Příručka pro hodnotitele TA ČR Obecné informace (TA ČR, RVVI, databáze, definice)
1
Obsah ÚVOD ......................................................................................................................................................3 I.
Představení Technologické agentury ČR...................................................................................3
II.
Základní legislativa ........................................................................................................................4 II.a.
Vymezení legislativních dokumentů ....................................................................................4
II.b.
Definice....................................................................................................................................5
III.
Rada pro výzkum, vývoj a inovace, její databáze projektů a patentové databáze .......13
III.a.
Výsledky výzkumu a vývoje................................................................................................13
III.b.
Rada pro výzkum, vývoj a inovace....................................................................................13
III.c. Centrální evidence projektů výzkumu, experimentálního vývoje a inovací a informace o předávání údajů – CEP .............................................................................................15 III.d.
Rejstřík informací o výsledcích a informace o předávání údajů - RIV .........................15
III.e.
Patentové databáze .............................................................................................................16
ZÁVĚR...................................................................................................................................................16
2
ÚVOD Vážení hodnotitelé, dostává se vám do rukou materiál, který vám má být nápomocen při posuzování návrhů projektů a další hodnotitelské činnosti pro Technologickou agenturu ČR (TA ČR). V této příručce naleznete obecné informace o TA ČR, Radě pro výzkum, vývoj a inovace, databázích z oblasti výzkumu a vývoje, platné legislativě nebo používaných pojmech. Informace k hodnocení v konkrétních veřejných soutěžích jednotlivých programů TA ČR vám jsou k dispozici v tématicky zaměřených příručkách k těmto soutěžím. A pokud ani v jedné z příruček nenajdete odpověď na svoji otázku, neváhejte se na nás obrátit. Oddělení podpory hodnocení projektů Technologická agentura ČR
I.
Představení Technologické agentury ČR
Technologická agentura České republiky (dále „TA ČR“) je organizační složkou státu, která byla zřízena v roce 2009 zákonem č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje. Hlavní úlohou a zaměřením TA ČR je podpora efektivního využití veřejných prostředků směřovaných do aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací s cílem přispět k dosažení strategických, ekonomických a společenských cílů České republiky. Cílem celého systému výzkumu, vývoje a inovací v ČR je vytvořit inovační prostředí tak, aby platilo, že věda dělá z peněz znalosti, inovace dělají ze znalostí peníze. Hlavní poslání TA ČR:
připravovat a realizovat programy aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, poskytovat účelovou podporu ze státního rozpočtu na řešení programových projektů, administrace a kontrola projektů;
poskytovat plný servis uživatelům v průběhu celého procesu (poradenství řešitelům a uživatelům výsledků projektů, právní, finanční, ochrana výsledků);
3
podporovat komunikaci mezi výzkumnými organizacemi, veřejným a soukromým sektorem v oblasti aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací;
spolupracovat se zahraničními technologickými organizacemi (zejm. zemí EU) a využívat jejich zkušeností.
II.
Základní legislativa
II.a. Vymezení legislativních dokumentů Oblast výzkumu a vývoje se řídí evropskými i národními předpisy, které je nutno při poskytování i využívání podpory respektovat. Níže jsou uvedeny základní předpisy, které pro tuto oblast platí, a v bodech i jejich stručný obsah.
Zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje
definuje výzkum, vývoj a inovace (VaVaI);
stanovuje způsob výběru projektů;
vymezuje pravomoci a povinnosti poskytovatele (TA ČR a další organizační složky státu nebo územní samosprávní celky poskytující podporu) a příjemců;
zabývá se duševním vlastnictvím (IPR).
Rámec pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací
stanoví základní oblasti a hranice podpory VaV v EU;
určuje intence podpory;
definuje výzkumné organizace (VO);
stanoví maximální míry podpory.
Nařízení Komise (EU) č. 651/2014
upřesňuje Rámec;
4
vymezuje podmínky, za kterých je možné poskytnout podporu bez oznámení (notifikace) Evropské komisi.
II.b. Definice V této části je uvedeno vymezení základních pojmů, které se k výzkumu, vývoji a inovacím a k programům TA ČR váží. Základním výzkumem (dle zákona č. 130/2002 Sb.) se rozumí teoretická nebo experimentální práce prováděná zejména za účelem získání nových vědomostí o základních principech jevů nebo pozorovatelných skutečností, která není primárně zaměřena na uplatnění nebo využití v praxi. Aplikovaným výzkumem se dle zákona č. 130/2002 Sb. rozumí teoretická a experimentální práce zaměřená na získání nových poznatků a dovedností pro vývoj nových nebo podstatně zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb. Podle „Rámce“ se „aplikovaným výzkumem“ rozumí průmyslový výzkum, experimentální vývoj nebo jejich kombinace. Experimentálním vývojem se dle zákona č. 130/2002 Sb. rozumí získávání, spojování, formování a používání stávajících vědeckých, technologických, obchodních a jiných příslušných poznatků a dovedností pro návrh nových nebo podstatně zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb. Podle Rámce se experimentálním vývojem rozumí získávání, spojování, formování a používání stávajících vědeckých, technologických, obchodních a jiných příslušných poznatků a dovedností za účelem vývoje nových nebo zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb. Může se kupříkladu jednat i o činnosti zaměřené na vyme zení koncepce, plánování a dokumentaci nových výrobků, postupů nebo služeb. Experimentální vývoj může zahrnovat vývoj prototypů, demonstrační činnosti, pilotní projekty, testování a ověřování nových nebo zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb v prostředí reprezentativním z hlediska reálných provozních podmínek, pokud hlavní cíl spočívá v dalším technickém zlepšení výrobků, postupů nebo služeb, které nejsou z velké části stanoveny. Zahrnut je také vývoj komerčně využitelného prototypu nebo pilotního projektu, který je nutně konečným komerčním produktem a jehož výroba je příliš nákladná na to, aby byl použit pouze pro účely demonstrace a ověření. Experimentálním vývojem nejsou běžné nebo pravidelné změny stávajících výrobků, výrobních linek, výrobních postupů, služeb a jiných nedokončených operací, i když takovéto změny mohou představovat zlepšení. Inovacemi se rozumí zavedení nových nebo podstatně zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb do praxe, s tím, že se rozlišují:
5
1. inovace postupů, kterými se rozumí realizace nového nebo podstatně zdokonaleného způsobu výroby nebo poskytování služeb, včetně významných změn techniky, zařízení nebo programového vybavení; 2. organizační inovace, kterými se rozumí realizace nového způsobu organizace obchodních praktik podniků, pracovišť nebo vnějších vztahů. Podle Rámce se inovacemi postupů se rozumí uplatňování nového nebo podstatně zdokonaleného způsobu výroby nebo poskytování služeb (včetně významných změn technik, zařízení nebo programového vybavení); inovacemi postupů nejsou menší změny nebo zlepšení, zvýšení výrobní kapacity nebo kapacity k poskytování služeb přidáním výrobních nebo logistických systémů, které jsou velmi podobné již používaným systémům, upuštění od používání určitého postupu, prostá obnova nebo rozšíření kapitálu, změny plynoucí výlučně ze změn v cenách výrobních faktorů, úprav, lokalizace, pravidelných, sezónních a jiných cyklických změn a obchodování s novými nebo podstatně zdokonalenými výrobky. Organizačními inovacemi se dle Rámce rozumí realizace nového způsobu organizace obchodních praktik, pracoviště nebo vnějších vztahů podniku; organizačními inovacemi nejsou změny, jež jsou založeny na způsobech organizace, které jsou v podniku již používány, změny ve strategii řízení, fúze a akvizice, upuštění od používání určitého postupu, prostá obnova nebo rozšíření kapitálu, změny plynoucí výlučně ze změn v cenách výrobních faktorů, úprav, lokalizace, pravidelných, sezónních nebo jiných cyklických změn a obchodování s novými nebo podstatně zdokonalenými výrobky.Výzkumnou organizací se (dle Rámce) rozumí určitý subjekt, např. vysoká škola nebo výzkumný ústav, bez ohledu na právní formu (subjekt zřízený podle veřejného nebo soukromého práva) nebo způsob financování:
jehož hlavním účelem je provádět základní výzkum, aplikovaný výzkum nebo experimentální vývoj a šířit jejich výsledky prostřednictvím výuky, publikování nebo převodu technologií;
jehož veškerý zisk je zpětně investován do těchto činností nebo šíření jejich výsledků nebo do výuky;
u nějž platí, že podniky, které mohou uplatňovat vliv na takovýto subjekt, např. jako podílníci nebo členové, nemají žádný přednostní přístup k výzkumným kapacitám tohoto subjektu nebo k výsledkům výzkumu vytvořeným tímto subjektem.
Podnikem se rozumí každý subjekt vykonávající hospodářskou činnost, bez ohledu na jeho právní formu. K těmto subjektům patří zejména osoby samostatně výdělečně činné a rodinné podniky vykonávající řemeslné či jiné činnosti a obchodní společnosti nebo sdružení, která běžně vykonávají hospodářskou činnost.
6
Malými a středními podniky (dále jen „MSP“) se rozumějí podniky ve smyslu nařízení (ES) č. 70/2001 nebo jiných nařízení, které jej nahrazuje. Za malého podnikatele se považuje podnikatel pokud: a) zaměstnává méně než 50 zaměstnanců a b) jeho aktiva/majetek, nebo obrat/příjmy nepřesahují korunový ekvivalent 10 mil. EUR.
Za středního podnikatele se považuje podnikatel, pokud: a) zaměstnává méně než 250 zaměstnanců a b) jeho aktiva/majetek nepřesahují korunový ekvivalent částky 43 mil. EUR, nebo má obrat/příjmy nepřesahující korunový ekvivalent 50 mil. EUR. Při stanovení kategorie velikosti podniku je nezbytné zohlednit také existující vlastnické vztahy. Pokud je podnik vlastněn jiným podnikem, je nutné započítat do velikosti podniku, který se účastní veřejné soutěže, dále také příslušný podíl zaměstnanců a podíl obratu, a to dle velikosti vlastníka a jeho vlastnického podílů. Např. pokud je firma o 10 zaměstnancích vlastněna z 25 % firmou o 500 zaměstnancích, je třeba k 10 původním zaměstnancům připočíst 125 zaměstnanců (25 % zaměstnanců mateřské společnosti). Celkem tedy má firma pro výpočet velikosti podniku 135 zaměstnanců a jedná se o střední podnik. Velkými podniky se rozumějí podniky, které nepatří do definice malých a středních podniků. Mírou podpory se rozumí hrubá výše podpory vyjádřená jako procento přípustných nákladů na projekt. Všechny částky se uvádějí před odpočtem pro zdanění nebo jiným poplatkem. Pokud se podpora poskytuje v jiné formě než je grant, výše podpory se rovná grantovému ekvivalentu podpory. Podpora splatná v několika splátkách je diskontovaná na její hodnotu v době poskytnutí. Úroková sazba, která se má použít pro účely diskontování a pro výpočet výše podpory při zvýhodněné půjčce, je referenční sazba použitelná v době poskytnutí podpory. Míra podpory se vypočítává na příjemce. (viz níže).
7
Aplikovaný výzkum
Příjemci
Malé podniky* Střední podniky* Velké podniky Výzkumné organizace**
Experimentální vývoj Max. míra Max. míra podpory při podpory při zohlednění doložení příplatků účinné malým a spolupráce středním s výzkumnou podnikům organizací
Max. míra podpory při zohlednění příplatků malým a středním podnikům
Max. míra podpory při doložení účinné spolupráce s výzkumnou organizací
70 % 60 % 50 %
80 % 75 % 65 %
45 % 35 % 25 %
60 % 50 % 40 %
100 %
100 %
100 %
100 %
Poznámka: * Malý a střední podnik je vymezen podle definice uvedené v Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ** Výzkumná organizace musí splňovat definici dle Zákona č. 130/2002 Sb. a Rámce Společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací.
Z tabulky plyne, že např. malý podnik může získat na aplikovaný výzkum max. 70% dotaci na veškeré své způsobilé náklady. Míra podpory se může pro malý podnik zvýšit až na 80% v případě, že je projekt realizován ve spolupráci s jiným podnikem či s výzkumnou organizací a jsou splněny podmínky účinné spolupráce (viz dále). Výše uvedené platí za předpokladu respektování maximální miry podpory na project definovaný v Zadávací dokumentaci k dané veřejné soutěži. O veřejnou podporu se jedná, pokud okud jsou z veřejných prostředků podporovány aktivity zvýhodňující určité odvětví či oblast (např. výzkumnou a vývojovou činnost v oblasti energetiky) pro které/kterou existuje trh a hrozí jeho narušení (např. zvýhodněním podpořených subjektů). Takováto podpora není obecně právem Evropské unie povolena1. V případě podnikatelských subjektů (podniků) působících v tržním prostředí se prakticky jedná o jakoukoliv podporu z veřejných prostředků, která tak může být poskytnuta jen za určitých podmínek. Podpora aktivit výzkumu, vývoje a inovací je možná v zásadě pouze tehdy, pokud je tzv. notifikována u Evropské komise (jedná se o předložení návrhu podpory Evropské komisi, posouzení ze strany EK2 – DG Competition – a následné povolení poskytnutí podpory) anebo pokud je podpora poskytována v souladu s tzv. blokovou výjimkou3 či na základě tzv. podpory de minimis4. V případě poskytování veřejných
1
viz Smlouva o fungování EU (čl. 107 a násl.), obsahující definici veřejné podpory a její zákaz, zmocnění k vydání výjimek atd. 2 pro posuzování existuje výkladový dokument EK, tzv. Rámec pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací – dále jen „Rámec“ 3 Obecné nařízení o blokových výjimkách (GBER – General Block Exemption Regulation) z roku 2014 (nařízení Komise (ES) č. 651/2014) 4 Nařízení o podpoře de minimis z roku 2006 (nařízení Komise (ES) č. 1407/2013)
8
prostředků výzkumným organizacím5 (dále jen VO) se při splnění specifických podmínek o veřejnou podporu nejedná. Tyto podmínky jsou uvedeny zejména v kapitole 2.1 Rámce2 a jedná se o provádění nezávislého výzkumu i výzkumu prováděného ve spolupráci s jinými subjekty s cílem zvýšit objem znalostí a zlepšit chápání stávajícího know-how. Pro splnění této podmínky je ovšem nutné, aby výsledky, které nemají za následek vznik práv k duševnímu vlastnictví, mohly být obecně šířeny, aby práva k duševnímu vlastnictví vztahující se na výsledky VaVaI, které vyplývají z činnosti výzkumné organizace, plně náležela této výzkumné organizaci a aby se nejednalo o činnosti, ve kterých vyvíjí VO ekonomickou/hospodářskou aktivitu. Pokud totiž VO provádí v příslušné oblasti rovněž ekonomickou/hospodářskou činnost (např. výroba a prodej speciálního měřícího přístroje pro kvantifikaci látky XY), pak i podpora výzkumu a vývoje v této oblasti (tj. výzkum a vývoj vedoucí k inovaci stávajícího měřícího přístroje či vývoj nového měřicího přístroje pro kvantifikaci látky XY) je považována za veřejnou podporu, protože v té oblasti působí VO na existujícím trhu a poskytnutá podpora z veřejných prostředků by mohla narušit tržní prostředí. V takovém případě se na VO pohlíží jako na podnik a veřejnou podporu je možné poskytnout za stejných podmínek, jaké jsou uvedeny výše, tj. po notifikaci EK, v rámci podpory de minimis anebo na základě blokové výjimky. Pokud se na návrhu a realizaci projektu podílejí a riziko a výsledek sdílejí minimálně dva partneři, tak se jedná o tzv. kolaborativní výzkum6. Zapojení VO do projektů kolaborativního výzkumu je možné v zásadě dvěma způsoby. Prvním je případ, kdy jsou v rámci podpory projektu podpořeny činnosti VO, ve kterých současně vyvíjí ekonomickou/obchodní činnost – v tomto případě se na VO pohlíží jako na podnik včetně aplikace souvisejících pravidel (zejména míra podpory podle typu činností). Druhým je případ, kdy v rámci projektu VO provádí nezávislý výzkum v oblasti, ve které neprovádí ekonomickou/obchodní činnost – v tomto případě je možné VO, při splnění podmínek kap. 2 Rámce společenství, poskytnout podporu až ve výši 100 %. Pokud provádí VO v rámci společného projektu s podnikem nezávislý výzkum (tj. typicky má často 100% míru podpory), nesmí být prostřednictvím podpory VO poskytnuta nepovolená veřejná podpora žádnému podniku. Z pohledu posouzení, zda je anebo není poskytnuta nepovolená veřejná podpora VO anebo podniku (zejména prostřednictvím VO), je nutné zvážit zejména: 1. zda poskytnutá podpora výzkumné organizaci nesměřuje do oblasti, ve které VO vyvíjí současně obchodní/ekonomickou činnost, 2. zda existuje oprávněný předpoklad, že se jedná o kolaborativní výzkum – tj. zda se partneři reálně podílejí na návrhu a realizaci projektu a zda společně sdílejí rizika a výsledky projektu, 3. zda existuje oprávněný předpoklad, že se nejedná o smluvní výzkum – tj. situaci, kdy zadání projektu provádí podnik (který nemusí být zapojen do samotného projektu), činnosti VaV realizuje VO (podnik může být jako partner v projektu, ale realizuje si své aktivity, které nejsou v přímém spojení s aktivitami VaV prováděnými VO), která nese veškerá rizika a výsledky projektu jsou/budou ve vlastnictví podniku,
5
viz např. „Rámec„ kap. 2.2 a kap. §2, odst. 2), písm. d) Zákona č. 130/2002 Sb. o státní podpoře výzkumu a vývoje v platném znění 6 viz např. kap. 2.2.1 „Rámce“
9
4. zda existuje oprávněný předpoklad, že veškeré know-how (resp. veškeré výsledky) vytvořené VO v rámci kolaborativního výzkumu s podnikem/podniky bude plně náležet7 příslušné výzkumné organizaci. Veřejná soutěž ve výzkumu, vývoji a inovacích je způsob výběru projektů výzkumu a vývoje popsaný v Hlavě V zákona č. 130/2002 Sb. Ve veřejné soutěži mezi sebou soutěží návrhy projektů požadující podporu z téhož programu ve stejném období. Ve veřejné soutěži musí návrhy projektů splňovat všechny stanovené podmínky pro přijetí do veřejné soutěže. Návrhy projektů jsou následně hodnoceny minimálně dvěma oponenty (popřípadě odbornými hodnotiteli ve stanovených oblastech např. ekonomické zdraví uchazečů nebo prověřování duplicit projektů), hodnotícími orgány poskytovatele a předsednictvem TA ČR.
Veřejnou zakázkou ve výzkumu, vývoji a inovacích se rozumí zakázka:
na služby v aplikovaném výzkumu, vývoji nebo inovacích pro potřeby poskytovatele nebo správního úřadu, který není poskytovatelem, pokud jsou tito jedinými uživateli výsledku podle písmene k) zákona č. 130/2002 Sb.;
která je zadána příjemci v rámci programu aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací postupem podle zákona o veřejných zakázkách a
která je realizována na základě smlouvy o poskytnutí podpory podle zákona č. 130/2002 Sb., popřípadě na základě rozhodnutí o poskytnutí podpory, je-li příjemce organizační složkou státu nebo organizační jednotkou ministerstva zabývající se výzkumem a vývojem.
Projektem výzkumu, vývoje a inovací se rozumí soubor věcných, časových a finančních podmínek pro činnosti potřebné k dosažení cílů ve výzkumu, vývoji a inovacích formulovaný uchazečem ve veřejné soutěži ve výzkumu, vývoji a inovacích, nebo poskytovatelem v rámci zadání veřejné zakázky. Pod pojmem projekt je také možné chápat žádost o poskytnutí podpory na vyřešení konkrétního problému, který chce uchazeč řešit aplikovaným výzkumem nebo experimentálním vývojem. Programem výzkumu, vývoje a inovací se rozumí soubor věcných, časových a finančních podmínek pro činnosti potřebné k dosažení cílů aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací vyhlášených poskytovatelem (TA ČR, popř. dalšími institucemi dle zákona č. 130/2002 Sb.) ve veřejné soutěži ve výzkumu, vývoji a inovacích, nebo v zadání veřejné 7
„Plně náleží“ znamená, že výzkumná organizace požívá všech hospodářských výhod spojených s těmito právy tím, že si k nim ponechá plné dispoziční právo, zejména vlastnické právo a právo poskytnout licence. Tyto podmínky mohou být splněny i v případě, že se daná organizace rozhodne uzavřít další smlouvy tykající se těchto práv, včetně poskytnutí příslušných licencí spolupracujícímu partnerskému subjektu.
10
zakázky na jednotlivé projekty v rámci programu. Program tedy stanoví podmínky, za jakých je možné se ucházet o podporu, na jaký účel je podpora určena. Motivační účinek - státní podpora VaVaI musí vést k tomu, že příjemce podpory změní své chování tak, aby se zvýšila činnost v oblasti VaVaI a aby se uskutečnily projekty nebo činnosti v oblasti VaVaI, které by jinak nebyly provedeny vůbec, či byly provedeny jen v omezenějším rozsahu. Evropská komise se domnívá, že v důsledku podpory se musí činnost v oblasti VaVaI zvýšit, pokud jde o míru, rozsah, vynaloženou částku nebo rychlost. Motivační účinek je zjištěn pomocí srovnávací analýzy, a to porovnáním míry zamýšlené činnosti s podporou a bez podpory. Účinná spolupráce (definovaná v Rámci) a)
b)
Projekt zahrnuje účinnou spolupráci mezi nejméně dvěma na sobě nezávislými podniky, pokud jsou splněny tyto podmínky (kumulativně): o
jednotlivý podnik nehradí více než 70 % způsobilých nákladů projektu prováděného ve spolupráci;
o
projekt musí zahrnovat spolupráci s nejméně jedním malým nebo středním podnikem nebo přeshraniční spolupráci, tj. činnosti v oblasti výzkumu a vývoje se uskutečňují nejméně ve dvou různých členských státech.
Projekt zahrnuje účinnou spolupráci mezi podnikem a výzkumnou organizací, pokud jsou splněny tyto podmínky (kumulativně): o
výzkumná organizace nese alespoň 10 % způsobilých nákladů projektu;
o
výzkumná organizace má právo zveřejnit výsledky výzkumného projektu v míře, v níž pocházejí z výzkumu prováděného touto organizací.
Zjištění, zda se v projektu jedná o účinnou spolupráci či nikoliv, je důležité pro určení správné míry podpory. Pokud totiž podmínky účinné spolupráce splněny nejsou, nemohou zúčastněné podniky požadovat navýšení míry podpory právě o příplatek za spolupráci. Příklad: Pokud se projektu účastní tři organizace, z toho jeden střední podnik s podílem na nákladech 80 %, jeden malý podnik s podílem na nákladech 15 % a výzkumná organizace s podílem na nákladech projektu 5 %, tak se o účinnou spolupráci nejedná. Proč? Vzhledem k tomu, že se projektu účastní výzkumná organizace, je třeba zkoumat podmínky druhého typu účinné spolupráce (tzn. spolupráce podniku s výzkumnou organizací). V uvedeném případě není splněna hned první podmínka, protože výzkumná organizace se podílí na projektu jen 5 %, namísto požadovaného podílu ve výši alespoň 10 %.
11
Důležitý je také rozdíl mezi finančními podmínkami pro účinnou spolupráci mezi podniky a pro účinnou spolupráci mezi podniky a výzkumnou organizací. V prvním případě je pro splnění podmínky důležité zjištění, kdo hradí příslušnou část nákladů z vlastních zdrojů, zatímco v druhém případě se jedná pouze o podíl na nákladech, tzn., že se výzkumná organizace musí pouze podílet na nákladech (a dá se analogicky odvodit, že i na činnostech), ale nemusí je skutečně hradit, tzn., může na tyto náklady získat 100% dotaci. Výsledkem výzkumu, vývoje a inovací jsou: a) v základním výzkumu zpravidla nové vědomosti o základních principech jevů, procesů nebo pozorovatelných skutečnostech, které jsou publikovány podle zvyklostí v daném vědním oboru; b) v aplikovaném výzkumu zpravidla nové poznatky a dovednosti pro vývoj výrobků, postupů nebo služeb, poznatky a dovednosti uplatněné jako výsledky, které jsou chráněny podle zákonů upravujících ochranu výsledků autorské, vynálezecké nebo obdobné činnosti nebo využívané odbornou veřejností či jinými uživateli, nebo poznatky a dovednosti pro potřeby poskytovatele, využité v jeho činnosti, pokud vznikly při plnění veřejné zakázky; c) ve vývoji návrhy nových nebo podstatně zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb; d) v inovacích nové nebo podstatně zdokonalené výrobky, postupy nebo služby, zavedené do praxe. Způsobilými náklady jsou dle zákona č. 130/2002 Sb. takové náklady nebo výdaje ve výzkumu, vývoji a inovacích, které mohou být příjemcem vynaloženy na činnosti ve výzkumu, vývoji a inovacích, nebo v souvislosti s nimi, a to: a) osobní náklady nebo výdaje, včetně stipendií na výzkum, vývoj a inovace podle zákona o vysokých školách; b) náklady nebo výdaje na pořízení hmotného a nehmotného majetku; c) další provozní náklady nebo výdaje; d) náklady nebo výdaje na služby; e) doplňkové náklady nebo výdaje. Nákladové položky jsou blíže specifikovány v jednotlivých veřejných soutěžích (a ne vždy se terminologicky shodují se zákonnou úpravou. Uznanými náklady jsou takové způsobilé náklady nebo výdaje ve výzkumu, vývoji a inovacích, které poskytovatel schválí a které jsou zdůvodněné.
12
Soutěžní lhůta je období, ve kterém je možno podávat návrhy projektů do veřejné soutěže. Začíná se počítat ode dne následujícího po dni vyhlášení veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích v Obchodním věstníku a končí v den ukončení přijímání návrhů projektů. Délka soutěžní lhůty pro jednostupňovou veřejnou soutěž ve výzkumu, vývoji a inovacích je nejméně 43 kalendářních dní. Délka soutěžní lhůty pro první i druhý stupeň dvoustupňové veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích je nejméně 36 kalendářních dní. Hodnotící lhůta je období, ve kterém poskytovatel zajistí vyhodnocení návrhů projektů, rozhodne a vyhlásí výsledky veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích. Začíná se počítat ode dne následujícího po ukončení soutěžní lhůty a končí dnem vyhlášení výsledků veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích. Délka hodnotící lhůty u jednostupňové i dvoustupňové veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích je nejvýše 240 kalendářních dnů.
III.
Rada pro výzkum, vývoj a inovace, její databáze projektů a patentové databáze
III.a. Výsledky výzkumu a vývoje Metodiku hodnocení výsledků výzkumných organizací a hodnocení výsledků ukončených programů připravuje a spravuje Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI). „Metodika hodnocení výsledků výzkumných organizací a hodnocení výsledků ukončených programů (platná pro léta 2013 až 2015)“ obsahuje mimo postupu hodnocení výsledků i úplné informace o jednotlivých druzích výsledků včetně jejich definic. Uvedený dokument je dostupný na www.vyzkum.cz a ke stažení zde.
III.b. Rada pro výzkum, vývoj a inovace Rada pro výzkum, vývoj a inovace (dále jen „Rada“) je odborným a poradním orgánem vlády České republiky, který byl zřízen zákonem č. 130/2002 Sb. Rada je složená ze 17 zástupců akademické i podnikové výzkumné sféry. Jejím předsedou je vždy člen vlády. Složení Rady a bližší informace o jejích aktivitách naleznete na www.vyzkum.cz.
13
Působnost Rady pro výzkum, vývoj a inovace Působnost Rady je stanovená zákonem č. 130/2002 Sb. a nařízením vlády č. 397/2009 Sb., o informačním systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Rada zabezpečuje zejména: 1.
2.
3. 4.
5. 6. 7.
8.
9. 10.
11. 12. 13.
14.
přípravu Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a v souladu s mezinárodními smlouvami a její předložení vládě, kontrolu realizace Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací formou stanovisek k souladu programů výzkumu a vývoje předložených poskytovateli s Národní politikou výzkumu a vývoje před schválením těchto programů vládou, přípravu Metodiky hodnocení výsledků výzkumných organizací a výsledků ukončených programů a její předložení vládě, hodnocení výsledků výzkumných organizací a výsledků ukončených programů podle Metodiky hodnocení výsledků výzkumných organizací a výsledků ukončených programů schvalované vládou, návrhy na členy předsednictva a předsedu Technologické agentury České republiky a Grantové agentury České republiky, zpracování priorit aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací České republiky, zpracování pravidelných ročních analýz a hodnocení stavu výzkumu, vývoje a inovací v České republice a jejich srovnání se zahraničím a jejich předložení vládě, úlohu správce a provozovatele informačního systému výzkumu, vývoje a inovací podle § 30 a schvaluje provozní řád informačního systému výzkumu, vývoje a inovací, zpracování stanovisek k materiálům předkládaným vládě za oblast výzkumu, vývoje a inovací, jednání s poradními orgány pro výzkum, vývoj a inovace Evropských společenství a s radami pro výzkum, vývoj a inovace jednotlivých členských států Evropských společenství i dalších zemí, zpracování návrhu střednědobého výhledu podpory výzkumu, vývoje a inovací, návrh výše celkových výdajů na výzkum, vývoj a inovace jednotlivých rozpočtových kapitol a návrh jejich rozdělení podle § 5a, zpracování stanoviska k žádosti o povolení výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách nebo k žádosti o změnu tohoto povolení, popřípadě k žádosti o povolení dovozu lidských embryonálních kmenových buněk, a to na podkladě návrhu svého poradního orgánu, kterým je Bioetická komise, plnění dalších úkolů a povinností stanovených zákonem, jiným právním předpisem nebo uložených vládou.
14
III.c. Centrální evidence projektů výzkumu, experimentálního vývoje a inovací a informace o předávání údajů – CEP Centrální evidence projektů (CEP) je jednou z částí (datovou oblastí) informačního systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací (IS VaVaI), ve které jsou shromažďovány informace o projektech výzkumu, vývoje a inovací podporovaných z veřejných prostředků podle zákona č. 130/2002 Sb. CEP obsahuje informace o všech projektech výzkumu a vývoje podpořených z veřejných prostředků, a to z prostředků národních i evropských. V CEP je tedy možné na jednom místě vyhledat probíhající i již ukončené projekty a základní údaje o nich, jako jsou např. stručná anotace, výše přidělené podpory z veřejných zdrojů, název poskytovatele, jména řešitelů, dosažené výsledky (u ukončených projektů). Údaje do CEP předávají poskytovatelé účelové podpory z veřejných prostředků, kterými jsou správci příslušných kapitol státního rozpočtu (ústřední orgány státní správy, Grantová agentura České republiky, Technologická agentura České republiky, Akademie věd České republiky) nebo územní samosprávné celky. V CEP je možné vyhledávat nejen podle názvu projektu či poskytovatele, ale je možné vyhledat i veškeré projekty podpořené z některého z programů, vyfiltrovat všechny projekty, které řeší či řešila určitá organizace apod. Veškeré údaje jsou interaktivně propojeny s dalšími částmi informačního systému, např. s Rejstříkem informací o výsledcích.
III.d. Rejstřík informací o výsledcích a informace o předávání údajů - RIV Rejstřík informací o výsledcích (RIV) je jednou z částí (datovou oblastí) informačního systému výzkumu, experimentální vývoje a inovací (IS VaV), ve které jsou shromažďovány informace o výsledcích projektů výzkumu a vývoje a výzkumných záměrů podporovaných z veřejných prostředků podle zákona č.130/2002 Sb. V RIV je tedy možné nalézt informace o dosažených výsledcích všech projektů, které obdržely veřejnou podporu na výzkum, vývoj a inovace. Stejně jako v databázi CEP, i v databázi RIV je možné vyhledávat podle různých parametrů, např. podle typu dosaženého výsledku. Údaje do RIV předávají poskytovatelé účelové a institucionální podpory z veřejných prostředků, kterými jsou správci příslušných kapitol státního rozpočtu (ústřední orgány státní správy, Grantová agentura České republiky, Akademie věd České republiky) nebo územní samosprávné celky.
15
III.e. Patentové databáze Další odkazy k využití jsou především databáze patentových úřadů či úřadu pro ochranné známky, ve kterých také můžete ověřovat, zda je předložený návrh projektu skutečně originální a obdobné řešení již není dostupné. ÚPV - http://www.upv.cz/cs/sluzby-uradu/databaze-on-line.html
EPO - http://www.epo.org/service-support/useful-links/databases.html
WIPO - http://www.wipo.int/wipogold/en/
OHIM - http://oami.europa.eu/ows/rw/pages/QPLUS/databases/databases.en.do
ZÁVĚR Pokud jste nenalezli odpovědi na své otázky v této příručce ani v příručce k veřejné soutěži, v níž aktuálně hodnotíte návrhy projektů, neváhejte se obrátit na administrátorku hodnotitelů Vendulu Krámskou (
[email protected] , 234 611 913). Děkujeme za vaši účast v hodnoticím procesu programů TA ČR a za váš příspěvek k jeho neustálému zlepšování vedoucímu k výběru a podpoře těch nejlepších projektů naplňujících cíle jednotlivých programů. Těšíme se na další spolupráci.
16
