ODĚVNÍ MATERIÁLY - KLASIFIKACE. 2. přednáška

ODĚVNÍ MATERIÁLY - KLASIFIKACE 2. přednáška

1

Rozdělení textilií - obecně dle konstrukce  TEXTILIE DÉLKOVÉ  vlákna  příze, nitě

 TEXTILIE PLOŠNÉ  tkaniny  pleteniny  pletotkaniny

 netkané textilie  oděvní krajkoviny  vrstvené textilie  kožešiny, usně

Rozdělení textilií – obecně dle použití  TEXTILIE PRO PŘÍMÝ KONTAKT S POKOŽKOU  dlouhodobý kontakt (prádlové výrobky)  krátkodobý kontakt (šatovky)

 TEXTILIE PRO NEPŘÍMÝ KONTAKT S POKOŽKOU  vrchové materiály (plášťoviny, oblekovky)  materiály s ochrannou funkcí (pracovní oděvy, speciální oděvy)

 TEXTILIE PRO DOMÁCNOST A BYTOVÉ ÚČELY  textilie fyziologicko-funkční  textilie dekorační a potahové  textilní podlahové krytiny

 TEXTILIE PRO OSTATNÍ ÚČELY     

textilie pro technické účely textilie pro sportovní účely textilie pro hračky textilie pro oděvní doplňky textilie ochranné a transportní

TEXTILIE PRO OSTATNÍ ÚČELY  Geosyntetika  geotextilie pro stabilizaci a ochranu

 geotextilie filtrační a drenážní  geomembrány  geomříže, geosítě  umělé trávníky  Agrotextilie  rychlení plodin  stínění ve sklenících  mulčovací textilie  Stavební textilie  tepelné a zvukové izolace  fasádní textilie  střešní membrány  podlahové krytiny  filtry pro klimatizace

TEXTILIE PRO OSTATNÍ ÚČELY  Obalové a transportní textilie  lana, provazy, upevňovací pásy, popruhy

 přepravní sítě  pytle, vaky, bigbagy

 Průmyslové aplikace  filtry, technické plsti

   

čistící textilie povrstvené textilie dopravníkové pásy a řemeny protihlukové bariéry

 Environmentální textilie  olejosorpční utěrky a rohože  norné stěny

TEXTILIE PRO OSTATNÍ ÚČELY  Zdravotnické textilie  ložní prádlo

 spotřební zdravotní materiál  Ochranné textilie  nepromokavé plachty, stany, deštníky  sítě  Dopravní prostředky  potahy a čalounění sedadel  tepelná a zvuková izolace  textilie pro tvarované díly  autokoberce  airbagy  bezpečnostní pásy  vzduchové a olejové filtry

TEXTILIE PRO OSTATNÍ ÚČELY  Sportovní textilie

    

povrchy a ochrana sportovišť textilie pro výrobu sportovní obuvi a chráničů padáky textilie pro tašky, batohy, torny sítě

 Hračky  textilní hračky pro děti do 3 let

 ostatní textilní výrobky pro děti do 3 let

TEXTILIE PRO DOMÁCNOST A BYTOVÉ ÚČELY  Ložní prádlo  Prošívané přikrývky a polštáře s náplní - určené k povlečení  Přikrývky  Matrace  Stolní prádlo, utěrky

 Koupelnové prádlo - ručníky a froté plošné textilie  Dekorační textilie, záclony a závěsy  Potahové textilie, čalounění

 Textilní podlahové krytiny - koberce, předložky  Textilní tapety  Úklidové pomůcky

ODĚVNÍ TEXTILIE            

Vrchní oděvy (obleky, kostýmy, kalhoty, sukně, pláště, saka, bundy) Košile a halenky Pletené svetry, vesty, pulovry Oblečení z úpletů pro volný čas (trička, tepláky, mikiny) Osobní prádlo Plavky Punčochové zboží Outdoor výrobky Pracovní a ochranné oděvy Zdravotnické textilie - operační prádlo, oblečení pacientů a personálu Sportovní textilie - textilie pro výrobu dresů, kombinéz, chráničů Textilie pro oděvní doplňky (kravaty, šátky, šál)

ODĚVNÍ MATERIÁLY  veškeré materiály, které slouží ke zhotovení, opravování a účelnému nebo módnímu doplnění oděvních výrobků  oděvní výrobek není zhotoven jen z jediného materiálu, oděvní výrobek obsahuje kromě základního materiálu i šicí nitě, může být opatřen podšívkou, vyztužen vložkovým materiálem,

používá se různá technická a textilní drobná příprava  v jednom oděvním výrobku nelze kombinovat materiály libovolně, pro výrobu kvalitního oděvu je potřeba použít materiály stejných nebo

podobných vlastností (trvanlivost, schopnost údržby, …)

Rozdělení oděvních materiálů z hlediska použití v oděvním výrobku  VRCHOVÝ MATERIÁL

 PODŠÍVKOVÝ MATERIÁL  KAPSOVÝ MATERIÁL

 VLOŽKOVÝ MATERIÁL  výztužný  výplňkový

 DROBNÁ PŘÍPRAVA  technická  textilní

VRCHOVÝ MATERIÁL  všechny druhy oděvních materiálů, z nichž se zhotovuje povrch oděvu  vlastnosti vrchových materiálů jsou závislé na podmínkách okolního prostředí a účelu použití oděvního výrobku  cílem je dosažení co nejmenší plošné hmotnosti při zachování požadovaných vlastností  z hlediska technologie zhotovení nebo zpracování se skupina vrchového materiálu rozděluje na :  plošné textilie - tkaniny, pleteniny, pletotkaniny, netkané textilie, krajkoviny, vrstvené textilie  kožešiny  oděvní usně  fólie a membrány

Rozdělení vrchových materiálů  z hlediska použití:  prádlové - spodní prádlo, kojenecké oděvy, noční prádlo, košiloviny  šatové - šaty, sukně, halenky, …  oblekové - obleky, kalhoty, kostýmy, sukně, …

 plášťové - pláště, bundy, zimní oděvy, …  sportovní  pracovní

 ochranné

Prádlové oděvní materiály  z prádlových textilií se šijí:  pánské košile, dámské halenky  kojenecké košilky  dámské prádlo, pánské prádlo, spodky  funkční prádlo  noční prádlo  jsou v přímém kontaktu s povrchem těla, chrání tělo před zašpiněním a ochlazením  důraz na fyziologické a hygienické vlastnosti  sají pot, odnímají z pokožky kožní tuk a epitel (za 1 den se z pokožky člověka vyloučí až 40 g kožního tuku a 0,5-1 l potu, v horkém prostředí až 5-6 l)  během nošení se prádlo špiní, saje vylučované látky ... zhoršují se hygienické vlastnosti (po týdenním nošení prádla poklesne jeho prodyšnost cca o 20%, hmotnost se zvýší o 510%, tloušťka se zvýší o 20-30%)

Prádlové materiály - vlastnosti  důležité vlastnosti:  příjemný omak  nasákavost  vysýchavost  propustnost vodních par  prodyšnost  tepelně-izolační vlastnosti  nedráždivost  nealergičnost  stálobarevnost  stálosti tvaru a rozměrů  nesmí se lepit k pokožce (ani ve vlhkém stavu)  žmolkovitost

Spodní prádlo  spodní prádlo se vyrábí téměř výhradně z pletenin ... mají vysokou prodyšnost, měkkost, ohebnost, obepínají tělo a přitom nebrání v pohybu  vyrábí se z přírodních i syntetických vláken, střižových i nekonečných vláken nebo ze směsí těchto vláken  za účelem zvýšení pružnosti se často přidává elastanové vlákno  materiály

 přírodní a z přírodních polymerů – bavlna, „bambus“, vlna, viskóza, lyocelová, modálová vl.  syntetická - PP, PL, PA, chloridová vlákna

 funkční prádlo

Spodní prádlo - vlákna přírodní a z přírod. polymerů  bavlna - často se používá česaná dlouhovlákenná bavlna o délce 36-55 mm  příznivé hygienické vlastnosti  vysoká navlhavost (7%); dobře odvádí pot do okolního prostředí  nevytváří elektrostatický náboj - neelektrizuje  „bambus“ – vl.z regenerované celulózy, často příze ze směsí s bavlnou, vlnou  měkký omak, hedvábný lesk, vysoká nasákavost (4x více než bavlna)  dobrá odolnost vůči bakteriím; vynikají schopnost neutralizovat zápach  vlna - česaná vlněná příze; často ve směsi s polyesterovým vláknem  merino vlna (velmi jemná, zkadeřená, měkká ovčí vlna)  pro výrobu termoprádla  viskózová vlákna  vysoká navlhavost (10%); nižší tepelně izolační vlastnosti  lyocelová vlákna (z regenerované celulózy)  dobré fyzikálně-mechanickými vlastnostmi  příjemný omak  modálová vlákna (viskóza - z regenerované celulózy)  měkčí omak  ve srovnání s viskózou, má vyšší pevnost za sucha a za mokra, menší mačkavost a sráživost

Spodní prádlo - vlákna syntetická  polyamidová (PA) a polyesterová (PL) vlákna - hladkého průřezu a obvyklých jemností  velká pevnost i pružnost odolnost v pružnost, oděru  malá navlhavost (cca 0,5%)  silně elektrizují  rychle se špiní  horší tepelně izolační vlastnosti  používají se v modifikované podobě, ve směsi s přírodními vlákny  polypropylenová (PP) vlákna  minimální navlhavost (cca 0,01%)  lehkost  snadná údržba  nízká odolnost proti fotodegradaci  snadná hořlavost  sklon k tvorbě elektrostatického náboje  používá se samostatně, nebo ve směsi s viskózovým vláknem, bavlnou, vlnou

Triboelektrická řada Čím jsou v řadě polymery vzdálenější, tím větší náboj vzniká

Spodní prádlo - vlákna syntetická  chloridová vlákna (CL)  mají nízkou navlhavost 0,1 –0,4 %  nízkou teplotou měknutí a tání (– 75°C)  jsou nehořlavá  odolná v oděru, chemicky odolná, pevná, stálá na světle  dobré tepelně-izolační vlastnosti  vyrábí se z nich antirevmatické prádlo - elektrostatický náboj vytváří mezi oděvem a pokožkou další vrstvu, která působí jako izolant a vytváří teplotně stálé prostředí  mikrovlákna - polyester, polyamid, viskóza  jemnost – cca 1 - 0,3 dtex, < 0,3 dtex superjemná vlákna  příjemný omak  savost, prodyšnost, nízká plošná hmotnost, dobré tepelně-izolační vlastnosti

Funkční prádlo  podle plošné hmotnosti – lehké, střední, těžké  podle konstrukce: jednosložkové, integrované pleteniny  materiály: hydrofilní (bavlna, viskóza, vlna) hydrofóbní (PP, PL, PA)  požadavky:  rychlý odvod vlhkosti od organismu  tepelná izolace  příjemný omak  nealergičnost  musí přiléhat přímo na tělo  antibakteriální účinky  antimykotické účinky ... odolnost vůči zápachu  snadná údržba

1.Vrstva – Transportní vrstva – materiály  hydrofilní  bavlna – navlhavost 8,5 % dobrý odvod vlhkosti  viskóza – navlhavost 11% špatné tepelně-izolační vlastnosti  vlna – dobré tepelně-izolační vlastnosti i přes vysokou schopnost přijímat vlhkost nízká pevnost a odolnost v oděru nejčastěji – Merino vlna

 velice často se používají ve směsi se syntetickými vlákny

1.Vrstva – Transportní vrstva – materiály  hydrofobní

 polyamid, polyester – nízká navlhavost, dobrá tepelná izolace, silně elektrizují použití: modifikace, samostatně, nebo ve směsi s přírodními vlákny  modifikace PA, PL - dobrý odvod vlhkosti, malá hmotnost, tepel. izolace  polypropylen vysoká pevnost, pružnost; nízká hmotnost vysoká prodyšnost; dobré tepelně-izolační vlastnosti; min. navlhavost antibakteriální, nevyvolává alergické reakce použití: samostatně nebo ve směsi s CO, VI, PL, PA  CoolMax – 4, 6 - komorové vlákno PL  Moira TG900 – PP  Tactel – PA o Klimatex – PP  + stříbro – odpuzování mikroorganismů způsobujících zápach

1.Vrstva – Transportní vrstva – materiály  prostřednictvím vzduchových kanálků na vnitřní straně pleteniny je pot odváděn od povrchu těla a je pohlcován vnější vrstvou oděvu nebo se přímo odpařuje do volného prostoru  pleteniny:  jednosložkové pleteniny o 1 vrstva, 1 typ vláken (PL, PP) o „otevřená“ vazba, porozita  integrované pleteniny o vícesložkové o 1. vrstva – pocit sucha o 2. vrstva – sorpce vlhkosti o kombinace hydrofobních (PP, PL, PA ) a hydrofilních vláken (CO, WO, VI)  výrobci: Moira, Klimatex, Jitex, Craft, Sensor, 2F BoBo, Progress, Kalas, Suzan, Devold, Odlo,…

Košiloviny    

textilie používané při výrobě košil košiloviny se vyrábějí se jako tkané, pletené; jednobarevné, vícebarevné bavlněné košiloviny menší odolnost oděru - vůči ploše a v hraně košiloviny ze směsi bavlna/polyester - menší mačkavost, sráživost, lepší tvarovou stálost, výrazně lepší odolnost v oděru, ale horší fyziologickohygienické vlastnosti, zvýšenou náchylnost ke špinivosti a žmolkování  konečné úpravy bavlněných košilovin:  nesráživá a měkčená úprava - sanfor super soft, ekofix, ekosoft, multisoft, lesoft (pro košiloviny s obsahem lnu)  nežehlivá - non iron (úprava znamená snížení mačkavosti a zlepšení rozměrové stability oděvního materiálu)  úprava Perfilan – zajišťuje zvýšenou savost a příjemný omak (směsové košiloviny)  úprava Breeze - pohlcení nežádoucích pachů  úprava Peach efekt - broušení povrchu → příjemný omak  nevýhody úprav - snižují nasákavost bavlny a tím i její schopnost odvádět pot

Šatové oděvní materiály  dámské šaty, sukně, halenky  textilie nižší plošné hmotnosti:  bavlnářského typu (popelín, batist, krep, barchet)  vlnařského typu (kašmír, žoržet)  hedvábnického typu (taft, satén, mušelín, brokát)  lnářského typu  požadavky na šatové textilie:  estetický vzhled (nemačkavost, barevnost, vzor, splývavost, ...)  příjemný omak  fyziologické vlastnosti  snadnost údržby  požadavky na šatovky pro slavnostní příležitosti  estetický vzhled, střihové řešení oděvu  fyziologické vlastnosti jsou u těchto šatovek méně významné

Oblekové oděvní materiály  pánské obleky, saka, kalhoty, dámské kostýmy, sukně, saka  oblekové materiály mají vyšší hmotnost, větší tloušťku  rozdělení:  zimní - mohou mít vyšší hmotnost, tmavší odstíny  letní - zpravidla mají nižší hmotnost, světlejší odstíny  typy:  vlnařského typu (esterházy, glenček, kord, tvíd)  bavlnářského a lnářského typu (manšestr, dyftýn, samet) hedvábnického typu (buret, gabardén)  požadavky na oblekové textilie:  vyšší tuhost, tepelně-izolační vlastnosti, propustnost vodních par  lepší oděvní komfort - oblekové textilie s malým množstvím elastanových vláken (Lycra) ... méně se mačkají a mají vyšší trvanlivost

Plášťové oděvní materiály  bavlnářského typu – pro jarní a podzimní pláště  vyznačují se velmi hustou dostavou  balónový ryps, klot  vlnařského typu – pro zimní pláště  vyšší tepelně-izolační vlastnosti než bavlnářské  flauš, velur, dubl  hedvábnického typu – sportovní bundy (zimní, letní), pláště vycházkové  textilie s velmi hustou dostavou; často s obsahem mikrovláken  požadavky na plášťové textilie:  tepelně-izolační vlastnosti, nemačkavost, stálobarevnost, splývavost, odolnost proti vodě (dešti), větruodolnost, rozměrová stabilita, nešpinivost, snadnost údržby

Multifunkční oděvní materiály  jsou textilie s kombinací několika funkčních vlastností  nejčastěji: vysoký komfort nošení + ochrana proti nepříznivým vnějším vlivům  tyto materiály jsou uplatňovány při aktivním sportu, pracovní ochraně, pro vojenské oděvy, u outdoor výrobků, ...  označují se jako „waterproof/breathable“ = hydrofobita z vnější strany textilie a vysoká propustnost vodních par z vnitřní strany  dále kombinováno s jinými vlastnostmi: odolnost proti pronikání větru, termo-izolační vlastnosti, vysoká pevnost v protržení, vysoká odolnost v oděru, splývavost, nemačkavost, příjemný omak  další ochranné speciální efekty: nehořlavost, ochrana proti UV záření, průniku prachu, bakteriím, ...

Materiály pro speciální oděvy  jsou textilie s kombinací několika funkčních vlastností  některá prostředí, profese a nové sporty vyžadují použití nových typů materiálů  oděv musí být zdravotně nezávadný a vhodný do daného prostředí  na oděvy pro speciální použití jsou kladeny větší nároky z hlediska větší ochrany organismu a zároveň zajištění dobrých fyziologickohygienických vlastností, trvanlivosti i estetického vzhledu  hlavní požadavky na speciální bariérové oděvy:  izolace uživatele od okolního prostředí (oděvy do laboratoří, pro hasiče, pro pracovníky mrazíren)  ochrana prostředí před vlivem člověka (oděvy do čistých prostředí)  zachování fyziologických vlastností, nenáročnost oblékání, oděvní komfort, nešpinivost, stálobarevnosti, nemačkavost, lehká údržba

Rozdělení oděvů podle profesního členění       

oděvy chránící před mechanickým účinkem oděvy chránící před celkovým zašpiněním oděvy chránící před chladem, vodou a klimatic. podmínkami oděvy chránící před vysokými teplotami, úlety tekutého kovu, ohně oděvy používané při práci pod VVN oděvy chránící před netoxickým prachem a toxickými látkami oděvy do čistých a superčistých prostředí - kde je nutné vyloučit prachové částice z pracovního prostoru  oděvy chránící před rentgenovým a radioaktivním zářením  oděvy do nebezpečných prostředí  sportovní oděvy

Materiály pro výrobky pro děti do 3 let  textilní výrobky pro děti do tří let:  hračky pro děti ve věku do tří let (textilní plyšové hračky)  ostatní výrobky pro děti ve věku do tří let - např. prádlo a oděvy, punčochové výrobky, pleny, ručníky a osušky, ložní prádlo, přikrývky, textilní výplně kočárků, ...  stanoveny hygienické požadavky vyhláškou Ministerstva zdravotnictví č. 84/2001 Sb.  písemné prohlášení osvědčující, že výrobky splňují hygienické požadavky stanovené vyhláškou - je vydáno výrobcem nebo dovozcem a to na základě posouzení výsledků zkoušek, které může provést sám výrobce, který uvádí výrobky na trh (případně výrobce materiálů, z nichž jsou výrobky vyrobeny) nebo jiný subjekt k tomu způsobilý (např. nezávislá zkušebna

Požadavky na výrobky pro děti do 3 let  musí být vyrobeny tak, aby za obvyklých nebo předvídatelných podmínek používání byly zdravotně nezávadné, popřípadě nemohly způsobit žádné tělesné poškození při spolknutí  aby nedocházelo k přenosu jejich složek na kůži nebo sliznici v množství, které by mohlo poškodit zdraví dětí  nesmějí obsahovat patogenní a podmíněně patogenní mikroorganismy  mohou vykazovat pouze pach, charakteristický pro daný materiál  musí být odolné proti slinám, pokud nelze vyloučit jejich kontakt s ústy

PODŠÍVKOVÝ MATERIÁL  materiál, kterým se podšívají některé druhy oděvů  podšívkují se buď celé oděvy (obleky, saka, pláště, bundy, vesty) nebo jen části oděvů (polopodšité oděvy – části předních, zadních dílů)  nejčastěji se vyrábí z viskózového,polyamidového, polyesterového, acetátového hedvábí nebo jejich směsí, popř. bavlny a syntetických střižových vláken  funkce podšívky:  usnadnění oblékání a svlékání oděvu (hladkost,klouzavost)  zakrytí vnitřního vypracování oděvů  zvýšení estetické hodnoty výrobku (barevnost)  zabránění dráždění pokožky vrchovým materiálem  zlepšení tepelné izolace oděvu  zpevnění oděvu (zabránění vyboulení, tvarová stálost)  ochrana vrchového materiálu před oděrem zevnitř a před třepením švových záložek (vysoká odolnost v oděru a otěru)  odvod potu z pokožky

Rozdělení podšívkových materiálů  podle technologie výroby  tkané - vyrábějí se z viskózového, polyesterového nebo acetátového hedvábí (taft, šerž, satén)  pletené - zátažné i osnovní pleteniny  kožešiny přírodní (králík, jehnětiny)  netkané textilie  podle účelu použití:  pánské - zpravidla tkaniny tmavších barev, zhotovené v keprové vazbě (serž) nebo atlasové vazbě (satén); mohou mít větší plošnou hmotnost  dámské - jemnější tkaniny, světlejších barev, zhotovené v plátnové vazbě (taft) nebo v atlasové vazbě  pánská saka - podle účelu použití:  trupové  rukávové - bílé barvy s tmavým proužkem - pestře snované - používají se i k podšívkování vest pánských obleků - zabránění zapouštění barvy podšívky do košile působením potu

Podšívky tkané  jsou vyráběny ve vazbě plátnové, keprové, atlasové  plátnová vazba  dámské svrchní oděvy, kostýmy  rukávové podšívky pánských svrchních oděvů  taft (hedvábnický typ tkaniny) hustá dostava v osnově příčo - osnově, příčný rypsový efekt, střední hmotnost, tužší omak, mírný lesk  molino (bavlnářský typ tkaniny) – často i jako kapsová podšívka  keprová vazba  pánské kabáty a obleky  serž (hedvábnický typ tkaniny) - hladká, mírně lesklá, střední hmotnost, keprové řádkování  atlasová vazba  dámské a pánské svrchní ošacení, kloboučnictví  satén (hedvábnický typ tkaniny) – hladká nebo s vytkávaným žakárovým vzorem, vysoký lesk a hladkost

Podšívky tkané  další tkané podšívky:  flanel (bavlnářský typ tkaniny) o v plátnové nebo vazbě omak keprové vazbě, měkký a plný omak, jemný a hustý vlas na líci i rubu, který zakrývá vazbu o tepelně-izolační funkce o bundy  dyftýn (bavlnářský typ tkaniny) o hustá dostava, nízký vlas na lícní straně, atlasová vazba, matný povrch o zimní podšívka do kabátů a do kožichů o kapsovina  moaré o úprava hedvábnických tkanin střední hmotnosti, většinou tkaných v rypsové vazbě …na povrchu jsou speciálním kalandrem vytvořené světlé (vodotiskové) vzory … typu lesk-mat (měňavé efekty) o dámské podšívky, podšívky do kufrů, tašek

Podšívky pletené    

osnovní nebo zátažná technologie výroby méně časté asté použití … nižší estetická funkce prodyšné a nesráživé jsou vyráběny z polyesterového nebo polyamidového hedvábí, bavlněné, viskózové i z polyesterové střiže  použití: do sportovních nebo pracovních oděvů  výhody (oproti tkaným podšívkám)  splývavost, prodyšnost, dobrá trvanlivost, při namáhání spoje nedochází k vysunutí nití ze švu jako u tkaných podšívek, netřepivost  nevýhody  nižší savost, sklon k tvorbě elektrostatického náboje, nízká klouzavost

Požadavky na podšívkový materiál           

hladkost, klouzavost nízká plošná hmotnost stálobarevnost, stálobarevnost v otěru, v potu prodyšnost nesmí vyvolávat alergické reakce odolnost v oděru, odolnost proti žmolkování neprůsvitnost savost nízká špinivost nízký sklon k tvorbě elektrostatického náboje srážlivost, trvanlivost a schopnost údržby srovnatelná s vrchovým materiálem  nízký sklon k vrásnění

Konečné úpravy podšívek  zlepšují estetický vzhled a užitné vlastnosti podšívek  ulehčují nošení a údržbu podšívek  kalandrování - dosažení hladkosti, lesku, moaré efektů  antistatická úprava - pro syntetické materiály o vznik elektrostatického náboje způsobuje zpracovatelské problémy (přilnutí vrstev při nakládání) i uživatelské problémy o vypratelná nebo stálá  tužící úprava - docílí se vytvoření filmu na povrchu vláken, který ovlivňuje omak a tuhost výrobku, zlepšuje odolnost proti oděru a tím se zvyšuje životnost textilního výrobku

KAPSOVÝ MATERIÁL  kapsoviny  oděvní materiály, ze kterých se zhotovují kapsové váčky oděvů  značně namáhaný oděvní materiál – trvanlivost  kapsovina by měla být měkká – aby se při žehlení neproznačovala na líc vrchového materiálu  údržba - vlastnosti shodné s vrchovým materiálem  používají se tkaniny i pleteniny; bavlna, viskóza i syntetické materiály; často zbytky podšívek a vrchových materiálů  molino, moleskin, flanel, dyftýn

Požadavky na kapsový materiál         

nízká zátrhovost hladkost vysoká odolnost v oděru vysoká pevnost vysoká pevnost švu odolnost v posuvu nití ve švu nízká plošná hmotnost malá tloušťka měkkost, nesmí se proznačovat na povrch vrchového materiálu  stejná sráživost s vrchovým materiálem

Příklady kapsových materiálů  moleskin (bavlnářský typ tkaniny)  jednobarevná hustá tkanina s lesklým povrchem, jemně škrobená škrobená, tkaná v atlasové vazbě  úprava kalandrování  do pánských kalhot  molino (bavlnářský typ tkaniny)  tužší omakem, mírně škrobená, tkaná v plátnové vazbě  v barvě režné, bělené, s tiskem  pro vnitřní kapsy sak.  domestik (bavlnářský typ tkaniny)  bavlněná tkanina mírně škrobená, tkaná v plátnové vazbě  do kalhot  flanel (bavlnářský typ tkaniny)  dyftýn (bavlnářský typ tkaniny)

VLOŽKOVÝ MATERIÁL  vkládá se mezi vrchový materiál a podšívku oděvu  podle účelu, který má plnit, jej dělíme na:  výztužný vložkový materiál o

určen k vyztužení nebo zpevnění některé části oděvu

o

zlepšení vzhledu oděvních výrobků nebo jejich částí

o

zpevňuje a chrání před deformací

přední díly sak, plášťů, límce, manžety, patky, lišty, dolní kraje,...  výplňkový vložkový materiál o

o

funkce tepelně-izolační - vyplňuje oděv, aby se dosáhlo vyšší

hřejivosti o

funkce estetická (modelovací) – dosažení lepšího tvaru - plastické prošívání, ramenní vycpávky

Rozdělení (druhy) výztužných vložek  podle způsobu spojení s vrchovým materiálem:  nenánosované (nelepivé) výztužné vložky - spojují se s vrchovým materiálem ve švu  podlepovací (lepivé) výztužné vložky - spojují se s vrchovým materiálem v ploše (jsou na lícní straně opatřeny nánosem polymeru, který po působení teploty, tlaku a času přilne k rubu vrchového materiálu)  podle druhu oděvního výrobku:  oděvní (přední díly sak a plášťů)  prádlové (límce, manžety)  podle druhu nosné textilie  tkané  pletené  netkané

Nelepivé výztužné vložky  určeny pro:  dodatečné vyztužení prsních částí pánských sak  pro vyztužení límců a manžet pánských košil a košilových halenek  pro vyztužení menších dílků: patky, náramenice, lišty,…  tkané vložky, vyráběné nejčastěji z bavlny, viskózové střiže, ze směsí bavlna/polyester, z vlny, polyakrylonitrilu  vazba plátnová a keprová  žíněnky - tkané v plátnové vazbě  žíněnka má v osnově bavlněné příze a v útku opředené koňské žíně nebo výztužné syntetické nitě z monofilu  útkové (opředené) nitě zajišťují vložce patřičnou tuhost a pružnost  vlasové vložky - jsou podobné žíněnce, jsou méně pružné  v útku vložek jsou příze s obsahem srstí nebo odpadových živoč. vláken  prádlové vložky - tkané z bavlny, lnu  nejsou pružné, pružnost se musí dodat konečnou úpravou: vosková, škrobená  organtýn, floridas

Lepivé výztužné vložky  opatřeny na rubu nánosem termoplastického pojiva  složeny z nosné vložkové textilie a adhezní vrstvy (pojiva)  nosné vložkové textilie:  pleteniny - osnovní s vkládaným (zaneseným) útkem a rovným nebo propletením; střídavým jersey; šarmé - útek - viskózová, polyesterová střiž; osnova - polyester - vlastnosti podobné tkaným vložkám - plošná hmotnost cca 40 - 90 g/m2 - univerzální vložky

Lepivé výztužné vložky  tkaniny - vazba plátnová, 4-vazný kepr, atlas - plošná hmotnost cca 30 - 150 g/m2 - univerzální vložky, použitelné pro všechny typy textilií, včetně vlasových tkanin a mikrovláken

 netkané textilie - vyráběné technologií termického, mechanického nebo chemického zpevnění; zpevněné osnovním řetízkem - pojení vlákenného rouna kapalnými pojivy nebo termoplastickými pojivy - vyrábějí se pouze jako nánosované - plošná hmotnost cca 30 - 50 g/m2 - vyztužení tkanin a pletenin nižších plošných hmotností, prádlové výrobky

Lepivé výztužné vložky  termoplastické polymery, které přecházejí do plastického stavu v rozmezí 60 - 140 °C  polyamidový, polyesterový, polyetylenový prášek nebo pasta  polyamidová, polyesterová pojiva - dobrá přilnavost k textiliím - dobrá pevnost spoje i po údržbě - hůře snášejí mokrou údržbu ... teplota praní do 40°C - dobře snášejí chemické čištění - nejpoužívanější pro oděvní textilie  polyethylenová pojiva - ne tak dobrá přilnavost k textiliím ... nutno větší množství pojiva - odolná vůči působení vody při praní - prádlové vložky pro košile, halenky

1) LD-PE - Nízkohustotní polyethylen 2) HD-PE - Vysokohustotní polyethylen 3) MV - Multivariabilní - tzn. lepidlo s dobrými lepicími vlastnostmi při nízkých i vysokých teplotách

Nanesená pojivá vrstva  spojitá - souvislý nános ve formě filmu nebo pasty  posypem nespojitá - polymerní prášek padá přes vibrační síto na nosnou textilii vložky a působením tepla se na ni upevňuje - nános nezaručuje vhodnou pevnost a omak vyztužených ploch  tiskem nespojitá - bodový nános tiskem na nosnou textilii tisk práškového pojiva, pasty, taveniny (způsob Hot Melt) - sítotisk - pás základní textilie prochází pod válcovou síťovou šablonou s práškem pojiva, dále natavení a ochlazení na chladících válcích - tisk z hloubky - textilie prochází kalandrem a na její povrch se z kalandru přenesou částice polymeru, druhý kalandr způsobí natavení pojiva a další ochlazení  tiskem nespojitá - bodový nános bikomponentních prvků - složeny ze dvou složek - při působení tepla dochází k roztavení pouze jedné složky, která tvoří vrchol bodu pojiva - pojivo při podlepování neproniká na líc materiálu

Požadavky na pojivo      

přilnavost k vrchovému materiálu odolnost při chemickém čištění nepropustnost nánosu na líc vrchového materiálu a fixační vložky optimální tekutost pojiva nesmí degradovat (žloutnout) působením světla a tepla použitelnost lepicí vložky pro různé materiály

Technické parametry vložky  hustota bodů pojiva - udávána dvěma způsoby:  číslem MESH - vyjadřuje počet bodů, nacházejících se na úhlopříčce o 1 anglického palce čtverce straně (body jsou rozmístěny v pravidelném vzoru - v mřížce)  číslem CP (Computerpunkt) - počtem bodů pojiva na 1 cm2 (CP body jsou rozloženy náhodně)

 množství nánosu  je dáno hmotností pojiva v gramech, které je naneseno na 1 m2 nosné textilie  rovnoměrnost nánosu  nutno rovnoměrné rozmístění na nosné textilii, aby se po podlepení a po používání neobjevily na podlepeném materiálu „puchýře“

 velikost, hustota a uspořádání bodu má velký vliv na přilnavost, na měkkost, pružnost, omak a na vzhled povrchu textilie  při lepení vložek platí, že menší počet větších lepicích bodů zajišťuje větší měkkost látky nežli větší počet malých lepicích bodů  obecné pravidlo:  o čím je svrchní látka těžší a tlustší, tím musí být lepicí body větší  o čím je svrchní látka lehčí a tenčí, tím musí být lepicí body menší

Zkoušky podlepení  rozměrová stabilita - sráživost vložky, materiálu a hlavně soustavy (vložka a podlepovaný materiál)  zkoušky stability po lepení, napařování, opakované údržbě - suché čištění, praní v pračce, apod.  změny rozměrů se uvádí v procentech  pevnost spojení podlepovaného materiálu a vložky - při odtrhávání spojení se zjišťuje pevnost spoje  na vrchovém materiálu musí zůstat částečky pojiva  norma: ČSN EN ISO 2411 (80 0830) – přilnavost povrstvení

Proužky a výseky  proužky  proužky, rovně nebo šikmo střižené  proužky pro zpracování rukávových záložek  proužky pro zajištění průramků  zajišťovací proužky  zajištění kapsové podšívky  perfopásy  zesílené perfopásy pro zvýšenou stabilitu pasů  objemné výseky pro zpracování pasů  výseky  výseky pro náprsní lišty a patky  výseky pro rukávové záložky  výseky pro zajištění krajových výpustků  výseky pro tvarované pasy  výseky pro lišty, zipy a rozparky jakož i klopy a kapsové otvory

Výplňkový oděvní materiál  dříve byly používány pro tento účel odpadové materiály nebo vlněné a kožešinové vložky ... nevyhovující plošná hmotnost a náročné zpracování  2. polovina 20. století - rozvoj v oblasti netkaných textilií - vysoce hřejivé a velmi lehké materiály

Funkce výplňkového materiálu  estetická funkce  modelační funkce v oblasti ramen - ramenní výplně  výplň plastických prošívaných obrazců  tepelně-izolační funkce  vyplňuje oděv pro dosažení vyšší hřejivosti materiálem a podšívkou  vyplnění prostoru mezi vrchovým v celé ploše nebo pouze v části oděvu

Rozdělení výplňkových vložek o

o

 vlákenná rouna vyrobená technologií netkaných textilií :  chemicky pojené, mechanicky vázané proplétáním, vpichováním  nejčastěji rouna z polyesterových střiží, různých jemností  dutá vlákna  obloučkovaná vlákna – nižší pronikání vláken rouna na povrch oděvu

 přírodní výplněk – peří (husí, kachní, kajčí)

Vlákenná rouna z netkaných textilií  vyrábějí se chemickým pojením nebo mechanickým vázáním, proplétáním nebo vpichováním  vyznačují se měkkostí, objemností a malou hmotností – plošná hmotnost cca 50 - 300 g/m2  materiál pro výrobu roun je polyester, polyamid, polypropylen (nebo jejich směsi)  funkci tepelné izolace neplní rouno přímo svým vlákenným materiálem, ale především vzduchem, obsaženým ve struktuře textilie  kvalitní tepelná izolace je charakterizovaná nízkou tepelnou vodivostí  vkládají se mezi vrchový materiál a podšívku nebo mezi výztuž a podšívku  spojují se s vrchovým materiálem - ozdobným prošitím ve švu - přímo pojením (nános termoplastického pojiva )

Tepelno – izolační vlastnosti ovlivňuje  objemnost vlákenných roun  čím více jsou objemnější, tím více zadržují vzduch a tím jsou hřejivější  jemnost, délka, zkadeření  použití jemných, krátkých, zkadeřených vláken umožňuje získat v textilii  velký počet uzavřených pórů naplněných vzduchem  vlhkost rouna  se zvyšující se vlhkostí klesá tepelný odpor textilie - vlhkost značně zvyšuje tepelnou vodivost (voda je dobrým vodičem tepla, zvyšuje tepelnou vodivost materiálu) ... vlhkost je nežádoucí  tepelná vodivost vláken  nejnižší vodivost mají materiály z velmi jemných vláken (mezi jemnými vlákny vzniká větší množství vzduchových prostor)  nejvyšší hodnoty tepelné vodivosti dosahují materiály z hrubých vláken  odolnost vůči stlačování (pružnost vláken)  stlačováním se vytěsňuje vzduch  rouna z hrubších vláken jsou odolnější vůči stlačování než jemná vlákna

Sledované parametry výplňkových materiálů  plošná hmotnost [g/m2]  stlačitelnost

 jemnost vláken  zkadeření  pokud má vrchový nebo podšívkový materiál řidší dostavu, mohou vlákna výplně pronikat skrz materiál na povrch a tam vytvářet žmolky - zhoršuje se estetická funkce  obloučkovaná vlákna – nižší pronikání vláken rouna na povrch oděvu

Použití výplňkových materiálů:  výplně do zimních bund, kombinéz, zimních pracovních oděvů, spacích pytlů, aj.

Příklady výplňových roun  rouna Melt-blown (MB)  Melt-blown je technologie výroby NT - výroba suchou cestou přímo z polymeru zvlákňováním rozfukováním („rozfukovaná tavenina“)  rouna MB jsou tvořena velmi jemnými vlákny, nejsou objemná, ale mají dobré tepelně-izolační vlastnosti, jsou velmi příjemná na omak  rouna MB se skládají z vláken volitelných průměrů (mikrovlákna o průměru 2÷10 μm), vyznačující se velkým měrným povrchem  pojí se s podšívkovými materiály a mikroporézními nepromokavými membránami  nejčastěji PP, PE, PL, PA  rouna Spun-bond (SP)  „výroba pod hubicí“  sendvičové spojení s MB  většinou PP, někdy PL zřídka PA

Příklady vláken používaných pro výrobu roun  mikrovlákna:  Micro-tec: 100 % polyp yester  Thinsulate (firma 3M) – jemnost 15 μm – povrchová plocha je 20x větší než u klasických dutých vláken, je v něm zachyceno více vzduchu při stejném objemu materiálu  dutá vlákna (odolnost vůči stlačení):  firma Du Pont - Quallofil Q7 (sedmi-dutinkové vlákno), Hollofil (čtyř-dutinkové vlákno)  Polarguard 3D  firma TREVIRA® (SRN) - směsi dutých vláken a značkového mikrovlákna Duotherm  Hollow soft - spirálové PL vlákno

Vlastnosti přírodních výplňků (prachového peří)  používá se výhradně husí nebo kachní peří, kajčí (peří vodního ptactva)  konstrukce pírka - vytváří tepelně izolované duté komory (na rozdíl od peří hrabavé drůbeže)  nejvhodnější je prachové husí peří  nemá žádný stvol - je to „vločka“ s velmi jemnými prachovými částicemi (cca 0,001-0,002g / jednu vločku), které mají bohatě rozvětvený povrch – cca 1000 komor u jedné prachové částice  má vysokou absorpční schopnost a životnost  u 1 husy je to cca 30 g ~ 20% všeho peří  na 1 bundu je potřeba cca 10-20 hus  kachní peří - není tak vhodné  zapáchá  není tak husté a bohaté (jen 10% tvoří prachové peří)

Vlastnosti přírodních výplňků  index plnící schopnosti, cuin (cubic inch):  schopnost vyplnit určitý objem při dané konstantní hmotnosti, zatížení, vlhkosti a teplotě, 800 cuin – velmi dobrá kvalita  procentuální obsah prachových částic k malým pírkům:  např. 85/15, 90/10, 60/40 (100% prach. peří lze dosáhnout jen v laboratorních podmínkách)  při laboratorních testech bylo zjištěno - při stejné hmotnosti prachového peří a syntetického materiálu, je prachové peří 2x teplejší

Údržba    

oděv vyplněný peřím můžeme prát na 30 - 40°C nesmí se ždímat sušit je vhodné protřepáváním (i v sušičce) chemické čištění – fluoruhlovodík (jiné prostředky zbavují peří tuku, který je potřebný pro pružnost peří)

Příklady vláken používaných pro výrobu roun 

PrimaLoft® Sport používá patentovanou strukturu jemných mikrovláken s dutými vlákny větších průměrů, čímž je dosaženo velmi specifických výkonových charakteristik. Na povrchu mikrovláken je díky jejich mikroskopickým rozměrům vázáno velké množství molekul vzduchu, které zajišťují jeho tepelně izolační schopnosti i při nižší výšce izolační vrstvy. Díky dutým vláknům větších průměrů je zachována pružnost a tepelněizolační vlastnosti i po dlouhodobém používání, stlačování, praní a sušení.



ClimaShield® HL je tvořena tepelně pojenými překříženými vlákny s dutinou trojúhelníkového průřezu. Průměr vláken je právě uprostřed mezi klasickými dutými vlákny a mikrovlákny, ale díky průřezu je vlákno mechanicky pevnější než běžná dutá vlákna.

DROBNÁ ODĚVNÍ PŘÍPRAVA  nezbytná součást ke zhotovení oděvu  slouží ke - spojování jednotlivých dílů  zpevňování  začišťování  zdobení oděvu  rozdělení:  textilní drobná příprava - zahrnuje všechny výrobky z textilních vláken (šicí nitě, stehovky, stuhy, prýmky, etikety, vycpávky, šňůry, střapce, krajky, nášivky, prádlové pruženky...)  technická drobná příprava - zahrnuje všechny výrobky z netextilních materiálů - prvky zapínací, výztužné, ozdobné (knoflíky, zdrhovadla, háčky a očka, přezky, kostice, ...)

LITERATURA  RŮŽIČKOVÁ, D. Oděvní materiály. Liberec: TUL, 2003  BOHANESOVÁ, B. a kol. Oděvní materiály. Praha: SNTL,1988  REC, V., HAMPL, M., SMUTNÝ, J. Podlepování součástí svrchních oděvů. Praha: SNTL, 1990  ČSN EN ISO 2411 (80 0830)  http://www.vilene.cz/  http://www.croftmill.co.uk/  http://www.interlana.cz/

Plošné oděvní materiály

Tkaniny  jsou plošné textilie z jedné nebo více soustav podélných (osnovních) nití a z jedné nebo více soustav příčných (útkových) nití, provázaných vzájemně v kolmém směru (ČSN 80 0001)  dostatečná pevnost, tuhost, menší pružnost

 pro tkaniny určitých vlastností a daného použití jsou vžité názvy tkanin:  názvy vzorů tkanin (diagonál, rybí kostra, káro, kaviár, pepř a sůl, pepito, …)  názvy typů tkanin (brokát, damašek, denim, flanel, kanafas, manšestr, mušelín, popelín, satén, …)  názvy vzhledových úprav tkanin (flaušová, krepová, velurová, vlasová, …)  osnova má většinou větší dostavu, osnovní nit je více napnutá (vypáraná je méně zvrásněná), je často skaná s větším počtem zákrutů nití,  osnova je pevnější, jemnější, stejnoměrnější

Třídění tkanin podle barevnosti

 jednobarevná – uni – tkanina jedné barvy dosažené přírodním zabarvením, bělením nebo barvením:  tkaniny v kuse  nití  vlákenné suroviny  vícebarevná  pestře snovaná – různobarevné příze v osnově a jednobarevné útku  pestře házená - jednobarevné příze v osnově a různobarevné v  pestře tkaná - různobarevné příze v osnově i v útku  barevně kombinovaná – osnovní příze v jedné barvě a útkové příze v jiné barvě  melanžovaná – z přízí z vláken nejméně dvou barev nebo z vlá různé afinity k barvivům  potištěná

Třídění tkanin podle surovin  vlastnosti oděvních materiálů jsou určovány materiálovým složením a parametry vlákenné suroviny, přízí i plošných textilií  charakter tkaniny určuje materiálové složení a způsob zpracování vlákenné suroviny … příze, určené pro výrobu textilií, mohou být hladké, skané či jiné efektní  použitý druh příze ovlivňuje všechny další vlastnosti tkaniny a přímo určuje její použití v oděvním výrobku  surovina - materiály přírodní nebo syntetické  tkaniny se rozdělují na typy (ČSN 80 0021) :  bavlnářské  vlnařské  hedvábnické  lnářské

Bavlnářské tkaniny  vyrábějí se z přízí z bavlněných vláken, ze střižových vláken z přírodních a syntetických polymerů nebo jejich směsí  tkaniny tohoto typu musí mít charakter tkaniny z bavlněných vláken  atlas grádl, balonový ryps, batist, cajk, damašek, dušestr, dyftýn, eponž, floridas, kalmuk, kanafas, kanava, manšestr, molino, organtýn, prací kord, samet, froté, sypkovina, šifon, véba, ...

Vlnařské tkaniny  vyrábějí se přízí z vlněných vláken, ze střižových vláken z přírodních a syntetických polymerů nebo jejich směsí; uplatňuje se i syntetické hedvábí  i při použití těchto vláken musí mít tkanina charakter tkaniny z vlněných vláken  angora, buré, cibelín, drapé, flauš, gabarding, hopsak, kašmír, kord, loden, mohér, ondé, palmbíč, ratiné, saxony, sukno, šetlend, trikotýn, tvíd, tvist, velur, žoržet, ...

Hedvábnické tkaniny  vyrábějí se z přírodního nebo syntetického hedvábí (event. střižová syntetické vlákna); hlediskem je převládající hedvábí v osnově  tkaniny musí mít charakter hedvábných tkanin  armýr, brokát, buret, ciré, dupion, flamenga, grizé, kloké, krep satén, krepdešín, lavanda, matlasé, organzén, ponžé, satén, šarméz, taft, hedvábnický voál, ...

Lnářské tkaniny  vyrábějí se z přízí z lněných vláken, ze střižových vláken syntetických polymerů nebo jejich směsí, popř. směsí s přízí bavlnářskou nebo se  syntetickým hedvábím  mají charakter lněných tkanin  crash, cvilich, klíženka, krejčovský kanafas, matracový damašek, moravské prostěradlo, openwork, oyster, tuženka, véba, ...

lehké [g.m-2]

střední [g.m-2]

těžké [g.m-2]

bavlnářská

<120

120 – 220

>220

hedvábnická

<80

80 – 160

>160

dámská šatovka

<240

240 – 300

>300

pánská šatovka

<380

380 – 460

>460

dámská plášťovka

<500

500 – 580

>580

pánská plášťovka

<520

520 – 650

>650

pánská zimníkovina

<680

680 – 750

>750

dámská šatovka

<260

260 – 320

>320

pánská šatovka

<440

440 – 520

>520

dámská plášťovka

<520

520 – 650

>650

pánská plášťovka

<600

600 – 700

>700

pánská zimníkovina

<750

750 – 900

>900

Typ tkaniny

vlnařská z česané příze

vlnařská z mykané příze

Tkaniny - parametry  parametry, které definují tkaniny a které je nutno sledovat a znát, aby bylo možno určovat použití materiálu v oděvním výrobku, jsou

následující:     

materiálové složení použitých přízí plošná hmotnost (lehké, střední, těžké) objemová měrná hmotnost pórovitost tloušťka



dostava setkání



vazba



Plošná hmotnost  definována - hmotnost známé plochy plošné textilie, vztažená k této ploše

 plošnou hmotnost stanovíme ze vztahu:

ρS … plošná hmotnost [kg.m-2] m … hmotnost odstřihu [kg] plošné textilie o ploše S [m2] S … plocha odstřihu plošné textilie [m2]

 podle plošné hmotnosti se provádí rozdělení textilií do skupin: lehká, středně těžká a těžká textilie  hmotnost běžného metru - je hmotnost odstřihu plošné textilie v plné šíři a délce odstřihu 1 m

Objemová měrná hmotnost  je definována jako hmotnost 1 m-3 plošné textilie (podle fyzikální definice - hustota) … ρV [kg.m-3]

m … hmotnost plošné textilie [kg] V … objem plošné textilie [m3] h … tloušťka plošné textilie [m]

Pórovitost  vyjadřuje poměr vláken k mezivlákennému prostoru v plošné textilii

P…...pórovitost [% ] KV…hustota klimatizovaných vláken [kg.m-3 ] … z tabulek V …objemová měrná hmotnost textilie [kg.m-3 ]

Tloušťka  tloušťka plošné textilie h [m], [mm] je hodnota, která je definována jako kolmá vzdálenost mezi přítlačnou čelistí a podkladovou deskou měřícího zařízení (tloušťkoměru)  rychlost působení tlakové síly, velikost horní přítlačné čelisti a velikost přítlaku jsou definovány pro různé typy materiálů v normě ČSN, ISO:  běžné oděvní textilie: přítlak čelisti … 1000 Pa plocha přítlaku (čelisti) … 20 cm2

 vlasové, smyčkové, výplňkové textilie: přítlak čelisti … 100 Pa plocha přítlaku (čelisti) …. 100 cm2

Dostava (tkaniny)  je vyjádření počtu nití jednoho směru na délku 100 mm druhého směru

Hustota(pleteniny)  je počet řádků (sloupků) na jednotku délky 100 mm

Setkání (resp. spletení)  je relativní hodnota vyjadřující zkrácení nitě způsobené tkaním resp. (pletením)

Vazby tkanin  Základní vazby: plátno, kepr (osnovní, útkový), atlas  Odvozené vazby:  plátno: ryps (podélný, příčný, šikmý, zpáteční), panama (jednoduchá, vzorovaná)  kepr: zesílený, lomený, hrotový, křížový, víceřádkový, vícestupňový  atlas: zesílený, nepravidelný šestivazný, přisazovaný, stínovaný, adriová vazba  Komponované vazby: vaflová vazba, kanavová vazba, štruková vazba, krepová vazba, činovatní vazba, vazby žakárové, vazby tkaniny spojovaných (dubly)  Speciální vazby: víceosnovní a víceútkové, vazby pro vlasové, smyčkové tkaniny, útkové a osnovní samety, dvojplyšové vazby, perlinkové vazby

Pleteniny  jsou to plošné textilie, vyrobené z jedné nebo více soustav nití, které jsou vzájemně propojeny pletařskou technikou

 parametry, které definují pleteninu:  materiálové složení  plošná hmotnost  tloušťka  hustota … počet řádků, sloupků na jednotku délky  spletení  vazba (zátažné, osnovní)  vysoká tažnost, pružnost, měkkost, prodyšnost, nasákavost, dobrá tepelně izolační schopnost (vysoce objemné příze), nemačkavost; vyšší plošná hmotnost, paratelnost, zátrhovost

Vazby pletenin  Zátažná pletenina:  je vyrobena z příčné soustavy přízí - příze  probíhá pleteninou ve směru řádku  celý řádek, popř. celá pletenina může být vyroben/na z jedné příze o zátažná jednolícní o zátažná oboulícní o zátažná obourubní o zátažná interloková  Osnovní pletenina:  je vyrobena z podélné soustavy přízí „osnovy“ - příze  osnovy procházejí pleteninou ve směru sloupků  každé očko v řádku je vytvořeno ze samostatné příze o osnovní jednolícní o osnovní oboulícní

Třídění pletenin podle tvaru  metrová pletenina – souvislá pletenina stanovené šířky  hadicová p. – válcová plocha bez krajových sloupků  dělená p. – souvislá pletenina stanovené šířky, rozdělená rozparovacími řadami (vytažením příze dojde k oddělení jednotlivých úseků)  prostorově tvarovaná p. – díl nebo výrobek z pleteniny (punčochové výrobky, rukavice, čepice)

Třídění pletenin podle surovin    

bavlnářské lnářské vlnařské hedvábnické

Pletotkaniny  technologie výroby pletotkanin v sobě zahrnuje kombinaci technologie

tkaní a technologie pletení  charakteristický vzhled pletotkanin je dán podélnými (ve směru osnovy) proužky tvořenými řetízkem

 svými vlastnostmi pletotkanina zahrnuje vlastnosti tkanin i pletenin má dostatečnou pevnost, pružnost, odolnost v protržení i oděru  pletotkaniny je možné použít pro vrchní ošacení, pracovní oblečení, dekorační tkaniny, ložní prádlo

Netkané textilie

 rozdělení podle technologie výroby:  mechanicky vázané o netkané textilie proplétané o netkané textile vpichované  netkané textilie chemicky pojené  jsou využívány:  jako speciální vrchové materiály pro jednorázové použití (ochranné oděvy)  jako oděvní výztužné vložkové materiály  jako oděvní výplňkové vložkové materiály (zvýšení tepelně izolačního účinku, modelační funkce)  pro domácnost a bytové účely (ubrusy, utěrky, tapety, úklidové pomůcky)  pro ostatní technické účely (stravební textilie, geotextilie, agrotextilie, zdravotnické textilie, další průmyslové aplikace – filtry, bariéry, ...)

Vrstvené textilie  jsou složené ze dvou nebo více textilních materiálů, spojené různými způsoby:  prošíváním nebo proplétáním o dvouvrstvý útvar (vrchový materiál nebo podšívka + rouno) o

trojvrstvý útvar (vrchový materiál + rouno + podšívka)

pracovní oděvy, župany  natavováním nebo lepením (laminování) o Z-liner, dvouvrstvý laminát, třívrstvý laminát o

o

sportovní oděvy, pracovní oděvy

o

textilie s tenkou vrstvou polyuretanové pěny (k lepivému povrchu pěny je přitlačena textilie)

o

lepení folie s nosnou textilií s použitím roztoků nebo disperzí pojiv

Fólie  vyráběné z přírodních nebo syntetických polymerů  nevýhodou je nepropustnost vzduchu, vodních par (konstrukční otvory v průramkových švech)  použití - pláště do deště

Mikrofólie, membrány  mikrofólie, membrány  funkce - nepropustnost vody z okolního prostředí - dokonalá paropropustnost od organismu  fólie je tenká a nedá se zpracovávat samostatně - spojuje se laminováním s tkaninou, pleteninou, netkanou textilií  typy:  mikroporézní (Gore-Tex)  neporézní (Sympatex)

Oděvní krajkoviny  řídké průhledné textilie zhotovené krajkářskou technikou ze soustav jedné nebo více nití  slouží ke zhotovení oděvu nebo jeho části  základem výroby krajkovin bylo paličkování, od něho bylo odvozeno šití, pletení, háčkování, síťování  rozdělení krajkovin z hlediska použité technologie:  ruční krajkovina - šitá, paličkovaná, pletená, háčkovaná, prolamovaná, provazovaná (Macramé)

 strojová krajkovina – na principu provazování (tylová, leaversová), zaplétání (paličkovaná, pletená), vyšívání, leptání

Kožešiny přírodní  vyčiněná kůže zvířat, ze které jsou odstraněny zbytky podkožního vaziva, tuku a nečistot  skládá se ze spodní vrstvy kůže (řemen) a z vrstvy chlupů (srst)  výhody: krásný lesk, vysoká tepelně-izolační schopnost  nevýhody: omezená trvanlivost, velká plošná hmotnost, napadání škůdci, omezená barevnost, údržba

Kožešiny syntetické  nahrazují kožešiny přírodní  vyrábějí se tkaním nebo pletením, s vlasovým povrchem

Oděvní usně - přírodní  získávají se z kožešiny - odstraněním srsti a podkožního vaziva, vyčiněním, dále se upravují barvením, leštěním, broušením, aj.  hověziny, teletiny, koziny, vepřovice, skopovice, ...

Oděvní usně - syntetické  koženky  napodobeniny přírodních usní  základ tvoří podkladový materiál (tkanina, pletenina, netkaná textilie) s nánosem polymeru (líc koženky)  výhody: možnost volby barvy, vzhledu, plošné hmotnosti, propustnost vzduchu a vodních par, odolnost vůči mikroorganismům

Použitá literatura: Růžičková, D. Oděvní materiály. Liberec: TUL, 2003 Bohanesová, B. a kol. Oděvní materiály. Praha: SNTL. 1988 ČSN EN 1049-2 (80 0814): Textilie. Tkaniny. Konstrukce. Stanovení dostavy. ČSN EN 1773 (80 0843): Textilie. Plošné textilie. Zjišťování délky šířky. ČSN EN ISO 5084 (80 0844): Textilie. Zjišťování tloušťky textilií a textilních výrobků. (ČSN EN ISO 9073-2 (80 6132), ČSN EN 964-1(80 6122), ČSN 64 0181) ČSN 80 0845: Plošné textilie. Stanovení ukazatelů hmotnosti. ČSN EN 29071(80 6131), ČSN ISO 9864(80 6129), ČSN 80 0863, ČSN EN 984 (80 4420), ČSN EN 12127 (80 0849) ČSN EN 12127 (80 0849): Textilie. Plošné textilie. Zjišťování plošné hmotnosti pomocí malých vzorků. ČSN 80 0868: Pleteniny. Metoda stanovení počtu řádků a sloupků. ČSN 80 0869: Zjišťování hustoty a spotřeby nití u pletenin a propletů. http://www.tzu.cz/ http://www.interlana.cz/