Přehled zpráv. Nová výzva pro čtenáře i média: Chceme platit za on-line zprávy? ct24.cz ~ str. 00 ~ Ekonomika jan

Přehled zpráv Nová výzva pro čtenáře i média: Chceme platit za on-line zprávy? ................................................................. 8 30.9.2014 ct24.cz ~ str. 00 ~ Ekonomika  jan Moody´s: schodek rozpočtu bude 1,7 % HDP .................................................................................................... 9 30.9.2014 ČT 24 ~ str. 01 ~ 21:05 Ekonomika  Bývalý novinář a uprchlík před Babišem, který nyní kandiduje, odhalil, co radnice tak úpěnlivě tají .......12 30.9.2014 krajskelisty.cz ~ str. 00 ~ Hlavní město Praha  Anička Vančová Báča po 15 letech odchází z Ogilvy ...................................................................................................................13 30.9.2014 mediar.cz ~ str. 00 ~ Otvírák  Ondřej Aust Tygr Andrej Babiš se zakousl do ČSSD. A trhá, trhá a trhá. Víme, co bude dál ...........................................14 30.9.2014 parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Politologové  Jiří Hroník Studentský vůdce a zakladatel protitotalitního ústavu Pavel Ţáček kandiduje do Senátu. Vysvětlí vám, proč je nejvyšší čas zastavit Putina ...................................................................................................................17 30.9.2014 parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Rozhovory  Daniela Černá Na VŠ se hlásí méně uchazečů, fakulty musí bojovat .....................................................................................19 30.9.2014 Právo ~ str. 02 ~ Zpravodajství  (jim, ČTK) Cena Václava Havla za lidská práva putuje do Ázerbájdţánu ........................................................................20 29.9.2014 ČRo Radioţurnál ~ str. 03 ~ 18:10 Ozvěny dne - publicistika  Noviny vs. zpravodajské portály ........................................................................................................................21 29.9.2014 ČT 24 ~ str. 05 ~ 21:05 Ekonomika  Praţští vědci z CERGE-EI bodovali v Oxfordu ..................................................................................................27 29.9.2014 Hospodářské noviny ~ str. 03 ~ Události  Kateřina Surmanová Povrchnost je na internetu víc vidět ..................................................................................................................28 29.9.2014 Týdeník Rozhlas ~ str. 06 ~ Aktuálně z Vinohradské  Alena Sojková Nesnesitelní rozmazlenci jedou .........................................................................................................................29 27.9.2014 Lidové noviny ~ str. 01 ~ Orientace  JIŘÍ ŠPAČEK Morče chutná jako přesušený králík, říká Jaroslav Růţička ...........................................................................33 26.9.2014 5plus2 ~ str. 02 ~  MICHAL DVOŘÁK

Plné znění zpráv

1 © 2014 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz

Reflexe mediální reflexe a maskovaný soukromý zájem .................................................................................34 26.9.2014 blisty.cz ~ str. 00 ~  Štěpán Kotrba České sklářství se nadechuje. Díky špičkové kvalitě za přiměřenou cenu ...................................................39 26.9.2014 businessinfo.cz ~ str. 00 ~ Oborové informace  Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) České sklářství: Daří se nám výtečně, nestíháme v řádu měsíců aţ let ........................................................44 26.9.2014 cfoworld.cz ~ str. 00 ~  Milan Mostýn Studujte energetiku, o analytiky je v Česku zájem ...........................................................................................50 26.9.2014 euractiv.cz ~ str. 00 ~ Euractiv.cz / Sekce / Energetika  Studenti FSV připravili k novému prostoru publikaci ......................................................................................51 26.9.2014 mediaguru.cz ~ str. 00 ~ Aktuality  Kateřina Chobotová Studenti médií vydají k oţivení Hollaru tištěný suvenýr..................................................................................52 26.9.2014 mediar.cz ~ str. 00 ~ Články  Ondřej Aust Ţivnostníkům hrozí ve stáří chudoba, varuje šéf důchodové komise ...........................................................52 26.9.2014 novinky.cz ~ str. 00 ~ Domácí  Jakub Svoboda Univerzita Karlova má nový společenský prostor ...........................................................................................53 25.9.2014 protext.cz ~ str. 00 ~ dce kom  sih Podnikatel přemýšlí o zisku, právník spíše o ztrátě, ........................................................................................55 25.9.2014 Ekonom ~ str. 48 ~ Právo  Jan Januš Konference Mediální reflexe (23. 9. - 24. 9. 2014, Telč) ....................................................................................56 24.9.2014 blisty.cz ~ str. 00 ~  Bohumil Kartous V hodnotách musí jít management příkladem ..................................................................................................59 24.9.2014 Moderní řízení ~ str. 28 ~  Šéf praţské ODS tvrdě zaútočil na Babišovy lidi .............................................................................................62 24.9.2014 parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Rozhovory  ava TELEVIZNÍ ZPRÁVY JSOU POD TAKTOVKOU TRENDŮ .................................................................................63 23.9.2014 Strategie ~ str. 18 ~ Téma měsíce  Iveta Křížová Módní téma týdne s Františkou: TV moderátoři? Téma k diskuzi ..................................................................67 22.9.2014 blesk.cz ~ str. 00 ~ Komentáře Františky 



O přešlapování na místě po konci „drncáků“ ...................................................................................................69 22.9.2014 Hospodářské noviny ~ str. 02 ~ Příloha - Rozvoj Firmy - Zákaznická zkušenost  TOMÁŠE POUCHY SPOLEČNOST: Su pragocentrista .....................................................................................................................70 22.9.2014 neviditelnypes.cz ~ str. 00 ~ Neviditelný pes / Společnost  Neviditelný pes, Michal Kašpárek Pečlivě utajená informace ...................................................................................................................................71 22.9.2014 Respekt ~ str. 38 ~ Okem ekonoma  ONDŘEJ SCHNEIDER Pečlivě utajená informace ...................................................................................................................................72 21.9.2014 respekt.cz ~ str. 00 ~ RESPEKT.IHNED.CZ  Ondřej Schneider Expert: Situace je nepřehledná ..........................................................................................................................74 19.9.2014 5plus2 ~ str. 05 ~  TOMÁŠ PLECHÁČ Situace je velmi nepřehledná, míní vrchlabský politolog Jüptner .................................................................75 19.9.2014 5plus2.cz ~ str. 00 ~ Trutnovsko  5plus2.cz, Tomáš Plecháč Na Praze 10 vyberou nového senátora. Jako náhradu za europoslance Štětinu .........................................76 19.9.2014 ČRo - regina.cz ~ str. 00 ~ / denik  Jan Charvát Su pragocentrista ................................................................................................................................................77 19.9.2014 finmag.cz ~ str. 00 ~ Komentář  Michal Kašpárek KONFERENCE, PUBLIKACE, VELETRHY, NOVINKY .......................................................................................78 19.9.2014 Logistika ~ str. 66 ~ Servis  Su pragocentrista ................................................................................................................................................80 19.9.2014 penize.cz ~ str. 00 ~ Komentář  Michal Kašpárek Investoři poţadují stabilní prostředí ..................................................................................................................81 19.9.2014 PRO-ENERGY ~ str. 40 ~ Plynárenství  Alena Adámková Referendum o nezávislosti Skotska ..................................................................................................................84 18.9.2014 ČRo Plus ~ str. 01 ~ 17:10 Den podle…  RIEGL Martin, politický geograf, FSV UK ..........................................................................................................90 18.9.2014 ČT 24 ~ str. 01 ~ 18:30 Interview ČT24  Nepochopitelné Rusko ........................................................................................................................................97 18.9.2014 Lidové noviny ~ str. 10 ~ Názory  MICHAEL ROMANCOV



V rychlých půjčkách se točí miliardy .................................................................................................................98 18.9.2014 Lidové noviny ~ str. 18 ~ Ekonomika  ONDŘEJ VYHNANOVSKÝ STŘIH, A ZAČALI ZNOVU! ÚPLNĚ JINAK .......................................................................................................101 18.9.2014 Týdeník Květy ~ str. 22 ~ Osudy  Úřednická zkouška je ve Francii těţká ............................................................................................................104 16.9.2014 Lidové noviny ~ str. 15 ~ Akademie  RADKA KVAČKOVÁ To je ale ostuda. ODS podle průzkumů i znalců spadla na úroveň regionálních uskupení ......................108 16.9.2014 parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Politologové  Olga Böhmová Jaká byla zahraniční politika ČR v roce 2013? Reportáţ z konference .......................................................112 15.9.2014 ustavmezinarodnichvztahu.cz ~ str. 00 ~  Petr Zenkner Jan Peregrin jako první ve střední Evropě získal Zlatou medaili za celoţivotní přínos .............................114 15.9.2014 zdn.cz ~ str. 00 ~ Profesní aktuality  IKEM, zdravi.e15.cz Cesty poutníků i dětské hry. Křehké okamţiky okem Markéty Luskačové .................................................115 14.9.2014 lidovky.cz ~ str. 00 ~ Lidovky / Kultura  ČTK Šlechtična z televizního zpravodajství ............................................................................................................116 14.9.2014 Nedělní Blesk ~ str. 24 ~ Speciál  Zuzana Pšenicová Dívka z fotografie elity české šlechty je krásná reportérka Primy s modrou krví! .....................................118 13.9.2014 blesk.cz ~ str. 00 ~ Události  Padesátiletá pouť za fotografií. V Leice vystavuje Markéta Luskačová ......................................................119 13.9.2014 ct24.cz ~ str. 00 ~ Kultura  jh Šance pro budoucnost měst ............................................................................................................................120 12.9.2014 ASB ~ str. 18 ~ Public-private partnership  Moje kariéra ........................................................................................................................................................123 12.9.2014 Elle ~ str. 56 ~ Trend  ANNA JENÍKOVÁ Jak velkou roli při rozdělování portfolií hrají specializace kandidátů ..........................................................124 11.9.2014 ČRo Plus ~ str. 01 ~ 19:10 Radiofórum  Evropská unie začne uplatňovat přísnější protiruské sankce kvůli ukrajinské krizi ..................................131 11.9.2014 ČRo Plus ~ str. 03 ~ 17:10 Den podle…  Plné znění zpráv


Ţivot v podání Markéty Luskačové ..................................................................................................................133 11.9.2014 echo24.cz ~ str. 00 ~ Panorama, Galerie  Echo24, čtk Ze zákona si málokdo dělá hlavu .....................................................................................................................134 11.9.2014 Týdeník Květy ~ str. 28 ~ Rozhovor  IVO PODSKALSKÝ Z TWITTERU .......................................................................................................................................................138 10.9.2014 Hospodářské noviny ~ str. 03 ~ Události  Fashion koučink: nový trend v osobnostním rozvoji ....................................................................................138 10.9.2014 HR Forum ~ str. 30 ~ Dobrý nápad  Barbara Hansen Čechová Obratný řečník válčící s médii ..........................................................................................................................139 10.9.2014 Lidové noviny ~ str. 03 ~ Domov  TOMÁŠ TOMÁNEK Politoloţka: Zeman je dobrý řečník, ale válčí s médii ....................................................................................140 10.9.2014 parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Monitor  dkr Shodne se EU na přísnějších protiruských sankcích ....................................................................................141 8.9.2014 ČRo Radioţurnál ~ str. 01 ~ 18:10 Ozvěny dne - publicistika  Sankce z nás dělají hlupáky .............................................................................................................................145 8.9.2014 Týden ~ str. 66 ~ Ekonomika  Pavel Cechl Ukrajinská krize: porušované příměří ..............................................................................................................149 7.9.2014 ČT 1 ~ str. 01 ~ 12:00 Otázky Václava Moravce  Postoj ČR k ukrajinské krizi ..............................................................................................................................152 7.9.2014 ČT 1 ~ str. 03 ~ 12:00 Otázky Václava Moravce  Václav Moravec: Chci umřít ve svobodné zemi ..............................................................................................153 6.9.2014 Strakonický deník ~ str. 02 ~ Strakonicko  PETR ŠKOTKO Módní policie Františky Číţkové TV moderátoři? ..........................................................................................155 5.9.2014 Blesk magazín ~ str. 16 ~ Co dnes dělají  O individuálních obětech ..................................................................................................................................156 5.9.2014 Dotyk ~ str. 00 ~ Hydepark  Michael Romancov Potřebuji mít srdce a rozum v rovnováze, říká ředitelka Nadace Terezy Maxové dětem ...........................158 5.9.2014 iHNed.cz ~ str. 00 ~ life.ihned.cz  Aneta Štefánková Plné znění zpráv


Potřebuji mít srdce a rozum v rovnováze, říká ředitelka Nadace Terezy Maxové dětem ...........................160 5.9.2014 life.ihned.cz ~ str. 00 ~ life.ihned.cz  Aneta Štefánková Expert online: Rusko obchodní válku s EU nemůţe ustát ............................................................................163 4.9.2014 aktualne.cz ~ str. 00 ~ Domácí  Jaké má dohody NATO s Ruskou federací? ...................................................................................................163 4.9.2014 ČT 24 ~ str. 10 ~ 21:31 Horizont  Dobré úředníky musí stát zaplatit ....................................................................................................................165 4.9.2014 dialog.ihned.cz ~ str. 00 ~ dialog.ihned.cz  Petr Janský, Petr Bouchal Dobré úředníky musí stát zaplatit ....................................................................................................................167 4.9.2014 iHNed.cz ~ str. 00 ~ dialog.ihned.cz  Petr Janský, Petr Bouchal Politolog Riegl: Z ukrajinské krize můţe nakonec nejvíce vytěţit Čína .......................................................169 3.9.2014 ct24.cz ~ str. 00 ~ Svět  mld Obrat v konfliktu na Ukrajině? ..........................................................................................................................170 3.9.2014 ČT 24 ~ str. 03 ~ 18:30 Interview ČT24  Obrat v konfliktu na Ukrajině? ..........................................................................................................................171 3.9.2014 ČT 24 ~ str. 01 ~ 18:30 Interview ČT24  Ostré hlasy z NATO ...........................................................................................................................................172 3.9.2014 ČT 24 ~ str. 02 ~ 18:30 Interview ČT24  Ukrajina do NATO? ............................................................................................................................................174 3.9.2014 ČT 24 ~ str. 04 ~ 18:30 Interview ČT24  Postoj Česka k sankcím proti Rusku ...............................................................................................................175 3.9.2014 ČT 24 ~ str. 05 ~ 18:30 Interview ČT24  Napětí na východě Ukrajiny nekončí ...............................................................................................................177 2.9.2014 ČT 24 ~ str. 01 ~ 20:05 Hyde Park  Nové neshody mezi NATO a Ruskem ..............................................................................................................192 2.9.2014 ČT 24 ~ str. 01 ~ 21:31 Horizont  Kladnu chybí smělost zaměřit se na netradiční projekty, říká Roman Hájek ..............................................194 1.9.2014 5plus2.cz ~ str. 00 ~ Kladensko Plné znění zpráv




5plus2.cz, Eva Havelková

První rok Déčka oţivil v Česku původní dětskou tvorbu ...............................................................................196 1.9.2014 ct24.cz ~ str. 00 ~ Média/IT  ČT Chceme zjistit i to, jak vesnice umí drţet při sobě .........................................................................................196 1.9.2014 Českolipský deník ~ str. 13 ~ Události  JAN KLIČKA Václav Moravec: Lidé z lokální politiky bývají spontánní ..............................................................................200 1.9.2014 denik.cz ~ str. 00 ~ Z domova  McDONALD’S ČR/SR .........................................................................................................................................202 1.9.2014 Euro ~ str. 64 ~ Light  redakce ([email protected]) Proč Západ není viníkem krize na Ukrajině .....................................................................................................205 1.9.2014 natoaktual.cz ~ str. 00 ~ natoaktual.cz / Analýzy a komentáře  natoaktual.cz Chceme zjistit i to, jak vesnice umí drţet při sobě .........................................................................................206 1.9.2014 Prostějovský deník ~ str. 13 ~ Události  JAN KLIČKA Smrt po česku: děláme, ţe neexistuje, a končíme v nedůstojných podmínkách .......................................209 1.9.2014 zpravy.iDNES.cz ~ str. 00 ~ Zprávy / Domácí  iDNES.cz, Jan Jiřička, iDNES.cz, Zdeňka Trachtová



Plné znění zpráv Nová výzva pro čtenáře i média: Chceme platit za on-line zprávy? 30.9.2014

ct24.cz

str. 00 jan

Ekonomika

Praha – Česká mediální scéna moţná stojí u zrodu dalšího milníku. Inzerce totiţ přestává být samospásou a vydavatelství včetně těch největších hledají cestu, jak vynahradit ztrátu za nízký počet prodaných výtisků. A cílí přímo tam, kam se většina čtenářů přesouvá, tedy do on-line prostředí. Hospodářské noviny jsou první český deník, který prémiový obsah webu zkouší zpoplatnit. Zda se čtenáři najde soulad, zatím není jasné. Redakce však doufá, ţe se systém etabluje podobně jako na Západě. Zpoplatnit, či nezpoplatnit. Otázka, kterou se dlouhodobě zabývá řada vydavatelů z Česka i ze zahraničí. Někteří uţ poplatky zavedli, jiní s vybíráním peněz ještě váhají. Fenoménu on-line zpravodajství chce teď vyuţít i redakce Hospodářských novin spolu s přidruţeným serverem iHned.cz. Čtenáři za články na webu zaplatí tři stovky měsíčně. Redakce zvolila systém tzv. tachometrového měření čtenosti, který je běţný u známých mediálních domů, jakými jsou New York Times, Finantial Times nebo Die Welt. Jde o nastavení limitu určitého počtu článků zdarma. Po jeho vyčerpání jsou čtenáři vyzváni k tomu, aby zaplatili. Vydavatelství Economia uvádí, ţe limit volných článků nastavuje asi na deset měsíčně. Podle odborníků je nový koncept pokrokový, u čtenářů ale můţe narazit. Právě v on-line prostředí si lidé zkrátka přizvykli na zpravodajství zadarmo. Právě to, vedle rychlosti zpráv a pohodlného mobilního přístupu, bylo dosud hlavním trumfem webu oproti tisku. "Je tady ten obrovský zvyk, který vypěstovali sami vydavatelé. To znamená konzumovat ten zpravodajský obsah úplně zadarmo. To jsou největší problémy, se kterými budou muset bojovat," říká mediální expert Ondřej Aust. Podobně skeptický k přístupu konzervativních uţivatelů je i Jan Jirák z katedry mediálních studií FSV UK. Placení za novinářský obsah je ale podle něj pochopitelné – bez ohledu na to, zda se jedná o tištěné, či "elektronické" noviny. "Nás nepřekvapuje, ţe máme platit za zpravodajství v papírových novinách, nemělo by nám to proto vadit na internetu," dodává. Proti toku "evoluce" aneb jde to i obráceně? V českém prostředí se přesto v současnosti najdou média, která zvaţují cestu opačným směrem. Například digitální časopis Echo24 chce v nejbliţší době na mediálním trhu prorazit i s tištěnou verzí svého titulu. Půjde o tištěnou verzi dosavadně vydávaného elektronického týdeníku. Podle odborníků jsou za takovými plány hlavně ekonomické důvody. Reklama na papíře prý totiţ v Česku stále vydělává víc. "Tištěná podoba tohoto titulu má v podstatě lépe přinést peníze z inzerce. Dodatečné příjmy můţe získat recyklací obsahu, resp. přidáním nějakých nových částí," dodává Aust. Podle Balšínka ale v případě Echa24 nejde primárně o zisky z reklamy, ale zisky z distribuce. Trend zpoplatňování internetového obsahu je patrný zejména v USA a západní Evropě, včetně předních mediálních značek. Německý deník Bild nabízí nejlevnější přístup k on-line obsahu v přepočtu zhruba 135 korun (neobsahuje však elektronickou verzi novin ani práva na fotbalové zápasy). Na takové podmínky přistoupilo na 152 tisíc čtenářů, chlubili se představitelé Bildu před půl rokem. Jak ale upozornil časopis MarketingSalesMedia, jde o zlomek z 80 milionového trhu – navíc se podle statistik v případě platících čtenářů Bildu jedná o jedno procento z uţivatelů, kteří měsíčně na web zavítají. Například redakce amerického New York Times před několika měsíci dokonce cenu za přístup do webového obsahu zlevnila. Za měsíční předplatné zaplatí čtenáři 13 dolarů měsíčně, tedy zhruba 282 korun. Zajímavým projektem z oblasti on-line placení obsahu je slovenská společnost Piano Media. Uţ tři roky nabízí systém zpoplatnění webů tzv. "na klíč", tedy podle konkrétního přání redakcí. Kromě Slovenska působí také ve Plné znění zpráv


Slovinsku, Polsku nebo Německu. Letos dokonce získala ke spolupráci americký magazín Newsweek. I kdyţ pro něj zatím má zajišťovat naopak prodej tištěného vydání, ke kterému se Newsweek po čase vrací. Český trh ale dál sází hlavně na prodej z reklamy a ke zpoplatnění webu se staví spíše odmítavě. Placený obsah tak zatím funguje hlavně u specializovaných menších periodik s úzce vyhraněnou cílovou skupinou. Takoví čtenáři totiţ unikátní informace často vyuţijí pro svou profesi, placení za web proto nevidí jako velký problém. Nejznámějším českým příkladem v tomto ohledu je ekonomický server Motejlek.com. Na ekonomická témata se zaměřuje také placené zpravodajství Patria Plus, které má podle svého vydavatele roční výnosy v milionových částkách.

URL| http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/287667-nova-vyzva-pro-ctenare-i-media-chceme-platit-za-online-zpravy/

Moody´s: schodek rozpočtu bude 1,7 % HDP 30.9.2014

ČT 24

str. 01

21:05 Ekonomika

Vanda KAŠOVÁ, moderátorka -------------------To nejdůleţitější z ekonomického dění dneška jsme pro vás shrnuli do necelé půlhodiny. Vítejte. Státní rozpočet letos skončí s deficitem 1,7 % hrubého domácího produktu. Odhaduje to mezinárodní ratingová agentura Moody´s, která zlepšila svůj dřívější odhad o 0,5 %. Vychází z letošního příznivého vývoje státních financí a nejnovějších odhadů. Víc informací uţ teď přidá kolega Pavel Cyprich. Dobrý večer. Pavle, z jakých konkrétních čísel Moody´s vychází? Pavel CYPRICH, redaktor -------------------Dobrý večer. Agentura poukazuje na to, ţe vláda teď odhaduje letošní schodek rozpočtu jen na 90 miliard korun. Přitom podle původního plánu měl stát hospodařit s minusem 112 miliard. Lépe letos podle agentury dopadne také státní dluh. V poměru k HDP klesne v tomto roce na necelých 45 % z loňských 46. V příštím roce by pak měl zůstat minimálně na stejné úrovni jako letos. Tomáš HOLUB, ředitel měnové sekce a statistiky, ČNB -------------------Česká ekonomika se vyvíjí zřetelně lépe, neţ jsme čekali v listopadu loňského roku, přispívá k tomu uţ nejen zahraniční obchod, ale i rostoucí domácí poptávka a kromě oţivení zahraničí samozřejmě má vliv i slabší kurz koruny. Pavel CYPRICH, redaktor -------------------Lepší výsledky vidíme na poměrně vysokém přírůstku hrubého domácího produktu. Ten v loňském roce skončil v minusu necelé 1 %. Uţ v letošním prvním čtvrtletí poskočil ale na téměř 3 %. V druhém to pak bylo 2,6 %. Zpřesněný výsledek zítra přinese statistický úřad. Vanda KAŠOVÁ, moderátorka -------------------Co všechno se do hospodářských výsledků Česka promítá? Pavel CYPRICH, redaktor -------------------Těch vlivů je několik. Jak uţ zaznělo, daří se třeba českému exportu, vyšší je i spotřeba a tedy útraty domácností a v neposlední řadě jde i o příliv investic do Česka. Těch zahraničních bylo třeba uţ v polovině roku víc neţ 80. Jde, ať uţ třeba o pneumatikárnu Nexen za víc neţ 20 miliard korun, nebo jihokorejskou Hyundai Mobis s investicí 2,5 miliardy korun. Česká ekonomika tak letos skončí určitě v plusu. Odhad centrální banky pro Plné znění zpráv


celý letošní rok jsou necelá 3 %. Podobně to bude i dál. Do výsledku se ovšem můţe nakonec ještě mírně promítnout situace na Ukrajině a Rusku, která uţ nyní českým firmám působí obtíţe. Pavel NOVÝ, personální ředitel, Motorpal Jihlava -------------------Díky evropským sankcím se obáváme moţné destabilizace finančního ruského trhu. Trhu, kam Motorpal dodává, nebo kam jeho klíčoví zákazníci dodávají, své výrobky. Miroslav FUKS, mluvčí, stavební firma PSJ Jihlava -------------------Registrujeme pozastavení u dvou zakázek. Jde o to, ţe tyto banky i mimo Ruskou federaci jsou mnohdy garanty úvěrů, coţ samozřejmě financování projektů můţe komplikovat. Vanda KAŠOVÁ, moderátorka -------------------Podrobněji teď s Michalem Mejstříkem, předsedou Mezinárodní obchodní komory České republiky a profesorem ekonomie z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Dobrý večer. Pavel MEJSTŘÍK, předseda mezinárodní obchodní komory ČR, profesor ekonomie, Fakulta sociálních věd UK -------------------Také dobrý večer. Vanda KAŠOVÁ, moderátorka -------------------Řekněte mi, jak vy čtete tu zprávu, ţe Moody´s sníţil odhad podílu deficitu? Znamená to, ţe věří české vládě, české ekonomice? Michal MEJSTŘÍK, předseda mezinárodní obchodní komory ČR, profesor ekonomie, Fakulta sociálních věd UK -------------------Já bych řekl, ţe především věří česko-podnikohospodářské sféře. Protoţe upřímně řečeno, nikdo tu práci za firmy, které vyrábějí, neodpracuje. Na straně druhé je určitě dobře, ţe vláda tomu do té míry nebrání, jak se někteří ještě nedávno obávali. Vanda KAŠOVÁ, moderátorka -------------------Moody´s zdůrazňuje, ţe ten rozpočet je teď o něco přitaţenější, volnější naopak, přitahovat se bude v nejbliţší době. Je to podle vás nejlepší strategie? Teď po tom útlumu, po tom šetření? Michal MEJSTŘÍK, předseda mezinárodní obchodní komory ČR, profesor ekonomie, Fakulta sociálních věd UK -------------------Tak ono upřímně řečeno uţ ta orientace, která přišla ze strany České národní banky, aby se změnil trošičku celý ten sentiment lidí, aby viděli určitou perspektivu a měli, mělo pro ně smysl kupovat si předměty dlouhodobé spotřeby a smysluplně utrácet, to všechno vedlo k tomu, ţe se mění i současně i vyšší koupěschopná poptávka několika opatřeními, která tady byla zmíněna. Já musím říci, ţe já trošičku postrádám úspory v té oblasti, kterou bych očekával a která zatím nás ještě čeká. To jest zejména úspory ve spotřebě, v té běţné spotřebě vlády. Vanda KAŠOVÁ, moderátorka -------------------To jsem se právě chtěla zeptat, jestli vláda ty vyšší výdaje investuje nějak rozumně? Michal MEJSTŘÍK, předseda mezinárodní obchodní komory ČR, profesor ekonomie, Fakulta sociálních věd UK -------------------Tak upřímně řečeno, zatím je příliš brzo, abychom definitivně hodnotili, co se odehrává. To, co zatím víme je, ţe některé výdaje, které prostě budou na tu běţnou spotřebu a na které i Moody´s upozorňuje, to jest zhoršování, dočasné zhoršování strukturálního deficitu, to nejsou vlastně ty tendence, to jest vlastně bez ohledu na cyklus Plné znění zpráv


vynakládáme trošičku více na nějakou i běţnou spotřebu, tak to není ten trend, který bychom očekávali. Na straně druhé vybíráme více, takţe to dočasné oslabení asi celá řada ekonomů bude tolerovat. Vanda KAŠOVÁ, moderátorka -------------------Do čeho tedy investovat tak, aby se ta ekonomika podpořila nejvíc? Co by byla vaše rada? Michal MEJSTŘÍK, předseda mezinárodní obchodní komory ČR, profesor ekonomie, Fakulta sociálních věd UK -------------------No, upřímně řečeno, já sám se hodně věnuju otázkám například liniových staveb. To jsou věci, které v tuto chvíli hodně brzdí zejména česká legislativa a musím říci, ţe ty podmínky přípravy staveb, které byly celou řadu let zanedbávány, se daří odstraňovat skutečně postupně a není to, není to úkol na měsíce. Vanda KAŠOVÁ, moderátorka -------------------Vy jste to uţ částečně nakousl, ale jak hodnotíte vývoj ekonomiky v prvním pololetí tohoto roku? Zítra zveřejňuje statistický úřad zpřesněné výsledky HDP. Přece jenom to bylo trochu zklamání v minulém čtvrtletí. Michal MEJSTŘÍK, předseda mezinárodní obchodní komory ČR, profesor ekonomie, Fakulta sociálních věd UK -------------------Takhle. Já bych zejména vycházel z toho, ţe navzdory těm negativním tendencím, které se například objevovaly ve vývoji exportu z některých zemí Evropské unie směrem do Ruska, jenom připomenu, ţe některé ekonomiky, které vyváţely do Ruska uţ před sankcemi, například německá ekonomika, ten vývoz klesl o 16 %, Francie 14 % a u nás pouze o 7 %, to znamená, je vidět, ţe nejenom naši politikové, ale zejména podniky se dokáţí lépe vypořádávat právě s těmi situacemi, které jsou před námi a to je dobrý signál, to jest podniky jsou adaptabilnější, koneckonců i taková ta veřejná masáţ přispívá k tomu, ţe ve spolupráci například s ekonomickými diplomaty se, se daří některé věci lépe řešit, neţ některým našim sousedům. A navíc to naše zboţí není tak senzitivní na například na devalvaci v Rusku, jako některé luxusní spotřební potřeby. To znamená, jestliţe vyváţíme strojírenské produkty, já myslím, ţe ta orientace právě na průmysl je to, co nás drţí nad vodou. Vanda KAŠOVÁ, moderátorka -------------------Kdyţ uţ jste to nakousl. Jaká je vůbec situace českých firem, které do Ruska vyváţejí? Na začátku se odhadovala ztráta kolem 2 miliard korun. Platí to pořád, nebo tam došlo k nějaké korekci? Michal MEJSTŘÍK, předseda mezinárodní obchodní komory ČR, profesor ekonomie, Fakulta sociálních věd UK -------------------Já jsem přesvědčen, ţe právě proto, ţe se aktivizovala nejenom ekonomická diplomacie, ale firmy samotné, začaly se té situaci daleko více věnovat, tak tam, kde hrozily nějaké výpadky, tak tam se daří nacházet nové trhy, ale to je opravdu zvýšenou aktivitou těchto firem. Já sám jako mezinárodní obchodní komoře pravidelně vidím, ţe potkávám se s těmi firmami a opravdu oni dělají, co se dá. Na straně i ekonomičtí diplomaté se tomu věnují společně i s velvyslanci daleko více, neţ tomu bylo v minulosti běţné. A to jsou věci, které nepochybně vedou k tomu, ţe vlastně ty exportní výsledky přeci jenom předčily naše očekávání. Vanda KAŠOVÁ, moderátorka -------------------Řekl jste, ţe se s nimi potkáváte. Jak oni hodnotí tu pomoc vlády, nebo tu současnou situaci? Daří se jim nějak i přes ta omezení dál třeba uzavírat další obchody? Michal MEJSTŘÍK, předseda mezinárodní obchodní komory ČR, profesor ekonomie, Fakulta sociálních věd UK -------------------Tak já musím říci, ţe zatím právě i to zvýšené úsilí, které je tomu věnováno, přináší pozitivní výsledky a já nechci být přehnaný optimista, ale ten samotný fakt, ta čísla, která jsem uvedl za první pololetí, to jest, ţe třeba zpomalení vývozu do Ruska bylo menší neţ, neţ v některých sousedních zemích, například v tom Německu, to Plné znění zpráv


všechno signalizuje, ţe česká ekonomika je robustnější v tomto směru a já bych si moc přál, aby to zvýšené úsilí přineslo nejenom zpomalení některých poloţek, ale tak, jak to naznačují předběţné exportní výsledky, naopak, ţe bychom měli nacházet nové trhy. Koneckonců některé evropské trhy nám v tomto směru i trošku pomáhají. To znamená, já bych rád viděl i ... Vanda KAŠOVÁ, moderátorka -------------------Co tím konkrétně myslíte, ţe nám pomáhají? Michal MEJSTŘÍK, předseda mezinárodní obchodní komory ČR, profesor ekonomie, Fakulta sociálních věd UK -------------------No, kdyţ se podíváte, tak některé Evropa v minulých letech hodně stagnovala, dokonce celá řada těch jiţních zemí prudce klesala a v tuto chvíli si ty země opět začínají zvedat, a to je zase poměrně snadný cíl pro naše exportéry a jestliţe se začínají zvedat, potřebují některé naše strojírenské vývozy a to je příznivá cesta právě pro naše exportéry. A jestliţe naši exportéři na toto umí reagovat, ukazuje to na určitou rychlou adaptabilitu, ale já bych ji ještě rád viděl tu adaptabilitu o krůček dále, abychom se rozkročili do budoucna, aby se nám nestávaly takové ty šoky, jako právě v souvislosti s vývojem v Rusku. To znamená, já sám teď 14. 10. organizuju velký seminář věnovaný Latinské Americe, kde se snaţíme i ty vzdálené trhy společně s našimi ministerstvy zahraničních věcí a průmyslu a obchodu znovu objevovat pro naše exportéry a pomáhat koneckonců i ten zvýšený počet ekonomických zástupců, který se teď připravuje, nejenom v oblasti ekonomie, ale v oblasti průmyslu, ale i v oblasti zemědělství, by určitě měl pomoci ty nové trhy lépe mapovat a být daleko agresivnější, neţ tomu bylo v minulosti. Vanda KAŠOVÁ, moderátorka -------------------Od našeho největšího partnera Německa, ale dnes přišly špatné zprávy, týkají se nezaměstnanosti, která tam vzrostla, zřejmě tedy pokračuje ten útlum, který začal ve druhém čtvrtletí. Jak na to mají čeští exportéři reagovat? Michal MEJSTŘÍK, předseda mezinárodní obchodní komory ČR, profesor ekonomie, Fakulta sociálních věd UK -------------------Ten problém Německa, jak uţ jsem zmiňoval, je v tom, ţe některé ty luxusní poloţky jeho exportní strategie prostě trpí právě na některých trzích poklesem poptávky. Na straně druhé část našich exportů, jenom připomínám, ţe 40 % našeho exportu, který je celkem třetinový do Německa, končí v Německu, ale těch dalších 60 % je po úpravách, nebo přímo reexportovaná dál, tak to samozřejmě dopadá i na naše exportéry. Ale musím říci, ţe v tuto chvíli je právě daleko lepší hledat ty trhy, které mají vyšší přidanou hodnotu a kde jsme schopni být s větším rizikem se i silněji prosazovat a jestliţe se to zatím aspoň v přiměřené míře daří, tak asi nebudeme litovat, ţe určité zpomalení toho Německa jsme dokázali i překonat. Vanda KAŠOVÁ, moderátorka -------------------To byl pohled ekonoma Michala Mejstříka. Děkujeme. Michal MEJSTŘÍK, předseda mezinárodní obchodní komory ČR, profesor ekonomie, Fakulta sociálních věd UK -------------------Také děkuji.

Bývalý novinář a uprchlík před Babišem, který nyní kandiduje, odhalil, co radnice tak úpěnlivě tají 30.9.2014

krajskelisty.cz str. 00 Hlavní město Praha Anička Vančová



Politické uskupení Osmička sobě pod vedením novináře a právníka Tomáše Němečka získalo jako první informaci, zač přesně byla Praze 8 udělena pokuta od antimonopolního úřadu. Vyuţila k tomu informační zákon. Městské části Praha 8 v čele se starostou Jiřím Janků (ODS) byla na jaře udělena téměř půlmilionová pokuta antimonopolním úřadem za podivné okolnosti kolem stavby nové radnice spojené s nákupním centrem. Tento projekt pod názvem Centrum Palmovka má městskou část vyjít na 1,2 miliardy korun. Zakázka jako ušitá pro Metrostav Novinář, právník a nyní kandidát na starostu Prahy 8 Tomáš Němeček zjistil, v čem přesně radnice pochybila. Vyţádal si totiţ od městské části kopii rozkladu, který městská část podávala proti rozhodnutí antimonopolního úřadu. Radnice Němečkovi poskytla pouze šest stran z celkem 34stránkového dokumentu. Přesto z nich lze vyčíst, ţe městská část ve výběrovém řízení pochybila hned v pěti okolnostech. Radnice se očividně snaţila ušít zakázku přímo na míru firmě Metrostav Development a.s., která sídlí kousek od současného sídla radnice Prahy 8 v ulici Zenklova. Při zadávání veřejné zakázky si radnice dle antimonopolního úřadu stanovila nesmyslná kritéria. Projektový manaţer stavby musel v posledních deseti letech projektovat alespoň tři víceúčelové budovy s napojením na metro a firma musela být drţitelem certifikátu společenské odpovědnosti vůči svým zaměstnancům AS8000. Městská část dále účelově rozkouskovala cenu zakázky, aby na právnické sluţby spojené se stavbou nemusela vypisovat výběrové řízení; nejednoznačně stanovila kritéria hodnocení technických parametrů Centra Palmovka a z celkové hodnotící ceny vyjmula určité činnosti, na které pak vypsala zvláštní výběrové řízení. To vše mohlo výrazně ovlivnit a prodraţit výslednou cenu zakázky. Radnici radil i autor zákona o veřejných zakázkách Právnické sluţby vykonávala pro radnici firma Rowan Legal, jejímţ partnerem byl donedávna Tomáš Machurek, jeden z autorů zákona o veřejných zakázkách, který zároveň paradoxně v minulosti působil v rozkladové komisi antimonopolního úřadu. Firma Rowan Legal si od začátku jednání o stavbě nové radnice přišla jiţ na několik milionů, k zakázce se dostala v roce 2010 skrz výběrové řízení, v němţ byla jediným účastníkem. Celou stavbu radnice Prahy 8 provází pochybnosti jiţ od počátku, kdy stavba byla na rychlo a o jediný hlas schválena tři týdny před komunálními volbami v roce 2010 zastupitelstvem, v němţ dominovala ODS. Kdo je Tomáš Němeček Vystudoval ţurnalistiku na Fakultě sociálních věd UK a Právnickou fakultu UK v Praze. Ještě během studia pracoval jako redaktor v týdeníku Mladý svět. Od roku 1995 pracoval v týdeníku Respekt, kde se v lednu 2003 stal šéfredaktorem. V dubnu 2005 se stal šéfkomentátorem deníku Hospodářské noviny. V srpnu 2009 se stal vedoucím přílohy Orientace v Lidových novinách, následně pak přílohy Právo a Justice tamtéţ, jejíţ vznik sám inicioval. V roce 2012 obdrţela jim vedená příloha Právo a Justice cenu Nadačního fondu Josefa Luxe. V září 2013 Lidové noviny opustil „kvůli špatným osobním zkušenostem s Andrejem Babišem―, který koupil vydavatelství MAFRA. „Novinářské místo bych sehnal snadno, měl jsem sedm nabídek z různých médií, ale zajímavější se mi zdála nabídka ředitele Psychiatrické nemocnice Bohnice na místo hlavního právníka. Je to za méně peněz, zato je tu více práce," sdělil nám pan Němeček na otázku po jeho současném pracovním angaţmá. Válcuje vás ţivot, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na [email protected].

URL| http://www.krajskelisty.cz/praha/obvod-praha-8/6519-byvaly-novinar-a-uprchlik-pred-babisem-ktery-nynikandiduje-odhalil-co-radnice-tak-upenlive-taji-a-totiz-proc-ma-platit-pul-milionu-pokuty.htm

Báča po 15 letech odchází z Ogilvy 30.9.2014

mediar.cz str. 00 Ondřej Aust

Otvírák



Jeden z nejvýznamnějších admanů v Česku se loučí. Je to definitivní konec jedné éry. Ogilvy jeho pozici uţ neobsadí. Ladislav Báča. Foto: Ogilvy Ladislav Báča, šéf Ogilvy Group v Česku, odchází ke konci října z firmy, po 15 letech působení na nejvyšších manaţerských pozicích. V roli generálního ředitele vedl skupinu devět let. Do konce roku bude v kontaktu s evropským a českým vedením firmy v roli konzultanta. „Poté plánuje dobít baterky a zároveň zvaţovat několik moţností, kudy zaměří svoji další profesní dráhu," oznámila agentura. ―Skupina Ogilvy prošla v posledních dvou letech strukturálními změnami, jejichţ součástí byla konsolidace digitálních aktivit napříč firmou a vytvoření nejkomplexnější jednotky strategického plánování a konzultací na trhu marketingových sluţeb. I přes nelehkou situaci na trhu má naše skupina velkou sílu ve vzájemném propojení disciplín, které klientům přináší měřitelnou hodnotu. Kampaně pro Air Bank, Amundsen, Ţijeme Londýnem s Johnem Cleesem pro Český olympijský výbor jsou několika příklady skvělých prací, které potvrzují vysoký standard kampaní z dílny Ogilvy. Ogilvy je historicky nejúspěšnější agenturou v Effie měřeno počtem získaných ocenění. Byli jsme na čele ţebříčku kreativity pro rok 2013. Jsem rád, ţe jsme letos přidali do sbírky i cennou trofej Agentura roku 2013. Jsem si jistý, ţe skupina má dobře našlápnuto dál pod společným vedením zkušených ředitelů," cituje Ogilvy Báču. ―Pozici CEO nebudeme nyní nahrazovat. Rozhodli jsme se zvolit jiný způsob řízení. Skupinu povedou ředitelé našich firem,” přiblíţil Alex Herdt, šéf Ogilvy Střední a Východní Evropa. ”Budeme úzce spolupracovat a mojí rolí bude tuto strukturu koordinovat z regionálního pohledu. Česká republika je vlajkovou lodí Ogilvy v regionu střední a východní Evropy. Chceme, aby nadále vedla a sdílela svoje know-how digitálních a komunikačních trendů s našimi dalšími kancelářemi v regionu.― ―Za Ladislavem stojí obrovský kus práce, kterou pro Ogilvy udělal, jak v době růstu, tak v období, které s sebou přineslo řadu ekonomických tlaků,” poděkoval Daniel Sicouri, šéf Ogilvy & Mather EMEA. Ladislav Báča začal svoji kariéru v marketingové komunikaci a v reklamě v roce 1993, kdy nastoupil do agentury BBK. Pracoval tři roky pro klienta Procter & Gamble a řídil kampaně například pro značku Always. K jeho klientům patřili také Citroën, Hyundai, MF Dnes, Home Credit. Spoluřídil projekt Ostrovy ţivota, ve kterém P&G, Danone, Pepsi a Opavia přispěli prostřednictvím Konta BARIÉRY desítkami milionů korun na dětské jednotky intenzivní péče. V roce 2000 po spojení Ogilvy se skupinou agentur BBK se stal ředitelem Ogilvy & Mather Praha. V lednu 2006 převzal po Evţenu Hartovi pozici CEO Ogilvy Group. Za jeho vedení Ogilvy úspěšně pokračovala ve vedení ţebříčku efektivních kampaní soutěţe Effie a v roce 2013 si připsala i vedení ţebříčku kreativity a ocenění Agentura roku 2013. V té době Ogilvy slavila velký úspěch s kampaněmi Zlaté ručičky pro Ford, kterou klient zařadil mezi svoje Top 5 aktivity globálně. Kampaň pro Amundsen získala Zlatou Effie 2011. Láďa Báča byl jednou z klíčových osob týmu, který připravoval vstup eBanky na trh. Tato kampaň získala Zlatou Effie 2003. Podílel se na zaváděcí kampani pro Air Bank, oceněnou Zlatou Effie 2012. Spolu s Markem Tesařem připravoval olympijskou kampaň 2012 Ţijeme Londýnem, za kterou získali Zlatou Effie 2013. Přednáší o marketingových komunikačních strategiích na Karlově Univerzitě, na Fakultě sociálních věd. Aktivně sportuje, jeho velkou vášní je fotografování a cestování, hlavně za poznáváním vzdálených destinací.

URL| http://www.mediar.cz/ladislav-baca-odchazi-z-ogilvy-po-15-letech-pusobeni-na-nejvyssich-manazerskychpozicich/

Tygr Andrej Babiš se zakousl do ČSSD. A trhá, trhá a trhá. Víme, co bude dál 30.9.2014

parlamentnilisty.cz str. 00 Jiří Hroník


Politologové


POLITOLOGOVÉ Drsný střet ministra financí Andreje Babiše a ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka v souvislosti s audity nemocnic je podle oslovených politologů součástí předvolební kampaně hnutí ANO, která můţe otřást podporou ČSSD a zároveň hnutí rozevře do středu a nalevo sociálně-zdravotní a pacientskou tématikou. Podle místopředsedkyně TOP 09 Heleny Langšádlové ukazují zveřejněné nahrávky na evidentní zneuţití pozice ministra financí. Necelé dva týdny před komunálními a senátními volbami se do sebe ostře pustili ministři Andrej Babiš a Svatopluk Němeček. Šéf rezortu financí se v souvislosti s provedenými audity nemocnic, kterým vyměřili kontroloři pokuty za více neţ čtvrt miliardy, odvolával na zprávu Evropské komise, která povaţuje české zdravotnictví za zkorumpované. ―V reportu z října 2013 se jasně říká, ţe české zdravotnictví řídí Richelieu pan Šnajdr a pan Němeček si jeho bývalé kolegy bere za náměstky,― uvedl Andrej Babiš pro Českou televizi a v následné diskusi svému vládnímu kolegovi připomněl, ţe se jako ředitel nemocnice v Ostravě proslavil nákupem předraţených přístrojů. Oslovení politologové za razantním výpadem vidí spíše neţ péči starostlivého hospodáře o státní prostředky stranický zájem předsedy hnutí ANO před blíţícími se komunálními a senátními volbami. ―Je zkrátka znát, ţe jsme v horké fázi kampaně. Andrej Babiš má z pozice ministra financí přístup k důleţitým a citlivým datům, která si můţe i ověřit. A cítí obrovskou příleţitost, protoţe jestli někde je sociální demokracie zranitelná jako levicová nebo středolevicová strana, tak to je samozřejmě fenomén zdravotnictví,― uvádí pro ParlamentníListy.cz Jan Kubáček, politolog Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Útoky na zdravotnictví mohou otřást sociální demokracií ČSSD je zranitelnější o to víc, ţe v minulosti vytáhla do boje se zdravotnickými poplatky a udělala z toho své vlajkové téma. ―Tak jak byla podpora dlouhodobě spojována v oblasti zdravotnictví se sociální demokracií, tak můţe ta podpora také velice rychle erodovat. Pan Babiš můţe bodovat tím, ţe jednak otřese podporou sociální demokracie a zároveň se sám rozevře do středu a nalevo sociálně-zdravotní a pacientskou tématikou. Mrhání penězi ve zdravotnictví je všeobecně známo, a právě proto můţe skrze linku Leoš Heger - Tomáš Julínek - pan Němeček zasáhnout několik soupeřů. Sociální demokracii především, ale vedlejším objektem bude i TOP 09,― míní politolog. Podle něj Andrej Babiš vycítil dlouhodobě velmi strategické téma, voličsky velmi citlivé a bude se ho dlouho drţet a vyuţívat ho jako velmi cenné beranidlo vůči sociální demokracii. Ministr financí ho nepřekvapil ani tím, ţe proti ČSSD vytáhl exposlance ODS Marka Šnajdra. ―Dobře si uvědomuje, ţe pro zúčastněnou veřejnost typu angaţovanější pacient, sestřičky, zdravotnický personál a lékaře je pan Šnajdr fenomén, takţe do značné míry jde o marketingový tah. V tomto ohledu spíše cílí na ty zúčastněné, protoţe ví, ţe jim to velice rychle sepne a ţe můţe najít velice rychle symbol, který má silnější přesah,― vysvětluje Jan Kubáček. Hnutí ANO se rozhodlo přihřát si tu nejatraktivnější polívčičku ―Je to naprosto jasně součást volební kampaně, protoţe jinak by podobný materiál šel jinou cestou, a ne při jednorázové prezentaci Ministerstva financí, a ještě čtrnáct dnů před volbami. Ten audit můţe mít řadu reálných podkladů, ale to načasování můţe souviset s tím, ţe si hnutí ANO není jisté volebním úspěchem. V některých celostátních průzkumech začínají jeho preference stagnovat nebo i klesat, a proto se rozhodlo přihřát si tuto polívčičku. Ta patří k těm nejatraktivnějším, protoţe na nehospodárnost v oblasti, která je všem lidem blízká, můţe spousta voličů docela dobře slyšet,― říká pro ParlamentníListy.cz politický analytik Masarykovy demokratické akademie Lukáš Jelínek. Drsný útok na vládního kolegu ani konfrontační styl vůči ČSSD ho od předsedy hnutí ANO vůbec nepřekvapil. ―Pan Babiš se jinak chovat ani neumí. Má ve zvyku mluvit spíše ve sloganech neţ v číslech nebo věcných sděleních a myslím, ţe na tom velmi vědomě staví svoji kampaň a popularitu a ţe mu to zřejmě doporučují jeho marketingoví poradci. O panu Šnajdrovi a o jeho vazbách na některé sociálně-demokratické politiky uţ mluvil před půl rokem. Je rozumné, ţe se premiér Sobotka snaţí zachovat v této záleţitosti odstup a vyjádří se aţ po volbách. Začít se teď hádat s hnutím ANO by podle mě nebylo pro ČSSD z hlediska praktické politiky uţitečné,― domnívá se Lukáš Jelínek. Do předvolební kampaně se dostala i největší nemocnice v Česku



Za palbu ostrými na ČSSD lze povaţovat i úterní vystoupení Andreje Babiše k auditům nemocnic. ―Fakultní nemocnice Motol, zakázka na sluţby interní a externí komunikace. Nevím, jestli to souvisí s volbami,― mával Andrej Babiš před novináři fakturou na šest milionů. Jistě není náhodou, ţe zaznělo jméno nemocnice, jejíţ ředitel Miloslav Ludvík kandiduje za ČSSD na praţského primátora. ―To je vůbec zajímavé, protoţe pokud je mně známo, tak tahle zakázka je vypsaná, ale vůbec ještě nebyla zrealizovaná,― reaguje pro ParlamentníListy.cz Miloslav Ludvík. ―Ukazuje se, ţe ty audity asi nebyly úplně standardní, kdyţ se k tomu musí takhle vyjadřovat. A proč pálí ostrými proti ČSSD? Říká se, ţe potrefená husa se ozve,― dodává ředitel FN Motol. Volební úspěch z podzimu minulého roku umoţnil Andreji Babišovi obsadit podle mnohých klíčový post ve vládě. ―Ministerstvo financí je vedle premiéra nejmocnější, je to superministerstvo, stát ve státě, protoţe v sobě schraňuje všechny kontrolní mechanismy: audity, kontrolu peněz, přidělování peněz, kontrolu dotací a zároveň finančně-analytický útvar. To ostatně premiér věděl, ví to kaţdý premiér, a kdyţ ten post přepustil Andreji Babišovi, tak musel počítat s tím, ţe tahle situace nastane,― podotýká politolog Jan Kubáček, ţe jestli něco Andrej Babiš velice dobře umí, tak si zjistit maximum pravomocí, které souvisí s danou funkcí. Nejzásadnější nástroje Ministerstva financí by měla vyuţívat celá vláda Navíc do ní nenastoupil jako člověk problematiky neznalý. ―Sledoval ty věci v přímém přenosu, byl přece vrcholný lobbista, takţe viděl, jak funguje, jak si počíná a co můţe ovlivnit Ministerstvo financí. Nelze ho proto vnímat jako laika, který to náhle objevil, kdepak. Znalosti dlouhodobě střádal, jenom to nezdůrazňoval a pak aţ v příhodný moment tu příleţitost, to téma, to chování vyuţil. Je vidět, ţe je to strategický a hlavně houţevnatý hráč. Myslím si, ţe ministr zdravotnictví bude proţívat horké chvíle. A ty chvíle budou velice dlouhé, protoţe uţ tím, ţe sám měl problémy s nákupem zdravotnických přístrojů, je velice zranitelný,― konstatuje Jan Kubáček. Podle Lukáše Jelínka se ukazuje, ţe celkem právem je Ministerstvo financí spolu s Ministerstvem vnitra vnímáno jako nejvýznamnější rezort, protoţe se dá srovnávat i dosah nástrojů, které oba dva rezorty pouţívají. ―Z toho vede jediná cesta, ţe ty nejzásadnější nástroje Ministerstva financí pro kontrolu hospodaření by měla vyuţívat celá vláda a ţe by se nemělo jednat čistě o zbraň v rukou ministra financí, ale mělo by jít o zbraň, která bude pouţívána s vědomím premiéra nebo celé vlády,― doporučuje politický analytik, čím by bylo moţné eliminovat vyuţívání nástrojů Ministerstva financí pro politický boj a oslabování politického konkurenta. Podezření na zneuţití pozice ministra financí je výrazné V té souvislosti se vybaví vzpomínka na tiskovou konferenci tehdejšího ministra financí Miroslava Kalouska s vedením finančně-analytického útvaru o kauze ProMoPro, která předznamenala politický pád ministra obrany Alexandra Vondry. ―Tyto dvě kauzy bych naprosto nesrovnávala, protoţe v případě kauzy bývalého ministra Vondry prokazatelně došlo k úniku a zneuţití veřejných prostředků, zatímco tady dochází ke zneuţití pozice ministra financí. Podle informací z médií a autentické nahrávky jednoho z auditorů Ministerstva financí tam šli auditoři s jasným zadáním,― upozorňuje pro ParlamentníListy.cz místopředsedkyně TOP 09 Helena Langšádlová. Nechce spekulovat o tom, zda audity nemocnic a jejich výsledky jsou součástí předvolebního boje hnutí ANO. ―Já nevím, co k tomu ministra financí vedlo, ale v kaţdém případě je to zneuţití jeho pozice. Pokud auditoři podle slov jednoho z nich šli do jednotlivých nemocnic přímo uţ se zadáním, ţe má audit vyjít nepříznivě, tak je to evidentní zneuţití pozice ministra financí. To podezření je opravdu velmi výrazné. Řekla bych, ţe se dokonce potvrzuje na základě těch zveřejněných nahrávek,― dodává poslankyně TOP 09. Státní firmy by nově mělo řídit Ministerstvo průmyslu a obchodu Připomíná přitom, ţe jedním z opatření, které by mohlo ovlivnit a sníţit mimořádně silnou pozici ministra financí, která je daná uţ tím, ţe spravuje rozpočet, by mohl být návrh poslanců TOP 09, podle něhoţ by státní firmy uţ neřídil ministr financí, ale ministr průmyslu a obchodu. ―Z hlediska vyváţení politické moci tak ministr financí je dnes bezpochyby díky kompetencím nejmocnějším muţem ve státě, mocnějším neţ premiér,― tvrdí pro ParlamentníListy.cz František Laudát, který je spolu s Miroslavem Kalouskem podepsán pod zmíněným návrhem zákona, podle něhoţ by výkon vlastnických práv u strategických firem typu ČEZ přešel pod ministra průmyslu a obchodu.



Zdůrazňuje, ţe to není nic proti Andreji Babišovi, protoţe tenhle krok měla TOP 09 uţ ve svém volebním programu. Co se mu ale nezdá, je aktuální kauza s audity nemocnic. ―Povaţuji za krajně podivný takovýto výstřel necelé dva týdny před volbami. V okamţiku, kdy jakákoli státní instituce, ale dokonce i policie a státní zastupitelství, začnou něco takového na svoji politickou konkurenci nebo i partnery vytahovat, tak je to v takovém čase vţdy podezřelé. A problém je, ţe si veřejnost vţdy řekne, ţe na tom něco bude. Je to podezřelé a je to nefér v tom, ţe dotyčná protistrana uţ mnohdy nestihne zareagovat a zvrátit veřejné mínění po prvním nástřelu,― dodává František Laudát. Po eurovolbách uţ Andrej Babiš nespoléhá v kampani jen na spolustraníky V kaţdém případě vyslal Andrej Babiš signál těm voličům, kteří volili sociální demokracii i kvůli jejímu programu ve zdravotnictví. Po druhém místě v parlamentních volbách mu jako první gratulovalo mládě tygra, jehoţ majitel, cirkusák Jaromír Joo to doprovodil slovy ―Tygr přišel popřát tygrovi v české politice―. V eurovolbách uţ hnutí ANO zvítězilo, ale i tak podrobil předseda své spolustraníky tvrdé kritice za nedostatečné úsilí v kampani. Teď před komunálními a senátními volbami zřejmě nechce ponechat nic náhodě a podle průzkumů si největšího předpokládaného rivala, ČSSD, vzal na starosti sám.

URL| http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1407&clanek=337266

Studentský vůdce a zakladatel protitotalitního ústavu Pavel Ţáček kandiduje do Senátu. Vysvětlí vám, proč je nejvyšší čas zastavit Putina 30.9.2014

parlamentnilisty.cz str. 00 Daniela Černá

Rozhovory

ROZHOVOR Existují síly, které podporují politiku zapomínání. O tom je přesvědčen kandidát na senátora Pavel Ţáček, historik, zakladatel Ústavu pro studium totalitních reţimů a jeho bývalý ředitel, který se o post uchází v Praze jako nezávislý na kandidátce ODS. V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz také varoval před Putinovým konceptem Novoruska a zdůraznil nutnost zastavení projevů autoritativního reţimu: „Za chvíli by mohla stát ruská vojska u hranic států NATO.― Proč jste se rozhodl kandidovat sice jako nezávislý, ale na kandidátce ODS? A co vás vlastně přimělo k tomu, abyste šel do voleb? Stav politiky, navíc nejsem člověk, který by jen kritizoval, ale chci aktivně věci měnit. Povaţuji Senát za místo, kde by se měla tvořit politika a respektovat hodnoty. Senát má svým způsobem výhodu, ţe neřeší například ―porcování medvědů―. Můj volební obvod je má rodná hrouda a místo, ke kterému mám silný citový vztah a kde jsem strávil většinu ţivota. Byl jsem osloven ODS, ale od začátku bylo mou podmínkou být nezávislým kandidátem. Chtěl jsem, aby jednali s TOP 09, případně s dalšími pravicovými subjekty, které na Praze 5 a Praze 13 jsou, protoţe jsem chtěl být kandidátem, který by mohl oslovit středového a pravicového voliče. Jste zakladatelem a prvním ředitelem Ústavu pro studium totalitních reţimů. Jak na vás působí aktuální situace? Mám na mysli nedávné rozhodnutí vlády o tom, ţe i bez lustračního osvědčení je moţné být ministrem... Je to nešťastný krok z účelových důvodů. Zapadá mi to do komplexního současného stavu, kdy tu jsou určité společenské síly, které podporují politiku zapomínání. To je přesný opak toho, co si myslím já, a toho, co jsem od začátku devadesátých let dělal. Pokud se chceme vyrovnat s minulostí a překonat ji společenskou katarzí, musíme se o ní co nejvíce dozvědět, veškeré materiály musí být podle zákona přístupné a musíme o nich diskutovat. 18. září byl odvolán ředitel odboru informatiky a digitalizace ÚSTR Peter Rendek. Tento krok jste kritizoval a v článku, který jste publikoval, řekl: ―Jde o dokončení personální čistky.― I to tedy podle vás souvisí s ―politikou zapomínání"?



Myslím si, ţe ano. Vedení ÚSTR má silný mandát otvírat minulost naprosto nestranně, a přitom podléhá vlivům a názorům o tom, ţe bychom se uţ neměli bavit o minulosti. Tato tendence pomáhá generování některých osob, jako jsou bývalí příslušníci Státní bezpečnosti, příslušníci Pohraniční stráţe, případně některých bývalých spolupracovníků Státní bezpečnosti, kteří se dostávají do veřejných funkcí. To si myslím, ţe po 25 letech od pádu totalitního reţimu pozitivní jev vůbec není. A co nedávný výrok prezidenta Miloše Zemana, který sdělil na řeckém ostrově Rhodos: ―Sankce libovolného typu jsou překáţkou dialogu civilizací. Ti, kteří jako zbraň politického boje podporují sankce, vystupují proti fungujícímu dialogu civilizací,― a to, ţe nepřímo nazval situaci na Ukrajině ―něco jako chřipka―. Co na to říkáte? Na Ukrajině probíhá vývoj politické situace a přijímání zákonů, které by měly chránit a obnovovat veřejnou správu proti osobám z minulosti včetně korupčníků. Řekl bych, ţe jde o hodnoty. Jde o to, zda podporujeme naši demokratickou budoucnost, nebo zda necháme volnou ruku představiteli autoritativního reţimu, tj. prezidentu Vladimiru Putinovi, aby podle svého politického konceptu Novoruska nebo obnovy části Sovětského svazu porušoval mezinárodně platné závazky a uzurpoval si část cizího území, tedy území Ukrajiny. To je velmi závaţná věc, protoţe pokud bychom připustili, ţe se Putin takto chovat můţe, kde se zastaví? Za chvíli by mohla stát ruská vojska u hranic států NATO. My jsme vtahováni do konfliktu v souvislosti s našimi závazky vůči NATO. Myslím si, ţe je nutné tohle zastavit, dokud je čas. Samozřejmě veškeré postupy musí jít diplomatickou a mírovou cestou. Zatím se nenašla jiná cesta, neţ jsou sankce. Kolik má Evropa a USA dalších alternativ, aby spor nekulminoval, coţ nechceme? Vy jste na webu ODS napsal, ţe Ronald Reagan je vaše oblíbená politická postava, coţ jste i vysvětlil: ―Ronald Reagan byl silný politický vůdce, který věděl, co chce. Pravicový politik, který změnil Ameriku a celý svět.― Myslíte si, ţe České republice chybí pravicový vůdce, nebo ţe uţ by se tu mohla rýsovat nějaká podobná osobnost? Evropa kromě Velké Británie má jiný způsob generování politických vůdců. My spíš hledáme muţe kompromisu, ale Američané hledají lídra. Tyto politické kultury srovnávat nelze. Speciálně podmínky v České republice po 25 letech od totality, kdy jsme vyzkoušeli řadu politických lídrů, nasvědčují stále tomu, ţe hledáme osobnost a nějakou dobu to bude trvat. Není to jednoduché a situace souvisí se stavem politických stran a jejich budoucností. Vy jste také bývalý člen Rady České televize, sám jste publikoval. Jak vnímáte objektivitu současných českých médií? Studoval jsem novinařinu a mohu konfrontovat teorii, kterou jsme dříve respektovali, se současností. Dřív se tvrdilo, ţe média musí mít dva nebo tři zdroje, neţ se vydá nějaká zpráva, a objektivita musí být maximální. Dnes, kdyţ vidíte, jak se zrychlila práce médií, zestručnila, pracuje se s titulky a obrovským zjednodušením reality. Je tu obrovská konkurence mezi médii a trh získávají ta, která jsou rychlá. Takţe uţ neplatí, ţe se nejdříve musí vyslechnout více zdrojů. Stává se, ţe se vypustí věc, která nemusí být pravdivá a dokonce to novinář i můţe vědět dopředu. To je posun, který byl pro nás ve Studentských listech nebo v médiích, která vznikala v 90. letech, nepředstavitelný. Takový je ale současný trh a realita. Přesto věřím, ţe ověření faktů je stále primární věc a dobrý novinář nepracuje s mýty a dezinformacemi, vyhledává zdroje a je schopen si fakta ověřit. Na co byste se chtěl zaměřit, pokud budete zvolen senátorem? Chtěl bych hájit zájmy občanů Prahy 5 a Prahy 13. Senát by se měl také více aktivně zajímat o situaci na Ukrajině a v Rusku a měl by participovat na některých programech, které hlídají situaci tam, monitorují volby atd. Senát je politicky odpovědný za to, jak dnes vypadá Ústav pro studium totalitních reţimů a Archiv bezpečnostních sloţek. Díky tomu, ţe znalosti mám, navazoval jsem kontakty s celou střední a východní Evropou, mohu poskytnout cenné informace. Vím, jak to vypadá u našich partnerů od Německa přes Polsko aţ po Pobaltí nebo Ukrajinu. Senát je tady od toho, aby reflektoval minulost a protínal naše historické zkušenosti se současnou politickou realitou a formoval politická a společenská východiska do budoucnosti. PhDr. Pavel Ţáček, Ph.D. se narodil v roce 1969. Vystudoval Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. V letech 1989 aţ 1991 byl šéfredaktorem Studentských listů, 1993 aţ 1998 vedoucím pracovníkem Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, 1999 aţ 2006 odborným a vědeckým Plné znění zpráv


pracovníkem Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, 2006 aţ 2007 ředitelem odboru archivu bezpečnostních sloţek Ministerstva vnitra, zmocněnec vlády ČR a prozatímním ředitelem Archivu bezpečnostních sloţek. Od 2008 do 2010 pak byl prvním ředitelem Ústavu pro studium totalitních reţimů. V říjnových volbách kandiduje jako nezávislý za ODS v Praze do Senátu.


Na VŠ se hlásí méně uchazečů, fakulty musí bojovat 30.9.2014

Právo str. 02 Zpravodajství (jim, ČTK)

Za poslední tři roky se vysoké školy potýkají s úbytkem studentů. Kvůli tomu se musejí také smířit s niţšími financemi, které jim stát přerozděluje podle počtu přijatých uchazečů. Soutěţ mezi fakultami se stupňuje. Od roku 2011 začaly do škol nastupovat pořád slabší populační ročníky, několik procent uchazečů také zastavila státní maturita, která byla zahájena o rok dřív. „Můţeme říci, ţe dochází k proměně zájmu uchazečů o obory. Proměna je dána především tím, ţe u některých oborů se nedělají přijímací zkoušky, dochází k postupné tzv. masifikaci studia,― popsal Právu situaci mluvčí Univerzity Karlovy Václav Hájek. Dodal, ţe na trhu působí mnoţství vysokých škol a nabídka studijních oborů je značná. „Dochází ke sniţování počtu maturantů, kteří kaţdoročně vycházejí ze středních škol a podávají přihlášky na univerzity,― uvedl mluvčí. Podle něj největší zájem je tradičně o všechny lékařské fakulty, právnickou fakultu, fakultu sociálních věd či o filozofickou fakultu. Speciální přijímačky Kolik studentů se letos zapsalo ke studiu na VŠ, zatím není spočítáno. Ale podle přijímaček uţ lze dovodit, ţe studentů bude opět ještě méně neţ loni. Na Masarykově univerzitě v Brně se letos sešlo 48 638 přihlášek, coţ je v porovnání s loňskem asi o deset procent přihlášek méně. Přijato bylo kolem 13 400 studentů, coţ je zhruba o čtyři tisíce méně neţ loni. Velký rozdíl se ale posléze ukáţe mezi počtem přijatých a zapsaných. Loni se například na univerzitu zapsalo 5501 studentů. Uchazeči si totiţ dávají více přihlášek, většinou si však nakonec vyberou jen jednu školu a obor. Mluvčí Masarykovy univerzity Tereza Fojtová připomněla, ţe počty přijatých jsou omezeny také limitem daným ministerstvem školství. Školy sice mohou přijmout studentů, kolik chtějí, ale za studenty přijaté nad limit uţ nedostanou státní dotaci. „Pokles přijatých vychází z limitů počtu financovaných studentů stanovených ministerstvem školství tak, abychom počty studentů v prvních ročnících bakalářského studia sníţili zhruba o 6,5 procenta a v případě dlouhých magisterských programů zhruba o devět procent,― sdělila Právu Fojtová. Masarykova univerzita v soutěţi škol má významnou konkurenční výhodu ve způsobu organizace přijímaček. Ty se odehrávají plošně uţ v květnu, kdy většina vysokých škol přijímačky ještě nepořádá. Univerzita má své vlastní testy obecných studijních předpokladů, jejichţ výsledky se většina fakult při výběru uchazečů řídí. Jestliţe uchazeči takhle brzy zjistí, ţe uţ jsou někam přijati, nemusí nutně zkoušet další moţnosti. Ne všude ale mají problémy s nedostatkem studentů. Např. Univerzita Palackého v Olomouci hlásí, ţe počet uchazečů je standardní i přes demografický pokles a pohybuje se kaţdoročně kolem třiceti tisíc. Loni tam nastoupilo 3558 studentů. Milióny navíc Podle předsedy Rady vysokých škol Jakuba Fischera znamená nedostatek uchazečů nápor pro management nejen na úrovni rektorů nebo děkanů, ale také na úrovni vedoucích kateder. „Programy musejí být nejen kvalitní, ale také atraktivní pro uchazeče i zaměstnavatele,― uvedl. I kdyţ bude v posluchárnách znovu o něco méně studentů neţ před rokem, rozpočet vysokých škol bude v roce 2015 obdobný jako letos. Plné znění zpráv


Ministr školství na pondělním jednání vlády prosadil, ţe se do něj vrátí původně škrtnutých 400 miliónů korun určených na vzdělávací činnost. Počet studentů vysokých škol Rok Celkem* Veřejné Soukromé 2011 392 099 339 030 53 731 2012 381 047 333 304 48 355 2013 368 304 325 171 43 710 Pozn.: *Do součtu jsou zahrnuti i studenti dvou státních škol – Univerzity obrany a Policejní akademie Zdroj: Ministerstvo školství

Cena Václava Havla za lidská práva putuje do Ázerbájdţánu 29.9.2014

ČRo Radioţurnál

str. 03

18:10 Ozvěny dne - publicistika

Vladimír KROC, moderátor -------------------Cenu Václava Havla za lidská práva pro letošní rok si její laureát nepřevzal, sedí totiţ ve vězení. Ázerbájdţánec Anar Mammadli byl v květnu odsouzen na 5,5 roku za to, ţe údajně zneuţíval nezávislé monitorování voleb k falšování jejich výsledku. Místo něho proto přijel na ceremoniál v parlamentním shromáţdění Rady Evropy ve Štrasburku jeho otec. Organizátoři Ceny Václava Havla doufají, ţe toto ocenění pomůţe Mammadlinu na svobodu, tak jako se to stalo před rokem v případě běloruského disidenta Alese Bjaljackého. Naším hostem ve studiu je teď politolog z Univerzity Karlovy Jan Šír. Přeji dobrý den. Jan ŠÍR, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Dobrý večer. Vladimír KROC, moderátor -------------------Kdo je Anar Mammadli? Jan ŠÍR, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Tak Anar Mammadli rozhodně není ţádným nováčkem ve veřejném ţivotě Ázerbájdţánské republiky, působil dlouho jako novinář a jako veřejný občanský aktivista zaloţil to uţ vámi zmiňované centrum pro monitoring voleb a demokratická studia, v jehoţ rámci se věnoval zejména tady stavu občanských svobod, stavu demokracie v Ázerbájdţánu se zvláštním důrazem na to, jakým způsobem probíhají v Ázerbájdţánu volby a v současnosti představuje patrně nejvýznamnějšího vězně svědomí v Ázerbájdţánu, protoţe po těch posledních volbách, které proběhly loni na podzim a v nichţ podle oficiálních výsledků zvítězil drtivým způsobem stávající dlouhodobý prezident Ázerbájdţánu Ilhama Alijev, byl odsouzen na základě obvinění, která většinu zahraničních pozorovatelů povaţuje za zfabrikovaná. Vladimír KROC, moderátor -------------------Vy uţ mi vlastně odpovídáte na otázku, kterou jsem teď chtěl zformulovat, jak je vůbec, jaká je situace v Ázerbájdţánu, pokud jde právě o dodrţování lidských práv a celkovou úroveň demokracie. Jan ŠÍR, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Tak o tom bychom mohli povídat asi velice dlouho. Ázerbájdţán, pokud jde o politický systém, o politickou kulturu, jakkoliv se jedná o zemi, která leţí na Kavkaze, spadá více do oblasti střední Asie, Středního východu, to znamená, centrální osobou politického ţivota v zemi je prezident Alijev, který velice symptomaticky se dostal k moci po smrti svého otce, který je povaţován za zakladatele nezávislého Ázerbájdţánu a který řídil stát, před ním ta země vykazuje vysokou úroveň korupce, úroveň politických svobod je nebo občanských svobod je obecně povaţována za, za nízkou, média jsou nesvobodná, soudy jsou podřízeny exekutivní moci a celá země je řízena velice neefektivně a je moţno ji řídit pouze díky té ropné rentě, ze které Ázerbájdţán ţije. Vladimír KROC, moderátor Plné znění zpráv


-------------------Takţe Ázerbájdţán je na tom relativně ekonomicky dobře. Jan ŠÍR, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Ve srovnání s ostatními zeměmi, pokud bychom měli měřit úroveň ekonomické vyspělosti, třeba hospodářským růstem nebo výši HDP, ano, pokud se jedná o to řízení, o funkčnost trţních jednotek a tak dále, zde si myslím, ţe na tom tolik dobře není, nicméně ta renta momentálně všechny tyto deficity a nedostatky nějakým způsobem zastírá nebo kompenzuje. Vladimír KROC, moderátor -------------------Právě dnes se na summitu za účasti Vladimira Putina sešla takzvaná kaspická pětka, tedy Rusko a další země sousedící s Kaspickým mořem, včetně Íránu. Jak velký vliv má dnes Rusko na Ázerbájdţán, který byl samozřejmě tedy součástí Sovětského svazu? Jan ŠÍR, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Já si myslím, ţe ten vliv je nesmírně velký a Rusko vděčí za této, za tento vliv, za toto výsadní postavení, zejména neurovnanému sporu mezi Ázerbájdţánem a Arménií o Náhorní Karabach, coţ je jeden z těch čtyř nebo dnes uţ pěti zamrzlých konfliktů v prostoru bývalého Sovětského svazu, kde se utvořila entita, která vykazuje prakticky veškeré rysy státu, nicméně, která postrádá mezinárodní uznání a Rusko, jakoţto hlavní spojenec Arménie, se kterou je Ázerbájdţán ve válečném stavu, má značné páky vlivu, kterak tento konflikt manipulovat ku svému prospěchu a drţet Ázerbájdţán svým způsobem v šachu. Vladimír KROC, moderátor -------------------Kdybychom se ještě vrátili krátce k osobnosti drţitele Ceny Václava Havla. Myslíte si, ţe v jeho případě je na místě ten optimismus, ţe by se taktéţ mohl díky tomuto ocenění dostat z vězení na svobodu? Jan ŠÍR, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------To se velice těţko odhaduje z jednoho důvodu a tím důvodem je to, ţe ázerbájdţánské politické špičky, vůbec ta společnost je relativně uzavřena, takţe já nejsem schopen posoudit sílu jednotlivých lobby, jednotlivých klik uvnitř toho úzkého vládnoucího kruhu, nicméně rád bych tady zmínil to, na co jsem naráţel uţ dřív, a to je to, ţe Ázerbájdţán patří k předním producentům ropy a zemního plynu a zároveň patří k zemím, které jsou povaţovány za nejperspektivnější z hlediska diverzifikace dodávek energetických surovin do Evropy, coţ je mimořádně závaţné bezpečnostní téma pro Evropu, z toho důvodu se obávám, ţe ty zájmy v Evropě se neomezují pouze na stav občanských práv Ázerbájdţánu, nýbrţ, ţe ty obchodní zájmy spojené, zejména tedy s dodávkami ropy a zemního plynu, mohou převáţit. Vladimír KROC, moderátor -------------------Tolik Jan Šír z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Moc děkuju, na shledanou. Jan ŠÍR, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Také děkuji za pozvání. Vladimír KROC, moderátor -------------------Tak to byla publicistika hlavních zpráv.

Noviny vs. zpravodajské portály 29.9.2014

ČT 24

str. 05

21:05 Ekonomika



Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------Internet - jeden z hlavních informačních zdrojů posledních let. Online prostředí proto uţ několik let vyuţívají desítky zpravodajských serverů. Pro čtenáře většinou zdarma. Trend bezplatného internetového zpravodajství bude ale v Česku moţná brzy minulostí. Miroslav BENEŠ, redaktor -------------------Zpoplatnit, či nezpoplatnit? Otázka, kterou se dlouhodobě zabývá řada vydavatelů z Česka i ze zahraničí. Někteří uţ poplatky zavedly. Jiní s vybíráním peněz ještě váhají. Fenoménu online zpravodajství chce teď plně vyuţít i server iHned.cz. Čtenáři za články na webu zaplatí 300 měsíčně. Podle odborníků je nový koncept pokrokový. Zpoplatnění ale můţe u čtenářů narazit. Ondřej AUST, šéfredaktor, Mediář.cz -------------------Je tady ten obrovský zvyk, který vlastně vypěstovali sami vydavatelé. To znamená konzumovat ten zpravodajský obsah úplně zadarmo a to jsou hlavní a největší tedy problémy, nebo, nebo takové nejtěţší okolnosti, s kterými autoři toho nového konceptu iHnedu, respektive Hospodářských novin budou muset bojovat. Jan JIRÁK, katedra mediálních studií, FSV UK -------------------Ta samozřejmost bezplatného Internetu je psychologicky velmi silná. Nás nepřekvapuje, ţe máme platit za zpravodajství v papírových novinách, nemělo by nás překvapit, ţe máme platit za zpravodajství na Internetu. Miroslav BENEŠ, redaktor -------------------V českém prostředí se přesto v současnosti najdou média, která zvaţují cestu opačným směrem. Například digitální časopis Echo24 chce v nejbliţší době na mediálním trhu prorazit i s tištěnou verzí svého titulu. Podle odborníků jsou za takovými plány hlavně ekonomické důvody. Reklama na papíře prý totiţ v Česku stále vydělává víc. Ondřej AUST, šéfredaktor, Mediář.cz -------------------Ta tištěná podoba toho nového titulu má v podstatě lépe přinést peníze z inzerce. Dodatečné příjmy můţe získat recyklací toho obsahu, respektive přidáním nějakých nových částí. Miroslav BENEŠ, redaktor -------------------Česká média se inspirují v zahraničí. To, co je v tuzemsku ţhavou novinou, je například v Německu, nebo Spojených státech naprosto běţné. Jen pro srovnání - za měsíční předplatné webu New York Times zaplatí čtenáři 13 dolarů měsíčně. Tedy zhruba 282 korun. Miroslav Beneš, Česká televize. Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------A právě o tom, jaká je budoucnost online, ale i tištěného zpravodajství teď dál s Daliborem Bar..., Balšínkem, šéfredaktorem Echo24.cz. Vítám vás u nás. Dalibor BALŠÍNEK, šéfredaktor, Echo24.cz -------------------Dobrý večer. Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------Také s Michalem Hanákem, místopředsedou představenstva společnosti MAFRA. I vám hezký večer. Michal HANÁK, místopředseda představenstva, Mafra -------------------Dobrý večer. Plné znění zpráv


Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------A také Milošem Čermákem, šéfredaktorem serveru iHned.cz. Miloš ČERMÁK, šéfredaktor, iHned.cz -------------------Dobrý den. Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------Začnu hned u vás. Co si od jednotné značky a placeného obsahu slibujete? Máte představu, kolik by mohlo být do roka předplatitelů? Miloš ČERMÁK, šéfredaktor, iHned.cz -------------------Tak my si od toho slibujeme, my hledáme novej obchodní model, kterej bude fungovat, my hledáme udrţitelnej obchodní model pro vydavatele tištěných novin a proto jsme se rozhodli zpoplatnit obsah. A proč jsme sjednotili značku? Proč dneska říkáme, ţe i na webu lidé budou číst zprávy a obsah Hospodářských novin, budou ho číst na papíře, budou ho číst v aplikacích, je prostě proto, ţe my chceme posílit vztah čtenářů k té značce a domníváme se, ţe jestliţe najdeme platící čtenáře nejen ty, které, kteří si dneska kupují papírové noviny, ale najdeme je i na webu, takţe se nám i budou lépe hledat, kdyţ budou mít vztah k jedné značce a to je to, co děláme také. Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------Není to příprava i na to, ţe prostě tištěná média moţná nemají budoucnost? Miloš ČERMÁK, šéfredaktor, iHned.cz -------------------Já si nemyslím. Já si myslím, ţe, ţe moţná čeká noviny ještě dlouhá budoucnost. To, ţe je to klesající trh dlouhodobě, prostě přes 50 let klesá novinám náklad a v posledních 10 letech relativně dramaticky, je pravda. Noviny si hledají jinou, jinou pozici na trhu, v novinách dneska uţ nehledáme zprávy, protoţe ty, ty na nás proudí celý den z nějakých online zdrojů, z televize, z rádia. Takţe noviny mají prostě jinou pozici, mají jinou roli, ale, ale, ţe by, ţe bysme se připravovali na konec novin, to si myslím, ţe ne. Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------Kaţdopádně dalo by se říci, ţe všichni teď přicházíte s nějakými novinkami právě směrem k tomu spojení tištěného a online. MAFRA, co se týče Lidovek i Mladé fronty Dnes, přichází, dalo by se říci s online verzí toho tištěného, ale v té podobě tak, jak to vypadá v té tištěné. Michal HANÁK, místopředseda představenstva, Mafra -------------------Tak je to pravda. Náš příběh je trošku jiný, protoţe naše online médium iDnes.cz je zdarma, bude zdarma, protoţe ten model nám funguje ... Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------Protoţe jste jedni z největších, řekněme ... Michal HANÁK, místopředseda představenstva, Mafra -------------------Ano. Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------Takţe inzerce zatím vynáší. Michal HANÁK, místopředseda představenstva, Mafra Plné znění zpráv


-------------------Jsme silní. Je to ziskový projekt a není důvod ten byznys model měnit. Na druhou stranu noviny dosud měly platformní bariéru překročit z papíru do online prostředí bylo velmi obtíţné. To jsme se rozhodli změnit, udělat to maximálně jednoduché na dva, na tři kliky s jasnou cenovou politikou a taky jsme chtěli, aby naši čtenáři byli našimi zákazníky, to znamená, chtěli jsme mít řešení, které je dostupné kdekoliv, na jakémkoliv zařízení. To znamená ... Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------Neubere vám to ale těch čtenářů toho klasického tištěného, kdyţ půjde o to samé, jen v jiné verzi? Michal HANÁK, místopředseda představenstva, Mafra -------------------Já si myslím, ţe to je jiný ţánr. Deník, včerejší události, strukturuje analyzuje, komentuje. Online zpravodajství říká, co se stalo teď. A ten obsah, který je v deníku, to je obsah, za který se vţdycky platilo, platí se za něj i dnes a myslím si, ţe se za něj bude platit i nadále. Takţe ... Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------Teď myslím, jestli vám ta, řekněme e-čtečka, neubere čtenářů toho klasicky tištěného. Michal HANÁK, místopředseda představenstva, Mafra -------------------Myslím si, ţe ne, myslím si, ţe ne. Protoţe lidé, kteří hledají MF Dnes, nebo Lidové noviny dnes, myslím uţ chápou, ţe to je jiný ţánr, jiný obsah, neţ který jim nabízí klasické online zpravodajství. Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------A teď proti proudu. Echo24. Ano, bezplatný obsah na Internetu na denní bázi, placená týdenní verze a teď byste chtěli placený vydávaný tištěný časopis. Dalibor BALŠÍNEK, šéfredaktor, Echo24.cz -------------------Ano. Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------Takţe si chcete hrábnout dalo by se říci i do toho balíku inzerce, která patří právě Printu? Dalibor BALŠÍNEK, šéfredaktor, Echo24.cz -------------------Nejde primárně o inzerci. Jde o příjmy z distribuce a v prvé řadě bych chtěl říct, ţe je rozdíl mezi novinama a týdeníkama, které jsou jiným způsobem ohroţováni, ohroţovány Internetem. Jo? Zpravodajské deníky výrazně ovlivňujou budoucnost a současnou existenci novin. Týdeníky jsou na tom trochu jinak. A myslím si, ţe je i velký rozdíl mezi těmi, kteří uţ si zvykli číst týdeníky v digitální podobě a myslím si, ţe stále velká skupina lidí, kteří chtějí týdeníky číst v papírové podobě. Já si nemyslím, ţe úplně, ţe tisková média za..., zaniknou. Já si myslím, ţe velmi ohroţeny jsou deníky, které jsou právě ohroţeny Internetem a naopak ... Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------Ale jak se liší to, za co jsou lidi ochotni platit na webu a v té papírové podobě? Dalibor BALŠÍNEK, šéfredaktor, Echo24.cz -------------------Myslím si, ţe chtějí mít původně exkluzivní informace a nemyslí se jenom přímo sdělení, ţe třeba ČSA budou propouštět dvě třetiny, nebo třetinu zaměstnanců, ale jde jim taky o komentáře a analýzy a ten trh se rozděluje a čím je nějaká větší specializace, tím je větší šance na to, aby to dané médium uspělo. Pro úspěch jako naše tištěné podoby nepotřebujeme mít desetitisícové náklady. Pro to, aby nám to dávalo smysl, nám stačí, aby se prodalo několik tisíc kusů. A fakt není důvod příjmy z inzerce, ale příjmy z distribuce. Plné znění zpráv


Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------Pane Čermáku, pojďme k tomu, co tedy skutečně čtenář chce? Protoţe proč by měl najednou, jak ho přesvědčíte, aby platil za to, co do teď dostával zadarmo? Změní se tedy ten obsah, který budete nabízet? Miloš ČERMÁK, šéfredaktor, iHned.cz -------------------Ne, my, my, my ... Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------Počkejte, ale vy ani neuberete inzerci, takţe on zaplatí, stále bude platit, řekněme, dvojnásobně, vzhledem k tomu, ţe tam uvidí pořád ty reklamy, které se pak projeví v cenách zboţí, nicméně ... Miloš ČERMÁK, šéfredaktor, iHned.cz -------------------Za noviny platí taky dvojnásobně. Vy si kupujete papírové noviny a máte v nich reklamu, takţe ten argument není úplně přesný a my nebudem nikoho přem...., přemlouvat, my nevytváříme dneska nový produkt. My, my jsme, my jsme vydavatelství, které si moţná domýšlivě myslíme, ţe jsme nej..., nejlepší na trhu, děláme to s maximální moţnou energií, děláme to s maximální moţnou láskou a děláme docela dobrej obsah. A my víme ze statistik a víme, kdyţ se podíváme, kdo ten obsah čte v digitální podobě, tak my víme, ţe máme na, na to, jaký jsme produkt, relativně návštěvnost, s kterou jsme spokojeni, která nám vynáší, přináší příjmy z reklamy a tu nechceme ohrozit, ale víme, ţe v mezi těmito lidmi je mnohem menší skupina lidí, řekněme takovejch ... Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------Kolik jich je? Miloš ČERMÁK, šéfredaktor, iHned.cz -------------------50, 60 ... Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------Já jsem se na to koneckonců ptala uţ v té první otázce ... Miloš ČERMÁK, šéfredaktor, iHned.cz -------------------Ano? Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------Kolik těch lidí bude ochotno platit za ten obsah, který do teď vlastně měl zadarmo? Miloš ČERMÁK, šéfredaktor, iHned.cz -------------------No, na to já vám neodpovím, protoţe to nevím, ale vím, ţe máme nějakých 50, 60 tisíc lidí, kteří nás mají rádi, kteří chodí kaţdý den, víme z toho, jak se chovají na webu, ţe, ţe prostě na..., náš web je nějakou součástí jejich ţivota, ti ostatní přijdou jednou, dvakrát za týden, prolétnou, přečtou si zprávu, my jim chceme dát co nejlepší produkt a, a budeme rádi, kdyţ zůstanou. Kdyţ nezůstanou, nevadí nám to. Ale je nějakých 50, 60 tisíc lidí, kteří nás mají rádi, kteří nás čtou a na tydle ty lidi my se chceme zaměřit a říct jim: my nemůţeme dlouhodobě vzhledem k tomu, na jakým jsme trhu, vzhledem k tomu, jaký produkt vytváříme, nemůţeme dlouhodobě dělat /nesrozumitelné/ zadarmo ... Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------Takţe dalo by se říci, přeučení toho čtenáře ... Plné znění zpráv


Miloš ČERMÁK, šéfredaktor, iHned.cz -------------------A my je chceme poţádat o to, aby nám zaplatili. Určitě to nebude všech 50, 60 tisíc, to znamená, jestli se ptáte, kolik lidí bude ochotno zaplatit, já přesný číslo nevím, ale bude to nějaká částka z tohohle toho počtu. Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------Mluví se o pěti aţ sedmi tisících. Miloš ČERMÁK, šéfredaktor, iHned.cz -------------------Nevím, kde se o tom mluví, ale ne, ne, moţná, kdyby se nám povedlo, a teď, teď jsem, je to vyloţeně můj osobní odhad, kdyby se nám povedlo do konce roku získat to číslo, které vy říkáte, tak si myslím, ţe budeme a, a zároveň neohrozit návštěvnost, návštěvnost celého serveru, coţ doufám, ţe se nestane, tak budem spokojeni. Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------Jak moc vycházíte při tom, co plánujete, ze zkušeností v zahraničí? Protoţe mluvili jsme tady o tom, ţe největší hráč na trhu má tu pozici jinou, nicméně i takové deníky jako New York Times zpoplatnily. Jak se inspirujete vy, kdyţ vy jste šel opačným směrem, vy jste začal na webu a chtěl jste zpoplatnit, nakonec jste u toho, od toho ustoupil. Právě kvůli zkušenosti třeba New York Times? Dalibor BALŠÍNEK, šéfredaktor, Echo24.cz -------------------Ten celý, ta celá ta industrie, vydavatelství jsou v krizi, jsou v období revoluce, kdy se hledají nové cesty, v tuhle chvíli vám nikdo neřekne, která ta cesta je správná. Všichni experimentujou a hledají ty cesty. A je zřejmé, ţe noviny, nebo jakékoliv médium bez příjmů, nebo řada z nich bez příjmů od čtenářů nemohou dále přeţít. A projevuje se to tím, ţe v novinách se propouští, ve všech médiích se propouští, tím pádem i ta kvalita těch médií jde dolů a jsou lidé, kteří chtějí mít kvalitní informace. A jsou lidé, kteří jsou ochotni za to zaplatit. Ten náš postup byl takový, ţe jsme začali cítit poptávku vod našich čtenářů, ţe by chtěli i ten týdeník mít v tištěné podobě. Je to něco podobného, jakoţe většina lidí poslouchá hudbu v mp3 formátu, ale přesto jsou někteří, který chtějí poslouchat hudbu ... Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------Teď jsem se ptala spíš po tom, proč jste nakonec vlastně ustoupili od té placené verze, nicméně ... Dalibor BALŠÍNEK, šéfredaktor, Echo24.cz -------------------Tam jsme měli obavu z toho, byli jsme úplně noví, mohli jsme přijít vo čtenáře, ty lidi to vod... Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------Takţe větší zásah, ano. Dalibor BALŠÍNEK, šéfredaktor, Echo24.cz -------------------Větší zásah a specializovali jsme to tím, ţe uděláme ten týdeník ... Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------Ano, pojďme na to, co vlastně lidi jsou ochotni zaplatit? Protoţe uţ jenom to, ţe vy nabízíte za výhodnou cenu tu elektronickou verzi. Naznačuje, ţe zatím nejsou naučeni platit online. Michal HANÁK, místopředseda představenstva, Mafra -------------------Co je obsah, za který jsou lidi ochotni platit v online, si myslím, bude velké téma příštích let, protoţe na tom se bude lámat chleba. Nikdo, myslím, teďko úplně přesně neví, které téma to přesně je. Na druhou stranu my Plné znění zpráv


máme v řádech stovek tisíc lidí, kteří dnes jsou zvyklí za obsah platit, ten obsah si platí na papíře a ta naše hlavní starost teďko je, převést tuto ochotu i do jiného mediálního prostředí. Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------Dalo by se říci naučit čtenáře, ţe tedy to, co se běţně platí v papírové podobě, bude placené i online. Pánové, debata skutečně pro další měsíce a roky. Děkuju, ţe jste ji tady u nás otevřeli. Ekonomika ČT24 tím končí. Na řadě je teď Horizont ČT24 a bude se věnovat třeba vývoji v Hongkongu. Já vám přeju hezký večer.

Praţští vědci z CERGE-EI bodovali v Oxfordu 29.9.2014

Hospodářské noviny str. 03 Kateřina Surmanová

Události

Praţský institut CERGE-EI potvrdil, ţe patří ke světové špičce mezi vědeckými pracovišti. Předminulý týden se na Oxfordské univerzitě konal druhý ročník konference zaměřené na propojení psychologie s ekonomií a prestiţní anglická univerzita poţádala o spolupořádání právě CERGE-EI – praţští badatelé měli na starosti výběr pozvaných vědců. „Je běţné, ţe jednotlivci jezdí na zahraniční semináře. Ale aby si jedna instituce takhle pozvala celou jinou instituci, to je čest,― říká Filip Matějka z CERGE-EI, který se tématu takzvané racionální nepozornosti v ekonomii věnuje uţ od svých studií na americkém Princetonu. Dobré jméno si praţský institut vydobyl před dvěma lety, kdy pořádal první ročník konference. Z pětadvaceti oslovených světových ekonomů tehdy přijalo pozvání dvacet, účastnil se jí mimo jiné i drţitel Nobelovy ceny Christopher Sims, s nímţ Matějka dlouhodobě spolupracuje. „Podařilo se nám kolegy přesvědčit, ţe umíme udělat konferenci na špičkové úrovni i proto, ţe se nám v daném oboru daří. V Oxfordu chtěli záruku kvalitního programu, tak oslovili nás,‖ zmiňuje čtyřiatřicetiletý český ekonom. Teorie racionální nepozornosti nabírá v posledních deseti letech ve vědeckých kruzích na popularitě. V zásadě jde o přenos poznatků z psychologie do ekonomických modelů. Zjednodušeně řečeno: kolem lidí je příliš mnoho informací na to, aby je zvládli všechny vnímat, a proto si z nich vybírají jen ty pro sebe důleţité. Na základě nevědomosti pak dělají různá špatná rozhodnutí a cílem této teorie je popsat, jaké chyby a v jakých situacích jsou nejčastější. „Původně myšlenka vznikla s tím, ţe by teorie mohla poskytnout nové modely centrálním bankám. Modely, které by více odpovídaly skutečnosti,‖ vysvětluje vystudovaný matematik. Na CERGE-EI se teď Matějka se svými kolegy věnuje i aplikaci teorie na téma diskriminace na pracovním trhu. Navazují na výzkum svých amerických kolegů. Ti rozeslali tisíce shodných ţivotopisů do různých firem – jediné, co na nich měnili, bylo jméno údajných uchazečů, které jednou dávalo tušit, ţe jde o bělocha, jindy o Afroameričana. Výsledkem toho bylo aţ o polovinu méně pozvánek na pracovní pohovor ve druhém případě. „S tím souvisí i jeden příklad z Newyorské filharmonie. Zjistili, ţe mají soubor plný muţů, přitom školy jsou plné studentek. Nechali tedy při přijímacích pohovorech komisi sedět zády k tomu, kdo hrál. A najednou šlo procento přijatých ţen prudce nahoru,‖ popisuje Matějka, jaké můţe mít teorie dopady v praxi. Se svým vlastním výzkumem na téma racionální nepozornosti uspěl také v jednom z pěti nejvýznamnějších vědeckých časopisů. A koncem minulého týdne přišla praţským badatelům zpráva, ţe pravděpodobně otisknou i další jejich článek. V tom, kolik lidí z institutu dokázalo dostat svou práci do pětice nejklíčovějších časopisů, patří pracoviště mezi evropské premianty – za poslední dva roky jim vyšlo pět článků a další tři mají reálnou šanci na otištění. „Je na tom vidět, jak CERGE-EI roste. Kdyţ má někdo například v Americe jeden článek v těchto časopisech, uţ dostane profesorskou definitivu téměř kdekoliv. A kdyţ má tři, tak i na Harvardu,― uvádí Matějka. On sám přitom od vědecké práce málem zběhl. Neţ se v roce 2010 vrátil do Česka, zaloţil si poradenskou firmu. Měl prý pocit, ţe tady nejde vědu dělat za slušné peníze. Nakonec ale nastoupil na CERGEEI a znovu se k ní vrátil. „Mám o něco výraznější značku, protoţe spolupracuji s drţitelem Nobelovy ceny, ale jsou tu další ekonomové právě v mém věku, kteří patří k evropské špičce,― doplňuje. Někteří z nich přednášeli i na oxfordské konferenci – kromě Matějky to byl například Michal Bauer, Jakub Steiner či z Fakulty sociálních věd UK Julie Chytilová. Foto popis| Ekonom roku Před čtyřmi lety vyhlásila Česká společnost ekonomická Filipa Matějku Mladým ekonomem roku. Foto autor| Foto: HN – Lukáš Bíba Plné znění zpráv


O autorovi| Kateřina Surmanová, [email protected]

Povrchnost je na internetu víc vidět 29.9.2014

Týdeník Rozhlas str. 06 Aktuálně z Vinohradské Alena Sojková

V létě nastoupil do Centra zpravodajství Českého rozhlasu Adam Javůrek, respektovaný odborník v oblasti nových médií. Absolvent Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy má zkušenosti z pedagogického působení na vysokých školách, vedl kurzy online ţurnalistiky, pracoval v Respektu a ve vydavatelství Economia jako editor inovací - jeho úkolem bylo hledat nové cesty vyuţívání zpravodajského webu. I Český rozhlas ví, ţe bez navázání vztahu s posluchači prostřednictvím nových médií se neobejde. * Co si máme pod označením nová média představit? V první řadě komunikaci přes internet - ať uţ na počítači v kanceláři, nebo přes mobil na autobusové zastávce, nebo na sociálních sítích. Patří sem ale i různé experimenty jako Google brýle nebo chytré hodinky, chytrá auta, chytré ledničky... * Jakou funkci plní nová média ve vysílání veřejnoprávní instituce? Odpovím vám na příkladu. Nedávno se objevila informace, ţe v Německu měli první případ eboly. Naštěstí se to nepotvrdilo a náš zpravodaj Pavel Polák byl v Česku první, kdo tuto informaci získal. Mohl ji okamţitě dát na sociální síť Twitter, dále ji připravit pro Radioţurnál, a navíc se objevila na webu stanice. Média veřejné sluţby zde navíc mají důleţitou roli „kurátora": pomáhají ověřovat a zpřesňovat informace, které se šíří kyberprostorem. Tak jak to skvěle udělal Pavel Polák. * Při příchodu do Českého rozhlasu jste avizoval, ţe „budete pomáhat s vyuţíváním nových médií pro zpravodajství". Co to konkrétně znamená? Své kolegyni Kateřině Křenové budu pomáhat s různými speciály a novými projekty. Nejdůleţitější je nyní to, jak pojmout volební speciály. Vyuţijeme interaktivnosti a potenciálu nových médií - chceme třeba vizualizovat data, která dostaneme z Českého statistického úřadu, jeţ divák uvidí pokaţdé, kdyţ navštíví náš zpravodajský web. * Nedávno zmínil ve své reflexi náš spolupracovník Radko Kubičko paradox internetové ţurnalistiky - na jedné straně výhoda rychlého předávání informací, na straně druhé nedostatek času věnovat se určitým tématům do hloubky, protoţe na internetu prostě stárnou rychleji. Připomněl i různé blogy, jejichţ autoři si s ověřováním informací nedělají vůbec ţádné starosti a pouštějí do světa takřka vše, co jim slina na jazyk přinese. Nevede ta cesta někam, kam nechceme? Internet v podstatě všechno násobí. Ať to dobré, nebo to špatné. Díky internetu se dostaneme ke specializovanému obsahu, který by jinak nevyšel, protoţe by měl malé publikum. Zároveň je na něm ale spousta balastu. Myslím, ţe povrchnost byla v médiích vţdycky, jen na internetu je víc vidět. Na druhé straně v posledních asi dvou třech letech roste popularita takzvaného dlouhého čtení, analytických, poctivě redigovaných článků, tedy opaku té krátkodeché povrchnosti. * Velmi se také zajímáte o sociální sítě... Na světě je přes miliardu lidi, kteří navštěvují sociální sítě. Kdyţ se kdykoliv kdekoliv na světě něco stane, existuje o tom okamţitě svědectví. To je pro novináře velmi lákavé, protoţe vedle zpráv agentur je tu k mání svědectví lidí, co ţijí poblíţ. Má to samozřejmě svá rizika, pokud jde o verifikaci dat, ale dobrý novinář by měl sociální sítě sledovat a umět informace na nich uveřejněné vyhodnotit. Sociální sítě mě fascinují i jako důleţitý zdroj návštěvnosti zpravodajských webů. Klesá totiţ pravidelné čtení oblíbených serverů a stále častěji se uţivatelé dostávají na zajímavé články nebo servery prostřednictvím Facebooku nebo Twitteru. Někdo si přečte něco zajímavého, „nasdílí to" a přes přátele se to šíří dál. Počet čtenářů, kteří přicházejí ze sociálních Plné znění zpráv


sítí, začíná být naprosto zásadní. A proto i my musíme přemýšlet o tom, jak se k těmto uţivatelům dostat a jak je oslovit. * Ještě během studia na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy jste získal Novinářskou křepelku za propagaci internetové ţurnalistiky. Kdy u vás tento zájem propukl? To je trochu komplikovanější příběh. Původně jsem psal o hudbě. Já totiţ pocházím z hudební a rozhlasové rodiny. Můj děda a jeho bratr patřili k zakládajícím členům Orchestru Radiojournalu, dnešního SOČRu. Děda hrál na violoncello, jeho bratr byl hornista. Moji babičku poznal děda v rozhlasové literární redakci, druhá babička, Anna Veselá, pracovala jako tajemnice SOČRu. Můj tatínek seděl v kanceláři proti ní, protoţe byl produkční TOČRu. No a maminka se s ním seznámila, kdyţ chodila občas za svou maminkou do práce. Myslím, ţe bylo jen otázkou času, kdy se i já v téhle budově zjevím. * Ale to jsme odbočili od vašeho psaní o hudbě... Dost mě to zajímalo, a tak jsem se chtěl o hudební publicistice dozvědět co nejvíc. Proto jsem se pídil i po zahraničních pramenech a říkal jsem si, ţe by to mohlo zajímat i někoho jiného. Tak jsem zaloţil blog na téma hudební publicistika. A jak jsem čím dál víc na internetu publikoval, začal jsem se víc a víc zajímat o formát blogu. Zaloţil jsem tedy další blog - uţ ne o hudbě, ale o amatérech na internetu a o publikování na webu. Protoţe to bylo něco nového, začala mě média oslovovat, přednášel jsem o amaterizaci médií, tedy o psaní blogů na internetu. A za propagaci nových trendů v médiích jsem dostal novinářskou cenu, kterou ovšem málokdy zmiňuji. Povaţuji to za shodu okolností, protoţe jsem se nachomýtl k něčemu, co začalo být pro média hodně zásadní. Foto popis| „Internet všechno násobí. Ať to dobré, nebo špatné. Díky internetu se tak dostaneme ke specializovanému obsahu, který by jinak nevyšel, protoţe by měl malé publikum. Zároveň je na něm ale spousta balastu," říká odborník na nová média Adam Javůrek. Foto autor| Foto Zdeněk Novosad

Nesnesitelní rozmazlenci jedou 27.9.2014

Lidové noviny str. 01 JIŘÍ ŠPAČEK

Orientace

Jsou nastupující internetové generace ještě vůbec schopny rozlišit, co je ve světě a v ţivotě skutečně důleţité? Zatímco Islámský stát s ohavnou teatrálností popravuje zajaté bělochy, Ukrajinu obsazují ruské síly a Boko Haram unáší a znásilňuje náctileté dívky, my se před displeji a monitory přeme, zda je český voják, padlý „tam někde―, hrdina, anebo ţoldák. Z pohledu reálné síly či z pohledu českých vojáků v akci vypadáme jako neškodná koťátka, která si hrají s míčkem. Pouţívání počítače, telefonu či tabletu zároveň se univerzálně a nesprávně označuje jako multitasking. V naprosté většině případů nejde o souběţné konání činností, z nichţ kaţdá je prováděna plnohodnotně, coţ je pravý význam toho pojmu, nýbrţ o pouhou roztříštěnou pozornost. O neschopnost podrţet pozornost po delší dobu. Tento „multitasking― naplňuje vykonavatele pocitem smysluplné aktivity dělané naplno. Jenţe fragmentarizace a překotnost nutně a notně oslabují jiné schopnosti, důleţité jednak pro souvislejší myšlenkový tah, jednak pro vědomí času a posloupnosti. Na otázku „Cos dělal před třemi hodinami?―, poloţenou takto vytíţenému jedinci, obvykle nedostanete jasnou odpověď: „Vlastně nevím. Něco určitě ano, vţdyť jsem se ani nezastavil.― Autor textu má s těmi situacemi bohaté zkušenosti. Kdo je generace Z Kaţdodenní opakování činnosti, jíţ posilujeme roztěkanost, se zákonitě projeví i ve vztazích a v běţném ţivotě. A to tím spíš, čím dříve na „zasíťovaný― a roztěkaný způsob proţívání nastoupíme. Například tablet nebo počítač mohou být pro školáky a předškoláky nezastupitelně uţitečnými pomůckami při výuce jen zcela výjimečně, protoţe to nejsou prostředky k učení – naopak odnaučují učit se, neboť utlumují kritické myšlení, hlubší chápání smyslu informace a porozumění kontextu. Posilují a rozvíjí způsoby práce a jednání spoléhající na okamţitý přístup k informacím bez pouţití vlastní paměti a vlastního přemýšlení. Jako by šlo o svébytný systém, který zvyšuje pracovní výkon, avšak člověka jako autentickou osobu můţe degradovat aţ na úroveň výkonného prostředníka – robota z masa a kostí, biologickou, alevmysli Plné znění zpráv


vyprázdněnou strukturu s naprogramovaným algoritmem úkonů, která ví jak, avšak nikoliv proč. Pochopitelně, v současnosti je nutné umět popisované technologie ovládat, a to jiţ odmala. Je však nebezpečné zaměňovat vysokou technologickou úroveň pomůcek s vysokou úrovní výuky. Mezi nimi neexistuje přímá úměra. Děti v západním světě tráví na sítích, ať uţ u počítače, či teď spíše s mobilními telefony, jednu aţ osm hodin denně. To je pro nějaké rychlé závěry časově nepouţitelný rozptyl. Mnoţství času se liší podle státu, majetku rodiny, sociokulturního zázemí a podobně. Vezměme tedy raději jeden konkrétní výstup: Z dubnové prezentace americké marketingové agentury Sparks & Honey pod názvem Generation Z, tedy lidí mladších 18 let ţijících v USA, shrnující poznatky výzkumných agentur a úřadů vlády, vyplývá, ţe generace předchozích takzvaných millenials (tedy lidí ve věku 20–30 let), se od generace Z značně odlišuje. Její příslušníci mají největší strach z růstu cen zboţí, skáčou z jednoho displeje na druhý a jsou schopni udrţet pozornost v průměru osm vteřin. Na druhou stranu vykazují schopnost zpracovat více informací zároveň. Lépe spolupracují s ostatními, coţ je ve jmenovaném americkém šetření vysvětlováno coby důsledek rasově i socioekonomicky opravdu smíšených školních tříd v USA. Ale zase: jedenáct procent současných dětí ve věku 4–17 let trpí neurovývojovou poruchu ADHD, tedy poruchou pozornosti s hyperaktivitou – proti necelým osmi procentům u millenials. Sníţila se schopnost orientace v reálném, hmatatelném prostoru; na svých zařízeních jsou závislí i při tak běţné činnosti, jako je dostat se z jedné části města do druhé. Slova v textových zprávách nahrazují emotikony i emoji (grafické symboly zaměňující celé výrazy, tedy psané slovo nahrazují obrázky). Sport povaţují za něco, co se dělá pro zdraví, nikoliv za hru a zábavu. Ovoce rajských stromů nahnívá Uvedená zjištění a uvedené interpretace samozřejmě lze zpochybnit, některé výzkumy jsou prováděny na zakázku marketingových agentur, jiné pro instituce americké vlády. Jednímze skutečně zajímavých údajů je, ţe příslušníci americké Generation Z chtějí změnit svět k lepšímu svou prací, a to v 60 procentech proti 39 procentům v generaci předešlé. Pociťují větší odpovědnost k prostředí, v němţ ţijí, případněk Zemi jako ţivotadárné planetě. Ovšem tito respondenti zatím, to je třeba dodat, nevstoupili do reality pracovního trhu. Tam se totiţ teprve vyjeví, nakolik je jejich odpovědnost k okolí i k Zemi pevná. Podobně rozsáhlá aktuální data o české generaci Z nemáme. Vývoj trendů v USA obvykle mívá několikaletý předstih, a poskytuje nám tedy určité tušení, na co se můţeme připravit a čemu případně předcházet. Pokusme se tudíţ o pracovní hypotézu. Barevný, veselý a bohatý strom virtuálního ţivota dnes obšťastňuje vysoké procento – téměř jistě většinu – českých dětí a mládeţe. Jejich představy a potřeby, ţe budoumít lepší věci a zabezpečenější ţivot neţ jejich rodiče, natoţ prarodiče, které pro ně vyplývají například z toho, ţe přece dneska často mají lepší mobil nebo počítač neţ jejich matka či otec, ovšem za několik let narazí na ekonomickou realitu kaţdodennosti, s níţ budou nuceni se konfrontovat. A ta realita se dramaticky mění. Sen o ekonomickém úspěchu a prestiţi se splní malinkému zlomku z nich. Nejspíš budou jen nicotně uzobávat z globálního koláče bohatství. Podle měsíčníku Forbes z ledna 2014 má majetek 85 nejbohatších lidí planety stejný objem jako ten, který vlastní 3,5 miliardy nejchudších. Téměř polovinu světového bohatství vlastní jedno procento obyvatel. Po krizi rozjeté v roce 2008 vzrostla finanční nerovnost mezi bohatými a chudými ve 24 z 26 sledovaných zemí, například v USA putovalo po krizi 95 procent nárůstu všech zisků do kapes jednomu procentu (těch nejbohatších), kdeţto 90 procent obyvatel Spojených států zchudlo. Pokračování na straně 20 Nesnesitelní rozmazlenci jedou Dokončení ze strany 19 Tyhle ekonomické posuny by samy o sobě nemusely být vnímány jako bolestné, ovšem citelně se projevují coby náhlá nedostupnost některých sluţeb a zboţí, které dosud byly povaţovány v prosperující společnosti za běţné. A nejde jen o klasický konzum, nýbrţ o moţnost realizovat své osobní touhy a sny. Marcin Król, vlivný polský esejista a historik, poukazuje v rozhovorus Grzegorzem Sroczyńským pro list Gazeta Wyborcza (přeloţeném ve zkrácené verzi v červnovém dvouměsíčníku Listy) na nastalou menší moţnost uplatnění. Król tvrdí, ţe americký sen selfmademana přestává působit. „Společnost dnes totiţ vytváří naději, slibuje, a zároveň to neumí splnit. V tak masovém měřítku to nikdy dříve nebylo. Miliony lidí jsou dnes vychovávány, ukazuje se jim půvab světa, pouštějí se seriály a do rukou se jim cpou poradci, kteří křičí,můţeš víc‗,,rozvíjej se‗,,zlepšuj‗,,ţij naplno‗. Načeţ se jim řekne,tůdle!‗.― Co praví (aktuální) klasici Marcin Król přitom náleţel se svým vlivným čtvrtletníkem Res Publica Nowa k těm, kteří americký sen propagovali. „V 80. letech jsme se nakazili ideologií neoliberalismu, mám tady skutečně značné zásluhy, přemlouval jsem Tuska, Bieleckého, celou tu gdaňskou společnost. (...) Ten zápal ve mně pohasl dost brzo. Uvědomil jsem si, ţe v liberalismu začíná dominovat sloţka individualismu, který postupně vytlačuje jiné důleţité hodnoty a zabíjí Plné znění zpráv


společenství. (...) Zavládla iluze, ţe kaţdý člověk můţe ţít zvlášť, v rámci své osobní svobody kdesi pracovat, vydělávat co nejvíc, uţívat ţivota co nejvíc a tamhle nám bude kdosi vládnout.― Falešné naděje vzbuzované u širokých vrstev, za jejichţ podporu a zavedení se v Polsku sám zasadil, zvyšují napětí ve společnosti. Podle Króla mohou mít jediný důsledek: změnu. Neříká jakou a nenazývá ji revolucí; nazývá ji jen změnou nebo „něčím―. Moţná se Król opět mýlí, ale připusťme, ţe tentokrát nikoliv. Tušená změna visí ve vzduchu nejen pro něho. Ostatně geolog a spisovatel Václav Cílek v nedávné eseji Nedráţděte masy, publikované zde v Orientaci (19. července 2014), rovněţ shrnuje dojem ze současného stavu společnosti jako očekávání změny. Přitom, aby bylo jasno, nemusí jít primárně o změnu drasticky materiální. Věhlasný sociální antropolog Claude Lévi-Strauss (1908–2009) tvrdil, ţe lidé jednají podle „optimální míry různorodosti―. Jde o to, ţe máme v sobě systém způsobů jednání, jenţ se přizpůsobuje, aniţ bychom si to povětšinou uvědomovali. Přizpůsobuje se tak, aby zachovával systémovou udrţitelnost. Jinými slovy: přeţití společnosti. Všechny lidské revoluce podle Léviho-Strausse byly pouhými výkyvy v rámci evoluce, byť se někdy zdají zcela bizarní. Jednání zakořeněná v „jiných světech―, která se nám jeví jako naprosto nepřijatelná, ať uţ je to usmrcování dětí, které by společenství nezvládlo uţivit, nebo mnohoţenství či obětování ţivota ve jménu upevnění společenství, jsou prvky udrţující tamní společnosti ve stavu stability, a tedy přeţití. Kaţdé vnější narušení systému můţe přinést zkázonosnou nerovnováhu. Příkladem mohou být státy, jimţ byla vnucena demokracie, aniţ tam měla historické kořeny. Takové státy si zhusta vytvořily vlastní verze sociálně-politického systému, případně importované uspořádání fakticky odmítají a vracejí se k něčemu snad ještě horšímu, neţ tam existovalo předtím – viz Irák, Afghánistán, Libye či některé státy bývalého SSSR. Claude Lévi-Strauss v důleţitosti přeţití řadil potřeby jedince aţ na druhé místo. Důraz na individualitu a její zbytnělé a adorované potřeby ho znechucovaly. Ze své pozice zastánce existenciálně nutného, konsenzuálního sociálního systému označoval Lévi-Strauss adorované individuum jako nesnesitelného rozmazlence, který ovládl evropské myšlení, ať uţ v podobě psychoanalýzy či třeba fenomenologie. Jenţe právě generace vyrůstající pod stoupajícím vlivem individualismu si v sobě nese nesplnitelné sny, neupotřebitelné vzdělání, obrazy světa z virtuální reality. Co to se společností udělá? Kam ji to můţe nasměrovat? „V budoucnu se bezpochyby vyjeví, ţe nejvýznačnější teoretický příspěvek antropologie pro společenské vědy spočívá právě v tomto zásadním rozlišení mezi dvěma modalitami sociální existence: mezi způsobem ţivota vnímaným nejprve jako tradiční a archaický, který je však vlastní autentickým společnostem, a mezi způsoby ţivota, jeţ se objevily později a v nichţ onen první typ sice není nepřítomen, avšak nedokonale či neúplně autentické společenské skupiny se v nich vynořují jako ostrůvky na povrchu rozsáhlejšího celku, jenţ se sám vyznačuje neautentičností,― pravil Lévi-Strauss roku 1986 ve své přednášce v Japonsku (česky vyšla předloni). Francouzský antropolog dělil společnosti na tradiční autentické a současné termodynamické. Tradiční jsou chladné, mechanické, s malou produkcí a malou entropií, tedy s tendencí udrţovat se ve svém stavu. Proto se nám zvenčí zdají být zabrzděné kdesi v minulosti. Změny v nich ovšem probíhají, „jen― velmi pomalu, obvykle na principu souhlasu všech. Současné dominantní společnosti jsou horké. Mají násobně větší produkci věcí i odpadu – spotřebují mnohem méně, neţ vyrobí, a potřebují více zdrojů, neţ mají lokálně k dispozici. Rozhodování obstarává většina z delegovaných zastupitelů a je poměrně rychlé. Ostrůvky jakkoliv nedokonalé autenticity, tedy rodina, přátelé a spolupracovníci, mohou v moři neautentického světa anonymní společnosti také mizet, nahrazovány virtuálními vztahy. Chtělo by se říci „virtuální autenticitou―, coţ je krásný protimluv, ale přesně zapadá do konstrukce formulované francouzským filozofem a sociologem Jeanem Baudrillardem v knize Dokonalý zločin (česky 2001): „Je to tak, ţe obraz dnes uţ nemůţe být imaginací reálného, protoţe autentická realita je obrazem. Nelze o realitě snít, protoţe v obraze je obsaţena virtuální realita. Je to, jako by věci spolkly svoje zrcadlo a sobě samým se staly transparentními, úplně a zcela přítomnými v sobě samých, v plném světle, v reálném čase, v neúprosném přepisu.― Stáváme se svými avatary. Dovolme si v této souvislosti – pro ilustraci – vypůjčit úryvky z domácích uměleckých textů, konkrétně Filipa a Jáchyma Topolů. V písni Před zrcadlem z druhé poloviny 80. let Filip zpívá: „... ze zrcadla před zrcadlem sebe vidím stát, stal jsem se svým obrazem, ţiju teďka nadvakrát.― Toto jakési vzrušení z rozpolcení a dvojakosti přechází časem v úzkost, znejistění a hledání sebe sama, jak píše Jáchym v básni Je tam, zasazené do románu Sestra z roku 1994: „Pořeţu si záda, abych věděl, ţe to jsem já. Kdyţ to bolí, není to herec, chůzi upravenou náplastma...―Nynější generace Z se posunula ještě o stupeň dál. Ţije nadvakrát uţ odmalička, „od přirozenosti―, bez samozřejmé moţnosti sebereflexe. Bez vědomí, ţe se ţilo – nebo by se i nyní mohlo ţít – jinak. Nacházíme se tedy v situaci, kdy zbylé ostrovy autenticity, které mají být základní oporou pro růst a zrání individuality (nezaměňovat s individuálními potřebami!), jsou pod agresivním vlivem techniky, která přebírá výchovu a spolu tvorbu obrazu světa a generuje potřebu nových a nových tuţeb a potřeb, vyţadujících pokud moţno okamţité ukojení. Dnešní rodiče jsou vrháni do těţkých dilemat. Obava ze ztráty kontaktu a kroku s Plné znění zpráv


potomky zpracovaných symbolickou vládou nesnesitelného rozmazlence je vede k rychlejší obměně zařízení, předmětů, odívání. Předloni zesnulý filozofující sociolog Miloslav Petrusek poukazoval ve své knize Společnosti pozdní doby (2006) na to, ţe koloběh oné obměny redukuje strach, protoţe nám nedovoluje na něj myslet, nebo nás od něj aspoň na čas osvobozuje. Můţeme tak díky tomu relativně dlouho a spokojeně ţít v existenciálním vakuu (tedy v jakémsi vlastním obraze situovaném v obraze světa). Pravý strach – a nikoliv pouhá obava, abych vlastnil a stihl to či ono – je totiţ existenciální a ukotvuje nás ve skutečném světě, pomáhá nám uvědomit si, co je bytostné a zásadně důleţité. Ještě si umět pořezat záda Ve Španělsku vyrostla generace mladých nazývaná „Generación ni-ni― – ni trabajan ni estudian–mladí, kteří ani nepracují, ani nestudují, ţiví je rodiče, u nichţ bydlí. Dnes někteří poťouchle přidávají třetí „ni― – ni son jóvenes – uţ nejsou ani mladí. V absolutních číslech by mělo jít zhruba o 850 000 lidí ve věku do pětadvaceti let bez práce a bez studia. Vpodstatě totéţ se děje v Itálii. O jejich aktivitách občas čteme, kdyţ v extrémní situaci takové „děcko― vyhroţuje rodičům zničením bytu nebo domu či je dává k soudu proto, aby z nich dostalo peníze. Podle analytického článku ze španělského deníku El País s titulkem No soy madre porque no quiero (Nejsem matkou, protoţe nechci) je pětina ţen v Evropě bezdětných, přičemţ pouze necelých patnáct procent z nich je neplodných; u všech ostatních z oné pětiny, tedy celkově u sedmnácti procent nynějších Evropanek, jde o důsledek ţivotního stylu nebo přesvědčení. Léviho-Straussův „nesnesitelný rozmazlenec― i tímto získává další rozměr. „Hlubinná― změna tedy uţ nastává, a to nepočítáme vzestup dţihádistů či separatistů, jehoţ důsledky na západní svět v dohledné době dolehnou téměř jistě silněji neţ dosud. V řádu nynější změny řádu je trend přecházení ekonomické moci do rukou nevelkého počtu finančních skupin a jedinců. Skoro všechny vlády světa a státní představitelé se denně stávají jejich PR agenty, ekonomicky jsou na nich závislé státy i samy politické strany. Ekonomická moc se stala hegemonem, politiku i náboţenství do sebe obsáhla a přetvořila k obrazu svému. Stala se ideovým kolonizátorem a má rozhodující vliv při nastavování agendy hodnot a cílů společnosti. Proměňuje školství a výchovu – výuku bez skrupulí tlačí do produkce „upotřebitelných― znalostí. Odměnou je mít vše. Obdobně jako se kapitál stal nepolapitelně globálním a nezodpovídajícím se k lokalitě, kde působí, ani lidé se uţ tolik neváţou k určitému místu. Upínají se k sítím a svou tělesnou schránku často povaţují za jakousi přidělenou nedokonalost. A tuto schránku opečovávají pod diktáty všudypřítomné ideologie zdraví, která je však v podstatě pokračováním ekonomizace ţivota jinými prostředky. Ať uţ je to biostyl (správně jíst, správně pít, patřičně ţít a vychovávat, náleţitě trávit volný včas), nebo virtuálně vytvořené normy estetiky těla (zuby, vrásky, liposukce, plastická chirurgie), či všemoţná hnutí za čistotu „ducha― (ezoterika, astrologie, očistné kúry a různé kurzy `a la guru Jára). Současný společenský pohyb a pořádek se dostávají pod vládu potřeb generace, respektive pozvolna jiţ generací rozmazlenců, pospolitost se rozkládá, ale zatím je celek drţen pohromadě společným konzumem přinášejícím bezstarostnost a klid pro kaţdého, kdo se účastní, respektive kdo má moţnost se zúčastnit. Je zbytečné rozčilovat se nad tím, ţe společnostem reálně vládnou egoističtí jedinci občas s mentalitou adolescentů. Změna, jeţ probíhá, je nebezpečnější, byť méně křiklavá. Italský filozof Umberto Galimberti nahlíţí skutečný původ nynější choroby západní mládeţe (on primárně mluví o mládeţi italské, ale česká se v tomto neliší) jako původ kulturní. Otázkou je, zdali se vůbec půjde ubránit sociokulturní vládě symbolů a metafor, které jsou v nyní dominujícímobraze světa předmětem obdivu a jeţ je tak pohodlné přijímat. A pak například následně prodlévat při online zpravodajství z vojenské okupace Ukrajiny nebo u obrazů uřezávaných hlav kdesi v poušti. Pokud si neudrţíme odstup od techniky a rozmazleneckých manýr, pak s odkazem na slova Jáchyma Topola nejspíš nikoho z příštích (a moţná uţ i dnešních) generací nenapadne pořezat si záda. Ne proto, ţe by nemohl, nýbrţ proto, ţe by nechápal smysl takového aktu. *** Barevný, veselý a bohatý strom virtuálního ţivota dnes obšťastňuje svými plody vysoké procento – téměř jistě většinu – českých dětí a mládeţe. Co ty plody přinesou? Generace vyrůstající pod vlivem individualismu si v sobě nese nesplnitelné sny, neupotřebitelné vzdělání, virtuální obrazy. Co to udělá se společností? Foto autor| KRESBA LELA GEISLEROVÁ Foto popis| Tohle není jen jako. Proruský rebel stojí před tankem ukrajinské armády; foceno 24. září 2014 nedaleko východoukrajinské vesnice Novokaterynivka Foto autor| FOTO REUTERS – MARKO DJURICA O autorovi| JIŘÍ ŠPAČEK, Autor je projektový manaţer serveru Lidovky.cz. Vystudoval sociologii a mediální studia na FSV UK. Plné znění zpráv


Morče chutná jako přesušený králík, říká Jaroslav Růţička 26.9.2014 5plus2 str. 02 MICHAL DVOŘÁK Lídrem KSČM pro komunální volby v Litoměřicích je Jaroslav Růţička. komunální volby 2014 LITOMĚŘICE / Kdyţ poznávat cizí kultury, tak se vším všudy. Při své loňské cestě po jihoamerickém Ekvádoru proto Jaroslav Růţička přespával v nejlevnějších hostelích, cestoval kodrcavými autobusy plnými zvířectva a došlo i na tamní vyhlášenou pochoutku - morče. „Chutná jako přesušený králík, takţe o gastronomickém záţitku se hovořit nedá,― usmívá se šestadvacetiletý Růţička, jednička na kandidátce KSČM v Litoměřicích. Do Jiţní Ameriky nevyrazil náhodou. Loni se tam totiţ konal Světový festival mládeţe a studentstva, na který se sjíţdějí levicově orientovaní mladí lidé z celého světa. Po programu plném konferencí pak Jaroslav Růţička se třemi přáteli vyrazil na cestu Ekvádorem od And aţ po Pacifik. „V Ekvádoru jsou vidět velké sociální rozdíly. Hranice mezi chudobou a střední vrstvou je zřetelná v kaţdé obydlené oblasti, coţ je příznačné pro celou Latinskou Ameriku,― vysvětluje. Právě pozorování sociálních jevů je jeho koníčkem i profesí. V Praze studuje sociologii na Fakultě sociálních věd Karlovy univerzity a současně pracuje jako tajemník Centra strategických a teoretických studií KSČM. Situace v Jiţní Americe Jaroslava Růţičku zajímá také proto, ţe zde v posledních letech dochází k proměně, která podle něj nemá ve světě obdobu. „Posledních 20 let se zde utvářejí nová emancipační a sociální hnutí či strany napříč politickým spektrem, které hledají alternativy vůči neoliberálnímu modelu volného trhu bez přívlastků, ale demokraticky, cestou většinového konsenzu, coţ je inspirativní,― líčí. Analyzovat zákonitosti společnosti však nelze bez znalosti poměrů, a proto se čtveřice kamarádů vydávala i do míst, která průvodci nedoporučují. „Dodrţovali jsme ale základní bezpečnostní zásady, vţdy jsme chodili nejméně ve dvojicích,― vypráví. Za celé tři týdny pobytu se jim proto nepřihodilo nic závaţného, tedy aţ na salvu smíchu, kterou jednou vyvolali u místních lidí. „Koupili jsme si koţené klobouky ve stylu Indiana Jonese. Kdyţ jsme je nasadili, rozesmála se skoro celá ulice. Stáli jsme tam jako čtyři tydýti,― vzpomíná Jaroslav Růţička na trapnou chvilku. Banány se sýrem Budoucí sociolog si přivezl spoustu krásných záţitků, nakonec i těch gastronomických. Namísto morčat mu učarovaly tamní pochoutky z banánů. „Dělají je na sladko s medem, ale i na slano jako přílohu k masům. Třeba na banány grilované se sýrem dodnes vzpomínám,― zasní se. Ekvádor byl první mimoevropskou destinací, kam se Růţička podíval. Zároveň však doufá, ţe ne poslední. „Miluji například evropské metropole Vídeň či Budapešť,― připomíná. Klid ale nachází i v lesích plných skal u Blíţevedel. Komunální volby v Litoměřicích S čím jde KSČM do voleb: Prioritou KSČM je udrţení kvality a dostupnosti zdravotní a sociální péče, včetně zachování pohotovosti a zamezení privatizace MěN. V MŠ chceme iniciovat vznik jeslových tříd. Jsme pro bezbariérové chodníky, nové cyklotrasy a výsadbu zeleně, spojenou s volnočasovými zónami. Podpoříme kulturu, včetně neprofesionální. Samozřejmostí je nezvyšování vstupného do MKZ. Ano většímu vlivu občanské společnosti na řízení města! Kdo se představí: Ladislav Chlupáč (ODS), Martin Hrdina (TOP 09), Karel Prokop (ČSSD), Jaroslav Růţička (KSČM), Petr Urbánek (ANO). Pozn.: Mezi pětici kandidátů, kteří se představí v týdeníku 5plus2, jsme vybrali zástupce nejsilnějších parlamentních stran a menších sdruţení s přihlédnutím k místním poměrům. Pořadí určil los. Koupili jsme si koţené klobouky ve stylu Indiana Jonese. Kdyţ jsme je nasadili, rozesmála se celá ulice. Foto popis| Jaroslav Růţička krátce před sestupem do čarokrásné laguny Quilotoa v Ekvádoru. Foto autor| FOTO / FILIP ZACHARIÁŠ Regionální mutace| 5plus2 - Litoměřicko



Reflexe mediální reflexe a maskovaný soukromý zájem 26.9.2014 blisty.cz str. 00 Štěpán Kotrba poznámky kaţdoročního účastníka konference Mediální reflexe, pořádané Radou pro rozhlasové a televizní vysílání ve dnech 23. - 24. 9. 2014 v Telči jako doplněk reportáţe a kritického hodnocení téhoţ v článku Bohumila Kartouse. Konference, kterou Rada pro rozhlasové a televizní vysílání pořádala v Telči, přinesla reflexi mediálního vnímání politiky posledního roku a naznačila problémy, se kterými se potýká nejen RRTV jako nezávislý regulátor, ale i jednotliví provozovatelé rozhlasového a televizního vysílání. Fakt, ţe se většinou hovořilo o televizi, vyplýval z její významnější role při prezentaci a konfrontaci politiků, nikoliv proto, ţe by uţ byl rozhlas mrtev. Hovořilo se o ochraně dětí, ochraně znevýhodněných i ochraně diváků před manipulacemi. Kupodivu, politiků zde bylo poskrovnu. Přijel bývalý ministr vnitra Ivan Langer (ODS), bývalý starosta města Telč, senátor a ministr kultury ČR Václav Jehlička (KDU-ČSL, v současnosti TOP 09), nyní člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, bývalá poslankyně KSČM a dnes členka Rady České televize Ivana Levá, náměstkyně ministra kultury a členka RRTV Kateřina Kalistová (ČSSD) a místopředseda Senátu Zdeněk Škromach (ČSSD). Politici aţ na Langera většinou mlčeli a poslouchali...Mediální ochrana dětí David Šmahel (FSS MU, Brno), Ivanka Havlíková (Městský soud Praha), Kateřina Hrubešová (Sdruţení pro internetovou reklamu SPIR), David Chudoba (analytik RRTV), Milan Fridrich (programový ředitel ČT), moderátorka Helena Šulcová (ČRo) Odborníci vědí, ţe to není jen bezradnost, ale i lhostejnost či pedagogická neschopnost či přepracovanost rodičů, která vhání děti před svítící obrazovky televizí či počítačů. Rodiče jsou dnes děti devadesátých let, jejichţ rodiče budovali počátky rozvinutého kapitalismu a neměli čas si se svými dětmi hrát. Dnes sklízíme plody tehdejší naivity. Konzum komerčních audiovizuálních obsahů s pochybným informačním a etickým poselstvím tvoří nemalou část volného času nezletilých a tento čas se zvětšuje, jak zjišťuje uţ více neţ 30 let sociolog Petr Sak. To je dlouhodobý trend, o němţ můţeme sice hovořit, ale jen těţko jej dokáţeme během krátkého času změnit. Musel by se změnit přístup státu k výchově mládeţe. Musela by se objevit rozsáhlá investice vlády a od ní odvozená povinnost škol zajišťovat volnočasové aktivity mládeţe, musel by se změnit přístup státu k investicím do školství i do vzdělávání pedagogů, ne nepodobným způsobem tomu, jak ho starší generace znají (domy pionýrů a další centra mimoškolního vzdělávání, lidové školy umění, sportoviště pro děti, podpora kulturních aktivit dětí, tvorba metodik i obsahu pro tyto aktivity, výchova specializovaných pedagogů pro tyto činnosti). To vše je ekonomický i politický sen. Realita je jiná. O to větší je dnešní zodpovědnost jediného mediálního segmentu, který se neřídí logikou podprahové manipulace a ziskem, médií veřejné sluţby. Česká televize spolu s Českým rozhlasem jsou dnes jediné instituce, které mají dostatečné kapacity na koordinaci výchovy mládeţe a budou jediné instituce, které budou schopny centrálně dodávat školám atraktivní multimediální vzdělávací i zábavný obsah vysoké kvality. Zodpovědnosti vůči mládeţi se Česká televize nezříká, coţ dokázala startem úspěšného specializovaného kanálu ČT:D s obsahem pro děti. Bez vlivu komerce, bez reklam, bez touhy na dětech vydělat. I proto přistoupila k autoregulaci, spočívající v označování všech pořadů symboly vhodnosti pro nezletilé (labellingu). Prozatím v zjednodušené podobě dle věku, později snad i s informací o charakteru nevhodného obsahu. Ale ani Česká televize svou profesionální tvorbou nenahradí přeţívající konzumní vztah ke kultuře u rodičů a vychovatelů, absenci mediální gramotnosti, dílčí nefunkčnost rodiny či graduovaných, kvalitních a motivovaných pedagogů. Technické aspekty labellingu s sebou nesou otázku průměrnosti této autoregulace či ko-regulace. Jak se dospěje k hodnotě vhodnosti pro 12+ či 15+, je otázka hodnotové neutrality hodnocení. Jiný vztah ke konzumaci drog (byť lehkých), k nahotě či sexuální explicivitě, případně k náboţenské indoktrinaci bude mít prudérní katolická či muslimská rodina z venkova, jiný vztah multikulturní, liberální a sekulární rodič z města. Označení můţe být pouze celospolečenským průměrem, na kterém se shodne většina, nikoliv individuálním doporučením. Rodiče nikdo nenahradí. Způsob, jakým se dospěje k celospolečensky akceptovanému označování, je věcí odborných konceptů a dlouhé celospolečenské diskuze, vzdělávající veřejnost. Mediální negramotnost dospělých (učitelů či rodičů) a rychle se proměňující technologické prostředí ovšem zásadním způsobem ztěţuje jejich roli při regulaci obsahů, sledovaných jejich potomky. Děti jsou kvalitními hackery a své rodiče mohou učit. Proto stát (dle Úmluvy o právech dítěte a na doporučení Výboru pro práva dítěte OSN, dle doporučení Rady Evropy a později i směrnic Evropské unie) přistoupil k zákonné úpravě Plné znění zpráv


zohledňující minima ochrany (kulturně / teritoriálně podmíněného) mravního vnucené regulaci.

ohroţení dětí a k zákonem

Médium veřejné sluţby, jehoţ vysílání se řídí deklarovaným a všeobecně akceptovaným etickým kódem, ovšem nemá monopol, ale jen třetinový zásah populace. Zbývající dvě třetiny médií jsou komerční. A tak proti sobě stojí etické imperativy na jedné straně a většinová komerční snaha po maximální atraktivitě. A z toho vyplývající většinové komerční zájmy na co nejliberálnějí, nejlépe ţádné regulaci. Výsledek netěší rodiče ani pedagogy, těší obchodní řetězce a reklamní agentury. Od kolika let má být přístupný historický fantasy televizní seriál Xena, princezna bojovnice (1995 2001)? A od kolika let film 300: Bitva u Thermopyl (2006, Zack Snyder)? Ohroţuje ještě dnes britský seriál Randall a Hopkirk (1969?1970 ) mravní vývoj mládeţe do 15 let a nebo uţ ne a je úsměvnou detektivkou i pro dvanáctileté? Do kolika let svým etickým poselstvím ohroţuje děti populární cyklus sovětských pohádek Jen počkej, zajíci! (19691986, reţie Vjačeslav Kotěnočkin) ? Kreslený vlk je kuřák a chuligán, chce chytit a sníst Zajíce ? Má být tento obsah přístupný i šestiletým dětem? Je stejně nebo víc nebezpečný pro mravní vývoj dětí americký seriál Tom a Jerry.(1940 1967, Hanna a Barbera, MGM) ? Seriál je plný násilí. Tom chce zabít Jerryho kladivem, střelnými zbraněmi, petardami, výbušninami, pastmi a jedem, elektrickým proudem? Některé díly obsahují rasové stereotypy, kanibalismus a idealizování kouření. I v době vzniku byl seriál kritizován jako příliš násilný a rasistický či později politicky nekorektní, byl cenzurován v USA, v Británii i v Brazílii. V obou případech jde o násilí, v obou případech jde o moţné sympatie dětských diváků k záporné postavě a zápornému modelu chování. Oba dva seriály patří k vrcholům animované tvorby své doby a svých kultury. A přiznejte si, oba seriály slavily úspěch i u vás, kdyţ jste byli dětmi. Jaké hodnocení mravokárců mají ale získat dnes? Lze v trţně orientovaném liberálním a sekulárním prostředí uplatnit cenzuru ve jménu ohroţení mravů, pakliţe cenzor nekontroluje veškerou produkci na všech nosičích? Omezená je kontrola tištěných komixů, omezená kontrola je u DVD, omezená kontrola je u internetu a na sociálních sítích. A nebo je snaha po dobrých mravech dětí jen alibistická póza státu? To vše jsou otázky, které si musíme klást, pokud má být labellingový systém uplatňovaný na audiovizuální produkci všeobecně akceptovaný a normotvorný. Prozatím jsou existující systémy (PEGI, Kijkwijzer) spíše orientační spotřebitelskou informací, rozhodnutí je stejně vţdy na rodičích a prodejcích. Děti se k zakázanému obsahu stejně dostanou, a ne ţe ne. Zakázané ovoce totiţ chutná nejvíce. Je sympatické, ţe Česká televize se rozhodla po létech váhání vzhledem k startu dětského kanálu přistoupit k autoregulaci a vydávat vlastní doporučení. Byť prozatím ve zkušebním provozu. Divák spotřebitel koncesionář má právo na informaci o charakteru obsahu, na který se mají dívat jeho děti, u kterých je on zodpovědný za jejich výchovu. Jedinou výtkou můţe být, ţe v tuto chvíli nepřijala ČT do klasifikovaných kritérií i náboţenskou / ideovou indoktrinaci, poniţování a vulgaritu kategorie neméně nebezpečné, neţ fyzické násilí, strach, sexuální explicivita, alkohol či drogy. Ostatní české televize mají jen dvě moţnosti. Ignorovat tento systém a důvody vysvětlit svým divákům (s pochopitelným negativním ohlasem v prostředí pedagogů i rodičů), nebo se přizpůsobit. Je ovšem třeba, aby i RRTV jako regulátor se přestala schovávat do houštiny paragrafů, rozmělňujících judikátů a přistoupila (třeba ve spolupráci s ČT) k vydání obecných (prozatím třebas nezávazných) doporučení o sjednocení kritérií i symbolů, včetně jejich ergonomie - čitelnosti na obrazovce. Jinak se ze systému informujícího stane systém dezinformující a zbytečný. Při nejbliţší novelizaci vysílacího zákona by pak měla být doporučení převedena na závazná kritéria, jejichţ provádění určí vyhláška. Stát má stále odpovědnost, a ne ţe ne. Volejte věštce - pořady zaloţené na telefonátech za zvýšenou sazbu Vilma Hušková (RRTV), Lubor Kukliš (Rada pres vysielanie a retransmisiu), Ivan Štampach (FF UP), Jiří Vedral (Ministerstvo financí) Toto téma je téţ ukázkou selhání hodnotově impotentního státu, který se rozhodl, ţe šmejdi mají právo na existenci ve jménu kapitalismu a ochrana před nimi je individuální odpovědnostní jedince. Vydělávat na nevzdělanosti a respektu k autoritě lékařů, na úzkosti z chorob, na psychosociálním diskomfortu či psychické labilitě, nabízet horoskopy či výklad karet jako návod na řešení problémů je manipulace a podvod. Doporučovat léčbu rakoviny zaříkáváním či pitím moče hraničí pak s trestným činem. Brát za takové rady peníze je nejen nemravné, ale i trestné. No jo, ale dokaţte viníkům jejich vinu před soudem? Selhává opět stát, který má konat ve veřejném zájmu prostřednictvím policie a státních zástupců, a neodkazovat postiţené a poškozené do občanskoprávního řízení. Plné znění zpráv


Lhostejnost zákonodárců, soudců, státních zástupců i regulátorů k tomuto fenoménu je trestuhodným 25 let trvajícím selháním státu v celé šíři ekonomických aktivit, nejen ve vysílání. Protoţe horoskopy či jiné věštby na obrazovce jsou jen vrcholkem pyramidy aktivit obchodních, které vyuţívají lidské hlouposti - prodeje zázračných kamenů, které mají blahodárný vliv na organismus, prodeje horoskopů, hádání z ruky, vykládání karet, věštby a prostředků alternativní léčby či prodeje potravinových doplňků. To vše za nemalé peníze. Podvodné praktiky obchodníků jsou vedlejším efektem ústavní svobody víry v cokoliv. Třeba i v homeopatika, numerologii, a jiné iracionality. Podvod se stal legální obchodní aktivitou, neboť na tvorbu horoskopů můţete mít ţivnostenský list stejně, jako na čištění organismu či fototerapii. Selhává ochrana spotřebitele, kterou má stát vykonávat. Selhává školství, které má vzdělávat. Selhává ţurnalistika, která má upozorňovat na lumpárny. Dominantní pravicově liberální ideologie odpovědnosti jedince a minimalizace státu ovšem šarlatány odmítá postihovat s ohledem na svobodu přesvědčení stejně, jako kněze rozdávající odpustky či religionisty, kteří toto třeštění legitimizují vědeckým výzkumem. I kdyţ panelisté sami tušili, ţe to není správně, báli se to říct. Jsou součástí mainstreamu. Roli uţitečného idiota této debaty navíc převzal panelista - religionosta Ivan Štampach, který nevěděl, kde se ocitl a proč. Pletl si komerční esoteriku s hermetismem, věcně nesprávný resp. značně neúplný byl i jeho historický exkurs. Navíc pletl si studium historie těchto fenoménů s jejich aktivním praktikováním. Bádat o satanismu či studovat artefakty či knihy o magickém myšlení není totéţ jako aktivně praktikovat či teoreticky rozvíjet satanismus či černou magii. Případně na těchto praktikách vydělávat. Domníval jsem se, ţe křesťanské církve se s čarodějnictvím, okultními a magickými praktikami ve svém lůně i v současné společnosti vyrovnaly a odmítly je. Omyl. Duchařina u křesťanů bojí jako rakovina, posvěcená samotným papeţem - nejen v encyklice Fides Et Ratio o vztazích mezivírou a rozumem. VÍRA a ROZUM opravdu NEJSOU dvě křídla, jimiţ se lidský duch pozvedá k nazírání pravdy.To dá rozum? Protoţe to, ţe někdo věří v únosy mimozemšťany, ještě nepřináší důkaz o jejich existenci. Štampach měl za své poťouchle ambivalentní vystoupení k tématu věštců dostat od spolku Sisyfos Bludný balvan, ne-li od soudu roční podmínku za klamání spotřebitele. Ve Francii existuje státní orgán pro potírání podvodníků jako pobočka ministerstva hospodářství. Jmenuje se. Generální ředitelství pro hospodářskou soutěţ, spotřebu a potlačování podvodů. Inspirativní. Na tomto místě je třeba pochválit Českou televizi. I kdyţ existuje nemálo jejích redaktorek ČT, které esoterickým blábolům ve svém soukromí podléhají v podobě aţ směšné, je potěšitelné, ţe Česká televize se oficiálně zdrţuje propagace těchto podvodníků. Věštby neřadí do sféry veřejné sluţby. Aţ na několik málo vysmívaných výjimek, většinou z pořadu pro ţeny dramaturgyně Darji Macákové s příznačným názvem Sama doma. Slepičí redakce tohoto pořadu se nechává mnohdy popkulturně unášet zdánlivě neškodnou blábolivostí, aniţ by si uvědomila, ţe i její neškodné pořady jsou normotvorné. Najdete zde proto feng šuej, reiki, aromaterapii, biofeedback, kineziologii One Brain i pozitivní energii barev, léčitele a občas i kartářky. Vedle lékařů a vědců. Dozvíte se, ţe auru a to co se v ní děje, je potřeba déle studovat (šarlatánka Martina Hrdličková, 17. března 2014). Ještěţe do studia Sama doma pozvou občas i potírače šarlatánství jako například Mgr. Jan Štolla z ministerstva zdravotnictví (9. června 2014). Škoda jen, ţe ne častěji. ČT kdysi dostala cenu Bludný balvan za přínos k matení veřejnosti a rozvoj blátivého myšlení za pořad Detektor producenta Petra Vachlera, který vzápětí z obrazovek zmizel a tak šla do sebe. Kartářka se ovšem ve vysílání ČT objevila i v cyklu Za zrcadlem. Tentokrát jako ţivotní příběh. Prostě píárko. Ale i ve zpravodajské ČT24 naleznete občas (jako například 22. září 2014) znalostní perly: Moderátorka: Proč meteorologický podzim počítáte od 1. září? Meteoroloţka: Protoţe září, říjen, listopad jsou podzimní měsíce. Ţe podzim začíná podzimní rovnodenností, uţ redaktorka z výuky na základní škole zapomněla. A meteoroloţka také. Výrokovou logiku podzim je podzim proto, ţe je podzim pomiňme. A to, ţe ţádný meteorologický podzim neexistuje, také. Do nedávného boje o Hrad se přihlásila i léčitelka, kartářka a vědma Jana Lysoňková. Chtěla být prezidentkou. No tak co chcete po redaktorkách televize? Média a politika Petr Dvořák (ředitel ČT), Jiří Mejstřík (ředitel Centra výroby ČRo), Ivan Langer (CEVRO), Tomáš Trampota (FSV UK), Milan Kruml (analytik ČT), moderátor a glosátor Jakub Ţelezný (ČT) Jsem rád, ţe generální ředitel České televize Petr Dvořák dokázal v hlavním bloku konference systematicky analyzovat marketingovou strategii Věcí veřejných způsobem, který samozřejmě je moţné pouţít i na vznik a Plné znění zpráv


aktuální chování hnutí ANO. Odváţný krok. Mediálně kapitalistická pyramida s Radkem Johnem na špičce moţná vejde svou výstiţností do učebnic politologie a politického marketingu. Já s ní určitě své studenty seznámím. Doufám, ţe redaktoři zpravodajství a publicistiky České televize budou vnímat emancipační krok svého generálního ředitele jako první krok k objektivitě nazírání na politickou scénu a vyváţenosti v prezentaci jejích aktérů a názorů jednotlivých stran. Padni komu padni. Pak by se Česká televize zaslouţila o renesanci politiky jako soupeření myšlenek, a její redakce zpravodajství a publicistiky by nevítězila v okresním kole soutěţe marketingových stratégů O nejvymytější mozek voliče. Nicméně jsem rád, ţe Petr Dvořák nehájil ranní pořad Studio 6 z 18. 9. 2014, ve kterém zaznělo (34:28 aţ 34:36), ţe 2. světová válka v roce 1939 začala, kdyţ ruská armáda přepadla Polsko. Polsko si připomíná sedmdesátpět let od ruské invaze. Akce, která se odehrála 17. září 1939, zahájila druhou světovou válku v Evropě, pravila tehdy moderátorka. Zpravodajský náskok do nového dne. Ranní infoservis ČT. Brrr. Ruská armáda v roce 1939 neexistovala, zato existovala Dělnicko-rolnickárudá armáda. 2. světová válka začala realizací nacistického plánu Fall Weiss přepadením Polska Německem 1. září 1939. I tesař se utne, ovšem měl by z toho vyvodit poučení. Třeba se jít podívat na pomník rudoarmějcům u Hlavního nádraţí v Praze. Coţ se dosud v ČT neděje. Zesnulý generální ředitel ČRo Václav Kasík říkával, ţe zaměstnanec média veřejné sluţby musí mít znalostní převis, aby svou práci mohl dělat. Jiří Mejstřík z ČRo ţvanil nesmysly a zasněně vzpomínal na sametovou minulost jako strejc u piva. Nutno uvést na pravou míru zejména jeho výrok, ţe společenské organizace navrhovaly kandidáty do Rad uţ od plyšáku. Nikoliv. Návrh zákona 484/1991 Sb. z pera České národní rady chtěl, aby kandidáty do dozorčího orgánu navrhovala přímo vláda. Doslovné znění §4 odst. 1 původního návrhu zákona (parlamentní tisk 421) zní: Členy Rady, včetně jejího předsedy, jmenuje a odvolává na návrh vlády České republiky předsednictvo České národní rady Tomuto předsednictvu měla být Rada téţ odpovědna. V důvodové zprávě předkladatelé k §4 říkají: S ohledem na postulovanou nezávislost Českého rozhlasu na státních orgánech je Český rozhlas pojat jako samosprávný právní subjekt, jehoţ nejvyšší orgán je přímo závislý toliko na předsednictvu zákonodárného sboru České republiky. Osnova předpokládá rozšířit kreační pravomoc předsednictva ČNR o členy Rady Českého rozhlasu. S přihlédnutím k mnohosti úkolů, které bude Rada plnit, je členství v Radě pojato jako veřejná funkce, k jejímuţ výkonu bude člen Rady dlouhodobě uvolněn. Nakonec tehdejší Parlament rozhodl jinak. Členy Rady bude volit ČNR celá tak, aby v ní byly zastoupeny významné regionální, politické, sociální a kulturní názorové proudy (§4 odst. 1 výsledného zákona 484/1991 Sb. v původním znění) a celé České národní radě měla být odpovědna (§4 odst. 3 výsledného zákona 484/1991 Sb. v původním znění). Důleţité je v rámci objektivity i historické paměti připomenout, jak zákonodárce odůvodnil moţný střet zájmů členů rady v §5 : V zájmu nezávislosti Českého rozhlasu se upravuje inkompatibilita se členstvím v orgánu, který členy Rady jmenuje a s některými funkcemi v orgánech moci výkonné. V zájmu objektivní a nestranné činnosti Českého rozhlasu a Rady Českého rozhlasu jako jeho nejvyššího orgánu se zakazuje, aby člen rady zastával jakékoliv parciální zájmy, které by mohly ohroţovat jeho nestrannost, především v soukromoprávním sektoru rozhlasového vysílání. S ohledem na nebezpečí stranického partikularismu a politizaci Rady se jejím členům zakazuje, aby reprezentovali politické zájmy a přirozeně nesmějí zastupovat ani zájmy obchodní, jejichţ prosazováním se zpochybňuje objektivita rozhodování. Půjde především o obchodní zájmy v oblasti vlastního rozhlasového vysílání, současně však i o zájmy v oblasti výroby technických zařízení pro toto vysílání atp. Nastíněný veřejný zájem na nestrannosti členů Rady vede k tomu, ţe předmětný zákaz dopadá i na osoby členu Rady blízké. Podepsán předseda vlády České republiky JUDr. Petr Pithart a tehdejší ministr kultury České republiky PhDr. Milan Uhde. Ten byl později členem Rady ČRo a předsedou Rady ČT. To by bývala byla důleţitá zpráva pro předsedu nynějšího volebního výboru, poslance Martina Komárka (ANO), který ovšem chyběl. Prý nekecá, maká. A tak nejspíš Bělobrádkův radní Ivan Vodochodský z Rady ČRo, který je v konfliktu zájmů, neb je zastupitel, bude dál radním. Společenské organizace (spolky chovatelů králíků) jako navrhovatel se dostaly do zákona aţ zákonem 192/2002 Sb. (tisk 976) z 9. 4. 2002 vloţením nového znění odst. 2 do §4.. Novela vznikla aţ po parlamentním vyřešení televizní krize jako jeden z jejích důsledků. Měkká snaha po "depolitizaci". Vím to, neboť formulaci §§ 4 (navrhovatelé) a 5 (zpřísnění konfliktu zájmů) jsem pro poslance Miloslava Kučeru (ČSSD) připravoval já sám. V lednu 2001. Navrhovatelem vládního návrhu byl pak ministr kultury Pavel Dostál (ČSSD) v červnu 2001. Plné znění zpráv


V odůvodnění tisku 976/0 navrhovatel psal: Tato změna sleduje posílení veřejného aspektu kontroly veřejnoprávního média a je v souladu s Doporučením Rady Evropy č. R(96)10 k zárukám nezávislosti veřejnoprávního vysílání, jeţ deklaruje, ţe členové dozorčích orgánů mají zastupovat obecné zájmy společnosti a mají být jmenováni otevřeným a pluralistickým způsobem. Jsem tomu dnes rád, neb chovatelé králíků uklidnili veřejnost a chovají se předvídavě. Jsem tomu rád, i kdyţ neprošel návrh současného rozšíření počtu radních na 15 stejně, jako u televize. Rozhlas byl naznán sněmovnou menším a problémy v něm jednoduššími? Ţe je to omyl, se ukázalo později. Rozhlas má dnes 9 radních, ovšem počet stanic vzrostl závratně. Košatost jeho regionální struktury a mnoţství speciálních stanic z něj dělá daleko sloţitější organismus. K řízení i kontrole. Kudy z něj dnes tečou peníze a kam, Rada neví. Bohuţel neví ani to, ţe to neví. Dalším z řečníků panelu Média a politika byl politik ODS Ivan Langer. Deklarován jako zástupce CEVRO institutu, vysoké školy ODS. Břitkost vtipu mu nechyběla, s akademickou vzdělaností uţ je to horší... Jím vytvořený termín mediální agrokomplex nenechával nikoho na pochybách, proti komu je určen jeho příspěvek. To, ţe bývalý novinář a pozdější zaměstnanec tohoto agrokomplexu je dnes předsedou výboru, určeného mimo jiné ke kontrole médií veřejné sluţby, je tristní stav, který ovšem vyplývá z politického selhání tradičních stran, ODS nevyjímaje. To ovšem Langer neřekl. Jen tak se populisté mohli dostat bez jakékoliv politické zkušenosti do Sněmovny pod hloupoučce chytlavým heslem Ano, bude líp. Přiznám se, - a v diskuzi jsem to řekl nahlas -, ţe mi nevadí zaměstnanci agrokomplexu, protoţe vím, ţe jsou to zaměstnanci agrokomplexu. Daleko víc mi v médiích vadí zaměstnanci jiných komplexů, o kterých to není tak zřejmé. Vadí mi ţoldáci ekonomických i politických uskupení, placení i dobrovolní ideoví spolupracovníci politických stran a ekonomických lobby. V médiích i v politice. Vadí mi prodejní novináři stejně, jako mi vadí prodejní politici. Vadí mi profesionální propagandisté, tvářící se jako o své pravdě přesvědčení komentátoři. Vadí mi novináři, kteří tvrdí, ţe jsou nestranní, ale frekvenční analýza jejich textů dává tušit, komu straní - bez ohledu na realitu. Vadí mi ţurnalisté, kteří utajeně spolupracují s policií či tajnými sluţbami. Vadí mi reportéři, kteří provozují embeded ţurnalistiku v obrněných dţípech armády a úkoluje je tiskové oddělení ministerstva obrany či vojenská rozvědka. Martin Komárek mi nevadí, protoţe je tak hloupý, ţe si ani nepřečetl zákon, aby věděl, ţe mu opravdu není generální ředitel ČT odpovědný a nemusí se dostavit do Sněmovny, aby mu skládal účty. Udělal ze sebe veřejně hlupáka. Ovšem vadí mi politik Langer, který si myslí, ţe politika je tu od toho, aby mohl uchvátit moc. Ne, politika je tu od co nejkvalitnější správy věcí veřejných polis. V zájmu blaha lidu. Blaho lidu ať je nejvyšším zákonem. Prohlásil Marcus Tullius Cicero a Ivan Langer platnost tohoto imperativu popírá. Co učí studenty na VUMLu ODS, není mi známo. Stultitia excusationem non habet. Politická reklama Milan Bouška (RRTV), Pavel Brabec (AČRA), Markéta Havlová (ČT), Jan Křeček (FSV UK), Daniel Sedláček (MMS), Jan Tuček (ředitel STEM/MARK), moderátorka Helena Šulcová (ČRo) Reklamní sítě a komerční televize mají představu o umoţnění neomezené komerční politické reklamy. Představa je to lákavá a přitom šílená. Nejen ţe by nebyla dodrţena ústavní zásada rovnosti v politické soutěţi. Nastala by vysilující spirála zvyšujících se cen volebních spotů, přeplácení konkurentů? Nastala by soutěţ mediálních a reklamních agentur a ideamakerů namísto soutěţe politických subjektů. Kaţdé dva roky. Politická reklama je prozatím v české legislativě, stejně jako ve většině evropských zemí, zakázaná. Nicméně českým politickým stranám není zakázáno vlastnictví médií - televizí a rádií. Vlastnit mohou i média tisková. Šanci má tedy nejen Babiš a jeho mediální agrokomplex, ale i politické strany. KSČM uţ to kdysi zkusila a pořídila si rádio. Vydrţelo jí několik let a skončilo na úbytě. Komunisté mají i deník Haló noviny. Kupuje si ho slabých deset tisíc čtenářů. Partaj na jeho ztrátový provoz doplácí miliony ročně. Pravděpodobnost diskvalifikace či bankrotu stran, které se do vysilující bitvy o mediální prostor pustí, je varováním. Česká televize jako médium veřejné sluţby, by měla být hlavním prostředím pro udrţení nezúčatněnosti na politickém kolbišti a mediální rovnosti šancí při oslovení voličů. Ústavními zásadami volebního práva je všeobecnost, rovnost a přímost. Rovnost je principem, podle kterého má kaţdý volič jeden hlas a váha všech hlasů je stejná. Česká televize má podle zákona být zdrojem informací, přispívat k vytváření prostoru svobody slova, myšlení a tvorby, protoţe jen v něm můţe vyrůstat demokracie. Jejím stěţejním úkolem je zprostředkovávat informace ve zpravodajských a aktuálně publicistických pořadech, poskytovat voličům občanům koncesionářům objektivní a vyváţené informace důleţité pro jejich všestrannou orientaci a svobodné utváření názorů. Plné znění zpráv


Princip vyváţenosti v podobě odstupňované rovnosti ovšem narušuje ústavně deklarovanou rovnost přístupu v politické soutěţi před volbami. ČT by proto měla ve speciálních předvolebních pořadech mimo běţné zpravodajství namísto odstupňované rovnosti uplatňovat daleko více faktickou rovnost (stejně jako je tomu u zákonem vyhrazeného bezplatně poskytnutého vysílacího času pro kandidující politické strany všem stejně: velkým i malým) a umoţnit stejný čas pro konfrontaci idejí všem kandidujícím politickým subjektům. I kdyţ samostatně rozhoduje o výrobě a vysílání zpravodajských a publicistických pořadů, včetně toho, v jakém rozsahu bude informovat o kandidátech. Prozatím se vyváţenost v ČT posuzuje odstupňovaně podle váhy jednotlivých politických stran ve společnosti, odvozené především z výsledků předchozích voleb a předvolebních průzkumů. Ale co strany, u nichţ se průzkumy ukazují naprosto nespolehlivé? Proč se nemůţe u televizní obrazovky na stejný čas v redakcí moderované diskuzi střetnout kaţdá politická strana s kaţdou, které zákon umoţní zapsat se k volbám? Malá s velkou, silná se slabou? Proč nelze konfrontovat ideje malých stran s těmi zavedenými? Nedávná minulost ukázala, ţe voliči dokáţí zavedenou stranu potrestat a volit neznámé. ODS propadla a do sněmovny se dostaly Věci veřejné. Jestli to byl dobře či špatně, není podstatné, důleţité je jen to, ţe vůle voliče byla naplněna. Není zachování principu demokracie při politické soutěţi důleţitější, neţ zachování vysílacího schématu, zvláště, kdyţ má ČT specializovaný zpravodajsko-publicistický program ČT24? I proto bylo velmi zvláštní vystoupení právničky ČT Markéty Havlové, která na úvod svého příspěvku v Telči sdělila, ţe ač z ČT, nereprezentuje názor ČT, a pak horovala za uvolnění politické reklamy v elektronických médiích s mnohdy demagogickými argumenty. V příkrém rozporu s logikou veřejné sluţby. Je prodaná nebo koupená? Těţko říct. Kauza Vodňanského kuřete a její mediálně právní analýza, provedená RRTV, ukázala, ţe kreativita v politické reklamě má jen málo mezí a zákon nikdy nemůţe postihnout vše. Legalizovaná politická reklama ovšem do principů rovnosti šancí vsune zásadní majetkový census. Mediální prostor není zadarmo. Chceme proměnit politiku pouze v souboj miliardářů a pečených kuřat? Samozřejmou výhodu budou mít strany se silným kapitálovým zázemím. Buď vlastním, jak to ukázal Babiš a Bárta, nebo cizím. Strany levice, které reprezentují mnohdy zájmy chudých a stojí mnohdy proti zájmům kapitálu, budou trvale znevýhodněny. Ţádný podnikatel nedá slevu zadarmo, tím méně při sponzorském příspěvku partaji. Čím se zaváţí strany svým investorům jen proto, aby se vzápětí nechaly peníze vzít kartelem reklamních agentur a komerčních médií? Vzniká zásadní otázka, zda budou o podobě české politické scény rozhodovat ideje politických stran, nebo ideamakeři jako Babišův Marek Prchal či Topolánkův Dalík. A zda voliči budou ještě volit politiky a politiku, nebo volbami hodnotit reklamní kampaně, financované muţi v pozadí. Autor byl v letech 2000-2013 spoluautorem či inspirátorem řady pozměňovacích návrhů mediálních právních předpisů, spolupracoval na koncepci digitalizace DVB-T a vzniku multiplexu veřejné sluţby, tři roky byl členem Rady ČRo. Nyní se věnuje mimo jiné digitalizaci rozhlasového vysílání DAB+ a změně digitálního televizního prostředí na standard DVB-T2.

URL| http://www.blisty.cz/art/74906.html

České sklářství se nadechuje. Díky špičkové kvalitě za přiměřenou cenu 26.9.2014

businessinfo.cz str. 00 Oborové informace Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP ČR)

Tuzemské sklářství v řadě komodit, mimo jiné v osvětlovacím skle, překonalo těţké období uplynulých let hospodářské recese. Řada sklářských firem hlásí výrazné nárůsty zakázek. „Za posledních šest let se hodně změnilo, sklářský průmysl se stabilizoval a firmy získaly nové zakázky. Došlo k celkové stabilizaci a sklářský průmysl ţije,― uvádí Marek Novák, tajemník Asociace sklářského a keramického průmyslu, která je jedním z členských svazů Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR). Právě SP ČR uspořádal dnes v Jablonci nad Nisou odobornou diskusi nazvaném Sklářské svítání společně se zdejším Muzeem skla a biţuterie a významnými sklářskými společnostmi. „Ode dna jsme se odrazili natolik, ţe jsme se ‚praštili do hlavy‗ o strop a máme opačný problém. Máme tolik zakázek, ţe uţ nestačíme vyrábět,― řekl ředitel sklárny Ajeto v Lindavě Jaroslav Turnhöfer. „Jsme unikátní v Plné znění zpráv


tom, ţe neděláme inovace, nemáme designéry a nevyvíjíme nové řady ani nemáme ţádné zástupce ve světě. Svět sám si nachází nás a funguje nám to čím dál tím líp,― konstatoval. Sama kvalita produkce podle Turhnöfera přitahuje tvůrce a designéři si tip na předního výrobce předávají sami. O nebývalém rozjezdu oboru informují i zástupci dalších firem. „Daří se nám výtečně. Nestíháme v řádu měsíců aţ let. Jsme vyprodaní minimálně na rok dopředu,― řekl obchodní a marketingový ředitel společnosti Preciosa Ornela Petr Puš. Zatímco v krizovém roce 2009 jeho společnost prodala perliček, které jsou jejím hlavním produktem, pouhých 1600 tun, letos očekává 4000 prodaných tun. „Kapacita se téměř ztrojnásobila,― vyčíslil Petr Puš. S výrazně levnější produkcí konkurence z Číny bojuje Preciosa Ornela kvalitou výrobků – do prodeje jde jen asi polovina vyrobených perliček a i ty jsou prý lepší, neţ produkce konkurence. „Prodáváme kvalitu bez kompromisů. Musíme udrţovat kvalitu i sortiment, nesmíme ani na chvilku zakolísat,― uvedl. Základem úspěchu je erudovaná pracovní síla Jak vyplynulo z debaty, která se uskutečnila v hlavním sále jablonecké radnice, sklářství se dokázalo z nepříznivé situace dostat zejména díky erudované pracovní síle, která není extrémně drahá. To je hlavní deviza českého sklářského průmyslu, který v uplynulých letech opět prošel zatěţkávací zkouškou – silně jej zasáhla hospodářská krize sklonku první dekády nového tisíciletí. „České sklo, ať se bavíme o technických oborech nebo o uměleckých, vţdy stálo a padalo s tím, jak pestrou paletu nabídky mělo. A krize firmy vyburcovala k experimentům – některé skončily dobře, některé hůře, ale kaţdopádně začalo být přikázáním, ţe je nutné přicházet s novými věcmi,― řekl spoluorganizátor akce, kurátor zdejšího Muzea skla a biţuterie Petr Nový. „To neznamená, ţe by se mělo přestat vyrábět to, co se stále dobře prodává, ale jde o to, aby se kolekce ‚okysličovaly‗. A je úplně jedno, jestli jde o technické, obalové, ploché nebo dekorativní sklo,― konstatoval Petr Nový s tím, ţe ve všech sklářských oborech české firmy patří do světové špičky. „Pokud české firmy nebudou zaostávat za světovými trendy, budou inovovat výrobní proces i poohlíţet se po nových vzorech, tak to bude dobré,― míní Petr Nový. A jak dodává: „Některé procesy se racionalizovaly a vrátili jsme se k tomu, co vţdy činilo české sklářství atraktivním, to je velmi erudovaná pracovní síla, která není extrémně drahá―. Racionalizací se má na mysli zejména radikální sníţení počtu zaměstnanců v oboru. Zatímco před krizí v roce 2008 sklářský a keramický průmysl podle statistiky publikované Asociací sklářského a keramického průmyslu ČR na její internetové stránce www.askpcr.cz zaměstnával 31.240 pracovníků, o rok později to bylo jen 19.869 lidí. V následujících letech jejich počet lehce vzrostl na 21.144 v roce 2013. Výrazně menší počet zaměstnanců přitom dokáţe segmentu zvolna vracet jeho dřívější významné postavení na trhu. Jeho celkové trţby totiţ v důsledku krize rapidně poklesly z 49,81 miliardy korun v roce 2008 na pouhých 36,72 miliardy korun v roce 2010. V loňském roce jiţ trţby sklářského a keramického průmyslu dosáhly 42,22 miliard korun. „Jsem moc rád, ţe sklářský průmysl včetně keramického se dostal tam, kde dneska je,― řekl s poukazem na nedávnou krizi generální ředitel SP ČR Zdeněk Liška. „Sklářům patří dík za to, ţe to všechno přestáli,― konstatoval. Připomněl, ţe české sklářství přesto nemá vyhráno – podobně jako ostatní technické obory je trápí dlouhodobý nedostatek kvalifikovaných pracovníků. „Kromě nedostatku výrobních kapacit je naším hlavním problémem nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Chybí nám hlavně brusiči, protoţe v poslední době se učiliště zaměřovala spíš na umělečtější profese,― posteskl si Jaroslav Turnhöfer ze sklárny Ajeto. SP ČR chce podpořit technické vzdělávání Pomoc při řešení současného neuspokojivého stavu SP ČR nabídne v příštím roce, který společně s vládou ČR vyhlásí Rokem průmyslu a technického vzdělávání. „Chceme udělat celou řadu akcí tak, abychom nalákali děti do škol zaměřených na technické vzdělávání a posunuli tak výrazně učňovské a technické vzdělávání dopředu. Naším cílem je, aby tu byl dostatek kvalifikovaných pracovníků,― prohlásil Zdeněk Liška. Na debatě dále promluvili například Jiří Valenta, zástupce společnosti Bohemia Machine s.r.o. (BOMMA), Ladislav Pflimpfl, který představil projekt ZIBA Glass Experience Museum, ředitelka společnosti Cesty skla, o.p.s. Martina Kulhavá nebo ředitel společnosti Preciosa – LUSTRY, a.s. Pavel Marek. Akci, které se zúčastnily dvě desítky profesionálů v oboru – zástupců firem i dalších organizací, SP ČR uspořádal jiţ potřetí, tentokrát jako součást programu trienále – prestiţní přehlídky skla a biţuterie. Spolupořadatelem bylo je Muzeum skla a Plné znění zpráv


biţuterie v Jablonci nad Nisou, partnery společnosti Preciosa a.s., Crystalex a.s., ČSOB a.s. a ČSOB Leasing a.s. Tajemník Asociace sklářského a keramického průmyslu Marek Novák představil v rámci akce portál www.skloakeramika.cz, který asociace provozuje. ―Jeho cílem je nabídnout veřejnosti ucelené informace o sklářském průmyslu v ČR a zlepšení povědomí o něm,― uvedl Marek Novák. Anketa Svazu průmyslu a dopravy ČR mezi účastníky Sklářského svítání 2014 Anketní otázky: 1. V čem je Vaše firma/sdruţení/projekt výjimečný? Co můţete nabídnout ve smyslu tradice. Inovace, prestiţ? 2. V čem byste potřebovali pomoci od vlády/kraje/oborových sdruţení? 3. Je něco, co Vás velmi pálí a bylo by moţné to řešit ve spolupráci s dalšími partnery? 4. Čím byste se ještě chtěli prezentovat v médiích? Jiří Valenta, externí zástupce společnosti Bohemia Machine s.r.o. Externí zástupce společnosti Bohemia Machine s.r.o. má jiţ více neţ čtyřicetileté zkušenosti v oboru mezinárodního obchodu a marketingu uţitkového skla. BOMMA (Bohemia Machine s.r.o. ) je předním českým výrobcem sklářských strojů a křišťálového skla se zaměřením na tradiční ruční výrobu v kombinaci s unikátním způsobem zušlechtění pomocí broušení roboty vlastní výroby. Spolupracuje s předními českými a zahraničními sklářskými výtvarníky a architekty, jejichţ kolekce umísťují na trh pod ochrannou obchodní známkou BOMMA. 1. Bohemia Machine s.r.o., svým unikátním sortimentem kvalitního křišťálového skla podle návrhů předních českých a zahraničních výtvarníků nabízí netradiční provedení nápojového a dárkového skla. Jedinečnost spočívá v aplikaci sofistikovaného brusu pomocí dokonalých brousících robotů, které si firma navrhuje a sama vyrábí. Působíce v kolébce výroby českého křišťálu na Světelsku, navazuje na dvěstěletou tradici, avšak zcela odlišným způsobem v moderních nadčasových tvarech a dekorech. Produkce firmy kombinuje špičkovou ruční výrobu s moderními technologiemi tvarování a broušení. Designové výrobky pod ochrannou obchodní známkou BOMMA jsou prodávány firmou přímo, bez prostředníků na luxusní obchody se značkovým zboţím doma i ve světě. Celá řada kolekcí je umístěna ve světově proslulých galeriích a muzeích a oceňována na různých domácích i zahraničních výstavách a veletrzích. 2. Snaţíme se aktivně čerpat finanční dotace jak na rozvoj výroby (ministerstvo pro místní rozvoj), tak na marketing (Czech Trade, MPO). Jsou v běhu projekty dotované z regionálních projektů přes EU. Firma za poslední dva roky zvýšila obrat o 150 % a vytvořila více jak 100 nových pracovních míst v regionu. Vyrábí ve své nově postavené huti (červen 2012) a rozšiřuje haly na robotické broušení (2014). Jiţ dnes je v ČR výrobce ručního broušeného křišťálu č. 1. Příkladem můţe slouţit právě probíhající výstava českého skla a biţuterie Concerto Glassico v Toskánském paláci na Praţském hradě, která přes značné úsilí organizátorů projektu České umění skla není dostatečně propagována a podporována ve směru k veřejnosti, turismu a prostřednictvím medií. 3. Firma čelí přímé konkurenci zahraničních výrobců a značek, které jsou na trhu jiţ desítky či stovky let. S naší mladou značkou BOMMA musíme překonat počáteční potíţe jejího posilování a podpory. Spolupracujeme jiţ s celou řadou českých firem (Lasvit, Preciosa), ale i zahraničními renomovanými značkami a věříme, ţe tyto reference nám pomohou v perspektivě několika let dostat značku BOMMA do povědomí cílené klientely, pro kterou je náš výrobní program postaven. 4. Rádi bychom zaznamenávali větší zájem celostátních medií o obor českého sklářství, který sice reprezentuje zlomek výroby a obchodu, ale svým významem - historií, odborné školství, náročné a fascinující řemeslo, česká výtvarná škola - je stále ve světě vnímáno velice pozitivně. Martina Kulhavá, ředitelka společnosti CESTY SKLA, o.p.s, Martina Kulhavá vystudovala VŠUP v Praze obor sklo v architektuře u profesora Mariana Karla a na Ohio State Univerzity v USA obor sklo. Pracovala jako vedoucí odboru kultury a cestovního ruchu na Magistrátu Pardubice a jako ředitelka odboru regionálního rozvoje, cestovního ruchu, kultury a památkové péče na Krajském úřadu Královéhradeckého kraje. Nyní je ředitelkou Centra sklářského umění, Huť František v Sázavě, jeţ provozuje Cesty skla, o.p.s. Společnost pomáhá uchovávat, popularizovat a pěstovat české sklářské umění. Pořádá Plné znění zpráv


workshopy, výstavy, sklářské kurzy, semináře a mezinárodní rezidenční pobyty. Nabízí odborné vzdělávací programy, předvádění ručních prací a technologií zpracování skla a spolupracuje se sklářskými školami - snaţí se o to, aby naše sklářství zůstalo i do budoucna vyhledávaným, atraktivním a prestiţním oborem. 1. Centrum sklářského umění je svým zaměřením jediné v České republice. Vzniklo v autentickém prostředí bývalé sklářské Hutě František, dnes kulturní technické památky. Součástí centra je stálá expozice moderního skla a dílny, kde jsou k dispozici technologie vyuţitelné pro všechny známé techniky zpracování skla. V expozici jsou díla ze sbírky IGS - Mezinárodního sklářského sympozia v Novém Boru. V dílnách probíhají kurzy a rezidenční pobyty pro odborníky i širokou veřejnost. Cílem je zpřístupnit a učit různé techniky a tím uchovávat a popularizovat české sklářské umění. Při naplňování našich cílů spolupracujeme s významnými sklářskými výtvarníky, odborníky a institucemi (našimi partnery jsou Muzeum skla a biţuterie v Jablonci nad Nisou, Uměleckoprůmyslové museum v Praze a Česká sklářská společnost). Máme výukové programy pro děti a studenty ze základních a středních škol. 3. Jsme projekt, který skončil fázi realizace projektu z programu IOP a nacházíme se v době udrţitelnosti, která bude trvat pět let. Aktuálně nás „pálí― nejasné vymezení pojmu „veřejná podpora― pro oblast kultury – na národní úrovni. V souvislosti s tím nás aktuálně jako neziskovou organizaci „pálí― dofinancování provozu společnosti. Petr Puš, obchodní a marketingový ředitel Preciosa Ornela a.s. Absolvent obchodní fakulty VŠE v Praze pracoval ve firmě JABLONEX nejdříve jako prodejce perliček a perlí pro teritorium Severní Ameriky, od října 1997 byl obchodním ředitelem. Od vzniku PRECIOSY ORNELY zastává funkci obchodního a marketingového ředitele a člena představenstva. PRECIOSA ORNELA, součást Preciosa Group, patří mezi nejvýznamnější světové výrobce širokého sortimentu českých sklářských výrobků od skleněných tyčí a tyčinek, technického a uţitkového skla po všechny druhy skleněných perliček a perlí. Tradiční sortiment skleněných perlí a perliček rozvíjí pod značkou PRECIOSA Traditional Czech Beads, kterou zaručuje špičkovou kvalitu. Skleněné tyče, tyčinky a technické sklo nese značku PRECIOSA Traditional Czech Glass. PRECIOSA ORNELA navazuje na více neţ dvousetletou tradici sklářské výroby v Jizerských horách a své produkty prodává do více neţ 60 zemí pěti kontinentů. 1. PRECIOSA ORNELA je největším světovým výrobcem skleněných perliček, a to co do objemu i co do sortimentu, navíc ve špičkové kvalitě. Vyrábí unikátní produkt v nejlepší kvalitě a úspěšně jej prodává doslova do celého světa. PRECIOSA ORNELA je také unikátní svým enormním produktovým záběrem, přičemţ v řadě svých produktů je jediným výrobcem na světě. 2. Více neţ dvousetletá tradice nepřetrţité sklářské a biţuterní výroby v regionu je ve světě zcela ojedinělá. České perličky a perle jsou celosvětově proslulé jako „czech beads― uţ po mnoho generací. PRECIOSA ORNELA na tuto tradici nejen navazuje, ale dál ji rozvíjí neustálým rozšiřováním sortimentu a zlepšováním výrobních technologií. Také díky tomu dosahuje vynikajících obchodních i ekonomických výsledků. 3. Kromě jiţ diskutovaného problému s hledáním kvalitních a pracovitých lidí? Rozhodně by pomohlo sníţení všudypřítomné byrokracie, zjednodušení legislativy atd. Jinak jsme zvyklí si své problémy řešit pokud moţno sami. 4. PRECIOSA ORNELA je příkladem tradiční a zároveň moderní a úspěšné firmy, která vyrábí produkty špičkové světové kvality a prodává je do celého světa, zaměstnává téměř 900 spokojených a loajálních zaměstnanců a poskytuje jim široké sociální jistoty. Negativní povědomí o situaci ve sklářském průmyslu pro nás rozhodně neplatí, ale mimo region Jablonecka o nás (vzhledem k naší silné exportní orientaci) téměř nikdo neví – a to je škoda. Dobrých zpráv není nikdy dost! Libor Sehnal, manaţer lidských zdrojů AGC Flat Glass Czech a.s., člen AGC Group Libor Sehnal vystudoval pedagogickou fakultu v Ústí nad Labem a UK Praha. Od roku 1993 pracuje v personálním odboru firmy AGC Flat Glass Czech a.s., od roku 1998 ve firmě zastává pozici manaţera lidských zdrojů se zodpovědností za aktivity AGC ve střední Evropě. Personální strategie skupiny AGC, kterou řídí, byla jiţ třikrát oceněna titulem Zaměstnavatel roku, naposledy v roce 2011. Mimořádným úspěchem je také 2. místo ve výroční ceně Sodexo Zaměstnavatel desetiletí získané v říjnu 2012. Plné znění zpráv


AGC Flat Glass Czech a.s., člen AGC Group, je pobočkou mezinárodní společnosti AGC Glass Europe a je největším výrobcem plochého skla a jeho aplikací ve střední a východní Evropě. V roce 2011 společnost oslavila 20 let existence ve své novodobé historii. Má 5 vlastních výrobních závodů s denní výrobní kapacitou téměř 2000 tun základního skla a 17 dceřiných společností ve střední Evropě, dceřiné společnosti základní sklo dále transformují na výrobky s vyšší přidanou hodnotou (autoskla, izolační skla, protipoţární skla, interiérové příčky, balustrády, zrcadla, fasádní a dekorativní stěny a mnoho dalších). 1. Náš ţivot je spojený se sklem od nepaměti. Sklo tady bylo, je a bude potřeba stále. Jeho další vývoj se bude odehrávat v rovině technologické a obchodní. Technologie bude hledat další moţnosti sníţení zejména energetické náročnosti výrob a zvýšení vyuţití podílu druhotných surovin. Obchodu se pak budou nabízet výrobky s vyšší přidanou hodnotou (inteligentní skla reagující na změny počasí a teplot, moţnost integrace dalšího servisu do skel - textové zprávy, televize, ovládání budov a domácnosti, barevné tóny dle nálady uţivatele a další ). Jedním z takových výrobků je například antibakteriální sklo, jehoţ je společnost AGC jediným výrobcem. Jeho unikátnost spočívá v jeho antibakteriálním účinku - obsahuje v sobě ionty stříbra, které bakterie spolehlivě ničí. 2. Myslím si, ţe je tu celá řada oblastí, která by si zaslouţila mnohem větší podporu, neţ má dnes. Od podpory technického školství, omezení byrokracie, transparentnosti procesů, podpory podnikání je jich opravdu více neţ dost. Sice se objevuje celá řada aktivit, které jsou velmi dobré ( Inovační strategie Ústeckého kraje, sektorové dohody vznikající pod vedením Svazu průmyslu a dopravy, průmyslové rady jako poradní orgány vysokých škol ), ale situaci zásadním způsobem bez zásahu vlády změnit nedokáţí. Ladislav Pflimpfl, manaţer projektu ZIBA Glass Experience Museum Absolvent kulturního managementu na praţské AMU, britské Dartington College of Arts a doktorand mezinárodních vztahů na FSV UK od roku 1999 působil jako vedoucí programového oddělení ústředí Českých center. V roce 2004 byl jmenován ředitelem Českého centra Londýn, kde působil aţ do roku 2013, kdy přijal nabídku k řízení prestiţního projektu ZIBA Glass Experience Museum, CPI Group. Tato nová výstavní instituce vznikla v historicky cenné budově bývalé Ţivnobanky v Praze. Unikátní koncept počítá s několika výstavními okruhy rozdělenými do třech podlaţí. Velkou atrakcí bude interaktivní expozice Glass Experience by Lasvit, kterou budou tvořit originální, rozměrné instalace světových i domácích autorů vyuţívající skla jako hlavního materiálu s prvky kinetiky, interaktivity, světelných zdrojů a dalších technologií. 1. ZIBA Glass Experience Museum propojuje fenomén skla v oblasti umělecké a v uţití tohoto fascinujícího materiálu v designu, architektuře i dalších oborech, spojuje kreativitu, průmysl, vzdělávání a zábavu. Díky tomuto propojení bude ZIBA iniciovat nové spolupráce napříč těmito obory a vzájemnou inspiraci tvůrců a partnerů v rámci ZIBA ať jiţ k realizacím pro program a expozice ZIBA, tak mimo ní. ZIBA je projektem, který vzniká díky propojení soukromého i neziskového sektoru z iniciativy soukromého investora ve spolupráci s řadou domácích i zahraničních osobností a veřejných institucí. Vzhledem k probíhajícímu procesu budování instituce, expozic, programu i obchodního modelu je ZIBA v aktivním jednání o mnohých partnerstvích. Jan Rabell, generální ředitel a zakladatel společnosti BROKIS s.r.o. Firmu BROKIS zaloţila skupina vizionářů, kteří zasvětili své ţivoty výrobě osvětlovací techniky. Zkušenosti společnosti s výrobou vysoce kvalitního skla za pomoci návrhářů z celého světa daly vznik řadě ručně vyrobených lamp, které jsou důkazem toho, ţe krásný design musí jít ruku v ruce s kvalitou. Výrobní program BROKIS tvoří designová interiérová svítidla, moderní funkční svítidla, dekorativní předměty a unikátní tvůrčí řešení osvětlení interiéru. 1. Naše firma se můţe opřít o tradici ručně foukaného skla s více neţ dvousetletou sklářskou zkušeností. Rovněţ se můţe opřít o zručnost našich sklářů, kteří jsou zvyklí vyrábět náročné výrobky a to jak z hlediska tvaru, tak z hlediska velikosti. V neposlední řadě je předností naší výroby bohatá škála barev, které umíme utavit. 2. Neustále inovujeme a snaţíme se vyvíjet sklářské kmeny, které mají nízkou energetickou náročnost, aniţ by došlo ke znehodnocení kvality. Rovněţ se snaţíme inovovat sklářské pece, aby plnily naše poţadavky z hlediska energetické náročnosti a kvality. Plné znění zpráv


3. Naše firma ţádnou pomoc nepotřebuje, je spíše potřeba, aby státní organizace byly shovívavější a tolerantnější k dodrţování a plnění ekologických předpisů ve sklářském průmyslu. 4. Byli bychom rádi, kdyby média podporovala naše výrobky. Petr Nový, hlavní kurátor Muzea skla a biţuterie v Jablonci nad Nisou Petr Nový je hlavním kurátorem Muzea skla a biţuterie v Jablonci nad Nisou, šéfredaktorem časopisu Sklář a keramik. Je autorem kurátorského konceptu Brilliant By Design – výstavy českého skla a porcelánu, spolupracoval také na konceptu Cesty skla v Huti František a mnoha dalších. Je také autorem mnoha publikací a knih s tématikou skla a biţuterie. Kromě vytříbeného vkusu v oblasti sklářských produktů je také známý svými luxusními modely svetrů a účesů, kterými vţdy ohromí přítomné na vernisáţích a společenských akcích. Muzeum skla a biţuterie v Jablonci nad Nisou zřizované Ministerstvem kultury ČR nabízí největší sbírku biţuterie na světě a největší expozici skla v zemi. Věnuje se nejen zpracování historie, ale i sledování současného dění v oborech, coţ veřejnosti zprostředkovává formou expozic, výstav, publikací, přednášek a workshopů. 1. Muzeum skla a biţuterie je jediné muzeum specializované na sklo a biţuterii v ČR s unikátními sbírkami evropského (ve skle) a světového významu (v biţuterii). Muzeum tohoto typu je výtečným příkladem spojení tradice, inovace a prestiţe, kdyţ se na jednom místě můţe návštěvník seznámit s minulostí i přítomností dvou tak významných uměleckořemeslných a průmyslových oborů, jakými jsou sklo a biţuterie. 2., 3. Velmi nám chybí prostředky na akviziční činnost, které by nám umoţnily dokumentovat také aktuální vývoj tvorby sklářských výtvarníků a škol. (ale s ohledem na starosti výrobců je to nepodstatné). Dále nás také trápí roztříštěné aktivity směřující k prezentaci českého sklářství – vzniká celá řada vzájemně nekoordinovaných výstavních projektů, které namísto, aby soustředěně podporovaly zájem o české sklářství, sledují jen úzké skupinové zájmy a v podstatě si vzájemně konkurují jak ve vztahu k centrálním orgánům, tak ve vztahu k potenciálním odběratelům. 4. Ţe české sklářství má ve světě stále dobrý zvuk a je třeba šířit jeho úspěchy, nikoli negativní zprávy.

URL| http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/ceske-sklarstvi-se-nadechuje-diky-spickove-kvalite-za-primerenoucenu-56257.html

České sklářství: Daří se nám výtečně, nestíháme v řádu měsíců aţ let 26.9.2014

cfoworld.cz Milan Mostýn

str. 00

Sklářství se dokázalo z nepříznivé situace dostat zejména díky erudované pracovní síle, která není extrémně drahá. České sklo stálo a padalo s tím, jak pestrou paletu nabídky mělo. A krize firmy vyburcovala k experimentům – některé skončily dobře, některé hůře, ale kaţdopádně začalo být přikázáním, ţe je nutné přicházet s novými věcmi. Tuzemské sklářství v řadě komodit, mimo jiné v osvětlovacím skle, překonalo těţké období uplynulých let hospodářské recese. Řada sklářských firem hlásí výrazné nárůsty zakázek, díky špičkové kvalitě za přiměřenou cenu. „Za posledních šest let se hodně změnilo, sklářský průmysl se stabilizoval a firmy získaly nové zakázky. Došlo k celkové stabilizaci a sklářský průmysl ţije,― uvádí Marek Novák, tajemník Asociace sklářského a keramického průmyslu, která je jedním z členských svazů Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR). Právě SP ČR uspořádal tento týden v Jablonci nad Nisou odobornou diskusi nazvaném Sklářské svítání společně se zdejším Muzeem skla a biţuterie a významnými sklářskými společnostmi. Svět sám si nachází nás



„Ode dna jsme se odrazili natolik, ţe jsme se ‚praštili do hlavy‗ o strop a máme opačný problém. Máme tolik zakázek, ţe uţ nestačíme vyrábět,― řekl ředitel sklárny Ajeto v Lindavě Jaroslav Turnhöfer. „Jsme unikátní v tom, ţe neděláme inovace, nemáme designéry a nevyvíjíme nové řady ani nemáme ţádné zástupce ve světě. Svět sám si nachází nás a funguje nám to čím dál tím líp,― konstatoval. Sama kvalita produkce podle Turhnöfera přitahuje tvůrce a designéři si tip na předního výrobce předávají sami. O nebývalém rozjezdu oboru informují i zástupci dalších firem. „Daří se nám výtečně. Nestíháme v řádu měsíců aţ let. Jsme vyprodaní minimálně na rok dopředu,― řekl obchodní a marketingový ředitel společnosti Preciosa Ornela Petr Puš. Zatímco v krizovém roce 2009 jeho společnost prodala perliček, které jsou jejím hlavním produktem, pouhých 1600 tun, letos očekává 4000 prodaných tun. „Kapacita se téměř ztrojnásobila,― vyčíslil Petr Puš. S výrazně levnější produkcí konkurence z Číny bojuje Preciosa Ornela kvalitou výrobků – do prodeje jde jen asi polovina vyrobených perliček a i ty jsou prý lepší, neţ produkce konkurence. „Prodáváme kvalitu bez kompromisů. Musíme udrţovat kvalitu i sortiment, nesmíme ani na chvilku zakolísat,― uvedl. Jde o to, aby se kolekce ‚okysličovaly‗ Jak vyplynulo z debaty, která se uskutečnila v hlavním sále jablonecké radnice, sklářství se dokázalo z nepříznivé situace dostat zejména díky erudované pracovní síle, která není extrémně drahá. To je hlavní deviza českého sklářského průmyslu, který v uplynulých letech opět prošel zatěţkávací zkouškou – silně jej zasáhla hospodářská krize sklonku první dekády nového tisíciletí. „České sklo, ať se bavíme o technických oborech nebo o uměleckých, vţdy stálo a padalo s tím, jak pestrou paletu nabídky mělo. A krize firmy vyburcovala k experimentům – některé skončily dobře, některé hůře, ale kaţdopádně začalo být přikázáním, ţe je nutné přicházet s novými věcmi,― řekl spoluorganizátor akce, kurátor zdejšího Muzea skla a biţuterie Petr Nový. „To neznamená, ţe by se mělo přestat vyrábět to, co se stále dobře prodává, ale jde o to, aby se kolekce ‚okysličovaly‗. A je úplně jedno, jestli jde o technické, obalové, ploché nebo dekorativní sklo,― konstatoval Petr Nový s tím, ţe ve všech sklářských oborech české firmy patří do světové špičky. „Pokud české firmy nebudou zaostávat za světovými trendy, budou inovovat výrobní proces i poohlíţet se po nových vzorech, tak to bude dobré,― míní Petr Nový. A jak dodává: „Některé procesy se racionalizovaly a vrátili jsme se k tomu, co vţdy činilo české sklářství atraktivním, to je velmi erudovaná pracovní síla, která není extrémně drahá―. Racionalizací se má na mysli zejména radikální sníţení počtu zaměstnanců v oboru. Zatímco před krizí v roce 2008 sklářský a keramický průmysl podle statistiky publikované Asociací sklářského a keramického průmyslu ČR na její internetové stránce www.askpcr.cz zaměstnával 31 240 pracovníků, o rok později to bylo jen 19 869 lidí. V následujících letech jejich počet lehce vzrostl na 21 144 v roce 2013. Nejsou lidi Výrazně menší počet zaměstnanců přitom dokáţe segmentu zvolna vracet jeho dřívější významné postavení na trhu. Jeho celkové trţby totiţ v důsledku krize rapidně poklesly z 49,81 miliardy korun v roce 2008 na pouhých 36,72 miliardy korun v roce 2010. V loňském roce jiţ trţby sklářského a keramického průmyslu dosáhly 42,22 miliard korun. „Jsem moc rád, ţe sklářský průmysl včetně keramického se dostal tam, kde dneska je,― řekl s poukazem na nedávnou krizi generální ředitel SP ČR Zdeněk Liška. „Sklářům patří dík za to, ţe to všechno přestáli,― konstatoval. Připomněl, ţe české sklářství přesto nemá vyhráno – podobně jako ostatní technické obory je trápí dlouhodobý nedostatek kvalifikovaných pracovníků.„Kromě nedostatku výrobních kapacit je naším hlavním problémem nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Chybí nám hlavně brusiči, protoţe v poslední době se učiliště zaměřovala spíš na umělečtější profese,― posteskl si Jaroslav Turnhöfer ze sklárny Ajeto. Pomoc při řešení současného neuspokojivého stavu SP ČR nabídne v příštím roce, který společně s vládou ČR vyhlásí Rokem průmyslu a technického vzdělávání. „Chceme udělat celou řadu akcí tak, abychom nalákali děti do škol zaměřených na technické vzdělávání a posunuli tak výrazně učňovské a technické vzdělávání dopředu. Naším cílem je, aby tu byl dostatek kvalifikovaných pracovníků,― prohlásil Zdeněk Liška. Hlasy a ohlasy Na debatě dále promluvili například Jiří Valenta, zástupce společnosti Bohemia Machine s.r.o. (BOMMA), Ladislav Pflimpfl, který představil projekt ZIBA Glass Experience Museum, ředitelka společnosti Cesty skla, o.p.s. Martina Kulhavá nebo ředitel společnosti Preciosa – LUSTRY, a.s. Pavel Marek. Akci, které se zúčastnily dvě desítky profesionálů v oboru – zástupců firem i dalších organizací, SP ČR uspořádal jiţ potřetí, tentokrát jako součást programu trienále – prestiţní přehlídky skla a biţuterie. Spolupořadatelem bylo je Muzeum skla a Plné znění zpráv


biţuterie v Jablonci nad Nisou, partnery společnosti Preciosa a.s., Crystalex a.s., ČSOB a.s. a ČSOB Leasing a.s. Tajemník Asociace sklářského a keramického průmyslu Marek Novák představil v rámci akce portál www.skloakeramika.cz, který asociace provozuje. ―Jeho cílem je nabídnout veřejnosti ucelené informace o sklářském průmyslu v ČR a zlepšení povědomí o něm,― uvedl Marek Novák. Anketa Svazu průmyslu a dopravy ČR mezi účastníky Sklářského svítání 2014 Anketní otázky: 1. V čem je Vaše firma/sdruţení/projekt výjimečný? Co můţete nabídnout ve smyslu tradice. Inovace, prestiţ? 2. V čem byste potřebovali pomoci od vlády/kraje/oborových sdruţení? 3. Je něco, co Vás velmi pálí a bylo by moţné to řešit ve spolupráci s dalšími partnery? 4. Čím byste se ještě chtěli prezentovat v médiích? Jiří Valenta, externí zástupce společnosti Bohemia Machine s.r.o. Externí zástupce společnosti Bohemia Machine s.r.o. má jiţ více neţ čtyřicetileté zkušenosti v oboru mezinárodního obchodu a marketingu uţitkového skla. BOMMA (Bohemia Machine s.r.o. ) je předním českým výrobcem sklářských strojů a křišťálového skla se zaměřením na tradiční ruční výrobu v kombinaci s unikátním způsobem zušlechtění pomocí broušení roboty vlastní výroby. Spolupracuje s předními českými a zahraničními sklářskými výtvarníky a architekty, jejichţ kolekce umísťují na trh pod ochrannou obchodní známkou BOMMA. 1. Bohemia Machine s.r.o., svým unikátním sortimentem kvalitního křišťálového skla podle návrhů předních českých a zahraničních výtvarníků nabízí netradiční provedení nápojového a dárkového skla. Jedinečnost spočívá v aplikaci sofistikovaného brusu pomocí dokonalých brousících robotů, které si firma navrhuje a sama vyrábí. Působíce v kolébce výroby českého křišťálu na Světelsku, navazuje na dvěstěletou tradici, avšak zcela odlišným způsobem v moderních nadčasových tvarech a dekorech. Produkce firmy kombinuje špičkovou ruční výrobu s moderními technologiemi tvarování a broušení. Designové výrobky pod ochrannou obchodní známkou BOMMA jsou prodávány firmou přímo, bez prostředníků na luxusní obchody se značkovým zboţím doma i ve světě. Celá řada kolekcí je umístěna ve světově proslulých galeriích a muzeích a oceňována na různých domácích i zahraničních výstavách a veletrzích. 2. Snaţíme se aktivně čerpat finanční dotace jak na rozvoj výroby (ministerstvo pro místní rozvoj), tak na marketing (Czech Trade, MPO). Jsou v běhu projekty dotované z regionálních projektů přes EU. Firma za poslední dva roky zvýšila obrat o 150 % a vytvořila více jak 100 nových pracovních míst v regionu. Vyrábí ve své nově postavené huti (červen 2012) a rozšiřuje haly na robotické broušení (2014). Jiţ dnes je v ČR výrobce ručního broušeného křišťálu č. 1. Příkladem můţe slouţit právě probíhající výstava českého skla a biţuterie Concerto Glassico v Toskánském paláci na Praţském hradě, která přes značné úsilí organizátorů projektu České umění skla není dostatečně propagována a podporována ve směru k veřejnosti, turismu a prostřednictvím medií. 3. Firma čelí přímé konkurenci zahraničních výrobců a značek, které jsou na trhu jiţ desítky či stovky let. S naší mladou značkou BOMMA musíme překonat počáteční potíţe jejího posilování a podpory. Spolupracujeme jiţ s celou řadou českých firem (Lasvit, Preciosa), ale i zahraničními renomovanými značkami a věříme, ţe tyto reference nám pomohou v perspektivě několika let dostat značku BOMMA do povědomí cílené klientely, pro kterou je náš výrobní program postaven. Plné znění zpráv


4. Rádi bychom zaznamenávali větší zájem celostátních medií o obor českého sklářství, který sice reprezentuje zlomek výroby a obchodu, ale svým významem - historií, odborné školství, náročné a fascinující řemeslo, česká výtvarná škola - je stále ve světě vnímáno velice pozitivně. Martina Kulhavá, ředitelka společnosti CESTY SKLA, o.p.s, Martina Kulhavá vystudovala VŠUP v Praze obor sklo v architektuře u profesora Mariana Karla a na Ohio State Univerzity v USA obor sklo. Pracovala jako vedoucí odboru kultury a cestovního ruchu na Magistrátu Pardubice a jako ředitelka odboru regionálního rozvoje, cestovního ruchu, kultury a památkové péče na Krajském úřadu Královéhradeckého kraje. Nyní je ředitelkou Centra sklářského umění, Huť František v Sázavě, jeţ provozuje Cesty skla, o.p.s. Společnost pomáhá uchovávat, popularizovat a pěstovat české sklářské umění. Pořádá workshopy, výstavy, sklářské kurzy, semináře a mezinárodní rezidenční pobyty. Nabízí odborné vzdělávací programy, předvádění ručních prací a technologií zpracování skla a spolupracuje se sklářskými školami - snaţí se o to, aby naše sklářství zůstalo i do budoucna vyhledávaným, atraktivním a prestiţním oborem. 1. Centrum sklářského umění je svým zaměřením jediné v České republice. Vzniklo v autentickém prostředí bývalé sklářské Hutě František, dnes kulturní technické památky. Součástí centra je stálá expozice moderního skla a dílny, kde jsou k dispozici technologie vyuţitelné pro všechny známé techniky zpracování skla. V expozici jsou díla ze sbírky IGS - Mezinárodního sklářského sympozia v Novém Boru. V dílnách probíhají kurzy a rezidenční pobyty pro odborníky i širokou veřejnost. Cílem je zpřístupnit a učit různé techniky a tím uchovávat a popularizovat české sklářské umění. Při naplňování našich cílů spolupracujeme s významnými sklářskými výtvarníky, odborníky a institucemi (našimi partnery jsou Muzeum skla a biţuterie v Jablonci nad Nisou, Uměleckoprůmyslové museum v Praze a Česká sklářská společnost). Máme výukové programy pro děti a studenty ze základních a středních škol. 3. Jsme projekt, který skončil fázi realizace projektu z programu IOP a nacházíme se v době udrţitelnosti, která bude trvat pět let. Aktuálně nás „pálí― nejasné vymezení pojmu „veřejná podpora― pro oblast kultury – na národní úrovni. V souvislosti s tím nás aktuálně jako neziskovou organizaci „pálí― dofinancování provozu společnosti. Petr Puš, obchodní a marketingový ředitel Preciosa Ornela a.s. Absolvent obchodní fakulty VŠE v Praze pracoval ve firmě JABLONEX nejdříve jako prodejce perliček a perlí pro teritorium Severní Ameriky, od října 1997 byl obchodním ředitelem. Od vzniku PRECIOSY ORNELY zastává funkci obchodního a marketingového ředitele a člena představenstva. PRECIOSA ORNELA, součást Preciosa Group, patří mezi nejvýznamnější světové výrobce širokého sortimentu českých sklářských výrobků od skleněných tyčí a tyčinek, technického a uţitkového skla po všechny druhy skleněných perliček a perlí. Tradiční sortiment skleněných perlí a perliček rozvíjí pod značkou PRECIOSA Traditional Czech Beads, kterou zaručuje špičkovou kvalitu. Skleněné tyče, tyčinky a technické sklo nese značku PRECIOSA Traditional Czech Glass. PRECIOSA ORNELA navazuje na více neţ dvousetletou tradici sklářské výroby v Jizerských horách a své produkty prodává do více neţ 60 zemí pěti kontinentů. 1. PRECIOSA ORNELA je největším světovým výrobcem skleněných perliček, a to co do objemu i co do sortimentu, navíc ve špičkové kvalitě. Vyrábí unikátní produkt v nejlepší kvalitě a úspěšně jej prodává doslova Plné znění zpráv


do celého světa. PRECIOSA ORNELA je také unikátní svým enormním produktovým záběrem, přičemţ v řadě svých produktů je jediným výrobcem na světě. 2. Více neţ dvousetletá tradice nepřetrţité sklářské a biţuterní výroby v regionu je ve světě zcela ojedinělá. České perličky a perle jsou celosvětově proslulé jako „czech beads― uţ po mnoho generací. PRECIOSA ORNELA na tuto tradici nejen navazuje, ale dál ji rozvíjí neustálým rozšiřováním sortimentu a zlepšováním výrobních technologií. Také díky tomu dosahuje vynikajících obchodních i ekonomických výsledků. 3. Kromě jiţ diskutovaného problému s hledáním kvalitních a pracovitých lidí? Rozhodně by pomohlo sníţení všudypřítomné byrokracie, zjednodušení legislativy atd. Jinak jsme zvyklí si své problémy řešit pokud moţno sami. 4. PRECIOSA ORNELA je příkladem tradiční a zároveň moderní a úspěšné firmy, která vyrábí produkty špičkové světové kvality a prodává je do celého světa, zaměstnává téměř 900 spokojených a loajálních zaměstnanců a poskytuje jim široké sociální jistoty. Negativní povědomí o situaci ve sklářském průmyslu pro nás rozhodně neplatí, ale mimo region Jablonecka o nás (vzhledem k naší silné exportní orientaci) téměř nikdo neví – a to je škoda. Dobrých zpráv není nikdy dost! Libor Sehnal, manaţer lidských zdrojů AGC Flat Glass Czech a.s., člen AGC Group Libor Sehnal vystudoval pedagogickou fakultu v Ústí nad Labem a UK Praha. Od roku 1993 pracuje v personálním odboru firmy AGC Flat Glass Czech a.s., od roku 1998 ve firmě zastává pozici manaţera lidských zdrojů se zodpovědností za aktivity AGC ve střední Evropě. Personální strategie skupiny AGC, kterou řídí, byla jiţ třikrát oceněna titulem Zaměstnavatel roku, naposledy v roce 2011. Mimořádným úspěchem je také 2. místo ve výroční ceně Sodexo Zaměstnavatel desetiletí získané v říjnu 2012. AGC Flat Glass Czech a.s., člen AGC Group, je pobočkou mezinárodní společnosti AGC Glass Europe a je největším výrobcem plochého skla a jeho aplikací ve střední a východní Evropě. V roce 2011 společnost oslavila 20 let existence ve své novodobé historii. Má 5 vlastních výrobních závodů s denní výrobní kapacitou téměř 2000 tun základního skla a 17 dceřiných společností ve střední Evropě, dceřiné společnosti základní sklo dále transformují na výrobky s vyšší přidanou hodnotou (autoskla, izolační skla, protipoţární skla, interiérové příčky, balustrády, zrcadla, fasádní a dekorativní stěny a mnoho dalších). 1. Náš ţivot je spojený se sklem od nepaměti. Sklo tady bylo, je a bude potřeba stále. Jeho další vývoj se bude odehrávat v rovině technologické a obchodní. Technologie bude hledat další moţnosti sníţení zejména energetické náročnosti výrob a zvýšení vyuţití podílu druhotných surovin. Obchodu se pak budou nabízet výrobky s vyšší přidanou hodnotou (inteligentní skla reagující na změny počasí a teplot, moţnost integrace dalšího servisu do skel - textové zprávy, televize, ovládání budov a domácnosti, barevné tóny dle nálady uţivatele a další ). Jedním z takových výrobků je například antibakteriální sklo, jehoţ je společnost AGC jediným výrobcem. Jeho unikátnost spočívá v jeho antibakteriálním účinku - obsahuje v sobě ionty stříbra, které bakterie spolehlivě ničí. 2. Myslím si, ţe je tu celá řada oblastí, která by si zaslouţila mnohem větší podporu, neţ má dnes. Od podpory technického školství, omezení byrokracie, transparentnosti procesů, podpory podnikání je jich opravdu více neţ dost. Sice se objevuje celá řada aktivit, které jsou velmi dobré ( Inovační strategie Ústeckého kraje, sektorové dohody vznikající pod vedením Svazu průmyslu a dopravy, průmyslové rady jako poradní orgány vysokých škol ), ale situaci zásadním způsobem bez zásahu vlády změnit nedokáţí. Plné znění zpráv


Ladislav Pflimpfl, manaţer projektu ZIBA Glass Experience Museum Absolvent kulturního managementu na praţské AMU, britské Dartington College of Arts a doktorand mezinárodních vztahů na FSV UK od roku 1999 působil jako vedoucí programového oddělení ústředí Českých center. V roce 2004 byl jmenován ředitelem Českého centra Londýn, kde působil aţ do roku 2013, kdy přijal nabídku k řízení prestiţního projektu ZIBA Glass Experience Museum, CPI Group. Tato nová výstavní instituce vznikla v historicky cenné budově bývalé Ţivnobanky v Praze. Unikátní koncept počítá s několika výstavními okruhy rozdělenými do třech podlaţí. Velkou atrakcí bude interaktivní expozice Glass Experience by Lasvit, kterou budou tvořit originální, rozměrné instalace světových i domácích autorů vyuţívající skla jako hlavního materiálu s prvky kinetiky, interaktivity, světelných zdrojů a dalších technologií. 1. ZIBA Glass Experience Museum propojuje fenomén skla v oblasti umělecké a v uţití tohoto fascinujícího materiálu v designu, architektuře i dalších oborech, spojuje kreativitu, průmysl, vzdělávání a zábavu. Díky tomuto propojení bude ZIBA iniciovat nové spolupráce napříč těmito obory a vzájemnou inspiraci tvůrců a partnerů v rámci ZIBA ať jiţ k realizacím pro program a expozice ZIBA, tak mimo ní. ZIBA je projektem, který vzniká díky propojení soukromého i neziskového sektoru z iniciativy soukromého investora ve spolupráci s řadou domácích i zahraničních osobností a veřejných institucí. Vzhledem k probíhajícímu procesu budování instituce, expozic, programu i obchodního modelu je ZIBA v aktivním jednání o mnohých partnerstvích. Jan Rabell, generální ředitel a zakladatel společnosti BROKIS s.r.o. Firmu BROKIS zaloţila skupina vizionářů, kteří zasvětili své ţivoty výrobě osvětlovací techniky. Zkušenosti společnosti s výrobou vysoce kvalitního skla za pomoci návrhářů z celého světa daly vznik řadě ručně vyrobených lamp, které jsou důkazem toho, ţe krásný design musí jít ruku v ruce s kvalitou. Výrobní program BROKIS tvoří designová interiérová svítidla, moderní funkční svítidla, dekorativní předměty a unikátní tvůrčí řešení osvětlení interiéru. 1. Naše firma se můţe opřít o tradici ručně foukaného skla s více neţ dvousetletou sklářskou zkušeností. Rovněţ se můţe opřít o zručnost našich sklářů, kteří jsou zvyklí vyrábět náročné výrobky a to jak z hlediska tvaru, tak z hlediska velikosti. V neposlední řadě je předností naší výroby bohatá škála barev, které umíme utavit. 2. Neustále inovujeme a snaţíme se vyvíjet sklářské kmeny, které mají nízkou energetickou náročnost, aniţ by došlo ke znehodnocení kvality. Rovněţ se snaţíme inovovat sklářské pece, aby plnily naše poţadavky z hlediska energetické náročnosti a kvality. 3. Naše firma ţádnou pomoc nepotřebuje, je spíše potřeba, aby státní organizace byly shovívavější a tolerantnější k dodrţování a plnění ekologických předpisů ve sklářském průmyslu. 4. Byli bychom rádi, kdyby média podporovala naše výrobky. Petr Nový, hlavní kurátor Muzea skla a biţuterie v Jablonci nad Nisou Plné znění zpráv


Petr Nový je hlavním kurátorem Muzea skla a biţuterie v Jablonci nad Nisou, šéfredaktorem časopisu Sklář a keramik. Je autorem kurátorského konceptu Brilliant By Design – výstavy českého skla a porcelánu, spolupracoval také na konceptu Cesty skla v Huti František a mnoha dalších. Je také autorem mnoha publikací a knih s tématikou skla a biţuterie. Kromě vytříbeného vkusu v oblasti sklářských produktů je také známý svými luxusními modely svetrů a účesů, kterými vţdy ohromí přítomné na vernisáţích a společenských akcích. Muzeum skla a biţuterie v Jablonci nad Nisou zřizované Ministerstvem kultury ČR nabízí největší sbírku biţuterie na světě a největší expozici skla v zemi. Věnuje se nejen zpracování historie, ale i sledování současného dění v oborech, coţ veřejnosti zprostředkovává formou expozic, výstav, publikací, přednášek a workshopů. 1. Muzeum skla a biţuterie je jediné muzeum specializované na sklo a biţuterii v ČR s unikátními sbírkami evropského (ve skle) a světového významu (v biţuterii) Muzeum tohoto typu je výtečným příkladem spojení tradice, inovace a prestiţe, kdyţ se na jednom místě můţe návštěvník seznámit s minulostí i přítomností dvou tak významných uměleckořemeslných a průmyslových oborů, jakými jsou sklo a biţuterie. 2., 3. Velmi nám chybí prostředky na akviziční činnost, které by nám umoţnily dokumentovat také aktuální vývoj tvorby sklářských výtvarníků a škol. (ale s ohledem na starosti výrobců je to nepodstatné). Dále nás také trápí roztříštěné aktivity směřující k prezentaci českého sklářství – vzniká celá řada vzájemně nekoordinovaných výstavních projektů, které namísto, aby soustředěně podporovaly zájem o české sklářství, sledují jen úzké skupinové zájmy a v podstatě si vzájemně konkurují jak ve vztahu k centrálním orgánům, tak ve vztahu k potenciálním odběratelům. 4. Ţe české sklářství má ve světě stále dobrý zvuk a je třeba šířit jeho úspěchy, nikoli negativní zprávy.

URL| http://cfoworld.cz/trendy/ceske-sklarstvi-dari-se-nam-vytecne-nestihame-v-radu-mesicu-az-let-3233

Studujte energetiku, o analytiky je v Česku zájem 26.9.2014

euractiv.cz

str. 00

Euractiv.cz / Sekce / Energetika

Firmy čím dál více hledají absolventy, kteří se orientují v energetické politice, ekonomii i technice. Často je ovšem musí samy doučovat, protoţe jim po opuštění vysokých škol propojení těchto tří aspektů chybí. Kde se vlastně v Česku dá něco takového vystudovat? Kdyţ Vladimír Putin utahuje Evropě plynové kohouty, dotýkají se jeho kroky i lidí, jeţ jinak ukrajinská krize nechává chladné. Energetická bezpečnost se dostává do hlavního mediálního zpravodajství a zájem o kurzy zabývající se energetickou politikou a ekonomií roste. Zatímco minulý rok se na takový předmět na Fakultě sociálních věd UK zapsali čtyři lidé, letos je kurz plný. Podle jeho vyučujícího Jana Fischera ale nemusí být za zvýšenou pozorností jen ukrajinsko-ruský konflikt. „Dále je tu odloţený tendr na dostavbu jaderné elektrárny Temelín, problematika Státní energetické koncepce, emisí a ochrany ţivotního prostředí,― napsal EurActivu Fischer. Energetickým tématům se podle něj kvůli medializaci dnes prakticky nedá vyhnout, dostávají se i do sociální roviny. Po krizi se navíc oţivila celá ekonomika a s ní i energetický sektor. Jenţe kapacita a nabídka českého vysokého školství zatím tomuto zájmu vstříc skoro nevychází. Na rozdíl od západních univerzit v Česku chybí obor, který by propojil energetickou techniku, ekonomii a politiku. Plné znění zpráv


Jediný samostatný program v češtině zkoumající politickou stránku této tematiky nabízí Masarykova univerzita v Brně pod názvem Mezinárodní vztahy a energetická bezpečnost. Spolu s anglickou placenou verzí vznikl minulý rok jako odpověď na několik let se zvyšující zájem o obor. Podle jednoho z jeho zakladatelů Filipa Černocha je o absolventy velký zájem. „Pracují v České republice i zahraničí, státní úřady se na nás obracejí s dotazem na šikovné studenty uţ v průběhu jejich studia,― uvádí Černoch pro EurActiv. Jádrem studijního oboru jsou sice mezinárodní vztahy, jeho pracovníci ale spolupracují i s kolegy z ekonomické a právnické fakulty a energetickými společnostmi. Stačí orientace Je těţké se do energetické problematiky dostat i jako student sociálně-vědního oboru? „Cílem není detailní znalost technického, právního či ekonomického zázemí, ale schopnost studentů se v těchto oblastech orientovat, rozumět termínům. Být schopný komunikovat s experty z jiných oblastí, přebírat některé pouţitelné koncepty a nástroje těchto věd,― vysvětluje Černoch. Ţe lze do energetické problematiky „naskočit― i ze studia sociálních věd, dokazuje Zuzana Mjartanová. Na Ministerstvu průmyslu a obchodu má na starosti bilaterální a multilaterální vztahy v energetice a také je členkou Institutu energetické ekonomie při Vysoké škole ekonomické. Zároveň na Fakultě sociálních věd UK ještě na magisterském stupni dokončuje Německá a rakouská studia. „Technika a energetika mi byly blízké uţ na střední škole, mám maturitu z matematiky a fyziky,― vysvětluje Mjartanová svůj zájem EurActivu, kdyţ se zrovna vrací z pracovní cesty ve východní Evropě. Na vysoké škole se k němu znovu dostala díky kurzu Praţského institutu bezpečnostních studií. „Znalosti jsem samozřejmě dohánět musela, obnášelo to hodně čtení článků a kníţek.― Zvýšený zájem o energetiku je podle ní cítit zejména ze strany firem. „Analytiky si vybírají buď z technických škol s tím, ţe je doučí ekonomii a politiku, nebo naopak. Podle jejich názoru nám chybí právě zmíněně propojení,― podotýká Mjartanová. Autor: Jan Pavec

URL| http://www.euractiv.cz//clanek/studujte-energetiku-o-analytiky-je-v-cesku-zajem-012181

Studenti FSV připravili k novému prostoru publikaci 26.9.2014

mediaguru.cz str. 00 Kateřina Chobotová

Aktuality

U příleţitosti otevření nového studentského prostoru připravili studenti mediálních oborů na Fakultě sociálních věd publikaci, na níţ se podíleli jak oni, tak vyučující. K textům studenti přizvali vyučující, spoluţáky nebo absolventy z Katedry ţurnalistiky a mediálních studií FSV. „Jedním z našich vzácných úlovků je rozhovor s přední americkou akademičkou Doris Rusch, jehoţ autorem je náš pedagog a odborník na nová média Jaroslav Švelch,― přibliţují studenti. Na 82 stranách čeká na čtenáře i rozhovor s Reyem Korantengem, sémiotická analýza obalu desky Supercroo nebo tajemná zpověď dělníka informací z nejmenovaného českého zpravodajského serveru. Tři různé obálky vytvořili proděkan FSV UK Filip Láb, novinář Pavel Turek a editor Michal Nanoru. Kniha bude pokřtěna při slavnostním otevření prostor „Na Hollaru― v budově FSV na Smetanově nábřeţí 1. října. Je to vyvrcholení dvouleté iniciativy skupiny Oţivme Hollar, která docílila přestavby nepouţívaných garáţí na nový studentský prostor s kavárnou. I proto je spojující linkou všech příspěvků téma změny. „Nepředstíráme, ţe to téma není klišé. Ale v tuhle chvíli má svůj význam a stojíme si za tím, ţe změna na Hollar přichází. Publikace toho bude připomínkou,― říkají a dodávají: „Moţná se pohybujeme pořád na síti, ale neuniká nám, ţe print musí i nadále pěstovat svou vzácnost.― Publikace vyjde v omezeném nákladu 300 kusů ve třech různých obálkových provedeních. Cena za kus je 100 Kč. Výtisk je moţné dopředu rezervovat na 300.nahollaru.cz. -kchPlné znění zpráv


URL| http://www.mediaguru.cz/2014/09/studenti-fsv-pripravili-k-novemu-prostoru-publikaci/

Studenti médií vydají k oţivení Hollaru tištěný suvenýr 26.9.2014

mediar.cz str. 00 Ondřej Aust

Články

Křest publikace proběhne ve středu 1. října odpoledne. Vnitroblok Hollaru, budovy Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy na praţském Smetanově nábřeţí, se dvouletou péčí iniciativy Oţivme Hollar rozrostl o prostor s kavárnou, původně šlo o nepouţívané garáţe Studenti mediálních oborů na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy připravili k oţivení prostoru dvora fakultní budovy na praţském Smetanově nábřeţí speciální publikaci. Půjde o sborník textů v rozsahu 82 stran, na němţ se podílali studenti, absolventi fakulty i vyučující. Vyjde v nákladu 300 kusů ve třech různých obálkových provedeních. Bude stát 100 Kč. Přinese rozhovor s přední americkou akademičkou Doris Rusch, jehoţ autorem je pedagog a odborník na nová média Jaroslav Švelch, dál třeba rozhovor s moderátorem televize Nova Reynoldsem Korantengem, sémiotická analýza obalu desky Supercrooo nebo zpověď „dělníka informací" z jistého českého zpravodajského serveru. Tři různé obálky vytvořili proděkan fakulty Filip Láb, redaktor Respektu Pavel Turek a editor Michal Nanoru. Tři různé obálky vytvořili (zleva) Nanoru, Láb a Turek. Kliknutím zvětšíte „Nechtěli jsme udělat další z řady školních časopisů, šlo nám o to, vydat u příleţitosti otevření nového studentského prostoru spíše něco jako tištěný suvenýr, který částečně reflektuje naše úsilí o změnu,― sdělili studenti. Na dvoře fakulty se jim dva roky trvajícím úsilím iniciativy Oţivme Hollar podařilo docílit přestavby nepouţívaných garáţí na nový studentský prostor s kavárnou. Pojmenovali ho Na Hollaru. A motiv změny je ústředním tématem zmíněné tištěné publikace. Její křest proběhne ve středu 1. října od 17 hodin právě na dvoře fakulty.

URL| http://www.mediar.cz/studenti-medii-vydaji-k-oziveni-hollaru-tisteny-suvenyr/

Ţivnostníkům hrozí ve stáří chudoba, varuje šéf důchodové komise 26.9.2014

novinky.cz str. 00 Jakub Svoboda

Domácí

Čeští ţivnostníci si musí začít na důchod více spořit, jinak jim ve stáří bude hrozit chudoba. V rozhovoru pro páteční Právo to řekl předseda Odborné komise pro důchodovou reformu Martin Potůček. Vedle toho povaţuje za nesmysl, aby například loni narozené děti odcházely do důchodu aţ v 73 letech, jak s tím počítá současná legislativa. Odvody osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) jsou podle Potůčka „neuralgickým bodem― prvního, tedy státního pilíře důchodového systému. „V loňském roce do něj OSVČ přispívaly v průměru jen 35 procent toho, co za jednoho pojištěnce společně odváděli zaměstnanci a zaměstnavatelé. V okolních zemích, jako je Rakousko nebo Německo, to činí 80 aţ 90 procent,― upozornil Potůček, který jako profesor učí na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.



Tím, jak jsou odvody OSVČ malé, sice na tom podle Potůčka na první pohled ušetří, ale ve chvíli, kdy odcházejí do důchodu, většinou spláčou nad výdělkem. „První pilíř je sice nastavený tak, ţe je nenechá úplně v bryndě, ale protoţe jejich příspěvky byly minimální, ocitají se často na pokraji nebo i v pásmu chudoby,― zdůraznil. Předseda Odborné komise pro důchodovou reformu Martin Potůček FOTO: Jan Handrejch, Právo Podle předsedy důchodové komise by proto měly být rychle provedeny změny v příslušných zákonech. „Tak, aby OSVČ znovu odváděly to, co odváděly v 90. letech a ještě na začátku tohoto tisíciletí. Dalším pozitivním efektem tohoto manévru by bylo výrazné sníţení motivace ke švarcsystému, onomu hnisajícímu vředu české ekonomiky,― navrhuje Potůček. Věk odchodu do důchodu podle dnes platného zákona roste do nekonečna, takţe například loni narozené děti by měly odcházet do důchodu ve třiasedmdesáti letech. „To je nesmysl. Nejen z psychologického hlediska, ale hlavně ve vztahu k reálným ţivotním ekonomickým a sociálním podmínkám lidí,― avizoval Potůček otevření dalšího citlivého tématu. Reforma penzí má být prospěšná všem Nešetřil přitom ani kritikou na adresu penzijní reformy prosazené bývalou Nečasovou vládou. Jejím výsledkem totiţ bylo, ţe si pohoršila naprostá většina současných i budoucích důchodců. „Hlavním cílem reforem z dílny bývalého premiéra a jeho ministra práce a sociálních věcí bylo ušetřit na důchodcích vem kde vem. To, co vedlo jejich kroky, byl omezený pohled účetního na to, jak na nich co nejvíce uspořit,― uvedl Potůček. Současně ujistil, ţe nová Odborná komise pro důchodovou reformu hodlá navrhnout takovou reformu, která bude dlouhodobě prospěšná všem. Celý rozhovor s šéfem důchodové komise Potůčkem si lze přečíst v pátečním Právu.

URL| http://www.novinky.cz/domaci/348745-zivnostnikum-hrozi-ve-stari-chudoba-varuje-sef-duchodovekomise.html

Univerzita Karlova má nový společenský prostor 25.9.2014

protext.cz str. 00 sih

dce kom

Praha 25. září (PROTEXT) - S novým semestrem otevírá Fakulta sociálních věd UK na Smetanově nábřeţí také nový studentský společenský prostor nazvaný "Na Hollaru". Jeho vznik iniciovali studenti, kteří v uplynulých dvou letech věnovali energii přestavbě starých garáţí. "Ţurnalistika, marketing a PR i mediální studia, které se na tzv. Hollaru vyučují, jsou kreativní obory. Kaţdý rok přitáhnou desítky mladých lidí, jeţ spojuje zájem o aktuální společenské dění a komunikaci. Jenţe naše škola dosud nenabízela mnoho moţností, jak se realizovat nebo kde trávit čas mimo přednášky. Proto jsme iniciovali vznik studentského "klubu" v pavlačovém vnitrobloku, abychom místo trochu oţivili zevnitř a přilákali i lidi zvenčí," říká Kateřina Písačková, absolventka ţurnalistiky a iniciátorka hnutí Oţivme Hollar. Univerzita Karlova na projekt vyčlenila ze svého rozpočtu zhruba 500.000 Kč. V částce byla zahrnuta především přestavba dvou nepouţívaných garáţí o výměře 40 m2, které dosud slouţily jako sklad. V otevřené architektonické soutěţi zvítězil návrh přestavby od studia Labor13, který zachovává prvky původní garáţe, jako je industriální osvětlení nebo vnější vedení elektřiny a plynu. Studenti si pak vlastními silami postavili nábytek z palet a dovybavili interiér. Po přestavbě trvající bezmála rok a půl "Na Hollaru" zahájí svůj provoz 1. října za přítomnosti děkana a vedení fakulty. Na programu slavnostního otevření jsou koncerty, křest "tištěného suvenýru" nebo DJ set redaktorů Radia Wave s projekcemi na stěnu budovy. Plné znění zpráv


Studenti v prostoru školy plánují ţivý program i nadále - v říjnu se FSV UK zapíše na mapu světelného festivalu Signal Fest a v listopadu se připojí k Festivalu svobody, který oslavuje 25. výročí sametové revoluce. "POPRVÉ NA HOLLARU" 1. října Program 18:00 zahájení, vernisáţ výstavy, křest tištěného suvenýru 20:00 Kalle 21:00 Kyklos Galaktikos 22:00 Miroslav CH 22:00 Filmy o gladiátorech DJs Aleš Stuchlý & Jiří Špičák (Radio Wave) 00:00 konec O kapelách a projekci: Táborské duo Kalle - Veronika Buriánková a David Zeman - si zakládají na skromnosti. Vystačí si s jemným ţenským hlasem, kytarou a pár efekty, svůj debut nahráli doma v obýváku na magneťák. Jejich květnová nahrávka Live from the Room kombinující cit pro temné písničky s triphopovými beaty po vzoru Portishead způsobila na domácí scéně, soudě nejen podle nadšených recenzí, senzaci. Na Hollaru netradičně zahrají akusticky. Kyklos Galaktikos se vyhýbají pravidlům hiphopového kánonu i ţánrovým klišé. Kdyţ je slyšíte poprvé, asi budete myslet na WWW nebo Bonuse. Začínali jako kolektiv umělců a volně se přeskupili v hudební projekt vedoucí kritický dialog nejenom se svými s posluchači, ale i s městem a dnešními poměry. Aleš Stuchlý a Jiří Špičák, vedoucí hudební redakce Radia Wave vezmou návštěvníky Hollaru se svým DJ setem na exkurzi do "továrny". Budou citovat globální hity, hudební avantgardu, Kanye Westa i filmy o gladiátorech. Lunchmeat - o vizuální projekce na stěnách budovy se celý večer postará vizuální uskupení LUNCHMEAT. V Praze jiţ přes rok provozují domácí klub NEONE, který je uţ teď legendární. Lunchmeat se umělecky podílejí na mnoha projektech od Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary, Festivalu spisovatelů aţ po pořádání vlastního festivalu elektronické hudby a VJingu od roku 2010. Kontakt: www.nahollaru.cz [email protected] Kateřina Písačková, 731 539 575 ČTK ke zprávě vydává fotografie, které jsou k dispozici ve Fotobance ČTK na adrese

]=2&service[]=3&service[]=4&service5%20B]=5&service[]=6"> http://multimedia.ctk.cz/cs/foto/hledani?sendFlag=1&q=protext&name=1&lang=none&service%5B%5D=1&servi ce%5B%5D=2&service%5B%5D=3&service%5B%5D=4&service%5 B%5D=5&service%5B%5D=6 a na webu Protextu http://www.protext.cz Upozorňujeme odběratele, ţe materiály označené značkou PROTEXT nejsou součástí zpravodajského servisu ČTK a nelze je publikovat pod její značkou. Jde o komerční sdělení zadavatele, který je ve zprávě označen a který za ně nese plnou odpovědnost. PROTEXT Cas| 15:52

Podnikatel přemýšlí o zisku, právník spíše o ztrátě, 25.9.2014

Ekonom str. 48 Jan Januš

Právo

říká bývalý ředitel Justiční akademie Jan Petrov, kdyţ rozebírá právnické prostředí očima ekonoma Bývalý ředitel Justiční akademie Jan Petrov přešel po třech letech do soukromého sektoru a zamířil do investiční společnosti RSBC Private Equity. „Uţ několik let se snaţím toho právníka v sobě potlačit a být především manaţer,― říká o sobě. „Podle dat agentury Scio mnoho z těch nejchytřejších chodí na práva. Moţná se příliš rozumu vynaloţí na právnické papírování a mudrování, komu má připadnout existující bohatství, ovšem uţ ne na přemýšlení, jak vytvořit bohatství nové,― upozorňuje. * Jak se liší myšlení podnikatele a právníka? Podnikatel je zvyklý hledat příleţitosti a myslet na zisk. Naproti tomu má transakční právník svou práci a příjem za ni celkem pevně daný - zato můţe udělat velmi drahou chybu. Právnické myšlení je asi šablonovitější a pohodlnější. Moţná i proto je tolik lidí v oblasti práva a nezkusí nějaké větší podnikání. * Není to kvůli zaţité představě, ţe absolvent právnické fakulty má být advokát nebo soudce? Nemělo by být i u nás právnické vzdělání častěji prvním krokem do byznysu, jako je tomu třeba v západní Evropě nebo v USA? Mělo. Za první republiky se ekonomie a podnikání studovaly na právnických fakultách. I mnoho dnešních podnikatelů absolvovalo práva. Pomohlo by, kdyby právnické fakulty nabízely studentům finanční minimum. Dnes se povinně učí makroekonomii a mikroekonomii, ale spíše by měli chápat účetnictví, oceňování, finanční výkazy nebo třeba, co je derivát. Vedle toho stačí selský rozum, kupecké počty a domluvit se - a to absolventi práv umějí. S tím, jak se zvyšuje právnická konkurence, někteří absolventi třeba vystoupí z davu a zkusí něco jiného neţ jít do právnického povolání jako kaţdý. Kdyţ vybudují prosperující podnik, zbohatneme všichni více, neţ kdyţ budou psát překrásné smlouvy nebo vyhlášky. * Být právníkem uţ v současnosti skutečně automaticky neznamená vysoké příjmy. Proč se tedy lidé na právnické fakulty pořád hrnou? A který obor je dnes zajistí? Moţná proto, ţe studium práv láká ty, které nebaví formální matematika, a mají přitom logické myšlení, schopnost zacházet se slovy i pestřejší zájmy. Absolventi práv dlouho neměli obtíţe se zaměstnáním, i kdyţ ne kaţdý mohl či chtěl pracovat u prestiţní advokátní kanceláře. Advokátní koncipient na menším městě sice nemá ţádný velký příjem, ale absolventi jiných vysokých škol třeba ani práci. Je jasné, ţe vyšší počet právníků vede k niţší ceně pro klienty. Vliv na kvalitu tak jasný být nemusí: právník se učí na případech, a čím více právníků, tím méně případů na jednoho z nich. * Nakolik je pro současné právo důleţitá logika? Velmi. Věřím, ţe schopnost myslet a analyzovat je to, co odlišuje dobrého a průměrného právníka. Domyslet všechny varianty, na první pohled vidět rozpor mezi dvěma ustanoveními, všimnout si souvislosti, kterou jiný přehlédne. Ale na druhou stranu, zákon není algoritmus a právní jazyk není strojový kód počítače - nejde jen o hrubou sílu, ale také o výstiţnost a eleganci. * Odráţejí ale české zákony to, co popisujete? Jsou české právní předpisy kvalitní? Plné znění zpráv


Kvalitu našich zákonů sice rádi kritizujeme, ale třeba český zákon o daních z příjmu je daleko jednodušší neţ americký Tax code a obsahuje mnohem méně výjimek. Česká legislativa není tak špatná, jak si říkáme. Platí to i pro soudní systém. Nejsme sice Německo, ale raději bych se soudil tady neţ třeba v Itálii. * Mají právu rozumět jen lidé s právnickým vzděláním? Právo není raketová věda a kaţdý inteligentní maturant, který tomu dá dost času, ho pochopí. Někdy vypadá rozbujele, ale za to často můţe sloţitost ţivota, a ne zákonodárce. Celé smluvní právo sice můţete zkrátit do jedné věty: „Strany se mohou domluvit, co není v rozporu se zákonem nebo dobrými mravy, a musejí to dodrţet.― Ale praxi by to nezjednodušilo. Soudci by ty tisíce právních problémů, které ţivot přináší, stále museli nějak rozhodovat. * Ročně vychází kolem 500 předpisů. Není právo kvůli tomu ještě sloţitější? Nových předpisů by mohlo být méně. Chybí určitý protitlak. Úřady spíše přemýšlejí, jak nějaký společenský problém vyřešit novým zákonem. Čím více zákonů ministerstvo prosadí, tím je úspěšnější. Chybí instituce, jeţ by měla v popisu práce prosazovat rušení zákonů, které uţ nejsou potřeba, anebo se neosvědčily. *** Právo není raketová věda a pochopí ho kaţdý inteligentní maturant. Jan Petrov * Bývalý ředitel Justiční akademie, v současnosti působí ve společnosti RSBC Private Equity a také v Ústavu státu a práva Akademie věd ČR. * Byl asistentem předsedkyně Nejvyššího soudu, pracoval také ve Wood & Company či ve Weil, Gotshal & Manges. * Vedle Právnické fakulty UK absolvoval Institut ekonomických studií FSV UK. * Podílel se na přípravách nového občanského zákoníku, v současnosti patří k signatářům výzvy adresované ministryni spravedlnosti, odmítající aktuální a rozsáhlou novelizaci nového kodexu. Foto autor| Foto: Libor Fojtík

Konference Mediální reflexe (23. 9. - 24. 9. 2014, Telč) 24.9.2014 blisty.cz str. 00 Bohumil Kartous Reflexe: Problémy médií neumějí řešit média. Většina jich spočívá v nízké mediální gramotnosti. Co s tím, nevíme. Přinášíme záznam a kritické hodnocení konference Mediální reflexe, pořádané Radou pro rozhlasové a televizní vysílání ve dnech 23. - 24. 9. 2014 v Telči, za účasti publika převáţně se rekrutujícího z provozovatelů médií a členů regulativních institucí. Jde o záznam tří ze čtyř panelových diskusí, které proběhly v prvním dni konference. Mediální ochrana dětí David Šmahel (FSS MU, Brno), Ivanka Havlíková (Městský soud Praha), Kateřina Hrubešová (Sdruţení pro internetovou reklamu, SPIR), David Chudoba (analytik RRTV), Milan Fridrich (programový ředitel ČT), Helena Šulcová (ČRo) Všichni se shodují na tom, ţe míra moţnosti kontroly toho, jaké obsahy děti v médiích sledují, je malá a prokazatelně klesá s věkem dětí a ustupující ostraţitostí rodičů. Snahy médií veřejné sluţby (jediných, která byla v panelu zastoupena), regulativních institucí či sdruţení (soud, RRTV, SPIR) a mediálních teroretiků, jiţ byli zastoupeni mezi panelisty konference, se mohou jevit sympatické, ať uţ je to ochota vytvářet své vlastní kodexy, nebo zavádět tzv. labelling (označování vhodnosti pořadů podle věku, něco zcela běţného v oblasti her, tzv. PEGI rating) je svým způsobem jen ochranou samotných médií před moţným konfliktem se zákonem. V ţádném případě neovlivní to, jaký mediální obsah děti konzumují, v drtivé většině mimo kontrolu těch, kdo se o takovou regulaci či samoregulaci snaţí. A protoţe to všichni zúčastnění panelisté vědí, v podstatě Plné znění zpráv


nejsignifikantnějším resultátem je přiznaná bezradnost, a pozor, nejen technologická, ale i výchovná či vzdělávací. Filtry nefungují, omezování přístupu k internetu nefunguje. V podstatě veškerá debata se tedy vede o moţné vzdělávací a výchovné prevenci, která, jak se přítomní shodli, je v rámci populace na nízké úrovni. Celé téma se rázem stává pro mediální konferenci bezpředmětné, jelikoţ panel, který by mohl podat více neţ bezradné pokrčení ramen, by přinesli učitelé, psychologové, sociologové, nezisk zaměřený na rodinu a vzdělávání, státní orgány, které mají vzdělávání a rodinu v gesci. V panelu ale nikdo z nich nebyl, tudíţ se konstatovaly truismy, které průměrně mediálně gramotného člověka neobohatí. Natoţ odborné kolokvium, které, jak předpokládám, je více neţ jen průměrně mediálně gramotné. Shrnuto a podtrţeno, k tématu mluvili lidé, kteří mají jen velmi malou moţnost něco ovlivnit, kteří nedokáţí přinést nové poznatky, pouze konstatovat stav, k lidem, kteří vesměs vědí a zároveň nejsou publikem, k němuţ by informace měla primárně směřovat. Předčítání zákonných norem a popisování procesních postupů při snaze regulovat mediální obsah, coţ zabralo v podstatě nejdelší čas z dvouhodinového panelu, jen ilustruje výše uvedenou kritiku. Nicméně nelze tvrdit, ţe by závěry byly mimo. Nebyly. Je to zejména věc rodičů, jejich přístupu k výchově, v druhém sledu školy a jejího vlivu, a teprve s dalekým odstupem, bez reálné moţnosti něco změnit, stojí média veřejné sluţby a regulátoři. Poděkujme jim tedy, ţe mají starost, kdyţ uţ nemají vliv. Soukromí provozovatelé médií off record přiznávají, ţe by je velmi zajímalo jak to bude s oním labellingem. Zase se nic nedozvěděli, tedy snad za rok... Dotazy Britských listů: Účastnili jste se veřejné diskuse k připravované Strategii digitálního vzdělávání 2020? Jana Hrubešová: Ne, toho jsme se bohuţel neúčastnili ( paní Hrubešová si ve svém příspěvku posteskla, ţe ministerstva nejsou zrovna vstřícnými partnery). Proč nebyl pozván odborník osvětlující moţnosti mediální výchovy? Třeba Radim Wolák z FSV UK? Helena Šulcová: Poznamenám si na příště. ("Ten tu byl minule", informace od organizátorů). Výrok panelu: "Od 13, 14 let nemá smysl děti vychovávat. Co tam vloţíte, to tam je." Jana Hrubešová, SPIR Volejte věštce - pořady zaloţené na telefonátech za zvýšenou sazbu Vilma Hušková (RRTV), Lubor Kukliš (Rada pres vysielanie a retransmisiu), Ivan Štampach (FF, Univerzita Pardubice), Jiří Vedral (Ministerstvo financí) Řešíme další významný problém, bez legrace. Stejně jako v případě ochrany dětí, i v případě pořadů zaloţených na business modelu "zavolej, necháme tě hezky viset na lince a vyúčtujeme si za to nestoudný poplatek" se jedná o zneuţívání určité skupiny lidí, kteří jsou, z objektivních důvodů, více zranitelní. Jedná se o pořady typu "volej vědmě", ale také některé kvízové pořady, respektive pořady se sexuální tématikou. Smutné je, ţe ani v tomto případě se nepodařilo panelistům přispět nějakou zásadní myšlenkou. Těţko říct, zda se tak dělo kvůli dramaturgii organizátora, nebo kvůli pojetí jednotlivých přednášejících. Kaţdopádně zástupkyně RRTV definovala téma věšteckých pořadů jako celospolečenské, a to zejména z toho důvodu, ţe právě na tyto pořady chodí radě nejvíce stíţností. Ţel, neexistuje hodnověrný průzkum, který by ukázal, kterou část společnosti "šmejdské" praktiky provozovatelů těchto pořadů postihují nejvíce. Vycházíme tedy z výzkumu provedeného v Maďarsku, podle nějţ jsou nejpostiţenější ţeny ve vyšším středním věku. Zástupkyně rady uvedla, ţe se RRTV snaţí šířit informace o rizicích těchto pořadů. Problematické ale je, ţe se tyto informace nedostávají k těm adresátům, kteří by je nejvíce potřebovali. K těm, kteří s jistou mírou zoufalství a jistou mírou naděje doufají, ţe se jejich ţivot, ať uţ je z jakéhokoliv důvodu nenaplněný, změní a hledají k tomu ty nejsnadnější a nejdostupnější cesty. O tom, jak velký a palčivý problém to je, měl příleţitost pohovořit religionista Ivan O. Štampach a jistě by k tomu měl mnoho co říct, jak se potýkat s aktuálními psychosociálními fenomény současnosti. Svůj příspěvek ale vyuţil k historicko akademickému exkurzu do tématu esoteriky a hermetismu. Připomnělo mi to výuku dějepisu na českých školách, která taky v drtivé většině případů skončí těsně před tím podstatným. Škoda. V podobném duchu se nesl i příspěvek zástupce ministerstva financí. Publikum se dozvědělo o všech typech loterií, sázkových a her a novinkách na trhu s výherními automaty. Jedinou podstatnou informací bylo to, ţe stíţnosti na pochybné televizní pořady jsou přehazovány jako horký brambor mezi ministerstvem financí Plné znění zpráv


(zodpovědné za loterie) a ČOI, zodpovědnou za ochranu spotřebitele. Absurdní útěchou by mohlo být, ţe na Slovensku je situace stejná, ne-li horší. Dotazy Britských listů: Pokoušeli jste se dostat informace o rizicích těchto pořadů k ohroţené cílové skupině? Pokoušeli jste se spojit v této věci s nějakými partnery, kteří by to umoţnili, jako je třeba ČT? Vilma Hušková: RRTV stanovila toto téma jako prioritu na tento rok, snaţíme se informace šířit, ale nemáme k tomu adekvátní prostředky, nemáme vlastní televizi. Nemůţeme asi dávat letáčky do schránek... Rok ale ještě neskončil. Právě zde v publiku sedí provozovatelé médií, tak třeba to někoho zaujme. Existuje nějaká legislativní iniciativa, která by řešila současné právní vakuum při řešení stíţností na tyto pořady? Jiří Vedral: Od 1. 1. 2016 by měl platit nový loterijní zákon. S jeho novelizací se pojí i změny v souvisejících právních normách, tedy i v zákonu na ochranu spotřebitele. Ten by měl ujasnit, kdo bude odpovědný, pokud se nebude jednat o loterii dle zákona. Ale zaručit to nemohu, je to otázka legislativního procesu. Výrok panelu: V Maďarsku dělali průzkum, z nějţ vzešlo, ţe esoterické pořady oslovují hlavně ţeny vyššího středního věku. My takový průzkum k dispozici nemáme. Vilma Hušková, RRTV Média a politika Petr Dvořák (ředitel ČT), Jiří Mejstřík (ředitel ČRo), Ivan Langer (CEVRO), Tomáš Trampota (FSV UK), Milan Kruml (analytik ČT), Martin Komárek (hnutí ANO, nedorazil) Média a politika se stýkají, to je očividné. Všiml si toho i ředitel televize veřejné sluţby a poloţil si otázku, jak se k tomu má televize postavit. Podělil se s publikem o následující poznatky: média o politických událostech informují a zároveň je interpretují. Poloha ČT je v informování, nicméně interpretaci se nelze vyhnout. Holt, čas je omezený a mediální zkratky riziko (dez)interpretace nesou. Tomu se ani ČT nevyhne. Pan ředitel soudí, ţe je to hodně o lidech. Pokud lidé, kteří v ČT dělají zpravodajství, nebudou chtít, nebude se to dařit. Důleţité je mít "záchranné páky", coţ je blíţe nepopsaný mediální instrument zajištující objektivitu. Objektivitu dále ohroţují skupinové zájmy. A ty někdy není jednoduché vystopovat. To vše vyvolává otázky, na ty ale není moţné najít jednoduchou odpověd. Jak prosté a jednoduché je "vrtěti psem", ukázal ředitel ČT na projektu Věcí veřejných, který podle jeho interpretace vyrostl jako mediální projekt, schematizovaný do pyramidy vyrůstající z mediálního kapitálu jménem Radek John. Proč nebyla ČT schopná odhalit tuto skutečnost dříve, sděleno nebylo. Je však nutno připustit, ţe vystoupení ředitele ČT bylo v něčem přelomové: otevřená kritika mediálně politické kartelizace, v současnosti reprezentované zejména mediálním a politickým angaţmá Andreje Babiše, ukázala, ţe se česká mediální krajina zvrásňuje a ţe dochází k zajímavým tektonickým posunům, umoţňujícím to, co dříve bylo takřka nemyslitelné, tedy kritiku médií navzájem. Ještě by bylo dobré, aby totéţ ČT implementovala do své mediální a publicistické produkce, místo aby denně předkládala divákovi "co dnes píší v novinách". Jak ostatně padlo, důleţité je, jak se o věcech píše a také to, o čem se nepíše. Ředitel ČRo Jiří Mejstřík byl zpočátku méně objevný a přidrţel se konstatování, ţe média, politika (a kupodivu i ekonomická sféra) se navzájem ovlivňují. Následně se ovšem osmělil a přednesl tezi o tom, ţe od dob antické agory se média změnila v tom smyslu, ţe je vše komplikovanější a do původně přímého styku mezi lidmi vstoupila média. Naštěstí však máme média veřejné sluţby, jejichţ smyslem je onen kontakt udrţet co nejpřímější. Problémy ovšem způsobila polodivoká liberalizace, která zahltila mediální prostor. Ale ťal i do vlastních řad: ne všechno bylo v minulosti v pořádku, řada lidí, kteří ovlivňovali média veřejné sluţby, neměla o médiích "ahnung" a mělo by to být do budoucna ošetřeno. Problém je, ţe i těch dobrých, vzdělaných, morálně integrovaných novinářů je poskrovnu... Světlo vnesl "akademik" Ivan Langer (vystupující za soukromý institut CEVRO, přípravku ODS). Média a politika byly vţdy v těsném styku. Situace se ale změnila! Do roku 2013 byla média a politika odděleny, ale to uţ neplatí! Vznikl politicko mediální agrokomplex, který zájmy médií a politiky slučuje. Co s tím? Můţeme regulovat, ale to jako liberál "tělem i duší" nevyznává. Bylo by tedy ideální, kdyby k řešení došlo v prostoru politickém, aby se z politicko mediálního agrokomplexu stal jen mediální agrokomplex, nebo jen agrokomplex. Plachému Plné znění zpráv


akademikovi Langerovi, jak sám sebe na začátku označil, uţívajícímu prosté manipulativní rétorické figury (kdybyste byli na Babišově místě, dělali byste totéţ!), ţel ušel jeden podstatný fakt: vše, co se v oblasti politiky a médií děje, je rezultátem tzv. "liberálního" přístupu, praktikovaného zejména stranou, kterou dlouhé roky na politické scéně reprezentoval. Vše se děje podle "liberálních" zákonů, na jejichţ vzniku se často významně podílel. A propos, nerozumíte-li politice, médiím a dalším tématům, běţte studovat na CEVRO, bude vás učit pan Langer a jemu podobní odborníci... Tomáš Trampota, mediální teoretik z FSV UK, sdělil, ţe neexistují apolitická média, ze své podstaty. Otázka je, jak nezkreslený je obraz politiky, který média předkládají. Dvě významné věci, které ovlivňují současná média: měnící se struktura vlastnictví a moţnost regulace médií. Vlastnická struktura nyní vzbuzuje rozruch, ale je otázka, co budeme nadále povaţovat za normální a jak se situace vyvine, coţ z dnešního stavu můţeme jen těţko hodnotit. Teprve časem lze ověřit, jaké dopady tyto změny přinesou. A jak vyplynulo z diskuse, otázku toho, zda regulovat či ne, je nutno doplnit o prvek autoregulace, která by měla v médiích sehrát důleţitější roli neţ dnes reálně sehrává. Podle analytika ČT Milana Krumla jsou česká média v krizi a trvá to uţ 10 let. Zahraniční majitelé neměli zájem o to kultivovat mediální prostor, pouze o zisk. Tím pádem je mediální prostor zaplevelen bezobsaţnými tématy. Změnu od českých médií nelze čekat. Nicméně naděje na to, ţe agenda setting se bude vyvíjet směrem k podstatným tématům, umírá poslední... Z diskuse se zdá nicméně jasné, ţe jednoduché příklady táhnou, tudíţ se v podstatě vše točilo okolo toho, zda by měli politici volat řediteli televize a zda je v pořádku, kdyţ zve zaměstnanec agrokomplexu, toho času zároveň poslanec mediálního výboru, generálního ředitele na kobereček kvůli výši jeho platu. Zdá se tedy, ţe na tomto tématu se nyní láme otázka svobody českých médií... Výroky panelu: "My bychom asi měli informovat, ne interpretovat. Jenţe diváci chtějí to druhé!" Petr Dvořák, ředitel ČT "Nedokáţu si představit, ţe by v ČT, třeba mezi moderátory, byli lidé, kteří nemají morální integritu." Jakub Ţelezný, moderátor ČT a panelu "Nedivte se Andrejovi Babišovi. Kaţdý by se na jeho místě choval stejně, a kdo tvrdí, ţe ne, je pokrytec." Ivan Langer, CEVRO Otázky Britských listů: Proč ČT nepředvedla pyramidu vzniku onoho mediálního projektu v době jeho aktivního fungování? Petr Dvořák: "Já jsem v té době nebyl ředitelem ČT. Řada informací vyšla najevo aţ během delšího období. O dokumentech firmy ABL na začátku nikdo nevěděl." Uţ mají lidé, kteří média ovlivňují, ahnung? Jiří Mejstřík: "Někteří ano, někteří ne." Pozn. autora: Duhý den konference proběhla panelová diskuse na téma Politická reklama. Podle Štěpána Kotrby šlo především o tradiční spor mezi světem reklamy a neziskovým sektorem, v němţ na jedné straně stojí zištné zájmy a na straně druhé snaha ochránit veřejný prostor.

URL| http://www.blisty.cz/art/74878.html

V hodnotách musí jít management příkladem 24.9.2014

Moderní řízení

str. 28



„Hodně si zakládáme na tom, aby se lidé u nás cítili dobře a nerozlišovali, ţe je v práci dřina a stres a domů si jdou odpočinout. Adekvátní odměna je důleţitá, ale je to jenom jedna z věcí, které motivují. A mnoho věcí je důleţitějších neţ výplata,― říká Pavel Nepala, spolumajitel největší české makléřské pojišťovací společnosti. Renomia vyrostla z malé pojišťovací agentury, kterou zaloţila Jiřina Nepalová společně se svými syny Jiřím a Pavlem v roce 1993 v Hranicích na Moravě. Poskytuje komplexní sluţby v oblasti risk managementu a pojištění pro frmy i jejich zaměstnance, zabývá se také likvidací škod. Úspěšně rozvíjí své aktivity nejen v Česku, ale i na Slovensku, v Maďarsku a Bulharsku, připravuje se otevření pobočky v Polsku. Pod její značkou pracuje zhruba sedm set padesát lidí. Jak funguje nastavení pravomocí a odpovědností v rámci vašeho rodinného tandemu ve vedení frmy? Od samého počátku jsme frmu budovali společně s matkou, která stojí v jejím čele. Role jsme si dělili průběţně tak, jak bylo potřeba. Chceme, aby si naše frma zachovala prvky rodinného charakteru co do rychlosti, flexibility a přátelského prostředí, zároveň však, aby měla transparentní řídicí strukturu. Nejvyšším orgánem je vedle dozorčí rady výkonný výbor, který má šest členů. Tři jsou členy rodiny - já, bratr Jiří a matka, další tři členové jsou kolegové z managementu frmy. Výkonný výbor funguje jako strategický řídicí orgán a schází se jednou za čtrnáct dní. Přijímání rozhodnutí se řídí většinovým hlasováním. Kaţdý člen výboru odpovídá za určitou oblast, konkrétně já odpovídám za obchodní vztahy či marketing, bratr za personalistiku a fungování poboček v České republice a na Slovensku. * Výkonný výbor neboli executive board jako orgán řízení frmy není v Česku právě obvyklý. U nás funguje osm let, inspirovali jsme se v zahraničí. Je to velmi transparentní způsob řízení, z kaţdého zasedání pořizujeme zápisy, které jsou k dispozici členům dozorčí rady. Například její člen, minoritní pětiprocentní akcionář Petr Sýkora, bývalý spolumajitel frmy Papirius, se tak na ně můţe podívat kdykoli. Zároveň usilujeme o to, aby se informace z kaţdého jednání výkonného výboru dobře šířily po frmě. Velice se osvědčil pravidelný mítinkový rytmus. Například jednou za čtrnáct dní se spojí všichni ředitelé a manaţeři poboček z Česka a Slovenska na společné poradě. Hodinu a půl si takto čtyřicet lidí se všemi dostupnými informačními kanály vyměňuje informace a novinky. * Na jakých fremních hodnotách je postavena prosperita Renomie? Měnily se s tím, jak frma rostla a expandovala do zahraničí? Naše frma vznikla, protoţe jsme chtěli poskytovat klientům lepší sluţby neţ tehdejší makléři. Od začátku dominovala silná orientace na sluţbu a zákazníka. Před několika lety jsme začali o hodnotách dlouze diskutovat s našimi zaměstnanci. Chtěli jsme mít jistotu, ţe je stejně vnímají lidé ve všech pobočkách a zemích. Ředitelka společnosti se proto postupně setkala se všemi zaměstnanci. Ptala se na to, co je pro ně důleţité, kde se cítí dobře, co je důleţité pro frmu a co pro klienty. Z těchto setkání, která probíhala v malých krouţcích, vzniklo tisíc pět set vzkazů. Kdyţ jsme je pročetli, potvrdili jsme si, ţe zásadní hodnotou napříč celou frmou je sluţba - interně i pro klienty. Lidé oceňují také dobré vztahy mezi zaměstnanci, s obchodními partnery, s klienty, s dodavateli. Dalším důleţitým poznatkem, který vyplynul z rozhovorů se zaměstnanci, bylo vědomí hodnoty spolehlivosti, a to jak vůči klientům, tak v rámci frmy. Zaměstnanci Renomie také povaţují za její hodnotu moţnost rozvoje prostřednictvím vzdělávání. Dobré vztahy a spolehlivost se přetavují v nadšení, které zaměstnanci přenášejí na klienty a dodavatele. Všechna tato zjištění vykrystalizovala do pěti slov (dobré vztahy, sluţba, spolehlivost, nadšení a rozvoj), která charakterizují fremní hodnoty. * Co vás během těchto setkání překvapilo? Trochu s obavami jsme čekali, kam nás diskuse dovedou. Překvapující bylo, ať uţ šlo o malou, velkou či zahraniční pobočku, ţe témata byla stejná - všichni chtějí ţít v harmonii a mít pocit rozvoje. Největším překvapením bylo, ţe názory lidí na všech úrovních se postupně potkaly, ţe z tolika diskusí vykrystalizovaly stejné hodnoty. Firemní hodnoty se ukázaly být velmi silné. Dát jim písemnou podobu pak uţ nebylo vůbec těţké. Zároveň jsme diskutovali o poslání frmy. To bylo také zajímavé. Zaměstnanci se totiţ shodli, ţe naší misí není jen nabídka nejvýhodnějšího pojištění, ale pomoc k lepšímu ţivotu, lepšímu byznysu. Chtějí, aby se klienti cítili v bezpečí s vědomím, ţe se o ně postaráme. Všichni zaměstnanci Renomie nyní chápou, jaké jsou naše hodnoty, dost často se o tom bavíme, kdyţ přijdou noví kolegové. Tahle diskuse frmu doslova energizovala. Nejde jen o mrtvá hesla na zdi, ale všichni cítí, ţe mají praktický význam. Plné znění zpráv


* Pomáhal vám poradce? Pomáhal nám zahraniční kouč, s nímţ jsme navázali spolupráci náhodou. Relativně lehce nás přesvědčil, ţe je dobré věnovat diskusi se zaměstnanci čas a objet všechny pobočky. Některé setkání přitom třeba trvalo čtyři hodiny. Celý proces mapování fremních hodnot zabral rok. Ale ukázalo se, ţe i proces, kdyţ někdo z vedení společnosti přijede, zastaví se, nespěchá a s lidmi mluví o tom, co je dobré pro klienty a pro ně, má význam. Inspirovali nás, byla to úţasná setkávání a komunikace. * Co konkrétně znamená dodrţování a pochopení fremních hodnot v praxi? Při jednom zaměstnaneckém setkání kouč demonstroval, jak vypadá fremní hodnota dobré vztahy, a navrhl, aby si udělali scénku, jak probíhala porada před nastavením fremních hodnot a jak probíhá nyní. Najednou bylo zřejmé, ţe porada probíhá v mnohem přátelštějším duchu, ve větším souznění a pochopení. Co znamená dobrý vztah na poradě? Úctu, respekt, skutečnost, ţe člověk přijde včas, nesleduje mobil, soustředí se a pozorně naslouchá. Nebo spolehlivost, to je přece tak jasné slovo a nekompromisní věc z hlediska významu, a v pojišťovnictví je navíc důleţité, aby klient viděl, ţe dodáme včas informaci, pomůţeme, ţe jsme spolehlivý partner. Dodrţování fremních hodnot je hodně přísné i pro management, který musí jít příkladem. Kdyţ řeknu, ţe někde budu, tak tam musím být, jinak nedodrţím jednu z našich základních hodnot. Nejsme dokonalí, občas děláme chyby, ale máme jasný maják: toto jsou naše hodnoty. Buď našim hodnotám věříme a řídíme se jimi, nebo podle nich nejednáme, ale pak uţ není pravda, ţe to jsou naše fremní hodnoty. * Jak motivujete zaměstnance? Jeden z hlavních motivátorů je prostředí, ve kterém se lidé pohybují. Hodně si zakládáme na tom, aby se lidé u nás cítili dobře a nerozlišovali, ţe je v práci dřina a stres a domů si jdou odpočinout. Adekvátní odměna je důleţitá, ale je to jenom jedna z věcí, které motivují. A mnoho věcí je důleţitějších neţ výplata. Třeba moţnost vzdělávání, a to nejen v oblasti pojišťovnictví. Naši lidé se mohou učit, jak vést týmy, jak řídit procesy, mají k dispozici jazykové i IT vzdělávání. Úţasné jsou moţnosti výjezdů do zahraničí, mnoho našich kolegů bylo například na praxi v londýnských pojišťovnách. Manaţeři mohou vyuţít rad externího kouče. Máme program supervize, mentoringu, který pomáhá nováčkům. Pořádáme setkání, na něţ zveme přednášející z jiných oborů. Spolu s tím budujeme fremní kulturu, kde lidé mají chuť uvaţovat, jak věci měnit a zlepšovat. Inovační manaţer se stará, aby taková kultura vznikala, zná metodiku zavádění inovací, organizuje uţitečná setkání s lidmi mimo Renomii. Funguje tým, který se baví o nových projektech a nápadech. Inovovali jsme například systém porad nebo některé sluţby péče o klienty. * Vyuţíváte systém provizí? Naše hodnocení je zaměřeno na kvalitu. Fixní plat plus nějaká odměna, která zohledňuje, jak naplňují osobní cíle a ctí fremní hodnoty, například spolehlivost zaměstnance. Kaţdý má kvantitativní cíl, ale závody o počty uzavřených smluv tady nemáme, pevná sloţka tvoří největší část platu. Lidi, kteří by byli placeni jen provizemi, nemáme. * Zaujal mne váš etický kodex. Jak lze přivést zaměstnance k jeho dodrţování? Etický kodex v zásadě vychází z hodnot frmy a ze světa pojišťovnictví. Dodrţovat etický kodex je pro naše zaměstnance přirozená věc, neměli jsme s tím nikdy ţádné potíţe. Spolupracujeme s klienty dlouhodobě, proto víme, ţe se nám vyplatí najít jim nejlepší produkt, který je na trhu. Také proto nás lidé z průmyslu (pojistitelé) zvolili nejlepším pojišťovacím makléřem. Hlavně v prodeji některých druhů ţivotního pojištění se bohuţel objevují lidé, kteří hledají krátkodobý zisk, ale obecně se pojišťovnictví snaţí působit solidně. * Uvaţujete o rozšiřování? Děláme osvětu, rádi uvítáme nové členy, existují úvahy o budoucím růstu. Je to častý dotaz, který dostávám. Ve světě existují frmy, které rostou mnohem rychleji a jsou mnohem větší. Vůbec se růstu nebojím. Můţeme být desetkrát větší, budeme-li se drţet našich fremních hodnot. PAVEL NEPALA (41) Vystudoval obor Ekonomie na Fakultě sociálních věd Karlovy Univerzity. Od zaloţení společnosti Renomia se podílel na rozvoji sluţeb pro klienty. Absolvoval mnohá praktická školení a stáţe v Plné znění zpráv


tuzemsku i zahraničí týkající se pojišťovnictví a řízení frem. Jako člen vedení společnosti odpovídá za rozvoj sluţeb v oblasti marketingu a za strategickou expanzi společnosti v regionu střední a východní Evropy. Aktivně se také podílí na rozvoji a upevňování mezinárodních vztahů. Je členem správní rady Nadace Terezy Maxové dětem a Nadace Jana a Medy Mládkových. Je ţenatý, má tři děti. Foto popis|

Šéf praţské ODS tvrdě zaútočil na Babišovy lidi 24.9.2014

parlamentnilisty.cz ava

str. 00

Rozhovory

ROZHOVOR Filip Humplík, předseda praţské ODS, pro Parlamentní Listy řekl nejen to, kdo můţe za dluhy jeho strany, ale také to, co si opravdu myslí o Babišovi. Vaše kampaň k podzimním volbám je velmi konzervativní. Můţete nám prozradit, kdo je jejím autorem? ODS pouţívá tzv. LayAutomat - aplikaci, která pro kampaň umoţňuje kaţdému z kandidátů vytvářet snadno a rychle individuální grafické materiály. Všimli jsme si, ţe vaše billboardy jsou umístěné na velmi lukrativních místech. Museli jste si tato místa zamluvit s velkým předstihem, nebo jste měli štěstí a zbyly na vás? Kampaň je především cílená, proto vyuţíváme pouze ty nejlepší plochy. Nesnaţíme se zaplevelit republiku přehnaným počtem billboardů, takové kampaně nemají smysl. Vzhledem k tomu, ţe přes 20 let pracuji v reklamě, se mi podařilo vyjednat příznivou cenu. Aktuální výzkum SANEPu přiřazuje praţské ODS něco kolem osmi procent. Co je cílem očima členů volebního štábu? Lidé v Praze vidí, ţe za nimi přicházíme s pokorou. Zároveň ale také říkáme, ţe přicházíme s nejlepším kandidátem na primátora panem docentem Bohuslavem Svobodou. S osmi procenty se rozhodně nespokojíme, budeme mít více, kampaň teprve začíná. Co říkáte působení primátora Hudečka na radnici a obvinění, která se vůči němu objevují? Pan Hudeček svoji funkci bohuţel nezvládá. Jak lidsky, tak manaţersky. Jeho poslední výroky, v nichţ Prahu povyšuje nad ostatní regiony Česka, jsou jen trapnou ukázkou toho, jak by hlavní město nemělo být vedeno. Obvinění v kauze Opencard je stejně účelové jako u Bohuslava Svobody. Prostor by měl být dán spíše zkušenějším kandidátům, kteří si uţ stačili vybudovat hostečné renomé a mají v očích veřejnosti respekt. Co si myslíte o uvalování sankcí vůči Rusku včetně ukončení spolupráce mezi Prahou a Moskvou, ke kterému došlo z popudu vedení magistrátu? Sankce vůči Rusku jsou jediným moţným řešením. Ukončení spolupráce mezi Prahou a Moskvou je však spíše politické gesto před volbami. Nic více bych za tím nehledal. Jak ODS zasáhly dluhy ve výši desítek milionů korun a kdo je podle Vás odpovědný: Jiří Pospíšil? Všichni ti, kteří byli v minulých letech odpovědni za hospodaření strany. Z historie známe mnoho případů, kdy se strany dokázaly dostat i z horší finanční situace. Například lidovci po volbách 2010 měli na krku téměř dvojnásobné dluhy neţ ODS a vzhledem k tomu, ţe se nedostali do sněmovny, tak i jejich příjmy od státu byly mnohem niţší. Petr Fiala je schopný manaţer a jsem přesvědčen, ţe si s dluhy poradí. Praha je podle mnohých bojiště. Městský soud navíc před několika dny povolil kandidaturu hnutí Pro Prahu Jany Volfové a rovněţ Pro Prahu Zbyňka Passera. Pak tu máme Jana Kasla, Restart, DOMOV nebo Patrioty s MHD zdarma. Je to, myslíte, pro voliče dobře, ţe si mohou vybrat, nebo ne? Plné znění zpráv


Volič z toho musí být bezpochyby trochu zmatený. Podívejme se na západ od našich hranic, kde uţ demokracie úspěšně funguje desítky let a kde voliči především preferují tradiční demokratické strany. ODS do rodiny takových stran patří, coţ oceňují také naši voliči. Na jaké kandidáty ve Vašich řadách byste rád upozornil? Jednak je to bezpochyby kandidát na primátora pan docent Bohuslav Svoboda a pak samozřejmě všichni ostatní. Patří sem nejen úspěšní ţivnostníci a podnikatelé, ale také populární starostové a zástupci starostů některých praţských městských částí. Andrej Babiš pro METRO řekl, ţe Praha je rejdištěm největších kmotrů. Nevíte, o kom mluvil, on nejmenoval... Výroky pana Babiše není nutné komentovat. I kdyby tu ţádní kmotři nebyli, tak by si je musel vymyslet, protoţe nic jiného neţ hovořit o spálené zemi neumí. Nemá smysl si nalhávat, ţe je na praţském Magistrátu vše v pořádku, ale jediný, kdo má reálnou sílu to měnit a taky tak činil, dokud nebyl odvolán, je Slávek Svoboda. A poslední dotaz: jaký názor máte na Radmilu Kleslovou, šéfku jeho ANO, která je často spojována s StB? Pan Babiš se snaţil vytvořit u veřejnosti dojem, jak je jeho hnutí schopné a zároveň čisté. Voliči ale nejsou hloupí a vidí, ţe se z jeho strany spíše jedná o slepenec různých lidí s různými názory a různou minulostí, kam bohuţel zapadá i paní Kleslová. Její intenzivní vazby na Tomáše Hrdličku jsou nepopiratelné a je paradoxní, ţe zrovna pod vedením paní Kleslové chce Adriana Krnáčová čistit Prahu. Kdybych ţil jinde, tak bych se tomu smál, ale jako Praţanovi mi do smíchu není. Snad na to voliči neskočí. ANO není standardní politickou stranou, volič neví, co do ní vlastně můţe očekávat. Filip Humplík je spolumajitelem reklamní agentury Konektor. Vystudoval masovou komunikaci na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Od 90. let pracoval v reklamních agenturách Leo Burnett a Boomerang. Poté byl ředitelem agentur Point2Point a Clubmark. Od Guerilla Worldwide Association dostal v roce 2006 titul ―Official Guerilla Guru/Teacher” pro Českou republiku. Od dva roky později stál o zrodu agentury Konektor. Filip má celkem pět dětí. Mezi jeho zájmy patří zejména rodina, politika, hudba a literatura.


TELEVIZNÍ ZPRÁVY JSOU POD TAKTOVKOU TRENDŮ 23.9.2014

Strategie str. 18 Téma měsíce Iveta Kříţová

NOVÉ TVÁŘE, NOVÉ ZNĚLKY, NOVÁ GRAFIKA, NOVÉ TECHNOLOGIE. SNAD NIC NEPROCHÁZÍ ČASTĚJI OBMĚNAMI NEŢ HLAVNÍ TELEVIZNÍ ZPRAVODAJSKÉ RELACE. BOJ O DIVÁKA, POTAŢMO BOJ O INZERENTA, STANICÍM ZA TO STOJÍ. Televize se tradičně utkávají v ringu s novými formáty. Ve hře jsou především čísla, protoţe zprávy otevírají prime time. Televizní zpravodajství zrychluje a dynamizuje, a změny v relacích jsou proto třeba. „Moderátorské vstupy představují hrané scénky, občas si připadám jako v divadle,― konstatuje sociolog médií Tomáš Trampota. Nejčerstvější novinku nachystala českému mediálnímu světu TV Prima, která do regionů vyrazila s proskleným mobilním newsroomem. Pojízdný zpravodajský kamion, ne náhodou připomínající ten z reklamy na Coca-Colu, přepravuje po desítce českých a moravských měst od počátku srpna do poloviny října celé zpravodajské studio. Kaţdou podzimní sobotu pak mají diváci moţnost vidět zprávy odjinud. Podle architekta studia Jaroslava Holoty, který se podílel právě i na úpravě návěsu pro Coca-Colu se zimní tematikou, jde o zajímavý marketingový krok, kdy lidé mohou nahlédnout aţ do samotné zpravodajské „kuchyně―, aby viděli, jak vznikají zprávy. Plné znění zpráv


„Projekt mobilního studia má dlouhodobý strategický cíl, kterým je zvýšení povědomosti diváků o zpravodajství TV Prima. Zaměřuje se primárně na diváky, kteří si pouštějí televizi později večer a nejsou zvyklí sledovat naši zpravodajskou hodinu, která začíná uţ v 18:55,― vysvětlila Strategii Jitka Obzinová, ředitelka zpravodajství FTV Prima. Ačkoli je na hodnocení zpravodajské roadshow ještě příliš brzy, první úspěchy jiţ Prima zaznamenala. Podle bleskového průzkumu agentury STEM/MARK z poloviny srpna se mobilní studio líbí 75 procentům diváků. Poslední dobou se zdá, ţe štěstěna je Primě nakloněna. Zprávy TV Prima v posledním čtvrtletí sleduje více diváků neţ Události ČT, a přestoţe tradičním lídrem trhu zůstává Nova, Prima jí začíná šlapat na paty. Vyšší sledovanost zajistila televizi i sázka na známé tváře - diváci přepnuli na primácké zprávy třeba díky kontroverzní moderátorské dvojici Gabriela Kratochvílová - Roman Šebrle, tedy Miss ČR a medailový desetibojař. Vyšší čísla sledovanosti jdou ruku v ruce s větším zájmem inzerentů. Ani v této oblasti sice Prima ještě nemůţe hodnotit výsledky svého kamionu, šéf marketingu Primy Aleš Pýcha ale o úspěchu nepochybuje. „Vedle našich stávajících obchodních partnerů projevili zájem o prezentaci na místě i méně častí regionální zadavatelé, coţ je pro nás pozitivní signál,― naznačil Strategii. VSTŘÍC KLIENTŮM TV Nova, která nadále vykazuje nejvyšší sledovanost, s obměnami Televizních novin nešetří a v březnu přišla se zcela novým multifunkčním studiem. Přesto jí za poslední půlrok klesla sledovanost o sedm procentních bodů. Multifunkční studio pouţívá stanice i pro ostatní publicistické a lifestylové pořady. „Například v pořadu Prásk! přináší inovace klientům daleko širší a lepší potenciál k umístění produktu a nová grafika přispívá k zatraktivnění soutěţí, o které mají stále větší zájem i naši partneři,― vysvětlila Strategii tisková mluvčí Novy Anna Suchá. Do budoucna plánuje Nova pouţít v Televizních novinách technologii, která umoţňuje ovládat grafické prvky pohybem a gesty moderátorů. S touto novinkou uţ pracuje relace Počasí. Veřejnoprávní Česká televize má oproti komerčním stanicím výhodu v tom, ţe ji tolik netrápí sledovanost a boj o inzerenty, zpravodajské trendy však musí sledovat a často je i předjímat. Změny proto reflektují i Události, které ČT vysílá na dvou kanálech - na ČT1 a zpravodajské ČT24. Po nejrazantnějších inovacích před dvěma lety přistoupila televize na jaře letošního roku ke spíše vizuálním a technologickým proměnám, které se na sledovanosti výrazně nepodepsaly. „Veškeré změny, jeţ v této relaci proběhly, byly motivovány snahou posílit jejich komplexitu tak, aby diváci v uceleném bloku získali maximum informací o tom, co a také proč se aktuálně děje, a snahou podpořit důvěryhodnost zpráv,― sdělila Strategii Alţběta Plívová, tisková mluvčí České televize. Jedna z nejmladších celoplošných stanic na českém mediálním kolbišti, TV Barrandov, se netají zpravodajskými ambicemi. Nejenţe stanice na začátku března posunula start svých večerních zpráv na 18:30 a přejmenovala celou relaci z Hlavních na Naše zprávy, ale podobně jako konkurence přišla s konceptem nového studia. Moderátorské posty obsadily tváře známé spíše z lifestylových pořadů. „Po těchto změnách podíl na sledovanosti Našich zpráv meziročně stoupl o 57 procent. V posledním období dosahuje průměrný podíl na sledovanosti rekordních hodnot 5,6 procenta, před březnovou změnou byl průměrný share zpráv v hodnotě 3,1 procenta,― shrnula generální ředitelka TV Barrandov Marcela Hrdá s tím, ţe soubor změn přinesl i vyšší zájem inzerentů o reklamní spoty před a po vysílání Našich zpráv. NEMILOSRDNÝ INTERNET Přestoţe se televizní stanice snaţí různými inovacemi udrţet diváka, sociální média a internet staré formy zpravodajství nezadrţitelně drtí. Zrychlené ţivotní tempo odvádí lidi od televizních zpráv a přivádí je naopak do náruče online zpravodajství dostupného kdykoli na smartphonech, tabletech či jiných technických vymoţenostech. Bitvy se svádí hlavně o inzerci. Loňský rok byl podle celosvětové studie PricewaterhouseCoopers vůbec prvním, kdy internet předběhl televizi ve výnosech z reklamy. Tento trend reflektují i české televizní stanice. TV Nova odpověděla zaloţením svého zpravodajského serveru TN.cz, který je dlouhodobě třetím nejnavštěvovanějším zpravodajským portálem na našem trhu - červencová návštěvnost jeho zpravodajské části byla odhadem 1 283 766 reálných uţivatelů. „TN.cz nedávno představilo responzivní design, který se přizpůsobuje typu zařízení, ze kterého návštěvník na web přichází. Nový vzhled se projevil nejen v optimalizaci pro počítače, mobilní telefony a tablety, ale například i v dynamické struktuře menu, kde se čtenářům objeví aktuálně nejpopulárnější témata,― objasnila mluvčí Novy. Vytvoření vlastního zpravodajského serveru nevyloučila ani Prima. „Uţivatelské návyky diváků a čtenářů se v průběhu času mění, a proto nevylučujeme, ţe se i se zpravodajským servisem za nimi přesuneme do Plné znění zpráv


online prostředí,― naznačil Pýcha. Naopak TV Barrandov o něčem podobném neuvaţuje, protoţe jako součást mediální skupiny Empresa Media disponuje zpravodajským serverem Týden.cz. Česká televize ústy své mluvčí zdůrazňuje rozdíl mezi online a televizním zpravodajstvím. Internetový portál ČT je rychlým zdrojem informací takřka okamţitě reagujícím na aktuální dění, Události jsou zcela jiným formátem. Jsou komplexním přehledem toho nejvýznamnějšího, co se v daný den děje, uvádějí témata do širšího kontextu, rozvádějí je formou ţivých rozhovorů a vstupů z relevantních míst. Internetová rychlost přesto hravě porazí i kdysi neotřesitelné breaking news 24hodinových zpravodajských kanálů. Novou úlohu i podobu televizních zpráv proto řeší z ekonomických důvodů i takoví giganti jako CNN či BBC. Výsledkem je podobně jako u ČT mnohem větší zapojení komentářů, rozhovorů či analýz. Celé zpravodajství pak samozřejmě vyjde levněji neţ tvorba vlastních reportáţí. Jedinou americkou TV stanicí, která měla v roce 2013 více reportáţí neţ komentářů (54, respektive 46 procent), zůstala CNN. Konkurenční FoxNews vykázala 55 procent komentářů. Na opačném konci ţebříčků stojí MSNBC, kde 85 procent obsahu tvořily právě názory a komentáře. PROFESIONÁLNÍ META Mohlo by se zdát, ţe pozice sociálních médií je neochvějná. Přesto i ona mají svou Achillovu patu, kterou je často amatérská novinařina a neověřitelnost informací. Na druhou stranu klasické televizní stanice, ať veřejnoprávní či komerční, vykazují přílišný trend bulvarizace, byť se nadále snaţí udrţet si punc kvality - přinejmenším tím, ţe zaměstnávají zkušené novináře, ač vlny propouštění postihly snad všechny světové televize. Varovným signálem do budoucna by mohly být cíle budoucích studentů ţurnalistiky. Donedávna chtěla většina mladých potenciálních novinářek zakotvit v kulturních rubrikách, pro muţskou část uchazečů o přijetí byl metou post zahraničního zpravodaje. Dnes je to jinak: čtyři z pěti dívek prahnou po kariéře fashion bloggerky, zatímco chlapci se vidí ve sportovních redakcích. Má to jedinou výhodu -dozvíme se, jaké kozačky si obout na fotbalové mistrovství. *** INTERNET HRAVĚ PORAZÍ I KDYSI NEOTŘESITELNÉ BREAKING NEWS 24HODINOVÝCH ZPRAVODAJSKÝCH KANÁLŮ. DÍKY MOBILNÍMU STUDIU TELEVIZE PRIMA MOHOU LIDÉ NAHLÉDNOUT AŢ DO SAMOTNÉ ZPRAVODAJSKÉ KUCHYNĚ. VEŘEJNOPRÁVNÍ ČT SICE NEMUSÍ TRÁPIT BOJ INZERENTY, ZPRAVODAJSKÉ TRENDY VŠAK MUSÍ SLEDOVAT A ČASTO JE I PŘEDJÍMAT. OBČAS SI PŘIPADÁM JAKO NA DIVADLE S Tomášem Trampotou, ředitelem Institutu komunikačních studií a ţurnalistiky FSV UK, jsme si povídali o tom, proč televize dávají přednost kuchtění s celebritami před událostmi na Blízkém východě. * Jak hodnotíte hlavní zpravodajské relace českých televizních stanic? Přechod od hardnews, tedy zpráv z vrcholové politiky a ekonomiky, ke konzumnějším zprávám, softnews, se zrychluje. Zároveň pokračuje nárůst tematických bloků, které jsou často rovněţ konzumního charakteru, aţ takové manuálové. Divák nicméně získává pocit, ţe zpravodajská relace není rozkouskovaná do jednotlivých poloţek a vcelku přirozeně plyne. * Daří se českým televizím zmíněná strategie tematických bloků? Myslím, ţe se jim daří jen zčásti. Je to totiţ velice obtíţné. Televizní zpravodajství je tradičně postaveno na variantnosti témat. Editoři lpí na tom, aby tam byla nějaká kombinace domácího, zahraničního, politiky, něčeho lehčího a tak dál. Takţe někdy to působí jako oslí můstek. Důleţitým trendem, který vidíme zejména v Událostech ČT, je také to, ţe se z moderátorů stávají dynamičtější postavy. Nejsou uţ jen bezduchými zprostředkovateli děje, ale důleţitými aktéry, se kterými se diváci ztotoţňují. Vstupy moderátorů téměř představují hrané scénky, občas si připadám jako na divadle. * Nezastiňují vizuální změny samotné informace? Jednoznačně to odvádí pozornost od obsahu. Je to však typickou součástí marketingu televizních stanic. Vše je navenek navoněnější, vizuálnější, barevnější, hezčí. Zásadní byl také zlom v práci s kamerou. Plné znění zpráv


První s tím začala hodně pracovat právě ČT, kamera přejíţdí téměř jako na nějakém velkém rockovém koncertu, máme moţnost náhledu do studia z různých úhlů, z různých míst, stejně tak na moderátory. Informace nám to ale nepředává. Vychází to z představy, ţe dnešní populace má problémy se dlouhodobě soustředit, udrţet pozornost, pokud se něco neděje. Proto ta někdy aţ neurotická práce s kamerou a častější předěly, jingly, vizuálnější mezititulky. * Jsou hlavní večerní zprávy pořád ještě vlajkovou lodí TV stanic? Jsou, a to zejména z ekonomického hlediska, protoţe otevírají prime time. Uţ dlouhou dobu platí, ţe pokud přitáhnete své diváky na večerní zpravodajskou relaci, tak velká část z nich setrvá na následující program, tudíţ i na následující reklamní blok, kdy jsou ty nejvýnosnější a nejdraţší reklamní časy. * Má vůbec v éře internetu televizní zpravodajství místo? A nepodřezávají si televize větev tím, ţe vytvářejí vlastní zpravodajské servery? Tato potenciální konkurence je velice sloţitá. Můţeme vidět, ţe televize začaly s internetem pracovat, a vyuţívají ho také jako archiv. Kaţdý z nás se můţe podívat na zprávy zpětně. Pokud jde o zpravodajské servery, tak máte pravdu, nabídkou vlastního vedlejšího produktu si vytvářejí vnitřní konkurenci. Televize ale nemají jinou volbu neţ jít tomuto trendu naproti, neuniknou mu. Svádějí téţ boj o mladší diváky, kteří jsou mnohem aktivnější v sestavování si vlastního mediálního programu. * Vraťme se zpátky k obsahu zpráv. Jsou dnešní média ještě ochotna platit za kvalitní autorské příspěvky? Obávám se, ţe ne. Diktát trhu, snaha zabavit a i konkurence s internetem a s různými poloamatérskými či amatérskými autorskými výstupy jsou natolik silné, ţe kvalita trpí. Ovlivnila to také digitalizace a přístupnější technologie. Kaţdý je schopen natočit technicky kvalitní video, dát ho na YouTube a získat si masové publikum. To vše vede tradiční televize do nerovného boje s řadou dalších jiných informačních kanálů. Kvalita se stírá, snahou je zaujmout prostřednictvím nějakého šoku, překvapení. * Bojí se jít novináři do kontroverzních témat? V současné době k tomu novináři povětšinou nemají prostor. Je to dáno do jisté míry tím, ţe pokračuje krize investic do médií. Nejsilnějšími negativními trendy jsou nedostatek času na vlastní investigaci, na kvalitní ověřování informací, velice často se přebírají informace buď z jiných médií, anebo od PR agentur. Novináři dostávají připravené prefabrikáty, které jsou produkovány se zájmem třetích stran, ať uţ komerčních, nebo politických. * Nestahují se tedy mračna nad tradiční novinářskou metou, postem zahraničního zpravodaje? To jste se dotkla velice silného problému, který bych spojil s otázkou, proč jsme překvapeni z některých zahraničněpolitických událostí. Odpovědí je vlastní neznalost. Součástí bulvarizace je právě silnější odklon od zahraničního zpravodajství a zabývání se spíš domácí komunitou. Zavírá nás to v tom našem buď českém, nebo v některých případech evropském kontextu. A to je velká škoda. Média nám dnes nabídnou spíše to, jak dobře uvařit s nějakou celebritou lososa, neţ co se děje na Blízkém východě. (ik) 75 procentům diváků se líbí podle průzkumu STEM/MARK mobilní studio televize Prima. Foto popis| ZŮSTÁVÁME S VÁMI Studio televize Nova se mění stále dokola, Lucka a Rey zůstávají... Foto popis| BULVARIZACE „Kvalita se stírá, snahou televizí je zaujmout prostřednictvím nějakého šoku,― říká Tomáš Trampota z FSV UK. Foto autor| FOTO: archiv Foto popis| ZPRRÁVY Hlavní zprávy na Barrandově uţ jsou Naše zprávy a jejich pozice posiluje Foto autor| FOTO: archiv O autorovi| Iveta Kříţová, spolupracovnice redakce



Módní téma týdne s Františkou: TV moderátoři? Téma k diskuzi 22.9.2014

blesk.cz

str. 00

Komentáře Františky

Jsou tvářemi prestiţního televizního zpravodajství. S ţeleznou pravidelností vstupují přes obrazovku do domovů diváků. Široké veřejnosti jsou stejně známí jako slavní herci, zpěváci. Patří k celebritám, jeţ by měly svým projevem, stylingem v souladu s image profese ulici inspirovat, být jí moţným příkladem. Ale je tomu tak i v praxi, anebo realita za teorií pokulhává? U spíkra událostí, člověka, jenţ informuje, co se přihodilo doma i ve světě, se předpokládá profesionální, přirozeně suverénní projev, perfektní artikulace, bezchybné pouţívání spisovného jazyka. Neměně podstatný je i příjemný zjev doprovozený decentním formálně elegantním outfitem, jenţ dojmu solidnosti nahrává. Od moderátora se rovněţ očekává, ţe bude působit přesvědčivě, zainteresovaně, objektivně, pohotově, obeznale. Nesmí vzbuzovat dojem hlásné trouby, ale člověka, který je in, zkrátka ví. Měl by být osobností, mít jistou jedinečnost, potřebné, diváky oslovující charisma. Otázkou však je, jaké procento lidí, jeţ nás se zpravodajstvím seznamují, této laťky dosáhne. Občas to drhne Bohuţel zdaleka ne všichni moderátoři TV zpravodajství skvěle artikulují, zachází s češtinou tak, jak mají. Jsou přirozeně suverénní, publicistiky znalí profíci se schopností rychle reagovat, v případě potřeby improvizovat. Jistě je to i tím, ţe komerční televize mnohdy na tato místa dosazují společensky relativně atraktivní osobnosti – tanečnice, modelky, královny krásy, lepé dívky, jeţ se objevily na stránkách Payboye. Vyslouţilé olympioniky nevyjímaje. Zřejmě soukromé TV míní, ţe tím sledovanost svého zpravodajství zvýší, divácká obec dostane v toku informací jako bonus pohled na lepá ňadra, líbeznou tvář, jakoby Michalengelem Buanorrotim tesané rysy atleta Šebrleho… A občas to na probíraném poli není ideální ani s kultivovanou elegancí outfitů, jejich doplňků, i kdyţ tady moţné pochybení především padá na hlavu kostymérů, TV najatých stylistů. Na soukromých společenských akcích jsou však tváře televizního zpravodajství samy za sebe. Zde mohou být osobité, tady je dress code povolání nesvazuje. Ale i tak by měla být jejich prezentace v souladu s image profese. Nejlépe za účasti vkusu, coţ se vţdy neděje. O invenci, osobitosti, moţné inspiraci pro jiné snad ani nemluvě. Marcela Augustová (ČT): Pohřební nuda Známka: 2 Je praxí prověřenou stálicí České televize. Ţenou, které glamour parádivost nesluší. A ona to ví. Její šatník je střízlivý, notně nadčasový a ve stejném duchu se nese i tento outfit, jenţ bohuţel postrádá švih. Nic proti jednoduchým koktejlkám, ale lodičky mohly být subtilnější. Korálový, perleťovou květinou vyšperkovaný závěs se sklady u výstřihu příliš neladí. Chtělo by to výrazný minimalistický šperk. Daniela Písařovicová (ČT): Inspirovaná kultivovanost Známka: 1 Zosobňuje typ mladé lady, jeţ by bez ohledu na původ prošla i v aristokratické rodině. Disponuje skvělým tělem, půvabnou tváří a hlavně přirozenou noblesou. Patří k moderátorům, jeţ dokáţí vést diskuzi. Nikoli k pouhým hlasatelům zpráv. Tuto image doprovází i patřičný styling zjevu, oděvu. Smetanové pouzdro šatů dobře doplňuje set biţuterie i nenápadné lodičky. Modrá jupka stylem ladí a je mnohem variantou neţ frekventovaná sáčka. Kristina Kloubková (Nova): Cirkus periferie Známka: 3 Plné znění zpráv


Bývalá tanečnice získala ostruhy coby moderátorka ranních a odpoledních zpráv. Nyní vystřídala Lucii Borhyovou, jeţ odešla na mateřskou dovolenou a usedla vedle Raye Korantenga v prime time hlavního večerního zpravodajství místo ní. Na obrazovce vypadá přirozeně, vede si dobře, umí prodat oblečené kreace. V civilu jde ale elegance poněkud stranou. Zde rozhodně. Křiklavý kabát kolotočově zdobné zn. Desigual je důkazem. Emma Smetana (Nova): Etuda mimo kurz Známka: 4 Hraje v muzikálu, občas ve filmu a její nástup do televize provázela řada článků. Nebývalá mediální podpora. Cesta na ţidli hlavního zpravodajství byla raketová a na party se objevuje nejčastěji ze všech kolegů. Snaha o jedinečnost je v oblékání u Emmy zřejmá, ale její hrátky s módou vyznívají mnohdy rozpačitě. Postrádají koncept, kvalitu. Nejinak tomu je i u této kreace, která je jakýmsi mixem vintage stylu a módní zaostalosti. Tato mladá dáma je kaţdopádně jedinečná, vybočuje z šedého průměru. Markéta Fialová (Nova): Hájený průměr Známka: 2 Třiačtyřicetiletá absolventka masové komunikace na Fakultě sociálních věd UK je ostřílenou matadorkou, jeţ si před nástupem před kameru vyzkoušela pozici novinářky, TV reportérky. Její civilní garderoba se od té na obrazovce stylem nijak neliší. Představuje standard, s nímţ se divák ztotoţní. Standardem je i kombinace vzorovaných kalhot s topem pečlivě v barvách vyladěná s botami a kabelou. Pásek je přebytečný a náušnice se s charakterem outfitu míjí. Karel Voříšek a Klára Doleţalová (Prima): Úpravná fádnost Známka: 2 On byl svého času cenou popularity TýTý ověnčenou hvězdou Novy, kde večerní tok zpravodajství moderoval s Markétou Fialovou. Nyní totéţ dělá po boku půvabné kolegyně Kláry na Primě. Oba jsou náleţitě úhlední a jaksi prkenně elegantní. Jemu plátěné, se stylingem outfitu se třískající tenisky pel leţérnosti nedodají. A ani ona outfitem hodným lepšího katalogu neoslovuje. Bez ohledu na kabelu Louis Vuitton. Terezie Kašparovská (Prima): Druhá liga Známka: 3 Hlavní TV zpravodajství hlásí s kolegou Tomášem Hauptvogelem a ani jeden z nich k výrazným moderátorským tvářím nepatří. Šestatřicetiletá Terezie působí jako milá a nenápadná holka odvedle. Ta, která splývá s davem, ničím neoslovuje ani neprovokuje. Červené, s lady retro stylem koketující šaty kazí rukávky, jeţ nepadnou a také přiznaný štep v kraji sukně. Volba bot i kruhy v uších o sofistikovaném vkusu nositelky rovněţ nesvědčí. Gabriela Kratochvílová (Prima): Cena za něţnost Známka: 1 Ovládá anglický, francouzský i německý jazyk. Má vysokoškolské vzdělání a slávu, kterou získala titulem Miss ČR 2013, dokázala na místě moderátorky hlavních TV zpráv zúročit. Její snaha o eleganci je od začátku patrná, jen ji občas kazí punc levné uniformity. Zvolený styl je však dobrý, jen chce časem vytříbit. Spojení kalhot a měkkého saka s dobrou ramenní partií se kaţdopádně povedlo. Včetně elegantního topu plus doplňků, jejichţ šedavě pudrové valéry s bílou příjemně souzní.



URL| http://www.blesk.cz/clanek/275664/modni-tema-tydne-s-frantiskou-tv-moderatori-tema-k-diskuzi

O přešlapování na místě po konci „drncáků“ 22.9.2014

Hospodářské noviny

str. 02 Příloha - Rozvoj Firmy - Zákaznická zkušenost TOMÁŠE POUCHY

Komentář Banky připravují velké změny. Mění přístupy ke klientům, bojují se svou velikostí i s řadou nelogičností. Nevím, do jaké míry si toho všímají klienti. Obávám se, ţe ty zajímá pouze úroková sazba a dobrý bankéř. Co s tím můţou banky udělat, a co dělají? Finanční instituce jsou tu kvůli zisku. Nejde jim o dobro světa, nejde jim o radostné úsměvy zákazníků. Jde jim jen o jejich peníze. Nehodnotím, jen popisuji. Vzhledem k vývoji a k „drncákům―, kterými si naše a okolní ekonomiky prošly, zisky uţ nerostou samy od sebe, a je proto nutno hledat více a více příleţitostí, jak zefektivňovat a šetřit – a tím se dostat ke kýţenému vyššímu zisku. Cesty k vyššímu zisku i úsporám se dnes hledají úplně všude. Všechno se optimalizuje, všechno se snaţíme zefektivnit, zjednodušit, zautomatizovat. Jedním z pojmů, se kterými se dnes (nejen) v bankovním světě velmi často operuje, je omnichannel, nebo, chcete-li, 360° přístup. Uţ kolem klienta neběháme a nesnaţíme se s ním spojit „jen― mnoha (multi)kanály, ale rádi bychom k němu dostali zprávu všemi moţnými (omni)kanály. Jednotlivé kanály vyhodnocujeme a vzájemně kombinujeme, aby byl výsledný efekt co moţná největší. Je to logické a jasné. Stomilionový úvěr si nebudu brát přes mobilní telefon, proto vytvářet mobilní aplikace pro ţádání o takový úvěr je nesmysl. Celkově tedy – kde to má smysl a potenciál něco ušetřit a vydělat, tam se zaměřím, jinak nedělám nic. Stěţejní jsou data a jejich analýza. Musím vědět, kde se klient pohybuje a co se v jeho světě děje. To je trochu problém. Systémy v bankách mají, jsou tam odborníci a mají hodně dat. Systémy jsou ale sloţité a je jich hodně, odborníků je taky hodně a propojit je není vţdy snadné a v datech čert aby se vyznal. Je to velké, sloţité téma, ale není to téma jediné. Dalším často pouţívaným pojmem jsou okamţiky pravdy. Zjednodušeně říkají, ţe nemá smysl se s klientem „unavovat― v momentech, kdy „jen― poklidně vyuţívá našich sluţeb. Tedy – kdyţ je doma hodný, nic nechce, jen spokojeně platí. Momenty pravdy se zaměřují na okamţiky, kdy vzniká klientova zkušenost s našimi sluţbami – pozitivní nebo negativní. Tehdy totiţ vnímá momenty, kdy něco nefunguje a my to vyřešíme, kdy něco funguje a my toho vyuţijeme a podobně. Opět se tak můţeme dostat k velkým úsporám, ovšem klient nám nesmí vyklouznout, musíme jeho nespokojenost/poţadavek/ spokojenost včas zachytit. Ideální je s nimi počítat předem, protoţe jednak mu tím dáme najevo, ţe víme, co potřebuje, jednak si můţeme připravit situaci tak, jak je to pro nás výhodné. Není to snadné, ale zisk a úspory to rozhodně přináší. Omnichannel a okamţiky pravdy můţeme na sebe navázat – a vznikne nám systém, který umoţní, ţe jsme se zákazníkem v kontaktu jen tehdy, kdyţ něco potřebuje. Zároveň vyuţíváme takové prostředky a kanály, které jsou pro něj nejpříjemnější, ale i nejvýhodnější z našeho pohledu. Můţe tím vzniknout úplně jiná klientská zkušenost, často i velmi překvapivá – banka vyřeší zákazníkovi jeho problém, ale nejen to, zákazník dostává nabídky ve správnou dobu a tak, jak je to pro něj komfortní. Je jasné, ţe toto je snaha většiny bank – bez ohledu na to, zda se jedná o B2B nebo B2C zaměření. To je krásná řeč teorie; co to ovšem znamená v běţném ţivotě? Je nutné vyhnout se neefektivitám v procesech – ty musí šlapat. Je třeba pracovat s vhodnými daty – ale kde jsou, kdo to určí, kdo to podepíše? Je potřeba integrovat informační systémy – jenţe těch je tolik… Bankovní sektor se touto cestou rozhodně chce vydat, jenom tak trochu přešlapuje na místě. Jsou tu samozřejmě čestné výjimky, jsou tu menší, (moţná díky tomu) progresivnější subjekty, které se snaţí. Kaţdopádně proces spolupráce klienta a banky rozhodně nemá pod kontrolou – a uţ vůbec ne tak, aby se na jedné straně vydělávalo a na druhé spokojeně podnikalo. Dnes se řeší vše spíše reaktivně, neţ proaktivně, plánovaně a s jasně propočítaným ziskem. Uvidíme, jak to bude vypadat třeba za tři roky. TOMÁŠ POUCHA Konzultant a poradce zaměřující se na oblast komunikace, osobní efektivity a obchodních nástrojů. Učí marketingovou komunikaci na VŠE a interní komunikaci na FSV UK. Zaloţil několik neziskových organizací, jako jsou Institut interní komunikace, Marketingový institut a sdruţení Uţ ti rozumím. Vášnivě rád vaří, a proto také zaloţil skupinu Vařících manaţerů. Foto popis| Plné znění zpráv


O autorovi| TOMÁŠE POUCHY, VÝKONNÉHO ŘEDITELE MARKETINGOVÉHO INSTITUTU

SPOLEČNOST: Su pragocentrista 22.9.2014

neviditelnypes.cz str. 00 Neviditelný pes / Společnost Neviditelný pes, Michal Kašpárek

Pokud si prý kdokoliv myslí, ţe se Česko „můţe dostat na evropskou úroveň rozvinutím Brna, Ostravy, Břeclavi nebo Krnova, tak je na velkém omylu. Pouze podpora centra, pouze podpora hlavního města a pouze samotná aktivita nás, obyvatel Prahy, můţe být tím jediným nástrojem pro to, dostat se na evropskou úroveň,― odstartoval praţský primátor Tomáš Hudeček svou kampaň. Moraváci můţou Hudečkovi hrozit Věstonickou venuší, ale jiný recept na národní úspěch, neţ je úspěšná Praha, nemají. Pokud si prý kdokoliv myslí, ţe se Česko „můţe dostat na evropskou úroveň rozvinutím Brna, Ostravy, Břeclavi nebo Krnova, tak je na velkém omylu. Pouze podpora centra, pouze podpora hlavního města a pouze samotná aktivita nás, obyvatel Prahy, můţe být tím jediným nástrojem pro to, dostat se na evropskou úroveň,― odstartoval praţský primátor Tomáš Hudeček svou kampaň. Hned dostal přes pusu špalíkem emocionálních argumentů z ČSSD a KDU-ČSL ( nejvíc : „bez okolí Břeclavi bychom neměli světoznámou Věstonickou venuši―), a tak se omluvil. Neměl za co. I kdyţ z jeho vět dýchala snaha jedné náplavy zalíbit se jiným náplavám i řepácké snění o „evropské úrovni― ve stylu Slunce, sena, erotiky („Tři auta tady budou stát, bazén s klimatizací a telefon si necháme zavíst aţ do maštale!―), nebyly uráţlivé. Hudeček přece neříkal, ţe si Brno nebo Krnov nezaslouţí podporu. Jenom to, ţe je pro úspěch celého Česka nejdůleţitější rozvoj centra. Přestoţe jsem obecně pro decentralizaci a navíc sám ţiju Brno, s Hudečkem projednou souhlasím. lokálpatriot , a proto su pragocentrista .

Su

Příští zastávka: Pardubice u Prahy Nejdřív si upravíme měřítka: kdybychom celé Česko povaţovali za jednu metropolitní oblast, byla by počtem obyvatel pořád aţ pětadvacátá na světě . Pokud ve světě vznikají kompaktní dvacetimilionová střediska byznysu, kultury a vzdělanosti, je na místě otázka, jestli je v desetimilionovém Česku dost lidského a jiného kapitálu na to, aby podobných středisek mohlo utáhnout několik, navíc hned vedle sebe. Z půlky státu se i přes jeho tragickou infrastrukturu dostanete do Prahy za dvě hodiny autem (viz obrázek) a z nevzdálenějšího krajského města za tři a čtvrt hodiny vlakem, čímţ se výrazně lišíme od roztahaných severských zemí, dávaných za vzor decentralizace. Plzeň, Ústí, Pardubice: to všechno jsou v globálních měřítkách předměstí „Greater Prague Area―. Do dvou hodin v Praze. Zdroj: cartoo.dyndns.org Mám za to, ţe v ţádném oboru nemá Česko takovou rezervu, aby utáhlo několik stotisícových planetek na úkor jedné hvězdy v centru. Hodnota sítě strmě roste s počtem připojených bodů, a to je první důvod, proč jsem pragocentrista. Netvrdím, ţe regionální univerzity nebo centra vývoje nemají výsledky: jen věřím, ţe kdyby lidé v nich působící měli víc moţností spolupracovat na jednom místě se špičkou z ostatních regionů, byly by ty výsledky často ještě lepší. Míň předních vědců nebo inovátorů by sice zůstalo třeba v Olomouci, ale taky by jich míň odešlo z Česka do zahraničí. Nejdůleţitější šalina: Rychlodráha na Ruzyň Za druhé, Praha a její infrastruktura jsou tak trochu nás všech. Rychlodráha na letiště Václava Havla nebude výmysl pro Praţáky, kteří uţ nevědí, co by , ale úleva pro kaţdého v Česku, kdo létá. Prostor před Wilsonovým nádraţím není jen praţská ostuda, ale první dojem, který si udělají z celé České republiky tisíce návštěvníků kaţdý den.



Jarek Nohavica si v písničce Ladovská zima dělá legraci z Praţáků vykulených ze čtyř centimetrů sněhu napadených u Muzea — jenomţe magistrálou tudy projede moţná srovnatelné mnoţství mimopraţských jako místních. Taky proto neskuhrám na pragocentrismus médií, která se věnují rozvoji Prahy nebo dopravě v ní, ani si nepřipadám ošizený, kdyţ Praha zas něco má a my ne : často je to ještě víc pro nás z lontu [ brněnsky z venkova , pozn. red. penize.cz ]. Rozvíjet lidi, města napojit Nevolám po konci přerozdělování. Jen by se mi líbil jiný model, neţ jaký tlačí jihomoravský hejtman Michal Hašek a další Hudečkovi kritici. Regiony bychom měli namísto placebo rozvoje napojit : Čechy na Prahu, jiţní Moravu na Vídeň a severní na dvoumilionový Hornoslezský metropolitní svazek . Pokud část Brna volá po stadionu pro 30 tisíc lidí, pak by bylo moţná chytřejší dokončit dálnici na Vídeň neţ privatizovat zisky a socializovat ztráty v PPP projektu vlastního „stadecu―. Ke Generali Areně je to jen 130 kilometrů, za hodinu a čtvrt po koncertu U2 uţ by šlo machrovat ve Starobrněnské pivnici. A pokud ve Středočeském kraji ještě doţívá nápad Davida Ratha na zaloţení Královské univerzity, pak by snad místo budování mladoboleslavské fakulty sociálních věd vyšlo levněji přispívat místním na autobus do Prahy. To napojení je prospěšné oboustranně: kdyby z Liberce do Prahy nejezdily vlaky dvě a půl aţ čtyři hodiny, ale jednu hodinu jako ze stejně vzdálených Pardubic, mohl by se zvýšit počet těch, kteří pracují v Praze, ale ţijí v Liberci – a ţiví Liberec. Pokud by Česko ušetřilo za projekty, které mají pomoci krajům (nebo spíš krajským městům) na oko se vyrovnat Praze, mohlo by o to víc investovat do lidí. Problém mnoha lidí z Bíliny nebo Krnova není to, ţe by měli univerzitu nebo podnikatelský inkubátor daleko fyzicky, ale ţe je mají daleko společensky. Nevidím argumenty, proč by kaţdé krajské město mělo mít svou vysokou školu, zato vidím spoustu důvodů, proč by i nejposlednější základní škola u hranic měla mít skvělé učitele a individuální přístup k ţákům. Na něco takového ale vydělají jen elitní hlavy pracující poblíţ dalších elitních hlav, ne akvapark postavený v polích proto, aby „byl rozvoj― a „lidi neodcházeli―. Na kvalitní ţivot pro celé Česko dovede vydělat jen silná Praha, ne okolí Břeclavi. Nemusí to tak být navěky, ale pokud se moravští politici brání Věstonickou venuší a Cyrilem a Metodějem, asi u toho ještě nějakou dobu zůstane. Převzato z magazínu Finmag.cz se souhlasem redakce

URL| http://neviditelnypes.lidovky.cz/spolecnost-su-pragocentrista-dkt/p_spolecnost.aspx?c=A140919_204346_p_spolecnost_wag

Pečlivě utajená informace 22.9.2014

Respekt str. 38 Okem ekonoma ONDŘEJ SCHNEIDER

Státní rozpočet míří opět ke zvyšování schodku Český státní rozpočet bude mít příští rok schodek 100 miliard. Tohle číslo poprvé zmínil ministr financí Babiš uţ letos v březnu, kdy tehdejší data o vývoji ekonomiky ukazovala pokles HDP o jedno procento a vláda odhadovala růst pro letošní rok na 1,7 procenta. Koncem září je situace podstatně veselejší: ekonomika roste o 2,7 procenta ročně, a pokud poleví napětí kolem Ukrajiny, v příštím roce by se růst mohl blíţit ke třem procentům. Pro ekonoma z toho plyne jednoduchý závěr: Vláda získá příští rok více peněz, neţ ještě před půlrokem očekávala, a protoţe jich díky lepšímu vývoji ekonomiky bude i méně potřebovat, měl by se schodek na příští rok podstatně sníţit. Jenţe to se nestalo a schodek zůstává beze změny. Sto miliard je zřejmě tak příjemně kulaté číslo, ţe se ho vláda nechce vzdát. Toto číslo aby však čtenář vládních dokumentů hledal jako jehlu v kupce sena. Celý rozpočtový proces je v Česku uţ 25 let zbytečně komplikovaný a pro daňové poplatníky zcela neprůhledný. Například ve čtyřstránkové důvodové zprávě se dozvíte, ţe „výdaje na programové financování jsou i v roce 2015 stanoveny Plné znění zpráv


jako průřezový ukazatel―, nenajdete v ní ale nic o tom, jak si vláda představuje svoji rozpočtovou politiku, proč na něco přidává a něco jiného ne a proč je schodek zrovna těch 100 miliard. V jednotlivých přílohách jsou sice priority vyjmenovány, ale nelze se dočíst, kolik miliard na ně půjde letos, o příštím roce ani nemluvě. Vláda se například chlubí, ţe odstranila zdravotnické poplatky a ţe zruší druhý důchodový pilíř, nic nám však neříká o tom, jaký vliv na rozpočet bude toto rozhodnutí mít. Stejně tak se nedá najít, jak se projeví na rozpočtu znovuzavedení zelené nafty pro zemědělce. Na straně 23 Podklady ke státnímu rozpočtu svědčí o účetnickém pohledu české vlády na politiku. Můţete si například stáhnout data o tom, ţe Technologická agentura bude mít v roce 2015 přesně 293 838 korun na fond kulturních a sociálních potřeb svých zaměstnanců. K čemu je taková informace dobrá? Úřady jistě potřebují někde najít informaci o tom, kolik budou mít příští rok na platy a kolik na nová auta. To by ovšem neměl řešit zákon ani poslanci, kteří myslí především na poţární zbrojnici ve svém městě. Státní rozpočet by měl být strategický dokument, jenţ stanovuje mantinely vládě, zasazuje její politiku do makroekonomického rámce. Příprava rozpočtu by proto měla začínat od makroekonomické prognózy a priorit vlády, ne od toho, jaké číslo se líbí ministrovi financí. Česká vláda se například zavázala svým partnerům v EU, ţe bude udrţovat schodek rozpočtu očištěný o vliv hospodářského cyklu okolo jednoho procenta HDP. To se díky – zřejmě zbytečně dramatickým a bolestivým – škrtům v investicích povedlo uţ loni. Schodek klesl na 1,5 procenta, a nová vláda mohla tedy pouze udrţovat tuto hladinu, čímţ by splnila své závazky v EU a mírně by podpořila ekonomický růst v Česku. Místo toho se rozhodla schodek rozpočtu zvýšit poměrně razantně. Za dva roky vlády se schodek prohloubí zhruba o dva procentní body HDP a Česko se opět dostane do situace, kdy bude jeho rozpočtová politika kritizována Evropskou unií a český ministr financí bude muset na jaře 2016 zase jezdit do Bruselu předkládat plán, jak rozpočtové schodky sníţí. Problém není v tom, ţe by ministerstvo financí neumělo analyzovat rozpočtovou politiku, ale v tom, ţe důleţité údaje jsou skryté pod tunami slovní hlušiny a stovkami zbytečných čísel, jeţ není s čím porovnat. Veškeré výdajové tabulky pro jednotlivá ministerstva a úřady obsahují jen čísla pro rok 2015, nelze je porovnat s údaji za předchozí roky. V jedné z příloh se ale naopak můţeme dočíst – na straně 23 (!) –, ţe vláda bude „sniţovat strukturální schodky rozpočtu― ve shodě s nařízením Rady Evropské unie, ovšem aţ, ehm, od roku 2016. Připojený graf potom ukazuje, ţe naopak v letech 2014 a 2015 se tento schodek prudce zvyšuje. Tato informace je úplně nejdůleţitější, je však ukrytá za všemi tabulkami a desítkami stran bezobsaţného textu. Bez rozpočtové rady Proč vládě, respektive ministerstvu financí „prochází― taková změna rozpočtové politiky bez velké kritiky? Jedním důvodem je jistě i únava tisku a čtenářů z neustále zdůrazňovaných rozpočtových škrtů v předchozích letech. Ještě důleţitější je ale, podle mého názoru, ţe chybí odborně zdatná a politicky neutrální instituce, která by vládní návrh rozpočtu podrobila analýze a srozumitelně by nám vysvětlila, co vlastně návrh státního rozpočtu představuje. Zda jde o skutečné úspory, nebo jen krátkodobé fígly, zda je rozpočet v souladu s našimi evropskými závazky, či ne, a konečně jestli rozpočet zvyšuje zadluţování státu, či ne. Funkci nestranného oponenta nemůţe z definice plnit politická opozice. Moudrá vláda by pochopila, ţe pro sebe i pro budoucí vlády je potřeba vybudovat nezávislou instituci, jeţ by měla pravomoc vyjadřovat se ke státnímu rozpočtu (a dalším rozpočtovým zákonům). V řadě států takové „rozpočtové rady― existují, přispívají ke kultivaci rozpočtové politiky a k lepší informovanosti veřejnosti i politiků o skutečném stavu veřejných financí v dané zemi. V Česku rozpočtovou radu navrhovala předchozí pravicová koalice, byť moţná trochu škodolibě aţ pro novou vládu. Současný kabinet však návrh zákona nepodpořil a na návrh tak padá prach zapomnění. Vládě zřejmě vyhovuje, ţe její nejdůleţitější rozhodnutí – tedy výše rozpočtového schodku – neprochází ţádnou odbornou oponenturou. Proč by také mělo: 100 miliard je takové hezké, kulaté číslo. Q Foto popis| O autorovi| ONDŘEJ SCHNEIDER, Autor učí v Institutu ekonomických studií FSV UK, je ekonomem v Institutu mezinárodních financí ve Washingtonu.

Pečlivě utajená informace 21.9.2014

respekt.cz str. 00 RESPEKT.IHNED.CZ Ondřej Schneider



Státní rozpočet míří opět ke zvyšování schodku Český státní rozpočet bude mít příští rok schodek 100 miliard. Tohle číslo poprvé zmínil ministr financí Babiš uţ letos v březnu, kdy tehdejší data o vývoji ekonomiky ukazovala pokles HDP o jedno procento a vláda odhadovala růst pro letošní rok na 1,7 procenta. Koncem září je situace podstatně veselejší: ekonomika roste o 2,7 procenta ročně, a pokud poleví napětí kolem Ukrajiny, v příštím roce by se růst mohl blíţit ke třem procentům. Pro ekonoma z toho plyne jednoduchý závěr: Vláda získá příští rok více peněz, neţ ještě před půlrokem očekávala, a protoţe jich díky lepšímu vývoji ekonomiky bude i méně potřebovat, měl by se schodek na příští rok podstatně sníţit. Jenţe to se nestalo a schodek zůstává beze změny. Sto miliard je zřejmě tak příjemně kulaté číslo, ţe se ho vláda nechce vzdát. Toto číslo aby však čtenář vládních dokumentů hledal jako jehlu v kupce sena. Celý rozpočtový proces je v Česku uţ 25 let zbytečně komplikovaný a pro daňové poplatníky zcela neprůhledný. Například ve čtyřstránkové důvodové zprávě se dozvíte, ţe ―výdaje na programové financování jsou i v roce 2015 stanoveny jako průřezový ukazatel―, nenajdete v ní ale nic o tom, jak si vláda představuje svoji rozpočtovou politiku, proč na něco přidává a něco jiného ne a proč je schodek zrovna těch 100 miliard. V jednotlivých přílohách jsou sice priority vyjmenovány, ale nelze se dočíst, kolik miliard na ně půjde letos, o příštím roce ani nemluvě. Vláda se například chlubí, ţe odstranila zdravotnické poplatky a ţe zruší druhý důchodový pilíř, nic nám však neříká o tom, jaký vliv na rozpočet bude toto rozhodnutí mít. Stejně tak se nedá najít, jak se projeví na rozpočtu znovuzavedení zelené nafty pro zemědělce. Na straně 23 Podklady ke státnímu rozpočtu svědčí o účetnickém pohledu české vlády na politiku. Můţete si například stáhnout data o tom, ţe Technologická agentura bude mít v roce 2015 přesně 293 838 korunna fond kulturních a sociálních potřeb svých zaměstnanců. K čemu je taková informace dobrá? Úřady jistě potřebují někde najít informaci o tom, kolik budou mít příští rok na platy a kolik na nová auta. To by ovšem neměl řešit zákon ani poslanci, kteří myslí především na poţární zbrojnici ve svém městě. Státní rozpočet by měl být strategický dokument, jenţ stanovuje mantinely vládě, zasazuje její politiku do makroekonomického rámce. Příprava rozpočtu by proto měla začínat od makroekonomické prognózy a priorit vlády, ne od toho, jaké číslo se líbí ministrovi financí. Česká vláda se například zavázala svým partnerům v EU, ţe bude udrţovat schodek rozpočtu očištěný o vliv hospodářského cyklu okolo jednoho procenta HDP. To se díky - zřejmě zbytečně dramatickým a bolestivým - škrtům v investicích povedlo uţ loni. Schodek klesl na 1,5 procenta, a nová vláda mohla tedy pouze udrţovat tuto hladinu, čímţ by splnila své závazky v EU a mírně by podpořila ekonomický růst v Česku. Místo toho se rozhodla schodek rozpočtu zvýšit poměrně razantně. Za dva roky vlády se schodek prohloubí zhruba o dva procentní body HDP a Česko se opět dostane do situace, kdy bude jeho rozpočtová politika kritizována Evropskou unií a český ministr financí bude muset na jaře 2016 zase jezdit do Bruselu předkládat plán, jak rozpočtové schodky sníţí. Problém není v tom, ţe by ministerstvo financí neumělo analyzovat rozpočtovou politiku, ale v tom, ţe důleţité údaje jsou skryté pod tunami slovní hlušiny a stovkami zbytečných čísel, jeţ není s čím porovnat. Veškeré výdajové tabulky pro jednotlivá ministerstva a úřady obsahují jen čísla pro rok 2015, nelze je porovnat s údaji za předchozí roky. V jedné z příloh se ale naopak můţeme dočíst - na straně 23 (!) -, ţe vláda bude ―sniţovat strukturální schodky rozpočtu― ve shodě s nařízením Rady Evropské unie, ovšem aţ, ehm, od roku 2016. Připojený graf potom ukazuje, ţe naopak v letech 2014 a 2015 se tento schodek prudce zvyšuje. Tato informace je úplně nejdůleţitější, je však ukrytá za všemi tabulkami a desítkami stran bezobsaţného textu. Bez rozpočtové rady Proč vládě, respektive ministerstvu financí ―prochází― taková změna rozpočtové politiky bez velké kritiky? Jedním důvodem je jistě i únava tisku a čtenářů z neustále zdůrazňovaných rozpočtových škrtů v předchozích letech. Ještě důleţitější je ale, podle mého názoru, ţe chybí odborně zdatná a politicky neutrální instituce, která Plné znění zpráv


by vládní návrh rozpočtu podrobila analýze a srozumitelně by nám vysvětlila, co vlastně návrh státního rozpočtu představuje. Zda jde o skutečné úspory, nebo jen krátkodobé fígly, zda je rozpočet v souladu s našimi evropskými závazky, či ne, a konečně jestli rozpočet zvyšuje zadluţování státu, či ne. Funkci nestranného oponenta nemůţe z definice plnit politická opozice. Moudrá vláda by pochopila, ţe pro sebe i pro budoucí vlády je potřeba vybudovat nezávislou instituci, jeţ by měla pravomoc vyjadřovat se ke státnímu rozpočtu (a dalším rozpočtovým zákonům). V řadě států takové ―rozpočtové rady― existují, přispívají ke kultivaci rozpočtové politiky a k lepší informovanosti veřejnosti i politiků o skutečném stavu veřejných financí v dané zemi. V Česku rozpočtovou radu navrhovala předchozí pravicová koalice, byť moţná trochu škodolibě aţ pro novou vládu. Současný kabinet však návrh zákona nepodpořil a na návrh tak padá prach zapomnění. Vládě zřejmě vyhovuje, ţe její nejdůleţitější rozhodnutí - tedy výše rozpočtového schodku - neprochází ţádnou odbornou oponenturou. Proč by také mělo: 100 miliard je takové hezké, kulaté číslo. Autor učí v Institutu ekonomických studií FSV UK, je ekonomem v Institutu mezinárodních financí ve Washingtonu.

URL| http://RESPEKT.IHNED.CZ/c1-62829520-peclive-utajena-informace

Expert: Situace je nepřehledná 19.9.2014 5plus2 str. 05 TOMÁŠ PLECHÁČ Podle vrchlabského politologa Petra Jüptnera se nedá předjímat, zda volby přinesou zemětřesení na zdejších radnicích. VRCHLABÍ / Podaří se levici na Trutnovsku obhájit dominantní postavení z posledních let? Vyklidí občanští demokraté své pozice také v regionech? Proniknou na radnice nové tváře? Říjnové komunální volby přinesou odpovědi na několik důleţitých otázek, ale předjímat výsledek je ve volbách do zastupitelstev vţdy velmi ošidné. „Situace je velmi nepřehledná, protoţe mezi lídry jednotlivými kandidátek jiţ nyní fungují dlouhodobé, ale nepříliš viditelné aliance, některé skupiny dokonce iniciují vznik dalších kandidátek, které je následně podpoří,― říká v rozhovoru pro týdeník 5plus2 původem vrchlabský politolog Petr Jüptner, který je od roku 2011 ředitelem Institutu politologických studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. * Promítne se výsledek posledních parlamentních voleb, ve kterých zaznamenaly vzestup nové strany ANO 2011 a Úsvit, do komunálních voleb? V celostátních součtech získaných hlasů a mandátů nikoli, ale hnutí ANO získá dobré výsledky zejména ve velkých městech. Komunální volby jsou velmi setrvačné a novým stranám často trvá, neţ se na komunální úrovni etablují. * Podařilo se těmto stranám získat v regionu dostatečně kvalitní kandidáty? Úsvit je nejen nové hnutí, ale nemá také prakticky ţádnou členskou základnu a tedy i zázemí na komunální úrovni. Z tohoto důvodu bude jeho výsledek v celostátních číslech katastrofální. ANO se díky úspěchu v parlamentních volbách stalo dobrou a atraktivní značkou a díky tomu se část místních elit ve městech uvolila či rozhodla za toto hnutí kandidovat. ANO je ale velmi centralizované a ne ve všech středně velkých městech se mu výběr kandidátů a kampaň povedl či povede. Navíc ANO často postupovalo dle strategie, ţe neţ špatnou, tak radši ţádnou kandidátku. * Poslední krajské volby v Královéhradeckém kraji na Trutnovsku jasně ovládla levice; ČSSD a KSČM dohromady získaly přes čtyřicet procent hlasů. Levicové strany a kandidáti zde výrazně bodovali také v posledních prezidentských, senátních i parlamentních volbách. Odrazí se to nějak v komunálkách? Plné znění zpráv


Ano, ale ten efekt je trochu sloţitější. Přímo se projeví jen ve velkých městech, v obcích okresu Trutnov se můţe projevit například tak, ţe místní elity nebo osobnosti jiţ nechtěly kandidovat za Občanskou demokratickou stranu, a tím oslabí její výsledky. * Pro kterou parlamentní stranu bude výsledek komunálních voleb nejdůleţitější? Význam má pro všechny, vítězové budou volby interpretovat jako své posílení, poraţení naopak budou zpochybňovat souvislost komunálních voleb a stranických preferencí na národní úrovni. Nesmíme zapomenout, ţe vítězů mají komunální volby více - největší počet mandátů často získá strana, která nezískala nejvyšší počet hlasů, dále tady budou vítězové v jednotlivých velkých městech, zejména Praha bude velmi sledovaná. Zásadní budou volby hlavně pro občanské demokraty, protoţe napoví, jaká část straníků jim zůstala věrná. Důleţité jsou volby i pro ANO, protoţe je to jeho první vstup do komunální politiky a můţe mít vliv na vývoj celého hnutí, způsob jeho fungování a vnitřní komunikace. * Vidíte v regionu nějaké jednotné téma, které bude říjnové hlasování spojovat. Například regulace hazardu? Jednotné téma nevidím, regulace hazardu jako volební téma region přesahuje. * Očekáváte výrazné zemětřesení na zdejších radnicích, které vesměs (Vrchlabí, Trutnov, Hostinné) vedou uţ několik volebních období stále stejní starostové? Situace je velmi nepřehledná, protoţe mezi lídry jednotlivými kandidátek jiţ nyní fungují dlouhodobé, ale nepříliš viditelné aliance, některé skupiny dokonce iniciují vznik dalších kandidátek, které je následně podpoří. Jádro aktérů tvoří často pouze lídři kandidátek či kandidáti na předních pozicích. Vrchlabským starostou však bezpochyby zůstane Jan Sobotka. * Máte odpověď na to, čím to je? Lidé volí spíše konzervativně a sázejí především na osvědčené tváře, nebo v menších městech chybí zkušeným politikům výraznější konkurence? Je to přirozené. Stranický systém na úrovni takto velkých měst je velmi chatrný a starostové díky své funkci a kontaktům často získávají známé tváře pro své vlastní kandidátní listiny. Navíc mají díky dlouhodobé spolupráci v rámci koalic i zastupitelstev předem zajištěnou podporu dalších kandidátních listin. *** Zásadní budou volby hlavně pro občanské demokraty, protoţe napoví, jaká část straníků jim zůstala věrná. Foto popis| Petr Jüptner se specializuje na komunální politiku. Foto autor| FOTO / ARCHIV Regionální mutace| 5plus2 - Trutnovsko

Situace je velmi nepřehledná, míní vrchlabský politolog Jüptner 19.9.2014

5plus2.cz str. 00 Trutnovsko 5plus2.cz, Tomáš Plecháč

Podaří se levici na Trutnovsku obhájit dominantní postavení z posledních let? Vyklidí občanští demokraté své pozice také v regionech? Jak se chytnou nové strany Úsvit přímé demokracie a Hnutí ANO 2011? Proniknou na radnice nové tváře? Říjnové komunální volby přinesou odpovědi na několik důleţitých otázek. Předjímat výsledek je ale ve volbách do zastupitelstev vţdy velmi ošidné. „Situace je velmi nepřehledná, protoţe mezi lídry jednotlivými kandidátek jiţ nyní fungují dlouhodobé, ale nepříliš viditelné aliance, některé skupiny dokonce iniciují vznik dalších kandidátek, které je následně podpoří," říká v rozhovoru pro týdeník 5plus2 původem vrchlabský politolog Petr Jüptner, který je od roku 2011 ředitelem Institutu politologických studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Vrchlabský politolog se dlouhodobě zaměřuje na komunální politiku. Plné znění zpráv


Promítne se výsledek posledních parlamentních voleb, ve kterých zaznamenaly vzestup nové strany ANO 2011 a Úsvit, do komunálních voleb? V celostátních součtech získaných hlasů a mandátů nikoli, ale hnutí ANO získá dobré výsledky zejména ve velkých městech. Komunální volby jsou velmi setrvačné a novým stranám často trvá, neţ se na komunální úrovni etablují. Podařilo se těmto stranám získat v regionu dostatečně kvalitní kandidáty? Úsvit je nejen nové hnutí, ale nemá také prakticky ţádnou členskou základnu a tedy i zázemí na komunální úrovni. Z tohoto důvodu bude jeho výsledek v celostátních číslech katastrofální. ANO se díky úspěchu v parlamentních volbách stalo dobrou a atraktivní značkou a díky tomu se část místních elit ve městech uvolila či rozhodla za toto hnutí kandidovat. ANO je ale velmi centralizované a ne ve všech středně velkých městech se mu výběr kandidátů a kampaň povedl či povede. Navíc ANO často postupovalo dle strategie, ţe neţ špatnou, tak radši ţádnou kandidátku. Poslední krajské volby v Královéhradeckém kraji na Trutnovsku jasně ovládla levice; ČSSD a KSČM dohromady získaly přes čtyřicet procent hlasů. Levicové strany a kandidáti zde výrazně bodovali také v posledních prezidentských, senátních i parlamentních volbách. Odrazí se to nějak v komunálkách? Ano, ale ten efekt je trochu sloţitější. Přímo se projeví jen ve velkých městech, v obcích okresu Trutnov se můţe projevit například tak, ţe místní elity nebo osobnosti jiţ například nechtěly kandidovat za Občanskou demokratickou stranu, a tím oslabí její výsledky. Pro kterou parlamentní stranu bude výsledek komunálních voleb nejdůleţitější? Význam má pro všechny, vítězové budou volby interpretovat jako své posílení, poraţení naopak budou zpochybňovat souvislost komunálních voleb a stranických preferencí na národní úrovni. Nesmíme zapomenout, ţe vítězů mají komunální volby více – největší počet mandátů často získá strana, která nezískala nejvyšší počet hlasů, dále tady budou vítězové v jednotlivých velkých městech, zejména Praha bude velmi sledovaná. Zásadní budou volby hlavně pro občanské demokraty, protoţe napoví o tom, jaká část straníků jim zůstala věrná. Důleţité jsou volby i pro ANO, protoţe je to jejich první vstup do komunální politiky a můţe mít vliv na vývoj celého hnutí a způsob jeho fungování a vnitřní komunikace. Vidíte v regionu nějaké jednotné téma, které bude říjnové hlasování spojovat. Například regulace hazardu? Jednotné téma nevidím, regulace hazardu jako volební téma region přesahuje. Očekáváte výrazné zemětřesení na zdejších radnicích, které vesměs (Vrchlabí, Trutnov, Hostinné) vedou uţ několik volebních období stále stejní starostové? Situace je velmi nepřehledná, protoţe mezi lídry jednotlivými kandidátek jiţ nyní fungují dlouhodobé, ale nepříliš viditelné aliance, některé skupiny dokonce iniciují vznik dalších kandidátek, které je následně podpoří. Jádro aktérů tvoří často pouze lídři kandidátek či kandidáti na předních pozicích. Vrchlabským starostou však bezpochyby zůstane Jan Sobotka. Máte odpověď na to, čím to je? Lidé volí spíše konzervativně a sázejí především na osvědčené tváře, nebo v menších městech chybí zkušeným politikům výraznější konkurence? Je to přirozené. Stranický systém na úrovni takto velkých měst je velmi chatrný a starostové díky své funkci a kontaktům často získávají známé tváře pro své vlastní kandidátní listiny. Navíc mají díky dlouhodobé spolupráci v rámci koalic i zastupitelstev předem zajištěnou podporu dalších kandidátních listin.

URL| http://kralovehradecky-kraj.5plus2.cz/situace-je-neprehledna-0b4-/trutnov.aspx?c=A140918_124506_ppdtrutnov_p2top

Na Praze 10 vyberou nového senátora. Jako náhradu za europoslance Štětinu 19.9.2014

ČRo - regina.cz str. 00 Jan Charvát


/ denik


Prahu 10 čekají doplňovací volby do Senátu. Dnes a zítra lidé rozhodnou, kdo nahradí senátora Jaromíra Štětinu, který se letos stal poslancem Evropského parlamentu. O uvolněné místo se uchází deset kandidátů. Očekává se nízká volební účast, jak je u doplňovacích voleb běţné. Nový senátor ve volebním obvodu číslo 22, který zahrnuje i Štěrboholy a Dubeč, bude ve funkci jen dva roky.Vybírá se totiţ na zbytek volebního období předchozího senátora, které skončí právě v roce 2016. Podle české Ústavy se musí na uprázdněné místo vţdy konat nové volby.„Není moţné to prázdné senátorské křeslo doplnit o nějakého dalšího čekajícího kandidáta tak, jak je tomu ve volbách do Poslanecké sněmovny, protoţe tyto volby jsou zaloţené na kandidátních listinách a zkrátka ten, kdo je další v pořadí, nastupuje na uprázdněné místo poslance,― vysvětluje politolog Michal Kubát z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.Senátorský mandát zanikl Jaromíru Štětinovi v okamţiku, kdy se účastnil prvního zasedání v Bruselu – konkrétně 1. července. Náhradník se vybírá uţ teď, protoţe od zániku mandátu do voleb nesmí uplynout víc neţ 90 dní.Senátní doplňovací volby nejsou v České republice ničím výjimečným. „Uţ se jich konalo několik, myslím, ţe jich celkem bylo devět. Poprvé to bylo v roce 1999, kdy byl na Praze 1 zvolen podnikatel Václav Fischer, bylo to kvůli úmrtí senátora Václava Bendy,― dodává Kubát.Na Praze 10 mají lidé na výběr z celkem deseti kandidátů. Systém hlasování se u doplňovacích senátních voleb nijak neliší od toho u voleb běţných. „Jsou většinou provázeny niţší účastí, neţ jak je tomu v případě řádných voleb do Senátu. Někdy je ta účast opravdu mnohem niţší, je to třeba klidně i jenom 10 – 11 procent. Je to dáno tím, ţe ty volby se přece jenom netěší takové pozornosti sdělovacích prostředků a dokonce ani, řekl bych, politických stran,― upozorňuje Kubát.Do Senátu se nevolí v části Prahy 10, která uţ je na Vinohradech. Tam naopak budou lidé moci hlasovat v referendu, které se koná souběţně s doplňovacími senátními volbami.Pokud vhodíte občanku do urny, musíte čekat. Dítě by hlas vhazovat neměloObyvatelé Prahy 10 budou volit nového senátora za europoslance Jaromíra ŠtětinuNěkteří europoslanci stěhování do Bruselu či Štrasburku zatím neplánují, budou dojíţdět

URL| http://www.rozhlas.cz/_zprava/1398232

Su pragocentrista 19.9.2014

finmag.cz str. 00 Michal Kašpárek

Komentář

Moraváci můţou Hudečkovi hrozit Věstonickou venuší, ale jiný recept na národní úspěch, neţ je úspěšná Praha, nemají. Pokud si prý kdokoliv myslí, ţe se Česko „můţe dostat na evropskou úroveň rozvinutím Brna, Ostravy, Břeclavi nebo Krnova, tak je na velkém omylu. Pouze podpora centra, pouze podpora hlavního města a pouze samotná aktivita nás, obyvatel Prahy, můţe být tím jediným nástrojem pro to, dostat se na evropskou úroveň,― odstartoval praţský primátor Tomáš Hudeček svou kampaň. Hned dostal přes pusu špalíkem emocionálních argumentů z ČSSD a KDU-ČSL (nejvíc: „bez okolí Břeclavi bychom neměli světoznámou Věstonickou venuši―), a tak se omluvil. Neměl za co. I kdyţ z jeho vět dýchala snaha jedné náplavy zalíbit se jiným náplavám i řepácké snění o „evropské úrovni― ve stylu Slunce, sena, erotiky („Tři auta tady budou stát, bazén s klimatizací a telefon si necháme zavíst aţ do maštale!―), nebyly uráţlivé. Hudeček přece neříkal, ţe si Brno nebo Krnov nezaslouţí podporu. Jenom to, ţe je pro úspěch celého Česka nejdůleţitější rozvoj centra. Přestoţe jsem obecně pro decentralizaci a navíc sám ţiju Brno, s Hudečkem projednou souhlasím. Su lokálpatriot, a proto su pragocentrista. Příští zastávka: Pardubice u Prahy Nejdřív si upravíme měřítka: kdybychom celé Česko povaţovali za jednu metropolitní oblast, byla by počtem obyvatel pořád aţ pětadvacátá na světě. Pokud ve světě vznikají kompaktní dvacetimilionová střediska byznysu, kultury a vzdělanosti, je na místě otázka, jestli je v desetimilionovém Česku dost lidského a jiného kapitálu na to, aby podobných středisek mohlo utáhnout několik, navíc hned vedle sebe. Z půlky státu se i přes jeho tragickou infrastrukturu dostanete do Prahy za dvě hodiny autem (viz obrázek vpravo) a z nevzdálenějšího Plné znění zpráv


krajského města za tři a čtvrt hodiny vlakem, čímţ se výrazně lišíme od roztahaných severských zemí, dávaných za vzor decentralizace. Plzeň, Ústí, Pardubice: to všechno jsou v globálních měřítkách předměstí „Greater Prague Area―. Mám za to, ţe v ţádném oboru nemá Česko takovou rezervu, aby utáhlo několik stotisícových planetek na úkor jedné hvězdy v centru. Hodnota sítě strmě roste s počtem připojených bodů, a to je první důvod, proč jsem pragocentrista. Netvrdím, ţe regionální univerzity nebo centra vývoje nemají výsledky: jen věřím, ţe kdyby lidé v nich působící měli víc moţností spolupracovat na jednom místě se špičkou z ostatních regionů, byly by ty výsledky často ještě lepší. Míň předních vědců nebo inovátorů by sice zůstalo třeba v Olomouci, ale taky by jich míň odešlo z Česka do zahraničí. Nejdůleţitější šalina: Rychlodráha na Ruzyň Za druhé, Praha a její infrastruktura jsou tak trochu nás všech. Rychlodráha na letiště Václava Havla nebude výmysl pro Praţáky, kteří uţ nevědí, co by, ale úleva pro kaţdého v Česku, kdo létá. Prostor před Wilsonovým nádraţím není jen praţská ostuda, ale první dojem, který si udělají z celé České republiky tisíce návštěvníků kaţdý den. Jarek Nohavica si v písničce Ladovská zima dělá legraci z Praţáků vykulených ze čtyř centimetrů sněhu napadených u Muzea — jenomţe magistrálou tudy projede moţná srovnatelné mnoţství mimopraţských jako místních. Taky proto neskuhrám na pragocentrismus médií, která se věnují rozvoji Prahy nebo dopravě v ní, ani si nepřipadám ošizený, kdyţ Praha zas něco má a my ne: často je to ještě víc pro nás z lontu [brněnsky z venkova, pozn. red.]. Rozvíjet lidi, města napojit Nevolám po konci přerozdělování. Jen by se mi líbil jiný model, neţ jaký tlačí jihomoravský hejtman Michal Hašek a další Hudečkovi kritici. Regiony bychom měli namísto placebo rozvoje napojit: Čechy na Prahu, jiţní Moravu na Vídeň a severní na dvoumilionový Hornoslezský metropolitní svazek. Pokud část Brna volá po stadionu pro 30 tisíc lidí, pak by bylo moţná chytřejší dokončit dálnici na Vídeň neţ privatizovat zisky a socializovat ztráty v PPP projektu vlastního „stadecu―. Ke Generali Areně je to jen 130 kilometrů, za hodinu a čtvrt po koncertu U2 uţ by šlo machrovat ve Starobrněnské pivnici. A pokud ve Středočeském kraji ještě doţívá nápad Davida Ratha na zaloţení Královské univerzity, pak by snad místo budování mladoboleslavské fakulty sociálních věd vyšlo levněji přispívat místním na autobus do Prahy. To napojení je prospěšné oboustranně: kdyby z Liberce do Prahy nejezdily vlaky dvě a půl aţ čtyři hodiny, ale jednu hodinu jako ze stejně vzdálených Pardubic, mohl by se zvýšit počet těch, kteří pracují v Praze, ale ţijí v Liberci – a ţiví Liberec. Pokud by Česko ušetřilo za projekty, které mají pomoci krajům (nebo spíš krajským městům) na oko se vyrovnat Praze, mohlo by o to víc investovat do lidí. Problém mnoha lidí z Bíliny nebo Krnova není to, ţe by měli univerzitu nebo podnikatelský inkubátor daleko fyzicky, ale ţe je mají daleko společensky. Nevidím argumenty, proč by kaţdé krajské město mělo mít svou vysokou školu, zato vidím spoustu důvodů, proč by i nejposlednější základní škola u hranic měla mít skvělé učitele a individuální přístup k ţákům. Na něco takového ale vydělají jen elitní hlavy pracující poblíţ dalších elitních hlav, ne akvapark postavený v polích proto, aby „byl rozvoj― a „lidi neodcházeli―. Na kvalitní ţivot pro celé Česko dovede vydělat jen silná Praha, ne okolí Břeclavi. Nemusí to tak být navěky, ale pokud se moravští politici brání Věstonickou venuší a Cyrilem a Metodějem, asi u toho ještě nějakou dobu zůstane.

URL| http://finmag.penize.cz/kaleidoskop/290861-su-pragocentrista

KONFERENCE, PUBLIKACE, VELETRHY, NOVINKY 19.9.2014

Logistika

str. 66


Servis 78

© 2014 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz

** Mezinárodní logistická konference Speedchain 2014 - Ve dnech 12. aţ 13. listopadu 2014 se uskuteční v reprezentačních prostorách Břevnovského kláštera v Praze devátý ročník tradiční mezinárodní logistické konference SpeedChain. Konference přinese tradičně komplexní přehled o aktuálním dění na české, evropské a globální logistické scéně s akcentem na vývoj trhu v regionu střední Evropy. Její letošní motto je „Logistika cesta správným směrem―. Konference je rozdělena do několika sekcí zaměřených na konkrétní oblasti logistiky a dodavatelského řetězce. Důraz je kladen na prezentace případových studií, vývojových trendů a tendencí, které utvářejí současnou podobu logistiky. Součástí programu bude i ukázka nejmodernějších systémů sledování pohybu vozových jednotek a nákladu na nich. Ta proběhne na volné ploše na nádvoří kláštera. Na jednotlivé sekce bude navazovat dvouhodinový Logistický Hydepark, jehoţ součástí bude panelová diskuse na téma „Infrastruktura jako podmínka úspěšného rozvoje logistiky―, během druhé části budou představeny významné osobnosti české logistiky formou řízených rozhovorů, které bude moderovat Jakub Ţelezný. Program prvního dne bude jiţ tradičně zakončen slavnostním galavečerem V. I. P. Logistic Rendezvous 2014, na kterém bude udělena cena GRYF Supply Chain Award 2014 pro logistickou osobnost roku a budou předány certifikáty ECBL Evropské logistické asociace. Více informací na www.speedchain.eu. ** Nové představenstvo AVOP - na výroční červnové členské schůzi Asociace výrobců a opravců palet bylo kromě stanovení nových cílů a strategie asociace členskou základnou zvoleno nové představenstvo ve sloţení Robert Háp, Martin Mašek a Tomáš Vojtěch. Hlavním cílem asociace zůstává osvěta v oblasti palet směrem k uţivatelům a výrobcům palet, narovnání trţního prostředí a boj proti nepravostem v oboru výroby a oprav europalet. Pro komunikaci s Asociací mohou zájemci vyuţít e-mail [email protected] či telefonní číslo 777 947 702. ** Michal Bezděka se stal novým vedoucím oddělení průmyslových nemovitostí společnosti CBRE. Ve své funkci nahradí Filipa Kozáka, který odchází do společnosti DHL. Michal Bezděka v CBRE působil od roku 2011 v pozici Senior Industrial Agent. Do firmy přišel s bohatými projektovými zkušenostmi, které získal v agentuře CzechInvest. Je absolventem Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a Vysoké školy ekonomické v Praze. Ovládá angličtinu, němčinu a ruštinu. ** Václav Kameníček se stal ředitelem nově zaloţené divize Inovace a mobilní řešení společnosti CCV Informační systémy. Doposud zastával pozici marketingového manaţera divize eBusiness. Divize Inovace a mobilní řešení je zaměřena na vytváření nových produktů, rozvoj stávajících sluţeb a jejich zasazení do produktového portfolia společnosti. Do její působnosti přechází také tvorba a rozvoj mobilních aplikací. ** Martin Polák byl povýšen do pozice senior viceprezidenta a country managera pro Česko a Slovensko společnosti Prologis. Na starost má rozvoj a nájemní aktivity společnosti na českém a slovenském trhu, řízení projektů, správu majetku a finanční oddělení. ** Michal Vrba postoupil do pozice ředitele projektového managementu společnosti Prologis v Česku a na Slovensku. Bude zodpovědný za územní rozvoj, procesování všech nových projektů včetně širokého spektra BTS projektů na míru zákazníkům v Česku a na Slovensku. ** Dana Babušíková se stala zástupkyní společnosti EPAL v Česku. Je kontaktní osobou pro drţitele licence a navazuje nové kontakty. Dosud působila v asociaci výrobců a opravců palet AVOP. V nové funkci bude mimo jiné připravovat druhé české paletové sympozium, které je plánované na nadcházející podzim. ** Marek Procházka je novým Business Development Managerem společnosti CCV Informační systémy. V předchozích čtyřech letech působil v čele divize Business Solutions. Cílem změny je podpořit rozvoj společnosti v oblasti podnikových informačních systémů. ** Mike Nolte povede od 1. října MercedesBenz Česká republika. V rámci pravidelné rotace managementu a v souvislosti s úpravou struktury vedení importérů v jednotlivých zemích bude nový generální ředitel současně řídit i prodej a marketing osobních vozů Mercedes-Benz a Smart v ČR. Dosavadní generální ředitel MBCZ Florian Müller byl ve Francii pověřen vedením tzv. Own retails, dealerstvími ve Francii ve vlastnictví M-B France. * Foto popis|



Su pragocentrista 19.9.2014

penize.cz str. 00 Michal Kašpárek

Komentář

Moraváci můţou Hudečkovi hrozit Věstonickou venuší, ale jiný recept na národní úspěch, neţ je úspěšná Praha, nemají. Pokud si prý kdokoliv myslí, ţe se Česko „můţe dostat na evropskou úroveň rozvinutím Brna, Ostravy, Břeclavi nebo Krnova, tak je na velkém omylu. Pouze podpora centra, pouze podpora hlavního města a pouze samotná aktivita nás, obyvatel Prahy, můţe být tím jediným nástrojem pro to, dostat se na evropskou úroveň,― odstartoval praţský primátor Tomáš Hudeček svou kampaň. Hned dostal přes pusu špalíkem emocionálních argumentů z ČSSD a KDU-ČSL (nejvíc: „bez okolí Břeclavi bychom neměli světoznámou Věstonickou venuši―), a tak se omluvil. Neměl za co. I kdyţ z jeho vět dýchala snaha jedné náplavy zalíbit se jiným náplavám i řepácké snění o „evropské úrovni― ve stylu Slunce, sena, erotiky („Tři auta tady budou stát, bazén s klimatizací a telefon si necháme zavíst aţ do maštale!―), nebyly uráţlivé. Hudeček přece neříkal, ţe si Brno nebo Krnov nezaslouţí podporu. Jenom to, ţe je pro úspěch celého Česka nejdůleţitější rozvoj centra. Přestoţe jsem obecně pro decentralizaci a navíc sám ţiju Brno, s Hudečkem projednou souhlasím. Su lokálpatriot, a proto su pragocentrista. Příští zastávka: Pardubice u Prahy Nejdřív si upravíme měřítka: kdybychom celé Česko povaţovali za jednu metropolitní oblast, byla by počtem obyvatel pořád aţ pětadvacátá na světě. Pokud ve světě vznikají kompaktní dvacetimilionová střediska byznysu, kultury a vzdělanosti, je na místě otázka, jestli je v desetimilionovém Česku dost lidského a jiného kapitálu na to, aby podobných středisek mohlo utáhnout několik, navíc hned vedle sebe. Z půlky státu se i přes jeho tragickou infrastrukturu dostanete do Prahy za dvě hodiny autem (viz obrázek vpravo) a z nevzdálenějšího krajského města za tři a čtvrt hodiny vlakem, čímţ se výrazně lišíme od roztahaných severských zemí, dávaných za vzor decentralizace. Plzeň, Ústí, Pardubice: to všechno jsou v globálních měřítkách předměstí „Greater Prague Area―. Mám za to, ţe v ţádném oboru nemá Česko takovou rezervu, aby utáhlo několik stotisícových planetek na úkor jedné hvězdy v centru. Hodnota sítě strmě roste s počtem připojených bodů, a to je první důvod, proč jsem pragocentrista. Netvrdím, ţe regionální univerzity nebo centra vývoje nemají výsledky: jen věřím, ţe kdyby lidé v nich působící měli víc moţností spolupracovat na jednom místě se špičkou z ostatních regionů, byly by ty výsledky často ještě lepší. Míň předních vědců nebo inovátorů by sice zůstalo třeba v Olomouci, ale taky by jich míň odešlo z Česka do zahraničí. Nejdůleţitější šalina: Rychlodráha na Ruzyň Za druhé, Praha a její infrastruktura jsou tak trochu nás všech. Rychlodráha na letiště Václava Havla nebude výmysl pro Praţáky, kteří uţ nevědí, co by, ale úleva pro kaţdého v Česku, kdo létá. Prostor před Wilsonovým nádraţím není jen praţská ostuda, ale první dojem, který si udělají z celé České republiky tisíce návštěvníků kaţdý den. Jarek Nohavica si v písničce Ladovská zima dělá legraci z Praţáků vykulených ze čtyř centimetrů sněhu napadených u Muzea — jenomţe magistrálou tudy projede moţná srovnatelné mnoţství mimopraţských jako místních. Taky proto neskuhrám na pragocentrismus médií, která se věnují rozvoji Prahy nebo dopravě v ní, ani si nepřipadám ošizený, kdyţ Praha zas něco má a my ne: často je to ještě víc pro nás z lontu [brněnsky z venkova, pozn. red.]. Rozvíjet lidi, města napojit Nevolám po konci přerozdělování. Jen by se mi líbil jiný model, neţ jaký tlačí jihomoravský hejtman Michal Hašek a další Hudečkovi kritici. Regiony bychom měli namísto placebo rozvoje napojit: Čechy na Prahu, jiţní Moravu na Vídeň a severní na dvoumilionový Hornoslezský metropolitní svazek. Plné znění zpráv


Pokud část Brna volá po stadionu pro 30 tisíc lidí, pak by bylo moţná chytřejší dokončit dálnici na Vídeň neţ privatizovat zisky a socializovat ztráty v PPP projektu vlastního „stadecu―. Ke Generali Areně je to jen 130 kilometrů, za hodinu a čtvrt po koncertu U2 uţ by šlo machrovat ve Starobrněnské pivnici. A pokud ve Středočeském kraji ještě doţívá nápad Davida Ratha na zaloţení Královské univerzity, pak by snad místo budování mladoboleslavské fakulty sociálních věd vyšlo levněji přispívat místním na autobus do Prahy. To napojení je prospěšné oboustranně: kdyby z Liberce do Prahy nejezdily vlaky dvě a půl aţ čtyři hodiny, ale jednu hodinu jako ze stejně vzdálených Pardubic, mohl by se zvýšit počet těch, kteří pracují v Praze, ale ţijí v Liberci – a ţiví Liberec. Pokud by Česko ušetřilo za projekty, které mají pomoci krajům (nebo spíš krajským městům) na oko se vyrovnat Praze, mohlo by o to víc investovat do lidí. Problém mnoha lidí z Bíliny nebo Krnova není to, ţe by měli univerzitu nebo podnikatelský inkubátor daleko fyzicky, ale ţe je mají daleko společensky. Nevidím argumenty, proč by kaţdé krajské město mělo mít svou vysokou školu, zato vidím spoustu důvodů, proč by i nejposlednější základní škola u hranic měla mít skvělé učitele a individuální přístup k ţákům. Na něco takového ale vydělají jen elitní hlavy pracující poblíţ dalších elitních hlav, ne akvapark postavený v polích proto, aby „byl rozvoj― a „lidi neodcházeli―. Na kvalitní ţivot pro celé Česko dovede vydělat jen silná Praha, ne okolí Břeclavi. Nemusí to tak být navěky, ale pokud se moravští politici brání Věstonickou venuší a Cyrilem a Metodějem, asi u toho ještě nějakou dobu zůstane.

URL| http://www.penize.cz/ekonomika/290861-su-pragocentrista

Investoři poţadují stabilní prostředí 19.9.2014

PRO-ENERGY str. 40 Alena Adámková

Plynárenství

Pokud chceme nový plynovod, musíme si ho zaplatit, říká Václav Bartuška, zmocněnec vlády pro energetickou bezpečnost. * Jak to bude s tranzitem plynu a ropy přes Ukrajinu a se zásobováním České republiky v nynější krizi? Dají se čekat problémy? Krátce po okupaci Krymu Ruskem v březnu tohoto roku jsem napsal pro vládu materiál, kde říkám, ţe musíme jako základní scénář brát variantu, ţe plyn ani ropa přes Ukrajinu do Evropy nepotečou. Takový scénář povaţuji za naprosto realistický, navíc válka eskaluje stále víc. V březnu má předpověď zněla velice černě, v květnu uţ zcela reálně. Logika války je neúprosná. * Česká republika ale můţe plyn dováţet plynovodem Nord Stream a Gazelou a ropu ropovodem IKL? To je klíčový okamţik. Jsme bez problémů schopni přeţít letošní zimu, neb máme splněny domácí úkoly: máme plné zásobníky plynu, reverzní toky z Německa. To vše platí za předpokladu, ţe zůstane zachován export ruského plynu severní cestou – přes Baltské moře a Německo či přes Polsko plynovodem Jamal. Pokud by konfl ikt dále eskaloval a Rusko export plynu do Evropy zcela zastavilo nebo by Evropa řekla ne, byla by to větší komplikace. Evropě by rázem chyběla zhruba třetina potřeby zemního plynu. Není to nic neřešitelného, ale bylo by to nákladné. * Jak by se to řešilo? Část plynu bychom nahradili jinými palivy – uhlím, mazutem, někde asi i elektrickými přímotopy. Další část plynu se pouţívá na výrobu hnojiv a další chemickou výrobu – ta by se omezila nebo dočasně zastavila, přesně podle regulačních stupňů stanovených vyhláškou. A část plynu bychom mohli dovézt ve formě LNG, coţ by se ale prodraţilo, protoţe třeba v Japonsku jsou ceny LNG dvojnásobné proti Evropě. Ale Evropa je nejbohatším ekonomickým celkem světa a představa, ţe se nechá vydírat ekonomickým trpaslíkem, jako je Rusko, mi přijde zcela nehorázná. Plné znění zpráv


* Takţe krizové scénáře existují? Samozřejmě, ţe existují, uţ od jara. Já se vţdy ptám, co Rusko vyrábí. Nic, jen těţí suroviny na svém území a vyváţí je. Aţ tahle podivná studená válka skončí, Rusko se zase stane respektovaným obchodním partnerem a Evropa od něj bude kupovat suroviny, budeli ona chtít. Ale v okamţiku, kdy se násilím snaţí ovládnout cizí státy, nelze předstírat, ţe se nic neděje. Myslím, ţe ve finále bude souboj mezi Evropou a Ruskem mnohem více zničující pro Rusko neţ pro Evropu. Pokud je Rusko ochotno to podstoupit, je to jeho volba. * Co se týče ropy, tam je to komplikovanější? Litvínovská rafinérie je schopna zpracovávat jen ruskou ropu… V posledních dvou letech uţ ale dováţíme více ropy ropovodem IKL neţ Druţbou, včetně ruské ropy pro Litvínov. Zjistil jsem, ţe jen za prvních 10 let provozu prošlo ropovodem IKL více neţ 90 typů ropy – norská, libyjská, ruská... Vyloţení ropy v přístavu stojí skoro stejně jako přeprava ropy z kterékoliv části světa. Námořní přeprava je totiţ dnes velice levná. * Takţe by se to ani neprodraţilo, kdyby vypadla Druţba? Novináři se mě ptají, jestli se zdraţí plyn nebo benzin. Já odpovídám: aţ budete mít před domem tanky, bude vás zajímat, jestli bude draţší benzín a o kolik? V situaci, kdy na Ukrajině umírají stovky lidí týdně, uvaţujeme o mnohem základnějších věcech, neţ je cena benzínu. * Ale o něco draţší neţ dlouhodobý kontrakt by ropa asi byla? Dlouhodobých kontraktů v tomto oboru v Evropě moc není. Většinou se ropa kupuje na spotovém trhu. Plyn koupený na spotovém trhu je dnes o polovinu levnější neţ ruský plyn z dlouhodobých kontraktů. I RWE nakupuje plyn letos jen na spotovém trhu v Rotterdamu. A norský Statoil je uţ větším dodavatelem plynu do Evropy neţ ruský Gazprom, protoţe se chová k zákazníkům podstatně přátelštěji neţ Gazprom a má lepší ceny. Pokud se Rusko rozhodlo hrát tvrdou hru, doplatí na to samo. * Vyvstává stále větší potřeba postavit v Evropě terminály na zkapalněný plyn a propojit střední Evropu od severu na jih. ERÚ ale zpochybňuje ochotu Net4Gas * podílet se na českém území na výstavbě takového propojení. Pokud chce stát mít moţnost mluvit do toho, co se má na jeho území stavět, tak to musí buď vlastnit nebo aspoň zaplatit. Do privatizace Transgasu stát platil všechny plynovody i ropovody sám. Pokud chtěl do výstavby infrastruktury mluvit, tak ji neměl prodávat. A pokud ji prodal, můţete nějakou soukromou firmu přimět k tomu, aby postavila něco, co si stát přeje, jenom tak, ţe jí to zaplatíte, tj. v tomto případě vyberete na tarifech. Čistě komerční řešení zvolil Net4Gas v případě Gazely. Firmě RWE to dávalo ekonomický smysl i bez podpory českého státu, protoţe RWE uzavřela velký kontrakt s Ruskem na přepravu zemního plynu do západní Evropy, měla zajištěné objemy prodeje i cílovou destinaci. Proto v přepočtu 10 miliard korun vynaloţila bez váhání a neţádala od českého státu, aby se na financování podílel. V případě plynovodu Moravia, navazujícího na česko-polský plynovod Stork, jde o srovnatelně velkou investici, zde ovšem bez garantovaných velkých objemů plynu. Net4Gas zde proto říká jasně, ţe pokud chce český stát nějaké severojiţní propojení, tak ať to firmě vrátí v tarifu na přepravu plynu. To dává smysl. My na to ale nejsme zvyklí. * Takţe nesdílíte názor ERÚ, ţe čeští zákazníci by měli hradit jen 42 % této investice, protoţe 3,5 miliardy uţ si čeští zákazníci předplatili v tarifech? Nejsem expert na tarify a nejsem arbitrem tohoto sporu. Ale říkám, ţe pokud chceme po někom, aby postavil něco, co podle nás má smysl, musíme ho přesvědčit, ţe i pro něj to dává smysl. * Vláda se také kloní k tomu, ţe by stát měl zaplatit 100 % této investice? Je to velmi jednoduché – buď chceme mít další propojení se sousedy, ale pak musíme být schopni to zaplatit, asi v tarifech, - nebo to nechceme. V tom případě se nic stavět nebude.



* S Net4Gas je ještě další problém – s jeho finanční stabilitou, lépe řečeno nestabilitou. Protoţe sníţil základní jmění a hodlá zadluţit podíl ve firmě. Ten celý příběh znám. Od chvíle, kdy dvě firmy – německá Allianz Capital a kanadská firma Borealis Infrastructure, byly vybrány firmou RWE jako kupci pro Net4Gas, tak ERÚ hned po týdnu začal hovořit o změnách pravidel pro další finanční regulační období. Zprvu o jeho prodlouţení, vzápětí pak o jeho zkrácení. Přitom to, co investoři chtěli a setkali se kvůli tomu i s českými premiéry, bylo stabilní podnikatelské prostředí. Toho se jim však z naší strany nedostalo. A co nám úplně zlomilo vaz, je fakt, ţe předsedkyně ERÚ je obţalovaná a chodí pravidelně k soudu, přitom je stále ve funkci. Kdyţ se o něčem takovém dozví ve Frankfurtu či v Torontu, okamţitě vysloví pokyn: prodat, neb se jedná o nestabilní prostředí v nestabilní zemi. Proto se rozhodli ke kroku, který je pro ně logický: firmu tzv. vykešovali, tj. si z ní vybrali zisky příštích let. Nemusí se nám to líbit, ale jsou to legální kroky. Oni si vyhodnotili, ţe riziko ztráty peněz u nás je neúměrně velké, a proto udělali to, co udělali, i kdyţ se tak obvykle nechovají. Vím, ţe byli předtím za premiérem, za ministry financí i průmyslu a vysvětlili jim vcelku srozumitelně, co udělají, pokud se nestane nic z české strany. Oni chtějí mít jasno, chtějí stabilitu, jsou to finančníci, ne plynaři. * Jak se bude celý spor podle Vás dále vyvíjet? Budou sledovat, co se u nás bude dít, moţná odejdou, moţná zůstanou, moţná se budou i podílet na některých projektech, pokud jim to český stát zaplatí, ale rozhodně to znamená stop pro další jejich investice v této zemi. Nejvíce jim rozuměl ministr Babiš, který se v tomto prostředí byznysu pohybuje. Podle finančních manaţerů velkých fondů měl jeden z nich připraveny 2,5 miliardy euro pro další energetické projekty ve střední Evropě, primárně v Polsku a v Česku, ale v dubnu vydali stop na jakékoliv energetické investice u nás. Informace se šíří velice rychle a znepokojit Allianz, která je pátou největší finanční skupinou v Evropě, není dobré. * Jak z toho český stát vybruslí? Musíme sami vědět, co chceme. Podstatné pro nás je, ţe máme reverzní toky z Německa. Důleţité by bylo postavit propojení na všechny okolní země – primárně na Rakousko, kudy bychom se (přes Oberkappel) napojili i na italský trh. Uţ od ledna tohoto roku přes nás teče plyn pro Itálii, z Nordstreamu a Gazely tranzitním plynovodem na východ do Lanţhotu, Slovenskem do Rakouska a pak do Itálie. Díky tomu je více vytíţen dříve poloprázdný tranzitní plynovod. * Takţe bychom měli propojit Česko hlavně s Rakouskem? Ano, a to jiţní Čechy se západním Rakouskem, s uzlovým bodem Oberkappel, abychom získali snazší přístup na italský trh. Pro nás s naší pozicí ve střední Evropě má kaţdé propojení se sousedními zeměmi smysl. A pokud usoudíme, ţe nějaké propojení, třeba s Polskem, potřebujeme, musíme si ho zaplatit. * Takţe situací kolem Net4Gas nejste znepokojen? Jsem znepokojen z toho, ţe nejsme jako stát schopni dát dlouhodobý rámec a jistotu investorům a říci jim jasně, co chceme. *** VÁCLAV BARTUŠKA studoval ţurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a patřil k vůdcům revoluce v roce 1989. Ve svých 22 letech se stal členem parlamentní komise pro dohled na vyšetřování událostí 17. listopadu. O těchto svých zkušenostech napsal knihu Polojasno. Vykonával také funkci generálního komisaře české účasti na světové výstavě Expo 2000 v Hannoveru, později vlastnil firmu zabývající se pořádáním výstav a vypracováváním marketingových studií. Od roku 2006 je zvláštním velvyslancem České republiky pro otázky energetické bezpečnosti. V roce 2010 se stal zvláštním vládním zmocněncem pro dostavbu jaderné elektrárny Temelín. Foto popis|



Referendum o nezávislosti Skotska 18.9.2014

ČRo Plus

str. 01

17:10 Den podle…

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------Já vás moc zdravím. Jsem rád, ţe se znovu setkáváme. Určitě odhadnete, jaké téma vyplní první půlhodinu našeho vysílání. Ano, bude to skotské referendum o nezávislosti. I kdyţ odpověď můţe znít i ne. Takţe doufám, ţe budeme mít na lince Edinburgh i Londýn a podíváme se také do Dublinu. A posvítíme si mimo jiné i na to, jestli by si Skotové ekonomicky polepšili nebo ne. Po půl to ještě bude takový gastronomický dojezd. Ochutnáme haggis i rostbíf. No zkrátka ptáme se na to, z jakých ingrediencí se skládá skotská a anglická identita. A dál? Jak zastavit ebolu v Africe a mají místní lidé přednost, dají místní lidé přednost lékařům před šamany? Zajímají nás i zřejmě chystané personální rošády ve vládě Bohuslava Sobotky. Starcům na chmelu je padesát let. To uţ se nebude týkat vlády, ale výročí prvního českého muzikálu. Přeji vám dobrý poslech. Zapadne slunce nad 307 lety společných dějin Angličany, ale i Velšanů a severních Irů na jedné straně a Skotů na straně druhé? Skotsko se v závazném referendu rozhoduje o nezávislosti a výsledky se všichni dozvědí zítra ráno. Co si myslíte vy? Spíš Scotland The Brave anebo Rule Britania? Tak musím říct, obě moţnosti mají své kouzlo. A myslí si to mimochodem i sami Skotové. Průzkumy naznačují lehký náskok stoupenců společného státu, ale zastánci nezávislosti jim dýchají na záda. Podle všeho rozhodnou nerozhodnutí. Jedním z těch Skotů, kteří by raději zůstali ve státě s Brity, je v České republice ţijící hudebník Alastair Edwards. Toto jsou jeho slova v pořadu Pro a proti. Alastair EDWARDS -------------------Je to moţné být Skot v jakémkoliv prostředí. Nezáleţí na tom, jestli bude hranice mezi Anglií a Skotskem. Není Skot jako Skot. Jíme ten haggis, máme kilty, hrajeme na dudy, i já obzvlášť na housle. Ale neznamená, ţe nemůţeme být součástí něčeho většího, coţ vlastně součástí jsme. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------Jeden z argumentů, proč by Skotsko se mělo osamostatnit, pronesl Steven Gaff, taktéţ Skot ţijící v České republice. Steven GAFF -------------------Skotsko je zvlášť, jakoby zvlášť neţ Anglie. Samozřejmě jsme pracovali spolu uţ 300 let. Ale teďkon sedmnáct let zpátky jsme dostali náš parlament. A od tý doby, co volíme nás ve Skotsku, nepatří vůbec k nim, co máme třeba na Westminster. Třeba momentálně na Westminster máme pravý strany, David Cameron, a ve Skotsku úplně na levý straně. Takţe co říkáme u nás ve Skotsku, to neplatí skoro vůbec. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------Tolik hlasy dvou Skotů ţijících v České republice. My uţ voláme do Edinburghu našemu zpravodaji Jiřímu Hoškovi. Dobrý den. Jiří HOŠEK, redaktor -------------------Pěkný podvečer. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------Jirko, jaká je atmosféra v ulicích Edinburghu. Proměnilo se to hlasování v něco, co se podobá třeba národní slavnosti? Jiří HOŠEK, redaktor -------------------No, já myslím, ţe nejsi daleko od pravdy, Tomáši. Ale mám pocit, ţe národní slavnost by se obešla asi bez určité nervozity a napětí, coţ jsou prvky, které jsou tady všeobecně patrné a skotští voliči, ať uţ patří k táboru Yes Scotland nebo Better Together, tak si uvědomují, co všechno je v sázce, jakou hodnotu můţe mít kaţdý Plné znění zpráv


jeden jediný hlas, kdyţ vezmeme v potaz, ţe ten souboj asi nejenom podle průzkumů bude velmi vyrovnaný. Dá se očekávat, ţe ta volební účast bude opravdu vysoká. Já osobně si myslím, ţe překoná hranici 80%, coţ je nesmírně vysoké číslo, nejenom na skotské poměry. Ostatně připomenu, ţe zaregistrovalo se 97% oprávněných voličů. A teď se tak nějak všichni navzájem ujišťují, ţe budou respektovat výsledek toho hlasování a je ale úplně jasné, ţe zhruba polovina Skotů bude velmi smutná, aţ řekl bych nešťastná. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------Mimochodem skotské hospody poţádaly o povolení podávat alkohol po celou noc. Úřady jim to schválily. Takţe asi se čekají dlouhé oslavy. Ať uţ tedy na radost nebo na ţal. Jiří HOŠEK, redaktor -------------------No, uvidíme samozřejmě, kdy se dozvíme ty konečné výsledky, ale to nonstop otevření hospod a pubů samozřejmě znamená taky určité bezpečnostní riziko. Policie dokonce vydala určité varování, ţe by mohlo hlavně v ulicích větších měst dojít k jistým násilnostem, ale jejich společným jmenovatelem by asi nebyly rozbroje mezi oběma tábory, jako spíš fenomén alkoholu. Ale mám pocit, jak znám Skoty, ţe oni dokáţou tu poráţku nebo to vítězství vstřebat, doufám, civilizovaně. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------Skotský premiér, předseda skotské strany burcuje svoje zastánce slovy, ţe tohle je nejlepší historická příleţitost a uţ se nikdy opakovat nebude. Je to opravdu tak nebo ne? Jiří HOŠEK, redaktor -------------------No, nejspíš se nebude opakovat v téhle generaci, přičemţ se většinou má na mysli generace politiků. Kdyţ vezmu poslední skotská referenda, tak ta od sebe dělilo osmnáct let. Takţe zhruba takové období by asi dělilo to referendum letošní od dalšího plebiscitu za předpokladu, Tomáši, ţe tedy vyhraje varianta no, ţe vyhrají odpůrci samostatného státu. Ale pokud by ten výsledek byl skutečně hodně těsný, v podstatě nikdo uţ tady nepovaţuje za pravděpodobné, ţe by jedna nebo druhá strana vyhrála nějak jednoznačně, tak bude znamenat v podstatě pokračování těch separatistických tendencí, protoţe tím referendem všechno nekončí. Naopak i kdyţ vyhraje varianta ne, tak nejspíš hned v pondělí se rozběhnou jednání mezi britskou vládou, mezi vládou skotskou, moţná se vytvoří nějaké speciální týmy a začne se realizovat ten harmonogram udělení dalších pravomocí, coţ byla taková vábnička, kterou dokonce písemně přislíbili předsedové tří hlavních britských stran, tedy pánové Cameron, Miliband a Clegg. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------Tolik z Edinburghu náš zpravodaj Jiří Hošek. Jirko, díky. Na slyšenou. Jiří HOŠEK, redaktor -------------------Na slyšenou. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------No a obracíme se k Londýnu, tam je náš spolupracovník Jan Jůn. Ten uţ v Británii ţije řadu let. Dobrý den. Jan JŮN, redaktor -------------------Dobrý den. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------Pane Jůne, jaká atmosféra panuje pro změnu v Londýně? Já tady nepředpokládám, ţe by ulice byly plné lidí, ale přece jenom je skotské referendum, které se probírá nejenom v médiích, tam to samozřejmě očekává kaţdý, ale i jinde, třeba v hospodách, na poštách a dál? Plné znění zpráv


Jan JŮN, redaktor -------------------No toto referendum opravdu vzbudilo velký zájem, protoţe Angličané jako by si najednou uvědomili, ţe něco ztrácejí anebo ţe mohou něco ztratit. I kdyţ jako poslední průzkumy a nálada jako je spíš taková, ţe opravdu by to měli tedy příznivci odmítnutí odtrţení vyhrát. Ale přece jenom jako v tom Skotsku, jak jste tam upozornili, ţe vlastně volilo nebo volí nebo účastnilo se referenda 95% Skotů, coţ je nebývalé mnoţství, tak v Anglii se mnoho lidí mnohem více neţ kdykoli předtím zajímá o politické dění právě díky tomu referendu. A je to všecko v takovém jako duchu, no vţdyť přece jsme vlastně jeden stát, společně jsme po těch 300, 400 let hájili Británii jako Velkou Británii jako takovou, protoţe dřív se to nejmenovalo Great Britain předtím, neţ tedy se sjednotili v tom sedmnáctém a osmnáctém století Anglie a Skotsko, coţ také by se mělo přestat jmenovat Great Britain a jenom se to bude jmenovat Spojené království. Takţe to všechno se tady probírá. Tady dokonce ty i večerník londýnský dnešní a například další noviny, tak přinesly takové tabulky, rozvrhy, v kolik hodin by mělo být co oznámeno, protoţe původně se čekalo, ţe tedy první výsledky budou aţ zítra odpoledne ve dvě třicet, zatímco nejnovější tedy očekávání je takové, ţe ta různá skotská hrabství to vyhlásí prostě tak, jak spočítají výsledky, včetně toho, ţe teda například tam vynikne to, ţe některé části Skotska, například Shetlandské ostrovy, budou hlasovat proti, protoţe to se všeobecně očekává kvůli tomu, ţe oni mají ropu a mají více společné s Norskem neţ s Edinburghem nebo dokonce i s Londýnem. Ale ta nálada je taková přitlumená tady. Ano. Je. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------Ale tedy kdyţ se diskutuje, tak jak se Angličané a moţná i Velšané dívají na tu skotskou touhou po nezávislosti? Bojí se toho? Nebo chápou to trochu třeba jako nevděk. Jan JŮN, redaktor -------------------Ano. Ano. Je to přesně tak. Je to velice podobné těm pocitům, které vládly v Československu před rozdělením. I kdyţ tedy u nás se ţádné referendum nekonalo a byl tam takový pocit, zvláště u těch starších pamětníků, jako kolik ta větší část poskytla té menší části po mnohá léta. Tady je podobné. Například v dnešním vydání londýnského deníku Metro má na první stránce takovou grafiku, kde je britská vlajka, pod ní je skotská vlajka a je tam titulek z té známé takové novoroční písně, co se zpívá, /nesrozumitelné/, jako jestli by se mělo zapomenout na starou známost ve smyslu tom, ţe tedy Skoti a Britové byli tou starou známostí a dokonce je zajímavé, ţe lidé všeobecně, dokonce i ve vlacích například, diskutují o tom, ţe tedy, coţ vyjádřil velice krásně bývalý britský ministerský předseda Gordon Brown, kdyţ řekl, ţe kamkoli se ve světě podívá, tak tam vidí z těch posledních válek hroby Angličanů, Skotů Velšanů a Irů vţdycky pohromadě. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------Je to tedy velmi emotivní. Chápu. Mockrát děkuju za rozhovor. To byl náš spolupracovník v Londýně Jan Jůn. Na slyšenou. Jan JŮN, redaktor -------------------Na slyšenou. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------Někdejší americký prezident Bill Clinton kdysi pronesl okřídlenou větu, It's about economy, stupid, co je to věc hospodářství, hlupáku. Na tomhle poli panuje asi největší nejistota a Skotové často naznačují, ţe i kdyby jim srdce velelo se odtrhnout, rozum jim říká, zůstaň ve Spojeném království. Na lince je hlavní analytik Ery Jan Bureš. Dobrý den. Jan BUREŠ, hlavní ekonom, Poštovní spořitelna -------------------Pěkný den. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------Od řady ekonomů, mimo jiné třeba Royal Bank of Scotland, slýcháme, ţe náklady na to rozdělení budou obrovské. Ale nedají se najít i nějaká pozitiva, která by rozdělení mohlo přinést? Plné znění zpráv


Jan BUREŠ, hlavní ekonom, Poštovní spořitelna -------------------Tak na první pohled musím upřímně říct, ţe pokavaď bych bral čistě ten ekonomický pohled, tak mě nenapadají v tuto chvíli. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------To znamená, ţe si nemyslíte, ţe třeba Skotsko, jak tvrdí zástupci skotské národní strany, si můţe polepšit, protoţe by mělo hlavní příjmy z prodeje ropy přinejmenším? Jan BUREŠ, hlavní ekonom, Poštovní spořitelna -------------------Nevěřím tomu úplně. Ty odhady ohledně dejme tomu nějakého budoucího hospodaření eventuální samostatné skotské vlády hovoří o tom, ţe moţná řekněme pro tento rok, pro rok příští by deficity veřejných financí Skotska samostatného mohly být o něco lepší neţ Velké Británie jako celku. Na druhou stranu ten výhled teď na těţbu ropy a plynu do budoucna není vůbec příznivý a ty odhady dejme tomu za dva, za tři roky jsou významně, významně horší právě kvůli tomu, ţe Skotsko samo o sobě by bylo příliš závislé na těţbě ropy a ten trend těţby v Severním moři je jednoznačně směrem dolů. za posledních patnáct let ta těţba šla dolů o dvě třetiny a ten negativní trend pokračuje. Takţe to není zdroj, na který by se dalo úplně dobře spoléhat a myslím si, ţe ta jednostranná nebo poměrně výrazná závislost budoucího Skotska na ropě můţe být spíše handicapem. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------No ale Alex Salmond nemluví jenom o ropě, ale také o whisky samozřejmě, ale mluví se také o vyuţívání obnovitelných zdrojů, větrných elektráren, informačních technologií. Navíc Skotsko má dlouhodobou tradici ve stavbě lodí a tak dále. Na to nemůţe vůbec sázet? Jan BUREŠ, hlavní ekonom, Poštovní spořitelna -------------------Ta ekonomika sama o sobě je hodně malá. Zvlášť kdyţ se vezme nebo kdyby se z toho odebrala těţba ropy a plynu, tak je to ekonomika dejme tomu srovnatelná s Portugalskem. A co je důleţitější z hlediska propočtu těch ekonomických nákladů je její extrémní finanční a investiční propojenost s Británií a ve chvíli, kdy by došlo na nějaké dělení, tak jsem přesvědčen, ţe minimálně dočasně to způsobí poměrně vysokou institucionální nejistotu jednak ohledně toho, čeho vlastně nakonec bude Skotsko členem, jestli bude úplně samostatné členem Evropské unie nebo jak to vlastně bude. A současně ohledně toho, jakou měnu bude pouţívat a jaké přístupy bude mít vůbec třeba k librové hotovosti, ke které teď má přístup bezproblémový. Všechny tyhlety otázky si myslím, ţe minimálně v krátkém horizontu přispějou poměrně výrazně ke zhoršení sentimentu ve Skotsku, k odlivu kapitálu a k poklesu investic ve chvíli, kdy by tedy došlo na to dělení. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------Tohle samozřejmě nechci v ţádném případě zpochybňovat, i kdyţ jsou to předpoklady budoucnosti. Nikdo vlastně neví, co by se konkrétně stalo. Ale zajímavé je, ţe většina českých nebo federálních analýz v roce 1991 při rozdělování Československa mluvila o tom, ţe Slovensko by na rozdělení těţce ekonomicky doplatilo, ale ten další vývoj ukázal, ţe si vedlo poměrně solidně. Takţe nemůţe se totéţ stát teď ve Skotsku? Jan BUREŠ, hlavní ekonom, Poštovní spořitelna -------------------Máte určitě pravdu. Já nechci říkat, ţe se tím Skotové natrvalo odsuzují do nějaké nouze a bídy. To vůbec ne. Jenom si myslím, ţe ty okamţité náklady nejsou zanedbatelné a mohou být poměrně výrazné, protoţe ta finanční propojenost je ještě dramaticky řekněme vyšší a moţná trochu zapeklitější neţ v případě Československa tehdejšího. To je jedna věc. Druhá věc, samozřejmě máte pravdu, kdyţ se podíváme do nějakého středního období, řekněme za horizont pěti let, tak si dovedu představit i scénář, ve kterém z toho Skotové mohou částečně profitovat, pokavaď by šli cestou vlastní měny, která by byla slabší neţ libra. Jsou zde i v zásadě nějaké střednědobé, dlouhodobé scénáře, ve kterých nakonec Skotsko z toho nemusí vyjít úplně špatně. Ale takhle dlouhé scénáře já úplně realisticky kreslit nedokáţu. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor Plné znění zpráv


-------------------Hlavní analytik Ery Jan Bureš. Díky. Mějte se báječně. Na shledanou. Jan BUREŠ, hlavní ekonom, Poštovní spořitelna -------------------Pěkný den. Na shledanou. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------Na výsledky skotského referenda s napětím čekají Katalánci, Baskové, Vlámové a další regiony, které touţí po samostatnosti na větším celku. Zajímavý příklad poskytuje Irsko. Jednak tím, ţe se v roce 1922 od Velké Británie odtrhlo a má tedy zkušenost jak s dělením, tak s následným fungováním svého státu. A dál jeho část, Severní Irsko, pořád patří k Velké Británii a po odchodu ze Spojeného království dlouho pokukuje. Naším dalším hostem je Ivo Šlosarčík z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Dobrý den. Ivo ŠLOSARČÍK, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Hezké odpoledne. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------Jak jsme řekli, Irsko se od Británie odtrhlo v roce 1922. Na první pohled to vypadá jako podobná situace, ale v čem se shoduje, v čem se liší? Ivo ŠLOSARČÍK, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Ta podobnost je opravdu jen dosti malá. Zaprvé před, neodtrhlo se celé Irsko, odtrhla se Irská republika nebo Svobodný Irský stát. A jak jste říkali, kus Irského ostrova stále zůstává součástí Spojeného království. To je prvá velká věc. Nic takového ve Skotsku nehrozí. Buď Skotsko celé nebo nic. Zadruhé odtrţení Svobodného Irského státu předcházela velice násilná krvavá kampaň jak mezi irskými nacionalisty a britskými jednotkami, tak uvnitř samotné irské společnosti. Tam bylo Velikonoční povstání, potom válka vlastně s britskou armádou a po osamostatnění Irského státu dokonce ještě skoro roční občanská válka mezi radikály a umírněnými v samotném novém irském státě. To jsou minimálně dva velké rozdíly, které odlišují skotský od irského případu. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------Ten příklad Irska ale můţe být do jisté míry poučný z hlediska ekonomiky. Došlo aspoň v těch prvních letech po rozdělení k nějaké katastrofě? Ivo ŠLOSARČÍK, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Ve Svobodném Irském státě nikoliv. Spíš k stagnaci a rozhodně nenastala nějaká ekonomická prosperita, o které se někdy uvaţovalo nebo mluvilo. Byla to spíš stagnace a také není třeba zapomenout, ţe i kdyţ vznikl v tom roce 22 Svobodný Irský stát, tak si zachoval velmi silné vazby na Spojené království, včetně společné měny, zachování společného trhu, pracovní migrace. Tam v podstatě nedošlo k výraznému přesekání ekonomických vazeb. K tomu došlo aţ asi o deset let později od vzniku Samostatného Irského státu v třicátých letech, kdy dokonce se rozběhla jakási obchodní války mezi Svobodným Irským státem a Spojeným královstvím, který byla ale motivována hlavně politicky, nikoliv ekonomicky. A samozřejmě hlavně postihla irskou ekonomiku, která potom se z toho vzpamatovávala aţ někdy do konce padesátých let. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------Tak potom proběhl dlouhý další vývoj. O Irsku se mluvilo jako o keltském tygrovi, pak přišla hospodářská krize, teď se irské hospodářství vzpamatovává z té krize. Zdá se, ţe relativně dobře. Ale já bych se ještě zeptal na jinou věc. V posledních týdnech se hodně probíralo, ţe by skotské referendum mohlo povzbudit separatistické tendence v Evropě i jinde ve světě, jak jsem naznačil v úvodu. My tedy nechceme jít moc daleko, ale platí tenhle předpoklad i pro Severní Irsko? Ivo ŠLOSARČÍK, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy Plné znění zpráv


-------------------Já nemyslím, ţe výrazně, protoţe Severní Irsko si ještě daleko víc neţ Irská republika prošlo sérií násilností a následných politických debat a kroků tam a zpátky, neţ se jim podařilo vyjednat dosti komplikovaný, ale dneska fungující kompromis, jak ve vztahu uvnitř Severního Irska, tak vůči Velké Británii. Protoţe ten základní rozdíl mezi Severním Irskem a Skotskem je v tom, ţe severoirská společnost je velmi výrazně rozdělená na stoupence větší integrace s irským státem a stoupence zachování členství ve Spojeném království. Nicméně právě ty poslední dohody a vývoj od devadesátých let a hlavně od takzvané velkopáteční dohody v roce 1998, tak ustavil kompromis, kdy ta protestantská menšina v Severním Irsku pustila katolickou menšinu k výkonu části exekutivních pravomocí, takţe třeba teď je to tak, ţe vţdycky premiérem Severního Irska nebo prvním ministrem je protestant, zatímco vicepremiérem je katolík, zjednodušeně. A zároveň ta katolická menšina se vzdala nároku na jednostranné odtrţení nebo připojení s Irskou republikou, vzdala se násilí. Protoţe kompromis byl na obou stranách. A uţ dneska v těch smlouvách je napsané, ţe v okamţiku, kdy by se Severní Irsko rozhodlo připojit k Irské republice, tak tomu z Londýna nebudou výrazně bránit, ale musí jít o vyjádření většiny obyvatel Severního Irska, coţ podle dnešních průzkumů ani vývoje, který tam je, není pravděpodobné. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------Říká Ivo Šlosarčík z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Děkuji vám. Hezký den. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------Já kdyţ jsem před Zelenou vlnou stavěl do protikladu Scotland The Brave anebo Rule Britania, tak by se v tom srovnávání dalo pokračovat. Raději haggist nebo rostbíf, spíš whisky nebo beefeater. No, těţké rozhodování. My máme v Londýně dlouho usazeného kolegu Milana Kocourka, který obě kultury důvěrně zná a teď s ním probereme záleţitosti národní identity. Dobrý den, Milane. Milan KOCOUREK, redaktor -------------------Dobrý den. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------Analytici říkají, ţe jedním z důvodů toho vzedmutí národního cítění ve Skotsku je jakési vědomí vlastní výjimečnosti. Z čeho vlastně pramení? Určitě nejenom z hrdosti na skvělou whisky. Milan KOCOUREK, redaktor -------------------No tak výjimečnost pramení jako uţ ze skotských dějin. Angličané si dřív rádi četli sira Waltera Scotta, čtou si dodnes skotské spisovatele. Mají rádi skotskou kulturu, mají rádi samozřejmě hudbu. A je pravda, ţe Skoti jsou něco úplně velice výjimečného. Já jsem tam ţil tři roky a Skoty jsem měl velice rád. Jediný problém bylo jim rozumět, protoţe například taková /nesrozumitelné/, kde jsem bydlel Dundee, to je skutečně velmi těţké a po třech letech jsem odcházel ze Skotska z Dundee, kde jsem studoval na univerzitě, a místním lidem jsem měl po třech letech ještě pořád potíţe rozumět. Jazyk na univerzitě byl úplně jiný. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------A sjednotili jste se na jídle? Jedl si někdy haggis? Milan KOCOUREK, redaktor -------------------Haggis dokonce rád. A jednou, kdyţ jsem přišel do /nesrozumitelné/ před lety a bylo to, myslím, ţe to je okolo 26. ledna, mají haggis supper Skoti, a zjistil jsem, ţe u /nesrozumitelné/ dole v Anglii, kde bydlím, blízko /nesrozumitelné/, neměli haggis, tak jsem se podivil a zavolal jsem skutečně jako vedoucího a on se mně velice omlouval a říkal, ţe to je veliká chyba, kterou okamţitě napraví a byla to skutečně jenom přechodná věc, protoţe hned jedna paní tam přinesla celou řadů haggisů, takţe i já jsem si mohl koupit podpulťák tedy. On byl jenom bokem, jako ve vedlejším skladu. Mohl jsem si koupit haggis a já ho mám skutečně rád. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------Plné znění zpráv


No já jsem upřímně řečeno se nikdy neodváţil ho ochutnat kvůli tomu sloţení, ale kamarádi říkají, ţe je to velice dobré. Ale mimochodem na jakých tradicích staví zase Angličané? Bude to punding? Milan KOCOUREK, redaktor -------------------Myslíte anglický puding? Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------Ano. Ano. Milan KOCOUREK, redaktor -------------------Jako ten moc často neochutnávám. Je to vánoční puding. To je jeden z nich. To je například, ten se většinou připravuje z těţkého ovoce a z těţkého těsta a polívá se to taky koňakem nebo skotskou whisky, chcete-li, takţe toho přítelem přímo nejsem, protoţe kdykoli dám přednost pudingu českému. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------Takţe můţou Angličané stavět, určitě můţou stavět na něčem jiném, neţ je puding nebo jakékoliv jídlo, ale je to tak, ţe tím, kdyby se rozdělila Velká Británie, Spojené království, tak by mohli mít problém se svojí identitou, ţe se cítí být spíš Brity neţ Angličany? Milan KOCOUREK, redaktor -------------------No tak například tady bývalý předseda české vlády v době Československa Petr Pithart si myslí, ţe Angličané by tím rozdělením ztratili kus své identity. Angličan ovšem se vţdycky cítil především jako Angličan. Stejně jako Skot se vţdycky cítil především jako Skot. Interpretace právě té identity, ty jsou různé, zvláště třeba z historického pohledu, třeba Tomáš G. Masaryk psal a učil, ţe David Jung byl anglický filozof, coţ není pravda. Byl to Skot jako poleno. Ve skotském Edinburghu se narodil, tam vystudoval a ţil tam skoro celý ţivot aţ na dva roky ve Francii. Jenom psal v angličtině. Mezi jiným šestidílné dějiny Anglie. Ale Angličanem rozhodně nebyl. Nicméně Petr Pithart má pravdu, kdyţ si myslí, ţe Angličané by ztratili kus své identity, protoţe Angličané jsou v jednom smyslu nositeli té identity. Dříve se říkalo Anglie, lidé měli na mysli celou Británii. Třeba v devatenáctém století, v době, kdy byla anglickou královnou Viktorie. Dnes je tedy opět anglickou královnou Alţběta. Ty královny, tedy monarchové, byly vrcholnými představiteli celého Spojeného království, tedy celé Británie. Rozhodně ne jenom v Anglii. Dnes je tomu trochu jinak. Málokterý Velšan třeba o sobě řekne, ţe je především Brit, a pak teprve Velšan. Řekne vám, ţe je zaprvé Velšan. Dnes je tedy úzus té identity posunutý a lidé v Británii jsou dost hrdí na svůj původ a Angličané rozhodně také. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------Milan Kocourek, náš kolega z Londýna. Děkujeme a klidně si dej večer haggis. Uvidíme, jak to dopadne. Ať tak, či tak, pro tebe to bude dobrota pokaţdé. Hezký den. Milan KOCOUREK, redaktor -------------------Děkuji. Dnes ho neplánuju.

RIEGL Martin, politický geograf, FSV UK 18.9.2014

ČT 24

str. 01

18:30 Interview ČT24

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka -------------------Ukrajinský prezident Petro Porošenko dnes v kongresu Spojených států apeloval na solidaritu Ameriky i dalších zemí s jeho vlastí. Řekl, ţe Ukrajina bojuje s ruskou agresí a usiluje o svobodu a demokracii. Připomněl taky anexi Krymu, který je uţ půl roku součástí ruské federace. Co se po referendu na Krymském poloostrově Plné znění zpráv


změnilo, jak se bude dál vyvíjet situace na východě Ukrajiny a co je současná největší hrozba? I na to se budu ptát hosta dnešního Interview ČT 24. Pozvání do studia přijal politický geograf Martin Riegl, dobrý podvečer. Martin RIEGL, politický geograf, FSV UK -------------------Dobrý večer. Světlana WITOWSKÁ, moderátorka -------------------Ukrajinský prezident Petro Porošenko vystoupil před kongresem Spojených států půl roku po krymském referendu, po kterém se poloostrov stal součástí Ruské federace. Petru Porošenkovi se dostalo v americkém kongresu velkých ovací. My si to připomeneme krátkým sestřihem. Petro POROŠENKO, ukrajinský prezident -------------------Je neuvěřitelné popsat pocity, které právě proţívám. Jak symbolické je spojení mezi kongresem Spojených států amerických a solidaritou s Ukrajinou. Světlana WITOWSKÁ, moderátorka -------------------Pane Riegle, jak se ţije obyvatelům Krymu šest měsíců po referendu, které znamenalo odtrţení poloostrova od Ukrajiny a připojení k Rusku? Martin RIEGL, politický geograf, FSV UK -------------------To musíme asi říci trošku komplexně. Ono samozřejmě ta společnost je rozdělená, je dobře známo, ţe tam ţijí krymští Tataři, Ukrajinci, Rusové, takţe samozřejmě s tou politickou změnou, kdy Krym se de facto stal součástí Ruské federace, byl anektován, se kaţdý srovnává jinak. Takţe někomu to samozřejmě konvenuje, někomu to nekonvenuje, ale z hlediska té ekonomické situace tam se to zhoršilo, já bych řekl téměř pro všechny z toho důvodu, ţe pro Krym byl signifikantní zejména turistický ruch, řekněme turisté z Ruské federace, kteří de facto přestali na Krym jezdit z toho důvodu, ţe oni se bojí jezdit přes ukrajinské území, takţe tam jsou odkázáni pouze na ty trajekty. Já jsem se dneska o tom bavil se svým kolegou, říkal, ţe ta fronta na trajekt trvá aţ 40 hodin, coţ je, kdyţ si vezmete cestu tam, cestu zpátky, tak asi nikdo nemá v zájmu, ve svém zájmu trávit, řekněme čtyři dny své dovolené na cestě, plus tu samotnou cestu. Samozřejmě Krym je nadále závislý na dodávkách vody a energií z Ukrajiny, takţe samozřejmě Ukrajina začla aplikovat, řekněme, trţní ceny nebo ceny obvyklé, co se týče vody, takţe výrazně vzrostla cena vody, coţ samozřejmě zdraţuje zemědělskou produkci, takţe z toho ekonomického hlediska je ta situace bezpochyby horší, to se týká těch všech segmentů. Samozřejmě Ruská federace se snaţí to kompenzovat nějakými dotacemi, ale to uţ se zase dostáváme do otázky jako řekněme ekonomické kondice Ruska samotného. Světlana WITOWSKÁ, moderátorka -------------------Na Krymu se půl roku po referendu teď konaly místní volby, podle rádia Svobodná Evropa nemohli ty volby ale sledovat nezávislí pozorovatelé. Dokonce ani nezisková organizace Golos, která je povaţovaná za jediného nezávislého pozorovatele ruských voleb, u toho být nemohla. Co tím úřady sledovaly? Martin RIEGL, politický geograf, FSV UK -------------------Víte, ono ten ruský politický systém uţ je dlouhodobě, řekněme, kráčí směrem od té liberální demokracie, protoţe se podíváme například na hodnocení Freedom House Index, který hodnotí, řekněme, politické systémy státu od jedničky do sedmičky, přičemţ ta hodnota sedm je nejhorší, to znamená, ţe ten stát je zcela nesvobodný z hlediska lidských práv. A politických práv tak Ruská federace je na úrovni pět aţ šesti u těch lidských a politických práv. To znamená, ţe to není svobodný stát. V tuto chvíli se Krym stal de facto součástí Ruské federace, která z hlediska Freedom Housu je hodnocena jako nesvobodný stát, takţe neočekávejme, ţe ty volby tam budou probíhat svobodně a spravedlivě, to znamená, ţe tam jsou potřeba nějaký zahraniční, nezávislí zahraniční pozorovatelé. To je jedna věc. Druhá věc je tada, já si myslím, ţe z hlediska těch voleb samotných, důleţitější, ţe ta volební účast byla výrazně niţší, neţ to březnové referendum, kdy deklarovaná účast byla 83 % jo, teďkon to bylo o desítky procent níţe, takţe to nám moţná dává další signál, jaká reálně byla ta účast v tom takzvaném referendu na Krymu. Připomeňme si, ţe i kremelská rada pro lidská práva uţ Plné znění zpráv


samotné, ten průběh hlasování, ty výsledky hlasování včetně té volební účasti zpochybnila, takţe to je, to máme takový smíšený obrázek všech těch událostí, kterých jsme svědky od března. Světlana WITOWSKÁ, moderátorka -------------------Pokud tedy nebyli nezávislí pozorovatelé, tak se o těch volbách nedá říct, ţe byly regulérní? Martin RIEGL, politický geograf, FSV UK -------------------Já jsem viděl i nějaká videa na sociálních sítích na youtube, kde docházelo k, řekněme, hromadnému hlasování volebních lístků, řekněme napříč Ruskou federací. Těch zpráv o průběhu voleb bylo spousta. Přestaly fungovat kamery, které dohlíţí na ten průběh. Stávalo se, ţe i dvě kamery přestaly fungovat v jeden moment, coţ samozřejmě ta volební komise prohlásila, ţe to je nějaký technický, řekněme, nedostatek. V podstatě všechny ty stíţnosti na ty volby byly zamítnuty a já si myslím, ţe o čem to vypovídá je to, v jakém stavu je současný, řekněme, současná demokracie v Ruské federaci, kde opravdu uţ nemůţeme hovořit o liberální demokracii a demokratickém politickém systému. Světlana WITOWSKÁ, moderátorka -------------------Existuje teď na Krymu nějaká opozice, někdo, kdo by se otevřeně postavil proti Kremlu? Martin RIEGL, politický geograf, FSV UK -------------------To je otázka, co povaţujeme za otevřené postavení se proti Kremlu. Samozřejmě, ty krymští Tataři, ti nejsou vůbec, řekněme, v souladu s tou státní politikou Moskvy, nepodporovali přijetí Krymu, bojkotovali to referendum, takţe oni jsou, řekněme, v takové té opozici. Nicméně nakonec víme, ţe i ten jejich krymský parlament se stal terčem, řekněme, nějakého zásahu. Světlana WITOWSKÁ, moderátorka -------------------Ale oni bojkotovali i tyto volby. Jde mi o to, jestli tam je nějaká opozice, která otevřeně říká, my jsme tady proti tomu, co se tady stalo, šli bysme do toho i do těch voleb a je to taková ta klasická opozice. Martin RIEGL, politický geograf, FSV UK -------------------Já si myslím, ţe není. Opravdu ty krymští Tataři jsou v této pozici, ale opravdu ten represivní státní aparát Ruské federace a teď nemusíme se bavit pouze o Krymu, můţeme se bavit o celém Rusku, je natolik silný a ta opozice je natolik slabá, ţe samozřejmě to jednotné Rusko všechny ty volby vyhrává zcela přesvědčivě, ale nemusíme se bavit o, řekněme, flagrantní porušení těch standardních volebních mechanismů, ale o kontrole médií, kontrole státních médií, přístupu do jednotlivých, řekněme tištěných médiích, audiovizuálních médiích. Takţe ta státní moc je propagována natolik, ţe ta opozice nemá nejmenší šance a můţeme se bavit, řekněme, o té systémové, antisystémové opozici, ale ta je natolik roztříštěná, ţe opravdu nemá šanci. A ti lidé, kteří byli, řekněme, v nějakém otevřeném střetu s vládou v Krymu často i odešli do zahraničí a ten svůj boj de facto vzdali. Světlana WITOWSKÁ, moderátorka -------------------Na tom Krymu je to tak, ţe tam vládne i strach nebo jsou tam opravdu lidé vděční Rusku za to, ţe je přijalo do své federace? Martin RIEGL, politický geograf, FSV UK -------------------To se asi musíme vrátit na začátek. Opravdu tam část té populace, řekněme zejména ti etničtí Rusové, ti si myslím, ţe zejména v té počáteční fázi opravdu byli, řekněme, ochotni spojit se s Ruskou federací, vítali tu nezávislost, vítali to referendum a opravdu podporovali ten proces, který se odehrává, ale netýká se to bezpochyby krymských Tatarů a myslíme si, ţe se to netýká většiny, řekněme, etnických Ukrajinců. Já nevím, jestli v tom referendu hlasovali, pravděpodobně nehlasovali. Těţko by ta, řekněme, ta volební účast byla 83 % za výsledku 97 pro spojení s Ruskem nebo pro nezávislost. Takţe ono o tom velmi těţko získat relevantní data. Světlana WITOWSKÁ, moderátorka Plné znění zpráv


-------------------Kolik tam těch Ukrajinců zbylo? Martin RIEGL, politický geograf, FSV UK -------------------Já si myslím, ţe tam nedochází k masivnímu odchodu z Krymu. Netýká se to ani krymských Tatarů, ani etnických Ukrajinců, já si myslím, ţe můţeme neustále povaţovat za relativně platná ta čísla z toho posledního cenzu, kdy se hovořilo u těch etnických Rusů okolo 58 - 60 % Světlana WITOWSKÁ, moderátorka -------------------Kyjev má o vývoji na Krymu poměrně jasno, pojďme si ještě jednou poslechnout ukrajinského prezidenta Petra Porošenka. Petro POROŠENKO, ukrajinský prezident -------------------Rád bych také ještě připomenul, ţe před dvaceti lety, přesně před dvaceti lety budapešťské memorandum se společně Rusko, Spojené státy, Velká Británie, Francie a Čína zavázaly, ţe ukrajinské hranice budou neměnné a zůstanou. Co se stalo v reálu, Rusko anexovalo část ukrajinského území a vyvolala válku. Světlana WITOWSKÁ, moderátorka -------------------Je něco podobného alespoň někdy slyšet i na Krymu? Martin RIEGL, politický geograf, FSV UK -------------------Samozřejmě. Týká se to těch menšin, které jsou dneska v té nevýhodné politické situaci, na které ta situace, ta změna té situace dopadla jak ekonomicky, tak politicky. Takţe bezpochyby ano, ale neřekl bych, ţe to je ţádný významný hlas, který by opravdu byl slyšet výrazně. Ono to represivní násilí vůči té opozici na Krymu je samozřejmě velmi efektivní v tomto ohledu. Světlana WITOWSKÁ, moderátorka -------------------Dá se současná situace na Krymu přirovnat k období Sovětského svazu? Jak o tom mluvil třeba vnuk Leonina Breţděva, který v těch volbách sám kandidoval a tvrdí, ţe na Krymu neexistuje ţádná politická soutěţ. Martin RIEGL, politický geograf, FSV UK -------------------Samozřejmě srovnávat můţete cokoliv a já bych tam úplně nekladl rovnítko. Samozřejmě Sovětský svaz to byl naprosto autoritářský, nedemokratický reţim totalitního typu. Současné Rusko samozřejmě nedosahuje těchto, řekněme, kvalitativních charakteristik, ale pravda je, ţe ta politická soutěţ je velmi omezená, týká se to svobody médií, občanských práv, politických práv, moţnosti, řekněme, občanské společnosti reálně fungovat na území toho státu. Týká se to práva na shromaţďování, tam jsou velmi přísné zákony proti shromaţďování. Kdy vy, pakliţe se sejdete na náměstí v několika lidech, tak abyste se vyhnula nějaké kriminalizaci, tak ti lidé musejí stát odděleně, nesmí stát u sebe, jinak opravdu poruší ten zákon. Takţe v tomhle tom ten stát začíná být velmi represivní a tady ta charakteristika toho represivního státu vůči té zejména politické opozici se stále prohlubuje. Světlana WITOWSKÁ, moderátorka -------------------Západní státy jako odpověď na anexi Krymu schválili první vlnu sankcí. Dá se uţ teď, půl roku poté nějakým způsobem zhodnotit, jestli ty restrikce měly nějaký efekt nebo se úplně minuly účinkem? Martin RIEGL, politický geograf, FSV UK -------------------To musíme rozlišit, řekněme, jaké byly kladeny cíle a tu otázku, jestli poškodily ruskou ekonomiku. Pakliţe cílem bylo, aby se Rusko vzdalo té anexe Krymu, tak jednoznačně ... Světlana WITOWSKÁ, moderátorka -------------------Plné znění zpráv


To se nepovedlo. Martin RIEGL, politický geograf, FSV UK -------------------Jednoznačně cíl nesplnili. Krym tvoří nějaké 4 - 5 % ukrajinského území, nadále je to ilegálně okupováno Ruskou federací, ale z hlediska toho vytvoření tlaku, řekněme, změny chování Ruska jako jednoho toho vnějšího aktéra toho konfliktu, to samozřejmě tlak vyvíjí. Dochází k devalvaci rublu, propadu akcií, sniţování ţivotní úrovně, krachují cestovní kanceláře, spousta ruských společností nemá přístup na západní kapitálové trhy. Tohle to všechno samozřejmě celkově podlamuje ruskou ekonomiku a ti političtí aktéři tohle to samozřejmě musí brát v úvahu při svém dalším rozhodování, takţe neřekl bych, ţe ty sankce se minuly účinkem, to bezpochyby ne. Světlana WITOWSKÁ, moderátorka -------------------Rozpínavost Vladimira Putina neskončila u Krymu. On se výrazně angaţuje i na východě Ukrajiny. Jak to tam podle vás dopadne? Můţe potkat východ Ukrajiny stejný osud jako Krym nebo uţ to bude na Vladimíra Putina velké sousto po tom, co, jakým způsobem reagovala Evropská unie, jak reagovaly Spojené státy? Martin RIEGL, politický geograf, FSV UK -------------------Tam bysme potřebovali jít zpátky do události v Gruzii. Tehdejší gruzínský prezident Saakašvili varoval před tou agresivní rozpínavostí Ruska. Tenkrát mu nebylo příliš nasloucháno, takţe západní svět, Evropská unie si musela zaţít to, co se dělo na Ukrajině, co se potom dělo na jihovýchodní Ukrajině a já si nemyslím, ţe Vladimir Putin má za cíl anektovat ty území, jak se říká Donbas, Luhanská oblast, Doněcká oblast. To z jednoho důvodu. Pro Rusko z toho geopolitického hlediska nebo z pohledu politické geografie je zajímavá Ukrajina jako celek. Ukrajina se, řekněme, od své nezávislosti vţdycky pohybovala mezi tím prozápadní, protizápadní, respektive promoskevským směřováním, podle toho, kdo byl zrovna u moci. Tím, ţe byl odstraněn prezident Janukovyč, tak se ty politické síly, řekněme, výrazně změnily ve prospěch těch politiků, kteří podporují tu prozápadní orientaci. A myslím, ţe prezident Putin tím, jak prudce reagoval, tím ţe anektoval Krym, zapojil se do konfliktu na jihovýchodní Ukrajině, tak moţná udělal strategickou chybu. Bylo, řekněme odejmuto nějakých jedem a půl milionu voličů, kteří vţdycky mohli hrát jakoby velmi významnou roli při prezidentských i parlamentních volbách. To často mohl být ten rozhodující jazýček na vahách a pakliţe by došlo opravdu k anexi Donbasu, protoţe jsou to oblasti, které jsou ekonomicky postiţené, tam dochází k největšímu propadu ekonomiky, tak si myslím, ţe by to nebyl příliš velký, řekněme strategický zisk pro Rusko. Ale naopak by bylo uţ téměř jasné, ţe Ukrajina by se emancipovala jako velmi nezávislá země. Zbavila by se toho postsovětského dědictví a to více by se orientovala prozápadně. Takţe si myslím, ţe z hlediska pohledu Moskvy by to nebylo moudré. Martin RIEGL, politický geograf, FSV UK Světlana WITOWSKÁ, moderátorka -------------------Svět v současné době ohroţuje několik konfliktů. Co je pro nás pro Česko víc nebezpečné? Je to ten ruskoukrajinský konflikt, který uţ přerůstá v ekonomické vydírání? A nebo je to Islámský, o kterém se teď hodně mluví. Martin RIEGL, politický geograf, FSV UK -------------------Oba ty konflikty jsou velmi nebezpečné z hlediska národní bezpečnosti zejména Evropské unie, ale jsou poměrně nesouměřitelné. To co se týká Islámského státu, tak my jsme svědky, řekněme, nějakého širšího rozpadu toho bývalého otomanského impéria. Můţeme se bavit o arabském jaru, kdy de facto došlo ke zhroucení státu v Libyi. Tunisko se s tím vypořádalo relativně dobře, Egypt se vrátil, řekněme, k té vojenské vládě, takţe v případě Egypta došlo pouze, řekněme k personální změně v rámci reţimu a to, co se děje v Iráku, to je opět rozpad státu. V Sýrii totéţ. Můţeme zvaţovat o tom, jakou roli tam mají ti mezinárodní aktéři. Bezpochyby je ta role velmi váţná a velmi významná, ale to, co se děje v Iráku, je opravdu a v Sýrii částečně, trošku takové nové paradigma, kdy nějaká povstalecká skupina se snaţí opravdu etablovat funkční stát, nesnaţí se bojovat proti těm centrálním vládám jako takovým, neusiluje o změnu reţimu, ale opravdu se snaţí vybudovat funkční státní entitu. Světlana WITOWSKÁ, moderátorka -------------------Plné znění zpráv


Říkáte snaţí se. Povede se jí to? Martin RIEGL, politický geograf, FSV UK -------------------Já bych řekl v tuto chvíli se jim to relativně daří. Oni mají docela dobré PR, propagují své výsledky ať uţ jde o zemědělství, správu, bezpečí na ulicích, ale z dlouhodobého hlediska si myslím, ţe se jim to nepodaří, protoţe oni tím, jak exemplárně a velmi surově popravovali ty nepříslušníky cizích států, tak vůči sobě, oni dovnitř se jim povedla určitě velmi silná rekrutace. Oni získali spoustu sympatizantů právě tou svojí rozhodností, tou svojí brutalitou. Určitě to imponovalo spousta lidem v tom regionu. Získali spoustu rekrutů. A naopak Západ musel na tohle to reagovat. Musela na to reagovat Amerika, musely na to reagovat členské státy NATO. Takţe si myslím, ţe z toho širšího a z toho střednědobého a dlouhodobého hlediska to pro ně nebylo úplně dobré, protoţe oni proti sobě opravdu postavili koalici velmi odhodlaných států, které jsou odhodlány je vojensky zničit. Světlana WITOWSKÁ, moderátorka -------------------Co od těch islámských radikálů můţeme ještě čekat? Bude se ta situace dál vyhrocovat nebo se Západu podaří ten konflikt utlumit a nějakým způsobem ho uzavřít a utlumit prostě tak, aby nebyl tím globálním nebezpečím, kterým se stal? Martin RIEGL, politický geograf, FSV UK -------------------Problém je, ţe jak Irák, tak Sýrie jsou v současné době státy, které nekontrolují značné části svých území. Platí to pro prezidenta Sýrie, platí to pro iráckou vládu. Takţe tohle to samozřejmě vytváří ideální podhoubí pro takovéto radikální skupiny. To bylo, to samé bylo i za vláda Talibanu v Afghánistánu, kdy opravdu Taliban přišel s tím, ţe těm lidem, kteří ţili v těch oblastech, minimálně přinesli nějaký pocit bezpečí a nějakého práva, i kdyţ velmi pochybného, ale minimálně ti lidé se začali cítit v bezpečí. To samé do určité míry poskytuje i ten Islámský stát, kdy na určitých teritoriích chaosu vytváří nějaký řád, velmi pochybný řád, velmi nelegitimní ale něco nabízí. Pakliţe se ptáte na to,jestli bude ten Islámský stát nějak, do nějaké míry expandovat ať uţ v Iráku, v Sýrii, či v jiných státech, tak já si to nemyslím, ale samozřejmě ta hrozba tady stále trvá, můţe docházet k nějakým teroristickým útokům i mimo území Levanty, můţe docházet k únosům zahraničních obyvatel. Mimochodem Bokoharam uţ i, řekněme, v části Nigérie vyhlásila obdobu chalífatu, takţe dochází tam i inspiraci v ostatních regionech světa, coţ je samozřejmě velmi nebezpečné zejména pro ty velmi slabé státy, které nejsou schopny kontrolovat své teritorium v rámci svých mezinárodně uznaných hranic. Světlana WITOWSKÁ, moderátorka -------------------Čím jsou pro nás reálně nebezpeční islámští radikálové? Je to všechno to, o čem jste mluvili, ţe i Češi se můţou stát obětí teroristických útoků právě proto, ţe jsme v té koalici spojenců, kteří pomáhají Kurdům a Iráku? Martin RIEGL, politický geograf, FSV UK -------------------Například na té velmi konkrétní úrovni můţe teoreticky dojít k únosu českých obyvatel, můţe dojít k nějakému plánování teroristických útoků, ale se velmi spekuluje, já na tom ţádné informace podobnější nemám, ale samozřejmě z toho politicko geografického je to důleţité i z toho důvodu, ţe uţ se bavíme o státech které jsou velmi blízko Turecka, hraničí s Tureckem. Turecko je člen NATO, takţe i z tohoto hlediska to, řekněme, představuje nějakou reálnou hrozbu členskýho státu na to, či Evropské unie. Světlana WITOWSKÁ, moderátorka -------------------Referendum na Krymu překreslilo mapu Evropy. Čekáte, ţe se ta mapa překreslí i po dnešním referendu ve Skotsku? Protoţe to je téma, které nemůţeme opomenout. Martin RIEGL, politický geograf, FSV UK -------------------Jestli se mě ptáte jak to referendum dopadne, tak nevím, řekl bych, ţe čím vyšší bude ta účast, pakliţe se bude blíţit 90 % i výše, coţ je poměrně typické pro referenda o rozpadech států, tak si myslím, ţe spíše ne. Otázka samozřejmě, jaký tento proces, který je zcela, zcela legitimní, zcela legální, tady bych opravdu poukázal na to, ţe nelze srovnávat referendu na Krymu a ve Skotsku. To jsou naprosto nesrovnatelné procesy, ale myslím si, ţe opravdu, ať uţ ten výsledek dopadne jakkoliv, polovina Skotů bude velmi nespokojena, polovina Skotů bude Plné znění zpráv


velmi spokojena zítra ráno. Tak to opravdu posílí ty decentralizační tendence v jiných státech Evropy a můţeme se bavit o Belgii, o které se odborníci baví uţ roky, ţe se pravděpodobně rozpadne do budoucna posílí to decentralizační proces na severu Itálie například. Světlana WITOWSKÁ, moderátorka -------------------Čekáte tedy vlnu dalších referend, Katalánsko, Vlámové. Můţe se stát, Baskové, ţe se v podstatě strhne lavina dalších takovýchto snah a budou referenda v dalších státech? Martin RIEGL, politický geograf, FSV UK -------------------Nečekám, ţe se strhne lavina referend či rozpadů států jako takových, ale myslím si, ţe to opravdu podnítí tu diskusi. Katalánci opravdu o to usilují jednoznačně, tam uţ ten politický proces, ta diskuse politická probíhá nějak se k tomu postavil španělský parlament, soud. Ale nebavíme se jenom o Evropě. Ono tady ty procesy probíhají po celém svět. Svatý Kryštof a /nesrozumitelné/ referendum, myslím v roce 1998, teritorium odmítlo nezávislost a naopak. Buganvil v rámci Nové Guinei si de facto vybudoval nezávislost mezi lety 2015 - 2020 bude pořádat referendum o nezávislosti. Takţe nebavíme se jenom o Evropě. Tady ty procesy nalezneme na celém světě. Světlana WITOWSKÁ, moderátorka -------------------Změní se Velká Británie ať uţ to referendum dopadne jakkoliv, bude to nějakou změnu znamenat? Martin RIEGL, politický geograf, FSV UK -------------------Bezpochyby. Já myslím, ţe jak říkáte, ať to referendum dopadne jakkoliv, tak v části té společnosti zůstane velmi silná hořkost. Polovina těch obyvatel Skotska bude velmi silně nespokojených s tím, jak to dopadlo. Pakliţe by došlo k rozpadu státu, tak to velmi silně oslabí Velkou Británii. De facto zmizí ta Velká Británie, jak jí známe, ten velký hráč. I kdyţ uţ dneska postkoloniální, ten de facto zmizí. Velká Británie oslabí bezpečnostně politicky i ekonomicky. Bude to mít konkrétní dopady, ale myslím si, ţe i Skotové mohou dojít k určitému vystřízlivění, pakliţe si odhlasují nezávislost, tak v tom roce 2016 moţná potom zjistí, ţe to nebylo tak růţové jak si často maloval. Světlana WITOWSKÁ, moderátorka -------------------Proč tak velká část Skotů po té nezávislosti tak moc touţí? Co je k tomu ţene? Martin RIEGL, politický geograf, FSV UK -------------------Bezpochyb je to hrdý národ, je to jeden z největších, řekněme, národů bez státu, který ţije v Evropě, má jasně definované hranice. Má svojí tradici státnosti, coţ je velmi důleţité, má na co navazovat. Je ekonomicky bohatý, tam se neustále mluví o té ropě, takţe by se mu teoreticky mohlo dařit velmi dobře, ale nejedná se o nějaký nový proces, ten proces devoluce probíhá, od druhé poloviny 90. let Skotové získávali stále více a více těch pravomocí, mají vlastní parlament. Takţe, já si myslím, ţe to je takový, řekněme, moţná nečekaný, moţná sporný procest decentralizačního develučního procesu, který prostě ve Skotsku vyústil aţ k referendu o nezávislosti. Světlana WITOWSKÁ, moderátorka -------------------Jak by v případě úspěchu těchhle snah reagovali, jak by reagovalo severní Irsko? Martin RIEGL, politický geograf, FSV UK -------------------To je samozřejmě otázka, na kterou já vám nedokáţu úplně takhle odpovědět. Ale samozřejmě ta identita například ve Walesu, ta národní identita je mnohem slabší a má ve srovnání i to pouţívání jazyka je tam úplně na jiné úrovni. Takţe já si myslím, ţe nebyla by tam výrazná proměna, řekněme v té diskusi o tom, co se má dít s Walesem, co se má dít se severním Irskem, ale moţná by ta diskuze i začala probírat v Anglii samotné, která nemá to vlastní entitu v rámci toho devolučního procesu ve Velké Británii a myslím si, ţe ta diskuse by byla mnohem, mnohem prudší v jiných státech neţ v samotné Velké Británii. Plné znění zpráv


Světlana WITOWSKÁ, moderátorka -------------------Dá se ta atmosféra, která je teď ve Skotsku nějak přirovnat nebo srovnat s tím, jaká byla atmosféra v Československu před rozpadem Federace? Martin RIEGL, politický geograf, FSV UK -------------------Já si myslím, ţe velmi obtíţně, protoţe rozpad Československa, coţ byl bezpochyby legitimní proces, na tom není nič špatného. To bylo rozhodnutí politických elit. Ten proces ve Skotsku probíhá jednak je to na základě referenda, takţe samozřejmě ti lidé se do toho zapojí mnohem více. Je tam potřebovat argumenty pro nezávislost, je potřeba, vysvětlovat argumenty proti nezávislosti. Tohle to se v Československu de facto nedělo, tam to bylo rozhodnutí, které přišlo po volbách. Světlana WITOWSKÁ, moderátorka -------------------Říká Martin Riegl, politický geograf, děkuju vám za to, ţe jste byl hostem Interview ČT 24. Vám, váţení diváci, děkujeme za pozornost, na řadě jsou 8 Události, dobrý večer.

Nepochopitelné Rusko 18.9.2014

Lidové noviny str. 10 MICHAEL ROMANCOV

Názory

Národ, který se nepoučí ze své historie, je nucen proţít ji znovu Před pětasedmdesáti lety, 17. září 1939, zaútočil Sovětský svaz na Polsko, které jiţ od 1. září čelilo útoku nacistického Německa. Stalo se tak v důsledku tajných ujednání, jeţ byla maskována podpisem takzvané smlouvy o neútočení, známé jako pakt Molotov-Ribbentrop. Ruská historiografie tehdejší události vysvětluje dvojím způsobem. Zaprvé tvrdí, ţe Stalin uzavřel smlouvu s Hitlerem v zájmu ochrany etnických Bělorusů a Ukrajinců, kteří se po rozpadu ruského impéria ocitli za hranicemi SSSR. Snad není třeba dodávat, ţe přesně stejný argument byl pouţit i v případě anexe Krymu a vpádu na východ Ukrajiny. Druhým důvodem pak byla údajná předvídavost sovětského vůdce, jenţ poté, co západní mocnosti daly Hitlerovi volnou ruku s Československem, „pochopil―, ţe Británii a Francii jde o zničení SSSR, a skvělým strategickým tahem na mocenské šachovnici obrátil kořistnické imperialisty proti sobě, čímţ pro SSSR získal čas na přípravu obrany. Tato interpretace se dodnes těší značné popularitě, u nás je pak posilována přesvědčením, ţe Moskva by nás bývala bránila, kdyby Londýn, Paříţ a Varšava nebyly proti. Stalin věděl své Leonid Radzichovskij, významný ruský novinář, letos u příleţitosti výročí podpisu paktu publikoval článek s výmluvným názvem Dar zlého kouzelníka, v němţ sovětskoruskou interpretaci tehdejšího Stalinova chování staví do zcela jiného světla. Na jeho propracované argumentaci je nejzajímavější, ţe její osou jsou všem dobře známá a kdykoli ověřitelná fakta. K podpisu Mnichovské dohody došlo v září 1938. Kdyţ Hitler v březnu 1939 obsadil i zbytek Československa, podvedený Neville Chamberlain nejenom ostře protestoval, ale Británie i Francie poskytly bezpečnostní záruky Polsku. Kdyby se tehdy SSSR, jenţ spolu s Británií a Francií zasedal v Radě Společnosti národů, a byl tedy jednímz hlavních garantůmíru v Evropě, připojil k západním partnerům – ano, i tehdy, stejně jako dnes, Kreml pouţíval slovo partneři –, pak by se Hitlerovo Německo rázem ocitlo v pozici obklíčené mocnosti, z čehoţ nacisté i německá generalita měli po zkušenostech z první světové války hrůzu. Stalin však prý „věděl― své. Jak mohlo Německo, táţe se Radzichovskij, napadnout SSSR, kdyţ tehdy neexistovala společná hranicea mezi oběma aktéry leţelo Polsko a celé Pobaltí? Fyzická geografie tehdy SSSR poskytovala poměrně spolehlivou ochranu, nacistický agresor měl v zádech Británii a Francii a před sebou Polsko. Ale Hitler Stalinovi nabídl něco, čemu nemohl odolat. Díky tajným protokolům SSSR v období od září 1939 do června 1940 získal, jen s minimálními náklady, přes 330 000 kilometrů čtverečních území a více neţ 20 milionů obyvatel, kdyţ pohltil Pobaltí, části Polska a Rumunska. Stalin tvrdil, ţe získal prostor a čas. Ve skutečnosti vytvořil dlouhou linii kontaktu s Německem a surovinami a dalšími dodávkami podpořil nacistický výpad na západ. Kdyţ v červnu 1941 Hitler udeřil na východ, byla získaná území ztracena v průběhu prvních čtrnácti dnů operace Barbarossa. Po jejich znovudobytí, většinou v průběhu roku 1944, na mnoha místech proti navrátivší se sovětské moci propukl partyzánský odboj, Plné znění zpráv


který například v Pobaltí trval aţ do roku 1953. Ale to hlavní, upozorňuje Radzichovskij, se stalo aţ mnohem později. Právě na těchto územích, zejména v Pobaltí, začala demontáţ SSSR. Tajný protokol, jenţ Stalin uzavřel se „zlým kouzelníkem― Hitlerem, se vlastně stal tajným nekrologem Sovětského svazu. Zájem nikoli národní Jaké poučení z toho vyplývá pro současnost? Kdyţ Winston Churchill v Dolní sněmovně promlouval o jiţ zmíněném sovětskoněmeckém paktu, prohlásil: „Rusko je hádanka v nitru záhady zabalená do tajemství. Ale moţná tu je klíč, jímţ je ruský národní zájem…― Andrej Piontkovskij, významný ruský vědec (matematik) a publicista, ve svém posledním článku, který vyšel i na webu Rádia Svobodná Evropa, tvrdí, ţe se Churchill, a po něm všichni další, mýlí, kdyţ se domnívají, ţe existuje něco jako ruský národní či státní zájem. Charakter politického systému tehdejšího SSSR, stejně jako dnešního Ruska, totiţ zřetelně ukazuje, ţe vše podstatné je podřízeno (zlo)vůli jediného muţe. Nemalá část našich politických elit ignoruje naši historickou zkušenost a snaţí se Rusko a jeho vládce „pochopit―. V jejich konání je utvrzují a podporují obdobně jednající elity na Slovensku a v Maďarsku. Nechtějí vidět nedemokratičnost a monstrózní zkorumpovanost putinovského reţimu, akceptují jeho pohled na historii a z ní odvozovaná „práva―. Nechme proto v českém prostředí silněji zaznít kritický hlas současné ruské intelektuální elity, která opět ţije v zemi, jeţ kvůli ignorování své minulosti znovu proţívá vlastní chyby a dostala se do spárů „zlého kouzelníka―. Patří k ní například Radzichovskij, Piontkovskij či Zubov. *** Charakter politického systému tehdejšího Sovětského svazu, stejně jako dnešního Ruska, zřetelně ukazuje, ţe vše podstatné je podřízeno (zlo)vůli jediného muţe Foto popis| O autorovi| MICHAEL ROMANCOV, Autor působí na Institutu politologických studií FSV UK a na Metropolitní univerzitě Praha e-mail: [email protected] politolog

V rychlých půjčkách se točí miliardy 18.9.2014

Lidové noviny str. 18 Ekonomika ONDŘEJ VYHNANOVSKÝ

Češi se ţivota na dluh nebojí. A poskytovatelů, kteří jsou ochotni peníze půjčit, je stále víc. Ne kaţdý je ovšem seriózní. Podle České bankovní asociace pak lidé přistupují třeba i na ručení směnkou, coţ je protizákonné. PRAHA Dluh občanů vůči bankám a finančním institucím se v pololetí meziročně zvýšil o více neţ 126 miliard korun. Celkem lidé dluţí uţ 1,5 bilionu, uvádí Bankovní a nebankovní registr klientských informací. Opopularitě úvěrů svědčí i rostoucí počet subjektů, které je nabízejí. Podle ministerstva průmyslu je v Česku zhruba 50 tisíc podnikatelů a firem s ţivností poskytování a zprostředkování úvěru. Ačkoliv 76 procent dluhu tvoří hypotéky, stále více se daří menším úvěrům. Krátkodobou půjčku mělo v pololetí přes 2,5 milionu lidí, kteří průměrně dluţili 145 tisíc korun. Boom zaţívají především nízké, několikatisícové půjčky s krátkou dobou splatnosti. Naposledy zájem o tento produkt připomněla finská společnost Ferratum, která oznámila, ţe do Česka vstoupí jako banka. Jako nebankovní poskytovatel rychlých půjček tu působí jiţ sedm let. I po přeměně na banku, coţ firmě umoţňuje bankovní licence získaná na Maltě, se však Ferratum chce drţet rychlých půjček. Její vlastník Jorma Jokela v nedávném rozhovoru pro Lidovky.cz uvedl, ţe Ferratum plánuje bez poboček získat milion klientů. Jen prostřednictvím chytrých telefonů. Takzvané půjčky do výplaty lákají právě jednoduchým sjednáním přes internet nebo SMS a rychlým posláním peněz na účet. Podmínky úvěru jsou formulovány velice jednoduše: půjčená suma a suma kterou má dluţník vrátit. Dosáhnou na ně navíc i ti, kterým by banky jen tak nepůjčily – studenti, lidé na rodičovské dovolené, důchodci, nezaměstnaní nebo lidé s dluhy. A to přesto, ţe finanční instituce dnes stále častěji prověřují úvěrovou historii ţadatelů o půjčky. „Počet dotazů uţivatelů Nebankovního registru klientských informací se za poslední tři roky zvýšil více neţ trojnásobně, konkrétně z 2,1 milionu dotazů na více neţ 7,7 milionu dotazů,― uvedl ředitel registru Jiří Rajl. Sankce a další zadluţování Ne všichni poskytovatelé rychlých půjček se ale o úvěrovou historii klientů skutečně zajímají. Někteří dluhové registry v obchodních podmínkách vůbec nezmiňují, jiní se na ně odkazují, ale není jasné, zda je opravdu pouţívají. Plné znění zpráv


Nalézt lze i případy, kdy se firma odvolává na registr dluţníků Solus, který je však přístupný jen členským společnostem. A mezi těmi vyjma Click Creditu, který je dcerou členského Home Creditu, ţádný poskytovatel mikropůjček není. Předluţování klientů a zhoršování jejich dlouhodobé ekonomické situace, které plyne z toho, ţe nikdo neprověřil jejich finanční situaci, je jednímz hlavních problémů, na které spotřebitelská sdruţení upozorňují. Zákazník si často zaţádá o půjčku naráz u více firem a dostává se tím do bludného kruhu. „Společnosti klienty lákají na první poskytnutý úvěr i za 0 procent nákladů, a následně přijde obrovský nárůst. Klient si zvykne a existuje zde určitámíra závislosti. Zhruba 70 procent klientů si půjčuje opakovaně,― uvedl předseda sdruţení pro podporu práv spotřebitelů Umbrella Jan Mikulecký. „S problémy se splácením úvěrů se na nás obrací tisíce klientů ročně. U férových věřitelů se snaţíme klientům pomoci s komunikací s věřiteli, u neférových společností se snaţíme zpochybňovat často nemravné sankce či výpočet roční procentní sazby nákladů. Snaţíme se vyuţívat institut finančního arbitra, často podáváme odpory proti platebním rozkazům a zpochybňujeme přiznané náklady právního zastoupení,― uvedl vedoucí programů kariérního a dluhového poradenství organizace Člověk v tísni Daniel Hůle. S čím poskytovatelé rychlých půjček kalkulují, je, ţe peníze se snadněji půjčují a utrácejí, neţ splácejí. Opoţdění se splácením tak u pár tisícovek můţe vyjít pěkně draho. Kdo si za poplatek v řádu stovek korun včas nevyřídí prodlouţení doby splatnosti, zaplatí nejen stovky korun za upomínky, ale i úroky z prodlení. Ty jsou stanoveny buď pevně, jako například pět tisíc korun za 30 dnů u společnosti Express Credit, nebo se odvíjejí od dluţné částky. Zaplo si účtuje 0,25 procenta z dluhu kaţdý den, Kredit o 24 si první den po splatnosti naúčtuje 20 procent, postupně se ale sankce zvyšují a po 15 dnech se klient dostane na 35 procent. Neprozkoumaný trh Tak trochu neznámou zůstává velikost trhu s rychlými půjčkami. Větších poskytovatelů jsou desítky, v drtivé většině s vlastníky z pobaltských republik. Celý koncept tohoto finančního produktu, který se někdy nazývá finská půjčka, totiţ vznikl ve Finsku, Estonsku a Lotyšsku, odkud se rozvinul do celého světa. Manaţer projektu Navigátor bezpečného úvěru a výzkumný pracovník Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Petr Teplý dříve odhadl pro LN počet poskytovatelů rychlých půjček aţ na 10 tisíc, tedy aţ 20 procent subjektů registrovaných u ministerstva průmyslu. Většina z nich jsou ale pouze zprostředkovatelé. „Objem trhu odhaduji na 15 aţ 20 miliard korun,― uvedl Teplý. *** Jaké podmínky nabízejí vybraní poskytovatelé rychlých půjček – Půjčka 4000 Kč na 30 dní Poplatek za půjčku na jeden měsíc 132 Click Credit Poplatek/úrok 132 Kč Prodlouţení o 1 týden Prodlouţení o 2 týdny Prodlouţení 120 Kč + splatit o 30 dnů z půjčky 800 Kč Smluvní pokuta 10 % z poskytnuté půjčky, maximálně 200 Kč (účtuje se od 4. dne), maximálně 3× po sobě 936 1000 creditON Express Credit 936 Kč 1000 Kč 492 Kč 280 Kč 778 Kč 560 Kč 1016 Kč (o 1000 28 dnů) Kč 1000 Kč po 5000 Kč po Plné znění zpráv


40 dnech 30 dnech neplacení, 500 Kč neplacení kaţdá upomínka 1320 960 Ferratum Kouzelná půjčka 1320 Kč 960 Kč 400 Kč 680 Kč 400 Kč 1320 Kč 10 % z částky, Bez sankcí a bez minimálně 250 Kč pokut, za blíţe za kaţdý týden nespecifikovanou prodlení dobu bude firma dluh vymáhat soudní cestou 1200 1200 Kredito24 MoneyNow 1200 Kč 1200 Kč 15 % z výše úvěru 20%úvěru zvýše 800 Kč 30 úvěru % z výše 1200 Kč Od prvního Po 7 dnech prodlení dne prodlení splátky 300 Kč za jednorázově první výzvu, po 20 aţ 35 % z výše 25 dnech 600 Kč jistiny úvěru za druhou výzvu, resp. 840 Kč po 25 dnech u půjčky nad 2000 Kč 1060 800 Půjčkomat VIA SMS 1060 Kč 800 Kč 443 Kč 1060 - Kč 603 Kč - 969 Kč 1. upomínka 0,25 % denně 850 Kč, kaţdá další z dluţné částky, při upomínka 250 Kč prodlení nad 10 dnů (maximálně čtyři navíc jednorázová upomínky) pokuta 250 Kč 616 Zaplo 616 Kč 392 Kč 504 Kč 760 Kč 0,25 % denně z dluţné částky za kaţdý den prodlení Zdroj: weby společností Plné znění zpráv


Foto popis|

STŘIH, A ZAČALI ZNOVU! ÚPLNĚ JINAK 18.9.2014

Týdeník Květy

str. 22

Osudy

Kolikrát člověk svůj ţivot změní? Jednou, dvakrát, a to většinou jen trochu, tím, ţe uhne z původní dráhy o 45 stupňů. Někdy otočí, pravda, víc, ovšem zpravidla ve věku, kdy ještě nemá dobrou práci, pevné okolí, děti, případně starší rodiče… Jaké to ale je měnit ţití, kdyţ uţ pár z těch atributů je a občanka se zdá osahaná? Indiánské přísloví říká: Jak zjistíte, ţe sedíte na mrtvém koni, je lepší sesednout. Zjevně je dobré si „svého koně― dobře všímat. To na 100 procent podepisují tři z těch, kteří to udělali. Cyril, Šárka i Marie. * VOLÁ LONDÝN… „Nic se nedá srovnat s novým ţivotem, který přemýšlivému člověku poskytne objevení cizí země. Přestoţe jsem to stále já, věřím, ţe jsem se do morku kostí změnil,― napsal J. W. von Goethe v autobiografické knize o cestách Itálií. To trochu sedí na prvního zpovídaného. „Co mi schází z ‚minulého ţivota‗? Hmm, myslím, ţe nic,― usmívá se Cyril Simsa, ředitel zahraniční spolupráce na Anglo-americké vysoké škole v Praze. Proč by mělo? Dnes charizmatický třiapadesátník totiţ změnil svůj ţivot. Obrátil ho naruby. Narodil se v Londýně, tam vystudoval zoologii, ţil, pracoval. Po třicítce se ale jeho směrování nějak změnilo. „Najednou byly u konce projekty, na kterých jsem do té doby v Londýně pracoval, a nové hned nepřišly. Nastalo určité vakuum, ţádné obrovské nabídky, tak jsem se rozhodl jet na chvíli sem. Bylo tady po revoluci a já na to byl zvědavý,― vysvětluje s libozvučným anglickým přízvukem své rozhodnutí. Ţe si vybral Českou republiku, bylo nasnadě – rodiče byli Češi, kteří emigrovali do Velké Británie po únoru 1948. „Doma jsem od rodičů slyšel češtinu, rozuměl jsem jí, ale sám jsem plynule nemluvil, navíc jsem o rodné zemi našich dost věděl, měl tu pár známých. Prostě mě to sem přirozeně přitáhlo. Nešel jsem do Čech ale proto, ţe bych měl kosmopolitní povahu,― krčí rameny s tím, ţe v tom byl určitě zlomek romantické touhy jet do země předků. * NA CHVÍLI, A PAK ADIEU! Přijel v roce 1992 s představou, ţe načerpá síly, nápady a moţná tady něco chvíli bude dělat, a pak se vrátí. Vţdyť v Anglii má rodiče, sestru, další příbuzné, přátele, kolegy, zázemí… „Po pár dnech tady jsem seděl na kávě s kamarádem, kdyţ šla kolem jedna profesorka a ta na mou adresu řekla: ‚Na Fakultě sociálních věd by se takový člověk hodil. Co ty na to?‗ Nastoupil jsem,― popisuje své začátky, kdy pomáhal rozjíţdět zahraniční styky zmíněné fakulty. Šlo o oboustranný přínos. „Občas jsem jel za rodiči, občas oni přijeli sem. Bylo to příjemné období, kdy zdaleka ještě nepadlo ţádné mé defi nitivní rozhodnutí,― říká muţ, který, ač vystudoval zoologii, od začátku mířil spíš k literatuře. Vlastně uţ v Londýně začínal pracovat ve vědecké knihovně, posléze redigoval odborné knihy, ale s vědou jako takovou se spíš obcházeli. „Asi to bylo dobře, nemám vědecké buňky,― zdůrazňuje se zvednutým ukazovákem. Jak na západního cizince, který přišel okukovat východ, pohlíţelo okolí? Paradoxně zprvu nebyl exot, mladých alternativních Američanů a Angličanů s batůţky, kteří šli dobrodruţně učit angličtinu za bývalou ţeleznou oponu, bylo hodně. Ztratil se v davu. Jenţe postupem času a zapadáním Česka do Evropy se oni nadšenci vraceli domů nebo přesouvali jinam, on stále zůstával. Vţdy po určité době absolvoval trapnou anabázi a nechal si prodlouţit na cizinecké policii pobyt. „Několikahodinové čekání venku před zavřenými dveřmi takového budníku bylo šílené.― * ANGLIČAN PO ČESKU Jednoho krásného dne po pár letech zjistil, ţe v Česku zůstane. Rozhodla o tom hlavně práce, která ho bavila, vlastně i to, ţe v Anglii na něj ţádná konkrétní nečekala, navíc se slušně doučil jazyk, víc pronikl do české mentality, kultury, mezi domorodce – a co víc, Praha ho nadchla! Jednoduše se mu tady líbilo. Plné znění zpráv


„Rodiče to brali v klidu. Prostě nebyli příliš překvapeni, ale ani zoufale nadšeni. Dodnes za nimi jezdím tak čtyřikrát pětkrát do roka,― doplňuje s tím, ţe se vstupem Česka do EU se mu ţivot zde zjednodušil. „Jestli jsem to chtěl někdy vrátit? Ani jsem vlastně neřešil, zda tohle bylo vůbec správné rozhodnutí. Prostě přišlo a stalo se. A já jsem rád. Dneska jsem tu přes dvacet let, uţ o návratu neuvaţuju.― Za ten čas plně přesídlil do Čech, má tu partnerku, známé i kolegy. „Tím, ţe pracuju na Angloamerické vysoké škole, jsem de facto dál v kontaktu s rodným jazykem, se zemí, odkud pocházím, v tom nestrádám. Jasně, přišel jsem o dost anglických kamarádů, protoţe vztahy na dálku jsou jiné, méně osobní, ale tady jsem nové našel,― připomíná. Několik věrných za ním do Prahy jezdí – i je naše hlavní město uchvátilo. „Jééé, vy se dokola ptáte, co by, kdyby… Kdyby přišla z Anglie neobyčejně lukrativní pracovní nabídka, asi o návratu zapřemýšlím, ale ona nepřijde!― se smíchem uklidňuje sám sebe. Při hovoru o ekonomické stránce věci připouští, ţe v Londýně měl vyšší plat, ale zaţil i dva roky bez zaměstnání. „Všechno má dvě roviny,― je přesvědčen a vyjmenovává drobnosti, s nimiţ u nás zápolí. „Nechápu přemrštěné ceny oblečení, bot, léků… To nakupuju v Anglii. Třeba Marks & Spencer v Londýně je levnější neţ ten praţský.― Z prvního domova si občas vozí i skotské vločky. „Jsem astmatik, tak mi vadí, ţe v Česku nejsou politici schopni zajistit, aby se v hospodách nekouřilo. V Anglii se po tom zásahu trţby restauratérů zvýšily, ale to nejsou věci, které by mi tu bránily ţít. Chodím tam, kde se nekouří, a ani tam nemusí mít guiness.― Přesto se Cyril Simsa necítí být Čechem. „Ale doma tady jsem,― dodává s tím, ţe třeba jeho sestra nikdy takové nutkání „prozkoumat― zemi svých rodičů neměla. * KANADA? ALE KDEPAK! Módní návrhářka, fotografka a umělecká floristka českého původu – dnešní adresa: Toronto. „Já světoobčan? Vůbec! Bydlela jsem v Tachově u rodičů a volila studium tak, abych nemusela moc dojíţdět nebo na internát,― vysvětluje Marie Copps, která navzdory tomu odešla před 15 lety do Kanady. Vysoká atraktivní blondýna prý jako holka setkávání s lidmi nehledala, stranila se skupin kamarádů a milovala aktivity, kdy si stačila sama. Šití, kreativní ruční práce, moc ji bavila móda. „Abych to zkrátila, skončila jsem prozaicky v bance, ale na celkem slušném místě s dobrým platem i bonusy. Tak jsem tam seděla, měla vztah a nijak neobyčejně ţila,― konstatuje s jemnou ironií. Bylo jí 28 let, kdyţ ji ze zajetého ţití, které nebylo špatné, ale ani výjimečné, probrali študáci – šli rušit své účty, protoţe mizeli do ciziny se slovy: „Tady je to na nic, berem to směr Amerika.― – „Zděšeně jsem za nimi koukala, a kdyţ se mi vrátila čelist, začalo mi to v hlavě šrotovat. Zjistila jsem, ţe řekli něco za mě, ţe i já chci v ţivotě udělat změny, ţe mě nudí… Prostě dali mi impulz,― vzpomíná na rok 1998. Ukončila překonaný vztah, opustila banku a k údivu rodičů zamířila do Prahy na studia. Vybrala si psychologii, nevzali ji, ale cesta zpět nebyla, tak se rozhodla studovat angličtinu! „Byla jsem němčinář, ale ani mě nenapadlo němčinu dál studovat v německy mluvících zemích. Chytil mě New York! Aţ jsem se lekla, kdyţ jsem si připustila, ţe mě zajímal vţdy,― tvrdí. Při volbě jazykového kurzu, kde se nabízel New York a Toronto, ale couvla… Volila instinktivně zemi javorového listu. „Koukla jsem na mapu, kde Toronto vůbec je, a na dva měsíce odletěla.― * POHODA, PAK DEPRESE A… Kurz byl úţasný, spoluţáci báječní. Marie vedla vysokoškolský ţivot, byla nadšená a pobyt si o měsíc prodlouţila. „Pak přišla pecka. Přepadly mě myšlenky: co dál? Byla jsem nejistá sebou, jazykem, tím, co budu dělat – padla na mě existenční depka. Tahali mě z ní kamarádi,― popisuje. Kdyţ se jednou z jejich pokusu vracela do pronajatého bytu, zastavil ji u dveří o něco menší sympaťák a ptal se, zda tu bydlí. „Vysoukala jsem ze sebe, ţe ano. Asi jsem ho zaujala, řekl si o číslo, jenţe já ţádné neměla, tak podotknul, ţe se ozve. Řekla jsem si hmmm, jasně, a šla zase smutnit,― mávne rukou Marie a končí aranţ půvabné kytice. Za pár dnů našla pod dveřmi kontakt na sympaťáka a pozvání na kávu. „Prudil tak dlouho, ţe jsem se k němu nastěhovala. A jeho poţadavky se stupňovaly!― směje se. Seznámení ji nakoplo a začala se zajímat o domácí dekor, který záhy i vyráběla. Tedy mezitím se vrátila domů, kde sdělila, ţe se přesune do Toronta. „Pro rodiče to bylo těţké, ale chápali to. Naštěstí mám sestru a ta byla v Česku.― Marii se narodila dcera, pak se vdala a naplno zjistila, ţe se ocitla v rodině politiků. V blízkém příbuzenstvu má bývalou ministryni a členku parlamentu Sheilu Copps, exstarostu města Hamilton, televizního reportéra CBC… „Hned jsem pozbyla touhu zviditelnit se, dokud nebudu dokonalá v angličtině i v práci, do které jsem se pustila. Nechtěla jsem jim uříznout ostudu,― říká teď uţ sebejistě. Plné znění zpráv


* NE BANKA, ALE UMĚNÍ Změna místa ţití přinesla i změnu profese. Směr bankovní sektor Marie nevolila, začala se věnovat milované módě, navíc přidala fl oristiku. Paradoxně ale začala v Česku. „Blok, ţe to v angličtině nedokáţu, byl tak silný, ţe jsem si udělala kurz floristiky v Česku, vydala i katalog kytic a zdobení pro nevěsty a rozjela tady tu módu,― popisuje. Měla štěstí, s malou dcerou mohla být chvíli v Kanadě, chvíli v Česku. Pak tu ale padl jeden projekt a navíc malá slečna Lauren Grace začala chodit do školy. Začal platit řád. Jako samouk se Marie v Kanadě vrhla od nuly do výroby pokrývek hlavy i zajímavých kousků oblečení, za čas se ozvaly stylistky, které připravují editorialy pro časopisy, ţe by měly zájem o její extravagantní tvorbu i o vytvoření módních projektů atd. „Byla to euforie, kdyţ můj vlastní kreativní editorial otiskl americký Dark Beauty Magazine! Stejně nadšeně jsem ale dělala šaty pro Miss Universe Canada 2010 nebo Českou Miss. Moţná jsem pro někoho nezkousnutelná tím, ţe jsem multifunkční, ţe navrhuji šaty, stejně jako doplňky, a ještě si je umím naaranţovat a vyfotit, ale mě to baví. Navíc je to ve světě trend,― říká váţně. Aktivity v Česku stopla a po 15 letech konečně zaţádala o kanadské občanství (uţ se na ně cítila připravená). Svou práci přesunula za oceán. „A splnila jsem si i ten New York, absolvovala jsem tam distanční kurz fotografie na Institute of Photography. Pochopila jsem, ţe úspěch má svůj čas, ţe na vše je dobré se připravit, nepředbíhat, ţe intenzivní cílená práce se vyplatí,― říká tiše jinak energií sršící čtyřiačtyřicátnice, která z duše nesnáší věty: Takhle to stačí! a Tohle nejde! „Teď? Vystavuju v rodném Tachově fotky, a mám z toho radost. A i kdyţ to zdaleka nešlo jako po másle, radost mám i z toho, ţe ti dva študáci přišli k nám do banky!― Tím je řečeno vše. * ZA SHOWBYZNYSEM PRÁSKLA DVEŘMI Jak se stane z české filmové produkční a producentky pečovatelka? Naštve se? „Jo, jo, tak to přesně bylo,― potvrzuje Šárka Pittermannová. Neobyčejně akční dáma se od 18 let pohybovala u filmu, v televizi, reklamě a divadle. V umělecké branţi působila a fungovala mimořádně optimisticky, nadšeně, nakonec taková i je. V posledních letech jí byl domovem ryze komerční, přesto tvůrčí showbyznys. „Spolupracovala jsem na výrazných českých muzikálech a divadelních představeních. Hodně mě to bavilo. Vesměs se mi v práci střídal stres, napětí a nejistota při shánění peněz a samotné realizaci s nadšením a klidem, kdyţ vše dobře dopadlo a i ekonomická stránka byla v pohodě. Byl to fakt adrenalin, ale já ho potřebovala,― popisuje. Poslední roky sice ubývalo práce a přibývalo nejistot a neplatičů, přesto produkční a producentka fungovala dál. I kdyţ to bylo pro samoţivitelku se dvěma dětmi celkem sloţité, v profesi byla dobrá. V roce 2006 ale práskla za showbyznysem dveřmi. * STÁL ZA TÍM KOLEGA „Kdyţ mám být upřímná, tak uţ kolem roku 2005 to ve mně trochu vřelo. Nějak víc mi začaly vadit vztahy a lidé v téhle branţi, ale pořád jsem v ní jela dál. Nedokázala jsem si koutkem mysli vůbec představit, ţe bych se ocitla někde jinde!― popíjí ovocný čaj. I její dcera a syn si zvykli jednou sedět o víkendu na zkoušce představení, jindy být na place při natáčení, tu čekat na mámu u počítače v práci. Rozčísnutí bylo rychlé a prozaické. „Řeknu to elegantně: poslední kapkou byl ne moc schopný a hlavně bezcharakterní kolega, s nímţ jsem pracovala v jinak velmi příjemném Bijásku. Jednoho dne jsem si poloţila otázku: Mám dohady s takovou osobou ve svém věku a se svými zkušenostmi zapotřebí? Odpověď ze mne vylétla jako šíp: Ne! A bylo,― gestikuluje. Rozhodla se, ţe si dá ve svých 40 letech pár měsíců pauzu, bude se věnovat dětem a pak zase naskočí. Vše však bylo jinak. V novinách našla inzerát na školení pro pracovníky v sociálních sluţbách – a přihlásila se ke studiu. „Tehdy se to zlomilo a já se odstřihla od původní profese, od bývalých kolegů, a šla jinou cestou,― líčí. Absolventka muzikoterapie a dramaterapie se vrhla do sociální sféry, přesně do Domova sociálních sluţeb Vlašská v Praze. Od roku 2008 pracovala v přímé péči a od loňska působí jako koordinátorka jejich informačního centra, coţ znamená, ţe nejen informuje veřejnost o ţivotě lidí s mentálním postiţením, o jejich začleňování do běţného ţivota atp., ale také s nimi nacvičuje veřejně uváděná divadelní vystoupení a pracuje při muzikoterapii. * NOVÝ SMYSL Plné znění zpráv


„Našla jsem práci, vlastně spíš činnost, která mi dává smysl a naplňuje mě,― povytáhne obočí s douškou: „Ke staré profesi se nevracím vůbec, zatím nemám tu potřebu. Trochu jsem zvolnila, změnila ţivotní hodnoty a smířila se s o dost menším příjmem.― Sponzory sice hledá dál, dál organizuje, dál je ve stresu, ale pozitivním. „Děti to pochopily, navíc díky tomu mám na ně víc času. A rodina? Moc se na důvody nevyptávali, jsou vycvičení, ţe si celý ţivot dělám, co chci, ale obecně to přijali s pochopením. Víc překvapení byli asi noví kolegové. Zatím jsem toho řezu nelitovala. Naopak! A samu sebe jsem překvapila, jak změna proběhla přirozeně bez nějakých emocí. Asi k tomu váţně situace uţ nazrála dost fest,― říká. A co kdyby se objevil skvělý námět na film či divadlo a ona byla za výrazný peníz oslovena zajímavým reţisérem? „Zkouška charakteru? No, pokud by to bylo tak úţasné, asi bych si tady na ten projekt vzala dovolenou a pak se sem zase vrátila. Ovšem to je super optimální stav, takţe já raději pro jistotu dověsím ty obrazy a dodělám výstavu, kterou tady v centru chystám, jo?― Tomáš Akvinský napsal: „Kaţdá duše ţízní po štěstí a smyslu ţivota.― Jak vidno, Šárka ho našla. JAK NA TO PRAKTICKY? Základ je vytvořit seznam toho, co nám vadí, co chceme měnit. Jasně, stručně. Bez dumání sepišme dva odstavce: V MÉM ŢITÍ SE MI LÍBÍ – NELÍBÍ. Uveďte vše – od změn šatníku přes výměnu partnera po touhu po nové práci. Dejte si 24 hodin odstup a seznam redukujte na pět nej. Dopřejte si 2 dny volna a dělejte změny, které jdou hned. Chcete hubnout? Vezměte věci na cvičení a jděte do fitka, tam se přihlaste, nebo skočte na kolo a jeďte… Chcete se naučit jazyk? Najděte vhodnou školu či učitele a dojednejte kurz… Čekáte na správnou chvíli? Pozor, nemusí nastat a vy dál zůstanete v kleštích. Nic nejde ideálně – moţná dojde na slzy, smutek, ale vy si musíte stát na svém, opakovat si ona PRO a vidět v novém kroku to, co vás posílí, co je přínosné, co jste chtěli… Rada Hlavně ne zbrkle! Téměř kaţdý někdy v ţivotě pocítí touhu to dosavadní zahodit a začít s novým štítem znovu, jinak a třeba i jinde. Jak se pozná, ţe jde o opravdovou potřebu, nikoli o „pálení dobrého bydla―? A kdy se má změna konat? K těmto touhám člověk dospívá především na ţivotních křiţovatkách. Někdy je chuť ke změně opravdu silná, jindy krátkodobá, která za čas pomine. Proto ţádnou zbrklost! „Vţdy je důleţité sladit rozum a cit, aby to nebyla jen průšvihová exploze. Pokud chci ve svém ţivotě něco změnit, rozhodně bych to neměla dělat hned. Emoční invence a touha je jistě důleţitá, ale musí být spojena s racionalitou,― říká na to téma psycholoţka Jitka Douchová. Racionálnější, analytické typy mívají v rozhodování trochu smůlu, protoţe byť po změně touţí, aţ moc o ní přemýšlejí, typy rozevlátější „jdou do toho―. Ale není to pravidlo… Nicméně, oběma můţe jejich postoj ublíţit: prvním – ţe nic neudělali, čehoţ pak litují, druhým – ţe bezhlavě jednali a přestřelili. Podle psychologů jen málo lidí dělá v ţivotě razantní změny dobrovolně, vesměs jsou donuceni tlakem okolností. Většina potřebuje silný impulz, roznětku, která nutí člověka přemýšlet o jeho tuţbách, coţ ho posléze doţene ke změně. Dluţno dodat, ţe ona změna je odborníky povaţována za terapeutický krok, jímţ zlepšujeme svou bilanci plusů a minusů. A co míní psychologové dál? Vnitřní hlas, který člověka ponouká ke změně, je někdy dobré umlčet, ale pokud se ozve znovu a znovu, je vhodné dopřát mu sluchu… Foto popis| Cyril Simsa Od londýnského Big Benu vyrazil na chvíli k praţskému orloji a nakonec uţ tu zůstal Foto popis| Vytvořením tohoto modelu a stylizace oslavila Marie své rozhodnutí poţádat o kanadské občanství Foto popis| Marie Copps Nepřed jí vadilo moc lidí a schovávala se v rodném Tachově – dnes ţije v Torontu a lidi ji baví Foto popis| Šárka Pittermannová Trochu extravagantní Praţačka opustila svět celebrit i V. I. P. a šťastně zakotvila v práci pro handicapované O autorovi| * Snímky JAROSLAV JIŘIČKA, ŠMERGLOVÁ MICHAELA THINKSTOCK a archiv Marie Copps

Úřednická zkouška je ve Francii těţká 16.9.2014

Lidové noviny str. 15 RADKA KVAČKOVÁ

Akademie

ROZHOVOR Absolventka prestiţní školy Pavlína Koubská vysvětluje, co všecko musí člověk absolvovat, aby dostal status úředníka



Kaţdý rok přijímá prestiţní francouzská École nationale d‘administration, tedy vysoká škola určená především pro vyšší úředníky státní správy, alespoň jednoho studenta z Česka. Dnes je českých absolventů třicet a většina se buď vrátila do Česka, nebo působí vBruselu. Pavlína Koubská (35) nikoliv. Svou úřednickou kariéru nastartovala před devíti lety ve Francii a v těchto měsících tam usiluje o definitivu. Co to v tamních poměrech znamená, jsme se jí vyptávali v době, kdy se i u nás tolik diskutuje o příští podobě sluţebního zákona a o tom, co od úředníků chceme. * LN Co přesně ve Francii znamená mít definitivu? Něco jako pracovní smlouva na dobu neurčitou? Je to víc. Kdyţ dostanete definitivu, můţete třeba aţ na deset let odejít například do soukromé sféry, pak se zase vrátit a oni vám drţí ne třeba to vaše místo, ale místo odpovídající vaší úrovni. Můţete dokonce přejít se všemi výhodami i na jiný úřad. * LN Kde vy teď působíte? Začínala jsem na ministerstvu pro místní rozvoj, během českého předsednictví EU jsem pracovala na francouzském úřadu vlády pro evropské záleţitosti jako koordinátorka s ČR, teď jsem třetí rok na ministerstvu financí. Náplň mé práce tvoří vztahy s Evropským parlamentem. Takţe sleduju veškeré záleţitosti, které projednává Evropský parlament a které mohou zajímat francouzské ministerstvo financí. Píšu zápisy a komunikuju s poslanci EU, převáţně francouzskými, o tom, jakou pozici k jednotlivým textům zaujímá francouzské ministerstvo financí. * LN Jakého druhu je váš pracovní poměr? Pracuji na smlouvu. Zatím nemám statut státního úředníka. * LN Ta vaše smlouva je na jak dlouho? Bývá vţdycky na dva tři roky, záleţí na úřadu, jakou dává. Důleţité je, ţe taková smlouva nemůţe podle zákona překročit šest let. Kdyţ překročí, buď automaticky skončí, nebo musí být změněna na smlouvu na dobu neurčitou. Mně uţ teď běţí čtvrtý rok, tak jsem se rozhodla absolvovat konkurz, na jehoţ konci by mohla být definitiva a statut státního úředníka. * LNObyčejné prodlouţení smlouvy uţ moţné není? Ano, je také moţné, i kdyţ teď tomu ekonomická situace zrovna moc nenahrává. Stát šetří a státní správa se smluvních pracovníků spíš zbavuje. Ještě v osmdesátých devadesátých letech tomu tak nebylo. Státní správa měla tehdy k dispozici poměrně hodně peněz a najímala na smlouvy spoustu lidí. Například expertů na věci, na něţ státní úředníci svými znalostmi a zkušenostmi nestačili. * LN Konkurzy se dělají na všechna úřednická místa, nebo jen na ta vyšší? Na všechna. * LN Takţe vy teď děláte konkurz na to svoje místo, které uţ de facto zastáváte? To není konkurz na jedno konkrétní místo. To je konkurz, který vypisuje ministerstvo financí pro lidi, co uţ na ministerstvu pracují na smlouvu, většinou ty zmíněné čtyři roky. * LN Nestačí, ţe jste čtyři roky dělala svoji práci dobře? Ne, to ve Francii bohuţel nestačí. * LN Kolik lidí se o statut státního úředníka s definitivou na ministerstvu financí uchází a kolik jich má šanci uspět? Uchazečů jsou tři stovky, míst je pro ně asi šedesát. * LN Jak ten konkurz konkrétně vypadá? Jestli rozumím dobře, je to de facto zkouška. Plné znění zpráv


Ano, je. Písemná i ústní. Abyste se dostala k ústní zkoušce, musíte projít písemnou částí, která je anonymní. Píšete eseje na tři daná témata – nikoliv ovšem pod svým vlastním jménem, ale pod číslem. Můţe jít o různé ekonomická teorie nebo se v písemné části řeší třeba nějaká aktuální otázka. Písemná část trvá tři hodiny, máte tedy hodinu na jedno téma. Provedení musí splňovat formální poţadavky, které jsou ve Francii dost striktní. A musí být takzvaně neutrální, tedy víceméně bez osobitého názoru. Na to se dbá také. Ucházíte se totiţ o místo úředníka, ne komentátora. * LN Kolik uchazečů projde dál? Z těch tří stovek polovina, tedy sto padesát. * LN Co následuje? Kdyţ uspějete v písemné části, jdete před komisi, která se vás vyptává na problematiku resortu. * LN Vy uţ máte písemnou část za sebou? Ano, prošla jsem. * LNA konečný výsledek? Ten zatím ještě neznám. * LN Na co se vás při ústnímpohovoru třeba ptali? Hlavně na záleţitosti lidských zdrojů, na práva úředníků a podobně. Taky chtěli vědět, jaká jsou číselná kritéria pro diskriminaci, tedy přesněji, kdy lze mluvit o diskriminaci a kdy ne. To bylo dané tím, ţe v komisi zrovna zasedalo několik odborníků na lidské zdroje. Ale přesně deset minut musíte mluvit také o tom, jak jste se k té práci dostala, co vás na ní zajímá a proč usilujete o statut úředníka. * LN Neptali se, proč jako Češka chcete pracovat ve Francii? Ne, to ne. Je ale pravda, ţe jsem tam byla momentálně jediná cizinka. * LN Rozumím správně, ţe kdybyste získala definitivu, mohla byste třeba na šest nebo i víc let odejít z práce a i potom byste měla zaručené dobré místo? Jistě. To ovšem mluvím o definitivě a statutu státního úředníka. Kdybych měla jen smlouvu na dobu určitou, bez statutu, tyto výhody, mezi něţ patří i vyšší důchod či zaručený postup, bych neměla. V takovém případě jste stále jenom smluvní úředník. * LN V kolika letech se chodí ve Francii do penze? V šedesáti sedmi. V tom věku mají na penzi právo muţi i ţeny. * LN O Francii je známo, ţe pro lidi, kteří nemají stálé zaměstnání, je těţké získat třeba půjčku nebo i třeba pronájem. Ano, to potom musíte mít pro takové účely garanty, kteří se za vás zaručí. * LN Můţe se do stavu úřednického dostat někdo, kdo nemá za sebou předepsanou kvalifikaci, tedy například příslušnou školu? Můţe, ale i na regionální úrovni existují konkurzy. Tahle věc je ve Francii vypracovaná do detailu. * LN Víte, kolik je ve Francii, která má asi 63 milionů obyvatel, úředníků? Pět milionů. Plné znění zpráv


* LNS definitivou a tedy těmi všemi výhodami? Ano. * LN To je hodně. Ano, je a taky je tam proto trend tyhle počty nenavyšovat, ale spíš sniţovat. Dělá se to většinou přirozenou cestou, tedy tak, ţe někteří úředníci odcházejí třeba do penze a jejich místa uţ se neobsazují. Aspoň ne lidmi se statusem úředníka. Teď taky probíhá velká debata o slučování regionů. Namísto 22 jich má být jen 13, coţ by taky mělo sníţit počty úředníků. * LN Můţete konkurzní zkoušku opakovat? Můţete ji dělat celkem třikrát, ale vţdycky celou znova. * LN Jaký je rozdíl mezi úředníkem v Česku a ve Francii? V Česku je úředník tak trochu vysmívanou profesí, zatímco ve Francii jsou lidi na tuto pozici neobyčejně hrdí. Jsou hrdí, ţe pracují pro stát. * LN Máte přehled, jaký je průměrný plat úředníka ? Průměr je 2 500 euro (skoro 80 000 Kč – pozn. red.). * LN Jak je ve Francii vysoká průměrná mzda? Nevím, ale vím, ţe minimální mzda je 1400 euro. A připomínám, ţe ten plat úředníka, který uvádím, je průměr. Mohou být úřednické platy o dost vyšší. * LN Je ve Francii tolik byrokratických překáţek třeba pro podnikání nebo stavění, jako v Česku? Já myslím, ţe byrokracie je tam ještě víc. I kdyţ se hodně mluví o tom, ţe se všechnomusí zjednodušit. * LN Sledujete české debaty kolem sluţebního zákona? Ano, sleduji. A myslím, ţe je tu šance zavést něco, co uţ jinde funguje a přitom se vyhnout tomu, co je třeba zbytečně sloţité. Francouzský přístup k úředníkům je moţná hodně náročný, ale přece jenom je fakt, ţe zajišťuje určitou jednotnou kulturu té práce. Status zaručuje, ţe úředník třeba na ministerstvu školství není horší neţ dejme tomu na ministerstvu zahraničí, kde bývá tradičně vysoký. Na druhou stranu má francouzský systém i některé nedostatky. Já mám třeba kamarádku, která je vystudovaná kartografka, pracuje ve státní správě, kde ji nutně potřebují, a teď ještě víc, kdyţ se překreslují regiony, ale na statut úředníka nedosáhne, protoţe je příliš specializovaná. Musela by se sloţitě učit věci, které stejně nikdy nevyuţije. * LN Existují ve Francii instituce, které s takovým vzděláváním pomáhají? Ano, tam je právě to v Česku před časem diskutované generální ředitelství pro státní správu. Spadá napůl pod ministerstvo financí a napůl pod premiéra. Toto ředitelství zajišťuje jednak ty konkurzy, jednak také přípravu na ně. Například kdyţ se chcete opravdu dobře připravit pro tu písemnou část, můţete si zaplatit nepříliš drahý korespondenční kurz. Ten vám dá moţnost si psaní esejů na různá moţná témata vyzkoušet jaksi nanečisto. Experti vám je opraví, napíší jaké děláte chyby a co je třeba vylepšit a pošlou zpátky. Také ústní zkoušku lze trénovat. Generální ředitelství zajišťuje také průběţné vzdělávání úředníků, na které mají úředníci právo. * LN Takţe myslíte, ţe takový orgán jako generální ředitelství k něčemu je? No, určité formátování úředníků zaručuje.



* LN A teď otázka, která se v Česku objevuje zvláště často. Do jaké míry má nový ministr právo vyměnit na svém ministerstvu lidi? Myslím ve Francii. Ministr si přivádí svůj kabinet, tedy především lidi na úrovni náměstků. * LN Vedoucí sekcí a odborů zůstávají? Ano, ty ministr jen tak měnit nemůţe. * LN Předpokládá se ve Francii, ţe úředník bude bezpartijní? Nikoliv. Úředníkmá právo být v politické straně. * LN Mají absolventi ENA, mezi něţ patříte, šanci uplatnit se i v soukromé sféře? Jistě. Jsou to absolventi elitní školy a ti jsou povaţováni za elitu všeobecně. Ve Francii mají některé školy velkou váhu. * LN Neuvaţujete někdy o návratu do Česka? Někdy uvaţuju o tom, jestli bych mohla doma nějak uplatnit zkušenosti, které jsem získala ve Francii. Zároveň ale musím říct, ţe momentálně ţádámofrancouzské občanství. Dělám to ale s vědomím, ţe mám moţnost mít občanství jak Francie, tak České republiky zároveň. *** V Česku je úředník tak trochu vysmívanou profesí, zatímco ve Francii jsou lidi neobyčejně hrdí, ţe pracují pro stát Pavlína Koubská * Narodila se v roce 1978 v Praze. Od dětství chodila do školy s rozšířenou výukou francouzštiny. V Praze absolvovala bakalářský program Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. * V letech 2003–2005 studovala magisterský program na École nationale d‘administration ve Francii * Ve Francii po absolvování školy také pracuje. Působila na ministerstvu pro místní rozvoj, na úřadu vlády pro evropské záleţitosti a nyní je na tamním ministerstvu financí. * Je svobodná a bezdětná. Foto popis| Promocí to nekončí. Pavlína Koubská čeká na výsledky úřednické zkoušky. Foto autor| FOTO MAFRA – HYNEK GLOS

To je ale ostuda. ODS podle průzkumů i znalců spadla na úroveň regionálních uskupení 16.9.2014

parlamentnilisty.cz str. 00 Olga Böhmová

Politologové

POLITOLOGOVÉ „Modrá― ODS v úterý představila kampaň pro říjnové komunální a senátní volby, přičemţ se v Praze ostře vymezila proti TOP 09 a ČSSD. Někdejší primátor Bohuslav Svoboda třeba zdůraznil, ţe hlavním viníkem problémů kolem tunelu Blanka je TOP 09. Zmínil ale i jiné hříchy těchto dvou stran. Pomůţe ale partaji tato štiplavá taktika, kdyţ ji navíc průzkumy veřejného mínění nedávají v nadcházejících volbách příliš šancí na úspěch? Na to se pokusili podívat tři politologové. Nedávný průzkum společnosti SANEP mluví jasně: ODS zřejmě nebude bodovat v ţádném ze 14 větších krajských měst, tedy ani v Praze, ani v Brně, ale ani v Ostravě, Plzni, Liberci, Olomouci, Ústí nad Labem, Hradci Královém, Českých Budějovicích, Pardubicích, Zlínu, Kladnu, Karlových Varech, ba ani v Jihlavě. Co se týče Prahy, tam je ODS podle volebních preferencí SANEPu (týkajících se rozhodnutých voličů) dokonce aţ na pátém místě. První příčku v Praze zaujímá TOP 09, druhou Trojkoalice Zelení, KDU-ČSL a Plné znění zpráv


Starostové, a třetí místo obsazuje v preferencích SANEPu Hnutí ANO. Taktéţ průzkum pro Brno přisuzuje ODS aţ pátou příčku. V Brně by dokonce občanské demokraty předstihli i komunisté! První v Brně by se umístila ČSSD, jako druhá strana Hnutí ANO a třetí partají, která by zvítězila v brněnských komunálních volbách, by byla TOP 09. Podobně nevalný výsledek by ODS zaznamenala i v Liberci, někdejší své baště, kde by rozhodnutí voliči modrým ptákům přisoudili aţ sedmou příčku. V Hradci Králové by se pak ODS dokonce vůbec nepřehoupla přes pětiprocentní hranici, stejně tak jako v Ostravě. NE dominantnímu postavení levice v Senátu Vedení ODS ale jakoby nevidělo, co ţe to agentury této straně pro nadcházející volby prognostikují. ―Jdeme do voleb s osobnostmi, za nimiţ nejsou skandály, ale dobrá práce,― zmínil třeba k volbám trošku nepochopitelně na dnešním brífinku ODS stranický předseda Petr Fiala. ODS chce podle něj klást důraz především na individuální svobodu a naději. Strana chce podle Fialy také zabránit dominantnímu postavení levice v Senátu. Co se týče Prahy, tak tam je prý hlavním viníkem problémů kolem dopravních podniků a tunelu Blanka strana TOP 09. Jak ale takovou strategii ODS hodnotí politologové, zvláště kdyţ uţ volby takříkajíc klepou na dveře? ―Z mnoha průběţných průzkumů se zatím ukazuje, ţe podpora ODS je někde na úrovni evropských voleb, coţ znamená kolem deseti procent a níţe. U ODS ale o propadu rozhodují podle mého soudu dva faktory - chybí jí klíčová témata a taková nějaká šikovná ofenzíva,― říká k tomu politolog Jan Kubáček specializující se na politický management, politickou komunikaci a volební marketing. Nejsou konkrétní, chybí jim finance, kampaň mají marginálnější Podle Kubáčka občanští demokraté hlavně platí daň za propad důvěry u voleb předchozích. ―Přesto v dnešní kampani ODS chybí konkrétnost, která by prezentovala změny nejen pro metropoli. Je také vidět, ţe strana je vysátá finančně, ţe je v nedobrém finančním zdraví a ţe proto je její kampaň marginálnější, méně viditelnější a nedokáţe čelit nejenom hnutí ANO a TOP 09, ale nedokáţe čelit ani mnoha regionálním stranám, coţ je ostuda,― uvedl dále Kubáček. Zvláštní podle něj je také fakt, ţe stranický marketing nepracuje ani nijak s osobností exprimátora Bohuslava Svobody. ―Respektive on nijak nepracuje s konkrétními řešeními. Ta jeho prohlášení z billboardů jsou navíc velmi ambiciózní, aţ moralistní, coţ ne vţdy český volič má rád, kdyţ se kandidát vyvyšuje vůči němu. Takové fatalistické aţ husitské prohlášení typu ´jediný strom spravedlivý mezi špatnými´, tak tady v tom si nejsem jist, ţe je to správné sdělení pro Praţana. Toho mnohem více zajímá Svobodův způsob řešení, konkrétní témata, způsob, kterým by se dala Praha posunout dopředu, chybí tomu takový leadership, drive, a určitá energičnost spojená s konkrétními tématy, která se dotýkají kvalit ţivota Praţana,― popsal Kubáček chyby praţské kampaně této strany. Ţe se ale vedení ODS strefuje do topky, ČSSD a také do hnutí ANO v Praze, tak to je podle něj naprosto nadbytečné. Proč se strefují do soupeřů? ―Proč to dělají mi není jasné. Voliči totiţ nemají moc rádi takovou štiplavost a zbytečnou konfrontaci. Docent Svoboda je navíc takový doyen, takţe budí respekt, proto by si mohl dovolit nadhled a ne komáří štiplavost. To dělá i Andrej Babiš a primátor Hudeček, takţe se docent Svoboda dostává na stejnou úroveň. To má ale úspěch u protestního voliče, nikoliv u dnešního voliče ODS, ti jsou takoví věrní, konzervativní a neslyší na to,― poznamenal Kubáček. Politolog zmínil ještě jiný fakt. Pokud totiţ ODS v komunálních volbách moc neuspěje, tak to pro stranu bude zároveň znamenat i to, ţe se modří ptáci nebudou moci účastnit nejenom na rozhodování v radách měst, ale nebudou mít ani své lidi v městských firmách. ―Jenţe právě to paradoxně můţe poměry v partaji očistit a proseje to ty, kteří o práci ve městech stojí a mají nějaké návrhy a nějaká témata. Ale zase to můţe vytvořit obrovský tlak na vedení strany, neboť se můţe objevit dlouhá fronta nezaměstnaných a nezaměstnatelných členů a zaslouţilých straníků a pak bude zajímavé Plné znění zpráv


sledovat, zda zůstanou straně věrní, anebo ji z cynických a pragmatických důvodů opustí. Je ale pravda, ţe to můţe dát příleţitost se v očích voličů očistit a přijít s konstruktivními tématy a novými tvářemi a udělat nějaký manifest pro města a dát šanci vrátit se v budoucnu na radnice s novými tvářemi, novým pohledem a novou energií,― poznamenal Kubáček. Uţ teď se cítí poraţeni... Podle jeho soudu je ODS především vyprázdněná tématicky. ―Kdyţ se podíváte na mnohá centrální města, tak ODS nepřichází s ničím, co by bylo originální, co by navazovalo na její předchozí práci. Někteří tady jakoby uţ svlékli kalhoty před brodem a uţ teď se cítí poraţeni, aniţ by to nechali na voliči a někteří ani nejsou ochotni do kampaně investovat své peníze. Paradoxně, kdyţ já třeba projíţdím Českou republiku, tak vidím, ţe je ODS viditelnější v menších a okresních městech, neţ ve městech, kde byla tradičně volena, tedy v centrálních, v krajských městech,― doplnil Kubáček. Nakonec se zaměřil na to, zda předseda Petr Fiala po případném fiasku ve volbách bude mít pod sebou zároveň vratkou ţidli. ―Vzhledem k tomu, ţe nemá Petr Fiala v rámci strany relevantního vyzyvatele, tak v podstatě není v ohroţení. Ono také ani není mnoho těch, co by chtěli přebírat stranu se sloţitých poměrech, komplikované finanční situaci, v situaci nepříjemných rozhodnutí, takţe Petru Fialovi podle mne nehrozí nějaká přílišná konkurence, protoţe opravdu jde o snědený krám a není příliš majitelů, co by měli o takový krám zájem. Nemluvě o tom, ţe si i on sám uvědomuje, ţe tentokráte výsledky nebudou jedinečné a ţe ODS nebude patřit mezi klíčové vítěze. Jakoby si ale tímto uvaţováním připravoval půdu k tomu, aby pak řekl, ţe výsledek senátních a komunálních voleb je nějaký neutrální,― doplnil politolog. Politologové Petr Sokol a Rudolf Kučera, které ParlamentníListy.cz také oslovily kvůli ODS, se vyjádřili obdobně. Sokol: Jsou u mne pochybnosti nad průzkumem ―Já musím říci, ţe mne výsledky nedávného průzkumu od SANEP dost překvapily, nejenom co se týče čísel, ale i oblastí, neboť přichází s překvapivými výsledky. Například tradiční bašta ODS Hradec Králové vyznívá ve výsledku průzkumu dokonce pro ODS nejhůře, coţ je věc, která mne vede k pochybnostem na téma, zda je ten průzkum skutečně relevantní,― zdůraznil napřed Petr Sokol, jenţ rozebral i to, co by stalo, kdyby se ODS nedostala ani do městských rad a firem v krajských městech. ―To je popravdě otázka, která je pro kaţdou stranu zásadní. Kdyby přišlo pro ODS ono proklamované oslabení, tak si ale můţe vzpomenout na příklad KDU-ČSL, která vypadla před časem i z Poslanecké sněmovny a zaţila období, kdy se nedostala do řady městských zastupitelstev na úrovni krajských měst, jenţe pak se dokázala zvednout. Je to ale v tomto ohledu individuální a není to tak, ţe kdyţ někdo vypadne všude, tak se uţ nutně nemusí vrátit vůbec. I kdyţ je samozřejmě těţší, kdyţ lokální přítomnost na místních zastupitelstev není, ale na druhou stranu to neznamená automatickou smrt, i kdyţ oslabení ano,― vypověděl k tomu Sokol. Zastupitelstva měst ale podle něj budou hodně fragmentovaná, a kdyţ někdo volby vyhraje, tak to zdaleka nemusí znamenat, ţe ona strana bude mít i primátora. Fiala je tam krátce Předseda ODS Petr Fiala ovšem podle Sokola výrazný sešup strany ustojí. ―On je tam na jednu stranu relativně krátce a můţe argumentovat také tím, ţe tyto volby nemusí být zdaleka testem pro ODS a ani testem jeho práce. Kdyby byl výsledek pro občanské demokraty úplně katastrofický, tak ovšem na druhou stranu úvahy nad výměnou lídra nastat mohou,― doplnil Sokol. Rudolf Kučera z Fakulty sociálních věd Karlovy univerzity pak zmínil fakt, ţe ODS, pokud nyní neuspěje především ve velkých městech, kde tradičně měla strana svoje zázemí, tak uţ takzvaně zmizí z politické mapy. ―To uţ by se ani nedalo komentovat. Mne se ale hodně nelíbí fakt, ţe předseda Petr Fiala a bývalý primátor Bohuslav Svoboda se strefují zvláště do TOPky, ţe prý tato strana hlavně můţe za tunel Blanka a tak dále. To se mi zdá úsměvné, kdyţ víme, jak to bylo. Já osobně ty nové okolnosti kolem tunelu Blanka neznám, ale tato stavba je pro mne především spjata s ODS na praţské radnici, u ní to všechno začalo. Mohly se v poslední době udělat nějaké chyby ze strany současného magistrátu, to ano, ale byl to především primátor Plné znění zpráv


Pavel Bém, který za to vše nese odpovědnost. On ostatně získal kdysi v Praze ve volbách přes padesát procent a stal se téměř neomezeným vládcem Prahy a odtud pochází ty všechny příběhy a korupce: kdyţ někdo má takovou moc v Praze, tak ji většinou i zneuţije. Nechci ale nijak očerňovat docenta Svobodu, který se na radnici určitě snaţil, ale rozhodně nemá ţádný smysl říkat, ţe hlavní problémy Prahy zavinila TOP 09,― vyzdvihl jednu z největších chyb dnešní ODS Kučera. Problémy neřeší a jen útočí na soupeře Všeobecné strefování se jak do zmiňované TOP 09, do ČSSD, a do ANO ale prý nenese rozhodně ţádné ovoce a ani nepovede ke zvratu preferencí ODS. ―Útoky na politické soupeře nikam nevedou a pokud jde o útoky v Praze, na praţské strany jiného politického trička, tak tam to spolu s touto rétorikou podle mne ODS prohraje. Mne vadí jako staršímu občanovi v Praze třeba to, ţe kdyţ zdejší politici hovoří o dopravních podnicích, tak se zmiňuje stále dokola to samé, ale uţ nikdo nepojmenuje konkrétní problémy. Kupříkladu, ţe třeba všechny linky tramvají nejsou vybavené bezbariérovými vstupy. To hodně bolí zvláště starší občany, v kaţdém slušném městě bezbariérovými vstupy existují, ale v Praze ne,― poznamenal Kučera. Proklamace ODS na úterním stranickém brífinku jsou podle něj úsměvné. Jejich zboţné přání ―To, co tam dnes špičky ODS říkaly při startu své kampaně jsou jen jejich zboţná přání, neboť ODS se neumí především vypořádat s faktem, ţe je pro ni třeba hnutí ANO nová a velmi silná konkurence. Asi neumí občanští demokraté nijak skousnout, ţe řada voličů přešla k ANO. No a útoky na TOP 09 jsou uţ úplně zbytečné. Ty jsou neproduktivní, neboť TOP 09 padá a stojí se svým předsedou, který má obrovskou autoritu ve společnosti. Ale proč se nějak občanští demokraté nedokáţí věcně vymezit vůči hnutí ANO, které je jejich opravdovým soupeřem? ANO je ohroţuje přímo a bere jim hlasy. Logická strategická úvaha tak ODS podle mne velmi chybí,― vypočetl Kučera. Podle něj mají občanští demokraté ještě jinou, a to velmi zásadní chybu. Pomlouvají a zpochybňují totiţ svého předsedu Petra Fialu. Fialu pomlouvají a zpochybňují ―ODS nestojí úplně za svým předsedou. Samozřejmě, ţe tento nešvar funguje i v jiných stranách, ale ne takto vyhraněně. Fiala je profesor politologie, je to bývalý rektor a kdyţ takovýto typ přijde do politiky, tak to trvá, neţ začne mít nějaké výsledky, ale oni ho pomlouvají a zpochybňují,― zdůraznil Kučera a dal příklad TOP 09, která jde jednotně za svým lídrem Karlem Schwarzenbergem. Navíc za ODS dost často prý mluví jenom Fiala a tváří se při tom, ţe je velmi rozhodný. ―Ale samozřejmě, ţe to je jenom zdání, neboť to je intelektuál, který není zvyklý na politický boj,― dodal ke své úvaze Kučera. Moţná budou mít pré malá a lokální uskupení Všichni tři politologové se pak shodli na jednom. Překvapením zvláště komunálních voleb totiţ prý budou některá lokální uskupení, neboť voliči dnes nejsou aţ tak úplně svázáni s těmi ―svými stranami― a přeskakují je.




Jaká byla zahraniční politika ČR v roce 2013? Reportáţ z konference 15.9.2014

ustavmezinarodnichvztahu.cz Petr Zenkner

str. 00

Hodnocení české zahraniční politiky se věnuje publikace „Česká zahraniční politika v roce 2013―, kterou připravil Ústav mezinárodních vztahů (ÚMV). Novou publikaci v září představili v Zrcadlovém sále Ministerstva zahraničí její autoři. Kniha je součástí série, která existuje od roku 2007. Česká politika. Jak jsme na tom? Podle Michala Kořana, který je hlavním editorem knihy, charakterizovaly rok 2013 čtyři hlavní trendy. První z nich, a ten je dlouhodobým problémem, představuje neexistence politické diskuse o zahraniční politice. Jedinými dvěma body na plénu Poslanecké sněmovny se loni staly tzv. irské záruky a operace v Mali. Kořan zmínil i zásadní dopad politické krize (pád vlády Petra Nečase a předčasné volby). Nečasova vláda se dostala do kompetenčního a personálního středu s nově zvoleným prezidentem Milošem Zemanem, který blokoval výměny velvyslanců. Jeho záměry pak vykonala prezidentovy bliţší vláda Jiřího Rusnoka. Třetím trendem je odumírající role parlamentu v agendě zahraniční politiky. „Lze mít pochopení pro nezájem na plénu, ale bohuţel to zasahuje i výbory,― řekl zástupce ředitele ÚMV Michal Kořan. Upozornil na fakt, ţe česká politika nedokáţe vygenerovat 15-20 lidí, kteří by v nich mohli efektivně pracovat. Podle Kořana dochází k úbytku osobností, které mají zahraničně-politický názor. Připomněl, ţe od začátku projektu analýz ÚMV jiţ mělo Česko sedm vlád. Od roku 2009 vidí Kořan rostoucí exekutivizaci české zahraniční politiky, která je důsledkem výše zmíněných trendů. Kdyţ není zájem a porozumění u politiků, dostává se diplomacie do rukou úzkého okruhu lidí. Hrozí pak, ţe tito lidé nebudou respektovat mantinely, protoţe ţádné nejsou. V diskusi se externí spolupracovník UMV Filip Tesař vrátil k nedostatku osobností se zahraničně-politickým pohledem. Podle něj v 90. letech existovala generace politiků jako Havel, Dientsbier, Kavan, Dobrovský nebo Schwarzenberg, která cítila, ţe se jich světové dění dotýká. Podle něj je odborníků na zahraniční politiku v českém prostředí nyní mnohem více neţ tehdy. Nejsou ale v politice, spíše na ministerstvech zahraničí a obrany, na Úřadu vlády nebo v akademické sféře. Podle Kořana je hlavním problémem krize politických stran, které nejsou „policy seekers―, ale „office seekers―. Další věcí jsou nedostatečné zahraniční kontakty českých stran, hlavně u těch pravicových. Neexistuje ani kvalitní „spojení― s Polskem. Role médií Plné znění zpráv


S interpretací zahraniční politiky a hlavně zájmem politiků je úzce propojen svět médií, kterému se v prvním panelu věnoval Vlastimil Nečas z Fakulty sociálních věd, kdyţ analyzoval mediální diskurz o zahraniční politice. Největší pozornost si získaly zcela okrajové záleţitosti, jako bylo vyvěšení vlajky EU na Praţském hradě a diskuse o Benešových dekretech v rámci prezidentské kampaně. U novinářů rovněţ převládá personalizace zahraniční politiky, kterou média redukují na několik málo osob. Jiří Schneider z Prague Security Studies Institute (PSSI) se v pozdější diskusi ptal na roli sociálních sítí, které podle něj „hovory― o zahraniční politice výrazně demokratizují. Vlastimil Nečas odpověděl, ţe blogeři, ani sociální sítě nevnáší do diskuse nová témata, jen těm aktuálním dávají jiný rámec. Moc médií je podle něj hlavně v tom, jaká témata zdůrazňují a jaká upozaďují. Podle Nečase uměl velmi dobře pracovat s médii exprezident Václav Klaus, který „vypustil jednu větu, aby další týden měli komentátoři co dělat―. Nečas odpovídal i na dotaz, zda česká média nevytváří nové nálepky a stereotypy. Podle něj nikoli, protoţe se zahraniční politice moc nevěnují. Spíše potvrzují ty existující. Zároveň je důleţité si uvědomit, ţe média rozhodně nemohou nikoho vychovávat. Evropská unie Ve vztahu k Evropské unii nazval analytik ÚMV Vít Beneš rok 2013 obdobím očekávání. Odůvodnil to koncem mandátu prezidenta Václava Klause a pádem vlády Petra Nečase. Symbolické vyvěšení unijní vlajky prezidentem Zemanem pak povaţuje za typickou ukázku problému politiky ČR vůči Bruselu – zaměření se na symboly. Podobně kritický byl i k premiérům Nečasovi a Sobotkovi, kteří vyuţívali ze symbolických důvodů fiskální pakt, i kdyţ oba zcela opačně. Beneš uvedl, ţe český Senát byl loni velmi aktivní ve vztahu k EU (2krát inicioval institut ţluté karty daný Lisabonskou smlouvou), obecně ale Poslanecká sněmovna nedokázala fungovat jako partner českým vládám. V roce 2013 skončila v české evropské politice viditelná dvoukolejnost mezi Hradem a Strakovou akademií, zaniklo i „dvojvládí― evropských tajemníků. Podle Beneše převládá v ČR vůči EU vyčkávací postoj, hlavně v případě eurozóny a bankovní unie. V diskusi Beneš odpovídal na dotaz, zda v sobě EU nemá od počátku zabudovaný princip depolitizace a technokratický přístup. Podle Jiřího Schneidera je pak jedinou moţností politizace vymezení se vůči EU, coţ je problém pro konstruktivnější strany. Vít Beneš souhlasil a problém vidí jako strukturální. Evropská integrace byla po 2. světové válce úmyslně směřována k depolitizaci, protoţe politika před jejím vypuknutím selhala. Je to ale zdroj dlouhodobého demokratického deficitu. Podle Beneše to umoţňuje národním politikům zbavovat se odpovědnosti a „házet― problémy na Brusel. Levicový politik označí EU za neoliberální, zatímco pravicový za socialistickou a byrokratickou. Beneš vidí podobný přístup například i v postoji ČR k sankcím EU vůči Rusku, kdy vláda svaluje rozhodnutí o nich na Brusel. To je ale podle něj přesně ten případ, kdy se zbavujeme národní suverenity… Bezpečnostní politika, Rusko Analytik ÚMV Ondřej Ditrych se zabýval bezpečnostními otázkami. Konstatoval zásadní vliv ukrajinské krize, která zcela změnila prostředí, v němţ se nyní česká zahraniční politika pohybuje. Česko bylo minulý rok aktivní v regionu západní Afriky, kdyţ se podílelo na misi v Mali, Praha rovněţ oznámila návrat do misí OSN, byť se zatím ještě nerealizoval. Ditrych rok 2013 v bezpečnostních otázkách zhodnotil jako posun od reaktivní k aktivní politice. Petra Kuchyňková z Fakulty sociálních studií v Brně, která pro publikaci připravila kapitolu o Rusku, uvedla, ţe po roce 2012, který byl vrcholem českého exportu do Ruska, se začínají objevovat problémy. V loňském roce ale ještě nevyplývají tolik z ukrajinské krize, ale ze zpomalení ruské ekonomiky v roce 2013. Objevily se také problémy s Českou exportní bankou (ČEB) a Exportní garanční a pojišťovací společností (EGAP). Podle Kuchyňové, lze českou politiku vůči Rusku charakterizovat jako snahu být součástí rozhodnutí EU a nepoškodit vlastní vztahy s Ruskem. Ondřej Horký-Hlucháň, který je vedoucím výzkumného oddělení ÚMV, se zabýval zahraniční rozvojovou spoluprací. Konstatoval, ţe je toto téma zatím málo politizované. Připomenul ale jednu z debat v Senátu, kde se pomoc Africe dostala pod platbu kritiky některých senátorů. V roce 2013 se v rozvojové spolupráci neškrtalo. Horký-Hlucháň politiku charakterizoval jako „tanker―, který je kvůli různým smlouvám a strategiím sloţitější otočit. V diskusi padlo jako český problém, ţe ČR neumí čerpat prostředky s Evropského rozvojového fondu, čímţ by se dala otupit případná kritika na výdaje „českých― peněz. Plné znění zpráv


Regionální studie V publikaci ÚMV jsou i regionální přehledy. Analytik ÚMV Vladimír Handl zmínil v příspěvku o Německu význam loňské návštěvy Petra Nečase v Bavorsku. Rudolf Fürst označil rok 2013 za mezník, kdy Čína začala objevovat postkomunistickou Evropu. Pro Česko je podle něj tento zájem velkou příleţitostí. Musíme si ale být vědomi toho, ţe tento vztah je asymetrický. V roce 2013 se česko-čínské vztahy zlepšily, zatím to však není úplně vidět v ekonomických číslech. Ve vztahu vůči Balkánu hrálo loni prim působení společnosti ČEZ v Bulharsku Rumunsku a Albánii, kde se česká diplomacie musela angaţovat. Tomáš Dopita zmínil i polarizaci vztahu ČR ke Kosovu. Česká republika ho formálně uznala, ale prezident Miloš Zeman nechce jmenovat českého velvyslance v Prištině, coţ souvisí s jeho názorem na srbsko-albánské (kosovské) vztahy. Bronislav Bechyňský z Masarykovy university zpracoval v publikaci kapitolu o Blízkém východu. Česká republika je zde limitována bezpečnostní situací v celém regionu. Rok 2013 byl podle něj pro Česko charakterizován posílením strategického partnerství s Izraelem a hledáním nových partnerů v arabském světě. Tradiční ekonomická spolupráce skončila totiţ v případě Sýrie, sloţitá je situace v Iráku i jinde. Výhodné je přistoupení Maroka a Tuniska k sousedské politice EU. Rok 2013 byl spojen rovněţ s hledáním obchodních moţností na Arabském poloostrově. Další informace o publikaci Můţete si také přehrát videa z jednotlivých vystoupení O autorovi: Petr Zenkner

URL| http://www.ustavmezinarodnichvztahu.cz/article/jaka-byla-zahranicni-politika-cr-v-roce-2013-reportaz-zkonference

Jan Peregrin jako první ve střední Evropě získal Zlatou medaili za celoţivotní přínos 15.9.2014

zdn.cz str. 00 Profesní aktuality IKEM, zdravi.e15.cz

Přednosta Pracoviště radiodiagnostiky a intervenční radiologie Institutu klinické a experimentální medicíny prof. MUDr. Jan Peregrin, CSc. získal na výroční konferenci CIRSE (Cardiovascular and Interventional Radiological Society of Europe) 2014 ve skotském Glasgow Zlatou medaili za celoţivotní přínos intervenční radiologii. Ta tak poprvé v historii putuje do střední Evropy. Medaile je poděkováním za práci jak praktickou, tak i vědeckou, a to v mezinárodním měřítku. TISKOVÁ ZPRÁVA „Je pro mne velkou ctí, ţe jsem toto ocenění získal. Je to uznání mé práce, kterého si nesmírně váţím, ale také zároveň obrovská motivace a hnací motor ve všem i nadále pokračovat. Nesmírně si váţím toho, ţe, co dělám, kolegy po celém světě oslovilo natolik, ţe mi tato společnost věnovala za mé úsilí zlatou medaili,― říká prof. MUDr. Jan Peregrin, CSc. přednosta Pracoviště radiodiagnostiky a intervenční radiologie IKEM. Jan Peregrin se narodil 3. února 1951 v Hradci Králové. Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy absolvoval v roce 1975 a ihned po ukončení studia začal pracovat v Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM), kde - s drobnými přestávkami - pracuje dodnes. Po atestaci v roce 1978 se zaměřil na kardiovaskulární a intervenční radiologii, která byla v té době nově vznikající specializací. Začal provádět nejen diagnostické angiografie a balónkovou angioplastiku, ale i koronární angiografie a angioplastiky. V té době cvičil několik českých intervenčních kardiologů, kteří se v této Plné znění zpráv


oblasti později stali prominentními odborníky. Nakonec se ale rozhodl opustit kardiologii a plně se soustředit jak na vaskulární, tak i na nevaskulární intervenční radiologické postupy. Druhou atestaci z radiologie sloţil v roce 1981. V letech 1984-1987 strávil tři roky v Kuvajtu jako odborný asistent na nově otevřené lékařské fakultě místní univerzity. Byl jedním z prvních lékařů, kteří tam provedli periferní angioplastiku. Místní ţivotní podmínky a také nemoci se velmi lišily od těch, které se běţně vyskytují v Evropě. To mu dalo jedinečnou příleţitost provést řadu nefrostomií a perkutánních odstranění ledvinových kamenů. Po návratu do Prahy se stal zástupcem přednosty nově vzniklého Oddělení radiodiagnostiky a intervenční radiologie IKEM. Následovalo jeho jmenování přednostou. V letech 1993-2009, působil jako externí přednášející na LF Univerzity Karlovy v Praze a v Hradci Králové. V roce 1998 byl jmenován odborným asistentem a v roce 2008 řádným profesorem Univerzity Karlovy v Praze. Profesor Peregrin byl v Praze úzce zapojen do postgraduálního vzdělávání intervenčních radiologů a byl organizátorem a duševním otcem osmi ročníků Mezinárodního semináře o intervenční radiologii konaného v Praze ve spolupráci s Dotterovýma institutem z Portlandu, USA v letech 1994 aţ 2002. Jen díky jeho neoblomné snaze se v České republice stala intervenční radiologie uznávanou nástavbovou subspecializací radiologie s atestací, profesor Peregrin je v současné době vedoucím subkatedry intervenční radiologie. Jan Peregrin je autorem a spoluautorem více neţ 200 vědeckých a vzdělávacích prací v našich i mezinárodních časopisecha kapitol v knihách, stejně jako je autorem četných příspěvků na vědeckých a vzdělávacích kongresech. Členem CIRSE je uţ od roku 1985 a od konce 90. let zde zastával i různé pozice v rámci představenstva. V roce 1999 byl organizátorem výročního kongresu CIRSE v Praze. V roce 2005 byl zvolen pokladníkem, v letech 2007 aţ 2009 následoval post viceprezidenta, a vše vyvrcholilo v letech 2009 aţ 2011, kdy zastával funkci předsedy společnosti. Ve svém volném čase se rád čte - zejména fantasy a sci-fi knihy. Zajímá se o rock a blues 60. let. Kdyţ byl mladý, hrál závodně stolní tenis s velmi dobrými výsledky v rámci celé republiky. V současné době stále aktivně hraje a také hraje rád tenis a lyţuje. Má manţelku Hanu, která je povoláním pediatr. Spolu mají dvě děti - syn je neurolog, dcera vystudovala Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy a působí v oblasti cestovního ruchu.

URL| http://zdravi.e15.cz/denni-zpravy/profesni-aktuality/jan-peregrin-jako-prvni-ve-stredni-evrope-ziskal-zlatoumedaili-za-celozivotni-prinos-476686

Cesty poutníků i dětské hry. Křehké okamţiky okem Markéty Luskačové 14.9.2014

lidovky.cz

str. 00 ČTK

Lidovky / Kultura

Retrospektivní výstavu fotografky Markéty Luskačové připravila praţská galerie Leica. Od pátku 12. září nabídne divákům výběr z jejích děl mezi lety 1964 aţ 2014 včetně jejího úplně prvního cyklu Poutníci, jimiţ se vystudovaná socioloţka k fotografování dostala. Markéta Luskačová letos slaví sedmdesátiny Luskačová začala fotografovat v době svých studií na Fakultě sociálních věd a publicistiky Univerzity Karlovy. Tématem její diplomové práce byly náboţenské poutě na východním Slovensku a tamní poutníci byli prvními, koho Luskačová na svých snímcích zachytila. Poté vystudovala ještě fotografii na FAMU. Před zahájením výstavy dnes vzpomínala na své začátky, kdy nebyla ve fotografování technicky zdatná, ale fotit prostě chtěla. "Tím, jak jsem to neuměla, to bylo moţná ještě silnější. Také v tom prvním tématu byla úţasná síla," říká. Masopust sdruţení Roztoč v Roztokách, 2000 Plné znění zpráv


Ve snaze věnovat se fotografii jí prý pomáhali pedagogové na FAMU, kdyţ jí leckdy prominuli mírnou neznalost techniky, i později slavný fotograf Josef Koudelka. "Naučil mě, kde se to mačká," říká. Připravil pro ni také malou kartičku, kde jí stručně napsal, jak ve které situaci exponovat. "Stálo tam: ´hodně mráčků, málo mráčků...´. Ptala jsem se: kde je sluníčko? Kdyţ je sluníčko, lehni si, uţívej si ho a nefoť´," řekl prý Koudelka. Luskačová svůj první cyklus Poutníci vytvářela v letech 1964 aţ 1970, koncem 60. let také fotografovala ve slovenské vesnici Šumiac, také tyto snímky jsou součástí její dnešní retrospektivy. Od 70. let fotografovala v Británii, kde ţila, dlouho se věnovala třeba pouličním trhům v Londýně (cyklus Spitalfields). Od roku 1998 vytváří fotografický cyklus z českých masopustů, dalším dlouhodobým jejím tématem jsou děti. Luskačové se podařilo ztvárnit lidi různých společenských skupin, pronikla do mnoha prostředí. Zachycovala londýnské pouliční muzikanty, fotografovala vztahy v domě pro týrané ţeny, oslovilo ji i cirkusové prostředí. "Ten, kdo se s dílem Markéty Luskačové setká, nemusí znát místa a lidi, které svým objektivem zachytila, a přesto mu budou spatřené scény připadat důvěrně známé. Kaţdý, kdo stojí před jejími fotografiemi, se stává slovy Josepha Conrada - tajným souputníkem―, řekla kurátorka výstavy Irena Ţantovská Murray.

URL| http://www.lidovky.cz/cesty-poutniku-i-detske-hry-krehke-okamziky-okem-markety-luskacove-11c/kultura.aspx?c=A140911_100945_ln_kultura_hep

Šlechtična z televizního zpravodajství 14.9.2014

Nedělní Blesk str. 24 Zuzana Pšenicová

Speciál

Reportérka Primy Filipa Šebová: PRAHA - Reportéři na Primě prý netušili, ţe jejich kolegyně Filipa pochází z urozeného rodu Bubnů z Litic. Teď při setkání šlechty na Praţském hradě se to provalilo. Jak se ţije mladé šlechtičně a co ji svazuje? * Vaše dětství se zřejmě dostalo do doby restitucí, jak jste to v rodině proţívali? Jaký majetek jste získali zpět? „Je to tak. Jako malí jsme ještě jezdili na státní zámek Doudleby. Moje babička tam vyrůstala, ale bohuţel, kdyţ rodině majetek v roce 1948 zabavili, tak s ním i veškeré vybavení, které rozkradli. A tak na zámku nezůstalo téměř nic. Za komunismu tam byla mimo jiné výstava Co mi utkvělo v hlavě, byla kolébka. Průvodkyně na ni upozornila s tím, ţe to je jedna z mála věcí, které se dochovaly a připomněla, ţe v ní spávali mladí šlechtici. Babička, která s námi na prohlídky chodila, nám ale pošeptala, ţe v kolébce měli kytky.― * Tak jste měli jinou prohlídku neţ ostatní? „ Třeba v jídelně nám babička řekla, ţe kdo nepřišel včas ke stolu, byl bez večeře. Stačilo se zpozdit i o minutu. Babička měla poměrně přísnou výchovu. Musela například jako dítě pracovat na poli, aby pochopila náročnost práce sluţebnictva. Kdyţ jsme se tehdy procházeli po zámeckém parku, tak jsme se sestřenicí fantazírovaly o tom, jaké by to bylo, kdyby nám zámek patřil. O pár let později se náš dětský sen splnil. * Měla jste dětství podobně jako babička poznamenané nějakou speciální šlechtickou výchovou? „Jestli byla speciální šlechtická, to netuším, ale je fakt, ţe jsme byli cepovaní, abychom například drţeli správně příbor, seděli rovně, uměli se chovat ve společnosti, zkrátka abychom nedělali ostudu. Stejnou výchovu mají všichni moji bratranci a sestřenice, nejen ti ţijící v Česku. Například můj bratranec z Vídně Nikolaus BubnaLitic mně vţdy pomáhá do kabátu, otevírá dveře, nenechá ani zmáčknout tlačítko ve výtahu.― * To asi naráţíte, kdyţ to očekáváte u českých muţů? „Můj ţivot je ale běţný, jako kohokoliv jiného. Dokonce v mém zaměstnání jsem to já, kdo otevírá dveře muţům! Kameramani totiţ často nosí těţký stativ, kabelu se zvukem a ještě kameru. To vše váţí přes 20 kilo. A jak jsem navyklá, tak i občas v soukromí otevřu dveře já. Holt pracovní deformace. Jsem ale ráda za to, ţe Plné znění zpráv


rodiče i prarodiče nám správnou výchovu vštěpili. Kdyţ se ocitnu ve vyšší společnosti, nemám problém s tím, ţe bych nevěděla, jak se chovat. * Tituly sice zrušil Masaryk, ale nepouţíváte třeba něco jako komtesa… „Titul mám Mgr… Já jsem úplně obyčejná holka, moţná s trochu neobyčejnou rodinou. Zleva i zprava… Například tatínkovi příbuzní byli ohromně nadaní, bylo mezi nimi hned několik profesorů Karlovy Univerzity, jeden z nich se například podílel na pojišťovacím systému několika zemí Latinské Ameriky nebo Kanady. Jako matematik tehdy pracoval i pro Masaryka. I o dalších bych se mohla rozpovídat… * Přesto, jak cítíte svou příslušnost ke starému rodu? „Je to pro mě veliká pocta. Je krásné, ţe kroky mých předků a historie naší země se občas protkly. Taky je pro mě krásné, ţe kdykoliv můţu na zámek Doudleby, který naší rodině patřil po generace. Vlastně tam můţete i vy, zámek je otevřený veřejnosti.― * Je dané, ţe byste si musela najít za manţela někoho ze šlechtického rodu? Uţ ani moje babička tohle pravidlo nemusela podstoupit. Po válce se všechno změnilo a babička si vzala úplně obyčejného muţe z Valašska, dříve Nového Hrozenkova, dnes Karolínky. I kdyţ babičce naplánovali svatbu se šlechticem Kinským, nikdy k ní nedošlo. Od té doby si v naší rodině všichni vybírají sami, s kým budou.― * Ostatně, jak se vaše rodina dívá na výběr vaší profese v televizi? Neměli nic proti? „Rodiče mi nikdy neříkali, co bych měla dělat nebo studovat. Nechali mě i mého bratra jít svou vlastní cestou. Původně jsem chtěla studovat medicínu a dělat chirurgii, táhlo mě to tam uţ od šesti let. Právě v šesti jsem přemlouvala rodiče, abych mohla vidět operaci. Byla jsem hrozně zklamaná, protoţe se domluvili se známým zvěrolékařem. Ten ale jen pomohl kočce ke koťatům. Takovou malou výhrou pro mě bylo, kdyţ jsem si o pár dní poté rozbila bradu, bylo to na šití a rodiče jsem přemluvila, abych mohla zůstat přes noc v nemocnici.― * Proč medicína nezvítězila? „S medicínou jsem koketovala aţ do 17 let. Ať bych se rozhodla profesně pro cokoliv, rodiče by mě v tom určitě podpořili. Stejně jako kdyţ jsem se v 19 letech rozhodla, ţe budu ţít na jiţní polokouli. Odjela jsem a bylo. Poprvé jsem zmizela na měsíc ve 14 letech do Německa. Tehdy právě za velké podpory rodičů, kteří sami nemohli cestovat, a tak chtěli, abychom poznali svět, který jim byl odepřen. A jak berou moji práci? Rodiče jsou zkrátka rádi, ţe s bratrem děláme, co nás baví a naplňuje. Mou ani jeho práci nijak dramaticky neproţívají.― *** Na zámku v Doudlebích ţije strýc Filipy Petr Dujka s rodinou. V zaměstnání jsem to já, kdo otevírá dveře muţům, protoţe nosí kamery. Jméno z Nového Zélandu Filipa Šebová vystudovala Fakultu sociálních věd na Univerzitě Karlově. Jméno Filipa dostala po sestřenici z otcovy strany, která ţije na Novém Zélandu. Působí jako reportérka v domácím zpravodajství na FTV Prima. Jako své zájmy uvádí cestování, lyţování, plavání a jízdu na kole. Z hraběnky prodavačkou Bubnové z Litic jsou také potomky Přemyslovců. Filipa je vnučkou hraběnky Eleonory Dujkové (85), vídeňské rodačky a majitelky renesančního zámku Doudleby nad Orlicí. Ten byl však v roce 1948 zestátněn komunisty a ţivot na zámku vystřídala totalita.



Jako třídní nepřítel byla Eleonora přinucena opustit gymnázium, přestěhovala se do bytu v Praze a později pracovala jako pomocná síla v jídelně, servírka či prodavačka novin. Po sametové revoluci se rodina na Doudleby vrátila. Eleonora má čtyři děti - syny Petra a Michala a dcery Marketu a Monicu, která je maminkou Filipy Šebové. (šim) Foto popis| S maminkou Monicou na setkání šlechty na Praţském hradě. Foto popis| Jako reportérka Primy si uţ získala dobrou pověst. Foto popis| Filipa Šebová během setkání šlechticů na Praţském hradě. Foto popis| Babička Filipy Šebové Eleanora Dujková. Foto autor| Foto: Prima, archiv

Dívka z fotografie elity české šlechty je krásná reportérka Primy s modrou krví! 13.9.2014

blesk.cz

str. 00

Události

Stála úplně vzadu na fotografii 20 šlechtických rodin na Praţském hradě. Naší pozornosti však neunikla. Její tvář totiţ znáte a denně ji vídáte. Zaujme vás i její jméno. Filipa Šebová je televizní reportérkou, ale také pokračovatelkou starobylého českého rodu. Blesk.cz prozradila, jaké to je, ţít s modrou krví. Reportérka Filipa Šebová pochází z rodu pánů z Bubna a Litic, příbuzných Přemyslovců. "Můj šlechtický původ není něco, co bych říkala na potkání," upozorňuje. "Ani moje hodně dobrá kamarádka a zároveň kolegyně, se kterou jsme byly loni na Islandu, to aţ do této chvíle netušila. Tajemství to není, ale abych všem vyprávěla, ţe moje babička vyrůstala na zámku, to také ne," vysvětluje známá tvář z Primy. Její šlechtický původ ji v mnohém ovlivnil. "V našem rodovém hesle máme ´Ctíce předky, sebe ctíme´. Mám asi daleko větší a silnější vztah k rodině a naše rodina je opravdu veliká, pro mě moc důleţitá. Moţná mám i trochu jinou výchovu, neţ lidé kolem mě. Pokračovat v našem rodu je pro mě asi ze všeho nejvíce radost i čest," prozradila Šebová Blesk.cz. Babička hraběnka věděla o příteli jako první Filipa je vnučkou hraběnky Eleonory Dujkové (85), vídeňské rodačky a majitelky renesančního zámku Doudleby nad Orlicí. Ten byl však v roce 1948 zestátněn komunisty a ţivot na zámku vystřídaly strasti totality. Jako třídní nepřítel byla Eleonora přinucena opustit gymnázium, přestěhovala se do bytu v Praze a později pracovala jako pomocná síla v jídelně, servírka či prodavačka novin. Po sametové revoluci se rodina do Doudleb vrátila. Eleonora má čtyři děti - syny Petra a Michala a dcery Marketu a Monicu, která je maminkou Filipy Šebové. "Babičku mám moc ráda a jezdím za ní. Je pro mě velmi blízká a občas je jediná v rodině, komu na sebe řeknu něco, co nikdo jiný neví. Například, kdyţ se v mém ţivotě objevil nový přítel, tak ho znala jako první právě babička. Je i ve svých 85 letech velmi moderní, nemá předsudky a dokonce pouţívá internet a Skype," říká Šebová s úsměvem. Se svou maminkou a řadou příbuzných se pak Šebová zúčastnila na Praţském hradě setkání šlechty, která si připomínala podepsání protinacistické deklarace z roku 1939. Vznikla přitom i unikátní, na které nechybí ani Karel Schwarzenberg, Filip Sternberg či Jaroslav Lobkowicz. Šebová má však s podobným focením i předchozí zkušenosti. "Podobně se všichni fotíme po generace, snad od vynálezu fotografického přístroje. Třeba před bránou v Doudlebech, kdyţ je nějaké setkání. Naposledy to byly 80. narozeniny babičky," dodala Filipa. Kdo je Filipa Šebová • Vystudovala Fakultu sociálních věd na Univerzitě Karlově • Předci z matčiny strany pocházejí z Přemyslovců. Jméno však dostala Filipa po sestřenici z otcovy strany, která ţije na Novém Zélandu. • Působí jako reportérka v domácím zpravodajství na FTV Prima Plné znění zpráv


• Jako své zájmy uvádí cestování, lyţování, plavání a jízdu na kole. Historie rodu Bubna-Litic Páni z Bubna pochází z Plzeňska. Rodovým sídlem byl hrad Buben, dnes zřícenina nedaleko Plzně. Zmínky o rodu sahají do 14. století v souvislosti se Stachem z Bubna, purkrabím na hradu Potštejn. V 16. století zakoupil Mikuláš starší z Bubna pozemky v okolí Doudleb a nechal téţ postavit zámek v Ţamberku. O jeho bratrovi Heřmanovi z Bubna se traduje dobrodruţná legenda. Kdysi při cestách v "dalekém kraji mouřenínů" prý přemohl lva, který poslušně lehl k jeho nohám. Od 17. století má rod v erbu v levém poli buben a v pravém poli hlavu lva.

URL| http://www.blesk.cz/clanek/273148/divka-z-fotografie-elity-ceske-slechty-je-krasna-reporterka-primy-smodrou-krvi

Padesátiletá pouť za fotografií. V Leice vystavuje Markéta Luskačová 13.9.2014

ct24.cz

str. 00

Kultura

jh Praha - Výstavu fotografky Markéty Luskačové připravila praţská galerie Leica. Nabízí výběr z děl nafocených mezi lety 1964 aţ 2014, včetně úplně prvního cyklu Poutníci, jímţ se původně socioloţka k fotce dostala. Luskačová letos slaví sedmdesátiny. Luskačová začala fotografovat v době svých studií na Fakultě sociálních věd a publicistiky Univerzity Karlovy. Tématem její diplomové práce byly náboţenské poutě na východním Slovensku a tamní poutníci byli prvními, koho Luskačová na svých snímcích zachytila. Poté vystudovala ještě fotografii na FAMU. "Na fotoaparát jsem si vydělávala tím, ţe jsem přenášela balíky na nádraţní poště. Byly to noční sluţby, dvanáctky," vzpomíná Luskačová. A přiznává, ţe v začátcích nebyla příliš technicky zdatná, ale fotit prostě chtěla. "Tím, jak jsem to neuměla, to bylo moţná ještě silnější. Také v tom prvním tématu byla úţasná síla." Hodně mráčků, málo mráčků Ve snaze fotografovat jí pomáhali pedagogové na FAMU, kdyţ jí leckdy prominuli neznalost techniky, i později slavný fotograf Josef Koudelka. "Naučil mě, kde se to mačká," říká Luskačová. Připravil pro ni také malou kartičku, kde jí stručně napsal, jak ve které situaci exponovat. "Stálo tam: 'hodně mráčků, málo mráčků...'. Ptala jsem se: Kde je sluníčko? 'Kdyţ je sluníčko, lehni si, uţívej si ho a nefoť'," řekl prý Koudelka. Luskačová svůj první cyklus Poutníci vytvářela v letech 1964 aţ 1970. Koncem šedesátých let také fotografovala ve slovenské vesnici Šumiac, také tyto snímky jsou součástí její dnešní retrospektivy. Od 70. let fotografovala v Británii, kde ţila, dlouho se věnovala třeba pouličním trhům v Londýně (cyklus Spitalfields). Od roku 1998 vytváří fotografický cyklus z českých masopustů, které fotí především v Roztokách a Úněticích u Prahy. Scény důvěrně známé Luskačové se podařilo ztvárnit lidi různých společenských skupin: zachycovala londýnské pouliční muzikanty, fotila vztahy v domě pro týrané ţeny, oslovilo ji i cirkusové prostředí, dalším dlouhodobým tématem jsou děti. Její práce jsou zastoupeny ve významných galeriích, včetně Tate, National Portrait Gallery nebo Royal Festival Hall. "Ten, kdo se s dílem Markéty Luskačové setká, nemusí znát místa a lidi, které svým objektivem zachytila, a přesto mu budou spatřené scény připadat důvěrně známé. Kaţdý, kdo stojí před jejími fotografiemi, se stává, slovy Josepha Conrada, tajným souputníkem, shrnuje kurátorka Irena Ţantovská Murray. Stránky galerie najdete zde.



URL| http://www.ceskatelevize.cz/ct24/kultura/285976-padesatileta-pout-za-fotografii-v-leice-vystavuje-marketaluskacova/

Šance pro budoucnost měst 12.9.2014

ASB

str. 18

Public-private partnership

PUBLIC-PRIVATE PARTNERSHIP Významná část naší společnosti jiţ přišla na to, ţe namísto výstavby nových satelitních městeček je třeba věnovat pozornost stávajícím částem měst a jejich přizpůsobení novému vyuţití. Aby v rostlé zástavbě mohly vznikat kvalitní konverze i novostavby, je třeba najít vhodné moţnosti jejich financování. Je pro nové investice nadějí Public-Private Partnership (PPP)? Důkazem vzrůstajícího zájmu o stávající město jsou četné regenerace panelových sídlišť a brownfields, zatraktivňování veřejných prostranství a vznik nové zástavby na volných parcelách rostlých čtvrtí. Mohlo by se zdát, ţe vše je tak, jak má být, avšak případů, kdy ve městě něco drhne, je celá řada - např. historické čtvrti, jejichţ drobné měřítko je válcováno megabloky kancelářských budov jako typický příklad honby developerů za co největším ziskem. Nebo celoplošně se vyskytující „humanizace― panelových sídlišť, která jsou, po řádném zateplení, opatřována pestrobarevnými nátěry. Veřejné stavby našich menších obcí, které kompletně navrhli projektanti. Jde o klientelistický kalkul, snahu ušetřit, nebo jen politici ještě neslyšeli o profesi jménem architekt? A nesmíme zapomenout na brownfields a chátrající průmyslové areály. Řada konverzí, převáţně na pozemcích menší rozlohy, je sice zdařilá, nicméně realizací nevalné kvality je, vinou necitlivého přístupu investora, stále dostatek. Zodpovědnost za stav našich sídel by měl nést především veřejný sektor. Současně stojíme na počátku pravděpodobně posledního období, kdy ještě bude moţno získat dotace z Evropské unie (jejichţ čerpání v České republice bylo dosud bohuţel mimořádně neúspěšné). Investory, a zejména ty ze státní správy a samosprávy, kteří se uchylují k architektonicky a urbanisticky kompromisním řešením v důsledku nedostatku financí, bychom proto měli podrobněji seznámit s alternativou klasických veřejných investicí, a to s projekty Public-Private Partnership (zkráceně PPP). Společnými silami PPP je dlouhodobý, smluvně upravený vztah mezi veřejným sektorem (státem, krajem či municipalitou) a sektorem soukromým (stavebními společnostmi, bankami, developery, právními kancelářemi…). Na jeho základě dochází k přípravě, financování a realizaci veřejného záměru (výstavbě dopravní a technické infrastruktury či nových budov, údrţbě a poskytování sluţeb apod.). Děje se tak výměnou za budoucí příjmy z veřejných zdrojů nebo moţnosti výběru plateb od uţivatelů. V praxi to funguje asi takto: městská část vlastní pozemky v atraktivní lokalitě. Pozemky jsou zastavěné domy, jeţ by městská část ráda zrekonstruovala. Pro nedostatek kapitálu však nemůţe svůj záměr realizovat. Osvícení představitelé obce proto osloví architekta, který přislíbí navrţení projektu na rekonstrukci. Současně municipalita kontaktuje stavební firmu, která je záměr ochotna realizovat, a nakonec developera, jeţ vše financuje a domy bude po dokončení oprav po určenou dobu udrţovat. Městská část, architekt, stavební firma a developer spolu uzavřou smlouvu. Tím, ţe městská část osloví všechny aktéry současně v rámci jedné velké zakázky namísto zadávání jednotlivých menších zakázek, uspoří čas a peníze. Současně se postará také o plynulost řešení administrativních opatření, která jsou v souvislosti se záměrem v její kompetenci (vydání stavebního povolení, schválení dokumentace pro rekonstrukci apod.). Nově zrekonstruované byty jsou dvojího typu: část k prodeji do osobního vlastnictví, zbytek k pronájmu. Po smluvně ošetřenou dobu plyne podíl zisků z pronájmu a prodeje bytů stavební firmě a developerovi, kterým se tímto způsobem vrátí jejich peníze. V okamţiku, kdy je půjčka splacena, mohou být byty zpětně převedeny do vlastnictví města. Budou-li v domech nejen byty, ale i kancelářské a nebytové prostory k pronájmu, můţe být návratnost počáteční investice ještě kratší. Nemluvě o pozitivních vlivech takovéto multifunkčnosti z urbanistického úhlu pohledu. Ekonomická a právnická literatura se často pokouší vytvořit jakousi typologii PPP projektů a rozdělit je do skupin na základě podobnosti. To se však v praxi ukazuje jako téměř nemoţné. Kaţdý jednotlivý projekt je totiţ specifický a kategorizace tím pádem obtíţná. Proč ano a proč ne Plné znění zpráv


Projekty PPP jsou zaloţeny na předpokladu, ţe soukromý sektor je schopen produkovat zboţí a sluţby vyšší kvality a levněji neţ sektor veřejný. To je dáno tím, ţe je motivován ziskem a také existencí konkurenčního prostředí v rámci stejného oboru. Nelze však říci, ţe by Public-Private Partnership bylo vţdy tou nejvhodnější moţností financování. Veřejný sektor by měl vţdy zváţit, zda je pro něj výhodnější, aby sluţbu poskytl sám, nebo zda nechat prostor soukromému sektoru. Pro tento rozhodovací problém se v ekonomické teorii pouţívá termín „make or buy―. PPP projekty jsou ve srovnání s klasickými veřejnými zakázkami dlouhodobějšího charakteru (smlouva je v závislosti na objemu zakázky uzavírána na 5 aţ 30 let), coţ přináší jisté obtíţe, zejména s ohledem na střídání politické garnitury po čtyřletých volebních obdobích. Problémy mohou nastat také v souvislosti s legislativním ošetřením PPP, například nesprávným rozdělením zodpovědnosti a rizik mezi reprezentanty soukromého a veřejného sektoru, která jsou v tomto případě sdílená. Platí, ţe kaţdá zúčastněná strana zodpovídá za ten typ rizik, která je schopna lépe identifikovat, kontrolovat a vyrovnat se s nimi. Správné rozdělení rizik totiţ ovlivňuje úspěšnost PPP aţ ze 60 %. Obtíţe můţe přinést také nedůsledné definování poţadované kvality poskytovaných sluţeb v přípravné fázi projektu, které můţe vést k nespokojenosti zadavatele a uţivatelů na jeho konci. Výčet uzavírá špatné pochopení principu PPP, které můţe vyústit ve skryté zadluţování veřejného sektoru. PPP projekty nemají nahrazovat veřejné výdaje, ale slouţí ke zvyšování jejich efektivnosti. Domácí okolnosti jsou pochopitelně specifické. Nízký podíl PPP v ČR je zřejmě způsoben legislativními překáţkami a nedůvěrou veřejného a soukromého sektoru ve vzájemnou spolupráci. Dalším aspektem je prozatím nedostatečná zkušenost s přípravou a vedením tohoto typu zakázek, navíc s vědomím, ţe při špatném nastavení podmínek můţe být projekt velice riskantní a můţe snadno dojít k neúspěchu. Velkou slabinou české ekonomiky je neschopnost plánovat v dlouhodobém časovém horizontu. Preferovány jsou krátkodobé záměry, které je moţno uskutečnit v rámci maximálně jednoho volebního období a které mohou přinést rychlý, avšak ne příliš významný zisk. Velmi oţehavým tématem je také existence korupčního prostředí. Inspirace ze zahraničí Největší zkušenosti s PPP mají v anglosaských zemích, kde jsou tyto modely vyuţívány přibliţně od 90. let minulého století, převáţně pro budování dopravní a technické infrastruktury a ubytovacích kapacit. Dále pak ve zdravotnictví, školství, při regeneraci brownfields a pro výstavbu veřejných staveb. Ve Velké Británii tvoří PPP projekty od roku 1996 10 aţ 15 % veškerých kapitálových investic veřejného sektoru. Současně se odhaduje, ţe v Británii byly realizovány aţ dvě třetiny všech PPP na světě. Rychle se rozvíjející trhy s PPP (dle kapitálových výdajů) dnes najdeme také v Německu, Portugalsku a Itálii. Ze zahraničních příkladů je zajímavé zmínit také projekty, které sice nejsou PPP, ale pouţívají obdobné principy: vzájemnou spolupráci, snahu o přiměřené ekonomické náklady a zájem na urbanistické kvalitě řešení. Řeč je o velkých zchátralých areálech, které nebyly pro investory atraktivní, avšak díky občanským iniciativám „zespodu― našly nové vyuţití. Konkrétně se jedná o berlínský Holzmark či NDSM-werf v amsterdamské čtvrti A´dam-Noord, původně největší evropskou loděnici, která je dnes pulzujícím centrem nizozemských umělců, architektů, programátorů, designérů, hudebníků… Pro svoji specifickou atmosféru jsou tyto lokality vyhledávány lidmi s alternativním způsobem ţivota a příslušníky tzv. kreativního průmyslu, kteří v nich spatřují velký potenciál. Svůj ţivotní prostor si chtějí vytvořit sami, v duchu principů trvale udrţitelného rozvoje. Je třeba však upozornit na to, ţe se jedná o jakési světy samy pro sebe a ţivot v nich vyţaduje dodrţování specifických pravidel. V čele stojí tzv. kreativní ředitelství, občanské sdruţení iniciátorů projektu a jeho investorů. Tento orgán rozhoduje jak o charakteru a funkční náplni (programu) lokality, tak o způsobu jejího řízení z pohledu ekonomiky. Ředitelství je správcem a provozovatelem lokality. Majitelem a pronajímatelem pozemků je obvykle právnická osoba, s níţ má ředitelství uzavřenu smlouvu o podílovém vlastnictví části těchto pozemků. Majitel/pronajímatel uzavírá nájemní smlouvy s uţivateli pozemků (fyzickými či právnickými osobami), kteří se takto zavazují k dodrţování pravidel definovaných kreativním ředitelstvím. Za kontrolu a transparentnost veškerých procesů v lokalitě zodpovídá dozorčí rada. Důleţité je také získání podpory městské části, v níţ se lokalita nachází - z důvodu vytvoření budoucích vazeb s okolím. Cílené zainteresování veřejného sektoru, v tomto případě městské části, vede k pocitu kolektivní zodpovědnosti a můţe vyústit i v angaţovanost zástupců čtvrti ve věcech dané lokality. Potenciál pro partnerství V České republice je problematika PPP legislativně ošetřena zákonem č. 139/2006. Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení, který navazuje na zákon 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Spolupráce Plné znění zpráv


soukromého a veřejného sektoru je u nás vyuţívána především k financování projektů dopravní a technické infrastruktury, veřejných staveb se specifickým účelem (nemocnice, věznice, kulturní zařízení) a sportovních areálů (aquaparky a sportovní stadiony). Existuje pouze jeden regenerační projekt - Průmyslová zóna Třinec Baliny -a jeden projekt z kategorie bydlení: domov pro seniory v Litoměřicích (kompletní seznam PPP projektů v České republice je dostupný na www.asociaceppp.cz). Analýza současného stavu implementace PPP projektů v České republice zatím neumoţňuje učinit závěr o úspěšnosti nebo neúspěšnosti tohoto procesu, nicméně ve srovnání s dalšími „novými― členskými státy Evropské unie, Polskem a Maďarskem, jsme na tom v podílu PPP na HDP výrazně hůře. PPP projekty jsou nepochybně moţností, dost moţná i nutností, jak rozvíjet a zvelebovat naši kulturní krajinu. Proto by odborná i laická veřejnost měla být o této problematice více informována. Větší uplatnění PPP do budoucna bude záviset nejen na vytvoření optimálních legislativních a ekonomických podmínek a vymýcení korupce, ale především na ochotě soukromého a veřejného sektoru vést konstruktivní dialog, který povede k jejich úspěšné spolupráci. Současnost charakterizuje nesoulad zájmů. Podnikatel se orientuje na zisk, město na skutečné či domnělé veřejné blaho, urbanista zase na tvorbu a rozvoj harmonických a funkčních sídel. A veřejnost je často proti všemu. Všichni bychom se však měli naučit vzájemně spolupracovat, diskutovat, dělat kompromisy a nalézat společné cíle. Stále platí, ţe v jednotě je síla. *** Nízký podíl PPP v ČR je způsoben legislativními překáţkami a nedůvěrou veřejného a soukromého sektoru ve vzájemnou spolupráci. EN A Chance for the Future of Towns and Cities A large part of our society has already discovered that instead of building new satellite towns it is necessary to pay attention to the existing town quarters and adapt them to a new utilisation. For good quality conversions and buildings to be implemented in an already built-up area it is essential to find suitable possibilities for financing. Is PublicPrivate Partnership (PPP) a promising idea for public contracts? Procentuální zastoupení aktuálních PPP projektů v České republice dle odvětví 3,4 % bydlení 10,4 % parkování 17,2 % dopravní a technická infrastruktura 20,7 % sluţby a provoz zařízení 3,4 % regenerace brownfields 24,2 % sportovní areály 20,7 % veřejné stavby Zdroj: vlastní návrh Zdroje a literatura: * http://www.ndsm.nl/en * http://www.holzmarkt.com/?langZen * http://www.asociaceppp.cz/cnt/ db_ceske/ * Materiály k problematice Public-Private Partnership dostupné na webových stránkách Ministerstva financí České republiky (www.mfcr.cz) a Ministerstva vnitra České Republiky (www. mvcr.cz). * http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/monitoring/hodnota-koncesnich-smluv-ppp/2013/aktualizovany-prehledprojektu-ppp-v-cr-12007 * http://www.transparency.cz/doc/ vz_analyza_ppp_implementace.pdf * http://en.wikipedia.org/ * DALLA LOGNA, Reno (ed). 2011. Urban Models and Public-Private Partnership. 1st. ed. Berlin : Springer Berlin Heidelberg, 2011. 280 s. ISBN 978-3-540-70507-9. * KIRSCHNER, Vlaďka. 2008. Regenerace městských brownfields v České republice, Skotsku a Anglii. Praha : Fakulta architektury ČVUT, 2008. 128 l. * KUBIŠTOVÁ, Michaela. 2007. Příčiny selhání PPP projektů. Praha : Fakulta sociálních věd UK v Praze, 2007. 144 l. Plné znění zpráv


* TIESDELL, Steven - ADAMS, David. 2011. Urban Design in the Real Estate Development Process. 1st. ed. Chichester : Wiley-Blackwell, 2011. 344 s. ISBN 1405192194. * ŘEŢUCHOVÁ, Markéta. 2010. Fenomén Public Private Partnerships a poskytování veřejných sluţeb. Brno : Masarykova univerzita, 2010. 176 s. ISBN 978 -80-210-5409-7. Le a Dostálová (*1986, Olomouc) je doktorandkou FA ČVUT v Praze (obor Urbanismus a územní plánování). Studovala na FA VUT v Brně a Tallinna Tehnikakörgkool v Tallinnu (EST), pracovala v Benthem Crouwel Architects (NL) a dalších českých i zahraničních ateliérech. V roce 2013 se podílela na přípravě konference reSITE. Zajímá se o přesahy urbanismu do ekonomiky. Foto popis| Rozdíl mezi klasickou veřejnou zakázkou a PPP Foto popis| Ţivotní cyklus PPP projektu Foto popis| Výhody a nevýhody PPP projektů Foto popis| Vyuţití PPP ve Velké Británii dle odvětví Foto autor| Zdroj: vlastní návrh Foto popis| Bleší trh v jedné z hal NDSM-werf Foto autor| Foto: archiv autora

Moje kariéra 12.9.2014 Elle str. 56 Trend ANNA JENÍKOVÁ Lýdie Kárníková „Člověk by si měl umět vytvořit odstup a STÁT SÁM ZA SEBOU. I V MÓDĚ,― říká marketingová a PR koordinátorka internetového módního obchodu Urbanlux.cz. MÓDA… ke mně přišla nečekaně. Vţdycky jsem měla vztah k hezkým věcem, ale k módě mě přivedlo aţ seznámení s Američankou Mayou Kvetny a jejím manţelem Jirkou Volavým, kteří zrovna v Česku začínali s prodejem amerických značek. Nejprve jsem jim pomáhala jako brigádník, firma se ale rychle rozrůstala, nabírali jsme další značky, a nakonec jsme otevřeli e-shop Urbanlux.cz. STUDIUM A PRAXE… se v mém případě krásně propojily. Mediální studia a zájem o filologii mě naučily, jak pracovat s jazykem, a to dnes vyuţívám při vymýšlení komunikačních strategií pro náš obchod. ZNAČKY… které fungují, musejí mít jasnou strategii, být celistvé od začátku do konce, inovativní v technologii (Crocs), konceptu (TOMS), nápadu nebo kreativním provedení (Happy Socks). Líbí se mi, ţe některé z nich vznikly punkovým způsobem, na koleně v garáţi, ale dokázaly se jasně vymezit a etablovat. BAVÍ MĚ… moje černé vysoké tenisky Supra a klasické levisky. A taky zubní kartáček Yumaki. Je to krásný předmět a je radost ho pouţívat. STYL… je nepřenosný, kaţdý je jiná osobnost a kaţdému sedí něco úplně jiného. Kdybych měla vybrat jen jednu stylovou osobnost, byla by to francouzská herečka Emmanuelle Seigner. Je krásná a osobitá, ať má na sobě cokoli. TRENDY… neřeším. Oblékám se podle toho, co mě ten den čeká. Nejraději nosím věci, které jsou jednoduché a univerzálně funkční, například zlaté balerínky Crocs, které můţu vzít do divadla i do lesa. MÓDNÍ BLOGY… kvůli své práci sleduji a jednoznačně u mě vyhrávají blogy Slovenek. Přijde mi, ţe jsou mnohem přirozeněji ,avantgardní‗, přirozeně osobité. Můj nejoblíbenější blog je redpoppystories. com, protoţe je dotaţený. Osobní, a přitom profesionální. ČESKÝ ZÁKAZNÍK… se hodně změnil. Má svá specifika (často bývá cynický a hodně kritický), ale myslím, ţe ho příliš generalizujeme. Zvětšuje se skupina lidí, kteří jsou otevření novým věcem. ZÁVISLOST… mám na domově a paradoxně i na cestách. Jsem ráda v pohybu, jednou nohou pryč, a ráda cestuju sama. Oblíbila jsem si Bělehrad, Lisabon a miluju Ameriku, tamní volnost a prostornost. Cestování mi Plné znění zpráv


pomáhá vyčistit si hlavu. A pak se zase ráda vrátím domů a zavřu se třeba na dva dny v kuse. Zkrátka jsem závislá na čase, který můţu trávit po svém. MŮJ DEN… je pokaţdé jiný, ale vţdy je plný zajímavých nápadů. Jezdím třeba po Praze na kole a ráda pozoruji okolí. V ţivotě jsem také pozorovatel, baví mě zkoumat a pracovat s materiály, které uţ vznikly. Proto třeba nemám ambice napsat knihu, ale pouze překládám. *** ŢIVOTOPIS Lýdie se narodila v roce 1985, vystudovala mediální a komunikační studia na Fakultě sociálních věd UK v Praze. V současnosti je PR a marketingovou koordinátorkou značky Urbanlux. cz, která je výhradním distributorem např. značek TOMS, Crocs, Happy Socks. Překládá beletrii a píše články na serveru protisedi. cz. Miluje jízdu autem, levisky a americkou literaturu. MAKE-UP A VLASY: MARGITA SKŘENKOVÁ (MAYBELLINE NY A LABEL M) Foto autor| FOTO: BENEDIKT RENČ

Jak velkou roli při rozdělování portfolií hrají specializace kandidátů 11.9.2014

ČRo Plus

str. 01

19:10 Radiofórum

Petr SCHWARZ, moderátor -------------------Dobrý večer vám všem, kdo nás právě posloucháte, a v této chvíli především vám, kdo chcete nejen poslouchat, ale chcete i být slyšet. Začíná posluchačská diskuse, začíná Radiofórum, u kterého vás Petr Schwarz. Předseda nové Evropské komise Jean-Claude Juncker včera oznámil, které resorty připadnou na jednotlivé eurokomisaře. Česká zástupkyně v této, dá se říci, evropské vládě Věra Jourová dostala na starosti spravedlnost, spotřebitelskou politiku a rovnost pohlaví, coţ je něco poněkud jiného, neţ si ona a další čeští politici představovali. Takţe výstupy z české politické scény akcentovaly především slovo zklamání. A my jsme se vás tedy zeptali, jak se na to díváte vy. A nyní budeme diskutovat i o tom, jestli jsme si vůbec měli dělat naděje na atraktivnější resort, jestli to povaţujete za neúspěch české diplomacie, důsledek české politiky, nebo to podle vás má ještě nějaké úplně jiné důvody. Na úvod se tedy ptám posluchačů přihlášených do první části dnešního Radiofóra na onu otázku, na kterou jste mohli uţ přes den diskutovat na našem Facebooku, tedy - je přidělení tohoto resortu podle vás zklamáním nebo úspěchem. Ptám se Romualda Štěpána Roba. Dobrý večer. Romuald Štěpán ROB -------------------Dobrý večer vám i posluchačům. Já se domnívám, ţe je to trochu pohlavek těm našim očekáváním, ale nemyslím si, ţe jsou to nevýznamné věci, které jsme dostali na starost a i tam a ba dokonce bych řekl, například ochrana spotřebitelů je nepřímo ekonomický resort, takţe se domnívám, ţe můţeme v tomto ohledu být i spokojeni. Petr SCHWARZ, moderátor -------------------Dobře. Vydrţte mi, prosím, na lince, já se k vám hned vrátím. Bohuţel další z posluchačů, kteří se přihlásili do této první části debaty, se nám nehlásí, takţe jiţ za chvíli můţete dostat příleţitost i vy, kdo zavolá první, první dva, kdo zavolají, se mohou zúčastnit celé té druhé části debaty, kde normálně bývají přihlášení posluchači, poznamenejte si číslo, na které budete moci volat, je to 221552755. Ještě jednou 221552755. Teď ale ještě představím svého dnešního hosta, kterým je Ivo Šlosarčík z Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM. Dobrý večer. Ivo ŠLOSARČÍK, Institut pro evropskou politiku EUROPEUM -------------------Dobrý večer. Petr SCHWARZ, moderátor Plné znění zpráv


-------------------Takţe stejná otázka na úvod, je to, je to zklamání, jak se objevovalo na české politické scéně, nebo to můţeme hodnotit spíše jak úspěch? Ivo ŠLOSARČÍK, Institut pro evropskou politiku EUROPEUM -------------------Členské státy mají, relativně střední členské státy, jako je Česká republika, vţdycky mají tendenci nastřelovat ta očekávání portfolia, které jejich komisaři, komisařka dostane, podle mě to není aţ tak velké zklamání, jako spíš překvapení, protoţe debata o tom, kterými záleţitostmi by se paní Jourová mohla zabývat, tak se spravedlnost nevyskytovala, ani ochrana spotřebitele. Takţe spíš překvapení neţ zklamání, zklamání to můţe být v budoucnu, ale má to i velký potenciál potom být úspěchem. Petr SCHWARZ, moderátor -------------------Eurokomisaře čeká ještě grilování v Evropském parlamentu, dají se čekat nějaké změny? Ivo ŠLOSARČÍK, Institut pro evropskou politiku EUROPEUM -------------------Dají. Několikrát v minulosti, velmi výrazné to bylo před 10 roky, v roce 2004, kdyţ byla ta první velká komise po velkém rozšíření, tak tam kritika, kritika ze strany Evropského parlamentu vedla v některých případech k výměně komisaře a v jiných případech k prohození portfolií. Například v případě tehdejšího maďarského komisaře kandidáta, o které se uvaţovalo, ţe by měl mít na starosti energetiku a po nepříliš velkém dobrém vystoupení v Evropském parlamentu dostal daňové, daňovou agendu. Petr SCHWARZ, moderátor -------------------To znamená, je ještě nějaká šance, ţe tedy by ty vysněné resorty regionálního rozvoje či dopravy ještě v České republice připadly? Ivo ŠLOSARČÍK, Institut pro evropskou politiku EUROPEUM -------------------Tak nějaká šance je vţdycky, ale musel by jí asi předcházet velmi neuspokojivý výkon dnes designovaných komisařů na danou agendu, coţ vzhledem k jejich předchozímu profilu není moc pravděpodobné. Petr SCHWARZ, moderátor -------------------Jak důleţité portfolio Věry Jourové, dá se vůbec v rámci Evropské komise takto uvaţovat o důleţitosti? Ivo ŠLOSARČÍK, Institut pro evropskou politiku EUROPEUM -------------------Rozhodně ano, jsou důleţitější portfolia, neţ ..., některá jsou důleţitější neţ jiná, nicméně, jak jste říkal, ţe Evropská komise je takovou evropskou vládou, je trošku komplikovanější, ta Evropská unie vţdycky je tou zvláštní a v něčem se podobá, v něčem se liší. Hlavně, zatímco v České republice máte poměrně jasně ustanovená ministerstva, která se aţ tak moc od vlády k vládě nemění. Někdy vám vznikne ministerstvo na chvilku, ale to hlavní gró zůstává a nemění se 20 let, v komisi je tomu jinak. V komisi se to sloţení portfolií mění od komise ke komisi, jak přesně to předseda komise namixuje. Proto třeba poprvé se dostává dohromady to portfolio spravedlnosti a ochrany spotřebitele. Dřív to byla portfolia, které měl kaţdý zvlášť. Co je ještě větší změna oproti předchozím komisím, které, coţ můţe mít ještě podle mě větší dopad na význam portfolia paní Jourové a potenciálu toho zklamání, čili úspěch, je to, ţe tahle ta nová komise, ta Junckerova, ta bude taková trojúrovňová. V těch dokumentech, které dosud zveřejnil pan designovaný předseda komise, tak strašně zdůrazňuje roli, roli místopředsedů komise, kteří nebudou jenom místopředsedové s nějakým úzkým portfoliem a dostanou široké rámcové, široká rámcová portfolia, v jejichţ rámci se budou pohybovat ještě další běţní, běţní komisaři a pro případ paní Jourové, to hlavně, ten místopředseda komise, bude pan komisař Timmermans, coţ je dosavadní nebo byl doposud ministr zahraničí Nizozemska, a do značné míry, zda její portfolio bude úspěchem či ne, bude záleţet na tom, jaký způsob spolupráce a jak si, jaksi sednou se svým, ne nadřízeným, ale v té struktuře důleţitějším členem komise. Petr SCHWARZ, moderátor -------------------Plné znění zpráv


Jenom, abychom si to objasnili, co můţe to, jaký resort konkrétní eurokomisař spravuje ovlivnit pro jeho zemi. Ivo ŠLOSARČÍK, Institut pro evropskou politiku EUROPEUM -------------------O tom se akademici strašně hádají. A názory jsou od toho, ţe vůbec nic, potom, ţe je to velice významné, aţ po, ţe můţe být naopak negativní, omezující, omezující vliv, ţe komisař vůči své zemi bude trochu přísnější, neţ vůči těm ostatním. Já si myslím, ţe v oblasti agendy paní Jourové ten dopad bude hlavně neutrální. Jak asi všichni víme, komisaři nejsou agenti svého státu v Bruselu, nesmí formálně ani neformálně dostávat instrukce od svého státu, ale samozřejmě v praxi slouţí hlavně jako informační kanál, takové ty měkké informace, o tom, co se připravuje, na co si dát trošku pozor a trošinku dohlíţí na to, aby zájmy té země nebyly, nebyly nějak výrazně poškozeny, ale spíš opravdu ten, ta informační role, protoţe komisař má samozřejmě jasně privilegovaný přísun k informacím, aby zabránil jistým překvapením v komisí iniciativa pro svůj členský stát. Petr SCHWARZ, moderátor -------------------Projevila se vlastně na tom přidělení portfolia prestiţ České republiky v Evropské unii a v této souvislosti se také zeptám, srovná, ve srovnání s portfoliem předchozího českého eurokomisaře Štefana Füleho je to spíše vzestup nebo pokles? Ivo ŠLOSARČÍK, Institut pro evropskou politiku EUROPEUM -------------------Všichni politici a asi všichni my máme rádi tabulky a srovnání, lepší se to, horší se to, je to něco úplně jiného, v případě pana komisaře Füleho, ta jeho agenda byla strašně zajímavá, byla, měla obrovský potenciál něco udělat, ale byla do značné míry vlečená vnějšími událostmi, prostě tím, ţe, ţe spousta věcí, kterým se on zabýval, nebyla rozhodnuta v Bruselu ani uvnitř EU, ale prostě tím, jak se vyvíjela politika na západním Balkáně, na Ukrajině, nebo vlastně i v Moskvě. Zatímco u paní Jourové je to agenda daleko víc vnitřní, těch vnějších vlivů tam bude méně a tím pádem, zatímco u pana Füleho v podstatě je strašně těţké hodnotit úspěch či neúspěch, protoţe byl opravdu tlačen těmi exogenními faktory, u paní Jourové, se jí podaří věci, nepodaří věci, bude daleko víc na ní a na vnitřku situace uvnitř Evropské unie. Petr SCHWARZ, moderátor -------------------Dobře. Téma jsme si podrobněji představili, tak pojďme honem rychle zpátky k našim posluchačům. Ano, posloucháte Radiofórum na stanici Český rozhlas Plus, dnes se vás ptáme, jak se díváte na to, ţe česká eurokomisařka Věra Jourová dostala na starosti moţná méně prestiţní resort, neţ na jakýsi Česká republika dělala naděje. Nyní o tom s Ivem Šlosarčíkem z Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM diskutují posluchači Romuald Štěpán Rob a zavolala nám paní Eva Bosáková, takţe já se jí rovnou zeptám, chcete na něco z toho, co nyní padlo, reagovat. Eva BOSÁKOVÁ -------------------Ano. Paní Jourová dostala justici k velkému překvapení všech. A bude tedy rozhodovat v celé Evropě o justici. Není mi ale známo, ţe by se paní Jourová v justici vyznala, ţe by se v ní před tím pohybovala, takţe je to vůbec správné, aby někdo, kdo se v jisté oblasti nevyzná, aby na, prosím, celoevropské úrovni potom zde rozhodoval? Petr SCHWARZ, moderátor -------------------Tak paní ... Eva BOSÁKOVÁ -------------------Děkuji. Petr SCHWARZ, moderátor -------------------Ano, tak paní Jourová je právnička, ale Ivo Šlosarčík jistě odpoví. Ivo ŠLOSARČÍK, Institut pro evropskou politiku EUROPEUM -------------------Plné znění zpráv


Ono je to strašně ..., trochu zavádějící, ten název portfolia, paní Jourová má na starosti spravedlnost, ochranu spotřebitele a otázku rovnosti muţů a ţen. Nicméně na rozdíl třeba od té agendy pana Füleho, která se týkala například rozšiřování, kde o tom rozšíření nakonec rozhodla Evropská unie, či nikoliv, o konkrétních zemí, nemohlo si Polsko říct, my se, my přijmeme nějakou novou zemi a Německo nikoliv, tak v té agendě spravedlnosti je ten evropský vliv daleko uţší, například Evropská unie nemá vůbec, má jen velmi omezené pravomoci hodnotit obecnou kvalitu soudnictví v členských státech, ona má pár iniciativ za paní Redingové, předchozí komisařky, začala v této oblasti něco dělat, ale jsou to měkké iniciativy hodnocení, srovnávání, takţe to, ţe má na své vizitce, bude mít asi paní Jourová nápis komisařka pro spravedlnost, a v angličtině /nesrozumitelné/ je trošku něco jiného, neţ v češtině spravedlnost, tak neznamená, ţe bude jakousi ministryní spravedlnosti Evropské, Evropské unie. To je něco, ta její role bude daleko menší a daleko víc koordinační neţ, neţ je třeba post ministra spravedlnosti v České republice. K té zkušenosti či nezkušenosti. To je právě znakem dobrého předsedy Evropské komise, ţe je schopen přidělit jednotlivým komisařům portfolia, které odpovídají jejich schopnostem a zároveň pozice jejich států a diplomacie uvnitř EU. Například, kdyţ byl před 5 roky jmenován nový komisař za Německo, který dostal mimořádně prestiţní post energetiku, tak on neměl příliš velké zkušenosti s energetikou, on měl post premiéra jedné ze spolkových zemí. A z počátku se tak trošinku učil, jak to v Evropské komisi chodí, ale za těch 5 let se z něj stal velmi dobrý komisař pro energetiku a obecně je hodnocen jako jeden z nejúspěšnějších komisařů, ostatně v té komisi pokračuje dneska, i bude pokračovat i nadále. Takţe ... Petr SCHWARZ, moderátor -------------------Takţe, pardon, je vidět, ţe Evropská komise není tak úplně vládou odborníků, jak nyní je u nás oblíbený termín. Já se zeptám na reakci Romualda Štěpána Roba. Romuald Štěpán ROB -------------------Ano, já bych si dovolil malinko zeširoka, i kdyţ tedy nejsem, a asi nikdy nebo určitě nikdy nebudu voličem hnutí ANO, tak troufám si říct, ţe Andrej Babiš má tak trochu štěstí na osobnosti, kterou bezpochyby Věra Jourová je, takţe za to jsem rád a domnívám se, ţe ten resort, jestli je to takhle moţné říci či téma spravedlnosti, které dostala, se domnívám, ţe trošinku také souvisí s tím určitým osobním kotrmelcem, kterého bohuţel se účastnila, byla plně rehabilitována, takţe já se domnívám, ţe tam bude i ze strany Věry Jourové tento osobní zájem, se tomu resortu věnovat a myslím si, ţe je to velmi dobře. Petr SCHWARZ, moderátor -------------------Já jenom poprosím další posluchače či diskutující, aby přece jen neuváděli v předvolební kampani své voličské preference. Pane Robe, povaţujete za důleţité, jaký resort český eurokomisař má na starosti? Romuald Štěpán ROB -------------------Zcela určitě a zároveň si myslím, ţe, jestli to tak můţe, jestli je to tak moţné říci, ţe je dobře, ţe tam svého zástupce máme, v té, jestli to tak je moţné říci, evropské vládě, dostane se k mnoha informacím, co si myslím, ţe je ale důleţité, je ona komunikace, ať uţ teda našich europoslanců, tak především paní eurokomisařky dovnitř k nám, abychom tedy měli přehled, co se děje, čím se zabývá, co je důleţité, co zaznívá v evropské vládě, v Evropské komisi, tak jako tomu třeba je u Tomáše Zdechovského, který na sociálních sítích poměrně čile komunikuje. Petr SCHWARZ, moderátor -------------------Mohla podle si, podle vás Česká republika vůbec dělat naděje na to, ţe dostane některý z resortů, po kterém tak hlasitě touţila. Romuald Štěpán ROB -------------------Já se domnívám, ţe tomu tak moc nemohlo být, protoţe víme dobře, ţe jsme v posledních letech trošku drţeli ruční brzdu, nemáme evropskou měnu, na kolik i já mám výhrady vůči, vůči euru, takţe docela chápu, ţe nám Slováci tak trochu vyfoukli důleţitější resort, kdyţ v tom jaksi jsou dále. Petr SCHWARZ, moderátor Plné znění zpráv


-------------------Paní Bosáková, jaký je váš názor. Eva BOSÁKOVÁ -------------------No, mně se zdá, ţe v Evropské unii můţe kdokoliv dělat cokoliv, jak vidíme, jo, jak mohl například pan Juncker během tak krátké doby zjistit, k čemu se paní Jourová hodí. A pokud to teda dokázal, tak je tedy opravdu vizionář, během těch několika hodin on, on zjistil, ty budeš dobrá na tohle to, tak udělal přiklepnutí justici a bude to prostě výborné. Petr SCHWARZ, moderátor -------------------Ano. Ivo Šlosarčík. Eva BOSÁKOVÁ -------------------No, já se netajím svým odporem k Evropské unii celkově, takţe v tomto duchu i jaksi se projevuji. Petr SCHWARZ, moderátor -------------------Ano. Ivo Šlosarčík. Ivo ŠLOSARČÍK, Institut pro evropskou politiku EUROPEUM -------------------Opět, ten výběr portfolia, je o něm spoustu věcí, třeba i taky tím, ţe paní Jourová je v kolegiu komisařů nováčkem, velká část komisařů prostě pokračuje, má jiné portfolio, ale pokračuje, a není úplně překvapivé, ţe politici, kteří mají další zkušenost v členství komisi, jsou, dostávají na první pohled silnější portfolia, ale opět to, co by se nemělo zapomenout, je prostě to, ţe tam vzniklo těch 6 velmi silných více předsedů komise, které, kteří mají hodně široká portfolia a kteří budou, tak trošku mají za úkol koordinovat a slaďovat aktivity komisařů běţných, jejichţ portfolia spadají pod ně, a například mezi těmi více místopředsedy komise je většina komisařů z nových členských států, ale opět velká část v ní má nějakou další, nějakou další, další zkušenost. Petr SCHWARZ, moderátor -------------------Myslíte si, ţe ten výsledek při přidělování portfolií, to znamená, ţe jsme tedy dostali portfolio, které jsme tolik nechtěli, je dáno právě slabou pozicí České republiky v Evropské unii a čím je tato pozice vlastně daná? Ivo ŠLOSARČÍK, Institut pro evropskou politiku EUROPEUM -------------------Tak pověst a chování České republiky rozhodně nezjednodušilo českým vyjednavačům lobujícím za dobrý, dobrý, silný resort jejich pozice. A asi ta změna chování České republiky, která proběhla nedávno, ještě, ještě nestačí, nebo není dost zaţitá. Na druhé straně opravdu klíčové pro komisaře není aţ tak jeho portfolio, ale například to, jak je schopen fungovat v kolegiu komisařů, protoţe komise je kolektivní orgán a já si opravdu myslím, ţe pro to, zda my se paní Jourové ..., v Bruselu bude úspěšná či nikoliv, bude například to, jak bude schopna komunikovat s tím, se svým vicepředsedou komise, který má tu širokou agendu mezi institucionálních otázek, vlády práva a tak dále. Petr SCHWARZ, moderátor -------------------Ano, co si o tom myslí Eva Bosáková. Eva BOSÁKOVÁ -------------------No, tak moţná hluboký výstřih a krátké sukně udělá taky své, ne, to říkám samozřejmě s nadsázkou. Petr SCHWARZ, moderátor -------------------Dobře. A Romuald Štěpán Rob. Plné znění zpráv


Romuald Štěpán ROB -------------------Já souhlasím s vaším hostem a těším se na to, ţe paní Jourová vykoná svou práci dobře. Domnívám se, ţe tomu tak bylo i v jejím resortu, který zastávala. A já osobně se těším i na ten resort rovné příleţitosti muţů a ţen, teď shodou náhod vidím Českou televizí dokument o domácím násilí, domácí /nesrozumitelné/ a já se těším na spolupráci. Petr SCHWARZ, moderátor -------------------Tak já vám v této chvíli oběma děkuji za vaše diskusní příspěvky, těším se zase někdy na slyšenou, nyní uţ ale uvolníme linky i pro další posluchače, vy můţete začít volat, další část diskuse právě začíná. Posloucháte Český rozhlas Plus, pořad Radiofórum, ve kterém dnes diskutujeme o tom, proč česká eurokomisařka Věra Jourová dostala na starost resort spravedlnosti nebo portfolio spravedlnosti, v této chvíli se uţ otevírá linka 221552755, takţe můţete začít volat, říci své názory, případně se můţete ptát našeho hosta Iva Šlosarčíka z Fakulty sociálních věd. Na lince 221552755 uţ je pan Janíček z Brna. Dobrý večer. posluchač -------------------Dobrý večer, zdravím všechny posluchače, všechny lidi dobré vůle, vás zdravím a vašeho hosta. Petr SCHWARZ, moderátor -------------------Ano, děkujeme. posluchač -------------------Ale hnedka vám řeknu pravdu, paní Jourová bude, tam dostane vysoký plat, velmi zbohatne, dostane balík, dostane dost peněz, jo, ale, halo. Petr SCHWARZ, moderátor -------------------Ano, slyšíme vás, pane Janíčku, stále hovoříte a jsme rádi, ţe říkáte pravdu. posluchač -------------------A Unie pro nás nic neznamená, Evropská unie je přítěţ, je to velmi špatné a Evropská unie se do 2 let, protoţe máme rok 2014, tak do 4 let, 2018, protoţe z ní vystoupí Velká Británie. Petr SCHWARZ, moderátor -------------------Ano, stále vás slyšíme, pane Janíčku. posluchač -------------------Jak se, jak vystoupí Velká Británie z Unie, tak se to rozpadne, celá Unie, takţe ona pro nás nic není. A tady je jedna otázka k vašemu hostu. Vy pořád říkáte, kolik dostáváme z Evropské unie, ale nám řekněte pravdu, kolik my tam dáváme. Petr SCHWARZ, moderátor -------------------Dobře, takţe otázka byla jasná. Ivo ŠLOSARČÍK, Institut pro evropskou politiku EUROPEUM -------------------Já jsem tady nemluvil o převodech nebo transferech z Evropského rozpočtu, ale pořád jsme čistými, čistými příjemci, zejména, pokud se započítají částky, které máme k dispozici, akorát je neumíme pořádně vyuţít z důvodu prostě chybějících projektů nebo třeba chyb nebo dokonce kriminálního jednání při implementaci daných projektů, ale opět, moţná, moţná jsem, chci být ďáblův advokát, je vhodnější, ţe paní Jourová má portfolio, ve kterém se nebude rozhodovat o tocích peněz, ale jakoby méně, portfolio, které je víc o pravidlech, a Plné znění zpráv


nikoliv o penězích, protoţe, kdyţ v následujících letech Česká republika dál nebude schopna rozumně utratit peníze, které jsou pro ní v Evropském rozpočtu připraveny, tak si to můţe vyčítat pouze sama sobě, jak svým orgánům, které provádějí kohezní politiku, nebo orgánům domácím, které jí mají kontrolovat a trestat ty, co ty peníze pouţívají nesprávně. Zatímco, kdyby paní Jourová byla evropský post spojený z rozdělování peněz, bylo to v očekávání, ţe náš komisař to nějak zařídí, náš komisař to nijak nezařídí, k tomu prostě komisař nemá, nemá nástroje, je to na České republice, a tím, ţe bude mít portfolio, ve kterém nejde o peníze, ale o pravidla, tak je to takové jako čistější, moţná i očekávání, co od našeho komisaře můţeme, můţeme chtít. Petr SCHWARZ, moderátor -------------------Na lince, pardon, pardon, máme tam dva posluchače, uţ na lince 221552755, takţe dám slovo panu Březinovi, dobrý večer. posluchač -------------------Dobrý večer. Já si myslím, ţe se celá ta věc trošku u nás přeceňuje, protoţe si musíme uvědomit, ţe ten komisař či komisařka nezastupuje svou zem, ale zastupuje zájmy Unie, to znamená, ţe ti naivní lidé nebo i část novinářů, kteří si mysleli, ţe kdyţ tam paní Jourová bude na regionální rozvoj a ţe tam někde vedle ní je obrovský pytel s penězi, do kterého ona hrábne a pošle do Česka trochu víc, tak to je špatně. A myslím si, ţe pan Juncker je ve špatné situaci, kdyţ má tedy něco sestavit podle toho, co mu tam pošlou, oni mu tam pošlou 28 dárečků a teď si představte, ţe 25 z nich je právníků, není tam jeden ekonom, není tam jeden fyzik a tak dále. To znamená, ţe moţná, já bych pro něj měl návrh, škoda, ţe nás neposlouchá, ţe by se to celé obrátilo z hlavy na nohy, a sice, ţe by Evropská komise včas vylosovala resorty, předala je jednotlivým zemím a ty země by hledaly svého komisaře, toho nejlepšího, kterého mají. Samozřejmě by nesměli pouţít karlovarský losovací přístroj, to dá rozum. A teď si představte, jakou by to mělo výhodu, dostali by tam skutečně toho nejlepšího z té které země a v té které zemi by také se nekonal ten partajní boj opozice s koalicí, koho tam pošleme, prostě by se hledal nejlepší. A byl by to tedy komisař, za kterým by mohla stát, za kterým by mohla stát celá zem a kde by jako také jednou táhla opozice s koalicí, protoţe koneckonců on tam jde za nás za všechny. Petr SCHWARZ, moderátor -------------------Přece jenom, jestli mohu malý komentář, domnívám se, ţe jste v tomto asi dosti optimistický, protoţe samozřejmě i o toho nejlepšího by se svedl politický boj. Na lince je ještě pan Josef z Českých Budějovic. Dobrý večer. posluchač -------------------Dobrý večer. Mám teda podobný názor, ţe by to měl být odborník, ale myslím si, ještě zpátky k tomu, jestli je to dobré, co jsme získali nebo nezískali pro paní Jourovou za komisi. Myslím si, ţe hlavně média to hodně přeceňují a dělají z toho prostě záleţitost zbytečně významnou, protoţe opravdu ten eurokomisař musí pracovat pro celou Unii a ne pro jeden stát. Petr SCHWARZ, moderátor -------------------Víte, pardon, já si nemyslím, ţe by toto, já si nemyslím, ţe by to zveličila média v okamţiku, kdy třeba pan vicepremiér Babiš hovoří o tom, ţe je to prostě zklamání, ale, pardon, dopovězte myšlenku. posluchač -------------------Jenom jsem chtěl říci poslední, například paní Zuzana Roithová, ač tedy nebyla komisařkou, tak právě v oblasti ochrany spotřebitelů byla velice úspěšná, byla vlastně hodnocena jako nejlepší poslankyně europarlamentu z Čech. Tak děkuji, na shledanou. Petr SCHWARZ, moderátor -------------------Ano, na shledanou. Jenom uţ opravdu velice krátkou odpověď, i kdyţ vím, ţe ta otázka není jednoduchá, projevil právě, jak vy jste nakousl se na té prestiţi České republiky, právě i ten šlendrián při čerpání dotací, to, ţe jsme vlastně z členských zemí ti nejhorší? Plné znění zpráv


Ivo ŠLOSARČÍK, Institut pro evropskou politiku EUROPEUM -------------------Nejsem si jist, jestli, jestli to, tak detailní informace ovlivnila chování pana Junckera, rozhodování pana Junckera. Uvědomte si, ţe v současnosti pan Juncker ţongloval zhruba třemi koulemi najednou, on musel vymyslet, jak rozloţí portfolia, musel vymyslet, jak udělá hierarchii komise a vymyslet, jak přidělí portfolia jednotlivým nominovaným politikům a to všechno, aby mu to schválil Evropský parlament. Takţe nevím, jestli k tomu ţonglování s třemi, čtyřmi koulemi, tohle to hrálo moc velkou roli. Petr SCHWARZ, moderátor -------------------Dobře, to bylo dnešní Radiofórum, jehoţ hostem byl Ivo Šlosarčík z Fakulty sociálních věd. Já děkuji, ţe jste si udělal čas a pěkný zbytek večera. Ivo ŠLOSARČÍK, Institut pro evropskou politiku EUROPEUM -------------------Hezký večer. Petr SCHWARZ, moderátor -------------------Zítra budeme v Radiofóru debatovat o neuskutečněném referendu, o přemístění nádraţí v Brně. Pro tuto chvíli se ale uţ od mikrofonu Českého rozhlasu Plus loučí a příjemný poslech našeho dalšího programu přeje Petr Schwarz.

Evropská unie začne uplatňovat přísnější protiruské sankce kvůli ukrajinské krizi 11.9.2014

ČRo Plus

str. 03

17:10 Den podle…

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------Vědělo se, ţe to přijde, ale ne kdy. Tak tedy, jak jste jistě postřehli ve zprávách, Evropská unie začne uplatňovat přísnější protiruské sankce kvůli ukrajinské krizi v pátek. Jde o přístup na evropské kapitálové trhy, zvlášť by se k půjčkám neměly dostat velké ruské státní banky, zbrojní a energetické společnosti, třeba Gazprom nebo Rosněfť. Moskva uţ před několika dny na moţné nové kolo evropských sankcí zareagovala hrozbou asymetrické odpovědi. Co to je, to si můţeme jenom domýšlet, ruský prezident Dmitrij Medveděv naznačil, ţe by mohly být postiţeny západní letecké linky vyuţívající ruského vzdušného prostoru. Ve Dni podle ... vítám odborníka na Rusko z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Karla Svobodu. Dobrý den. Karel SVOBODA, odborník na Rusko, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Dobrý den. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------On ten dopad se asi probíral horem dolem, ale přece jenom, ve stručnosti, které z těch evropských sankcí můţou nejvíc zasáhnout ruské hospodářství? Karel SVOBODA, odborník na Rusko, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Tak, ono víceméně všechny. Protoţe ruské banky jsou poměrně silně závislé na financování z vnějšku. Ty velké projekty vlastně nemají šanci být financovány jinak. A pokud se obrátíte prostě, jediná moţná kapacita jiná jsou potom asijské banky, hlavně čínské. A ty samozřejmě si nechají toto, toto zaplatit. Čili, řekněme, jak ten, jak ty zbrojní restrikce, tak ty finanční restrikce, to jest sníţení přístupu na kapitálové trhy, omezení těch dluhopisů na pouhý jeden měsíc, tak i ty, prostě, prostě všechny mohou, mohou výrazně ovlivnit. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor Plné znění zpráv


-------------------Ruský premiér Dmitrij Medvěděv uvádí, ţe vláda těm postiţeným firmám pomůţe. Ale kde na to tedy vezme peníze? Karel SVOBODA, odborník na Rusko, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Tak, Rusko určitými prostředky disponuje. Ono, ono pravděpodobně je schopné krátkodobě, nebo je schopné krátkodobě ty firmy určitým způsobem sanovat. Víme, ţe třeba uţ po tom prvním kole sankcí, tak Rosněfť poţádala naprosto neskutečné, asi o 1,4 bilionu rublů. Coţ samozřejmě bylo trošku vycucané z prstu. A řekl bych, ţe tam Igor Sečin tak trošku se snaţil vlastně svést na sankce všechny svoje neúspěchy, kterých není zrovna málo. Takţe určité prostředky ruská vláda má, ale samozřejmě, samozřejmě ty nejsou nevyčerpatelné. A je to pro Rusko prostě nepříjemnost. To si nemusíme nic namlouvat. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------Rusko, Rusko by mělo reagovat, jak uvádějí jeho představitelé, asymetrickou odpovědí. Zkusme si to rozklíčovat, pokud to jde. O co by se mohlo jednat? Karel SVOBODA, odborník na Rusko, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Tak, vy uţ jste zmiňoval ty přelety, které jsou, které jsou, řekl bych, z toho asi nejnepříjemnější. Dalším takovým, další takovou věcí jsou třeba dovozy automobilů nebo oděvů. Dneska jsem právě četl, ţe Rusko se zaměří hlavně na ty sektory, které podle jejich slov tedy, kde Evropa potřebuje Rusko, nebo Západ potřebuje Rusko víc neţ Rusko Západ. Ono, upřímně řečeno, já nevím ... Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------A je to pravda, ţe to tohle jsou ty, ta odvětví, kde to tak funguje, kde to platí? Karel SVOBODA, odborník na Rusko, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Já bych řekl, ţe ty nejhorší, nebo nejhorší efekt mají ty ruské sankce na samotné ruské obyvatelstvo. Já osobně si myslím, ţe pokud tedy bude zakázán dovoz, dovoz západních automobilů a povolen pouze, pouze dovoz, řekněme, asijských nebo prodej ruských, tak to ţádné velké štěstí není. A myslím si, ţe se to ve výsledku obrátí proti Rusku samotnému. Takţe nejsem si úplně jistý. Ono tam je ještě ten základní problém, ţe není pořádně definováno, co vlastně, co vlastně pod tím pojmem ruský automobil, nebo tedy zahraniční automobil myslet. Do jakého ... Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------Protoţe tam jsou různé subdodávky, viďte, a různé komponenty, které se dováţí v podstatě ... Karel SVOBODA, odborník na Rusko, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Právě, přesně. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------I do ruských aut, nebo v Rusku vyráběných aut. Karel SVOBODA, odborník na Rusko, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Přesně, přesně tak. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------Ale myslíte si, ţe Rusko třeba můţe pouţít té karty omezení dodávek surovin? Koneckonců Poláci a Slováci si stěţují, ţe uţ k jejich mírné redukci dochází. Plné znění zpráv


Karel SVOBODA, odborník na Rusko, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Tak, u Poláků a Slováků, tam je to, tam je to hlavně dané tím, ţe oni reexportují na Ukrajinu, čili Rusko si myslím, ţe reaguje spíše na tohle to. Ono Rusko vţdycky argumentovalo tím, a dlouhodobě vlastně, vlastně argumentuje tím, ţe byť se prostě nějakým způsobem hádalo se svými zahraničními partnery a i třeba Sovětský svaz, tak surovin se to nikdy nedotklo. Ono ... Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------A bude to, myslíte, platit i teď? Karel SVOBODA, odborník na Rusko, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Já si myslím, ţe ano. Protoţe v současné době třeba poptávka po ropě nemá stoupat aţ zas tak, jak by se dalo čekat. A pokud by Rusko ještě podkopalo svoji pozici tímto, tak by to ve výsledku opět ublíţilo víc jemu neţ Evropě. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------Říká Karel Svoboda z katedry ruských a východoevropských studií Fakulty sociálních věd na Univerzitě Karlově. Děkuji vám. Na shledanou. Karel SVOBODA, odborník na Rusko, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Děkuji, na slyšenou. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------A teď se podíváme na průjezdnost Prahou.

Ţivot v podání Markéty Luskačové 11.9.2014

echo24.cz str. 00 Panorama, Galerie Echo24, čtk

Markétě Luskačové se podařilo ztvárnit lidi různých společenských skupin, pronikla do mnoha prostředí. Zachycovala londýnské pouliční muzikanty, fotografovala vztahy v domě pro týrané ţeny, oslovilo ji i cirkusové prostředí. Retrospektivní výstavu jedné z nejznámějších českých fotografek připravila praţská galerie Leica. Markétě Luskačové se podařilo ztvárnit lidi různých společenských skupin, pronikla do mnoha prostředí. Zachycovala londýnské pouliční muzikanty, fotografovala vztahy v domě pro týrané ţeny, oslovilo ji i cirkusové prostředí. Retrospektivní výstavu jedné z nejznámějších českých fotografek připravila praţská galerie Leica. Před zahájením výstavy vzpomínala Luskačová na své začátky, kdy nebyla ve fotografování technicky zdatná, ale fotit prostě chtěla. "Tím, jak jsem to neuměla, to bylo moţná ještě silnější. Také v tom prvním tématu byla úţasná síla," říká o cyklu Poutníci, kterým se vystudovaná socioloţka k fotografování dostala. I tento cyklus bude od pátku 12. září k vidění v galerii Leica, výstava nabídne výběr z děl mezi lety 1964 aţ 2014. Ve snaze věnovat se fotografii Luskačové prý pomáhali pedagogové na FAMU, kdyţ jí leckdy prominuli mírnou neznalost techniky. Byl mezi nimi i později slavný fotograf Josef Koudelka. "Naučil mě, kde se to mačká," říká Luskačová. Připravil pro ni také malou kartičku, kde jí stručně napsal, jak ve které situaci exponovat. "Stálo tam: 'hodně mráčků, málo mráčků...'. Ptala jsem se: kde je sluníčko?― Na coţ Koudelka odpověděl: „Kdyţ je sluníčko, lehni si, uţívej si ho a nefoť.― Čtěte také: Nejlepší fotky od konce války po rok 1989 Plné znění zpráv


Podstata našeho českého ţivota Luskačová, která letos oslavila sedmdesátiny, začala fotografovat v době svých studií na Fakultě sociálních věd a publicistiky Univerzity Karlovy. Tématem její diplomové práce byly náboţenské poutě na východním Slovensku a tamní poutníci byli prvními, koho Luskačová na svých snímcích zachytila. Poté vystudovala ještě fotografii na FAMU. První cyklus Poutníci vytvářela v letech 1964 aţ 1970, koncem 60. let také fotografovala ve slovenské vesnici Šumiac, také tyto snímky jsou součástí její aktuální retrospektivy. Od 70. let fotografovala v Británii, kde ţila, dlouho se věnovala třeba pouličním trhům v Londýně (cyklus Spitalfields). Od roku 1998 vytváří fotografický cyklus z českých masopustů, dalším jejím dlouhodobý tématem jsou děti. "Ten, kdo se s dílem Markéty Luskačové setká, nemusí znát místa a lidi, které svým objektivem zachytila, a přesto mu budou spatřené scény připadat důvěrně známé,― říká kurátorka výstavy Irena Ţantovská Murray. Čtěte také: Birgusův groteskní svět URL| http://echo24.cz/a/w6FBy

Ze zákona si málokdo dělá hlavu 11.9.2014

Týdeník Květy str. 28 IVO PODSKALSKÝ

Rozhovor

Ještě zhruba před 10 lety vystupovala socioloţka Mgr. Linda Sokačová (36) jako moţná nejznámější česká feministka mladé generace. Později byla šéfkou organizace Gender Studies. Nyní úzce spolupracuje s obecně prospěšnou společností Alternativa 50+, kterou pomáhala zaloţit. * * Čím se Alternativa 50+ zabývá? Například nabízíme sluţby právní poradny lidem, kteří se na trhu práce potýkají s diskriminací a znevýhodňováním kvůli věku a pohlaví. Nebo těm, kdo pečují o handicapované děti, rodiče, nemocného partnera. Kaţdý, kdo nás kontaktuje, dostane nějakou základní právní nebo sociální pomoc a ti, kdo mají zájem, můţou vyuţít další sluţby, třeba kariérní poradenství, pomoc při hledání práce, nebo jim jsme k dispozici, kdyţ mají problém s úřadem práce nebo zaměstnavatelem. Tak jsme například pomohli 57leté ţeně, která navštívila poradnu poté, co jí nebyla prodlouţena pracovní smlouva a potřebovala právní pomoc. Tu jsme jí poskytli zdarma, coţ velmi uvítala, protoţe by si konzultaci u právníka z finančních důvodů nemohla dovolit. * * Zhruba 40 procent lidí ve věku 50-64 let je nebo bylo dlouhodobě bez práce. Co byste jim poradila? Určitě bych jim doporučila mít aktivní poţadavky na úřad práce, ke kterému náleţejí. Protoţe někdy se úřady práce moc nevytáhnou, i kdyţ tvrdí, ţe to tak není. Zkrátka nestíhají a mají i málo pracovníků. Lidé bez práce mají moţnost rekvalifi kace a dalšího vzdělání, mohou se obracet na různé neziskové organizace, které jim můţou pomoci formou psychologického poradenství, informacemi, na co mají nárok, výběrem nějakého kurzu i spoluprací při hledání zaměstnání. Některé neziskové organizace také nabízejí mzdové příspěvky u zaměstnavatelů. To jsou finance, které nabízí buď stát, nebo Evropská unie v rámci podpory zaměstnávání, byť třeba na omezenou dobu. Ale i půl roku můţe být významná pomoc. Je fakt, ţe úřady práce, které za ministra Drábka prošly velkým hubnutím, úbytkem financí a pracovníků, poskytují jen minimum sluţeb. Člověk musí být hodně aktivní, aţ přidrzlý, aby uspěl. Hodně lidi po padesátce má tendenci neţádat o sociální dávky. To je chyba, protoţe pokud pracovali třicet čtyřicet let a byli sociálně pojištěni, zbytečně se dostávají do problémů. Není se za co stydět, pokud podporu vyuţijí. Od toho byli pojištěni, aby jim stát v krizi pomohl. * Za jedno z řešení nezaměstnanosti se udává rekvalifi kace. Najde však zaměstnání například člověk, který absolvoval několikatýdenní kurz účetnictví, ale nemá ţádnou praxi? Ne vţdy se lidé rekvalifi kují na úplně jinou profesi, neţ kterou měli.



Někdy se třeba odráţejí od toho, co dělají ve volném čase. Například zpracovávají účetnictví svým dětem nebo partnerovi, coţ lze také vydávat za praxi. Některé ţeny začínají podnikat po rodičovské dovolené a vycházejí ze svých koníčků, zálib nebo aktivit, co dělaly se svým dítětem. Nabízejí dětské oblečení, dělají dětské masáţe, začnou prodávat zdravou dětskou stravu… Ale opravdu neplatí, ţe pokud si uděláte rekvalifi kaci, najdete práci. Hodně záleţí na tom, zda člověk narazí na otevřeného zaměstnavatele, který zrovna hledá někoho, kdo se mu zdá spolehlivý, a uchazeč mu padne do oka. Je tu národní soustava kvalifi kací a zaměstnání, coţ zní sice sloţitě, ale můţe to pomoci formalizovat vzdělání. Člověk, co umí dělat daňové přiznání, si můţe udělat dílčí zkoušku na zpracovatele daňového přiznání nebo něco takového. * * Alternativa 50+ zaslala dopis Odborné komisi pro důchodovou reformu se svojí představou úpravy odchodu do předčasného důchodu. Můţete ji nastínit? Dnes opravdu mnoho lidí odchází dříve do důchodu, protoţe jsou dva tři roky nezaměstnaní, a jak jsme zjistili, i na úřadu práce jim radí zvolit předčasný důchod. Jsme přesvědčeni, ţe je nesprávné, aby kvůli nedostatku práce pak tito lidé byli po celý zbytek ţivota penalizováni niţším důchodem, zvlášť kdyţ je úroveň důchodů v České republice taková, jaká je. Nedomníváme se, ţe to má velkou šanci na úspěch, ale vzhledem k rozsahu problému si myslíme, ţe je potřeba na to upozorňovat. Lidé v této situaci často pracovali velmi dlouhou dobu, dvacet třicet let, a najednou se kolem šedesátky začnou dostávat do dlouhodobých problémů se sháněním práce. Jsou odmítáni a nezbývá jim, neţ do předčasného důchodu odejít. U většiny z nich to rozhodně není dobrovolná volba. * UBYTOVNY JSOU ZA TREST * Patříte k odpůrcům stavění nových ubytoven. Jak by mohl podle vás vypadat koncept sociálního bydlení? Jsem přesvědčena, ţe by měl být postaven na rozptýleném bydlení v bytech a kvalitní sociální práci. Jasně to vidím v místě, kde ţiju. Ubytovny přinášejí velkou koncentraci sociálních problémů. Uţ jenom z toho hlediska jsou nepřijatelné. Moţnosti jsou. Stačí jen, aby obce nepronajímaly svoje byty té nejvyšší finanční nabídce, ale aby například obecní byty, které na ně v řadě případů byly převedeny od státu, poskytovaly třeba seniorům. Ti mají velké problémy s bydlením a často se dostávají na ubytovny, do naprosto nepřijatelného prostředí. Tak by měl systém fungovat. Kdyţ se dnes senior přijde poradit, co má dělat, ţe neutáhne byt pronajatý od města, tak mu řada organizací poradí, aby se přestěhoval do ještě draţšího bytu, protoţe dosáhne na příspěvek na bydlení. Takţe stát vlastně pomáhá soukromým ziskům na úkor veřejných zdrojů. Kdyby obce poskytovaly levnější bydlení, tak se lidé nedostanou do problémů, nebudou potřebovat příspěvek na bydlení a nebudou závislí na sociálních dávkách. * * Proč by se v rámci sociálního bydlení nemělo posuzovat, z jakého důvodu se lidé do bytové nouze dostali? Je nutné mít na zřeteli hlavně rodiny s dětmi. Děti by neměly být oběťmi svých rodičů a například děti gamblera nebo gamblerky by neměly být trestané ţivotem na ubytovně. Lidé tam mají mnohem horší ţivot, neţ kdyby dostali podporu v podobě kvalitního bydlení, a také se nedostanou do sociálně vyloučených lokalit. Chápu, ţe je hrozně velký problém pochopit, proč pomáhat někomu, kdo selhává nebo se nesnaţí. Jsem však přesvědčena, ţe zákon o sociálním bydlení by se neměl týkat jenom sociálně vyloučených, ale i seniorů, matek samoţivitelek a dalších skupin, aby byla pomoc napříč společností. * * Vláda schválila, ţe doplatek na bydlení bude ubytovnám poskytován na prostor, a ne na počet lidí ţijících v jednom bytě. Zabrání to kulišárnám majitelů ubytoven? Myslím si, ţe je to částečné řešení. Je otázka, co bude s lidmi v mezidobí, neţ se podaří vytvořit nějaký systém sociálního bydlení, jestli neskončí na ulici. Protoţe pro majitele ubytoven to samozřejmě bude méně výnosnější neţ dnes a je pravda, ţe řada z nich obcím vyhroţuje, ţe lidi vystěhuje, pokud budou dostávat méně peněz. To je bohuţel moţný vývoj. Je vidět, ţe majitelé ubytoven by neměli být partnerem do diskuse, pokud se takhle chovají. * ROMOVÉ? CHYBÍ NÁM SETKÁVÁNÍ * * Bude u nás někdy uspokojivým způsobem vyřešena tzv. romská otázka? Co můţe uklidnit v tomto směru vypjatou situaci nejen na Děčínsku? To asi nedovedu zcela vysvětlit. Jedna má bývalá kolegyně říkala, ţe kdyby měla recept, tak ho prodá za velké peníze. Moţná by pomohlo méně diskriminačního přístupu a inkluzivní vzdělávání, protoţe čím menší vzdělanost, tím větší problémy do budoucna. Dnes se asi málokdo z nás s Romy běţně setkává. Já si Plné znění zpráv


pamatuju, ţe na základní škole jsem měla kamarády a kamarádky Romy, tehdy to bylo obvyklé a byli fajn. Dnes jsou ţivoty Čechů, lépe řečeno bílých Čechů, a Romů mnohem víc segregované. Některé z nich jsem našla na Facebooku. Ne ţe bychom se nějak často stýkali, ale je příjemné je tam objevit. * * Máte přehled, jak v praxi funguje antidiskriminační zákon? Mám s ním zkušenosti ne co se týče postavení Romů, ale matek, rodičů s dětmi a starších lidí. Je to hrozně sloţité. Ale ti lidé aspoň mají něco v ruce, mají moţnost zákon vyuţít. Ovšem většinou to nedokáţou sami. Musí se spojit s neziskovou organizací. Velkým pomocníkem je i úřad ombudsmanky, který toto téma bere opravdu váţně. Je v něm řada dobrých právníků a můţou pomoci. Ale zákon samotný je pro laiky hodně sloţitý a striktní, obsahuje řadu podmínek, takţe uspět je náročné a někdy to trvá roky. Kdo nemůţe věc vyřešit mimosoudně, musí riskovat i platbu vysokých soudních poplatků. To obecně souvisí s malou vymahatelností práva v České republice, s tím, ţe si málokdo z toho, ţe je něco zákon, dělá hlavu. Češi se v zahraničí hodně ptají: „Jak to, ţe vám to funguje?― Němci nebo Rakušané odpovědí: „Je to zákon.― To Češi nedokáţou pochopit, protoţe tady, ţe je něco zákon, ještě neznamená, ţe to má váhu. * * Asi před rokem jste prohlásila, ţe česká politická scéna je doslova posedlá touhou trestat a vylučovat. Výrok se týkal ministerstva práce a sociálních věcí hlavně za ministra Drábka, kdy řada opatření v takzvané sociální reformě měla trestat lidi za to, ţe zneuţívají sociální dávky. Šlo například o veřejnou sluţbu, kdy měli lidé registrovaní na úřadech práce pracovat aţ do výše polovičního úvazku zdarma. Pokud někdo odmítl, byl vyřazen z evidence. Takový člověk pak přišel o sociální dávky, ale také o zdravotní pojištění hrazené státem. Nikdo nehledal cestu, jak z toho ven, nikdo nehledal cestu, jak lidi zaměstnat. Takţe člověk postiţený tím, ţe ztratil práci, byl potrestán ještě sníţením podpory, pokud nešel pracovat zadarmo na poloviční úvazek, místo toho, aby mu ten poloviční úvazek někdo zaplatil a udělal z něj zaměstnaného. * PROČ ŢENY NEROZUMĚJÍ MUŢŮM? * * K feministům se podle posledního výzkumu hlásí dvě třetiny Čechů, dokonce více muţů neţ ţen, a v mezinárodním srovnání jsme spolu s Argentinou na druhém místě. Co tomu říkáte? To mě překvapuje, protoţe z mých osobních zkušeností je feminismus ještě stále sprosté slovo a hodně lidi provokuje. Ale na druhou stranu je pravda, ţe Češi jsou poměrně otevření, co se týče participace ţen v zaměstnání, ţe to není takový problém jako v jiných zemích. * * Brzy budete mít miminko. Líbil se vám nápad, aby těhotné ţeny dostaly od dopravního podniku placku upozorňující na jejich stav? Zaznamenala jsem to. Nic proti tomu nemám. Já osobně uţ si o to místo řeknu, kdyţ mě nikdo nepustí, ale chápu, ţe existují ţeny, kterým to je nepříjemné, a taková věc jim můţe pomoci. Být těhotná je někdy hodně náročné. * * Zůstala jste aktivní bojovnicí proti nerovnosti ţen a muţů? Určitě. Ale víc mě zajímají jiná témata neţ před deseti lety. Třeba sociální zabezpečení nebo rodinná politika. To je pro mě momentálně důleţitější, ale postavení ţen a muţů mám stále jako top téma. * * Program Ţenská práva jsou lidská práva před pěti lety zahájil taţení proti sexismu v ulicích a reklamě. Daří se omezit sexistické a genderové stereotypy? Domnívám se, ţe to v řadě věcí zůstalo stejné, ale program je podle mě úspěšný v tom, ţe lidé začali hodně reagovat a upozorňovat na to, co je vidět v reklamách v médiích i na ulici a dokáţou posoudit, co je tom sexistickém přístupu špatně, nebo kdy je vyuţívání nahoty ţenského i muţského těla aţ nechutné. * * Proč stále přeţívá názor, ţe ţeny nerozumějí „chlapským― věcem? Opravdu ještě přeţívá hodně a je těţké odpovědět proč. Asi kvůli tomu, ţe se společnost vlastně pořád snaţí lidi rozdělovat na ţeny a muţe. Na jednu stranu je to sice logické, ale myslím si, ţe je chyba české společnosti v tom, ţe málo hledá věci, které spojují. Spíš se zaměřuje na to, co lidi rozpojuje, odlišuje a někdy je dělá aţ nesmiřitelnými. Plné znění zpráv


* * Ještě vás nadzvedávají některé výroky Tomia Okamury? Hovořil třeba o menší inteligenci ţen… Nadzvedávají. Třeba některá jeho paušální tvrzení, zjednodušování problému a také jeho populismus. On opravdu dokáţe najít lidovou náladu a řekla bych, ţe se snaţí na tom přiţivovat bez ohledu na to, jestli si to skutečně myslí. * MATEŘSTVÍ JE BRZDA * * Co nejvíce brání českým ţenám v pracovním uplatnění? Největší problém jsou určitě různé předsudky a stereotypy. Také je brzdí jejich mateřská role. Hlavně v tom smyslu, ţe zaměstnavatelé ji berou jako překáţku, jako problém. Dnes jsou dvě děti velkým handicapem. A stále je tu diskriminace ţen obecně. * * Nejste příliš nakloněna vzniku dětských skupin, alternativě mateřských škol. V čem vidíte největší problém? Největší podporu si podle mě zaslouţí hlavně mateřské školy veřejné. Protoţe jde o kvalitní síť, která, pokud se nebude podporovat, půjde s úrovní dolů. Problémem dětských skupin můţou být i níţe nastavené vzdělávací standardy. Podle mě předškolní péče nemá být postavena hlavně na opečovávání dětí, ale i na vzdělávání. Lásku a porozumění mají získat děti především doma. Ve školce, nebo v podobné instituci, se k nim má přistupovat s nějakým vzdělávacím cílem. Nemělo by jít jen o hlídání a svačinky. * * Počet Češek, které jsou stoprocentními majitelkami společností, se loni zvýšil o 40 procent. Jak lze prudký nárůst vysvětlit? Tato čísla neznám, ale je pravda, ţe v časech ekonomické krize roste počet ţen v řídicích pozicích. Hodně to souvisí s tím, ţe muţi prchají někam jinam a záchranu firem nechávají na těch, co jsou pod nimi. Pak dostávají šanci ţeny. * * Líbí se vám návrh Sobotkovy vlády, která hodlá bojovat se znevýhodněním ţen v důchodu tak, ţe se penze manţelů budou sčítat a rovnoměrně dělit? Neznám podrobnosti návrhu, ale dovedu si představit, ţe by to pro některé ţeny mohlo být určité řešení. Hlavně pro ty, které se rozhodly, ţe budou celý ţivot pečovat o domácnost a o děti, a tak vlastně i podporovat kariéru muţe. Postavení pečujících osob je totiţ z právního hlediska poměrně komplikované. A takoví lidé, většinou ţeny, nemají ţádné sociální zabezpečení a ani nedosáhnou na důchod. Řada manţelství s dítětem s handicapem se rozpadne, zůstává pečující matka, která získává nějaký příspěvek na péči, ale kdyţ se dostane do důchodového věku, nebo dítě zemře, tak vlastně nemá v českém systému ţádnou podporu. Podle mě jde o zajímavou variantu k diskusi, i kdyţ neřeší problém úplně. * * Vaše profesní aktivity jsou velmi široké. Zvládáte v pohodě rodinu i práci? Mám teď čtyřletého syna a čekáme dalšího potomka. I kdyţ na to nejsem sama a mám partnera, bez babiček bychom to nezvládli. Ale kamarádky a známé, co mají babičky daleko, to mají mnohem sloţitější. * Gender Slovo se pouţívá k označení kulturně vytvořených rozdílů mezi muţi a ţenami. Podle Lindy Sokačové většina národa neví, co výraz gender a jeho odvozeniny znamenají, proto ti, kdo ho uţívají, to mají jednodušší. Nevzbuzuje tolik negativních asociací jako slovo feminismus. Fotbal Před pěti lety v jednom rozhovoru uvedla, ţe ji baví fotbal. Ale letošní mistrovství světa ji nebavilo, výsledky sledovala přes reakce známých na Facebooku. Omylem si dokonce myslela, ţe se Německo stalo mistrem světa, kdyţ vyhrálo nad Brazílií. Jejím koníčkem se stal crossfi t, coţ je forma posilování. TěhotensČ í Přestoţe byla ve vysokém stupni těhotenství, i kdyţ slunce ţhavilo praţskou dlaţbu, hýřila elánem a rozhovor nad šálkem čaje pěkně odsýpal. Koncem srpna se jí narodil syn. Podnikání Částečně sice pracuje na zakázku, ale přiznává, ţe by měla obavy jít do podnikání stoprocentně. Proto obdivuje spoustu ţen i muţů, co se pro podnikání rozhodnou i s rizikem, ţe neuspějí. „Podnikání není pro kaţdého,― říká. ALTERNATIVA 50+ Cílem obecně prospěšné společnosti je rozvíjet rovné příleţitosti ve společnosti, a to především v oblasti postavení různých věkových skupin a ţen a muţů. Poskytuje sociálně právní podporu osobám v předdůchodovém věku (50+) a lidem pečujícím o závislé členy rodiny či blízké (děti, rodiče, partnery atd.). Usiluje také o rozvoj mezigenerační solidarity a poskytuje přímou poradenskou a další Plné znění zpráv


navazující pomoc obětem diskriminace. Poskytuje vzdělávací sluţby i informační a osvětové aktivity. TAK ŠEL ČAS 1978 Narodila se v Kutné Hoře, nyní ţije v Praze. 2000 Začala pracovat v nevládní organizaci Gender Studies, jejíţ motto zní: Aţ nastane úplná rovnost mezi muţi a ţenami, odejdeme. 2003 Ukončila členství v Anarchofeministické skupině 8. března. 2005 Vystudovala sociologii a sociální politiku na Fakultě sociálních věd UK. 2007 Stala se ředitelkou organizace Gender Studies. 2011 Rozhodla se pro změnu a odešla z Gender Studies. Narodil se jí syn Nikola. 2012 Začala pomáhat při rozjezdu činnosti obecně prospěšné společnosti Alternativa 50+. 2013 Stala se členkou nevládní organizace Platforma pro sociální bydlení. 2014 Neţ jsme připravili rozhovor do tisku, stala se podruhé maminkou. Narodil se jí syn Damián. Foto popis| V oblasti sociálního bydlení je nutné mít na zřeteli hlavně rodiny s dětmi. Ty by neměly být trestané ţivotem na ubytovně Foto popis| Ţeny v rámci pracovního uplatnění hodně brzdí jejich mateřská role. Dnes jsou dvě děti velkým handicapem Foto autor| Snímky JAROSLAV JIŘIČKA, PROFIMEDIA. CZ a THINKSTOCK

Z TWITTERU 10.9.2014

Hospodářské noviny

str. 03

Události

VELKÝ DIPLOMATICKÝ ÚSPĚCH RF! Rusové jsou první, kdo můţe do KLDR cestovat na tzv. vícevstupová víza. @MichaelRomancov politický geograf přednášející na Fakultě sociálních věd UK a Metropolitní univerzitě Praha

Fashion koučink: nový trend v osobnostním rozvoji 10.9.2014

HR Forum str. 30 Dobrý nápad Barbara Hansen Čechová

Móda a rozvoj osobnosti? Na první pohled to mnohým z nás připadá jako přehnané tvrzení, protoţe oblékání povaţujeme za povrchní záleţitost. Viola Fetisová, uznávaná módní konzultantka, vnímá módu jako okno mezi interním a externím světem (nebo okno mezi sebou a okolím) a způsob, jak rozvíjet měkké dovednosti. Ve své práci individuálně nebo skupinově koučuje klienty pro zlepšení sebeprezentace. * Co se díky módě mohou lidé naučit? Fashion koučink, který s klienty dělám, u nich rozvíjí řadu dovedností. Začínáme sebereflexí, vedu klienty k sebeuvědomění, kdo jsou, jaké role v ţivotě plní, jaké hodnoty a potřeby mají a jak v nich chtějí vystupovat a cítit se. Otevírají se jim oči ke kreativnímu přístupu k jejich šatníku a práci s doplňky. Tuto kreativitu je pak moţné pouţít i na jiných rovinách ţivota. Podstatným efektem fashion koučinku také je, ţe kdyţ člověk nosí oblečení, ve kterém se dobře cítí, a okolí mu následkem toho dává pozitivní zpětnou vazbu, tak mu roste sebedůvěra a osobní efektivita. Mám zkušenost, ţe změna vyvolá další změny. Kdyţ člověk začne jinak přistupovat ke svému ošacení, změní se i jiné věci kolem něj i uvnitř něj. Tím, ţe se člověk zaměří na působení módy, učí se také vědoměji číst i druhé a na základě jejich oděvu vnímat, co se skrývá uvnitř. * Někdo můţe povaţovat oblékání za příliš povrchní záleţitost a tvrdit, ţe je to ztráta času se tím zabývat. Kdo se neumí ale postarat sám o sebe, neumí se postarat ani o druhé. Oblečení je to první, co na nás lidé vnímají. Nevědí, co si myslíme, často málo slyší, co říkáme, ale velmi dobře vidí, co máme na sobě, a podvědomě z toho, co vidí, čtou informace. Ve společenském styku to má velkou důleţitost. Člověk tak můţe ukázat, ţe společnost, do které vstupuje, je pro něj dostatečně významná, aby se do ní náleţitě oblékl. Plné znění zpráv


* Jaké chyby v oblékání Češi nejvíc dělají? Nemluvím ráda o chybách. Vnímám, ţe kaţdý dělá v daný okamţik nejlépe, co umí. Snaţím se ukazovat cesty, rozšiřovat obzor, podporovat pozitivní tendence. Je pravda, ţe socialismus péči o sebe odsuzoval a v lidech ji potlačoval. A v postkomunistických zemích se následkem toho setkáváme často buď s potlačenou individualitou, nebo naopak s přehnanou snahou se za kaţdou cenu odlišit. * Jak fashion koučink probíhá? Kdyţ je individuální, tak nejprve s klienty probíráme jejich skříň. Často se ukáţe, ţe tam mají všechny potřebné kousky. Jen je nezbytné dojít k tomu, jak je jinak poskládat, naučit se pracovat s doplňky a hlavně volit správné oblečení podle příleţitosti. K malým černým si můţete vzít baleríny a velkou kabelu a jít do práce, lodičky a clutch a jít na večírek, nebo vzít tenisky a svetr s páskem přes něj a vyrazit s kamarádkou na kafe. Klienty ve vybraných modelech fotím, aby si je zapamatovali, případně si pověsili do skříně a ráno vybrali podle toho, co je čeká. Kdyţ je potřeba něco dokoupit, tak i s klientem vyrazím na nákup. Pro firmy často dělám skupinové sezení. Nejlepší je, kdyţ se spojí individuální koučink se skupinovým. Aranţuji to tak, ţe na konci semináře ve skupině se předvede pár lidí, které jsem předem individuálně koučovala, a oni se dojdou převléknout. Na jejich příkladech si ukáţeme, co se dá měnit. Pro ty, kteří prochází změnou, to bývá velké povzbuzení a podpora, protoţe od skupiny vţdy slyší hodně chvály a údivu. A pro skupinu rovněţ obrovská motivace a,,aha― efekt. * Jak jste se dostala k módě vy? Pocházím z Gruzie a módě jsem se chtěla věnovat odmala. Mým prvním úspěchem v oboru bylo, ţe jsem se dostala na nejprestiţnější vysokou školu v Moskvě, která vyučovala fashion design včetně fashion marketingu. Před šestnácti lety jsem se s rodinou přestěhovala do Prahy a hned získala práci ve vydavatelství Stratosféra, kde jsem šest let připravovala pro různé lifestyslové časopisy fashion stránky. Dále následovala osmiletá spolupráce s firmou L'Oréal v oblasti stylingu a prezentaci trendů. Nyní pracuji jako fashion koučka a zároveň podporuji české návrháře tím, ţe pomáhám s jejich marketingem. Proto jsem iniciovala zaloţení akreditovaného předmětu o fashion marketingu na katedře Marketingové komunikace a PR na Univerzitě Karlově a ve spolupráci s Denisou Hejlovou, vedoucí katedry MKPR FSV UK, a Pavlem Ivančicem, vedoucím Ateliéru módní tvorby na UMPRUM. * Jaké jsou trendy pro nastávající sezónu v business prostředí? Třeba trend vesta, které já říkám bez rukávů. Není to totiţ vesta ve smyslu třetího doplňku pánského obleku. Ale bezrukávový doplněk nejrůznější délky, který se dá nosit i jako šaty, přes hedvábnou blůzu nebo rolák do práce nebo přes tlustší svetr i ven. Je to prvek, který si můţe ţena vzít k outfitu, aby působil více „byznysově―. Dalším zajímavým trendem je normcore, jenţ dělá z obyčejného oblečení trend. Cílem je, aby se ţeny necítily ani v byznysovém ani v normálním oblečení (šedý svetr, tílko, nebo košile) příliš neutrálně, ale aby jej vnímaly jako zajímavou variantu. * Kde se dozvídáte vy o nových trendech? Sleduji stovky stránek a zabývám se i trendsettingem, coţ je oblast o výzkumech a analýze trendů. Ale jedny z nejpřehlednějších, které doporučuji klientům, jsou style.com, kde po kaţdé významné přehlídce ve světě druhý den najdete její záznam, jako byste tam byli. n *** Kdyţ člověk začne jinak přistupovat ke svému ošacení, změní se i jiné věci kolem něj i uvnitř něj. Foto autor| Foto: Monika Bagálová Foto popis| Trendem v následující sezóně jsou bezrukávové vršky a tzv. normcore – styl, který dělá z obyčejného kancelářského oblečené zajímavou variantu

Obratný řečník válčící s médii Plné znění zpráv


10.9.2014

Lidové noviny str. 03 TOMÁŠ TOMÁNEK

Domov

Prezident umí získat politické body svou rétorikou. Postupně ale přerušuje styky s médii, jeţ se mu protiví PRAHA Silnou „mediální― stránkou prezidenta Miloše Zemana je obnovení pořadu Hovory z Lán, který si posluchači Českého rozhlasu nejvíce spojují s Václavem Havlem. Zeman také dokáţe sbírat body odkazovánímse namasarykovské tradice první republiky. Těmito slovy hodnotí prezidentovy mediální dovednosti oslovení odborníci na PR a komunikaci. Slabinou hlavy státu jsou naopak časté konflikty s některými médii. Naposledy například Zeman oznámil, ţe uţ nebude navštěvovat Otázky Václava Moravce v České televizi. „Určitá neschopnost dlouhodobě a kvalitně komunikovat s novináři je obecně velký nešvar u českých politiků. Tady bych to vnímala jako jistou neprofesionalitu ze strany pana Zemana,― říká Anna Matušková z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Prezident Asociace českých reklamních agentur a marketingové komunikace Pavel Brabec míní, ţe podobné kroky jsou součástí Zemanovy mediální a politické hry. „Tento signál mají vnímat politici, politologové, média. Má naznačovat, ţe zpravodajství nepracuje kvalitně. Rozumějte: ne podle prezidentových představ,― uvedl Brabec. Tak se dá chápat i Zemanovo oznámení, ţe jiţ nebude debatovat v ČT. Vyprovokovala ho k němu slova moderátora Moravce. Zeman tvrdí, ţe v době, kdy byl předsedou vlády, nebyli na ministerstvech v jeho kabinetu ţádní „političtí náměstci―. Moderátor ale řekl opak, coţ byl podle hlavy státu „obrovský kiks―. Naopak obnovení Hovorů z Lánvminulém roce hodnotí odborníci jako dobrý tah. „Zeman tímzískává spojení přímo do hlav občanů. Navíc sbírá body, protoţe lidé si pořad spojují s Václavem Havlem,― míní Brabec. „Prezident je zdatný rétor a on či jeho tým povaţují obnovení relace za velkou výhodu. V kampani navíc sliboval, ţe bude komunikovat s občany,― připomněla Matušková. Zeman se nerozkmotřil jen s Českou televizí. Nedávno jeho mluvčí na své pravidelné tiskové konferenci oznámil, ţe hlava státu jiţ nebude číst týdeník Euro. Jiţ od kampaně, která předcházela historicky první přímé volbě prezidenta, jsou v nemilosti také Lidové noviny a Mladá fronta DNES. Nejvýše postavený politik v zemi oproti tomu rád poskytuje vyjádření třeba Parlamentním listům či komunistickým Haló novinám. „Nechci Zemanovi podsouvat, ţe v těchto médiích vidí své voliče. Podle mě je to spíše nepříliš funkční políček,velkým médiím‗,― řekla Matušková. „Zvyšuje tímmediální hodnotu podobných titulů a lobbistů kolem nich. Dělá to, protoţe chce, a ví proč,― doplňuje Brabec. Parlamentní listy jsou tradičně zastoupeny i na Zemanových zahraničních cestách. Podobně jako veřejnoprávní ČTK. Další účastníci výjezdů prezidenta do cizích zemí se obměňují. Zeman s sebou někdy vezme Českou televizi nebo Český rozhlas, jindy - jako v případě nynější cesty do Francie - třeba televizní stanici Prima a deník Blesk. Prezident sice rád kritizuje bulvární média, pozvání nejčtenějšího listu v Česku ale vidí experti jako logické. „Je to médium, které má velký vliv na vnímání politika. Z hlediska PR je to správně,― uvedla Matušková. Zástupci sdělovacích prostředků o účast na zahraničních cestách ţádají Hrad. Prezidentova kancelář poté rozhodne, koho vezme s sebou a koho ne. „Neschopnost dlouhodobě a kvalitně komunikovat s novináři je obecně nešvar českých politiků― Foto popis| KMoravcovi uţ ne. Na televizi Prima zatím prezident Zeman nezanevřel (na snímku před vystoupením v pořadu Partie). Její štáb vzal nyní na cestu do Francie. Zato Otázky Václava Moravce jiţ upadly v nemilost hlavy státu. Foto autor| FOTO MAFRA - M. ŠULA

Politoloţka: Zeman je dobrý řečník, ale válčí s médii 10.9.2014

parlamentnilisty.cz dkr

str. 00

Monitor

Jak hodnotí mediální dovednosti prezidenta Miloše Zemana odborníci na PR a komunikaci? Prezident je podle nich obratný řečník, ale válčí s médii, které se mu protiví. O názorech odborníků píší Lidové noviny.



―Určitá neschopnost dlouhodobě a kvalitně komunikovat s novináři je obecně velký nešvar u českých politiků. Tady bych to vnímala jako jistou neprofesionalitu ze strany Miloše Zemana,― říká Anna Matušková z Fakulty sociálních věd UK. Mediální odborníci se prý shodli, ţe slabinou hlavy státu jsou časté konflikty s některými médii. Posledním příkladem toho je jeho oznámení, ţe uţ nebude navštěvovat pořad Otázky Václava Moravce v České televizi. Nelibost u Zemana vyvolalo tvrzení moderátora, ţe v době, kdy byl Zeman předsedou vlády, byli na ministerstvech ―političtí náměstci―. Prezident jeho slova označil za ―obrovský kiks―. Naopak prý bylo dobrým tahem obnovení rozhlasových Hovorů z Lán. ―Zeman tím získává spojení přímo do hlav občanů. Navíc sbírá body, protoţe lidé si pořad spojují s Václavem Havlem,― míní prezident Asociace českých reklamních agentur a marketingové komunikace Pavel Brabec. Zeman prý také dokáţe sbírat body odkazováním se k masarykovským tradicím první republiky. Odmítání některých médií je politická hra Brabec označil prezidentovo odmítání některých médií za součást Zemanovy mediální a politické hry. ―Tento signál mají vnímat politici, politologové, média. Má naznačovat, ţe zpravodajství nepracuje kvalitně. Rozumějte: ne podle prezidentových představ,― uvedl Brabec. Lidové noviny taky pokazují na to, ţe u hlavy státu jsou údajně v nemilosti, a to uţ od prezidentské kampaně, například Lidové noviny nebo MF Dnes. Oproti tomu však prý rád poskytuje vyjádření Parlamentním Listům či komunistickým Haló novinám. ―Nechci Zemanovi podsouvat, ţe v těchto médiích vidí své voliče. Podle mě je to spíše nepříliš funkční políček velkým médiím,― míní Matušková.


Shodne se EU na přísnějších protiruských sankcích 8.9.2014

ČRo Radioţurnál

str. 01

18:10 Ozvěny dne - publicistika

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Evropská unie nemá ještě úplně jasno, jestli zavede přísnější sankce vůči Rusku. Na ostřejších opatřeních se dohodli uţ v pátek velvyslanci členských zemí a dnes je měli formálně potvrdit. 28 tím chce odradit Moskvu od podpory proruských separatistů na východní Ukrajině. Příměří, které platí od pátečního večera, je podle našeho zpravodaje v Doněcku Martina Dorazína znát, i kdyţ se občas ozvou výbuchy a střelba. Zřejmě taky proto se rozhodování Evropské unie protahuje. Vše sleduje kolega ze zahraniční redakce Pavel Novák. Dobrý den. Pavel NOVÁK, redaktor -------------------Hezký podvečer. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Pavle, uţ se ví, kdy padne rozhodnutí o tom, jestli Unie přitvrdí sankce nebo ne? Pavel NOVÁK, redaktor -------------------No, to rozhodnutí mělo padnout vlastně uţ před několika hodinami, ale stále ho ještě neznáme, dnes měly tedy jednotlivé státy formálně potvrdit tu páteční dohodu, měla to být uţ jenom formalita, aby se nesvolával nějaký mimořádný summit, tak se pouţila běţná takzvaná tichá písemná procedura, takový oběţník, na kterém kaţdý stát měl říct ano nebo ne. Zatím se neví, jestli všechny státy řekly ano. Nejnovější informace z Bruselu říkají, ţe teď před chvílí se sešel opět coreper, tedy výbor stálých zástupců, velvyslanců vlastně, a ti ještě upřesňují text Plné znění zpráv


nebo se dohadují, jak ty sankce podmínit, ţe by se oficiálně zavedly a hned by se pozastavily a nebo moţná říkají, ne, ty sankce vůbec nechceme, protoţe tam moţná zavládlo příměří, bude stačit, i kdyby jenom jeden stát řekl, ţe ty sankce nechce a nakonec se tedy nezavedou. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Jak by ty sankce, pokud by byly zavedeny, coţ je v tuto chvíli velká otázka, jak by měly vypadat? Pavel NOVÁK, redaktor -------------------Vlastně by se rozvíjely uţ ty stávající existující sankce, to znamená, ţe by se rozšířil seznam těch neţádoucích osob na černé listině, kterým bude zakázané vydávat víza, zmrazí se jim majetky v bankách, seberou se jim jejich nemovitosti, to by se mělo týkat asi 26 lidí, 10 ukrajinských separatistů a 10 ruských občanů. Také má platit zákaz pro některé podniky obchodovat s dluhopisy, prodávat je na evropských trzích a tady vlastně získávat kapitál, to zatím platilo pro banky, ale teď by se to mělo vztahovat i na ropné společnosti, třeba Rosněfť, Gazpromněfť, Transněfť, ale nemluví se tam o plynařských firmách, protoţe to by Unie sama o sobě podřezávala větev pod sebou, protoţe je závislá na ruském plynu, nejspíš také tam bude zákaz vývozu zboţí dvojí uţití, coţ jsou tedy výrobky, které se dají pouţít v civilním i vojenském průmyslu. Jak víme, tak Česko si vyjednalo výjimku, ty sankce se nebudou vztahovat na obráběcí stroje, ale moţná právě to by Rusko hodně bolelo, protoţe naše továrny obráběcích strojů mohou vyrábět takové výrobky, které se mohou třeba pouţívat v ruských zbrojovkách, takţe by potom vlastně tam se jimi mohly vyrábět i nějaké zbraně, které by se potom mohly zapojit do toho konfliktu. Nicméně naše podniky právě tímto opatřením nepřijdou o zakázky. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Dodává kolega ze zahraniční redakce Pavel Novák. Díky za aktuální informace. Na shledanou. Pavel NOVÁK, redaktor -------------------Na slyšenou. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------O moţných dopadech sankcí jednala taky pracovní skupina sloţená ze zástupců dotčených resortů, předsedá jí státní tajemník pro evropské záleţitosti Tomáš Prouza, který po dnešní schůzce upřesnil, ţe v případě uklidnění situace na východní Ukrajině by se přísnější protiruské sankce buď zavádět neměly, nebo by měl existovat rychlý mechanismus, jak je zrušit. Zdravím šéfa resortu zemědělství Mariana Jurečku, místopředsedu KDUČSL. Dobrý den. Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Dobrý podvečer. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Pane ministře, souhlasíte tedy s tím, co dnes uvedl Tomáš Prouza, ţe jestliţe se situace na východní Ukrajině uklidňuje, pak by měla Unie se sankcemi spíš počkat? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Já s ním v principu souhlasím, protoţe vlastně přesně o toto jsme si vlastně od celého mechanismu sankcí slibovali, abychom zastavili další rozvíjení agrese, abychom se dostali co nejdříve k tomu, k mírovému řešení a pokud se dneska ukazuje, ţe ta cesta moţná můţe být, tak si myslím, ţe minimálně je vhodné posečkat, zjistit si teda ten stav konkrétně na místě, a to zdali je tady vůle jak na ukrajinské, tak ruské straně, hledat nějaké mírové řešení a potom tedy v tom případě ty sankce ani nezavádět. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Plné znění zpráv


Myslíte si, pane ministře, ţe by bylo lepší počkat i s ohledem na to, ţe ruská reakce na ty přísnější sankce, o kterých jsme mluvili před chvílí, by mohla být příliš tvrdá, ţe by dopadla na členské státy Evropské unie, moţná i ty samotné sankce? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Samozřejmě to můţe být také jeden z důvodu. Na druhou stranu ty sankce tak, jak je dneska by Evropská unie mohla přitvrdit, ty uţ opravdu velice citelně dopadaly i na ruskou ekonomiku. Já si myslím, ţe jak Evropskou unii, tak ruskou ekonomiku ty sankce a samozřejmě ty potom protisankce nás všechny bolí a myslím, ţe není asi zájem obou těch stran v tomto nějakým způsobem pokračovat, ale spíše hledat opravdu to řešení a to řešení by mělo být mírové. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Co se týká dopadů ruského embarga na dovoz některých potravin a také toho, ţe se potom ocitají přebytky z různých evropských zemí, třeba i na českém trhu, zasahuje to citelně tuzemské zemědělce, tuzemské potravináře? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Naše zemědělce a potravináře to zasahuje. Na druhou stranu já musím říct, kdyţ jsem poslouchal na páteční mimořádné Radě ministrů své kolegy z pobaltských zemí nebo z Polska, tak tam jsou ty dopady opravdu dramatické, tam se propadá cena některých komodit o 20 aţ 40 procent, protoţe třeba tamní zemědělské potravinářství ze 60 procent exportu je do Ruské federace, takţe my ty problémy máme a ve srovnání s těmito státy jsou poměrně malé. Na druhou stranu ji vůbec nepodceňujeme, nezlehčujeme a ty, řekněme, mechanismy, které dneska jsou vsazeny a budou příštích asi, řekněme, dvou týdnů uţ plně v provozu přes Státní zemědělský intervenční fond, tak mohou našim zemědělcům a potravinářům pomoci překonat tady to komplikované období. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------To by znamenalo například vyhledání nových trhů, jestli se nemýlím? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Je tam třeba jedno z opatření, které umoţňuje dlouhodobé skladování mléčných výrobků, mezi 90 aţ 210 dny je podporováno finančně a to je, řekněme, prostor, který dává moţnost výrobcům najít cenové odbytiště. Na druhou stranu my jsme v pátek hovořili, i já jsem takto hovořil, ţe je potřeba hledat ještě další finanční zdroje, ţe to, co dneska Evropská komise představila, se můţe ukázat v řádu příštích několika týdnů, ţe je nedostatečné. A případně hledat i jiné mechanismy, protoţe jedna věc je podpora skladování, ale nemusí se podařit najít, najít nové trhy tak rychle a potom samozřejmě by bylo potřeba se bavit moţná i o vývozních subvencích nebo o, řekněme, zpruţnění intervenčního nákupu tak, abychom mohli v rámci Státního zemědělského intervenčního fondu některé komodity z trhu vykoupit a stáhnout je. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Upřesňuje ministr zemědělství, lidovec Marian Jurečka. Děkuji za rozhovor, na shledanou. Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Také děkuji, pěkný večer. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------A do studia přišel analytik z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jan Šír. Dobrý den. Jan ŠÍR, analytik z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Dobrý večer. Plné znění zpráv


Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Pane Šíře, řekněte, podle vašich informací, předpokladů myslíte si, ţe Evropská unie dnes večer přijme přísnější sankce proti Rusku. Jan ŠÍR, analytik z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Tak já si myslím, ţe ty sankce budou schváleny, nicméně otázka je, jestli budou uvedeny v platnost, zde existují o tom určité pochybnosti a podle těch neoficiálních zpráv, které z Bruselu přicházejí, existují některé státy, které s tímto krokem mají velký problém, spekuluje se zejména o Slovensku. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Ţe by mohlo zablokovat platnost sankcí? Jan ŠÍR, analytik z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Je to jedna z moţností, se kterou je potřeba počítat. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Co to znamená, ţe by Unie schválila sankce, ale ţe by nezačaly platit, ţe by byly jaksi pozastavené. Jan ŠÍR, analytik z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Ne, byl, byl by schválen text toho znění, těch sankcí jako takových, ale ty sankce by byly připraveny pro to, aby byly uvedeny v platnost v případě, ţe by ten trend té deeskalace, který sledujeme od pátku, po tom uzavření příměří se nepotvrdil. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Slyšeli jsme i z úst českého ministra zemědělství, ţe pokud situace vypadá opatrně optimisticky na východní Ukrajině, ţe je třeba nebo moţná lepší vyčkat se sankcemi a s jejich zpřísněním, je to i váš názor? Jan ŠÍR, analytik z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Já si to nemyslím z jednoho důvodu, protoţe tu krizi vnímám velice intenzivně a myslím si, ţe to je daleko nejhorší bezpečnostní krize, se kterou se Evropa potýká za poslední desetiletí. V důsledku toho ruského postupu tady došlo k závaţnému otřesení, ne-li podkopání systému nejenom evropské bezpečnosti, ale i mezinárodního práva a i kdyby ten stávající stav zůstal udrţen, stále tady prostě došlo k násilné změně hranic, coţ je pro mě prostě situace naprosto nepředstavitelná. Myslím si, ţe nějaká forma tlaku by měla zůstat, jestli by ten tlak měl vypadat v podobě dalšího stupňování, prohlubování těch existujících sankcí, nebo jinak, to je samozřejmě na debatu a nepochybuju o tom, ţe se tím příslušné orgány zabývají. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Věříte, pane Šíře, ţe to příměří, které i podle očitých svědků není tak úplné, spíš se střelba občas ozve, někdy i dělostřelecká. Myslíte si, ţe můţeme na něčem takovém začít stavět, jako na základu diplomatického jednání. Jan ŠÍR, analytik z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Tak jedná se o to, s kým jednat. Tady prostě víme, ţe pan Putin odmítal se setkat s ukrajinskou stranou, s ukrajinskými představiteli, vlastně aţ do konce srpna, kdy došlo k tomu summitu v Minsku a víme, ţe dva dny před tím zavedením summitu v Minsku došlo k tomu masivnímu vpádu ruských tanků na východní Ukrajinu, takţe to samo o sobě svědčí o určité vyjednávací kultuře nebo politické kultuře, takţe já samozřejmě si myslím, ţe diplomacie je velice nutným a vhodným nástrojem pro řešení podobných sporů, nicméně nesmíme spoléhat pouze na diplomacii, protoţe se ukazuje, ţe samotná diplomacie bez nějakého efektivního odporu i v dalších sférách bez vyvíjení nějakého dalšího tlaku, ať uţ ve vojenské oblasti, ať uţ v ekonomické oblasti, ať uţ ve Plné znění zpráv


finanční oblasti, ať uţ v oblasti nějakých transhraničních humanitárních styků a tak dále, přináší minimální výsledky. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Zacituji z ČTK osud příměří podle šéfa polského diplomacie, píše ČTK: "Závisí jen na Putinovi. Sankce je moţné uvolnit, aţ nahradí slova činy, uvidíme, co si z toho vezmeme jako konkrétní výsledek." Ještě jednu otázku na vás mám, kdyby sankce začaly platit, myslíte si, ţe to můţe časem donutit Moskvu, aby stáhla svou vojenskou ruskou podporu z východní Ukrajiny. Jan ŠÍR, analytik z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Na to se velice těţko odpovídá, protoţe my skutečně nevíme, co se v Krymu děje, nevíme, jakým způsobem tam jsou přijímána rozhodnutí, nicméně obávám se, ţe pan Putin tím svým jednáním uţ překročil tolik těch červených čar, ţe se mu bude ustupovat velice špatně, protoţe by to mohlo znamenat podkopání jeho pozic v samotném Rusku, coţ je to, co ho zajímá v prvé řadě, z toho důvodu si myslím, ţe ta jednání budou velice komplikovaná a nedovedu si představit, jakým způsobem zařídit faktický ústupek Kremlu tak, aby mohl být vydán v Kremlu jako vítězství Kremlu. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Podotýká analytik Jan Šír z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Díky, ţe jste přišel do studia, na shledanou. Jan ŠÍR, analytik z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Děkuji za pozvání. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Obě strany ukrajinského konfliktu v zásadě dodrţují příměří, coţ platí uţ třetí den. A do Doněcku se pomalu vrací ţivot i uprchlíci. Zatím většinou jen zkontrolovat své byty a domy nebo navštívit známé a příbuzné, kteří tam nehledě na válku zůstali. Klid zbraní je zatím příliš vratký. V Doněcku natáčel náš zpravodaj Martin Dorazín. Martin DORAZÍN, redaktor -------------------Příměří tady v Doněcku vyuţili tito dva starší muzikanti k tomu, aby uspořádali první veřejný pouliční koncert. I to svědčí o tom, ţe ta nálada je tady mírně optimističtější. Ulice sice nejsou zaplněné lidmi, obchody zůstávají většinou zavřené, ale jakási uvolněnost je tady cítit. Kousek dál si za dohledu rodičů hrají na vzorně upraveném pískovišti děti. Vyrazil jsem proto na obhlídku těch míst, kde se bojovalo a ostřelovalo nejvíc. Do Makevky a na sever od Doněcku. Tamní příslušníci proruské domobrany mi potvrdili, ţe v uplynulých 24 hodinách těţko zbraně opravdu mlčely a to z obou stran. Teď jsme přijeli na bývalou stanici, na bývalou dálniční kontrolu ukrajinské policie, tento dům uprostřed čtyřproudé nebo šestiproudé, v tomto případě dálnice, je silně poškozený. Ukrajinská pozice je odtud vzdálena pár kilometrů, jak mi říká velitel povstaleckých sil, který kontroluje toto místo, tak příměří se tady dodrţovalo aţ na občasnou střelbu. Ţádné těţké zbraně neútočily a na střelbu také neodpovídaly. Toto je dálnice na Luhansk, na Charkov. Velitel říká, ţe tady vyčistili veškeré lesy kolem, takţe teď je tady relativně bezpečno, ale po autech, která by se vydala dál, Ukrajinci střílejí, coţ je pochopitelné, protoţe nevědí, kdo v tom autě můţe být. Přijeli jsme na most před mezinárodním letištěm v Doněcku, tady je blok post proruských sil, ptám se na příměří a tento ozbrojenec mi odpovídá ironicky - příměří, ano, vynikající, celou noc stříleli. K ozbrojencům přišla ţena, poţádala je, aby ji pustili přes most, ţe tam má garáţ s autem a dva měsíce uţ se tam nemohla dostat a ţe by se chtěla přesvědčit, co se stalo s garáţí a s autem. Čekala chvíli na povolení, potom přišel člověk, říká, my vás tam teď pustit nemůţeme, zavolejte si později a nebo poţádejte Ukrajince o povolení, samozřejmě to myslel ironicky. Z Doněcku Martin Dorazín, Radioţurnál.

Sankce z nás dělají hlupáky 8.9.2014

Týden

str. 66

Ekonomika



Pavel Cechl Současná podoba protiruských opatření poškozuje české exportéry, míní ministr průmyslu JAN MLÁDEK (ČSSD): „Pokud by Evropa skutečně chtěla Rusko sankcemi zasáhnout, tak by velmoci musely jít příkladem.― * Vláda minulý týden jednala o dalších sankcích proti Rusku. Co by znamenaly pro český průmysl? Návrhy zpřísněných opatření byly zveřejněny v úterý a den nato o nich jednala vláda. Moţné dopady analyzujeme. Připomínkujeme návrh Evropské unie s jasným cílem, a tím je ochránit české strojírenské firmy a jejich export v oblasti dvojího určení, tedy výrobků určených jak pro vojenský, tak civilní sektor. Proč by se omezení měla týkat českých obráběcích strojů určených pro civilní účely? Takováto omezení jsou skutečně nesmyslná a míjejí se účinkem. * Část sankcí vstoupila v platnost jiţ před několika týdny. Jejich dopad jste odhadli zhruba na 2,2 miliardy korun. Začíná se na českých firmách jiţ reálně projevovat? Sankce se týkají nově uzavřených kontraktů po prvním srpnu, nikoli smluv a obchodů jiţ realizovaných. Proto můţeme konkrétní dopady srpnových opatření očekávat reálně spíše aţ v příštím roce. Co se ale projevilo okamţitě, to byla protiopatření Ruské federace v oblasti zákazu dovozu potravinářského zboţí ze zemí Evropské unie. Tady – co se českých firem týká – hovoříme o ztrátách přibliţně tří set milionů korun. Nesmíme ale zapomínat na dopady plynoucí z nejistoty a ztráty vzájemné důvěry. Ty se naplno projeví teprve v dlouhodobém horizontu. * Vy jste proti sankcím protestoval s tím, ţe poškodí český průmysl. Nejsou ale za současné situace namístě? Situace je velmi absurdní. Pokud by Evropa skutečně chtěla Rusko sankcemi zasáhnout, tak by velmoci musely jít příkladem. Francie by musela zastavit dodávku dvou bitevních lodí pro Rusko, z nichţ jedna se jmenuje Sevastopol, druhá Vladivostok (Francie tak jiţ učinila, pozn. red.). Británie by musela sáhnout na aktiva ruských oligarchů, kteří ţijí v Londýně. A pokud se to nestane a budou omezeny pouze exporty českých podniků, tak tím ničeho nedosáhneme, budeme pouze za hlupáky. * Omezení obchodu s Ruskem se přece dotklo řady dalších zemí, například Německa nebo Polska. Neměli bychom být s těmi státy solidární? Myslím, ţe uţ jsem vám odpověděl. Pokud má Evropa přistoupit k nějakým sankcím a mají být zaměřené proti vojenské pomoci Ruska ukrajinským separatistům, tak první, co by měla zastavit, je export vojenského materiálu. Teprve potom toho dalšího. Jedna věc je trochu přízemní debata o sankcích. Ale také je potřeba vést debatu o tom, jaké je politické východisko. A to by mělo – v čemţ se shoduji s panem prezidentem i panem premiérem – najít řešení diplomatickou cestou, která by měla spočívat ve federalizaci Ukrajiny. Měla by se respektovat teritoriální integrita Ukrajiny, a to včetně Krymu, ale zároveň by se měla vytvořit jakási autonomie pro její východní část. * Máte za manţelku Rusku. Neovlivňuje to váš osobní názor na sankce? Bez ohledu na mé osobní vazby jsem především ministr průmyslu a obchodu a mám za povinnost hájit zájmy českých podniků. Z tohoto hlediska cítím jako svoji povinnost, aby export do Ruska byl udrţen a abychom nebyli za hlupáky. Uţ jednou, začátkem devadesátých let, se sice z objektivních, ale zčásti i ideologických důvodů omezil export do Ruska, a byla to zbytečná ztráta. Takţe bychom neměli znovu opakovat tutéţ chybu. Jakmile by české firmy opustily ruský trh, tak tam přijde někdo jiný. * Není to za současné situace pouze abstraktní nebezpečí? Není, uţ se to děje. Jsou země, které se buď vůbec k jakýmkoli sankcím nepřipojily, nebo se připojily pouze symbolicky a vesele zabírají trhy, které uvolňují evropské firmy. Mám tím na mysli Čínu, Jiţní Koreu či Turecko. * I ze sociální demokracie se ovšem čas od času ozývají hlasy volající po přísnějších sankcích. Není v tomto směru ČSSD trochu rozštěpená? Plné znění zpráv


To si nemyslím. ČSSD je v tomto směru celkem jednotná a myslím si, ţe i hnutí ANO. Jediný, kdo z vládních stran deklaruje něco trochu jiného, jsou zástupci KDU-ČSL. * Na nedávném česko-čínském fóru zaznělo, ţe by se Čína chtěla zapojit do dalšího tendru na dostavbu Temelína a Dukovan. Dají se tedy tendry očekávat? A kdy? Abych to upřesnil: čínský vicepremiér deklaroval, ţe pokud bude tendr na dostavbu Temelína, tak se Čína hodlá zúčastnit. Bylo to politické prohlášení. Tendr ještě vyhlášen nebyl. * A bude? Do konce roku mám spolu s ministrem financí Andrejem Babišem předloţit konkrétnější návrhy. Předpokládám, ţe se dohodneme na tom, ţe by se nejspíš dostavil jeden blok v Temelíně nebo v Dukovanech. Pak se tedy vypíše výběrové řízení, do něhoţ se čínské firmy mohou přihlásit. Mají celkem tři firmy, které stavějí jaderné elektrárny. Bude tedy moţná pět uchazečů. Jiná věc je, která firma bude vybrána. Naprosto klíčová bude technická kvalita a bezpečnost projektu. * A má smysl elektrárny dostavovat? Jedním z argumentů, proč se přerušilo výběrové řízení na dostavbu Temelína, přece bylo, ţe elektrické energie máme dostatek. Má to smysl. Paradoxním důvodem pro to je ukrajinská krize. Jedinou skutečnou alternativou pro náhradu elektřiny z jaderných elektráren, pokud nebereme váţně to, ţe budeme stavět další větrné elektrárny v zemích, kde nefouká vítr, je plyn. A pokud by ho Rusko z jakýchkoli důvodů nedodávalo, tak máme významný problém. Oproti tomu jaderná elektrárna má významnou výhodu. Kdyţ je jiţ postavená, máte kvalitní inţenýry pro její obsluhu, tak si můţete nakoupit jaderné palivo na tři roky dopředu a dlouhou dobu pak nepotřebujete nic dováţet. Je tam značná nezávislost na vnějším světě. * A nebudeme pak zase závislí na ruském palivu? Ty řeči kolují, ale je to čirý nesmysl. Uţ se to prokázalo v Temelíně, který fungoval například na palivo společnosti Westing house. Všechno se dá předělat, i kdyţ to bude pár let trvat. Takţe kdyţ máte dostatečnou zásobu a objeví se problémy, tak se jaderné palivo seţene někde jinde. * Dostavba nových reaktorů bude trvat mnoho let. Počítáte s nějakým dlouhodobým výpadkem ruského plynu? Ne, jenom sděluji, ţe situace je velmi znepokojující a ţe dostavba elektráren je reálnou alternativou, jak můţeme být nezávislí na vnějších zdrojích. Jinak co se plynu týká, nám RWE vyhovělo a tento týden budou naše strategické zásobníky plné na sto procent. Ale jsou jenom na sto dvacet dní na rozdíl od jaderného paliva, které můţete skladovat dlouhodobě ve větším mnoţství. * Uţ před několika měsíci jste oznámil, ţe vyberete nového generálního ředitele agentury CzechInvest. Jak jste daleko? V současnosti máme tři kandidáty, které komise doporučila do posledního kola výběrového řízení. Respektuji tuto situaci a jednoho z nich nakonec vyberu. Jeden z kandidátů je stávající ředitel Ondřej Votruba. Přemýšlím nyní o tom, jestli ho mám ve funkci potvrdit, či nikoli. V CzechInvestu se objevily ještě z minulých dob určité potíţe manaţerského charakteru, takţe čekám, zda je vyřeší. Pokud se tak stane, tak ho potvrdím. Kdyţ ne, máme ještě dva kvalitní kandidáty. * O jaké potíţe jde? Řeší se někteří kostlivci minulého vedení a pan ředitel se s tím musí vypořádat. Konkrétně se jedná o nákupy hardwaru do počítačů, coţ objevila analýza. * Padnou trestní oznámení? Zda padnou nějaká trestní oznámení, v současnosti nevím. Ale uţ byla přijata některá personální opatření. Plné znění zpráv


* Kdo jsou ti další dva kandidáti? To bych nerad zveřejňoval, protoţe jsme jim slíbili, ţe oznámíme pouze jméno vybraného, coţ je myslím standardní postup. * Loni se CzechInvestu podařilo přivést zhruba stejné mnoţství investic jako v předkrizovém roce 2007. Jaké jsou zatím letošní výsledky? Zatím se to vyvíjí výborně. Ale od července se změnil maximální rozsah podpory, protoţe Evropská unie nás přeřadila mezi země s vyšším hrubým domácím produktem na obyvatele. Maximální míra podpory je proto nyní pouze dvacet pět procent objemu investice na rozdíl od čtyřiceti procent, které byly předtím. Firmy se tak snaţily stihnout to ještě před změnou. Navíc podpora ve výši čtyřiceti procent stále platí pro Polsko, Slovensko nebo Maďarsko. Takţe ta soutěţ bude obtíţnější. * Jak to budete řešit? Budeme se muset více zabývat celkovou konkurenceschopností České republiky. Firmy vedle investičních pobídek vyhodnocují i další, například rozsah infrastruktury. Zkrátka to, jak dobrá je silniční a dálniční síť, jaké je zásobování plynem nebo vodou, kanalizace, autobusová doprava. To je ta takzvaná teorie golfových hřišť, kdy se říká, ţe korejské firmy jsou více u nás neţ v Polsku, protoţe máme spoustu golfových hřišť. Rozhodují i zdánlivé detaily v oblasti vybavenosti dané lokality, logistických moţností a podobně. * Říkal jste, ţe výše investic se zatím vyvíjí výborně. Co to konkrétně znamená? Statistiky za první pololetí roku nebyly ještě uzavřeny, stane se tak v průběhu září. Nicméně první pololetí přineslo celkem 52 ţádostí od tuzemských firem, které chtějí investovat 27,8 miliardy korun, coţ znamená 4100 nových pracovních míst. A také 84 záměrů zahraničních společností, kde jde o 48,1 miliardy a deset tisíc nových pracovních míst. Za všechny bych chtěl jmenovat firmy jako Nexen či Hyundai Mobis. * Nedávno jste jednal s ministrem financí Andrejem Babišem o tom, ţe v dalším roce potřebujete z rozpočtu několik set milionů. Jak to dopadlo? Nejsou tam ţádné dramatické rozpory. Předpokládám, ţe se dohodneme. Rádi bychom dostali peníze na podporu průmyslových zón, abychom mohli přivést další investice. * Energetický regulační úřad (ERÚ) ostře kritizoval ministerstvo za přípravu energetického zákona. Prý jde na ruku velkým dodavatelům a výrobcům a naopak poškodí koncové zákazníky. Uţ jste se nějak dohodli na případných úpravách? Zatím probíhá jednání. Ale chtěl bych zdůraznit, ţe tvrzení ERÚ byla přehnaná a zbytečně emotivní. My musíme vybalancovat zájmy spotřebitelů, aby neplatili více, neţ je třeba. Ale na druhé straně i investorům v regulovaných odvětvích se musí zaplatit náklady a přiměřený zisk, jinak by neinvestovali, a musel by to zaplatit stát. * Můţete se zaručit, ţe si dodavatelé a výrobci kvůli novému znění zákona nebudou započítávat do ceny další vstupy a ţe například domácnostem nevzrostou náklady na energie? To by neměly. Naopak by se to mělo mírně zlepšit. * Takzvaná zelená energie by se ovšem měla platit nikoli podle skutečné spotřeby, ale podle velikosti jističe, coţ uţ by se domácností dotknout mělo. Proč? Chceme to dělat podle jističe, protoţe velké české podniky ze zpracovatelského průmyslu jsou v nevýhodné situaci zejména vůči Německu. Tam tisíc největších firem za zelenou energii v podstatě neplatí a je to „přehozeno― na zákazníky a malé firmy. Ale nechceme, aby se to domácností a terciárního sektoru dotklo. Takţe to bude stát další peníze ze státního rozpočtu a chceme na financování pouţít výnosy z prodeje povolenek. Ale podotýkám, ţe tím pouze řešíme problémy, které vznikly za Topolánkovy a Nečasovy vlády, kdy se kvůli jejich nečinnosti zvyšoval počet solárních panelů postavených načerno. Plné znění zpráv


* Takţe se to domácností nedotkne? Ne, pro domácnosti to zdraţení znamenat nebude. *** Jan Mládek (54) V letech 1979–1983 vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze. Před listopadem 1989, kdy byl členem KSČ, pracoval v Prognostickém ústavu ČSAV. Poté krátce působil jako asistent na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a jako poradce a náměstek na Federálním ministerstvu hospodářství. V letech 1992–1998 byl vedoucím Českého týmu, Privatizační projekt Středoevropská univerzita. Mezitím v letech 1994–1998 a opět v letech 2001-2002 působil jako ředitel Českého institutu aplikované ekonomie. Od roku 1998 působil ve vládních institucích, nejprve jako náměstek místopředsedy vlády a poté náměstek na ministerstvu financí. V letech 1999–2001 byl viceguvernérem Mezinárodního měnového fondu za Českou republiku. Od listopadu 2005 do srpna 2006 byl ministrem zemědělství. Od ledna 2014 je ministrem průmyslu a obchodu. V roce 2001 poţádal Národní bezpečnostní úřad o prověrku na stupeň „tajné―, ten mu ale prověrku na tento stupeň odmítl udělit, získal pouze nejniţší stupeň „vyhrazené―. Je potřetí ţenatý, má pět dětí. Jakmile by české firmy opustily ruský trh, tak tam přijde někdo jiný. Foto popis| VELKÝ MEDVĚD. Tak Mládek často označuje sám sebe, dokonce si z recese zaloţil filozofický směr bearismus. Foto popis| BOJOVNÍK ZA PRŮMYSL. Mé osobní vazby na Rusko o mém postoji k protiruským sankcím nerozhodují, hájím české exportéry, říká Mládek. Na snímku s autorem rozhovoru. Foto autor| Foto: TÝDEN

Ukrajinská krize: porušované příměří 7.9.2014

ČT 1

str. 01

12:00 Otázky Václava Moravce

Václav MORAVEC, moderátor -------------------Vítejte a hezkou neděli vám všem. Studená válka slov. Mezi západem a Ruskem je chladno a začíná se mluvit o zbrojení. Alianční summit se v pátek shodl na tom, ţe by členové Severoatlantické aliance měli konečně splnit závazek a dávat do deseti let na obranu alespoň 2% hrubého domácího produktu. Na toto číslo dnes nedosahuje skoro nikdo. Ani Česká republika. Nabízejí se dvě otázky. Komu prospějí větší státní výdaje na zbraně? A jak bude za deset let vypadat Ukrajina, Irák, Sýrie? Pozvání k diskusi přijali ministr zahraničí Lubomír Zaorálek a předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny, exministr zahraničí Karel Schwarzenberg. A o jakých tématech se po dnešních Otázkách začne mluvit? Porušení klidu zbraní. Navzdory příměří na východní Ukrajině se v sobotu večer u přístavního města Mariupol strhla přestřelka. I s nasazením těţkých zbraní. Dnes ráno se pak ozývala střelba i severně od Doněcku. Z porušení příměří, které v pátek uzavřel Kyjev a proruší separatisté, se vzájemně obviňují obě strany. Na tři miliardy korun vyčíslil Svaz průmyslu a dopravy dosavadní dopad protiruských sankcí kvůli ukrajinské krizi na tuzemský průmysl. Podle viceprezidenta svazu Pavla Juříčka můţe mít ukrajinská krize dlouhodobější dopad na česko-ruskou obchodní výměnu. Pavel JUŘÍČEK, majitel Brano Group, místopředseda Svazu průmyslu a dopravy -------------------Budete muset počítat mínus dvacet třicet procent z hlediska těch potenciálních trţeb, který tam budete mít. Budete muset samozřejmě revokovat svůj investiční plán a svoje aktivity, svoje kanály a podobně. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Propad obliby hnutí ANO, mírné posílení komunisté, stabilizace pozice sociálních demokratů i pravicové opozice. To jsou nejnovější výsledky volebního modelů Trendů Česka 2014. Reprezentativní sociologické šetření uskutečňuje pro Českou televizi společnost TNS Aisa. Netrvalo ani třicet hodin a bylo porušeno. Řeč je o příměří, které v pátek uzavřeli Kyjev a proruští separatisté. Střelba a výbuchy se v sobotu večer ozývaly v okolí přístavního města Mariupol u Azovského moře. Podle listu Ukrajinskaja pravda porušili příměří povstalci, kteří na předměstí Mariupolu vedou intenzivní ostřelování. Naopak separatisté podle agentury ITAR-TASS tvrdí, ţe jejich pozice ostřelovaly vládní jednotky z raketometů, na coţ byli nuceni odpovědět. Tak se rozpoutal boj s Plné znění zpráv


pouţitím těţkých zbraní. Střelba se i dnes ráno ozývala severně od Doněcku. Podle politického geografa z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze Michaela Romancova je výhodné i pro Kreml, aby nedocházelo k porušování příměří. Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK -------------------Pokud se podaří dosáhnout klidu zbraní a na Ukrajině přestanou umírat lidé, tak ono to bude vypadat, jako ţe ty věci se obracejí k lepšímu. Ve skutečnosti v tom okamţiku vstoupíme do té komplikovanější, byť naštěstí uţ ne násilné fáze konfrontace, kdy Ukrajina začne být z Ruska destabilizovaná politicky. A k tomu Putin potřebuje, aby tyto regiony byly součástí Ukrajiny. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Vysvětluje v rozhovoru pro dnešní Otázky politický geograf Michael Romancov. Podaří se i po delším klidu zbraní udrţet Ukrajinu v dnešní podobě, kdyţ prokremelská média píší o vzniku Novoruska? Tedy státu, který můţe vzniknout na území ruskojazyčných oblastí? Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK -------------------Pro Kreml nejvýchodnější scénář v tento okamţik je udrţení celistvé Ukrajiny co moţná nejvíce decentralizované, tak aby kterýkoli region, a minimálně jsou tedy ve hře tyhlety dva, to znamená Luhanská a Doněcká oblast, tak aby tyto specifické regiony prostě mohly kdykoliv v centrálních jaksi orgánech zvednout svůj protestní hlas, přičemţ za ty nitky bude tahat Moskva. Daleko méně výhodný scénář z pozice Kremlu je vytvoření dvou nebo jednoho nezávislého státu pod názvem Novorusko, který by buďto byl inkorporován do Ruské federace, podobně jako v případě Krymu, anebo který by zůstala podobně jako Abcházie a Jiţní Osetie vlastně v té vnější hranici Ruska, ovšem s naprostou závislostí na Rusku, pokud jde o ekonomické vazby, pokud jde o stabilizaci sociálního prostředí a tak dále. Coţ by bylo další velké závaţí vedle toho, které uţ si Kreml na sebe přidělal zejména tedy v podobě Krymu. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Dodává v rozhovoru pro dnešní Otázky politický geograf Michael Romancov z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Nejen o budoucnosti Ukrajiny bude řeč v diskusi ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka z ČSSD a předsedy sněmovního zahraničního výboru, exministra zahraničí Karla Schwarzenberga. Pánové, vítejte v Otázkách hezký dobrý den. Začněme u vás, pane ministře, v jak dlouhou existenci klidu zbraní na východě Ukrajiny jste věřili ještě v pátek, kdyţ k uzavření příměří došlo? Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničí /ČSSD/ -------------------Tak tady asi nějaký tipy nebo sázení nemá smysl. To je vlastně něco, o co se Evropská unie snaţí delší dobu. Ta schůzka v Minsku, která se konala nedávno, ta první, vlastně ta byla vedena také tím úmyslem především docílit toho, aby si sedl k sobě pan Putin a pan Porošenko a dokonce Catherine Ashton to pokládala právě za náš vklad, ţe se podařilo přesvědčit tedy tyto dvě strany, aby sedly k jednomu stolu a dvě hodiny spolu jednaly. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Vy jste počítal s tím, ţe můţe uţ po třiceti hodinách dojít k porušení toho příměří a budeme referovat o střelbě z těţkých zbraní u Mariupolu a dnes také z okolí Doněcku? Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničí /ČSSD/ -------------------Já moţná podobně jako pan Romancov bych věřil tomu, ţe je šance to příměří udrţet a obnovit, protoţe to, ţe se ho podařilo uzavřít, dle mého také odpovídá tomu, ţe pro obě strany má to příměří určitý politický smysl. To znamená, to příměří přichází ve chvíli, kdy, jak to říkal pan Romancov, i ruská strana můţe mít zájem na tom tu situaci dostat do polohy, kdy končí násilí. Také je to podle mě něco, čemu je těţké čelit, protoţe pro nás je to naprosto zásadní věc. To utrpení obyvatelstva a to, k čemu tam dochází, je něco, co se musí první zastavit. A bohuţel tedy je asi podle mě správná tady ten odhad, ţe pro Rusko tím cílem můţe být vytvoření onoho zamrzlého konfliktu, ve kterém půjde o jakési vytvoření prostoru omezené suverenity. Plné znění zpráv


Václav MORAVEC, moderátor -------------------Myslíte, ţe to je nejpravděpodobnější vývoj? Zamrzlý konflikt, který... Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničí /ČSSD/ -------------------Bohuţel je to, protoţe ten cíl, který v současné době Rusko má, je především zabránit tomu, aby Ukrajina pokračovala ve vývoji k volbám, které máme před sebou, které by dále posilovaly její rozhodování, poměrně demokratické rozhodování o dalším vývoji. Ještě jenom k tomu řeknu, protoţe tady se bohuţel rýsuje, ţe to, co by se vytvořilo jako politická reprezentace v této chvíli, by na Ukrajině zřejmě bylo v poměrně dost vyhroceném vztahu k Rusku. Takţe tahle alternativa je pro Rusko dost nevýhodná, proto si myslím, ţe to konání těch voleb, to bude ještě veliký problém. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Připomeňme, ţe v pátek k vyhlášenému klidu zbraní došlo po pěti měsících bojů mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty v běloruském Minsku, jak o tom mluvil Lubomír Zaorálek, se na příměří dohodli zástupci Kyjeva, separatistů, Ruska a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Jen pár hodin před pátečním vyhlášením klidu zbraní se přitom dál bojovalo v okolí Doněcku a Mariupolu. Povstalci dokonce tvrdili, ţe jsou uţ v Mariupolu. Ukrajinská strana to ale popřela. Půlmilionový černomořský přístav leţí ve strategicky významné oblasti mezi Ruskem a anektovaným Krymem a jen 44 kilometrů od Novoazovsku, který separatisté dobyli minulý týden ve čtvrtek. Pane předsedo Schwarzenbergu, jaký scénář toho budoucího vývoje byste označil vy za pravděpodobný? Karel SCHWARZENBERG, předseda zahraničního výboru PS, exministr zahraničí /TOP 09/ -------------------Tady do valné míry souhlasím s panem ministrem. Myslím, ţe musíme vycházet z velmi prosté skutečnosti. Vladimir Vladimirovič Putin neuznává ukrajinský národ. Pro něho jsou Ukrajinci pouze část ruského národa a tudíţ nemají práva na to míti samostatný stát a samostatně se politicky rozhodovat. Z toho prostě musíme vycházet. A proto byla jeho politika uţ během posledních let tu ukrajinskou narušovat. To dělal nejdříve hospodářskými prostředky. Jak zdvihal prudce nebo sníţil ceny ropy, plynu a tak dále. Uzavíral export ukrajinský do Ruské federace, otevírá. Takţe prostě to by nevydrţelo nejsilnější hospodářství. A teď se odhodlal tedy k vojenským akcím. Nejdřív obsadil Krym. Kdyţ zpozoroval, ţe vlastně západ na to sotva reagoval, tak si řekl, dám si ještě další kousek salámu, ukrojím ještě kousek. A toho jsme teď svědci. Jenţe nepočítal, myslím, s tím, ţe Ukrajinci byli tím dosti naštvaní. A nejenom ti, kteří mluví ukrajinsky, nýbrţ i rusky mluvící. Poněvadţ nikdo nemá rád, kdyţ se s ním zachází jako s hadrem. A tudíţ se začali bránit. Samozřejmě v tom okamţik ty bojůvky, takzvaní dobrovolníci a tak dále nemohli zvítězit proti regulérní ukrajinský armádě, tudíţ nasadil řádné ruské vojsko. To, co vpochodovalo na Krym, ale teď tedy tam působí, to jsou normální vojáci, dobře vyzbrojený vojenský oddíly. Je to válka Ruska proti Ukrajině, která bude mít příměří. Neznamená to mír. Bude v tom pokračovat. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Tedy ta charakteristika Lubomíra Zaorálka, ţe budeme svědky zamrzlého konfliktu, který bude politický, i kdyţ dojde ke klidu zbraní, ta vám přijde jako trefná? Karel SCHWARZENBERG, předseda zahraničního výboru PS, exministr zahraničí /TOP 09/ -------------------Já mám spíše dojem, ţe bude jednou mrznout, jednou se zase ohřeje aţ k vroucímu bodu. Bude to prostě takto střídat, aţ rozvrátí celou Ukrajinu. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Evropská unie se v pátek dohodla na rozšíření protiruských sankcí a to kvůli postupu Ruska na Ukrajině. O dohodě rozhodnou uţ zítra nejvyšší představitelé evropské osmadvacítky, včetně českého premiéra Bohuslava Sobotky. Jaký vliv, bude mít, pane ministře, to porušování křehkého příměří v pátek vyhlášeného, na rozhodování českého premiéra?



Postoj ČR k ukrajinské krizi 7.9.2014

ČT 1

str. 03

12:00 Otázky Václava Moravce

Václav MORAVEC, moderátor -------------------Znovu se ale ptám na řízení těch lidí oficiálními místy, ruskými oficiálními místy? Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničí /ČSSD/ -------------------Jako mohu vám říci, ţe těch informací, které o tom je, je skutečně velké mnoţství. A ty výsledky, které se zveřejňují třeba pod hlavičkou NATO, tam se dokonce někdy uvede, máme to jenom z jednoho zdroje. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Promiňte, pane ministře, to znamená, vy byste podepsal větu, ţe výrazný vliv na vzbouřence na východě Ukrajiny, ať uţ co se týče dodávek zbraní i posil, mají oficiální místa Ruské federace? Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničí /ČSSD/ -------------------Ale vţdyť mi přece dneska jednáme... Václav MORAVEC, moderátor -------------------No ne, proto se vás ptám. Jestli tuhle větu byste podepsal? Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničí /ČSSD/ -------------------A tak vţdyť my přece jednáme dneska s panem Putinem, který vlastně nám nepopírá to, ţe má vliv na to, co se děje na východu Ukrajiny. Dokonce tohle příměří se dojednává a ruská strana, i kdyţ vlastně nepřistupuje na to, ţe to je příměří mezi Ruskem a Ukrajinou, protoţe to by znamenalo... Václav MORAVEC, moderátor -------------------Ona tvrdí, ţe není stranou konfliktu. Proto já se vás ptám, jestli byste podepsal tu větu, kterou jsem teď tady sestavil? Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničí /ČSSD/ -------------------Samozřejmě, ţe podepsal. Protoţe dokonce i bych vám našel věty, které bohuţel nemám připravené, které vyplývají z vyjádření pana Putina, kterými dává najevo, ţe má vliv na to, co se na východní Ukrajině děje. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Kdyţ se podíváme na slova politického geografa Michaela Romancova, podle něj byly prezidentovy výroky v tomto týdnu, včetně slov, ţe hlava státu, česká hlava státu věří slovům ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova o tom, ţe ruské oficiální místa neřídí tu operaci a ţe nejsou přítomné ruské síly na Ukrajině, tak Michael Romancov tato slova povaţuje za víc neţ nešťastná. Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK -------------------Já si nemohu pomoct, ale pan prezident Zeman uţ v dobách, kdy byl ministerským předsedou, tak si zvyknul sednout si například pod portrét Tomáše Garrigua Masaryka a měl pravděpodobně pocit, ţe tím se Masarykem stává on. Později začal citovat Winstona Chruchilla a nejspíš má pocit, ţe se stává Churchillem on sám. Teď z důvodu, kterému nerozumím, prohlásil, ţe věří slovům ruského ministra zahraničí Lavrova, ţe na Ukrajině nejsou ţádní ruští vojáci. Proč se to domnívá, netuším, protoţe pokud je mi známo, tak všichni jaksi ti státníci ze zemí, vůči nimţ Česká republika dlouhodobě prostě buduje pozitivní jaksi vazby, vojensko bezpečnostní, ekonomické a tak dále, tvrdí něco úplně jiného. Plné znění zpráv


Václav MORAVEC, moderátor -------------------Dodává v rozhovoru pro dnešní Otázky politický geograf Michael Romancov. Pane předsedo Schwarzenbergu, není moţné učinit a souhlasil byste s tou interpretací Lubomíra Zaorálka, není moţné učinit podobné srovnání s informacemi tajných sluţeb s jasnými důkazy, ţe veřejnost je obelhávána, jako byla obelhávání při válce v Iráku, o které budeme ještě mluvit? Karel SCHWARZENBERG, předseda zahraničního výboru PS, exministr zahraničí /TOP 09/ -------------------Ne. Myslím, to je odlišné. Poněvadţ tentokrát se opravdu všichni shodují. A nejenom, promiňte, tajné sluţby, nýbrţ i novináři, kteří jsou přítomni na východní Ukrajině. Viděli a slyšeli zkušení staří novináři, kteří rozpoznají uţ podle jazyku, nářečí, jestli je ten voják z hlubin Ruska nebo Ukrajiny. Prostě to byli řadoví vojáci, kteří tam byli přemístěni. Jen neměli odznáčky. Tento trik uţ známe z Krymu. To nehraje velkou roli. Bohuţel tedy výroky pana prezidenta v této souvislosti ve středu byly nanejvíc nešťastný a já se divím, ţe dříve tak velice inteligentní a bystrý člověk mohl něco takového říci.

Václav Moravec: Chci umřít ve svobodné zemi 6.9.2014

Strakonický deník str. 02 PETR ŠKOTKO

Strakonicko

Pokud novinář bere svoji profesi váţně a chce ji dělat celý ţivot, nemůţe přeskakovat mezi světem novinařiny a politiky. Strakonice – Působí na své okolí ţivě, reaguje s humorem a ví, jak má odpovědět. Ví, kdy má být váţný, kdy popustit uzdu ironii a kdy být diplomat. A to dokáţe jak na televizních obrazovkách, tak v zákulisí, jen pár hodin před ostrým natáčením. Moderátor Václav Moravec (40). „Víte, přes všechno, co se kolem nás děje, se máme poměrně dobře. Jen na to rádi nadáváme,― říká mimo jiné v exkluzivním rozhovoru pro Strakonický deník. * Uţ jste během své práce poznal tolik politiků, tolik slibů, pravd a lţí, ţe se otázka nabízí sama – čeho byste se chtěl v této zemi jako novinář i její občan ohledně politiky doţít? Chtěl bych se doţít toho, abych umíral v demokracii, která nebude přerušena ţádnou totalitou nebo nějakým experimentem. Abych umíral ve svobodné zemi. * Myslíte si, ţe jsme svobodná země? Myslím si ţe ano. Bohuţel, svoboda je často omezována ekonomickými moţnostmi daných regionů. V tom často za zeměmi, jako je třeba Velká Británie, zaostáváme. A to ohroţuje svobodu jako takovou, protoţe ti lidé si zákonitě řeknou: K čemu je mi svoboda slova nebo svoboda cestování, kdyţ si to nemohu dovolit? Celá společnost je strašně proekonomizovaná – řídí ji ekonomové, její osud určují ekonomové. A vezměte si sousední Slovensko – tam jsou na tom lidé v mnoha směrech hůř neţ my, a přitom umějí být šťastnější. * Je vám 40 let. Ve vysoké politice se uţ pohybujete hodně dlouho. Kdy jste začal? Kdyţ bychom brali vysokou politiku jako rozhovory s politiku, tak v roce 1993, respektive v roce 1996. A přišel jsem k tomu jako slepý k houslím. Kdyţ jsem v roce 1993 jsem nastoupil na Evropu 2, tak jsem dělal pravidelné rozhovory Hvězdy na Evropě 2. Chodili tam, herci, zpěváci, reţiséři a podobně. Ale čas od času se tam objevili také politici – Václav Havel, Václav Klaus a jiní. A kdyţ pak Zuzana Bubílková v roce 1996 odešla s Miloslavem Šimkem do divadla, dalo mi vedení rádia příleţitost, abych místo Zuzky dělal rozhovory kaţdý den. To mne nasměrovalo víc k politické publicistice. Někdy si říkám, ţe jsem bohuţel spojován převáţně s rozhovory s politiky nebo ekonomy. * Ale vy máte ke ekonomice velmi blízko, vţdyť jste ji vystudoval. Cítíte s být více ţurnalistou, nebo ekonomem?



Rozhodně novinářem, protoţe jsem vystudoval ţurnalistiku. Ale na fakultě sociálních věd jsme měli a stále máme skvělý institut ekonomických studií, který vedl pan profesor Mejstřík. Tam působili ekonomové, kteří se zabývali například etikou ekonomiky. Chodil jsem na tyto přednášky, protoţe jsem si říkal: Není hendikep, kdyţ si novinář vystuduje jen ţurnalistiku a není jeho studium dvouoborové? Takţe jsem chodil na ekonomii, ale pokukoval jsem i po právnické fakultě. Ale nakonec jsem studoval jiţ zmíněnou ţurnalistiku a chodil na ekonomické přednášky, které byly fakt hodně zajímavé. * Čím vás politici baví a čím štvou? Baví mne tím, kdyţ si myslí, ţe mám tak obrovský vliv. Naposledy mne takto pobavil Miloš Zeman, který mi věnoval v úterý v Poslanecké sněmovně asi pět minut času ze svého projevu a rozhodl mne dehonestovat, protoţe jsem v nedělních Otázkách zmínil, ţe on opravdu politické náměstky měl. Dosud tvrdil, ţe ne. Takţe kdyţ pak pronese větu „Neinformovaný pan Moravec―, je víc neţ jasné, jaký vlil médiím na politiku přisuzuje. Hodně to o politicích vypovídá. Mám rád seriál Jistě, pane ministře a jeho pokračování Jistě, pane premiére jak tam pan ministr pravidelně kaţdé ráno prochází noviny a zkoumá, co o něm napsaly. Ať v dobrém, či ve zlém a říká, ţe nejhorší jsou ty noviny, co o něm nenapsaly vůbec nic. To samé funguje i v české politice a někdy to naši politici opravdu hodně přehánějí. Naštvat mne dokáţe, kdyţ politika přesáhne určitou hranici a dělá z nás jako z občanů, voličů i novinářů idioty. To se fakt dost rozlítím. * Někdy je to poznat, i kdyţ jste profesionál. Hlavně jsme jen lidé, ale novinář má povinnost odhalovat klamání a lţi. * Změnil se český politik od roku 1993, kdy jste začal se svými rozhovory? Nepochybně. Více se profesionalizoval. A v tom je určité nebezpečí nás, občanů, ţe politiku vnímáme úplně jako špinavou. Je to hrozné, kdyţ se novinář zastává politiků, ale já se zastávám principů politiky a profesionální politiky, která by neměla být vnímána jako něco, co je automaticky spojováno s mafií a lumpárnami. To, ţe neumějí vliv a důvěru lidí, které mají, zuţitkovat pro dobrou a pozitivní věc, je zaráţející. * Je politika v Česku jiná neţ v Německu nebo Velké Británii? My si neseme dědictví čtyřiceti let v komunismu, ale také následky zrady v Mnichově. Obávám se, ţe tyto dvě zásadní historické události z nás vytvořily větší cyniky. Dovedeme některé věci zapírat, nemít morálku a cit pro etické jednání. A zákonitě musely přijít takové chyby, jako kuponová privatizace. Ale myslím si, ţe se situace u nás dostává do přijatelných hranic. Je vidět, jak se politici bojí veřejného mínění, jak jde policie do velkých kauz. To jsou dobré náznaky. * Umíte si představit, ţe byste šel do politik jako například Radek John? Ne. Tvrdím, ţe pokud novinář bere svoji profesi váţně, s úctou a respektem a chce ji dělat celý ţivot, nemůţe takto přeskakovat mezi světem novinařiny a politiky. Ve vší úctě k bývalým kolegům novinářům, kteří šli do politiky, nedopadlo to většinou nejlépe. *** Václav Moravec b Český redaktor, moderátor a vysokoškolský učitel ţurnalistiky se narodil 25. června 1974 v Ústí nad Orlicí. b Absolvoval Gymnázium v České Třebové a Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV UK), kde v roce 2000 dokončil magisterské studium v oboru Masová komunikace. b V letech 2004 aţ 2008 byl také členem pedagogické komory Akademického senátu FSV, z níţ odstoupil k 10. březnu 2008. V říjnu 2012 úspěšně obhájil na Filozofické fakultě Ostravské univerzity v Ostravě svoji disertační práci s názvem Percepce sekundární viktimizace publikem v medializovaných případech týrání dětí. Od roku 1992 působí Václav Moravec kontinuálně jako televizní moderátor a redaktor. Za svoji kariéru prošel rádii Profil, Český rozhlas, Evropa 2, Frekvence 1, v letech 1996 aţ 1999 externě spolupracoval s televizí Galaxie. Od února 2001 aţ do jejího uzavření 31. ledna 2006 byl redaktorem a moderátorem české sekce rádia BBC, moderoval pravidelné publicistické relace a od března 2001 také kaţdý všední den pořad Interview BBC. b V roce 2004 začal moderovat diskusní pořad Otázky Václava Moravce. Moderování v televizi se rozhodl ukončit v květnu 2005, k moderování pořadu se však 7. srpna 2005 opět vrátil. Nejpozději od března 2007 moderoval kaţdodenní interview Impulsy Václava Moravce na Rádiu Impuls. Ke konci února 2014 práci pro rádio ukončil z důvodu Plné znění zpráv


moţného střetu zájmů, kdyţ rádio převzala společnost Agrofert. b Roku 2003 obdrţel za moderování pořadu Interview BBC Cenu Nadace Českého literárního fondu Novinářská křepelka pro novináře ve věku do 33 let. Je čtyřnásobným drţitelem ceny TýTý jako nejoblíbenější osobnost televizní publicistiky za rok 2007, 2008, 2009 a 2011. zdroj: wikipedie.cz Foto popis| VÁCLAV MORAVEC byl ve středu hostem ve Vesnici roku 2012 – Řepici. Moderoval volební debatu. Foto autor| Foto: Deník/Petr Škotko Region| Jiţní Čechy

Módní policie Františky Číţkové TV moderátoři? 5.9.2014

Blesk magazín

str. 16

Co dnes dělají

Jsou tvářemi televizního zpravodajství. Široké veřejnosti jsou stejně známí jako slavní herci, zpěváci. Patří k celebritám, jeţ by měly svým projevem, stylingem v souladu s image profese ulici inspirovat. Ale je tomu tak i v praxi? U spíkra událostí se předpokládá profesionální, přirozeně suverénní projev, perfektní artikulace, bezchybné pouţívání spisovného jazyka. Neméně podstatný je ale i příjemný zjev doprovozený voně decentním, formálně elegantním outfi tem, jenţ dojmu solidnosti nahrává.Občas to s kultivovanou elegancí outfitů, jejich doplňků není ideální, i kdyţ tady moţné pochybení padá především na hlavu kostymérů, TV najatých stylistů. Občas jsou bez vkusu Na soukromých společenských akcích jsou však tváře televizního zpravodajství samy za sebe. Zde mohou být osobité, tady je dress code povolání nesvazuje. Ale i tak by měla být jejich prezentace v souladu s image profese. Nejlépe za účasti vkusu, coţ se vţdy neděje. O invenci, osobitosti, moţné inspiraci pro jiné snad ani nemluvě. Gabriela Kratochvílová Cena za něţnost Ovládá anglický, francouzský Ov i n německý jazyk. Má vysokoškolské vzdělání a slávu, kterou získala vz titulem Miss ČR 2013, dokázala tit na místě moderátorky hlavních TV zpráv zúročit. Její snaha o eleganci zp je od začátku patrná, jen ji občas kazí punc levné uniformity. Zvolený ka styl je však dobrý, jen chce časem s vytříbit. Spojení kalhot a měkkého saka s vs kaţdopádně k Včetně topu plus jejichţ GK C dobrou ramenní partií se pádně povedlo. ě elegantního lus doplňky, šedavě pudrové valéry s bílou příjemně souzní. . Kristina Kloubková Kloubko Cirkus periferie Bývalá tanečnice získala ostruhy coby moderátorka ranních a odpoledních zpráv. Nyní vystřídala Lucii Borhyovou, jeţ odešla na mateřskou dovolenou a usedla vedle Reye eye Korantenga v prime time hlavního večerního ho zpravodajství místo ní. Na obrazovce vypadá dá přirozeně, vede si dobře, umí prodat oblečené né kreace. V civilu jde ale elegance poněkud stranou. Zde rozhodně. Křiklavý kabát kolotočově - zdobné zn. Desigual je důkazem. Markéta Fialová M Hájený průměr H Absolventka Fakulty sociálních věd UK je ostřílenou Ab matadorkou, jeţ si před nástupem před le kameru vyzkoušela pozici novinářky, TV reportérky. ka Její civilní garderoba se od té na obrazovce té ce stylem nijak neliší. Představuje standard, s nímţ st ţ se divák ztotoţní. Standardem je i kombinace s vzorovaných kalhot s topem, pečlivě v barvách vyladěná s botami a kabelou. Pásek je přebytečný vv čobječnost a náušnice se s charakterem outfitu míjí. Emma Smetana Etuda mimo kurz Hraje v muzikálu, občas ve filmu a její nástup do televize provázela řada článků. Na párty se objevuje nejčastěji ze všech kolegů. Snaha o jedinečnost je v oblékání u Emmy zřejmá, ale její hrátky s módou ódou vyznívají mnohdy rozpačitě. Postrádají koncept, kvalitu. Nejinak tomu je i u této kreace, která je jakýmsi mixem vintage stylu a módní zaostalosti. Tato mladá dáma je kaţdopádně jedinečná, vybočuje z šedého průměru. Plné znění zpráv


Terezie Kašparovská Druhá liga Hlavní TV zpravodajství hlásí s kolegou Tomášem a ani jeden z n nich k výrazným moderátorským tvářím nepatří. Šestatřicetiletá Terezie působí jako milá a nenápadná holka odvedle. Ta, která splývá s davem, ničím neoslovuje ani neprovokuje. Červené, s lady ne y retro stylem koketující šaty ret kazí rukávky, jeţ nepadnou, a také ruk ké přiznaný štep v kraji sukně. Volba bot i kruhy v uších o sofistikovaném vkusu nositelky tik rovněţ nesvědčí. Daniela Písařovicová Inspirativní kultivovanost Zosobňuje typ mladé lady, jeţ by bez ohledu na původ prošla i v aristokratické rodině. Disponuje skvělým tělem, půvabnou tváří a hlavně přirozenou noblesou. Patří k moderátorům, kteří dokáţou vést diskuzi. Nikoli k pouhým hlasatelům zpráv. Tuto image doprovází i patřičný styling zjevu, patřičný oděvu. Smetanové pouzdro šatů dobře doplňuje set biţuterie i nenápadné lodičky.Modrá jupka se stylem a je mnohem lepší variantou neţ frekventovaná sáčka. Karel Voříšek a Klára Doleţalová Úpravná fádnost On byl svého času cenou popularity TýTý ověnčenou hvězdou Novy, kde večerní tok zpravodajství moderoval s Markétou Fialovou. Nyní totéţ dělá po boku půvabné kolegyně Kláry na Primě. Oba jsou náleţitě úhlední a jaksi prkenně elegantní. Jemu plátěné, se stylingem outfitu se třískající tenisky pel leţérnosti nedodají. A ani ona outfitem hodným lepšího katalogu neoslovuje. Bez ohledu na kabelu Louis Vuitton. Marcela Augustová Pohřební nuda Je praxí prověřenou stálicí České televize. Ţenou, které glamour parádivost nesluší. A ona to ví. Její šatník je střízlivý, notně nadčasový a ve stejném duchu se nese i tento outfit, jenţ bohuţel - postrádá švih. Nic proti jednoduchým koktejlkám, ale lodičky mohly být subtilnější. Korálový, perleťovou květinou vyšperkovaný závěs se sklady u výstřihu příliš neladí. Chtělo by to výrazný minimalistický šperk. Foto popis|

O individuálních obětech 5.9.2014

Dotyk str. 00 Hydepark Michael Romancov

Hydepark Nemusíte americkou politiku schvalovat, můţete ji kritizovat či nenávidět, ale dovedete si představit Washington bez památníku mrtvým z Vietnamu? názory Text Michael Romancov O individuálních obětech Politický geograf, pedagog a publicista. Politický geograf, pedagog a publicista. Působí na katedře politologie Institutu politologických studií FSV UK a na Metropolitní univerzitě Praha. Přispívá do řady českých periodik. Je absolventem Pedagogické fakulty, Filozofické fakulty a Fakulty sociálních věd UK. Plné znění zpráv


SSSR – hráz míru – totiţ v podstatě neustále někde válčil. Tato skutečnost však byla v evidentním rozporu s oficiálně hlásanou mírovou politikou, přesně jako dnes. Moc se nehodilo, aby sovětští vojáci umírali v jiných socialistických zemích, ať to byla NDR, Maďarsko nebo Československo, ale tam alespoň bojovali proti „kontrarevoluci―. Ale co mrtví z Etiopie a Somálska, Koreje či Vietnamu, kde Kreml své aktivity úzkostlivě tajil? Vše vyvrcholilo v Afghánistánu, kde během dlouhých deseti let zemřelo, bylo zmrzačeno či zraněno na 30 000 sovětských vojáků v konfliktu, který oficiálně vlastně také nebyl. Protoţe spousta lidí u nás neustále srovnává Rusko a USA, dovolte jednu otázku: Nemusíte americkou politiku (kdekoli) schvalovat, můţete ji kritizovat či nenávidět, ale dovedete si představit Washington bez památníku mrtvým z Vietnamu? Píseň neznámého vojína V Rusku, stejně jako v SSSR, si lidé s mocí zvykli komunikovat nikoli mluvením, ale prostřednictvím mlčení. Způsob, jímţ lidé mlčeli, měl mnoho podob. Pak přišla perestrojka, která uvolnila stavidla a díky televizi se informace začaly lavinovitě šířit. Mezi nimi i o válce v Afghánistánu a nešťastných matkách, často se jednalo o matky–samoţivitelky, které po smrti syna, toho jediného co měly, našly nejen kuráţ ptát se úřadů, ale dokonce trvat na odpovědi. Snad nic nevypovídá o realitě dnešního, oproti sovětským dobám tak nablýskaného Ruska (vzpomeňte třeba na nádheru olympijského Soči), jako zprávy, ţe údajně jiţ více neţ 100 ruských vojáků na Ukrajině padlo a úřady se chovají stále stejně. S jejich rodinami se nekomunikuje, případně jsou rodinní příslušníci nebo novináři, kteří si o tom dovolí psát či jinak informovat, zastrašováni a dokonce uţ i fyzicky napadáni. Putinský reţim sice vizuálně vypadá o mnoho lépe neţ reţim sovětský, ale právě na neúctě k mrtvým, kterou teď díky internetu téměř okamţitě spatřil celý svět, je vidět, z jak odpudivého podhoubí vyrůstá. Všem nadšeným obdivovatelům Putina a jeho reţimu bych proto doporučil jedno. Zkuste si představit, ţe váš syn nebo dcera slouţí v ozbrojených silách. A moţná si k tomu pusťte Karla Kryla a jeho Píseň neznámého vojína… 4 V ítězství má mnoho otců, ale poráţka je sirotek. Není divu, ţe tento výrok JFK zlidověl, neboť je potvrzován kaţdodenní realitou. Občas se však najdou výjimky. Kdo zvítězil v dosud nejstrašnějším konfliktu světových dějin, tedy ve 2. světové válce? Spojenci. Kdo zvítězil v té části, které se říká Velká vlastenecká válka? Stalin! Viděli jste někdy filmové záběry z konce války? Davy slavící v New Yorku (včetně třeba té známé fotky líbajícího se námořníka a dívky z Times Square), v Londýně se nadšeným davem prodírá Churchill, případně z balkonu Buckinghamského paláce zdraví Londýňany celá královská rodina. A podobně to vypadalo v Paříţi nebo v Praze. A v Moskvě? Na tribuně mauzolea osamělý Stalin, k jehoţ nohám defilující vojáci hází ukořistěné prapory poraţených Němců. První šla k zemi osobní standarta Adolfa Hitlera. Veliký Stalin, jenţ kaţdý den dlouho do noci pracuje a stará se o osudy všech, dosáhl dalšího triumfu. On, geniální vůdce a jeho ţelezná, pardon, ocelová vůle! V Sovětském svazu mělo vítězství jediného otce. I kdyţ byla země plná vdov, sirotků a invalidů, zvítězil jen On. A zdá se, ţe v tradici se pokračuje… V Rusku se na jedince nikdy nehledělo Symbolicky se taková kataklyzmata, jakým byla 2. světová válka, uzavírají i tím, ţe se na čestném místě jako důkaz úcty ke všem padlým odhaluje pomník neznámému vojínovi. Dalo by se očekávat, ţe právě SSSR, stát dělníků a rolníků, který se svým vítězstvím a grandiózní lidskou obětí spojil celou svou další existenci, bude právě tento rozměr akcentovat. Víte, kdy byl v Moskvě pomník neznámému vojínovi odhalen? V roce 1966, u příleţitosti 25. výročí bitvy o Moskvu. A kde? V Alexandrovském parku, u boční zdi Kremlu, asi aby na Rudém náměstí nekonkuroval mauzoleu a neodváděl pozornost od – v tu dobu uţ opět pouze – Leninova hrobu, neboť Stalin uţ byl, kvůli kultu osobnosti, potichu vystěhován. Pokud platí, ţe v Rusku se na jedince nikdy moc nehledělo (kde se třeba dočtete o tom, ţe při výstavbě Sankt Petěrburgu zemřelo přes 200 000 nevolníků?), pak v Sovětském svazu byl jedinec degradován na pouhou cifru ve výkazu. Stalinův výrok „Smrt jedince je tragédie, smrt statisíců je statistika― to ilustruje s děsivou přesností. Padlí z Velké vlastenecké, byť řada z nich svůj hrob nikdy neměla, však alespoň byli oficiálně uznávaní jako hrdinové a jim a jejich pozůstalým byla vzdávána úcta. Vojákům, kteří padli v nesčetných dalších bojích, jimiţ se sovětská říše udrţovala či dokonce rostla, a jejich pozůstalým však často byla i tato symbolická útěcha odepřena. Plné znění zpráv


Pokud platí, ţe v Rusku se na jedince nikdy moc nehledělo, pak v Sovětském svazu byl jedinec degradován na pouhou cifru ve výkazu. ROLUJ SSSR – hráz míru – neustále někde válčil. Tato skutečnost však byla v evidentním rozporu s oficiálně hlásanou mírovou politikou, přesně jako dnes. Putinský reţim sice vizuálně vypadá o mnoho lépe neţ reţim sovětský, ale právě na neúctě k mrtvým je vidět, z jak odpudivého podhoubí vyrůstá. doporuč diskuze

Potřebuji mít srdce a rozum v rovnováze, říká ředitelka Nadace Terezy Maxové dětem 5.9.2014

iHNed.cz str. 00 life.ihned.cz Aneta Štefánková

Krátce po sametové revoluci Terezii Sverdlinovou nadchla představa, ţe by se mohla podílet na veřejném dění a začala studovat politologii. Změnit svět k lepšímu se sice snaţí, nikoliv však jako politik, ale ředitelka Nadace Terezy Maxové dětem. Asii navštívila Terezie Sverdlinová uţ mnohokrát, přesto má stále pocit, ţe se jí dostatečně nenabaţila. Proto si chutě a vůně tamějšího jídla ráda připomíná i v Praze. Pro naše setkání vybrala thajskou restauraci Café Buddha na Národní třídě. A to především proto, ţe tu vaří rodilí Thajci, takţe jídlo má domácí a autentický šmrnc. "Vyhovuje mi také, ţe toto místo zatím lidé nemají tolik v povědomí, takţe se můţu plně věnovat své schůzce. V některých restauracích často potkáte spoustu partnerů, známých či lidí z byznysu, coţ je někdy výhoda, jindy po pravdě řečeno naopak, protoţe člověk ztrácí klid a koncentraci," vysvětluje svůj výběr pozitivně naladěná ředitelka Nadace Terezy Maxové dětem. Ještě neţ si vybereme jídlo, má jasno o zakončení oběda. "Určitě si dám dezert. Mají tu moje milované mango sticky rice," ukazuje nadšeně v jídelním lístku na název, který mi zatím nic neříká. Terezie Sverdlinová Ředitelka Nadace Terezy Maxové dětem. Vystudovala politologii a mezinárodní vztahy na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Ještě za studií pracovala v Centru pro demokracii a svobodné podnikání. Ve dvaceti začala spolupracovat s modelkou Terezou Maxovou při rozjezdu nadace pomáhající dětem. Miluje cestování, nejraději se vrací do Asie. Ve volném čase cvičí jógu, chodí do kina, čte, spí a setkává se s přáteli. S manţelem Leonem Sverdlinem, který je Australan, ţije v Praze. Co jsme si daly v Café Buddha - Salát s krevetami, avokádem, zeleným jablkem - Sushi Akita - Mango sticky rice Plné znění zpráv


- Neperlivou vodu - Espreso Celková útrata: 997 korun Necháváme se unášet exotickou atmosférou. Křehká blondýnka s velkýma modrýma očima přiznává, ţe má pro Asii slabost. Poutavě vypráví o tom, jak si v Thajsku uţívá tradiční masáţe, jak v chaotické Indii absolvovala ajurvédskou očistu těla, v Japonsku se na pět hodin zapomněla v zenové zahradě nebo jak si v Barmě vyzkoušela ţivot bez bankomatů a mobilních telefonů. Nejkrásnější pláţe jsou podle ní v Austrálii, zemi jejího manţela. K obědu si nakonec vybírá salát z avokáda a zelených jablek, který se podává s krevetami. Já si objednávám sushi set nazvaný akita. Terezu Maxovou jsem neznala Světoběţnice Terezie Sverdlinová pochází ze Zábřehu na Moravě. V dětství hrála na klavír a uvaţovala o studiu na konzervatoři. Nakonec se ale rozhodla pro gymnázium. Krátce po revoluci ji totiţ nadchla představa, ţe by se mohla podílet na veřejném dění, proto začala studovat politologii na Karlově univerzitě. Školu sice dokončila, ale oboru se kromě několika stáţí při studiu nikdy nevěnovala. "Potřebuji mít srdce a rozum v rovnováze a myslím, ţe v prostředí politiky, aniţ bych ho chtěla jakkoli hanit, by se mi to nepodařilo," vysvětluje Sverdlinová. Na první setkání se světoznámou topmodelkou si vzpomíná ţivě. "Byla jsem typická studentka politologie. Místo toho, abych četla Elle, jsem se snaţila louskat The Economist. Takţe se musím přiznat, ţe jsem netušila, kdo Tereza Maxová je," směje se. "Hned při našem prvním setkání byla Tereza naprosto odzbrojující. Měla jsem pocit, ţe to je člověk, kterého znám celý ţivot," popisuje Sverdlinová, která v nadaci pracuje uţ osmnáct let. Mezi boeingem a lanýţi. Majitel firmy Y Soft Václav Muchna létá po celém světě - čtěte ZDE Francouzská snídaně ve School s excentrikem Dejčmarem byla kořeněná filozofií - čtěte ZDE Můţe tedy srovnávat, jak se priority nadace měnily. "Kdyţ poprvé přijdete do kojeneckého ústavu nebo dětského domova, zaplaví vás pocit nespravedlnosti. Děti trpí, i kdyţ za nic nemohou. A vy jim to chcete vynahradit, koupit jim hračky, někam je vyvézt, postavit jim hřiště. Jenţe relativně rychle vám dojde, ţe největší problém není materiální nedostatek, ale fakt, ţe v ústavu vůbec jsou," říká Sverdlinová a dodává, ţe se nadace postupně začala více zaměřovat na prevenci. "Podporujeme zařazování dětí zpět do rodin, ať těch původních, pokud to podmínky dovolí, nebo pěstounských. Je velmi důleţité, aby odmala viděly správné vzory. To, jak máma s tátou chodí do práce, jak funguje běţný rodinný ţivot. A také aby měly moţnost získat dobré vzdělání a rozvinout svůj potenciál," vysvětluje. Kdyţ se Terezie Sverdlinové ptám na nejsilnější momenty její práce, popisuje hlavně ty šťastné. "Jako první mi na mysli vytanou vysokoškoláci. Na vysokou školu se dostává jen minimum dětí z dětských domovů, asi 0,3 procenta. Je proto velká radost, kdyţ pak sedíte na promoci absolventa, kterému jste zaplatili pět let studia a podpořili jeho motivaci a píli," říká. Sladkoslaná rýţe s mangem Nad miskou voňavého salátu se Terezie Sverdlinové ptám na to, jak se v průběhu let změnil přístup Čechů k charitě a dobrovolnictví. "Stále věřím na dobrého českého člověka. Kdykoli jsme měli projekty, kdy se mohla veřejnost zapojit a pomoct něčím konkrétním, vţdy se to dařilo. A nejen u našich akcí," vysvětluje. K rozvoji dobrovolnictví podle ní výrazně přispívají i firemní CSR strategie, které dobrovolnickou činnost zprostředkovávají svým zaměstnancům. "Někteří lidé upřednostňují manuální práce, tedy přijdou shrabat trávu nebo vymalují místnost, jiní raději věnují svůj čas a know-how. To znamená, ţe udělají nějakou práci ve svém oboru navíc. Tento přístup se osvědčil i v chodu naší nadace, kdy máme moţnost zdarma vyuţívat advokátní, Plné znění zpráv


překladatelské nebo reklamní sluţby. Díky tomu, ţe za ně nemusíme platit, šetříme náklady," popisuje Sverdlinová. Sama se dobrovolnictví věnuje také. Mimo svoji práci působí ve výkonném výboru Asociace nadací při Fóru dárců a jako mentorka v PR klubu. Šéf českých Emirates Bořivoj Trejbal dohlíţí i na to, co se servíruje na palubách - čtěte ZDE Majitel Konsepti David Řezníček naučil Čechy kupovat designový nábytek - čtěte ZDE Zajímá mě, jestli se coby ředitelka nadace zajímá o dobrovolnické projekty i na svých cestách po světě. "Přímo v zařízeních pro opuštěné děti jsem se nikdy podívat nebyla. Ale kdyţ vidím, ţe se místní děti snaţí a něco vyrábějí, ráda si to od nich koupím. V Kambodţi jsme se šli podívat do neziskovky, která vzdělávala děti, a nějaké peníze na provoz jsme jim tam nechali," přiznává. Restaurace Café Buddha je vhodným místem pro příjemný, neokázalý pracovní oběd. Přestoţe leţí v centru města, najdete tu klid pro nerušenou konverzaci. Ke kávě si objednáváme výše zmíněný dezert mango sticky rice. Dostáváme hromádku rýţe politou kokosovým mlékem a ozdobenou plátky čerstvého manga. O co prostší vizuálně, o to sofistikovanější chuťově. Kombinace sladkoslaného základu a šťavnatého manga je skutečně podmanivá. Po obědě čeká Terezii Sverdlinovou ještě několik schůzek. Momentálně v nadaci připravují desátý ročník módní přehlídky Fashion for kids, na niţ by spolu s Terezou Maxovou rády pozvaly i hosty, kteří přijeli projekt podpořit v uplynulých letech. Švédská račí sezona zastihla šéfa marketingu Axis i v Praze. Před odjezdem do Grónska - čtěte ZDE Dělím lidi na vykopávače a dotahovače, říká majitel agentury Nýdrle. Nejvíc si cení svobody - čtěte ZDE Řeší také kolekci Teribear, která pomáhá dostat charitu k lidem prostřednictvím předmětů denní potřeby. Letos Teribear nově nabízí třeba obaly na chytré telefony. "Nebo krásné povlečení pro všechny, kdo rádi spí. Stejně jako já," zakončuje naše povídání Terezie Sverdlinová.

URL| http://life.ihned.cz/jidlo/c1-62745610-potrebuji-mit-srdce-a-rozum-v-rovnovaze-rika-reditelka-nadaceterezy-maxove-detem

Potřebuji mít srdce a rozum v rovnováze, říká ředitelka Nadace Terezy Maxové dětem 5.9.2014

life.ihned.cz str. 00 life.ihned.cz Aneta Štefánková

Krátce po sametové revoluci Terezii Sverdlinovou nadchla představa, ţe by se mohla podílet na veřejném dění a začala studovat politologii. Změnit svět k lepšímu se sice snaţí, nikoliv však jako politik, ale ředitelka Nadace Terezy Maxové dětem. Asii navštívila Terezie Sverdlinová uţ mnohokrát, přesto má stále pocit, ţe se jí dostatečně nenabaţila. Proto si chutě a vůně tamějšího jídla ráda připomíná i v Praze. Pro naše setkání vybrala thajskou restauraci Café Buddha na Národní třídě. A to především proto, ţe tu vaří rodilí Thajci, takţe jídlo má domácí a autentický šmrnc. "Vyhovuje mi také, ţe toto místo zatím lidé nemají tolik v povědomí, takţe se můţu plně věnovat své schůzce. V některých restauracích často potkáte spoustu partnerů, známých či lidí z byznysu, coţ je někdy výhoda, jindy po pravdě řečeno naopak, protoţe člověk ztrácí klid a koncentraci," vysvětluje svůj výběr pozitivně naladěná ředitelka Nadace Terezy Maxové dětem. Plné znění zpráv


Ještě neţ si vybereme jídlo, má jasno o zakončení oběda. "Určitě si dám dezert. Mají tu moje milované mango sticky rice," ukazuje nadšeně v jídelním lístku na název, který mi zatím nic neříká. Terezie Sverdlinová Ředitelka Nadace Terezy Maxové dětem. Vystudovala politologii a mezinárodní vztahy na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Ještě za studií pracovala v Centru pro demokracii a svobodné podnikání. Ve dvaceti začala spolupracovat s modelkou Terezou Maxovou při rozjezdu nadace pomáhající dětem. Miluje cestování, nejraději se vrací do Asie. Ve volném čase cvičí jógu, chodí do kina, čte, spí a setkává se s přáteli. S manţelem Leonem Sverdlinem, který je Australan, ţije v Praze. Co jsme si daly v Café Buddha - Salát s krevetami, avokádem, zeleným jablkem - Sushi Akita - Mango sticky rice - Neperlivou vodu - Espreso Celková útrata: 997 korun Necháváme se unášet exotickou atmosférou. Křehká blondýnka s velkýma modrýma očima přiznává, ţe má pro Asii slabost. Poutavě vypráví o tom, jak si v Thajsku uţívá tradiční masáţe, jak v chaotické Indii absolvovala ajurvédskou očistu těla, v Japonsku se na pět hodin zapomněla v zenové zahradě nebo jak si v Barmě vyzkoušela ţivot bez bankomatů a mobilních telefonů. Nejkrásnější pláţe jsou podle ní v Austrálii, zemi jejího manţela. K obědu si nakonec vybírá salát z avokáda a zelených jablek, který se podává s krevetami. Já si objednávám sushi set nazvaný akita. Terezu Maxovou jsem neznala Světoběţnice Terezie Sverdlinová pochází ze Zábřehu na Moravě. V dětství hrála na klavír a uvaţovala o studiu na konzervatoři. Nakonec se ale rozhodla pro gymnázium. Krátce po revoluci ji totiţ nadchla představa, ţe by se mohla podílet na veřejném dění, proto začala studovat politologii na Karlově univerzitě. Školu sice dokončila, ale oboru se kromě několika stáţí při studiu nikdy nevěnovala. "Potřebuji mít srdce a rozum v rovnováze a myslím, ţe v prostředí politiky, aniţ bych ho chtěla jakkoli hanit, by se mi to nepodařilo," vysvětluje Sverdlinová. Na první setkání se světoznámou topmodelkou si vzpomíná ţivě. "Byla jsem typická studentka politologie. Místo toho, abych četla Elle, jsem se snaţila louskat The Economist. Takţe se musím přiznat, ţe jsem netušila, kdo Tereza Maxová je," směje se. "Hned při našem prvním setkání byla Tereza naprosto odzbrojující. Měla jsem pocit, ţe to je člověk, kterého znám celý ţivot," popisuje Sverdlinová, která v nadaci pracuje uţ osmnáct let. Mezi boeingem a lanýţi. Majitel firmy Y Soft Václav Muchna létá po celém světě - čtěte ZDE Francouzská snídaně ve School s excentrikem Dejčmarem byla kořeněná filozofií - čtěte ZDE



Můţe tedy srovnávat, jak se priority nadace měnily. "Kdyţ poprvé přijdete do kojeneckého ústavu nebo dětského domova, zaplaví vás pocit nespravedlnosti. Děti trpí, i kdyţ za nic nemohou. A vy jim to chcete vynahradit, koupit jim hračky, někam je vyvézt, postavit jim hřiště. Jenţe relativně rychle vám dojde, ţe největší problém není materiální nedostatek, ale fakt, ţe v ústavu vůbec jsou," říká Sverdlinová a dodává, ţe se nadace postupně začala více zaměřovat na prevenci. "Podporujeme zařazování dětí zpět do rodin, ať těch původních, pokud to podmínky dovolí, nebo pěstounských. Je velmi důleţité, aby odmala viděly správné vzory. To, jak máma s tátou chodí do práce, jak funguje běţný rodinný ţivot. A také aby měly moţnost získat dobré vzdělání a rozvinout svůj potenciál," vysvětluje. Kdyţ se Terezie Sverdlinové ptám na nejsilnější momenty její práce, popisuje hlavně ty šťastné. "Jako první mi na mysli vytanou vysokoškoláci. Na vysokou školu se dostává jen minimum dětí z dětských domovů, asi 0,3 procenta. Je proto velká radost, kdyţ pak sedíte na promoci absolventa, kterému jste zaplatili pět let studia a podpořili jeho motivaci a píli," říká. Sladkoslaná rýţe s mangem Nad miskou voňavého salátu se Terezie Sverdlinové ptám na to, jak se v průběhu let změnil přístup Čechů k charitě a dobrovolnictví. "Stále věřím na dobrého českého člověka. Kdykoli jsme měli projekty, kdy se mohla veřejnost zapojit a pomoct něčím konkrétním, vţdy se to dařilo. A nejen u našich akcí," vysvětluje. K rozvoji dobrovolnictví podle ní výrazně přispívají i firemní CSR strategie, které dobrovolnickou činnost zprostředkovávají svým zaměstnancům. "Někteří lidé upřednostňují manuální práce, tedy přijdou shrabat trávu nebo vymalují místnost, jiní raději věnují svůj čas a know-how. To znamená, ţe udělají nějakou práci ve svém oboru navíc. Tento přístup se osvědčil i v chodu naší nadace, kdy máme moţnost zdarma vyuţívat advokátní, překladatelské nebo reklamní sluţby. Díky tomu, ţe za ně nemusíme platit, šetříme náklady," popisuje Sverdlinová. Sama se dobrovolnictví věnuje také. Mimo svoji práci působí ve výkonném výboru Asociace nadací při Fóru dárců a jako mentorka v PR klubu. Šéf českých Emirates Bořivoj Trejbal dohlíţí i na to, co se servíruje na palubách - čtěte ZDE Majitel Konsepti David Řezníček naučil Čechy kupovat designový nábytek - čtěte ZDE Zajímá mě, jestli se coby ředitelka nadace zajímá o dobrovolnické projekty i na svých cestách po světě. "Přímo v zařízeních pro opuštěné děti jsem se nikdy podívat nebyla. Ale kdyţ vidím, ţe se místní děti snaţí a něco vyrábějí, ráda si to od nich koupím. V Kambodţi jsme se šli podívat do neziskovky, která vzdělávala děti, a nějaké peníze na provoz jsme jim tam nechali," přiznává. Restaurace Café Buddha je vhodným místem pro příjemný, neokázalý pracovní oběd. Přestoţe leţí v centru města, najdete tu klid pro nerušenou konverzaci. Ke kávě si objednáváme výše zmíněný dezert mango sticky rice. Dostáváme hromádku rýţe politou kokosovým mlékem a ozdobenou plátky čerstvého manga. O co prostší vizuálně, o to sofistikovanější chuťově. Kombinace sladkoslaného základu a šťavnatého manga je skutečně podmanivá. Po obědě čeká Terezii Sverdlinovou ještě několik schůzek. Momentálně v nadaci připravují desátý ročník módní přehlídky Fashion for kids, na niţ by spolu s Terezou Maxovou rády pozvaly i hosty, kteří přijeli projekt podpořit v uplynulých letech. Švédská račí sezona zastihla šéfa marketingu Axis i v Praze. Před odjezdem do Grónska - čtěte ZDE Dělím lidi na vykopávače a dotahovače, říká majitel agentury Nýdrle. Nejvíc si cení svobody - čtěte ZDE Řeší také kolekci Teribear, která pomáhá dostat charitu k lidem prostřednictvím předmětů denní potřeby. Letos Teribear nově nabízí třeba obaly na chytré telefony. "Nebo krásné povlečení pro všechny, kdo rádi spí. Stejně jako já," zakončuje naše povídání Terezie Sverdlinová.



URL| http://life.ihned.cz/jidlo/c1-62745610-potrebuji-mit-srdce-a-rozum-v-rovnovaze-rika-reditelka-nadaceterezy-maxove-detem

Expert online: Rusko obchodní válku s EU nemůţe ustát 4.9.2014

aktualne.cz

str. 00

Domácí

Jan Šír z Institutu mezinárodních studií FSV UK ve čtvrtek odpoledne odpovídal na dotazy čtenářů Aktuálně.cz. Praha - Jen sankce samotné nepomohou, Západ můţe Praha - Jen sankce samotné nepomohou, Západ můţe proti Vladimiru Putinovi uspět pouze soustředěným odporem, domnívá se expert na Rusko z Univerzity Karlovy Jan Šír. Sankce se však podle něj projeví aţ s odstupem. "Zatímco boje probíhají teď," odpověděl na dotaz jednoho z čtenářů. Ve čtvrtečním online rozhovoru na deníku Aktuálně.cz Šír rovněţ napsal, ţe Rusko spoléhá na určitou vnitřní nejednotnost Evropské unie v otázce prohloubení sankcí. "Nejde o monolitní politický blok, ale primárně o ekonomické uskupení sdruţující téměř tři desítky států, jejichţ zájmy se mohou v konkrétních případech lišit. Hledání konsensu, na kterém by se mohly shodnout všechny členské státy, tak pochopitelně nějaký čas zabere," konstatoval Šír na adresu EU. Závěrečnou dohodu o zpřísnění protiruských sankcí by měly státy EU uzavřít během pátku, podle české vlády by se opatření měla týkat zejména oblasti finančních sluţeb a pokračování zbrojního embarga. Kabinet však na středečním jednání dal premiéru Bohuslavu Sobotkovi mandát, aby případně mohl část sankcí odmítnout, pokud by mohly významně poškodit český průmysl, zejména v oblasti takzvaného zboţí dvojího uţití - například obráběcích strojů pro civilní účely. Otázky bylo moţné pokládat do 15:15.

URL| http://zpravy.aktualne.cz/domaci/maji-sankce-proti-rusku-smysl-ptejte-seodbornika/r~060d5f7a340d11e48a740025900fea04/

Jaké má dohody NATO s Ruskou federací? 4.9.2014

ČT 24

str. 10

21:31 Horizont

Dana ZLATOHLÁVKOVÁ, moderátorka -------------------" Pokud se ptáte, kdo vám přijde na pomoc, tak je to NATO v čele se Spojenými státy". Tak včera v Estonsku uklidňoval Pobaltí americký prezident Barack Obama. Barack OBAMA, americký prezident -------------------Jako spojenci NATO splníme důleţitou povinnost podle článku 5. zavazujícího ke kolektivní obraně. Dnes chci ujistit všechny Estonce, Lotyše a Litevce, ţe nikdy nezůstanou osamoceni. Dana ZLATOHLÁVKOVÁ, moderátorka -------------------A hostem Horizontu je Jakub Landovský, odborník na mezinárodní právo, hezký večer. Jakub LANDOVSKÝ, odborník na mezinárodní právo, FSV UK -------------------Plné znění zpráv


Dobrý večer. Dana ZLATOHLÁVKOVÁ, moderátorka -------------------Neţ se dostaneme k té smlouvě s Ruskem z roku 1997, chtěla bych se dotknout přímo zakládající smlouvy NATO, Washingtonské smlouvy, 5. článku, na který se odkazoval prezident Obama. Hodně se o něm mluví. A mě by zajímalo, co konkrétně z něj vyplývá? Já tady mám krátkou citaci: " Ozbrojený útok proti jedné nebo více ze zemí bude povaţován za útok proti všem", to je známé. A pak se tam říká, ţe " smluvní strana, nebo strany napadené, tak jim ostatní strany neprodleně podniknou v souladu s ostatními stranami takovou akci, jakou budou povaţovat za nutnou, včetně pouţití ozbrojené síly", tedy aby jim přišly na pomoc. Ale ta formulace: " Takovou akci, jakou budou povaţovat za nutnou, včetně ozbrojené reakce". Co z toho tedy vyplývá? Jakub LANDOVSKÝ, odborník na mezinárodní právo, FSV UK -------------------Tak bylo by to krásné, pokud by Severoatlantická aliance fungovala jako tři mušketýři, ale tak to bohuţel v realitě nefunguje. A ďábel, jak známo, se skrývá v detailu. Tady v tom případě je detail právě v té konkrétní formulaci, to znamená, ţe ten stát, který pomáhá tomu jinému napadenému členskému státu NATO, si můţe vybrat z celé škály opatření, která přijme k napravení té situace v té Severoatlantické oblast. A ještě je tam k tomu článek 6, který to geograficky omezuje. Dana ZLATOHLÁVKOVÁ, moderátorka -------------------Prostě vojenská, garance vojenského, vojenské pomoci tam není v tom 5. článku? Jakub LANDOVSKÝ, odborník na mezinárodní právo, FSV UK -------------------Není automatická. A domnívám se, ţe automatická by ani. Dana ZLATOHLÁVKOVÁ, moderátorka -------------------Co to znamená? Jakub LANDOVSKÝ, odborník na mezinárodní právo, FSV UK -------------------Neprošla americkým senátem v tom roce 49. Dana ZLATOHLÁVKOVÁ, moderátorka -------------------To neprošla. Při tom schvalování právě ze začátku to tam bylo, pak to zmírňovali, aţ došli aţ k tomuto. Tak co to ale teď znamená, kdyţ se na to kaţdý odvolává? Jakub LANDOVSKÝ, odborník na mezinárodní právo, FSV UK -------------------To znamená, ţe ten samotný papír, ten mezinárodně právní závazek, byť by to bylo krásné zejména pro malé státy s nepočetnou armádou, jako je Česká republika, nás nespasí. A v mezinárodním právu nejsou důleţité jenom ty závazky na papíře podepsané stranami, ale taky někdy činy a kroky, které to mezinárodní právo za určitých podmínek i tvoří. A k těm je právě nyní třeba přikročit. Dana ZLATOHLÁVKOVÁ, moderátorka -------------------Takţe věřit formulacím prezidenta Obamy, ţe prostě ty malé státy nenechá na holičkách? Jakub LANDOVSKÝ, odborník na mezinárodní právo, FSV UK -------------------Já bych to oddělil, ano, to je politický statement, který je velmi silný. Je třeba mu přikládat tu váhu, ale je třeba to i podpořit nějakými konkrétními, například přesuny vojsk, stavbou základen. Protoţe i v tom racionále studené války, kdy ta situace byla jiná, tak ten vojenský pakt fungoval zejména na tom, ţe Američané zachovávali v Evropě ty vojenské posádky. Plné znění zpráv


Dana ZLATOHLÁVKOVÁ, moderátorka -------------------A teď ještě, prosím, k té dohodě s Ruskem z roku 1997, NATO - Rusko. Slyšeli jsme " v kártu". Myslíte, ţe tedy jde o porušení, nebo nejde? Zase je to slovíčkaření. Jakub LANDOVSKÝ, odborník na mezinárodní právo, FSV UK -------------------Slyšeli jsme spíš o dohodě z Budapešti v roce 1994, jestli se nepletu? Dana ZLATOHLÁVKOVÁ, moderátorka -------------------Teď mám na mysli dohodu NATO - Rusko 1997 o tom, ţe NATO nebude vlastně rozšiřovat své základny aţ k hranicím Ruska. Ale je tam, ţe to nebude dělat, pokud se změní bezpečnostní situace. NATO tvrdí, ţe se změnila. Jakub LANDOVSKÝ, odborník na mezinárodní právo, FSV UK -------------------To je taková nešťastná doba, kdy NATO v podstatě rezignovalo na tu svoji klasickou činnost toho vojenského paktu a snaţilo se býti jakýmsi orgánem kolektivní sebeobrany. Snaţilo se mít dobré vztahy s Ruskem. To znamená, ţe to vyústilo v sérii dohod, které měly přiblíţit Rusko k NATU, ale nikdy ho do NATA neměli ve finále v pustit. A to, co je podstatné, jsou ta dnešní porušení, ta předchozí, myslím, ţe uţ jsou dávno pasé. A ta celá dohoda NATO - Rusko je v tuto chvíli pasé. Víte, ty obranné pakty mají v podstatě jen dvě funkce: odstrašení, no a potom uţ tedy to vedení boje, koordinaci a naplnění těch hrozeb, které jsou v tom odstrašení. Dana ZLATOHLÁVKOVÁ, moderátorka -------------------Odborník na mezinárodní právo Jakub Landovský, děkujeme. Jakub LANDOVSKÝ, odborník na mezinárodní právo, FSV UK -------------------Děkuji.

Dobré úředníky musí stát zaplatit 4.9.2014

dialog.ihned.cz str. 00 dialog.ihned.cz Petr Janský, Petr Bouchal

Schopnost státu přijmout a udrţet kvalitní lidi ovlivňují nejen platy, zajímavost práce a benefity. Podstatná jsou i základní pravidla nabírání zaměstnanců. Nový zákon úřadům výrazně sváţe ruce. Na vyšší pozice nebude moţné nabírat lidí zvenčí veřejného sektoru, i na nejniţší manaţerské pozice to půjde jen obtíţně. Současná podoba návrhu zákona o státních úřednicích se nám nelíbí. Vytváří příliš uzavřený systém s pochybnou úřednickou zkouškou, absencí generálního ředitelství a malou šancí na výraznější depolitizaci státní správy. Proč ale plakat nad rozlitým mlékem? Místo výčtu nedostatků schváleného zákona zde zkusíme být konstruktivní a dovolíme si vládě poradit, co v nastalé šlamastyce dělat. Zde je pár nápadů k otázce, jak přilákat a udrţet ve státní správě co největší počet schopných lidí. Pevně věříme, ţe by si takovou otázku vláda klást měla. Navíc hledat na tuto otázku odpověď bude o to důleţitější, ţe právě o kvalitě se při přípravě zákona mluvilo málo. Kvantitu máme vyčíslenou. Teď co s těmi čísly Dobrý začátek jsou základní počty. Stát konečně spočítal své úředníky. Podle zpráv z vlády zaměstnává nyní státní správa na úrovni centrálních orgánů a podřízených organizací 72 281 lidí, přičemţ připravovaný zákon o státní sluţbě by se měl vztahovat na 64 673 zaměstnanců. Dobrá zpráva je, ţe výsledek se zásadně neliší od čísel, ke kterým jsme došli na základě analýzy rozpočtu a veřejných účtů. V předprázdninové studii think-tanku IDEA při CERGE-EI jsme napočítali 66 státních úředníků. K tomuto číslu se sluší dodat, ţe jsou přepočtené na plné úvazky, tzv. přepočtené osoby, a také ţe určovat, kdo Plné znění zpráv


je a není státním úředníkem, bylo pro nás obtíţné aţ nemoţné. To se s příchodem nového zákona změní. Budeme vědět, kdo pod zákon spadá a kdo ne, a naopak bude zajímavé se ptát, zda toto rozdělení není příliš arbitrární a jak se liší práce a zodpovědnosti těch a oněch. Leschtina: Sluţební zákon novou nadějí - čtěte ZDE Špatná zpráva je, ţe zjištění týmu Úřadu vlády neposlouţila k nastavování parametrů nového zákona ani k odhadnutí jeho dopadu; tento odhad také nemohli politici pouţít při svém rozhodování. To je bohuţel jen jeden z problémů s obsahem zákona i s příběhem jeho vzniku. Leccos se ale dá zachránit, pokud na dobrých informacích bude stát alespoň implementace zákona a pokud stát bude pečlivě sledovat, jaké dopady má zákon na schopnost státních organizací provádět efektivní personální politiku. Úředník jako atraktivní zaměstnání? Pokud chce stát přitáhnout a udrţet kvalitní lidí, bude především muset dobře nastavit svou platovou politiku. Ministerstvo vnitra musí zajistit, aby tento úkol z harmonogramu implementace sluţebního zákona nevypadl. Nedávný návrh na mírné zvýšení platových tarifů by byl krok správným směrem, i kdyţ by se nejednalo o systémové řešení. Nové platové tabulky by měly stát na dobrém pochopení stávající situace ve státní správě a důkladné analýze relevantních oblastí trhu práce. Takovou analýzu jsme zatím neviděli. HNDialog na Facebooku Názorový server HNDialog najdete také na Facebooku ZDE Naše vlastní analýza ale ukázala, ţe atraktivita státní správy, měřená platovým ohodnocením, klesá. Konkrétně mezi lety 2008 a 2012 reálné platy státních úředníků klesaly absolutně i ve srovnání s průměrnou mzdou v národním hospodářství. Od roku 2008 reálné platy ve státní správě klesly v průměru o 7 %, přičemţ v národním hospodářství reálné mzdy v tomto období klesly o necelá 2 %. K tomuto poklesu přispělo i to, ţe si Nečasova vláda ve vládním prohlášení z roku 2010 dala za cíl v dalším roce sníţit výdaje státu na mzdy (s výjimkou učitelů) nejméně o 10 %. Téměř se jí to povedlo (vypočítali jsme pokles o 9 %), částečně díky sniţování stavů, částečně díky sniţování platů. Nový zákon nízkou atraktivitu práce pro stát v něčem prohlubuje. Stanovuje nové povinnosti, omezuje práva a ztěţuje vstup do státní správy. Některé prvky nového zákona ale mohou atraktivitu práce pro stát zvýšit. Zákon státním zaměstnancům dává jasnější profesní perspektivu a umoţňuje státu pokrýt zaměstnancům náklady vzdělání. Ministerstvo vnitra teď musí zajistit, aby stát tyto pozitivní nástroje vyuţíval co nejlépe, tedy aby např. výdaje na vzdělávání byly uţitečné jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnance a nestaly se černou dírou na peníze a zlatým dolem pro soukromé školy. Ministerstvo musí také průběţně vyhodnocovat náklady, např. právě ty na vzdělání - zde zatím nemáme ani předběţné odhady - i efektivitu a integritu takto vynaloţených peněz. Sluţební zákon se změní v reţii opozice. Podle Sobotky ho neohrozí ani veto prezidenta - čtěte ZDE Náš výzkum ale ukázal i na komplikaci právě s řízením výdajů na zaměstnance. S platy ve státní správě je to jako v pohádce o Červené karkulce: věci nejsou takové, jaké se zdají. Český stát zaměstnává méně lidí za vyšší průměrné platy, neţ stanovuje rozpočet a platové tabulky - mj. díky tomu, ţe úřady mohou ―tabulková místa― stanovená rozpočtem nechat prázdná a zbylé peníze rozdělit stávajícím zaměstnancům na osobních příplatcích a odměnách. Za prvé je nutné tento fakt vzít v potaz při nastavování nové platové politiky. Je potřeba si uvědomit, ţe nová pravidla - počínaje omezením odměn na 25 % ročního platu -, která, ač je to systémové dobrý krok, mohou místy ohrozit schopnost státu udrţet si kvalitní zaměstnance. V praxi to nejspíš bude znamenat nutnost zvýšit tabulkové platy nejméně na niţších a středních pozicích. Za druhé je potřeba dát do pořádku systém rozpočtování a vykazování zaměstnanosti ve státní správě tak, aby státní rozpočet stál na datech odráţejících realitu. Inspirativní, nebo zatuchlá atmosféra? Schopnost státu přijmout a udrţet kvalitní lidí ale ovlivňují nejen platy, zajímavost práce a benefity. Podstatná jsou i základní pravidla nabírání zaměstnanců. Nový zákon úřadům výrazně sváţe ruce. Na vyšší pozice nebude moţné nabírat lidí zvenčí veřejného sektoru, i na nejniţší manaţerské pozice to půjde jen obtíţně. Zákon předjímá, ţe na místa ve vyšších platových třídách bude nemoţné nebo sloţité zaměstnat adepty bez magisterského vzdělání, ač by byli sebebystřejší nebo sebezkušenější. (Za stávajícího stavu byli takoví lidé ―jen― mírně platové penalizováni.) Ministerstvo vnitra musí sledovat, jak tyto změny ovlivňují schopnost státních úřadů Plné znění zpráv


provádět efektivní personální politiku. V případě, ţe se objeví známky negativních dopadů, bude potřeba uvaţovat o změně pravidel, např. pootevření vyšších pozic širšímu spektru kandidátů, doplněné nezávislým dohledem nad výběrovými řízeními. Petr Fischer: Kdopak by se bál nadúředníka - čtěte ZDE Kromě platů a základních pravidel schopnost státu zaměstnat schopné lidí záleţí i na tom, zda dobře komunikuje s potenciálními zaměstnanci, počínaje zveřejňováním inzerátů a konče profesionalitou výběrových řízení. I tady můţe ministerstvo vnitra hrát roli při hledání a prosazování dobré praxe napříč státní správou. Schválením zákona o státních úřednících přibyla ministru vnitra důleţitá zodpovědnost. Nyní bude na něm a jeho podřízených přemýšlet nad tím, jak přilákat a udrţet ve státní správě co největší počet schopných lidí. Do zákona se toto přemýšlení příliš nepromítlo, přesto ale následující měsíce a roky nabídnou velkou paletu moţností, jak českou státní správu zlepšit. Přejeme tedy hodně zdaru zákonu o úřednicích. Ať je jeho implementace a budoucí novelizace úspěšnější neţ jeho desetiletá neúčinnost a nyní schválená novelizace. Hodně zdaru samozřejmě přejeme také samotným úředníkům. Ať jim zákon dobře slouţí a oni slouţí kvalitně nám, občanům. Petr Bouchal, analytik veřejné správy Petr Janský, výzkumník think-tanku IDEA při CERGE-EI a ekonom Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy

URL| http://dialog.ihned.cz/komentare/c1-62744200-dobre-uredniky-musi-stat-zaplatit

Dobré úředníky musí stát zaplatit 4.9.2014

iHNed.cz str. 00 dialog.ihned.cz Petr Janský, Petr Bouchal

Schopnost státu přijmout a udrţet kvalitní lidi ovlivňují nejen platy, zajímavost práce a benefity. Podstatná jsou i základní pravidla nabírání zaměstnanců. Nový zákon úřadům výrazně sváţe ruce. Na vyšší pozice nebude moţné nabírat lidí zvenčí veřejného sektoru, i na nejniţší manaţerské pozice to půjde jen obtíţně. Současná podoba návrhu zákona o státních úřednicích se nám nelíbí. Vytváří příliš uzavřený systém s pochybnou úřednickou zkouškou, absencí generálního ředitelství a malou šancí na výraznější depolitizaci státní správy. Proč ale plakat nad rozlitým mlékem? Místo výčtu nedostatků schváleného zákona zde zkusíme být konstruktivní a dovolíme si vládě poradit, co v nastalé šlamastyce dělat. Zde je pár nápadů k otázce, jak přilákat a udrţet ve státní správě co největší počet schopných lidí. Pevně věříme, ţe by si takovou otázku vláda klást měla. Navíc hledat na tuto otázku odpověď bude o to důleţitější, ţe právě o kvalitě se při přípravě zákona mluvilo málo. Kvantitu máme vyčíslenou. Teď co s těmi čísly Dobrý začátek jsou základní počty. Stát konečně spočítal své úředníky. Podle zpráv z vlády zaměstnává nyní státní správa na úrovni centrálních orgánů a podřízených organizací 72 281 lidí, přičemţ připravovaný zákon o státní sluţbě by se měl vztahovat na 64 673 zaměstnanců. Dobrá zpráva je, ţe výsledek se zásadně neliší od čísel, ke kterým jsme došli na základě analýzy rozpočtu a veřejných účtů. V předprázdninové studii think-tanku IDEA při CERGE-EI jsme napočítali 66 státních úředníků. K tomuto číslu se sluší dodat, ţe jsou přepočtené na plné úvazky, tzv. přepočtené osoby, a také ţe určovat, kdo je a není státním úředníkem, bylo pro nás obtíţné aţ nemoţné. To se s příchodem nového zákona změní. Budeme vědět, kdo pod zákon spadá a kdo ne, a naopak bude zajímavé se ptát, zda toto rozdělení není příliš arbitrární a jak se liší práce a zodpovědnosti těch a oněch. Leschtina: Sluţební zákon novou nadějí - čtěte ZDE Plné znění zpráv


Špatná zpráva je, ţe zjištění týmu Úřadu vlády neposlouţila k nastavování parametrů nového zákona ani k odhadnutí jeho dopadu; tento odhad také nemohli politici pouţít při svém rozhodování. To je bohuţel jen jeden z problémů s obsahem zákona i s příběhem jeho vzniku. Leccos se ale dá zachránit, pokud na dobrých informacích bude stát alespoň implementace zákona a pokud stát bude pečlivě sledovat, jaké dopady má zákon na schopnost státních organizací provádět efektivní personální politiku. Úředník jako atraktivní zaměstnání? Pokud chce stát přitáhnout a udrţet kvalitní lidí, bude především muset dobře nastavit svou platovou politiku. Ministerstvo vnitra musí zajistit, aby tento úkol z harmonogramu implementace sluţebního zákona nevypadl. Nedávný návrh na mírné zvýšení platových tarifů by byl krok správným směrem, i kdyţ by se nejednalo o systémové řešení. Nové platové tabulky by měly stát na dobrém pochopení stávající situace ve státní správě a důkladné analýze relevantních oblastí trhu práce. Takovou analýzu jsme zatím neviděli. HNDialog na Facebooku Názorový server HNDialog najdete také na Facebooku ZDE Naše vlastní analýza ale ukázala, ţe atraktivita státní správy, měřená platovým ohodnocením, klesá. Konkrétně mezi lety 2008 a 2012 reálné platy státních úředníků klesaly absolutně i ve srovnání s průměrnou mzdou v národním hospodářství. Od roku 2008 reálné platy ve státní správě klesly v průměru o 7 %, přičemţ v národním hospodářství reálné mzdy v tomto období klesly o necelá 2 %. K tomuto poklesu přispělo i to, ţe si Nečasova vláda ve vládním prohlášení z roku 2010 dala za cíl v dalším roce sníţit výdaje státu na mzdy (s výjimkou učitelů) nejméně o 10 %. Téměř se jí to povedlo (vypočítali jsme pokles o 9 %), částečně díky sniţování stavů, částečně díky sniţování platů. Nový zákon nízkou atraktivitu práce pro stát v něčem prohlubuje. Stanovuje nové povinnosti, omezuje práva a ztěţuje vstup do státní správy. Některé prvky nového zákona ale mohou atraktivitu práce pro stát zvýšit. Zákon státním zaměstnancům dává jasnější profesní perspektivu a umoţňuje státu pokrýt zaměstnancům náklady vzdělání. Ministerstvo vnitra teď musí zajistit, aby stát tyto pozitivní nástroje vyuţíval co nejlépe, tedy aby např. výdaje na vzdělávání byly uţitečné jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnance a nestaly se černou dírou na peníze a zlatým dolem pro soukromé školy. Ministerstvo musí také průběţně vyhodnocovat náklady, např. právě ty na vzdělání - zde zatím nemáme ani předběţné odhady - i efektivitu a integritu takto vynaloţených peněz. Sluţební zákon se změní v reţii opozice. Podle Sobotky ho neohrozí ani veto prezidenta - čtěte ZDE Náš výzkum ale ukázal i na komplikaci právě s řízením výdajů na zaměstnance. S platy ve státní správě je to jako v pohádce o Červené karkulce: věci nejsou takové, jaké se zdají. Český stát zaměstnává méně lidí za vyšší průměrné platy, neţ stanovuje rozpočet a platové tabulky - mj. díky tomu, ţe úřady mohou ―tabulková místa― stanovená rozpočtem nechat prázdná a zbylé peníze rozdělit stávajícím zaměstnancům na osobních příplatcích a odměnách. Za prvé je nutné tento fakt vzít v potaz při nastavování nové platové politiky. Je potřeba si uvědomit, ţe nová pravidla - počínaje omezením odměn na 25 % ročního platu -, která, ač je to systémové dobrý krok, mohou místy ohrozit schopnost státu udrţet si kvalitní zaměstnance. V praxi to nejspíš bude znamenat nutnost zvýšit tabulkové platy nejméně na niţších a středních pozicích. Za druhé je potřeba dát do pořádku systém rozpočtování a vykazování zaměstnanosti ve státní správě tak, aby státní rozpočet stál na datech odráţejících realitu. Inspirativní, nebo zatuchlá atmosféra? Schopnost státu přijmout a udrţet kvalitní lidí ale ovlivňují nejen platy, zajímavost práce a benefity. Podstatná jsou i základní pravidla nabírání zaměstnanců. Nový zákon úřadům výrazně sváţe ruce. Na vyšší pozice nebude moţné nabírat lidí zvenčí veřejného sektoru, i na nejniţší manaţerské pozice to půjde jen obtíţně. Zákon předjímá, ţe na místa ve vyšších platových třídách bude nemoţné nebo sloţité zaměstnat adepty bez magisterského vzdělání, ač by byli sebebystřejší nebo sebezkušenější. (Za stávajícího stavu byli takoví lidé ―jen― mírně platové penalizováni.) Ministerstvo vnitra musí sledovat, jak tyto změny ovlivňují schopnost státních úřadů provádět efektivní personální politiku. V případě, ţe se objeví známky negativních dopadů, bude potřeba uvaţovat o změně pravidel, např. pootevření vyšších pozic širšímu spektru kandidátů, doplněné nezávislým dohledem nad výběrovými řízeními. Petr Fischer: Kdopak by se bál nadúředníka - čtěte ZDE Plné znění zpráv


Kromě platů a základních pravidel schopnost státu zaměstnat schopné lidí záleţí i na tom, zda dobře komunikuje s potenciálními zaměstnanci, počínaje zveřejňováním inzerátů a konče profesionalitou výběrových řízení. I tady můţe ministerstvo vnitra hrát roli při hledání a prosazování dobré praxe napříč státní správou. Schválením zákona o státních úřednících přibyla ministru vnitra důleţitá zodpovědnost. Nyní bude na něm a jeho podřízených přemýšlet nad tím, jak přilákat a udrţet ve státní správě co největší počet schopných lidí. Do zákona se toto přemýšlení příliš nepromítlo, přesto ale následující měsíce a roky nabídnou velkou paletu moţností, jak českou státní správu zlepšit. Přejeme tedy hodně zdaru zákonu o úřednicích. Ať je jeho implementace a budoucí novelizace úspěšnější neţ jeho desetiletá neúčinnost a nyní schválená novelizace. Hodně zdaru samozřejmě přejeme také samotným úředníkům. Ať jim zákon dobře slouţí a oni slouţí kvalitně nám, občanům. Petr Bouchal, analytik veřejné správy Petr Janský, výzkumník think-tanku IDEA při CERGE-EI a ekonom Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy

URL| http://dialog.ihned.cz/komentare/c1-62744200-dobre-uredniky-musi-stat-zaplatit

Politolog Riegl: Z ukrajinské krize můţe nakonec nejvíce vytěţit Čína 3.9.2014

ct24.cz str. 00 mld

Svět

Praha – Konflikt na jihovýchodě Ukrajiny jen sotva skončí ke spokojenosti Kyjeva. Přesto je to stále moţné, podaří-li se Ukrajině zabezpečit své východní hranice, míní politický geograf z Fakulty sociálních věd UK Martin Riegl, který byl hostem Hyde Parku ČT24. Moţná o více neţ Kyjev ale nakonec hraje Moskva. Svým angaţmá na Ukrajině a vyhrocením obchodních vztahů se Západem se stále více posouvá do Asie, která však uţ má svoji mocnost – Čínu. Ta se nakonec můţe stát vítězem ukrajinské krize. Riegl: Konečným cílem Moskvy je rozštěpení Ukrajiny Ukrajinská federativní republika můţe být ideálním řešením současného konfliktu na Ukrajině – ve vzpurných regionech by vznikl regionální stát s ruštinou jako státním jazykem vyuţívaným na školách i na úřadech, ale současně by zůstala Ukrajina celistvá. Podle Martina Riegla je však otázka, zda je takový výsledek reálný – zejména kdyţ povstalci přijeli na jednání do Minsku s většími poţadavky. "Spíše směřují ke konfederativnímu uspořádání. To znamená vlastní zahraniční politika, vlastní obchodní vztahy," poukázal host Hyde Parku ČT24. Výsledkem by potom byl dvojstát podobný současné Bosně a Hercegovině. Výsledky jednání o budoucí podobě Ukrajiny jistě budou záviset především na průběhu bojů na jihovýchodě země. Aby dokázala kyjevská vláda prosadit svou, musela by být schopna především zabezpečit východní hranice, aby separatisté přestali dostávat posily. "Pakliţe angaţmá sousedního státu, který je silnější, bude pokračovat, vyhlídky Ukrajiny na to, ţe obnoví svoji teritoriální integritu, jsou chabé," podotkl Martin Riegl. Je přitom přesvědčen, ţe konečným cílem Moskvy je rozštěpení Ukrajiny. "Ţe tam ruští vojáci jsou přítomni s technikou, na to důkazy máme," zdůraznil přitom. Riegl k ekonomické stránce konfliktu: Kreml tahá za podstatně kratší konec Rusko si ovšem snahou o roztrţení Ukrajiny, která by potom zůstala nárazníkovým pásmem mezi ním a NATO, mohlo vzít větší sousto, neţ se zatím jeví. Jak Martin Riegl podotkl, v ekonomické přetahované Ruska s EU a USA tahá Kreml za podstatně kratší konec. "Ruská ekonomika je v celkovém HDP osmkrát menší neţ ekonomika USA. Zároveň je osmkrát menší neţ ekonomika Evropské unie. V tomto ohledu je to poněkud trpasličí výkon," upozornil politický geograf. Odkázal přitom na vlivného ruského novináře Alexandra Dugina, který tvrdí, ţe největší hrozbu pro Rusko dnes nepředstavuje NATO nebo suverénní Ukrajina, ale Čína. Ta Plné znění zpráv


neustále posiluje, hospodářský výkon jiţ je srovnatelný s USA i EU. "Jak Rusko odpovídá na sankce Evropské unie, jak pokračuje v agresi, je sankcionováno, tak se stále více stává závislým na Číně," řekl Riegl. Zatím se však nezdá, ţe by Rusko chtělo v obavě z Číny z konfliktu vycouvat, přestoţe celistvost a nezávislost Ukrajiny má zaručovat hned několik mezinárodních dokumentů. Tím nejdůleţitějším je Charta OSN, jejíţ dodrţování by však měla dodrţovat Rada bezpečnosti, kde hraje rozhodující roli Rusko. Kromě ní ale existuje i jiná dohoda, podle které by mělo být ukrajinské území nedotknutelné. "Spočívala v Budapešťském memorandu. Ukrajina se vzdala jaderných zbraní výměnou za ujištění své nezávislosti," připomněl Martin Riegl. Ukrajina a Kosovo – dvě strany mince? Ukrajina ovšem není jediný evropský stát čelící odtrţení části svého území. Obdobný proces zaţilo Srbsko v případě Kosova. Martin Riegl připustil, ţe lze případ Kosova – jehoţ široké uznání přitom povaţuje za chybu – se snahou o odtrţení východoukrajinských regionů srovnat. Výsledek srovnání, na které pouţil měřítka stanovená v diskusi Anthonyho Birche a Harryho Berana, která proběhla v 80. letech v časopisu Political Studies, však nevyznívá ve prospěch separatistů z Doněcké a Luhanské oblasti Ukrajiny. "To, co najdeme v Kosovu, je naplnění podmínek, které ospravedlňují secesi (odtrţení). To znamená, dochází tam k masivní opresi (utlačování), porušování lidských, občanských a politických práv obyvatelstva. Ale toto v případě východní Ukrajiny nenajdeme. Jakýmsi náznakem byla snaha sebrat status státního jazyka ruštině, coţ je exkluzivní jazyková politika, která poškozuje obyvatelstvo. Ale na východě Ukrajiny ani na Krymu nedocházelo k cílené masivní represi obyvatelstva, která by ospravedlňovala odtrţení," uzavřel Martin Riegl.

URL| http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/284979-politolog-riegl-z-ukrajinske-krize-muze-nakonec-nejvicevytezit-cina/

Obrat v konfliktu na Ukrajině? 3.9.2014

ČT 24

str. 03


Světlana WITOWSKÁ, moderátorka -------------------Pokud se obě strany v pátek dohodnou na tom klidu zbraní, na nějakém mírovém řešení. Co se bude dít dál? Já si neumím představit, ţe by Putin z té situace nechtěl něco vytěţit. Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK -------------------Samozřejmě, bude z toho chtít těţit. A já jsem přesvědčen o tom, ţe pokud dojde k zastavení krveprolití, coţ by bezesporu bylo pozitivní, protoţe by přestali umírat lidé, tak se dostaneme do situace, která bude v mnohém ohledu ještě komplikovanější, protoţe se povedou zaprvé jednání mezi těmi ozbrojenci a kyjevskou vládou. Rusko do toho jednoznačně bude nějakým způsobem zasahovat ať uţ tím, ţe bude neustále tlačit na Kyjev: musíte akceptovat jejich poţadavky. Nebo tím, ţe není ţádné tajemství, ţe Rusko vţdycky mělo na Ukrajině jaksi své přívrţence. A oni jsou v Parlamentu. A na Ukrajině se chystají parlamentní volby. To znamená, nějaká proruská strana, bez ohledu na to, jak se bude nazývat. Jestli to bude jaksi Strana regionů, nebo jakákoliv jiná. Tak ta tam pořád, ta tam pořád bude. A vlastně tímhle tím způsobem se Rusku podaří dosáhnout toho cíle, ţe Ukrajina se neustále bude jevit jako nestabilní stát. Kyjev neustále bude vypadat jako entita, nebo jako politická moc, která není schopná kontrolovat svoje území, et cetera. Co je důleţité, tahle situace můţe trvat téměř nekonečně dlouho. Stačí se podívat třeba na Blízký východ a na to, jakým způsobem po léta úspěšně destabilizovala Sýrie Libanon. Ten scénář se nám můţe přenést, přenést do Evropy. Rusko na tohle to beze sporu jaksi kapacity má. Můţe se tvářit, ţe s výjimkou tedy Krymu, coţ je jiná záleţitost, jakoby nezpochybňuje teritoriální integritu Ukrajiny, ale tlačí na tedy udrţení pozic těchto, těchto ozbrojenců. Oni jsou takzvaně součástí ruského světa, Rusko má povinnost se o ruský svět starat. Budou pěkně argumentovat tím: tohle to je přece naprosto běţná pozice, podívejte se, co dělají Francouzi v Africe, co dělají Američané ve světě. My máme právo dělat to v zájmu našich lidí na Ukrajině. A tak dál. Čili tohlec to se potom dostaneme do situace, která bude lepší, neţ ta současná, nebudou umírat lidé. Ale z politického hlediska, z hlediska dosaţení nějakého politického kompromisu, od kterého by se mohlo odvíjet vlastně obnova infrastruktury, dosaţení nějaké socioekonomické stability na Ukrajině, bude pořád strašně daleko. Plné znění zpráv


Světlana WITOWSKÁ, moderátorka -------------------Co bude muset Ukrajina obětovat, aby se něco změnilo? Bude muset něco obětovat? Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK -------------------To je samozřejmě otázka, kterou si v Kyjevě musejí, musejí klást. Já se přiznám, ţe nevím, nakolik jsou ukrajinští političtí předáci v tento okamţik v tomto jednotní. A navíc blíţí se volby. Ty volby, protoţe na základě voleb vzejde nový parlament, a tak dále, tak, a nová vláda samozřejmě, tak ty budou, ty budou rozhodující. Ta situace na Ukrajině byla vţdycky komplikovaná i v tom, ţe vlastně vlády, které vznikaly, nebyly příliš stabilní. Tam byla značná jaksi fragmentace toho politického spektra. A to všechno samozřejmě nahrává tomu, ţe se bude Rusku tedy dařit situaci, situaci destabilizovat. Ukrajinci uţ teď nevyhnutelně musí mít pocit, ţe obětovali mnohé. Umírají, umírají lidé. Tahle ta část Ukrajiny je zničená. Je otázka, jestli není moţné, ţe se, ale já na ni neznám odpověď, jestli není moţné, ţe se v Kyjevě dostane k moci vláda, která se prostě rozhodně: moţná pro nás bude vlastně výhodnější v zájmu udrţení stability Ukrajiny prostě odříznout tuhle tu část a ponechat jejímu vlastnímu osudu. Světlana WITOWSKÁ, moderátorka -------------------To znamená vyjít vstříc separatistům, kteří tenhle týden řekli, ţe jsou ochotni uznat celistvost Ukrajiny, ale mají k tomu podmínky. Chtějí, aby Kyjev uznal zvláštní status jejich republik. Myslíte si, ţe i to můţe přijít v úvahu? Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK -------------------Já si myslím, ţe musíme tedy počkat na ty volby. Já si myslím, ţe tahle ta varianta není příliš pravděpodobná, nicméně je na stole, je ve hře. To znamená, musíme počítat i s moţností realizace této alternativy, protoţe vyhodit nějakou alternativu jen proto, ţe se nám nelíbí, to je to nejhorší, co bychom mohli udělat. Ale já předpokládám, ţe i nadále vlastně bude panovat jednota v tom slova smyslu, ţe teritoriální celistvost Ukrajiny je něco, přes co jaksi, jak se říká, nejede vlak. Jenomţe pak je tady tahle ta otázka, s kým se tam bude vyjednávat, jestli třeba na těchhle těch územích proběhnou volby, nebo ne. Protoţe potom opětně bude zpochybněna jakákoliv legitimita parlamentu a vlády, který, který z něj vyjde. Čili vlastně ta situace teď, kdyţ se bojuje, je špatná. Ale ta situace v okamţiku, kdy přestanou boje, protoţe bude zapotřebí dojednávat nějaký kompromis, ona nebude vůbec o nic lehčí. Naopak bude komplikovanější. Samozřejmě s tím pozitivem: přestanou umírat lidé.

Obrat v konfliktu na Ukrajině? 3.9.2014

ČT 24

str. 01


Světlana WITOWSKÁ, moderátorka -------------------Ruský a ukrajinský prezident se dnes shodli na způsobu, jak dosáhnout klidu zbraní na východě Ukrajiny. Ruský prezident Vladimir Putin řekl, ţe dohodu by mohly obě strany konfliktu dojednat uţ v pátek v Minsku. Co Putina k takovému vyjádření přimělo? A má ukrajinský prezident svou armádu plně pod kontrolou? I na to se budu ptát hosta dnešního Interview. Pozvání do studia přijal politický geograf Michael Romancov. Dobrý podvečer. Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK -------------------Dobrý podvečer. Světlana WITOWSKÁ, moderátorka -------------------Jde o zásadní průlom v ukrajinské krizi, nebo blíţí se dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou, nebo to, ţe se prezidenti dohodli na způsobu, jak dosáhnout klidu zbraní ještě neznamená, ţe se to opravdu stane? Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK Plné znění zpráv


-------------------Já myslím, ţe to neznamená, ţe se to opravdu stane. A tenhle ten názor odvíjím primárně od toho, jaké vlastně zmatky byly okolo toho prohlášení od dnešního rána aţ do teď do večera. Protoţe ráno to vypadalo, ţe se dohodli, ţe dohoda o zastavení palby mezi Ukrajinou a Ruskem respektive jejich prezidenty byla učiněna. Pak se ukázalo, ţe to tak aţ úplně není, protoţe Rusko si pravděpodobně uvědomilo, ţe takovéhle prohlášení celkem jednoznačně ukazuje na to, ţe má vliv na východní Ukrajině, který vehementně popírá. Takţe nakonec v zásadě se po několika peripetiích dospělo k té formulaci, ţe vlastně ty postoje Porošenka a Putina jsou si blízké. A ţe se shodli na cestě, která by mohla nakonec vést k zastavení palby. To znamená, je to v podstatě pořád všechno otevřené. Nicméně je tam jakási jiskřička naděje. Bylo by samozřejmě dobře, kdyby se ten konflikt ukončil, ta jeho horká fáze. Ale k nějakému úplnému mírovému urovnání by potom ještě pořád zbývala strašně daleká cesta. Světlana WITOWSKÁ, moderátorka -------------------Nemohl ten informační chaos být nějaký záměr, nějaká taktika? Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK -------------------Moţné to samozřejmě je. Jsme svědky toho, ţe jak ruská, tak ukrajinská strana se svými vyjádřeními snaţí prostě získat plusové body na svou stranu, takţe to je moţné. Ale já si myslím, ţe pokud někdo nebyl přímým účastníkem těch rozhovorů, coţ já jsem rozhodně nebyl, tak ţe se nedá v tento okamţik vlastně vyloučit ani nedorozumění, ani úmyslná dezinterpretace, nebo něco jiného. Světlana WITOWSKÁ, moderátorka -------------------Putin dnes vyzval taky povstalce i ukrajinské vládní jednotky, aby ukončili boje. A dodal, ţe se obě strany můţou dohodnout uţ v pátek v Minsku. Co ho k tomu přimělo? Dolehly na Rusko uţ sankce Evropské unie a Spojených států, nebo co se stalo? Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK -------------------Upřímně řečeno, já se domnívám, ţe vlastně Putinova aktivita dnešní, a zároveň načasování toho, kdy by mělo dojít k zastavení palby, ţe to obojí má vazbu na blíţící se summit Severoatlantické aliance, respektive na dnešní vystoupení Baracka Obamy v Estonsku. Proč by Putin najednou z ničeho nic, ještě ke všemu cestou do Mongolska vystoupil s návrhem, který je poměrně vstřícným způsobem, já bych zdůraznil to poměrně, vstřícným způsobem jaksi formulován vůči, vůči Porošenkovi. To poměrně vstřícné se domnívám, ţe je dáno primárně tím, ţe tohle je poprvé, alespoň co já jsem zaznamenal, ţe v těch bodech, které Putin oznámil, na prvním místě není uvedena Ukrajina, co musí udělat, nebo co má udělat, ale na prvním místě jsou uvedeny právě teda ti povstalci, ţe oni zastaví svoje ofenzivní aktivity. A od toho se potom budou jaksi odvíjet ty další, další kroky. No, a potom je tady tedy ten pátek, kdy má dojít k uzavření nějakých těch dohod. A to směřuje k summitu Severoatlantické aliance. Putin si je vědom toho, ţe Severoatlantická není zcela jednotná, ţe tam se bude jednat, je tam velké mnoţství aktérů, s různými zájmy, ti jednotliví politici včetně třeba našich politických špiček dávají najevo, ţe jejich míra, řekněme, senzitivity vůči tomu, co se od Ruska dá, nebo má očekávat, je, je různá. A Putin tuhle tu kartu logicky chce hrát. Čili proto já se domnívám, ţe prohlásil, ţe ten pátek jaksi je důleţitý. Protoţe jakmile by se podařilo zastavit konflikt, mnozí politici řeknou: vidíte, s Ruskem se dá jednat, s Ruskem musíme jednat, musíme mu vyjít vstříc a tak podobně.

Ostré hlasy z NATO 3.9.2014

ČT 24

str. 02


Světlana WITOWSKÁ, moderátorka -------------------Takţe je to cílená taktika mířená právě na zítřek a pátek, kdy bude jednat Severoatlantická aliance v Británii. Ona uţ aliance dala najevo, ţe chce vytvořit nějakou jednotku rychlého nasazení, která bude schopna reagovat velmi rychle. Myslíte si, ţe i to můţe být jakýmsi signálem pro Vladimira Putina, ţe má strach, anebo je to právě jen to, ţe si vytváří nějakou svoji pozici pro další jednání? Plné znění zpráv


Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK -------------------Vladimir Putin nemůţe mít strach. Vladimir Putin je alfa samec a pojem strachu je mu zcela jednoznačně neznámý. Ale na druhou stranu si musí uvědomit, ţe prostě kapacity Ruska a kapacity Severoatlantické aliance jsou zcela jiné. Samozřejmě za předpokladu, ţe nebudeme uvaţovat ani v teoretické rovině o moţnosti rozpoutání jaderného konfliktu. A to si myslím, ţe není na pořadu, není na pořadu dne. Nakonec se totiţ můţe ukázat vlastně, ţe veškerá Putinova slavná vítězství, Krym je jejich, východní Ukrajina je v plamenech, povedou přesně k tomu, co Rusko dávalo najevo, ţe nechce, ţe nestrpí, ţe nepřipustí. To znamená, ţe nejenom země, které byly přijaty do Severoatlantické aliance po roce 1999, tak nejenom, ţe ty země budou v alianci, ale ţe i na jejich území bude rozmístěná alianční infrastruktura, a moţná dokonce i trvalé jednotky aliančních zemí, byť na principu nějaké, nějaké rotace. To je něco, co pro Rusko výhodné není, ale moţná je to přesně to, co Putin svým jednáním jaksi způsobil. Světlana WITOWSKÁ, moderátorka -------------------Kdyţ se vrátíme k té dnešní dohodě. Oba prezidenti se dohodli na způsobu, jak zařídit, aby ten klid zbraní nastal. Má ale ukrajinský prezident svoji armádu plně pod kontrolou? To znamená, je schopen on zajistit to, aby opravdu všichni sloţili zbraně? Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK -------------------Pozor, tam nejde o skládání zbraní. Světlana WITOWSKÁ, moderátorka -------------------Tak klid zbraní? Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK -------------------Ano. Jedná se, jedná se o klid zbraní. Světlana WITOWSKÁ, moderátorka -------------------Tak je schopen zajistit klid zbraní? Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK -------------------A já jsem přesvědčen, ţe ukrajinský prezident svoje ozbrojené síly momentálně po kontrolou má. Světlana WITOWSKÁ, moderátorka -------------------Takţe se to povede, pokud. Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK -------------------Pokud jde o Ukrajinu, tak ano. Otázka ovšem je, co bude dělat ta druhá údajně zcela nezávislá strana, to znamená ti vzbouřenci, protoţe ti dali včera najevo, ţe jaksi pro ně připadá v úvahu jednání s ukrajinskou stranou, ale cíl, který naznačili, je diametrálně, je v diametrálním rozporu, naprostém rozporu s tím, co aţ dosud deklaroval prezident Porošenko. Čili tam vůbec nevíme, kam se ty jednání, pokud k nim vůbec dojde, jakým způsobem se ta jednání budou vyvíjet, kam se posunou, a tak dále. Světlana WITOWSKÁ, moderátorka -------------------Vy uţ jste mluvil o tom, ţe dnes měl v podstatě velmi důleţitý projev taky americký prezident Barack Obama. On dnes odpoledne v Tallinnu prohlásil, ţe Rusko zasáhlo do ukrajinské územní integrity, ţe tím rozbilo vizi Evropy ţijící v míru. Pustím vám záznam, pojďme si ho poslechnout. redaktor /citace - Barack OBAMA, americký prezident/ Plné znění zpráv


-------------------Dosáhli jsme historického pokroku na cestě ke společné vizi, tedy ke svobodné a celistvé Evropě, která ţije v míru. Dnes se ale scházíme, protoţe tahle vize je v ohroţení kvůli ruské agresi vůči Ukrajině. Je to hrubý zásah do ukrajinské územní integrity. Suverénního a svobodného evropského státu. Tato agrese narušuje veškeré principy mezinárodního společenství. Hranice nemohou být překreslovány pod tlakem namířené zbraně. Světlana WITOWSKÁ, moderátorka -------------------Obama označil Rusko za agresora. Termínu ruská invaze se ale vyhnul. Proč se aliance tak strašně brání tomu, nazvat to, co se děje na Ukrajině, ruskou invazí? Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK -------------------Generální tajemník NATO včera, nebo předevčírem to jednoznačně termínem invaze označil. K té invazi došlo dvakrát, zaprvé se to týkalo Krymu, který je momentálně pod ruskou kontrolou, ale z pohledu mezinárodního práva je to i nadále území, které patří Ukrajině. Koneckonců to prezident ve svém projevu také řekl. A pak je tady ta jaksi invaze, neinvaze v podobě jaksi penetrace ruských jednotek a samozřejmě zbraní. A střeliva a zásob na straně tedy těch ozbrojenců v Doněcku. A v Luhansku. To znamená, Rusko provádí jaksi invazi. Není to zatím invaze, která by byla otevřená. Rusko se k tomu nehlásí, ale to neznamená, ţe to tak, ţe to tak není. Světlana WITOWSKÁ, moderátorka -------------------Putin od začátku konfliktu tvrdí, ţe se na východě Ukrajiny nijak neangaţuje. Dnes ale vyzval obě strany ke klidu. Pojďme si připomenout slova ministra obrany Martina Stropnického, který v našem Interview v pondělí předpovídal, ţe se něco takového, co se stalo dnes, opravdu stane. Pojďme si ho poslechnout. Martin STROPNICKÝ, ministr obrany /ANO/ /Interview ČT24, 1. 9. 2014/ -------------------Já bych vůbec nevylučoval, ţe tam přijde nějaký návrh, a ţe moţná můţe přijít i v ten pátek. A souvisí o s tím, ţe prezident Putin by se rád jaksi podepsal pod nějaké řešení. A byl, byl jeho autorem. Světlana WITOWSKÁ, moderátorka -------------------Souhlasíte s tím, ţe Putin chce být tím mírotvorcem? Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK -------------------Já si nemyslím, ţe Putin chce být mírotvorcem. Putin chce být neustále ten, kdo jaksi nastoluje agendu. To je to, o čem jsem říkal, o čem jsem mluvil dneska na začátku. Od dneska letí do Mongolska. A zároveň z paluby letadla komunikuje s Porošenkem tak, aby si toho všimnul celý svět. Ve stejnou dobu Obama má své vystoupení. V pátek, kdy bude summit, tak v pátek se údajně mají, mají dohodnout. Čili nějak to interpretují, nebo čtu to zatím tímhle tím způsobem. Jinak bohuţel Vladimiru Putinovi se v poslední době nedá věřit nic, protoţe tvrdil, ţe na Krymu nikoho nemá, pak prohlásil: samozřejmě, naši vojáci tam byli. Zabezpečovali tam referendum, byl to strategický a taktický krok. S takovýmhle partnerem v uvozovkách se prostě jednat nedá.

Ukrajina do NATO? 3.9.2014

ČT 24

str. 04


Světlana WITOWSKÁ, moderátorka -------------------Generální tajemník Severoatlantické aliance Rasmussen před čtyřmi dny mluvil o tom, ţe Ukrajina se můţe stát součástí NATO, kdyţ bude mít zájem a splní určitá kritéria. Je to ve hře, ţe by se opravdu Ukrajina v nějaké dohledné době mohla stát součástí Severoatlantické aliance, nezhoršilo by to ještě tu situaci, která je teď? Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK -------------------Plné znění zpráv


V Evropě máme válku, já si myslím, ţe horší situace uţ být nemůţe. Mohla by ta válka být intenzivnější, mohla by, nedej boţe, přerůst v konfrontaci jadernou. Ale my jsme v podstatě v bodě, o kterém se Evropané, a ono to zaznělo mimo jiné i v tom Obamově projevu. A já jsem přesvědčen, ţe se to mnohokrát ještě jaksi tenhle ten, tenhle ten fenomén, ţe bude zmíněn na tom zasedání Severoatlantické aliance. My jsme v bodě, o kterém jsme se domnívali, ţe uţ se do něj nikdy nevrátíme. To znamená, ta situace je špatná zcela bezprecedentně. A teď je otázka, jestli na někoho, kdo se choval jako agresor, kdo rozmetal vlastně systém, na kterém Evropa od roku 45, respektive 75 od Helsinských dohod, stála, tak jestli má smysl brát nějaký zásadní ohled na jeho přání. My bychom se lehce mohli dostat do situace, ţe budeme tak dlouho vycházet vstříc přáním Ruska, aţ Rusko zase uchvátí část cizího, cizího území. To je jedna věc. Druhá věc je potom tedy, samozřejmě, ţe generální tajemník řekl, ţe Ukrajina bude muset splnit nějaké podmínky. A v tento okamţik vůbec netuším, na jakých podmínkách se členské země aliance ve Walesu dohodnou, jestli se vůbec dohodnou na dalších podmínkách. A na jakých podmínkách. A od toho se potom budou odvíjet další kroky. Světlana WITOWSKÁ, moderátorka -------------------Západ je přesvědčen, ţe ta krize se dá řešit i tím způsobem, který pouţívá. A to jsou sankce. Před chvílí agentury vydaly zprávu, ţe Francie prozatím nemůţe dokončit chystané předání první ze dvou moderních výsadkových lodí třídy Mistral, které si objednalo Rusko. Zastavil to prezident Francois Hollande podle agentury Reuters, kontrakt kvůli ruskému podílu na ukrajinské krizi. Co tomu říkáte? Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK -------------------Já musím říct, ţe to je naprosto šokující. A z mého pohledu jaksi úţasná informace, protoţe tohle bylo přesně něco, co se dlouhodobě kritizovalo. Francie byla obviňována prostě z pokrytectví a tak dále. Ale pokud nedojde k tomu předání těch lodí, byť, jak jste říkala, je to zatím jenom, v uvozovkách jenom pozastavené, tak to bude naprostý průlom. Protoţe to vypadalo, ţe Francie tak, jako vţdycky, razí svojí vlastní jaksi pozici. Francie, zněly z ní hlasy, ţe vlastně Francie byla výrazně méně jaksi aktivní, pokud jde o ty sankce, neţli třeba Německo, nebo některé, některé další země. Ale tady vidíme, jak velká a důleţitá evropská země, která do, vlastně do výroby těch plavidel investovala spoustu energie, na tom závisí spoustu, spoustu pracovních míst, velký finanční obnos, říká ne. Za tohodle, z těchto okolností vy pro nás nejste partner, a my se s vámi tedy teď bavit nemůţeme.

Postoj Česka k sankcím proti Rusku 3.9.2014

ČT 24

str. 05


Světlana WITOWSKÁ, moderátorka -------------------Jak v tomto kontextu se díváte na rozhodnutí české vlády, která dnes dala mandát Bohuslavu Sobotkovi, aby mohl nějakým způsobem ty sankce nepřijmout? Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK -------------------No, já si myslím, ţe pro českého premiéra tohle to není dobrá zpráva, právě proto, ţe si myslím, ţe logicky, dříve či později, on by řekl: kdyţ můţou Francouzi, my můţeme taky. A teď je vidět tedy, ţe ve Francii došlo k nějakému, k nějakému posunu. Z toho, co jsme slyšeli, zaznělo, ţe ty naše výhrady vůči těm sankcím toho dvojího, toho zařízení, které má dvojí uţití, ţe se to týká kontraktu, které jsou bezprostředně jaksi, které běţí, respektive které jsou. Je tam nějaká krátká doba. Ale my si musíme uvědomit, ţe Rusko dneska není standardní evropský stát. Rusko je bohuţel náš nepřítel. Světlana WITOWSKÁ, moderátorka -------------------Pojďme si připomenout Bohuslava Sobotku, co dnes řekl po jednání vlády. Bohuslav SOBOTKA, premiér /ČSSD/ -------------------Plné znění zpráv


Já i nadále ty hospodářské sankce pokládám za velmi sporné opatření zejména proto, ţe pokud Evropa dospěje k nějaké dohodě, předloţí nový balík sankcí, tak můţeme očekávat, ţe Rusko na něj bude opět reagovat balíkem protisankcí. A na ty se Česká republika v tuto chvíli nemůţe připravit, na ty můţeme reagovat teprve v okamţiku, kdy se dozvíme, jaká bude jejich struktura. A bohuţel se budeme nadále pohybovat ve spirále, která můţe mít velmi negativní důsledky jak pro evropskou ekonomiku, tak samozřejmě pro ekonomiku Ruska. Světlana WITOWSKÁ, moderátorka -------------------Na ty sankce se přeci nemůţe připravit nikdo. Řekněte mi, z tohoto pohledu: proč, kdyţ to jde ve Francii, proč to nejde v Česku? Hraje v tom roli to, ţe je před volbami? Ţe se politici bojí říct lidem tu špatnou zprávu, ţe i nás se ty sankce moţná dotknou? Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK -------------------Upřímně řečeno, já jsem českému premiérovi přestal rozumět. Začalo to v sobotu v Otázkách Václava Moravce, a teď to pokračuje. Naprosto nechápu jeho způsob argumentace. V sobotu říkal, ţe o potkává občany, kteří říkají, ţe ty sankce nechtějí, a on se zařídí podle nich. Já nerozumím tomu, proč se teda nesnaţí rozhlédnout, protoţe evidentně existují občané, kteří by ty sankce, a dokonce ještě i tvrdší sankce podpořili. Dneska prohlásil něco, ţe kdyţ my přijmeme sankce, tak Rusko přijme nějaké jiné, on neví, jaké budou, a proto je nemáme přijímat. To je logika, kterou, které nerozumím. Vrátím se jenom k tomu, co jsem říkal před chvílí. Bohuţel ta situace je taková, ţe Rusko přestalo být partnerem. Rusko je nepřítel, Rusko rozmetalo vlastně mírové uspořádání v Evropě. Rusko zaútočilo na sousední stát, ukradlo mu část státního území, a moţná se chystá k tomu, ţe mu sebere ještě část. To je někdo, kdo přestal být partner. Světlana WITOWSKÁ, moderátorka -------------------Hrají v tom podle vás roli volby? Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK -------------------Volby. Světlana WITOWSKÁ, moderátorka -------------------Nebo pozice Bohuslava Sobotky uvnitř sociální demokracie? Ţe třeba i svým spolustraníkům by to nedokázal vysvětlit, a obhájit to před nimi? Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK -------------------Upřímně řečeno, myslím si, ţe komunální volby s tímhle tím moc nesouvisejí, i kdyţ obecně jakékoliv volby souvisí s jakýmkoliv tématem. Tam dokáţeme, nebo politici dokáţí vnést. Ale já si myslím, ţe to moţná skutečně spíš souvisí s jeho pozicí uvnitř sociální demokracie. A já si myslím, a moţná jsem v tomto ohledu naivní, ţe ten, kdo je předseda nějaké politické strany, respektive premiér, ţe má povinnost snaţit se ovlivnit aktivně svoje voliče, nebo, nebo občany v České republice. Ţe on má být první, kdo jde s kůţí na trh. V mých očích v tento okamţik to Bohuslav Sobotka nedělá. A je to, je to pro mě velké zklamání, protoţe jsem se domníval, ţe tohle jsou věci, které jsou zjevné všem našim jaksi špičkovým politickým představitelům, samozřejmě s výjimkou KSČM a Úsvitu. Ty bych ponechal stranou. A ţe takhle bezprecedentní prostě ohroţení stability v Evropě prostě bude znamenat i, ţe Česká republika se vůči tomu razantně postaví. Bohuţel se to neděje. Světlana WITOWSKÁ, moderátorka -------------------Místopředseda vlády Bělobrádek a ministr kultury Herman se zdrţeli hlasování při dnešním jednání vlády. Začátkem týdne šéf lidovců přirovnal tu situaci, kdy se Česko staví zdrţenlivě k sankcím, k Mnichovu 38. Proč si myslíte, ţe dnes ti lidovečtí ministři a místopředseda vlády tedy se zdrţeli hlasování? Proč nehlasovali proti? Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK -------------------Plné znění zpráv


Nemám tušení. Nedokáţu to interpretovat, protoţe projev, ať uţ pana Bělobrádka, nebo delší dobu uţ projevy ministra zemědělství jsou přesně takové, jako já bych očekával v době takhle bezprecedentní bezpečnostní krize. Od jakéhokoliv člena české vlády. Jsou to slova, která jsou tvrdá, která jsou racionální, která jsou adresná. Proč v okamţiku, kdy hlasuje, se zdrţuje, nerozumím tomu. Světlana WITOWSKÁ, moderátorka -------------------Pavel Bělobrádek a Daniel Herman s taky na jednání vlády pokusili do toho usnesení doplnit odsouzení ruské agrese, nakonec se jim to nepodařilo. Proč kabinet ruskou agresi nechce oficiálně odsoudit? Neměli by právě Češi, kteří mají s invazí z roku 68 vlastní zkušenost, být prvními, kteří takovou invazi odsoudí? Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK -------------------Já mám pocit, ţe my si nejsme schopni v zásadě uvědomit vůči vlastním dějinám, co chceme, co potřebujeme, co nepotřebujeme. My pořád jakoby hledáme interpretaci, hlavně abychom se nikoho nedotkli, a tak dál. Ale čas od času je zapotřebí prostě se jednoznačně vůči něčemu vymezit, buďto se přihlásit pro, nebo naopak jít proti. A pak za tím stát. Moţná, ţe tohle to je ta věc, která dělá českým politikům momentálně jaksi velký, velký problém, byť já netuším, proč. Protoţe srozumitelnější a čitelnější zahraničně politická krize od roku 1989 tady ještě nebyla. Světlana WITOWSKÁ, moderátorka -------------------Říká politický geograf Michael Romancov. Děkuji vám za to, ţe jste byl hostem Interview ČT 24. Vám, váţení diváci, děkujeme za pozornost, na řadě jsou Události, dobrý večer.

Napětí na východě Ukrajiny nekončí 2.9.2014

ČT 24

str. 01

20:05 Hyde Park

Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Dobrý večer, váţení diváci, vítám vás v Hyde Parku. Dnes se zaměříme na akutní mezinárodněpolitické téma. Má ale i zcela konkrétní a velice naléhavé dopady na Česko, stejně jako na celou Evropu. Boje na Ukrajině, ukrajinská krize, jak na ni reaguje Evropská unie, NATO, česká vláda. K čemu vývoj směřuje a čeho všeho se lze ještě dočkat. Jak bezpečný dnešní svět je? Hostem Hyde Parku je politický geograf z Fakulty sociálních věd Karlovy univerzity Martin Riegl. Pane Riegle, dobrý večer, vítám vás v Hyde Parku. Martin RIEGL, politický geograf, FSV UK -------------------Přeji hezký večer. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Samozřejmě, váţení diváci, čekáme i na vaše dotazy, ostatně Hyde Park je tu pro vás. Na internetové adrese www.hydeparkct24.cz najdete informace i všechny potřebné kontakty na nás a do vysílání, tak se ptejte. Někteří z vás uţ dotazy zaslali, jako například Ondřej, na webu se ptá pana Riegla takto: "Neměl by Západ místo sankcí usilovat o vytvoření regionu pro ruskojazyčné obyvatele jako součástí Ukrajiny a o zapojení jejich legitimních představitelů do politiky? Nemyslím tím legitimizaci samozvané Doněcké a Luhanské republiky," podotýká Ondřej. Martin RIEGL, politický geograf, FSV UK -------------------Ten dotaz samozřejmě směřuje na státoprávní uspořádání. Autor toho dotazu se asi domnívá, ţe by tím řešením měla být federalizace, coţ je samozřejmě jedno z moţných řešení eventuálně ... Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Plné znění zpráv


Ten dotaz skrývá vlastně dotazy dva. Jedna věc sankce, nepochybně se jim budeme věnovat a druhá věc pro region pro ruskojazyčné obyvatele. Martin RIEGL, politický geograf, FSV UK -------------------Coţ si myslím, ţe je ta federalizace, eventuálně je to vytvoření nějakého regionálního státu, kde by právě ty nejvýchodnější části Ukrajiny, které se liší, řekněme, tou jazykovou otázkou, měly nějaký speciální status. Já si ale opravdu myslím, ţe ta východní Ukrajina by z hlediska té jazykové politiky měla mít nějakou moţnost inkluzivní jazykové politiky, to znamená, ruština by měla mít speciální status státního jazyka, mělo by to být zohledňováno ve školství, na úřadech, v administrativě a tak dále, nicméně ty poslední poţadavky, se kterými přišli zástupci povstalců, spíše směřují ke konfederativnímu uspořádání, to znamená vlastní zahraniční politika, vlastní obchodní vztahy a tak dále a tak dále, coţ uţ je trošku, řekněme, posunutí, zase stupňování těch poţadavků, a to uţ se nebavíme potom o jednom státě. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Ano, abychom připomněli divákům, zástupci těch proruských povstalců přišli s nabídkou zachování územní celistvosti Ukrajiny, pokud regiony Doněcké a Luhanské republiky budou mít zvláštní status, stejně jako ruština a chtějí podmínku uspořádání svobodných voleb. Ale není to nakonec z jejich strany férová nabídka? Na bojištích, zdá se, slaví úspěch a přicházejí s touto nabídkou, není to nakonec jediné moţné řešení, které by třeba i Západ měl podporovat? Tak se ptá i Ondřej. Martin RIEGL, politický geograf, FSV UK -------------------Ono se to tak tváří. Já bych souhlasil eventuálně s vytvořením regionálního státu s federalizací Ukrajiny, proč ne. Ukrajina je velký stát, známe podobně velké federace, nicméně opravdu ty poţadavky, které představili ti separatisté, nemluví o federalizaci, pakliţe se podíváme na ten obsah, vlastní, de facto vlastní zahraniční politika, vlastní obchodní vztahy, to uţ se bavíme o dvoustátí, to uţ se bavíme o konfederaci a to se bavíme o současné podobě Bosny a Hercegoviny, která se nějakým způsobem nazývá, de facto funguje jako mezinárodní protektorát, takţe ono ten obsah těch poţadavků je trošku jiný, neţ se to nazývá, řekněme, tou zachování teritoriální integrity a posléze by to vedlo k rozpadu toho jednotného státu. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Ale teď je tu ještě jedna věc, jaké moţnosti má kyjevská vláda? Nebude muset na tyto podmínky vzbouřenců přistoupit? Ona moc jiné moţnosti nemá. Martin RIEGL, politický geograf, FSV UK -------------------To uţ je samozřejmě potom otázka síly, je to otázka schopnosti centrální vlády obnovit svoji teritoriální integritu. Je to otázka jejího souseda Moskvy, která bezpochyby nějakým způsobem je angaţována v tom konfliktu, pakliţe to angaţmá toho sousedního státu, který je bezpochyby silnější, bude pokračovat, tak samozřejmě vyhlídky Ukrajiny, vlády v Kyjevu jsou poměrně chabé, na to, ţe obnoví svoji teritoriální integritu, zejména pokud nebude schopna opravdu garantovat pevnost a nepropustnost svých hranic, potom opravdu jiné moţnosti mít nebude. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Ale taková Ukrajina federativní nebo dokonce s autonomiemi na svém území, má vůbec nějakou šanci na existenci do budoucna? Je perspektivně udrţitelná? Není to, ta nabídka, není jen cestou, jak pokojněji dospět k úplnému odtrţení? Martin RIEGL, politický geograf, FSV UK -------------------Všechno je moţné, ono opravdu, ten vnitřní rozpad, to vnitřní pnutí, ty, řekněme, odstředivé tendence na Ukrajině nejsou nic překvapivého, my zejména studenty na fakultě o tom učíme uţ velké mnoţství let. Ukrajinu jsme dávali, řekněme, jako jednu z moţností změny hranic v Evropě v 21. století, ono to opravdu není nic překvapivého, ale to, jaký zvolíme model, jestli zvolíme regionální stát, unitární stát, federaci, konfederaci, to Plné znění zpráv


jsou pouze slova, jde potom o to faktické naplňování a já si samozřejmě myslím, ţe cílem Moskvy, strategií Moskvy, řekněme, tou větší strategií, tou grand strategy je tu Ukrajinu částečně rozštěpit. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------A co je cílem Západu? Jaké očekávání má Západ? Jak situace na Ukrajině můţe dopadnout? Jaké řešení podporovat? Martin RIEGL, politický geograf, FSV UK -------------------Samozřejmě Západ má primární zájem o to, aby Ukrajina zůstala integrální, aby zůstal jednotný stát zachovaný ve svých hranicích, aby byl stabilizován, aby přes něj chodil tranzit, tranzit plynu, zemní ropy, řekněme, do střední, východní, západní Evropy, takţe opravdu Západ má primárně zájem na stabilizaci té situace. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Ať uţ boje dopadnou jakkoliv, tak asi nelze čekat, ţe by Ukrajina zůstala celistvým státem, nefederativním přinejmenším, taková očekávání asi nelze mít uţ za této situace. Martin RIEGL, politický geograf, FSV UK -------------------To já bych si nechtěl hrát na věštce, samozřejmě všechny ty scénáře jsou moţné, mohli bysme si namodelovat nějaká, řekněme, rizika politická, byznysová rizika, na tom příkladu Ukrajiny. Myslím si, ţe opravdu všechno je moţné, ten současný stav opravdu tomu nenapovídá, ţe by Ukrajina zůstala zachována ve svých hranicích. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Tak, dotaz z Facebooku od občanského sdruţení Hroší kůţe: "Jaký je váš názor na oficiální postoj Česka k situaci na Ukrajině? Máme plně respektovat postoj Evropské unie? Jste pro spíš silové řešení, obchodněsankční nebo pouze diplomatické řešení? Lze uvést výhody a nevýhody těchto variant?" Takţe váš názor na oficiální postoj Česka k situaci na Ukrajině? To je takové to vymíněné, premiérem vymíněné stanovisko, ţe moţná se nepřipojíme a dnes to upřesnil, ţe určitě budeme mít připomínky k tomu zpřísnění sankcí. Martin RIEGL, politický geograf, FSV UK -------------------Já se úplně nechci pouštět do komentářů, řekněme, vnitropolitických procesů. Postoj pana premiéra do určité míry chápu a samozřejmě musí, musí zohledňovat hospodářskou kondici České republiky, musí zohledňovat zájmy České republiky, nicméně samozřejmě je to moţné vyjádřit tím způsobem, ţe jsme člen Evropské unie, na poli Evropské unie se budeme snaţit najít společné konsensuální stanovisko po, řekněme, nějaké vzájemné diskusi. Nesmíme zapomenout, ţe samozřejmě všechny ty státy členské osmadvacítky, mají svoje zájmy, které samozřejmě zohledňují a bylo by moţná lepší to komentovat aţ na půdě Evropské unie. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Ale jestliţe český premiér říká: "Evropa by neměla sankcemi poškozovat sama sebe." Je to to kritérium, které by mělo být pro Česko, stejně jako pro celou Evropskou unii rozhodující nepoškozovat sankcemi sami sebe nebo takto nelze uvaţovat, protoţe ochrana mezinárodního práva je prostě vyšší hodnotou? Martin RIEGL, politický geograf, FSV UK -------------------Já bych úplně nemluvil o ochraně mezinárodního práva, o nějaké abstraktní hodnotě. Celý svět, včetně Evropské unie, včetně České republiky má, řekněme, určité spektrum moţností, jak se k tomu zachovat od toho, ţe nebude dělat vůbec nic, bude mlčky přihlíţet, bude to verbálně odsuzovat, nic neudělá, eventuálně přikročí k sankcím, eventuálně přistoupí k nějaké, řekněme, vojenské podpoře od dodávek zbraní, výcviku aţ po přímou vojenskou intervenci. Ty sankce jsou, myslím, prostřední řešení. Samozřejmě Evropská unie, celý svět nemůţe dělat, řekněme, ţe se nic na Ukrajině neděje. Na Ukrajině dochází k jednoznačné agresi vůči suverénnímu státu, který je členským státem OSN, takţe si myslím, ţe v tuto chvíli jsou ty sankce adekvátní nástroj, ale samozřejmě sankce bolí. Nicméně v tomhle tom ohledu je potřeba brát v úvahu, řekněme, nějaký krátkodobý Plné znění zpráv


pohled, kdy opravdu ty sankce vás mohou poškozovat nějakým způsobem, kaţdý ten stát nějak jinak, ale potom je potřeba si poloţit otázku, co by se stalo, pakliţe bysme mlčky přihlíţeli, co by se stalo třeba za pět let. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Jindřich Osvald: "Je vůbec šance na stabilizaci politických poměrů na Ukrajině? Za jakou cenu? Přece Ukrajinci ţádnou válku nechtějí, bohuţel byla na Ukrajině vyměněna vláda zlodějů Janukovyče, za vládu válečných štváčů Porošenka." Konstatuje Jindřich Osvald. Martin RIEGL, politický geograf, FSV UK -------------------Asi lze souhlasit s tím, ţe ţádný národ si nepřeje válku, která probíhá na jeho území. On ten dotaz je trošinku citově zabarvený, samozřejmě došlo ke změně vlády, můţeme se bavit o tom, jestli ta změna vlády byla plně legální, jestli byla plně, plně legitimní. V tuto chvíli to vypadá, ţe šance stabilizovat situaci zejména na východě na Ukrajiny, ono na té západní Ukrajině je ta vnitropolitická situace relativně stabilní, je poměrně nízká, ale já si opět myslím, ţe za předpokladu, ţe se dokáţí stabilizovat hranice, ţe Ukrajina bude mít plně pod kontrolou své hranice, tak tam opravdu ta šance je, ale samozřejmě záleţí, jak se k tomu postaví ten hlavní hráč, kterým je v současné době Rusko. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Tadyhle, kdyţ Jindřich Osvald mluví o vládě válečných štváčů Petra Porošenka, jak ho hodnotíte, jak si zatím počíná tento ukrajinský prezident? Je velmi aktivní na poli diplomacie evropské, jaké úspěchy slaví? Jak mu Západ vychází vstříc? Nejsou to jen sliby to, co slyší na Západě? Martin RIEGL, politický geograf, FSV UK -------------------Do určité míry ano, ale tam je potřeba si uvědomit, ţe prezident Porošenko vyhrál legitimní volby, koncem května, vyhrál je v prvním kole s poměrně silným mandátem, on oznámil, ţe jeho hlavním cílem je samozřejmě stabilizovat situaci, obnovit, obnovit vládu práva a zákona, to znamená, obnovit kontrolu státní moci nad celým územím, to se mu samozřejmě nepodařilo, takţe v tomhle tom ohledu samozřejmě selhává. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Tak a na telefonu z Kyjeva teď máme koordinátorku humanitární pomoci společnosti Člověk v tísni Lenku Blahovou, která distribuuje pomoc v přístavu Mariupol u Azovského moře na silniční spojnici mezi Doněckem a Krymem. Dobrý večer. Lenka BLAHOVÁ, Člověk v tísni -------------------Dobrý večer. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Jak sloţitá, jak dramatická, jak nebezpečná teď situace v Mariupolu je? Lenka BLAHOVÁ, Člověk v tísni -------------------Tak v tuhle chvíli situace v Mariupolu s tím, pokud budeme mluvit přímo o městě Mariupolu, tak situace je klidná, ve městě se v tuhle chvíli nebojuje, ale vojska jsou několik kilometrů přímo od města směrem na východ. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Jak se to projevuje ta blízkost vojsk a třeba i to, ţe, ţe jednotky proruských povstalců jsou zřejmě v ofenzivě a ţe ukrajinská armáda aspoň někde musí ustupovat. Jak se to projevuje třeba zrovna ve městě a okolí? Pokud se slyšíme. Tak spojení nám pro tuto chvíli vypadlo, věřím, ţe se ho podaří obnovit. Zkusíme mezitím další dotaz na pana Riegla, bude to dotaz od Kryštofa: "Jak hodnotíte diplomatické přestřelky mezi všemi stranami ukrajinského konfliktu. Jaký je podle vás vliv propagandy na oficiální diplomatické kanály a má cenu v tuto chvíli diplomaty vůbec poslouchat?" Plné znění zpráv


Martin RIEGL, politický geograf, FSV UK -------------------Bezpochyby diplomaty je potřeba poslouchat, oni samozřejmě zprostředkovávají informace, zprostředkovávají tu komunikaci, bez toho nejde. Jaký je vliv propagandy na ty diplomatické kanály, si nejsem jistý. Je ten vliv propagandy spíše je na veřejném mínění a v tomhle tom ohledu jsme svědky poměrně masivní informační propagandistické války a je potřeba konstatovat, ţe hlavně aktivní je v tomto samozřejmě Moskva. Já jsem viděl záběry, kde se za oběti těch ukrajinských náletů vydávají lidi z Venezuely, ze Saúdské Arábie, Náhorního Karabachu, v podstatě z celého světa, takţe ta manipulace je tam velmi velká, ale to neznamená, ţe samozřejmě i ta druhá strana, vláda v Kyjevě se nedopouští stejných přehmatů. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Tak zkusíme obnovené spojení s Kyjevem, znovu zdravím. Lenka BLAHOVÁ, Člověk v tísni -------------------Taky zdravím. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Ano, dobrý večer. Ptal jsem se, jak se to projevuje ta blízkost jednotek, blízkost bojů od Mariupolu a třeba i to, ţe jednotky povstalců jsou na postupu a ţe, ţe jednotky ukrajinské armády musí ustupovat, aspoň na některých místech. Lenka BLAHOVÁ, Člověk v tísni -------------------Tak v tuto chvíli jsou obyvatelé města Mariupolu určitě ve velkým napětí a očekávají útok vojsk, který se můţe prakticky kdykoliv. Projevuje se to tak, ţe vlastně lidé se připravují na útoky tím, ţe nakupují zásoby jídla, nakupují věci, jako jsou svíčky, sirky, konzervy, aby mohli v případě útoku přečkat několik dní bez přístupu k jakékoliv pomoci. Určitá část obyvatel v tuto chvíli opouští město směrem na sever a na západ, kde boje v tuto chvíli nehrozí a obyvatelé jsou ve velkém strachu a v očekávání z toho, co můţe přijít. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Čili je to strach, to, co ve městě a okolí panuje nebo se tam promítá i jakési očekávání z toho, ţe proruští povstalci moţná do města přijdou? Neboli můj dotaz zní takto. S kým většina obyvatel města a okolí sympatizuje, s kterou stranou bojů? Lenka BLAHOVÁ, Člověk v tísni -------------------Tak ty názory se samozřejmě liší, jedna část obyvatel podporuje i tu separatistickou stranu konfliktu a velká část obyvatel ale je samozřejmě na straně Ukrajiny, ale obecně by se dalo říci, ţe lidé si v tuhle chvíli přejí nejvíce ze všeho mír a to, ţe se vlastně bojuje v blízkosti jejich města, je pro ně natolik stresující, ţe vlastně jejich jediné přání je, aby to všechno uţ skončilo, aby se mohli ti, co opustili svoje domovy, vrátit domů a začít normální ţivot. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Vy samozřejmě pomáháte prioritně uprchlíkům. Jaká je jejich situace, s jakými případy se běţně setkáváte? Lenka BLAHOVÁ, Člověk v tísni -------------------Tak ty, ta situace jednotlivých osob, které opustily svoje osoby, se liší v závislosti na tom, kdy se jim podařilo opustit domovy a s jakými prostředky. Vlastně velká část uprchlíků v tuhle chvíli nemá ţádné prostředky k tomu, aby si mohlo pronajmout byt nebo aby mohli přejet třeba do jiného, do jiné části Ukrajiny, lidé nemají prostředky na zajištění základních potřeb, jako jsou potraviny nebo třeba hygienické potřeby, takţe je potřeba, aby jak neziskové organizace na místě, tak i ty mezinárodní humanitární pomoc, organizace v tuhle chvíli zajistily dodávky toho úplně nejzákladnějšího, co lidé potřebují pro samotné převzetí. Plné znění zpráv


Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------A proč lidé nejčastěji utíkají? Ţe přišli o majetek, dům, nemají kam jít nebo ze strachu nebo třeba i z národních, politických pohnutek, ţe chtějí být tam, kam sympatiemi patří, kam je srdce táhne v této vyhrocené situaci? Jak je to? Lenka BLAHOVÁ, Člověk v tísni -------------------Tak lidé opouští své domovy především kvůli probíhajícím bojům v blízkosti místa, kde ţijí. Jak je známe, tak vlastně přibliţně polovina uprchlíků odešlo do Ruska, přibliţně polovina zůstává na Ukrajině, takţe určitě i ten faktor, řekněme, sympatií k Rusku nebo naopak to, ţe lidé podporují ukrajinskou stranu, má vliv i na to, kterým směrem lidé by mohli opouštět domovy, to určitě. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------A ještě jedna taková konkrétní věc, která ale také ilustruje skutečný ţivot na místě, včera měl i na Ukrajině, stejně jako v Česku, začít nový školní rok, začal i tam v Mariupolu a okolí. Učí se tam děti? Lenka BLAHOVÁ, Člověk v tísni -------------------Přímo v Mariupolu a v okolí školní rok začal, děti uprchlíků chodí do škol, které jsou v místě, ve kterých se nachází. Naštěstí školy měly kapacitu jak prostorovou, tak i kapacitu učitelů na to, aby mohly zvýšit vlastně počet dětí, který do škol chodí, zároveň i Člověk v tísni pomáhal malým dětem nakoupit základní potřeby, jako jsou třeba sešity nebo aktovky, tuţky a další věci, které potřebují pro to, aby mohly běţně chodit do školy, takţe školní rok, řekněme, v Mariupolu a v okolí normálně začal. Co se týče té východní části Ukrajiny, tak tam bylo vlastně desítky nebo, řekněme, aţ stovky škol poničeno útoky a školní rok tam nezačal a plánuje se, ţe začne přibliţně začátkem října. Ale to záleţí na mnoha okolnostech, záleţí to na tom, jak se bude situace na východě Ukrajiny vyvíjet. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Tak tolik Lenka Blahová ze společnosti Člověk v tísni, ţivě přímo z Ukrajiny. Děkujeme, dobrý večer přejeme. Lenka BLAHOVÁ, Člověk v tísni -------------------Na slyšenou. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Na slyšenou. A my pokračujeme v našem rozhovoru a diskusi s Martinem Rieglem, máme tu další dotaz od Blaţeny Švandové: "Čím a jak byla garantovaná územní a státní samostatnost a nezávislost Ukrajiny po rozpadu Sovětského svazu? Byla garantovaná aktem takové právní síly, ţe lze stávající situaci v oblasti ukrajinsko-ruských hranic bez diskusí hovořit jako o porušení mezinárodních dohod?" Byla ta garance taková? Martin RIEGL, politický geograf, FSV UK -------------------Ta otázka má dva aspekty. Ta garance spočívala v budapešťském memorandu, kdy Ukrajina se vzdala jaderných zbraní, řekněme, výměnou za ujištění své nezávislosti, ale ta garance mezinárodního práva o teritoriální integritě na narušení hranic vyplývá z Charty OSN. Charta OSN obecně je zaloţena na principu, ţe hrozba silou, pouţití síly vůči jinému státu je nelegitimní, je nelegální, ale samozřejmě problém u mezinárodního práva spočívá v tom, ţe i v momentě, kdy dojde k nějakému porušení mezinárodního práva, tak tam samozřejmě můţe chybět ten, kdo vynutí, ztrestá toho narušitele, v tomto ohledu by to měla být, samozřejmě tuto roli plnit Rada bezpečnosti OSN, ale samozřejmě, kdyţ Rusko jako stálý člen Rady bezpečnosti OSN s právem veta je zainteresován v tom kontaktu, tak je to v podstatě nemoţné, nevynutitelné. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------K té současné situaci, nejen vláda v Kyjevě i západní země v posledních dnech popisují, jak na straně oněch povstalců je zapojena do bojů uţ nejen technika, ale i přímo vojáci z Ruska. Z toho, co vy jste vysledoval. Jsou Plné znění zpráv


tam na rozkaz ruské vlády, prezidenta, velení ruské armády, nebo lze věřit tomu, co také zaznívá z Ruska, ţe jsou tam ti vojáci, ţe tam bojují ve svém volném čase. Martin RIEGL, politický geograf, FSV UK -------------------Já jsem sledoval i tu diskusi na půdě Rady bezpečnosti OSN. Já myslím, ţe tam to zaznělo taky. Ono argument, ţe ruští vojáci s technikou, s těţkou technikou jedou na dovolenou k moři do sousedního státu, na své dovolené, na nějakém opušťáku v rámci svého volna, to by znamenalo, ţe ruská armáda je pravděpodobně ve velmi špatné kondici, znamenalo by to, ţe i ruský stát je ve velmi špatné kondici, kdyţ není schopen kontrolovat své hranice a jeho vojáci mu s jeho technikou jezdí do sousedního státu na dovolenou, takţe já si myslím, ţe toto byl takový vtip. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------A také se v této souvislosti někdy diskutuje, jestli ze strany ruských vojáků jde o jednorázový vpád nebo invazi, jak to vidíte, o co jde a pokud tedy vůbec o něco z toho a jaký to má význam toto posuzování vpád invaze? Martin RIEGL, politický geograf, FSV UK -------------------To bysme si museli vzít definici slova invaze, to je cizí slovo. Já myslím, ţe ono má, řekněme, více významů. Jedním z nich je vpád. Opravdu nemluvil bych o nějaké masivní invazi, plné otevřené invazi, mluvil bych o tom vpádu, řekněme, omezeném vpádu, v jakém počtu se odehrává, kolik je tam techniky, to nejsem schopen posoudit, ale o tom, ţe tam ruští vojáci jsou přítomni s technikou, na to důkazy máme. Ti lidé, kteří tvrdí, ţe ty důkazy doposud nejsou, tak já myslím, ţe jim nejde o důkazy, ţe oni trošku zaměňují slovo důkaz se slovem přiznání příslušných ruských autorit. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Dotaz z webu od pana Myšáka: "Tak trochu nechápu chování západních mocností," konstatuje. "Kdyţ teroristé z UCK," kosovské osvobozenecké armády, "vyhlásili samostatnost Kosova na Srbsku, všechny jim to kývli i navzdory rezoluci 1244 OSN, ale vyhlášení nezávislosti východu Ukrajiny odsuzují. Můţete mi to vysvětlit?" Ptá se tento divák. Martin RIEGL, politický geograf, FSV UK -------------------Já tuším, ţe Kosovo poprvé vyhlásilo, řekněme, v podzemí, UCK v podzemí vyhlásila nezávislost v roce 1991, ale to nebylo úplně bráno příliš váţně. Ono Kosovo v té době o samostatnost opravdu neusilovalo, protoţe si bylo vědomo své slabosti vůči Srbska. Ono se tehdy říkalo, ţe Srbsko by tanky přes Kosovo projelo za několik hodin, takţe to vyhlášení nezávislosti a uznání Kosova, a nebavíme se o plném mezinárodním uznání Kosova. Já myslím, ţe v současné době ho uznává nějakých 110 států, méně neţ 110 států, posledními byli ... Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Mezi nimi Česká republika. Martin RIEGL, politický geograf, FSV UK -------------------Mezi nimi Česká republika, tuším, v roce 2009 uznala, poslední ho uznaly Šalamounovy ostrovy, nicméně samozřejmě Kosovo není členským státem OSN. Nebylo to akceptováno Radou bezpečnosti OSN a já si myslím, ţe ten vývoj k tomu směřuje. Osobně, pokud byste se mě ptal, tak já si myslím, ţe tohle to je chyba, protoţe to je takový symbol rozmrazení politické mapy, který si myslím, ţe právě můţe mít i negativní geopolitické dopady, kterých my jsme dnes svědkem. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Chyba myslíte odtrţení Kosova, vyhlášení nezávislosti a uznání jeho nezávislosti? Martin RIEGL, politický geograf, FSV UK -------------------Plné znění zpráv


Přesně tak, já ... Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------A ta srovnání, to, jak se osamostatnilo a bylo uznané Kosovo a situace východní Ukrajiny nebo nedávno Krymu. Srovnává se to, někdy se říká: "Nelze to srovnávat." A vás se ptám, lze to srovnávat? Martin RIEGL, politický geograf, FSV UK -------------------Srovnávat to samozřejmě lze, záleţí na tom potom, k jakému dojdete výsledku. My si tady můţeme vzít teorii secese, v 80. letech proběhla velká diskuse v jednom odborném časopisu, která vymezovala, ti autoři Birch a Beran vymezovali podmínky, které ospravedlňují zabránění secese a druhý ten pohled byl podmínky, které ospravedlňují secese. A to, co my najdeme v Kosovu, jsou opravdu naplnění těch podmínek, které ospravedlňují secesi, to znamená, dochází tam k poměrně masivní opresi, porušování lidských práv, občanských práv, politických práv obyvatelstva, ale tohle to opravdu v případě východní Ukrajiny nenajdeme. Tam jakýmsi náznakem bylo snaha sebrat status státního jazyka ruštiny, coţ je samozřejmě exkluzivní jazyková politika, která negativně poškozuje to obyvatelstvo, ale opravdu na tom východě Ukrajiny nedocházelo, ani na Krymu, k cílené masivní opresi obyvatelstva, které by ospravedlňovalo odtrţení. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Dotaz z Facebooku: "Proč Spojené státy neustále ţádají, aby Rusko začalo dodrţovat mezinárodní právo na Krymu například, kdyţ ho v jiných případech demonstrativně ignorovaly, třeba v Jugoslávii, v Iráku a tak dál. Mám tomu rozumět tak, ţe Spojené státy a jejich takzvaní spojenci se řídit mezinárodním právem nemusí a Rusko musí?" Je další divácký dotaz. Martin RIEGL, politický geograf, FSV UK -------------------Samozřejmě všichni členové mezinárodního společenství se musí řídit mezinárodním právem, ale je tam ten problém, který uţ jsem zmiňoval, ţe to mezinárodní právo je velmi těţko vymahatelné. Pokud má autor na mysli první válku v Iráku, tak to bylo plně v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN, kdyţ Irák zabral Kuvajt, coţ je v podstatě ten případ, kterého jsme svědky ... Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Ano, myslím ale, ţe jde spíš o ten druhý případ, kdy tam armáda Spojených států a spojenci následně tedy také vstoupili a šli bojovat na základě toho, ţe v Iráku měly být zbraně hromadného ničení a ty se tam nakonec vůbec nikdy nenašly. Ono těch argumentů samozřejmě bylo více. Já souhlasil bych s tou válkou v Iráku. Já jsem i v roce 2003 psal článek, kde jsem se vyslovoval k tomu, ţe si myslím, ţe to není dobrý krok, ţe to není strategický krok, ţe do budoucna se vymstí, ţe se z různých sloţitých důvodů nepodaří iráckou společnost přivést k demokracii. Jugoslávie je případ jiný. Tam opravdu docházelo k masivnímu porušování lidských práv a já si myslím, ţe mezinárodní společenství, pakliţe je něčeho takového svědkem zejména v Evropě, tak nemůţe zůstat nečinně, nemůţe nečinně přihlíţet a mělo by konat a jsem přesvědčen, ţe kdyby tenkrát Spojené státy a spojenci v Jugoslávii pouze přihlíţeli, tak by naopak byli kritizováni za to, ţe nic nedělají. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------No, a ještě k tomu divákovu dotazu. Je to svého druhu farizejství od Spojených států, ţe na druhých jim vadí to, co sami činí a po druhých poţadují něco, co sami nedělají? Je to tak? Martin RIEGL, politický geograf, FSV UK -------------------Pokud, pokud by to bylo takto, tak samozřejmě by to farizejství bylo, ale ono opravdu ty příklady jsou trošku jiné. To, co se stalo v Iráku v roce 2003, bylo odebrání suverenity Iráku na přechodnou dobu. To byla ta prozatímní vláda Paula Bremera, kdy opravdu Irák byl spravován de facto ministry z Ameriky, cizími příslušníky. Ale ta situace, ta suverenita mu byla v roce 2004 navrácena. To, co se děje na Ukrajině, je zabrání části území suverénního státu, které má mít v podstatě trvalé účinky, takţe tady ta agrese má jiný charakter. Bohumil KLEPETKO, moderátor Plné znění zpráv


-------------------Na webu se vás ptá Jan Novák: "Vzpomínáte na takzvanou karibskou krizi, kdy Sovětský svaz chtěl rozmístit své rakety na Kubě a jaká byla reakce Spojených států? K třetí světové válce byl tenkrát jen malý krůček. Jak v tomto světle posuzovat reakce Vladimira Putina? Myslíte, ţe je to on, kdo hrotí situaci?" Tak nejprve to, co připomíná divák Jan Novák, jestli to, co se teď ve světě děje, je srovnatelné s onou karibskou krizí v roce 1962, kdy skutečně svět byl na prahu velké války, šlo o rozmístění sovětských raket na Kubě, kterému předcházelo rozmístění amerických raket v Turecku, obojí na dostřel tedy té druhé mocnosti. Je to srovnatelné? Jestliţe NATO teď se chce posunovat na východ, Rusko takto postupuje v Ukrajině. Martin RIEGL, politický geograf, FSV UK -------------------Ona ta paralela není úplně přesná, jo. Já samozřejmě tu situaci si nepamatuji, ale znám jí. Ono by to sedělo za předpokladu, ţe NATO by chtělo, Ukrajina by chtěla vstoupit od NATO, byl to, probíhá ten proces schvalovací a USA by se snaţily na Ukrajině, zejména na východní Ukrajině rozmisťovat jaderné zbraně, pak by to sedělo, ale opravdu ta situace je trošku v tomhle tom nesrovnatelná. Tenkrát Sovětský svaz se snaţil umisťovat na Kubu, coţ je strategický perimetr Spojených států jaderné zbraně, tedy samozřejmě to bezpečnostní riziko tam bylo podstatně větší a myslím, ţe opravdu nikdo nepočítá s tím, ţe na území Ukrajiny by měly být umístěny jaderné zbraně NATO. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------"Jak v tomto světle posuzovat reakce Vladimira Putina? Myslíte, ţe je to on, kdo hrotí situaci?" Ptá se Jan Novák. Martin RIEGL, politický geograf, FSV UK -------------------No, to je poměrně komplikovanější otázka, neţ se zdá, například George Friedman, zakladatel zpravodajské agentury Stratfor, má, velmi dobře vystihl, v podstatě predikoval to současné dění na Ukrajině, kdy on i poukazuje na fakt, ţe zatímco my ve střední Evropě, kteří máme zkušenost s okupací Sovětského svazu, tak vnímáme, řekněme, všechny státy V4, státy Pobaltí, které byly anektovány Sovětským svazem, tak my máme tendenci vnímat NATO jako takové regionální OSN, obranný pakt, který chrání naší nezávislost. Ale na druhé straně Rusko vnímá NATO pořád jako útočný pakt, jako svého hlavního nepřítele, ona to ta ruská vojenská doktrína de facto i říká. Faktem je, ţe NATO se velmi, velmi přiblíţilo, vojska NATO přiblíţila, řekněme, z Petrohradu k Moskvě poměrně signifikantně, ta, ta vzdálenost se zredukovala desetkrát, takţe i ten Friedman poukazuje na to, ţe Rusko, přestoţe se to nezdá, tak se chová do určité míry obranně a je potřeba to vnímat i z jeho pohledu. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------No, a Rusko dnes uţ také oznámilo, ţe upraví svou vojenskou doktrínu, tak aby reagovala na přiblíţení NATO k ruským hranicím a na situaci v Evropě a na Ukrajině. O co by mohlo jít z ruské strany? Co se v praxi můţe skrývat pod ruskou formulací - upravení vojenské doktríny? Martin RIEGL, politický geograf, FSV UK -------------------Já si myslím, ţe se toho příliš nezmění, ono uţ ta stará doktrína v podstatě vnímá NATO jako, řekněme, svého nepřítele, coţ bylo trošku v rozporu, řekněme, s tou americkou grand strategy za prezidenta Obamy, který se snaţil navazovat opravdu partnerskou spolupráci s Ruskem. Hovořil o tom, ţe ten východoevropský /nesrozumitelné/ je stabilizovaný, ţe Korea je stabilizovaná, Japonsko a ţe je moţné přesunovat pozornost primárně do pacifické oblasti ve snaze vyvaţovat rostoucí vliv Číny. Takţe já si myslím, ţe Rusko ten svůj pohled nějak úplně nezmění, spíše ho přehodnotí americká administrativa, která si podle mě teďko velmi silně uvědomila, ţe Evropa je méně stabilizována a bezpečná neţ se americká administrativa domnívala. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------A je Severoatlantická aliance obranným paktem? Martin RIEGL, politický geograf, FSV UK -------------------Plné znění zpráv


Já jsem o tom bytostně přesvědčen. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------A lze to vnímat tak, ţe Rusko vlastně uţ předjímá i výsledky onoho očekávaného summitu Aliance v Cardiffu, kde se má rozhodnout o zřízení několikatisícové vojenské síly NATO schopné rychle reagovat na ohroţení členské země. Anders Fogh Rasmussen říká, ţe to má znamenat viditelnější přítomnost NATO na Východě. Co si pod tím představit? Martin RIEGL, politický geograf, FSV UK -------------------Já primárně to vnímám jako snahu ubezpečit, řekněme, ty státy, které jsou na té frontové linii, coţ je primárně Pobaltí a jsou to i státy v jihovýchodní Evropě, ţe opravdu ten závazek NATO, ta kolektivní obrana je brána smrtelně váţně a samozřejmě souvisí to s tím posunem vnímání bezpečnostní situace v Evropě, kde Rusko se v poslední době chová do určité míry nevyzpytatelně, agresivně vůči jinému suverénnímu státu, takţe je potřeba trošku se probudit z toho snu, řekněme, o tom postmoderním světě. Evropská unie a potaţmo i Evropa po konci studené války ţila v přesvědčení, ţe se nachází v nějakém postmoderním světě, kde nedochází k pouţití síly. Hranice jsou stabilní, hranice jsou neměnné a trošku tady chybí ta, řekněme, mezinárodní, mezinárodní anarchie a svět války, tak z tohohle se Evropa postupně probouzí. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Vy jste mluvil o tom, ţe ony postkomunistické státy vnímají NATO jako svoji ochranu právě před oním ruským vlivem nebo ruským nebezpečím, pokud ho tak vnímají, ale čím si vysvětlujete ten, ten rozdílný pohled? Polsko, pobaltské státy také mají čerstvou sovětskou zkušenost, a přesto nejenom chtějí, přímo vyţadují přítomnost jednotek nebo základny Severoatlantické aliance na svém území a pro Česko, slovy, kritizovanými slovy ministra obrany Martina Stropnického, pro Česko by to byl problém. Martin RIEGL, politický geograf, FSV UK -------------------To by byla poměrně spekulativní odpověď a opravdu vysvětlit, proč to Polsko, které má poměrně podobnou zkušenost jako Česká republika se k tomu staví opravdu úplně jinak. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Nebo takto má Česko a obyvatelé Česka důvod obávat se přítomnosti jednotek Severoatlantické aliance, základny Severoatlantické aliance na svém území, třeba právě po zkušenostech s onou přítomnosti sovětských jednotek, jakkoliv tedy to třeba nelze srovnávat? Martin RIEGL, politický geograf, FSV UK -------------------To opravdu v tomto ohledu, tam je ta kvalita úplně jiná. Ta přítomnost sovětských vojsk, to byla okupační vojska, která porušovala suverenitu naší, naší republiky i podle Breţněvovy doktríny, NATO je úplně jiný princip. NATO je, řekněme, dobrovolný regionalismus. My, všechny státy jsou členy NATO zcela dobrovolně. U varšavského paktu to bylo zcela opačně. Varšavský pakt, to byl to, čemu se to znamená, je /netlumočeno, anglicky/, to znamená, ţe to členství bylo povinné. My to známe i po studené válce, kdy Sovětský svaz, Ruská federace se do určité míry snaţily obnovit, řekněme, tu svoji sféru vlivu skrze Společenství nezávislých států, já tuším, ţe tenkrát Gruzie byla donucena nějak, kvůli nějakému vnitropolitickému napětí do toho SNS vstoupit, takţe to Rusko opravdu tady ty organizace vnímá pořád trošku jiným perimetrem, ale abych odpověděl na tu otázku, čím vysvětlit ten rozdílný postoj v České republice, v Polsku, respektive Pobaltí, to nedokáţu. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Na webu máme dotaz od Františka: "Pokud by Ukrajina vstoupila do NATO, lze pak konstatovat, ţe vojenský konflikt je nevyhnutelný? Co by to znamenalo pro Ukrajinu? Stala by se celá země bojištěm?" Martin RIEGL, politický geograf, FSV UK -------------------Plné znění zpráv


Pakliţe se bavíme o konfliktu mezi, řekněme, NATO a Ruskem, je to otázka. Tam bysme opravdu museli aplikovat teorii her, do jaké míry by ty hráči byli svázáni, do jakého by se dali klinče, jak by nebyli schopni z té situace vycouvat. Já si nemyslím, ţe by to bylo nevyhnutelné, zároveň si nemyslím, ţe je úplně nutné, aby Ukrajina v současné době vstupovala do NATO, já myslím, ţe proti se vyjadřoval i mimochodem Zbigniew Brzezinski, nejsem si tím teďko úplně jistý, coţ je názor, který bych bezpochyby bral určitě v úvahu. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Není to tak, ţe právě proto, v jaké situaci Ukrajina je, tak je to momentálně nereálné, aby ji Severoatlantická aliance přijala? Protoţe by to byl pro Alianci velký problém? Martin RIEGL, politický geograf, FSV UK -------------------Já si myslím, ţe v tuto chvíli by to opravdu nebylo úplně strategické, a to z toho důvodu, ţe Rusko se bezpochyby na Ukrajině vojensky angaţuje a v momentě, kdy by opravdu Ukrajina byla v současné době přijata do NATO, tak by to byl obrovsky těţký test právě toho, řekněme, té kolektivní obrany, kolektivní odpovědnosti a myslím si, ţe NATO by v tomto ohledu mohlo sehrát, spousta členských států by nemusela být úplně ochotna v případě, pakliţe spekulujeme o propuknuvšího konfliktu, tam zasahovat a myslím si, ţe by to opravdu mohlo podkopat základy NATO. A z druhé strany, v pátek se odehrál jakýsi telefonát mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a končícím předsedou Evropské komise José Barrosem a ten informoval pak evropské politiky o tom, ţe Vladimir Putin mu řekl, ţe pokud se mu zachce, zabere Kyjev za dva týdny. Myslíte, ţe je to reálné, ţe by se k tomu za určité konstelace ruský prezident odhodlal, ţe by k tomu našel odvahu skutečně vojensky obsadit celou Ukrajinu? Za současné situace? Martin RIEGL, politický geograf, FSV UK -------------------Pakliţe se bavíme o tom vojenském aspektu, technickém aspektu, tak si myslím, ţe opravdu je to moţné, ţe ta ukrajinská armáda by samozřejmě nebyla schopná vzdorovat. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Nezajímá mě technický, mě zajímá ten politický aspekt, jestli je to reálná hrozba. Martin RIEGL, politický geograf, FSV UK -------------------Chápu. Já si osobně myslím, ţe spíše ne, ţe opravdu prezident Putin se teďko snaţí, řekněme, do určité míry dosáhnout zamrzlého konfliktu na východě Ukrajiny, eventuálně na jihovýchodě Ukrajiny a do určité míry zopakovat scénář z Podněstří, z Jiţní Osetie a z Abcházie a v momentě, kdyby on opravdu přešel do plné války, mezistátní války, otevřené mezistátní války s Ukrajinou, tak si myslím, ţe by to mohlo být velmi rizikové pro jeho politickou pozici. Samozřejmě tam i v Rusku by se lidé začli velmi silně ptát, jaký je k tomu důvod, jaké jsou ztráty, jaké jsou náklady a samozřejmě celou tu spirálu těch sankcí odvetných kroků by to eskalovalo dále, takţe já si myslím, ţe tohle to by nebylo v jeho zájmu. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Kdyţ jsem připomínal onen telefonát, Putin - Barroso, tak on některé evropské politiky takříkajíc nadzvedl, například britský premiér David Cameron reagoval varováním, aby Západ ve vztahu k Rusku neopakoval stejnou chybu jako s politikou appeacementu vůči nacistickému Německu v roce 38. Čili Mnichov 38 opět na scéně. Vidíte tam nějaké paralely tak jako David Cameron? Martin RIEGL, politický geograf, FSV UK -------------------Ten Mnichov 38 v tomhle tom samozřejmě hraje roli takového symbolu, kde, řekněme, ty silné státy přihlíţejí tomu, jak ten silnější si parceluje nějakého nebohého souseda, takţe v tomhle tom to paralela samozřejmě je, ţe tam dochází k agresi od většího, silnějšího státu vůči menšímu a ti ostatní nic nedělají, ale samozřejmě ty, ta situace, ty okolnosti jsou do určité míry jiné. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Plné znění zpráv


A máme tu dotaz z Facebooku od Roberta Kříţka: "Nedomníváte se, ţe v souvislosti s eskalací napětí mezi Spojenými státy, Severoatlantickou aliancí a Ruskem během posledního volebního období prezidenta Baracka Obamy se nenaplnilo očekávání, se kterým americký prezident vstupoval do politiky, neměl by vrátit Nobelovu cenu za mír?" Martin RIEGL, politický geograf, FSV UK -------------------Nevím, jestli by měl vracet Nobelovu cenu za mír. Je moţné, ţe ji dostal poněkud předčasně, nicméně samozřejmě ta očekávání vůči prezidentu Obamovi byla jiná a myslím si z obou stran. On zklamává, řekněme, republikány svým postojem k Izraeli, svým postojem k Íránu, ale samozřejmě, řekněme, ţe zklamává i své voliče v té levé části spektra. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Nahlédneme na web, dotaz od Jirky: "Gazprom ve středu oznámil, ţe přechází z plateb v dolarech na rubl a juan," čínskou měnu. "Co to pro dolar znamená?" Čili to je jakási další vrstva toho, té konfrontace mezi Ruskem a Západem? Čili co to pro dolar znamená? Martin RIEGL, politický geograf, FSV UK -------------------Řekněme, ţe to je další sankce, které se v Rusku neříká sankce. Je to nějaký odvetný krok, pro dolar to neznamená vůbec nic, moţná je to dobrá zpráva pro vládu v Pekingu. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Nehrozí oslabení americké měny, ţe bude mít menší vliv? Martin RIEGL, politický geograf, FSV UK -------------------Myslím si, ţe v tuto chvíli nehrozí, určitě dolar nebude nahrazen rublem ani juanem, pakliţe se podíváte na velikost ekonomiky Ruska, Evropské unie a USA, tak jsou to naprosto nesrovnatelné parametry. Ruská ekonomika je v celkovém HDP osmkrát menší neţ ekonomika USA, zároveň je osmkrát menší neţ ekonomika Evropské unie, takţe v tomhle tom ohledu je to poměrně trpasličí pořád výkon. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Šlo by to trochu rozklíčovat, v jakých všech moţných vrstvách se ta konfrontace momentálně odehrává? Protoţe není to jen ona přímá vojenská konfrontace na Ukrajině, ale právě mezi Západem, Spojenými státy, tam jde i o ty ekonomické věci, o propagandu, o co všechno jde tak podprahově? Martin RIEGL, politický geograf, FSV UK -------------------Já si myslím, ţe primárně se odehrává i takový souboj nebo, řekněme, změna geopolitického postavení Ruska, která není úplně viditelná. Ono v tomto ohledu je zajímavé, ţe Alexandr Dugin, o kterém není úplně jasno, jaký vliv má na současnou vládu v Moskvě, tak on v těch svých textech i varuje před Čínou a on se domnívá, ţe největší geopolitickou hrozbou vůči Rusku je Čína, coţ je poměrně jakoby dobrý, já si myslím, ţe naprosto přesný postřeh, teda samozřejmě Čína se snaţí posílit své postavení primárně v západním Pacifiku, prolomit, řekněme, ten kontejnment, to zadrţování Spojených států, ale na druhé straně se snaţí dostat na sever, na, řekněme, Dálný východ, snaţí se etablovat jako /nesrozumitelné/ mocnost, takţe opravdu tím, jak Rusko odpovídá na ty sankce Evropské unie, jak pokračuje v té agresi, je sankcionováno, tak stále více se stává závislým na Číně a opravdu z toho dlouhodobějšího pohledu si myslím, ţe to můţe geopoliticky dopadnout poměrně nedobře, samozřejmě i ty signály, kdy podporuje separatisty na východě Ukrajiny, na Krymu. Tvrdí, ţe mají právo na sebeurčení, tak to jsou opravdu zase další signály, kde potom i ty ostatní menšiny ţijící v Rusku mohou přijít s poţadavkem na vyhlášení nezávislosti a desintegraci Ruska. Bohumil KLEPETKO, moderátor --------------------



Jiří z Plzně se ptá takto: "Proč utichly veškeré zprávy z vyšetřování příčin pádu malajsijského letadla? Vţdyť někteří ukazovali na viníka, sotva trosky dopadly na zem nebo ţe by bylo všechno a nová zjištění se nehodí současnému politickému směru do krámu?" Ptá se Jiří z Plzně. Martin RIEGL, politický geograf, FSV UK -------------------Nejsem expert na leteckou dopravu. Domnívám se, a co i znám z historie, tak vyšetřování leteckých nehod zpravidla není záleţitostí týdnů, ale spíš si myslím, ţe to je záleţitost moţná i na rok a nemyslím si, ţe by, nehledal bych za tím ţádnou konspirativní teorii, ţe se někdo snaţí zamlčet výsledky. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Myslíte, ţe všechny strany mají zájem na tom, aby se ukázala pravda? Martin RIEGL, politický geograf, FSV UK -------------------To asi záleţí na tom, kdo jak má čisté, kdo jak má nečisté svědomí. Samozřejmě, pakliţe někdo ví, ţe v tom má do určité míry prsty, tak asi nemá zájem na tom, aby se pravda ukázala. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Tak a tady máme dotaz od Ondřeje: "Jak hodnotíte politickou kondici Západu v ukrajinské krizi. Nechybí Evropské unii politik churchillovského typu, který by dynamičtěji hájil zájmy Evropy? Je Donald Tusk nadějí na změnu?" Martin RIEGL, politický geograf, FSV UK -------------------To je záleţitost, o které se v Evropské unii dlouho, ţe tady dochází k určitému vyčerpání elit, ţe se trošku ztrácí ten étos, řekněme, těch 50. let, kdy opravdu ty západní státy, ta zakládající šestka se snaţila najít společný zájem, byla velmi solidární, tak tohle to se v těch 90. letech a na počátku 21. století vytrácelo. Já jsem poměrně rád za to, ţe Donald Tusk byl do té pozice zvolen, i kdyţ ihned se vynořily komentáře, ţe má špatnou francouzštinu, ţe má špatnou angličtinu. Já si nemyslím, ţe to je podmínka naprosto nutná. Myslím si, ţe Donald Tusk je politicky opravdu zajímavá osoba, která se cítí Evropanem, cítí se být, řekněme, takovým svébytným členem NATO a myslím si, ţe to je dobrá volba a opravdu můţe to být takový ten dobrý typ politické elity. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Je pro Česko dobře, ţe příštím prezidentem, zjednodušeně řečeno, příštím prezidentem Evropské unie bude polský politik, tedy politik z naší části Evropy, politik z další postkomunistické země? Martin RIEGL, politický geograf, FSV UK -------------------Je to samozřejmě politik, který pochází z toho subregionálního uskupení visegrádská čtyřka, takţe samozřejmě bude moţnost tam diskutovat zájmy české s Polskem. Samozřejmě je to člověk, který je nám bliţší, ne, řekněme, někdo z Kypru, kdyţ si teďko vymyslím. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------A druhý, hodně viditelný politik Evropské unie, nový bude Federica Mogheriniová, italská ministryně zahraničí, příští tedy politička zodpovědná za zahraniční politiku Evropské unie, to je politička, které se předhazuje, ţe má komunistickou minulost. Martin RIEGL, politický geograf, FSV UK -------------------A dobré vztahy s prezidentem Putinem. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Plné znění zpráv


A dobré vztahy s prezidentem Putinem. Martin RIEGL, politický geograf, FSV UK -------------------Ne úplně silnou profesionální zkušenost na tom poli ministra zahraničních věcí, je poměrně mladá dáma, samozřejmě myslím si, ţe proti panu Tuskovi to je poměrně slabší váha ve všech těchto aspektech. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Tak a zkusíme, jestli máme další dotaz. Je tady, je to dotaz od Libora: "Je podle vás situace na Ukrajině přehledná, a top ve smyslu informací, ke kterým máme přístup, jak přes média a internet, tak z oficiálních zdrojů. Lze si dnes vůbec vytvořit nezávislý názor na základě objektivních informací?" Martin RIEGL, politický geograf, FSV UK -------------------Bezpochyby objektivní názor si lze vytvořit, je to poměrně obtíţné, ono těch informačních kanálů je obrovské mnoţství, přes televizi, rozhlas, tištěná média, internetové zdroje, sociální sítě a zejména ten internet je takovou platformou, kde vy najdete ty informace velmi kvalitní, velmi dobře ozdrojované, ale zároveň tam najdete, se omlouvám, i určitou stoku, kde opravdu cílem je dezinformovat obyvatelstvo, takţe je to, je to moţné, je to poměrně náročné na toho, kdo s těmi informacemi pracuje. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Kdyţ jsme se bavili o tom, ţe ten konflikt se odehrává mimo jiné i na té propagandistické rovině. Můţete dát divákům návod, jak se zorientovat, jak odlišit ty zprávy, které jsou produktem propagandy? Martin RIEGL, politický geograf, FSV UK -------------------No, asi nejlepší moţností je sledovat renomovaná, ověřená média, ať uţ v České republice tak v zahraničí a samozřejmě ty zdroje, které se nachází na sociálních sítích na internetu, zejména, kde neznáme historii, neznáme pozadí toho informačního zdroje, tak jsou do určité míry pochybná. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------A ještě na webu se ptá Olina takto: "Vidíte v postupu Ruska a ostatně i Spojených států, Evropské unie pokus o nějakou dlouhodobější strategii? Dokázal byste odhadnout dlouhodobé cíle Západu a Ruska?" Martin RIEGL, politický geograf, FSV UK -------------------Samozřejmě Rusko i, já teď oddělím Spojené státy od Západu, protoţe Západ nepředstavuje z geopolitického pohledu nějaký homogenní celek, mají svoji velkou strategii, mají svojí Grand Strategy, pakliţe se bavíme o geopolitice Spojených států, tak tam můţeme definovat dva primární body. Prvním bodem je udrţet si převahu na světových oceánech, zajistit volný světový obchod a bránit principy svobody na celém světě. Ta geopolitická strategie Ruska je v tomto ohledu poněkud omezenější. Ta se primárně orientuje na, řekněme, takový ten koncept ruského blízkého zahraničí, ať uţ to nazveme snahou obnovit sféru vlivu v bývalém Sovětském svazu nebo tou Duginovou geopolitickou teorií. Ten euro-asijsko-ruský svaz. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Je dnešní svět nebezpečnější neţ svět před 10, 30 lety? Protoţe ono nejde jen o ty boje na Ukrajině, jde také o islamistické militantní chování islamistického státu v Iráku a v Sýrii, islamistické agrese v Africe, boje mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás v pásmu Gazy a tak dále. Je dnešní svět nebezpečnější neţ třeba před oněmi 10, 30 lety? Martin RIEGL, politický geograf, FSV UK -------------------Ono, já myslím, ţe teďko bylo výročí, kdy byla publikována teze o konci dějin, tak evidentně konec dějin nenastal z toho ohledu ideologického konfliktu, jenom se přesunul na konflikt, řekněme, západních hodnot a těch protizápadních hodnot. Já si úplně nemyslím, ţe by ten svět byl výrazně nebezpečnější, ono se nám to Plné znění zpráv


zdá, tyhle ty informace máme více zprostředkované, máme je zprostředkované jinými kanály, ať uţ na YouTube, na sociálních sítích, takţe ten zásah je mnohem větší, neţ kdyţ, řekněme, ve 20. století, na počátku 20. století jsme pouze četli noviny a ty emoce nebyly tak silné. To, čeho my jsme svědky, jak vy jste zmiňoval, rozpad států v subsaharské Africe, řekněme, ten, ta zóna otřesu od Nigérie po Somálsko, to je poměrně znepokojivé. Druhým tím jevem je, řekněme, rozpad těch států, které vznikly z otomanského impéria, tam je to poměrně také masivní. Máme tady teďko konflikt, já uţ bych řekl internacionalizovaný konflikt, nenazýval bych to občanskou válkou na Ukrajině, ale pakliţe bysme se podívali opravdu na data set ať uţ vnitropolitických, mezistátních konfliktů a já se těmi vnitropolitickými konflikty docela zabývám, tak tam nedochází k nějakému jednoznačnému nárůstu, takţe z toho statistického hlediska se to nepotvrzuje. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Další divák a jeho, tento dotaz, říká: "Dobře, máme tu dva antagonistické pohledy. Ruský je, řekněme, pohled nás bývalých kolonií," píše tento divák. "Má Rusko nějaký důvod obávat se něčeho od Severoatlantické aliance?" Rusko hájí svou sféru vlivu, co to znamená kromě omezené nezávislosti sousedních zemí?" Martin RIEGL, politický geograf, FSV UK -------------------Já osobně se domnívám, ţe Rusko nemá důvod se obávat NATO, NATO nepředstavuje hrozbu otevřenou pro Rusko, nicméně ten jeho postoj je pochopitelný z určité míry, pakliţe se podíváme zejména na střední Asii, kde Rusko má opravdu silný geopolitický zájem, čelí tam pronikání Číny, stále sílícímu vlivu Číny zejména v zemích, jako je Kazachstán a pakliţe bysme se podívali na mapu, tak hranice východní Ukrajiny a západního Kazachstánu, to je nějakých 300, 300 mil, 500 mil a je to to území, pakliţe by se propojilo, pakliţe NATO by bylo takto blízko ke Kazachstánu, tak by byly ohroţeny i nějaké ropovody, plynovody. Je to oblast, kde se nachází Stalingrad, emotivní místo pro Ruskou federaci, takţe já poměrně i chápu tady ten pohled Ruska, ale to samozřejmě neospravedlňuje tu agresi vůči suverénnímu státu. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------A dotaz moţná poslední: "Neblíţí se den, kdy bude znovu rozdělena Evropa mezi západ a východ? Vladimir Putin usiluje o rozbití Ukrajiny, stane se Ukrajina symbolem nové rozdělené Evropy jako dříve Německo? Nevrátila se do Evropy studená válka v plném střihu včetně jaderné hrozby?" Martin RIEGL, politický geograf, FSV UK -------------------Nemyslím si, ţe se ještě vrátila studená válka. Samozřejmě ta klasická dělba na východní a západní Evropu uţ není moţná, protoţe v dnešní době máme EU 28, další státy čekají na členství, máme tady pár těch států, které jsou pořád na periferii Evropské unie, Moldavsko, Makedonie, Bosna a Hercegovina, takţe v tomhle tom ohledu Rusko zůstává do určité míry, řekněme, osamoceno a pakliţe by tady eskalovalo tu hrozbu vůči, vůči evropským státům, tak já se spíše domnívám k tomu, ţe to naopak povede ke sjednocení Evropy. Ty státy, které se cítí politicky ohroţeny, cítí, ţe je ohroţena jejich nezávislost, tak o to více se budou snaţit integrovat s Evropskou unií a v důsledku by Rusko se posunulo někam spíše do té asijské mocnosti. Ono ztratilo by ten evropský přesah a spíše by opravdu zůstalo tou asijskou velmocí. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Tak tolik dnešní Hyde Park věnovaný situaci na Ukrajině a dopadům na Česko a celou Evropu, jehoţ hostem byl politický geograf Martin Riegl. Já vám děkuji a přeji vám hezký večer. Martin RIEGL, politický geograf, FSV UK -------------------Já děkuji za pozvání. Hezký večer divákům. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Hezký večer, váţení diváci, přeji i vám, mějte se dobře a na viděnou.



Nové neshody mezi NATO a Ruskem 2.9.2014

ČT 24

str. 01

21:31 Horizont

Michal KUBAL, moderátor -------------------Duch studené války se uţ dávno vrátil. Teď se vrací i rétorika a za nedlouho podle všeho i rozmístěný vojenských sil. NATO chystá posílení na východě, Rusko změnu doktríny. A Kreml upravuje výrok ruského prezidenta, který řekl, ţe kdyby chtěl, do dvou týdnů můţe být v Kyjevě. Výrok byl podle Kremlu vytrţený z kontextu. Martin MIKULE, redaktor -------------------Na východě Ukrajiny pokračuje palba z děl a minometů, světovou diplomacii zachvátila přestřelka nařčení, slovních útoků a výhrůţek. Kreml popudilo zveřejnění údajného výroku ruského prezidenta Putina, který měl pronést v rozhovoru s předsedou Evropské komise Barrosem. Podle italského listu La Repubblica ho šéf komise zmínil při summitu v Bruselu. redaktor /citace - Vladimir PUTIN, ruský prezident/ /zdroj: La Repubblica/ -------------------Kdyţ budu chtít, za dva týdny zaberu Kyjev. Martin MIKULE, redaktor -------------------Kreml výrok přímo nepopřel, prezidentova slova prý ale byla vytrţena z kontextu a dostala tak jiný význam. Své obavy z postupu ruského prezidenta ale na summitu vyjádřili i další státníci bez ohledu na zmíněnou větu. Britský premiér Cameron v kritice Ruska pokračoval i na domácí půdě. David CAMERON, britský premiér -------------------Rusko se snaţí donutit Ukrajinu, aby se vzdala svého demokratického rozhodování pod hrozbou namířené zbraně. Martin MIKULE, redaktor -------------------Z jednání ruského prezidenta mají obavy i další evropští politici. Německá kancléřka Merkelová označila podle tamního tisku jeho chování za nepředvídatelné. Ohroţené se ale cítí především Pobaltské země, Estonsko chce proto na svém území trvalou základnu NATO. Aliance plánuje na nadcházejícím summitu vytvořit akční plán, který by jí umoţnil v případech podobných ukrajinské krizi rychle reagovat. Anders FOGH RASMUSSEN, generální tajemník NATO -------------------Setkáme se s prezidentem Porošenkem, abychom vyjádřili Ukrajině pevnou podporu ze strany NATO. Martin MIKULE, redaktor -------------------Námluvy NATO s Ukrajinou ale Rusko ještě víc dráţdí. Aliance se podle Kremlu snaţí zvyšovat svůj strategický útoční potenciál. Rusko proto do konce roku upraví svou dosavadní vojenskou doktrínu. Ruský ministr zahraničí Lavrov současně vyzval Spojené státy, aby přiměly ukrajinskou vládu ke kompromisu se separatisty. Sergej LAVROV, ruský ministr zahraničí -------------------Je velmi důleţité, aby USA a samozřejmě i evropští partneři aktivně podpořili nalezení vzájemného kompromisu. Martin MIKULE, redaktor -------------------V názorech NATO, jak by měl takový kompromis vypadat, se ale obě strany prudce rozcházejí. Evropská unie se zatím snaţí odradit Kreml před další agresí sankcemi. Rusku tentokrát hrozí i tím, ţe přijde o moţnost pořádat velké mezinárodní sportovní akce. Martin Mikule, Česká televize. Plné znění zpráv


Michal KUBAL, moderátor -------------------Karel Svoboda, analytik Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Dobrý večer. Karel SVOBODA, analytik, Institut mezinárodních studií FSV UK -------------------Dobrý večer. Michal KUBAL, moderátor -------------------Podle vás, ta změna doktríny. Je to v podstatě status quo, jenom nově na papíře? To znamená, ţe Rusko uţ je dlouhodobě zaměřeno proti Severoatlantické alianci? Karel SVOBODA, analytik, Institut mezinárodních studií FSV UK -------------------Tak já si myslím, ţe ono uţ je zaměřeno zhruba tak pět let, moţná ještě déle. Řekněme, ţe tou první akcí, nebo tou nejvýraznější akcí aţ vlastně do Ukrajiny byla právě Gruzínská válka, která, která prostě ukázala NATO, ţe Rusko bude, řekněme, na rozšiřování nejenom, nejenom tedy slovně reagovat, ale i, i vojensky. A ţe ta reakce nemusí být jenom obranná, ale paradoxně i útočná. Michal KUBAL, moderátor -------------------Z Kremlu a z lidí, kteří zastávají jeho pozice, často zaznívá, ţe to bylo NATO, které se začalo rozšiřovat. Které začalo dostávat Sovětský, Rusko, Sovětský svaz předtím do nepohodlné pozice. Souhlasíte s tím? Karel SVOBODA, analytik, Institut mezinárodních studií FSV UK -------------------Souhlasím s tím, ţe se to říká. Já, já nejsem příliš, nebo moje práce není ani tolik, abych říkal, co je správné, a co není správné, ale Rusové to takto opravdu vnímají. A oni to velmi často, často podtrhují. Ano, NATO se šíří vlastně od roku 89. Se děje opravdu jen to, ţe Rusko je neustále obkličováno, obkličováno. A Ukrajina měla být další z těch kamenů, které, nebo další z těch částí, které měly ještě více obklíčit, obklíčit Rusko. A proto my máme právo reagovat, byť to samozřejmě takto neříkají a oficiálně tedy neuznávají, ţe jsou na Ukrajině. Ale takto to vnímají. Michal KUBAL, moderátor -------------------A je to tedy souboj těch dvou idejí zahraniční politiky, real politiky na jedné straně, kdy velmocenské zájmy mají přednost. A na druhé straně, řekněme, idealistické politiky, kdy si jednotlivé země určují, kterým směrem se chtějí vydat? Karel SVOBODA, analytik, Institut mezinárodních studií FSV UK -------------------Tak ono je to velmi zajímavé, ţe vlastně Rusové obviňují Evropskou unii a Spojené státy z té real politiky. Evropská unie zase obviňuje Rusko, řekněme, z té, z té pseudoidealistické roviny. Musíme si uvědomit, ţe tam třeba na Ukrajině jde nejenom o šíření jakéhosi vlivu Ruska jako takového. Ale ţe velmi silný je tam ten podtón náboţenský a tak dále. Čili ono je to velmi, velmi sloţité takto říct. Ale mohu říct zodpovědně, ţe ano, z Ruska je to opravdu tak vnímáno, jako geopolitický souboj. Michal KUBAL, moderátor -------------------Blíţí se klíčový summit ve Walesu. Podle mnohých hlasů moţná nejdůleţitější v dějinách Severoatlantické aliance. Pojďme se podívat na mapu, která by nám měla ukázat, jak by mělo vypadat další rozmístění, nebo v kterých zemích by měly být nové základny Severoatlantické aliance. Rumunsko, Polsko, Pobaltské státy. Myslíte si, ţe tohle je věc, která by mohla Rusko nějakým způsobem odstrašit od toho, aby prosazovalo své zájmy někam dál? Karel SVOBODA, analytik, Institut mezinárodních studií FSV UK -------------------Plné znění zpráv


Tak samozřejmě, samozřejmě ano, nicméně, nicméně zase si musíme uvědomit, jak vlastně, jak vlastně to šíření vypadalo, co vlastně Rusko pouţilo. A pouţilo ty svoje menšiny. Poměrně silná menšina je v Estonsku a v Lotyšsku. V Litvě uţ to tak výrazné není. Čili ona ta válka, nebo řekněme, to šíření nejde tak, ţe by tedy došlo k přímému vojenskému nárazu dvou armád proti sobě. Ale je to spíše takové, takové, taková salámová metoda. Čili, čili řekněme ano, můţe to, můţe to určitým způsobem pomoct, nebo zastavit. Na druhou stranu Rusko opět, jako odborník na Rusko mohu v klidu říci, ţe Rusko to bude vnímat jako další agresivní krok, a ţe bude opět, opět, řekněme, posilovat ta svoje opatření. Já neříkám dobře, nebo špatně, ale je to prostě tak. Michal KUBAL, moderátor -------------------Premiér Sobotka sklidil hodně kritiky, kdyţ prohlásil, ţe sankce nefungují. Ale ono to zaznívá i z druhé strany. Mnoho lidí říká, ţe sankce nefungují, ale ţe problém je v tom, ţe Západ není schopný přistoupit k něčemu tvrdšímu. Opravdu dotlačit Rusko ve velmi krátké době k tomu, aby se stáhlo. Souhlasíte s tím, ţe Západ vede silácké řeči, ale podniká slabošské kroky? Karel SVOBODA, analytik, Institut mezinárodních studií FSV UK -------------------Tak já bych hlavně řekl, ţe premiér Sobotka tady pravděpodobně, pravděpodobně se nevyjádřil příliš šikovně. Ono, jedna pravda je, ţe ty sankce opravdu z krátkodobého hlediska nemají příliš velký efekt. Michal KUBAL, moderátor -------------------A máme čas, nebo respektive má Západ čas na to, aby počkal na to, aţ začnou fungovat? Karel SVOBODA, analytik, Institut mezinárodních studií FSV UK -------------------Jasně. To je, to je to, co pravděpodobně mělo být dodáno tedy, ţe je nutné hledat také, také opatření, která by tu situaci zastavila, zvrátila. Tím hlavním a nejdůleţitějším nicméně, mám takový pocit, ţe uţ je na něj tak trochu pozdě. Tak byla jednoznačná podpora hlavně vojenská podpora tedy Ukrajině. Nemyslím tím vyslání jednotek, ale pomoc s vyzbrojováním. Pokud tedy někdo chtěl zastavit Rusko, tak toto byla moţnost, protoţe neumím si představit, ţe by Rusy příliš, příliš, řekněme, znervóznělo to, ţe nemohou cestovat do západní Evropy, někteří z jejich vrcholných představitelů. Tady bych ještě řekl, ţe moţná ty osobní sankce mířené na jednotlivce byly, řekněme, z té logiky funkčnosti daleko, daleko opodstatněnější, neţ ty sektorové. Michal KUBAL, moderátor -------------------Uvidíme, co přijde dál. Evropská unie chce představit další kolo sankcí uţ v pátek. Díky moc, Karel Svoboda. Karel SVOBODA, analytik, Institut mezinárodních studií FSV UK -------------------Děkuji, na shledanou.

Kladnu chybí smělost zaměřit se na netradiční projekty, říká Roman Hájek 1.9.2014

5plus2.cz str. 00 Kladensko 5plus2.cz, Eva Havelková

Chybějící odvaha vedení Kladna, šedivý veřejný prostor, špatná diskuse i nedostatečné vybavení města pro celodenní pohyb. Mladí lidé v Kladně mají zajímavé postřehy o svém městě. Střední a starší generaci Kladeňáků nejvíce v jejich městě trápí přehršel ubytoven a hlučící skupiny nepřizpůsobivých ve středu Kladna, nemocní lidé bez domova v ulicích, pomalu upadající centrum města, špatný stav krajských komunikací ve městě i obavy z negativního vlivu obřího obchodního domu Central na malé ţivnostníky na pěší zóně. Mladí lidé vidí problémy města v diametrálně odlišných oblastech. A právě o tom jsme si povídali se šestadvacetiletým Romanem Hájkem, předsedou spolku Halda, který vydává knihy zaměřené na region Kladenska a jeho historii, organizuje v Kladně diskusní večery Science Café, pořádá Plné znění zpráv


naučné vycházky a literární večery. Je také spoluzakladatelem webových projektů Kladno minulé a Kladenský uhelný revír, doktorandem a pedagogem na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle vás chybí Kladnu komunikace a odvaha…. Pro mě je největším nedostatkem Kladna absence debaty k nějakému směřování města. Vedení Kladna je také na mě málo odváţné v tom, jít do netradičních projektů, jako jsou třeba systém sdílení jízdních kol, dobudování sítě cyklostezek po městě, respektive samostatných pruhů, aby se člověk nemusel pohybovat po chodníku, dále snaha omezit automobilovou dopravu nebo třeba i podpořit velké společenské akce, vznik festivalu a podobně. Chybí mu smělost soustředit se na nějaké hodnoty, které překračují starost o chodníky a parkování, zaměřit se na něco netradičního. Jste přesvědčen, ţe město nedostatečně spolupracuje s neziskovým sektorem? Neziskový sektor je v Kladně velmi aktivní a z vlastní zkušenosti vím, ţe město nevyuţívá dostatečně jeho potenciálu. Ne, ţe by od města nepřišla finanční pomoc, ale chybí signály, ţe je činnost zajímá, ţe je oceňuje. Město by mělo tyto lidi sdruţovat, propojovat je, pracovat s nimi. Těţí z toho, ţe tito lidé, kterých je v Kladně hodně, ve svém volném čase dělají bez nároku na honorář práci, která je pro město důleţitá a často je v některých oblastech supluje, ať uţ jde o kulturní akce, sociální práci, volnočasové aktivity. Magistrát by se měl více snaţit o aktivnější přístup, vytvořit pro neziskový sektor lepší prostředí. Máte výhrady k tomu, jak Kladno nakládá s veřejným prostorem... Rekonstrukce prostranství se odehrávají bez architektonických soutěţí, které by přinesly nějaké zajímavé prvky. Dějí se pouze dle inţenýrských návrhů, zase neodváţných, bez nápadu, šedivých. Příkladem toho jsou rekonstrukce historické hornické čtvrti Podprůhon, která si zaslouţí mnohem velkorysejší pojetí, neţ jaké město v rychlosti zvolilo, nebo nově náměstí Sítná, kde opět jen přibudou parkovací místa a zeleň. Nic víc. A co byste si na Sítné třeba představovali? Ubrat kus náměstí kvůli parkovacím místům je pro mě věc nesmyslná. Já bych očekával otevřenou architektonickou soutěţ, kde by se mohly objevit zajímavé nápady, jak místo oţivit. Nevím, třeba zajímavá soustava pro skejtaře, i kdyţ chápu, ţe proti tomu by mohla být část veřejnosti. Nebo trávník na piknik. Zkrátka něco výjimečného, co udělá ze Sítné ţivé místo. Pro vás tedy Kladno není příjemným místem? To je těţká otázka. Kladno není město, kam bych chtěl zajet na výlet a strávit tu celý den. Protoţe na to není vybavené. Chybí mu veřejné toalety, pítka, tráva, kde by se dalo sedět, protoţe z parků vás vyţenou. Nás s kamarády nic nenutí o víkendu ve městě zůstat. Pro mě je například velkou inspirací, jak by příjemné město mohlo vypadat, Vídeň. Těţí z toho, ţe má geniální veřejnou infrastrukturu. Můţete strávit den ve městě a nemusíte dopředu plánovat, ţe si máte nakoupit balenou vodu a tahat se s ní, ţe musíte zaskočit do kavárny, něco si tam koupit, abyste si mohl odskočit. Je to základ, ale důleţitý. Co vám ještě jako mladému člověku ve městě ještě chybí? Chybí mi multifunkční prostor, a teď nemyslím klub, těch je hodně, ale centrum, které mohou lidé různorodě pouţít, ať uţ je to třeba pro pořádání nějakého krouţku, posezení, čtení básní, filmové představení a podobně. Zkrátka místo pro šedesát sedmdesát lidí, které si zájemci mohou za naprosto symbolickou cenu, třeba korunu, pronajmout a setkat se tam. Co chystá váš spolek Halda na podzim? Momentálně dokončujeme knihu Zdeňka Pospíšila o historii kladenských kin, která vyjde na konci září a křest bude mít 4. října v restauraci Kuklík ve Švermově. Připravujeme vydání Křivoklátských pohádek, které jsou pokračováním Kladenských pohádek. A na podzim vyjde i disk s namluvenými Kladenskými pohádkami. Podílíme se na zajímavé výstavě s názvem Kde se pivo vaří… Kladenský sládek a alchymista Otakar Zachar. Vernisáţ se koná 12. září od 17 hodin ve Sládečkově vlastivědném muzeu v Kladně a bude tu otevřena aţ do 9. listopadu. 13. a 14. září plánujeme vţdy od 15 hodin komentované prohlídky po objektu pivovaru v KladněKročehlavech pod vedením Robina Tesárka, jehoţ rodině areál patří. Sraz je vţdy na nádvoří pivovaru v Dlouhé ulici. A vědecké večery Science Café? V kavárně Bez Konce v Divadle Lampion podiskutuje vţdy od 19:00. První bude 18. září na téma Domy budoucnosti s Lukášem Ferklem, ředitelem nového Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT, Plné znění zpráv


jeţ vyrostlo v areálu někdejší Poldovky, a jedním z vedoucích pracovníků Antonínem Lupíškem. Ti představí, co vše se v centru zkoumá a jak by jednou mohlo vypadat naše bydlení. Druhé se koná 15. října na téma Tajemství lidské buňky. Hostem bude doktor Jan Trnka ze 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

URL| http://stredocesky-kraj.5plus2.cz/hajek-halda-cw8-/kladno.aspx?c=A140901_092959_ppd-kladno_p2eha

První rok Déčka oţivil v Česku původní dětskou tvorbu 1.9.2014

ct24.cz

str. 00 ČT

Média/IT

Vstup prvního dětského kanálu do českého vysílacího prostoru před dvanácti měsíci se podařil. Nejen proto, ţe po roce vysílání u nás Déčko sleduje téměř kaţdé čtvrté dítě, ale i proto, ţe v Česku nastartoval růst původní dětské tvorby. Od zahájení vysílání kanálu ČT :D totiţ Česká televize vyrábí třikrát více pořadů pro děti a mládeţ. Toto číslo by mělo dále narůstat. "Déčko slaví jeden rok, a dokonce bych řekl, ţe slaví celý rok, co vysílá. Jeho koncepce, zaloţená především na kvalitní původní tvorbě pro děti, uvolnila v České televizi novou vlnu vlastní dětské produkce a za jeden rok vynesla Déčko tam, kam se jiné dětské programy snaţí dostat léta. Kromě nových formátů, které pro Déčko vznikají, podporuje diváckou úspěšnost citlivý výběr z nabídky zahraniční tvorby, ale například i restaurování a modernizace klenotů dětské pohádkové školy a animace," řekl generální ředitel České televize Petr Dvořák. "V prvním roce vysílání dětského kanálu jsme odvysílali dvakrát více hodin premiérových pořadů pro děti z vlastní tvorby České televize, neţ tomu bylo ve srovnatelném období před zahájením vysílání Déčka, coţ je, i vzhledem k tomu, za jak rekordní čas nový kanál vznikl, velký skok," říká výkonný ředitel kanálu Petr Koliha. Ode dneška začne Déčko představovat své podzimní novinky, výuku angličtiny s Hurvínkem, neváţný pořad o váţné hudbě s Adamem Mišíkem Filharmonici na ulici, hudební formát s kapelou Chinaski Písničky doktora Notičky a další. "Ţánrová kvalita, pestrost, zábava i vzdělání pro děti a bezpečí a jistota pro rodiče, to jsou hlavní atributy, které Déčko charakterizují," dodává Petr Dvořák. "Nejen podle svých vnoučat soudím, ţe o výlučnosti a potřebnosti tohoto kanálu není třeba pochybovat. Jeho předností je důraz na hodnoty, které bychom měli zachovávat i při tvrdosti aţ neomalenosti, se kterou se často děti setkávají na kaţdém kroku. S nadsázkou řečeno uţ od okamţiku, kdy svůj první krůček udělají," vyzdvihuje přednosti dětského kanálu docent Karel Smyczek, reţisér a člen Déčkolegia, neformálního sboru poradců, který poskytuje odborné rady, zpětnou vazbu a názory na program a obsah Déčka. V Déčkolegiu zasedají psychologové, mediální odborníci a odborníci na vzdělávání, například z Národního institutu dětí a mládeţe, Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně, ale také tvůrci pořadů pro děti. Za první rok existence kanálu sklidila velký úspěch i jeho vizuální podoba. Získala dvě prestiţní mezinárodní ocenění Promax, evropské i světové. Déčku popřál k narozeninám anglicky i Hurvínek.

URL| http://www.ceskatelevize.cz/ct24/media-it/284817-prvni-rok-decka-ozivil-v-cesku-puvodni-detskou-tvorbu/

Chceme zjistit i to, jak vesnice umí drţet při sobě 1.9.2014

Českolipský deník str. 13 JAN KLIČKA

Události

Moderátor politických debat Václav Moravec v rozhovoru pro regionální Deník říká: Plné znění zpráv


Praha – Říká, ţe ho debaty s lokálními politiky baví více neţ s těmi celostátními. Nejsou zkaţení radami mediálních poradců, odpovídají spontánně, nemusí jim skákat do řeči. Moderátor České televize Václav Moravec v těchto dnech finišuje přípravy na sérii šesti velkých předvolebních debat, jejichţ partnerem bude regionální Deník a které odstartují uţ tuto středu přímým přenosem z Vesnice roku 2012 – Řepice u Strakonic. „Komunální volby jsou ty, ke kterým chodím,― říká Václav Moravec, který v rozhovoru pro Deník popisuje, jak sloţité je ustát poznámky politiků a proč odešel z rádia poté, co stanici koupil Andrej Babiš. * Letos to bylo deset let, co jste začal vysílat v ČT. Pociťujete ještě nervozitu, kdyţ jdete do přímého přenosu, zvlášť v předvolebních speciálech? Vlastně uţ je to jedenáctý rok, který letos budeme s Otázkami Václava Moravce uzavírat. U předvolebních debat, kde je přítomno publikum, je nervozita vţdycky, byť musím říci, ţe na rozdíl od klasických nedělí mě účast lidí ve studiu hodně nabíjí. Těším se na první vysílání v Řepici, protoţe se bude natáčet v krásné stodole, i kdyţ to označení stodola můţe mít negativní nádech. Pro vesnici je to událost, tím pádem i jako moderátor chcete, aby to dobře dopadlo, a proto i nervozita je větší, neţ kdyţ vysíláte v neděli ze studia, kde uţ máte vše takříkajíc osahané. * Nakolik se liší příprava klasických Otázek od speciálu vysílaného přímo z terénu? Pravidelně, kdyţ skončí jedny volby, v tomto případě evropské, začíná v televizi příprava dalších. U nás to znamená, ţe se sejde tým redakce zpravodajství pod vedením Andrey Majstorovičové. Myse kaţdým volebním vysíláním poučíme a přemýšlíme, jak ho inovovat. Nyní jsme si pro vysílání v Ostravě, Brně i Praze vymysleli zapojení komunikace pomocí Twitteru. Jedna část pořadu se bude odehrávat na obrazovce a druhá souběţně s tím na sociálních sítích. Je to obrovský objem práce, byť se to divákům nezdá a vypadá to lehce. * A vaše osobní příprava? Pouţíváte nějaké speciální rešerše, nebo máte tajemného informátora, abyste zjistil, co třeba obyvatele Řepice trápí? Skvělým informátorem v Řepici je pan starosta, stejně tak starosta Jeseníku nad Odrou, oba byli nápadem na vysílání nadšeni. Přemýšleli jsme, jak se při komunálních volbách věnovat těm nejmenším obcím a jaký klíč pro jejich výběr volit. Vzali jsme proto do vysílání poslední tři Vesnice roku, ačkoli tu třetí ještě neznáme a teprve se ji dozvíme. Stejně tak si nemohu stěţovat na rešeršní zázemí v ČT, protoţe Aleš Gongol jako vedoucí dramaturg regionálních debat v posledních dvou měsících několikrát navštívil Řepici, Jeseník nad Odrou a také Ostravu, Brno i Prahu. Snaţil se vytipovat a vybrat témata, která by byla zajímavá. Jednak pro debatu a jednak pro natočení reportáţí, které na místech bude dva dny dopředu pořizovat kolegyně Zuzana Tvarůţková. Já přijedu den dopředu a budu se bavit přímo s lidmi na místě a cizelovat scénář. Uţ dnes ale máme nástřel zásadních témat a nejzásadnějších otázek pro města, která navštívíme. * Jaký typ otázek bude v takové lokální debatě s přesahem do celostátní politiky padat? Třeba v případě Řepice je zajímavým tématem stěhování z obcí do měst. Jak mohou vesnice a obce motivovat lidi, kteří například kvůli studiu dětí míří do větších měst, aby neodcházeli. Chceme zjistit, jak se vesnici a starostovi daří, ţe umějí udělat z vesnice opravdovou pospolitost. To jsou témata, která se v běţném zpravodajství a publicistice aţ příliš nevyskytují, a je veřejnou sluţbou, aby se před komunálními volbami objevila. I proto budou mít debaty druhou rovinu, kdy přizveme celostátního politika a experty, v případě Řepice to bude Věra Jourová, dosluhující ministryně pro místní rozvoj. * Mají lidé snahu vám radit, na co se máte politiků zeptat? Určitě mají a velkou. Nemůţu to uţ srovnat s volbami před čtyřmi roky, ale i nedělní Otázky se snaţí čas od času vyjíţdět do regionů a pro mě je ta přímá vazba velmi cenná. Lidé mi někdy nadávají a říkají – vy v Praze nemůţete vědět, co se tu děje. Nato říkám, ţe nejsem z Prahy, stále jsem obyvatel Letohradu, městečka v Orlických horách, a jsem na to hrdý. Vzhledem k tomu, jak Praha v minulosti hospodařila a moţná ještě dnes hospodaří s penězi daňových poplatníků, chci, aby část mých daní směřovala raději do Letohradu. Snaţím se být v kaţdodenním kontaktu s lidmi a tím, ţe jsem pro ně známá tvář, mi samozřejmě říkají, abych řekl tomu a tomu, ţe je hlupák a někdy i peprnější výrazy. * To si dokáţu představit. Takţe scénář bude i otiskem zkušeností místních obyvatel? Plné znění zpráv


Při regionálních výjezdech za námi lidé skutečně chodí. Naposledy si vzpomínám na Zlínský kraj, kde mi před vysíláním o metanolové aféře část diváků dokonce naznačila, ţe vědí, kteří lidé tam dlouhodobě pančovali alkohol. Informace jsem si ověřoval a zjistil, ţe jsou relevantní, a pak jsem tehdejšímu policejnímu prezidentovi Martinu Červíčkovi kladl otázky právě i na základě toho, co mi řeklo publikum. Mimochodem to bylo právě publikum, které mě jako první upozornilo na jméno Radka Březiny. * ČT si před komunálními volbami zaplatí průzkum veřejného mínění od agentury Median. Zjišťovat se bude volební potenciál, na jehoţ základě pozvete do debat v Ostravě, Brně a Praze osm kandidátů, kteří mají největší šanci stát se primátorem. Co se ještě dozvíme? Kromě volebního potenciálu dáváme hlavně několik zajímavých otázek, které se týkají kvality ţivota v menších městech. Zeptáme se na srovnání, co se za čtyři roky změnilo, průzkum se bude ptát i na to, co lidé povaţují za největší problémy, a protoţe máme k dispozici i průzkum vypracovaný před volbami před čtyřmi roky, můţeme srovnat, zda se to nějak změnilo. Očekáváme, ţe z průzkumu vzejdou i zajímavá data o rozpočtovém určení, zda si lidé vůbec uvědomují, ţe část jejich daní jde do města či vesnice, kde bydlí. Ty průzkumy dáme k dispozici i regionálnímu Deníku. * Dokončení rozhovoru na následující straně Václav Moravec: Lidé z lokální politiky bývají spontánní Dokončení z předchozí strany Zkusme být trochu osobní. Kdybych se vás jako tazatel z agentury na ulici v Letohradu zeptal, co vás, Letohradské, nejvíce trápí, co byste mi odpověděl? Já mám teď dvě obce, k nimţ mám osobní vztah. Je to Letohrad, kde bohuţel nemůţu být tak často, a druhou obcí je Líšnice u Prahy, kde jsem si pořídil chalupu. Kdyţ si vezmete Líšnici, tak Středočeský kraj se vyznačuje nejvíce zanedbanou infrastrukturou, ať uţ dopravní, nebo obecní, jako jsou vodovody. Musím říci, ţe je mi líto starostů obcí nedaleko Prahy. Jde o obce, které uţ nejsou satelity Prahy a zároveň trpí nedostatkem obyvatel nebo mají starší, ekonomicky neaktivní obyvatele. Nemají na větší investice, jako jsou právě vodovody či opravy místních silnic. Proti tomu musím říci, ţe Letohrad v posledních deseti patnácti letech prokoukl. Kdyţ srovnám Líšnici a Letohrad, tak je paradoxně v městečku v podhůří Orlických hor větší progres neţ ve středních Čechách. Bohuţel ta ekonomicky silná populace se nastěhovala do satelitních městeček a obce to pak samozřejmě pocítí na vyšším výnosu z daní. * V předvolební sérii budete zpovídat méně známé lokální tváře. „Těšíte― se na regionální politiky více neţ na ty centrální, nebo se i lokální politici nakazili některými nešvary? Naštěstí si myslím, ţe většina lokálních politiků není nakaţena a zmasírována mediálními poradci. Lidé z lokální politiky bývají spontánní. Nechci, aby to znělo jako fráze, ale já se opravdu těším do Vesnic roku, protoţe se těším na tu atmosféru. Ve velkých městech budou asi mediálně známé tváře, jako jsou Petr Kajnar v Ostravě či Tomáš Hudeček v Praze, ale vedle toho se zřejmě objeví i méně známé či úplně nové tváře. Na rozdíl od voleb do Poslanecké sněmovny budou jejich odpovědi asi více spontánní a nebudu snad muset tolik skákat do řeči, napomínat je, ţe se vyhýbají otázce, ţe mlţí nebo ţe se snaţí moderátora umluvit k smrti, coţ jsou časté triky celostátních politiků. * Kdyţ jsme u toho umravňování politiků, v poslední době se mnoţí případy, kdy se politici začnou přímo vymezovat proti moderátorovi – třeba nedávná slovní přestřelka Miroslava Kalouska s Danielem Takáčem. Jsou to ojedinělé případy, nebo uţ běţná norma daná i vlivem mediálních poradců? Je to trend a jsme toho svědky ve větší míře neţ dřív. Za sebe mám radost, ţe v Otázkách ustupujeme v posledních čtyřech letech od politiků a začínáme první část pořadu s nepolitiky, se kterými je mnohem věcnější diskuze. Dovolím si ale tvrdit, ţe je to jeden z těch nejhloupějších triků – snaţ se rozhodit svého soupeře, kterým je v tomto případě často moderátor. Býval tím pověstný Václav Klaus, u nějţ to ale asi byla součást povahy, ţe kaţdého plísnil. * Někteří politici se uţ vůbec netají tím, ţe si najímají mediální poradce, a dokonce den před vysíláním třeba nacvičují modelové situace, které by mohly v pořadu nastat. Co na takové cvičení říká moderátor, je jim to něco platné?



Mnohým z nich to škodí, protoţe nejsou sví, a já tvrdím, ţe divák intuitivně pozná, ţe někdo není dobrý herec, a přitom ho PR poradci učí hrát. Zrovna u Miroslava Kalouska, kterého jsme zmínili, bych určitě neřekl, ţe mu radí nějaký poradce, on kdyţ se rozčílí na novináře či spoludiskutéra, je to součást jeho přirozenosti a diváci mu takové rozčílení uvěří. Pak jsou ale politici, kteří mluví normálně, neodpovídají ve frázích, ale kdyţ se stanou profesionálními ministry, tak se po čtvrt či půlroce začnou vyhýbat odpovědím, a kdyţ je jako moderátor zastavíte, odpoví vám známou větou „kdybyste mi neskočil do řeči, tak vám odpovím―. Veřejnost to pak „odmění― tím, ţe jim přestane věřit. Ona není tak hloupá, jak si část politiků a jejich PR manaţerů myslí. Nejhorší je, kdyţ podceňujete publikum. Mně se při vysílání osvědčilo, ţe diváci jsou často poučenější nebo to cítí lépe neţ všichni poradci. Omlouvám se všem PR poradcům, ale myslím si, ţe z jejich strany je to jen dobrý byznys pro byznys a politiky spíš poškozují. * Jak moc je pro vás sloţité nenechat se vyprovokovat k souboji, kdyţ vás politik „vyzve― různými uštěpačnými poznámkami? Část kolegů novinářů mi vyčítá, ţe jsem určitě s těmi politiky srostlý a jsem jejich kamarád. Není to pravda, jen se poznámky politiků snaţím přejít nějakou ironickou, humornou poznámkou. Třeba kdyţ Miroslav Kalousek v debatě s Andrejem Babišem uţ poosmé řekl, ţe zatleská Andreji Babišovi, kdyţ něco zařídí, tak s úsměvem řeknu Miroslavu Kalouskovi, ţe uţ toho tleskání bylo dost, aby se za chvíli neutleskal k smrti. To povaţuji za poznámku, která do té debaty patří, moderátor můţe hodit ironickou poznámku, ale nemusí být zlý a nemusí do toho respondenta šít a štěkat na něj. Jestli mi něco upřímně vadí, tak je to štěkání moderátorů a jejich násilné vstupování do rozhovorů. Často je to samoúčelné a ukazuje se jen to, ţe moderátor je mimo. Vţdycky máte část diváků, kteří vám po vysílání napíší, ţe stranil jednomu, nebo druhému. Toho jsem si uţil při prezidentské volbě před dvěma roky, kdy mě část diváků obviňovala z náklonnosti ke Karlu Schwarzenbergovi a část naopak tvrdila, ţe fandím Miloši Zemanovi. Pokud ty reakce chodí v poměrném vztahu, tak si říkám, ţe je to dobré, lidé nevědí,kam mě zařadit. Kdyţ lidé píší, ţe jsem byl moc urputný, moc jsem skákal do řeči, snaţím se ten díl znovu přehrát, byť je to někdy sebetrýznění dívat se sám na sebe. * Přestoţe vás většina lidí vnímá jako televizního moderátora, primárně jste vţdy byl rozhlasový novinář. Letos jste se rozloučil s rádiem Impuls poté, co jej koupil Andrej Babiš. Jak moc sloţité to bylo rozhodnutí? Kdyţ jsem se dozvěděl, ţe je podepsána smlouva o smlouvě budoucí o prodeji rádia, tak jsem měl jasno. Ve všech rozhovorech, které jsem kdy poskytl, jsem říkal, ţe se povaţuji za člověka veřejné sluţby. Jsem rád, ţe tu média veřejné sluţby existují, nejvíce jsem to pochopil, kdyţ jsem pracoval pro českou pobočku redakce BBC. Tam se ocitnete v instituci, která má za sebou desítky let existence ve velmi kultivovaném prostředí, nikoliv jenom těch 25 let, co mají za sebou novodobá česká média. Věděl jsem, ţe koupí-li Impuls Andrej Babiš, budu z něj odcházet, i kdyţ ne kvůli Andreji Babišovi. Oligarchizace médií je nejviditelnější s Andrejem Babišem, ale ona uţ v České republice fungovala v 90. letech. Stačí vzpomenout zaniklý bulvár Super a snahy lidí blízkých ODS vytvářet vlastní noviny a pouţívat je jako nástroj politické komunikace. Vroce 2008 pak přišel Zdeněk Bakala, byť ten nešel do politiky. Mně ale bylo jasné, ţe nechci pracovat pro nějakou významnou finanční skupinu, jejíţ majitel je nadto významným politikem. Bylo mi to líto, protoţe lidi na Impulsu jsem měl rád, a třeba Jiří Hrabovský, který je ředitelem,mě v roce 1992 přivedl do Evropy 2 a znám ho jako slušného člověka a skvělého manaţera. * A další budoucnost v rozhlasu? Kaţdodenní rozhovory jsou velká mašinerie. Měl jsem nějaké nabídky i z rádií, ale rozhodl jsem se, ţe si dám pauzu, protoţe dopisuji kníţku pro Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy. Je mi tedy líto, ţe nejsem v rádiu, ale mám více času na některé věci, které potřebují větší soustředění, coţ je příklad té knihy. * Vţdycky jste říkal, ţe k volbám nechodíte, abyste nebyl ve střetu zájmů. Bude to platit i pro letošní komunální hlasování? Doufám, ţe ne a snad se mi podaří ještě před přípravou volebního studia, které spustíme 11. října, otočit v Letohradu a hlasovat. Snad nebude starosta Letohradu mým hostem v ţádném pořadu, takţe tam ţádný střet zájmů nenastane. Komunální volby jsou ty, ke kterým chodím, a stejně tak půjdu k senátním volbám. Foto popis| DEBATY. Většina lokálních politiků není nakaţena a zmasírována mediálními poradci, tvrdí moderátor Václav Moravec. Foto autor| Foto: Deník/M. Divíšek Plné znění zpráv


Region| Severní Čechy Stejná zpráva vyšla také v dalších 45 titulech.

Václav Moravec: Lidé z lokální politiky bývají spontánní 1.9.2014

denik.cz

str. 00

Z domova

Praha – Říká, ţe ho debaty ?s lokálními politiky baví více neţ s těmi celostátními. Nejsou zkaţení radami mediálních poradců, odpovídají spontánně, nemusí jim skákat do řeči. Moderátor České televize Václav Moravec v těchto dnech finišuje přípravy na sérii šesti velkých předvolebních debat, jejichţ partnerem bude regionální Deník a které odstartují uţ tuto středu přímým přenosem z Vesnice roku 2012 – Řepice u Strakonic. „Komunální volby jsou ty, ke kterým chodím," říká Václav Moravec, který v rozhovoru pro Deník popisuje, jak sloţité je ustát poznámky politiků a proč odešel ?z rádia poté, co stanici koupil Andrej Babiš. " Letos to bylo deset let, co jste začal vysílat v ČT. Pociťujete ještě nervozitu, kdyţ jdete do přímého přenosu, zvlášť v předvolebních speciálech? Vlastně uţ je to jedenáctý rok, který letos budeme ?s Otázkami Václava Moravce uzavírat. U předvolebních debat, kde je přítomno publikum, je nervozita vţdycky, byť musím říci, ţe na rozdíl od klasických nedělí mě účast lidí ve studiu hodně nabíjí. Těším se na první vysílání v Řepici, protoţe se bude natáčet v krásné stodole, i kdyţ to označení stodola můţe mít negativní nádech. Pro vesnici je to událost, tím pádem i jako moderátor chcete, aby to dobře dopadlo, a proto i nervozita je větší, neţ kdyţ vysíláte v neděli ze studia, kde uţ máte vše takříkajíc osahané. Nakolik se liší příprava klasických Otázek od speciálu vysílaného přímo z terénu? Pravidelně, kdyţ skončí jedny volby, v tomto případě evropské, začíná v televizi příprava dalších. U nás to znamená, ţe se sejde tým redakce zpravodajství pod vedením Andrey Majstorovičové. My se kaţdým volebním vysíláním poučíme a přemýšlíme, jak ho inovovat. Nyní jsme si pro vysílání v Ostravě, Brně i Praze vymysleli zapojení komunikace pomocí Twitteru. Jedna část pořadu se bude odehrávat na obrazovce a druhá souběţně ?s tím na sociálních sítích. Je to obrovský objem práce, byť se to divákům nezdá a vypadá to lehce. A vaše osobní příprava? Pouţíváte nějaké speciální rešerše, nebo máte tajemného informátora, abyste zjistil, co třeba obyvatele Řepice trápí? Skvělým informátorem ?v Řepici je pan starosta, stejně tak starosta Jeseníku nad Odrou, oba byli nápadem na vysílání nadšeni. Přemýšleli jsme, jak se při komunálních volbách věnovat těm nejmenším obcím a jaký klíč pro jejich výběr volit. Vzali jsme proto do vysílání poslední tři Vesnice roku, ačkoli tu třetí ještě neznáme a teprve se ji dozvíme. Stejně tak si nemohu stěţovat na rešeršní zázemí v ČT, protoţe Aleš Gongol jako vedoucí dramaturg regionálních debat v posledních dvou měsících několikrát navštívil Řepici, Jeseník nad Odrou a také Ostravu, Brno i Prahu. Snaţil se vytipovat a vybrat témata, která by byla zajímavá. Jednak pro debatu a jednak pro natočení reportáţí, které na místech bude dva dny dopředu pořizovat kolegyně Zuzana Tvarůţková. Já přijedu den dopředu a budu se bavit přímo s lidmi na místě a cizelovat scénář. Uţ dnes ale máme nástřel zásadních témat a nejzásadnějších otázek pro města, která navštívíme. Jaký typ otázek bude v takové lokální debatě s přesahem do celostátní politiky padat? Třeba v případě Řepice je zajímavým tématem stěhování z obcí do měst. Jak mohou vesnice a obce motivovat lidi, kteří například kvůli studiu dětí míří do větších měst, aby neodcházeli. Chceme zjistit, jak se vesnici a starostovi daří, ţe umějí udělat z vesnice opravdovou pospolitost. To jsou témata, která se v běţném zpravodajství a publicistice aţ příliš nevyskytují, a je veřejnou sluţbou, aby se před komunálními volbami objevila. I proto budou mít debaty druhou rovinu, kdy přizveme celostátního politika a experty, v případě Řepice to bude Věra Jourová, dosluhující ministryně pro místní rozvoj. Mají lidé snahu vám radit, na co se máte politiků zeptat? Určitě mají a velkou. Nemůţu to uţ srovnat s volbami před čtyřmi roky, ale i nedělní Otázky se snaţí čas od času vyjíţdět do regionů a pro mě je ta přímá vazba velmi cenná. Lidé mi někdy nadávají a říkají – vy v Praze nemůţete vědět, co se tu děje. Na to říkám, ţe nejsem z Prahy, stále jsem obyvatel Letohradu, městečka v Plné znění zpráv


Orlických horách, a jsem na to hrdý. Vzhledem ?k tomu, jak Praha v minulosti hospodařila a moţná ještě dnes hospodaří s penězi daňových poplatníků, chci, aby část mých daní směřovala raději do Letohradu. Snaţím se být v kaţdodenním kontaktu s lidmi a tím, ţe jsem pro ně známá tvář, mi samozřejmě říkají, abych řekl tomu a tomu, ţe je hlupák a někdy i peprnější výrazy. To si dokáţu představit. Takţe scénář bude i otiskem zkušeností místních obyvatel? Při regionálních výjezdech za námi lidé skutečně chodí. Naposledy si vzpomínám na Zlínský kraj, kde mi před vysíláním o metanolové aféře část diváků dokonce naznačila, ţe vědí, kteří lidé tam dlouhodobě pančovali alkohol. Informace jsem si ověřoval a zjistil, ţe jsou relevantní, a pak jsem tehdejšímu policejnímu prezidentovi Martinu Červíčkovi kladl otázky právě i na základě toho, co mi řeklo publikum. Mimochodem to bylo právě publikum, které mě jako první upozornilo na jméno Radka Březiny. ČT si před komunálními volbami zaplatí průzkum veřejného mínění od agentury Median. Zjišťovat se bude volební potenciál, na jehoţ základě pozvete do debat ?v Ostravě, Brně a Praze osm kandidátů, kteří mají největší šanci stát se primátorem. Co se ještě dozvíme? Kromě volebního potenciálu dáváme hlavně několik zajímavých otázek, které se týkají kvality ţivota v menších městech. Zeptáme se na srovnání, co se za čtyři roky změnilo, průzkum se bude ptát i na to, co lidé povaţují za největší problémy, a protoţe máme k dispozici i průzkum vypracovaný před volbami před čtyřmi roky, můţeme srovnat, zda se to nějak změnilo. Očekáváme, ţe z průzkumu vzejdou?i zajímavá data o rozpočtovém určení, zda si lidé vůbec uvědomují, ţe část jejich daní jde do města či vesnice, kde bydlí. Ty průzkumy dáme k dispozici i regionálnímu Deníku. Zkusme být trochu osobní. Kdybych se vás jako tazatel ?z agentury na ulici v Letohradu zeptal, co vás, Letohradské, nejvíce trápí, co byste mi odpověděl? Já mám teď dvě obce, ?k nimţ mám osobní vztah. Je to Letohrad, kde bohuţel nemůţu být tak často, a druhou obcí je Líšnice u Prahy, kde jsem si pořídil chalupu. Kdyţ si vezmete Líšnici, tak Středočeský kraj se vyznačuje nejvíce zanedbanou infrastrukturou, ať uţ dopravní, nebo obecní, jako jsou vodovody. Musím říci, ţe je mi líto starostů obcí nedaleko Prahy. Jde o obce, které uţ nejsou satelity Prahy a zároveň trpí nedostatkem obyvatel nebo mají starší, ekonomicky neaktivní obyvatele. Nemají na větší investice, jako jsou právě vodovody či opravy místních silnic. Proti tomu musím říci, ţe Letohrad v posledních deseti patnácti letech prokoukl. Kdyţ srovnám Líšnici ?a Letohrad, tak je paradoxně?v městečku v podhůří Orlických hor větší progres neţ ve středních Čechách. Bohuţel ta ekonomicky silná populace se nastěhovala do satelitních městeček a obce to pak samozřejmě pocítí na vyšším výnosu z daní. V předvolební sérii budete zpovídat méně známé lokální tváře. „Těšíte" se na regionální politiky více neţ na ty centrální, nebo se i lokální politici nakazili některými nešvary? Naštěstí si myslím, ţe většina lokálních politiků není nakaţena a zmasírována mediálními poradci. Lidé z lokální politiky bývají spontánní. Nechci, aby to znělo jako fráze, ale já se opravdu těším do Vesnic roku, protoţe se těším na tu atmosféru. Ve velkých městech budou asi mediálně známé tváře, jako jsou Petr Kajnar v Ostravě či Tomáš Hudeček v Praze, ale vedle toho se zřejmě objeví i méně známé či úplně nové tváře. Na rozdíl od voleb do Poslanecké sněmovny budou jejich odpovědi asi více spontánní a nebudu snad muset tolik skákat do řeči, napomínat je, ţe se vyhýbají otázce, ţe mlţí nebo ţe se snaţí moderátora umluvit k smrti, coţ jsou časté triky celostátních politiků. Kdyţ jsme u toho umravňování politiků, v poslední době se mnoţí případy, kdy se politici začnou přímo vymezovat proti moderátorovi – třeba nedávná slovní přestřelka Miroslava Kalouska s Danielem Takáčem. Jsou to ojedinělé případy, nebo uţ běţná norma daná i vlivem mediálních poradců? Je to trend a jsme toho svědky ve větší míře neţ dřív. Za sebe mám radost, ţe ?v Otázkách ustupujeme v posledních čtyřech letech od politiků a začínáme první část pořadu s nepolitiky, se kterými je mnohem věcnější diskuze. Dovolím si ale tvrdit, ţe je to jeden z těch nejhloupějších triků – snaţ se rozhodit svého soupeře, kterým je v tomto případě často moderátor. Býval tím pověstný Václav Klaus, u nějţ to ale asi byla součást povahy, ţe kaţdého plísnil. Někteří politici se uţ vůbec netají tím, ţe si najímají mediální poradce, a dokonce den před vysíláním třeba nacvičují modelové situace, které by mohly ?v pořadu nastat. Co na takové cvičení říká moderátor, je jim to něco platné? Mnohým z nich to škodí, protoţe nejsou sví, a já tvrdím, ţe divák intuitivně pozná, ţe někdo není dobrý herec, a přitom ho PR poradci učí hrát. Zrovna u Miroslava Kalouska, kterého jsme zmínili, bych určitě neřekl, ţe mu radí nějaký poradce, on kdyţ se rozčílí na novináře či spoludiskutéra, je to součást jeho přirozenosti a diváci mu Plné znění zpráv


takové rozčílení uvěří. Pak jsou ale politici, kteří mluví normálně, neodpovídají ve frázích, ale kdyţ se stanou profesionálními ministry, tak se po čtvrt či půlroce začnou vyhýbat odpovědím, a kdyţ je jako moderátor zastavíte, odpoví vám známou větou „kdybyste mi neskočil do řeči, tak vám odpovím". Veřejnost to pak „odmění" tím, ţe jim přestane věřit. Ona není tak hloupá, jak si část politiků a jejich PR manaţerů myslí. Nejhorší je, kdyţ podceňujete publikum. Mně se při vysílání osvědčilo, ţe diváci jsou často poučenější nebo to cítí lépe neţ všichni poradci. Omlouvám se všem PR poradcům, ale myslím si, ţe z jejich strany je to jen dobrý byznys pro byznys a politiky spíš poškozují. Jak moc je pro vás sloţité nenechat se vyprovokovat k souboji, kdyţ vás politik „vyzve" různými uštěpačnými poznámkami? Část kolegů novinářů mi vyčítá, ţe jsem určitě s těmi politiky srostlý a jsem jejich kamarád. Není to pravda, jen se poznámky politiků snaţím přejít nějakou ironickou, humornou poznámkou. Třeba kdyţ Miroslav Kalousek v debatě s Andrejem Babišem uţ poosmé řekl, ţe zatleská Andreji Babišovi, kdyţ něco zařídí, tak s úsměvem řeknu Miroslavu Kalouskovi, ţe uţ toho tleskání bylo dost, aby se za chvíli neutleskal k smrti. To povaţuji za poznámku, která do té debaty patří, moderátor můţe hodit ironickou poznámku, ale nemusí být zlý a nemusí do toho respondenta šít a štěkat na něj. Jestli mi něco upřímně vadí, tak je to štěkání moderátorů a jejich násilné vstupování do rozhovorů. Často je to samoúčelné ?a ukazuje se jen to, ţe moderátor je mimo. Vţdycky máte část diváků, kteří vám po vysílání napíší, ţe stranil jednomu, nebo druhému. Toho jsem si uţil při prezidentské volbě před dvěma roky, kdy mě část diváků obviňovala z náklonnosti ke Karlu Schwarzenbergovi a část naopak tvrdila, ţe fandím Miloši Zemanovi. Pokud ty reakce chodí v poměrném vztahu, tak si říkám, ţe je to dobré, lidé nevědí, kam mě zařadit. Kdyţ lidé píší, ţe jsem byl moc urputný, moc jsem skákal do řeči, snaţím se ten díl znovu přehrát, byť je to někdy sebetrýznění dívat se sám na sebe. Přestoţe vás většina lidí vnímá jako televizního moderátora, primárně jste vţdy byl rozhlasový novinář. Letos jste se rozloučil s rádiem Impuls poté, co jej koupil Andrej Babiš. Jak moc sloţité to bylo rozhodnutí? Kdyţ jsem se dozvěděl, ţe je podepsána smlouva o smlouvě budoucí o prodeji rádia, tak jsem měl jasno. Ve všech rozhovorech, které jsem kdy poskytl, jsem říkal, ţe se povaţuji za člověka veřejné sluţby. Jsem rád, ţe tu média veřejné sluţby existují, nejvíce jsem to pochopil, kdyţ jsem pracoval pro českou pobočku redakce BBC. Tam se ocitnete ?v instituci, která má za sebou desítky let existence ve velmi kultivovaném prostředí, nikoliv jenom těch 25 let, co mají za sebou novodobá česká média. Věděl jsem, ţe koupí-li Impuls Andrej Babiš, budu ?z něj odcházet, i kdyţ ne kvůli Andreji Babišovi. Oligarchizace médií je nejviditelnější ?s Andrejem Babišem, ale ona uţ v České republice fungovala v 90. letech. Stačí vzpomenout zaniklý bulvár Super a snahy lidí blízkých ODS vytvářet vlastní noviny a pouţívat je jako nástroj politické komunikace. V roce 2008 pak přišel Zdeněk Bakala, byť ten nešel do politiky. Mně ale bylo jasné, ţe nechci pracovat pro nějakou významnou finanční skupinu, jejíţ majitel je nadto významným politikem. Bylo mi to líto, protoţe lidi na Impulsu jsem měl rád, a třeba Jiří Hrabovský, který je ředitelem, mě v roce 1992 přivedl do Evropy 2 a znám ho jako slušného člověka a skvělého manaţera. A další budoucnost v rozhlasu? Kaţdodenní rozhovory jsou velká mašinerie. Měl jsem nějaké nabídky i z rádií, ale rozhodl jsem se, ţe si dám pauzu, protoţe dopisuji kníţku pro Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy. Je mi tedy líto, ţe nejsem v rádiu, ale mám více času na některé věci, které potřebují větší soustředění, coţ je příklad té knihy. Vţdycky jste říkal, ţe k volbám nechodíte, abyste nebyl ve střetu zájmů. Bude to platit ?i pro letošní komunální hlasování? Doufám, ţe ne a snad se mi podaří ještě před přípravou volebního studia, které spustíme 11. října, otočit v Letohradu a hlasovat. Snad nebude starosta Letohradu mým hostem v ţádném pořadu, takţe tam ţádný střet zájmů nenastane. Komunální volby jsou ty, ke kterým chodím,? a stejně tak půjdu k senátním volbám."

URL| http://www.denik.cz/z_domova/vaclav-moravec-lide-z-lokalni-politiky-byvaji-spontanni-20140901.html

McDONALD’S ČR/SR 1.9.2014 Euro str. 64 Light redakce ([email protected])



1 OFFICE DEPOT Petr Vágner • obchodní ředitel Office Depot má nového obchodního ředitele pro region střední a východní Evropy, kterým je Petr Vágner. Jeho úkolem bude rozvíjet započatou obchodní strategii, vnášet do ní inovace a zefektivnit prodej. Firma poskytuje zákazníkům servis v nabídce produktů a řešení spojených s provozem kanceláře od papíru přes nábytek, reklamní předměty, občerstvení aţ po outsourcing tiskových řešení a IT. Mnohaleté zkušenosti z oblasti sluţeb a telekomunikací v České republice, řízení obchodu, procesů a marketingu získal Petr Vágner v telekomunikačních společnostech. Ve Vodafonu ČR, odkud se bezprostředně přidal k firmě Office Depot, byl obchodním ředitelem pro korporátní segment a segment středního podnikání. Působil zde rovněţ jako country sales manager pro globální zákazníky. Předtím pracoval jako obchodní ředitel pro korporátní zákazníky ve společnosti Telefónica O2 ČR. 2 HAVEL, HOLÁSEK & PARTNERS Vítězslav Šemora • advokát Denisa Assefová • advokát Pavla Šlapáková • advokát Advokátní kancelář Havel, Holásek & Partners rozšířila své řady o tři nové advokáty. Vítězslav Šemora (35) je odborníkem na oblasti bankovnictví, kapitálových trhů, ochrany hospodářské soutěţe a práva EU. V minulosti působil v mezinárodní advokátní kanceláři Allen & Overy. Rovněţ působil jako vrchní expert dohledu nad finančním trhem v České národní bance a řídil odbor restriktivních praktik v Úřadu pro ochranu hospodářské soutěţe. Vítězslav Šemora vystudoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně a Fakultu mezinárodních vztahů VŠE v Praze. Úspěšně ukončil postgraduální studia na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně a titul LL. M. získal na Nottingham Trent University. Hovoří anglicky a ve volném čase se věnuje cestování, aikidu, cyklistice a četbě. Denisa Assefová (32) se zaměřuje na soudní, správní a rozhodčí řízení. Před příchodem do firmy Havel, Holásek & Partners působila v několika českých advokátních kancelářích a také v mezinárodní kanceláři CMS Cameron McKenna. Věnovala se poradenství jak domácí, tak i zahraniční klientele, a to zejména v oblastech práva duševního vlastnictví, IT práva a telekomunikací. Poskytovala rovněţ právní sluţby v oblasti farmaceutického práva, ochrany osobních údajů, elektronických komunikací a mediálního práva. V minulosti působila jako právník v Úřadu průmyslového vlastnictví. Denisa Assefová vystudovala Právnickou fakultu UK v Praze a Právnickou fakultu University of Oslo. Hovoří anglicky a německy. Ve volném čase se věnuje kultuře, sportu a cestování. Pavla Šlapáková (35) je odbornicí v oblasti práva nemovitostí a správního práva se zaměřením na oblast stavebnictví a developmentu. Více neţ pět let působila v mezinárodní advokátní kanceláři Schönherr. Ve společnosti Havel, Holásek & Partners se bude i nadále specializovat na oblast práva nemovitostí a správního práva se zaměřením na oblast stavebnictví a developmentu. Pavla Šlapáková vystudovala Právnickou fakultu UK. Hovoří anglicky a německy. Volný čas věnuje rodině a aktivnímu sportu, zejména triatlonům. 3 PROLOGIS Martin Polák • country manager ČR Michal Vrba • ředitel projektového managementu Prologis, globální podnik v oblasti průmyslových nemovitostí, povýšil zaměstnance pracující v regionu střední a východní Evropy. Martin Polák bude působit v pozici senior viceprezidenta a country managera pro Českou republiku a Slovensko. Do společnosti Prologis nastoupil v roce 2008. Na starost má rozvoj a nájemní aktivity společnosti na českém a slovenském trhu, řízení projektů, správu majetku a finanční oddělení. Před nástupem do Prologisu pracoval pro IPEC Group, kde zastával pozici manaţera logistických a průmyslových budov. Martin Polák vystudoval ekonomiku a stavebnictví na Slovenské technické univerzitě v Bratislavě. Michal Vrba nastoupil do pozice ředitele projektového managementu v České republice a na Slovensku. Bude zodpovědný za územní rozvoj, procesování všech nových projektů včetně širokého spektra BTS projektů na míru zákazníkům Prologisu v obou zemích. Michal Vrba vystudoval ČVUT v Praze, obor management a ekonomika ve stavebnictví. 4 CREDITON Martin Houska • finanční ředitel Martin Houska (37) je novou posilou mezinárodní obchodní společnosti CreditOn. Jako finanční ředitel bude mít na starost především daňovou, účetní a personální agendu v České republice a na Slovensku. Přichází ze společnosti PricewaterhouseCoopers (PwC), kde působil jako ředitel daňového a právního oddělení. Martin Houska má více neţ 17 let zkušeností v oblasti účetnictví, daní a práva, jak v nadnárodních, tak v českých poradenských firmách. Kromě PwC působil v poradenských Plné znění zpráv


společnostech KPMG a Ernst & Young. Je členem Komory daňových poradců, kde vede sekci mezinárodního zdanění a cla. Českou republiku reprezentuje v oblasti finančních záleţitostí v Evropské fiskální konfederaci (CFE). Je také členem Asociace certifikovaných účetních (ACCA). Martin Houska má doktorát z účetnictví na VŠE v Praze, vystudoval i Matematicko-fyzikální fakultu UK a rovněţ má titul MBA z Andersonovy školy managementu při Kalifornské univerzitě v Los Angeles v USA. Ve volném čase se rád věnuje asijským bojovým sportům, propadl také pěstování rostlin a stromů na své zahrádce a relaxuje procházkou v přírodě. 5 WEINHOLD LEGAL Miroslav Dubovský • partner Weinhold Legal posiluje tým právníků příchodem nového partnera Miroslava Dubovského, bývalého managing partnera praţské pobočky společnosti Hogan Lovells. Děje se tak poté, co mezinárodní právní kancelář Hogan Lovells ukončila svoje působení v Praze. Kombinace vynikajících znalostí a zkušeností Miroslava Dubovského se silným týmem Weinhold Legal zajistí pokračování poskytování právních sluţeb nejvyšší kvality pro mnoho klientů. Miroslav Dubovský spolupracoval během více neţ 20 let své profesní kariéry se zahraničními advokátními kancelářemi v Praze. Věnuje se praxi především v oblasti fúzí a akvizic, včetně private equity a nemovitostí. Je uznávaným právníkem pro mezinárodní obchodní arbitráţe. Jako transakční právník s rozsáhlými zkušenostmi poskytoval klientům právní poradenství při sloţitých vnitrostátních i přeshraničních transakcích v oblasti korporátního práva, finančního práva, práva nemovitostí a dále při řadě inovativních projektů včetně projektového financování a PPP projektů. Pravidelně také působí jako rozhodce. 6 CBRE Michal Bezděka • vedoucí oddělení Společnost CBRE, poskytovatel komerčních realitních sluţeb, oznámila změnu v pozici vedoucího oddělení industrial agency. Jeho vedoucím se stal Michal Bezděka, který působil ve společnosti CBRE jako senior industrial agent od roku 2011. Do CBRE přišel s bohatými projektovými zkušenostmi, které získal jako project manager of strategic projects v agentuře CzechInvest v Praze. Ve funkci nahradí Filipa Kozáka, který odchází do firmy DHL do funkce director corporate real estate CEE. Michal Bezděka je absolventem Fakulty sociálních věd UK a VŠE v Praze. Ovládá angličtinu, němčinu a ruštinu. Rád jezdí do práce na kole a ve volném čase se věnuje především rodině. *** Tomasz Rogacz generální ředitel Tomasz Rogacz (32), bývalý market manager ve společnosti McDonald‘s Srbsko a Bosna a Hercegovina, se stal novým generálním ředitelem McDonald‘s pro Českou republiku a Slovensko. Alexander Schramm, který oba trhy řídil více neţ dva roky, převezme pozici obchodního ředitele pro rozvoj licencovaných trhů v centrální divizi společnosti McDonald‘s. Ke změně došlo 1. srpna 2014. Tomasz Rogacz zahájil kariéru ve firmě McDonald‘s v Polsku v roce 2001 jako řadový zaměstnanec restaurace. Postupně se ve firemní hierarchii vypracoval na manaţera restaurace v roce 2006. V letech 2010 aţ 2012 poskytoval podporu a pomoc polským franšízantům z pozice field service managera. Během posledních tří let působil v Bělehradě. Tomasz Rogacz je ţenatý a má dceru. l Foto popis| 1 Petr Vágner Office Depot Foto popis| 2 Vítězslav Šemora Havel, Holásek & Partners Foto popis| 2 Denisa Assefová Havel, Holásek & Partners Foto popis| 2 Pavla Šlapáková Havel, Holásek & Partners Foto popis| 3 Martin Polák Prologis Foto popis| 3 Michal Vrba Prologis Foto popis| 4 Martin Houska CreditOn Foto popis| 5 Miroslav Dubovský Weinhold Legal Foto popis| 6 Michal Bezděka CBRE Foto autor| FOTO • archiv /



Proč Západ není viníkem krize na Ukrajině 1.9.2014

natoaktual.cz

str. 00 natoaktual.cz / Analýzy a komentáře natoaktual.cz

Polemika Maxima Kucera z Institutu mezinárodních studií Za současnou krizi na Ukrajině nelze vinit Rusko, hlavní zdroje probíhajícího konfliktu je třeba hledat na Západě a v jeho rozšiřujících se strukturách, argumentuje ve svém aktuálním textu slovutný americký politolog a realista John Mearsheimer. Tuto tezi je nutné odmítnout a odmítat. I kdyţ nelze vliv jedné ani druhé strany popřít, klást vinu Západu je políčkem většině Ukrajiny, z níţ Mearsheimer činí bezmocného panáka v geopolitických vichřicích velmocí. John Mearsheimer ve svém nedávno publikovaném článku v časopise Foreign Affairs předkládá svoji úvahu nad příčinou současného konfliktu na Ukrajině. ( John J. Mearsheimer: "Why the Ukraine Crisis Is the West‘s Fault: The Liberal Delusions That Provoked Putin" ) Hned v úvodu zavrhuje představu, ţe krize je způsobená bezvýhradně ruskou agresí a naopak většinu viny svaluje na Spojené státy a jejich evropské spojence, kteří od pádu ţelezné opony neustále rozšiřují svůj vliv na východ v podobě přijímání nových členských států do NATO a Evropské unie, které dříve byly pod ruským vlivem. Západ tímto Rusko provokoval tak dlouho, dokud to neskončilo u současného stavu, kdy Rusko anektovalo Krym, materiálně podporuje proruské separatisty na Ukrajině a dokonce nasazuje své vojáky - např. viz nedávné zadrţení deseti ruských výsadkářů . Přijetí Mearsheimerova názoru by vedlo k ospravedlňování vazalství vůči silnější mocnosti a k uznání, ţe menší státy nemají právo rozhodovat o svém zahraničním i domácím směřování. Historická zkušenost s Ruskem S Mearsheimerem lze polemizovat o podílu viny, který Západ za ukrajinský konflikt nese. Koneckonců kaţdý národ má právo rozhodovat o své zahraniční politice samostatně. Ovšem Mearsheimer opomíjí fakt, ţe kořeny současné ruské agresivní zahraniční (i vnitrostátní) politiky nejsou otázkou pouze posledního čtvrt století a příčina spíše tkví mimo jiné v dlouhodobém velmocenském komplexu, kterým Rusko, jehoţ moc je pouhým stínem zaniklého Sovětského svazu, trpí. Fakt, ţe v roce 2005 Putin označil pád SSSR za největší tragédii 20. století, hovoří sám za sebe. Mearsheimer rovněţ zapomíná na několik generací dlouhou historickou zkušenost, kterou má východní Evropa s Kremlem. Právě tato zkušenost, v případě Ukrajiny například ničivý uměle vyvolaný hladomor ve 30. letech 20. století, který je stále v ţivé paměti, je pouze jednou z řady důvodů, proč mnozí Ukrajinci upínají svůj zrak k Západu a nikoliv na druhou stranu. Ukrajina dlouhá staletí usilovala a bojovala o svoji samostatnost. Teprve od rozpadu Sovětského svazu země zaţívá nejdelší období nezávislosti ve svých dějinách, které se rozhodně nechce vzdát. Ukrajina jako aktivní tvůrce Mearsheimer navíc staví Ukrajinu do pozice téměř bezmocného přihlíţejícího v geopolitickém soupeření Západu a Ruska, čímţ také podceňuje atraktivitu západních myšlenek, s nimiţ se Rusko začalo v druhé polovině 90. let vyrovnávat tzv. konzervativní revolucí, tj. například potlačením liberálního individualismu a naopak posílením struktury zaloţené na upřednostňování potřeb většiny nad potřebu jedince. Přiblíţení se Západu totiţ pro většinu Ukrajinců znamená vidinu svobody, vyšší ţivotní úrovně a především právního státu a má silnou podporu ve společnosti. Naproti tomu Euroasijská unie Ukrajincům téměř nikdy nic neříkala. A byli to Ukrajinci samotní, kdo rozhodli, ţe se chtějí zbavit plíţivého stínu diktatury bývalého proruského prezidenta Viktora Janukovyče. Jeho vláda se stala symbolem snad největší korupce od ustanovení nezávislosti, jak při své návštěvě Kyjeva v září 2013 kritizoval například Francis Fukuyama. Po několika měsících Janukovyčova vzdoru, mnoha mrtvých, a následně jeho úprku do ruského exilu, Ukrajinci jasně dokázali, ţe chtějí jít cestou liberální demokracie, podobně jako v roce 2004 při tzv. Oranţové revoluci, kterou Putin bral jako hrozbu pro svoji moc. O deset let později se rozhodl za to Ukrajince uţ potrestat, a to s vyuţitím regionalistických tendencí na východě Ukrajiny. Klást vinu Západu za rozšiřování nadnárodních organizací, které jsou navrţeny tak, aby bránily podobné agresi, jeţ se právě na Ukrajině děje, evokuje tón appeasmentu . Hlavně neprovést nic, aby se Moskva nerozlítila. Putina je nutno chápat jako diktátora, který stojí na ruinách kdysi mocného impéria, jeţ chce přivést zpět k ţivotu; obraz připomínající Německo po první světové válce. Takovouto hrozbu je moţné zaţehnat pouze pevným semknutím Evropy a posílením kolektivní bezpečnosti. Nadcházející summit NATO ve Walesu je proto příleţitostí, kdy Aliance můţe dokázat, ţe její raison d'&*234;tre je stále relevantní. Je nutné, aby na Východ Plné znění zpráv


vyslala jasný signál a jednotně vystoupila s nekompromisní kritikou Putinovy politiky, která ohroţuje mír v Evropě (o ukrajinské deziluzi z NATO například v rozhovoru s generálem Volodimirem Rubanem ). Další odpadlík: Kazachstán? Mimochodem, aktuálně se zdá, ţe dalším rebelem snaţícím se uvolnit ze sevření ruského vlivu bude Kazachstán. Tamní prezident Nursultan Nazarbajev zdůraznil, ţe jeho země z Euroasijské ekonomické unie vystoupí, pokud bude ohroţena nezávislost státu. Obrátí se Kreml i při uskutečnění této eventuality k doktríně o "ochraně" ruskojazyčných obyvatel? Maxim Kucer autor působí v Institutu mezinárodních studií FSV UK a jako Junior Fellow v Informačním centru o NATO v Praze

URL| http://www.natoaktual.cz/proc-zapad-neni-vinikem-krize-na-ukrajine-f11/na_analyzy.aspx?c=A140901_140204_na_analyzy_m02

Chceme zjistit i to, jak vesnice umí drţet při sobě 1.9.2014

Prostějovský deník str. 13 JAN KLIČKA

Události

Moderátor politických debat Václav Moravec v rozhovoru pro regionální Deník říká: Praha – Říká, ţe ho debaty s lokálními politiky baví více neţ s těmi celostátními. Nejsou zkaţení radami mediálních poradců, odpovídají spontánně, nemusí jim skákat do řeči. Moderátor České televize Václav Moravec v těchto dnech finišuje přípravy na sérii šesti velkých předvolebních debat, jejichţ partnerem bude regionální Deník a které odstartují uţ tuto středu přímým přenosem z Vesnice roku 2012 – Řepice u Strakonic. „Komunální volby jsou ty, ke kterým chodím,― říká Václav Moravec, který v rozhovoru pro Deník popisuje, jak sloţité je ustát poznámky politiků a proč odešel z rádia poté, co stanici koupil Andrej Babiš. * Letos to bylo deset let, co jste začal vysílat v ČT. Pociťujete ještě nervozitu, kdyţ jdete do přímého přenosu, zvlášť v předvolebních speciálech? Vlastně uţ je to jedenáctý rok, který letos budeme s Otázkami Václava Moravce uzavírat. U předvolebních debat, kde je přítomno publikum, je nervozita vţdycky, byť musím říci, ţe na rozdíl od klasických nedělí mě účast lidí ve studiu hodně nabíjí. Těším se na první vysílání v Řepici, protoţe se bude natáčet v krásné stodole, i kdyţ to označení stodola můţe mít negativní nádech. Pro vesnici je to událost, tím pádem i jako moderátor chcete, aby to dobře dopadlo, a proto i nervozita je větší, neţ kdyţ vysíláte v neděli ze studia, kde uţ máte vše takříkajíc osahané. * Nakolik se liší příprava klasických Otázek od speciálu vysílaného přímo z terénu? Pravidelně, kdyţ skončí jedny volby, v tomto případě evropské, začíná v televizi příprava dalších. Unás to znamená, ţe se sejde tým redakce zpravodajství pod vedením Andrey Majstorovičové. Myse kaţdým volebním vysíláním poučíme a přemýšlíme, jak ho inovovat. Nyní jsme si pro vysílání v Ostravě, Brně i Praze vymysleli zapojení komunikace pomocí Twitteru. Jedna část pořadu se bude odehrávat na obrazovce a druhá souběţně s tím na sociálních sítích. Je to obrovský objem práce, byť se to divákům nezdá a vypadá to lehce. * A vaše osobní příprava? Pouţíváte nějaké speciální rešerše, nebo máte tajemného informátora, abyste zjistil, co třeba obyvatele Řepice trápí? Skvělým informátorem v Řepici je pan starosta, stejně tak starosta Jeseníku nad Odrou, oba byli nápadem na vysílání nadšeni. Přemýšleli jsme, jak se při komunálních volbách věnovat těm nejmenším obcím a jaký klíč pro jejich výběr volit. Vzali jsme proto do vysílání poslední tři Vesnice roku, ačkoli tu třetí ještě neznáme a teprve se ji dozvíme. Stejně tak si nemohu stěţovat na rešeršní zázemí v ČT, protoţe Aleš Gongol jako vedoucí dramaturg regionálních debat v posledních dvou měsících několikrát navštívil Řepici, Jeseník nad Odrou a také Ostravu, Brno i Prahu. Snaţil se vytipovat a vybrat témata, která by byla zajímavá. Jednak pro Plné znění zpráv


debatu a jednak pro natočení reportáţí, které na místech bude dva dny dopředu pořizovat kolegyně Zuzana Tvarůţková. Já přijedu den dopředu a budu se bavit přímo s lidmi na místě a cizelovat scénář. Uţ dnes ale máme nástřel zásadních témat a nejzásadnějších otázek pro města, která navštívíme. * Jaký typ otázek bude v takové lokální debatě s přesahem do celostátní politiky padat? Třeba v případě Řepice je zajímavým tématem stěhování z obcí do měst. Jak mohou vesnice a obce motivovat lidi, kteří například kvůli studiu dětí míří do větších měst, aby neodcházeli. Chceme zjistit, jak se vesnici a starostovi daří, ţe umějí udělat z vesnice opravdovou pospolitost. To jsou témata, která se v běţném zpravodajství a publicistice aţ příliš nevyskytují, a je veřejnou sluţbou, aby se před komunálními volbami objevila. I proto budou mít debaty druhou rovinu, kdy přizveme celostátního politika a experty, v případě Řepice to bude Věra Jourová, dosluhující ministryně pro místní rozvoj. * Mají lidé snahu vám radit, na co se máte politiků zeptat? Určitě mají a velkou. Nemůţu to uţ srovnat s volbami před čtyřmi roky, ale i nedělní Otázky se snaţí čas od času vyjíţdět do regionů a proměje ta přímá vazba velmi cenná. Lidé mi někdy nadávají a říkají – vy v Praze nemůţete vědět, co se tu děje. Nato říkám, ţe nejsem z Prahy, stále jsem obyvatel Letohradu, městečka v Orlických horách, a jsem na to hrdý. Vzhledem k tomu, jak Praha v minulosti hospodařila a moţná ještě dnes hospodaří s penězi daňových poplatníků, chci, aby část mých daní směřovala raději do Letohradu. Snaţím se být v kaţdodenním kontaktu s lidmi a tím, ţe jsem pro ně známá tvář, mi samozřejmě říkají, abych řekl tomu a tomu, ţe je hlupák a někdy i peprnější výrazy. * To si dokáţu představit. Takţe scénář bude i otiskem zkušeností místních obyvatel? Při regionálních výjezdech za námi lidé skutečně chodí. Naposledy si vzpomínám na Zlínský kraj, kde mi před vysíláním o metanolové aféře část diváků dokonce naznačila, ţe vědí, kteří lidé tam dlouhodobě pančovali alkohol. Informace jsem si ověřoval a zjistil, ţe jsou relevantní, a pak jsem tehdejšímu policejnímu prezidentovi Martinu Červíčkovi kladl otázky právě i na základě toho, co mi řeklo publikum. Mimochodem to bylo právě publikum, které mě jako první upozornilo na jméno Radka Březiny. * ČT si před komunálními volbami zaplatí průzkum veřejného mínění od agentury Median. Zjišťovat se bude volební potenciál, na jehoţ základě pozvete do debat v Ostravě, Brně a Praze osm kandidátů, kteří mají největší šanci stát se primátorem. Co se ještě dozvíme? Kromě volebního potenciálu dáváme hlavně několik zajímavých otázek, které se týkají kvality ţivota v menších městech. Zeptáme se na srovnání, co se za čtyři roky změnilo, průzkum se bude ptát i na to, co lidé povaţují za největší problémy, a protoţe máme k dispozici i průzkum vypracovaný před volbami před čtyřmi roky, můţeme srovnat, zda se to nějak změnilo. Očekáváme, ţe z průzkumu vzejdou i zajímavá data o rozpočtovém určení, zda si lidé vůbec uvědomují, ţe část jejich daní jde do města či vesnice, kde bydlí. Ty průzkumy dáme k dispozici i regionálnímu Deníku. Dokončení rozhovoru na straně 14 Václav Moravec: Lidé z lokální politiky bývají spontánní Dokončení z předchozí strany * Zkusme být trochu osobní. Kdybych se vás jako tazatel z agentury na ulici v Letohradu zeptal, co vás, Letohradské, nejvíce trápí, co byste mi odpověděl? Já mám teď dvě obce, k nimţ mám osobní vztah. Je to Letohrad, kde bohuţel nemůţu být tak často, a druhou obcí je Líšnice u Prahy, kde jsem si pořídil chalupu. Kdyţ si vezmete Líšnici, tak Středočeský kraj se vyznačuje nejvíce zanedbanou infrastrukturou, ať uţ dopravní, nebo obecní, jako jsou vodovody. Musímříci, ţe je mi líto starostů obcí nedaleko Prahy. Jde o obce, které uţ nejsou satelity Prahy a zároveň trpí nedostatkem obyvatel nebo mají starší, ekonomicky neaktivní obyvatele. Nemají na větší investice, jako jsou právě vodovody či opravy místních silnic. Proti tomu musím říci, ţe Letohrad v posledních deseti patnácti letech prokoukl. Kdyţ srovnám Líšnici a Letohrad, tak je paradoxně v městečku v podhůří Orlických hor větší progres neţ ve středních Plné znění zpráv


Čechách. Bohuţel ta ekonomicky silná populace se nastěhovala do satelitních městeček a obce to pak samozřejmě pocítí na vyšším výnosu z daní. * V předvolební sérii budete zpovídat méně známé lokální tváře. „Těšíte― se na regionální politiky více neţ na ty centrální, nebo se i lokální politici nakazili některými nešvary? Naštěstí si myslím, ţe většina lokálních politiků není nakaţena a zmasírována mediálními poradci. Lidé z lokální politiky bývají spontánní. Nechci, aby to znělo jako fráze, ale já se opravdu těším do Vesnic roku, protoţe se těším na tu atmosféru. Ve velkých městech budou asi mediálně známé tváře, jako jsou Petr Kajnar v Ostravě či Tomáš Hudeček v Praze, ale vedle toho se zřejmě objeví i méně známé či úplně nové tváře. Na rozdíl od voleb do Poslanecké sněmovny budou jejich odpovědi asi více spontánní a nebudu snad muset tolik skákat do řeči, napomínat je, ţe se vyhýbají otázce, ţe mlţí nebo ţe se snaţí moderátora umluvit k smrti, coţ jsou časté triky celostátních politiků. * Kdyţ jsme u toho umravňování politiků, v poslední době se mnoţí případy, kdy se politici začnou přímo vymezovat proti moderátorovi – třeba nedávná slovní přestřelka Miroslava Kalouska s Danielem Takáčem. Jsou to ojedinělé případy, nebo uţ běţná norma daná i vlivem mediálních poradců? Je to trend a jsme toho svědky ve větší míře neţ dřív. Za sebe mám radost, ţe v Otázkách ustupujeme v posledních čtyřech letech od politiků a začínáme první část pořadu s nepolitiky, se kterými je mnohem věcnější diskuze. Dovolím si ale tvrdit, ţe je to jeden z těch nejhloupějších triků – snaţ se rozhodit svého soupeře, kterým je v tomto případě často moderátor. Býval tím pověstný Václav Klaus, u nějţ to ale asi byla součást povahy, ţe kaţdého plísnil. * Někteří politici se uţ vůbec netají tím, ţe si najímají mediální poradce, a dokonce den před vysíláním třeba nacvičují modelové situace, které by mohly v pořadu nastat. Co na takové cvičení říká moderátor, je jim to něco platné? Mnohým z nich to škodí, protoţe nejsou sví, a já tvrdím, ţe divák intuitivně pozná, ţe někdo není dobrý herec, a přitom ho PR poradci učí hrát. Zrovna u Miroslava Kalouska, kterého jsme zmínili, bych určitě neřekl, ţemu radí nějaký poradce, on kdyţ se rozčílí na novináře či spoludiskutéra, je to součást jeho přirozenosti a diváci mu takové rozčílení uvěří. Pak jsou ale politici, kteří mluví normálně, neodpovídají ve frázích, ale kdyţ se stanou profesionálními ministry, tak se po čtvrt či půlroce začnou vyhýbat odpovědím, a kdyţ je jako moderátor zastavíte, odpoví vám známou větou „kdybyste mi neskočil do řeči, tak vám odpovím―. Veřejnost to pak „odmění― tím, ţe jim přestane věřit. Ona není tak hloupá, jak si část politiků a jejich PR manaţerů myslí. Nejhorší je, kdyţ podceňujete publikum. Mněse při vysílání osvědčilo, ţe diváci jsou často poučenější nebo to cítí lépe neţ všichni poradci. Omlouvámse všem PR poradcům, ale myslím si, ţe z jejich strany je to jen dobrý byznys pro byznys a politiky spíš poškozují. * Jak moc je pro vás sloţité nenechat se vyprovokovat k souboji, kdyţ vás politik „vyzve― různými uštěpačnými poznámkami? Část kolegů novinářů mi vyčítá, ţe jsem určitě s těmi politiky srostlý a jsem jejich kamarád. Není to pravda, jen se poznámky politiků snaţím přejít nějakou ironickou, humornou poznámkou. Třeba kdyţ Miroslav Kalousek v debatě s Andrejem Babišem uţ poosmé řekl, ţe zatleská Andreji Babišovi, kdyţ něco zařídí, tak s úsměvem řeknu Miroslavu Kalouskovi, ţe uţ toho tleskání bylo dost, aby se za chvíli neutleskal k smrti. To povaţuji za poznámku, která do té debaty patří, moderátor můţe hodit ironickou poznámku, ale nemusí být zlý a nemusí do toho respondenta šít a štěkat na něj. Jestli mi něco upřímně vadí, tak je to štěkání moderátorů a jejich násilné vstupování do rozhovorů. Často je to samoúčelné a ukazuje se jen to, ţe moderátor je mimo. Vţdycky máte část diváků, kteří vám po vysílání napíší, ţe stranil jednomu, nebo druhému. Toho jsem si uţil při prezidentské volbě před dvěma roky, kdy mě část diváků obviňovala z náklonnosti ke Karlu Schwarzenbergovi a část naopak tvrdila, ţe fandím Miloši Zemanovi. Pokud ty reakce chodí v poměrném vztahu, tak si říkám, ţe je to dobré, lidé nevědí,kam mě zařadit. Kdyţ lidé píší, ţe jsem byl moc urputný, moc jsem skákal do řeči, snaţím se ten díl znovu přehrát, byť je to někdy sebetrýznění dívat se sám na sebe. * Přestoţe vás většina lidí vnímá jako televizního moderátora, primárně jste vţdy byl rozhlasový novinář. Letos jste se rozloučil s rádiem Impuls poté, co jej koupil Andrej Babiš. Jak moc sloţité to bylo rozhodnutí?



Kdyţ jsem se dozvěděl, ţe je podepsána smlouva o smlouvě budoucí o prodeji rádia, tak jsem měl jasno. Ve všech rozhovorech, které jsem kdy poskytl, jsem říkal, ţe se povaţuji za člověka veřejné sluţby. Jsem rád, ţe tu média veřejné sluţby existují, nejvíce jsem to pochopil, kdyţ jsem pracoval pro českou pobočku redakce BBC. Tamse ocitnete v instituci, kterámáza sebou desítky let existence ve velmi kultivovaném prostředí, nikoliv jenom těch 25 let, co mají za sebou novodobá česká média. Věděl jsem, ţe koupí-li Impuls Andrej Babiš, budu z něj odcházet, i kdyţ ne kvůli Andreji Babišovi. Oligarchizace médií je nejviditelnější s Andrejem Babišem, ale ona uţ v České republice fungovala v 90. letech. Stačí vzpomenout zaniklý bulvár Super a snahy lidí blízkých ODS vytvářet vlastní noviny a pouţívat je jako nástroj politické komunikace. Vroce 2008 pak přišel Zdeněk Bakala, byť ten nešel do politiky. Mně ale bylo jasné, ţe nechci pracovat pro nějakou významnou finanční skupinu, jejíţ majitel je nadto významným politikem. Bylo mi to líto, protoţe lidi na Impulsu jsem měl rád, a třeba Jiří Hrabovský, který je ředitelem,měv roce 1992 přivedl do Evropy 2 a znám ho jako slušného člověka a skvělého manaţera. * A další budoucnost v rozhlasu? Kaţdodenní rozhovory jsou velká mašinerie. Měl jsem nějaké nabídky i z rádií, ale rozhodl jsem se, ţe si dám pauzu, protoţe dopisuji kníţku pro Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy. Je mi tedy líto, ţe nejsem v rádiu, alemám více času na některé věci, které potřebují větší soustředění, coţ je příklad té knihy. * Vţdycky jste říkal, ţe k volbám nechodíte, abyste nebyl ve střetu zájmů. Bude to platit i pro letošní komunální hlasování? Doufám, ţe ne a snad se mi podaří ještě před přípravou volebního studia, které spustíme 11. října, otočit v Letohradu a hlasovat. Snad nebude starosta Letohradu mým hostem v ţádném pořadu, takţe tam ţádný střet zájmů nenastane. Komunální volby jsou ty, ke kterým chodím, a stejně tak půjdu k senátním volbám. Foto popis| DEBATY. Většina lokálních politiků není nakaţena a zmasírována mediálními poradci, tvrdí moderátor Václav Moravec. Foto autor| Foto: Deník/M. Divíšek Region| Střední Morava Stejná zpráva vyšla také v dalších 19 titulech.

Smrt po česku: děláme, ţe neexistuje, a končíme v nedůstojných podmínkách 1.9.2014 zpravy.iDNES.cz str. 00 Zprávy / Domácí iDNES.cz, Jan Jiřička, iDNES.cz, Zdeňka Trachtová Plánovat vlastní umírání se nechce nikomu. Kvůli tomu tak většinu z nás čeká osamělý odchod ze ţivota v nemocničním zařízení bez individuální péče. Ze 109 tisíc lidí, kteří v Česku ročně umírají, velká část předem neví, kdo se o ně na konci ţivota postará. Tři čtvrtiny Čechů tak končí v nemocnicích a ústavech. Ačkoli praktické otázky ohledně závěru ţivota zvláště s přibývajícím věkem visí ve vzduchu, nechceme je řešit ani o nich mluvit. Tabuizace záleţitostí spojených se smrtí však způsobuje, ţe namísto důstojného uzavření ţivota se umírání často odehrává v nepříjemných stresujících podmínkách. Šedesát procent lidí, kteří v Česku ročně zemřou, končí v nemocnici a devět procent v různých sociálních zařízeních a ústavech. Podle výzkumu, který provedla loni agentura StemMark, si přitom téměř 80 procent lidí přeje zemřít v domácím prostředí s rodinou. Nakonec však umírají tam, kde nejsou na očích. „Naše společnost je nastavená tak, ţe smrt je něco, co se neukazuje, ţe smrt je prohra,― říká socioloţka Lucie Vidovičová.



Podobně se vyjadřuje ve své knize Vyhoštěná smrt i socioloţka Jiřina Šiklová. „Kdyţ chce někdo starý o smrti váţně mluvit, většinou ho mladší odbudou mávnutím ruky: Dej pokoj, ty tady budeš do sta. Místo rozhovoru o věcech, které se mu honí hlavou a o kterých se potřebuje starý člověk nějak rozpovídat, zalepí se mu pusa takovou banalitou,― píše Šiklová. Lidé v poslední fázi ţivota proto odchází do sociálních institucí a odtud pak často rovnou do nemocnice. Kompromisním řešením jsou pak hospice, které individuálním přístupem alespoň částečně nahrazují domácí péči. V Česku funguje celkem čtrnáct lůţkových hospiců a několik dalších mobilních hospiců, které poskytují péči v domácím prostředí pacientů. Všechny jsou vedeny občanskými sdruţeními jako nestátní zdravotnické organizace. Pouze hospic ve Frýdku-Místku zřizuje město. Od pojišťoven dostávají lůţkové hospice přibliţně polovinu provozních nákladů, zbylou část musí sehnat svépomocí z dotací či sponzoringu. Mobilní hospice jsou pak zcela odkázány na vlastní financování. Levný a rychlý pohřeb Odtaţitý postoj Čechů ke smrti dokládá i to, ţe většina volí jako způsob pohřbu levnější a rychlejší zpopelnění. Kremace z celkového počtu pohřbů podle Společnosti přátel ţehu a Sdruţení pohřebnictví představují 76 aţ 80 procent, zbytek tvoří pohřby do země. Nejvíce se lidé zpopelňují v Praze, jde o 97 procent zemřelých. „Umírání bylo vytěsněno z našeho kaţdodenního ţivota. Ještě za mého mládí, kdyţ mi umřel dědeček, tak byl dva dny vystavený doma a lidé se na něho chodili dívat. Nebyla to ţádná strašidelná věc,― říká sociolog Ladislav Rabušic. Významnou roli v tom podle něho hraje současný kult věčného mládí a touha po nesmrtelnosti. „Je to univerzální rys moderní společnosti. Je zde důvěra v moderní medicínu a důvěra, ţe překonáme všechny nemoci. Zapomínáme, ţe člověk je smrtelný jako kaţdý biologický tvor. Tím pádem se s tím nechceme smířit. Čím je naše společnost bohatší, tím méně se nám chce opouštět věci, které jsme kolem sebe nashromáţdili, a všechny záţitky, které máme,― říká Rabušic. Z toho plyne, ţe nyní prakticky nevidíme lidi umírat. Se smrtí jako takovou se setkáváme pouze ve výjimečných případech při nehodách. Přirozená smrt je z našich ţivotů vytěsněna. Podle Vidovičové navíc dospělí mnohdy neberou na pohřby děti. Tím pádem jim chybí jakési uzavření, přijmutí konce ţivota. „V minulosti medicína nebyla nastavená pouze jako záchrana ţivota a smrt jako prohra. Smrt a stáří byly součástí ţivota. Není na tom nic krásného, ale je to něco, co tam patří. Tím pádem teď ten konec ţivota chybí. Říká se, ţe kdyţ nemáme smysl pro stáří, nemáme smysl pro celý ţivot,― dodává. Za dvacet let bude čtvrtině lidí přes 65 let Ovšem populace stárne a do závěrečné fáze ţivota se dostává čím dál více lidí. Zatímco nyní lidé nad 65 let tvoří necelých 16 procent české populace, za 20 let budou podle odhadů demografů představovat uţ čtvrtinu a za půlstoletí dokonce třetinu společnosti. V roce 2050 bude podle prognózy Českého statistického úřadu ţít v Česku přibliţně půl milionu lidí starších 85 let, nyní jich je přibliţně čtvrtina tohoto počtu. Výrazně se také zvyšuje naděje na doţití. Zatímco ţeny narozené v roce 1989 měly v průměru šanci se doţít 75 let (u muţů to bylo 68 let), u předloni narozených je to uţ téměř 81 let (muţi o šest let méně). „Tím, jak se doţíváme vyššího věku, je velká pravděpodobnost, ţe hodně z nás bude po osmdesátce trpět demencí nebo Alzheimerovou chorobou,― podotýká Rabušic. Domovů pro seniory přibývá Kvůli stárnutí populace také roste počet poskytovatelů sociálních sluţeb zaměřených na seniory. Ministerstvo práce a sociálních věcí loni informovalo, ţe je jich celkem 2 762. Z toho domovů pro seniory funguje 515, celkově nabízejí 39 730 lůţek. Větší rozšíření domácí péče limituje její náročnost - a to časová, psychická i fyzická. Vědci z Institutu sociologických studií Fakulty sociálních věd UK a pracovníci agentury SC & C v loni vydané publikaci Plné znění zpráv


Mezigenerační solidarita v péči o seniory zjistili, ţe kaţdodenně pečuje v Česku o své staré příbuzné zhruba 80 tisíc rodin. Podle jejího hlavního autora Hynka Jeřábka pečující například potřebují větší oporu od lékařů, také by jim přišlo vhod zavedení pečovatelské dovolené, aby se mohli snadněji vracet do zaměstnání. „Pečujícím rodinám by pomohla i síť ambulantních zařízení, která by sloučila sociální a zdravotní sluţby,― řekl uţ dříve iDNES.cz sociolog ( rozhovor čtěte zde ).

URL| http://zpravy.idnes.cz/umirani-v-cesku-0i0-/domaci.aspx?c=A140609_091133_domaci_zt



Přehled zpráv. Nová výzva pro čtenáře i média: Chceme platit za on-line zprávy? ct24.cz ~ str. 00 ~ Ekonomika jan

Recommend Documents