Gymnázium, Rýmařov, příspěvková organizace
Voda živá 4. etapa Gymnázium, Rýmařov, příspěvková organizace Sokolovská 34 Rýmařov
2010
Obsah 1.
Úvod ................................................................................................................................................ 3
2.
Úkoly ................................................................................................................................................ 4 2.1.
Teplotní stratifikace vodních nádrží ........................................................................................ 4
2.2.
Bioakumulace .......................................................................................................................... 5
2.2.1.
3.
4.
Bioakumulativní látky ...................................................................................................... 5
2.3.
Tvrdý a měkký luh.................................................................................................................... 6
2.4.
Ptačí druhy............................................................................................................................... 7
2.4.1.
Zimující u vodních ploch .................................................................................................. 7
2.4.2.
Odlétající do teplých krajin .............................................................................................. 7
Praktické úkoly ................................................................................................................................ 8 3.1.
Další výprava k Novopolskému potoku ................................................................................... 8
3.2.
Mikroskopování ....................................................................................................................... 9
3.3.
Rostliny a živočichové v blízkosti Novopolského potoka ...................................................... 11
3.3.1.
Pozorování hmyzu ......................................................................................................... 11
3.3.2.
Pozorování ptáků ........................................................................................................... 13
3.3.3.
Pozorování rostlin.......................................................................................................... 15
Dobrovolné úkoly .......................................................................................................................... 19 4.1.
Bioindikátory – lišejníky a houby ........................................................................................... 19
4.2.
Koloběh dusíku a fosforu v přírodě ....................................................................................... 21
4.2.1.
Koloběh P v přírodě ....................................................................................................... 21
4.2.2.
Koloběh N v přírodě....................................................................................................... 23
4.3.
Výsledky chemické analýzy.................................................................................................... 25
5.
Závěr .............................................................................................................................................. 26
6.
Zdroje............................................................................................................................................. 27
2
1. Úvod Ve čtvrté etapě soutěže Voda Živá s názvem PODZIM OKOLO VOD jsme se vydali na další výpravu k Novopolskému potoku, abychom provedli odlov drobných bezobratlých živočichů. Zopakovali jsme chemický rozbor vody a porovnali výsledky s výsledky z druhé etapy. Podzim se na Novopolském potoce příliš neprojevil, jen je jeho povodí ještě více nepřístupné. V okolí potoka jsou stále vysoké plevelné rostliny a přibyla promáčená půda. Proto jsme většinou fotografovali pouze nalezené mikroorganismy. V této práci jsou tedy shrnuty poznatky ze dvou měsíců navazující na předchozí etapu soutěže. Protože již delší dobu pozorujeme lokalitu dolního toku Novopolského potoka a Edrovický rybník, využili jsme v této práci i fotografie, videa a vědomosti z předcházejících let.
podzim u Novopolského potoka
3
2. Úkoly 2.1.
Teplotní stratifikace vodních nádrží
Teplotní stratifikace v nádržích je dána rozdílnými teplotami v různých hloubkách. Jejich hodnoty se mění v průběhu ročních období a tím vzniká cyklus, který se opakuje každý rok.
4
2.2.
Bioakumulace
Jako bioakumulace se označuje růst koncentrace chemické látky v organismu. Dochází k ní obvykle v rámci tzv. potravní pyramidy, kdy se v každé trofické (potravní) úrovni zvyšuje koncentrace látky v organismu díky konzumací organismů nižší trofické úrovně. Např. v řetězci „plankton - ryby - dravé ryby - člověk“ je pravděpodobně nejvyšší koncentrace dané bioakumulativní látky v lidském těle. Organizmy, v nichž se akumulují tyto látky, mohou být využity jako bioindikátory stavu životního prostředí.
2.2.1.
Bioakumulativní látky
Příkladem bioakamulativních látek jsou např. dioxiny, DDT[1], hexachlorbenzen (HCB)[2], polychlorované bifenyly (PCB)[3], xylenové pižmo[4], polyaromatické uhlovodíky[5], polybromované difenylethery (PBDE)[6] nebo dioxiny[7]. Schopnost bioakumulace vykazují také uhlíkové nanotrubice[8].
hexachlorbenzen
polychlorovaný bifenyl
5
xylenové pižmo
2.3.
Tvrdý a měkký luh
Tvrdý luh je typ nížinného lužního lesa, kde dominují stromy s tvrdým dřevem, hlavně duby, jasany či jilmy. Odtud jméno tvrdý luh. Jedná se o pravidelně zaplavovaný les (pokud tomu nebrání regulace), ale je méně ovlivněný proudem řek a voda zde stagnuje kratší čas než v případě tzv. měkkých luhů.
Měkký luh je typ nížinného lužního lesa, který je silně ovlivněn proudem řek a voda zde stagnuje po delší dobu než v případě tvrdých luhů. Název měkký luh je odvozen od hlavních dominant tohoto typu lesa, což jsou vrby a topoly. Tyto stromy mají měkké dřevo.
Ilustrační fotografie
6
2.4.
Ptačí druhy
• • • • • • • •
2.4.1. Zimující u vodních ploch Kachna divoká Ledňáček říční Labuť velká Kormorán velký Skorec vodní Hýl obecný Čížek lesní Volavka popelavá
• • • • • • •
2.4.2. Odlétající do teplých krajin Vlaštovka obecná Jiřička obecná Husa velká Čáp bílý Skřivan polní Kukačka obecná Špaček obecný
7
3. Praktické úkoly 3.1.
Další výprava k Novopolskému potoku
Další výpravu k Novopolskému potoku jsme si rozdělili na dvě etapy. V první etapě jsme odebrali vzorky vody z horní části toku Novopolského potoka a ve druhé etapě jsme odebrali vodu před Edrovickým rybníkem a vyfotografovali jsme nalezené rostliny a organismy.
8
3.2.
Mikroskopování
V měsíci září a říjnu jsme provedli odlov drobných organismů a jejich následné mikroskopování. Z důvodu hojnosti nalezených druhů do této práce vkládáme pouze nejzajímavější fotografie a přikládáme tabulku s výčtem všech nalezených druhů. Zbytek fotografií a videa posíláme jako přílohu této práce.
Rozsivky
Nitěnka obecná
Buchanka obecná
9
Pediastrum
Hrotnatka obecná
Krásnoočko zelené
Zlativka
Blešivec
Chrostík
Buchanka
Hlístice
Chobotěnka
Slávinka
Trepka velká
Šroubatka
Zlativky
Viřník
Pediastrum
Perloočka
Kadeřnatka
Jepice
Hrotnatka
Nymfa jepice
Lasturnatka
Měňavka
Krásnoočko
Chrostík
Navicula
Nitěnka
Didymosphenia geminata
Vířenka
Clostridium
Sinice (Drkalka)
10
Lasturnatka
Kadeřnatka
3.3.
Rostliny a živočichové v blízkosti Novopolského potoka
3.3.1.
Pozorování hmyzu
řád vážky (Odonata)
čeleď
český název šídlatka páskovaná šidélko větší šidélko páskované vážka ploská vážka rudá lesklice zelenavá
rovnokřídlí (Orthoptera)
Saranče (Caelifera)
saranče saranče sp. saranče sp. saranče sp. saranče pestrá pestřenka
dvoukřídlí (Diptera)
ploštice (Heteroptera) Bruslařkovití
tiplice obrovská Splešťule blátivá bruslařka obecná
latinský název Lestes sponsa Ischnura elegans Coenagrion puella Libellula depressa Sympetrum flaveolum Somatochlora metallica Chorthippus vagans
Arcyptera fusca Metasyrphus corollae Tipula maxima Nepa rubra Cerris lacustris
Gerridae
křísi (Auchenorrhyncha) brouci (Coleoptera)
pěnodějka červená Páteřičkovití
páteříček sněhový
Cercopsis vulnerata (sanquinea) Cantharis fusca
Cantharidae
Slunéčkovití
páteříček žlutý slunéčko sedmitečné
Coccinellidae
Tesaříkovití
tesařík červený
Cerambycidae
tesařík tesaříkovitý blanokřídlí (Hymenoptera)
chrostíci (Trichoptera) lumci (Ichneumonoidea) motýli (Lepidoptera)
čmelák skalní
Rhagonycha fulva Coccinella septenpumctata Anastrangalia sanguinolenta Judolia cerambyciformis Bombus lapidarius
čmelák zemní čmelák luční včela medonosná chrostík veliký lumek sp.
Bombus terrestris Bombus pratorum Apis mellifera
babočka bílé C babočka paví oko babočka bodláková 11
Polygonia c-album Inachis io Venesa cardui
Phryganea grandis
babočka síťkovaná batolec duhový soumračník metlicový bělásek řepkový žluťásek sp. okáč sp. okáč prosíčkový okáč strdivkový bělokřídlec luční lišaj dubový hnědavka drobná můra píďalka kopřivová kovolesklec gama (můra gama) okáč luční okáč poháňkový
Araschnia levana Apatura iris Thymelicus sylvestr Pieris napi
Aphantopus hyperantus Coenonympha arcania Siona lineata Marumba quercus Rivula sericealis Camptogramma bilineata Autographa gamma Maniola jurtina Coenonympha pamphilus
V průběhu pozorování bylo zjištěno 10 řádů, 47 rodů hmyzu, u některých rodů nebyl určen druh.
Babočka paví oko
Babočka síťkovaná
12
Babočka bodláková
3.3.2.
Pozorování ptáků
řád
čeleď
Pěvci (Passeriformes)
Drozdovití (Turdidae)
Konipasovití (Motacillidae)
Krkavcovití (Corvidae) Pěnkavovití (Fringillidae)
Krátkokřídlí (Ralliformes) Vrubozobí (Anseriformes) Brodiví (Ciconiiformes)
Měkkozobí (Columbiformes)
Vlaštovkovi (Hirundinidae) Chřástalovití (Rallidae) Kachnovití (Anatidae) Čápovití (Ciconiidae) Volavkovití (Ardeidae) Houbovití (Columbidae)
české pojmenování červenka obecná
odborné pojmenování Erithacus rubecula
drozd zpěvný kos černý rehek domácí konipas bílý
Erithacus philomelos Turdus merula Phoenicurus ochrlos Erithacus Motacila alba
konipas horský
Motacilla cinerea
sojka obecná
Garrulus glandarius
čížek lesní
Carduelis spidus
zvonek zelený pěnkava obecná stehlík obecný jiřička obecná
Carduelis chloris Fringila coelebs Carduelis carduelis Delichon urbica
lyska černá
Fulica atra
kachna divoká
Anas platyrhynchos
čáp bílý
Ciconia ciconia
čáp černý volavka popelavá
Ciconia nigra Ardera cinerea
holub sp.
Columba sp.
V průběhu pozorování bylo zjištěno 5 řádů, 8 čeledí a 15 druhů.
13
Konipas horský
Stehlík obecný
Lyska černá
Kachna divoká
14
3.3.3.
Pozorování rostlin
čeleď bezovité (Sambucaceae) bobovité (vikvovité, luštinaté, motýlokvěté, Fabaceae, Viciaceae, Leguminosae, Papilionaceae)
brukvovité (křížaté, Brassicaeae, Cruciferae)
český název bez černý
latinský název Sambucus nigra
bez červený (hroznatý) jetel luční
Sambucus racemosa Trifolium pratensis
jetelovec (jetel) plazivý
trýzel malokvětý kostival lékařský
Amoria repens (Trifolium perens) Lathyrus pratensis Lotus corniculatus Vicia sepium Vicia cracca Alliaria petiolata (officinalis) Capsella bursa-pastoris Raphanus raphanistrum Thlaspi arvense Cardamine amara Cardamine pratensis Rorippa islandka (R. palustris) Erysimum cheiranthoides Symphitum officinale
pomněnka rolní kapustka obecná
Myosotis arvensis Lapsana kommunis
mléč drsný mléč zelinný pampeliška (smetanka) lékařská pampeliška podzimní pampeliška srstnatá škarda dvouletá devětsil lékařský
Sonchus asper Sonchus oleraceus Taraxacum officinale
hrachor luční štírovník růžkatý vikev plotní vikev ptačí česnáček lékařský kokoška pastuší tobolka ohnice obecná penízek rolní řeřišnice hořká řeřišnice luční rukev bahenní
brutnákovité (Boraginaceae) čekankovité (hvězdicovité, Cichoriaceae, Asteraceae))
hvězdicovité (složnokvěté, Asteraceae, Compositae)
heřmánek pravý heřmánek vonný (terčovitý, cizí) 15
Leontodon autumnalis Leontodon hispidus Crepis biennis Petasites hybridus (P. officinalis)
Matricaria chamomilla Matricaria suaveolens (M. matricarioides, M.
kontryhel obecný kopretina bílá
bodlák kadeřavý lopuch plstnatý (pavučinatý) pcháč bahenní pcháč obecný pcháč rolní (oset) pcháč zelinný pupava bezlodyžná pelyněk černobýl pěťour srstnatý
violkovité (Violaceae)
hluchavkovité (pyskaté, Laminaceae, Labiatae)
hvozdíkovité (silenkovité, Caryophyllaceae, Silenaceae) jitrocelovité (Plantaginaceae) kakostovité (Geraniaceae) Kopřivovité (Urticaceae) krtičníkovité (Scropulariaceae)
podběl lékařský protěž bažinná sedmikráska chudobka řebříček obecný starček přímětník starček vejčitý (Fuchsův) maceška (violka) trojbarevná violka rolní černohlávek obecný hluchavka skvrnitá konopice polní konopice pýřitá máta vodní máta sp. popenec obecný (břečťanovitý) zběhovec plazivý rožec rolní
discoidea) Alchemilla vulgaris Leucanthemum vulgare (Chrysanthemumleucanthe mum) Carduus crispus Arctium tormentosum (Lappa tomentosa) Cirsium palustre Cirsium vulgare Cirsium arvense Cirsium oleraceum Carlina acaulis Artemisia vulgaris Galinsoga urticifolia (G. ciliata, G. hispida). Tussilago farfara Gnaphalium uliginosum Bellis perennis Achillea millefolium Senecio jacobaea Senecio ovatus (S. fuchsii) Viola tricolor Viola arvensis Prunella (Brunela)vulgaris Lamium maculatum Galeopsis tetrahit Galeopsis pubescens Mentha aquatica) Glechoma hederacea Ajuga reptans Cerastium arvense
kohoutek luční jitrocel větší
Lychnis flos-cucucli Plantago major
kakost bahenní
Geranium palustre
kopřiva dvoudomá
Urtica dioica
rozrazil douškolistý
Veronica serpyllifolia
rozrazil perský
Veronica persica
16
makovité (Papaveraceae) merlíkovité (Chenopodiaceae) miříkovité (mrkvovité, okoličnaté, Apiaceae, Daucaceae, Umbelliferae) mořenovité (Rubiaceae) netýkavkovité (Balsaminaceae) prvosenkovité (Primulaceae) pryskyřníkovité (Ranunculaceae)
pupalkovité (Onagraceae) rdesnovité (Polygonaceae)
růžovité (Rosaceae)
svlačcovité zvonkovité
zemědýmovité (Fumariaceae)
rozrazil potoční rozrazil rezekvítek lnice obecná (květel) mák vlčí
Veronika beccabunga Veronice chamaedrys Linaria vulgaris Papaver rhoeas
merlík bílý
Chenopodium album
lebeda rozprostřená bolševník obecný
Atriplex patula Heracieum sphondylium
bršlice kozí noha svízel bahenní netýkavka nedůtklivá
Aegopodium podagraria Galium palustre Impatiens noli-tangere
vrbina penízková
Lysimachia nummularia
blatouch bahenní
Caltha palustris
orsej jarní pryskyřník plazivý pryskyřník prudký sasanka hajní
Ficaria verna Ranunculus repens Ranunculus acris (R. acer) Anemonoides nemorosa (Anemone nemorosa) Epilobium parviflorum
vrbovka malokvětá hadí kořen větší (rdesno hadí kořen) truskavec (rdesno) ptačí rdesno obojživelné rdesno blešiník svlačcovec popínavý šťovík kadeřavý kuklík městský mochna husí střemcha hroznovitá opletník (svlačec) plotní zvonek okrouhlolistý zvonek rozkladitý zvonek výběžkatý (řepkovitý) zemědým lékařský
V průběhu pozorování bylo zjištěno 91 rostlin, 25 čeledí.
17
Bistoria major (Polygonum bistorta) Polygonum aviculare Persicaria amphibia Polygonum lapathifolium Fallopia convolvulus Rumex crispus Geum urbanum Potentilla anserina Prunus padus Calistegia sepia Campanula rotundifolia Campanula patula Campanula rapunculoides Fumaria officinalis
Na fotografiích jsou zachyceny ruderální rostliny, které se na sledovaném území často vyskytovaly.
Rdesno obojživelné
Pcháč zelinný
Lnice květel
Pcháč oset
Opletník plotní
Popenec břečťanolistý
18
Vlčí mák
4. Dobrovolné úkoly 4.1.
Bioindikátory – lišejníky a houby
Ačkoli jsou lišejníky odolné vůči rozličným přírodním extrémům, většina z nich je velmi citlivá ke znečištění životního prostředí. Stavba stélky, která není krytá žádnými ochrannými strukturami a jejíž obě složky jsou v křehké rovnováze snadno porušitelné změnami prostředí, ale také pomalý růst a dlouhověkost jsou významnými vlastnostmi z hlediska využití lišejníků jako bioindikátorů. Uvádíme příklady některých chorošů a lišejníků nalezených ve zkoumané oblasti.
19
20
4.2.
Koloběh dusíku a fosforu v přírodě
4.2.1. Koloběh fosforu v přírodě Celkově je v pohybu poměrně málo fosforu, přibližně polovina množství je do koloběhu uvedena činností člověka. Koloběhu fosforu se říká sedimentační, protože anorganický fosfor nakonec vždy opouští pevninu a odchází do oceánů, kde se včleňuje do sedimentů. Prvek přichází do ekosystémů v podobě rozpuštěných fosforečnanů, které se uvolňují z hornin. Fosfor prodělává obdobně jako dusík vnitřní ekosystémní cyklus, který ve zjednodušené podobě vypadá následovně: 1) rostliny přijmou rozpuštěné fosforečnanové ionty a zabudují je ve svém těle do organických sloučenin; 2) organicky vázaný fosfor putuje tradiční cestou potravního řetězce až k poslednímu masožravému článku, který nakonec uhyne; 3) o rozklad jeho těla se postarají bakterie a další půdní organismy, které tak zpřístupní anorganický fosfor pro rostliny. Část fosforu zůstane vázána v nerozpustných sedimentech. Hlavní měrou se však na koloběhu fosforu v ekosystémech podílí látkový metabolismus organismů. S jejich výkaly se fosfor vrací do prostředí v rozpuštěné formě, kterou jsou rostliny schopny čerpat. Prvek koluje v suchozemských ekosystémech, dokud jej podzemní voda nebo povrchové splachy neodplaví do vodního prostředí. Po vstupu do vodního toku je odnášen do oceánu, kde se usazuje do sedimentů dna oceánu. Fosfor zabudovaný v oceánských sedimentech se může za sto miliónů let vrátit do koloběhu při nadzdvižení dna moří a následujícím zvětrávání hornin. Do přirozeného koloběhu fosforu rušivě zasahuje člověk svou činností. Dvě třetiny množství fosforu, které řeky každoročně odnesou do moří, pochází z lidských aktivit.
Legenda: - vstup nebo výstup fosforu z jednoho prostředí do druhého; - vnitřní koloběh fosforu v ekosystému; ČOV čistírna odpadních vod; 1 - uvolňování fosforu z hornin (zvětrávání); 2 - vnitřní koloběh; 3 ukládaní fosforu do hornin; 4 - vyplavení fosforu ze suchozemského do vodního prostředí; 5 včleňování fosforu do oceánských sedimentů; 6 - nadzdvižení oceánských sedimentů; 7 - lidské aktivity: 7a vypouštění splašků znečištěných fosfáty, 7b hnojení fosforečnými hnojivy a vyplavování fosforu ze zemědělských půd.
21
22
4.2.2. Koloběh dusíku v přírodě Nejdůležitější část koloběhu dusíku představuje atmosférická fáze. Odtud dusík přechází do půdy a do vody zásluhou některých bakterií, sinic a hub, které umí vázat dusík ze vzduchu. Tomuto procesu říkáme fixace dusíku. Nebýt schopnosti těchto organismů, pozemské ekosystémy by zely „dusíkovou prázdnotou”, neboť touto tzv. biologickou cestou se fixuje až 96 % veškerého dusíku. V jednotlivých ekosystémech se pak odehrává tzv. vnitřní cyklus, kdy dusík koluje uvnitř jednoho ekosystému (např. les) mezi zjednodušeně řečeno třemi úrovněmi: 1) rostliny přijmou z půdy anorganický dusík rozpuštěný ve vodě v podobě dusičnanových nebo amonných iontů a zabudují jej do organických látek; 2) býložravci konzumují rostliny a masožravci zas býložravce; 3) výkaly a uhynulá těla organismů rozkládají bakterie ve spolupráci s dalšími půdními organismy a připravují tak anorganický dusík pro rostliny. V průběhu rozkladných dějů, např. během procesů nitrifikace a denitrifikace, dochází k uvolňování dusíku zpátky do atmosféry. Jakmile se z odumřelých těl nebo z výkalů uvolní amoniak, přichází na řadu nitrifikace, během níž nitrifikační bakterie oxidují amoniak na dusičnany. Denitrifikací se označuje proces, kdy denitrifikační bakterie redukují dusičnany na plynné sloučeniny dusíku (N2, oxidy dusíku), které unikají do ovzduší. Další cestu dusíku představuje vyplavování ze suchozemských do vodních ekosystémů, v tomto bodě je koloběh výrazně narušen činností člověka Dusík, který doputuje do moře, se zde v relativně malém množství včleňuje do sedimentů.
Legenda: - vstup nebo výstup dusíku z jednoho prostředí do druhého; - vnitřní koloběh dusíku v ekosystému; 1 fixace dusíku ze vzduchu; 2 - vnitřní koloběh; 3 uvolňování dusíku do vzduchu; 4 - vyplavení dusíku ze suchozemského do vodního prostředí; 5 včleňování dusíku do oceánských sedimentů; 6 - lidské aktivity: 6a - hnojení dusíkatými hnojivy a vyplavování dusíku ze zemědělských půd; 6b - vypouštění oxidů dusíku ze spaloven a automobilové dopravy.
23
24
4.3.
Výsledky chemické analýzy
odběrové místo
pH (mg/l)
Cl(mg/l)
NO2(mg/l)
NO3(mg/l)
SO42(mg/l)
CaCO3 (mg/l)
Fe2+ (mg/l)
Fe3+ (mg/l)
NH4+ (mg/l)
Ca2+ (mg/l)
CaO3 (mg/l)
1.
7
250
0
25
400
54
0
0
0l
50
30
2. 3. 4. 5. 6.
6,5 6 6 6 6
250 250 250 250 250
0 0 0 0 0
25 25 25 25 25
400 400 400 800 400
54 54 54 54 54
0 0 0 0 0
0 0 0 0 0
10 5 0 0 0
50 75 50 0 100
30 30 30 30 30
V porovnání s analýzou z druhé etapy se hodnoty anorganických látek nijak výrazně nezměnily. Tyto hodnoty a ani chemismus okolní půdy se nemění proto, že Novopolský potok neprotéká žádnou průmyslovou oblastí.
25
5. Závěr V rámci ekologického průzkumu dané oblasti jsme se zaměřili na výskyt rostlin a živočichů. Celkový počet zjištěných druhů je shrnut do tabulky. Druh organismů rostliny hmyz plazi ptáci
Zjištěný počet 91 druhů 47 rodů 1 druh 15 druhů
Vzhledem k charakteru zkoumaného území se z rostlin vyskytovaly hlavně druhy plevelné. Tomu většinou také odpovídá výskyt ostatních druhů organismů, které jsou na tento typ rostlin vázané. U Edrovického rybníka byly sledovány i dva druhy ptáků, kteří se zde, ani v blízkém okolí nevyskytují. Jde o volavku popelavou a lysku černou. V odebraných vzorcích vody jsme také nalezli druh invazní rozsivky Didymosphenia geminata, jejíž výskyt již několik let sledujeme v Edrovickým rybníce. - D. geminata patří mezi velké nárůstové rozsivky oligotrofních tekoucích vod, někdy je považována za glaciální relikt (ledovcový pozůstatek). - od konce minulého století se začíná šířit a mít charakter invazivního druhu. - dokáže vytvářet masivní nárosty na kamenitých dnech, ale i na makrofytech, a tvořit až 80 % celkové biomasy řas. - Didymosphenia geminata je schopna přežít a rozvíjet se pouze v xenosaprobních vodách (tímto termínem jsou označovány vody velmi čisté, málo úživné, tedy vody s velmi nízkým obsahem fosforu a minerálních látek vůbec). - D. geminata byla nalezena v nádrži Morávka na řece Morávce nedaleko Rýmařova.
Didymosphenia geminata
26
6. Zdroje http://www.daphne.cz/indikacezivin/ziviny.shtml http://cs.wikipedia.org/wiki/Hlavn%C3%AD_strana
27
