Oheň ČTYŘI ŽIVLY V ARCHITEKTUŘE A UMĚNÍ POZNÁVÁCÍ SOUTĚŽ pro děti Více informací na webových stránkách Národního památkového ústavu www.npu.cz
Oheň pekelný Jižní vstup do katedrály sv. Víta na Pražském hradě se nazývá Zlatá brána. Zdobí ji rozsáhlá mozaika ze 14. století s motivem Posledního soudu. K do klečí v trojúhelníkových modrých polích ve střední části mozaiky hned nad lomeným obloukem klenby?
V levo od Zlaté brány je ve zdi zarámovaná pamětní deska z 15. století, popisující průběh stavby chrámu. Nakreslete první velké písmeno textu.
Peklo, detail mozaiky na Zlaté bráně (1371-1372).
Popište stručně výjevy na mozaice (svými slovy, tak jak je vidíte).
2
Požár Malé strany Jeden z nejhorších požárů, které kdy Praha zažila, vypukl 2. června 1541. Tenkrát shořely dvě třetiny Malé Strany a postižena byla také část Hradu. Důsledky se projevily i na pozdější malostranské zástavbě: původní parcely byly po požáru levně skupovány a na sloučených plochách vznikaly rozsáhlé paláce.
Šternberský palác Šternberský palác na Malostranském náměstí stojí na místě dvou renesančních domů – je to patrné i dnes. Jeho ustupující část vyrostla na základech domu, původně zvaného Bašta. V něm – údajně neopatrností služky – začalo v podvečer 2. června 1541 hořet a odsud se v suchém počasí oheň rychle rozšířil. Část paláce, stojící na původních základech domu Na Baště, má v prvním patře terasu. Vodu z ní odvádí několik plechových chrličů. Šternberský palác, Malostranské náměstí 7/19.
Kolik je chrličů?
Jaké zvířecí hlavy na nich poznáte?
Desky zemské Při tomto požáru shořely také „desky zemské“, uchovávané na Pražském hradě. Co byly „desky zemské“?
3
Za ochránce před požárem je považován sv. Florian. Zpodobňuje se jako římský voják ve zbroji a s praporcem; hasí hořící dům. Zobrazená stavba bývá malá, svatému zhruba po kolena, z oken šlehají plameny a sv. Florian zalévá oheň vodou z putýnky. N ajděte sochu sv. Floriana na Hradčanském náměstí. Popište její polohu.
Sv. Florian byl vždy velmi oblíbený a jeho sošky často najdeme na starých hasičských zbrojnicích i ve výklencích ve štítech domů. Sv. Florian z dílny Ferdinanda Maxmiliána Brokoffa.
N ajděte další sochu nebo sošku sv. Floriana – buď v Praze nebo kdekoliv jinde. Vyfotografujte nebo nakreslete umístění sochy a popište místo, kde se nachází. (Vypracujte na samostatném listu A4).
Morzinský palác Podobným příkladem, kdy jeden palác stojí na několika původních malých parcelách, je Morzinský palác v Nerudově ulici 256/5. Stavěl jej Jan (Giovanni) Santini, jeden z nejvýznamnějších českých barokních architektů. Palác je (téměř) osově souměrný, se dvěma vjezdy (ten vpravo je ovšem falešný a je tam právě kvůli symetrii) a s mohutným balkonem v prvním patře. Balkon podepírají dvě svalnaté postavy černochů – jsou zde proto, že rod Morzinů je má ve svém znaku.
4
Postavy mouřenínů dělal také Ferdinand Maxmilián Brokoff. Mezi oběma figurami podpírá balkon ještě mohutná konzola. Jakou podobu dal sochař této konzole?
Co je na ní napsáno? Opište text tiskacími písmeny.
Architekt Santini Architekt Jan (Giovanni) Santini je autorem mnoha dalších významných staveb na našem území. Stavěl například klášter v Plasech nebo zámek Karlova Koruna v Chlumci nad Cidlinou. Zámek Karlova Koruna vyhořel v roce 1943, ale podařilo se ho zachránit a rekonstruovat. Po roce 1989 byl vrácen rodině Kinských. Jan Santini navrhl některé své stavby ve stylu „barokní gotiky“, kdy v barokní době použil gotické prvky – lomený oblouk, kružby v oknech a podobně. Jeden z významných Santiniho areálů, vybudovaný v tomto specifickém českém slohu, je dokonce zapsán na Listině světového dědictví UNESCO.
Zámek Karlova Koruna, požár v roce 1943. 5
O jaký areál se jedná a kde je?
U veďte další místa a stavby v České republice, zapsané na listině UNESCO (vypracujte na samostatném listu A4).
Valdštejnský palác a zahrada Snad největším barokním komplexem v Praze, zaujímajícím plochu původně mnoha malých parcel, je areál Valdštejnského paláce a zahrady (Valdštejnské náměstí, Valdštejnská ulice na Malé Straně). Původně zde bývalo přes dvacet domů, cihelna a několik zahrad. Palác byl vybudován krátce po bitvě na Bílé Hoře, stavěli jej italští architekti. Zahrada vznikala zároveň s palácem. Je zde velký bazén jako symbol počátku („vše živé pochází z vody“) a alegorická sousoší, která vždy nějakým způsobem představují zápas dobra a zla, souboj ctností a nectností v člověku. Dominantní stavbou zahrady je grandiózní salla terrena. Salla terrena ve Valdštejnské zahradě.
Jedním z příkladů boje ctnosti a neřesti je také sousoší nymfy se satyrem. Rozmáchnutá nymfa zabodává satyrovi kopí do krku, na zemi se válejí mince a tamburína (nebo spíše nástroj podobný tamburíně) jako symbol lehkomyslného a rozmařilého způsobu života. Tamburína se ovšem od dnešních liší. Co chřestilo na této tamburíně?
V baroku byly oblíbené umělé jeskyně. Tajemnou krápníkovou stěnu, plnou podivných bytostí, najdete i ve Valdštejnské zahradě. Boj nymfy se satyrem. 6
N ajděte vyfotografovaná stvoření a zakreslete (zakroužkujte) do schematického náhledu na další straně jejich polohu.
A
B
C
D
E
F
G
H
I
7
8
9
Kde je maskaron? Popište jeho polohu.
Kde najedete pumpu?
K olik druhů (druhů – nikoliv kusů) živých zvířat nebo ptáků dokážete ve Valdštejnské zahradě objevit? (Vypracujte na samostatném listu A4).
10
Národní divadlo Národní divadlo bylo postaveno podle plánů architekta Josefa Zítka a slavnostně otevřeno v červnu 1881. Při dokončovacích pracích na střeše vypukl oheň. „Žhavé dřevěné uhlí, vysypané do měděného žlabu z kamínek, užívaných na spájení kovů, rozpálilo žlab, od něhož chytilo dřevěné bednění kopule. Ve chvíli vzplála celá budova, přes marné pokusy o hašení. Nešťastnou náhodou selhala všechna bezpečnostní opatření. Nedostatek vody a průvan podporovaly požár, jenž trval celou noc, před zraky zděšených a plačících lidí, bezmocně přihlížejících zkáze...“ (V. V. Štech: Národní divadlo). Rekonstrukci divadla po požáru prováděl Zítkův žák Josef Schulz. K terou další významnou pražskou stavbu realizovali Josef Zítek a Josef Schulz společně?
Kdo je architektem Národního muzea?
Požár Národního divadla 12. srpna 1881.
Generace Národního divadla Umělci, kteří se podíleli na výzdobě Národního divadla, si byli blízcí věkem i svými názory. Ustálilo se pro ně pojmenování „generace Národního divadla“. Patří sem sochaři Josef Václav Myslbek, Bohuslav Schnirch, Antonín Wagner, z malířů Mikoláš Aleš, František Ženíšek, Vojtěch Hynais, Julius Mařák, Václav Brožík a další. Asi nejznámějším Myslbekovým dílem je jezdecká socha svatého Václava na Václavském náměstí v Praze. Vedle podstavce stojí čtyři nejvýznamnější čeští zemští patroni. Kteří jsou to svatí?
11
J. V. Myslbek žil a zemřel v domě čp. 306 na Starém Městě na rohu Smetanova nábřeží a ulice Na Zábradlí. Na domě je dnes pamětní deska s jeho vlastním portrétem. Na soklu, který je součástí Myslbekovy busty, jsou drobné reliéfní portréty. Kolik je portrétů?
Kolik z nich je mužů a kolik je žen?
Bohuslav Schnirch, autor dvou bronzových trojspřeží na severních nárožích Národního divadla, dělal také jednu velmi známou mimopražskou jezdeckou sochu českého panovníka. V íte, o kterou sochu a kterého českého krále se jedná?
Mikoláš Aleš vytvořil pro foyer Národního divadla cyklus 14 lunet s názvem Vlast a společně s Františkem Ženíškem nástěnné malby s alegorickými náměty. V Praze a dalších městech – Plzni, v Písku i jinde – vyzdobil Mikoláš Aleš freskami nebo sgrafity fasády významných staveb a činžovních domů. Freska je obraz malovaný do vlhké omítky (z italštiny „fresco“ – čerstvý). Fresky podle Alšových předloh jsou v Praze například na Rottově domě na Malém náměstí na Starém Městě. Fasáda je bohatě zdobená. Vidíme zde také šest postav, představujících alegorie řemesel a zemědělství. Jak jsou postavy rozmístěny a jaká řemesla podle vás představují?
12
Kam umístil Mikoláš Aleš svou signaturu a jaký je u ní letopočet?
Při vytváření sgrafita se na plochu natáhnou dvě vrstvy omítky – spodní tmavá, nejčastěji černá, a vrchní bílá. Grafický obraz vzniká proškrabáním světlé vrstvy na tmavý podklad. Jeden z domů s Alšovými sgrafity najdete v Ostrovní ulici 1707/14 na Novém Městě. Jsou tu zachyceny výjevy z vojenského života. N a prvním obraze se synek loučí před chalupou s rodiči a odchází na vojnu. Kdo všechno je před doškovým stavením?
Jak je odcházející synek oblečený?
Kde je Alšova signatura a jaký je zde letopočet?
N ajděte v Praze nebo kdekoliv jinde sgrafito s figurálními motivy. Doložte fotografií nebo kresbou a popište místo nebo udejte adresu. Zkuste je časově zařadit. (Vypracujte na samostatném listu A4). N ajděte v Praze nebo kdekoliv jinde sgrafito, které napodobuje plastické členění fasády (tzv. „psaníčka“ místo kamenných kvádrů). Nakreslete je (jeden prvek) a uveďte adresu stavby. (Vypracujte na samostatném listu A4).
13
Průmyslový palác – pražské výstaviště
Hořící křídlo Průmyslového paláce, 16. října 2008.
Pražské výstaviště v Holešovicích bylo vybudováno pro Zemskou jubilejní výstavu v roce 1891 (jubilejní proto, že se konala 100 let po velké průmyslové výstavě, uspořádané při příležitosti korunovace krále Leopolda II. na českého krále). Zároveň s výstavou v roce 1891 byla postavena Petřínská rozhledna jako volná zmenšenina pařížské Eiffelovy věže. Na Petřín byla v té době zavedena lanovka. Z Letné k výstavišti začala jezdit první pražská tramvaj. Největší stavbou na výstavišti je Průmyslový palác s věží a dvěma mohutnými křídly. Před ním, po obou stranách rozlehlého vstupního prostranství, stojí přízemní pavilony. V jednom z nich je dnes Lapidárium Národního muzea. Jsou zde vystaveny původní sochy a kamenné architektonické články. Objevíme tu úžasné věci: kromě nejstarších soch nalezených u nás také fragmenty Krocínovy kašny, dodnes působící velkolepě, trosky Mariánského sloupu ze Staroměstského náměstí nebo originální barokní jezdeckou sochu sv. Václava od Jana Jiřího Bendla, která původně stávala na Václavském náměstí. Kde v Praze stojí?
Svatý Václav, kopie původní sochy J. J. Bendla. 14
Veletržní palác – Národní galerie Veletržní palác v Praze 7 je významná funkcionalistická stavba (tzn. čitelně a jasně členěná podle funkcí, které má naplňovat). Původně byl navržen pro pořádání veletrhů, nyní zde sídlí Národní galerie. Základy sbírek Národní galerie položila Společnost vlasteneckých přátel umění. Byla založena v roce 1796 právě ve Šternberském paláci na Malostranském náměstí.
Hořící Veletržní palác, 14. srpna 1974.
Funkcionalismus jako architektonický sloh se u nás uplatňoval zejména ve 20. a 30. letech 20. století. Typické jsou poměrně strohé budovy, bez příkras a ozdob, ve vyvážených proporcích, častá je plochá střecha a bílá omítka nebo obklad.
Veletržní palác, 20. léta 20. století.
U veďte další příklad funkcionalistické stavby v Praze nebo jinde. Doložte obrázkem nebo kresbou a napište, kde stojí (Vypracujte na samostatném listu A4). 15
Národní galerie vystavuje své sbírky na několika místech v Praze, středověké české umění je umístěno v Anežském klášteře na Starém Městě. Anežský klášter je považován za nejstarší gotickou stavbu nejen v Praze, ale i v Čechách.
Anežský klášter, 1. polovina 20. století.
Komu byly zasvěceny dva kostely, které jsou zachyceny na fotografii?
N ajděte jakékoliv výtvarné dílo s tématem ohně (malbu na fasádě, reliéf, obraz v galerii nebo muzeu a podobně). Popište scénu, její umístění a vyfotografujte ji nebo naskicujte. (Vypracujte na samostatném listu A4).
16
Fotografie na titulní straně: Alegorie Ohně – Faethon, chebská šperkovnice, hrad Rožmberk
Koncepce a text: Natalie Mojžíšová
Fotografie: Josef Slavíček Gabriela Čapková (titulní strana – Alegorie Ohně) Irena Kosíková (motiv z Valdštejnské zahrady) Leoš Kučera, HZS (hořící Průmyslový palác) ČTK, Jaroslav Sýbek (hořící Veletržní palác) agentura CzechTourism (letecká fotografie) archiv NPÚ internet
Grafická úprava: Michal Beneš
Prameny: Vlček a kol.: Umělecké památky Prahy, Malá Strana, Praha 1999 Emanuel Poche: Prahou krok za krokem, Praha 1963 V. V. Štech: Národní divadlo, Praha 1953 internet
Praha 2010
17
