Participace občanů na veřejném životě v obci Nové Hrady Participation of citizens in the public life in the municipality of Nové Hrady Sylvie Kotásková
Abstrakt Tato případová studie je zaměřena na problematiku participační aktivity občanů v lokálním politickém prostoru v obci Nové Hrady. Cílem studie je objasnit fungování veřejné správy ve vybraném městě z hlediska účasti místních obyvatel na aktivitách v rámci veřejného života. Zejména se jedná o politickou participaci na lokální úrovni, dále o zapojení občanů do spolkového života ve městě. Příspěvek se zabývá aktivitou občanů v rámci voleb, jejich zapojením do orgánů obce, účastí na správě věcí veřejných prostřednictvím politických stran a nezávislých sdružení. Práce se dále zabývá nepolitickou formou participace prostřenictvím občanských sdružení a zájmových skupin.
Klíčová slova Obec, občan, participace, veřejný život, volební účast, komunální volby.
Abstract This case study focuses on the issue of participatory activities in the local political arena in the town of Nové Hrady. The aim of the study is to clarify the functioning of public administration in that city in terms of participation of local people in activities in public life. In particular, it is the political participation at the local level, as well as the involvement of citizens in community life in the city. The paper deals with the activities of citizens within the election, their involvement in municipal bodies, participation in governance through political parties and independent associations. The paper focuses on non-political form of participation through civic associations and interest groups.
Key Words Municipality, citizen, participation, public life, voter turnout, municipal elections.
ÚVOD Moderní systémy zastupitelské demokracie čelí klesající volební účasti a malému zájmu občanů o převzetí odpovědnosti v rámci politického procesu. Znepokojivé jevy ve vývoji moderní demokracie jsou ovlivněny mnohými faktory. Zejména se jedná o obměny politických stran, jejichž úlohou v nepřímé demokracii je zajistit zprostředkování zájmů mezi občany a politiky. Dlouho trvajícím problémem nepřímé demokracie je „rozdíl“ mezi politikou na národní úrovni a politikou na úrovni regionální či místní, dochází ke štěpení mezi centrem a periferií. Z tohoto důvodu se hledají nové možnosti, jak zapojit občany do politického procesu a posílit jejich participaci na veřejném životě (Čmejrek, 2009). Účast občanů u voleb bývá pokládána za jednu z hlavních podmínek funkčnosti demokratického systému a za podstatný problém zastupitelské demokracie. Dle sociologických a politologických studií se systémy nepřímé demokracie již dlouhodobě potýkají s klesající volební účastí a také malým zájmem občanů o převzetí odpovědnosti v rámci politického procesu (Čmejrek, Bubeníček, Čopík, 2010).
CÍL PRÁCE A METODY Tento příspěvek si klade za cíl objasnit fungování veřejné správy ve městě Nové Hrady (Jihočeský kraj, okres České Budějovice) z hlediska zapojení občanů. Cílem je ukázat, do jaké míry a jakým způsobem se občané města podílejí na veřejném životě a na formování lokální politiky. V příspěvku jsou analyzovány formy politické i nepolitické participace občanů. Příspěvek je pojatý jako případová studie. Objektem výzkumu je město Nové Hrady. Subjekty výzkumu tvoří obyvatelé města a jejich participační aktivity na veřejném životě. Technikami sběru dat použitými k naplnění cíle příspěvku jsou nestrukturované rozhovory s občany a s politickými reprezentanty obce. Příspěvek dále vychází ze studia literatury a dokumentů, syntézy a komparace odborné literatury (Čmejrek, J. a kol., 2009; Balík, S., 2009) a z odborných článků (Outlý, J., 2003, Politologická revue; Jüptner, P., 2004, Politologická revue). Příspěvek je vytvořen také na základě prostudování místních periodik (Novohradský zpravodaj). Využita jsou data z Českého statistického úřadu, zejména z volebního serveru.
CHARAKTERISTIKA OBCE Město Nové Hrady se nachází poblíž rakouských hranic, přibližně 30 kilometrů jihovýchodně od Českých Budějovic. Jedná se o Jihočeský kraj, okres České Budějovice. Obcí s rozšířenou působností jsou Trhové Sviny. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1279. Ve městě byl tehdy vybudován středověký hrad patřící rodu Vítkovců. V roce 1620 se Nové Hrady stávají sídlem Buquoyů, kteří město obývali do roku 1945. Národnostně v Nových Hradech historicky převažovalo německé etnikum. Při sčítání obyvatelstva v roce 1890 se k německé národnosti přihlásila více jak polovina obyvatel (www.sdruzeniruze.cz). Dle sčítání lidu v roce 2011 (k 26.3) žilo v obci 2 513 obyvatel. Nejvíce obyvatel Nové Hrady měly koncem 19. století. Počet obyvatel výrazně poklesl po druhé světové válce s vysídlením
Němců. Od té doby má počet obyvatel v obci pouze mírně vzestupnou tendenci a to v důsledku přistěhovalectví. Tabulka č. 1: Vývoj počtu obyvatel v obci (vždy k 31.12.) rok
1869
1880
1890
1900
1910
1921
1930
1950
1961
1970
1980
1991
2001
2010
2011
Obyv.
4 566 4 900 4 999 4 997 4 642 4 375 4 086 2 221 2 452 2 373 2 470 2 622 2 602 2 609 2 578 2 591
Zdroj: ČSÚ V minulosti byla většina obyvatel zaměstnána v zemědělství a v lesnictví. V obci se dále rozvíjely malé a střední podniky. Jednalo se zejména o koželužství, dřevovýrobu, rybářství a sklářství. Po německém odsunu přišly Nové Hrady téměř o polovinu obyvatel. V obci byla zavřena většina továren a podniků. V současnosti zemědělství již není rozhodujícím hospodářským odvětvím. V Nových Hradech je možné se mimo zemědělskou činnost setkat s malými živnostníky specializujícími se zvláště na cestovní ruch, truhlářství, kadeřnictví atd.(www.novehradyhistorie.cz). Tabulka č. 2: Obyvatelé v Nových Hradech (v %) Nové Hrady
ČR
Průměrný věk
40,3
40,6
Podíl obyvatel do 29 let
35,13
33,13
Podíl obyvatel nad 60 let
21,93
22,89
Podíl obyvatel vyjíždějících do zaměstnání a škol
26,82
27,27
Podíl věřících obyvatel
18,15
20,78
Podíl věřících obyvatel římskokatolického vyznání
9,27
10,37
Podíl věřících obyvatel evangelického vyznání Zdroj: ČSÚ, Sčítání lidu, domů a bytů 2011
0,20
0,50
Podle sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011 bylo v Nových Hradech 48 % ekonomicky aktivních obyvatel. Míra nezaměstnanosti v Nových Hradech činila 8,21 %. V okrese České Budějovice byla zaznamenána míra nezaměstnanosti 7,21 %, v Jihočeském kraji 8,56 %, v České republice činila míra nezaměstnanosti 9,84 %. Novými Hrady prochází silnice 2. třídy. Přibližně 4 km od centra Nových Hradů se nachází železniční stanice. Vlak zde jezdí ve směru z Českých Budějovic do Českých Velenic. V Nových Hradech je také autobusové nádraží. Starosta obce je uvolněný.
LOKÁLNÍ POLITICKÝ SYSTÉM V obci dlouhodobě působí čtyři politické strany. Jsou jimi Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová (KDU-ČSL), Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM), Občanská demokratická strana (ODS) a Česká strana sociálně demokratická (ČSSD). Při volbách do obecního zastupitelstva v roce 1994 kandidovali zástupci Demokratická unie
2012
(DEU). DEU nezískala žádný mandát a v dalších komunálních volbách již nekandidovala. Místní politické spektrum doplňují dvě sdružení nezávislých kandidátů. Tabulka č. 3: Výsledky komunálních voleb v Nových Hradech 1994
1998
2002
2006
2010
Hlasy (%)
mandáty
Hlasy (%)
mandáty
Hlasy (%)
mandáty
Hlasy (%)
mandáty Hlasy (%)
mandáty
ODS
45,37
7
36,38
6
33,55
5
19,26
3
9,51
1
ČSSD
7,03
1
14,36
2
17,00
3
14,95
2
12,37
2
KDU - ČSL
17,01
3
8,76
1
9,91
1
6,78
1
3,40
0
KSČM
30,06
4
24,96
4
25,66
4
18,45
3
9,88
1
SNK Evropští demokraté
-
-
-
-
-
-
12,83
2
-
-
Demokratická unie
0,53
0
-
-
-
-
-
-
-
-
TOP 09
-
-
-
-
-
-
-
-
5,66
1
Strana za životní jistoty
-
-
0,61
0
-
-
-
-
-
-
Občané pro zdravé město
-
-
-
-
-
-
27,73
4
53,20
9
SNK 1
-
-
14,94
2
-
-
-
-
-
-
SNK 2
-
-
-
-
-
-
-
-
5,99
1
SN
-
-
-
-
13,88
2
-
-
-
-
Celkem
100
15
100
15
100
15
100
15
100
15
Vol. účast v %
70.90
53,11
52,77
53,72
65,90
Zdroj: ČSÚ Jedním ze dvou nejsilnějších politických subjektů v Nových Hradech byla ODS. Občanští demokraté získali nejvíce hlasů v komunálních volbách v letech 1994, 1998 a 2002. Post starosty zastával kandidát za ODS. Druhým politickým subjektem, jež získal nejvíce hlasů ve volbách do obecního zastupitelstva, bylo sdružení nezávislých kandidátů „Občané pro zdravé město“ (dále „OPZM“). Toto sdružení zvítězilo u voleb v letech 2006 a 2010, starosta byl zvolen z řad tohoto nezávislého sdružení kandidátů. Mezi volbami v roce 2002 a 2006 došlo k přesunu dominance mezi těmito dvěma politickými subjekty (ODS a OPZM). Preference politické strany ODS se přesunuly k OPZM, reprezentantovi „nezávislé“ politiky. Poměrně významnou pozici na politické scéně v obci mají komunisté. Jejich úspěch u voleb se ale snižuje. V letech 1994, 1998 a 2002 disponovali vždy čtyřmi mandáty, v roce 2006 získali tři mandáty a v roce 2010 se jednalo pouze o jeden mandát. Významný vliv v obci měla ČSSD, od které se v roce 2006 odštěpila frakce v čele se současným starostou – jedná se o sdružení nezávislých kandidátů „OPZM“. Pozice ČSSD se tak značně oslabila. Stranické spektrum v obci doplňuje KDU-ČSL. Tato strana pravidelně získávala jeden mandát, toto „pravidlo“ se však neopakovalo u voleb v roce 2010. Tabulka č. 4: Mandáty pro kandidáty bez politické příslušnosti ve volbách do obecního zastupitelstva v Nových Hradech strana
1994 mandát ů
bez pp
1998 mandát ů
bez pp
2002 mandát ů
bez pp
2006 mandát ů
bez pp
2010 mandát ů
bez pp
DEU KSČM KDU-ČSL ODS ČSSD Strana za životní jistoty Sdruž. nez. kandidátů Občané pro zdravé město TOP 09 Celkem
0 4 3 7 1 -
0 0 1 6 0 -
4 1 6 2 0
0 0 5 2 0
4 1 5 3 -
0 1 4 2 -
3 1 3 2 -
0 1 1 1 -
1 0 1 2 -
0 0 1 1 -
-
-
2
2
2
2
2
2
1
1
-
-
-
-
-
-
4
4
9
9
15
7
15
9
15
10
15
9
1 15
1 13
Zdroj: vlastní zpracování na základě dat ČSÚ Při sestavování kandidátních listin do komunálních voleb postupují všechny politické subjekty v obci obdobně. Vedení kandidujících subjektů požádá o účast na kandidátní listině v obci „významné“ a obci „prospěšné“ osoby (Rozhovor č. 2). Většinou se jedná o osoby bez politické příslušnosti. Často jsou oslovováni lidé, kteří se účastnili již minulých voleb. Tabulka č. 5: Politická příslušnost kandidátů a zastupitelů 2002
2006
2010
A
B
C
D
A
B
C
D
A
B
C
D
ODS
15
14
5
4
15
11
3
1
15
9
1
1
ČSSD
15
10
3
2
15
9
2
1
15
9
2
1
KDU-ČSL
15
11
1
1
15
10
1
1
15
10
0
0
KSČM
15
1
4
0
15
1
3
0
15
1
1
0
TOP 09
-
-
-
-
-
-
-
-
15
14
1
1
SNK Evropští demokraté
-
-
-
-
15
15
2
2
-
-
-
-
Občané pro zdravé město
-
-
-
-
15
15
4
4
15
15
9
9
SNK
-
-
-
-
-
-
-
-
15
15
1
1
SN
15
15
2
2
-
-
-
-
-
-
-
-
Celkem
75
51
15
9
90
61
15
9
105
73
15
13
A... kandidáti volební strany celkem B... kandidáti volební strany bez politické příslušnosti C... zastupitelé volební strany celkem D... zastupitelé volební strany bez politické příslušnosti Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat ČSÚ
OBČANSKÁ PARTICIPACE Projevy občanské participace jsou členěny na politické a nepolitické. Základní formou politické participace na veřejném životě je volební účast. Pro tuto případovou studii je podstatná zejména volební účast u komunálních voleb, o politické účasti napovídá také volební účast v ostatních volbách. Tyto výsledky jsou následně porovnávány s
celorepublikovou účastí ve volbách. V tabulce č. 6 je znázorněna volební účast v Nových Hradech a ČR v různých typech voleb. Tabulka č. 6: Volební účast v Nových Hradech a ČR (v %) Volby
1994
1996
1998
2000
2002
2004
2006
2008
2009
2010
2012
2013
Obecní zastupitelstvo
Nové Hrady
70,90
53,11
52,77
53,72
65,90
ČR
60,68
45,02
45,54
46,32
48,48
Krajské zastupitelstvo
Nové Hrady
35,56
29,27
43,23
40,18
ČR
33,64
29,62
40,30
36,89
Senát PČR *
Nové Hrady
25,84 26,13
48,34 12,52
48,59 21,12
ČR
35,03 30,63
42,37 20,36
44,59 24,64
Poslanecká sněmovna
Nové Hrady
72,00
68,20
54,79
60,76
59,65
59,04
ČR
76,41
74,03
58,00
64,47
62,60
59,48
Evropský parlament
Nové Hrady
24,34
22,17
ČR
28,32
28,22
Prezident ČR *
Nové Hrady
59,66 56,92
ČR
61,31 59,11
* první a druhé kolo voleb Zdroj: vlastní zpracování na základě dat ČSÚ Trend volební účasti, jak vyplývá z tabulky, má spíše klesající charakter. Nejvyšší volební účast byla zaznamenána v roce 1994 u voleb do obecního zastupitelstva. Tehdy účast u voleb dosáhla téměř 71 %. Takto vysoká účast u voleb nebyla doposud překonána. Nárůst volební účasti byl zaznamenán u komunálních voleb až v roce 2010. Volební účast ostatních voleb v Nových Hradech téměř koresponduje s celorepublikovým průměrem. Výjimku tvoří druhá kola senátních voleb v roce 1996 a 1998, ve kterých byla volební účast výrazně nižší v porovnání s ČR. Charakteristickým rysem voleb do obecního zastupitelstva v České republice je vyšší míra volební účasti v menších obcích a městech, mezi které město Nové Hrady patří. Nejúplnější představu o politické participaci občanů získáme za předpokladu, že základní data o volební účasti a o stranické příslušnosti všech kandidátů a následně zvolených zastupitelů kombinujeme s dalšími údaji. Tabulka č. 7 se z hlediska uplatnění pasivního volebního práva zaměřuje na strukturu kandidátních listin dle věku a pohlaví kandidátů. Údaje v tabulce naznačují téměř neměnný věkový průměr kandidátů. Podíl kandidátů mladších 45 let (tj. celorepublikový průměrný věk kandidátů v komunálních volbách) se pohybuje kolem 40%. Téměř shodný je i věkový průměr zastupitelstev obce. Klesající trend byl zaznamenán u zastupitelů obce do 45 let. Podíl žen na celkovém počtu kandidátů a zastupitelů odpovídá celorepublikovému průměru. Výjimku tvoří rok 2010, kdy půměrný počet kandidátek a zastupitelek v obci tuto hranici mírně překročil.
Tabulka č. 7: Přehled základních údajů o aplikaci aktivního a pasivního volebního práva obyvatel v Nových Hradech 1994 1998 2002 2006 2010 Kandidátní listiny
5
6
5
6
7
Počet zvolených zastupitelů
15
15
15
15
15
- zvolené ženy
2
3
4
1
5
Průměrný věk zastupitelů
47
47,73
50,27
47,27
48,27
Zastupitelé do 45 let
40 %
33,33 %
26,67 %
53,33 %
26,68 %
Počet kandidátů
55
76
75
90
105
Počet kandidujících žen
9
15
20
26
35
Průměrný věk kandidátů
46,98
46,04
49,27
47,99
46,53
Kandidáti do 45 let
38,19 %
47,37 %
36 %
35,55 %
40,96 %
Oprávnění voliči
1 873
1 992
2 037
2 044
2 085
Volební účast
70,90 %
53,11 %
52,77 %
53,72 %
65,90 %
Kandidáti/oprávnění voliči
2,94 %
3,82 %
3,68 %
4,40 %
5,04 %
5
6
7
Kandidáti/zastupitelé 3,67 5,07 Zdroj: vlastní zpracování na základě dat ČSÚ
V podmínkách komunální politiky lze míru politické participace posuzovat také prostřednictvím účasti občanů na zasedáních zastupitelstva. Jednání zastupitelstva se účastní pravidelně jen několik občanů obce. Účast se zvýší pouze za předpokladu, že se bude projednávat pro občany jakkoli závažné téma. Občanská participace může též nabývat různých protestních forem. Může se jednat o petice, případně akce občanského odporu. Někdy tyto iniciativy mohou vyústit v účast ve volbách v podobě sdružení nezávislých kandidátů (Čmejrek, 2009). Tento případ v Nových Hradech prozatím nenastal. Nepolitická forma participace pojednává o zapojení občanů do veřejného života v obci. Zpravidla za tuto formu participace bývají považovány aktivity související se spolkovou a zájmovou činností (Čmejrek, Bubeníček, Čopík, 2010). Spolkový život v Nových Hradech má zejména sociální funkci. Politické funkce uplatňují zájmové organizace jen minimálně. Přestože v Nových Hradech existuje řada spolků, žádný z nich se nijak výrazně v politickém životě obce neangažuje. Lidé přijímají zájmové organizace spíše jako možnost uskutečňovat své zájmy prostřednictvím účasti na veřejném životě v obci (Rozhovor č. 3). Jedním z aktivních spolků v Nových Hradech je sdružení dobrovolných hasičů. Toto sdružení bylo založeno již v roce 1874. V současné době mají dobrovolní hasiči 38 členů (www.sdhnovehrady.webnode.cz). Kromě poskytování pomoci občanům v krizových situacích, pořádají dobrovolní hasiči mnoho společenských aktivit a soutěží. Již přes 50 let v obci existuje myslivecké sdružení. Sdružení hospodaří v pronajaté honitbě Honebního společenstva Nové Hrady, jeho celková výměra činí 4 295 ha. Myslivecké sdružení má v současné době 55 aktivních členů (www.myslivecky-spolek-nove-hrady.webnode.cz/).
V obci dále funguje Místní organizace Českého rybářského svazu Nové Hrady, TJ Sokol Nové Hrady, Asociace víceúčelových sportů a činností, Český svaz ochránců přírody Nové Hrady a Klub vojenské historie a techniky Nové Hrady, o. s. (www.kicnovehrady.cz). Všechny tyto spolky a sdružení pojí společný rys a to úbytek zájmu o členství. Dochází k postupnému stárnutí členské základny, zájem mladých lidí o účast ve spolcích klesá (Rozhovor č. 1). V roce 1999 bylo v Nových Hradech založeno občanské sdružení s názvem Novohradská občanská společnost. Cílem organizace je prostřednictvím kulturních, společenských a sportovních akcí a lokálních projektů přispívat k rozvoji oblasti Novohradských hor a současně také posilovat základy občanské společnosti (www.novnos.cz). Město Nové Hrady je členem Euroregionu Silva Nortica. Euroregion je velmi významnou institucí pro přeshraniční spolupráci mezi Jihočeským krajem a regionem Waldviertel, země Dolní Rakousko. Česká část euroregionu má 48 členů, jedním z nich je město Nové Hrady (www.silvanortica.com). Nové Hrady jsou také členem Místní akční skupiny Sdružení Růže.
ZÁVĚRY Jihočeské město Nové Hrady čítá kolem 2 500 obyvatel. Politické spektrum v obci je poměrně stabilní. Již dlouhodobě zde působí čtyři strany. Jedná se o občanské demokraty, lidovce, sociální demokraty a komunisty. Nejlepších výsledků u voleb vždy dosahovala ODS, o toto prvenství občanští demokraté přišli v roce 2006 a 2010. V těchto letech u voleb zvítězilo sdružení nezávislých kandidátů „Občané pro zdravé město“. Politické strany či sdružení, podobně jako u jiných obcí podobné velikosti, nemají na občany u komunálních voleb tak silný vliv. Občané se u voleb spíše ztotožňují s osobností kandidáta, než aby upřednostňovali konkrétní politickou stranu či sdružení. Většina kandidátů (s výjimkou komunistů) je ostatně bez politické příslušnosti. Veřejný život v obci se nepotýká se zcela vlažným přístupem, byť aktivních členů ve spolcích ubývá. Významné postavení má v obci sbor dobrovolných hasičů a myslivecké sdružení. Tyto spolky do politického života nijak nezasahují. Problémem zájmových organizací je většinou vysoký věk aktivních členů a malý zájem mladších. Obec je také součástí euroregionu Silva Nortica a místní akční skupiny Sdružení Růže. Díky spolupráci získávají Nové Hrady finanční prostředky na realizaci různých projektů. Ve městě Nové Hrady se neprojevují žádné významnější rozpory. Obyvatelstvo obce je národnostně, etnicky a nábožensky homegenní. K rozporům v obci nedochází ani v případě rozdílných věkových skupin, místních či přistěhovalých obyvatel.
LITERATURA BALÍK, S. Komunální politika. Obce, aktéři a cíle místní politiky. Praha, 2009. ISBN 978-80-247-2908-4. ČMEJREK, J.; ČOPÍK, J.; KOPŘIVA, R.; BUBENÍČEK, V.; KOCIÁNOVÁ, J.; WAGNEROVÁ, J. Participace občanů na veřejném životě venkovských obcí ČR. Praha: Kernberg Publishing, 2009. 133s. ISBN 978-80-87168-10-3. ČMEJREK, J., BUBENÍČEK, V., ČOPÍK, J. Demokracie v lokálním politickém prostoru. Praha, 2010, ISBN 978-80-247-3061-5
JÜPTNER, P. Komunální koalice a politické modely. Politologická revue č. 2, 2004, s. 80 – 101. OUTLÝ, J. Volby do zastupitelstev-vývoj a souvislosti. Politologická revue č. 2, 2003, s. 17 – 44.
INTERNETOVÉ ZDROJE Český statistický úřad, Sčítáni lidu, domů a bytů 2011. [online]. [cit. 2013-12-09] Dostupný z www:
Český statistický úřad, volební údaje. [online]. [cit. 2013-12-17] Dostupný z www:
Historie Nových Hradů.[online]. [cit. 2013-12-10] Dostupný z www:
Kulturní a informační centrum Nové Hrady. [online]. [cit. 2013-12-10] Dostupný z www:
Místní akční skupina Sdružení růže. [online]. [cit. 2013-12-15] Dostupný z www: Myslivecký spolek Nové Hrady. [online]. [cit. 2013-12-15] Dostupný z www: Novohradská občanská společnost, o. s. [online]. [cit. 2013-12-15] Dostupný z www: Sdružení dobrovolných hasičů Nové hrady. [online]. [cit. 2013-12-10] Dostupný z www:
ROZHOVORY Rozhovor (1) s občanským aktivistou v Nových Hradech ze dne 10. 11. 2013 a 15. 11. 2013 Rozhovor (2) s občanským aktivistou v Nových Hradech ze dne 15. 11. 2013 Rozhovor (3) se zastupitelkou města Nové Hrady ze dne 10. 11. 2013
DALŠÍ ZDROJE Kronika města Nové Hrady
