PODKARPATSKÁ RUS. INZ. ALOIS H O R A : Přehled poměrů karpatoruských. S mapkou. ČESKOSLOVENSKÉHO CIZINECKÉHO ÚŘADU, VII

PROPAGAČNÍ

K N I H O V N A

ČESKOSLOVENSKÉHO CIZINECKÉHO ÚŘADU, VII.

INZ. A L O IS H O R A :

PODKARPATSKÁ RUS. Přehled poměrů karpatoruskýcH. S mapkou.

V PRAZE 1919. Vydává Československý Cizinecký Úřad. — Tiskem Dra Ed. Grégra a syna.

ÚVOD. O připojení K arpatské Rusi k naší republice bylo v P aříži již zásadně rozhodnuto. Přes to nejsou dosud hranice K arpatské Rusi, jako nej východnější hranice našeho státu, určeny. S provisoriem dem arkační čáry česko-rumunské, 4 km západně od toku horní Tisy, souhlasiti nemůžeme, ja k dovodil jsem ve stati: ^ K ar­ patská Rus a východní hranice našeho státu«, vydané v propagač­ ní knihovně Cizineckého úřadu, svazek III. Soudím, že mnoho omylů povstává v otázce karpatoruské neznalostí poměrů karpatoruských. Vedle toho zdá se, že i lokální patriotism us v samotných řadách karpatoruských působí neblahým vlivem na jednání o s ta ­ novení hranic rumunsko-českých. Celý směr snah karpatoruských, zastoupených K arpatcruskou národní radou, cílí k Užhcrodu, jako budoucímu hlavnímu městu K arpatské Rusi, a zapomíná se, že východní K arp atská Rus je přírodou odříznuta a že je nucena žít vlastním životem, soustředěným y.M arm arošské Sihoti! N estala-li se Sihoť dosud kulturním střediskem Východní K arpatské Rusi, pak je to vinou staré m aďarské správy. A le život osvoboze­ né K arpatské Rusi bude se brát jiným směrem, a tomu směru n e ­ smíme bránit krátkozrakým odstoupením M arm arošské Sihoti R u ­ munům, kteří nároků na Sihoť odůvodnit nemohou. Máme připustit odtržení 2000 km 2 ruského území na prospěch Rumunska, odstoupení střediska, jakým je Sihoť, jen z toho d ů ­ vodu, aby byl uspokojen užhorodský lokální patriotismus nebo proto, že je lid východní K arpatské Rusi nejubožší ve své ku ltu ­ ře? Což není význam Východní K arpatské Rusi, drah na Kolomyj a na Boršu jasný pro náš stá t? 1*

4

P ro celkový, přesný obraz K arpatské Rusi scházejí nám sta­ tistická d ata. Na m aďarskou statistiku není možno se spolehnouti, a tak musím e se spokujiti starými, dnes již asi valně nepřesným i údaji, V ostatním podávám své vlastni zkušenosti a poznatky ze svého čtyřletého působení na K arpatské R usi za vojny. Uvedenou již publikaci Cizineckého úřad u i dřívější, jako svazek I, P ro p a ­ gační knihovny C. Ů. vyšlou: »Uherská Rus za míru a války«, možno posuzovati jako doplňky této přehledové brožurky, mající za účel, informovati aspoň zběžně o krajích, oplývajících bohat­ stvím i krásou přírody, o budoucím mostu našem k moři a branou do ruského světa. V Puchově na Slovensku, červen 1919, A u to r .

I.

Hranice K arpatské R usi dle národnosti. Vetší m ěsta, počet oby­ vatel, národnosti a viry. K arpatská Rus byla před vojnou u nás končinou zcela nezná­ mou. U hry obklopily se pevnou zdí nepřízně vůči cizincům, a ne­ návistí vůči všemu slovanskému, takže bylo-li blízké Slovensko nám málo přístupné, byla K arp atsk á Rus nedosažitelná již svojí velkou vzdáleností od nás. K arp atsk á Rus s kulturou dušenou macFarisací, s n epatrn ým židovským prům yslem a obchodem pod n á ­ těrem m aďarským , nem ohla ani lákati nás k větší pozornosti, ač řeč ruská tak se podobá češtině, že jí Vym azal nazývá ruskou če­ štinou. Příčina, proč m y sami n estarali jsme se o K arpatskou Rus, vězela v našich domácích poměrech národnostních, k de boj s N ěm ­ ci nedovoloval velké expanse mimo hranice za zájm y cizí, i v po­ litice na říšské radě. T ento náš m alý zájem o větev karpatoruskou bude se nyní mstíti neinformovaností naší a obtížemi při úpravě nových poměrů na osvobozené K a rp atsk é Rusi. Ani za vojny, jež mnohé naučila zeměpisu a národopisu, málo jsme o karpatských Rusech slyšeli. Byla-li u jednotlivce rnaha, povzbudit zájem o zapadlou, utlačenou a neznám ou slovanskou větev karpatskou, tu tříštila se snaha ta o neochotu časopisů, z části odůvodněnou později i nedostatkem papíru.*) V pád Rusů do Uher, v září 1914, a obsazení M arm arošské Sihoti ruským vojskem oživil sice naše naděje v ruskou pomoc, a tím vzbudil i trochu zájmu o K arp atsk o u Rus, ale to byla jen m alá episoda bez dlouhého trvání a účinku. Stejně porážka r a ­ kouská u Kolomyje a postup R usů až na hranici uherskou v čer­ vnu 1916 mohly povzbuditi zájem veřejnosti o K arpatskou Rus, ale události vážnější brzy obrátily pozornost světa jinam. Bolše■

\

*) S díkem musím tu vzpomenouti ochoty redakce ..Nezávislosti4* p odě­ bradské, redaktora Pachmayera, který otisknul za vojny 16 mých povídek ze života karpatských Rusů

victvím rozvrácená ru sk á arm áda ustoupila v r. 1917 za hranice a brzy veškerá pozornost u p ja ta byla n a nejdůležitější frontu fran­ couzskou. Po revoluci v U hrách objevily se v novinách zprávy o úsilí am erických Rusů o připojení K arpatské Rusi k našem u státu, ale současně přinášely noviny i telegram y o slibech věrnosti, sklá­ daných K arpatorusy m aďarském u státu. P ak přišly zprávy o auto­ nomii K arpatské Rusi pod nadvládou maďarskou, i o hrůzovládě nové m aďaronské zprávy karpatoruské. P ro čtenáře, neznalého poměrů karpatoruských, byly tyto zprávy chaosem, z něhož si nemohl nic určitého vybrati. A le poctivé úsilí slovenských a amerických Rusů neustávalo. Z právy o připojení nabývaly určitějšího tvaru. S naší strany, když byla hledána cesta k moři, byla i K arp atsk á Rus uvažována, ale úvahy spokoj ovály se přístupem k území rumunskému, bez ohle­ du na to, že sedm ihradské dráhy nejsou s tc, aby nás s Černým mořem spojily. Dlouho ještě, kdy my již volný vzduch svobody ssáli z plných plic, ú p ěla K arpatská Rus pod hrůzam i m aďarského násilí a občanské války! Konečně bylo připojení zásadně usnešeno a K arpatská Rus obsazena rum unským vojskem. Svoboda bu­ de karpatoruském u lidu jen spravedlivou odměnou za to, co pro věc dohody vykonal a obětoval. A obětoval ubohý ten lid víc, než se mohlo od něj očekávati! S tejně jako my, obětoval i karpatoruský lid mnoho statků a životů svému národním u cítění, své n ad ěji na osvobození a staré touze po pomstě tisíciletým utiskovatelům. A nyní blíží se konečně doba, kdy šumivými údolími karpatských pralesů ozve se jásavý hlas svobodného ruského lidu, plesajícího nad těžce dobytým ví­ tězstvím věrnosti a lásky k národu nad zrádcovstvím maďaronským! K arpatskou Rusí nazýváme kraj, převážně hornatý, osídlený m aloruskou větví n áro d a ruského, k te rá se nazývá sam a Rusnaky. My nazýváme je K arpatorusy, na Slovensku jm enují je Lemky, podle bývalé Lemkovščiny, jež zasahovala i do Haliče. Podle svých sídel v horách nazývají se Rusíni také Verhovinci (Vrchovinci). V Rusku nazývají M alorusy Ukrajinci, a iiázev ten rozšířil se hlavně následkem hnutí ukrajinského, podporovaného vládou rakouskou a německou, i na východní Halič, kde však obvyklým je dosud název Huculové, ač název ten patří právem ruské větvi Huculů, stejně, jako jiné nazývají se Lemky, Bójky, Pokutány atd, H ranice K arpatské počínají na řece Višó při hranici uherskobukovinské, kde sousedí s Rumuny, postupují k H usztu, kde sou­ sedí s M aďary, pak za Munkačovo k Užhorodu. P o většině sídlí Rusové v horách K arpatských, zvaných Lesními nebo Polonínskými K arpatam i dle množství polonin, pastvin na hřebenech hor. V nížině převládá již živel rumunský a maďarský. Rumuni zasa-

i

hují do K arpatské Rusi nejdále v okolí M arm arošské Sihoti, a R u ­ sové zas překročili hranici bukovinskou ve sm ěru na Kirlibabu. O počtu karpatských Rusů nem áme spolehlivých zpráv. M a­ ď arská vláda byla v ohledu sčítání nem adarsk ých národností vždy velmi nespolehlivá, a tak poskytují jakéhosi m ěřítka pouze záznam y církevní, dle kterých čítá se Rusů v U hrách na 538,000 Dle sčítání v roce 1890 bylo napočteno: v župě báčsko-bodrožské v berežské v borsodské v zemplinské v m arm arošské v szatm arské ve spišské v ugočské v užhorodské v šaryšské

9,112 94,650 350 34,610 147,474 1,332 17,930 33,348 53,302 3.817 celkem 430.282 Rusů dle

úředního sčítání. Větev m aloruská čítá celkem přes 30,000.000, z nichž přes 25 milionů žije v Rusku, přes 3 miliony v H aliči a Bukovině, 538.000 v K arpatské Rusi, as 150.000 v Americe, a zbytek je roz­ tříštěn po světě. Území obývané M alorusy m ěří celkem 820.000 čtv. kilometrů. J a k je z p řehledu horního patrno, obývá největší část u h e r­ ských Rusů v župě m arm arošské, která následkem své neoby­ čejné lesnatosti a hornatosti je jednou z n ejříd čeji obydlených žup uherských. N a čtverečný kilom etr připadá tam pouze 26 lidí! M arm arošská župa měří 10.355 km 2 a má 268,281 obyvatele, z nich bylo roku 1890 napočteno 147.474 R u sů , 40,927 Rum unů, 45.679 Němců, 33.610 M aďarů, 492 Slováků. Počet M aď arů a Němců vypadá však poněkud jinak, uvážíme-li, že je mezi nimi 45.073 Židů!! Podle náboženství bylo 194.040 řecko-katolického, 20.879 římsko-katolíckého, 7763 helvetského, 392 luteránského, 124 řecko-ortodoxního vyznání. Střediskem župy a života východní K arp atsk é Rusi je župní město M arm arošská Sihoť (m arm arošský ostrov) na vtoku řeky Izy do Tisy. O byvatel měl v roce 1890 as 14.758, z toho 9988 M a­ ďarů, 2533 Němců, 1455 Rum unů a pouze 643 Rusů, Mezi Němci a M aď ary bylo ovšem 4960 Židů, ostatní jsou státní úře( ných úřadů, jež m aď arská vláda ne bez úmyslu do M arm arošská Sihoť má m agistrát. Je sídlem ž\ ního stavebního úřadu, školního inspektorátu, krajsko

8

ního soudu, státního návladnictví, stoličního úřadu, advokátní ko­ mory pro obvod krajského soudu m arm arošského a beregsázského, finančního ředitelství, pošty a telegrafu, solního hlavního ú řa­ du, státního lesního ředitelství, lesního inspektorátu, okresní les­ ní správy, doplňovacího velitelství a štábu 2. praporu 85, pěšího pluku; je tam evangelické vyšší gymnasium, piaristické nižší gym­ nasium, státní učitelský ústav, vyšší dívčí škola, m ěšťanská a živnostenská pokračovací škola, piaristická kolej, župní nemoc­ nice, 3 kostely a synagoga. V pom ěru k jiným m ěstům m aďarským je Sihoť dosti u p ra­ veným městem, m á několik pěkných budov, prostranné náměstí, elektrárnu parní, ale jako všecka uherská města, je dosti nečistá. Hotely nezad ají jiným m aďarským v nečistotě a jsou vesměs v židovských rukou. M arm arošská Sihoť je důležitým střediskem drah, hlavně pro účely solných dolů zbudovaných, Rozbíhají se ze Sihotě k Ja sinné, s dalším spojením na Kolomyj a Nádvornou, Stanislavov a Lvov, na jih k Szerencsi s připojením na Kološvár, Debrecín, Budapešt, Košice. P řípo jky dolů jdou do A kna Szlatina, do M a­ lého Bečkova, Sókam ara-Sugatag, Sókamara-Rónaczek. V okolí Sihotě těží se ročně přes milion centů soli. Bohatství soli je tam veliké a solné doly v R ónaszéku jsou známé svojí krásnou vnitřní úpravou. N edaleko Sihoti, v A kna Szlatině, jsou solné lázně. Celé město ovládají židé ve všech směrech, jen ú řa d y jsou m aď arské a tak činí Sihoť dojem silné bašty m aďarské! A le to vše je jen zdánlivé, neboť bez toho množství m aď arských úřed­ níků a židovsko-m aďarských obchodníků byla by Sihoť vesnicí, Rusové nemohou se následkem své m alé inteligence ve městech uplatnítí, ač na venkově je lid ruský jen málo cizím živlem pro­ míšen. Okolí Sihotě bohato je i rudami. N achází se tam stříbro, zla­ to, železo, měď, olovo, a to u Borši, K abola P oljany a Budfalu, Hornictvím je zam ěstnáno celkem as 1500 osob, z nichž je mnoho kolonisovaných vládou M aď arů. M arm arošská župa p a tří k nej lesnatějším ze všech uher­ ských žup. V okolí Husztu d aří se dobře víno, a na dvou místech na­ chází se i kam enné uhlí. Druhou karpatskou župou je župa berežská (Beregszász), o rozloze 3783 km 2. Má 208.589 obyvatel, z nichž je 94.650 Rusů, 93.900 M aďarů, 18.639 Němců a zbytek Slováků, R um unů a Chorvatů, Centrem župy berežské je Mukačovo, župní m ěsto s magi­ strátem, na řece Batorce. Z 10.500 obyvatel je 5737 M aďarů, 3009 Němců, 1632 Rusů, a mezi Němci a M aď ary 5049 Židů.

9

J e tam mimo županského ú řa d u okresní soud, okresní lesní správa, řecko-katolické biskupství, vicearchidiakonat, doplňovací velitelství 3. p rap o ru 65. pěšího pluku a štáb 11. pluku pěších honvédů, vyšší gymnasium, řecko-katolické lyceum, učitelský ústav, seminář, sirotčinec, ústav m ilosrdných sester, klášter basilianů, zámek hraběte Schonborna, železné a ledkové hutě, p a ­ pírna, válcový m lýn a soukenictví. V okolí pěstuje se hojně víno, čilý je obchod vínem, dobyt­ kem a dřívím. 4 km od města, na strm é skále ční starý hrad M ukáčovo, založený r. 1359 rusínským knížetem Kynatovičem, po­ výšeným Ludvíkem I na vévodu mukačovského! Za Josefa II. změněn byl h rad na státní vězení a tím je až podnes. Politický okres bez m ěsta m á 48.714 obyvatel, z nichž je 35.902 Rusů, 15.000 Němců a M a d a rů a zbytek Slováků. Odečtem e-lí z toho Židy, jichž se prům ěrně v Uhrách hlásí 71.52% k M a d arů m a jen 1% k Rusům, vidíme, že okolí M ukačova je skoro čistě ruské. Bude-li provedeno správn é sčítání lidu, pak přijdem e jistě ještě k zcela jiným výsledkům, podobně, jako u nás v uzavřeném území!

IL *

*

*

Lid ruský. D ějiny. Řeč, kultura, z v y k y , způsob života. Povaha. Kroj. Povoláni. Madarisace. Alkoholism us. M alorusové přicházejí poprvé v dějinách pod jménem A ntů. A ntové byli větví slovanské rodiny, nazvané Ptolom aeem ve II. století Venedy. V V II. století opustili Srbové a Chorvati k a rp a t­ ské k raje a po nich usadili se tam Malorusové. Gothové a A v aři podnikali časté výpravy proti M alorusům , ale i tito často vpadali do císařství byzantského na loupež. V VI. století byli Malorusové podm aněni A vary, ale s pádem jejich říše ve druhé čtvrti V II. století dosáhli svobody a vyvíjeli se pak volně až do druhé polo­ viny IX. století. V této době stáli kulturně nejvýše, zabývali se zemědělstvím a obchodem. Ale příchodem M a ď a rů počalo nové, tisícileté utiskování Malorusů, které skončiti dovedla teprve svě­ tová válka. V X. a XI. století rozdělil se m aloruský n áro d na několik kmenů, jež ve volnosti mohly se vy ví jeti v Rusku, kdežto uherští Rusové byli již utlačeni M aďary. V U krajině nalézám e starou m aloruskou literaturu poměrně na pěkné výši, a byly doby, kd y m aloruská literatu ra udávala sm ěr i literatu ře velkoruské. V U hrách naproti tom u pokračovala jen m aďarisace. M ajetek R usů byl z velké části zabrán M a ď a ry a vývinu kulturním u bylo všemožně bráněno. 2

10

A le úzké soužití s přírodou, blízké sousedství s b ra try halič­ skými a značná hospodářská soběstačnost Rusů dovedla vzdoro­ vali všemu úsilí m aď arisace po celých tisíc let. Ruský lid raději se vzdal vzdělanosti, již mu nabízely m aď arské školy, aby za­ chránil svoji národnost, a v boji proti M aďarům často byla p a ­ trna houževnatost obdivuhodná. Teprve v polovici XIX. století jeví se nové hnutí v U krajině za spojením všech M alorusů, a to vlivem západoevropským . H nu­ tí překračuje hranice, vytvořené r. 1772 dělením P olska a zasa­ huje v m enší míře i do K arpatské Rusi. Rakouská v láda vždy dovedla využitkovávati rozkoly mezi slovanskými národnostm i pro svoje centralisační a germanisační účele, a podporovala tedy i hnutí ukrajinské, ježto v něm viděla zárodek rozkolu a oslabení velikého Ruska. Je ště p řed počátkem vojny světové povstala ukrajinská liga, silně podporovaná rakouskou vládou, a organisovala R usy hlavně v H aliči na odboj proti Polákům. Za války přenesla svoji činnost i do Uher mezi K arpatské Rusy, ale ne­ nalézala tu mnoho ú ro d n é půdy. Dlouholetým oddělením a vli­ vem m aď arským vznikla v K arpatské Rusi značná nenávist k R u ­ sům haličským, pro k teré má uherský Rus podnes jen opovržení. Jen málo prozíravějších lidí poznávalo původ a následky této nenávisti, a tito nárcdovci navazovali pak styky n ejen s Ligou ukrajinskou, ale i s velkým Ruskem, za cílem osvobození. P ř e ­ cházeli hranice uherské a scházeli se po lesích na porady, jež neměly mnoho positivního podkladu, ale byly více m ravní pod­ porou utlačovaném u lidu. Nebezpečí schůzek mělo v sobě mno­ ho tajem ného a ta tajem nost lákala mnohé sama, ježto je v lidu uhroruském velký sklon k pověrám. Jso u to ještě zbytky sta ­ rého pohanského náboženství. P ředkřesfanské náboženství Rusů bylo založeno na kultě přírody. Božstva byla vyšší a nižší. Hlavními Bohy byl Perun, bůh hrom u a blesku, Daždibog (bůh deště), bůh slunce, dobra a dárce pozemského života, Veles, ochránce stád. Nižších bož­ stev bylo mnoho. Z této doby d atu jí se asi mnohé pověry a zvyky karpatoruské. T ak podnes uctívají Rusové svátek hadény (hada) a svá­ tek medvěda! Kdo v ty to dny pracuje, toho had uštkne, nebo mu m edvěd ovce potrhá. Zajímavé jsou pověry o začarovaných jelenech, které nikdo nemůže zastřelit, o bludných kořenech, o začarovaných puškách, o strašidlech a vílách, lesních mužích atd., celkem na stejném základě bájených, jako u nás. Z ákladní formou společenské organisace byla rodina, z ro­ diny tvořil se rod a z ro dů hromada. H rom ady bvvaly jakýmsi státem ve státě, spravovaly se samy. Podlehnutím M aď arům změ­ nily se i životní a společenské pom ěry Rusů, neboť jakákoliv o r­ ganisace byla nebeznečím pro m aďarskou nadvládu. P ře d tlakem m aďarským ustoupili pak Rusové pom alu do hor, k d e malá po­

11

líčka na stráních skytají jim nuzného živobytí. Ohromné lesy, p ralesy nepřehledné jsou m ajetkem státním, z úrodnějších rovin a údolí vytlačili R usy Židé lichvou. Lesů selských je málo, a ty jsou zničeny židovským hospodářstvím . Rus živí se chovem d o ­ bytka hovězího a ovcí, a k tomu potřebuje pastvin. P roto p ře n e ­ chal Židům dříví v lese zdarm a s podmínkou, že mu za to z p r a ­ cuje žid půdu lesní na pastvinu. Tímto způsobem byl ruský lid ochuzen o značný m ajetek, a v n á h ra d u dostal pozem ky zarostlé roštím, lískovými a bukovými keři, tak zvanou »pasovinu«, N a ­ mnoze vyroste z pasoviny během le t opět bukový les, neboť p ů d a je tam úrodná a lesy, bohaté semeny, obnovují se po vykácení samy. A le ponejvíce byl vzrůst stromoví zam ezován občasným porážením křovin a pasením ovcí a tak je dnes selských lesů velice m álo a ty jsou v ubohém stavu. Úrodné pozem ky kol řek, u silnic a ve vesnicích jsou již skoro vesměs m ajetkem Židů. T ak musí ruském u gazdovi postačiti výnos jeho m alých políček, oby­ čejně po stráni kol chaty rozsetých, a jednoduchým plotem ze dřeva nebo roští ohražených. K arpatský Rus má nepatrné požadavky. M uži pracují v lese při kácení dříví nebo voroplavbě, ženy obstarávají hospodářství. V pondělí, časně z rána, odchází gazda s tlumokem do práce, č a ­ sto na hodiny cesty vzdálené. T rochu ovčího sýra, hruda m ásla, kus chleba a pytlíček kukuřičné mouky stačí gazdovi na živobytí na celý týden! P olenta, kaše z kukuřičné mouky, zvaná guléška nebo mamaliga, je hlavní potravou. V sobotu vrací se gazda d o­ mů, aby se převléknul a aby mohl jití v neděli do cerkve, do ko* stela. Po kostele sejde se celá ves v židově hospodě, kde svědo­ mitě utopí celý týdenní výdělek v kořalce. K ouření a alkoho­ lismus je na K arpatské Rusi stejn ě rozšířen mezi muži jako mezi ženami, a vojna podporovala ještě rozšíření tohoto zla velkou měrou. P ři práci užívá Rus skoro výlučně sekyry. S ekyra srostla se zjevem Rusa tak, že snad jen do kostela vy jde gazda bez ní. Již i malí chlapci touží míti svoji sekyrku a pom áhati tátovi n a robotě. Zvyk ten koření ve množství dravé zvěře, kterou se do n e ­ dávná K arp aty vyznačovaly. J e š tě před 15— 20 lety neodvážil se nikdo samoten do hor s dobytkem nebo pro mléko na poloninu. T u čekávali vždy na cestě, až se sešlo více lidí, a pak s hlučným zpěvem a křikem vydali se na cestu, ozbrojeni všichni sekyrami. P ra le sy karpatské podnes hostí hojně m edvědů, vlků, rysů i množství vysoké a černé zvěře, jež ničí z velké části chudou úrodu ruských políček. V době, kdy bram bory dozrávají, vyhrnou se z pralesů celá stád a divokých p rasat, a kdyby gazda svoje pole nehlídal, bylo by veta po ťirodě. V té době planou po karpatských stráních n e ­ sčetné ohně, zažehnuté na ochranu proti těmto opatrným a n e ­ bezpečným škůdcům. i*

12

Množství zvěře, nemožnost ochrany lesní i vžitá tradice1o za­ brání gazdovských lesů státem m aď arským láká Rusy k pytla­ čení. Pytlákem je skoro každý Rus! V lese, v bývalém selském lese, je svobodný a volný! Tam může svobodně mluvili po rusku, tam může si zapěti svoje monotonní písně! Tam může dumati o svobodě svého národa bez nebezpečí! M aď arský hajný se Rusů bojí, nebof les a p y tlák má též svoje práva! Během doby vyvinulo se jakési nepsané pravidlo mezi hajným a pytlákem , a kdo pravidlo zná, a dovede je do­ držet, pohybuje se skoro volně po lese. H ajný nem á jiného zá­ jmu na zvěři, než aby m aďarský hrabě, nájemce honitby, byl s úlovkem spokojen, a aby neslyšel v době svých lovů žádné pytlácké rán y ve svém revíru. Proto nenasazuje hajný zbytečně svůj život pro hraběcího jelena v době, kdy hrabě dlí doma, a vyhne se raději pytláku sám z cesty. Dobrý pytlák dovede tuto dobrou vůli hajného ocenit, a v době říje jelenů, kdy hrabě je na lovu v lese, ani se nehne od chaty, Nač zbytečně vyvolávat nepřátelství! Chce-li však hajný pytlák y pronásledovat, pak buď skončí svůj život pytláckou kulí někde v zapadlé rokli pralesa nebo jistě je brzy služby zbaven, neboť v době říje p a d a jí rány v jeho revíru velmi často, až hraběte doženou k zuřivosti. Velmi často i státní lesní správa podvolila se tomuto tichému kompromisu a brala do služeb pytláky, nebo je zvala n a panské hony jako vůdce honců a poradce. N a pytláckých výpravách stačí Rusovi měkký mech za lůžko. V zimě nebo za deště uchýlí se do koliby, kterých je všude po lese dostatek. Koliba je nízká chatrč o kruhovém půdoryse, s ohništěm uprostřed a s dírou ve střeše pro kouř. Koliby staví si dřevaři v pasece, voraři u vody, ovčáci na pastvině a pasáci po poloninách, a tak je o útulek vždy postaráno. R uská chata nemá o mnoho lepší vzhled! Po většině ze dře­ va sroubena a došky nebo šindelem k ryta, má m alinká okénka, často o jedné malé tabulce skla. Dveřmi z věnčí vejdem e do předsíně, z níž vedou dveře do jedné nebo dvou světnic, podle bohatství gazdova. R uské chaty nem ají komínů! Všechen kouř veden je z otevřených ohnišť krátkou rourou do předsíně, odkud uniká střechou mezi došky ven, takže se zdá, jako by chata ho­ řela. Důvod k tomuto způsobu topení leží ve stavebním materiálu. Dřevěný nebo slaměný k rv t střechy shnil by v krátké době, ale kouřem a usazujícím se dehtem dřevěným konservuje se kryt střechy tak, že w d r ž í daleko více. P o d lah a v chatě m álo kdy je vyložena prkny. Většinou bývá upěchována z hlínv. Lůžko s pe­ strou. vlněnou pokrývkou domácí výroby, stůl, lavice a dvě — tři židle hrubé jsou celým zařízením světnice. N a stěně několik barvoticků svátých obrazů, těsně podle se­ be v řa d ě zavěšenvch, několik pestrých hliněných talířů, malé zrcadlo a hodiny. V rohu pec s otevřeným ohništěm, na které

spí mládež, podobně, jako bývalo d ruhdy u nás. U chaty m alá stáj na koně, oh rad a pro ovce a senník, oboroh, střecha pohyblivá na čtyřech sloupech. Velké statky bývají ovšem lépe vypraveny, často i umělými řezbam i zvenčí zdobeny. Na políčkách seje se trochu obilí, kukuřice, lnu, konopí a brambor. Kousek zelí, prom íseného mákem doplňuje hospodář­ ství, které obstarává žena s dětmi. M alé děti pasou ovce, pokud nejsou tyto jako i hovězí dobytek, přes léto na polonině. Na lu­ kách v údolí musí gazda n a d ě la t sena na celou zimu pro veškerý svůj dobytek, a proto je nucen posílati dobytek přes leto na stá t­ ní poloniny, kde dostatek bohaté pastvy je chovu dobytka velmi příznivou podmínkou. Tím ale je Rus velice závislý na státní sp rá ­ vě lesní, k te rá m lékařství a sýrařství na poloninách vede ve vlast­ ní režii. M a ď arsk á lesní správa dovedla využiti této okolnosti pro svoje účele m adarisační dokonale, a tre sta la buřiče a nepo­ slušné gazdy nepřijetím dobytka na poloninu. Takové odmítnutí bylo pro gazdu hotovou hospodářskou pohromou, ježto jeho vlast­ ní půda nestačí, aby uživila dobytek po celý rok. Velmi často využívali lesní úředníci odvislosti Rusů i pro svoje účele osobní a k osobní pomstě, i úředně, k získávání levných pracovních sil pro státní lesy. Bylo to moderní, skryté otroctví. Na polonině počíná život dle počasí počátkem nebo v polo­ vině května. Ruské ženy ozdobí kravky a telata pestrým i fábory a věnci, a za zpěvu ženou dobytek do hor, kde ho státní zřízenci a n ajatí pastevci přejím ají. P o týdnu pastvy provede se zkouška na dojení, a dle jejího výsledku zaznam enává se denní produkce m léka na účet m ajitele kravky. Máslo, tvaroh a sýr vyrábí se ve státních, m oderně zařízených sýrárnách a m lékárnách a prodává se ve městech lesní správou za jednotné ceny. Výnos obdrží m a­ jitel dobytka na konci sezóny. P ro svoji potřebu může si gazda •vymíniti týdně určité množství mléka, které pak v bečkách na koní odváží do údolí. Ovce plem enné vyhánějí Rusové také na planiny, pro ovce zvlášť určené, jehňata pasou dole po lesích a pastvinách. Horští koníci jsou ponejvíce známé rac^y Huculské, ač p r a ­ vých huculských koní je pom ěrně málo vidět. Tento druh koní je skoro nezničitelný! Osvědčil se zejm éna za vojny, kdy vydržel snadno při ohromné nouzi o krmivo veškeré nám ahy dobře, kdež­ to vyšší druhy koní skoro vesměs zahynuly. H uculský kůň spo­ kojí se každou potravou, překonává všecky překážky na pěši­ nách v pralesích s obratností kočky, a nevyžaduje skoro žádné péče. Po celé noci venku, na dešti, v psotě, bez valného čištění žije huculský kůň spokojeně a bez nemocí. Velmi často používají Rusové koně k jízdě, a to i děti a ženy, hlavně při dalekých jíz­ dách za mlékem na poloniny. Zajímavo je, viclíme-li ruskou ženu s vřetenem v ruce, s kuželem bílé vlny pod paží, s krátkou kova­

14

nou dýmkou v ústech, jak sedí v dřevěném sedle, houní pokrytém, na koni, kouří a přede! Ovce karpatské jsou vlastní odrůdou, u nás skoro neznámou. Jsou menší, druhů u nás chovaných, s hrubou, dlouhou vlnou, ale jsou otužilejší a dávají více mléka. Hovězí dobytek je ponejvíce čistokrevný, ježto státní správa m aď arská pečovala o chov do­ bytka dobře. P astv a na polonině končí prvního října z ohledu na říj je­ lenů a na honbu s ní spojenou. Obyčejně brzy na to, někdy již i dříve, dostavuje se na polonině sníh, ač často nevydrží ještě ležeti ani v listopadu. Mezitím pokosili gazdové své loučky v údolích, pokosili i otavy a pak se pase dobytek na lukách a po lesích, dokud počasí dovolí. I v zimě je dobytek stále venku na vzduchu. Chatrné, nízké stáje neposkytují valné ochrany proti nepohodě. O tužilost dobytka je značná a velice cenná. Epidemií a nemocí je tam málo. Rodinný život Rusů karpatských není příliš vábný. Velkou většinou nebéře nikdo z manželů velkého ohledu na manželskou věrnost, ba v okolí Žabie v Haliči, při hranici uherské, je gazda hrdý na to, má-li jeho žena mnoho milenců! Tato volná láska se však nijak neosvědčuje, ježto právě okolí Žabie proslulo ne­ obyčejným rozšířením příjice. V K arpatské Rusi není nákaza tak rozšířena, jak mohli jsme snadno konstatovati při lékařských pro­ hlídkách za vojny velmi často konaných. K arpatští Rusové m ají velmi četné rodiny. Počet dvacíti clětí v rodině není žádnou vzácností, ale mnoho dětí um írá n ed ostat­ kem péče a domácím »léčením«. Škola je sice v U hrách povinnou jako u nás, ale ruské děti do školy málo chodí. Dříve měli R u­ sové mimo m aďarských škol i ruské, vydržované vlastním nákla­ dem, ale v poslední době pom aďarštila vláda všecky školy bez rozdílu přes protest Rusů. M aďarský učitel nedá si mnoho práce s dětmi. Kdo z nich nem á sám obzvláštní chuti a nadání k učení, dojista se ničemu nenaučil, a učitelé používali často dětí ku ko­ nání drobných domácích prací místo učení, takže na konec samí rodiče nechali dítě doma, aby pomáhalo při hospodářství, má-li místo učení pracovati pro učitele. P roto nalézáme kraje, kde až 98% lidí neumí se podepsat! Ja k o příklad uvádím, že ze 480 dělníků civilních za vojny u mne zaměstnaných, umělo se podepsat 17, a to byli ponejvíce M aďaří a pom aď arštění Rusové. K do prošel školami, neuniknul m aď arisací, a tak je mezi R usy velmi málo opravdu ruské inteligence. Většinou jsou to M adaroni, kteří mnoho zla za vojny a převratu natropili. Není divu, že m aď arsk á výchova tisíciletá zanechala v povaze ruského lidu hluboké stopy! Rus je nedůvěřivý, úskočný a prospěchář. Pozná-li dobrého přítele, pak dovede být upřím ný a vděčný, ale velmi často nacházíme povahy zlé. Ale i mezi kou­ kolem je dosti pšenice! Poznal jsem několik ryzích charakterů

15

mezi jednoduchými těmi lidmi, ale po většině byli to gazdové bohatší, kde jejich hospodářská nezávislost, jejich m ajetek, do­ volil jim nésti šíji méně shrbeně, a nepoddávati se tolik tlaku m aďarské výchovy. Osvobození ruského lidu, hospodářské po­ vznesení a odloučení od židovských vyssavačů ponese na K a r­ patské Rusi jistě v brzku ovoce velmi vděčné! Ruský kroj je pestrý, ale ne příliš vzhledný. Muži nosí dlouhé, přiléhavé, červené kalhoty z hrubé, domácí vlny, vlněné punčochy do polou lýtek s pestrým vyšíváním, a na nohou opán­ ky, Košile z domácího hrubého p látn a je u krku a na ram enou i u rukávu vyšívaná. P ás kožený, silný, m á šířku až přes půl m e­ tru, takže Rus vězí v něm jako v krunýři, V letě nosí přes košili obléknutou beránčí kožešinovou vestu bez rukávů, a to i v če r­ venci, za největšího vedra. Dlouhé, nam aštěné vlasy, dosahují až na ram ena, a na hlavě nosí Rusové v letě plstěný klobouk s p é ­ rem, v zimě čepici. Ženy nosí dlouhou, hrubou košili, na ram enou a u rukávů pestře vyšitou, a sáhající do polou lýtek. P řes košili nosí »zapasky«, dvě červené, vlněné zástěrky, uvázané s p řed u a ze zadu tak, že po stranách se jen málo v bocích přesahují. Na nohou nosí punčochy červené, vyšívané, a opánky, nebo v neděli vysoké holinky. Přes košili nosí jako muži v letě ovčí vestu, v zi­ mě kožich s rukávy, na zádech zdobený pestrým i šňůram i s střa p ­ ci, na p ředu pestře vyšívaný barevnou koží. Na hlavě nosí rud ý nebo černý šátek, ve všední den bavlněný, v neděli hedvábný. K úboru p atří ještě ohromný, modrý nebo červený deštník. N e­ ní-li deštník po ruce, tu v dešti obrátí Rus vestu chlupy navrch, a drží ji na rukou nad hlavou, aby mu deštěm nepustila barva z vlněného vyšívání na košili. Mužský kroj sluší vysokým m už­ ským postavám ještě dobře, ale ženy jsou skoro vesměs m alé po­ stavy, a v kroji zdají se býti ještě menšími. Umění je na K arpatské Rusi v plénkách! N edostatek kultury jeví se i ve výrobcích, ve výšivkách, jež jen výjimkou m ají vetší cenu a nejsou prostými kopiemi starších vzorů, i v hudbě a písní. K arp atští Rusové m ají písně velmi prosté co do obsahu i melodie. Zdá se nám, že na všechny písně m ají jen jeden monotonní n á ­ pěv. Oblíbeným hudebním nástrojem Rusů je pastýřsk á píšťala, nástroj velmi primitivní, a housle, převzaté od cikánů. Rus ale málo kdy dovede na housle zahřátí něco jiného, než jednoduché melodie národních písní, při kterých však děvčata spokojeně do­ vedou protančiti třeba celou noc. Ruský tanec p o strádá půvabu stejně jako hudba. J e to m edvědí kolébání se dvou nebo tří osob, promísené dupáním v taktu a výskotem. K arp atsk ý Rus je zbožný, modlí se při každé příležitostí, a neopomine nikdy smeknouti p řed křížem, nebo při vyslovení jm é­ na Kristova. Kněží m ají značný vliv na lid, a zneužívali ho také velmi často pro účele m aďarisační. Bylí po většině podobnými vyssavačí lidu, jako židé, a nenáviděni stejně jako tito. Výjim-

16

kou byl dobrý ruský kněz, ale toho dovedla m aď arská vláda buď ohnouti, nebo odstraniti. Ruské kostely jsou velmi často dovedně ze dřeva zbudovány. Vzorem sloužil jim sloh kostelů velkoruských, a snažili se budovatelé rozčleněním střechy, ruským i ko­ pulemi i pěknou úpravou stěn dodati kostelu velmi zajím avého a klidného vzhledu. Zvonice bývají pravidlem postaveny n e d a ­ leko kostela samostatně. Okolo kostela rozkládá se hřbitov, který nijak neodpovídá zbožnosti ruského lidu. Jednoduché kříže, ste j­ né na celém hřbitově, ze dřeva zrobené, kácí se na všechny stra ­ ny, hroby propadlé a travou k nepoznání zarostlé svědčí, že n e­ p e č u j e ^ ně nikdo. Je n na svátek dušiček zazáří na všech, i na těch nej opuštěnějších hrobech množství světlélek, a tu ožívají pusté hřbitůvky, jež jinak slouží jen za shrom aždiště p řed boho­ službami a k pasení farářových krav. V obci hospodaří vedle m aďarského notára Židé, byť byla obec většinou ruská. I když jsou zástupci voleni z Rusů, nejdou do schůzí, ježto židi vždy prosadí, co chtějí, a odpor byl by m arný. Celé volby řídí již židé a m aď aří tak, aby měli většinu sami. Rus je dobrý jen ku placení, nem á však žádných skorem práv. N otárové obecní jsou voleni a vykonávají vedle svých ú ře d ­ ních povinností také všecky písemné práce pro občany, psaní a zákona neznalé. Za tuto práci stanovena je odm ěna tarifem. Přes to, že tarif není vysoký, a služné notárů nestačí na živobytí, od­ cházejí všichni notáři do pense jako boháči! Ruský lid je odírán na všech stranách bez milosti. S tejně i m aď arští političtí úředníci byli úplatní a odírali lid při každé příležitosti. Podplácení je na K arpatské Rusi přímo zvykem, a Rus nechce ani zraku věřit, když mu někdo d ar přinešený odm ítne. Ježto židé vždy měli užší styk s úřady, měli také vždy p rávo na své straně, bez ohledu na spravedlnost. Ta v U hrách dávno již vymřela! III. K arpatská R us ve světové válce. Převrat a snahy osvobozovací.

\

K arp atští Rusové postavili se hned při vypuknutí války s R u ­ skem na stranu dohody. Nezapomněli své příslušnosti k velkému národu ruském u a pokládali válku za bratrovražedný boj stejně jako my. Rakouská vláda znala rusofilství ruského lidu uherského a dle známé metody znásilnění postupovala proti němu ještě d a­ leko hůře, nežli u nás v Čechách, proti velezrádcům českým. Ruský lid ve své negram otnosti nebyl tak nebezpečným živlem jako náš vyspělý lid český, ale také nemohl se brániti násilí poukazem na zákony, ani organisací, jak tomu bylo u nás. T rpěl, obětoval

jm ění i životy pro své ruské b ra try a doufal v budoucnost. Spo­ jení s Ruskem bylo již dávno navázáno a n ad ěje v osvobození klíčila v ruském lidu již dávno p řed vojnou, Rusko, jako i ostatní dohodové státy, znalo blízkost války a připravovalo se na ni dlouho, K arp aty byly velmi důležitý jako obranná čára na hranici Uher, a není tedy divu, že Rusku zále­ želo mnoho na tom, aby nejen v y u ž itk o v a l sym patií lidu K arpatoruského, ale aby získalo i dokonalých map a znalosti íerraínu karpatského. Proto vyslalo již několik let před vojnou své vy­ zvědače na Uherskou Rus. Přišli jako zástupci anglické společ­ nosti, hledající v K arpatech uhlí, petrolej a zemní plyn. Inženýři prolézali hory, skizzovali, měřili, vrtali, a na konec — nenašli ani uhlí ani plyn! Seznámili se ale s lidem, probouzeli jeho n á ­ rodní cit a vědomí, vyzvídali, získávali spojence a kreslili mapy. Již tehdy bylo mnoho Rusů, kteří potají burcovali lid z n á ­ rodního spánku, poučovali, slibovali, těšili a doufali. Nebylo však tisku ruského, leda vládního, m aďarského, a ani by nebyl býval mnoho pláten, ježto K arpatští Rusové neumějí číst! T ak všecka národní práce spočívala na nadšených jedincích a v ústním šíření mezi lidem. Bylo to velmi nebezpečné počínání! I mezi Rusy bylo a je dosti M aďaronů, duší prodejných, a m aď arská vláda měla ku pomoci dosti četníků, kteří i ranam i a týráním dovedli vynutiti svědectví, jež se jim hodilo, aby mohli dokázat své m aď arské vlastenectví. A le násilím rostlo i vlastenectví ruského lidu. H lu­ boké pralesy i cizina stávaly se útulkem politických provinilců, ale v lidu šířila se naděje, že p řijd e velké Rusko a rozdrtí pouta m aď arská. V álka s Ruskem zdála se býti kýženým okamžikem osvobo­ zení! Rusové k arp atští sledovali s nap jetím sporé zprávy, které pronikaly do ruských her. Haličtí soukmenovci bylí již ve styku s Rusy, a i z Uher mnoho m ladíků uprchnulo při počátku vojny přes hranice do Ruska. Rakouské vedení pozdě si připam atovalo význam rusofitství obyvatelstva východchaličského, a tak v prvních měsících války byly na pravém křídle rakouské fronty síly nepatrné. Mobilísace uherských honvédů pokračovala pomalu, nebylo výzbroje, nebylo oděvu. Zbraně starých systémů, W erndlovy pušky a Uchaziova děla, dávno vyřazená z arm ády, přidělena byla m aďarským obráncům vlasti! T ak přišel měsíc září 1914. Ruské vojsko prorazilo slabý kor­ don vojenský ve východní Haliči a tlačilo se do Uher. Velitel, m aďar^kv baron A rp á d Bothmer, postavil se na obranu na h ra ­ nici uhreské. Dvě setniny haličských Rusů, dobře vyzbrojené^ šly k Rusům po první ráně. Honvédí, ač bojovali v civibrfplř tech, se starými puškami i děly chtěH přes to hájiti bgftůc své w m aď arské vlasti, ale když uherští Rusové přivedli Á>^t<Sjf)&člyv, obráncům T atarského průsm yku do boku, musili ustoupiti. /.) \ 3

18

ří 1914 ustoupil Bothm er ve zm atku přes Jasinnou k Velkému Bečkovu, kde mínil své síly uspořádati. Ale Rusové převedli Moskaly po planinách k Bečkovu dříve nežli tam Bothmer dospěl, a tak bez oddechu prchalo m aď arské vojsko přes Marmarošskou Sihof až k Husztu. Moskalů bylo prý as 7000, P očet tento nemohl stačiti na za­ jištění boků a udržení obsazeného území. D ráha z Kolomeje na Sihoť byla při ústupu zničena, doprava střeliva i vojska váznula, ježto i silniční mosty byly spáleny. Ruské štěstí, ve kterém žil karpatoruský lid s bratrským vojskem, netrvalo dlouho! Nastal ústup, a v lednu 1915 překročilo rakouské vojsko, pod vedením Pfianzra-B altína hranice uherské. K arp atsk á Rus, sotva vydychnula trochu pod ochranou Moskalů, upadla zpět v surové ruce m aďarské. Persekuce, horší prvé, nastala a m aď arští důstojníci závodili v utiskování a pronásledování K arpatských Rusů. Židé a M aďaroni udávali každého, kdo jim kdy jen byl nepříjemný. Velezrádci vyráběni byli houfně a věšeni a stříleni bez dlouhých soudů a vy­ šetřování. Že tím lásk a k Uhrám a M aďarům nevzrostla, je přírozeno, a tak podporováno bylo jen vědomí národní příslušnosti k velkému bratrském u národu ruském u tím více, Rus nebyl po­ važován za člověka. M aď arští četníci násilím honili veškeré obyvatelstvo na vo­ jenské práce. M a ď arští důstojníci, spojeni se židy, okrádali a vykořisťovali tyto ubohé dělníky, jak jen bylo možno. Za stravu předkládána byla jim řídká, nem astná kaše z odpadků, ač účto­ vána byla plná vojenská menáž, aby se ušetřilo na hýření m aď ar­ ských důstojníků. Bití, nadávky a týrání bylo přídavkem každo­ denním. Ze zákonného platu obdrželi dělníci sotva deset procent. O statní peníze zm izely v bezedné kapse m aďarského poručíka. M arné byly stížnosti a protesty K arpatoruského lidu! Kdo se ne­ dostaví! do práce, byl zatčen a zavřen, a pak opět násilně do práce vlečen, V té době přišli Češi! V brzku pcznali situaci a po krátké době ji ovládnuli poctivostí, které se M aďaří báli. Báli se svědků svých špinavých obchodů se Židy, báli se udání pro své násilí, a proto jen nadávky dovedli sypati na Čechy, ale k otevřenému boji proti Čechům nem ěli odvahy. Rusům se ulevilo. Dostali stra­ vu i peníze v pořádku a pravidelně a brzy houfně hlásili se ruští dělníci sami dobrovolně k Čechům do práce. P ak přišla Čechům pomoc v haličsko-ruských důstojnících, kteří dovedli lépe se s li­ dem dorozuměti. P rá ce nabývala pevných linií a plánovitosti. A netrvalo dlouho a vedení všech dělníků ruských přešlo do če­ ských rukou. Češi dovedli poradit, uměli pomoci, ochránit proti násilí, za­ kročit a i podvodem ubránit Rusy p řed frontou a M aďary.

19

Sebevědomí Rusů stoupalo přirozeně pod ochranou přátel, a tak se i dřívější m aďarské hospodářství dostalo k vojenském u soudu do Sihotě! Tam ale v lád la m aď arská protekce. Soud uznal, že žalující dělníci prokázali, že nebyli řád n ě vypláceni m aď arským poručíkem, ale rozsudek byl šalam ounsky o d ů v o d ­ něn: Prokázali, že m ají pravdu, nem ůže se tedy jednati o urážku na cti dotyčného důstojníka! M ohou tedy jiti domů. Více nechce soud z té záležitosti dedukovati!! P ráce česká jen pomalu získávala důvěry lidu ruského. T i­ síciletým útiskem zakořenila se již nedůvěra a úskočnost do srdcí ruských. A le během času přece rozeznal lid, že jediná pomoc a poctivost je u Čechů a tak stali se Češi důvěrníky a ochránci v nejrůznějších případech. Dovedli poradit v hospodářství, p o ­ mohli pří vym áhání škod válečných, měli srdce při rekvisicích n a pravém místě, a co nejvíce se líbilo Rusům, že nenáviděli M a ď a ry a Židy stejně jako oni. T ak přišel přev rat, revoluce v Uhrách. Rusové viděli, že n a ­ stává doba vážná, doba historických převratů, ale neum ěli se orientovati, neměli přehledu v situaci, a nevěřili mnoho, p o u k a­ zujíce na zkušenosti po ústupu Moskalů. P řicházeli se p o p tá v at k nám. Těšili jsm e je, že je konec vojny, že budou také svobodni a spojeni se svými bratry. (I m y počítali jsme te h d y na spojení K arp atsk é Rusí s Ukrajinou.) K routili hlavami, nevěřili. V Sihoti p ořád ali M aďaroni schůze, a vykřikovali svoji v ě r­ nost státu uherském u jménem ruského lidu do světa. Rusové b ě ­ dovali: Co je Báthory, co Stefan! M aďaroni p řísa h a jí věrnost M a­ ďarům , ne ruský lid! Vy odcházíte, a co bude s námi! N a odpor nebylo pomyšlení. Scházeli vůdcové i organisace. Zbraní je na K arp atsk é Rusi dostatek, ježto k ažd ý Rus si poscho­ vával vojenských zbraní k účelům pytláckým několik. A le M a ­ ďaři pracovali pilně, rozpustili h o rd y zdivočelého vojska a zavedli hrůzovládu M aďaronů, jež řád ila hůře, nežli za vojny. O pět tekla ruská krev a loupení bylo volnější, nežli za dob, kdy Němci v K arpatech hospodařili po svém způsobu. Vedení n árod a ujali se Rusové američtí, vystěhovalci, k teří za vojny pracovali již na osvobození svého lidu. Správně poznali tito vzdálení vlastenci, nem ající po dlouhou dobu spojení s vlastí, že ve spojení uhersko-ruské větve s naším státem kyne ruském u lidu nej jistěji svoboda a možnost vývinu. Pracovali, agitovali, n e ­ lenili, a práce jejich nese ovoce. K arpato-ruský lid jistě n ezap o ­ m ene nikdy těchto svých osvoboditelů, jichž význam ocení tep rv e v budoucnosti.

'O

IV.

Obchod a p rů m ysl. Domácí p rům ysl. V IX. století, v době největšího vývoje kulturního, zabývali se Rusové vedle zemědělství i obchodem, a obchodovali nejen plodinami zemědělskými a surovinami, ale i vlastními výrobky. Nyní, následkem m aď arského útisku, převzali veškerý obchod Židé do svých rukou. M aď arská vláda podporovala Židy všude, jako věrné bojovníky m aďarisační, koncessemi a výhodami. K to­ mu přidružilo se klesnutí kultury po pornadarštění veškerých škol, negramotnost lidu ruského, a tak Rusům zbylo pouze hospo­ daření na chudých pozemcích jako jediný pramen obživy. Rus mnoho nekupuje. Velkou většinu jeho potřeb poskytuje mu vlastní hospodářství, a tak pouze v některých přípravách a výrobcích odkázán je na židovského obchodníka. Cukr, kávu, petrolej, knoflíky a nitě, výšivkovou vlnu a bavlnu, klobouky slaměnné na léto, vyšívané kožichy, kosy, srpy a jiné n ářad í d ře­ vařské a hospodářské kupuje od žida, vedle množství kořalky, ve které utápí všecky své lepší city i svoji hospodářskou sam ostat­ nost. P ři prodeji svých výrobků je Rus odkázán opět na Žida, a o tomto obchodování bylo by možno napsati celé kroniky. Znám případ, kde Rus prodal p á r těžkých volů za pět tisíc. Mínil za pět tisíc zlatých, ale dostal p ět tisíc korun, a ježto ne­ uměl peníze spočítat, p řija l peníze, a teprve pozdě poznal svoji škodu. N áh rad y se ovšem nedovolal. V jiném případě, jeden z po­ kročilejších gazdů, zam ěnil dříví v lese za pastvinu. Za 2000 m3 bukového dříví obdržel od Žida dvě jitra horské, chudé pastviny, v ceně as jednoho procenta ceny dříví! Lichva kvete. Židé půjčují Rusům peníze a počítají, co chtějí. Jednou potkal jsem ženu, jež nesla do Jasinné vejce. Chtěl jsem vejce koupit, a tu dozvěděl jsem se, že je prodati nemůže: Nese je Židovi na úrok! P latí mu z 10 korun dluhu týdně deset vajec úroků! Zaplacení dluhu Žid nepřijme, ale zotročuje lid a vyhání lichvou z chaloupek. B ěd a každému Rusovi, který se dostane do židovských spárů! V k rátk é době vyžene Žid gazdu z chalupy a usadí se tam sám. H ledaným zbožím mezi Rusy je skleněné, jablonecké zboží, korále skleněné velké i drobné, výšivkové, zvané po rusku />pácorky«, dále zvláštní, kovový nástrojek hudební, který vkládá ruská m ládež mezi zuby a brnkáním na pružinku vyluzuje slabé zvuky bručavé. Hedvábné šátky, bavlněné, tisknuté, hlavně v b a r­ vách červené a černé, drobné šperky pozlacené a stříbrné, krátké dýmky, a drobné galanterní zboží je tam velice hledáno. D řevařský obchod, jako jeden z hlavních, je zcela v rukou Židů, stejně obchod dobytkem a zemědělskými produkty, z nichž hlavně seno se dosti vyváželo. Pouze výroba sýra a m ásla byla

21

v rukou m aď arské lesní správy státní a tato obstarávala i prodej na účet sedláků. Prům ysl K arpatské Rusi je poměrně m alý. Velkých podniků, vesměs v rukou židovsko-maďarských, je málo. Jsou to hlavně továrna na aceton, dehet a ocet ve Velkém Bečkově, sklárna v Terebeši, několik parních pil, lihovar a pivovar v Sihoti, p ap írn a, železné a ledkové huti v Mukačovu, výroba selských kožichů a soukenictví v menších rozměrech, a koželužství v Sihoti jako drobný průmysl. Domácí ruský prům ysl vyrábí látky vlněné, plátna ln ěn á a konopná, hrubá, plstěné klobouky, houně, rukavice, v menší m íře i řezby z dříví a výšivky, jež byly v m aď arských městech dosti hledány, hlavně ve vojně. P ro vývin prům yslu m á K arpatská Rus veškery podm ínky vývoje. Bohatství surovin přírodních i produktů zemědělských, n a d ­ bytek pracovních sil levných, dostatek komunikací, množství vod­ ních sil i bukového, levného paliva! O dbytiště najdou výrobky jednak v K arpatsk é Rusi samotné, ježto sam a velmi m álo vy­ rábí, i v blízkém Rumunsku, Ukrajině, i v M aďarii. Velmi vyvinutý chov ovcí poskytuje dostatek vlny, rozšířené pěstování lnu a konopí mohlo by býti základen textilníctví, bo­ hatství dřeva je dosud naprosto nedokonale využito a četné ru d y a vzácné horniny čekají na podnikavé prům yslníky. Jako p řík la d uvádím jen, že veškeré, krásné, bukové dříví štípalo se dosud na palivo a nebylo skoro vůbec jinak použito. Dostatek olší, osyk, jasanů, silného a zdravého javorového dřeva první jakosti, k r á s ­ né duby, břízy, nejlepší resonanční dřevo n a hudební n ástroje, vše se vyváželo ku zpracování jinam, ač bv vývinem prům yslu na místě samém zjednáno bylo zam ěstnání m noha Rusům, k teří do­ sud hledali si práci v cizině, v rovině uherské na pracích polních, v Čechách jako česači chmele, na Balkáně i v A lpách a v Itálii jako dřevaři a voraři, ježto K arpatská Rus nedovedla uživiti sa ­ ma své skromné syny. Pom ěry výdělkové byly před vojnou velice špatné. Lesní správa státní hleděla využitkovat! závislosti obyvatelstva na sobě k získání levných sil pracovních a platila své dělníky bídně. Za kácení na strm ých stráních karpatských p la tila za strom 12 h a ­ léřů, a to za pokácení, očištění a odkůrování! Tak vydělal nejpilněiší dělník, při oráči od světla do tmy, denně nejvýš 2 K 40 h, a nejsou dávný doby, k d y pracovali muži za 60 haléřů denně! Podle státní správy řídili se p ak i židovští podnikatelé, k te ří do­ vedli stejně zajistiti si své dělníky závislostí hospodářskou, a tak byl lid ruský vykořisťován ve všech směrech. P řes to, následkem svého malého vzdělání nepoznal dobře ceny vlastního h o sp o d ář­ ství a ponechával starost o ně ženám, k dežto muži buď otročili doma, nebo odcházeli za prací do ciziny a houfně stěhovali se do

22

Ameriky. Vystěhovalectví bylo rozšířeno stejně jako na Sloven­ sku. Teprve v posledních letech, a často zásluhou českých vo­ jáků, počínají si všímati ruští gazdové více p ráce na vlastním poli! Tento sm ěr je jistě zdravý a zasluhoval by všemožné podpory. V Horopis, vodopis, bohatství přírodní. Vodní hospodářství. K arp atsk á Rus je až na malou část celá prostoupena hora­ mi, Poloninskými K arpatam i, jež dosahují nej vyššími vrcholky 2350 m. Sam ostatné pohoří jsou M arm arošské hory, jednotlivý hřbet, 260 m dlouhý, přervaný pouze údolím Tisy u Jasinné. Zá­ padní část nazývá se Černá Kleva, Je to m ohutná a široce zalo­ žená skupina horská s vrcholky: Ploška, Durný, Černá K leva a Bratkcvská. Pod Bratkovskou pramení Černá Tisa. Jižněji od této skupiny odbočuje Okolou druhá část z á p a d ­ ního dílu, Bliznica, rozložitá skupina s vrcholkem stejnojmenným, 1839 m vysokým. Východní díl nazývá se Černá Gora a je skoro po celé délce okolo 2000 m vysoký. Má krásné vrcholky: Pietros 2026 m, Hoverla 2058 m, Pop Ivan 1924 m. Jižně od Černé Gory, poblíže Borši, vypíná se jiná m ohutná skupina, nejvyšší z Poloninských K arpat, P op Ivan, s vrcholkem 2344 m vysokým, skalnatým to příkrým kuželem neobyčejné krásy. Hranici uhersko-haličskou mezi Ploškou a IJoverlou tvoří p á ­ smo nižších hřebenů s rozličnými jmény, prům ěrně 1000 až 1200 metrů vysoké. Silnice z Ja sin n é překračuje hranici průsm ykem Tatarským . J e to oblý hřeben, do Uher o střeji se svažující, 911 m vysoký. D ráha ze Sihotě do Kolomyje prochází pod hranící tune­ lem W oronienka zvaným, dle stanice za tunelem na haličské stra ­ ně ležící a nejvýše položené na této trati. Bílá Tisa p ram erí ve skupině Černá G ora a teče směrem od východu k západu. Spojené Tisy mají sm ěr jižní. Od Tisy počí­ naje, m ají řeky, tvořící hluboká údolí, sm ěr jižní a dělí horstvo karpatské na několik vysokých a jednolitých hřebenů, rozlože­ ných směrem severo-jižním. Těmito údolími vedeny jsou p a k d rá ­ hy, jako d ráha z Tarackóz na Královo Pole (Királymezo) a z Husztu na ííkormezó. Tyto pobočné hřebeny jen na několika mí­ stech dosahují větších výšek a jsou ponejvíce 12— 1600 m vysoké. Poloninské K arpaty podobají se poněkud Krkonoším, jsou ale oblejší a hustými porosty pokryty. N epřehledné smrkové, je­ dlové, smíšené a bukové lesy a pralesy pokrývají široké hřebeny až do výše 1600 m, kde začíná kleč a b ujné pastviny, poloniny.

:3

V nižších polohách, v okolí Velkého Bečkova a Sihotě je i dosti pěkných lesů dubových. Geologicky jsou K arpaty většinou neogenními vrstvami třetihorními, složenými z pískovců a slínů. F lora karp atsk á je neobyčejně bohata. Zvětraliny pískovců a slínů jsou velmi úrodnou půdou, a její jakost zlepšuje velké množství humusu, který se hojně tvoří v pralesích ze shnilého d ří­ ví a listí. P řívaly splachují tuto živinami bohatou půdu do údolí potoků, kde pak roste květena, ve mnohém upomínající na tropi­ ckou, Obrovské kapradiny, bujné maliní a ostružiní, neproniknu­ telná houští vrbiny úzkolisté jsou ochrannou pokrývkou pasek, V údolích roste kol potoků devětsil v ohromných koloniích, s listy často na 2 m etry vysokými a m etr v prům ěru obnášejícími, xMnohé, u nás jako vzácné zahradní květiny, pěstované rostliny, ro ­ stou tam v ohromném množství dívcce, jako clematis, crocus, gladiolus, dígítalis, chrpa zahradní, lilie zlatohlavé a růžové. Polo­ niny mají také velmi bohatou květenu, v níž vyniká pravý hořec alpský, alpská protěž a divoký rhododendron, alpské růže. Povaha K a rp a t je velice příznivá odtoku velkých vod, ježto p rudké srážky a rychlé tání sněhu z jara zadrženo je hustou ve­ getací, Odtek děje se pomalu a vody karpatské m ají průtok d a ­ leko vyrovnanější, nežli řeky slovenské z holých T ater tekoucí. K arp aty jsou tím také velice bohatý na pram eny, z nichž je n e ­ obyčejně mnoho minerálných. Množství solných pramenů, arse ­ nových, jodových teče tu nevyužitých do řek. J e n u Horního Víšó znám á je tam nější alkalicko-muriatická kyselka, a slaná voda Szaploncza se také v menší míře vyváží. K arpatské řeky m ají hojně vody a mnoho spádů. Vodní síla není nikde ve větším měřítku využita. M aď arská lesní správa n e ­ p řá la využití vodní síly, ježto se obávala poruchy voroplavby, d ů ­ ležité pro rozsáhlé státní lesy. Toky m ají po většině ráz bystřin s četnými kaskádam i a vodopády. Dosud nacházíme ze staveb vodohospodářských pouze něko­ lik primitivních, malých mlýnků na malých potocích, a ve státních lesích nádrže ku tvoření umělé velké vody pro účely voroplavby, tak zvané K lauzury. K lauzury jsou údolní přehrady, dovedné ze dřeva sroubené a kamením vyplněné. Obyčejně je největší část přeh rad y provedena jako hráz sypaná, a jen střed, v nej hlubším místě, vybudován je ze dřeva, K lauzury zadrží vodu normální, v době voroplavby, to jest od března do podzimu, pokud je zásoba dříví ku plavbě na skladech. Velká voda pouští se skrz hráz, ježto na zadržení její není hráz zařízena a ani obsahem nestačí. V určitý den a ve stejnou hodinu vypouští lesní personál vše­ cky klauzury současně, čímž vznikne na řekách takový stav vodní, k terv stačí přenésti v suchém korytě zbudované vory přes balva­ ny do hlavní řeky, a tou až do míst, kde je dostatečná hloubka pro

voroplavbu i bez umělého zvýšení vody. Vypouštění klauzur děje se norm álně dvakrát týdně, po ostatní dobu se nadržuje. O bsah nadržení obnáší až 400.000 m 3, a náklad stavební byl u jedné p řeh rad y asi 400.000 K, bez dřeva, které si dodala lesní správa sama. Dřevo, třeba tak levné, jako je v K arpatech, je přece drahým stavebním materiálem, ježto brzy podléhá zkáze. K lauzurv jsou sice kryty velikou, šindelovou střechou, aby byla konstrukce chráněna před deštěm, ale přes to v době poměrně krátké prohnije spodní část klauzur, těžko vyměnitelná, a klauzura podtéká. Tu ponechá se svému osudu, a opodál staví se no­ vá. V poslední době upustila lesní správa od dalšího budování klauzur a pomýšlela na vybudování lesních drah do všech údolí státních lesů. Pro posouzení podávám, že jen povodí Černé a Bílé Tisy po soutok obou dodává ročně, 130.000 m3 dříví! Budou-li místo klauzur vystavěny velké přehrady, tu ovlád­ neme jimi veškeré toky K arpatské Rusi dokonale. Proti Slovensku má K arp atsk á Rus tu výhodu, že d ráh y nejsou dosud tak hustě vybudovány, a tím máme údolí řek pro vodní hospodářství volná. Síť drah na K arpatské Rusi nebude nikdy tak hustá, jako na S lo ­ vensku, ježto hornatý kraj tolik drah nepřipouští ani nevyžaduje, a hlavní tepny dopravní jsou již položeny údolím Tisy, Višó a Tarace. Zbude nám tedy vodstvo karp atsk é volné pro vodní hospo­ dářství. Vodní síla karpatských řek bude mnohokrát převyšovali i budoucí spotřebu země, po její índustrialisací, a mimo velkých spádů zbude ještě velmi mnoho vodních sil pro přímé, soukromé využití průmyslovými podniky. Tu bude elektřina hydrocentrálam i vyrobená výborným exportním výrobkem do maďarské republiky, nemající ani vodních sil, ani dříví a uhlí na palivo pro kalorické elektrárny. Význam vodních sil karpatských leží vedle exportu energie i v blízské konsumní oblasti slovenské nížinv, kterou budeme zá­ sobovali centrálam i z hor slovenských. Na Slovensku bude ale konsum v proudu daleko větší, nežli v K arpatské Rusi, a to již proto, že lid je daleko pokročilejší, prům vsl je již dnes pěkně vyvinut a vývin jeho bude pokračovati rychle, ježto tam i v ro­ vině bude vhodných míst pro podniky průmyslové dostatek. V K arpatské Rusi budou jen údolí a část nížiny podkarpatské vážnějšími konsumentv proudu, a bude tedy možno, vyrovnávati schodek v síti slovenské přebytkem energie sítě ruské. K jiným příznivým podmínkám pro vývin průmyslu pojí se hlavně velké bohatství přírodních p o kladů K arpatské Rusi. Rudy obecných i drahých kovů, množství vápence na cement a vápno, ohromné zásoby dřeva všech druhů, uhlí, u Jasinné a Drahomíra petrolej, neobvčejné množství kleče a aromatických rostlin ku vý­ robě eterických olejů a essencí, hojné plodiny hospodářské jako vlna. konopí, len, dubová a jehličnatá k ů ra k výrobě třísla, bukové a dubové dřevo pro výrobu acetonu a octa, pro průmysl kolářský

a nábytkový, a jiné a jiné suroviny nalézám e tam v hojnosti, ač hory karpatské nejsou dosud řád n ě prozkoumány. Pravé poklady najde tam podnikavý našinec, poklady, okolo nichž M aďaři bez zájmu chodili po staletí! Mnohé bude ještě objeveno, o čem dosud ani nesníme, ač poklad v solných ložiskách Sihoťských sám je ceny nezměrné, a přispěje také značně k hospodářském u osam ostatnění naší rep u ­ bliky. VI. Spojeni železniční s R um unskem a Ruskem . Budoucí spojení. Železnic je na K arpatské Rusi, jak již bylo zmíněno, málo. Jsou tam dvě důležité dopravní linie: Bátyu-Law oczne-Stryj a Nové Město pod Šiatorom-Királyháza-M. Sihoť-Jasinná-K olom ea. Obě jsou jednokolejné, prvá celá, druhá po Sihoť pro rychlíkovou dopravu upravena. Obě tyto trati mají význam pro spojení naší republiky s Polskem a Ukrajinou, a jen menší mírou pro spojení s Rumunskem, ježto přímého spojení přes K arp aty na Bukurešť a k moři dosud není, a ani spojení ve směru jižním není bez váž­ ných vad. Prvá trať, jdoucí dříve jako přím á linie Lvov— B udapešť, jde přes Mukačovo a bude míti význam nejen pro vývoz našich výrobků do Haliče, vojnou nejvíc zničené, ale i pro dovoz minerálných olejů z okolí Drohobycze. Ježto hranice mezi U krajinou a Polskem nejsou dosud stanoveny, nevíme, jak dalece dotkne se tato dráha zájm ů ukrajinských nebo polských. D ruhá tra ť vede do východní Haliče ruské, a rozdvojuje se tam na směr k Černovícím a Oděse, a na směr přes Stanislavov ke Lvovu, i odbočkou k Czortkovu, Tato dráha bude tepnou K arpatské Rusi. Prochází jí skoro po celé délce a spojuje nejdůležitější k raje K arpato-ruské se Slovenskem a přes Košice i s Prahou. P ro nynější i budoucí průmysl K arpato-ruský má tato linie dopravní veliký význam, ježto dovoluje vývoz produktů jednak do našeho státu, jednak do U krajiny a Ruska vůbec. Bohužel, musí trať ta překonávati veliké rozdíly výškové na vzdálenost poměrně krátkou, jak je patrno z těchto číslic: M. Si­ hoť má okrouhle 200 m nadm ořské výšky, W oronienka, nejvýše položená stanice, as 800 m n. m. Vzdálenost Sihoť — W oronienka obnáší % km, je tedy prům ěrné stoupání 0-67%. Podobné, a mí­ sty ještě větší stoupání má dráh a z Kolomyje k Woroníence, takže je nutno připínati vlečné lokomotivy v obou směrech. Vedle toho množství objektů, vysokých mostů a tunelů, znemožňuje vybudo­ vání druhé koleje, aby se tato tra ť mohla upraviti na velký provoz. Největší stoupání mezi Jasinnou a Tatarovem v Haliči možno sice

20

obejiti přeložením trati do údolí potoka Stebny a spojením údolí Prutce v Haliči tunelem as jeden a půl km dlouhým se Stebnou, takže by se nová trať připojovala na starou ve stanici Tatarově. Ale výhody tímto přeložením vzniklé nemohly by vyvážili veli­ kého nákladu, a druhá kolej by tím také nebyla umožněna. Větší budoucnost mohla by míti nynější tra ť Visóvolgy— Boiša. Dnes má tato linie význam v dolech, u Borši se nalézajících, ale snadno bylo by možno z vedlejší této trati učiniti hlavní spo­ jení naší republiky s Rum unskem a mořem. Bylo by nutno vybudovati tra ť Sihoť—Bcrša, o délce 43 km na tra ť pro velkou dopravu, a podejiti sedlo prislopské tunelem, kterým by přešla kolej do údolí Zlaté Bystřice. Tam je již nyní dráha z Jakobeni do Dorna V atry a na Kímpolung— Hatna, s připojením na Černovice i na hlavní tra ť rumunskou: Černovice— Itzkani— Roman. Vystavěním dráhy údolím Zlaté Bystřice na rumunské půdě z Bakau přes P íatra obdrželi bychom nejpřím ější spojení s ru ­ munskou železniční sítí a ted y i s Černým mořem. Mimo zmíněných již důlních lokálek, máme na K arpatské Rusi ještě několik místních drah, a to ze Sihotě na Dragomíru, z Husztu na Ókormezo a z Tarackóz na Dombó—Királymezo, úzkokolejnou dráhu, která by snadno mohla míti spojení na halič­ skou Rafailowu tunelem pod Pantyrským průsmykem. Spojení na jih zakládá se na síti lokálek, a musilo by teprve býti na přímou linii vybudováno. J e to odbočka z K irályházy na Německý Szatm ar a Debrecín, tedy na půdu republiky m adarské. Ježto Sedmihradsko protkáno je pouze místními drobnými d r a ­ hami, a hlavně v severní části své trpí nedostatkem dopravních drah, je otázka výhodného spojení s Rumunskem věcí budoucno­ sti. Pro první dobu budou míti dráhy do Haliče vedoucí jistě větší význam, než nevýhodné dnešní spojení s Rumunskem přes M adarii. VII. V ýznam Karpatské Rusi pro republiku. Vývozní zboží a cesty vývozní. Kulturní posláni karpatských Rusů. K arpatská Rus bude prodloužením našeho státu ve směru vý­ chodním do úzké špice, se stanoviska obrany státu nevhodné. P ří­ liš dlouhá hranice těžko dá se hájiti. Ale naopak musíme hledět i k výhodám, jež připojení K arpatské Rusi přináší. Strategické a zahraniční otázky můžeme přenechatí lidem povolanějším, a bu­ deme si všímati hlavně význam u hospodářského. Pro náš stát, jako stát středozemní, je otázka přístupu k moří velmi důležitá. Dosud jednám e o přístup ku středozemnímu moři pomocí neutrálního korridoru, spojujícího naši republiku s Jugo-

27

slavií, o přístup k Severnímu moři plavbou po Labi a o uvolnění plavby po Dunaji, jako cesty k moři Černému. N eutrální korridor padnul! Plavba po Dunaji a Labi prochází zeměmi nám n e p řá te l­ skými, kde na ochotu nikdy počítati nemůžeme, a mohla by nám tedy tato cesta býti v budoucnosti ztěžována. Přes K arpatskou Rus můžeme však docíliti dvojího nového spojení s Černým mo­ řem, a to jednak dráhou ukrajinskou přes Černovice na O děsu a navrženou novou dráhou údolím Zlaté Bystříce do Galace. Oba národy, jak rumunský, tak ukrajinský, nem ají příčiny k ne­ přátelství s naším národem. P rům ěrně stojí níže v kultuře i produktivnosti, a nebudou tedy míti tak hned zájm u ani obchodního na tom, aby naši výrobu a vývoz ztěžovaly a omezovaly. Naopak, Rumunsko, kde mnoho německého kapitálu bylo jíž jako průk op­ ník německé expanse investováno, rádo se bude emancipovati od, výrobků německých, a ochotně přijme naše vývozce. Stejně u k ra ­ jinská Východní Halič, nejvíc zničená opětovnými postupy a ústu­ py velkých arm ád, i ruská U krajina, bohatá surovinami, dovedou oceniti výhodu přímého spojení s naší republikou, která může jim dodati nesčetné množství potřeb a výrobků. Připojením K arpatské Rusi získáme te d y dobré spojení se dvěma dobrými sousedy, a přím é vývozní cesty do dvou p řá te l­ ských států. Náš průmysl, který má v K arpatské Rusi výborné pole pro podnikání, najde tam i dobré odbytiště mnohých výrobků, ježto K arpatská Rus je málo produktivní, a je te d y odkázána jen na dovoz. Vedle toho skýtá množství surovin, pro náš prům ysl po­ třebných, a otevírá nejen vývozní, ale i dovozní cesty cizím su­ rovinám. Nesmíme zapomínati, že n adejde jednou opět doba, kdy Velké Rusko, znovuzrozené, nabídne obchodní styky světu. A tu bude přímé spojení s Ruskem pro nás velmi významné. V í­ me, jaké množství lnu, asbestu, kožešin a jiných produktů odebí­ rali jsme z Ruska. Kdyby nebyla K arpatská Rus připojena, tu m u­ sili bychom hledatí spojení s Ruskem přes Polsko, které dosud ni­ kdy nechovalo se k nám tak, jak bychom si byli přáli, a i chování se polského národa v minulosti neoprávňuje nás k žádným růžo­ vým nadějím, pokud se výhod obchodních týče. Náš obchod s R u ­ skem byl by podvázán na severu Němci, na východě Poláky, a tak zbyla bv nám ne zcela jistá doprava po D unaji a pochybné spo je­ ní s A drií pro naše česko-ruské obchodní styky. Vidíme tedy, že bude míti K arp atsk á Rus pro nás značný význam, nehledě ani ku zmíněnvm jíž pokladům přírodním, jež b u d skrývá, nebo jako sůl, nám ochotně nabízí. O významu a bohatství vodních sil zmínil jsem se již v d ří­ vějších odstavcích, Pohleďm e nyní na K arpatskou Rus se stanoviska národního. Větev velkého národa ruského, k němuž nás poutají staré sympatie, obrací k nám své zraky s prosbou o svobodu. N árod,

28

po tisíciletí deptaný barbarským i M aďary, olupovaný o m ajetek, znásilňovaný v každém směru, pro svůj národní cit tisknutý k ze­ mi a spoutaný násilnou m aďarisací hledá spásu svého bytí u nás, a to v době, kdy ostatní jeho část zm ítána je domácími boji a roz­ vrácena k bezmocnosti! Mohli bychom ponechá ti tento ubohý lid, Jenž k národním u svému hrobu neměl daleko, podobně, jako Slo­ váci, beznadějném u osudu? Lid ruský volá: Ujm ěte se nás! D ejte nám svobodu, bratři! Chceme s vámi žít, s vámi dobro i zlo snášet, věrně vám po boku stát! Nuže, podáme mu ruku pomocnou, osvobodíme krásné K a r­ paty z okovů m aďarských a přispějem e k tomu, aby ruský jásot nesl se ozvěnou po pralesích karpatských. Podám e pomocnou ru ­ ku k budování vlastní správy, k vybudování škol v m ateřském ja ­ zyku, k hospodářské sam ostatnosti lidu a k jeho povznesení ve všech směrech. Vychováme ncvý ruský lid karpatský, lid uvědomělý, v zd ěla­ ný, svobodný a sebevědomý, hospodářsky silný, produktivní a ve své nové otčině spokojený. Podaří-li se nám to, pak převezme K arpatská Rus i jiné poslání, mimo těch, o nichž jsem se zmínil: U krajina i Rusko dlouho bude se zotavovati z ran, utrpěných válkou světovou i domácí. K ultura poklesnula tam všude i z toho prům ěrně nízkého stupně hluboko, a nový vzestup její bude pom a­ lý. Ruský lid karpatský bude užívati s námi výhod, které poskytu­ je vzhledem k ostatní Evropě klid v naší republice, láska k vlasti a pořádku, a uvědomělost lidu. Bude se učiti od nás, je žízniv po vzdělání, které mu nabídneme, a jistě v brzku povznese se kul­ turně daleko nad své soukmenovce v Haliči a Ukrajině. Vliv jeho kultury nebude se držeti v hranicích státu. Přirozeně, styky s Rusy ukrajinským i budou nejm éně stejné, jako bylv dosud. A tu může se státi kmen karpatských Rusů, kulturním vůdcem ruského národa, a přispěti tak ku posílení zdravé a mocné větve slovan­ ského světa. O významu toho poslání nechť mluví pak dějiny! VIII. Budoucí úpravo K arpatské Rusi. Podobně, jako na Slovensku, budeme musit v K aroatské Rusí také budovati od základů vše: Státní správu, zákony, školství, ob­ chod, průmysl, zemědělství, peněžnictví, organisaci politickou a hospodářskou, zkrátka, přetvořit zemi na nový. svobodný a demo­ kratický kraj ze země zotročené a vyssávané bez spravedlnosti a ochrany zákona. P ro p řeh led bude snad vhodno podati některé

«

29

úvahy o budoucím zřízení a úpravě K arpatské Rusi, aspoň v bo­ dech nej důležitějších a autorovi přístupných. Abychom mohli přehlédnouti látku práce opravné, musíme nejprve rekapitulovali si vady nynějšího stavu, a hledati cesty k nápravě. V ady nynější můžeme definovati stručně těmito hesly: 1. Poroba národa úm yslně nespravedlivým zákonodárstvím a zřízením maďarským, za účelem znásilnění národnosti. 2. Nedostupnost koncessí a výsad, hospodářská závislost a líchva, 3. N edostatek půdy selské. 4. N epřístupnost vzdělání v mateřském jazyku. 5. N edostatek zaměstnání doma. 1. První snahou naší musí býti pravé osvobození lidu ruského, odm adarštění správy státní, Rus musí se státi člověkem ve státě, občanem, a to občanem p r i v i l e g o v a n ý m , ne rovnoprávným! P odtrhuji toto slovo zúmyslně. Chceme přece demokratický stát, a v tom by mohl být jeden občan privilegovaným proti druhém u? V ážná otázka! A le je možno na ni odpověděti druhou otázkou: K do je občanem v demokratickém státě, občanem s nároky n a vý­ hody dem okracie? J e jím i zrádce, který jen podkopává bytí stá ­ tu? J e jím vyslovený spojenec našich n ep řátel? Musíme přece uznati, že zkušenosti slovenské ukázaly, že M aďaři nikdy n epře­ stanou býti zrádci naší věci, a že židé jsou n a Slovensku, stejně jako na K arpatské Rusi nejvěrnějším i jejich spojenci! Uvažme dále, že Rus, u nějž je vrozena krutá nenávist k jeho utlačovatelům, a jenž stal se dlouholetým útiskem nedůvěřivým, neuzná ni­ kdy rovnoprávnost se židem a M aďarem za vytouženou svobodú. Rus musí od začátku viděti, že nastává nová doba, pravá svoboda ruského lidu, bez kliček a úkladů zastřených, a jen na venek opravdově míněných. A to uvidí jen ve vysloveném privilegování své národnosti! Veškerá správa musí býti ruská, ani jedno misto nesmí býti obsazeno národností m aďarskou nebo Židy, úřední řeč musí býti ruská, dvojjazyčné vyhlášky budily by nedůvěru. Zákony musí stavětí Rusa všude na prvé místo a musí mu zaručovati svobodu v nej širším slova smyslu. Zásadou tou jeví se nám obtíže ohromné v budování správy státní, ale nelze od zásady ustoupiti, nem á-li vzniknouti v lidu nedůvěra a podezření z egoismu, které na Slovensku, daleko pokročilejším, vyjadřuje se se­ paratism em slovenským. Uvážíme-li, že ruský lid nemá skoro intelligence, že musíme spoléhati pouze na několik uvědom ělýckjidí ze Slovenska a Ameriky, pak vidíme teprve obtíže, jež nát překonati. Našich lidí, kteří aspoň mluví ruský, je málo. A le ť/ty" bude nutno sehnati, použiti a vhodně umístiti aspoň ná čas,

30

bude možno nahradíti je silami ruskými, dnes ještě nesnázemi dopravními i válkou a rozháraností vázanými. Velmi choulostivou otázkou je nutnost obecních notárů. Obec musí notára mít, ježto skorem nikdo z obce neumí číst a psát, a nezná zákon a předpisy úřední. V eškerý styk lidu s úřadem , po­ kud se neděje ústně, obstarává notár. A nyní máme na K arp atské Rusi as 600 obcí, bude ted y potřebí 600 lidí, znalých ruský v slo­ vě i písmě, a znalých zákonů m aď arských pro kontinuitu právní! Dosavadní notáři nem ají většinou důvěry v lidu a jistě neznají číst a p sát po rusku, ježto jsou M aďary. T u bude třeba spojit pro první čas několik obcí do skupiny, která by měla pak notára spo­ lečného. Ekonomie vhodnými pracovními silami bude jednou z nej důležitějších zásad organisace státní správy na Rusi! Bude nutno pořádati rychlé kursy čtení a psaní pro ty, kdož znají m lu­ vit, ale ne psát, aby se vychovávaly síly. D osavadní obecní ra d y musí býti rozpuštěny a nahraženy správními komisemi ruskými, pokud nebude nové státní zřízení uvedeno v život. Obecní hospodářství musí býti omezeno na n ej­ menší míru. Lid ruský nem á zkušeností v obecním hospodaření, neúčastnil se správy obce, a to mohlo by míti za následek neho­ spodárnost a chyby z nevědomosti. Ani úmyslné navádění k ne­ správnému hospodaření, živly nepřátelským i není vyloučeno, a musí býti tedy moc obecního zastupitelstva omezena pouze na nejnutnější a nej jednodušší správu obce. Správu majetku obecní­ ho, věci peněžní, a náklad u vyžadující musily by býti svěřeny samostatném u úřadu, který by m ajetek obcí spravoval a obecnímu zastupitelstvu ulehčil. Ú řady státní, jako pošty, lesní správy a pod. musily by vypom áhati ve všech potřebách obyvatelstva s největší ochotou, byť to znamenalo krajní n apjetí sil. Státní úředníci mohli by vě­ sti i dozor v obcích, a býti poradci jejich. Stolíčné a služnovské ú řad y musí býti obsazeny lidmi, kteří nelekají se ohromné práce, a dovedou hojiti rány v srdci lidu měkkou rukou' a vlídným slovem, ale i zakročcvati proti rušitelům pořádku a rejdům vlastizrádným energicky a účinně. N ásledkem autonomie, cíle ruských snah, bude třeba zvláštní vlády zemské, kde by spolupracovali zástupci a poradci odborní čeští s funkcionáři ruskými. Zástupci vlád y musí znáti pom ěry a duši lidu, musí se s lidem stýkati co nejvíce, aby poznali směr jeho tužeb a myšlenek, a aby demokracii státu dokumentovali makavě nedůvěřivému lidu. Rus musí vidět a cítit na každém kroku, že stal se člověkem, že nemusí se hrbit a klanět před státním úředníkem, ale že je volným a plnoprávným občanem. S tátní úředníci nesmí přijím ati ani sebe menších darů, aby lid přišel k vě­ domí, že přestala stará nespravedlnost a úplatnost vlády v zemi, že nastala doba, kdy bez úplatků a protekce musí najiti právo pro­ ti komukoliv. Naše vláda pražská musí v prvé době vyjiti všem

31

nutným potřebám K arpatské Rusi vstříc co nejrychleji a ochotně, aby i vůdci lidu viděli, že se ve své důvěře nezklamali. Zásobování, tato palčivá otázka našich krajů, nebude činiti v K arpatské Rusi valných obtíží. Je d in á starost bude o dodání k u ­ kuřice, která stačí k nasycení lidu ruského úplně. Ostatek dod á vlastní hospodářství selské. Naopak, ježto Rusové velmi málo masa potřebují pro sebe, a stav dobytka pom ěrně netrpěl za vojny tolik jako u nás, bude asi možno i něco m asa vyvážeti k nám. N ákup musí se však díti dobrovolným prodejem a ne rekvisicemi, které mnoho zla působily za vojny. 2. H ospodářské osamostatnění a povznešení je existenční pod­ mínkou ruského lidu, a naléhavým úkolem nové správy. Stejně, ja ­ ko na Slovensku, musí veškeré koncesse a výsady, kterými způso­ bena byla závislost lidu na židovských obchodnících, podnikate­ lích, krčmářích, musí býti zrušeny a převedeny do rukou ruských. M aďarům a židům musí býti vzata možnost dalšího zotročování a vydírání lidu, ježto jinak by lid sám, neuvědomělý, činil pokro­ ku a nápravě překážky, a to tím, že by žil svým dosavadním zp ů ­ sobem. Alkoholismu, tomuto nejhorším u nepříteli hospodářského osamostatnění, musí býti přísnými nařízeními a kontrolou čeleno. Lid musí býti veden k šetrnosti a k zálibě v zemědělství. V eškerá povolání, hlavně řemesla, musí býti učiněna přístupnými, a m ladí živnostníci musí býti všemožně podporováni vládou. Zákonem musí býti zamezena lichva a vyvážení lidu z dluhů musí býti provedeno bez ohledu na židovské lichváře. Kolonisací našich obchodníků, podporovanou a organis. vládu, musí býti li­ du dána možnost nákupu u solidních obchodníků našich. Státní správa lesů musí podporovati všemožně pastevní hospodářství, při čemž musí býti volba polonin ponechána hospodáři. Platy za p a ­ stvil možno snížiti na nejmenší míru, aby nebyly přítěží zem ěděl­ ství, jak tomu bylo dosud, hlavně v letech válečných. Dokud n e­ bude vyvinuto družstevnictví, bude třeba organisovati státní a n u ­ cená družstva nákupní a prodejní pro veškeré produkty a potřeby zemědělské, pokud se tyto ve velkém nakupují a prodávají. O b­ chody židovské vlnou, dobytkem, dřívím, moukou, lnem a kono­ pím, senem, musí přejiti povlovně do rukou lidu a družstev, ^ o lný prodej a koupě dobytka a poživatin musí býti na dlouho ome­ zen účelnými předpisy, kterými chráněno bylo by ruské zem ěděl­ ství před neoprávněnými obchodníky a vyssavači, a země před p a ­ šováním do Haliče, oblíbeným to obchodem Židů. P ro povznesení zemědělství zavedeny buďtež kursy vzdělá­ vací, lidové, pokusná a vzorná hospodářství, prémie a odměny pě-

32

stítelům, subvence na úpravy a modernisování zemědělství, pod­ pory na chov koní atd. Lesy bylo by třeba postátniti všecky, vysázeti chudé gazdovské pasoviny a zavěsti lidové ceny p ro d ejn í pro drobný prodej dříví, aby zamezen byl lesní pych a aby byla levně k ry ta potřeba lidu. 3. N edostatku p ů dy selské možno čeliti vyvlastněním všech vel­ kostatků a cizího m ajetku dle vzoru, k terý M aďaři sami nám při­ pravili. V posledních letech vojny připravoval W ekerle zákon, dle kterého může stát vyvlastniti půdu cizincům, nepohodlným obča­ nům, a dále všechnu půdu, přesahující jistou maximální výměru, za tím účelem, aby mohli býti poděleni půdou všichni obránci ma­ ďarské vlasti! J e jasno, že zákon ten měl v prvé řadě sloužiti maďarisaci, kolonisování dobrých M aď arů na půdě nem aďarských občanů, a při známé spravedlnosti m aď arské dovedeme si představiti, jakým způsobem by byla postupovala m aď arská vláda při provádění tohoto zákona! Máme-li povznésti zemědělství ruské, stav dobytka a hospodářskou nezávislost ruského lidu, tu neod­ vratně musíme pracovati k tomu, aby se ruský zemědělec stal m ajitelem té orné půdy, k terá je vůbec obdělávání schopna. Do­ sud drží židé velkou většinu veškeré lepší, plodné p ůdy v údolích a v rovině. T uto půdu musíme hledět převéstí do rukou lidu, aby­ chom zvýšili produktivní schopnost gazdů, vázaných dnes co do množství dobytka malou výměrou jeho luk a pastvin. Poloniny, které jsou v rukou židovských, musí býti vyvlastněny a předány státu. O tázka kompossesorátů, společenské držby půdy, na Rusi hojně rozšířené, vyžaduje revise a p říp ad n é úpravy dle místních pom ěrů a potřeb lidu. Vyvlastněná p ůd a budiž rozdělena gazdům do užívání za ná­ jem, ale budiž i pro budoucnost m ajetkem státu, aby se přede­ šlo novému skupování a zadlužování půdy. Veškeré prodeje a koupě nemovitostí musí býti vázány na svolení vlády, k terá tím dostane moc, působiti k úpravě držby dle potřeby lidu a země. P ro výkup, vyvlastnění a rozdělení p ů d y měl by býti zřízen zvláštní ústav státní, který by současně prováděl přesnou evidenci katastru a revidoval by pom ěry držby vůbec. Nové zaměření a revise k atastru bude nutností. 4. -

%

.

m

j

*

,v

•*»

^

Organisace školství bude narářžeti také na nedostatek vhod­ ných sil, ač tu již snáze možno si vypomoci i silami haličskými a českými, ježto obecné školství bude nejnaléhavější a největší po­

33

tíží nové správy státní. O dborné školství a vyšší všeobecně vzdělavací možno rozvinouti již pom alu dle potřeby a počtu žáků. D ocházka školní musí býti nucená n ejen na papíře, jak tomu bylo dosud, ale i ve skutečnosti. P ři školách doporučovaly by se i k u rsy psaní a čtení pro dospělé, aby om ezena byla negram otnost lidu. Dobrou volbou kněží možno práci učitelů velice ulehčiti a vliv její rozšířiti. P ři školách doporučoval bych malé hospodářství školní, jež by sloužilo jed n ak jako učební vzor, a jednak jako d e p u tá t učite­ le. D růbežnictví, zelinářství, včelařství, králíkářství, sbírání a p ě ­ stování léčivých rostlin, zužitkování lesních plodů, to byly by p ředm ěty, jež by škola m ohla dobře jako zábavu a rozptýlení dětí v době odpočinku šířiti mezi m ládeží, aby lak od m lád í vede­ na byla m ládež cestou k zem ědělství, jako nej důležitějším u povo­ lání v zemi. Škola musí být na Rusi U herské nejen vzorem života, studnou vědění a pokroku, ale i m oudrou matkou, jež um í vždy poradit, potěšit, pomoci, důvěrníkem rodičů i dětí, místem , kde děti neznají únavy a strachu, ale kam spěchají bez pobízení a s chutí. V lídností a důvěrou, ne přísností a tresty nutno pracovati hlavně v prvých počátcích, nežli se důvěra ve školu vžije. 5. N ezam ěstnanost ohrožuje pořádek v zemi a působí bídu, ježto výnos zem ědělský klesnul válkou na minimum. N ezam ěstnanosti na U herské Rusi lze snadno čeliti pro prvou dobu pasečením , třeba i zúm yslně n ad p rů m ěr zvětšeným, ježto po dobu vojny k á ­ celo se nepatrně, a není se te d y co obávati poruchy lesního ho­ spodářství. V K a rp a te c h pasečí se v létě, dokud možno dřevo odkůrcvati. Ve vysokém létě a na podzim spouští se dříví do údolí, odkud se v zimě po sněhu ta h á p otah y na sklad u řeky, k plavení. D řevařstvím možno při ohromné rozloze státních lesů zam ěstnali všechny pracovní síly, a slabší z nich najd o u zam ěstnání ve vy­ spravování a vysazování pasek. A by bvla zajištěna trv a lá práce pro množství pracovních sil, jež jinak h led ají práci v cizině, nebo se vystěhují, bude třeba přikročiti k velkým projek tům veřejným . Takovým i by byly stavby vodohospodářské a stavby lesních želez­ nic, i navržené spojky železnice do údolí Zlaté Bystřice. Podporou vývinu prům yslu čeliti budem e nezam ěstnanosti v letech p o zd ě j­ ších, a povzbuzením lásky k orné půdě převedem e mnoho potu l­ ných dělníků ku práci na roli dědičné. P salo se o Slovensku plným právem , že nutno tam poslati jen síly prvotřídní. Totéž p latí ještě s větším oprávněním o K a r ­ patské Rusi. N a kvalitě prvních pracovníků bude záviseti celá bu­ doucnost K arp atsk é Rusi a pom ěr lidu ruského k nám . Lidé, kteří tam budou tvořiti novou zemi a nový lid, musí míti ve štítě hesla:

34

neúnavná pracovitost, poctivost a láska k lidu! P rá c e na K a r p a t­ ské Rusi bude těžká, ale i vděčná. N azval bych ji technicky: Meliorací národa, a pro melioraci pů d n í p la tí zkušenost, že čím horší půda p ře d meliorací, tím lepší výsledky po melioraci! A tato zkušenost bude jistě p la tit i při melioraci národa I ía r patoruského, kde výsledky rozumné p ráce bohatě odmění nám ahu vydanou.

P ře h le d statí: Úvod. I. H ranice K a rp a ts k é Rusi dle národností. V ětší města, počet obyvatel a rozdělení dle národností, víry. II. Lid ruský. D ějiny. Řeč, k ultura, zvyky, způsob života. P o ­ vaha. K roj. Povolání. M aďarisace. Alkoholismus. III. K arp a tsk á Rus ve světové válce. P ře v ra t a snahy osvobo­ zovací. IV. Obchod a p rům ysl, domácí prům ysl. V. Horopis, vodopis, bohatství přírodní. Vodní síly a význam jejich. VI. T ra ti železniční, spojení s Rum unskem , s Ruskem. Nové spojení budoucí. VII. V ýznam K a rp a tsk é Rusi pro republiku. Vývozní zboží a ce­ sty vývozní. K ulturní poslání K arp atsk ý ch Rusů. IX. Budoucí ú p rav a K arpatské Rusi. Školství, organisace státní správy, národo hosp odářská, družstevnictví, peněžní osvobození. Vy vlastnění půdy. M apka.