Omezení rizik v obchodě aplikace vybraného. platebního instrumentu

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra bankovnictví a pojišťovnictví

Omezení rizik v obchodě – aplikace vybraného platebního instrumentu Bankovní záruky Diplomová práce

Autor:

Bc. Romana Černá, DiS. Finance

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Vanda Hadrabová

Březen, 2011

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Bohušovicích nad Ohří dne 21.3.2011

Romana Černá

Poděkování Tímto bych ráda poděkovala paní Ing. Vandě Hadrabové za projevenou pomoc, vedení a cenné rady při psaní této diplomové práce. Zvláštní poděkování téţ patří celé mé rodině za morální podporu a poskytnutí podmínek pro celé studium. Dále bych ráda poděkovala svým kolegům z oddělení vývozních subvencí za vytvoření pozitivního pracovního prostředí, které rovněţ velmi přispělo k dokončení této práce.

Anotace Tato diplomová práce pojednává o moţnosti přidělení subvence při vývozu zemědělských produktů do třetích zemí s pouţitím bankovní záruky, jakoţto zajišťovacího instrumentu proti rizikům, plynoucích ze zahraničního obchodu. Je rozdělena do tří základních částí, kde v první se zabývá významem zahraničního obchodu a riziky s ním spojenými. V druhé části se věnuje bankovním zárukám jako platebnímu a zajišťovacímu instrumentu ve vztahu k zahraničnímu obchodu. V třetí části jsou uvedena pravidla pro pouţití a skládání bankovních záruk při přidělování subvencí při vývozu a samotný mechanismus přidělení subvence. Součástí práce je kapitola výsledky se statistickými vyhodnoceními, týkající se přijatých a vyplacených ţádostí o subvenci s pouţitými bankovními zárukami i subvence celkem.

Annotation This graduation theses deals with the possibility of refunds allocation for export of agricultural products to the third countries. The work is focused on refunds allocation based on the bank guarantee utilization which is an instrument oriented against foreign trade risk (risk associated with the foreign trade). The work is divided into three basic parts. The first one describes the foreign trade significance and risks connected with the trade. The second part deals with the bank guarantees which represent paying and security (protective) instrument in relation to the foreign trade. The third part describes rules for the bank guarantee utilisation and payments in relation to export refunds allocation. This parts also contents the mechanism of refunds allocation. The work also includes the chapter which involves the statistical results refers to received and prepaid export refunds applications with bank guarantee utilization.

OBSAH: ÚVOD ......................................................................................................................................... 8 1. ZAHRANIČNÍ OBCHOD A RIZIKA S NÍM SPOJENÁ ................................................. 9 1.1 Mezinárodní obchod ......................................................................................................................................... 9 1.1.1 Význam zahraničního obchodu ................................................................................................................... 9 1.1.2 Vstup na zahraniční trhy ........................................................................................................................... 10 1.1.3 Analýza trhu .............................................................................................................................................. 11 1.1.4 Průzkum trhu ............................................................................................................................................. 13 1.2.1 Riziko ........................................................................................................................................................ 16 1.2.2 Členění rizik .............................................................................................................................................. 16 1.2.2.1 Rizika trţní ........................................................................................................................................ 17 1.2.2.2 Rizika komerční ................................................................................................................................. 18 1.2.2.3 Rizika přepravní................................................................................................................................. 19 1.2.2.4 Rizika teritoriální ............................................................................................................................... 20 1.2.2.5 Rizika kurzová ................................................................................................................................... 21 1.2.2.6 Riziko odpovědnosti za výrobek........................................................................................................ 23 1.2.3 Řízení rizik ................................................................................................................................................ 23 1.2.4 Druhy platebních podmínek ...................................................................................................................... 25 1.2.5 Nástroje k zajištění úvěrových rizik .......................................................................................................... 26

2. BANKOVNÍ ZÁRUKY JAKO PLATEBNÍ INSTRUMENT ......................................... 27 2.1. Bankovní záruka – obecné principy............................................................................................................. 27 2.1.1 Bankovní záruka ....................................................................................................................................... 28 2.1.2 Náleţitosti bankovní záruky ...................................................................................................................... 30 2.1.3 Obsah bankovní záruky ............................................................................................................................. 31 2.1.4 Lhůta platnosti........................................................................................................................................... 32 2.2 Druhy bankovních záruk ............................................................................................................................... 32 2.2.1 Akcesorická záruka ................................................................................................................................... 32 2.2.2 Abstraktní záruka ...................................................................................................................................... 33 2.2.3 Záruka vyplatitelná proti dokumentům ..................................................................................................... 34 2.3 Přímé bankovní záruky .................................................................................................................................. 35 2.3.1 Avizování bankovní záruky ...................................................................................................................... 35 2.3.2 Potvrzení bankovní záruky ........................................................................................................................ 35 2.4 Nepřímé bankovní záruky – protizáruky ..................................................................................................... 36 2.4.1 Lhůta platnosti nepřímé bankovní záruky ................................................................................................. 37 2.5 Platební záruky ............................................................................................................................................... 37 2.6. Neplatební záruky ......................................................................................................................................... 39

5

2.6.1 Záruka za nabídku do veřejné soutěţe ...................................................................................................... 39 2.6.2 Akontační záruka ...................................................................................................................................... 40 2.6.3 Kauční záruka ........................................................................................................................................... 40 2.6.4 Záruka za splnění povinností dodavatele během technické záruky ........................................................... 41 2.6.5 Záruka za zádrţné ..................................................................................................................................... 41 2.6.6 Slib odškodnění – indemnita ..................................................................................................................... 42 2.7 Proces přijetí bankovní záruky ..................................................................................................................... 42 2.8 Uplatnění bankovní záruky ........................................................................................................................... 44 2.9 Ukončení platnosti bankovní záruky ............................................................................................................ 45

3. BANKOVNÍ ZÁRUKY A DOTACE Z EU....................................................................... 47 3.1 Úloha státního zemědělského fondu .............................................................................................................. 47 3.2 Obecné principy .............................................................................................................................................. 49 3.2.1 Formy záruk .............................................................................................................................................. 50 3.2.2 Obecný postup při skládání záruky ........................................................................................................... 51 3.2.3 Přepočtový kurz ........................................................................................................................................ 52 3.2.4 Náleţitosti bankovní záruky ...................................................................................................................... 53 3.2.5 Obecný postup pro uvolňování záruk:....................................................................................................... 54 3.2.6 Postup při propadání záruky...................................................................................................................... 54 3.2.7 Závěrečná administrace ............................................................................................................................. 55 3.3 Vývozní licence ............................................................................................................................................... 57 3.4 Záruky na vývozní náhrady (vývozní subvence) pro zemědělské produkty ............................................. 59 3.5 Vývozní subvence (zálohové platby) pro mléčné produkty......................................................................... 62 3.5.1 Evidence subjektu na SZIF ....................................................................................................................... 62 3.5.2 Poţadavky na výrobky .............................................................................................................................. 63 3.5.3 Aktivní zušlechťovací styk........................................................................................................................ 64 3.5.4 Výše vývozní subvence ............................................................................................................................. 65 3.5.5 Vývoz subvencovaného zboţí ................................................................................................................... 65 3.5.6 Doklady předkládané na celním úřadě: ..................................................................................................... 66 3.5.7 Ţádost o zálohu na subvenci, ţádost o subvenci ....................................................................................... 69 3.5.8 Výplata subvence při vývozu .................................................................................................................... 72 3.5.9 Záloha na subvenci při vývozu.................................................................................................................. 73 3.5.10 Konečná platba vývozní subvence (subvence při vývozu) ...................................................................... 74 3.5.11 Lhůty a sankce ........................................................................................................................................ 74 3.5.12 Kontroly .................................................................................................................................................. 75

4.VÝSLEDKY .......................................................................................................................... 76 ZÁVĚR ..................................................................................................................................... 79 6

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ................................................................................... 81 SEZNAM WWW ODKAZŮ .................................................................................................. 81 SEZNAM GRAFŮ …………………………...……………………………..……………….82 SEZNAM TABULEK………………………………………………………………………………...82

SEZNAM PŘÍLOH ................................................................................................................. 82

7

Úvod Zahraniční obchod je historicky nejstarší a dosud nejrozšířenější forma vnějších hospodářských vztahů, jejichţ vliv se prohloubil po 2. světové válce a v posledních desetiletích patří k nejdynamičtějším prvkům vývoje světové ekonomiky. Patří tak v současné době k rozhodujícím faktorům ovlivňujícím ekonomický růst a utváření stavu vnitřní ekonomické rovnováhy. Tento vliv je výraznější zejména u relativně malých ekonomik, kde jsou dovozní toky předpokladem pro překonání limitů ve vybavení výrobními zdroji. Působení vnějších ekonomických vztahů cestou transformace výrobních faktorů umoţňuje překonávat domácí limity v disponibilitě těchto faktorů. Protoţe vstup na mezinárodní trhy se neobejde bez podstupování určitých rizik, existuje mnoho způsobů jak těmto rizikům čelit, či jejich dopad minimalizovat, a to vhodným finančním řízením, pojištěním nebo pouţitím zajišťovacích instrumentů. Bankovní záruka jako zajišťovací a platební instrument hraje v mezinárodním obchodě jistě důleţitou roli. Proto je i prostředkem zajištění českých vývozců vyváţejících zemědělské produkty do třetích zemí, tedy teritorií, řekněme méně spolehlivých. Ceny zemědělských výrobků jsou ve Společenství v důsledku cenových regulací v jednotlivých organizacích trhu všeobecně vyšší, neţ jsou ceny stejného zboţí na trhu světovém. Vývozcům jsou tedy z prostředků Evropského zemědělského orientačního a garančního

fondu

poskytovány

vývozní

subvence

(náhrady),

jeţ

mají

zajistit

konkurenceschopnost jejich zboţí na světovém trhu. Tyto prostředky jsou od 1. 5. 2004 poskytovány vývozcům prostřednictvím SZIF. Za tímto účelem byly zavedeny tak zvané zálohové platby k ţádostem o subvence, které jsou vázány na bankovní záruky. Smyslem této práce je tedy seznámení se s mezinárodním obchodem, s riziky vstupu na zahraniční trhy a bankovními zárukami, a nastínit, jak můţe vývozce získat subvenci při vývozu zemědělských produktů do třetích zemí s pouţitím bankovní záruky.

8

1. Zahraniční obchod a rizika s ním spojená

1.1 Mezinárodní obchod Naše současnost je charakteristická celosvětovými změnami a zrychlujícím se jejich tempem. Dnešní svět je odrazem globalizace, její mnohostranností a vzájemnou propojeností globálních procesů a trendů, kde ekonomická sféra patří k rozhodujícím. Ekonomika je tak jakýmsi „motorem“ globalizace, která je charakteristická růstem vzájemné ekonomické závislosti jednotlivých zemí, zaloţené na rostoucím objemu a sortimentu mezinárodních transakcí komodit, sluţeb a kapitálu. Zahraničněobchodní vztahy tak představují výsledek těchto procesů. Dynamika, rozměr a struktura zahraničního obchodu, finančních toků a dalších ekonomických aktivit charakterizují vzájemnou propojenost a závislost států celého světa.

1.1.1 Význam zahraničního obchodu Kaţdá země pouţívá pro hodnocení zahraničního obchodu několik hledisek. Z hlediska efektivnosti se exportní politika země snaţí soustředit na takové výrobky, kdy lze dosáhnout maximálních úspor společenské práce. Na takové produkty je pak následně soustředěn výzkum a vývoj a značné propagační úsilí. Z hlediska proporcionality lze říci, ţe je jen málo zemí, které jsou soběstačné, mají komplexní surovinovou základnu a dostatečně velký domácí trh. Hledisko demonstrativního efektu představuje vývozní program země jako určitou vizitku stavu a úrovně rozvoje národní ekonomiky. Dovozní program země řeší nejen problém proporcionality, ale i potřebu získání takových uţitných hodnot, které zemi chybí a následně zrychlí ekonomický rozvoj dováţející země. Význam zahraničního obchodu lze také spatřit ve vzájemné hospodářské provázanosti mezi zeměmi. Čím větší tato provázanost je, tím stabilnější jsou celkové vztahy. Lze tedy říci, ţe vnější ekonomické vztahy podporují mírovou spolupráci a sniţují riziko konfliktu. 9

Vliv jednotlivých hledisek na ekonomiku zemí je různý. Obecně lze říci, ţe čím je větší země a vyšší počet obyvatel, tím menší je míra závislosti ekonomiky na vnějších ekonomických vztazích. Tuto závislost lze vyjádřit poměrem objemu mezinárodního obchodu vůči HDP.

1.1.2 Vstup na zahraniční trhy

Základním předpokladem pro úspěšný vstup firmy za cizí trhy je provedení analýzy zahraničního trhu. Kvalitní analýza je nutná především pro malé a střední firmy, pro které by případný neúspěch na zahraničním trhu znamenal velké ztráty nebo případnou likvidaci. Obzvlášť v současné době kdy značné část světa čelí důsledkům finanční krize a velké nestabilitě světových trhů, přestávají existovat tradiční bariéry zahraničního obchodu, ale objevují se jiné, především administrativní. Taková analýza představuje především rozpoznání slabých míst a odhalení různých rizik. Obchody na mezinárodních trzích mohou být ekonomicky velmi výnosné, ale zároveň je nutno přijmou určitá rizika s nimi spojená. Riziko je neoddělitelnou součástí podnikání a firma nemůţe být dlouhodobě úspěšná, pokud nebude ochotna takováto rizika nést. Provedením analýzy rizik dostává obchodník do rukou nástroj k jejich rozpoznání, vyhodnocení a stanovení strategie k jejich eliminaci. S analýzou rizik souvisí i finanční analýza, která má odhalit potencionální rentabilitu zahraničně obchodní operace. Operace na zahraničních trzích jsou obecně rizikovějšími neţli operace na trhu domácím. Existuje řada metod k jejich minimalizaci. Vyváţející či dováţející firma by nezbytně měla mít vývozní či dovozní plán se specifikací všech rizik a výhod předpokládaného vstupu na zahraniční trh. Tento plán by měl obsahovat hlavní zásady, vyplývající z podepsané smlouvy, zásady výběru zahraničního partnera, odkazy k získání uţitečných kontaktů. Firmy, které zkušenosti se zahraničním obchodem nemají, by zprvu měly dát přednost méně náročným trhům, obvykle v ne příliš vzdálených oblastech.

10

Graf č. 1 Vývoj zahraničního obchodu ČR

Zdroj: Český statistický úřad 1.1.3 Analýza trhu

K analýze zahraničního trhu lze přistupovat různě: Podle původce analýzy: 1 -

analýza provedená subjektem zajímajícím se o zahraniční trh (výrobní či obchodní firma),

-

analýza prováděná firmou specializující se na průzkum trhu,

1

Svatoš, Miroslav, kolektiv. Zahraniční obchod teorie a praxe: Grada Publishing, a.s. Praha, 2009. ISBN 978-80247-2708-0

11

-

analýza prováděná státem nebo státními institucemi.

Podle místa provedení analýzy: -

analýza od stolu – informace takto získané se nazývají sekundární. Výhodou takového průzkumu jsou nízké náklady a dobrá dostupnost. Nevýhodou ovšem můţe být neaktuálnost získaných informací,

-

terénní analýza – provádí se přímo v daném teritoriu. Takto získané informace jsou primární, přímo souvisejí s úkolem, jsou nové, aktuální a relevantní.

Podle charakteru pouţitých analytických metod: -

externí přístup (verbální metody, ankety, dotazníky, ideové konference),

-

statisticko-matematické přístupy (extrapolace trendu, regresivní analýza, strukturální analýza, …).

Jako zásadní rozlišení analytických přístupů k charakteristice vývoje zahraničního trhu lze povaţovat toto: - základní (fundamentální) analýza, - technická analýza. Základní analýza Základní

analýza

zahraničního

trhu

prověřuje

všechny

ekonomické

faktory

(makroekonomické i mikroekonomické), které ovlivňují nabídku a poptávku vybraného trhu2. Do takovéto analýzy můţeme zařadit stav platební bilance daného státu, obchodní bilance, pohyby měnového kurzu, vývoj cen akcií firem zvoleného trhu. To vše nám můţe napovědět, jakým směrem se bude ubírat vývoj trţních veličin a souvisí s vývojem zahraničního obchodu.

2


12

Technická analýza Technická analýza se naopak omezuje na rozbor cenového a kurzového vývoje a stanovení nabídkových a poptávkových signálů, protoţe vychází z předpokladu, ţe všechny základní faktory jsou v ceně a kurzu zahrnuty. Ovšem sleduje stejný cíl jako analýza základní, jen z jiného směru. 1.1.4 Průzkum trhu

Obchodní firma si potřebné průzkumy můţe provádět sama nebo můţe poţádat specializovanou firmu o jeho zpracování. Průzkum trhu jako důleţitá součást marketingového průzkumu slouţí k řešení aktuálních problémů. Výzkum trhu je zpravidla dlouhodobý a komplexní proces, pro jedinou operaci pak krátkodobý a účelový. Časové rozdělení průzkumu trhu: -

s dlouhodobým zaměřením – na 10 let a více (Takový průzkum tendence vývoje trhu a odhaduje další vývoj. Vyuţívá se k sestavení perspektivním plánům a stanovení koncepce firmy.),

-

se střednědobým zaměřením – na 5 let (Tento průzkum se obvykle zabývá stavem trhu určité komodity nebo celkovým stavem trhu.),

-

s krátkodobým zaměřením – roční, čtvrtletní (sledování sezónních výkyvů a náhodné výkyvy).

Nezbytnost výzkumu zahraničního trhu vyplývá z těchto nejistot: -

politické a ekonomické odlišnosti trhu a trhu domácího,

-

makroekonomické a mikroekonomické odlišnosti potencionálního trhu,

-

legislativní a technické odlišnosti,

-

sociální, kulturní a spotřebitelské rozdíly,

13

-

infrastrukturní, komunikační a sluţební odlišnosti.3

Bez ohledu na členění by všechny průzkumy měly zodpovědět otázku, jestli je správné na daný trh vstoupit, jak je trh atraktivní z krátkodobého a dlouhodobého hlediska, jaký bude předpokládaný objem prodeje, jaké jsou sociální, ekonomické, politické a legislativní zvláštnosti daného regionu, správný způsob distribuce, správná kritéria pro segmentaci trhu, jaká je konkurence a její metody, jaká je správná cenová a komunikační strategie, jaká rizika přicházejí v úvahu a jsou-li akceptovatelná, a také samozřejmě jaké budou finální přínosy vstupu na vybraný trh. Výsledky takovéto studie slouţí jako prvotní poznatek pro vstup na trh. Na základě takového výzkumu lze získat nápovědu, jestli vstup na trh bude rentabilní. Rozdělení průzkumů trhu dle obsahu a záměrů: - teritoriální, - obchodně – politický, - komoditní, - spotřebitelský, - průzkum konkurence, - průzkum cen a souvisejících faktorů, - průzkum obchodních metod, - technický průzkum, - daňový průzkum, - průzkum sociálních a kulturních zvyklostí.

3


14

Cílem je získání dalších informací o trhu a o faktorech, které by mohly ovlivnit jednotlivé obchodní případy. V komplexu by tyto analýzy měly poskytnout závěry týkající se faktorů souvisejících s poptávkou, ale i s efektivností obchodní operace a minimalizací rizik. Tedy jaká je poptávka trhu, jaké jsou potřeby a vlastnosti potencionálních zákazníků. V podstatě by se nám mělo dostat odpovědí na otázku, kdo jsou naši cíloví zákazníci, jaký lze očekávat objem poptávky, jaké jsou dostupné substituty, jaká je konkurence a jak můţe ovlivnit poptávku zákazníků, jak je náročný přechod zákazníků od jednoho dodavatele k druhému a jak vysokou cenu jsou ochotni zákazníci akceptovat. Analýza rizika exportní operace Zahraničně obchodní operace jsou charakteristické zvýšenou mírou rizika, a proto je řízení rizik důleţitou součástí finančního řízení firmy. Vyţaduje především vytváření preventivních opatření, které mají zabránit vzniku ztrát a především nedobytných pohledávek. Tato preventivní opatření spočívají v identifikaci rizikových faktorů. Fáze analýzy rizika obchodní operace: -

riziko před dodávkou -

V této etapě obchodní operace mohou vzniknout ztráty

v důsledku přerušení výroby nebo nedokončení obchodní operace4 vinou zahraničního obchodního partnera, na příklad pro vyhlášení konkurzního řízení nebo odstoupení od smlouvy. -

riziko po dodání – V této etapě jde o platební riziko, které je nejvýznamnější. Škodu téţ můţe způsobit neodebrání zboţí obchodním partnerem. Významným rizikem je i riziko pohybu měnového kurzu.

4


15

1.2.1 Riziko

Riziko je neodmyslitelně spojeno s podstatou podnikání a způsobují, ţe dosaţený výsledek se bude lišit od předpokládaného vlivem nahodilých jevů. Některá z rizik mají i velmi širokou působnost. Typickým příkladem je riziko změny trţní situace. Případná rizika pro jednotlivé firmy se liší dle jejich podnikatelského zaměření a odvětví, ve kterém se pohybují. Rizika ovšem nemusejí nutně přinést negativní výsledek, ale mohou přinést i příznivější výsledek proti předpokladu. S podnikáním na zahraničních trzích jsou kromě specifických rizik, jako je vývoj kurzů měn, ekonomická a politická situace, spojena i další rizika, jako je riziko přepravní a komerční. Rizikovost mezinárodních vztahů se do jisté míry v posledních desetiletích zostřila v důsledku dynamiky ekonomického vývoje, proměnlivosti hodnotových kategorií a politickými změnami. Globalizace se zde projevuje ve změnách kurzů měn, ve změnách cenových relací, úroků a v neschopnosti některých států dostát svých zahraničních platebních závazků. Díky tomuto vývoji se na úrovni podnikatelských subjektů začal utvářet nový přístup k rizikům, jakési zjednodušení, charakteristické postupem od izolovaně pojaté ochrany před negativními dopady rizik k aktivnímu přístupu a k jejich respektování v rozhodovacím procesu. Je zde kladen důraz na včasnost přijímaných rozhodnutí, informační zajištění a schopnost předvídat budoucí vývoj. 1.2.2 Členění rizik

Obecně pro dělení rizik pouţíváme různá kritéria, jako je např. vliv na výsledek, měřitelnost, příčiny vzniku, oblast rozhodování apod. V oblasti mezinárodních ekonomických vztahů lze podle příčiny vzniku vyčlenit rizika cenová, odbytová, inflační, obchodněpolitická, politická atd. Dle procesů, ve kterých se projevují, je moţné rizika dělit na obchodní, přepravní, úvěrová, investiční a apod. Ne zřídka kdy se riziko přiřazuje i určitému subjektu a jeho potencionálnímu selhání. Pak tedy hovoříme o riziku klienta, riziku banky, riziku země, atd. Riziko lze také hodnotit stanovením úvěrových rámců, závazkových limitů či ratingem. Mezi jednotlivými druhy rizik existují souvislosti a úzké vazby. Některá se vzájemně doplňují, či se 16

vyskytují současně. Jak je tomu například u rizika a změn vnitřní měnové politiky a rizika inflačního s rizikem kurzovým a rizikem transferu. Proto je potřeba rizika posuzovat komplexně a tyto jejich souvislosti respektovat. Je nezbytné přistupovat k riziku aktivně a zvaţovat intenzitu jeho působení. Hlavní typy rizik v mezinárodním obchodě: -

rizika trţní,

-

rizika komerční,

-

rizik přepravní,

-

rizika teritoriální,

-

rizika kurzová,

-

rizika odpovědnostní.5

1.2.2.1 Rizika trţní Toto riziko představuje moţnost, ţe z důvodu změn trţních podmínek nedosáhne podnik předpokládaného výsledku nebo utrpí ztrátu. Samozřejmě opačný vývoj na trhu můţe přinést i příznivější podnikatelský výsledek, neţ byl předpoklad. Změna trţní situace můţe mít různé příčiny., pro příklad: celková změna konjunkturní situace, změna vztahu mezi nabídkou a poptávkou po určitém druhu zboţí, změny v postavení dodavatelů či odběratelů, změny v prodejní či nákupní politice, technologické změny, sezónní výkyvy, atd. Takové riziko můţe vést ke změnám cenových relací, k nárůstu nákladů, nebo dokonce k neprodejnosti výrobků. Toto riziko většinou dovozci a vývozci vnímají ve vztahu k uzavíraným obchodům, obzvlášť u dodávek s delším výrobním a obchodním cyklem, typické pro kompletní zařízení nebo investiční celky. Můţe ovšem postihnout i operace, u nichţ jsou poskytovány krátkodobé

5

Machková, Hana, Černohlávková, Eva, Sato Alexej, kolektiv. Mezinárodní obchodní operace: Grada Publishing, a.s. Praha, 2007. ISBN 978-80-247-1590-2

17

úvěry nebo dlouhodobé kontrakty na dodávky surovin. Proto některé podmínky kontraktů směřují k ochraně před těmito riziky. U dlouhodobých kontraktů na dodávky surovin je vhodné sjednání pohyblivé ceny v závislosti na trţním vývoji. U zastupitelného zboţí obchodovatelného na komoditních burzách, se mohou partneři dohodnout na stanovení kupní ceny podle burzovních cen v době dodávky. To však vyţaduje přesné určení, která burzovní kotace bude rozhodující pro fakturaci ceny dodaného zboţí. V rámci obchodů s delším výrobním a obchodním cyklem, se dodavatelé snaţí o zajištění pro případ nárůstu nákladů oproti nákladům kalkulovaným. Toto riziko je poměrně výrazné, pokud se část nákladů vynakládá v zemi dovozu, případně pokud jsou náklady z části závislé na kompletačních dodávkách ze zahraničí. Pro tento účel jsou zavedeny tzv. klouzavé cenové doloţky, buď jednostranné (eskalační, zaměřené na vzestup nákladů), nebo dvoustranné (fluktuační, odráţející jak vzestup, tak i sníţení nákladů). Dohodnutá cena se pak mění v závislosti na vývoji nákladů, např. dle cen surovin nebo výše mzdových nákladů. V případě nerealizovatelnosti těchto doloţek v kontraktu, má výrobce moţnost zajištění před rizikem vzestupu cen surovin vyuţitím burzovních termínových obchodů, efektivním termínovým nákupem nebo zajišťovací transakcí. To však vývozci poskytuje pouze kalkulační jistotu a zajištění před nepříznivými důsledky trţního vývoje, ne jistotu příznivého výsledku. Trţní riziko ovlivňuje hospodářský výsledek podniku v širším rozsahu. Těsně se dotýká budoucích podnikatelských záměrů a všech dlouhodobých rozhodnutí včetně investičních. Z tohoto hlediska trţní riziko podstupuje kaţdý podnik, ale efektivní ochrana před ním prakticky neexistuje. Hledat, je moţné pouze v zdokonalení systému podnikového řízení. 1.2.2.2 Rizika komerční

Takto jsou označena rizika plynoucí z nesplnění závazků obchodního partnera. Dotýká se tedy vztahu mezi exportérem a importérem, a dalších: k dopravcům, kontrolním společnostem, pojišťovnám, atd. Komerční rizik ovlivňují dosahované výsledky spíše negativně. Transakce se buď vůbec neuskuteční, nebo jsou dosaţené výsledky horší, neţ se očekávalo. Intenzita 18

dopadu tohoto rizika, je dána především výběrem obchodního partnera. Dalším důleţitým faktorem je právní zajištění závazkového vztahu. Projevy trţního rizika v obchodě se zboţím: -

odstoupení partnera od smlouvy (kontraktu),

-

nesplnění či vadné plnění kontraktu dodavatelem,

-

bezdůvodné nepřevzetí zboţí odběratelem,

-

platební nevůle dluţníka,

-

platební neschopnost dluţníka.6

Prevence v případě komerčních rizik je v neustálém získávání informací o účastnících trhu, sledováním jejich profesní zdatnosti, finanční situace, hodnocení jejich spolehlivosti a úvěruschopnosti. V tomto ohledu bývají vyuţívány poradenské a informační sluţby bank a informačních kanceláří, případně ratingových agentur. Míra podstupovaných rizik je ovlivnitelná výběrem obchodních partnerů, vhodnými platebními podmínkami a zajišťovacími nástroji. Nejúčinnějším způsobem, jak tomuto riziku předcházet, je rozvoj dlouhodobých obchodních spojení zaloţených na vzájemné důvěře. Zvládnutí komerčního rizika úzce souvisí s kvalitou podnikového řízení. 1.2.2.3 Rizika přepravní

Toto riziko je také spojeno především s obchodem s hmotným zboţím, kdy během přepravy můţe dojít ke ztrátě či poškození. Škodu pak utrpí ten, kdo v daném okamţiku toto riziko nesl. Obvykle je to kupující nebo prodávající, ale i dopravce nebo speditér, který přebírá odpovědnost za zboţí. Proto je důleţité, toto maximálně smluvně ošetřit vymezením místa a

6

Machková, Hana, Černohlávková, Eva, Sato Alexej, kolektiv. Mezinárodní obchodní operace: Grada Publishing, a.s. Praha, 2007. ISBN 978-80-247-1590-2

19

okamţiku přechodu rizika ztráty nebo poškození z prodávajícího na kupujícího, a pečlivě volit vhodné přepravní zajištění výběrem spolehlivého dopravce. Přepravní riziko se v mezinárodním obchodě obvykle pojišťuje. Pak je třeba věnovat velkou pozornost výběru pojišťovny a pojistné smlouvě. 1.2.2.4 Rizika teritoriální

Riziko teritoria vyplývá z nejistoty makroekonomického a politického vývoje nebo z administrativních opatření dané země. Dál sem patří přírodní katastrofy, bojkot určitého zboţí, či embarga. Skupina těchto rizik nebývá předem snadno kvantifikovatelná. Nejvýrazněji se projevují rizika politická, která mohou vést k omezení či přerušení hospodářských vztahů a to nejvíce u států politicky nestabilních. Ekonomická nestabilita určitých oblastí často vede k různým administrativním opatřením v podobě zákazu či omezení dovozu nebo vývozu, zavedení antidumpingových celních řízení, omezení transferu devizových prostředků, atd. Nejvýrazněji se teritoriální rizika projevují v mezinárodních úvěrových vztazích a přímých zahraničních investicích. Dopadají na jednotlivé započaté obchodní transakce, ale i na budoucí obchodní záměry. Získávání informací je opět nejúčinnějším preventivním opatřením. Zdroji těchto uţitečných informací jsou statistické podklady, zprávy mezinárodních organizací, zastupitelské úřady, specializované informační agentury i internet.

20

Graf č. 2 Zastoupení vývozu a dovozu ČR

Zdroj: Český statistický úřad

1.2.2.5 Rizika kurzová

Kurzové riziko je spjato se všemi formami hospodářských vztahů a plyne z vývoje kurzů jednotlivých měn. Důsledky kurzových pohybů na výsledek kontraktu mohou být jak negativní, tak i pozitivní. Míru moţného dopadu změn devizového kurzu na podnik je označována jako devizová expozice, která je dána tím, s jakými měnami podnik pracuje, v jakých objemech a jaká je jejich proměnlivost (volatilita). Mění-li se kurz v období mezi kalkulací ceny a zaplacením zahraničního odběratele, můţe vývozce či dovozce utrpět kurzovou ztrátu, ale můţe v důsledku toho dosáhnout i zisku. 21

Nejvýraznější je toto riziko u úvěrových obchodů, obchodů s dlouhými dodacími lhůtami a u dlouhodobých kontraktů. Graf č. 3Vývoj kurzu koruny vůči euru a dolaru v roce 2009

Zdroj: Roční zpráva o výsledku hospodaření ČNB 2009

Podniky s větším rozsahem ekonomických vazeb v zahraničí, mohou mít svá aktiva a pasiva vyjádřena různými měnami a i účty mohou mít vedeny v různých zahraničních měnách. Vývoj kurzu pak přináší změny v bilančních hodnotách podniku. Protoţe neexistuje absolutní ochrana před tímto rizikem, vyuţívají podniky pro sníţení jeho vlivu různé postupy a nástroje, k nimţ bezesporu patří správná volba měny, operace na devizových trzích, vyuţívání měnových doloţek, započtení rezerv na krytí kurzového rizika. Nejefektivněji působí rozloţení obchodů na různé trhy a různé měny, kombinace dovozních a vývozních aktivit a udrţování hotovosti ve vhodném měnovém sloţení.

22

Graf č 4 Vývoj kurzových rozdílů v letech 2000 – 2009

Zdroj: Roční zpráva o výsledku hospodaření ČNB 2009

1.2.2.6 Riziko odpovědnosti za výrobek

Toto riziko souvisí s ochranou spotřebitele. Výrobce je zde odpovědný za škody způsobené v důsledku vad jeho výrobku na zdraví či majetku spotřebitele. Nejúčinnější ochranou proti tomuto riziku při vývozu je opět pojištění. 1.2.3 Řízení rizik

Do komerčních rizik lze zařadit rizika výrobní, riziko neodebrání objednaného zboţí a platební riziko. Na základně vyhodnocení těchto rizik jsou stanoveny platební podmínky. 23

Nejčastěji v úvahu přichází vhodný zajišťovací platební instrument, jako například dokumentární akreditiv, nebo zajišťovací nástroj jako je pojištění a bankovní záruka. V zahraničním obchodě se také pouţívá účasti faktoringových či forfaitingových institucí pro přenesení rizika a třetí osobu. Teritoriální rizika souvisí především s ekonomickou, politickou a sociální situací daného státu. Podrobněji do politických rizik řadíme války, revoluce, změny reţimů, sociální nepokoje, fiskální a monetární reformy, cenovou regulaci, změny reţimů, sociální nepokoje; makroekonomická rizika, jako je inflace, změna úrokové sazby; sociální rizika v podobě teroristického ohroţení, změny sociálních postojů, diskriminace cizinců; přírodní rizika, jako je zemětřesení, záplavy, hurikány a povodně. Východiskem k teritoriální analýze rizik je institucionální rating. Předejít nebo omezit vznik velkých ztrát v případě vzniku škod díky teritoriálnímu riziku je moţné zvolením vhodné teritoriální diverzifikace obchodních, úvěrových a investičních aktivit vývozce. Pro vyhodnocení politických rizik lze částečně pouţít mezinárodní hodnocení Global Competitiveness Report. Jedná se o index státních institucí, na kterém se podílí index dodrţování dohod a kvality justicí a index korupce. Jedná se o ochranu vlastnických práv, nezávislost soudů, podjatost politiků či výskyt organizovaného zločinu mezi úředníky. Dále je zde index úplatků při dovozu a vývozu, úplatky vládním politikům a daňovým správcům. Řízení kurzových rizik mimořádným způsobem ovlivňuje činnost exportní firmy a je třeba brát ho v úvahu při tvorbě exportní ceny. Informace o historii měnového kurzu jsou také značně prospěšné, neboť fluktuace měnového kurzu ovlivňuje konkurenční schopnost na trhu i ziskovost firmy. Moţným způsobem, jak toto riziko řídit je vystavení nabídky exportní firmou v domácí měně. Riziko tak přechází na dovozce. V posledních letech se k eliminaci kurzových rizik pouţívá tak zvaný hedging – termínované devizové kurzy. V takových případech exportní firma pouţívá ve svých smlouvách směnný kurz, který je platný pro předpokládanou dobu realizace obchodu.

Další z nástrojů omezujících negativní vliv kurzového rizika,

především jeho transakční expozice, jsou operace na devizových trzích, tzv. finanční deriváty, jako jsou futures, forvardy, opce a swapy, které umoţňují fixaci podmínek, za nichţ bude v budoucnu zahraniční měna koupena či prodána. Dávají tak moţnost spolehlivější kalkulace 24

nákladů a výnosů pro účastníky mezinárodních hospodářských vztahů. Jednou z dalších moţností jak tato rizika sníţit je leasing. 1.2.4 Druhy platebních podmínek

Na volbě platebních podmínek má vliv mnoho faktorů, k nimţ patří: Druh zboţí a způsob jeho pouţití, finanční náročnost koupě, zvyklosti, které se v souvislosti s ním vytvořily. V některých odvětvích se například stalo podmínkou poskytnutí úvěru, jak je tomu například u strojírenských výrobků či v obchodě s investičními celky. Ve volbě teritoria obchodu se výrazně projevují rozdíly mezi státy vyspělými a rozvojovými. Platební podmínky v mezinárodních kontraktech jsou dána místními zvyklostmi, charakterem devizového omezení, právními předpisy či vývojem platební bilance. Zde vystupuje otázka řízení teritoriálních rizik. Platební podmínky jsou také důleţitým faktorem v konkurenčním boji na trhu. Velkou roli zde hraje především prodluţování platebních lhůt. Platební podmínky tak mohou stát rozhodující pro výběr dodavatele. Dalším důleţitým faktorem jsou distribuční cesty. Kupříkladu zboţí nakoupené v aukci obvykle vylučuje pouţití úvěru nebo při prodeji v rámci veřejné soutěţe je nutné dodrţení přesně stanovených podmínek. Důleţitým faktorem pro obchodní operaci je také volba konkrétního obchodního partnera, jeho obchodní spolehlivost, finanční síla a ekonomické postavení na trhu. Zvláště u nových obchodních partnerů je třeba, takové informace si opatřit. Neoddělitelně k faktorům ovlivňujících platební podmínky patří samotná finanční situace podniku, finanční moţnosti a jejich cíle. Nejčastěji pouţívané platební podmínky: - částečné placení předem, v kombinaci s dalšími,

25

- dokumentární akreditiv, - dokumentární inkasa (dokumenty proti placení, dokumenty proti akceptaci směnky), - dodávky na otevřený účet, - ostatní úvěry (dodavatelský úvěr). 1.2.5 Nástroje k zajištění úvěrových rizik

Protoţe bývají platební podmínky pro některého z obchodních partnerů spojeny s různě vysokými riziky, záleţí na tom, jak k nim vývozce či dovozce přistupuje, coţ souvisí s jejich celkovou podnikatelskou strategií. V současné trţní situaci nese největší část rizika exportér, protoţe vývozy úvěruje. Odběratel se na platebních rizicích podílí jen zřídka a to hlavně v případech plateb předem. K omezení rizikovosti mohou obchodníci vyuţít jak bankovních zajišťovacích instrumentů, tak sluţeb specializovaných institucí nebo jistých právních nástrojů. K tomu mohou slouţit jiţ zmíněné platební instrumenty nebo typický pouze zajišťovací instrument bankovní záruka nebo výhrada vlastnictví ke zboţí.

26

2. Bankovní záruky jako platební instrument 2.1. Bankovní záruka – obecné principy Význam bankovních záruk jakoţto zajišťovacího instrumentu je jistě nepopiratelný. Své nejširší vyuţití má v obchodních vztazích, především v zahraničním obchodě. Díky zlepšení právní a zvyklostní úpravy tohoto bankovního instrumentu se zvýšila spolehlivost vstupu bank jako nezávislého ručitele do vztahů mezi obchodními partnery.

Bankovní praxe stále potvrzuje potřebu úzké spolupráce mezi bankou a klientem, a to jak ze strany příkazce k vystavení nebo příjemce bankovní záruky. Je vţdy v zájmu klienta, vyuţít vysokou odbornost bankovních pracovníků k zajištění jeho obchodních zájmů. Nejčastěji se s bankovní zárukou setkáváme při zajištění rizik plynoucí ze závazkových vztahů. Jde především o riziko platební neschopnosti nesené prodávajícím nebo platební neochotu kupujícího. Ovšem i kupující je nositelem rizika, ţe jím objednané zboţí bude nekvalitní nebo se dodávka vůbec neuskuteční. Proto by se smluvní partneři měli snaţit o adekvátní vyváţení rizik, která vzájemně ponesou. Toto platí především pro takové obchodní partnery, kteří se neznají nebo v důsledku předchozích obchodních zkušeností mají potřebu obchod smluvně ošetřit. Bankovní záruka je universální a lze ji pouţít k zajištění jakéhokoli rizika, především tam, kde nemůţeme pouţít jiného zajišťovacího instrumentu. Bankovní záruka je zvláštním typem ručení, kdy ručitelem je banka. Banku jako subjekt vymezuje zákon o bankách. V českém právním řádu je bankovní záruka upravena v Obchodním zákoníku „Zajištění závazku“ (§ 313-322). Podle Obchodního zákoníku se za banku povaţuje téţ osoba, která je podle zákona o bankách oprávněna uskutečňovat bankovní obchody zahrnující poskytování bankovních záruk. V případě mezinárodního obchodu bankovní záruky upravují mezinárodní zvyklosti. Jedná se o publikaci č. 458 Mezinárodní obchodní komory „Jednotná pravidla pro záruky vyplatitelné na poţádání“.

27

Stupeň kvality zajištění závisí na bonitě a dobrém jménu ručící banky a na obsahu ručící listiny. Bonitou banky se rozumí schopnost banky kdykoli dostát svému závazku. Dobré jméno vypovídá o její solidnosti a důvěře na trhu. Její partneři nepoţadují krytí závazků předem. Nově vznikající banka tuto důvěru nemá a získává jí postupně několik let. Pokud se máme stát příjemcem bankovní záruky, jistě se budeme zajímat o kvalitu ručící banky. V zahraničním obchodě je nutné vzít v úvahu také teritoriální rizika. Dále je třeba vzít v úvahu rozdílnou právní úpravu ručení a bankovních záruk v našem právním systému. Kde pro ručení jsou dány dva principy. Princip subsidiarity, kdy je věřitel oprávněn domáhat se splnění závazku na ručiteli jen v případě, ţe dluţník nesplnil svůj závazek. Princip akcesority, kdy je ručení závislé na zajišťované pohledávce. Kdeţto u bankovních záruk se tyto principy uplatňují, pouze pokud je tak uvedeno přímo v textu záruky. Zvláštní pozornost je třeba věnovat právnímu řádu, neboť se z pravidla řídíme právním řádem sídla ručícího subjektu.

2.1.1 Bankovní záruka

Obchodní zákoník v § 313 definuje bankovní záruku takto: „Bankovní záruka vzniká písemným prohlášením banky v záruční listině, ţe uspokojí věřitele do výše určité peněţní částky podle obsahu záruční listiny, jestliţe určitá třetí osoba (dluţník) nesplní určitý závazek nebo budou splněny jiné podmínky stanovené v záruční listině.“ 7 Toto ustanovení má kogentní povahu, coţ znamená, ţe se nelze od něho ţádným způsobem odchýlit. Z této definice je zřejmé, ţe bankovní záruka je jednostranný právní úkon ručící banky. Nejedná se tedy o smlouvu mezi příjemcem záruky a ručitelem. Za vystavenou, se záruka povaţuje v okamţiku, kdy je obdrţena příjemcem. 7

UZ Obchodní zákoník: Sagit, a.s., Ostrava-Hrabůvka, 2010. ISBN 978-80-7208-779-2

28

Ovšem mezi smluvními stranami (dodavatel, odběratel) je na nejvýš uţitečné ve smlouvě zakotvit návrh textu budoucí záruky, na kterém se obě strany dohodly a prokonzultovaly s vystavující bankou ještě před vystavením záruky.

Pokud má bankovní záruka splnit svůj účel řádně, musí být neodvolatelná. Protoţe toto není zvlášť upraveno v Obchodním zákoníku, bývá poţadováno, aby tak bylo uvedeno v textu záruky. Banka záruku vystavuje na základě mandátní smlouvy, upravené Obchodním zákoníkem, který také upravuje zánik této mandátní smlouvy: „Je-li doba platnosti v záruční listině omezena, bankovní záruka zanikne, jestliţe věřitel neoznámí bance písemně své nároky z bankovní záruky během její platnosti.“8 Dle Jednotných pravidel týkajících se zahraničního obchodu jsou všechny záruky neodvolatelné, pokud není uvedeno jinak.

Ručící banka ručí vţdy peněţitou formou, zákon neumoţňuje jinou formu ručení. „Je-li bankovní zárukou zajištěna nepeněţitá pohledávka, má se za to, ţe do výše částky stanovené v záruční listině je zajištěn peněţitý nárok, který by mě věřitel vůči dluţníkovi v případě, ţe by dluţník porušil závazek, jehoţ plnění je zajištěno bankovní zárukou“ (§ 314 Obchodního zákoníku). V zahraničí však existují případy, kdy banka ručí jinou neţ peněţitou formou. Například, ţe zajistí splnění kupní smlouvy. Vystavením bankovní záruky ručící banka vstupuje za svého klienta do závazku a přejímá na sebe rizika s tím spojená. V takovém případě před poskytnutím záruky zkoumá, zda je její klient schopen plnit řádně své závazky. Dále zkoumá účel, pro jaký je záruka poţadována. Před vlastním vystavením záruky je třeba předat bance doporučené instrukce:

8

-

označení příjemce záruky,

-

příkaz vystavit bankovní záruku a zaslat ji příjemci,


29

-

referenci příslušné kupní smlouvy, výběrového řízení,…,

-

částku záruky a měnu,

-

platnost bankovní záruky,

-

podmínky pro výplatu ze záruky,

-

ustanovení o sniţování zaručené částky, …

Bankovní záruka nabývá účinnosti dnem svého vystavení.9

2.1.2 Náležitosti bankovní záruky

Podle české právní úpravy by měla bankovní záruka obsahovat: -

jméno a adresu příjemce záruky,

-

jméno a adresu příkazce k záruce,

-

zaručenou částku a měnu,

-

podmínky pro výplatu ze záruky,

-

podmínky pro případné sniţování zaručené částky.

Podle Jednotných pravidel pro záruky jsou doporučovány tyto náleţitosti:

9

-

příkazce – na čí příkaz je vystavena,

-

příjemce – v čí prospěch je vystavena,

-

ručitel – kdo záruku vystavuje,

-

příslušný kontrakt nebo tendrové podmínky z důvodu identifikace,

Čermáková, Irena. Bankovní záruka: ECON publishing, s.r.o., Brno, 2002. ISBN 80-86433-03-X

30

-

maximální částka záruky a měna,

-

datum platnosti – rozhodná událost pro ukončení platnosti záruky,

-

podmínky pro uplatnění (musí mít dokumentární povahu),

-

ustanovení pro sníţení záruční částky.

2.1.3 Obsah bankovní záruky V úvodu bankovní záruky banky uvádějí důvody, pro které je záruka vystavována s odkazem na konkrétní smlouvu, ze které vyplývá závazek zárukou zajišťovaný. Zpravidla je tedy vystavována aţ po podpisu smlouvy. Pokud je potřeba vystavit záruku ještě před podpisem smlouvy, pak je účinnost záruky vázána na podpis smlouvy. Banka pak musí znát všechny podmínky připravované smlouvy. Bankovní záruky obvykle znějí na maximální částku, do jaké je ručící banka zavázána ze záruky plnit. Příjemce záruky nemůţe poţadovat vyšší plnění ani v případě, ţe jsou jeho nároky z příslušného kontraktu vyšší. A banka nesmí srazit ţádné výlohy, ale musí naopak poukázat příjemci částku v plné výši. Případné sráţky za výlohy jsou obvykle k tíţi příkazce k záruce. U bankovní záruky zajišťující zaplacení úvěru není stanovena maximální výše plnění, ale závazek zní na zaplacení jistiny, úroku a nákladů vyplývající z úvěrové smlouvy. V takovém případě bývá uvedena sazba či způsob výpočtu. Dále se můţeme setkat se závazkem banky znějícím na vrácení akontované částky navýšené o úrok. Bankovní záruky obvykle znějí na stejnou měnu, která je obsahem příslušné smlouvy nebo příjemce můţe poţadovat plnění v konvertibilní měně. Banka se téţ muţe zavázat k platbě v lokální měně příjemce.

31

Praktický význam pro příkazce k záruce má doloţka o sniţování zaručené částky, jíţ se sniţuje i závazek vůči ručící bance. Jednoznačně ji lze doporučit do záruk zajišťujících vrácení platby předem. Částka záruky se sniţuje proporcionálně k objemu dodávek uskutečněných příkazcem. Pokud příkazce splní zcela své závazky jako dodavatel, zaručená částka se sníţí na nulu. 2.1.4 Lhůta platnosti Platnost záruky je obvykle omezena datem nebo určitou událostí. Tuto lhůtu nazýváme propadnou, coţ znamená, ţe marným uplynutím této lhůty ztratí příjemce záruky moţnost uplatnit svůj nárok. Kritériem pro stanovení data je splatnost závazku příkazce. Platnost záruky je vţdy delší, neţ je lhůta pro splnění závazku. Zpravidla o 14 nebo 30 dní. Čímţ je příjemci záruky ponechána moţnost uplatnit u ručící banky své nároky poté co smluvní partner nesplnil ve lhůtě svůj závazek.

2.2 Druhy bankovních záruk 2.2.1 Akcesorická záruka Akcesorická záruka je vázána na hlavní zaručený závazek tak dalece, ţe ručící bance přísluší proti příjemci záruky při jejím uplatnění stejné námitky, které je oprávněn uplatnit dluţník vůči němu. Pokud příkazce k záruce poţádá banku, aby vystavila tuto záruku, vyhradí si ručící banka v textu takovéto záruky moţnost uplatnit námitku dluţníka. Obchodní zákoník stanoví v § 316 odst. 1 „Banka můţe vůči věřiteli uplatnit pouze námitky, jejichţ uplatnění záruční listina připouští.“10 Tento druh záruky můţeme povaţovat ze strany příjemce záruky maximálně za ověření bonity dluţníka. Pokud je ochotna banka dluţníka za něho ručit, znamená to, ţe se jedná o bonitního

10


32

klienta. V případě nesplnění závazku můţe příjemce záruky poţádat o plnění dluţníkovu banku, ta ovšem můţe uplatnit námitku dluţníka a plnění odmítnout. Kaţdopádně musí jít o kvalifikované námitky, které by obstály u případného soudního řízení. Z hlediska příkazce takováto forma bankovní záruky poskytuje příkazci (dluţníkovi) maximální ochranu. Omezuje plnění banky pouze na situace, kdy dluţník nemá ţádné námitky k plnění kontraktu věřitelem, které by sdělil ručící bance v případě uplatnění bankovní záruky. Tako záruky je velmi vhodná při koupi investice na úvěr, který má být zajištěn bankovní zárukou. V platebních podmínkách kontraktu bývá zpravidla uvedeno, ţe bankovní záruka musí být vystavena bankou odběratele ihned po podpisu kontraktu. Tedy v době, kdy ještě dodavatel investici nedodal. Pro banku je tato forma záruky výhodná pouze dočasně. V případě, ţe je záruka uplatněna a dluţník sdělí ručící bance námitky, nemá banka moţnost a ani schopnost posoudit oprávněnost takových námitek. To můţe pouze nezávislý subjekt, zpravidla soud nebo rozhodce. Banka tedy nemusí ze záruky plnit, ovšem dojde-li k soudnímu sporu, není to pro banku právě příjemná záleţitost, neboť jeho průběh nelze předvídat. Z tohoto důvodu se akcesorické záruky pouţívají spíše výjimečně, a to právě u zajištění dodavatelských úvěrů.

2.2.2 Abstraktní záruka Abstraktní bankovní záruka je zcela nezávislá na příslušné smlouvě. V takovéto záruce se banka zavazuje k plnění pouze za podmínek, které jsou v záruce uvedeny viz § 313 Obch. zákoníku. Banka se nezabývá a není ani nijak vázána smlouvou mezi dluţníkem a věřitelem. Přesto se záruka o této smlouvě, z níţ pramení závazek, zmiňuje. Banka se zavazuje zaplatit „ na první výzvu a bez námitek“ nebo „ na první výzvu a bezpodmínečně“, coţ má v podstatě charakter hotových peněz. Příjemce záruky má pouze povinnost poţádat ručící banku o plnění v době platnosti záruky. Banka si v tomto případě 33

neklade ţádné podmínky pro výplatu. Záruku opatřenou takovouto doloţkou lze chápat jako nejsilnější formu abstraktní záruky. Z hlediska příkazce k záruce je výše uvedené znění záruky značně nevýhodné. V určitých situacích by mohlo dojít i ke zneuţití takto formulované abstraktní záruky. Banka totiţ v ţádném případě nezkoumá smluvní vztahy mezi příkazcem a příjemcem záruky a musí přikročit k výplatě ze záruky, i kdyby se posléze ukázalo, ţe uplatnění záruky příjemcem bylo neoprávněné. V takové případě bude probíhat soudní spor mezi smluvními stranami a nikoli s bankou. Toto upravuje Obch. zákoník v ustanovení 321 odst. 4: „ Věřitel, který dosáhl na základě bankovní záruky plnění, na něţ neměl vůči dluţníkovi nárok, vrátí dluţníkovi toto plnění a nahradí mu škodu tím způsobenou.“11 Z hlediska příjemce záruky je tento druh záruky nejvýhodnější formou ručení. Dává mu totiţ moţnost okamţitého přístupu k penězům. Plnění banky není ničím podmíněno a stačí pouhá výzva k plnění ze záruky, která musí být učiněna tak, aby ji ručící banka obdrţela v době platnosti záruky. Oprávněnost uplatnění abstraktní bankovní záruky příjemcem opět neposuzuje banka, ale nezávislý orgán (soud). Z rozdílu mezi těmito dvěma typy bankovních záruk vyplývá, ţe banka dá přednost abstraktní záruce. Na druhé straně banky preferují vyváţenost vztahů mezi příkazcem a příjemce záruky, zejména v případě, jsou-li oba jejími klienty, protoţe se snaţí maximálně chránit zájmy svého klienta.

2.2.3 Záruka vyplatitelná proti dokumentům Podmínka předloţení dokumentů poskytuje určitou ochranu příkazci před neoprávněným uplatněním záruky a je jakýmsi kompromisem v ochraně příkazce. Neboť plnou ochranu mu

11


34

můţe poskytnout pouze záruka akcesorická, která je ovšem nepřijatelná pro příjemce záruky. A na opak pro příjemce je nejpřijatelnější záruka abstraktní, která ho nijak neomezuje. Z hlediska ručící banky je třeba dbát na přesné definování dokumentů, které mají být při uplatnění předloţeny. Zároveň musí pečlivě zváţit, zda bude schopna poţadované dokumenty posoudit po formální stránce.

2.3 Přímé bankovní záruky Přímé bankovní záruky jsou vystavovány bankou na ţádost příkazce přímo ve prospěch příjemce záruky. V tomto případě je příjemce záruky v přímém vztahu k ručící bance a ţádost o výplatu vţdy směřuje k této bance v rámci lhůty platnosti záruky.

2.3.1 Avizování bankovní záruky Avizováním bankovní záruky rozumíme oznámení příjemci prostřednictvím další banky. Banka, která vystavila bankovní záruku, pověří jinou banku, zpravidla banku příjemce, aby příjemci bankovní záruku avizovala. V Obch. zákoníku je oznámení záruky upraveno v § 315 odst. 3: „ Jestliţe banka oznámí, ţe jiná banka poskytla záruku, nevzniká oznamující bance závazek ze záruky. Oznamující banka však odpovídá za škodu způsobenou nesprávností svého oznámení.“ 12

2.3.2 Potvrzení bankovní záruky Potvrzení bankovní záruky znamená, ţe jiná banka potvrdí bankovní záruku ručící banky. Jedná se o jinou situaci, neţli je uvedeno výše. Obch. zákoník upravuje potvrzení záruky v

12


35

§ 315 odst. 1 a 2 takto: „Jestliţe bankovní záruku potvrdí jiná banka, můţe věřitel uplatnit nároky z bankovní záruky vůči kterékoliv z těchto bank. Jestliţe banka, která potvrdila bankovní záruku, poskytla na jejím základě plnění, má nárok na toto plnění bance, která ji o potvrzení bankovní záruky poţádala.“13 O potvrzení ţádá vţdy ručící banka. Příkazce ani příjemce záruky nemůţe další banku o potvrzení poţádat, ale děje se tak na popud příjemce záruky, který nedůvěřuje bonitě ručící banky a přijme moţnost, aby byl závazek ručící banky potvrzen další bankou, a to buď domácí bankou příjemce, nebo bankou jinou.

2.4 Nepřímé bankovní záruky – protizáruky Zvláštním případem jsou protizáruky, kdy banka příkazce poţádá banku příjemce, aby vystavila vlastní záruku ve prospěch příjemce, a to za plné odpovědnosti přikazující banky. Jde o dvě na sobě zcela nezávislé záruky. Přikazující banka ručí ve prospěch banky příjemce vystavující na její ţádost bankovní záruku. Je povinna poskytnout jí plnění v případě, ţe ručící banka obdrţí uplatnění záruky od příjemce a záruku vyplatí. Na rozdíl od záruky potvrzené, kde jsou vůči příjemci záruky obě banky solidárně zavázány k plnění, u záruk nepřímých ručí příjemci jeho banka na základě ţádosti banky přikazující. Výplatní místo je u banky příjemce. S nepřímými zárukami se setkáme především v mezinárodním obchodě a to v souvislosti s vývozem do zemí Blízkého a Středního východu, Latinské Ameriky, jihovýchodní Asie a Afriky. S nepřímými bankovními zárukami jsou spojeny určité nevýhody, se kterými by se měli vývozci seznámit ještě před uzavřením obchodního kontraktu. Jde o otázku výloh zahraniční banky. Výlohy spojené s vystavením záruky zahraniční bankou, poštovné i kolkovné jdou obvykle k tíţi vývozce, pokud se v kontraktu smluvní strany nedohodnou, ţe kaţdá strana hradí výlohy své banky. Vývozce pak nese nejen výlohy plynoucí z vystavení protizáruky, ale

13


36

i veškeré náklady zahraniční banky. Navíc je v řadě případů poţadováno, aby se i záruky banky vývozce vůči zahraniční bance řídila zahraničním právem.

2.4.1 Lhůta platnosti nepřímé bankovní záruky Vzhledem k tomu, ţe jde o dvě na sobě nezávislé bankovní záruky, které však slouţí k zajištění jednoho závazku, musí na sebe lhůty platnosti obou záruk navazovat tak, aby se banka dovozce měla moţnost u banky vývozce hojit v případě, ţe byla její záruka uplatněna. Záruka banky vývozce vůči bance dovozce musí platit déle, neţ záruka banky dovozce v jeho prospěch. Jedná se o tzv. „mailing time“ v délce 15 nebo 30 dní. Platnost záruky můţe samozřejmě také skončit výplatou zaručené částky.

2.5 Platební záruky Platební záruky jsou takové, jimiţ se banky zaručují za splnění platebních závazků svých klientů. Jedná se o zajištění závazku zaplacení kupní ceny či její části, splacení finančního nebo zboţového úvěru apod. Zde má bankovní záruka zajišťovací funkci pro případ, ţe by dluţník nezaplatil. Ve smlouvě je pak uvedena záruka jako zajištění platby navázaná na platební podmínky. Bankovní záruku lze v praxi vyuţít pro dokumentární i nedokumentární platby. V nedokumentárním případě zajišťuje bankovní záruka riziko v případě, ţe kupující při splatnosti faktury nezaplatí. U dokumentárních platů, k nimţ patří dokumentární inkaso a dokumentární akreditiv jako platebních instrumentů, nebývá vyţadováno další zajištění bankovní zárukou, jen u dokumentárního inkasa, pokud existuje moţnost, ţe kupující odmítne dokumenty proplatit, lze pouţít zajištění dokumentárního inkasa bankovní zárukou. Bankovní záruku lze pouţít také k zajištění placení leasingových splátek a k zajištění odběratelských úvěrů a to především v souvislosti s financováním vývozu investičních celků. V případě leasingu se záruka odvolává na leasingovou smlouvu. Je zde přesně specifikován počet leasingových splátek a jejich výše, případně další skutečnosti vyplývající z leasingové smlouvy jako je moţnost navýšení splátek v budoucnu v závislosti na úrokových sazbách, coţ 37

by mohlo mít za následek zvýšení zaručené částky. V případě odběratelského úvěru banka dodavatele uzavírá smlouvu s odběratelem o odběratelském úvěru. Banka odběratele vystaví bankovní záruku ve prospěch banky dodavatele za zaplacení odběratelského úvěru. Banka dodavatele poskytuje úvěr odběrateli tak, ţe proplácí dodavateli dokumenty svědčící o uskutečnění dodávky. Odběratel neobdrţí financování od banky dodavatele, ale dodavatel mu poskytne investiční celek, jehoţ splacení formou úhrady úvěrových splátek má pak odběratel uskutečnit ve prospěch banky dodavatele. Pokud nebude své závazky plnit, poţádá banka dodavatele ručící banku o plnění na podkladě příslušné bankovní záruky. Bankovní zárukou lze téţ zajistit zaplacení finančního úvěru, půjčky či zaplacení směnky. .Přínos bankovní záruky pro jejího příjemce je v moţnosti okamţitého čerpání v případě, ţe jeho smluvní partner nesplní platební závazek. Proto nu bude pravděpodobně vyhovovat platební záruka v abstraktním znění, nejlépe zaručující zaplacení zaručené částky na „první výzvu a bez jakýchkoliv námitek nebo na první výzvu a bezpodmínečně“ Pokud ovšem není taková forma záruky pro příkazce akceptovatelná, můţe příjemce záruky přistoupit ke kompromisnímu řešení, kterým je platební záruka vyplatitelná proti dokumentům. Příkazce k bankovní záruce bude spíše směřovat k záruce akcesorické, k jejíţ výplatě můţe dojít pouze v případě, ţe příkazce nebude uplatňovat ţádné námitky z kontraktu. Jinak je taková záruka vyplatitelná, aţ co nezávislý orgán rozhodne, ţe má příjemce záruky na výplatu nárok. Příkazce k záruce totiţ není ochoten nést riziko zneuţití záruky příjemcem. Z hlediska ručící banky se upřednostňuje platební záruka vyplatitelná proti dokumentům. Akcesorickým zárukám se banky snaţí vyhnout s ohledem na potíţe, které mohou nastat v případě uplatnění námitek dluţníka. Výjimkou mohou být platební záruky za zaplacení dodavatelského úvěru. V případě platební záruky za zaplacení dodavatelského úvěru banka příjemce vystavující platební záruku zajišťující zaplacení splátek úvěru, můţe s ohledem na lhůtu, kdy takovou záruku ve prospěch dodavatele vystavuje prosadit, ţe dodavatel přijme platební záruku akcesorickou. Banka odběratele se v záruce zaváţe k úhradě splátek dodavatelského úvěru s příslušným úrokem, ale plnění podmíní předpokladem, ţe dodavatel řádně splnil kontrakt. Současně můţe v záruce přislíbit, ţe změní svůj akcesorický závazek na abstraktní poté, co bude podepsán přejímací protokol nebo bude dodaný investiční celek uveden do provozu. 38

V takovémto případě se jedná o prevence, která se vyplatí odběrateli i jeho bance a zároveň nepoškozuje zájmy dodavatele. Ten obvykle ještě před kontraktem na dodávku investičního celku na úvěr, vyjednává se svou bankou budoucí postoupení pohledávky, která mu vznikne vůči odběrateli dodáním investice. Jedná se o takzvaný forfaiting. Moţnost postoupení pohledávky vzniklou dodáním zboţí bance, umoţní dodavateli získat finanční prostředky na jiné obchody. Další výhodou pro dodavatele je, ţe spolu s pohledávkou, na nového majitele přechází i riziko dobytnosti této pohledávky.

2.6. Neplatební záruky Neplatebními bankovními zárukami se zajišťují závazky, které nemají charakter peněţního plnění.14 V praxi se jedná především o závazky dodavatele nebo i jiné druhy závazků, např. záruky za soudní poplatky nebo ztracené konosamenty. Protoţe v tomto případě záruky nahrazují sloţení hotovosti, vyskytují se neplatební záruky v abstraktní formě a znějí na výzvu bez námitek, někdy předpokládají předloţení dokumentů. Příjemce záruky očekává, ţe obdrţí od ručící banky výplatu ze záruky v případě, ţe jeho smluvní partner, dodavatel, nesplní své závazky ze smlouvy a příkazce k záruce se bude snaţit omezit riziko neoprávnění ze záruky a bude preferovat záruku vyplatitelnou proti dokumentu, kdyby mělo jít o pouhé písemné prohlášení odběratele, ţe dodavatel nesplnil své smluvní povinnosti. V praxi se lze nejvíce setkat s neplatebními zárukami za nabídku do veřejné soutěţe, za vrácení platby předem (akontační záruka) a za dobré provedení kontraktu (kauční záruka).

2.6.1 Záruka za nabídku do veřejné soutěže V podmínkách veřejné soutěţe bývá uvedeno, ţe uchazeč předpokládá, ţe uchazeč podávající nabídku do soutěţe musí zároveň s předloţením nabídky sloţit jistotu, a to ve formě hotovosti, šeku nebo bankovní záruky. Bankovní záruka je tedy jednou z předepsaných moţností

14


39

zajištění. Je vystavována bankou uchazeče v soutěţi ve prospěch vypisovatele soutěţe. Sloţení jistoty je zajištění pro případ, ţe by byl uchazeč v soutěţi vybrán a nepodepsal by kontrakt, nebo by následně změnil podmínky nabídky. Záruka za nabídku obvykle dosahuje výše 2-5% hodnoty nabídky. Lhůta platnosti záruky za nabídku závisí na lhůtě platnosti nabídky. Ještě před vypsáním soutěţe můţe být poţadován příslib vystavit bankovní záruku.

2.6.2 Akontační záruka Z pravidla je vystavení akontační záruky vyţadováno odběratelem v případě, ţe podmínkou smlouvy je úhrada části kupní ceny předem. Obvykle je předem placeno 5-30% hodnoty kupní ceny, ale není vyloučena ani 100% platba předem. Částečná platba předem umoţňuje dodavateli zahájení výroby, a proto se vyskytuje u smluv na dodávku investičních celků, strojů a zařízení. Poţadavek na stoprocentní platbu předem svědčí o nedůvěře v platební schopnost odběratele. Smyslem akontační záruky je zajištění splnění kontraktu. Důleţitá je formulace závazku banky v záruce, jestli je moţné poţádat o vrácení platby předem s tím, ţe nebyl splněn kontrakt, nebo pouze v případě, ţe dodavatel nedodal objednané zboţí, případně uskutečnil jen částečnou dodávku. Tato záruka můţe obsahovat doloţku týkající se sniţování zaručené částky v návaznosti na uskutečnění dodávky. Záruka na vrácení platby předem poskytuje odběrateli zajištění i v případě, ţe by došlo k odstoupení od smlouvy. Lhůta platnosti akontační záruky je závislá na dodacích lhůtách pro celé období realizace dodávek plus 30 dní. Můţe být stanovena i určitým datem.

2.6.3 Kauční záruka Kauční záruky neboli záruky za dobré provedení kontraktu jsou velmi oblíbené. Lze je povaţovat za protějšek dokumentárních akreditivů. Dodavatel obdrţí platbu v plné výši v rámci příslušného dokumentárního akreditivu. Banka dodavatele ručí ve formě kauční záruky odběrateli za splnění smluvních povinností dodavatelem. U takovéhoto případu se tedy setkáváme se dvěma jistícími instrumenty. Ve prospěch dodavatele je poţadavek na dokumentární akreditiv a ve prospěch odběratele kauční záruka. Předmětem zajištění kauční 40

zárukou je splnění povinností dodavatele plynoucí ze smlouvy. Částka kauční záruky činí 510% kupní ceny. Existence kauční záruky slouţí i jako morální tlak na dodavatele, aby plnil kvalitně a případně včas odstranil zjištěné vady, popřípadě jiné sluţby přesně specifikovány v záruce. Lhůta platnosti kauční záruky pokrývá celé období od podpisu smlouvy aţ do jejího splnění. Můţe také skončit podpisem protokolu o provizorní přejímce, ale můţe pokrýt ještě celou technickou záruku. Někdy smluvní partneři dají přednost vystavení dvou záruk a to jednu záruku kauční a druhá kryje záruku technickou.

2.6.4 Záruka za splnění povinností dodavatele během technické záruky Touto zárukou se banka dodavatele zavazuje k zajištění splnění závazků dodavatele odstraňovat vady zjištěné v době technické záruky. Pouţívá se především v souvislosti s kontrakty na dodávku investičních celků a technických zařízení. Lhůta platnosti kryje technickou záruku na dodané zařízení, tedy dobu, po kterou je dodavatel odpovědný za jeho řádnou funkci. Technická záruka je ukončena podpisem protokolu o definitivní přejímce, coţ je také datum ukončení platnosti této bankovní záruky. Zaručená částka je z pravidla 5-10% kupní ceny. Místo záruky by odběratel mohl zadrţet úhradu odpovídající části kupní ceny a uvolnit ji aţ po skončení lhůty technické záruky. K pouţití záruky dochází tedy tehdy, trvá-li dodavatel na uhrazení celé kupní ceny. Odběratel má pak jistotu, ţe můţe případně u banky uplatnit záruku, nebude-li dodavatel plnit své závazky plynoucí z technické záruky.

2.6.5 Záruka za zádržné Pouţití záruky za zádrţné bývá poţadováno u kontraktů na výstavbu investičních celků, kde dochází k platbám odběratele na základě certifikátu o ukončení určité fáze projektu. Tyto částečné platby umoţňují dodavateli financování. Investor je oprávněn zadrţet určité procento plateb, obvykle 5-10%, jako zajištění vad, které by mohly být později zjištěny. Následně smluvní strany souhlasí s uvolňováním zádrţného během výstavby tak, aby dodavatel obdrţel plnou hodnotu a zároveň zajistí, vystavení záruky za zádrţné od své banky ve prospěch odběratele. 41

2.6.6 Slib odškodnění – indemnita V praxi se lze setkat s bankovní zárukou, která má charakter slibu odškodnění.15 Obchodní zákoník ji v § 725 upravuje takto: „Slibem odškodnění se zavazuje slibující, ţe nahradí příjemci slibu škodu, jeţ mu vznikne z určitého jeho jednání, o něţ ho slibující ţádá a k němuţ není příjemce slibu povinen. Slib odškodnění musí být učiněn písemně.“16 Banka vstupuje do závazku formou bankovní záruky ve prospěch osoby, která po obdrţení bankovní záruky uskuteční jednání, jeţ by jinak nepodnikla s ohledem na moţnou škodu. Obdrţí-li však záruku, má dostatečnou jistotu pro případ, ţe by ke škodě došlo. Typickým příkladem pro pouţití takovéto bankovní záruky je ztráta směnky.

2.7 Proces přijetí bankovní záruky Avizující banka ověřuje, zda odpovídají podpisy na záruční listině podpisovým vzorům ručící banky. Posuzuje i znění bankovní záruky. Aby ji mohla banka řádně posoudit, měl by se její klient, příjemce záruky, který obdrţí záruční listinu přímo od ručící banky nebo je mu zaslána prostřednictvím jeho banky, seznámit s příslušnou smlouvou, především k jakému účelu bude záruka slouţit. Shledá-li banka v záruce nějaké nedostatky nebo podmínky, upozorní na tyto skutečnosti příjemce záruky. Vzhledem k tomu, ţe zde banka vystupuje jako poradce, můţe svého klienta na vady pouze upozornit a doporučit úpravy. Ovšem rozhodnutí o změnách je zcela na příjemci záruky, na tom jestli je ochoten přijmout původní znění záruky nebo jestli bude trvat na změně jejího znění. Pokud bylo znění záruky dohodnuto v příslušné smlouvě, postačí, kdyţ příjemce záruky prověří, zda byla záruka vystavena dle odsouhlaseného znění. Pokud nebylo konkrétní znění záruky předem smluvně stanoveno, měl by se příjemce záruky, případně ve spolupráci se svou bankou, zaměřit na tyto body:

15


16


42

-

uvedení reference příslušné smlouvy, ke které se záruka vztahuje (případně veřejné soutěţe, úvěrové smlouvy, apod.),

-

zda znění záruky dostatečně chrání zájmy příjemce záruky,

-

zda je záruka neodvolatelná,17

-

zda měna a částka záruky odpovídá dohodě mezi smluvními partnery,

-

zda je záruka abstraktní, akcesorická (jedná-li se o záruku akcesorickou, je na příjemci, jestli ji takovou přijme nebo bude ţádat vystavení záruky abstraktní znějící „na první výzvu a bez námitek“),

-

zda-li, jestliţe záruka předepisuje předloţení určitých dokumentů při uplatnění nároků na plnění ze záruky, je příjemce schopen tyto dokumenty dodat řádně a včas,

-

zda je záruka v účinnosti od vystavení nebo zda obsahuje podmínku odkládající účinnost na nějakou skutečnost v budoucnu a zda je stanovená podmínka pro příjemce záruky akceptovatelná,

-

je-li lhůta platnosti záruky dostatečně dlouhá a kryje termín pro splnění závazku,

-

jestli záruka neobsahuje doloţky, které by činily plnění ze záruky závislé na vůli příkazce,

-

je-li záruka podřízena pravidlům Mezinárodní obchodní komory Paříţ, je vhodné posoudit, jestli jsou tato pravidla pro záruku vhodná a jestli neodporují zájmům příjemce záruky,

-

řídí-li se záruka zahraničním právem, je třeba zváţit, jestli je to pro příjemce přijatelné nebo jestli příjemce poţádá, aby se záruka řídila právem země příjemce nebo právem třetí země.

Pokud by příjemce záruky poţadoval změny ve znění záruky, případně by ji chtěl odmítnout, je třeba toto provést co nejdříve po jejím obdrţení. Pozdní předloţení námitek vůči záruce, tedy aţ ve chvíli, kdy smluvní partner nesplní závazek převzatý smlouvou, mohou mít pro příjemce záruky neblahé důsledky. A to takové, ţe ţádné plnění ze záruky nedostane.

17


43

2.8 Uplatnění bankovní záruky Situaci k uplatnění bankovní záruky rozumíme takovou, kdy příjemce záruky předloţí ručící bance ţádost o výplatu zaručené částky či její části v okamţiku, kdy není splněn zajištěný závazek nebo nejsou-li splněny podmínky zárukou stanovené. Uplatnění záruky lze provést pouze v rámci lhůty platnosti. Tato lhůta je obvykle stanovena fixním datem s uvedením posledního dne lhůty platnosti pro předloţení všech nároků. V tomto případě pak rozhoduje datum přijetí ručící bankou, nikoliv datum podání na poště. V případě akcesorických záruk je ještě třeba počítat s tím, ţe smluvní partner můţe vznést námitky ke kontraktu. Plnění ze záruky je příjemci vyplatitelné pouze tehdy, je-li k tomu oprávněn. Také musí být splněn předpoklad, ţe je záruka v účinnosti. Uplatnění musí být také správně uplatněno formálně, podle podmínek zárukou stanovených. Pokud takovéto podmínky nejsou stanoveny, postačí písemná výzva ručící bance k platbě ze záruky. V případě bankovní záruky zajišťující zaplacení zboţí můţe ručící banka poţadovat kromě písemného prohlášení také předloţení kopií dokladů dokazujících dodání zboţí. Podrobně k tomuto v ustanovení 319 Obchodního zákoníku: „Banka plní svůj závazek z bankovní záruky, jen kdyţ k tomu byla písemně vyzvána věřitelem. Je-li plnění banky z bankovní záruky podmíněno v záruční listině předloţením určitých dokumentů, musí být tyto dokumenty předloţeny při této výzvě nebo bez odkladu po ní.“ Nutno ještě poznamenat, ţe shledá-li ručící banka, ţe uplatnění vykazuje formální vady, odmítne výplatu provést a oznámí to příjemci záruky. Pokud jde o vady, které můţe příjemce opravit snadno a rychle, musí nové opravené doklady banka obdrţet ještě v době platnosti záruky. Z hlediska ručící banky je také nutné dodrţení určitých podmínek: -

neprodleně, po obdrţení uplatnění plnění informuje svého klienta,

-

ručící banka musí při posuzování a zkoumání dokumentů a přijetí rozhodnutí postupovat v rozumné lhůtě,

-

odmítne-li banka provést výplatu, měla by specifikovat své důvody.

Z pohledu příkazce uplatnění bankovní záruky znamená, ţe nesplnil své platební povinnosti či smluvně stanovené podmínky nebo příjemce není spokojen s jeho plněním. Banka ho o přijetí 44

uplatnění záruky také informuje. Zkoumání oprávněnosti námitek jí nepřísluší, to jiţ zkoumá soud. V případě bezpodmínečné abstraktní záruky a záruky vyplatitelné proti dokumentům nepřipadá v úvahu, aby příkazce bance sdělil námitku a ţádal nevyplacení výplaty ze záruky. Protoţe pokud je uplatnění záruky formálně v pořádku, musí banka uplatněnou částku vyplatit bez ohledu na názor příkazce. Pouze v případě prokazatelného podvodu můţe banka odmítnout plnění z bankovní záruky. Pokud je příkazce přesvědčen o neoprávněnosti uplatnění plnění ze záruky, můţe se domáhat nápravy v soudním sporu proti svému smluvnímu partnerovi. K tomu Obchodní zákoník v ustanovení číslo 321 odst. 4 říká: „Věřitel, který dosáhl na základě bankovní záruky plnění, na něţ neměl vůči dluţníkovi nárok, vrátí dluţníkovi toto plnění a nahradí mu škodu tím způsobenou.“ 18 V případě nedostatečně dlouhé platnosti záruky lze přistoupit k alternativnímu uplatnění. Coţ v praxi znamená, ţe příjemce bankovní záruky místo výplaty při uplatnění záruky poţádá o prodlouţení platnosti záruky do určitého data. Pokud nebude lhůta prodlouţena, musí dojít k výplatě ze záruky.

2.9 Ukončení platnosti bankovní záruky Lhůta platnosti bankovní záruky bývá obvykle časově omezena, ale občas se vyskytne i záruka s neomezenou lhůtou platnosti. Pro banku je vţdy příjemnější časové omezení jejího závazku. Někdy je platnost bankovní záruky vázána na nějakou budoucí událost. Pokud jde o neomezenou platnost bankovní záruky, tak svého závazku můţe být banka zproštěna pouze výslovným vyjádřením příjemce záruky nebo vrácením originálu záruční listiny. K tomu Obchodní zákoník stanoví v §321 odst. 1: „Je-li doba platnosti v záruční listině omezena, bankovní záruka zanikne, jestliţe věřitel neoznámí bance písemně své nároky z bankovní záruky během její platnosti.“ To znamená, ţe marným uplynutím lhůty platnosti dochází k zániku závazku banky z bankovní záruky. Tato lhůta se vztahuje k příjemci a jeho předloţení nároků vůči bance. Před uplynutím lhůty platnosti můţe bance závazek zaniknout splněním tedy výplatou celé zaručené částky. Předčasné ukončení záruky vţdy předpokládá

18


45

souhlas příjemce záruky, který jí vrátí originál záruční listiny, nebo banku písemně zprostí jejího závazku z bankovní záruky, případně swiftem prostřednictvím své banky. U některých nepřímých záruk jsou banky závislé zcela na tom, jestli jim je vrácena záruční listina a jejich závazek zaniká aţ po jejím vrácení. Je tedy na příjemci kdy banku jejího závazku zbaví. Banky sami pro ukončení takového závazkového vztahu nemohou nic podniknout. Graf č. 5 Struktura záručních obchodů v roce 2009

Zdroj: Výroční zpráva České záruční a rozvojové banky, a.s. 2009

46

3. Bankovní záruky a dotace z EU

3.1 Úloha státního zemědělského fondu Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) je akreditovanou platební agenturou zprostředkovatelem finanční podpory z Evropské unie a národních zdrojů. Dotace z EU jsou v rámci společné zemědělské politiky poskytovány z Evropského zemědělského záručního fondu (EAGF) a v nynějším programovacím období (2007 – 2013) také z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD) a z Evropského rybářského fondu (EFF). Program rozvoje venkova (PRV), který čerpá finanční prostředky z EAFRD nahradil Horizontální plán rozvoje venkova (HRDP) a Operační program rozvoj venkova a multifunkční zemědělství (OP RVMZ). V rámci společné zemědělské politiky se v EU uplatňují tři zásady - společný trh pro zemědělské produkty při společných cenách, zvýhodnění produkce ze zemí Unie na úkor vnější konkurence a finanční solidarita - financování ze společného fondu, do něhoţ všichni přispívají. Pilířem poskytovaných finančních podpor jsou přímé platby vyplácené zjednodušeným systémem, tj. na hektar obhospodařované plochy. Velké moţnosti pro zemědělství představuje Program rozvoje venkova (PRV), který byl spuštěn v roce 2007. Stejně nezanedbatelnou finanční pomocí jsou pak rovněţ trţní opatření Společného evropského trhu, které řeší výkyvy poptávky a nabídky na trhu a zabezpečují zemědělským podnikatelům větší jistotu a lepší stabilitu v podnikání. SZIF administruje a kontroluje následující platby: a) z Evropského zemědělského záručního fondu (EAGF), -

v rámci společných organizací trhu,

-

v rámci intervenčních opatření, 47

-

poskytování vývozních subvencí ve vazbě na vývozní licence,

-

přímé platby (reţim jednotné platby na plochu).

Dále provádí: -

administraci vývozních a dovozních licencí,

-

administraci záruk,

-

administraci systému produkčních kvót,

-

vybírání finančních dávek z výroby cukru,

-

administrace prémiových práv (pro krávy bez trţní produkce mléka a bahnice),

-

administrace národní značky kvalitních potravin KLASA.

b) z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD), -

OSA I – Zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví,

-

1.1. Opatření zaměřená na restrukturalizaci a rozvoj fyzického kapitálu a podporu inovací,

-

1.2. Opatření přechodná pro Českou republiku a ostatní nové členské státy EU,

-

1.3. Opatření zaměřená na podporu vědomostí a zdokonalování lidského potenciálu,

-

OSA II – Zlepšování ţivotního prostředí a krajiny,

-

2.1. Opatření zaměřená na udrţitelné vyuţívání zemědělské půdy,

-

2.2. Opatření zaměřená na udrţitelné vyuţívání lesní půdy,

-

OSA III – Kvalita ţivota ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova,

-

3.1. Opatření k diverzifikaci hospodářství venkova,

-

3.2. Opatření ke zlepšení kvality ţivota ve venkovských oblastech,

-

3.3. Opatření týkající se vzdělávání a informování hospodářských subjektů působících, v oblastech, na něţ se vztahuje osa III,

48

-

OSA IV – Leader,

-

4.1. Implementace místní rozvojové strategie,

-

-

4.2. Realizace projektů spolupráce,

-

Technická pomoc,

-

Příprava, sledování, hodnocení, informování a kontrola v rámci programu,

Zřízení a provoz celostátní sítě pro venkov,

c) z Evropského rybářského fondu (EFF), -

podpora rybářství.

Státní zemědělský intervenční fond je právnickou osobou se sídlem v Praze a jeho činnost se řídí zákonem o Státním zemědělském intervenčním fondu č. 256/2000 Sb., ve znění zákona č. 128/2003 Sb. a ve znění zákona č. 85/2004 Sb. a prováděcími právními předpisy ve formě nařízení vlády.19

3.2 Obecné principy Většina předpisů Evropské Komise (dále jen „EK“) stanovuje povinnost skládat v různých oblastech záruky, které slouţí pro zajištění obchodních případů. Příslušným orgánem pro přijímání záruk v oblasti zemědělství je v České republice Státní zemědělský intervenční fond (dále jen „SZIF“). Zárukami je zajištěno splnění předem stanovených podmínek vztahujících se ke konkrétnímu obchodnímu případu, tzn., ţe v případě nesplnění daných podmínek záruka propadne celá nebo částečně ve prospěch rozpočtu ČR nebo EU. Právním základem je Nařízení Komise (EHS) č. 2220/85, kterým se stanoví společná prováděcí pravidla k reţimu záruk pro zemědělské produkty, ve znění pozdějších předpisů.

19

WWW.SZIF.CZ

49

Oblasti, ve kterých jsou dle předpisů EU vyţadovány záruky: -

licence (dovozní/vývozní),

-

intervence (nákup/prodej),

-

soukromé skladování,

-

výrobní/finanční podpory,

-

vývozní subvence,

-

vývozní subvence pro zpracované výrobky,

-

restrukturalizační programy,

-

propagace zemědělských produktů na vnitřním trhu.

Výše záruk pro tyto oblasti je v příslušných nařízeních EK uváděna v EUR. V České republice se záruky přijímají v českých korunách (v měně členského státu Evropské unie). Pouţívaný přepočtový kurz z EUR na CZK se odvíjí od tzv. rozhodné skutečnosti (tj. například den sloţení záruky, den podání nabídky…..), (dle čl.10 a čl.11 NK č.1913/2006). Seznam rozhodných skutečností je uveden v Identifikaci záruk (najdete na www.szif.cz / Společná organizace trhu/Komodity / Záruky).

3.2.1 Formy záruk Hotovostní - jednorázová/bloková Bankovní - jednorázová/bloková Hotovostní záruka je sloţení peněţní částky ţadatelem na účet SZIF, a to buď bankovním převodem, nebo poštovní poukázkou. Záruka se povaţuje za poskytnutou dnem, kdy je příslušná peněţní částka připsána na účet SZIF. Bankovní záruka je vystavení záruční listiny bankou nebo jinou finanční institucí. Můţe být poskytnuta jen takovou finanční institucí, která má sídlo v některém z členských států Evropské unie; je uvedena na seznamu schválených 50

finančních institucí ECB (Evropská centrální banky) a je schválena SZIF. Záruka se povaţuje za poskytnutou dnem, kdy je příslušná záruční listina převzata oprávněným pracovníkem SZIF. Jednorázová záruka je určena pro zajištění podmínek jednoho konkrétního obchodního případu. Po skončení daného obchodního případu a splnění předem stanovených podmínek Oddělení správy záruk záruku uvolňuje. V případě hotovostní záruky je uvolňovaná částka záruky poukázána na příslušný účet ţadatele. V případě bankovní záruky je vrácena příslušná záruční listina ţadateli/ bance. Bloková záruka (záruka na nejvyšší částku) je určena pro zajištění více obchodních případů v delším časovém horizontu. Bloková záruka můţe být jak hotovostní, tak bankovní a časový horizont je určen dobou pouţitelnosti záruky, tj. datem, do kdy je moţno blokovou záruku vyuţívat k zajištění jednotlivých obchodních případů. Po skončení daného obchodního případu je v době pouţitelnosti uvolňovaná částka záruky vrácena zpět do blokové záruky a je k dispozici pro zajištění další ţádosti. Po uplynutí doby pouţitelnosti a splnění podmínek všech obchodních případů, které záruka zajišťovala, je vrácena zpět bance (ručiteli), v případě hotovostní záruky na účet ţadatele.

3.2.2 Obecný postup při skládání záruky Pro přijetí poskytované záruky je nutné, aby ţadatel byl na SZIF zaevidován. V případě, ţe skládá záruku poprvé, je nutné vyplnit formulář Ohlášení / změna identifikačních údajů. Tento formulář je nutný pro přijetí záruky na SZIF a musí být doručen na Oddělení správy záruk nejpozději s datem sloţení záruky. Formulář musí být podepsán osobou (osobami), která má oprávnění podepisovat za subjekt dle výpisu z obchodního rejstříku či ŢL, zastupovat a jednat jménem ţadatele (subjektu) a její podpis (podpisy) na formuláři musí být úředně ověřen. Způsob doručení formuláře je moţný osobně, poštou nebo faxem a následně poštou.

51

3.2.3 Přepočtový kurz Záruka je na SZIF přijímána v korunách českých (Kč). K přepočtu výše záruky, vyjádřené v eurech dle jednotlivých reţimů, na národní měny členských států, je pouţíván směnný kurz Evropské centrální banky (ECB), naposledy stanovený ECB před prvním dnem měsíce, kdy došlo k rozhodné skutečnosti (čl. 11 NK č. 1913/2006 ze dne 20. prosince 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k agromonetární úpravě pro euro v zemědělství a mění některá nařízení). Rozhodnou skutečností pro záruky je skutečnost uvedená v čl. 10 nařízení Komise (ES) č. 1913/2006, coţ je den sloţení záruky, s výjimkou následujících případů: a) u záruk vztahující se k zálohám je rozhodnou skutečností pro směnný kurz rozhodná skutečnost vymezená pro částku zálohy v případě, ţe k této skutečnosti došlo do doby, neţ je sloţena záruka; b) u záruk vztahující se k předloţení nabídek je rozhodnou skutečností pro směnný kurz den předloţení nabídky; c) u záruk vztahující se k provedení nabídek je rozhodnou skutečností pro směnný kurz den uzávěrky nabídkového řízení. V případě záruk u vývozních subvencí je pro přepočet částek stanovených v EUR na CZK pouţíván směnný kurz zveřejněný v Úředním věstníku Evropských společenství předposlední pracovní den měsíce předcházejícího dni přijetí vývozního prohlášení celními orgány (rozhodná skutečnost u vývozních subvencí, čl. 1 odst. 1 a čl. 20 NK (ES) č. 1913/2006). Lišíli se však pouţitelný kurz na počátku měsíce o více neţ 5 % od kurzu zveřejněného předposlední pracovní den před 15. dnem daného měsíce, uplatňuje se tento pozdější kurz od 15. dne do konce daného měsíce (čl.11 písm.a) NK č.1913/2006). Vzhledem ke změnám směnného přepočtového kurzu a moţné časové prodlevě, mezi vystavením bankovní záruky a jejím přijetím na SZIF k datu rozhodné skutečnosti anebo mezi sloţením hotovostní záruky na příslušný účet SZIF (příkaz k úhradě, sloţení hotovosti v bance) a zkontrolováním částky dle výpisu z účtu a jejím přijetím k datu rozhodné skutečnosti, SZIF doporučuje skládat záruku ve vyšší částce (provádět přepočet dle vyššího přepočtového kurzu), aby z důvodu nedostatečné výše záruky nebyla zamítnuta ţádost a tím znemoţněn obchodní případ. Po porovnání 52

mnoţství uvedeného na přijaté ţádosti s výší přijaté záruky dle odpovídajícího kurzu se přebytečná část záruky neprodleně uvolňuje. V případě hotovostní záruky je nutná přesná identifikace účelu záruky prostřednictvím variabilního a specifického symbolu. Variabilní symbol prostřednictvím vyplněného IČ nebo RČ (případně data narození) identifikuje ţadatele. Specifický symbol je odlišný dle reţimu (účelu záruky) a komodity a identifikuje účel záruky. Jednotlivé specifické symboly viz identifikace záruk. Hotovostní záruka se povaţuje za sloţenou v okamţiku, kdy SZIF obdrţí důkaz o tom, ţe jsou finanční prostředky k dispozici a daná částka je připsána na účet. Ve zprávě pro příjemce je nutné blíţe slovně specifikovat účel poskytované záruky, zejména pak u výběrových řízení - o kolikáté výběrové řízení se jedná. Pokud má být sloţená hotovostní částka záruky vedena jako záruka bloková, je třeba, aby ţadatel podal ţádost o zřízení hotovostní blokové záruky – ţádost přijímá Oddělení správy záruk. Rovněţ pro zrušení hotovostní blokové záruky je třeba na SZIF, Oddělení správy záruk, doručit ţádost o zrušení, neboť u hotovostní blokové záruky není, na rozdíl od bankovní blokové záruky, stanovena doba pouţitelnosti blokové záruky. Formulář ţádosti o zřízení hotovostní blokové záruky a o zrušení hotovostní blokové záruky je k dispozici na internetových stránkách SZIF (www.szif.cz / Společná organizace trhu/Komodity / Záruky).

3.2.4 Náležitosti bankovní záruky Záruční listina musí zajišťovat obchodní případ minimálně po období, které je uvedeno v identifikaci záruk. Originál záruční listiny ţadatel doručí anebo nechá doručit na SZIF, na Oddělení správy záruk. Zde referent Oddělení správy záruk překontroluje pravost a správnost údajů uvedených v bankovní záruce a ověří tak platnost záruční listiny. V případě potřeby vydá potvrzení o převzetí bankovní záruky. Na SZIF jsou přijímány bankovní záruky jednoduché i blokové. Vzor jednoduché (jednorázové) bankovní záruky a vzory blokových bankovních záruk jsou k dispozici na Oddělení správy záruk. Na SZIF jsou přijímány záruční 53

listiny vystavené finančními institucemi, které jsou schválené SZIF a které doručily na SZIF podpisové vzory svých pracovníků, oprávněných k vystavení bankovní záruky. Délka vystavení bankovní záruky můţe trvat i několik týdnů, proto je nutné si bankovní záruku začít vyřizovat s potřebným časovým odstupem.

3.2.5 Obecný postup pro uvolňování záruk: K uvolňování záruk dochází automaticky, po doloţení splnění podmínek stanovených předpisy EU pro jednotlivé reţimy. Pokud dojde ke splnění všech podmínek, je uvolněno 100% záruky. V případě, ţe poţadujete částečné uvolnění záruky na základě částečně splněných podmínek, je třeba na SZIF podat Ţádost o částečné uvolnění záruky a předloţit potřebné důkazy o splnění části daných podmínek (její formulář je k dispozici ke staţení pod navigací na www.szif.cz / Společná organizace trhu/Komodity / Záruky). Záruka je pak uvolněna ve výši odpovídající částečnému splnění.

3.2.6 Postup při propadání záruky Záruka zcela/částečně propadá při nesplnění jedné nebo více podmínek, které jsou specifikovány v nařízeních Komise (ES) pro jednotlivé reţimy a jejichţ splnění záruka zajišťuje. SZIF vyhotovuje rozhodnutí o částečném/úplném propadnutí záruky, které je ţadateli zasláno doporučeně poštou. Proti tomuto rozhodnutí se lze odvolat do 15 dnů ode dne jeho doručení k Ministerstvu zemědělství prostřednictvím SZIF. Hotovostní záruka Po nabytí právní moci rozhodnutí o částečném nebo úplném propadnutí záruky je příslušná propadající částka záruky připsána ve prospěch rozpočtu ČR nebo rozpočtu EU.

54

Bankovní záruka Ţadateli je dána moţnost do 30-ti dnů od obdrţení rozhodnutí poţadovanou částku uhraditzaslat v hotovosti na účet uvedený v rozhodnutí o částečném/úplném propadnutí záruky. Tato moţnost dává ţadateli příleţitost zachovat si ve vztahu s bankou čistý kredit. Pokud není propadající částka ţadatelem uhrazena, kontaktuje SZIF ručitele (banku) zasláním výzvy k úhradě propadající částky. Ručitel pak provede úhradu dluţné částky ve lhůtě do 30-ti dnů od doručení výzvy k platbě. Záruky propadají ve prospěch rozpočtu ČR nebo EU podle nařízení Rady (EHS) č. 352/78 ze dne 20. února 1978 o připisování jistot, kaucí nebo záruk, které byly poskytnuty v rámci společné zemědělské politiky a následně propadly.

3.2.7 Závěrečná administrace Po ukončení případu dané záruky, tj. uvolnění/propadnutí záruky z účtu záruk (hotovostní záruka) nebo zaslání originálu bankovní záruky zpět ručiteli (bankovní záruka), je ţadateli SZIF, Oddělením správy záruk, zasláno: „Oznámení o uvolnění záruky v plné výši“ s uvedením, kdy byla která částka uvolněna a z jakého důvodu, nebo „Oznámení o uvolnění/propadnutí záruky“ s uvedením, kdy byla která částka uvolněna/propadnuta a z jakého důvodu, nebo v případě blokové záruky „Oznámení o uvolňování záruky v rámci bloku“ s uvedením, kdy byla která částka uvolněna/propadnuta a z jakého důvodu; je zasíláno pravidelně 1x/měsíc v případě, ţe na blokové záruce byl proveden pohyb (tzn. uvolnění, propadnutí, rezervace ţádosti). Poznámka: v případě hotovostní záruky je uvolňovaná částka záruky definovaná variabilním symbolem, který určuje, jakou ţádost záruka zajišťovala (k jaké ţádosti záruka byla sloţena). 55

Formát variabilního symbolu je stanoven u kaţdého reţimu jiným způsobem. Bliţší informace jsou uvedeny v příručkách pro ţadatele u záruk k danému reţimu. Seznam reţimů a komodit, ke kterým se skládají záruky: - záruka na licence pro banány, - záruka na licence pro cukr, - záruka na licence pro čerstvé ovoce a zeleninu, - záruka na licence pro zpracované ovoce a zeleninu, - záruka na licence pro oleje a tuky, - záruka na licence pro len a konopí, - záruka na licence pro obiloviny, - záruka na licence pro rýţi, - záruka na licence na víno, - záruka na licence na konzervované mandarinky, -

,

- záruka na licence pro mléko a mléčné výrobky, - záruka na licence pro hovězí a telecí maso, - záruka na licence pro vejce a drůbeţ, - záruka na licence pro skopové a kozí maso, - záruka na licenci pro vepřové maso, -

,

-

zpracované,

-

,

-

í nákup ţivočišných komodit,

-

,

-

, ,

-

,

-

podpory pro ţivočišné komodity, 56

-

,

-

, . 20

-

Graf č. 6 Sloţené záruky za období 2004 – 2010 u vybraných reţimů

Zdroj: Vlastní

3.3 Vývozní licence V případě, ţe ţadatel o vývozní licenci skládá záruku poprvé, je nutné, aby byl zaevidován a vyplnil formulář Ohlášení / změna identifikačních údajů. Tento formulář je nutný pro přijetí záruky na Statni zemědělský intervenční fond (dále jen“SZIF“) a musí být doručen na

20

www.szif.cz

57

Oddělení správy záruk nejpozději s datem sloţení záruky a musí být podepsán osobou, která má oprávnění, dle výpisu z Obchodního rejstříku či ţivnostenského listu, subjekt zastupovat. Podpis, případně podpisy, musí byt úředně ověřeny. Způsob doručeni formuláře je moţný osobně, poštou nebo faxem a následně poštou. Výše záruky Aktuální částku záruky sděluje Oddělení vydávání vývozních a dovozních licencí. Způsoby sloţení záruky Záruční listina na vývozní licence musí zajišťovat obchodní případ minimálně 5 let (v případě blokové záruky minimálně 5 let od konce data pouţitelnosti). SZIF musí mít záruční listinu k dispozici nejpozději do 13. hodiny dne přijeti ţádosti o vydání vývozní licence. V případě přeplatku (hotovostní záruka) anebo v případě nadbytečně zajišťované částky (bankovní záruka). Uvolněni částky záruky z důvodu krácení mnoţství dle přepočtového koeficientu na základě oznámeni Evropské komise. V případě splnění podmínek stanovených NK č. 376/2008, v platném zněni a příslušných NK dle dané komodity. Dle čl. 34 NK č. 376/2008, v platném znění, je záruka uvolněna v plné výši, bylo-li vyvezeno mnoţství uvedené na vývozní licenci a v rámci přípustné odchylky (většinou -5%) během doby platnosti licence. Dále je nutno, aby drţitel licence v řádném terminu předloţil originál vývozní licence s odepsaným mnoţstvím zboţí (vyuţiti vývozní licence), doklad T5 a v určitých případech JSD. V případě, ţe ţadatel poţaduje částečné uvolnění záruky na základě částečně splněných podmínek (avšak minimálně na 5% z celkového mnoţství uvedeného na licenci), musí na SZIF podat Ţádost o částečné uvolněni záruky a předloţit potřebné důkazy o splnění daných podmínek (její formulář je k dispozici ke staţení pod navigací na www.szif.cz/Společná organizace trhu/Záruky). Tato ţádost musí být podepsána osobou oprávněnou podepisovat za organizaci dle výpisu z OR a její podpis musí být buď úředně ověřen nebo na SZIF musí být její podpisový vzor. ástka záruky vypočtena k propadnutí je uvolněna v případě, ţe je menší neţ 100 EUR (pouţit přepočtový kurz dle data přijetí záruky na vývozní licenci na SZIF). 58

Propadnutí záruky V případě nesplnění podmínek daných dle NK č. 376/2008, v platném znění a příslušných NK pro danou komoditu. řádném terminu.

í mnoţství či nedodání potřebných dokladů v

ýši propadlé záruky je ţadatel informován písemně rozhodnutím. áruka

propadá do rozpočtu ČR. Poznámka: v případě hotovostní záruky je uvolňovaná částka záruky definována variabilním symbolem, který určuje, jakou ţádost záruka jistila (k jaké ţádosti záruka byla sloţena).

3.4 Záruky na vývozní náhrady (vývozní subvence) pro zemědělské produkty V případě, ţe skládáte záruku poprvé, je nutné být zaevidován a vyplnit formulář Ohlášení / změna identifikačních údajů. Tento formulář je nutný pro přijetí záruky na Státní zemědělský intervenční fond (dále jen“SZIF“) a musí být doručen na oddělení správy záruk nejpozději s datem sloţení záruky. Dále musí být podepsán osobou, která má oprávnění, dle výpisu z Obchodního rejstříku či ŢL, subjekt zastupovat. Podpis, případně podpisy, musí být úředně ověřeny. Způsob doručení formuláře je moţný osobně, poštou nebo faxem a následně poštou. Záruka je na SZIF přijímána v Kč. Pro přepočet EUR na CZK u záruky na zálohovou platbu vývozní subvence je rozhodnou skutečností pro směnný kurz přijetí celního prohlášení dle čl. 1 odst. 1 a čl. 20 NK (ES) č. 1913/2006, v platném znění. V tomto případě je přepočet EUR na CZK dle čl. 11 písm. a) NK č. 1913/2006, v platném znění, a dle čl. 18 odst. 1 NR (EHS) č. 2913/92, v platném znění, realizován podle kurzu/přepočítacího koeficientu ECB zveřejněném v Úředním věstníku Evropských společenství předposlední pracovní den měsíce. Tento koeficient se uplatňuje během následujícího měsíce. Liší-li se však pouţitelný koeficient na počátku měsíce o více neţ 5% od koeficientu zveřejněného předposlední pracovní den před 15. dnem daného měsíce, uplatňuje se tento pozdější kurz od 15. dne do konce daného měsíce. Vzhledem ke změnám přepočtového kurzu a moţné časové prodlevě mezi vystavením bankovní záruky a jejím 59

přijetím na SZIF, k datu přijetí ţádosti na SZIF, anebo mezi sloţením hotovostní záruky na příslušný účet SZIF, a ověřením její částky na účtu se doporučuje skládat záruku ve vyšší částce (provádět přepočet dle vyššího přepočtového kurzu), aby z důvodu nedostatečné výše záruky nebyla ţádost zamítnuta. Po porovnání poţadované a přijaté částky záruky bude přebytečná část záruky SZIF ihned uvolněna. Výše záruky Výše záruky na zálohovou platbu činí 110% vývozní subvence dle čl. 31 odst. 1 NK (ES) č. 612/2009 Způsoby sloţení záruky: a) bankovní záruka, Záruční listina musí zajišťovat obchodní případ minimálně 4 roky a musí být na SZIF k disposici nejpozději ke dni vydání Rozhodnutí o poskytnutí zálohy na subvenci při vývozu. b) převod hotovosti na speciální účet SZIF pro záruky. Zpráva pro příjemce Zde je nutné blíţe specifikovat účel poskytované záruky; zejména u výběrových řízení (o kolikáté výběrové řízení se jedná). SZIF musí mít sloţenou hotovostní záruku k dispozici nejpozději ke dni vydání Rozhodnutí o poskytnutí zálohy na subvenci při vývozu. Uvolnění záruky V případě přeplatku (hotovostní záruka) anebo v případě nadbytečné zajišťované částky (bankovní záruka). V případě splnění podmínek stanovených NK (ES) č. 612/2009 a příslušných NK (ES) pro dané účely.

60

Propadnutí záruky: V případě nesplnění podmínek NK (ES) č. 612/2009 a příslušných NK (ES) pro daný účel. V poměru k nesplnění mnoţství či nedodání potřebných dokladů v řádném termínu O výši propadlé záruky je ţadatel informován písemně rozhodnutím. Záruka propadá do rozpočtu EU. Příslušné doklady pro uvolnění záruky (zálohová platba) VDD (vývozní doprovodný doklad); prvopis kontrolního výtisku k dokladu T5; v případě diferencované sazby: důkaz o dovozu do třetí země (celní deklarace ze třetí země), přepravní doklady (silniční nákladní listy CMR, konosamenty, B/L, …) Důkazy o dovozu do třetí země: a) celní doklad od dovozu do třetí země, nebo jeho ověřenou kopii: - úřadem, který potvrdil originální doklad, - úřadem třetí země, - úřady členského státu příslušnými pro třetí zemi. b) prohlášení o vykládce a dovozu vystavené firmou, jeţ se na mezinárodní specializuje na kontrolu a dohled a je schválena členským státem Přepravní doklady: Bill of Lading B/L, silniční nákladní doklad CRM, AWB, letecký nákladní list, LTA, CIM. Závěrečná administrace: Po ukončení případu dané záruky, tj. uvolnění/propadnutí záruky z účtu záruk (hotovostní záruka) nebo zaslání originálu bankovní záruky zpět ručiteli (bankovní záruka), je ţadateli

61

Oddělením správy záruk zasláno: „Oznámení o uvolnění záruky v plné výši“ s uvedením kdy byla která částka uvolněna a z jakého důvodu, nebo „Oznámení

o

uvolnění/propadnutí

záruky“

s

uvedením

kdy

byla

která

částka

uvolněna/propadnuta a z jakého důvodu, nebo v případě blokové záruky „Oznámení o uvolňování záruky v rámci bloku“ s uvedením kdy byla která částka uvolněna/propadnuta a z jakého důvodu; je zasíláno pravidelně 1x/měsíc. Poznámka: v případě hotovostní záruky je uvolňovaná částka záruky definovaná variabilním symbolem, který určuje, jakou ţádost záruka jistila (k jaké ţádosti záruka byla sloţena).

3.5 Vývozní subvence (zálohové platby) pro mléčné produkty Vývozcům ze Společenství jsou z Evropského zemědělského orientačního a garančního fondu poskytovány subvence při vývozu (vývozní subvence, vývozní náhrady), jeţ mají zajistit konkurenceschopnost jejich zboţí na světovém trhu. V ČR jsou tyto prostředky od 1. 5. 2004 poskytovány vývozcům prostřednictvím SZIF.

3.5.1 Evidence subjektu na SZIF Před podáním první ţádosti o subvenci při vývozu (zálohy na subvenci při vývozu, je nutné se na SZIF zaevidovat. Formulář je ke staţení na www.szif.cz. Dále je třeba doloţit originál nebo úředně ověřenou kopii výpisu z obchodního rejstříku ne starší 90 dnů (v případě PO nebo FO zapsané do OR), osvědčení o DIČ, originál nebo úředně ověřenou kopii ţivnostenského listu, případně plné moci.

62

3.5.2 Požadavky na výrobky Výrobky, na něţ můţe, být poskytnuta vývozní subvence musí splňovat následující podmínky: -

být vyvezeny z ES k určitému datu,

-

být zdravotně nezávadné, v dobré a trţně uplatnitelné kvalitě,

-

být původem z ES a ve volném oběhu v ES,

-

nesmí být změněny v době, kdy byly v celním řízení,

-

být v souladu se zvláštními závaznými podmínkami (zejména zdravotní a hygienické) platnými v zemi určení,

-

nepodléhat vývozní dani nebo jinému vývoznímu poplatku (to i v případě sloţek u sloţeného výrobku),

-

nepřekračovat maximální úroveň radioaktivity povolené právními předpisy.

Aby mohla být poskytnuta náhrada pro produkty uvedené v článku 1 nařízení (ES) č. 1255/1999, musí tyto produkty odpovídat příslušným poţadavkům nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004, zejména pokud jde o přípravu ve schváleném zařízení a dodrţení poţadavků na identifikační označení, které jsou stanoveny v oddílu I přílohy II nařízení (ES) č. 853/2004. Prohlášením o původu produktu vývozce deklaruje, ţe jím vyváţené výrobky splňují podmínky stanovené v článku 11 nařízení 800/1999. To je ve smyslu následujících ustanovení: Pro poskytnutí náhrady mají produkty původ ve Společenství, pokud jsou zcela získány ve Společenství nebo pokud prošly posledním podstatným zpracováním nebo opracováním ve Společenství v souladu s články 23 nebo 24 nařízení (EHS) č. 2913/92. Aniţ je dotčen další odstavec, nesplňují podmínky pro náhradu produkty získané ze: a) surovin pocházejících ze Společenství a, b) zemědělských surovin, na něţ se vztahují nařízení uvedená v článku 1, dovezených ze třetích zemí, které neprošly podstatným zpracováním ve Společenství.

63

Pokud jsou vyváţeny sloţené produkty, u nichţ je náhrada stanovena pro jednu nebo více jejich sloţek, je náhrada pro tuto sloţku nebo sloţky poskytnuta, pokud splňují to, ţe jsou uvedeny v seznamu produktů uvedeném v čl. 162 odst. 1 nařízení (ES) č. 1234/2007, a které jsou bez ohledu na celní situaci týkající se balení ve volném oběhu a mají původ ve Společenství. Náhrady pro produkty v odvětví cukru uvedené v čl. 162 odst. 1 písm. a) bodu iii) a písm. b) nařízení (ES) č. 1234/2007 však mohou být poskytnuty, i pokud jsou pouze ve volném oběhu. Pro ověření původu produktů si SZIF můţe vyţádat doplňující dokumenty (např. EUR 1). Stejně to platí i při ověření ostatních údajů podstatných pro výplatu subvence při vývozu. Na www.szif.cz je k dispozici nomenklatura produktů, pro něţ mohou být poskytnuty vývozní subvence, zároveň je zde aktuální nařízení Komise (ES), kterým se stanoví sazby subvencí pro jednotlivé produkty dle jednotlivých destinací (mění s přibliţně 1x za 14 dní). Vývozní subvence pro vývoz sýrů se neposkytuje, pokud je cena s dodáním na hranice menší neţ 230 EUR na 100 kilogramů. Cena s dodáním na hranice = cena ze závodu + paušální částka ve výši 3 EUR. Pro sýry s KN kódem 0406 je povinné místo určení a zóna určení tzv. subvenci nelze vyplatit, pokud se skutečné místo určení nachází v jiné zóně, neţ je zóna uvedená ve vývozní licenci.

3.5.3 Aktivní zušlechťovací styk Aktivní zušlechťovací styk se pouţívá pouze u tavených sýrů spadajících pod kód 0406 30. Subvence se vypočítá na základě jednotlivých sloţek, přičemţ nejméně jedna ze sloţek musí být dovezena ze třetí země, bezcelně. Na sloţky dovezené ze třetích zemí se subvence neposkytuje. Je třeba mít vývozní licenci na kaţdou z těchto sloţek (www.szif.cz - Dovozní a vývozní licence pro mléko a mléčné výrobky).

64

3.5.4 Výše vývozní subvence Výše vývozní subvence se počítá pomocí sazby subvence (dle KN kódu produktu a čistého vyváţeného mnoţství produktu). Sazba subvence je stanovena ke dni podání ţádosti o licenci (kromě licencí vydaných v rámci veřejného nabídkového řízení) a vývozů bez vývozní licence (zde je sazba subvence stanovena ke dni vývozu). Na vývozním JSD/VDD bude uvedeno přesné sloţení výrobku dle poznámek dle nomenklatury zemědělských výrobků, na něţ jsou poskytovány vývozní subvence. Sloţení výrobku ovlivňuje výpočet subvence následujícím způsobem: -

výrobek neobsahuje nemléčné látky → vývozní subvence = čisté mnoţství x sazba subvence,

-

výrobek

obsahuje

nesubvencované

přísady

→

vývozní

subvence

=

subvencované přísady v % x (čisté mnoţství x sazba subvence), -

výrobek obsahuje přidaný cukr → subvence se rovná součtu těchto sloţek,

-

sloţka představující mnoţství mléčného výrobku,

-

sloţka představující mnoţství přidaného cukru do výše max. 43% - KN 1702 9099 9900 – sazba subvence ke dni vývozu.

3.5.5 Vývoz subvencovaného zboží Subvence je vyplácena drţiteli vývozní licence se subvencí stanovenou předem (www.szif.cz Dovozní a vývozní licence pro mléko a mléčné výrobky). Tato licence není vyţadována v případě, ţe je mnoţství vyváţeného produktu niţší nebo rovno 150 kg3 na jedno vývozní prohlášení, tzn. pro 12 – místný kód nomenklatury subvencí. Dále není licence vyţadována ve specifických případech, se kterými je nakládáno jako s vývozy z ES4; jedná se např. o předzásobování námořních plavidel ES, dodávky mezinárodním organizacím se sídlem v ES atd. Jedná se tedy o zvláštní druhy vývozů. Pokud vyvezené mnoţství překročí mnoţství uvedené v licenci, za mnoţství navíc není splatná ţádná 65

subvence. Licence můţe být vydána v kterémkoliv členském státě ES. O subvenci při vývozu je však moţné ţádat pouze ve státě vývozu, a to i v případě, ţe je vývozní licence vydána v jiném členském státě ES.

3.5.6 Doklady předkládané na celním úřadě: 1) Vývozní licence se subvencí stanovenou předem (je–li vyţadována) – licence je celním úřadem zkontrolována, je odepsáno odpovídající mnoţství 2) Doklad JSD/VDD (Pro jakýkoliv vývoz do země leţící mimo ES musí být vystaveno vývozní JSD/VDD. Vývozní prohlášení je třeba předloţit na celním úřadě, do jehoţ působnosti spadá místo nakládky zboţí určeného k vývozu. Úmysl vyváţet subvencované zboţí je třeba oznámit příslušné celnici nejméně 24 hodiny před nakládkou.) Místem nakládky můţe být: -

u produktů vyváţených v kontejnerech místo, kde jsou výrobky nakládány do kontejnerů,

-

na kterém bude nakládán prostředek přepravy, ve kterém výrobky opustí celní území ES.

Příslušný celní úřad můţe provést fyzickou kontrolu zboţí a identifikovat zboţí pro přepravu k výstupnímu úřadu z celního území ES. Vývozní JSD/VDD (u JSD list 3/8) se pouţívá jako ţádost o subvenci při vývozu. Celnice jej ověří, orazítkuje. Od února 2007 poţadujeme VDD orazítkované celním úřadem vývozu. Vývozní JSD/VDD musí (mimo jiné) obsahovat následující údaje: -

pole A: datum přijetí vývozního prohlášení na celnici. Právě tímto datem začínají běţet jednotlivé předepsané lhůty.

-

pole 33: nomenklatura a kód subvence - označení zboţí a jeho 12-ti místný kód na dokladu JSD/VDD musí odpovídat označení a kódu uvedeným v licenci (kolonka 16) předloţené při vývozu

-

pole 31: 66

a) popis produktu, případně zjednodušený - musí odpovídat popisu dle TARICU (tzn. dle vývozní licence), b) sloţení produktu - musí odpovídat popisu dle nomenklatury subvencí 1344/2008. (Musí být také uvedeny poznámky upřesňující obsahy různých látek určených touto nomenklaturou. Např. obsahy nemléčných látek, tukuprosté mléčné sušiny, obsahy mléčných bílkovin, apod.) Tyto poznámky představují nezbytnou podmínku pro poskytnutí subvence. -

Pole 33: čisté mnoţství,

-

Pole 44: číslo vývozní licence ve formě: CAP/xxxxxxxxxx; číslo kontrolního dokladu T5; odkazy na ostatní předloţené dokumenty. V případě, ţe se jedná o vývoz malého mnoţství bez licence, je třeba uvést následující kód: L09VM00000 (pětkrát nula) – platí pro rok 2009,

-

Pole 44: musí obsahovat také sazbu subvence na jednotku produktů v eurech – k tomu vysvětlení níţe:

Podle nařízení Komise (ES) č. 159/2008 z 21. 2. 2008 musí vývozci od 1. 4. 2008 při vývozu subvencovaných výrobků uvádět do kolonky 44 vývozního prohlášení (VDD) a kolonky 106 kontrolního výtisku T5 sazbu subvence na jednotku produktů v eurech. Jednotkou produktu nebo zboţí je 100 kg. Pokud nebyly vývozní náhrady stanoveny předem, lze pouţít údaje o předcházejících platbách náhrad za stejné produkty nebo zboţí, ne však starší neţ 12 měsíců. Sazbu subvence je nutno uvádět u kaţdé vyváţené poloţky VDD a T5 zvlášť. Pokud je celková subvence (tzn. ne sazba) na jednu poloţku VDD nebo T5 niţší neţ 1000 EUR, pak se do kolonky 44 (VDD) a 106 (T5) uvede poznámka: Částka náhrady niţší neţ 1000 EUR Cílem tohoto nařízení je poskytnout celním úřadům vývozu i výstupu informace o výši sazeb subvence. Vývozy, které budou mít celkovou subvenci vyšší neţ 1000 EUR, budou spadat do skupiny vývozů se zvýšeným procentem kontrol. Z tohoto důvodu nesmí docházet k rozdělování vývozů stejného KN kódu do více poloţek jednoho VDD.

67

Pokud nebudou kolonky 44 vývozního prohlášení a 106 kontrolního výtisku T5 obsahovat vyplněnou sazbu subvence nebo poznámku o tom, ţe je subvence niţší neţ 1000 Eur, nemůţe být vyplacena ţádná subvence. Vývozy nezpracovaných produktů Vývozce uvede sazbu vývozních náhrad v eurech na jednu jednotku produktu v den stanovení náhrady předem. Tento den je uveden ve vývozní licenci AGREX se subvencí stanovenou předem, a to v kolonce 21. Sazby jsou vyhlašovány pravidelně prostřednictvím úředního věstníku Evropských Společenství (http://eur-lex.europa.eu/cs/index.htm). Je moţno je nalézt také na stránkách www.szif.cz v záloţce SOT/Komodity pod příslušnou komoditou. V případě licence z tzv. nabídkového řízení pouţije vývozce sazbu uvedenou v kolonce 22. Příklad: Vývozce bude vyváţet cukr na jedno VDD ve dvou poloţkách – první poloţka na VDD – KN kód 1701 9910 9910 o celkové hmotnosti 3 000 kg a dále ve druhé poloţce VDD – KN kód 1701 9910 9950 o celkové hmotnosti 20 000 kg. Vývozce má licenci, kde v kolonce 21 je uvedeno datum 16. 3. 2008. Pro vývozy od 1. 4. 2008 tedy platí, ţe v příslušných kolonkách dokladů VDD a T5 musí být uvedena sazba subvence na jednotku zboţí nebo poznámka, ţe je subvence niţší neţ 1000 EUR (viz výše). Vývozce si proto zjistí výši sazby subvence k 16. 3. 2008. Ta je (podle Nařízení Komise (ES) č. 225/2008) 27,95/100 kg. Vývozce poté vypočítá celkovou výši subvence pro kaţdou poloţku VDD zvlášť. Tzn. u první poloţky VDD bude celková výše subvence 838,5 EUR. U druhé poloţky VDD bude celková výše subvence 5 590,- EUR. U první poloţky proto bude do kolonky 44 vývozního prohlášení (VDD) a kolonky 106 kontrolního výtisku T5 uvedena poznámka: Částka náhrady niţší neţ 68

1000 EUR. U druhé poloţky bude do kolonky 44 vývozního prohlášení (VDD) a kolonky 106 kontrolního výtisku T5 uvedena sazba subvence 27,95/100 kg. 3) Doklad T5 (je-li vyţadován) – doklad T5 je vyţadován vţdy, kdyţ je zboţí vyváţeno přes jiný členský stát ES. 4) Pole 106 kontrolního výtisku T5 musí obsahovat sazbu subvence na jednotku produktů v eurech (viz vysvětlení výše). Tato sazba musí být v případě vícepoloţkového dokladu T5 uvedena u kaţdé poloţky.

3.5.7 Žádost o zálohu na subvenci, žádost o subvenci Subvence bude vyplacena pouze na základě předloţení ţádosti o subvenci při vývozu, kterou je vývozní JSD/VDD (list 3/8, případně jeho fotokopie opatřená razítkem příslušného celního úřadu), na kterém je uvedena (nejlépe v kolonce 44) jedna z následujících vět (podle typu platby) _ “ţádám o subvenci při vývozu”, _ “ţádám o zálohu na subvenci při vývozu”. Bude připojen podpis a razítko oprávněné osoby. Další doklady: -

Prohlášení k ţádosti - formulář ke staţení na www.szif.cz – Prohlášení k ţádosti,

-

odepsaná vývozní licence,

-

doklad potvrzující vývoz z ES (kontrolní výtisk T5),

-

přepravní doklad,

-

doklad potvrzující dovoz do třetí země,

-

důkaz o vývozu mimo ES.

(Subvence můţe být vyplacena pouze tehdy, jestliţe se prokáţe, ţe zboţí opustilo celní území ES v původním stavu, a to nejpozději 60 dní po splnění celních formalit.) -

JSD/VDD - pokud je vývozní JSD/VDD podáno na české celnici, která je zároveň výstupní celnicí z ES. Jedná se o celnici na letišti Ruzyně, případně o vývoz dle 69

zjednodušeného tranzitního reţimu po ţeleznici nebo ve velkých přepravnících. Datum přijetí JSD/VDD celníky je datem opuštění ES. V JSD/VDD na listu 1/6 v kolonce E/J, a na listu 3/8 na zadní straně, bude učiněn příslušný zápis. -

T5 - pokud je zboţí přepravováno přes území jiného členského státu ES. Výstupní celnice do pole J dokladu vyznačí datum výstupu a následně jej zašle přímo orgánu, jehoţ adresa je uvedena v poli B.

Od 1. 9. 2007 musí mít doklad T5 (za předpokladu, ţe je poţadována subvence při vývozu) uvedenu v kolonce 107 poznámku Nařízení (ES) č. 800/1999. -

Důkaz o dovozu do třetí země - Zboţí musí být v původním stavu dovezeno do 12 měsíců po dni vývozu do třetí země, do níţ bylo určeno, nebo do země náleţející do téţe zóny subvencí. Doklady potvrzující dovoz do třetí země a přepravní doklady musí být Fondu doručen do 12 měsíců poté, kdy celnice přijme celní prohlášení (políčko A dokladu JSD/VDD). Pouze za této podmínky můţe být vyplacena celá subvence. Pokud SZIF obdrţí tyto doklady mezi 12. a 18. měsícem po tomto datu, bude vyplaceno pouze 85 % celkové částky subvence. Pokud SZIF obdrţí tyto doklady za dobu delší neţ 18 měsíců, zaniká nárok na subvenci.

Potvrzením o dovozu do třetí země můţe být: -

u všech mléčných výrobků, tzn. KN 0401 aţ 0406,

-

celní doklad o dovozu nebo jeho kopie nebo jeho fotokopie; pravdivost této kopie nebo

fotokopie musí být ověřena institucí, která opatřila doloţkou originál dokladu, oficiální agenturou příslušné třetí země, oficiální agenturou členského státu v příslušné třetí zemi, tzn. velvyslanectvími, nebo -

osvědčení o vykládce a dovozu vystavené schválenou mezinárodní dozorčí a kontrolní

společností dle čl. 16(1) nařízení Komise (ES) č. 800/1999. V daném osvědčení musí být uvedeno datum a číslo dovozního celního dokladu. (seznam mezinárodních dovozních a kontrolních společností je uveden na www.szif.cz).

70

Dovozní doklady do třetí země není nutné předkládat v následujících případech: -

subvence je niţší neţ 2400 EUR v případě zemí uvedených v příloze č. IV nařízení Komise (ES) č. 800/1999,

-

subvence je niţší neţ 12 000 EUR, jestliţe třetí země nejsou uvedeny v příloze č. IV nařízení Komise (ES) č. 800/1999.

Fond si ponechává právo vyţadovat potvrzení o dovozu do třetí země a dalších dokladů na základě písemné výzvy ve všech případech. -

Přepravní doklad - Pro kaţdý vývoz s je nutné předloţit kopii nebo fotokopii přepravního dokladu10. Přepravní doklad je nutný k tomu, aby bylo moţno stanovit souvislost mezi důkazem o dovozu a vývozními doklady. Je nutno sledovat celou trasu přepravy, někdy je k tomu třeba několik přepravních dokladů.

Nejběţnějšími doklady jsou: -

pro námořní přepravu: Bill of Lading (konosament, B/L),

-

Pro silniční přepravu: CMR,

-

Pro leteckou přepravu: Air Way Bill (AWB, letecký nákladní list, LTA),

-

Pro ţelezniční přepravu: nákladní list CIM.

71

Graf č. 7 Výše sloţených bankovních záruk za období

Zdroj: Vlastní 3.5.8 Výplata subvence při vývozu Subvence jsou vypláceny v CZK. Přepočet je prováděn dle kurzu Evropské centrální banky, který je platný -

v den datu přijetí JSD/VDD celníky, tzn. datum v poli A – v případě zálohové platby a konečné platby,

-

v den potvrzení „platebního prohlášení“ – v případě předfinancované platby vývozní subvence.

Přepočtový kurz EUR/CZK: Nařízením Komise (ES) č. 1913/2006 se od 1. 1. 2007 mění pouţití směnného kurzu pro přepočet hodnoty EUR na Kč u vývozních subvencí.

72

Způsob výpočtu subvence u vývozů od 1. 1. 2007: Podle Nařízení komise (ES) č. 1913/2006 se pro přepočet z EUR do Kč pouţije směnný kurz zveřejněný v Úředním věstníku Evropských společenství předposlední pracovní den měsíce předcházejícího dni přijetí vývozního prohlášení celními orgány. Liší-li se kurz na počátku měsíce, ve kterém bylo přijato vývozní prohlášení, o více neţ 5% od kurzu zveřejněného předposlední pracovní den před 15. dnem daného měsíce, uplatňuje se pro vývozy od 15. dne daného měsíce kurz zveřejněný předposlední pracovní den před 15. dnem daného měsíce. Pracovními dny jsou všechny dny, jiné neţ stanovené veřejné svátky úředníky Komise Evropských společenství v Bruselu, soboty a neděle. Kurzy jsou zveřejňovány v Úředním věstníku Evropských společenství. Pokud není kurz vydán v Úředním věstníku předposlední pracovní den v měsíci nebo předposlední pracovní den před patnáctým v měsíci, pouţije se jako kurz k přepočítání eura na národní měnu (Kč) poslední kurz vydaný před předposledním pracovním dnem v měsíci nebo před patnáctým. Příklad: Pro vývozní prohlášení přijaté celními orgány 8. ledna 2007 se pouţije kurz zveřejněný v Úředním věstníku Evropských společenství 21. 12. 2006 (vyhlášený ECB 20. 12. 2006) – tedy 27.418. V období 25. - 29. 12. 2006 jsou stanovené veřejné svátky v Bruselu.

3.5.9 Záloha na subvenci při vývozu Subvence je vyplacena na základě předloţení ţádosti o subvenci při vývozu (vývozní JSD/VDD), Prohlášení k ţádosti (ke staţení na www. szif.cz), odepsané vývozní licence, a po sloţení záruky ve výši 110% subvence. Po kontrole dokladů bude vydáno rozhodnutí, po nabytí právní moci rozhodnutí bude záloha vyplacena. Záruka je uvolněna, pokud je doručen doklad o opuštění EU, důkaz o dovozu, přepravní doklady, nebo některé další doklady vyţádané Fondem.

73

Graf č. 8 Počty ţádostí s pouţitými zárukami za období

Zdroj: Vlastní 3.5.10 Konečná platba vývozní subvence (subvence při vývozu) Subvence je vyplacena v okamţiku, kdy je dokumentace kompletní. Fondu musí být doručeny následující doklady: ţádost o subvenci při vývozu (vývozní JSD/VDD), Prohlášení k ţádosti (ke staţení na www. szif.cz), odepsaná vývozní licence, doklad o opuštění EU, důkaz o dovozu, přepravní doklady, nebo některé další doklady vyţádané Fondem. Po kontrole dokladů bude vydáno rozhodnutí, po nabytí právní moci rozhodnutí bude záloha vyplacena. Subvence bude vyplacena nejpozději do 3 měsíců od doručení všech dokladů. Všechny tyto dokumenty musí být doručeny na SZIF do 12 měsíců od data vývozního prohlášení (políčko A vývozního JSD/VDD). 3.5.11 Lhůty a sankce Jednotlivé předepsané lhůty začínají dnem přijetí vývozního prohlášení na celnici (pole A vývozního JSD/VDD). 74

-

Vývozní lhůta z ES - výrobky musí opustit území ES do 60 dnů. Nedodrţení lhůty je sankcionováno nejprve jednorázovým sníţením subvence na 85%, poté sníţením subvence za kaţdý den nedodrţení lhůty a to 5%. U zálohové platby je krácena záruka o dalších 10% z celkového sníţení (www.szif.cz – záruky).

-

Dovoz na místo určení - výrobky musí dorazit do místa určení do 12 měsíců. Nedodrţení lhůty je sankcionováno nejprve jednorázovým sníţením subvence na 85%, poté sníţením subvence za kaţdý den nedodrţení lhůty, a to o 2%. U zálohové platby je krácena záruka o dalších 10% z celkového sníţení (www.szif.cz – záruky).

-

Doručení dokladů - doklady musí být doručeny na SZIF do 12 měsíců. Pokud je tato lhůta překročena, je subvence sníţena na 85%. Pokud nebudou doklady doručeny do 18 měsíců, nárok na subvenci zaniká.

3.5.12 Kontroly Celní správa provádí fyzickou kontrolu zemědělských výrobků při jejich proclení, minimálně ve výši 5% vývozních JSD/VDD připadajících na jeden celní úřad. Jestliţe vývozy nebudou odpovídat informacím uvedeným na vývozním JSD/VDD, vývozní licenci atd., budou uplatněny sankce za chybné nárokování subvence při vývozu. Výše sankce se rovná: -

polovině rozdílu mezi poţadovanou subvencí a subvencí na skutečně provedený vývoz,

-

dvojnásobku rozdílu mezi poţadovanou subvencí a subvencí pouţitelnou na skutečně provedený vývoz, jestliţe záměrně uvedete nepřesné údaje.

75

4. Výsledky Od vstupu České republiky do Evropské unie vyplatil Státní intervenční fond vývozcům zemědělských produktů do třetích zemí na subvencích přes 1,7 mld. Kč. Z toho na zálohové platby s pouţitými bankovními zárukami připadá částka 1 mld. Kč. Z tohoto je zřejmé, jakou měrou se bankovní záruky podílí na podpoře českých vývozců. Tab.č. 1 Vyplacené subvence za období 2005-2010 Vyplacené subvence za jednotlivá období Období Komodita Vyplaceno v CZK 2005 Mléko a mléčné výrobky 698 265 176,72 Hovězí maso 14 346 104,52 Vepřové maso 147 645,80 Vejce 474 879,49 Obiloviny 1 158 823,19 Cukr 29 145 198,15 Celkem 2005 743 537 827,87 2006

Mléko a mléčné výrobky Hovězí maso Drůbeţí maso Vejce Obiloviny Cukr Ovoce a zelenina

389 141 506,32 7 443 841,84 379 886,74 298 483,72 4 256 003,48 87 050 784,38 1 782 930,45 490 353 436,93

Mléko a mléčné výrobky Hovězí maso Bramborový škrob Cukr Ovoce a zelenina

180 874 637,42 4 773 990,90 1 119 245,33 26 539 980,51 4 390 107,76 217 697 961,92

Mléko a mléčné výrobky Hovězí maso

1 080 078,27 4 116 475,20

Celkem 2006 2007

Celkem 2007 2008

76

Vepřové maso Drůbeţí maso Bramborový škrob Non Annex Celkem 2008 2009

Mléko a mléčné výrobky Hovězí maso Vepřové maso Drůbeţí maso Cukr Non Annex

69 890 309,62 5 964 663,63 2 176 525,90 236 846,49 70 192 191 70 15 180 588,57 163 641 112,91

Mléko a mléčné výrobky Hovězí maso Vepřové maso Drůbeţí maso Vejce Non Annex

44 310 708,55 4 150 832,45 61 809,02 280 251,85 367 457,57 1 031 566,30 50 202 625,74

Celkem 2009 2010

4 826 445,66 305 916,06 152 639,28 32 757 557,77 43 239 112,24

Celkem 2010 Vyplaceno celkem za období 2005 - 2010

1 708 672 090,61

Zdroj: Vlastní

77

Bankovní záruky se samozřejmě pouţívají i v ostatních reţimech spadající do kompetencí SZIF. Viz částky sloţených záruk ve vybraných reţimech v tabulce. Tab. č. 2 Sloţené záruky ve vybraných reţimech za období 2004-2010 Složené záruky za období 2004 - 2010 Vybrané režimy Nabídkové řízení na intervenční prodej obilovin na vnitřním trhu Podpora soukromého skladování vepřového masa Záruka do nabídkového řízení na intervenční prodej obilí Záruka na dovozní licenci pro banány Záruka na dovozní licenci pro cukr Záruka na export při intervenčním prodeji obilí Záruka na poskytnutí osvědčení na vývozní subvenci Non Annex Záruka na poskytnutí předběţné platby v intervenčním nákupu cukru Záruka na poskytnutí zálohové platby na výrobní náhrady v odvětví obilovin a rýţe (škrob) Záruka na vývozní licenci pro cukr Záruka na vývozní licenci pro hovězí a telecí maso Záruka na vývozní licenci pro vepřové maso Záruka u ţádosti o vydání osvědčení na výrobní náhrady za cukr uţitý v chemickém průmyslu Záruka na vývozní licenci pro mléko a mléčné výrobky

V tis. CZK 249 960 1 809 794 484 234 108 35 443 1 001 232 143 393 31 938 2 931 1 084 050 16 177 2 929 13 348 445 338 4 057 140

Celkem za vybrané režimy Zdroj: Vlastní

78

Závěr Zahraniční obchod v roce 2010, po meziročním poklesu v roce 2009, opětovně vzrostl. Obrat zahraničního obchodu v porovnání s rokem 2009 se zvýšil o 19 % a dosáhl tak nejvyšší hodnoty od vzniku České republiky. Obchodní bilance skončila přebytkem, který byl proti roku 2009 sice niţší, ale druhý nejvyšší od roku 2005, kdy saldo zahraničního obchodu bylo poprvé za dobu existence České republiky kladné. Co se však týká zboţové struktury, zahraniční obchod s potravinářskými a zemědělskými výrobky a produkty vykázal výrazné sníţení. Přestoţe Státní zemědělský intervenční fond vyplatil za posledních pět let na subvencích téměř 2 mld. Kč., je to ve srovnání s ostatními členskými státy EU zanedbatelná část, kterou by mohli čeští vývozci a producenti čerpat z evropských fondů. Velkou roli v tomto hrají administrativní překáţky a významně se na této situaci podílí i nedostatek vstupního kapitálu ţádajících subjektů. Jiţ několikrát za období existence vývozních subvencí čerpaných z EU došlo k zjednodušení postupů, avšak administrace a dokládání vývozních skutečností je stále poněkud komplikovaný proces, obzvlášť pokud jiţ existují elektronická propojení mezi jednotlivými účastníky např. celního řízení, a přesto je SZIF nucen stále vyţadovat písemné doklady, které je přitom moţno ověřovat elektronicky. Typickým příkladem takového dokladu je doklad T5, kterým se potvrzuje výstup z EU. Toto potvrzení lze elektronicky ověřit, ale jsou zde uváděny skutečnosti, které jiţ elektronicky ověřit nelze. Tento problém se dotýká především České republiky, protoţe naše země není výstupním státem z EU, co se týká pozemní přepravy, jsme tedy nuceni tento doklad pouţívat vţdy, na rozdíl od většiny členských států, jejichţ vyváţené zboţí nemusí putovat přes jiný členský stát, a proto mohou pouţít pouze přepravní doklady a konosamenty. Zdá se, ţe vše vázne na technickém a programovém vybavení. Značnou měrou je zde zastoupeno i riziko obchodního partnera. Mnoho ţadatelů o subvenci při vývozu přišlo, právě pro neschopnost svých obchodních partnerů ve třetích zemích zabezpečit potřebné doklady, o moţnost přidělení dotace, která je vázána na dodání určitých 79

dokladů ze třetích zemí potvrzující dovoz a uvedení zboţí do volného oběhu. Z praxe také vyplývá i existence nedostatečné informovanosti potenciálních příjemců dotací při vývozu. Doporučila bych sledování webových stránek SZIF, které poskytují kompletní informace o dotačních titulech i příručky pro ţadatele o dotace. Jistě by prospěla i adekvátní propagace SZIF, jako platební agentury slouţící našim zemědělcům a vývozcům, která by z agentury sňala pověst jen obtěţujícího úřadu, a to především v současné době, kdy Komise EU svými nařízeními, týkajících se vývozních subvencí, se snaţí spíše o omezení výplat těchto dotací, coţ vede ke sniţování sazeb na jednotlivé druhy zboţí. Tedy dokud lze ještě nějaké subvence čerpat. Domnívám se, ţe současný trend sniţování subvencí, který předloţila komise EU, bude mít neblahý dopad na celkový export České republiky, ale především se to odrazí v zemědělské výrobě, kdy naši výrobci nebudou konkurenceschopní na zahraničních trzích, neboť jejich výrobní náklady nasadí prodejní ceny příliš vysoko. Ve svém důsledku tato situace můţe vést k celkovému omezení zemědělské produkce v České republice a přesunu výrobního potenciálu do zahraničí, případně, s dovozcem substitučních výrobků za niţší ceny, aţ k likvidaci českých výrobců. V tomto spatřuji jeden z negativních důsledků globalizace a zavádění volného trhu, Ovšem situace a ceny na zahraničních trzích jsou natolik málo předvídatelné, ţe není vyloučeno nové rozšíření subvencí, jak se tomu stalo jiţ v roce 2009 v důsledku celosvětové ekonomické krize.

80

Seznam použité literatury 1. Čermáková, Irena. Bankovní záruka: ECON publishing, s.r.o., Brno, 2002. ISBN 80-86433-03-X 2. Kubišta, Václav, kolektiv. Mezinárodní ekonomické vztahy: Aleš Čeněk, Plzeň, 2009, ISBN 97880-7380-191-5 3. Machková, Hana, Černohlávková, Eva, Sato Alexej, kolektiv. Mezinárodní obchodní operace: Grada Publishing, a.s. Praha, 2007. ISBN 978-80-247-1590-2 4. Svatoš, Miroslav, kolektiv. Zahraniční obchod teorie a praxe: Grada Publishing, a.s. Praha, 2009. ISBN 978-80-247-2708-0

5. UZ Obchodní zákoník: Sagit, a.s., Ostrava-Hrabůvka, 2010. ISBN 978-80-7208-779-2

Seznam WWW odkazů 1. www.szif.cz 2. www.eurlex.cz 3. http://ec.europa.eu/taxation_customs/dds2/taric/taric_consultation.jsp?Lang=cs&redire ctionDate=20110128 4. http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/ceskomoravska-zarucni-a-rozvojovabanka/nabidka-sluzeb-ceskomoravske-zarucni-a/1000583/2515/#aa 5. www.cnb.cz

81

Seznam grafů Graf č. 1, str. 11 Vývoj zahraničního obchodu ČR Graf č. 2, str. 21 Zastoupení vývozu a dovozu ČR Graf č. 3, str. 22 Vývoj kurzu koruny vůči euru a dolaru v roce 2009 Graf č. 4, str. 23 Vývoj kurzových rozdílů v letech 2000 – 2009 Graf č. 5, str. 46 Struktura záručních obchodů v roce 2009 Graf č. 6, str. 57 Sloţené záruky za období 2004 – 2010 u vybraných reţimů Graf č. 7, str. 72 Výše sloţených bankovních záruk za období Graf č. 8, str. 74 Počty ţádostí s pouţitými zárukami za období

Seznam tabulek Tab. č. 1, str. 76-77 Vyplacené subvence za období 2005-2010 Tab. č. 2, str. 78 Sloţené záruky ve vybraných reţimech za období 2004-2010

Seznam příloh Příloha č. 1 Jednotný formulář pro bankovní záruku Příloha č. 2 Vzor bankovní záruky na intervenční prodej obilovin Příloha č. 3 Formulář pro ohlášení a změnu identifikačních údajů Příloha č. 4 Formulář ţádosti o zřízení hotovostní záruky Příloha č. 5 Formulář ţádosti o vývozní licenci Příloha č. 6 Formulář pro ţádost o částečné uvolnění záruky 82

Příloha č. 1 Jednotný formulář pro bankovní záruku

Příloha č. 2 Vzor bankovní záruky na intervenční prodej obilovin

Příloha č. 3 Formulář pro ohlášení a změnu identifikačních údajů

Příloha č. 4 Formulář pro žádost o částečné uvolnění záruky

Příloha č. 5 Formulář žádosti o vývozní licenci

Příloha č. 6 Formulář žádosti o zřízení hotovostní záruky

Omezení rizik v obchodě aplikace vybraného. platebního instrumentu

Recommend Documents