Pochvala českému předsednictví NATO nabízí širokou spolupráci Strážci Utahu Křest ohněm Malá raketová válka

6

Vydává MO ČR – Prezentační a informační centrum MO Rooseveltova 23 161 05 Praha 6 IČO 60162694 www.army.cz Šéfredaktor: Jaroslav Pajer Redakce Rooseveltova 23 161 05 Praha 6 Telefony: 973 215 686 973 215 916 Fax: 973 215 933 E-mail: [email protected] Jazyková úprava: Vlasta Kohoutová Grafická úprava: Andrea Bělohlávková

12

Foto na titulní straně: Vladimír Marek V jednotkách ozbrojených sil rozšiřuje PIC MO, Rooseveltova 23, 161 05 Praha 6 Oľga Endlová, tel. 973 215 563

NATO nabízí širokou spolupráci . . . . . .

4

Strážci Utahu . . . . . . . . .

6

Malá raketová válka . . . . . 12

Číslo indexu: 45 011 ISSN 1211-801X Evidenční číslo: MK ČR E 5254

Garance bezpečného prostředí . . . . . . . . . . . 15

Uzávěrka čísla: 21. 1. 2009

Cíl na třech hodinách . . . . 16

Toto číslo vyšlo dne: 9. 2. 2009

Kontakty

30

Jan Kouba tel.: 973 215 664

16

Raketa v rouše Evině

. . . . 20

Dělostřelecké rakety s rotační stabilizací . . . . . 23 Kaleidoskop

. . . . . . . . . 29

Transformace myšlení

. . . 30

Stále podaná ruka . . . . . . 34 Zaznělo v sále

. . . . . . . . 36

Kříž obrany a lípa

Pavel Lang tel.: 973 215 868 mobil: 724 002 623 e-mail: [email protected]

. . . . . . 38

Aktuální názory české veřejnosti na Armádu ČR, členství ČR v NATO a na působení naší armády v zahraničních misích . . . . . . . . . . . . . 40

Vladimír Marek tel.: 973 215 648 mobil: 724 033 410 e-mail: [email protected] Jaroslav Pajer tel.: 973 215 686 mobil: 724 033 412 e-mail: [email protected]

2

Křest ohněm . . . . . . . . . 10

Tisk: ČTK Repro

Martin Koller tel.: 973 215 935 mobil.: 724 071 112 e-mail: [email protected]

Pochvala českému předsednictví . . . . . . . .

36

Jazykový koutek . . . . . . . 44 Knižní a DVD tipy . . . . . . . 46 A spoj . . . . . . . . . . . . . 47

UDÁLOST

UDÁLOST

„Vojáci, nazdar!“ pozdraví s francouzským akcentem generál Henri Bentégeat nastoupené jednotky Čestné stráže Armády ČR a poté zaznějí evropská a česká hymna. Návštěva předsedy Vojenského výboru Evropské unie začíná slavnostním ceremoniálem s vojenskými poctami v objektu Ministerstva obrany ČR na pražských Valech.

POCHVALA

Areport 3/2009

českému předsednictví

2

Na úvod jednodenní návštěvy České republiky přijala předsedu Vojenského výboru EU první místopředsedkyně vlády a ministryně obrany ČR Vlasta Parkanová. V Zrcadlovém salonku hovořila s generálem Bentégeatem o prioritách českého předsednictví v Radě Evropské unie i úkolech v gesci MO ČR. V této souvislosti ministryně obrany uvedla, že „Česká republika podporuje aktualizaci Evropské bezpečnostní strategie a prohlubování spolupráce EU s jejími strategickými partnery, zejména v Severoatlantické alianci“.

V následné diskusi zaměřené především na probíhající civilní a vojenské operace Evropské unie V. Parkanová zdůraznila, že Česká republika je připravena splnit svůj závazek týkající se vyčlenění sil a prostředků pro pohotovostní uskupení Evropské unie – EU Battle Group.

Další jednání delegace Vojenského výboru EU proběhlo na Generálním štábu Armády České republiky s náčelníkem GŠ AČR generálporučíkem Vlastimilem Pickem, na jehož pozvání se návštěva uskutečnila. Po hodinovém rokování předstoupili jeho aktéři před zástupce sdělovacích prostředků. „České předsednictví se orientuje na konkrétní oblasti, je naprosto cílené, pružné a efektivní,“ prohlásil v úvodu svého vystoupení generál Bentégeat a zmínil, že s vrcholnými představiteli české armády diskutoval zejména otázky priorit AČR v rámci předsednictví ČR v Radě Evropské unie. Většina dotazů novinářů se týkala výstavby a přípravy česko-slovenského pohotovostního uskupení pro Evropskou unii CZE/SVK EU BG.

„Za sebou máte kvalitní přípravu na předsednictví, před sebou realistické cíle,“ říká předseda Vojenského výboru Evropské unie generál Bentégeat

fakta Vojenský výbor Evropské unie European Union Military Committee (EUMC) byl zřízen v prosinci r. 2000 aktem Rady Evropské unie. Činnost zahájil r. 2001, přičemž se jeho prvním předsedou stal generál Gustav Haggälund z Finska. EUMC je nejvyšším vojenským orgánem v rámci Rady EU a poradním orgánem pro vojenské záležitosti projednávané politickým a bezpečnostním výborem Unie. Je složen z náčelníků generálních štábů ozbrojených sil členských států EU. V rámci výboru je reprezentují delegovaní zástupci. Vojenský výbor úzce spolupracuje s Evropskou obrannou agenturou EDA na co nejefektivnější formě společného vyzbrojování EU.

se uskuteční během českého předsednictví v Radě EU. Jednali jak o dubnovém neformálním zasedání Vojenského výboru Evropské unie (setkání se tradičně účastní vojenští představitelé států EU a cílem zasedání z pohledu ČR je prezentovat připravenost česko-slovenského pohotovostního uskupení EU Battle Group. Hlavní událostí jednání proto bude návštěva certifikačního cvičení této jednotky 1. dubna 2009 ve výcvikových prostorech), tak o únorovém semináři k vrtulníkové iniciativě (cílem semináře je identifikovat možné přístupy při naplňování požadovaných kapacit transportních vrtulníků typu Mi

v misích NATO a EU) a březnovém neformálním zasedání ministrů obrany zemí Evropské unie v Praze (diskuse o aktuálních tématech, například o vojenských operacích Evropské unie, rozvoji vojenských schopností a vztazích EU s partnery). Po press foyer se členové obou delegací ještě setkali na pracovním obědě pořádaném náčelníkem Generálního štábu AČR a poté program předsedy Vojenského výboru EU generála H. Bentégeata pokračoval zdvořilostním setkáním s předsedou vlády České republiky a prvním náměstkem ministra zahraničních věcí ČR.

Areport 3/2009

Text: Pavel LANG a Martin KOLLER Foto: Marie KŘÍŽOVÁ

„Pro případné nasazení v rámci česko-slovenského EU Battle Group bude ve druhé polovině letošního roku, na základě vládou ČR schváleného materiálu, připraveno 1800 příslušníků Armády České republiky. Ti budou vybráni podle požadavku orgánů Evropské unie z 2500 vojáků, kteří procházejí průběžnou přípravou a v případě rozhodnutí o aktivaci budou připraveni k vyslání do konkrétní operace,“ konstatoval generál Picek. „Přípravy na splnění tohoto úkolu byly zahájeny již v roce 2007. V průběhu prvního pololetí letošního roku proběhne závěrečná část přípravy. Uskuteční se certifikace na březnovém cvičení v rámci národní přípravy a aktivační cvičení v červnu v rámci mezinárodní přípravy. S vyhlášením operační připravenosti tohoto uskupení k případnému nasazení počítáme 30. června a od 1. července do 31. prosince 2009 bude česko-slovenská jednotka EU BG v půlroční pohotovosti.“ Oba generálové zmínili, že na společném pracovním jednání diskutovali také o akcích resortu MO ČR, které

3

NATO

NATO nabízí

širokou spolupráci

Text a foto: Jan PROCHÁZKA

Areport 3/2009

V srpnu 2007 zadal Vojenský výbor Severoatlantické aliance strategickým velitelstvím v čele se Spojeneckým velitelstvím pro transformaci tvorbu konceptu ke zkvalitnění podpory vojenské spolupráce NATO s partnerskými zeměmi. Vypracovaná zpráva obsahovala podrobný popis nové koncepce včetně předpokládaných výhod, účinnosti a dopadu, které by vytvoření jednotného strategického velení pro vojenskou spolupráci přineslo.

4

Na základě tohoto doporučení zadal Vojenský výbor NATO další úkoly strategickým velitelstvím

s požadavkem vypracovat podrobnější informace ke specifickým bodům konceptu. Výsledkem bylo doporučení vytvořit sekci vojenské spolupráce (MCD – Military Cooperation Division). Tato sekce vznikla 1. září 2008. Působí v rámci struktur Spojeneckého velitelství pro operace (ACO) se sídlem v belgickém Monsu, ale zároveň zabezpečuje a koordinuje veškeré aktivity vojenské spolupráce pro Spojenecké velitelství pro transformaci (ACT) v americkém Norfolku. Jejím prvním velitelem a současně zástupcem náčelníka štábu velitelství ACO pro vojenskou spolupráci byl ustanoven příslušník Armády České republiky generálmajor František Malenínský. Plánovat, úkolovat, koordinovat… V současné době je podle jeho vyjádření sekce ve stadiu přechodu do nových struktur. „Naším posláním je plánovat, úkolovat, koordinovat, implementovat a vyhodnocovat vnější

vojenské vztahy, aktivity, vzdělávání a vojenskou spolupráci mezi NATO a partnerskými zeměmi na úrovni strategického velení. Základ tohoto prvku tvoří kombinace tří bývalých součástí Severoatlantické aliance – The Partnership Coordination Cell, SHAPE J 5 Cooperation a ACT TI-340 v Norfolku. Působnost sekce zahrnuje země začleněné do programu Partnerství pro mír – PFP, kterých je čtyřiadvacet, a státy patřící do takzvaného ,Mediterranean dialogue‘ – Egypt, Tunis, Alžírsko, Maroko, Mauretánie, Jordánsko a Izrael. Dalšími zeměmi jsou pak ty, které byly vyhlášeny na summitu v Istanbulu a jež se sdružují v rámci takzvané ,Istanbul Cooperation Initiative‘ – Kuvajt, Bahrajn, Katar a Spojené arabské emiráty. Intenzivně se rovněž rozvíjí spolupráce se zeměmi, které spolupracují s NATO v rámci mezinárodních operací na jednotlivých územích a řadíme je do skupiny ,Contact Countries‘, jako jsou Singapur, Jižní Korea, Japonsko,

Austrálie a Nový Zéland.“ Prognózy ale uvádějí, že zemí, které by mohly nějakou formou s Aliancí kooperovat, může být v budoucnu až dvaapadesát! Podklady definují MCD jako strategickou velící sekci, jež vytváří hodnoty jak pro Spojenecké velitelství pro operace, tak pro Spojenecké velitelství pro transformaci. Ve své organizační struktuře má čtyři ředitelství. Pracují zde takzvaní regionální důstojníci, kteří mají na starost jednotlivé země a s nimi koordinují úkoly týkající se jejich požadavků na Alianci, ale také opačně prosazují doporučení NATO vůči daným státům. Dalším týmem spolupracovníků jsou lidé začlenění do oblasti administrativy, kam spadá i oblast financování všech aktivit vojenské spolupráce s partnerskými státy. Hlavní štáb sekce vojenské spolupráce tvoří dvaapadesát lidí a dalších dvanáct vojáků, zvaných „Partner Staff Element“, ze zemí zapojených do programu PFP. Do struktury dále patří důstojníci a praporčíci ze čtyřiadvaceti zemí, kteří pracují v takzvaných „Partner Liaison Teams“. Jejich úlohou je koordinovat alianční požadavky s požadavky té které země a připravovat plány vzdělávacích kurzů například v NATO School v Oberammergau a v dalších výcvikových centrech. Ročně to je přes 1200 kurzů, cvičení a různých vzdělávacích aktivit, které sekce koordinuje. Spolupráce musí být koncepční Téměř patnáct let existence programu PFP, kterým prošly všechny země, jež se od roku 1999 staly novými členskými státy NATO, jednoznačně prokazuje oprávněnost tohoto projektu. V současné době před branami NATO stojí Albánie a Chorvatsko. Ředitel sekce vojenské spolupráce potvrzuje, že se plány pro jednotlivé země vždy na začátku ročního cyklu upřesňují tak, aby odpovídaly stanoveným požadavkům v oblasti dosažení interoperability a standardizace. „Každá země chce dosáhnout určitého stupně zapojení do mírových operací, určitého stupně vzdělání důstojníků a praporčíků a určité úrovně reorganizace vlastních

struktur,“ uvádí generál Malenínský. „A k tomu jsou vytvořeny různé koordinační a akční programy, které přesně specifikují dané cíle jednotlivých států, ať už v oblasti politické spolupráce, tak pro nás důležité vojenské spolupráce na strategické úrovni.“ Samostatným projektem je spolupráce NATO s Ruskem a Ukrajinou, který má speciální statut a zaměřuje se jak

Transformace v předstihu Sekce vojenské spolupráce má za sebou první měsíce práce. Její devizou je, že se stala určitým modelem připravované transformace velitelských struktur Severoatlantické aliance. „Máme výhodu, že Politický výbor NATO rozhodl vytvořit tuto sekci před zahájením celé transformace,“ hodnotí generál Malenínský.

na politickou, tak vojenskou sféru. Pracovníci sekce všechny aktivity pravidelně vyhodnocují s cílem analyzovat stupeň připravenosti jednotlivých zemí spolupracovat s NATO v různých oblastech. „V současné době plníme také úkoly stanovené programem ,Operation Capability Concept Education and Feedback‘. Jeho primárním cílem je, aby všechny země zařazené do tohoto programu měly jednotky nebo určité části speciálních týmů vycvičené tak, aby mohly být zapojeny do operací v Afghánistánu a Kosovu, případně do budoucích operací pod vlajkou NATO. To znamená, že připravenost těchto jednotek musí odpovídat standardům Aliance. Naší úlohou v této oblasti je především zplánování metod výcviku, vzdělávacích aktivit a společných cvičení, jež se prolínají od strategického přes operační až po taktický stupeň velení.“

„Vzhledem k tomu, že bylo nezbytné změnit původní strukturu z roku 1994, kdy vznikl program Partnerství pro mír, byla přijata koncepce na vznik MCD. Stali jsme se jakýmsi prototypem transformačního procesu, kdy se odstraňují různé duplicity a triplicity. Jsme s transformací v předstihu, což nám poskytuje klid a čas na práci. Výhodou je, že už máme vytvořeny potřebné dokumenty, zpracovány popisy funkčních náplní a řídíme se schválenými standardními operačními postupy. Podařilo se nám stanovit jasné mantinely naší činnosti ve vztahu k ostatním součástem alianční struktury a vydefinovali jsme také jednotný postup pro řešení problematiky spolupráce s dalšími zeměmi. Byl to čas hledání, čas diskusí a tříbení názorů. Byla to náročná doba, ale dnes již je nastaven onen správný rytmus a lidé na jednotlivých funkcích začínají vnímat, co je jejich posláním.“

Areport 3/2009

RUBRIKA

5

MISE

STRÁŽCI Utahu Text a foto: Vladimír MAREK

Šestice pancéřovaných humvee se probíjí prachovou clonou zvedající se nad základnou Shank v afghánské provincii Lógar. Kromě po zuby ozbrojených vojáků mobilních pozorovacích týmů jsou uvnitř vozidel dva civilisté českého provinčního rekonstrukčního týmu.

Během jednoho z výjezdů napříč provincií Lógar jsme se mohli na vlastní kůži přesvědčit, jak chutná „denní chleba“ mobilních pozorovacích týmů

Je půl deváté ráno. Na to, že je již prosinec, sluníčko začíná pořádně připékat. Afghánistán je vyhlášený velkými kontrasty teplot. Zatímco v noci ukazuje teploměr pomalu deset pod nulou, přes den na slunci šplhá přes dvacítku. Civilní část provinčního rekonstrukčního týmu má za úkol pod ochranou vojáků zkontrolovat několik check pointů afghánské policie. Všechny leží na asfaltové silnici z Kábulu přes Lógar do provincie Paktya. Spojenci jí říkají Utah. Většina z těch mála silnic v provincii Lógar je pojmenována podle amerických států. Je tady Indiana, New York, Ohio, ale i Jamaica a další. Úkolem policistů je střežit tuto strategickou tepnu protínající napříč provincii. Český rekonstrukční tým si v jednom z bezpečnostních projektů stanovil za cíl zvýšit obranyschopnost těchto objektů a zajistit jejich celkovou rekonstrukci. Je to jen jedna z dalších akcí na podporu Afghánské národní policie. V kompletní balistické ochraně sedím na zadním sedadle za velitelem vozu praporčíkem Miroslavem Hladíkem. Před chvílí se mi dostalo poučení, že až zastavíme, mohu vystoupit pouze na pokyn velitele. Vojáci musejí nejdříve zajistit okolí a prověřit, zda někde nejsou nastraženy improvizované výbušné systémy. Měl bych se také neustále pohybovat uprostřed „diamantu“. Tak se říká obranné formaci. „Odsuňte tu přepážku a podívejte se, zda tam jsou ‚šišky do erpégéčka‘,“ obrací se na mne z vedlejší sedačky rotný Jaroslav Paděr. „Kdyby k něčemu došlo, tak mi je podáte,“ dostávám první a snad také poslední bojový úkol toho dne. Ve vaku z hrubé látky ohmatávám hlavice do protitankového granátometu a snažím se nepřemýšlet nad tím, zda by jejich případný výbuch udržela několik milimetrů silná pancéřovaná přepážka. Je tady ale ještě další problém. Velitel kolony se domlouvá s operačkou. Jedno z vozidel se nakonec vrací zpátky, uniká mu totiž kapalina. Takže pokračujeme pouze v pěti. Opevňování stanic Ve vysílačce to zachrčí. Vozidlo vepředu hlásí, že do check pointu 2,

na kterém začínáme, nám zbývá pět kilometrů. Kolona jede poměrně rychle. Jakékoliv prodlení představuje totiž bezpečnostní riziko. K útokům většinou dochází, když kolona musí například z důvodu poruchy zastavit. Ve větru se třepetají české vlaječky upevněné na anténách vozidel. Vojáci s nimi stále ještě hrdě jezdí, i když už se diskutovalo o jejich stažení. Američané nás upozornili, že je s nimi spojeno jisté nebezpečí. Již dávno totiž nejsou hlavním terčem Talibanu Američané, ale i příslušníci menších národních kontingentů. Pokud totiž utrpí ztráty americká armáda, velice rychle je dokáže nahradit. V případě menších zemí je to daleko bolestivější, mnohdy se dokonce uvažuje o stažení celého kontingentu. A právě to je současná strategie Talibanu. Afghánští policisté na check pointu 2 nepůsobí svým vzhledem příliš důvěryhodně. Policejních výstrojních součástek na sobě mnoho nemají. Jediné, co je sjednocuje, je krátká verze samopalu „Kalašnikov“. V okamžiku našeho příjezdu jsou na stanici jen dva policisté. Scházejí se postupně. Celkem jich zde slouží dvacet. Mnozí z nich ale mají právě po službě. „Práce s místními policisty není jednoduchá. Jejich

kvalifikace je totiž nízká. Na druhou stranu dělají svoji práci rádi, snaží se. Úroveň výcviku je ale špatná, a to je důvod, proč je potřeba, aby se Česká republika podílela na jejich přípravě ještě více než doposud,“ vysvětluje zástupce civilní části českého provinčního rekonstrukčního týmu Jiří Šesták. „Je potřeba přispívat nejen k jejich základnímu výcviku, jako je činnost se zbraní, pohyb v terénu a přežití, ale více se musíme zaměřit i na organizaci výkonu služby. Nutně zde potřebujeme větší počet vojenských policistů na základní výcvik a také příslušníků Policie České republiky, kteří se budou orientovat na takovou tu speciální policejní práci.“ Procházíme celou stanici. S postupem prací jsou civilní experti na bezpečnost spokojeni. Kolem check pointu je již vybudována dvoumetrová kamenná zeď. Nahoru na ni se ještě připevní kovové vidlice s ostnatým drátem a tzv. concertinem. Na ploché střeše jsou v rozích vyzděné střílny. „Původně jsme je chtěli udělat ze železobetonu, ale statika budovy by to neunesla, přistoupili jsme tedy na kompromisní řešení, budou z pálených cihel,“ říká druhý z civilistů Libor Stejskal. V objektech

Areport 3/2009

RUBRIKA

7

jsou sice rozvody elektřiny a vody, nikde v jejich blízkosti ale není žádná přípojka. Voda se sem tedy bude vozit v cisternách. Na střeše je nádrž, kterou se podařilo tepelně zaizolovat, aby v zimě nezamrzala. Na rovnou střechu, jež zároveň slouží jako pozorovací stanoviště, se nainstalují malé větrné generátory. Elektřina z nich ale vystačí pouze na rozsvícení několika žárovek a na dobíjení baterií do vysílaček a mobilních telefonů. Celkem by na tento projekt, jehož součástí jsou ještě některé další stavby, měl náš tým vynaložit něco přes tři sta tisíc dolarů. Škrtidla už nejsou Check point 3 leží ve strategické soutěsce Tange Waghjan. Ze všech bodů, které na silnici Utah kontroluje místní policie, má nejspíš největší význam. Dochází zde také k nejčastějším útokům. Jiří Šesták tady při minulé návštěvě rozdal dvacet škrtidel, která mají sloužit při poranění ke zmírnění krvácení. Nyní se tedy ptá, zda je mají policisté u sebe. Nejdříve všichni souhlasně kývají, že samozřejmě ano. Když je ale mají ukázat, nemůže je nikdo najít. A tak čekáme, až dorazí náčelník, který má údajně jedno ze škrtidel zamčené ve stole. Na první pohled to vypadá

8

jako legrační záležitost, ve skutečnosti je to ale vážná situace. Před nedávnem dopravili na základnu Shank afghánského policistu s průstřelem nohy. Tady byl připravený vrtulník, který s ním mířil přímo do americké polní nemocnice v Bagramu. Nebylo mu ale už pomoci. Nikdo z kolegů mu totiž nohu včas nezaškrtil, a tak ztratil příliš mnoho krve. „V žádném případě to není o tom, že by jim bylo jedno, zda jejich kolega zemře, nebo ne. Velmi jim záleží na tom, aby přežil,“ upozorňuje Jiří Šesták. „Oni ale takovéto situace podceňují, nejsou zvyklí systematicky pracovat s nějakým materiálem. Proto se je také snažíme vést k tomu, aby se učili zacházet s těmito pomůckami.“ Policisté upozorňují na stanoviště, které je umístěno na skále vysoko nad check pointem. Dokud nestavěli hlídku na tomto vrcholu, byli opakovaně napadání z okolních hřebenů. Nahoře ale není ani elektřina, ani voda. Tu tahají do prudkého svahu na hřbetu osla. I pěšky je obtížné na skálu vylézt. Stěžují si především na hliněný domek, který tam mají k dispozici. Až prý začne pršet a padat sníh, tak se rozpadne. Příslušníci PRT souhlasí, že budovat takovýto přístřešek nebyl příliš dobrý nápad. Slibují, že se pokusí sehnat buňku a dopravit

ji vrtulníkem na vrchol. Policisté viditelně pookřejí a začínají přicházet s žádostmi. Prý by to tam chtělo i kulomet. Pak budou Češi v této soutěsce naprosto bezpeční. Jiří Šesták se jim snaží vysvětlit, že jeho tým žádné zbraně nemá, ať o ně požádají svého velitele. To už ale přichází další z policistů. Jeho zevnějšek je viditelně zanedbaný, na nohou má roztrhané sportovní boty. Opotřeboval je údajně při lezení do kopce. Potřeboval by nové, vojenské. Ukazuje zarámovaný diplom, který dostal od Američanů. „Jsem moc dobrý bojovník, tři měsíce jsem už nebyl doma,“ chválí se. „Mohli byste mi něco přivézt, třeba nějaké oblečení.“ Jiří Šesták jeho požadavky jednoznačně odmítá. „Problém je v tom, že policisté nejsou schopni dodržovat jakékoliv standardní služební postupy. V žádném případě jim nechceme dělat nějakého Ježíška. Proto jim vždycky říkám, aby o to požádali svého velitele. Všechny tyhle věci jsou samozřejmě ve skladech, jen se musejí naučit postupovat systematicky.“ Nástraha z prkna Check pointy 4 a 5 jsou na jihu provincie Lógar. Náš humvee se staví napříč silnicí. Blokuje vozovku, aby mohla najet další vozidla. Řidič je

viditelně ve svém živlu. „Humvee mi vyhovuje, jezdí se s ním moc dobře. Tato pancéřovaná verze má sice téměř pět tun, přesto ale slušně brzdí. Problémy s ním máme jen v některých úzkých uličkách. Mohlo by být o něco užší. Kdyby mělo ještě pancéřování podvozku, je to pro zdejší podmínky vynikající auto,“ usmívá se řidič, rotmistr Roman Kotala. Oba check pointy jsou zhruba ve stejné fázi rozestavěnosti. Na pětce je na zdejší poměry drobný problém. V těsné blízkosti stanice stojí rozstřílený náklaďák. Jeho majitel je prý ve vězení. Jiří Šesták se původně dohodl s policisty, že ho nechají odtáhnout. Pak mu ale volali, že si to rozmysleli. V současné době je postavená zeď téměř kolem celé strážnice. Zbývá dodělat již jen několik metrů. Pak už náklaďák odsud nikdo nedostane. Jiří Šesták s Liborem Stejskalem kontrolují kvalitu provedených prací. Je dobrá. Na check pointech totiž pracuje stejná firma, která stavěla věže a ochrannou zeď objektu Shank. „Nejsou to jediné stavby, které jsme jí svěřili. V těsném sousedství základny zajišťujeme výstavbu budovy s učebnami a kancelářemi sloužící k výcviku afghánské policie. Zároveň zde budujeme trenažér pro překonávání

překážek a slaňování,“ říká Jiří Šesták. „Součástí naší pomoci je i výstavba ochranné zdi kolem distriktního úřadu a velitelství policie v Baraki Barak. Chtěli jsme také postavit policejní stanici v provinční metropoli Pol-e Alam. Velení místní policie nám ale není schopno říci, jaká by měla být kapacita tohoto zařízení, jak velké mají být místnosti pro odpočinek atd. Tyto údaje z nich již několik měsíců nemůžeme dostat.“ Na zpáteční cestě musíme ještě jednou zastavit. Je potřeba provést namátkovou kontrolu mostu, který je před námi. Vojáci podél kolony zaujímají palebná postavení. Střelci ve věžích kontrolují horizont. Štábní rotmistr Petr Bláha má v našem vozidle k dispozici granátomet AGS-17 a kulomet PKB ráže 7,62. „Je to výborná zbraň. Má zásobník na dvě stě nábojů a pracuje naprosto spolehlivě. Na rozdíl od kulometu UK-59 se vůbec nezasekává. Přitom v našich skladech je jich stále ještě podobně jako munice do nich dost.“ Kolem silnice a především na mostě vojáci kontrolují, zda nikde nejsou výbušné nástražné systémy. Taliban moc dobře ví, že naše vozidla jsou vybavena rušičkami. Proto odpaluje nálože jinými způsoby než pomocí mobilního telefonu. Drát je ale údajně v této zemi moc drahý, a tak jednoduše přelomí kus prkna, přibijí na něj dva plíšky, připojí nálož, baterii a je hotovo. Stačí pak na prkno najet, plechy se navzájem dotknou a neštěstí je hotové. Proto vojáci věnují takovou pozornost komunikacím, po kterých se přesunují. Před časem přišel oznámit na základnu jeden z místních obyvatel, že na silnici, po které jezdí čeští vojáci, je umístěna nálož. Když tam vyjeli pyrotechnici, zjistili, že v zemi jsou zahrabány tři protitankové miny uložené na sobě. Kdyby na ně někdo z kluků najel, nepomohlo by jim ani sebelepší pancéřování. Blíží se půl druhé odpoledne. Končí další výjezd mobilního pozorovacího týmu. Většina vojáků jich má za sebou již více než šest desítek. Ne každý přitom byl tak bezproblémový jako ten náš.

Areport 3/2009

MISE

9

MISE je pro nás něčím novým. Vojákům se podařilo zvládnout ovládání a střelbu z těchto zbraní již v České republice. V Afghánistánu se seznamovali pouze s aktuálními záležitostmi. Samozřejmě cvičit doma na technice, která se používá v operacích, by bylo ideální. Americká strana by nám v budoucnu měla poskytnout další automobily Humvee. Náčelník Generálního štábu AČR nás ubezpečil, že část z nich zůstane ve Vyškově a bude možné se na nich připravovat do misí.

Křest ohněm Text a foto: Vladimír MAREK

Základ 2. kontingentu provinčního rekonstrukčního týmu v Lógaru tvoří příslušníci 7. mechanizované brigády a především pak 71. mechanizovaného praporu. Jeho velitel podplukovník Pavel Lipka je zároveň velitelem kontingentu. Několik týdnů před ukončením mise nám poskytl následující rozhovor.

Areport 3/2009

S jakými pocity jste odjížděli do Afghánistánu, neměl jste s ohledem na bezpečnostní situaci přece jen trochu obavy o své podřízené? V každém případě jsem nepochyboval o tom, zda jsou

10

dostatečně připraveni. Od okamžiku, kdy jsme se dozvěděli, že nás čeká tato mise, jsme zaměřili výcvik na splnění tohoto úkolu. Měli jsme tedy dostatek času. Nemohli jsme samozřejmě nacvičit všechny situace, které mohou nastat. Podle postupně získávaných informací jsme pružně upravovali program. Existuje něco, čím vás vaši podřízení v průběhu mise příjemně překvapili? Na misi jsme se připravovali s diametrálně odlišnou technikou a materiálním vybavením, než nás tady čekalo. Příjemným překvapením pro mne bylo, jak rychle jsou vojáci schopni reagovat na zdejší podmínky a velice dobře zvládnout všechny nové záležitosti. Operační úkol jsme začali plnit prakticky okamžitě.

Velitele druhého kontingentu v afghánském Lógaru podplukovníka Pavla Lipku příjemně překvapila flexibilita jeho podřízených

Pro vojáky by bylo nejlepší, kdyby cvičili na stejné technice, jakou budou později používat v misi. Vy jste s tím žádné problémy neměli? Vozidla Humvee zatím v České republice nemáme. Na americké základně v Německu jsme absolvovali týdenní školení na tuto techniku. Také lafetace zbraní, jak je tady postavená, tedy kulomety DŠK, PKB a granátomet ADS-17,

Na lidi sloužící v mobilních pozorovacích týmech je slyšet jen chvála. Jsou to prý profesionálové, kteří se plně vyrovnají příslušníkům speciální jednotky působící tady před nimi. Nepřekvapilo vás přece jenom, že se vám podařilo dát dohromady tak dobrý tým? Ne, v žádném případě. Jsou to vojáci 7. mechanizované brigády, kteří procházejí pravidelným výcvikem. Všechny tyto zásady do nich každodenně vštěpujeme, drilujeme. Od začátku jsme připravovali lidi na to, že primární úkol je zabezpečit civilní část provinčního rekonstrukčního týmu, zajistit bezpečnost těchto lidí. Bez toho se tato provincie nemůže rozvíjet. Kluci mě překvapili především tím, že v krizových situacích zachovali chladnou hlavu a postupovali přesně tak, jak měli. Pod palbou se přitom většina z nich ocitla poprvé. Byli jste ostřelováni raketami, pod jedním z vašich vozidel vybuchla mina, další z kolon byla napadena palbou. Musel jste na tyto krizové situace reagovat nějakými dodatečnými opatřeními? Takovéto záležitosti jsou tady, bohužel, běžné. Že se to stalo právě nám, z toho radost nemáme, nic však nenaděláme. Na takovéto situace jsme se připravovali, nicméně realita je samozřejmě trochu jiná. Jsem spokojen, jak prakticky celý kontingent byl schopen reagovat na takovéto situace. Například při zraněních jsme dokázali zabránit větším problémům tím, že naši lidé měli doslova nadrilované zdravotnické postupy.

Často se hovoří o tom, jaká obrněná vozidla jsou do afghánského terénu nejvhodnější. Zmínil jste, že bychom měli dostat další humvee, jste s nimi spokojeni? Na každém typu techniky najdete určité klady a zápory. Humvee, která používáme, jsou sice starší výroby, přesto se pro naše nasazení hodí. A to i do těžkého terénu. Mají však problém s dostatečnou ochranou posádky proti nástražným výbušným systémům. A to je tady ta největší hrozba. Zespodu nejsou dostatečně pancéřované. Nedá se to odstranit dodatečným pancéřováním? Obávám se, že to není tak jednoduché. Tyto záležitosti je totiž potřeba zakomponovat přímo do konstrukce vozidla. Obrněnci kategorie, do které patří například stroje Dingo, mají pancéřovaný i podvozek, tudíž více chrání posádku. Humvee mají pro změnu vynikajícím způsobem vyřešenu ochranu proti přímé střelbě a útokům ze stran. Disponují také dostatečnou palebnou silou. Zabudování do věží těchto vozidel takových zbraňových systémů, jako jsou kulomety DŠK, PKB a granátomet AGS 17, se ukázalo jako velice vhodné. V tomto prostředí jsou tyto zbraňové systémy známé, jejich účinnost působí mimo jiné odstrašujícím dojmem.

vypomáhali jsme jim se zajišťováním bezpečnostních patrol. Základna v současnosti prochází významnými proměnami, dáváte nějaká doporučení 3. kontingentu, jak například z hlediska organizační struktury na tyto změny reagovat? Tyto záležitosti jsme řešili s velitelem 3. kontingentu. Ten všechny návrhy, které jsme mu předali, analyzoval. Vývoj tady je ale tak dynamický, že některé otázky se budou muset ještě doladit. Hovoří se o tom, že by tento kontingent měl mít méně vojenských policistů než váš. Přitom právě oni jsou zde tolik potřební pro výcvik... Afghánská národní policie je skutečně nejslabším článkem v této provincii. Nutně potřebuje personálně posílit. Náš kontingent má šest vojenských policistů, kteří se podílejí na vedení výcviku prozatím v základních kurzech. Chci věřit tomu, že další kontingent v tom bude pokračovat přinejmenším se stejnou intenzitou. V Afghánistánu působí rovněž řada příslušníků Policie České republiky v misi EUPOL. Jsou však roztroušeni po celé zemi, bylo by dobré soustředit je na jednom místě, a to právě na naší základně.

Základnu sdílíte společně s Američany, jaká byla vaše spolupráce s praporem 101. aeromobilní divize? Na základně jsme společně nejen s Američany, jsou tady i Rumuni, Francouzi a v těsném sousedství také afghánští vojáci. Nicméně nejpočetnější byli na základně skutečně Češi a Američané. Jejich poměr byl zhruba vyrovnaný. To se nyní výrazně mění. Mělo by tady být až osmnáct set amerických vojáků. Vycházíme s nimi velice dobře. Navázali jsme přátelské vztahy. Vzájemně si pomáháme. Jsme plně závislí na americké logistice. Zejména vozidla Humvee, rušičky, vysílačky, všechno tohle jsme dostali od americké strany, která nám také poskytuje servis. Oni zase měli málo lidí,

11

MISE

MALÁ raketová válka Text: Vladimír MAREK Foto: autor, Jindřich PLESCHER a archiv PRT

Nic prý není tak tmavé jako afghánská noc. V této zemi skutečně v okamžiku, kdy se setmí, člověk příliš světel nezahlédne. Ještě dramatičtější situace je v tomto směru ale na základně Shank v Lógaru, kde sídlí český provinční rekonstrukční tým.

Poškození jednoho z ubytovacích zařízení po výbuchu rakety na základně Shank

Průzkumný prostředek LOS pomáhal odhalovat místa, ze kterých byly odpalovány rakety.

12

Zranění vojáci Všechno se ale změnilo po příjezdu druhého kontingentu. Už třináctého

srpna 2008 byly vystřeleny směrem na základnu první tři rakety. Koncem srpna a začátkem září následovaly další. Za černý den nejen pro české, ale i americké vojáky v Lógaru je možné označit 22. září. Tehdy byly odpáleny dvě rakety, z nichž jedna zranila několik našich vojáků, kteří právě vbíhali do úkrytu, retardér chránící jeho vchod však zpomalil jejich pohyb. Až na jedno se ale

jednalo o lehká poranění. Na to, jak blízko hlavice vybuchla, se mohlo hovořit o štěstí. Hůře dopadli Američané. Střepina z rakety zasáhla jednu z jejich příslušnic přímo na ubikaci. Poranění ledviny v tomto případě bylo tak vážné, že jí musela být odoperována. Také dřevěný barák, v němž přespávají naši vojáci, dostal zásah. Opěradlem jedné ze židlí v pokoji totiž proletěla velká střepina.

Čeští vojáci PRT v Lógaru sváděli dlouhé týdny sisyfovský boj s neviditelným protivníkem útočícím raketami čínské výroby

Čeští vojáci trávili v krytech dlouhé hodiny.

Naštěstí ale výjezdová skupina, která tady byla ubytována, držela hotovost přímo ve vozidlech. Od tohoto okamžiku rozpoutal protivník intenzivní raketovou válku. Hned následující den vypálil pět raket, tři zasáhly náš objekt. Začal měsíc raketového ostřelování. Všechny útoky až na jeden byly podniknuty v noci. Protivníkům totiž poskytovala patřičné krytí. Navíc zřejmě kalkulovali i s psychologickým efektem napadení v době spánku. Používali rakety čínské výroby ráže 107 mm mezinárodně označované

jako Type 63. Její délka je 840 mm, hmotnost cca 19 kilogramů a v tříštivo-trhavé hlavici je 1,3 kilogramu tritolu. Poloměr ohrožení při jejím dopadu je dvacet pět metrů. Raketa má až desetikilometrový dostřel. Většinou ale byla používána na vzdálenost okolo šesti kilometrů. Drzost útočníků však neznala mezí. V jednom z případů se prý dostali na pouhé dva kilometry od spojeneckého areálu. Raketa je primárně určena k odpalování z jednohlavňového či vícehlavňového zařízení. Nejenom v Afghánistánu, ale třeba i v Iráku,

Zpevňovali úkryty Čeští vojáci reagovali na ostřelování celou řadou opatření. Především urychleně dobudovávali úkryty tak, aby byly chráněny i jejich vchody. Na základě zpravodajských informací byly vyhlašovány preventivní poplachy označované jako Taroky a Mariáš. „Někdy jsme seděli v krytech do tří do čtyř do rána. Čím víc času jsme v nich trávili, tím lépe jsme se na tyto nebezpečné situace připravovali. Umístili jsme v nich nouzová osvětlení, sedačky, zásoby vody a plánky základny, do kterých jsme zakreslovali dopady raket,“

Areport 3/2009

Areport 3/2009

Veškerá okna tady jsou neprodyšně zatemněná, z reflektorů automobilů září pod lepicí páskou jen úzké proužky. Vojáci, jdoucí v noci na toaletu jen s malými kapesními svítilnami, připomínají spíš než cokoliv jiného světlušky. Veškerá tato opatření mají jediný důvod. Co nejvíce ztížit protivníkovi možnost zasáhnout základnu při raketovém útoku. Ta byla vystavena ostřelování již v minulosti. V době, kdy zde působil náš první kontingent, však na tento objekt žádná z raket nedopadla.

se většinou používají improvizované techniky. Střela se jednoduše opře o trubku či terénní nerovnost a horizontálně se zajistí kameny. Pro její iniciování se často používá střelný prach z nábojů. Dvakrát byl také kemp napaden z bezzákluzového kanonu ráže 82 mm. Tato taktika s ohledem na poměrně malý dostřel zmíněného prostředku však nebyla příliš účinná. Nepřekročil totiž sedmnáct set metrů.

13

MISE

MISE

GARANCE bezpečného prostředí Text a foto: mjr. Michal PREJZEK

14

Přešli jsme do ofenzivy Kontingent si postupně vytipoval několik odpalovacích míst, na která

se zaměřil. Manévrové jednotky PRT začaly vyjíždět v noci na preventivní patroly. Usilovně pátraly po protivníkovi. Vojáci odpovídali na útoky dokonce i palbou z třicetimilimetrových rychlopalných kanonů umístěných na BVP 2. Útočníci se sice často schovávali za terénní nerovnosti, přesto ale bylo důležité demonstrovat sílu a především vůli bránit se. První dvě palby z BVP vedl rotmistr Roman V. „Všude kolem byla naprostá tma, kolega z průzkumného prostředku LOS protivníka viděl, a tak mi ho označil reflektorem. Byl tady na tom kopečku,“ ukazuje rotmistr ze strážní věže směrem na západ. „Pálil jsem na vzdálenost zhruba tři a půl kilometru. U nás v republice se střílí maximálně na dva kilometry. Bylo to ale nejspíš úspěšné, protivník se totiž okamžitě stáhnul. Později nás ostřeloval z těch vzdálenějších kopců.“ Každý dopad rakety vyhodnocoval také český EOD tým. „Naším úkolem bylo dohledat zbytky raket. Především jsme museli zjistit, zda skutečně explodovaly. Pokud ne, nezbývalo nám nic jiného, než je zneškodnit. I když ale vybuchla, snažili jsme se sebrat veškeré úlomky. Přes americký EOD tým směřují do Kábulu, kde je analyzují. Ještě se nám nestalo, že bychom z rakety nic nedohledali,“ upozorňuje vedoucí českého EOD týmu nadporučík Petr Tomiczek. Protivník se s přibývajícím časem stále lépe a lépe zastřeloval. Jeho útoky byly čím dál více nebezpečné.

Americký průzkumný bezpilotní letoun Predator v této době velice intenzivně pátral nejen po místech, odkud jsou rakety odpalovány, ale především po útočnících. Jedná se o velice účinný prostředek, který kromě průzkumu může v omezené míře také bombardovat. K poslednímu útoku na základnu došlo vloni 23. října. Jedna ze tří odpálených raket zasáhla cíl. „Posádce amerického letounu A-10 se podařilo objevit protivníka. Ve vysílačkách jsme slyšeli, jak operátor hlásí, že vidí ozbrojence a o kousek dál skupinu tří lidí nesoucích nějaké tyčovité předměty. A právě na ni se zaměřil. Po další identifikaci odpálil palubní systémy. O chvíli později hlásil, že tak přesný zásah se mu už dávno nepodařil,“ popisuje tyto okamžiky major Petr Blecha. „Samozřejmě jsme nevěděli, zda za útoky stojí pouze jedna skupina anebo mají podstatně širší zázemí. I po likvidaci této skupiny jsme museli dodržovat bezpečnostní opatření stejně intenzivně jako předtím. Já osobně se ale přikláním k první variantě. Možné je ale i to, že právě tato razantní odpověď další útočníky od ostřelování odradila.“ Na základě zpravodajských informací byl na základně Shank i v listopadu minulého roku vyhlášen několikrát preventivní poplach. Vojáci strávili v krytech další hodiny. K raketovým útoků ale v žádném z těchto případů nedošlo. Zatím. Zkušenost z uplynulých měsíců však rozhodně nepřispívá ke klidnému spánku vojáků.

„Je mi ctí být tady s vámi a poděkovat vám všem za práci, kterou vykonáváte pro tuto zemi. Zajišťujete klidné a bezpečné prostředí, jste nejlepším příkladem pro mezinárodní společenství a občany Kosova,“ řekl během své návštěvy českých vojáků sloužících v misi KFOR na základně Šajkovac prezident Republiky Kosovo Fatmir Sejdiu. Společně s ním přijela 19. ledna 2009 na základnu velvyslankyně České republiky v Kosovu Janina Hřebíčková, velitel sil KFOR v Kosovu generálporučík Giussepe Emilio Gay a velitel mnohonárodního úkolového uskupení Střed brigádní generál Kyösti Halonen. Prezident ve svém projevu vyzdvihl práci českých vojáků spojenou s monitorováním regionu okolo správního města Podujevo a administrativní hranice mezi Kosovem a Srbskem. Neopomenul také ocenit aktivity českých vojáků v oblasti humanitárních

projektů a výpomocí kosovským obyvatelům při řešení neočekávaných událostí a situací, jako jsou například povodně, dopravní nehody nebo požáry. Delegace se seznámila s aktuálními úkoly českých vojáků v jejich operačním prostoru, s uskutečněnými humanitárními akcemi a ženijními pracemi za poslední období. Během diskuse, která následovala, ocenil profesionalitu a vynaložené úsilí českých vojáků také velitel mnohonárodního úkolového uskupení Střed. „Naše velitelství je zde v Kosovu složeno z armád, které jsou i nejsou členskými zeměmi Severoatlantické aliance. Já, jako reprezentant nečlenského státu, mohu jen vysoce ocenit spolupráci s českými vojáky a potvrdit jejich skutečnou

profesionalitu,“ řekl finský generál Kyösti Halonen. „Pro Českou republiku, pro Kosovo, ale také pro jednotky KFOR je to významný den. Prezident Kosova Fatmir Sejdiu zavítal mezi vojáky a poděkoval jim za odváděnou práci. Chtěl bych tak vyjádřit dík i velvyslankyni České republiky Janině Hřebíčkové za uskutečnění této návštěvy,“ dodal velitel sil KFOR v Kosovu italský generál Giussepe Emilio Gay. Třináctý kontingent, který v Kosovu působí od července loňského roku, předal operační prostor a s ním spojené úkoly 14. kontingentu 24. ledna 2009. Hlavní část 14. kontingentu AČR v sestavě KFOR tvoří příslušníci 151. a 153. ženijního praporu z Bechyně a Olomouce.

Areport 3/2009

Areport 3/2009

vzpomíná major Karel Kout. „Později bylo potřeba se také pořádně obléci, případně si vzít s sebou deku. S blížícím se koncem podzimu začínala být totiž v noci pořádná zima.“ Protivník nejdříve ostřeloval z východního hřebene táhnoucího se podél základny. V okamžiku, kdy se podařilo toto místo identifikovat a objevit zde dokonce tři rakety, které s největší pravděpodobností selhaly, se přemístil na severozápadní pohoří. „Let rakety trval asi patnáct sekund, po celou dobu ho doprovázel nepříjemný hvízdot. Naši vojáci v průzkumných prostředcích LOS zachytili většinou střelu již při jejím odpálení, a tak nám hlásili, jak se přibližuje a kam míří,“ vzpomíná major Jiří Jindra. „Vojáci se kvůli neustálým poplachům příliš nevyspali, navíc to působilo hrozně depresivně. Uvědomovali jsme si, že proti první raketě neexistuje žádná obrana. Většinou až po jejím výbuchu jsme se totiž přemísťovali do krytů.“ Potíže byly i s dodržováním zatemňovací kázně. Ne ze strany našich či spojeneckých vojáků, nařízení nedodržovala afghánská bezpečnostní agentura, jejíž příslušníci v té době základnu střežili. Světla pocházející z jejich stanoviště sloužila protivníkovi jako maják. Argumentovali přitom tím, že pokud zhasnou, nic neuvidí a ohrozí tím svou vlastní bezpečnost.

České vojáky sloužící v misi KFOR navštívil prezident Republiky Kosovo Fatmir Sejdiu

15

REPORTÁŽ

na třech hodinách Text: Pavel LANG a pplk. Jana RŮŽIČKOVÁ Foto: Jan KOUBA, pplk. Jana RŮŽIČKOVÁ a Jiří HOKŮV

Jako „nahé v trní“ si občas mohly připadat osádky českých vojenských dopravních vrtulníků v zahraničních operacích. Důvod? Omezené možnosti vlastní ochrany při napadení protivníkem. To se však brzy změní. Na přerovské základně procházejí výcvikem palubní střelci.

Areport 3/2009

„Třetí hodina, vzdálenost tři sta metrů, dvě figury po nás střílejí,“ ozývá se ve sluchátkách palubního střelce. Reakce je téměř okamžitá. Z pravých dveří dopravního víceúčelového vrtulníku Mi-171Š spustí palba. Stroj se prudce stáčí doleva a klesá. Kulometné dávky z paluby „stojednasedmdesátky“ nepřestávají.

16

Exkluzivní nahlédnutí do výcviku palubních střelců na přerovské vrtulníkové základně

Zájem lidí o tuto profesi nebyl malý. Každý z uchazečů prošel náročným výběrem, v němž nechybělo jak posouzení jeho zdravotní způsobilosti v pražském Ústavu leteckého zdravotnictví, tak motivační aspekty k výkonu profese. „Kritéria jsou téměř shodná jako u létajícího personálu. Střelci jsou součástí osádky vrtulníku,“ upřesňuje kapitán Z. M. Zhruba dvacítka vyvolených se s plnou vervou vrhla do výcviku. Přestože se nejednalo o armádní nováčky, jeden „deficit“ měli přece jen společný – nezkušenost s pohybem na palubě vrtulníku při letu. Pouze zasvěcený vám potvrdí, jak je ve velké rychlosti a při manévrech stroje náročné udržet stabilitu. Budoucí palubní střelci museli rovněž zvládnout speciální kurzy, které se konaly ve Vyškově a v Brně. Jejich obsah nebyl zaměřen pouze na otázky balistiky, ale zahrnovaly

v sobě široké spektrum znalostí. Leteckými předpisy počínaje přes materiální část vrtulníku a problematikou bezpečnosti letů konče. K praktické části dospěli v loňském říjnu, když ve výcvikovém prostoru provedli první ostré střelby. „V současné době se nacházíme zhruba v polovině základního výcviku. Střelci se takzvaně rozlétávají a plní stanovená cvičení. Metodika jejich přípravy je blízká výcviku létajícího personálu. Stejně jako u pilotů, také na palubní střelce se postupem času zvyšují kvalifikační požadavky. I oni musejí splňovat požadovanou úroveň vycvičenosti. Předpokládáme, že tato fáze výcviku bude ukončena letos na jaře. Poté mohou být palubní střelci, již jako plnohodnotní členové letových osádek, nasazeni k plnění úkolů v zahraničí,“ upřesňuje důstojník pro taktickou a střeleckou přípravu z přerovské vrtulníkové základny.

Areport 3/2009

CÍL

Dvacet vyvolených Výcvik palubních střelců na přerovské vrtulníkové základně již běží několik měsíců. „Vracíme se k problematice vlastní ochrany dopravního vrtulníku. Přesněji řečeno, původní způsob, kdy tento úkol zabezpečoval sám výsadek na palubě, se nyní značně vylepšuje nasazením palubních střelců,“ říká důstojník pro taktickou a střeleckou přípravu kapitán Z. M. a dodává, že rozhodujícím impulzem ke zřízení této funkce byly poznatky z působení vrtulníků v misích. „Rovněž zkušenosti našich aliančních kolegů, především Britů, Belgičanů a Nizozemců, nám jednoznačně potvrdily nezbytnost vlastní ochrany vrtulníku v bojových operacích,“ zdůrazňuje pilot. V počáteční fázi přípravy podala pomocnou ruku britská armáda, když umožnila dvěma přerovským profesionálům absolvovat kurz pro střelecké instruktory ve Velké Británii. „Program kurzu byl rozložen do dvou částí,“ upřesňuje kpt. Z. M. „První týden jsme se detailně seznamovali se zbraní, konkrétně s kulometem GPMG ráže 7,62 mm, včetně jeho údržby a řešení případných závad. Poté jsme s kolegou nadpraporčíkem P. L. absolvovali ostré střelby. Létalo se vrtulníkem Lynx a postupně jsme plnili jednotlivá cvičení. Pro představu, každý z nás vystřílel zhruba čtyři a půl tisíce nábojů.“ Po návratu do Přerova na ně čekalo tvoření odpovídající dokumentace. Za základ si vzali britské předpisy, na které aplikovali tuzemská resortní specifika. Výsledek? „Česká“ metodika a příručka pro výcvik palubních střelců. Přišel čas zaměřit se na nejdůležitější element, a to na lidský potenciál. Při zámyslu, že v zahraniční operaci budou nasazeny zhruba čtyři transportní stroje Mi-171Š, vyvstal i přibližný počet palubních střelců. „Nelze hovořit o přesných číslech. Počet palubních střelců závisí na konkrétním místě nasazení a na stanoveném úkolu. V jeden okamžik může působit z paluby vrtulníku jeden nebo také tři střelci. Záleží na reálné situaci, do které se osádka vrtulníku dostane,“ říká přerovský důstojník.

17

18

REPORTÁŽ

Palba za letu A v čem spočívá největší úskalí střelby za letu? Představte si sami sebe, jak se na zahrádce snažíte v silném větru nasměrovat proud vody z hadice na nevelkou květinu. A to, na rozdíl od manévrujícího vrtulníku, stojíte „pevnýma“ nohama na zemi. K tomu ještě přidejte omezený zorný úhel a časový prostor ke střelbě, dále nezbytnou komunikaci (samozřejmě v anglickém jazyce), kterou navádíte kapitána vrtulníku do optimálního směru, a sníženou viditelnost cíle a jeho měnící se polohu vůči vám. Negativních faktorů ovlivňujících efektivnost střelby je zkrátka celá řada. Palubní střelec musí být natolik vycvičený a zkušený, aby se s nimi dokázal vyrovnat. „Nestřílíme, abychom trefili desítku v terči. V reálu vedeme krycí palbu. Chráníme osádku vrtulníku před nebezpečím, které by mohlo ovlivnit průběh letu,“ říká palubní střelec praporčík G. R. Náš rozhovor s několika přerovskými specialisty umožňuje nahlédnout do zákulisí této zajímavé profese. K autentičnosti jejich činnosti přispívá praktická ukázka. Dvojice palubních střelců se obléká do speciálního postroje a zaujímá pozice u kulometů ruské provenience PKM ráže 7,62 mm v pravých a v levých dveřích „stojednasedmdesátky“. „Postupujeme krůček po krůčku. Nejdříve jsme absolvovali střelby

z kulometu na pozemní střelnici. Poté se střílelo z vrtulníku ve visu a následně už za letu. Je to zcela odlišné od dění na zemi. Tam sice střílíte za chůze, respektive v běhu, ale ne ze stroje, který manévruje a letí dvousetkilometrovou rychlostí,“ říká štábní rotmistr S. M. a jeho kolegové z vrtulníkové letky souhlasně přikyvují. Střelci upozorňují na fakt, že jimi vedená palba chrání vrtulník ve fázích, kdy bývá „nejzranitelnější“. To je především při vzletu, přistání a ve visu. Určování potenciálních cílů spadá do kompetence palubního střelce pouze za situace přímého ohrožení osádky. V každém jiném případě o nich rozhoduje kapitán vrtulníku. Další odlišnost spočívá ve vedení palby. Standardní zvyk vojáka střílet krátkými dávkami v tomto případě až tak neplatí. Palubní střelec musí

zvládat „podržet“ dávku zhruba pětadvaceti střel. Proč? Aby mu několik „svítících“ nábojů ukázalo směr palby a on podle nich okamžitě prováděl opravu. „Jakmile dohoří stopovka, přestávám vidět dopad střel do cíle. Tím pádem je i oprava směru střelby podstatně složitější,“ vysvětluje praporčík G. R. „Je to o zkušenostech, a tím pádem o praktické zručnosti. Čím více budeme střílet v letové fázi, tím naše kvalifikace poroste. Na všechno sice existují tabulky, ale vrtulník je velice nestabilní element, který každou vteřinou mění podmínky pro střelbu. Žádná teoretická poučka nenahradí skutečnou palbu na cíl,“ tvrdí štábní rotmistr S. M. U těchto slov se krátce zastavme. Vždyť jejich ostrá střelba v bojové misi může přivodit zranění a smrt. Byť se jedná o protivníka, palubní střelci budou i těmto situacím blízko. „Procházíme také psychologickou přípravou, abychom tyto pocity zvládali a neohrozili tím splnění úkolu. Neobáváme se, že bychom selhali v kritických okamžicích,“ říkají shodně přerovští střelci. Létání nad Negevskou pouští Samozřejmě že intenzivním výcvikem před možným nasazením v misích neprocházejí jenom palubní střelci, ale i předurčené osádky „stojednasedmdesátek“. Vzhledem ke geografické poloze České republiky je však třeba část přípravy létajícího a pozemního zabezpečujícího personálu provádět v zahraničí. Pozitivem je, že se tomu tak děje. Stačí připomenout loňské

září a létání přerovských vrtulníkářů ve francouzských horách nebo prosincové cvičení Etzion v Izraeli, zaměřené na působení v pouštním prostředí. „Byla to jedinečná zkušenost, kterou navíc umocnily poznatky izraelských instruktorů,“ říká podplukovník S. P. „Cvičili jsme nad Negevskou pouští jak ve dne, tak i v noci, a to jedním strojem nebo ve formacích. Lety byly prováděny v nízkých výškách, přistávali jsme v neznámém terénu. Zaměřili jsme se i na taktiku létání, která je důležitá zejména pro plnění úkolů v Afghánistánu, kde hrozí napadení vrtulníků. Pokud mám létání v pouštním a prašném prostředí k něčemu přirovnat, tak je to, jako když couváte do garáže se zavřenýma očima.“ Cenné rady si vyslechli i příslušníci technického personálu. Není sporu o tom, že právě v tomto extrémním prostředí dochází ke zvýšenému opotřebování dopravních víceúčelových vrtulníků, a tudíž je třeba věnovat maximální pozornost údržbě techniky. „Prach a písek je všudypřítomný a de facto může poškodit, respektive zničit všechno,“ vysvětluje podplukovník S. P. Připravenost přerovských vrtulníkářů k plnění specifických úkolů v misích je v centru pozornosti nejvyššího velení Armády České republiky. „Klademe velký důraz na to, aby vrtulníková jednotka měla odpovídající výcvik a veškeré potřebné vybavení a techniku, které jsou nezbytné pro plnění velice náročných úkolů v afghánské misi,“ říká náčelník Generálního štábu AČR generálporučík Vlastimil Picek.

Areport A rep rre ep e po ort or rrtt 3/ 3 3/2009 /2 200 20 00 0 09

Areport 3/2009

REPORTÁŽ

19 19

RUBRIKA

Z ÚTVARŮ Již padesát roků týnišťská základna eviduje, skladuje, zkouší a delaboruje armádní munici

Text a foto: Pavel LANG

Areport 3/2009

RAKETA v rouše Evině

20

Historie skladování munice na území Čech se datuje od zavedení palných střelných zbraní do armády. V prvopočátcích se jedná o takzvané prachárny, které jsou součástí každých kasáren. V Týništi nad Orlicí se muniční sklady začínají budovat po roce 1945. Důvod? Roztřídit trofejní vojenský materiál po válce a nepotřebnou munici odborně zneškodnit. Následně je vydáno nařízení ke stavbě základních objektů nového vojenského útvaru, jehož posláním je skladování, zkušebnictví a ošetřování armádní munice. Dnem 1. října 1958

je oficiálně zahájena činnost týnišťské Základny munice. Během padesáti let existence se její úkoly de facto nemění. Organizačních změn je však mnoho. Redukce o tisíce tun Sedmdesát šest tisíc tun. O tolik byly sníženy zásoby munice v Armádě ČR za poslední čtyři roky. Je chvályhodné, že zhruba tři čtvrtiny z tohoto množství byly likvidovány ekologickým způsobem – přibližně pětapadesát tisíc tun munice! Třímiliardová investice armádu oprostila od nepotřebné a neprodejné munice, která byla do roku 2004

uskladněna na jedenašedesáti procentech celkové skladové plochy Základny munice. V dalších etapách již o tak razantní úbytek nepůjde. Bude se pružně reagovat na aktuální technický stav munice vycházející z výsledků technických, chemických a střeleckých zkoušek i na případná rozhodnutí o vyřazení zbraní nebo zbraňových kompletů z výzbroje Armády České republiky. Pro úplnost je třeba říci, že kromě vzpomínaných 55 tisíc tun ekologicky likvidované munice došlo v letech 2004 – 2008 i k dalšímu snížení armádních zásob. „Patnáct a půl tisíce

Náčelník Základny munice Týniště nad Orlicí plukovník gšt. Jaroslav Jírů

tun bylo nabídnuto k odprodeji, dva a půl tisíce tun se zlikvidovalo v resortních zařízeních a tři tisíce tun munice činila spotřeba vojenských útvarů a zařízení AČR. Kterých kategorií se snížení zásob týkalo nejvíce? Dělostřelecké, tankové a pěchotní munice,“ říká plukovník Jaroslav Jírů, náčelník Základny munice. Euforii nad razantním ztenčením rezerv munice „lehce“ hatí některé dopady. Kromě „A“ (snížení objemu munice umožnilo redukovat náklady na její střežení a zvýšit bezpečnostní opatření tím, že nebude v prostorově omezených skladovacích kapacitách uloženo nepřiměřeně veliké množství výbušnin) je třeba říci i „B“. „Za posledních sedm roků došlo ke značnému snížení počtu bývalých zásobovacích základen, dnes zásobovacích středisek,“ konstatuje plk. Jírů a upřesňuje: „Ze sedmnácti na současných osm. Samozřejmě že to mělo negativní dopad na zaměstnanost u Základny munice. Zhruba šest stovek lidí muselo odejít. Z větší části se to týkalo civilních zaměstnanců.“ Zasvěcení vědí, že v pobočkách, jako například Bohuslavice nad Vláří, Konice, Mikulovice, Chotěboř-Bílek, Drhovice nebo Vráž u Písku, to byl problém na druhou. Proč? „Pravdou

je, že tyto dnes již bývalé součásti základny se nacházejí v lokalitách, kde možnosti na trhu práce nejsou veliké. Přesto jsem ze strany propouštěných zaměstnanců nezaznamenal žádnou rebelii. Vzali to z hořkostí, nic jiného nešlo ani dělat,“ říká náčelník Základny munice a utěšuje se prohlášením, že letošní rok je velením armády vyhlášen obdobím stabilizace. „Žádné dramatické změny týkající se Základny munice na obzoru nejsou. U zásobovacích středisek Hostašovice a Dobronín je plánována výstavba prostředků technického střežení. V Týništi nad Orlicí zahájíme zkušební provoz technologických zařízení na delaboraci munice ráže do třiceti milimetrů,“ vyjmenovává náčelník základny a nezapomene na privilegium, které se zde ctí nadevše: „Neměnnou prioritou zůstává bezpečnost,“ zdůrazňuje. Díky kombinaci technických prostředků a profesionality vojenských policistů jsou muniční skladiště v bezpečí. Vznik mimořádné situace v objektech zásobovacích středisek je maximálně eliminován. Případy narušení bezpečnostního koridoru nejsou známy. „Kvalita elektronických zabezpečovacích systémů je rok od roku vyšší. Od civilní firmy, která se o jejich funkčnost stará, máme komplexní servis. To je veliká výhoda. Připočteme-li k tomu akceschopnost zásahových

jednotek Vojenské policie, mohu konstatovat, že střežení zásobovacích středisek je na špičkové úrovni,“ tvrdí plukovník Jírů. Ke klidu odborné a laické veřejnosti přispělo i nedávné snížení tzv. NEQ (NET EQUIVALENT QUANTITY) neboli bezpečnostního koeficientu, který definuje, kolik a jakou munici lze v daných skladovacích prostorách uložit. Dříve bylo vodítkem množství tritolu v munici, v současnosti, podle standardů NATO, jde o celkové množství čisté výbušniny v munici. Od přenosného kompletu až po řízenou střelu Do jedné z hal zásobovacího střediska řízených střel v Jaroměři

Areport 3/2009

Nepřetržité zabezpečení útvarů a zařízení Armády České republiky municí, řízenými střelami, výbušninami a pyrotechnickými prostředky, a to jak při běžném mírovém výcviku vojsk, tak v zahraničních misích. To je hlavní úkol Základny munice s velitelstvím v Týništi nad Orlicí pro letošní rok.

21

Z ÚTVARŮ

OHROŽENÍ O HROŽENÍ V MISÍCH MISÍCH

22

vjíždí vozík s výjimečným nákladem – protiletadlovou řízenou střelou 3M9M3 KUB. Laikovi začne běhat mráz po zádech, zaměstnanci bleskne hlavou postup technické kontroly, respektive delaborace. Mýtus o fatální hrozbě ostré munice vyvrací hlavní inženýr Základny munice Týniště nad Orlicí major Bohuslav Jabůrek: „Odborně zdatný zaměstnanec, pracující se stanoveným nářadím a přístroji, striktně dodržující technologický postup, se do nebezpečné situace nemůže dostat. Řízená střela sama od sebe neexploduje, proti tomu je několikanásobně jištěna,“ říká a poukazuje i na psychickou způsobilost technických pracovníků: „U práce s municí nelze normovat. Rychlost nemůže být na úkor kvality. Zaměstnanec nesmí být pod tlakem. Naopak, jeho vnitřní jistota, že na to skutečně má, je rozhodující,“ dodává mjr. Jabůrek.

Vykonávat odbornou činnost na jednom ze zdejších pracovišť není samo sebou. Prvotním požadavkem je zdravotní způsobilost, která se rok co rok kontroluje v resortních zařízeních. Následuje získání odpovídající kvalifikace a vštěpení si způsobu práce na určené specializované pozici. Při skutečnosti, že jde vývoj zbraňových systémů a munice rychle kupředu, nemůže žádný ze zaměstnanců ustrnout. Neustále se zlepšovat je samozřejmostí. „Abyste mohli s municí bezpečně pracovat, musíte o ní všechno vědět. Kdo nemá potřebné znalosti, může se jí obávat. To není dobré. Munice se nesmíte bát, ale mít k ní respekt,“ konstatuje hlavní inženýr. Vstoupit do míst, kde se zkoušejí letecké, protiletadlové a protitankové rakety, je zajímavé. Nahlédnout při tom do zákulisí se rovná neobyčejnému zážitku. Vedoucí skupiny technických kontrol řízených střel Jiří Kyška

DĚLOSTŘELECKÉ RAKETY s rotační stabilizací a vedoucí skupiny provozu řízených střel Pavol Palúch jsou zkušenými „muničáři“ a jejich povídání by nepochybně bylo dlouhé. Protentokrát stačí krátký briefing, neboť na jiném místě haly nás čeká premiéra. Raketa KUB v negližé! Na pracovišti oprav a technických kontrol protiletadlových řízených střel je do detailů delaborován jeden z „kubů“. Jan Michalík k tomu dává komentář. Nedlouhý, neboť obsluha přiváží k technickému rozboru další kus. Pracovníci nejprve prověřují odpojení pyrotechnických obvodů a poté se pouštějí do bojové hlavice. Následně demontují jednotlivé komponenty rakety. Zběhle a bezpečně.

Text: Martin KOLLER Foto, obrázky, perokresby: autor, US NAVY, Ministerstvo obrany Austrálie, Muzeum španělské armády Madrid, služební předpis pro raketomet BM-14 a služební předpis Děl-51-69

Jedním z prostředků útoku na vojáky v misích jsou různé druhy a typy dělostřeleckých raket. Využívají je ozbrojené organizace v Iráku, Afghánistánu, ale také v Palestině i na jiných místech světa. Rakety údajně pocházejí z Číny, kde byly vynalezeny pyrotechnické směsi, blížící se složením černému střelnému prachu, vytvořené z přírodního ledku, síry a dřevěného

uhlí. Dosud není jednoznačně prokázáno, že ve staré Číně bylo známo čistění ledku, takže vynález černého prachu tak, jak jej chápeme v současnosti, je různými

historiky připisován také arabským a evropským alchymistům. Historický a technologický úvod K bojovému použití raket došlo údajně r. 1232 v boji Číňanů proti Mongolům. Jednalo se však spíše o psychologický účinek a tehdejší technologická úroveň a použité materiály se vesměs nelišily od současné zábavní pyrotechniky. Železné rakety použil poprvé, a to proti Britům, indický sultán Tipů r. 1792. Sériovou výrobu vojenských raket realizoval v Evropě jako první londýnský Královský arzenál ve Wollwich od r. 1805 podle

Areport 3/2009

Areport 3/2009

Příslušníci australského SOG s raketometem Type 63

23

OHROŽENÍ V MISÍCH

24

Dvojí stabilizace Dělostřelecké rakety poháněné motory na TPH se dělí podle způsobu stabilizace za letu. Existují dvě základní řešení. Jednodušší je aerodynamická stabilizace. Ta byla ještě

1 1 2 3 4

5

2 3 4 5

6

6

7

7

Pětihlavňový raketomet Nebelwerfer 43 8

8 9 10 9 10 11

Poslední verze německého košového raketometu pro 12 raket W.Gr. 43 byla vyráběna v poválečném období ve Španělsku.

v první světové válce řešena primitivně pomocí tyčky upevněné k boku rakety a trčící dozadu obdobně jako u dnešní zábavní pyrotechniky. Modernější řešení se u sériových vojenských raket objevilo až mezi světovými válkami. Bylo realizováno dnes nejznámějším způsobem, pomocí stabilizačních ploch na zádi, tzv. křidélek. Proto se tento druh stabilizace označuje jako křidélková, někdy také vzhledem k podobnosti se šípem – šípová.

Pravděpodobně poprvé byla tato stabilizace použita sériově u leteckých raket RS-82 vyráběných v sovětském Rusku. Složitější je rotační stabilizace, především z hlediska technologického provedení. Rakety v tomto případě nemají stabilizační křidélka. Směr letu je udržován pomocí gyroskopického efektu, tedy rotací kolem podélné osy, jak je tomu u většiny střel a granátů ze zbraní vybavených drážkovanou hlavní. Výrobně složitým

Raketa 21 cm W.Gr. 43, vzor moderních rotačních raket 1 – balistická kukla, 2 – tlouk, 3 – zapalovač, 4 –náústnice sloužící jako adaptér pro našroubování zapalovače, jehož závit neodpovídá rozměru závitu ústí v předním ogiválu, 5 – trhavina, 6 – tělo předního ogiválu/bojové hlavice, 7 – zažehovač, 8 – válcová část/tělo rakety, 9 – propojení zápalkového šroubu a zažehovače, 10 – prachová zrna, 11 – rošt, který brání ucpání trysky odtrženými kusy TPH, 12 – tryskové dno, 13 – krytka dna

komponentem je u tohoto řešení dno spalovací komory. V něm se po obvodu nalézá několik šikmo umístěných trysek, které udělují raketě současně tah i rotaci. Pokud není dno vyrobeno s vysokou přesností, klesá přesnost letu rakety. Kolem podélné osy se v průběhu letu pomalu otáčejí i některé rakety s aerodynamickou stabilizací. Důvodem je eliminace aerodynamických výrobních chyb. Rotační rakety Rakety s rotační stabilizací používala ve velkém množství především německá armáda v průběhu druhé světové války. Jednalo se o Wurfgerät W.Gr. 41 Spreng (tříštivá) a Nebel (dýmová) ráže 150 mm. Rakety měly

11 12 13

Schématický obrázek rakety Type 63 1 – zapalovač, 2 – počinová náplň, 3 – tělo předního ogiválu/bojové hlavice, 4 – trhavina, 5 – adaptér, 6 – zažehovač, 7 – tělo rakety tvořící spalovací komoru, 8 – prachové zrno, 9 – rošt, 10 – zápalkový šroub, 11 – tryskové dno

Perspektivní perokresba rakety M-140F 1 – válcové tělo rakety tvořící spalovací komoru, hlavice, komoru 2 – prachové zrno, zrno 3 – zažehovač, zažehovač 4 – adaptér, adaptér 5 – tělo předního ogiválu/bojové hlavice 6 – trhavina, 7 – počinová náplň, 8 – zapalovač, 9 – těsnění, 10 – rošt, 11 – tryska, 12 – krytka trysky, 13 – zápalkový šroub

Areport 3/2009

Areport 3/2009

návrhu Williama Congreva. Rakety byly stabilizovány pomocí tyčí a měly různé druhy výbušných, zápalných a osvětlovacích hlavic. Roku 1844 vyvinul William Hale raketu s rotační stabilizací. Tyto rakety byly později zavedeny také do výzbroje rakouské armády. Ve dvacátém století sloužily a dodnes slouží k pohonu dělostřeleckých a dalších vojenských raket především některé druhy bezdýmného střelného prachu. Jedná se o tzv. tuhé pohonné hmoty, označované rovněž zkratkou TPH. V některých případech se pro ně používá také obecný název raketová masa. Ta při startu a po určitou dobu letu rakety hoří ve spalovací komoře raketového motoru, která je zpravidla z ocele nebo tvrzené slitiny lehkých kovů. Produktem spalování jsou plyny, které odcházejí jednou nebo více tryskami a dávají raketě tah v opačném směru. Rakety používají také motory s kapalnými pohonnými hmotami, označovanými zkratkou KPH. Teoreticky byly odvozeny r. 1903 ruským vědcem Konstantinem Ciolkovskim a prakticky vyzkoušeny Američanem Robertem Goddardem r. 1926. Rakety tohoto druhu jsou rozměrné, drahé a složité z hlediska transportu a obsluhy. Díky jednoduchosti a relativně nízkým výrobním nákladům ve srovnání s typy používajícími KPH se motory na TPH staly už ve druhé polovině dvacátého století pohonem prakticky všech dělostřeleckých neřízených raket do ráže kolem 300 mm. Ty také tvoří značnou část raket, které jsou využity pro napadání spojeneckých sil v Afghánistánu a Iráku. Zbytek tvoří munice do pancéřovky RPG-7, letecké neřízené rakety uzpůsobené k použití na zemi a improvizované, podomácku vyráběné typy. Použití raket s KPH proti vojskům v misích nebylo dosud doloženo.

OHROŽENÍ V MISÍCH

25

26

atypickou koncepci. Motor tvořil přední část rakety a bojová „hlavice“ se nalézala za ní. K vypouštění sloužilo několik zařízení. Nejznámější je Nebelwerfer 41 ráže 150 mm tvořený šesti plechovými raketnicemi přepravovanými na dvoukolovém podvozku. Dalším vývojovým stupněm byly rakety 28 cm Wk Spreng a 32 cm Wk Flam s bojovou hlavicí vpředu, jejichž odpalovací rampu tvořil jednoduchý dřevěný, později kovový skládací rám nesoucí označení s.W.G. 40. Na něj se pokládaly čtyři košové raketnice. Jednoduchý raketomet lze považovat za pravzor teroristických improvizovaných konstrukcí. Nejzajímavější z hlediska budoucnosti byla raketa 21 cm W.Gr. 43 pro Nebelwerfer 43 s pěti raketnicemi. Posledním vývojovým typem byl košový dvanáctihlavňový raketomet, který po válce používala také španělská armáda pod označením L 12E. Ta rovněž realizovala vývoj několika přenosných raketometů s jednou raketnicí. Od raket W.Gr. 43 se odvíjela řada pozdějších zahraničních konstrukcí. V poválečném období využil Sovětský svaz výsledky německého vývoje a bojového nasazení raket s rotační stabilizací. Od r. 1946 se jimi zabývalo raketové vývojové středisko KB-2 podřízené Minselchozmaši, tedy ministerstvu zemědělského strojírenství (někde se překládá zemědělské mechanizace). Výsledkem bylo několik typů konstrukčně téměř identických raket M-240F, M-200F a M-140F v rážích 240, 200 a 140 mm. Písmeno F je označením pro trhavý, rusky „fugasnyj“, dělostřelecký granát. V praxi se díky nastavení zapalovače na okamžitou nebo zpožděnou iniciaci mohl zajistit efekt tříštivý, tedy především střepinový, při dopadu na cíl, nebo trhavý po zarytí do cíle a následné explozi. Vyráběly se také chemické verze. Souběžně byly vyvinuty raketomety BM-24, BM-20, BM-14 a BM-14-17 přepravované na nákladních automobilech. Patří sem i dvanáctihlavňová tažená verze RPU-14 na dvoukolovém podvozku. Ta se stala vzorem čínského raketometu Type 63 ráže 107 mm. Polští výsadkáři používali donedávna

OHROŽENÍ V MISÍCH Raketa JRROF 130 pro československý raketomet vz. 51 zleva v řezu, zprava pohled se šablonováním

Československý raketomet vz. 51

1 – zapalovač nz 60, 2 – tělo předního ogiválu/bojové hlavice, 3 – trhavina, 4 – krytka, 5 – podložka oddělující trhavinu ode dna spalovací komory, 6 – tělo spalovací komory, 7 – prachové zrno, 8 – opěrný šroub, 9 – pouzdro zažehovače, 10 – zápalkový šroub, 11 – zažehovač, 12 – rozpěrka udržující na místě zažehovač, 13 – šroub rozpěrky, 14 – tryskové dno

1 – značka trhaviny (TNT), 2 – série a rok výroby bojové hlavice, 3 – váhový znak potřebný pro balistické výpočty, 4 – kód laboračního závodu, 5 – druh prachu hnací náplně (raketová masa), 6 – rozměry zrna prachu hnací náplně, 7 – série a rok výroby hnací náplně, 8 - druh, série, kód výrobce, série a rok výroby zažehovače

lehké osmihlavňové raketomety W 8z na dvoukolovém podvozku. V Československu byl v 50. letech minulého století zaveden do výzbroje raketomet vz. 51 domácí výroby se 32 hlavněmi, přepravovaný na automobilu Praga V3S. Po sejmutí z vozidla ho bylo možné používat i jako

stacionární. Z výzbroje naší armády je již řadu let vyřazen. Využíval rakety nesoucí označení 130mm náboj rotační raketový tříštivý (tříštivo-trhavý) pro RM vz. 51, zkráceně 130-JRRO-RM 51 se zapalovači nz 60 nebo nz 60v. Písmena JRRO znamenají „jednotný, raketový, rotační,

Příslušník jednotky EOD US NAVY v Iráku s raketou Type 63, která má demontovaný zapalovač.

oskoločnoj“ (střepinový). Trhavý účinek je možné docílit při použití stavitelného zapalovače nz 62v. V tomto případě je označení rakety 130-JRROF-RM 51. Písmeno F je stejně jako O převzato z ruštiny. Elektrický zápalkový šroub, uváděný ve služebním předpise jako zážehový, má označení ZR 11. Manipulace s raketami, pokud nebyly vystřeleny nebo evidentně poškozeny, je bezpečná. Uvedený raketomet byl exportován do Rakouska, Bulharska, Egypta a také

na Kubu. Nelze proto vyloučit, že raketomety a munice k nim se mohly následně dostat do některé asijské nebo africké země, kde by se s nimi mohli naši vojáci setkat. Informace o munici pro raketomet vz. 51 jsou uvedeny v předpise Děl-51-69, Přehled dělostřeleckého, minometného a speciálního střeliva, Díl III, MNO, Praha 1964. Rotační rakety proti misím Mezi raketami, které ohrožují nejen naše, ale i spojenecké vojáky

v Afghánistánu a Iráku, tvoří velkou část typy s rotační stabilizací. Obvykle se jedná o tzv. dělostřelecké rakety, tedy munici pro raketomety pozemního dělostřelectva. K útokům slouží často rakety Type 63 ráže 107 mm. Jsou určeny pro raketomety stejného označení. Originální čínské označení zbraně a munice není dostupné a anglický výraz Type odpovídá českému slovu „vzor“, za nímž zpravidla následuje číslovka udávající rok oficiálního zavedení do výzbroje. Raketomet představuje kopii sovětského typu RPU-14. Rakety jsou konstrukčně shodné s M-140F. Menší ráže byla pravděpodobně zvolena na základě požadavku vyšší mobility. Raketomet Type 63 se nalézá ve výzbroji řady armád v Asii a Africe a byl rovněž ve výzbroji jak irácké armády, tak modžahedínů a Talibanu v Afghánistánu. V samohybné verzi, využívající podvozek terénního lehkého nákladního automobilu nebo obrněného transportéru, nese označení Type 81. V některých podkladech je označován také jako Type 63/81. Použití těchto raketometů je v současné době spíše výjimkou. Pro překvapivé útoky jsou příliš velké. Pro odpalování raket se však používají lehké jednohlavňové raketomety. Existuje originální čínská verze, kde raketnice je lafetována na trojnožce konstrukčně podobné podstavci protitankové řízené střely Fagot/Konkurs. Odpalovací zařízení je vybaveno minometným zaměřovačem. V Iráku a Afghánistánu probíhá také výroba improvizovaných raketometů. Nejjednodušší je odpálení dokumentované v článku „Malá raketová válka“ Vladimíra Marka uvedeném v tomto čísle na str. 12. Přesnost střelby je ale v takovém případě minimální. Přesto může znamenat vůči cílům velikosti základen reálné ohrožení. Technický popis rakety Type 63 Rotační raketa má z technického hlediska tři hlavní části. Přední ogivál (kónický až zašpičatělý díl), válcovou část a tryskové dno. Na rozdíl od většiny dělostřeleckých granátů nemají

Areport 3/2009

Areport 3/2009

OHROŽENÍ V MISÍCH

27

OHROŽENÍ V MISÍCH

KALEIDOSKOP jsou stavitelné pomocí klíče na účinek okamžitý nebo zpožděný. Vzhledem k jištění zapalovačů by rakety neměly explodovat ani po náhodném dopadu na zem z výšky 1,5 až 2 m. Odjištění je provedeno působením několika sil, především odstředivé, setrvačné, až v průběhu letu. Nevystřelená raketa by měla být bezpečná z hlediska manipulace, pokud se nejedná o nástrahu. Objevuje se také novější elektronický distanční zapalovač MD-21, který připomíná bulharský distanční zapalovač RV-1. Zajišťuje iniciaci trhaviny v bojové hlavici před dopadem do prostoru cíle. Podle amerických specialistů je iniciace nejčastěji nastavena na vzdálenost pět až osm metrů od země, kdy mají střepiny bojové hlavice nejvyšší účinnost. Jedná se o zhruba dvojnásobek účinnosti oproti dopadu rakety na zem se zapalovačem PD, M-1 nastaveným na okamžitou iniciaci. Válcová část rakety, označovaná v některých podkladech jako tělo, je vyrobena z ocelové bezešvé trubky a tvoří zároveň spalovací komoru raketového motoru. Obsahuje TPH ve formě několika trubek bezdýmného, nejčastěji diglykolového střelného prachu, které jsou označovány jako

Zapalovače PD, MJ-1 a MD-21

1

2 78

130,5 172,72

Areport 3/2009

124

28

1 – kukla, 2 – stavěcí kohout s vybráním pro klíč

40

40

fakta Hlavní takticko-technická data rakety Type 63 Délka včetně zapalovače: 840 mm Ráže: 107 mm Celková hmotnost: 18, 8 kg Dostřel: 8,5 km

zrna. Uprostřed dna je našroubován elektrický zápalkový šroub, jenž slouží k iniciaci TPH. U některých typů raket obsahuje zažehovací náplň černého prachu, u jiných je mezi ním a TPH látkový zažehovač naplněný černým prachem. U čínských raket chrání dno s tryskami plastová krytka. Rakety jsou v mnoha případech na povrchu zkorodované, avšak většinou funkční, stejně jako zapalovače s těly vyrobenými z hliníkových slitin. Některé zapalovače vyvolávají dojem, že byly skladovány za podstatně lepších podmínek než rakety, nebo dokonce nově dokoupeny. Uvedenou možnost nelze vyloučit, protože rakety mohou mít otvory pro zapalovače uzavřeny šroubovými zátkami a zapalovače mohou být uloženy samostatně v hermetických krabicích. V takovém případě nedochází k výrazným změnám z hlediska jak technické funkčnosti, tak chemické stability po dobu desítek let. Rozpadu nejrychleji podléhají prachová zrna TPH. Jejich chemické stabilitě škodí především velké změny teplot mezi dnem a nocí v tropech. Rakety jsou z výroby opatřeny matovým zeleným lakem a tryskové dno je šedostříbrné. Zapalovače MJ-1 mají vrchní kónickou část šedostříbrnou, válcová část je obvykle černá. V některých případech a také u sovětského originálu PD, V-25, případně PD, V-24 je celý povrch šedostříbrný. Zapalovače MD-21 mají kónickou horní část zelenou a zbytek povrchu šedostříbrný. Takticko-technická data jednotlivých výrobních verzí raket se podle různých podkladů liší délkou.

Laboratoř provozu vozidel Moderně vybavené laboratoře vysokých škol představují potřebné zázemí nejen pro vzdělávací aktivity, ale také pro výzkum a vývoj. Na sklonku roku 2008 byla na katedře bojových a speciálních vozidel Fakulty vojenských technologií Univerzity obrany v Brně otevřena nová laboratoř zaměřená na provoz, diagnostiku a údržbu vozidel. Jako první se s tímto projektem mohli seznámit účastníci vědecké konference „Opotřebení, spolehlivost, diagnostika 2008“, která zprostředkovala výměnu informací a zkušeností od pracovníků průmyslu, dopravy, služeb, výzkumu, škol a české armády působících v oblasti jakosti, spolehlivosti a diagnostiky. Účastníci ukázky se shodli, že laboratoř je navržená tak, aby komplexně pokrývala praktickou výuku problematiky systému údržby, bezpečnosti provozu, ekologie, dlouhodobého ukládání a diagnostiky vozidel, ale také hodnocení jakostních vlastností provozních hmot vozidel. Špičková diagnostická technika zakoupená z prostředků výzkumného záměru katedry specializace umožňuje využití laboratoře také pro studenty magisterské nástavby a pro vědecko-výzkumnou a experimentální činnost studentů doktorských studijních programů. Text a foto: pplk. Štefan ČORŇÁK

Přispěli na opravu školy Osmadevadesát žáků základní školy v Gornje Lupči v Kosovu přišlo osobně poděkovat místostarostům města Příbram Ivanu Šedivému a Václavu Černému za poskytnutí finanční částky ve výši sto padesát tisíc korun na rekonstrukci jejich školy. Oba zástupci města přicestovali do Kosova armádním letounem An-26 během pravidelné rotace českých vojáků v misi KFOR. Dohled nad veškerými inženýrskými a stavebními pracemi měli vojáci ze skupiny CIMIC (Civil and Military Cooperation) z mnohonárodního úkolového uskupení Střed a LMT (Liaison Monitoring Team) 13. kontingentu Armády České republiky v sestavě KFOR pod vedením kapitána Mariána Fici: „Celá rekonstrukce trvala téměř tři měsíce. Její součástí bylo položení vodovodního potrubí, zabudování vodní pumpy, oprava sociálního zařízení, venkovní fasády a komínu školy. Peníze zbyly i na vymalování tříd a vyzdění příčky, která umožnila vytvořit novou učebnu. Město Příbram navíc poskytlo kosovským dětem padesát školních lavic a sto židlí.“ Slavnostního aktu předání školy se mimo představitelů města Příbram zúčastnili také zástupce velvyslankyně České republiky v Kosovu Jan Plešinger, starosta Podujeva Ilaz Pireva, starosta městyse Jince Josef Hála a velitel 13. kontingentu AČR v sestavě KFOR podplukovník Jiří Roček. Text a foto: mjr. Michal PREJZEK

Vzniká Katalog vzdělávacích a výcvikových aktivit Sjednotit postup při zpracování katalogových listů jednotlivých kurzů zařazených do Katalogu vzdělávacích a výcvikových aktivit mělo za cíl jednání bezmála sedmdesáti představitelů resortu, kteří se v první polovině ledna sešli na Velitelství výcviku-Vojenské akademii ve Vyškově. Byli mezi nimi pověření zástupci správců čísel vojenských odborností z úrovně Generálního štábu AČR, garanti příprav za jednotlivé druhy vojsk a služeb z Velitelství společných sil v Olomouci a také náčelníci institutů, odborů a oddělení, kteří odpovídají za systém přípravy příslušníků resortu v rámci VeV-VA. Katalog vzdělávacích a výcvikových aktivit by měl sloužit nejen pracovníkům personálních oddělení, ale především velitelům útvarů jako podklad pro plánování profesní přípravy podřízených. První verze katalogových listů za jednotlivá ČVO by měla být hotova do konce letošního března. Text: Pavel KOČVARA, foto: Olga KARAFFOVÁ

Areport 3/2009

rakety většinou zadní ogivál. Přední ogivál tvoří aerodynamickou část rakety a zároveň bojovou hlavici obsahující náplň trhaviny nebo chemické látky, submunice atd. Je vyroben z ocelolitiny a začištěn soustružením. Při explozi trhavinové náplně dochází k jeho rozkladu na střepiny různé velikosti. Ty mohou nejen zranit a zabíjet osoby do vzdálenosti až několika desítek metrů, ale prorazit i karoserie automobilů a na malou vzdálenost při dostatečné hmotnosti a rychlosti letu i pancéřování lehkých obrněných vozidel. Bojovou náplní je obvykle trinitrotoluen, označovaný také jako tritol nebo zkratkou TNT. Jedná se o vysoce účinnou, ale především chemicky stálou trhavinu. K výrazným změnám vlastností nedochází ani po desítkách let, a to ani v případě, že skladovací podmínky jsou nestandardní. V hlavici je našroubován zapalovač, který iniciuje trhavinu. Zapalovače jsou dvou typů. Starší z nich, jednoduchý mechanický PD, MJ-1, je při transportu chráněn kuklou. Jedná se o licenci nebo kopii sovětského zapalovače PD, V-25. Nelze zcela vyloučit ani možnost použití staršího sovětského PD, V-24, který je vzhledově podobný. Všechny

29

ROZHOVOR

ROZHOVOR

Po třech letech svého působení ve strukturách NATO převzal v srpnu 2008 velení tehdejších sil podpory a výcviku. Od ledna letošního roku je velitelem nově transformovaných sil podpory s velitelstvím ve Staré Boleslavi. Brigádní generál Jaroslav Kocián.

Areport 3/2009

Transformace myšlení

30

V posledních letech jste pracoval ve velitelských strukturách NATO. Na jakém postu a co konkrétního jste měl na starost? Ve strukturách NATO jsem vykonával funkci ředitele sekce logistiky na operačním velitelství Joint Force Command v nizozemském Brunssumu (JFC BS). V době mého nástupu začalo NATO postupně přebírat od Spojených států zodpovědnost za celé území Afghánistánu. Před moji sekci byl postaven prioritní úkol trvalé udržitelnosti logistické podpory mise ISAF (International Security Assistance Force ). Svému veliteli jsem byl zodpovědný ze realizaci několika projektů. Zplánování logistické podpory s finančním krytím a samotné provedení vyžadovalo extrémní vytížení všech příslušníků sekce. Jednalo se především o zabezpečení strategických přeprav do prostoru operace, zabezpečení chodu základen NATO (velitelství ISAF, letiště v Kábulu a v Kandaháru) se všemi službami a udržitelností zásob s důrazem na potraviny a pohonné hmoty. I když je mise ISAF trvalou prioritou NATO, JFC BS bylo zodpovědné i za další úkoly, k nimž

patřila především příprava a pohotovost k velení rotačním silám NRF (NATO Response Forces). Na JFC BS jsem vykonával i funkci velitele Joint Logistics Support Group (JLSG, českým ekvivalentem je brigáda logistiky). V této funkci jsem absolvoval s velitelstvím JLSG několik cvičení s úkolem logistické podpory od operací NRF až po rozsáhlé operace CJTF (Combined Joint Task Force). Zároveň jsem byl i starším národním představitelem Armády ČR při brunssumském aliančním velitelství. Nabyl jste na velitelství NATO poznatky, jež míníte aplikovat ve své nynější funkci? NATO je bezpečnostní organizace založená na dosažení konsenzu všech členských států. Operační velitelství JFC BS je zodpovědné za realizaci

konkrétního úkolu podle operačního plánu stanovené mise. Operační plánovací procesy a nabývání schopností jsou zaběhnuté, vžité a činnost štábu je sladěna. Štáb připravuje návrhy řešení pro rozhodnutí velitele. Za vším je nutno vidět lidskou činnost, kdy příslušníci štábu mají vysokou míru osobního rozhodování, ale i vysokou míru zodpovědnosti za konkrétní výsledek svojí práce. Příprava personálu pro plnění takto náročných úkolů byla nejvyšší prioritou sekce logistiky a kvalifikovaný personál tou nejcennější devizou. Nejvíce zkušeností na zahraničním pracovišti jsem získal především v systému velení a řízení a v operačním plánování. Rozdělení osobní zodpovědnosti a vytvoření dostatečného časového prostoru podřízeným jsou základními principy pro dosažení výsledku. Při řešení složitých

„Klíčem k úspěchu každého pracovního kolektivu je kvalifikovaný a motivovaný personál,“ říká brigádní generál Jaroslav Kocián

projektů je hlavním kritériem dosažení efektu v souladu s principy EBAO (Effect Base Approache to Operation). Poznal jsem, že v silách podpory je velice zkušený personál jak na štábu, tak u podřízených útvarů, který tohoto efektu umí rovněž dosáhnout. Podřízení již nepřicházejí s problémy, ale předkládají svému veliteli návrhy řešení. Dnes mohu pozitivně hodnotit, že dochází ke změně myšlení lidí. Do jaké míry jste měl během svého pobytu v zahraničí možnost sledovat transformaci sil podpory a výcviku? Velení Severoatlantické aliance a většina armád členských států prochází permanentní transformací. Mojí velikou osobní zkušeností byla příprava nové organizační struktury orgánů velení NATO, která by měla začít platit v polovině tohoto roku. Samotná příprava organizační struktury JFC BS trvala téměř rok, než se popsaly všechny působnosti a úkoly nového velitelství. Velitel osobně řídil semináře hlavních funkcionářů s pozvanými britskými univerzitními odborníky na management, kde se definovala úroveň ambicí velitelství, jeho hlavní působnost, a poté se rozdělovaly úkoly pro nově vytvářené prvky velitelství. Tvorba tabulek s počtem personálu byla až fází poslední. Ze zahraničního pracoviště jsem trvale sledoval přípravu druhého kroku reformy a transformace sil podpory a výcviku. Za zplánování a přípravu transformace byl zodpovědný předchozí velitel. U prvních kroků transformace jsem neměl možnost být. S generálmajorem Malenínským jsem byl v kontaktu až od února loňského roku, kdy bylo rozhodnuto, že budu velitelem sil podpory a výcviku. Do zahraničí jste odcházel z postu zástupce ředitele Ředitelství logistické a zdravotnické podpory. Nové Velitelství sil podpory v současnosti zúžilo působnost na logistickou a zdravotnickou podporu a na spolupráci se státní správou. Vstupujete do stejné řeky? Do stejné řeky nelze vstoupit dvakrát. Za poslední tři roky došlo

Areport 3/2009

Text: podle mjr. Jiřího PYTLÍKA zpracoval Pavel LANG Foto: Jan KOUBA, Vladimír MAREK a archiv Velitelství sil podpory

31

ROZHOVOR

ROZHOVOR

Organizační struktura Velitelství sil podpory

VELITEL

NŠ

ZNŠ 1

ZNŠ 3

ZNŠ 2

podpory

ODBOR

personální

ODBOR operační

ODBOR logistiky

ODBOR plánování

ODBOR

ODBOR

ODBOR

Areport 3/2009

32

Je možné připomenout mezníky týkající se transformačních úkolů,

ODBOR

komunikač- ekonomický ních a informačních systémů

ODBOR

výzbrojního logistického a techzabezpečení nického personálu zabezpečení

v resortu obrany k řadě změn. Byla přijata Vojenská strategie ČR, Dlouhodobá vize resortu, střednědobý plán na roky 2009 – 2014, který vychází z nižšího zdrojového rámce. Změnila se spousta interních normativních aktů. Rok 2009 není stejný jako rok 2005. Za poslední léta se v silách podpory a výcviku udělal obrovský kus práce. Síly podpory a výcviku oslavily loňského 1. prosince pět let svojí existence. Výročí bylo posledním, protože podle druhého kroku reformy staroboleslavské velitelství sil podpory a výcviku splnilo svoji historickou úlohu a bylo k poslednímu dni minulého roku zrušeno. Byl jsem ve funkci nejenom velitele, ale zároveň v roli zaměstnavatele a pro některé zaměstnance tím posledním zaměstnavatelem, který měl povinnost ukončit jejich pracovní poměr. Předešlé období bylo ve Staré Boleslavi lidsky, ale i pracovně velmi složité. Snižování počtů osob mělo největší dopad na kvalifikované občanské zaměstnance.

zdravot. zabezpečení

zdravotnického zabezpečení

ODBOR logistiky letectva

kterými nově vzniklé síly podpory prošly? Opakuji, že nejsložitější transformační situace byla ve Staré Boleslavi. Současně jsme rušili Velitelství sil podpory a výcviku a Ředitelství logistické a zdravotnické podpory (ŘeLogZdrP). Našeho „zákazníka“ se žádné transformační změny nesměly dotknout. V uplynulém roce jsme postupně předali Ředitelství výcviku a doktrín, Ředitelství personální podpory, útvary komunikačních a informačních systémů a vojenské hudby. Nejrozsáhlejší změny nastaly u ŘeLogZdrP, kde v posledních letech došlo ke zrušení třiceti útvarů. V současnosti je v naší podřízenosti šedesát šest útvarů a zařízení na celém území České republiky. Co považujete v činnosti sil podpory za nejdůležitější? Nejdůležitější je stabilita. Stabilizace jak personálu, tak vojenských útvarů a zařízení sil podpory. Se stabilizovaným a motivovaným personálem, který má vytvořeny sociální jistoty, jsem připraven plnit úkoly podpory resortu

ODBOR

zabezpečení krizových stavů

ODBOR vojenské dopravy

obrany. Velitel sil podpory nevytváří koncepce pro podporu AČR, ale podílí se na jejich přípravě. Je to on, kdo je zodpovědný za konkrétní výkon a splnění operačních úkolů. Z operačního hlediska jsem ve střednědobém horizontu stanovil pro síly podpory klíčové priority. Zdůrazňuji, že tou nejvyšší je kvalifikovaný a motivovaný personál. Dále jde o podporu jednotek AČR v zahraničních misích NATO a EU. Poskytujeme komplexní podporu, služby a servis v období přípravy, ale hlavně udržitelnost po celou dobu nasazení jednotek při plnění složitých úkolů v nelehkých podmínkách na území Afghánistánu, západního Balkánu nebo v místě nasazení podle potřeb AČR. Tuto zahraniční podporu lze realizovat pouze za předpokladu plně fungujícího zázemí základen logistiky a zdravotnické služby. Prioritou je rovněž trvalá připravenost řešení krizových situací štábem sil podpory v součinnosti nejenom s krajskými vojenskými velitelstvími a podřízenými útvary, ale i se společnými silami. Souběžně se stabilizací vidím nutnost zefektivnění a provedení komplexní

optimalizace procesů podpory. To znamená nastavení zcela transparentních pravidel při otevřené komunikaci a při rychlém toku informací na všech úrovních a při realizaci včasného a věcného plánování. Z aliančního pohledu je podpora resortu MO ČR stále mnohočlenná a roztříštěná. Cesta ke zlepšení je popsána v Dlouhodobé vizi resortu MO. Jsem přesvědčen, že řada výkonných funkcí ústředního správního úřadu může být v maximální účelné míře převedena na podřízené složky, včetně nově vzniklých sil podpory Armády České republiky. Mohl byste se zastavit u konceptu motivačního projektu sil podpory? Nejdůležitější pro každou práci je kvalita personálu. O ten je třeba se starat vždy v první řadě. Na podporu tohoto záměru vzniká takzvaný motivační program, jehož cílem je zprůhlednit hodnocení a odměňování příslušníků sil podpory. Prioritní je celkové hodnocení výkonu zaměstnance za rok. V kariérním růstu nesmí chybět oblast sebevzdělávání, rozvoje znalostí a dovedností. Současná doba vyžaduje, aby drtivá většina lidí sama nacházela motivaci pro své zdokonalování. V žádném případě nemůžeme zapomenout na péči o zdraví a rozvoj fyzické kondice. Je nutno stanovit co nejpřesnější pravidla a potom nechat každého jednotlivce se rozhodnout, zda chce pokračovat ve svém profesním růstu.

Areport 3/2009

ZV

OsŠ

33

RUBRIKA

VETERÁNI

Stále podaná ruka

Areport 3/2009

Panika není na místě. Na početné dotazy válečných veteránů, respektive jejich blízkých odpovídáme následovně – benefity se neredukují. Přes pohnuté časy zůstává i v letošním roce systém péče resortu obrany vůči nim nezměněn.

34

A report vychází vstříc žádostem o zveřejnění stávajících výhod, které Ministerstvo obrany České republiky poskytuje druhoválečným veteránům. V této souvislosti je třeba zdůraznit, že MO ČR má fungující systém péče o válečné veterány, jenž je postaven na třech aspektech – na přímé pomoci jednotlivým válečným veteránům, spolupráci s občanskými sdruženími a na poskytování služeb v Domovech

péče o válečné veterány (DPVV) zřízených resortem obrany. Pokud jde o přímou pomoc armádním seniorům, tak ta se realizuje především formou příspěvků na lázeňskou péči a rekreační pobyty. Tyto dávky jsou MO ČR poskytovány na základě zmocnění v § 4 písm. f) zákona č. 170/2002 Sb., o válečných veteránech, ve znění zákona č. 308/2008 Sb. Toto zmocnění bylo v resortu obrany aplikováno prostřednictvím rozkazu ministryně obrany č. 43/2008. Podle tohoto rozkazu je možné válečným veteránům-důchodcům, tj. válečným veteránům, kteří byli účastníky národního boje za osvobození v letech

č. 170/2002 Sb., o válečných veteránech. Podstatou novelizace zákona o válečných veteránech jsou následující změny. Zákon umožní jmenovat do vyšších vojenských hodností i válečné veterány v důchodovém věku (doposud mohl být povýšen jen ten, kdo měl brannou povinnost, tedy maximálně do šedesáti roků věku). Novela nyní dává možnost povyšovat i ty druhoválečné veterány, na které se v devadesátých letech zapomnělo. Další úpravy? Možnost příspěvku na stravování v resortních zařízeních všem válečným veteránům 2. světové války, a ne jen vojenským důchodcům. Zákon č. 308/2008 Sb. dále právně upřesňuje definici ozbrojených sil, válečného veterána, úkolů Ministerstva obrany ČR, osvědčení nebo rozsah péče a úhradu nákladů v domově.

Novinky v zákoně Nemálo otázek se týkalo také zákona č. 308/2008 Sb., kterým se mění zákon

Stačí málo Drtivá většina druhoválečných veteránů však poukazuje na to, že jejich

prioritou není výše poskytovaných příspěvků a dávek. Nadmíru oceňují přátelský přístup vrcholných představitelů resortu MO ČR v čele s ministryní obrany Vlastou Parkanovou. Uváděných situací je celá řada, přesto se u jedné nedávné akce zastavme. Předvánoční setkání třiceti válečných veteránů, jejichž domovem je Ústřední vojenská nemocnice Praha s náměstkem ministryně obrany Františkem Padělkem, ředitelem sekce personální-personálním ředitelem MO ČR Milanem Golem, pověřenou ředitelkou odboru mimoresortní spolupráce SP MO ČR Yvetou Hláseckou a dalšími představiteli resortu obrany. Stačilo pár neformálních slov, kytara kaplana Pavla Rumla a pěvecké umění náměstka F. Padělka. Všichni spontánně zpívali jak „Kolíne, Kolíne“, tak moravské lidovky a během pár minut navodili v tamní jídelně atmosféru, při níž se armádním seniorům tlačily slzy do očí. Drobné dárky byly v tu chvíli něčím nepodstatným.

1939 až 1945, a válečným veteránům, kteří jsou poživateli dávek důchodového pojištění, jež vyplácí Vojenský úřad sociálního zabezpečení, a jejich manželkám (manželům) poskytnout jedenkrát ročně příspěvek na lázeňskou péči příspěvkovou do výše 12 000 Kč, příspěvek na lázeňskou péči komerční (samopláteckou) do výše 22 000 Kč, příspěvek na rekreační pobyt v České republice do výše 4000 Kč a příspěvek na rekreační pobyt v zahraničí do výše 8000 Kč. O dalších výhodách pro účastníky národního boje za osvobození (např. příspěvek k důchodu nebo příspěvek k překonání tíživé sociální situace) jsme vás na stránkách

Základní informace o výhodách, které MO ČR poskytuje druhoválečným veteránům a změny v novelizovaném zákoně o válečných veteránech

Areport 3/2009

Text a foto: Pavel LANG

resortního časopisu informovali už dříve (AR 8/2007). Samozřejmostí i nadále zůstává pomoc resortu obrany při umísťování válečných veteránů do civilních zařízení sociální péče a zajištění nadstandardních pobytových sociálních služeb, jakož i poskytování péče v DPVV zřízených MO ČR, konkrétně při Ústřední vojenské nemocnici Praha a v karlovarském Domově péče o válečné veterány Bílý Kříž. Změn nedoznává poskytování neinvestičních dotací nestátním neziskovým organizacím. Tak jako v předcházejících letech, Ministerstvo obrany ČR vyhlašuje dotační programy (v roce 2009 program č. 1: Podpora rozvoje vojenských tradic a program č. 2: Podpora sportu a branné přípravy), na základě kterých občanská sdružení mohou žádat o dotace.

35

ODBORY

Zaznělo v sále Text a foto: Pavel LANG

Areport 3/2009

Vracíme se do Krkonoš na sjezd. Ne však na lyžařskou trať do skiareálu ve Špindlerově Mlýně, ale na vrcholné jednání resortních odborářů ve Vojenské zotavovně Bedřichov. Na loňském prosincovém V. sjezdu Českomoravského odborového svazu civilních zaměstnanců armády zaznělo při vyhodnocení plnění programu ČMOSA v letech 2005 – 2008 nemálo zajímavých sdělení a faktografických údajů.

36

Osm. Tolik oblastí svojí činnosti zevrubně zhodnotili armádní odboráři na V. sjezdu Českomoravského odborového svazu civilních zaměstnanců armády. Jelikož se jejich vyhodnocení netýká pouze členů ČMOSA, nýbrž většiny občanských zaměstnanců resortu obrany, některé zásadní informace zveřejňujeme.

Oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) Z kontrolní a metodické činnosti svazové inspekce ČMOSA vyplývá, že tam, kde základní organizace projednávaly pravidelně oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při

práci se zaměstnavatelem a prováděly soustavné kontroly, byla BOZP ve většině případů zaměstnavatelem zabezpečována. Kontrolní činnost byla zaměřena především na dodržování obecně platných právních předpisů a resortních a podnikových nařízení. Celkem proběhlo 98 kontrol a jejich

výsledky ukazují, že úroveň péče o bezpečnost a ochranu zdraví se spíše snižuje. Jedním z důvodů je i kumulace funkcí bezpečnostních techniků s jinými, mnohdy nesouvisejícími činnostmi nebo v řadě případů i rušení těchto funkcí a najímání agentur. ČMOSA usiloval o zachování dosavadních zákonných oprávnění odborů na úseku BOZP v nové úpravě pracovněprávních předpisů. Jinými slovy, aby se všechny pravomoci odborových orgánů promítly i v novém zákoníku práce. Nález Ústavního soudu však tuto vizi omezil, neboť zrušil institut závazného pokynu a právo odborů zakázat práci přesčas a práci v noci. „S daleko větším úsilím budeme hájit právo zaměstnanců na bezpečné a zdraví nezávadné pracovní prostředí a na náhradu škody při poškození zdraví při práci,“ říká předsedkyně Českomoravského odborového svazu civilních zaměstnanců armády Jitka Šebková.

dopady na zaměstnance i na odborové organizace,“ dodává předsedkyně svazu. Oblast pracovněprávní a zaměstnanosti Poskytování právní pomoci se stalo velice frekventovanou službou jak základním organizacím, tak i jednotlivým členům. Rady se vztahovaly zejména k ukončování pracovního poměru, pracovní kázni, překážkám v práci a odpovědnosti za škodu. „Oblast pracovněprávní problematiky vykazuje dlouhodobě nejvyšší ukazatele poskytované právní pomoci, což nepochybně odráží jak pokračující reorganizaci resortu obrany, tak i množství přijímaných nových pracovněprávních předpisů. Tradičně druhé místo v objemu poskytovaných právních služeb zaujímá oblast kolektivního vyjednávání, za niž lze zařadit sociální problematiku,“ upřesňuje J. Šebková.

Oblast kolektivního vyjednávání Cílem ČMOSA bylo uzavřít kolektivní smlouvy na všech stupních řízení (velení) jak v resortu Ministerstva obrany ČR a státních podniků a příspěvkových organizací tímto resortem zřízených, tak i v dalších subjektech, jejichž odborové organizace jsou sdruženy v ČMOSA. Základním organizacím byla pro tyto účely poskytována Kanceláří odborového svazu všestranná pomoc, a to jak formou školení, besed, publikační činnosti, tak i individuálně. Výsledek? V řadě případů se podařilo kolektivní smlouvy zkvalitnit zejména s ohledem na vymahatelnost nároků z nich vyplývajících. „V nastávajícím období budeme nadále podporovat kolektivní vyjednávání na všech úrovních, především pak v podnikatelských subjektech, kde případná absence kolektivních smluv může mít negativní

Oblast mezd a platů „V mzdovém a platovém vývoji i v dynamice růstu mezd a platů v podnikatelské a rozpočtové sféře byl během hodnoceného období zaznamenán rozdílný pohyb,“ konstatuje Jitka Šebková. V rámci organizační složky státu MO ČR a v podstatě i u příspěvkových organizací lze kladně hodnotit růst platů především v letech 2005 – 2007. V loňském roce se již projevila v plném rozsahu restriktivní politika vlády ČR v platové oblasti veřejné správy a služeb, provázená minimálním nárůstem objemu platových prostředků a úplnou stagnací platových tarifů. Statisticky vykazovaný meziroční nárůst platů v organizační složce státu je ovšem výrazně ovlivňován reorganizačními opatřeními, kdy jsou rušeny ve větším rozsahu funkce v nižších platových třídách, v důsledku čehož roste průměrná platová třída,

V průměru byl nárůst v podnikatelské sféře o několik procentních bodů nižší oproti sféře rozpočtové a příspěvkové. „V podnikatelské i v rozpočtové sféře však nedošlo během posledních čtyř let k poklesu reálné mzdy či platu,“ dodává předsedkyně ČMOSA Jitka Šebková. V následujících číslech A reportu se budeme věnovat schválenému programu Českomoravského odborového svazu civilních zaměstnanců armády na období 2009 – 2012.

Areport 3/2009

Zásadní fakta z vyhodnocení plnění programu Českomoravského odborového svazu civilních zaměstnanců armády v letech 2005 – 2008

ale konkrétní platy jednotlivců rostou pomaleji, než je statisticky vykazovaný průměr. V podnikatelské sféře rostly mzdy v hodnoceném období, zejména v jeho úvodu, pomaleji. Nárůst u jednotlivých státních podniků, jejichž zakladatelem je MO ČR, byl velmi rozdílný. Vyplývalo to především z jejich odlišného zaměření (opravárenská činnost, výzkumná a vývojová činnost, lesnictví a zemědělství) i z konkrétního ekonomického vývoje. Negativní dopady se projevily zejména u opravárenských podniků, jež jsou závislé na armádních zakázkách a ty v posledních letech značně poklesly.

37

FALERISTIKA

Kříž obrany a lípa Připravil: Vladimír MAREK

Areport 3/2009

Ministryně obrany Vlasta Parkanová rozhodla svým rozkazem č. 48 ze dne 30. září 2008 o doplnění vojenských resortních vyznamenání o Kříž obrany státu ministra obrany České republiky a Vyznamenání Zlaté lípy ministra obrany České republiky.

38

Jedná se o současná nejvyšší vyznamenání resortu Ministerstva obrany ČR a navazuje se jimi na tradici obdobných vyznamenání udělovaných v prvorepublikovém období. Zatímco první vyznamenání je udělováno především za bojové a vojenské činy, případně za záchranu lidských životů, druhé je určeno lidem, kteří výrazně přispěli k rozvoji obrany a bezpečnosti České republiky. Tomu ostatně odpovídá i udělení těchto medailí ministryní obrany v říjnu loňského roku. Kříž obrany státu získal například pilot z druhé světové války plukovník v. v. Josef Briks a příslušník 2. československé paradesantní brigády tehdejší generálporučík v. v. Tomáš Sedláček (v listopadu 2008 povýšen na armádního generála), Vyznamenání Zlaté lípy dostala in memoriam oběť komunistické justice Milada Horáková, předsedkyně Konfederace politických vězňů Naděžda Kavalírová a místopředseda Konfederace politických vězňů František Šedivý.

Stanovy Kříže obrany státu ministra obrany České republiky Kříž obrany státu ministra obrany České republiky uděluje ministr obrany pouze mimořádně, a to zejména vojákům a dalším občanům

České republiky a cizím státním příslušníkům. Kříž obrany se uděluje za hrdinství v boji, za vynikající velitelskou činnost v boji nebo těm, kteří se s nasazením vlastního života nebo zdraví zcela výjimečným způsobem zasloužili o obranu

Představujeme dvě nová nejvyšší resortní vyznamenání Ministerstva obrany ČR

České republiky a jejího ústavního pořádku, záchranu lidských životů nebo značných hodnot na majetku České republiky, a to na jejím území i mimo ně. Kříž obrany má jeden stupeň a lze jej udělit vícekrát. Druhé a další udělení Kříže obrany se při nošení vyznamenání „in natura“ označuje počtem lipových ratolestí na stuze a při nošení ve stužce počtem lipových ratolestí na této stužce, ale v maximálním počtu tří kusů. Kříž obrany má tvar kříže, odvolává se tak na Československou revoluční medaili z roku 1918 a Československý válečný kříž 1939. Na lícové straně je modifikovaný kříž pisánského typu, který je položen na jednoduchém věnci ve tvaru oválu ozdobeného motivem lipových trojlistů. Uprostřed kříže je barevný znak Armády České republiky. Na kříž navazuje převýšení v podobě dvou spojených lipových půlvěnců (z dvojlistů), které vycházejí z kříže. Na rubové straně je uprostřed dvouřádkový text „MINISTERSTVO OBRANY ČESKÉ REPUBLIKY“ a pod ním je místo pro ražbu pořadového čísla. Kříž obrany je opatřen kolmou úchytkou, s níž je pomocí pohyblivého kruhu zavěšen na zelené stuze, přičemž jejím středem prochází pás tenkých pruhů, složený z opakujících se barev národní trikolory v pořadí bílá-červená-bílá-modrá – celkem šest pruhů bílé barvy, tři červené a dvě modré. Středem obou zelených polí stuhy prochází vždy dvojice tenkých zlatých pruhů. Stužka má rozměr 38 mm × 10 mm. Při předání Kříže obrany se současně předává listina o jeho udělení s uvedením hodnosti, titulů, jména, popř. jmen, a příjmení osoby, které se Kříž obrany uděluje, a pořadového čísla jeho udělení. Listinu podepisuje ministr obrany. Stanovy Vyznamenání Zlaté lípy ministra obrany České republiky Vyznamenání Zlaté lípy ministra obrany České republiky uděluje

ministr obrany pouze mimořádně, a to občanům České republiky a cizím státním příslušníkům, kteří se významně zasloužili o ochranu základních lidských práv a svobod, zejména lidského života, zdraví a majetku, základních principů demokratického a právního státu nebo se jinak výjimečně zasloužili o rozvoj obrany a bezpečnosti České republiky včetně vědecké a odborné práce. Vyznamenání Zlaté lípy má jeden stupeň a lze jej udělit vícekrát. Druhé a další udělení Vyznamenání Zlaté lípy se při nošení „in natura“ označuje počtem lipových ratolestí na stuze a při nošení ve stužce počtem lipových ratolestí na této stužce, ale v maximálním počtu tří kusů. Vyznamenání Zlaté lípy má tvar čtyřcípé hvězdy, střed tvoří čtyři vzájemně propletené červené kruhy, které přesahují hvězdu a jsou lemovány perletí nebo blýskavými kamínky. Obdobně je upraven povrch

hvězdy. Uprostřed kruhů je zlatavý lipový list. Zlatavé půlvěnce lipových dvojlistů, jež vycházejí z hvězdy, převyšují hvězdu. Na rubové straně je uprostřed hvězdy medailon se znakem Ministerstva obrany ČR. V horním opisu je „MINISTERSTVO OBRANY ČESKÉ REPUBLIKY“ a v dolním „ČEST A VLAST“. Pod medailonem je místo pro ražbu pořadového čísla. Vyznamenání Zlaté lípy je opatřeno kolmou úchytkou, s níž je pomocí pohyblivého kruhu zavěšeno na bílé stuze, která je po okrajích modro-červeně lemována. Středem prochází zlatý, tence zeleně lemovaný pruh. Stužka má rozměr 38 mm × 10 mm. Při předání Vyznamenání Zlaté lípy se současně předává listina o jeho udělení s uvedením hodnosti, titulů, jména, popř. jmen, a příjmení osoby, které se vyznamenání uděluje, a pořadového čísla jeho udělení. Listinu podepisuje ministr obrany.

Areport 3/2009

FALERISTIKA

39

PRŮZKUM

PRŮZKUM

Pouze v evropském prostoru. 36,4 %

10

20

30

40

50

60

70

80

0

Do jaké míry souhlasíte s následujícími výroky, které se týkají nasazení Armády ČR v zahraničních misích:

40

26,1 %

40

50

60

70

80

90

9,0 %

Areport 3/2009

V případě velkého nárůstu zraněných nebo dokonce i padlých vojáků je nutné jednotky Armády ČR v zahraničí omezit, popř. stáhnout.

100

27,6 %

64,3 % 0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

0

50

60

70

80

90

0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

Každý příslušník Armády ČR by se měl během své vojenské kariéry alespoň jednou zúčastnit zahraniční mise.

0

0

10

20

30

40

10

50

60

70

80

90

30

40

50

60

70

80

20

30

40

50

60

70

80

Respondenti se častěji shodovali s nasazením AČR do mírových misí (77,1 %) než do bojových operací (48,5 %). S účastí našich vojáků při řešení konfliktu v Kosovu souhlasilo 53,1 %, v Iráku 45,5 % a v Afghánistánu 43,4 % veřejnosti. Souhlasíte s nasazením Armády ČR: Do mírových misí (mise NATO se souhlasem OSN, sloužící ke stabilizaci situace a udržení míru a bezpečnosti v zemi, např. mise KFOR v Kosovu). 77,1 % 15,8 %

45,0 %

35,9 % 10

20

30

40

50

60

70

80

19,1 % 90

0

100

10

20

30

40

50

60

70

rozhodně nebo spíše nesouhlasím

80

90

nevím Více než polovina souhlasila s tím, že by naše armáda měla být nasazována pouze v evropském prostoru (53,4 %), k nasazení vojáků v mimoevropském prostoru se přiklánělo 46,4 %. S účastí v operacích probíhajících pouze v méně rizikových oblastech souhlasilo 52,4 % a ve vysoce rizikových oblastech 36,2 %.

42,8 %

48,5 % 0

10

20

30

40

50

60

70

100

41,6 % 12,9 %

20

30

40

50

60

70

80

90

100

43,9 % 12,7 %

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

Sedm z deseti respondentů uvedlo, že nasazení AČR v zahraničních misích je především závazek vůči NATO, který musí naše republika splnit (70,4 %). Zároveň 67,8 % připustilo, že se tím zvyšuje nebezpečí, kdy by se ČR mohla stát terčem útoku mezinárodního terorismu. Téměř tři pětiny respondentů (58,7 %) souhlasily, že se nasazením armády v zahraničních misích naše země aktivně podílí na zajištění své bezpečnosti. Sedm z deseti respondentů (71,5 %) souhlasilo s tím, že zahraniční mise prověřují kvalitu naší armády a polovina respondentů (55,1 %) mínila, že finanční náklady na zahraniční mise se zhodnotí v lepší bojové připravenosti celé armády. Jak hodnotíte vliv nasazení Armády ČR v zahraničních misích na její kvalitu a schopnosti?

100

80

90

Zahraniční mise prověřují kvalitu naší armády. 22,0 %

71,5 % 0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

Finanční náklady na zahraniční mise se zhodnotí v lepší bojové připravenosti celé Armády ČR.

100

rozhodně nebo spíše souhlasím rozhodně nebo spíše nesouhlasím nevím

90

rozhodně nebo spíše ne

Do bojových operací (vojenské operace NATO se souhlasem OSN, jejichž cílem je nastolit mír v zemi, např. spojenecká operace mnohonárodních sil v Iráku – MNF, operace ISAF v Afghánistánu).

rozhodně nebo spíše souhlasím

80

nevím

nevím

Převážná většina obyvatelstva souhlasí s nasazením Armády ČR v zahraničních misích.

70

rozhodně nebo spíše ano

100

rozhodně nebo spíše nesouhlasím

100

60

43,4 %

11,7 % 90

10

100 0

52,1 %

50

Afghánistán

11,7 % 90

40

45,5 %

rozhodně nebo spíše souhlasím

42,7 % 14,1 %

43,2 %

20

36,2 %

100

27,7 % 14,9 %

57,4 %

10

30

Irák

0

41,9 %

20

100

I ve vysoce rizikových oblastech.

Působení Armády ČR v zahraničních misích by mělo zůstat na dosavadní úrovni.

0

30

40

10

7,1 %

6. Souhlas s působením Armády ČR v zahraničních misích S výrokem „Nasazení Armády ČR v zahraničních misích je správné“ souhlasily téměř dvě třetiny respondentů (64,3 %). Zároveň se z 64,9 % přikláněli k tomu, že je v případě velkého nárůstu zraněných nebo dokonce padlých vojáků nutné jednotky AČR v zahraničí omezit, popř. stáhnout. Téměř tři pětiny (57,4 %) respondentů se ztotožnily s výrokem, že působení AČR v zahraničních misích by mělo zůstat na dosavadní úrovni.

20

30

46,4 %

8,1 %

Nasazení Armády ČR v zahraničních misích je správné.

Následující řádky jsou přiblížením hlavních výsledků reprezentativního „Průzkumu aktuálních názorů české veřejnosti na působení AČR v zahraničních misích, zejména v Afghánistánu“, který pro Ministerstvo obrany ČR provedla na vzorku 1000 osob agentura AUGUR Consulting v listopadu 2008. Výsledky průzkumu jsou v některých otázkách porovnávány s postoji české veřejnosti z předchozích období.

10

20

8,7 %

(Dokončení z minulého čísla)

0

10

I v mimoevropském prostoru.

Odbor komunikačních strategií MO ČR průběžně sleduje postoje veřejnosti k naší armádě a jejím příslušníkům. Vzhledem k tomu, že se v loňském roce zhoršila bezpečnostní situace v Afghánistánu, bylo důležité zjistit názory společnosti na to, jak vnímá současné úkoly Armády ČR i její působení v zahraničních misích.

64,9 %

0

37,1 %

33,4 % 13,5 %

53,1 %

100

Pouze v méně rizikových oblastech. 52,4 %

Text: Hana TICHÁ Grafy: Andrea BĚLOHLÁVKOVÁ

90

29,2 % 15,7 %

55,1 % 0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

Areport 3/2009

0

Kosovo

6,5 %

53,4 %

10,2 %

české veřejnosti na Armádu ČR, členství ČR v NATO a na působení naší armády v zahraničních misích

Je podle vašeho názoru správné, že se naši vojáci účastní řešení konfliktů v následujících zemích?

10,5 %

AKTUÁLNÍ NÁZORY

Souhlasíte s tím, že by Armáda ČR měla být v zahraničí nasazována:

41

PRŮZKUM

PRŮZKUM

50

60

70

80

90

70,8 % 13,6 % 15,6 %

20

30

40

50

60

70

80

90

0

60

70

80

90

19,9 %

10

20

30

40

50

60

70

1998

2001*

2008 0

Souhlas s nasazením v mírových misích

58

×

77

Souhlas s nasazením v bojových operacích

×

63

49

Zahraniční mise prověřují kvalitu naší armády

78

×

72

* Otázka byla do průzkumu MO ČR poprvé zařazena po událostech 11. září 2001.

Závěr: Většina veřejnosti považuje nasazení Armády ČR do zahraničních misí za správné, považuje to za náš závazek vůči NATO. Větší podporu má nasazení v evropském prostoru, v méně rizikových oblastech a v mírových misích. Podpora nasazení v bojových misích je nižší, ale dosahuje téměř 50 %. Většina veřejnosti souhlasí s tím, že zahraniční mise zvyšují schopnosti Armády ČR. Nejvíce veřejnost podporuje působení AČR v Kosovu, nižší podporu má působení v Iráku a Afghánistánu. 7. PŮSOBENÍ PROVINČNÍHO REKONSTRUKČNÍHO TÝMU Sedm z deseti respondentů (70,8 %) se domnívá, že činnost provinčních rekonstrukčních týmů je způsob, jak účinně pomoci Afghánistánu a jeho obyvatelstvu. Tři pětiny respondentů (58,6 %) uvedly, že pomoc civilní sféře bude účinnější než čistě vojenské řešení konfliktu v této zemi. Polovina respondentů (51,2 %) se však domnívá, že rizika pro civilisty jsou neúměrně vysoká v porovnání s výsledky, kterých mohou dosáhnout.

10

20

30

40

50

70

80

90

0

20

30

40

50

60

70

10

20

30

80

90

100

40

50

60

70

0

10

20

30

40

50

60

nevím

nevím

60

70

80

30

40

50

60

70

80

80

90

70

80

90

100

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

100

78,3 % 16,0 %

17,5 % 100

40

0

10

20

30

50

40

60

70

80

8,4 %

90

100

28,8 %

50

60

70

80

90

100

Armáda ČR je jednou z armád členských zemí NATO 33,0 %

57,7 %

100

24,9 %

79,5 % 15,0 % 0

90

30

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

0

10

20

rozhodně nebo spíše dobrá rozhodně nebo spíše špatná nevím

Vlastnosti, schopnosti a prestiž profesionálního vojáka AČR (v %, zaokrouhleno)

16,7 % 90

20

63,9 %

20,9 %

Poslání vojáka bránit zemi 74,6 %

20

100

Pomoc Armády ČR v rámci integrovaného záchranného systému při živelních pohromách a průmyslových haváriích

Odbornou kvalifikaci

10

90

Jaký vliv mají podle vašeho názoru následující skutečnosti na prestiž povolání vojenského profesionála Armády České republiky?

Fyzickou zdatnost

50

10

Účast našich vojáků v zahraničních misích

Největší vliv na prestiž povolání vojenského profesionála AČR má pomoc v rámci integrovaného záchranného systému při živelních pohromách a průmyslových haváriích (79,5 %) a poslání vojáka bránit zemi (78,3 %). Dále je to zapojení vojáků do boje proti terorismu (67,3 %) a účast našich vojáků v zahraničních misích (63,9 %).

Jak byste hodnotil(a) profesionální vojáky Armády ČR, pokud jde o jejich:

40

80

20,4 %

54,7 %

rozhodně nebo spíše špatná

30

0

Ochotu nasadit život za vlastní zemi

rozhodně nebo spíše ne

20

100

0

rozhodně nebo spíše dobrá

10

90

24,6 %

22,4 %

56,7 %

rozhodně nebo spíše ano

74,7 %

80

Morálku

25,0 %

8. Vlastnosti, schopnosti a prestiž profesionálního vojáka AČR Respondenti nejlépe hodnotili u našich profesionálních vojáků jejich fyzickou zdatnost (74,7 %) a odbornou kvalifikaci (74,6 %), dále pak odpovědnost v práci (64,1 %), pocit sounáležitosti s kolegy a ochotu vzájemně si pomoci (63,9 %), morálku (56,7 %) a ochotu nasadit život za vlastní zemi (54,7 %).

0

10

100

Závěr: Veřejnost podporuje působení českého PRT Lógar.

0

70

21,5 %

23,8 % 60

60

63,9 %

Jsou rizika pro civilisty neúměrně vysoká v porovnání s výsledky, kterých mohou dosáhnout? 51,2 %

50

100

0

nevím

Areport 3/2009

50

58,6 %

rozhodně nebo spíše nesouhlasím

42

40

100

rozhodně nebo spíše souhlasím

Souhlas s nasazením AČR v zahraničních misích a operacích (v %, zaokrouhleno)

30

8,6 %

10

20

7,9 %

0

10

Bude pomoc civilní sféře účinnější než čistě vojenské řešení konfliktu v Afghánistánu?

10,6 %

54,1 %

35,3 %

0

40

Pocit sounáležitosti s kolegy a ochotu vzájemně si pomoci

100

Účast našich vojáků v zahraničních misích oslabuje schopnost armády bránit naše vlastní území.

30

30

40

50

60

70

80

90

100

2000

2008

Odborná kvalifikace VZP

60

75

Fyzická zdatnost VZP

50

75

Dobrá morálka VZP

37

57

Závěr: Český profesionální voják roku 2008 je podle veřejnosti fyzicky zdatný a má odbornou kvalifikaci. Vysokou prestiž vojenskému povolání přináší pomoc obyvatelstvu při živelních pohromách a průmyslových haváriích a poslání vojáka bránit zemi. Průzkum veřejného mínění v listopadu 2008 potvrdil, že Armáda ČR má v posledních letech vysokou a stabilní podporu veřejnosti, jež chápe její hlavní úkoly. Stále preferuje pomoc armády obyvatelstvu v případě živelních pohrom a průmyslových havárií a ochranu země proti vnějšímu napadení, ale přijímá i úkoly vyplývající z členství ČR v NATO. Uvědomuje si, že plnění těchto úkolů nese i rizika, zatím však není zcela připravena je přijmout a podporovat tak ve větší míře plnění úkolů ve vysoce rizikových oblastech. Souhlas se členstvím v NATO je velmi silný a veřejnost ho oceňuje jako přínos pro ČR. Ze získaných dat je také zřejmé, že během posledních 10 let podstatně vzrostlo ocenění schopností a vlastností českého vojenského profesionála a dosahuje vysoké úrovně.

Areport 3/2009

40

20

24,3 %

67,3 %

7,3 %

30

10

5,5 %

20

0

5,7 %

10

Je činnost PRT způsob, jak účinně pomoci Afghánistánu a jeho obyvatelstvu?

20,9 %

11,5 %

0

Zapojení vojáků do boje proti terorismu

64,1 % 15,0 %

9,1 %

55,6 %

35,3 %

Odpovědnost v práci

9,3 %

Chtěli bychom znát váš názor na tyto otázky:

Je zbytečné vynakládat finanční prostředky na zahraniční mise. Pro Armádu ČR nemají mise žádný význam.

43

JAZYKOVÝ KOUTEK

JAZYKOVÝ KOUTEK

Areport 3/2009

Logistics Logistics is the military branch having to do with procuring, maintaining, and transporting material, personnel, and facilities. It plans and carries out the movement and maintenance of forces. It deals with the following aspects of military operations: Design and development, acquisition, storage, movement, distribution, maintenance, evacuation, and disposition of materiel; Movement, evacuation, and hospitalization of personnel; Acquisition or construction, maintenance, operation, and disposition of facilities; Acquisition or furnishing of services. Logistics plays an integral role in the structure of all armed forces. It satisfies the material needs and provides services for all service members. It has to be an integrated system, flexibly responding to the conditions of the market economy and the economic situation in the country. Logistics services should be knowledgeable and they should be able to react fast under all circumstances. Talking about the logistics capabilities required for the future, logistics should assess potential science and technology logistics programs, and execute the logistics investment strategy for the armed forces. Optimizing stocks of supplies and materiel as well as numbers of equipment of every type, together with reducing of financial costs for all acquisition operations provides for streamlining of the logistic support system. Also, centralized stock levels contribute towards the expected operational use of the forces. A promising trend in logistics seems to be the compounding of storage facilities, depots and warehouses into several so-called multi-depots (where multiple categories of materiel will be stored), which employ state-of-the-art storage, handling and transportation technologies. The mobile part of logistic support system comprises units providing national logistic support to the forces taking part in multinational or allied operations. The former is fully mobile, capable of providing support to combat units in real time, regardless of weather and terrain conditions or combat situation. The deployable forces retain their own logistic support elements needed to provide direct support to combat units and to deal with transportation and storage of appropriate stocks of supplies and materiel at every level. As far as services are concerned, there is a fashionable trend to rely upon an optimized ratio of in-sourced (own system of services) and outsourced (services purchased from civilian entities) services. A merger of economically sound and promising military repair depots dealing with repairs of ground equipment and aircraft technology with enterprises operating on a budgeting basis generates sufficient capacities needed to maintain and repair weapons and weapon systems. At the same time, they are also used to store mothballed equipment issued to units mobilized in wartime. Such arrangements are beneficial and efficient for both parties concerned, i.e. armed forces and cooperating entities. Some repairs of commercially available products or special equipment which military repair depots are not able to tackle may be outsourced. Such arrangements with civilian companies have to be subject to contracts based on competitive bidding. These relations will provide for the repairs to be carried out even in times of war or crises.

44

EXERCISE 8 – 1: Answer the following questions. 1. Can you define the word “logistics”? 2. What does logistics do? 3. Can you describe the role of logistics in the structure of armed forces?

4. What does logistics consist of? 5. What logistics capabilities are required for the future? 6. Can you explain the terms in-sourced and outsourced services? 7. What do you think the mothballed equipment is?

EXERCISE 8 – 2: Match the following words with their definitions. 1) to satisfy a) something stated as necessary or desirable for something else 2) irreplaceable b) inferior to or placed below another in rank, power, importance 3) condition c) to have confidence in, to trust 4) subordinate d) to take action in order to deal with 5) command e) that is too special or unusual to be replaced 6) warehouse f) an order; control 7) viable g) a large building for storing things 8) to rely upon h) to fulfill the needs, expectations, wishes, or desires 9) to tackle i) . able to succeed in operation EXERCISE 8 – 3: Use the appropriate forms of the words from the previous exercise to complete the following sentences. 1. He has 1200 men under his __________. 2. System optimization will __________ technology to generate additional capacity. 3. Because of the fact that all armed forces are critically dependent on their logistic support, we can say that logistics plays an __________________ role in all operations. 4. Managing a military __________ properly will save a lot of money. 5. He handed the case down to one of his __________ officers. 6. Closer international cooperation is vital to __________ the many trans-border and complex challenges we face today. 7. Military logistics must adjust to the requirements of supported units and be able to identify and __________ all their demands. 8. Logistic support systems should be __________ even under conditions of expeditionary operations.

9. Repair facilities are designed to be capable of restoring damaged materiel to a battleworthy ___________________ as quickly as possible. EXERCISE 8 – 4: a) Turn these adjectives into nouns. allied; available; beneficial; competitive; deployable; efficient; fashionable; integral; knowledgeable; real; sufficient b) Turn these adverbs into adjectives. commercially; directly; flexibly; fully c) Turn these nouns into adjectives. activity; capability; economy; logistics; structure EXERCISE 8 – 5: Translate the following sentences into English. 1. Logistika má nezastupitelné místo v ozbrojených silách. 2. Logistika uspokojuje materiálové potřeby a zajišťuje služby pro všechny části ozbrojených sil. 3. Pružně reaguje na podmínky tržního hospodářství a ekonomickou situaci v zemi. 4. Mobilní jednotky, které je možno zasadit do operace, si ponechávají své vlastní prvky logistického zabezpečení potřebné k zajištění přímé podpory bojových jednotek. 5. Mobilní část systému logistické podpory je schopna zajišťovat podporu bojovým jednotkám včas, bez ohledu na počasí, terénní podmínky nebo bojovou situaci. 6. Pokud se týče služeb, ozbrojené síly spoléhají na optimalizovaný poměr vlastního systému služeb a služeb nakoupených u civilních subjektů.

Podle publikace „Základy anglické vojenské terminologie do kapsy“ Mgr. Jany Stodolové z Centra jazykové přípravy UO Brno

acquisition . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . akvizice, získání, nabytí to assess. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . posoudit, určit, odhadnout battle damage repair (BDR) . . . . . . . oprava techniky poškozené v boji to carry out . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . provádět, vykonat command . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . velení deployable unit . . . . . . . . . . . . . . . . . mobilní jednotka, kterou je možno zasadit do operace depot . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . skladiště to employ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . použít, využít; upotřebit; zaměstnat enterprise . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . podnik to execute . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . uskutečnit, provést, realizovat, zpracovat flexibly responding . . . . . . . . . . . . . . pružně reagující installation(s). . . . . . . . . . . . . . . . . . . zařízení integrated system . . . . . . . . . . . . . . . integrovaný systém knowledgeable . . . . . . . . . . . . . . . . . dobře informovaný, poučený, zběhlý logistician . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . logista logistics . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . logistika logistic support . . . . . . . . . . . . . . . . . logistické zabezpečení (v míru), logistická podpora (za války) market economy . . . . . . . . . . . . . . . . tržní hospodářství material needs . . . . . . . . . . . . . . . . . . materiálové potřeby materiel office . . . . . . . . . . . . . . . . . . úřad odpovědný za materiál merger . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . sloučení, spojení military transport. . . . . . . . . . . . . . . . vojenská přeprava military transport office. . . . . . . . . . . úřad vojenské dopravy to mothball . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . zakonzervovat, dlouhodobě uložit mothballed. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . uložený, zakonzervovaný operational staff. . . . . . . . . . . . . . . . . operační štáb to procure . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . opatřit, obstarat, sehnat, nakoupit promising . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . nadějný, perspektivní, slibný to provide . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . zajišťovat ratio . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . poměr, míra; podíl, procento regardless of . . . . . . . . . . . . . . . . . . . bez ohledu na, nedbající čeho, nemající ohled na to rely upon . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . spoléhat (se) na to satisfy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . uspokojovat state-of-the-art . . . . . . . . . . . . . . . . . . nejmodernější; současný stav vývoje storage . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . uskladnění, skladování, uchování, uložení to streamline . . . . . . . . . . . . . . . . . . . urychlit(proces); zmodernizovat; zredukovat; zeštíhlet subordinate . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . podřízený sufficient . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . vhodný, dostatečný to tackle . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . vypořádat se s; rozřešit; zdolat; vzít si na starost under all circumstances . . . . . . . . . . . za všech okolností viable . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . životaschopný warehouse . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . sklad, skladiště

ANSWER KEY EXERCISE 8 – 1: 1. Logistics is the military branch having to do with procuring, maintaining, and transporting material, personnel, and facilities. 2. It plans and carries out the movement and maintenance of forces. It deals with the following aspects of military operations: design and development, acquisition, storage, movement, distribution, maintenance, evacuation, and disposition of materiel; movement, evacuation, and hospitalization of personnel; acquisition or construction, maintenance, operation, and disposition of facilities; acquisition or furnishing of services.

3.–5. Individual answers. 6. In-sourced means own system of services; outsourced means services purchased from civilian entities. 7.–8. Individual answers. EXERCISE 8 – 2: 1) h 2) e 3) a 4) b 5) f 6) g 7) i 8) c 9d EXERCISE 8 – 3: 1. command 4. warehouse 2. rely upon 5. subordinate 3. irreplaceable 6. tackle

7. satisfy 8. viable 9. condition

EXERCISE 8 – 4: a) ally, availability, benefit, competition, deployment, efficiency, fashion, integrity, knowledge, reality, sufficiency, b) commercial, direct, flexible, full c) active, capable, economic(al), logistic, structural EXERCISE 8 – 5: 1. Logistics plays an irreplaceable role in the armed forces. 2. Logistics satisfies the material needs and provides services for all branches of the armed forces.

3. It responds flexibly to the conditions of the market economy and the economic situation in the country. 4. The deployable forces retain their own logistic support elements needed to provide direct support to combat units. 5. The mobile part of the logistic support system is capable of providing support to combat units in time, regardless of weather, terrain conditions or combat situation. 6. As far as services are concerned, the armed forces rely upon an optimized ratio of (their) own system of services and services outsourced from civilian entities.

Areport 3/2009

8. What do you know about the mobile part of the logistic support system?

45

A SPOJ vysvětlení některých problémů, biografie vybraných osobností a další přílohy usnadňující pochopení tehdejší situace. Kniha čtenáři nabízí nový pohled na dějiny čs. ozbrojených sil oproštěný od tradičního zdůrazňování osudovosti mnichovské dohody a připomíná méně známé skutečnosti té doby. Vydavatelství Mladá fronta, vázaná bez přebalu, 160 stran, formát 155 × 235 mm, 249 Kč, listopad 2008 MUSSOLINIHO KARIÉRA Vzestup a pád

Areport 3/2009

VE STÍNU MNICHOVA Z historie československé armády 1932 – 1939 Pavel Šrámek

46

Fotograficky bohatě vybavená kniha Pavla Šrámka, uznávaného vojenského historika zaměřujícího se na meziválečnou čs. armádu, představuje pomocí vybraných témat československou armádu ve 30. letech 20. století od příprav zásadních organizačních změn až po období německé okupace. Výsledky dosažené ve zmíněných letech vyvolávají oprávněný obdiv. Z přehlížené armády s omezenými výdaji během několika let vznikly ozbrojené síly s velkými finančními prostředky, podporované širokou veřejností i politickými špičkami. Došlo k její zásadní reorganizaci, jež zavedla nový způsob zajištění hranic, zvýšila pružnost velení a pohyblivost jednotlivých svazků. Do výzbroje se podařilo zavést moderní zbraně včetně tanků, prosazovala se motorizace, v pohraničí se začalo budovat kvalitní opevnění. Na podzim 1938 byla československá armáda, jedna z nejlepších té doby, připravena postavit se nepříteli, avšak zahraničněpolitické okolnosti jí to neumožnily. Tato fakta byla již od roku 1945 opakovaně zatlačována do pozadí fenoménem Mnichova 1938. Jeho výklad ovlivněný politickými a etickými aspekty poznamenal historická bádání. Podle jedněch byla čs. armáda na hrozící válku zcela nepřipravena, podle druhých mohla sama nepříteli čelit. Všichni se pak shodují, že Československo v roce 1938 nebojovalo a jeho armáda ustoupila bez jediného výstřelu. Nic z toho však neodpovídá skutečnosti. Autor publikace se pokusil o úplné a spravedlivé zhodnocení naší předválečné armády, popisuje také vývoj čs. branné moci ve 20. letech a během druhé světové války. Neomezuje se jen na čistě vojenskou sféru, ale sleduje i postoj politického vedení státu a celé společnosti k otázkám obrany země. Hlavní výklad doplňují mnohé, dosud nepublikované fotografie, heslovitá

Dokumentární DVD přináší portrét osobnosti, jež navždy změnila dějiny Itálie. Benito Mussolini, který se ve spojení s německými nacisty podílel na přípravě druhé světové války, vládl fašistické Itálii přes dvacet let. Do svých 26 let byl budoucí „Duce“ celkem šestkrát uvězněn pro výtržnosti, násilí a rvačky. Za první světové války narukoval na frontu, kde byl zraněn. V poválečných letech se stal jedním ze zakládajících členů Fašistické strany Itálie. Po volebním vítězství v roce 1922 tzv. pochodem na Řím si fašisté vynutili, aby král Viktor Emanuel III. jmenoval Mussoliniho ministerským předsedou a ve svých 39 letech se tak stal nejmladším premiérem v italských dějinách. Svými názory i činy do značné míry ovlivnil Adolfa Hitlera a v červnu 1940 přivedl Itálii do druhé světové války. Po neúspěších italských vojsk v severní Africe a vylodění Spojenců na Sicílii byl Mussolini v červenci roku 1943 sesazen a zatčen. Němečtí výsadkáři ho však osvobodili a dopravili do severní Itálie, kde vyhlásil tzv. Italskou sociální republiku. Ta ovšem neměla dlouhého trvání, neboť už v dubnu roku 1945 byl fašistický diktátor lidovým povstáním svržen, zajat a partyzány popraven. MIDO Film Brno, spol. s r. o., délka: 60 min., bonus: fotogalerie

Stranu připravila: Vlasta KOHOUTOVÁ

Volná místa

Velitel VÚ 1970 Vyškov nabízí k 1. 1. 2009 volné systemizované místo pro VZP: starší pracovník logistiky – SH 53 (prap. – nprap.), ČVO 32 (239) – zásobování municí všeho druhu, její údržba a skladování, KvPř 10 (33), KvPo 04 (35), PT 09, BP „D“ nebo předpoklady pro její získání, AJ 1111 dle normy STANAG 6001 (je možné doplnit). Další požadavky: úspěšný(á) absolvent(ka) vojenské střední školy v oboru úspěšný(á) absolvent(ka) kurzu v daném oboru výhodou vojenský řidičský průkaz skupiny „B“ výhodou Bližší informace na alc. 450 552 (fax 450 540). Kontaktní adresa: VÚ 1970, Víta Nejedlého, 682 01 Vyškov Velitel VÚ 2664 Stará Boleslav nabízí systemizovaná místa volná od 1. 1. 2009: náčelník skupiny dopravní a pořádkové služby, prac. Liberec požadavky: SH 64 (kpt)., BP „D“, VŠ-Ing., Mgr., STANAG AJ 2222 výhodou, VŘP sk. B, zdrav. A, PT 10 Velitel zásahové skupiny pohotovostního oddělení, prac. Kostelec n. L. požadavky: SH 63 (npor.), BP „T“, VŠ-Bc., Ing., STANAG AJ 2222 výhodou, vysoká fyzická zdatnost, zdrav. A, VŘP sk. B, PT 10 VSD-zástupce náčelníka odd. zab. základen, prac. Týniště n. O požadavky: SH 64 (kpt.), BP „T“, VŠ-Ing., Mgr., STANAG AJ 2222 výhodou, VŘP sk. B, zdrav. A, PT 12 starší důstojník odd. obecné kriminality, prac. Stará Boleslav požadavky: SH 63 (npor.), BP „D“, VŠ-Bc., STANAG AJ 2222 výhodou, VŘP sk. B, zdrav. A, PT 10 starší inspektor prac. kynologie, prac. Stará Boleslav požadavky: SH 52 (prap.), BP „V“, ÚS-s maturitou, STANAG AJ 1111 výhodou, praxe v kynologii min. 2 roky, zdrav. A, VŘP sk. B, PT 08 starší inspektor skupiny materiálu a provozu, prac. Stará Boleslav požadavky: SH 52 (prap.), BP „V“, ÚS-s maturitou, STANAG AJ 1111 výhodou, logistická specializace, práce na PC, praxe s M. U. 2.4 min. 1 rok, zdrav. A, VŘP sk. B, C, PT 09 Systemizované místo volné od 1. 7. 2009: starší důstojník skupiny bezpečnosti, prac. Stará Boleslav požadavky: SH 63 (npor.), BP „T“, VŠ-Bc., STANAG AJ 2222 výhodou, znalost a praxe se zák. 412/2005, VŘP sk. B, zdrav. A, PT 10 Systemizovaná místa volná od 1. 10. 2009 starší inspektor skupiny materiálu a provozu, prac. Stará Boleslav požadavky: SH 52 (prap.), BP „V“, ÚS-s maturitou, STANAG AJ 1111 výhodou, nutná logistická specializace, praxe s M. U. 2.3, 4.1 min. 1 rok, práce na PC, zdrav. A, VŘP sk. B, C, PT 09 starší inspektor skupiny materiálu a provozu, prac. Stará Boleslav požadavky: SH 52 (prap.), BP „V“, ÚS-s maturitou, STANAG AJ 1111 výhodou, logistická specializace, odpovědnost za oblast ekologie, odpadové hospodářství, požární preventista, práce na PC, zdrav. A, VŘP sk. B, PT 09

Písemné žádosti o zařazení k výběrovému řízení k Vojenské policii s prof. životopisem odešlete písemně na adresu VÚ 2664 Stará Boleslav nebo faxem na tel.: 973 233 900. Bližší informace: alc. 233 813, 233 812 – prap. Lecjaksová, 233 814 – o. z. Keller. Náčelník OVTZ VePod Stará Boleslav nabízí volná systemizovaná místa pro o. z.: správní rada oddělení vojenské metrologie a technického dozoru, obor elektrická zařízení, KvPř 61, BP „D“, PT 11, nástup od 1. 7. 2009 správní rada oddělení vojenské metrologie a technického dozoru, obor zdvihací zařízení, KvPř 61, BP „D“, PT 11, nástup od 1. 1. 2009 správní rada oddělení vojenské metrologie a technického dozoru, obor tlaková a plynová zařízení, KvPř 61, BP „D“, PT 11, nástup od 1. 1. 2009 správní rada oddělení vojenské metrologie a technického dozoru, obor metrologie, KvPř 61, BP „V“, PT 11, nástup od 1. 1. 2009. Předmětem pracovní náplně je řízení oborů odborného technického dozoru s celoarmádní působností, resp. řízení certifikačního a akreditačního systému AČR (obor metrologie). Předpokladem je technické vzdělání, orientace v oblastech odborného technického dozoru, resp. metrologie a schopnost získat osvědčení zkušebního komisaře OTD AČR. Osvědčení revizního technika OTD výhodou. Kontakt a bližší informace: 606 649 990, pplk. Veselák, nebo 230 741, mjr. Zubalík. Ředitel VZ 1902 Dobruška nabízí volné systemizované místo pro VZP: starší důstojník oddělení informační a komunikační podpory Požadavky: hodnost poručík – nadporučík, VŠ vzdělání Bc., ČVO 041, BP „T“, Stanag AJ 2222, PT 10 Výkon funkce na odloučeném pracovišti OHMZ Praha-Ruzyně. Nástup k 1. 9. 2009. Kontakt: pplk. Ing. Kamil Dvořák, alc. 212 702, mob. 724 033 295 Ředitel VZ 8731 Praha nabízí volné systemizované místo pro VZP: starší důstojník skupiny bezpečnosti informačních systémů: SH 63 (npor., možno por.), KvPř 12 (Bc.), BP 1 („PT“, minimálně „D“ a splnění podmínek pro získání), KvPo 5 (základní důstojnický kurz), AJ dle normy STANAG 6001 – 1111 (je možno doplnit), ČVO 43, PT 11. Požadujeme dobrou orientaci v informačních technologiích a problematice bezpečnosti KIS. Výhodou praktické zkušenosti se správou LAN a web serveru (PHP, MySQL, Apache server), ŘP sk. B. Možný nástup od 1. 4. 2009. Kontakt: mjr. Ing. Jan Jezl, alc. 216 826, o. z. Soňa Červená, alc. 216 806. Strukturované životopisy zasílat: fax 211 301, elektronicky [email protected], [email protected] Velitel VÚ 1825 Tábor nabízí volná systemizovaná místa: náčelník zpravodajské skupiny, SH 63, PT 10, ČVO 64, KvPř 12, KVPo 5, BP „T“, STANAG AJ 2222 pracovník štábu zpravodajské skupiny, SH 52, PT 8, ČVO 64, KvPř 10, KVPo 3, BP „T“, STANAG AJ 2222 mladší pracovník štábu zpravodajské skupiny, SH 51, PT 8, ČVO 64, KvPř 10, KVPo 3, BP „T“, STANAG AJ 1111 starší specialista skupiny komunikačních a informačních systémů štábu, SH 43, PT 8,

ČVO 41, KvPř 6, KvPo 1, BP „T“, vzdělání v oboru informačních technologií, nutná znalost WINDOWS 2000, správa a zřizování sítí LAN, konfigurace routerů velitel minometné baterie, SH 64, PT 10, ČVO 14, KvPř 12, KvPo 5, BP „T“, STANAG AJ 1111 zástupce velitele minometné baterie, SH 63, PT 10, ČVO 14, KvPř 12, KvPo 5, BP „T“, STANAG AJ 1111 velitel mechanizované čety, SH 62, PT 9, ČVO 11, KvPř 12, KVPo 5, BP „V“, STANAG AJ 1111 Kontakt: por. Bc. Pavel Šanc, tel.: 305 605, mob. 602 434 065 Velitel VÚ 6142 Bučovice nabízí volná systemizovaná místa pro VZP: náčelník operační skupiny – ZN, SH 63, PT 10, ČVO 011, KvPř 12, KvPo 5, BP „T“, STANAG AJ 2222 důstojník operační skupiny, SH 62, PT 9, ČVO 014, KvPř 12, KvPo 5, BP „T“, STANAG AJ 1111 důstojník plánovací skupiny, SH 62, PT 9, ČVO 017, KvPř 12, KvPo 5, BP „T“, STANAG AJ 1111 náčelník skupiny přípravy, SH 63, PT 10, ČVO 011, KvPř 12, KvPo 5, BP „T“, STANAG AJ 2222 velitel 2. pěší čety 1. pěší roty SH 62, PT 9, ČVO 011, KvPř 12, KvPo 5, BP „V“, STANAG AJ 1111 velitel 1. pěší čety 3. pěší roty SH 62, PT 9, ČVO 011, KvPř 12, KvPo 5, BP „V“, STANAG AJ 1111 velitel roty zbraní SH 64, PT 10, ČVO 014, KvPř 12, KvPo 5, BP „D“, STANAG AJ 2222 Kontakt: pplk. Ing. Tomáš Šiler, alc. 454 600, nebo NPSk, alc. 454 610 Hradní stráž nabízí volné systemizované místo: náčelník skupiny technické podpory a PHM – hod. npor., ČVO 32-logistika, PT 10, VŠ vzdělání, kvalifikační požadavek 5, důstojnický kurz, BP „D“ Zájemci se mohou hlásit na alc. 209 331 Velitel VÚ 4428 Hranice nabízí volná systemizovaná místa od 1. 4. 2009: velitel čety oprav techniky – SH 62, PT 09, KvPř 12, ČVO 30, KvPo 5, BP „T“, AJ 1111 řidič-skladník zásobovacího družstva zásobovací čety roty logistiky – SH 42, PT 06, KvPř 5, ČVO 19, KvPo 1, BP „V“, AJ 0000, VŘO sk. C, E Kontakt: ZVR npor. Bc. Tomáš Merta, alc. 425 256, mob. 724 692 909 Velitel VÚ 5490 Rakovník nabízí volná systemizovaná místa pro VZP: důstojník proviantní služby oddělení logistiky, ČVO 34, SH 62, PT 9, BP „V“, STANAG 1111, KvPř 12, KvPo 05 náčelník pracoviště technické podpory a PHM oddělení logistiky, ČVO 32, SH 62, PT 9, BP „D“, STANAG 1111, KvPř 12, KvPo 05 zástupce velitele roty logistiky, ČVO 30, SH 63, PT 10, BP „D“, STANAG 2222, KvPř 12, KvPo 05 velitel spojovací čety velitelské roty, ČVO 40, SH 62, PT 9, BP „T“, STANAG 2222, KvPř 12, KvPo 05 vedoucí praporčík roty EOD, ČVO 17, SH 52, PT 9, BP „T“, STANAG 3333, KvPř 10, KvPo 03

Areport 3/2009

KNIŽNÍ A DVD TIPY

47

A SPOJ

Areport 3/2009

velitel družstva mostních automobilů ženijní mostní čety, ČVO 17, SH 44, PT 8, BP „V“, STANAG 1111, KvPř 10, KvPo 02 velitel družstva ženijních profesí ženijní stavební roty, ČVO 17, SH 44, PT 8, BP „V“, STANAG 1111, KvPř 10, KvPo 02 velitel družstva rypadel ženijní stavební roty, ČVO 17, SH 44, PT 8, BP „V“, STANAG 1111, KvPř 10, KvPo 02 velitel družstva oprav AKB roty logistiky, ČVO 33, SH 44, PT 8, BP „V“, STANAG 0000, KvPř 10, KvPo 02 velitel družstva zabezpečení velení velitelské roty, ČVO 19, SH 44, PT 8, BP „V“, STANAG 0000, KvPř 10, KvPo 02 Dále nabízí volná systemizovaná místa pro VZP: řidič VŘP C, řidič-kuchař, řidič-skladník, řidič-operátor, řidič-spojař, řidič-strojník EC, řidič-sběrač raněných, řidič-zdrojař, řidič-jeřábník, strojník, mechanik-svářeč, autoelektromechanik, náčelník dílny, SH 41-44, PT 6-7 Bližší informace: alc. 284 307, npor. Bc. Iva Bednářová Velitel VÚ 3255 Praha nabízí volná systemizovaná místa správců CADS a Internet MO. pro VZP – důstojník: systémový inženýr, specialista, PT 12-13, hodnostní rozpětí: ppor. – kpt., základní znalost administrace technologie Cisco, orientace v administraci OS Solaris, potažmo UNIX obecně pro VZP – praporčík: starší technik, specialista, PT 9-10, hodnostní rozpětí: pprap. – prap., základní znalost administrace technologie Cisco, orientace v administraci OS Solaris, potažmo UNIX obecně pro o. z.: systémový inženýr, specialista, PT 12-13, základní znalost administrace technologie Cisco, orientace v administraci OS Solaris, potažmo UNIX obecně Bližší informace: mjr. Ing. Jiří Martínek, alc. 201 135, mobil: 602 226 235, e-mail: [email protected] Děkan Fakulty vojenských technologií Univerzity obrany vypsal výběrové řízení na obsazení místa odborný asistent skupiny řídících a naváděcích systémů v PVO katedry systémů PVO.

48

Jak zasílat příspěvky do A reportu? Lze tak činit následujícími způsoby: intranetem: [email protected], [email protected], [email protected] e-mailem: [email protected] poštou na adresu: Redakce A report, Rooseveltova 23, 161 05 Praha 6 faxem na číslo: 973 215 933 prostřednictvím intranetové sítě AČR (všichni pracovníci redakce mají svoji intranetovou adresu). Nejvhodnější je texty zasílat v elektronické podobě jako dokument v textovém editoru Word bez jakýchkoli grafických úprav (pouze holý text). K e-mailu, kde kromě jména uvádějte i své telefonické spojení, článek připojte vždy jako přílohu. Fotografie zasílejte také elektronickou poštou ve větším rozlišení (o velikosti cca 500 kB až 1 MB) jako samostatné přílohy. Snímky

Místo je plánováno pro vojáka v hodnosti podplukovník. Požadavky na uchazeče: vysokoškolské magisterské vzdělání v oblasti naváděcích systémů raket, kybernetiky a vojenské robotiky, v oblasti systémů PVO, automatizovaných systémů velení a řízení nebo blízké specializace, absolvent kurzu vyšších důstojníků, titul docent v příslušném oboru nebo předpoklady pro jeho získání, alespoň 10 let práce v oboru, vědecká a publikační činnost v oblasti konstrukce a použití systémů pozemní PVO, AJ 2211, BP „D“. Termín obsazení místa – 1. května 2009. Uchazeči předloží přihlášky k výběrovému řízení do 6. března 2009 s přehledem vědecké a publikační činnosti na adresu: Univerzita obrany, personální odbor, Kounicova 65, 612 00 Brno, Ing. Jiří Komolík, alc. 442 417. Výběrové řízení před komisí proběhne 17. března 2009. Podrobnější informace naleznete na www.unob.cz v části úřední deska. Rektor-velitel Univerzity obrany vypsal výběrové řízení u Ústavu strategických a obranných studií Univerzity obrany na obsazení místa: vedoucí skupiny studií výstavby ozbrojených sil-zástupce vedoucího oddělení – PH 72, KvPř 13, KvPo 6, BP „D“, ČVO 01, AJ 3322, PT 15 Předpokládaný termín obsazení místa – 1. 9. 2009. Uchazeči předloží přihlášky k výběrovému řízení do 11. 3. 2009 s přehledem vědecké a publikační činnosti na adresu: Univerzita obrany, personální odbor, Kounicova 65, 612 00 Brno, Ing. Jiří Komolík, alc. 442 417. Výběrové řízení před komisí proběhne 1. 4. 2009. Podrobnější informace naleznete na www.unob.cz v části úřední deska. Ředitel Ústředního vojenského zdravotního ústavu v Praze 6 nabízí systemizované místo pro o. z: zdravotní laborant, odd. pracovního lékařství se zaměřením na fyzikální faktory pracovního prostředí Informace na tel. čísle 973 208 228

Různé

Hledám za sebe náhradu k VÚ 8407 Praha-Kbely na funkci starší řidič logistické

nevkládejte do wordového dokumentu! Fotografie lze do redakce dodat i v klasické podobě na lesklém papíře o rozměrech minimálně 13 × 9 cm. Nevyžádané snímky redakce nevrací. O zaslání příspěvku je vhodné se nejdříve telefonicky nebo osobně dohodnout se šéfredaktorem či některým z redaktorů (viz spojení uvedené v tiráži). Příspěvky spolupracovníků redakce, které byly v A reportu otištěny, jsou honorované takto: – 1 normostrana textu (cca 2000 znaků včetně mezer): 150 až 250 Kč – 1 fotografie: 100 až 150 Kč. Pokud má být honorář vyplacen, musí redakce obdržet o autorovi textu i autorovi snímků následující údaje: – jméno a příjmení

podpory skupin B, C, D. Možné využívání sportovního zázemí-tenis, sauna, plavání, posilovna, bowling a další. Kontakt: 728 310 182 Prodám novou RV.2007 neprůstřelnou vestu AČR těžký typ značky Petris včetně dvou keramických balistických panelů v odolnosti 4 (zadrží střelu 7.62 × 54R), cena 7500 Kč, a novou kevlarovou přilbu, cena 2700 Kč. Tel.: 773 079 783 Koupím různá darovací nebo pamětní provedení útočného nože vz. 75 (uton). Tel.: 737 400 026 Koupím do sbírky různá vojenská resortní vyznamenání, medaile a odznaky, současné i staré. Tel.: 605 745 922 Prodám nové letní maskáče – blůza 500 Kč, kalhoty 500 Kč. Tel.: 721 566 285 Prodám tlumok velký pro průzkumníky – objem 70 až 120 litrů (nový). Cena 5500 Kč. Tel.: 721 566 285 Prodám tlumok malý pro průzkumníky – objem 20 až 30 litrů (nový, nevyužitý). Cena 1100 Kč. Tel.: 721 566 285 Hledám volné místo o. z. v posádce Praha nebo St. Boleslav – VŠ, ČVO 950, STANAG Aj 1111, praxe v resortu MO 9,5 roku, zkušenosti v oblasti rozpočtu, financování, vč. programového financování, rozborové a analytické činnosti na různých úrovních fin. služby AČR. Kontakt: 608 562 429 Hledám za sebe náhradu k VÚ 6142 Bučovice na funkci střelec 1. pěší, nejlépe z VÚ 5616 Olomouc. Tel.: 737 477 758 od 17 do 18 hod. denně Kronikář české hudby dechové, i vojenské, uchovává muzikanty, kteří hráli u vojenských kapel a orchestrů. Pokud byste chtěli poslat fotografie do mé hudební kroniky, budu velice rád a vše dochovám pro historii českých vojenských hudeb a orchestrů. Kontakt: 469 667 112, Miroslav Keleman, 9. května 45, 538 51 Chrast u Chrudimě Hledám za sebe náhradu k VÚ 1923 Pardubice na funkci velitel obsluhy 122 mm RM vz. 70. Kontakt: 724 023 908 Vyměním místo u VÚ 6142 Bučovice, funkce kulometník, za místo v Olomouci a okolí (Přáslavice, Hranice, Lipník). Tel.: 608 001 907

– rodné číslo – údaj, zde jde o vojáka z povolání, občanského zaměstnance, případně osobu mimo resort obrany – adresu bydliště – číslo a místo VÚ nebo VZ, kde dotyčný slouží – u VZP a o. z. číslo RFO, který je služebně vyplácí – název banky a číslo účtu, na který má být honorář poslán – kopii průkazního lístku k tomuto účtu (možno zaslat na výše uvedené faxové číslo). Vzhledem k tomu, že není v silách redakce tato data zpětně zjišťovat, zasílejte je současně s článkem. Pokud tyto údaje nejsou k dispozici, nemůže redakce honorář cestou příslušného regionálního finančního úřadu odeslat.