodou. Optimální

Odstraněno: ,

techniku plavání pod vodou s ploutvemi vytváří pravidelná křivka, která je tvořena pohybem hlava–trup–pánev a celá noha plavce ve svislé rovině. Při plavání u hladiny je svalové úsilí nestejnoměrné, plavání pod vodou je rozděleno rovnoměrněji.

Odstraněno: H Naformátováno: není zvýrazněné

2.2. Pracovní hypotézy H1:

Na tělo sportovce plavajícího u hladiny působí vlnový odpor. Plavec plavající pod vodní hladinou není vystaven vlnovému odporu.

H2:

Při plavání u hladiny je maximální svalové úsilí zaměřeno více na kop směrem dolů než na silový impuls při zahájení kopu směrem nahoru.

H3:

Odstraněno:

Odstraněno: ,

Při plavání pod vodou je svalové úsilí rovnoměrněji rozděleno na obě záběrové fáze nohou. Odstraněno: <#>Na pohybu těla vpřed se výrazně podílí vztlaková složka vytvářená tělem plavce a ploutví.¶

2.3. Úkoly práce

Naformátováno: Odrážky a číslování

Ú1:

Vytipování sledované skupiny plavců

Ú2:

Příprava metodiky výzkumných měření

Ú3:

Zpracování výsledků měření sledovaných skupin

Ú4:

Vyhodnocení a zadokumentování naměřených výsledků

Ú5:

Vyvrácení či potvrzení hypotézy

Ú6:

Závěr práce

Odstraněno: Odstraněno:

9

3.

METODIKA

3.1. Charakteristika cílových skupin V této práci jsou porovnávány rozdíly v rychlosti plavání s monoploutví u hladiny a pod vodou. Vzhledem k tomu, že každý sportovec je jedinečný (neexistují dvě identické osoby a ani neexistují dva shodné výsledky pokusů), není možno určit univerzální techniku plavání s ploutvemi (monoploutví), která by vyhovovala všem plavcům. Z důvodu co nejobjektivnějšího posouzení byl výzkum zaměřen na tři cílové skupiny. V každé skupině byly měřeny tři testované osoby.

Pro první skupinu (skupina A) byli vybráni výkonnostní ploutvoví plavci, kteří

Odstraněno: ploutvový

trénují převážně s ploutvemi (klasické plavání tvoří cca 20 % tréninkové náplně). Pro správný nácvik techniky plavání používají ploutve krátké gumové. Pro specializovaný trénink pak ploutve prodloužené (nastavený list např.

Odstraněno: , dále p Odstraněno:

laminátem), a to buď klasické (stereoploutve) nebo monoploutev. Rozdělení Odstraněno: y

disciplín v ploutvovém plavání: •

Disciplíny plavané na hladině (s ploutvemi)

PP

•

Disciplíny plavané pod vodou s přístrojem

RP

•

Disciplíny plavané pod vodou na nádech

AP

Druhou skupinu (skupina B) tvořili vrcholoví plavci - reprezentanti ČR, jejichž

Odstraněno: ,

tréninkovou náplní je plavání u hladiny, a to převážně bez ploutví. Testovaní plavci doposud neplavali s monoploutví.

Třetí

skupinou

(skupina

C)

byli

profesionální

potápěči,

kteří

nejsou

výkonnostními sportovci, ale jejich profesní činnost (potápění) je prováděna většinou pod vodou. Pro potápění používají tvrdé pracovní ploutve s volnou patou,

klasické

gumové

ploutve

(bazénové)

pro

plavání

v bazénu

a

pro vytrvalostní plavání u vodní hladiny.

Odstraněno: Odstraněno: po

U poslední skupiny (profesionální potápěči) byli testováni jen jedinci, kteří

Odstraněno: hladině

ovládají techniku delfínového kopu.

Odstraněno: í

10

Odstraněno: ¶ ¶

3.1.1. Skupina A – výkonnostní ploutvoví plavci 1. Baran Tomáš

ročník 1985

2. Coufal Jan

ročník 1990

3. Holík Petr

ročník 1990

Naformátováno: Odrážky a číslování Odstraněno: , Odstraněno: : Odstraněno: , Odstraněno: : Odstraněno: ,

Výše uvedení sportovci jsou závodníci klubu Nemo Zlín. Trénují 5x týdně

Odstraněno: :

1 hodinu v 50m bazénu ve Zlíně. Ploutvoví plavci používají monoploutev pouze v hlavní části tréninku. Zbytek tréninku sportovci plavou s ploutvemi krátkými

Odstraněno: na

nebo bez ploutví (dlouhé laminátové ploutve značně přetěžují hlezenní kloub). 3.1.2. Skupina B – vrcholoví plavci Odstraněno: ,

4. Fleischmann Martin

ročník 1983

5. Šraut Bohumil

ročník 1975

Odstraněno: ,

6. Verner Martin

ročník 1980

Odstraněno: k

Odstraněno: :

Odstraněno: : Odstraněno: ,

Uvedení plavci jsou závodníci klubu Kometa Brno a reprezentanti ČR. Trénují

Odstraněno: :

2x denně 2 hod. kromě neděle. V rámci plavecké přípravy pro rozvoj rychlosti

Odstraněno: ,

a uvolnění kotníků používají plavci krátké ploutve. Monoploutev se v jejich tréninkových jednotkách nepoužívá. 3.1.3. Skupina C – profesionální potápěči Odstraněno: ,

7. Čermák Marek

ročník 1977

8. Malý Miroslav

ročník 1975

Odstraněno: ,

9. Prygl Radek

ročník 1974

Odstraněno: :

Odstraněno: :

Odstraněno: , Odstraněno: :

Výše jmenovaní jsou profesionální potápěči Policie ČR. V jejich případě se nejedná o plaveckou výkonnostní činnost jako u předchozích dvou skupin, ale

Odstraněno: nýbrž má charakter

o kondiční plavání. V rámci zimních měsíců trénují 2x týdně 2 hod. plavání v

Odstraněno: ho

bazéně s ploutvemi krátkými i bez nich, z toho 1 hod. je cvičeno potápění s přístrojem. V ostatních obdobích trénují 2x měsíčně cca 1 500 m vytrvalostní

11

Odstraněno:

plavání u hladiny s výstrojí ABC (krátké ploutve) v polosuchém obleku v rámci výcviku ve volné vodě.

3.2. Metoda zjišťování Zásady pro objektivitu pokusných měření A) Snaha o zachování stejných podmínek pro plavání pod vodou i u vodní hladiny. a) Plavci poplavou stanovený úsek 50 m s monoploutví maximální rychlostí pod vodní hladinou i u vodní hladiny (plavání s mohutným a silným záběrem a s vysokou intenzitou). b) Všechny pokusy budou provedeny startovním skokem z bloku a plavci poplavou výše uvedený úsek na jeden nádech, tj. v apnoi, bez použití dýchací trubice či dýchacího přístroje. c) Každý plavec pro všechny rozplavby použije stejné plavecké brýle

Odstraněno: p Odstraněno: u i Odstraněno: Odstraněno: , Odstraněno: v Odstraněno: Odstraněno: , Odstraněno: , Odstraněno: k Odstraněno: ,

a plavky. d) Každý plavec bude pro všechny rozplavby pod vodou či u hladiny používat vždy stejnou monoploutev. e) Všechna měření bude řídit a zaznamenávat jedna osoba do připravených

Odstraněno: k Odstraněno: , Odstraněno: v Odstraněno: ,

tabulek. f) Tepová frekvence plavců bude měřena vždy před a těsně po každém

Odstraněno: t

výkonu oxymetrem zn. NONIN, a to po dobu 15 sekund, s písemným Odstraněno: ,

záznamem. g) Z důvodů vytvoření přibližně stejných podmínek je pro plavání

Odstraněno: z Odstraněno: byla

pod vodou stanovena hloubka ponoru na 1,5 m, a to v průběhu celé Odstraněno: ,

plavané délky. h) Pro plavání u vodní hladiny je po startovním skoku povoleno plavat pod vodou jen do vzdálenosti 15 m (vynoření hlavy nad hladinu). Při porušení nebude testované osobě pokus počítán.

Odstraněno: p Odstraněno: Odstraněno: , p

B) Pokusné osoby budou stanovený úsek absolvovat u hladiny i pod vodou a to 3x. C) Čas potřebný pro odpočinek jednotlivců mezi rozplavbami je stanoven na 10 minut z důvodu eliminace vlivu únavy.

12

Odstraněno: byl Odstraněno: ,

3.3. Charakteristika vodního prostředí a jeho vlivu na plavce Plavání s ploutvemi a rychlostní potápění je pohyb ve vodním prostředí pro člověka neobvyklém. Voda je živel, v němž naše přežití závisí na umění

Odstraněno: Pro p Odstraněno:

plavat, popřípadě v menší míře na technickém vybavení a dále na schopnostech a dovednostech. Vodní prostředí se vyznačuje větší hustotou a odporem prostředí, hydrostatickým tlakem a vztlakem, sníženou viditelností, lepším vedením tepla,

Odstraněno: a také Odstraněno:

atd. 3.3.1. Hydrostatický tlak Hydrostatický tlak je způsobený vlastní tíhou tekutiny. Tento tlak není v celém prostoru tekutiny stejný, nýbrž roste s hloubkou uvažovaného místa pod hladinou. Mimo to závisí na hustotě tekutiny a na tíhovém zrychlení. Voda má při normálním tlaku přibližně 800 krát větší hustotu než vzduch. Po zanoření do hloubky tlak narůstá o 10 kPa na každý metr hloubky

Odstraněno: ,

(Vrbovský et al. str. 25). 3.3.2. Hydrostatický paradoxon Se zvětšující se hloubkou se zvětšuje sloupec vody a tlaková síla působící na pomyslnou vodorovnou plochu se zvětší o hodnotu odpovídajícího sloupce

Odstraněno: ,

vody nad touto plochou. Hydrostatická tlaková síla nezávisí na množství kapaliny ani na tvaru nádoby (bez ohledu na objemu a hmotnosti kapaliny). Na Obr. č. 1 jsou uvedeny nádoby A a B, které jsou naplněny do stejné výšky vodou. Hydrostatický tlak u dna obou nádob je stejný, i když množství kapaliny a její tíha je v nádobě B daleko větší. Tomuto jevu se říká hydrostatický paradoxon (Bič, Tomášek, 1984, str. 28).

13

Odstraněno: Obr. č. 1 Odstraněno: .

Odstraněno: Obr.

Obr. č. 1: Hydrostatický paradoxon.

3.3.3. Vztlak vody Vztlak vody je definován Archimédovým zákonem: „Těleso ponořené do kapaliny je nadlehčováno silou, která je rovná tíze kapaliny tělesem vytlačené“. Pokud je tíha tělesem vytlačené vody větší než tíha tělesa samotného, pak těleso plave. Pokud je tíha vody, kterou těleso vytlačí, menší než tíha tělesa samotného, klesá těleso ke dnu. Je-li tíha tělesem vytlačené vody shodná s tíhou tělesa samotného, těleso se ve vodě vznáší. Právě tento stav je pro rychlostní potápění ideální (snižuje odpor vodního prostředí vůči pohybu plavce, tělesnou námahu a pro plavání na nádech prodlužuje výdrž v apnoi). 3.3.4. Hydrodynamika plavání Ze zkušenosti je známo, že kapalina klade pohybujícímu se plavci odpor. Tento se projevuje silou směřující proti směru pohybu. Důsledkem těchto jevů jsou víry, které vytváří pohybující se plavec. Plavec může zmenšit odpor vody tzv. ideální hydrodynamickou polohou: „Tělo plavce je ve vodorovné poloze, dolní končetiny jsou nataženy včetně špiček nohou, kolena a kotníky u sebe. Paže jsou ve vzpažení, vytažené z ramen, lokty jsou co nejvíce u sebe a překrývají uši. Prsty jsou natažené, dlaň jedné ruky je natažená na hřbet druhé ruky. Hlava mírně zvednutá, čelo rozráží vodu“ (Pyš, 1989). Dále platí pro zvýšení rychlosti plavce potřebné zvýšení hnací síly trupu, nohou a vlastnosti použité ploutve.

14

Odstraněno: Odstraněno: , Odstraněno: cí

„Pohyb plavce se řídí Newtonovými pohybovými zákony: 1. Zákon setrvačnosti: Každé těleso setrvává v klidu nebo v rovnoměrném přímočarém pohybu, dokud není přinuceno tento stav změnit působením jiné síly nebo jiného tělesa. 2. Zákon síly: Zrychlení tělesa je přímo úměrné síle a nepřímo úměrné hmotnosti tělesa. 3. Zákon akce a reakce: Každá akce vyvolává stejnou reakci opačného směru, dvě tělesa na sebe působí silami stejné velikosti, ale opačného směru“. (Motyčka, 2001). 3.3.4.1.

Odpor vody

Je třeba vzít v úvahu v návaznosti na již zmíněné zákony i skutečnost možných

Odstraněno:

vlivů a druhů odporů vody, které závisí na tvaru a povrchu pohybujícího se tělesa (plavce). Podle Counsilmann rozeznáváme čtyři druhy odporů působících na sportovce - čelní, třecí, tvarový a vlnový. 3.3.4.1.1. Tvarový odpor

Odstraněno: Odstraněno: : Naformátováno: Barva písma: Automatická Naformátováno: Barva písma: Automatická

Na předním a zadním konci pohybujícího se těla plavce vzniká rozdíl

Odstraněno: Č

dynamických tlaků. Příčinou vzniku tvarového odporu je víření způsobené vznikem mezní vrstvy kolem obtékaného těla tzv. vířivý odpor. Velikost tvarového odporu je dána především celkovým tvarem pohybujícího se těla

Odstraněno: hlavně

plavce. Pro snížení hodnoty tvarového odporu je vhodnější zaujmout výše uvedenou optimální hydrodynamickou polohu těla. Při této poloze se objevuje turbulence už v oblasti ramen (Pyš, 1992, str. 43, 93). 3.3.4.1.2. Třecí odpor Třecí odpor vzniká třením obtékajícího proudu vody o povrch pohybujícího se těla plavce. Velikost tohoto odporu závisí především na tom, je-li hraniční vrstva turbulentní nebo laminární, protože z přechodu z laminárního obtékání na turbulentní se třecí odpor výrazně zvyšuje (Pyš, 1992). Pohybuje-li se plavec velmi malou rychlostí, je vliv vírů nepatrný a odpor vody malý, tzv. laminární

15


obtékání. Při rychlejším plavání sportovce (0,5 ms-1), způsobují víry promíchávání

Naformátováno: Barva písma: Automatická

kapaliny za tělesem. Při tomto proudění, tzv. turbulentním, je tedy odpor prostředí, jak již bylo uvedeno, značný a se zvyšováním rychlosti kvadraticky vzrůstá. Podíl jednotlivých komponent se dá odhadnout vzhledem k velikosti celkového odporu: „Tělesa, vykazující především třecí odpor, jsou jako lineárně obtékaná tělesa vystavená minimálnímu odporu, proti desce postavené kolmo na směr proudění, kde převažuje tlakový odpor. Jeden metr dlouhé těleso proudnicového tvaru, o průměru třicet centimetrů, vykazuje stejné hodnoty jako kolmo postavená pětimarková mince“, viz. Obr. č. 2 (Pyš, 1992).

Obr. č. 2: Odpor těles různého tvaru při rychlostech proudění (Engerechts 1980) (Převzato Pyšem 1992).

Odstraněno: viz. Odstraněno: obr.

Odstraněno: Obr.

3.3.4.1.3. Vlnový odpor Před plavcem, který plave, se zvyšuje hladina vody (vlna) a za ním se vytváří prohlubeň. Tato deformace vodní hladiny je způsobená tlakem těla plavce, který vytváří tento vlnový odpor (Pyš,1992, str. 23).

Odstraněno:

Velikost vlnového odporu závisí (Motyčka, 1991, 2001) na Froudově čísle (Fr ) Odstraněno: án

definovaného vztahem:

Odstraněno: ¶

v Fr = g⋅L Kde:

Naformátováno: Tabulátory: není na 1,59 cm

v – rychlost pohybu plavce g – tíhové zrychlení

L – délka těla plavce

16

Podle Pyše (1989) účinek vlnového odporu na tělo plavce klesá s hloubkou ponoru. V hloubce 0,60 m a hlouběji je pro sportovce prakticky zanedbatelný.

Podle Motyčky (1991) se na pohybujícího plavce ve vodě vztahuje ještě další hydrodynamická síla, tzv. hydrodynamický vztlak

(F ) . y

Lze ho odvodit

Bernoulliho rovnicí. Ta udává - „součet statického a dynamického tlaku

Odstraněno: :

v prostředí je stálý“.

„Během pohybu tělesa s nesouměrným tvarem podél podélné osy (tělo plavce, ruka plavce) dochází k tomu, že částice vody jsou nuceny obtékat toto těleso po různě dlouhých drahách. Tam, kde obtékají po delší dráze, zvyšují svou rychlost, a tím i dynamický tlak. Zvýšení dynamického tlaku vede v souladu s Bernoulliho rovnicí k poklesu tlaku statického, a tak v nejbližším okolí obtékání

Odstraněno: , Odstraněno: t Odstraněno: , Odstraněno:

vzniká podtlak. A obráceně tam, kde je obtékání pomalejší, tlak statický se zvyšuje a vzniká přetlak“ (Motyčka, 1991, 2001). Velikost hydrodynamického vztlaku (Fy ) se řídí vztahem:

Fy = C y ⋅ S

Kde:

ρ ⋅ v2 2

Cy – součinitel hydrodynamického vztlaku S – obsah plochy povrhu těles

ρ – hustota vody υ – rychlost pohybu Jak uvádí Motyčka (1991, 2001) lze z Bernoulliho principu odvodit poučky pro plavání: a) Tlak kapaliny klesne, kdykoliv rychlost kapaliny vzroste. Například vrtule motorového člunu má tvar, aby dobře využívala vztlaku k vytvoření dopředné hnací síly. Také dlaň plavce by měla být

17

Odstraněno:

nakloněná tak, aby mohla sloužit podobně jako list vrtule a vytvořit

Odstraněno:

dopřednou rychlost. b) Účinný pohyb se získá, tlačí-li se velká vodní hmota po kratší dráze s velkým zrychlením. Větší účinnosti také dosáhneme, pohybujeme-li velkým množstvím vody po krátké dráze, než malým množstvím po dlouhé dráze (Counsilmann, 1969, 1970, 1974, převzato Motyčka,

Odstraněno: Odstraněno: Nebo také v Odstraněno: -li Odstraněno: ) Odstraněno: (P

2001). c) Vrcholoví plavci pohybují dlaní ruky po zvlněné dráze a mění náběh tak, že na hřbetové straně je obtékání vody rychlejší než u dlaňové strany.

Poprvé

na

pohon

plavce

upozornil

americký

Odstraněno: Vrcholový Odstraněno: tak

trenér

Counsilmann, který uvedl, že tento pohyb souvisí s Bernoulliho rovnicí. Vysvětluje, že plavcova dlaň má vůči své dráze (zvlněné) vhodný úhel náběhu, a tím vytváří vztlak, který má směřovat plavce co nejvíce dopředu (Motyčka, 2001, str. 34, 35). 3.3.5. Vidění pod vodou Vidění zajišťuje lidské oko, které je dokonalý a složitý optický systém. Oko je vyplněné průhlednou hmotou tzv. sklivcem. Jeho přední část je tvořena rohovkou, za níž je uložená čočka. Světlo se při přechodu z jednoho prostředí do druhého láme. Světelné paprsky dopadající do oka se nejprve lámou na rozhraní vzduchu a oka (rohovky), dále v čočce a postupují sklivcem až na sítnici. Oko je přizpůsobeno tak, že na sítnici vzniká ostrý obraz. Ve vodním prostředí přechází světelný paprsek do oka prakticky bez lomu světla, tzn., že vidíme velmi rozmazaně, neostře. Je to způsobeno tím, že rohovka a ostatní části oka jsou složeny převážně z vody a mají tedy index lomu jako voda. Proto je pod vodou každý člověk silně dalekozraký až +50 dioptrií (Bič, Tomášek, 1984, str. 135, 136). Ostrého vidění dosáhneme, pokud zajistíme před rohovkou vzduchový prostor a tím obnovíme její lámavý účinek. Tento vzduchový prostor obstarají plavecké brýle nebo potápěčská maska. Při přechodu světelného paprsku z vodního prostředí do vzduchu v plaveckých brýlích dochází k lomu, a tím ke zkreslení obrazu. Plavec vidí předměty sice ostře, avšak v jiné zdánlivé velikosti,

18

Odstraněno: , vy Odstraněno: ,

vzdálenosti a tvaru. Na následujícím obrázku č. 3 je pozorovaný předmět znázorněn silnou čarou. Zdánlivá poloha předmětu, tak jak je viděn, je znázorněna přerušovanou čarou (Dobeš, 2005, str. 93).

Odstraněno: čárkovanou

Odstraněno: Obr.

Obr. č. 3: Lom světelných paprsků při použití potápěčské masky (Dobeš, 2005, str. 93).

Odstraněno: .

3.3.6. Přenos tepla ve vodě Vedení tepla ve vodě paří k nejvýraznějšímu faktoru, který ovlivňuje pobyt plavce ve vodním prostředí. K ohřátí 1 litru vody o 1 °C je, v porovnání se vzduchem, potřeba cca 300 krát většího množství tepla. Tepelná vodivost vody je přibližně 30 krát větší oproti vzduchu (Vrbovský et al., str. 47).

Odstraněno: L Odstraněno: za Odstraněno: í Odstraněno: ,

Člověk patří mezi teplokrevné živočichy, kteří teplo tvoří metabolicky ve svém těle. Úkolem termoregulačního mechanismu je udržovat teplotu tělesného jádra na konstantní hodnotě. Jak hypotermie (snížení vnitřní teploty pod normálu), tak hypertermie (opak hypotermie) jsou slučitelné se životem jen pokud nepřesáhnou určité hranice a netrvají příliš dlouho (Kukleta et al., 1972, str. 78).

Odstraněno: ,

Teplo proudí vždy z tělesa teplejšího na těleso chladnější a jeho tok závisí především na tepelné vodivosti (viz. Tab. č. 1). Voda vede teplo 23 krát hůře než kov, ale daleko lépe než suchý vzduch. Teplotu lidského těla udržují složité termoregulační mechanismy a pocit tepla není závislý jen na teplotě prostředí, ale i na jeho kvalitě. (Motyčka, 2001, str. 26, 27).

19

Odstraněno: t

Jak uvádí Motyčka (2001): „V nehybném vzduchu je pro nahého člověka (bez

Odstraněno: N

výrazné pohybové aktivity) indiferentní teplota 22 – 24 °C. Při této teplotě nepociťujete ani teplo, ani chlad. Pro vodní prostředí, jež má 30 x větší tepelnou

Odstraněno: 20 Odstraněno: ¶

vodivost, je tato indiferentní teplota vyšší, a to 34 – 36 °C“.

Naformátováno: Písmo: 8 b.

Tab. č. 1: Měrná tepelná vodivost prostředí W . m-1 . °C-1 (Motyčka, 2001, str. 26) Suchý vzduch

2,7

Kůže člověka

32,1

Voda

60,3

Kovy

1386

Do okolí může být teplo přenášeno různými způsoby: a) Sálání

(radiace) - teplo se ztrácí v podobě infračervených paprsků

Odstraněno: m Odstraněno: :

vyzařujících všemi směry. Tento způsob odvodu tepla se

Odstraněno: řazu

uplatňuje např. u nahého člověka za bezvětří. Pro plavce je

Odstraněno: Odstraněno: ,

bezvýznamný. b) Vedení (kondukce) - v tomto případě se teplo odvádí v podobě kinetické

Odstraněno: v Odstraněno: m

energie, kterou předávají molekuly těla do okolí, s nímž jsou

Odstraněno: í

v kontaktu.

Odstraněno: :

c) Proudění (konvekce) - uplatňuje se přenos tepla s přesunem ohřáté vrstvy

Odstraněno: y Odstraněno: nimž

kapaliny. Dobře se uplatňuje při odvodu tepla z povrchu těla

Odstraněno:

plavce, a to i bez jeho pohybu, dle Archimédova zákona, kdy

Odstraněno: , Odstraněno: p

teplá voda stoupá vzhůru (Vrbovský et al., str. 47, 48).

Odstraněno: m Odstraněno: :

3.3.7. Osmóza Osmózou rozumíme vzájemné působení molekul rozpouštědla (např. vody) a rozpouštěné látky (např. soli) v roztoku. Jedná se o pronikání rozpouštědla z méně

koncentrovaného

roztoku

do roztoku

koncentrovanějšího

Odstraněno: ,

přes polopropustnou membránu. Tento pohyb se řídí základním pravidlem „roztoky mají vždy snahu se ředit“. Výsledným stavem je dosažení stejné koncentrace (osmolality) na obou stranách membrány. Znamená to, že roztok

20

Odstraněno: Tento v

o nižším osmotickém tlaku se zahušťuje a roztok o vyšším osmotickém tlaku se zřeďuje (Vokurka, 1994, str. 241), (Vrbovský et al., str. 48). Toto pravidlo je důležité svými praktickými důsledky. Je známo, že mořská voda má značný osmotický tlak (roztok solí). Také krev a lidské tekutiny mají určitý osmotický tlak (osmóza je běžným procesem v lidském těle) (Bič, Tomášek, 1984, str. 43, 44). Hodnoty osmotických tlaků uvedených příkladů jsou v Tab. č.

Odstraněno: Naformátováno: Písmo: není Kurzíva

2.

Odstraněno: Tab. č. 2 Naformátováno: Písmo: není Kurzíva

Tab. č. 2: Hodnoty osmotických tlaků (Bič, Tomášek, 1984, str. 44).

Odstraněno: Tab. č.

Kapalina

Osmotický tlak (MPa)

Čistá voda

0

Odstraněno: ¶

Mořská voda průměrná

2–3

Odstraněno: 2

0,9% roztok kuchyňské soli

0,6

Krev, tělní tekutiny

0,6

Vliv osmotického tlaku (viz. Tab. č. 2) bude vysvětlen například na rozdílu mezi utonutím ve sladké a mořské vodě. Sladká voda má mnohem menší osmotický tlak než krev. Proto při utonutí je sladká voda z plic vstřebávána polopropustnými stěnami plicních sklípků, kde

Odstraněno:

Odstraněno: viz. Naformátováno: Písmo: není Kurzíva Odstraněno: Tab. č. 2 Naformátováno: Písmo: není Kurzíva Odstraněno: Tab. č. 2

dochází k přestupu vody do krevního oběhu a jeho následnému přetížení (krev se zřeďuje a zvětšuje svůj objem v krevním oběhu). Při utonutí ve slané vodě dochází k plicnímu edému (mořská voda není vstřebávána do těla, ale zůstává v plicní tkáni a má tendence odčerpávat vodu z těla do plic). V těchto případech dochází vzhledem k působení osmotických tlaků k poškození výstelky alveolů, zvláště když je voda chemicky agresivní, např. chlórovaná voda v bazéně. Dále také značný osmotický tlak způsobuje, že mořskou vodu nelze pít. (Bič, Tomášek, 1984, str. 44).

21

Odstraněno:

3.4. Fyziologická charakteristika 3.4.1. Plavání a potápění na nádech Potápění na nádech sahá hluboko do historie a stojí na samém prvopočátku, kdy se člověk podíval pod vodní hladinu za účelem obživy nebo z vojenských důvodů. Ještě do dnešních dnů je tento způsob obživy provozován v řadě přímořských oblastí. Potápění bez dýchacího přístroje si získalo řadu příznivců provozujících tzv. Freediving. Jedná se o docela mladý sport. Ve světě probíhají oficiální soutěže v určitých disciplínách:

Odstraněno: F Odstraněno: Je to Odstraněno: ¶

Freediver se pokouší o dosažení největší hloubky ponoru, a to pomocí závaží pro cestu dolů, kde zátěž nechá a na hladinu se vrací za využití zvedacího vaku naplněného stlačeným vzduchem nebo plave vlastními silami k hladině.

Odstraněno: ,

Další z disciplín je ponor s ploutvemi do co největší hloubky, kde si plavec při cestě na hladinu musí brát stejnou zátěž jakou měl při sestupu.

Odstraněno: ,

Při Freedivingu se soutěží i v disciplínách v plaveckém bazénu jak v dynamickém plavání, kde je cílem uplavat co největší vzdálenost, a to za využití ploutví i bez nich, tak ve statickém, jehož cílem je vydržet v apnoi pod vodou co nejdéle. 3.4.1.1.

Faktory limitující trvání apnoe

Doba trvání zadržení dechu (volní apnoe) závisí na řadě faktorů jako jsou například: složení alveolárního vzduchu, velikost vitální kapacity plic, tolerance

Odstraněno: , Odstraněno: i

dýchacího centra vůči hypoxii, hyperkápnie a snížení pH krve. Tyto faktory jsou ovlivněny převážně organismem, což vysvětluje značné rozdíly v trvání volní apnoe pozorované u jedinců (Kukleta et al., 72, str. 20). 3.4.1.2.

Volní apnoe (zadržení dechu)

Dýchání je řízeno tak, aby zajistilo dostatečný přívod kyslíku a byl odstraněn přebytek oxidu uhličitého z organismu. V řízení dýchání se uplatňuje chemická, centrální (nervová) a volní. Jestliže plavec či potápěč zadrží dech, dochází

Odstraněno:

ke změnám Po2, Pco2 a pH. Tyto podněty ovlivňují chemickou regulaci dýchání podrážděním centrálních chemoreceptorů, které jsou umístěny na povrchu prodloužené míchy a jsou citlivé na pH mozkomíšního moku a intersticiální

22

Odstraněno: a

tekutiny,

které

je

způsobeno

zvýšením

koncentrace

CO2.

Periferní

chemoreceptory se nacházejí v kyfotických a aortálních tělískách. Tyto receptory reagují na snížení Po2, na zvýšení Pco2 a na snížení pH arteriální krve. Pro řízení dýchacího centra je prakticky významnější dýchací podnět nadbytek CO2, než nedostatek O2. Dýchací centrum řídí dýchání automaticky. Jeho činnost může být ovlivněna i vyššími oddíly centrálního nervového systému, viz. volní zástava

Odstraněno: viz.

dechu a volní hyperventilace (Rokyta et al., 2000, str. 99). Během úmyslného zadržení dechu stoupá v krvi parciální tlak CO2, protože produkovaný oxid uhličitý není vydýcháván. Od určité hodnoty Pco2 dochází ke dráždění výše uvedených chemoreceptorů, a tím k nutkání dýchat a tedy k

Odstraněno:

signálu k vynoření. Následující tabulka č. 3 ukazuje závislost doby trvání apnoe na náplň objemu plic u netrénovaných osob (Kukleta et al., 1972, str. 19).

Tab. č. 3: Trvání apnoe v závislosti na nádechu plic Poloha hrudníku a bránice

Doba trvání apnoe (s)

maximální výdech

15

normální výdech

20

normální nádech

30

maximální nádech

50 až 60

Je zřejmé, že dobu trvání apnoe výrazně zkracuje svalová práce. Zvýšená svalová činnost daleko rychleji spotřebovává zásobu O2 a vytváří větší množství CO2, což vede k dřívějšímu impulsu k nadechnutí. Vliv trvání apnoe po maximálním inspiru u netrénovaných osob uvádí tabulka č. 4 (Kukleta et al., 1972, str. 19).

Tab. č. 4: Trvání apnoe v klidu a při svalové práci Stav organismu

Trvání apnoe (s)

tělesný klid

110

svalová práce

60

23

Odstraněno: Naformátováno: není horní index/ dolní index

3.4.1.3.

Hyperventilace

Volní hyperventilace provedená před ponorem může prodloužit trvání apnoe až

Odstraněno: Hg – jde v textu a výšku rtuťového sloupce – možná vysvětlit, máš jen číslo a Hg, z toho není zřejmé, že se tak měří tlak

na dobu několika minut. „Analýza alveolárního vzduchu na konci 2 – 3 minutové


hyperventilace ukazuje nízké hodnoty Pco2 (15 mm Hg 1 proti normálním

Odstraněno:

40 mm Hg), Po2 dosahuje hodnot 140 mm Hg. V období apnoe se O2 stále odebírá


z alveolů a než Pco2 dosáhne normální hodnoty, může dojít ke značnému nedostatku O2. U dospělého muže vážícího 70 kg činí po hyperventilaci zásoba O2 asi 2 600 ml (1 150 ml v plicích, 1 200 ml v krvi, 250 ml v tkáňovém moku). Basální metabolismus sám o sobě sníží toto množství za 5 – 6 minut na polovinu, což

je

podle

Irvina

nejnižší

množství,

které

může

člověk

ještě Odstraněno:

tolerovat“ (Kukleta et al., 1972).

Odstraněno:

Při výrazné hyperventilaci se dostaví signál k vynoření příliš pozdě a Po2 klesne

Odstraněno: e

pod rizikovou hodnotu ještě před dosažením vodní hladiny a hrozí ztráta vědomí Odstraněno:

a smrt utonutím. 3.4.1.4.

Působení chladu na tepovou frekvenci

„Dnes víme, že pro člověka, stejně jako pro všechny savce žijící ve vodě, platí stejné biologické a fyziologické zákonitosti. Jako nejnázornější příklad může sloužit vysvětlení tzv. ponořovacího reflexu (diving reflex)“ (Motyčka, 2001). Můžeme tento reflex demonstrovat na velrybě, která má při volném plavání u hladiny srdeční frekvenci okolo 35 tepů za minutu, viz. Obr. č. 4. Pokud se

Odstraněno: Odstraněno: viz.

velryba ponoří do hloubky, její srdeční frekvence klesá k hodnotě na 5 tepů

Odstraněno: obrázek

za minutu. Toto markantní snížení má svůj význam - z důvodu úspory kyslíku.

Odstraněno:

Proto se velryba dokáže potopit i několik kilometrů hluboko a dokáže zůstat pod hladinou déle než hodinu (Motyčka, 2001, str. 18, 19).

Odstraněno: , Odstraněno:

Naformátováno: Písmo: 10 b. Naformátováno: Zarovnat do bloku Naformátováno: Písmo: (výchozí) Times New Roman, 10 b.

1

Tlak je udáván výškou rtuťového sloupce ve vzduchoprázdné skleněné trubici, která je nahoře uzavřena a dole ponořena do nádoby se rtutí.

24

Naformátováno: Písmo: (výchozí) Times New Roman, 10 b. Naformátováno: Písmo: (výchozí) Times New Roman

Obr. č. 4: Zpomalení srdeční frekvence u člověka, některých savců, tučňáka a kytovců po ponoření do vody (Motyčka, 2001).

„Uvedené reakce lze zahrnout do rámce tzv. diving reflexu vyvolávaného reflexními a mechanickými vlivy, které přes kardioinhibiční centrum cestou vagu tlumí tvorbu vzruchů v sinusovém uzlíku“ (Kryl, 1975).

25

Odstraněno: Obr.

Odstraněno: ,

3.4.2. Funkce nervosvalová Z hlediska techniky plavání patří rychlostní potápění a ploutvové plavání ke sportům cyklickým, podobně jako běh, veslování apod. Pravidelně se opakující cyklický pohyb vede postupně k zautomatizování pohybového návyku. Zvládnutí všech plaveckých způsobů a také technik plavání s ploutvemi závisí na neustálém

Odstraněno: , Odstraněno: ,

opakování a je založeno na zákonech motorického učení. Pro vytvoření optimální plavecké techniky je dobré kontrolovat plavce v každé fázi jeho tréninku, zvláště při plavání pomalých úseků, kdy má sportovec větší čas si pohyb ve vodě uvědomovat. Dokonalá technika plavání je spojená s tzv. pocitem pro vodu. To znamená, že vysoké plavecké rychlosti je možno dosáhnout s relativně

Odstraněno:

menšími energetickými nároky. Nejvýhodnější plavecká technika se dá testovat, např. množstvím kyslíkové spotřeby, počtem temp na určitou vzdálenost, rychlostí

Odstraněno:

plavání, atd. (Pyš, 1989). 3.4.2.1.

Odstraněno:

Svalová síla při plavání

Jak již bylo uvedeno, je plavání s ploutvemi pohybem cyklickým, ale také vyžaduje i určitou úroveň svalové síly. Síla v plavání závisí na délce trati a také na technice plavání. Plavání s ploutvemi a rychlostní potápění je oproti klasickému plavání silová záležitost, pro kterou je také důležitý pocit pro vodu, ale ve spojení se silovou dispozicí příslušných svalových partií sportovce Odstraněno:

(Pyš, 1989, str. 19, 94). „Dnes je již překonán názor plaveckých trenérů, kteří tvrdili, že kterýkoliv plavec obutý do ploutví snadno dosáhne vynikajících výsledků v plavání s ploutvemi. V sedmdesátých letech byly v tehdejším SSSR provedeny testy, kdy přední sovětští plavci po týdenním tréninku prohrávali i s nositeli I. VT ve sportovním potápění. Podobné pokusy byly provedeny i v tehdejším NDR, kde ani přední plavci nedosáhli výrazných úspěchů“ (Pyš, 1989). Rychlost plavání s ploutvemi je tedy limitována kombinací plavecké techniky a plavecké síly. K jejímu rozvoji je potřebné souběžně rozvíjet jak techniku plavání, tak i zvyšovat sílu. Například delfínový kop je silově náročnější než kop kraulový. Dá se říci, že čím je trať kratší, tím více se uplatňuje svalová síla.

26

Odstraněno:

Také pro udržení vysoké rychlosti při plavání dlouhých tratí je třeba určité úrovně

Odstraněno: í

svalové síly (Pyš, 1989, str. 19). S technikou plavání s ploutvemi a rozvojem síly také souvisí antropometrické parametry plavce. „Pro dokonalý pohyb ve vodě má význam specifická hmotnost těla (daná robustností jeho kostry a poměrem svaloviny a tuku), výška a délka končetin, plocha dlaně, plocha plosky nohy, apod. Mezi nejlepšími světovými plavci s ploutvemi převažují v poslední době vysocí jedinci s poměrně dobrou atletickou muskulaturou a dlouhými končetinami“ (Pyš, 1989). 3.4.2.2.

Poškození kloubů při plavání s ploutvemi

S rozvojem sportovního potápění vznikla i zvláštní třída sportovních ploutví. Tyto ploutve jsou charakteristické zvětšenou záběrovou plochou a vyšší tuhostí listů (prodloužené laminátové ploutve, monoploutve). S jejich použitím se značně zvýší rychlost plavání. Je zřejmé, že nedostatečně připevněná ploutev ke končetinám nebo u nesprávně trénovaných jedinců může způsobit poškození, a to převážně v nejslabším článku, jako jsou klouby a vazivový aparát dolních končetin. „Poškození tvoří zejména exostos talu, dále osteofyty na tibii a fibule v oblasti hlezenního kloubu, akcesorní kostní elementy, osifikace v měkkých

Odstraněno: é

částech kloubního okolí a destrukce kloubních ploch“ (Havelka, 1975). Za jejich příčinu je považován intenzivní a dlouhodobý trénink s prodlouženými ploutvemi nebo monoploutví, kde noha je v nadměrné planetární flexi, což při intenzivních pohybech

způsobuje

traumatizaci

vazivového

aparátu

natahováním

Odstraněno: ,

až porušováním pouzdra kloubního a periostu v místech úponů. Poškození byli především vytrvalostní plavci, kteří plavali v tréninkové jednotce 10 km a více. Dále děti, které začali trénovat ihned s prodlouženými ploutvemi. Děti a ostatní závodníci, kteří trénovali postupně, tj. krátké a posléze dlouhé ploutve, nebyli Odstraněno: y

postiženi (Havelka, 1975, str. 58).

27

3.4.3. Energetické zdroje Vedle techniky plavání s ploutvemi a síly rozhodují o plavecké výkonnosti také

Odstraněno: y,

energetické zdroje sportovce, které jsou k dispozici pro svalovou činnost. Podle doby trvání plaveckého výkonu rozeznáváme dva základní mechanismy uvolňování energie při svalové práci. Svalová

kontrakce sportovce využívá energii

ATP (adenozintrifosfátu).

Ve svalové buňce je zásoba ATP velmi omezena (malý počet svalových


kontrakcí). Spotřebovaný ATP musí být regenerován: •

Štěpením kreatinfosfátu CP

•

Anaerobní glykolýza (neoxidativní)

•

Aerobní oxidace glukózy a mastných kyselin (oxidativní)

Štěpením CP (kreatinfosfátu), kterého je ve svalu asi pětkrát více než ATP, umožňuje sportovci krátkodobé špičkové výkony cca 10 – 20 s (výkony ploutvových

plavců

max.

50

m

PP,

RP)

do

vyčerpání

Odstraněno: .

zásob Odstraněno:

(Silbernagl, Despopoulos, 2004, 72 s).

Odstraněno: .

Aerobní glykolýza nastupuje oproti štěpení CP později (při delším zatížení asi

Odstraněno: .

po 30 – 40 s.). „Glukóza se v cytoplazmě buněk metabolizuje na pyruvát, ale

Odstraněno: o

nevstoupí do mitochondrií a dále se přeměňuje na kyselinu mléčnou (laktát). Tento mechanismus vzniku ATP je sice rychlejší (než oxidativně), ale energeticky nevýhodný (trvá jen omezenou dobu)“ (Rokyta et al., 2000). Hromadění kyseliny mléčné v organismu sportovce posunuje pH na kyselou stranu a způsobuje

Odstraněno: Naformátováno: není zvýrazněné Odstraněno: odnější Odstraněno: Odstraněno:

svalovou únavu a bolest. Trvalejší výkony sportovce jsou možné při aerobní regeneraci ATP z glukózy a mastných kyselin (oxidativní spalování). Takto získaná energie je pomalejší než

Odstraněno:

v anaerobních podmínkách (neoxidativních). Jako nejpomalejší využitelná rezerva slouží aminokyseliny z bílkovin. (Rokyta et al., 2000, str. 151).

Odstraněno: a spol

Z fyziologického hlediska je nutno u ploutvových plavců trénovat obě energetické složky. „Přibližně 50 % energie uvolněné anaerobně a 50 % aerobně je třeba k výkonu, který trvá 3 - 4 minuty (tedy trať 400 PP, RP)“ (Pyš, 1989). Tréninková jednotka tedy musí zahrnovat rozvoj obou složek, a to v takovém poměru, ve kterém se sportovec specializuje na určitou disciplínu.

28

Odstraněno:

3.5. Výstroj a výzbroj pro rychlostní potápění a ploutvové plavání Všichni ploutvoví plavci používají základní výstroj a pro plavání pod vodní hladinou využívají dýchacího přístroje. 3.5.1. Ploutve Ploutve umožňují plavci daleko rychlejší a efektivnější plavání. V dnešní době se typy ploutví dají počítat na stovky. Jsou to ploutve, které jsou převážně určeny pro rekreační plavání a šnorchlování. Tyto ploutve jsou krátké gumové nebo umělohmotné. Další skupinu tvoří ploutve, které jsou převážně pracovního charakteru, mají otevřenou patu pro botku a jejich list je převážně tužší oproti

Odstraněno:

klasickým ploutvím. Využívají se pro potápění s přístrojem. Výjimku tvoří ploutve pro rychlostní potápění a ploutvové plavání. Ty jsou charakterizovány zvětšenou záběrovou plochou a vyšší tuhostí listu ploutve. Jsou prodloužené, a to převážně z laminátu (stereoploutve a monoploutve). Tím se značně zvýší rychlost plavání. List se štípáním podélně a příčně tvaruje, aby měl odpovídající vlastnosti pro plavání. Pro plavání kratších úseků pod vodou je vhodnější, když list ploutve je kratší a tvrdší, než pro plavání vytrvalostních úseků u vodní hladiny,

kde

je

výhodnější

delší

a

daleko

měkčí

list

ploutve

(Pyš, 1992, str. 76, 1989, str. 55). 3.5.1.1.

Botka

Botka ploutve má mít vhodný tvar pro plavcovu nohu, aby nedocházelo k odření nohy a také, aby ploutev dobře držela na noze. V horní části botky by měl být

Odstraněno:

otvor, který při zouvání zabraňuje tvoření přetlaku (pro snazší obutí do ploutví se noha namydlí) (Pyš 1989, str. 55). 3.5.1.2.


Tvar listu ploutve

Tvar listu má být symetrický. Pro stereoploutve neplatí žádné omezení, co se týče

Odstraněno: ,

velikosti a materiálu. Pro monoploutve platí rozměry, které nesmí být překročeny. Délka 760 mm, šířka 760 mm, tloušťka nebo výška 150 mm viz. Obr. č. 5. Výroba ploutve, zvláště listu ploutve, je problematická. Kvalita tabulí skelného laminátu nebývá stejná, a proto je obtížné zachovat dobrou kvalitu vyrobené ploutve.

29

Odstraněno: viz. Odstraněno: o

Pro výrobu stereoploutví je důležité, aby byl pár vyroben ze stejné tabule laminátu (Pyš, 1992, str. 94).

Odstraněno: Obr.

Obr. č. 5: Požadované rozměry pro monoploutev.

Monoploutev,

jejíž

optimální

tvar

prošel

Odstraněno: 5

od

roku

1971

vývojem,

má ve sportovním potápění dominantní postavení. Pro určení vhodného tvaru ploutve může posloužit srovnání různých tvarů rybích ploutví. Při podrobnějším zkoumání struktury se ukazuje značný rozdíl mezi ploutví ryb a kytovců a ploutví

Naformátováno: není zvýrazněné Naformátováno: není zvýrazněné Naformátováno: není zvýrazněné

umělou (Pyš, 1992, str. 76). 3.5.1.2.1. Ploutev kytovců Ocasní ploutev se u kytovců formovala redukcí pánve a zadních končetin (Agarkov, 1974) (převzato Pyšem, 1992). Ploutev kytovců je pevná a relativně tuhá. O pohyb ploutve se starají silně rozvinuté zádové svaly. V oblasti napojení ploutve na tělo kytovce se na páteři nachází kloub, přes který se pomocí zádových svalů nastavuje optimální úhel ploutve vůči proudu (Pyš, 1992, str. 76).

30

Odstraněno: e

3.5.1.2.2. Ploutev ryb Rybí ploutev není z homogenního materiálu, ale skládá se především z vazivové vrstvy proložené kostními paprsky o typických mechanických vlastnostech

Odstraněno: ,

(Otáhl, 1978) (převzato Pyšem, 1992). Na vnitřním kloubovém zakončení ploutve je série svalů, které jednak umožňují řídit v určitém rozsahu tuhost ploutve a také umožňují nastavení ploutve vůči vstřícnému proudu. Při anatomickém zkoumání zjistíme zřetelné rozdíly mezi ploutví sportovce a ploutví ryb. Tuhost rybí ploutve je také proměnná - zmenšující se k jejímu konci - viz. Obr. č. 6 (Pyš, 1992, str. 76).

Odstraněno: , Odstraněno: viz. Odstraněno: obrázek Odstraněno: Odstraněno:

Obr. č. 6: Průhyb ploutve, A – umělá ploutev z homogenního materiálu, B – rybí ploutev (Pyš, 1989, str. 57).

Odstraněno: Obr.

Pro srovnání tvaru ploutve může posloužit tvar ploutví ryb. Bahenní ryby mají ocasní ploutve užší a dlouhé, protažené dozadu. Čím je plavání ryb rychlejší, tím se tvar ocasní ploutve zkracuje a rozšiřuje. Pro rychlé ryby je tento znak typický viz. Obr. č. 7 (Pyš, 1989, str. 56, 1992, str. 80).

Odstraněno: Odstraněno: viz. Odstraněno: o Odstraněno: ¶ Odstraněno: <sp> Naformátována tabulka Odstraněno: ¶ Odstraněno: ¶ a)¶ <sp>¶ ¶ b)¶ ¶ <sp>¶ c)¶

a)

Naformátováno: Písmo: Kurzíva

b)

Naformátováno: Normální, Zarovnat do bloku, Odsazení: Vlevo: 0 cm, První řádek: 0 cm, Mezera Před: 6 b. Odstraněno: Obr.

c)

Naformátováno: Písmo: Kurzíva Odstraněno: 7

Obr. č. 7: Tvar ocasní ploutve ryb, a – pomalých, b – středně rychlých, c rychlých (Pyš 1989, str. 5, 1992, str. 82).

31

Odstraněno: 7 Naformátováno: Písmo: Kurzíva

Naformátováno: Písmo: Kurzíva

3.5.1.3.

Materiál

Ploutve se vyrábějí z gumy - z napěněného černého neoprénu nebo jsou vyrobeny z plastických hmot. Listy můžou být vyrobeny i z titanu, avšak výroba takových

Odstraněno: Odstraněno: , Odstraněno: ,

ploutví je značně nákladná a drahá. Pro výrobu nastavených ploutví se nejvíce hodí využití skelného laminátu, např. našeho ARV o síle 2 mm. V dnešní době jsou

k dispozici

tři

druhy

laminátů

-

litý,

štípaný

a

kombinovaný

Odstraněno: u

(Pyš, 1989, str. 55). 3.5.2. Dýchací trubice Dýchací trubice umožňuje dýchání sportovce při plavání na hladině s obličejem ponořeným ve vodě bez nutnosti zvedat hlavu nad hladinu při každém nádechu, a tím neměnit polohu těla. Celková délka dýchací trubice by neměla být větší než 48 cm a její vnitřní průměr by neměl přesáhnout 23 mm. Užší trubice vedou k velkým dechovým odporům, širší zvětšují mrtvý prostor dýchacích cest, což může vést až k hyperkápnii (respirační acidóza). Dýchací trubice jsou zakřiveny, aby kopírovaly tvar hlavy. Připevňují se na levou stranu k upínacímu pásku potápěčské masky. Pro potřeby ploutvového plavání se používá čelní dýchací trubice, která snižuje tvarový odpor. Čelní dýchací trubice se skládá ze dvou částí (Pyš, 1989, str. 58). 3.5.2.1.

Čelenka

Čelenka se vyrábí z pásku hliníku nebo fosforbronzu o síle cca 2 mm a šířce 2 cm.


Na koncích je připevněna guma (silikon) a v přední polovině je očko pro upevnění těla trubice. Aby nedocházelo k otlakům čela sportovce, je vnitřní strana čelenky podlepena neoprénem. (Pyš, 1989, str. 59). 3.5.2.2.

Dýchací trubice

Odstraněno: é Odstraněno: ¶ ¶ Naformátováno: Odrážky a číslování

Dýchací trubice se vyrábí z plastů nebo z tvrzené pryže. Horní konec může být upraven tak, aby do něj nevzlínala voda. Spodní část trubice je opatřena náustkem (Pyš, 1989, str. 59).

32

Odstraněno: ,

Odstraněno: ¶ ¶

3.5.3. Potápěčská maska


Potápěčská maska umožňuje ostré vidění pod vodou (viz. kapitola 3.3.5 Vidění

Odstraněno: viz.

pod vodou). Kryje oči a také nos potápěče, a tím umožňuje kompenzovat vzduch nosem pro vyrovnání tlaku v masce při sestupu. Maska má mít malý vnitřní prostor, ale také velké zorné pole a musí umožňovat stisknutí nosu přes lícnici (pro vyrovnání tlaku ve středouší). Pro ploutvové plavání a rychlostní potápění se maska

pro

velký

odpor

již

nepoužívá

(Dobeš,

2005,

str.110),

(Pyš, 1989, str. 59). 3.5.3.1.

Lícnice

Lícnice se obvykle vyrábějí z černé měkké nebo ze silikonové pryže, a to buď černé nebo průhledné. Silikonová pryž má větší životnost než pryž klasická. Lícnice zajišťuje těsnost pomocí dvojitého lemu přiléhajícího k obličeji (Dobeš, 2005, str. 111). 3.5.3.2.

Rám

Rám slouží k uchycení zorníků v lícnici. Na trhu se začínají objevovat potápěčské masky bez zorníku, které mají menší vnitřní prostor a rozšířené zorné pole (Dobeš, 2005, str. 111). 3.5.3.3.

Zorník

Zorník je upevněn v rámu lícnice a je vyroben z čirého plastu nebo ze speciálního

Odstraněno: ,

netříštivého kaleného nebo lepeného dvouvrstvového skla. Zorníky vyrobené z plastu mají nevýhodu častého zamlžení a malé odolnosti vůči poškrábání. Zorník je k dispozici v provedení nedělený nebo rozdělený do dvou částí. Výhodou děleného zorníku je výrazně menší vnitřní objem masky, viz. Obr. č. 8. Maska vhodná pro nádechové potápění se vyznačuje malým vnitřním prostorem. U děleného zorníku je možno provést i optickou úpravu pro ty, kteří používají dioptrické brýle (Dobeš, 2005, str. 111).

33

Odstraněno: viz. Odstraněno: o

Obr. č. 8: Potápěčské brýle s děleným(a) a neděleným (b) zorníkem (Dobeš, 2005, str. 110).

Odstraněno: Obr. Odstraněno: Odstraněno:

3.5.3.4.

Upínací pásek

Odstraněno:

Upínací pásek musí být dostatečně pružný a pevný. Upevnění je provedeno přezkami umožňujícími snadné seřízení délky (Dobeš, 2005, str. 111).

Odstraněno: ,

3.5.4. Plavecké brýle Odlišnost plaveckých brýlí od masek je dána tím, že brýle nekryjí nos, ale pouze oči. Plavecké brýle se používají při plavání s ploutvemi a při rychlostním plavání pod vodou, protože mají oproti maskám vhodnější tvar, který nezpůsobuje při plavání tak značné odporové síly (Pyš, 1989, str. 59). 3.5.5. Skřipec Pro plavání s ploutvemi a pro rychlostní potápění se používají, z důvodu menšího čelního odporu, plavecké brýle, které ale nekryjí nos plavce. Proto z důvodů zabránění pronikání vody do nosní dutiny používají sportovci skřipec. Skládá se ze dvou klapek a pružiny (Pyš, 1989, str. 59).

3.5.6. Plavky V současné době se používají plavky z elastických materiálů. „Ty mohou mít, díky malé tloušťce, hladkému povrchu a značné pružnosti, vliv nejen na třecí, ale i na tvarový odpor“ (Motyčka, 2001). Celotělové plavky a jejich nové materiály snižují třecí odpor, a tím pozitivně ovlivňují rychlost plavce.

34

Odstraněno: A p

Odstraněno: ¶ Naformátováno: Odrážky a číslování

3.5.7. Dýchací přístroj Dýchací přístroj je zařízení dodávající pod vodní hladinou vzduch (směs) do plic plavce (potápěče). Jeho úkolem je dodávat dýchací směs pod shodným tlakem jeho okolí. Přístroj se skládá z plicní automatiky (regulátoru) a tlakové láhve

Odstraněno: s Odstraněno: láhvi

(zásobníku vzduchu). Vzduchový dýchací přístroj patří mezi nezávislá potápěčská zařízení (potápěč není závislý např. na přívodu vzduchu z hladiny) s otevřeným

Odstraněno: í

okruhem (vzduch není regenerován a odchází z regulátoru do vody). Disciplíny plavané pod vodou se plavou na nádech nebo s dýchacím přístrojem. Z důvodu co nejvýhodnější hydrodynamické polohy drží sportovec tlakovou láhev před tělem (ruce ve vzpažení). Pro soutěž v bazénu je povolen minimální objem tlakové láhve 0,4 litrů (vodní objem). Maximální plnící tlak v tlakové láhvi nesmí překročit 200 bar a je povoleno použití jen stlačeného vzduchu bez obohacení kyslíkem. Pro využití zásoby vzduchu a možnosti dýchat stlačený vzduch, používají sportovci plicní automatiku. Jsou to dva redukční stupně oddělené středotlakou hadicí. První stupeň se montuje na ventil láhve a má za úkol regulovat vysoký tlak na středotlak (viz. Obr. č. 9), který je přibližně o 10 bar

Odstraněno: , Odstraněno: viz.

vyšší než je tlak okolního prostředí. Dále je stlačený vzduch přiveden středotlakou

Odstraněno: obr.

hadicí ke druhému stupni a jeho redukcí na hodnotu tlaku okolního prostředí do

Odstraněno: ,

náustku. Vydechovaný vzduch sportovec vydechuje přes výdechový ventil druhého stupně do vody (Dobeš, 2005, str. 126, 127).

Odstraněno: Obr.

Obr. č. 9: Pístový nevyvážený první stupeň (Dobeš, 2005, str. 129).

35

3.6. Technika plavání s monoploutví Plavání s ploutvemi je charakterizováno rychlým cyklickým pohybem a jeho intenzita se může značně měnit. Při plavání je potřeba dosáhnout dobrého obtékání těla vodou. Z tohoto důvodu je důležité, aby tělo plavce bylo ve vhodném hydrodynamickém tvaru (doutník). Dále ve snaze dosáhnout co největší rychlosti plavání byl list monoploutve postupně prodlužován. S využitím skelného laminátu vznikla monoploutev, což je jeden list ploutve poháněný oběma nohama najednou za využití delfínového kopu. Technika plavání s monoploutví má ze všech známých způsobů lokomoce nejjednodušší charakter. Delfínový kop je daleko náročnější na silové předpoklady než kop kraulový. Klade zvýšené nároky na břišní a zádové svaly. Při současném pohybu obou končetin sportovec vyvine větší sílu a tím plave rychleji (Pyš, 1989, str. 71, 72).

Odstraněno: ,

Jak uvádí Pyš (1989): „Technika plavání s monoploutví vycházela zpočátku z plaveckého způsobu delfín. Teprve vývoj ukázal, že tuto plaveckou techniku není možno přijímat bez výhrad. U plavců plavajících způsobem delfín, je pohyb nohou důsledkem šíření propulsní vlny vycházející z horní části těla a motýlkové paže a je hlavním hnacím prvkem. U sportovce plavajícího s monoploutví,

Odstraněno: , Odstraněno: , Odstraněno: sou Odstraněno: ,

je pohyb dolních končetin hlavní hnací silou a paže pouze udržují polohu“. Delfín, stejně jako sportovec s monoploutví plavající pod vodou, vytváří propulsní sílu ve vertikální rovině. Při plavání vpřed je pohyb ploutví shora dolů prováděn tak, že pohybuje-li se koncová část těla (kotníky) dolů, je ploutev obrácená nahoru Odstraněno: viz

a naopak (viz. Obr. č. 10).

Odstraněno: . Odstraněno: Obr. č. 10 Odstraněno: Obr. č. 10

Odstraněno: Obr.

Obr. č. 10: Dráha konce těla a – delfína, b – kotníku plavce s monoploutví (Pyš, 1989, str. 65).

Odstraněno: Obr. č. 10 Odstraněno: Odstraněno:

36

Optimální technika plavání pod vodou s monoploutví se vyznačuje pravidelnou křivkou, kterou tvoří pohyb kotníku plavce ve svislé rovině (viz. Obr. č. 11).

Odstraněno: u Odstraněno: viz. Odstraněno: Obr. č. 11

Podle Pyše (1989) pro zajištění vysoké rychlosti plavání s monoploutví je dobré

Odstraněno: Obr. č. 11

provést experimentální měření pro zjištění optimální frekvence kmitu, která

Odstraněno: i

je u sportovců různá a je závislá na stupni trénovanosti a dosažené úrovni techniky plavání. Optimální frekvenci lze zjistit následujícím způsobem.

Odstraněno: způsoben

Sportovec plave opakovaně úseky 25 m v intervalu 5 minut s neustále se zvyšující frekvencí záběru. Naměřené časy a frekvence kopu se zaznamenají a přepočtou na hodnoty rychlosti v jednotkách m/s. Grafické zobrazení je uvedeno na Obr. č. 12.

Odstraněno: Obr. č. 12 Odstraněno: Obr. č. 12

Průběh křivky je charakteristický pro všechna měření.

Obr. č. 11: Optimální dráha kotníku při plavání s ploutvemi. (A Dvojnásobná amplituda kmitu, I délka amplitudy, a-c vzestupná část amplitudy, b-c sestupná část amplitudy, c vrchol amplitudy) (Pyš 1989, str. 66).

Obr. č. 12: Graf závislosti rychlosti a frekvence plavání s monoploutví/ zjišťování optimální frekvence kopu monoploutve k trénovanosti sportovce (Pyš, 1989, str. 65).

Odstraněno: Obr. Odstraněno: Odstraněno: em.

Odstraněno: Obr. Odstraněno: Odstraněno: Odstraněno:

37

Z uvedeného grafu lze rovněž odhadnout optimální frekvenci cyklického pohybu pro danou ploutev k dosažení maximální rychlosti sportovce. Při překročení této optimální frekvence nepracuje již ploutev v efektivním hydrodynamickém režimu, ale je strhávána. Z hlediska tréninku je možné testovat výběr vhodné monoploutve pro daného sportovce plavajícího danou technikou, tedy testovat monoploutev,

Odstraněno: ,

která při vhodné frekvenci pohybu kotníku bude dosahovat nejvyšší rychlosti v plavání. Dále je možné při použití stejné monoploutve testovat v průběhu tréninkových cyklů techniku sportovce za předpokladu, že experiment proběhne ve srovnatelných podmínkách (Pyš, 1992, str. 126). Technika plavání u vodní hladiny a pod vodou se v podstatě od sebe neliší. Jak již bylo uvedeno výše, vyznačuje se optimální technika pohybu pravidelnou křivkou, kterou tvoří pohyb kotníku plavce ve svislé rovině. Tento pohyb je stejný jak při plavání u vodní hladiny, tak při plavání pod vodou. Na Obr. č. 13 můžeme rozlišit oba vrcholy horní a dolní a také vzestupnou a sestupnou část kopu nohou

Odstraněno: Odstraněno: obr. Odstraněno: ,

plavce. Pro plavání u vodní hladiny je svalové úsilí zaměřeno více na kop směrem dolů a jen silový impuls při zahájení kopu směrem nahoru. Plavec zahájí kop nahoru, ale s menším úsilím, aby se ploutev nevynořila nad vodní hladinu. Při plavání pod vodou je úsilí daleko rovnoměrněji rozděleno na obě záběrové fáze,

tj. na vzestupnou

a

sestupnou

část

záběru

-

viz.

Obr.

14

(Pyš, 1989, str. 66, 67).

Odstraněno: z Odstraněno: Odstraněno: viz. Odstraněno: obr. Odstraněno: Odstraněno: Odstraněno: Odstraněno: ¶

Obr. č. 13: Rychlostní plavání u hladiny – dráha kotníku, silový impuls(a-c vzestupná část, b-c sestupná část, c vrchol) (Pyš, 1989, str. 67).

Odstraněno: Obr.

Odstraněno: ¶

Odstraněno: Obr.

Obr. č. 14: Rychlostní plavání pod vodou – dráha kotníku, silový impuls( a-c vzestupná část, b-c sestupná část, c vrchol) (Pyš, 1989, str. 67).

38

Naformátováno: Odsazení: Vlevo: 0 cm, První řádek: 0 cm Odstraněno: ¶ ¶

3.6.1. Hlavní znaky optimální techniky plavání s monoploutví Hlavní znaky optimální techniky plavání s monoploutví vychází přímo z techniky plavání delfínů a ryb, jak uvádí Pyš (1989): 1. Tělo sportovce je v hydrodynamické poloze. 2. Hybný impuls vychází z kyčlí přes natažené dolní končetiny v kolenou

Odstraněno: t Odstraněno: , Odstraněno: hybný Odstraněno: ,

a kotnících. 3. Velikost kmitu kotníku je dána vztahem Asp /L, kde Asp je dvojnásobná

Odstraněno: v Odstraněno:

amplituda kmitu kotníku a L je výška sportovce v hydrodynamické poloze

Odstraněno:

(ve vzpažení). Hodnota vztahu se pohybuje podobně jako u ryb

Naformátováno: Písmo: není Tučné

okolo 0,18.

Odstraněno:

4. Svalové partie dolní končetiny ji fixují v nataženém stavu. Pouze

Odstraněno: , Odstraněno: svalové

při přechodu v dolní úvrati prodlužuje kotník sestupnou dráhu ploutve snížením úhlu v kotníku tak, aby při zahájení vzestupní části záběru byl

Odstraněno: , p Odstraněno:

opět natažen.

Tělo je v hydrodynamické poloze. Dolní končetiny se pohybují směrem dolů bez ohýbání v kolenou, nohy se „vyplňují nahoru“. Natažené končetiny jsou v nejnižší poloze. Dolní končetiny se začínají pohybovat směrem nahoru, ploutve a kotníky dokončují záběr dolů.

39

Odstraněno:

Rychlost dolních končetin nahoru se zvyšuje, kolena a kotníky jsou napjaty. Dolní končetiny pokračují pohybem vzhůru s co největší flexí kotníku, boky se vracejí do výchozí polohy, „nepropadávají se“. Kop nahoru pokračuje, aniž by se změnila poloha stehna. Natažené končetiny jsou v nejvyšší poloze, kop směrem nahoru je ukončen, kolena a kotníky jsou nataženy. Stehna začínají pohyb směrem dolů a ten se přenáší na dolní část končetin. Boky se pohybují směrem vzhůru. Tělo je v hydrodynamické poloze. Odstraněno: Obr.

Obr. č. 15: Technika plavání s monoploutví – delfínový kop (Pyš, 1989, str. 72 - 75).

3.6.2. Metodika nácviku Vytváření dovedností v plavání bez ploutví i s ploutvemi probíhá za zcela jiných podmínek než v jiných sportech - např. chůze, běh, atd. Na sportovce působí fyzikální zákonitosti jako např. vztlak vody. Jeho fyziologické pochody nejsou uzpůsobeny pro život ve vodním prostředí. Plavec se neodráží od země, ale musí hledat oporu v hustotě vody, tedy v prostředí, které mu současně klade velký

40

Odstraněno: , Odstraněno: , j

odpor. Pohybem sportovce v tomto nezvyklém prostředí vzrůstá dráždění všech receptorů, a proto klade důraz na adaptaci plavce na vodní prostředí při zahájení nácviku. Upevňování pohybu v nácviku probíhá postupně, proto se volí z počátku jednoduchý pohyb. Při plavání je značně omezena činnost zrakového analyzátoru, vstupuje do popředí převážně pocitové (hmatové) vnímání. Vnímání pocitu vody vytváří předpoklady k motorickému projevu plavce. Předpokladem zahájení výcviku tréninku při plavání s ploutvemi a rychlostním potápění je zvládnutí základních plaveckých způsobů (kraul, znak, prsa, motýlek), startů a obrátek (Pyš, 1989, str. 93, 94). 3.6.2.1.

Metodika plavání s ploutvemi

Odstraněno: u všech bodů dej stejnou formu, jednou je to v 1.osobě množného č., pak ve 3. osobě jednot. č. atd…..

Metodika plavání s ploutvemi je rozdělena do několika fází. Zvládnutí jedné fáze


je důležité pro zvládnutí fáze následující.


1. fáze – v plytké vodě u stěny bazénu. Sportovec má hlavu obličejem ponořenou, provádí dýchání pomocí dýchací trubice, ruce fixují polohu

Odstraněno: , s Odstraněno:

těla za okraj bazénu. Po zvládnutí cvičení provede plavání tak, aby se dýchací trubice neponořovala pod vodu. Ruce fixuje plaveckou deskou. 2. fáze – nácvik vyfouknutí vody z dýchací trubice a následný nádech. Sportovec v plytké vodě v předklonu u stěny bazénu ponoří celou hlavu a dýchací trubici pod vodní hladinu. Po vyfouknutí obsahu z trubice provede první nádech opatrně (přes zuby), aby nedošlo k vdechnutí vody do hrtanu. Po zvládnutí cviku si sportovec musí zautomatizovat, že po ponoření dýchací trubice začíná každý nádech nejdříve výdechem, a tím vytlačení vodního sloupce z dýchací trubice. 3. fáze – nácvik delfínového kopu. Jde o průpravné cvičení, kdy sportovec přitáhne paty k sobě, pak je vytrčí dozadu a při napnutých špičkách nohou je vyvlní v kyčlích. Pro nácvik použije krátké ploutve. Dále pokračuje v nácviku delfínového kopu optimální technikou. Dbá na to, aby byly dodržovány hlavní znaky delfínového kopu.

41

Odstraněno:

4. fáze – nácvik hydrodynamické polohy na suchu. Sportovec zaujme polohu u stěny „stoj spatný ruce ve vzpažení“, opírá se o ni patami, lýtky, hýžděmi, lopatkami, hlavou a hřbetem ruky. Po zvládnutí a uvědomění polohy provádí nácvik ve vodě ve splývavé poloze odrazem od stěny bazénu. Použije krátké ploutve. 5. fáze – nácvik delfínového kopu v hydrodynamické poloze s malou plaveckou deskou (krátké ploutve). 6. fáze

–

nácvik

delfínového

kopu

v hydrodynamické

poloze

Odstraněno:

bez plavecké desky s krátkými ploutvemi. 7. fáze

–

nácvik

delfínového

kopu

Odstraněno: -

v hydrodynamické

poloze

bez plavecké desky s monoploutví. 8. fáze – nácvik fixovací techniky pro provádění třídobého kopu. Při prvním kopu provede sportovec nádech a zanoření těla cca 10 – 20

Odstraněno: plavec

cm pod vodní hladinu, druhý kop provede pod vodou, a to s maximální snahou pro dodržení optimální techniky. Při třetím kopu se vynořuje na vodní hladinu se současným výdechem a navazuje na další třídobý

Odstraněno: , p Odstraněno:

kop.

3.7. Chyby při nácviku správné techniky plavání s monoploutví Každý sportovec je jedinečný, a proto se nedá definovat univerzální technika plavání, která by vyhovovala všem plavcům. Je ale možné se dle metodiky vyvarovat určitých chyb, se kterými se při nácviku plavání s ploutvemi setkáváme. Velmi záleží na fyzické vybavenosti plavce a na mechanických vlastnostech ploutve. Pokud fyzická zdatnost a mechanické vlastnosti ploutve nejsou v souladu, dochází k chybám, které negativně ovlivňují plaveckou techniku.

1.

Při provádění kopu směrem dolů nejsou schopny dolní končetiny pohnout ploutví daným směrem v nataženém stavu. Proto se dolní končetiny pokrčí v kolenou a ploutev je vezena po hladině (viz. Obr. č. 16 a Obr. č. 17). Pak následuje záběr směrem dolů.

Odstraněno: viz Odstraněno: . Odstraněno: Obr. č. 16 Odstraněno: Obr. č. 16 Odstraněno: Obr. č. 17 Odstraněno: Obr. č. 17

42

Obr. č. 16: Chybná technika plavání s monoploutví při záběru směrem dolů – krčení kolen. Porovnejte s Obr. č. 17 (Pyš, 1989, str. 97).

Obr. č. 17: Plavání s monoploutví chybnou technikou – dráha kotníku. A) dvojnásobná amplituda kmitu kotníku, I) délka amplitudy, a-c) vzestupná část dráhy, b-c) sestupná část dráhy, c) vrchol dráhy, d) chybná fáze záběru. Srovnejte s Obr.č. 16 (Pyš, 1989, str. 67).

2.

Odstraněno: Obr. Odstraněno: obr.

Odstraněno: Obr.

Odstraněno: obr.

Při záběru ploutve směrem nahoru je vzhledem k nedostatečné dispozici svalů sportovce ploutev pouze protahována vodou po kružnici o poloměru koleno – kotník. Pokrčení kolena a povolení kotníku je příčinou vzniku odporové síly, a tím pohybu ploutve po kružnici, její vezení vodou nemá žádný lokomoční efekt. Ploutev je většinou vyzdvižena nad vodní hladinu a pod ni se vytvoří „vak vzduchu“. Při zahájení záběru směrem dolů vyčnívá konec ploutve z vody a pohybem se odráží směrem dozadu Odstraněno: viz.

(viz. Obr. č. 18).

Odstraněno: Obr. č. 18 Odstraněno: Obr. č. 18

43

Odstraněno: Obr.

Obr. č. 18: Chybná technika plavání – pohyb ploutve na vodní hladině. 1 – Při záběru směrem nahoru: a) směr pohybu sportovce, b) dráha kotníku, c) vytvořený vzdušný vak. 2 – Při záběru směrem dolů: d) dráha kotníku, e) pohyb konce ploutve směrem dozadu. (Pyš, 1989, str. 97).

44


4.

ZPRACOVÁNÍ VÝSLEDKŮ

Pro provedení experimentálního měření, při zajištění relativně stejných podmínek výzkumu (viz. kapitola 3.2. - Metoda zjišťování), byli vybráni zástupci tří skupin:

Odstraněno: viz. Odstraněno: í

o Skupina A – výkonnostní ploutvoví plavci

Odstraněno: s

o Skupina B – vrcholoví plavci

Odstraněno: , Odstraněno: s

o Skupina C – profesionální potápěči.

Odstraněno: ,

Podrobnější seznámení s vytipovanými zástupci a testovanými skupinami

Odstraněno: s

je uvedeno v kapitola 3.1. – Charakteristika cílových skupin. Pro lepší orientaci jsou hodnoty v grafech a v tabulkách vždy barevně rozlišeny podle testujících skupin. Skupina A je označena barvou azurovou, skupina B žlutou a skupina C oranžovou. Všechny změřené hodnoty testovaných osob byli zapsány do předem připravených tabulek (viz. přílohy č. 1 - 9). Tyto tabulky obsahují potřebné údaje pro provedený výzkum - jméno sportovce, označení skupiny, sportovní klub,

Odstraněno: viz. Naformátováno: není zvýrazněné Odstraněno: a

výšku a hmotnost testované osoby.

Odstraněno: :

Tabulka dále obsahuje údaje o rozplavbách, jejich provedených počtů, délce

Odstraněno: a

plavaného měřeného úseku jak pro plavání u vodní hladiny, tak pod vodou s monoploutví. Její součástí jsou i naměřené hodnoty tepových frekvencí před a po každém výkonu při jednotlivých rozplavbách.

Odstraněno:

Pro další srovnání jsou u skupin A (ploutvoví plavci) a B (vrcholoví plavci) uvedeny i jejich dosavadní nejlepší výkony a sportovní úspěchy. U skupiny C (potápěči) s ohledem na odlišnost specifické činnosti, jsme uvedli jejich profesní Odstraněno:

dosaženou odbornost. Je velice zajímavé porovnání např. u skupiny B (vrcholoví plavci) jejích výkony u hladiny na 50 m s monoploutví a 50 m VZ (viz. Příloha 4, 5, 6).

Odstraněno: (dej VZ do zkratek) Odstraněno: viz.

45

4.1. Srovnání naměřených hodnot V tabulkách č. 5 a 6 jsou uvedeny nejlepší výkony plavců z jejich rozplaveb na úsecích o délce 50 m při plavání u hladiny a pod vodní hladinou.

Z uvedených tabulek vyplývá: •

Skupina A (ploutvoví plavci) dosáhla nejlepších výsledků s monoploutví

Odstraněno:

jak při plavání u vodní hladiny, tak pod vodní hladinou. • •

Odstraněno: s

Odstraněno: ,

U skupiny B se naměřené hodnoty velmi blíží hodnotám naměřeným

Odstraněno: u

u skupiny A.

Odstraněno: Odstraněno: ,

U poslední skupiny C jsou rozdíly naměřených hodnot již markantnější, tak jak

bylo

předpokládáno

(testovaní

potápěči

nemohou

Odstraněno: u

konkurovat

výkonnostním ploutvovým plavcům a reprezentantům ČR, ale je zajímavé tyto výkony skupin porovnat).

Tab. č. 5: Nejlepší výsledky testovaných plavců u vodní hladiny (PP) Umístění

Jméno

1

Baran Tomáš Coufal Jan Holík Petr Fleischmann Ondřej Šraut Bohumil Verner Martin Čermák Marek Malý Miroslav Prygl Radek

2 3 4 6 5 7 8 9

Identifikační číslo

Úsek (m)

Čas (s)

A1

50 PP

20,15

A2

50 PP

20,48

A3

50 PP

20,72

B4

50 PP

21,21

B5

50 PP

22,67

46

B6

50 PP

21,89

C7

50 PP

26,01

C8

50 PP

26,03

C9

50 PP

26,05

Naformátována tabulka

Tab. č. 6: Nejlepší výsledky testovaných plavců pod vodní hladinou RP (AP) Umístění

Jméno

1

Baran Tomáš Holík Petr Coufal Jan Fleischmann Ondřej Verner Martin Šraut Bohumil Čermák Marek Prygl Radek Malý Miroslav

2 3 4 5 6 7 8 9

Identifikační číslo

Úsek (m)

Čas (s)

A1

50 RP

0:18.08

A3

50 RP

0:18.48

A2

50 RP

0:19.44

B4 B5

50 RP 50 RP 50 RP

0:19.45 0:19.61 0:20.79

C7

50 RP

0:23.06

C9

50 RP

0:23.20

C8

50 RP

0:23.88

B6

Pro lepší přehlednost zjištěných údajů jsou uvedené hodnoty z Tab. č. 5 a Tab. č.

Naformátována tabulka

Odstraněno: Tab. č. 5 Odstraněno: Tab. č. 5

6 převedeny do Graf č. 1. Graf porovnává výkony měřených sportovců u vodní

Odstraněno: Tab. č. 6

hladiny (červená osa PP) a výkony pod vodní hladinou (modrá osa RP). Na ose X


jsou uvedeny jednotlivé identifikační čísla plavců a osa Y uvádí časové hodnoty v rozmezí 15 – 27 s. Odstraněno: <sp>

Graf č. 1: Nejlepší výsledky testovaných plavců (PP a RP (AP) 50 m)

Graf č.1 Nejlepší výsledky testovaných plavců

Výkony PP 50 m Výkony RP 50 m

27 26,01

25 22,67

Čas (s)

23 21

20,15

20,48

20,72

23,06

21,21

26,03

23,88

26,05

23,2

21,89 20,79

19 17

19,61

19,45

19,44 18,48

18,08

15 A1

A2

A3

B4

B5

B6

Identifikační číslo plavce

47

C7

C8

C9

Graf č. 1: Nejlepší výsledky testovaných plavců (PP a RP (AP) 50 m) ukazují, že u všech testovaných sportovců je rychlost plavání pod vodní hladinou

Odstraněno: Graf č. 1: Nejlepší výsledky testovaných plavců (PP a RP(AP) 50 m) Odstraněno: e

jednoznačně nižší než rychlost plavání u vodní hladiny. Plavcům byly zprůměrňovány časy všech jejich rozplaveb, a to jak pro plavání u vodní hladiny, tak i pod vodní hladinou (viz. Tab. č. 7). Poslední sloupec vpravo

Odstraněno: Odstraněno: viz

uvádí výsledný rozdíl průměrných hodnot plavání (PP – RP = rozdíl). Pro větší

Odstraněno: .

názornost jsou tyto výsledné rozdíly převedeny do Graf č. 2.

Odstraněno: Tab. č. 7 Odstraněno: Tab. č. 7

Tab. č. 7: Průměrné časy všech rozplaveb jednotlivých plavců PP a RP (AP) a jejich rozdíly Identifikační prům. čas prům.čas rozdíl číslo PP RP PP-RP

Jméno

Baran Tomáš Coufal Jan Holík Petr Fleischmann Ondřej Šraut Bohumil Verner Martin Čermák Marek Malý Miroslav Prygl Radek

A1

20,14

18,29

1,85

A2

20,56

19,71

0,85

A3

20,88

18,83

2,05

B4

21,52

19,49

2,03

B5

23,04

21,03

2,01

B6

22,03

19,74

2,29

C7

26,06

23,1

C8

26,34

24,11

2,96 2,23

C9

26,55

23,52

3,03

Odstraněno: ¶ ¶ ¶ Odstraněno: ¶ ¶ Odstraněno: ¶

Odstraněno: tabulka

Graf č. 2: Rozdíly časů PP – RP (Tab. č.7) Graf č.2 Rozdíly časů PP-RP 3,5

3,03

2,96

1,5

2,29

2,23

2,05

1,85

2,01

2

2,03

2,5

1 0,85

Rozdíly časů (s)

3

0,5 0 A2

A1

B5

B4

A3

C8

Indentifikační číslo plavce

48

B6

C7

C9

Z Graf č. 2: Rozdíly časů PP – RP (Tab. č.7) je opět vidět, že všichni plavci

Odstraněno: Graf č. 2: Rozdíly časů PP – RP (tabulka č.7)

dosahovali větších rychlostí pod vodní hladinou než při plavání u hladiny. Získané

Odstraněno: Graf č. 2: Rozdíly časů PP – RP (tabulka č. 7)

hodnoty v grafu jsou seřazeny vzestupně, a proto není dodrženo pořadí jednotlivých skupin. Nejmenší rozdíl měl ploutvový plavec A2 (0,85 s) a naopak největší rozdíl se ukázal u potápěčů C7 (2,96 s) a C9 (3,03 s). Rozdíly časů ostatních testovaných plavců jsou relativně stejné. Naformátováno: Písmo: 10 b.

V

Tab.

č.

a

8

Graf

č.3

jsou uvedeny průměrné hodnoty rozdílů PP a RP za jednotlivé skupiny. Nejnižší

Odstraněno: V Odstraněno: Tab. č. 8 Naformátováno

průměrnou hodnotu 1,58 s dosáhla skupina A (ploutvoví plavci). Střední


průměrnou hodnotu rozdílů 2,11 s dosáhla skupina B (vrcholoví plavci) a nejvyšší


průměrnou hodnotu rozdílů 2,74 s dosáhla skupina C (potápěči).

Naformátováno: Písmo: 12 b., není Kurzíva

Tab. č. 8: Průměrné časy rozdílu PP a RP (AP) u testovaných skupin.

Naformátováno

skupina

Naformátováno: Písmo: 12 b., není Kurzíva

průměr (s)


A

1,58

B

2,11

Naformátováno

C

2,74

Odstraněno: a ¶ ¶ Graf č. 3

A, B, C

2,14

Odstraněno: ¶ ¶

Naformátováno

Odstraněno: Graf č. 3

Graf č. 3: Průměrné hodnoty rozdílů časů plavání skupin u vodní hladiny a pod vodou.

Odstraněno: Odstraněno: ¶ Odstraněno: ¶

Graf č. 3 Průměrné hodnoty rozdílů časů PP a RP

Odstraněno: ¶

2,74

3

čas (s)

2

Odstraněno: ¶

2,11

2,5

Naformátováno: Písmo: 4 b.

2,14

Odstraněno:

1,58 A

1,5

B

1

C A, B, C

0,5 0 A

B

C

označení skupiny

49

A, B, C

Odstraněno: ¶ ¶

4.2. Vyhodnocení stanovených hypotéz


Závěrem lze konstatovat, že jsme si svým pokusem ověřili i teorii, že plavání s monoploutví pod vodní hladinou je rychlejší než plavání u vodní hladiny, jak uvádí naše hypotézy. Z toho plyne závěr: 1. hypotéza nám potvrdila, že na všechny sportovce plavající u hladiny působí vlnový odpor. Všechny námi testované osoby dosahovali u vodní

Odstraněno: dosahovaly Odstraněno:

hladiny delších časů, oproti měřeným výkonům pod vodní hladinou. Závěr 2. hypotézy, která byla také potvrzena, zní: „Při plavání u vodní hladiny je

Odstraněno: Odstraněno: :

maximální svalové úsilí zaměřeno více na kop směrem dolů než silový impuls

Odstraněno: “

při zahájení kopu směrem nahoru. Plavci plavající u vodní hladiny nemohli

Odstraněno: ,

stejnoměrně zaměřit svalové úsilí i pro vzestupnou část kopu, dopouštěli by se

Odstraněno: Odstraněno: že

metodické chyby, která by se u nich projevila vyzdvižením ploutve nad vodní

Odstraněno: p

hladinu.“

Odstraněno: , Odstraněno:

Dále se nám potvrdila 3. hypotéza: Při plavání pod vodní hladinou je svalové úsilí

Odstraněno: p

rovnoměrněji rozděleno na obě záběrové fáze nohou. Plavci plavali pod vodou

Odstraněno: , kde

efektivněji než u vodní hladiny, nepociťovali tak výrazné nutkání k nádechu

Odstraněno:

při rozplavbách u vodní hladiny, a proto také dosahovali výrazně lepších výsledků.

Odstraněno: jak Odstraněno: Odstraněno:

Lze konstatovat, že v našem výzkumu všechny výsledky testovaných osob potvrdily stanovené hypotézy. Měřené osoby plavali v průměru na úseku 50 m pod vodní hladinou o 2,14 s rychleji než u vodní hladiny, viz. Tab. č. 8 spodní řádek a Graf č. 3 poslední sloupec vpravo.

Odstraněno: Odstraněno: viz. Naformátováno: Písmo: není Tučné Naformátováno: Písmo: Kurzíva Odstraněno: Tab. č. 8 Naformátováno: Písmo: není Tučné Naformátováno: Písmo: Kurzíva Odstraněno: Tab. č. 8 Naformátováno: Písmo: Kurzíva

50


5.

ZÁVĚR

Předkládaná práce je zaměřena na experimentální měření plavců s monoploutví u vodní hladiny a pod vodou. Cílem naší práce bylo objektivně ověřit, zda plavání s monoploutví pod vodní hladinou je rychlejší než plavání s monoploutví u vodní hladiny. Snahou bylo zodpovědět otázky, které mají vztah ke stanoveným

Odstraněno: Odstraněno: , Odstraněno: Odstraněno:

hypotézám, viz. kapitola 2.2:

Odstraněno:

H1: Na tělo sportovce plavajícího u hladiny působí vlnový odpor. Plavec plavající

Odstraněno: viz.

pod vodní hladinou nemá vlnový odpor.

Odstraněno: na Odstraněno: ,

H2: Při plavání u hladiny je maximální svalové úsilí zaměřeno více na kop

Odstraněno: při

směrem dolů než na silový impuls při zahájení kopu směrem nahoru.


H3: Při plavání pod vodou je svalové úsilí rovnoměrněji rozděleno na obě

Odstraněno: při

záběrové fáze nohou.

Odstraněno: ,

Pro vyšší objektivitu práce jsme se nezaměřili jen na skupinu ploutvových plavců

Odstraněno: H4: Odstraněno: na

(skupina A), kteří plavou převážně s monoploutví, ale chtěli jsme výzkum rozšířit o porovnání s jinak zaměřenými plavci. Proto jsme do měření zahrnuli skupinu vrcholových plavců, kteří v běžném tréninku neplavou s monoploutví. Jejich

Odstraněno: Na pohybu těla vpřed se výrazně podílí vztlaková složka Odstraněno: ,

trénink je převážně zaměřen na plavání u hladiny bez ploutví. Netrénují plavání

Odstraněno: vytvářená tělem plavce a ploutví. ¶

pod vodní hladinou a ani nepoužívají prodloužené ploutve - v rámci plavecké


přípravy pro rozvoj rychlosti a uvolnění kotníků používají plavci krátké ploutve.

Odstraněno: e

Tuto skupinu vrcholových plavců - reprezentantů ČR, jsme označili jako skupinu B. Poslední měřenou skupinou byli profesionální potápěči Policie ČR, kteří sice nejsou výkonnostní sportovní skupinou, ale jejich plavecká činnost se odehrává převážně pod vodou. Skupina potápěčů netrénuje s monoploutví, ale používá ke své činnosti převážně tvrdé pracovní ploutve. Někteří potápěči v tréninku nádechového potápění využívají prodloužené laminátové stereoploutve. U této

Odstraněno: rozhodli, že se Naformátováno: není zvýrazněné Odstraněno: ím Naformátováno: není zvýrazněné Naformátováno: není zvýrazněné Odstraněno: e Odstraněno: (

skupiny jsme testovali jen jedince, kteří ovládají plavecký způsob motýlek a také

Odstraněno: )

zvládají dobře techniku delfínového kopu. Potápěči nejsou sice výkonnostními

Odstraněno: ,

sportovci jako předchozí dvě skupiny, ale lze konstatovat, že jsou na ploutve

Odstraněno: e Odstraněno: ,

zvyklí a pod vodní hladinou se cítí přirozeně. Tuto skupinu jsme označili jako skupinu C.

51


Před samotným měřením jsme si pro jejich objektivitu stanovili zásady k zajištění relativně stejných podmínek. Pro zachování stejných podmínek (čelní odpor) jsme se rozhodli, že všichni testovaní sportovci poplavou u hladiny bez použití dýchací trubice a pod vodou bez využití dýchacího přístroje. Každý testovaný plavec pro všechny své rozplavby použil stejné plavecké brýle a plavky. Po startovním skoku museli sportovci stanovený úsek v délce 50 m plavat s vyvinutím maximálního úsilí na jeden nádech. Rozplavby byly stanoveny tak, že každý plavec plaval třikrát u vodní hladiny a třikrát pod vodní hladinou, a to vždy ve stanovené hloubce 1,5 m. Takto stanovená metodika spočívající v tom, že na plavce plavajícího u vodní hladiny působí jiné složky vodního odporu než na plavce pod vodou (vlnový odpor viz. H1). Ostatní stanovené zásady jsou

Odstraněno: Odstraněno: Odstraněno: viz

uvedeny v kapitole č. 3.2. - Metoda zjišťování.

Odstraněno: .

Na základě literárních poznatků jsme v kapitole 3.3 charakterizovali vodní


prostředí a jeho vliv na plavce. Pro řešení H1 bylo potřeba vzít v úvahu možnosti

Odstraněno: e

vlivů a druhů odporů vody, a to zejména působení vlnového odporu (před

Odstraněno:

plavcem, který plave u vodní hladiny se tvoří vlna a za ním se vytváří prohlubeň). Dále jsme se v kapitole 3.4. zabývali fyziologickou charakteristikou sportovce. Plavání pod vodou na nádech (volní apnoe) je závislé na mnoha faktorech, jako je vitální kapacita plic, tolerance dýchacího centra vůči hypoxii, hyperkápnie a nižší hodnoty pH krve. Pro dosažení delší doby nádechu (prodloužení trvání apnoe) lze použít volní hyperventilaci těsně před výkonem. V této souvislosti musíme zmínit, že tato technika prodloužení apnoe je účinná, ale velice nebezpečná. Pro měření testované osoby plavali jak u vodní hladiny, tak pod vodou se zadrženým dechem

Odstraněno: ,

pouze na jeden nádech, a to v úseku 50 m s maximálním úsilím. Z důvodu možné hypoxie (hrozí ztráta vědomí) byli měření plavci po dobu každé rozplavby hlídáni a po vynoření bylo nutné sledovat jejich rty - modré rty značí silný kyslíkový

Odstraněno: ,

deficit plavce. Prodloužení pobytu pod vodní hladinou ovlivňuje také tzv. diving reflex (ponořovací reflex), který cestou vagu tlumí srdeční činnost. Toto markantní snížení tepové frekvence má u savců žijících ve vodě svůj význam Odstraněno: ,

dochází tím k úspoře kyslíku.

Odstraněno:

V kapitole 3.4.2. – Funkce nervosvalová jsme se zabývali svalovou sílou

Odstraněno: í

při plavání s ploutvemi. Plavání s ploutvemi a rychlostní potápění je oproti

Odstraněno:

52

klasickému plavání silovou záležitostí. Dle literárních poznatků Pyše (1989): „Je již překonán názor plaveckých trenérů, kteří tvrdili, že kterýkoliv plavec obutý do ploutví snadno dosáhne vynikajících výsledků v plavání s ploutvemi.

Odstraněno:

V sedmdesátých letech byly v tehdejším SSSR provedeny testy, kdy přední sovětští plavci po týdenním tréninku prohrávali i s nositeli I. VT ve sportovním potápění. Podobné pokusy byly provedeny i v tehdejším NDR, kde ani přední plavci nedosáhli výrazných úspěchů“. Touto problematikou jsme se nezabývali, a proto nemůžeme tuto tezi na základě vlastních měření úplně potvrdit či vyvrátit. Pokud v našem experimentálním měření porovnáme výkony skupiny A (výkonnostních ploutvových plavců) a skupiny B (vrcholových plavců -

Odstraněno: Odstraněno: e Odstraněno: ,

reprezentantů ČR) dojdeme k závěru, že lepších výkonů dosáhla skupina A (ploutvových plavců) viz. Tab. č. 5, Tab. č. 6 a Graf č. 1. Jak jsme již uvedli

Odstraněno: viz. Odstraněno: Tab. č. 5

v kapitole 3.1. - Charakteristika cílových skupin - testovaní vrcholoví plavci


doposud neplavali s monoploutví a vzhledem k časové i finanční náročnosti


našeho výzkumu nebylo možné, aby měli vícedenní možnost specializovaného tréninku plavání s monoploutví.

Odstraněno: Tab. č. 6 Naformátováno: není zvýrazněné Odstraněno: e

Všichni ploutvoví plavci používají základní výstroj a pro plavání pod vodní

Odstraněno: ,

hladinou využívají dýchacího přístroje. Síla sportovce vložená do záběrů ploutve

Odstraněno: ý

je hlavním hnacím prvkem, který umožňuje daleko rychlejší a efektivnější

Odstraněno: ,

plavání. Ploutve využívané pro rychlostní potápění a ploutvové plavání se vyznačují větší záběrovou plochou a vyšší tuhostí listu ploutve. Pro plavání kratších úseků je vhodnější, když list ploutve je kratší a tvrdší než pro plavání vytrvalostních úseků u vodní hladiny, kde je výhodnější delší a daleko měkčí list ploutve. Na základě literatury Pyše (1992) „Plaváním nektonu a člověka s ploutvemi pod vodou“, jsme v kapitole 3.5 – Výstroj a výzbroj pro rychlostní potápění a ploutvové potápění - uvedli základní rozdíly mezi ploutví ryb, kytovců a ploutví umělou. Plavání s monoploutví má nejednodušší charakter pohybu. V podstatě se technika plavání u vodní hladiny neliší od plavecké techniky pod vodou. Optimální technika pohybu jak při plavání u hladiny, tak pod vodou se vyznačuje pravidelnou křivkou, kterou tvoří pohyb hlezenního kloubu plavce. Rozdíl

53

Odstraněno: ,

spočívá v tom, že sportovec, který plave u hladiny zaměřuje svalové úsilí víc na kop směrem dolů a jen silový impuls při zahájení kopu nahoru (H2). U sportovce plavajícího pod vodou je jeho úsilí rovnoměrněji rozděleno na vzestupnou a sestupnou část kopu (H3). Sportovec plavající pod vodou bude tedy rychlejší oproti sportovci plavajícímu u hladiny, a to z důvodu rovnoměrněji rozděleného svalového úsilí pro obě záběrové fáze (tedy pro vzestupnou část

Odstraněno: plavajícího Odstraněno: rozdělenému Odstraněno: svalovému

kopu, kde v případě plavání pod vodou nehrozí vynoření ploutve nad hladinu). V kapitole č. 4 - Zpracování výsledků - jsme naměřené hodnoty sportovců porovnali a zaznamenali formou tabulek a grafů. Nejprve jsme zpracovali nejlepší výkony testovaných sportovců ze všech rozplaveb jak pro výkony u vodní hladiny, tak pod ní. Dále jsme zprůměrovali naměřené časy ze všech rozplaveb

Odstraněno: , Odstraněno: e Odstraněno: ň

a uvedli jejich rozdíly (u hladiny i pod hladinou). Svým pokusem jsme ověřili teorii, že plavání s monoploutví pod vodní hladinou je rychlejší než plavání u hladiny. Závěrem můžeme říci, že všechny vybrané testované skupiny potvrdily námi stanovené hypotézy. Myslíme si, že tato práce, s ohledem na její náročnost a smysluplnost, může přinést v oblasti výzkumu i běžné praxe další možnosti navazující na tento výzkum a může být do budoucna použita jako doplnění již stávajících výzkumů a teorií uvedených autorů. Při měření jsme zpočátku využívali podvodní

Odstraněno:

videokameru, ale z důvodů časového zatížení všech zúčastněných, technické náročnosti a v neposlední řadě i finanční nákladnosti jsme se nedostali k výzkumu velmi zajímavého doplňujícího tématu, a to k měření dvojnásobné amplitudy kmitu kotníku. Při tomto výzkumu by bylo zapotřebí použití videotechniky schopné snímání záběrů pod vodou, ze kterých by bylo možné vyhodnotit plaveckou techniku každého testovaného plavce, a tím tak dojít k přesným a poučným výsledkům pro další možný výzkum. Dále lze doporučit pro přesnější měření využití elektronického dotykového zařízení.

54

Odstraněno: atd

RESUMÉ Tato práce je založená na experimentálním měření a porovnání rychlosti plavce

Odstraněno: zaměřená Odstraněno: v

plavajícího s monoploutví u vodní hladiny a pod vodní hladinou. Cílem této práce bylo potvrzení stanovených hypotéz, tedy zjištění, zda plavání pod vodní hladinou je rychlejší oproti plavání u vodní hladiny. Pro objektivitu tohoto výzkumu byly vybrány tři různé skupiny plavců:

Odstraněno: jsem Odstraněno: al

výkonnostní ploutvoví plavci, vrcholoví plavci (reprezentanti ČR) a profesionální

Odstraněno: é

potápěči. Všechny pokusy byly provedeny startovním skokem z bloku a plavci

Odstraněno: e

plavali měřený úsek v délce 50 m s monoploutví maximální rychlostí u i pod

Odstraněno: é Odstraněno: e

vodní hladinou. Pro zachování stejných podmínek (čelní odpor) bylo rozhodnuto,

Odstraněno: y

že všichni testovaní sportovci poplavou u hladiny bez použití dýchací trubice

Odstraněno: e Odstraněno: jsem se rozhodl

a pod vodou bez využití dýchacího přístroje. Pro plavání u vodní hladiny bylo po startovním skoku povoleno plavat pod vodou do vzdálenosti 15 m (vynoření hlavy). Pro plavání pod vodou byla hloubka ponoru v průběhu celé plavané délky stanovena na 1,5 m. Výsledky plavání RP a PP na úseku 50 m ukázaly, že u všech testovaných sportovců je plavání pod vodní hladinou jednoznačně rychlejší než jejich výkony

Odstraněno: ,

u vodní hladiny. Závěrem můžeme říci, že všechny vybrané testované osoby potvrdily stanovené hypotézy a v průměru plavaly na 50 m pod vodní hladinou o 2,14 s rychleji než u vodní hladiny.

55

Odstraněno: i Odstraněno: i

Naformátováno: R1, Doleva

RESUME This bachelor´s essay is aimed at experimental measurement in the field of speed comparison of the monofin swimmer swimming on the surface and under the water. Goal of this essay is to prove proclaimed theories, ergo assumption, that swimming under the water is faster than on the surface. For to keep this experimental research in full objectivity, I have picked up three different groups of swimmers:

group of competition fin swimmers,

representatives of the Czech republic and Professional divers. All of the experiments have been started with a jump from starting platform, followed by swimming 50 meters with monofin at maximum speed. Either on the surface or under the water. For keeping same exact conditions for all swimmers, no snorkel or scuba apparatus have been allowed during experiments. For swimming on the surface was allowed to swim only first 15 m under the surface. For swimming under the water was the maximum swimming depth set to 1,5 m. Results of the experiments proved, that on the measured area of 50 m, all of the swimmers have been swimming faster under the water than on the surface. At the end, we can safely say, that all of the tested personnel acknowledged my theory, that swimming under the water is faster than swimming on the surface. Average time difference between those two stiles of swimming was 2,14 sec on 50 meters.

56

Naformátováno: Styl4

ZKRATKY ABC m/s ATP CP mm Hg MPa kPa m s pH PCO2 PO2 PP PR AP VT VZ

základní potápěčská výstroj (dýchací trubice, maska, ploutve) metr za sekundu adenosintrifosfát kreatinfosfát jednotka tlaku jednotka tlaku - megapascal (1MPa = 1 000 000 Pa /paskal/) jednotka tlaku – kilopascal (1kPa = 1 000 Pa /paskal/) délka (metr) čas (sekunda) veličina – koncentrace vodíkových iontů v roztoku (krvi) parciální tlak oxidu uhličitého parciální tlak kyslíku plavání u vodní hladiny s ploutvemi plavání pod vodní hladinou plavání pod vodní hladinou na nádech výkonnostní třída volný způsob

57

Naformátováno: Polština Naformátováno: Polština

Naformátováno: Čeština, není zvýrazněné Naformátováno: R1 Naformátováno: Čeština

SEZNAM LITERATURY: 1. BIČ, C. – TOMÁŠEK, Z. Fyzika pro potápěče. 1. vyd. ÚV Svazu ve spolupráci s armádou, 1984. 160 s. 2. DOBEŠ, D. Přístrojové potápění. 1. vyd. Brno: nakladatelství CP Books, a.s, 2005. 172 s. ISBN 80-251-0700-0.

Odstraněno: ¶

3. HAVELKA, B. Poškození kloubů při plavání s ploutvemi. In Zdravotní problematika branných sportů. Sborník souhrnů předepsaných příspěvků XXII celostátní tělovýchovně lékařské dny, Brno 14. – 16. 5. s. 57 – 58. 4. KRYL, L. et al. Změna tepové frekvence při podráždění chladem. In Zdravotní problematika branných sportů. Sborník souhrnů předepsaných příspěvků XXII celostátní tělovýchovně lékařské dny, Brno 14. – 16. 5. s. 51 – 52. 5. KUKLETA, M. et al. Potápění očima lékaře. 1. vyd. Praha: nakladatelství Naše vojsko, 1972. 108 s. ISBN 28-031-72

Naformátováno: Písmo: není Kurzíva



Odstraněno: ¶

6. MOTYČKA, J. et al. Teorie plaveckých sportů. 1. vyd. Brno: Masarykova Univerzita, 2001. 202 s. ISBN 80-210-2711-8. 7. MOTYČKA, J. Teorie a didaktika plavání. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1991. 92 s. ISBN 80-210-0286-7. 8. PYŠ, J. et al. Plavání s ploutvemi a rychlostní plavání pod vodou. Ilustrace Vondrouš, M. 1. vyd. Praha: ČO ČSTV Sportpropag, 1989. 126 s. ISBN 80-7062-145-1. 9. PYŠ, J. Plavání nektonu a člověka s ploutvemi pod vodou. Praha: 1992. 143 s. Kandidátská disertační práce na Fakultě tělesní výchovy a sportu Univerzity Karlovy na katedře anatomie a biomechaniky. Vedoucí disertační práce Jaroslav Motyčka. 10. ROKYTKA, R. et al. Fyziologie. 1. vyd. Praha: nakladatelství ISV, 200. 359 s. ISBN 80-85866-45-5. 11. SILBERNAGL, S. – DESPOPOULOS. A. Atlas fyziologie člověka. Přeložila Eliana Trávničková et al. 6. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s. 2004. 448 s. ISBN 80-247-0630-X 12. VRBOVSKÝ, V. et al. Potápění s přístrojem. 1. vyd. Praha: Svaz potápěčů České republiky, 196 s.

58





SEZNAM TABULEK Tab. č. 1: Měrná tepelná vodivost prostředí W . m-1 . °C-1 (Motyčka, 2001, str. 26) ....................................................................................................................... 20 Tab. č. 2: Hodnoty osmotických tlaků (Bič, Tomášek, 1984, str. 44). ................. 21 Tab. č. 3: Trvání apnoe v závislosti na nádechu plic ............................................ 23 Tab. č. 4: Trvání apnoe v klidu a při svalové práci............................................... 23 Tab. č. 5: Nejlepší výsledky testovaných plavců u vodní hladiny (PP)................ 46 Tab. č. 6: Nejlepší výsledky testovaných plavců pod vodní hladinou RP (AP) ... 47 Tab. č. 7: Průměrné časy všech rozplaveb jednotlivých plavců PP a RP (AP) a jejich rozdíly........................................................................................ 48 Tab. č. 8: Průměrné časy rozdílu PP a RP (AP) u testovaných skupin. ................ 49

Naformátováno: Odsazení: Vlevo: 0 cm, Předsazení: 1,59 cm Odstraněno: Tab. č. 1: Měrná tepelná vodivost prostředí W . m-1 . °C-1 (Motyčka, 2001, s.26) 20¶ Tab. č. 2: Hodnoty osmotických tlaků (Bič, Tomášek, 1984, str. 44). 21¶ Tab. č. 3: Trvání apnoe v závislosti na nádechu plic 23¶ Tab. č. 4: Trvání apnoe v klidu a při svalové práci 23¶ Tab. č. 5: Nejlepší výsledky testovaných plavců u vodní hladiny (PP) 46¶ Tab. č. 6: Nejlepší výsledky testovaných plavců pod vodní hladinou RP (AP) 46¶ Tab. č. 7: Průměrné časy všech rozplaveb jednotlivých plavců PP a RP (AP) a jejich rozdíly 48¶ Tab. č. 8: Průměrné časy rozdílu PP a RP (AP) u testovaných skupin 49¶

59


SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. č. 1: Hydrostatický paradoxon. ..................................................................... 14 Obr. č. 2: Odpor těles různého tvaru při rychlostech proudění (Engerechts 1980) (Převzato Pyšem 1992). ................................................................................ 16 Obr. č. 3: Lom světelných paprsků při použití potápěčské masky (Dobeš, 2005, str. 93). .......................................................................................................... 19 Obr. č. 4: Zpomalení srdeční frekvence u člověka, některých savců, tučňáka a kytovců po ponoření do vody (Motyčka, 2001)............................................ 25 Obr. č. 5: Požadované rozměry pro monoploutev. ............................................... 30 Obr. č. 6: Průhyb ploutve, A – umělá ploutev z homogenního materiálu, B – rybí ploutev (Pyš, 1989, str. 57). .......................................................................... 31 Obr. č. 7: Tvar ocasní ploutve ryb, a – pomalých, b – středně rychlých, c rychlých (Pyš 1989, str. 5, 1992, str. 82). ..................................................... 31 Obr. č. 8: Potápěčské brýle s děleným(a) a neděleným (b) zorníkem (Dobeš, 2005, str. 110).................................................................................. 34 Obr. č. 9: Pístový nevyvážený první stupeň (Dobeš, 2005, str. 129).................... 35 Obr. č. 10: Dráha konce těla a – delfína, b – kotníku plavce s monoploutví (Pyš, 1989, str. 65). ....................................................................................... 36 Obr. č. 11: Optimální dráha kotníku při plavání s ploutvemi. (A Dvojnásobná amplituda kmitu, I délka amplitudy, a-c vzestupná část amplitudy, b-c sestupná část amplitudy, c vrchol amplitudy) (Pyš 1989, str. 66). ............... 37 Obr. č. 12: Graf závislosti rychlosti a frekvence plavání s monoploutví/ zjišťování optimální frekvence kopu monoploutve k trénovanosti sportovce (Pyš, 1989, str. 65). ....................................................................................... 37 Obr. č. 13: Rychlostní plavání u hladiny – dráha kotníku, silový impuls(a-c vzestupná část, b-c sestupná část, c vrchol) (Pyš, 1989, str. 67)................... 38 Obr. č. 14: Rychlostní plavání pod vodou – dráha kotníku, silový impuls( a-c vzestupná část, b-c sestupná část, c vrchol) (Pyš, 1989, str. 67)................... 38 Obr. č. 15: Technika plavání s monoploutví – delfínový kop (Pyš, 1989, str. 72 75). ................................................................................................................ 40 Obr. č. 16: Chybná technika plavání s monoploutví při záběru směrem dolů – krčení kolen. Porovnejte s Obr. č. 17 (Pyš, 1989, str. 97). ........................... 43 Obr. č. 17: Plavání s monoploutví chybnou technikou – dráha kotníku. A) dvojnásobná amplituda kmitu kotníku, I) délka amplitudy, a-c) vzestupná část dráhy, b-c) sestupná část dráhy, c) vrchol dráhy, d) chybná fáze záběru. Srovnejte s Obr.č. 16 (Pyš, 1989, str. 67). .................................................... 43 Obr. č. 18: Chybná technika plavání – pohyb ploutve na vodní hladině. ............. 44

60

Odstraněno: Obr. č. 1: Hydrostatický paradoxon. ¶ Obr. č. 2: Odpor těles různého tvaru při rychlostech proudění (Engerechts 1980) (Převzato Pyšem 1992). ¶ Obr. č. 3: Lom světelných paprsků při použití potápěčské masky (Dobeš, 2005, str. 93). ¶ Obr. č. 4: Zpomalení srdeční frekvence u člověka, některých savců, tučňáka a kytovců po ponoření do vody (Motyčka, 2001). ¶ Obr. č. 5: ¶ Obr. č. 6: Průhyb ploutve, A – umělá ploutev z homogenního materiálu, B – rybí ploutev (Pyš, 1989, str. 57). ¶ Obr. č. 7: Tvar ocasní ploutve ryb, a – pomalých, b – středně rychlých, c - rychlých (Pyš 1989, str. 5, 1992, str. 82). ¶ Obr. č. 8: Potápěčské brýle s děleným(a) a neděleným (b) zorníkem (Dobeš, 2005, str. 110). ¶ Obr. č. 9: Pístový nevyvážený první stupeň (Dobeš, 2005, str. 129). ¶ Obr. č. 10: Dráha konce těla a – delfína, b – kotníku plavce s monoploutví (Pyš, 1989, str. 65). ¶ Obr. č. 11: Optimální dráha kotníku při plavání s ploutvemi. (A Dvojnásobná amplituda kmitu, I délka amplitudy, a-c vzestupná část amplitudy, b-c sestupná část amplitudy, c vrchol amplitudy) (Pyš 1989, str. 66). ¶ Obr. č. 12: Graf závislosti rychlosti a frekvence plavání s monoploutví/ zjišťování optimální frekvence kopu monoploutve k trénovanosti sportovce (Pyš, 1989, str. 65).... ¶[3] Odstraněno: Obr. č. 1: Hydrostatický paradoxon. 14¶ Obr. č. 2: Odpor těles různého tvaru při rychlostech proudění (Engerechts 1980) (Převzato Pyšem 1992) 16¶ Obr. č. 3: Lom světelných paprsků při použití pot. masky (Dobeš, 2005, str. 93). 19¶ Obr. č. 4: Zpomalení srdeční frekvence u člověka, některých savců, tučňáka a kytovců po ponoření do vody (Motyčka, 2001). 25¶ Obr. č. 5: 30¶ Obr. č. 6: Průhyb ploutve, A – umělá ploutev z homogenního materiálu, B – rybí ploutev (Pyš, 1989, str. 57). 31¶ Obr. č. 7: Tvar ocasní ploutve ryb, a – pomalých, b – středně rychlých, c - rychlých (Pyš 1989, str. 5, 1992, str. 82). 31¶ ... [4]


SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1: Nejlepší výsledky testovaných plavců (PP a RP(AP) 50 m) ................ 47 Graf č. 2: Rozdíly časů PP – RP (tabulka č.7) ...................................................... 48 Graf č. 3: Průměrné hodnoty rozdílů časů plavání skupin u vodní hladiny a pod vodou. ........................................................................................... 49

Naformátováno: Odsazení: Vlevo: 0 cm, Předsazení: 1,59 cm Odstraněno: Graf č. 1: Nejlepší výsledky testovaných plavců (PP a RP(AP) 50 m) 47¶ Graf č. 2: Rozdíly časů PP – RP (tabulka č.7) 48¶ Graf č. 3: Průměrné hodnoty rozdílů časů plavání skupin u vodní hladiny a pod vodou 49¶

61

PŘÍLOHY

62

63

64

65

66

67

Odstraněno:

68

Konec stránky

69

70

71

Stránka 5: [1] Odstraněno

Marek

19.4.2007 21:26:00

ÚVOD ....................................................................................................................... 1.

ROZBOR LITERATURY..............................................................................

2.

CÍLE, PRACOVNÍ HYPOTÉZY A ÚKOLY PRÁCE................................ 2.1. 2.2. 2.3.

3.

CÍL PRÁCE ..................................................................................................................... PRACOVNÍ HYPOTÉZY ............................................................................................... ÚKOLY PRÁCE..............................................................................................................

METODIKA .................................................................................................... 3.1. CHARAKTERISTIKA CÍLOVÝCH SKUPIN ............................................................... 3.1.1. Skupina A – výkonnostní ploutvoví plavci ................................................................. 3.1.2. Skupina B – vrcholoví plavci ..................................................................................... 3.1.3. Skupina C – profesionální potápěči............................................................................. 3.2. METODA ZJIŠŤOVÁNÍ................................................................................................. 3.3. CHARAKTERISTIKA VODNÍHO PROSTŘEDÍ A JEHO VLIVU NA PLAVCE ....... 3.3.1. Hydrostatický tlak ....................................................................................................... 3.3.2. Hydrostatický paradoxon ............................................................................................ 3.3.3. Vztlak vody ................................................................................................................. 3.3.4. Hydrodynamika plavání .............................................................................................. 3.3.4.1.

Odpor vody.....................................................................................................................

3.3.5. Vidění pod vodou........................................................................................................ 3.3.6. Přenos tepla ve vodě.................................................................................................... 3.3.7. Osmóza........................................................................................................................ 3.4. FYZIOLOGICKÁ CHARAKTERISTIKA...................................................................... 3.4.1. Plavání a potápění na nádech ...................................................................................... 3.4.1.1. Faktory limitující trvání apnoe....................................................................................... 3.4.1.2. Volní apnoe (zadržení dechu) ......................................................................................... 3.4.1.3. Hyperventilace Hg – jde v textu a výšku rtuťového sloupce – možná vysvětlit, máš jen číslo a Hg, z toho není zřejmé, že se tak měří tlak ................................................................................................. 3.4.1.4. Působení chladu na tepovou frekvenci ...........................................................................

3.4.2.

Funkce nervosvalová...................................................................................................

3.4.2.1. 3.4.2.2.

Svalová síla při plavání .................................................................................................. Poškození kloubů při plavání s ploutvemi ......................................................................

3.4.3. Energetické zdroje....................................................................................................... 3.5. VÝSTROJ A VÝZBROJ PRO RYCHLOSTNÍ POTÁPĚNÍ A PLOUTVOVÉ PLAVÁNÍ 3.5.1. Ploutve ........................................................................................................................ 3.5.1.1. 3.5.1.2. 3.5.1.3.

3.5.2.

Dýchací trubice ...........................................................................................................

3.5.2.1. 3.5.2.2.

3.5.3.

Botka .............................................................................................................................. Tvar listu ploutve............................................................................................................ Materiál.......................................................................................................................... Čelenka........................................................................................................................... Dýchací trubice ..............................................................................................................

Potápěčská maska........................................................................................................

3.5.3.1. 3.5.3.2. 3.5.3.3. 3.5.3.4.

Lícnice ............................................................................................................................ Rám ................................................................................................................................ Zorník ............................................................................................................................. Upínací pásek.................................................................................................................

3.5.4. Plavecké brýle ............................................................................................................. 3.5.5. Skřipec ........................................................................................................................ 3.5.6. Plavky.......................................................................................................................... 3.5.7. Dýchací přístroj........................................................................................................... 3.6. TECHNIKA PLAVÁNÍ S MONOPLOUTVÍ ................................................................. 3.6.1. Hlavní znaky optimální techniky plavání s monoploutví ............................................ 3.6.2. Metodika nácviku........................................................................................................ 3.6.2.1.

3.7.

4.

Metodika plavání s ploutvemi.........................................................................................

CHYBY PŘI NÁCVIKU SPRÁVNÉ TECHNIKY PLAVÁNÍ S MONOPLOUTVÍ .....

ZPRACOVÁNÍ VÝSLEDKŮ......................................................................... 4.1.

SROVNÁNÍ NAMĚŘENÝCH HODNOT ......................................................................

4.2.

5.

VYHODNOCENÍ STANOVENÝCH HYPOTÉZ ......................................................50

ZÁVĚR......................................................................................................... 51

RESUMÉ.............................................................................................................. 55 ZKRATKY........................................................................................................... 56 SEZNAM LITERATURY:................................................................................. 57 SEZNAM TABULEK ......................................................................................... 58 SEZNAM OBRÁZKŮ......................................................................................... 59 SEZNAM GRAFŮ............................................................................................... 60 PŘÍLOHY ............................................................................................................ 61 Stránka 5: [2] Odstraněno

Marek

19.4.2007 21:26:00

ÚVOD ..................................................................................................................... 6 1.

ROZBOR LITERATURY............................................................................ 7

2.

CÍLE, PRACOVNÍ HYPOTÉZY A ÚKOLY PRÁCE.............................. 9 2.1. 2.2. 2.3.

3.

CÍL PRÁCE ...................................................................................................................9 HYPOTÉZY ..................................................................................................................9 ÚKOLY PRÁCE............................................................................................................9

METODIKA ................................................................................................ 10 3.1. CHARAKTERISTIKA CÍLOVÝCH SKUPIN ...........................................................10 3.1.1. Skupina A – výkonnostní ploutvoví plavci ............................................................. 11 3.1.2. Skupina B – vrcholoví plavci ................................................................................. 11 3.1.3. Skupina C – profesionální potápěči......................................................................... 11 3.2. METODA ZJIŠŤOVÁNÍ.............................................................................................12 3.3. CHARAKTERISTIKA VODNÍHO PROSTŘEDÍ A JEHO VLIVU NA PLAVCE ...13 3.3.1. Hydrostatický tlak ................................................................................................... 13 3.3.2. Hydrostatický paradoxon ........................................................................................ 13 3.3.3. Vztlak vody ............................................................................................................. 14 3.3.4. Hydrodynamika plavání .......................................................................................... 14 3.3.4.1.

Odpor vody................................................................................................................. 15

3.3.5. Vidění pod vodou.................................................................................................... 18 3.3.6. Přenos tepla ve vodě................................................................................................ 19 3.3.7. Osmóza.................................................................................................................... 20 3.4. FYZIOLOGICKÁ CHARAKTERISTIKA..................................................................22 3.4.1. Plavání a potápění na nádech .................................................................................. 22 3.4.1.1. Faktory limitující trvání apnoe................................................................................... 22 3.4.1.2. Volní apnoe (zadržení dechu) ..................................................................................... 22 3.4.1.3. Hyperventilace Hg – jde v textu a výšku rtuťového sloupce – možná vysvětlit, máš jen číslo a Hg, z toho není zřejmé, že se tak měří tlak ............................................................................................. 24 3.4.1.4. Působení chladu na tepovou frekvenci ....................................................................... 24

3.4.2.

Funkce nervosvalová............................................................................................... 26

3.4.2.1. 3.4.2.2.

Svalová síla při plavání .............................................................................................. 26 Poškození kloubů při plavání s ploutvemi .................................................................. 27

3.4.3. Energetické zdroje................................................................................................... 27 3.5. VÝSTROJ A VÝZBROJ PRO RYCHLOSTNÍ POTÁPĚNÍ A PLOUTVOVÉ PLAVÁNÍ28 3.5.1. Ploutve .................................................................................................................... 28 3.5.1.1. 3.5.1.2. 3.5.1.3.

3.5.2.

Dýchací trubice ....................................................................................................... 32

3.5.2.1. 3.5.2.2.

3.5.3.

Botka .......................................................................................................................... 29 Tvar listu ploutve........................................................................................................ 29 Materiál...................................................................................................................... 32 Čelenka....................................................................................................................... 32 Dýchací trubice .......................................................................................................... 32

Potápěčská maska.................................................................................................... 33

3.5.3.1. 3.5.3.2. 3.5.3.3. 3.5.3.4.

Lícnice ........................................................................................................................ 33 Rám ............................................................................................................................ 33 Zorník ......................................................................................................................... 33 Upínací pásek............................................................................................................. 34

3.5.4. Plavecké brýle ......................................................................................................... 34 3.5.5. Skřipec .................................................................................................................... 34 3.5.6. Plavky...................................................................................................................... 34 3.5.7. Dýchací přístroj....................................................................................................... 35 3.6. TECHNIKA PLAVÁNÍ S MONOPLOUTVÍ .............................................................36 3.6.1. Hlavní znaky optimální techniky plavání s monoploutví ........................................ 39 3.6.2. Metodika nácviku.................................................................................................... 40 3.6.2.1. Metodika plavání s ploutvemi u všech bodů dej stejnou formu, jednou je to v 1.osobě množného č., pak ve 3. osobě jednot. č. atd….. ............................................................................................................ 41

3.7.

4.

ZPRACOVÁNÍ VÝSLEDKŮ..................................................................... 45 4.1. 4.2.

5.

CHYBY PŘI NÁCVIKU SPRÁVNÉ TECHNIKY PLAVÁNÍ S MONOPLOUTVÍ .42

SROVNÁNÍ NAMĚŘENÝCH HODNOT ..................................................................45 VYHODNOCENÍ STANOVENÝCH HYPOTÉZ ......................................................50

ZÁVĚR......................................................................................................... 51

RESUMÉ.............................................................................................................. 55 ZKRATKY........................................................................................................... 56 SEZNAM TABULEK ......................................................................................... 58 SEZNAM OBRÁZKŮ......................................................................................... 59 SEZNAM GRAFŮ............................................................................................... 60 PŘÍLOHY ............................................................................................................ 61 Stránka 60: [3] Odstraněno

Marek

19.4.2007 20:18:00

Obr. č. 1: Hydrostatický paradoxon. ......................................................................... Obr. č. 2: Odpor těles různého tvaru při rychlostech proudění (Engerechts 1980) (Převzato Pyšem 1992)...................................................................................................... Obr. č. 3: Lom světelných paprsků při použití potápěčské masky (Dobeš, 2005, str. 93). Obr. č. 4: Zpomalení srdeční frekvence u člověka, některých savců, tučňáka a kytovců po ponoření do vody (Motyčka, 2001)................................................................... Obr. č. 5:.................................................................................................................... Obr. č. 6: Průhyb ploutve, A – umělá ploutev z homogenního materiálu, B – rybí ploutev (Pyš, 1989, str. 57). ........................................................................................... Obr. č. 7: Tvar ocasní ploutve ryb, a – pomalých, b – středně rychlých, c - rychlých (Pyš 1989, str. 5, 1992, str. 82). ........................................................................ Obr. č. 8: Potápěčské brýle s děleným(a) a neděleným (b) zorníkem (Dobeš, 2005, str. 110). ........................................................................................................................... Obr. č. 9: Pístový nevyvážený první stupeň (Dobeš, 2005, str. 129)........................ Obr. č. 10: Dráha konce těla a – delfína, b – kotníku plavce s monoploutví (Pyš, 1989, str. 65)...................................................................................................................... Obr. č. 11: Optimální dráha kotníku při plavání s ploutvemi. (A Dvojnásobná amplituda kmitu, I délka amplitudy, a-c vzestupná část amplitudy, b-c sestupná část amplitudy, c vrchol amplitudy) (Pyš 1989, str. 66)................................................................ Obr. č. 12: Graf závislosti rychlosti a frekvence plavání s monoploutví/ zjišťování optimální frekvence kopu monoploutve k trénovanosti sportovce (Pyš, 1989, str. 65). ... Obr. č. 13: Rychlostní plavání u hladiny – dráha kotníku, silový impuls(a-c vzestupná část, bc sestupná část, c vrchol) (Pyš, 1989, str. 67). ..................................................

Obr. č. 14: Rychlostní plavání pod vodou – dráha kotníku, silový impuls( a-c vzestupná část, b-c sestupná část, c vrchol) (Pyš, 1989, str. 67). ............................................... Obr. č. 15: Technika plavání s monoploutví – delfínový kop (Pyš, 1989, str. 72 - 75). Obr. č. 16: Chybná technika plavání s monoploutví při záběru směrem dolů – krčení kolen. Porovnejte s obr. č. 17 (Pyš, 1989, str. 97). ...................................................... Obr. č. 17: Plavání s monoploutví chybnou technikou – dráha kotníku. A) dvojnásobná amplituda kmitu kotníku, I) délka amplitudy, a-c) vzestupná část dráhy, b-c) sestupná část dráhy, c) vrchol dráhy, d) chybná fáze záběru. Srovnejte s obr.č. 16 (Pyš, 1989, str. 67)...................................................................................................................... Obr. č. 18: Chybná technika plavání – pohyb ploutve na vodní hladině. ................. Stránka 60: [4] Odstraněno

Marek

19.4.2007 21:25:00

Obr. č. 1: Hydrostatický paradoxon. ..................................................................... 14 Obr. č. 2: Odpor těles různého tvaru při rychlostech proudění (Engerechts 1980) (Převzato Pyšem 1992).................................................................................................. 16 Obr. č. 3: Lom světelných paprsků při použití pot. masky (Dobeš, 2005, str. 93).19 Obr. č. 4: Zpomalení srdeční frekvence u člověka, některých savců, tučňáka a kytovců po ponoření do vody (Motyčka, 2001)............................................................... 25 Obr. č. 5: ............................................................................................................... 30 Obr. č. 6: Průhyb ploutve, A – umělá ploutev z homogenního materiálu, B – rybí ploutev (Pyš, 1989, str. 57). ....................................................................................... 31 Obr. č. 7: Tvar ocasní ploutve ryb, a – pomalých, b – středně rychlých, c - rychlých (Pyš 1989, str. 5, 1992, str. 82). .................................................................... 31 Obr. č. 8: Potápěčské brýle s děleným(a) a neděleným (b) zorníkem (Dobeš, 2005, str. 110). ....................................................................................................................... 34 Obr. č. 9: Pístový nevyvážený první stupeň (Dobeš, 2005, str. 129).................... 35 Obr. č. 10: Dráha konce těla a – delfína, b – kotníku plavce s monoploutví (Pyš, 1989, str. 65).................................................................................................................. 36 Obr. č. 11: Optimální dráha kotníku při plavání s ploutvem.(A Dvojnásobná amplituda kmitu, I délka amplitudy, a-c vzestupná část amplitudy, b-c sestupná část amplitudy, c vrchol amplitudy) (Pyš 1989, str. 66)....................................................................... 37 Obr. č. 12: Graf závislosti rychlosti a frekvence plavání s monoploutví/ zjišťování optimální frekvence kopu monoploutve k trénovanosti sportovce (Pyš, 1989, str. 65). 37 Obr. č. 13: Rychlostní plavání u hladiny – dráha kotníku, silový impuls(a-c vzestupná část, bc sestupná část, c vrchol) (Pyš, 1989, str. 67). .............................................. 38 Obr. č. 14: Rychlostní plavání pod vodou – dráha kotníku, silový impuls( a-c vzestupná část, b-c sestupná část, c vrchol) (Pyš, 1989, str. 67). ........................................... 38 Obr. č. 15: Technika plavání s monoploutví – delfínový kop (Pyš, 1989, str. 72 - 75). 40 Obr. č. 16: Chybná technika plavání s monoploutví při záběru směrem dolů – krčení kolen. Porovnejte s obr. č. 17 (Pyš, 1989, str. 97). .................................................. 43 Obr. č. 17: Plavání s monoploutví chybnou technikou – dráha kotníku. A) dvojnásobná amplituda kmitu kotníku, I) délka amplitudy, a-c) vzestupná část dráhy, b-c) sestupná část dráhy, c) vrchol dráhy, d) chybná fáze záběru. Srovnejte s obr.č. 16 (Pyš, 1989, str. 67).................................................................................................................. 43 Obr. č. 18: Chybná technika plavání – pohyb ploutve na vodní hladině. ............. 44

Porovnání rychlostí plavání s monoploutví u hladiny a pod hladinou

Recommend Documents