Ošetřovatelská péče o klienty s Alzheimerovou nemocí podle konceptů sebepéče

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH VĚD Ústav ošetřovatelství

Lenka Kelnarová

Ošetřovatelská péče o klienty s Alzheimerovou nemocí podle konceptů sebepéče Bakalářská práce

Vedoucí práce: PhDr. Renata Halmo

Olomouc 2010

ANOTACE Ba kal ář s ká pr ác e Náz e v pr ác e v ČJ: Oše t řova t e l ská pé č e o kl ie nt y s Al zhe i m e rovou ne m oc í podl e konce pt ů se be pé če Náz e v pr ác e v AJ: Nursi ng Ca re of Pa t i e nt s Suffe ri ng from Al zhe i m e r´s di se a se a c c ordi ng t o Se l f -Ca r e Conc e pt s Datu m z adání pr ác e : 2009 -12 -02 Datu m ode vz dání pr ác e : 2010 -04 -15 Náz e v ústavu, fa kul ty a vy soké š kol y : Úst a v oše t řo va t e l st ví , FZP UP v Ol om ouc i Aut or pr ác e : Ke l na rová Le nka Ve douc í pr ác e : PhDr. Re na t a Ha l m o O pone nt pr ác e : PhDr. Re na t a Ha l m o A bstr a kt v ČJ: Ba ka l á řská prá ce se vě nuj e oše t řova t e l ské pé č i o kl ie nt y s Al zhe i m e rovou ne m oc í (AN) dl e t e ori e de fic i t u se be pé če Dorot hey Ore m ové . Výzkum ná č á st odpoví dá na ot á zku: „ J a ké vyka zuj í se st r y a pe č ova t el é kom pe t e nc e de pe ndenc í pé če ve zna l ost i sp e c i fi k pé če o pa c i e nt y s AN a v pří st upu k t ě m t o kl ie nt ům ?“ Pro úč el y še t ře ní b yl vyt voře n dot a zní k. Še t ře ní probí ha l o v Cha ri t ním dom ě v Ce t e c hovi c í c h, na Ps yc hi a t ric ké kl i ni ce a na III. i nt e rní kl i ni ce Fa kul t ní ne m oc nic e v Ol om ouc i . Dosa ţe né vý sl e dk y b yl y m e zi j e dnot li vým i pra c ovi št i srovná vá n y. V sou vi sl ost i s vý sl e dk y zj i št ě ní byl vypra c ová n t a ké e duka č ní ma t e ri ál .

A bstr a kt v AJ: Ba c he l or t he si s dea l s wi t h nursi ng c a re i n pa t ie nt s wi t h Al zhe i m e r's di se a se (AN) a c c ordi ng t o t he Dorot he a Ore m ´s se l f -c a re de fi c i t t he ory. Re se a rc h se c t i on a nswe rs t he que st i on: "Wha t c om pe t e nce of c a re de pe nde nc y do nur se s a nd nursi ng a ssi st a nt s show i n t he knowl e dge of t he pa rti c ula ri ti e s of c a re i n pa ti e nt s wi t h AN a nd t he a pproa c h t o t he se pa t ie ns?“ For t h e purpose s o f t hi s i nve st i ga t i on a que st i onna i re wa s m a de . T he i nve st i ga t i on wa s c a rrie d out i n t he Hou se of Cha ri t y i n Ce t e c hovi c e , i n t he Cli ni c of Psyc hi a t r y a nd Cl i ni c of Int e rnal Me dic i ne III of t he Uni ve rsi t y Hospi t a l Ol om ouc. Ac hi e ve d re sul t s we re c om pa re d am o ng t he se de pa rt me nt s. In c onne c ti on wi t h t he surve y re sul t s e duc a t i ona l ma te ri al s we re de ve l ope d. Kl í č ová sl ova v ČJ: Al zhe i m e rova ne m oc , de me nc e , ošet řova t e l ská pé č e , konce pt y se be pé č e , i nform ova nost Kl í č ová sl ova v AJ : Al zhe i m e r´s di se a se , de me nt ia , Nursi ng Ca re , Se l f -Ca re Conc e pt s , i nform e dne ss Roz sah pr ác e : 100 s., 5 pří l oh

Prohl a šuj i , ţe j se m ba ka lá řskou prá c i vypra c ova l a sa m ost a t ně a pouţi l a j e n uve de né i nform ač ní zdroj e .

V Ol om ouc i ……………… 2010

……………………….

Dě kuj i pa ní PhDr. Re nat ě Ha l m o za odborné ve de ní a c e nné ra dy př i zpra c ová ní ba ka l á řské prá c e . Rovně ţ dě kuj i se st rá m z Fa kul t ní ne m oc nic e Ol om ouc a pe rsoná l u z Cha ri t ní ho dom u pokoj né ho stá ří v Ce t e c hovi c í c h za j ej i c h pom oc při re a li za c i průzkum né ho šet ře ní.

OBSAH ÚVOD ............................ .... ................................ ...................... 8 1 T E ORE T ICKÁ ČÁST ................................ ............................ 10 1.1 A LZ HE IME ROV A NE MOC ...................................................... 10 1.1.1 Al oi s Al zhe i m e r .................................................................... 10 1.1.2 De fi ni c e ................................................................................... 11 1.1.3 Dě l e ní dem e nc í ..................................................................... 12 1.1.4 E t i opat oge ne ze ...................................................................... 13 1.1.5 Pří zna k y ................................................................................... 15 1.1.6 Di a gnost i ka ............................................................................. 17 1.1.7 T e ra pie ..................................................................................... 19 1.1.7.1 Fa rm a kol ogi c ká t e r a pi e .............................................. 19 1.1.7.2 Ne fa rm a kol ogi c ká t e ra pi e ......................................... 21 1.1.8 Oše t řova t e l ská pé če ............................................................. 24 1.1.8.1 Hol i st i c ký př í st up v j e dnot l i výc h st á di íc h ......... 24 1.1.8.2 Kom uni ka c e .................................................................... 28 1.2 DOROT HE A E LIZ ABE T H OR E M A T D SP ........................ 29 1.2.1 D. E . Ore m .............................................................................. 29 1.2.2 St rukt ura t e ori e ..................................................................... 30 1.3 POT ŘE BA PÉ ČE U P AC IE NT Ů S AN ................................. 31 1.3.1 Poţa da vk y se be pé č e ............................................................ 31 1.3.2 Si t ua č ní pot ře ba de pe nde nt ní pé č e (Si PoDP) ............ 38 2 PR AKT IC KÁ Č ÁST ...... .......................... .............................. 39 2. 1 Cí l e prác e ...................................................................................... 39 2. 2 Me t odi ka prác e ............................................................................ 40 2. 3 Int e rpre t a ce da t ........................................................................... 43 DIS KU ZE ....................... ......... ................................ ............... 79 ZÁVĚ R ................................ ................................ .................. 87 LIT E R AT UR A ................................ ................................ ........ 91

SE ZN AM Z KR AT E K ....... ......................... ............................... 95 SE ZN AM T ABU LE K ....... ......................... ............................... 96 SE ZN AM GR A FŮ ........... ..................... ................................ ... 98 SE ZN AM PŘÍ LO H ................................ ................................ . 100 PŘÍ LO HY

ÚVOD „ De j , a byc h ne kri t i zova l s vé ho s ouse da , p okud j se m ne proše l m í le v j e ho m oka sí ne c h“ (Ca ll one a kol ., 2008, s. 112). I

t a kt o

se

dá

c ha ra kt e ri zova t

ná roč nost

pé č e

o

kl i e nt a

s Al zhe i m e rovou ne m oc í . Skýtá m noho úska l í a ta ky fa kt , ţe a ni pokrok

21.

st ol et í

ne dovol uje

t ut o

ne m oc

vyl é č i t ,

a le

pouze

zpom a l i t je j í průbě h. Hro zi vé m u č í sl u 6 m i l i ónů j sou v ze m í c h E vropské uni e (E U ) při řa ze ni l i dé t rpí c í Al zhe i m e rovou ne m oc í č i da l ší m i nem oc em i způsobuj í c í de me nc i . Na Če skou re publ i ku v souč a sné době při pa dá 1 0 0 – 140 t i sí c t a kt o post i ţe ných ob yva t e l . Ve l mi za j ím a vé j e , ţe pře d vzni ke m Če ské a l zhe i me rovské spol e č nost i , v roc e 1997, se u ná s

skoro

vůbe c

o

Al zhe i m e rově

ne m oc i

a

j i nýc h

nem oce ch

způsobuj í c í de m e nci ne m l uvi l o. Význa m a spol e č e nské dopa dy Al zhe i m e rovy ne m oc i spoč í va j í v na růst a j í c ím st á rnut í popul ac e v ze m í c h E U, kdy se odha duj e , ţe v pol o vi ně t ohot o t i síc i le t í se poč e t se ni orů zdvoj ná s obí ze souč a snýc h 15 % na 30 %. Ne ust ál e st á rnouc í popul a ce m á vl i v na e konom i ku j e dnot l i výc h st át ů, kdy se z vyšuj e poč e t osob v důc hodové m vě ku a na opa k sni ţuje poče t osob e konom i c ky a kt i vní c h. St á rnut í ob yva t e l má rovně ţ vl i v na kva l i tu ţi vot a , kt e rou ov l i vňuj e sobě st a čnost j e di nc e . Duše vní onem oc ně ní , j a ko

prá vě

ne j zá va ţně j ší

Al zhe i m e rova

ne m oc ,

pře dsta vuj í

vý zna m nou zá t ě ţ pro zdra vot nic ká za ří ze ní a zá rove ň prově řuj í sc hopnost kom uni kac e zdra vot ní a soc i ál ní pé č e (J irá k, Hol m e rová , Bor zo vá , 2009). Kom p l e xní probl em a ti ka pé č e o osob y post i ţe né Al zhe i m e rovo u ne m oc í a j i nými

de m e nc e mi

je

ná roč ná

po m noha st rá nkách.

V yţa duj e kore la c i zdra vot ni c ké a soc iá l ní péč e , upozorňuj e na f yzi c kou a ps yc hi c kou zá t ě ţ j ak u rodi nnýc h pe č ova t e l ů, t a k u

8

zdra vot ni c kýc h pra c ovní ků. Pé če o t yt o pa c i e nt y za hrnuj e ne je n i nform ova nost

pe č ují c íc h,

al e

i

nut nost

e xi st e nc e

de nní ch

st a c i oná řů, zl e pše ní úst a vní pé če , ne post ra da te l nost pé č e re spi t ní , zna l ost

ve rbá l ní

pa l i at i vní

pé če

a u

ne ve rbá l ní kl ie nt ů

s

kom uni ka ce AN.

Prot o

st ej ně

ja ko

dost a t e č né

zna l ost

pově dom í

zdra vot ni c ké ve ře j nost i o da né probl e m at i ce a i ndi vi duá l ní pří st up k t ě m t o l i dem , m ůţe za ruč it propoj e ní vše c h t ě c ht o sl oţe k. Prá c e se za m ě řuj e na zj i št ě ní kom pe t e nc í se st e r a pe č ova t e l ů v rá m c i a de kvá t ní péč e o pa c ie nt y s AN. Výsl e dk y prá c e upozorňuj í na ne zb yt nost vzdě l á vá ní zdra vo t ni c kýc h pra c ovní ků, kt e ří prac uj í na i nte rní c h oddě le ní c h, a te dy p e č uj í o pa ci e nt y st a rší c h vě kovýc h skupi n.

9

1 TEORETICKÁ ČÁST

1.1 ALZHEIMEROVA NEMOC

1.1.1 Al oi s Al z he i me r Al zhe i m e r

Al oi s

se

na rodil

14.

č e rvna

1864

v Ma rkt bre i tu

v Ně m e c ku a ze m ře l 19. prosinc e 1915 v Bre sl a u. St udova l na uni ve rzi t á c h v Asc ha ffe nburgu, T übi nge nu, Be rl í ně , a Würzburgu, kde m u b yl roku 1887 udě l e n dokt orá t . V roc e 1888 se ve Fra nkfurt u na d

Moha ne m

za č a l

vě n ova t

st udi u

psyc hi a t ri e

a

svůj

zá j em

sm ě řova l k ne uropa t ol ogi i . Spol u s ne urol oge m Ni ssl e m se dal i do rozsá hl é ho vyše t řová ní ne r vo vé ho s yst é m u a t o f yz i ol ogi c ké a pa t ol ogi c ké a na t om i e m ozkové kůr y. V roc e 1895 se st a l Al zhe i me r ře di t el e m v Irre na nst a l t u a dá l pokra č ova l na pří kl a d ve výzkum u m a ni c ké

de pre se

či

sc hi zofre ni e .

V roc e

1901

pra c ova l

ve

Fra nkfurt u na d Moha ne m , kde se t a ké poprvé se t ka l s Augu st ou De t e r, kte rá sem byl a při j a ta 25. l i st opa du ve svýc h 51 l e te c h. V roc e

1902

ode še l

na

pozvá ní

ps yc hi a t ra

E mi l a

Kra e pe li na

pra c ova t na uni ve rzi t ní ps yc hi a t ri c kou kl i ni ku do He i de l be rgu. V ná sl e duj í cí m roce doprovodi l profe sora Kra e pe l i na na uni ve rzi t ní ps yc hi a t ri c kou kl i ni ku do Mni c hova . Kd yţ pa ní Au gust a v roc e 1906 ze m ře l a , ve vě ku 55 l et , Al zhe i m e r prac ova l uţ t e dy v Mni c hově . Kd yţ se doz vě dě l o j e j í sm rt i , t a k poţá da l své ho na dří ze né ho o pří st up k j e jí m zá zna m ům . Při vyše t řo vá ní m ozku pa ní Au gust y na še l nej e n zt e nče ní m ozkové kůr y, a l e rovně ţ pří t om nost se ni l ních pl a ků a ne urofi bri l níc h kl ube k. Bě he m s v é ho pob yt u v Mni c hově popsa l c horobu, kt e rá nyní ne se j e ho j m é no, dál e se a l e vě nova l i

10

j i ným nem oc em , kdy na pří kl a d popsa l úb yt e k ne rvo výc h buně k u Hun gt i n gt onovy c hore y, vě no va l se st udi u e pi l e psie , za há j il st udi i o zm ě ná c h v m ozku v rů znýc h st á di í c h s yp h yl i s. V l i st opa du 1906 na se t ká ní spol e č nosti Al i e ni st s pop sa l „ zvl á št ní one m oc ně ní m ozkové kůr y“ a t o kl i ni c ké a ne uropa t ol ogi c ké zna k y u pa ní Au gust y. V ro c e 1908

na st oupi l

a na t omi c ké

na

psyc hi a t ri cký

la bora t oře .

J e ho

i nst i t ut

ce l ko vé

ja ko

ře di t el

působe ní

kli nik y

v Mni c hově

je

pova ţo vá no za ve l m i pří nosné a úspě šné . 16. če rve nc e 1912 ho krá l Pruska , Vi l é m II, j m e nova l řá dným profe sore m ps yc hi a t ri e na uni ve rzi t ě v Bre sl a u, v dne šní Wr oc l a wi . Posl e dní roky s vé ho ţi vot a vě no va l

výzkum u

zdra vot ní m u

a

st a vu

kl i ni c ké ne b yl

prá c i ,

sc hope n

al e

dí ky

ot e vří t

zhoršuj í c í m u

svoj i

se

uni ve rzi t u

ve

Vra t i sl a vi . Ze m řel v 51 l et e c h na sel há ní srdc e po prodě l ané e ndoka rdi ti dě (htt p:// www. whona m e di t .c om , ci t . 2009 -12 -29) .

1.1.2 De fi ni c e Me zi ná rodní kl a si fi ka ce ne m oc í de fi nuj e dem e nc i ta kt o: „ De m e nc e j e s yndrom , kt e rý vzni kl ná sl e dke m one m oc ně ní m ozku, obvykl e c hroni c ké ho ne bo progre si vní ho rá zu, u ně hoţ doc há zí k na ruše ní m noha vyš ší c h korovýc h funkc í , vč e t ně pa mě t i , m yšl e ní , ori e nt ac e, c há pá ní ,

uva ţová ní ,

sc hopnost i

uč e ní ,

ře č i

a

úsudku,

t zn.

kogni t i vní c h funkc í . Vě dom í není za st ře né . Zhorše ní kogni t i vní c h funkc í obvykl e dopro vá zí , ně kd y t a ké pře dc há zí , zhorše ní kont roly e m oc í , soci á l ní ho c hová ní ne bo mot i va c e “ (Hort , J i rá k, 2007, st r. 7). Al zhe im e rov a

nem oc

(AN)

je

de fi nov á na

ja ko

pri má rně

de ge ne ra t i vní i re ve rzi bi l ní one moc ně ní še dé kůry m ozko vé s t rva l e progre si vní m ,

pl í ţi vým

průbě h e m

a

t ypi c kým i

pa t ofyzi ol ogi c kým i pří zna k y (Pi d rm a n, 2007).

11

kl i ni c kými

a

Dá l e je uvá dě n poje m m í rná kogni t i v ní poruc ha (MCI – Mi l d Cogni t i ve Im pa i rm e nt ), kt e rá pře dc há zí vl a st ní s yndrom de m e nce , kd y

post i ţe ný

má

obj e kti vně

zj i št ě ný

kogni t i vní

de fi ci t ,

ale

ne spl ňuj e krit é ria dem e nce (Hort , J i rá k, 2007). Obe c ně u de me ncí j sou posti ţe ny t ři skupi ny funkc í , a t o funkce kogni t i v ní , akti v it y de nní ho ži v ot a a be hav i orál ní a psy c hol ogic ké pří zna k y, kt e ré ozna č uj í poruc hy e m oc í , c hová ní , spá nku a c yk l u spá ne k -bdě ní .

AN

po st i huj e

pře de vší m

kogni t i vní

funkc e

ne m oc né ho, do kt e rýc h se řa dí pam ě ť , dá l e pa k pozornost , vní m á ní, funkc e ře č ové a e xe kuti vní , c oţ zna m e ná m í t m ot i va c i k ně jaké č i nnost i ,

na pl á nova t

ji,

prové st

a

zpě t ně

vyhodnot i t

(J i rák,

Hol m e rová , Bor zo vá a kol ., 2009).

1.1.3 Dě l e ní de me nc í U pří t om nost i j a ké kol i v ne m oci , v t om t o pří pa dě dia gnóz y de m e nc e , j e ve l mi důle ţi t é ne j prve j e jí rozpozná ní , a b y ná hodou ne došl o ke st a nove ní

di a gnóz y, kt e rá

de me nc i

pouze

im i t uj e , kdy da l ší m

kroke m j e urč e ní pří či ny de m e nc e (Pi drm a n, 2007). Ce l kově se de m e nce dě l í ně koli ka způsob y. Mů ţe t o být dě l ení podl e

r e ve rz i bi l i ty ,

kdy

mezi

i re ve rzi bi l ní

de m e nc e

řa dí me

de ge ne ra t i vní ne m oc i ja ko AN č i Pa rki nsonovu c horobu, dá le va skul á rní a t ra uma t ic ké dem e nc e a v ne posl e dní řa dě de m e nce způsobe né i nfe kc í j a ko na př. Cre ut zfe l dt ova -J a c obova ne m oc a da l ší .

Me zi

novot va r y,

pot e nc i ál ně m e t a bol i c ké

re v e rzi bi l ní poruc hy

j a ko

pří č i ny h ype r -

de m e nc í a

se

řa dí

h ypot yre óza ,

t ra um at a , působe ní t oxi nů, opět infe kc e j a ko ba kt e ri á l ní m e ni ngi t idu a e nc e fal i ti du, a ut oim unní ne m oc i , působe ní lé ků, z ni c hţ můţe m e uvé st

t ri c ykl i c ká

a nt i de pre si va ,

nut ri č ní

nem oc i

z ne dost at ku

vi t a m í nů a dal ší pří či ny j a ko sa rkoi dóza (Pi drm a n, 2007).

12

Da l ší dě le ní dem e ncí je na pr i már ní , se ku n dár ní a s mí še né . Me zi pri márně de ge ne ra t i vní pat ří AN, de m e nc e s Le w yho t ě l í sky a front ot e m porá l ní dem e nce . Sek undární de m e nc e j sou způsobe ny ve l kou řa dou pří č i n a m e zi ne j č a st ě j ší mi se uvá dí va skul á rní , m e t a bol i c ké a t oxic ké de m e nc e , de m e nce při Pa rki nsonově c horobě, při ná dorec h CNS a dem e nce způsobe né i nfe kc e mi . Me zi smí še né de m e nce

se řa dí

sm í še ná

Al zhe i m e rova a

va skul á rní , sm í šená

Al zhe i m e rova a j i ná prim á rně de ge ne ra t i vní de m e nc e a ost at ní sm í še né de me nce (Pi drm a n, 2007). 1 . 1 . 4 E ti opat oge ne z e Epi dem i ol ogi e V 65 l e t e c h t rpí AN zhruba 10% popul a c e , al e v 85 l e t e c h j e t o j iţ ne c e lá pol ovi na . Ţe ny j sou ve vyšší m vě ku post i ţe n y ví c e ne ţ m uţi (Koukol í k, J i rá k, 1999). AN j a ko ne j č a stě j ší pří či na dem e nce t voří aţ

60%

t ohot o

one m oc ně ní ,

da l ší c h

20%

m ůţe me

při poč í st

va skul á rní de m e nc i , 10% dem e ncí m se kundá rní m a zbyl ýc h 10 -15 % sm í še ným formá m (Pi drm a n, 2007). V č i st é podobě t rpí AN a si 55% ne m oc nýc h, a l e při kom bi na ci s da l ší m i dem e nc e mi se dost a ne m e aţ na

č í sl o 60 -70% ( Bui j sse n, 2 006). V roc e

2008 ţi l o

v Če s ké

re publ i ce a si 80 t i sí c osob t rpí c íc h t ím t o one m oc ně ním , v US A j i c h b yl o 4,5 m i l i ónu, v E vropské un i i skoro 5 m i l i ónů a čí sl a budou vzhl e de m k rost ouc ím u vě ku ob yva t e l st á l e st oupa t (Kom fort , 2008, s. 4 - 5). Ri zi kov é fakt ory Proč

doc há zí

k zá ni ku

ne uronů,

ne ní

zc e l a

j a sné ,

a le

z e pi de m i ol ogi c kýc h st udií vypl ý va j í ri zi kové fa kt ory, kt e ré vzni k ne m o c i zna č ně ovl i vňuj í . Rozdě l uj í se na j i st é a m oţné ri zi kové fa kt ory. Z j i st ýc h se se m řa dí vě k ne m oc né ho, fa m il i á rní a gre ga c e ,

13

vl i vy ze vní ho prost ře dí a vl i vy ge ne t i c ké . Me zi m oţným i ri zi kovým i fa kt ory se uvá dí ni ţší vzdě l á ní , kouře ní ci ga re t a pora ně ní hl a vy. Sporný j e vzt a h m e zi m a nuá l ní pra c í a výsk yt e m ne m oc i , st e j ně t ak vl i v hl i ní ku č i zi nku (Koukol í k, J i rá k, 1999).

P at ofy zi ol ogi e U AN v rá m c i ma kr os kopi c kýc h zm ě n kl e sá obje m a hm ot nost m ozku, rozši řuj í se m ozkové kom or y a sni ţuj e se t l oušť ka m ozkové kůr y. Dá l e i pre m orbi dní obj em mozku urč uj e do j i st é m í r y odol nos t j e di nce vůč i pokl e su kogni t i vní c h funkc í . Z mi kr os kopi c kýc h zm ě n j e pa t rná nume ri c ká at rofi e ne uronů. Rovně ţ j sou na ruše n y de ndri t i c ké s yst é m y spol u se s yna pse m i , kt e ré odpoví da j í výši post i ţe ní kogni t i vní c h funkc í . Al e pře sná pří č i na m e c ha ni sm u zá ni ku ne uronů není j a sná (Koukol í k, J i rá k, 1999). Me zi da l ší m i kroskopic ké zm ěn y se se m řa dí e xt rac e l ul á rní a i nt ra ce l ulá rní

zm ě ny.

Z e xt ra c e l ul á rní c h

se

uvá dí

pře de vší m

ukl á dá ní be t a -a m yl oi du. T e n t voří shl uk y, kt e ré se vl i ve m da l ší c h ne uropa t ol ogi c kýc h Ze zm ě n

proce sů

i nt ra c el ul á rní c h

mě ní

je

to

na

Al zhe i m e rovské

ge ne ra c e

t a u -prot e i nu.

pl a ky. Prá vě

de ge ne ra c e ta u -prot e i nu a Al zhe i m e rovské pl a k y způsobuj í vzni k st e ri l ní ho

zá ně t u,

dá l e

se

na dm ě rně

uvol ňuj í

e xci t ač ní

a m i nokyse l i n y. Pa t oge ne t i c ky p ůsobí z výše né m noţst ví vol nýc h k ysl í ko výc h ra di ká l ů, kt e ré za pa t ol ogi c kýc h podmí ne k způsobuj í da l ší ne ţá douc í rea kce (Pi drm a n, 2007). Z da l ší c h s yst é m ů, kt e ré AN post i huj e , t o j e syst é m c holi ne rgní . Bruno vský u vá dí , ţe : „ V m ozku pa c ie nt ů s Al zhe i m e rovou ne m ocí j sou post i ţe ny vše c h n y o ddí l y

c hol i ne rgní ho

m noţst ví

s yst é m u

–

ne urom e di á t oru

na c há zí m e

sní ţe ní

a c e t yl c hol i nu,

c e l kové ho de fic i t

c hol i nac e t yl t ra nsfe rá z y, t j . e nz ym u, kt e rý je odpově dný za s ynt é zu

14

a c e t yl c hol i nu

a

ta ké

a c et yl c hol i nt ra nsfe rá z y,

e nz ym u,

kt e rý

a c e t yl c hol i n odbourá vá “ ( Brunovs ký, 2007, s. 112). AN post i huj e ve s výc h st á di í c h post upně moz kové l al o ky . V prv ní m st ádi u se první post i ţe ná obla st na c há zí v bl í zkost i hi ppoka m pu, kde j e ul oţe no c e nt rum t vorb y a f i xa c e pa mě ť ové st opy. Dá l e ne m oc post upuj e

do

obl a st i

spá nkové ho

l a l oku,

kde

je

ul oţe no

We rni c ke ovo c e nt rum ře či a ce nt rum sl uc hové . Če l ní m ozkový l a l ok, v ně m ţ j e ul oţe no Broc kovo c e nt rum ře či , plá nová ní vol ní c h poh ybů a kont rol a ps yc hi c kýc h funkc í , za t í m zůst á vá pl ně funkč ní . Druhé st ádi um j e doprová ze no post i ţe ní m t em e nníc h la l oků, kde se na c há zí c e nt rum spoj e ní zra kový c h a se nzi t i vní c h spoj e ní . St á di um j e doprová ze no ne dost a č uj íc í mi kom pe nza č ní mi m ec ha ni sm y č e l ní ho l a l oku. V e t ře tí m st ádi u j e č el ní l a l ok poškoze n, kdy v kone č nýc h st á di í c h

doc há zí

k de st rukci

vě t ši n y

ne rvo výc h

buně k

a

v zá vě re č né m st á di u k poškoze ní vě t ši n y č á st í m ozku (Ca l l one a kol ., 2008 ; Rokyt a , 2000).

1.1.5 P ř íz naky Kl i ni c ké

proje vy

se

roz ví j e j í

ve l m i

pom al u

a

ne ná pa dně

s progre si vní m průbě he m be z vě t ší c h výk yvů. Od obj e ve ní první c h pří zna ků do s m rt i t rvá při bl i ţně 7 -10 l e t , kd y dé l ka pře ţi t í j e ve l m i i ndi vi duá l ní . V úva hu se be re ne je n t o, kdy c horoba propukl a , a l e i pre di spozi č ní

a

da l ší

fa kt ory,

kt e ré

se

na

vzni ku a

průbě hu

one m oc ně ní podí l ej í . Dé l ka pře ţi t í se a l e nyní bude prodl uţo va t s pouţi t í m novýc h l é č e bnýc h post upů. Me zi ne j č a stě j ší příč i ny úm rt í pat ří bronc hopne um oni e a různé úra z y, kt e ré b y ne b yl y p ro st e j ně

sta ré

j e di nc e

ne t rpíc í

AN

sm rt e l né

(J i rá k,

Hol m e rová ,

Bor zo vá , 2009). Me zi ne jč a st ěj ší kl i ni c ké pří zna ky pa t ří zhoršová n í pa m ě ti , probl é m y s vykoná ní m bě ţnýc h de nní c h a kt i vi t , za pom í ná ní

15

sl ov a probl é m y s j e j i c h vyj a dřová ní m , poruc hy ori e nt a c e v č a se a prost oru,

ra c i onál ní ho

uva ţo vá ní ,

a bst ra kt ní ho

m yšl e ní ,

zm ě n y

c hová ní a ná la dy, o sobnost i a da lší ( Hö sc hl , 2005 , s. 44 ) AN m ůţe být r ozdě l e na na j i ţ zm í ně ná 3 stá dia . Pr vní stádi u m ne m oc i ozna č ova né j a ko m í rná form a t rvá 2 -4 rok y. Řa dí se se m pří zna k y j a ko zhoršo vá ní pa m ě ti , ze j m é na krá t kodobé , č a sová a prost orová poruc ha orie nt ac e , zt rá t a i nic ia t i vy ( Hösc hl , 2005 , s. 4 4) . Z poruc h pa m ě ti j e m oţno uvé st za pom í ná ní j me n, vyt vá ře ní se zna m ů

s pozná m ka m i ,

opa kova né

t e l e fonát y

a

za pom í ná ní

sc hůze k. Z poruc h ře č i t o j sou pot í ţe s hl e dá ní m sl ov a zhorše ná pl ynul ost ře č i . V rá m c i dyspra xi e vyhýbá ní dom á c í m či nnost e m, pot í ţe s ří ze ní m a ut a či fi n a nč ní mi zá l e ţi t ost m i (T opi nková , 1999). Dr uhé stá di u m ne m oc i ozna č ova né j a ko st ře dně t ě ţká form a t rvá 2 10

let.

Proj e vuj e

se

význa m ným i

výpa dk y

pa m ě t i ,

sní ţe nou

sc hopnost í se be obsl uhy, ne m oc ný se č a st o zt rác í na dobře zná m ých m í st e c h, doc há zí k hal uc i na cí m ( Hö sc hl , 2005 , s. 44 ) . Z poruc h pa m ě ti j e m oţno uvé st za pom í ná ní obl i če j ů, ne dá vnýc h udá l ostí, ne sc hopnost pouţí va t se zna m y, z a pa m at ova t si j a koukol i v sc hůzk u. V poruc há c h

ře č i

má

nem oc ný

pot í ţe

na c há zet

sl ova

v bě ţné

konve rza c i , kt e rou na ví c ne ní sc hope n sl e dova t , sl ova opa kuj e . Kvůl i d yspra xi i si ne dove de oblé c i obl e če ní ve sprá vné m pořa dí, vyţa duj e dohl e d a sl ovní pobí dku, ne prová dí sprá vně dom á c í prác e, dě l á c hyb y při ří ze ní a ut a , ne dove de prové st ţá dnou fi na nč ní t ra nsa kc i j a ko za pla t it v obc hodě (T op i nková , 1999). Tř e tí stádi u m c ha ra kt e ri zova né j a ko t ě ţká form a t rvá 1 -3 roky. Obj e vuj í

se

zde

potí ţe

při

pří j m u

st ra vy,

pot í ţe

při

c hůzi,

i nkont i ne nc e m oč i ne bo st oli c e a význa m né poruc hy v c ho vá ní ( Hö sc hl , 2005 , s. 44 ) . Poruc h y pa m ě ti se proj e vuj í nepozná vá ní m č l e nů rodi ny, kd y ne m oc ný ţi j e v m i nul ost i a ţ ná sl e dnou úpl nou a m né zi í .

V ře či doc há zí k om eze ní sl ovní zá sob y a k poruc hám

16

porozum ě ní ře č i , gl obá l ní fa t ic ké poruše a ţ ke zt rá t ě sc hopnost i m l uvi t . Při d yspra xi i ve t ře t í m st á di u vyţa duj e ne m oc ný pom o c při obl é ká ní a koupá ní , ne ní sc hope n vst á t z l ůţka , c hodi t (T opi nková, 1 9 9 9 ). 1 . 1 . 6 Di agnosti ka I pře s dne šní pokrok y ve vý zk um u, ne ní za t í m zná m spol e hl ivý di a gnost i c ký m a rke r, kte rý by po m ohl be zpe č ně urči t di a gnózu AN, t e dy krom ě prove de ní bi opsie m o zku č i di a gnóz y post m ort e m (Re ssne r, 2004, s. 1 - 6). Di agnóz a Alz he i me r ovy ne moc i je z al ož e na na spl ně ní kr i té r i í , kte r é js ou dá ny kombi nac í : a ) c harak t e ri st ic k ýc h pří znak ů – post i ţe ní pa mě t i a a le spoň j e ště j e dné kogni t i vní funkc e j a ko afá zi e , a pra xi e at d ., je ţ j sou ná sl e dně pot vrze n y ne urops yc hol ogi c kým i t e st y, b ) v y l uč ov ací c h možnost í - nut no vyl ouč i t da l ší pří či ny de m e nc e j a ko de pre si , t um ory, h ydroc e fa l us, t ě ţké va skul á rní č i j i né de m e nce (Hort , J i rá k, 2007). Kr i té r i a dál e r oz l i šují di agnóz u ne moc i na: a ) p rav dě podobnou ,

kd y se

m a ni fe st uj í

spl ně ní m

uve de nýc h

kri t é rií , b ) možnou ,

kd y

proj e vy

ne m oc i

j sou

a t ypi c ké

a

ne m oc ný

di sponuj e j e št ě j i ným onem oc ně ní m , j e ţ b y m ohl o si gna l i zova t de m e nci , c ) j i st ou , kdy m usí být proká zá n y t ypi c ké zm ě ny v m o zko vé t ká ni a t o při pit vě ne bo bi opsi i (Hort , J i rá k, 2007). Vy še tř e ní použ í vané na di agnosti ku de me nc e se dě l í na rut i nní , č a st á , vyše t ře ní dopl ňuj íc í . Pod

r uti nní

vyše t ře ní

spa dá

podrobná

a na m né za ,

i nte rní

a

ne urol ogi c ké vyše t ře ní , l a borat orní vyše t ře ní , kogni t i vní sc re e ni ng,

17

CT ne bo MR m ozku č i E E G ( Hort , J i rá k, 2007). Z l aborat orní c h vyše t ře ní t o j e bi oc he m ic ký rozbor Na , gl ukó z y, osm ol a ri t y sé ra , Ca , T 3, T 4, T SH a t a ké vyše t ře ní kre vní ho obra zu (Re ssne r, 2004, s. 1 - 6). Me zi č astá vyše t ře ní se řa dí ne uropsy c hol ogi c ké t e sty , j a ko i j iţ zm í ně ný

MMSE .

E xa m i na t i on,

Dá l e

pam ě ť ový

je

to

t e st

na pří kl a d uč e ní ,

Ade nbroe k

Be nt onový

Cogni t ive

re t e nč ní

t e st ,

We c hsl e rova pa m ě ť ová šká l a (Hort , J i rá k, 2007). T e st y, kt e ré m ohou při své prá c i vyu ţí va t ne j e n a m bul a nt ní , al e i da l ší se st ry, p a t ří

ze j mé na

St upnic e

sobě st a č nost i

(AD L),

St upni c e

i nst rum e ntá l níc h a kt i vi t vše dní ho dne (IAD L) a j i ţ zm í ně ný MMSE a T e st kre sle ní hodi n (Vojt ěc hovs ký, 2002, s. 20 - 21) . Nové

pozna t k y

d ysfunkc e

se

v této

za

2 -15

obl a sti let

uka zuj í ,

m ohou

ţe

proj e vi t

ně kte ré

kogni t i vní

pří zna k y de m e nc e .

Pouţi t e l nost různýc h hodnot í c í ch t e st ů zhoršuj e a l e pozna t e k, ţe skoro 46% osob s pre kl i ni c kou Al zhe i m e rovou ne m oc í ne m ěl a před p r o p uknut í m ne m oc i ţá dné kogni ti vní por uc hy, t yt o osob y b yl y t ot i ţ ne j vzdě l a ně j ší a t a k doká za l i svůj de fi c i t kom pe nzova t . Na opa k j e di nci ,

kt e ří

se

vyzna č o va l i

kogni t i vní m i

dysfunkc e m i ,

AN

ne one m oc ně l i , ne boť pa t ři l i m e zi ne jm é ně vzdě l a né , c oţ zna m e ná c e l oţi vot ní výsk yt ni ţ ší ho i nt el e kt u. Al e i pře st o l ze říc t , ţe de fi c it y

ve

sl ovní

pa m ě t i ,

e xe kut i vní c h

funkc íc h

a

ps yc hom ot ori c ké m t e m pu, m ohou u pa ci e nt ů s mí rným kogni t i vním de fi c it e m zna č it posl é ze m oţný ná st up AN ( Ba rt oš, Ří pová , 2007, s. 1 7 - 21). Me zi posl e dní vyše t ře ní pa t ří vyše t ře ní dopl ň ují c í a t o vyše t ře ní m ozkom í šní ho m oku, funkč ní zobra ze ní j a ko PE T /SPE CT a MR vol um om e t ri e , ge ne t i c ké vyše t ře ní a bi opsi e m ozku (Hort , J i rák, 2 0 0 7 ).

18

1 . 1 . 7 T e r api e Lé č ba pa c i e nt ů s AN spoč í vá v pr ofe si oná l ní i la ic ké péč i prová dě né rodi nou, za hrnuj í cí al e pře de vší m m ult i di sci pl i ná rní pří st up, který j e je ho ne zbyt nou souč á st í . Pa c i e nti se t rvá va j í v poč á t ku zc el a sa m ost a t ně ve své m při roze né m dom á cí m prost ře dí , s post upuj íc í ne m oc í pa k na st upuj e péč e rodi ny a pé č e profe si oná l ní , kdy t a kt o v na ší re publ i c e v dom á c í pé č i set rvá vá m nohd y i v pozdní c h fá zí c h a ţ 80 % kl i e nt ů, c oţ vypo ví dá o ne post ra da te l né podpoře rodi nných pe č ova t e l ů, kte ří i pře st o býva j í ne doc e ně ni (Hol m e rová a kol ., 2005, s. 180 - 184). U AN se v l é č bě ne m oc i upl a t ňuj í různé pří st upy. K bi ol ogi c kým řa dí m e fa rm a kot e ra pi i , k ne bi ol ogi c kým ps yc hot e r a pi i , soc i ot e ra pi i a da l ší (Hort , J i rá k, 2007). 1 . 1 . 7.1 F ar ma kol ogi c ká te r a pi e (Hort , J i rá k, 2007) 1 . l é č ba kogni ti vní c h por uc h: a ) i nhi bi t ory c hol i ne st e ráz - v souč a sné době m e zi ně pa t ří t ři druh y a t o ri va st i gm i n, done pe zi l re ve rzi bi l ní

a

ga l a nta m i n. i nhi bi c i

pse udoi re ve rzi bi l ní

Donepe zi l

a

ga l a nt am i n

a ce tyl c hol i ne st e rá z, i nbi ci

způsobuj í ri va st i gm i n

a ce t yl c hol i ne st e rá z

i

but yr yl c hol i ne st e rá z. Ce l kově zl e pšuj í kogni t i vní funkc e , m a jí vl i v na c hová ní a funkč ní dove d nost i j e di nce . Zpom a l ují průbě h one m oc ně ní , t ím dobu sobě st a čnost i č l ově ka a ná sl e dně t e dy kva l i t u j e ho ţi vot a . Dá l e doc há zí ke zl e pše ní i a kti vi t de nní ho ţi vot a

a

be ha vi orá l ní c h

proj evů.

Z ne ţá douc í c h

úč i nků

ne j č a stě j i obj e vuj í GIT pot í ţe j a ko na uze a , průj m y č i d yspe psi e .

19

se

b )parc i ál ní i nhi bi t ory g l ut amáne rgní c h i onot ropníc h re c e pt orů ty pu NMDA - m e m a nt i n j e v souč a snost i j e di nou pouţí va nou l á t kou t é t o skupi ny. Je

pa rci á l ní m

h ype re xc i t ová n y.

i nhi bi t orem Při

t om t o

NMD A

re c e pt orů,

pa t ol ogi c ké m

kt e ré

proc e su

j sou

doc há zí

k ne kva l i t ní m u pře nosu podně t ů a na dm ě rné m u vst upu ka l c i a do ne uronů s ná sl e dkem a popt óz y a sm rt i ne uronů. Mem a nt i n m á rovně ţ vl i v na zl e pše ní kogni t i vní c h funkc í , ze jm é na pam ě ti . J ak m e m a nt i n, ta k i nhi bi t ory c hol i ne st e rá z l ze při lé č bě kom bi nova t . U AN se zkouše l a i c e lá řa da da l ší c h l é ků ja ko ne st e roi dní a nt i re vm a ti ka , gi nko bi l oba , vi t a m í n E , pi ra c et a m , e st roge ny a da l ší , a le ne byl proká zá n j e j ic h pří zni vý úč i ne k v l é č bě t ét o nem oci . V souč a snýc h doporuč e ní c h pro l é č bu Al zhe i m e rovy ne m oc i se uvá dí : „ Na sa ze ní t e ra pi e i nhi bi t orů a c e t yl c hol i ne st e rá zy, j a km i l e je urč e na di a gnóza . U pa c i e nt ů se st ře dně t ě ţkou a ţ t ě ţkou AN j e m oţno z vá ţi t na sa ze ní m e m a nt inu v m onot e ra pi i č i v kom bi na ci s i nhi bi t ory a c e t yl c hol i ne st e rá z y. V souč a sné době ne ní dost a t ek důka zů pro pouţi t í noot ropi k, e xt ra kt ů gi nko bi l oba č i j i ných va zoa kt i vní c h

či

t zv.

ne urop rot e kt i vní c h

pre pa rá t ů

v t e ra pii

Al zhe i m e rovy ne m oc i “ (She a rdová , 2009, s. 30). 2 . l é č ba mí r né kogni ti vní por uc hy : - l é č ba t é t o skupi ny pa c i e nt ů j e ve l m i obt í ţná . Probl é m spoč í vá v za řa zo vá ní j e di nc ů do kl i n i c kých st udi í , kdy ve skupi ně j e di nc ů s m í rnou

kogni t i vní

poruc hou

j sou

za hrno vá ní

jak

l i dé

s f yzi ol ogi c kým i proj e vy st á rnut í, t a k l i dé se zvýše ným ri zi ke m AN. T yt o fa kt a ne j sou při výbě ru zohl e dně na , c oţ m ůţe ovl i vni t výsl e dk y pů sobe ní l é ků na pře c hod m í r né kogni t i vní poruc hy do AN.

20

3 . l é č ba

ne kog ni ti vní c h

por u c h

ja ko

bi ol ogi c kýc h

a

psy c hol ogi c kýc h př í z na ků de me nc e - ant i psy c hoti k a - k l é č bě se uţí va j í kl i ni c kými st udi e mi ově ře ný ri spe ri don, ola nza pi n, que ti a pi n, c l oza pi n, kte rý al e vyka zuj e ri zi ko

a gra nul oc yt ó z y,

při

por uc há c h

spá nku

a

ne kli du

je

pouţí vá n t i a pri d, - ant i de pre si v a – z t ét o lé kové skupi n y se z pr vní ge ne ra c e t ri c ykl i c kýc h a nt i de pre si v uţí vá t i a ne pt i n, z č a stě j i pouţí va né t ře t í ge ne ra c e t o je ci t al opra m , pa roxe t i n, ze č t vrt é ve nl a fa xi n a z i nhi bi t orů m onoam i nooxi dá z y m oc l obe mi d, - anx i ol yt i k a – od ni c h se v dne šní době ust upuj e ne je n z ri zi ka ná vyku, a l e ta ké kvůl i m oţné m u post i ţe ní kogni t i vní c h funkc í , v i ndi ka ci úzkost i se uţí va j í pře dc hozí dvě skupi n y. 1 . 1 . 7.2 Ne far ma kol ogi c ká te r a pi e V t e ra pi i de m e nc í z t ohot o hl e di ska j e upl at ňová no ně kol i k pří st upů : (Hol m e rová a kol ., 2005, s. 180 - 184) 1 . v č asná di agnóza a podpora pac ie nt a v úv odní f ázi one moc ně ní , posk y t nut í i nf ormac í a nav ázání kont ak t u - vzhl e de m k pozdní m u di a gnost i ková ní ne m oc i vyvst á vá zá va ţn ý probl é m ne dosta t eč né e duka ce j ak odborné , t a k la i c ké ve ře j nost i , kt e rá se odrá ţí v pozdní m za há jení l éč by, c oţ m á za ná sl e de k i ná sl e dný ne uspokoj i vý a zhoršuj í c í se funkč ní sta v j e di nce , - t a t o obla st pé če by m ě l a za hrnova t i i nform ová ní o ne j bli ţší c h p o b oč ká c h če ské al zhe i m e rovské spol e č nost i a da l šíc h m oţnýc h kont a kt ec h, kte ré sl ouţí j a ko ve l ký zdroj i nform a c í ne j e n o da l ší c h formá c h pom oc i a prá vě podpor y pe č uj í c í c h, 2 . zac hov ání č i zle pše ní k ogni t iv ních f unk c í - k t om ut o úč e l u sl ouţí t zv. ko gni t i vní re ha bi l it a ce za hrnuj íc í zj e dnoduše né hr y, ří ka nk y, pe xe so a j .,

21

- da l ší m et odou j e rem i ni sce nč ní t e ra pie vyuţí va j í c í vyba vo vá ní vzpom í ne k pom oc í různýc h podnět ů j a ko fot ogra fi e č i zpě v, - da l ší m kroke m je zj i št ě ní kl ient ovy ori e nt a c e v re a l i tě , kd y ne c i tl i vý

pří st up

k opa č né m u

prá vě

e fe kt u

při

j a ko

podpoře

a gre si vi t ě

ori e nta c e či

m ůţe

úzkost i ,

vé st

prot o

je

p o dporová na způsobe m , kt e r ý b y kl i e nta př í li š ne opr a vova l , - a da pt ac e na prost ře dí , v ně m ţ kl ie nt i pře býva j í , j e da l ším kroke m k podpoře j e di nc e , 3 . zac hov ání č i zle pše ní sobě st ač nost i v akt i vi t ác h de nní ho živ ot a - t rpě l i vost a kva l i fi kova nost j sou hl a vní m i zdroj i při podpoře sa m ost a t nost i a se be obsl uţnost i je di nc e , - l i fe st yl e a pproa c h j e ne post ra da t e l ným č lá nke m pro peč uj íc í , kt e rý obsa huj e i nform ac e o de nní c h zvykl ost e c h a dove dnost e c h j e di nce ,

kdy

j e ho

re spe kt ová ní

usna dní

c e l kovou

pé č i

o

ne m oc né ho, ne re spe kt ová ní c e l kové zhor še ní st a vu, 4 . zmí rně ní č i odst raně ní probl é mov é ho c hov ání a psy c hol ogi c ký c h pří znak ů de me nc e - č a st é ot á zky na t ot o t é m a ve dl o k vypra c ová ní pro gra m ů na z vl á dá ní problé m ové ho c hová ní , kt e ré j sou za m ě ře ny pře de vší m na a na l ýzu tě c ht o sta vů s j e j i c h pře dc há ze ním a mi ni ma l i za cí , - vi de ot ré ni nk i nt e ra kc í a m et oda Ma rt he Me o vyu ţí vá poři zová ní zá zna m ů

o

pé č i

pa c i e nt ů

k je j i c h

zhodnoc e ní

s ná sl e dným i

di skuze m i na t ém a zl e pše ní pří st upu a t í m zkva l i t ně ní péč e , - si m ul a te d pre se nc e j e m e t oda , při

kte ré j e m oţno, pom oc í

vi de ozá zna m ů z rodi nné ho prost ře dí

kl i e nt a č i a udi ozá zna m ů

j e j ic h bl í zké osoby, j e di nc e v nové m prost ře dí ukl i dnit , - vyt voře ní e fe kt i vní ho, pra vi de l ného de nní ho ryt m u dá vá kl i e nt ovi na j e vo j e ho uţi t eč nost , odpoví da jí c í je ho m oţnost e m a záj m ům , 5 . zl e pše ní k v al i ty ži v ot a pac ie nt ů s de me nc í a zl e pše ní k omunik ace me zi pac i e nte m a oše t řuj í cí m l ék aře m

22

- důra z

je

vše obe c ně

kla de n

na

ne ve rbá l ní

kom uni kac i ,

i ndi vi dua l i t u, podnět y za m ě ře né na sm ysl y, upra ve nou ve rbá l ní kom uni ka ci , podpora zbýva j í c íc h dove dnost í a sc hopnost í , - j e dnou z m e t od j e va l i da ce za mě ře ná na za c hová ní a posí le ní l i dské důst oj nost i , při je t í j e ho t ém a t u a prác e na něm vyuţí va j í c í na sl ouc há ní a e m pa ti e , - pre t e ra pi e

je

m et oda

vyc há ze j í c í

z hum a ni st ic ké

psyc hol o gi e

pra c uj íc í na podobné m pri nc i pu j ako va l i da c e , - ha bi l it a č ní t e ra pi e rovně ţ pra c uj e na podkl a dě re spe kt u li dské důst oj nost i a pot ře b, kdy urč uj e obl a st i , na kt e ré j e pot ře ba se za m ě ři t , - m e zi

st i m u l ač ní

a

a kt i vi za č ní

m e t ody

pa t ří

m uzi kot e ra pi e ,

poh ybo vá t e ra pi e , t a ne č ní t e ra pie , pe t t e ra pi e vyuţí va j í c í péč i kl i e nta o zví ře č i a rte t e ra pi e , 6 . zl e pše ní k v al i ty ži v ot a pac ie nt ů v t e rmi nál ní c h f ází c h de me nc e - spoč í vá

v m a i e ut ic ké m

příst upu

ne boli

em pa ti c kém

oše t řova t e l st ví , kt e ré rozví j í sc hopnost e m pa ti e či c it l i vý pří st up k l i de m v t e rmi ná l ní m st á di u, - da l ší m

pří st upem

je

pal i at i vní

pé č e

v t e rm i ná l níc h

fá zí c h

de m e nce , kdy v t é t o obl a st i stá l e pře t rvá vá probl ém ve l ké ho m noţst ví pro vá dě nýc h post upů ne ve douc í k e zl e pše ní kom fort u ne m oc né ho, a le na opa k k j e ji c h za t í ţe ní , 7 . podpora pe č uj í cí c h rodi n - prová dě ná

pom oc í

pora de nst ví ,

své pom oc nýc h

skupi n

či

e duka č níc h progra m ů, - c í l pora de nst ví spoč í vá v na vá zá ní kont a kt u s pa c ie nt em , rodi nou, i nform ova t je o sl uţbá c h a dos t upné pom oc i a vybí dnout j e k oboust ra nné spol uprá c i , s t ím souvi se j í c í e m oč ní podpora m á za c í l vyt voře ní pří zni vé ho prost ře dí , kt e rém u bude pac i e nt i j e ho rodi na důvě řova t (Hol m e rová , 20 03, s. 26).

23

1.1.8 O še tř ovate l s ká pé č e Mnoho č i nnost í a post upů, kt e ré se t ýkaj í i oše t řova te l ské pé č e o kl i e nt y s AN, b yl y j i ţ na st í ně ny v ne fa rm a kol ogi c ké t e ra pi i té to ne m oc i ,

kt e rá

poskyt uj e

spoust u

m oţnost í ,

jak

prá vě

ne j en

fa rm a kol ogi c ky j í t t é t o ne m oci naprot i . J e dním z m noha da l šíc h prost ře dků, j a k t ěm t o li de m pom o c i , j sou za hrnut y v prá c i různýc h orga ni za c í , z ni c hţ j a ko nej význa m ně j ší l ze uvé st Če skou Al zhe i m e rovsko u spol e č nost , j ej í ţ vzni k j e da t ová n v roc e 1997 (J i rá k, Hol me rová , Bor zo vá a kol ., 2009). 1 . 1 . 8.1 H ol i sti c ký př í stu p v je dn otl i výc h stá di í c h J i ţ v r oc e 2001 Hol m e rová upozo rňova l a na ne dost a te k sl uţe b, kt e ré b y se vě no va l i pé či o pa ci e nt y s d e m e ncí ste j ně j a ko na di skri mi na ci pa c i e nt ů

spol eč nost í .

Dá l e

zdůra zňova l a

odpově dnost

sa m otné

rodi n y a pa c i e nt a za vč a sné na všt í ve ní odborní ka při pr vní c h pří zna c í c h, odpově dnost pra c ovní ků pri m á rní péč e , st e j ně ja ko oše t řuj í cí ho l é ka ře č i spe ci a li zova né ho t ým u za posk yt o vá ní sl uţe b. J a ko da l ší důle ţi t ý krok zm i ňuj e zl e pši t i nform ova nost ve ře j nost i a odst ra ni t

ta k

st á va j í c í

di skri mi na c i .

V ne posle dní

řa dě

je

to

v zdě l á vá ní pe rsoná l u v probl e m ati c e dem e ncí (Hol m e rová , 2001, s . 31). Pé č e j e i ndi vi duá l ní podl e st á di a ne m oci , ve kt e ré m se j e di nec a kt uá l ně nac há zí . U mí r né kog ni ti vní c hor oby , kt e rá se st a la ve lm i důl e ţi t ým č lá nke m pro pre ve nc i ne m oc i , se doporuč uj e dost a t ek poh ybu, duše vní odpoč i ne k, t ré ni nk kogni t i vní c h funkc í , ome ze ní ná vyku j a ko pi tí a l kohol u či kouře ní , čt e ní č i l éč ba de pre se , úpra va ţi vot osprá vy. Pé č e

o

pac ie nt y

v i nf ormov anost i

v pr vní m ve ře j nost i ,

stá di u je dna k

24

ne m oc i

spoč í vá

v i nform ová ní

je dnak

sa m ot né ho

pa c i e nt a . Prá vě v t é t o fá zi se ne m oc ným doporuč uj e si uspořá da t ne j e n fi na nč ní a ma j et kové zá l e ţi t ost i , a le t a ké se st a vi t se znam přá ní , kte rá se budou ná sl e dně re spe kt ova t podle me zi ná rodní normy Kon ve nc í o m e di c í ně a t o v dob ě , kd y j i ţ ne bude sc hope n sá m za se be sc hope n rozhodova t , st e j ně ta k j a ko urče ní opat rovní ka . Ve l mi důl e ţi t ým pom oc ní ke m j e se souhl a se m rodi ny uspořá dá ní se t k ání ne j e n l i dí rodi nné ho kruhu, a le i přá te l a ne j bli ţší c h a posk yt nut í i nform a cí o st á va j íc í si t ua c i , č ímţ se odst ra ní ba ri é ry m e zi rodi nou a okol í m , kdy rodi na č a st o skrývá s vé oba vy a vyč e rpá ní z pe č ová ní . St e j ně t a k j e v t om t o st á di u důl eţi t é vyhl e dá vá ní pří zna ků de pre s e č i úzkost i a pom oc ps yc hol ogi c ká (Ji rá k, Hol m e rová , Borzo vá a kol ., 2009). Ve dr u hé m stá di u ne m oc i j e jiţ důl e ţi t ý t rva l ý dohl e d, kdy s e prá vě na bí zí různé form y pom oc i . V de nní c h st aci onář í c h pa c ie nt pobývá pro ně j i ndi vi duá l ně st anove ný č a s, kt e rý kore sponduj e i s roz vrhe m zbý va j í c í rodi ny, c oţ zá ro ve ň pře dpokl á dá kva l i tní soc i á l ní zá ze m í , a by vůbe c b yl a ta t o pé č e m oţná (J i rá k, Hol m e rová , Bor zo vá a kol ., 2009). Hol m e rová ve s vé m č l á nku z roku 2003 uvá dí ,

ţe :

„ VZ P

bohuţe l

t ut o

form u

pé če

ne uzná vá

j a ko

zdra vot ni c kou, a prot o ně kt e rá za ří ze ní kvůl i ne dost a t ku prost ře dků za ni ka j í “ (Hol m e rová , 2003, s. 2 6 ). Pokud a l e j i ţ de nní st a c i onáře ne st a č í , j e nut no se uc hýl it k péč i úst av ní . T a al e v souč a sné době pře dst a vuj e ve l m i probl e ma t ic kou obl a st , kdy v ní ve l m i č a st o ne ní re spe kt ová na a posk yt ová na spe c i fi c ká péč e a re ţi m , kte rou pé č e o ne m oc né vyţa duj e . St e j ný probl é m se obj e vuj e i u soc iá l ních za ří ze ní . Al e no vě pl a t ná l e gi sl at i va t ýka j íc í se soc i ál ní c h sl uţeb (zá kon

č .108/2006

Sb.)

st a novi l a

st a nda rdy k va l i t y soc i á l ní ch

sl uţe b, kt e ré posi l uj í a vym e z uj í prá va pa c i e nt ů v t é t o obl a sti . Z t ě c ht o důvodů j e t e d y nut né , a b y vzni kl a oddě l e ní či za ří ze ní, kt e rá

by

se

na

pa c ie nt y

s de m e nc í

25

spe ci fi kova l a

a

souča sně

posk yt o va l a re spi t ní pé č i j a ko form u podpory pe č uj í c í rodi ny (J i rá k, Hol m e rová , Bor zo vá a kol ., 2009). R e spi t ní pé č e a l e pé č i o pa c ie nta pouze dopl ňuj e , n e na hra zuj e je ho pé č i domá c í . Sni ţuj e na pě t í a st re s rodi n y, odda l uj e hospi t a li zac i ne m oc né ho a t í m vyřa ze ní z j e h o dom á c í ho prost ře dí (Hol m e rová , 2003, s. 26). Oddě l e ní a za ří ze ní b y a l e mě l a spl ňova t j i stá pe rsoná l ní a ka pa c it ní kri t é ri a pro za j i št ě ní

odp oví da j íc í

pé če .

Rovně ţ

re ži m

oddě l e ní

by

měl

odpoví da t pot ře bám pac i e nt ům , j e j ic h důst oj nosti , kva l i t ě ţi vot a , a l e pře de vší m dbá t na i ndi vi dua li t u da né ho je di nce . P rogramov ání je

ak t i vi t

ne post ra da te l nou

sloţkou

při

pé č i ,

kd y

doc há z í

k vyt voře ní urč i t é ho r á m ce č i nnost í j a k pro pac i e nt y, t a k rodi nu. Pa c i e nti

s de me nc í

di sponuj í

ne j e n

di a gnózou

AN,

ale

býva j í

post i ţe ni i dal ší m i ne m oc e mi . St a nda rdní oddě l e ní ne býva j í a le m nohd y na pa c i e nt y s de m e nc í , prá vě při a kut ní m zhorše ní ve dl ej ší di agnózy vyţa duj í c í hos pi t a l i zaci , při pra ve ni . J e di nc i s AN t ot i ţ ne za pa da jí

svým

c hová ní m

a

da l ší mi

proje vy

m e zi

ost a t ní

spol upa c i e nt y a pé č e o ně je t e dy ná roč ně j ší . T o ve de opě t k nut nost i vyt voře ní a kut ní c h ge ri a t ri c kýc h oddě l e ní č i odděl ení spe c i a li zova nýc h pří m o na de me nc i . Vše c hna t at o pra c ovi št ě by měla

di sponova t

pa c i e nt y,

kt e rý

pol oot e vře ným je

pra kt i ková n

či

pol oza vře ným

v různýc h

re ţi me m

ze m í c h

pro

rozl i č ným i

způsob y, a l e se st e j ným výsl e dke m , kdy c hrání j a k be zpe čí , ta k l i dsk á práv a pac i e nt a . Dal ší m jednot kou při péč i o pa c ie nt y j so u ome zov ac í prost ře dk y , kdy b y j e j i c h uţi t í , v j a ké kol i v form ě , mě lo spl ňova t

rovně ţ

om e zova c í c h

kri t é ri a .

prost ře dků

Při

j e ji c h

pova ţová no

opom e nutí , za

je

pouţi t í

ne pří pust né .

Ve l kým

probl é m em se stá vá souhl as pac i e nta s poby te m v za ří ze n í , kdy st á va j í c í

le gi sl a t i vní

ust a nove ní

j sou

pova ţo vá na

ne uspokoj i vé (J i rá k, Hol m e rová , Bor zo vá a kol ., 2009).

26

za

ve l i c e

V roc e 2000 byl prová dě n výzk um ve t řec h zdra vot ně soc iá l ních za ří ze ní c h v Brně , soust ře ď uj í c í se na pé č i o pa c ie nt y s AN, kd y u 40 pa c ie nt ů ve II. st á di u zkoum a l důl e ţi t é a spe kt y pé č e , kt e ré by s e m ě l i při pé či o pa c ie nt y v rá m c i hol i st ic ké ho pří st upu upl a t ňova t. Zá rove ň st udi e pouka zuj e na c h ybě ní st a nda rdi zova nýc h pl á nů oše t řova t e l ské pé če . Výsl e dke m t e d y b yl o st a no vá ní zá kl a dní ch p r obl é m ů

t ěc ht o

pa c ie nt ů,

kte ré

by

měli

být

za hrnut y

ve

st a nda rdní m plá nu pé č e . Šl o o poruc hu kom uni ka c e , ori e nt a ce m í st e m , ča se m i osobou, poruc hu sm ysl ové ho vní m á ní , ri zi ko pora ně ní , zt í ţe né rozhodová ní s proj e vy ne j i st ot y, probl é m soc i á lní i zol a c e a dá le p roblé m y j a ko poruc ha se be pé č e , pohybl i vos t i , spá nku a dá le problé m y vysk yt uj í c í se u peč ova t e l ů j a ko je j ich pře t í ţe ní a da l ší (He rm a nová , Chudobová , 2000, s. 35 - 43) . Ve tř e tí m stá di u se st á vá ne post ra da te l ná ze jm é na ve l mi ná roč ná ne v e rbál ní k omuni k ace vyţa duj í c í pozorný pří st up pe č uj í c íc h. Vývo j ne m oc i post upně způsobuj e přechod do te rm i ná l ní ho st a vu. Zvá ţ i t b y se a l e pře de vší m m ě l o, v souč i nnost i s ost a t ní m i čl e ny t ým u, zd a se ne je dná pouze o ná hl é zhorše ní st a vu a zda souč a sná sit uac e je opra vdu

vý sl e dk e m

post upuj íc ího

one m oc ně ní .

Přec hod

do

t e rmi nál ní ho st av u je c ha ra kt e ri zová n om e ze nou č i vym i ze l ou sl ovní kom uni ka cí ,

ome ze nou

spont á nní

hybno st í ,

spa st i c kou.

Pot í ţe

na st á va j í i v při j í má ní t e kut é a ka šovi t é st ra vy, v posl e dní c h dne ch ne m oc ný odm ít á i t e kuti ny. V l i ve m da l ší ho úb yt ku hm ot nost i doc há zí a ţ ke ka c he kti za c i spol u s úb yt ke m sva l ové hm ot y. P ři souč a sné

i nkonti ne nci

vypra zdňo vá ní

j a ko

se

m ohou

poruc hy

obj e vi t

m i kc e ,

i

da l ší

pot í ţe

re te nce

m oč i

či

ve

potíţe

s vypra zdňo vá ní m st ol ic e . Pac ient bývá d e zori e nt ova ný, vě t ši nu č a su prospí , pře st á vá rea gova t . v ruc e

pal i at i v ní

rozpozná ní

pot í ţí ,

pé č e . kt e ré

S t e rm i ná l ním st a ve m j de ruku

Stě ţe j ní pac ient i

27

pé č e

by

ne doká ţí

měla

být

sděl i t

či

vě nová n a něj a kým

způsobe m vyj á dři t . Pe č uj í c í by se m ě l i na uči t , j a k t yt o pot í ţe vyhodnoc o va t , rozpozna t , kd y se pa c i e nt cí t í dobře a kdy na opa k ne . V t e rm i nál ní m stá di u se ne doporuč uj e a pl i kac e výţi vy j a kým kol i v způsobe m , a ť ji ţ sondou, PE Ge m č i i nt ra ve nózně , kd y pa c i e nt ovi způsobuj e zna č ný di skom fort a ne při spí vá ke zl e p še ní sta vu (J i rák, Hol m e rová , Bor zo vá a kol ., 2009). 1 . 1 . 8.2 K omuni kac e U j a ké hokol i v st á di a ne m oci by s e ne m ěl o za pom í nat , ţe j e di ne c je st á l e l i dská byt ost a ja ko ta ková m á st ál e pot ře bu komu ni kac e a to a ť ve form ě ve rbá l ní č i ne ve rbá l ní , kt e rá by se m ě l a při způsobi t j e ho sc hopnost e m v da né m oka m ţi ku. A prá vě kom uni ka ce u pac i e ntů s de m e ncí vyţa duj e zá sa d y pr o zdokona l e ní vzá j e m né spol uprá ce . Me zi zákl adní požadav ky patří om e ze ní ruši výc h vl i vů j a ko rá di a č i t el e vi ze , vyhnout se še pt á ní způsobuj í c í pa c i e nt ovu ne důvě ři vost , vyhra di t si na kl i e nt a dost a tek č a su a nem l uvi t pře d ním o ně m ve t ře tí osobě . Při v e rbál ní kom uni kaci b y m ě l být rozho vor ve de n st ruč ně a j a sně , ţá dos t i vysl o vo vá n y t ě sně pře d t í m , ne ţ m a j í být vykoná n y a v ne j l é pe v m í st ě , kde m a jí bý t prove de ny. Rovně ţ b y se ne m ě l o za pom í na t na ově ře ní

poc hope ní

i nforma c í

a dá l e , ţe

pa c i e nt

pot ře buje

na

zpra c ová ní i nform a c í de l ší dobu. V rá m c i ne v e rbál ní kom uni kace b y se m ě l o m l uvi t kli dným a vyro vna ným t oné m be z zvyšo vá ní hl a su, pokud ne ní ově ře n pac ie nt ův de fi c it v obl a st i sl uc hu č i funkč nost i kom pe nzač ní c h pom ůc e k. Ne oprá vně né zvyšo vá ní hl asu m ůţe být kli e nte m brá no ja ko hně v a prot o m ůţe rovně ţ re a gova t hně ve m , ne kl i de m či úzkost í . V e l m i důle ţi t ou souč á st í ne ve rbá lní kom uni ka ce je úsm ě v, dá l e oč ní kont a kt č i ne odvra c e ní tě l a od pa c i e nt a při kom uni ka ci . Vhodné j e m l uvi t o vě c ec h, u kt e rých pa c i e nt i m ohou vyuţí t s vé sm ysl y. Ob sa h rozho voru m ů ţe být spoj ová n s pa c i e nt ovým i dří vě j ší m i v zpom í nkam i , zál i bam i , zvyk y,

28

zá rove ň b y a l e m ě l i být vyuţ í vá n y t y

vzpom í nk y, u kt e rýc h

j e j i st ot a , ţe j sou pro kl i e nt a šť a st né , v opa č né m pří pa dě v ně m m ůţe být vyvol á na úzkost , ne kl i d. Pokud pa c i e nt t vrdí fa kt , kt e rý se ne za kl á dá na pra vdě , ne ní vhodné m u j e j vyvra c e t , na opa k si s ním o da né vě c i prom l uvi t , sna ţi t se poc h opi t i t ře ba skryt ý význa m sdě l e ní . I kdyţ se v posl e dní m st á di u ne m oci st á vá , ţe pac i e nt j iţ ne ní sc hope n vůbe c kom uni kova t , na bývá na sí l e prá vě ne ve rbá l ní kom uni ka ce , j a ko vzí t ho kol e m ra m e n, pohla di t , drţe t j ej za ruku, usm í va t se . St e j ný význa m m á i m e l odie vě t y č i na še ho hl a su j a ko i pouhá pří t om nost na ší osob y ( Bui j sse n, 2006).

1.2 DOROTHEA ELIZABETH OREM A TDSP 1.2.1 D. E. O r e m

Pa ní Dorot he a E l i za be t h Ore m se na rodil a roku 1914 v Ba l t i m oru, ve st á t ě Ma r yl a nd ve Spoj e nýc h st á t e c h a me ri c kýc h. (Ja r ošová , 2003). Roku 1934 zí ska l a di pl om v oše t řo va t e l st ví , kd y po ukonč e ní zdra vot ni c ké škol y pra c ova l a v m noha oborec h. Byl y t o ope ra č ní sá l y, posl é ze pe di a t ri e , i nt e rní oddě l e ní a c hi rurgi e . V průběhu na všt ě vo va l a Ka t ol i c kou uni ve rzi t u ve Wa shi n gt onu DC, kd y p o j e j ím ukonče ní v roc e 1939 zí skal a di pl om Ba ka lá ř oše t řova t el st ví , v roc e 1946 t i t ul Ma gi st e r v oše t řova t e l ské e duka ci . Od roku 1945 pra c ova l a j a ko ře di te l ka oše t řova t e l skýc h sl uţe b a zdra vot ni c ké škol y v De t roi t u . V l e te c h 1949 – 1957 se svým i kol e gy zkoum a l a orga ni za č ní st rukt uru ne m oc ni c a poţa da vk y, kt e ré b yl y v t é do bě kl a de né na oše t řova t el ský pe rsonál (Be ke l , Ha l m o, 2004). Na zá kl a dě pozna t ků, kt e ré zí skal a , se psa l a zprá vu, kd y vyc há ze l a z pře dpokl a du,

ţe

oše t řova t e l ský

29

pe rsoná l

se

sna ţí

dopom á hat

pa c i e nt ovi , a by se doká za l o se be post a ra t . A pouţi l a zá kla dní poj e m se be pé če , kt e rý dá l e rozprac ova l a ve s voj í t e orii . V roc e 1959 byl a Ore m ová pově ře na vypra c ová ní m kuri kula pro vzdě l á vá ní oše t řova t e l ské ho pe rsoná l u. V l e te c h 1960 – 1970 za č al a f o r m ova t j e dnot l i vé konc e pt y t e ori e de fi ci t u se be péč e , kt e ré pom ocí pra c ovní c h skupi n t e st ova l a v pra xi a výsl e dk y vyu ţi l a pro da l ší vý voj t e ori e . V roc e 1971 za há ji l a Ore m ová pora de nskou č i nnost pro pa c ie nt y a j e j ic h rodi ny na m noha pra c ovi št í c h. V roce 1975 vyda l a

vl á da

zdra vot ni c ké

USA

na ří ze ní ,

škol y po st a vi t

podl e

kte ré ho

vz dě l á va c í

m use l y

progra m

na

vše c hn y ně kte ré

z

oše t řova t e l skýc h te ori í . Na m noha škol á c h byl a k t om ut o účel u z vol e na

te ori e

de fic i t u

se bepé č e ,

c oţ

na pom ohl o

k je j ímu

výra zné m u roz voj i (B e ke l , Ha l m o, 2004 ) . 1.2.2 Str u ktur a te or i e T e ori e se skl á dá ze t ří č á st í a to t e orie se be pé če , te ori e de fic i tu se be pé č e a te ori e ošet řova t e l ských s yst é m ů (Be ke l , Ha l m o, 2004 ) . a ) Te or i e se be pé č e Se be pé č e (SP ) j e de fi nová na j a ko: „ l i dská , re gul a t orní funkce , kt e rou pro se be osoba vě dom ě vykoná vá ne bo pro se be ne c há vykoná va t ( de pe nde nt ní pé č e ), ab y za j i st i l a a udrţe la urč i t ý st av m a t e ri á l ní c h vě c í a podm í ne k k za c hová ní ţi vot a “ (Be ke l , Ha l m o, 2004, s. 25). Se be pé če se vyví j í v průbě hu c e l é ho ţi vot a , souvi sí s j e ho

zkuše nost m i ,

výc ho vou ,

ka ţdý

j e di ne c

ji

vykoná vá

i ndi vi duá l ně a pro ně j ne j ví c e pří nosně . J e na uč e ná a vyc há zí z kul t ur y da né ho j e di nc e . V sou vi sl ost i se se be pé č í se obj e vuj e i poj e m de pe nde nt ní pé če , kt e rá na st oupí v oka m ţi ku, kd y j e di ne c ne ní sc hop e n se be pé č i vykoná va t vůbe c , č i v om e ze né m rozsa hu. De pe nde nt ní pé č e zna čí pé či o druhé osob y, kt e ré j sou soc i á l ně zá vi sl é (Be ke l , Ha l m o, 2004 ) . De pe nde nt ní pé če j e t e dy de fi nová na

30

j a ko: „ pří nos dospě l é ho ke zdra ví a poc i t u pohody zá vi sl é ho č l e na soc i á l ní skupi ny“ (Be ke l , Ha l m o, 2004, s. 25). b) Te or i e de fi c i tu se be pé č e Vzt a h m e zi kom pet e ncí SP a Si PoSP j e ozna č ová n j a ko de fi c it se be pé č e (DSP). De fi c i t y se be p é č e m ůţe me rozdě l ova t na úpl né , kd y j e di ne c ne ní vůbe c sc hope n uspokoj i t svou si t ua č ní pot ře bu se be pé č e ,

a

č á st eč né ,

kdy

je

tato

sc hopnost

do

urč it é

m ír y

za c hová na . Si PoSP j sou o zna č ová n y j a ko opa t ře ní kom pe nzuj ící vý voj

č l ově ka

a

li dské

funkce .

Je dnot li vé

sl oţk y j sou

ve l m i

prom ě nl i vé a rovně ţ i ndi vi duá l ní. Urč e ní rozsa hu a příč i ny D SP j e dá no sc hopnost í p e č uj íc í c h rozpozna t j e dnot l i vé sc hopnost i SP, j e j ic h om e ze ní a urče ní je dnot li výc h PSP ( Be ke l , Ha l m o, 2004). c ) Te or i e oše tř ova te l s kýc h sy sté mů Úrove ň podpor y pa c i e nt a j e Orem ovou rozdě l e n do t ří s yst é m ů a t o úpl ně kom pe nza č ní , kdy a kt i vi t u v pé č i o pa ci e nta pře bí rá oš. pe rsoná l ne bo rodi na , dá le č ást e č ně kom pe nza č ní , podpůrný a e duka č ní , ji m i ţ j sou urč e ny ro l e pa c ie nt ů i peč uj íc í c h (Be ke l, Ha l m o, 2004).

1.3 POTŘEBA PÉČE U PACIENTŮ S AN 1.3.1 P ož adav ky se be pé č e P ožadav ky se be péč e ţá douc í

j e dná ní ,

de pe nde nt ní .

(PSP) j sou ozna č ová n y j a ko p odně t y pr o

kt e ré

St ej ně

um oţňuj e

j a ko

se bepé č e

vykoná ní j sou

i

se be pé č e poţa da vk y

či

péč e na

ni

i ndi vi duá l ní a rozdí l né v j e dnotl i výc h obl a st ec h (Be ke l , Ha l m o, 2 0 0 4 ).

31

„ Poţa da vk y se be pé č e j sou dl e D. Ore m kl a si fi ková ny do t ří skupi n : a ) Obe c né poţa da vk y se be pé č e OPS P. b ) Vývoj o vě podm í ně né poţa da vk y s e be pé če VPSP. c ) Zdra vot ně

podm í ně né

poţa da vky

se be pé č e

ZPSP

(Be ke l ,

Ha l m o, 2004)“ . Ná sl e duj í cí t a bul ky u vá dě j í poţa da vk y, kt e ré j sou kl a de n y n a j e di nce s AN a j e j ic h rodi nné pří sl ušní ky a um oţňuj í odvod i t pot ře bu pé če u tě c ht o j e di nc ů. A) O be c né pož adav ky se be pé č e - tabul ka č . 1 Vl i v AN na P SP 1. U dr ž e ní dostate č né h o př í v odu vz duc hu 

V pokroč i l é m st á di u ne m oc i , kdy j e vě t ši nou pac i e nt upoutá n na l ůţko, doc há zí k post i ţe ní dýc hac í c h sva l ů, ná sle dné zhorše né pl i c ní ve nt il a ci , č ím ţ doc há zí ke z výše ní ri zi ka pl i c ní i nfe kc e . 2. U dr ž e ní dostate č né h o př í v odu te kuti n



Ri zi ko de hydra t a c e je spoje no s ni ţší pe rc e pc í ţí zně , kdy j e dál e t ot o ri zi ko podm í ně no ne sc hopnost í pa c ie nt a v pokroč i l ém s t á di u sa m ost a t ně udrţova t dost a te č ný pří j e m t e kuti n. 3. Zac h ování dostate č né ho př í v odu potr avy



V pokroč i l é m st á di u c horoby se st á vá , ţe ne m oc ní m usí být krm e ni , obj e vuj í se pot í ţe s kousá ní m a pol yká ní m , c oţ ve de k poruc há m příj m u pot ra vy, kt e ré m ohou vy úst i t a ţ v m a l nut ri c i



Vl i ve m m a l nut ri ci e doc há zí k úb yt ku s va l ové hm ot y, pokl e su t ě l e sné hm ot nost i , zt rát ě t ukové t ká ně . 4. U dr ž e ní spr ávné ho vy l uč ován í stol i c e a moč e



V pokroč i l é m st á di u nem oc i dochá zí u pac i e nt ů s AN k úpl né , funkč ní č i re fle xní i nkont i ne nc i m oč e a i nkont i ne nce st ol ic e



Vl i ve m de zori e nt a ce nej sou sc hopni WC na j í t , vl i ve m d yspra xi e ne ví , k č e m u sl ouţí , j a k se pouţí vá

32

5. U dr ž e ní r ovn ováhy me z i akti v i tou a odpoč i n ke m 

Na úkon y j a ko obl é ká ní , h ygi e na pot ře buj e pa ci e nt dopom oc či úpl né za st oupe ní v t é t o č i nnost i



J e dna z pří č i n j e poruc ha pozornost i a pa m ět i , kdy pa c i e nt ne ví , j a k da né úkony pro vé st (d yspra xi e )



Mohou se obj e vova t poruc h y spá nku j a ko noč ní ne spa vost , ne kl i d, ná sl e dné posunut í c ykl u spá ne k -bdě ní a ţ vzni k pl né spá nkové i nve r ze .



Obj e vuj í se pá d y vl i ve m post i ţ e ní kogni t i vní c h funkc í (uče ní , soust ře dě ní , m e nt á l ní m funkc e ), lé ků



De zori e nt a ce v č a se i v prost oru 6. U dr ž e ní r ovn ováhy me z i samotou s oc i ál ní i nte r akc í



U pa c i e nt ů s AN bý vá ve l m i č ast á j a k úzkost a de pre se , ta k i a gre si vi t a a pode zí ra vost



oboj í má pří či nu v ne sc hopnost i prová dě t dří ve sa m ozře jm é úkon y, zt rá t a sc hopnost i proj e vi t své poc i t y j i ným způsobe m , rozum ě t c hová ní j i nýc h l i dí , zt rá t a sc hopnost i dorozumě t se s ost a t ní mi

7. P ř e dc ház e ní ž i votní c h r iz i k tý kají c í c h se l i ds ké h o fung ová ní a w e ll - be i ng , fyz ic ká r ov n ováha 

zm ě n y v c ho vá ní : e m oč ní opl oště l ost č i t upá e ufori e , pat ic ké ná l a dy – de pre se , úzkost , m á ni e , a fe kt i vní la bi li t a , poruc hy se xuá l ní ho

c hová ní ,

výsk yt

b l udů

a

ha l uci na cí ,

poruc hy

soudnost i , prost orové i č a sové ori e nt a ce 8. P odpor a l i ds kýc h f un kc í a r oz voje v r á mc i s oc i ál ní s ku pi ny , ve vz tahu k l i ds ké mu pote nc i ál u, z ná mý m l i ds ký m hr ani c í m a l i ds ké touz e být n or mál ní 

Zm ě na rol í v ţi vot ě , pa rt ne rskýc h, rodi č ovskýc h vzt a zí c h.



Osob y po st i ţe né AN ve sro vná n í s j i nými de me nce m i pom ě rně č a sně zt rá c e jí ná hl e d, uvě dom ě ní si ne m oc i , pře st á va j í se c í ti t

33

ne m oc nými . 

V pokroč i l é m stá di u ji ţ ne j sou schopni se sa m i o se be posta ra t .

B) vývoj ově podmí ně né pož adav ky se be pé č e I. - tabul ka č . 2 I. Zaji ště ní pod mí ne k, kte r é pod por ují výv oj: Vl i v AN na P SP 1. Dostate č né z aopatř e ní z ákl a dní mi su bstanc e mi k podpoř e vývoje Pouţí vá ní vhodnýc h st i m ul ů z okol í podporuje bi o -ps yc ho - soc i á lní j e dnot u je di nce 2. U dr ž e ní fyz i kál ní c h, s oc i ál ní c h a o kol ní c h podmí ne k, kte r é dáv ají poc i t poh ody a be z pe č í 

V ra né m st á di u zač í naj í mí t pac i ent i pot í ţe s udrţe ní m dost a t e č né a vhodné se be péč e



V pokroč i l é m stá di u ji ţ ne j sou schopni se o se be post a rat



Vl i ve m one m oc ně ní na stá vá soc i ál ní i zol a ce od okol í 3. Zaji ště ní a u dr ž e ní podmí ne k s opti mál ní mi se nz or i c ký mi potř e ba mi



Ne m oc ný ne m usí být sc hope n roze zna t horké a st ude né



Ne vhodná m í ra osvě t l e ní sni ţuj e sc hopnost pa c i e nt a se konc e nt rova t



Ne m oc né ho st im ul ují zná m é zvuky a hl a s y



Chuť se m ě ní , ubývá hm at ovýc h t ě l í se k 4. Zaji ště ní a u dr ž e ní podmí ne k, kte r é podpor ují afe kti vní a kog ni ti vní vývoj



U pa c i e nt ů s AN doc há zí k post i ţe ní kogni t i vní c h funkc í -

v ra né m st á di u doc há zí k za pom í ná ní j me n, sc hůze k, zhorše né a rt i kula c i , hl e dá ní sl ov, post upná d yspra xi e v zá kl a dní c h č i nnost ec h

-

v pokroč i l é m st á di u se obj e vuj e úpl ná a m né zi e , výra zné

34

poruc h y ře č i a ţ zt rá t a sc hopnost i m l uvi t , doc há zí k pře vze t í č i nnost í t ýka j íc í se hygi e n y, st ra vo vá ní , vypra zdňo vá ní 5. Zaji ště ní podmí ne k a z kuše n ostí nutnýc h pr o u dr ž e ní sc hopn ostí pr o ž i vot ve s pol e č nosti 

Ne m oc ní s AN zt rá c e jí post upe m ne m oc i ná hl e d, uvě dome ní si ne m oc i



Ú by te k e ti c kýc h a e ste ti c kýc h sc hopn ostí a návy ků



S post upnou ne sc hopnost í se o se be post a ra t se stá va j í zá vi sl ým i na své m okol í a ne j sou sc hopni plni t své rol e a funkce 6. Zaji ště ní podmí ne k a z kuše n ostí nutnýc h pr o r oz voj se be vě domí



S post upe m ne m oci se obj e vuj e zhorše ná sc hopnost se soust ře di t a post i ţe ní kogni t i vní c h funkc í můţe u pa c i e nt a vyvol á va t sní ž e né se be hodn oc e ní , poc i t y m é ně c e nnosti (ne doká ţí z vl á dnout t o, c o dří ve )



Ne sc hopnost re a gova t na da né si tua c e vyvol á vá ne ga t i vní e m oc e 7. Nauč e ní se z vl ádat str ac h



Pa c i e nti zpoč á t ku t rpí st rac he m z t oho, c o j e č e ká



Post upně t rpí st ra c he m ze zt rá t y s oc i á l ní c h va ze b, z vl a st ní zm a t e nost i a ne sc hopnost i se o sebe post a ra t



V pozdě j ší m st á di u j e t o j i ţ st rach ze zá kl a dní c h vě c í ja ko t ma , l e skl á podla ha

B) vývoj ově podmí ně né pož adav ky se be pé č e II. - ta bul ka č . 3 II. Angaž ovan ost ve vývoji se be pé č e Vl i v AN na P SP 1. P oc h ope ní vl astní h o poz or ová ní a r e fl e xe vl astní ho je dnání 

O š et ř uj í cí z ná o nem o cn ění AN , p ř í č i ny a p r o j e v y.



O š et ř uj í cí z ná z ás ad y p ř í s t up u ke k l i e nt ům s AN

35

2. Uč i t se a kc e pt ovat poc i ty s oh l e de m na vl astní os obu a ostatní l i di 

Doc há zí ke zt rá c e ní vě c í , obvi ně ní z krá de ţí



Doc há zí k pokl e su pot e nc e i l i bi da , ně kdy na opa k k ne vhodné m u a ne při mě ře né m u se xuál ní m u c hová ní



Afá zi e a da l ší poruc hy ko gni t i vní c h funkc í m ohou u pa c ie nta vé st k j i ţ zm í ně ným poruc há m c hová ní vl i ve m ne sc hopnost i se dorozum ě t se svým okol í m



E m oč ní výk yvy a l e býva j í pře c hodné 3. Vy už í t tale ntu a obl astí z á j mu



V yu ţi t í t a l e nt u a zá jm ů sl ouţí k podpoře kogni t i vní c h funkc í , se be důvě r y, sc hopnost í kl i e nta 4. Re fl e kt ovat c í l e a hodn ot ové př e dstavy



U pa c i e nt ů s AN j e vhodné na za č á t ku ne m oc i spol u s j e j ic h pří buzným i č i přá t el i vyj á dři t a se psa t přá ní , kt e rá se budou v po zdě j ší c h st á di íc h, kd y j i ţ pa c i e nt ne bude sc hope n za se be rozhodo va t , re spe kt ova t 5. Zodpově dně je dnat v ur č i týc h ž i votní c h si tuac í c h



Pře c hodně

a

ne konsta nt ně

se

m ohou

vysk yt nout

bl ud y,

ha l uc i na ce , i l uze , zodpově dné j e dná ní j e zt í ţe no dyspra xi í , a m né zi í 6. Uč i t se r oz umě t e moc í m 

U AN doc há zí ke sní ţe ní a zhoršo vá ní pa m ě ť ovýc h a ze j m . ře č ovýc h funkc í , c oţ způsobuj e post upně se zhoršuj í c í dorozum í vá ní



Z t oho vypl ý va j í ná sl e dné ne gativní e moč ní poc i ty a pr oje vy 7. Snaha o poc h ope ní ne gati vní c h e moc í a i mpul sů je dná ní



Vl i ve m

post upu

ne m oc i

ne dochá zí

k poc hope ní

ne ga t i vní c h

e m oc í , i m pul zů j e dná ní , a l e na opa k k da l ším u ne při m ě ře ném u c hová ní

36

8. P odpor a duše vní h o z dr aví III.

Výv oj ové

ne moc í ,

por uc hy ,

pote nc ují

pů s obe né

vz ni k

ž i votní m pr ostř e dí m ne bo

p ož adav ků ,

kte r é

se

z abýva jí

násl e dují c í mi c í l i : 1 . Za brá ni t ne ga t i vní m u důsl e dku vývoj e . T a d y budou pro vá dě n y č i nnost i se be pé če , kte ré re zul t ují z I. a II.

A z obe c nýc h a

zdra vot ně podm í ně nýc h poţa da vků se be pé č e 2 . Za j i st i t podmí nky a zku še n ost i , kt e ré m í rní a pře koná va j í st á va j í c í ne ga t i vní vl i vy na vý voj j e di nce C) Zdr av ot ně podmí ně né pož ada v ky se be pé č e - tabul ka č . 4 Vl i v AN na P SP 1. Nár oková ní a z aji ště ní vhodn é z dr avot ni c ké pé č e 

Pa c i e nt ům s AN bude posk yt nut a vhodná oše t řova t e l ská p é če ve form ě

sprá vné

kom uni ka ce ,

vhodné m

c e l kové m

pří st upu,

podpoře kogni t i vní c h funkc í , pot ře b v soc i á l ní obla st i a t o vzhl e de m k ri zi kovým fa kt orům , proj e vům ne m oc i a je j í l é č bě 2. Uvě domi t si a r oz poz nat dů sl e d ky pat ol ogi c kýc h stavů 

Pa c i e nti se zpoč á t ku ne c ít í nem ocní , zt rá c e jí se be kri t ič nost , c oţ j e zá va ţné při prová dě ní fi na nč níc h t ra nsa kcí c h a ří ze ní m ot orové ho vo zi dl a , pozdě j i ji ţ ne j sou sc hopni t yt o úkon y prová dě t vůbe c



Nut né j e poc hopi t a znát j e dnot l i vá st á di a AN a spe c i fi ka oše t řova t e l ské pé č e prá vě vzhl e de m k m ě níc í m u se sta vu pa c i e nt a 3. Efe kti vní dodr ž ování a pr ová dě ní na or di n ova nýc h z dr avotni c kýc h opatř e ní



Dodrţo vá ní pra vi de l né ho uţí vá ní l é ků, zá ka z a l kohol u a kouře ní , m ot i va c e pac ie nt a , podpora kogni t i vní c h funkc í

37

4. Uvě domi t si , z nát a r e gul ovat ve dl e jší e fe kty z dr avotni c kýc h i nte r ve nc í 

Ne zna l ost zá sa d při kom uni kac i má za ná sl e de k zhorše nou spol uprá c i me zi oše t řují c ím i a pac i e nte m , důle ţi t í je zná t dopa dy ne vhodné ho c hová ní a j e dná ní



nut né j e zná t uţí vá ní me di kam e ntů, j e j ic h ne ţá dou cí a ve dl e j ší úč i nky 5. A kc e pt ová ní z mě ny konc e pt u se be sa ma v s ouvi sl osti

s ur č i tý m z dr avot ní m stave m, kt e r ý vyž aduje s pe c i fi c kou f or mu z dr avotní pé č e 

Při pra vi t pa c i e nt a na na dc há ze j í cí zm ě n y, ke kt e rým vl i ve m ne m oc i doj de , sna ţi t se vhodným pří st up za brá ni t ne ga ti vní m post oj ům



Důl e ţi t ým i sl oţka m i j e kom uni kac e a psyc hot e ra pi e 6. Inte gr ac e úč i n ku a pod mí ne k ne moc i a postu pu l é č by do ž i vota, kte r ý dov ol í ne ustál ý os obní r oz voj



Vi z. Vý voj o vě podm í ně ní poţa davk y se be pé č e

1.3.2 Si tuač ní potř e ba de pe n de n tní pé č e (Si P oDP ) Kom pe t e nce se be pé č e (KS P) j sou da l ší sl oţkou se be péč e . J sou de fi nová n y j a ko : „ spe c i fic ké sc hopnost i , k vykoná ní pot ře bnýc h č i nnost í v zá vi sl ost i na urč i t é pot ře bě se be pé č e“ (Be ke l , Ha l m o, 2004, s. 30). Souč á st í konce pt u kom pe t e nc e se be pé če j sou di spozi c e a sc hopnost i pa c ie nta vykoná va t se be pé č i a č i nnosti se be pé če , kt eré j sou č l e ně ny do t ře c h ka te gori i í , kte ré ozna č uj e Orem ová j a ko odha dní , t ra nsit i vní a produkt i vní (Be ke l , Ha l m o, 2004). Pře hl e d sit ua č ní c h probl em a ti k roze bí ra j í c í je dnot li vé probl é m y pa c i e nt a s AN, kt e ré byl y od voze né z poţa da vků se be pé č e , je uve de n v pří l oze č . 8.

38

2 PRAKTICKÁ ČÁST 2. 1 Cíle práce 1 . Odvodi t vl i v Al zhe i m e rovy ne m o c i na PSP. 2 . Se st a vi t pot ře bu pé č e (Si PoDP) u kl i e nt ů s Al zhe i m e rovou ne m oc í . 3 . Srovn a t zna l ost one m oc ně ní AN u zdra vot ni c kýc h pra c ovní ků

v Cha ri t ní m d omě pokoj né ho stá ří Ce t e c hovi c e a Ps yc hi a t ri c k é kl i ni ce FN O L s pra c ovní k y Int e rní ho oddě l e ní FN O L. 4 . Srovna t zna l ost po h ybo vé a kt i vi t y, ori e nt a ce a kogni t i vní c h funkc í

u pac i e nt ů

s AN

u

z dra vo t ni c ké ho

pe rsonál u

v

Cha ri t ním domě pokoj né ho stá ří Ce t e c hovi c e a Ps yc hi a t ri c k é kl i ni ce FNO L s pra c o vní k y Int e rní ho oddě l e ní FNO L. 5 . Srovna t zna l ost kom uni ka c e a je dná ní s pa ci e nte m s AN u zdra vot ni c ké ho pe rsoná l u v Cha ri t ní m domě pokoj né ho stá ří Ce t e c hovi c e

a

Ps yc hi a t ri c k é

kli ni c e

FNO L

s

pra c ovní k y

Int e rní ho oddě l e ní FN O L. 6 . Zj i st i t ná zor na dost upnost i nform a c í o AN (o pé č i v obl a st i kom uni ka ce , j e dná ní , kogni t i vní c h funkc í , poh ybo vé ho re ţi m u a ori e nta ce ). 7 . Se st a vi t

e duka č ní

ma t eri ál

s Al zhe i m e rovou ne m oc í “ .

39

„Ra d y

při

pé č i

o

kli e nta

2. 2 Metodik a práce I. Zdr oje odbor nýc h poz nat ků Na za č á t ku st udia odbor nýc h pozna t ků b yl a pr ove de na l i t e rá r ní re še rše v da t a bá zí c h Bi bl i oMe di ca , Me dl i ne a ve spe c i á l ní ka rt oté ce č l á nků z odbornýc h č a sopi sů pro se st r y a t o vše za období 1995 – 2009. Pro vyhl e dá vá ní b yl a po uţi t a kl í č ová sl ova : de m e nc e – Al zhe i m e rova

de m e nc e

–

be ta -a m yl oi d

–

ne urode ge ne ra ce

–

i nform ova nost – zdra vot ní se st ra – l éč ba – oše t řova t e l ská péč e – kogni t i vní funkc e . T a kt o byl o vyhl e dá no 43 zdroj ů, po je j i c hţ zhodnoc e ní b yl o pouţi t o 7 zdr oj ů re l e va nt ní odborné l it e ra t ury. Da l ší m i zdroj i byl y kni ţní publ i ka c e , odborné i nt e rne t ové ča sopi s y, i nt e rnet ové č l á nky a odborné t i št ě né ča sopi s y. Ro vně ţ t o b yl y zkuše nost i z pra xe a zna l ost T DSP a j e ho uţi t í v pra xi . II. P ouž i tá me t oda še tř e ní Při še t ře ní byl a pouţi t a dot a zní ková m e t oda , kdy j e ho kone č ná podoba j e uve de na v Pří l oze č . 1. Dot a zní k se skl á dá z č á sti obe c né za m ě ře né na de m ogra fi c ké údaje re sponde nt ů a z č á sti odborné za m ě ře né na Al zhe i m e rovu ne m oc . Byl y p ouţi t y ot á zk y u za vře né , kd y re sponde nt i vybí ra l i z pře de m při pra ve nýc h odpově dí , ot á zk y po l ouza vře né , kd y m ě l i m oţnost j i né odpově di a ot á zk y ot e vře né , kdy vol ně odpo ví da l i na st a nove nou ot á zku. Ce l á ta t o fá ze b yl a re a l i zová na ve spol uprá c i s R. Ha l m o III. R oz l ož e ní pol ož e k v dotaz ní ku ve vz tahu k c í l ů m Ce l kový poč e t 32 pol oţe k b yl roz l oţe n m e zi 4 c í l e prá c e (cí l č . 3, 4, 5, 6), kd y pr vní c h 5 pol oţe k dot a zní ku se za bý va l o de m ogra fi c kými úda j i o re sponde nte c h, ost at ní poloţk y b yl y za m ě ře ny na c í l e prá c e. Dot a zní kové pol oţk y 6 – 10 ná l e ţe l y k c í l i č . 3, kt e rý sro vná va l

40

zna l ost

zdra vot ni c kýc h

j e dnot li vým i

pra c ovní ků

zdra vot ni c kým i

srovná vá ní m

zna l ost í

o

one m oc ně ní

za ří ze ní m i .

Cí l

zdra vot ni c ké ho

č.

4

AN se

m e zi

za býva l

pe rsoná l u

v obl a st i

kom uni ka ce a j e dná ní s pa ci e nte m s AN. T om ut o c í l i odpoví daj í pol oţk y

22

–

28.

Cí l

č.

5

měl

za

úkol

srovna t

zna l ost

zdra vot ni c ké ho pe rsoná l u v obl a st i kogni t i vní c h funkc í , ori e nt a ce a poh ybo vé a kt i vi t y u pa c i e nt ů s AN, kd y m u b yl y při řa ze n y pol oţk y 1 1 – 21. Na c í l č . 6 za m ě ře ný na zj i šť ová ní ná zoru na do st upnos t i nform a cí o AN, b yl y urč e n y pol oţk y 29 – 32. IV. O r gani z ac e še tř e ní Na za č á t ku se t ře ní byl a prove de na průzkum ná pi l ot á ţ, t zn. 6 re sponde nt ům , kt e ří spl ňova l i cha ra kt e ri st i ku c íl ové skupi n y, byl pře dl oţe n vyt voře ný dot a zn í k. Responde nt i je j kom pl et ně vypl ni l i a ne m ě li

dopl ňuj í cí

otá zk y,

tím

byl

dot a zní k

pova ţo vá n

za

srozum i t e l ný a m ohl být te dy vyu ţi t pro hl a vní še t ře ní . Na

za č á t ku

m ě síc e

le dna

byl y

podá n y

ţá dost i

na

sc h vá l e ní

prove de ní dot a zní kové ho še t ře ní do Fa kul t ní n e m oc nic e Ol om ouc a do Cha ri t ní ho dom u pokoj né ho st á ří v Ce t e c hovi c íc h, kte ré byl y bě he m 14 dní sc hvá l e n y. V pol o vi ně l e dna b yl o na ps yc hi a t ri c kou kl i ni ku v Ol om ouc i rozdá no 25 dot a zní ků, na 3. Int e rní kli ni ku byl o rozdá no rovně ţ 25 dot a zní ku, st e j ně ja ko d o Cha rit ní ho domu pokoj né ho st á ří . V yz ve dnut y b yl y post upně na pře l om u m ě sí c e le dna a února , kdy z c e l kové ho poč t u 75 dot a zní ků (100 %) byl o vrá c e no 57 dot a zní ků (76 %), z t oho byl y 4 dot a zní k y (5 %) z dů vod u ne dost a t eč né ho vypl ně ní vyřa ze n y. Do c e l kové ho vyhodnoc e ní t e dy b yl o za řa ze no 53 dot a zní ků (71 %).

41

V. Char a kte r i sti ka s ou bor u r e s pon de ntů Vše c hna 3 pra c ovi št ě byl a rozdě l e na do dvou skupi n, kd y Skupi nu 1 t voři l zdra vot ni c ký pe rsoná l ps yc hi a t ric ké kl i ni ky ve FN Ol om ouc a Cha ri t ní ho dom u pokoj né ho st á ří v Ce t e c hovi c í c h, kte ří j sou na pé č i o pa c i e nt y s AN za m ě ře ni . Skupi nu 2 t voři l zdra vot ni c ký pe rsoná l III. i nt e rní kl i ni ky ve FN Ol om ouc , kde j e výsk yt pa c i e nt ů s AN m é ně ča st ý a ne ní prim á rním za mě ře ní m t ohot o prac ovi št ě . S ku pi na 1 

pe rsoná l psyc hi a t ri c ké kl i ni ky FN Ol om ouc , Cha ri t ní ho

dom u pokoj né ho st á ří v Ce t e c hovi c í c h 

28 re sponde nt ů



m uţi i ţe n y



zdra vot ní se st r y, zdra vot ni č t í a si st e nt i , pe č ova t e lé



vě k na d 19 l e t

S ku pi na 2 

pe rsoná l 3. Int e rní kl i ni ky FN Ol om ouc



25 re sponde nt ů



ţe n y



zdra vot ní se st r y, zdr a vot ni č t í a si st e nt i



vě k na d 19 l e t

VI. Zpr ac ová ní dat Sbě r da t probě hl na pře l om u m ěsí c e l e dna a února , kd y j e dnot l ivá da t a byl a zpra c ová na do t a bul e k a bsol ut ní c h a rel at i vní c h č e t ností. Ab sol ut ní č et nost i byl y zí ská n y p om oc í č á rkova c í m et ody, re l a t i vní č e t nost i j sou uve de n y v proc e nt e c h. Pro gra fi c ké zpra c ová ní t a bulek gra fů b yl pouţi t progra m Mi c rosoft Word XP 2007 a Mi c rosoft E xc e l XP 2007.

42

2. 3 Interpretace dat I. Inte r pr e tac e dat k c í l i č . 1 a k c í l i č . 2 Pře d

se st a ve ní m

dot a zní ku

byl o

nut né

nej pr ve

odvodi t

vl i v

Al zhe i m e rovi ne m oci na poţa davk y se be pé č e a se st a vi t pot ře bu de pe nde nt ní pé č e (Si PoDP) u kl i e nt ů s AN. Po od vo ze ní vl i vu AN na

PSP

vypl ynul y

ná sl e duj í cí

si t ua č ní

probl e ma t i ky

(S IP ) :

probl e m at i ka zna l ost i onem oc ně ní AN, one m oc ně ní dýc ha cí c h c e st , pří j m u t e kuti n, příj m u pot ra vy, vypra zdňo vá ní , spá nku, poh ybo vé a kt i vi t y,

ori e nt a c e ,

kogni t i vní c h

funkc í ,

h ygi e n y

a

obl é ká ní,

c hová ní a kom uni kac e ( c í l č . 1 , ka pi t ol a 1.3.1). Pro vypra c ová n í pot ře by de pe nde nt ní pé č e byl y u t ě c ht o problé m ů (SIP) se st a ve ny kom pe t e nc e de pe nde nt ní péč e , kte ré b y o sob y pe č uj í c í o pa c ie nt y s AN m ě l y z vl á da t ( c í l č . 2 , pří l oha č . 5).

43

Inte r pr e tac e dat dotaz ní kové h o še tř e ní II. P ol ož ky k de mogr afi c ký m ú dajů m r e s pon de ntů 1 . Ja ké je vaše pohl aví ? Ce l kový poč e t 53 re sponde nt ů (100 %) se skl á dá ze 4 m u ţů (8 %) a 49 ţe n (92 %). Tabul ka č . 5 Roz l ož e ní pohl aví Muţi Ţe n y Ce l ke m

Ab sol ut ní č e t nost

Re l a ti vní č e t nost

4 49 53

8 % 92 % 100 %

Graf č.1 Rozložení pohlaví 8%

muži ženy 92%

44

2 . K ol i k je Vá m l e t? Z c e l kové ho poč t u 53 re sponde nt ů (100 %) se ve vě kové ka t e gori i 1 9 – 29 l e t nac há zí 19 re sponde ntů (36 %), v ka t e gori i 30 – 39 l e t 14 re sponde nt ů (26 %), v ka t e gorii 40 – 40 le t 12 re sponde nt ů (23 %) a v ka t e gori i 50 – 59 l e t 8 re sponde nt ů (15 %). Tabul ka č . 6 Roz l ož e ní v ě ku 19 – 29 30 – 39 40 – 49 50 – 59 Ce l ke m

Ab sol ut ní č e t nost Re l a ti vní č e t nost 19 14 12 8 53

36 % 26 % 23 % 15 % 100 %

Graf č. 2 Rozložení věku 15% 36% 19 - 29

23%

30 - 39 40 - 49 50 - 59

26%

45

3 . Na kte r é m oddě l e ní pr ac uje te ? Z c e l kové ho poč t u 53 re sponde nt ů (100 %) se do skupi n y 1 (ps yc hi a t ri c ká kli ni ka a Cha ri t ní dům pokoj né ho st á ří ) řa dí 28 re sponde nt ů

(53

%),

do

skupi n y

2

(i nt e rní

kl i ni ka )

25

re sponde nt ů (47 %). Tabul ka č . 7 Roz l ož e ní pr ac ovní ků Skupi na 1 Skupi na 2 Ce l ke m

Ab sol ut ní č e t nost

Re l a ti vní č e t nost

28 25 53

53 % 47 % 100 %

Graf č. 3 Rozložení pracovníků

47% 53%

skupina 1 skupina 2

46

Ja k dl ouh o pr ac uje te na t omt o oddě l e ní ? Z c e l kové ho poč t u 53 re sponde nt ů (100 %) uve dl o, ţe do 1 rok u pra c uj e na da né m odděl e ní 25 re sponde nt ů (47 %), do 1 – 10 l et 17 re sponde nt ů (32 %), do 11 – 20 le t 5 re sponde nt ů (9 %), do 21 – 30 l e t 4 re sponde nt i (8 %) a na d 30 le t 2 re sponde nti (4 %). Tabul ka č . 8 Dé l ka půs obe ní na oddě l e ní Do 1 roku 1 – 10 l e t 11 – 20 l e t 21 – 30 l e t 30 a ví c e Ce l ke m

Ab sol ut ní č e t nost

Re l a ti vní č e t nost

25 17 5 4 2 53

47 % 32 % 9 % 8 % 4 % 100 %

Graf č. 4 Délka působení na oddělení 8%

4%

9% 47%

do 1 roku

1 - 10 let 11 - 20 let 32%

21 - 30 let nad 30 let

47

4 . P r ac uje te ja ko? Z c e l kové ho poč t u 53 re sponde ntů (100 %) uve dl o, ţe povol á ní vše obe c né

se st r y

vykoná vá

(V S)

32

re sponde nt ů

(60

%),

povol á ní zdra vot ni c ké ho a si st e nta (Z A) vykoná vá 7 re sponde nt ů ( 13 %) a povol á ní pe č ova t el ky 14 r e sponde nt ů ( 27 %) . Tabul ka č . 9 P r ac ovní z ař az e ní VS ZA pe č ova t e l ka Ce l ke m

Ab sol ut ní č e t nost

Re l a ti vní č e t nost

32 7 14 53

60 % 13 % 27 % 100 %

Graf č. 5 Pracovní zařazení 27% VS 60%

13%

ZA pečovatelka

48

5 . Ja ké je Vaše ne jvy šší dosaž e né vz dě l ání ? Z c e l kové ho poč t u 53 re sponde ntů (100 %) j e 8 re sponde nt ů (15 %) vyuč e no, 42 re sponde nt ů (79 %) dosá hl o st ře dní ho odborné ho vzdě l á ní s m at uri t ou a 3 re sponde nt i (6 %) dosá hl i vzdě l á ní vysoko škol ské ho. Tabul ka č . 10 Vz dě l ání vyuč e n/a s m a t uri t ou vysoko škol ské Ce l ke m

Ab so l ut ní č e t nost

Re l a ti vní č e t nost

8 42 3 53

15 % 79 % 6 % 100 %

Graf č. 6 Vzdělání 6%

15% vyučen/a s maturitou vysokoškolské

79%

49

III. I nte r pr e tac e dat k c í l i č . 3 Srovna t zna l ost one m oc ně ní AN u zdra vot ni c kýc h pra c ovní ků v Cha ri t ní m dom ě pokoj né ho st á ří Ce t e c hovi c e a Ps yc hi a t ri c ké kl i nic e FNO L s pra c o vní k y Int e rní ho oddě l e ní FN O L.

6 . Al z hei me r ova ne moc je : Sprá vná

odpo vě ď

b yl a

m o ţ nost

b)

ne urode ge ne ra t i vní

one m oc ně ní post i hují c í ne j ví c e kogni t i vní funkc e . Ve skupi ně 1 uve dl o z 28 responde nt ů (100 %) sprá vnou odpově ď 27 re sponde nt ů (96 %), 1 re sponde nt (4 %) uve dl odpově ď špa t nou. Ve skupi ně 2 uve dl o z 25 re sponde nt ů (100 %) sprá vnou odpo vě ď 23 re sponde nt ů (92 %), 2 re sponde nt i (8 %) uve dl i odpově ď špa t nou. AČ

RČ S ku pi na 1 27 96 % 1 4 % 28 100 %

Tabul ka č . 11 De fi ni c e AN Sprá vně Špa t ně Ce l ke m

AČ

RČ S ku pi na 2 23 92 % 2 8 % 25 100 %

Graf č. 7 Definice AN 30

27 23

25 20 15

správně

10

špatně

5

1

2

skupina 1

skupina 2

0

50

7 . Kte r á sl ož ka kog ni ti vní c h fun kc í je u č l ově ka s AN posti ž e na ne jdř í ve ? Sprá vná odpo vě ď b yl a m oţnost b) p a m ě ť . Ve skupi ně 1 uve dl o z 28 responde nt ů (100 %) sprá vnou odpově ď vše c h 28 re sponde nt ů ( 100 %). Ve skupi ně 2 u ve dl o z 25 re sponde nt ů (100 %) sprá vn ou odpově ď 22 re sponde nt ů (88 % ), 3 re sponde nt i (12 %) uve dl i odpově ď špa t nou. Tabul ka č . 12 P r vní posti ž e ná sl ož ka kog ni ti vní c h fun kc í Sprá vně Špa t ně Ce l ke m

AČ RČ S ku pi na 1

AČ RČ S ku pi na 2

28 0 28

22 3 25

100 % 0 % 100 %

88 % 12 % 100 %

Graf č. 8 První postižená složka kognitivních funkcí 30

28

25

22

20

15

správně

10

špatně

5

3 0

0 skupina 1

skupina 2

51

8 . Uve ďte př í z na ky pokr oč i l é ho st ádi a A N Sprá vná odpo vě ď b yl a m o ţnost b) ne p ozná vá ní č l e nů rodi n y, om e ze ní sl ovní zá sob y i ro zum ě ní ře č i , zt rá t a sc hopnost i ml uvi t , ne sc hope n c hůze , obtí ţné pol yká n í , ne kl i d. Ve skupi ně 1 uve dl o z 28 responde nt ů (100 %) sprá vnou odpově ď 24 re sponde nt ů (86 %), 4 re sponde nt i (14 %) uve dli odpově ď špa t nou. Ve skupi ně 2 uve dl o z 25 re sponde nt ů (100 %) sprá vnou odpo vě ď 21 re sponde nt ů (84 %), 4 re sponde nt i (16 %) uve dl i odpově ď špa t nou. Tabul ka č . 13 P ř íz naky pokr oč i l é ho stá di a Sprá vně Špa t ně Ce l ke m

AČ RČ S ku pi na 1 24 86 % 4 14 % 28 100 %

AČ RČ S ku pi na 2 21 84 % 4 16 % 25 100 %

Graf č. 9 Příznaky pokročilého stádia 30 25

24 21

20 15

správně

10

špatně

5

4

4

skupina 1

skupina 2

0

52

9 . Kte r á di agn osti c ká me t oda u r č í de fi ni ti vní di agnóz u AN (100 % ji st otu, ž e se je dná o A N) ? Sprá vná odpo vě ď b yl a m oţnost c ) hi st ol ogi e . Ve skupi ně 1 uve dl o z 28 responde nt ů (100 %) sprá vnou o d pově ď 9 re sponde nt ů (32 %), 19 re sponde nt ů (68 %) uve dlo odpově ď špa t nou. Ve skupi ně 2 uve dl o z 25 re sponde nt ů (100 %) sprá vnou odpo vě ď 9 re sponde nt ů (36 %), 16 re sponde nt ů (64 %) uve dl o odpově ď špa t nou. Tabul ka č . 14 100 % di agn osti c ká me t oda k ur č e ní A N Sprá vně Špa t ně Ce l ke m

AČ RČ S ku pi na 1

AČ RČ S ku pi na 2

9 19 28

9 16 25

32 % 68 % 100 %

36 % 64 % 100 %

Graf č. 10 100% diagnostická metoda k určení AN 20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0

19 16

9

9

správně špatně

skupina 1

skupina 2

53

1 0 . Je v souč as né době Al z he i me r ov a ne moc vy l é či tel ná? Sprá vná odpo vě ď b yl a m oţnost b) ne . Ve skupi ně 1 uve dl o z 28 responde nt ů (100 %) sprá vnou odpově ď vše c h 28 re sponde nt ů ( 100 %). Ve skupi ně 2 u ve dl o z 25 re sponde nt ů (100 %) sprá vn ou odpově ď 24 re sponde nt ů (96 % ), 1 re sponde nt (4 %) uve dl odpově ď špa t nou. Tabul ka č . 15 Lé č i tel nost A N Sprá vně Špa t ně Ce l ke m

AČ

RČ S ku pi na 1 28 100 % 0 0 % 28 100 %

AČ

RČ S ku pi na 2 24 96 % 1 4 % 25 100 %

Graf č. 11 Léčitelnost AN 30

28 24

25 20 15

správně

10

špatně

5 0

1

skupina 1

skupina 2

0

54

IV. Inte r pr e tac e dat k c í l i č . 4 Srovna t zna l ost poh ybo vé a kt i vi t y, ori e nt ac e

a

kogni t i vní c h

funkc í

u pa c ie nt ů

s AN

u

zdra vot ni c ké ho pe rsoná l u v Chari t ní m domě pokoj né ho st áří Ce t e c hovi c e

a

Ps yc hi a t ri c ké

kl i ni ce

FNO L

s

pra c ovní k y

Int e rní ho oddě l e ní FN O L. 1 1 . V kte r é m stá di u se u kl i e nta s A N pr oje vují ne jví c e por uc hy pohy bové a kti vi ty ? Sprá vná odpo vě ď b yl a m oţnost c ) pokroč i l ém . Ve skupi n ě 1 uve dl o z 28 responde nt ů (100 %) sprá vnou odpově ď vše c h 28 re sponde nt ů ( 100 %). Ve skupi ně 2 u ve dl o z 25 re sponde nt ů (100 %) sprá vn ou odpově ď 23 re sponde nt ů (92 % ), 2 re sponde nt i (8 %) uve dl i odpově ď špa t nou. Tabul ka č . 16 Ty pi c ké stá di u m pr o por uc hy pohy bové a kti vi ty Sprá vně Špa t ně Ce l ke m

AČ RČ S ku pi na 1 28 100 % 0 0 % 28 100 %

AČ RČ S ku pi na 2 23 92 % 2 8 % 25 100 %

Graf č. 12 Typické stádium pro poruchy pohybové aktivity 30

28 23

25 20 15

správně

10

špatně

5

2

0

0 skupina 1

skupina 2

55

1 2 . Ví te , pr oč je u pac i e ntů s A N vh odné vy hý bat se c hůz i po l e s kl é m povr c hu? Ve skupi ně 1 z 28 re sponde nt ů ( 100 %) odpově ď zná 25 re sponde nt ů (89 %), 3 re sponde nt i (11 %) odpově ď ne zna jí . Ve skupi ně 2 z 25 re sponde nt ů (100 %) odpově ď zná 6 re sponde nt ů (24 %), 19 re sponde nt ů (76 %) odpově ď ne zná . Kl í č ová sl o va pro uzná ní sprá vné odpo vě di b yl y st ra c h ne bo l e dova t ý a kl uzký povrc h

( Ca l l one

a

kol .,

2008,

s.

Dopi s

55;

č.

3

Če ské

a l zhe i m e rovské spol e č nosti , s. 2) . Tabul ka č . 17 Znal ost př í č i ny pr o vy hý bání l e s kl é mu povr c hu Zná Ne zná Ce l ke m

AČ RČ S ku pi na 1 25 89 % 3 11 % 28 1 00 %

AČ RČ S ku pi na 2 6 24 % 19 76 % 25 100 %

Graf č. 13 Znalost příčiny pro vyhýbání lesklému povrchu 30

25

25 19

20 15

zná

10 5

6 3

0 skupina 1

skupina 2

56

nezná

1 3 . Ví te , ja k je vh odné u pr avi t pr ostř e dí kl i e nta s AN pr o be z pe č ný pohy b? Pro

zhodnoc e ní

sprá vnost i

o dpově dí

b yl a

pouţi t a

l i t e rat ura

(Hol m e rová , J a rol í m ová , Nová ková , 2004, s. 55 – 62), kde se uvá dí , ţe ne ní vhodné dě la t m noho zm ě n a pokud a no, t a k post upně , odst ra ni t pře dl oţky č i j i né t e xti l ie z podl a hy v koupe l ně , dost a te č ně osvě t l i t

prost ře dí ,

za krýt

zrc adl a ,

odst ra nit

z c e st y

pře ká ţk y,

za be zpe č i t okna , vyva ro va t se r ušným m í st ům , um í sť ova t důl e ţit é vě c i m i m o dosa h ne m oc né ho. Ve skupi ně 1 uve dl i z 28 re sponde ntů (100 %) výbornou odpo vě ď (4 sp rá vné odpově di ) 3 re sponde nt i (11 %), dobrou odpově ď (2 – 3 odpově di ) uve dl o 13 re sponde nt ů (46 %), ne dost a te č nou odpově ď (1 odpově ď ) uve dl o 10 re sponde nt ů (36 %), odpo vě ď ne zna j í 2 re sponde nt i (7 %). Ve skupi ně 2 uve dl o ze 25 re sponde nt ů (100 %) výborno u odpově ď 0 re sponde nt ů, dobro u odpově ď uve dl o 12 re sponde nt ů (48 %), ne dost a t eč nou odpově ď uve dl 1 re sponde nt (4 %), odpově ď ne zná 12 re sponde nt ů (48 %). Tabul ka č . 18 Znal ost v h odné ú pr avy pr ostř e dí kl i e nta Výborně Dobře Ne dost a t e č ně Ne zná Ce l ke m

AČ RČ S ku pi na 1

AČ

3 13 10 2 28

0 12 1 12 25

11 % 46 % 36 % 7 % 100 %

RČ S ku pi na 2 0 % 48 % 4 % 48 % 100 %

Graf č. 14 Znalost vhodné úpravy prostředí klienta 13 12

15

12

10

10 5

skupina 1

3

1

0

2

0 výborně

dobře

nedostatečně

57

nezná

skupina 2

1 4 . P or uc hy or i e ntac e kl i e nta s AN se tý kaj í ? Sprá vná odpo vě ď b yl a m oţnost c ) ori e nt ac e v č a se i prost oru. Ve skupi ně 1 uve dl o z 28 re sponde nt ů (100 %) sprá vnou odpově ď vše c h 28 re sponde nt ů (100 %). Ve skupi ně 2 uve dl o z 25 re sponde nt ů (100 %) sprá vnou odpově ď 24 re sponde nt ů ( 96 %), 1 re sponde nt ( 4 %) uve dl odpově ď špa t nou. Tabul ka č . 19 Znal ost por uc h or i e ntac e Sprá vně Špa t ně Ce l ke m

AČ RČ S ku pi na 1 28 100 % 0 0 % 28 100 %

AČ RČ S ku pi na 2 24 96 % 1 4 % 25 100 %

Graf č. 15 Znalost poruch orientace 30

28 24

25 20 15

správně

10

špatně

5 0

1

skupina 1

skupina 2

0

58

1 5 . Ví te ,

ja k

je

vh odné

podpor ovat

or i e nta c i

kl i e nta

s AN

v pr ost or u? Pro

zhodnoc e ní

sprá vnost i

o dpově dí

b yl a

pouţi t a

l i t e rat ura

(Hol m e rová , J a rol í m ová , Nová ko vá , 2004, s. 31 ; Ca l l one a kol ., 2008, s. 55 – 56, 72 - 74). Hol m e rová uvá dí zna č e ní m í st nost í , a dost a t e k vol né ho prost oru. Ca l lone uvá dí vhodno st vyhýbá ní se l e skl é m u povrc hu, dost a te k osvě t l e ní , ba re vné prost ře dí , kli dné prost ře dí ,

opa ková ní

i nforma cí.

Ve

skupi ně

1

uve dl o

z

28

re sponde nt ů (100 %) výbornou od pově ď (4 odpo vě di ) 0 re sponde ntů, dobrou odpově ď (2 – 3 odpově di ) uve dl o 17 re spond e nt ů (60 %), ne dost a t eč nou odpově ď (1 odpově ď ) uve dl o 10 re sponde nt ů (36 %), 1 re sponde nt (4 %) odpově ď n e zná . Ve skupi ně 2 uve dl o z 2 5 re sponde nt ů (100 %) výbornou odpově ď 0 re sponde nt ů, dobrou odpově ď u ve dl o 5 re sponde nt ů (20 %), ne dost a t e č nou odpově ď u ve dl o 5 re sponde nt ů (20 %), 15 re sponde nt ů (60 %) odpo vě ď ne zná . Tabul ka č . 20 Znal ost v h odné podpor y or i e ntac e kl i e nta Výborně Dobře Ne dost a t e č ně Ne zná Ce l ke m

AČ RČ S ku pi na 1

AČ

0 17 10 1 28

0 5 5 15 25

0 % 60 % 36 % 4 % 100 %

RČ S ku pi na 2 0 % 20 % 20 % 60 % 100 %

Graf č. 16 Znalost vhodné podpory orientace klienta 20

17

15

15

10

10 5

5 0

skupina 1

5 1

0

0 výborně

dobře

nedostatečně

59

nezná

skupina 2

1 6 . Ja k podpor uje te de nní a kti vi ty kl i e nta? Sprá vná odpo vě ď b yl a m oţno st b ) kl i e nt ovi sdě l í m , c o se bude dě l a t nyní . Ve skupi ně 1 uve dl o z 28 re sponde nt ů (100 %) sprá vnou odpově ď 27 re sponde nt ů (96 %), 1 re sponde nt (4 %) uve dl odpově ď špa t nou. Ve skupi ně 2 uve dl o z 25 re sponde nt ů (100 %) sprá vnou odpově ď 23 re sponde nt ů (92 %), 2 re sponde nti (8 %) uve dl i odpově ď špa t nou. Tabul ka č . 21 Ja k podpor ovat de n ní a kti vi ty Sprá vně Špa t ně Ce l ke m

AČ RČ S ku pi na 1 27 96 % 1 4 % 28 100 %

AČ RČ S ku pi na 2 23 92 % 2 8 % 25 100 %

Graf č. 17 Jak podporovat denní aktivity 30

27 23

25 20 15

správně

10

špatně

5

1

2

skupina 1

skupina 2

0

60

1 7 . Co patř í me z i kog ni ti vní fun kc e ? Sprá vná odpo vě ď b yl a m oţnost c ) pa m ě ť , ře č , m yšl e ní . Ve skupi ně 1 uve dl o z 28 responde nt ů (100 %) sprá vnou odpově ď vše c h 28 re spond e nt ů ( 100 %). Ve skupi ně 2 u ve dl o z 25 re sponde nt ů (100 %) sprá vn ou odpově ď 21 re sponde nt ů (84 % ), 4 re sponde nt i (16 %) uve dl i odpově ď špa t nou. Tabul ka č . 22 Sl ož ky kog ni ti vní c h fun kc í Sprá vně Špa t ně Ce l ke m

AČ RČ S ku pi na 1 28 100 % 0 0 % 28 100 %

AČ RČ S ku pi na 2 21 84 % 4 16 % 25 100 %

Graf č. 18 Složky kognitivních funkcí 30

28

25

21

20 15

správně

10

špatně 4

5 0 0 skupina 1

skupina 2

61

1 8 . Znáte ně kte r é te sty pr o h odn oc e ní kog ni ti vní c h fun kc í ? Ve skupi ně 1 z 28 re sponde nt ů (100 %) odpově ď zná 17 re sponde nt ů (61 %), 11 re sponde nt ů (39 %) odpo vě ď ne zná . Ve skupi ně 2 z 25 re sponde nt ů (100 %) odpově ď zná 12 re sponde nt ů (48 %), 13

re sponde nt ů

(52

%)

odpo vě ď

ne zná .

Pro

zhodnoc e ní

sprá vnost i odpo vě dí b yl a pouţi t a l i t e ra t ura (Hort , J i rá k, 2007, s. 13, Voj t ě c hovský, 2002, s. 21 - 22), kde Hort u vá dí MM SE , ACE , Voj t ě c hovský u vá dí AD L, IAD L, T e st kre sl e ní hodi n. Tabul ka č . 23 Znal ost te st ů pr o h odn oc e ní kog ni ti vní c h fun kc í Zná Ne zná Ce l ke m

AČ RČ S ku pi na 1

AČ RČ S ku pi na 2

17 11 28

12 13 25

61 % 39 % 100 %

48 % 52 % 100 %

Graf č. 19 Znalost testů pro hodnocení kognitivních funkcí 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0

17 12

11

13

zná nezná

skupina 1

skupina 2

62

1 9 . U pa c i e nta s AN je ne j dř í ve post iž e na pa mě ť: Sprá vná odpo vě ď b yl a m oţnost a ) krá t kodobá . Ve skupi ně 1 uve dl o z 28 responde nt ů (100 %) sprá vnou odpově ď vše c h 28 re sponde nt ů ( 100 %). Ve skupi ně 2 u ve dl o z 25 re sponde nt ů (100 %) sprá vn ou odpově ď 24 re sponde nt ů ( 96 % ), 1 re sponde nt (4 %) uve dl odpově ď špa t nou. Tabul ka č . 24 P r vní posti ž e ná pa mě ť Sprá vně Špa t ně Ce l ke m

AČ RČ S ku pi na 1 28 100 % 0 0 % 28 100 %

AČ RČ S ku pi na 2 24 96 % 1 4 % 25 100 %

Graf č. 20 První postižená paměť 30

28 24

25 20 15

správně

10

špatně

5 0

1

skupina 1

skupina 2

0

63

2 0 . Ví te , ja k podpor ovat kogni t i vní fun kc e kl i e nta? Pro zhodnoc e ní sprá vnost i odpově dí b yl a pouţi t a l it e rat ura (Ca l l one a kol . , 2008, s. 47 – 54, 63 – 72, 81 - 84 ) , kt e rá uvá dí na podporu kogni t i vní c h funkc í pot ře bu pobí de k pro kl ie nt a , a by vě dě l , c o m á dě l at , ozna če ní je dnot l i výc h mí s t pro ukl á dá ní vě c í , ne spě c ha t hne d na pom oc a nec ha t kl ie nt ovi na č i nnosti (obl é ká ní , hygi e na a t d.) dosta t ek č a su, st a nove ní pra vi de l né ho č a su pro a kt i vi t y, ne c ha t kl i e nt ovi na psa ný č a sový ha rm onogra m ka ţdode nní c h pí sni č e k,

hra ní

a kt i vi t ,

prohl í ţení

spol e če nskýc h

he r,

fot e k,

zpí vá ní

om e ze ní

zná m ýc h

hl uku,

ne c hat

kl i e nt ovi dost a te k ča su při kom uni ka ci na odpově di , ome zi t sl e dová ní t e l e vi ze , č a sté při pomí ná ní t oho, c o se bude dí t . Ve skupi ně 1 uve dl i z 28 responde nt ů (100 %) výbornou odpově ď (5 – 6 odpo vě dí ) 4 re spo nde nt i (14 %), dobrou odpově ď ( 3 – 4 odpo vě di ) u ve dl o 12 re sp onde nt ů (43 %), ne dost a t e č nou odpově ď (1 – 2 odpo vě di ) u ve dl o 10 re sponde nt ů (36 %), 2 re sponde nt i (7 %) odpově ď ne zn a j í . Ve skupi ně 2 uve dl o z 25 re sponde nt ů (100 %) výbornou odpově ď 0 re sponde nt ů, dobrou odpově ď uve dl o 5 re sponde nt ů (20 %), ne dost a t eč nou odpově ď uve dl o 5 re sponde nt ů (20 %), 15 re sponde nt ů (60 %) odpově ď ne zná .

64

Tabul ka č . 25 Znal ost podpor y kog ni ti vní c h fun kc í Výborně Dobře Ne dost a t e č ně Ne zná Ce l ke m

AČ

RČ S ku pi na 1

4 12 10 2 28

AČ

14 % 43 % 36 % 7 % 100 %

0 5 5 15 25

RČ S ku pi na 2 0 % 20 % 20 % 60 % 100 %

Graf č. 21 Znalost podpory kognitivních funkcí 15

16 14

12

12

10

10 8 6

skupina 1 5

4

5

4 2

skupina 2 2

0

0 výborně

dobře

nedostatečně

65

nezná

2 1 . a ) Ja k podpor uje te kl i e nta s AN př i str av ování ? Pro

zhodnoc e ní

sprá vnost i

o dpově dí

b yl a

pouţi t a

l i t e rat ur a

( Hol m e rová , J a rol í m ová , Nová ková , 2004, s. 26 – 27, 40 ; Ca l l one a kol . ,

2008,

s.

71,

82 ) .

Hol m e rová

uvá dí

posa di t

ne m oc né ho

k prost ře né m u st ol u, ne c hat ne m oc né ho j í st spí še rukam a , rozkrá j et j í dl o na m e nší kousky, sna ţi t se , a b y j í dl o b yl o ve st e j nou dob u ve st e j né m í st nost i . Ca l l one uvá dí podá va t j í dl o na ta l í ři se zdvi ţe ným okra j e m , vyhra di t na st ra vová ní de l ší ča s. Ve skupi ně 1 uve dli z 28 re sponde nt ů (100 %) výbornou odpově ď (4

– 5 odpově dí ) 4

re sponde nt i (14 %), dobrou odpově ď (2 - 3 odpo vě di ) u ve dl o 20 re sponde nt ů (71 %), ne dost at e č nou odpově ď (1 odpo vě ď ) uve dl i 3 re sponde nt i (11 %), 1 re sponde nt (4 %) odpově ď ne zná . Ve skupi ně 2 uve dl i z 25 re sponde nt ů (100 %) výbornou odpově ď 3 re sponde nti (12

%),

dobrou

odpově ď

uve dl o

10

re sponde nt ů

(40

%),

ne dost a t eč nou odpově ď uve dl 1 re sponde nt (4 %), 11 re sponde ntů ( 4 4 %) odpově ď ne zná . Tabul ka č . 26 Znal ost podpor y kl i e nta př i str av ování Výborně Dobře Ne dost a t e č ně Ne zná Ce l ke m

AČ RČ S ku pi na 1

AČ RČ S ku pi na 2

4 20 3 1 28

3 10 1 11 25

14 % 71 % 11 % 4 % 100 %

12 % 40 % 4 % 44 % 100 %

Graf č. 22 Znalost podpory klienta při stravování 25 20 15 10 5 0

20 11

10 4

3

výborně

3 dobře

1

nedostatečně

66

1 nezná

skupina 1 skupina 2

b) Ja ké ko mpl i kac e moh ou u kl i e nta s AN př i str av ování nastat? Pro

zhodnoc e ní

sprá vnost i

o dpově dí

b yl a

pouţi t a

l i t e rat ura

( Hol m e rová , J a rol í m ová , Nová ko vá , 2004, s. 27, 40 ) , kt e rá uvá d í obt í ţné pol yká ní , a pra xi i (ne sc hopnost koordi nova t poh yb y), zt rá t u zá j m u o jí dl o, ne be zpe čí pne um oni e vl i ve m vde c hnut í pot ra vy. V e skupi ně 1 uve dl i z 28 re sponde nt ů (100 %) výbornou odpově ď (3 odpově di ) 4 re sponde nt i (14 %), dobrou odpově ď (2 odpově di ) uve dl o 9 re spon de nt ů (32 %), ne dost a t eč nou odpově ď uve dl o 12 re sponde nt ů (43 %), 3 re spondent i (11 %) odpově ď ne zna j í . Ve skupi ně 2 uve dl o z 25 re sponde nt ů (100 %) výbornou odpo vě ď 2 re sponde nt i (8 %), dobrou odpově ď uve dl i 3 re sponde nti (12 %), ne dost a t eč nou

odpově ď

uve dl o

7

re sponde nt ů

(28

%),

re sponde nt ů (52 %) odpově ď ne zná . Tabul ka č . 27 Znal osti ko mpl i kac í př i str av ování Výborně Dobře Ne dost a t e č ně (1 odpově ď ) Ne zná Ce l ke m

AČ RČ S ku pi na 1

AČ RČ S ku pi na 2

4 9 12 3 25

2 3 7 13 25

14 % 32 % 43 % 11 % 100 %

8 % 12 % 28 % 52 % 100 %

Graf č. 23 Znalosti komplikací při stravování 14

13

12

12 9

10

7

8 6 4

skupina 1

4 2

3

3

2 0 výborně

dobře

nedostatečně

67

nezná

skupina 2

13

V. Inte r pr e tac e dat k c í l i č . 5 Srovna t zna l ost kom uni ka c e a j e dná ní

s pac i e nt e m

s AN

u

zdra vot ni c ké ho

pe rsoná l u

v

Cha ri t ním domě pokoj né ho st á ří Ce te c hovi c e a Ps yc hi a t ri c ké kl i ni ce FNO L s pra c o vní k y Int e rní ho o ddě l e ní FNO L. 2 2 . Ja k se pr oje vují por uc hy ř e č i v po kr oč i l é m stá di u ne moc i ? Sprá vná odpově ď b yl a m oţnost b) ome ze ní sl ovní zá sob y i rozum ě ní ře či , zt rá t a sc hopnosti m l uvi t . Ve skupi ně 1 uve dl o z 28 responde nt ů (100 %) sprá vnou odpově ď 20 re sponde nt ů (71 %), 8 re sponde nt ů (29 %) uve dl o odpově ď špa t nou. Ve skupi ně 2 uve dl o z 25 re sponde nt ů (100 %) sprá vnou odpo vě ď 17 re sponde nt ů (68 %), 8 re sponde nt ů (32 %) uve dl o odpově ď špa t nou. Tabul ka č . 28 P r oje vy por uc h ř e č i v po kr oč i l é m stá di u Sprá vně Špa t ně Ce l ke m

AČ RČ S ku pi na 1

AČ

20 8 28

17 8 25

71 % 29 % 100 %

RČ S ku pi na 2 68 % 32 % 100 %

Graf č. 24 Projevy poruch řeči v pokročilém stádiu 25

20

20

17

15 10

8

8

správně špatně

5 0 skupina 1

skupina 2

68

2 3 . Uve ďte hl avní z ásady komu ni ka c e s kl i e nte m s AN. Vše c hn y u ve de né odpově di byl y s prá vné . Pro zhodnoc e ní sprá vnost i odpově dí b yl a pouţi t a l i t e rat ura (Bui j sse n, 2006, s. 60 – 6 9; Hol m e rová , J a rol í m ová , Nová ková , 2004, s. 36 – 37). Bui j sse n uvá dí om e ze ní ruši výc h vl i vů, ne še pt a t , vyhra di t si na kl i e nt a dost a t e k ča su, ově ře ní poc hopení i nform ac í , přím á dem onst ra ce poţa dova né ho úkol u. Hol m e rová u vá dí oč ní kont a kt , na sl ouc há ní , hovoři t pom a l u, zře t e l ně vysl ovova t , uţí va t j e dnoduc hé a krá t ké úsm ě v,

sl ova ,

m l uvi t

pří j e mným

hl a sem ,

ča st o

opa kova t,

kom uni kova t ne ve rbá l ně . Ve skupi ně 1 uve dl o z 28 re sponde nt ů (100 %) výbornou odpově ď (ví c e ne ţ 5 odpově d í ) 7 re sponde nt ů (25 %), dobrou odpově ď (3 – 4 odpově di ) uve dl o 10 re sponde nt ů (36 %), ne dost a te č nou odpově ď (1 - 2 odpově di ) uve dl o 11 re sponde nt ů (39 %), odpo vě ď zna j í vši c hni re sponde nt i t é t o skupi ny. Ve skupi ně 2

uve dl o

z

25

re sponde nt ů

(100

re sponde nt ů, dobrou odpově ď

%)

výborno u

odpo vě ď

0

uve dl o 10 re sponde nt ů (40 % ),

ne dost a t eč nou odpově ď uve dl o 7 re sponde nt ů (28 %), 8 re sponde ntů ( 3 2 %) odpově ď ne zná . AČ RČ S ku pi na 1 7 25 % 10 36 % 11 39 % 0 0 % 28 100 %

Tabul ka č . 29 H l avní z ásady komu ni kac e Výborně Dobře Ne dost a t e č ně Ne zná Ce l ke m

AČ RČ S ku pi na 2 0 0 % 10 40 % 7 28 % 8 32 % 25 100 %

Graf č. 25 Hlavní zásady komunikace 15 10 10 10

11

7

8

7

skupina 1

5 0

0

0 výborně

dobře

nedostatečně

69

nezná

skupina 2

2 4 . S kte r ý mi por uc ha mi c h ová ní se u kl i e nta s AN se t káváte ne jč astě ji ? Z c e l kové ho poč t u 119 odpově dí (100 %) re sponde nt i ozna č il i j a ko nej č a stě j ší poruc hu c hová ní 44 x (37 %) a gre si vi t u, de pre si a úzkost ozna č i l i 38x (32 %), ne vhodné se xuá l ní c hová ní ozna č i l i 11x (9 %) a pode zí ra vost ozna č i l i 26x (22 %). Na ot á zku odpově dě l i vši c hni re sponde nt i . Ot á zka skýt al a m oţnost ví c e odpově dí . Tabul ka č . 30 Ne jč astě jší por uc hy c hování u kl i e nta s AN Agre si vi t a De pre se , úzkost Ne vhodné se xuá l ní c hová ní Pode zí ra vost Ce l kový poč e t odpově dí

Ab sol ut ní č e t nost

Re l a ti vní č e t nost

44 38 11 26 119

37 % 32 % 9 % 22 % 100 %

Graf č. 26 Nejčastější poruchy chování u klienta s AN 22%

37%

9%

agresivita deprese, úzkost nevhodné sex.chování

32%

podezíravost

70

2 5 . Ja k by ste ř e ši l / a konfl i ktní si tu ac i s agr e si vní m kl i e nte m? Vše c hn y u ve de né odpově di byl y s prá vné . Pro zhodnoc e ní sprá vnost i odpově dí b yl a pouţi t a l i t e rat ura (Bui j sse n, 2006, s. 76 – 7 7; Hol m e rová , J a rol í m ová , Nová ková , 2004, s. 34 – 35). Bui j sse n uvá dí úsm ě v, ukl i dni t rozhně va n é ho č l ově ka t í m , ţe bude m e je ho hně v brá t vá ţně , dot knout se j e j , vzí t za ruku, obe j m out , m l uvi t pom a l u, zůst a t kli dní . Hol m e rová uvá dí ne zt rá c et t rpě l i vost , ne dá va t na j e vo st ra c h, odvé st pozornost , ne há da t se s kl i e nt e m , pora di t se s l é k a ře m při č a st ýc h opa ková níc h, sna ţi t se kl i e nta poc hopit . Ve skupi ně 1 uve dl i z 28 re sponde nt ů (100 %) výbornou odpo vě ď (5 – 6 odpově dí ) 2 re sponde nti (7 %), dobrou odpově ď (3 – 4 odpově di ) uve dl o 11 re sponde nt ů (39 %), ne dost a te č nou odpově ď (1 - 2 odpově d i ) u ve dl o 15 re sponde nt ů (54 %), odpo vě ď zna j í vši c hni re sponde nt i . Ve skupi ně 2 uve dl o z 25 re sponde nt ů (100 %) výbornou

odpo vě ď

0

re spondent ů,

dobrou

odpově ď

uve dl o

6

re sponde nt ů (24 %), ne dost a te č nou odpově ď uve dl o 12 re sponde nt ů ( 4 8 %), 7 re sponde nt ů ( 28 % ) odpově ď ne zná . Tabul ka č . 31 Znal ost ř e še ní konfl i ktní si tuac e s agr e si vní m kl i e nte m Výborně Dobře Ne dost a t e č ně Ne zná Ce l ke m

AČ RČ S ku pi na 1

AČ RČ S ku pi na 2

2 11 15 0 28

0 6 12 7 25

7 % 39 % 54 % 0 % 100 %

0 % 24 % 48 % 28 % 100 %

Graf č. 27 Znalost řešení konfliktní situace s agresivním klientem 20

15

11 10

2

12

7

6 0

0

0 výborně

dobře

nedostatečně

71

nezná

skupina 1 skupina 2

2 6 . Ja k bu de te př i stu povat k de pr e s i vní m a úz kost ný m kl i e ntů m? Vše c hn y u ve de né odpově di byl y s prá vné . Pro zhodnoc e ní sprá vnost i odpově dí b yl a pouţi t a l i t e rat ura (Bui j sse n, 2006, s. 79 – 8 2; Hol m e rová , J a rol í m ová , Nová ko vá , 2004, s. 49, 51). Bui j sse n u vá dí odvé st pozorno st j i ným sm ě re m , zá j e m , pozornost , j e m ný dot yk , hl a ze ní

po

pa ţi ,

zá de c h,

oč ní

kont a kt ,

sm íc h,

kom pli m e nty,

rozho vor. Hol m e rová u vá dí upo z orně ní l é ka ře , m e di ka ci , ukl i dně ní , ne vyvra c e t m ome nt ál ní vzpom í nk y na dá vnou m i nul ost , kt e rou si pl e t e s pří t om ností . Ve skupi ně 1 uve dl o z 28 re sponde nt ů (100 %) výbornou odpo vě ď ( ví c e ne ţ 5 odpově dí ) 0 re sponde nt ů, dobrou odpově ď

(3

–

4

odpo vě di )

u ve dl o

15

re sponde nt ů

(53

%) ,

ne dost a t eč nou odpově ď (1 - 2 od pově di ) uve dl o 12 re sponde nt ů (4 3 %), 1 re sponde nt (4 %) odpově ď ne zná . Ve skupi ně 2 uve dl o z 2 5 re sponde nt ů (100 %) výbornou odpově ď 0 re sponde nt ů, dobrou odpově ď u ve dl o 5 re sponde nt ů (20 %), ne dost a t e č nou odpově ď uve dl o 11 re sponde nt ů (44 %), 9 re sponde nt ů (36 %) odpo vě ď ne zná . Tabul ka č . 32 Znal ost př í st u pu k de pr e si vní m a úz kostný m kl i e ntů m Výborně Dobře Ne dost a t e č ně Ne zná Ce l ke m

AČ RČ S ku pi na 1

AČ RČ S ku pi na 2

0 15 12 1 28

0 5 11 9 25

0 % 53 % 43 % 4 % 100 %

0 % 20 % 44 % 36 % 100 %

Graf č. 28 Znalost přístupu k depresivním a úzkostným klientům 20

15

10

12 11 5

0

9 1

0

0 výborně

dobře

nedostatečně

72

nezná

skupina 1 skupina 2

2 7 . Ja k

bu de te

r e ag ovat

př i

ne vhodné m

se xuál ní m

c h ování

kl i e nta? Sprá vná odpo vě ď b yl a m oţno st b) odve du po zornost j i ným sm ě re m . Ve skupi ně 1 uve dl o z 28 responde nt ů (100 %) sprá vnou odpově ď 20 re sponde nt ů (71 %), 8 re sponde nt ů (29 %) uve dl o odpově ď špa t nou. Ve skupi ně 2 uve dl o z 25 re sponde nt ů (100 %) sprá vnou odpo vě ď 23 re sponde nt ů (92 %), 2 re sponde nt i (8 %) uve dl i odpově ď špa t nou. Tabul ka č . 33 Re a kc e na ne vh odné se xuál ní c h ování Sprá vně Špa t ně Ce l ke m

AČ

RČ S ku pi na 1

20 8 28

AČ RČ S ku pi na 2

71 % 29 % 100 %

23 2 25

92 % 8 % 100 %

Graf č. 29 Reakce na nevhodné sexuální chování 23

25 20 20 15 10

správně

8

špatně

5

2

0 skupina 1

skupina 2

73

2 8 . Ja k bu de te je dnat s pode z í r avým kl i e nte m? Sprá vná odpově ď b yl a m oţnost a ) obvi ně ní ze st ra ny kl i e nta ne budu popí ra t , b) odve du pozornost kl i e nta j i ným sm ě rem , i c) pře d kl i e nt e m ne budu še pta t . Ve skupi ně 1 ozna či l o z 28 re sponde nt ů (100 %) 1 odpově ď 13 re sponde nt ů (47 %), 2 odpově di ozna č i l o 11 re sponde nt ů (39 %), 3 odpově di o zna č i l i 4 re sponde nti (14 %). Ve skupi ně 2 u ve dl o z 25 re sponde nt ů (100 %) 1 odpově ď 15 re sponde nt ů (60 %), 2 odpově di ozna č i l o 7 re sponde nt ů (28 %), 3 odpově di ozna č i li 3 re sponde nt i (12 %). Odpově ď ne ví m ne uve dl ţá dný re sponde nt . Tabul ka č . 34 Je dná ní s pode z í r avým kl i e nte m 1 odpově ď 2 odpově di 3 odpově di Ne ví m Ce l ke m

AČ RČ S ku pi na 1 13 47 % 11 39 % 4 14 % 0 0 % 28 100 %

AČ RČ S ku pi na 2 15 60 % 7 28 % 3 12 % 0 0 % 25 100 %

Graf č. 30 Jednání s podezíravým klientem 20 15

13

15

10

11 skupina 1

7 4

5

3

0 1 odpověď

2 odpovědi

74

3 odpovědi

skupina 2

k c í l i č . 6 Zj i st i t ná zor na dost upnost

VI. Inte r pr e tac e dat i nform a cí

o

AN

(o

pé č i

v obl a st i

kom uni kac e ,

j e dná ní ,

kogni t i vní c h funkc í , poh ybo vé ho re ţi m u a orie nt ac e ). 2 9 . M y slí te si , ž e máte o AN dostate k i nf or mac í ? Ve skupi ně 1 uve dl o z 28 re spon de nt ů (100 %) odpově ď a no 20 re sponde nt ů (71 %), 8 re sponde nt ů (29 %) uve dl o odpově ď ne . Ve skupi ně 2 uve dl o z 25 re sponde nt ů (100 %) odpově ď a no 14 re sponde nt ů (56 %), 11 re sponde nt ů (44 %) uve dl o odpově ď ne . Tabul ka č . 35 Dostate k i nf or mac í o AN Ano Ne Ce l ke m

AČ RČ S ku pi na 1 20 71 % 8 29 % 28 100 %

AČ RČ S ku pi na 2 14 56 % 11 44 % 25 100 %

Graf č. 31 Dostatek informací o AN 25 20 20 14

15

11 10

8

ano ne

5

0 skupina 1

skupina 2

75

3 0 . O dku d č e r páte i nf or mac e o A N ne jč astě ji ? Z c e l kové ho poč t u 90 odpo vě dí (100 %) re sponde nt i ozna či l i za ne j č a stě j ší zdroj i nforma c í 42 x (46 %) i nt e rne t , č a sopi sy ozna č i l i 17x (19 %), kni h y o zna č i l i 24x (27 %) a m oţnost j i nýc h zdroj ů

ozna č i l i

7x

(8

%).

Na

ot á zku

odpově dě l i

vši c hni

re sponde nt i . Tabul ka č . 36 Zdr oj i nf or mac í Int e rne t Ča sopi s y Kni h y J i né Ce l kový poč e t odpově dí

Ab sol ut ní č e t nost

Re l a ti vní č e t nost

42 17 24 7 90

46 % 19 % 27 % 8 % 100 %

Graf č. 32 Zdroj informací 8% 27%

46%

internet časopisy knihy jiné

19%

76

3 1 . Za poj uje te r odi n né př í sl ušní ky do pé č e o je ji c h př í buz né ho s AN? Ve skupi ně 1 uve dl o z 28 re sponde nt ů (100 %) odpově ď ne 15 re sponde nt ů (54 %), 13 re sponde nt ů (46 %) uve dl o odpově ď a no. Ve skupi ně 2 u ve dl o z 25 re spon de nt ů (100 %) odpově ď ne 19 re sponde nt ů (76 %), 6 re sponde ntů (24 %) uve dl o odpově ď a no. Tabul ka č . 37 Za poj ová ní r o di n nýc h př í sl uš ní ků do pé č e Ano Ne Ce l ke m

AČ RČ S ku pi na 1

AČ RČ S ku pi na 2

13 15 28

6 19 25

46 % 54 % 100 %

24 % 76 % 100 %

Graf č. 33 Zapojování rodinných příslušníků do péče 19

20 15 15

13

10

ano 6

5 0

skupina 1

skupina 2

77

ne

3 2 . Edu kuje te r odi nné př í sl uš ní ky o pé č i o př í buz né ho s A N? Ve skupi ně 1 uve dl o z 28 re sponde nt ů (100 %) odpově ď ne 9 re sponde nt ů (32 %), 19 re sponde nt ů (68 %) uve dl o odpově ď a no. Ve skupi ně 2 u ve dl o z 25 re spon de nt ů (100 %) odpově ď ne 19 re sponde nt ů (76 %), 6 re sponde ntů (24 %) uve dl o odpově ď a no. Tabul ka č . 38 Edu kac e r odi n nýc h př í sl uš ní ků o pé č i Ano Ne Ce l ke m

AČ

19 9 28

RČ S ku pi na 1

AČ

68 % 32 % 100 %

RČ S ku pi na 2

6 19 25

24 % 76 % 100 %

Graf č. 34 Edukace rodinných příslušníků o péči 20

19

19

15 10

9

ano 6

5 0

skupina 1

skupina 2

78

ne

DISKUZE 6 m i l i ónů obyva t e l v E U a 10 0 – 140 t i sí c ob yva t e l v Če sk é re publ i ce j sou č í sl a osob postiţe nýc h Al zhe i m e rovou ne m oc í a da l ší m i ne m oc i způsobuj í c í de menc i , kte rá by se m ě l a podle odha dů v pol o vi ně na še ho ti sí c il e tí zdvoj ná sobi t . J ej i c h na růst aj í cí poče t upozorňuj e i na nut nost zvýše ní a zkva l i t ně ní péč e o kli e nt y s AN, c oţ pře dpokl á dá i dost a te č nou zna l ost a i nform ova nost v t é t o obl a st i j a k u l a ic ké , t a k u odborné ve ře j nost i . Kom pl e xnost pé če pak uza ví rá propoj e ní j e dnot li výc h sl oţe k a j e j i c h vzá j e m nou e fe kt i vní spol uprá c i (J i rá k, Hol m e rová , Borzo vá , 2009). První c í l prá c e se za býva l od vo ze ní m vl i vu AN na PS P, z č e ho ţ ná sl e dně vypl ynul y j e dnot l i vé SIP ( c í l č . 1 , ka pi t ol a 1.3.1). T y s e st a l y podkl a de m

druhé ho

c í le , kt e rým

byl o

se st a ve ní

pot ře by

de pe nde nt ní pé če (Si PoDP) u t ě cht o SIP u kl i e nt ů s AN ( c í l č . 2 , pří l oha č . 5). Se st a ve né kom pe t e nce de pe nde nt ní péč e sl ouţi l y k vyt voře ní dot a zní ku, kt e rý zí ská va l da t a k da l ší m c íl ům prá ce , je ţ zj i šť ova l y,

j a ké

vyka zuj í

se st r y

a

pe č ova t e l é

kom pet e nce

de pe nde nt ní pé č e ve zna l ost i spe c i fi k péč e o pa c ie nt y s AN a v pří st upu k t ě m t o kl i e nt ům . Zí ska ná dat a byl a ná sl e dně sro vná vá n a m e zi dvě m a skupi na mi re sponde nt ů, kt eří byl i rozdě l e ni podle pri m á rní ho za mě ře ní da né ho pracovi št ě . Do Skupi n y 1 b yl o za řa ze no c e l kem 28 zdra vot ni c kýc h pra c ovní ků z ps yc hi a t ri c ké kl i ni ky ve FN Ol om ouc a z Cha rit ní ho domu pokoj né ho st á ří v Ce t e c hovi c í ch, kt e ří se péč i o kli e nt y s AN pri m á rně vě nuj í . Do Skupi n y 2 spa da l o 25 zdra vot ni c kýc h pra c ovní ků III. Int e rní kl i ni ky FN Ol om ouc , kde pé č e o kl ie nt y s AN ne ní pri m á rním za m ě ře ní m . Vybra ným obl a st em pé č e o kli e nt y s Al zhe i m e rovou n e m oc í byl y vě nová n y 4 c í l e prá c e a 28 pol oţe k v dot a zní ku, kd y úvodní c h 5 pol oţe k byl o urč e no de m ogra fi c kým úda j ům o re sponde nt e c h.

79

Vě k re sponde nt ů j e ve l m i rozm a ni t ý a na c há zí se v rozpě t í od 19 d o 58 l e t . St e j ně t a k dé l ka působe ní na oddě l e ní , kt e rá byl a od ně kol i ka m ě sí c ů a ţ do 35 l e t . Dal ší za j í ma vost í j e dosa ţe né vzdě l á ní re sponde nt ů, kdy pou ze 3 re sponde nt i (6 %) z c el kové ho poč t u 53 ( 1 0 0 %) dosá hl i vysokoško l ské ho vzdě l á ní . K c í l i č . 3 se vzt a hova l o 5 pol oţe k dot a zní ku, kt e ré srovná va l y zna l ost re sponde nt ů o Al zhe i m e rov ě ne m oc i . Výsl e dky m e zi oběm a skupi na m i j sou vyro vna né . Ch yb ovost b yl a m i ni m á l ní , pohybo va l a se od 1 – 4 špa t nýc h odpově dí v obou skupi ná c h, a l e i pře st o mě la první skupi na , kt e rá se za bývá pé č í o pa c s AN pri m á rně o ně co l e pší výsl e de k. Pouze u ot ázk y č. 9 , kde m ě li re sponde nti ozna č it di a gnost i c kou m e t odu, j e nţ určí de fi ni ti vní di a gnózu AN, b yl a c h ybo vost u pr vní skupi n y 68 %, u druhé 64 %. J a ko ne j č a st ěj ší odpově ď

b yl a

o zna č ová na

c h ybně

m a gne t i c ká

re zona nc e ,

kdy

l i t e ra t ura uvá dí ja ko de fi ni t i vní j ist ou d i a gnózu AN hi st ol ogi i ( Hort , J i rá k, 2007). Ta t o c hybo vost

b yl a m oţná z t oho důvodu, ţ e

re sponde nt i ozna č ova l i di a gnost ic kou m et odu, kte rá urč í di a gnóz u AN u kl i e nt a bě he m ţi vot a , kdy a l e l ze t ut o di a gnó zu s j i st ot ou pot vrdi t a ţ po j e ho sm rt i . Uve de né

výsl e dk y

pouka zuj í

na

dost a te č nou

i nform ova nost

o

Al zhe i m e rově ne m oci v obou sk upi ná c h zdra vot ni c ké ho pe rsoná lu, kd y se pol oţk y t ýka l y de fi ni c e AN, pří zna ků, di a gnost i k y a l é č by. T ut o vyro vna nou obe c nou i nformova nost o AN j se m pře dpoklá da la . J a k j e a l e dá le uve de no, rozdí l y n a st a l y u konkré t ní c h obl a st í pé če o kl i e nt y s AN. Cí l č . 4 byl ro zl oţe n do 11 p ol oţe k a srovná va l zna l ost m e zi skupi na m i 1 a 2 o pohybo vé a kt i vi t ě , orie nt ac i a kogni t i vní c h funkc í c h při pé či o kl ie nta s AN. Zna t e l ný rozdí l na sta l u ot ázk y č . 1 2, kt e rá zj i šť ova l a , zda re sponde nt i vě dí , proč je vhodné , a b y s e kl i e nti s AN vyhýba l i c hůzi po l e skl é m povrc hu. U první skupi ny

80

b yl a ne zna l ost 11 %, za t í m c o u druhé skupi n y 76 %. Sprá vné odpově di b yl y st ra c h ne bo l e dova t ý a kl uzký povrc h (Ca l l one a ko l., 2008, s. 55; Dopi s č . 3 Če ské a l zhe i m e rovské spol e č nost i , s. 2) . St e j ný pří pa d na st a l u pol ožk y č . 13 , kde re sponde nt i m ě li ozna čit , zda vě dí , j a k j e vhodné upra vi t prost ře dí kl ie nt a s AN pro be zpe č ný poh yb. Ne zna l ost u první skupi n y b yl a 7 %, u druhé j i ţ 48 %. Zá rove ň m ě l i re sponde nt i uvé st , ja k je vhodné t ot o prost ře dí upra vit a ja k oni sa mi podporují pohybo vou a kt i vi t u kl ie nt a . J a ko vhodná úpra va prost ře dí b yl o ne j č a st ě ji uvá dě no odst ra ně ní pře ká ţe k, st ál é uspořá dá ní m í st nost í a dost a te č ně osvě t l e né prost ře dí . Re sponde nt i ne j č a stě j i

pohybo vou

a kt i vi t u

podporuj í

c hůzí

v

c hodí t ku,

proc há zka m i , rozc vi č kam i či nácvi ke m dove dnost í při st ra vová ní a h ygi e ně . odst ra ně ní

Li t e ra t ura pře dl oţe k

uvá dí či

j ako

j i ných

vhodnou t e xt i li í

podporu

z podl a hy

prost ředí v koupe l n ě ,

dost a t e č né osvě t l e né prost ře dí , za kr yt í zrc a de l , odst ra ně ní pře ká ţe k z c e st y, za be zpe č e ní oke n (Hol m e rová , J a rol í m ová , Nová ko vá , 2004 , s. 55 – 62). P ol ožk a č . 15 zj i šť ova l a , zda dot a zo va ní vě dí , j a k j e vhodné podporo va t ori e nt a c i kli e nt a s AN v prost oru. U pr vn í skupi n y b yl a ne zna l ost 4 %, u dr uhé skupi n y j i ţ 60 %. Ro vně ţ m ě l i uvé st , j a k j e konkré t ně

vhodné

prová dě j í .

ori e nt a c i podpoři t V první

č á st i

a

uvá dě l i

kt e ré

č i nnost i

ne jč a st ěj i

oni

zna č ení

m í st nost í pi kt ogra m y, dost a t e č né os vě t l e ní a opa kov á ní i nform a cí . St e j né odpově di se obj e vova l i i u č á st i druhé . Hol m e rová uvá dí zna č e ní m í st ností , a dost a te k vo l né ho prost oru. Ca l l one vhodnos t vyhýbá ní

se

l e skl é m u

prost ře dí ,

kl i dné

povrc hu,

prost ře dí ,

dost a t e k

opa ková ní

osvě t l e ní ,

i nform a cí

ba re vné

(Hol m e rová ,

J a rolí m ová , Nová ko vá , 2004, s. 3 1 ; Ca l l one a kol ., 2008, s. 55 – 5 6, 7 2 - 74). U pol ožk y č . 18 , kde měl y být uve de n y t e st y pro hodnoc e ní kogni t i vní c h funkc í , b yl a ne zna l ost první skupi n y 39 %, skupi n y druhé

52

%.

U

první

skupi ny

81

je

ale

zm í ně nýc h

39

%

(11

re sponde nt ů)

zne výhodně no

fa k t e m ,

ţe

tato

pol oţka

b yl a

pro

pe č ova t e le dobrovol ná . Al e odpově dě l o vše c h 14 (50 %) VS a ZA z da né skupi n y, na kt e ré byl a t at o ot á zka pri m á rně za mě ře na , a 3 pe č ova t e lé

(11

%).

P ol ožk a

č.

20

zkoum a l a

zna l ost

podpory

kogni t i vní c h funkc í , kd y ne zna l ost u první skupi n y b yl a 7 %, u druhé skupi ny 60 %. St e j ně ja ko u pře dc hozí c h pol oţe k t ohot o t yp u m ě l i uvé st , j a k j e vhodné kogni t i vní funkc e podporova t a j a k oni konkré t ně t yt o funkc e podporuj í . U obou č á st í b yl y u vá dě n y j a ko ne j č a stě j ší

odpově di

zpí vá ní ,

hra ní

spol eč e nskýc h

he r,

ná c vi k

dove dnost í , při pom í ná ní t oho, c o se bude dí t a kom uni ka ce . Na víc 14 % re sponde nt ů první skupi n y uve dl o výborné odpo vě di , za t í m c o z druhé skupi n y ni kdo. Li t e ra t ura uvá dí na podporu ko gni t i vní c h funkcí

pot ře bu

ozna če ní

j e dnot l i výc h

m í st

pro

uklá dá ní

vě cí ,

ne spě c ha t hne d na pom oc a ne c ha t kl ie nt ovi na č i nnosti (obl é ká ní , h ygi e na a kt i vi t y,

a t d.)

dost a t e k

ne c ha t

ča su,

kl ie nt ovi

s t a nove ní na psa ný

pra vi de l né ho č a sový

č a su

pro

ha rm onogra m

ka ţdode nní c h a kt i vi t , prohl í ţe ní fot e k, zpí vá ní zná m ýc h pí sni ček, hra ní spol e če nskýc h he r, ome ze ní hl uku, sl e dová ní t el e vi ze a td. (Ca l l one a kol . , 2008, s. 47 – 5 4, 63 – 72, 81 - 84 ). P rv ní č ás t pol ožk y č . 21 zj i šť ova l a , ja k re sponde nt i podporuj í kl ie nt a s AN p ři st ra vo vá ní . Ne zna l ost se proj e vi l a v pr vní skupi ně 4 %, v druh é skupi ně t o byl o j i ţ 44 %. Ja ko ne j č a stě j ší podpora byl o uvá dě no ne c ha t j í st kli e nta rukam a , rozkrá j e t j í dl o na me nší kousk y a podá va t j í dl o ve st e j nou dobu. Hol m e rová uvá dí posa di t ne m oc né ho k prost ře né m u st ol u, ne c hat ne m oc né ho j í st spí še rukam a , rozkrá j et j í dl o na m e nší kousky, sna ţi t se , a b y j í dl o b yl o ve st e j nou dobu ve st e j né m í st nost i . Ca l l one uvá dí podá va t j í dl o na ta l í ři se zdvi ţe ným okra j e m , vyhra di t na st ra vo vá ní de l ší č a s (Hol m e rová , J a rol í m ová , Nová ko vá , 2004, s. 26 – 27, 40 ; Ca l l one a kol . , 2008, s. 71, 82 ). Druhá č ást pol ožk y č . 21 se za m ě řova l a na zna l ost kom pl i kac í při

82

st ra vo vá ní , kde

se

ne zna l ost první

skupi n y obj e vi l a

u 11 %

dot a zova nýc h, za t í m c o u druhé skupi n y se obj e vi l a u 52 %. J a ko ne j č a stě j ší kom pl i ka ce byl y u vá dě n y poruc h y pol yká ní a a spi race . Li t e ra t ura uvá dí obt í ţné pol yká ní , a pra xii , zt rá t u zá j m u o j í dlo, ne be zpe č í

pne um oni e

vl i ve m

vde c hnut í

pot ra vy

( Hol m e rová ,

J a rolí m ová , Nová ková , 2004, s . 27, 40 ) . U zb yl ýc h pol oţe k, vzt a huj í c íc h se k t om ut o cí l i , b yl y výsl e dk y a c h ybo vost obo u skupi n st e j né ja ko u c íl e pře dc hozí ho. J a k vypl ývá z u ve de nýc h výsl e dků, ne zna l ost se proj e vi l a u se st e r, j e ţ se pri m á rně ne spe ci a li zuj í na pé č i o kli e nt y s AN, a t o u ot á ze k pol ouza vře nýc h a ot e vře nýc h v o bl a st i pohybo vé a kt i vi t y, ori e nt a c e i kogni t i vní c h funkc í c h. Dom nívá m se , ţe ná sl e dke m m ůţe být zb yt e č ná de zori e nt ac e a zm a t e nost kl i e nt a s AN, pot í ţe při pohyb u s ná sl e dným i

pá dy,

ne porozum ě ní

kl ie nt ovi

s AN

a

ná sl e dná

ne e fe kti vní vzá j e m ná spol uprác e . Prot o b y b yl o vhodné za m ě ři t se na obj a sně ní probl e ma ti ky j a k po h ybo vé a kt i vi t y a ori e nt a ce , t a k na m oţnost i podpor y ko gni t i vní c h funkc í . Cí l

č. 5

za hrno va l

7 pol oţe k

dot a zní ku a

sro vná va l

zna l ost

kom uni ka ce a j e dná ní s pa ci e nt e m s AN m e zi první a druhou skupi nou re sponde nt ů. U pol ožk y č . 22 , kde m ě l i re sponde nt i uvé st , j a k se proj e vuj í poruc hy ře č i v pokroč i l ém st á di u, byl a c h ybnos t odpově dí vyro vna ná . V pr vní sku pi ně č ít a la 29 %, v druhé skupi ně 32 %. Sprá vnou odpo vě dí b yl o om e ze ní sl ovní zá sob y i rozum ě ní ře č i , zt rát a sc hopnosti m l uvi t (Topi nková , 1999). U pol ožk y č . 23 , kde

měli

re sponde nti

uvé st

h l a vní

zá sa d y

kom uni ka c e ,

b yl a

ne zna l ost první skupi n y 0 %, u dr uhé skupi n y č í t a l a 32 %. Na ví c 25 % dot á za nýc h z první skupi n y, oprot i 0 % z druhé skupi ny, uve dl o výborné odpově di . Bui j sse n uvá d í j a ko zá sa dy kom uni ka c e ome zení ruši výc h vl i vů, ne še pt a t , vyhra di t si na kl i e nta dost a t e k ča su, ově ře ní poc hope ní i nform a cí , pří m á de m onst rac e poţa dova né ho

83

úkol u. Hol m e rová u vá dí oč ní kont a kt , na sl ouc há ní , hovoři t pom a l u , zře t e l ně vysl o vo va t , uţí va t j e dnoduc hé a krá t ké sl ova , úsm ěv, m l uvi t pří j e m ným hl a se m , ča st o opa kova t , kom uni kova t ne ve rbá l ně (Bui j sse n, 2006, s. 60 – 69 ; Hol m e rová , Ja rol ím ová , Nová ko vá , 2004, s. 36 – 37). P ol ožk a č . 25 zj i šť ova l a zna l ost ře še ní konfl i k tní si t ua c e s a gre si vní m kl i e nt em , kd y na t ut o ot á zku odpo vě d ě l i vši c hni re sponde nt i první skupi n y, z druhé skupi n y ne odpo vě dě l o pouze 28 %. J a ko ne j č a stě j ší ře šení uvá dě l i kl i dný pří st up a j e dná ní , odve de ní pozornost i , ne há da t se s kl i e nt em , ne vyvra c e t do m ně nky, ne odvra c e t

se

od

ně ho

rozhně va né ho č l ově ka

zá dy.

Bui j sse n

t í m , ţe bude m e

uvá dí

úsm ě v,

ukl i dni t

je ho hně v brá t

vá ţně ,

dot knout se j e j , vzí t za ruku, obe j m out , m l uvi t pom a l u, zůst at kl i dní . Hol m e rová uvá dí ne zt rá c et t rpě li vost , ne dá va t na j e vo st ra ch, odvé st pozornost , ne há da t se s kl i e nte m , pora di t se s l é ka ře m při č a st ýc h opa ková ní c h, sna ţi t se kli e nt a poc hopit (Bui j sse n, 2006, s. 7 6 – 77; Hol m e rová , J a rol ím ová , Nová ko vá , 2004, s. 34 – 35 ). Zna l ost í pří st upu k de pre si vní m a úzkost ným kl i e nt ům se za bý va l a pol ožk a č . 26. , kdy ne zna l ost í z pr vní skupi n y opl ý va j í 4 % re sponde nt ů, u druhé skupi n y 36 %. Ne j č a st ě j ší mi odpově ď m i b yl kl i dný, l a ska vý, t rpě l i vý pří st up, e m pa t ie , pozornost , rozho vo r, upozorně ní l é ka ře a me di ka c e . Bui j sse n uvá dí odve de ní pozorno st i j i ným smě rem , zá j em , pozornost , j em ný dot yk, hl a ze ní po pa ţi , zá de c h, oč ní kont a kt , sm íc h, kom pl i me nt y, rozho vor. Hol m e rová uvá dí

upozorně ní

m om e ntá l ní

l é ka ře ,

vzpom í nk y

na

me di ka ci , dá vnou

ukli dně ní ,

m i nul ost ,

kt e rou

ne vyvra c e t si

pl e t e

s pří t om nost í (Bui j sse n, 2006, s. 79 – 82; Hol m e rová , J a rol í m ová , Nová ko vá , 2004, s. 49, 51). U pol ožk y č . 27 na sta l za jí m a vý obrat , kd y 29 % re sponde nt ů první sku pi n y u ve dl o c h ybnou odpo vě ď př i dot a zu na re a kc i při ne vhodné se xuá l ní c hová ní , kdy na op a k re sponde nt i druhé skupi ny u ve dl i c hyb nou odpo vě ď pouze v 8 %

84

pří pa dů.

Sprá vnou

odpově dí

byl a

odve de ní m

pozornost i

j i ným

sm ě re m ( Cal l one a kol . , 2008) . Jak

vypl ý vá

z u ve de nýc h

výsl e dků,

se st r y,

kt e ré

se

pri m á rně

spe c i a li zuj í na j i nou obl a st , vyka zuj í m é ně zna l ost í v pé č i

o

p a c i e nt a s AN. Dom ní vá m se , ţe t o m ůţe vé st k prohl oube ní zm a t e nost i ge ri a t ric kýc h pa ci e nt ů, j e j i c h a gre si vi t ě , ne spol uprá ci , a prot o by b yl o vhodné i zde e dukova t zdra vot ni c ký pe rsoná l v obl a st i kom uni ka ce a je dná ní s kl i e nt e m s AN. Posl e dní m u c íl i č . 6 byl y vě nová n y posl e dní 4 pol oţk y dot a zní k u zj i šť uj í c í ná zor na dost upnost i nform a cí . V pol ožc e č . 29 mě li re sponde nt i zhodnot it , zda m aj í o AN dost a t e k i nforma cí , kdy 29 % re sponde nt ů první skupi n y si m ysl í , ţe ne m á , st e j ně j a ko 44 % re sponde nt ů druhé skupi n y, t a kţe 71 % a 56 % re sponde nt ů j e pova ţuj e za dost a t e č né . Dopl ni t by c ht ě l i ve ške ré i nform ac e t ýka jí cí se ne m oc i , dá le pa k i nform a ce o kom uni ka c i , a kti vi za c i a ba zá l ní st i m ul ac i . Obdobné výsl e dk y b yl y publ i ko vá n y i v ba ka l á řské prá ci , zpra c ova né

na

i nform ova nost i

UT B

ve

Zl í ně ,

za býva j í c í

se

pe č uj í cí c h

v pé č i

o

s Al zhe i m e rovou

kl i e nt a

zj i šť ová ním

c horobou, j e ţ al e byl a za m ě ře na na peč uj íc í v dom á c noste c h. Byl o zj i št ě no, ţe pe č ují c ím byl y, dl e j e j ic h mí ně ní , v dost a t eč né mí ře i nform a ce posk yt nut y, c oţ a l e z á ro ve ň vyvra c í fa kt , ţe 71 % pe č uj íc í c h uve dl o ne uspokoj i vé odpově di t ýka j íc í se prá vě spe c i fik oše t řova t e l ské péč e . J a ko ne jč a st ě j ší zdroj i nform ac í byl uvá dě n i nt e rnet (Při c hyst a l ová , Ml č oc hová , 2009, s. 75 – 77). U pol ožky č . 3 0 b yl ro vně ţ j a ko ne j č a st ě j ší zdroj i nform a c í označ e n ve 44 % i nt e rnet , j a ko j i né zdroj e i nform a c í t o byl y pře dná šk y, se m i náře , vl a st ní zkuše nost i a sa m ot ná praxe s t ě mi t o kl i e nt y. Při dot a zu u pol ožk y č . 31 , zda za poj uj í rodinné pří sl ušní ky do pé č e o j e j ich pří buzné ho, uve dl o a no 46 % re sponde nt ů první skupi n y a 24 % re sponde nt ů

druhé

skupi ny.

Konkré t ně

85

se

ne jč a stě j i

rodi nní

pří sl ušní c i

za poj uj í

do

h ygi e n y,

hol e ní ,

st ra vo vá ní ,

krm e ní ,

proc há ze k, t ré nová ní pa mě t i , za j išt ě ní obl eč e ní . Posl e dní pol ožk a č . 3 2 zj i šť ova l a , zda re sponde nt i e dukuj í rodi nné pří sl ušní ky o pé č i o j e j ic h pří buzné ho, kdy t ut o č i nnost prová dí 68 % re sponde nt ů první skupi n y a pouze 24 % re sponde nt ů druhé skupi ny. E dukuj í j e o z vl á dá ní pé č e v dom á c ím prost ře dí , o sa m ot né ne m oc i , kom uni ka ci a a kt i vi za c i kl ie nta , hyg i e ně č i m oţnost i vyuţi t í ADP. Uve de né výsl e dk y i t a d y uka zuj í m e nší e rudova nost se st e r, kt e ré se pri m á rně za mě řuj í na ji né skupin y pa c i e nt ů ne ţ na kl i e nt y s AN. Shl e dá va j í svou i nform ova nost ve ví c e pří pa dec h za ne dost a te č nou, t í m pá dem m é ně e dukuj í a za po j uj í do pé če rodi nné pří sl ušník y kl i e nt ů s AN. Prot o j e c e l kově ve l m i důl e ţi t é a ne vyhnut e l né e rudova t prá vě t ut o skupi nu zdra vot ni c kýc h pra c ovní ků.

86

ZÁVĚR Ne ust á l e rost ouc í poče t obyva t e l t rpí c í Al zhe i m e rovou ne m oc í dá vá podně t k t om u, a by se zl e pši l a i nform ova nost zdra vot ni c ké ho pe rsoná l u v obl a st i oše t řova t e l ské pé č e o kl i e nt y s AN. Bude -l i t a to podm í nka spl ně na , t a k j e n t e hdy bude t at o péč e sprá vně poskyt nut a . Za ruč í ne je n spokoj e nost kl ie nt ů a je j ic h rodi n, a le ta ké pří je m nou vzá j e m nou spol uprác i oše t řuj í cí ho pe rsoná l u s t ě mi t o li dm i . Ba ka l á řská prá c e doklá dá výsl e dk y še t ře ní zkoum a j íc í rozdí l y v i nform ova nost i

zdra vot ni c ké ho

pe rsoná l u

o ošet řova t e l ské

pé č i

kl i e nta s Al zhe i m e rovou ne m oc í podl e konce pt ů se be pé če v obl a st i poh ybo vé ho re ţi m u, ori e nt a c e , kogni t i vní c h funkc í c h, kom uni kac e a j e dná ní . Cí l e m č . 1 byl o odvo ze ní vl i vu Al zhe i m e rovy ne m oc i na PSP. SIP, kt e ré

z t oho

vypl ynul y,

b yl y

podkl a de m

pro

c íl

č.

2,

kt e rý

se st a vo va l pot ře bu de pe nde nt ní pé č e u kli e nt ů s Al zhe i m e rovou ne m oc í , ne boť byl a důl e ţi t ým pře dpokl a dem pro se st a ve ní pol oţe k dot a zní kové ho

še t ře ní .

S odka ze m

na

ka pit ol u

1.3.1

m ůţe me

konst a t ova t , ţe c í l č . 1 by l spl ně n a s odka ze m na příl ohu č . 5 m ůţe m e konst a t ova t , ţe cí l č . 2 by l spl ně n. Da l ší 4 c í l e prác e byl y za m ě ře ny na srovná vá ní zna l ost í m e zi dvě m a skupi na m i

re sponde nt ů, kdy pr vní

skupi nu

t voři l i

zdra vot ni č t í

pra c ovní c i Cha rit ní ho dom u pokoj né ho st á ří v Ce t e c hovi c íc h a ps yc hi a t ri c ké kl i ni ky ve Fa kul t ní ne m oc nic i v Ol om ouc i , kt e rých b yl o c e l ke m 28, a na pé č i o kl ie nt y s AN se spe c i a l i z uj í . Druhou skupi nu t voři l i na opa k zdra vot ni č t í pra c ovní c i III. Int e rní kl i ni ky v Ol om ouc i , kt e rýc h b yl o 25 a k de kl i e nti s AN ne j sou pri m á rní m za m ě ře ní m j ej i c h ošet řova t e l ské pé č e .

87

Ze

zí ska nýc h

výsl e dků

vypl ý vá ,

ţe

rozdí l y

ve

zna l ost i

o

Al zhe i m e rově ne m oc i , kte ré zkoum a l c í l č . 3, se u uza vře ných odpově dí výra zně ne proj e vi l y. Lz e j e po va ţo va t za vyro vna né a zá rove ň na ve l m i dobré úrovni proj e vuj í c í se prá vě ní zkou c h ybnos t í v odpo vě dí c h, krom ě výsl e dků pol oţk y č . 9, kde b yl a c h ybnost pr vní skupi n y 68

dr uhé

%,

skupi n y 64

%,

kdy sprá vnou

odpo vě ď

hi st ol ogi i dokl á dá l i te ra t ura (Hort , Ji rá k, 2007). S odka ze m na ka pi t ol u,

2.

3.

-

III.

Int e rpre t a ce

da t

k cí l i

č.

3,

m ůţe me

konst a t ova t , ţe c í l č . 3 by l spl ně n . Cí l č . 4 srovná va j í c í zna l ost i m e zi re sponde nt y o poh ybo vé m re ţi m u,

ori e nta c i

rozm a ni t ý.

Opě t

a se

kogni t i vní c h

funkc í c h,

uká za l o,

u

ţe

byl

uza vře nýc h

ve

výsl e dc í ch

odpově dí

b yl a

c h ybnost ní zká , st e j ně j a ko byl m i ni má l ní rozdí l me zi skupi na mi. Al e

vý zna m ný

propa d

na st al

u

pol ouza vře nýc h

a

ote vře nýc h

pol oţe k, kd e se výra zně proj e vi l a e rudova nost pr vní skupi n y, kd y rozdí l y ve zna l ost e c h b yl y m nohd y ví c e ne ţ 50%. Pol oţka č . 12 za zna m e na l a ne zna l ost u 11 % re sponde nt ů první skupi n y a 76 % re sponde nt ů druhé skupi ny. U pol oţk y č . 15 vypl ynul a ne zna l ost u 4 % re sponde n t ů první skupi n y a 60 % re sponde nt ů u druhé skupi ny. Pol oţka č . 20 skonč i la s obdobným i výsl e dk y a t o 7 % a 60 % pro první

a

druhou

skupi nu

re sponde nt ů.

Z t ě c ht o

výsl e dků

j a sně

vypl ý va j í zkuše nost i a zna l ost i pé č e zdra vot ni c ké ho pe rsoná lu, kt e rý se péč í o t yt o kl i e nt y s AN pri m á rně za bývá . Oprá vně nost výsl e dků

t ohot o

cíle

dokl á dá

st ě ţe j ní

l i te ra t ura

(Hol m e rová ,

J a rolí m ová , Nová ková , 2004 a Ca l l one a kol ., 2008). S odka ze m na ka pi t ol u, 2. 3. - IV. Int e rpre t a c e da t k c íl i č . 4 , m ůţe me konst a t ova t, ţe c í l č . 4 by l spl ně n. Cí l č . 5 se vě nova l sro vná vá ní zna l ost í m e zi skupi na m i v obl a st i kom uni ka ce a j e dná ní . Výsl e dky zj i št ě né v uza vře nýc h a ot e vře nýc h pol oţká c h opě t zdůra zni l y ro zdí l ve zna l ost e c h při je dná ní s t ě mi to

88

l i dm i . Doklá dá t o pol oţka č . 23, kde byl a ne zna l ost re sponde ntů první skupi n y 0 %, za t í m c o ne zna l ost re sponde nt ů druhé skupi n y 3 2 %. Obdobný pří pa d na st a l u pol oţk y č . 25, kde se ne zna l ost v pr vní skupi ně vyz na č ova l a 0 %, oprot i 28 % druhé skupi n y. Výj i m kou j e pol oţka č 22, kde se c hybnost u obou s kupi n proj e vova l a v prům ě ru okol o 30 % a pol oţka č . 27, kde byl a vě t ší c hybno st re sponde ntů v pr vní skupi ně . A i kd yţ proc e n t uá l ní rozpět í u ost at ní c h pol oţek ne b yl o si c e t a k výra zné j a ko u pře dc hozí ho c í le , i pře st o st ojí za povši m nut í m e ze ry druhé skupi n y re sponde nt ů v t é t o proble m at ice . Oprá vně nost ( Bui j sse n,

výsl e dků

2006

a

t ohot o

cíle

Hol m e rová ,

dokl á dá

J a rolí m ová ,

stě ţe j ní

li te ra t ura

Nová ková ,

2004) .

S odka ze m na ka pi t ol u, 2. 3. - V. Int e rpre t a c e dat k c íl i č . 5 , m ůţe m e konst a t ova t , ţe cí l č . 5 by l s pl ně n. Cí l č . 6 zj i šť ova l ná zor na dost upnost i nform ac í . První skupi na re sponde nt ů pova ţuj e v 71 % s vé i nform a c e o AN za dost a t e č né , 46 % z ni c h za poj uj e rodi nné pří sl ušní k y do pé č e o je j ic h pří buzné ho s AN a 68 % dot á za nýc h rodi nné pří sl ušní k y e dukuj e . Na prot i t omu pouze 56 % re sponde nt ů druhé s kupi n y po va ţuj e s vé i nform a c e o AN za dost a t e č né , 24 % z ni c h za poj uj e rodi nné pří sl ušní k y do pé č e a

st e j né

výsl e dků

proce nt o t ohot o

rodi nné cíle

b yl a

přísl ušní k y pouţi t a

e dukuj e .

l i t e ra t ura

Pro

sro vná n í

(Při c hyst a l ová ,

Ml č oc hová , 2009, s. 75 – 77). S odka ze m na ka pit ol u, 2. 3. - VI. Int e rpre t a ce dat k cí l i č . 6, m ůţe m e konsta t ova t , ţe c í l č . 6 by l s pl ně n. Zj i št ě né výsl e dk y t ohot o c í l e odpoví da j í proj e ve ným zna l ost em v c í l e c h pře dc hozí c h, kdy j a sně vypl ynul a e rudova n ost a zkuše nost re sponde nt ů první skupi ny. A i kd yţ ne j sou t yt o rozdí l y t ol i k pa t rné v u za vře nýc h ot á zká c h, výra zně se proj e vi l i prá vě v pol o ţká c h pol ouza vře nýc h a ot e vře nýc h.

89

Re sponde nt i proje vi l i zá j e m o i nform a c e a t o pře de vší m o c e li st vé i nform a ce o Al zhe i m e rově ne m oc i . Prot o b yl vyt voře n e duka č ní m a t e ri á l , kte rý je zá rove ň c íl e m č . 7, na té m a : Ra dy pe č uj í c í m : J ak j e dna t s kli e nte m s Al zhe i m e rovo u ne m oc í , kte rý prá vě poj e dná vá o j e dnot li výc h obl a st ec h péč e o kl i e nta s Al zhe i m e rovou ne m oc í. Posk yt uj e ra d y, j a k j e dna t při pot í ţí c h, č e ho se vyva ro va t a zá ro ve ň obsa huj e i st ruč nou pa t ofyzi ol o gi i j a ko prová za ný ná st i n s pří zna k y ne m oc i . S od ka ze m na pří l ohu č . 4 , m ůţe m e konsta t ova t , ţe cí l č . 7 by l s pl ně n. Mnoho pra c í

se za bývá

zj i šť ová ní m

i nform ova nost i , či

zá t ě ţí

pe č ova t e l ů, a le j sou t o pe č ova tel é a pře vá ţně rodi nní pří sl ušní c i, kt e ří se o své ho ne m oc né ho st a ra j í v dom á cí m prost ře dí . Výsl e dky t é t o prá c e dokl á da j í ne dost at e č nou i nform ova nost prá vě v řa dá ch zdra vot ni c kýc h pra c ovní ků. Pří nos pro pra xi spoč í vá v upozorně ní na t o, ţe obl a st vzdě l á vá ní a e duka c e , b y se m ě l a pře suno ut z rodi nnýc h pe č ova t e l ů i na zdra vot ni c ké pra c ovní ky, kt e ří s e m ohou při své prá c i s kl i e nt y s Al zhe i m e rovou ne m oc í set ka t . T í m, ţe budou zná t , j a k v j e dnot li výc h si t uac í c h j e dnat č i č e ho se vyva ro va t , zl e pší vzá j e m nou spoluprá c i s kl i e nt e m s Al zhe i m e rovo u ne m oc í .

90

LITERATURA A l oi s A l zhei me r [ onl i ne ]. c 1994, [c i t . 2009 -12 -29] . Do st upné z < ht t p:// www. whona m e di t .c om /doc tor.c fm /177.ht m l > . BART O Š, A., ŘÍP OVÁ, D. Pokro k y v di a gno s t i c e Al zhe i m e rovy ne m oc i . P sy c hi at ri e pro prax i [ onl i ne ] . 2007, r oč . 8, č . 1, s. 17 2 1[ c i t . 2010 -01-11 ] . Do st upné z < ht t p://p s yc hi a t ri e propra xi .c z/a rt ke y/p s y - 200701 -0004.php > . ISSN 1 8 0 3 -5272 BE KE L, G., HA LM O , R ., Te ori e de f i ci t u se be pé če , Ol om ouc : Uni ve r zi t a Pa l a c ké ho, 2004, ISBN 80 -244 -0794 -9 BRU NOV S KÝ, M. Inhi bi t or y c hol i ne st e rá z v l é č bě Al zhe i m e rovy ne m oc i . Ne urol ogi e pro prax i [ onl i ne ] . 2007, r oč . 8, č . 2, s. 112 -11 7 [ c i t . 2010 -01 -16] . Do st upné z < ht t p:// www.ne urol ogi e propra xi .c z/a rt ke y/ne u -200702 -00 12.php > . IS SN 1803 -5280 BU IJ SSE N , H., De me nc e , Pra ha : Port á l , s. r. o., 2006, IS BN 80 7 3 6 7 -081 -X

CA LLO NE , P., KUD LACE K, C., V AS I LO FF, B., M ANT E RN AC H, J ., BRUM BAC K, R., A l zhe mi me r´s Di se ase 300 Ti ps f or Mak i ng Li f e E asi e r , Ne w York, 2006. Pře l . J i tka Kl i n ke rová , A l zhe i me rov a ne moc , 300 t i pů a rad, j ak j i zv l ádat l é pe , Pra ha : Gra da Publ i shi ng, a .s., 2008, IS BN 978 -80 -247 -232 0 -4

91

HE RM ANO VÁ, M., C HUD O BOV Á, L., Pl á n oše t řova t e l ské pé č e u ne m oc nýc h s dia gnózou Al zhe i m e rova c horoba . Oše t řov at e l stv í , 2 0 0 0 , roč . 2 , č . 3 -4, s. 35 -43, ISS N 1212 -723 X HO LME R OVÁ, I. Ně kol i k pozná m e k k pé či o pac i e nt y s de m e nc í . Se st ra , l e de n 2003, roč . 13, č . 1, s. 26, ISSN 1210 -0404 HO LME R OVÁ, I. Souč a sná si t ua ce pa c ie nt u post i ţe nýc h de me nc í a j e j ic h rodi n. Se st ra , li st opa d 2001, roč . 11, č . 11, s. 31, ISS N 1210 0404 HO LME R OVÁ, I., J ANE Č KOVÁ, H., V AŇ KOV Á, H., VE LE T A, P. Ne fa rm a kol ogi c ké pří st upy v t e ra pi i Al zhe i m e rovy de m e nc e a pra kt i c ké a spe kt y pé č e o post i ţe né . P sy c hi at ri e pro prax i [ onli ne ] . 2 0 0 5 , roč . 6, č . 4, s. 180 -1 84 [ c i t . 20 10-01 -19] . Do st upné z < ht t p://p s yc hi a t ri e propra xi .c z/a rt ke y/p s y - 200504 -0003.php > . ISSN 1 8 0 3 -5272 HO LME R OVÁ, I., J ARO LÍM OVÁ , E ., NOVÁ KOVÁ, H. Al zhe i m e rova ne m oc v rodi ně , Pra ha : Pfi ze r, spol . s.r.o., 2004, 96 s. HORT , J ., J IRÁ K, R ., A l zhe i me rov a c horoba a j i né de me nce ane b co v uč e bnic íc h 20. st ol et í ne by l o , Pra ha : Me di Me di a Inform a t i on, 2007, IS BN 978 -80 - 86336 -07 -7 HOSC H L, C., De m e nc e z kl i ni c kého pohl e du. Se st ra , prosi ne c 2005, roč . 15, č . 12, s. 44, ISS N 1210 -0 404

92

J AROŠ OVÁ , D., V y brané oše t řov at e l sk é model y a te ori e , Ost ra va : Ost ra vská uni ve rzi t a , Zdra vot ně s oc i á l ní fa kult a , 2003, ISBN 80 7 0 4 2 -339 -0 J IRÁ K, R., HO LME R OVÁ, I., BO RZOV Á, C., A KO L., De me nc e a j i né poruc hy pamět i , Pra ha : Gra da Publ i shi ng, a .s., 2009, IS BN 978 2 4 7 -2454 -6 KOU KO LÍ K, F., J IR Á K, R., A l zhe i me rov a ne moc , Pra ha : Gra da Publ i shi ng, 1998, IS BN 80 -7169 - 615-3 Li dé s Al zhe i m e rovou ne m oc í potře buj í re spe kt . Komf ort , l e de n 2 0 0 8 , roč . 5, č . 1, s. 4 -5 O modi f i k ac i domácí ho prost ře dí , k t e ré usnadní ži v ot č l ov ěk u s de me nc í . Dopi s č . 3 Če sk é a l zhei m e rovské spol e č nost i , upra vi la Ha na J a ne č ková , vydá n za podpory M Z ČR, 2004, s. 1 -5

PIDRM AN , V., De me nc e , Pra ha : Gra da Publ i shi ng, a .s., 2007, IS BN 9 7 8 -80 -247 -1490 -5 PŘIC HYST A LO VÁ, P., M LČ OC HOVÁ, R., Inform o va nost pe č uj íc í c h v pé či o kl ie nt a s Al zh e i m e rovou c horobou. Se st ra , 2009, roč . 19, č . 7 – 8, s. 75 – 77, ISS N 1210 -0404 RE SSNE R, P. Al zhe i m e rova c horoba – di a gnost i ka a lé č ba . Ne urol ogi e pro prax i [ onli ne ] . 2004, roč . 5, č . 1, s. 1 1-1 6 [ c i t . 2 0 1 0 -01 -12 ] . Do st upné z < ht t p:// www.ne urol ogi e propr a xi .c z/a rt ke y/ne u -200401 -0004.php > . IS SN 1803 -5280

93

RO KYT A, R. a kol ., F y zi ol ogi e , Pra ha : IS V, 2000, IS BN 80 -85866 4 5-5 S HE ARDO V A, K. Doporuč e né post up y pro t e ra pi i Al zhe i m e rovy ne m oc i a ost a t ní c h de m e nc í . Ne urol ogi e pro prax i [ onli ne ] . 2009, roč . 10, č . 1, s. 28 -31 [ c i t . 2010 -01-16 ] . Do st upné z < ht t p:// www.ne urol ogi e propra xi .c z/a rt ke y/ne u -200901 -0007.php > . IS SN 1803 -5280 T OPIN KO VÁ, E ., J ak správ ně a vč as di agnost i k ov at de me nc i , manuál pro k l i ni ck ou prax i , Pra ha: VC B Pha rm a s r .o., 1999, IS BN 8 0-2 38 -4913 -1 VOJ T Ě CHOV S KÝ, M., Ne urops yc hol ogi c ké m i ni m um pro di a gnost i ku de m e ncí pro SZP. Se s t ra , únor 2002, r oč . 12, č . 2, s. 2 0-21, IS SN 1210 -0404

94

SEZNAM ZKRATEK AD L

Ba rt he l ův t e st zá kl a dní c h vše dní ch č i nnost í

AN

Al zhe i m e rova ne m oc

Ca

c a l ci um

CT

výpoč e t ní t om ogra fi e

DSP

de fi c it se be pé č e

EEG

e l e kt roe nce fa l ogra fi e

IAD L

Inst rum e nt a l Ac t i vi t i e s of Da i l y Li vi ng

KSP

kom pe t e nc e se be pé če

MCI

Mi l d Cogni t i ve Im pa i rm e nt

MMSE

Mi ni -m e nt a l st at e e xa mi na ti on

MR

m a gne t i c ká re zona nc e

Na

na t ri um

NMD A

N-m e t yl -D -a spa rt á t

OPSP

obe c né poţa da vk y se be pé č e

PE T

pozi t ronová e m i sní t om ogra fi e

PSP

poţa da vk y se be pé č e

SIP

si t ua č ní probl e ma t i ka

Si PoDP

si t ua č ní pot ře ba de pe nde nt ní pé č e

SP

se be pé č e

SPE CT

j e dnofot onová e m i sní výpoč et ní tom ogra fi e

T3

t ri j o dt yroni n

T4

t yroxi n

T SH

T yre oi de u st i m ul uj í cí horm on

VPSP

vý voj o vě podm í ně né poţa da vk y s e be pé če

VZP

Vše obe c ná zdra vot ní poj i šť ovna

ZPS P

zdra vot ně podm í ně ní poţa da vk y s e be pé če

95

SEZNAM TABULEK T a bul ka č . 1 Obe c né poţa da vk y s e be pé če T a bul ka č . 2 V ývoj ově podm í ně né poţa da vk y se be pé č e I. T a bul ka č . 3 Vývoj ově podm í ně né poţa da vk y se be pé č e II. T a bul ka č . 4 Zdra vot ně podm í ně né poţa da vk y se be pé č e T a bul ka č . 5 Rozl oţe ní pohl a ví T a bul ka č . 6 Rozl oţe ní vě ku T a bul ka č . 7 Rozl oţe ní pra c ovní ků T a bul ka č . 8 Dé l ka působe ní na oddě l e ní T a bul ka č . 9 Pra c ovní za řa ze ní T a bul ka č . 10 Vzdě l á ní T a bul ka č . 11 De fi ni c e AN T a bul ka č . 12 První post i ţe ná sl oţka kogni t i vní c h funkc í T a bul ka č . 13 Pří zna ky pokroč i l é ho st á di a T a bul ka č . 14 100% dia gnost i c ká m e t oda k urč e ní AN T a bul ka č . 15 Lé č i t e l nost AN T a bul ka č . 16 T ypi c ké st á di um pro poruc h y poh ybo vé a kt i vi t y T a bul ka č . 17 Zna l ost příč i ny pro vyhýbá ní l e skl é m u povrc hu T a bul ka č . 18 Zna l ost vhodné úpra vy prost ře dí kl i e nta T a bul ka č . 19 Zna l ost poruc h ori ent a c e T a bul ka č . 20 Zn a l ost vhodné podpor y ori e nt a c e kl i e nt a T a bul ka č . 21 Ja k podporova t de nní a kt i vi t y T a bul ka č . 22 Sl oţk y ko gni t i vní c h funkc í T a bul ka č . 23 Zna l ost te st ů pro hodnoc e ní kogni t i vní c h funkc í T a bul ka č . 24 První post i ţe ná pam ě ť T a bul ka č . 25 Zna l ost podpory ko gn i t i vní c h funkc í T a bul ka č . 26 Zna l ost podpory kl i e nt a při st ra vová ní T a bul ka č . 27 Zna l ost i kom pl i ka c í při st ra vová ní T a bul ka č . 28 Proj e vy poruc h ře č i v pokroč i l é m st á di u

96

T a bul ka č . 29 Hl a vní zá sa d y kom uni ka c e T a bul ka č . 30 Ne jč a st ěj ší poruc hy c hová ní u k l i e nta s AN T a bul ka č . 31 Zna l ost ře še ní konfl i kt ní sit ua ce s a gre si vní m kl i e nte m T a bul ka č . 32 Zna l ost pří st upu k de pre si vní m a úzkost ným kl i e nt ům T a bul ka č . 33 Rea kc e na ne vhodné se xuá l ní c hová ní T a bul ka č . 34 Je dná ní s pode zí ra vým kl i e nt e m T a bul k a č . 35 Dost a te k i nforma c í o AN T a bul ka č . 36 Zdroj i nforma c í T a bul ka č . 37 Za poj ová ní rodi nnýc h pří sl ušní ků do pé če T a bul ka č . 38 E duka c e rodi nnýc h pří sl ušní ků o pé č i

97

SEZNAM GRAFŮ Gra f č . 1 Rozl o ţe ní pohl a ví Gra f č . 2 Rozl o ţe ní vě ku Gra f č . 3 Roz l o ţe ní pra c ovní ků Gra f č . 4 Dé l ka působe ní na odděle ní Gra f č . 5 Po vol á ní Gra f č . 6 V zdě l á ní Gra f č . 7 De fi ni c e AN Gra f č . 8 Pr vní post i ţe ná sl oţka kogni t i vní c h funkc í Gra f č . 9 Pří zna k y pokroč i l é ho stá di a Gra f č . 10 100% di a gnost i c ká m e toda k urč e ní AN Gra f č . 11 Lé č i t e l nost AN Gra f č . 12 T ypi c ké st á di um pro poruc h y poh ybo vé a kt i vi t y Gra f č . 13 Zna l ost pří č i ny pro vyhýbá ní l e sklé m u povrc hu Gra f č . 14 Zna l ost vhodné úpra vy prost ře dí kl ie nt a Gra f č . 15 Zna l ost poruc h ori e nt ac e Gra f č . 16 Zna l ost vhodné podpo ry ori e nt a c e kli e nt a Gra f č . 17 J a k podporova t de nní akt i vi t y Gra f č . 18 Sl oţk y ko gni t i vní c h fu nkc í Gra f č . 19 Zna l ost t e st ů pro hodnoc e ní kogni t i vní c h funkc í Gra f č . 20 Pr vní post i ţe ná pa m ě ť Gra f č . 21 Zna l ost podpor y ko gni t i vní c h funkc í Gra f č . 22 Zna l os t podpor y kl i e nt a při st ra vová ní Gra f č . 23 Zna l ost i kom pl i kac í při st ra vová ní Gra f č . 24 Proj e vy poruc h ře č i v pokroč i l ém st á di u Gra f č . 25 Hl a vní zá sa d y kom uni ka c e Gra f č . 26 Ne j č a st ě j ší poruc hy c h ová ní u kl i e nt a s AN Gra f č . 27 Zna l ost ře še ní konfl i ktn í si t ua ce s a gre si vní m kl i e nte m Gra f č . 28 Zna l ost pří st upu k de pre si vní m a úzkost ným kl i e nt ům

98

Gra f č . 29 Re a kc e na ne vhodné se xuá l ní c hová ní Gra f č . 30 J e dná ní s pode zí ra vým kl i e nte m Gra f č . 31 Dost a t e k i nform ac í o AN Gra f č . 32 Zdroj i nform a c í Gra f č . 33 Za poj ová ní rodi nnýc h pří sl ušní ků do pé č e Gra f č . 34 E duka c e rodi nnýc h přísl ušní ků o pé č i

99

SEZNAM PŘÍLOH Pří l oha č . 1 Ţá dost o povol e ní výzkum né ho še t ře ní 1 Pří l oha č . 2 Ţá dost o povol e ní výzkum né ho še t ře ní 2 Pří l oha č . 3 Dot a zní k Pří l oha č . 4 Ra dy p ři pé č i : J a k j e dna t s kl i e nt e m s AN Pří l oha č . 5 Si PoDP

100

Příloha č. 1 Žádost o povolení výzkumného šetření 1

Příloha č. 2 Žádost o povolení výzkumného šetření 2

Příloha č. 3Dotazník Dobrý den, jmenuji se Lenka Kelnarová a studuji na Univerzitě Palackého v Olomouci bakalářský studijní program, obor Všeobecná sestra, 3. ročník. Zpracovávám bakalářskou práci na téma: „Ošetřovatelská péče o klienty s Alzheimerovou nemocí podle konceptů sebepéče“ a dovoluji si Vás tímto poţádat o vyplnění anonymního dotazníku, který pomáhá zmapovat informovanost zdravotnického personálu o specifikách ošetřovatelské péče o klienty s Alzheimerovou nemocí. Výsledky dotazníkového šetření poslouţí jako podklad k mé bakalářské práci a následně i k vypracování edukačního materiálu. Velmi Vám děkuji za čas, který jste věnoval/a jeho vyplnění. Jakékoliv dotazy ráda zodpovím na emailové adrese [email protected] a v případě zájmu získaná data ráda poskytnu. Instrukce pro vyplnění: Vámi zvolenou odpověď, prosím, zakrouţkujte, případně uveďte odpověď slovy na připravenou linku. V případě, ţe budete moci uvést více odpovědí, budete na tuto skutečnost upozorněni. 1. Jaké je vaše pohlaví? a. muţ

b. ţena

2. Kolik je Vám let? ….…………… 3. Na kterém oddělení pracujete? a. Charitní dům pokojného stáří Cetechovice b. Psychiatrická klinika FNOL c. Interní oddělení FNOL Jak dlouho pracujete na tomto oddělení? …………………………………………. 4. Pracujete jako? a. všeobecná sestra b. zdravotnický asistent 5. Jaké je Vaše nejvyšší dosaţené vzdělání? a. odborné bez maturity (vyučen/a)

c. pečovatelka

b. střední odborné s maturitou c. vysokoškolské

Alzheimerova nemoc (AN) 6. Alzheimerova nemoc (AN) je: a. neurodegenerativní onemocnění způsobující především poruchy hybnosti

b. neurodegenerativní onemocnění postihující nejvíce kognitivní funkce c. onemocnění vznikající z důvodu narušeného cévního zásobení mozku d. nevím 7. Která sloţka kognitivních funkcí je u člověka s AN postiţena nejdříve? a. myšlení c. vnímání b. paměť d. nevím 8. Uveďte příznaky pokročilého stádia AN a. zapomínání nedávných událostí, obtíţné nacházení slov v běţné konverzaci, oblékání se ve špatném pořadí, potřeba dohledu při koupání a oblékání, podráţděnost b. nepoznávání členů rodiny, omezení slovní zásoby i rozumění řeči, ztráta schopnosti mluvit, neschopen chůze, obtíţné polykání, neklid c. zapomínání jmen, zhoršení výslovnosti, potíţe s rozhodováním, nesprávný postup při oblékání 9. Která diagnostická metoda určí definitivní diagnózu AN (100% jistotu, ţe se jedná o AN)? a. EEG c. histologie b. magnetická rezonance d. nevím 10. Je v současné době Alzheimerova nemoc vyléčitelná? a. ano c. nevím b. ne Pohybová aktivita, orientace, kognitivní funkce 11. V kterém stádiu se u klienta s AN projevují nejvíce poruchy pohybové aktivity? a. raném c. pokročilém b. mírném d. nevím 12. Víte, proč je u pacientů s AN vhodné vyhýbat se chůzi po lesklém povrchu? a. ne b. ano (prosím uveďte)…………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………… 13. Víte, jak je vhodné upravit prostředí klienta s AN pro bezpečný pohyb? a. ne b. ano (prosím uveďte)……………………………………………………………. ……………………………………………………………………………………… Jak Vy konkrétně podporujete pohybovou aktivitu klienta s AN? ………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………

14. Poruchy orientace klienta s AN se týkají? a. orientace v čase c. orientace v čase i prostoru b. orientace v prostoru d. nevím 15. Víte, jak je vhodné podporovat orientaci klienta s AN v prostoru? a. ne b. ano (prosím uveďte)…………………………………………………………. ……………………………………………………………………………………… Jak Vy (na Vašem oddělení) podporujete orientaci klienta s AN v prostoru? ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… 16. Jak podporuete denní aktivity klienta? a. klientovi řeknu, co je dnes na programu b. klientovi sdělím, co se bude dělat nyní c. klientovi řeknu plán činností na tento týden d. jiné…………………………………………. 17. Co patří mezi kognitivní funkce? a. koordinace pohybu b. osobnost nemocného, chování

c. paměť, řeč, myšlení d. nevím

18. Znáte některé testy pro hodnocení kognitivních funkcí? (otázka je určena zdravotním sestrám, pro pečovatele je dobrovolná) a. ne b. ano (prosím uveďte)…………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………… 19. U pacienta s AN je nejdříve postiţena paměť: a. krátkodobá b. dlouhodobá

c. nevím

20. Víte, jak podporovat kognitivní funkce klienta? a. ne b. ano (prosím uveďte jak)……………………………………………………….. ……………………………………………………………………………………… Jak Vy konkrétně (na Vašem oddělení) podporujete kognitivní funkce klienta? ………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………

21. Jak podporujete klienta s AN při stravování? ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… Jaké komplikace mohou u klienta s AN při stravování nastat? ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… Komunikace s klientem s AN a zásady chování ke klientovi s AN 22. Jak se projevují poruchy řeči v pokročilém stádiu nemoci? a. opakování slov, obtíţe při navazování konverzace b. omezení slovní zásoby i rozumění řeči, ztráta schopnosti mluvit c. obtíţné hledání slov, sníţená plynulost vyjadřování d. nevím 23. Uveďte hlavní zásady komunikace s klientem s AN. ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… 24. S kterými poruchami chování se u klienta s AN setkáváte nejčastěji? (moţnost více odpovědí) a. agresivita d. podezíravost b. deprese, úzkost e. jiné…………………. c. nevhodné sexuální chování 25. Jak byste řešil/a konfliktní situaci s agresivním klientem? ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… 26. Jak budete přistupovat k depresivním a úzkostným klientům? ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… 27. Jak budete reagovat při nevhodném sexuálním chování klienta? a. budu ho povaţovat za nevhodné a klienta napomenu b. odvedu pozornost jiným směrem c. stávající situaci řešit nebudu d. nevím 28. Jak budete jednat s podezíravým klientem? (moţnost více správných odpovědí) a. obvinění ze strany klienta nebudu popírat b. odvedu pozornost klienta jiným směrem c. před klientem nebudu šeptat d. nevím

Dostupnost informací 29. Myslíte si, ţe máte o AN dostatek informací? a. ano b. ne pokud ne, uveďte prosím, které byste chtěl/a doplnit: ………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………… 30. Odkud čerpáte informace o AN nejčastěji? a. internet b. časopisy c. knihy d. jiné………………………………………………………………………………. 31. Zapojujete rodinné příslušníky do péče o jejich příbuzného s AN (např. do hyg. péče)? a. ne b. ano (prosím uveďte konkrétní aktivitu)….………………… ………………………………………………………………….. 32. Edukujete rodinné příslušníky o péči o příbuzného s AN (např. o komunikaci, hygieně)? a. ne b. ano (prosím uveďte konkrétně v čem)…..………………………………… …………….…………………………………………………………………

Příloha č. 4

Rady pečujícím: Jak jednat s klientem s Alzheimerovou nemocí

Obr.č.1

Úvodem… Právě drţíte v rukou text, který vám má pomoci nahlédnout do problematiky jednání a komunikace s klienty s Alzheimerovou nemocí (AN). Obsahuje důleţité informace o etiologii, symptomatologii nemoci a praktické rady, které by nám měli usnadnit kaţdodenní kontakt s těmito lidmi. Následné efektivní spolupráce s klientem s AN dosáhnete také tím, ţe při studiu formulujete konkrétní příklady chování hned za praktickými radami. Na přehledu vhodných modelů chování můţete spolupracovat s dalšími kolegy. „Dej, abych nekritizoval svého souseda, pokud jsem neprošel míle v jeho mokasínech.1 indiánské přísloví Pokud jste se setkali s jedním člověkem s Alzheimerovou nemocí – setkali jste se jen a jen s jedním takovým člověkem. Kaţdá osoba s tímto onemocněním má své individuální potřeby, u kaţdého se projevují jednotlivá stádia různým způsobem. Individuální přístup je proto na tomto místě velmi ţádoucí a nezbytný. 1

Něco ze statistiky…4 Čísla mluví za vše. U jedinců starších 65 let je riziko demence 5%, v 75 letech stoupá na 10%, v 80 letech je to 20%, u lidí nad 90 let je to jiţ 50%. A právě s těmito čísly roste i potřeba znalosti, jak s těmito lidmi jednat, jak se k nim chovat a čeho se vyvarovat.

Etiopatogeneze3 Do dnešní doby není přesně znám mechanismus zániku neuronů. Ale známe alespoň některé rizikové faktory, které se mohou na vzniku Alzheimerovy nemoci podílet. Mezi jistá rizika řadíme věk, familiární agregace (spojování), genové mutace a nosičství alely (konkrétní forma genu), mezi moţnými riziky se uvádějí kraniocerebrální poranění (lebky a mozku) a nízká úroveň vzdělání. Při Alzheimerově nemoci dochází k numerické (číselné) atrofii (zmenšení) neuronů a postiţení kognitivních (poznávacích) funkcí.

1. Rané stádium Patofyziologie:1,5 - první postiţená oblast se nachází v blízkosti hippokampu (centrum tvorby a fixace paměťové stopy), dochází k poškození centra paměti výpadky paměti - dále nemoc postupuje do oblasti spánkového laloku (uloţeno Wernickeovo centrum řeči, sluchové centrum) potíţe porozumět slovu, najít správný výraz, nemocný mluví, ale nevnímá řeč - čelní mozkový lalok plně funkční (uloţeno Brockovo centrum řeči, plánování volních pohybů, kontrola psychických funkcí),

- úsudek, logické myšlení a sociální schopnosti jsou normální – nemocný si vytváří náhradní způsoby vyrovnávání se ztrátou paměti

Příznaky:1,4,6 - zapomínání jmen, vytváření pomocných seznamů úkolů, opakované telefonáty se stejnou otázkou, zapomínání schůzek - obtíţné hledání slov, zhoršení artikulace, sníţená plynulost vyjadřování - méně pozornosti oblékání, vyhýbá se domácím činnostem, nevýkonnost při údrţbě domácnosti, ovlivněna schopnost řízení vozidel, potíţe při finančních transakcích, zhoršení orientace v čase i prostoru, nemocný se můţe ztrácet i na dobře známých místech, potíţe s rozhodováním - depresivní nálada, apatie či agresivní chování

Rady pečujícím v raném stádiu AN Jednání při poruše paměťových funkcí: 1,9 o Formulujte otázky a instrukce pozitivním způsobem – př. Špatně: „Nebolí Vás hlava?“, „Nepůjdete se teď umýt?“ Dobře: „Bolí Vás hlava?“, „Půjdete se teď umýt?“ (nemocný člověk je si vědom ztrát svých schopností  frustrace zvyšováním své závislosti na ostatních). 1 o Ztráta krátkodobé paměti způsobuje, ţe člověk potřebuje pobídky a záchytné body, aby věděl, co má dělat. 1 o Podporujte paměť (čtením knih, hraním společenských her - šachy, dáma, Člověče, nezlob se!, pexeso). 9 Jednání při poruše funkcí řeči:1 vhodné NEvhodné o klidné, jemné a věcné jednání, vaše o hrubé výrazy či příkazy, spíše uvolněné chování tak budete přenášet i klienta taktně upozorněte na nemocného o skákání do řeči a dokončování vět o mluvte na nemocného přímo za nemocného, můţe to být pro ně o mluvte pomalu, zopakujte, co jste poniţující říkal, pouţijte jiná slova nebo krátké věty o jednoduché otázky, na které je moţné odpovědět „ano“ či „ne“, neţ sloţitými otázkami s otevřeným koncem (Špatně: „Jaké jsou Vaše koníčky?“. Dobře: „Luštíte ráda křížovky?“ nebo „Díváte se ráda na televizi?“) o popisování různých objektů stimulujete tak řeč

Podpora řešení komplexních úloh:1 o Nespěchejte hned na pomoc s oblékáním – často dokáže úlohu zvládnout sám, pokud má možnost se o to pokusit. o Nevykonávejte za klienta věci, které je schopen udělat si sám. o Nechte napsaný časový harmonogram kaţdodenních aktivit na snadno dostupném místě (noční stolek), aby klient věděl, co je v tu chvíli na programu či co je třeba právě udělat.

Obr.č.2

Podpora sociálních schopností:1 o Osobní hygiena a vhodné oblékání se pro osobu s Alheimerovou nemocí můţe postupně stávat nepodstatná, mnohdy potřebuje jen pomoct s udrţením osobní hygieny. o Respektujete a umoţňujte klientovi uspokojovat potřebu společenského ţivota. Podpora úsudku a logického myšlení:1 o Pomozte klientovi, aby si uvědomil, co je schopen zvládnout a co je jiţ pro něj obtíţné. o Pomozte klientovi pojmenovávat emoce, například poznámkami: „Vypadáte smutně.“, „Trápí Vás něco?“.

o o o o o

o o

o o

Podpora chůze a pohybu: 1,2 Problémy s chůzí se obvykle projevují postupně a zhoršují se či zlepšují podle podmínek. 1 Vyhněte se chůzi po lesklém povrchu, protoţe takový povrch se můţe člověku s demencí zdát ledovatý a kluzký. 1 Odejít z přelidněného místa můţe být pro nemocného člověka velice náročné (může děsit pohyb okolo něj a může se tudíž držet stranou). 1 Buďte ve střehu při chůzi do a ze schodů. Klopýtnutí můţe být v takovém případě velice nebezpečné. 1 Dveře popište a označte jasnými odlišnými barvami. 2

Vhodné podpory při chůzi

Fotoarchiv autorky

Označení pokoje

POKOJ č. 14

Podpora smyslových funkcí: 1 Fotoarchiv autorky Podporujte rozvoj smyslů – hudbou, čtením, hraním společenských her Zlepšete pocity nemocného správným osvětlením, pouţitím barev a kontrastů mezi barvou zdí a podlahy - nevhodná míra osvětlení můţe sniţovat schopnost pacienta se koncentrovat. Zkontrolujte, zda všechny místnosti jsou vhodně nasvíceny. Pozor na vzory na podlaze, které mohou vypadat jako schod a způsobit zakopnutí, oslnění od přímého slunce či odlesk od příliš lesklé podlahy můţe rovněţ způsobovat potíţe. Vhodně osvětlená a barevná místnost

Fotoarchiv autorky

POZOR na přímé oslnění

Fotoarchiv autorky

2. Mírné stádium Patofyziologie:1,5 - poškození mozku se šíří do temenních laloků (centrum spojení zrakových a senzitivních podnětů) ztráta schopnosti integrovat zrakové vjemy, zvuky a pocity těla - nedostatečné kompenzační mechanismy čelního laloku

Příznaky:1,4,6 - zapomínání obličejů, zapomínání nedávných událostí, neschopnost dodrţet čas schůzek - obtíţné nacházení slov v běţné konverzaci, opakování slov, obtíţe při navazování konverzace - oblékání se ve špatném pořadí, potřeba dohledu při koupání a oblékání, nesprávně provádí domácí práce, neschopen finančních úkonů, bloudí a chová se nepřiměřeně v dané situaci, potíţe s vnímáním a motorikou mohou ovlivňovat hybnost nemocného - podráţděnost – nerozumí všemu, co se od něj poţaduje, frustrace – není schopen interpretace myšlenek tak, aby mu ostatní rozuměli, můţe trpět halucinacemi

Rady pečujícím v mírném stádiu AN Jednání při poruše paměťových funkcí: 1 o Smiřte se s tím, ţe osoba, o kterou pečujete, si moţná nepamatuje, co řekla před chvílí a ani to, co řekla včera – co je zrovna na programu. Je potřeba, abyste často připomínali, co se bude dít. o Nalepte cedulky se jmény na věci, zásuvky, abyste pomohli nemocnému uvědomit si informace (schopnost pojmenovat věci umožňuje pacientovi získat větší nezávislost).

o o o o

o

Jednání při poruše funkcí řeči: 1 vhodné NEvhodné nechte nemocného, ať vypráví historky, i o hádání se s klientem (jediné, kdyţ je říká stále dokola čeho dosáhnete, je, že bude kdyţ hovoříte s nemocným, snaţte se, aby rozčilený, zmatený a vás viděl frustrovaný) krátké a jednoduché věty vyjadřující jednu o zvyšování hlasu (když nemocný myšlenku hned neporozumí, má pečující vyhýbání se sloţitým souvětím, protoţe osoba tendenci zvyšovat hlas, člověk s dementním onemocněním můţe to však nemocného jen rozčílí a mít potíţe porozumět. komunikace se stane delší odmlky mezi větami a dopřejte obtížnější). pacientovi dostatek času na to, aby mohl informace pochopit

o přistupujte k nemocnému zvolna a dívejte se na něj, kdyţ mluvíte o omezení hluku, povídejte si pokud moţno v tichém a klidném prostředí (nemocný bude vyrušován či bude přijímat nevhodné informace). o se zhoršujícím se stavem ztrácí klient schopnost rozumět slovům. (Větu: „Je čas oběda.“ budete muset nahradit slovy: „Máte na stole polévku.“. Nebo: „Potřebujete jít na toaletu?“ nahradit snadnějším: „Potřebujete čůrat?“) o získání důvěry nemocného (vždy si s ním napřed chvíli povídejte, než přistoupíte k zadání jednoduchého úkolu, hovořit můžete o počasí, rodině, či lehkém, nenáročném tématu – navodíte tím pozitivní náladu)

o spěch – proto nespěchejte a ponechejte si potřebný čas na odpovědi a na to, co se vám nemocný snaţí říct.

Znalost úpravy okolního 1

prostředí: o Prohlíţejte koš na odpadky, protoţe nemocný můţe zahodit něco cenného. o Odstraňte odpadkové koše z koupelny a pokoje, nemocný by je mohl povaţovat za záchodovou mísu.

X

Obr.č.3

Obr.č.4

1

Podpora sociálních schopností: o Během návštěv dodrţujte přiměřené zatíţení nemocné osoby – návštěvy velkých skupin najednou nejsou vhodné. o Snaţte se pokládat přiměřené otázky (např. místo: „Kdo je to tady na té fotografii?“ pouţijte: „Tady na té fotografii, to musí být vaše dcera, že?“). o Potíţe v jednání (např. nejistota a rozrušení), začínají se projevovat silněji a nemocný potřebuje intenzivní dohled. Podpora stolování: 1 o Nakrájejte jídlo na kousky a poloţte jej na stůl – vybídněte klienta, ať si sousta nabírá postupně. o Klient s Alzheimerovou nemocí si většinou sám o jídlo neřekne, i kdyţ můţe mít hlad, ale pokud jídlo uvidí, připomene mu to, ţe se má najíst. o Zabezpečte dostatečný přísun tekutin, klienti mohou trpět dehydratací, protoţe nemají pocit ţízně a zapomínají pít.

Podpora úsudku a logického 1,2

myšlení: o Zakryjte zrcadla nebo je úplně odstraňte, pokud je nemocný při pohledu na svůj obraz zmatený. 1 o Klient s Alzheimerovou demencí můţe často povaţovat to, co vidí v televizi, za realitu. 1 o Nenuťte klienta, aby se musel často rozhodovat. 2 Podpora chůze a pohybu: 1 o Nespěchejte a nechte si dostatek času na oblékání a další úkony. o Vytvořte okolní prostředí bezpečné, dobře osvětlené a přístupné.

Obr.č.5

Podpora smyslových funkcí: 1 o Zajistěte klidné okolní prostředí (pro klienta je obtížné se vyrovnávat s rušným prostředím  podrážděnost, frustrace) o Někteří lidé v tomto stádiu mají sklon brát do ruky vše, co je v jejich dosahu a dávat si předměty do úst.

3. Pokročilé stádium Patofyziologie:1,5 - poškození čelního laloku ztráta schopnosti přiměřeného jednání, ztráta schopnosti úsudku, logického uvaţování a sociálních dovedností - v konečných stádiích dochází k destrukci skoro všech nervových buněk mozkové hemisféry, kromě části mozkové kůry řídící motorickou činnost a zrak - v závěrečném stádiu dochází k poškození téměř všech částí mozku  upoutání na lůţko

Příznaky:1,4,6 - nepoznávání členů rodiny, postupně úplná amnézie, pokud je zachována paměť, tak pouze na dávnou minulost - zabíhavost, omezení slovní zásoby i rozumění řeči, globální fatická porucha, ztráta schopnosti mluvit, neschopnost logického úsudku a myšlení - inkontinence moči a stolice, potřeba pomoci při oblékání, koupání, jídle, bloumání, neklid, neschopen chůze, vstát z lůţka, obtíţné polykání

Rady pečujícím v pokročilém stádiu AN Jednání při poruše funkcí řeči: 1 o Očekávejte jednoduchý rozhovor, skládající se z jednotlivých slov nebo gest.

o Sledujte pozorně neverbální znaky komunikace (např. těsné sevření rtů – pokud osoba nechce jíst nebo se oblékat – může signalizovat strach nebo bolest). o Velké problémy při komunikaci jsou zdrojem frustrace jak pro pečovatele, tak pro nemocného (je zásadně důležité, abyste nepřestávali na pacienta mluvit). o Na člověka s dementním onemocněním mluvte pomalu a jemně, i kdyţ nereaguje (váš hlas mu může být příjemný). Podpora řešení komplexních úloh: 1 o Odstraňte zámky nebo schovejte klíče, zejména na záchodě a v koupelně, aby se nemocný nemohl omylem zamknout. o Musíte sami rozhodovat o většině věcí, týkajících se péče o nemocného.

Obr.č.6

Obr.č.7

Podpora sociálních schopností: o Pro čas stravování vyhraďte delší čas, protoţe nemocný bude jíst déle.

1

Podpora úsudku a logického myšlení: 1 podporuje NEpodporuje o jemné zabránění svlékání oblečení (je ale o vaše přehnaná reakce (pokud i moţné, ţe potřebuje na toaletu, chce jít nemocný zachází nezvykle se spát, je mu horko, či pociťuje bolest). svými genitáliemi, nebuďte o přenesení pozornosti jiným směrem rozzlobení ani neţertujte) (pokud se objeví projevy sexuálních aktivit jako osahávání či jiné intimní projevy) Podpora chůze a pohybu: 1 o Umístěte lůţko poblíţ okna, aby si nemocný mohl uţívat výhledu ven.

o

o o

o

Podpora smyslových funkcí: 1 Zjemněte nemocnému prostředí hudbou nebo příjemnými zvuky. I kdyţ nemocný moţná není schopen mluvit, můţe ho těšit naslouchat jemným zvukům. Najděte si čas jej poslouchat. Masírujte nemocnému ruce, chodila a paţe (ale buďte opatrní na různé parfémované výrobky a vůně, které nemusí být klientovi příjemné). Zpříjemněte nemocnému zdravotní stav (plyšovými zvířátky, měkkými polštáři  podpoříte vnímání hmatem).

Obr.č.8

Klíčové pojmy: -

Alzheimerova nemoc syndrom demence amnézie, dyspraxie, apraxie, afázie, agnózie, anozognózie

Literatura: 1.

2.

3.

4.

5. 6.

7.

8. 9.

CALLONE, P., KUDLACEK, C., VASILOFF, B., MANTERNACH, J., BRUMBACK, R., Alzhemimer´s Disease 300 Tips for Making Life Easier, New York, 2006. Přel. Jitka Klinkerová, Alzheimerova nemoc, 300 tipů a rad, jak ji zvládat lépe, Praha: Grada Publishing, a.s., 2008, ISBN 978-80-247-2320-4 HOLMEROVÁ, I., VELETA, P., Na pomoc pečujícím rodinám, Česká alzheimerovská společnost, 2002, ISBN 80-86541-08-8 KOUKOLÍK, F., JIRÁK, R., Alzheimerova nemoc a další demence, Praha: Grada Publishing a.s., 1998, ISBN 80-7169-615-3x PIDRMAN, V., Demence, Praha: Grada Publishing, a.s., 2007, ISBN 978-80-2471490-5 ROKYTA, R. a kol., Fyziologie, Praha: ISV, 2000, ISBN 80-85866-45-5 TOPINKOVÁ, E., Jak správně a včas diagnostikovat demenci, manuál pro klinickou praxi, Praha: VCB Pharma s r.o., 1999, ISBN 80-238-4913-1 VOKURKA, M., HUGO, J., Praktický slovník medicíny, Praha: Maxdorf, 2000, ISBN 80-85912-38-4 http://cs.wikipedia.org/wiki/SWOT HOLMEROVÁ, I., Dopis č.6 České alzheimerovské společnosti, Jak naplánovat denní aktivity pro pacienta postiženého Alzheimerovou chorobou a jinými formami demence, 2004

WWW ilustrace 1. http://www.domacky.cz/data/vyrobky/odpadkove-kose/8101386.jpg - obr.č.4 2. http://www.iqpark.cz/cs/images/content/tn_hodiny.jpg - obr.č.2 3. http://kolokupelne.sk/graf/pliki/katalog_2003/ceramika/nova_top/novatop_063201_001_pd.jpg obr.č.3 4. http://kotrla.com/pmpro/images/uploads/ruce.jpg - obr.č.9 5. http://www.luxus.cz/obchod_pic/zlatnictvi_20090111.jpg - obr.č.6 6. http://www.people.cz/mag/cs/articles-detail/aid-11697 - obr.č.1 7. http://www.ptakovinycb.cz/images/Hodiny%20kulate%20pozpatku%202943%20inter.jpg – obr.č.7 8. www.sps-vitkovice.cz/prace_studentu/radio.png - obr.č.8 9. http://www.vosup.cz/odborna_skola_konzervatorstvi_restauratorstvi_studenti/vosup_u mprum_drevo_zrcadlo_konec19stol_restaurovano.jpg - obr.č.5

Kontrolní otázky: Vyjmenujte rizikové faktory Alzheimerovy nemoci (AN). Které mozkové laloky AN postihuje? Jak se nemoc projevuje v oblasti paměti a řeči? Jaké změny nálad se u klienta vyskytují a proč? Uveďte 5 příkladů, jak mluvit s klientem s AN. Uveďte 3 příklady, čemu se při komunikaci vyhnout. Jak budete podporovat udrţení samostatnosti klienta v hygieně, oblékání a stravování? Najděte situace a příklady pro rozvoj smyslů na vašem pracovišti? Srovnejte doporučované rady s hlavními znaky prostředí pro bezpečný pohyb klienta s AN s podmínkami na vaše konkrétní pracoviště. 10. Které rady při své práci vyuţijete nejvíce a v kterých dovednostech se potřebujete ještě rozvinout? 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.

SWOT analýza8 Interní analýza Silné stránky

Slabé stránky

(potenciál, který využíváme při své práci – např. mám rozvinutou empatii, ráda se učím se učit novým poznatkům, jsem ochotná spolupracovat na změně kvality…)

(uvědomění si slabých stránek, které by mohly naši práci ovlivňovat – zatím mám rezervy ve znalosti onemocnění, nedostatečná spolupráce týmu, nedostatečná motivace k práci)

Externí analýza Příležitosti (možnosti a potenciál, který se nám objevuje pro zlepšení naší práce – informační zdroje na pracovišti, dostatečné finanční ohodnocení, možnost dalšího vzdělávání, ochota managementu podporovat změnu)

Hrozby (nebezpečí, která by mohla naši práci negativním způsobem ovlivňovat – nedostatek personálu, času, omezené finanční prostředky k dalšímu studiu…)

SWOT analýza je metoda, pomoci které je moţno identifikovat silné a slabé stránky, příleţitosti a hrozby. Kdy se v rámci interní analýzy hodnotí silné a slabé stránky jednotlivce nebo celé skupiny a v rámci externí analýzy se hodnotí sloţky, jeţ nás (jedince/skupinu) ovlivňují zvenčí. Silné a slabé stránky chápany jako analýza současnosti, moţnosti a hrozby jako analýza dalšího moţného vývoje. Výstupem kompletní analýzy SWOT je charakteristika jedince/skupiny, která maximalizuje přednosti a příleţitosti a minimalizuje své nedostatky a hrozby.

Zpracovala: Lenka Kelnarová Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta zdravotnických věd Všeobecná sestra – 2009/2010 Ročník: 3. Ilustrace: Lenka Kelnarová, www stránky Odborný konzultant: PhDr. Renata Halmo, ÚO FZV UP Olomouc Didaktický konzultant: PhDr. Danuška Tomanová, CSc., ÚSHV FZV UP Olomouc Prosinec 2009

Obr.č.9

Příloha č. 5 SiPoDP SIP č. 1 Problematika onemocnění AN Projevy: nedostatek znalostí o AN. Zpočátku se nemoc projevuje velmi nevýrazně a nespecificky, mnohdy jsou proto její projevy přičítány senilní demenci a projevům stáří, takţe včasné rozpoznání nemoci vede k rychlejšímu zahájení léčby a tím i zkvalitnění ţivota nemocného. Ten bývá nejčastěji postiţen a frustrován ubýváním kognitivních funkcí, ztrátou prostorové orientace, neschopnosti komunikovat či rozumět svému okolí. Hlavním znakem AN je demence, která dále brání pacientovi řešit komplexní úkoly a tím výrazně sniţuje schopnosti sebepéče. Druh požadavku: 1.1.Zdravotnický pracovník zná a chápe etiopatogenezi AN a) znalost a porozumění poţadavku a. ví, o jaký typ onemocnění se jedná b. ví, jak výskyt prvních příznaků ovlivňuje průběh choroby c. ví, jaký je rozsah délky přeţití d. ví, jaké rizikové faktory se na nemoci podílejí e. zná zastoupení AN mezi ostatními demencemi 1.2. Zdravotnický pracovník zná projevy v jednotlivých stádiích AN a umí je rozpoznat a) znalost a porozumění poţadavku a. ví, že oblast krátkodobé paměti je postižena nejdříve b. ví, ţe jednotlivá stádia se mohou prolínat a jejich projev je velmi individuální c. ví, které komplikace mohou u AN nastat d. dokáže vyjmenovat příznaky jednotlivých stádií a rozumí jim 1.3.Zdravotnický pracovník zná diagnostiku AN a) znalost a porozumění poţadavku a. zná důleţitost včasné diagnostiky nemoci b. ví, ţe nemoc můţe začínat plíţivě a velmi nenápadně c. ví, ţe mezi první projevy nemoci patří poruchy paměti d. ví, že definitivní diagnóza je stanovena až histologicky e. ví, ţe diagnostika nemoci spočívá v klinickém, neuropsychologickém vyšetření pomocí testů, zobrazovacích metod a EEG 1.4.Zdravotnický pracovník zná strategii léčby a) znalost a porozumění poţadavku a. ví, že nemoc je v současné době nevyléčitelná b. ví, ţe léčba má za cíl zlepšit kvalitu ţivota a zpomalit průběh nemoci c. zná vliv acetylcholinu na AN d. zná důleţitost psychoterapie, která je zaměřena na uchování běţných denních aktivit a návyků b) dovednosti pro zvládání poţadavku a. dokáţe vyjmenovat součásti léčby AN b. vyjmenuje příklady lékových skupin uţívaných při léčbě AN

SIP č. 2 Problematika pohybové aktivity Projevy: v časném období není chůze a pohyb pacienta nikterak omezena, v mírném stádiu rovněţ ne, ale musíme mít na paměti bezpečnost pacienta. Vhodně upravené a dostatečně světlené prostředí přispívá k lepší orientaci nemocného. Hybnost mohou dále ovlivňovat potíţe s vnímáním a motorikou. V pokročilém stádu ovlivňují pohyb bloumání a neklid. Nemocný můţe mít potíţe s vykonáváním pohybu, dochází k dyspraxii aţ apraxii, můţe být upoután na lůţko. Časté bývají i pády. Druh požadavku: 2.1. Zdravotnický pracovník ví, jaké změny se týkají pohybového aparátu v jednotlivých stádiích AN a umí je zvládat a) znalost a porozumění poţadavku a. zná příčiny zhoršené pohybové aktivity b. ví, ţe problémy s chůzí jsou proměnlivé a postupně se zhoršují či zlepšují podle stavu klienta c. ví, ve kterém stádiu se poruchy pohybové aktivity projevují nejvíce d. ví, ţe klient můţe mít potíţe s bloumáním e. ví, proč se klient vyhýbá chůzi po lesklém povrchu f. ví, ţe zhoršené motorické schopnosti ovlivňují pohyb klienta g. ví, ţe klient můţe být v závěru nemoci imobilní h. uvědomuje si změny v pohybové aktivitě v jednotlivých stádiích nemoci b) dovednosti pro zvládání poţadavku a. umí adekvátně podporovat klienta při pohybové aktivitě a využívá jeho potenciálu 2.2. Zdravotnický pracovník ví, jaké jsou důsledky nedostatečné pohybové aktivity a umí jim předcházet a) znalost a porozumění poţadavku a. zná důleţitost pohybu, jeho vliv na organismus a soběstačnost klienta b. zná důsledky imobilizačního syndromu b) dovednosti pro zvládání poţadavku a. podporuje klienta v denních rituálech b. provádí prevenci dekubitů 2.3. Zdravotnický pracovník zná a provádí opatření týkající se bezpečnosti klienta. a) znalost a porozumění poţadavku a. zná vliv vývoje onemocnění na pohybovou aktivitu klienta b. zná rizika spojená se zhoršující se pohybovou aktivitou c. zná specifika úpravy prostředí pro klienty s AN b) dovednosti pro zvládání poţadavku a. je opatrný při chůzi klienta za schodů b. pomáhá klientovi vyuţívat pomůcky podporující pohyb c. dokáţe vyjmenovat faktory ovlivňující riziko pádu

SIP č. 3 Problematika orientace Projevy: bývá výrazně zhoršena zrakově-prostorové rozpoznávání troj- a dvojrozměrných předmětů, porucha rozpoznání a syntézy předmětů a jejich prostorové orientace. Objevují se poruchy špatné orientace v prostoru. Na této problematice se podílí i apraxie či dyspraxie. Pacienti se ztrácejí na pro ně kdysi známých místech, bloudí. Druh požadavku: 3.1. Zdravotnický pracovník zná příčiny a projevy poruchy orientace a umí je zvládat a) znalost a porozumění poţadavku a. ví, že dochází ke zhoršování orientace v prostoru i čase b. ví, ţe přelidněné prostory zhoršují schopnosti koncentrace a orientace c. ví, ţe je nutné opakovat informace o tom, kde co najde b) dovednosti pro zvládání poţadavku a. pomáhá klientovi se orientovat v prostoru b. označí dveře jasnými barvami a velkým písmem SIP č. 4 Problematika chování Projevy: poruchy chování se objevují jiţ od počátku, kdy zhoršení kognitivních funkcí vyvolává negativní emoce a pocity. Dochází k poruše osobnosti, ztrátě motivace a sociability, nezájem o své bliţní, blízké okolí. Mezi poruchy chování řadíme afektivní poruchy (deprese, úzkost), porucha emotivity s oploštěním emocí, nekontrolované afekty, tupou euforii, podezíravost. Mnohdy se u pacientů vyskytuje i nepřiměřené sexuální chování. V pozdějších stádiích se objevují i psychotické symptomy jako halucinace, iluze či bludy, stavy neklidu a agitovanosti. Druh požadavku: 4.1. Zdravotnický pracovník zná příčiny a projevy poruch chování a umí je zvládat a) znalost a porozumění poţadavku a. ví, jaké poruchy chování se objevují, a zná jejich příčinu b. zná důleţitost správného postupu při změně chování c. ví, ţe je nutné na klienta nespěchat a chválit ho d. ví, ţe klient za změny nemůţe a respektuje to e. zná farmakologickou léčbu poruch chování b) dovednosti pro zvládání poţadavku a. dokáţe na změny chování správně reagovat b. aplikuje postupy správné komunikace s klientem 4.2. Zdravotnický pracovník zná příčiny, umí rozpoznat a zvládat projevy agresivního chování a) znalost a porozumění poţadavku a. ví, jaké situace vyvolávají agresivní reakci a snaţí se jim zabránit b. ví, ţe za projevy agresivního chování můţe vlastní onemocnění c. ví o moţnosti farmakologického zvládání agresivity b) dovednosti pro zvládání požadavku a. jedná s klientem v klidu, pomalu a rozváţně

b. pouţívá vhodné prostředky neverbální komunikace k uklidnění klienta c. při konfliktu mluví pomaleji a sám zůstává klidný, zklidní tím i klienta 4.3. Zdravotnický pracovník zná příčiny, umí rozpoznat a zvládat projevy depresivního a úzkostného chování a) znalost a porozumění poţadavku a. zná příčiny depresivního a úzkostného chování a umí je rozpoznat b. zná situace vyvolávající tyto stavy a snaţí se jim zabránit c. ví, ţe verbální komunikace dává klientu pocit důleţitosti a moţnost seberealizace d. ví o moţnosti farmakologického zvládání deprese a úzkosti e. ví, ţe přístup je velmi individuální b) dovednosti pro zvládání požadavku a. odvádí pozornost pouze u klientů, kteří si svou nemoc jiţ neuvědomují b. pouţívá vhodné prostředky neverbální komunikace c. přenese pozornost jiným směrem příjemným rozhovorem, pochvalou 4.4. Zdravotnický pracovník umí rozpoznat a zvládat projevy nepřiměřeného sexuálního chování a) znalost a porozumění poţadavku a. zná projevy nepřiměřeného sexuálního chování a umí je zvládat b. ví, ţe pokud se klient začne svlékat, tak potřebuje na toaletu, jít spát, je mu horko nebo pociťuje bolest c. ví, ţe přetrvávající problémy je nutno řešit b) dovednosti pro zvládání požadavku a. rozpozná klientovy tělesné potřeby b. nereaguje přehnaně, pokud klient zachází nevhodně se svými genitáliemi c. odvede pozornost jiným směrem, zaujme klienta jinou aktivitou 4.5. Zdravotnický pracovník umí rozpoznat a zvládat projevy podezíravosti a) znalost a porozumění poţadavku a. ví, ţe ztráta paměti vede k chybám a selháním způsobující následné stavy podezíravosti b. ví, ţe při obvinění je důleţité sdělení nepopírat, ale hledat řešení situace c. ví, ţe je nevhodné před klientem šeptat b) dovednosti pro zvládání požadavku a. zjistí oprávněnost podezíravé situace b. bude sledovat kvalitu zraku a sluchu c. odvede pozornost klienta jiným směrem d. informuje ostatní personál o sklonu k podezíravosti

SIP č. 5 Problematika poruchy kognitivních funkcí Projevy: U pacienta dochází k postiţení paměťových funkcí, kdy zapomíná jména, známé obličeje, nepamatuje si nedávné události, pokládá opakovaně stejné dotazy, nastávají potíţe při komunikaci. Ubývá a postupně mizí schopnost řešit a zvládat komplexní úlohy. Nastává degradace intelektu, neschopnost abstraktního myšlení, poruchy emoční a smyslové. Druh požadavku: 5.1. Zdravotnický pracovník zná příčiny poruch kognitivních funkcí a umí je rozpoznat a) znalost a porozumění poţadavku a. zná složky kognitivních funkcí b. ví, které mozkové laloky jsou u AN postiţeny a jaká je jejich fyziologická funkce b) dovednosti pro zvládání poţadavku a. dokáže vyjmenovat a aplikovat testy pro hodnocení kognitivních funkcí b. dokáţe popsat následky postiţení mozkových laloků 5.2. Zdravotnický pracovník ví, jak podporovat smyslové funkce a) znalost a porozumění poţadavku a. ví, že může podporovat smysly hudbou, čtením, hraním společenských her b. ví, že přímé oslnění či odlesk od příliš lesklé podlahy může způsobovat potíže c. ví, ţe vhodné je barevné a kontrastní prostředí d. ví, ţe uklidňující je lidský hlas a dotyk b) dovednosti pro zvládání poţadavku a. bude provádět dostatečné osvětlení místností b. zajistí aktivizaci klienta podporující smysly c. bude vyuţívat prostředky neverbální komunikace 5.3. Zdravotnický pracovník ví, jak jednat při poruše paměťových funkcí a) znalost a porozumění poţadavku a. ví, že první dojde k postižení krátkodobé paměti b. ví, ţe postupně dochází ke zhoršení i dlouhodobé paměti c. ví, jak vhodně formulovat otázky d. ví, že paměť podporuje hraní společenských her, čtení e. ví, ţe musí často připomínat následující harmonogram b) dovednosti pro zvládání poţadavku a. provede označení okolního prostředí (dveře, postel, skříně) kvůli zlepšení nezávislosti 5.4. Zdravotnický pracovník ví, jak podporovat řešení komplexních úloh a) znalost a porozumění poţadavku a. ví, jak je nutné podporovat samostatnost klienta b. ví, ţe je nutné se přizpůsobit změnám v klientových schopnostech, které se zhoršují c. ví, ţe postupně dojde k vymizení schopnosti konat komplexní úlohy b) dovednosti pro zvládání poţadavku a. nebude na klienta spěchat s oblékáním, osobní hygienou b. nechá klientovi časový harmonogram činností

c. pobízí klienta k pití tekutin jako prevenci dehydratace d. umí upravit stravu pro snadnější stravování klienta 5.5. Zdravotnický pracovník ví, jak podporovat úsudek a logické myšlení a) znalost a porozumění poţadavku a. ví, proč se u klienta objevují poruchy chování b. ví, ţe v závěru ţivota není klient schopen úsudku ani logického myšlení c. ví, že může dojít k nepřiměřenému sexuálnímu chování, svlékání oblečení d. ví, jak tomuto chování zabránit b) dovednosti pro zvládání poţadavku a. umí odhadnout, co je pro klienta náročné b. pomůţe klientovi pojmenovávat emoce, rozhodovat se SIP č. 6 Problematika komunikace Projevy: v časném stádiu nemoci dochází k obtíţnému hledání slov, zhoršení artikulace, sníţené plynulosti vyjadřování. V dalším období obtíţně nachází slova v běţné konverzaci, slova opakují, mají obtíţe při navazování konverzace. V poslední fázi mají sklon k zabíhavosti, dochází k omezení slovní zásoby i rozumění řeči, nastává globální fatická porucha aţ úplná ztráta schopnosti mluvit. Druh požadavku: 6.1. Zdravotnický pracovník zná příčiny a projevy poruchy komunikace a umí je rozpoznat a) znalost a porozumění poţadavku a. ví, ţe za poruchy řeči můţe postiţení spánkového a následně čelního laloku b. ví, jak se postiţení projevuje c. ví, ţe komunikace s postiţenou osobou se postupně zhoršuje d. ví, ţe v posledním stádiu přestává nemocný mluvit úplně e. ví, ţe se klient můţe cítit frustrovaně z důvodu zhoršené schopnosti se domluvit f. zná zásady efektivní komunikace u AN b) dovednosti pro zvládání poţadavku a. dokáţe odhadnout, kdy je vhodné nemocnému při komunikaci pomoci b. sleduje neverbální projev klienta c. vyuţívá moţností neverbální komunikace