Příprava výstavby ZEVO v Kraji Vysočina
Zdeněk Chlád radní pro oblast životního prostředí Kraje Vysočina
Historie ISNOV Historické důvody řešení ISNOV trvalé neplnění cílů Plánu odpadového hospodářství (POH) Kraje Vysočina v oblasti nakládání s komunálním odpadem, v oblasti skládkování, nakládání s biologicky rozložitelným komunálním odpadem (BRKO) snižující se kapacita skládek v kraji – cca do roku 2025 snaha původců komunálního odpadu o komplexní regionální řešení problematiky odpadového hospodářství Kraj Vysočina se tehdy ujal koordinační role se snahou zoptimalizovat nakládání s komunálním odpadem, ale nikoli s cílem řešit odp. hospodářství za původce odpadů, tedy města a obce
Kroky realizované v rámci ISNOV Smlouva o spolupráci a společném zadávání veřejných zakázek (červen 2010) – tzv. Řídící výbor ISNOV - smlouva 15 největších měst (ORP) s Krajem Vysočina, postupně se připojilo dalších 46 obcí - cílem byla příprava podkladů pro společné řešení budoucnosti komunálního odpadového hospodářství a jeho optimalizace Dokumentace Integrovaný systém nakládání s odpady v Kraji Vysočina (leden 2012) – řeší hiearchii nakládání s odpady vč. případného energetického využití – známé čtyři pilíře
Kroky realizované v rámci ISNOV Vytvoření portálu s názvem Odpady Vysočiny www.odpadyvysociny.cz (duben 2012)
Průzkum veřejného mínění – postoje veřejnosti k Integrovanému systému nakládání s odpady v Kraji Vysočina se zvláštním důrazem na zařízení pro energetické využití odpadu (ZEVO) – září 2012 - poměrně pozitivní výsledky postoje veřejnosti – cca 50 na 50
Návrh Strategie komunikace ISNOV (říjen 2012)
Kroky realizované v rámci ISNOV Studie proveditelnosti zařízení na energetické využití odpadů – ZEVO Jihlava (prosinec 2012) - projektovaná kapacita ZEVO byla ve 4 variantách 75.000 - 150.000 tun - pro každou z variant uvažovány 3 alternativy - kondenzační provoz - jen výroba elektrické energie jak pro vlastní potřebu, tak přebytky do sítě + výroba tepla pro vlastní potřebu - kombinovaná výroba tepla a elektrické energie - pro variantu o kapacitě 75.000 tun dále alternativa pouze výroba tepla
.
Studie „velké“ ZEVO -
cena za odpad do zdroje (na bráně) 1000,- Kč/t cena prodávaného tepla 200 Kč/GJ cena prodávané elektrické energie do sítě 1.200,- Kč/MWh celkem je třeba 138 zaměstnanců ve třech směnách s průměrnou mzdou 21.800,- Kč - náklady na opravu a údržbu 2% z investičních nákladů - měrné investiční náklady na vlastní zdroj – 25.000,- Kč/tunu výkonu /1000 EUR/ - částka poplatná době vzniku této studie, dnes bychom uvažovali cca s částkou cca 17.000,- Kč/tuna - Prostá doba návratnosti při těchto parametrech byla vypočtena v rozmezí 24 – 50 let
Studie „velké“ ZEVO - výsledné údaje pro další pokrok v realizaci ISNOV se nejevili z hlediska doby návratnosti jako dostačující, chybí např. variantní rozbor technologií, posouzení variant „velké a malé“ spalovny, apod. – vinou nedostatečného zadání - varianta „velkého“ ZEVA neumožnila dostatečné využití vyrobeného tepla – pouze cca 50 – 60% - na přelomu roku 2013 / 2014 zadáno vypracování variantní studie, která měla zejména z ekonomického hlediska vyhodnotit i jiné varianty řešení energetického využití odpadů – včetně tzv. „malé ZEVO“
Variantní řešení - zadání Posuzované varianty: - varianta A1 - „malé“ ZEVO 10.000 tun – EVECO Brno - varianta A2 - „malé“ ZEVO 20.000 tun – EVECO Brno - varianta B1 – ZEVO 95.000 tun (Chotíkov) – reálné vysoutěžené ceny - varianta B2 – ZEVO 95.000 tun se 100% využitím produkovaného tepla - varianta C – virtuální MBÚ
Variantní řešení - zadání Základní podmínky studie -
cena odpadu na bráně cca 1000 Kč/tuna
-
cena tepla dodávaného do teplárenské sítě 200,- Kč/GJ
-
neuvažována investiční dotace
-
míra diskontu 5%
-
uvažovaná doba životnosti 20 let
-
2 varianty – 10000 tun a 20000 tun
-
předpokládaná výhřevnost 9,0 – 11,0 MJ/kg
-
součástí studie je i sw pro ekonomické hodnocení projektů odpadového hospodářství
Zvolené technické řešení Zvolené technické řešení „malé spalovny“
- zařízení termické s výrobou páry a generováním elektrické a tepelné energie – zvolena varianta EVECO Brno - spalování – komorové s pohyblivým roštem - čištění spalin – primárně použita tzv. suchá technologie čištění spalin spolu s katalytickou povrchovou filtrací s využitím tzv. 4D filtrace
Variantní řešení ZEVO Základní údaje ekonomiky spalovny 20.000 tun - cena technologické části - 190 mil. Kč bez DPH - cena stavební části - 73 mil. Kč bez DPH
- na straně výdajů počítáno s veškerými odváděnými poplatky (spaliny, škvára, popílek, kal z kalolisu) - uvažováno se 17 trvalými zaměstnanci, odpisy, opravami ....
Ekonomika „malé“ ZEVO 20 kt
Ekonomika „malé“ ZEVO 20 kt
Ekonomika „malé“ ZEVO 20 kt
Ekonomické vyhodnocení variant studie
ZEVO 20 kt – silné stránky Silné stránky - „malé“ ZEVO - poměrně nízké investiční náklady - malé dojezdové vzdálenosti při převozu odpadu - minimalizace vynucených investic (produktovody) - optimalizace na místní produkci - vysoké % využití vyrobené tepelné energie - při variantě 20 kt není potřeba inv. dotace - konkurenceschopná cena za odpad - minimalizace zátěže pro ŽP - dlouhodobé řešení problematiky nakládání s odpady v regionu - udržitelnost projektu, možnost uvažovat o PPP projektu
ZEVO 20 kt – slabé stránky Slabé stránky - „malé“ ZEVO - pouze dílčí řešení problematiky SKO - návratnost investice je velmi závislá na detailech provozu (cena tepla, mzdy ....) - nutnost shody na úrovni mnoha uskupení (podnikatelských, veřejnoprávních, zájmových, politických…) - vyšší provozní náklady na jednotku - řešení pouze menší části produkce odpadů kraje
ZEVO 20 kt – příležitosti Příležitosti - „malé“ ZEVO - posílení energetické soběstačnosti regionu - zajištění stabilní ceny tepla pro domácnosti a podn. subjekty
- snížení emisí znečišťujících látek do ovzduší (náhrada stávajícího zdroje - zvýšení nezávislosti regionu v oblasti odpadů - zvýšení udržitelnosti systému nakládání s odpady - využití materiálově využitelných složek odpadu, které nyní končí na skládce - prodloužení životnosti skládek
ZEVO 20 kt – rizika Rizika - „malé“ ZEVO - odpor laické veřejnost - protesty nevládních organizací - nedohoda dotčených subjektů - legislativa - zájmy lobbystických skupin - nezájem řešit uvedenou problematiku zejména ze strany měst a obcí - odkládání řešení
Závěr Závěrem lze konstatovat, že: - tzv. „malé“ ZEVO s kapacitou cca 20.000 tun může být vhodnou alternativou řešení problematiky odpadů v Kraji Vysočina - v různých lokalitách Kraje Vysočina lze z výše uvedených hledisek uvažovat o výstavbě jednotek ZEVO malých kapacit při dodržení podmínek vyplývajících ze specifik těchto zařízení - mohou být i tyto jednotky ekonomicky návratné při vstupní ceně za odpad stejné jako u klasických ZEVO - hlavní výhodou těchto zařízení vystavěných v našich kraji je ve srovnání s velkým ZEVO možnost dostatečného využití vyrobeného tepla
Kontakty
Děkuji za pozornost Zdeněk Chlád radní Kraje Vysočina pro oblast životního prostředí radní pro oblast lesního a vodního hospodářství a zemědělství
[email protected] tel.: +420 724 650 255
