Přechod Slovenské republiky na měnu EUR v bankovnictví včetně řízení PMR

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra bankovnictví a pojišťovnictví

Přechod Slovenské republiky na měnu EUR v bankovnictví včetně řízení PMR Diplomová práce

Autor:

Bc. Petra Jechová Finance, Finanční obchody

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Zbyněk Kalabis

Duben, 2012

Prohlášení:

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literatur.

Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Praze, dne 10. 4. 2012

Bc. Petra Jechová

2

Poděkování

Na tomto místě bych chtěla poděkovat za cenné rady a odborné informace Ing. Zbyňku Kalabisovi, který je vedoucí této práce, a také pracovníkům bankovních institucí české a slovenské republiky, se kterými jsem mohla danou problematiku konzultovat.

3

Anotace práce:

Tato diplomová práce se zabývá přípravou na zavedení jednotné měny euro ve Slovenské republice k 1. lednu 2009 v bankovnictví. Součástí této práce je popis příprav, testování a spolupráce s Národnou bankou Slovenska. Vzhledem k tomu, že Slovenská republika přechodem na měnu euro přijala mnoho povinností daných legislativou Evropské unie, zabývá se také tato diplomová práce také řízením povinných minimálních rezerv, a to jak Slovenské republiky, tak i České republiky. V závěrečné kapitole jsou uvedena srovnání mezi rozdíly při plnění PMR v ČR a na Slovensku. Dále je také uvedeno doporučení pro Českou republiku, jaký scénář pro zavedení společné měny je výhodnější včetně uvedení plnění Maastrichtských kritérií Českou republikou.

Klíčová slova: povinné minimální rezervy, TARGET2, testování, konvergenční kritéria,

Thesis annotation:

This thesis is concerning with a preparing Euro currency in the Slovak Republic as of 1.1.2009 in banking system. The part of it is a description of preparations, tests and cooperation with Národná banka Slovenska. Due to the fact that Slovak republic has accepted many obligations under the legislation of the European Union, this thesis is also concerning with obligatory minimum reserves in Czech Republic and Slovak Republic too. In the last chapter are given comparisons between differencies of managing OMR in Czech rep. and Slovak rep. It is also stated some suggestions for the Czech Republic – what kind of a scenario is the most suitable including putting of fulfilment the Maastricht criteria by Czech republic.

Key words: minimum obligatory reserves, TARGET2, testing, konvergence criteria,

4

Obsah Úvod ...................................................................................................................................... 7 1. Vstup Slovenské republiky do eurozóny ........................................................................... 9 1.1 Harmonogram zavedení eura ve Slovenské republice............................................. 10 1.2 Maastrichtská kritéria .............................................................................................. 13 1.3 Přelom let 2008/2009 v bankovním sektoru Slovenské republiky .......................... 14 1.3.1 Otvírací doby poboček a přehled minimálně poskytovaných bankovních služeb... 14 1.3.2 Bezhotovostní platební styk .................................................................................... 15 1.3.2.1 Platební příkazy ................................................................................................... 15 1.3.3 Bankomaty, platební terminály a platební karty...................................................... 15 1.3.4 Internetové bankovnictví ......................................................................................... 15 1.3.5 Obchodování na finančních trzích ........................................................................... 16 1.3.6 Kurzovní lístky ........................................................................................................ 16 2. Bezhotovostní platební styk – převod aktivních obchodů finančního trhu včetně bankovních účtů................................................................................................................... 17 2.1 Mezibankovní platební styk v rámci Slovenské republiky............................................ 17 2.2 Mezibankovní platební styk v cizích měnách................................................................ 19 2.3 Vypořádání otevřených obchodů finančního trhu po konverzi .................................... 19 3. Testování v relevantních aplikacích. .............................................................................. 22 3.1 Povinné testování v bankách ......................................................................................... 22 3.1.1 Testovací scénář CY-CHG ......................................................................................... 25 3.1.2 Testovací scénář CY-NOR ......................................................................................... 26 3.1.3 Testovací scénář CY-UCO ......................................................................................... 29 3.1.4 Testovací scénář BT-CHG.......................................................................................... 32 3.1.5 Testovací scénář BT-NOR.......................................................................................... 33 3.1.6 Testovací scénář BT-CMO ......................................................................................... 34 3.1.7 Testovací scénář BT-CUC .......................................................................................... 35 3.2 Výsledky testování ........................................................................................................ 35 4. Výměna hotovosti ............................................................................................................ 38 4.1 Zákonná opatření na změnu měny z SKK na měnu EUR ............................................. 38 4.2 Termíny výměny bankovek, mincí a pamětních mincí ................................................. 40 4.3 Předzásobení a druhotné předzásobení eurobankovkami a euromincemi ..................... 42 4.3.1 Předzásobení ............................................................................................................... 42 4.3.2 Druhotné předzásobení ............................................................................................... 42 4.4 Odhad množství eurobankovek a euromincí ................................................................. 43 4.5 Informační materiály a startovací balíčky ..................................................................... 45 4.6 Zásobování bankomatů eurobankovkami ...................................................................... 46 4.7 Distribuce eurové hotovosti ........................................................................................... 47 4.7.1 Distribuce eurobankovek ............................................................................................ 47 4.7.2 Distribuce euromincí .................................................................................................. 48 4.7.3 Standardy a způsoby balení euromincí a eurobankovek ............................................ 49 4.7.4 Zpracování eurobankovek a euromincí ...................................................................... 50 4.8 Stahování slovenských peněz z oběhu a jejich ničení ................................................... 50 5. Výsledky výměny hotovosti na Slovensku...................................................................... 52 6. Plnění povinných minimálních rezerv v České republice ............................................... 54 6.1 Základní pravidla plnění povinných minimálních rezerv .............................................. 54 6.2 Praktické plnění povinných minimálních rezerv ........................................................... 58 7. Plnění povinných minimálních rezerv ve Slovenské republice ....................................... 68 7.1 Základní pravidla plnění povinných minimálních rezerv .............................................. 68 7.2 Praktické plnění povinných minimálních rezerv v TARGET2-SK ............................... 72 5

8. Rozdíly mezi plnění PMR v České republice a ve Slovenské republice ......................... 79 9. Závěry a doporučení pro přechod ČR na euro................................................................. 80 Seznam použité literatury .................................................................................................... 86 Seznam použitých tabulek a grafů ....................................................................................... 88 Seznam použitých příloh ..................................................................................................... 89 Příloha č. 1 ........................................................................................................................... 90 Příloha č. 2 ........................................................................................................................... 92 Příloha č. 3 ........................................................................................................................... 93 Příloha č. 4 ........................................................................................................................... 94 Příloha č. 5 ........................................................................................................................... 95 Příloha č. 6 ........................................................................................................................... 96

6

Úvod Tato diplomová práce popisuje přípravu Slovenské republiky na přechod z měny SKK na měnu EURO. Zahrnuje jak přípravu slovenské ekonomiky, tj. splnění Maastrichtských kritérií, tak i přípravu bankovního systému na výměnu původní měny – slovenské koruny – na novou jednotnou měnu euro. V druhé části popisuje způsob řízení Povinných minimálních rezerv ve Slovenské republice v měně EUR včetně popisu způsobu řízení Povinných minimálních rezerv v České republice v měně CZK, a to z důvodu jejího srovnání.

Hlavní částí práce je popis a výklad realizace konverze bankovních operací z domácí měny do měny euro včetně testovacích scénářů. Koordinátorem povinného testování byla Národná banka Slovenska a povinné testování v bankách a i v NBS probíhalo po dobu dvou měsíců. Samotná příprava na výměnu hotovosti, tj. bankovek a mincí probíhala poměrně dlouho. Slovenská republika se v roce 2003 (kromě jiného) zavázala k zavedení společné měny eura. V dubnu následujícího roku schválila Bankovní rada NBS materiál na přípravu slovenských stran euromincí a od této doby započal aktivní proces přípravy na přechod na jinou měnu. Následně v letech 2007 a 2008 bylo vydáno mnoho legislativních opatření, např. Národnou bankou Slovenska vyhláška č. 387/2008 Z.z. ze dne 30. září 2008 (ktorou sa zrušujú vykonávacie predpisy o bankovkách a minciach vydaných predo dňom zavedenia meny euro v Slovenskej republike) zrušila do té doby 102 platných vyhlášek NBS o bankovkách a mincích.

Pro téma této diplomové práce neexistuje dostatek teoretických zdrojů, které bych mohla při zpracování použít. Při psaní jsem nejvíce vycházela z obecných informací, informací nalezených na internetu, ze studia na této vysoké škole. Nejvýznamnějším informačním zdrojem byly mé osobní zkušenosti s touto problematikou, informace získané od kolegů na pracovišti a z konzultací problematiky s pracovníky ostatních finančních útvarů.

7

Metody použité v této práci: Analýza

Při analýze jsem se zaměřila na zjištění způsobu testování a přechodu na měnu EUR Dále na zjištění řízení povinných minimálních rezerv v České i Slovenské republice. A také aktuální stav plnění Maastrichtských kritérií v České republice za účelem zjištění možnosti přijetí měny EUR v ČR.

Komparace

Při komparaci jsem porovnala rozdíly mezi plněním PMR na Slovensku a v České republice. V závěrečné kapitole této diplomové práce je popsáno, v jaké fázi se nachází Česká republika v přípravách na přijetí eura a jak plní Maastrichtská kritéria. Je zde také uvedeno doporučení pro Českou republiku, a to bez ohledu na právě probíhající krizi v Řecké republice, resp. v eurozóně. Politické a ekonomické problémy ve světě a v eurozóně nejsou v této diplomové práci zohledněny.

Syntéza

Souhrnné výsledky analýzy a komparace vyústily do závěrečných doporučení pro Českou republiku. .

8

1. Vstup Slovenské republiky do eurozóny V rámci Evropské unie dochází od roku 2000 postupně k přechodu na jednotnou evropskou měnu euro. Tento přechod se uskutečňuje podle příslušného národního plánu. Orgány Evropské unie musí odsouhlasit tento národní plán a tím dávají závazný rámec pro jednotlivé fáze přechodu. První vlna zavádění eura, které se zúčastnilo 11 zemí (Belgie, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemí, Rakousko, Portugalsko a Španělsko, později v lednu 2001 se přidalo i Řecko), probíhala podle scénáře pozvolného přechodu, tzv. Phasing-out. Bezhotovostní transakce byly realizovány od 4. ledna 1999, tedy výrazně dříve než transakce hotovostní (1. ledna 2002). Tento scénář už nikdy nebyl uplatněn u nově přistoupivších členů, již se nepoužívá a vzhledem k problémům s ním spojeným byl nahrazen scénářem, který bývá označován jako „Big Bang“ (velký třesk) a znamená náhlý přechod téměř „ze dne na den“. Po zavedení eura existuje poměrně krátká doba na duální oběh bankovek a mincí původní i nové měny, během níž se původní měna stahuje z oběhu. Na Slovensku tato doba činila pouze dva týdny.

V současné době kromě výše uvedených 12 zemí přešly na měnu EUR ještě tyto státy: Slovinsko (od 1. ledna 2007), Kypr a Malta (od 1. ledna 2008), Slovensko (od 1. ledna 2009) a poslední země Estonsko (od 1. ledna 2011). Existují další země, které používají měnu EUR, a to Monako, San Marino a Vatikán s právem razit vlastní euromince, dále Andorra, která ale vlastní euromince nerazí. Kosovo a Černá Hora se jednostranně rozhodly užívat euro jako vlastní měnu. Také francouzská zámořská společenství Mayotte a Saint-Pierre a Miquelon, i když nejsou součástí EU, používají euro.

Podpisem Přístupové smlouvy k Evropské unii dne 16. dubna 2003 v Aténách se Slovenská republika zavázala ke vstupu do Hospodářské a měnové unie a k zavedení společné měny – eura. Samotné přijetí Slovenské republiky nastalo dne 1. května 2004. Ještě před vstupem Slovenské republiky do Evropské unie začaly přípravy na zavedení společné měny EUR na Slovensku. Slovenská republika přijala jednotnou evropskou měnu euro jako v pořadí šestnáctá země dne 1. ledna 2009. Na summitu Evropské rady v Madridu v prosinci 1995 vybraly hlavy členských států, resp. příslušných vlád název měny euro. Znak eura € byl inspirován řeckým písmenem epsilon jako odkaz na první písmeno slova Evropa, dvě rovnoběžky symbolizují stabilitu eura.

9

Minimálně půl roku před zavedením nové měny je třeba zobrazovat ceny v původní a duálně i v nové měně euro. Požadavek na duální zobrazení platí i po zavedení eura s tím rozdílem, že jako duální se po určenou dobu uvádí původní měna1. S přechodem na měnu EUR vzniká povinnost převést všechny finanční částky dané měny na eura podle oficiálního přepočítacího koeficientu. Dne 8. července 2008 byl stanoven Radou pro hospodářské a finanční záležitosti, kterou tvoří ministři financí členských států Evropské unie, konverzní kurz na 1 € = 30,1260 Sk. Podmínka minimálního vyhlášení šest měsíců před zavedením eura byla dodržena. Povinnost duálního označování cen v tehdy platné měně SKK a nové měně EUR se vztahovala na obchodníky i na poskytovatele služeb, tj. včetně bank.

1.1 Harmonogram zavedení eura ve Slovenské republice2 Proces zavedení eura na Slovensku byl rozdělen do několika etap:

1. etapa – po vstupu do ERM II – rok 2005 - Absolvování přístupových procedur do mechanismu výměnných kurzů ERM II (Evropský mechanismus směnných kurzů II, anglicky European Exchange Rate Mechanism II) vznikl dne 1. ledna 1999 jako nástupce Evropského mechanismu směnných kurzů. Země zapojené do ERM II musí kurzy svých měn udržovat v povoleném fluktuačním pásmu ± 15 % od stanoveného středního kurzu k euru. Zároveň nesmí dojít k devalvaci centrální parity, revalvace centrální parity je přípustná. Posouzení kurzové stability vychází stále z pásma ± 2,25 %, neboť současné standardní pásmo ± 15 % nebylo shledáno evropskými autoritami vhodné. Alespoň dvouleté setrvání v ERM II za výše uvedených podmínek je jedním z konvergenčních kritérií, jejichž splnění je nutnou podmínkou pro přijetí země do eurozóny.

1

Milan Urbášek, Adastra, Přechod na euro jako příležitost, měsíčník Bankovnictví 8/2009, ISSN 1212-4273 Petra Jechová, Realizace přechodu Slovenské republiky na měnu EUR v bankovnictví, Bakalářská práce, březen 2010 2

10

2. etapa – od vstupu do ERM II až do rozhodnutí o vstupu SR do eurozóny

28. listopadu 2005

Vstup do ERM II – centrální parita SKK vůči euru byla stanovena na úrovni tržního kurzu 38,4550 EUR/SKK. Sk využívá v ERM II standardní fluktuační pásmo ±15 %. Tzn., že výměnný kurz se mohl pohybovat v rozpětí 32,6868 SKK/EUR až 44,2233 SKK/EUR

do května 2008

Konvergenční zprávy Evropské komise a ECB

květen – červen 2008

Hodnotící procedura v evropských institucích

8. červenec 2008

Rozhodnutí Rady EU o zrušení výjimky

8. červenec 2008

Stanovení konverzního kurzu SKK/EUR Radou EU

Dne 19. března 2007 na žádost Slovenska a po dohodě ministrů financí zemí eurozóny, prezidenta ECB a ministrů financí a guvernérů centrálních bank Kypru, Dánska, Estonska, Litvy, Lotyšska, Malty a Slovenska centrální parita slovenské koruny v ERM II revalvovala. Nová centrální parita slovenské koruny vůči euru byla stanovena na hodnotu 35,4424 SKK/EUR. Spodní hranice pro povinné intervence byla změněna na 30,1260 SKK/EURO a horní hranice na 40,7588 SKK/EUR.

3

3

přednáška Ing. Gabriely Mongodi, Ph.D., Maastrichtská konvergenční kritéria, zdroj: Reuters

11

Dne 29. května 2008 opětovně centrální parita slovenské koruny revalvovala o 17,6472 %, tj. nová centrální parita byla stanovena na úroveň 30,1260 SKK/EUR. Spodní hranice pro povinné intervence byla 25,6071 SKK/EUR a horní hranice byla 34,6449 SKK/EUR.

Rada EU ve složení hlav států dne 20. června 2008 definitivně potvrdila přijetí Slovenska do eurozóny.

3. etapa – od rozhodnutí o vstupu do eurozóny až do vstupu SR do eurozóny červenec – prosinec 2008

Zabezpečení potřebného množství eurových bankovek a ražba mincí pro hotovostní oběh

září – prosinec 2008

Předzásobení obchodních bank eurovými bankovkami a mincemi

prosinec 2008

Zásobení maloobchodního sektoru eurovými bankovkami a mincemi

24.

srpen

2008

prosinec 2009

–

31. Povinné duální zobrazování cen – všechny maloobchodní ceny, výplatní pásky, důchody, apod. jsou povinně uváděné ve slovenských korunách i eurech

do 31. prosince 2008

Konverze

bankomatů,

automatů

a

jiných

zařízení

fungujících na mince nebo bankovky

4. etapa – po vstupu SR do eurozóny 1. leden 2009

Euro se na Slovensku zavedlo 1. 1. 2009 současně do hotovostního i bezhotovostního oběhu bez přechodného období

způsobem

tzv.

Velkého

třesku

(„Big-Bang

Scenario) a stalo se zákonným platidlem na území Slovenské republiky. Slovenská koruna se stala jednotkou měny eura v konverzním kurzu stanoveného Radou EU. do 16. ledna 2009

Duální oběh – po krátkém období duálního oběhu se na území SR platilo eurem, ale i SKK bankovkami a mincemi. Ty se však už nevydávaly zpět do peněžního oběhu, ale postupně se stahovaly a ničily v prostorách NBS.

od 17. ledna 2009

Pokračování výměny SKK oběživa za eurové bankovky a

12

mince v obchodních bankách a NBS. Slovenské oběhové mince jsou platné ve všech zemích eurozóny a oběhové mince ostatních zemí jsou platným oběživem i na Slovensku. Bankovky jsou v celé eurozóně stejné. do 31. prosince 2009

Povinné duální zobrazování cen

Do června 2010

Doporučené duální zobrazování cen

1.2 Maastrichtská kritéria Podmínkou pro vstup Slovenska do eurozóny bylo splnění čtyř konvergenčních kritérií, tzv. maastrichtských kritérií. Tyto kritéria vycházejí z Maastrichtské smlouvy, která byla podepsána dne 7. 2. 1992 a jenž de facto založila Evropskou unii. Maastrichtská smlouva vstoupila v platnost dne 1. 11. 1993 a uvolnila cestu k zavedení jednotné měny euro.

Maastrichtská kritéria: 1. Veřejné finance: veřejný deficit za poslední rok před hodnocením nesmí přesáhnout 3% HDP a veřejný dluh nesmí přesáhnout 60% HDP.

2. Inflační kritérium: průměrná inflace za posledních 12 měsíců, měřená podle harmonizovaného indexu spotřebitelských cen, nesmí přesáhnout průměr třech zemí EU s nejlepšími výsledky v oblasti cenové stability o více než 1,5 procentního bodu.

3. Stabilita dlouhodobých úrokových sazeb: průměrná dlouhodobá úroková sazba za posledních 12 měsíců nesmí přesáhnout průměr dlouhodobých úrokových sazeb třech zemí EU s nejlepšími výsledky v oblasti cenové stability o více než 2 procentní body 4. Stabilita výměnného kurzu: dva roky před hodnocením musí být národní měna zapojena do mechanismu výměnných kurzů (ERM II, viz uvedeno výše). Během tohoto období nesmí země měnu jednostranně devalvovat, měna nesmí vybočit z dohodnutého fluktuačního pásma, musí se pohybovat blízko centrální parity a při vývoji kurzu se nesmí vyskytnout vážnější napětí.

13

Tabulka č. 1: Splnění maastrichtských kritérií Slovenské republiky

Kritérum

Referenční hodnota 3,0

Období – Stav březen 2008 plnění 2,2

Veřejný deficit (% z HDP) Veřejný dluh (% z HDP)

60,0

29,4

Míra inflace (%)

3,2

2,2

Stabilita dlouhodobých úrokových sazeb (%) Stabilita výměnného kurzu

6,5

4,5

2 roky před hodnocením musí být SKK zapojena do ERM II

Členství v ERM II od listopadu 2005

4

1.3 Přelom let 2008/2009 v bankovním sektoru Slovenské republiky V této kapitole je uveden popis přelomových dnů, který vyplýval ze zákona č. 659/2007 Z.z. (Zákon o zavedení meny euro v Slovenskej republike) a společných dohod bank sdružených v Slovenskej bankovej asociácii.

1.3.1 Otvírací doby poboček a přehled minimálně poskytovaných bankovních služeb Na základě společných jednání se banky na Slovensku dohody společně koordinovat otevírací doby poboček v období 1. – 4. ledna 2009 a tím zabezpečit plynulou výměnu slovenských peněz za euro. Během těchto čtyř dnů byly vybrané pobočky obchodních bank otevřeny v minimálním čase 10:00 – 14:00 a bylo v nich možné realizovat minimálně výměnu hotovostí. I když byl pátek 2. ledna 2009 standardní pracovní den, měly banky otevírací pracovní dobu většinou pouze do 12:00 hodin, a to z důvodu, že tento den banky neprováděly bezhotovostní platební styk.

4

zdroj EUROSTAT, MF SR, NBS

14

1.3.2 Bezhotovostní platební styk 1.3.2.1

Platební příkazy

Platební příkazy svých klientů banky přijímaly a zpracovávaly ve dnech 30. a 31. prosince 2008 v SKK pouze za předpokladu, že byly doručeny bankám ve stanoveném, bankou určeném čase. Individuálním rozhodnutím každé banky bylo stanovení času, do kterého bude přijímat a zpracovávat platební příkazy ještě ve slovenských korunách. Po této lhůtě byly platební příkazy zpracovány již v měně euro, nejdříve ale až 5. ledna 2009. Klienti byli o otevíracích dobách jednotlivých poboček informováni přinejmenším prostřednictvím internetových prohlížečů/stránek a na obchodních místech bank, a to nejpozději měsíc před zavedením eura (1. 12. 2008).

Dle zákona č. 659/2007 Z.z. banky využily výjimku z lhůt pro zpracování převodů prostředků a platební příkazy se splatností dne 2. ledna 2009 v měně euro nezpracovávaly. Obdržené platební příkazy s tímto datem splatnosti byly zpracovány až dne 5. ledna 2009.

1.3.2.2

Inkasa

Souhlasy s inkasem doručené bankám před 31. prosincem 2008 zůstaly v platnosti i po přechodu na euro. 30. prosinec 2008 byl posledním dnem provedení inkas v měně SKK a pondělí 5. ledna 2009 prvním dnem pro provedení inkas.

1.3.3 Bankomaty, platební terminály a platební karty Dostupnost bankomatů, platebních terminálů a použití platebních karet na těchto zařízeních byla přechodem na euro krátkodobě ovlivněna. Bankomaty byly postupně vypínány a zapínány od 21:00 hodiny dne 31. prosince 2008 do 02:00 hodiny dne 1. ledna 2009. Poté byly bankomaty plně funkční. Většina platebních terminálů byla plně funkční již krátce po půlnoci dne 1. ledna 2009 a dostupná v závislosti na otevíracích hodinách obchodníků.

1.3.4 Internetové bankovnictví Po vzájemné dohodě bank byl internet banking nefunkční nebo omezený, tj. banky se dohodly, že internetové bankovnictví v plném rozsahu bude pro klienty dostupné nejdříve od 5. ledna 2009, tzn., v období závěrkových prací od 31. prosince 2009 do jejich ukončení

15

(nejdříve však do 4. ledna 2009). Rozsah poskytovaných služeb internetového bankovnictví v období od 31. prosince 2008 do 4. ledna 2009 závisel na konkrétní bance a bylo o něm informováno nejpozději měsíc před zavedením eura (1. 12. 2008).

1.3.5 Obchodování na finančních trzích V závislosti na technologické odstávce Centrálného depozitára cenných papierov, resp. Burzy cenných papierov Bratislava bylo obchodování na domácím kapitálovém trhu omezené. Poslední provozní den depozitáře byl 30. prosinec 2008 a první provozní den 2. leden 2009 s tím, že poslední pracovní den na Burze byl 30. prosinec 2008. Burzovní prázdniny byly vyhlášeny na dny 1. a 2. ledna 2009 a vzhledem ke státnímu svátku na Slovensku také dne 6. ledna 2009. Burza obnovila standardní obchodování dne 5. ledna 2009. Dne 2. 1. 2009 obchodní banky neuzavíraly obchody, ani nepřijímaly pokyny na obchodování s cennými papíry. Nové pokyny klientů pro obchodování na finančních trzích byly přijímány až dne 5. ledna 2009. Banky také neprováděly obchody na peněžním trhu dne 2. ledna 2009, a to v souvislosti s omezením bezhotovostního platebního styku (viz. bod. 1.3.2.1 této práce).

1.3.6 Kurzovní lístky Vzhledem k přechodu měny SKK na EUR banky musely změnit kotaci kurzovního lístku, a to z přímé kotace, která vyjadřuje, kolik domácí měny se zaplatí za jednotku měny zahraniční (např. 29,87 SKK/ 1 EUR), na nepřímou kotaci. Ta nyní vyjadřuje, kolik zahraniční měny se zaplatí za jednotku domácí měny, nyní tedy za 1 EUR (např. 25,087 CZK/EUR).

16

2. Bezhotovostní platební styk – převod aktivních obchodů finančního trhu včetně bankovních účtů Pouze v souvislosti s tématem této diplomové práce je zde míněno bezhotovostním platebním stykem vypořádání mezibankovních a klientských operací prostřednictvím Národné banky Slovenska (nejdříve v měně SKK a následně po konverzi v měně EUR) a také vypořádání operací prostřednictvím nostro a loro účtů. Nostro účet (z lat. nostro = náš) je účet banky vedený u jiné, zpravidla zahraniční banky v příslušné měně. Z pohledu banky, která vede účet jiné bance, je tento účet nazýván loro (it. loro = jejich) nebo vostro účet (z lat. vostro = váš). Loro účty jsou většinou vedeny v měně banky, která tyto účty vede.

2.1 Mezibankovní platební styk v rámci Slovenské republiky Systém EURO SIPS je nová generace systému SIPS, který NBS úspěšně provozovala od 1. ledna 2003. Systém EURO SIPS byl uveden do provozu dne 1. ledna 2009 spolu s měnou euro. To si vyžádalo změnu v koncepci mezibankovního platebního styku na Slovensku. Zavedením měny euro se systém EURO SIPS (retailový systém, Slovak Interbank Payment system) stal retailovým systémem určeným pro zpracování klientských plateb. Mezibankovní platby byly přesměrovány do systému TARGET2-SK. Systém EURO SIPS je přidruženým systémem TARGET2-SK, platby jsou zde zpracovávány ve dvou clearingových cyklech, výsledky těchto clearingových cyklů jsou finančně vyrovnané v systému TARGET2-SK. Pravidla fungování ustanovuje provozní řád pro účastníky systému EURO SIPS a smlouva o platebním systému EURO SIPS, kterou má NBS uzavřenu s každým účastníkem ve stejném znění. Tyto dokumenty nejsou určené pro veřejnost.5 V současné době Národná banka Slovenska připravuje prodloužení užívání systému EURO SIPS včetně využití tohoto systému pro přímé spojení se systémem TARGET2-SK.

Neoddělitelnou součástí přechodu na měnu euro bylo připojení Národné banky Slovenska do systému TARGET2-SK. Systém TARGET (Trans-European Automated Real-Time Gross Settlement Express Transfer System, tj. Evropský automatizovaný expresní systém hrubého zúčtování plateb v reálném čase) jako decentralizovaný platební systém 5

http://www.nbs.sk, chráněná část

17

pozůstávající z národních RTGS systémů (real-time gross settlement system) a z platebního mechanismu ECB vznikl v roce 1999. Byl vyvinut za účelem poskytnutí bezpečného a spolehlivého mechanismu pro zúčtování plateb v měně EUR na bázi RTGS, zvýšení výkonnosti přeshraničního platebního styku v rámci eurozóny a potřeb měnové politiky ECB. V roce 2002 Rada guvernérů ECB rozhodla o dlouhodobé strategii systému TARGET. V současnosti je tak TARGET nahrazen novou generací TARGET2-SK, založený na jednotné technické platformě. TARGET2-SK umožňuje hrubé zúčtování plateb v reálném čase v měně EUR. Byl vytvořen a funguje na základě Jednotné technické platformy SSP (Single Shared Platform), přes kterou se technicky stejným způsobem zadávají a zpracovávají všechny platební příkazy včetně došlých plateb. TARGET2-SK představuje z právního hlediska množinu RTGS systémů a pracuje na následujících principech: harmonizace základních služeb, garance nákladové efektivnosti a nákladové návratnosti, jednotná cena aplikovatelná na tzv. základní služby, neexistuje žádná konkurence mezi jednotlivými T2 komponenty. TARGET2-SK byl uveden do provozu dne 19. listopadu 2007. 6

Některé moduly a platformy systému TARGET2-SK jsou povinné pro všechny účastníky systému. Jedná se hlavně o: •

ICM modul (Informační a kontrolní modul), který tvoří rozhraní mezi účastníkem platebním modulem. Umožňuje přístup účastníků k platebnímu modulu, dále k údajům z modulu statických dat, k modulu jednodenních automatických operací. Informuje účastníka o stavu zpracování jím zaslaných příkazů, o pozici účastníka v procesu vyrovnání plateb, Jsou zde dostupné informace a funkce o řízení čekacího řadu, řízení likvidity, řízení rezervací a limitů, nouzové řešení pro zadávání záložních plateb.

•

Contingency modul – společný povinný modul pro všechny centrální banky zúčastněné v SSP. Contingency modul je nezávislým modulem, který zahrnuje všechny funkcionality potřebné pro přístup k SWIFT Net službám. Je přístupný jen centrálním bankám na stejném principu jako ICM modul. Tento modul by byl aktivován v neaktivním (zálohovém regionu) pouze v případě nedostupnosti komponentů SSP.

6

http://www.nbs.sk.

18

•

Payment modul (Platební modul) je modul SSP, v rámci kterého se na RTGS účtech zúčtovávají platby účastníků systému TARGET2-SK.

•

Standing Facilities modul (SF) je modul, který umožňuje NBS řídit jednodenní automatické operace (refinanční a sterilizační) a jsou v něm vedené příslušné účty účastníka, který je oprávněnou smluvní stranou NBS pro tyto operace.

•

platforma Single Shared platform (SSP) je jednotná společná technologická platforma skládající se z dvou technických konfigurací zabezpečující zúčtování plateb v systému TARGET2-SK

2.2 Mezibankovní platební styk v cizích měnách Mezibankovní platební styk v cizích měnách ve Slovenské republice se v souvislosti s přechodem na měnu euro prakticky nezměnil. Přechod na měnu euro měl velký dopad ve skladbě a počtu převážně loro účtů vedených u slovenských bank. Po přechodu na euro zanikla potřeba mít otevřeny loro účty u slovenských bank, a to hlavně pro zahraniční banky. Z tohoto důvodu bylo u velkých slovenských bank (VÚB a Slovenská spořitelna) z počtu cca 185 loro účtů v měně SKK ještě před konverzí uzavřeno 17 % loro účtů (cca 32 loro účtů) a po konverzi v průběhu roku 2009 dalších 51 % loro účtů (cca 94 loro účtů). Trend pokračoval i v dalším období, bohužel banky odmítají nyní sdělit, kolika bankám vedou loro účty.

2.3 Vypořádání otevřených obchodů finančního trhu po konverzi 7 Nejen pro účely této diplomové práce se myslí otevřeným obchodem takový obchod, který byl sjednán v minulosti, ale datum splatnosti bude někdy v budoucnosti. Některé typy otevřených obchodů finančního trhu, kde jedna z měn obchodu byla SKK a druhá měna EUR, postrádaly po konverzi smysl. Jednalo se hlavně o takové typy obchodu, které byly navázány na pohyb úrokových měr. Protože Slovensko přechodem na měnu euro de facto převzalo i úrokové míry eurozóny, bylo nutné změnit všechny obchody, kde figurovala jak měna SKK, tak úrokové sazby vázané na slovenskou korunu. Jednalo se především o opční

7

Petra Jechová, Realizace přechodu Slovenské republiky na měnu EUR v bankovnictví, Bakalářská práce, 2010

19

obchody, cross currency swapy (CCS) a úrokové swapy (IRS – interest rate swap). V menší míře pak o obchody typu FWD (forvard) a FX swap (měnový swap).

U opčních obchodů s podkladovou měnou SKK, kde po datu konverze (tj. po 1. lednu 2009 a dále) v den splatnosti nastala situace, že by banky vypořádaly strany obchodu EUR x EUR (místo SKK), došlo ke změně typu obchodu z typu tzv. delivery (vypořádání každá strana svoji měnu = dvě cash flow) na tzv. cash settlement (vypořádává ta banka, která je v nevýhodné pozici jedním cash flow). U opčních obchodů nebyly zasílány protistranám nové konfirmace, pouze v případě využití opce byla zaslána standardní konfirmace.

U obchodů typu úrokový swap, kde měna obchodu byla SKK a jedna banka platila fixní sazbu (pevně stanovená úroková sazba, např. 2% p.a.) a druhá sazbu float (pohyblivou sazbu navázanou na BRIBOR, např. BRIBOR - 0,1% p.a.) bylo nutné změnit jak měnu, tak příslušné úrokové sazby. Tzn., fixní sazba nebyla změněna, pohyblivá sazba byla změněna na EURIBOR, v tomto případě na EURIBOR - 0,1% p.a. V příslušných dnech settlementu již banky vypořádávaly v měně EUR dle nových podmínek. I zde nebyly zasílány nové konfirmace (původní hlavní konfirmace zůstaly platné), jen byly při fixacích zasílány standardní fixační konfirmace (již v měně EUR a s novými úrokovými sazbami).

Cross currency swapy, kde původní měny obchodu byly SKK a EUR a sazby u každé měny byly pohyblivé (float), navázané na BRIBOR, byly předčasně ukončeny. Tyto obchody zcela ztratily smysl, neboť by po konverzi obě protistrany vypořádávaly stejnou měnu se sazbou navázanou na EURIBOR. Cross currency swapy (měny SKK a EUR), kde jedna sazba byla fixní a druhá pohyblivá, mohly být konvertovány. Nicméně v tu chvíli by se z cross currency swapu stal standardní úrokový swap. Jestliže by se banky (protistrany) dohodly na pokračování obchodu, bylo vhodné uzavřít nový obchod jako takový, s novými podmínkami.

Obchody typu FWD (prodej jedné měny za druhou s datem vypořádání delším než dva dny), kde jedna měna obchodu byla SKK a druhá EUR, byly standardně konvertovány dle přepočítacího koeficientu. U těchto druhů obchodů byly zasílány nové, opravené konfirmace.

20

FX swapy (prodej jedné měny za druhou s následným odkupem zpět v pevně stanovených dnech – kombinace spotu a forvardu), kde jedna měna byla SKK a druhá EUR, byly překonfirmovány a následně vypořádány jako non-delivery forward, tj. nedoručitelný forward (SKK dle přepočítacího koeficientu konvertováno do EUR, vypořádala banka v nevýhodné pozici).

21

3. Testování v relevantních aplikacích. 8 Národná banka Slovenska jako koordinátor vypracovala metodiku a určovala směr a povinnosti jednotlivých bank pro testování. Vypracovala strukturu testovacích scénářů, kalendář testování a organizace testování a zároveň koordinovala testování v bankovnictví. V rámci příprav na testování a také v průběhu povinného dvouměsíčního testování pořádala Národná banka Slovenska pracovní střetnutí bank. Na těchto pracovních střetnutí se zástupci bank probírala NBS jednotlivé plány, koordinovala činnosti příprav a zároveň využívala těchto střetnutí k získávání připomínek od bank.

Na čtvrtém pracovním střetnutí pracovníků bank a NBS dne 27. srpna 2008 představila všeobecnou strukturu testovacích scénářů, kalendář a organizaci testování. NBS vydala materiál „Country test scenários, verze 1.0“ (ve slovenském a anglickém jazyce). Tento materiál byl nejdříve zaslán obchodním bankám k připomínkám. Po zapracování připomínek od 7 bank zaslala NBS finální verzi všem účastníkům testování dne 13. srpna 2008. NBS uvedla, že scénáře testování včetně kalendáře jsou zveřejněné na internetových stránkách NBS, v chráněné části pro uživatele systému TARGET2-SK.

Důležitou součástí testů bylo testování spojení přes swift, konkrétně se SWIFTNet InterAct (interaktivní služba používaná pro dotazy, kde banky pošle dotaz-žádost o informaci a obratem dostane odpověď), FileAct (služba na zasílání souborů, obvykle s XML zprávami) a SWIFT FIN rozhraní (FIN = finanční služba na zasílání swiftových zpráv).

3.1 Povinné testování v bankách Národná banka Slovenska ve stanovených povinných testovacích scénářích určila bankám nejen povinnost provést konkrétní testy v určených dnech, ale i v určitých hodinách. Určila také, které konkrétní banky jsou povinny provést konkrétní testy v přesně stanovených dnech. Každý jednotlivý scénář testů měl stanoven název, období povinných testů a popis včetně jednotlivých časových úseků. V rámci volného testování mohly banky na Slovensku testovat i se zahraničními bankami, což bylo i Národnou bankou Slovenska doporučováno. Tímto např. mohla Komerční banka Bratislava testovat zasílání zpráv od a na přímého 8

Petra Jechová, Realizace přechodu Slovenské republiky na měnu EUR v bankovnictví, Bakalářská práce, 2010

22

účastníka TARGET2-SK, Societe Generale, Paris, ale také prostřednictvím tohoto přímého účastníka i na další banky mimo země EMU (Komerční banka, Praha).

Nedílnou součástí testovacích scénářů byly testy s přidruženými účastníky systému TARGET2-SK. Ve Slovenské republice jsou přidruženými účastníky tyto společnosti: •

First Data Slovakia, s.r.o. – není účastníkem EURO SIPS – společnost zajišťující transakce mezi vydavateli platebních karet a obchodními místy

•

Centrálny depozitár cenných papierov SR, a.s. – není účastníkem EURO SIPS – společnost evidující CP, majitele těchto CP, spravující agendu ISIN, zajišťuje technické zpracování údajů evidence, zúčtování a vyrovnání burzovních obchodů – pracuje na členském principu.

•

Burza cenných papierov v Bratislave, a.s. – není účastníkem EURO SIPS – společnost je jediným organizátorem regulovaného trhu s CP na Slovensku – pracuje na členském principu.

Povinné testování v bankách bylo stanoveno v období od 5. září 2008 do 28. října 2008 včetně. Byly stanoveny tyto povinné testovací scénáře: Tabulka č. 2: Testovací scénáře

CY – CHG1

Simulace přechodu na euro (31.12.2008 – 2.1.2009)

CY – NOR

Normální provozní den v T2

CY – UCO

Nouzový provoz účastníka

BT – CHG

Simulace přechodu na euro (31.12.2008 – 2.1.2009)

BT – NOR

Normální provozní den v T2

BT – CMO

Aktivování contingency modulu (chyba na straně SSP)

BT – CUC

Simulace selhání NBS nebo kritického účastníka

Národná banka Slovenska ve svých pokynech požádala účastníky, aby v rámci posledních volných testovacích dnů, resp. do 3. září 2008 zrušili všechny „standing order“ limity a rezervace, které do systému TARGET2-SK zadaly. Dne 4. září 2008 účastníci již nemohli vykonávat žádné testování v TARGET2-SK, neboť NBS v tento den stáhla likviditu účastníků z jejich RTGS účtů, zrušila nastavené intraday úvěry a ověřila zrušení limitů a rezervací.

23

V první den povinného testování, 5. září 2008, NBS převedla výsledné stavy na účtech PMR na RTGS účtů účastníků v TARGET2-SK s valutou 8. září 2008. Tyto výsledné stavy nebyly konvertovány do měny euro dle přepočítacího koeficientu, ale kurzem 1:1, tzn., jestliže banka měla dne 4. září 2008 konečný zůstatek na účtu u NBS ve výši SKK 1.234.567.890,--, její převedený zůstatek (počáteční zůstatek v TARGET2-SK) byl EUR 1.234.567.890,--. NBS v 15:15 otevřela v systému TARGET2-SK nový pracovní den 8. září 2008 a nastavila účastníkům intraday úvěry platné na tento daný den (opět neprovedla přepočtení hodnot). Účastníci mohli monitorovat dění na svých účtech přes modul ICM, což bylo i jejich povinností. V rámci testů byly bankám zasílány výpisy (swiftová zpráva typu MT940 a MT950).

Banky a pobočky zahraničních bank byly rozděleny do čtyř skupin. V jednotlivých testovacích scénářích bylo stanoveno, že banky v těchto skupinách si zasílaly swiftové zprávy a testovaly transakce mezi sebou. Banky byly rozděleny do skupin podle prvních 4 písmen swiftové adresy:

Group1: ABNA,

ABN AMRO Bank NV, pobočka zahraničnej banky

BREX,

BRE Bank SA, pobočka zahraničnej banky mBank v Slovenskej republike

BSLO,

Privatbanka, a.s.

CEKO,

Československá obchodná banka. a.s.

CITI,

Citibank Europe plc, pobočka zahraničnej banky

CRLY,

CALYON S.A., pobočka zahraničnej banky

EXSK,

EXIMBANKA SR

Group2: FIOZ,

Fio, sporiteľné družstvo,

GIBA,

Slovenská sporiteľňa, a.s.

HSBC,

HSBC Bank plc, pobočka zahraničnej banky

INGB,

ING Bank N.V., pobočka zahraničnej banky

ISTR,

ISTROBANKA, a.s. (banka fúzovala s ČSOB dne 30.6.2009)

JTBP,

J&T BANKA, a.s., pobočka zahraničnej banky

KBSP,

ČSOB stavebná sporiteľňa, a.s.

KOMA,

Dexia banka Slovensko a.s. 24

Group3: KOMB,

Komerční banka Bratislava, a.s.

LUBA,

VOLKSBANK Slovensko, a.s.

OTPV,

OTP Banka Slovensko, a.s.

POBN,

Poštová banka, a.s.

PRVA,

Prvá stavebná sporiteľňa, a.s.

SLZB,

Slovenská záručná a rozvojová banka, a.s.

SPSR,

Štátna pokladnica

Group4: SUBA,

Všeobecná úverová banka, a.s.

TATR,

Tatra banka, a.s.

UNCR,

UniCredit Bank Slovakia, a.s.

WUST,

Wustenrot stavebná sporiteľňa, a.s.

ZYEZ,

Commerzbank Aktiengesellschaft, pobočka zahraničnej banky, Bratislava

NBSB,

Národná banka Slovenska

CSDS,

Centrálny depozitár cenných papierov SR, a.s.

3.1.1 Testovací scénář CY-CHG Testovací scénář CY-CHG se skládal ze dvou testů, a to CY-CHG1 dne 5. 9. 2008 a test CY-CHG2 dne 8. 9. 2008.

CY-CHG1: Simulovanie prechodu do TARGET2-SK, deň 1 (simulácia 31. prosince 2008) 5. září 2008, začátek 7:15, ukončení v 16:00

Předmětem testu bylo provést simulaci posledního dne zpracování v měně SKK v platebním systému SIPS a kroky NBS v souvislosti s přechodem na měnu EUR. Účastníky testu byli účastníci všech čtyř skupin, volné testování nebylo dovoleno, konverzní aktivity ze strany NBS a všech účastníků: nahrání souborů T2 Directory (tj. adresář bank v TARGET2-SK), nastavení bilaterálních a multilaterálních limitů s valutou 8. 9. 2008, nastavení rezervací pro urgentní a naléhavé platby, zadání plateb s budoucí valutou. Mezi 13:30 – 15:15 NBS přenesla zůstatky z produkčního prostředí SIPSu do T2 a nastavila intraday úvěry. Mezi 15:30 – 16:00 všichni účastníci provedli kontrolu správnosti 25

převedených zůstatků a nastavených intraday úvěrů na svých účtech v T2 a potvrdili toto týmu T2 v NBS mailem na adresu, kterou NBS pro tyto účely zřídila.

CY-CHG2: Simulovanie prechodu do TARGET2-SK, deň 1 (simulácia 2. januára 2009) 8. září 2008, začátek 7:00, ukončení 16:00

Předmětem testu byla simulace prvního dne zpracování v měně EUR v platebním systému TARGET2-SK. Účastníky byly všichni účastníci a NBS, každý účastník byl povinen vyhodnotit vykonání testovacích scénářů CY-CHG1-2 na konci dne (úspěšné, částečně úspěšné, neúspěšné), dále vyplnit formulář „Testovanie krajiny – prechod na T2“, viz příloha č. 2. Hlavní činností v tento den bylo zasílání plateb v T2-SK (zpráva typu MT202 v hodnotě 10,- EUR každému účastníkovi ve vlastní skupině).

3.1.2 Testovací scénář CY-NOR Testovací scénář CY-NOR se skládal ze 7 testů, a to CY-NOR1 dne 9. 9. 2008 až test CYNOR7 dne 18. 9. 2008. Kromě víkendů nebyl povinný testovací den pondělí 15. 9. 2008 vzhledem k tomu, že tento den je na Slovensku státní svátek. Protože však TARGET2-SK je nastaven na svátky v eurozóně, byl testovací modul dostupný. Pátek dne 15. 9. 2008 byl rezervován pro možné zopakování testu CY-CHG1 a úterý dne 22. 9. 2008 pro CY-CHG2. V případě nevyužití rezervací pro výše uvedené testy bylo možné v tyto dny volně testovat. Každý účastník byl povinen vyhodnotit vykonání testovacích scénářů CY-NOR1-7 a vyplnit formulář „Štandardný testovací deň“, viz příloha č. 3.

CY-NOR1: Štandardný testovací deň – normálna prevádzka dny 9. září 2008, začátek 7:00, ukončení v 16:00

Test: simulace standardního pracovního dne. Bylo možné zasílat platby mezi účastníky včetně plateb měnové politiky a zúčtování přidruženého systému First Data (systém pro zúčtování transakcí platebních karet na Slovensku). V obou dnech bylo stanoveno, které konkrétní banky provedou transakce intraday úvěru (účastník zašle požadavek na backoffice NBS, back-office simuluje, že poolu účastníka se nachází dostatečné množství kolaterálu a nastaví intraday úvěr podle požadavku účastníka) a které platby měnové politiky, tj. NBS půjčí 1 mio EUR účastníkům (Tatra banka, Slovenská spořitelna a 26

Všeobecná úverová banka) s úrokovou sazbou 4,59% a datem splatnosti 10. 9. 2008. Na účtech účastníků měla být dostatečná likvidita na splnění povinných minimálních rezerv a pro účely otestování jednodenních sterilizačních operací.

CY-NOR2: Štandardný testovací deň – normálna prevádzka dny 10. září 2008, začátek 7:00, ukončení v 16:00

Obsahem testu byla simulace standardního pracovního dne (stejné jako CY-NOR1). Účastníci testu měnové politiky (Tatra banka, Slovenská spořitelna a Všeobecná úverová banka) vrátili NBS jistinu 1 mio EUR a úrok. Znovu opakovali nový úvěr 0,5 mio EUR stejným účastníkům za úrokovou sazbu 3,99% a s datem splatnosti 16. 9. 2008.

CY-NOR3: Štandardný testovací deň – normálna prevádzka 11. září 2008, začátek 7:00, ukončení v 16:00

Kromě standardních operací mezi účastníky se testovaly také výběry hotovostí a zúčtování přidruženého systému CDCP SR (Centrálny depozitár cenných papierov). Mezi 8:00 a 12:00 zasílali účastníci MT202 do NBS v sumě odpovídající zamýšleným výběrům hotovostí pro tento den. Ve swiftové zprávě MT202 se v poli 72 uvádí kódové slovo: /ESCBSTAT/2C. Mezi 13:00 a 14:30 zaslala NBS likviditu zpět na RTGS účty účastníků (vklady hotovostí) a opět ve zprávách MT202 uváděla výše uvedené kódové slovo. V příloze č. 4 je vzor swiftové zprávy MT202 pro výběr hotovosti z NBS.


Obsahem testu bylo kromě standardních operací mezi účastníky také zúčtování SIPS plateb, kde EURO SIPS zasílal ASI soubor na zaúčtování v T2 (první cyklus multilaterálního zúčtování od 9:00 do 9:30). V rámci testu byl v době od 13:00 do 13:30 vyzkoušen i druhý cyklus.


27

V tento den byl obsahem testu standardní pracovní den. NBS obdržela zpět jistinu 0,5 mio EUR a úrok od účastníků testu CY-NOR2.


Testovalo se kromě standardních operací mezi účastníky také zúčtování SIPS plateb, kde EURO SIPS zasílal ASI soubor na zaúčtování v T2 (první cyklus multilaterálního zúčtování od 9:00 do 9:30). Na rozdíl od testu CY-NOR 4, byla vyzkoušena situace, kdy se druhý cyklus v čase od 12:00 do 12:30 nezdařil z důvodu nedostatku likvidity na účtu jedné ze zúčtovacích bank. Následně v čase od 13:30 do 14:30 bylo testováno zaslání opravného cyklu bilaterálního zúčtování. Banky byly povinny mít na svých účtech dostatek prostředků pro zaúčtování bilaterálních pozic. Tento test byl proveden kvůli skutečnosti, že platby SIPS jsou zúčtovány v TARGET2-SK ve dvou cyklech. První cyklus probíhá tak, že do 9:00 banky a pobočky zahraničních bank musí odeslat soubor do NBS. V následující hodině, tj. do 10:00 (nebo čase, který se zobrazí v systému TARGET2-SK) se bankám zobrazí nettovaná položka zúčtování, tj. k debetním platbám se přičtou kreditní platby od jiných bank. Dle výsledného salda banky v záporné pozici musí mít zajištěnu dostatečnou likviditu na zúčtování jejich debetního salda. Právě v 10:00 se zúčtovává celý cyklus. Jestliže jakákoli banka v záporné pozici (saldo je debetní) nemá dostatek prostředků na svém účtu, není zúčtován celý cyklus. Tato banka je povinna uhradit sankční poplatek ve výši EUR 10.000,-. Všechny dávky přecházejí do druhého cyklu (dávky do 13:00 a zúčtování do 14:00) a k nim se přidávají nové soubory transakcí. V případě, že není zajištěna u některé banky likvidita pro zúčtování druhého cyklu, platby přecházejí na následující den a banka, které situaci zavinila je povinna uhradit sankční poplatek ve výši EUR 20.000,-- (v průběhu roku 2010 byla výše poplatku za oba cykly snížena).


Tento den byly testovány tyto druhy operací: výběry hotovostí, zasílání plateb mezi účastníky, nastavení intraday úvěrů, platby měnové politiky (jen Tatra banka a Slovenská spořitelna), zúčtování přidružených systémů EURO SIPS, FIRST DATA a CDCP SR.

28

V rámci testů měnové politiky půjčila NBS Tatrabance 2 mio EUR a Slovenské spořitelně 1,5 mio EUR za úrokovou sazbu 3,75% a s datem splatnosti 24. 9. 2008.

3.1.3 Testovací scénář CY-UCO Hlavním předmětem testovacích cyklů s názvem CY-UCO bylo otestování nouzového režimu účastníka (tzv. back-up funkcionalita: zasílání jednorázových záložních plateb a nouzových plateb). Účastníky testování jsou zde banky a pobočky zahraničních bank, ale také NBS a přidružené systémy FIRST DATA, EURO SIPS, CDCP SR. Tyto testy začaly v úterý 23. 9. 2008 a končily v pátek dne 3. 10. 2008. Následující tři dny, od pondělí 6. 10. 2008 do 9. 10. 2008 byly rezervovány pro zopakování testovacích scénářů CY-NOR1-7 a CY-UCO1-9. V případě nevyužití bylo možné opět volně testovat. Účastníci na konci testovacího dne museli vyhodnotit vykonání testu a vyplnit formulář „Núdzová prevádzka účastníka“, viz příloha č. 5. Každý účastník, který využíval limity a rezervace v ICM modulu, mohl v době testovacích scénářů CY-UCO 1 až 9, jedenkrát požádat NBS o nastavení těchto údajů v ICM modulu jeho jménem. Každý účastník mohl pro testování jednorázové back-up platby využít možnosti aktivování záložní funkcionality nebo požádat NBS o zaslání platby jeho jménem.

CY-UCO1: Štandardný testovací deň – núdzová prevádzka účastníka 23. září 2008, začátek 7:00, ukončení v 16:00

Kromě standardních testů byla provedena simulace problémů se SWIFT FIN rozhraním. V rámci testů byla provedena výměna jednorázových záložních plateb a nouzových plateb. Účastníci ze skupiny 1 (bod 3.1.) museli kontaktovat T2 team NBS a požádat o aktivování záložní funkcionality.


Tento den byl hlavním předmětem testů nouzový provoz EURO SIPS. Simulace představovala, že z EURO SIPS není vygenerován soubor na zúčtování výsledných pozic v TARGET2-SK, NBS vykonává činnosti jménem tohoto přidruženého systému. Účastníci

29

tohoto testu byly ze skupiny 1 a 2 s tím, že skupina 2 také testovala simulaci problémů se SWIFT FIN rozhraním. Ostatní účastníci volně testovali.


Hlavním předmětem testů byl nouzový provoz EURO SIPS, kde si simuloval problém se SWIFTNet InterAct a FileAct. NBS konala jménem přidruženého systému a zasílala mandátní MT202. Účastníky tohoto testu byly skupiny 2 a 3 s tím, že skupina 3 také testovala simulaci problémů se SWIFT FIN rozhraním. Ostatní účastníci volně testovali. Dle scénáře CY-NOR7 obdržela NBS jistinu 2 mio od Tatrabanky a 1,5 mio od Slovenské spořitelny a příslušné úroky.


Tento den byl hlavním předmětem testů nouzový provoz FIRST DATA (platební karty), kde si simuloval problém se SWIFTNet InterAct a FileAct. NBS konala jménem přidruženého systému a zasílala mandátní MT202. Skupiny 3 a 4 byly účastníky nouzového provozu s tím, že skupina 4 také testovala simulaci problémů se SWIFT FIN rozhraním. Ostatní účastníci volně testovali.


Zde byl hlavním předmětem testů nouzový provoz přidruženého systému CDCP SR, kde si simuloval problém se SWIFTNet InterAct a FileAct. NBS konala jménem přidruženého systému a zasílala mandátní MT202. Účastníky nouzového provozu byla skupiny 4. Ostatní účastníci volně testovali, bylo možné testovat transakci v SF modulu (standing facilities modul).


30

Opět byl hlavním předmětem testů nouzový provoz přidruženého systému CDCP SR, kde banka OTPV simulovala problém se SWIFT FIN rozhraním a požádala o aktivování nouzových plateb, generovala platbu pro CDCP SR přes ICM modul, a to v období od 12:00 do 14:00 hodin. V rámci standardních testů zúčtovací banka kupujícího CP zaslala MT202 na RTGS účet CDCP SR. CDCP SR simulovala zúčtování cenných papírů a následně zaslala MT202 zúčtovací bance prodávajícího. Net InterAct a FileAct. NBS konala jménem přidruženého systému a zasílala mandátní MT202. Účastníkem nouzového provozu byla skupiny 4. Test plateb měnové politiky se zúčastnily banky Všeobecná úverová banka a UniCredit Bank Slovakia, kterým NBS půjčila 0,85 mio EUR za úrokovou sazbu 4,16% se splatností 2. 10. 2008. Ostatní účastníci volně testovali, bylo možné testovat transakci v SF modulu (standing facilities modul).

CY-UCO7: Štandardný testovací deň – núdzová prevádzka účastníka 1. října 2008, začátek 7:00, ukončení v 16:00

Dle tohoto testovacího scénáře se simulovalo poměrně hodně problémů na stranách různých účastníků. Nouzový režim přidruženého systému FIRST DATA- zúčtování nebylo úspěšné z důvodu nedostatku likvidity na účtu jedné ze zúčtovacích bank. Dále se testovala situace s výběrem hotovostí, kde banky Dexia banka, Poštová banka a VOLKSBANK simulovaly problém se SWIFT FIN rozhraním a proto kontaktovaly T2 team NBS s žádostí o aktivování záložní funkcionality a následně generovaly platby přes ICM modu. NBS obdržela od těchto bank zálohové nouzové platby. Dále banky ING Bank, Komerční banka Bratislava a Slovenská záručná a rozvojová banka měly na konci dne debetní zůstatek na svých účtech (čerpaly intraday úvěr), proto se přešlo na využití automatického jednodenního refinancování.


Zde se simulovalo poměrně hodně problémů na stranách různých účastníků. Nouzový režim přidruženého systému CDCP SR a EURO SIPS - zúčtování nebylo úspěšné z důvodu nedostatku likvidity na účtu jedné ze zúčtovacích bank. Cílem bylo otestovat nouzové řešení na straně CDCP SR a EURO SIPS (zde opravný cyklus). Dle testu CY-

31

UCO6 banky UniCredit Bank a Všeobecná úverová banka vrátili jistinu 0,85 mio EUR spolu s úrokem.


V rámci tohoto scénáře testovala NBS zaslání návrhů faktur účastníkům za poplatky v TARGET2-SK (přesně v 7:15). Slovenská sporiteľna simulovala úplné selhání SWIFTu (7:15 – 14:00). Přidružené systémy FIRST DATA, EURO SIPS (oba cykly) a CDCP SR zaslaly ASI soubor na zúčtování v T2.

3.1.4 Testovací scénář BT-CHG Hlavním předmětem testovacích cyklů s názvem BT-CHG bylo otestování migračních aktivit spojených s přechodem na měnu euro. Tento scénář přinesl nejvíce testovacích činností NBS, částečně také všem účastníkům. Účastníci na konci testovacího dne museli vyhodnotit vykonání testu a vyplnit formulář „Testovanie krajiny – prechod na T2“.

BT-CHG1: Simulovanie prechodu do TARGET2-SK, deň 1 (Simulácia 31. 12. 2008) 10. října 2008, začátek 7:15, ukončení v 18:00

Tento testovací scénář byl téměř shodný s testem CY-CHG1, volné testování nebylo povoleno. Simulovalo se zpracování posledního dne v měně SKK v platebním systému SIPS, dále kroky NBS v souvislosti s přechodem na měnu EURO. Všichni účastníci byli povinni nahrát soubory T2 Directory platné od 13. října 2008, nastavit bilaterální a multilaterální limity s valutou 13. 10. 2008, nastavit rezervaci pro urgentní a naléhavé platby, zadat platby s budoucí valutou (pakliže to účastníci požadovali). Mezi 13:30 – 15:15 NBS přenesla zůstatky z produkčního prostředí SIPSu do T2 a nastavila intraday úvěry. Mezi 15:30 – 16:00 všichni účastníci provedli kontrolu správnosti převedených zůstatků a nastavených intraday úvěrů na svých účtech v T2 a potvrdili toto týmu T2 v NBS (mailem na adresu [email protected]).

32

BT-CHG2: Simulovanie prechodu do TARGET2-SK, deň 1 (Simulácia 1. 1. 2009 – sviatok T2) sobota 11. října 2008

V tento víkendový den simulovala NBS den přechodu na měnu EURO (práce pouze na její straně). Nebyla povolena žádná aktivita ze strany účastníků v systému TARGET2-SK z důvodu simulace svátku.

BT-CHG3: Simulovanie prechodu do TARGET2-SK, deň 1 (Simulácia 1. januára 2009) 13. října 2008, začátek 7:00, ukončení v 16:00

V tomto dni se testovaly migrační aktivity – simulace prvního dne zpracování v měně EURO v platebním systému TARGET2-SK. Žádné platby mezi účastníky testování se nepředpokládaly. Přidružené systémy nevyvíjely žádnou aktivitu.

3.1.5 Testovací scénář BT-NOR Během následujících čtyř dnů testů BT-NOR se opět testoval normální provoz. Účastníci po ukončení testů zasílali do NBS vyplněný formulář „Štandardný testovací deň“. Kromě bank a poboček zahraničních bank testovaly také přidružené systémy (FIRST DATA, EURO SIPS a CDCP SR).

BT-NOR1: Štandardný testovací deň – normálna prevádzka 14. října 2008, začátek 7:00, ukončení v 16:00

Dle tohoto testovacího scénáře se testovalo normální zpracování, tj. zasílání plateb mezi účastníky včetně plateb pro výběry hotovostí, nastavení intraday úvěrů a normální zúčtování přidružených systémů. Platby měnové politiky testovaly opět banky Tatra banka, Všeobecná úverová banka a Slovenská spořitelna. Banky, které by také chtěly testovat platby měnové politiky, musely kontaktovat NBS dopředu. Aby veškeré operace byly řádně zúčtovány, museli mít všichni účastníci dostatečnou likviditu pro provedení všech operací.

33

BT-NOR2-4: Štandardný testovací deň – normálna prevádzka 15. – 17. října 2008, začátek 7:00, ukončení v 16:00

V těchto testovacích dnech se postupovalo stejně jako dle scénáře BT-NOR1.

3.1.6 Testovací scénář BT-CMO Během následujících dvou dnů testů BT-CMO se testovalo aktivování Contingency Modulu (chyba na straně SSP). Účastníci zaslali do NBS vyplněný formulář „ Núdzová prevádzka CM“, viz Příloha č. 6.

BT-CMO1: Aktivovanie Contingency Modul (chyba na strane SSP) 20. října 2008, začátek 7:00, ukončení v 17:00

V tento testovací den bylo hlavní činností simulování selhání SPP po obědě přesně v 12:15. V 12:30 je dohodnuto aktivování Contingency Modulu (dále jen CM modul). SSP informuje v 12:45 NBS, že CM modul je aktivovaný. NBS tímto poskytla likviditu účastníkům. Mezi 12:30 – 14:00 zpracovala NBS platby všech účastníků včetně přidružených systémů v CM modulu. V 13:00 vyhlašuje NBS, že rozhodla o posunutí uzavření provozního dne o jednu hodinu (ukončení klientských plateb v 15:00, mezibankovních do 15:30). V 14:00 informovala NBS účastníky, že CM modul je uzavřen a normální provoz bude obnoven po zaúčtování zůstatků z CM účtů. Následně zaslala bankám výpisy z účtů MT940/950. V 14:15 byl obnoven normální provoz a test pokračuje standardním způsobem.

BT-CMO2: Aktivovanie Contingency Modul (chyba na strane SSP) 21. října 2008, začátek 7:00, ukončení v 16:00

Zde bylo hlavní činností simulování krátkého přerušení činnosti SPP a aktivování Contingency Modulu, který ale nakonec nebyl vůbec použit. V 12:15 opět nastalo selhání SSP. SSP informuje v 12:45 NBS, že CM modul je aktivovaný, ale NBS ho nemá začít používat, protože normální provoz bude pravděpodobně obnoven za několik minut. V 12:55 informuje SSP, že normální provoz bude obnoven za 5 minut a CM modul bude okamžitě uzavřen. Následně probíhají již standardní testy.

34

3.1.7 Testovací scénář BT-CUC Hlavním předmětem testovacích cyklů s názvem BT-CUC bylo otestování nouzového režimu NBS nebo kritického účastníka, a to ad-hoc. Účastníkem jsou zde myšleny jak banky a pobočky zahraničních bank, tak NBS a přidružené systémy FIRST DATA, EURO SIPS, CDCP SR. Tyto testy začaly ve středu 22. října 2008 a končily pátkem dne 24. října 2008. Byly to poslední tři dny povinných testů.

BT-CUC1-3: Štandardný testovací deň – núdzová prevádzka NBS 22. – 24. října 2008, začátek 7:00, ukončení v 16:00

Mezi 9:00 – 14:00 mohl T2 testovací koordinátor (pracovník T2 týmu NBS) definovat dopředu neplánovanou krizovou situaci, která by měla dopad na NBS nebo na kritického účastníka. Příslušná opatření by musela být přijata do 15 minut podle definovaných procedur. Konkrétně se jednalo o nasimulování výpadku SWIFTového připojení NBS jako centrální banky. Následně byly testovány standardní procedury, kdy provozovatel platformy TARGET2-SK jedná jménem selhané centrální banky (zadává za ně platby, poskytuje monitorování informací, mění statistická data apod.). Další scénář byl, že po dobu selhání NBS došlo zároveň k selhání jednoho účastníka a tedy provozovatel platformy TARGET2-SK jedná jménem účastníka za žádost jeho centrální banky (NBS).

3.2 Výsledky testování Národná banka Slovenska průběžně vyhodnocovala jednotlivé scénáře a operativně mailem informovala všechny účastníky. Hlavně v prvních dnech testování se objevilo několik nečekaných situací, některé z nich zde uvádím: •

Všichni účastníci, kterým v prvních třech dnech byla zaslána platba ze strany Komerční banky Bratislava, tuto platbu neobdrželi (nedostali kopii zprávy MT202). Platbu však viděli v monitoringu, stejně tak jim byla navýšena likvidita a také tato platba figurovala na výpise z účtu. Bylo tomu tak proto, že Komerční banka Bratislava jako jediná banka na Slovensku testovala v tzv. „future mode“ (testování nového SWIFT Standard Release 2008, který byl platný od poloviny listopadu

35

2008). Platilo to i opačně, Komerční banka Bratislava nedostávala swiftové zprávy od bank, které testovaly v tzv. „current mode“. Komerční banka Bratislava se obratem vyjádřila, že bude dočasně testovat v „current mode“. Dne 26. září 2008 oznámila NBS bankám, že platforma SSP byla přepnuta do „future mode“ od 22. září 2008, proto účastníci, kteří mají SWIFT v „current mode“, nedostávali swiftové zprávy, kde příjemcova swiftová adresa obsahuje „TRGT“. Účastníci mohli obdržet kopie některých swiftových zpráv mailem. Nicméně NBS s cílem minimalizovat takovéto problémy požádala všechny účastníky testování, aby přešly na testování ve „future mode“ a požádala je o sdělení případných připomínek. Vzhledem k tomu, že žádná banka nezaslala připomínky, dne 30. září 2008 oznámila NBS bankám, že od 6. října 2008 (nejpozději od 7:15) musí nastavit své rozhraní SWIFT do režimu „future mode“. •

Dne 9. září 2008 nedošlo k zaúčtování EURO SIPS operací v TARGET2-SK ze strany NBS. Na den 10. září 2008 zařadila NBS mimořádně (jako náhradu za předcházející den a pro účely ověření přijatých opatření na jejich straně) jedno zúčtování EURO SIPS. Toto zúčtování již bylo úspěšné.

•

Dne 8. září 2008 mezi 15:15 a 17:10 a také dne 9. září 2008 mezi 15:15 a 16:10 byly zaznamenány výpadky přístupu do ICM modulu. Bylo to z důvodu, že začátek testování (8. září 2008) se shodou okolností překrýval se začátkem uživatelského testování nové verze SSP 2.0. Do tohoto testování byli zapojeni všichni účastníci ze zemí eurozóny, které již v systému TARGET2-SK byli. Díky tomu, že existuje jen jedno testovací prostředí samotného systému TARGET2-SK, byla v něm v té době výrazně větší aktivita. Proto nastalo jak zpožďování operací, např. pozdější zasílání výpisů z účtů MT940/950, tak i určité výpadky systému. NBS informovala účastníky, že testy v eurozóně budou dále probíhat, a proto se mohou výpadky opakovat.

•

dne 11. září 2008 nebyly převedeny zůstatky na účtu pro hotovostní operace banky z důvodu chyby v systému. NBS následně převedla zůstatky v testovacím dni 12. září 2008, nejbližší test hotovostních operací byl proveden ve čtvrtek 18. září 2008.

36

•

některé banky ne zcela důsledně sledovaly náplně testovacích plánů, proto např. v den, který nebyl určen pro testování (19. září 2008) banky Calyon a VOLKSBANK zaslali vstupní soubory do NBS. Proto pracovníci NBS informovali banky, že mohou očekávat kreditní položky. Zároveň byli nuceni upozornit účastníky, kteří zasílají soubory i ve dnech neurčených pro testování platebního systému, na povinnost mít dostatečnou likviditu na svém účtu v TARGET2-SK, aby nedošlo k nezúčtování a tím k potřebě opravného cyklu v systému SIPS.

Testování bylo Národnou bankou Slovenska vyhodnoceno jako úspěšné. Z tohoto důvodu nebylo testování prodlužováno. Banky mohly dále využívat volné testování, ale bylo nezbytné dohodnout součinnost s danou bankou před dalším testováním. Banky musely do 5. listopadu zaslat debetní mandát do systému EURO-SIPS a do 7. listopadu 2008 musely zaslat Národné bance Slovenska prohlášení o vykonání testování – tzv. „test krajiny“.

37

4. Výměna hotovosti 4.1 Zákonná opatření na změnu měny z SKK na měnu EUR Dne 28. listopadu 2007 vstoupil platnost nový zákon č. 659/2007 Z.z. Zákon o zavedení meny euro v Slovenskej republike. Tímto zákonem jsou upravena některá opatření a postupy související s přípravou na zavedení a se zavedením měny euro ve Slovenské republice jako výlučného zákonného platidla, jednotné měny a měnové jednotky podle právně závazných aktů Evropských společenství.9 Spolu se zákonem byla Národnou bankou Slovenska vydána vyhláška č. 387 z 30. září 2008, kterou bylo zrušeno celkem 102 vykonávacích předpisů o bankovkách a mincích vydaných před dnem zavedení měny euro na Slovensku. NBS také vydala dne 7. července 2008 Oznámení Národnej banky Slovenska o nominálních hodnotách, vzhledu, technických parametrech, základních ochranných prvcích a dalších náležitostech eurobankovek a euromincí vydaných a určených do peněžního oběhu v eurozóně a v zúčastněných třetích státech.

Dle tohoto oznámení se udává, že eurobankovky mají jednotný design pro všechny členské země eurozóny, bankovky v nominálních hodnotách 5, 10, 20, 50, 100, 200 a 500 eur zobrazují architektonické motivy inspirované historickými obdobími a styly Evropy.

Euromince jsou na lícní straně společné a vzhled společné strany euromincí a národních stran euromincí zveřejňuje Evropská komise v Úředním věstníku EU. Euromince mají na líci vyobrazenu jednu z podob mapy Evropy, dále dvanáct hvězd z evropské vlajky, nominální hodnotu a název měnové jednotky. Rubové strany euromincí mají charakteristickou národní stranu. Národná banka Slovenska rozhodla, že 10, 20 a 50 eurocentové a 1 a 2 eurové mince budou vydávány s novou, vlastní stranou euromincí na rozdíl od mincí s nejnižšími hodnotami (1, 2 a 5 centové), které se budou vydávat s původní, společnou, evropskou stranou.

9

Čl. I, Prvá časť, Základné ustanovenia Zákon o zavedení meny euro v Slovenskej republike

38

Již v dubnu 2004, s velkým časovým předstihem, schválila Bankovní rada NBS materiál „Postup prípravy slovenských strán eurových mincí“, kde specifikovala způsob a časový harmonogram výběru motivu a výtvarného řešení slovenských stran euromincí. Rozhodnutím Bankovní rady bylo vyhlášení dvoukolové veřejné anonymní soutěže s tím, že v prvním kole byly hodnoceny grafické návrhy a v druhém kole sádrové modely, které byly vytvořeny dle nejlepších návrhů. Do prvního kola soutěže bylo zařazeno 64 soutěžních návrhů, kde každý řešil podobu všech osmi slovenských stran euromincí včetně různých variant řešení, tedy i těch, které se měly vydávat s evropskou stranou. V prvním kole tedy bylo celkem hodnoceno 658 grafických návrhů jednotlivých nominálních hodnot od celkového počtu 56 autorů. O návrzích rozhodovaly dva poradní orgány, prvním byla Komise vrchního ředitele peněžního úseku na výběr námětů slovenských bankovek, mincí a pamětních mincí, druhým Komise guvernéra NBS na posuzování výtvarných návrhů slovenských mincí. V květnu 2005 bylo vyzváno k účasti v druhém kole a k vytvoření sádrových modelů celkem 15 autorů s vítěznými 36 výtvarnými návrhy. Do září 2005, termínu uzávěrky druhého kola, bylo doručeno 32 sádrových modelů. Opětovně byly modely hodnoceny oběma poradními orgány, které vybraly 20 námětů. Následně bylo Bankovní radou NBS vybráno 10 modelů k zařazení do veřejné ankety. V rámci veřejné ankety bylo zasláno celkem 140 653 hlasů. Na prvním místě se umístil návrh zobrazující dvojitý kříž na trojvrší, na druhém místě návrh motivu vrchu Kriváň a na třetím místě návrh s vyobrazením Bratislavského hradu.

Pro realizaci mincí v hodnotě 1 euro a 2 eura byl schválen výtvarný návrh akademického sochaře Ivana Řeháka s motivem dvojitého kříže na trojvrší (zvítězil v anketě):

39

Mince nominálních hodnot 10, 20 a 50 centů s motivem Bratislavského hradu byly realizovány dle návrhů spoluautorů, výtvarníků Jána Černaje a Pavola Károlyho:

Návrh Drahomíra Zobeka, tatranský vrchol Kriváň, byl vybrán na mince nejnižších hodnot (1, 2 a 5 centů):

10

Jelikož byly vybrány návrhy různých autorů, byly během roku 2006 provedeny úpravy, které sjednotily kompoziční řešení, hlavně tvar písma a jeho uspořádání. Národná banka Slovenska zveřejnila v druhé polovině roku konečnou úpravu slovenských stran euromincí.

4.2 Termíny výměny bankovek, mincí a pamětních mincí Národná banka Slovenska určila termíny pro výměnu bankovek, mincí včetně pamětních mincí (dle § 3, 4 a 6 zákona č. 659/2007 Z.z. o zavedení meny euro v Slovenskej republike a dle § 2 až 5 vyhlášky NBS č. 465/2001 Z.z., ktorou sa ustanovujú podrobnosti o postupe pri prijímaní zákonných peňazí a pri nakladaní s nimi a podrobnosti o poskytovaní náhrad za necelé bankovky alebo za inak poškozené bankovky a mince v znení vyhlášky Národnej banky Slovenska č. 607/2008 Z.z.): 10

http:// www.nbs.sk/sk/o-narodnej-banke/zoznam-fotogalerii/fotogaleria/_slovenske-strany-eurovych-minci

40

Obchodní banky

Národná banka Slovenska

mince

do 30. června 2009


pamětní mince

do 30. června 2009

bez časového omezení

bankovky


bez časového omezení

Bezplatná výměna v bankách byla stanovena do 19. ledna 2009 (bez jakýchkoli omezení). Po tomto datu je v bankách výměna bezplatná do 100 kusů bankovek nebo mincí. Jestliže kdokoli najde po letech slovenské bankovky nebo se rozhodne ponechané bankovky vyměnit, Národná banka Slovenska je občanům smění za stejných podmínek jako 1. ledna 2009, tzn. přepočítané konverzním kurzem a bezplatně.

Pro zajímavost uvádím termíny výměny původních národních měn v daných centrálních bankách eurozóny těch zemí, které ještě bankovky a mince dosud vyměňují: Národní centrální banka

Výměna bankovek

Výměna mincí

Německo

bez omezení

bez omezení

Španělsko

bez omezení

bez omezení

Irsko

bez omezení

bez omezení

Rakousko

bez omezení

bez omezení

Belgie

bez omezení

ukončeno 2004

Estonsko

bez omezení

bez omezení

Lucembursko

bez omezení

ukončeno 2004

Slovinsko

bez omezení


Kypr


ukončeno 2009

Malta

do 31. ledna 2018

ukončeno 2010

Portugalsko

do 28. února 2022

ukončeno 2002

Holandsko

do 1. ledna 2032

ukončeno 2007

Státy, které již bankovky a mince nevyměňují, jsou: Národní centrální banka

Výměna bankovek

Výměna mincí

Francie

do 17. února 2012

do 17. února 2005

Itálie

do 29. února 2012

do 29. února 2012

Finsko

do 29. února 2012

do 29. února 2012

Řecko

do 1. března 2012

do 1. března 2004

41

Tyto termíny jsou platné pro výměny v národních centrálních bankách jednotlivých zemí. Vyměňovat původní, národní bankovky a mince lze jen v zemi, v které příslušná měna před zavedením eura platila.

4.3 Předzásobení a druhotné předzásobení eurobankovkami a euromincemi NBS stanovila pravidla pro předzásobení a druhotné předzásobení. Národná banka Slovenska předložila bankám do konce ledna 2008 návrhy smluv o předzásobení. Smluvní ujednání mezi bankami a NBS muselo být ukončeno do konce května 2008. Na základě směrnice ECB/2009/9 musely všechny subjekty předzásobení, tj. všechny banky vykonávající pokladní činnosti na území Slovenské republiky, plnit vůči NBS i povinnosti jak z oblasti účetnictví, statických výkazů, tak z oblasti skladování předzásobených a druhotně předzásobených eurobankovek a euromincí.

4.3.1 Předzásobení Předzásobení je fyzické dodání eurobankovek a euromincí danou národní centrální bankou smluvním stranám na území budoucího členského státu Eurozóny v době předzásobení. Smluvní strany, které byly akceptovány pro předzásobení, byly úvěrové instituce nacházející se v budoucím členském státě Eurosystému a zároveň mající účet v centrální bance budoucího členského státu. Období předzásobení nesmělo začít dříve než 4 měsíce před dnem přechodu na hotovostní euro a bylo ukončeno v 00:00 hod v den přechodu na hotovostní euro. Banky se musely smluvně zavázat, že v případě uvedení předzásobených eurobankovek a euromincí do oběhu před 1. lednem 2009, se na ně budou vztahovat pokuty dle smlouvy o předzásobení.

4.3.2 Druhotné předzásobení Druhotným předzásobením se rozumělo dodání eurobankovek a euromincí od subjektů předzásobení (převážně bank) kvalifikovaným třetím osobám. Těmito kvalifikovanými třetími osobami se rozuměly určité cílové skupiny, jako byli například obchodníci, výrobci a obhospodařovatelé zařízení na příjem a výdej hotovostí a přepravní agentury, resp.

42

všichni ti, kteří měli oprávněnou potřebu být druhotně předzásobeni a byli schopni plnit požadavky spojené s druhotným předzásobením.

Plnou kompetencí bank bylo zabezpečení druhotného předzásobení. Banky na základě vlastních analýz určily, kolik a v jaké struktuře budou potřebovat eurové hotovosti pro své klienty. Národná banka Slovenska vyžadovala, aby banky do konce března 2008 předložily seznam subjektů druhotného předzásobení eurovou hotovostí včetně kvantifikace celkového objemu eurobankovek a euromincí v členění dle nominální hodnoty. Zároveň byly banky nuceny předložit do 15. května 2008 centrální bance prohlášení o podepsání smluv o druhotném předzásobení spolu s identifikací subjektů druhotného předzásobení a termíny podpisu smluv.

Subjekty druhotného předzásobení se smluvně zavázaly například: •

souhlasit s oprávněním NBS vykonat audit a kontrolovat jejich prostory,

•

skladovat eurobankovky a euromince odděleně od ostatních bankovek a mincí jiných měn,

•

oznámit bez zbytečného odkladu celkovou sumu eurobankovek včetně členění dle nominálních hodnot, které vstoupily do oběhu přede dnem přechodu na euro, jestliže k tomu došlo,

•

zaplatit pokuty NBS v případě porušení ustanovení smlouvy.

Banky dodaly v rámci druhotného předzásobení svým téměř 14.000 klientům 14,3 miliónů kusů eurobankovek v hodnotě 225 mio € (tj. 25% z celkové hodnoty předzásobených bankovek) a 195 miliónů kusů euromincí v celkové hodnotě zhruba 98 mio €.

4.4 Odhad množství eurobankovek a euromincí Již v prvním čtvrtletí roku 2007, dva roky před datem přechodu, předložily banky odhad hotovosti, který byl předmětem předzásobení bank. V odhadu množství a struktury eurobankovek a euromincí vycházely banky z: •

maximálního denního výdaje hotovosti v SKK v roce 2006

•

cash flow svých organizačních jednotek

43

•

z požadavku na eurobankovky a euromince na výměnu v období prvních pěti dní, tj. od čtvrtka 1. ledna 2009 do pondělí 5. ledna 2009, přičemž zohlednily:

- potřebu eurobankovek a euromincí do pokladen, - potřebu eurobankovek pro naplnění bankomatů (převážně nižších hodnot), - potřebu druhotného předzásobení vybraným bankovním klientům, - rezervu v závislosti na kapacitě vlastních úschovných míst.

Tabulka č. 3: Struktura eurobankovek objednaných bankami Nominální hodnota € 100

% 4,18

Počet kusů 1 780 299

Hodnota v € 178 029 900

Počet ks na obyvatele 0,33

Hodnota v € na obyvatele 33,03

€ 50

7,44

3 172 636

158 631 800

0,59

29,44

€ 20

15,06

6 423 363

128 467 260

1,19

23,84

€ 10

38,22

16 298 031

162 980 310

3,02

30,24

€5

35,10

14 964 038

74 820 190

2,78

13,88

100

42 638 367

702 929 460

7,91

130,43

CELKEM

Tabulka č. 4: Struktura euromincí objednaných bankami Hodnota v € 41 803 846

Počet ks na obyvatele 3,88

Hodnota v € na obyvatele 7,76

Hmotnost v tunách celkem 177,7

14 034 761

14 034 761

2,60

2,60

105,3

7,33

15 177 619

7 588 810

2,82

1,41

118,4

€ 0,20

12,10

25 043 241

5 008 648

4,65

0,93

143,7

€ 0,10

12,43

25 726 612

2 572 661

4,77

0,48

105,5

€ 0,05

8,85

18 315 510

915 776

3,40

0,17

71,8

€ 0,02

16,32

33 775 040

675 501

6,27

0,13

103,4

€ 0,01

26,09

54 010 899

540 109

10,02

0,10

109,6

100

206 985 605

73 140 111

38,41

13,57

935,3

Nominální hodnota €2

% 10,10

Počet kusů 20 901 923

€1

6,78

€ 0,50

CELKEM

Banky pro předzásobení požadovaly nejvíce eurobankovky nejnižších nominálních hodnot (€ 5,- a € 10,-) a euromince v hodnotách 1,- a 2,- centů, jak vyplývá z výše uvedených tabulek.

Čtyři největší retailové banky na Slovensku (VÚB, a.s., Tatra banka, a.s., Slovenská spořitelna, a.s. a ČSOB, a.s.) se na celkové hodnotě objednané eurové hotovosti podílely

44

více jak 80%. Banky se zavázaly pravidelně aktualizovat odhady hotovostí, a to až do konečného podpisu smlouvy o předzásobení dne 31. května 2008.

4.5 Informační materiály a startovací balíčky V pondělí 1. prosince 2008 začala distribuce informačních zásilek Evropské centrální banky a Národní banky Slovenska do všech domácností na Slovensku. Zásilka obsahovala leták s informacemi o eurových bankovkách a mincích a ochranných prvcích bankovek. Součástí zásilky byly i tzv. konverzní kartičky. Na jedné straně kartičky byla uvedena přepočítávací tabulka sloužící pro přepočet základních hodnot mezi SKK a EUR. Druhá strana kartičky zobrazovala základní ochranné prvky eurobankovek. Kartička měla (a má) rozměry kreditní karty, a proto se pohodlně vešla do peněženky.

ECB poskytla Slovenské republice celkem 2 miliony kusů informačních zásilek. Distribuci pro NBS zajistila Slovenská pošta, a to po jedné zásilce do každé poštovní schránky. Domácnosti obdržely informační zásilky během prvního prosincového týdne roku 2008. Bylo myšleno i na národnostní menšiny, a to tím, že bylo distribuováno 200 tisíc kusů letáků v maďarštině a 150 tisíc kusů v romštině, a to do vybraných pošt.

Aby byl zajištěn plynulý přechod na měnu EUR, byly prodávány široké veřejnosti tzv. startovací balíčky. Tyto balíčky byly prvotně určeny pro občany, drobné podnikatele a živnostníky, kteří reálně takovéto předzásobení potřebovali. NBS nepovažovala za vhodné, aby balíčky hromadně nakupovali zaměstnavatelé nebo samosprávy jako dárky pro zaměstnance nebo klienty, proto tuto praxi nedoporučovala. Startovací balíčky obsahovaly euromince v celkové hodnotě 500 SKK (16,60 EUR) a bylo možné si je od 1. prosince 2008 zakoupit u obchodních bank, některých expozitur NBS nebo poboček Slovenské pošty. Váha každého startovacího balíčku byla 241,32 gramů. Slovenské euromince zakoupené v těchto startovacích balíčcích se staly zákonnými platidly až 1. ledna 2009 a nesměly se použít dříve. Informace o této skutečnosti byla uvedena na plastovém obalu startovacího balíčku. 11

11

http://www.nbs.sk/sk/informacie-pre-media/tlacove-spravy/detail-spravy/_predaj-startovacich-balickovnbs/bc

45

Každý startovací balíček obsahoval 45 ks euromincí v těchto hodnotách: 2 ks

2 Euro

celková hodnota EUR 4,-

(SKK 120,504)

6 ks

1 Euro


(SKK 180,756)

8 ks

0,50 Euro


(SKK 120,504)

8 ks

0,20 Euro

celková hodnota EUR 1,6

(SKK 48,2016)

6 ks

0,10 Euro


(SKK 18,0756)

5 ks

0,05 Euro

celková hodnota EUR 0,25 (SKK 7,5315)

5 ks

0,02 Euro


5 ks

0,01 Euro

celková hodnota EUR 0,05 (SKK 1,5063)

45 ks


(SKK 3,0126)

SKK 500,0916

Národní banka Slovenska připravila k prodeji celkem 1,32 milionů kusů startovacích balíčků. Jelikož zájem o startovací balíčky byl obrovský (např. také zájem o prodej stovek a tisíců kusů startovacích balíčků), proto Národná banka Slovenska již dne 2. prosince 2008 uveřejnila na svých internetových stránkách Informaci o prodeji startovacích balíčků v NBS. Tato informace obsahovala oznámení, že z důvodu obrovského zájmu NBS omezuje prodej startovacích balíčků na 10 ks na osobu a zároveň doporučuje obchodním bankám a Slovenskej poště zvážit omezení prodeje a vydání informace o tomto klientům na viditelném místě. Všechny startovací balíčky byly prodány.

4.6 Zásobování bankomatů eurobankovkami V roce 2008 se na území Slovenské republiky nacházelo cca 2 200 bankomatů, které byly nastaveny na vydávání slovenských korun, tzn. velikost kazet v bankomatech, zúčtování, nastavení obrazovek apod. V kompetenci komerčních bank bylo zejména: •

stanovení nominálních hodnot bankovek určených na dotaci bankomatu,

•

určení maximální hodnoty výběru z bankomatu,

•

komunikace s bezpečnostními agenturami v oblasti přepravy hotovostí a dotování bankomatů,

•

konverze bankomatů,

•

zabezpečení SW a HW úprav.

46

Národná banka Slovenska bankám doporučila, aby byly dotovány bankomaty pouze eurobankovkami nominálních hodnot € 10 a € 20. Protože bankovka v nominální hodnotě € 5 je velmi těžko strojově zpracovatelná a často se zasekává v bankomatech, předpokládala NBS, že banky vůbec nebudou tuto bankovku v bankomatech používat. NBS také žádala, aby banky definovaly požadavky na nové eurobankovky nebo bankovky z oběhu.

4.7 Distribuce eurové hotovosti Jednu z nejdůležitějších etap přípravy na zavedení eura do hotovostního oběhu představovala distribuce a rozdělení eurové hotovosti do NBS a následně na předzásobení bank a subjektů určených pro druhotné předzásobení. Banky nesly riziko ztráty, zničení, krádeže a loupeže předzásobených bankovek a mincí od okamžiku, kdy tyto eurobankovky a euromince opustily prostor NBS nebo detašovaného pracoviště NBS v Mincovni Kremnica š.p.

Národná

banka

Slovenska

v souvislosti

s potřebou

předzásobení

a

druhotného

předzásobení zajistila výrobu 499 miliónů kusů euromincí ve všech nominálních hodnotách a zabezpečila dodávky 188 miliónů kusů eurobankovek také ve všech nominálních hodnotách. Ve 4. čtvrtletí 2008 si NBS zapůjčila eurobankovky ze zásob Eurosystému prostřednictvím Rakouské národní banky. 12

4.7.1 Distribuce eurobankovek NBS předzásobovala obchodní banky eurobankovkami z těchto míst: •

ústředí v Bratislavě, oddělení hlavního trezoru

•

pobočky Banská Bystrica, Bratislava, Košice, Nové Zámky, Poprad, Trenčín a Žilina

Jelikož s přepravou jakékoli hotovosti je spojeno velké reputační riziko, poskytla NBS komerčním bankám své přepravní kapacity. Podmínkou Národné banky Slovenska bylo, aby vozidla NBS byla plně vytížena a zároveň, aby zpracovatelské místo banky bylo

12

Výročná správa NBS, 2008

47

v sídle místa NBS. Tyto přepravní kapacity byly poskytovány poskyto ve spolupráci s policií Slovenské republiky, republiky, která zabezpečovala příslušnou ochranu transportu.

13

Tehdy o uvedenou službu projevily zájem jen tyto banky: ČSOB, Istrobanka, SPSP, VÚB, a Tatra banka. Dle smluvních podmínek zpoplatnila Národná banka Slovenska tuto službu hodinovou sazbou (výše sazby sazby nebyla zveřejněna, podléhala smluvním podmínkám).

4.7.2 Distribuce euromincí Banky byly předzásobeny Národnou Národnou bankou Slovenska Slovenska euromincemi z těchto míst: •

NBS, ústředí v Bratislavě, oddělení hlavního trezoru

•

pobočky Bratislava, Banská Bystrica, Košice, Košice, Nové Zámky, Poprad, Trenčín a Žilina,

•

13

NBS, detašované pracoviště v Mincovně Kremnica, Kremnica š.p.

www.nbs.sk/sk/o www.nbs.sk/sk/o-narodnej-banke/zoznam banke/zoznam-fotogalerii/fotogaleria/_nicenie fotogalerii/fotogaleria/_nicenie bankoviek fotogalerii/fotogaleria/_nicenie-bankoviek

48

Jelikož Slovenská republika byla z nově přistupujících zemí do eurozóny první, která razila euromince na svém území, využila Národná banka Slovenska služeb Mincovňy Kremnica, š.p. a zadala ražbu právě této mincovně. Právě v Kremnici Národná banka Slovenska zřídila speciální detašované pracoviště, a to pro předzásobení bank euromincemi, na rozdíl od distribuce eurobankovek. Toto detašované pracoviště zajišťovalo distribuci euromincí přímo bankám se sídlem svého zpracovatelského místa v sídle úschovného místa NBS a které zároveň využily plnou kapacitu (cca 10-12 tun) přepravního vozidla. Další nezbytnou podmínkou bylo, aby banky měly připraveny k naložení slovenské mince stažené z oběhu tak, aby mohly být odvezeny ke zničení do detašovaného pracoviště. Návrh tohoto řešení měl za cíl snížení požadavků na úschovné kapacity bank, zvýšení bezpečnosti při přepravě euromincí a snížení přepravních nákladů. Náklady na přepravu byly přeneseny na banky, byly jimi plně hrazené a byly předmětem smluv o předzásobení. Mincovňa Kremnica, štátny podnik, zajistila přepravu euromincí z detašovaného pracoviště NBS v mincovně a náklady spojené s přepravou NBS bankám přefakturovávala.

4.7.3 Standardy a způsoby balení euromincí a eurobankovek Pro účely předzásobení byly eurobankovky baleny v kartónových krabicích, a to dle eurových standardů balení. Váha jedné krabice se pohybovala od 9 kg do 13 kg v závislosti na nominální hodnotě eurobankovek. Bankovky byly baleny po 10 svazcích (cca 1 svazek = 1 kg) v jedné kartónové krabici horizontálně ve dvou řadách po pěti svazcích. Svazky byly zabaleny v plastové fólii, dvakrát přelepeny bezpečnostní páskou. Výhodou použití kartónové krabice bylo hlavně to, že banky nebyly nuceny nést další náklady na zabezpečení obalového materiálu. Pro zbývající eurobankovky, které nedosahovaly obsahu plné kartónové krabice, byly použity hliníkové boxy (tak jako v případě slovenských bankovek). Národná banka Slovenska tento obalový materiál bankám nepůjčovala.

Mincovňa Kremnica, š.p. balila euromince dle požadavků NBS do sáčků podle nominálních hodnot, které byly následně zabalené do kartónových krabic. I zde Národná banka Slovenska navrhla balení, které používá většina zemí eurozóny, tj. velký sáček obsahoval 10 malých sáčků. Návrh rovněž zohledňoval 15 kg manipulační hmotnosti krabice. Na kartónové krabici byla uvedena identifikace mincovny, celková hodnota obsahu krabice, počet euromincí a nominální hodnota. Každá krabice byla přelepena bezpečnostní lepicí páskou. 49

Z oběhu stahované slovenské mince byly baleny dle požadavku NBS do průsvitných, bezpečně uzavíratelných, sáčků z polyetylénové fólie. Maximální hmotnost sáčku byla 15 kg a mince zde byly volně sypané. Opět náklady na tento obalový materiál nesly přímo banky.

4.7.4 Zpracování eurobankovek a euromincí Evropská centrální banka pro harmonizaci zpracování eurobankovek v jednotlivých zemích eurozóny vypracovala „Rámec na detekci falzifikátů a třídění eurobankovek úvěrovými institucemi a ostatními zpracovateli peněz dle upotřebitelnosti“ a banky a další zpracovatelé peněz měly při zpracování eurobankovek postupovat v souladu s tímto materiálem.

Banky mohly vydávat zpět do oběhu eurobankovky přijaté z oběhu jen po řádné kontrole pravosti a schopnosti (upotřebitelnosti) pro další oběh. Banky také musely splnit všechny povinnosti stanovené v právních předpisech SR a EU týkajících se falšování. Bankovky vracené do oběhu prostřednictvím bankomatů musely být kontrolovány na pravost a upotřebitelnost. Eurobankovky, které byly ověřeny pouze manuálně kvalifikovaným personálem, bez použití přezkoušených zařízení na zpracování bankovek, mohly být vráceny do oběhu pouze prostřednictvím pokladen po kontrole upotřebitelnosti a nesměly být vráceny do oběhu prostřednictvím bankomatů. Eurobankovky bez kontroly pravosti a upotřebitelnosti se do oběhu vracet nesměly a musely být vráceny do NBS.

4.8 Stahování slovenských peněz z oběhu a jejich ničení V roce 2007 byla ukončena výroba slovenských bankovek a mincí kromě mincí určených do ročníkových souborů pro sběratelské účely (32.800 ks mincí z každé platné nominální hodnoty). Příprava na přechod na euro ovlivnila vývoj hodnoty oběživa, tzn., že typicky sezónní charakter poklesu hodnoty v prvním čtvrtletí roku a nárůstem hodnoty na konci roku vystřídala v roce 2008 postupná klesající hodnota peněz v oběhu, převážně v druhé polovině roku 2008 (výjimka v měsíci říjnu díky finanční krizi). Na konci roku 2008 se z oběhu vrátily slovenské bankovky a mince v celkové hodnotě 77,4 miliard Sk, což představovalo 54,4 milionů kusů bankovek a 43,6 milionů kusů oběhových mincí.

50

A již v roce 2008 započalo ničení přebytečných zásob slovenských bankovek a mincí. V této první vlně bylo Národnou bankou Slovenska zničeno 90,2 milionů kusů bankovek v celkové hodnotě 45,8 miliard Sk a 74,3 milionů kusů oběhových mincí v celkové hodnotě 428,3 milionů Sk. 14

15

14 15

Výročná správa NBS, 2008 www.nbs.sk/sk/o-narodnej-banke/zoznam-fotogalerii/fotogaleria/_demonetizacia-minci

51

5. Výsledky výměny hotovosti na Slovensku V této kapitole jsou uvedeny výsledky výměny hotovostí původní slovenské měny. V současné době jsou všechny slovenské bankovky a mince stažené z oběhu zničené. K 1. lednu 2010 se do Národné banky Slovenska nevrátilo už jen necelých 3 % emitovaných slovenských korun, čímž se výrazně zpomalila dynamika stahování slovenských bankovek a mincí a za celý rok 2010 se do NBS vrátilo už jen cca 527 mio Sk (z toho se nejvíce, téměř 251 mio Sk vrátilo právě v lednu 2010).

U obyvatelstva zůstává stále ještě množství nevyměněných bankovek a mincí, konkrétně ke dni 31. prosince 2010 zůstalo v oběhu stále ještě 19,9 milionů kusů bankovek slovenských korun (z toho nejvíce 20 Sk bankovek, a to 10,3 mio kusů) a 394,5 milionů kusů mincí (z toho nejvíce 50 haléřových mincí, celkem 170 milionů kusů a 1 Sk mincí, více než 102,9 milionů kusů). Hodnota doposud nevrácených slovenských korun představovala k 31. prosinci 2010 přibližně hodnotu 4,25 mld. Sk, což je cca 140,9 mio €.

Národná banka Slovenska stále vyměňuje slovenské bankovky bez časového omezení, slovenské mince bude vyměňovat do 31. prosince 2013 a pamětní mince také bez časového omezení. Obchodní banky stále vyměňují bankovky, mince již nikoli.

Díky zavedení eurových bankovek a mincí se na Slovensku výrazně snížil počet falzifikátů slovenských korun. V roce 2010 bylo celkem zadrženo pouhých 14 kusů falzifikátů, na rozdíl od roku 2009, kdy bylo zadrženo 297 ks falešných slovenských bankovek v celkové hodnotě SKK 241.640,- (žádné falešné mince nebyly zachyceny). Z počtu 297 ks bylo ale jen 136 kusů bankovek zadrženo při výměně bankovek, ostatní falzifikáty byly odhaleny orgány činnými v trestním řízení ještě před jejich uvedením do oběhu. Struktura zadržených bankovek je uvedena v následující tabulce:

52

Tabulka č. 5: Struktura zadržených slovenských bankovek v roce 2009 Nominální hodnota slovenských bankovek

Počet ks zadržených bankovek (celkem 297 ks)

5.000,-

19

1.000,-

50

500,-

182

200,-

21

100,-

8

50,-

10

20,-

7

Ze stávajících slovenských korun připadá na 1 obyvatele Slovenské republiky přibližně 3 kusy bankovek v hodnotě 522 Sk a 73 kusů oběhových mincí v hodnotě 135 Sk. Celková hodnota stávajících slovenských korun na jednoho obyvatele včetně pamětních mincí představovala 786 Sk. Nejpočetnější korunovou bankovkou byla k 31. prosinci 2010 bankovka 20 Sk v počtu téměř 2 kusy na 1 obyvatele a z oběhových mincí 50 hal. mince v počtu 31 kusů na 1 obyvatele. 16

16

Výročná zpráva 2010, kapitola 4, Emisná činnosť a peňažný obeh

53

6. Plnění povinných minimálních rezerv v České republice 6.1 Základní pravidla plnění povinných minimálních rezerv V této kapitole jsou popsány základní pravidla a schémata plnění povinných minimálních rezerv v České republice u ČNB, a to z důvodu poukázání na rozdíly v plnění PMR ve Slovenské republice u NBS, resp. ECB.

Pravidla plnění PMR v České republice jsou uvedena ve Věstníku ČNB z roku 2011, částka 14/2011 ze dne 7. prosince 2011 pod názvem „Opatření České národní banky č. 3 ze dne 5. prosince 2011, kterým se stanoví podmínky tvorby povinných minimálních rezerv“. Nedílnou součástí je také „Úřední sdělení České národní banky ze dne 12. prosince 2011 k opatření České národní banky č. 3/2011 Věst. ČNB, kterým se stanoví podmínky tvorby povinných minimálních rezerv“ (uvedeno ve Věstníku ČNB, částka 15/2011 ze dne 16. prosince 2011). Tyto předpisy České národní banky stanovují bankám a pobočkám zahraničních bank, že minimální výše likvidních prostředků bank pro PMR činí 2% z následujících závazků (v CZK i v cizích měnách) vůči nebankovním subjektům, jejichž splatnost nepřevyšuje 2 roky (netýká se závazků z repo operací):

a) vklady klientů, b) úvěry přijaté od klientů, c) emitované neobchodovatelné cenné papíry v držení nebankovních subjektů, d) emitované ostatní dluhové cenné papíry v držení nebankovních subjektů. Prostředky stanovené dle výše uvedených pravidel jsou banky povinny uložit u České národní banky jako povinné minimální rezervy17.

Skutečný základ pro výpočet PMR pro jednotlivá udržovací období se zjistí z měsíční bilance aktiv a pasiv, sestavené ke konci měsíce, který o jeden měsíc předchází měsíc, v němž začíná udržovací období.

17

§ 25 zákona č. 6/1993 Sb. o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů

54

Základ se stanovuje podle vzorce:

+ vklady a úvěry přijaté od klientů se splatností do 2 let včetně - úvěry z repo obchodů přijaté od klientů se splatností do 2 let včetně + emitované neobchodovatelné dluhové cenné papíry se splatností do 2 let včetně - emitované neobchodovatelné dluhové CP se splatností do 2 let včetně v držení bank + emitované ostatní dluhové cenné papíry se splatností do 2 let včetně - emitované ostatní dluhové cenné papíry se splatností do 2 let včetně v držení bank

Takto vypočtená výše povinných minimálních rezerv se zaokrouhluje matematicky na celé koruny. Banky, které se účastní platebního systému provozovaného ČNB, udržují PMR na svém účtu platebního styku a též na účtu pro výběry a skládání hotovostí u České národní banky, pokud mají tento účet zřízen. Jestliže se nějaká banka neúčastní platebního systému, PMR udržuje na účtu pro skládání a výběry hotovostí, má-li ho zřízen. V případě, že se banka neúčastní platebního systému a nemá zřízen účet pro skládání a výběry hotovostí, povinné minimální rezervy udržuje na zvláštním účtu pro držení povinných minimálních rezerv u České národní banky.

Udržovací období PMR začíná vždy první čtvrtek v měsíci a končí středou před prvním čtvrtkem v měsíci následujícím. Aktuální termíny udržovacích období přikládám v následující tabulce:

Tabulka č. 6: Přehled termínů udržovacích období v České republice pro rok 2012

Udržovací období povinných minimálních rezerv od 05. 01. 2012 do 01. 02. 2012 od 02. 02. 2012 do 29. 02. 2012 od 01. 03. 2012 do 04. 04. 2012 od 05. 04. 2012 do 02. 05. 2012 od 03. 05. 2012 do 06. 06. 2012 od 07. 06. 2012 do 04. 07. 2012 od 05. 07. 2012 do 01. 08. 2012 od 02. 08. 2012 do 05. 09. 2012 od 06. 09. 2012 do 03. 10. 2012 od 04. 10. 2012 do 31. 10. 2012 od 01. 11. 2012 do 05. 12. 2012 od 06. 12. 2012 do 02. 01. 2013

55

Výkaz pro výpočet povinných minimálních rezerv ke dni 30. 11. 2011 31. 12. 2011 31. 01. 2012 29. 02. 2012 31. 03. 2012 30. 04. 2012 31. 05. 2012 30. 06. 2012 31. 07. 2012 31. 08. 2012 30. 09. 2012 31. 10. 2012

Každá banka je povinna si stanovenou výši PMR sama vypočítat a nahlásit (telefonicky nebo elektronickou poštou) ČNB, nejpozději však do 25. kalendářního dne měsíce, který předchází měsíci, v němž začíná udržovací období. Tato povinnost se považuje za splněnou potvrzením výše stanovených povinných minimálních rezerv, kterou ČNB potvrdí stejným způsobem, jako přijala její nahlášení, nejpozději do konce pracovního dne, který bezprostředně předchází počátku udržovacího období.

Samotné splnění PMR spočívá v tom, že skutečná průměrná výše povinných minimální rezerv za dané udržovací období není nižší než částka stanovených povinných minimálních rezerv, vypočítaná v úvodu této kapitoly. Základem pro výpočet skutečné průměrné výše PMR jsou denní konečné stavy účtu nebo účtů. Tato skutečná výše povinných minimálních rezerv za dané udržovací období se vypočte jako součet těchto denních konečných stavů v jednotlivých dnech dělený počtem kalendářních dní udržovacího období. U nepracovních dní (soboty, neděle a dny státních svátků) se pro součet konečných stavů těchto účtů použije konečný stav nejbližšího předcházejícího pracovního dne (pátky a pracovní dny předcházející státním svátkům). ČNB může na základě výkonu rozhodnutí nebo předběžného opatření provést blokaci prostředků na účtu pro výběry a skládání hotovostí nebo na zvláštním účtu pro držení PMR, poté budou pro účely výpočtu skutečné průměrné výše povinných minimálních rezerv příslušného cyklu konečné denní stavy účtu kráceny o blokovanou částku.18

V praxi to znamená, že období PMR začíná vždy prvním čtvrtkem v měsíci, a to i bez ohledu na to, zda je tento den pracovní či nikoli. To stejné platí i pro poslední den udržovacího období, který je vždy středa před prvním čtvrtkem následujícího kalendářního měsíce. Tato situace nastala např. v červenci 2011, kdy poslední středa před prvním čtvrtkem tohoto měsíce byla 6. července 2011, kdy je státní svátek „Den upálení mistra Jana Husa“. Proto stav (zůstatek) na účtu/účtech z pondělí 4. července 2011 byl započítán i do úterý 5. července 2011 (také státní svátek, Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje) a také do 6. července 2011.

Povinné minimální rezervy jsou úročeny do výše stanovené povinnosti průměrnou úrokovou sazbou pro 2T repo operace České národní banky platnou během udržovacího 18

www.cnb.cz/cs/legislativa/vestnik/2011

56

období. Základem pro výpočet průměrné úrokové sazby je limitní sazba pro 2T repo operace České národní banky vyhlašovaná ve Věstníku České národní banky. Úrok se vypočítá podle vzorce:

Rt =

୔୑ୖ୲‫כ‬୬୲‫כ‬୙ୗ୲ ଷ଺଴‫כ‬ଵ଴଴

kde: Rt = úrok za držení povinných minimálních rezerv v udržovacím období t PMRt = skutečná průměrná výše, maximálně však stanovená výše PMR v udržovacím období t nt = počet kalendářních dní udržovacího období t USt = průměrná úroková sazba za udržovací období t

Při výpočtu úroku provádí Česká národní banka propočty na 3 desetinná místa a výsledný úrok zaokrouhlí matematicky na nejbližší haléř. Takto vypočtený úrok z udržovaných povinných minimálních rezerv zaúčtuje druhý pracovní den po uplynutí udržovacího období, za něž úrok přísluší. Pokud však banka nedodrží stanovenou výši povinných minimálních rezerv, je Česká národní banka oprávněna zúčtovat jí z částky, o kterou není stanovená výše naplněna, úrok ve výši odpovídající dvojnásobku platné diskontní sazby. Úrok se vypočítá podle vzorce:

SUt =

୒ୈ୲‫כ‬୬୲‫כ‬ୗ୙ୗ୲ ଷ଺଴‫כ‬ଵ଴଴

SUt = sankční úrok za nedodržení povinných minimálních rezerv v udržovacím období t NDt = částka nedodržení (rozdíl mezi stanovenou výší povinných minimálních rezerv a skutečnou průměrnou výší povinných minimálních rezerv v udržovacím období t) SUSt = průměrná sazba za neplnění povinných minimálních rezerv v udržovacím období t (dvojnásobek diskontní sazby) nt = počet kalendářních dní udržovacího období t

Stejně jako při výpočtu úroku provádí Česká národní banka při výpočtu úroku za nedodržení povinných minimálních rezerv výpočty na 3 desetinná místa a konečný úrok matematicky zaokrouhlí na nejbližší haléř. Úrok za nedodržení povinných minimálních 57

rezerv zúčtuje Česká národní banka inkasní formou vždy 15. kalendářní den měsíce následujícího po měsíci, v němž udržovací období začalo. Pokud není tento den dnem pracovním, je Česká národní banka oprávněna zúčtovat úrok následující pracovní den. Česká národní banka zúčtovává oba typy úroků na: a) vnitřní účet banky, pokud jsou povinné minimální rezervy udržovány na účtu platebního styku. V tomto případě banka sdělí České národní bance vnitřní účet pro zúčtování úroků, b) účet pro výběry a skládání hotovostí, pokud banka udržuje povinné minimální rezervy pouze na tomto účtu, c) zvláštní účet pro držení povinných minimálních rezerv u ČNB, pokud banka udržuje povinné minimální rezervy pouze na tomto účtu.

6.2 Praktické plnění povinných minimálních rezerv Pro účely této diplomové práce bude popsán nejběžnější způsob plnění povinných minimálních rezerv nekonkrétní banky, která kromě standardního účtu pro platební styk také spravuje účet pro odvody a dotace hotovostí. Má standardní přístupy přes webové prohlížeče do České národní banky, a to systém CERTIS – AMOS a HOB (Hotovostní operace bank). Předpokládejme reálné udržovací období od čtvrtka, 2. února 2012 do středy, 29. února 2012 a smyšlenou výši PMR v hodnotě CZK 6.543.210.987,-. Z výše zadaných kritérií vyplývá, že udržovací období je 28 dní a do výpočtu plnění PMR budou zahrnuty zůstatky dvou účtů banky.

Balancování účtu pro odvody a dotace hotovostí je nutné nejen pro aktuální pracovní den, ale také pro zůstatek následujícího pracovního dne. Dle Podmínek České národní banky pro vedení účtů bank k zajištění výběrů a skládání hotovostí19 odvody hotovostí (z pohledu komerčních bank) jsou zúčtovány Českou národní bankou ve prospěch účtu banky v den odvodu, tj. v den složení hotovostí. Česká národní banka disponuje v současné době 7 místy pro vkládání a odvody hotovostí (Praha, Hradec Králové, Brno, Ostrava, České Budějovice, Plzeň a Ústí nad Labem). ČNB se svojí hotovostní a cenovou politikou snaží usměrňovat frekvenci a objem vkladů a výběrů hotovostí bankami, resp. obyvatelstvem. A to např. tím, že omezí příjem mincí nebo určitých bankovek ve vybraném místě. Výběry 19

Podmínky České národní banky pro vedení účtů bank k zajištění výběrů a skládání hotovostí

58

hotovostí bankami (včetně nominálních hodnot a skladby požadovaných bankovek a mincí) musí být nahlášeny do ČNB 1 pracovní den před dnem výběru a účet pro odvody a dotace hotovostí musí mít takový kreditní zůstatek, který postačuje na všechny výběry toho daného dne. Pokladní hodiny ČNB pro banky a klienty bank jsou stanoveny od 7:00 hodin do 14:00 hodin, nicméně začátek a konec pokladních hodin může být posunut před a po stanoveném časovém rozmezí, a to v závislosti na provozních podmínkách jednotlivých poboček ČNB.

Např. banka má nahlášeny výběry na den 23. února ve výši CZK 1.234.567.890,- a očekává, že bude odvádět hotovost v celkové výši CZK 555.555.555,-. Zdálo by se, že by mělo postačovat, aby v den výběru 23. února 2012 byl počáteční zůstatek ve výši CZK 679.012.335,- (CZK 1.234.567.890 mínus CZK 555.555.555,-). Protože však není možné v celé republice zajistit časový soulad fyzických odvodů a dotací, nelze se spoléhat, že odvody (vklady do ČNB) budou časově předcházet nahlášeným výběrům a tzv. zvednou zůstatek na požadovanou výši všech výběrů, tj. CZK 1.234.567.890,-. ČNB v okamžiku příjezdu přepravní agentury zkontroluje sumu všech nahlášených výběrů a porovná ji s aktuálním zůstatkem, bez ohledu na to, že přepravní agentura požaduje výběr jen např. v hodnotě 10% celkových nahlášených výběrů, tj. CZK 123.456.789,-. Jestliže aktuální zůstatek není ve výši všech zatím nerealizovaných výběrů, odmítne přepravní agentuře vydat požadovanou hotovost. Následují 3 varianty řešení, buď urychlené převedení finančních prostředků z účtu pro platební styk ve prospěch účtu pro odvody a dotace hotovostí nebo složení hotovosti, které zvýší zůstatek. Poslední a nejméně častou variantou je úplné zrušení nahlášeného výběru v systému HOB a jeho fyzické nerealizování. Ani jedna z variant není ideální, a to díky potenciální negativní reakci laické veřejnosti (v krajní situaci až run na banku zaviněn nesprávnou interpretací „banka nemá peníze na výběry hotovostí“).

Z tohoto je patrné, že řízení zůstatku účtu pro odvody a dotace hotovostí je velmi významnou součástí řízení PMR, a to díky neustálé nejistotě ohledně výše zůstatku. Je poměrně častou situací, že odvody hotovostí nejsou fyzicky složeny v ČNB, tudíž není zaúčtován vklad a pracovníci, počítající se zvýšením zůstatku na danou situaci, musí adekvátně reagovat. Častými důvody nesložení hotovosti jsou: dopravní havárie, přírodní kalamity (sníh, náledí, povodně), dopravní zácpy – a to z důvodu nestihnutí dojezdu do

59

uzavření pokladních hodin pracovišť ČNB. Kuriózním důvodem bylo také opomenutí předání zásilky přepravní agenturou. Dále tedy budeme předpokládat, že účet pro odvody a dotace hotovostí je po celé období řádně vybalancován. Komunikace mezi příslušnými útvary banky probíhá bez problémů a pracovníci útvaru zajišťující vyrovnání povinných minimálních rezerv jsou informováni o všech předpokládaných i realizovaných odvodech a dotacích hotovostí.

Hlavní činností pracovníků banky, kteří řídí povinné minimální rezervy, je sledování, zjišťování a řízení cash flow tak, aby byly splněny všechny podmínky jak pro plnění PMR, tak i pro zajištění plynulého vypořádání všech plateb na účtu pro platební styk. Banky mohou sledovat aktuální zůstatek svého účtu v systému České národní banky CERTIS.

CERTIS je jediným systémem mezibankovního platebního styku v České republice, který zpracovává mezibankovní platby v českých korunách. Samotný název CERTIS je zkratkou prvních písmen názvu Czech Express Real Time Interbank Gross Settlement system. Každý účastník systému CERTIS je jednoznačně identifikován kódem banky, jež je povinnou součástí každé bankovní transakce. Vznik a provozování systému CERTIS, stejně jako práva a povinnosti účastníků, jsou stanoveny zákonem o platebním styku. Provoz účetního dne začíná v cca 17:00 hod. předchozího pracovního dne a končí v cca 16:00 hod. následujícího pracovního dne. Doba mezi 15:30 a 16:00 hod. aktuálního dne je využívána pro dolaďování zůstatků na účtech platebního styku. K tomuto účelu mohou být získány prostředky na mezibankovním peněžním trhu.

Transakce v systému CERTIS jsou vypořádávány brutto, akceptované položky jsou neodvolatelné, nekryté platby nejsou ani realizovány ani odmítnuty, ale drženy ve frontě.

Prvořadým úkolem je zajistit dostatečně vysoký kreditní zůstatek na vypořádání všech debetních plateb banky. Pro banky, které mají platební styk objemově významný, je také důležitý počáteční zůstatek, a to z důvodu zajištění prvotního vypořádání klientských plateb. Na níže uvedeném otisku obrazovky z CERTIS – AMOS je zobrazen stav, kdy banka nemá dostatečně vysoký kreditní zůstatek pro vypořádání debetních transakcí. Jestliže počáteční zůstatek banky je zde CZK 3.582.872.095,99 a zadržená fronta obsahuje

60

718 debetních prioritních položek v celkovém objemu CZK 11.762.950.090,76, je zřejmé, že Zúčtovací centrum ČNB tyto položky neprovede, dokud nebude zůstatek banky právě ve výši CZK 11.762.950.090,76. Není ani rozhodující, že banka očekává určitý počet kreditních transakcí (zde 12 prioritních transakcí v objemu CZK 15.687.958.015,73), které by požadovaný zůstatek dostatečně zajistilo. Skutečný aktuální zůstatek je zde CZK 20,70.

Po vypořádání všech transakcí v zadržené frontě bude zůstatek ve výši CZK 3.960.743.013,41.

Na rozdíl od následujícího obrázku, kdy pozice banky je i po započtení kreditních prioritních i neprioritních transakcí ze zadržené fronty v celkovém objemu CZK 15.987.527.789,05 nepostačující pro vypořádání debetních prioritních transakcí v objemu CZK 20.351678.299,41. Taková situace nastává poměrně často a mezi bankami se o tomto jevu mluví jako o „zacyklení clearingu“. Velmi častou příčinou je stav, kdy banka A

61

převážně dluží bance B a naopak. Banka A má ve své zadržené frontě transakce na straně debetu pro banku B a na straně kreditní zadržené transakce od banky B. Díky tomu banka A i B očekává, že po obdržení kreditních transakcí bude její zůstatek postačovat pro provedení alespoň částí transakcí a v Zúčtovacím centru ČNB budou všechny transakce bank ze zadržených front zúčtovány. Z níže uvedeného obrázku vyplývá, že banka má zadržených svých 12 transakcí v objemu převyšujícím 20 mld CZK a zároveň od jiných bank očekává 13 prioritních a 1771 neprioritních transakcí v hodnotě téměř 16 mld CZK.

Řešením dané situace je využití vnitrodenního úvěru pro účely plynulého vypořádání v systému CERTIS. Spočítá v tom, že banka, která nemá dostatečný zůstatek pro provedení všech debetních transakcí a nepředpokládá, že v nejbližší době budou transakce uvolněny, provede blokaci držených státních pokladničních poukázek v systému SKD (Systém krátkodobých dluhopisů) v souladu s jejich pravidly. Česká národní banka přímo ukládá bankám čerpat vnitrodenní úvěr včas a v dostatečné výši tak, aby v systému CERTIS nedocházelo k zadržování odcházejících plateb z důvodu nedostatku peněžních prostředků

62

na jejich účtech. Bude-li banka v prodlení s čerpáním vnitrodenního úvěru nebo načerpá-li tento úvěr v nedostatečném objemu, může tuto banku ČNB vyzvat k nápravě. Krytí odcházejících plateb příchozími platbami ve prospěch banky, které dosud nemohly být převedeny na účet banky z důvodu nedostatku peněžních prostředků na účtu, se nepovažuje za řádnou péči o plynulost zpracování svých odcházejících plateb. Výši vnitrodenního úvěru určí sama ČNB na základě hodnoty poskytnutých finančních nástrojů jako finančního kolaterálu v SKD. Česká národní banka poskytuje bezúročný plně kolaterizovaný vnitrodenní úvěr ve výši tržní hodnoty poskytnutých cenných papírů upravené koeficientem, který stanoví ČNB zahájením účetního dne SKD v 8:30 h v souladu s pravidly SKD. Jestliže je vnitrodenní úvěr splacen České národní bance ve stejný den, kdy byl poskytnut, nejsou tyto prostředky úročeny20. Samotná realizace vnitrodenního úvěru spočívá v tom, že příslušný pracovník banky (zpravidla pracovník útvaru Back office pro finanční trhy) v systému SKD zadá pokyn pro zástavu státních pokladničních poukázek (Ministerstva financí ČR). Pokyn obsahuje: počet kusů pokladničních poukázek, číslo/čísla emisí, číslo majetkového účtu banky, kód emise, název pokladničních poukázek a datum pokynu. Automaticky jsou doplněny údaje o splatnosti a celkové hodnotě převáděných prostředků. Následně Česká národní banka zaúčtuje tržní hodnotu zastavených CP upravené koeficientem, aktuálně 0,95, tzn., že např. při zástavě 4.000 ks pokladničních poukázek v nominální hodnotě CZK 1.000.000,-/ks banka neobdrží CZK 4.000.000.000,-, ale částku CZK 3.800.000.000,-. Po obdržení částky na účet pro platební styk jsou obratem uvolněny debetní platby ze zadržené fronty. V tom samém okamžiku se bankám, které obdrží platby od této banky, uvolní jejich debetní platby ze zadržené fronty. Tím je uvolněno zablokování vypořádání plateb v Zúčtovacím centru ČNB. Následně musí banka do konce účetního dne systému CERTIS vrátit ČNB platbou ve prospěch příslušného účtu obdržené prostředky a ČNB uvolní zástavu. Pokud není vnitrodenní úvěr splacen bankami do konce účetního dne systému CERTIS, cenné papíry sloužící jako zástava pro vnitrodenní úvěr jsou přesunuty na účet ČNB a poté slouží jako zástava pro úvěr přes noc - overnight úvěru21. Kromě průběžného řízení zůstatku je také nezbytné směrovat konečný zůstatek k takové výši, kterou daná banka potřebuje pro splnění držby povinných minimálních rezerv 20

Úřední sdělení České národní banky ze dne 29. července 2011 o způsobu provádění operací České národní banky na domácím peněžním trhu, Věstník ČNB, částka 9/2011 ze dne 4. srpna 2011 21 http://www.cnb.cz/cs/platebni_styk/certis/certis_popis.html

63

v udržovacím období. Uvažujme, že v dané bance jsou zodpovědní za řízení povinných minimálních rezerv pracovníci Back office (v menších bankách řídí PMR i samotní pracovníci Treasury/Dealingu, dealeři). Připravují tedy pro dealery průběžně aktuální stavy, odhady budoucího vývoje cash flow a ve spolupráci s nimi balancují zůstatek na konci účetní dne (16:00 ukončení účetního dne systému CERTIS). Transakce, které velmi ovlivňují cash flow, jsou: •

klientské neprioritní transakce – v Zúčtovacím centru jsou vypořádávány dle obdržených souborů, tj. celý balík transakcí až v případě dostatečného kreditního zůstatku, ve velkých bankách je objemově nejsilnější první dávka (transakce nashromážděné od klientů po skončení předcházejícího účetního dne a během noci),

•

klientské prioritní transakce – v Zúčtovacím centru jsou vypořádány individuálně, transakce po transakci

•

transakce loro bank – většinou prioritní transakce – objemově velmi významné

•

transakce z obchodů na peněžním trhu – objemově nejsilnější

•

transakce z obchodů na kapitálovém trhu – objemově velmi významné, zúčtovávají se v Zúčtovacím centru po provedení vyrovnání na Burze cenných papírů Praha

Díky možnosti v průběhu udržovacího období balancovat zůstatek na různou výši, je možné částečně eliminovat pohyb cash flow z nezjištěných transakcí. To je vidět v následující tabulce (xls formát):

64

Počet dní

Tabulka č. 7: Plnění PMR s velmi dobrým výsledkem

Stanovená výše PMR pro dané období

Zůstatek účtu pro platební styk

Zůstatek účtu pro odvody a dotace hotovostí

PMR

6 543 210 987

SUMA

183 209 907 636

1

2.2.

11 610 451 313,92

7 522 604 163,41

4 087 847 150,51

2

3.2.

7 730 462 940,98

4 145 539 490,47

3 584 923 450,51

3

4.2.

7 730 462 940,98

4 145 539 490,47

4 584 923 450,51

4

5.2.

7 730 462 940,98

4 145 539 490,47

4 584 923 450,51

5

6.2.

12 264 929 385,05

7 521 726 234,54

4 743 203 150,51

6

7.2.

6 004 764 237,05

1 097 888 186,54

4 906 876 050,51

7

8.2.

6 232 528 697,64

3 176 266 442,13

3 056 262 255,51

8

9.2.

4 223 576 692,89

3 862 504 737,38

361 071 955,51

9

10.2.

5 208 403 111,15

4 292 200 405,64

916 202 705,51

10

11.2.

5 208 403 111,15

4 292 200 405,64

916 202 705,51

11

12.2.

5 208 403 111,15

4 292 200 405,64

916 202 705,51

12

13.2.

6 965 020 321,61

5 797 859 271,10

1 167 161 050,51

13

14.2.

13 042 453 700,50

11 641 468 349,99

1 400 985 350,51

14

15.2.

6 659 974 655,71

5 034 868 155,20

1 625 106 500,51

15

16.2.

4 108 464 761,88

2 280 470 241,37

1 827 994 520,51

16

17.2.

5 450 622 042,44

3 080 075 421,93

2 370 546 620,51

17

18.2.

5 450 622 042,44

3 080 075 421,93

2 370 546 620,51

18

19.2.

5 450 622 042,44

3 080 075 421,93

2 370 546 620,51

19

20.2.

5 028 277 422,24

2 271 376 901,73

2 756 900 520,51

20

21.2.

6 094 646 118,28

3 055 608 597,77

3 039 037 520,51

21

22.2.

6 094 871 043,51

2 666 876 123,00

3 427 994 920,51

22

23.2.

2 399 070 910,82

1 164 503 020,82

1 234 567 890,00

23

24.2.

5 550 000 585,51

1 152 412 465,00

4 397 588 120,51

24

25.2.

5 550 000 585,51

1 152 412 465,00

4 397 588 120,51

25

26.2.

5 550 000 585,51

1 152 412 465,00

4 397 588 120,51

26

27.2.

8 681 148 738,55

4 038 778 618,04

4 642 370 120,51

27

28.2.

6 765 101 183,50

1 803 380 612,99

4 961 720 570,51

28

29.2.

5 216 798 321,75

4 716 391 985,24

500 406 336,51

Průměr

6 543 233 698,04

SUMA

183 210 543 545 Plnění v %

100,00035

Z tabulky č. 7 je patrné, že stanovená výše PMR byla splněna na hodnotu 100,00035 %. Neúročené prostředky (rozdíl mezi stanovenou výší CZK 183.209.907.636,- za celé období a skutečně dosaženou výší CZK 183.210.543.545,-) byly pouze ve výši CZK 635.909,-.

65

Následující tabulka uvádí takové plnění PMR, kdy v průběhu stanoveného období již průměru bylo dosaženo, takže objem neúročených prostředků byl vysoký.

Počet dní

Tabulka č. 8: Plnění PMR – přeplněné rezervy

Stanovená výše PMR pro dané období

Zůstatek účtu pro platební styk

Zůstatek účtu pro odvody a dotace hotovostí

PMR

6 543 210 987

SUMA

183 209 907 636

1

2.2.

11 610 451 313,92

7 522 604 163,41

4 087 847 150,51

2

3.2.

7 730 462 940,98

4 145 539 490,47

3 584 923 450,51

3

4.2.

7 730 462 940,98

4 145 539 490,47

4 584 923 450,51

4

5.2.

7 730 462 940,98

4 145 539 490,47

4 584 923 450,51

5

6.2.

12 264 929 385,05

7 521 726 234,54

4 743 203 150,51

6

7.2.

6 004 764 237,05

1 097 888 186,54

4 906 876 050,51

7

8.2.

6 232 528 697,64

3 176 266 442,13

3 056 262 255,51

8

9.2.

4 223 576 692,89

3 862 504 737,38

361 071 955,51

9

10.2.

5 208 403 111,15

4 292 200 405,64

916 202 705,51

10

11.2.

5 208 403 111,15

4 292 200 405,64

916 202 705,51

11

12.2.

5 208 403 111,15

4 292 200 405,64

916 202 705,51

12

13.2.

6 965 020 321,61

5 797 859 271,10

1 167 161 050,51

13

14.2.

13 042 453 700,50

11 641 468 349,99

1 400 985 350,51

14

15.2.

6 659 974 655,71

5 034 868 155,20

1 625 106 500,51

15

16.2.

4 108 464 761,88

2 280 470 241,37

1 827 994 520,51

16

17.2.

5 450 622 042,44

3 080 075 421,93

2 370 546 620,51

17

18.2.

5 450 622 042,44

3 080 075 421,93

2 370 546 620,51

18

19.2.

5 450 622 042,44

3 080 075 421,93

2 370 546 620,51

19

20.2.

5 028 277 422,24

2 271 376 901,73

2 756 900 520,51

20

21.2.

6 094 646 118,28

3 055 608 597,77

3 039 037 520,51

21

22.2.

6 094 871 043,51

2 666 876 123,00

3 427 994 920,51

22

23.2.

2 399 070 910,82

1 164 503 020,82

1 234 567 890,00

23

24.2.

10 550 000 585,51

5 152 412 465,00

5 397 588 120,51

24

25.2.

10 550 000 585,51

5 152 412 465,00

5 397 588 120,51

25

26.2.

10 550 000 585,51

5 152 412 465,00

5 397 588 120,51

26

27.2.

4 642 370 120,51

0,00

4 642 370 120,51

27

28.2.

4 961 720 570,51

0,00

4 961 720 570,51

28

29.2.

500 406 336,51

0,00

500 406 336,51

Průměr

6 701 856 868,89

SUMA

187 651 992 329 Plnění v %

66

102,42459

Předpokládejme, že pro dny od 23. února až do konce dané periody byly zůstatky na účtu pro odvody a dotace hotovostí ve správné výši (ani málo ani hodně), pak z tabulky č. 8 je zřejmé, že v pátek 24. února byl nesprávně vybalancován účet pro platební styk, neboť zůstatek CZK 5.152.412.465,- započítaný i v sobotu a neděli způsobil tzv. přeplnění. Tzn., i když následující dny od 27. února do 29. února byl zůstatek na účtu pro platební styk nulový, stanovená výše PMR byla překročena o CZK 4.442.084.692,-. Tyto prostředky nebyly úročeny. Při řízení zůstatků PMR může být vhodné na začátku periody držet nižší zůstatky na účtu pro platební styk tak, aby k případnému přeplnění PMR nedošlo a v poslední dny periody balancovat zůstatky na očekávanou průměrnou výši.

67

7.

Plnění

povinných

minimálních

rezerv

ve

Slovenské republice 7.1 Základní pravidla plnění povinných minimálních rezerv V této kapitole jsou popsány základní pravidla a schémata plnění povinných minimálních rezerv ve Slovenské republice u NBS, resp. ECB.

Eurosystém vyžaduje, aby úvěrové instituce se sídlem v eurozóně držely povinné minimální rezervy na účtech v národních centrálních bankách. Systém PMR v rámci Eurosystému přispívá k stabilizaci úrokových sazeb peněžního trhu a k ovlivnění strukturální likvidity. Základ pro výpočet povinných minimálních rezerv úvěrové instituce je odvozen od položek její bilance. V zájmu stabilizace úrokových sazeb systém PMR Eurosystému umožňuje zprůměrování, to znamená, že plnění povinných minimálních rezerv je dáno průměrnou hodnotou denních zůstatků na účtu pro plnění povinných minimálních rezerv během dané periody. PMR jsou úročeny průměrnou sazbou pro hlavní refinanční operace Eurosystému během periody pro držení PMR. Nadbytečné rezervy se neúročí. 22

Slovenská republika má plnění povinných minimálních rezerv legislativně upraveno rozhodnutím Národné banky Slovenska, konkrétně „Rozhodnutia Národnej banky Slovenska zo 16. decembra 2008, č. 7/2008 o vykonávaní operácií menovej politiky po vstupe Slovenskej republiky do eurozóny ako vyplýva zo zmien a doplnení vykonaných rozhodnutím č. 2/2009, rozhodnutím č. 7/2009, rozhodnutím č. 2/2010 a rozhodnutím č. 5/2010. Samotné PMR jsou upraveny v osmé části tohoto rozhodnutí. Toto rozhodnutí se odkazuje na Nařízení Rady (ES) č. 2531/98 z 23. listopadu 1998, které se týká uplatňování minimálních rezerv Evropskou centrální bankou v znění Nařízení (ES) č. 134/2002 a Nařízení Evropské centrální banky (ES) č. 1745/2003 z 12. září 2003 o povinných minimálních rezervách.

22

www.nbs.sk/sk/operacie-na-financnych-trhoch/nastroje-menovej-politiky

68

Instituce, které podléhají systému PMR v Eurosystému jsou všechny úvěrové instituce se sídlem ve státech eurozóny. Platí to i pro pobočky zahraničních bank, které působí ve státech eurozóny naproti tomu, že zahraniční úvěrové instituce mají sídlo mimo státy eurozóny. Naopak pobočky úvěrových institucí, které působí ve státech mimo eurozónu a jejich sídlo je ve státech eurozóny, nejsou institucemi podléhající systému PMR platným pro Eurosystém.

Základna pro výpočet PMR je v Eurosystému určená jejími závazky vykazovanými v rozvaze na měsíčním nebo čtvrtletním principu. Závazky jsou zde myšleny vklady a emitované dluhové cenné papíry. Závazky úvěrové instituce vůči jiným úvěrovým institucím uvedeným na seznamu tvůrců PMR jsou ze základny pro výpočet PMR vyloučené. Takto jsou ze základny vyloučené i závazky vůči národním centrálním bankám a vůči ECB. Pro kategorii emitovaných dluhových cenných papírů platí, že jakmile úvěrová instituce emitovala dluhové cenné papíry a je schopna prokázat, jaký objem z nich v současnosti drží jiné instituce podléhající systému tvorby PMR, tak se tento objem nezapočítá do základny na výpočet PMR. V opačném případě má možnost uplatnit z objemu emitovaných cenných papírů standardizovaný odpočet ve výšce 30%. Pro úvěrové instituce platí, že údaje ze statistického výkazu sestaveného k poslednímu dni daného měsíce budou podkladem na určení základu pro výpočet PMR pro periodu začínající v druhém následujícím měsíci (např. údaje sestavené k 29. 2. 2012 budou podkladem pro periodu začínající v měsíci dubnu). Národná banka Slovenska v souladu s pravidly Eurosystému uplatňuje jednotnou nenulovou sazbu pro výpočet PMR, za vybrané položky tvořící základnu pro výpočet PMR. Povinné minimální rezervy se vypočítají vynásobením jednotlivých položek základny platnou sazbou na výpočet PMR. Každá úvěrová instituce má právo uplatnit si z určených PMR odpočitatelnou položku ve výšce EUR 100.000,-. Vypočtené PMR se zaokrouhlují na celé euro.

Rada guvernérů se na svém zasedání dne 8. prosince 2011, v rámci své nepřetržité snahy o podporu likvidity bank v eurozóně a v návaznosti na koordinovaný postup centrálních bank z 30. listopadu 2011, který byl zaměřený na poskytnutí likvidity globálnímu finančnímu systému, rozhodla o přijetí několika nestandardních opatření. Tyto opatření by měly bankovnímu sektoru zabezpečit lepší přístup k likviditě a podpořit fungování peněžního trhu eurozóny. Jedním z nich bylo snížení míry povinných minimálních rezerv z tehdy

69

platných 2% na 1%, čímž se uvolní zajištění a povzbudí se aktivita na peněžním trhu.

23

Tato změna je platná od období začínající dnem 18. ledna 2012. 24

Kalendář period pro plnění PMR uveřejňuje ECB na své internetové stránce minimálně tři měsíce před začátkem každého kalendářního roku. Perioda začíná dnem vyrovnání první hlavní refinanční operace následující po rokování Rady guvernérů o měsíčním hodnocení vývoje měnové politiky. V případě mimořádných skutečností může být uveřejněný kalendář upraven v závislosti na rokování Rady guvernérů.

Tabulka č. 9: Indikatívny kalendár period udržiavania povinných minimálních rezev na roky 2012 a 2013 Indikatívne kalendáre udržiavacích období povinných minimálnych rezerv na roky 2012 a 2013 zohľadňujú plán zasadaní Rady guvernérov (tlačová správa ECB z 20. apríla 2011) a indikatívne kalendáre pravidelných tendrov Eurosystému (dnešná tlačová správa ECB).25 Ob do bie

Príslušné zasadanie Rady guvernérov

Začiatok udržiavacieho obdobia

Koniec udržiavacieho obdobia

Údaje o základni na výpočet povinných minimálnych rezerv za úverové inštitúcie, ktoré podliehajú mesačnému vykazovaniu

Údaje o základni na výpočet povinných minimálnych rezerv za úverové inštitúcie, ktoré podliehajú štvrťročnému vykazovaniu

Dĺžka udržia vacieh o obdobi a (v dňo ch)

1

12. januára 2012

18. januára 2012

14. februára 2012

november 2011

september 2011

28

2

9. februára 2012

15. februára 2012

13. marca 2012

december 2011

september 2011

28

3

8. marca 2012

14. marca 2012

10. apríla 2012

január 2012

december 2011

28

4

4. apríla 2012

11. apríla 2012

8. mája 2012

február 2012

december 2011

28

5

3. mája 2012

9. mája 2012

12. júna 2012

marec 2012

december 2011

35

6

6. júna 2012

13. júna 2012

10. júla 2012

apríl 2012

marec 2012

28

7

5. júla 2012

11. júla 2012

7. augusta 2012

máj 2012

marec 2012

28

8

2. augusta 2012

8. augusta 2012

11. septembra 2012

jún 2012

marec 2012

35

9

6. septembra 2012

12. septembra 2012

9. októbra 2012

júl 2012

jún 2012

28

10

4. októbra 2012

10. októbra 2012

13. novembra 2012

august 2012

jún 2012

35

11

8. novembra 2012

14. novembra 2012

11. decembra 2012

september 2012

jún 2012

28

12

6. decembra 2012

12. decembra 2012

15. januára 2013

október 2012

september 2012

35

23 24

25

ECB, Měsíční bulletin, Prosinec 2011 Introductory statement of European Central Bank, Eurosystem, Press Conference, 8. 12.2012 www.ecb.int/press/pr/date/2011/html/pr110520.sk.html

70

Začiatok udržiavacieho obdobia

Koniec udržiavacieho obdobia

Údaje o základni na výpočet povinných minimálnych rezerv za úverové inštitúcie, ktoré podliehajú mesačnému vykazovaniu

Údaje o základni na výpočet PMR za úverové inštitúcie, ktoré podliehajú štvrťročnému vykazovaniu

Dĺžka udržia vacieh o obdobi a (v dňo ch)

10. januára 2013

16. januára 2013

12. februára 2013

november 2012

september 2012

28

7. februára 2013

13. februára 2013

12. marca 2013

december 2012

september 2012

28

3

7. marca 2013

13. marca 2013

9. apríla 2013

január 2013

december 2012

28

4

4. apríla 2013

10. apríla 2013

7. mája 2013

február 2013

december 2012

28

5

2. mája 2013

8. mája 2013

11. júna 2013

marec 2013

december 2012

35

6

6. júna 2013

12. júna 2013

9. júla 2013

apríl 2013

marec 2013

28

7

4. júla 2013

10. júla 2013

6. augusta 2013

máj 2013

marec 2013

28

8

1. augusta 2013

7. augusta 2013

10. septembra 2013

jún 2013

marec 2013

35

9

5. septembra 2013

11. septembra 2013

8. októbra 2013

júl 2013

jún 2013

28

1 0

2. októbra 2013

9. októbra 2013

12. novembra 2013

august 2013

jún 2013

35

1 1

7. novembra 2013

13. novembra 2013

10. decembra 2013

september 2013

jún 2013

28

1 2

5. decembra 2013

11. decembra 2013

14. januára 2014

október 2013

september 2013

35

O b d o b ie

Príslušné zasadanie Rady guvernérov

1 2

Průměrná výše povinných minimálních rezerv je úročena průměrnou hraniční úrokovou sazbou hlavní refinanční operace Eurosystému. Nadbytečné peněžní rezervy se neúročí. Národná banka Slovenska nejdéle druhý pracovní den po skončení periody uhradí úroky za dodržení PMR příslušného období.

Národná banka Slovenska na základě statistického výkazu předloženého úvěrovou institucí vypočítá a potvrdí výši PMR na danou periodu a to nejpozději tři kalendářní dny před začátkem periody formou výkazu v aplikaci NSB STATUS. Úvěrová instituce odsouhlasí určené PMR připojením potvrzující zprávy k uvedenému výkazu nejpozději jeden pracovní den před začátkem periody. Jestliže úvěrová instituce výkaz nepotvrdí, považuje se za odsouhlasený. Povinné minimální rezervy se považují za nesplněné, jestliže průměr denních zůstatků na účtu peněžních rezerv během dané periody je nižší než určené PMR na tuto periodu. Při nesplnění PMR může být úvěrová instituce sankcionována Evropskou centrální bankou prostřednictvím Národné banky Slovenska. Uplatněná sankce se vypočítá následovně: a) nesplněná hodnota PMR je úročená průměrnou hraniční úrokovou sazbou ECB pro jednodenní refinanční operace zvýšenou o 2,5 procentních bodů,

71

b) při třetím nedodržení PMR v 12 měsíčním období je však nesplněná hodnota PMR úročená průměrnou hraniční sazbou ECB pro jednodenní refinanční operace zvýšenou o 5 procentních bodů. Nejnižší uplatněná sankce za nedodržení PMR je ve výši EUR 100,-.

7.2 Praktické plnění povinných minimálních rezerv v TARGET2-SK Stejně jako v kapitole 6.2 zde bude popsán nejběžnější způsob plnění povinných minimálních rezerv nekonkrétní banky, která kromě standardního účtu pro platební styk také spravuje účet pro odvody a dotace hotovostí. Má standardní přístupy přes webové prohlížeče do Národné banky Slovenska, resp. Evropské centrální banky, a to systém TARGET2-SK. Předpokládejme reálné udržovací období od středy 18. ledna 2012 do úterý 14. února 2012 a smyšlenou výši PMR v hodnotě EUR 123.456.789,-. Z výše zadaných kritérií vyplývá, že udržovací období je 28 dní a součet výše PMR za celé období je EUR 3.456.790.092,-. Aby bylo dosaženo splnění průměrné výše PMR, musí být součet skutečných zůstatků za danou periodu právě v této výši.

72

Na následujícím obrázku je zobrazena aktuální pozice banky v TARGET2-SK, resp. NBS.

Na rozdíl od České republiky jsou transakce do Národné banky Slovenska předávány dávkově pouze 2x, a to do 9:00 hod a do 13:00 hodin, resp. prostřednictvím retailového systému pro klientské platby EURO SIPS (přidružený systém TARGET2-SK, SIPS = Systematically Important Payment System). Komerční banky zasílají datovou sítí UNIVERSAL-NET s digitálním podpisem údaje o příkazech do systému EURO SIPS, která provede započtení peněžních závazků ze vzájemných pohledávek a závazků, tj. od veškerých kreditních transakcí banky od jiných peněžních ústavů odečte debetní transakce dané banky. Čistou multilaterální pozici zaúčtuje na vrub nebo ve prospěch účtu v TARGET2-SK, a to jednou položkou. Ranní, první kolo vypořádání je zúčtováno v cca 9:00, druhé kolo v 13:00 hod. Podmínkou je ale dostatečný kreditní zůstatek. Jestliže banka nemá dostatečný zůstatek pro vypořádání této transakce, má banka hodinu na zajištění dostatečného zůstatku (např. převodem z jiného EUR účtu, uzavřením dealingového obchodu apod.).

73

Stav, kdy banka nemá dostatečný zůstatek je zobrazen na níže uvedeném obrázku, kde položka v hodnotě EUR 9.105.542,21 tzv. čeká, a to přesně do stanoveného času 14:02:21.

Velmi důležité pro řádné vypořádání je skutečnost, že v případě, kdy jakákoli banka nemá dostatek prostředků pro vypořádání plateb ze systému EURO SIPS a nestihne ani ve stanovené lhůtě prostředky navýšit, nejsou ze strany NBS následně zúčtovány žádné nettované pozice všech bank na Slovensku. Bance, která zavinila nevypořádání 1. cyklu EURO SIPS je zaúčtován sankční poplatek ve výši EUR 5.000,- (do poloviny roku 2010 byl poplatek EUR 10.000,-). Veškeré nevypořádané transakce se posouvají do 2. cyklu EURO SIPS v 13:00. V případě, kdy nedojde ze stejného důvodu k vypořádání tohoto 2. cyklu (bez ohledu na vypořádání 1. cyklu), bude bance, která nevypořádání zavinila zaúčtován sankční poplatek ve výši EUR 10.000,- (do poloviny roku 2010 byl poplatek EUR 20.000,-). V případě, že alespoň jeden účastník v debetní pozici (po ukončení řádných cyklů) nemá na svém účtu v TARGET2-SK dostatek prostředků, je vyrovnání pro všechny účastníky neúspěšné. V případě neúspěšného 2. cyklu může NBS rozhodnout o nasazení opravného cyklu. V tomto opravném cyklu probíhá zúčtování operací na principu hrubé bilaterální pozice, tzn. postupně transakce mezi jednotlivými bankami navzájem.

74

V případě, kdy zůstatek pro vypořádání je dostatečný, a to platí všechny banky na Slovensku, jsou transakce definitivně zúčtovány.

Zpracování hotovostí se na Slovensku příliš neliší od zpracování v České republice. Odlišný je však způsob zúčtování transakcí, a to hlavně v systému nulování účtu pro odvody a dotace hotovostí. Národná banka Slovenska vede bankám, které zpracovávají hotovosti vůči NBS účet, na kterém jsou výběry a vklady zúčtovány. V případě kladného zůstatku na konci účetního dne je tento zůstatek převeden Národnou bankou Slovenska ve prospěch standardního účtu banky v TARGET2-SK. Jestliže je ale zůstatek debetní (výběry převýšily vklady), pak daná banka je povinna zaslat do NBS swiftovou zprávu typu MT202 – příkaz k mezibankovnímu převodu, kde je v poli 58 uvedeno číslo účtu dané banky pro zúčtování hotovostí xxxxx/0720 a název banky NBSBSKBXXXX a v poli 72 je vždy uvedeno /ESCBSTAT/2C. Takto NBS požaduje vyplnění polí dané swiftové zprávy pro vyrovnání účtu pro odvody a dotace hotovostí. Může nastat situace, kdy banka nevyrovná debetní zůstatek, pak je NBS vyzvána k vyrovnání svého účtu. Banka je povinna debetní zůstatek vyrovnat.

75

Tabulka č. 10: Plnění PMR v měně EUR na stanovenou hodnotu Počet dní

Stanovená výše PMR pro dané období v EUR

123 456 789 SUMA

3 456 790 092

1.

18.1

123 000 000,00

2.

19.1

111 344 660,00

3.

20.1

121 267 346,66

4.

21.1

121 267 346,66

5.

22.1

121 267 346,66

6.

23.1

81 423 660,02

7.

24.1

141 149 660,00

8.

25.1

91 286 773,00

9.

26.1

131 286 623,00

10.

27.1

157 238 666,00

11.

28.1

157 238 666,00

12.

29.1

157 238 666,00

13.

30.1

110 111 943,00

14.

31.1

143 111 947,06

15.

1.2

126 051 957,00

16.

2.2

118 625 905,00

17.

3.2

130 195 210,00

18.

4.2

130 195 210,00

19.

5.2

130 195 210,00

20.

6.2

101 850 456,64

21.

7.2

122 349 683,00

22.

8.2

100 387 945,00

23.

9.2

121 325 061,12

24.

10.2

113 845 055,00

25.

11.2

101 850 456,64

26.

12.2

126 349 660,00

27.

13.2

141 878 189,54

28.

14.2

123 456 789,00

PRUM

123 456 789,00

SUMA

3 456 790 092,00

76

PLNĚNÍ v %

100

Pro dealery, kteří se rozhodnou přebytečnou likviditu umístit do ECB jako facilitu, mohou využít systém TARGET2-SK, modul Reserve Management.

77

Užití modulu je extrémně jednoduché, následným výběrem obrazovky Overnight Deposit se zobrazí obrazovka, kde šipka určuje směr depozita, zde depozitum uložené (z účtu v TARGET2-SK na účet Overnight Deposit Account). Vložením částky do prázdného prostředního pole a potvrzením Submit je obchod uzavřen. Kliknutím na šipku se změní směr a obchod je uzavřen jako depozitum přijaté.

78

8. Rozdíly mezi plnění PMR v České republice a ve Slovenské republice Rozdíly mezi plněním PMR v ČR a ve SR jsou prakticky v každém okamžiku řízení PMR. Nejvíce viditelný rozdíl je především v technice vypořádání platebních transakcí klientů. Hlavní rozdíly ve zkrácené formě jsou uvedeny v níže uvedeném shrnutí:

Česká republika Výpočet PMR

Procentuelní

Slovenská republika výměr

základu

ze Procentuelní

výměr

ze

základu mínus odpočitatelná položka EUR 100.000,-

Procentuelní výše PMR

2%

1% (do 18. 1. 2012 také 2%)

Období

Pravidelné, od 1. čtvrtka Většinou

pravidelné,

od

v měsíci do poslední středy středy v měsíci do úterý před

prvním

čtvrtkem následujícího

následujícího měsíce Sankce na nedodržení PMR

Dvojnásobek

měsíce,

většinou 28 nebo 35 dní

diskontní Min 100 EUR, Ø hraniční

sazby

sazbou ECB pro jednodenní refinanční operace + 2,5 %

Vypořádání běžných plateb Brutto, v CB

v průběhu

dne

celého Netto, 2 cykly (9:00 a 13:00)

79

9. Závěry a doporučení pro přechod ČR na euro26 Česká republika dosud nepřijala žádná závazná opatření pro přechod na měnu euro. Ministerstvo financí České republiky ve spolupráci s Českou národní bankou vydává na roční bázi dokument „Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou“. Poslední verze tohoto dokumentu byla schválena vládou České republiky dne 14. prosince 2011. Hlavním závěrem tohoto společného dokumentu bylo, že ve světle fiskálních problémů v eurozóně a způsobu jejich řešení i vzhledem k přetrvávající zvýšené volatilitě na světových finančních trzích se situace v současnosti nejeví jako příznivá pro přijetí jednotné měny euro v České republice. Z hlediska vlastní připravenosti České republiky na přijetí eura je zejména nutno dokončit proces konsolidace veřejných rozpočtů a zvýšit pružnost trhu práce. S ohledem na tyto skutečnosti Ministerstvo financí a Česká národní banka v souladu se schválenou Aktualizovanou strategií přistoupení ČR k eurozóně doporučují vládě ČR prozatím nestanovovat cílové datum vstupu do eurozóny. Doporučení nestanovovat prozatím cílové datum pro vstup do eurozóny zároveň implikuje doporučení, aby ČR v průběhu roku 2012 neusilovala o vstup do mechanismu ERM II.

Z oblasti maastrichtských kritérií představuje pro Českou republiku hlavní problém opětovné neplnění kritéria udržitelnosti veřejných financí, proto na konci roku 2009 byla s ČR již podruhé v historii zahájena Procedura při nadměrném schodku, a to na základě očekávaného překročení referenční hodnoty podílu deficitu sektoru vládních institucí na HDP v roce 2009. V důsledku razantního zpomalení ekonomického růstu a recese na přelomu let 2008 a 2009 došlo k významnému zhoršení salda sektoru vládních institucí.

Tabulka č. 11: Saldo sektoru vládních institucí

27

(metodika ESA 1995, v % HDP)

Hodnota kriteria Česká republika

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

-3,0 -2,2

-3,0 -5,8

-3,0 -4,8

-3,0 -3,7

-3,0 -3,5

-3,0 -2,9

-3,0 -1,9

26

Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou 27 Rok 2008–2011: ČSÚ: roční národní účty a MFČR: Makroekonomická predikce ČR (říjen 2011). Rok 2012–2014, Konvergenční program ČR (duben 2011)

80

Návrh státního rozpočtu na rok 2011 a střednědobý výhled státního rozpočtu pro roky 2012–2014 předpokládají další postupné zlepšování salda sektoru vládních institucí, a to až na -1,9 % HDP v roce 2014, což je v souladu s požadavky Procedury při nadměrném schodku. Vláda vzešlá z voleb na jaře 2010 tak zpřísnila proti údajům z Konvergenčního programu ČR z ledna 2010 fiskální cíle pro následující roky. Zároveň stanovila cíl vyrovnaného hospodaření sektoru vládních institucí v roce 2016, a to za předpokladu ekonomického růstu v uvažovaném období. Současné nastavení fiskální politiky je dáno vládou schválenými výdajovými rámci, nicméně pro roky 2012–2014 bude nutné přistoupit ke koncepčním strukturálním reformám. Z hlediska sladěnosti ekonomiky ČR s ekonomikou eurozóny a udržitelnosti veřejných financí zůstává řešení strukturálních problémů sektoru vládních institucí zásadní.

Dalším maastrichtským kritériem je kritérium dluhu sektoru vládních institucí. Vzhledem k nízké výchozí úrovni dluhu sektoru vládních institucí neměla zatím ČR s plněním kritéria problémy. Od roku 2009 však dochází k prudkému nárůstu úrovně dluhu, neboť výši dluhu ve velké míře ovlivňuje vývoj deficitu veřejných rozpočtů, kde největší zastoupení má výrazně zvýšený deficit státního rozpočtu. Ve srovnání s průměrem EU resp. eurozóny však stále není úroveň celkového zadlužení vysoká. Při daném nastavení fiskální politiky a předpokladech další konsolidace by měla úroveň dluhu dosáhnout svého maxima v roce 2013 na úrovni 42,8 % HDP a v následujících letech začít pozvolna klesat. Je zřejmé, že období, kdy bylo kritérium dluhu sektoru vládních institucí plněno s velkou rezervou, skončilo a je třeba věnovat udržitelnosti jeho plnění do budoucna zvýšenou pozornost.

Tabulka č. 12: Dluh sektoru vládních institucí

28

(metodika ESA 1995, v % HDP)

Hodnota kriteria Česká republika

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

-60,0 -28,7

-60,0 -34,3

-60,0 -37,6

-60,0 -40,5

-60,0 -42,4

-60,0 -42,8

-60,0 -42,0

Aktuálním rizikem pro vývoj vládního dluhu je výše naznačené riziko zhoršující se makroekonomické situace v EU. Riziko pro dlouhodobý vývoj veřejných financí 28

Rok 2008–2011: ČSÚ: roční národní účty a MFČR: Makroekonomická predikce ČR (říjen 2011). Rok 2012–2014, Konvergenční program ČR (duben 2011)

81

představují negativní dopady stárnutí obyvatelstva. Pokud nebudou provedeny nezbytné reformy, bude v dlouhodobém výhledu nutné počítat s dalším výrazným zvyšováním podílu dluhu na HDP. Tato rizika by se pravděpodobně (v závislosti na způsobu financování) projevila i v deficitu sektoru vládních institucí.

Z důvodu neúčasti České republiky v kurzovém mechanismu ERMII není plněno kritérium kurzové stability ČR. Kurz koruny vůči euru má dlouhodobě tendenci k apreciaci. Trend posilování koruny však byl ve druhé polovině roku 2008 a na počátku roku následujícího přerušen významným oslabením, jež bylo dáno zhoršením sentimentu zahraničních investorů vůči středoevropskému regionu včetně ČR v době světové finanční krize. Rozsah depreciace mezi červencem 2008 a únorem 2009 (o 23 %) naznačuje možná rizika v plnění kurzového kritéria. Od března 2009 koruna opět začala posilovat a v tomto trendu následně pokračovala až do 3. čtvrtletí roku 2011. V průběhu jednotlivých čtvrtletí však byla zřejmá vyšší volatilita kurzu, která odrážela zvýšené globální nejistoty a náhlé změny nálad investorů na finančních trzích i míry jejich averze k riziku. Celkově je možné pozorovat, že výchylky kurzu mohou v turbulentních dobách přesáhnout stanovený rozsah fluktuace. Pro úspěšné plnění kritéria stability měnového kurzu do budoucnosti tak bude klíčové vhodné načasování vstupu do kurzového mechanismu ERM II. Tento vstup by se měl odehrát v situaci aktuálně i perspektivně stabilní situace v tuzemské ekonomice, na světových finančních trzích i z hlediska investičních nálad vůči ČR i celému našemu regionu 29

Graf č. 1: Pohyb nominálního měnového kurzu CZK/EUR

29

Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou

82

Poznámka: Pohyb měnového kurzu směrem nahoru znamená v grafu apreciaci koruny vůči euru. Hypotetická centrální parita je simulována průměrnou hodnotou za 1. čtvrtletí 2009. Zdroj: ČNB, výpočet MF ČR. Údaje do 30. 9. 2011.

Kritérium cenové stability neplnila Česká republika pouze v roce 2008 (prudký růst ceny potravin a energií, zejména ropy, zvýšení snížené sazby DPH z 5 % na 9 %, zavedení ekologických daní, poplatků ve zdravotnictví a dalších spotřebních daní). Díky globální recesi v roce 2009 a následnému propadu domácí ekonomiky v roce 2010 se projevila značná dezinflace. Od té doby dochází k pozvolnému růstu cen, který byl zapříčiněn jednak administrativními opatřeními (zvýšení obou sazeb DPH o 1 % a zvýšení spotřebních daní v roce 2010), jednak cenami ropy a potravin. Inflační tlaky z domácí ekonomiky naopak nebyly doposud patrné. V roce 2011 se meziroční růst spotřebitelských cen pohyboval v blízkosti 2 % inflačního cíle ČNB. Tabulka č. 13: Harmonizovaný index spotřebitelských cen

30

(průměr posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců ke konci období, růst v %) 2008

Průměr 3 zemí EU 2,6 s nejnižší inflací* Hodnota kriteria 4,1 Česká republika 6,3

2009

2010

8/2011

2011

2012

2013

2014

0

0,9

1,3

1,6

1,1

1,4

1,4

1,5 0,6

2,4 1,2

2,8 1,9

3,1 2,2

2,6 3,4

2,9 1,6

2,9 2,1

* Přesněji tři země s nejlepšími výsledky v oblasti cenové stability Poznámka: Výhled zemí EU na roky 2011–2014 byl převzat z Konvergenčních programů a Programů stability jednotlivých členských zemí kromě Portugalska, jehož Program stability není k dispozici.

Cenový vývoj ČR v letech 2012–2014 bude ovlivňován vedle standardních faktorů i nadále nezanedbatelným příspěvkem administrativních opatření. Ten bude zvláště silný v roce 2012, kdy dojde mimo jiné ke zvýšení snížené sazby DPH z 10 % na 14 %. Kritérium cenové stability proto pravděpodobně nebude v roce 2012 plněno. V dalším období by ČR již měla kritérium cenové stability opět plnit. To je však podmíněno tím, že v rozhodném období pro vyhodnocení kritéria nedojde k proinflačním úpravám nepřímých daní či jiným administrativním opatřením v oblasti spotřebitelských cen.

Dalším konvergenčním kritériem jsou roční průměrné dlouhodobé úrokové sazby, které měly v období 2008–2011 nejprve rostoucí, poté však spíše klesající tendenci. Ve sledovaném období ČR konvergenční kritérium úrokových sazeb vždy plnila s rezervou minimálně 1 procentního bodu.

30

Eurostat, Konvergenční programy a Programy stability jednotlivých členských zemí.

83

31

Tabulka č. 14: Dlouhodobé úrokové sazby pro konvergenční účely (průměr posledních 12 měsíců, v %) 2008

Průměr 3 zemí EU 4,2 s nejnižší inflací* Hodnota kriteria 6,2 Česká republika 4,6

2009

2010

8/2011

2011

2012

2013

2014

3,9

4,0

5,3

3,3

3,6

3,2

3,1

5,9 4,8

6,0 4,2

7,3 3,8

5,3 3,7

5,6 3,7

5,2 3,9

5,1 4,2

* Přesněji nejvýše tři země s nejlepšími výsledky v oblasti cenové stability (viz Box 2.1). Poznámka: V prognóze pro roky 2011–2014 byly vyloučeny země potýkající se s dluhovými problémy (Řecko, Irsko), tedy země, u kterých nelze předpokládat, že jsou schopné toto kritérium udržitelným způsobem plnit.

Jistým rizikem pro vývoj výnosů ze státních dluhopisů je současná dluhová krize v eurozóně. Vzhledem k současným problémům v eurozóně je predikce pro roky 2012–2014 značně nejistá. Stabilní míra inflace a úspěšná snaha o fiskální konsolidaci vytvářejí předpoklad, že ČR by neměla mít ani do budoucna problémy s plněním tohoto konvergenčního kritéria. Významnou podmínkou je však zachování důvěry finančních trhů ve střednědobou konsolidaci a dlouhodobou udržitelnost českých veřejných financí.

Nedílnou součástí rozhodnutí o přechodu na euro by mělo být také vyhodnocení ekonomické sladěnosti zemí eurozóny, a to z důvodu hladkého fungování měnové unie. Plnění Maastrichtských kritérií je pouze nominálním kritériem, např. Velká Británie prezentovala jasný odklon od těchto nominálních kritérií jako důkazu připravenosti na společnou měnu. Mezi další kritéria, která Velká Británie považuje za klíčová, patří: •

sbližování – sbližování hospodářské struktury a synchronnost, jednotná úroková sazba

•

přizpůsobivost – flexibilita ekonomiky

•

investice – lepší podmínky pro investice

•

finanční služby – sektorový dopad

•

růst, stabilita a zaměstnanost – zda měnová unie povede k vyššímu ekonomickému růstu.

Pro všechny klíčové a zásadní oblasti příprav, jako je např. legislativa, komunikace, ochrana spotřebitele, informační systémy apod., je žádoucí, aby po metodické stránce byly hlavní problémy přechodu na euro vyřešeny v dostatečném časovém předstihu ještě před zavedením eura, což dokazují zahraniční zkušenosti a hlavně zkušenosti Slovenské 31

Eurostat, Konvergenční programy a Programy stability jednotlivých členských zemí.

84

republiky. Existuje celá řada aktivit, jež lze vykonávat s předstihem i bez znalosti závazného termínu přechodu České republiky na měnu euro. Jedním z důležitých úkolů je příprava paragrafovaného znění Obecného zákona o zavedení eura v ČR, nyní s pozastaveným plněním a dále návrh prováděcích předpisů k Obecnému zákonu a stanovení výjimek a zjednodušených postupů při duálním označování spotřebitelských cen.

Vstup do eurozóny zvládla Slovenská republika bez zásadních komplikací. Bez ohledu na skutečnost, že Slovenská republika vstoupila do eurozóny již před téměř čtyřmi lety, je vhodné v rámci bilaterálních vztahů získat od slovenské vlády, NBS, Slovenskej bankovej asociácie a jiných institucí dostatek praktických informací a doporučení, které bude moci Česká republika použít pro hladší průběh přípravy a následné realizace přechodu na euro. I díky téměř neexistující jazykové bariéře a velmi podobné mentalitě považuji získání informací právě od Slovenské republiky za klíčové, a to v dostatečném časovém předstihu.

V budoucnu, až Česká republika splní maastrichtská kritéria a vláda rozhodne o vstupu do eurozóny, doporučuji, aby výměna české koruny za euro probíhala stejně jako na Slovensku také podle scénáře velkého třesku, neboť prodlužování období výměny může způsobit jen problémy a výrazně zvýšit operační rizika (např. dlouhé období manipulace s hotovostí).

85

Seznam použité literatury ECB, Měsíční bulletin, Prosinec 2011

Introductory statement of European Central Bank, Eurosystem, Press Conference, 8. 12.2012

Informace a materiály získané od Komerční banky, a.s. a Komerční banky, a.s., pobočky zahraničnej banky, Bratislava

Informace a materiály získané od Národné banky Slovenska

Informace a materiály získané od Slovenské Bankové Asociácie

JECHOVÁ Petra, Realizace přechodu Slovenské republiky na měnu EUR v bankovnictví, Bakalářská práce, březen 2010

MONGODI, Gabriela, Ing., Ph.D., přednáška o Maastrichtských konvergenčních kritériích

Podmínky České národní banky pro vedení účtů bank k zajištění výběrů a skládání hotovostí ze dne 1. prosince 2010

Rozhodnutia Národnej banky Slovenska zo 16.decembra 2008, č. 7/2008 o vykonávaní operách menovej politiky po vstupe Slovenskej republiky do eurozóny ako vyplýva zo zmien a doplnení vykonaných rozhodnutím č. 2/2009, rozhodnutím č. 7/2009, rozhodnutím č. 2/2010 a rozhodnutím č. 5/2010

Společný dokument Ministerstva financí ČR a České národní banky: „Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou“, schválený vládou České republiky dne 14. prosince 2011

URBÁŠEK Milan, Adastra, Přechod na euro jako příležitost, měsíčník Bankovnictví 08/2009, ISSN 1212-4273

86

Úřední sdělení České národní banky ze dne 29. července 2011 o způsobu provádění operací České národní banky na domácím peněžním trhu, Věstník ČNB, částka 9/2011 ze dne 4. srpna 2011

Výročná správa NBS, 2008

Výročná správa NBS, 2010, kapitola 4, Emisná činnosť a pražný obeh

http://www.nbs.sk, chráněná část www.nbs.sk/sk/o-narodnej-banke/zoznam-fotogalerii/fotogaleria/_slovenske-stranyeurovych-minci www.nbs.sk/sk/o-narodnej-banke/zoznam-fotogalerii/fotogaleria/_nicenie-bankoviek http://www.nbs.sk/sk/informacie-pre-media/tlacove-spravy/detail-spravy/_predajstartovacich-balickov-nbs/bc www.nbs.sk/sk/o-narodnej-banke/zoznam-fotogalerii/fotogaleria/_demonetizacia-minci www.cnb.cz/cs/legislativa/vestnik/2011 http://www.cnb.cz/cs/platebni_styk/certis/certis_popis.html www.nbs.sk/sk/operacie-na-financnych-trhoch/nastroje-menovej-politiky www.ecb.int/press/pr/date/2011/html/pr110520.sk.html

87

Seznam použitých tabulek a grafů Tabulka č. 1:

Splnění maastrichtských kritérií

Tabulka č. 2:

Testovací scénáře

Tabulka č. 3:

Struktura eurobankovek objednaných bankami

Tabulka č. 4:

Struktura euromincí objednaných bankami

Tabulka č. 5:

Struktura zadržených slovenských bankovek v roce 2009

Tabulka č. 6:

Přehled termínů udržovacích období v České republice pro rok 2012

Tabulka č. 7

Plnění PMR s velmi dobrým výsledkem

Tabulka č. 8

Plnění PMR – přeplněné rezervy

Tabulka č. 9

Indikatívny kalendár period udržiavania povinných minimálnych rezev na roky 2012 a 2013

Tabulka č. 10

Plnění PMR v měně EUR na stanovenou hodnotu

Tabulka č. 11

Saldo sektoru vládních institucí

Tabulka č. 12

Dluh sektoru vládních institucí

Tabulka č. 13

Harmonizovaný index spotřebitelských cen

Tabulka č. 14

Dlouhodobé úrokové sazby pro konvergenční účely

Graf č. 1:

Pohyb nominálního měnového kurzu CZK/EUR

88

Seznam použitých příloh Příloha č. 1:

Kurzovní lístky s přímou a nepřímou kotací

Příloha č. 2:

Formulář „Testovanie krajiny – prechod na T2“

Příloha č. 3:

Formulář „Štandardný testovací deň“

Příloha č. 4:

Vzor swiftové zprávy MT202 pro výběr hotovosti z NBS

Příloha č. 5:

Formulář „Núdzová prevádzka účastníka“

Příloha č. 6:

Formulář „Núdzová prevádzka CM“

89

Příloha č. 1 Kurzovní lístky s přímou a nepřímou kotací Nepřímá kotace

90

Přímá kotace

91

Příloha č. 2 Formulář „Testovanie krajiny – prechod na T2“

Informácia o výsledku testovania v systéme TARGET2-SK Testovanie krajiny – Prechod na T2 Testovací scenár:

CY-CHG1+2, BT-CHG1+2+3, Opakovanie scenára - (uviesť dátum opakovania scenára)

Žiadateľ ..................................................................................... vykonal testovací scenár s nasledovným výsledkom: Úspešne,

Čiastočne úspešne,

Neúspešne *

Priestor pre komentár k vyhodnoteniu testovacích scenárov:

V ....................................... dňa ............................ .................................................... .................................................... Titul, meno a priezvisko, funkcia Podpis zamestnanca zodpovedného za testovanie ____________________________ *) Ak je hodnotenie čiastočne úspešné alebo neúspešné, do voľného priestoru nižšie špecifikujte, čoho sa toto hodnotenie týka (prevod zostatkov, prístup do ICM, spracovanie FIN správ, výmena InterAct správ alebo FileAct prenosu súborov, atď.) a dopad na testovanie (znemožnené testovanie, ovplyvnené testovanie, potrebné vyjasnenie). Pri problémoch, ktoré sú pod kontrolou účastníka by sa mala indikovať závažnosť tohto problému a očakávaný čas potrebný na jeho vyriešenie.

92

Příloha č. 3 Formulář „Štandardný testovací deň“

Informácia o výsledku testovania v systéme TARGET2-SK Testovanie krajiny – Štandardný testovací deň Testovací scenár:

CY-NOR1, CY-NOR2, CY-NOR3, CY-NOR4, CY-NOR5, CY-NOR6, CY-NOR7, BT-NOR1, BT-NOR2, BT-NOR3, BT-NOR4, Opakovanie scenára - (uviesť dátum opakovania scenára)



Neúspešne *



93

Příloha č. 4 Vzor swiftové zprávy MT202 pro výběr hotovosti z NBS

MT202 zasílaná obchodní bankou do NBS :20:1218123456 :21:1218123456 :32A:120125EUR300000, :58A:/72522/0720 NBSBSKBXXXX :72:/ESCBSTAT/2C

94

Příloha č. 5 Formulář „Núdzová prevádzka účastníka“

Informácia o výsledku testovania v systéme TARGET2-SK Testovanie krajiny – Núdzová prevádzka účastníka Testovací scenár:

CY-UCO1, CY-UCO2, CY-UCO3, CY-UCO4, CY-UCO5, CY-UCO6, CY-UCO7, CY-UCO8, CY-UCO9, Opakovanie scenára - (uviesť dátum opakovania scenára)



Neúspešne *



95

Příloha č. 6 Formulář „Núdzová prevádzka CM“

Informácia o výsledku testovania v systéme TARGET2-SK Testovanie krajiny – Núdzová prevádzka CM Testovací scenár:

BT-CMO1, BT-CMO2, BT-CUC1, BT-CUC2, BT-CUC3, Opakovanie scenára - (uviesť dátum opakovania scenára)



Neúspešne *



96

Přechod Slovenské republiky na měnu EUR v bankovnictví včetně řízení PMR

Recommend Documents