PSANEC
2009 č. 4
Pán much - skvělé noční divadlo! Nedělní večer nám přinesl premiéru/derniéru divadelního představení na motivy románu Pán much (1954, anglicky Lord of the Flies), který byl románovou prvotinou nositele Nobelovy ceny Williama Goldinga. Vypráví alegorický příběh o skupině chlapců, kteří se na pustém ostrově pokoušejí vybudovat demokratickou společnost a katastrofálně selhávají. Román pojednává o kontroverzních tématech, jakými jsou individuální prospěch versus obecné blaho, tyranie, fanatismus a vrozený sklon lidské povahy ke zlu. V režii Jiřího Konvalinky si v půlhodinové zkratce díla zahráli všichni asistenti. Všem ostatním jsme nyní připravili dodatečnou nápovědu, abyste si mohli zkrácený děj porovnat s obsahem knížky, kterou si třeba někdy přečtete. Děj se odehrává v budoucnosti během světové války - letadlo, které evakuovalo civilní obyvatelstvo z Anglie, se zřítilo na tropický ostrov. Zachránila se jen skupina chlapců ve věku od 6 do 12 let. První dvě postavy, se kterými se setkáme, jsou sportovně založený, sympatický Ralph a „Čunas“, tlustý chlapec s brýlemi, který má astma. Zatroubí na lasturu,
aby přivolali ostatní přeživší. Společně se pak radí, kdo by se měl stát vůdcem. Zvolí Ralpha, přestože v úvahu připadal i Jack Merridew, který vedl školní sbor. Je zřejmé, že Ralphovi závidí. Ralph v něm vidí hrozbu, a proto jej ustanoví náčelníkem skupiny lovců (sboristů). Z Čuňase udělá svého zástupce, přestože ho ostatní nemají rádi. Kluci jsou z ostrova nadšení a těší se, jaká dobrodružství je čekají. Řada z nich se však bojí netvora,
kterého údajně zahlédl jeden z mladších chlapců se znamínkem na tváři. Pomocí Čuňasových brýlí rozdělají signální oheň, který se vymkne kontrole a spálí velkou část džungle. Během požáru se chlapec se znamínkem ztratí. Přestože si chlapci slíbili, že se budou spravedlivě dělit o práci a pomáhat si, pro Ralpha je stále těžší přinutit je, aby každý dělal to, co má. Život na ostrově začne postupně upadat. Mezi Jackem a Ralphem rostou neshody. Situace se vyhrotí v okamžiku, když Ralph obviní Jacka, že zmařil možnost záchrany: odvedl totiž na lov dvojčata Sama a Erika („Samerik“), kteří se měli starat o oheň, a tak loď na obzoru nemohla zachytit signální kouř. Následuje ostrá hádka, během které se rozbije jedno sklo Čuňasových brýlí. Nad ostrovem dojde k přestřelce mezi dvěma letadly. Jeden z pilotů se katapultuje, ale zemře před nebo při přistání. Sam a Erik vyvolají paniku, protože potmě zahlédli jeho mrtvé tělo a spletli si ho s netvorem. Ralph, Jack a Roger, jeden ze sboristů, si to chtějí ověřit, a proto se vydají mrtvolu hledat. Uvidí siluetu padáku, se kterou škube vítr, a s hrůzou utečou v domnění, že to jsou netvorova křídla. Jack prohlásí Ralpha za zbabělce a požaduje novou volbu vůdce. Nedostane ale žádný hlas, a proto skupinu opustí. Založí nový kmen, kam se postupně přidá většina starších chlapců. Nový kmen se věnuje hlavně lovu prasat. V džungli připraví netvorovi oběť, prasečí hlavu nabodnutou na kůl, kterou později objeví Simon. Děsivá hlava obsypaná mouchami v jeho
halucinacích ožívá jako „Pán much“ a předznamenává jeho osud: Simon objeví mrtvého pilota a běží to povědět chlapcům, ti jsou však zfanatizovaní Jackovým válečným tancem, a proto ho považují za netvora a roztrhají. Jackův kmen klesá až na samou hranici divošství. Napadnou Ralphův tábor a podaří se jim získat i Čuňasovy brýle, které potřebují k rozdělání ohně. Když je Čuňas požaduje nazpět, Roger na něj svalí balvan a zabije ho. Jackův kmen pak unese Sama a Erika – poslední přívržence Ralpha mezi staršími chlapci – a přinutí je připojit se k nim. Jack se Ralpha pokusí zabít, ale neuspěje a další den na něj uspořádá hon. Ralph se ukryje v husté spleti lián, a proto Jack založí v džungli požár. Dým spatří projíždějící loď – chlapci jsou konečně zachráněni. Ralph oplakává ztrátu přítele Čuňase a úplnou ztrátu dětské nevinnosti. (zkrátili jsme si pro tento účel příslušný text z Wikipedie – děkujeme, Wiki!)
Hlavní táborové ceny Dny do konce našeho letošního pobytu tady v Radosti se už dají spočítat na prstech jedné ruky, a tak je namístě zopakovat, jaká hlavní ocenění budou na závěr soustředění předána.
Zlatuše je titul, který je přiznáván nejpříjemnější tábornici ze všech - měla by být tedy vlídná, snášenlivá, přičinlivá, úspěšná v táborových soutěžích. Obdrží putovní pohár, na jehož podstavci jsou vyryta jména všech dosavadních držitelek této ceny, kterou vždy na další tábor Zlatuše doručí své následovnici. Loňskou držitelkou ceny byla Lenka Švorcová.
Zlatoň je sympatický táborník, družný, vlídný, kamarádský, také vynikající nápadně vyváženou kombinací schopností duševních i tělesných, ačkoliv je všemi mastmi mazaný, je mu cizí vychloubání a posměch; získává obdobný putovní pohár (vloni se stal jeho držitelem Filip Rut, osobně ho sem dovezl před nočním představením).
Absolutní vítěz Kulturní olympiády získává třetí putovní trofej: na jejím podstavci jsou rovněž uvedena jména jejích držitelů v předchozích letech. Absolutním vítězem KO se může stát kterýkoliv s členů DRDS, rozhoduje totiž nejvyšší počet bodů, ať už jde o jakoukoliv ze čtyř kategorií, v nichž se letos bude soutěžit. Loňskou Absolutní vítězkou byla Kačka Kovaříková.
Květovaný kůň je cenou pro Nováčka roku, okatého Květovaného koně získává na rok domů ta nebo ten, která (který) je podle mínění asistentů nejsympatičtějším a nejstatečnějším táborníkem z těch, kteří jsou tu s námi letos poprvé. Hlavním měřítkem je to, že se na první pohled nedá rozeznat Nováček roku od zkušeného a protřelého dismančete. Vloni si Květovaného koně domů odvezla Agátka Faitová. Kdo to bude letos? Snažte se!
Psanec vám představuje nováčky: Adéla Pyšová Doslechli jsme se, že nebydlíš přímo v Praze... To je pravda, bydlím za Prahou, přesněji v Řeži u Prahy. Není to tak daleko. Máš prý zvláštního koníčka... Chodím dvakrát týdně do baletu, už čtyři roky, teď to bude pátý rok. Pokud ráda čteš, máš nějakou oblíbenou knížku? Samozřejmě ráda čtu, líbí se mi série knížek o Amélii, přečetla jsem všech pět dílů, jeden z nich mám tady s sebou. Dostala jsi ve škole nebo tady nějakou přezdívku? Zatím naštěstí ne, ve škole mi říkají Áďa. Líbila se ti noční hra a bojovka? Byl to zajímavý příběh, ale trochu strašidelný. A pak jsem šla se zdravotnicí spát, byla jsem unavená a bojovku jsem proto nešla. Natočila jsi něco pro Rádio DISS? Spolu s ostatními ve skupince jsem natáčela reportáž z výletu na Lipnici a živě jsem přečetla zprávy o počasí.
Petr Uhlík Do které třídy po prázdninách půjdeš? Do páté. Kolikátým rokem hraješ na housle? Teď čtvrtým. Hraju i v orchestru Základní umělecké školy Na Padesátém, kde občas za paní učitelku zaskakuje jako dirigent Michal Macourek. Baví mě to. Věnuješ se nějakému sportu? Basketbalu, i když zatím nejsem moc vysoký. Táta měří 193 centimetrů, to by mohlo stačit. Jak se tobě líbily lesní hrátky za tmy? Už první večer – Krok do tmy – byl fajn, noční představení bylo úžasné, stejně jako bojovka. Máš nějakého sourozence? Mám bráchu, je mu osmnáct let. Není to moc velký rozdíl? Nehádáte se? Ne. Pomáhá mi s úkoly a tak různě.
TANEČNÍ LATINA
FIALOVÁ JE LETOS IN
Když budete do Psance psát, budou mít jiní co číst. A nemusí to být jen psaní fialové, růžové nebo šedivé. Zatím nám v tiskárně barvičky nedošly, nebuďte tedy na nápady a pestrost skoupí...
