Pokroky matematiky, fyziky a astronomie
Ivana Kolmašová Blýská se ... Pokroky matematiky, fyziky a astronomie, Vol. 60 (2015), No. 2, 123–132
Persistent URL: http://dml.cz/dmlcz/144406
Terms of use: © Jednota českých matematiků a fyziků, 2015 Institute of Mathematics of the Czech Academy of Sciences provides access to digitized documents strictly for personal use. Each copy of any part of this document must contain these Terms of use. This document has been digitized, optimized for electronic delivery and stamped with digital signature within the project DML-CZ: The Czech Digital Mathematics Library http://dml.cz
Bl´ysk´a se . . . Ivana Kolmaˇsov´ a, Praha
Blesk: pˇr´ırodn´ı jev tak bˇeˇzn´ y a z´ aroveˇ n tak tajemn´ y. Prov´az´ı n´as oded´avna, fascinuje n´ as svˇeteln´ ymi a zvukov´ ymi efekty, kter´e ho prov´azej´ı, boj´ıme se jeho s´ıly. V´ıme uˇz v´ıce neˇz ˇctvrt tis´ıcilet´ı, ˇze blesk je elektrick´ y v´ yboj. V´ıme jiˇz o blesc´ıch vˇse? Je to neuvˇeˇriteln´e, ale st´ ale jeˇstˇe pˇresnˇe nev´ıme, jak blesk v bouˇrkov´em oblaku vznik´a. Jeho ohromnou energii neum´ıme vyuˇz´ıt. Barevn´e nadoblaˇcn´e blesky neboli elektrick´e v´ yboje, kter´e se obˇcas objevuj´ı nad bouˇrkov´ ymi oblaky a kter´e mohou sahat aˇz k hranici ionosf´ery, jsme zaˇcali zkoumat aˇz v devades´at´ ych letech minul´eho stolet´ı. Kam jsme se posunuli od dob Benjamina Franklina a Prokopa Diviˇse? 1. Z historie Blesky existovaly na Zemi oded´ avna. V p´ıskovcov´ ych skal´ach ve skotsk´em Arranu byly nalezeny geologick´e kusov´e u ´tvary 250 mili´on˚ u let star´e, tzv. bleskovce (fulgurity), kter´e vznikly roztaven´ım kˇremiˇcit´ ych ˇc´ astic pˇri u ´deru blesku a jejich opˇetovn´ ym ztuhnut´ım [8]. Podobn´e u ´tvary jsou k nalezen´ı i na jin´ ych p´ısˇcit´ ych a skalnat´ ych m´ıstech. Naˇsi pˇredkov´e, blesky a hromy vystraˇseni i ohromeni, pˇrisoudili jejich p˚ uvod ˇ ˇ ıman´e Jupitera, r˚ uzn´ ym boˇzstv˚ um. Starovˇec´ı Rekov´ e mˇeli sv´eho hromovl´adn´eho Dia, R´ Vikingov´e Th´ ora, Slovan´e Peruna, keltsk´ y b˚ uh hromu se jmenoval Taranis a staroindick´ y Rudra. To vˇse se zmˇenilo za jedn´e letn´ı bouˇrky roku 1752, kdy americk´ y vydavatel, pˇr´ırodovˇedec, spisovatel a st´ atn´ık Benjamin Franklin uskuteˇcnil zn´am´ y pokus s pap´ırov´ ym drakem opatˇren´ ym kovov´ ym hrotem, konopn´ ym prov´azkem, kl´ıˇcem a leidenskou lahv´ı. Uk´ azal, ˇze blesk je v podstatˇe elektrick´ y v´ yboj a ˇze vznik´a v bouˇrkov´em oblaku. Pˇripadl tak´e na myˇslenku moˇzn´e ochrany pˇred bleskem, a to pravdˇepodobnˇe zcela nez´ avisle na ˇcesk´em katolick´em knˇezi, teologovi, pˇr´ırodovˇedci, l´eˇciteli, hudebn´ıkovi a vyn´ alezci Prokopu Diviˇsovi. Nen´ı totiˇz zn´ amo, ˇze by byl Franklin v nˇejak´em osobn´ım ˇci p´ısemn´em styku s badateli ze stˇredn´ı a v´ ychodn´ı Evropy. Prokop Diviˇs postavil v roce 1754 na farsk´e zahradˇe v Pˇr´ımˇetic´ıch u Znojma prvn´ı uzemnˇen´ y bleskosvod na svˇetˇe. Diviˇs˚ uv bleskosvod tvoˇrila soustava asi ˇctyˇr stovek kovov´ ych hrot˚ u uloˇzen´ ych do nˇekolika uzemnˇen´ ych kovov´ ych krabic pln´ ych ˇzelezn´ ych pilin a um´ıstˇen´ ych na stoˇz´aru ´ vysok´em nˇekolik metr˚ u. Ukolem soustavy bylo ods´avat elektˇrinu z bouˇrkov´ ych oblak˚ u a pˇredch´ azet t´ım ˇskod´ am zp˚ usoben´ ym u ´dery blesk˚ u. Diviˇs uvaˇzoval i o tom, ˇze by mohl elektˇrinu z blesk˚ u uchovat a d´ ale pouˇz´ıt [9]. Diviˇs˚ uv bleskosvod skonˇcil ponˇekud neslavnˇe, kdyˇz mu ho rozl´ıcen´ı vesniˇcan´e povalili v domnˇen´ı, ˇze zp˚ usobil velk´a sucha. Franklin˚ uv bleskosvod se nakonec ujal v nepˇr´ıliˇs pozmˇenˇen´e podobˇe pot´e, co vyn´alezce pˇresvˇedˇcil m´ıstn´ı radn´ı, ˇze sveden´ım blesk˚ u do zemˇe opravdu nevznikne zemˇetˇresen´ı.
´ ˇ ´ , Ph.D., Ustav Ing. Ivana Kolmaˇ sova fyziky atmosf´ery AV CR, v. v. i., Boˇcn´ı II 1401, 141 31 Praha 4 – Spoˇrilov, e-mail:
[email protected]
Pokroky matematiky, fyziky a astronomie, roˇcn´ık 60 (2015), ˇc. 2
123
Aˇz do zaˇc´ atku minul´eho stolet´ı nebyly jin´e prostˇredky pro pozorov´an´ı blesk˚ u neˇz fotografick´e a jednoduch´e spektrografick´e metody. Prvn´ı z´aznamy elektromagnetick´ ych sign´ al˚ u vyz´ aˇren´ ych bleskov´ ymi v´ yboji poch´ azej´ı ze tˇric´at´ ych a ˇctyˇric´at´ ych let minul´eho stolet´ı. Modern´ı ´era mˇeˇren´ı optick´ ych, elektrick´ ych a magnetick´ ych sign´al˚ u s mikrosekundovou a submikrosekundovou pˇresnost´ı zaˇcala aˇz v sedmdes´at´ ych letech minul´eho stolet´ı s v´ yvojem dostateˇcnˇe rychl´ ych elektronick´ ych obvod˚ u [13]. 2. Terminologie Vzhledem k tomu, ˇze nen´ı mnoho ˇcesk´ ych publikac´ı zab´ yvaj´ıc´ıch se atmosf´erickou elektˇrinou, pˇrevzala jsem nˇekter´e term´ıny z [2] a nˇekter´e jsem si dovolila novˇe vytvoˇrit. Anglick´e verze ˇcesk´ ych term´ın˚ u jsou pro pˇrehlednost vˇzdy uvedeny v z´avorce za pˇr´ısluˇsn´ ym ˇcesk´ ym term´ınem. Cel´ y studovan´ y pˇr´ırodn´ı jev se naz´ yv´ a blesk (lightning flash). Blesk se vˇetˇsinou skl´ ad´ a z ˇrady bleskov´ ych v´ yboj˚ u (lightning strokes) n´asleduj´ıc´ıch rychle za sebou s odstupy des´ıtek aˇz stovek milisekund. F´ aze vzniku bleskov´eho v´ yboje v bouˇrkov´em oblaku se naz´ yv´ a iniciaˇcn´ı f´ aze (preliminary breakdown). Dalˇs´ı f´az´ı blesku je tzv. v˚ udˇc´ı v´ yboj (leader), kter´ y postupnˇe v kroc´ıch (stepped leader) vytv´aˇr´ı kan´al vysoce ionizovan´eho a zahˇr´ at´eho vzduchu. F´ aze, ve kter´e vytvoˇren´ ym kan´alem proteˇce znaˇcnˇe velk´ y proud o velikosti des´ıtek aˇz stovek kiloamp´er˚ u, se naz´ yv´a zpˇetn´ y v´ yboj (return stroke). Obˇcas z˚ ustane bleskov´ y kan´ al mezi jednotliv´ ymi bleskov´ ymi v´ yboji ionizov´an a prot´ek´ a j´ım tzv. udrˇzovac´ı proud (continuing current) o velikosti stovek amp´er˚ u aˇz jednotek kiloamp´er˚ u. Procesy odehr´ avaj´ıc´ı se v mraku mezi jednotliv´ ymi bleskov´ ymi v´ yboji se naz´ yvaj´ı K a M zmˇeny (K-changes, M-components). 3. Bouˇ rkov´ y oblak a jeho elektrifikace Bouˇrkov´ y oblak neboli cumulonimbus je m´ıstem, kde bleskov´ y v´ yboj vznik´a. Bouˇrkov´ y oblak m´ a vertik´ aln´ı rozsah nejm´enˇe nˇekolik kilometr˚ u a m´a tvar vysok´e vˇeˇze s horn´ı parti´ı protaˇzenou ve smˇeru v´ yˇskov´eho proudˇen´ı vˇetru, takˇze sv´ ym tvarem pˇripom´ın´a kovadlinu. Horn´ı okraj bouˇrkov´eho oblaku dosahuje aˇz k tropopauze, nˇekdy m˚ uˇze dokonce pror˚ ustat i nad n´ı. Tropopauza je hranice mezi troposf´erou a stratosf´erou; je to m´ısto, kde pˇrestane teplota vzduchu s v´ yˇskou klesat. Tropopauza je um´ıstˇena v naˇsich zemˇepisn´ ych ˇs´ıˇrk´ ach ve v´ yˇsce okolo 11 km, v rovn´ıkov´ ych oblastech dosahuje aˇz v´ yˇsky 18 km nad hladinou moˇre. V bouˇrkov´em oblaku se v r˚ uzn´ ych v´ yˇsk´ach nach´azej´ı oblaˇcn´e ˇc´ astice r˚ uzn´eho druhu, jako jsou vodn´ı kapky, pˇrechlazen´a voda, snˇehov´e vloˇcky, snˇehov´e krupky (2–5 mm), ledov´e krupky (2–5 mm) nebo kroupy (> 5 mm). Tyto oblaˇcn´e ˇc´ astice se v bouˇrkov´em oblaku pohybuj´ı smˇerem vzh˚ uru p˚ usoben´ım stoupav´ ych vzduˇsn´ ych proud˚ u a padaj´ı dol˚ u vlivem gravitace. Na oblaˇcn´e ˇc´astice se pˇripojuj´ı nosiˇce elektrick´eho n´ aboje, pˇr´ıtomn´e v atmosf´eˇre d´ıky ionizaci zp˚ usoben´e kosmick´ ym z´ aˇren´ım a radioaktivn´ım z´ aˇren´ım poch´azej´ıc´ım od radioaktivn´ıch prvk˚ u v zemi. Lehˇc´ı ˇc´ astice se nab´ıjej´ı pˇrev´ aˇznˇe kladnˇe, tˇeˇzˇs´ı se nab´ıjej´ı pˇrev´aˇznˇe z´apornˇe a pˇri pohybu nahoru a dol˚ u si neinduktivn´ım zp˚ usobem (pˇr´ım´ ym dotykem) pˇred´avaj´ı elektrick´ y n´ aboj. T´ım se v oblaku vytvoˇr´ı vrstvy oblaˇcn´ ych ˇc´astic maj´ıc´ıch stejn´ y n´ aboj. Nejjednoduˇsˇs´ı model bouˇrkov´eho oblaku m´a pak ve sv´e horn´ı ˇc´asti centrum kladn´eho n´ aboje a ve spodn´ı ˇc´ asti centrum z´ aporn´eho n´aboje. Nejpouˇz´ıvanˇejˇs´ı je 124
Pokroky matematiky, fyziky a astronomie, roˇcn´ık 60 (2015), ˇc. 2
Obr. 1. Rozloˇzen´ı n´ abojov´ ych center v bouˇrkov´em oblaku; kladn´ y n´ aboj je zn´ azornˇen kˇr´ıˇzky, z´ aporn´ y vodorovn´ ymi ˇca ´rkami (pˇrevzato z http://www.nssl.noaa.gov/education/ svrwx101/lightning/types/).
tzv. tˇr´ıp´ olov´ y model, kter´ y kromˇe hlavn´ıho centra z´aporn´eho n´aboje a horn´ıho centra kladn´eho n´ aboje obsahuje jeˇstˇe spodn´ı centrum kladn´eho n´aboje. Bal´onov´a mˇeˇren´ı [18] ukazuj´ı, ˇze rozloˇzen´ı n´ aboje v bouˇrkov´em oblaku je mnohem sloˇzitˇejˇs´ı (obr. 1); ve stoupav´em proudu vzduchu (updraft) zaznamenaly pˇr´ıstroje ˇctyˇri n´abojov´a centra a mimo stoupav´ y proud vzduchu dokonce ˇsest n´ abojov´ ych center. Bouˇrkov´ y oblak je souˇc´ ast´ı pomˇernˇe sloˇzit´eho syst´emu atmosf´erick´ ych dˇej˚ u prob´ıhaj´ıc´ıch mezi zemsk´ ym povrchem a ionosf´erou, coˇz je vnˇejˇs´ı ionizovan´a ˇc´ast atmosf´ery. Bouˇrkov´ y oblak pln´ı v tomto syst´emu vlastnˇe funkci obˇr´ı baterie. Elektrick´ a pole namˇeˇren´ a uvnitˇr bouˇrkov´eho oblaku dosahuj´ı maxim´alnˇe hodnot 1–2·105 V/m, coˇz je hodnota desetkr´ at menˇs´ı, neˇz je oˇcek´avan´e pr˚ urazn´e napˇet´ı pro vznik v´ yboje ve vzduchu [19]. Tento rozpor z˚ ust´av´a st´ale h´adankou. Na vzniku bleskov´eho v´ yboje se m˚ uˇze pod´ılet vysokoenergetick´e kosmick´e z´aˇren´ı, kter´e se sr´aˇz´ı s ˇc´ asticemi zemsk´e atmosf´ery. Sr´ aˇzkami vznikaj´ı dalˇs´ı a dalˇs´ı ˇc´astice a v´ ysledkem je sprˇska tzv. sekund´ arn´ıho kosmick´eho z´ aˇren´ı, kter´a obsahuje tak´e elektrony s energiemi vyˇsˇs´ımi neˇz 100 keV. Takto rychl´e elektrony se m´alo sr´aˇz´ı s okoln´ımi ˇc´asticemi a st´ avaj´ı se tzv. ub´ıhaj´ıc´ımi (runaway) elektrony, nebot’ urychluj´ıc´ı s´ıla elektrick´eho pole bouˇrkov´eho oblaku pˇrevl´ adne nad brzdnou silou zp˚ usobenou sr´aˇzkami. Ub´ıhaj´ıc´ı rychl´e elektrony se tu a tam sraz´ı s ˇc´ asticemi atmosf´ery a vyrob´ı dalˇs´ı ub´ıhaj´ıc´ı elektrony. Lavina ub´ıhaj´ıc´ıch elektron˚ u lok´ alnˇe dostateˇcnˇe zvyˇsuje ionizaci prostˇred´ı Pokroky matematiky, fyziky a astronomie, roˇcn´ık 60 (2015), ˇc. 2
125
Obr. 2. Mapa ukazuj´ıc´ı pr˚ umˇern´ y roˇcn´ı poˇcet blesk˚ u na jeden ˇctvereˇcn´ı kilometr. Mapa byla vytvoˇrena na z´ akladˇe dat namˇeˇren´ ych druˇzicemi NASA v letech 1995–2002 (pˇrevzato z http://geology.com/articles/lightning-map.shtml).
v bouˇrkov´em oblaku a u ´ˇcinnˇe sniˇzuje (aˇz desetkr´at) potˇrebn´e pr˚ urazn´e napˇet´ı vzduchu [6]. Podle jin´e teorie je bleskov´ y v´ yboj nastartov´an koronov´ ym v´ ybojem objevuj´ıc´ım se na hrotech taj´ıc´ıch ledov´ ych oblaˇcn´ ych ˇc´astic, okolo kter´ ych je lok´alnˇe zv´ yˇsen´e elektrick´e pole [17]. Podle [7] by mohly b´ yt za vznik blesku zodpovˇedn´e oba v´ yˇse uveden´e procesy. Kosmick´e z´ aˇren´ı spust´ı v oblaku lavinovitou ionizaci a uvolnˇen´e elektrony se pak pod´ıl´ı na vzniku koronov´ ych v´ yboj˚ u na hrotech ledov´ ych oblaˇcn´ ych ˇc´ astic. Rozloˇzen´ı bouˇrek na zemi nen´ı rovnomˇern´e. Nejv´ıce bouˇrek se vyskytuje v niˇzˇs´ıch zemˇepisn´ ych ˇs´ıˇrk´ ach nad pevninami, kde je dostateˇcnˇe dobˇre splnˇena z´akladn´ı podm´ınka vzniku bouˇrkov´eho oblaku, totiˇz velk´e rozd´ıly mezi teplotami mas vzduchu v r˚ uzn´ ych v´ yˇsk´ ach, kter´e vedou k v´ yskytu vzestupn´ ych proud˚ u tepl´eho a vlhk´eho vzduchu a sestupn´ ych proud˚ u studen´eho vzduchu. V centr´aln´ı a z´apadn´ı Africe, v rovn´ıkov´e oblasti Jiˇzn´ı Ameriky, ve Stˇredn´ı Americe a v jihov´ ychodn´ı Asii bychom naˇsli m´ısta, kde intenzita bouˇrek dosahuje hodnoty aˇz des´ıtek blesk˚ u na 1 km2 roˇcnˇe (obr. 2). 4. Typy bleskov´ ych v´ yboj˚ u Kaˇzdou sekundu se na Zemi zabl´ yskne v pr˚ umˇeru pades´atkr´at aˇz stokr´at a bouˇrky v kaˇzd´em okamˇziku pokr´ yvaj´ı asi 1 % zemsk´eho povrchu [13]. Prost´ ym pohledem na oblohu za bouˇrky zjist´ıme, ˇze blesky maj´ı nejr˚ uznˇejˇs´ı tvary. Nˇekdy jsou bohatˇe rozvˇetven´e, jindy jen vidlicovit´e, svisl´e ˇci vodorovn´e, m´enˇe ˇcasto jsou hladk´e, existuj´ı i blesky pˇripom´ınaj´ıc´ı sv´ ym tvarem stuˇzku, pavuˇcinu nebo kor´alky na ˇsn ˇ˚ urce. 126
Pokroky matematiky, fyziky a astronomie, roˇcn´ık 60 (2015), ˇc. 2
Rozliˇsujeme tzv. blesky oblak-oblak, tj. v´ yboje mezi kladn´ ymi a z´aporn´ ymi n´abojov´ ymi centry t´ehoˇz bouˇrkov´eho oblaku nebo r˚ uzn´ ych oblak˚ u a tzv. blesky oblak-zemˇe. Nejˇcastˇejˇs´ı blesky oblak-zemˇe jsou v´ yboje mezi centrem z´aporn´eho n´aboje a zem´ı (90–95 %). M´enˇe ˇcasto se vyskytuj´ı v´ yboje mezi centrem kladn´eho n´aboje a zem´ı. V´ yboje mezi centrem z´ aporn´eho n´ aboje a zem´ı naz´ yv´ame blesky se z´apornou polaritou neboli z´ aporn´e blesky; v´ yboje mezi centrem kladn´eho n´aboje a zem´ı povaˇzujeme za blesky s kladnou polaritou neboli kladn´e blesky. Kladn´e blesky jsou nejen m´enˇe obvykl´e, ale jsou s nimi spojeny i dalˇs´ı zaj´ımav´e jevy. Obˇcas se kladn´ y blesk ˇs´ıˇr´ı oblakem i nˇekolik kilometr˚ u vodorovnˇe a opust´ı oblak v jeho horn´ı, vˇetrem protaˇzen´e ˇc´asti, kter´a pˇresahuje z´ akladnu neboli dno oblaku. Pozorovateli se pak m˚ uˇze zd´at, ˇze blesk udeˇril z ˇcist´eho nebe“. Kladn´e blesky b´ yvaj´ı tak´e ˇcastˇeji n´asledov´any tzv. nadoblaˇcn´ ymi ” blesky, kter´ ym vˇenujeme samostatnou kapitolu. Tajemn´ y kulov´ y blesk si tak´e zaslouˇz´ı vlastn´ı kapitolu. 5. Bleskov´ y v´ yboj a jeho ˇ c´ asti Nejbˇeˇznˇejˇs´ı bleskov´ y v´ yboj je z´ aporn´ y v´ yboj typu oblak-zemˇe. V´ yvoj takov´eho v´ yboje je zn´ azornˇen na obr´ azku 3. V ˇcase t = 0 jsou v bouˇrkov´em oblaku vytvoˇrena pˇr´ısluˇsn´a n´ abojov´ a centra a zaˇc´ın´ a iniciaˇcn´ı f´ aze, bˇehem kter´e se uvnitˇr oblaku zaˇcne (z dosud
Obr. 3. Typick´ y ˇcasov´ y v´ yvoj bleskov´eho v´ yboje typu oblak-zemˇe (autorka, adaptov´ ano podle [13])
Pokroky matematiky, fyziky a astronomie, roˇcn´ık 60 (2015), ˇc. 2
127
ne zcela jasn´ ych pˇr´ıˇcin, jak bylo zm´ınˇeno v pˇredchoz´ı kapitole) rodit bleskov´ y v´ yboj a postupuje v kroc´ıch pˇrev´ aˇznˇe smˇerem dol˚ u. M´enˇe ˇcasto se m˚ uˇze ˇs´ıˇrit i horizont´alnˇe. Tato ˇc´ ast bleskov´eho v´ yboje je zat´ım pomˇernˇe m´alo prozkouman´a. V ˇcase t = 1.1 ms v´ yboj opust´ı bouˇrkov´ y oblak, st´av´a se z nˇej tzv. v˚ udˇc´ı v´ yboj, kter´ y skokovˇe ionizuje vzduch a vytv´ aˇr´ı vodivou cestu. Pr˚ umˇern´a rychlost v˚ udˇc´ıho v´ yboje je ∼ 105 –106 m/s [14], prot´ek´ a j´ım elektrick´ y proud o velikosti nˇekolika des´ıtek amp´er˚ u a jednotliv´e skoky jsou vˇetˇsinou des´ıtky metr˚ u dlouh´e. Jakmile se v˚ udˇc´ı v´ yboj pˇribl´ıˇz´ı zemi, zaˇcne se velmi ˇcasto od nˇejak´eho vyv´ yˇsen´eho pˇredmˇetu, nach´azej´ıc´ıho se na zemi, ˇs´ıˇrit smˇerem vzh˚ uru tzv. vstˇr´ıcn´ y v´ yboj. Spoj´ı-li se jejich ionizovan´e cesty (na obr´ azku 3 v ˇcase t = 20 ms), vznikne vodiv´ y kan´al mezi zem´ı a oblakem, kter´ ym se vz´ apˇet´ı (t = 20.1 ms) ˇs´ıˇr´ı mohutn´ y zpˇetn´ y v´ yboj smˇerem vzh˚ uru rychlost´ı aˇz tˇretiny velikosti rychlosti svˇetla. V˚ udˇc´ı v´ yboj tedy vytv´ aˇr´ı vodiv´e spojen´ı mezi oblakem a zem´ı, pˇriˇcemˇz zanech´ av´ a ve vodiv´em kan´ ale z´ aporn´ y n´aboj z bouˇrkov´eho oblaku. Zpˇetn´ y v´ yboj pot´e na sv´e cestˇe vzh˚ uru n´ aboj neutralizuje. Takov´ ym zp˚ usobem vlastnˇe v˚ udˇc´ı a zpˇetn´ y v´ yboj spoleˇcn´ ymi silami pˇrenesou z´ aporn´ y n´aboj z oblaku na zem. Vodiv´ y kan´ al je ˇsirok´ y aˇz deset centimetr˚ u, teplota v nˇem dosahuje aˇz 30 000 ◦ C, a prot´ek´a j´ım elektrick´ y proud o velikosti des´ıtek aˇz stovek kiloamp´er˚ u. Pot´e z˚ ust´av´a ˇcasto kan´al i nad´ ale m´ırnˇe vodiv´ y a prot´ek´ a j´ım udrˇzovac´ı proud. Pokud je v bouˇrkov´em oblaku jeˇstˇe dost nashrom´ aˇzdˇen´eho n´ aboje, tak n´ asleduje dalˇs´ı v˚ udˇc´ı v´ yboj ˇs´ıˇr´ıc´ı se dol˚ u obvykle spojitˇe bez skok˚ u (na obr´ azku 3 v ˇcase t = 60 ms) a dalˇs´ı tzv. n´asledn´ y zpˇetn´ y v´ yboj (v ˇcase t = 62.5 ms). Obvykl´ y poˇcet zpˇetn´ ych v´ yboj˚ u v jednom blesku je 3–5, byly pozorov´ any i blesky obsahuj´ıc´ı aˇz 26 zpˇetn´ ych v´ yboj˚ u [13]. ˇ ast bleskov´eho Bleskov´ y v´ yboj je vdˇeˇcn´ ym objektem fotograf˚ u a kameraman˚ u. C´ v´ yboje zahrnuj´ıc´ıho v˚ udˇc´ı v´ yboj, zpˇetn´ y v´ yboj a f´azi udrˇzovac´ıho proudu zaznamenan´a vysokorychlostn´ı kamerou v Praze je vidˇet na obr´azku 4.
Obr. 4. Blesk zaznamenan´ y vysokorychlostn´ı kamerou: a), b), c) postupuj´ıc´ı v˚ udˇc´ı v´ yboj; d) zpˇetn´ y v´ yboj vedouc´ı k saturaci ˇcidla kamery; e) v bleskov´em kan´ alu teˇce udrˇzovac´ı proud ´ ˇ (natoˇcil R. L´ an, Ustav fyziky atmosf´ery Akademie vˇed CR)
6. Pˇ rechodn´ e svˇ eteln´ eu ´ kazy Pˇrechodn´e svˇeteln´e u ´kazy (Transient Luminous Events, TLEs) neboli nadoblaˇcn´e blesky jsou optick´e jevy pozorovan´e nad oblastmi se silnou bouˇrkovou aktivitou v ˇsiro128
Pokroky matematiky, fyziky a astronomie, roˇcn´ık 60 (2015), ˇc. 2
Obr. 5. Pˇrechodn´e svˇeteln´e u ´kazy zakreslen´e ve v´ yˇsk´ ach, kde se obvykle vyskytuj´ı; v prav´e ˇca ´sti obr´ azku je zn´ azornˇena v´ yˇskov´ a z´ avislost teploty v atmosf´eˇre (pˇrevzato z http://www.isas.jaxa.jp/).
k´em rozmez´ı v´ yˇsek mezi vrˇsky bouˇrkov´ ych oblak˚ u a spodn´ı hranic´ı ionosf´ery (60–90 km podle denn´ı ˇci noˇcn´ı doby). Unikaly pomˇernˇe dlouho naˇs´ı pozornosti, pˇrestoˇze jsou nˇekter´e z nich pozorovateln´e prost´ ym okem. Vˇedci se jimi zaˇcali intenzivnˇe zab´ yvat aˇz po roce 1990. Existuje ˇsest z´ akladn´ıch druh˚ u pˇrechodn´ ych svˇeteln´ ych u ´kaz˚ u; jejich n´ azvy n´ am mohou zn´ıt aˇz poh´ adkovˇe. Nad rozs´ ahl´ ymi bouˇrkami se tak m˚ uˇze objevit tˇreba ˇcerven´ y skˇr´ıtek (red sprite), halo, modr´ y spouˇstˇeˇc (blue starter), modr´ y v´ ytrysk (blue jet), obˇr´ı v´ ytrysk (gigantic jet) anebo elf [11]. Rodina nadoblaˇcn´ ych blesk˚ u vˇcetnˇe v´ yˇsky jejich obvykl´eho v´ yskytu je na obr´ azku 5. Nejbˇeˇznˇejˇs´ım typem nadoblaˇcn´eho blesku je ˇcerven´ y skˇr´ıtek. Je opravdu zbarven ˇcervenˇe a m´a obvykle podobu sloupce, mrkve nebo vypad´ a jako med´ uza. Poprv´e a vlastnˇe n´ahodou skˇr´ıtky natoˇcil mlad´ y vˇedec R. Franz v Minnesotsk´e pr´erii pˇred necel´ ymi 30 lety [4], kdyˇz chtˇel p˚ uvodnˇe testovat kameru urˇcenou na pozorov´ an´ı pol´ arn´ıch z´aˇr´ı a nam´ıˇril ji nad rozs´ahl´ y syst´em bouˇrkov´ ych bunˇek (Mesoscale Convective System, MCS). Skˇr´ıtci se vyskytuj´ı nejˇcastˇeji ve v´ yˇsce 60–90 km nad povrchem zemˇe, velc´ı skˇr´ıtci mohou b´ yt i v´ıce neˇz 40 km ˇsiroc´ı. Pˇredch´ az´ı je obvykle siln´ y kladn´ y blesk typu oblak-zemˇe. Ve srovn´ an´ı s plnˇe ionizovan´ ym kan´ alem obyˇcejn´eho“ blesku jsou vl´asky“ ” ” ˇci koˇr´ınky“ skˇr´ıtk˚ u jen slabˇe ionizov´ any. Halo je svˇeteln´ yu ´kaz tvaru disku, kter´ y b´ yv´a ” ˇcasto n´ asledov´ an skˇr´ıtkem a vypad´ a, jako by z nˇej skˇr´ıtek vyl´ezal. M´enˇe obvykl´ y modr´ y v´ ytrysk je kuˇzel modr´eho svˇetla ˇs´ıˇr´ıc´ı se vzh˚ uru z vrˇsku oblaku do v´ yˇsky asi 40 km rychlost´ı 100 km/s [11]. Obˇr´ı v´ ytrysky jsou vˇetˇsinou dvojbarevn´e, ve spodn´ı ˇc´asti modr´e a v horn´ı ˇcerven´e. Barva je d´ ana typem molekul nebo atom˚ u, kter´e jsou v´ ybojem vybuzeny a vyz´ aˇr´ı pak svˇetlo pˇr´ısluˇsn´e vlnov´e d´elky. Obˇr´ı v´ ytrysky se objevuj´ı nad Pokroky matematiky, fyziky a astronomie, roˇcn´ık 60 (2015), ˇc. 2
129
vrˇskem oblaku a mohou dosahovat aˇz do v´ yˇsek 90 km. Velmi ˇcasto jsou doprov´azeny znaˇcnou sv´ıtivost´ı bouˇrkov´eho oblaku, ze kter´eho vych´azej´ı. Elfov´e (Emissions of Light and Very low frequency perturbations from Electromagnetically pulsed Sources) jsou pokl´ ad´ any za nejrychlejˇs´ı a nejvˇetˇs´ı pˇrechodn´e svˇeteln´e u ´kazy. Objevuj´ı se ve v´ yˇsk´ach kolem 100 km a rychle se ˇs´ıˇr´ı jako zvˇetˇsuj´ıc´ı se kruh do vzd´alenosti stovek kilometr˚ u. Jejich zdrojem jsou elektromagnetick´e impulsy generovan´e siln´ ymi bleskov´ ymi v´ yboji. Elektrony ve spodn´ı ˇc´ asti ionosf´ery, ohˇr´ at´e tˇemito impulsy, se sr´aˇz´ı s molekulami dus´ıku, kter´e jsou tak vybuzeny a vyz´ aˇr´ı expanduj´ıc´ı svˇeteln´ y kruh [5], [1]. Pˇrechodn´e svˇeteln´e u ´kazy bude z v´ yˇsky 700 km pozorovat druˇzice TARANIS (Tool for the Analysis of RAdiations from lightNIng and Sprites) pojmenovan´a podle keltsk´eho boha hromu. Jej´ı start je napl´ anov´ an na konec roku 2017 (bliˇzˇs´ı informace jsou k nalezen´ı na http://smsc.cnes.fr/TARANIS/). Na sv´e palubˇe ponese unik´atn´ı sadu pˇr´ıstroj˚ u vˇcetnˇe ˇcesk´eho ˇsirokospektr´ aln´ıho analyz´atoru radiov´ ych vln a elektronov´eho detektoru. 7. Pozemsk´ e gama z´ ablesky Pozemsk´e gama z´ ablesky (Terrestrial Gamma-ray Flashes, TGFs) byly objeveny neoˇcek´ avanˇe v roce 1994 rentgenov´ ym detektorem um´ıstˇen´ ym na druˇzici COMPTON. Vˇsechny pozorovan´e z´ ablesky vych´ azely ze zemsk´e atmosf´ery, m´ıˇrily do vesm´ıru a trvaly stovky mikrosekund aˇz nˇekolik milisekund. Uk´azalo se, ˇze tyto pozemsk´e z´ablesky jsou mnohem kratˇs´ı neˇz jin´e jevy prov´ azen´e gama z´aˇren´ım a pˇrich´azej´ıc´ı z kosmu [16]. Na v´ yzkumu z´ ablesk˚ u se tak´e v´ yraznˇe pod´ılela druˇzice RHESSI, p˚ uvodnˇe urˇcen´a k pozorov´ an´ı rentgenov´eho a gama z´ aˇren´ı poch´ azej´ıc´ıho ze sluneˇcn´ıch erupc´ı. Detektor na druˇzici RHESSI zaznamenal fotony s energii pˇres 10 MeV, tedy energetiˇctˇejˇs´ı fotony, neˇz pˇrich´ azej´ı ze sluneˇcn´ıch z´ ablesk˚ u. Uk´ azalo se d´ale, ˇze pozemsk´e gama z´ablesky byly pozorov´ any v´ yhradnˇe nad oblastmi s intenzivn´ı bouˇrkovou aktivitou. Mechanismus vzniku gama z´ ablesk˚ u zjevnˇe souvis´ı se siln´ ym elektrick´ ym polem, pˇr´ıtomn´ ym v bouˇrkov´em oblaku pˇred u ´derem blesku. Podle ned´avn´ ych pozorov´an´ı [15] doprov´azej´ı pozemsk´e gama z´ ablesky pravdˇepodobnˇe skoky v˚ udˇc´ıho v´ yboje bˇeˇzn´eho blesku typu oblak-oblak v poˇc´ ateˇcn´ıch f´ az´ıch jeho pohybu smˇerem vzh˚ uru od centra z´aporn´eho n´ aboje k centru kladn´eho n´ aboje. 8. Kulov´ y blesk Kulov´ y blesk je tajemn´ y pˇr´ırodn´ı u ´kaz, kter´ y se zat´ım nepodaˇrilo uspokojivˇe vysvˇetlit. Z v´ ypovˇed´ı oˇcit´ ych svˇedk˚ u, pravdˇepodobnˇe ovlivnˇen´ ych v´ yjimeˇcnost´ı situace, nelze vyvodit, jak kulov´ y blesk vznik´ a a jak´e m´ a vlastnosti. Podle doloˇzen´ ych svˇedectv´ı maj´ı pozorovan´e objekty tvar b´ıl´e, ˇzlut´e, oranˇzov´e ˇci namodral´e koule o pr˚ umˇeru nˇekolika jednotek aˇz des´ıtek centimetr˚ u. Vˇetˇsinou pluj´ı vzduchem rychlost´ı 0.1–10 m/s a ˇcasto se pohybuj´ı pod´el vodiv´ ych pˇredmˇet˚ u. Cel´ yu ´kaz trv´a 10–20 sekund, pak se potichu ˇci hluˇcnˇe rozpadaj´ı. 50 % kulov´ ych blesk˚ u se rozpad´ a v´ ybuchem, 40 % pomalu se syˇcen´ım, 10 % se rozpad´ a na menˇs´ı ˇc´ asti [13]. Z´ ahadou je, kde bere kulov´ y blesk svou energii, kdyˇz je schopen prop´ alit d´ıru v okenn´ı tabuli, prorazit stˇenu nebo rozboˇrit kom´ın ˇci dokonce d˚ um. Zdroj energie by mohl b´ yt elektromagnetick´ y, elektrostatick´ y, chemick´ y nebo jadern´ y. Vˇedci se snaˇz´ı u ´kaz podobn´ y kulov´emu blesku vytvoˇrit v laboratoˇri ve 130
Pokroky matematiky, fyziky a astronomie, roˇcn´ık 60 (2015), ˇc. 2
Obr. 6. (a) Optick´e spektrum bleskov´eho kan´ alu bˇeˇzn´eho bleskov´eho v´ yboje typu oblak-zemˇe; (b) spektrum kulov´eho blesku v okamˇziku jeho vzniku (pˇrevzato z [3])
snaze pochopit jeho p˚ uvod. Zat´ım nej´ uspˇeˇsnˇejˇs´ı byli brazilˇst´ı vˇedci [12], kteˇr´ı vytvoˇrili v obloukov´em kˇrem´ıkov´em v´ yboji namodral´e kulovit´e struktury o velikosti 1–4 cm, kter´e se jim po dobu 2–5 sekund kut´ alely po laboratoˇri. Zat´ım m´ ame jen velmi m´ alo vˇedeck´ ych pozorov´an´ı pˇr´ırodn´ıho kulov´eho blesku. Existuje jedin´ y, a to n´ ahodn´ y z´ aznam ˇcasov´eho v´ yvoje optick´eho spektra kulov´eho blesku, kter´ y se podaˇrilo z´ıskat ˇc´ınsk´ ym vˇedc˚ um [3]. Monitorovali dlouhodobˇe bouˇrkovou aktivitu ve snaze z´ıskat optick´e spektrum obyˇcejn´eho bleskov´eho v´ yboje. V m´ıstˇe u ´deru jednoho takov´eho bˇeˇzn´eho blesku se objevila sv´ıt´ıc´ı koule a videokamera zaznamenala spektrum obou blesk˚ u, bˇeˇzn´eho i kulov´eho (obr. 6). Z obr´azku je vidˇet, ˇze se obˇe spektra v´ yznamnˇe liˇs´ı. Ve spektru obyˇcejn´eho blesku jsou pˇr´ıtomny pˇrev´aˇznˇe spektr´ aln´ı ˇc´ ary jedenkr´ at ionizovan´eho dus´ıku, coˇz nen´ı pˇr´ıliˇs pˇrekvapiv´e. Ve spektru kulov´eho blesku jsou vidˇet v´ yrazn´e spektr´ aln´ı ˇc´ary kˇrem´ıku, v´apn´ıku a ˇzeleza, coˇz jsou prvky obsaˇzen´e v p˚ udˇe, do kter´e bˇeˇzn´ y blesk udeˇril. Takov´e spektrum podporuje hypot´ezu tzv. kˇrem´ıkov´eho kulov´eho blesku, kdy se pˇri u ´deru bˇeˇzn´eho blesku do p˚ udy prudce zahˇreje m´ısto u ´deru a vznikne jak´ ysi vatovit´ yu ´tvar sloˇzen´ y z pomalu oxiduj´ıc´ıch nanovl´ aken kˇrem´ıkov´ ych slouˇcenin [10]. Tato hypot´eza je velmi pravdˇepodobn´ a v pˇr´ıpadˇe ˇc´ınsk´eho pozorov´ an´ı, nevysvˇetluje ovˇsem vˇsechna pozorov´an´ı kulov´eho blesku. Na u ´pln´e vysvˇetlen´ı si budeme muset jeˇstˇe poˇckat. Pokroky matematiky, fyziky a astronomie, roˇcn´ık 60 (2015), ˇc. 2
131
Literatura [1] Barrington-Leigh, C. P., Inan, U. S.: Elves triggered by positive and negative lightning discharges. Geophys. Res. Lett. 26 (1999), 683–686. ´r ˇ, J.: Pozoruhodn´e jevy v atmosf´eˇre: Atmosf´erick´ [2] Bedna a optika, akustika a elektˇrina. Academia, Praha, 1989. [3] Cen, J., Yuan, P., Xue, S.: Observation of the optical and spectral characteristics of ball lightning. Phys. Rev. Lett. 112 (2014), 035001. [4] Franz, R. C., Nemzek, R. J., Winckler, J. R.: Television image of a large upward electrical discharge above a thunderstorm system. Science 249 (1990), 48–51. [5] Fukunishi, H., Takahashi, Y., Kubota, M., Sakanoi, K., Inan, U. S., Lyons, W. A.: Elves: Lightning-induced transient luminous events in the lower ionosphere. Geophys. Res. Lett. 23 (1996), 2157–2160. [6] Gurevich A. V., Zybin, K. P.: Runaway breakdown and the mystery of lightning. Phys. Today 37–43 (2005). [7] Gurevich, A. V., Karashtin, A. N.: Runaway breakdown and hydrometeors in lightning initiation. Phys. Rev. Lett. 110 (2013), 185005. [8] Harland, W. B., Hacker, J. L. F.: “Fossil” lightning strikes 250 million years ago. Advancement Sci. 22 (1966), 663–671. ´ , R.: Benjamin Franklin (1706–1790) a jeho pˇr´ınos k nauce o elektˇrinˇe. PMFA [9] Kolomy 48 (2003), 129–142. ´ nek, P.: Na stopˇe kulov´emu blesku. ALDEBARAN BULLETIN [online], 12 (4) [10] Kulha (2014). [11] Neubert, T.: On sprites and their exotic kin. Science 300 (2003), 747–749. ˜ o, A. C., De Vasconcelos, E. A., Mendes, O., Jr., Da [12] Paiva, G. S., Pava Silva, E. F., Jr.: Production of ball-lightning-like luminous balls by electrical discharges in silicon. Phys. Rev. Lett. 98 (2007), 048501. [13] Rakov, V. A., Uman, M. A.: Lightning – physics and effects. Cambridge University Press, 2003. [14] Shao, X. M., Krehbiel, P. R., Thomas, R. J., Rison, W.: Radio interferometric observations of cloud-to-ground lightning phenomena in Florida. J. Geophys. Res. 100 (1995), D2, 2749–2783. [15] Shao, X. -M., Hamlin, T., Smith, D. M.: A closer examination of terrestrial gammaray flash-related lightning processes. J. Geophys. Res. 115 (2010), A00E30. [16] Smith, D. M., Lopez, L. I., Lin, R. P., Barrington-Leigh, C. P.: Terrestrial gammaray flashes observed up to 20 MeV. Science 307 (2005), 1085. [17] Solomon, R., Schroeder, V., Baker, M. B.: Lightning initiation – conventional and runaway-breakdown hypotheses. Q. J. R. Meteorol. Soc. 127 (2001), 2683–2704. [18] Stolzenburg, M., Rust, V. D., Marshall, T. C.: Electrical structure in thunderstorm convective regions 3. Synthesis. J. Geophys. Res. 103 (1998), 14097–14108. [19] Volland, H.: Handbook of atmospheric electrodynamics, volume 1. Atmospheric electricity. CRC Press, 1995.
132
Pokroky matematiky, fyziky a astronomie, roˇcn´ık 60 (2015), ˇc. 2