Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci projektu Ochrana našich nejohroženějších biotopů – mokřadů a stepí – prostřednictvím pozemkových spolků (č. projektu: EHP-CZ02-OV-1-043-2015). www.csop.cz/mokradyastepi
OCHRANÁŘSKÝ PLÁN Jižní svahy Hádů Vilém Jurek Lucie Růžičková Lubomír Tichý ZO ČSOP Pozemkový spolek HÁDY, 2015
OBSAH 1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE .................................................................................................................... 3 1.1. Název lokality .................................................................................................................. 3 1. 2. Předmět ochrany území ................................................................................................. 3 1.3. Lokalizace ........................................................................................................................ 3 1.4. Údaje o jednotlivých pozemcích ..................................................................................... 4 2. CHARAKTERISTIKA LOKALITY .................................................................................................. 9 2.1. Přírodní poměry .............................................................................................................. 9 2.1.1. Geologie a reliéf ............................................................................................................... 9 2.1.2. Hydrologické poměry ....................................................................................................... 9 2.1.3. Vymezení biotopů .......................................................................................................... 10 2.1.4. Flóra ................................................................................................................................ 13 2.1.5. Fauna .............................................................................................................................. 15 2.2. Ekologické souvislosti .................................................................................................... 17 2.2.1. Velikost ........................................................................................................................... 17 2.2.2. Reprezentativnost (zachovalost) fyziotypů/biotopů...................................................... 17 2.2.3. Obnovitelnost fyziotypů/biotopů a druhových populací ............................................... 18 2.3. Právní souvislosti ........................................................................................................... 22 2.3.1. Ochrana přírody a krajiny ............................................................................................... 22 2.3.2. Územně plánovací dokumentace a další právní vztahy k lokalitě.................................. 22 2.4. Socio-ekonomické poměry ............................................................................................ 23 2.4.1. Ochrana přírody ............................................................................................................. 23 2.4.2. Zemědělství .................................................................................................................... 25 2.4.3. Lesnictví .......................................................................................................................... 25 2.4.4. Rekreace a sport ............................................................................................................. 26 2.4.5. Myslivost a rybářství ...................................................................................................... 27 2.4.6. Těžba nerostných surovin .............................................................................................. 27 2.4.7. Využití vody .................................................................................................................... 27 2.4.8. Výchovné a vzdělávací využití ........................................................................................ 28 2.4.9. Další využití ..................................................................................................................... 28 2.5 Možné konflikty zájmů ................................................................................................... 29 3. CÍLE A OPATŘENÍ .................................................................................................................. 31 3.1. Dlouhodobé cíle ochranářského plánu ......................................................................... 31 3.2. Modifikující faktory a jejich zhodnocení ....................................................................... 32 3.3. Operativní cíle ochranářského plánu ............................................................................ 34 3.4. Navrhovaná opatření..................................................................................................... 40 4. ZÁVĚREČNÉ ÚDAJE ............................................................................................................... 61 4.1. Použité podklady a zdroje informací ............................................................................. 61 4.1.1. Bibliografie a další údaje ................................................................................................ 61 5. PŘÍLOHY ................................................................................................................................ 63
2
1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE 1.1. Název lokality Název zájmového území vychází z názvu stávající Evropsky významné lokality „Jižní svahy Hádů“, která je vyhlášena na jeho převážné části.
1. 2. Předmět ochrany území Předmětem ochrany území je kontrast míst zasažených a nezasažených těžbou, kde se v různých stádiích vyvíjí různorodá škála teplomilných společenstev s řadou ohrožených druhů rostlin a živočichů (koniklec velkokvětý, hadinec červený, sasanka lesní, cikáda chlumní, ještěrka zelená). Území je významné nejen výskytem chráněných druhů ale také přírodními procesy – sukcesí (spontánní i řízenou). Řízená sukcese je ovlivňována člověkem pomocí jejího urychlování i zpomalování.
1.3. Lokalizace Území se nachází v Jihomoravském kraji, v severovýchodní části Brna. Územně lokalita spadá pod městskou část (MČ) Brno-Maloměřice a Obřany, MČ Brno-Vinohrady, ze severní části přiléhá obec Kanice (zasahuje však jen katastrálním územím, samotná zastavěná část leží cca 10 km severně). Pro lokalitu je charakteristická střední část, která je tvořena bývalým dobývacím prostorem Hády (etážový, dříve též „městský“ lom, Růženin lom a Lom Džungle). Těžbou nedotčená zůstala dvě chráněná území – přírodní památka (PP) Kavky v západní části, na východě PP Velká Klajdovka. Na severu pak byla zachována stepní část Hádecké planinky z jedné třetiny; zbylá část byla odtěžena a nenávratně ztracena. V jihozápadní až jižní části hranice najdeme těžební výsypku. Hranice území kopírují hranice jednotlivých parcel tak, aby neprotínala hraniční pozemky jen z části.
Obr. 1 Mapa lokalizace území.
3
1.4. Údaje o jednotlivých pozemcích Zájmové území zaujímá tři katastrální území: Maloměřice, Židenice a Kanice. Celková velikost území je 50,7891 ha. Na ploše se nachází celkem 68 parcel: 57 parcel (k. ú. Maloměřice), 7 parcel (k. ú. Kanice) a 4 parcely (k. ú. Židenice). Deset pozemků je evidováno jako orná půda a 37 jako ostatní plocha. Rekapitulace vlastníků a druhů pozemků je uvedena v Tab. 1 a 2., celkový přehled o pozemcích je v Tab. 3. Tab. 1 Přehled vlastníků pozemků v zájmovém území (ČUZK 2015). Vlastnické právo Agropodnik Brno, s. p. – v likvidaci Českomoravský cement, a.s. Mendelova univerzita v Brně Obec Kanice Soukromí vlastníci Statutární město Brno ÚZSVM ZO ČSOP Pozemkový spolek Hády Celkem
Výměra [m2] Zastoupení /%/ Počet pozemků 11 0,00 0,5 270 337 53,23 21 8 149 1,60 7 2 823 0,56 3 22 001 4,33 20,5 17 178 3,38 3 762 0,15 2 186 630 36,75 11 507 891 100,00 68
Tab. 2 Přehled druhů pozemků v zájmovém území (ČUZK, 2015). Druh pozemku lesní pozemek orná půda ostatní plocha trvalý travní porost Celkem
Výměra [m2] 5 739 30 040 468 313 3 799 507 891
Zastoupení /%/ 1,13 5,91 92,21 0,75 100,00
4
Počet pozemků 1 18 47 2 68
109
12 296 2 822 201 104 3 617 1 254 16 028 14 542 182
3 242
62 993
1 145
46 30
Katastrální území
Kanice Kanice Kanice Kanice Kanice Kanice Kanice
Maloměřice
Maloměřice Maloměřice Maloměřice Maloměřice Maloměřice Maloměřice Maloměřice Maloměřice Maloměřice
Maloměřice
Maloměřice
Maloměřice
Maloměřice Maloměřice
Číslo parcely dle KN
703/3 703/4 703/5 703/6 704/2 704/3 704/4
2371
2374 2376 2560 2589 2370/46 2370/47 2370/48 2373/1 2373/2
2375/27
2377/1
2377/10
2377/11 2377/12
Výměra parcely [m2] 31 126 1 495 140 1 188 1 146 1 212 7 395
ostatní plocha ostatní plocha
ostatní plocha
ostatní plocha
ostatní plocha
ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha trvalý travní porost orná půda orná půda ostatní plocha trvalý travní porost
5
ostatní komunikace jiná plocha ostatní komunikace jiná plocha jiná plocha
jiná plocha
jiná plocha jiná plocha jiná plocha jiná plocha jiná plocha jiná plocha jiná plocha ostatní komunikace jiná plocha jiná plocha jiná plocha jiná plocha
ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha
Způsob využití pozemku dle KN
Druh pozemku dle KN
Tab. 3 Přehled pozemků v zájmovém území (ČUZK 2015).
Mendelova univerzita v Brně, Zemědělská 1665/1, Černá Pole, 61300 Brno
Mendelova univerzita v Brně, Zemědělská 1665/1, Černá Pole, 61300 Brno
Mendelova univerzita v Brně, Zemědělská 1665/1, Černá Pole, 61300 Brno
ZO ČSOP Pozemkový spolek Hády, Panská 363/9, Brno-město, 60200 Brno
Českomoravský cement, a.s., Mokrá 359, 66404 Mokrá-Horákov
Českomoravský cement, a.s., Mokrá 359, 66404 Mokrá-Horákov
Statutární město Brno, Dominikánské náměstí 196/1, Brno-město, 60200 Brno
Českomoravský cement, a.s., Mokrá 359, 66404 Mokrá-Horákov
Českomoravský cement, a.s., Mokrá 359, 66404 Mokrá-Horákov
Českomoravský cement, a.s., Mokrá 359, 66404 Mokrá-Horákov
Mendelova univerzita v Brně, Zemědělská 1665/1, Černá Pole, 61300 Brno
Mendelova univerzita v Brně, Zemědělská 1665/1, Černá Pole, 61300 Brno
Českomoravský cement, a.s., Mokrá 359, 66404 Mokrá-Horákov
Českomoravský cement, a.s., Mokrá 359, 66404 Mokrá-Horákov
Českomoravský cement, a.s., Mokrá 359, 66404 Mokrá-Horákov
ZO ČSOP Pozemkový spolek Hády, Panská 363/9, Brno-město, 60200 Brno
ZO ČSOP Pozemkový spolek Hády, Panská 363/9, Brno-město, 60200 Brno
ZO ČSOP Pozemkový spolek Hády, Panská 363/9, Brno-město, 60200 Brno
Obec Kanice, č. p. 76, 66401 Kanice
Obec Kanice, č. p. 76, 66401 Kanice
Obec Kanice, č. p. 76, 66401 Kanice
ZO ČSOP Pozemkový spolek Hády, Panská 363/9, Brno-město, 60200 Brno
Vlastnické právo
88
34 911 150 335 40 162 79 3 108
22
2 055 884 388 125
151
125
150
155
274 190 896 692
Maloměřice
Maloměřice Maloměřice Maloměřice Maloměřice Maloměřice
Maloměřice
Maloměřice Maloměřice Maloměřice Maloměřice
Maloměřice
Maloměřice
Maloměřice
Maloměřice
Maloměřice Maloměřice Maloměřice Maloměřice
2377/2
2377/20 2377/28 2377/29 2377/3 2377/30
2377/4
2377/5 2377/9 2378/1 2378/10
2378/11
2378/12
2378/2
2378/3
2378/8 2378/9 2379/1 2379/16
907 52 575 1 579
Maloměřice Maloměřice Maloměřice
2377/16 2377/17 2377/18
ostatní plocha ostatní plocha orná půda orná půda
ostatní plocha
6
jiná plocha jiná plocha
jiná plocha
jiná plocha
jiná plocha
ostatní plocha ostatní plocha
jiná plocha
jiná plocha jiná plocha jiná plocha jiná plocha
jiná plocha
ostatní plocha
ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha
ostatní plocha
jiná plocha jiná plocha jiná plocha jiná plocha jiná plocha
jiná plocha
ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha
jiná plocha jiná plocha jiná plocha
ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha
Nezval Josef, Vančurova 3145/19, Židenice, 61500 Brno
Českomoravský cement, a.s., Mokrá 359, 66404 Mokrá-Horákov
Českomoravský cement, a.s., Mokrá 359, 66404 Mokrá-Horákov
Českomoravský cement, a.s., Mokrá 359, 66404 Mokrá-Horákov Čech Jiří, Mokrohorská 154/14, Soběšice, 64400 Brno Staňková Martina, Cacovická 13/3, Husovice, 61400 Brno Wurmová Jarmila, č. p. 7, 67560 Myslibořice Moučka Martin, č. p. 190, 67905 Křtiny Moučka Petr, Husova 477, 66401 Bílovice nad Svitavou Moučková Jindřiška, Husova 569, 66401 Bílovice nad Svitavou Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, Rašínovo nábřeží 390/42, Nové Město, 12800 Praha 2 Českomoravský cement, a.s., Mokrá 359, 66404 Mokrá-Horákov
Linhart Michael Ing., K Západi 1896/16, Řečkovice, 62100 Brno
Mendelova univerzita v Brně, Zemědělská 1665/1, Černá Pole, 61300 Brno
ZO ČSOP Pozemkový spolek Hády, Panská 363/9, Brno-město, 60200 Brno Moučka Martin, č. p. 190, 67905 Křtiny 1/4 Moučka Petr, Husova 477, 66401 Bílovice nad Svitavou 1/4 ČR – Agropodnik Brno, s. p. – v likvidaci, Údolní 326/11, Brno-město, 60200 Brno 1/2 Statutární město Brno, Dominikánské náměstí 196/1, Brno-město, 60200 Brno
Wurmová Jarmila, č. p. 7, 67560 Myslibořice
ZO ČSOP Pozemkový spolek Hády, Panská 363/9, Brno-město, 60200 Brno
Českomoravský cement, a.s., Mokrá 359, 66404 Mokrá-Horákov
Českomoravský cement, a.s., Mokrá 359, 66404 Mokrá-Horákov Dobrovolná Božena, Selská 14/57a, Maloměřice, 61400 Brno 7/20 Fojtíková Marie, Žitná 1479/13, Řečkovice, 62100 Brno 2/20 Kellner František, náměstí Svornosti 2387/2, Žabovřesky, 61600 Brno 2/20 Kellner Josef, Selská 14/57a, Maloměřice, 61400 Brno 7/20 Marková Viktorie, Heyrovského 594/10, Bystrc, 63500 Brno ZO ČSOP Pozemkový spolek Hády, Panská 363/9, Brno-město, 60200 Brno
Českomoravský cement, a.s., Mokrá 359, 66404 Mokrá-Horákov
ZO ČSOP Pozemkový spolek Hády, Panská 363/9, Brno-město, 60200 Brno
784
1 187
864
867
607
325 1 065 1 769 356
379
624
569
587
1 187
479
581
Maloměřice
Maloměřice
Maloměřice
Maloměřice
Maloměřice
Maloměřice Maloměřice Maloměřice Maloměřice
Maloměřice
Maloměřice
Maloměřice
Maloměřice
Maloměřice
Maloměřice
Maloměřice
2379/17
2379/18
2379/19
2379/20
2379/21
2379/22 2379/23 2379/24 2379/25
2379/26
2379/27
2379/28
2379/4
2379/5
2383/2
2383/5
ostatní plocha
ostatní plocha
orná půda
orná půda
orná půda
orná půda
orná půda
orná půda orná půda orná půda orná půda
orná půda
orná půda
orná půda
orná půda
orná půda
7
ostatní komunikace ostatní komunikace
Statutární město Brno, Dominikánské náměstí 196/1, Brno-město, 60200 Brno
Českomoravský cement, a.s., Mokrá 359, 66404 Mokrá-Horákov
Had František, Zázmolí 494/7, Obřany, 61400 Brno Kocman Karel Ing., č. p. 60, 67905 Bukovina Kocman Tomáš Ing., Oblá 458/77, Nový Lískovec, 63400 Brno Vrbasová Marie, Vřesová 826/12, Maloměřice, 61400 Brno Kocman Karel Ing., č. p. 60, 67905 Bukovina Kocman Tomáš Ing., Oblá 458/77, Nový Lískovec, 63400 Brno Vrbasová Marie, Vřesová 826/12, Maloměřice, 61400 Brno Ostrovský František, Třískalova 902/10a, Lesná, 63800 Brno Ostrovský Pavel, Voroněžská 2550/10, Žabovřesky, 61600 Brno Staudková Hana Mgr., bratří Křičků 1549/14, Řečkovice, 62100 Brno Moučka Martin, č. p. 190, 67905 Křtiny Moučka Petr, Husova 477, 66401 Bílovice nad Svitavou Moučková Jindřiška, Husova 569, 66401 Bílovice nad Svitavou Linhart Michael Ing., K Západi 1896/16, Řečkovice, 62100 Brno
Dohnal Ladislav Ing., Rozhraní 86/4, Horní Heršpice, 61900 Brno
Českomoravský cement, a.s., Mokrá 359, 66404 Mokrá-Horákov
Nezvalová Helena, Vančurova 3145/19, Židenice, 61500 Brno Dobrovolná Božena, Selská 14/57a, Maloměřice, 61400 Brno Fojtíková Marie, Žitná 1479/13, Řečkovice, 62100 Brno Kellner František, náměstí Svornosti 2387/2, Žabovřesky, 61600 Brno Kellner Josef, Selská 14/57a, Maloměřice, 61400 Brno Marková Viktorie, Heyrovského 594/10, Bystrc, 63500 Brno Wurmová Jarmila, č. p. 7, 67560 Myslibořice Čech Jiří, Mokrohorská 154/14, Soběšice, 64400 Brno Staňková Martina, Cacovická 13/3, Husovice, 61400 Brno Českomoravský cement, a.s., Mokrá 359, 66404 Mokrá-Horákov Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, Rašínovo nábřeží 390/42, Nové Město, 12800 Praha 2 Českomoravský cement, a.s., Mokrá 359, 66404 Mokrá-Horákov
920
104
101
5 739 271 21 806 2 750 11 806
Maloměřice
Maloměřice
Maloměřice
Maloměřice Židenice Židenice Židenice Židenice
2384/1
2384/7
2384/8
2558/1 8001/6 8004/1 8004/3 8004/9
lesní pozemek ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha
ostatní plocha
ostatní plocha
ostatní plocha
8
jiná plocha jiná plocha jiná plocha jiná plocha
neplodná půda
neplodná půda
neplodná půda
Trunda Martin, Podbělová 2862/22, Líšeň, 62800 Brno
ZO ČSOP Pozemkový spolek Hády, Panská 363/9, Brno-město, 60200 Brno
Českomoravský cement, a.s., Mokrá 359, 66404 Mokrá-Horákov
Českomoravský cement, a.s., Mokrá 359, 66404 Mokrá-Horákov
ZO ČSOP Pozemkový spolek Hády, Panská 363/9, Brno-město, 60200 Brno Ostrovský František, Třískalova 902/10a, Lesná, 63800 Brno Ostrovský Pavel, Voroněžská 2550/10, Žabovřesky, 61600 Brno Staudková Hana Mgr., Bratří Křičků 1549/14, Řečkovice, 62100 Brno Nezval Josef, Vančurova 3145/19, Židenice, 61500 Brno Nezvalová Helena, Vančurova 3145/19, Židenice, 61500 Brno Mendelova univerzita v Brně, Zemědělská 1665/1, Černá Pole, 61300 Brno
2. CHARAKTERISTIKA LOKALITY 2.1. Přírodní poměry 2.1.1. Geologie a reliéf Zájmové území se nalézá na svahu kopce v nadmořské výšce asi 300–400 m n. m. Expozice svahu je JJZ. Podle regionálního členění reliéfu České republiky jsou Hády součástí Moravského krasu. Podloží převážné části území je tvořeno devonskými vápenci. Oblast byla v minulosti opakovaně zaplavena mořem, o čemž svědčí množství fosilních nálezů. Těžební činností byly na Hádech odkryty profily pěkně dokumentující geologické pochody formující toto území. Celé zájmové území bylo zásadně poznamenáno antropogenními vlivy – těžbou. Etážový lom byl po ukončení těžby vápence ponechán takřka bez úprav pozvolným půdotvorným procesům. Pouze místa s větší vrstvou nepůvodních materiálů, suti nebo hlíny, byla překryta místním drobným štěrkem. V případě jámového Růženina lomu bylo jeho původní dno v 70. letech zčásti překryto jemnými odprašky a odpadovým popílkem z výroby cementu. To do značné míry zabrzdilo sukcesi mimo suťová pole a břehy jezírek. V rámci technické fáze přírodě blízké rekultivace byl na dně lomu na konci 90. let rozprostřen jemný štěrk a malá vrstvička rendziny z místního zdroje. V lomu Džungle proběhla lesnická rekultivace. Jámový vápencový lom byl asi do poloviny zasypán odpadní zeminou a sutí a na povrch byla rozprostřena ornice. Plocha byla oseta travní směsí a osázena dřevinami (dub, lípa). Tuto rekultivaci v současnosti můžeme považovat za nepodařenou, protože cílový charakter (lesní porost) neodpovídá skutečnosti. Na většině zájmového území tedy převládají mělké půdy, rendziny, případně kambizem. Vápencové podloží, nízká úživnost a jižní expozice svahu jsou významné faktory přispívající k tomu, že se jedná o území se značným potenciálem pro rozvoj vzácných teplomilných společenstev. 2.1.2. Hydrologické poměry Hády jsou obecně suchou lokalitou. Stabilní vodní plochy najdeme jen v Růženině lomu. Zdejší jezírka napájí vedle srážkové vody především řada drobnějších pramenných vývěrů, zejména v SV, V a SZ části. Z nich nejvýznamnější je tzv. puklinový pramen založený na tektonické linii v nejvyšší, SV stěně, a pokračující i výš v etážovém lomu. Zde se v mírné bezodtoké depresi v závislosti na hydrologických poměrech vytváří malé mělké jezírko. Samovolně se na dně Růženina lomu vytvořila vodní plocha pod SV až V stěnou a drobnější nádrže v Z části lomu. Mléčně zakalené, asi 150 cm hluboké jezírko s jílovitým dnem bylo pod S stěnou vytvořeno až dodatečně v rámci technické fáze rekultivace. Odvodňovací příkop podél JV stěny musel být vybudován už při provozu lomu. Voda jezírek je dosti kvalitní, k čemuž přispívá také její filtrace přes rákosí. Zajímavostí je písčitý pěnovec vysrážený podél odtoku vody do přepadové šachty. Podzemní drenáží je pak voda vyvedena mimo lom, kde se volně zasakuje na jihovýchodní hranici zájmového území. Vodu můžeme dále na jižním svahu Hádů nalézt již jen v obou tunelech pod lomem Džungle. Bývají zatopeny do výše asi 30–40 cm, levý v plné délce, pravý pouze v jeho nejzadnější části. Jedná se o prosakující podzemní vodu, jejíž hladina patrně souvisí s volnou
9
hladinou v Růženině lomu. Před mříží uzavírající portál tunelu byla uměle navršena hráz. Voda přes tuto hráz prosakuje ven a zasakuje se v nejbližším okolí vstupu do tunelu. Jižní část lokality patří do oblasti artézských vod. Tento jev může být polohou, kdy se jedná o úpatí kopce Hádů. 2.1.3. Vymezení biotopů Biotopy byly vymezeny na základě podrobného mapování. Výchozími parametry byly: zastoupení rostlinných druhů, struktura a ekologické nároky biotopu. Na území bylo definováno 10 typů biotopů podle Katalogu biotopů ČR (Chytrý 2010). Jejich přehled je uveden v Tab. 4. Prostorové vymezení je uvedeno v Mapě biotopů (viz příloha M4). Tab. 4 Přehled biotopů na zájmovém území (dle Chytrý 2010). Biotop K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny K4C Nízké xerofilní křoviny L3.4 Panonské dubohabřiny L6.1 Perialpidské bazifilní teplomilné doubravy M1.1 Rákosiny eutrofních stojatých vod
S2A Pohyblivé sutě karbonátových hornin T 3.4D Širokolisté suché trávníky bez význačného výskytu vstavačovitých a jalovce T3.3A Úzkolisté suché trávníky panonská oblast jižní Moravy T4.1 Suché bylinné lemy
T6.2B Bazifilní vegetace efemér a sukulentů
Převod na fyziotyp KR Mezofilní až xerofilní křoviny KR Mezofilní až xerofilní křoviny HD Habrové a lipové doubravy HD Habrové a lipové doubravy VO Vodní a bylinná společenstva SP Společenstva skal, sutí, písčin a primitivních půd XT Xerotermní až semixerotermní trávníky a lemy XT Xerotermní až semixerotermní trávníky a lemy XT Xerotermní až semixerotermní trávníky a lemy SP Společenstva skal, sutí, písčin a primitivních půd
10
Rozloha /m2/
Zastoupení /%/
130 440
26
22 542
4
22 848
4
15 379
3
11 476
2
88 783
17
123 251
24
48 608
10
6 461
1
38 103
8
V zájmovém území je nejvíce zastoupen biotop K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny. Naopak ve velmi malé míře jsou zastoupeny biotopy suchých lemů T4.1. Na Obr. 2 je uveden výsečový graf s přehledem zastoupení jednotlivých biotopů.
Obr. 2 Graf zastoupení biotopů.
Stručná charakteristika biotopů v zájmovém území K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny: § plošnější charakter dřevinné vegetace, převládají keře: Ligustrum vulgare, Corylus avellana, Prunus spinosa, Cornus mas, Crataegus monogyna aj. § převážné zastoupení křovin nad 50 cm; § vyskytují se i stromy (Acer campestre, Sorbus torminalis). K4C Nízké xerofilní křoviny: § nízké křoviny na svazích a hranách s maximální výškou do 50 cm s absencí stromů; § přítomnost zakrslých forem keřů z důvodu extrémní podmínek stanoviště; § výskyt třešně křovité (Cerasus fruticosa) a růží (Rosa gallica, R. pimpinellifolia). L3.4 Panonské dubohabřiny: § zapojenější stromovité porosty s bohatým keřovým patrem; § na živnějších a nevysychavých stanovištích; § převažuje výskyt habru (Carpinus betulus) a dubu zimního (Quercus petreae), ojedinělý výskyt borovice lesní (Pinus sylvestris); § porosty mají charakter zapojenějšího lesa.
11
L6.1 Perialpidské bazifilní teplomilné doubravy: § extrémní stanoviště situované na svazích s velmi mělkými vysychavými půdami; § vázány na dub pýřitý (Quercus pubescens), popř. dub cer (Q. cerrus); § porosty mají rozvolněný charakter. M1.1 Rákosiny eutrofních stojatých vod: § v zájmovém území dvojího typu: ® v Růženině lomu (trvalé zamokření, jen mírné kolísání hladiny), ® v etážovém lomu (periodické zamokření, v období menších srážek vysychají); § stanoviště ovlivněny vodou; § ve většině případů výskyt rákosem obecným (Phragmites australis); § v Růženině lomu spadají do tohoto i typu porosty s olší lepkavou (Alnus glutinosa). S2A Pohyblivé sutě karbonátových hornin: § § § §
situovány především u pat lomových stěn; osypové kužely, přesypy, suťoviště s většími balvany na plošnějších stanovištích; kamenitý substrát bez jemnější frakce; výskyt vrbky rozmarýnolisté (Epilobium dodonaei); z dřevin možný výskyt svídy krvavé (Cornus sanquinea) a babyky (Acer campestre) v zakrslých formách.
T3.4D Širokolisté suché trávníky bez význačného výskytu vstavačovitých a jalovce: § suché trávníky v místech, kde je dostatečná humusová vrstva; § většinou bez mezer s obnaženou půdou; § především porosty, kde dominuje válečka prapořitá (Brachypodium pinnatum) nebo sveřep vzpřímený (Bromus erectus) s relativně menším zastoupením kostřav (Festuca sp.); § do těchto ploch jsou zahrnuty i porosty s ovsíkem vyvýšeným (Arrhenatherum elatius) a degradované plochy s třtinou křovištní (Calamagrostis epigejos). T3.3A Úzkolisté suché trávníky panonská oblast jižní Moravy § zapojenější nízké trávníky s velmi malým podílem humusové vrstvy; § plochy jsou místy obnaženy na kámen; § přítomnost kostřavy valiské (Festuca valesiaca). T4.1 Suché bylinné lemy: § ve velmi malých enklávách roztroušeně po celé ploše; § převažují byliny nad travinami, např. kakost krvavý (Geranium sanguineum), smldník jelení (Peucedanum cervaria) nebo oman mečolistý (Inula ensifolia); § mnohdy spíše „efekt“ lesního okraje – porosty vznikly výsevy nebo malé enklávy nedotčené těžbou.
12
T6.2B Bazifilní vegetace efemér a sukulentů § obnažená dna etáží, plat a rovin, která velmi rychle vysychají; § kamenitý povrch bez výraznější humusové vrstvy; § zastoupení mozaiky několika typů – trávníky, okraje, křoviny. 2.1.4. Flóra Zájmové území je důležitá botanická lokalita s celorepublikovým významem. To je dáno několika faktory. Území leží na hranici panonského Termofytika a českomoravského Mezofytika. Některé druhy zde mají mnohdy své hraniční výskyty. Hlediskem je i expozice svahů na jih, což způsobuje dostatečné oslunění i dostatek tepla; taktéž klimatické podmínky jsou „limitující“, protože lokalita spadá do teplé klimatické oblasti. Dalším činitelem jsou půdní poměry. Půda má různě mocný humusový horizont. Na mnoha místech přirozeně i uměle (způsobeno těžbou) vychází půdní horizont. Důležitý je také obsah biogenních prvků. Několik ploch vykazuje ojedinělou vegetaci díky blokovanému fosforu. Faktorem ovlivňujícím specifičnost území je obsah vody v půdě, kdy podstatná část území je vysychavá. Naopak lze zaznamenat i extrémy v podobě podzemních vod, které se projevují zejména v Růženině lomu. Z lomové stěny vytéká pramen, který dále teče na dno, kde plní jezírka. Jezírka pak vytváří různá mokřadní společenstva, která jsou vázána na dostatek vody, např. výskyt Epipactis palustris. V neposlední řadě je důležitým činitelem člověk. Ochrana přírody má velký význam na zachování i posílení populací řady ohrožených druhů. Tab. 5 Přehled vybraných ohrožených druhů rostlin (dle Tichý 1999, 2005, 2006). Název druhu Anemone sylvestris Aster amellus
Aktuální početnost nebo vitalita populace jednotlivé exempláře relativně hojná
Stupeň ohrožení1
Popis biotopu druhu
C3
T3.4 – Širokolisté suché trávníky
C3 §3
T4.1 – Suché bylinné lemy, trávníky a okraje porostů dřevin
jednotlivé exempláře desítky exemplářů desítky exemplářů
§3
T3.3 – Úzkolisté suché trávníky
C3 §3
20
C3 §3
Cornus mas
hojný
C3
Crinitaria linosyris
tisíce
C3
Dactylorhiza incarnata
desítky
§2
Dictamnus albus
tisíce velký počet jedinců
C3
T3.3 – Úzkolisté suché trávníky T3.3 – Úzkolisté suché trávníky L6.1 – Perialpidské bazifilní teplomilné doubravy K3 – Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny T3.3 – Úzkolisté suché trávníky M1.1 Rákosiny eutrofních stojatých vod T4.1 – Suché bylinné lemy M1.1 Rákosiny eutrofních stojatých vod
Astragalus onobrychis Campanula sibirica Centaurea triumfettii Cephalanthera damasonium
Epipactis palustris
C2 §2
13
Iris variegata Linum tenuifolium Orchis purpurea
desítky desítky jeden jedinec
C2 C3 §2
Orobanche purpurea
několik jedinců
C1 §1
Pulsatilla grandis
tisíce jednotlivé exempláře
C2
Quercus pubescens
stovky
C4, §3
Stipa joannis Stipa pulcherrima
desítky desítky
C3, §3 C3
Quercus cerris
C2
T4.1 – Suché bylinné lemy T4.1 – Suché bylinné lemy T3.4 – Širokolisté suché trávníky T4.1 – Suché bylinné lemy, trávníky a okraje porostů dřevin T3.3 – Úzkolisté suché trávníky L6.1 – Perialpidské bazifilní teplomilné doubravy L6.1 – Perialpidské bazifilní teplomilné doubravy T3.3 – Úzkolisté suché trávníky T3.3 – Úzkolisté suché trávníky
§2, §3 – druhy zvláště chráněné dle vyhl. 395/1992Sb. v kategoriích, silně ohrožené a ohrožené; C2 až C3 – druhy silně ohrožené a ohrožené dle Červeného seznamu cévnatých rostlin ČR. 1
Přehled zvláště chráněných druhů rostlin Červeného seznamu květeny ČR (Holub et Procházka 2000): Silně ohrožené druhy: česnek kulovitý (Allium rotundum), čistec roční (Stachys annua), dub cer (Quercus cerris), jestřábník Hoppeův (Hieracium hoppeanum), kamejka lékařská (Lithospermum officinale), koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis), kosatec různobarvý (Iris variegata), růže bedrníkolistá (Rosa pimpinellifolia), růže malokvětá (Rosa micrantha), třešeň křovitá (Cerasus fruticosa), vičenec písečný (Onobrychis arenaria), višeň křovitá (Cerasus fruticosa), vstavač nachový (Orchis purpurea), zběhoveček žlutokvětý (Chamaepytis chia). Ohrožené druhy: černohlávek dřípatý (Prunella laciniata), černohlávek velkokvětý (Prunella grandiflora), česnek žlutý (Alium flavum), drchnička modrá (Anagallis foemina), hrachor širolistý (Lathyrus latifolius), huseník střelovitý (Arabis sagittata), hvězdnice chlumní (Aster amellus), hvězdnice zlatovlásek (Aster linosyris), chrpa chlumní (Centaurea triumfetti), kamejka modronachová (Bugglossoides purpurocaerulea), kavyl lvanův (Stipa joannis), kavyl sličný (Stipa pulcherrima), kozinec vičencovitý (Astragalus onobrychis), kručinkovec poléhavý (Corothamus procumbens), len tenkolistý (Linum tenuifolium), lnice kručinkolistá (Linaria genistifolia), mateřídouška olysalá (Thymus glabrescens), modřenec chocholatý (Muscari comosum), okrotice bilá (Cephalanthera damasonium), oman mečolistý (Inula ensifolia), ostřice Michelova (Carex michelii), pelyněk pontický (Artemisia pontica), pcháč panonský (Cirsium pannonicum), plamének přímý (Clematis recta), prvosenka jarní plstnatá (Primula veris ssp. canescens), pryšec mnohobarvý (Tithymalus polychromus), rmen rakouský (Anthemis austriaca), rozrazil rozprostřený (Veronica prostrata), růže Keltská (Rosa gallica), řebříček panonský (Achillea pannonica), sasanka lesní (Anemone sylvestris), smldník alsaský (Peucedanum alsaticum), škarda smrdutá mákolistá (Crepis foetida subsp. rhoeadifolia), tolice nejmenší (Medicago minima), třemdava bílá (Dictamnus albus), violka písečná (Viola rupestris), vítod větší (Polygala major), záraza vyšší (Orobanche elatior), zlatovlásek obecný (Aster linosyris), zvonek klubkatý plstnatý (Campanula glomerata ssp. farinosa), zvonek sibiřský (Campanula sibirica)
14
2.1.5. Fauna Zájmová lokalita zahrnuje převážně bývalé lomy v jižním svahu Hádů. Pro chráněná území mimo lom jsou vypracované samostatné plány péče. V bývalých lomech lze právem očekávat výskyt druhů, které využívají prostor k migraci mezi jednotlivými částmi jižních Hádů včetně MCHÚ, a s postupující sukcesí a zarůstáním ploch suchými trávníky také obsazují stanoviště vznikající v samotném lomu. V této kapitole tedy upozorňujeme pouze na nejnápadnější prvky zdejší fauny. Podrobněji je výskyt živočichů rozebírán například v plánech péče pro jednotlivá chráněná území – NPR Hádecká planinka, PP Kavky, PP Velká Klajdovka. Oblast Hádů patří mezi nejteplejší část Moravského krasu. K druhovému bohatství lokality přispívají teplomilní živočichové, kteří se sem šíří z panonské oblasti. Výslunné stepní stráně jsou pak pro řadu druhů bezobratlých severní hranicí rozšíření. Otevřená stanoviště, skály, hromady kamení, to jsou ideální podmínky pro mnoho pavouků. Asi nejnápadnějším, a navíc vzácným pavoukem, kterého můžeme v zájmové lokalitě spatřit, je sameček stepníka rudého (Eresus kollari) se čtyřmi černými puntíky na červeném zadečku. Plžů jsou z Hádů uváděny desítky druhů. Často jsou to pochopitelně druhy typické pro vápencové podloží. K druhům, které lze běžně nalézt v suchých lomech a plochách stepního charakteru v okolí, patří například páskovka žíhaná (Cepaea vindobonensis), suchomilka obecná (Xerolenta obvia), keřnatka vrásčitá (Euomphalia strigella), žitovka obilná (Granaria frumentum) nebo oblovka drobná (Cochlicopa lubricella; Horsák in Tichý 2002). Hády jsou především vyhlášenou entomologickou lokalitou, které věnují amatérští i odborní badatelé zvýšenou pozornost již přes 200 let. O významu svědčí i to, že z Hádů bylo pro svět objeveno a vědecky popsáno několik nových druhů hmyzu (třásněnky, mery, dvoukřídlí, blanokřídlí – lumci, lumčíci, kutilky, poskočilky), ale i nové druhy pavouků (Rozkošný in Tichý, Štefka 2000). Blanokřídlý a dvoukřídlý hmyz je na Hádech nejhojnější. Jen během jednorázové návštěvy je možné najít v zájmové lokalitě přes 200 druhů blanokřídlých, z toho každý pátý druh vzácný. Vyskytuje se zde například prakticky třetina našich mravenců (Formicidae). Dvořák et al 2008 dále uvádí čtyři druhy blanokřídlého hmyzu, které zde byly v rámci ČR nalezeny vůbec poprvé (Macrophya postica, Pristiphora insularis, Chrysis phryne, Ceratina nigrolabiata) a tři druhy, které byly již v ČR považovány za vyhynulé (Chrysis graelsii sybarita, Evagetes elongatus, Hylaeus lineolatus). Z kriticky ohrožených druhů (CR) jmenujme například zlatěnku Chrysis grohmanni, vosu Leptochilus regulus nebo včelu Dioxys cincta. Jako ohrožené (EN) jsou klasifikovány např. robustní žahalka Scolia hirta, mravenec Tetramorium moravicum nebo kutilka Ammophila heydeni. Mezi druhy zranitelné (VU) patří např. pilatka Aneugmenus coronatus, hrabalka Dipogon subintermedius nebo čmelák Bombus subterraneus. I motýlí fauna Hádů je velice bohatá. V celé hádecké oblasti bylo zjištěno přes 1700 druhů motýlů, z nichž velká část je vázána právě na jižní svahy kopce. Xerotermní, druhově bohaté trávníky s výchozy vápence a s roztroušenými skupinami křovin, které jsou předmětem ochrany CHÚ zájmové lokality, jsou pro řadu motýlů ideální. A nezalesněné lomové etáže umožňují drobným živočichům otevřených ploch migraci. Díky tomu na jižních Hádech přežívají kolonie ohrožených xerotermofilních motýlů jako je okáč kostřavový (Arethusana arethusana, EN) a okáč ovsový (Minois dryas, VU; Trunda 2012). Nad
15
zarůstajícím lomovým dnem poletují i oba naše nápadné druhy otakárků – o. ovocný (Iphiclides podalirius, VU, §3) a o. fenyklový (Papilio machaon, §3). V lokalitě se dále vyskytuje například přástevník kostivalový (Euplagia quadripunctaria), modrásek vičencový (Polyommatus thersites, VU), zelenáček chrpový (Jordanita chloros, VU) nebo hnědopáska panonská (Lygephila ludicra, EN; Jurek, Tichý 2011). Hojně jsou v zájmové lokalitě zastoupeny také různé druhy švábů, škvorů, kobylek a sarančí. Mezi nápadné druhy patří např. kudlanka nábožná (Mantis religiosa, VU, §1) nebo saranče modrokřídlá (Oedipoda coerulescens). Vyskytuje se zde i podobná saranče Sphingonotus caerulans (Rozkošný in Tichý, Štefka 2000). Co se týká fauny obratlovců, nejvýznamnější jsou ptáci. Keřové lemy a skupiny dřevin při okrajích lomů a okraje lesního porostu v horních partiích těžební oblasti jsou domovem velkého množství druhů. Například pro rehka domácího (Phoenicurus ochruros) jsou však vhodným hnízdištěm přímo odhalené skalní stěny lomu. V minulosti v etážovém lomu hnízdil také výr velký (Bubo bubo, EN, §3), avšak v současnosti ho zde můžeme zastihnout pouze přeletovat, hnízdí v jiném nedalekém lomu. V témže lomu také hnízdí a na Hádech se pravidelně objevuje i krkavec velký (Corvus corax, VU, §3). K nejběžnějším druhům ptáků zpívajícím na keřích v lomu patří strnad obecný (Emberiza citrinella), již zmiňovaný rehek domácí, ale i atraktivnější rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus), budníček menší (Phylloscopus collybita), pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla) a hnědokřídlá (S. communis). Ve starších stromech hnízdí vzácný pták z řádu šplhavců, krutihlav obecný (Jynx torquilla, VU, §2). Z dalších vzácnějších druhů se v zájmovém území vyskytuje pěnice vlašská (Sylvia nisoria, VU, §2) nebo lejsek bělokrký (Ficedula albicollis). Častý je také špaček obecný (Sturnus vulgaris) a sojka obecná (Garrulus glandarius). Specifický je mokřadní biotop v Růženině lomu. Rákosový porost je ideálním prostředím například pro rákosníky, ale lze tu zastihnout například i slípku zelenonohou (Gallinula chloropus, NT) nebo chřástala vodního (Rallus aquaticus, VU, §2). Na Hádech se můžeme setkat s většinou našich běžných druhů savců. Jejich výskyt v bývalých lomech nejvíce záleží na stádiu postupující sukcese, tedy na potravní a úkrytové nabídce. Přímo v lomu lze nejčastěji spatřit srnce obecného (Capreolus capreolus), jak šplhá po křovinatých svazích, nebo zajíce polního (Lepus europaeus) přebíhajícího mezi trsy vegetace. Pobytové stopy v podobě trusu na nápadných místech po sobě zanechává kuna skalní (Martes foina) a charakteristické otisky tlap prozrazují jezevce lesního (Meles meles) Stromy a keře obývají plšík lískový (Muscardinus avellanarius, §2) a veverka obecná (Sciurus vulgaris, §3). Vzdušný prostor bývalého těžebního území se za soumraku stává lovištěm různých druhů netopýrů sídlících v okolních starých stromech. Mezi prvními se objevuje nápadný netopýr rezavý (Nyctalus notula, §2). Nad hladinou jezírek v Růženině lomu zase převažuje netopýr vodní (Myotis daubentonii, §2). Všechny druhy našich netopýrů jsou zákonem zvláště chráněné. V zájmové lokalitě jsou i stanoviště vhodná k hibernaci některých druhů. Na vodu jezírek Růženina lomu je vázán také výskyt hádeckých obojživelníků. Vedle ropuchy obecné (Bufo bufo, NT, §3) jsou to hlavně hnědí skokani a ropucha zelená (Bufo viridis, NT, §2), kterou můžeme potkat i poměrně daleko od vodního zdroje. Příležitostně tu mohou nacházet útočiště i další druhy našich obojživelníků a bývá zde pozorována i užovka obojková (Natrix natrix, §3). V jezírcích se vyskytují i ryby, zde nežádoucí, pravděpodobně vysazené člověkem a dorůstající ve zdejších podmínkách jen malých rozměrů. Naopak suché biotopy s roztroušenou vegetací, křovinami a kameny, které v zájmové lokalitě převládají, 16
vyhledává užovka hladká (Coronella austriaca, VU, §2), ještěrka obecná (Lacerta agilis, NT, §2), vzácná ještěrka zelená (Lacerta viridis, CR, §1) nebo slepýš křehký (Anguis fragilis, §2; Zwach in Tichý, Štefka 2000).
2.2. Ekologické souvislosti 2.2.1. Velikost Území je výjimečné bývalou těžbou vápence, kdy došlo k odtěžení střední části jižního svahu kopce. Původní společenstva zasažená těžbou však nezanikla, ba naopak na většině míst začala obnova biotopů do takřka původní podoby; byť jen mozaikovitě. Pro vyjádření velikosti zachovalosti zájmového území byly vylišeny tři kategorie: § těžbou nezasažené plochy, § těžbou zasažené plochy – ponechané přirozené sukcesi, § těžbou zasažené – rekultivované nebo proběhla řízená sukcese. Na základě porovnání údajů o rekultivacích, porovnání současného stavu a stavu v padesátých letech na leteckých snímcích a na terénním šetření byla stanovena výměra jednotlivých ploch – viz Tab. 6. Tab. 6 Plošná výměra pro jednotlivé kategorie. Výměra [m2] Zastoupení /%/ Těžbou nezasažené 194 703 38,5 Těžbou zasažené – ponechané přirozené sukcesi 205 589 40 Těžbou zasažené – rekultivované nebo řízená sukcese 107 599 21,5 Celkem plocha 507 891 100 Zachovalost
Těžbou bylo přímo i nepřímo (výsypky) zasaženo 61,5 % území. Na 21,5 % zájmové lokality byly/jsou prováděny obnovní zásahy (rekultivace, řízená sukcese, ochranářský management). Naopak 38,5 % plochy nebylo zasaženo vůbec. To se týká zvláště chráněných území a jižní části lokality. 2.2.2. Reprezentativnost (zachovalost) fyziotypů/biotopů Reprezentativnost byla vymezena na základě plošného zastoupení a významnosti dle výskytu vyznaných a ohrožených druhů rostlin.
17
Tab. 7 Stanovení zachovalosti jednotlivých biotopů. Biotop K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny K4C Nízké xerofilní křoviny L3.4 Panonské dubohabřiny L6.1 Perialpidské bazifilní teplomilné doubravy M1.1 Rákosiny eutrofních stojatých vod S2A Pohyblivé sutě karbonátových hornin T3.4D Širokolisté suché trávníky bez význačného výskytu vstavačovitých a jalovce T3.3A Úzkolisté suché trávníky panonská oblast jižní Moravy T4.1 Suché bylinné lemy T6.2B Bazifilní vegetace efemér a sukulentů 1
Reprezenativnost1 2 2 2 3 2 2 1,5 1,5 3 2
Kategorie reprezentativnosti: 1 – vynikající 2 – průměrná 3 – nedostatečná.
Ve většině převažuje průměrná reprezentativnost. U jednoho typu biotopu se objevil nedostatečný stav. To se týká L6.1 a T4.1. V případě teplomilných doubrav nejsou na území dostatečného charakteru podle Katalogu biotopů (Chytrý 2010). U lesních okrajů je v současnosti jen malé zastoupení tohoto biotopu. Především keřové formace by měly volně přecházet v tento typ. Dobrý stav, z relativního pohledu, je u sekundárních trávníků. „Nadhodnocení“ je důsledkem potenciálu a sukcesního směřování celého území. Nevyváženost a sukcesní nezralost většiny biotopů je však příčinou bohatého zastoupení několika ohrožených druhů, které jsou předmětem ochrany. 2.2.3. Obnovitelnost fyziotypů/biotopů a druhových populací Pokud vycházíme z předpokladu, že před těžbou podstatnou část zájmové plochy tvořily stepní a lesostepní formace (trávníky, křoviny, rozvolněné dřínové doubravy aj.), nelze již původní charakter území nikdy navrátit (například už fakt, že byla odstraněna půda až matečnou horninu). Vhodné však v tomto směru bude zaměřit se na zachovalé, těžbou nedotknuté plochy. V tomto případě je nutné soustředit se na aktuální stav biotopů. Jedná se zejména o malé enklávy trávníků a křovin, kde jsou možnosti posílení společenstev. Toho můžeme docílit aktivním managementem (stepní trávníky a lesní lemy), přirozenou obnovou (křoviny) nebo revitalizacemi v podobě výsadeb dřevin a výsevů semen získaných z lokálních zdrojů (např. NPR Hádecká planinka, PP Velká Klajdovka, PP Kavky). V současnosti obnova probíhá v návaznosti na údržbu vybraných částí zájmového území. S výsledným stavem obnovy biotopů můžeme počítat v kratším intervalu v rozpětí 10–15 let, v případě delšího až 60 let. V Tab. 8 je k jednotlivým biotopům stanovena kategorie obnovitelnosti a stručný popis situace.
18
Tab. 8 Stanovení zachovalosti pro jednotlivé biotopy. Biotop
Obnovitelnost
K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny
Lehko obnovitelné
K4C Nízké xerofilní křoviny
Obtížně obnovitelné
L3.4 Panonské dubohabřiny
Obtížně obnovitelné
19
Popis situace Na zájmové ploše se setkáme s několika skupinami křovin se vzrostlými stromy. Křoviny lze poměrně snadno obnovit, resp. zaměřit se na stávající biotopy, o které bude dle uvážení vhodné pečovat (prořezávky, odstranění vzrostlých stromů, celková redukce křovin). Problémem se může jevit výskyt invazních druhů, což by při větším rozšíření mohlo být překážkou pro zdárný vývoj společenstev. Další problém je nežádoucí expanze křovin na úkor cennějších, zejm. travních společenstev. V tomto smyslu by se nemělo zapomínat v rámci tohoto typu stanoviště na udržování stávajícího rozsahu křovin. Jedná s o cenné části území, které se vyskytují v malých enklávách; s ostatními biotopy vytváří poměrně pestrou mozaiku celku. Struktura je tvořena výskytem vzácnějších druhů dřevin (např. třešeň křovitá, růže bedrníkolistá) a zakrslými jedinci ptačího zobu, svídy krvavé aj. Plochy je možné obnovit na úkor rozvolňování vyšších křovin, odstraňováním vzrostlejších jedinců a zvýšení oslunění stanoviště. Důležitá součást je pravidelná údržba na principech řízené sukcese, popř. využívat experimentální formy managementu – vypalování, narušení drnu, sečení. V současnosti jen s malým zastoupením na ploše. Potenciál dalšího rozvoje v případě upřednostnění významnějších biotopů nehraje významnou roli. Ve vztahu k extrémním stanovištním podmínkám je spíše problémové obnovit tyto biotopy. Dubohabřiny volit v místech vhodných pro
L6.1 Perialpidské bazifilní teplomilné doubravy
M1.1 Rákosiny eutrofních stojatých vod
S2A Pohyblivé sutě karbonátových hornin
T3.3A Úzkolisté suché trávníky panonská oblast jižní Moravy
lesnickou rekultivaci, např. na výsypkách a navážkách. Za aktuálního stavu by měly být dubohabřiny omezeny opravdu jen na pečlivě vybraná místa, přičemž nikdy se nebude jednat o hospodářské lesy, ale o lesy ochranné. Pozůstatky původních lesostepních formací, popř. částí lomu, které nebyly zasaženy těžbou a na kterých v době těžby vznikly rozvolněné Obtížně dřínové doubravy. Do dalších částí obnovitelné území lze tento typ biotopů aktivně implementovat prostřednictvím síjí; k tomu je důležitá produkce vlastního sadebního materiálu. Vodní prvek vyskytující se v prohlubních etáží lomu, kde je nepropustné dno a okolo jezírek v Růženině lomu. Mimo Růženin lom dochází pouze k periodickému zamokření. Existují dvě možnosti obnovy. (i) Při samovolné obnově nejsou prováděny žádné zásahy. Další Lehko/obtížně biotopy tohoto typu se nebudou na obnovitelné území dále rozšiřovat nebo zvětšovat. (ii) Budou vyhloubeny umělé prohlubně nebo zvětšeny stávávající prvky s jílovou vrstvou na dně. Tento způsob je však při vysoké poréznosti hádeckých hornin značně riskantní. V Růženině lomu není obnova rákosin potřeba, naopak je vhodná jejich pravidelná údržba. Obnova biotopů je prakticky spontánní; zvětralé horniny se postupně rozpadají a vytváří osypové Lehko kužele. Suťové plochy lze také dále obnovitelné směřovat na další typy biotopů, např. křoviny. Problémové z pohledu obnovy mohou být invazní rostliny. Mají spíše charakter enkláv a nejedná se v současnosti o plošnější Obtížně zastoupení (mimo CHÚ). Ovšem obnovitelné priorita je tyto plochy rozšiřovat. Stávající porosty jsou závislé na pravidelné péči spočívající v redukci
20
křovin. Velký potenciál porostů lze obnovit výřezem nežádoucích křovin a údržbou pravidelných okrajů. Plochy není dobré zatěžovat sečí, pokud je porost rozvolněný (do 50% pokryvnosti) a jestliže nedochází ke kumulaci stařiny, eutrofizaci nebo šíření nepůvodních nebo expanzivních druhů (třtina, ovsík, zlatobýl kanadský atd.). Přímá obnova na obnažených plochách může být úspěšná pomocí mulčování semen z okolních chráněných lokalit, kdy dochází k přenosu semen obsažených v senu. Taktéž je možný řízený výsev různých druhů semen. Obnovitelnost je nutné posuzovat na základě stanovištních podmínek. Na místech s živnějším substrátem je obnovitelnost snazší. Problém obnovy může nastat v případě výskytu třtiny křovištní, kdy plocha bude závislá na častějším kosení vedoucí k jejímu potlačení až T 3.4D Širokolisté suché trávníky bez Lehko/obtížně eradikaci. Pro rozšíření dalších význačného výskytu vstavačovitých a obnovitelné stanovišť tohoto typu je vhodné jalovce posunovat seč valečky prapořité a sveřepu vzpřímeného až na podzim. Vhodná je také pastva. Plochy jsou závislé na narušování křovin, příp. jejich rozvolňování (křoviny uvnitř společenstev by se měly vyskytovat, avšak neměly by přesahovat plošné zastoupení 10 %). Společenstva suchých lemů mají složité ekologické vazby a je potřeba klást důraz na citlivější péči a na redukci křovin. V místech s obnaženým povrchem samovolně či za přispění řízených výsevů probíhá Obtížně T4.1 Suché bylinné lemy rozvoj bylinných lemů. Zvláštní zřetel obnovitelné je nutné brát na přechody mezi křovinami a suchými trávníky, kdy může dojít k zarůstání a degradaci společenstev. Proto je důležité odstraňovat z takových lemů téměř veškeré dřeviny (ponechávat pouze
21
T6.2B Bazifilní vegetace efemér a sukulentů
Obnovitelné
cenné listnáče – šípák, cer, břek). Převážně plochy, kde zatím neprobíhá intenzivně řízená sukcese, a plochy jsou ponechány samovolné sukcesi. Do budoucna hrozí postupný zánik na úkor sekundárních trávníků nebo křovin. Potenciálne tyto biotopy nabízí možnost výsadby enkláv s dubem pýřitým.
Závěrem lze uvést, že biotopy jsou z větší části relativně obnovitelné, jestliže budeme zohledňovat aktuální stav jako výchozí, nikoliv stav před těžbou. U většiny z nich se zatím jedná o iniciální sukcesní stádia, která se dále budou vyvíjet. Velký potenciál na území mají skalní stepi a suťová společenstva. Vhodným managementem bude možné jejich vývoj dále významně ovlivňovat.
2.3. Právní souvislosti 2.3.1. Ochrana přírody a krajiny Většinu lokality zahrnuje Evropsky významná lokalita CZ0624236 Jižní svahy Hádů. V území se také nachází registrovaný významný krajinný prvek Odvaly (podél silnice v etážovém lomu), VKP Růženin lom I (bohužel chybou při vyhlašování došlo k záměně území a omylem byl namísto Růženina lomu vyhlášen lom Džungle, do budoucna se řeší vyhlášení VKP, který bude již na území Růženina lomu a ponese název „Růženin lom II., popř. dojde k přejmenování obou VKP). Součástí zájmového území je NPR Hádecká planinka, PP Kavky a PP Velká Klajdovka a jejich ochranná pásma, zasahuje sem i CHKO Moravský kras. 2.3.2. Územně plánovací dokumentace a další právní vztahy k lokalitě Na lokalitě platí územní plán města Brna schválený na XLII. zasedání Zastupitelstva města Brna dne 3. 11. 1994. Mapový výřez viz Příloha M3. Plochy jsou v zájmovém území nestavební. Slouží jako plochy krajinné zeleně a jsou určeny pro zachování a obnovu přírodních a krajinných hodnot území a jsou veřejně přístupné (ÚP, 1994). Podrobněji jsou plochy členěny na všeobecné i rekreační využití. Všeobecné plochy jsou řízeny přírodními procesy, přičemž plošné regulace jsou cíleny na ochranu přírodních procesů v krajině (ÚP, 1994). Plochy rekreační jsou souvislou zelení ve volné krajině sloužící ve zvýšené míře k oddechu, rekreaci a pobytu v přírodě (ÚP, 1994). Do ÚP jsou zahrnuta chráněná území (CHKO Moravský kras, NPR Hádecká planinka, PP Kavky, PP Velká Klajdovka), evropsky významná lokalita Jižní svahy Hádů a registrované krajinné prvky (Odvaly, Růženin lom I., II.). Vymezeny jsou i pozemky určené k plnění funkcí lesa. Ložisko vápence Maloměřice – Hády (ev. č. 3148100) a chráněné ložiskové území Maloměřice – Hády (ev. č. 14810000). Evidencí a ochranou ložiska je pověřena organizace Českomoravský cement, a.s. (Národní geoportál INSPIRE 2015). V takovémto území je 22
omezena stavební činnost. Dále je součástí ÚP vymezená oblast bývalých skládek a oblast ochrany artézských vod. V jižní části zájmového území se nachází nebo je v bezprostřední hranici ochranné pásmo podzemního vysokotlakového plynovodu DN 500 (PN 40) a nadzemního velmi vysokého napětí (VVN) 110 kV na stožárech. Dále je v jihozápadní části ze zákona vyhlášeno bezpečnostní pásmo plynovodu. U plynovodů je ochranné pásmo 4 m na obě strany od středové osy plynovodu, bezpečnostní pásmo je 45 m na každou stranu, v případě výskytu dřevinné vegetace je nutné udržovat dva metry široký pás od osy plynovodu. Ochranné pásmo velmi vysokého napětí je územním plánem vymezeno v šíři 20 m od krajního vedení na obě strany. V ochranných pásmech je vyloučena jakákoliv stavební činnost a zakládání dřevinné vegetace (u OP nadzemního VVN nesmí být dřeviny vyšší jak 3 m).
2.4. Socio-ekonomické poměry Člověk ovlivňoval jižní svahy Hádů již v dávné minulosti. Na svazích s mělkými půdami byla v minulých staletích udržována mozaika bezlesých biotopů. Tyto plochy byly totiž využívány jako pastviny a částečně i k drobnému extenzivnímu obhospodařování (políčka, ovocné sady aj.). V oblasti jižních Hádů s vazbou na blízké město Brno byl v minulosti dobýván vápenec jako stavební kámen a samozřejmě jako surovina pro získávání vápna. Razantní změny přineslo 20. století, kdy byla podstatná část kopce odtěžena. Ze zájmové lokality nebyl těžbou postižen jen SZ cíp a jižní část při patě kopce spolu se svahy dnešních PP Kavky a PP Velká Klajdovka. V těchto místech se po upuštění od hospodaření rozběhla sukcese a došlo k zarůstání. Po ukončení těžby se stal celý prostor místem rekreace obyvatel z okolí a přilehlých sídlišť. V různých částech dnes již bývalého těžebního prostoru byl uplatněn odlišný přístup k rekultivaci narušeného území. 2.4.1. Ochrana přírody Jižní svahy Hádů jsou předmětem vysokého zájmu přírodovědců přes sto let. Byly zde popsány i některé nové druhy bezobratlých (několik nových druhů blanokřídlých, ale i pavouků nebo dvoukřídlých). Díky souhře mnoha faktorů se jedná o lokalitu s mimořádně vysokou biodiverzitou a s výskytem desítek vzácných druhů rostlin i živočichů. V průběhu 20. století došlo k odtěžení více než poloviny území. Postupně byly vytěženy jámové lomy Džungle a Růženin lom, poté tzv. etážový lom. Těžba na Hádech byla definitivně ukončena 31. 12. 1997. Jen relativně malá část těžbou nezasaženého území (JZ část) nepodléhá žádné ochraně. Jako VKP byla vyhlášena část lomu Džungle (VKP Růženin lom I) a val podél cesty v etážovém lomu (VKP Odvaly). Růženin lom na statut chráněného území v současnosti čeká. PP Kavky a PP Velká Klajdovka jsou spolu s Růženiným lomem a podstatnou částí etážového lomu součástí systému Natura 2000 jako EVL Jižní svahy Hádů. NPR Hádecká planinka, PP Kavky i PP Velká Klajdovka mají vypracované funkční plány péče (2012–2021), ostatní plochy postihuje tento dokument. V lomu Džungle proběhla sanace a lesnická rekultivace. Jámový lom byl částečně zavezen a následně zde byla provedena výsadba dřevin (lípa srdčitá, dub zimní). Pro veřejnost zůstal lom uzavřen a více se o jeho osud nikdo nestaral. Většina původně vysázených stromů nepřežila kritické suché období. Dno lomu rychle začalo zarůstat trávami (třtina křovištní), keři a některými invazivními druhy (akát, topol kanadský, celík zlatobýl,
23
štědřenec odvislý). V roce 2011 zde ZO ČSOP PS Hády vybudoval ekocentrum zajímavé pro návštěvníky i zdejší přírodu chovem lam alpak. Lamy a později i pár ovcí jednak přitahují do hádeckého informačního zázemí návštěvníky a jsou základem ekovýchovných programů, jednak pastvou udržují vegetaci. Ukázalo se, že řízená pastva limitovaného počtu býložravců účinně potlačuje rozvoj třtiny a dalších nežádoucích druhů rostlin ohrožujících svým šířením i sousední chráněná území. U nás netradiční hospodářské zvíře jakým je lama alpaka má z hlediska vlivu na přírodu navíc jedno specifikum. Trus odkládá zásadně na několika zvolených místech, tzv. kalištích, čímž dochází k soustavnému odčerpávání živin z prostředí. To je v lokalitě významné především pro výskyt teplomilných stepních druhů pozitivní faktor. Na pasených plochách se již po pár letech objevily některé vzácné druhy rostlin, které nebyly na Hádech již léta zaznamenány (záraza nachová Orobanche purpurea, hrachor chlupatý Lathyrus hirsutus). Z lomu Džungle jsou i nadále vyřezávána ohniska akátu a štědřence odvislého, avšak v opatřeních je potřeba pokračovat i nadále, neboť dosud dochází k jejich zmlazování. J a S od lomu Džungle se nachází plochy, které nebyly postiženy těžbou, ale nejsou ani zahrnuty do žádného chráněného území. Na svahu pod Džunglí se v minulosti drobně hospodařilo, dodnes se dochovaly zbytky starých sadů. Při absenci zásahů v minulých desetiletích prostor takřka zcela zarostl hustou spletí křovin. Po roce 2011 zajistil PS Hády likvidaci křovin na části tohoto území a obnovu sadu, čímž byl podpořen rozvoj žádoucích stepních společenstev. Část plochy při patě kopce v ochranném pásmu PP Kavky je pravidelně sečena, ale zbytek je ponechán přirozenímu vývoji a v současnosti je převážně zarostlý dřevinami včetně invazních druhů, jako je pajasan žláznatý. Růženin lom je zcela specifickou lokalitou. Lom je tvořen členitým dnem a prudkými stěnami. Jedná se o jámový typ lomu. V severovýchodní stěně byl těžbou odkryt vydatný pramen, který je zdrojem vody pro jezírka nacházející se na jeho dně. V sedmdesátých letech získal lom téměř stávající podobu. Jeho dno bylo částečně zavezeno odpadem z výroby cementu a byla zde nastartována sukcese. Díky blízkosti dvou maloplošných zvláště chráněných území (MZCHÚ) – Velká Klajdovka a Kavky se do prostoru lomu dostává řada teplomilných druhů rostlin. Růženin lom je tvořen pestrou mozaikou stanovišť. Nalezneme tu společenstva teplomilných trávníků až po lesní lemy, křoviny a rákosiny. Ojedinělým biotopem jsou jezírka a jejich okraje, které zarůstají rákosinami a jinými vlhkomilnými druhy. Za zmínku stojí výskyt dvou chráněných orchidejí – kruštíku bahenního (Epipactis palustris) a prstnatce pleťového (Dactylorhiza incarnata). V prostoru lomu ale nalezneme i řadu invazních druhů, například trnovník akát, netvařec křovitý, žanovec měchýřník. Zbytek území mimo PP Kavky, PP Velká Klajdovka a části NPR Hádecká planinka (viz plány péče) zaujímá rozsáhlý etážový lom, zčásti zahrnutý do EVL Jižní svahy Hádů. Těžba začala od roku 1960 v prostoru mezi Džunglí a Růženiným lomem. Těžbu komorovými odstřely vystřídaly odstřely clonové, díky čemuž vznikl schodovitý charakter lomu – jednotlivé etáže s takřka kolmými rovnými stěnami. Přirozeněji působící skála zůstala jen asi v západní čtvrtině nejhornější etáže lomu. Po ukončení těžby došlo k dodatečnému umělému odstřelu a sesuvu cca 100m úseku stěny ve východní části horní etáže. Tato snáze kolonizovatelná místa jsou významnou vstupní branou vegetace. Rozsáhlý narušený prostor v atraktivní poloze lákal ke komerčnímu využití. Bylo však rozhodnuto, že etážový lom s velkým biologickým potenciálem bude ponechán přírodě. A to více méně přirozenému sukcesnímu vývoji. Pozvolné změny ve skladbě společenstev jsou pečlivě sledovány odborníky a jedná se tak o lokalitu významnou i z hlediska přírodovědného výzkumu. Kromě 24
vzácných stepních společenstev, která se sem postupně šíří ze zachovalého okolí, začaly uvolněný prostor rychle zarůstat nežádoucí druhy jako topol kanadský, akát, borovice, třtina křovištní aj. Důležité jsou proto pravidelné zásahy zajišťované v lokalitě od roku 2001 PS Hády. Lokalita má velký přírodovědný potenciál, neboť jižně orientovaný vápencový lom je příležitostí pro vzácné suchomilné druhy přežívající dosud v okolních chráněných územích. Hlavním ohrožením lokality je šíření invazivních a nežádoucích druhů rostlin. Významným pozitivním faktorem je pravidelný management potlačující tyto druhy. Samotná těžební činnost měla paradoxně i určitý pozitivní vliv na zachování přírodních hodnot v nejbližším okolí vytěženého prostoru. Do ochranného pásma se nesmělo vstupovat a bylo znemožněno vyvíjet na zdejších pozemcích jakoukoliv činnost (například výstavbu, zahrádkaření apod.). Důležitým faktorem pro ochranu lokality je také udržování původní brány do etážového lomu zabraňující vjezdu automobilů. Bohužel stav navazujícího oplocení umožňuje vjezd motorkám. Do Růženina lomu se přes uzamčenou a pravidelně kontrolovanou bránu nedostane žádné motorové vozidlo. V roce 2014 instaloval PS Hády v lokalitě naučnou stezku „Hádecké lomy a okolí“ informující o významu tohoto území. Spolu s aktivitami ekocentra v lomu Džungle tak stezka přispívá k osvětě u návštěvníků oblasti. 2.4.2. Zemědělství Současná podoba a druhová skladba nejbližšího okolí lokality je do značné míry dána zemědělskou činností v minulosti. Ještě na začátku 20. století na jižních Hádech existovala mozaika políček, zahrádek, sadů a pastvin. Poté bylo od hospodaření upuštěno. Na většině území popisovaného v tomto dokumentu došlo k odtěžení podloží. Během 20. století postupně ustala veškerá zemědělská činnost na Hádech i v nejbližším okolí, byť dvacet pozemků spadá do zemědělského půdního fondu (18 pozemků je orná půda a dva trvalé travní porosty). Do konce 20 století se byla obhospodařována jen pole v jižní části Hádů. Zájmové území do tohoto pole zasahuje z jihozápadní části. Neméně důležitou součásti jsou zarostlé ovocné sady na západ od Kavek. V roce 2013 zde PS Hády provedl pročištění křovin a obnovu sadů. V letech 2014–2015 zde byly vysázeny jeřáby oskeruše a staré odrůdy jabloní, např. Vilémovo, Matčino, Kalvil červený podzimní aj. 2.4.3. Lesnictví V zájmovém území se nachází lesní porosty jen okrajově. Severně od lokality se rozkládá listnatý les NPR Hádecká planinka, jižně od lokality jsou přírodní památky lesostepního charakteru a dále neudržované bezlesí. V severozápadní části území se nachází lesní pozemek vedený jako PUPFL, kde hospodaří Mendelova univerzita v Brně. Dle hospodářské úpravy se jedná porost 377 D 14 dle LHP 2012–2022.
25
2.4.4. Rekreace a sport Hádecká planinka na vrcholu kopce vždy přitahovala turisty a po ukončení těžby na jižních svazích Hádů se i do těchto dříve nepřístupných míst začali lidé dostávat. Prakticky celá lokalita nabízí široký výhled na Brno a směrem na jih až na Pálavu. K tomu odhalené skalní profily a okolní krásná příroda, to z této lokality činí jedno z turisticky nejatraktivnějších míst v Brně. Navíc k Hádům z východu přiléhá sídliště s téměř třiceti tisíci obyvateli a další zástavba je velmi blízko i na západě a na jihu. Snadno dostupný etážový lom s pohodlnou asfaltovou cestou je oblíbeným cílem lidí všech věkových kategorií a sociálních skupin – od rodin s kočárky, přes sportovce a seniory po skupinky mladistvých. Většina návštěvníků se drží široké cesty, podél které byla také instalována naučná stezka. Najde se ale i mnoho lidí, kteří jednak pátrají v kupách sesutých kamenů po zkamenělinách nebo se prostě jen pro zábavu riskantně pohybují po nestabilních svazích a hranách. Problematické je velmi oblíbené zakládání ohnišť ve všech částech lomu a také velmi populární skládání velkých obrazců a nápisů z uvolněných kamenů. Dochází tím k neustálému narušování pomalu se rozvíjející stepní vegetace. Ze stejného důvodu je nevhodný pohyb cyklistů na terénních kolech mimo cestu a několikrát ročně také do prostoru vniknou motocykly. Občasné návrhy na využití lomu jako zajímavé kulisy nějaké větší kulturní či sportovní akce se obvykle neslučují se zájmy ochrany zdejší přírody. Realizaci takových akcí brání PS Hády, který má prakticky celý prostor etážového lomu pro účely ekovýchovy a ochrany přírody ve vlastnictví nebo v dlouhodobém pronájmu. Samostatnými kapitolami z hlediska volnočasových aktivit lidí jsou pak oba jámové lomy – Džungle a Růženin. Růženin lom je v současnosti nesmírně malebným zákoutím, jaké nemá nejen v Brně, ale ani v jeho širokém okolí obdoby. Trvale jej uzavřít před veřejností je prakticky nemožné, žádné mechanické zabezpečení by podle zkušeností nevydrželo déle než měsíc. Krom toho by to byla škoda, protože se zde nabízí velký prostor pro osvětu. Proto zde byly v minulosti instalovány informační tabule, v současnosti začleněné do naučné stezky. Jedná se také o cíl množství školních přírodovědných exkurzí. Problémem Růženina lomu je především jeho obliba jako přírodního koupaliště. To s sebou přináší všechny myslitelné negativní jevy – znečišťování a eutrofizace vody lomových jezírek (opalovací krémy, psí chlupy a exkrementy, organický materiál…), zašlapávání, případně dokonce trhání vzácných druhů rostlin, rušení ptáků hnízdících v rákosí, zakládání ohnišť, množství zanechaných odpadků, přikrmování ryb likvidujících vodní bezobratlé a obojživelníky atd. Situaci ještě zhoršuje blízkost kynologického areálu, protože Růženin lom kvůli tomu navštěvuje zvýšený počet psů, kteří eutrofizaci vody a plašení ptáků ještě umocňují. Na místě je však třeba zmínit také zdejší fenomén nudismu. Růženin lom již dlouhá léta figuruje na mapkách neoficiálních nuda pláží. Lze spekulovat, že přítomnost vyznavačů nudismu odrazuje některé ostatní obyvatele, a tak brání ještě vyšší návštěvnosti lokality, která by už byla pro zdejší ekosystémy devastující. Dříve uzavřený lom Džungle se roku 2011 s novým posláním otevřel veřejnosti ve vyhrazených hodinách. Stal se sídlem ekocentra, které v současnosti ročně realizuje kolem sta programů pro děti a mládež, a které za rok navštíví přes deset tisíc návštěvníků. Jeho hlavním specifikem je jeho pojetí jako malé farmy s chovem zajímavých, přitom zdejší přírodě prospěšných zvířat. Dochází zde k setkávání přírody, zvířat a lidí. Ekocentrum tak sice na jednu stranu spíše zvyšuje počet návštěvníků lokality, na druhou stranu všichni tito návštěvníci jsou poučeni o jejím významu, a dochází tak k efektivní osvětě. 26
2.4.5. Myslivost a rybářství Území je vedeno jako nehonební pod evidenčním číslem CZ6203-17. Myslivecky ani rybářsky je území obhospodařováno pouze smluvně, na základě každoroční žádosti mysliveckého sdružení „Staré zámky“ o odlov. Ze zvěře se zde vyskytuje srnec obecný, zajíc polní, bažant obecný, prase divoké. 2.4.6. Těžba nerostných surovin Vrch Hády představoval odedávna důležitý zdroj stavebního kamene a suroviny pro výrobu vápna. Dokladem jsou dosud patrné mělké jámy v lesích Hádecké planinky. Ve velkém se však na jižních Hádech začalo těžit po roce 1908 s otevřením cementárny pod kopcem. Jako první byl na západě otevřen jámový lom Džungle, kde se začal dobývat vysokoprocentní vápenec. Pro dopravu suroviny do cementárny byla vystavěna lanovka. Roční objem těžby byl do 150 tisíc tun. Lom Džungle byl brzy vyčerpán. Jako zdroj vápence byly proto otevřeny další lomy nedaleko této lokality a jako zdroj vápnito-jílovité břidlice lom Růženin. Z Růženina lomu se vozila surovina úzkorozchodnou drážkou do surovárny vybudované v Džungli. Skrz svah byly proto do Džungle proraženy dva tunely. Po ukončení těžební činnosti byla Džungle asi do 30 m zasypána a tunely, jejichž portály jsou dnes na území PP Kavky, končí slepě. S povrchem nad novým dnem Džungle komunikují jen betonovými průduchy. Od roku 1953 se těžilo v lomech komorovými odstřely, které byly později pro přílišnou seismickou zátěž okolí nahrazeny clonovými. Od roku 1960 byl pro těžbu otevřen lom mezi Džunglí a Růženiným lomem, ve kterých byla současně těžba ukončena. Těžbou byl v prostoru Růženina lomu odkryt silný pramen. Hromadění vody i přes vybudování odvodňovacího tělesa těžbu komplikovalo. Kvůli vodě také nemohl být lom zavezen slinkovým popílkem, což byl původní záměr na jeho poslední využití. Od sedmdesátých let se tak v tomto zajímavém prostoru mohla volně rozběhnout přirozená sukcese. S ohledem na přírodu se dá říci, že Růženin lom měl na rozdíl od ostatních ve svém důsledku spíše pozitivní vliv, neboť rozšířil nabídku biotopů a stal se útočištěm řady vzácných druhů. Objem těžby v hádeckém lomu se v období 1965–1997 pohyboval v rozmezí 200–300 tisíc tun ročně. O zrušení výroby cementu v Brně se diskutovalo již od šedesátých let, avšak k trvalému zastavení těžby v lomu došlo teprve k 31. prosinci 1997 (Pavelka in Tichý, Štefka 2000). Během 20. století tak došlo k odtěžení více než poloviny jižního svahu Hádů. V současnosti stále probíhá těžební činnost v menším lomu vzdáleném asi 2 km, která však již nemá na lokalitu žádný vliv. 2.4.7. Využití vody Vrch Hády je obecně suchou lokalitou. Jediné místo, kde najdeme stálou vodu na povrchu, je Růženin lom se svými jezírky. Čistá lomová jezírka jsou zajímavá zejména z přírodovědného hlediska. Velice atraktivní lokalita je však také oblíbeným místem koupání místních obyvatel a také vyhlášenou neoficiální nuda pláží. Vzhledem k tomu, že se jedná o Evropsky významnou lokalitu, není možné zdejší jezírka využívat ke komerčním účelům. Vodní hladina se nachází i v jednom ze dvou tunýlků pod lomem Džungle, avšak toto důlní dílo je uzavřeno mříží a nepřístupné veřejnosti. Od roku 2014 využívá zdejší podzemní vodu PS Hády a čerpá ji v letní sezóně skrz průduch jako užitkovou vodu pro napájení chovaných zvířat či závlahu dna lomu Džungle.
27
2.4.8. Výchovné a vzdělávací využití Zájmovou lokalitou je vedena naučná stezka Hádecké lomy a okolí. Stezka byla otevřena na podzim roku 2014. Začíná u vstupu do etážového lomu. Dále prochází po asfaltové cestě skrz celý tento lom, stáčí se kolem hrany nad lomem Džungle a dále pokračuje svahem pod lomem Džungle na spodní asfaltovou cestu. Po této cestě procházející pod PP Kavky se dojde až k Růženinu lomu. Sem vede slepá odbočka. Stezka pokračuje ve svém posledním úseku vzhůru na rozhraní Růženina lomu a PP Velká Klajdovka opět do výchozího bodu. Informační tabule osmi zastavení stezky se zabývají geologií, botanikou, zoologií i historií území. Zvláštní zřetel je kladen na fenomén vápencových lomů z hlediska přírody. Pro oblast jižních Hádů byla v minulosti také vypracována metodika pro pedagogické pracovníky. Byly vytyčeny celkem tři výukové trasy vedoucí Kavkami, Růženiným i etážovým lomem. Každoročně tyto trasy využívá k exkurzím řada učitelů a jsou využívány i při lektorovaných vycházkách pro veřejnost. V lomu Džungle je doposud zcela nenarušená výzkumná plocha. Oplocená bezzásadová zóna byla v letech 2012–2014 součástí výzkumu Botanického ústavu AV ČR zaměřeného na expanzivní šíření pcháče rolního. Nejvýraznějším počinem na Hádech z hlediska osvětového a vzdělávacího využití bylo v roce 2011 vybudování tzv. Lamacentra v lomu Džungle. Dříve uzavřený areál se stal sídlem ekocentra PS Hády a otevřel se veřejnosti. Ročně zde zážitkově vzdělávací programy se zvířaty (lamy alpaky, ovce, kozy) absolvuje asi dva tisíce dětí. V otevírací době pro veřejnost sem přichází přes deset tisíc návštěvníků ročně. Provozuje jej organizace, která pečuje o hádeckou přírodu a hlavním cílem je vzdělání a osvěta. Všem návštěvníkům se věnují proškolení průvodci, kteří je seznámí s chovanými zvířaty, ale také jim představí organizaci, která Lamacentrum provozuje, vysvětlí souvislosti a upozorní na přírodní hodnoty okolní přírody. Zařízení tedy funguje jako zázemí pro návštěvníky Hádů a informační a osvětové centrum. Vstup do části Lamacentra se zvířaty a s výkladem je zpoplatněn. Tištěné informační materiály a ústní informace od lektora při vstupu jsou však k dispozici bezplatně. Prostřednictvím Lamacentra PS Hády pořádá i různé speciální akce pro veřejnost. Mimo jiné také již tradičně dvakrát ročně „Dny otevřených dveří“ v hádeckých chráněných územích, při kterých se exkurzí s průvodci může zdarma zúčastnit každý. 2.4.9. Další využití Z dalšího využívání lokality zbývá zmínit již jen negativní jevy. V prvé řadě časté zakládání černých skládek. Poloha Hádů na kraji Brna a možnost odbočit autem z hlavní silnice na cestu do přírody jsou k těmto účelům bohužel ideální. Lokalita není zcela ušetřena ani vandalismu, který se projevuje občasným sprejováním po zemi nebo po skalních stěnách, drobným poškozováním informačních panelů nebo ničením instalovaných laviček. Další nepříjemný společenský jev souvisí s tunely pod lomem Džungle. Suchý tunel se bohužel stal útočištěm lidí na okraji společnosti. Žádný zámek na mříži, která má tunel uzavírat, dlouho nevydržel. V tunelu i v jeho okolí, je velký nepořádek, a co je nejhorší, také množství injekčních stříkaček. Tento vleklý problém se zatím nepodařilo definitivně vyřešit.
28
2.5 Možné konflikty zájmů V rámci zájmového území nejsou vyloučeny možné konflikty zájmů. Z mnoha různých pohledů je lokalita sama o sobě komplikovaná. Ať už je to bývalý dobývací prostor (chráněné ložiskové území Maloměřice), ochrana přírody (zvláště chráněná území, chráněná krajinná oblast, evropsky významná lokalita), majetkové vztahy a územní situace (lokalita se nachází na území Města Brna a obce Kanice). Přehled možných konfliktů uvádíme níže. Součástí je i nástin řešení problémů. Konfliktní se může jevit názor biologického směřování celé lokality. Ačkoliv je zájmové území ve většině součástí evropsky významné lokality (EVL) Jižní svahy Hádů s jasným předmětem ochrany, může nastat situace, kdy cílová společenstva budou interpretována jinak. Například se toto může týkat podílu biotopů – stepní trávníky, křoviny, dřínové doubravy anebo jiné stanoviště. Stanovit absolutní zastoupení jednotlivých stanovišť nelze. V první řadě se musíme ptát, zda jsou lesy na území vhodné. Jestliže ano, jaký charakter by lesní společenstva měla mít. Totéž se týká obecně dalších biotopů. Jako výchozí je třeba chápat zacílení z pohledu ochrany jednotlivých druhů rostlin a živočichů, které mají nejvyšší druhovou ochranu. Důležitý je také kompromis mezi ochranou rostlinných a živočišných druhů, protože každý druh má jiné nároky. Taktéž hrozí rozkol i v pojetí péče, rozsahu péče, bezzásahovost × zásahy apod. Po určení druhové ochrany se přistoupí na ochranu stanovišť a následně celku. Ve výsledku by celá plocha měla být mozaikou různých biotopů bez ostrých hranic stanovišť s plochami, kde se provádí zásahy, a kde je ponechána plocha přirozenému vývoji. Obdobný případ s péčí může nastat u vnímání předmětu ochrany a jeho spravování. Ochranářský plán předkládá určité návrhy péče, které mají kompromisní charakter pro odborníky na rostliny i živočichy. Střet zájmů může prakticky nastat například u sečení. Botanikové budou požadovat větší míru sečení, naopak zoologové mohou namítat, že je málo úkrytů pro živočichy. Avšak nesečená místa mohou být riziková z pohledu kumulace biomasy. V případě managementu jsou specifickými plány péče o zvláště chráněná území (ZCHÚ). V zájmové lokalitě se nachází ZCHÚ, včetně ochranných pásem. V současnosti jsou plány péče platné a nejsou v rozporu s ochranářským plánem. Nové plány péče by měly v budoucnu být kontinuální a předmět ochrany a jeho naplňování by se nemělo lišit. V případě vyhotovování nových plánů je potřeba spolupracovat se zástupci PS Hády (ve všech CHÚ vlastní PS Hády několik pozemků). V současnosti je pro EVL Jižní svahy Hádů v procesu příprav souhrnná doporučená opatření (SDO). Do budoucna může nastat stejný problém, jako v případě plánů peče, přičemž SDO se budou týkat přímo zájmové lokality. Jako vhodné se jeví zjistit stav vypracování SDO a zohlednit v nich tento ochranářský plán. ZO ČSOP Pozemkový spolek Hády je v současnosti vlastníkem 37 % plochy zájmového území. Druhým a největším vlastníkem pozemků je společnost Českomoravský cement a. s. s 53 %. Tyto pozemky jsou však jako celek v pronájmu PS Hády od roku 2011 na dobu neurčitou. PS Hády má také předkupní právo na tyto pozemky. Výhodou pro zájmy ochrany přírody je existence EVL Jižní svahy Hádů, což prakticky znamená nemožnost jakéhokoliv komerčního využití lokality. Navíc jakýkoliv záměr by musel být posouzen naturovým hodnocením dle § 45i zák. č. 114/1992 Sb. Ochranářský plán řeší a navrhuje zásahy i na pozemcích, které nejsou ve vlastnictví nebo nájmu PS Hády. Na ostatních pozemcích je péče navržena bez předběžného souhlasu
29
majitelů. Majitelé s těmito záměry však nemusí souhlasit, např. v případě radikálních zásahů do dřevinné vegetace nebo dodatečné výsadby. Možným východiskem do budoucna je vyjednat dlouhodobý souhlas s péčí o pozemky o tyto pozemky. V platném Územním plánu města Brna (ÚP) z roku 1994 je zájmová lokalita definovaná jako nestavební plochy krajinné zeleně, kde jejich rozvoj je řízen především přírodními procesy, a kde plošné regulace jsou cíleny na ochranu přírodních procesů v krajině. Ovšem v roce 2014 při řízení o aktualizaci ÚP vyšlo najevo, že v blízkosti jižní hranice EVL byla plánovaná plocha pro sportovní účely; pod tímto si lze představit sportoviště se zázemím v podobě budov apod. Návrhy změn ve využívání pozemků mohou mít v této lokalitě vliv na druhovou pestrost živé přírody nebo na významné prvky přírody neživé. Protože v samotném důsledku může jít o znehodnocování předmětu ochrany této lokality, měly by být tyto změny monitorovány a v případě vyhodnocení vlivů jako negativních bude PS Hády jako hlavní vlastník a nájemce pozemků proti takovému postupu v rámci právního rámce zákonů České republiky protestovat. V jižní části území se nachází ochranná pásma (plynovod, VVN). Ty je nutné respektovat, zejména nevysazováním trvalých dřevinných kultur v blízkostí pásem. V případě údržby ochranného pásma správcem sítě je vhodné konzultovat zásahy s vlastníkem/nájemníkem pozemků, zejm. s PS Hády. Redukci křovin a kácení je nutné přizpůsobit výskytu invazních rostlin – především z pohledu termínu zásahu, bodová aplikace herbicidu a odvozu odstraněné biomasy. Práce by měly být prováděny v pozdním létě až na podzim. Aby byly zásahy dlouhodobě účinné, je důležité ošetřovat pařezy povoleným prostředkem proti zmlazení (nikdy však plošným postřikem). Tuto péče mohou například provádět vyškolení pracovníci PS Hády. Po odstranění dřevin by neměla být ponechána místě ve valech nebo ve formě štěpky. Tyto zásahy je potřeba účelně plánovat, aby byla zabezpečena ochrana produktovodů a zároveň se prováděla redukce křovin.
30
3. CÍLE A OPATŘENÍ 3.1. Dlouhodobé cíle ochranářského plánu Původní stepní společenstva luk a pastvin byla v druhé polovině 20. století významně přeměněna těžbou vápence. Území však neztratilo svůj potenciál a téměř dvacet let po ukončení těžby se na území objevují vzácné druhy rostlin a živočichů. Jedná se o unikátní prostor v rámci ČR, kde se „obnovuje“ krajina a příroda. Lokalita je z větší části závislá na činnosti člověka prostřednictvím managementu krajiny. Pravidelnými biotechnickými zásahy posilujeme a chráníme biodiverzitu na úrovni stanovišť i druhů. Posilování v našem případě chápeme jako obnovu nových prvků a rozšiřování stávajících prvků na vyšší úroveň biodiverzity; stav před těžbou restaurovat asi již nelze. Ochranou pak myslíme péči o stávající prvky. V našem případě máme navíc možnost pracovat s územím postiženou těžbou se zbytky původních teplomilných společenstev. Na lokalitě se nachází tři zvláště chráněná území (NPR Hádecká planinka, PP Kavky, PP Velká Klajdovka), která patří mezi druhově nejbohatší a nejcennější území města Brna. Všechna tři území jsou důležitým zdrojem genofondu. Vzhledem k přítomnosti chráněných území, bývalou těžbu a stanovištní podmínky je území prostorově i časově rozrůzněno, čímž vzniká velmi pestrá mozaika stanovišť. Zásahy jsou pak kombinací ekologické obnovy a ochranářského managementu. Součástí obecného cíle je i zabezpečení celospolečenských funkcí – zejména měkké formy rekreace (turistiky) a environmentální osvěta, výchova a vzdělávání. Zájmy přírody a společnosti je nutné skloubit tak, aby nedocházelo k negativním jevům na území.
Rámcové cíle péče o zájmovou lokalitu § Trvalá udržitelnost a ochrana lokality se stepními trávníky, společenství okrajů lesa, skupinami teplomilných křovin, šípákovými doubravami, kamenitými sutěmi, extenzivními sady, vodními a mokřadními biotopy. § Ekologická obnova a vytváření teplomilných společenstev na vápenci v krajině s ukončenou těžbou. Stanovení a zajištění péče o území (plánování, organizování a realizace péče, monitoring) a stanovišť s výskytem ohrožených druhů rostlin a živočichů. § Ochrana proti rostlinným invazím. § Skloubení potřeb ochrany přírody, návštěvnosti, vědy, výzkumu, vzdělávání a osvěty.
31
3.2. Modifikující faktory a jejich zhodnocení Tab. 10 Modifikující faktory a jejich zhodnocení. Faktor
(Přírodě blízké) rekultivace
Charakter faktoru
Pozitivní
Důsledná a citlivá ochrana přírody
Pozitivní
Finanční zajištění
Klimatické a půdní podmínky
Projevy (příklady)
Posílení biodiverzity a vznik (obnova) nových prostor.
Přírodě blízké rekultivace na několika místech, zejm. rekultivace v Růženině lomu.
Zajišťování všech dlouhodobých cílů je možné díky dobrovolníkům, kteří mají zájem chránit přírodu. Řešení udržitelnosti a ochrany území.
Pořádání dobrovolnických brigád min. 5× ročně.
Pozitivní
Dobrovolnictví
Eroze půdy na stezkách a nežádoucí sešlap
Vliv na dlouhodobé cíle
Negativní
Pozitivní /negativní
Pozitivní /negativní
Narušování schůdnosti stezek a cest, čímž může docházet k vytváření nových cest v cennějších biotopech.
Nedostatek financí do ochrany přírody může ovlivnit rozsah a kvalitu péče o území, čímž může dojít k výpadkům v údržbě. V současnosti jsou některé zásahy podpořeny dotacemi a zakázkami z MMB a JMK. Změna fyzikálních (sucho, teplotní extrémy) a chemických vlastností stanoviště (obsah dusíku a fosforu v půdě).
32
Obnova stanovišť, pečlivý management. Erozní rýhy, stružky, sešlap, naplaveniny.
Péče o VKP Odvaly a VKP Růženin lom, etážový lom, PP Kavky, PP Velká Klajdovka.
Zarůstání stepních trávníků expanzivními druhy, které nejsou stresovány
Nástroj řešení Vhodně volené zásahy na principu řízené sukcese – řízené výsevy, mulčování, výsadba dřevin (samotné sanace 20 let po těžbě již nejsou nutné). Organizovaní dobrovolnických dnů. Propagace dobrovolnictví.
Vypracování ochranářského plánu. Zpomalení eroze protierozními úpravami v místech, kde je to potřeba. Zamezení vytváření nových cest. Získávání nových zdrojů a udržení stávající zdrojů financí. Využívání operačních programu (OPŽP, PPK, PRV, POPFK). Dlouhodobě plánovat zásahy.
Návštěvnost
Pozitivní /negativní
Odpad a odpadky
Negativní
Rostlinné invaze a expanze
Negativní
Zvýšená návštěvnost spojena se vstupem do cennějších lokalit může mít negativní charakter. Naopak vhodná prezentace chráněné přírody je nástroj jak zvýšit informovanost.
Znečisťování území, využitá síla na úklid na úkor péče o chráněná stanoviště. Změna charakteru území. Degradace a zánik cenných nelesních (stepních) stanovišť.
Spontánní obnova biotopů. Sukcese
Pozitivní /negativní
Vandalismus
Negativní
Vyhynutí (ohrožených)
Negativní
Ničení mobiliáře (rozcestníky, posezení, přístřešky, zábradlí), který slouží všem. Ničení závor a bran zabraňujících vjezdu.
Ztráta druhu, pokles biodiverzity.
33
chladným počasím × rozšiřování cenných teplomilných V roce 2014 na území vybudována naučná stezka Hádecké lomy a okolí. Od roku 2000 jsou v PP Kavky organizovány exkurze s průvodcem. Pro lepší osvětu slouží Lamacentrum (pozitivní faktor). 1 ̶ 2 velkokapacitní kontejnery ročně, 30–40 igelitových pytlů s odpadky. Výskyt řady invazních druhů: trnovník akát, pajasan žláznatý, topol kanadský, celík kanadský a zlatobýl, mahonie cesmínolistá aj. Zarůstání křovinami. Zvyšování počtu jedinců různých populací rostlin a živočichů. Vyvrácené směrovníky, poničené zámky závor, spálený přístřešek a seník, zničený povalový chodník v Růženině lomu. Na NPR Hádecká planinka ubývá
Exkurze s průvodcem, naučná stezka.
Pravidelný úklid, osvěta, infomační tabulky. Intenzivní eradikace a omezování dalšího šíření.
Blokování sukcese × ponechávání přirozenému vývoji dle konzultace s odborníky. Pravidelné policejní kontroly i v nočních hodinách. Návštěvní řád v Růženině lomu. Citlivě nastavený management,
druhů
populace koniklece velkokvětého, hadince nachového a sasanky lesní. Z území kavky vymizel kozinec rakouský atd.
vyhodnocování možných rizik, aktivní ochrana druhů na základě specifických zásahů.
3.3. Operativní cíle ochranářského plánu Naplnění operativních cílů bude uskutečněno na základě cílových druhů a na základě prioritních zásahů, které slouží pro ochranu celého území. Tab. 11 Operativní cíle ochranářského plánu. Název druhu
Cíle V případě udržování a ponechávání křovinatých formací upřednostňovat dřín, příp. i další druhy – růže malokvětá, r. vinná, brslen bradavičnatý, mahalebka, řešetlák. V případě rozšiřování dřevinné vegetace stromového charakteru (zejm. na svazích) by měl kosterní dřevinu tvořit dub pýřitý (v kombinaci i s dalšími druhy – dub zimní, habr obecný, jeřáb břek, dub cer). 2–3 nově vzniklé či stabilizované skupiny dřevinné vegetace. Stabilizace a nové rozšíření výskytu, při monitoringu po zásazích bude nalezeno cca 500 jedinců.
Dřín obecný (Cornus mas)
Dub pýřitý (Quercus pubescens)
Hvězdnice chlumní (Aster amellus)
Vytvářet potenciální stanoviště pro výskyt
Ještěrka zelená (Lacerta viridis)
34
Naplnění cílů Šetřit dřín a vybrané druhy, provádět výsevy do předem určených míst. Uvolňovat šípák v porostech, redukovat křoviny, provádět síji ve vybraných místech.
Udržování stanoviště bez zástinu dřevinami, periodická seč, lokální narušení drnu. Zakládání kamenných
ještěrky zelené. Při náhodných pozorování evidovat výskyt alespoň jednou za dva roky.
Zajistit stabilní populaci na vybraných místech v rozpětí min. 500–1000 kvetoucích trsů. Rozšiřovat plochy s novými výskytem.
Koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis)
Nenechat zarůst suťoviště dřevinami, populace na několika místech bude mít více jak 50 jedinců. Kosatec různobarvý (Iris variegata)
Posílení populace na dně Růženina lomu, která nebude decimovaná psími exkrementy.
Kruštík bahenní (Epipactis palustris)
Ochrana stanovišť se suchými trávníky a výslunnými sutěmi. Zjištění 10–20 jedinců za sezonu při náhodném nálezu.
Kudlanka nábožná (Mantis religiosa)
Stabilizace a nové rozšíření výskytu, při
Len tenkolistý (Linum tenuifolium)
35
zídek, redukce křovin na sutích, instalace velkých kamenů do míst i mimo lom. Pravidelná mozaiková seč s výhrabem stařiny, redukce křovin v okruhu 100 m, ochrana před kumulací biomasy, ovsíkem a třtinou křovištní. Ostrůvkovitá seč, popř. obsekávání trávy okolo kosatců, pravidelná redukce křovin v místech výskytu. Odstraňování rákosu, seč při okraji v druhé polovině sezóny, úklid exkrementů a odpadků. Mozaiková seč v červenci a srpnu (před posečením projít plochu vyhnat, popř. posbírat kudlanky). Udržování stanoviště bez
monitoringu po zásazích bude nalezeno cca 500 jedinců. Životaschopná populace, min. 10–20 objevených jedinců za rok. Modrásek vičencový (Polyommatus thersites)
Životaschopná populace, min. 10–20 zjištěných jedinců za rok. Okáč kostřavový (Arethusana arethusa)
Vytváření stanovišť světlých křovin a hájů vhodných pro výskyt okrotice.
Okrotice bílá (Cephalanthera damasonium)
Stabilizace populace v Růženině lomu na přibližný počet 50–100 jedinců. Rozšíření populace i mimo okolní ZCHÚ, vytváření lesostepních lokalit (suché trávníky s prosvětlenými křovinami, lesními lemy), vznik míst s novým výskytem v zájmovém území. V místech s přechodem do dřevinných partií a hájů a na slunných stráních vzniknou nová místa s výskytem třemdavy. Péče o místa s jejím výskytem, nález min. 20– 30 jedinců za rok.
Prstnatec pleťový (Dactylorhiza incarnata)
Sasanka lesní (Anemone sylvestris)
Třemdava bílá (Dictamnus albus)
Záraza nachová (Orobanche purpurea)
36
zástinu dřevinami, lokální narušení drnu. Redukce křovin. Podpora výskytu vičence písečného (Onobrychis arenaria). Redukce křovin, udržování kostřavových a sveřepových trávníků mozaikovou sečí. Prořezávky křovin a stromových formací, vytvářet mozaiku křovin se světlinami. Mozaikové kosení, redukce křovin. Sečení okrajů křovin na podzim, redukce a prosvětlování/ uvolňování křovin. Redukce křovin, mozaiková seč okrajů křovin na podzim. Kombinace pastvy a mozaikové seče, narušení
Poskytnout otevřené plochy bez dřevin, nález 50–100 jedinců za rok.
Zvonek sibiřský (Campanula sibirica)
drnu, zajištění dostatečného prostoru bez dřevin. Mozaiková seč, redukce křovin.
Typy zásahů: Eradikace invazních rostlin: § zásahy směřovány zejména na topol kanadský, trnovník akát, štědřenec odvislý, pajasan žláznatý, zlatobýl obrovský, zlatobýl kanadský, mahonii cesmínolistou a další invazní druhy; § možnosti likvidace: ® vytrhávání nadzemní části i s kořeny; ® odstranění nadzemní části pomocí nůžek nebo pily s následným zatřením pařezu herbicidem v koncentraci 1 : 2–3; ® strangulace (kroužkování) větších kmenů s aplikací herbicidu do řezné rány v koncentraci 1 : 2–3; ® injektáž kmene pomocí vyvrtání min. 2 děr o průměru min. 0,8 cm u paty kmene, do děr se naleje herbicid v koncentraci 1 : 2–3 s následným zašpuntováním otvoru. Redukce křovin: § různá míra redukce křovin v rámci asanačního managementu, podpora stepní vegetace a vegetace lesních lemů i udržování stabilního okraje křovin; § pařízky zatírat herbicidem proti zmlazení v poměru 1 : 2–3; § zaměřovat se prioritně na křoviny vrůstající do stepních ploch; § ve stepních trávnících udržovat solitérní skupinky dřevin, které by však neměly přesahovat 10 % na dané části. Seč: § celoplošná – zejm. v místech s výskytem třtiny křovištní; § mozaiková – daná plocha posečena pouze do 60 % celkové plochy; § ostrůvkovitá – nahodilé posečení několika míst na dané ploše, posečeno do 30 % plochy; § údržba rákosu – pročištění vlhčích ploch redukcí při ponechání 20–30 % porostu rákosu; § vždy je potřeba posečenou biomasu vyhrabat a sklidit, nikdy nemulčovat na místě pokosu; § v případě potřeby vyhrabávat i v jarním období stařinu; § dle potřeby uplatňovat i dvojí seč. Úklid území: § pravidelný úklid ve všech částech zájmového území.
37
Mulčování senem z chráněných území: § místa pro mulčování budou přesně určena a konzultována s botanikem; § prioritně vybrat místa, kde přirozená sukcese může být zdlouhavá, a vývoj společenstva by mohly ohrozit rostlinné invaze; § jedná se o nástroj ekologické obnovy řízenou sukcesí. Vyvětvování stromů: § v případě, že není nutné kácet větší stromy a přitom je potřeba prosvětlit plochu v okolí stromu, je vhodnější a šetrnější vyvětvit spodní větve do výšky 1–3 m. Narušení drnu a půdního krytu: § narušení drnu může probíhat za pomoci zvířat (pastvou) a ručním nebo strojním narušením. Pastva: § místa pro pastvu budou předem určena; § kromě pasení travino-bylinných společenstev mohou zvířat spásat křoviny; § hospodářská zvířata – lamy, ovce, kozy. Monitoring území § kontrola provedených zásahů; § vyhodnocení zásahů; § monitoring různých rostlinných a živočišných skupin. Environmentální výchova, vzdělávání a osvěta: § exkurze s odborným výkladem; § údržba naučné stezky (panely, průchodnost, lavičky); § provoz Lamacentra. Kácení stromů: § kácení neinvazních vzrostlejších stromů volit v případě hrozícího nebezpečí nebo v případě, že se jedná o redukci postupně zarůstajících stepních porostů; § v botanicky cenných stepních a lesostepních porostech udržovat parkovou strukturu s jednotlivými stromovými dominantami; § invazní stromy kácet bez výjimky; § uhynulé kmeny stromů původních dřevin, které neohrožují okolí a nejsou příčinou eutrofizace stanoviště, ponechat stát pro podporu hmyzu; § polena nakrátit na 1 m a vyskládané dřevo v malých hromadách ponechat na místě jako úkryt pro hmyz a plazy. Řez ovocných dřevin: § v případě ovocných dřevin volit různé druhy řezů pro jejich udržitelnost; § možnost uplatnění i u planých jedinců; § při výsadbách ovocných dřevin vždy volit třetinové pravidlo, přičemž první rok budou letorosty zakráceny až na jedno vnější očko.
38
Výsev a výsadba rostlin: § v předem vybraných částech posílit sukcesi a podpořit cennější druhy dřevin (jeřáb břek, jeřáb oskeruše, dub cer, dub pýřitý, jilm habrolistý, vzácné růže aj.); § sadební materiál pokud možno používat z místních zdrojů; § v místech určených pro sady sázet různé druhy lokálních odrůd jabloní, hrušní, slivoní, třešní a jeřábu oskeruše; § na předem vybraném místě experimentálně osázet plochy habry obecnými, třešněmi ptačími a osikami, plochy budou poté seřezávány v periodě 1×/5 let bez ošetření herbicidem. § jako vhodné druhy pro sběr a výsevy jsou: Agrimonia procera, Anthericum ramosum, Anthyllis vulneraria, Aster amellus, Brachypodium pinnatum, Campanula sibirica, Centaurea cyanus, Centaurea scabiosa, Cuscuta europea, Cytisus nigricans, Dianthus carthusianorum, Dictamnus albus, Elytrigia intermedia, Festuca valesiaca, Genista tinctura, Geranium sanguineum, Helianthemum, Inula ensifolia, Lathyrus pannonicus, Linum tenuifolium, Melica transsilvanica, Muscari comosum, Onobrychis arenaria, Orobanche purpurea, Phleum phleoides, Plantago media, Pulsatilla grandis, Quercus pubescens, Rosa micrantha, R. rubiginosa, Rosa pimpinelifolia, Salvia nemorosa, Salvia pratensis, Sanguisorba minor, Scabiosa ochroleuca, Silene vulgaris, Stachys recta, Tanacetum corymbosum, Teucrium chamaedrys, Thymus pannonicus, Trifolium alpestre, Trifolium montanum, Veronica teucrium. Protierozní ochrana stezek: § instalace svodnic (kuláčových, kamenných, kombinovaných), které druhotně mohou sloužit i jako schody; § vyhloubení zemních svodnic (vhodné zpevnění kamenem – zához, rovnanina); § vytvoření jednoduchých schodů z prken, hranolů nebo kamenů v horizontálním i vertikálním usazení; § položení zatravňovacích rohoží a tvárnic; § nánosy je vhodné rozprostřít do plochy nebo využít pro zasypání erozních rýh a stružek.
39
Tab. 12 Navrhovaná opatření. Výměra Plocha Současný stav /m2/ Plocha dna lomu je tvořena rozličnou mozaikou stepních trávníků, kamenných sutí a jezírek. Vyskytují se zde plošky trávníků a skupinky bříz bělokorých a borovic lesních. Paty svahů jsou porostlé různými druhy dřevin. Okolí jezírek 1 25 375 lemují rákosiny. V rákosí vede naučná stezka
40
Zvolená opatření
Jak toho docílit
Finanční náročnost Stepní společenstva Likvidace invazních Pracovníci PSH, Každoroční v mozaice s mokřadními rostlin (zlatobýl, akát, placení brigádníci, zásahy: topol kanadský aj.) dobrovolníci. biotopy. Stepi bez mozaiková seč… většího zápoje zarostlé Mozaiková seč, 20 000 Kč dřevinné vegetace. redukce křovin… přednostně sekat místa 15 000 Kč s ovsíkem vyvýšeným probírka BO, BR… (1×/rok) a třtinou 10 000 Kč křovištní (1 – 2×/ rok). eradikace Postupné rozvolnění invazních rostlin… dřevinných partií, zejm. 5 000 Kč s břízou. Borovice zredukovat na 1/3, údržba stezky… ponechávat solitérně 3 000 Kč úklid odpadků… a vyvětvovat do 1,5 m. 2000 Kč Rákos 1×/10 let odstranit. Udržovat stezku v rákosí a zajistit, aby rákosiny nezarůstaly lesními dřevinami (olše, topol). Pravidelně provádět úklid odpadků. Cílové společenstvo
Před a po zásahu provádět fotodokumentaci. Po ukončení dílčích zásahů předat práci odbornému pracovníkovi PSH. Sledovat populaci koniklece velkokvětého, kruštíku bahenního a prstnatce pleťového. Kontrola invazních rostlin.
Kontrola
V zájmovém území bylo vymezeno na EVL Jižní svahy Hádů a dalších pozemcích, které jsou ve vlastnictví nebo v nájmu ZO ČSOP Pozemkový spolek Hády. Plocha byla rozčleněna na jednotlivé segmenty, ke kterým jsou přiřazena konkrétní opatření.
3.4. Navrhovaná opatření
3 013
2 864
17 967
2
3
4
Exponovaná stráň se skupinami křovin a solitérami dubů pýřitých.
Východní až Mozaika xerotermních severovýchodní hrana stanovišť – zakrslých Růženina lomu s porosty křovin, stepních
Svah v jižní části Růženina lomu zarostlý keři, problematické z pohledu výskytu invazních rostlinám (akát, štědřenec, netvařec). V podrostu se vyskytují semenáčky dubu pýřitého.
Jižní část Růženina lomu, Olšina s těmi s různými kde proběhla v roce hloubkami. 1999 výsadba olše lepkavé a dubu letního a kde bylo vymodelováno koryto vodoteče s bočním kanálem.
41
Postupná redukce křovin na 50 % plochy, aby došlo k uvolnění
Prohloubení koryta na několika místech a propojení hlavního koryta s bočním. Prosvětlení porostu ve střední části a zredukovat počet jedinců na 50 %. Kolem mokřadu ponechat prstenec dřevin, které je možné vyvětvit do výšky 2 m. Odstranění invazních rostlin a pravidelná kontrola. Uvolnění semenáčků šípáků. Nutné zachovat okolo stráně bariéru z křovin ke snížení vstupu.
Před a po zásahu provádět fotodokumentaci. Po ukončení dílčích zásahů předat práci odbornému pracovníkovi PSH. Monitoring populace dubu pýřitého.
Před a po zásahu provádět fotodokumentaci. Po ukončení dílčích zásahů předat práci odbornému pracovníkovi PSH.
Pracovníci PSH, Každoroční Před a po zásahu placení brigádníci, zásahy: provádět dobrovolníci. ostrůvkovitá seč… fotodokumentaci.
Každoroční zásahy: redukce křovin… 10 000 Kč eradikace invazních rostlin… 5 000 Kč
Pracovníci PSH, Jednorázový placení brigádníci, zásah: redukce křovin… dobrovolníci. 15 000 Kč prosvětlení porostu… 5 000 Kč
Pracovníci PSH, Jednorázový placení brigádníci, zásah: dobrovolníci. vytvoření mokřadu… 40 000 Kč prosvětlení porostu… 25 000 Kč
5
1 564
trávníků a porostů s omanem mečolistým.
Zarůstající suché Suché trávníky trávníky a nízké křoviny oddělené pásy nízkých v blízkosti vjezdu do křovin. lomu. Trávníky zarůstají trnky. Problematické je nelegální stání vozidel. V roce 2015 zjištěn na ploše výskyt Verbascum phoeniceum.
teplomilných křovin a stepních trávníků a společenstev lesního lemu. V současnosti prostor degradován zarůstáním křovinami a invazními dřevinami.
42
podrostu. Prořezávka vyšších stromů (šetřit duby) a vytvořit parkovou úpravu. Ostrůvkovitá seč ve vybraných částech segmentu mimo porosty lesních lemů. Likvidace akátu a štědřence; vzrostlejší stromy lze injektovat nebo kroužkovat. Postupná likvidace keřů, které vrůstají do trávníků. Ze severní části ponechat pás křovin podél cesty směřující k Hádecké planince. Prořezávka vyšších stromů. Seč trávníků a vyhrabaní biomasy (1× ročně). Podél cesty instalovat větší balvany jako zábrana proti stání vozidel a zároveň jako stanoviště pro různé druhy živočichů, kteří vyhledávájí větší Jednorázový zásah: instalace kamenů… 15 000 Kč
Pracovníci PSH, Každoroční placení brigádníci, zásahy: mozaiková seč… dobrovolníci. 5 000 Kč redukce křovin… 10 000 Kč úklid odpadků… 2000 Kč
15 000 Kč redukce křovin… 35 000 Kč ořez stromů… 10 000 Kč eradikace invazních rostlin… 10 000 Kč
Před a po zásahu provádět fotodokumentaci. Po ukončení dílčích zásahů předat práci odbornému pracovníkovi PSH. Sledování jako potenciálního stanoviště výskytu koniklece velkokvětého.
Po ukončení dílčích zásahů předat práci odbornému pracovníkovi PSH. Kontrola druhového stavu společenstev a cílových druhů.
4 650
4 691
6
7
V minulosti zde proběhly řízené výsevy bylin a trav a mulčování. V současnosti samovolná sukcese. Nálet borovice, prorůstání maliníku a ostružiníku. Na několika místech třtina křovištní.
Společenstva kamenitých sutí a stepí. Probíhá spontánní sukcese. Místy se objevují kostřavové trávníky s Festuca valesiaca. Mezi kameny a v sutích výskyt významnějších druhů. Přítomnost akátu a topolu kanadského.
Skalní step s přechodem do lesostepních formací. Druhově bohaté trávníky se zastoupením ohrožených druhů jako ukázka dobré rekultivační praxe.
Druhově bohatá společenstva skalních stepí, osypů a sutí.
43
kameny. Pravidelný úklid odpadků. Likvidace topolu kanadského a akátu. Z místa s výskytem vzácnějších druhů rostlin odstraňovat křoviny. Ořez vzrostlých stromů u cesty (zejm. vyvětvit do 2 m). Ostrůvkovitá seč (min. 1×/3–4 roky), udržování stabilního okraje, redukce křovin v cennějších plochách vyžadujících bezlesí charakter. Plošinu nad Růženiným lomen ohraničit dřevěným zábradlím. Postupná odstranění borovic, ponechání ostrůvkovitého výskytu křovin růží, hlohů atd. Ostrůvkovitá seč popř. vytrhávání třtiny a eradikace maliníku (v počátku 1 – 2×/ročně, po potlačení třtiny Pracovníci PSH, Každoroční placení brigádníci, zásahy: ostrůvkovitá dobrovolníci. seč/vytrhávání… 4 500 Kč redukce borovic… 10 000 Kč
Jednorázový zásah: zábradlí… 25 000 Kč
Pracovníci PSH, Každoroční placení brigádníci, zásahy: ostrůvkovitá seč… dobrovolníci. 3 000 Kč redukce křovin… 15 000 Kč ořez stromů… 10 000 Kč eradikace invazních rostlin… 8 500 Kč
Před a po zásahu provádět fotodokumentaci. Po ukončení dílčích zásahů předat práci odbornému pracovníkovi PSH. Pokračování
Před a po zásahu provádět fotodokumentaci. Po ukončení dílčích zásahů předat práci odbornému pracovníkovi PSH. Monitoring ohrožených druhů a invazních rostlin.
5 600
41 824
8
9
Mokřadní společenstvo v lomu s přilehlými svahy bez invazních rostlin.
44
Každoroční zásahy: likvidace topolů… 15 000 Kč uklízení odpadků… 3 000 Kč
eradikace maliníku… 3 000 Kč
Před a po zásahu provádět fotodokumentaci. Po ukončení dílčích zásahů předat práci odbornému
v minulosti již započatých průzkumech. Monitoring vzácných druhů rostlin i živočichů (ještěrka zelená). Sledovat populaci třtiny. Pracovníci PSH, Každoroční Před a po zásahu placení brigádníci. zásahy: provádět eradikace fotodokumentaci. invazních rostlin… Po ukončení dílčích zásahů 3 000 Kč předat práci odbornému Jednorázový pracovníkovi PSH. zásah: vytvoření Sledování mokřadu… 50 000 invazních druhů. Kč Monitoring mokřadních druhů rostlin a živočichů.
Ořez vrb na hlavu. Topol kanadský a další invazní druhy eradikovat. Alternativně podpora stagnující vody – vybagrování prostoru mokřadu přibližně 1,5 m do hloubky s pozvolnými břehy (zeminu odvézt). Dno vyplnit asi 20 – 30 cm vrstvou jílu. Úklid okolí od odpadu. Převážná část etážového Skalní stepi a Likvidace topolů. Pracovníci PSH, Průběžné odstraňování placení brigádníci, lomu. V minulosti zde společenstva nápisů. teplomilných druhů dobrovolníci. proběhly v mozaice rostlin a živočichů na řízené výsevy a Při patách svahů etáží mulčování. Výskyt řady extrémních stanovištích je možné provést síji významných vybraných teplomilných druhů. teplomilných dřevin.
Východní část etážové lomu. V terénní depresi jsou celoročně vlhčí podmínky. V současnosti mokřad stagnuje a zarůstá rákosem. V okolí je invaze topolu kanadský.
sekat 1×/2–3 roky).
16 126
8 011
10
11
Negativní výskyt topolu kanadského. Vzniklé nápisy z kamenů překrývají společenstva s přirozenou sukcesí. Kamenité valy, sutě s enklávami suchých trávníků s přítomností řady ohrožených druhů a šípáků. V současnosti registrovaný VKP Odvaly. Problematické zarůstání topolem kanadským, akátem, komonicí lékařskou a náletem borovice. Plocha byla v minulosti rekultivována. Výslunná stráň s porostem teplomilných křovin. Na nedostupných svazích probíhá spontánní sukcese. V severní části (asi jedna třetina) se vyskytuje neudržovaný lesní porost (DB, HB, JVB).
45
Jednorázový zásah: síje… 5 000 Kč
pracovníkovi PSH. Kontrola topolů kanadských. Výskyt cílových druhů. Druhově bohatá Likvidace topolů, Pracovníci PSH, Každoroční Před a po zásahu společenstva skalních akátů, náletu borovic placení brigádníci, zásahy: provádět a vytrhávání komonice dobrovolníci. redukce borovic… fotodokumentaci. stepí se zastoupením lékařské a trsů třtiny 10 000 Kč chráněných druhů Po ukončení eradikace rostlin a živočichů jako křovištní. dílčích zásahů Hrany lomové stěny invazních rostlin… předat práci ukázka dobré ošetřovat pomocí 10 000 Kč rekultivační praxe. odbornému lezecké techniky nebo vytrhávání třtiny… pracovníkovi PSH. postřikem herbicidu na Monitoring 8 000 Kč list na dlouhé tyči. cílových druhů Ponechávání klád a invazních druhů. a špalků z kácení větších stromů. Roztroušené teplomilné Likvidace topolů, akátů Pracovníci PSH, Každoroční Před a po zásahu křoviny na a náletů borovic při placení brigádníci, zásahy: provádět redukce křovin… fotodokumentaci. exponovaném svahu a patě svahu. dobrovolníci. Do míst, kde se bude 10 000 Kč druhově pestrá Po ukončení eradikace dubohabrová pařezina. možné dostat, je dílčích zásahů možné aplikovat invazních rostlin… předat práci injektáž nebo 8 000 Kč odbornému kroužkování kroužkování pracovníkovi PSH. vzrostlejších jedinců stromů… 3000 Kč Monitoring topolů a akátů. Protože probírka v lesním invazních rostlin. lesní porost není porostu… 5 000 Kč chráněn jako PUPFL
Odklízení odpadků. Udržování naučných panelů a laviček
30 530
34 598
12
13
46
nabízí se zde možnost převodu současného stavu na pařezinu. V porostu proběhne probírka s postupným snížením zakmenění na 0,4, přičemž nebude probíhat dosadba ani ošetřování pařezů proti výmladnosti. Druhá etáž nad PP Suchomilná Jižní část, tam kde ještě Pracovníci PSH, Kavky. V minulosti zde společenstva s bezlesím neproběhlo mulčování, placení brigádníci, proběhly řízené výsevy charakterem. dobrovolníci. je vhodné rozprostřít a mulčování. Výskyt řady ve slabých vrstvách a významných ostrůvkovitě mulč. teplomilných druhů. Aktivní likvidace topolů kanadských a pajasanu. Invaze topolu kanadského. Vzniklé nápisy z kamenů překrývají společenstva s přirozenou sukcesí. V jižní části se nachází ohnisko pajasanu žláznatého. Vytěžený prostor na Skalní step s různými Plochu mozaikovitě Pracovníci PSH. matečnou horninu bez typy teplomilných mulčovat. Materiál z humusové vrstvy. společenstev, včetně různých lokalit Pomístní výskyt omanu malých enkláv deponovat na různé šípákových doubrav. plochy. Max. vrstva mečolistého, kostřavy mulče do 15 cm. Malé výběžkaté, vrbky
Před a po zásahu provádět fotodokumentaci. Po ukončení dílčích zásahů předat práci odbornému pracovníkovi PSH. Kontrola invazních druhů a výskytu cílových druhů.
Před a po zásahu provádět fotodokumentaci. Po ukončení dílčích zásahů předat práci
Každoroční zásahy: mulčování… 10 000 Kč eradikace invazních rostlin… 5 000 Kč
Každoroční zásahy: mulčování… 15 000 Kč
14
24 525
Svahy Růženina lomu s jižní a východní expozicí. Vyskytuje se zde několik osypových kuželů. Plocha je téměř bez dřevinné vegetace. V minulosti zde probíhaly výsevy a mulčováni. V současnosti bez zásahů. Výskytu invazních rostlin.
rozmarýnolisté aj. druhů.
Společenstvo skalních sutí s výskytem dubu pýřitého a dřínu jarního.
47
plochy ponechat bez mulče (min. 10 – 20 % z celku). Nepřekrývat místa se vzácnějšími druhy (oman, kostřava, vítod aj.) Likvidace topolů, popř. jiných invazních druhů. V případě výskytu třtiny křovištní provádět okamžitě ostrůvkovitou seč. V předem určených místech pod mulč vložit semena dřevin (dub pýřitý, cer, břek, osika, dřín) a dalších teplomilných rostlin. Likvidace invazních Pracovníci PSH, rostlin. Ponechání placení brigádníci, otevřeného prostoru. dobrovolníci. V případě, že se zde objeví teplomilné dřeviny – šípák a dřín, doporučuje se jejich podpora. Každoroční zásahy: eradikace invazních rostlin… 15 000 Kč
Před a po zásahu provádět fotodokumentaci. Po ukončení dílčích zásahů předat práci odbornému pracovníkovi PSH. Sledování invazních druhů. Monitoring úspěšnosti výsevů.
eradikace odbornému invazních rostlin… pracovníkovi PSH. 3 500 Kč Monitoring výskytu cílových Jednorázový druhů, zejm. zásah: vysetých dřevin. síje… 6 000 Kč Kontrola invazních rostlin.
1 856
2 149
15
16
48
Celoplošná seč se zachováním keřů a břeků. V prvních třech letech seč 1 – 2×/rok, poté mozaiková 1×/rok. Likvidace akátů, zlatobýlu a topolu kanadského.
Pracovníci PSH, Každoroční placení brigádníci, zásahy: seč… 5 000 Kč dobrovolníci. eradikace invazních rostlin… 2 000 Kč
Před a po zásahu provádět fotodokumentaci. Po ukončení dílčích zásahů předat práci odbornému pracovníkovi PSH. Kontrola invazních rostlin. Monitoring výskytu cílových druhů. Degradovaná stepní Druhově bohaté V prvních dvou letech Pracovníci PSH, Každoroční Před a po zásahu enkláva se zbytky společenstvo s populací od zásahu dvojnásobná placení brigádníci, zásahy: provádět seč… 5 – 7 000 Kč fotodokumentaci. omanu mečolistého porostů omanu seč porostů třtiny. Poté dobrovolníci. eradikace mečolistého. Zastoupení a koniklece 1 ×/rok dle výskytu Po ukončení invazních rostlin… dílčích zásahů velkokvětého. akátu a třtiny. Plocha s cílem vytvořit Plocha by neměla mozaiku lesních lemů 2 000 Kč zarůstá keři. předat práci redukce křovin… odbornému zarůst dřevinami. a suchých trávníků. 10 000 Kč Redukce křovin pracovníkovi PSH. křovinořezem Kontrola invazních 1 m z každé strany Jednorázový rostlin a výskytu (srpen – září), tak aby zásah: cílových druhů. narušení drnu… byl udržen stabilní 8 500 Kč okraj. V případě omanových ploch výsev nesekat, provést teplomilných odstranění křovin druhů… 4 000 Kč ručně nůžkami
V tomto místě se Stepní trávník se nachází geologická solitérními jedinci porucha – zlom, který je jeřábu břeku. vypleněný jílem, čímž je tento usek v porovnání s okolím živnější. Plocha je porostlá třtinou křovištní s výskytem akátu a zlatobýlu. Na ploše jsou vysázeny jeřáby břeky.
17
6 627
Exponovaný svah, který pozvolna zarůstá dřevinami. Na svahu se vyskytuje několik terásek s výskytem stepních trávníků a kamenných sutí. Přítomnost invazních dřevin. (topol kanadský, akát, zlatobýl).
Křovité formace na kamenitých svazích se zastoupením dubu pýřitého.
49
a pilkami. Likvidace štědřence a akátu. Po pěti letech provézt narušení povrchu a provést výsevy směsi suchomilných rostlin se zastoupením koniklece velkokvětého. V dostupných místech Pracovníci PSH. likvidovat invazní rostliny a zredukovat borovice. Na hranách borovice ponechat. Odstraňovat semenáčky borovice. Redukce křovin v okolí kamenitých terásek. Uvolňovat jedince dřínu jarního. Stepní trávníky dle dostupnosti posekat v periodě 1×/2–3 roky. Pro odstranění akátu je vhodné volit injektáž nebo strangulaci. Jednorázové zásahy: mozaiková seč… 10 000 Kč redukce křovin… 10 000 Kč probírka BO, BR… 15 000 Kč eradikace invazních rostlin… 10 000 Kč
Každoroční zásahy: redukce křovin… 20 000 Kč eradikace invazních rostlin… 10 000 Kč
Před a po zásahu provádět fotodokumentaci. Po ukončení dílčích zásahů předat práci odbornému pracovníkovi PSH. Kontrola invazních dřevin a zmlazení borovice. Monitoring cílových druhů, zejm. dubu pýřitého a dřínu jarního.
6 112
1 059
6 795
18
19
20
Přirozeně vyvíjející se keřové společenstvo
50
2× ročně celoplošný ožin do zajištění porostu. Likvidace invazních rostlin. Ponechání osik, vrby. Dle potřeby provádět do zajištění kultur zálivku. Na zimu provádět nátěr repelentem proti okusu. V prvních dvou letech provést vylepšení kultury. Likvidace invazních rostlin. Jinak bez
Deponie skrývky, Lipový porost zrekultivována výsadbou s bohatým podrostem. lípy malolisté, svídy a ptačího zobu. Výskyt dalších dřevin – vrba, osika, akát, pajasan. Plochy zarůstá chmel otáčivý a ostružiník.
Sutě, prudké svahy a osypové kužele při
Likvidace výmladků topolů a akátů. Vzrostlé solitérní topoly ponechat jako parkovou úpravu prostoru, ale vyvětvit do 2 m. Travinaté plochy 1 – 2×/rok sekat.
Mozaika trvale udržitelných stanovišť bez přítomnosti invazních druhů.
Severní část dna lomu Džungle. Mozaika skupinek vzrostlejších topolů a třtinových trávníků. Výskyt akátu.
Před a po zásahu provádět fotodokumentaci. Po ukončení dílčích zásahů předat práci odbornému Jednorázový pracovníkovi PSH. zásah: Kontrola invazních ořez topolů… dřevin a 5 000 Kč monitoring případného výskytu cílových druhů Pracovníci PSH Každoroční Před a po zásahu zásahy: provádět fotodokumentaci. ožin… 2 000 Kč Po ukončení eradikace invazních rostlin… dílčích zásahů předat práci 1 000 Kč nátěr odbornému repelentem… pracovníkovi PSH. 1 000 Kč Kontrola invazních rostlin. Jednorázový zásah: vylepšení kultury (2×)… 4 000 Kč Pracovníci PSH, Každoroční Před a po zásahu placení brigádníci, zásahy: provádět
Pracovníci PSH, Každoroční placení brigádníci, zásahy: seč… 10 000 Kč dobrovolníci. eradikace invazních rostlin… 5 000 Kč
8 792
5 979
21
22
Mozaika společenstev pastvin a řídkých křovin, zejm. se zastoupením vzácných růží (Rosa micrantha, R. rubiginosa). Životaschopná populace zárazy nachové.
51
Jednorázový zásah: ořez ovocných stromů… 5 000 Kč Každoroční zásahy: pastva 35 000 Kč, posekání
Před a po zásahu provádět fotodokumentaci. Po ukončení
eradikace fotodokumentaci. invazních rostlin… Po ukončení 5 000 Kč dílčích zásahů předat práci odbornému pracovníkovi PSH. Kontrola invazních druhů. Pracovníci PSH, Každoroční Před a po zásahu placení brigádníci, zásahy: provádět pastva 40 000 Kč, fotodokumentaci. dobrovolníci. posekání Po ukončení dílčích zásahů nedopasků… předat práci 10 000 Kč odbornému výhrab stařiny… pracovníkovi PSH. 10 000 Kč redukce a ořez Monitoring růží… 6 000 Kč invazních druhů eradikace a výskytu zárazy invazních rostlin… nachové. 2 500 Kč
zásahů a ponechat dobrovolníci. samovolnému procesu.
Travní společenstva udržovat pastvou. Nespásána místa sekat. Vyhrab stařiny. Redukce 1/2 růží (pozor na vzácné růže!) a maliníku. Ostatní růže prostříhat – zkrátit na 1 m a polovinu výhonů. Udržovat jen několik keřů maliníku pro zdroj plodů – pravidelně seřezávat. Vyvětvení ovocných stromů na 1–1,5 m. Likvidace bezu chebdí a porostů třtiny křovištní. Západní část dna lomu Mozaika společenstev Likvidace 1/4 růží. Pracovníci PSH, Džungle. V současnost pastvin a zachovalejších Pravidelný pokos třtiny placení brigádníci, (1 – 2×/rok). Jinak pastva se zastoupením křovin, zejm. se dobrovolníci. skupinek keřů a stromů. zastoupením vzácných pastva, která slouží i
Východní část dna lomu Džungle. V současnosti paseno. Na ploše zastoupeny skupinky keřů a stromů.
úpatí východní a jižní bez invazních rostlin. stěny lomu Džungle. Ponecháno přirozené sukcesi. Výskyt invazních rostlin (zlatobýly, akát, štědřenec, topol kanadský).
23
2 773
růží (Rosa micrantha, R. rubiginosa). Životaschopná populace zárazy nachové.
Udržované keřové společenstvo s obnaženými skalními výchozy se zastoupením dřínu i jiných teplomilných keřů.
V severozápadním cípu zjištěn v roce 2014 výskyt zárazy nachové.
Východně exponovaný, prudký svah se skalními výchozy porostlý křovinami a stromy (borovice lesní, třešně). Výskyt akátu, štědřence odvislého a mahonie cesmínolisté.
52
Ponechání vzrostlých borovic avšak bude provedeno vyvětvení do 2 m. Likvidace invazních druhů, zejm. štědřence. Redukce křovin o 1/3 ze spodní části svahu. Vzrostlé třešně zachovat a prořezat. Pastva v jižním cípu, zejm. v křovinatém porostu. Vytvořit ohrazení pro intenzivnější spásání stromů.
jako narušení drnu. Vysekávat okolí keřů a prostor pod keři. Vytvářet skupinky keřů.
Jednorázový zásah: ořez borovic a třešní… 25 000 Kč
Jednorázový zásah: ořez ovocných stromů… 3 000 Kč Pracovníci PSH, Každoroční placení brigádníci, zásahy: dobrovolníci. pastva 15 000 Kč, redukce křovin… 10 000 Kč eradikace invazních rostlin… 7 500 Kč ostrůvkovitá seč… 5 000 Kč
nedopasků… 8 000 Kč výhrab stařiny… 8 000 Kč redukce a ořez růží… 5 000 Kč eradikace invazních rostlin… 2 500 Kč
Před a po zásahu provádět fotodokumentaci. Po ukončení dílčích zásahů předat práci odbornému pracovníkovi PSH. Kontrola invazních rostlin. Sledování populace dřínu.
dílčích zásahů předat práci odbornému pracovníkovi PSH. Monitoring invazních druhů a výskytu zárazy nachové.
3 333
5 055
24
25
Extenzivní ovocný sad s bohatým trávníkem.
Bývalé ovocné sady Extenzivní ovocný sad zarostlé křovinami. s bohatým trávníkem. Zbytky ovocných stromů jsou ještě přítomny. Řemenovitě členěné pozemky jsou
Obnovený jabloňový sad, nově doplnění výsadbou jeřábu oskeruše a starých odrůd jabloní.
53
V travních ploškách provést dle potřeby (min. 1×/2 roky) seč. Mozaiková seč 1×/rok. Udržovat stabilní okraj. Odstranění přestárlých neplodících jabloní. U zbylých provést průklest. Oskeruše 1. – 4. rokem provádět výchovné řezy na základě třetinového pravidla, přičemž v prvních letech od založení bude stromek ořezán na tři větve a na dvě očka, aby stromek lépe zakořenil. Z klestu vytvářet v horní části sadu bariéru, která zabrání vstupu do prostor zahrádkářské kolonie. Úklid skládky. Redukce křovin a uvolňování ovocných stromů až do vytvoření extenzivního sadu. Likvidace invazních dřevin. Po odstranění Pracovníci PSH, Jednorázové placení brigádníci, zásahy: dobrovolníci. redukce křovin a likvidace invazních dřevin… 45 000 Kč
Před a po zásahu provádět fotodokumentaci. Po ukončení dílčích zásahů předat práci
Před a po zásahu provádět fotodokumentaci. Po ukončení dílčích zásahů předat práci odbornému Jednotlivé zásahy: pracovníkovi PSH. odstranění starých Monitoring stromů… podrostu. 10 000 Kč Kontrola vitality průklest… 8 500 ovocných dřevin. Kč dosadby stromů: 5 000 Kč úklid skládky… 15 000 Kč
Pracovníci PSH, Každoroční placení brigádníci, zásahy: mozaiková seč… dobrovolníci. 15 000 Kč výchovné řezy… 8 000 Kč
ohrazení… 15 000 Kč
1 529
1 785
26
27
54
Mozaiková seč (min. Pracovníci PSH, 1×/2 roky). Udržování placení brigádníci, stabilního okraje dobrovolníci. křovin. Udržování průchodnosti cest. Likvidace invazních druhů, redukce křovin,
Mozaika teplomilných křovin a trávníků se zastoupením koniklece velkokvětého.
Cesty a jejich bezprostřední okolí v prostoru bývalých sadů v sousedství PP Kavky. Nachází se zde řada malých enkláv stepních trávníků s výskytem koniklece
Mozaiková seč s redukcí výmladků. Udržování stabilního okraje křovin. V okolí provádět likvidaci invazních rostlin, redukce křovin, protierozní údržba cesty.
Stepní společenstva se zastoupením koniklece velkokvětého.
Stepní trávníky vzniklé silnější redukcí křovin.
Každoroční zásahy: mozaiková seč… 10 – 20 000 Kč protierozní zásahy… 5 000 Kč
Každoroční zásahy: mozaiková seč… 5 000 Kč redukce křovin… 4 500 Kč eradikace
Pracovníci PSH, Každoroční placení brigádníci, zásahy: mozaiková seč… dobrovolníci. 4 000 Kč eradikace invazních rostlin… 2 500 Kč protierozní zásahy… 5000 Kč
křovin provádět mozaikovou seč. Protierozní údržby cesty.
v soukromém vlastnictví
Před a po zásahu provádět fotodokumentaci. Po ukončení dílčích zásahů předat práci odbornému pracovníkovi PSH. Sledování invazních rostlin a populace koniklece velkokvětého. Před a po zásahu provádět fotodokumentaci. Po ukončení dílčích zásahů předat práci odbornému pracovníkovi PSH.
odbornému pracovníkovi PSH. Sledování výskytu cílových a invazních rostlin.
1 634
13 764
28
29
Postagrární lado, které v současnosti zarůstá křovinami a třtinou křovištní. Výskyt invazních rostlin – celík, pajasan. V severní části plochy bylo provedeno zorání za účelem podpory vzácných plevelů. V jižní části hranice je ochranné/bezpečnostní pásmo plynovodu Pastvina se zastoupením různých druhů teplomilných, rostlin, zejm. vzácných plevelů s přítomností skupin dřevin ovocných i neovocných.
55
Pokos porostů se třtinou (v prvních letech 1–2×/rok). Možnost doplnit pastvou. Vybrané části plochy budou přeorány. Na několika místech budou vysázeny dřeviny po skupinkách (1 skup. = 20–30 ks neovocných dřevin ve sponu 0,5 × 0,5 m)
protierozní údržba cesty.
Pracovníci PSH, Jednorázové placení brigádníci, zásahy: celoplošná seč… dobrovolníci. 20–30 000 Kč redukce křovin… 30 000 Kč orba… 15 000 Kč výsadba dřevin 50 000 Kč oplocení plochy… 60 000 Kč
invazních rostlin… 2 500 Kč protierozní zásahy… 5000 Kč Stepní enkláva s porosty Druhově bohaté Redukce křovin Pracovníci PSH, Každoroční omanu mečolistého. společenstvo s populací 1 m z každé strany. placení brigádníci, zásahy: V případě omanových dobrovolníci. redukce křovin… Zarůstání keři. omanu mečolistého a koniklece ploch nesekat, provést 4000 Kč Přítomnost invazních eradikace velkokvětého. odstranění křovin rostlin. Plocha by neměla invazních rostlin… ručně nůžkami a zarůst dřevinami. 2 000 Kč pilkami. Udržovat stabilní okraj. Likvidace štědřence a akátu.
velkokvětého. V křovinách se vyskytují invazních rostliny (akát, štědřenec, ořešák).
Sledování invazních rostlin a populace koniklece velkokvětého. Před a po zásahu provádět fotodokumentaci. Po ukončení dílčích zásahů předat práci odbornému pracovníkovi PSH. Monitoring výskytu cílových druhů, kontrola akátu a třtiny. Před a po zásahu provádět fotodokumentaci. Po ukončení dílčích zásahů předat práci odbornému pracovníkovi PSH. Monitoring výskytu cílových druhů, kontrola akátu a třtiny.
30
18 338
Nejjižnější cíp zájmového území. Pata výsypky a přilehlý prstenec křovin a vzrostlejších stromů. Občasné enklávy degradovaných a zarůstajících trávníků. Přítomnost invazních rostlin, zejm. ohniska akátů a pajasanů. Ve východní části v minulosti provedena experimentální výsadba různých druhů dřevin. V jižní části hranice je ochranné/bezpečnostní pásmo plynovodu – viz příloha M3.
– viz příloha M3.
Vysoké křoviny bez invazních druhů s enklávami sečených trávníků. Akátiny postupně převádět na dřevinnou vegetaci.
56
a solitéry ovocných dřevin. Plocha bude oplocena lesnickou oplocenkou za účelem ochrany proti škodám zvěří a proti úniku zvířat z pastvy. V místech ochranného pásma plynovodu bude vyloučena výsadba. Nejdůležitějším Pracovníci PSH, zásahem je eradikace placení brigádníci, invazních rostlin. Dále dobrovolníci. je potřeba obnovit křoviny vyřezáním s cílem zmladit porosty (vhodné jsou pruhy v délce 3 – 4 m). Travní společenstva pokosit a odstranit veškerou posečenou biomasu i stařinu. Variantou je také narušení drnu pooráním. Akátiny převést výsadbu dřevin (DB 40, HB 25, LP 20, BB 10, KL 5), které vyžadují ochranu proti zvěři. Nutný pravidelný Každoroční zásahy: mozaiková seč… 15 000 Kč
Jednorázové zásahy: celoplošná seč… 30–40 000 Kč redukce křovin… 50 000 Kč eradikace invazních rostlin… 30 000 Kč výsadba dřevin… 35 000 Kč oplocení plochy… 40 000 Kč
Každoroční zásahy: jednorázové přepasení… 25–30 000 Kč mozaiková seč… 15 000 Kč eradikace invazních rostlin… 8 000 Kč Před a po zásahu provádět fotodokumentaci. Po ukončení dílčích zásahů předat práci odbornému pracovníkovi PSH. Monitoring výskytu cílových druhů, kontrola akátu a třtiny.
31
7 139
Svah výsypky, která je tvořena na povrchu tvořena prachovou frakcí. Plocha se pomalu zapojuje ruderálními druhy. Přítomnost dřevin je pomístná. Byly zde pokusy o zalesnění, které nebyly úspěšné.
Stabilizovaný svah s travním porostem a několika skupinkami dřevin a bez invazních rostlin.
57
ožin. V křovinách je možné vysadit vzrostlejší lípy. Postupně je vhodné provádět návazný management s plochami jižně od zájmového území (viz podobně jako plocha 29). Nevylučuje se možnost svedení povrchových vod z Růženina lomu a vytvoření mokřadu. V místech ochranného pásma plynovodu bude vyloučena výsadba. Údržbu OP je nutné konzultovat s vlastníkem i správcem sítě. Nutná eradikace Pracovníci PSH, invazních rostlin na placení brigádníci, celé ploše a pravidelná dobrovolníci. kontrola. Zamulčování celého svahu vrstvou sena s obsahem semen trav a bylin. 1–2 roky po mulčování provést hloučkovou výsadbu Jednorázové zásahy: redukce křovin… 15 000 Kč eradikace invazních rostlin… 10 000 Kč výsadba dřevin… 25 000 Kč
ožin kolem stromků… 20 000 Kč redukce křovin… 10 000 Kč eradikace invazních rostlin… 8 000 Kč
Před a po zásahu provádět fotodokumentaci. Po ukončení dílčích zásahů předat práci odbornému pracovníkovi PSH. Monitoring
3 785
58 437
32
33
Celé plocha je situována Zachování lokality se na území PP Kavky. zbytkem původních Přírodní památka je teplomilných
Plato výsypky se Suché trávníky suchými trávníky s parkovou úpravou a roztroušeným dřevin. dřevinami. Kolem hrany je vytvořen pás křovin. V minulosti proběhly výsadby dřevin. Na několika místech výskyt akátu, ohniska pajasanu a netvařce.
Jako účinné se jeví mulčování, které proběhlo v roce 2014. Na několik místech přítomnost invazních rostlin, problematický je pajasan v jihozápadní části.
58
a síji dřevin. V první fázi založit přípravný porost – zvolit menší sazenice a semena osiky, břízy a keřů (ptačí zob, hloh, svída) V druhé fázi (2–3 rok od založení) doplnit sazenice/osivo lípy malolisté, javoru klenu, babyky a keřů. 1–2×/rok mozaiková seč, včetně plošek na hraně výsypky, aby nedocházelo ke kumulaci stařiny. Křoviny je nutné postupně prořezávat. Ponechávání partií hlohů bez změny. Ořez větších stromů. Likvidace invazních rostlin, zejm. pajasanu a netvařce. V omezené míře lze na tomto místě provádět ploškový požárový management. Opatření vycházejí z platného plánu péče, který je uveden Pracovníci PSH, -placení brigádníci, dobrovolníci.
Pracovníci PSH, Každoroční placení brigádníci, zásahy: dobrovolníci. mozaiková seč… 10 000 Kč redukce křovin a ořez stromů… 8 000 Kč eradikace invazních rostlin… 4 000 Kč
Každoroční zásahy: eradikace invazních rostlin… 8 000 Kč
síje… 8 000 Kč mulčování… 25 000 Kč
Před a po zásahu provádět fotodokumentaci.
Před a po zásahu provádět fotodokumentaci. Po ukončení dílčích zásahů předat práci odbornému pracovníkovi PSH. Monitoring výskytu cílových druhů, kontrola akátu a třtiny.
výskytu cílových druhů, kontrola akátu a třtiny.
34
105 388
rostlinných společenstev. Území je důležitou rostlinnou bankou, patří mezi floristicky nejbohatší a nejcennější území města Brna. Z chráněných druhů rostlin se vyskytuje např. sasanka lesní (Anemone sylvestris), bělozářka větvitá (Anthericum ramosum), kozinec vičencovitý (Astragalus onobrychis), zvonek sibiřský (Campanula sibirica), koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis) a mnoho ohrožených druhů rostlin (Jurek, Tichý, 2011) Plocha se nachází Hlavním předmětem v PP Velká Klajdovka. ochrany PP Velká Botanicky i zoologicky Klajdovka je lokalita se hodnotná rezervace značnou ekologickou a vědeckou hodnotou, na s lesostepními společenstvy. Významná níž jsou dosud zachovány prvky geologicky – západní původních rostlinných část tvoří vápence, na
významnou lokalitou s hojným zastoupením teplomilné fauny a flóry. Jedná se o zbytek někdejších teplomilných travino-bylinných společenstev na vystupujícím vápencovém podkladu jižního svahu Hádů (Jurek, Tichý, 2011).
59
Před a po zásahu provádět fotodokumentaci. Po ukončení dílčích zásahů předat práci odbornému pracovníkovi PSH.
Opatření vycházejí z platného plánu péče, který je uveden v přílohách.
Pracovníci PSH, -placení brigádníci, dobrovolníci.
Po ukončení dílčích zásahů předat práci odbornému pracovníkovi PSH. Monitoring výskytu cílových druhů, kontrola akátu a třtiny.
v přílohách.
6 623
12 937
35
36
Ochranné pásmo NPR Hádecká planinka. Xerotermní trávníky s roztroušenými křovinami. V blízkosti okraje lesa výskyt sasanky lesní, na plochách s úzkolistými trávami roste záraza nachová.
Druhově bohaté xerotermní společenstva se zajištěním výskytu chráněných druhů.
Lesní porost 377D14 Bohatě strukturovaný (LHP ŠLP 2012–2022) lesní porost. tvořený dubem zimním, habrem obecným, javorem babykou a dalšími dřevinami (BO, AK). LT 2B5 Bohatá buková doubrava s ostřicí chlupatou na plošinách a mírných svazích.
východě naopak společenstev (Trunda dominují kyselé horniny. 2011).
60
Monitoring výskytu cílových druhů, kontrola akátu a třtiny. Lesní porost bez Pracovníci PSH, -Před a po zásahu zásahu v rámci tohoto placení brigádníci, provádět ochranářského plánu dobrovolníci. fotodokumentaci. (pozemek není ve Po ukončení vlastnictví PSH/ČMC, dílčích zásahů vztahuje se na něho předat práci platný LHP). odbornému pracovníkovi PSH. Monitoring výskytu cílových druhů, kontrola akátu a třtiny. Opatření vyházejí Pracovníci PSH, Každoroční Před a po zásahu z platného plánu péče, placení brigádníci, zásahy: provádět mozaiková seč… který je uveden dobrovolníci. fotodokumentaci. v přílohách. 35 000 Kč Po ukončení Na hraně lomové stěny redukce křovin… dílčích zásahů umisťovat klestí 15 000 Kč předat práci eradikace z výřezů jako odbornému bezpečnostní zábrana. invazních rostlin… pracovníkovi PSH. 5 000 Kč Monitoring výskytu cílových druhů, kontrola akátu a třtiny.
4. ZÁVĚREČNÉ ÚDAJE 4.1. Použité podklady a zdroje informací 4.1.1. Bibliografie a další údaje AGENTURA OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY ČR 2012. Plán péče NPR Hádecká planinka 2012– 2022. Praha: Ministerstvo životního prostředí. ČESKÝ ÚŘAD ZEMĚMĚŘICKÝ A KATASTRÁLNÍ, 2015. Nahlížení do katastru nemovitostí [online]. Dostupné na WWW:
. DVOŘÁK L., BOGUSCH P., MALENOVSKÝ I., BEZDĚČKA P., BEZDĚČKOVÁ K., HOLÝ K., LIŠKA P., MACEK J., ROLLER L., ŘÍHA M., SMETANA V., STRAKA J., ŠIMA P., 2008: Hymenoptera of Hády Hill, near the city of Brno (Czech Republic), collected during the Third Czech-Slovak Hymenoptera meeting. Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae (Brno), 93, 53–92. FARKAČ J., KRÁL D., ŠKORPÍK M., 2005. Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. Praha: AOPK ČR. FILIPPOV, P., GRULICH, V., GUTH, J. et al., 2008. Příručka hodnocení biotopů. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. HOLUB J., PROCHÁZKA F., 2000. Red List of vascular plants of the Czech Republic 2000. Praha: Preslia. CHYTRÝ M. et al., 2010. Katalog biotopů České republiky. Druhé vydání. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. JUREK, V., TICHÝ, L. 2012. Plán péče PP Kavky 2012–2022. Brno: Krajský úřad Jihomoravského kraje. LAŠTŮVKA Z., 2008. Inventarizační průzkum motýlů (Lepidoptera). Brno: ZO ČSOP Pozemkový spolek Hády. Ms. Depon. In Rezekvítek, Štolcova 465/14, Brno 618 00. MACKOVČIN, P. et al., 2007. Brněnsko: Chráněná území ČR, svazek IX. Praha: AOPK ČR. NÁRODNÍ GEOPORTÁL INSPIRE. Mapové kompozice [online]. Dostupné na WWW:
. PLESNÍK J., HANZAL V., BREJŠKOVÁ, L., 2003. Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Obratlovci. Praha: AOPK ČR. ŠTEFKA L. et al., 2001. Plán péče pro NPR Hádecká planinka. Blansko, Správa CHKO MK. TICHÝ L., 1999. Inventarizační floristický průzkum PP Kavky. Ms. Depon. In Rezekvítek, Štolcova 465/14, Brno 618 00. Tichý L., Štefka L. [eds.], 2000: Hády u Brna. Brno: Rezekvítek. TICHÝ L., 2001. Plán Péče PP Kavky 2001–2011. Ms. Depon. In Rezekvítek, Štolcova 465/14, Brno 618 00. TICHÝ, L., 2001. Plán péče PP Velká Klajdovka 2002–2011. Ms. Depon. In Rezekvítek, Štolcova 465/14, Brno 618 00. TICHÝ L., 2002. Přírodní památka Kavky. Průvodce výukovou trasou. Brno: ZO ČSOP Pozemkový spolek Hády.
61
TICHÝ L., 2005. Inventarizační floristický a vegetační průzkum NPR Hádecká planinka. Ms. Depon. In Rezekvítek, Štolcova 465/14, Brno 618 00. TICHÝ, L., 2006. Inventarizační floristický průzkum PP Velká Klajdovka. Ms. Depon. In Rezekvítek, Štolcova 465/14, Brno 618 00. Ms. Depon. In Rezekvítek, Štolcova 465/14, Brno 618 00. TRUNDA, P. 2012. Plán péče PP Velká Klajdovka 2012 – 2022. Brno: Krajský úřad Jihomoravského kraje. Vyhláška 395/1992 Sb. ministerstva životního prostředí České republiky ze dne 11. června 1992, kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Územní plán města Brna, 1994, Magistrát města Brna. Schválený na XLII. zasedání Zastupitelstva města Brna dne 3. 11. 1994.
62
5. PŘÍLOHY M1 – Hranice zájmového území s vyznačením EVL Jižní svahy Hádů M2 – Mapa pozemků zájmového území M3 – Zájmové území ve vztahu k platnému Územnímu plánu MB M4 – Mapa biotopů zájmového území M5 – Přehled chráněných územích v rámci zájmové plochy M6 – Mapa navrhovaných opatřeních M7 – Vývoj zájmového území v letech 1953–2014 PP1 – Výňatek z Plánu péče NPR Hádecká planinka 2012–2022 PP2 – Výňatek z Plánu péče PP Kavky 2012–2022 PP3 – Výňatek z Plánu péče PP Velká Klajdovka 2012–2022 LS – Letecké snímky Velké Klajdovky v roce 2015
63