Agentura ochrany přírody a krajiny Správa Chráněné krajinné oblasti Broumovsko
Plán péče o přírodní památku Mořská transgrese návrh na vyhlášení na období 2008 - 2017
-1-
Obsah: 1. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKAČNÍ A POPISNÉ ÚDAJE .................................................................................. 3 1.1 EVIDENČNÍ KÓD ZCHÚ, KATEGORIE, NÁZEV A KATEGORIE IUCN ........................................................... 3 1.2 PLATNÝ PRÁVNÍ PŘEDPIS O VYHLÁŠENÍ ZCHÚ .......................................................................................... 3 1.3 ÚZEMNĚ-SPRÁVNÍ ČLENĚNÍ, PŘEKRYV S JINÝMI CHRÁNĚNÝMI ÚZEMÍMI A PŘÍSLUŠNOST K SOUSTAVĚ NATURA 2000...................................................................................................................................................... 3 1.4 VYMEZENÍ ÚZEMÍ PODLE SOUČASNÉHO STAVU KATASTRU NEMOVITOSTÍ................................................. 4 1.5 VÝMĚRA ÚZEMÍ A JEHO OCHRANNÉHO PÁSMA ........................................................................................... 5 1.6 HLAVNÍ PŘEDMĚT OCHRANY........................................................................................................................ 6 1.6.1 Předmět ochrany podle zřizovacího předpisu:....................................................................................... 6 1.6.2 Hlavní předmět ochrany – současný stav............................................................................................... 6 1.7 DLOUHODOBÝ CÍL PÉČE ............................................................................................................................... 6 2. ROZBOR STAVU ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉHO ÚZEMÍ S OHLEDEM NA PŘEDMĚT OCHRANY ... 6 2.1 STRUČNÝ POPIS ÚZEMÍ A CHARAKTERISTIKA JEHO PŘÍRODNÍCH POMĚRŮ................................................ 6 2.2 HISTORIE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ A ZÁSADNÍ POZITIVNÍ I NEGATIVNÍ VLIVY LIDSKÉ ČINNOSTI V MINULOSTI .......................................................................................................................................................................... 11 2.3 SOUVISEJÍCÍ PLÁNOVACÍ DOKUMENTY, SPRÁVNÍ ROZHODNUTÍ A PRÁVNÍ PŘEDPISY .............................. 12 2.4 ŠKODLIVÉ VLIVY A OHROŽENÍ ÚZEMÍ V SOUČASNOSTI ............................................................................. 12 2.5 SOUČASNÝ STAV ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉHO ÚZEMÍ A PŘEHLED DÍLČÍCH PLOCH ........................................ 12 2.5.1 Základní údaje o lesích ........................................................................................................................ 12 2.5.2 Základní údaje o útvarech neživé přírody............................................................................................ 17 2.6 ZHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ PŘEDCHOZÍ PÉČE A DOSAVADNÍCH ZÁSAHŮ DO ÚZEMÍ A ZÁVĚRY PRO DALŠÍ POSTUP .............................................................................................................................................................. 19 2.7 STANOVENÍ PRIORITNÍCH ZÁJMŮ OCHRANY ÚZEMÍ V PŘÍPADĚ JEJICH MOŽNÉ KOLIZE .......................... 19 3. PLÁN ZÁSAHŮ A OPATŘENÍ .................................................................................................................... 20 3.1 VÝČET, POPIS A LOKALIZACE NAVRHOVANÝCH ZÁSAHŮ A OPATŘENÍ V ZCHÚ ..................................... 20 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání ...................................................... 20 3.2 ZÁSADY HOSPODÁŘSKÉHO NEBO JINÉHO VYUŽÍVÁNÍ OCHRANNÉHO PÁSMA VČETNĚ NÁVRHU ZÁSAHŮ A PŘEHLEDU ČINNOSTÍ ........................................................................................................................................ 23 3.3 ZAMĚŘENÍ A VYZNAČENÍ ÚZEMÍ V TERÉNU ............................................................................................... 23 3.4 NÁVRHY NA REGULACI REKREAČNÍHO A SPORTOVNÍHO VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ VEŘEJNOSTÍ ...................... 24 3.5 NÁVRHY NA VZDĚLÁVACÍ VYUŽITÍ ÚZEMÍ ................................................................................................. 24 3.6 NÁVRHY NA PRŮZKUM ČI VÝZKUM ÚZEMÍ A MONITORING ....................................................................... 24 4. ZÁVĚREČNÉ ÚDAJE ................................................................................................................................... 25 4.1 PŘEDPOKLÁDANÉ ORIENTAČNÍ NÁKLADY HRAZENÉ ORGÁNEM OCHRANY PŘÍRODY PODLE JEDNOTLIVÝCH ZÁSAHŮ (DRUHŮ PRACÍ) ......................................................................................................... 25 4.2 POUŽITÉ PODKLADY A ZDROJE INFORMACÍ .............................................................................................. 25 4.3 SEZNAM MAPOVÝCH LISTŮ......................................................................................................................... 25 4.4 SEZNAM POUŽÍVANÝCH ZKRATEK ............................................................................................................. 26 4.5 PLÁN PÉČE ZPRACOVAL ............................................................................................................................. 26
-2-
1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Evidenční kód ZCHÚ, kategorie, název a kategorie IUCN Evidenční kód ZCHÚ: bude přidělen po vyhlášení Přírodní památka Mořská transgrese v kategorii IUCN – III. přírodní památka 1.2 Platný právní předpis o vyhlášení ZCHÚ vydal: ..... číslo: ..... dne: ..... 1.3 Územně-správní členění, překryv s jinými chráněnými územími a příslušnost k soustavě Natura 2000 Kraj: Královéhradecký Obec s rozšířenou působností třetího stupně: Broumov Obec: Vernéřovice, Teplice nad Metují - pouze ochranné pásmo Katastrální území: Vernéřovice, Bohdašín - pouze ochranné pásmo Chráněná krajinná oblast: Broumovsko Natura 2000 Ptačí oblast Broumovsko Chráněná oblast přirozené akumulace podzemních vod – Polická pánev Mapa 1
Orientační mapa s vyznačením území
-3-
1.4 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Přehled parcelního vymezení PP Mořská transgrese
Katastrální území: 614688 Vernéřovice – navržená přírodní památka Číslo parcely podle KN
Číslo Druh pozemku parcely podle KN podle PK nebo jiných evidencí
Způsob využití pozemku Číslo listu podle KN vlastnictví
Výměra parcely Výměra parcely celková podle v ZCHÚ (m2) KN (m2)
1450/1
1450/1 b
pozemek určený 288 k plnění funkcí lesa manipulační plocha 288 pozemek určený 288 k plnění funkcí lesa
14205
5065
3039 394
3039 394
1450/2 1450/3
lesní pozemek ostatní plocha lesní pozemek
Celkem
8498
Katastrální území: 766291 Bohdašín – ochranné pásmo navržené přírodní památky Číslo parcely podle KN
Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí
141
Druh pozemku podle KN
Způsob využití pozemku podle KN
lesní pozemek
pozemek určený 895 k plnění funkcí lesa
Celkem
Číslo listu vlastnictví
Výměra parcely celková podle KN (m2)
Výměra parcely v ZCHÚ (m2)
1453
1453 1453
-4-
Mapa 2
Katastrální mapa
1.5 Výměra území a jeho ochranného pásma Druh pozemku lesní pozemky
ZCHÚ plocha v ha 0,5459
ostatní plochy
0,3039
plocha celkem
0,8498
OP plocha v ha 0,1453
0,1453
-5-
1.6 Hlavní předmět ochrany 1.6.1 Předmět ochrany podle zřizovacího předpisu: Hlavním předmětem ochrany jsou geologické vrstvy, které dokládají svrchnokřídovou záplavu - transgresi moře přes sedimenty triasu, odkryté ve stěně bývalého lomu. Současně jsou předmětem ochrany rostlinná i živočišná společenstva přírodě blízkého lesa (zbytku bučiny) na suťovém svahu. 1.6.2 Hlavní předmět ochrany – současný stav Útvary neživé přírody útvar
geologické podloží
geologické vrstvy - ukázka mořské záplavy svrchní trias a křída svrchnokřídového moře na trias
popis výskytu útvaru vrstvy jsou odkryté ve stěně starého, opuštěného lomu
1.7 Dlouhodobý cíl péče Hlavním cílem je zachování geologických vrstev s unikátní ukázkou mořské transgrese - nasedání mořských sedimentů svrchní křídy na suchozemské (fluviální) sedimenty triasu s výrazným rozhraním - příbojovou slepencovou vrstvou, odkrytých ve stěně bývalého lomu. Dalším cílem péče je zachování stávajícího geomorfologického tvaru přírodní památky zahrnující i skalní výchozy křídových pískovců a slínovců při jeho horní hraně, úžlabí s občasným potůčkem vyrážejícím z vrstevního pramene ve svahu a také podmáčenou plochu dna bývalého lomu. Cílem péče je také zachování ekosystému přírodě blízkého lesa (zbytku smíšené bučiny) na suťovém svahu nad lomem a výhledově optimalizace jeho druhové skladby a zvýšení věkové a prostorové diferenciace za současného umožnění přírodě blízkého lesnického hospodaření. Ve zbývající části lesního porostu na území přírodní památky je cílem péče umožnění standardního dokončení hospodářského cyklu a jeho přeměna na porost tvořený dřevinami přirozené druhové skladby. Cílem péče je také zachování příznivých podmínek pro výskyt obojživelníků na podmáčeném dně lomu.
2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Hlavním předmětem ochrany jsou geologické vrstvy, které dokládají svrchnokřídovou záplavu - transgresi moře přes sedimenty triasu, odkryté ve stěně bývalého lomu. Současně jsou předmětem ochrany rostlinná i živočišná společenstva přírodě blízkého lesa (zbytku bučiny) na suťovém svahu. Jedná se o odkryv geologických vrstev ve stěně bývalého pískovcového lomu na parcele 1450/2 (hrana lomu je prakticky hranicí mezi parcelami 1450/2 a 1450/1) v k.ú. Vernéřovice. Odkryv je přibližně 200 m dlouhý a místy až 8 m vysoký. Odkrytá stěna lomu je regionálně unikátní ukázkou počátku mořské záplavy ve svrchní křídě. Lokalita dokládá svrchní část bohdašínského souvrství stáří spodního triasu tvořeného bělavými arkózovými
-6-
pískovci a transgresi mořského cenomanu přes tuto jednotku, tvořenou příbojovým slepencem a na něj nasedajícími vrstvami glaukonitického pískovce. Součástí území je i příkrý svah nad lomem, který zahrnuje vlastní suťový svah s lesním porostem tvořeným dřevinami přírodě blízké druhové skladby (buk lesní, javor klen), skalní výchozy křídových pískovců a slínovců při jeho horní hraně, úžlabí s občasným potůčkem vyrážejícím z vrstevního pramene ve svahu a také podmáčenou plochu tvořící dno bývalého lomu. Pro ochranu východní části lomové stěny se stanoví ochranné pásmo tvořené lesem na pozemku p.č. 141 k.ú. Bohdašín. Geomorfologie a geologie Navrhovaná přírodní památka Mořská transgrese se nachází na rozhraní dvou geomorfologických podcelků Broumovské vrchoviny (IVB-1) a to Meziměstské vrchoviny (IVB-1C) a Polické vrchoviny (IVB-1B). Lokality je zařazena do podokrsku Zdoňovských kuest (IVB-1B-a3) a tvaru Nad studánkou (IVB-1B-a3.2). Navržená PP je součástí příkrého severovýchodně exponovaného svahu kuesty Mračného vrchu (kóta 586,5 m n.m.), který je součástí delšího hřebene Broumovských stěn. Lokalita se nachází přibližně 200 m severozápadně od železniční zastávky Bohdašín (trať Teplice nad Metují – Meziměstí). Nadmořská výška navržené PP se pohybuje v rozmezí 500 – 530 m n.m. Odkrytý geologický profil lomové stěny, místy až 8 m vysoké, charakterizuje geologickou stavbu celé navržené PP. Spodní část profilu je tvořena světle šedými kaolinickými pískovci, které jsou při povrchu této vrstvy fosilně zvětralé. Jedná se převážně o říční sedimenty spodního triasu (svrchní část bohdašínského souvrství), zastoupené silně rozpadavými arkózovými pískovci místy načervenalé až rezavé. V nich můžeme identifikovat valouny bílého křemene, minimální je výskyt růžového až červeného křemene a živců. Tyto vrstvy také tvoří podloží podmáčené a ruderalizované plochy na dně opuštěného lomu na pozemku 1450/2 k.ú. Vernéřovice. Povrch triasových pískovců není rovný. Vyskytují se prohlubně či na puklinách hluboké kapsy. Na tento nerovný povrch transgredují křídové bazální slepence. Materiál je nevytříděný a tvoří ho především valouny křemene (bílého i červeně zbarveného) i černých buližníků, rul, fylitů a valouny dalších hornin. Mocnost slepencové vrstvy je 18 až 34 cm. Směrem k nadloží materiál zjemňuje, ubývá valounů a přibývá písčitého materiálu. V nadloží slepencové vrstvy jsou na bázi hrubozrnné, výše jemnozrnné žlutohnědé kaolinické pískovce se silnou příměsí glaukonitu, kvádrově rozpukané. Jedná se o svrchně křídové pískovce korycanských vrstev (cenoman). Severním směrem přibývá mocnosti těchto nadložních pískovců a zhruba v mocnosti 3-5 m nad jejich bází je vytvořena přibližně 85 cm mocná vrstva kaolinického pískovce bez glaukonitu s četnými fukoidy. Nad ní opět kaolinické pískovce s glaukonitem. Směrem severním přibývá na lokalitě suťového materiálu a bazální slepencová vrstva je jí překryta. Svrchně křídové kaolinické pískovce s glaukonitem pak tvoří podloží lesního porostu nad lomovou stěnou. Na povrch znovu vystupují v místě skalního výchozu při horní hraně svahu a v korytě občasného potůčku (oba tyto útvary vzniky pravděpodobně také v důsledku dřívější těžby kamene). Odkrytý profil představuje unikátní zachování transgrese mořského cenomanu přes obnažený povrch triasových pískovců v Polické pánvi.
-7-
Obr. 1: Vzorové profily v lomové stěně
svrchní křída korycanské vrstvy
příbojová zóna
spodní trias bohdašínské souvrství
kaolinické pískovce s glaukonitem kaolinický pískovec bez glaukonitu s fukoidy
křída – kaolinické pískovce se silnou příměsí glaukonitu
příbojová zóna trias
-8-
Obr. 2: Horninový odkryv – nad písčitými sedimenty triasu a příbojovou zónou tvořenou slepenci vystupují svrchně křídové kvádrové pískovce cenomanu
Obr. 3: Detail mořské příbojové zóny tvořené slepenci
-9-
Klimatologie Z dlouhodobých klimatických charakteristik (průměr z let 1901 – 1950) měřených na nejbližší klimatologické stanici Broumov (410 m n.m., 50º 35′ s.š. a 16º 30′ v.d.) vyplývá, že průměrná roční teplota je 7,3 ºC, délka vegetačního období je 152 dnů a průměrná teplota ve vegetačním období je 13,3 ºC. Nejchladnějším měsícem je leden s průměrnou teplotou -2,7 ºC a nejteplejším je červenec s průměrnou teplotou 17,2 ºC. Roční úhrn srážek pro stanici Broumov se pohybuje okolo 685 mm, z toho ve vegetačním období 427 mm. Srážkové minimum (36 mm) bývá v březnu a maximum (89 mm) v červenci. Sněhová pokrývka trvá v průměru 70 dnů v roce. Nejbližší srážkoměrnou stanicí však byla stanice Teplice nad Metují, Skály (650 m n.m., 50º 34′ s.š. a 16º 08′ v.d.). Roční úhrn srážek pro stanici Teplice nad Metují, Skály se pohybuje okolo 791 mm, z toho ve vegetačním období 471 mm. Studovaná oblast se nachází v mírně teplé oblasti, ve vlhkém až velmi vlhkém vrchovinném okrsku (B10) s převažujícími západními větry. Průměrné roční koncentrace SO2 se podle údajů ze stanice na hájovně u obce Hony (vzdálena cca 4 km) pohybovaly v letech 1984 – 1999 v rozmezí 5 - 64 µg. m-3 . Podstatně nižší byly ve vegetačním období, kdy kolísaly okolo 2 – 36 µg. m-3. Průměrné koncentrace přesahující hygienickou normu se vyskytovaly v 1 – 9 % dnů v roce. K výraznému poklesu koncentrací SO2 došlo od r. 1993. Ve srovnání s lety 1984 – 1993 se v následujících letech např. čtvrtletní průměrné koncentrace SO2 snížily 2,4 - 4,3 krát. Květena a zvířena Stav vegetace i flóry v lokalitě je ovlivněn lidským hospodařením na pozemcích vlastní navrhované přírodní památky a jejího blízkého okolí v minulosti i v současnosti. Dno bývalého lomu v současnosti pokrývají jednak náletové dřeviny a křoviny, jednak bylinná vegetace tvořená ruderálními druhy jako kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria), svízel přítula (Galium aparine), třtina křovištní (Calamagrostis epigeios) či pcháč oset (Cirsium arvense), ale i vlhkomilnými druhy pcháčových luk − pcháč zelinný (Cirsium oleraceum), p. potoční (C. rivulare). skřípina lesní (Scirpus sylvaticus), blatouch bahenní (Caltha palustris), kuklík potoční (Geum rivale) i řebříček bertrám (Achillea ptarmica) aj. Vlastní stěna lomu je holá, místy s mechorosty nebo porostlá náletovými dřevinami − bříza bělokorá (Betula pendula), vrba jíva (Salix caprea), smrk ztepilý (Picea abies). Z hlediska dochovanosti přírodního prostřední je nejcennější bučina na strmém, skeletovitém svahu nad lomem (rovněž javor klen, j. mléč, smrk ztepilý, bříza bělokorá, jeřáb ptačí). V bylinném patře se vyskytují acidofilní druhy, např. brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus) a metlička křivolaká (Avenella flexuosa), i druhy květnatých bučin, např. svízel vonný (Galium odoratum) a vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia). V území jsou zastoupeny i jehličnaté, převážně smrkové kultury. V místě malé staré divoké skládky při jihovýchodním okraji se vyskytuje pámelník bílý (Symphoricarpos albus). Z větších savců se zde občas vyskytne většina druhů běžné zvěře: zvěř srnčí, zaječí, černá, a také sem zavítají některé běžné druhy šelem (liška, lasice, kuny). Z ptáků zde hnízdí zejména pěvci. Díky vhodné druhové skladbě je však při zachování starých listnáčů možno do budoucna očekávat i výskyt vzácnějších druhů ptáků vázaných na doupné stromy (šplhavců a sov). Podmáčené plochy na dně opuštěného lomu jsou biotopem vlhkomilných druhů živočichů včetně obojživelníků. Jsou však také vyhledávány zvěří, které slouží jako kaliště. Obojživelníci nalézají dostatek příležitostí ke svému rozmnožování v tůních necelých 100 m pod lokalitou (mimo přírodní památku), které vznikly v nedávné době na bezejmenném přítoku Bohdašínského potoka. Toto citlivě provedené revitalizační opatření velice kladně ovlivnilo biotu celého údolí navazujícího na lokalitu. Zoologická biodiverzita navržené PP je kladně ovlivňována existencí kaskády malých tůní na bezejmenném potoce pod lokalitou.
- 10 -
Obsah vápníku v půdě, která vzniká zvětráváním skalního podloží, umožňuje výskyt ulitnatých plžů. Druhově nejbohatší jsou suťové svahy, které hostí velké množství zejména bezobratlých živočichů. V roce 2007 zde byl proveden inventarizační průzkum brouků (Coleoptera), který dokládá, že druhy zjištěné na této lokalitě jsou typické pro krajinu, která byla výrazně ovlivněna lidskou činností. Zjištěno bylo celkem celkem 244 druhů, které patří do 39 čeledí z toho pět druhů, je nových pro území CHKO Broumovsko. Z čeledě Curculionidae je to Lixus iridis poměrně vzácný druh žijící na mrkvovitých rostlinách. Z čeledě Coccinelidae Harmonia axiridis Pallas, 1773. Je to druh, který je původem v Asii a byl používán v biologickém boji proti mšicím. V současné době se rozšířil i mimo areál svého původu. Čeleď Corticariidae je zastoupena vzácnějším druhem Cartodere constricta (Gyllenhal, 1827). Z čeledě Nitidulidae Meligethes ovatus Sturm, 1845 – byl zjištěn vzácný druh, který se vyvíjí v Glechoma hederacea L. (popenec břečťanovitý) a z čeledě Lampyridae Phosphaenus hemipterus (Geoffroy, 1762). Případný další koleopterologický průzkum prokáže ještě řadu dalších druhů, protože jednoleté sledování lokality bylo příliš krátké na to, aby bylo postiženo celé spektrum zde žijících brouků.
Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů název druhu
Triturus alpestris čolek horský Triturus vulgaris čolek obecný Bufo bufo ropucha obecná
aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ Ojedinělý výskyt Ojedinělý výskyt Ojedinělý výskyt
kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. Silně ohrožený druh Silně ohrožený druh Ohrožený druh
popis biotopu druhu
Podmáčená louka, suťový svah Podmáčená louka, suťový svah Podmáčená louka, suťový svah
2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti Historie využívání území je svázána s historií polického benediktinského kláštera, jehož založení se datuje do roku 1213. V polovině 13. století však přešla část držav kláštera do majetku páně Rubínova (později páni z Dubé). Ves Vernéřovice, v jejímž katastru se navrhovaná přírodní památka nachází, byla zpět do majetku kláštera přikoupena až v roce 1434 a v držení kláštera pravděpodobně zůstala po celé další období až do zrušení poddanství. K plošně rozsáhlejším těžbám zde dochází až po stabilizaci poměrů po skončení 30-leté války od druhé poloviny 17. století. Teprve až počátkem 18. století se vlivem osvětové činnosti benediktinů začíná vnášet určitý řád do lesního hospodářství. Postupně se omezovaly rozsáhlé exploatační těžby a používala se tzv. toulavá seč. Nové směry v lesním hospodářství se začaly uplatňovat od konce 18. století s rozvíjejícím se hospodářským životem, kdy se objevila zvýšená potřeba dříví. Docházelo k prvním hospodářským úpravám a začalo se s umělým zalesňováním holin, zejména pak smrkem. V případě navrhované přírodní památky se pravděpodobně jednalo o selský les, což lze odvozovat od tvaru sousedních pozemků a zapojení do tzv. lánové soustavy, podle které byla
- 11 -
obec Vernéřovice založena. Pravděpodobně již od počátku 19. století byla lokalita ovlivňována těžbou pískovce a písku. Vzhledem k druhové a prostorové skladbě lesního porostu nad lomovou stěnou lze předpokládat, že vznikl z přirozeného matečného zmlazení porostu doplněného náletem pionýrských dřevin. V nedávné historii − po ukončení těžby nebyl pozemek opuštěného lomu významněji obhospodařován, postupně zde došlo k ruderalizaci vlhkého dna lomu, kterou pravděpodobně podpořila navážka nepotřebných zbytků rostlinné výroby.
2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy - Ochrana vodních zdrojů v CHOPAV Polická pánev podle nařízení vlády České socialistické republiky 85/1981 Sb. ze dne 24. června 1981. - Lesní hospodářský plán (LHP) pro lesní hospodářské celky (LHC) Broumov (na období k 1. 1. 2007 – 31. 12. 2016). - Územní plán obce Vernéřovice
2.4 Škodlivé vlivy a ohrožení území v současnosti Největším ohrožením geologického odkryvu je zarůstání náletovými dřevinami (bříza, smrk, vrba jíva…), které zásadním způsobem rozrušují málo zpevněné vrstvy usazenin a narušují tak stabilitu stěny. Stejně působí i větrem způsobené pohyby vzrostlých stromů na horní hraně lomové stěny, které se projevují i v kořenové zóně, čímž se narušuje stabilita stěny a zvyšuje se četnost drobných sesuvů a řícení. To vše znehodnocuje vizuální transparentnost střídání jednotlivých geologických vrstev v odkrytém profilu. Nepříliš vhodné je také pokračování ruderalizace dna bývalého lomu. I nadále zde hrozí nelegální zavážení odpadem, zejména přebytečnou travní hmotou z okolních zemědělských pozemků. V lesním porostu nad lomovou stěnou pak lze předpokládat běžná ohrožení jako v okolních hospodářských lesích. S ohledem na vysoké zastoupení listnáčů se však tato ohrožení zdají být výrazně nižší. Z dlouhodobého hlediska je pak čistě teoretickým nežádoucím scénářem obnova porostu holou sečí s následnou výsadbou porostu nevhodné druhové skladby (např. porostem s převahou smrku). Nebezpečím pro biocenózy navržené přírodní památky je vyvážení statkových hnojiv na zemědělské plochy navazující shora na navrženou přírodní památku. Hrozí nejen povrchové splachování deštěm těchto hnojiv do lokality, ale i průsak a následné vyvěrání po nepropustných vrstvách do lokality. 2.5 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch 2.5.1 Základní údaje o lesích Součástí navrhované přírodní památky Mořská transgrese jsou tři lesní pozemky. Jedná se o pozemek p.č. 1450/1 (geodeticky vylišená část „b“) k.ú. Vernéřovice, pozemek p.č. 1450/3 k.ú. Vernéřovice a pozemek p.č. 141 v k.ú. Bohdašín, které jsou vedeny jako lesní pozemky k plnění funkcí lesa. Les na pozemku p.č. 1450/1-b k.ú. Vernéřovice je součástí porostní skupiny 502E10 (označení dle platného LHP pro LHC Broumov). Převládajícím lesním typem je zde exponovaný 4S9. Hospodaření se řídí zařazením do hospodářského souboru HS 41. V jihovýchodní části parcely zasahuje lesní typ 4D4. V části porostní skupiny 502E9, která se nachází na území přírodní památky je druhová skladba porostu následující – BK 75%, KL
- 12 -
10%, BR 10%, SM 5%. Stupeň přirozenosti tohoto porostu je 2. Věk porostu odvozený z hospodářské knihy platného LHP je 100 let (k roku 2007). Na pozemku p.č. 1450/3 k.ú. Vernéřovice leží východní okraj porostu 502E10. Druhová skladba této části porostu je SM 95%, BR 5%. Jedná se o kraj lesa s podrostem keřů a náletových dřevin. Stupeň přirozenosti tohoto porostu je 4. Pro ochranu východní části lomové stěny se stanoví ochranné pásmo (OP PP Mořská transgrese) tvořené lesem na pozemku p.č. 141 k.ú. Bohdašín. Les na tomto pozemku tvoří samostatnou porostní skupinu 502E9 (označení dle platného LHP pro LHC Broumov). Hlavním souborem lesních typů zastoupeným v tomto porostu je SLT 4S. Hospodaření se řídí zařazením do hospodářského souboru HS 45. V západním okraji zasahuje do porostu SLT 4D. Druhová skladba porostu následující – SM 78%, BO 20%, BŘ 2%. Stupeň přirozenosti tohoto porostu je 4. Věk porostu odvozený z hospodářské knihy platného LHP je 90 let (k roku 2007). Z hlediska stanovištních podmínek můžeme konstatovat, že PP Mořská transgrese je vzhledem ke konfiguraci terénu a zastoupení uvedeného souboru lesních typů a exponovaného hospodářského souboru náročná pro intenzivní lesnické hospodaření a tudíž je vhodná pro zachování a vytváření přírodě blízkého lesního společenstva.
Přírodní lesní oblast 24 – Sudetské mezihoří Lesní hospodářský celek / Broumov zařizovací obvod Výměra LHC v ZCHÚ (ha) 0,85 Období platnosti LHP (LHO) 1.1.2007 – 31.12. 2016 Organizace lesního hospodářství LČR,s.p. – lesní správa Dvůr Králové Nižší organizační jednotka revír Ruprechtice Přehled výměr a zastoupení souborů lesních typů Přírodní lesní oblast: Soubor lesních Název SLT typů (SLT) 4S Svěží bučina 4D Obohacená bučina Celkem
Přirozená dřevinná skladba SLT BK 8, JD 2, LP, (JV, KL), HB, DB BK 7, LP 1, JD 1, (JV, KL) 1
Výměra (ha) 0,78 0,07
Podíl (%) 91% 9% 100 %
Porovnání přirozené a současné skladby lesa ZkratNázev dřeviny ka Jehličnany Smrk ztepilý SM Borovice lesní BO Jedle bělokorá JD Listnáče Buk lesní BK Bříza bradavičnatá BR Javor mléč a klen (JV,KL) Lípa vel. a malolistá LP Dub letní a zimní DB Celkem
Současné zastoupení (ha)
Současné zastoupení (%)
Přirozené zastoupení (ha)
Přirozené zastoupení (%)
0,20 0,01 0
24 1 0
0 0 0,15
0 0 18
0,51 0,09 0,04 0 0 0,85 ha
60 10 5 0 0 100 %
0,64 0 0,03 0,03 0 0,85 ha
75 0 3 3 + 100 %
- 13 -
Při stanovení přirozené druhové skladby se vycházelo z Oblastních plánů rozvoje lesů pro PLO 24 Sudetské mezihoří.
Stupně přirozenosti lesních porostů Stupně přirozenosti lesních porostů
1. Les původní
Druhová skladba dřevin přítomnost přítomnost stanovištně a všech geograficky hlavních nepůvodních stanovištně a dřevin geograficky (%) původních dřevin*) 0-5 +
Přípustné způsoby ovlivnění lesních porostů
Barva v mapě
1. mýtní těžba jednotlivých stromů (toulavá t.) před více než 100 lety, 2. odvoz odumřelého dříví před více než 50 lety, 3. pastva domácích zvířat nebo chov spárkaté zvěře v minulosti, přičemž tyto vlivy na druhovou skladbu, strukturu a texturu dřevinné složky jsou v současnosti zanedbatelné
zelená
2. Les přírodní
0-5
+
1. obnovní (těžba, umělá obnova) a výchovné zásahy sledující hospodářské cíle v minulosti na méně než 1/4 plochy (v současnosti ne), mýtní těžba s následnou sekundární sukcesí lesa v minulosti, 2. zásahy sledující cíle ochrany přírody v minulosti (v současnosti ne), 3. odvoz odumřelého dříví v posl. 50-ti letech (v současnosti ne)
hnědá
3. Les přírodě blízký
0-10
+
1. obnovní (těžba, umělá obnova) a výchovné zásahy sledující hospodářské cíle v minulosti na více než 1/4 plochy (v současnosti ne), 2. v současnosti pouze zásahy sledující cíle ochrany přírody (zásahy managementové), 3. nahodilá těžba živých stromů nalétnutých kalamitními druhy hmyzu a odvoz tohoto dříví v současnosti
žlutá
4. Les přírodě vzdálený
0-50
-
-
modrá
51-100
-
-
červená
-
-
-
bílá
5. Les nepůvodní 6. Holina
*) přítomnost všech hlavních geograficky a stanovištně původních druhů dřevin, tj. druhů s předpokládaným původním zastoupením více než 20%, se zastoupením reprodukce schopných jedinců Výchozí podklad: Vrška T., Hort L. (2003): Základní kriteria a parametry pro hodnocení ”přirozenosti” lesních porostů. - AOPK ČR, Brno.(www.pralesy.cz)
- 14 -
Mapa 3
- 15 -
Mapa 4
- 16 -
2.5.2 Základní údaje o útvarech neživé přírody Nejhodnotnější částí navrhované PP Mořská transgrese je pozemek č. parc. 1450/2 k.ú. Vernéřovice, vedený jako ostatní plocha. Dílčí plochou je samotná lomová stěna s ukázkou uložení vrstev, kde dochází k zakořenění náletových dřevin a následnému rozrušování uložených sedimentů. Druhou dílčí plochou je nevyužívané dno bývalého lomu, které je pokryto vlhkomilnou a ruderální vegetací. Dno je vzhledem k podmáčení a zabuřenění obtížně využitelné jako les i jako louka. Při horní hraně suťového svahu vycházejí k povrchu opukové výchozy, které jsou další dílčí plochou. V úžlabí svahu se nachází občasný potůček (vyvěrající z vrstevního pramene), který tvoří erozní rýhu v suťovém svahu.
Popis dílčích ploch a objektů neživé přírody dílčí plocha lomová stěna dno lomu opukové výchozy občasný potůček a pramenní vývěr
popis současného stavu uměle odkryté sedimenty triasu s příbojovou facií a transgresí svrchnokřídových sedimentů osyp lomové stěny a podmáčená plocha s vlhkomilnou a ruderální vegetací opukové skalní výchozy při horní hraně suťového svahu erozní rýha v suťovém svahu
- 17 -
Mapa 5
Dílčí plochy a objekty neživé přírody
- 18 -
2.6 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních zásahů do území a závěry pro další postup Navrhovaná přírodní památka Mořská transgrese nebyla až do roku 2007 maloplošným chráněným územím. Území požívalo ochrany jen jako součást III. zóny CHKO Broumovsko s tím, že se jednalo o evidovanou lokalitu významného geologického fenoménu. Celé území navrhované přírodní památky je také chráněno jako součást nadregionálního biokoridoru “Příkrá stráň – Pasa“ vymezeného generelem lokálního systému ekologické stability k.ú. Březová, Jetřichov, Vernéřovice (Agroprojekce Litomyšl, 1997) a zpracovaným územním plánem obce Vernéřovice. Zvláštní opatření zde nebyla prováděna, až na občasné úklidy lokality, vysečení přístupové stezky, lomové stěny a dna lomu. Území je spravováno majetkovým správcem Lesy České republiky, s.p. jako okolní hospodářské lesy. Na žádost ochrany přírody bylo provedeno smýcení několika stromů narušujících stabilitu horní hrany lomové stěny. Lokalita si vzhledem ke svému významu zaslouží zvýšenou péči ze strany ochrany přírody. Navržená opatření by jednak měla bránit současným ohrožením i znehodnocení lokality uvedeným v kap. 2.4., jednak postupnými citlivými zásahy zlepšit estetickou, krajinotvornou i přírodní hodnotu místa.
2.7 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Ochrana odkryvu ve stěně opuštěného lomu má obecně prioritu před ostatními zájmy ochrany přírody v navržené přírodní památce. V kontaktu s odkryvem mohou být odstraňovány i staré stromy, které by mohly mít význam z hlediska ochrany fauny. Výraznější kolize zájmů se nepředpokládají.
- 19 -
3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ Principy péče a ochrany vymezeného území vycházejí především z cíle zachování lomové stěny a z potřeby jejího zajištění před poškozováním, rozrušováním a sesouváním, ale i z ostatních cílů péče o navrhovanou přírodní památku. 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání a) péče o lesy Na lesních pozemcích je v delším výhledu stěžejním úkolem přírodě blízká péče o lesní ekosystémy se všemi jejich složkami. Cílem je zachování a vytvoření optimální struktury lesního ekosystému (druhové, genetické, prostorové, věkové) odpovídající stanovištním poměrům s vysokým odolnostním potenciálem. K tomu se nabízejí následující nástroje přechod od plošného ke skupinovitému až individuálnímu způsobu managementu, maximální využívání a podpora spontánních procesů, zejména pak přirozené obnovy, kompetice i dalších principů autoregulace. Tyto nástroje je vhodné doplnit i umělým dosazováním dřevin přirozené druhové skladby, vnášených formou výsadeb nebo podsadeb do oplocených kotlíků nebo jednotlivě s individuálními ochranami proti zvěři. Při umělých výsadbách je třeba používat pouze autochtonní sadební materiál odpovídající morfologické a fyziologické kvality. Stávající stav lesa, který je součástí porostní skupiny 502E10 (označení dle platného LHP pro LHC Broumov) na pozemku p.č. 1450/1b k.ú. Vernéřovice, je z hlediska ochrany přírody velmi dobrý, zejména z důvodu přírodě blízké druhové skladby. Vzhledem k věku a zakmenění připadá v tomto decéniu v úvahu jen jednotlivý výběr nebo případná likvidace nahodile vzniklých polomů, vývratů a kůrovcem napadených smrků. V případě listnáčů je velmi žádoucí ponechání dřevní hmoty a případně vzniklých pahýlů na místě bez dalšího zpracování. Tato zásada se neuplatní v případě, že by pád takto poškozených stromů, závěsů a pahýlů ohrožoval stabilitu stěny geologického profilu. Speciální management je nutno uplatňovat v cca 4 m úzkém pruhu nad hranou lomové stěny. Zde je nutno odstraňovat dřeviny, které zásadním způsobem rozrušují horní hranu geologického profilu a narušují tak stabilitu stěny. V některých případech tak působí vlastní růst kořenů, mnohdy i větrem působené pohyby vzrostlých stromů na horní hraně lomové stěny, které se projevují i v kořenové zóně čímž se narušuje stabilita stěny a zvyšuje se četnost drobných sesuvů a řícení. Ke kácení stromů je nutno přistupovat s maximální obezřetností, pomalu a postupně, aby nedošlo k náhlému oslabení krajní stěny porostu a následnému rozvrácení porostu bořivými větry. Každoročně je třeba vytipovat jednotlivé škodící stromy a ty pak odstranit, nikoliv odkácet paušálně pruh stromů v dané šíři. Uvolněné místo je třeba v intervalu 1 – 3 roky udržovat křovinořezem nebo kosou a zabránit tak růstu vzrostlých stromů. Na pozemku p.č. 1450/3 k.ú. Vernéřovice vedeném jako les je třeba vyřezat nežádoucí nálety, popřípadě vzrostlejší stromy poškozující geologický profil, ostatní dřeviny je možno na pozemku ponechat. Důležitou zásadu pro provádění jakýchkoliv těžebních zásahů je nepoškodit kácením a přibližováním dříví odkrytou lomovou stěnu, dříví přibližovat zásadně směrem od lomové stěny nahoru nikoliv přes ni, ve výjimečných případech kácení nakloněných stromů ve výše zmíněném úzkém pruhu nad stěnou, které nelze pokácet směrem nahoru, je možno tyto stromy kácet i směrem dolů přes geologický odkryv, ovšem vždy tak, aby se poškození stěny minimalizovalo, nejlépe kácením stromů postupně od koruny po částech. Tuto zásadu je
- 20 -
nutno dodržet i v případě lesních těžební prací v okolních porostech v blízkosti bývalého lomu. Podrobněji jsou zásahy rozpracované v přílohách “Rámcové způsoby řízení vývoje lesa v PP Mořská transgrese podle vymezených hospodářských souborů” a “Podrobný plán opatření v lesích PP Mořská transgrese podle porostních skupin” viz tabulka A (str.24)
- 21 -
Rámcová směrnice péče o les podle souborů lesních typů Číslo směrnice 1 (HS 41,45)
Kategorie lesa Les hospodářský
Soubory lesních typů 4S, 4D
Cílová druhová skladba dřevin (10%) při obnově lesa SLT základní dřeviny meliorační a zpevňující dřeviny 4S BK 8 JD 2, LP+, (JV, KL)+, HB+, DB+, BK 4D BK 7 JD 1, LP 1, (JV, KL) 1 A) Porostní typ Bukový Základní rozhodnutí Obmýtí 160
ostatní dřeviny BR+, SM+, VR+, JR+ BR+, SM+, VR+, JR+, DB+
B) Porostní typ Smrkový
Obnovní doba nepřetržitá
Obmýtí 110
Hospodářský způsob výběrný (jednotlivý)
Obnovní doba 30
Hospodářský způsob výběrný (skupinovitý), násečný
Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty Zvýšení druhové pestrosti. rozrůzněnost porostů.
Věková
a
růstová Přirozená druhová skladba.
Způsob obnovy a obnovní postup Preference přirozené obnovy. Dosadby dřevin s přirozené Umělá obnova dřevinami z přirozené druhové skladby. druhové skladby. Možnost maloplošné přirozené obnovy.
Péče o nálety, nárosty a kultury Ochrana proti okusu. Uvolnit příměsi. Dále jen sanitární Ochrana proti zvěři - zejména listnaté příměsi. Ožínání. zásahy.
Výchova porostů Při prořezávkách redukce jedinců s úpravou druhové skladby. Při probírkách snaha o přirozenou vertikální a horizontální diferenciaci aplikací metody cílových stromů. Péče o hlubší zdravou korunu u cílových jedinců.
Při prořezávkách maximálně podporovat cílovou příměs dřevin a přirozenou hloučkovitou až skupinovitou strukturu porostu. Při probírkách snaha o přirozenou vertikální a horizontální diferenciaci aplikací metody cílových stromů. Zdravotní výběr kůrovcových stromů.
Opatření ochrany lesa Individuální ochrany a oplocenky, repelenty. Důsledná ochrana před kůrovci dodržováním zásad integrované ochrany lesa. Snižování stavů zejména spárkaté zvěře.
Provádění nahodilých těžeb Vyloučit nevhodné technologie narušující půdní povrch a následně vyvolávající rýhovou či introskeletovou erozí.
Doporučené technologie Omezit až vyloučit chemizaci. Směrové kácení směrem od horní hrany lomové stěny. Dřevní hmotu vyklízet mimo její okraj. Těžbou je nutné nenarušovat půdní povrch a okolní porosty - doporučené prostředky: JMP, kůň, UKT, lanové dopravní zařízení, šetrné vyvážecí soupravy s nízkým specifickým tlakem na půdu. Při uvolňování nárostů a přirozené obnovy používat směrové kácení a zabezpečovat šetrné vyklizování dřevní hmoty.
Poznámka Je též žádoucí nekácet staré doupné stromy. Na vhodných místech ponechání přestárlých stromů pro uchování typického krajinného rázu.
- 22 -
b) péče o rostliny Speciální péče o rostlinné druhy se v PP nepředpokládá, neboť flóra území je tvořena běžnými druhy. Vzhledem k možnosti šíření pámelníku na dně lomu bude provedena jeho likvidace vyřezáním a herbicidem. Použití herbicidu bude pouze lokální a území negativně neovlivní . c) péče o živočichy V lesních porostech budou udržovány či zlepšovány podmínky pro rozvoj zastoupených významnějších druhů (ponechávání doupných stromů nebo těch, u kterých lze vznik dutin ve dřevě očekávat, ponechávání části dřevní hmoty do rozpadu). S ohledem na ochranu fauny je vhodné každý lesnický zásah a také případné zásahy do terénu (včetně např. manipulace s kameny, jež tvoří úkryty pro určité druhy) předem konzultovat s orgánem OP. d) péče o útvary neživé přírody Z hlediska ochrany geologického profilu je zejména důležité udržování stability porostu na horní hraně lomové stěny. Především vyřezávání dřevin, které svými kořeny stěnu narušují a rozdrobují (zejména za spolupůsobení větru). Z tohoto hlediska připadá v úvahu pravidelná údržba cca 5 m úzkého pásu nad lomovou stěnou křovinořezem. Tento pás udržovat bez keřů. Nutné je i odstraňování nežádoucího náletu dřevin přímo v lomové stěně. Je nežádoucí případné znovuobnovení těžby pískovce, ale i drobné nelegální těžby písku či kameniva nebo poškozování stěny návštěvníky lokality. Je třeba udržovat lokalitu prostou různých odpadů a odpadků, zabránit případnému hromadění organické hmoty na dně lomu kompostováním nezužitkovatelných přebytků rostlinné výroby (vznikajících mimo vlastní navrženou PP). Plochu dna lomu je možné udržovat kosením s úklidem travní hmoty mimo vlastní navrženou PP, případně redukovat porosty náletových dřevin. e) zásady jiných způsobů využívání území Na lokalitě se navrhuje umístění naučné informační tabule s vysvětlením geologického jevu a souvisejících přírodních zajímavostí, který je možno v navržené PP Mořská transgrese spatřit.
3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Pro zachování geologického jevu v lomové stěně je třeba v ochranném pásmu (pozemek p.č. 141 k.ú. Bohdašín) šetrné hospodaření především při těžbě a úklidu dřevní hmoty. Za nevhodné se považuje i holoseč nebo následná výsadba smrkové monokultury.
3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu Hranice navržené PP Mořská transgrese je vedena po hranicích stávajících pozemkových parcelách, které jsou v terénu dobře patrné. V případě severní hranice, kde dochází k dělení pozemek p.č.1450/1 k.ú. Vernéřovice bylo provedeno zaměření firmou Geodézie Náchod, s.r.o., Hrašeho 11, Náchod, v roce 2002 - záznam podrobného měření změn, geometrický plán číslo zakázky 129 – 293/2002. Lomové body severní hranice jsou v terénu vyznačeny betonovým a v druhém případě původním kamenným mezníkem (v mapě ji tvoří linie mezi body souřadnic 10 a 11). Hranice navržené PP bude po vyhlášení vyznačena
23
v terénu tabulemi se státním znakem ČR a pruhovým značením v souladu s platnou legislativou (zák. 114/1992 Sb. v platném znění, vyhl. č. 395/1992 Sb.). 3.4 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Sportovní či rekreační využití pro veřejnost se nepředpokládá a není žádoucí. Lokalita je vhodná pro vzdělávání. Lokalita není navštěvována a zvýšená návštěvnost se nepředpokládá ani po jejím vyhlášení. Změna zpřístupnění se nenavrhuje. 3.5 Návrhy na vzdělávací využití území Na vhodném místě v lokalitě nebo v její blízkosti instalovat informační panel vysvětlující unikátnost mořské transgrese. 3.6 Návrhy na průzkum či výzkum území a monitoring Zpracovat přehled o všech dosavadních výzkumných a monitorovacích aktivitách včetně literární rešerše a vytvořit odbornou přílohu rezervační knihy, jako informační základ veškerých činností v navržené PP. Budou prováděny zoologické i botanické inventarizační průzkumy.
24
4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací)
Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. Orientační Orientační plochy) náklady za rok náklady za období (Kč) platnosti plánu péče (Kč) Jednorázové a časově omezené zásahy výroba a instalace informačního panelu ---------30 000 pruhové značení a instalace hraničníků ---------15 000 ---------C e l k e m (Kč) ---------45 000 Opakované zásahy odstranění dřevin, hrubších bylin a pámelníku údržba pruhového značení a hraničníků nátěr informačního panelu odstranění případného komunálního odpadu Podpora obnovy lesních porostů dřevinami přírodě blízké druhové skladby (pro případ neplánovaných nahodilých těžeb) C e l k e m (Kč)
20 000 10 000 1 500 5 000 50 000 86 500
4.2 Použité podklady a zdroje informací Při zpracování plánu péče bylo použito údajů z LHP, porostní, typologické mapy a v neposlední řadě dlouholetých výzkumných a průzkumných šetření z tohoto regionu. • Hamet A. et Vancl Z. (2007): Inventarizační průzkum brouků (Coleoptera) na území navrhované PP Mořská transgrese za rok 2007. – MS. Archiv CHKO Broumovsko, Police nad Metují. • Tásler R., Kotlář J. (1987): Geologie chráněné krajinné oblasti Broumovsko. – MS. str. 64 + 4 přílohy. Archiv CHKO Broumovsko, Police nad Metují. • Vítek J. (1986): Geomorfologie navrhované chráněné krajinné oblasti Broumovsko. – MS. str. 68 + 35 příloh. Archiv CHKO Broumovsko, Police nad Metují. • Ziegler V. (1993): Hodnocení křídových lokalit na území CHKO Broumovsko. – MS. str. 20. Archiv CHKO Broumovsko, Police nad Metují. 4.3 Seznam mapových listů a) katastrální mapa (měřítko) 1 : 2880 číslo mapového listu: XX – 8 – 02 b) Státní mapa 1:5000 – odvozená číslo mapového listu: Broumov 3 - 1
25
c) Základní mapa České republiky 1:10000 číslo mapového listu: 04-31-19
4.4 Seznam používaných zkratek navržená PP – navrhovaná přírodní památka nPP – navrhová přírodní památka PP – přírodní památka ZCHÚ – zvláště chráněné území LHP – lesní hospodářský plán LHC – lesní hospodářský celek 4.5 Plán péče zpracoval Mgr. Věra Plná, Správa CHKO Broumovsko (geofaktor) Jiří Kopecký, Speleologická organizace Broumov (geofaktor) Ing. Miroslav Malina, Lesprojekt východní Čechy, s.r.o. (lesní ekosystémy) Konzultanti: RNDr. Aleš Hájek, Správa CHKO Broumovsko (botanika) Ing. Hana Heinzelová, Správa CHKO Broumovsko Ing. Petr Kuna, Správa CHKO Broumovsko (lesní ekosystémy) Bc. Tomáš Křehlík, Správa CHKO Broumovsko (mapové podklady) Jiří Spíšek, Správa CHKO Broumovsko (zoologie) Editace: Mgr. Věra Plná, Správa CHKO Broumovsko
26
Součástí plánu péče jsou dále tyto přílohy a tabulky Příloha I:
Tabulka A - Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich (Tabulka k bodu 2.5.1)
Příloha II:
Zápisy z projednání plánu péče s vlastníky, nájemci, s orgány veřejné správy, obcemi, kraji a s dalšími dotčenými subjekty a zápisy o provedené oponentuře.
Příloha III:
Protokol o způsobu vypořádání připomínek, kterým se zároveň plán péče schvaluje
27
Příloha I - Tabulka A k bodu 2.5.1 Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich označení JPRL
dílčí plocha
výměra dílčí plochy (0,00 ha)
SLT
zastoupení SLT (%)
502E9
0,21
0,21
4S 4D
81 19
502E10
0,74
0,74
4S9 4S 4D
94 5 1
číslo rám. směrnice / porostní typ 1 / smrkový 1 / bukový
dřeviny
zastoupení dřevin (%)
věk
doporučený zásah
naléhavost
SM BO BR BK SM BR KL
78 20 2 70 15 10 5
90
Pouze asanace kůrovce s možností podsadby dřevin s přirozené druhové skladby.
3
100
Jednotlivý výběr ve výmladkovém buku a odtěžení vtroušených smrků. Šetrná redukce odumírajících jedinců na horní hraně lomu. Jinak nezasahovat do porostního pláště. Výběr cílových stromů.
3
28
poznámka
stupeň přirozenosti
4
Minimální zásahy v okolí horní hrany lomu.
2
