Obsah. Strana
Piedmluva
1
·O.,od . . .
3
Ospravedlneni nazvu spisu. - Hmotna a formalni. stranka pozmivam. - ~'ilosofie praktieka a theoreticka, hmotna a form3.Ini j Noetika. - Filo.sofie prava ve sm, formalnim asi tolik jako oheena iheorie pravni. Rozdil mezi ob,vyklou methadou obecne theorle pravni a methodou noetiekou. - Stanoveni zakladnich pojmu pravnich ukolem spisu. - Vyhody a nevyhody noeiickych SpiBU u SfOV.nani B dogmatickymi. Cast prvni.
Methoda kaus2ilni a nonnativnf. Prvni kapitola.
Nazfr&ni kaus8lnf a normativnf . . . . . .
".~il~~.~~ .l'~"e~<~~. ;~. ¥~tet#Jm.&~Gf~i2
" _ . ' ··~;.~,~~;:,~~.;i~>~. } ..t11~J.~!-t Jest.a. :j . fitll".'byh. :l!Onn&HU ·llM'a......... 'lIa.~rlWl."1". .MW1o a nor. ma'lvn{QO;
,
. Drnha kapiiola.
POjem normy
..........
18
Pojem normy v nejsidim sm.. Pojem subjektu normy a snbjektn povinnosti. - ' Autononrle ,it heteronomie. - ' Totoznost snbjektu povinnosti a oprarneni, subjektu normy a opravneni. Pojem normoveho souborn. - Norma a zakon. - Norma a'pravidlo. - Norma a imperativ. - Norma a maxima.. Tred kapitola.
.
.k.'
Hodnotief einnost In*ellektu pM poznavam normativnim.
Pojem hodnoceni v sirSlm sm.: hodnoceni 1i8~dku j jest ate~,:,~:\.;l801ogick6, objektivni. - Hodnoceni normarivni: srovnavani D.onny ;\:i.!N~;,lIkutoonosti. - PHznacne hodnoceni normativni: presun zorneho '.:.' . ' , 'objektn lla snbjekt povinnosti. - Hodnoceni norem j muZe b1tf~i;vni a subjektivni. - Stanovisko heteronomni a autonomnl j nzn'f~la neu~navani norem.
31
Ctvrta kapitola.
V6da
0
pravQ - vMou
0
norma;eh
Diisledky pro pravni. vedUj dvoji zasadni ehyba casto se vyBkytujici. - Jin6 normativni vedy j vztahy k pntvni vMe. - NejbliUf yztah rna ethik&jdiivod. - Vztahy ke kansalnim vedam.
35
,C~;I
.:.,;.
VI Stran&-
A. Prayo a mor&lka. • • • . . • . . • • . . . . . • • . . 38. .Ustredni vyznam vzajemneho pomeru. ~ Pfesrie vymezen:l otazky.· - Odmitnuti h~torickeho feseni. - Kriteria, kterfmi lze tffditi normy a normove Boubory; jsou predevaim dve: ·materiain:l a formaiJli; ruzna podru~na kriteria uvniti' techto dvou hlaVl1ieh.Ethika. jako obor vedni. - Ruzne zpuBoby pestovkni ethlky. ~ S.chopenhauel'uv "princip" a "fundament" kaMe ethiky.Explikativni a imperativni konstrukce" ethiky. ~ Autonomni I'a•. , ethickych norem. - Ho.dnocani· cinu· mravna relevantnich. - Hodnoceni ethJce viastni, pH explikativni 'a imperati\fni konstrukci. Shrnuti: podstl!ota mravnich norem; jedlJ..otici ~ivel ethickeho souboru normoveho jest materiaini. - Podstata pravnich norem. Dosavadni pokusy rozhraniceni; nemoltnost provesti je s jednotneho hlediBka. - Pravni norma multe mfti kterykoliv obaah. - Positivni vymezeni pojmu prava. B. Pravnf veda a sociologie . . . '. : • • . .' • . • . • '.
55-·
Nutnost rozhraniceni.- Prakticka cinnost zakonodarna a theoretickB. pOl1!navanf pravnfch norem. -:- Otazky Bociologicke v uvahach 0 pravnim Mdu. - Dusledky nedostatecneho rozlisovanl; anaha vyvoditiz toho, co jest, to, co ma byti; non ex regula ius 8umatur, sed ex iure, quod. est, regula fiat; nadi'fzenost a podrizenost, mocenske vztahy mezi jednotlivci; - Pojem moci. - Pfibuznost pravni vM! s mathematikou, abstraktnost pojmu pravnickych a m~thematickYch. - Konkretni nazirani jest lidskemudn(lhu pH- " rozenejsf ne~ abstraktni. - Pl'ibuznost specificky pravnickeho a mathematickeho nadani. - Sklon dnesni pravnf vMy ke 'konstrukelm pravnich pojmu, kt'ere by 2\arOVen vyjadi'ovaly sociatni funkci pravnfho Mdu; pi'fklady. - Postillat pi'esneho methodickeho oddeleni pravBi vMy o'd sociologic. C. Pra vni vada a hiiltori e . . . • . • • . . • • . . . . • • Pojem dejepisu.- Ruzl1e druby dejepisu, kategorie casu.Zadny vztah dejepisnych nank k poznavani normativnimu; usudek, ze neco "ma byti" .neize "casovati". - Normy, ktere"byIy", »jsou" a "budou"; vyznam, tohoto rozliSovaid. - Normativui poznavani platnych a nepIiLtnych pravnfch Mdu jest' methodicky stejne. .,Vetsi a mensi pi'istupnost normovych souboru; zjednavanf nepi'istup,nych pramenu cinnostl historickou.. - Riizne druhy teto cinnosti. - Dusiedky nazoru, ze tato historicka. cinJ!.ost jest pl'ipravou pro vlastni pravnicke pozna~ani; historicka. theorie pr:ivnf, Sa.vigny, Puchta. - "Zisluhy historieke skoly pravni; reakce proti apriori.ti,ekemu pfirozenemu pravu. - Noeticky vyznam historicke methody. - Naprosty rozdfl mezi historickfm hlediskem vyvejovym a hlediskem normativnim; n vznik" a ,n vyvoj" jsou kategoriemi kausalnimi. Blizkost sociologickeho hlediska" hledisku kausalnimu; spolecny jejich skI.on k priroze~raVDi.m ffedstavim . ..,.. Odmitnutf nazoru, ~tery spati'uje v historJKYch'studil~h 0 vzniku a vyvoji pravriichMdu nezbytnou pomucku pro normativni poznavini !>Oho, co podle nich "ma" byti. - Srovna,vaci pravo'lj'eda. Posuzovani pravnich radii sperspektivy budoucnosti; prakticky vY-. znam; uvahy de lege ferenda, hledisko ucelove. - Zasadn! rozdil
69-
.vn StraDa'
zakonodarnou (praktickouY anormativne. poznavacl (iheore. ) ilinnosti. ~ .Siatika: a dynamika prava. - YMa historicka husalni. .....:.. Nemowst dopiditise' historickym studiem n.oetickfch dkladu -vede~ho pozJ:lavanf. . I .
Cist druha..
Zakladnf pojmy pravnf. Prvni kapitola.
'Pl'avni tad a jehO konstl'ukee
......
. Rekapitulace. - Normovy subjekt pravniho radujest abstrakei. .- Vzajemny pomer normov.eho souboru a lubjektu normoveho neni kausalni. '. . A,. Duvod pla~nosti (zav.az~osti) pdvniho Hdu jest poznatkem metanormatlVnlm .'. • . . . . . . . . . . . Dve skupiny nazoru 0 tomto duvodu::r:iazory pi'irozenopravni . a· theorie uznavani. ,. .. ' a) Tlieorie .pH;ozenopray~i. - Zamena hlediskafor. malIiiho s hlediskem materielnim (obsahoyym). - Zji8tuvani za.. vazneho obsahu bud dednktivne (z lidllkehq rozumu) nebo iRduk~ n'l1Iie nore~). Zakladnl noeticka;. eh;yba techto
81
83
.hlediska . . uznavani U""'J.'."~L1· vtomto habitualni tespektoyani ¥. ..."hc,,,>I.,,>I.nil norem. Nezbytnost poznatku 0 jedinem duvodu , zavaznosti. - Nemoznost alltithese: zlikon - pravo. - Stanovisko nase: krajni positivism us; vzdava se moznosti uvnitl' Bveho normativniho obzoru prokazati duvod zavaznosti pravnich norem. - Poje1Jl' i. zv. pravni kontinuity a rileepee. -'Libovolnost vyehodl/!ka uvah 0 vzajemnem pomeru pdvnich norem. . -B. Pojmy.t. zv. "pramenu pravnfch" a "mazer pravnieh"' . . Uzka souvislost pl'islusnych :!tauk s proble'mem z'livaznosti PH odkryvani pramenn jes~ positivismu8 vypravnlch norem. 'bhodiskem. - Pramen pravni = normovy subjek.t. - Vedlejili:). hlt.yni pram en. . .~ . . ~emoz.nost .usudku, ze existuji pravni 'normypraeter le!!teni; . prllvni Md jest mezerovitY. - Prin~ipt. zv. logieke enosti pravniho fadu. - Pojem materielnich a form.ilnich .v positivnim pravu; moznost materielnich, nemoznost f01".meser. - Noeticky pl'esna furmulaceodpovMi na problem - ProbJem volneho. uvazenij jest v podstate proprava. ~ 'Pojem zakonne vazanosti, vazaneho a volneli&.uv~nt - Obsahova a formalni determinaee applj.kujiciho. - ·Formftlni. l'elace appJikujiciho k pravnimu Mdu musi zde byti vzdy. -Konstrukce obyi\ejovehp prava; noeticky spravna formulace t.:. zv. obycejovych norem; obycej nenl formaIuim pramenem prava. - Tendllooe novejiii literatury; citove a psychickt)
, 91
St"1l&jeji po~df. Ideal vykladaM: upluy d_*tlressem~n. (mimo logleky) D.a vysledku interpretace. - Theorie t. n. n ~ lUi Gl' e h 0 prava: lIU.tniho. Zaver: Pl'ibuznost 800iologicky~h • ~olllo prlf.vnicli theorH 8 my~enkovtm svetem pi'irozeneho priv•• ( C..8vrchovanost pravniho radu . . . . . • • ,'.' • " •. 104 ," Beiny' pojem svrchovanoati. - , Svrchovanost jest flQt~O.ti pravniho Mdu, nikoliv statu a tudii nikoliv realni pusobivo~tfi ,nt~ formalni zasadou normativniho poznavani. - StaticH a dynjp,lnillf(f: stranka svrchovanollti. - NemozDost JlMmllnitelnosti ustav I ,kon~, strukce t. zv. neporusitelnych pray. -Poj~ prvotn!ch a: druhot-, ;. nych ,norem; typUB spolkoveho statu; rii,zne druhy zakonu (flSake, zemske It t, d.); hierarchie norem uvnit!' t. zv. jednotneho statu. Poje!ll autonomie.- Pojem t. zv. kompeten6ni vysosti.Rakouska ustava jako pfiklad nelogicky konetruovaneho pravniho Mdu. - DUlezite nasledky spravneho pojed 8vrchovaDOlIt\pra:mfbo Mdu; preana pojmova konstrukQ~ pravniho Mdu (s hlediska koustitucniho). - Druhotne normy jev! se v pomeru kprvotnim jako "skutkove podstaty"., - SmIouvy a "a~toritativni Ukony"; na:dfize~ nosi a, podfizenost pravnich subjektu, spravni akt. - Nasledky konstrukce .skutkove podstat:y" jako zdroje prava. - K 0 n 8 t ru k c e prava mezinarodniho.
"
~
-!~,
~
DrnhBkapitola.
Logleka a mluvnleka forma pratnt normy
:,,' 1\T
Vule vesmyslu normativnim. - Svoboda vule. -- Dvoji konstrukce obsahu norem. -- Konstrukce K e 1sen 0 va; jeji rozdll od nasi. - Pojem normativni jednotky. - Vnejsi a vnitfni rozdeleni normovych systemu; ....,.. "Zasady", ktere Mzne oznacuji se jako "normy", ac jimi nejsou. - Nezavislost vll(:jliiho vyrazu normy na logickem. - Podstata souC8.etek pravniho M.du, ktenl nejeon noi'mami. - Pojmy t. zv. kogentniho a dispositivn'iho plava podle panujici nauky; spravna konetrukce. - Defini\l8 T pravnun Mdn. - Nemoznost t. zv. »induktivniho" smeru v pr~vni vMiI . .LPoznavani pravniho Mdu ajeho aplikace. - Proeti'edky k .normativnimu joznavani nelze naIezti v pravnim rade. - Obecna platnost spr vnych definic noetickych pojmu. ~ Sebeklam induktivniho smeru, kdyz domniva se, ze pi'istupuje bez zakIadnfch pojmii k vyiletfeni obsahu pravnich Mdu. - TeleoiogicM definice a teleologicko-kausaIni raz Mznych soustavnych vykla,du pravniho Mdu. - Pojem t. zv. »pravnich institutu".
"
Tred Ita pitola.
Pojem povinnosti a prava. A. Objektivni a subjektivni ,pr'avo ' . • • . . • . • • • . 136 Staticke, a dynamicke hledisko na pravo.Poznavani a aplikace pravnich norem. Pojem subjek~ivni povinnosti a p,aya paUl pod hledisko aplikace prava. - ' Stanovisko panujici theorie (Thon). - Apllkace, prava vyzaduje rozSffeni ryzi methody normativni 0 urcita nova' hIe,diska, ktera vSakji'nesmi odporovati.
):
,.,\
,j::i",,:·r,;'t:"-"
:<'.~
~
IX Strana.
B. Pojem po,vinnosii • . . • . . • . . . • • . . . • • • Definice. - , POJem povinnolti v okruliu poznavani kausainiho ;povinnosf CftenA a·uvedomovana. - Povinnost v normativnim sm.; pravidlo: ignorantia legis nemini permittitur. - Problem viny; pojem viny ve sm. p.ychologickem; svoboda yule. - MetafYBicky raz pojmtl viny. ..;... Pomer viny k trestu; stanoviskoobvyklyeh mfneni; t. zv~ kuliJosnf delikty. - Teleologicky raz pojmu "trest"."PfieitatelJiost" jako zvlastni vztah normativni. - Pl'ilietnost.
143·
C. Pojem' prava . . . . . • . • . . • • • . . . . . . • • • 150-
i: ••
f.
"'" Poj~m povinnOBti ustl'ednim pojmem methody normativni. -. j>omer pov1hnosti k pravu (opravnenf). - Pl'icitatelnoat k pravn. :':Pojem opravneni I hlediska normativnlho. - Jednoduchost de:6nice povinnosti a obti:tnost definice opravneni. - Obvykle definice subjeki tivniho prava. Nemo:tnost ryze normativni konstrnkce pojmu. subjektivniho prava. - Nezbytnost uceloveho kriteria. Ma tedatni a formalni pravo (opravneni). - "Vynutitelnost" pojmovym znakem subjektivniho prava? - Presna formulace. - Natur~lni obligace, lege~ imperfectae. Jedine mo:tny dukaz nespravnosti t. zv. theorie donuceni. - Theorie Kelsenova.
'i
Ctvrta kapitola.
Pojem priVDi osobnosti . . . . . . . . 161 ';"',.' ,. JlTJuHa~.. ~bYy14e na~ •.•~ :Po;vljln&stnf' aw-&mi. O8Oba. ~F,mbsenoPRV1Uten4iIi0e'p_1ljW ·1ta.ii1r.y,: ~Pojem
nosdele 8nbjektivnfch pc.vinnostia pray; ~ Pfavnf Md mn:te' oznaciti cokoliv timto nositelem. Du.ledek· nejednotne metllody Pi'irozenepravni l'ychodisko . panujici nauky: apouata fi It c i. pravni theorie: pojem "pl'irozene osoby"; totoznost biologicke jednotky (clovek) s jednotkou pravni (pravni subjekt). - Dvoji cesta, kterou obvyklj nazor doch&zi k pojmu pravni sllbjektivity. - TH nejznamcjsi theorie' 0 podstate subjektivniho prava. - "Zajmy" a "volni moci", z nich:t se vychazi, jsou zajmy a volnimi mocemi li d sky m i; vyznam teto konstrnkce. Vratkost kriteda zajmoveho. ~ Ruznost problemu pram osobnosti I hlediska theoretickeho poznavani a aplikace prava. - Zakonodarce mtisi zasadne atanoviti, co chce pokladati za body pl'icitatelnosti. -Dogmatika a noetika. - JednostrannoBt spisu, ktere jednaji 0 pravu ponze s jed,!).oho z techt
:;'~::;
Pata kapitola.
Pojem statu
173:
~ ~"'dni vychodisko; dvojita funkce statu jako noeitele prav-
niho Mdll a .pravniho subjektu. ;.. Panujicf nazory obe funkce nedosti preene' rozliinji. - Definice statu jako pravniho subjektu. a) Stat'jako normovy subjekt. Vzajemny logicky vztah , 174 mezi pojmy "stat" a .pravnl Md". - Nemoznost explikativni definice jednoho druhYm. - Pojem normoveho snbjektu jest pou~: ' hym regu:lativniin principem 'Pro nazirani normativni. Obvyk16 ~ Dr. We y1', Zaklady fIlo.ofie pravni. II
i. [
r
-:x; Bu·an ..
,definiee "statu" v panujiei naue.e j k
. c) VlYznam presneho odHje~i obou funkci statu: 192 . a) po strance methodicke. Exkurs fJ \lamitkllch, cinenych panujici theorii novodobemu UsiliBo presne methode poznavaci. - Vyznam dynamickeho hlediska (hilitorie}tehoa t. zv. lOde lege £erenda~) na stat. - bsudne smiseni dynamiekeho.!L~tickeho . hlediska: stat jako auto rita s hlediska statickeho. ,- Historicke a psychologicke vysvetleni panujicich mizoru.; politicke dejiny lidsha: ~bsolutismus' predehazi konstitutionalismus. Absolutni panomlk pravzorem statopravnieh theorii pH konstrukei pojmu "stat" j tento .stat .panuje" i uvniti' pravniho' i'adu. - . Nedu.slednost tete kon-, strukee.-Pojem"a ut 0 ri tat i vn ieh ukon u" podleo~vyklenan~l;: kdtika. - Kl)nstrnkee t. zv. verejnepravnich ·smlnv. -pravapR.( cina podobnyeh konstrukei: snaha konstruov&ti stat i uvnitr pra.,,~ niho l'adu jako moenou autorituj doklad: obvykla konstrukee t. zv. spravniho aktu. Kritika O. Mayerovy konstrukee tohoto pojmuj , ~) po S t ran c e po Ii tic k e. Slohovy komplement smesovani obou funkcistatu: snaha vyvozovati z toho, co jest, t0l,.eo ma bfti. - Vyznam teehto zasad. - Prineipjuristiekeho ab.solutismu a konsHtueionaIismu proti politickemu. Prineip juristiekeho konstitueionalismu nezna nadfizenych a podfizenyeh pravnieh .subjektu - jeho subjek,tivistieka podstata. Co znamena prineip juristiekeho absolutismu. - Paralela 8 absolutnim panovnikem. Politieko-vyehovny, vyznam ryzi normativni methody juristieke. - Smyal trojhesla: svoboda, rovnost, bratrstvi; j) po str&nee mravni. Mravni ho4nota .povinnosti. Pl'edpoklad normativnf mravnosti jednqtlivee: soustavnost v predstavach normativnieh. - Jasne vildeni a mravnost. - T. zv. verejn'a moralka. -. J eji laxnost u pi'irovllllni s monHkou soukromou.' ,Paralelita. mezi verejnou moralkou a theoretickymi nazory na stat. - T. zv. "zdravy rozum lidskY". Sesta kapitola.
NekoUk poznamek
0
systematice pravni
. TIcel systematiky pravniho i'adu v podstate dvoji: theoretieky a praktickY. - Kriteria vnitfni a vnejSl. . - Nemotnost stanoviti
217
1
1
XI ,
Straua
kriteria vnm'nich. Mnohost motI1ych kriteru pro systematiku vnejSi. - Potadavek, kterY. dlutno kIasti na systematiku vnejii. Pfiklady trldeni z obvykIe. systematiky: a) pdvo vecnli a obligacni. Poklada se casto za tfldeni immauenini normativnimu nazirani. - Kritika.- Pojem absolutnich a relativnich pray. - Ruznli vyehodisko pri konstrukci vecnfch & obligacnich pray. - MySlenkovy pochod, kiery vedl k onli dicho,tomii; konstrukce rimskopravni; t. zv. kausy; . ,b) pravo m'&terialni a formaIni; c) trideni objektivne pravni: dIe pi'edmetu upravovanych l'ravnim radem; dIe subjektu pravnich;' pozvolnypl'echod od podmetntlho k pi'edmetntlmu hledisku. - Pojem p r a v a sp r a v nIh 0 ; d) trideni dIe subjektu normovych. - Pi'edpoklad pripustnosti tohoto' trideni: veskere pravo jest pravem. statnim ; e) pravo'vei'.ejnli a soukromli. - Trideni objektivniho a subjektivniho prava. - TH nejduletitejsi theorie: theorie zajmova, theorie vybnd~v&na, t. zv. organickou skolou, theoriemocenska. Theorie mocensklf a narodnostni povaha. .:..... Proc boj 0 spravnou methodu juristickou zahajen byl utokem proti panujicimu dualismu. - Vedeckf a fil080ficky vyznam tohoto utoku. Odmltnuti paralely nekterych francouzskych theOl·if s naSim stanoviskem. Pi'edpoklady positivnich navrhii na sy.stematiku pra-~a za neely .pra~tickymi. - Zaver. . ~
~i
, ·Dos"":.,:'.,·. ..'
':·i·ttift~ltoS~bnt.
..
. ..
,..' .
'.
241 243
