Ma sa r yk o v a u n iv e rz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finance
POJIŠTĚNÍ BANKOVNÍCH VKLADŮ V ČR A VYBRANÝCH ZEMÍ EU The insurance of bank deposits in the Republic and selected EU countries Bakalářská práce
Vedoucí práce: Ing. František ŘEZÁČ, Ph.D.
Autor: Veronika VALEHRACHOVÁ
Brno, 2011
Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta
Katedra financí Akademický rok 2010/2011
ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE
Pro:
VALEHRACHOVÁ Veronika
Obor:
Finance
Název tématu:
POJIŠTĚNÍ BANKOVNÍCH VKLADŮ V ČR A VYBRANÝCH ZEMÍ EU The insurance of bank deposits in the Republic and selected EU countries
Zásady pro vypracování
Cíl práce: Analýza pojištění vkladů v podmínkách bankovního sektoru.
Postup práce a použité metody: Popis legislativní úpravy pojištění bankovních vkladů v podmínkách bankovního trhu České republiky a ve vybraných zemích Evropské unie. Analýza přístupu komerčních bank k naplnění doporučení Evropské unie pro pojištění vkladů. Porovnání výše pojištění bankovních vkladů ve vybraných bankách působících na bankovním trhu ČR a EU. Použité metody: deskripce, analýza, komparace.
Rozsah grafických prací:
dle pokynů vedoucího práce
Rozsah práce bez příloh:
35 – 45 stran
Seznam odborné literatury: PRICE WATERHOUSE. An introduction to banking (Orig.): Základy bankovnictví [Management Press, 1996]. 1994. MOSCHETTO, BRUNO - ROUSSILLON, JEAN. Banka a její funkce. Translated by Jelena Baumruková. 1. vyd. Praha: HZ Praha, 1996. 112 s. ISBN 80-901918-9-4. MOHELNÍKOVÁ, MARTINA. Banka v tržním prostředí: ekonomické a právní aspekty. Brno, 1998. 78 listů. POLOUČEK, STANISLAV. Bankovnictví. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2006. xvii, 716. ISBN 80-7179-462-7. PETRJÁNOŠOVÁ, BOŽENA. Bankovnictví. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2004. 80 s. ISBN 80-210-3523-4. ŠENKÝŘOVÁ, BOHUSLAVA. Bankovnictví I. 4. aktualiz. vyd. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2005. 201 s. ISBN 80-86754-53-7. POSPÍŠIL, RICHARD. Bankovnictví pro právníky. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2004. 214 s. ISBN 80-244-0906-2. REVENDA, ZBYNĚK. Centrální bankovnictví. 2. rozš. vyd. Praha: Management Press, 2001. 782 s. ISBN 80-7261-051-1. CHOVANCOVÁ, LUDMILA. Harmonizace českého práva v oblasti bankovnictví s právem Evropské unie. Brno, 2001. 47 l.
Vedoucí bakalářské práce:
Ing. František Řezáč, Ph.D.
Datum zadání bakalářské práce:
22. 11. 2010
Termín odevzdání bakalářské práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku.
………………………………… vedoucí katedry
V Brně dne 22. 11. 2010
………………………………………… děkan
Jméno a příjmení autora:
Veronika Valehrachová
Název diplomové práce:
Pojištění bankovních vkladů v ČR a vybraných zemí EU
Název práce v angličtině:
The insurance of bank deposits in the Republic and selected EU countries
Katedra:
Finance
Vedoucí diplomové práce:
Ing. František Řezáč Ph.D.
Rok obhajoby:
2011
Anotace Tato bakalářská práce se zabývá pojištěním vkladů. První polovina se zabývá regulací a dohledem bankovního systému, povinným pojištěním vkladů, negativem spojeným s pojištěním vkladů, mezi které patří morální hazard a nepříznivý výběr. Dále jsou v práci popsány pojistné limity, alternativy pojištění a run na banku. Druhá polovina práce se zabývá systémem povinného pojištění v ČR a ve vybraných zemí EU – Velké Británie a Belgie. Nakonec se pokusím o porovnání výše pojištění bankovních vkladů.
Annotation This bachelor thesis deals with deposit insurance. The first half deals with the regulation and supervision of the banking system, the compulsory insurance of deposits associated with the downside of deposit insurance which include moral hazard and adverse selection. The thesis also describes the insurance limits, alternatives of insurance and bank run. The second half of the work deals with the compulsory insurance in the Republic and selected EU countries – Great Britain and Belgium. Finally, I attempted to compare the coverage of bank deposits.
Klíčová slova Pojištění vkladů, regulace a dohled, pojistné limity, morální hazard, alternativy pojištění, run na banku.
Keywords Deposit insurance, regulation and supervision, the insurance limits, moral hazard, insurance options, run on the bank.
Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Pojištění vkladů v ČR a vybraných zemí EU vypracovala samostatně pod vedením Ing. Františka Řezáče, Ph.D. a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 15. května 2011 vlastnoruční podpis autora
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Františkovi Řezáčovi, Ph.D. za užitečné rady, cenné připomínky a věnovaný čas.
Obsah: Úvod..........................................................................................................................................15 1
2
Regulace a dohled bankovního systému ...........................................................................17 1.1
Součásti systému regulace a dohledu bank...............................................................18
1.2
Základní cíle regulace a dohledu bank .....................................................................19
Povinné pojištění vkladů...................................................................................................21 2.1
Základní cíle povinného pojištění vkladů.................................................................21
2.2
Negativní doprovodné jevy.......................................................................................21
2.2.1
Morální hazard ..................................................................................................22
2.2.2
Nepříznivý výběr ..............................................................................................24
2.3
3
2.3.1
Limity pojištění vkladů a pojistné plnění ve vybraných zemích ......................25
2.3.2
Druhy pojištěných vkladů.................................................................................27
2.4
Run na banku ............................................................................................................27
2.5
Alternativy ochrany vkladatelů.................................................................................29
2.5.1
Dobrovolné pojištění vkladů.............................................................................30
2.5.2
Úvěry věřitele poslední instance.......................................................................31
2.5.3
Oddálení výplat vkladů .....................................................................................31
2.5.4
Výplaty vkladů různými subjekty.....................................................................31
2.5.5
Fondy peněžního trhu .......................................................................................32
2.5.6
Svobodné bankovnictví.....................................................................................33
Povinné pojištění vkladů v České republice .....................................................................34 3.1
4
Limity pojištěných vkladů a míra pojistných náhrad................................................25
Fond pojištění vkladů................................................................................................34
3.1.1
Historie limitů a náhrad pojištění......................................................................37
3.1.2
Kdo a co je pojištěno ........................................................................................39
3.1.3
Pojistné sazby ...................................................................................................41
Povinné pojištění vkladů v Evropské unii ........................................................................44 4.1.1 4.2
Evropské fórum pojistitelů vkladů (EFDI) .......................................................44 Velká Británie – Financial Services Compensation Scheme (FSCS).......................46
4.2.1
Kdo a co je pojištěno ........................................................................................46
4.2.2
Historie limitů a náhrady pojištění....................................................................47
4.2.3
Financování.......................................................................................................50
4.3 4.3.1
Belgie – Fonds de Protection des Dépôts et des Instruments Financiers..................50 Kdo a co je pojištěno ........................................................................................51
5
4.3.2
Historie limitů a náhrady pojištění ...................................................................53
4.3.3
Financování.......................................................................................................54
Porovnání výše pojištění bankovních vkladů ...................................................................57
Závěry a doporučení .................................................................................................................59 Seznam použitých zdrojů..........................................................................................................61 Seznam použitých tabulek ........................................................................................................63 Seznam použitých grafů ...........................................................................................................63
Úvod Téma pojištění bankovních vkladů v ČR a vybraných zemí EU jsem si vybrala z důvodu mého zájmu o dané téma. V dnešní době existuje velmi malé procento lidí, kteří nemají bankovní účet a na něm vložené peníze. Ani já nejsem výjimkou a ještě donedávna jsem toho moc o ochraně svých vkladů moc nevěděla. Věřím, že existuje spousta lidí, kteří vůbec netuší, že jsou jejich peníze „pojištěny“.
Při lehkém zjišťování informací ohledně tohoto problému jsem se dozvěděla spoustu zajímavých věcí. Zjistila jsem, jaká existují negativa spojená s pojištěním vkladů, i když jako hlavní důvod ochrany vkladů bank je, zvýšení důvěryhodnosti v bankovní sektor. Obzvláště existence morálního hazardu jak ze strany bank, tak ze strany klientů mně překvapila.
Zmínku o pojištění vkladů najdeme v mnoha knížkách, ovšem mnohokrát jde opravdu jenom o „zmínku“. Člověk zjistí výši limitů náhrad, výši pojistného plnění, která instituce vykonává správu odvedených bankovních příspěvků z vkladů podléhající pojištění a jakou roli v této oblasti hraje Evropská unie a směrnice jí vydané. Více se problémem zajímá například Babouček
Ivan
ve
své
v publikaci Bankovnictví
knize 2
Regulace
činnosti
bank1,
Polouček
Stanislav
nebo Revenda Zbyněk v knihách Pěněžní ekonomie a
bankovnictví3 a Centrální bankovnictví.4 Obzvláště v poslední publikaci je oblast pojištění vkladů velmi pěkně zpracovaná.
Cílem mé práce je analýza pojištění vkladů v podmínkách bankovního sektoru. Pro dobré pochopení příblížím legislativní úpravy pojištění bankovních vkladů v České republice a ve vybraných zemí Evropské unie. Vybránými zeměmi bude Velká Británie a Belgie. Podíváme se i na pojištění vkladů ze strany Evropské unie. Jedním z cílů je i porovnání výše pojištění vkladů v bankách působících na bankovních trhu ČR a EU.
1
BABOUČEK, Ivan. Regulace činnosti bank. 1. vyd. Praha : Bankovní institut, a. s., 2005. 318 s. ISBN 807265-071-8. 2 POLOUČEK, Stanislav. Bankovnictví. Vyd. 1. Praha : C.H. Beck, 2006. xvii, 716 s. ISBN 80-7179-462-7 3 REVENDA, Zbyněk, et al. Pěněžní ekonomie a bankovnictví. 1. vyd. Praha : Management Press, 1996. 613 s. ISBN 80-85943-06-9 4 REVENDA, Zbyněk. Centrální bankovnictví. 2. rozš. vyd. Praha : Management Press, 2001. 782 s. ISBN 807261-051-1
15
Ochrana vkladů je jedním z cílů regulace a dohledu nad bankovním sektorem, proto ve své práci věnuji první kapitolu právě tomuto tématu. Podíváme se na základní součásti a cíle regulace a dohledu bank. Druhá kapitola popíše povinné pojištění vkladů, jeho základní cíle, negativní doprovodné jevy a alternativní možnosti ochrany vkladatelů. Třetí kapitola se věnuje pojištění vkladů v ČR a Fondu pojištění vkladů. Předposlední kapitola by nám měla přiblížit pojištění vkladů v EU, zejména ve Velké Británii a Belgii. V poslední části práce zjistíme, zda lze porovnat výše pojištění vkladů na bankovních trhu ČR a EU.
16
1 Regulace a dohled bankovního systému Pojištění bankovních vkladů vychází z podstaty regulace a dohledu v bankovním sektoru. Bankovní sektor je jedním z nejvíce regulovaných odvětví a to hlavně z důvodu jeho specializovanosti. Činnosti regulace a dohledu nad bankami provádí centrální banky. Počet regulátorů se liší země od země. Například v Itálii existuje pět regulátorů.
Na důvody proč regulovat a dohlížet na banky můžeme nahlížet z pohledu: Makroekonomického: vytvoření dostatečného prostoru pro implementaci měnové politiky. Mikroekonomického: zajistit bezpečnost, efektivnost a hlavně důvěryhodnost v bankovní systém. Do mikroekonomické části patří také ochrana klientů a to zejména před podvody bankovních institucí a před nadměrnou rizikovostí ze strany bank.
Z jiného pohledu: existence negativní externality a problém asymetrických informací. Podle S. Poloučka (2006, s. 445) se jedná o faktory, pomocí kterých lze ospravedlňovat regulaci bankovního systému.
Negativní externalitu lze chápat ve spojitosti se selháním trhu, kdy úpadek jedné banky vyvolá dominový efekt, který bude mít za následek systémovou krizi celého bankovního odvětví. S možností negativního vlivu na bankovní systém je žádoucí postavení centrální banky jako věřitele poslední instance a ochrana vkladatelů formou pojištění vkladů
Asymetrie informací Informační asymetrie existuje v důsledku vzniku soukromých informací. To jsou informace, které jsou dostupné pouze určitému okruhu lidí, kteří s těmito informacemi pracují. Ti, jenž disponují znalostí informací soukromých, mohou právě tyto informace zneužít ve svůj prospěch. V ekonomické teorii jsou rozlišovány dva základní typy informační asymetrie: •
nepříznivý výběr (averse selection) a
•
morální hazard (moral hazard).5
Podrobněji jsou popsány v další kapitole.
5
POLOUČEK, Stanislav. Bankovnictví. Vyd. 1. Praha : C.H. Beck, 2006. xvii, 716 s. ISBN 80-7179-462-7, str. 18.
17
1.1 Součásti systému regulace a dohledu bank Z právního hlediska upravuje regulaci a dohled zákon o centrální bance a zákon o bankách (pro Českou republiku je to zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších přepisů a zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů).
V tržních ekonomikách se můžeme setkat se čtyřmi základními součástmi regulace a dohledu. Jejich provázanost můžeme vidět v následující tabulce. Tab.1: Základní součásti systému regulace a dohledu bank
Pramen: REVENDA, Zbyněk. Centrální bankovnictví. 2. rozš. vyd. Praha : Management Press, 2001. 782 s. ISBN 80-7261-051-1, str. 122.
První součást je tvořena podmínkami pro přidělení bankovní licence. Lze je označit i jako vstupní podmínky do bankovního odvětví. Ve většině zemí udělují bankovní licence centrální banky. Ani Česká republika není výjimkou.
Druhá součást se týká základní povinnosti bank. Mezi základní povinnosti se řadí dodržování stanovených pravidel: •
přiměřenosti kapitálu,
•
přiměřenosti likvidity,
•
úvěrové angažovanosti,
•
tvorby povinných minimálních rezerv,
•
poskytování informací,
18
•
ochrany
před
nelegálními
praktikami
prováděnými
bankami
nebo
jejich
prostřednictvím, zejména v oblastech tzv. praní špinavých peněz (monetary laundering) a tzv. důvěrných (insider) obchodů,6 •
v dalších oblastech podle zákona nebo vyhlášek institucí regulace bank.7
Třetí součást dohledu a regulace nás bude zajímat nejvíce, protože se týká této práce. Jedná se o povinné pojištění vkladů v bankách. Samotnému pojištění budou věnovány následující samostatné kapitoly.
Poslední součástí jsou úvěry věřitele poslední instance. Věřitelem v této souvislosti jsou centrální banky, které mají pravomoc poskytnout bance mající problémy s likviditou finanční pomoc.
1.2 Základní cíle regulace a dohledu bank Cíle regulace a dohledu vychází z výše zmíněných důvodů proč bankovní sektor regulovat.
Základní cíle regulace a dohledu bank, které jsou charakteristické pro tržní ekonomiky můžeme vidět v následující tabulce.
Tab.2: Základní cíle a regulace a dohledu bank
Pramen: REVENDA,Zbyněk. Centrální bankovnictví. 2. rozš. vyd. Praha : Management Press, 2001. 782 s. ISBN 80-7261-051-1, str. 127. 6
Někdy se objevuje termín „obchody zasvěcených“. Jedná se o využití, resp. Zneužití exkluzivních, jiným subjektům nedostupných, informací. K těmto obchodům dochází nejčastěji při obchodování s cennými papíry. Ovšem může k nim dojít i při úvěrových operacích. REVENDA, Zbyněk, et al. Pěněžní ekonomie a bankovnictví. 1. vyd. Praha : Management Press, 1996. 613 s. ISBN 80-85943-06-9, str. 368. 7 REVENDA, Zbyněk. Centrální bankovnictví. 2. rozš. vyd. Praha : Management Press, 2001. 782 s. ISBN 80-7261-051-1, str. 122.
19
Pro nás je důležitý pátý cíl: zajištění základní úrovně ochrany investorů – vkladatelů. Týká se ochrany vkladatelů, kteří nemají a ani mít nemohou veškeré a potřebné informace o situaci banky, do které se rozhodnou vložit své peníze. Jedná se o tzv. bezpečnostní záruky, jenž je chrání před negativními vlivy.
Ochrana vkladatelů má své pro a proti. Plusem ochrany vkladatelů pomocí povinného pojištění vkladů je zvyšování důvěryhodnosti bank, mínusem je, že může vést k orientaci vkladatelů na banky, které nabízejí nejvyšší úrokové sazby z vkladů. Tyto banky ale nemusejí být bankami bez problémů a vkladatelé tak „morálně hazardují“. Rovněž vědomí bank, že jejich zdroje v podobě vkladů jsou pojištěny a že tedy případné ztráty hradí někdo jiný – např.: pojišťovny, může banky podněcovat k přebírání nadměrných rizik a ve svém důsledku vést k ohrožení spolehlivost a bezpečnosti bankovního systému v zemi („morální hazard bank“).8
Rozpor může nastat také v oblasti poskytnutí úvěru ohrožené bance centrální bankou. Zjistí-li jiné banky, že centrální banka poskytla úvěrovou pomoc bance s problémy, budou věřit, že až se dostanou i ony do problému, centrální banka zasáhne formou finanční výpomoci. To povede banky k rizikovějšímu chování a následně dojde ke snížení bezpečnosti bankovního systému. Například Nizozemská centrální banka má stanoveny dva cíle v oblasti finanční regulace a dohledu. Jsou to: •
ochrana klientů finančních institucí před ztrátami způsobenými neobezřetným podnikáním,
•
stabilita finančního systému.9
Každý stát má stanoveny cíle regulace a dohledu bank. Tyto cíle se stát od státu liší, ovšem vždy je tam cíl, který má ochraňovat klienty bank a jejich peníze.
8
REVENDA, Zbyněk. Centrální bankovnictví. 2. rozš. vyd. Praha : Management Press, 2001. 782 s. ISBN 80-7261-051-1, str. 127. 9 Cnb.cz [online]. 5. 10. 2006 [cit. 2011-05-12]. Institucionální uspořádání finanční regulace a dohledu v Evropské unii a úloha bank Evropského systému centrálních bank ve finanční regulaci a dohledu. Dostupné z WWW:
20
2 Povinné pojištění vkladů
2.1 Základní cíle povinného pojištění vkladů Povinné pojištění vkladů je součástí systému regulace a dohledu bank a jako její součást respektuje základní cíle celého systému, tedy makroekonomickou rovnováhu a stabilitu, včetně rovnováhy a stability v měnové oblasti, efektivnost, bezpečnost a důvěryhodnost bank. Zvlášť je nutné zdůraznit, že povinné pojištění vkladů sleduje následující cíle: •
v případě úpadku banky částečně či plně kompenzovat ztráty vkladatelů, na jejichž vklady se pojištění vztahuje („sociální aspekt“),
•
a tím zvyšovat důvěryhodnost a následně konkurenční schopnost bank v zemi ve srovnání s nebankovními institucemi, které sice rovněž nabízejí bankovní služby, ale do systému povinného pojištění vkladů nespadají.10
2.2 Negativní doprovodné jevy Pojištění ochrany vkladatelů není zadarmo a to jak ve smyslu nákladů bank, tak ve smyslu vzniku negativních aspektů. Mezi náklady se řadí: •
pojistné placené bankami Banky musí odvádět pojistné, které se promítne buď do snížení ziskovosti banky nebo zdražením úvěrů, které banky poskytují svým klientům (zdražením úvěrů se chápe zvýšení úrokové míry placené dlužníky) a jiných bankovních služeb (celkový nárůst cen poplatků) nebo zlevněním vkladů (snížení úrokové míry placené bankou svým klientům).
•
morální hazard Morální hazard ze strany vkladatelů i ze strany bank.
•
nepříznivý výběr
10
REVENDA, Zbyněk. Centrální bankovnictví. 2. rozš. vyd. Praha : Management Press, 2001. 782 s. ISBN 80-7261-051-1, str. 506 – 507.
21
2.2.1 Morální hazard Morální hazard je spojován se situacemi, ve kterých daný subjekt za své rozhodnutí nemusí nést negativní důsledky.
Morální hazard vkladatelů v souvislosti s pojištěním vkladů znamená, že vkladatel nemusí rozlišovat mezi bankou rizikovou a standardní neboli „dobrou“ a „špatnou“. Vkladatelé se rozhodují ne dle důvěryhodnosti banky, ale podle výše úroků, které jim dané banky nabízí. Mnoho lidí si ovšem neuvědomuje, že vyšší úroky plynou z více rizikovějších operací.
Důležitá je míra morálního hazardu vkladatelů, která závisí na daných pravidlech systému povinného pojištění vkladů – je ovlivněna především limity pojištěných vkladů a mírou pojistných náhrad.11
Morální hazard bank souvisí s tím, že si banky myslí, že jsou dostatečně velké na to aby padly („too-big-to-fail“). Mohou se pouštět do rizikovějších operací, protože si myslí, že je centrální banka nebo stát ve špatné situaci podrží. Pomoc velkým bankám se poskytuje z důvodu, že jejich krach by měl mnohem větší následky na bankovní systém než krach malé banky. Kritika těchto „výpomocí“ se týká právě zvýhodňování velkých bank
před
malými. Dochází tedy k nerovnosti konkurenčních podmínek, tím, že větší banky chráněny státem (centrální bankou) se stávají důvěryhodnější pro potenciální klienty. Mnoho bank si ovšem nedovolí hazardovat a to z důvodu ztráty svého dobrého jména, jak na trhu mezibankovním, tak i mezi širokou veřejností.
Morální hazard lze odstranit zrušením povinného pojištění vkladů. Zrušením nebudou ovšem vkladatelé
vůbec
chráněny
před
případnou
ztrátou
při
bankrotu
banky.
Tlak
na disciplínu bank a dodržování pravidel by se zvýšil, ale bohužel by stále platila: •
existence asymetrie informací
•
hromadné výběry vkladů Již menší krize některé z bank by vedla veřejnost k vybírání svých vkladů a vedení peněz v hotovostní formě. Hromadné vybírání vkladů by vedlo ke kolapsu celého bankovního sektoru.
11
REVENDA, Zbyněk. Centrální bankovnictví. 2. rozš. vyd. Praha : Management Press, 2001. 782 s. ISBN 80-7261-051-1, str. 508.
22
•
nemožnost přímého a výraznějšího ovlivňování banky ze strany vkladatelů Veřejnost nemá přístup ke všem informacím a ani odborné poznatky, aby poznala „dobrou“ banku a do ní vložila své volné finanční prostředky. Veřejnost se rozhoduje „laicky“ a je ovlivňována reklamou a výší úrokových měr.
V poslední době je morální hazard spojován hlavně se situací v Řecku, s jeho finanční situací a hlavně podpory ze strany Evropské centrální banky (ECB) nákupem dluhopisů od tamní vlády. V článku Analytici: Záchranný plán EU trhy uklidnil, nyní je čas na reformy, na webových stránkách finance.cz je morální hazard spojován právě s finanční podporou Řecka. Na morální hazard, související s pomocí předluženým zemím, zejména Řecka, upozornil analytik Next Finance Vladimír Pikora, kterému se nelíbí výše zmiňovaná účast ECB. Podle něj, centrální banky nakupují to, co nikdo nechce, tzv. největší odpad mezi státními dluhopisy. Takové jednání má pouze krátkodobý charakter. Země, které se dnes potýkají se zadlužeností, dostávají tak signál, že mohou beztrestně riskovat a zadlužovat se dál, protože peníze se později najdou a to od ECB, Mezinárodního měnového fondu, ostatních států nebo z rozpočtu EU.12
Úplně stejně jde nahlížet na morální hazard bank. Dostane-li jedna banka finanční podporu například od státu, ostatní banky to budou brát jako pojistku v případě neplnění svých povinností, kdy stát jim z finanční nouze pomůže, tak jako bance před ní. Kritiku státní pomoci managementu bank, které se ocitly v potížích projevila nezávislá europoslankyně Jana Bobošíková při svém projevu v Evropském parlamentu dne 8. října 2008. Článek: Bobošíková: Neplaťmě za nezodpovědně bankéře lze nalézt na webových stránkách týdeníku Euro v sekci Euro online. Podle Bobošíkové by si vrcholní politici měli uvědomit, že žádný oběd není zadarmo. Měli by si přestat hrát na mesiáše, kteří za cenu hazardu s tržní svobodou a s penězi daňových poplatníků spasí ekonomiku EU. Náklady špatného hospodaření bankéřů by měli nést jejich akcionáři a managementy bank. Protože politici hromadně poskytují záruky za bankéře, vytvářejí podle europoslankyně morální hazard. Poskytováním státních garancí za banky se vysmívají nejen daňovým poplatníkům, ale i malým a středním
12
Finance.cz [online]. 10. 5. 2010 [cit. 2011-05-12]. Analytici: Záchranný plán EU trhy uklidnil,nyní je čas na reformy. Dostupné z WWW: .
23
podnikům. Velkým investorům se tím vzkazuje, že mají právo na tučné výnosy, ale přitom nenesou žádná rizika a odpovědnost.13
2.2.2 Nepříznivý výběr Nepříznivý výběr vzniká když se zákazník rozhoduje mezi různými bankovními produkty. Produkty stejného druhu jsou oceněny stejnou cenou, která neodráží jejich kvalitu. Z toho důvodu ani zákazník nepozná, která banka a který produkt je kvalitnější. Kvalitnější produkty stojí méně než kolik by měly stát a nekvalitní zase stojí více než je jejich skutečná hodnota. Aby produkty, jež jsou kvalitnější, nedotovaly nekvalitní produkty, vede banky k jejich stahování z nabídky. Důsledkem nepříznivého výběru je pak trh, na kterém se obchoduje s nekvalitními produkty.
Existuje-li ochrana vkladatelů, snaží se do oblasti bankovnictví dostat i takové podnikatelské subjekty, jejichž cílem je pouze vysoký zisk (tzv. „hit and run raiders“) Takové podnikatelé riziko úpadku nikterak netrápí a takové podniky jsou vysoce rizikové a ohrožují stabilitu a důvěryhodnost celého bankovního systému. Snížit důsledky nepříznivého výběru lze pomocí zpřísňování pravidel pro vstup na bankovní trh, především v podobě požadavků na výši základního kapitálu, ztížení možnosti získat bankovní licenci a zvýšení postihu při nedodržení či porušení daných pravidel. Přísnost pravidel musí být nastavena tak, aby nedocházelo k monopolizaci (nebo oligopolizaci) bankovnictví a snižování konkurence.
13
Euro.cz [online]. 09/10/2008 [cit. 2011-05-13]. Bobošíková: Neplaťme za nezodpovědné bankéře. Dostupné z WWW: .
24
2.3 Limity pojištěných vkladů a míra pojistných náhrad Stupeň ochrany vkladatelů je závislý na limitech pojištěných vkladů a na míře pojistných náhrad. Následující tabulka zobrazuje základní varianty. Tab.3: Varianty limitů pojištěných vkladů a pojistného plnění
Pramen: REVENDA, Zbyněk. Centrální bankovnictví. 2. rozš. vyd. Praha : Management Press, 2001. 782 s. ISBN 80-7261-051-1, str. 511.
Při preferování cíle důvěryhodnosti bankovního systému prostřednictvím povinného pojištění vkladů je zřejmé, že stupeň ochrany vkladatelů bude vyšší – v tom případě, za jinak stejných okolností, je ale nutné smířit se s potenciálně vyšší mírou morálního hazardu (vkladatelů i bank) a nepříznivého výběru.14
2.3.1 Limity pojištění vkladů a pojistné plnění ve vybraných zemích Následující tabulka nám ukazuje limity a míry pojistných náhrad v členských zemí Evropské unie a dalších zemí Evropy do konce roku 1994. Jedná se o zobrazení před společnou úpravou v Evropské unii.
14
REVENDA, Zbyněk. Centrální bankovnictví. 2. rozš. vyd. Praha : Management Press, 2001. 782 s. ISBN 80-7261-051-1, str. 510 – 511.
25
Tab.4: Limity pojištění vkladů a pojistné plnění ve vybraných zemích do konce roku 1994
Pozn: DS = degresivní sazby *Limit v podstatě neexistoval.
Pramen: REVENDA, Zbyněk. Centrální bankovnictví. 2. rozš. vyd. Praha : Management Press, 2001. 782 s. ISBN 80-7261-051-1, str. 512.
Z tabulky vidíme, že nejčastější varianta do roku 1994 byla varianta č. 4. Jedná se o varianta s náhradou ve výši 100 % v rámci limitu a bez náhrady nad stanovený limit. Limity se v daných zemích velice liší. Nejvyšší je ve Francii a nejnižší ve Španělsku. Nejvyšší stupeň ochrany měli lidé v Německu a v Itálii, ale při vyšších vkladech museli vkladatelé počítat s určitými ztrátami.
Od 1. července 1995 došlo v zemích Evropské unie k vytvoření jednotného trhu a harmonizaci pravidel regulace a dohledu bank (varianta č. 5 z obr. 3): 1. Stanovení minimální náhrady ve výši 15 000 ECU (tj. 19 000 USD, průměrný kurs v roce 1996). Po pěti letech v zemích Evropské unie měly být minimální náhrady ve výši 20 000 euro (18 000 USD, průměrný kurz v roce 2000). 2. Náhrady v rámci limitu ve výši minimálně 90 %.
V Evropské unii pojištění chrání všechny neanonymní vklady nebankovních subjektů. Výjimku tvoří stát, pojišťovny, akcionáři a členové vedení bank.
26
2.3.2 Druhy pojištěných vkladů Jak se liší regulace bankovního systému v jednotlivých zemích, tak se liší i druh pojištění vkladů. Tedy kdo a co je pojištěno. Pojištění vklady lze dělit:
1. dle formy – jedná se o pojištění neanonymních vkladů v domácí měně. Pojištění lze rozšířit na neanonymní vklady v zahraniční měně nebo na vklady v podobě cenných papírů. Z důvodu možnosti praní špinavých peněz se preferují neanonymní vklady, i když by šlo ochranu rozšířit i na anonymní vklady. 2. dle subjektů – pojištěny jsou vklady nejčastěji fyzických osob. V České republice od roku 1998 jsou pojištěny tak jako v Evropské unii vklady právnických osob. Právnické osoby musí být nebankovního charakteru. 3. dle bank – v některých zemích jsou pouze pojištěny domácí banky, v jiných státech se pojištění vztahuje i na vklady na pobočkách domácích bank v zahraničí a/nebo na vklady na pobočkách zahraničních bank v domácím státě.15
2.4 Run na banku Banky a bankéři se nejvíce obávají run na banku. Tím se chápe hromadné, neočekávané a předem neodhadnutelné výběry vkladů z bank. Při větších výběrech může mít banka vážné problémy, může dojít až k jejímu kolapsu, jehož následkem je zhroucení i zdravých bank. Výsledkem dominového efektu je ochromení celého bankovního systému, které se přenáší z jedné banky na druhou a způsobuje řetězovou platební neschopnost v celé ekonomice. Hromadné vybírání vkladů způsobuje náhlá ztráta důvěry v bankovní sektor. Tato nedůvěra může být spuštěna specifickým šokem (např. ztrátou likvidity systémově významné banky) anebo makroekonomickým šokem (např. prudkým poklesem kursu měny, defaultem státního dluhu, rychlým odlivem zahraničních portfoliových investic nebo souběhem těchto faktorů).16
Příklad hromadného vybírání vkladů můžeme nalézt v případě krachu Investiční a poštovní banky (IPB) před 11 lety. Problémy IPB začaly už v roce 1993, kdy stát v bance ztratil majoritní podíl. Ani převzetí banky japonskou Nomurou o pět let později IPB nepomohlo. 15
REVENDA, Zbyněk. Centrální bankovnictví. 2. rozš. vyd. Praha : Management Press, 2001. 782 s. ISBN 807261-051-1, str. 513. 16 BABOUČEK, Ivan. Regulace činnosti bank. 1. vyd. Praha : Bankovní institut, a. s., 2005. 318 s. ISBN 807265-071-8, str. 44.
27
O problémech banky se spekulovalo delší dobu, na jaře 2000 už bylo jasné, že se dostala do vážných potíží. V polovině června pak proběhl takzvaný "run" na IPB, při kterém znepokojeni klienti banky začali hromadně vybírat úspory. Denní pokles vkladů se pohyboval v rozmezí od 4 do 6 miliard Kč. Tím, že IPB svými úvěry držela velkou část české ekonomiky, ČNB varovala, že její pád bude znamenat ohrožení stability finančního sektoru. Čtyři dny od prvních výběrů byla banka převzata nuceným správcem a po třech dnech nucené správy bylo rozhodnuto o jejím prodeji Československé obchodní bance.17
Ochrana vkladatele spolu s podporou důvěryhodnosti bank je jeden z hlavních cílů regulace a dohledu bank a systému pojištění vkladů. V této souvislosti je potřeba se zamyslet nad dvěma otázkami: 1. Do jaké míry je vhodné a nutné chránit banky před úpadkem? 2. Je cílem systému pojištění vkladů chránit banky před runy?18 Bankám by měla být poskytována pomoc v rámci mezí, tzn. aby neztrácely finanční disciplínu. Jak z hlediska „příliš velká na úpadek“, tak i z dřívějších zkušeností, kdy jim stát nebo centrální banka pomohla. Banky nesmí počítat s pomocí, která jim byla již dříve nabídnuta. Pomoc musí brát jako výjimku, ne pravidlo.
Pojištění vkladů by rozhodně nemělo chránit banky před runy a to opět ze stejného důvodu, poklesu finanční disciplíny. Dalším důvodem, proč na runy na banku by se pojištění vkladů nemělo vztahovat je, že hromadné výběry se týkají mezibankovních vkladů.
Banky o sobě navzájem mají velice dobré informace. Takové, které veřejnosti nejsou přístupny. Pokud se jedna banka dostane do finančních problémů, ostatní začnou vybírat své vklady, které u této banky mají. Výběry se týkají nepojištěných vkladů velice vysokých částek. Drobní vkladatelé mají důvod si vybrat pouze část svých peněz, jedná-li se o sumu nad limit. Je-li stanoven limit na 60 000 EUR, pojistné plnění 100 % a vkladatel má na účtu u banky 75 000 EUR, potom si z banky vybere 15 000 EUR. O zbylou sumu peněz se nemusí obávat, protože je pojištěna. Vkladatelé mající u banky vklady nepřesahující limit, nebudou
17
Finanční noviny.cz : zpravodajství [online]. 10.06.2010 [cit. 2011-05-13]. Krach IPB před 10 lety byl nejdražším českým bankrotem. Dostupné z WWW: . ISSN 1213-4996 18 REVENDA, Zbyněk. Centrální bankovnictví. 2. rozš. vyd. Praha : Management Press, 2001. 782 s. ISBN 80-7261-051-1, str. 518.
28
mít žádné důvody si své peníze předčasně vybírat.
2.5 Alternativy ochrany vkladatelů Správu povinného pojištění bankovních vkladů má na starost státní pojišťovna nebo státní pojistný fond. Skoro v každé vyspělé tržní ekonomice se můžeme setkat s některým orgánem dohledu a regulace bank, který má na starost ochranu vkladatelů.
Ochrana vkladatelů nemusí mít v každém státě stejnou formu, existuje mnoho alternativních variant, které mohou existovat místo povinného pojištění bankovních vkladů nebo být jeho součástí a doplňkem.
U povinného pojištění vkladů se setkáváme s určitými „náklady“ a „výnosy“. Při posuzování alternativní ochrany vkladatelů je dobré tyto „náklady“ a „výnosy“ také zohledňovat.
Náklad může mít podobu nepříznivých výběrů či morálního hazardu vkladatelů a bank a podoba výnosu je formě míry ochrany vkladatelů a důvěryhodnost v celé bankovní odvětví.
Tab.5: Alternativy ochrany vkladatelů
Vlastní tvorba. Pramen: REVENDA, Zbyněk. Centrální bankovnictví. 2. rozš. vyd. Praha : Management Press, 2001. 782 s. ISBN 80-7261-051-1, str. 520.
29
2.5.1 Dobrovolné pojištění vkladů Z předchozí tabulky vidíme, že dobrovolné pojištění vkladů může být realizováno soukromými pojišťovnami nebo garančními fondy bank.
Dobrovolné pojištění vkladů pomocí soukromých pojišťoven vede banky k nižšímu morálnímu hazardu, zejména ty nepojištěné. Zvyšuje jejich finanční a tržní disciplínu. Nepojištěné banky, aby získaly zákazníky, musejí nabízet kvalitnější produkty a služby. Plusem je také to, že i vkladatelé nebudou tolik hazardovat, protože si důkladněji budou vybírat banky pro své vklady.
Jsou-li plusy, existují obvykle i mínusy. Snahu nechat se pojistit budou mít banky, které jsou rizikovější. Mnoho vkladatelů bude upřednostňovat pojištěné banky, i když jsou rizikovější, před bankami nepojištěnými, i když jsou důvěryhodnější a stabilnější. Další nebezpečí se týká přímo pojišťovacích institucí. Dostanou-li se banky do problému, může být pojišťovna ohrožena. Týká se to zejména soukromých pojišťoven, kde není možnost dotace či úvěru od státu nebo centrální banky.
Dobrovolné pojištění vkladů pomocí garančních fondů bank (guarantee funds, protection funds system). Banky si sami založí tyto fondy a stávají se jejich podílníky.19 Banky se kontrolují navzájem, což opět vede k vyšší tržní disciplíně. Záporem garančních fondů je, že při potíži více bank se může samotný fond potýkat s velkými problémy nebo se dostat do úpadku.
V některých vyspělých zemích je dobrovolné pojištění povinné. Ve většině případů ovšem jako doplněk k povinnému pojištění. Bankovní instituce, které jsou pojištěny „navíc“ získávají na trhu konkurenční výhodu spojenou s jejich důvěryhodností. Banky zřizující pojištění navíc, budou mít vyšší náklady, což se může promítnou do cen jejich produktů a služeb.
19
V roce 1995 se některé banky u nás rozhodovali o zřízení garančního fondu jako doplňku k povinnému pojištění. K samotnému uskutečnění nikdy nedošlo.
30
2.5.2 Úvěry věřitele poslední instance Věřitelem poslední instance je centrální banka, která může jako poslední finančně podpořit úvěrem banky mající problémy. Rozhodnutí centrální banky, zda obchodní bance poskytne finanční pomoc či nikoliv skýtá několik problémů. Jedním z nich je, že centrální banka má za úkol provádět monetární politiku. S úvěrováním bank se do oběhu dostane více peněz a to může narušit cíle měnové politiky. O druhém problému jsem se zmínila již v předchozích kapitolách a týká se morálního hazardu bank. Pokud banky budou věřit, že dostanou v nouzi od centrální banky finanční výpomoc, může je to vést k rizikovějšímu jednání a provádění rizikovějších operací.
Úvěr věřitele poslední instance není vhodné používat při ochraně vkladatelů. Měl by to být nástroj pomoci bankám s dočasnou likviditou.
2.5.3 Oddálení výplat vkladů Nejedná se o plnohodnotnou variantu alternativy pojištění vkladů. Oddálení bance pomůže, pokud se jedná o dočasnou ztrátu likvidity. Banka oddálí vyplácení vkladů z běžných účtů o nějaký čas a v této lhůtě problém s likviditou vyřeší. Vyřešení problému uklidní vkladatelé, kteří nebudou mít důvod k hromadným výběrům. Banka ovšem ztratí část ze své dobré pověsti a jména. Jedná-li se o problém dlouhodobějšího charakteru, ani odklad vyplácení vkladů banku nezachrání.
2.5.4 Výplaty vkladů různými subjekty Dle Z. Revendy (2001, s. 522) vyplácení vkladů se rozloží mezi: •
členy vedení banky, Hmotná odpovědnost členů banky, která vznikla v důsledku vědomého porušení předpisů, nedostatečné kvalifikace či nedbalosti. Jedná se o nízký podíl členů na dané ztrátě.
•
akcionáře banky, Podíl akcionářů na výplatách je stejně jako u členů vedení bank nízký. Souvisí to s cenou akcii. Odpovídal by-li akcionář ve velkém rozsahu za peníze vkladatelů, ceny
31
akcii bank by byly mnohem nižší než ceny jiných cenných papírů. Určitou odpovědnost mít akcionáři musí, proto je důležité zakotvit jednotlivé odpovědnosti ve stanovách banky. •
centrální banku, Centrální banka jako věřitel poslední instance (viz. výše).
•
další banky, Banky, jenž se podílejí na výplatách vkladů bankrotující banky a to: o Nepřímo – ztrátou svých vkladů u zbankrotované banky a zvýšením příspěvků do fondu pojištění nebo do pojišťovny vykonávající povinné nebo dobrovolné pojištění vkladů. o Přímo – na výzvu centrální banky.
•
státní rozpočet. Výplata při bankrotu bank vlastněných státem nebo s rozhodujícím státním podílem. Stát se často podílí na úhradě ztrát a to formou dotace pojistnému fondu. V České republice se stát podílí formou návratné pomoci Fondu pojištění vkladů a některými dalšími způsoby.20
2.5.5 Fondy peněžního trhu Fondy peněžního trhu (money market funds) jsou nebankovní instituce nabízející některé bankovní služby, včetně přijímaní vkladů.21 Hodnota vkladů je odvozována od hodnoty aktiv, kterou získávají na trhu. Klesne-li tržní hodnota aktiv, vkladatelé si nebudou chtít vybrat své vložené prostředky, protože by za ně získali menší sumu, než kterou do fondu vložili. Pokud po čase nedojde k nárůstu hodnoty aktiv, ale naopak, a fond zbankrotuje, vkladatelé nepřijdou o všechny své peníze. Fondy mají povinnost držet část svých finančních prostředků v likvidní formě, proto je vkladatelům při úpadku vyplacena část jejich vložených prostředků.22
20
REVENDA, Zbyněk. Centrální bankovnictví. 2. rozš. vyd. Praha : Management Press, 2001. 782 s. ISBN 80-7261-051-1, str. 522 – 523. 21 REVENDA, Zbyněk. Centrální bankovnictví. 2. rozš. vyd. Praha : Management Press, 2001. 782 s. ISBN 80-7261-051-1, str. 523. 22 V USA a zejména ve Velké Británii jsou fondy peněžního trhu na trhu peněžních úspor velkým konkurentem bank.
32
2.5.6 Svobodné bankovnictví Jedná se pouze o teoretickou alternativu pro vyspělé ekonomiky. Povinné pojištění bankovních vkladů by bylo nahrazeno dobrovolným pojištěním nebo pomocí opčních doložek (nebo kombinací obou).
33
3 Povinné pojištění vkladů v České republice V Československé republice neexistovala žádná ochrana vkladatele v podobě povinného pojištění vkladů. Ze zákona o bankách z roku 1992 ručil stát za závazky některých bank a to pouze za vklady fyzických osob. Jednalo se o: •
Komerční banky,
•
Všeobecnou úvěrové banky,
•
Živnostenské banky,
•
Investiční banky,
•
České státní spořitelny a
•
Slovenské státní spořitelny.
Pojištění vkladů fyzických osob u ostatních bank měl upravovat zvláštní zákon.
Po rozpadu Československa vešel v platnost 29. července 1994 v České republice zákon č.156/1994 Sb., který novelizoval zákon č. 21/1992 Sb., o bankách o povinném pojištění vkladů. Nové pojištění vkladů se týkalo neanonymních vkladů fyzických osob v domácí měně u všech bank na našem území, včetně poboček zahraničních bank.
Se zavedením povinného pojištění vkladů pro všechny banky na našem území se zrovnoprávnilo postavení bank. Dříve pojištěné banky státem měly konkurenční výhodu před nepojištěnými bankami. Pozitivním aspektem byl i nárůst důvěryhodnosti v bankovní systém a nárůst kvality ochrany vkladatelů.
V současné době mají vkladatelé pojištěny své v klady u bank, stavebních spořitelen a družstevních záložen.23
3.1 Fond pojištění vkladů Fond pojištění vkladů (FPV) je zřízen na základě zákona č. 156/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, doplňuje zákon 23
Družstevní záložny jsou povinny přispívat do systému pojištění pohledávek z vkladů od roku 2006.
34
č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.24
V zákoně o bankách se jedná o část třináctou Pojištění z pohledávek vkladů §41a až §41o. Od roku 1998 je veřejným podnikem ve smyslu direktiv Evropské unie, což mimo jiné znamená, že již nesmí být úvěrován centrální bankou.25 Chybějící prostředky fond získává zvýšením sazeb pojistného nebo půjčkou na trhu, za co nejvíce výhodných podmínek. Účet na který banky odvádí pojistné má fond zřízen u České spořitelny.
Fond pojištění vkladů je členem Mezinárodní asociace pojistitelů (International Association of Deposit Insurers) a Evropského fóra pojistitelů vkladů (European Forum of Deposit Insurers).
Hlavním předmětem činnosti Fondu je poskytování náhrad za pohledávky z vkladů oprávněným osobám, za podmínek stanovených v ustanovení § 41a a následujících zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. K dalším činnostem Fondu patří: 1.
správa a vymáhání pohledávek za bankami vzniklých podle § 41h zákona
o bankách v rámci probíhajících konkurzních, likvidačních a vyrovnávacích řízení; 2. zajištění a spravování finančních zdrojů, kterými jsou příspěvky od bank, výnosy z investování peněžních prostředků, prostředky získané na finančním trhu, výtěžky z ukončených konkurzních, likvidačních a vyrovnávacích řízení, návratné finanční výpomoci a případné další příjmy Fondu; 3. prohlubování spolupráce a integrace v rámci existujících nebo vznikajících struktur Evropské unie.
Česká republika postupně přizpůsobovala právní úpravu zákona o bankách, aby ochrana vkladatelů odpovídala směrnicím evropské unie (Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 94/19/ES, o systémech ručení vkladů). Česká národní banka slaďovala své nepřímé nástroje spolu s měnověpolitickým intrumentáriem centrálních bank v Evropské unie a Evropské
24
FPV.cz : Fond pojištění vkladů [online]. [cit. 2011-02-05]. O FPV. Dostupné z WWW: 25 REVENDA, Zbyněk. Centrální bankovnictví. 2. rozš. vyd. Praha : Management Press, 2001. 782 s. ISBN 80-7261-051-1, str. 619.
35
centrální banky. Česká republika vstupem do Evropské unie (v roce 2004) se řídí podmínkami pojištění vkladů, které vychází z požadavků práva Evropských společenství.
Vklady vedené u bank, stavebních spořitelen a družstevních záložen, jsou ze zákona pojištěny, jak jsme se zmínili výše. Jedná se o ty instituce, které mají sídlo v České republice.
Tab.6: Seznam účastníků pojištění pohledávek z vkladů 2011
Vlastní zpracování. Pramen: www.fpv.cz/cs/kde-je-pojisteno.html
V případě vkladů u poboček zahraničních bank působící na našem trhu, jsou pojištěny v rámci Evropské unie v zemi, kde má sídlo mateřská banka: •
AXA Bank,
•
mBank,
•
Citibank,
•
Oberbank,
•
Commerzbank,
•
Poštová banka,
•
Crédit Agricol Corporate
•
Privat Bank AG der Raiffeisenlandesbank Oberösterreich,
and Investment Bank, •
Deutsche Bank
•
Raiffeisenbank im Stiftland eG,
•
Fortis Bank,
•
The Royal Bank of Scotland,
•
HSBC Bank plc,
•
Všeobecná úverová banka a. s.,
•
ING,
•
Waldviertler Sparkasse von 1842 AG.
36
I vklady klientů bank mimo EU jsou pojištěny v systému pojištění vkladů v zemi sídla společnosti a ten má povinnost klienty vyplatit. Pokud by se kolaps banky dotkl většího počtu domácích klientů, je FPV připraven pomoci se zajištěním a organizací výplaty náhrad na území České republiky.26
Graf 1: Počet institucí odvádějících příspěvky do fondu
Pramen: Výroční zpráva FPV 2009 z www.fpv.cz/cs/o-fpv
3.1.1 Historie limitů a náhrad pojištění V roce 1994 činil limit pojištěných vkladů jednoho vkladatele 125 000 Kč u jedné banky. Pojistná náhrada byla 80 %, tzn. vkladatel dostal maximálně 100 000 Kč. Měl-li klient vůči bance nějaké závazky, byla mu daná částka od vyplacené náhrady odečtena. Povinné pojištění vkladů se nevztahovalo na emitované cenné papíry bankou. Obrázek č. 4 ukazuje, že v České republice byla výše limitu a pojistné náhrady nižší než v ostatních zemích Evropy.
V rámci konsolidačního programu II byly vypláceny vklady až do výše 4 mil. Kč a to všem vkladatelům (fyzickým a i právnickým osobám). I když zákon stanovil dané podmínky, skutečnost byla jiná. Dokonce se zpětnou platností byly vyplaceny vklady klientům České banky, která zkrachovala v prosince 1995 (tj. před zahájením Konsolidačního programu II).
26
FPV.cz : Fond pojištění vkladů [online]. [cit. 2011-02-05]. Kde je pojištěno. Dostupné z WWW:
37
Na začátku roku 1998 došlo novelizací zákona o navýšení limitu na částku 375 000 Kč. Pojistná náhrada se nezměnila. Pojištění se rozšířilo na právnické osoby nebankovního charakteru. Téhož roku od 1. září byla další novelou
zvýšena pojistná náhrada
na 400 000 Kč a pojistné plnění na 90 %. Zvýšené hodnoty odpovídali úrovni Evropské unie. Limit tedy byl stanoven ve výši 444 444 Kč.
Zákon č. 319/2001 Sb., nabyl účinnosti 7. září 2001. Povinné pojištění vkladů se rozšířilo na všechny neanonymní vklady v domácí a zahraniční měně subjektů nebankovního typu. Pojistné plnění zůstalo stejné, ale limit činil 27 777 EUR. S 90 % pojistným plnění činí výše náhrady maximálně 25 000 EUR.
V roce 2008 byla 10% spoluúčast vkladatelů zrušena a maximální limit navýšen na 50 000 EUR. Náhrada vkladů se tedy poskytuje do 100 % jejich výše.
Poslední změna limitu nastala v roce 2010, kdy parlament schválil novelizaci zákona č. 156/2010 Sb. o bankách v souladu s Evropskou směrnicí s platností od 1. ledna 2011. Výše náhrady se nezměnila a činí stále 100 %, zvýšil se limit z 50 000 EUR na 100 000 EUR na jednoho klienta v jedné bance, stavební spořitelně či družstevní záložně. Náhrady za devizové vklady jsou vypláceny v české měně.
Následující tabulka ukazuje přehledněji vývoj limitů náhrad a pojistného plnění.
Tab.7: Vývoj limitů náhrad a pojistného plnění
Pozn.: *platnost od 1. záři 1998
Vlastní tvorba. Pramen: www.fpv.cz
38
3.1.2 Kdo a co je pojištěno Pojištění se vztahuje na neanonymní vklady fyzických i právnických osob. U fyzických osob se uvádí: •
jméno a příjmení (na které je účet veden),
•
rodné číslo (nebo datum narození nebo identifikační číslo) a
•
adresa.
U právnických osob se jedná o údaje: •
název obchodní firmy nebo právnické osoby,
•
sídlo a
•
identifikační číslo (pouze u tuzemských firem).
Podle § 41c zákona o bankách jsou pojištěny: •
běžné účty v české nebo cizí měně fyzických a právnických osob,
•
spořící účty v české nebo cizí měně fyzických a právnických osob,
•
termínované účty v české nebo cizí měně fyzických a právnických osob,
•
vkladové účty v české nebo cizí měně fyzických a právnických osob,
•
vkladní knížky v české nebo cizí měně fyzických a právnických osob.27
Pojištění se nevztahuje na: •
pohledávky z vkladů o bank, o finančních institucí, o zdravotních pojišťoven a o státních fondů,
•
podřízené dluhy (pohledávky z vkladů, která je banka oprávněna zahrnout do svého kapitálu),
•
směnky a cenné papíry,
•
osoby, které dle § 41g zákona o bankách, mají s danou bankou zvláštní vztah,
27
FPV.cz : Fond pojištění vkladů [online]. [cit. 2011-05-09]. Co je pojištěno. Dostupné z WWW:
39
•
vlastníci vkladů v souvislosti s legalizací výnosů z trestné činnosti (za trestnou činnost musejí být odsouzeni v trestním řízení).
Výplata náhrady Není-li schopna některá z pojištěných institucí dostát svým závazkům oznámí to písemně Česká národní banka FPV („oznámení o platební neschopnosti“), který zahájí do 20 pracovních dní výplatu náhrad.
V případě zahraniční pobočky pojištěné u FPV, obdrží oznámení o platební neschopnosti Fond od příslušného orgánu bankovního dohledu domovského státu.
Informace o zahájení výplat a jejím způsobu se zveřejňuje v: •
tisku,
•
internetových stránkách FPV,
•
internetových stránkách dané instituce,
•
vyplácející bance.
U výplat náhrady vkladů platí 3létá promlčecí lhůta. Vkladatel si tedy může své peníze vyzvednout kdykoliv do 3 let od zahájení vyplácení náhrad.
Náhrady vyplácí banky, které mají širokou síť poboček a to jak v hotovostní formě, tak i bezhotovostním převodem.
40
Tab.8: Náhrady vyplacené z Fondu pojištění vkladů do 31. 12. 2009
Pozn.:
1 2
výplata dodatečných náhrad byla zahájena 8. 6. 1998 výplata dodatečných náhrad byla zahájena 4. 1. 2002
Pramen: Výroční zpráva FPV 2009 z www.fpv.cz/cs/o-fpv
3.1.3 Pojistné sazby Pojistné odvádí banky do Fondu pojištění vkladů a to v domácí měně a vypočítává se z nominální výše pojištěných pohledávek. Příspěvek do Fondu za příslušné kalendářní čtvrtletí je banka povinna zaplatit nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po skončení kalendářního čtvrtletí. Příspěvek se platí v českých korunách28
Do 31. prosince 2000 platily banky příspěvky ve výši 0,5 % z objemu pojištěných vkladů včetně úroků. Již od zavedení povinného odvodu pojistného mají stavební spořitelny výjimku. Stavební spořitelny odváděly do Fondu 0,1 % z průměru za čtvrtletí, bez započtení záloh na státní podporu.
V roce 1997 měly být sazby pojistného bankám a stavebním spořitelnám dvojnásobně zvýšeny a to za rok 1996, ve kterém Fond čerpal finanční úvěr od České národní banky a
28
FPV.cz : Fond pojištění vkladů [online]. [cit. 2011-02-11]. Legislativa. Dostupné z WWW: .
41
státu.29 K navýšení sazeb nakonec nedošlo z důvodu úhrady pojistného bankami již v průběhu roku 1996.
V roce 2001 byla novelizací zákona sazba pojistného upravena a stanovena pro banky ve výši 0,3 % z měsíčního průměru pojištěných vkladů za předchozí rok.30
Novela zákona o bankách provedená zákonem č. 126/2002 Sb., snížila sazbu pojistného pro banky na 0,1 % a 0,05 % pro stavební spořitelny z průměru pojištěných pohledávek z vkladů za předchozí rok, včetně úroků.
Fond byl nucen přijmout střednědobý syndikovaný úvěr k zajištění finančních zdrojů na výplaty náhrad vkladatelů Union banky, a. s. v roce 2003. V roce 2004 byly sazby pojistného bank a stavebních spořitelen zvýšeny na dvojnásobek, dle ustanovení § 41k zákona o bankách. K 31. 12. 2004 byl úvěr splacen a výše příspěvků bank a stavebních spořitelen za rok 2004 (odvedeny v roce 2005) se vrátily na své původní hodnoty, tj. 0,1 % a 0,05 %. Vstupem České republiky do Evropské unie ukončily všechny pobočky zahraničních bank svoji účast v systému pojištění pohledávek z vkladů během roku 2005.31
V současné době činí výše sazby pojistného pro banky a družstevní záložny 0,04 % a 0,02 % pro stavební spořitelny z průměru objemu pojištěných pohledávek z vkladů za příslušné kalendářní čtvrtletí, včetně úroků. Výše příspěvků v jednotlivých letech do Fondu pojištění vkladů můžeme vidět na následujícím obrázku.
29
Od státu i od ČNB získal fond částku 650 mil. Kč od každého. Výpočet odvodu z měsíčních stavů pojištěných pohledávek byl zaveden z důvodu zamezení nekalých praktik bank. Některé banky prodávali před koncem roku nepojištěné depozitní certifikáty nebo jiné produkty, které v lednu následujícího roku převedli zpět na pojištěné. Banky a jejich klienti na tom vydělávali, ale FPV prodělával 100 mil až 500 mil. Kč. 31 S výjimkou HSBC Bank, plc – pobočka Praha 30
42
Tab.9: Příspěvky odvedené do FPV od roku 1995 - 2010
Vlastní zpracován. Pramen: Výroční zpráva FPV 2009 z www.fpv.cz/cs/o-fpv, www.fpv.cz/cs/aktuality
43
4 Povinné pojištění vkladů v Evropské unii Evropské společenství přijalo 30. května 1994 Směrnici Evropského parlamentu a Rady č. 94/19/ES, o systémech ručení vkladů, novelizovanou dne 11. března 2009 směrnicí č. 2009/14/ES. Podle této směrnice musí v každém státě EU existovat systém pojištění vkladů financovaný bankovním sektorem. Pokud banka v EU není součástí oficiálně uznávaného systému pojištění vkladů, není oprávněna přijímat vklady. Banku, která je členem jiného systému, jenž jí chrání, zajišťuje její likviditu a platební schopnost a tím zajišťuje ochranu vkladatelů přinejmenším v rozsahu, který odpovídá evropské směrnici, může členský stát zbavit povinnosti se účastnit systému pojištění vkladů oficiálně uznávaném v dané zemi.
Každý členský stát se musí řídit podmínkami pojištění vkladů, které vychází z požadavků práva Evropského společenství. Vkladatelé musí být informováni o systému pojištění vkladů, včetně rozsahu a výše krytí poskytovaného systému pojištění vkladů. Tyto informace musí daná instituce poskytnout snadno srozumitelným způsobem.32
4.1.1 Evropské fórum pojistitelů vkladů (EFDI) Všechny členské země Evropské unie spolu s dalšími evropskými státy jsou členy tohoto neziskového sdružení, které sdružuje všechny fondy pojištění vkladů v celé Evropě. Systémy pojištění jsou v každé zemi jiné. Některé státy mají ze zákona vytvořenou pouze jednu instituci (Česká republika, Slovensko, Belgie) nebo několik fondů (Německo, Rakousko, Itálie, Španělsko). Tyto fondy existují buď pouze pro banky, spořitelny a družstevní záložny nebo sdružují tyto finanční instituce dohromady.
EFDI založilo 25 organizací, které zajišťují pojištění vkladů v Evropě, v říjnu 2002. V roce 2007 se stala mezinárodní neziskovou organizací, která sídlí v Belgii. V součastné době sdružuje 55 organizací ze 40 zemí Evropy.
32
BABOUČEK, Ivan. Regulace činnosti bank. 1. vyd. Praha : Bankovní institut, 2005. 318 s. ISBN 80-7265071-8, str. 139.
44
Hlavním smyslem EFDI je přispívat ke stabilitě finančních systémů podporou evropské spolupráce v oblasti pojištění vkladů, usnadňovat diskusi a výměnu zkušenost a informací o věcech společného zájmu a znepokojení.
Evropské fórum pojistitelů vkladů může: - vytvářet pracovní skupiny nebo stálé výbory, - zvažovat použití směrnic EU a všechny navrhované změny, - být partnerem Evropské komise.
EFDI nemá pravomoc vydávat jakákoliv závazná prohlášení nebo očekávání jménem svých členů. Může pouze vyjádřit jejich názor s jejich souhlasem. Evropské fórum založilo výbor Evropské unie složený z členských států. Tento výbor se zabývá převážně politikou EFDI k Evropské komisi nebo k jiným institucím Evropské unie.
V rámci EFDI přijalo16 členských států v březnu 2011 Multi-lateral memorandum of understanding. Toto memorandum je dohodou o spolupráci mezi jednotlivými systémy pojištění vkladů. V případě krachu zahraniční banky, musel její klient vycestovat do mateřské země své banky, aby si vyzvedl svou náhradu vkladů. To již od letošního roku nemusí. Fondy pojištění vkladů fungují jako kontaktní místo a po vzájemné dohodě zajistí výplatu náhrad vkladů. Multilaterální dohoda o spolupráci na mezinárodní úrovni stanovuje pravidla postupu zahájení vyplácení náhrad.
Státy, jejichž systémy pojištění vkladů se připojili k Multilaterální dohodě, jsou: 1. Česká republika,
9. Polsko,
2. Dánsko,
10. Rumunsko,
3. Estonsko,
11. Řecko,
4. Finsko,
12. Slovensko,
5. Irsko,
13. Slovinsko,
6. Itálie,
14. Španělsko,
7. Maďarsko,
15. Švédsko,
8. Nizozemí,
16. Velká Británie.
Další státy EU by se měly svým podpisem připojit ke smlouvě v dohledné době.
45
Některé státy uzavírají mezi sebou bilaterální smlouvy pro lepší informovanost a vyplácení náhrad vkladů klientům bank.
4.2 Velká Británie – Financial Services Compensation Scheme (FSCS) FSCS je fond náhrady poslední instance pro zákazníky firem poskytujících finanční služby s uděleným povolením k podnikání od Úřadu pro finanční služby (Financial Services Autority – FSA). Kompenzační fond vyplácí náhrady škody, pokud je finanční instituce v prodlení a není schopna dostát svým závazkům vůči vkladatelům. Britský fond ochrany vkladů je právnická osoba, zřízena podle § 212 zákona o finančních službách a trzích (Financial Services and Markets Act - FSMA) v roce 2000. Oficiálně funguje od 1. prosince 2001. Tento fond byl vytvořen vládou, ale funguje nezávisle na ni a na finančním odvětví. Byl vytvořen pro regulaci finančních služeb ve Velké Británii a k ochraně práv spotřebitelů.
Do FSCS mohou být zahrnuty i jiné evropské finanční
společnosti, které mají udělenou licenci v domovském státě.
Na základě zákona FSMA odpovídá Financial Services Compensation Schneme Úřadu pro finanční služby. Dle § 218 předkládá FSA výroční zprávy o plnění svých funkcí a povinností.
Od 28. srpna 1988 do 1. prosince 2001 existovaly ve Velké Británii systémy pro odškodnění, které vznikem FSCS zanikly. Mezi tyto systémy pařily: • Ochrany vkladů, • Ochrana systému pojistníků, • Kompenzační systém investorů.
4.2.1 Kdo a co je pojištěno Financial Services Compensation Schneme chrání: •
banky a stavební spořitelny,
46
•
spořitelní a úvěrová družstva,
•
pojišťovny,
•
hypoteční společnosti,
•
investice,
•
penzijní pojištění,
•
dotace.
Pojištění se vztahuje na: •
vklady,
•
pojistné smlouvy (např.: penzijní pojištění, životní pojištění, pojištění domů a cestovní pojištění)
•
obecné pojišťovací poradenství a zprostředkování (od 14. ledna 2005),
•
investice a
•
domácí finance (od 31. října 2004).
4.2.2 Historie limitů a náhrady pojištění Vklady Vklady soukromých osob a malých podniků jsou chráněny FSCS. U podniků se jedná o vklady maloobchodních firem. Klienti podniků, které nedokázaly dostát svých závazků, měli do 1. října 2007 nárok na náhradu ve výši 35 O00 GBP. Pojistné plnění bylo 100 % z prvních 2 000 GBP a 90 % z dalších 33 000 GBP. Maximální výše náhrady tedy činila 31 700 GBP. Od října téhož roku zůstal limit pojištění vkladů ve stejné výši. Změnilo se pouze pojistné plnění a to na 100 % z celých 35 000 GBP. Od 7. října 2008 do 30. prosince 2010 byla výše náhrady 100% z prvních 50 000 GBP za osobu a firmu. Od 31. prosince 2010 činí limit pojištěných vkladů 85 000 GBP na jednoho vkladatele. Pojistná náhrada je 100 %. Současné limity plně odpovídají Evropské směrnici s platností od 1. ledna 2011.
47
Investice a domácí finance Velká Británie má v současné době stanoven limit pro investice a domácí finance, do kterých patří např.: hypoteční zprostředkování a poradenství, ve výši 50 000 GBP na osobu nebo firmu a pojistná náhrada se vyplácí ve výši 100 %.
Před 1. lednem 2010 byla pojistná náhrada počítána z 50 000 GBP, ale pojistné plnění bylo různé. 100 % z 30 000 GBP a 90 % z 20 000 GBP. Klient získal tedy maximálně 48 000 GBP.
Pojišťovnictví a obecné pojišťovací poradenství a zprostředkování U dlouhodobého pojištění (např.: penzijního či životního pojištění) nebo u nepovinného pojištění (např.: pojištění domu) není od 1. ledna 2010 horní hranice pojistné náhrady stanovena. Pojistné plnění je ve výši 90 %. Do ledna 2010 měl klient nárok na 100 % z 2 000 GBP a na zbytek se vztahovala 10 % spoluúčast.
Jedná-li se o povinné pojištění, které musí kdokoliv ze zákona platit, pak tyto pohledávky jsou plně chráněny FSCS.
Výplata náhrad Zjistí-li Úřad pro finanční služby o některém pojištěném podniku, že má problémy s likviditou či platební schopností a nemůže dostát svým závazkům, okamžitě informuje FSCS, který podnikne kroky vůči dané společnosti a informuje veřejnost.
V případě vkladů se snaží FSCS o vyplacení náhrad do 7 dnů. Pokud se jedná o složitější pohledávky, je náhrada vyplacena do 20 dnů, jak stanovuje Evropská směrnice. FSCS pojišťuje i jiné instituce, na které se nevztahuje lhůta pro výplatu náhrad plynoucí ze směrnice EU. Pohledávky vůči podnikům investičním, pojišťovacích a hypotečním vyplácí do 6 měsíců od obdržení žádosti o nárok na náhradu nebo od doby, kdy firma nemůže dostát svým závazkům. V období 2008/2009 řešil Fond vyplácení náhrad z vkladů klientům 5 bank a jedné stavební spořitelny. V následujícím období vyplatil kompenzační náhrady ve výši 204,46 mil GBP.
48
Na následujícím grafu lze vidět kolik FSCS vyplatila na náhradách za posledních 5 let. Graf je rozdělen na dvě části a to na část před a po roce 2008. Jedná se o rok, kdy proběhla změna systému financování. Podle nového systému se třídy a podtřídy změnily tak, že nelze provést přímé srovnání starého a nového systému. Graf 2: Kompenzační platby v letech 2005 - 2010
Pramen: Výroční zpráva FPV 2009/2010 z www.fscs.org.uk/news/2010/july/fscs-publishes-annualreport
49
4.2.3 Financování FSCS získává finance od svých členů, kteří mají udělené povolení k vykonávání činnosti od FSA. Dne 1. dubna 2008 spustil Fond nový systém financování, kdy přijaté příspěvky jsou rozděleny do pěti kategorií: •
vkladů,
•
životní a penzijní pojištění,
•
neživotních pojištění,
•
investice a
•
domácí finance.
Každá třída, kromě vkladů, je dále rozdělena do dvou podsystémů podle toho, zda je daná společnost poskytovatel nebo pouze zprostředkovatel.
FSCS má stanovené limity na množství příspěvků, které může daný rok maximálně vybrat. Na letošní rok jsou stanoveny limity: •
vklady: £ 1,84 mil,
•
životní a důchodové: £ 790 mil,
•
neživotní pojištění: £ 970 mil,
•
investice: £ 370 mil,
•
domácí finance: £ 130 mil.
Příspěvky do fondu platí společnosti jednou ročně. Po vzájemné dohodě lze sjednat i čtvrtletní placení.
4.3 Belgie – Fonds de Protection des Dépôts et des Instruments Financiers Belgický Fond na ochranu vkladů a finančních nástrojů (Fonds de Protection des Dépôts et des Instruments Financiers) je veřejnou institucí zřízenou na základě zákona ze dne 17. prosince 1998 a fungovat začal od 25. února následujícího roku. Důvodem vzniku jednotného fondu na ochranu vkladů, bylo přizpůsobení belgického práva
50
ke Směrnici Evropského parlamentu a Rady č. 94/19/ES, o systémech pojištění vkladů z 30. května 1994 a Směrnici 97/9/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 3. března 1997 o systému pro odškodnění investorů.
Před vznikem Fondu na ochranu vkladů a finančních nástrojů, existovaly v Belgii dva finanční mechanismy na ochranu vkladů, které v roce 1999 zanikly. První systém vznikl na ochranu vkladů u úvěrových institucí a byl zřízen Reeskontním a záručním institutem (l'Institut de Réescompte et de Garantie – IRG) v roce 1975. V polovině 80.let se rozdělil na fond pro banky a pro spořitelny. Poslední změna proběhla v roce 1995 kdy se změnil na Systém ochrany vklady u úvěrových institucí a to již dle Směrnice č. 94/19/ES. Druhý systém se týkal ochrany majetku investorů u makléřských společností a správcem byl Intervenční makléřský fond (Caisse d´intervention des sociétés de bourse – CIF). Fungoval od 1. ledna 1991.
4.3.1 Kdo a co je pojištěno Pojištění se vztahuje na: • hotovostní aktiva (ve všech měnách EHP) o běžné účty, o spořící účty, o terminované účty, •
dluhopisy a depozitní certifikáty,33
•
investiční majetek.
Pojištěny jsou vklady v jakékoliv zemi do banky nebo jiné společnosti, která je členem belgického Fondu na ochranu vkladů a finančních nástrojů. Záruka se poskytuje bez ohledu na místo bydliště nebo státní příslušnosti příjemce. Do pojištění se zahrnují i připsané úroky.
Každý držitel jednoho nebo více účtů je zahrnut do systému ochrany. Svoje vklady mají pojištěné: •
fyzické osoby,
33
Dluhopisy a depozitní certifikáty jsou zahrnuty do systému ochrany jsou-li registrované, zaknihované nebo jsou drženy na účtech cenných papírů.
51
•
sdružení,
•
neziskové organizace,
•
malé a střední podniky.
Fyzické osoby Je-li fyzická osoba samostatně výdělečně činná, pojištění chrání její majetek získaný profesní nebo obchodní činností. Pro nezletilé osoby je ochrana poskytovaná ve stejné míře jako u dospělých. Manželé mající společný účet mohou nárokovat maximálně poskytovanou výši náhrady pro každého (tedy až 200 000 EUR).
Sdružení Využívat výhody z pojištění vkladů mohou i různá sdružení, seskupení nebo partnerství, které nejsou právního charakteru (tzn. nemají formu společnosti). Požadavek na náhradu musí podat každý z členů sdružení sám a doložit práva nad daným finančním majetkem.
Malé a střední podniky Jedná se o podniky, které mají oprávnění k vypracování zkrácené rozvahy. Velké podniky do systému zahrnuty nejsou, protože jejich majetky u úvěrových institucí jsou několikanásobně vyšší než je maximální výše náhrady, a proto by bylo jejich zahrnutí do systému ochrany zbytečné. Mezi tyto podniky lze zahrnout společnosti s více jak 100 zaměstnanci nebo takové, jenž splňují alespoň jedno z těchto kriterií: bilanční sumu 3 650 000 EUR, roční obrat (bez DPH) 7 300 000 EUR a průměrný počet zaměstnanců 50 lidí.
Ze systému ochrany jsou kromě velkých podniků vyloučeny i finanční instituce, institucionální investoři, vláda a vládní instituce a osoby spojené s institucí nebo podnikem v prodlení (správci, zástupci, přidružené společnosti, atd.) nebo osoby, které přispěly k selhání v důsledku své vlastní činnosti.
Fond na ochranu vkladů a finančních nástrojů chrání: •
úvěrové instituce dle belgického práva: o banky, o federace úvěrových institucí,
52
o spořitelny, o úvěrové instituce patřící do sítě „Professionnel Crédit“, o investiční banky, o instituce elektronických peněz, •
pobočky bank se sídlem mimo Evropský hospodářský prostor,
•
makléřské firmy,
•
ostatní instituce: o společnosti investičního poradenství a správy portfolia, o správcovské společnosti kolektivního investování.
V současnosti má Fond 105 členů. Chce-li být některá společnost členem Fondu ochrany a mít u něj pojištěné vklady svých klientů, musí získat akreditaci od Bankovní, finanční a pojišťovací komise.
4.3.2 Historie limitů a náhrady pojištění Belgický Fond na ochranu vkladů a finančních nástrojů plně respektuje Směrnice EU. Od přijetí Směrnice č. 94/19/ES odpovídají limity a náhrady pojištění, stanoveným limitům Evropskou unií. Belgie je jedna ze zemí, která jako první přijala směrnice nebo novelizace směrnic týkajících se ochrany vkladů nebo odškodnění investorů.
Od vzniku prvního belgického systému na ochranu vkladů a úvěrových institucí v roce 1975 byly vklady pojištěny do výše 15 000 ECU (asi 600 000 BEF).
Po přijetí Směrnice v roce 1995 byl limit pojištění vkladů stanoven na 15 000 EUR, který se zvýšil na 20 000 EUR od roku 2000.
V roce 2008 EU navýšila stávající limit z 20 000 EUR na 50 000 EUR a zrušila stávající maximální 10 % spoluúčast vkladatelů. V témže roce se začalo s přípravou nové Směrnice č. 2009/14/ES, jenž říká, že nejpozději v roce 2011 ve všech zemí EU musí být stanoven limit náhrady na 100 000 EUR se 100 % plněním. V této souvislosti několik členských zemí, přijaly účinná opatření a zvýšily své limity rovnou na 100 000 EUR již v období 2008/2009.
53
Belgické orgány nečekaly na nové evropské předpisy a ministr financí dne 7. října 2008 prohlásil zvýšení minimální záruky na 100 000 EUR. Tato změna byla potvrzena zákonem ze dne 22. prosince 2008. Zbylé změny, obsažené ve Směrnici z roku 2009, které vstoupili v platnost v roce 2011, přijala Belgie zákonem o způsobu fungování a financování ochrany vkladů ze dne 23. prosince 2009.
Kompenzace související s vklady jsou maximální do 100 000 EUR bez ohledu na počet účtů, do kterých klient rozdělil své peníze nebo institucí, ve kterých své finance má.
Právo na výplatu náhrad mají ti, jenž do dvou měsíců předloží svůj nárok na náhradu u pohledávek z vkladů a do pěti měsíců u pohledávek z finančních instrumentů. Lhůta začíná běžet dnem zveřejnění firem v prodlení. V problematických situacích může Fond dobu pro podání žádosti o kompenzaci prodloužit.
Fond vyplácí náhrady z vkladů do 20 pracovních dnů. Ve složitějších případech má nárok vyplácet vklady do 30 pracovních dnů.
4.3.3 Financování Úvěrové instituce a makléřské společnosti musí odvádět příspěvky do belgického Fondu na ochranu vkladů a finančních nástrojů. Příspěvky firem se vypočítávají na základě jejich obratu bez úrokové marže a částečně na základě jejich závazků vůči vkladatelů a investorů.
Řídící výbor Fondu může zvýšit roční příspěvky až na dvojnásobek, pokud jeho zdroje nejsou dostačující pro financování výplat náhrad.
Finanční zdroje z předchozích systémů ochrany jsou vloženy do intervenční rezervy. Jedná se o částku 12, 4 mil EUR.
Úvěrové instituce a makléřské společnosti hradí příspěvky, které jsou tvořeny ze tří částí: •
0, 7 % z hrubých příjmů bez příjmů z úroků,
•
0,175 ‰ z vkladů způsobilých k intervenci,
54
•
0,1 ‰ na finanční nástroje drženy ve prospěch třetích osob.
Výpočet příspěvků je shodný pro oba druhy společností – úvěrové a makléřské. Jediná odlišnost je v základu pro výpočet příspěvku. Pro úvěrové instituce se pro výpočet bere 85 % z vkladů, mající nárok na náhradu škody. U makléřských firem jsou základem pro výpočet poplatků provozní výnosy bez čistých úroků, taktéž 85 %.
Pojišťovací společnosti, jenž se chtějí účastnit systému ochrany, musí složit první příspěvek ve výši 0,5 % a dále platit roční poplatek ve výši 0,25 ‰. Oba příspěvky se vypočítávají ze smluvní částky na životní pojištění. Klient pojišťovny, která je členem Fondu, může při úpadku společnosti žádat o náhradu až do výše 100 000 EUR.
Od roku 1985, dostupné prostředky k ochraně vkladatelů a investorů rostly nepřetržitě, dosáhly
803.5 milionu EUR na konci roku 2008. Tento vývoj byl možný díky úsilí
stabilního finančního sektoru a také díky absenci významných případů selhání společností. Výše příspěvků v jednotlivých letech do Fondu na ochranu vkladů můžeme vidět na následujícím obrázku.
Tab.10: Příspěvky odvedené do belgického Fondu od roku 1999 – 2009
Vlastní zpracování. Pramen: Výroční zprávy 1999-2009 z www.protectionfund.be/en/pub_activite_archive
55
Od svého založení v roce 1999, Fond řešil jenom jediný zásah proti zkrachovalé společnosti. Jednalo se o kompenzaci asi 400 investorům ve výši 2, 6 mil EUR. Z předchozích systémů ochrany převzal Fond na ochranu vkladů a finančních nástrojů 500 klientů, kteří žádali o odškodnění ve výši 6, 4 mil EUR. Celkové náhrady poskytnuté pro poškozené zákazníky činily 9 mil EUR za celou dobu existence systému ochrany.
Dalším příjmem pro Fond byly finanční výnosy z investovaných peněz. Dle směrnice EU musí minimálně 75 % finančních prostředků investovat fond do státních cenných papírů nebo do cenných papírů mezinárodních organizací podporovaných Evropskou unií. V období 1999 – 2008 činily výnosy po zdanění 129, 9 mil EUR.
56
5 Porovnání výše pojištění bankovních vkladů Posledním cílem mé práce by mělo být porovnání výše pojištění bankovních vkladů ve vybraných bankách působících na bankovním trhu ČR a EU. Toto porovnání v současné době nelze provést, protože dle evropské směrnice č. 2009/14/ES ze dne 11. března 2009 má být nejpozději v roce 2011 ve všech zemích Evropské unie minimální limit náhrady ve výši 100 000 EUR se 100 % plněním. V současné době všechny země EU mají legislativu upravenou tak, že všechny neanonymní vklady jsou v bankách pojištěny do této výše. Vklady občana České republiky nebo občana Španělska jsou chráněny do stejné výše, ať si uloží své peníze do banky ve svém domovském státě nebo do pobočky banky, jenž má sídlo v jiném státě EU.
Před společnou úpravou EU byly limity pojištění vkladů a pojistného plnění různé. Jak moc se lišily ukazuje tabulka č. 4 (viz. kapitola 2.3), kde lze vidět výši náhrad a pojistného plnění do konce roku 1994. V roce 1995 došlo ke stanovení limitů EU směrnicí č. 94/19/ES, o systémech ručení vkladů a byl stanoven limit na 20 000 EUR s 10% spoluúčastí. V roce 2008 EU zvýšila limit na 50 000 EUR a zrušila maximální 10 % spoluúčast vkladatelů. Ve stejném roce začala připravovat novou směrnici, která zvyšovala limit náhrady na dvojnásobek. Některé země nenavýšily své limity na 50 000 EUR, ale rovnou na 100 000 EUR. Mezi takové země patří například Řecko nebo Belgie.
Možnost porovnat výši pojištění bankovních vkladů, i když jen částečně, bylo možné do roku 2011. Například do roku 2008 měla Česká republika výši limitů 25 000 EUR s 90% plněním. Na popud EU zvýšila ČR ochranu vkladů na 50 000 EUR se 100% plněním. Slovensko do konce října 2008 mělo výši náhrady 20 000 EUR s 10% spoluúčastí vkladatelů, od listopadu téhož roku do 30. prosince 2010 byly vklady chráněny v plné výši, tzn. bez limitu.
Směrnice o ochraně vkladů říká, jaká má být minimální ochrana vkladů, a mnoho zemí si stanovilo vyšší limity náhrad. Například v Nizozemsku byl limit pojištění vkladů před rokem 2008 z prvních 20 000 EUR 100 % a z dalších 20 000 EUR 90 %, tzn, že výše náhrady byla až 38 000 EUR. V roce 2008 zvýšili limit na 100 000 EUR s pojistnou náhradou 100 %. 57
V současnosti žádná ze zemí EU nemá vyšší limit než jaký stanovuje směrnice č. 2009/14/ES. Pro občany Evorpské unie je tedy jedno, do které evropské banky uloží své peníze, jejich vklady jsou ve všech bankách chráněny do stejné výše.
58
Závěry a doporučení Pojištění bankovních vkladů se potýká s mnoha problémy. Jeden z hlavních problémů je morální hazard bank a nepříznivý výběr. Banky samotné se nejvíce obávají situaci, při níž její klienti nabydou dojmu, že má banka potíže a že se nemusí dostat ke svým penězům a začnou hromadně vybírat své vklady, tzn. podniknou run na banku.
Ochrana vkladů je samozřejmostí v každém vyspělém státě. Pojištění je zakotveno v zákonech dané země a je součástí regulace a dohledu nad bankovním sektorem. V posledních několika letech se ve zvyšování v důvěryhodnosti v bankovníctví iniciuje Evropská unie, která svými směrnicemi stanovuje pravidla a minimální stupeň ochrany vkladů. Stupeň ochrany si volí každý stát sám. V součastnosti žádný členský stát nemá stanoveny podmínky pojištění vkladů vyšší, než jak ukládá EU. O tom, že státy přijímají nařízení Evropské unie nerovnoměrně a do pojištění zahrnou jinou oblast lidí a firem, jsme se přesvědčili při bližším rozboru pojištění vkladů v České republice, Velké Británii a Belgii. V EU se nachází velký počet bank. Tyto banky a systémy jejich mateřských zemí se liší. Rozdíly se mohou objevit ve lhůtách pro vyplacení vkladů nebo kdo a co je do systému pojištění vkladů zahrnuto, ale podstatné rozdíly v ochraně vkladů nejsou. V dnešní době žádná ze zemí EU nemá stanoven limit vyšší než je 100 000 EUR se 100% plněním. Podle mého názoru je dobré chránit vklady nás klientů, ale ovšem pouze do určité výše, aby se člověk zajímal o banku, do které chce své peníze vložit. Zda je důvěryhodná či nikoliv. Také oblast, na koho se pojištění vztahuje, je podle mého názoru zbytečně široká. Stačí zahrnout fyzické osoby a osoby samostatně vydělečně činné, popřípadně malé či střední podniky. U velkých společností je jejich obnos v bankách několikanásobně vyšší a částka, kterou by dostaly jako náhradu při krachu banky, je pro ně malá a firmě by nikterak nepomohla. Podle pravidel EU stanovených ve směrnici o pojištění vkladů nelze změnit situaci před rokem 1998 a tím změnit okruh pojištěných (u nás zákon č. 165/1998 Sb, kterým se oblast pojištěných rozšířila o právnické osoby). Ovšem lze stanovit okruh právnických osob spadající do této oblasti. Například v Belgii mají stanovené podmínky (bilanční suma, roční obrat bez DPH, průměrný počet zaměstnanců) a jejich horní hranice. Pokud některá z firem splní jednu z nich, automaticky je ze systému ochrany vkladů vyňata.
59
Pojistné plnění, jak je zmíněno výše, je stanoveno na 100 %. Tzn. že klient banky dostane celý obnos svých vkladů, maximálně 100 000 EUR. Určitá spoluúčast klientů při úpadku banky zvyšuje jejich zájem o banku a její zdraví. Čím nižší procento pojistného plnění, tím se snižuje morální hazard ze strany klientů. Procento nemůže být moc malé, protože spousta drobných vkladatelů nedisponuje informacemi o bance nebo je neumí správně využít. Před rokem 2008 byla stanovena minimální hranice pojistného plnění na 90 %. Podle mého názoru byla tato minimální hranice optimální. Výši náhrady bych nezvyšovala, hranice 100 000 EUR je dostatečně vysoká. Při zahrnutí fyzických osob a malých či středních podniků do pojištění, je limit náhrady dostačující.
Důležité je dát větší odpovědnost bank za své činy. Pokud banka nemá na to, aby se udržela v konkurenčním prostředí na bankovním trhu, je lepší, když tato banka opustí tento trh. Stát nemůže a hlavně by neměl při sebemenším problému zasahovat do činnosti banky a finančně ji pomáhat. Čím více budou za své rozhodnutí odpovědná vedení bank, tím se sníží jejich rizikové chování.
Závěrem bych chtěla říct, že vždy je nejdůležitější informovanost a to zejména lidí. Pouze oni mohou při znalosti všech důležitých informacích o bance dát najevo, zda jí důvěřují či nikoliv. Je potřeba, aby se vkladatelé rozhodovali na základě „zdraví“ banky a ne na základě úroků či poplatků za bankovní služby.
60
Seznam použitých zdrojů 1. BABOUČEK, Ivan. Regulace činnosti bank. 1. vyd. Praha : Bankovní institut, a. s., 2005. 318 s. ISBN 80-7265-071-8. 2. MOSCHETTO, Bruno - ROUSSILLON, Jean. Banka a její funkce. Translated by Jelena Baumruková. 1. vyd. Praha: HZ Praha, 1996. 112 s. ISBN 80-901918-9-4. 3. PETRJÁNOŠOVÁ, Božena. Bankovnictví. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2004. 80 s. ISBN 80-210-3523-4. 4. POLOUČEK, Stanislav. Bankovnictví. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2006. xvii, 716. ISBN 80-7179-462-7. 5. REVENDA, Zbyněk. Centrální bankovnictví. 2. rozš. vyd. Praha: Management Press, 2001. 782 s. ISBN 80-7261-051-1. 6. REVENDA, Zbyněk, et al. Pěněžní ekonomie a bankovnictví. 1. vyd. Praha : Management Press, 1996. 613 s. ISBN 80-85943-06-9. 7. POSPÍŠIL, Richard. Bankovnictví pro právníky. Olomouc : Univerzita Palackého, 2004. 214 s. ISBN 80-24409-06-2.
Internetové zdroje: 8. Cnb.cz [online]. 5. 10. 2006 [cit. 2011-05-12]. Institucionální uspořádání finanční regulace a dohledu v Evropské unii a úloha bank Evropského systému centrálních bank ve finanční regulaci a dohledu. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy/ostatni_ana lyticke_publikace/download/fin_regulace_eu.pdf 9. Finance.cz [online]. 10. 5. 2010 [cit. 2011-05-12]. Analytici: Záchranný plán EU trhy uklidnil,nyní je čas na reformy. Dostupné z: . 10. Euro.cz [online]. 09/10/2008 [cit. 2011-05-13]. Bobošíková: Neplaťme za nezodpovědné bankéře. Dostupné z: . 11. Finanční noviny.cz : zpravodajství [online]. 10.06.2010 [cit. 2011-05-13]. Krach IPB před 10 lety byl nejdražším českým bankrotem. Dostupné z WWW:
61
. ISSN 1213-4996. 12. FPV.cz : Fond pojištění vkladů [online]. [cit. 2011-02-05]. O FPV. Dostupné z WWW: . 13. FPV.cz : Fond pojištění vkladů [online]. [cit. 2011-02-11]. Legislativa. Dostupné z WWW: . 14. FPV.cz : Fond pojištění vkladů [online]. [cit. 2011-02-05]. Kde je pojištěno. Dostupné z WWW: 15. FPV.cz : Fond pojištění vkladů [online]. [cit. 2011-05-09]. Co je pojištěno. Dostupné z WWW: . 16. Oficiální stránky Fondu pojištění vkladů. Dostupné na WWW: 17. Oficiální webové stránky Financial Compensation Services Scheme. Dostupné na WWW: . 18. Oficiální webové stránky Fonds de Protection des Dépôts et des Instruments Financiers. Dostupné na WWW: 19. Oficiální webové stránky European Forum of Deposit Insurers. Dostupné na WWW: 20. Seznam českých bank – Pobočky zahraničních bank. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, , last modified on 9. 3. 2011 [cit. 2011-05-15]. Dostupné z WWW:
Právní předpisy: 21. Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů. 22. Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. 23. Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. 24. Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání. 25. Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 94/19/ES, o systémech pojištění vkladů. 26. Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2009/14/ES, kterou se mění směrnice 94/19/ES o systémech pojištění vkladů, pokud jde o výši pojištění a lhůtu k výplatě.
62
Seznam použitých tabulek Tab.2: Základní cíle a regulace a dohledu bank................................................................... 19 Tab.3: Varianty limitů pojištěných vkladů a pojistného plnění ........................................... 25 Tab.4: Limity pojištění vkladů a pojistné plnění ve vybraných zemích do konce roku 1994 ............................................................................................................................................... 26 Tab.5: Alternativy ochrany vkladatelů................................................................................. 29 Tab.6: Seznam účastníků pojištění pohledávek z vkladů 2011 ........................................... 36 Tab.7: Vývoj limitů náhrad a pojistného plnění .................................................................. 38 Tab.8: Náhrady vyplacené z Fondu pojištění vkladů do 31. 12. 2009................................. 41 Tab.9: Příspěvky odvedené do FPV od roku 1995 - 2010 ................................................... 43 Tab.10: Příspěvky odvedené do belgického Fondu od roku 1999 – 2009........................... 55
Seznam použitých grafů Graf 1: Počet institucí odvádějících příspěvky do fondu…………..……………………...37 Graf 2: Kompenzační platby v letech 2005 – 2010………...……….………………….….49
63
