Populární hudba: průmysl, média, společnost JAMU, JS 2016
Hudební průmysl – základní oblasti • • • •
koncerty, hudební divadla a jiná představení výroba a prodej zvukových nahrávek správa autorských a příbuzných práv u skladeb a nahrávek výroba a distribuce hudebních nástrojů, nahrávacích zařízení a ozvučné aparatury • hudební výchova a vzdělávání
(Dane, Feist, Laing 1996)
Hudební průmysl – periodizace 1. 2. 3. 4.
Notový zápis (od 9. stol.) Tištěný notový zápis (od 15. stol.) Zvukové nahrávky (od 19. stol.) Šíření hudby po zvukových vlnách (počátek 20. stol.)
(Saabe 1998)
Hudební průmysl před nahrávkami 1. Masově produkované hudebniny (sheet music) 2. Tovární výroba hudebních nástrojů 3. Zformování koncertního průmyslu (vaudeville či music halls)
Hudební průmysl - charakteristika • • • • • • • • •
hudba jako nejosobnější a nejpřístupnější forma zábavy v HP lze podnikat relativně s méně lidmi a menším kapitálem období konjunktury střídají období recese či krize (po r. 1929, 1979) podobu HP výrazně formoval vývoj v USA, strukturně i konzumně prodej nahrávek v USA rostl: 75 mil (1929), 500 mil (1959), 4 mld (1979) podíl USA na globálním trhu však kontinuálně klesá (dříve i 30 %) za vzestupem HP stojí právně vymahatelná ochrana duševního vlastnictví zájmy v HP reprezentují svazy, cechy, asociace atd. různých aktérů na konci 20. století jen cca 10 % nahrávek ziskových Vogel 2001
Širší hudební průmysl 2005-2010 (zdroj: The Sky Is Rising Report)
Širší hudební průmysl 2010
(suma: 168 mld. USD, graf: www.digitalmusicnews.com)
Hudební průmysl: pre-computerová situace • hudební průmysl centrován kolem nahrávacích společností a prodeje nosičů • hudba jedním z nejsilnějších kulturních průmyslů • odvětví kontrolováno tzv. Big 5 korporacemi = oligopol • nákladné studio jako vstupenka ke slávě a ziskům • nahrávací smlouvy na více let • obrovské investice do superstars : M. Jackson 890 mil. USD + 42%, Madonna 700 mil., Prince 100 mil., R.E.M 90 mil atd. • hierarchická struktura • hlavní nákupní síla mladší publika • hudba zároveň slouží jako stimulant spotřeby (Steven Miles 1998) • hudba musí zapadat do životního stylu, jinak bude odmítnuta
Globální prodej hudebních nosičů 1970-2001 (zdroj: IFPI)
Globální prodej hudebních nosičů 2014 (zdroj: IFPI)
• • • • • • • • •
tržby za 15 miliard USD (rok předtím stejně) 46 % fyzické nosiče, 46 % digitální příjmy, 6 % provozovací práva (rádio, TV, stream, koncert) a 2 % synchronizační práva (film, TV reklama, videohry…) tažen prodejem digitální hudby (meziročně + 7 %) provozovací práva meziročně vzrostla o 8 % roste podíl lokálních umělců (Francie, Německo, Japonsko) downloadovací a předplatitelské služby už ve více než 100 zemích na A&R a marketing ročně 4,3 mld. US ještě v roce 2005 však vykazoval tržby přes 33 miliard dolarů trendem budoucnosti se jeví spíše než placený downloading placený streaming
Global top recording artists 2015
Global top selling albums of 2015
Global singles chart of 2015
Global top selling albums of 2014 Artist
Title
Total Sales (m)
1
Various Artists
Frozen
10.0
2
Taylor Swift
1989
6.0
3
Ed Sheeran
x
4.4
4
Coldplay
Ghost Stories
3.7
5
Sam Smith
In The Lonely Hour
3.5
6
One Direction
Four
3.2
7
AC/DC
Rock or Bust
2.7
8
Various Artists
Guardians of the Galaxy: Awesome Mix Vol 1
2.5
9
Pink Floyd
The Endless River
2.5
10
Lorde
Pure Heroine
2.0
(Source IFPI)
Global top selling digital singles of 2014
1
Artist
Title
Total Sales (m)
Pharrell Williams
Happy
13.9
13.9m Sales of Pharrell's Happy 2
Katy Perry feat Juicy J
Dark Horse
13.2
3
John Legend
All of Me
12.3
4
Meghan Trainor
All About That Bass
11.0
5
Idina Menzel
Let It Go
10.9
6
Pitbull feat Ke$ha
Timber
9.6
7
Iggy Azalea feat Charli XCX
Fancy
9.1
8
Ariana Grande feat Iggy Azalea
Problem
9.0
9
MAGIC!
Rude
8.6
10
Enrique Iglesias feat. Sean Paul, Descemer Bruno, Gente De Zona
Bailando
8.0
(Source IFPI)
Global top selling albums of 2013 ARTIST
TITLE
TOTAL SALES (M)
1
One Direction
Midnight Memories
4.0
2
Eminem
The Marshall Mathers LP2
3.8
3
Justin Timberlake
The 20/20 Experience
3.6
4
Bruno Mars
Unorthodox Jukebox
3.2
5
Daft Punk
Random Access Memories
3.2
6
Katy Perry
Prism
2.8
7
Michael Bublé
To Be Loved
2.4
8
Imagine Dragons
Night Visions
2.4
9
Lady Gaga
Artpop
2.3
10
Beyoncé
Beyoncé
2.3
(Source IFPI)
Global top selling digital singles of 2013 ERRY'S ROAR
ARTIST
TITLE
TOTAL SALES (M)
1
Robin Thicke
Blurred Lines
14.8
2
Macklemore & Ryan Lewis
Thrift Shop
13.4
3
Avicii
Wake Me Up
11.1
4
P!nk feat. Nate Ruess
Just Give Me A Reason
9.9
5
Katy Perry
Roar
9.9
6
Daft Punk
Get Lucky
9.3
7
Imagine Dragons
Radioactive
8.6
8
Bruno Mars
When I Was Your Man
8.3
9
will.I.Am
Scream & Shout
8.1
10
Rihanna
Stay
7.9
(Source IFPI)
Top 10 global recording artists 2013
1
One Direction
2
Eminem
3
Justin Timberlake
4
Bruno Mars
5
Katy Perry
6
P!nk
7
Macklemore & Ryan Lewis
8
Rihanna
9
Michael Bublé
10
Daft Punk
Post-internetová situace Hudba se stala stále důležitější součástí infrastruktury kapitalistické společnosti, neoddělitelnou součástí všech způsobů konzumu. Projevuje se to třemi způsoby: • • •
klubová taneční hudba, často anonymní, pravý kulturní a ekonomický kapitál je „být u toho“, ne koupit si; tedy kolektivní sdílení ve veřejném prostoru, ne živá produkce jako podpora nákupu propojení hudby s jinými médii, reklama, film, pc hry; finanční zisky jsou nezřídka sporné, spíše jde o to obhájit existenci nadnárodního konglomerátu, než logicky spojit hudbu s jiným mediálním produktem stárnutí zákazníků a ztráta části mladších posluchačů ve prospěch jiných kulturních průmyslů – mobily, net, pc hry… Například nahrávací společnosti neměly peníze z vyzváněcích tónů, ačkoliv hudební vydavatelství a tvůrci ano. (viz Leyshon a kol. 2005)
Post-internetový model hudebního průmyslu • • • •
•
podle odhadů IFPI zkraje 21. století byla téměř polovina prodaných nahrávek na světě pirátských start-up online firmy paralelou k dřívějším independent gramofirmám, ale ne ve tvorbě hudby, ale v nových obchodních modelech (viz Musictoday) strategie wait and see: předplatitelské servery, streaming, platba za skladbu… MusicBroker – tzv. per-chanical payment (hybrid mezi mechanickým a performance) a snaha o obejití nahrávacích společností objevuje se tzv. konzument-kyborg (Marcus Giesler) či hyperkonzumerismus: místo vlastnění hmotných předmětů si opatřujeme digitalizovaná data, klíčové je zajištění přístupu. „Důležité vlastnit co možná nejvíce obsahu, a zvláště něco, co ostatní nemají, a taktéž vlastnit to dřív než ostatní“. M. Domes 2006
Počet katalogovaných hudebních souborů (zdroj: The Sky Is Rising)
Počet hudebních nahrávek zdroj: The Sky Is Rising 2 (2013)
Prodej digitální cestou – svět (zdroj: IFPI Digital Sales Report 2013)
