Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity Lektorství ruského jazyka a literatury Katedra pedagogiky
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Zahraniční student jako jednotka systému české veřejné vysoké školy
2015
Vedoucí práce: Mgr. Blanka Pravdová
Autor: Marie Pospěchová
„Prohlašuji, že jsem závěrečnou bakalářskou vypracovala samostatně, s využitím pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.“ V Brně dne 30. 3. 2015 ……………………………………………. Marie Pospěchová -2-
Poděkování
Ráda bych poděkovala své vedoucí bakalářské práce Mgr. Blance Pravdové za důvěru, trpělivost, cenné rady a připomínky při vedení práce. Dále bych ráda poděkovala v anonymitě skrytým přátelům— respondentům, kteří se zúčastnili mého výzkumu, a rodině, která mě vždy respektovala a podporovala v mých rozhodnutích. -3-
Abstrakt
Téma práce česky
Zahraniční student jako jednotka systému české veřejné vysoké školy
Téma práce anglicky
Foreign student as a unit of the system on the Czech public university
Téma práce rusky
Иностранный системы
студент
чешского
как
единица
государственного
университета
Klíčová slova česky
Statut:
„
Zahraniční
student“,
Česká
republika, vzdělávání v zahraničí, vysoká škola,
mobilita
výzkum,
studentů,
hloubkový
kvalitativní
rozhovor,
otevřené
kódování Klíčová slova anglicky
Statute:
„Foreign
student“,
The
Czech
republic, study abroad, public university, mobility of students, qualitative research, indepth interview, open coding
Klíčová slova rusky
статуc: «иностранный студент», Чехия, учёба
за
границей,
государственный
университет,
мобильность
студентов,
качественное
исследование,
подробное
интервью, открытое кодирование
-4-
Tato bakalářská práce pojednává o zahraničních studentech studujících na českých veřejných vysokých školách. Součástí bakalářské práce je výzkum popisující, jak zahraniční student vnímá nové podmínky a prostředí a jak se do něj dokáže začleňovat. V práci jsou dále představeny základní koncepty, jako je například metodologie kvalitativního výzkumu, popis účastníků výzkumu, charakteristika hlavní metody získávání dat, popis postupu v rámci otevřeného kódování a následná analýza a interpretace dat.
This thesis deals with foreign students at Czech public universities. Part of the thesis is dedicated to research on how foreign students perceive the new environment and conditions, and their ability to adapt. The paper also introduces basic concepts, such as qualitative research methodology, a description of the research participants, characteristics of the main methods of data acquisition, description of the procedure in an open coding and subsequent analysis and interpretation of data.
Тема
выпускной
обучающиеся в чешских
квалификационной государственных
работы:
"Иностранные
студенты,
университетах". Целью
выпускной
квалификационной работы является исследование того, как иностранный студент воспринимает новую среду и условия, и как он к ним адаптируется. В работе рассматриваются такие понятия, как методология качественного исследования, характеристика участников исследования, характеристика основного метода получения данных, описание процесса в рамках открытого кодирования и последующего анализа и интепретации данных.
-5-
1. Obsah Úvod .................................................................................................................................................... - 8 A. Teoretická část .............................................................................................................................. - 10 1.
2.
Vysokoškolské studium v České republice ................................................................................ - 11 1.1.
Student a studium ............................................................................................................. - 11 -
1.2.
Základní charakteristiky systému vysokoškolského vzdělávání v České republice ........... - 12 -
1.2.1.
Studijní programy ...................................................................................................... - 13 -
1.2.2.
Formy studia .............................................................................................................. - 14 -
1.2.3.
Doba studia................................................................................................................ - 14 -
1.2.4.
Stipendium: ............................................................................................................... - 14 -
Mezinárodní spolupráce v rámci vysokoškolského studia ........................................................ - 15 2.1.
Právo zahraničního studenta na vzdělání v České republice ............................................ - 15 -
2.2.
Možnosti studia cizinců v ČR ............................................................................................. - 18 -
2.3.
Mezinárodní dohody o uznávání dokladů o vzdělání ........................................................ - 19 -
2.3.1. 3.
Studium na Masarykově univerzitě ........................................................................................... - 22 3.1.
4.
5.
Postup při uznávání vzdělání ..................................................................................... - 20 -
Masarykova univerzita v oblasti mezinárodní spolupráce ................................................ - 23 -
3.1.1.
Realizované výzkumy týkající se mobility studentů a mobilitních programů ........... - 23 -
3.1.2.
Konkrétní programy mobility přijíždějících studentů. ............................................... - 24 -
Pobyt cizinců v České republice ................................................................................................ - 29 4.1.
Příjezd a období pobytu .................................................................................................... - 29 -
4.2.
Další práva a povinnosti cizinců......................................................................................... - 32 -
Vysokoškolský student z pohledu psychologie ......................................................................... - 32 5.1.
Psychologie osobnosti ....................................................................................................... - 32 -
5.1.1.
Srovnání postojů adolescentů v Evropě ve 20. století .............................................. - 33 -
5.2.
Pohled vývojové psychologie: ........................................................................................... - 34 -
5.3.
Sociální psychologie .......................................................................................................... - 35 -6-
5.3.1.
Socializace ................................................................................................................. - 35 -
5.3.2.
Sociální situace .......................................................................................................... - 36 -
B. Empirická část................................................................................................................................ - 37 6.
O metodologii ............................................................................................................................ - 38 6.1.
7.
Stanovení výzkumného cíle, problému a otázek ............................................................... - 38 -
6.1.1.
Cíle výzkumu: ............................................................................................................. - 38 -
6.1.2.
Základní otázky: ......................................................................................................... - 39 -
6.2.
Výběr vzorku účastníků a jeho charakteristika.................................................................. - 39 -
6.3.
Metoda sběru dat .............................................................................................................. - 40 -
6.4.
Analýza dat a jejich interpretace ....................................................................................... - 41 -
6.4.1.
„Jeden, prosím…“ ...................................................................................................... - 43 -
6.4.2.
„Ďábelská jízda začíná!“ ............................................................................................ - 44 -
6.4.3.
„Pád do neznáma“ ..................................................................................................... - 46 -
6.4.4.
„Nečekané zatáčky“................................................................................................... - 55 -
Shrnutí ....................................................................................................................................... - 57 -
Závěr .................................................................................................................................................. - 59 Seznam použité literatury ................................................................................................................. - 60 Seznam použitých schémat ............................................................................................................... - 65 Seznam použitých tabulek................................................................................................................. - 65 Seznam použitých grafů .................................................................................................................... - 65 Seznam použitých zkratek ................................................................................................................. - 66 Přílohy................................................................................................... Chyba! Záložka není definována.
-7-
Úvod Život každého z nás je spojen s řadou křižovatek, na kterých se musíme rozhodnout, jak chceme, aby vypadala naše budoucnost, co od života očekáváme, a co všechno jsme pro to schopni udělat. Velkou otázkou zůstává, kam se přihlásit na střední školu a zda pokračovat také ve vysokoškolských studiích, popřípadě jaký obor zvolit. V důsledku poznávání spojeného s procesem vzdělávání se naše názory a vnímání okolí změní. Stát, ve kterém jsme vyrůstali, už pro nás není středobodem vesmíru a my máme potřebu poznat víc, cestovat, zažít dobrodružství… Čím častěji jedinec do zahraničí cestuje, tím více se v něm probouzí potřeba se tam znovu vrátit. Někteří preferují cestovat stopem, jiní v rámci rodinné dovolené. Mladí lidé využívají pracovních příležitostí nabízených agenturou v zahraniční, jako jsou například
au pair
pobyty,
sběr
ovoce
na
farmách
nebo
práci
v campu.
Možností, jak vycestovat do zahraničí, je také koupě voucherového pobytu a placené jazykové stáže. V souvislosti s rozvojem společnosti, ve které se na demokratických principech rozšiřuje spolupráce státu se státem, mají všichni mladí cestovatelé ještě jednu příležitost, studium v zahraničí. Jak jinak nejlépe ukázat, že nejsme xenofobní a dokážeme se orientovat? Jakým způsobem se naučit cizí jazyk? Jak najít spoustu nových přátel, poznat jinou zemi, její kulturu a mentalitu dané společnosti? Odpovědí na tyto otázky je skutečně studium v zahraničí. Programů podporujících mobilitu (nejen) studentů z celého světa je mnoho, každý student, který projeví zájem, si studium v zahraničí může vyzkoušet. Během studií na Masarykově univerzitě jsem přišla do kontaktu s mnoha cizinci. Sama jsem poté absolvovala studium v zahraničí v rámci podpory studentské mobility, což mi do jisté míry umožnilo vžít se do situace, které je zahraniční student vystavován. Z těchto
důvodů
jsem
se
rozhodla
se
tématem
mobility zahraničních
studentů
do České republiky zabývat. Jako konkrétní veřejnou vzdělávací instituci jsem zvolila Masarykovu univerzitu, neboť se domnívám, že znalost prostředí je při bádání velmi důležitá. Téma bakalářské práce s názvem „Zahraniční student jako jednotka české veřejné vysoké školy“ pojednává o mobilitě zahraničních studentů na Masarykovu univerzitu. -8-
Součástí práce je výzkum, jehož hlavním cílem je popsat, jak zahraniční student vnímá nové prostředí a podmínky a jakým způsobem se sžívá s novým školským zázemím. V první části práce, teoretickém kontextu, jenž tvoří pět kapitol, jsme vymezili základní pojmy týkající se vysokoškolského studia a všeobecné informace spojené se systémem vysokoškolského vzdělávání v České republice. Další z kapitol je věnována mezinárodní spolupráci v rámci VŠ studia či problematice a procesu uznávání dokumentů o vzdělání. Nechybí také kapitoly pojednávající o studiu na Masarykově univerzitě, programech podporujících mobilitu zahraničních studentů a výzkumech studentské mobility provedených studenty MU, povinnostech cizinců přijíždějících do ČR či popisu osobnosti zahraničního studenta v pojetí psychologie. Druhá, empirická, část bakalářské práce zahrnuje kapitolu o metodologii, v níž jsou podrobně popsány cíle výzkumu, charakteristika vzorku účastníků a zdůvodnění užitých metod, postupů a technik. Výzkum, který byl proveden, je popsán od počátečního plánování, přes sběr dat, jejich analýzu a interpretaci až k závěrečnému shrnutí.
-9-
A. Teoretická část
- 10 -
1. Vysokoškolské studium v České republice
Úkolem této kapitoly je představit základní charakteristiky vysokoškolského vzdělávání v České republice, včetně stěžejních pojmů, jako je například vysokoškolský student, vysoká škola a studium. Jaká máme práva a povinnosti, a kde hledat potřebné informace týkající se VŠ: Jedno ze základních
práv, právo člověka vzdělávat se, je obsaženo
v Listině základních práv a svobod (článek č. 26, čl. č. 33)1 a také v Listině základních práv Evropské unie (článek 14)2 Všechny obecné náležitosti týkající se vzniku a zániku, typu, úkolech a jednotlivých částí vysokých škol, řeší zákon o vysokých školách (zákon č. 111/1998 Sb., a všechny jeho změny a doplňky).3
Specifičtější
odpovědi
najdeme zpravidla
ve vnitřních řádech
vzdělávací instituce, popř. na studijním oddělení konkrétní VŠ.
1.1.
dané
4
Student a studium
Ve Slovníku spisovné češtiny najdeme pojem studenta, na straně 420 v pravém sloupci, s významem posluchače vysoké školy.5 Z hlediska práva, se za studenta „považuje každý uchazeč dnem zápisu do studia a zároveň jeho statut končí dnem přerušení, nebo ukončení studia“ (§61, zákon o vysokých školách, 1998 Sb.). Studentem vysoké školy je každý uchazeč, který splnil určitá kritéria: správně vyplnil a podal přihlášku, zaplatil za ni 1
Listina základních práv a svobod: komentář. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2012. ISSN 978-80-7357-750-6.
2
Úřední věstník Evropské unie: Listina základních práv Evropské unie [online]. 14.12.2007 [cit. 2015-02-24]. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:C:2007:303:0001:0016:CS:PDF 3
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy: ZÁKON Č. 111/1998 SB., O VYSOKÝCH ŠKOLÁCH - TEXT SE ZAPRACOVANÝMI NOVELAMI[online]. listopad 2010 [cit. 2015-03-01]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/vysoke-skolstvi/zakon-c111-1998-sb-o-vysokych-skolach-text-se-zapracovanymi 4
Vysoké školy: Podmínky studia na vysokých školách v České republice [online]. 26.4.2010 [cit. 2015-03-02]. Dostupné z:http://www.vysokeskoly.cz/clanek/podminky-studia-na-vysokych-skolach-v-ceske-republice 5
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost: s Dodatkem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Vyd. 3., opr. Praha: Academia, 2005, 647 s. ISBN 80-200-1080-7.
- 11 -
administrativní poplatek, předložil doklad o úplném ukončení předchozího vzdělání (například hlásí-li se na bakalářský či magisterský studijní program je po uchazeči požadován doklad o maturitní zkoušce) a úspěšně prošel přijímacím řízením.
1.2.
Základní charakteristiky systému vysokoškolského vzdělávání v České republice
Pojem vzdělávat se/ studovat znamená studiemi nabývat vědomostí, rozvíjet duševní schopnosti člověka a osvojovat nové znalosti nepřetržitým poznáváním. V českém školském systému je vysoká škola nejvyšší možnou vzdělávací institucí vůbec. Zákon o vysokých školách
(111/1998
Sb.
ve
znění
pozdějších
předpisů)
dělí
vysoké
školy
na univerzitního/ neuniverzitního typu a státní/soukromé/ veřejné. Veřejnou vysokou školu vždy zřizuje a ruší pouze zákon. Tento typ škol je spravován MŠMT ČR. Veřejná vysoká škola je dotována ze státního rozpočtu, přičemž výše příspěvku závisí na mnoha proměnných (počet studentů, výsledky a náročnost výzkumné činnosti, nabízené programy apod.). Postavení orgánů, jejich činnost a hierarchii, práva a povinnosti studentů a akademických pracovníků upravují vnitřní předpisy (studijní, zkušební, stipendijní, disciplinární, jednací řád atd.). Samosprávné orgány fakulty FAKULTY
Děkan (stojí v čele fakulty)
ÚČELOVÁ ZAŘÍZENÍ
Disciplinární komise fakulty
VYSOKOŠKOLSKÉ ÚSTAVY
Vědecká rada fakulty Akademický senát fakulty
JINÁ PRACOVIŠTĚ
Další orgány fakulty Tajemník Akademická obec Akademičtí pracovníci
Schéma č.1: Vnitřní členění VŠ podle zákona 111/1998 Sb. ve znění pozdějších předpisů
Studentstvo
- 12 -
1.2.1. Studijní programy Vysoké školy v České republice nabízejí mimo „programy celoživotního vzdělávání“ také „akreditované studijní programy typu bakalářského, magisterského, navazující magisterského a doktorského“. Jednotlivé typy studijních programů se svými vlastnostmi od sebe navzájem liší. „Bakalářský studijní program“ Délka programu je minimálně tři a maximálně čtyři roky, počet potřebných kreditů6 činí 180 240 ECTS, na konci studia student skládá státní závěrečnou zkoušku (dále jen SZZ) a obhajuje svou bakalářskou práci. Absolvent programu získává titul „Bc.“/ „BcA“ „Magisterský studijní program“ Tento
program
můžeme
studovat
po
dobu
čtyř
až
šesti
let.
Počet
kreditů,
které v magisterském studijním programu musíme získat je limitován 240- 360 ECTS. Student končí magisterský program SZZ a obhajobou diplomové práce. Absolvent se stává „Ing. arch.“/ „Ing.“/ „MDDr.“/ „MUDr.“/ „MVDr.“/ „Mgr.“/ „MgA.“. Dalším typem ukončení je státní rigorózní zkouška, je-li obor lékařský či zaměřený na hygienu a veterinární lékařství, absolventi získávají akademický titul: „PhDr.“/ „JUDr.“/ „RNDr.“/ „ThLic.“/ „ThDr.“/ „PharmDr.“. „Navazující magisterský studijní program“ Student projevující zájem o navazující magisterský studijní program musí být absolventem bakalářského studijního programu, jehož zaměření je stejné či velmi blízké. Povolená doba studia navazujícího programu je jeden až tři roky, standartní jsou dva. Počet získaných kreditů v průběhu studia je 60- 180 ECTS. Absolventu studia jsou uděleny tituly, jako u výše zmíněného magisterského studia v závislosti na jeho studijním oboru. „Doktorský studijní program“ Student, absolvent magisterského studijního programu stejného zaměření, se vzdělává a je vzděláván v rámci individuálního studijního plánu po dobu tří až čtyř let. Program tohoto typu 6
Kredit (ECTS- European credit transfer system)- jednotka kreditového systému fungujícím na převážné většině vysokých škol, udávající míru zátěže studenta, při absolvování předmětu student „dostane“ daný počet kreditů; kredity se sčítají, je nutné dodržet limit kreditů pro postup do dalšího semestru a pro úspěšné ukončení studijního programu, který je dán každou univerzitou
- 13 -
je zaměřen na samostatnou tvůrčí a teoretickou činnost, na jehož konci je student podroben státní doktorské zkoušce a obhajobě své disertační práce. Absolventu je udělen titul „Ph.D.“/ „Th.D.“, oba tituly se uvádí za jménem.
1.2.2. Formy studia7 Vyčleňujeme tři formy studia: Prezenční studium probíhá během pracovních dnů. Student se účastní seminářů, přednášek a praktických cvičení. Kontakt se školitelem je přímý. Distanční forma studia umožňuje studentovi osobně si volit místo a čas svého vzdělání. Školitel je v kontaktu se svým studentem pouze pomocí multimédií, kterými je zároveň studentu zasílán podpůrný materiál. Kombinované studium nese charakteristiky prezenční i distanční formy studia. Materiál je studentům zasílán převážně pomocí internetu, tato forma je založena na samostudiu a následné konzultaci, přímé setkání se školitelem je ve stanovených intervalech (např. jednou týdně).
1.2.3. Doba studia I když zákon umožňuje bezplatné studium do 26 let věku jedince, každý studijní program má vymezenou minimální a maximální dobu, po kterou je možné jej studovat (viz výše studijní programy). Při překročení maximální doby studia je student povinen „hradit poplatky za školné“, které jsou stanoveny konkrétní vysokou školou.
1.2.4. Stipendium:8 Studentu může být fakultou, nebo vysokou školou přiznána finanční částka- stipendium, a to: „za vynikající studijní výsledky či výsledky prohlubující jeho znalosti, při tíživé sociální situaci, v případech zvláštního zřetele hodných, na podporu studia v zahraničí, jako podpora studia v České republice, studentům doktorských studijních programů či při nároku na přídavek na dítě“.
7
Studentské finance: Formy studia [online]. [cit. 2015-03-07]. Dostupné z: http://student.finance.cz/pruvodcestudiem/vysoka-skola/formy-studia/ 8
Zákony od centrum: Fakulta [online]. [cit. 2015-03-10]. Dostupné z: http://zakony.centrum.cz/zakon-o-vysokychskolach/cast-2-hlava-2-dil-1
- 14 -
2. Mezinárodní spolupráce v rámci vysokoškolského studia
Jednou z důležitých činností vysokých škol je spolupráce na mezinárodním poli, zvláště evropském, jako například „podpora společných projektů se zahraničními institucemi, vzájemné uznávání dokumentů o vzdělávání a podpora mobility studentů a akademických pracovníků“. Co se této spolupráce týče, byla v devadesátých letech minulého století podepsána Sorbonnská (1998) a vzápětí Boloňská (1999) smlouva, týkající se vytváření atraktivního evropského prostředí pro vysokoškolské vzdělávání. Stěžejními body deklarací bylo, zabezpečit kvalitní vzdělávání, zjednodušit uznávání studií pořízených v zahraničí, zavést společný kreditní systém, podpořit a zvýšit mobilitu akad. pracovníků a studentů a udělat přehled v systémech vysokoškolského vzdělávání, tj. vytvořit strukturu v systému vysokoškolského studia (viz studijní programy).9
2.1.
Právo zahraničního studenta na vzdělání v České republice
Studentem vysoké školy v ČR může být tedy nejen občan České republiky, ale také cizinec. Rozumíme-li občanem ČR, každou osobu, která má české státní občanství, pak cizinec je chápán jako fyzická osoba mající jiné než české státní občanství (občan jiného státu EU či občan třetí země).10 Práva cizinců studovat v České republice upravují konkrétní, pro ČR závazné, dokumenty.
Uchazeči,
pocházející
ze
zemí
Evropské
unie,
Švýcarska,
Norska,
Lichtenštejnska a Islandu, mají stejné možnosti jako čeští studenti (tzn. platí pro ně stejná práva, také stanovená výše poplatků za vzdělání uvedená v zákoně o vysokých školách). Každému studentu i studentu- cizinci, který je schopen studovat na české veřejné vysoké
9
MŠMT: Boloňský proces [online]. [cit. 2015-03-10]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/vysoke-skolstvi/bolonskyproces-1 10
Česká republika. Zákon č. 326, o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů: o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů. In: 1999.
- 15 -
škole v českém jazyce, se dostává bezplatného vzdělání. Naopak všichni studenti, a to i čeští, kteří si vybrali studijní obory vyučované v jiném než českém jazyce, si své studium hradí.11 Včetně práva na studium, které bylo popsáno v odstavci výše (student- cizinec žije v České republice po celou dobu studijního programu), připadá v úvahu ještě druhá možnost: zahraniční student může využít široké škály stipendijních programů do České republiky s délkou trvání od několika dní do dvou semestrů.
Graf č. 1: Cizinci na vysokých školách v ČR podle státního občanství
11
ÚZ č. 1041- Školství: školy a školská zařízení - školský zákon a vyhlášky, pedagogičtí pracovníci, vysoké školství, výkon
ústavní a ochranné výchovy a preventivně výchovné péče : podle stavu k .. Ostrava: Sagit, 1. 9. 2014. ISSN 978-80-7488067 4. Graf č.1: Český statistický úřad: Cizinci na vysokých školách v ČR podle státního občanství; 2013 [online]. 10.12.2014, 2015 [cit. 2015-03-10]. Dostupné z:http://www.czso.cz/csu/2014edicniplan.nsf/tab/A1003275EB
- 16 -
Graf č.2: Studenti vysokých škol12
Graf č.3:13
12
Graf č.2: Česká republika od roku 1989 v číslech- Tab.12.08 Vysoké školy (1989-2013) [online]. [cit. 2014-06-25]. Dostupné z WWW:
. Pozn. (Do akademického roku 2000/2001 tvoří čísla v grafu počet studií, které byly zjištěny a přirovnávány tak k počtu studentům. Od akademického roku 2001/2002 zaznamenává graf počet studentů jako fyzických osob.) 13
Graf č.3: Česká republika od roku 1989 v číslech- Tab.12.08 Vysoké školy (1989-2013) [online]. [cit. 2014-06-25]. Dostupné
z WWW: .
- 17 -
Graf č.4:14 Počet zahraničních studentů na českých VŠ podle národnosti
Souhrnně řečeno, zahraniční student je jedinec, který studuje v České republice v rámci některého ze vzdělávacích programů nabízených na vymezené období. Stejně tak je zahraničím studentem na české veřejné vysoké škole osoba, která přijela studovat z vlastního rozhodnutí, tzn. mimo program podporující mobilitu. V obou případech má jedinec státní občanství státu, odlišné od českého.
2.2.
Možnosti studia cizinců v ČR
Vláda České republiky nabízí zahraničním studentům tyto možnosti studií: Letní škola slovanských studií: Jedná se o kurzy konající se na těchto vysokých školách (Univerzita Palackého Olomouc, Jihočeská
univerzita
Univerzita Karlova Praha,
České Ústav
Budějovice, jazykové
Masarykova a
odborné
univerzita přípravy
Brno,
Poděbrady,
Západočeská univerzita Plzeň), v období od července do září, a to od dvou do čtyř týdnů podle tematického zaměření kurzu. Kurz obsahuje hodiny s teoretickým zaměřením, exkurze, výlety a další aktivity. MŠMT ČR nabízí určitému počtu zájemců z partnerských zemí
Graf č. 5: Český statistický úřad: Vzdělávání cizinců [online]. [cit. 2015-03-10]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/kapitola/ciz_vzdelavani
- 18 -
uhrazení kurzu— stipendijní místa. Nedostane-li se zájemce o kurz v rámci stipendijního programu, může se přihlásit jako samoplátce.15 Stipendijní pobyty v ČR: Zahraničním studentům, s jejichž zemí má ČR uzavřeny smlouvy o podpoře mobility studentů, jsou nabízena stipendia na českých veřejných VŠ. Stipendium je zaměřené na studijní či výzkumný pobyt o délce trvání od dvou do desíti měsíců na jimi vybrané univerzitě, přičemž informace limitující typ a délku trvání pobytu je dána na počátku. Žádost o stipendium má svůj předem daný postup a své náležitosti.16 Stipendia vlády České republiky „Government scholarships“: Toto vládní stipendium zabezpečuje podporu studia zahraničních studentů z rozvojových zemí
na
českých
vysokých
přičemž první nabízí
studium
školách.
Stipendium
bakalářského,
existuje
ve
magisterského
dvou či
variantách, doktorského
studijního programu s rokem přípravných kurzů českého jazyka. Při úspěšném absolvování studijního programu student dostává diplom. Druhá varianta obsahuje studium navazujícího magisterského či doktorského studijního programu v anglickém jazyce. Jedná se o studium v oblasti ekonomiky, zemědělství, informatiky a energetiky na některé z těchto univerzit: Univerzita Tomáše Bati Zlín, Masarykova univerzita Brno, Univerzita Palackého Olomouc, Vysoká
škola
Báňská
Ostrava,
Česká
zemědělská
univerzita
Praha
a Technická univerzita v Liberci.17
2.3.
Mezinárodní dohody o uznávání dokladů o vzdělání
Otázky spojené s uznáváním dokladů o vzdělání jsou v současnosti téměř všemi státy řešeny dohodami. Za poslední půl století bylo uzavřeno hned několik smluv, které se staly pro Českou republiku zavazující.
MŠMT: Výsledky dotačního výběrového řízení [online]. [cit. 2015-03-01]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/mezinarodnivztahy/vysledky-dotacniho-vyberoveho-rizeni 16
MŠMT: Stipendijní pobyty v České republice v akademickém roce 2015/2016 [online]. [cit. 2015-02-24]. Dostupné z:http://www.msmt.cz/mezinarodni-vztahy/stipendijni-pobyty-v-ceske-republice-v-akademickem-roce-2014 17
MŠMT: Stipendia vlády ČR [online]. [cit. 2015-02-23]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/mezinarodni-vztahy/stipendiavlady-ceske-republiky-rozvojove-zeme-1 MŠMT: Výsledky dotačního výběrového řízení [online]. [cit. 2015-03-01]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/mezinarodnivztahy/vysledky-dotacniho-vyberoveho-rizeni
- 19 -
Jedna z nejstarších dohod „o vzájemném uznávání rovnocennosti dokladů o vzdělání a dokladů o vědeckých hodnostech a titulech“ pochází ještě z období existence Československé republiky. Dohoda byla uzavřena s bývalou Jugoslávií, avšak v dnešní době platí jako dvoustranná dohoda mezi ČR a Slovinskem. Další smlouvou je například listina z roku 2005, která upravuje vztah Česka a Maďarska. Smlouva s Polskem (2006) je navíc doplněna o uznávání částí studií. Dohoda s Německem (2008) se týká pouze „uznávání vysokoškolských dokladů o vzdělání“. Dvoustranná smlouva se Slovenskem (2001) hovoří o automatické platnosti slovenských diplomů v České republice a českých diplomů na Slovensku bez jakéhokoli dodatečného úředního ověřování. Objevili se také smlouvy multilaterální: Pařížská úmluva (1979) sjednaná v rámci UNESCO
hovoří
„o
uznávání
studií
a
diplomů
v evropském
regionu“.
Evropská úmluva (1953) sjednala „rovnocennost dokladů umožňujících přístup na VŠ, č. 15“ s dodatkovým čl. č. 49 (1991), Evropská úmluva „ o rovnocennosti částečného studia na VŠ, č. 21“ (1956), Evropská úmluva „ o akademickém uznávání univerzitní kvalifikace č. 32“ a „úmluva o uznávání kvalifikací z vysokoškolského vzdělání v evropském regionu“ (2000).18
2.3.1. Postup při uznávání vzdělání Při uznávání dokumentů o vzdělání se především zohledňuje, má-li daná země ekvivalenční či jinou platnou dohodu s Českou republikou. Existuje-li „dohoda o rovnocennosti“: Dohody s Polskem, Maďarskem a Slovinskem spadají do kategorie „prezidentské smlouvy“, stojící nad zákonem. Držitelé dokladů z těchto států mohou své dokumenty používat na území ČR a naopak, a to bez notářského ověření. V praxi se ale stává, že ověření notáře a překlad do českého jazyka držitel dokumentu potřebuje. Dalším úskalím je omezený počet vzdělávacích institucí, které jsou zahrnuty do bilaterální smlouvy. Smlouva s Německem spadá jako předešlé smlouvy do stejné kategorie. Držitel, který si chce nechat uznat doklad o vzdělání, musí nejdříve o uznání dokladu zažádat na stanovených úřadech. Při splnění
18
MŠMT: Zákon č. 179/2006 Sb., O ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání) [online]. [cit. 2015-02-27]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/dokumenty/zakon-c179-2006-sb-o-overovani-a-uznavani-vysledku-dalsiho-vzdelavani MŠMT: Mezinárodní smlouvy [online]. [cit. 2015-02-28]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/mezinarodni-vztahy/seznammezinarodnich-smluv
- 20 -
podmínek je žadateli vyhověno, avšak v praxi je uznaný dokument doporučeno přeložit do českého jazyka a zařídit si jeho notářské ověření.19 Ujednání se Slovenskem o rovnocennosti diplomů je založeno na dlouholetosti úzkého sepětí a velmi podobného systému vzdělávání. Ačkoli je smlouva se Slovenskem zařazena do kategorie „vládních smluv“, je k ní přistupováno jako ke smlouvě prezidentské. Vzhledem k blízkosti jazyků, není zapotřebí překladu dokumentu do českého jazyka.20 Smlouva České republiky s Rakouskem nese pouze doporučující význam. Nicméně obě země podepsaly Lisabonskou úmluvu (1997), kterou jsou povinny uplatňovat v plném znění před zákonem, zákon o VŠ. „Smlouva o právní pomoci“ zaručuje oboustrannou výjimku, v rámci které není požadována legalizace diplomů. Překlad je zpravidla vyžadován.21 Mezi státy neexistuje smlouva o uznávání vzdělání, státy jsou členy Lisabonské smlouvy: (Smlouva z roku 1997; členové: Albánie, Austrálie, Andora, Ázerbájdžán, Belgie, Bosna a Hercegovina, Bělorusko, Bulharsko, Černá Hora, Estonsko, Dánsko, Finsko, Gruzie, Francie, Island, Irsko, Izrael, Chorvatsko, Kazachstán, Kyrgyzstán, Kypr, Litva, Lichtenštejnsko, Lucembursko, Lotyšsko, Malta, Makedonie-FYROM, Moldavsko, Norsko, Nizozemsko, Nový Zéland, Rakousko, Rusko, Rumunsko, Portugalsko, Spojené království, Španělsko, Švýcarsko, Švédsko, Srbsko, Turecko, Vatikán a Ukrajina.) Žadateli o uznání dokumentu vzdělání nabytého v zahraničí je zamítnuto pouze v případě, je-li rozdíl mezi studijním programem absolvovaným na zahraniční vzdělávací instituci a české vysoké
19
MŠMT: A: POSTUP PODLE EKVIVALENČNÍCH DOHOD - MAĎARSKO, POLSKO, SLOVINSKO, NĚMECKO, SLOVENSKO [online]. [cit. 2015-03-01]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/mezinarodni-vztahy/a-postup-podle-ekvivalencnich-dohod-madarskopolsko Ministerstvo zahraničních věcí České republiky: Zahraniční smlouvy [online]. [cit. 2015-03-01]. Dostupné z:http://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/mezinarodni_smlouvy/index.html 20
MŠMT: A: POSTUP PODLE EKVIVALENČNÍCH DOHOD - MAĎARSKO, POLSKO, SLOVINSKO, NĚMECKO, SLOVENSKO [online]. [cit. 2015-03-01]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/mezinarodni-vztahy/a-postup-podle-ekvivalencnich-dohod-madarskopolsko 21
MŠMT: Rakousko- doporučení [online]. [cit. 2015-03-02]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/mezinarodni-vztahy/se-zemive-ktere-je-zahranicni-vysoka-skola-ktera-doklad-o
- 21 -
škole značný, v opačném případě musí mít vysoká škola na zřeteli, že Česká republika je vázána Lisabonskou smlouvou, která má přednost před zákonem; zákon o VŠ.22 Neexistuje žádná smlouva V případě, že se státem není uzavřena ekvivalenční smlouva ani žádná jiná, se porovnává náplň a rozsah studia uskutečněného v zahraničí s programy nabízenými na českých vysokých školách. Pokud je nalezen studijní program, který z velké části odpovídá, o uznání studia získaného v zahraničí rozhodne: veřejná vysoká škola, MŠMT ČR, MO rozhodující o zahraničním vzdělání zaměřeném na vojenství, nebo MV v programech týkajících se bezpečnostní služby. Držitel zahraničního dokumentu o vzdělání může být požádán o ověření diplomu, o „superlegalizaci“ či „vyšší ověření tzv. Apostilou“. Povinnost superlegalizace se nevztahuje na státy Haagské úmluvy, jedná se o: Albánii, Afghánistán, Vietnam, Švýcarsko, Alžírsko, Bělorusko, Španělsko, Chorvatsko, Rakousko, Jemen, Francii, Maďarsko, Slovensko, Ukrajinu, Řecko, Slovinsko, Gruzii, Černou Horu, Sýrii, Bosnu a Hercegovinu, Belgii, Bulharsko, Koreu (KLDR), Kypr, Kubu, Moldavsko, Kyrgyzstán, Makedonii-FYROM, Mongolsko, Polsko, Rumunsko, Ruskou federaci, Srbsko a Uzbekistán. Není-li doklad o vzdělání uznán, může se držitel odvolat na MŠMT ČR, jehož následné rozhodnutí je konečné.23
3. Studium na Masarykově univerzitě Předmětem této kapitoly je seznámit se s Masarykovou univerzitou (dále jen „MU“) v oblasti mezinárodní spolupráce, tzn. zmínit se o realizovaných výzkumech spojených se studentskou mobilitou a mobilitními programy uskutečněných studenty MU a představit programy podporující mobilitu přijíždějících studentů, do kterých je univerzita zapojena.
22
MŠMT: Lisabonská úmluva [online]. [cit. 2015-03-02]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/mezinarodni-vztahy/zeme-v-nizbyl-doklad-vydan-je-smluvni-stranou-tzv 23
MŠMT: Obecný postup bez ekvivalenční dohody [online]. [cit. 2015-03-02]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/mezinarodni-vztahy/se-zemi-ve-ktere-je-zahranicni-vysoka-skola-ktera-doklad-o-1
- 22 -
Programy podporující mobilitu jsou představeny podrobněji, neboť někteří účastníci výzkumu se stali studenty „MU“ v rámci těchto programů. Veřejná vysoká škola Masarykova univerzita nabízí svým zájemcům o studium více než 1300 studijních oborů na svých devíti fakultách. Jako druhá nejstarší univerzita v České republice, zaujímá přední příčku v žebříčku nejžádanějších univerzit. Na světě je jedinou univerzitou vlastnící na Antarktidě polární výzkumnou stanici.
3.1.
Masarykova univerzita v oblasti mezinárodní spolupráce
Roku 1999 studovalo na univerzitě přes 18 800 studentů, z toho 572 cizinců.24 Během následujících let došlo nejen k vnitřnímu rozvoji univerzity, ale také ke značnému posílení vztahů v oblasti mezinárodní spolupráce. V současnosti se Masarykova univerzita velmi významně podílí na podpoře mobility studentů, na univerzitě studuje více než 40 000 studentů, z toho přibližně každý šestý je zahraničí student.
3.1.1. Realizované výzkumy týkající se mobility studentů a mobilitních programů Téma mezinárodní spolupráce Masarykovy univerzity se stává v závěrečných pracích studentů Masarykovy univerzity velmi populární. Z výzkumů, které byly provedeny, lze vydělit výzkumná šetření zabývající se mobilitními programy, a mobilitou samotnou. V důsledku provázanosti těchto dvou skupin řadíme práce studentů MU podle jejich roku obhájení. Irena Crhanová (2007) v práci „Přínosy zahraniční studijní stáže“ zkoumá, který ze tří autorkou zvolených přínosů je nejdominantnější. Výsledek vedeného výzkum ukazuje, že největším přínosem zahraniční studijní stáže je spojen s osobnostním růstem jedince. Práce „Realizace
programu
Erasmus
na
MU“
autorky Tamary Muchové
(Muchová, 2009) se zaměřuje na příčiny neúplného využívání mobilitního programu Erasmus. Autorka dospěla ke zjištění, že důvody spočívají ve špatné informovanosti studentů, omezenosti nabízených zahraničních studií, nízké jazykové vybavenosti studentů či obav z prodloužení studia v České republice.
24
Masarykova univerzita: Historický přehled [online]. [cit. 2015-02-23]. Dostupné z: http://www.muni.cz/history/summary
- 23 -
„Průběh přizpůsobení a sociální vztahy studentů MU po návratu z výměnných programů Erasmus“ je práce napsaná Blankou Mikuláškovou (Mikulášková, 2010). V práci se autorka zaměřila na období návratu studenta MU ze zahraničí. Výsledek výzkumu provedeného v rámci práce zdůraznil především problémy spojené s mezilidskými vztahy po návratu ze zahraničního studia. Ondřej Bárta (2011) se ve své diplomové práci „Syndrom Erasmus“ věnoval změnám nastávajícím u českých studentů vyjíždějících na zahraniční pobyt, přičemž důsledky pobytu, které ve svém shrnutí popsal, mají na jedince pozitivní vliv a vedou k jeho osobnímu rozvoji. Mariana Firbasová (2013) v práci „ Zapojení českých univerzit do programu Erasmus: vývoj a trendy v kontextu evropeizace“ srovnává deset českých univerzit v rámci konkrétního programu— Erasmus, z hlediska možností a vývoje mobility studentů a akademických pracovníků. V práci dospěla k výsledku, že proces evropeizace na vybraných deseti vysokých školách je minimální a zároveň s rostoucí mobilitou akademických pracovníků a studentů roste na konkrétní vysoké škole také počet předmětů vyučovaných v cizích jazycích. Práce „Reversní kulturní šok českých studentů přijíždějících z USA“ Pavly Jandové (Jandová, 2014) se věnuje problematice spojené s obdobím po návratu ze studijního pobytu v USA. V závěru své práce autorka vylíčila, že i když tento proces probíhá u každého navrátivšího se jedince, je možné jej minimalizovat. Martina Krutílková (2014) v práci s názvem „Kulturní šok českých studentů v USA“ se zabývá mírou kulturního šoku českých studentů, kteří odjeli na studijní pobyt do Spojených států amerických. Kulturní šok českých studentů je spojen v převážné míře se zcela odlišnou kulturou a prostředím. Práce s názvem „Adaptace a sociální opora na krátkodobých zahraničních pobytech“, jejíž autorkou je Anna Martínková (2014) pojednává o studentech vyjíždějících na krátkodobé zahraniční pobyty. Autorka při výzkumném šetření zjistila, že pokud zahraniční student využívá sociální oporu ostatních zahraničních studentů, je lépe psychicky zadaptovaný než student, který této sociální opory nevyužil.
3.1.2. Konkrétní programy mobility přijíždějících studentů. Programy podporující studentskou mobilitu jsou zpravidla dvojího charakteru, za prvé dovolují studentům vycestovat, za druhé přicestovat. V nabídce konkrétní univerzity se - 24 -
seznámíme s širokou škálou možností, dohod, díky kterým mohou zahraniční studenti studovat na Masarykově univerzitě. Tabulka č.1: Přijíždějící zahraniční studenti v rámci programů mezinárodní spolupráce ve vzdělávání. rok
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
Erasmus
359
394
422
464
519
530
527
Celkem
527
597
635
612
784
760
903
A) Výměnné pobyty25 Australsko- evropská spolupráce („AEN“) je dohoda mezi sedmi australskými univerzitami a „Utrechtskou unií“ o podpoře mobility studentů. Délka studijního pobytu v ČR je na jeden semestr. (Utrechtská unie je spolek 31 evropských univerzit z 27 evropských států. Mezi členy této unie patří také česká vysoká škola— Masarykova univerzita v Brně.) Učitelství angličtiny jako cizího jazyka („TESOL“) je projekt zaměřený na podporu spolupráce studentů, jejichž rodným jazykem je angličtina (studenti nejen z Evropy), a studentů, kteří angličtinu studují jako cizí jazyk. Obsah programu spočívá v příjezdu zahraničního studenta, který na univerzitě vede v jarním semestru kurzy a přednášky anglického jazyka. Má-li zahraniční student zájem o český jazyk, popř. jiné předměty, může je ve svém volném čase navštěvovat. Zvládne-li student vedení kurzu angličtiny, je mu udělen certifikát potvrzující jeho praxi ve výuce dospělých „CELTA“. Výměnné pobyty studentů ze středoevropského regionu („CEEPUS“) jsou umožněny studentům z Albánie, Bulharska, Bosny a Hercegoviny, Černé Hory, Chorvatska, Makedonie, Maďarska, Polska, Rumunska, Rakouska, Slovenska, Srbska, Slovinska a Prištiny-Kosovo. Zahraniční studenti mohou studovat v rámci programu mobilitních sítí na předem daných Tabulka č.1: MASARYKOVA UNIVERZITA. Výroční zpráva o činnosti 2013. Dostupné z: http://www.muni.cz/media/docs/1058/MU_VZ2013.pdf 25
Centre for international cooperation: Exchange students [online]. [cit. 2015-03-09]. Dostupné z: http://cic.muni.cz/en/left-incoming-mobility/incoming-student/incoming-student-exchange (vlastní překlad)
- 25 -
oborech, nebo jako „freemovers“, kdy sami kontaktují koordinátory a domluví si studium jimi vybraného oboru. Výměnné pobyty pro studenty střední a východní Evropy („GFPS“) se týkají spolupráce Běloruska, Polska, České republiky a Německa. (Největší zájem studovat na „MU“ v rámci tohoto programu mají němečtí studenti.) Mobilitní
program
„bilaterální
dohody“
funguje
na
smlouvách
o
spolupráci
mezi univerzitami.26 Graf č.5: Státy a počet v nich spolupracujících univerzit v rámci bilaterálních dohod s MU.
„Freemovers“ je program podporující studenty, kteří preferují si svůj studijní pobyt zařídit zcela sami (studijní program, ubytování, …). Podmínkou je pouze existence „dohody o přijímání freemovers“ mezi zahraniční vysokou školou (= Masarykova univerzita) a vysílací univerzitou, a to nad rámec ostatních smluv o spolupráci. 26
Graf č.5: Centre for international student: Bilateral agreements [online]. [cit. 2015-03-11]. Dostupné z: http://czs.muni.cz/cs/left-incoming-mobility/academic-staff/bilateral-agreements/incoming-teacher-agreementuniversities
- 26 -
Středoevropský studijní mobilitní program („CEPS“) na Masarykově univerzitě nabízí zahraničním studentům semestrální studijní pobyt v angličtině zahrnující i základní kurz českého jazyka. Program „Erasmus“ patří mezi nejznámější programy podporující studentskou mobilitu vůbec. Využít ho mohou všichni studenti z členských států EU. „Erasmus Mundus Action II“ je jednou z dalších možností, jak studovat na „MU“ pro studenty evropských a neevropských oblastí.27 Mezinárodní spolupráce se středoamerickými univerzitami („MAUI“). Program zahrnuje 14 amerických univerzit spolupracujících s „Utrechtskou unií“. Mezinárodní program výměny studentů „ISEP“ je založen na mobilitě studentů ze Spojených států amerických a ostatními zeměmi. Studenti přijíždějící na Masarykovu univerzitu na podzimní, nebo jarní semestr si mohou vybrat ze dvou variant tohoto programu; první varianta nabízí „kurzy napříč univerzitou“— jedná se o kurzy vyučované v jiném než českém jazyce, druhá varianta— „přímá“ zahrnuje výběr předmětů v rámci „TESOL TE“, nebo „CEPS“ a bezplatný kurz českého jazyka ve všech úrovních. B) Stipendia28 Program „Aktion“ je vytvořen na základě bilaterální smlouvy mezi Rakouskem a Českou republikou. Podporuje rakouské studenty přijíždějící na „MU“ v období od jednoho do devíti měsíců. „Visegradský stipendijní program“ je uskutečňován mezi „V4“, tj. (Slovenskem, Českou republikou, Polskem a Maďarskem), a těmito zeměmi (Ázerbájdžán, Albánie, Arménie, Bělorusko, Bosna a Hercegovina, Gruzie, Chorvatsko, Makedonie, Montenegro, Moldavsko, Ruská federace, Ukrajina a Srbsko) v délce studijního pobytu od jednoho do čtyř semestrů.
27
Centre for international cooperation: Erasmus Mundus Aktion II [online]. [cit. 2015-03-09]. Dostupné z: http://cic.muni.cz/en/left-incoming-mobility/incoming-student/incoming-student-exchange/incoming-student-exchangemundus (vlastní překlad) 28
Centre for international cooperation: Scholarschips [online]. [cit. 2015-03-09]. Dostupné z: http://cic.muni.cz/en/leftincoming-mobility/incoming-student/incoming-student-scholarships (vlastní překlad)
- 27 -
Program „CESRI“ jako podpora americkým studentům nabízí pobyty v Rakousku, České republice, Polsku, Slovensku a Maďarsku v období letních prázdnin, jejichž hlavní náplní je výzkumná činnost v oblasti přírodních věd a energetiky. „Fulbright“: program pracuje na základě bilaterální dohody mezi USA a ČR o podpoře mobility studentů. „Stipendia Benjamina A. Gilmana“ mohou využít vysokoškolští studenti z USA při studiu na „ MU“. Program „DAAD“ je určen německých studentům, kteří chtějí studovat na „MU“. Česká republika se stala součástí také mezinárodní dohody o vzdělávání zahraničních studentů na českých VŠ. Masarykova univerzita založila program „Kohnovo výzkumné stipendium“ na podporu mobility
studentů
magisterského
a
doktorského
programu
z USA
a Spojeného království Velké Británie a Severního Irska.29 C) Letní programy a kurzy30 Letní školy na „MU“ nabízejí zahraničním studentům studium českého jazyka. Univerzita nabízí zahraničním zájemcům krátké intenzivní kurzy orientované na konkrétní témata po dobu celého akademického roku, či již zmíněnou „Letní školu slovanských studií“. „Letní programy ve střední Evropě“ kombinují teoreticky založené kurzy s exkurzí do těchto měst střední Evropy: Vídně, Prahy, Bratislavy, Budapešti, Krakova a Wroclawi. D) Přípravné roční kurzy českého jazyka: Pro všechny zájemce připravuje Masarykova univerzita roční přípravný kurz českého jazyka, který je určen zvláště pro ty, kteří plánují studovat na české vysoké škole.
29
Centre for international cooperation: Scholarschips [online]. [cit. 2015-03-09]. Dostupné z: http://cic.muni.cz/en/leftincoming-mobility/incoming-student/incoming-student-scholarships (vlastní překlad) 30
Centre for international cooperation: Summer and other Short-term Programmes Offered across the University [online]. [cit. 2015-03-09]. Dostupné z: http://czs.muni.cz/cs/left-incoming-mobility/incoming-student/incoming-student-summer (vlastní překlad)
- 28 -
E) Ostatní: Další možností, jak studovat na MU, je v rámci „dohody mezi fakultami“.
4. Pobyt cizinců v České republice
Cizinci pobývající v České republice mají zákonem daná svá práva, ale i ze zákona vyplývající povinnosti. Cílem kapitoly bude seznámit čtenáře s právy a povinnostmi cizinců v ČR.
4.1.
Příjezd a období pobytu
Každý občan jiného státu, který se zdržuje na území ČR je povinen vyřídit si „povolení k pobytu“. Vyčleňujeme občany EU a občany třetích zemí. Občan
EU31,
Islandu,
Norska,
Švýcarska
a
Lichtenštejnska:
vstupuje
na území České republiky v rámci schengenského prostoru bez speciální hraniční kontroly (nepřekročil-li v rámci přicestování do České republiky jeho vnější hranice). Mobilita v rámci schengenského prostoru je volná. Jedinec cestuje s platným průkazem totožnosti či cestovním dokladem. Jedinou jeho povinností vyplývající ze zákona je „povinnost ohlašovací“ na odboru cizinecké policie32, a to za předpokladu plánovaného pobytu překračující třiceti denní interval. Plánuje-li jedinec pobývat na území České republiky dobu delší než 90 dní, může zažádat o povolení k trvalému pobytu, či potvrzení o přechodném pobytu.33
31
Občanem EU= (občan Dánska, Švédska, Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, Slovenska, Belgie, Bulharska, České republiky, Estonska, Francie, Finska, Irska, Chorvatska, Kypru, Itálie, Litvy, Maďarska, Rumunska, Řecka, Slovinska, Rakouska, Německa, Malty, Nizozemska, Lucemburska, Španělska, Švédska, Lotyšska, Polska a Portugalska) 32
Viz Oddělení pobytových agend (Policie České republiky: Služba cizinecké policie [online]. [cit. 2015-03-10]. Dostupné z: http://www.policie.cz/clanek/oddeleni-pobytovych-agend.aspx) 33
Ministerstvo vnitra České republiky: Příjezd do ČR, povinnosti a délka pobytu [online]. [cit. 2015-03-10]. Dostupné z:http://www.mvcr.cz/clanek/prijezd-do-cr.aspx
- 29 -
(Potvrzení o přechodném pobytu se vydává pouze z iniciativy občana, není povinné o něj žádat.34 O povolení k trvalému pobytu může občan zažádat až „po pěti letech nepřetržitého pobytu na území České republiky“.).35 Občan třetí země je občanem jiného státu, než je Lichtenštejnsko, Norsko, Island a Švýcarsko a jeho země zároveň nepatří mezi členské státy EU.36 Přicestuje-li občan třetí země do České republiky z jiné členské země EU, není podroben hraniční kontrole, ta naopak nastává, přicestoval-li ze země mimo schengenský prostor.37 Po příjezdu do České republiky je občan třetí země povinen se do tří pracovních dní ohlásit na oddělení cizinecké policie, a to s platným cestovním dokladem a řádně vyplněným ohlašovacím lístkem. Pobyt občana třetí země v České republice může být bezvízový (upravuje zákon č. 326/1999 Sb.; zákon o pobytu cizinců na území České republiky ve znění pozdějších předpisů), podle něhož se může v schengenském prostoru zdržovat z každých 180 maximálně 90 dní a nesmí být výdělečně činný. Výjimku při překročení devadesáti denního limitu umožňuje pouze existence bilaterální smlouvy, dlouhodobé vízum, či povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu.38 Občan třetí země může zažádat o: krátkodobé vízum (Oprávnění pobývat v ČR na dobu stanovenou ve vízu maximálně však na 90 z každých 180. Jedná se o vízum typu C.)39, dlouhodobé vízum (Podává se například za účelem studia v ČR. Jeho platnost je maximálně šestiměsíční a závislá na doložení potvrzení o studiu.)40, pobyt dlouhodobý 34
Ministerstvo vnitra České republiky: přechodný pobyt [online]. [cit. 2015-03-10]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/docDetail.aspx?docid=21657256&docType=ART&chnum=1 35
Ministerstvo vnitra České republiky: Trvalý pobyt [online]. [cit. 2015-03-10]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/informace-pro-cizince-obcane-eu-a-jejich-rodinni-prislusnici-trvaly-pobyt.aspx 36
Ministerstvo Vnitra České republiky: Občan třetí země [online]. [cit. 2015-03-10]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/kdo-je-obcan-treti-zeme.aspx 37
Schengenský hraniční kodex novelizovaný nařízením EU č. 610/2013. In: 26.6.2013.
38
Ministerstvo vnitra České republiky: Příjezd do ČR, povinnosti a délka pobytu [online]. [cit. 2015-03-10]. Dostupné z:http://www.mvcr.cz/clanek/prijezd-do-cr-povinnosti-a-delka-pobytu.aspx 39
Ministerstvo vnitra České republiky: Příjezd do ČR, povinnosti a délka pobytu [online]. [cit. 2015-03-10]. Dostupné z:http://www.mvcr.cz/clanek/prijezd-do-cr-povinnosti-a-delka-pobytu.aspx 40
Ministerstvo vnitra České republiky: Vízum k pobytu nad 90 dnů [online]. [cit. 2015-03-10]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/vizum-k-pobytu-nad-90-dnu-dlouhodobe.aspx?q=Y2hudW09Mg%3d%3d
- 30 -
(Zahrnuje přísné požadavky: výpis z rejstříku trestů, lékařskou zprávu, zajištění peněžních prostředků k pobytu a mnoho dalších náležitostí. Platnost povolení je až jeden rok a je možné jej až o dva roky prodloužit.)41, nebo trvalý pobyt (Žádá se o něj minimálně po pěti letech nepřetržitého pobytu v ČR. Mezi podmínky schválení pobytu patří mimo jiné i osvědčení o zkoušce z jazyka českého.).42 Graf č.6:
Počet cizinců v krajích a jejich rozdělení podle státního občanství
V posledních letech se rozvíjí tendence studentům z třetích zemí, kteří by rádi studovali v České republice, usnadnit proces udělování povolení k pobytu, a to projektem „Zrychlená procedura udělování pobytových oprávnění pro cizince- zahraniční studenty třetích zemí“, na kterém pracuje MŠMT ČR, MV a MZV. Cílem projektu je nejen podpořit konkurenceschopnost České republiky v přílivu zahraničních studentů do státu, ale zároveň 41
Ministerstvo vnitra České republiky: Informace pro školy a studenty [online]. [cit. 2015-03-10]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/informace-pro-skoly.aspx?q=Y2hudW09Nw%3d%3d 42
Ministerstvo vnitra České republiky: trvalý pobyt občané třetích zemí [online]. [cit. 2015-03-10]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/obcane-tretich-zemi-trvaly-pobyt.aspx?q=Y2hudW09Mg%3d%3d Graf č.6: ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Život cizinců v ČR 2011: Cizinci v ČR. 30.12.2011. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/t/6E0039A870/$File/111811k1.pdf
- 31 -
nabídnout jednotlivcům přijíždějícím do ČR za účelem studia (bez jakýchkoli smluv spolupráci) i individuální speciální dohody.43 Podrobnější informace o pobytu cizinců v ČR můžeme nalézt na stránkách MV ČR.
4.2.
Další práva a povinnosti cizinců
Všichni cizinci pobývající na území Českého státu jsou povinni ohlásit změny ve svých údajích, zapříčiněných svatbou, narozením dítěte a změnou místa pobytu, také jsou nuceni oznámit příslušným úřadům ukončení svého pobytu v České republice.
5. Vysokoškolský student z pohledu psychologie
Úkolem této kapitoly je popsat studenta z hlediska vývojové, sociální psychologie a psychologie osobnosti. Součástí této kapitoly je také srovnání postojů adolescentů se státy v Evropě. 5.1.
Psychologie osobnosti
Podle Eriksonovy teorie „Osmi věků člověka“ se objekt našeho výzkumu, nachází mezi pátým a šestým obdobím svého vývoje.44 Přesněji řečeno v konečné fázi období identity, které je spojeno s hledáním sebe sama a zjištěním, co od života očekáváme a jaké postoje zastáváme. Šesté období, stádium intimity, je ohraničené horním limitem 30 let, spojené s otázkou intimity, intimity v mezilidských vztazích, ujasněním si pozice, profese, kterou chceme vykonávat. Zmíněná dvě stádia jsou obecně spojena s velkou vlnou vnitřních konfliktů, strachem, napětím, ale také odvahou, kterou vkládáme do snahy nalézt harmonii, poznat to správné, stát si za svým přesvědčením a být s ním spokojeni.45
43
MŠMT: Studium v ČR bude pro cizince jednodušší [online]. [cit. 2015-03-10]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/ministerstvo/novinar/studium-v-cr-bude-pro-cizince-jednodussi 44
Systém vzdělání v České republice by odpovídal spíše období šestému, musíme však vzít na zřetel, že studenti, jenž k nám přijíždějí z ostatních zemí, mají odlišné vzdělávací systémy (př. v Rusku jedinec nastupuje na VŠ ve věku 16 let, což stále náleží do stádia pátého). 45
ŘÍČAN, Pavel. Psychologie osobnosti. 2. vyd. Praha: Orbis, 1975, s. 160-163.
- 32 -
Podle mínění amerického psychologa Hurlocka (Hurlock, 1974), založeného na biologických determinantech, je adolescence přechodem mezi dětstvím a dospělostí. Tato teorie limituje období adolescence od 10 do 20 let věku jedince. Pokud bychom měli vzít na zřetel úkoly, které je v období adolescence potřeba splnit (psychologický: dosáhnout stavu autonomity, sociologický: přijat roli dospělého a pedagogický: ukončit své vzdělání, získat práci), stál by před námi adolescent ještě mnohdy ve věku svých 27 let.46
5.1.1. Srovnání postojů adolescentů v Evropě ve 20. století Porovnáním České republiky se zeměmi OECD vyplynulo, že v České republice je velmi nízká hodnota průměrného věku adolescenta, který ukončuje své vzdělání a začíná „být ekonomicky aktivním“. Výzkumem Kuchařové (Kuchařová, 1998), který proběhl v 90. letech, bylo zjištěno, že západní Evropa má oproti České republice výrazně vyšší počet adolescentů— studentů ve věku od 20 do 24 let. Toto tvrzení zároveň potvrdil průzkum životních cílů (Hanuš, 1994), podle kterého bylo získání práce důležitější než dobré vzdělání. Další z výzkumů týkající se adolescentů v Evropě (Euronet Pilot Study, 90. léta)47 přišel s těmito závěry: studenti bývalých sovětských republik mají vysoká očekávání ohledně svého budoucího životního standardu. Studenti států západní Evropy mají větší nároky na své vzdělání oproti studentům postkomunistických zemí upřednostňujících nalezení dobrého pracovního místa.48 Jestli existuje něco, čím je z velké části dána životní dráha jedince49, pak stojí za to zmínit:
schopnosti,
povahové
vlastnosti
a
z poslední
části
situace50,
do kterých se dostáváme neplánovaně a mění nám život, náhodu. Kvalita a úroveň našich schopností je eliminována dědičností a prostředím, ve kterém se rozvíjíme.51 Z toho lze usoudit, že i zahraniční studijní pobyt má vliv na formování kvality a stupně schopností jedince. 46
MACEK, Petr. Adolescence. 2., upr. vyd. Praha: Portál, 2003, s. 11-12. ISBN 8071787477.
47
Státy zúčastněné ve výzkumu: německy mluvící Švýcaři, francouzsky mluvící Švýcaři, Němci, Češi, Finové, Norové, Bulhaři, Rumuni, Poláci, Maďaři, Francouzi 48
MACEK, Petr. Adolescence. 2., upr. vyd. Praha: Portál, 2003, s. 138-183. ISBN 8071787477.
49
Máme na mysli normální podmínky, mezi které rozhodně nepatří extrémní životní situace (válka, přírodní katastrofy, …)
50
„Skutečný život“ tak je podle Říčana nazván souhrn přirozených a zátěžových situací, které nás potkávají.
- 33 -
5.2.
Pohled vývojové psychologie:
Podle Langmeierova dělení stádií jedince z hlediska vývojové psychologie (Langmeier, 2006) se naši účastníci nacházejí ve fázi rané dospělosti. V knihách se můžeme dále setkat s klasifikacemi
Kuricy52,
Whitboutneové
a
Weinstokové
a
mnoha
dalšími,
jedno je ale pro všechny klasifikace společné: existují ideály, kterých je potřeba dosáhnout, nebo se alespoň pokusit se k nim přiblížit. Langmeierova fáze časné dospělosti je vymezena stářím jedince od 20 do 25-30 let. Nástup do tohoto období je spojen s „dosažením osobní zralosti.“53 Za zralého pokládáme jedince, který již není závislý na svých rodičích, hledá si partnera a zakládá si vlastní rodinu. Na první pohled je zřejmé, že vývoj člověka nikdy neprobíhá přesně podle tabulek, ostatně tím se stává každý svým originálem. Někteří jedinci dosáhnou zralosti dříve, jiní později, a převzetí „dospěláckých rolí“ nenastane přes noc. V porovnání s minulostí se etapa časné
dospělosti
prodlužuje
(v
důsledku
zájmových
aktivit,
rozvoje
cestování,
vyšší studentské mobilitě, času vyhrazeného zábavě, času strávenému s přáteli, multimédií umožňujících navázat kontakt i v prostředí virtuálním).54 Dokazují to především statistická šetření, která zjistila, že počet uzavřených sňatků se zmenšuje, průměrný věk ženy a muže při vstupu do manželství se zvyšuje, lidé dávají přednost i jiným druhům soužití (druh a družka, registrované partnerství, svobodné matky), snižuje se počet dětí narozených v rodině, přičemž převládá počet rodin s jedním dítětem, a věk matky se při narození prvního dítěte zvyšuje. Dnešní společnost je v tomto ohledu tolerantnější, než tomu bylo před několika lety.55
51
ŘÍČAN, Pavel. Psychologie osobnosti. 2. vyd. Praha: Orbis, 1975, s. 75-80.
52
Švancara, J.: Životní dráha člověka v dospělosti a ve stáří. In: Kuric, J. a kol.:Ontogenetická psychologie. Praha, SPN, 1986,
254- 264 53
LANGMEIER, Josef a Dana KREJČÍŘOVÁ. Vývojová psychologie. 2., aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2006, s. 166-169. Psyché (Grada). ISBN 80-247-1284-9. 54
PRAŠKO, Ján a Dana KREJČÍŘOVÁ. Vztahy v dospívání: Psychologické a sociální charakteristiky dospívajících. Vyd. 1. Editor Petr Macek, Lenka Lacinová. Brno: Barrister, 2006, 196 s. Psyché (Grada). ISBN 80-736-4034-1. 55
LANGMEIER, Josef a Dana KREJČÍŘOVÁ. Vývojová psychologie. 2., aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2006, s. 166-172. Psyché (Grada). ISBN 80-247-1284-9.
- 34 -
5.3.
Sociální psychologie
Předmětem sociální psychologie je jedinec a jeho vzájemná vazba se společností (skupiny, společenství, ostatní jedinci). Pozornost je také kladena na situaci, změnu, projevování se, přístup, vytváření vztahů, vliv, procesy a chování jedince ke společnosti.56 „Psychologie sociální zkoumá ty psychické funkce, které vznikají jenom v kontaktu jedince s jinými jedinci.“ Mihajlo Rostohar Jedním z determinantů utváření osobnosti člověka je prostředí, tedy společnost, se kterou přichází do kontaktu. Podle J. Maňáka (Maňák, 1994)57 je za vzdělávací či výchovnou situaci považována taková, během které je „student vystaven působení konkrétních vlivů, na které reaguje určitým způsobem, situace je konkrétně vymezená shoda vnějších okolností, časově limitovaná.“ Čímž také můžeme tvrdit, že období, po které je zahraniční student na české vysoké škole, považujeme za výchovnou a vzdělávací situaci zároveň.
5.3.1. Socializace Mluvíme-li o sociální psychologii a zahraničních pobytech, určitě se musíme zmínit také o socializaci jedince. Socializací rozumíme začlenění jedince do společnosti. A že to není potřeba, když je jedinec už součástí jedné, domácí, společnosti? Omyl, nezapomeňme na různorodost kultur, které ovlivňují danou společnost. Člověk si, v případě našeho studia v České republice, musí osvojit nejen její pravidla, ale také přijatelné způsoby chování, seznámit se s novými rolemi a úkoly s nimi spojenými. Tak jako je individuální vývoj osobnosti každého z nás, stejně tak je na tom i proces socializace jedince do společnosti, který je z převážné části determinován právě onou úrovní vývoje naší osobnosti.58 Je prokázáno, že v důsledku socializačních vlivů dochází ke změně fyziologických dějů (funkce orgánů, …) jedince. K nejčastějším příkladům vlivu socializačních změn bývá uváděn výzkum provedený v Americe, pojednávající o rozdílu tlaku krve Číňanů, přistěhovavších se do Ameriky, ve srovnání s Američany žijícími do té doby v odlišných 56
ŘEZÁČ, Jaroslav. Sociální psychologie. Brno: Paido, 1998. ISBN 8085931486
57
Maňák, J.: Tvořivý učitel. In: Učitel v demokratické škole. Brno, Paido 1994. Sb. příspěvků z celostátního semináře. Šlapanice u Brna 20.-21.října 1993, s. 14-18. 58
VÝROST, Jozef. Sociální psychologie. 2., přeprac. a rozš. vyd. Editor Ivan Slaměník. Praha: Grada, 2008, s. 49- 52
- 35 -
sociálních poměrech. Výsledky výzkumu ukázaly, že v důsledku stylu života se krevní tlak přistěhovalců zvyšuje. Podobným příkladem kulturního a sociálního vlivu na člověka může být i chuť a nechutenství k jednomu a témuž jídlu.59
5.3.2. Sociální situace Prostředí člověka, ve kterém žije, se neustále proměňuje v důsledku rozmanitých vlivů. Mnohdy pouhá orientace v prostoru je pro některé zátěžovou situací. Společnost na nás klade takové nároky, například v podobě přijetí sociálních rolí, až se sám jedinec dostává do konfliktů mezi sebou samým. V sociální psychologii vydělujeme několik typů situací: náročná životní situace je definována nedostatkem předpokladů a síly, v důsledku vyvolaných vnějších vlivů (válka, ztráta zaměstnání, partnera), tato situace je nepředvídatelná, někdy i zdraví ohrožující. Problémová situace je považována za jednu z nejčastějších. V důsledku existence problému, člověk nejprve diagnostikuje, vytváří si představu o řešení a následně využívá takové prostředky a postupy, které mu pomáhají konkrétní situaci zvládnout. Frustrující situací je myšlena taková, v níž jedinec musí překonat určitou, avšak nelehkou překážku ke splnění cíle. Člověk na tuto situaci může reagovat několika zcela odlišnými způsoby, například agresí, regresí, projekcí, potlačením, ústupem, kompenzací, manipulováním. Stresová situace je vyvolána okolnostmi, stresory, mezi které patří vnější nátlak, časová tíseň, riziko, či ztížené podmínky. Tato situace se může na jedinci projevit změnami fyziologickými (křeče ve svalech, vyrážka, bušení srdce, pocení), kognitivními (narušení usuzování, poruchy poznávání), emocionálními (výkyvy nálad, pocit únavy, citové ochladnutí), nebo změnami v chování (přejídání či nechutenství, změna ve vztahu k sobě sama a k druhým lidem, snížení jakosti výkonu). Důležitým úkolem při stresové situaci je najít vždy její správné řešení. Konfliktní situací je popisována taková, ve které se střetávají vnitřní přesvědčení a postoje jedince s vnějšími požadavky a postoji společnosti. Možnostmi jak se k této situaci postavit je únik od konfliktu, nebo jeho vyřešení. 60
59
ŘEZÁČ, Jaroslav. Sociální psychologie. Brno: Paido, 1998, s. 42-48. ISBN 8085931486.
60
ŘEZÁČ, Jaroslav. Sociální psychologie. Brno: Paido, 1998, s. 133-156. ISBN 8085931486.
- 36 -
B. Empirická část
- 37 -
6. O metodologii
Tato kapitola má za úkol odkrýt jednotlivé části týkající se výzkumu, jako je například stanovení výzkumného cíle, výběr vzorku účastníků, techniku sběru dat a následnou analýzu.
6.1.
Stanovení výzkumného cíle, problému a otázek
České školství, stejně tak jako nad ním stojící česká společnost, prošlo v historii řadou změn. Za jednu z posledních, velmi důležitých, můžeme považovat pád socialismu roku 1989, který je zároveň považován za počátek otevření se českého státu zbytku světa, v širším slova smyslu, a to ve všech směrech. Během dvou desetiletí se Česká republika stala členem několika mezinárodních celků. Se související integrací ČR si především spojujeme mezinárodní vojenské pakty či politická a hospodářská sdružení. Jedním z výsledků integrace české společnosti do větších celků je, v současné době velmi známá a značně rozvinutá, mobilita studentů. Ačkoli se téma studentské mobility objevuje v zahraniční literatuře poměrně často, v českém prostředí je toto téma limitováno několika výzkumy a zprávami. Převážná většina prací se zabývá důsledky, jako je například zvýšení jazykové a interkulturní kompetence, či příčinami studentských mobilit (České informační středisko pro podporu cizinců v České republice REK, 2004). Značný zájem o téma studentské mobility je registrován u vysokoškolských studentů, kteří tuto problematiku zkoumali ve svých závěrečných pracích. Jejich výzkumy se zabývají mobilitními programy (Firbasová, 2013), obdobím návratu českých studentů na domovskou univerzitu (Jandová, 2014), přínosem zahraničního pobytu (Crhanová, 2007) nebo průběhem studia
v zahraničí
(Srovnej
Krutílková,
2014;
Martínková,
2014;
Bárta,
2011;
Mikulášková, 2010). Všechny výše uvedené výzkumy se zabývají mobilitou českých studentů, žádný z nich ale nepopisuje studium zahraničních studentů na českých univerzitách. Rozhodli jsme se proto zaměřit se na studium zahraničních studentů na konkrétní české veřejné vysoké škole, Masarykově univerzitě.
6.1.1. Cíle výzkumu: Cílem výzkumu je obeznámit českou společnost s postřehy a zkušenostmi zahraničních studentů a poukázat na situace a problémy, s nimiž se potýkají během své adaptace k novému - 38 -
školskému prostředí. Na základě získaných informací můžeme přispět k lepšímu porozumění zahraničních studentů české společnosti.
6.1.2. Základní otázky: Stanovme si dvě hlavní výzkumné otázky: Jakým způsobem vnímá zahraniční student nové prostředí a podmínky? Jak se zahraniční student sžívá s novým školským zázemím? Abychom blíže popsali tuto problematiku a nevytrhli odpovědi na výše položené otázky z kontextu, přiblížíme si okolnosti týkající se příjezdu zahraničního studenta touto specifickou otázkou: Z jakého důvodu zvolil zahraniční student právě Českou republiku? Pro získání obsáhlejších informací týkajících se samotného pobytu si stanovme tyto specifické otázky: Jak reaguje na vzniklé situace? Jakým způsobem navazuje zahraniční student nové kontakty?
Z hlediska povahy a cílů výzkumu volíme kvalitativní přístup, jehož výhodou je podle Švaříčka a Šeďové (Švaříček, Šeďová, 2007) získání komplexních a detailních informací o zkoumaném jevu.
6.2.
Výběr vzorku účastníků a jeho charakteristika
Účastníky výzkumu jsme nevybrali nahodile, naopak snažili jsme se najít velmi rozmanitý, ale přitom přesně daný výzkumný vzorek. Abychom zvýšili důvěryhodnost vedeného výzkumu podle Rubina a Rubinové (Rubin, Rubinová, 2005), byl výběr vzorku účastníků uskutečněn s ohledem na jejich bohatou zkušenost se studovaným jevem. Zpočátku jsme přemýšleli o metodě sněhové koule umožňující poznat další účastníky výzkumu skrz již získané respondenty (Miovský, 2006). Předpokládaný výzkumný vzorek neodpovídal našim kritériím, a proto metoda sněhové koule selhala. Souběžně s vedeným výzkumem probíhalo studium. Při výběru předmětů a sestavování semestrálních rozvrhů jsme
- 39 -
přišli do kontaktu s dalšími, potenciálními účastníky. Vztah mezi výzkumníkem a účastníky je založený na vzájemném přátelství. S účastníky jsme stále v kontaktu. Výzkumu se zúčastnili zahraniční studenti ve věku od 22 do 27 let, kteří v době výzkumu studovali v České republice na Masarykově univerzitě na různých fakultách. Celkový počet účastníků výzkumu je tři, z toho dva respondenti ženského pohlaví. Na
základě
pravidla
anonymity
a
důvěrnosti
(Švaříček,
Šeďová,
2007)
jsme účastníkům výzkumu přidělili zcela náhodná s nimi nesouvisející jména: Olga, Pavla a Radek. Nyní s ohledem na dodržení důvěrnosti dat se pokusíme charakterizovat jednotlivé účastníky výzkumu: Olga se narodila na severovýchodě Ukrajiny. S rodiči a bratrem žijí ve velkém městě. Mezi její záliby patří tenis a krasobruslení. Do České republiky přijela nejprve na roční přípravné kurzy českého jazyka pro cizince. V současné době studuje na Fakultě sportovních studií MU. Pavla pochází z Ruské federace. Ve volném čase se věnuje hře na kytaru a plavání. Na Masarykovu univerzitu se přihlásila na navazující magisterský obor v rámci mezifakultní dohody s její dřívější univerzitou a Filozofickou fakultou MU. Radek žije s rodiči a bratrem v Bratislavě, vede aktivní životní styl, je členem environmentální přírodovědecké skupiny na Slovensku. Jeho zájmy jsou gymnastika, jízda na kole a lyžování. Po střední škole se Radek rozhodl studovat na Přírodovědecké fakultě MU v Brně.
6.3.
Metoda sběru dat
Metodu, kterou jsme upřednostnili pro sběr dat, je hloubkový polostrukturovaný rozhovor61, pomocí něhož můžeme získat co nejpřesnější pohled na realitu a porozumět hodnocení a prožívání
dané
reality
jejím
účastníkem
(Švaříček,
Šeďová,
2007).
Typ polostrukturovaného rozhovoru jsme vybrali také z toho důvodu, že umožňuje kombinaci vlastních připravených otázek a improvizaci spojenou s nečekanými odpověďmi účastníků výzkumu. Námi připravený okruh otázek pro vedení rozhovoru s účastníkem výzkumu je součástí přílohy.
61
Jedná se o dotazování účastníka výzkumu badatelem pomocí otevřených otázek (Švaříček, Šeďová, 2007)
- 40 -
Dva hloubkové rozhovory se odehrávaly v přirozeném prostředí účastníka výzkumu, tj. pokoj na kolejích, obývací pokoj v bytě, kam jsme za jednotlivými účastníky přijeli. V těchto případech se rozhovory konaly v tichém, klidném prostředí. Třetí z rozhovorů se po domluvě uskutečnil v prostorách parku okolo hradu Špilberka. Klidné prostředí, ve kterém se rozhovor zpočátku konal, bylo narušeno příchodem dětí z mateřské školky na hřiště, nacházející se nedaleko našeho místa rozhovoru. I přes tento rušivý element jsme rozhovor vedli do konce. Všechny rozhovory byly zaznamenávány na diktafon pomocí formátu mp3. Před samotným záznamem a opakovaně v prvních minutách záznamu je respondentům položen dotaz týkající se jejich dobrovolné (ne)účasti ve výzkumu a účastníkům jsou představeny základní charakteristiky výzkumu včetně několika informací o výzkumníkovi, následně probíhá samotný rozhovor. Délka rozhovorů se pohybuje v rozmezí od 45 do 85 minut. V našem případě je také nutné zmínit se o jazyce, ve kterých byly rozhovory pořízeny. V rámci možností jsme se snažili účastníkům výzkumu v jazyce co nejvíce přizpůsobit, abychom získali velmi podrobné informace neohraničené znalostí českého jazyka. Nahrávky jsou pořízené v ruském, česko— slovenském a českém jazyce. Získaná data byla námi vlastnoručně a doslovně přepsána do programu Microsoft Word a to v jazyce, ve kterém byla pořízena. Chtěli jsme tak předejít ztrátě informací při překladu, obsažených „mimo řádky“. Zároveň jsme lpěli na osobní angažovanosti při celém výzkumu, a proto jsme v některých případech upřednostnili přepis pomocí transkripce (Hendl, 2005). Abychom
vydělili
z přepisu
pasáže
účastníka
a
výzkumníka,
vyznačili
jsme účastníkovy odpovědi kurzívou, oproti zbylému textu, slovu výzkumníka.
6.4.
Analýza dat a jejich interpretace
Data získaná přepisem mp3 nahrávek bylo potřebné zanalyzovat. S ohledem na práci s daty jsme upřednostnili tištěnou podobu přepsaných rozhovorů. Primární analýza dat byla provedena pomocí techniky „otevřeného kódování“, což je analytická operace, která podle Konopáska (Konopásek, 2007) tvoří základ při analýze kvalitativních dat.
- 41 -
Při otevřeném kódování jsme popisovali různě velké části textu (slovo, část věty, věta, odstavec) kódy, tzn. slova nebo slovní spojení, která určitý fragment vystihují (Hendl, 2005; Lee a Fielding, 2004 cit. v Švaříček, Šeďová, 2007), jako například: …zamilovala jsem se do češtiny…— silný vztah k jazyku …prostě se chtěla zeptat na to, a proto jsem se tě zeptala…— potřeba informací Paralelně s vpisováním kódů do textu, jsem vytvářela jejich kompletní seznam v programu Microsoft Excel a na základě podobnosti jsem kódy seskupila do větších celků— kategorií (Švaříček, Šeďová, 2007).
Z otevřeného kódování vzešly tyto kategorie (20):
přátelé, rodina, kultura a tradice, zájmy, brigáda, trvalé bydliště a jeho změna, motivace ke studiu, první návštěva ČR, rozhodování, cestování, ubytování, zdravotní péče, vysokoškolský systém, Informační systém, zahraniční studenti, finance, jazyk, služby, byrokracie, prostředí. Ukázka z analýzy dat je součástí přílohy. Na základě vzniklého systému kategorií jsme jako další strategii analýzy zvolili „metaforu“, účelem které bylo vylíčit výzkumnou situaci A pomocí situace B nesoucí stejné vlastnosti (Hendl, 2005; Patton, 2002). Metafora „horské dráhy“ prostřednictvím níž interpretujeme, umožnila pohlédnout na studium zahraničního studenta na Masarykově univerzitě (jiným) způsobem, který je známý širokému poli lidí. Abychom popsali i okolnosti týkající se příjezdu zahraničního studenta, je první část příběhu věnována tomuto období. Interpretovaná data jsou rozdělena do následujících částí (4): jeden, prosím…; ďábelská jízda začíná…; pád do neznáma; nečekané zatáčky. Metafory jsme umístili do ohraničených polí, abychom docílili vizuálního odlišení od interpretovaného textu a výpovědí účastníků výzkumu, o něž jsme interpretaci obohatili. Výpovědi jsou podobně jako v přepisu vyděleny kurzívou.
- 42 -
6.4.1. „Jeden, prosím…“ Matějská pouť. Největší a nejznámější atrakce lákají k vyzkoušení, desítky lidí čekají ve frontě ke kase, aby si koupili žeton na jednu z nich. Letos s komedianty přijela i horská dráha. Zážitek je opravdu vzrušující, ale projet se na ní nemůže jen tak někdo, požadavky jsou vysoké. Nejeden rodičovský pár odolává svému dítěti, žadonícímu o svolení vyzkoušet právě tuto novinku. Ve výjimečných případech sami rodiče dávají dítěti peníze do ruky a nabízí mu, aby atrakci vyzkoušel… Motivace ke studiu Motivy zahraničního studenta studovat v České republice vycházejí zpravidla z jeho vlastní iniciativy a jeho osobních preferencí. Příkladem je respondent Radek, který se rozhodl pro studium v České republice nejen pro to, aby získal cenné zkušenosti a osamostatnil se, ale především si uvědomil neúnosnou situaci, která potřebuje řešení: …v podstatě, my sme bývali v tom trojizbovom bytě, aji s rodičmi a brátom, takže to tam bylo také trochu stěsněné a mal som pocit, že svojim počínáním možem rušit okolí atd., tak som si poviedal, že zkusím isť někde a zkusím žít sám… V druhém případě, který se objevil při analýze, za rozhodnutím jedince stojí vnější faktory, jako jsou například rodiče a známí, ale stejně tak může jít o pouhou náhodu. …studovala jsem češtinu…a potom jsem mohla jet na stáž do Brna, a mně se tady moc líbilo, moc. Já jsem se zamilovala, zamilovala jsem se do Brna a do češtiny, a proto jsem potom jela tady… Z výpovědi Pavly je možné zpozorovat silné motivy, které nakonec vedly Pavlu ke studiu v České republice, faktem ale zůstává, že na počátku všeho stála pouhá náhoda, náhodné přidělení českého jazyka na její předchozí univerzitě. Jelikož je atrakce z našeho příběhu velmi drahá, stojí před dítětem, ještě jedno rozhodnutí, rozhodnutí spojené s jízdou na větším množství kolotočů, nebo jen na grandiózní horské dráze. Verdikt dítěte je jednoznačný a kupodivu velmi rychlý— novou atrakci si ujít rozhodně nenechá. Po dlouhém čekání ve frontě, může už konečně oznámit k pokladní svoji větu: „ jeden, prosím…“ - 43 -
Rozhodování Rychlost rozhodnutí o studiích zahraničních studentů v České republice je překvapující. Tato doba se pohybuje od jednoho týdne do jednoho měsíce, což je ve spojení s důležitým životním rozhodnutím alarmující. Z jiného úhlu pohledu můžeme ale rychlost rozhodnutí vnímat jako jedincovu rozhodnost a cílevědomost, představu o cílech, kterých by chtěl dosáhnout. Pavla: …nebylo to strašně rychlé rozhodnutí, ale dlouho jsem na to nemyslela, protože jsem to měla na mysli, ještě když jsem byla tady… jak jsem asi v posledním týdnu, jak jsme se už chystali odjíždět, a jenom jsem, jakože rozhodla jsem se, pojedu sem studovat definitivně a to bylo rychlé rozhodnutí… moc rychlé… Radek: … rozhodl som sa pomerně rychlo, že pojedem do Brna…takže to bolo také rychlé a snadné rozhodnutie, že zkusím isť do Brna… Olga: ...родители, так как они путешествовали,... они ездили по Европе, брали туры, путешествовали, и одна из стран была Чехия, и гид, который был с ними, он как бы рассказал,... и потом как бы родители пошли случайно на день рождения, там оказался завед школы, который сказал, что есть возможность ехать как бы в Чехию, то есть так, как бы уже два раза прозвучала опять Чехия, родители поняли, что наверно это судьба, вот и мы начали заниматься документами на оформление... (překlad vlastní:…rodiče cestovali po Evropě… navštívili i Česko…průvodce jim jako vhodné místo získání vzdělání poradil Českou republiku…rodiče šli náhodou na narozeniny, kde se setkali s ředitelem jedné školy, který řekl o možnosti studovat v Česku… když podruhé před rodiči zaznělo Česko, rodiče pochopili, že je to osud a začali jsme připravovat papíry…)
6.4.2. „Ďábelská jízda začíná!“ Dítě s žetonem usedá do soupravy, plno očekávání a strachu zároveň. Asistent zajistí hydraulické pásy a souprava se rozjíždí do velkého kopce. Během jízdy nahoru má dítě jedinečnou příležitost podívat se z výšky na ostatní atrakce, přemýšlet o nich a o důsledcích svého výběru, a jelikož je cesta nahoru opravdu dlouhá sleduje děti koukající se na něho, teď má jedinečnou příležitost prohodit s nimi pár slov.
- 44 -
Přátelé Každé rozhodnutí, které v životě učiníme, má za následek ovlivnění věcí okolo nás. Účastníci výzkumu popisují snížení kontaktu se starými přáteli či jejich úplnou ztrátu. Všichni se přitom vymlouvají na časovou náročnost studia, kterým jsou limitováni v novém prostředí. O tento determinant se nejedná, podle našeho úsudku se u zahraničních studentů projevuje potřeba a snaha začlenit se do prostředí, spojená s budováním nových mezilidských vztahů, osobního života a úspěchu při studiu. Zahraniční studenti, vydávající se do České republiky na krátkodobá či dlouhodobá studia, nechávají za sebou fungující přátelství, která buď vydrží, nebo padnou. S přáteli můžeme být v kontaktu pomocí multimédií, ale nelze prožívat pouze svou minulost. Člověk svým počínáním, vědomým či nevědomých, přichází do kontaktu s novými lidmi a vytváří nová přátelství. Podle názorů účastníků probíhá rozvoj mezilidských vztahů prakticky kdekoliv a kdykoliv. Z výpovědí se jedná převážně o koleje/privát a univerzitu. Determinující je to, do jaké míry chce jedinec se společností přicházet do kontaktu (hromadná doprava, nemocnice, sport, veřejné parky, obchody, kulturní akce, …). Ze získaných dat zároveň vyplývá, že všichni účastníci dávají přednost pobytu ve společnosti před samotou, což má za následek nalezení velkého množství nových přátelství. Zájmy Úspěšná integrace spočívá nejen v začlenění se do systému, ale i v nalezení takových možností v novém prostředí, které nám dovolí žít podle našich představ. Řeč je o zájmech, které účastníci výzkumu uvedli jako jednu z přechodných ztrát. Pokud se jednalo o zájmy silného charakteru, přetrvaly. Studenti, věnující se v našem případě tenisu, krasobruslení a gymnastice, po příjezdu do České republiky hledali takové místo, které by bylo pro ně vhodné i tady. Rodina Ke ztrátám spojeným se studiem v zahraničí patřila i rodina, od které se museli zahraniční studenti odloučit. Nejde o ztrátu jako takovou, ale o každodenní kontakt s jejími členy. Jeden z účastníků rozšířil svůj pohled na ztrátu rodiny o tyto poznatky: … som sa musel vzdát no, zaprvé takého toho komfortu, kterému se říká mamahotel, takže som sa musel vzdát toho, že doma bola vždy plná chladnička, viečně bolo čo navarené, - 45 -
nemusel som sa starať o príliš vela veci, maminka mi prala, takže v podstatě mal som byvanie zadarmo, nemusel som pracovat…
6.4.3. „Pád do neznáma“ Souprava mířící nahoru dojela k vrcholu, skoro se až zastavila, když jednotlivé její vozíky přejížděly nejvyšší část dráhy. Nejděsivější, ale zároveň nejlepší, úsek měli všichni před sebou. A teď to začalo. Nyní měli všichni možnost zakusit vše, co horská dráha nabízela. Souprava se začala střemhlav řítit dolů i se svými pasažéry. Dítě sedící jako přibité v sedačce má před sebou dvě možnosti: může kolem sebe kopat nohama a řvát, ale nikdo dole ho neuslyší, nebo se může pokusit zachovat klid, přemoci to a jízdu si pořádně užít, nehledě na to, které místo si vybralo. Prostředí Při analýze dat jsme odkryli opakující se pravidelnosti, na základě kterých usuzujeme, že pokud si zahraniční student vybere stát, v našem případě Českou republiku, sám, je se svým novým prostředím spokojen. V rámci vedeného výzkumu jsme žádná negativní hodnocení nového prostředí neobdrželi, a proto si dovolujeme tvrdit, že doporučení, zkušenosti a reference ostatních hrají stále důležitou roli při našem rozhodování. S vnímáním nového prostředí musíme v této části bezvýhradně spojit také vzdálenost od domova a kontakt s rodinou. Pochází-li
zahraniční
student
ze
státu,
který
leží
ve
velké
vzdálenosti
od České republiky, je adaptace k novému prostředí a kultuře delší, než u zahraničního studenta, který přijel ze sousedního státu a jeho kultura se od české zásadně neliší. Účastnice Pavla nalezla ve vzdálenosti od domova svou osobní výhodu: …a no říkám, že to je takový, časový posun byl prospěch Česka, že když přijedu z Ruska do Česka tak to s tím není problém, protože pokud člověk má dvě hodiny navíc, tak… nestěžuje si, naopak… Rodina Četnost kontaktu s rodinou závisí ve větší míře na samotných zahraničních studentech a na vzdálenosti od domova. Z výpovědí účastníků můžeme prohlásit, že čím blíže zahraniční student žije, tím častěji přichází do osobního kontaktu s rodinou. Radek pocházející z Bratislavy jezdí domů poměrně často (minimálně jedenkrát do měsíce), Olga z Ukrajiny - 46 -
navštěvuje rodinu minimálně třikrát za rok a účastnice Pavla z Ruska jezdí za rodiči maximálně dvakrát do roka. Zahraniční studenti přicházející do osobního kontaktu s rodinou poměrně málo, využívají další, zprostředkované, druhy komunikace, jako je například hovor pomocí sociálních sítí, aplikací (Skype,…) nebo mobilního telefonu. Jako příklad účastnice Olga: ... мы общаемся по скайпу, но практически каждый день, то есть на пару слов созвонимся, то есть знаем, как дела друг у друга, вот бывает такoе… вот либо если что то срочное, я могу позвонить по телефону, то есть узнать, либо расказать, что то родителям, с друзьями общаемся либо в социальных сетях, либо же в скайпе, вот то есть как бы постоянное общение... (překlad vlastní: …Prakticky každý den komunikujeme přes Skype, prohodíme pár slov, navzájem víme, jak se ten druhý má, tak to je… jestli jde o něco důležitého, můžu zavolat telefonem a zjistit to, nebo to povědět rodičům,… s kamarády se bavíme buď přes sociální síť, nebo na Skypu… takový stálý kontakt…) Studuje-li zahraniční student dlouhou dobu, izolován od rodiny, může se jeho kontakt stát nepravidelným a sporadickým. Nabízí se otázka, jakou příčinu hledat za takovým jednáním. V případě popisovaném v jednom z rozhovorů může jít na první pohled o větší samostatnost a nezávislost vůči rodičům, na straně druhé o nepříliš dobrý vztah mezi rodiči a dítětem: …S rodičemi jsem v kontaktu…Většinou nemám na to čas… Jazyk Strach je jednou z emocí, která je člověku nablízku na všech jeho cestách. V některých případech účastníci výzkumu o svých obavách otevřeně hovoří, v jiných případech si je buď nepřipouští, nebo žádné obavy nemají. V kategorii jazyka se zaměříme na obavu z neporozumění. K prvnímu případu patří Olga, která přišla do prvního kontaktu s češtinou až po příjezdu do České republiky. Její strach pramenil z nemožnosti domluvit se a následně s pohledem okolí na sebe, na cizinku, která mluví česky. Naštěstí v případě Olgy existovaly tak silné motivy, díky kterým tuto situaci zvládla. … было страшно общаться, то есть как то, как то непривычно мне казалось,… и мне очень в этом помог папа, он мне сказал, что здесь такие же люди и также - 47 -
и также они общаются на английском языке, и их тоже воспринимают и главное не бояться и перебить свой страх и какбы пойти решиться на этот шаг и начать общаться... (vlastní překlad:… bylo strašné mluvit, až neobvyklé se i to zdálo…s tím mi velmi pomohl otec, který mi vysvětlil, že jsou zde taky jiní lidé a taky komunikují třeba anglicky a berou je normálně… hlavní je překonat svůj strach odhodlat se k tomuto kroku a začít mluvit… ) Druhou z uvedených možností je případ Pavly, která sice na počátku připouští, že má strach z neporozumění ve škole, ale vzhledem k jejímu předešlému studiu českého jazyka a stáži, které se zúčastnila, byl tento strach neopodstatnělý. Obava z nemožnosti komunikace se u Pavly projevuje záměrným výběrem českého letiště při odletu domů, a to i za předpokladu větší časové náročnosti cestování. Ve třetím případě mluvíme o účastníkovi Radkovi, který na základě velmi blízkého vztahu jazyků: český jazyk— slovenský jazyk, neměl žádné obavy z neporozumění, vzápětí nastala neočekávaná situace: …takže s jazykovú barieru stretnul som sa, čo sa týká treninkov, kdě sa mi stalo, že vlastně mladší děti mi už vobec nerozumeli, alebo jeden kamarád, ktorý není až tak mladý, ale špecificky neviem, prečo práve mi vobec nerozumel po slovensky… skor tomu som potom vlastně začal trochu hovoriť po česky… Znalost jazyků nás omezuje po celý život ve všech oblastech. Během studií jsme limitováni čtením odborné literatury v anglickém jazyce nebo jak uvedla účastnice Pavla, při rozdělování studentských pokojů: … na začátku jsem žila s kamarádkou z Ruska, potom ona přestěhovala na jiné kolej, další …další rok a pak jsem neměla nikoho, protože asi většinou Čechům, protože Češi většinou mají české nebo slovenské spolubydlící a Rusové rusky,… znám jednu holku z Ruska, žije na kolejích a žije s Ruskou, takže například mě nikoho nepřidělili kvůli tomuto… Ubytování: Neodmyslitelnou součástí nového prostředí, ve kterém se zahraniční student nachází, je místo a typ ubytování. Ubytování hraje v životě studenta velkou roli, neboť plní funkci útočiště, úkrytu před okolním světem. Podle výpovědí účastníků, které se v rozhovoru vyskytly, vydělujeme tento typ ubytování: privát/ koleje. Při analýze jsme objevili opakující se vzorce - 48 -
chování: první skupina zahraničních studentů bydlí zprvu na kolejích a postupem času se rozhodli přestěhovat se na privát, druhá skupina bydlí na privátě už od samého počátku, přičemž u tohoto typu ubytování zůstávají, mění pouze lokalitu a podmínky, kterými je privát determinován. Systém přidělování kolejí funguje na bodech přidělených za čas strávený na cestě. V praxi to znamená, že v čím větší vzdálenosti od města je naše trvalé bydliště, tím větší máme pravděpodobnost lůžko na kolejích získat. Studentky Pavla a Olga bydlí na kolejích už od začátku, s kolejemi jsou spokojené. U Olgy se začaly projevovat tendence k hledání prostředí s klidnější a více domácí atmosférou, než jaké nabízejí vysokoškolské koleje. Zahraniční student Radek žije na privátě od samého začátku svých studií na Masarykově univerzitě. Příčinou byl malý počet bodů získaných za čas na cestě. Radek jako Slovák žijící nedaleko hranic, v Bratislavě, lůžko na kolejích v první kole nedostal, a proto se rozhodl pro privát. …nedostal som koleje, takže som musel prisť o trošku skor a hladať si byvanie a vďaka Bohu, kámoška tu prave bývala, …takže sa som na desať dní nastěhoval ku kamarádce… Nalezení vhodného privátu, který by Radkovi vyhovoval lokalitou, výškou nájemného, podmínkami bydlení a jeho osobním potřebám, se nakonec podařilo najít: …prvé tri roky vůbec nerešil…a po trech rokov už som poznal dost veľa ludi v Brně, takže občas sa nekde uvolnilo nějaké místo, tak som sa prestěhoval ku nějakým známým… …potom napríklad som zjistil, že… že mi to nevyhovuje, že mám už viac peniazi, anebo že to bolo právě príliš drahé... takže na základě takových vecí som sa potom rozně sťahoval a býval s roznymi známými alebo kamarátmi, …a odekkedy som mal stalý prijem, tak som si vyhledli s kamarátom jeden vetší byt, takže každý už mel každý jeden vlastní pokoj takže tu už spokojně býváme a… V souvislosti s ubytováním se objevovaly ve výpovědích také informace týkající se rušivých elementů a boje proti nim. Na účastníka Radka pohlížíme jako na aktivního bojovníka proti rušivým elementům, naopak Pavla: … ale tak vždycky na kolejích žijí studenti, samozřejmě, samozřejmě se setkáš s tím, že ale… ale ne u nás, tam je většinou klid a pokud je nějaká párty, párty nejsou až tak často, ale pokud jsou, tak sám na ni jdeš, takže ti to nevadí…
- 49 -
Vysokoškolský systém Jízda— nejdůležitější část pro dítě, které se chtělo projet na horské dráze. Jak se cítí dítě v sedačce, když jede po horské dráze? Líbí se mu to? Jak hodnotí místo, které si na začátku vybralo? Tyto a mnoho dalších otázek si pokládá rodič stojící dole pod drahou a pozorující z povzdáli své dítě. Ač je rodič součástí toho všeho, stojí tak jako pozorovatel, zná své dítě nejlépe, ani on se ale nemůže dovtípit představám a názorům, které má jeho dítě tam uvnitř, v hlavě. Při otázkách týkajících se kvality a spokojenosti se studiem, měli účastníci výzkumu tendence srovnávat nové školské zázemí s jejich předchozí vzdělávací institucí. V následující tabulce jsme poznamenali několik z nich: Tabulka č.2: Hodnocení MU z pohledu zahraničních studentů (z vlastních rozhovorů)
Hodnocení veřejné vysoké školy "MU" pozitivní hodnocení záporné hodnocení teorie spojená s praxí svobodnější podmínky možnost plánování rozvrhu vstřícnost učitelů velký výběr předmětů vlastní zodpovědnost dostupnost techniky studentům mezistátní provázanost Informační systém
unifikace přijímacích zkoušek: TSP častá změna rozvrhu míra náročnosti předmětů neodpovídá přiděleným kreditům nesrovnalosti v kreditech mezi fakultami špatně vedené přednášky mnoho liberality časová náročnost nedostatečný kontakt s učitelem mnoho nepotřebných informací
Proces, kterým zahraniční student prochází na Masarykově univerzitě, se podobá přechodu
od
negativismu
k pozitivnímu
přístupu.
Abychom
tento
jev
přesněji
charakterizovali: na počátku vidí zahraniční student řadu negativních věcí, má stálé tendence hodnotit situaci podle zkušeností z předešlé vzdělávací instituce. Pozitivní myšlenky přicházejí postupně, už z počátku se objevují, ale až s postupem času začínají převládat. Vstřícnost učitelů, jeden z faktorů, díky kterému je studium na univerzitě podle zahraničních studentů, dobře hodnoceno. V konkrétním případě je vstřícnost spojena s vlastní zkušeností osobního přístupu učitele a studenta: - 50 -
…как бы пытаюсь это всё запомнить, выучить, понять, но иногда возникают трудности…некоторые помогают, то есть некоторые действительно как бы я, был случай, когда ну чуть чуть я там не дотягивала, она чувствовала, что может за счёт чешского быть, она понимала, они видели, что то я ходила на пары, что я в принципе, как мне что то было не понятно я спрашивала, то есть видели мою заинтересованость и шли на встречу, то есть помогали, либо же сдавали какие то наводящие вопросы, чтобы я могла ответить и подсказывали потихоничку, да как бы либо же но действительно, то есть как бы если я не на всё ответила, они давали мне шанс перейти на эти вопросы, подучить, прийти их ещё раз рассказать, вот всё равно в любом случае каким то образом помогали, вот были такие случаи вот… (překlad vlastní: …snažím se všechno si zapamatovat, ale někdy vznikají problémy…někteří učitelé pomáhají, například se mi přihodilo, že jsem trošku nezvládala, učitelka si myslela, že je to kvůli češtině, chápala mě… viděli, jak jsem chodila na přednášky a v principu pokaždé, když mi bylo něco nejasné, ptala jsem se, viděli, jak se o to zajímám a šli mi proto vstříc, pomáhali mi… někdy kladli pomocné otázky, abych mohla odpovědět, radili mi trošku, a když jsem jim na všechno neodpověděla, dali mi druhou šanci naučit se otázky a přijít znovu…) Jedním z názorů, který stojí za to zmínit, je respondentky Pavly: …ale ještě tady víc možností, že člověk, například, si může vybrat předměty, sám si to zvolit a sám si určit studijní plán, … ale například jako kvalita studia mi přijde, že tam je to lepší, protože mně se zdá, že studenti mají ve své hlavě jako více informací o všem tam než tady… Zahraniční studentka se zmiňuje o velkém výběru, který na ni udělal dojem, a na který doposud nebyla zvyklá, její univerzita žádnou takovou možnost nenabízela. Sporným se stává tvrzení s tím související: s volbou nepovinných předmětů a úrovní všeobecných znalostí. Vysokoškolští studenti si zpravidla volí nepovinné předměty podle oboru, který studují, nebo podle vlastních sympatií. Pokud by vysokoškolský student měl mít navíc všeobecné znalosti, mohlo by to v závěru vypadat jako na předchozí vzdělávací instituci, direkcí řízení. Nestudují studenti na vysokých školách právě proto, aby se soustředili na specializace, které je zajímají? Studium na zahraniční univerzitě nese s sebou určitá rizika, tím největším je výběr správného oboru, specializace, od které něco očekáváme. Stejné riziko podstupují také zahraniční studenti přijíždějící studovat do České republiky, také mají určitá očekávání, která mohou, ale nemusí být naplněna. Z výpovědí účastníků lze vymezit tři skupiny. První skupina - 51 -
byla s výběrem svého oboru spokojena, druhá po čase zjistila, že to, co očekávali od svého oboru, je nenaplnilo, ale tento problém vyřešili— změnili obor, univerzitu. Třetí skupina je podobná druhé, jen s tím rozdílem, že její členové nemají zájem hledat řešení na vzniklý problém a vysokou školu nedokončili. Účastník Radek si vybral studijní obor a náležitě ho studoval, avšak zanedlouho přišlo zklamání, pocit marnotratnosti a nenaplněných očekávání. …nastalo takové obdobie, keď som chystal bakalarsku prácu, tak som si hovoril, že to študium je úplně k ničemu, ničeho sa nenaučim, že ta práce, ktorú robím, je úplně zbytečná, ani tu pracu sa nič nové nenaučim, takže němám žádnu prax a …bolo to vtedy takej období, kedy som si uvědomil, že skutočně než by som mal takúto školu prvý krát našel, že by som išel na nějaký iný obor alebo že by som to urobil inak…Potom v podstatě po tom bakalarskom študiu, kedy som viděl, že ta práce, ktoru som rok robil bola úplně k ničemu, som sa rozhodl isť na pracovisko, ktoré sa mi vždy zdálo zaujímavé a celkom kvalitné…potom, čo som viděl, po čas bakalarskej práce, že som do toho investoval nějaký čas, který bol úplně vyhodený, zbytočný, tak som si poviedal, že čím strávím viac času pro niečo čo ma poviezme nějaku suvislosť tak presunul som sa na to pracovisko, kdě robim teraz… Informační systém Zahraniční studenti, kteří přijeli studovat na Masarykovu univerzitu, jsou velice spokojeni s informačním systémem, který na univerzitě funguje. V následující tabulce jsme shromáždili kladná a záporná hodnocení, o kterých se zahraniční studenti ve svých výpovědích zmínili:
Tabulka č.3: Hodnocení informačního systému zahraničními studenty (z rozhovorů) Hodnocení Informačního Systému pozitivní hodnocení záporné hodnocení přehlednost složitá orientace dostupnost časté aktualizace systému vlastní zodpovědnost vlastní zodpovědnost vytvoření rozvrhu na míru nahlížení do známek
- 52 -
Zahraniční studenti Zahraniční student, který přijel do České republiky studovat, se setkává a to nejen na akademické půdě s jinými zahraničními studenty. Všichni účastnící výzkumu se shodli na rozdělení zahraničních studentů do dvou skupin: první přijela za studiemi, druhá za zábavou. Konktrétněji z rozhovoru s Radkem: ...Tých čo prišli natrvalo na celé študium vnímám relativně pozitivně, myslím si že ak někdo v podstatě docestuje a chce tu študovat, tak zvyšuje úroveň tej školy,… pokaď sa hlási na prezenčné študium, nie na Erasmus…A na doktorské študium to funguje podobně, většinou sa hlasí ludia, ktorí veďa čo chcú, takže pokaď sa někdo prihlási a prijde sem na doktorské študium, myslím si že většinou sa staně, aji že ten člověk je schopný a kvalitnější než domácí doktorský študenti, z kterých určité percento študuje doktorský program, pretože nevěďa, čo iného by robili. Z tého důvodu tu zahraniční študenti nei pridú, pretože to finančné ohodnotienie doktorského študia je značně nízké, takže niekto by som neprišel z těchto dovodu,… takže v tomto si myslím, že zahraniční študenti sou prínosom…v čom si myslím, že niesú prínosom sú študenti, ktorí sem chodí na Erasmus, z kterých značné percento na ten Erasmus ide ne kvoli samotného študiu, ale aby poznali nějaký nový život a taky ludí, takže potom méně študuju a viac sa zabaváju. A nevidím v tom žádný prínos. Nejhoršie na tom je že v posledních rokov sem chodí ludia z krajin jako je Grécko, Španělsko, Portugalsko, v podstatě z takých to krachujících krajin... Jejich vztah ke studentské mobilitě je i přesto pozitivní. Jedna z respondentek natolik přivykla k novému prostředí, že si studium na Masarykově univerzitě bez zahraničních studentů nedokáže představit. Zahraniční student v cizí zemi vnímá jisté osamocení, student má potřebu řešit veškeré problémy sám a v některých případech je pro něj těžké si u neznámého člověka říct o radu. Účastnice Olga si o tom myslí své: …я думаю что если вдруг возникают какие то трудности то человек, то есть, сам человек здесь не останется, что есть есть и наше и чехи так люди могут помочь в трудной ситуации, которые могут подсказать… (překlad vlastní: … myslím si, že pokud vzniknou nějaké problémy, že člověk tady sám nezůstane, jsou tu naši, Češi a lidé taky mohou pomoci v těžké situaci, mohou poradit…)
- 53 -
Kultura a tradice Z analýzy získaných dat usuzujeme, že adaptace účastníků výzkumu proběhla úspěšně. Potřeba kontaktu s českou společností (Řezáč, 1998) byla natolik silná, neboť pronikla i do oblasti kultury a tradic. Zahraniční studenti se zúčastnili společenských kulturních akcí a tradic pouze proto, že je dané společenské události oslovili a ve srovnání s jejich domovským státem, takové nemají: …čo napríklad na Slovensku nemáme, je pálení čarodějnic, to som byl celkem prekvapený, že tu niečo takéto funguje… Jedna z účastnic, Pavla, odkryla svůj zájem o českou kulturu: …Ano, myslím si, že hodně, tady jsou různé kino, filmové festivaly, výstavy a například nějaké rozhovory…Já bych ještě řekla obecně, že se zajímám moc o českou kulturu, jako třeba o české malíře o české literáty…a jakože ještě s tradicemi no i ano vánoční tradice, velikonoční…tak se mi to moc líbí a ještě nějaké národní zvyky… například nějaké hody, já jsem jednou byla tady na hodách, Vracovské hody to byly, tady na Moravě… Zájmy Studium v zahraničí je spojováno se ztrátou volnočasových aktivit, zájmů, což není zcela pravdivé tvrzení. To, zda zahraniční student pokračuje ve svých zájmech, záleží na jeho odhodlání a vztahu k určitému zájmu. Všichni tři účastníci se svých zájmů nevzdali a po příjezdu do Brna hledali vhodná místa, kde se jim věnovat. …prvé najvetší problém byl kúpit si v Brně nějaké kolo na popojíždění po Brně a to sú také také malé problémy,… takže v podstatě som mal šťastie, že sa mi podařilo tak velmi rýchlo naisť gymnastickú halu… v podstatě v Brně možem dělat všetko, čo sem robil v Bratislave… Zahraniční studentka Olga problém s nalezením místa, kde by mohla hrát svůj oblíbený sport, neměla, dokonce předčila očekávání, když si v cizí zemi, České republice, povýšila kvalifikaci a spojila zájem s výdělečnou činností. …у меня есть brigáda, как... подработываю тренером по теннису, то есть есть лицей тренерская, которую я в прошлом году получила в Злине… (překlad vlastní: ...brigádně dělám trenéra tenisu, mám trenérskou licenci, kterou jsem minulý rok získala ve Zlíně…)
- 54 -
6.4.4. „Nečekané zatáčky“ Ten největší sešup na horské dráze jsme zvládli, není to ale zdaleka všechno, dráha nekončí. Souprava k sobě spojených vozíků se proplétá několika patry horské dráhy. Někdy zatočí doleva, jindy doprava. Občas to i pořádně zakodrcá a dítě se udeří, musí ale zatnout zuby, protože jízda ještě zdaleka neskončila…
Problémy, s kterými se potýká zahraniční student, jsou různého charakteru, nejčastěji jde o problémy s jazykem, zdravím, službami a byrokracií, ale vždy se musí jedinec pokusit o jejich vyřešení. Služby Přijede-li zahraniční student do cizí země, předpokládá se, že se co nejlépe a nedříve zadaptuje. Pomoci mu k tomu mohou nejrůznější maličkosti, které ale vzápětí, po celou dobu pobytu, mají velký význam. Když naši zahraniční studenti přijeli do Brna, mezi první věci patřilo pořízení si platební katry a českého telefonního čísla. Zahraniční studenti to ale nedělali pouze pro sebe, ale jak popisuje Radek, zařídil si tyto služby právě kvůli ohleduplnosti ke svým novým přátelům, aby kontakt s ním měli co nejjednodušší. Jednou z činností, která není pro zahraniční studenty jednoduchá, je nákup věcí denní potřeby. Tato složitost je spojena s přepočtem měny a dodržování rozpočtu: …вот сначала не было очень просто понять перевод денег , здесь кроны, а на Украине гривны существуют и перевод крон в гривны надо было постоянно,… заходишь в супермаркет и было понять, что это за цена, перевести приблизительно в гривны, угадать цену, чтобы не купить очень дорогую то вещь, вот и потом очень часто... я уже привыкла, я уже знаю, если у меня есть на месяц столько то столько то денег, и уже ориентируюсь, не усходя из как бы, из того, что у меня на месяц того лимита вот (překlad vlastní: …zpočátku nebylo jednoduché pochopit převod peněz, tady jsou koruny a na Ukrajině hřivny, bylo neustále zapotřebí převádět z korun na hřivny… zajdeš do supermarketu a musíš pochopit, jakou to má cenu a převést ji přibližně na hřivny, uhádnout, abys nekoupila něco velmi drahého, a takto docela často…teď už jsem si zvykla, už vím, že mám na měsíc tolik a tolik peněz, už se orientuji a nepřekračuji limit, který mám na měsíc…) - 55 -
Zdravotní péče Ačkoli je zdravotní péče v České republice na vysoké úrovni, je pro zahraniční studenty spojena převážně s dlouhým vysvětlováním a časovou náročností. Systém české zdravotní péče je podle reakcí z rozhovorů nepochopen, hlavním problémem je nejasnost v termínech a nedostatečná informovanost. Všichni studenti Masarykovy univerzity mají možnost navštěvovat lékaře, které univerzita nabízí, ale jen někteří o této možnosti ví. …Využíváš služeb nabízených mimobrněnským studentům? Nevím, o žádných tady těch službách… Třeba doktor, který je určen studentům Masarykovy univerzity…O tom jsem doteďka neslyšel… …если что то ургентное, то есть как бы необходимо что то быстро решить, то есть становится страшно, что там что то не сделают быстро, что мне там не примут, например в этом плане что здесь не ту своих врачей как дома, в этом плане очень тяжело, я уже не раз здесь была у врача, там когда и грипп был вот...то есть разные же врачи... (překlad vlastní: …jestli se objeví něco urgentního, něco co je nutné řešit rychle, objeví se strach, že tě tam neošetří rychle, že tě nevezmou, …že tu nemáme svoje lékaře, z tohoto pohledu je hodně těžko… už jsem nejednou byla u lékaře, i chřipku jsem měla… u různých lékařů jsem byla…) V jedné z výpovědí se zahraniční studentka přiznala, že sama přijala roli lékaře, a to proto, aby nemusela strávit čas čekáním na lékařskou pomoc, které vzápětí musela využít: …Já jsem třeba měla akutního… akutní, já jsme měla v noze klíště… a no že klíště jsem vytáhla… dál, no potom za týden, že… mi řekli, že bych měla určitě jít do nemocnice, že … jak jsem vytáhla ho… Finance Zahraniční studenti, kteří přijíždí do České republiky v rámci mobilitních programů, jsou zpravidla podporováni státem, v opačném případě, kdy zahraniční student přijel z vlastní iniciativy, si musí finanční podporu zařídit sám. Všem účastníkům našeho výzkumu s financemi pomáhali rodiče, za dobu studií se pouze jeden, Radek, ekonomicky osamostatnil: - 56 -
… No všetko mi v podstatě platili rodiče, a tím všetko myslím ubytovanie, stravu a nejaké lístky na vlak, prípadně šalinkartu, takže som to mel cekem jednoduché a nemusel som sa příliš starat o finančnu stranku, ale vzhledem na to, že som zase nechcel byt zase príliš velký príživník, tak som sa snažil nemať příliš vela peniaze a žít tak skromnějšíe… No, práce se úplně nenaskytla, skor by som povedal, že som ju musel dost intenzivně vyhledať… Souprava sjela do nejnižšího patra, pasažéři tuší, že jízda každou chvíli skončí, už vidí poslední zatáčku… Vůz doráží k plošině, kde na něj už netrpělivě čekají další … Dítě vystupující z horské dráhy je obohaceno zážitkem a emocemi, se změnilo… Pomalu se vrací ke svým rodičům. Mělo možnost pohledět na pouť a všechny atrakce z nejvyššího vrcholku horské dráhy…
7. Shrnutí Tématem, kterým jsme se ve výzkumu zabývali, byla mobilita zahraničních studentů na Masarykovu univerzitu. Cílem výzkumu bylo zjistit, jakým způsobem zahraniční student vnímá nové prostředí a podmínky, jakým způsobem se sžívá s novým školským zázemím. S ohledem na povahu výzkumu a informace, které jsme chtěli získat, byl vybrán kvalitativní přístup. Výzkumu, který se konal v Brně v období roku 2013—2014, se zúčastnili celkem tři respondenti, studující na Masarykově univerzitě pod statusem „zahraničního studenta“. Výzkumný vzorek byl záměrný, účastníky výzkumu jsme vybrali na základě různorodosti oborů, státní příslušnosti, věku a pohlaví z prostředí Masarykovy univerzity. Jako hlavní metodu sběru dat jsme zvolili hloubkový rozhovor s jednotlivými zahraničními studenty. Rozhovory nahrávané na diktafon, byly přepsány a podrobeny kvalitativní obsahové analýze, technice otevřeného kódování. Získaná data byla interpretována technikou metafory, součástí níž byly přímé citace účastníků výzkumu a také tabulky, které se objevili v některých částech interpretace, pro lepší přehlednost.
- 57 -
Výzkumná zjištění, ke kterým jsme v průběhu vedeného výzkumu dospěli, popisují: Zahraniční student, nevyzrálý jedinec (Langmeier, 2006), přijíždějící do České republiky za vzděláním se potýká s řadou problémů, jež souvisí s přivykáním k prostředí a novým podmínkám. Adaptací k prostředí myslíme nejen integraci jedince s českou společností, ale také s novým vysokoškolským zázemím. Akademické prostředí se pro zahraničního studenta zdá být zpočátku velmi chaotické a nepochopené, teprve s odstupem času je pro jedince tento systém přehledný a fungující. Včetně administrativních záležitostí spojených se studiem a problémy s neporozuměním, musí zahraniční studenti čelit složitým situacím, jako je například nalezení vhodného ubytování či návštěva lékaře, stále spojená převážně s negativní zkušeností. V průběhu pobytu zahraničního studenta v České republice se vyvíjejí také mezilidské vztahy mezi ním a okolím, tzn. vytvoření nových přátelství, zánik starých. Celý tento proces, kdy se zahraniční student musí vypořádat s řadou obtížných situací, které lze také nazvat vzdělávacími/výchovnými situacemi (Maňák, 1994), přispívá k jeho formování osobnosti. Zahraniční studenti, účastníci našeho výzkumu, hodnotí nové školské zázemí— studium v České republice, pozitivně, a to i přes vymezené problémy, se kterými se musí potýkat. Zahraniční student je spokojen především s propojeností studijních oborů s praxí a možností volby, kterou dříve neměl. Kladně je studium hodnoceno také díky informačnímu systému, kterým Masarykova univerzita disponuje. Pozitivní hodnocení jsou propojena i s dalšími tématy, jako je rozvoj mezilidských vztahů a možnosti volnočasových aktivit. Cíle, jež byly na počátku výzkumu stanoveny, byly naplněny; popsali jsme, jakým způsobem zahraniční studenti vnímají nové podmínky a prostředí a jejich adaptaci k němu. Výsledky provedeného výzkumu není možné zobecnit, platí pouze pro tento výzkum a vybrané tři účastníky. Téma studentské mobility považujeme pro výzkumná šetření za velmi aktuální a zajímavé, a doporučujeme se v dalších vedených výzkumech zaměřit na komparaci vnímání zahraničních studentů českými a zahraničními studenty; obtížnost předmětů a jeho kreditové ohodnocení, srovnání mezi fakultami.
- 58 -
Závěr V bakalářské práci jsme se zaměřili na téma studentské mobility, přesněji řečeno na studium zahraničních studentů na konkrétní české veřejné vysoké škole. V první, teoretické, části práce byly popsány základní pojmy týkající se zvoleného tématu (student vysoké školy, zahraniční student, vysoká škola,…), dále byl představen systém vysokoškolského vzdělávání v České republice, námi vybraná vzdělávací instituce, Masarykova univerzita, a zahraniční student z pohledu psychologie. Seznámili jsme se s možnostmi MU v oblasti mezinárodní spolupráce, tj. konkrétními programy, přes které přijíždějí zahraniční studenti na MU. V této kapitole jsou zahrnuty také výzkumy, jež provedli studenti MU na téma studentské mobility. Součástí první části je také kapitola o mezinárodní spolupráci České republiky v rámci vysokoškolského studia pojednávající o právu na vzdělání, či kapitola věnovaná pobytu cizinců v ČR. Druhá, empirická, část práce popisuje přípravu, průběh a výsledky výzkumu vedeného na téma adaptace zahraničního studenta k novému školskému zázemí a jeho způsobu vnímání nových podmínek a prostředí. Kapitola o metodologii odkrývá nejen užité techniky, postupy a metody, ale také zdůvodňuje jejich výběr. V rámci vedeného výzkumného šetření nechybí části spojené s metodou sběru dat, výběrem vzorku účastníků, analýzou a interpretací získaných dat a shrnutím výzkumných zjištění. Součástí práce jsou přehledná schémata, tabulky a grafy. K práci je přiložena ukázka z analýzy dat a souhrn otázek připravených výzkumníkem pro účastníky výzkumu. Práce přinesla nejen překvapivá zjištění, ale také celkové osobní obohacení.
…Však co tím může ztratit, tu chvilku času?... (výpověď účastníka výzkumu) - 59 -
Seznam použité literatury a) Knižní zdroje: BALCAR, Karel. Úvod do studia psychologie osobnosti. 2.opr.vyd. Praha: SPN, 1983, 217 s. BURYÁNEK, Jan a Dana KREJČÍŘOVÁ. Interkulturní vzdělávání: příručka nejen pro středoškolské pedagogy: projekt Varianty. Vyd. 1. Editor Petr Macek, Lenka Lacinová. Překlad Petr Patočka. Praha: Člověk v tísni v Nakladatelství Lidové noviny, c2004, 518 s. Psychologie (Portál). ISBN 80-710-6715-6. CHRÁSKA, Miroslav a Dana KREJČÍŘOVÁ. Metody pedagogického výzkumu: základy kvantitativního výzkumu. Vydání 1. Editor Petr Macek, Lenka Lacinová. Překlad Petr Patočka. Praha: Grada Publishing, 2007, 265 s. Psyché (Grada). ISBN 978-80-247-1369-4. Listina základních práv a svobod: komentář. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2012. ISSN 978-80-7357-750-6. LANGMEIER, Josef a Dana KREJČÍŘOVÁ. Vývojová psychologie: Psychologické a sociální charakteristiky dospívajících. 2., aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2006, 368 s. Psyché (Grada). ISBN 80-247-1284-9. MACEK, Petr. Adolescence: Psychologické a sociální charakteristiky dospívajících. 1.vyd. Praha: Portál, 1999, 207 s. Psyché (Grada Publishing). ISBN 80-717-8348-X PRAŠKO, Ján a Dana KREJČÍŘOVÁ. Asertivitou proti stresu: Psychologické a sociální charakteristiky dospívajících. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 1996, 181 s. Psyché (Grada). ISBN 80-716-9334-0. PRAŠKO, Ján a Dana KREJČÍŘOVÁ. Vztahy v dospívání: Psychologické a sociální charakteristiky dospívajících. Vyd. 1. Editor Petr Macek, Lenka Lacinová. Brno: Barrister, 2006, 196 s. Psyché (Grada). ISBN 80-736-4034-1. PRŮCHA, Jan a Dana KREJČÍŘOVÁ. Interkulturní komunikace: příručka nejen pro středoškolské pedagogy : projekt Varianty. Vyd. 1. Editor Petr Macek, Lenka Lacinová. Překlad Petr Patočka. Praha: Grada, 2010, 199 s. Psyché (Grada). ISBN 978-80-247-3069-1. PRŮCHA, Jan, Eliška WALTEROVÁ a Jiří MAREŠ. Pedagogický slovník. 6., rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2009, 395 s. ISBN 978-807-3676-476. PRŮCHA, Jan a Dana KREJČÍŘOVÁ. Interkulturní psychologie: [sociopsychologické zkoumání kultur, etnik, ras a národů]. 1. vyd. Editor Petr Macek, Lenka Lacinová. Praha: Portál, 2004, 199 s. Psychologie (Portál). ISBN 80-717-8885-6.
- 60 -
ŘEZÁČ, Jaroslav a Dana KREJČÍŘOVÁ. Sociální psychologie: základy kvantitativního výzkumu. Vydání 1. Editor Petr Macek, Lenka Lacinová. Překlad Petr Patočka. Brno: Paido, 1998, 268 p. Psyché (Grada). ISBN 80-859-3148-6. ŘÍČAN, Pavel. Psychologie osobnosti: [obor v pohybu]. Vyd. 5., rozš., V Grada Publishing 1. Praha: Grada, 2007, 196 s. Psyché (Grada Publishing). ISBN 978-802-4711-744. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost: s Dodatkem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Vyd. 3., opr. Praha: Academia, 2005, 647 s. ISBN 80-200-10807. STROß, Rudolf a Dana KREJČÍŘOVÁ. Umění změny: po malých krocích k velkým změnám v profesním i osobním životě. Vyd. 1. Editor Petr Macek, Lenka Lacinová. Překlad Petr Patočka. Praha: Portál, 2011, 310 s. Psychologie (Portál). ISBN 978-802-6200-284. ŠVANCARA, J.: Životní dráha člověka v dospělosti a ve stáří. In: Kuric, J. a kol.:Ontogenetická psychologie. Praha, SPN, 1986, 254- 264 ŠVAŘÍČEK, Roman a Klára ŠEĎOVÁ. Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách: základy kvantitativního výzkumu. Vyd. 1. Editor Petr Macek, Lenka Lacinová. Překlad Petr Patočka. Praha: Portál, 2007, 377 s. Psyché (Grada). ISBN 978-80-7367-313-0. THOROVÁ, Kateřina. Vývojová psychologie: proměny lidské psychiky od početí po smrt. Vyd. 1. Editor Ivan Slaměník. Praha: Portál, 2015, 574 s. Psyché (Grada). ISBN 978-8026207-146. VÝROST, Jozef. Sociální psychologie. 2., přeprac. a rozš. vyd. Editor Ivan Slaměník. Praha: Grada, 2008, 404 s. Psyché (Grada). ISBN 9788024714288. ÚZ č. 1041- Školství: školy a školská zařízení - školský zákon a vyhlášky, pedagogičtí pracovníci, vysoké školství, výkon ústavní a ochranné výchovy a preventivně výchovné péče : podle stavu k .. Ostrava: Sagit, 1. 9. 2014. ISSN 978-80-7488-067-4.
- 61 -
b) Internetové zdroje: Centre for international cooperation: Erasmus Mundus Aktion II [online]. [cit. 2015-03-09]. Dostupné z: http://cic.muni.cz/en/left-incoming-mobility/incoming-student/incoming-studentexchange/incoming-student-exchange-mundus (vlastní překlad) Centre for international cooperation: Exchange students [online]. [cit. 2015-03-09]. Dostupné z: http://cic.muni.cz/en/left-incoming-mobility/incoming-student/incoming-studentexchange (vlastní překlad) Česká republika od roku 1989 v číslech- Studenti VŠ- cizinci podle státního občanství[online]. [cit. 2014-06-23]. Dostupné z WWW: . Česká republika od roku 1989 v číslech- Tab.12.08 Vysoké školy (1989-2013) [online]. Dostupné
[cit. 2014-06-25].
z
WWW: . Český statistický úřad: Cizinci na vysokých školách v ČR podle státního občanství; 2013 [online]. 10.12.2014, 2015 [cit. 2015-03-10]. Dostupné z:http://www.czso.cz/csu/2014edicniplan.nsf/tab/A1003275EB Český statistický úřad: Vzdělávání cizinců [online]. [cit. z: http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/kapitola/ciz_vzdelavani
2015-03-10].
Dostupné
ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Život cizinců v ČR 2011: Cizinci v ČR. 30.12.2011. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/t/6E0039A870/$File/111811k1.pdf MASARYKOVA UNIVERZITA. Výroční zpráva o http://www.muni.cz/media/docs/1058/MU_VZ2013.pdf Masarykova univerzita: Historický přehled [online]. z: http://www.muni.cz/history/summary
činnosti
[cit.
2013.
Dostupné
2015-02-23].
z:
Dostupné
Ministerstvo vnitra České republiky: Informace pro školy a studenty [online]. [cit. 2015-0310]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/informace-proskoly.aspx?q=Y2hudW09Nw%3d%3d¨ Ministerstvo Vnitra České republiky: Občan třetí země [online]. [cit. 2015-03-10]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/kdo-je-obcan-treti-zeme.aspx Ministerstvo vnitra České republiky: přechodný pobyt [online]. [cit. 2015-03-10]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/docDetail.aspx?docid=21657256&docType=ART&chnum=1
- 62 -
Ministerstvo vnitra České republiky: Příjezd do ČR, povinnosti a délka pobytu [online]. [cit. 2015-03-10]. Dostupné z:http://www.mvcr.cz/clanek/prijezd-do-cr.aspx Ministerstvo vnitra České republiky: Trvalý pobyt [online]. [cit. 2015-03-10]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/informace-pro-cizince-obcane-eu-a-jejich-rodinni-prislusnicitrvaly-pobyt.aspx Ministerstvo vnitra České republiky: trvalý pobyt občané třetích zemí [online]. [cit. 2015-0310]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/obcane-tretich-zemi-trvalypobyt.aspx?q=Y2hudW09Mg%3d%3d Ministerstvo vnitra České republiky: Vízum k pobytu nad 90 dnů [online]. [cit. 2015-03-10]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/vizum-k-pobytu-nad-90-dnudlouhodobe.aspx?q=Y2hudW09Mg%3d%3d Ministerstvo zahraničních věcí České republiky: Zahraniční smlouvy [online]. [cit. 2015-0301]. Dostupné z:http://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/mezinarodni_smlouvy/index.html MŠMT: Letní škola slovanských studií [online]. [cit. 2015-03-08]. z: http://www.msmt.cz/mezinarodni-vztahy/letni-skoly-slovanskych-studii-1
Dostupné
MŠMT: Mezinárodní smlouvy [online]. [cit. 2015-02-28]. z: http://www.msmt.cz/mezinarodni-vztahy/seznam-mezinarodnich-smluv
Dostupné
MŠMT: Obecný postup bez ekvivalenční dohody [online]. [cit. 2015-03-02]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/mezinarodni-vztahy/se-zemi-ve-ktere-je-zahranicni-vysoka-skolaktera-doklad-o-1 MŠMT: A: POSTUP PODLE EKVIVALENČNÍCH DOHOD - MAĎARSKO, POLSKO, SLOVINSKO, NĚMECKO, SLOVENSKO [online]. [cit. 2015-03-01]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/mezinarodni-vztahy/a-postup-podle-ekvivalencnich-dohod-madarskopolsko MŠMT: Stipendia vlády ČR [online]. [cit. 2015-02-23]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/mezinarodni-vztahy/stipendia-vlady-ceske-republiky-rozvojove-zeme1 MŠMT: Stipendijní pobyty v České republice v akademickém roce 2015/2016 [online]. [cit. 2015-02-24]. Dostupné z:http://www.msmt.cz/mezinarodni-vztahy/stipendijni-pobyty-vceske-republice-v-akademickem-roce-2014MŠMT: Studium v ČR bude pro cizince jednodušší [online]. [cit. 2015-03-10]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/ministerstvo/novinar/studium-v-cr-bude-pro-cizince-jednodussi MŠMT: Výsledky dotačního výběrového řízení [online]. [cit. 2015-03-01]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/mezinarodni-vztahy/vysledky-dotacniho-vyberoveho-rizeni - 63 -
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy: ZÁKON Č. 111/1998 SB., O VYSOKÝCH ŠKOLÁCH - TEXT SE ZAPRACOVANÝMI NOVELAMI[online]. listopad 2010 [cit. 2015-0301]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/vysoke-skolstvi/zakon-c-111-1998-sb-ovysokych-skolach-text-se-zapracovanymi MŠMT: Zákon č. 179/2006 Sb., O ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání) [online]. [cit. 201502-27]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/dokumenty/zakon-c-179-2006-sb-o-overovani-auznavani-vysledku-dalsiho-vzdelavani Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky: Listina základních práv svobod [online]. [cit. 2015-03-05]. Dostupné z:http://www.psp.cz/docs/laws/listina.html Studentské finance: Formy studia [online]. [cit. 2015-03-07]. z: http://student.finance.cz/pruvodce-studiem/vysoka-skola/formy-studia/
a
Dostupné
Úřední věstník Evropské unie: Listina základních práv Evropské unie [online]. 14.12.2007 [cit. 2015-02-24]. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:C:2007:303:0001:0016:CS:PDF Vysoké školy: Podmínky studia na vysokých školách v České republice [online]. 26.4.2010 [cit. 2015-03-02]. Dostupné z:http://www.vysokeskoly.cz/clanek/podminky-studia-navysokych-skolach-v-ceske-republice Zákony od centrum: Fakulta [online]. [cit. 2015-03-10]. z: http://zakony.centrum.cz/zakon-o-vysokych-skolach/cast-2-hlava-2-dil-1
- 64 -
Dostupné
Seznam použitých schémat Schéma č. 1: Vnitřní členění orgánů VŠ podle §25 zákona č.111/1998 Sb.
Seznam použitých tabulek Tabulka č.1: Přijíždějící zahraniční studenti v rámci programů mezinárodní spolupráce ve vzdělávání. Tabulka č.2: Hodnocení MU z pohledu zahraničních studentů Tabulka č.3: Hodnocení informačního systému zahraničními studenty (z rozhovorů)
Seznam použitých grafů Graf č.1: Cizinci na vysokých školách v ČR podle státního občanství Graf č.2: Studenti vysokých škol Graf č.3: Procentuální zastoupení studentů VŠ Graf č.4: Počet zahraničních studentů na českých VŠ podle národnosti Graf č.5: Státy a počet v nich spolupracujících univerzit v rámci bilaterálních dohod s MU. Graf č.6: Počet cizinců v krajích a jejich rozdělení podle státního občanství
- 65 -
Seznam použitých zkratek Akad.: akademický ČR: Česká republika EU: Evropská unie MO: ministerstvo obrany MŠMT ČR: ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky MU: Masarykova univerzita MV: ministerstvo vnitra MZV: ministerstvo zahraničních věcí SZZ: státní závěrečná zkouška VŠ: vysoká škola
- 66 -
