Přechod Archaiky do Klasiky • Historické události • Umění • Architektura
Konec archaického období v Řecku • Archaické období 7.-6. stol • Probíhá nejvíce Velká Řecká kolonizace – Sicílie, Itálie, Černomoří, jižní pobřeží Francie, Hispánie, v Egyptě kolonie Naukratis v r. 630
• Magna Graecia (Μεγάλη Ἑλλάς)
Chrám G v Selínuntu
Paestum
Akragas
Chersonesos
Tyranida • Rozvoj výroby, levné dovozy do Řecka z kolonií, rodová aristokracie soupeří s novou vrstvou bohatých, kteří se opírají o chudé masy a střední třídu. • Rozšíření obchodu a mezinárodních styků vede k zjednodušování zemědělství, zvýšování populace a uvolnění lidí pro řemesla a umění. Vzniká prostředí, ve kterém malý farmáři nemohou ekonomicky soupeřit s velkovlastníky půdy (aristokracií).
• Zvyšování populace a kolonizace vedou k napětí mezi městy, protože ubývá „neobsazené“ půdy. • Propukají častěji boje o půdu, to vede k revolucím ve válečnictví a spolu s vyšší populací k potřebě početnějších ozbrojených sil. • Ve finále se snižuje význam aristokratického postavení a zvedá se význam mas (zemědělci/válečníci chtějí mít právo spolurozhodovat o politice poleis) • Napětí mezi lidem a aristokracií vede k ustanovení „tyrana“, který zastupuje zájmy lidí a potlačuje práva a sílu aristokracie.
• Většina tyranů se opírá o střední vrstvu – řemeslníky, obchodníky • Tyranida znamená velký rozvoj řemesel a bohatnutí měst • Nejdéle přežívá tyranida v Syrakůsách na Sicílii – až do r. 212 př.n.l.
Athény v 6. století
• Drakónovy zákony - 621 • Solónovy zákony - rozdělení lidu do 4 tříd (asi fungovalo již dříve, teď ukotvené v zákonech), znemožnění zotročování svobodných pro dluhy, 594/593
• Pentacosiomedimni - příjem alespoň 500 medimni (je asi 750 džberů pšenice – 1 medimno = 52 kg) ročně • Hippeis - jezdec, alespoň 300 medimni • Zeugitae - majitelé volských spřežení s příjmem alespoň 150 medimni • Thetes - dělníci s příjmem méně než 150 medimni za rok
545-510 BC Didrachma
Peisistratés, tyranida v Athénách • Se syny od 561 s přestávkami až do 511 • 514 syn Hipparchos zavražděn Harmodiem a Aristogeitonem, bratr Hippios utvrzuje režim, ale 511 je s pomocí Sparty vyhnán • Mnoho nových staveb, bohatnutí města, přestavba Akropole (Peisistratova Akropole zničena Peršany) Sousoší „Tyranobíjci“ od Antenora – Římská kopie
Akropole za Peisistratovců
Athény v Archaickém období
První chrám Athény na Akropoli Kleisthenes
• Po vyhnání tyranů Kleisthenés rozděluje obyvatelstvo na démy, anuluje rodové zřízení, nový volební systém bez ohledu na majetek • Po r. 506 poráží Boióthské a Chalkidské, podporují povstání Iónských Řeků v r. 499/498, tím se dostávají do sporu s Persií…
Jednoduché schéma fungování Athénské demokracie – 5 stol.
Sparta v 6. století • Společenství „opravdu si rovných“ – homoioi • Lykúrgos tvoří první Spartskou ústavu
• Lykúrgos rozděluje už v 8 stol. Spartskou společnost na 3 hlavní skupiny: • Plnoprávní občané- Spartiatai, homoioi • Podrobení - perioikoi (peri – okolo, oikos – dům) • Otroci - heílotes (halískomai – být chycen, uvězněn)
Na počátku 6. století př. n. l. napadla Sparta Tegeu, tehdejší nejsilnější arkadské město, které po desetiletích bojů nakonec uznalo převahu svého nepřítele a stalo se prvním spojencem Sparty. Tegea si na rozdíl od Messéňanů směla podržet nezávislost, ovšem musela se zavázat k poskytování vojenské pomoci. Stejným způsobem Sparta postupně uzavřela aliance s většinou států na Peloponéském poloostrově, což vedlo ke vzniku Peloponéského spolku.
Jednoduché schéma fungování Spartské vlády
Řecké umění na konci Archaického období • V archaice po geometrickém období začíná antropocentrismu • Od ornamentálního Hodné, domácí sfingy, 6 století umění se dostává k figurálnímu – lidé, zvířata, bájné bytosti • Mýtické bytosti se na reliéfech a malbách postupně mění z divokých, děsivých na přátelštější, téměř „domestifikované“ Anavysos Kouros (Kroisos), c. 530 BCE
• Přejímá podměty z Orientu, z Assyrie, Urartu a pozdně Chetitských měst, v 6. století je už Řecké umění jedno z nejlepších ve Středomoří, utváří umění Etrusků a mnoha dalších národů, včetně velkého vlivu na Persii – vždy se inspiruje místními a přizpůsobuje se přáním zákazníků Attická černofigurová váza – Theseus a Minotaur, cca 550
Gorgóna ze západního pedimentu na chrámu Artemis na Korfu cca 580
Přerod v klasické umění • Přestává se na člověka dívat „z venku“, ale snaží se zachytit i větší podstatu • Scény z běžného života začínají nahrazovat bohy a hrdiny, často vyobrazení sportovců, hostin, erotických scén • V archaicekém umění se snažili dosáhnout dokonalého vytvarování lidské postavy, až v klasice se to daří, hlavně v sochařství
Umění – vázové malířství • První druh umění, který začal znázorňovat člověka • 530 – 520 se vytváří tzv. červenofigurová (předtím tzv. černofigurová) technika, která umožňuje větší detail a lepší stínování • Často neznáme jména malířů – nazýváme je podle hrnčířů, kteří se rádi na vázy podepisovali, např. Andokidův malíř (maloval v obou technikách, perfektní pro srovnávání) Andokidův malíř
Vývoj malířství na vázách – po černou figuru Achilles a Penthesilea od Exekia, cca. 540
Boeotská Geometrická Hydrie, Louvre
Proto-Corinthská olpe, cca 640-30 Louvre
Panathenaiská amfora („the Burgon amphora“), 566/565, British Museum, London
Vývoj malířství na vázách – červená figura
Eufronios, Serpedonův kratér
Euthymides , Hektor oblékající si brnění, 510500 Berlínský malíř, 490-460
Phintias, únos Letó, 515 Epiktetos (Nově koupený), talíř, 520/10 Makrón, 480
• Umělci se stále snaží spolu soutěžit, předbíhat se • Některé malby na vázách jsou jakoby komiksové
Obliba tančících mužských postav – komasty
Umění - sochařství • První „sochy“ byla dřevěná Xoana (xoanon) • V archaice kuroi – nahý mladík, koré – dívka v draperii…ta je vynálezem Řeků, postupně čím dál propracovanější a detailnější
Xoanon z Efezu, geometrické období
• Velmi složité účesy, i u mužských postav • Snový archaický úsměv – složité v této době zasadit koutky úst do obličejů
„Archaický úsměv“, Kroisos Kouros Kroisos Kouros, c. 530
Moschoforos, c. 560
Pro srovnání Kariatyda z Erechteonu, 421-407
Koré z Auxerre 650 - 625 BC
Peplos kore, circa 530 BC
• Iónské oblasti měly štíhlejší, vyšší, jemnější typ soch, Peloponéské (dórské) pak silnější, podsaditější, mužnější typy – lehkoatletické vs těžkoatletické. Athény a Kykladské ostrovy stojí na předělu mezi oběma • Kůros a Koré stojí často v bloku, nejsou určeny pro pohled z více stran, klasické sochy jsou už prostorové • Často jako výzdoba štítů chrámů – proto jen pro jeden pohled (např. Korfu)
Kleobis a Biton, Peloponéští dórští Kuroi
Sochy ve štítech chrámů • Vždy tvoří nějaký mytologický výjev. Centrální postava vždy nejdůležitější • Častá je antropomorfizace přírodních sil – řek, hory a další jsou znázorňovány jako lidsky vypadající božstva Ze štítu chrámu Artemis na Kerkýře, napravo Zeus a klečící postava
Archaická vs. Klasická výzdoba štítů chrámů
Chrám Afáie na Aigině, západní štít, 490
Chrám Afáie na Aigině, východní štít, 480
Archaická vs. Klasická výzdoba štítů chrámů
Srovnání sochařské výzdoby na mladším a strarším štítu
Delfský vozataj, cca 478 nebo 474
• Výzdoba Afájina chrámu na Aigině (východní štít) je už tzv. Přísný sloh • Více strohý styl draperie i výrazu. Ženské postavy už nenosí chiton, ale peplos, výrazná brada a oči, málo propracované vlasy
Zeus od Artemisia, cca 460
Architektura • Dórký a Iónský sloh jsou na konci 6 století už pevně dané • Dórský – tvrdší sloh, Iónský – jemněší sloh • Kánon dórského řádu - Diův chrám v Olympii (postaven Libónem z Elidy 470 – 457/6, je to peripterální hexastylos • Parthenon – dórská stavba s iónskými prvky – vnitřní sloupy a vlys (Iktinos a Kallikratés, výzdoba Feidias), stál 700 talentů, socha Athény Parthenos 900 talentů (1 talent asi 26,2 kg stříbra)
Archaické chrámy 6., začátku 5. stol.
Chrám Aphaie, Aigina 490
Héřin chrám v Agrigentu, 480
Athénin chrám v Paestu, 510
Chrám I (Héřin) v Paestu, 530
Zdroje • http://www.ancientathens3d.com/index.html
