Digitized by the Internet Archíve in
2011 with funding from University of Toronto
http://www.archive.org/details/asopisnnoravskh05mora
^«>
:A\'
ASOPIS MORAVSKÉHO MUSEA ZEMSKÉHO. VYDÁVA
MORAVSKÁ MUSEJNÍ SPOLECNOST.
REDAKTOROVE:
PROF. FRANT.
J.
RYPAEK.
PROF. DR- FRANT. ŠUJAN.
PROF. D^ JAR.
KOCXIK
J.
JAHN.
V.
(1903.)
rf
yj
V BRNE. TISKEM MORAVSKÉ AKCIOVÉ KXIHTISKARNV 1905.
T—
T~?
-^^^TTofMed^a^ A\
^í '(y;
SEP 4
1979
OBSAH roníku pátého
Rozpravy a pojetluáui.
A. I.
L.
Jos.
Cervinka: Nálezy
(1905).
v cihelné u Slavkova.
Kraus: Zizeni panské
F r. Lipka: Soupis zvouú na Boskovsku. Rada F r.
Slávik:
A.
(S obrázky.)
Jan Vyhlidal:
1— -29.
Str.
I.
Ivnižka
koist
Str.
za
1901-.
Prostejovskú.
z r.
1780.
L
na
54
— 60.
Morave.
Str.
44
—
.53.
(S
Procházka.)
I.
(Antonin Gottwald.)
I.
obrázky.) (Alois
(S
obrázky.)
Luckým na Dyji a tymi poddanými obcami Jan Reichert.) I. Str. 112—115.
Nové nálezy archaeologické.
(S obrázky.) (Al.
nálezy mincí. (Al.
Zpráva o rodine Vyzovských,
Komenského.
Nové
vesnické
ZpráTy Tôdecké.
rok
Zpráva o archaeologických výzkumech za rok 1904. vinka.) II. Str. 179—197.
G.
a
raezi klášterem
1701. (Dr.
Hromadné
(S obrázky.) Str.
107-111.
Rozhodnutí sporu r.
peeti mestské Str. 133-166.
70—101.
Str.
I.
lOi^— 107.
u Lešan na
Sidlišté
II.
I.
lékaská od Nového Mesta
B.
Archaeologická Str.
a
III.
l.o6l.
167-178.
Str.
II.
znaky
Staré
30—43.
(S obrázky.) Str.
I.
panstvi Letovského z roku
Zprávy
nalezišté (Dr. M.
z
(J.
P a ne
Procházka.) z které k.)
11.
(S obrázky.)
Procházka.)
II.
Str.
200
II.
(I.
Str.
197
Cer-
— 200.
— 204.
pocházela první manželka Jana Str.
L.
Amosa
205—212.
Kommisse na prírodovedecký Týzkum Moravy.
štramberského vápence ve Vlovicích u Pibora. I. Str. 116—120.
tS obrázky.)
Remeš.)
Stopy diluviálniho loveka a fossilní zvírená jesky Ludmirovských. (S obrázky.) (Jan Knies.) II. Str. 213—254.
— Nové nálezy
v tithonskéin vápenci u Skalicky. (Dr. M.
Poznámky k
nálezúm na severovýchodní Morave diluviálníin
umelé jeskyné Str. 266—278.
na
„Lochy",
obrázky.)
(S
Str.
— 263.
glaciálním
Cervinka.
L.
(I.
II.
Zpráry spolkové. í
Sti.
II.
(Referuje
Frant.
J.
Rypáek.)
279-286.
Zprávy o zasedánich kuratória Moravské musejní spolenosti. II.
Str. i255
—
(K. J.
odboru vedeckého.
tidy
121-122.
Str.
I.
U.
Moravské mušej n spolenosti:
z
prvni
z
Remeš.)
mladeských a stopám Maska.) II. Str. 263 266.
v jeskynich
Meravé.
D.
Zprávy Zprávy
IV
— 125.
I.
Str.
122
II.
Str.
287-330.
286— 2S7.
Zpráva o innosti Moravské musejní spolenosti za rok 1904. E. Literatúra.
Vlastiveda Moravská. Kratochvíl. (Dr. Fr.
Zdenék Lepa: Šujan.)
MUDr.
I.
Fr. Bílý: Dr.
Od
Fr&nt.
I.
Str.
I.
Generálni
Str.
království
eského.
(Dr.
Frant.
Str.
a
mesta
Žáru
na Morave. (F r.
J.
129—131.
kolébky našeho ohrození.
II.
okres. Napsal Augustín
126-127.
mapa
Dejiny kláštera
(K.
Zemské snemy
Janouš.) a
sjezdy
I.
Str.
131—132.
moravské.
(Dr.
Franl.
331—333.
Karel Absolon: Kras moravský (Dr.
Ivanický
Místopis:
128—129.
Kameníek:
Šujan.) Dr.
Hôlzlova Str.
Bedich Drož: Rypáek.)
II.
Šujan.)
Oldich Kra m ár.)
Str.
a jeho podzemní svet slovem
333
— 335.
i
obrazem.
staré znaky a peeti mestské a vesnické
na Morave. Podáva
Fr.
A.
Slávik.
L Staré
znaky
a
peeti
pro vývoj osád, stavu
obecní^)
mestského,
dležitou památkou
jsou
obecní samosprávy, a svými
predmety ve znaku pispéjí lidovédé a umení. Svedi o významné dobé, kdy se obci dostalo vedie práva tržního a jiných svobod také „práva peeti" a znaku, a tím vétší vážnosti a výhody pred jinými osadami. „Mají erby a peeti mestské i jistého významu historického do sebe, kde se majestátu a listú na erby a peeti i
tyto svédíci více nezachovaly, ježto
jakás takás jich živností
pamé
na
(jako to
alespo v nich zachovala
se
púvodní spsob na peetech obcí, druhdy kovko-
jejich první zakladatele a
ku
pr.
pectvím, vinastvím se živících a
t.
p. jest pozorovati."'^)
Neméla-li obec své vlastní peetiaznaku, musila rozliné
potreby
písemní
obstarati
si
jinde:
bu
nejaké „tomu všemu na potvrzení a pro lepší jistotu
pri
smlouvé
fojt a
konšelé
všecka obec prosili osobné pána svého, že jest svú pee pvésil na svedomí k tomuto listu, sobé svým erbom bez škody" ;^) nebo „když nejaká potreba nastala, buto smlúvy svatebni, kšafty jinak poruenství aneb jisté všeliké kontrakty k pei
.
.
.
i
O
a j. viz podrobnou Augusta Sedláka, vyd. od eské Akadémie cís. Františka Josefa, a prírunou všeobecnou , Heraldiku" s etnými obrázky od V. Krále z Dobré Vody. -) Ant. Rybika, Pomúcky k heraldice a sfragislice domáci, v Památkách ^)
,
znacich rodu šlechtických, fádú duchovnícb
eskomoravskou heraldiku" od Martina Koláe
archaeologických a místopisných ä)
z
Archív eský, XVI.,
Kunštátu a na Plumlové
r.
str.
r.
a
1874, dil IX.,
229: smlouva
str.
vsi
720.
Držovic
s
panem Heraltem
1481 o louku Trávnik a pastvišté, nakterýchž pan
Heralt udélal rybník. 1
9
—
pri jinšich okoliních sousedských eténí picházeji, že toho všeho práci, ale také zameškaním mé=tekách a dedinách s vehkou svou
ouplatkm vyhledávati museli obchodu svého a protiva nemalým
)
mesteka
byly na Žádaly tedy vétší obce, aby povýšený pravo i výhody jiné mimo mesta, a dostaly tak
neb
a znak.
,
peceti .
,
^
na Morave záhy také mnohé vesnice mést a vesnic, když patily nabyly toho práva; ano i díly zvlášté obec o sobe, meiy dvéma neb vice vrchnostem a tvofily ,
Zaiímavo
,
jest pak, že
pee
a znak. svou obecní také svúj vlastní obecní úrad, veliká vétšina vesmc Do polovice XVIII. století méla již právo peeti a svuj a v jejích obvodech ve Slezsku
na Morave
obecní znak.^) 1.
Právo peeti
Právo peeti obecní. a
dostaly mestské obce, i poddané, vesnice pak od své vrchnosti.
znaku
jako šlechta od panovníkô, Vesnice nékteré
obecní
dostaly
pee
„menší",
„hlavní".
^^,__
Hlavni peeti méh
právo (podlé
listu r.
vétší
jiné
,
.
,..,.
1672 obci Vi
i-
„ke všechným a vselimovu u Litovle daného), že mohli peeti víryhodným listum: od roduv, iakvm, však pravým, pravdivým a úžitky neb škody se vztahuemesel, vysvedením, attestacím, na poradne dobrým vôhm, smlouvám svatebním,
jícím, rukojemstvím,
snúbeného manželstva, jako
^Ti7 r.
1902, lisliná
let
jsou
1666 daný
.
obci
37.; protiva
=
právních spisv obecnich, pamatek,
Dubanum
u Prostéjova, v Selském archivé
proti.
s. tepive ponékud jináe: ,Obce uaše vesmcke zndily historický ^'ý^"^^. málokde padesátých své erby, které "^i^^ ^;^',^^;: hrabe
1)
od
1.
i
V echách
bylo
.
erby Jindicho-hradeckého
Slavata
z
Chlumu
a
které
panstvi,
Košmberka udéliP.
(M.
Hrabata
témto
vesmam
jeden
Koláe eskomoravská
heraldik
Slavatové P°
^^-^ Aug. Sedláek, I., P-^^^.^^.^.f 1604-1691. Aa a zárove na Tele. r. Hradci Jindichové na vládli Hradce z pravo dostaly od ^^chto pánu vesn.ce obou panstvich, Hradeckém a Teleckém, ^'
str.
vyd.
18.)
^'^''^^ mesta Jihlavy: ^^^ peeti. Jinak bylo na blízkych panstvich ^^'^f odd., c. 258.); ale podd. a znak (Reg. zem. v Brne, všecky obce svou jmych dediny" nikoliv. Také na mnoho v echách t. zv. „Jihlavské eské peeti svych vesnice nemély t. . panstvich v rozhnýcb krajinách v echách katastr v zemskem archivé (Tereziánský málokde. a znaku; jsou tehdy jen
pee
v Praze.)
— potvrzeni.
ujišténi,
3
zaopatrení,
— svédkv,
slibováni
zavazováni,
summa
dobrého k jinym rozliným dokumentom, jakž by ty jmenované a od koho kdykoliv domácné neb pfespolné s nastalou potrebou lidskou žádostivé pohledávány byly, s jistýrn pokaždé pri vrchnosti se ohlásením, bez podvodu, nedadouce se nižádnému pelstiti, nýbrž ve všem zlého zachovaní
i
se
týkajícich,
a
in
bu
opatrné
se
a udélovati.
chovajíce,
—
Od
bezpené
a
stále
kteréžto jejich peeti
neporušitedlné
užívati
propjování domácim
po 12 groších bílých a cizímu néco viceji dle snesitedlnosti sklávrchnostiným pak pípadnostem zdarma dáti se ustanovuje."
dati. k
Menší peeti na tom panství mély jiné vesnice s „jistým znamením, jako Cakov s mužem kosu na ramenách držícím. a Obramice s beránkem, co nové zjednané a na ten jistý zpftsob sobé odevzdané mají, aby téch a takových, dle jira obzvláštního udeleného nadaní, toliko k narovnáním, vysvedením, smlouvám svatebním a tém podobným domácim pespolním pfítrefnostem, s milostivou vrchnostinou vlí bezortelné užívati šetily. i
Ale
v
jiných
vétších
zpedu jmenovaných dokumentech
panského za hlavní jmenujíci peeti se utíkati povinní byli. Pakliže by dotyný dediny Cakov a Obramice nad vyméení své hlavní peef pedcházely, néeho nepoádného a jim neslušného se dopustily, jako takej obec V'úimovská, anby k listm ortelným pee svou pfiraziti dáti se opovážily, tehdy netoliko týchž peeti, ale také obdarovaní svých bez všechný milosti skutené zbavený býti mají." k
od statku
Vilimovský
a
sídla
i
Ti
m
nabyly
takové
obce práva,
které nyní pfislušejí farním
úradúm
a
ást
konati velikou c.
k.
vecí,
notáfúm.^)
Mesta a mesteka mívala pee „vétší" (sigillum majus) na dôležitejší veci a „menší" (sigillum minus) na jiné „obyejné". „Erbu potomci a znamení purkmistr a konšelé i vše obec mesta nich od a budoucí jich užívati mají a moci búdou pri všech svédících zavfených i otevených listech, též kontraktech, smluvách vidimusích.-) plnomocenstvích, pfiznáních, tolikéž na hranách .
.
.
i
1)
liátiná, 1. -S
ledna
Obecní peeti, v Selském arcbivé r. 190Ž, str. 104.— 106., kterým Ondrej Leopold Volinský sv. p. z Volína dne právo na hlavni peef udéluje obci Vilímovu u Litovle
V. Prasek.
.
36.:
list,
167Ž
pelikánem na oceli vyrytou. -)
Vidimus
= stvrzení
listúv,
úedné overené
prepisy
listú,
privilégií a
1*
j.
mestských,
rathouze,
bu
baštách
véžích,
a jiných
všech poctivých
neb matované anebo vytesané, takž jakž podobných erbov a znamení jiná, jim podobná mesta v markrabství z práva aneb z obyeje užívají.^) našem Moravském Ale když mestská obec potrebovala stvrzení opis svých místech,
ryté
bu
privilégií a jiných listú,
na p.
1627 mesto
r.
a tento potvrdil
na svedomí a mésíce
eský „vidimus" duovéfení
jisté
pee
pitisknouti
aprilis
1.
musila požádati o to jiného mesta, jako
Unov, tehdy eské, 2) požádalo Olomouce,
mestskou
my
privilégií
Unovských,
a
„tomu
purkmistr a rada mesta"
s orlici
dali
ve znaku „v Olomouci 15. dne
P. 1627".^)
2.
Znaky obecní vúbec.
znakm
Znaky obecní jsou velmi rozmanité, podobné
zemí^
ádv
a cechovním, a to jak obecní šlechtickým, duchovních téz ozdoba jeho. nékterých štít a u znamení, tak I ve znacich obecních jako v jiných vécech lidových, v národních písních, ozdobách na domech, nábytku, vyšívaní nebo ve starých zpévnících a vôbec v ornamentech lidového umení*) i
môžeme
pozorovali
mysl
lidu, lásku jeho k prírode, zálibu jeho
v predstavách a symbolech nežnejší stránky povahy lidské a práce jeho. Volba znamení a
památkami.
ást ozdobná shoduje
Duch lidský, jaký
a povéstech o rozmanitých
se celkem
s
témito
se projevuje v národní písni, v bájích
úkazech v živote a v prírode, a výumení, vryl svoj ráz i do obecní
tvarné v památkách lidového
peeti a znaku. Znaky obecni pak mluví k nám téz o minulosti a zméné vzpominku na bývalé pány své, kteí obcí a krajín; nesou jim vymohli povýšení na mesteko nebo mesto, nebo sami udelili jim výhody práva peeti a nékdy jim propôjili svoj vlastní rodový znak.
bu
Beringer a Jar. Janoušek, Méslo a panství Tel,
1)
J.
2)
Má „Morava
^)
Zemský
a
její
obvody ve Slezsku po
archiv v Brne,
Bokova
sbirka,
str.
75.
—
76.
301eté valce", str. 152. a 177.
Unov.
Jiné
eské
overení
Brezové u Litovle , vedomé pitišténou mestskou peeti dotvrzuje" purkmistr a rada král. mesta Olomouce dne 15. mésice bezna 1. P. 1701, podal Selský archiv r. 1904 v listinái, . 175. *) Srovnej „Moravské ornamenty", vydal Vlastenecký múzejní spolek
listu,
Jež
vesnicím
v Olomouci,
díl I.
Hunovicum, Mezicúm
III.
a
—
o
Jsou to jmenovité rodové, hlavu,
orlici,
kteí méli ve znaku Iva, zubi zavinutou strelu, cimbui,
krídlo, rži, ostré v, bfevna,
hvézdu a j., na p.: ruku, jež drží 3 loue nebo svíce hoicí,' znak rytíú íkovských z Dobric, Pestavlky u Perova; Iva pán zeŽerotínaBzenec: zubí hlavu, znak "pána z Pernš'teina: mesto Bystrice n. P. v pravé polovici znaku, mesteko Nedvédice, vsi Kozlov, Véžná a rychty ernovská, Doubravnická, Kobylnická, Malostovská, Nedvédická, Olešnická, Štépánovská, Zlatkovská; :
—
Plumlov ve vrchní asti štítu: púl zubfí hlavy mesteko Némice: orlici moravskou po markrabéti morav.: Bystrice
—
—
n. P. v levé polovici štítu a j. pôl orlice a písmeno W, ást znaku kláštera Luckého, Oleksovice a Strachotice: krídlo, znak pánô z Lomnice: Olešnice, Velké Meziíí; raí klepeta od rytí :
— — — žabu ve
Chroustenských z Malovar Méín; spodní polovici znaku od pána Jiího Žabky z Limberka Tršice u Lipnika: rúži 51istoui) pán Hradeckých: Daice, Mrákotín, Pavlov, Sla-
—
vonice.
Studená,
dve ostrve
burka, Letovice,-)
u Znojma:
—
Tel, Želetava, rychta Lhotecká u Tele: kížem položené, znak pánô z LichtenZdar u Jihlavy nyni ve 3. poli znaku, díl Šatova
o 6 súcich
— bevna: jedno síované od arcibiskupství Pražského
mesto Kojetín:
3 brevna, znak pánô z Kunštátu a z Podébrad: Béhaovice u Hrotovic. Damboi^ice, Jaroslavice, Jevišovice, Kunštát,
Nivnice, Vizovice:
Mrakšôv strelu pánô
ry t.
—
z
—
pes
Noskova.
štít
uprostred
Budišov
u
na
z Krava: Plumlov v dolní asti cimburí pánô z Gimburka: Tovaov:
—
Bojkovice ást znaku Tetourôv
zdél
—
Tebíe;
—
štrych,
znaku,
znak
zavinutou Nový Jiín:
hvézdu Srohou:
z Tetova; 3 bílé lilie Kropá Nevedomí: Bzenec, Lilenice: - hrebe, znakpánô z Boskovic Boskovice, Gerná Hora; kužele od biskupství Olomuckého:
z
—
Kroméfíž, kláštera-^J
1)
na J.
Libava. a
j.
Budišov,
Žár
vedie
znaku
zakladatele
v.
Na nékterých peetech
veži kostelní (Mesto a panstvi
Beringra a Jar. Janouška
V
str.
a znacich
oraylem
61istá,
na p.
v
Daicich
Daice od 164.),
f professoru zem. reálky v Teli Slavonice na peeti (v. tab. JI. . 6.).
nové peeti omylem vyrytý jako šípy. 3) Jak tu obce tak kláštery mivaly na památku znak svého zakladatele nebo dobrodince, na p. klášter Zábrdovský po zakladateli pánu Lvu z Klobouk mluvíci znak jeho (shodný s jeho jménem) klobouk; klášter Žárský 3 bevna pánu z Kunštátu a j. (Viz M. Koláovu-A. Sedlákovu eskomoravskou heraldiku, 'i
i
str.
20.-2.3.)
— Znaky ukazují
též,
—
6
ímsenejvíce obyvatelé zabývali
bývalo v jejich obvodu a v krajine, jako v hospodáství, CO ovocne nebo lesní, vinaíský nôž ili kosí, réva, stromy na až i zanikly, zanedbaly, pozdéji ale péstovaly druhdy,
p
tam
jež se
jako vinafství
Také a asô na peetí a v
u mnohých obcí
jižní
a strední Moravy.
zmena národnostní, úinek obyvatelstvo jeví se
i
bývalých
vrchnosti
ve znacích a v nápisech obecních
zmenách.
jejich
nékde místo eského nápisu Pecet nebo latinského SigiUum pagi Pee obecní dediny (mesteka), Sigillum civitatis (mesta) (vesnice), Sigillum oppidi století nemecké nápisy, zvlašte a p množí se v XVII. a XVIII. panstvích cizích pánô, a v nove na hranicích národnostních a na eských; naopak jmde misto dobé dvoujazyné v nékterých obcich dále o peetech a nánemeckých mají obecní peeli eské. (Viz
V eských
krajinách
.
•
.
...
pisech jejich.)
1
301eté valce prišli do zpustosenych obyvatelé, „pohodili" asem starou
Nékde bud po zhoubné
pee
obcí z velké asti noví nejen ve dvou ponemdnes a znak, dali si udélati novou, a nevedi,-) jaký ených mestekách,!) ale i v nékteré obci eské, nebo dala si do obecní peeti zcela jiný
-
—
znak méla stará obec; obcí, nebo zanechala vôbec znak, než mívali starí obyvatelé týchž nedala znaku vftbec. staré památky obecní a na pee a v rei za minulých dob národnim smýšlení
Zmena
ve
v obecném na zmenu jmein obcí na peetech, jako výkladu nesprávneho podlé zmenu znaku užívaní, a nékde znakov.) zmeny jména nebo z jiné príiny. (Blíže viz dále u znaku i nedbalos Jinde spôsobila zmenu nebo zapomenutí nýbrž za nové. nékterého úradu obecního nejen za starší doby, jako na velikou škodu privilégium, i
pôsobila
i
i
i
„Pohodili starou
pee",
-
k pamakam badaní vlastivedného shledáváme asto nešetrnos v archivech obecních a bývalých panských. ale rytec Nékde si dali udélati podlé staré peeti novou; zkomohl i neb pozmenil peeti nerozuméje znamením ve staré neuen
Amte ist von einem Stadlwappen, weder einem noch alten, nichls bekannf (24. zái 1904). pohozenou^ pece nová nemá I mesteko nékteré má „peef starou 1)
,Dem
geferligten
"-)
znaku. (Odpovedi na žádost za otisky
znakem
r.
1904.)
starých a
nových peeti obecních
se
se nevedelo, co vlastné jest obecním znakem Teprve nékde se to vysvétluje srovnáním znaku obecznaky bývalých pánô, nejlépe ovsem, kde se zachovala
znak, a pozdéji jejich.^)
niho se
privilegia.-y
Kdyby nebylo peetí obecních
popisu celé Moravy v Te-
pri
paméf jejich z mnohých Zapsáno jest v nem u každé obce, co mél který usedlý, které pozemky, ve kterých tratich a jak veliké, co méla obec, a na potvrzení toho pitiskli svou obecní peef.^) Když nesoureziánském katastru
1749, zmizela by
r.
mist.
co bylo zapsáno, majíce spor
s tím,
hlasili
pozemky, nedali obecní peeti. Peeti mély,
s
vrchnosti o nékteré
ale
odepely
ji r.
1749
nékolika obecních úradu na žádost za otisk obecní 1) Podlé odpovedi peeti staré a nové, a podlé místopisu vydaných. Skoro všechny vyhovély
ochotné této žádosti, a zdvorilé jim za to dékuji. -) Tím se opraví též mylné uJání v nékterých spisech, vzniklé nejasným nebo chybným vyobrazením znaku na peeti, na p. mesteko H. nemá kolem znaku hada, nýbrž jest to jen zohýbaný okraj štitu renaissanního; K. nemá na peeti r. 1651 kalicha, nýbrž dle privilégia husi nohu; ve znaku P. nedrží ruka 3 palcátu, nýbrž podlé znaku bývalých pánu na P. hoíci loue nebo
svíce, atd.
Brne vlastivedné prameny XVII. a také obecních peetí a znakúv. Krátkou zprávu o vesnických znacích podal jsem r. 1892 ve své „Meravé ajejích obvodechveSlezsku"na str. 148. 149. a z okolí hlavniho mesta Brna r. 1897 ve „Vlastivédé Moravské'', v Brnén.ském okrese na str. Študuje v zemské
^)
XVIII.
stôl.,
všímal jsem
registratufe v
mimo
si
jiné
veci
—
29.-33.
s
obrázky.
Pozdéji doplnil jsem sbírku svou, požadal mestských obcí, jejichž peeti
bu
nejsou nebo nejasné byly vytlaený, aby mi poslaiy Tereziánském katastru nových peetí se znakem. Tím možno jest uiniti pehled obecních znaku všech mést, skoro v.íech mésteek a velké vétšiny vesnic na v
otisky starých a
Morave
a v jejich
obvodech ve Slezsku. Za láskavou ochotu
gistratufe zemské, po leta mi prokázanou, dékuji a
pánum úednikum Podlé
osnovy
jejím,
a
srdené
vzpomínám milé ochoty
„Vlastivedy
okresy Místopisu Moravy
Moravské" zprávy
a
z
r.
p.
f
pri studiu v re-
radoví Kratochvilovi
pána rady Waltra.
1S90 pinášejí
obrázky
starých
též
peetí
a
ostatní
znaku
obecních; pak Ed. Peckovo Okresní hejtmanstvíHolešovské 1892, „Selský archív" V. Praská od r. 1902 a j. Srovnáme-li popisy v nich s peetmi v Tereziánském
nalézáme u nékolika obcí rozdíl i zmenu znaku na pozdéjších peetech. Podlé mých otiskúv a nékolika mestských originálu vykreslil professor eské reálky zemské v Hodonlné Arnošt Krejí znak Hrabétic a 11 tabulek
katastru,
starých peetí,
.
L— XI.
a
prof.
obéma pánúm kollegúm pekné
Fedrsel,
F.
v Brne, 3 tabulky obecních peetí v
druhdy na
c.
k.
eské
reálce
Brnénském okrese, . XII.— XIV., zaež
dékuji
i
zde.
—
8
—
k Tereziánskému katastru obce: mesto Vizovice pro šova",
Hodi-
;
hostic:
Némiky;
Boetice, Brumovice, Hovorany, Kobylí, Muténice,
u Olomouce
Kralickém
pee
„les
Vranová-Veselí pro spor o obecní les „Vubiny" u Devoechy a Tuín; na panství Hodonském: Bojanovice Dolní, Držovice a Vrahovice
:
(že
prý
na
obecní
všecky vesnice na panství Morna Jihlavskú u Zhoe Stránecké 9 obcí nechtélo podepsati a peeti ptisknouti, že prý „to ostatní v téch vesnických obcích zakázali, a nechtéjí tedy nikterakž na sebe ostatní sediaci schovali);
kovském
Palavském
a
uvaliti kletbu a
;
pomluvu
jejich".
Peeti a znakä nemély tehdy na panství Blanském: Hoice, Lhota Dlouhá a Dolní, Horní, Téchov, díly: Újezda, Šebrova a Vilémovic, a za ne pitisklo svou menší pee mesteko Blansko, pak Suchdol a Veselice; u Rajhradu Geladice; na panství Brtnickém, u Bystrice p. H. Kladníky, vesnice u Fulneka, vétšina obcí na Hukvaldsku, u Nového a Starého Jiína; u Kele: Babice, Kunice, Osíko, Police, Dolní a Horní Téšice, Némice aZámrsky; na panství Ketínském všecky obce; na Kižanovském z 10 obcí nemélo 7 (kromé mesteka Kfižanova a vsí Kundratic a Orechová) na panství Malenovském, Mezifíském nad Oslavou, na Mora-
veckém (mesteko Strážek dalo místo nich svou menší pee, u své obce
pee t.
vétší
pee);
chybéjí
též
u panství Plumlovského,
Olomucké a Velehradského. Na panství Krhovském mély
kapituly
jen Baice,
Hrotovice a Krhov;
ostatních pét obcí nikoli,
Litovany, Raice, Udefice, Vodonec a Zárubice, a na konci knihy
1749 jest napsáno: „Ponévae obec Litavská, Hudeská, Raická, Vodonská a Zárubská své obecní peeti nemají, tak se
r.
Krhovská obec požádala, aby takovou na místé nás pitiskla."^) Aby následující pehled znakúv a peeti mestských a vesnických byl jasnejší, pripojujeme k nemu vyobrazení dúležitéjších obecních peeti a
znak
z celé Moravy v texte a v prílohách moravských obvodu ve Slezsku a XII.—
L— X.,
zvlášté
XIV.
okresu Brnenského. ^j
z
Již
z
pak XI.
z
téchto ukázek jest patrno u srovnáni
skými, šlechtickými a
j.,
se
znaky zem-
že se s nimi shodují, majíce nej en stejná
nebo podobná znamení, nýbrž
i
podobný
štít,
u nékterých též
O Registratura zemská v Brne, rektif. odd. podd. . 117. a j. I. VIL podávame k tomuto islu asopisu, VIII. XIV. k píštimu.
')
—
—
Red.
—
9
—
ozdobu štítu. Barevná pole a znamení ve štíte méla mesta mesteka, jichž užívala pri ozdobe radnice, obecních vecí a p.; ale vesnice pravidelné mají jen pee s uritým znamením vyrytou. a
3. •
Štít
ve znaku obecním jest také
rozdelený na
2,
8 a více
Troj branný
štít,
Pohorelice (vyobr. tab.
díl
Štít.
bu jednoduchý neb ozdobný,
polí.
jenž panoval až do XIV.
IV.,
.
století,
mají
1.);
dole zakulacený štít, vládnoucí Švábenic (na tab. L . 7.), Bystrice
až do konce n.
P.
(II.
XV.
7.),
století,
Mohelno,
Slavonice, Vsetín (II. 4.-6.); Zvonovice u Víškova (III. 1.); rychty Ratkovská u Bystrice n. P. a Lhotecká u Tele(VIII. 1., 2.), Ujovská a Véženská u Bystrice n. P., ves Radlice u Daic (IX. 9., 10. a 13.); Gechyné u Rousinova (X. 10.); mesto Osoblaha a ves Víno ve Slezsku (XI. 8. a 9.); Jihlava na staré peeti s eským Ivem, Mohelnice, Strážek, Teš, ves Menhartice u Jemnice, Brfov u Opatovic, Kostice u Beclavé, Dolní a Horní Bobrová a j.; renaissanní štít zahrotélý. od XVI. století rozmanité na XIV.); okrajích ménéný a ozdobený, jest nejobyejnéji (v. tab. I. vej itý neb okrouhlý štít na pf.: Némice u Židlochovic, Hrušovan} u Jaroslavic, Strachotice u Znojma (str. 20. a tab. V. 7., 8., 12.); Osek u Lipníka (pee bez nápisu, VIII. 7.); Sobotovice u Rajhradu (IX. 7.); Mokrá u Brna (XII. 6.); VeseHko u Lipníka, Lipolec u Daic, Žár (str. 23.) a j.; rozdelený štít na zdél kolmo od vrchu štítu ke zpodu; strana pravá (1.) a leva (2.) neslove se stanoviska hledících na znak. nýbrž dle vyobrazení na pf Bzenec (víz L 4.), Bystrice n. P. (str. 20. a II. 7.), Studená u Tele a Vísky u Boskovic (VII. 7. |
;
a
9.),
.
:
Šardice u Kyjova a Cechy u Plumlova (VIII.
vice u
Brna
(XII.
1.),
rozdelený na chotice
(V.
12.);
u Bystrice n. P. Bohonice u Brna
Stelice u Brna (XIII.
pí ,
vodorovné
Kfepice (IX. 2.
a
(XII. 2.),
—
:
1.),
3.
a
8.),
Libava
Jaroslavice (IV.
eko-
(str. 22.); 8.),
Stra-
a rychta Véženská Osoblaha ve Slezsku (XI. 9.), Biskupice (str. 17.), Nové Mesto (22.),
u
Židlochovic
10.),
rychty na panství Pernšteinském aj. v.; štít kosmo n. pokosem \ delený: Jakubov, bývalé mesteko u Budéjovic, Nové Mesto, Mikulov, Téšetice u Krumlova;
Svitávka
(23.),
— šik m (víz
štítu
o
11
eb
—
pošikem/ delený:
privilégium na
složeného znaku
10
str. 20.),
(viz obr.
na
str.
Lipník
Svitávka spodní
(str. 21.),
Žár
ve
díl
2. poli
23.)
na 3 díly: Mikulovice u Znojma (str. 16.), Slavkov u Brna Sobotovice (str. 18. a IJ. 2., 8.), Lipník, Osek u neho (VIII. 7.), u Rajhradu, Starý Šaldorf u Znojma (IX. 7., 8.), Nezarayslice a j.;
rozetvrcený
štít
Troubky u Perova
(IX. 13.),
Žár
(str.
23.),
Slavonice (ÍL
^^:
stéjova a
(VIII. 6.
a
6.),
10.),
Jihlava v pozdéjším
Biskupice u Pro-
Radlice u znaku,
u Šebetova, Rudlice u Plave, Vrbovec u Znojma a
prázdny
Daic
Getkovice
j.;
na štíte, vzácnost v heraldice, mají: Jakubov levou polovici, Opatovice u Jevíka pravou polovici, Gejkovice u Hodonína na 2 štítcích nad obecním znakem a pod ním (IV. 4.) štít
díl
naklonený: Mohelno
na pi". Vsetín (II. 5.), Raj hrad (V. 1,), t ek na štíte Ratkovská u Bystrice n. P., Žeravice u Uher. Hradišté 1. a 5.), Velešovice u Rousinova;
ští
rychta (VIII.
:
štítek na prsou orla Brno a
(IL 4.);
Znojmo
(str.
(obr.
na
str.
(I.
Olomouc
11.);
štítek na zdi mezi véžemi Jaroslavice
(IV.
13.), orlice
(IV. 8. a str. 18.
—
19.);
štítek na veži, na pf, Krumlov, mesto Lichtenšteinské, Budišov u Tfebíe
11.),
štítek na zemi mezi 2 véžemi mestskými: Tovaov (II. L); mezi véžemi mestské brány: Biskupice (str. 17.) Bzenec 2., 5.), Koryany, Napajedla, Šumberk (str. 19.) a j. Ozdobné kusy heraldické, jaké byly obvyklé u šlechtických
znakô, nalézáme jen u nékterých obecních;
strážce štítu mají: Lodenice u Krumlova (III. 7.), andéla eské Ivy Lysice u 5., 6.), Hodonín; dva Kunštátu; helm nad štítem Lodenice, Mikulov (viz privilégium Slavonice a Vsetín (IL
na
str.
21.),
Tovaov
(IL
1.);
pfikryvadla helmu Slavonice (IL
koruna (viz str.
13.),
6.),
Mikulov
ili
(viz
arnochy
feflíky,
dále popis
z
r.
1625 na
na str.
pi'.
21.);
královská neb cisárska zdobí znak mesta Brna Mikulova (21); knížecí koruna neb klobouk znak
Lipníka (21) a
j.;
koruna zdéná nad
štítem mesta Napajedel.
— Mnohé
M
—
peeti nejen vesiiické nybrž mestské na p. nejstarši peef mesta Bzence (I. 1.), Zlína. Dražvek, Olbramovic (tab, II. 2., 9., 10.) atd. nejstarši
i
neniaji štítu zvlášté,
:
Mestské znaky.
4.
U
znaku hlavné mestských
dúležito
jest
miti
privilégium
obci dané, kde znak výslovné jest popsán. barvy astí jeho
neb
i
udány
celý vyobrazen.
Pôvodné byly znaky mestské jednoduché jako a šlechtické; nejstarši mestské jsou
od
„zlepšily neb „polepšily",
pridávalo
t.
j.
XIII.
stoleti.
vice
zemské
Pozdéji
se
ozdob, jako
helm,
štítonoši, koruna, štít se rozdelil na kríž a p.; potom se ,rozhojnily" nebo „rozmnožily", t. j. ke starému znamení pibyla nová znamení a pole. Uvádíme aspo ty to príklady:
mesto moravskou
Staré hlavní
modrém
štíte
se zlatou korunou,
zl.
Olomouc
král.
mélo nejprve na
orlici ervené a bíle šachovanou
zobákem,
zl.
nohami a
pozdéji na prsou orlice ervený štitek písmeny FMT; nahoe u hlavy orlice
s
erveným jazykem,
s
bílým bfevnem, pokrytém
erná písmena SF
a dole
u jejích nohou po stranách Q. O.')
Nové hlavní mesto král. Brno mélo za XIII. stoleti obyejné znamení hrazených mést, bránu zavenou, po stranách 2 kulaté veže; na brané štitek s eským Ivem: na peeti rychtáské ve XIV. stoleti 2 bevna. Po švédském obiehaní dostalo r. 1646 odmenou od císafe Ferdinanda III. „zlepšení mesta peeti", totiž: na zlatém štíte dvouhlavého orla erného, na jeho prsou štitek se starým znakem 2 bevna bílá na pí v erveném poli mezi hlavami orlovými erná zaátení písmena cisárova „F. III.", nad štítem korunu (viz
ského znaku
—
—
obr. 1.-3.).-) Král. štíte;
Znojmo má moravskou
na prsou pidán je pozdéji modrý ^)
W.
mesto
Paprocký
štitek se
-)
Paprocký
Ungarn. v Brne.
str.
B., Zrcadlo,
;
dr. Fr.
Moravského,
str.
381.;
212.
Šujan, Dejepis Brna ve Vlastivédé
Lind K., Städte-Wappen von Oesterreichznaku mesta Brna láskavé sem propújil Musejni spolek
118.,
Obrázky
386
— 224.;
str.
modrém
zlatým písmenem Z.
Bartol., Zrcadlo slávneho markrabství
Muller, Geschichte der kônigl. Stadt Olrniitz,
Moravské,
orlici na
119., 223.
12
Jihlava méla pôvodné znakem eského Iva; ale potom dle Iglau mylné vyloženo, že prv pochází od ježka, vyžádala si zmeny na „polepšení" znaku: rozetvrcený
ponémeného jména Igel,
33
X
CO
štít,
v jehož
dán ve 1)
2.
1.
a 4.
ervenom
a 3. bílém poli
Paprocký
B.,
poli zostal bílý
ervený
eský
ježek.^)
Zrcadlo markrabstvi Moravského, 388
lev a k
nemu
— Král.
Král.
Unov
mesto mesto
má
13
—
ve zlatém štíte
Uherské Hradišté
znamu: v modrém
erou
orlici.
dostalo podlé svého vý-
bilou mestskou hradbu,
bránu s mriží cimbufím a 2 véžema, nad nimi bilou hvézdu mezi véžema stojí na cimbufí zbrojnoš, v pravici drže napfažený, v levici ervený štítek s bílým eským Ivem na helmici vlaji mu 3 pera, prostrední ervené, krajní bila.
nahoe pozlacenou
štíte
a
s
:
me
Obr.
3.
Znak
král.
hl.
mesta Brna
z r.
1646.
Uherský Brod má hradbu
dvée s
z
v
ve znaku ze XIV. století také mestskou kvadrátového kamene, bránu otevenou se 3 véžemi brané nahoe zahrotélé, zecT mezi véžemi ozubenou
% slinkami; prostrední véž jest vyšší
tfi
mají 2 okna, po jejich
obou poboních
stranách výstupky a
nahoe
zdéné; po stranách veže prostrední vznášejí se dve dole pred otevenou
jedna ke druhé;
v pravo a máje hlavu ostražité do
peeti
mestské
z
XV.
století
jsou
branou
pedu tytéž
ale
3 stínky
orlice, hledíci
steže
obrácenou. veci,
všecky
:
lev,
hlede
Na ozdobné pozmenené
—
14
nahofe zakulacena, dvée okované, pidána zapaditá z kamene kvadrátového,
brána
jest
nií-íže
vyzdvižená, brána a veže jen dole
strední
oblažené: veže bez výstupk, a pridélány v nich v proveži nad otevenou branou okno, v postrannich niže
stílny
dole
vyše
již
nižšími
:
kulaté;
poboními
krajní
stinky na véžích se zahnuly, a
moravské leží branou pred
bez koruny, hledíce k sobé: k zemi nachýlenou (obr. 4. a
Obr.
dve
se vznášeji
Obr.
Pee
5.
z
ze XIV. století.
B z en e c, u Uher.
lev,
nad
šachované
máje hlavu
5.).^)
Peef mesta Uherského Brodu
4.
orlice
méstem
byl
Hradišté, jenž
modrém
mesta Uherského Brodu XV. stoleti.
již
za XIII.
jen mestskou bránu
mél nejprve ve znaku v otevenou, s ozubenou zd a se 2 véžema tverhrannýma, každou se 3 slinkami a ervenou strechou a 2 makovicemi (vyobrazeno dle otisku peeti z roku 1416 na tab. L, . 1.); rozhojnén byl
stoleti,
znak mezi véžema Krištofem Kropácem ok.
r.
1530)
znakem
štité
z
jeho, 3 bílými liliemi, a p.
znakem Žerotínským: na tech pahrbcích,
Nevedomí (r. 1497 až z Žerotína (1542—1625) z
nichž prostrední jest
korunovaný (tab. L, 2.). meem s (. ruka 3.), na peeti horenNa peeti rychtáfské byla štité v pravém poli rozdéleném ského práva Bzeneckého (. 4.) na
vyšší než vedlejší 2 stejné vysoké,
Obe vyobrazení starých peeti Kuery. 1)
od
J.
erný
lev
jsou z ,,PamtHi král. mesta Uher. Brodu"
— vétev
s
2 hrozný, v
levém
15
s
—
hroznem
1
a
nad
listem,
štítem
v pravém poli 2 vinárske nože, kosífe. Z nich pojatá byla do noa dana do otevené brány véjší peeti a znaku ruka s
meem
mestské
(.
na modrém
5.).
štité
Tak vyvinul
se
nynéjší
znak složený, v némž
spatuji se všecky 4 znaky sdružené.
má známku horenského práva Bzence Polešovice. Povýšeno bylo za mesteko k žádosti kn. Ekarta ze Šváb, opáta kláštera Velehradského a Žárského, a dostalo majestátem Rudolfa II. v Fráze r. 1595 erb: „Štít modré neb lazurové barvy, v némž pospodu do polou ze se tymi stínky ervené neb rubínové barvy, na té zdi hrozen vína zelený se dvéma listy téz zelenými, za kteroužto zdi uprostred dvé palmy vzhru postavené a od sebe rozdelené vynikaji. jakožto všecko vtipem a umením malífským uprostred tohoto listu vymalováno a vysvétleno jest."*) V
i
tamní vinorodé krajine
ve znaku
Z
mesteko
blízke
listúv O
Když za XIV. pf.
u
povýšení vesnic na mesteka.
— XVI.
století
vysazeny byly za mesteko na
Jedovnice u Blanska, Nosislav u Židlochovic, Šatov u Znojma.
Kokory u Perova, Opátov u vice a Horní Dunajovice
s
Jihlavy, Jiíikov u
Domicemi
Rymaova,
Mikulo-
u Znojma, Lhota Veselská
na panstvi Uhersko-Ostrožském a Biskupice u Hrotovic, popisují se v kálovských listech, v majestátech, jejich znaky takto:
Jedovnici
na mesteko král Jan r. 1335 a dal ji znak;^) k žádosti Bernarta Drnovského z Drnovic na Rájci nadal ji císa Rudolf II. v Praze v sobotu po sv, Matéji 1. 1579 „dvéma jarmarky a trhem téhodním ... a propujil jí pee. totiž: štít ervené barvy, v némž vidéti púl jelea modré barvy. ^) vysadil
Nosislavi dal král Matyáš na Viškové r. 1486 ,.k žádosti ustaviné prosbe urozeného Viléma z Pernštejna erb na listé malovaný, totiž: vétev neb rév vinného korene, se tfemi zelenými listy a s jednim žlutým hroznem vína a se dvéma hrozný a
modrými, a ^)
s
jedné strany
té vetve
kopaka nebo motyka
vino-
Z archívu mést. Polešovic, opis majestátu.
-)
Vlastiveda Moravská, Blanský okres od
^)
Ant. Rybika,
Pomúcky
archaeologických a místopisných.
J.
Kniese,
k heraldice a sfragistice díl
XI., str. 417.
str.
95.
domáci
v
Památkách
— hradská,
a
—
16
vinohradech
jíinž ve
druhé strany téze vetve nôž,
s
révy obezují."^)
Šatov v
Olomouci
a
z
Znojma
u
vyzdvihl
za
mesteko
král Vladisláv
1497, vyhovuje žádosti Hendricha
r.
Bitová a Buriana, syna jeho, a nadal
erbem: „jednou
jej
ervenou se stíny bez krovu v bilém poli a nad branou erbem pirozeným jich pánu Hendricha a Buriana".^)
Kokory
veží
veže
té
král Ferdinand I. majestátem, daným ve po P. Márie Navštívení 1. 1535, za mesteko a
vysadil
Vídni, ve tvrtek
jemu peet,
dal
II.
Lichtenburka
z
totiž:
blankytný,
„štít
némž uprostred
v
jest
husí noha".
Opátov k žádosti Buriana z Valdštejna na Brtnici král Ferdinand L majestátem daným, v Brne, v sobotu po sv. udmile „štít bílý a v nem púl divokého, nadal peeti a znakem 1. 1540, dlouhou erou bradou, držícího chlupatého muže až po paždí, s v pravé ruce kámen k vrhu a majícího na hlavé vénec betanový". :
Jiíkov botu po
SV.
majestátem,
daným
k žádosti Jiího
Žabky
Ferdinand
král
Bartoloméji,
I.
místokanclée království eského, v Praze a to
pul
:
erveným,
„štítem
muže kopáe
s
némž
v
jest
1,
v Praze, v so-
Limberka,
z
1547, nadal peeti,
brána, na kteréž vyniká
motykou, majícího na hlavé vénec
z
hroznôv".
povýšený za mesteko Ferdinandem I. v Praze roku 1558, a dano jim právo „napred aby méli pee, zejména štít, spodní polovice téhož štítu bílé neb stíbrné barvy, v némž dva sypeny neboližto korci kížem preložené se vidí, vrchní pak polovice téhož štítu rozdelená jest, pravá modré neb lazurové barvy, v níž dvé hvézdy a uprostfed týchž hvézd klí
Mikulovice
zlatý
neb
zlaté
byly
barvy
hrozen vína zelenej se
barvy, v níž
vysadil císa Maxmilian
II.
majestátem,
den Rozeslání s v. apoštolov Kunovic na Louce za mesteko, nadal
Vídni, v pondélí
k žádosti Jana
z
1)
Archív eský,
-)
Páni z Lichtenburka méli v erbu svém dvé
žené ve zlatém ^)
ervené
vidí".^)
Lhotu Veselskou daným ve
leva pak strana
jest,
dil
XVI., 300; Selský archív, 190-2. listiná,
erne
polí.
Archiv mestský, opis starosty Václava Zavadila.
ostrve
r. jí
.
1560,
peeti, 35.
kížem
polo-
Slávik:
Znaky a peeti.
2
Tab.
I.
Slávik:
Znaky
a peeti.
Tab.
II.
Slávik:
Znaky a peeti.
Tab.
III.
Slávik:
Znaky a peeti.
Tab.
IV.
Slávik:
Znaky
a peeti.
Tab. V.
Slávik:
Znaky a peeti.
Tab.
VI.
Slávik:
Znaky
a peeti.
Tab.
VII.
Arnošt Krejí.
— ,na niž se spatruje
17
—
všecken ervený, v némž dva hrozný vina
štít
zelené od vrchu doh\ visí".
Horní Dunajovice
Domice,
a ves
„kteréž v
jednom
cisa Maximilian U. ve Vi dni r. 1565. „nadepsané dve vsi za mesteko, kteréž aby napotom Horní Dunajovice sloulo, a nadal je peetí, zejména štitem modrým, v némž bažant k pravé strane obrácený stojí, a nad ním dva
ohrazení jsou",
vysadil
kosie kížem položené, mezi nimiž
Biskupice takto:
v
„štít
císa Maxmilian rozdelený,
púli
hvézdy se spatují".^)
Mikuláše Waltra
k žádosti
Biskupi cí ch nadal
tri
II.
svrchní
v
z
Waltersperka na
Praze
polovice
1570 erbem barvy ervené,
r.
okna majici, nahore u krovu stínky Mezi véžmi štít tolikéž modrý, v némž dva štrychy ervené, špicemi nahoru spftsobem krokvice obrácené, na nichž dva Ivové bili, proti sobé vzhúru k skoku postavení, a tri rže žluté barvy mezi témi štrychy, a to u vrchu téhož štítu po obou rozích a u spodku uprostred jedna. Spodní pak polovice štítu bílé b. na spsob zdi, v níž brána veliká otevená, v každé strane okno majici". v níž dve veže bílé, každá
tri
skfidlicový modrý.
zdéné a na každé veži krov
Podobné vypsány jsou byly v XVI. století
u
Krumlova,
„pri
ohrazení jsou";
v privilegiích jiných
znaky obcí, jež
povýšený za mesteka, jako: r. 1533 Miroslav kteréž Wenzldorf a Pehemdorf jako v jednom
r.
Damboice u Ždánic;
1534
r.
1535 Ghropi
u Kroméíže, Litenice, Troskotovice: r. 1538 Budišov u Tebie, Mysliboice, Olbramkostel, Palavice, Tvrdonice, Vlasatice; r. 1540 Prostoméice; r. 1556 Vlachovice, Výmyslice; r. 1558 Líše;
. 1563 Némice u Tovaova;
Z
listuv
r.
1589 Stará Ríše a
j.-)
mésteek za mesta nebo polepšení
O povýšení
a rozhojnení znakúv. Polepšen nebo rozhojnén byl obecní znak, když mesteko bylo povýšeno na mesto, nebo když nastoupila nová vrchnost, nový rod, a potvrzuje obci stará privilégia, pridal do znaku zna1)
Výpisy Aat.
pisných, IX., v-
Rybiky
Cas. Matice Moravské
(víz
o ní dále -)
str.
25.
—
r.
Památkách archaeologických a místoOpatova podal též Fr. Šilhavý Lhota Hroznová 273. Lhota Veselská
z privilegii v
725., 729., 732.,
849;
1895,
z privilegii
str.
=
26.).
Památky archaeologické a místopisné, 1874-, dil IX.: Ant. Rybiky heraldice a sfragistice domáci, str. 717.— 738., 847.-856., 923.— 930.
Pomúcky k
—
—
18
meni svého rodu nebo jiné. Nadáni takové dostaly na p. r. 1486 Rouchovany u Hrolovic, r. 1539 Štitary u Vranova, r. 1552 Horní Kounice u Hrotovic (méstekem již od r. 1318), r, 1557 Doubravice, Strachotice
.
12.
,
r.
1581 Jivová,
(méstekem
r.
od
již
1583 Svitávka u Boskovic,
r.
1591
1342; znak vyobrazen na tab.
r.
V.,
1606 Oleksovice n Znojma; povýšený za mesto napr.
r.
Némiee
1580 Bystrice n./P. (znak starý a polepšený na tab. II., . 3. a 7.); polepšen znak starých rnésl, na pi', r. 1535 Jaroslavic, r. 1562 Šumberka, r, 1625 Mikulova; rozhojnén na pr. r. 1607 a po druhé ješté r. 1704 mesta Ždaru, u Židloehovic,
r.
1562
r.
1628 Lipníka a
r,
j.
aneb jinak pozbyla majestátu, král znova ji za mesteko nebo mesto vysadil a nadal peeti, na pr. r. 1540 Šáfov u Vranova; když nehodou ztratila pee, jako na Tel pri vyplenéni mesta r. dostala nový znak zmenený 1645, p. „pro rozdíl oné ztracené peeti skrze kterouž aby budoucné ., obyvatelôm téhož mesta púvodem jakéhokoli Istivého oklamaní zle poslouženo nebylo".^)
Když obec
válkanii
.
.
Podávame
Slavkov jmenován
ješté
mestskou
pee
polovici štítu v
aspo
(víz tab.
II.,
tyto popisy
.
a
na
ní
erveném v
znak na
asovým postupem
dostal
ve spodní
asti rozdelený:
tri
poli pôl bílého noha,^) v horní polovici
pravém
poli žlutém
modrém tvrt moravské
Tovaovu
znakô
1416 v privilégiu némeckém od krále Václava IV.
r.
8.)
„Nawssedlicz",-)
kolmo rozdelené: poli
nich
z
král Vladisláv
Ií.
tvrt orla erného,
bíle a
orlice r.
v
levém
ervené šachované.*)
1492 dal privilégium, „aby
svého zvyklého dvou veží mestských, jedné ervené barvy a druhé bílé barvy, mezi nimi jest erb jich dediných pánô z Gimburka. a ty veže i s tím erbem na zeleném trávnice stojí
oni
v
erbu
modrém poli, vené používali a nésti mohli" Jaroslavicôm (víz tab. IV., . 8.) polepšil
ve Vídni
r.
1535 k žádosti pána Viléma Kuny
B.eringer a Jar. JanouSek, Mesto a panstvi
z
(II.
.
král
Ferdinand
Kunštátu
Tel,
1)
J.
'-)
^Die Burger und Inwoner der Stat zu Nawssedlicz ..."
pamétech slove též Nausedlicz, Nussedlicz, nemecky pak Moraviae, II.— IX., XI., Xll.) •')
*) '")
Noh (gryí), bájené zvíe, púl orla Zemský archív v Brne, Slavkov, . Opis z archívu mesta Tovaova.
1.).^)
str.
75.
V
Austerlitz.
najstarších
iCodex
a v dolní asti pul Iva. fi631.
I.
„pee
dipl,
— od
Vladislava
krále
—
potvrzenou,
II.
stiny a z každé strany té zdi
tými, a mezi témi
19
totiž:
jedna véž
dvéma véžmi
štít
a v
téz se stíny a
nem
ze
se
krovy špica-
ze zdi vyniká praporec", takto:
peeti uprostred zdi jméli štít bily se tfemi štrychy ernými na pí".^) R. 1552 nové potvrdil král Ferdinand I. majestátem list krále Jana, daný v Brne 21. záfí 1318, kterým on rádu kížovnickému jejich ves Kounice Horní povýšil za mesteko, a propújil jim erb a pee: „štít ervený, v kterémž od spodku sa zelené, modré a šeravé hlavy nohama nahoru obrácena jest a v pravé ruce k ráne, po té muž odénec na bilém koni, drže „aby na
té
me
soni zla šlapá".
Doubravici u Blanska, mesteku již od r. 1378, vymohl pan Jan Drnovský odjinud Rajecký z Mirova na králi Ferdinandovi I. ve Vídni r. 1557 novou pee, zejmena „štít žlutý neb zlaté barvy, v némž jsou po vrchu tri štrychy ervené na pfí a tvrtý štrych pes ty tri pošikem, a v spodku toho štítu zelenej dub stojí ".2)
Šumberským
král Ferdinand 1. v Praze r. 1562 od pedešlých králô eských nadanou méli pee mestskou, totiž: štít všecken modré barvy, v némž jest jeden roh jelení s šesti parohy bílými", polepšil jim král pee tuto v ten spôsob „aby méli štít všechen ervené nebo rubínové barvy, u jehož spodku škála, na kteréž dve veže bílé barvy proti sobé s tfemi slinkami z kvadrátu postavené k vrchu
mimo
jiné
uinil
jakž
„milost,
:
štítu stojí;
na jedné každé
F na znamení jména dvéma véžmi brána s míží
veži jest litera
královského, žluté barvy, a mezi témi
zapaditou, též bílé barvy, nad kteroužto znovu až k vrchu na poli
v níž päl orla ptáka
erného
v níž roh jelení se šesti
od starodávna
štít
malý od spodku
rozdelený, jehož pravá polovice žluté barvy,
užívali, se
jest,
parohy
leva pak polovice bílé barvy,
modré barvy,
jak jsou toho erbu
vidí".
Bystrice nad Pernšteinem méla pôvodné moravskou (víz tab. II., 3.), když pak r. 1580 Rudolf II. vysadil ji za mesto a mohla „celé právo mestské držeti a všelikých práv užívali", pidán ve znaku méstském díl znaku pánu z Pernšteina, a orlici
znak pánu
Kunštátu.
^j
T.
2)
Vlastiveda Moravská, Blanský okres od
j.
archaeologické, IX.,
str.
z
J.
Kniese,
str.
71.,
Památky
731.
2*
— má
od
doby
té
hlavy zubrovy
oboje ve zlatém (viz tab.
II.,
s
štítu poli,
íslo
—
rozdelený: v pravé polovici jeho vidí se
štít
erne
pak levé polovici
-20
houžvi, skrze chfípé protaženou,
pl
v druhé
púl orla ptáka rozkídleného barvy erne,
rozdelene od sebe kolnnou
arou modrou
7.).^)
Svitávka když
byla
vysazena
znova
za
mesteko,
dal
1583 k žádosti Jana Ponétovského z Ponétova, opáta kláštera Hradištského na podhradí Olomuckém a držitele Svitávk)% „témuž mesteku a obyvatelôm v nem nynéjším
Rudolf
11.
ve Vídni
r.
budoucím pee, zejmena štít, uprostfed erným štrychem na pfí rozdelený; spodní díl téhož štítu od svrchní levé až k pravé strane pošikem dolô také erným štrychem, v némž rozdílné tri rúže rozkvétlé, svrchní a spodní bílé nebo stíbrné a prostrední tretí ervené nebo rubínové barvy; spodní pole téhož štítu zlaté nebo žluté a svrchu modré neb lazurové barvy. Druhá hoejší polovice téhož štítu jest žluté barvy, v némž u prostred obraz svätého Štépána, muedlníka Božího, stojí, v levé ruce k sobé stažené tri kameny své pfirozené barvy, v pravé ruce ratolest palmovou drže.^) i
Strachoticm majestátem,
(Rausenbruck) potvrdil privilégia císaf v Praze r. 1591, po žádosti knéze
daným
Rudolf 11. Šebestyána z Baden, opáta kláštera Luckého u Znojma, a nadal mesteko erbem nebo peeti, a to (obr. na tab. V., . 12.): rozdeleným, dolejší polovice „štítem okrouhlým u prostred na zlaté ervená neb rubínová, v kteréž litera latinská versální barvy se spatuje, hoejší pak pole bilé neb stfíbrné barvy, v némž orel pták své pirozené barvy, rozkídlenými krídly až po prsa vzhru postavený, k pravé strane obrácený, hlavu rovné držící, otevené pysky zlaté s vyplazitým jazykem a korunu zlatou
pí
král.
na hlavé mající, se
M
W
vidí".
kul o vu obnovil a polepšil znak cisa Ferdinand II. ve 1625 k žádosti Františka kardinála knížete Ditrichšteina, biskupa Olomuckého, takto: „štít modré nebo blankytné barvy,
Vídni
i
r.
')
Opis z mestského archívu Bystrického n./P. Paraátky archaeologické^
IX., str. 848. -)
mesteka
asopis pátel
starožitností
eských
v
Praze
r.
1904: Príspevky k dejinám
Svitávky u Boskovic na Morave od Frant. Lipky,
archaeologioké, IX.,
str.
727.
str.
30.
Památky
—
—
21
némžto zámek zd okrouhlou a stinkami ozdobenou obehnaný; spodku jmenované zdé po pravé strane erb aneb štit rodu Ditrichšteinského, od spodku levé strany k pravé vzhi°iru na pokos v
pri
rozdelený, dolejší polovice
ervené
a hofejší žluté barvy, v kterémžto
od sebe špicemi štítu toho néco strane obrácená z kamene nížeji jest brána otevená, k levé kvadrátového, v nížto hrebený visuté a nad ní tvero bílých po sobé stojicích a jedno druhé pevyšujících stavení, prvni dolejší o tfech a každé ostatní o tyfech oknech a pod ervenými strechami jest vidéti; vedie tvrtého stavení vyniká na pravé strane veže bílá, tolikéž o tyrech oknách, stinkami, okrouhlou bani a makovici ozdobená, kterýžto zámek všecken mezi skalami po levé strane trojnásobnými a po pravé strane tvernásobnými sivé barvy vedie sebe stojicími a vždy jednu druhou pevyšujícimi se spatuje. Xad štítem kolí helm a okolo neho pikryvadla, po levé štítu
dva nože
bílé vedie sebe
rovné vzhúru
piohnutymi a stenkami žlutými
ervené
strane
a
bílé a
se vidí
;
stojíci,
vedie
po pravé strane modré a žluté barvy;
koruna zlatá král., z nížto vychází erný rozkídlený orel cisársky o dvou hlavách s rozžavenými pysky, vyplazitýnii ervenými jazyky, máje na prsou štítek ervené barvy,
nad tím nade všim
leží
v némžto zaátení litera erná F. s cifrou erou II. a na již jmenovanych hlavách trojnásobná koruna zlatá cisárska s rozleti-
tými
feflíky se vidí".
Starodávny erb mesta Lipni k a rozhojnil Frant. kardinál r. 1628 takto: „aby nosili štit s temi poli, z nichž prostrední, kteréž špici svou až k vrchu dosahuje, jest erne a v ném lev zlatý s rozžavenými ústy pod korunou král.. postranní pak dve stojíci zadníma nohama na pahrbku zeleném z
Ditrichšteina
:
pole
nuž
z
pošikem ležící, jedno žluté a druhé ervené a v každém nad štítem leží ervený klobouk erbu Ditrichšteinského. i
knížeci".^)
Novému Mestu
pan Vratislav z Pernšteina mimo jiné svobody: dáva 1580 v obnoveném privilégiu r. „Ponévadž oni Novoméstští též také erby, kterýž obyejné na peeti mestské sou užívali, vždy na budoucí asy užívali moci búdou, jich pri tom zanechávame, obdarujeme a stNTzujeme." 1'
Ant.
loírickýcli a
Rybiky
u
Jihlavy
výpisy z majestátu
mistopisných.IX.dil.
str. 7i21.,
eských mést
lU.,
7-25., 732..
v
Památkách archaeo-
849.. 853.. 854., 856., 927.
00
A
když koupil panství Novomestské biskup Olonmcký, kardinál kniže Frant. z Ditrichšteina, potvrdil Novému Mestu r, 1635 privilégia a rozmnožil znak jeho takto: „Ponévadž od starodávna jistého erbu a peeti
pro
dúležité
potreby
obecní
své
užívali,
lakový erb netoliko jim schvalujeme, ale laky niže psaným spu-
sobem obnovujeme: Predné mají
štít
na
pí
polovice žluté pole má, a na
upím
rodu našeho
stojící
a
na
poli
némž
v
jehož
rozdelený,
vrchní
prostedku dva nože z erbu nad némi knížecí klobouek; v dolní
jedno pole ervené barvy se spatfuje, v kterémž lev žluté barvy sedící s vyplazeným jazykem za sebe polovici
štítu
hledící jest."
tolikéž
^)
Podobné obnovil kardinál z Ditrichšteina r. 1629 privilégium nemeckého mesta Libavy u Šternberka: „Erstlich sollen Sie haben einen Schildl mit zweien in der Länge getheilten Feldern aus diesen ist das rechte gelb, und in demselbigen ein halber schwarzer Adler mit einem Haupt, darauf eine kônigliche goldene
Kron; das andere Feldt auf der linken Handt der Mitten ein blutiger Streif oder zertheilte zwei Messer aus unserem
goldene
kônigliche
blutigen Linea
Wappen und uber
Kron.
umbhangen und und seind
diesen stehen drei
einer
denselbigen
zwifach
eine
vierecketen
geschlossen, unten aber fiinKegel
dem Wappen
oder Schober aus
mit
alles
und in dann oben
roth,
ist
Linea,
unserer Kirchen zu Olmútz: aus
aber liegen quer
zwei
silberfarb,
auf der Seiten, ein blauer, der andere silberfarb. wie dieses nach
Malerwerk und Kunst sichtbarlicher und scheinlicher unseren Brief ausgedruckter kann gesehen werden."
Žár
u Jihlavy, jenž byl
vodné znak pánu o 6 súcich
kížem
z
méslekem
již
r.
Lichtenburka: ve žlutém poli
in
diesem
-)
1273,
erne
mél pu2 ostrve
položené, nad ostrvemi kapra. Znak rozhoj nén
Žár
povýšen byl na mesto r. 1607, rozs povolením císae Rudolfa II. a pridal ke starému erbu: „k dvéma ostrvím kížem položeným v zlatém poli šes pyramíd neboližto kuželek bílé barvy v erveném poli, erb to kostela Olomuckého, a nad tím obojím dva nože z prirozeného erbu svého (Ditrichšteinského) barvy železné
byl dvakráte
:
1.
když
hojnil jej kardinál z Ditrichšteina
Bokova
^)
Zeaíšký archív v Brne:
-')
Z mestského archívu Libavského,
sbírka,
Nové Mesto.
opis privilégia.
:>3
s
žlutými stenkami
ervetiém a zlatém
v
lovskou nad témiž nožmi"
(t.
j.
poli
korunu
a
znaku
v nynéjšim
a
1.
3.
krápole):
majestátem císae Leopolda I. r. 1704 složený znak rozetvrve 2. poli znak kláštera znaky; 1. a 3, poli starší Žárského, jenž složen jest ze zlatého znaku opátskeho: a) v lazu-
2.
—
cený: v
ovém
poli
erne
orlice
pán
prsou štítek se znakem
Otr.
V bilém poli 3
vévodstvi Miinsterberského
6.
z
Kunštátu,
zakladatelu
majíci [na kláštera.
Složený znak mesta Žára*
erná bevna, šikmo blankytné bevno
se 3 zlatými
hvézdami šestirohými; b) z ménivé asti, t. j. z rodového neb prijatého znaku toho kterého opáta. ..Jelikož r, 1704, kdy se stalo eené rozmnožení znaku Žárského, byl opatem Václav Vejmluva (Wenceslaus Wejmluva), jenž mél ve svém znaku písmeno W, vidíme je jako souást znaku opátskeho též ve znaku mesta Žáru. zlaté v lazurovém poli: — ve 4. poli znak klášterní:
W
v
bílém
i
stfíbrném
poli
nalézá
se
totiž
okrouhlá
studnice.
—
—
24
z tesaných kamenô, nad niž upevnén jest okov, na etézu vzhúrii vytažený. Vedie studnice spatujeme pak obraz Matky Boží s korunou na hlavé, držící v pravé ruce Ježiška, obleenou v šat barvy rubínové a v pláš barvy lazurové a obklo-
opatrená obrubou
penou nebeskými paprsky."^)
—
Tak dostala všecka mesta a mesteka nebo vymalovaným znakem.
rozdelená mezi dve nebo
Byla-li
obyejné pro sebe
jednotlivé dily
svou vlastní
na
pi\
pee
s
listy
popsaným
vice vrchností,
tvofily
obec a mívaly také
zvláštni
a znak (viz dále u dilôv obcí a jejich znaku)
Švábenice u Viškova
(tab.
I.
.
a
6.
7.)
vétší díl
113 osedlých) príslušný k panství Víškovskérau mél ve
(r.
štíte
1749
4 šípy
pee s nápisem SIG. SVABENIGENSIS: menši díl (r. 1749 4 láníky a 7 tvrtláníkfi) k panství Ivanovskému znak: strom mezi 4 kvety a 4 hvezdárni, u kvétfl ptáka a na peati nápis: OBEC. PET. W. SWAB. uprostred
spojené a
OP:1728 (.
S
:
7.);
PANSTWI IWANOWITC
(.
6.).
Nékterá stará mesteka utrpela za válek a jinou pohromou
pokladaná jsou v XVII. a v polovici XVIÍI. století (úhrnem pes 20, nejvíce v Brnénském kraji) právo ale mestské peeti a znaku zostalo jim, a užívaly jich dále (r. 1749). Pozdéji se vzmohla a poítaná jsou nové za mesteka: jen tyto z nich pokládaji se podnes-) za „dediny" ili vesnice. ale jsou stará mesteka, mající právo mestské vyryté tak, že sešla a
opét za vesnice
na starých peetech v nápisech (r. 1749): na Brnenskú: Stará Br e cla v (viz obr. V. 10., nemeckým slovem nazýva se Starým méstekem, Altenmarkt, na rozdíl od „Nové Bfeclavé" (obr. IV. i
5.)
ili
hradu starých obyvatelu
slove Bfeclav
burch,
^)
Drož Bed.
Dr., Dejiny
Rybika, Pomúcky IX.,
sz.
na Znojemskú
— 188. Ant.
mátkách archaeolog., pan Dr. B. Drož. 2)
;
str.
856.
u
ní
Žáru
Vyobrazení
Podrobný seznam míst na Morave, Codex
dipl.
Moraviae, L,
II..
Týnec
u Moravských
na Morave, str. 51., domáci v Pa-
heraldice a sfragistice
dle
znaku pujil sem láskavé
sítaní lidu 1890, vyd. 1893.,
a katalógy duchovenstva diecesi Brnenské a Olomucké. 3)
Podivína,
Jakubov
kláštera a mesta k
Lovétic, po nichž jména Lauenten-
krajiny
ze starého
Rak vi c e
Lontenburch);^)
nad Moravou u Bfeclavé
118., 186.
té
nemecky Lundenburg
IV.,
VI.— Vlll.
—
25
—
na Olomucku Jifikov a Pivín u Kojetína. Mají na peeti nápisy Z M(É)STA BREGL(A)W, SIGILLUM MAJUS
Budéjovic, staré
:
OPPIDI RAKWIGEN. (t. j. Peef vétší mesteka Rakvického). SIGILUM DER STA. GEMEIN ZU TEIiNIZT (Pee mestské obce v Týnci). SIGIL. OPP. DE JACOBAY GOMMUXIT. 1646 (Pee mesteka obce Jakubovské), PEGZET. GZRNEO. MIESTEGZKA PIWÍNA. O Jiíkovu viz privilégium podané na str. 16.^) —
A
ako
j
a v prírode,
vysvétluje
lid
pvod
rád
si
pvod
nékterých zvífat a
rozliných vecí v živote úkazu nebeských
rostlin,
si též pôvod jmen osadních ôvodobecních znakúv.Poobecním znaku dahipezdívku p na p. obyvatelôm mesta Ivanic, ktefí máji ve znaku méstském 3 korbele, pezdéli „korbelá",-) a rozliné vypravuj! o pôvode
atd. v bájich a povéstech, vykladá
a také
i žertovné, neb o znaku Jihlavském, ježku a nápise pod ním na mestské bráne, atd.'^)
toho znaku,
Po znaku
2 hroznech dali Lhote u Veselí nad Moravou Hroznová. Pôvodné slula jen Lhota, Velká Lhota. nové pijmení bhzku Na založený byly ješté jiné Lhoty na témž panství Uher.Ostroha Lhota Ostrožská (chybné nazývaná pak Ostrá po némeckém Ostra-Lhota), u Strážnice Lhota Tvarožná, u mesteka Velké na hranicích moravsko-uherských Nová Lhota. Proto rozdilem od :
Príinu
úpadku osvétluji náin smutné íslice ze XVII. stona poátku toho veku 88 domú, ale po 301eté 1656 pouze 13 osedlých (méné než ^^ všech) a 75 pustých domú
^)
ieti:
Stará
valce
r.
jejich
Beclav
niívala
8/7 všech); ješté r. 1673: domuv osedlých jen 19, pustých 69, poli vzdelaných toliko 540 mér. ale pustých Í2100 mér I. a II. tídy; — blízko Týnec míval 53 domy; avšak po valce 2:2 osedlé, 31 puslých (^/j všech), r. 1673:
(skoro
domú 27 osedlých, 26 Rakvice pred válkou -3 všech);
1673:
102 domy, po ní
domúv
pustých
30 (pes
^,5
domú,
míval 36
455 m. pustých
roli.
165(i
polí.
. pustých
(Reg. zem.,
osedlé 32.
242.)
—
70 (pes
—
všech) se 1470 m. pustých rolí;
a polí vzdelaných 1180
Jakubov
r.
osedlých 36, pustých 66, poli vzdelaných 1540 mér, Pi vi n pred válkou 49 domú, po ni r. 1656
1650 m. (Reg. 209.)
pustých
domúv
r.
pustých se 180 m. pustých
(Reg.
z
méic, nich
ISO.)
—
r.
1677 ješté 20 pustých
starých pustých 1110 m. (Reg. 170.)
po valce ješté r. 1671 Menší osada nemecká
—
—
pustých 12 se Jiíkov méla
po valce všecky osedlé. (Reg. 72.) Ve 200 letech opét vzrostly a mély r 1890 domú: Stará Beclav 236, Týnec 190, Rakvice 367, Pivín 159, Jakubov 97 a Jiikov 59. (Sítaní r. 1890; z r. 1900 není vydano posud.)
34 domy,
-)
')
i
okres, od Aug. Kratochvíla, str. 61. Primus Sobotka, Kratochvilná histórie mést a mist v zemíeh koruny
Vlastiveda Moravská, Ivanický
Svatováclavské,
str.
165. a 168.
—
—
-lú
nich nazvaná jest pak Lhota u Veseli patrila až
do
v privilégiu
1784/j
r.
r.
n. xM.,
k jehož farni osade
Lhotou Veselskou.
15(!0 (viz str. 16.),
Jmenuje se tak kdy povýšená by la za mesteko.
Že má ve znaku 2 hrozný, iMkali ji potom Lhota Hroznová, a když se asem nevedel pôvod tohoto jména, také Hrozná po némeckém Hrozna-Lhota nebo téz Hroznová Lhota, prý po néjakém Hroznoví nebo Hrozném.^) Píše se tak již r. 1592 v Registrech sousedé mesteka panství Ostrožského, kde jsou jmenováni „Hroznowej Lhoty", povinnosti lidi mesteka „Lhoty Hroznowa", usedlých v mesteku „Lhote Hroznowej", louky mesteku „Lhoty Hroznowej" t.
r.,
náležejici;^) ale v nejbližšim
jako jindy, pouze Lhota,
Staré
jméno „Ve-
vymizelo, a zostalo nové; na pr. v popise
potom Hroznová Lhota. ^)
selská" psali
okolí í-íkalo a psalo se
„ze Lhoty".
Znakem
vysvétluje
se
pvod
r.
1671
tohoto
nového prijmem'.
Vesnické znaky
5.
nékteré mély také již od XV. a XVL peeti a znaku, jiné pozdéji. Choval ji u sebe „purkmistr" s jinými vécmi obecními, a když byl obecní úrad obnoven, odevzdával ji nástupci svému. Lidé méli ji ve vážnosti. Když nesouhlasili s néim, zvlášté pri iíednim jednaní o lesy
Vesnice na Morave
století
právo
nebo jiné pozemky, jež vrchnost sobé pripisovala, zdráhali se peeti k úednímu spisu pitisknouti a nevydali jí, tfebas nékde byli proto
bití
a uvéznéni.')
Zajímavo jest pak, že prikladali nejen obecní peeti, ale obecnímu znaku právni význam. Vykladali si nékde, že vec v obecníra znaku jest znamením, co jest obecním, jako stalo se na pf. ve sporu Hrabétic (Grafendorf) s vrchností Hrušovanskou i
^)
R. Volný, Kirchliche Topographie
Nikdo
v.
Mäliren, Olin. Dioec.
.
Lhoty se tak nejmenoval, ani z obyvatelu v Registrech panství Ostrožského . 1592 (opis ed. J. Borúvky v IJher. Ostroze). ^) Podobné se jmenoval „Nový Hrozenkov jinak Vysoká Lhota" u Vsetina. (Codex diplom. Moraviae, IX., X., Knihy puhonné, IIL) -I
z
držitelu
.
+)
Zemská
')
„Rebélie péti dédin pro obecní peeti" (Alenkovic, Kudlovic, Spytinova,
registratura v Brne, rektiftkani odd.,
Tepelné a Žltov) r. 1776 Spytinova svýni détem asi str. 197.— 205.
— 1777. 1.
1777,
podd.
315.
Paméti, jež napsal sedlák Jura Marholt ze podal K.
Slávik
v
Selském archivé 1903,
— O
Na peeti
les.
a
radlici
pravé
PZ.
ve
krojidlo
strane
znaku
na levé
3,
Tereziánský
katastr,
teprve
také na svou obecní vidí,
má
vyobrazení) dole
nad štitem
2, .
r.
ve
šlité
u radlice žaludy. na 1598 a kolem nápis:
GROFFENDORFF.i) Když
.
se pracoval
sousedé,
tvrdili
1743.
r.
jeho
(v.
že les patri obci a vrchnost
vzala
-
položené,
krížení
DER ERSOM GEMEIN
'21
že
si jej
Odvolávali
pee:
se
„z ni se
že žalud na ní vyrytý prokaznje,
že jim
nékdy
patival".
les
neuznávala toho
dôvodu,
má
stromy
mnoho
lidí
znacích, tedy patíiti.
I
že
Komise že
pravíc,
ve
svých
by jim lesy musely
prohlásili
obyvatelé,
že
to
Ob. 7. Pee obce Hrabétické odpisáhnou, a 5 nejstarších sousedfi u -laioslavic z r. 1598. (majíce veku jeden 80 let, druhý 62, ostatní 59 let) prisahalo u komise pred celou obcí, že les patril obci a že vrchnost vzala si jej r. 1743. Les však zostal již vrchnosti.-)
—
Jako na této
pamätné peeti.
vyryt rok jejiho púvodu, a
môžeme
jest z
i
na
mnohých peetech
nich poznali,
kde a které
vesnice nabyly nejdfive práva peeti a znaku. Nejstarši
duchovní ch,
peeti a znaky vesnické nalezáme na panstvich
Oiomucké kapitoly (r. 1496, 1593. j.), kláštera Luckého u Znojma 1545', kláštera Kartouzského v Králové Poli u Brna (1589), kapituly sv. Petra a Pavla v Brne (1617). kláštera sv. Tomáše v Brne (1622), kláštera sv. Kateiny v Olomouci (1626). Kartouzského v Olomouci (1640), Rajhradského (1644), Ždarského 25 osád na svetských: na 1671 a j.: r. 1667, Hradiska u Olomouce panstvi Rosickém (r. 1533), Šternberském (1583). Kunštátském (1593), Fryšavském a Hrušovanském (1598), Kounickém (1600), Jemnickém (1600\ Litovelském (1601). Plumlovském (1602), Hodonském (1604), Napajedelském (1607), Beclavském, Židlobiskupstvi
11 obci u Mirova a Svitav
a
r.
1650 a
í
—
1)
-)
Peef
poctivé obce Hrabétické.
Zemská
registratura v Brne, rektiíikani odd. podd.,
.
108.:
,Beruen
auch auf ihre Geraein-Insiegel, aus welchen zu ersehen, dass die darauf gestochene Aicbel ausweiset, ihnen eiamal ein Wald gehort gewesen zu sein".
sich
—
28
—
chovském, Krumlovském, Usovském, Jaroslavském, Trnáveckérn, Tebovském, Luckém u Jihlavy, Olomuckém (statky mestské), Strážnickém, Uher.-Hradištském, Rájeckém, Pernšteinském atd.
Na jednom
a
témž panství
nedostaly
peeti
práva
znaku vždy všecky vesnice, také ani zárove, nýbrž jednotlivé v ase, na pí\ podlé vyrytého roku na peetech na panství Uher.-Ostrožském: r. 1682 Deríle a Mikovice u Hradišté; 1726 Blatnice, Kozojídky, Lhota Ostrožská, LoukaaTasov; 1748 Blatnická, Ghýlice, Kvaice na panství Boskovském: r. 1692 Protivanov; 1703 Újezd; 1711 Lipová; 1735 Pamétice; 1736 a
zném
:
;
Khov;
—
na panství
—
Bélá a Žabná:
a Raelavice; 1716
Paskovském: r. 1692 Paskov; 1718 Nová Tišnovském: r. 1707 Hradany
na panství
Bora, Dolní a Horní Louky,
Železný; 1715 Štépánovice;
Biahutovice
spolu
a
Belotin a spolu a Stedolesi;
ovském:
r.
—
obce
Gernotín,
—
na panství
Lhotka, Jezerník,
1742 Polouves a
Jilmoví,
Stemchov,
Hranickém:r. 1709
Radíkov a Zbrašov;
1732
Milenov,
Opatovice,
Slavi
—
na panství
Luha-
Habrvka;
1710 Kladna; 1718 Pozlovice; 1726 etéchov;
na panství Vizovském: r. 1720 Jasená a spolu Raková, Seninka; 1722 Zádveice a Ublov.
—
Pozdéchov,
bu
Stejný znak mély jen na nékterých panstvích všecky obce nebo vétšina jejich, akoliv každá méla svou vlastní pee, na pf. sväté a svétice na panství Drnovském, Kunštátském, Olo-
muckém; — hrozen
a kosí v krajinách vinorodých, jako na panství Kounickém a Vlasatickém, Strážnickém, Židlochovském — radlici a hrozen na panství Rajhradském, jen radlici na panstvích Buovském, Rudském u Šumberka, íanském a Veverském, Tišnovském, Trnáveckém, Tebovském, Zábežském, Znojemském aj. Obyejné jsou na vétších panstvích nebo v nynéjších okresích rozmanité znaky tvarem a znamením, jak vidéti Ize na prílohách ;
. XIL— XIV. Vesnické znaky bývaji jako mestské ve
štíte
nebo vétšinou
vyrytý jsou na peeti bez neho.
Znamení ve znaku máji mestské a vesnické obce nejvice práci a stavu, sv. patróna svého kostela nebo jiného svätého a svétici, srdce s kvety, zemský znak, moravskou orlici nebo eského Iva, korunované nebo bez koruny, nékterá domáci a jiná zvíata, ovocné a lesní stromy samy nebo s jinýrai
loveka v rzné
—
29
—
vécmi, celé nebo eásti jejich, ruže. hvézdy, rozliné nástroje, náiní,
stavby a jejich asti: mesta asto brány a hradby, vesnice nejvice radlici, krojidlo,
v
vahu
bu
kosi,
malebném skúpení
samy nebo
vyvedení,
v rozliném spojení, nékdy význaraném pro smysl a po-
d jejich v
poádku heraldickém:
a
lidu.
Podávame pre hl 1.
e
Hdé v rozliném
zamestnaní a stavu,
svati
a
svétice;
asti loveka: 2.
zvífata
3. ptáci
tvernohá
a asti jejich;
a jejich asti;
4.
obojživelníci, ryby a raci;
5.
rostliny a asti jejich;
6.
telesa
7.
bájená zviata
8.
umelé
nebeská: a potvory;
veci, nástroje
dárske a jiné veci;
naež
a náiní, stavby a jejich asti, hospo-
následují oddíly:
znaky mluvíci nebo
jmenové, znaky díl mést a vesnic na Morave, znaky obcí v moravských obvodech ve Slezsku; staré peeti a jejich nápisy, zmeny obecních peeti a znakft za pozdéjši doby.
(Dokonení.)
Nálezy v cihelné u Slavkova Píše
Ud
I.
L.
Cervinka.
c.
k.
konservator.
Heršpic táhne se na sever do údolí fíky Litavy mírným
sklonem široký ostroh s obou strán provázený praménky. Tam, kde pecházi ostroh do roviny, zafezávaji se do bokô jeho dve cihelny: na východe u osady Hodéjic, na západe pak vétši cihelny mesta a panstvi Slavkova v tésném sousedstvi.
Tento ostroh
je 7,rovna
stvofen za sedhšté
loveka prave-
le nalezený tu pouze kamenná bronzové (obe vyorány na heršpických „Ujezdech") a
sekyrka^) a pekné
kého,
drtidlo, které
kopí
kemenné
jsem zdvihl na hranicích hodéjických pod kížem
u slavkovské cesty.
Kopí krátkeho tvaru listového
s
velikou kuželovitou dutinou
obaleno špinavé zelenou patinou drsného povrchu a tvarem do období mladších bronzov.
jest
hlási se
Za to však zjišténo na tomto prostoru, nepíliš rozsáhlém, tvero zajímavých pohebiš. Rozsáhlý hbilov s kostrami na „Ujezdech" u Heršpic z doby kresanské prozkoumával r. 1895 ed. Jos. Hladík.-) Z nálezu zaznamenaný hlavné bronzové záušnice s esovitým zakonením. V cihelné u Hodéjic objeven hrob (bližších údaju není\ z neho dostaly se do Frant. musea úlomky zvoncovitého poháru, kamenná ploténka v cihelnách u
Slavkova
s
dirkami vrozích a drtidlo,
uhodilo se na hrob
s
gallským
obadem
skrenými kostrami. Protože poslední nálezy jsou nemálo zajímavy pro domáci archaeologii praehistorickou, dlužno a na hroby se
zminiti se o nich obšírnéji.
')
Fl.
^)
J.
Koudelka, Mittheil. d. Anthropol. Gesellsch., Wien 1904, Hladík, Pamiilky archaeol. (Brno 1896, obr.
.
188.).
str. 52.
31
Hroby
s
pohby
ritu
gallského.
Tuším, že r. 1899 uhodili cihláfi v mestské cihelné slavkovské na hrob kostrovv s bronzovvmi náramkv a s velikou nádobou.
Obr.
1.
SI a v kov. (V
K
nálezu nahodil
chránil z
se
fídíci
Z hrobu 1/2
s
kostrou ženskou.
veUkosti.)
školy
heršpické. p. A. Pavlík, a za-
hrobu nádobu a tyfi náramky. Dle sdélení
p.
PavHka
—
—
32
a mista cihláského p. Kuery objevena byla kostra povrchem ve hline, když cihlái siiodili breh.
asi 1
m
pod
Ležela na znaku hlavou na jih v prosté zemi, bez kamenného (k mestu Slavkovu), a u nich
obkladu, nohy sméovaly na sever
nádoba. Na rukou bylo navleeno po náramku, podobné nad kotníky každé nohy; mimo to nalezen byl ješté massivní hladký kruh, ale není známo v jakém uložení u kostry, a pak z hliny vyhozené ze hrobu vybraná ješté bronzová sponka. Nádobu a ostatni bronzové šperky podarilo se mi získali a zaaditi do svých sbírek láskavostí p. u. Al. Procházky z Blažovic.
stála vétší
Milodary
hrobu vyobrazuji na pripojený obraz
z
1.
adopluji
obrázky struným popisem.
Spona do špirály
má
telo
vroubkované, které pechází hoejšíra koncem
trikrát s vinuté nej prvé
na levé
strane,
pak obloukem
prepína špirálu a zase trikrát stoený spadá jako jehla do pätky.
Pätka se žlábkem na pravé strane jest prodloužena zpét nahoru a zahnutá ktélusponky; konec její ozdoben terovitou plôškou v
podobe polorozvitého
Náramky pro i
s
kvítka.
útlou
plastickými ozdobami v
vložek.
ženskou
ruku jsou
podobe stoených
Náramky však nejsou
ulity
v
kadlubu
listúv a srdcovitých
ani stejné veliký
ani
stejné
orna-
mentovány. Neúplné uzavené konce jsou rozšírený terovitými plôškami v podobe kopýtka nebo peetidla. (Na obr. v fadé vrchní.) Vétší pár kruhô nánožních jest ulit v jednom kadlube, uvnit hladkého povrchu, na vnéjšku pak slabé hrbolkován. Hrbolky jakož i palikovité rozšírené konce byly dodatené ozdobený rytými kroužky s tekami uprostred. (Na obr. uprostred.)
Veliký hladký kruh
upevoval závoj ve
mohl
vlasech.
býti
je hrubá, drsná, nestejné usazena,
má
spíše vzhled
nošen
bu jako
náramek anebo
Patina na všech téchto
pedmétech
barvy sivozelené. Složení kovu
mosazu než bronzu.
Nádoba má tvar hrnce mírné v hoejší polovici vydutého nízkym zúženým krkem a s okrajem ponékud ovaleným. Mimo dva vypouklé pásy pod krkem není ozdob. Pracována je na kruhu hrníském z jemné hliny, na povrchu jemné vyhlazena a natena erou barvou lakovou. (Obr. 2., nádoba v pravo, vétší.) s
33
nebyla zachovaná, jednotlivé úlomky
Kostra ovšem
z
nú
zelené zbarvené, povalovaly se však v cihelné ješté asi po dva roky.^)
V srpnu 1903 objeven hrob.
U
nádobe je
byl opodál místa nálezu
opét nový
kostry chatrné zachované byla nalezená nádoba,
hrobu prvého,
z
nyní
se
sbirkou
p.
podobná
menší a ponékud banatéjši. Uložená u. Al. Procházky v zemském museu ale
Františkove.-) Tretí hrob
Náhodou
oteven
za strhování hliny dne 21.
ervna
1904.
došel jsem do cihelny asi den po té a zastihl už v bíehu
Obr.
2.
Sláv kov. Z hrobu íZmenšeno
jen obdélníkovou
výpl hrobu
asi
asi
na
1*7
gallského ntu. \'v)
m
hého. Kostru cihlái už pred tím vybrali
hlubokého a 2 i
s
souhlasné výpovedi jejich ležela kostra,
Dl e
m
dlou-
milodary. jejíž
zbytky
hromádku mezi kameni a cicváry, na znaku, a hlavou (k mestu Slavkovu) a nohama na jih. Nad hlavou stál
>loženy na
na sever
plochý kámen, pri levém spánku nádoba, u pravého elist z divokého kance. U pravého ramene leželo široké železné kopi tvaru ')
I.
L.
-Morave. (Cas. -)
Al.
ervinka, Kostrový hrob u Slavkova a gallské starožitnosti na muz. spolku v Olomouci, 1902).
vi.
Procházka: Zprávy o nálezech na Vyškovsku. (Pravek 1904,
str. 12.)
3
— listového
kterou
s
útlou
—
„pes nohy" dlouhý
železný
me
s
pochvou,
vykopávaní rozlámali a odloupah. Mimo tyto mi ješté „hfebík s hlavikou" a dva železné
za
cihlári
odevzdali
veci
tulejí,
34
kroužky massivni.
Z hromádky dolní elist
témé
jsem kusy lebky chatrné zachovalé, celou; ostatní kosti byly zachovaný velmi špatné, kostí vybral
pouhým dotknutím. barvcu úplné se Nádoba z hrobu tohoto tvarem, prací podobá nádobe z hrobu druhého, jen že jest o néco štíhlejší a na dne ozdobená vyrytou špirálou, jako na pf. nádoba z podobného hrobu u Dobšic v echách.^) (Obr. 2. nádoba menší v levo.) zvlášté u kloubô, a rozpadávaly se
i
list (64 mm), tak dlouhou celkem 33 cm zdéli. Tulej pechází konící až u špiky listové. Na devce
Oštep je zajímavý jak šírkou
i
a štíhlou dutinou (11 cm); v žebro silné hranéné a
upevováno bývalo
ješté hebem, jenž v boku vézí posud. Podobná kopí nalezená v Novém Bydžové, jenže tulej jest ješté
o néco delší,2) a v Hoenicích.^) Kopí slavkovskému exemplár úplné
takka shodný vyobrazuje R. Weinzierl z hrobu gallského od Libkovic (u Teplíc^). Podobná etná kopí z gallských hrobu na Morave vyobrazuje francouzský archaeolog L. Morel,^) jenže mají vesmés kratší tulej e.
Me
má
me
„marnských", nejstarších železných mefi vykován z dobrého železa do epele asi 42 mm široké s vysedlým a oste hranéným žebrem dvojbfitné a úží se znenáhla ku pleknu, jež jest ponékud poškozeno. délníci odlomili, zachován však z neho díve vzpomenutý „hebik" s hlavikou. Poítáme-li poškozený fap na 10 cm, méfil celý asi 75 cm. Pochva zachovaná pouze ástené, nelze však souditi dle zachovaných kouskú, jak byla vykovaná a bylo-li nákoní její ozdobeno, jak bývalo zvykem pouze pri širším konci jest kus oblouka, na némž zavéšován k boku. (Obr. 3.) tvar
gallských. Jest
ap
me
;
me
K pásu náležejí
31.,
.
tomuto, jenž byl nejspíše v tomto prípade z kže. oba železné duté kotouky v prôméru 4 cm. Jsou udélány Pi, Cechy na úsvite déjin. Sv. L, tab. IV., Pí, Cechy na úsvite, I. tab. XXXIII. . 8. Cenlal-Commission, 190f, str. 116., . 7. a 8.
')
Dr.
J.
L.
-)
Dr.
J.
L.
.
10.
•*)
Mit. d.
*)
Tätigkeits-Bericht der Museums-Gesellsch. Teplitz 1903—4, tab.
5)
Album de
5.,
tab. 34..
la
.
Champagne 28. a
t.
d.
souterraine (Reims 1898), tab. L.
.
II.,
3.,
.
5.
tab.
ÔO
kotou
dvou
ze
z
plechu vytepanych, které polovice byly snýto-
v dutine vždy
vány,
protažená páska
Na jednom
z
nich
zachovaná
rzí
mm.
kterou
kožená,
nejspíš
3 nýty.
5
zšifi
se
pipevovaly kotoue kpasu. Kroužky takové pripomína Pí zhrobiivuPodlešína
Dr.
a
Žižkova^),
Morel
L.
ze
Somme-Bionne.-) Mee tvaru marnského bývají ve hrobech eských dosti asto. Náš slav-
me
kovský úplné
shoduje se na
pr.
meem
od Dobšic,^) z Letek'^) nebo s mei marnskými^) a náleží tedy do nejstaršího období kultúry s
if
ob-
—
dobí ténského mívají hrot zaokrouhlený a na epeli pod
^
mee
gallské. Mladší
z
apem podkovovitý vroubek. k
némuž souhlasné vykrovrchní ást pochvy.
jená
Mee
tvaru pozdního bývají a
epel pod
nebýva
vykrojen.
velmi široké,
fapem
nýbrž zakonen rovné.
Spôn
V.,
.
pi.
úsv., d.
hrobe
musíme I.,
str. 16.,
2.
Champ.
la
pi. 15.,
8.
33., fig.
Cechy na
^)
úsv..
d.
I.,
tab.
10.
*)
XV.,
.
Album de
-)
±,
nebylo,
Cechy na
1)
tab. VII..
fig.
tomto
v
mužském
. ^)
Tamže. 1..
L.
tab.
XVI.,
.
Morel,
Champ., pi. 10.— 13. a t.
1.,
d.
flír.
XIV.,
.
1.,
6.
Album -2.,
pi.
de 2.,
la fig.
c
— se tedy pri datovaní jisté
smime hrob
36
— mee,
tvarem
spokojiti
slavkovskéiio
bojovnika
dle
klásti
néhož docela mezi
nejstarší
moravské hroby podobné. Podobné hrob ženský dle sponky s pätkou zdviženou a k telu neupevnénou poítam za souasný. Nadeje, když jsme podnikali kopaní nad cihelnou, že tu objevíme prvé vétší pohebišté moravské a snad uhodíme v ném na rozjasnení záhady našich hrob s ritem gallským, a už materiálem ethnografickým neb anthropologickým, nezplnila se nám, Snad budeme šastnejší jinde. Hroby
s
pohby
koster skrených.
Když jsem zjišoval okolnosti nálezu prvého hrobu s pohfbem p. Kuera, že až do té v celkem hroby vc všecli ležely prý uhodili cihelné na tri doby kostry na znaku a u noh mély po nádobe; bronzové milodary
gallským na misté samém, sdéloval mi
;
vyskytly prý se však jen jednou.
na hromadu Procházkovi
i
stfepinami
se
sestaviti celou
Kosti
nádob,
z
z
mtvol sházeny byly
nichž
se
podarilo p.
nádobku; sám jsem našel
ješté
u.
ste-
piny misky.
Slepená nádobka i
techniku
než
nádoba
i
z
miska jevily však naprosto jiný tvar hrobu gallského ritu, a to výslovnou
s keramikou známou z hrob se skrenými kostrami, V ervnu 1902 vybrán byl podobný hrníek z hrobu, v némž poloha kostry rovnéž nebyla zjišténa; vétší hrníek hj\ rozbit
píbuznost
cihlái.
Nový hrob byl objeven 8. ervna 1903 za prítomnosti p. u. Procházky z Blažovic. Byl pes 1 m hlubobý ve žlutce, zasypaný hlinou okolní pôdy málo tmavší a choval kostru, jejíž polohu nebylo Ize urití spolehlivé, ponévadž spodní polovice
Al.
její
na
byla už odkopána. Lebka smerovala na sever s obliejem východ, a byla rozmakána na drobty. Milodar nebylo
u kostry. Gtvrtý
hrob objeven dne 29. srpna 1903.
Ležela v
ném
skrená na pravém boku, obrácená hlavou na jihovýchod, nohama na severozápad. Lebka je dlouhá 175, široká 140 a dle indexu 80 na rozhraní mezi lebkou strední a krátkou. U noh byla skupina 5 nádob erná misa s tunelovým uchem, u ni erný džbáneek, kolem misy džbánek vétší, hrnek a veliký hrnec látkokostra
:
—
37
vého tvaru, bezuchy, pod krajem širokého hrdla ozdobený rozestavenými tyfmi dvojitými pupiky. Pátý hrob objeven téhož dne v cihelné panské, ale nešastnou
náhodou nepozorován
Obr.
byla z
tak rozmetaná,
a stržen
4.
s
bfehem
Slavkov. Hrob
že
nebylo
Ize
se
Dle strepu bylo v hrobe 7 nádob,
pouze
vétši
z
znané
výšky. Kostra
skrkem.
zjisliti
úlomku rozdrcených nádob možno
éestavil
se
jeji
uložení,
že
to
nichž p.
u.
Al.
úhledný džbánek.
z
ostatnich
pouze
byl skrek.
souditi.
Procházka kusých jsou
~ (Iva
88
—
ervené natená, pak ouškem a džbáneek.^)
zvoncovité poháry, veliká a menši misa
drobnejší
erný hrniek
s
Všecky tyto nálezy pfešly se sbírkou zemského musea Františkova v Brne. Šestý hrob objeven téhož
70
sotva
cm pod povrchem
hrobního hnízda, u jiných
a
Procházky do
dne jako IIL hrob
takka
pravidla
z
p. Al.
v isté
gallský.
žlutici
Byi
bez stopy
vyznaeného hlinou temné
prohozenou. Bohužel lebka a ruce do púlloktí byly rozraáknuty klem a po dolní elist sraženy s hlinou s brehu. Celé ostatní v zemi neporušené na pravém boku, hlavou na západ. Pravá noha byla pitažena k prsôm dosti blízko, leva však opená chodidlem o zem, postavená byla vzhúru kolenem, v pravém uhlu k nože na zemi ležící. V hrobe
telo
však
leželo
na sever,
tvárí
u kostry nenalezeno Kosti
nie.
mtvoly byly
dosti
dobre zachovaný a náležely dospelé
osobe; lebku nebylo však možno Pri
vyhazováni
srdcovitého tvaru, ale
hliny
z
sestaviti.
hrobu
V3'^padla
pazourková šipka
takka úplné zvápenatélá.
Tyto poslední objevy a zvlášté okolnost, že kostry skopáváním brehu pravidelné porušované nepipoušlély vedeckého zúžitkovaní hrobního materiálu, pfimély nás s p. u. Al. Procházkou, abychom podnikli soustavný výzkum na poli nad mestskou cihelnou.
Dne
7.
ervence 1904 dali jsme se chute do práce se 6 délniky pozemek podlé míst, kde v brehu byly znatelny
a rigolovali jsme
ješté stopy hrobu.
3.,
4.
a
7.
Po polodenní
práci podarilo se
nám
uhoditi po odstránení ornice
na tmavší místo, které se oválne rysovalo ve žlutce. Ve hloubce asi 1'6 m ležela na urovnané zemi kostra dospelého muže v poloze skrené na levém boku: hlava smerovala na sever, obliej na východ. Kolena byla silné pitažena k prsúm, ruce ohnutý v lokti a položeny podlé sebe pred tvári. Pod pánví sedela miska, a podlé ní povalen hrniek s uchem. Na misce ležela zetlelá kstka z drobnéjšiho zvíete, a pod okrajem misky tri pazourkové šipky. Pod loktem pravé ruky uložená bronzová dýka, nad ní na prsou kosténé šidlo, pazourkový nožík a tverhranná ploténka kamenná. (Obr. 4.) ')
str.
12.
ad.).
Sov. Procházkovy Zprávy o nálezech
na Vyškovsku. (Pravek 1904,
—
39
—
Odkrývaní tohoto zajíraavého a dôležitého hrobu úastnih erný z Brna a zverolekár Jos. Stávek ze Šlapánic, kleí neúnavné v désném vedru oisovali kostru, abychom
se pp. prof. Fr.
ji
zachytili fotograficky.
Nemálo zajímavé jsou prídavky nalezené u otografii
podložili
umístnéní
jejich.
jsme
je
bílým
papírem,
aby
kostry.
lépe
Pro
vyniklo
Nádoby, praco vane z volné ruky, hlási se zrejmé do keramiky skrených koster staršiho období. Polokulová misa je barvy tmavohnedé a má známy rozšírený okraj, ale bez ornamentu. Pod okrajem bylo ouško, a když vypadlo, navtaná mezi oba otvory, v nichž bylo upevnéno, ješté menší dírka, takže nyni jsou tu otvory
tri
ve svislé
áe.
Uchatý hrníek
má
tvar
sploštélé
koule a shora k otvoru je protažen v nízky krek. Barvy je tmavo-
Obr.
5.
Slavkov. Nádobky (Zmenšeno
hnedé.
asi
hrobu se skrkem.
z
na
Obe nádobky bývalý pôvodné
'
^.)
vyhlazeny, dlouhým lezením
v zemi však nabyly místy drsnéjšího povrchu. (^Obr. 5.)
Tvarem
i
technikou podobají
se
témé
úplné nádobkám
hrobu detského, který jsem otevel u Hrubic r. 1901; v hrobe tomto byl však mimo nádobky ješté zvoncovitý pohár domáci z
práce hrubší.^)
Pazourkové šipky jsou udélány známym mistrným zpusobem tmavošedého pazourka v podobe rovnoramenných trojúhelník se stupovitým výezem na základné. Ostré jejich hrany byly mimo to na šipce nejvétší ješté velmi jemné zoubkovány. (Obr. 6 s hora.) z
Ve hrobe uložený byly tesné pod okrajem misky ostrím proti sobé na plocho, -)
I.
L. Cervinka,
tretí
podlé nich
Achaeol. vyzkum na Prostejovskú,
na tab.
;
dvé ležely
ostrí.
I.,
Byly-li
ís. 15. a 16.
— nebožtíkovi
dobre z pôvodní polohy.
—
pôvodné na
priložený
predstavili,
40
snad se
pri
šipecíi
pripevnené,
nelze
si
zahazování hrobu néjak posunnly
Ostatní prídavky ležely u prsou, a to, jak Ize pozorovati na na levé strane žeber pod loktem pravé ruky. Poloha
fotografii,
všech téchto vecí svedí
asi,
že nosený bývalý jako velmi potrebné
brašne na krku zavesené, by byly všecky uložený na
„pri ruce", nejspíše v nejaké
náiní nebo nedalo by se jinak prsou pohromade. stále
vysvétliti,
pro
Bronzová dýka tvaru trojúhelníkového s krátkym apem, jehož boky jsou néco málo ohrnutý stepáním, je tenká jako list silnéjšího papíru; bývala jisté ostrá.
Rukové,
nejspíše
drevená,
byla modelovaná asi tak, jak býva u pozdéjších bronzových meô: aspo podlé usazené patiny Ize velmi žetelné pozorovati její
pôlmésícový výkroj na nejširším konci pod fapem. Patina modrozelené barvy usazena je na celém predmete hrubým, strupatým
povlakem. (Obr. 6. uprostred.) Podobné dýky klade Montelius do nejstarší doby bronzové^) uvádí je z Cech z hrobu u Stelevsi, ze Sas (Neuenheiligen) a pripomína, že v anglických hrobech se zvoncovými poháry rovnéž se vyskytují podobné dýky i tverhranné ploténky s otvory v rozích (obr. 480. a 481.). U nás na Morave nalezená podobná
dýka rovnéž ve hrobu, který má nápadnou píbuznost s hrobem U Turovic byla do nedávna fada mohýl „Kopice" zvaných, které pred 10 lety prokopal p. nadu. Ed. Peck. V jedné z nich nalezená bronzová dýka se zachovalým držadlem dreveným mezi dvéma poháry zvoncovitými, bílým popelem naplnenými, dále dve náušniky svinuté z podvojného drátu zlatého, obdélníková ploténka se tymi dírkami v rozích a tri prekrásne šípky srdcovité z razového pazourka.-) Dýka turovská podobá se úplné fapem ostatním tvarem dýce slavkovské, jest jen o néco slavkovským.
i
štíhlejší.
Dýka steleveská pochází rovnéž
pH
níž byl zvoncovitý pohár,
')
Chronológie der ältesten Bronzezeit,
~)
Nálezy lyto
i
s
ve sbirkách Vlast. muz. 1896,
vinka,
kamenná
str.
22.
—
ostatnimi
z
hrobu
se zbytky
str.
42.,
lOU. a 193.
podobnými vykopaninami uložený jsou nyni
spolku v Olomouci. (Cas.
Mit. d. praehist.
Morava za praveku,
str.
kostry,
sekyrka, kužel a tverhranná
Olom. m. 1894, str. 146., Commission, Wien L, str. 261. CerI. L.
162.).
—
— ploténka obdélníková s
apem
41
—
temi dirkami
se
v
každém
pohfebišti u Bylan v
echách
A. Formánek; ve hrobe
p.
nalezený zvoncovité poháry, pazourkové šipky, ploténky
vyrezané s
s
dirkami
Dýka
konci.
byla mezi hnáty.^) Jiny podobný nález objevil na
znamém
s
knoflíky,
kostrou z
kosti
drobná bronzová dýka
v rozich a
apem.-)
Nad dýkou shodný tvar
s
na ho-
ležela obdélniková ploténka piskovcová,
ejší strane oblá, vespod úplné plochá.
má
Ploténka tato
ploténkami, o nichž archaeologové se
úplné
domnivaji.
že si jimi pravéeí lukostrelci chránili tepny ruky pfed zpétným smršténim tetivy; není však ješté hotová, nebo chybéji na ni v rozich nezbytné dirky, kterými provlékán upevovací motouz.
Pouze
jediném
v
má ponékud navtaný
rohu
(Obr.
dolik.
6.
vezpod.)
Když j sme pri odkrývaní kostry uhodili na tuto ploténku, pokladali jsme všichni nejdležitéjším zjišténí její presné polohy u nebožtíka. Dlužno pece pravdepodobné míti za to, že by byl s ní lukostrelec pohben tak, jak ji za živa míval na ruce. Z našich moravských nálezu zaznamenaný jsou podobné ploténky nékolikrát, ale nikde dosud nepoznamenána presná poloha ve hrobe: tak o ploténce z Nákla není vúbec zprávy, podobné o kuse z Hodéjie, dve ploténky z turovských mohýl pocházeji z hrobu žárových, z úlomku ploténky žešovské není dosti jisto, máme-li
Hrubic byla za týlem eských nálezu známe pouze jediný prípad, že bylo uložení její pri pravém lokti zaznaeno, a podobné anglických, takže bychom asi soudili z téchto príi ve hrobech
ji
aditi mezi takové. ploténka v hrobe u
nebožtikovým;
z
nékolika
padu, že tehdejší lukostrelci byli „leváky", to
že luk drželi
jest,
v ruce pravé a šíp v levé.
Sám Deštika
o plotnice
hrubické
mám jiné
mínéni a výklad
prostší.
jako skoro všecky ostatní, je vyrobená z tmavopískovce. dosti mékkého, a jsouc úplné ohlazena na tato.
šedého vypouklé strane, jest špinavé barvy tmavozelené, a iní za vlhká dojem patinovaného bronzu. Patrné nebožtík užíval tohoto 1)
Památky archaeol.
pedhistorické, -)
I.,
a
mistop,. IX.,
str.
475.
Mus. Král. eského. Památky arch., XIX.,
respondenzbl.
d.
—
Dr.
str. 83.
Deutsch. Anthrop. Ges., 1903,
.
str.
4.
349.
J.
L.
Pí, Cechy
— L. Schneider Coi-
42
za br o úsek na s v , nástroj bronzový; obroušené piliny Ipí na drsnem povrchu a v zemi se zménily na kysliník médnatý. Proto jest asi pravdepodobnejší, spatujeme-li
kamene
j
A
Obr.
(Nahoe pazourkové
6.
Slavkov. Z hrobu
šipky,
kosténé
v
se
skrkem.
druhé radé pazourkový nožík, bronzová dýka,
šidlo, dole
(Zmenšeno na
'•%
pískovcová ploténka.)
skutené
velikosli.)
v jiných podobných ploténkách spíše brousky než destiky na ochranu tepen lukostrelcových.
i
—
43
—
Proto nás ovšem
nemálo prekvapila nehotovost ploténk}^ nebo oekávali jsme, že prvý u nás odborniky zachycený pipad pinese do záhady uritéjši jasno. Pod ploténkou leželo šidélko z úlomku kosténého a pazourkovy nožík, opotrebovaním po jedné hrané vyštérbaný a vyleštený. Nožík není známeho tvaru prismatického, nýbrž byl retuší pipracován a patrné druhou hranou upevnén v držadle. (Obr. 6. v proa
mne pfímo
rozmrzela,
strední radé.)
Osmy hrob
objeven byl
asi o 5
m jižné pedešlého
a obsahoval
skrenou kostru malého decka. Leželo boku, hlavou na sever, tvárí na východ, nohy byly levém na prsflni. U pánve stál rozdrcený hrniek téhož silné pitaženy k velikosti, jako ve hrobe pedešlém. Hrob byl sotva 1 m tvaru opét v oválném hnízdé
i
hluboký. Dalši kopaní ani stopy po
témé 200
zastaveno,
novém hrobe
a
když se žádným smérem nejevilo když bez výsledku jsme prokopali
tver. metrov.
záí 1904 vykopán byl opét hrob v cihelné hrakostry pospolu za sebou na pravých bocích. Mezi hlavami stála u nich misa polokulová s rozšíreným okrajem a s dvéma dírkami pod okrajem a v mise bécí.
Teprve
2.
Ležely
v
ném dvé skrené
prekrásny pohár zvoncovitý jest velmi jemné vypracován a ervené ;
Ornament velmi pelivé rytý sestává z 5 dulkovaných pás a 2 pás s krokvikami; dohky vyplíiovány byly bílým mazadlem. Hrob vykopal p. u. Em. Synek a zaradil nádoby do
natfen.
svých sbirek.^)
Dle téchto nálezu jest tedy v polích nad cihelnami slavkovskými pohfebišté se skrenými kostrami, z nichž hroby v cihelné panské obsahují mezi milodary zvoncovité poháry, ást hrbitova vyše ležící, tedy nad nynéjší mestskou cihelnou, pak hroby z dob. kdy se pekné poháry zvoncovité poínají nahrazovati pouze
pohrobním
nádobím domáci hrubé výroby.
Pohfebišté
patrné mezi nejstarší naže hroby pokolení skrených. '-)
Pravek 1904.
náleží
Knižka lékaská od Nov. Mesta K
tiskú upravil Jan
z
r.
1780.
V y hli dal.
Musejní knihova „Matice Opavské" v Opave chová rukopis (s íslem XVII. 41) obsahujici lékaské rady jak Hdem tak zviatôm a nékteré rady do domácnosti. Hned s poátku jest nápis
„Tuto se vynacházejí nékteré výborné kousky pro lidské neduhy od lékafství k spomáháni ke zdraví"; kapitola pátá jedná „O husách", další ást o nemocech konských. V rukopise na dvou místech jsou zápisy jinou rukou psané z pozdéjších dob. Z nich se dovídáme, že rukopis pochází z r. 1780, z okolí Nového Mesta, bu z Dakovic nebo z Javorka. Z pozdéjších méné titelných písafô jsou v knížce jména Jana Tobiáše (r. 1811) a Pavla Tobiáše, obou z Javorka. Není známo, jak knižka prišla do knihovny musejní v Opave. V rukopise vepsáno jest mnoho recept. asto poverivých, které velmi charakterisují dobu, z níž pocházeji. Rukopis zetelné psanv náreím novomestským poutá lidopisce mérou znanou. Receptv ani rad nepodal jsem v pofadi, jak jsou v rukopise za sebou, nýbrž uspoádal jsem je podlé obsahu, aby lánek byl pfehlednéjší.
Podávam
rukopis
s
pravopisem
i
se zvláštnostmi jeho.
L Lidské nemoci. 1.
K tomu chmelový
'
Proti fantaziji.
vezmi volovského jazyka
vršky a
líkoici
a
rozinky.
listy
Cjitfocel),
To všecko
melisu,
spolu
pivonku,
ve vode
var,
do jiného hrnce slej a pece, pak na to hodné nasyp dobre rozeteného muškátového kvetu potom takovej fantazovný a melakolný lovek píti vždy musí, a tak pijde zase z tej melankolye k svému ílobrému a zdravému oumyslu, jako kdy prvé byl. lltem. Zase jiné dobré a výborné lékaství proti takovejm raelankoliím. K tomu vezmi se dvé hrsté horákového listí, více s jednu dobrou
potomné
to
:
-
45
a to dej do hrnce a dobre poklikou pikiej dobre ve vod vait, a potom to po dobrým uvarení odstav, a samo od sebe vychladnout, pak to dobre skrz šat pece. Potom pak takovej melakolným a lekavným i zemdleným lidem, obzvláštné asu morního srdce a krev od nakazení píti musí, a tak se mu tým k dobrému a stálemu zdraví dopomáha.
hrsí volového jazyka
a nechej
listy,
nanejvejš
to
2.
Proti téžkému kašli.
Vezmi fíky, líkoici, šalvéj a vosladi; to všeclmo pospolu dobre v studninej istej vode var, a to každý ráno teplý na lanej život a na noc vždy užívej, tedy sobé od toho kašle tým pomužeš.
Proti
3.
zanesenému žalúdku
a pr
sám.
K tomu vezmi pul lotu epíku, 1 lot ernohlávku, 1 lot veronika neb ouložníek, 1 lot pliníka, z bukovýho dreva, 1 lot jaterníka, púl s korením, päl lotu pelyku, lotu rozmarýnu, púl lotu jahodový listí to všechno spolu ve vode dobíe var, a potom pece, a vždy ráno a na noc teplé pi, tedy sobé zase žaloudek a prsa napravíš a budeš zdravej. i
4.
Proti
kameu.
vezmi libekového korea aneb semeno též petržal, koen neb semeno, a škaíupiny vajené, co se z nich kuata vylíhly, ty pekné vyper, též taký mozdfický škaupiny, ty spolu s témi usuš a dobre na mounej prášek rozetíi, a potom to všechno spolu zmchej, a v pšeniním pive dobre vait a teprv píti, tedy zajisto má spomoženo bejti.
K tomu
;
Probato(!)est.
Proti hlízám
.5.
s
mor o vej m nakazením.
vezmi semenec, bobky, a cartum benedikt. To dobre usuš Potom ten prášek s teplým vínem vždy píti. Zase vezmi šalvéj, polejku a truskavec, a to dobre ve víne spolu var, a dej do toho taký toho svrchu jmenovaného prášku, a taký teplé se píti musí, tedy ty hlízy ani morové nakazení tobé nikde škodit
K tomu
a na prášek rozeti.
nebude. 6.
Proti zimnici.
vezmi a vykopej spátené hovej koen, a tak z neho tu svrchu zelenou kuru zeškrab, a z tej druhej pod tou jest, nastrouhej neb rozeti, a potom to dej do šaty a dobre skrze ten šat vypresuj z toho tu vodiku, potom tomu nemocnýmu to píti dej, nebo vezmi tu rozetenou kuru a v pive ji dobre var, potom mu píti to dej, tedy ho
K tomu
ta
zimice
má
opustit.
v nové lejno, erstvé vy vždy vobrok žere, to dej do istého a hustého šatu, a ten šat s tým lejnem namo dobre ve víne a potom z toho kzaftu (vodiky) napresuj a naždímej, a pidej do toho trochu febušky Ittem.
teplé,
Taký vezmi konské hned
od kone,
a cukru,
kterej
a teplé píti;
bude spomoženo.
40 7.
K tomu .1
paf se
s
Prot
v
i
k o s
t
h
e c
1
á
mán
i
tím, 8.
í.
dobre v istej vode kde by se ty žily krily.
var
s korením, vezmi chedbí co nejhorejsím zdržet mžeš,
to
Proti sp á len iné neb vopafeniné.
neb vopaenin vodou neb polívkou. K tomu vezmi do nového hrnce a pikrej dobre poklikou, a dej to k vohni, aby se v tom hrnci na prach spálily, potom ješté dobre zeti, a tak vem drevenej neb Inénej volej, a pírkem tým volejem pomašfuj, a tj'm práškem zasejpej. Pak-li bys ale téch žabích skoupin míti nemohl, tedy rozetfi na mouku drobno kídu, zasejpej, potom se budeš hojit. Proti spáleniné
ze žab skoipiny, a ty dej
y.
K tomu
Zlý mäso, kde roste, sehnati.
vezmi
sejtí,
z
toho vydélej to
hrnci na prach, ten drobno rozetfi, a tak zasejpej, tedy ho brzo udusí a odežere.
bílý,
a to bílý spal v
novém
tým prachem na to zlý mäso Pak se dobfe ta bolest zhojí.
Proti živému vlasu.
10.
K
tomu urež Proti živému vlasu, kde by ho koliv jeden mél. kty, které v rybníce rostou, ty spal na popel, potom z toho popele udélej luh, a tu v tom místé, kde ten živej vlas máš, tým luhem vždy dobre par, tehdy potom hned uzíš, že jako živí to dlouho i, až všecky vylezou aneb vyprší. 11.
um
Proti lysej
a
ervi polezou,
a tak
žloutenici.
K tomu
vezmi jatrník, tým ty lyšeje potírej, tedy se ti potom Zase ten jatrník po nékolikráte užívati, je tak dobrej a užitenej, že jak od hovada tak loveka žloutenici zahání, a i všehké jiné
stratí.
neduhy uzdravuje. 1
2
.
Brad
av
i
c e
z
ahna
t.
Tehdy tu každou dobre až do živého krvácení voškrabat, potom na né utrejchu nasejpat, tedy potom tobé zajisto i s kofeny zvypadají, a
zase se to zhojí.
II.
Nemoci konské a rady na chovaní 1.
Predné hned
kQ
proti
se žluté soplit,
Proti
koni.
vozkivin.
vozkiviné,
tedy zajisto se
když pozoruješ, žeby tobé zaínal zaína zvozkivit, k tomu asné pritakto K tomu vem jaloví zrný zralé.
iuj se od tolio pomáhal, totižto andéliný koen, voman, a to každého se tvrt funtu a pl funtu také emerky, a tak to všechno drobno rozetri, potom to dej do jednoho nepotebovaného hrnce a na néj k prikrytí dobrou pokliku taký obglejtovanou, a nalej na to ze dva i více mazy piva, a nechej to dobre zvait :
—
—
4/
tak dloLiho, co by skoro se to do polovice vodvailo, a tak potom každý ráno se tyry dobrý Ižíce vlažlavýho toho do nosních dír vlej, a to pokud starúti bude, a dej mu pes kríž hned na jednej strane plieni a na ti to
uchem nad vokem, to jest svetlou, žilami pustit. žil za pul masu by se mohlo vypustit, a na nejakou
druhej strane pod
obouch
a krve tak z
misu ji tecti nechat, a dobre ji nechat ustát, abys videl jak barevna bude. Potom pak zasej ve vosmi dnech druhé takové, jako ty žily první. dej vodevnt, a taký tak s krvi jako prvotní délej, a žlab dobre vyškrabat a vobnovit, nebo ho trochu vypálit, aby ta vozkrivina z neho se vypravila, a ješté takovej prachem s vrchu nadepsanym posypat a vytirat. Jestliže
pak
ten žlab tuze starej
ale
tedy rái vyhodit
a schnilavej jest.
ho, a novej dáti, a kup sobé lichou do tich piskú, živej ji
sobe
dej
tom
za
dáti
tri
a tak
kresle,
bude
truti,
do každýho
za devét kreslí všeho Hchou,
diru a tej truti do tej každej dobíe špuntem zatlu. Též taký, když by se vobával v cestách od jinejch koni zvozkiveniny, tedy jenom treba za jednu kresli tej živej truti, liude taký lichou, za jednu a za tri videnky v pisku dobre zadélat a do suka taký velmi dobre zašit a koom do hrivy a do vocasú taký dobre zaplést a zavopatit, aby to jini nemerkovali. Tedy je to vskutku všechno dobre na kolikerejch takovej ch koních k dobrému místu pomoženo, že od toho jsou obhájení, a sprobirované jest, kdo chce od toho zabezpeen býti. tedy se musí neleovat toho délati.
a v
hlavé
žlabé v každej
hlavy a díry
ž.
s
tým pískem
Zase
Totižto veni
j
in
é
živou
provrtej
dej,
a
veci k vozkriviné b truti.
taký lichovné
ji
ej
t
i
m aj
í.
za peníze kup,
buto
za
tomu
bobkovýho dfevénýho voleje a psího sadla, a to každého taký za tri krejcary neb za tri kresle. Však ale nejprve tu truti tým bobkovejm volejem umor. pak to všechno spolu dej, dobfe zmchej, potom každý ráno se Ižicu do nosních dír, pokud ti to staí, vlažiiavý vlej. a od žlabu ho vobraf, potom ale za dobré dvé hodiny na mouku drobno natfenej emerky do nosu skrze nejakou trubku, bu drevenou neb z rákosí a z libeku udélanou. vefoukej. Pak tí'i
krejcary
neb
za
kresle,
tri
k
zasej ale za dobrý dvé hodiny témi žilami, tak jak v prvotním tri vypsané povidá se. K tomu též taký i z vocasu se pustit má. Tedy se tak ta vozkivost na as zastaví, však ale se za as zase navráti, a obzvlášté když jeden zanedbá, a tak rái takového kone hledét asné odbyt. i
3.
Zase
Totižto
j i
n é veci p
vem
r
o v ozk
f' i
vku
nasleduje
dé1a
t.
hlavu a živého ježka s psí hubou, dej to do nového hrnce a na vrch príkrej pokhkou. a dobre vovaž hhnou a do dobrého vohné neb do peci to dej, aby se to dobfe na prach spálilo. potom to na mouku drobno rozeti. potom sobé taký takovou trubku udélej, jak se v tom prvotním vypsané povidá. skrze takovou trubku hodné hlyboko do nosních dír vefukuj. a to dvakrát za den. ráno a veir. a do vobroku taký trochu aneb v chlebe, kdyby to chtél žráti, dávat. však ale taký tak témi žilami pouštét, jako se v prvotním vypsané povidá. psí
48 neopominuj. A tak se Imed vod hodiny jemu ty vozkivý trubice od toho zacpají, že se tak vozkivka na celého pul roku i dýlej zdrží, potom pak ale se zase pes cas navráti. A to jest dokonale vskutku na mnohejch konéch sprobírovaný, že pomoženo bylo, ale rada jest, aby raôi se hledél
k 4.
asné
odbyt.
Zase jiné veci proti vozkiviné nasleduje potebovat.
Totižto vem hned malé narozené slepé psy, ty hned do nového velkého hrnce poklikou dobre prikrytou, a dobre v hlinu všecken ten hrnec zadélat, a taký do dobre horkej peci aneb do dobre žhavého uhelného vohné dej, aby se v tom na popel spálili, a potom ten prach
bu
z
nich vždy po vobroku po troše dávej, a taký
skrze
takovou trubku,
jak se v prvotním vypísané povídá, do nosních dír vefukuj, tedy tak na nejakej
as
zastavíš
;
však ale taký
se povídá, pouštét, tedy to
má
k
tmi
žilami dej
dobrému taký
mu
tak, jak v
prvotním
býti.
Zase jiné.
K tomu vezmi koovi do krku, pak
klisny nékteré chlupy, a ty str takovému ním nejakou dobrou chvíH krokem neb klusem do dobrého zahetí jezdi, tedy se taký tým má od tej vozkvky na as k zastavení pomáhat, ale téma žilama taký neopominouti pouštét. 5.
z jinej s
Zasej proti híbécí, by kone celej rok od též od jinejch nedostali.
ní ochránení,
i
Totižto na svätou
Pannu Barboru píede dnem usuš sobé topinky
chlebový, a ty dobre na drobno natluenou sirkou, kafrem, solí posyp, a nejprve je dobre sádlem husím potri, potom na to mastný ty veci
jmenované nasyp a dobre zrosti a koom pred vobrokem tedy budeš míti vždy od toho zajisto ochránený. 6.
Proti žloutenici, nebo je pítelkyné
hi'íbécí,
ie
dej 'esti,
a
potom
vozkivky. K tomu predné dávej takovému koovi syrové moenej jemen nastrouhaným hocem zmchaným, a když napájet, tedy vem kemelový aneb obláskový kámen a ten dobre ve vohni rozpal, pak ho dej do tej vody uhasit, co se mu jí píti má dávat. Potom vem do nejakého stepa živého uhlí, pak vem kadidlo a slepiího trusu suchýho drobné stlueného, aby mu dobre do skípí pikryja hlavu, neím pokuf. tedy mu zajisto od ní tým pomôžeš. Probato jest to na mnoho takovejch s
konéch.
Zase jiné veci nasleduj
í
proti žloutenici.
Totižto vezmi verbinu a jableník, a to dobre var ve víne, a nasyp do toho nateného šafránu, a do krku se tvrt poluvky teplavýho vlít, aby se to jemu dobre do života dostalo, a nie od toho nadarmo se
—
49
—
nerozlívalo. a to pred vobrokem a pitím to pokazdý ze dvé hodiny stati nechat,
dávaný od
tej
zloutenice pomôže, že 7.
jí
do lauýho života, a potom na tedy se taký skrze ty veci jemu
pozbude.
Proti híbécí.
Predné hned mu plieni žily pustit, potom vezmi dva loty vomanu dva loty bobka, dva loty sentorovný moukv z krámu neb z apatvkv koupenej, dva loty šedej šírky a dvé hlávky voloupaného esnéku, a "tak to všechno drobno stiu a spolu zmchej, a do sklenej
nádobv dei a na to ale pl druhýho mäsu vinného vocta, a dobre to pikrei a na teplej kranec postav, a nechej to tak den a noc stati, a potom mu od toho po tn dny každý ráno do laného života po jednom dílu skrze sknpi do krku dobre vlej, a na to jednu hodinu bez jídla tak stati nechej, a mc mu jesti nedávej, tedy se mu rozežene, a od ní pomôže. nalej
Když
8.
a
kô
lakovej
jest na plících, na játrách a na slezine má zlej suchej kašel, a pichází
kô
v
K
tomu potrebuj
ranený
pomalý
dušnost.
vezmi od ernie vostružiny, ty drobno zesekej a vem vopálku vovsa, a to spolu zmchej, a tomu koovi pliníma žilami pustit, a tej krve néco do toho vovsa s tím vostružím zesekanejm tec^i nechej, a jmého vobroku taký mezi to pimíchej, a jest mu to dávej, a v poledne nápoj, a v teplej maštali vždy ho držet musí, tedy bude zase k svému zdraví picházet. Však ale se zase více k tomu jednat rausi, totiž vezmi 1 lot bobkô, 1 lot slonovej kosti a 1 lot rustrynu lot obrovýho stroje, 1 lot horce: to 1 lot myry, 1 všechno spolu na drobnej prašek stlouct a rozetít, a tak ten prášek pomalú to v chlebe neb ve vobroku jest davej, tedy tým zase k jeho dobrému zdraví pomôžeš. :
bu
Když
9.
kô
jest
velkým kašlem obtížen.
K tomu
vezmi volový jazyk, koeny, a drobno je rozkrájej, a ve vobroku jest dávej, a pri schodu mésíce jemu phníma a vostružnýma zilami dáti pustit, tedy se mu od toho kašle taký bude pomalú spomáhat. 10.
Kterej
kô
zaína
dušnét, že
se tak
z
jará na
om
tu dušnost-
hned nepozná.
Když na mladej
tráve se pase, v zime ale v teplej maštali na sene, tunej trávy a prašný, tu se na ta jeho dušnost uzná, že bude vždy ráno z jeho lezení vstana velmi kašlem obtížen, a životem bude jako mechy hejbat, to se
obvláštné
když
jest
om
z
od phc hnití zaína. takovému koovi hned z jará pliníma a vostružnýma žilami pustit má, co bv juž se dvé nedele na mladej tráve se pásl. Potom juž za celý leto, pokud se na
K tomu máš
hledét potebovat
asné
takto: tedy
se
ti-ávé pásti bude, nebude mu potreba pouštét a co délat; tedy se mu spomáhá a vodlechuje. Ale když zase zima pichází, a prašný neb
tráv sena se
tunejch
z
mu
—
50
takový jsou jemu
dávají,
velmi
škodlivý,
cockovou a bobovou slamu nasetehdy rái, a najlepší jemu jemenou, zakládat. sena místo kanou ezat, a rajskou chvojku a hutskou Více vem šedou šírku, bobky, venikreku, prach rozetít a do mounej drobnej na dobre spolu penu neb fedrvejs, taký volovej jazyk mezi vobroku namíchat a celou zimu jest dávat. Téz ve 4 nedélích pfes kríž phm a to vem a rozeti, však ale pokaždý odlehí a pomáha. dej pustit, tehdy mu tým lékafstvím vostružnV
žily
Rovné jenom do asu a takovej nýbrž z jará hle ho vodbyt. Na 11.
ku
je
další
nevodbytnej, obvláštné v zimé,
držení se pri
om mc nepichova.
Proti schvácení, abys sobé své kone neschvátil. Tedy
takto vždy délej
:
Dh'vej nežli
vody
tej
v
ceste vodou
koom
máš
píti dáti,
potom jim ji píti dej, tedy tedy v ní'nejprve vždy tvé (!) ruce umej, a potrefí skrze vodu jet, tedy jich nikdá neschvátíš. Gož ale když se ti vody umej, a potom ,iim se s koa dolu sehni, a dfívej ruce z tej ji
píti
dej.
Zase
jiné.
na které jest kužky na rozkroj tu a žemliku, kreslu za a dvacet sedum pírek šafránu a tri kousky, a tak z ní pnjde udélat udélej den každej na zasej tfi dni, a žemhky kousku na tri dny, a z tej kžky do toho každýho kousku
mu
Totižto tehdy hned predné
schvácenej,
žilami pustit,
pak
vem
dej
z
téch
ranostejlka
z
noh,.
devét kousku
devét
po jednom kousku koovi toto po ty
moženo
kožky, tri
dny
a tfích snésti
pírkách
dáv ej,
tedy
toho
šafránu
má mu
to
a tomu dej, tým zase spo-
bejti.
Když koovi bu zadní nebo prední plece schne. pušfadlem Totižto mu to plece, než slunce vyjde, v devíti místech
12.
prosekej, aby z toho dobfe krev rukou tri, aby se ta sl do téch
šla,
a
vem dobrou
proatých
dír
hrst soh,
a dobre
dostala a vetela,
pak
den to slatoho tak až do druhýho dne nechej, potom pak na druhej a Inénýho terpentýnovýho vem meným véchtem dobre votri, a potom to všechno posekaný tým a zmchej, spolu ty voleje, devénýho neb a tretí místo pomasti rukou a nechej to namastený tak do tetího dne, je-h povrchu A veslo. vnit do mastení to je-li den pohlídna k tomu, posechlv, tedy to zase starejm vepovejm sádlem maž, a to tak dlouho, vyjde. Však tretí den, se sádlem mastit má, až to zase jemu toho nejní potreba zahálet nechat, tolikéž vždy s ním všecko délat a jezdit mže. Probato est. Zase jiné veci k takovému schnutí oudu potrebuj, totižto^ vezmi až bude z hnoje ervô moc a ty kamenem na kamene stlu dobre, devétoho do dej a nádoby, sklenej do z toho jako mast, pak to dej
vždv ale
pes
koa
postav na slunce vostré, aby se to na tom sluneCným teple stystylirovalo. Pak-li je v zime, tedy to na kamna na kranec postav.
nýho
voleje,
pak
to
— tedy bude to taký
oudu
se vyhojují,
lidi
i
bolest a
ta
dobre,
lak
na
jako
chromota v klídu že
—
51
jest,
slunci.
A potom
tou mastí
v kteréi
tu
mas, nebo
tou mastí
spomoženo byvá.
Proti škrkavkám, když se kouovi zbouií. Napal sobé z bukového díví popela, a z toho popela nadélej luhu, a tak tým luhem mu vobrok polívej, a chce-li, taký mu ho dej píti, tedy mu to zraní od toho prestane, a ty škrkavky tým spokojíš". Nebo je tak, že nmozí jmenují škrkavky, množí roupy,' množí brouky, množí chrousty. Však ale jest to všechno jedno, okr'omné hlísty, jest jiný. nebo ty jsou dlouhý, tebas na dvé pídé jedna jest, a ty kyž se v koovi zboufí, vony sem tam se pemítají, a lak tudy méj merk, že když v koovi skrí a prebýva, tedy to jest príina a bolení koovi,' že 13.
om
om
hlísty v pouku pohnuly, a že v tfou, jako ryby ve vode. Skrze ty nejní tak strašlivo, jako skrze roupy, nebo ty jsou jako brabenci v pouku vždy pohromade, a jak koovi se néco potrefí, že v živote
se v
žrání dostane,
to jsou
brouky a chrousty
roupy,
ty
nebo matka jako pri velách hledají a sem tam lezou, a tak
král ji
z
príina,
že
jejich
lezení jejího
kô
nemá
se jim stratila, a oni pokoje, pokud se zase do
svého místa neslezou a neusadí, též laky když se do koa tronky dávají, že jedním na né trefí, te je sežene, že se zase v jejich pelech a hnízdo
potom laky ku upokojí. Ittem. Jestliže kú ješté žráti v tom chce, když ho to nasleduje, dej mu hodné pšeniné votruby jest, aby mu troclm terpentýnovýní volejem polej a rozmchej, tedy prestali má. Dobre zmchej, svázat, porazil a do krku dobre vlít, potom pak rozváža ho s ním jezdit dobrejm krokem. Tedy mu od toho zajislo spomže, že zase pnjde k sobé slezou a usadí, a tak se
a
bude jak prvé.
Když
14.
kú
rýchle žnem oní, že sebou neb inde vo zem uhodí.
bu
maštali
v
j
K tomu zbouený
myši,
hned predné pohlídni na
proeš abys mu
je
jazyk, jeslli je suchej,
neodvíral,
namas mu
ty
tedy
žily
má
hodné
zajeím sádlem a pod jazykem mu tu krížni žilu púst a dobre vykrvácel nechej. Jestliže však ale na jazyku pénlivej maz ležet má, tedy hlísty neb brouky a roupy v pouku zbouený má. K lomu vem z hývovýho díví napáleného popela, istotné pesitého, a tým ten jazyk mu Iíti máš. a laky ho ve vode dobre var, aby se luh'udélal. Pak ho nechej schlaanout, a tak schladnutvho vlažnavý hodné rozmchaja do krku mu ale se 3 polvky vlej, polom ho proje trochu, tedy ho to zase pomine, a bude mu lépe.
Když
15.
kô
má ouplavici, a stavil se v
že
z
neho žene
a
chvíšté
ném nechce.
K lomu
vezmi jahodoví i s korením, a to var dobre v erstvej z hývovýho díví popela, a ten popel dej do tej vody, a tak se udélá luh, potom to pfece a vlažnavý dobre vyžížnivému dávej
vode, píti,
potom napal
jak
mnoho
chce. 4*
—
—
53
Když káu má život zanesenej všelikejm neíádem,
16.
jak
jesti,
tak trus
a
mo
že
dobre od sebe nepouští.
má purkýrovat, totižto: k tomu purkýrování vezmi vocta, též taký tri neb tyry vnové snesený vinného 1 más dobrého vlož a dobre to príkrej, erstvý vejca, a ty tak v celosti do toho vocta v tom ležeti, a tak na vejca a ty stati, spolu tak nechej to den a noc žilami trochu pustit a tej plinými koovi tomu dej ráno den druhej vejca vem a roztlu a do toho krve do hrnka trochu chytit, potom ty a dobre zmchej, a tak to na dej spolu krvi tou s roztluené vocta je krku vlej. Na a po tri dni mu každodenné jeden díl do Takovýho
se
rozdél,
tri
díly
to
potom ho dobre do zahení
projeti
dej,
tedy
potom bude
se
zadkem
purgkýrovat, a život sobé dobfe vyistí. 17.
Když
kô
je v živote zacpanej,
nemôže
že se
trusem
i
moem
vyprázdnit.
K tomu vezmi rakuvky, ty dobre na mounej prášek rozeti, též. to zmchej, a vlažný zehít taký dobre s polvku bílýho vína, spolu se taký z neho brzo pustí,, tedy jezdit; ním a do krku dobre vlíti a s pomoženo. mu bude že dobre 18.
Zase když
kô
scat nemôže,
že se v
om mo
staví.
vem rakuvky drobno na prach stluenejch s dobrý tri nožní hrnka, a nalej na né vody a to dobre svait nechej, do špice, vlažnavýho vlej a taký do toho. a tak toho ale s píil druhej polôvky rajskou chvojku a šafranu, vezmou taký též vlej, voleje Inônýho trochu dobrém vocté to zvar, ale v a to oboje dobre zeti na mounej prach, života vlíti, však nejlépe do to mu vlažnavý a udélej, toho Totižto dej
ty
pä]
masu
jest
ho
porazit,
aby se
ním trochu jezdi bude brzo moit a s
mu
to náležité
do života všechno dostalo, a potom
dobrejm krokem neb malejm klusem, tedy scat,
mu
a život
J
i
n
ti
potom
vopadne. é.
Vezmi ale štyry neb pét židovskejch stešeu, a ty dobfe tedy to jest vlej, vode zrozmchej a vlažnavý koovi hubou do krku taký dobrý k pomožení k tomu scaní. Totižto k tomu Zasej proti krvavému mou nasleduje potebovat. routy a z dobrou zetenej mouku na drobno hrsté dvé dobrý vem z po ti polôvku ervenýho vína, to spolu dej trochu zvait a vlažnavý vlíti, a na to ze života do dobre lanému žrádlem po štyry dni pred i bude. dvé hodiny bez jídla stati nechej, tedy mu od toho spomoženo v teplé
19.
Kdyby
se tobé v ceste
tobé
potom
kú
vobrokem
Tehdy vostrouhej u vozu nožem podjíždtu, a strouháš, dej to tomu koovi s chlebem snésti, tedy dobre
žráti.
prežral, že by
žráti nechtél. to, ti
co
z
toho na-
bude zase brzo
— 20.
má
Které kú
53
na voku neb
— mázdru bélmem podešlé.
Tedy vezmi ledek a soli, stejné jednoho jako druhého, a to spolu na mounej prach spal a rozeti. Potom mu skrze pysk do toho voka na ten cink vefukuj, tedy mu ten cink tým seženeš. Konskejm prachem se zafukováním taký sežene, též taký 1 1 1 e m. bílej zázvor na mouku drobno rozetenej, s medem zmchanej, a pírkem do voka vetírat. Tedy je to taký dobré k spomožení, aby neoslepl. Však ale dej pozor, aby se drbat nemohl. Ittem zase jinaí na ten cink: Vezmi lovéí lejno, a tým lejnem v koutkách z venku v oku potírej, taký to spomáhá. Ittem zase jinaí pro ten cink Vezmi modrou ambrožku s kvétem a s koí'eny a stlu mezi dvouma kameny a potom to dej do sklence, a dej to na vostré slunce, s den se dva nechej stáli, a tak se z toho udélá jako masf neb volej. Potom pak pírkem tým do voka na ten cink neb bél potírej, tedy se mu tím pomuže a sistí voko, tak jak kdy i
i
:
i
prvé bylo.
Zase jinaí proti bélmu ve voku, že by dokonce oslepovat chtél, k tomu vezmi jeden lot jitrohmu, jeden lot kafru. jeden lot bílého zázvoru. Stlu ly veci spolu drobno na mounej prach, potom to dej totiž
do nejakej sklenej nádoby a nalej na to dobrého starélio bílého vína, pak to nechej na vostrém teplém slunci neb v dobrém teple štát, potom pírkem z toho do voka ten h^\ potírej dvakrát trikrát za den, a dej pozor, aby se nedrbal. Tedy zase pomaly se s tým pomôže jemu, že i
neoslepne.
Ittem
ve voích. K tomu vezmi tri snešené vejca, a ty dej do horkého popela; nechej jich v tak dlouho. až co by se jenom na polovici, totiž ani tuze tvrdo aniž méko tuze neupekly, pak jak uznáš, tedy je vem, a ty žloudky z nich obzvláštné vydélej, a dej je do šaty. a ty dobfe presuj, a tak z nich napresuj sobé voleje neb kzaftu, ten jest jak pro kone tak pro Hdi dobrej pro oi. Zasej jinaí a velmi také dobré a pravdivé pro bélmo neb cink ve voích zahnati totižto k tomu vezmi nékoUk živejch kepelek, ty dej do nového oglejtovaného hrnce, a dobre pokUkou pikrej a hlinou vomaž a dej do pekárn horkej neb k uhelnímu vohni, aby se v tom na prach spálily, a dobre na mounej prášek rozeti, potom pak skrze pysk neb nejakou jinou, z rákosí neb z libekovou trubkou do toho voka na ten cink a bélmo zafukuj. však ale predné mu nad tím vokem a pod uchem tu svetlou žilou se pustit má. a dobrej pozor dej, aby se drbati nemohl. Též taký tým kepelím a lípeným sádlem nad vokem v téch dulkách a klapkách na vrchu i dole pod vokem potírej pírkem, ale aby od téch sádel nie do voka neprišlo. Tedy se mu zajisto pomuže, že ten cink a bélmo zaženeš, nebo se jmenovanejma sádly lidem zase jinaí proti takovému
neb tyry erstvé,
v nové
om
:
bu
ve
voích pomáha.
(Dokonení budoucné.)
Soupis zvonu na Boskovsku. Píše
iíius.
konservator F
Rada
r.
Lipka.
III.
V poslední^) skupine dlužno aspo struné sezmnitio zvonech boitoväkých.
Bofitov. Legendy, jakož popis všecii zvon na veži tamniho kostela už jsem otiskl v pojednaní „Kostel v Boitové a památnosti jeho" v tomto asopise,-) tak že zbývá dodati pouze ješté nékterá dáta. i
1.
zvon, nejvétši,
méí
v
prméru
M2 m
a
jmenován
jest
„SV. Jií". i2.
z
z XV. véku). v prmru „Panna Maria" (po pozdra-
nich jest nejstarši (nepochybné
0-80 m, jmenuje se „polednik",
téz
vení andélském v legende);
nmx mxmim Obr.
13.
m\
m ummi
Faksimile zvonového nápisu v Boitové.
1)
Víz „Cas. mor. mus. zem.",
-)
Týž asopis,
r.
III.,
is.
1.
ro.
IV. (1904).
00
„Andél strážny",
3.
se
má prm.
0"58 m.
4. jest rozmeru ponékud menšiho, „umiráek".
než-li
pedešlý, a jmenuje
Bradleny.
Na pruelní
vížce
kostelní
zavesený jsou
kon-
v železné
strukci 3 zvony. 1,
velký 0*6 1
m
prôméru, ozdobený
nahoe véncem palmetek
vedie sebe kladených, pod ním legenda mezi
Wr
SIT
dvéma
prúty:
NOMEN DOMINI BENEDICTUM.
Pod nápisem jsou stídavé kolem zvonu festonky ovocné mezera na pfedu, kde ornamentálni vlys se poína koní hlavinkou, vyplnená jest svislým listem vbovým. Na téze strane na plášti reliéf sv. Václava, na protéjší sv. Floriána, po stranách sv. Barbory a svétce s vidlemi a s volkem u nohou (sv. Isidora oráe?). Pri spode na zvone ješté poznamenáno: a hlavinky andíli; i
•*
GLEMENS STEGHER
IN
PRVNN
1794.
prôméru 0-48 m, s pášem Matky Boží a církevního svétce. Ulit firmou „Ad. Hillera vdova a syn" v Brne 1897. 2.
klasv a
3.,
zvon, poledni, jest novodobý, s
reliéfy
umiráek, 0-35 m prméru, jest od téze íirmy a má pás rúži na korune a reliéf sv. Barbory na plášti.
naturalistických
erná
Hora.
—
kapie vystavén kostel za let 1707 10, pri zvony se véž zdéná ani zvonuv. Nynéjší nebylo veže némž ješté zl. nákladu 939 vyžadovaly pochází teprve z nové doby. Zvony
Na místé bývalé
i
Jsou 3 a celkem úpravy stejné. 1.,
hrubý, prôméru 0*89 m.
má
na uchách (6)
masky
a
pod
legendou na hore: @2S?l^§) ©SÍ^BDÍ^ÍÍS® C9ííD5)U@ 33í ^^B okrídlené hlaviky andilí (stídavé dvojiho typu) s festony, na plášti reliéf sv. Vavince s rožném a pri spodním okraji kolem
zvonu nápis jednoádkový:
^
expensis fundi religionis et dlversorum Benefagtorum fusa a Leopoldo Frangisgo Stanke OLOMUGII a. 1843.
— 2.,
-
56
má nejhofeji festonky a legendu: SwATA Maria Orodug za nas,
poledák, prôméru 0*68 m,
^
na plášti reliéf Matky Boží dle obrazu C. Dolciho (pod tím drobný festonek) a na spodé ném. znení nápisu
^"
AUF KOSTEN DES RELIGIONSFONDES UlND VERSGHIEDENEN WOHLTHAETER GEGOSSEN VON LEOPOLD FRANZ STANKE in OLMÚTZ j. 1843. i.
3.
zvon, maliký, pr. 0*55 m, ozdobený
ornamentem lyrovým
pod legendou:
SWATY FLORIANE ORODUG ZA a pri okraji
NAS,
eský preklad:
i^^ NAKLADEM DUGHODU NÁBOŽENSKÉHO A ROZDILNYGB DOBRODINGU LlL iMNE W OLOMAVGI 1843.
STANKE
L. F.
Jedovnice. Požár zniil kostelní véž slit
zvon
jest nynéjší
i
se starými zvony; ze zbytku
j ejich
nejvétší.
má prúméru 1'13 m a na epci tyto nápisy. V 1. ádce EXUSTO NONIS MARTI ANNO REPARATAE SALUTIS OPPIDO JEDOVNITZ HUGO GOMES SALM REIFFERSGHEID LOGI DOMINUS ME REVOGAVIT E 1.
.
•
•
.
•
.
.
•
V
.
.
.
.
•
•
ádce:
2.
FLAMMIS VOGANDO FIDELES AD VIAM. VITAE AETERNAE BAPTISAVIT IN HONOREM BEATAE VIRGINIS MARIAM. .
.
.
Pod
.
.
.
.
.
.
nápisy na hore v páse kolem zvonu
hlavinky andilí
znak knižeci
s
i
zvíecí
jedné,
a
s s
.
stfídají
malé
Na
plášti
památný^)
nápis
se
kvetinovými guirlandami.
druhé
strany
odlit
uprostred vavrínového vence, podobné jako v nedalekém Lípovci:
VIVOS VOGO
MORTUOS PLANGO FULGURA FRANGO^)
Tuto obvyklou legendu
Ize isti
na nejstarších zvonech, na p. v Péiné , Nápisy na zvonech v Žamberce a
u Žamberka v echách. Viz Dr. Ed. Albert: v okoh'" v ,Cas. spel.
p.
slarož. es.,"
ro.
IV.
—
—
0/
Dole poznamenáno:
FECIT
KARL STECHER FABER GAMPANARIUS BRUNAE MDCGGXXII jest nový, má 0*87 m prôméru a na hore pouze
ME
.
•
•
•
•
•
•
zvon
'2.
ozdobu krajkovou, na plášti reliéf sv. Rodiny a dole nápis: Ke cti nejsvétéjších jmen Ježiš, Maria, Josef. Nákladem farniku Jedovnických
1857.
r,
zvon prúméru 0*7
3.
,
poznaen nápisem
:
Nákladem
a Pavla.
Ke
cti
m
1
reliéfy
s
sv.
Petra
a
Pavla jest
apoštolô a kostelnich patronô Petra
ss.
farnikô Jedovnických
r,
1857.
Svätá Katefina. starobylý
v celém
a
okrese
nejmalebnéjší
Svato-
kostel
kateinský nedochoval Na drevené zvonice, ke spodnímu zdivu pripojené a pouze vylomeným otvorem v klenbe starých zvonov.
emporou
nad
1. T»ó
r]
má prúméru
Pod
CYRILUS 2, 5
0*59
sít
zvony,
2
vétší
m
a
pod korunou nápis kolem v jedné
nomex domini benedictvm-f REFUSA A: 1689.
tím drobný,
Katefiny
znamenáno
a
visí
pp
mr SV.
pôdy prístupné,
kostelní
z
zvonu pelitý a jiný zcela nový.
ze starého
(na
chudiký ornament. Na
konsolce
s
plášti
malý
hlavikou).
okrídlenou
Dole
reliéf
po-
:
NAPP
AD
ABAS
zvonek, prúméru 0*325 m.
THOMAM
S. s
hrubou vétévkou („Gegossen von
BRUNE
•
reliefem sv. Cyrila a Metodéje Hiller's
Witwe inBrvnn
1870").
Kochov. Osada
Na skalnatém filiálni
pripomína v
se
ostroze stojí
kostelík
(letovské
listinných
pamétech
už
r.
1274.
starožitný, ale nyní docela proménéný fary).
Starobylostí
ani
okoh
kostelní
nezajíma mimo prastarý náhrobní kámen s kfížem prosté tesaným ve hbitovní zdi. Na priielní vížce zavesený 2 téžce dostupné zvoíjky, starší od Karia Hillera s plastickým obrazem Madons vétévkou vbovou (j ako v Borotíné) a s Pietou, jakož nápisem nemeckým, druhý jest vétší a novéjšího pftvodu (1863?) s eským nápisem (V. Hillera vdova z Brna).
niným, i
s
—
58
—
Letovice
Na druhém 3
kostele,
II.
zámeckém
(u mil. bratí'i), zavesený jsou
nové zvony. 1.
má
0*64
m prôméru,
nejhoeji vlys komponovaný
slohu románskeho, na plášti reliéfy (s
sv,
podpisy nemeckými), mezi nimi poznamenáno
:
motivô
z
Boha Gewidmet vom
Václava a Jana
z
Johann Roscht 1895. 2.
méi
a sv. Jana
0"55
Nep.,
m
z révoví a s reliéfy sv. Barbory nem. podpisy; pelit ze staršiho zvonu
vlysem
s
též
s
nákladem Roschtovým.
má 044 m
na hore pás klas, na plášti reliéf sv. Rodiny, jako pfedešlý pelit ze zvonu staršiho nákladem Roschtovým firmou V. Hillera vdovy a syna v Brne 1895, jak svedi nem. nápisy. Lešeni na zvony urobeno r. 1775. 3.
z
nich
prum.,
Lhota Rapotina. kostelik boskovské
Filiálni
XVÍIL, mél
z
fary
postavený
doby 2 zvony. Nyní jsou
téze
poátku
s
oba.
pfelity
stôl.
Vétší
(WUr ,GEGOSSEN VON FRANZ HILLER IN ALTBRUNN ANNO 1855") mimo nezetelný reliéf na plášti má kolem koz
nich
runy nápis:
AUXILIO SALUBRI TUO EX INTEGRO OBLATA DIGNARE
REMUNERARE VOTA Menší
ZA NAS 1715,
s
zvonek
s
legendou:
reliefem téhož svétce
PELIT
1884, a to
SV.
na
-•
BARTOLOMEJ ORODUJ
plášti byl
(dle nápisu)
ULÍT
NÁKLADEM OBEC LHOTY RAPOTIN(!). Molenburk.
Osada pôvodu mladšího zvony na veliké 1.
reliéfy
má
má nový
kostel,
tudíž
i
nové dva
veži.
rozmeru 0*725
m
Bolestné Panny Márie a
a výšky 0"64
m
(k
závésníku 0*72 m),
sv. Gyrilla a Metodéje,
mimo
Tento zvon obétují kostelu Mol. Josef a Anna Drmola
manic 1869. Lit a byl za 430 zl. SV.
Hill.
vdovou
v
Brne,
váži
z
Hart-
435 Uber
rozmeru 0'60 m a výšky 0-50 (0-58), s reliéfy sv. Anny Josea a s nápisem ,,0d Vojtecha Hillera vdovy v Brne.
2.
a
jest Vojt:
nápis:
—
-
59
Tento zvon obélují kostelu Molenb. František, Františka a Josefa z Molenburku 1869, váži 130 liber a byl za 228 zl.
Kála
zvonek na vižce sanktusnikové, 0*29 m pruméru a výšky 032 m, má na plášti reliéfy Matky Boží (s ditétem a žezlem) druhé strany svétce-biskupa, letopoet 1763, jakož i zkratky: 3.
0*23 a
s
—
W
T
S
O
F
Tento váži 60 liber a pocházi z bývalé zvonice, která stávala pod lipami na návsi, pokud ješté nebylo kostela (dle mylné povesti z doby založení samé osady).
Olešnice. Nynéjší arni kostel katolícky, zasvécený
sv.
Leopoldu,
stojí
na námestí na témž místé, kde byl starodávny kostel, za dob sv. Petru a Pavlu zasvécený, pozdéji opravený a pak znovu ke cti sv. Vavfince zasvécený. Míval staré 3 zvony, a to z let 1525, 1562 a 1593. Roku 1827
husitských válek zborený, pôvodné
vypukl
ohe,
(mimo 93 domy)
který
zniil kostel
i
s véží.^)
Proto
Honrichs holé zdi jeho strhnouti a vystavéti kostel nový a uliti též 3 nové zvony. dal
patrón
kostelní
1.
z
Josef
nich, hrubý,
má
Sí
Na
plášti reliey sv. Josefa, sv.
(v oblacích
ve venci nápis
m
(6) c^.
masky.
^€)SScFS
S^tlS široká bordura z akanthových palmet a okrí-
dlených nohiiv.
Matky Boží
pán
prôméru a na uchách literami na epci: ••"
0-97
Pod legendou ozdobnými <^c^^'u>^í\P,
svob.
—
Vavfince
s
rožném,
postavy poloviní) a na tvrté strane
z rúži
(reyossen h ey
Carl
Stecher in
Briinn.
Dole
pri okraji
zvonu se vine nápis
v
jedné
ádce kolem
•- KE CTI boží OBETOWAN OD WISOCE UROZENEHO PÁNA WLADIKA JOZEFA Z HONRÍCHU PÁNA NA KQNSTATE DALEGINU A RADIMERZE PATRÓNA CHRÁMU PANE OLLESSNICKEHO 1835. 1)
Krahulec: „Osudy statku olešnického ili louckého"
ravské Orlice".
v Besídce
„Mo-
-
60
—
Tímto zvonem vyzvaní se denné o 2. hod. odpolední za doby od Nalezení sv. kríže (3. kvetná) do Pozdvižení sv. kríže (14. záí). zvon, polední, 0*80
2.
m
prôméru,
mentem slohu renaissanního mezi dvéma linkami nápis:
Pod Na
ženské
tím
karyatidy,
reliéfy
plášti
oživený
labutmi k sobé
nesoucí
Mikuláše a
sv.
sv.
firmou zvonaskou (jak u pedešlého
s
na hore ornaobrácenými)
TWUG A POŽEHNEG DEDÍGTWI TWEMU
••" SPASIZ PANE LID
äží.
(s
na hlavách
pletence
Jakuba,
véneek
zvonu).
též
Pri
okraji
po-
znamenáno:
^
OBETOWAN K SWOLANI WERNICH KRŽESTANU DO CHRÁMU PANE K POSLAUGHANI HLASU BOŽIHO 1835. pojmenováním „kra", nad legendou:
zvon, místním
3.
a hrubé palmetky
«- UDE a
pod
má prôméru
0*56
m
PANE POKOGE ZA TEGHTO DNU NAŠICH,
ní pás festonkúv.
Na
plášti reliéf sv.
znaka
strany se opakuje zvonafská
(jak
Václava
na hore
(?),
a
s
druhé
pri ís. 1. a
2.).
Dole nápis:
Wm- K ZBUZENI POBOŽNOSTI SWIM MILIM WÉRNIM PODANÍM OBETOWAL JOZEF SWOBODNE PAN Z HONRICHU. 4.
zvonek, umíráek, pelit
pred stavbou „V. Hillera
vdova a syn"
Filiálni
kostelík
z nejstaršího
zvonu (který byl
chrámu umistén pod
nynéjšího
v
sv.
Brne teprve
Mikuláše
strane"), starší to stavba, než se
r.
stromy)
(na hrbitové
podobá
firmou
1902.
na „moravské
dle nynéjšího zraoder-
na vížce uprostred strechy ídkou památku zvonaskou. Nejstarší olešnický zvon, co do lijecké práce dílo dokonalé, opaten zajímavým nápisem obsahujícím kus místní histórie.
nisováni, chová
zvon,
1.
poledník,
0-65
m
prméru, má
6 uch pletených,
a na plášti reliéfy sv. Mikuláše a Andéla strážneho
na
ní se
poína
též nápis
s
druhé strany,
onen
ANNO JUBILAEO 1650 OCTOBRIS LITYZWONTENTOKEGZTIACHVA MIKOLASSIPATRONVHRAMV LIE S .
.
— PANIE
•
—
61
ZASPRAWYVROZENEHOPANA
JANAPOSPISSYLAPOLSTRZEMOVSKYHO TENCZIASAVRZEDNIKAPANSTWYKVN STATSKEHO. Pokraovaní teprve
kolem zvonu
v horní pasce
v
jednom fádku:
AZAAVRZADVPAWLAGVDAPRIMATORAAKRISTOFA PROWAZNIKABVRGMISTRAKASPARERTELZRAKO VNIKÁ Záver obsahuje jméno dovedného zvonafe. Jinak
!
*
zvon
jest
hladký a krásneho zvuku,
zvonek (lokálním pojmenováním „kra''), prftm. 0'47 m, Karlem Stechrem (a nejvíce podobný polednímu zvonu na velké veži farniho kostela), má nejhoreji hrubé palmetky nad legendou: mm- s lOHANI ORA PRO NOBIS 1847. 2.
ulity
•
Pod
ni labuti a stfídavé
Mikuláše a
sv.
andílí. Na plášti reliéfy znaka zvonaská ve véneku a
hlavinky
Jana Nep.,
sv.
pri
okraji nápis:
Wm- ODPOINUTÍ
A Na
.
SWETLO
•
LEHKE
WEGNE
.
•
•
AT
DEG •
GIM PANE GIM SWITI
•
•
•
•
•
kostele evangelickém jsou 4 nové
zvony ocelové,
ulite
vesmés v Bochumé (ve Vestálsku). 1., hrubý, má 1*07 m präméru a jest oznaen pouze (mimo nemeckou adresu továrny na epci) nápisem na plášti:
NÁKLADEM JÁN A MARIE ANDRLIK
+
1.
N. 1871.
+
29. V.
Z
TRPINA
•
1875
1878. 2.,
poledník,
má prúm.
1'02
m
a
(mimo znaku BOGHUM)
tytéž nápisy. 3.,
oznamováek, 0*74
m
prúraéru,
VEREINS GUSS- STAHLFABRIK 4.
zvonek („kra"), 0*37
m
má
pouze
:
BOGHUMER
1878.
prúméru,
jest zcela hladký.
Prosetín.
Díve byl v Prosetíné malý kostel drevený, teprve vystavén nynéjší Janem Theodorem svob. p. Imbsenem. kostela ponékud vzdálené, zavesený jsou 3 zvony.
r.
1738
Na
veži,
— 1.
má
0-78
m prméru
—
62
a nápis:
TENTO ZVON OVEIAN (!?) KE ITI (!?)NEISVET PÁNU BOHU -I- A BL. PANIE M. SWATE f MARKETE DO PROSETINA •
Pocházi 2.
roku 1534 (MGGGGGXXXIIII).
z
má prméru .
LETA
1763
P.
na druhém rád ku
STIT
:
RZE má
a jest opatfen nápisem:
TENTO ZWON GEST
WAGLAWA KONWA
06
3.
m
0-71
Z
m. a
pr. 0-31
WELIKE BITESSE. mimo
reliéfy
sv.
a
Jirí
sv.
Františka
Xav. nápis
IN
HON.
Druhý z
má
nich
(V. Hillera 1.
Juren
z
S.
GEORGII ET evangelieký,
kostel,
pojmenováni vdova a syn)
a r.
FRANGISGI
S.
opatfen
nápis.
UHty
tymi byly
každý
zvony,
v Brne
vesmés
1898.
pruméru 1-20 m, Mistr Jan Hus, dar Josefi Ovinové Prosetina. Památka spravedlivého jest požehnaní.
v
Kn. pis. 10. kap. 2.
X. 1764.
prm.
7.
roz.
ver?.
0*96 m, Jan Žižka, dnes uslišíteli hlas jeho, neza-
tvrzujte srdci svých. Žid. 3. prôra. 0*81 m, Jan ktei'í
3.
7—8.
Amos Komenský, pojtež
pracujete a obtiženi jste, a já
ke
mé
všichni,
vám odpoinutí dám.
Mat. 11. 28. 4. pr.
0'60
ra,
Mistr
Jeronym Pražský, Pamatuj na
stvofitele
svého ve dneeh mladosti své. Kazat. 12.
1.
RoveÍ. Podobné jako dvou
má Roveín po novém evangelickém. Onen vystavén Karlem hr. z Lamberka
blízka Olešnice a Prosetin
i
kostelích, starším katolickém a
sv. Martinu a na misté kostela starého, tehdy zbofením hrozícího. O pôvode jeho není písemných zpráv, ale ze starého kostela posud zachoval se inventár „renowirovany za dvoyictihodného a vysozce uezeného v Pánu bohu nábožného Knieze P. Martina Antonína
zasvécen jest
r.
1721
— asu
63
—
Pána P. fararze miestys tomu przenaleziczych totiž na gruntovní penize od starodávna odporuczene y také odprodane anebo skoupené czoby se kdekolhv mohlo vynalezti na kterymkohw gruntie držitel téhož gruntu Budiž povinen k chrámu Páné zalozieni S£ Martina w diedine RoAvecznym k chudému za dussy Horalika toho
dobrze zrzyzeneho
Olessnicze wssech farniku k
každorocznie
platit.
cionál z
zvon s
z
tyden
ten
Mimo
1699''.
1687 a jako nejstarši
r.
r.
to
a
pocznaucz téhož roku
przede
wsserai
íSwatymi
na varhanách krásny kanupomínka na starý kostel veliký to
1547 na veži kostelni.
1. zvon má prméru 090 úhlednými délitky
m
a
majuskuH psanou legendu
:^S2S5F^žv^cc5xEH^S
Obr.
14.
Legenda zvonu
v
Roveiné.
Jinak jest úplné hladký a váži 4 staré centy; jest
pôvodu
zrejmé nekatolíckeho. 2.
a
3.
Druhý ulite
zvonek jsou pelity
Ad. Hillera
záložný 1.,
v
prôméru
plášti velký kalich
SV.
apoštolov. XVI.
MO m,
a nápis:
pruhem Ver v Pána s
I.
révoví a hroznu, Ježíše Krista.
má
Skutek
3.
prostfedni zvon, 0"90
menším merítku Mat. XXV. 39. v
1845 a bez nápisv.
50. roce vlády císare Františka Josefa
velký,
na
2.,
r.
Roveiné, evangelický, má 3 zvony vesmés vdovou a synem v Brne roku 1898, dar to místní
kostel v
m
prôméru,
má mimo
tytéž okrasy
nápis: Miluj bližního svého jako sebe samého.
— 3.,
malý, všech
má tytéž okrasy im. XII. 12.
0*75 m,
pr.
Nadéjí spasení se vesel.
Na
—
64
zdrobnélé a nápis:
zvonech poznamenáno stejné venovaní a firma
zvonaská.
Sloup.
Ve známém poutnickém místé Maria
jest
nádherný chrám Panny
dvéraa véžemi v prôelí.
s
1. zvon, hrubý, umístén jest o samote v pravé veži a má prflméru 1*26 m, na epci hrubší ornament a jednoádkový nápis:
© DVRCH DAS FEVER BIN ICH GEFLOSSEN JOHANN JOSEPH PFRENINGER IN WIENN HAT MIGH GEGOSSEN •
.
Pod tím pás
Na kížem
figurek stídavé dvojího typu.
plášti reliéfy:
Jan Nep. (nejvétší), sv. Anna, svétec s a povedomá podoba Panny Márie Sloupské, kolem (v trojúhelníku) 3 andilí hlavinky. Pod tímto reliefem dva znaky korunované a nápis: SV.
DIREGTORE DOMINO ANTONIO
WEYSENREGNER ANNO Na obvode zvonu mezi znamenáno:
•
MDGGLIII
•
dvéma jednoduchými prúty po-
QVATVOR GAMPANE FVSE SYNT © SVMPTIBVS EXGELLENTISSIME GOMITIS GAROLINE A ROGENDORFF VIDVE, EX FAMÍLIA PALFIANA AB ERDED, FVNDATRIGIS EGGLESIE, IN PAGO SLAUP, QVE VOX (zamazáno) GERMANIS GOLVMNAM SONÁT, V druhé 2.,
dešlý.
dva menší zvony. týmž ornamentem prôméru a nápis:
veži visí
prostrední, s
má
1*03
m
i
figúrkami, jako
s
pe-
•^ IN
Na
JOHANN JOSEPH PFRENINGER WIENN HAT MIGH GOSSEN ANNO Antonína Pad., Josefa, kleícího
plášti reliéfy sv.
Floriána
S
:
s
1753. rytife a sv.
podpisy
ADONIE
S
lOSEPHE S DONATE S FLORIANE ORADE PRO NOBIS :
:
:
•
Též
se
zde
opakuj
í
korunované
znaky
(hrabat
Rogendorfúv znakami)
a Palfú). Povšimnutí zasluhují železná srdce zvonft (se pro odlišný tvar.
— polednik,
3.,
m
O'S-2
—
65
prúméru, ozdoben na korune vlysem
bretanu a pod nápisem
EMIL
WEBER
ornament geometrický. Na
SS
BRNE PELIL MNE
V
plášti
JIRI (reliéf)
.
ROGHU
(reliéf)
A ŠEBESTIANE PROSTE ZA NÁS-
JAKUBE
1876,
(relie)
(reliéf)
bordura vyplnená ratolestí dubovou. Nedostupný jsou umíráek v lucerné a pozdvihováek
Pri okraji
na
vížce sanktusnikové.
Sulkovec Jan Tiieodor svob.
pán Imbsen vystavél (1736) na místé
nepatrné kapie nynéjši kostel
Havla.
sv.
Na
veži jsou
2 zvony.
m
prôméru a s výškou 0'47 m, pochází z r. 1736. Byl „Ke cti a chvále Panny Márie prelitý 1854 v Brne od Vojtecha Hillera" a má nyní na plášti reliéf Matky Boži, jinak jest hladký. 2. zvon, 0'38 m prúméru a 0*33 m výšky, jest bez ozdob bez letopotu (jak pedešlý z roku 1736), pouze vypuklými literami (2"5 cm) vysokými má vyznaený nápis: L, o 0'56
i
JOHANES
,
MATHEVS
LVGAS
,
MARGVS-
,
Váži 80 liber.
Žárná. Zvony na žárenském
kostele
skovsku. Kostel znova vystavél není na
—
doby
ném
r.
koním
radu zvonô na Bo-
1759 Leop.
hr. z Dietrichštejna,
vesmés z nové pouze na jednom
tudíž zvonft starých, nynéjši pocházejí
po roce 1839, když vyhorel kostel, V^olný,) teme, že byl r. 1550, jak poznamenal Gelkem jsou tyi a úpravy stejné. 1. hrubý, 0*645 m prúméru, má nejhofeji nápis:
z
nich
(z
pfelit.
Laudabo DOMINUM ET PSALLAM DEO MEO QUAMDIU FUERO PS 145. .
:
Pod tím jest vlys vyplnený stfídavé Ivy, nymfami a rohem hojnosti. Na plášti reliéf sv. Bartoloméje, pod ním ovocný feston. Pri spodé kolem zvonu nápis
Bartholomaei REFUSA sum a LEOPOLDO FRANGISCO STANKE OLOMUGII 1842.
In
honorem
s
:
2.
poledník, 0-52
m
prôra.,
STANKE OLOMUGII FUSA, barokní, a
obou
s
strán reliéfu
—
66
má pod nápisem 99" AL. F. kolem koruny prostý ornament sv. Františka pokraovaní nápisu: :
SUMPTIBUS ILLUSTISSIMI D D FR XAV COMITIS A DlETRIGHSTEIN PROSKAU, :
a na konci
:
:
:
spodní obrabé kolem zvonu:
pri
A 1842 FUSA SUM HAEG UTI ET TRES ALIAE GAMPANAE PER INGENDIUM 27.SEPT: 1839. 0-48 m priméru a mimo nápis 3., „prostrední", má :
na hore ornament pipomínající miniatúr
pí-edešlý
kancionálu, na plášti reliéf
sv.
j
ako
stredovekých
Floriána a dole:
SUB PRAESIDIO PASTORALI R D WENGESLAI RASGHKA CURATI LOCI ZDIARNAE AN 1842. 4. umíráek, pr. 0-445 m, s ratolestí vavínovou má nápis: IN HONOREM S JOSEPHI SPONSl B MARIAE V pak reliéf :
:
:
^
:
:
:
SV. Josefa a
dole firmu zvonarskou:
AL.
STANKE OLOMUGII FUSA
f.
1842.
*
* *
Aby
inventár
byl
zvonu v
Boskovském
hejtmanství
dle
možnosti pehledný, jmenuji starší kusy do stôl, XIX. v chronologickém poradí. Vbec nejstarší (nepochybné) jest ze všech zvon ve Vískách (ís. 1.), k nemu se druží též nedatovaný jeden (pred v Bohuové (ís. 2.), tamže jiný (ís. 1.) byl už datován pfelitím)
rokem 1496. Nasleduje Blansko
(ís.
Lysice
(ís.
2.),
1.)
1490, Dlouhá Lhota
s
Petrovice
1462,
(ís. 2.)
(ís.
1.)
1496,
prastarým (ís. s
3.)
exempláem Újezd
1466,
konce veku XV. jsou
zvon v Sebranicích (ís. 3.) a v Boitové (ís. 2.), z následujíciho asi zvon v Bedfichové (ís. 4.), v Sebranicích (ís. 1.) nyní už pelitý), snad i v Lysicích (ís. L), a Drnovicích (ís. 1. pak jsou Némice (is. 1.) 1510, Lysice pred pfelitím (ís. 3.) též
—
1510, Vážany (pred pfelitím snad oba) 1516, 1518, Drnovice (ís. 3.) 1519, Olešnice (byl (ís.
3.)
1.528 (?),Svitávka (ís.
Závis 1536, Sebranice Ostrov
Kunštát
(ís.
(pred
4.)
(ís.
1547,
pfelitím)
2.)
1.)
z
Roveín
(pfed
Knihnice
(ís.
pfelitím (ís.
(ís. 2.)
1525, Letovice
r.)
1530, Prosetín (ís.
1539,
Zdarná
1550,
Dlouhá Lhota
2.)
ís.
1.) 1.)
1.)
1556,
1534, 1547,
1550 Oleš-
— (byl
nice
z
r.
(jeden pelit),
Rájec
1570,
1562),
—
67
Boskovice
(na hfbitové
Lipovec (pred pfelitim) (pred
Sebranice
1574,
pfelitim)
byly 2
z
Gernovice
1567,
(is.
r.
1567)
(ís.
2.)
1.)
1590,
S konce téhož z r. 1593), Letovice (is. 2.) 1597. veku byl v Boskovicich poízen zvon Jaro.šem ze Zástizl. Ze stoleti následujícího má teprve Olešnice zvon z r. 1650 (na hfbitové, Olešnice (byl
1.) 1688. Visky (is. 2.) 1689, Sv. Kateina (is. 4.) 1695, Blansko (is. 1.) 1699, Benešov 1.) pocházeji 2 veliké zvony z Boskovic, nyní veku s konce téhož Jeviském (Borotin is. 1. a 2.); z veku XVIIÍ.: v sousedním okrese Petrovice (is. 1.) 1700, Lhota Kap. (dva) 1715, Knihnice (ís. 1.) 1718, Boskovice (is. 2. na hbit.) 1718, Letovice (ís. 5.) 1729, Rájec (is. 1.) 1731, Vanovice (is. 3.) 1732, Sulkovec (dva) 1736, Vanovice (dva) 1738, Knihnice (is. 3.) 1740, Svitávka (is. 2.) 1750, Sloup (dva) 1753. Benešov (is. 3.) 1762, Újezd (is. 2.) Rájec 1762, Kunštát (is. 1.) 1762. Doubravice (tyi) 1762, (ís. 3.) 1763, Molenburk (is. 3.) 1763, Prosetin (is. 2.) 1763
is. l.\ Benešov (is. (is.
1689,
a (ís.
1764, Boskovice (byly dva
3.)
1772, Boskovice (is.
5.)
z r.
1772), Protivanov (is.
1777, Protivanov (is.
(is. 3.) 1791 a Bradleny (is.
Prehled jest dležit,
1.)
Ize z
4.)
1.)
1786, Svitávka
1794.
neho
seznati,
že
pomerné
dosti
jedineú stáí úcty hodného zachovalo se mezi nimi podnes, a to
legendami eskými neb latinskými zvonu pochází ze stôl. XVI., vétšinou s legendou eskou, velmi dlouhá mezera v radé zvonô jest v dobé pobélohorské. Z téch asô vubec neni na Boskovsku jediného
exempláfe
(mimo
dobrého
Petrovice).
dila
s
Nejvice
nového kusu mimo vzácny zvon olešnický (má jediný legendu eskou). Mimo 6 datovaných zvonô z II. polovice ^hož veku jsou ješté 2 zvony (z dela ulitéj z Boskovic, nyni v sousedním okrese Jeviském (v Borotiné), které jsem téz pojal do soupisu. Následujíci stoleti jest zastoupeno stejným potem zvonô jako doba renaissanni. Latina zatlaila zápolí
s
neminou,
která
eský
jazyk
témé
pozdéji prevláda
úplné,
latinský
nad jazyky obéma.
Pôvodnich prací nepibývá, naopak zvony starší nyní pelévány, obyejné nešastné, jak jsem rekl už s poátku, a to firmami vesmés nemeckými. Jest to doba zfejmého úpadku remesla zvonafského, ba možno tvrditi, že nejnovéjši lijecké výrobky z toho oboru jsou zrovna primitívni, nápisy na nich poznamenané nejsou bez etných poklesku mluvnických.
Výzdoby a celé každém jednotlivci.
68
karakteristiky
— vôbec hledél jsem vypsati
pri
Náklad na zvony naše zrídka jen mél náboženský fond i pomoci farníkô neb i jednotlivci,
kostelni záduší, astéji obce za
U
a to hlavné šlechta jakožto kostelni patrón.
kníže z Auersperka (do Boitova), páni
nás pofídili zvony:
Boskovic (do Letovic),
z
Dube a z Lipého (do Letovic), z Drnovic (do Drnovic a Rájce), hrabe Desfours-Walderode (do Ketína), z Dietrichštejna (do Boskovic, do Protivanova a Zdarné), Gellhorn (do Blanska), Honrichs z
Imbsen (do Sulkovce), hr. Mensdorff-Pouilly (do z Nemyšle (do Boskovic), hrab. Fálffy-Erdôdy Rogendorfa (do Rájce a Sloupa), starohrabé Salm-Reiffer-
(do Olešnice),
Boskovic), Mitrovský a z
scheidt (do Jedovnic a Lípovce), Zástizlové (do Borotina, Boskovic
a Vísek) a Žabka
Na konec jmenováním
z
Limberka (do Rájce).
pipojuji seznara všech
kam
bu
zvon
zvony
dle
autor-zvonaô
neb s poznakdy pelévali zvony starší, jakož presné letopoty, naposledy pak souty prací na Boskovsku. Jsou to s
ením
místa,
lili
nové,
*,
i
Adam (celkem
z
Meziíí:
Závis
15H(i
a
Boskovice
1567
2).
Bellmann Karel
Prahy: Ketín 1853* (3). Benešovský Jan z Mor. Tfebové: Letovice 1597 Ertel Kašpar z Rakovnika: Olešnice 1650 (1). Mistr Filip z Víškova: Knihnice 1556 (1). Filip (týž?): Ostrov 1550 (1). Filip konvá: Némice (bez dáta) (1). z
Haubic Šimon z Brna: Letovice Henckelmann Jan z Mikulova:
1528 (1). Boskovice
1772.
(1).
Proti-
vanov *1771 (2). Hiller František na Starém Brne: Lhota Rap. *1855 Hiller Karel z Brna: Kochov (1).
Hiller Vojtech
z
Brna:
(1),
Sulkovec *1854, Bedichov (2)
1863
(3).
burk
Hitlera Vojtecha vdova v Brne: Kochov 1863(?), Molen(2) 1869, Sv. Kateina 1870, Újezd 1871, Gernovice 1878,
Borotín 1890 (celkem
7).
Hillera Vojtecha vdova a syn a (2) *1895, Bradleny (2) 1897, Prosetín
z
Brna: Letovice 1895 1898, Rájec *1898,.
(4)
Roveín
(3)
(celkem
18).
69
—
1898, Drnovice *1900, Olešnice (2) 1902 a (2) *1902
Hilzer
Hynek
Jeronym
z
ve Víd.
Brna
Novém
Mésté: Vanovice
(Gero [de] Bruna):
Kercker Zikmund Kunštát 1732, Vanovice
z
Brna:
*1718,
1870(3).
(3)
Bohuov
1496
(1).
Rájec *1731,
1720,
1738 (6). Brna: Boitov *1733, Boskovice 1777, Drnovice 1762, Protivanov (bez dáta), Újezd 1762 (celkem 5). Melák Jan K. z Brna: Blansko *1699 (1). (2)
Martin Liborius
z
Obletter Antonín z Olomouce: Protivanov 1786 (1). Valerius Doubravice (2) *1762 „ „ Oberg Mikuláš z Olomouce: Knihnice 1740 (1). Pir(?) Jan: Sebranice 1590
(2).
(1).
Pfreninger Jan Josef z Vídné: Sloup (2) 1753 (2). Reimer Jií Frant. z Olomouce: Knihnice *1718 (1). Pavel z Olomouce: Bene.šov(2) 1688 a (1) 1695(3). „ Stanke Leopold Frant. (Slezan z Opavy) z Olomouce: Boskovice
.
Hora
1827.
(3)
Protivanov
*1842,
Zdarná *1842 a
(3)
1842,
1843, Boskovice *1847 (celkem. 10).
Stecher Karel z Brna: Petrovice *1820, Jedovnice *1822, Lipovec *1822, Boskovice 1823, Lipovec 1825, Olešnice (3) 1835, Lípovec 1844, Olešnice 1847 (celkem 10). Stecher Klement z Brna Svitávka 1791, Bladleny 1794, :
Boskovice 1803, Borotm 1814, Bedichov 1817
Straub Volfgang *1817
z
(5).
Olomouce: Benešov
1762,
Vážany
(2).
Václav konváf: Gernovice 1570
(1).
Velké Biteše: Prosetín 1763 (1). (Kondler?) z Olomouce (Venceslaus de Olomunc): z
„
Sebranice (bez dáta)
Vanék Jan ze Weber Emil
(1).
Sloupnice: Bohuíiov *1821 v Brne:
Boitov
(2)
Sloup *1876 a Boskovice *1886 (celkem
*1876,
5).
(1).
Lysice
*1876,
panské panstvi Letovského
Zfizení
z
roku
1561.")
z Letovské pamétní knihy vypsal J o s. K r a u s. Zfizení panské panstvi Letovského, kteréž se každoroné všem Jidem poddaným, jakž pri mesteku, když se rada na rathouzi obnovuje, obci Letovské pednáší, tak po vesnicích pri držení soudôv teno býva. i
Nejprve,
vidí-li
se
ouedníku, pedmluvu uiniti aneb, jakž
niže psáno, preisti dáti môže.
P
e
d
m
1
u v
a.
Sousedé Letovšti, v dobré vedomosti vám všechném vôbec se od starodávna dobrej chvalitebnej obyej, ano užitenej i platnej rád pri pedešlých vrchnostech kresanských na tomto panstvi zachovával a posavad zachováva, tak že pobožná vrchnost svými jistými príhodnými asy (o poddané své peujic) obzvláštní chvíli na to vynakladá, aby k poddaným svým povinost svou dokazovala, a všelijaké dobré rády naizujíc, ruku nad nimi podstatné držela, tak aby všickni poddaní nejpednéji Pána Boha poznávajíc, jeho cti a chvály vyhledávati a pobožné živú býti se snažívali, vrchnosti pak své poddanost a
pozostáva, jakej
•) Letovské zízeni vydal r. 1561 Volf Jetich hrabe z Hardeka a z Kladska, pán na Letovicich. Reginou hr. z Hardeka pešly Letovice do spoleného držení s manželem jejim hr. Jind. Václ. Thurnem (1613). Jména obou pánu se vyskytuji ve zfizení samém, které jest velmi pekným dokumentem ze století šestnáctého a podáva obraz životních a poddanských pomeru v mestekách moravských za veku stavovského. Opis zízeni jest patrné z doby Thurnovy.
(P o z n. r e d.)
-
71
náležitou povinnost vykonávali
a
— mnoho
sobé
jí
vážiti
uméli a
naposledy sami mezi sebou vespolek svornos a lásku zachovali hledéli, a tak po vôli Boží pobožný život vedouc tudy všehjakých asných dobrých vecí úastní býti a po smrti v den
soudný od Boha spasení a života veného dojíti mohli. Aby pak na tento as v tom dobrém nie nescházelo, proto Jeho milos vysoce urozený pán, pan hrabe, pán náš milostivý, jiné vle býi nerái, než aby se to (na emž, jak to již doteno, mnoho dobrého záleží,) jakož prvotné tak nyní na potomni as nedobrým ádem skuopouštélo, ale s pilností vykonávalo a nad tené ruka podstatná držána byla, za tou príinou tedy dnešní den k tomu jsouc obrán, aby s pomoci Pána Boha to, což tak pro dobrý rád potrebného zíditi sluší, náležité pfed sebe vzato také slušné na místé postaveno a vykonáno býi mohlo. i
i
i
Proož vám všem vôbec vrchnosti toto napomenutí
dále predkladali bude,
se
i
jednomu každému
iní,
se
abyste
náležitou
vši
na
to,
poctivostí
z
což
poruení se
pilný
vám pozor
poslouchali a náležitou vážnost ve všem zachokdož by se pak jináe a všetené choval, ten vedlé provinéní svého skuené trestán býi má.
méh, vali.
v pilnosti
A
Napomenutí ku
p o
t
a
z u.
Sousedé Leovští, védéti se vám dáva prvé, nežli by se na tuto chvíli pfed sebe vzaly, což se toho potreba uznáva pilná býti, abyste to mezi sebou, aby se jaí koliv nedostatkové mezi vami nacházeli, šetrení jeden druhého, niehož, cožby scestného bylo, nezalajujíc. s pilnosti vyhledávali a v té príine k témto niže psaným tem vécem prohlédali.
jiné veci potrebné
N
e d n é j i, ponévadž všelijaké pedsevzelí lidské, aby prôchod s platným prospéchem míli mohlo, zaátek svoj od Pána Boha všemohoucího pro est a chválu jeho velebnosti Božské brali musí, vám tedy sluší mezi sebou opravdové rozjímali tuto p r v n í véc, kteráž se samého všemohoucího Pána Boha cti a slávy doteje, totiž bylo-li by vám nékomu známo a védomo, že by se pri éto obci na nékom takové pohoršení nacházelo, kerýž by Pána Boha svého se spouštél a samého opatrovaní božího sobé málo vážil, ale s ary, kouzly a jinými poverami proti vôli Boží na škodu bližního svého zacházel, éž e
j
p
svoj šastný
:
72
kdo by jména Božiho zle, nevážne anebo rouhavé užíval, buto v zloreení, laní, hromování a v povéreném žehnaní, tolikéž jestli by kdo služby Boží a slova jeho svätého pilen nebyl, a v tom nedbanlivé se ukazujic, jiným na sobé zlý príklad dával, službu boží a rád cirkevní rušil, o tom zle mluvil a pevrácené pomlouval, spíše na páleným v šenkovních domích a po krmách nežli v kostele se nacházel a radéji nejakých takových domácich prací nebo jiný daremný procházky a zahálky hledél, nežli by kázaní slova Božiho pilen byl, o emž védouc a zdravé tomu
Bohém
rozuméjic, že pred
nie skrytého není, protož k
svedomí svému jakou védomost mél, nezatajujte, aby se v tom
prohlédati máte, a nie scestného, o
dobrému
em
by kdo
vás nepravé
pri
a falešné pokrytství nenacházelo.
Druhá vec jste,
pak, kterouž mezi sebou Pánu Bohu vám vystavené
dotejká se po
rozjímati povinni vrchnosti. Protož
by se pri této obci na odpor vrchnosti co nacházelo, že v poddanství, dobrém rádu a poslušenství stati nechtél, kdo by o vrchnosti zle mluvil a ouadních osôb, od vrchnosti vystavených, sobé málo vážil, platô, poplatku spravodlivých a robot po-
jestliže
vinných, též berní neb se zhajoval,
mimo
na
to
šacuiikôv
povolení a védomost
se vrchnosti
uložených dávati a spravovati toho zapíral, nebo bez platu
nedbal a néco
nékdo
eho
vrchnosti
jiné nenáležité své
verní
vle
také že by
i
buto
a
ekách, potocích
školách, lúkách, záhradách, v lesich, v koli jinde tejnou krádeží
užíval,
lehkomyslné vkladal,
v úžitky
na
a kdež-
škodu initi se opovažoval a jakékoliv se
Tretí vec také,
my
všickni jako
vérnost zachovávati povinni, protož
poddaní vrchnosti své
toho, jakž ste napomenutí,
jsouce
dopouštél,
nieho
tajiti
kterouž
nemáte. vespolek jste povinni,
vážiti
doteje se vás všech obecného dobrého, pri
emž
nedostatkov
rozliných, kteí'í by se snad najíti mohli, vyhledávati máte. Totiž jestli by se který škodlivý lovek, svárlivý a nepokojný buHc, cizoložník aneb
neádv
milovník
a
dopomahatel,
pomlouva,
na škodu obci a sousedm na téžkost nacházel, který by lidem v užitcích a na statku škodu inil, neslušných vecí vyhledával, protivné pred sebe bral, lidi
utrha klevetný a
podezelé
jinak zlopovéstný
a škôdce fedroval,
proti hospodári
eládku odluzoval aneb
namlouval a navozoval
a
na
zlého
jinou jakoukoliv vy-
— myslenou
faleš
provodil,
též
73
-
jestliby
jeden
druhému
v
rolích,
pastvami a jiná škodu lúkách, záhradách, ohradách, inil a toho by pfestati nechtél, a tak zoumyslné navzdúry k nestezkarai,
vohm
a rúznicím príinu dával, na ty
dajíc,
fo by se takového
najiti
mohlo
i
jiné veci bedlivé se ohlé-
a k petržení pfijíti nále-
dobrého naízení potrebovalo, skutené a opravdové se všeho ujímali máte. A najde-li se co nedostateného, o to poradné snesouce se, zase s úctivostí náležitou predstoupic. což zapotebí bude, na všecky napred oznámené tri artykule želo
i
skrze jednu osobu
odpovéd
dejte.
Nota. Když po potazu odpovéd dana bude, najde-li se jaká stížnost, má se poznamenali a pohromade, pokudž možné, porovnaná anebo jiný den slyšána a na místé postavená býti. Když pak mají oufadné osoby žádost svou (a jsou toho prvé pohledávali) opakovali a za propušténí'z oufadu prosili, a dá se jim odpove, že
k žádosti jich
se
promluveno
býti
Promluvení
stane, a tu
tak
má
dále
ke
všecké
obci
na ten zpi^sob. jakž niže psáno.
k
obci
z
strany starého oufadu osôb.
Jakož tomu všickni dobre rozuraíte, že Sousedé Letovští osoby tylo ouedné, kteréž pedešléiio asu práci obce této vedly, zase nyni z toho oufadu propouštéti se máji, protož se na vás, jednoho každého obzvláštné podáva, jestli na všecku obec byste všickni neb kdokoli obzvláštné proti témto oufadným osobám všechném spolu nebo kterému z nich jakou príinu a stížnost méli a je z ehokoH vinili chtéli. budto že by se 1
i
ouadé svém nenáležité cení nékomu uinily aneb v
chovaly. v spravedlnosti nejaké zkrá-
tom zjevné náprave slušné k každému ohlásili, tak aby od nich jednomu sám tudy a netajil, pivedeno bylo, a žádný z vás aby nieho by pakli sobé néco k budoucimu vymstení nepozústavoval, A potomním kdo, majice nyní svobodnou vôH, nie sobé neštéžujíc, jinak ublížily, abyste se v
asem
néco stranéného pfed sebe bral neb zdvíhati chtél, ten netohko pri svou zlehí, ale jiným ku pfikladu skutené trestán bude.
Tehdy oznámi.
A
se ohlásení
dále
se
od obce stane, a oni schváli neb
pfedložiti
môže
obci
toto:
Na
stížnost
pfedložení
—
74
-
vám oznámené a proti tomu ohlásení vaše, když se proti témto ouadním osobám tak dalece žádné stížnosti nenachází, napomenutí se vám dáva a prísne prikazuje, abyste na potomní as se všemi témito dobrými, poctivými lidmi mír a pokoj zachovali, a protože nyní z oufadft a z záväzkov jejich se propouštéjí, jich nezlechovali
považovali,
nebo málo sobé
vážili,
mnohem
ale
více toho
že tudy náležité poctivosti hodni jsou, a tak o nich
dobre smýšleli a jako by vždy v tom ouadé byli. Pakli kdo proti kterému z nich mimo toto napomenutí co náležitého pred sebe bráti a neohlásíce se na tento as néco zdvíhati a tak rôznice neb sváry za žert míti bude, ten skutené trestaní neujde a k tomu i téžce pokutován bude. Již pak osoby z oufadu propustiti se mají s tou vejminkou, aby poradný poet budoucímu ouadu v prítomnosti ouedníka uinily, a cožkoliv penéz rozpújily, to hned vyupomínaly a nejdete do ty nedél novotnému oufadu zouplna odvedly. A hned
opét se predložení uiní.
Promluveiií pred vyhlásením osôb ou radníc h vše m vôbec.
z
Ponéva pak tyto osoby ouadu od práce, kterouž na táž
místa k témuž
s
náležitým
ádem
sobé mély, propuštény jsou, za
tou príinou nevyhnutelná potreba
hodné na
rady
staré
se
ouadu
ukazuje, aby jiné osoby a k též
práci
povolaný,
zízeny a vystavený byly, ktei by pro obecní dobré nad ádem a právem ruku drželi, spravedlnost obhajovali a všelijaké vejstupky a veci zlé petrhovali a trestali. Sluší pak, aby k tomu vyhledány a obrany byly osoby bohabojné, poctivé, hodnoverné, ty, kteíž pravdu mluviti sméjí a kteí by píkladem svým v dobrých vécech jiné pedcházeli, ne lehkomysiní nebo zle povestní a nevážni lidé, jako ožraláci,
kivopisahai a
zlodéjáci,
cizoložníci,
Ihái,
tomu podobní. Nebo takovým lidem prísahu vydávati dareraní a marná vec jest, kteíž jí sobé sami jini
poctivosti své málo myslným pisaháním
k
svedomí své bez pinucení lehkosebe zoumysla obtéžovati a tebas i duši zavozovati sraéjí. Ponéva pak každý dobrý, poctivý lovek netoliko sám sobé, ale jakž predné Pánu Bohu tak i bližnímu svému povinností zavázán jest, a když skrze váži a
i
a
proklínáním
—
/o
—
ouadu neb práci obecní povolán býva, žádný odpor býti aniž se z toho vytahovati nemôže, protož kdokoliv povolán bude, žádný se niím nevymlouvaje poslušenství zachovej, a což na té uloženo bude, podstoupiti se nezbrauj, pokuty ujíti chceš. A tak milostivou vôli vrchnosti vrchnost k jakému
takový tomu na
a
své naplníš.
Osoby, kteréž jsou
již
prvé poznamenané, se vyhlási, a prvé
nežh závazek pijmou, na obec se podá,
by
k schválení, a pakli
se co
jestli
jsou osoby hodné
na rozmyslu neb nedostatku
bejti
nacházelo anebo že by která osoba na sobé ouhonu jakou miti
mohla, také pisári
tehdy bylo-li by co tejného.
zjevné
oznámiti
mají.
A potom
to
tejné,
ty
pakli zjevného,
osoby vyhlásené po
závazek íkati povinní jsou.
Tuto následují záväzky,
jakž napred se nachází.
Závazek konšelský. Já N. prisahám i
Duchu Svätému,
Pánu
Bohu
všemohoucímu,
Otci,
Synu
jeho Milosti vysoce urozenému pánu, pánu
a
Heinrych Václavovi, hrabéti, svobodnému pánu z Turnu z Valsasyny a Kreycu na Letovicích a Borotiné, vrchnosti mé milostivé, že oufad konšelský (rychtáský) verné, pravé a spravedlivé vésti i
a
spravovati,
spravedlnost
vdovám, domácímu
velebiti
a
krivdu
tupiti,
sirotkôm,
pespolnímu. jak bohatému tak chudému, všecko spravedlivé vykonávali, v každé rozepi obojí strany žalobu i odpor slyšeti a soud spravedlivej z úprimnosti rozumu mého vedlé dobrýho svedomí vynášeti chci. Rychtá t y to slova má fíkati: a neády všelijaké pfetrhovati a skutené trestati budú. Pro pátelství ani pro nepfátelství, píze nebo pro nepíze ani pro žádné dary nie nepravého a nespravedlivého initi nechci, ale ve všem úprimné a spravedlivé chovati se budú, jakž na dobrého, poctivého a písežného loveka sluší. Toho mi dopomáhej Pán Bôh všemohoucí. Otec, Syn Duch Svätý, matka Boží a všichni svati, amen. i
i
Závazek konšelô obecních, ktefí obzvláštné na obecní dobré, aby rád zachováván byl, pilný mají. pozor m í t i
Já N. prisahám (titul
Pánu Bohu,
Otci,
Synu
i
Duchu Svätému
vrchnosti, jakž náleží), že oufad konšelský pro obecní dobré.
— pravé a spravedlivé
verné,
—
76
vésti,
spravedlnost
velebili a krivdu
pekafm, šenkýôm, mlynáúm, vahám a mírám, k prodavam a handlíôm a ke všemu, což by se užilku obecního dobrého a povolaní mého dolejkalo, se vší pilnoslí dohlídati, a k
tupili chci,
aby v lakových potrebách obecních spravedlnost prôchod svúj méla, nepíze ani pro žádný dar nie nespra-
to z bedlivostí opatrovali chci,
zachován byl zadnému pro píze nebo dobrej
íád
a
vedlivého trpeli ani v niemž prohlídati nechci, ale ve všem úprimné chovali se budú, jakž na dobrého, poctivého a písežného loveka sluší. Toho mi dopomáhej Pán Bôh všemohoucí, Otec,
Syn
i
Duch
Svätý.
Závazek osobám naízeným ku prijímaní zbírek svolených z vyšenkovaných vín a od masav. Já N. prisahám
svéenou
saô
k zemi svolené,
vybírati,
pro
Pánu Bohu
strany vybírání zbírky
z
zadnému
nepíze
v to, že povinnosl a práci sobé z
bu
ku herni
s
pilnosti
pro pátelství neb nepátelství, pfize ani
ani pro žádný užitek svoj v
což bych k sobé prijal,
to všecko,
od ma-
vín vyšenkovaných,
pilné a bedlivé vésti,
tom
neprohlídajíc,
ale
zase od sebe zouplna odvo-
všem se spravedlivé zachovávajic, jakž na dobrého, písežného loveka sluší. Toho mi dopomáhej Pán Bôh všemohoucí. Otec, Syn i Duch Svaly. zovati chci, ve
poctivého
a
Závazek osobám
k a
Já N. prisahám
svéenou
z
z
vybírání zbírky skopnýho páleného.
Pánu Bohu v
to,
že povinost a práci sobé
strany vybírání zbírky skopného na poli k zemi svo-
i z páleného, když by je pálil nebo pálili dal) verné, pravé a bedlivé vésti, tu zbírku spravedlivé vybírati, zadnému pro píze ani pro nepíze ani pro žádný užitek svflj nijakž
lené (též
neprohlídajíc, ale to všecko, což spravedlivé vyberú, zase od sebe chci, ve všem se chovajíc, jakž na dobrého loveka sluší. Toho mi dopomáhej Pán Bôh všemohoucí. Otec, Syn a Duch Svaly.
zouplna odvozovati a písežného
Závazek hej n ý ch. prisahám Pánu Bohu všemohoucímu, Otci, Synu Duchu Svätému, (titul vrchnosti, jakž náleží), že práci hájemJá
i
N.
—
11
skou sobé svérenou spravedlivé
pod mou správu svéeným, jaké
hájiti
a
prodajích
pri
A
kdožby v myslivost zovati a na škodu vrchnosti chci.
~
vésti,
k horám a lesúm panským,
pilné a bedlivé dohlidati, škody všelináležité a spravedlivé z
se zachovali
strany zvéfi nebo ptactva
mé
v to vkraovati
chtél,
provo-
zadného
píze nebo nepíze ani k zadvšem se úprimné chovati povinen budú, jakž na dobrého a písežného loveka sluší. Toho mi dopomáhej Bôh Otec, Syn i Duch Svätý. nemám,
zatajiti
nému
neprohlídajíc na
daru, ale ve
Závazek kostelnikôv. Já i
N.
Pánu Bohu všemohoucimu,
prisahám
Duchu Svätému,
též
Otci,
Synu
slovutným a opatrným pánom, purgkmistru
raddé a všecký obci mesteka Letovic, jakožto collatorôm chrámu Páné Letovského, že v tomto ouradé a postavení kcstelnickým pilen býti a povinnost svou s bedlivostí vykonávali, nad klenoty a chrámem Páné pilnou bedlivost míti, vecí pak jinších a
náležitý poet ze všech sobé svéfených ostíhati a opatrovali prijmú a vydaní spravedlivé initi a v tom ve všem verné a upfímné zachovali se chci, nie jiného a nespravedlivého se nei
dobrého svedomí oslfíhajíc, jakž na dobrého, poctivého a písežného loveka sluší. Toho mi dopomáhej Pán Duch Svätý. Bfih všemohoucí, Otec, Syn dopouštéjíe,
ale
i
Závazek cechmistrv. Já i
N.
prisahám
Duchu Svätému,
(titul
Pánu Bohu všemohoucimu, vrchnosti, jak náleží), že
od všeho cechu mné svéený, spravedlnost
velebiti a krivdu
verné, tupiti
Otci,
Synu
ouad cechmistrský
pravé a spravedlivé vésti, chci, nad ádem remesla
našeho, od vrchnosti
jak
chudému
tak bohatému
pro
nepíze
v
nám potvrzeným, ruku držeti, niemž neprohlídajíc, pro píze ani
ani pro jaký užitek svfij nie nepravého a nespravedlivého se nedopouštéjíc, ze všelijakých prijmú a vydaní poet spravedlivej uiniti, a v tom ve všem úprimné se chovati budú, jakž na
dobrého, poctivého a písežného loveka
máhej Pán Búh všemohoucí, Otec, Syn
sluší. i
Duch
Tomu mi
dopo-
Svätý.
Závazek starších tovaryšú. prisahám Pánu Bohu všemohoucimu, Otci, Synu Duchu Svätému, též slovutným a opatrným pánúm, purgkmistru Já
i
L
N.
—
—
78
a raddé mesteka tohoto Letovic, a pánum cechmistrm a mistrôm poctivého remesla soukenickýho, že v tomto povolaní a oufadu, jsa volen za staršiho tovaryše k spravovaní dobrého rádu, verné
nad ádem jak chudému tak bohatému, v niemž
se chovati, spravedlnost velebiti a krivdu tupiti chd,
remesla našeho ruku svij, nie
držeti,
pfíze ani pro nepíze ani pro jaký užitek nepravého a nespravedlivého se nedopouštéjic, ale ve pro
neprohlídajíc
v vydaní se chovati budú, všem úprimné, jak v príjmu tak jakž na dobrého, poctivého a prísežného loveka sluší. Toho Duch Svätý. všemohoucí. Otec, Syn mi dopomáhej Pán i
Bh
i
Závazek písai mestským u. i
Já N. prisahám Pánu Bohu všemohoucímu, Otci, Synu Duchu Svätému, slovutným a opatrným pánom, purgkmistru
a raddé mésteCka tohoto Letovic
i
všecký obci. že v tomto
mestského pisae pijat,
a povolaní jsouce za
nost a poslušnost zachovati chci, a v laní
mému
vécech
initi,
všelijaké
pozor
náležité
prináleží,
raddy
tejnost
se
aby
tom ve všem, což k povo-
íditi a spravedlivé
zachovati,
ujmy vykonávati, nad
miti,
to
ouadé
vérnost, spravedl-
ve všech
zápisy, jakž náleží, bez
podlé slibu
se lidem skrze nedbanlivost
mého
mou
nynéjšího
neubližovalo,
toho nijakž neiniti pro žádné dary ani jaké pfátelství neb
Toho mi ra dopomáhati
návisti a nepíízné. i
Duch
Bh
Otec,
z
ne-
Syn
Svätý, na veky požehnaný, amen.
Prísaha svédku. Já i
Bohu všemohoucímu, Otci, Synu v kterouž sem k svedomí pože o té pravde tak, jak mne vedomé jest, neohlídajíc se na N.
Pánu
prisahám
Duchu Svätému,
tažen, v
veci,
žádnou vymyslenou
vec,
buto
jaké pfátelství aneb dary jakéž-
svému svedomí a na svou duši vysvéditi a pravou pravdu povédéti chci. Toho mi dopomáhej Pán Bôh koliv pfijímajíc, to k
všemohoucí na veky vékô.
J
Já N. prisahám jest niezi p, N.
z
i
n á
forma prísahy.
Pánu Bohu, všem svätým, panem N. z
N. strany jedné a
v té pri,
kteráž
N. strany druhé.
— že to,
ehož jsem
a pravdy
pro
ani
véc nezatajim. a všickni
v pravde
píze
79
povédom, pravé
úprimné povím
a
ani pro nepizeíi ani pro kterou jinou
Tak mi toho dopomáhej Pán
Bh
všemohoucí
svati.
Závazek
k
oistení se všelijaké
veci.
prisahám Pánu Bohu všemohoucimu, Otci, Synu Duchu Svätému, že z ehož mne te N. z. N. pistojici viní a praví, že bych jemu dlužen byl (neb ukradl neb pipovédél dáti) toiik a tohk zlattých, tomu odpírám, neb sem jemu dal etc, v paméti dobre mám. To prijímam k svému svedomí a na Svou duši, že jináe nejni, než jak tuto mluvím, na tomto obrazu všemohouci, umuení Božího. Toho mi dopomáhej Pán Duch Svätý na veky požehnaný, amen. Otec, Syn Já
N.
i
Bh
i
Závazek
ko n
š e
1
s
ký
m u.
Já N. prisahám Pánu Bohu všemohoucimu, Otci, Synu Duchu Svätému, též slovuttným a oppatrným pánúm, purgkmistru všecký obci. že v tomto poa raddé mesteka tohoto Letovic volaní, jsouce prijat za konšelskýho k posloužení osobám raddním i
i
i
jinším povinnostem, vérnost, poddanost a p(jslušnost zachovati
a v
tom ve
íditi, tejnost
všera,
jak na povolaní
raddy nevynášeti.
pozor míti a tak se chovati a
mé
ale podlé
chci.
jakž
pisluší a prináleží,
se
mého
nynéjšiho
na dobrého,
poctivého
slibu
Toho mi dopomáhej Pán Buh všemo-
písežného loveka sluší. Syn i Duch Svätý.
houci. Otec,
Nauení
ou radní m osobám, kterak se chovati máji.
Nejpednéji všickny osoby oufadné a soudcové na to mysliti mají, že k práci té od Pána Boha prostedkem vrchnosti své jsou povolaní, protož aby ne svoj ani kterého jiného loveka smrtedlného, ale samého Pána Boha veného soud vykonávali, práci
všechném v náležité spravedlnosti nešli, jí posluhovali a udélovali, jakož ku príkladu onen dobrý král Josaffat soudcôm v jednom každém meste to predkladal a jich tak v spraBožskou na sobé
vedlnosti napomínal: Vizte, co byste initi méli; nebo ne lidský tak ale Boží soud pusobiti i vykonávati budete. A což byste koli
— soudili,
péi
A
Báze
na vás se vztáhne.
a bedlivostí všecko konejte
vedlnosti
prijímaní
ani
sám Pán
Bfth
velí,
80
;
— bu mezi
Boží
nebo
není u
ka: Soudce
iiespra-
žádost
darm.
aneb
osôb ani chtí
vami. S velikou
Pána Boha k
a správce ustanovíš, aby
lid
spravedlivým soudem soudili a rozeznávali, na žádnou stranu se neuchylujíce.
Nebudeš pijímati osôb
oi moudrých
oslepují
a
lidí
zméují
darv; nebo darové
ani
slávu spravedlivých. Spra-
aby
vedlivé, což spravedlivého jest, uiníš,
živ b^l a vládl zemi,
Bôh tvoj dal tobé. A protož znajíce, drží ouad Pána velikého, povinní búdou tak toho Pána Boha svého nerozhnevali, za soudy a ortele
kteroužby Pán
hanbiti a stydéti nemusili a svedomí
svému
že na sobé
aby aby se když by
šetiti,
své
neublížili,
ne vedie spravedlnosti a práv, ale vedlé chténí a libosti své hdi rozeznávati a souditi chtéli, na bohatství, na možnost, na pátelství
aneb na dary v tom
se ohlídajíce, nešetíce v
tom
vôle Boží
a dobrého svedomí, kteréž jim pri smrti v den soudný za svedka
hrozného bude. Pamatovati tehda mají na Boží slova: Gožkoli iníš, in opatrné a prohlídej konci. Ponéva pak poátkem moudrosti jest báze Páné, protož soudcové mají se Pána Boha báti a za moudrost prositi, a když tak uiní. Pán Bôh práci jejich požehnaní dá, že bude prospešná a užitená.
Pede všemipakjinými vécmi pobožnost milovati mají a Božího
pri službe
všickny osoby oufadné
Boží se asto nacházeti a život
svoj
vedlé toho íditi a dobrý pi'iklad na sobé dávajíc a jiné k
tomu
kázaní
slova
s
velikou
pilností
skutené pidržeti a dohánéti povinný lovství
všecky
poslouchati,
nebo nejprvé krá-
jsou,
Božího a spravedlnosti jeho hledati sluší. A tak jiné veci (jakž Písmo svedí) od Boha na pi'idány búdou.
Purkmistr ani žádný soudce nemá nadutý, a
s
pyšný
ani
prísny,
ním téméf mluviti a
svého k
nemu
se
utíkati
[takové vlastnosti] pfi
SOU príjemné.
A
v
proež by
v
všem ouadé jeho
lidé
se
potrebách nastalých
nesmeli,
ale
má
loveku vyvýšeném
býti
lidu
býti
ostejchali,
vedlé
opatrení
volný,
snadný;
obecnému
nejvíce
protož na každého dobrého, v jakémž koli povo-
postaveného loveka, kterýž prací svou lidem z povinnosti své posluhovati má, to pedkem náleží, aby k sirotkôm i také ke všem chudým a sprostným lidem pívétivost zachoval, dobrotivé, pokojné a prívetivé i trpélivé každého v potrebách vyslejchal
laní
— zadnému mimo
81
—
právo a spravedlnost žádné moci aii nebo všeliká moc a násilí jest práva nepitel, a žádná véc aneb moc násilná trvanlivá, též strach, hrúza báze strážce trvanlivosti nebýva. A když tak v pfítoma
zadného
rád,
neinil;
násilí
i
nostech
pri
Pán Bôh A kdyby
spravedlnostech fád zachovávati se bude,
takové práci požehná, takový úprimný oumysl pfijme.
pak nékdy v néem, což se lidem asto z nedorozumení pfiházeti musí, poslouženo bylo, Pán Búh toho za hfích poítati nebude, ale tu dobrou, úprimnou a snažnou vfili za dokonalý skutek prijme, když to jediné z úprimnosti pocházeti bude, a ne z hnevu, z
nelááky neb
z
Konšel é žitou uctivost k
pomsty a
ze zlosti
všickni mají
nemu
neb
zlobivosti.
purgkmistra
poslušní býti a nále-
prokazovati.
K scházení na rathous do raddy den uložený a hodinu uritou zachovati mají, a kdož by se v uložený as nenašel a hodine pejíti dal, pokutu mezi sebou uložiti a ji mezi sebou spravovati povinní búdou. Ve všem aby láska a svornost mezi oufadem jinými mírnými prostedky zachovaná byla.
V radní svétnici, když se soud drží, daremními emi neb rozprávkami žádný zaneprazdovati se nemá. Však má-li kdo s kým co mluviti, má s povolením purgkmistra ven [z] vétnice na rozmluvení vystoupiti.
Purgkmistr jednoho mimo druhého
z
konšelv
více a
méné
obtéžovati nemá. Všakž, jakžby koho rozšafnéjšího k potrebe, jaká
by kdy nastala, mohl uznati, k tomu ho potáhnouti muže. Pred rozpustením raddy, žádný nikam odcházeti nemá, le by se na purgkmistru vyprosil. Veci odporné nebo protivné, které by se mezi konšely zbéhly,
mají hned porovnané
bejtí. I také,
svá myslnost a urputnost shledána,
byla-h by na
mže
kom
z
nich jaká
od purgkmistra sklípkem
trestán býti.
Tejných
vecí ani
nepijde, žádný vynášeti
Konšel žádný zeti
žádné
rady,
nemá pod
dokudž
pre k porovnaní
ztracením hrdla.
bez opovédéní se nikam
pes
pole
odchá-
nemá. 6
—
-
82
Purgkmistr, majíc nékam místé svém poruili povinen
Žádný sobé
z
konšel darv zadných
pivlastovati
a který
by
ouastnikem
a
má
to uinil,
pred sebou, jinému na
cestu
jest.
sám toho
se
o to trestán
a
obecného initi nemá.
což
ani
bráti
raddy vyvržen
z
býti.
Konšel é do domú šenkovních
vcházejice nemají zadného nevážnymi miti ani s nimi adovati, než hospodáem aneb s jinými dobrými pfáteli
lidmi
obecenstvi
s
v úctivosti
bu
s
a poctivými lidmi s bázní Boží posedéti, pojísti a sti'ízlivé se napiti, nebo takové osoby predné pri obci poctivost a vážnost ostíhati mají a prílišné obecenstvi potupu initi. S konšel žádný proti právu se nemá bez s vedomí vší raddy.
v
žádné dstojenstvi dávati
Všickni konšel é, když na pravé mají s velikou pilností žalôb, sení
re
poslouchati
a
všech
šeptôv,
jeden druhému zanechati,
vraddé
a
odporúv vedení
jakéžkoli rozne-
i
aneb
rozprávek
sedí,
vskakování
když aby tehdy jeden každý mél se a védél náležité k emu pfimlouvati. Kdyžby pre vážená býti méla, má purgkmistr spolu s radními prúvody a odvody pre opakovati a po poádku na né podávali, žádný pak z konšelov nemá prvé, nežliby na poádek pfišel, k rei se ukvapovati a jiným prekážku v mysli initi, ale co jiný propoví, vážiti, a teprv když na néj podáno bude, zdaní své zjevné ohlásiti. v
by k uvažovaní pre
ale s pilností poslouchati,
prišlo,
V pfímluvách zadného pímluva
a
se
nepotupuje,
ale
pedních pímluvu svobodnou každého asu míti má. Nebo Pán Búh jednomu všech daru nedal, ale jinému jich také proprjuje, Protož nékdy dosti sprostný lovek užitené veci pfednésti mže. V tom konšelé a pfísežní lidé veliký pozor a péi sami na sebe
jeden každý tak dobre
z
zadních jako
z
i
míti mají, aby, když jiné souditi
poádky
znali a
pak ublížení mohh.
jim se uili,
duši
své,
búdou, sami prvé práva a dobré spravedlivé souditi, sami
tak aby
híchu
a
zlého
svedomí
vyvarovati
se
Žádný
z
konšel
soudu sedéti nemá.
ft
v,
byl-li
by v jaké
pfi
ouasníkem, na
— Purgkmistr ouad nemá. A když by jej
83
— tyi
nedele na sobé povinen jest, predné Pánu Bôbu všemohoucimu z milosti jeho Božského opatrovaní svého chválu a dékováni vzdáti, ouadu svého jinému postoupiti.
držeti
žádný pfes vzdáti
mél,
p e e pak a veci svéené budoucímu purgkmistru do rukou jeho odvésti a dodati, kterýž též s vzývaním Pána Boha za požehnaní prositi a úradu svého se ujíti má.
Purgkmistr akonšelé mosti jiných obecnich
žádnou škodu obecní
lidí
v
dluhy obce bez vúle a vedo-
dávati se ani
peeti mestské
na
uživati nemají.
Povinnost konšelská na tom též záleží, aby predné péi o sirôtky a vdovy méli, potom též o vobecni dobré. Také oufad a konšelé pilnou pamét na to miti mají, kdož v trestaní Pána Boha, v téžké nemoci, svém poruení aneb porizení uiniti, k sobé chtíce o stateku jich požádal, aby se v tom hned pohotoví ukázali a dve osoby z prostedku svého nebo více s písarem raddním k nemu vyslah, kteíž dadouce se najíti, žádosti jeho vyrozuméti mají a potom vedie toho dále napomenutí kresanské a náležité jemu, jakožto
by
z
sousedúv,
jsouc
sousedu a spoluoudu obce. uiniti povinní jsou. aby z lásky a z své dobré svobodné vle z stateku svého na pomoc k záduší nebo na školu a špitál nebo na opravy pri obci pomnél a na takový milosrdný skutek nezapomínal též pri tom pilný pozor na to míti mají, jestli by kdo kšaft bez fádu. že by proti právu bylo, a potomné k budoucímu zrušení a soudu neb nesnázi pijíti mohlo, inil, aby jej v tom pamatovali. nebo znajíce sami zfetedlnou véc, z oumysla k roztržitostem a nesnažím mleti :
svým k soudum príiny vzrosti dopouštéti nemají. jakžby koho Pán Búh povolal, zvlášté, kdyby tom nekšaftoval, s pilným a bedlivým rozváženim hned bez
a folkováním
Statky o
sirotí,
meškaní zinventovati a opatfiti mají a takového statku ani mezi sebou na rôzno nedéliti, tak aby na zmatek sirotkóm roztrhán, utracen anebo za nékým nedbanlivé a lechce zanecháván nebyl, ale, pokudž nejvejš možné, aby k dobrému sirotímu skrze slušné prostfedky radéji k rozmnožení nežli k zmenšení pijíti mohl, vynaložen bejval.
Také na oufad aby
všelijaké
neády
a
konšel y
ta
povinnost
náleží,
pfi všech emeslnících, obchodnících, náden-
— nících,
ímž by
kdokoli jiným
—
vbec
posluhoval a neúprimnosti
pozor méli, a což by na ublipetrhovali a dobré úrady, co by zachovane
nebo
fortelu se dopouštél,
žení
obce bylo,
býti mélo,
84
pilný
asto ustanovovaH, pfestupniky pak ku príkladu jiným
péi též miti mají, aby solí vedlé potreby opatrene bylo, a sami toho, pokudž nejvejš možné, za obecní neb sirotí peníze jim uloženým fádem v as nakoupili, a v píplatném asu zase s dobrým užitkem obce jiné sousedy za jejich peníze a záplatu zakládati mají, aby se o to, ehož by nedostatek koupiti se nacházel, k ouadu na pomoc utikati a pokút uložených na sebe ucházeti mohli. Povaleú a za hale zadných, zvlášté, kteí jiným chudým lidem ku pekážce jsou, pri mesteku trpéti nemají, ale jich trestati a z obce dostatené
trestali.
mesteko
Obzvláštní a pilnou
obilím
a
víne m,
též
i
ô
vypovídati.
Chod c e
žebráky,
a
zvlášté, kteíž
nakrátce fedrovati nemají, ale odkud honiti a díl
let
skutené strávíc,
trestati jich mají,
picházejí
odjinud
by se dobre živiti mohli, aby tam zase odešli,
prišli,
podobné a
teprv
i
v
ty
lidi,
kteí vétší
nouzi a v psote
dobrého pohodlí pri obci mimo zásluhu ouastni býti chtí, ježto jinde trpéti se nemohli; takovi ti Udé tolikéž od mést. odbejvati se mají. Nebo ti lidi, kteí pri mesteku poctivé živí jsouce, dobre se chovali a z dopustení Božího v chudobu nebo v nemoc upadli, mimo jiné neznáme pfi mést. fedrování míti a
jejich
pomoc jim initi pozor obzvláštné míti má.
fedrovati a
náleží.
Naež
rychtáf tohkéž bedlivý
Kdyžby konšelé pro potrebu právni nebo obecní jinam vyslaní byh, má jim instrukcí, co by jednati a kterak by se chovali méli, vydána býti, oni mimo to nie jiného na odpor proti tomu pred sebe nemají brat i
Ouad, kterýž v raddé šedá, žádný dele roku v tom oufadé zdržován býti nemá pro polehení práce a pohodH živnosti své, ovšem pak aby tím astéji všelijaké pocty se vykonádobrým ádem ruka drží a jak se sirotí nebo obecného dobrého veci opatrují, vyrozumívati se mohlo. valy a kterak se nad
pak
as
vrchnosti své v
as
Kdyžby osoby
se
roku približoval, mají ouadné pripomenutí uinili, místo sebe
jiné-
— osoby v oufadé bejvalé,
a
85
—
by na téch scházelo, tehdy k nim podati, kteí
hodné a poctivé osoby poznamenané by zase na táž místa do ouadu chodili mohh.
jiné novotné,
z ouadu propuštény nové raddé z penéz obecnich a sirotích a jiných veci, což za sebou mély, poet poradný hned uiniti a v prítomnosti ouednika nékterých od obce k tomu volených osôb vykonati, vejpis toho vrchnosti, by to míti chtéla, odvisti. Což by pak za staré raddy dluhôv zašlo nebo penéz rozpôjeno bylo, to všecko oni vyupomínati ano ve raddé do ty nedeli porád zbehlých zouplna odvisti máji. A jestli by toho pro nedbanlivost nevykonali, tehdy svými penézi pod skuteným trestaním to všecko doložiti povinni búdou, tak aby v tom náležitý rád zachován byl.
Když potomné osoby
búdou,
rad n
ou
í
povinný jsou
i
a
Artykulové obecní, pri kterých se všickni
napoád
zachovávali máji.
Rád strany pobožnosti. Jak mnohej mi rozlinej m a divnými prostedky Pán Bfth náš všemohouci téchto našich posledních asv nás navštevovali, a tudy abychom hfichúv všech a nepravosti pestanouce k nemu se obrátili, a z hichv svých pokání i
a pokutami
inice za rái,
z
asu
milosti hledali,
jako
dobrotivý
téchto niže položených veci snadné
Otec napomínali
môže; ouaslni cítime a
poznávali
se
nebo všickni napoád vídame a slýcháme, bejváme, ano i trpéti musíme rozliné nedostatky, jakž zdraví našeho, mnohé nemoci a nékdy mor, lak léž drahotu, hlad a pri rozliných potrebách k živnoslem našim rýchle asté divné promény a nedostatky, nad lo pak všecko asté léžké a hrozné války a krve prolití
i
jiné
mnohé
Slušelo by nám tehdy nouli,
na pokání
se
vám všechném vubec
Nejpednéji Pána Boha
dáti
nevypravitelné veci.
aspoíi
a životúv
ze
sna
procitili,
svých polepšili.
prísne prikazuje a
prohléd-
Prolož se
poroui:
a nade všecky jiné veci máte se všickni službe Boží a k slyšení slova jeho v nedélní. báli. k
-
86
—
i jiné dny do kostela pilné se scházeti, kázaní slova Božího poslouchati a podlé toho všecken ävj život íditi. Kdožby se pak jináe choval, zlý príklad na sobé dávaje, ten jako bezbožný lovek jiným ku príkladu trdlicí trestán býti má.
ävátení
Modliteb svätých, mysh
vroucí
kteréž,
když se opravdovou, srdenou,
deji a konaji, nejvzáctnéjší obét
Pánu Bohu
bejvají,
máte pilní bejti a radi se vší ochotností netoliko ráno, o polednách nebo u veír, ale každé chvíle co nejastéji s pozdvižením mysli i srdce Pánu Pohu se modliti a ve všech nedostatcích za všecky potrebné veci jeho Božského požehnaní žádati.
eládky jeden každý hospodár, i do kostela k slovu Božímu na kázaní každou nedeli, ráno nebo po pol e dni, aby z nich, nemohou-li všickni spolu, aspo nékteí jednu chvíli a jini druhou v kostele se nacházeli, skutené má pidržeti, a toho sám téz pilen bejti a ne-
Manželku, dítky své
kterými
vládne,
zanedbávate
Když
vykonáva a kdykoli slovo Boží asu zadného páleného nikdež dávati ani jiného
se služba Boží
se káže, toho
nápoje hostem k vôli šenkovati dopouštéti se nemá. Na to rychtáf obzvláštni pozor míti povinen jest, a kdežby takové pitele, ožralé svine, zahalee, tuláky, hráe spatil, aby je do kostela pudil nebo do vézení dával a bez vejminky trestal. A kdož by
ku pohoršení shlídán byl, tehdy predné hospodár z každého hosté 1 gr. alb.^) a host nebo pitel též bez milosti dáti a k tomu vézením trestán 1 gr. alb. pokuty bejti má; takových pokút rychtá zadnému nemá odpouštéti pod vyvaovaním skuteného trestaní a dvojnásobní pokuty.
v
tom
tak jiným
Jako ž
se také ten zastaralý, neslušný a z
vyknoutí nechvalitebný obyej váva,
že
na
nedélní
dny
službe Boží potupa deje,
posvécen,
schôzky mívají,
na
pondélní
1)
býti
den,
své
mívají,
týž den, jsouc
proež se tudy od Pána Boha
má, a protož mohou se takové
na kterýž
sic
nevelikou chut k dílu
hodné odkládati.
Examen všickni
stráven
svatté
schôzky
ponéva
bezbožného na-
pofádcích cechovnich zacho-
pri
napoád 1
groš
polouletní, když s
bílý.
se od správce církevního drží, manželkami, dítkami a eládkou svou k tomu
— se nacházeti dejte.
Nebo
vami pobožnost tim zvláštni
-
87
vám užitená vec jest, aby se mezi rozmáhati mohla a vy skrze takové
to
více
vyuováni v nábožnosti tim
pilnéji se cviili a bedlivéjši
mysli pravé cesty spasení duši svých poznávati mohli.
déveky, z mladosti Ditky vaše, jakž pacholátka tak do školy dávejte, aby se hned v mladých letech svých v pobožnosti cviili navykaly a modlitbám svätým, katechismu a zaátkiäm náboženstvi kresanského vyuovati a tudy Pána Boha i
svého poznávati
A což
chváliti
i
mohly.
osirelých ditek doteje, na to nejbližší potom ouad pilný pozor méjte, aby do školy posílány bej valy, a bez vôle vrchnosti a vedomí školních inspektorú odtrhovány nebyly. se
pfátelé jejich a
i
by se také chudí sirote
asto prichudobu od nich opatrovaní miti nemohli, povinní jsou ouadní osoby o takové péi miti a ve špitáli pokrmem a odévem jich opatfiti a v tom ten blahoslavený skutek. kterýž Kristus Pán v nejposlednéjší soudný den nad jiné skutky schváliti a veným životem nahraJestli
nacházeli a pfátel
hodí,
diti
neméli
anebo
i,
jakž se to
pro
rái, prokazovati.
Což
se zádušních penéz doteje. kostelníci nybudoucí v povolaní svém záväzky a prísahu na sobé mají, peníze pak zádušní, což by se každou nedeli prosby sebralo, to, což by od pobožných lidí kšafty zízeno anebo jakkoli
néjší
mí
i
i
k záduší oddáno
mohlo, v moci a opatrovaní ano ouad jim to všecko, což by k záduší picházelo, tak aby sobé oni do register v príjem uložiti mohU. odvozovati mají, a na nie jiného krom k záduší, na opravy kostela nebo jednaní vecí potrebných (však s raddou faráe a ouradních osôb) vynakládati povinní búdou. Peníze pak takové zadnému žádným zpôsobem hned na krátce a dokonce nikterak bejti
svém pod potem
a pficházeti
miti,
i
rozpujovati se nemaji, ale radéjc, kdyby se téch nejaká suma sebrala, tehdy do pokladnice, zámky dvéma dobre opatrené, v sklepe, kdež se jini klénotové kostelní chovají, v prítomnosti jistých ouradních osôb skládati mají, od kterýchž by jeden klí pri kostelnících a
druhý
pri
ouadu na
rathouzi zústával. Z kte-
rýchžto penéz též kostelníci každého roku nikdež jinde k
jinému,
nežli
pred
oufadem
v prítomnosti
zadnému
faráe a dvou nebo
— vie osôb, niti
88
—
od všecké obce k tomu zvolených, pofádný poet ui-
povinní búdou, a v tom se dále tím
jakž to všecko obdarováni na c o
1 1
a
t
u
ádem
spravovati máji,
u dané, v sobé
r
šireji
uzavirá.
G 07. se chudých žákúv v škole doteje, ponéva svému vychovaní vašimi penézi potfebují a dítky vaše dobrým vécem vyuují, pfívétívost zase k nim prokazujte, pomoc
oni také
ite
k obživení jim
což jim
a pri kvartálích ten nékterý peníz,
od dítek vašich vedlé naízení pichází a náleží, s jim dávejte, tak aby oni zase tím pilnéji a bedlivéji práci svou ochotností
pfi
vašich
dítkách
vykonávali
mohli.
Na
špitál,
némž by
v
chudí, potrební a zasloužilí lidé, též chudí, potrební sirotci (a ne ledajací pobehlici, chodci a nehodní loti neb
pomoc
kurvy) vychovaní
almužnu dávati a takových milosrdných skutkuv, kteíž ne tak tém potrebným, ale samému Bohu své míti mohli,
initi,
se déjí a vykonávají, prokazovati nezanedbávejte, tak abyste zase proti
tomu od Boha mnohem
ouastni
hojnejší odplaty dojíti a
bejti mohli.
Jaká povinnos k vrchnosti zachovávati se má.
Vrch n os t, kterouž z vôle Pána Boha všemohoucího kresanskou, dedinou, nad sebou vystavenou máte, velice jí
sobé
a
poslušnost
vážiti
spravovati,
povinní
jste,
zachovávati,
roboty
a vedlé vôle Boží vérnost,
povinnosti,
spravedlivé
náležité
vykonávali,
platy,
poddanost poplatky
a to všecko
se
vší
ochotnosti odbejvati máte.
O u redni k , na vystavených, poslušní
místé vrchosti bejti,
a což oni
vého porouejí, k rozkazu jich
fíditi
dediné k spravovaní vám
vám
náležitého a spravedli-
se povinní jste,
a chcete-li
se trestaní uvarovati.
Purgkrabé, šafár a j iná eládka panská, k hospodáství naízená, což by vám kdykoli z rozkazu panského jakožto vrchnosti aneb od ouedníka za potrebou panskou i za jinou príinou v známost uvedli, jich oznámení sobé nezlehujíc ani se proti nim spurné stavíc, ale lakovým oznámením spravíc se, bez odporu z všeho odkladaní ochotné se zachovali máte, abyste pro neposlušenství trestaní nebyli, Zvlášté pak rychtái neb jiným v ouadé postaveným osobám, kdyžby skrze ceduli nebo
— oustné jaké poruení se
stalo,
89
— niem
abyste na sobé v
nedopouštéli, a téžšího trestaní nežli jiní
ouastni
scházeti
nebyli.
potrebách svych, nemoha k tomu jináe k pánu neb k oufedníku na raddu neb na pomoc utýci chtél, ten toho dobrú svobodu míti má. Však jestliby se jakých malých, nuzných vecí dotejkalo a tudy
Kdožby
se také v
vrchnost
nežli
skrze
skrze
rychtáfe
jich v chtél,
pfijíti.
neb konšely porovnáno bejti mohlo, a nékdo by tom pobíhati a tudy zoumyslu vrchnost zaneprazdovati ten za takovou všetenost veží trestán bude.
Platy penéžitó stále, totiž ouroky
asem
dvé nedele napred, pred i
kdykoU
se dáva,
vice
jiných,
5°
jakýchkoli
Jirí
a svätého
platft
rychtáfové nebo konšel
nebo
polouletí
Václava,
šacukv
é opovéditi.
od sou-
na zámek pisári do dchodôv na jistý, od písae uložený den, zouplna odvozovati máji. A pakli by toho pominuli, tehdy koliko dni po projitém asu se potáhne. tolik dni za to v veži vézenim odsedôv pijímati a hotovou sumu
bejvati musí.
Však nemohli-li by rychtá neb konšelé na nékom platu vyupominati, povinnen jest jej na zámek sebou pivisti a postaviti, a tak sám trestaní ujiti moci
takového z a,
s
nebude.
Roboty, vorné as i
S
•3
vinní jste, o to se v
jiné potahy, kteí vykonávati postarejte,
abyste
koními a jinými
potrebami opatrení byli, a když vám rozkázáno bude, robotu povinnou vykonali a povinnosti své zadostí uinili mohli, vrchnosti pak príiny k trestaní nedávali ani k vétším sebe nepripravovali. Pakh by kdo tomu zadostí uiniti
nemohl, ten radéjí vrchností své jíným lovékem grunt osa, aby tebou v tom nie dále nescházelo.
A
kdež dennimi robotami povinní
jste,
ledajakž odbyli, dlouho na den nepíjíždíte,
kterýchž abyste
tém
se védétí
robota za celý den se pokladali nebude. Ale aby ten na druhý den znovu nahradil, k tomu skutené pidržán i vézenim nad to trestán bude. A kdožby na dáva, že
zadnému
ta
robotu na den oznámený se nepostaví, toho každého rychtá hned v sobotu následující oufedníku na zámek postaviti
povinnen bude pod trestaním.
-
90
—
Roboty
peší když nastaiiou, ty tolikéž vedie povinností vám kdy káže, zárove s ochotností odbýváte a v as a v hodinu uloženou všichni, jeden na druhého se neohlédajíc ani protahujíc, nacházeti se dejte, a kdožby nedbansvých, jakž
livostí
se
svou prodlil, ten vézením trestán a pokutu, která se
uloží,
pidržán bude.
dáti
Podruzi a podruhyné, ktei mají, ponéva oni pod ochranou
bejti
k
robotám
nápomocní obživení své
vrchnosti
vedou a pohodh dobrého požívají, všickni napofád od rychtái'e aby poznamenaní byli, a kdyžby toho potreba nastala a jim rozkázáno bylo, povolné se nacházeti dali a práci potrebnou vykonávali. Kteíby se pak spurné v tom stavéli, s ochotností aneb
mají do vézení dani
protivili,
bejti.
Aby také vrchnost dediná dáství
i
jiných užitkftv
z
hospo-
požehnaním Božským náležité ouastna bejti mohla, o tom se vám porouí, kteíž pri mesteku piva šenkujete a domú vejsadních nemáte, abyste z pivovaru panského piva Šenkýi pri dedinách brali a zadných piv nešenkovali. NB vždycky pivo za pivem méjte, aby se v tom nedostatek nenacházel. Našlaliby se v tom jaká nedbanlivost, kdož se toho dopokutován bude. pustí, ten vézením trestán svého
s
:
i
Beky má
pokutou za
za to ... 15
panskému
se
pivo
A kdož by beky jednu béku jiné
pivovar dodávají.
gr.
alb.
obilí všelijaká
pak pekafí, a do
cizích
k mletí do-
mlejn na
jiná
Jestli pak kdo nad to popokuty vrchnosti propadne 1 k. gr. a vézením
panství dodávati se vystríhejte. stižen
c
se
zdržel
položiti.
dávejte, zvlášté
-i
vyšenkuje,
za sebou
Do mlejnô panských >
a
hned na nebo zkazil, tri nové beky koupiti aneb hotových penéz na jiné beky bednái
pivné, když
byl,
trestán bude.
Kopaniny neb klueniny ten bez vôle
a
kdoby jaký požívati
dovolení vrchnosti se v to nedávej,
sobé to pH oufedníku náležité obdržeti, když se
z
chtél,
ale môže-li
toho náležitý
bude toho dále volné moci užívati. A kdo by CO toho posavad bez platu užíval, na kom se to nájde, neohlásili se, a pokudž to na místo nepostaví, ten o to pfijde a platy dávati uvolí,
trestán bude.
—
91
—
Na rolích, panských lúkách, kdekoli což panského
škody
jest,
a kdož by se o to pokúsil,
on téžce bez milosti o
Z strany kazuje, abyste
k
v záhradách inili
všelijaké
lakovému jako k má.
se
i
jinde,
ostrihajte,
lotru saženo, a
to trestán bejti
ek a potoku všem vúbec pod hrdlem se tomu zlodejským vskakovánim pokoj dali,
pri-
aniž
také tém, ktei od vrchnosti z penéz to pronajímají, z všeteJestli se pak kdo, což nosti nevážnosti svou prekážky neinih. tak nevážne pokúsi, ten bez milosti na hrdle trestán bude. Jestli by se také pri kom jaké prípravy a potreby rybárske nacházely
a len zadných vod v pronájmu
bráno
a ješté
bejti,
nemél,
skulené k tomu
tomu má
všecko po-
to
Irestáni neujde.
Do les panských, zvláš, kdožby kde zadného koupeného divi nemél, s sekerami a nad to pak mnohem méné s runicemi ani po polich zadných kromé hejných na králce necho, a kdožby v tom postižen byl, tomu sekera vzala bejti má, a on k tomu trestaní neujde. O runici pak lakový tak lehce v tom neostojí, ale na milosti panské bude, jak by to jemu dále vážili se mohlo. Všakž co by se suchého díví, haluzí dotejkalo, kdo sobé co z chudých nalámatí múze. toho se zadnému
nebráni.
Mysli
jedenkaždý prázen bejvej, myslivecký nástroje a jiné potreby u kohoby nalezený byly, a vrchnost v
oslí
všelijakých
by toho jemu nedovolila ani jej potrebovala, pobráno a on veží trestán bejti.
mají bytí.
to
všecko
Psí škodliví a po pohch neb po lesích behali zvykli doma chováni a pivázáni anebo jim nohy prední uatý Kdo by pak lakové psy na škodu a na vzdry vrchnosti
choval, ten o to veží trestán bejti a pokutu
Na hony
a
lovy
cházeti se dejte, a kdožby dáti
má jemu
povinen
i
všickni,
se
1
k.
gr,
položili
má.
kdyžby rozkázáno bylo, na-
nenašel,
pokuty
vértel ovsa
trestán bude.
Ptákú lapaní
jarního
asu všem vúbec
pfísné se též
zapovídá pod skuteným trestaním,
Z aj lapal a to
í
mladé neb srny letního asu když by zoumysla na škodu neb na vzdúry vrchnosti hubil, zadnému to c e
lehce váženo nebude.
— G
i
ž e
b n
c
í
—
92
kteí by ptáky lapati a
i,
ižbou
s
zacházeti
chléli, mají to s vúlí a povolením vrchnosti pred sebe bráti. Kdož by pak to o své újmé svávolné pred sebe bral, ten pokuty 1
gr.
k.
vrchnosti propadne a k
Na meze
a
hranice
tomu
trestán bude.
od gruntov cizopanských zvlášté
hejní i jiní poddaní pilný pozor méjte, tak aby se vrchnosti všetené ukladaní nékoho na škodu nevztáhlo to se též rolích a lúkách i jiných dediných gruntech rozuraéti má. ;
Omyslivcíchzjiného panství,
skrz pri
kteí by
zvlášté,
v tom dovolení neméli, všem vôbec se porouí a prikazuje, kdožby takové kdekoli s jakoukoli obírati a zacházeti se spatíil, aby o tom na zámek hned oznámil a toho netajil. Pakliby kdo CO toho zamlel, ten jako nepravý a pronevéilý vrchnosti své skutené trestán bude.
Jaká povinnos oufadných osôb a jaká k nim ode všech
vážnos zachovaná beji má. oni od vrchnosti sobé svéený, a v tom se záväzky a prísahou zavázali, máte jich všickni vôbec a jeden každý mnoho sobé vážiti, a
Rychtáfe, purgkmistra, konšelv, majíce
své
ouad
jestU
by oni
príin,
bu
náležité poslušenství k
jim kdo v
povinnosti oufadu svého proti
z náležité
vdék nebo nevdék,
em
pred sebe co
nim zachovati povinen
protivil,
ten
na hrdle jiným
komu
vedlé
vzali,
jeden každý
jest.
Pakli by se
k vejstraze
a ku
príkladu trestán bude.
Nefády všelijaké
a
rozpustilosti
proti
povédí vrchnosti k pohoršení jiných zadnému trpéti
vúli
Boží zá-
nakrátce
nikoliv
velikou prísností od ouadô a rychtáe aby báze mezi všemi vbec byla a dobrý mohl. Kdožby se pak tak príliš nevážny na-
se nemaji, ale
s
trestati se mají, také
rád obhájen býti
cházel a své vôle pfestati ale
vypovédín
nechtél,
takový
nemá
pri obci trpin,
býti.
S ry ch táem neb jinými o úradný m osobami žádný žádné svády, rôznice, nevúle ani v odpor zoumysla nedávej, a když bez toho bejti môžeš, radéji ustúp a pro ouad jich sobé i
se v
važ, aniž se jim protiviti pokoušej, ale
jestli
by komu od nich
1
—
93
CO ublíženo bylo, o to nápravy
kutou 10
k.
— kdež
tu.
náleží, hlertej
pod po-
gr.
Nevážneho
hromo vaní
hk omyslného pimluveních zadnému, jak domácímu tak pfespolnírau, nikterak trpéti se nemá. Bylo-li by na ryku neb kdekoli ven z obydlí, na to má predné ry ch t ár a oufadní osoby pilný pozor míti, a zadného nešetíc, hned do šerhovné hnáti a pfísné trestati, emuž se ani jiní sousedé z obce na krátce dívati nemají. A jestli by se co toho u koho v domé dalo, povinen je hospodár to hned zastaviti. Nechtél-li by pak takový hospodáfe v tom uposlechnouti, povinen bude každý hospodár takového nevážneho loveka hned do šatlavy dáti, a takový každý bez pokuty 1 k. gr. nemá z vézeni propuštén bejti. Bylo-li by pak na hospodári neb rychtári shledáno, že by se na to skrz prsty dívali a prohlidali, tehdy oni sami dvojnásobní pokutou povinní búdou z takovejch pokút polovice sahání, rouhavých
laní,
slov
i
jiných
a le
oplzlých
i
;
rychtári a druhá polovice
na obecní opravy
náležeti
má.
svém domácim ani presobecním svolením snémovnim prísne v karty neb zapovídá). z ehož veliké neády pocházejí, v kôstky o peníze ani o pivo nikoli dopouštéti nemá. A bude-li to na kom shledáno, by pak rychtá k skutku se nepitrefil, má ten každý hospodár o to šatlavou trestán bejti a pokuty
Hry, tance žádný
polním lidem (jakž
se
v príbytku
to
bu
1
k,
gr.
bez milosti položiti.
Jestliby
pak
rychtá
na hráe
položíc právo, všecko pobratí môže, dáti
povinen
i
trefil,
hráe
což penéz zastane, k
tomu do šerhovné
jest.
Nemístné sedání noní
v šenkovních
domích žádným
nemôže. Protož rychtá, v nejdelší noci tri hodiny, na noc, když pak noci na váze sou, tehdy dvé hodiny, v lété pak hodinu na noc zvoniti dej. A obcházeje vôkol hosté vypud nebo do šerhovné dávej.
spôsobem
nikoli
vymlouváno
bejti
Noní toulání, pokriky, vej skán í, oplzlé i jiné marné, daremné a neužitené zpívání, kteréž toliko k nepokoji odpoívajícím lidem príinu dávají, ana téžkost bejvá, skutené skrze ry ch t ár e zastaveno a petrženo bejti má, a on každého hned toho, kdo by jemu utekl, na druhý den do šerhovné hnáti, i
obeslati a prísne trestali
vinen bude.
K tomu
taiíé
i
i
-
94
pokutu hodnou od lakových brali pojiné osoby ouadní rychtái na pomoc
bejti máji.
Zbroj
e
neb braní všehjakých, nad
na porád vôbec
nosili pfísné
se
zapovídá,
vohié pred sebe bral, jest o
lo
Irestán
lo
a
pak runic všem kdyby toho svá-
pokuty X
a
gr.
alb.
dáti má.
Pakli
a jiní obecní pfespolní lidé, pijdouc do šenhospodári brané schovali dali máji. Kdožby uinili nechtél, nemá jemu víno nebo pivo naléváno bejti. hospodár komu toho preje, pozor na lo méj, aby s ádem
bylo.
A
Sediaci
kovního dornu, toho
by se skrz koho kdožby toho pôvod byl,
pfišel,
jestli
nápravu zranenému) pokuty 11
kdo k bití, ourazu do šerhovné dán bejti (a mimo
vej boj stal, a že
má k.
grošô položili.
S vady neb rô žnice u koho by se zbéhly, má hospodár stranám toho netrpeli, ale hned je zruili a porovnali. Nemôže-li pak sám toho vykonali, na rychtáe podej. A nechtéla-li by k tomu strana uposlechnouti a néco by se tu svávolného dopu-
má
stilo,
lakový šerhovní Irestán
Sešlo-li
vinen
bejti,
a
1
má
Moci
a k val
svávolné choval, treslán
bejti
lem žádný na zadného
nesahej,
len jako právu
než mirnou
Kdožby
odbojník na hrdle
i
se
pak
na statku
má.
Pástek k.
dáti.
louž pokutou
bejti.
spravedlností živ bud" a nápravy náležité bledej.
1
pokuty
gr.
k.
by pak v tom néco hospodáem,
žádný nedopouštéj
ani
nepovoluj
pod pokutou
loket plátna konopného.
že nékteí déveek louditi se kdož by se toho kdy dopustil, len na zámek postaven a vézením jiným ku príkladu treslán bejti má a pokutován. Ze pak také nad to vejše nékleí proti vôli rodiom dcérky jejich berou anebo cizi manželky odluzují, lakovej každý kdyby poptán byl, má vzal a na zámek dodán bejti, k némuž jako k zjevnému lolru zachováno bude.
Jakož se to také nékdy deje,
opovažují, protož,
Rád strany
sirotkuv.
Sirotkôv, kdykoli by ktefí osireli, žádný se mimo védomost vrchnosti všetené neujímej. ale oufedníka v tom
vôli a
bledej,
— a kdež oufedník sirôtky
komuž
a
jest,
—
95
komu
zjedná, ten je také postaviti povinen na marné veci peníze aby jim vydávaný
slouží,
nebyly.
Ktei sirotci po své vuli béhaji, má jim oznámeno bejti, aby se dobrovolné zase navraceli, nechti-li o spravedlnost svou pijiti. A kterým by tak oznámeno bylo a oni na to dbáti nechtéli, ti na potomni as žádné milosti užiti nemají.
emeslm
uiti Kteí sirotci se mésté uiti mají s vlí vrchnosti.
pri
Sirotek žádný na
chtéjí,
ti
se
na panství
jiné panství se ženiti a tu vyhošfovati
nemá, bez vle vrchnosti; uiní-H jináe, ten bude spravedlností svou na milosti panské, pacholek neb dévka.
bu
Peníze sirotí,
což jich koH za
kým pozostáva nebo
päjených
všecky aby skladaný byly se nachází, hejbáno nebylo bez vúle panské neb oufedníkovy.
vydávati
povolení
témi
aby
se
práva bez vle panské aneb nemá, buto oni na domácim
i
jinejch všelijakých penéz abyste
Sirotkúm zadných p en é z oufedníka
a
roz-
z
neb na jiném panství.
Poty s
z
takovejch jakož
pilností vykonávali a peníze s pilností
O Hromady povolení tak
bejti,
A
obecních vécech.
má
se
na
bejti
má ouedník sám
aby
gr. alb.
o
vrchnosti
nemají.
A
a
vedomí
neb
nastala-li by toho
tom poruiti a osobné pítomen
potrebné tím podstatnéji íditi mohly. nedá, nemajíc slušné vejmluvy, ten
veci
se
kdož se do hromady
pokuty 6
vuole
bez
obecní
oufedníka držány
jaká potreba,
opatrovali.
najíti
bude. Pri takových hromadách aby zízení panská o všelijakých ádích jiných cechov školní, špitální, konšelská
povinen
dáti
to pamatovati,
nafízená, totiž kostelní,
ítána byla a tak pro
Kdož by grunth, prodati, o to frejmariti
vule vrchnosti
nei,
i
védomost vubec opáená
lepší
roli,
louky nebo
aneb co
co
zastaviti chtél,
bejvala-
tomu podobného žádný toho bez
než oufedníku, aby o tom oznámil, aby se
takový trh neb smlouva na záruku do register zapsati mohla. pak kdo proti tomu jináe uiní, to místo raíti nebude, ale
Jestli
na
milosti, uvážení dalším a
vli vrchnosti zostane.
—
96
—
Peiiéz purkgrechtních tolikéž tím spsobem žádný prodávati nemá, než jak pfedepsaný artykul o jiných prodajích v sobé obsahuje.
Dobytkúv opovíš,
bez vôle vrchnosti žádný neprodávej,
le
se v
tom
pod skuteným trestaním.
s polovice nebo za peníze ani v dluhu by od ouedníka prvé dovolení mél. nepovoluj, le jinému žádný takové obih k ruce vrchnosti odpor, tomu na pak co Stane-li se
Osívati roli biito
pobráno bude.
Na obilí žádný pred asem lidem pjovati nemá, a kdož by komu co pôjil. ten o to pHjde, a nemá jemu v tom dopomoženo
Za
bejti.
cizopanské bez
lidi
vôle
vrchnosti
žádný v ruko-
jemství se dávati nemá, a kdož by se toho dopustil, ten se
sám
vyvažuj.
Nádeníkô
podruhô žádný bez vôle vrchnosti nepijímej
a
Všickni také podružní lidé, kteíž zakouna panství nemají, zadných dobytkov chovati ani kupiti, a tudy obilí neb jiné veci na draho chovajíc jiné v obtéžovati a takové svobody užívati nemají pod propadením toho všeho, což by tak na kom shledáno bylo. Než chtéjí-li toho eho hledéti, a se osazují, a to za mnohými slušnými príinami.
pod pokutou pení
1
k.
gr.
svých
em
emeslníkô
proti fádu cechovnímu, kteí by žádný jakž pri mesteku, nad to v vesnicích nefedruj ani nepechovávej pod pokutami v každém cechu vyméenými a pod skuteným trestaním.
neb stolíô
cechovní a spolu trpii nebyli,
O Ponéva
pri
trzích pri
mesteku
mesteku.
Letovicích nemálo emeslníkô a jiných
se nachází, kteíž k obživení svému všeustaviné potfebují, protož se o tom všem vôbec porouí a prikazuje, abyste jeden každý obilí všelijaká, od mhnýho, pfediva na trzích v mesteku prodávaU, a ve vsech aby trhu se nedrželo pod propadením toho všeho, kdož by co
potrebných chudých
lidí
likých potrav za peníze
proti
tomu svávolné
Vlny
pri
prodal.
každé stíži na trhy každý voziti povinen jest tri trhy pro-
vedlé obdarovaní cechu soukenickérau daného, a po
dávati
ji
mže, aby
v
tom
ten pokuty vrchnosti 11
Prekupováni
k.
97
—
utištén nebyl. položiti
gr.
Kdož pak jináe uiní,
povinen bude.
všelijakých vecí na škodu
emeslníkäm na-
nemá. A kdož by co tak na škodu krátce pfedkupoval, zvlášté pak židé, má od rychtáfe a od pfísežných Hdi každému pobráno bej d.
zadnému dovolovati
se
Soli na všem panství v obci Letovské na škodu žádný porôznu prodávati nemá. A na kom by to shledáno bylo, tomu pobrána bude, a ješté k tomu pokutován bude.
O Gož
živnostech a obchodích.
emeslníkôv všech vbec doteje,
se
pekarv
souke-
tém všem vôbec napomenutí se iní, aby vedlé obdarovaní, ádfi a zízení sobé daných v po-
níkúv,
rádcích svých
i
nákladníkúv,
dobrým
ádem
se spravovali, cechmisti pak, kon-
osoby aby na vejstupky pilný pozor méli, a scestného, zadnému toho nepromíjeli, nýbrž co našlo-li by se kdy skutené trestali a pokút uložených neodpouštéli.
šelé a jiné nafízené
pak sami v tom, co se varení pi v neb šenkování doteje, ti v tom dobrém rádu, jakž od vrchností zizeno a jim povoleno, státí a v tom, aby vrchnosti z toho náležitý oužitek docházeti mohl, spravedlivé chovati se mají. Jestli
vína
pri nákladnících
Šenkýri, slušné
peníze
pšenice, pivo,
Zadnému
ktefí
dávati.
po se
em
piva
mají
šenkují,
by se más dávati mél,
také piva
pes
10
gr.
míru za vždycky vedlé ceny
spravedlivou
A konšelé obecní
saditi mají.
alb. véiti nemá.
Jestli
by nékdo chudým nékterým
by se pak na kom shledáno,
že
emeslníkôm v tom prohlédal
(jakž
mnohý do jedné dvou kop neb více že by pojednou mnoho platiti a tudy
se
to
nékdy
že
deje),
za pivo dlužen zostal,
by tak
o živnost pficházeti musil,
k takovému dluhu rychtá ani žádné právo dopomáhati povinno není,
nebo dluh propitý dele tetiho dne roku nemá.
Mlynári všickni, kdo jaké obilí do mlejn dodá, pilné mleti a spravedlivou míru mouky lidem zase dávati mají, však se v tom opatrujíc, jakého jim kdo obilí pfinese, aby o to stížností nebylo. K tomu konšelé obecní dohhdati mají. 7
—
98
—
Mira, loketh, váha vedlé vejsady margkrabství Moravského pri
všech vécech spravedhvé a náležité uživána bejti má.
by na kom v tom jaký fortel sbledán anebo téžce pokutován bude.
Pekári všickni
a
ktefi nejvíce v
ti,
cožmají, obilím, pšenicemi a se mají, tak aby
pes
se nenacházel. Byl-li
tehdy, kteíž
by se
rží
ten na
byl,
Jestli
hrdle trestán
nové chleby
pecí, aby,
vedlé nejvyžši možnosti zachystati
mesteku nedostatek
celý rok pri
chleba
by pak kdy jaký nedostatek chleba poznán, tak nedbanliví v tom našli, pokuty 1 k. gr.
bez milosti dáti a na rathouz položiti mají.
Žádný také
pekam
jiný,
peením
kdož pod pokutami
státí
nechtél,
nemá
na prodej kromé trhového dne a o fr ej u n cíc h na prekážku bejti, A zachoval-li by se v tom všetené, má takový chlíb pobrán a chudým rozdán bejti. chleba
Mají pak pekafi
ceny obih, drahoty a lacina chléb
vedlé
v slušné mífe neb váze peci, tak aby sobé chudí lidé do nich
tom na kom co neslušného,
nestéžovali. Najde-li se co v
malý chléb
pekl,
má jemu pobrán
a
chudým rozdán
bejti.
že
by
V tom
se konšelé obecní vedlé závazkô svých spravedhvé zachovati mají.
ezníci mäso
troje, jakž
obdarovaní jejich v sobé to
obsahuje, v krámích mívati a v tom se
i
podlé jiných artykulftv,
v témž obdarovaní jejich znéjících, náležité chovati mají pod pokutami na to uloženými. Ponéva také zimním asem od obce o svíky nemalé naíkání bejvá, že je nékteí po své vôli a lidem v tom šelé obecní vedie ceny
prodávají
pHhlídati, a najdou-li pfi
protož
ubližují, loje,
mají k tomu
kon-
sprubujíc to spravedhvé, vždycky
tom jakou krivdu, pestupníky skutené
trestati.
O
zachovaní rádu a svornosti mezi sousedy.
Jeden druhému v vlastní veci i
jiné
tomu podobné jméní, což
z
mu
strany rolí, luk,
záhrad
neprináleží, svávolné a vše-
tené se nevkládej. a príiny k nevôli z oumysla nevyhledávej pod pokutou 1 k. gr. a skuteným trestaním.
Neobyejnými cestami se nepokoušej
pod pokutou
1
k.
a
stezkami škody
gr.
initi
žádný
—
99
—
Kdožby CO na škodu obce nebo vrchnosti sobé priplatí a privlastnil a bez
platu
má
držel a užíval,
to
to
zase
bez
odporu odprázdniti pod trestaním.
Na
rolích,
na lúkách
v obilí,
druhému škody neite;
kdekoli jinde jeden
a
pak kdo jakou škodu pasením neb vyžínáním komu uinil, ta škoda af se odvede, kterouž rychtá a konšelé šacovati mají, aby se náprava za to stati mohla a pokoj mezi lidmi zachován bejti mohl. jestliby
Dobytky své pastýi bytok, do stáda honiti dejte,
sousedv
vobecnimu, zvlášté pak dobrý doaby se na rôzno ke škode jiných
nepobíhalo.
Cizího dobytka také j iným le by sousedé toho komu
Ohrady neb pfíkopy, buto
okolo
gruntech
pri
potrebuje aneb opatHti povinen se
jar o zaína, do svätého
pokutou
gr.
k.
1
Jifi
skuteným
a
píáli.
kdo
kde
záhrad,
ujme žádný na pastvu
k
nepfijímej,
jest,
a
rolích
pri
kterých místech,
v
neb lúkách, toho
neodkládajíc, ale hned, jak
náležité každý vykonávejte
pod
trestaním.
Grunty
své, stavení a ploty jeden každý opravuj a kdo jakou má, délej. Kdožby pak tak nedbanlivý byl néco toho zapouštél a tak náležité hospodáství svého opatro-
roli, a
své
vati a živnosti
hledéti
nechtél,
a
tudy potom
i
povinností
jiných odbejvati nemohl, takového každého rychtá neb konšelé
na zámek postaviti mají, aby o
lovékem
istotu
neb grunt jiným
všelijakou jak v píbytcích svých, tak pred
zachovávejte
všickni
to trestán byl
osadil.
nefádúv zadných na cesty neb
a
lidem na ohyzdu vynášeti, vymítati nedopouštéjte. a
konšelé pozor
ješté
pokuty
k.
1
K Rychtá lávky
•ouad
a
jiná
vísti
s
gr.
A
takový
zhlídnoutí obecních oprav. vždycky jarního asu na cesty i mosty, neb kde by kdo z sousedôv na obzvláštní den k zhlídnoutí toho všeho
ouadem
mista
chtél,
Naež rychtá
každého vézením trestati mají. na obec dáti povinen bude.
míti a
domy stezky
obecní,
na
-
—
100
to v
vycházejte, a což za potrebu opatrili poznajic,
as
spravitf
niemž
aby osobami vašimi pro povimiost oufadu vašeho v
dejte,
nescházelo.
Konopi neb Inn
v rybnícich neb struhách, v fekách ani
a
v potocích tekutých žádný
neb postižen bude,
má
o to
nemocí; a jestli kdo v tom shledán dostatené trestán i pokutován bejti.
Ohe
se
všiekni vúbec s pilností opatrovati máte, tak aby pro neopatrnost nedbanhvého loveka jiným sousedôm tfebas
nenabytá škoda nestala. to s opataké zadnými le svíkami v lucernách, po domích, do chlív neb stodôl nechodte pod skuteným>
Svetlý trností,
i
trestaním.
Z strany sušení Inu neb konopi v aby bezpené
se opatrujte,
svétnicíeh obzvláštné-
bylo. Najde-li se pak u koho v
tom
nejaká neopatrnost, ten prísne trestán bude.
ohúm
K takovým s
pilností
aby
konšel é vkol
nejastéjc
co
vždycky obejdouc,,
kde co v nebezpeenství^ opateno bylo, napomenouti a opravdové se o tomají, a najdou-li
pihlížeti
hned
to
doteným
již
tvrti lété anebo
v jednom
pod skuteným trestaním.
pfiiniti mají
Také sena
to
pilné pamatovati má, aby pri obci v as háky a tlouky vždycky pred
nenadálého neštéstí rebríky, rukama pohotové se nacházely.
Sena, slamy a obilí
a
by chozen
se tak skládají a opatrují, což
kdo toho do stodôl složiti nemohl, aby bezpené pro svétlem zústávati mohlo.
Ohe
kdyby od koho (ehož Pán Bôh uchovati ra)
vyšel,.
a ten
pro nedbanlivost toho neuhlídal nebo uhlídajíc pokriku
hned
neuinil,
a
zatím
by
se
ohe
rozmohl,
ten
na hrdle
trestán bude.
Ohô
nebo uhlí pastevcôm na pole letním asem žádný A na kom to shledáno bude, ten hospodár skutené trestán.
bráti nedopouštéj.
bude o
to
Jestliby
kdo od
milíe aneb
ten beze vší milosti trestán bude.
jiným
spsobem
požár
udélal,.
\^,-,_^ :
}"^
-'1_J,
—
101
—
nékdy mimo nádeji pfitrefilo, že by les horel, hned všichni vôbec béžeti a hasili sobé pomáhali máji. A kdo by toho zanedbal, prísne o to trestán bude.
Kdyby
se také
Jestliby kdy také jaký pokrik pošel za príinou honení zlých lidí aneb z strany obrany pred násilným pohnutím a boukou, tehdy všickni vbec k ry c hl ár se zbéhnouti, i
jakž by toho potfeba ukazovala, žádný v niera na sobé schá2eti dopouštéti nemá. Ale rozkazu vrchnosti se zachovali povinní
-a
budete.
téch napred ohlásených arlykulv
A prolož vedlé purgkmistr, rychtár
a
konšelé
i
jiní
poslušné a poddané se
abyste milostivou vrchnosl sobé zachovali,
trestaní
pak a pokút
mohli.
v.šelijakých ucházeti
A
poddaní všickni vôbec
chovali máte, niehož nepestupujíc, tak
zízení panského, kteréž jest od pána. pána Volfa Dylrycha hrabéte urozeného M. vysoce J. z Hardeku, z Kladska a v Wochantu (?), nejvyššího dediného šenka v Rakousich a Iruksasa v Štyrsku a na Lelovicích leta páné 1561 vydano a pri držení soudu, když se radda na rathouzi tak jest konec tohoto
obnovuje,
obci letovské
zachovávali mají a
pokutami na 1)
Volf
z
jest
praedikát ,z
a
teno býva,
pri
emž
se
to uloženými.^)
Jetich
ve
psán
jest
Machlande"; proto ,v Wochantu"; má Thurna
pednešeno
toho nijak nevystupovali pod nemilostí a
v opise
nemeckú
,Hardegg
,v Mochlantu\ Ke jménu pidán k obvyklému praedikátu
býti
zizeni
Kreycu",
po
zízeni jeho jest patrná
Glatz
und im
hr.
Jind. Václava
,z Valsassiny" též
pedek jeho Antonín cí«. Karlem V. byl uinén pánem ,zum heiligen Kre u z". (P o z n. r e d.)
pretože
ríšskym hrabétem a svob.
zu
chyba, psáno-li jest
Zprávy vedecké. Archaeologická koist za
r.
1904.
Podáva Alois Procházka.
Drobné nálezy. Z príbytkové jamy u „desátkového mlatu" kosténé zlomek kosténého hrotu šipky, hlinený peslen.
Blažovíce. šidélko,
Dédice.
S pole u hamiltonského
kríže
tri
kamenné sekyrky
a kuželovitý peslen.
Habrovany. Ze
sidlišté s
tice" kamenná sekyra a
delši
volutovou keramikou v
trati
„Bla-
rohovcový nožík.
Horákov. S polí pod myslivnou: pekne vyhranený mlat ne-
dvé kamenné sekyrky, prerazené škrabadlo, nékolik pazourkových nožô, obsidiánový nožík, dvé kosténá šidla. Z jamy se stepinami rázu slezského v „púllánech" železné šidlo a step ervené malovaný s lesklými tuhovými pásy. provrtaný,
—
:
Jezera.
Na
zdejších polích p. Ferd. Bajerem
nasbirané ka-
menné nástroje: dva zlomky mlatu, úhledné dlátko kamenné, celé škrabadlo, veliká sekyra, 65 dkg téžká, a 3 sekyrky menší.
s
Kenovice. Z cihelny Andrysíkovy kamenná sekyrka. Jiná ku Zbejšovu.
polí
Kižanovice (u Slavkova). Na „padélku" Jana Kohouta vyoraná popelnice, baatá s kuželovitým vysokým hrdlem a s dvéma oušky, typická popelnicovým polím rázu lužického. Milonice.
Kamenný mlat-motyka.
Opatovíce (u Rajhradu). Veliký jantárový koral se
skrenými kostrami. Orlovice.
Vétší
kamenná
sekyra.
z
pohebišté
— S
Prštice.
polí
odštépek obsidiánu,
„na
týl
103
i
h a dl e ch" pazourkový nucleus, mlatu a tyfi kamenné sekyrky.
Pustimé. Z cihelny hrobní nádoby: vétši bezuchá banka hrubé pracovaná a miska s vysedlým uchem. Zohnutá bronzová jehlice.
Radkovy (u Devohostic). Vápencová koule na d vou protilehlých místech navtaná.
V jamkách
trí
poátky
vývrtkôv.
—
S „Díl" kamenná sekyrka s vylámaným ostrím. Hlinený peslen z popelové jamy za stodolou rolníka J. Kubínka. Týž rolník rozširoval hnojišté a uhodil na vrstvu stepú neolithických sestavil jsem z nich ást banky, zdobené rytou volutou a dolíky. (Obrázek 1.) Sívice.
;
Obr.
Obr.
1.
Cást neolithické nádobky ze
Šlapánice. s
otvorera
Sivie.
2.
Neolithická nádobka
z
Tvarožné.
Z hrabécího píseníka hhnéné valcovité závaží
smérem
k výšce.
Tvarožná. V cihelné „pod kopekem" dobytá z príbytkové jamy vzácna nádobka, zdobená rytou volutou a temi kolmo proraženými pupíky. Také hrdlo je šikmé ryhováno. (Obrázek 2.) V sr})nu vybral jsem z jiné jamy drobounkou nádobeku. Na panském poli „u studýnky" našel jsem etné stfepy keramiky
—
—
ímskoprovinciální a stfepinový peslen. Velatíce.
Kamenná
sekyrka.
— Vomice
Z
(u Rosic).
104
trati
„na pecách" krásny navtaný mlat,
5 zlomku mlatových, vývrtek a
sedm kamenných
sekyr.
kamenná sekyra a dva zlomky mlatové
Velká
Zarošice. z
—
„Vinohradov".
Neolithické sidlišté u Pozoic.
Na panském
jsem na jae 1904 kultúrni výzdoba prihlasuje misto toto do rady naleziš neolithických s keramikou volutovou. Na rozoranom povrchu popelovité prsti nasbiral jsem kromé zbytku keramických též štípané a hlazené nástroje kamenné. Velmi hojné jsou tu zlomky prerazených desek žernovových. Nádoby v sidlišti tomto užívané byly vesmés polokulovité bez hrdel a zrobeny vétšinou z jemné hhny plavené. Jen málo stepô pimíšením tuhy jest šedých. Ostatní mají povrch bélošedý nebo vrstvu
s
poli „Poustce"
etnými stepy,
zjistil
jejichž
cihlové rudý.
Ozdoba
je
bu
nástrojem
vpíchaná
(5 vzorku),
prsty
nebo rytá a to meandr (2 vzorky), prím é ryhy prerušované hrachovými dolíky (7 vz.), nebo volu ta s okrouhlými nebo podlouhlými prohlubinkami (8 vz.). Plastickou výzdobu tvorí pupíky a ucha prerozmanitých tvarv. Jen jednou zjištén nalepený proužek s jamkami po prstech. Pupíky jsou nahoé oblé nebo zarovnaný na plocho, prosté nebo dvojrohé, kolmou ryhou hluboce rozíznuty nebo
vtlaená
(16 vzorku),
bu
jamkami krášleny. Ucha jsou rohatá nebo oblouková; pekné je pleskaté držadlo kolmo kulatým otvorem proražené a ryhované. Ze hliny byl
tu ješté zploštélý
predmet
velikosti a
obrysu
má uprostred otvor patrné udélaný prstem. Pazourkových a rohovcových nožíkúv jader nalezeno nemnoho. Kamenné nástroje hlazené zdejší jsou opotrebovaný;
husiho vejce;
i
mnohé
jsou velmi jemné vyleštený. Zvedl jsem
po jedné strane do
ostri
sbroušených,
tu
2 zlomky
šest
sekyrek
škrabadel a
tri
neznámeho úelu, podobné tvarem i zpracováním sekyrkám, ale na obou koncích mají místo ostrí úzke otluené hrany. Jemné toto otluení, jakož zpúsob, jakým pri téchto hranách jsou po-
nástroje
i
škozeny, svedí, že nástroji témito bylo néco klepáno. Našel jsem
takovéto „klepadlo" též na
u Holubíc a Dédic.
sidlišti
téhož rázu
u Habrovan, pak
105
Hromadný
nález bronzovýdi kruhúv u Habrovan.
dubna pospéchovali volai v „Padélkúch nad vesnici a cisafskou silnicí smérem ke Komofanäm) na poli, které má v nájme drnovický cukrovar od p. Kostelky z H. Za této práce vyvlekly radliky na jednom místé
Dne
14.
habím"
(mezi
kruhy
4 bronzové
p. Ant. Horák a
nákrni,
které
vzal
si
mne
nichž pak daroval
hospodársky píruí
kusy. Gtvrtý kruh Nákrníky Holubiích. tyto jsou známeho získal p. E. typu, jako všechny dosavadní hromadné nálezy téchto pedmétô na Morave. z
Synek
Jediný
z
nich
—
v
vymyká
se
tri
neobyejnou svou
velikostí z dru-
žiny ostatních, jak vidno z tabulky:
Prúmér
Delši
Kratší
prúmér
prúmér
1.
malý kruh
15
cm
2.
malý kruh
15
cm
3.
velký kruh
18 Vo
cm
13
Váha
prezu 11
mm
16 dkg
3 Vo
cm
10
mm
19 dkg
15-2
cm
18
mm
55 dkar
1
cm
nejvétšího
V bUzkém
okolí Habrovan udály se již hromadné nálezy Hlaboanech^) (4 kruhy, drát, puklice), v Dražovicích,-) v Opatovicích-) u Víškova (i kruhy, 3 náramky), u Slavkova=^) (80 kuso), u Hodéjic*) (3 kusy), u Holubíc^). U Kroužka uložen byl podobný kruh ve hrobe se skrenou kostrou^).
téchto kru hú v
Hrob V
trati
žitnickými,
s kostrou u Blažovic.
„na dilech" (k nádraží), známe astými nálezy staroVladimír Beneš na poli svého otce p. Jana
vyoral
1)
asopis
vi.
-)
Cas.
muz.
3)
Mitth. d. anthr. Ges. 1891,
')
Mitth. C. C. 1891, str. 134.
vi.
muz. sp.,
spol.
1900,
oL, \89i, str. str.
104.
14. str.
15.
Synek v Holubiích.
'-)
E.
<-)
eské gymnasium
ve Viškové.
—
,
Pravek", ro.
I.,
str.
1.51.
Beneše
ís.
(z
17.)
dne
—
106
19.
zái 1904 nékolik lidských
kostí,
a hrabaje otkou, vyal celý hrneek a misku. V píštích dnecli potom objevil jsem tu kostru orám'm valné porušenou a uloženou smérem sz.-jv. (nohy). Lebky nebylo v hrobe, kosti paži obráceny na jih, hrudní koš na sever, nohy natažené od kolen byly uorány. Kromé zmuéných nádobek byl v hrobe ješté jeden hrneek, podobný prvnímu a 2 misky; celkem tedy 5 nádobek. Hrneky jsou práce jemnejší a zdobený na bichu 3 pupíky. Hrubší misky mají široká dna rovná. Všechny tyto nádobky podobají se nádobám ze známeho vehkého pohebišté se skrky u Opatovic u Rajhradu. (Pravek, roník L, str. 133. Hrneky blažovické jako ís. 10.
na
tab. XIII.)
Žárový hrob v Horákové. Rohlík Jan Skotálek rozoral 20. bezna 1904 na svém poh „PôUánech" žárový hrob o dvou nádobách, které v trati obsahovaly zuhelnatélé kusy lidských kostí a bronzový kroužek z tenkého drátu. Jedna z nádob je miska s okrajem do ohrnutým, druhá popelnice s hrdlem nízkym a velmi
stoený vnit
širokým.
ímské P. T. Martinu,
mince ze Žarošic.
naduitel
v.
v.,
pátraje po starších mincích,
jež lid nalézal za práce polní, obdržel mezi jinými též
denáry rímske, které láskavé prenechal do
mé
dva stíbrné
sbírky.
Jeden je ponékud potluen, prôméru 21 mm. Líc: Kolem korunované hlavy opis IMPGAESM ANT GORDIANVS AVG. Sedící postava a kolem ní oblouk netiRub nezfetelný
—
:
telných
liter.
Druhý denár je zachovalejší má v präméru 18 mm. Líc: pohánéná 6 veslári, nad jejichž hlavami trí žer se dvéma stuhami. Vesla z boku lodi vynívající jsou naznaená radou šikmých árek. ;
Lo
Nad
Rub s
lodí :
3
ANT AVG, žerdi
s
pod
ní
IIIVIRRP.
válenými odznaky
(prostrední
má
orla
rozpjatými krídly), nad nimiž nápis v první polovine porušený:
M PRAETORIARVM.
—
107
—
Tetiho penizku, rovnéž u Žarošic nalezeného, dostalo se Je bronzový, znané poškozen, 18 mm mi od p. Rud. Malika.
—
široký.
Líc: V^ levo obrácená hlava panovníkova s pétizubou korunkou na temeni; pri okraji objíma ji nápis: IMP GLAVDIVS AVG. Na rubu zetelná jest jen stojíci postava se zvednutou levici; pravou rukou drží kopí. Dive nalezený u Žarošic již dva denáry rímske. (Víz Gas. vi. muz. sp. olom.. 1902, str. 3:?.)
—
*
*
Lešan na Prostejovskú.
Sidlišté u
Sdéluje Ant.
Go tt wald.
Lešan ke Ždétínu protékají dva potúkové Pozemkúm mezi obéma ika se nad Dluhošticemi, vysoko položeným pak na Hrách. Pole severné Dzbele nazývaný jsou nade Dzbelem. Kdysi ubíraje se po polich nad Dluhošticemi na protéjší svah nade Dzbelem, zdvihl jsem bliže planiky prerazenou sekyru kamennou a pri povrchním ohledání jsem našel néco stepiiv. Jelikož pozdéji jsem nenacházel nástroj vúbec, domníval jsem se zprvu dle okraju místy dosti etných, že jest tu pohíebišté, jehož nékteré hroby bližší povrchu byly zachyceny pluhem le dalšim pátraním a pozdéjším zakopnutím na nékolika místech nabyl jsem presvedení, že je tu sidlišté znané rozlohy. V místech planice bližších jsou jamy se stepy z nádob V pravo
silnice z
žlibky Dluhošticemi a Dzbelum.
:
popelnicových polí rázu slezského, ve vzdálenéjšich a vyše polo-
žených pak
i
se zbytky
Na rozoraných
nádob na kruhu toených. stepu dosti,
polich Ize vidéti
ale
mazanice
na nékolika místech v nepatrných kouscích. (asi 3 dm mocnou) býva v pdé silné popelovité mimo stepy zejména mnoho zpferážených a rozštípaných kosti. Mezi rozlinými stepy z rzných nádob nejastéji nalézáme se objevuje jen
Pod
ornic]
asti misek, vétšinou hnízdekových, udélaných z hliny isté, dobre prepracované. Mimo jeden prípad, kde povrch je ervený, jsou tuhovány vné uvnit. dokonale vyhlazeny a dostatené i
vypálený.
Na
pásk
pod okrajem mírné ohrnutým obíhá nékolik mélce vtlaených (. 20.), zídka nad nimi vinou se ješté vnéjší strane
—
108
—
obvodové ryhy a rada krátkýcli, oste a šikmo rytých Ozdob jemných, ostrých jest nápadné málo (. 22.). Uvnit byly nádobky tyto bud bez ozdob nebo bývalý krášleny vtlaenými pásky pimoarvmi, oblouky a kruhy
jeninéji ryté
píniek (.
(.
8.,
15.,
13.).
19.).
Misky o silnejších stenách vykaziiji dokonalé vypálení, jsou slabé tuhovány a méné dovedné zdobený (. 9.). Zajisté všechny
jež p^enívalo
z
misky opatrený byly odstávajícim
polovice nad nádobku (.
19.),
ouškem,
vybihalo
z
okraje
a bylo pilepeno na biše.
Dna byla vhloubena dovnitr. Pod nádobky tyto podkládány kolouové podstavce,
z
kterých
se zachoval jen zlomek.
Baaté a nízke hrnce prostrední velikosti mély na hrdle vytlaené pásky, asto prerušované širšími kruhy, na biše pak mély vymáknuté svislé ryhy, nékdy jen nepatrné, jindy dosti hluboko a široko vedené (. 12., 16.). Obyejná ucha s malým otvorem méla mélké ryhy podélné. Na úlomcich z velkých tuhovaných nádob jsou ozdoby z pásfi vtlaených neb rytých pfímek (. 2., 23.); nad nimi bývají vpíchány dosti hluboko okrouhlé jamky vodorovné (. 21.) neb krokvovité (.
17.).
Vmáknutý
dôlek
zhusta
obklopuje nékolik
soustedných kruhô prsty vytlaených a vyhlazených (, 10.); hojnéji pficházi obepiatý jedním vyhloubeným kruhem, od néhož vycházejí pásy pímek. Místo díilku býva mírná vyvýšenina ( 24.). Kolem nékterých nádob vinul se hladký neb prsty dúlkovaný polováleek. Na neetných stepech vidíme i sedlovité neb podlouhlé, málo vyvýšené pupiky (. 14.). Nádobí hrubé práce je všechno ervené, mívá povrch hladký neb prsty svisle páskovaný (. 6.), kolem hrdla, pri okraji neb pfes bfich pásek s doliky prstem neb dfívkem zpúsobenými, nalepené vétší, podlouhlé a protáhlé pupiky na uchopení neb menší i
kuželovité vytažené (.
18.).
Získaných predmetu jest nékolik.
Z jedné jamy vydobytý jsou oste zahroceny (.
1.,
užívalo se za hladidlo (.
tri
4.) a
7.).
kosténé
nástroje,
z
nichž
dva
tetího velmi isté opracovaného
Jinde vyskytla se parohová výsada
(. 11.) osekaná a vyhlazená, patrné nástroj nedohotovený. Pesleny nalezený tri. Jeden s podobou dvojkuželovou jest bez ozdob,
—
109
— T
yÁ
Ze
sidlišté
nad Dluhošticemi u Lešan.
.-K^IV/- -':'
'í
-
110
-
druhý kuželovitý je zdoben otisky prstu pri základné (. 5,) a tretí slabé tuhovaný krášlen rytými pimkami a dolíky (. 3.). Z hlinených predmetu vykopáno mimo to dosti dobfe vypálené, menší závaží tvaru komolého jehlance. Kromé zmnéné
neúplné
prerazené sekyrky zdvihl jsem tu ješté pazourkový nožík. Z bronzu
nebylo nalezeno dosud nieho.
vzpomenuto vpredu, v místech vý.še položených mezi stepy rázu slezského jsou neetné jamy chudé, výhradné se stfepy z nádob kultúry rímske rázu stradonického. Stepy na dvou místech vykopané pocházejí z nádob vesmés robených na kruhu hrníském, vykazují namnoze vypracovaní dokonalé, isté a jsou dobre vypálený. Jedny patrí hrncum o silných stenách ke dnu málo zúženým, od hrdla až ke dnu shora dolu ryhovaným (asto též bez ryh), se silným okrajem slabé ovaleným. Jsou délány z hliny tuhou promíšené. Tuhy jest nékdy pHdáno tolik, že možno jimi pekné psáti, a na místé, kde byly zachyceny motykou, lesknou se a mají vzhled jako ryzí tuha. Jak
jamami
již
se
Druhé pocházejí z mís, pipomínajíce úplné svým tvarem misu na tab. L. . 7., jíž vyobrazuje Dr. Pí v díle „Hradišté u Stradonic jako historické Marobudum." Stepy tyto na povrchu lesklé erne, hladké, mají okraj slabé ovalený. Vyskytly se též dovnitf zahnuté kraje z misek talíkových. Nástroju zde nebylo nalezeno. Jen opodál zdvihl jsem koleko vykroužené z ryhovaného stepu ode dna. Rozorané jamy s keramikou slezskou Ize poznati i na Horách. Zakopnutím na zkoušku objevilo se néco stepôv a kostí. Nade Dzbelem vystupupují pozemky stupovité na sever, Zde r. 1895 vykopali pp. u. Ant. a Ed. Stratilové z kulturních jam etné stfepiny, zpracované a provrtané kosti, pesleny a drobnou nádobku, kteréžto predmety jsou uložený ve sbírkách Vlast, muzejního spolku v Olomouci.
Témé
hned nad potôkem pozorujeme tu na rozoraných erná místa popelovitá, zdaleka se lišící od hnedé pudy okolní. Místa tato se prostírají odtud v radé smérem na sever po svahu až k planikám u bilovské chmelnice. Východné nich polích
jsou tu a tam nékterá jen jako potroušena.
Kopaním
na
nékolika
místech
našli
neetné stepy, hojné zbytky jemene. Jamy jsme
jsme
popelokousky mazu
silné
vitou vrstvu, obsahující
kostí a
s otisky plev a
nenalezli.
—
-
111
Málo strepi rázu slezského a našel jsem v popelovité vrstve
nádob z doby cís. rímskeho pohromade.
z
pod
ornici
Nékteré jsou tuhovány na povrchu a leštený; mély ornament vtlaený i rytý, jako nad Dluhošticemi. Stfepy z vétšich nádob,
hnedoervené neb na povrchu erou vrstvou potažené, mély pásy, prsty dlkované. Obyejné, z okraje vytažené
prilepené
ucho ze šálka nalezeno jen jedno. Zvlášté vkusné a umelecky ornamentován je step ze spodu netuhované misky, asi na kruhu délané (obr. 1.), na némž s druhé strany vyrytý jsou dva soubéžné oblouky, asti to kruhfl, jež zvení obihaly kolem dna. Gastéii •^
naskytlv '
se
•
nádob na kruhu toených, nékdy
s
velmi
prísadou tuhovou,
'T—-
^
^_
i
/.-r-
'^
(q\
"
''."'
|
%* 3
stfepy ^•'
Z
znanou
^'"^
r^u
Obr. s
^
1.
-i ^ t ^ Ulotnek misky od Lešan. tti
i
okraji ztluštélými, znichž jeden
zdoben dvojnásobnou radou obrácených C, jiný pak opatfen Na jednom vyvýšenými pásky se šikmými vrypy tekovitými. stepu, príslušejícím hrnci ke dnu znenáhla se zužujícímu, se staženým hrdlem a s okrajem mírné ohrnutým, vinul se pod hrdlem vyvýšený pruh prsty vytlaovaný, od néhož po celé ploše až ke dnu byly ve vodorovných radách otisky palce a ukazováka. vnitek a nebyla leštená. Nádoba tato méla tuhované hrdlo Vnéjšek s ozdobou štípanou byl hnedoervený. Hrnec, patrné
—
i
bezuchý, byl práce runí. Nenalezli jsme nástrojov ani na povrchu ani za kopaní.
nepatrných nálezô zejmo, pravdepodobné místa nad Dluhošticemi, na Hrách i nade Dzbelem obydlena byla zárove, Jak
z
bylo to vlastné jedno veliké sedlišté.
A
jsem dal o prázdninách na zkoušku kopati skoro všude, kde popelovitá pôda a stípky pluhem byly vyhozeny, pfece nepodarilo se mi uhoditi na slušnejší jamu.
Nicméné považuji místa
tato za dôležitá a
doufám, že dalším s inventáfem
pátraním roku píštího se mi podafi otevíti jamy bohatším, o
emž podám
zprávu príležitostné.
—
112
—
Rozhodnutí sporu mezi klášterem Luckým na Dyji a tymi poddanými obcemi r. 1701.') Podáva
Dr.
Jan Reichert.
Vrbovec, klášterní osada lucká na Znojemskú, požíval již od založení svého neobyejných výsad, tak že nebyl ani závislý na vrchnosti své klášterní, ba mél také svj soud, jemuž podí-
zeny
byly
nékteré
sousední.
vesnice
Ale
za
16.
a
17. století
byl klášterem zkracován o své výsady, tak že Vrbovci ukladaný
roboty a jiné dávky, a také soudní moc jeho obmezována. Vrbovetí sobé stéžovali u cisárskeho dvora r. 1677, ale marné; klášter nedbaje cisárskych naízeni utiskoval Vrbovecké dále. Tito
pak,
nechtéjíce
se
podrobili
vôli
klášterské,
vzdorovali,
vojskem byli násilné privedení k poslušnosti. Spor mezi praemonstratským klášterem Luckým a poddanými jeho obcemi, zvlášté Vrbovcem (Urbau), k nimž se pojí také ješté až
teprve
obce Strachotice (Rausenbruck), Oleksovice (Olkov^ritz) a Chvalokrálovským tribunátem na Morave císai a králi s obšírnym dobrozdáním byl pedložen na rozhodnutí.
vice (Kallendorf),
Gísa rozhodí dne
15.
ervna 1701:
kterou ony tyi obce poddaní konali robotu, pravou a poddanskou, ku královskému klášteru Luckému, a to po celý týden, jako nyní jest obyejem v markr. Moravském, na prospech vrchnosti. Dále se praví v reskripté Nicméné jsme se pohnuli a povinnou robotu restringovali na tri dni celé v týdni s doložením,^) že se tato úleva tye též pololáník (nikoliv jen tvrtláníkä) s pídavkem, kdykoliv potfebuje vrchnostenské hospodáství, jako za doby senosee, žatvy, stavby a za jiných neodkladných poteb, aby mohlo ony tyi obce míti k robote po celý týden. Pri emž budiž pihlíženo k tomu, aby dny, kdy v jednom neb po nékolik týdn se pracovalo více aneb kdy se jich užívalo na povozy, aby se odítaly od povinných
Go
1.
se
tye selské roboty,
popírají konali, se naizuje, aby
:
dn
')
tomus
Dle
rukopisu
v
archíve
Musea
král.
Ceskélio.
Patentem císae Leopolda I. ze dne 28. ervna ustanoveno, aby poddaní vrchnosti své robotovali týden. Patent se stal všeobecné platným na Morave r. 1717. ')
v
(Rescripta
mor.,
V.)
echách
r.
1680
toliko
platným 3 dni
za
— robotných,
Jako
poddaných
for
i
113
má
nyni každá vrchnost
neb
poahu, jak v zemi
klášter jest oprávnén, žádati
povoz
—
na svých
právo požadovali na tak
tyech
mimo
zemi, tak
obcich jako nyní
v zemi mimo zemi. Aby však poddaným povozy ty piHš nebyly obtižny, chceme, aby nynéjší opát nástupci jeho. _kdykoHv pes noc s povozem nékde musí zústati", daU obrok konim, a to jednomu koni pl osminy ovsa (tvrtci) a pacholkovi na den 7 krejcarú, a zárove aby opát zaplatil téz mýto a raaštalné, t, j, za stáni v konírné.^) i
i
Go
2.
cháva
se
tye šenkováni vina, piva
se
vrchnosti
exercitium,
piva a korálky v onéch
t.
tyech
j,
a
korálky, pone-
právo dáti
obcich, ale
s
šenkovali vína,
rozkážem, aby ani
nynéjší opát ani nástupci jeho nebyli oprávnení dávali
dúm
poddaným
domu, nýbrž chtéjí-li v onéch tyech obcich šenkovali pivo neb korálku, aby si zde vyslavéli radnou hospodu a hospodského sami prijali na své útraty. Go se lýe šenku vína, ponecháva se oném lyem obcím úplné, aby své pivo a korálku
vedie
svých vinohradu ve svých doraech šenkovaly aby v téch tyech obcich klášter nešenkoval ani starého ani mladého vlna. Každá obec jest povinná, od své nynéjší i budoucí vrchnosti každoroné desítivédrový sud (béku) starého vina pijmouti za mírnou cenu a uchovali ve svých soukromých domech. Hospody však bez svolení vrchnosti nejsou nijak oprávnený poddaným vydávali víno. víno
vlastní
s
ze
podolknulím.
—
Go
3.
tye oleksovského
se
rybníka, poznávame, že patrí obyvatelôm oleksovským; pri tom
vrchnosti klášlerní a nikoliv
zstane, 4.
iU
Radnice
zstává obyvatelôm oleksovským a
rýchla
budiž jim vrácena dle vyrovnaní. 5.
Oleksovšlí
Weisheitzins. vají
da
proti
prolestují
letniní), ale nemajíce k
na dále povinní dávali plat 6.
1)
osobní
Na
i
platu
to
toto rozhodnutí o povinné
odvoláva se cisaf
r.
J
sýr
zvanému tomu doklad, zôstá(jinak
tento.
Gtyi obce jmenované chtély
vôbec aneb toho nepovoluje, neb jest hlídky
dávaní
o
se zbavili povinnosti
za
býej
né, v
emž
v zemi.
noní
však se jim Oleksovšlí se
náhrade poddaným za daleké povozy s poddanými svými.
710 ve sporu vrchnosti Velkomeziiské
8
— však osvobozují
—
114
ponévadž jsou povinní
hlásek,
rybníky
hlídati
blíže Oleksovic.
Go se tye pedíva zemelý opát Norbert
7.
bodil
povinnosti této je osvo-
(Gespunst),
a zflstává pri tomto osvo-
Pleyer^),
bození.
Slyšíme,
8.
Nynéjší
obci.
jmenovaný opát Pleyer ve Ghvalovicích hospodu, kterou však uškodil z neho
že
dvor a uinil
kasiroval
opát jest povinen, aby
klášter a vystavél
dôm
k
prijal roli
toho
domu
pro
aby se získalo íslo kontribuenské
roli,
berní platící a takto obcí nebylo ztraceno. 9. Go se tye píjetí sirôtka do služeb v panském dvore, vypovídá cisa, že v markrabství Moravském každá vrchnost má právo vzítí sirôtky a své poddané do služby na svých pan-
ských
dvorech.
Totéž uznáva císa
A
obcí.
tudíž
platí i
v tomto
poddané, pece ustanovuje, aby nadále
vrchnosti,
také
vrchnosti na
prípade právo
po
sirotek, byl-li
tomu nebyl pidržován, k
k
ty
jmenovaných
u
tri
leta ve službe
emuž
j
ešte
se
dodáva, naskytne-lí se sirotkovi mezi službou dobrá píležitost, aby
nemá mu vrchnost v tom bránití, kdyby ani ješté neuplynula tíletá doba služebni.
se oženil, že
Ostatné o téchto všech véciech již rozhodla (v Brne r. 1679) královská komise. Nynéjší svrchu jmenované rozhodnutí budiž
oznámeno Ve
v zemi,
Vi dni,
abychom
dne
V císaském 13.
ledna
povstaletí renítence
1702,
15.
dále nebyli obtéžování.
ervna
1701.
rozhodnutí,
ustanovuje
poddaní provinilcí
z
néco
o
Vrbovce,
a
mají
jak
císaf,
vydaném
pozdéji
naizuje,
podobné.
býti
aby
V
dne
potrestaní
za
prípadné
tom Vrbovetí jsou tvrdošijní a neústupní, již vojskem musili býti pivádéni ku poslušnosti. Dále rozkazuje císa, aby vyslanci Vrbovetí byli zatení a na Špilberk zavedení a aby po vykonaném výslechu totiž
vykladá
císaf,
ztrestání
že
slyšel
a
')
Norb. Pleyer byl opatem
hospodáem, linanníkem,
byli s
nelíbostí,
reskrípté
jak
i
klášterním
r.
vynikal také ueností.
1660—1679;
byl
výborným
— byli potrestaní dle vyše
115
—
provinní. Co se tye poddaných Filipa pri návrhu, aby totiž
Bringra a Štépána Drly, ponecháva cisaf
první byl potrestán verejnou prací na pôl roku a druhý na dva mésíce.
Dále
naizuje
císa
kdyby se podobné si tomto prípade. Vrchnosti kláštera Lukrál.
tribunálu
podobné renitence naskytly kdekolí vedli a rozsuzovali jako v
€kého,
jakož
i
aby neposlušné a
vyhnati
jiným vrchnostem, a povstalecké
robotníky
ze
jiným,
aby
budiž známo, že mají právo,
poddané
statku.
a
zemi,
v
prinútili
Takto
grunty
prodati
uprázdnený
pozemek
budiž opét osazen novým, schopným a dobrým rolníkem. Vidno, jak byla robota zlá!
8*
Zpráva z
Kommisse na pirodovédecký výzkum Moravy. Nové nalezišté štramberského vápence ve Vlovicích u Píbora. Napsal Dr. M.
Lokalita Vlovice^) t.
zv.
známa
Remeš.
je v literatúre jen jako nalezišté
exotických balvanu štramberského vápence.
Hohenegger a
praví^)
(str.
se zde vyskytují v mladších
Ghlebovicích, Rychalticích.
Zmiuje
vrstvách kídových, jako
Na
se o ní
že exotické valouny štramberské
15.),
své geognostické
mape
v
Tiché,
severních
Karpát zaznamenáva zde týž autor jmenované valouny ve vrstvách frýdeckých na hornim toku malého potka, který tee od západu
na východ a u Vlovic se vlévá do eky Lubiny. Abych blíže seznal rozšírení štramberského vápence u Vlovic, prozkoumal jsem letos v lété lokalitu a podávam zde o ní zprávu. Opustíme okresní silnici z Píbora do Frenštáta u záhybu pred kostelem
Vlovským nedaleko
ubíráme Sotva jsme a
se
polní
ušli
asi
hostince, který práve stojí u cesty,
smérem na Kopfivnici (viz nárt). 200 krok, nápadnou nám etné kousky
cestou
bílého vápence,
na pohch a na ceste rozházené, v nichž ihned poznáme vápenec štramberský. Mnohé z nich jsou omletý. Dáme se po polích trochu na levo. dále postupujeme do vyše, tím více nalézáme kouskôv. Nad Vlovicemi vystupují zde dva pahorky, které jsou oddelený malým sedlem. První se jmenuje „Hôrka," druhý
ím
')
Vesnice jihovýchodné Pibora,
asi
na polovici cesty mezi Piborem
a Frenštátem. 2)
Die geognostischen Verhältnisse der Nordkarpathen
etc.
1861.
— „Fialka".
Na mape
117
-
generálního štábu
—
—
list
Novy Jiín
z r.
1876
zaznamenaná nad kostelem jenom výška nad západní astí vyvýšeniny název ^Loužka". Hohenegger
(merítko
333 a oznail
1
:
75.000)
zde frýdecké
vrstvy,
v této
které
krajine
zasahuji
až
Lichnovu a zaujímají také horu „ervený kámen". Kdežto vrchol Hrky je porostlý jehlinatými stromy, holá a skýtá jest Fialka mimo nékolik strom na vrcholku k Tiché,
Frenštátu,
—
—
do fribo do Mpiho
Obr.
již
ávým vnéjškem
berské.
Na
1.
Mapka rozšieni tithonu u Vlovic.
stejný
pohled.
j
ako tithonské vrchy štram-
nékolika mistech na výši Fialky oteven je lom bílých
vápencov. Vyskytuje se zde vápenec, kterýsouhlasiseštramberským, mimo to však také vrstvy vice bidlinaté, pevné, lomu lastúrovitého, které jsou velmi podobn} stejné hornine, kterou znám z
Rychaltic a ve které
cissima Zeusch.
Jsou-li
se
vyskytuje hojné
Terebratula
simpli-
vrstvy tyto mladší a tvofi-li snad horní
pásmo na štramberských vápencích uložené, nelze dnes rozhodnouti. protože jsou lomy oteveny nedostatené. Nemfiže býti
—
118
—
pochybnosti o tom, že se zde jedná o samostatný útes vápence a nikoli snad o veliké jeho exotické
však
štramberského
Pokud se tye rozsahu útesu, mohl jsem zjistiti, že sahá na západ až k potúku, který tee od Piskovné smérem severovýchodním. Kdežto na strane na sever obrácené môžeme
balvany.
do vzdálenosti 200 krokô ke kostelu, do polovice horského pásma, asi k sedlu, které déh Fialku od Hôrky. Hôrka na této strane je složena celá z belavého a šedého pískovce, který zde, jak vidno, v lomech místy otevených jest uložen v mohutných vrstvách a nepochybné patrí k vrstvám frýdeckým. Jak jsem podotkl, jsou na mape Hoheneggrové oznaený exotické valouny štramberské u Vlovic. Pri bližším srovnání mapy se skuteností shledal jsem, že Hohenegger zaznamenal valouny vápencové, které jsou na hornim toku potôka, popsané vrchy na jihu ohraniujícího. sledovali
tithon až skoro
na strane
jižní
sahá jen
asi
Podotýkam ješté k tomu, že valouny vápencové se vyskytují na obou svazích Hôrky a Fialky, na severním na jižním. Pamatuji se, že za dívéjších dob byly ve Vlovicích vápenky, ve kterých tamní rolnici pálívali vápno. Valouny nejsou všechny stejné. Nalez! jsem zde nékolik druhô hornin jsou to i
;
1.
2. t.
Typický sedavý vápenec štramberský. Vápenec štramberský s hojnými organickými zbytky
—
brekcie ulitová.
zv.
Opukovitá hornina barvy svétlošedé, žlutavé. 4. Opukovitá hornina barvy tmavošedé až ernavé. 5. Brekcie skládající se z malých kouskô vápence štramberského, erne zbarveným tmelem spojených. 6. Kousek vápence ervené zbarvený, jako vápenec kopiv3.
nický.
Samostatný útes vápence štramberského u Vlovic není oznaen, ale za to néco dále na východ u Kopivnice, v místech kde na generálni mape nalézáme oznaení Pískovíia, kteréžto pojmenování také je rozšífeno mezi lidem. Pískovu Ize dobre vidéti s
vrchu „Fialky", také lom v
ní otevený, ve kterém však neláme se vápenec, nýbrž pískovec. Bylo mi sdéleno, že na strane ke KopHvnici se láme vápenec štramberský. Sám jsem již nemél kdy, abych prozkoumal taméjší lokalitu, nepochybuji však o pravdivosti udaní, a to tím méné.
dle udaní tamních
lidi
1
—
119
—
protože údaje ty soiihlasi s mapou Hoheneggrovou, Konené pripomínam, že také Klvaa ve Vlastivédé Moravské (dil I., str. 62. a 66.) jmenuje jako nalezišté štramberského vápence vrch „Pískovu" východné Štramberka a Kopivnice.
Zbývá
promluviti o zkamenéUnách, které podarilo se
ješté
mému
získali
otci z
Vlovic:
2.
Kousky koráh'\ bHže neuritelné, dvéma druhúm Thalamopora Zitteli Zeise.
3.
Peronidella sp.
1.
4. Ellipsactinia
ellipsoidea Steinni.
5.
Balanocrinus subteres Múnst.
6.
Prôfezy ostnô ježovek neb lánku lihjicových.
7.
Serpula
8.
Prosopon
chovalý, nebylo 9.
patrí cí.
zbytky rourek.
sp.,
sp. z
Rhynchonellu
A
asti v hornine skrytý.
možno vypreparovali exemplár sp.
jmenoval jsem
ernavého vápence. kousky jadra kamenná
již
je
pekné za-
celý a piesne urili.
práci o rychal-
v
tické faune z 10. 3
—
bivalv blíže neuritelná.
11. Gylindrites sp.
14.
Dva negatívni otisky žebernatých ammonituv. Neuritelné úlomky hladkého ammonita. Aptychus fragment.
15.
Belemnites ensifer Opp.
12. 13.
—
16.
cf.
„
17. Vétší
bipartitus Blv.
poet úlomku menších
belemnitôv.
Z téchto zkamenélin poskytlo možnost pfesnéjšího urení 5 druhv. Poohlédneme-li se po rozšírení jejich, shledáme 1.
Thalamopora
Zitteli
Zeise
berského ze Štramberka, Rychaltic,
Koákova, 2.
známa Hory
vápence
je z
Sv.
štram-
Ignáce, Skalicky,
Vilamovic, Ghotébuze, Vislice.
Ellipsactinia
ellipsoidea
Steinm. jenom
ze Štramberka.
Balanocrinus subteres Múnster vyskytuje se ve vrstvách kopivnických, pak v tithonu rogoznickém a czorsztynském,
3.
zv.
t.
ve vápenci diphyovém u Fondi,
udáva,
se
že
v horní
Balanocrinus subteres se
švábske jure.
poína
Protože
vyskytovali
již
Ornatenthon, je podcbno pravde, že rozliné druhy mají stejné lánky stopky. Nepadá zde na váhu tedy vyskytování
v
t.
zv.
lánku tohoto
crlnoida.
— 4.
120
—
Belemnites ensifer Opp. známe hlavné
ze Stramberka, z vrstev
t.
zv.
z
bílého vápence
kopfivnickych. alší nalezišté jsou:
Vápenec diphyový (Folgaria u Rovereda, Cadine u Tridenta), Lémenc u Grenobla — tedy vesmés tilhon. (Štramberské vrstvy.) 5.
Belemnites
pomínam
z
cf.
bipartitus Blv. ve stejném zachovaní pri-
kopivnického vápence.
Konené dodávam,
že
Prosopon
sp. souhlasí
úplné
s
nálezy
štramberskými, nelze jen uriti presné, který druh jest to.
z
Z napsaného patrno, Vlovic se vyskytují jen v
ských vrstvách.
že
presné
tithoné, a to
uritelné
zkamenéUny
pedem
ve štraraber-
Zprávy spolkové. Zprávy
z
Moravské musejní spolenosti. Zprávy
V
z
odboru vedeckého.
pondélí dne 14. listopadu 1904 konala se prvni schize
tídy filologickohislorické, a tím odboru eského vbec.
Tídní predseda
poalo tvrté období vedeckého
se
p. prof. dr.
Kameniek,
uvitav pp. úastníky.
promluvil o usnesení musejního kuratória ze dne
6.
ervnal904.
má
kuratórium na poradu kommissi osmivýbor pfednáškový. totiž dosavadní pfedsedy a
dle kteréhož usnesení
lennou jakožto
(4 C, 4 .), a kommisse tato podáva kuranávrhy o prednáškach a demonstracich konaných. Do budoucí
sekretáe odborové toriu
hromady
valné
praesidium
F
prof.
r.
J.
bude
tudíž
dosavadní
Rypá
v tfídé filologickohistorické fungovali
(prof.
e k,
d. F
r.
Kameniek,
predseda,
sekretár).
Potom pednášel p. prof. Rudolf D voák „o úasti stav moravských za poslední korunovace eské r. 1836". Vyložil snahy stav moravských, kteí, uznávajíce vždy Moravu za zemi pivtélenou královstvi eskému, hledéli sobé zachovati samostatnos nejvétši. Prohlašovali, že jsou síce many králuv. nikoli eských. Snahy tyto projevovány po každé, mél-li nový panovník, tudíž také za poslední korunovace 1836, kdy byl korunován cisa a král Ferdinand Dobro-
však stavu
býti nastolen
eské
r.
Pan pfednášející promluvil obšírne o vyjednávaní, konaném prolo mezi stavy moravskými a zemským hejtmanem mo-
tivý.
Ugartem) s jedné strany a s dvorskou kancelári nej vyšším iíradem hofmistrovským se strany druhé. Nemo^
ravským a
s
(hr. Al.
—
—
122
houce se stavové dožádati holdování samostatného v Brne, svolili sice, aby vyslaná byla korunovaní stavovská deputace do Prahy^ ale si vyžádali podrobných predpisov, jimiž mélo býti vyznaeno stavv výluné a zvláštni postavení markrabství Moravského i
jeho. Všechno toto jednaní vylíil pan pednášející dle rozsáhlýeh akt korunovaních, uložených o dvou fasciklech v mor. archivé
zemském. Tiskem vyjde prednáška jako ást páté (poslední) knihy „Déjin Moravy", vydávaných „Vlastivédou Moravskou".
—
Ve tvrtek dne 17.1istopadu 1904 konala se první schúze tídy mathematickopírod o vedecké (mimoádné v posluchárne fysikálního ústavu eské techniky, propújené láskavostí p. prof. Vlád. Nováka). Po zahájení a uvítaní schôze p. tídním sekretáí-em prof.
Novákem pednášel p. dr. Fr. K. Studnika, docent eské vys. školy technické, „o parietálních orgánech obratlo vcôv".
VI.
Pedeslav struný výklad o dejinách výzkumu, o všeobecných morfologických pomérech a o genesi orgánô parietálních, demonštroval projekním mikroskopem radu zajímavých praeparátô
Mimo
parietálních orgánu všech skupín obratlovcv.
nékolik pekných a instrukních kreseb,
to
predložil
znázorujících jednotlivé
podrobnosti mikroskopické stavby jejich. Demonštrované praeparáty byly originály k v}'obrazením, uverejnené p. pfednášejícím v monografii jednající
o parietálních orgánech téchto.
Fr. J. Bjipúch.
*
Zprávy o zasedáních kuratória Mor.
Schze dne dr.
4.
ervene e.
iiius.
Predsedal
p.
spolenosti. praesident prof.
Kameniek. Zahájiv schôzi pipomnél
p.
praesident, že se
koní dvacátý
Ex. p. zemský hejtman hr. Felix Vetter-Lilie byl povolán za náelníka samosprávy zemské, a vyžádal si za všeobecného rok,
kdy
souhlasu,
J.
aby smel jménem Mor. mus. spolenosti velezaslouži-
1ému repraesentantovi markrabství moravského blahopáti za veliké zásluhy, jež si vzácny jubilant zjednal o blaho zeme naši. Rovnéž jednomyslné schválen další návrh praesidentúv, aby kura-
—
tórium
p.
kurátorovi zem. škôl. inšpektorovi dru. Karlovi Schobrovi
blahopi'álo k šedesátým narozeninám
;
nebo
p.
zem.
šk.
inšpektor
jako zást.upce ministerstva kultu a vyuovaní v kuratoriu vždycky
—
ukazuje nejvétši zajem o museum. Poslední dobou darovali sbírkám musejním p. J. Fischer, maj. usedlosti v Hrušovanech,
— staré hlinené
1Í23
— domu
nádoby, nalezené za prestavby
jeho
v Kozí
ulici v Brne, p. predseda lidovédného odboru ryt. Josef Januschka, c.
k.
místodrž. vicepraesident, sbírku fotografií
z
Viškova,
pi.
M.
Krausová z Hranie hraoždi (z r. 1700) a oltárik, MUDr. Krones ryt. Marchland ze Štyr. Hradce podobiznu a rukopis svého zesnu1ého otce prof, dra. Františka rytíe Kronesa,
Janeek pamétní kríže,
spis vlast.
podobizny
dvou
skupín
zesnulého zem. hejtmana
hejtmana
J.
Slávik, prof.
E.
hr.
bar.
spolkových Vojtecha
Vetfra-Lilie,
p.
dva tiskopisy,
p.
Fel.
v Praze,
zem. pomocného
editel ve Znojme, sbírku starých tiskôv.
rada Al.
p. vi.
podobizny
a
Widmanna
ši.
erveného
spolku
J.
E,
a nyn. zem.
konservator
dr.
Frant.
konservator Ad.
Sterz,
Pp.
—
darcm
projeveny
Znamenitá podobizna kard. Frant. Dietriclištejna, po praní kuratória vypracovaná p. konservatorem prof. Em. Pirchanem, byla prijatá s diky, a p. umelci povolen estný honorár. Kurátor p. prof. Em. Bayer podal obšírnou a zevrubnou zprávu o zpôsobé, jak by o stavu geologických sbírek musejních, jakož se mély upraviti. Navázav na zprávu referentovu promluvil p. praesident o potrebách ostatních sbírek a navrhl, aby pfednostové odborných oddelení byli požádáni za vypracovaní zpráv o nynéjším stavu všech sbírek a o dalším zvelebování jejich. Zpráva p. prof. Bayera a zprávy pp. pednost búdou pak základem budoucích soustavných prací v museu našem. Návrh p. praesidentftv pfijat jednomyslné, a p. prof. Bayerovi podékováno za zprávu preddiky.
—
i
nesenou.
Schze dne dr.
26.
záfí 1904. Predsedal
p.
praesident prof.
Kameníek.
vzpomnél p. praesident nedávneho skonu p. Jindicha Dvoáka. Prítomní poctili zesnulého spisovatele povstaním se sedadel. Sbírkám musejním darovali advokát dr. Jakub Eckstcin mince, pi. Hefma Erlachrová illustrované dopisnice, konservator p. dr. Ant. Fleischer, c. k. zdravotní Zahájiv
schúzi
konservatora
—
rada
v Brne, sbírku
hymenopter
a orthopter (vedecky velecennou
a vlastní píU sebranou), konservator p. prof. Ed. Domluvil lašského Meziií predmety lidovédné, konservator p. u.
z
VaKar-
predmety praehistorické, konservator dp. Jan keramické predmety, konservator p. u. Jan Knies z Rogendorfa sbírku ze svých paleontologických nálezu, konservator p. prof. Arnošt Krejí Gerlich z Modrie
Jelinek, farár v Bojkovicích, staré knihy, lepty a
— Hodonina predmety
z
124
—
lidovédné,
konservator
p.
Karel
Liek,
pokladník ve Svitavách, mince a illustrované dopisnice, konservator p. prof. Em, Moser ze Štyr. Hradce miniatúru Fúgrovu a
staromexického
bäžka,
ct.
správa kníž. Liechtenštejna
lesní
z Olomouce fotografie kostry z vápencového lomu v Mladi, p. Alb. Padowetz kus antické vasy s bohatým ornamentem, p. dr.
Jan Palacký, univ. prof. v Praze, herbáf, hud. rukopis svého
zesnulého
Em, Weissová dvoje umelecké hedvábné a
p.
konservator prof.
métem jednacím
Ant. Titlová
kapelníka
z
Hugo Zimmermann
z
dárcm
z
Vidné
Titla, pi.
Han, Wilczek Troubska kraslice Lednice predmety
vyšívaní, p, hr,
Zhánél
publikaci, p. konservator farár Ign.
praehistorické. Pp.
pi.
dvor,
choté,
projeveny díky.
—
byla též porada o nynéjším
Dôležitým ped-
stavu
a
o dalším
zvelebování zemského musea vôbec a všech sbírek jeho zvlášté.
Uvážený zprávy odborných referentô ze všech oddelení musejních, a usneseno jednomyslné, aby zprávy tyto byly vytištény a odevzdány zem, výboru se žádostí, aby výbor zkoumal pání ve zprávách projevená a vymohl na snémé zplnéní jejich na prospech musea zemského, Zprávy vytišténé jako celek búdou také rozeslány asopisom denním a pidány k obéma asopisom musejním. Za ádné leny prijatí pp. Karel Klima, zemský officiál, Vilém Lôw, c. k. rada zem, soudu, Hanuš Machotka, zemský officiál, Rudolf Schmid, zemský officiál, vesmés v Brne, a Emil Tutsch,
—
—
uitel v Jevíku,
Schôze dne prof, dr.
7,
listopadu
1
904. Predsedal p, praesident
Kameníek.
Zpráva praesidentova o výsledku žádostí podaných zemskému Na pozvaní rakouského výboru (resp. snemu) prijatá na vedomí, umeleckého a prômyslového musea ve Vídni, aby se Františkovo museum zemské úastnilo zamyslené výstavy domáciho prômyslu umeleckého, a po referáte predsedy lidovédného odboru musejního p. místodrž. vicepraesidenta ryt, Januschky usneseno, aby na výstavu byl pôjen výber predmetov musejních, svolí-li zemský výbor, Návrhy knihovní kommisse, pfetené pp. kuratory arch. dr, Bretholzem a prof, dr. Šujanem a zem. knihovníkem p. cís. radou dr, Schramem amanuensem p. dr. Jarníkem, byly schválený bez rokovaní. Na vedomí prijatá a schválená zevrubná zpráva kurátora p. prof. dr. Jar. J. Jaha o nékterých moravských a eských
—
—
i
—
sbírkách
geologickopalaeontologických.
Pánu
prof,
Jahnovi pro-
—
—
125
jeveny díky za obétovnou práci (po návrhu kurátora
—
p. dr. Fischla).
Sbírkám musejnim darovali pp. konservatorové vrch. geometr Aug. Bnrghauser praehistorické predmety, inž. Inn. L. Gervinka rukopis, odb. u. Kar. Gzižek 16 druhft libel, prof. dr. Fr. Dvorský nerosty, u. Jan Knies sbirku zkamenélin; p. kons. rada ed. dr. Pavel Vychodil Sušilôv príruní výtisk Moravských národních písní místodrž. radové z r. 1835, ál. mestská rada uherskohradištská, MoHnek v Jihlave a Wacha v Uh. Hradišti, pi. Hermína a si. Márie Erlachrová fotografie a pohlednice. Pp. dárcôm podékováno. Za ádné leny Mor. mus. spolenosti pfijati pp. Karel Drôgsler, :
—
fin.
ú.
officiál,
M. U. Dr. Viktor HerHng, lékaf, Karel Jablonský,
abiturient statní reálky, Josef Mikesch, právnik, prof.
nem.
st.
reálky,
Ant.
Syrový,
zem.
ú.
Eduard Schuscik, revident, vesmés
ermák. advokát v Beclavi, Josef Matéjík, Tenora, kooperator v Náméšti n. Jihl. Richard u. v Husovicich, a v Brne,
J.
U. Dr. Karel
Literatúra. Vlastiveda Moravská. II. Místojiis Ivaiiický okres. Napsal V Brué 1904. Nakladení Augustín Kratochvíl, kaplán v Popovicích. Musejního spolku. Vénováno spisovatelem památce našeho buditele, spisovatele a ctihodného knéze B. M. Kuldy, rodáka královského kdysi mesta Ivauic. Cena 5 K. :
Musejní spolek vydal dosud z Vlastivedy moravské 9 okresu Brnenský, Bítešský, Buovský, Jihlavský, Blanský, Kunštátský, Litovelský, Ivanický a Znojemský. O každém bylo v ruzných listech referováno. Referáty byly dilem píznivé, dilem nepnznivé. Spisovatele všech okresu
znanou práci, za kterou všichni zasluhují úcty a uznaní. Však nepodania se práce všem stejné. Všichni dali na jevo píh a dobrou vuh a zachovali jednotný postup práce dle Slávikova okresu Brnenského, jenž byl vydán jako vzor. Popsati okres dle daného vzoru není véc snadná. Nepostaí k tomu jen dobrá vle a bedlivá práce, nýbrž treba k tomu také hojných vedomostí, má-h práce nová znamenati pokrok proti práci Schwoyové a Volného. Kdyby Vlastiveda Moravská neméla býti pokrokem proti pracím starším, pak bylo by škoda nákladu na dílo tak rozsáhlé, neméla by úžitku z neho ani veda ani obecenstvo, pro které se vydáva. Pokrok ten musí býti patrný ve védomostech geo-
vykonali
logických, prírodopisných, historických, ili v oboreeh,
o
folkloristických
a
štatistických,
kterých popis okresu obecenstvo pouuje. Tolik oborô
vedecky dokonale ovládali okrese zjeví se nedostatky. dostatky byly CO nej menší
dopáno málo smrtelníkum, Snahou popisovatel musí
proto pri
každém
aby ty neNa druhé strane však posuzovatelé Vlastivedy bývají asto nespravedhvi. Sotva postehnou nedostatky v nékterém oboru, hned prohlašují Vlastivédu za dílo bezcenné. Neprávem. Dosud nejastéji bylo vytýkáno Vlastivédé, že nekontroluje historické zprávy Volného. Výtka oprávnená. Volný pracoval na základe prameu rukopisných a vykonal práci úžasnou, s etnými omyly. Dnes omyly ty Ize opraviti na základe tišténých prameu v Godexu, v Deskách a v Knihách pohonných. Tomu požadavku má a musí vyhovéti každý spolupracovník Vlastivedy. Pan Kratochvíl vyhovel mu svedomité. Ivanický okres zasluhuje chvály a uznaní, ponévadž p. Kratochvíl ve
a
býti,
-
—
127
Tšech oborech pro práci svou zjednal si potrebných vedomostí na základe pilného studia piamenilv a literatúry i na základe ústniho po-
uení osvedených odborníkv.
Dílo se
mu
podarilo.
Pri popise jednotlivých osád postupoval
vúbec platné. Pro
Ivanice
ní nikterak nevysvitne
V dejinách
stoleti.
struné
dejiny (str.
kos
kapie
a
— 58),
53
(str.
4:2
—
dle
osnovy ve Vlastivédé
málo vhodná, ponévadž dle Ivanic v 16. a poátkem 17. 51 85) jsou podány na str. 42 je
—
menší udalosti poddanské pomery (str
61
—
budovy
dúležitost (str.
politické,
privileje tel
veliká
Ivanic
osnova
ta
pak
—
74),
školy
51
— 52).
52 a 58 — 60). — 81), památné
74 V 85).
(str.
—
(str.
dejinách Ivanic (str. 81 83) a rodáci (str. 83 (42 85) bylo postupovali methodou genetickou, aby neunikl z práce Nestalo se to vinou spisovatelovou, nýbrž zpsobila to pragmatismus. nevhodná osnova, která pro osady méné dQležité dobre se hodí, jak Že „r. 1282 byly vidéti u pekného popisu Kounic, Oslavan a Rosic. Ivanice povýšený s jinými královskými mésty do 4. stavu*" (43 . 18), není možno. R. 1282 Morava byla ješté v zástave Rudolfove, ten Ivanic nepovýšil, nemél ani práva ani príiny, vždyf „mesto nezapomínajíc svého dobrodince (Pemysla) Rudolfovi se nezachovalo na svou vlastní Ve tináctém století královská mesta na škodu" (str. 43. r. 16.).
—
Morave
ješté
.
nebyla
stavení
zemským (Kameníek
:
Zemské snemy
I.
Ivanice královským méstem stály se následkem privilégia Václava II. z r. 1288. ,Konšelé byli voleni celou obcí: 6 z nové Konšelé byli voleni není správno. a 6 ze staré rady (60 . 11)" celou obcí, ale šest jich tvorilo „novou radu*" a šest ^starou radu", podobné jako v jiných méstech královských. Mestskou radu tvorili rychtá a konšelé, nikoli však rychtá, konšelé a ,.starší obce" (60 . 16). Patronem kostela farního nebyla nikdy ani kapitula Pražská ani Brnenská (69 . 21. a 38.). nýbrž v nejstarších dobách markrabata, Mestská škola za Jana pak králové, konené vrchnost Krumlovská. str.
2.
22.).
—
:
1569 byla utraiiuistická (podobojí). nikoli katolícka (75 . r. Bratí méli v Ivanicích školu elementárni (eskou pro deti) a latinskou trojtrídní pro dorost theologický, ze které r. 1575 pridaním dvou tíd vznikla škola šlechtická (akadémie 1575 1620). Proti té škole jesuité založili gymnasium a konvikt šlechtický v Olomouci (str. 79 . 16) a gymnasium v Brne. Blahoslava 8).
—
Branie Nemeckých
nerídili nikdy ..purkmistr, rychtá, 4 konobce (str. 112 r, 20). to je názor moderní, ale do staré doby se nehodí pri žádné obci. Staré obce ídili rychtá a konšelé ih starší, nékde také rychtá, purkmistr a kon.šelé. Dukazem jsou pri téze obci registra sirotí, jež podepsali rychtá, 4 starší a písa (str. 113. . 6).
šelé
a
starší
:
Kounický Sezemy stojí
z
klášter
Jevisovic
„11 curticulas '
domek bez
polí ili
.
za
872 ^^^^ Ve XIV.
probošta Jakuba roku 1322 nekoupil od V listine s 11 dvorci za 282 hiven. století
ano
i
pozdéji
chalupu nebo chaloupku.
„curticula'"
znamená
—
128
—
Dosud ve všech vydaných popisech okresu ^curticula" prekladaná: dvorec, dvofisko nebo také podsedek. Pojmy ty pôsobí zmatek, ponévadž každý si k nim myslí také pozemky v neurité výmere. Byly to však chalupy bez polí, obyejné se záhradkou, v nichž bydleli „chalupníci" ili
„domkái",
rozdílní
od .,sedláku".
Na
budoucné
to
celé Vlasti-
v
míti pozor.
védé dlužno
dosud Vlastiveda nikde pri popise 1848. Je to chyba. Volný ve své že nastane r. 1834 nikdo nemohl tušiti, par c e la c e selských gruntv. Selské grunty na Morave vétšinou byly ustálený r. 1749—1750. Lány asem byly rozdelený na púllány a tvrtmély lány. R. 1848 v každé osade lány, pllány, tvrtlány a podsedky
Rovnéž obecné upozoruji, neuvádí velikost gruntu z Topografii toho také neuinil, ale
že
osád
uritou
výmeru.
r.
Kromé poh gruntpvních v každé osade
pole
bylo
,,svobodné", jež každý osadník znal. Do dneška rozdíl ten zmizel, ano následkem parcelace mizí lány, puUány a tvrtlány. Nebude pomalú jedinkého gruntu beze zmeny od r. 1848. Dnešní pokolení ješté pama-
pllány a tvrtlány, ale budoucí pokolení již tomu rozuméti nebude. Je tedy nutno, aby paméf toho zachovala alespo Vlastiveda. Za našich asu deje se veliký prevrat národohospodársky, treba ho tedy poznamenali. At tedy u každé osady autori poznamenají: 1. Kolik pudy a kolik rolníkum. 2. Kolik mér mély r. 1848 zustalo bývalé vrchnosti ješté lány, pullány, tvrtlány a podsedky. Dnes Ize se toho dovédéti od starších rolníkfi, za padesát let nedovíme se toho odnikud na velikou tuje lány,
škodu
Pan Kratochvíl tomuto požadavku také nevyponévadž na tu véc bylo zapomenuto
histórie a sociológie.
hovel, ale není to jeho
vina,
v „Dotazníku".
Chyby tiskové nejsou etné na str. 8. . 22. má na Hanka, na str. 12. . 33. k nimž (k némuž) v r. 1650 nepanoval ješté císa Leopold I. :
;
Ivan i oký okres
Ostatné
je
dílo
býti
Hanke místo
Fr. Šitjmt.
I^r.
mapa
19.
zdailé a zasluhuje chvály
a uznaní.
Hôlzlova Creueráluí
.
273.
str.
království
eského.
Zrevidoval
Zdenék Lepa. Merítko 1 500.000. Provedeno v geografickém závode Edvarda Hôlzla ve Vídni (1904). Cena 5 K. :
lenitost Cech je naznaená dopodrobna a dobre. jsou na mape pekné a jasné naznaený také zeme sourakouské sední, a to pfes polovice Moravy až ke Ghropini, Slezsko k Vrbnu, Slezsko pruské k Nise a Javoru, Sasko až k Drážanúm, Kamenici a Plavnu, Bavorsko pri eské hranici a ást Horních a
Vodorovná
ech
Kromé
R akou s. V západním kraji mapy jsou velmi pekné mapky Pražského, Klad ens kého, Libereckého a Plzeského
Dolních okolí
v merítku
1
Mos
m
a
t
e
100.000 a mapka hnédouhelné pánve mezi
:
v merítku
Kolmá alespo nedá topografickými.
lenitost se
jasné
1
:
Ústím
n./L.
200.000.
království sledovali,
eského ponévadž
je
mapa
naznaená je
nejasné,
preplnená
údaji
—
1Ž9
—
Obraz zemí sousedních už je jasnejší, ponévadž nejsou tak preplKolmá lenitost byla by jasnejší, kdyby byla provedena metliodou vrstevnicovou, jak vídeský ústav vojenský vydáva mapy Schobrovy. Pak by se lined stala zretelnou úrodnost zlatého pruhu Labského, Poohí atd. Kolmá lenitost má býti naznaená tak, by patrnou byla hned dúlenený.
žitost krajiny
pro obyvatelstvo.
Vo dopis
(eky a rybníky) jsou naznaený barvou modrou jasné, V oznaovaní vodopisu závod Holzhiv prijal již zpusob a k. voj. ústavu zemepisného na velikou výhodu svých map, které c. proti staršímu zpusobu (barva erná) jeví pokrok, ponévadž se stály
vhodné a dobre.
jasnejšími.
Mís opi t
s
je
naznaen snad
až
príliš
dopodrobna,
ím
mapa
ponékud v jasnosti. Jsou naznaená všechna inésta, a to šesterým zpusobem (nad 50 000, 20.000. 10.000, 5000. 2000 a pod 2 00), méstce tverým zpusobem (nad 10.000, 5000, 2000 a pod 2000), vsi tverým zpusobem (nad 10.000. 5000, 2000 a pod 2000). Je tedy místopis proveden trnácti rúznými znakami, jichž rozdílú nepostrehne ani oko nejbystejší. Postaila by trojí znaka: pro mesta, méstce a vsi o rzné velikosti. Místopis je proveden na základe mapy utrpela
Koistkovy, Kotyškovy a speciálních map generálního štábu tak podrobné, 500.000, že nikdo nebude si páti provedení podrobnéjšího pri merítku 1 nebot jsou poznaený všechny osady, které mají nad 500 obyvatelôv. Jména osád jsou uvedená na základe prací Palackého a úedniho seznamu mist. V nomenklatúre Lepa neshoduje se všude s Kotyškou. Místa poutnická mají zvláštni znaku, ale ne všude na p. St. Boleslav. Na mape jsou poznaený také zíceniny. výšky trigonometricky zjišténé, vrcholky, prúsmyky, zámky a lázeíaská místa s minerálními prameny. :
Rozeznávati znakami dráhy dvojkolejné od jednokolejných je zbyrovnéž znaky pro silnice ríšske mapu jen znejasují, snadno by je bylo rozeznati od okresních bez teek jen širší znakou. Za to hranice okresních hejtmanstev jsou naznaený velmi slabé, mély býti význanéjší. Sídla okresních hejtmanstev jsou podtržena dvakráte, sídla okresu
teno
;
jednou, a jsou poznamenaný
již
Celkem mapa znázoruje
i
nejnovéjší.
království
základe spolehlivých udajú štatistických, a
G
k é
z
doby nejnovéjší na její
V
cena.
celé
známou svédomitost Lepaobecenstvu podrobnými mapkami okolí Prahy,
mape
pozorovati velikou a dôkladnou práci
ovu.
Velice
zavdéil se
e s
vtom spoíva i
Kladna, Liberce, Plzne a hnédouhelné pánve mezi Ústím n./L. a Mostem, r. Fr. Šnjan. z nichž mapky Kladna Mostu jsou prací povodní. i
Déiiny kláštera a mesta Ždáru na Morave. Sepsal MUDr. Bedich Drož. obvodní lékaf ve Žáe. S 32 vyobrazeními. Nákladem vlastním. R.
1903. Strán 211.
dobrým monografiím našim a jest doloženo pracemi prameny archivními. Prameny jmenuje p. autor summovné
Dílo patfí k
tišténými
i
9
—
130
—
Obétovnost jednotlivé pod arou. pehledné s poátku své práce vydal nádhernou knihu svou oáspisovatelova zaslouží plného uznaní kladem vlastním z lásky k vlastivédé moravské.
a
i
;
rozdleno na sedm
Dílo jest
hláv.
V
první hlavé
teme
o
krajine
1253, v hlavé 'i. líený jsou osudy smrt p. Smila z Obrán), v 3. hl. podány
a o poátcích klášterních po rok klášterní
po rok 1312
(po
jsou deje kláštera i mesteka Žára po r. 1422 (zborení kláátera hu1588 (po smrt opáta Havla), sity), ve 4. hl. další pn'béhy po rok v 5. hl. po rok 1638 (za opáta Greifenfelsa), v 6. hl. udalosti po rok 1784 (zrušení kláštera 4. íjna za opáta Steinbacha), v 7 hl. vypsány jsou dejiny mesta Žára po dobu nejnovéjší. Na str. 174—197 jsou
dodatky (ua p. zakladací listina klášterní z r. 1252, posloupnost opatu, o „Letopisech Žárských'' a o kronikári Jindichovi Heimburském, o znaku mesta Žára a j.). Na konci jsou rejstík jmen místních a rejstík jmen osobních, sepsané Ladisl. Vondruškou. Práce (prameny jsou na
str.
VII. a VIII.,
hlavné „Chronica
domus
Sarensis" a Breve chronicon Zdiarense,
Zár.
„Listiny klášt.
z
let
—
1409
práce Steinbachovy, Brandlovy 1529", dílo Kronesovo, rozprava Ma-
škova o žárském urbái, etné prameny zem. archivu mor. a zem. registratury, zem. musea, mestský i farní archiv žárský a staré pozemkové knihy ve Žáe) jest okrášlena 32 peknými obrazy. O knize žeme celkem íci, že jest psána s pietou k pusobišti (p. autor žije ve Žáe) a že jest platným píspévkem k místopisu moravskému.
m-
Dovolínie
Neiníme
Na
upozorniti
si
na nékterá nedopatrení vecná
i
jazyková.
výtek, jen pátelské pokyny.
teme,
vdova po Smilovi z Lichtenburka so vdala psáno správne na str. 53. (pod arou) Hrabiše z Bobrové (nikoli Hrabiš). Na str. 45. slove Rudolf Habsburský „nástupcem Otakarovým" (byl jen správcem Moravy na pét let). Na str. 50. teme: .,R. 1284 stal se mladý král Václav též pánem Moravy" stal se jím již r. 1283. Na str. 52 teme o „šlechtinách z Malovce" byh ovšem Malovcové ale z Malovic. Na str 55. slove Albrecht Habsburský str.
38.
„za jakéhosi Reviše"
;
že
byl to, jak
;
;
„císaem"; nebyl
jím,
byl jen králem.
Na
str.
67.
teme,
že Karel IV.
Moravy r. 1350; bylo to koncern r. 1349. Na str. 74. teme, že markrabé Jan byl pochován „v kláštePe u sv. Tomáše na Starém Brne" byl pochován ovšem v kláštee sv. Tomáše, ale, kde jest nyní chrám sv. Tomáše nebo na Staré Brno prešh augustiniáni
bratrovi postoupil
;
;
teprve po zrušení panenskélio rádu cisterciáckého. Na psáno, že Žižka zerael 12. 'jna, ale na str. 85- pred tím
den úmrtní
zemským
11. íjen.
str.
teme
87.
jest
správny
Pan Jií z Podébrad nebyl „samojediným správcem"
Na str. 112. teme, že za sporu Žárských s bikommissaem hr. Žerotín; koncem 16. stoh nebylo hrabat Zerotínuv. nýbrž pánu Žerotínv. Na str. 151. teme, že 1446. skupem olom. byl r.
mírem déínským (1779) bylo odvráceno nebezpeenství válené byl uinén v Téšíné, nikoli v Déíné.
;
mír
— Vzdálenost
tiskárny
(spis
131
tištén
— v Mor. Budéjovicích) zavinila asi
mést a míst; na p. V^myshce Modlíkov (Modl/kov), §v(íbenice (Švábenice), Kr/íov (Krnovj, ii^'maov (ii//maov), Smilenheim (Smilheim). Trkové se psaU z Lipy (nikoh z Lipe), a pánove z Lipého Švédsky vehtel slul Torstenson (nikoh Torstensohn). (nikoh z Lipe). Píšeme Jeronz/m, Maiketa, Kuna (nikoh Jerouým, Maikéta, Kuno) hory Reichensteinské slovou esky Rychlebskými Jodoka zešujeme Joštem. V rejstíku na str, 2U5. jest Jan Sobéslávek (vh^stné Jan Sobéslav) synem Karia IV., ale byl bratrovcem jeho hr. Petr Ugarte (nikoli Ugarde) atd. Sloh i pravopis leckde by mély býti správnejší a eštéjší. Ve spise na p. nalézal se (byl), udržel se (zachoval se), jest dosti germanismu také
mnoho chyb
tiskov^ch
Mil/kovice
(Vz/myslice),
ve
psaní
(Milkovice),
:
;
;
;
pišel o to (pozbyl toho), jest k (pišel nebo nastal), nacházel se slálo
práce,
to
podivení í
píe- a prístavba,
dostavil se
podivno),
(jest
scházel (chybél), stávající osada, následkem toho, stál v prízni, probyl),
vádéti stavby, vzdor smlouvání, zdržoval se a
Nepekné teme
j.
:
pi-
zbéhnuvší (lépe piletlý, zbehlý). Není správno psáti n/dní písa, najmut, dok/zatelný, pomíjejícnost, vymí'ujíce, opravce, ochrance, proNekle^tén, mjténi, kaj/cné, manžel? svému, probo.'íství, tchijné a j. správna jsou adjektíva kýžený, dotyný. Duchu eskému nesvedí psaní k vh desátkum, k vúli úspore, pracovali na spise neb na stavbe, uzaletévší,
:
svazky, vúi klášteru, užívati požitky ronímu nájemnému a j. Geštéjší jest také, vírati
a
dávky,
píšeme-li
:
proti
pí-enechati
potomkm
(nikoli
pro potomky), za spásu (nikoli pro spásu), na poest (nikoli ku pocte), na vené asy (nikoh pro vené asy), odnímal (nikoh odejímal), za príležitostí
(nikoli pri píležitostech)
atd.
Poznámky naše nechtéjí nikterak ubírati skuteCné ceny pilné práci Drožové, jsou jen upíimným pripomenutím, aby budoucné — doufáme, že p. spisovatel po svém díle prvním bude pokraovali v práci topo-
—
grahcké
bylo pesnéji dbáno stránky
Mnoho zdaru
slovesné
i
nékde také vecné.
za dalších prací! První práce jest nádejná a cenná.
I r.
J. BiipáeJ;.
Od kolébky našeho Obrození. Nékolik obrázk z déjin jazyka a písemnictva. Napsal Fr. Bílý. eské knihovny zábavy a pouení vydávané Ústedním spolkem es. professoru . XVII. Cena l'ôO K. Obsah
V
kap.
I.
naznaen autorem
knihy
vlastné
jejím
„Oživené pa matky staroeské"
druhým
titulem.
probírá dobu Karlovu,
osudy evangelia remešského, legendy svatokateinské, chované nyní v Brne doba pfedhusitská charakterisována Štítnym, druhá polovice V kap. II. „Z déjin úpadku XV. veku Knihou Tovaovskou. národa eského" líí klesaní jazyka eského, jak se jeví na pracích Kap. III. „První Piosy, Jana Vácslava Pohla a j. pod. spisech. uovoeská bible" vyzdvihuje zásluhy Fr. Faustina Procházky získané novýrn katolickým vydaním bible, která zas dostala se po letech do rukou ;
—
—
lidu,
když
až
do
r.
1770 Index
librorura prohibitorum lidu bibli
isti
—
132
—
—
zakazoval. Kap. IV. „Literárni spory v dobé obrození" predvedená genese a vývoj boje o spisovnou mluvu prosaickou i básnickou spory o pravopis konící vítézstvím mladých, pracujících o opravu analogickou a spory o prosodii (na str. 104. chybou tiskovou psáno prosMii) vrcholící v tom, má-li se básniti asomerné (Jungmann) i prízvuné (škola Puchmírovská), skonené vítézstvím prízvuku, jak ani
—
nebylo jinak
možno
exspiratorní (Král,
pri
známe
vlastnosti
„Rhythmika" 31.
pozn.).
eštiny,
která
Casomíry
(viz
má
prízvuk
L. Fil. 1898)
netreba užívati ani v onom „úzkém pruhu bývalé džavy staroklassických prekladá", o némž mluví Bílý na str. 119. V kap. V. „Dvé doby
—
z
do
déjin
eského divadla"
stôl. XVIlI.,
líí divadlo koleje jesuitské,
pechází pak
puí eské divadlo v podruí jevišf nemeckých, novém prozatímním divadle nadeje na lepší bukap. VI. „Od kolébky nové poesie eské"
kdy znovu
r. 1862 vzniká v doucnost. Poslední vede nás od pokus Dlabaových a Stachových k almanachu Thamovu, Puchmajerovu, k nové- vznikajícím asopisúm „eskému Poslu", po némž pišel „Hlasatel eský" až k smutné proslulým Hromádkovým „Prvotinám" a koní jako útem za dobu minulou Jnngmannovou „Slo-
až
—
vesností".
Kniha, pfi níž postrádame seznamu a rejstíka a
jíž
nelze vytýkati
mluvu dnes neobvyklou (viz str. 5.), výrazy pod. tomu, jaký teme na str. 101. (Hanka s Nejedlým se rozestal), posudky jako o htítném (str. 24 „neutápí se v utopiích a neupadá do takových upíhšeností, jaké vyznívají z Kreutzerovy sonáty"), nékde vétší obšírnost, než predmet zasluhuje (u Pohla str. 65 obsahuje pehledné a 72) nie leda snad
:
—
—
populárne vše, co uenéji a zevrubnéji máme vyloženo jinde zejména v „Dejinách eské literatúry" od Jar. a v „Literatúre XIX. stoL", a zasluhuje, aby byla co nejvíce tena nejen mládeži studující, ale všemi, kdož se zajímají o vývoj naši literatúry a našeho národního života.
Vka
R. Janouš.
A. Seziiain
asopisu Týménou docliázejících
asopis Matice Moravské, Geskoslovanské letopisy musejni, Lid, eský Sever, Hlídka, Krása našeho domova, Listy Filologické, Lovecký Obzor, Museum bohoslovc eskoslovanských, Národ a Škola, Národopisný Sbornik Geskoslovanský, Obchodní
eský
listy,
Opavský Týdennik,
Sbornik
eské
Sbornik historického kroužku Vlas.
spolenosti zemévédné,
Sbornik Musejni spolenosti
ve Val. Mezifíi, Slanský Obzor, Slovanský pehled. Vatra, Vestník
Matice Opavské,
Vestník niusei kraje král, hradeckého (Archív),
Vestník Národopisného
B.
Kuihy a rozpravy redakci zaslané:
Knihova našeho
Roní
zpráva
Generálni
Méfítko
1
:
musea eskoslovanského.
c.
lidu.
R. VIIL
(2 L),
.
L,
2.,
k. statní vyšší reálne školy v
mapa království eského.
3.,
4.
Nov. Mésté. X.
Zrevidoval Zdenék Lepaf.
500.000.
TpyjoBe na ot.irapcKOTo KHHra n. Co
na 1904,
npnpoÄonsnnTaTe.iuo
iipyjKecTBo.
CpncKa Kpa.T)eBCKa AKajeMnja: CpncKii eiiiorpa'PCKn sôopimií 1.
Kirfira
npoa
/KiiBOT cpoa ce.T)aKa. Ilamicao M. B.
— neia 1894 — 1903:
Mii.iiiíieBiilí.
n nnha. Oj Cumb TpojaHOBuha. 3. CpncKe iiapojne necMC n nrpe c MCiojujaMa ns jicBia npnKymio T. M. Byiueinh. Mysn^Kn npnpeiiio CioBan Ct. MoKpaiian.. 4. Hace.ia cpncKnx 3eMa.T)a. PacnpaBe n Fpaha ypejno ilp. 2.
J.
CiapniiCKa cpncna
je.i.a
UbiijiiÍi.
5. Hace.i.a 6.
cpncKiix seMa.-La. Kimra IL
Hace.-La
cpncKnx
sesia-^a.
Kimra
Hace.-Ba
cpncKns
3eMa.T.a.
Kimra IL
I.
ypejuo Hp. J. IlBnjnfe. Ypejno ilp. J.
AT4ac.
UBJnii. T.
llBDJnh.
AT.iac.
JpeAiio Ip.
J.
Oznámení. Cena „asopisu", vycházejícího dvakráte roné, poátkem m. piti
1
e
dna
a
poátkem m. ervene e,
za rok 2 K. Lze
jej
kou-
ve Františkove mor. museu zemském v Brne.
Páni estí lenové Moravské Musejni Spolenosti a páni kuratorové a konservatoro vé všichni dostávaji „asopis"
zdarma. Noví
páni
lenové
p
i
h1 a
sekretáe Emila Koistky zemském, v Musejni téhož musea.
ulici,
š
ve
v ísle
m
n é n pána í se p í s e Františkove mor. musen
uj
a u pp.
2.,
konservatoro
Roní píspévek lenský
pouze 4 K. výmenu asopisu vedeckých
Prosíme úctivé za žádáme si. musejních spolkv a spolenosti posílání publikací jejich.
a slušné
národopisných
za
ITpozoiiéní. Ponévadž
„lloravská Muisejiií Spoleíitost"
právni nástupkyní
bývalé
rodnictví a vlastivedy" a
„c. k. ,
mor.-sl. spolenosti
Musejni sekce
c.
k.
jest jedinou
na zvelebení orby, pí-
mor. spolenosti hospodárske", jen s adressou:
prosíme, aby všechny zásilky knih a asopisu byly posilány
irioravská IVIusejní Spoleenoist
(zemská knihova)
v
Bi*iié,
Za kuratórium
Poi*.
Dl*. Fi*.
Kanienieek;
praesident.
ASOPIS MORAVSKÉHO MUSEA ZEMSKÉHO, VYDÁVA
MORAVSKÁ MUSEJNÍ SPOLECNOST.
REDAKTOROVE;
PROF. FRANT.
J.
RYPAEK.
PROF. DR FRANT. ŠUJAN.
ROCNIK
PROF. D^ JAR.
J.
JAHX.
CISLO
V.
s#^^^ v BRNE. TISKEM MORAVSKÉ AKCIOVÉ KXIHTISKÁRNV. 1905.
2.
OBSAH ísla dpuhcho. A.
Rozpravy
F r. A, Slávik: Staré znaky Morave. (S obrázky.)
Jan Vy h Udal: Knižka
a
pojednaní.
peeti mestské a vesnické na Str. 133—166. lékaská od Nového Mesta z r. 1780. a
Str.
B.
167—178.
Zprávy vedecké.
Zpráva o archaeologických výzkumech za rok 1904. iS obrázky.) (I.
Nové
Gervinka.)
L.
nálezy
Hromadné
Str.
archaeologické.
(S
obrázky.)
179
— 197.
Procházka.) Str. 197— Í200.
(Al.
—
Procházka.) Str. 200 204. Zpráva o rodine Vyzovskýeh, z které pocházela prvni manželka Jana Amosa Komenského. (J. Panek.). Str. 205—212. nálezy minci. (Al.
.
.
.
G.
Zprávy
z
Kommisse na prírodovedecký výzkum Moravy.
Stopy diluviálniho
loveka a fossilní zvírená jesky Ludmirov'. ských. (S obrázky.) (Jan Knies.) Str. 213—254. .
Nové nálezy v tithonském vápenci u
.
Skalicky. (Dr. M.
Remeš.)
255—263. Poznámky k dilu vial nim nálezom v jeskyníeh mladeskýeh a k stopám glaciálním na severových Morave. (K. J. Maska.) Str. 263—266. ..Lochy", umelé jeskyné na Morave. (S obrázky.) (I. L. Gervinka.) Str. 266—278. Str.
Zprávy spolkové.
D.
Zprávy Zprávy
z
z
Moravské mušej ní spolenosti: první
tfidy
odboru vedeckého.
(F r.
J.
Rypáek.)
Str.
279—286.
Zprávy o zasedánich kuratória Mor. mus. spolenosti. Str. 286—287. Zpráva o innosti Moravské musejní spolenosti za rok 1904. Str.
E.
Dr. Dr.
287—330.
Literatúra.
Frant. Kam en ek: Zemské snemy a sjezdy moravské. (Dr. Frant. Šujan.) Str. 331— 333. Karel Absolon: Kras moravský a jeho podzemní svet slovem obrazem. (Dr. 01 dri c h Krám á .) Str. 333-335. í
i
staré znaky a peeti mestské a vesnické
na iMoravé. Podáva
Fr.
A.
Slávik.
(Pokraovaní.) II.
Obecná znamení ve znaku. Predmet ve znaku mést, mésteek a
bu jeden,
tických a zemských, jest
vesnic, jako ve šlechhlavné v nejstarších, nebo
více jich rozmanité sestaveno, obyejné když by] znak polepšen nebo rozhojnén (viz str. 11.). Vyobrazený pravidelné jsou po spsobu veku, kdy byly obcim dány, stavby a kroj lidí také podlé tehdejšiho obyeje v krajine, jak názorné ukazují obrázky staveb ve znaku Brna str. 12., Uher. Brodu str. 14., Bzence tab. L, e. 1., 2. a 5.; na tab. II. . 3. a 7. Bystrice n. Pernšt., . 5.
Nové Beclavé, .
.
8.
nebo na tab. XV. . 1.— 4.
Zlína, 10.,
kroje na
jedel;
Jaroslavic,
.
VII.
2.,
Jevišovic,
tab.
III.
.
. U. Krumlova; na tab. I V^ . 2. 3., IX. . 4. a 11., XIII. 8., 9., Perova, Uher. Hradišté a Napa7. Lodénic u Krumlova, . 12.
Hutiska u Rožnova,
IV. . 10. Olbramovic, VI. . 12. Košátek u Pfibora. Téz úprava a celý sloh znaku shoduje se s rázem uméni doby, ze které poeházi. Pozorovati to Ize hlavné na znacích z jednotlivých stoleti, jež nesou letopoet svého puvodu, a srovnají-li se v podrobnostech a celkem s jinými výtvarnými památkami onéch dob (viz str. 4.). i
V
následujících oddilech heraldických znamení
obci uvádíme napred popis nékterých znaku mestských
moravských z privilégií
nebo dle vyobrazení znaku, kdež i barva štítu a predmetu podána, pak ostatní mestské a vesnické téhož druhu. ^) ')
Podávame
struné a pehledné v rozmeru asopisu jinak ^by Znaky s nékolika vécmi uvádi se pravidelné hlavního znamení; vedlejší znamení ježté v jiném oddíle príslušnom, je
pojednaní vzrostlo na
jednou dle
;
knihu.
10
/
/
jest
—
—
134
Lidé.
1.
Glovék jakožto znamení ve znaku pfichází podobách, rozHeného veku, stavu, zamestnaní a Mesto Frenštát u Rožnova, jež patrilo k panství Olomuckého biskupství, má ve znaku na biskupa
modrém
v
v rozmanitých
obého pohlaví. Hukvaldskému
erveném
spodním rouše a stíbrném svrchním,
s
štíte
mitrou
an sedí na zlatém trôné, drže berlu v pravé 2. stupni stkví se dvé bílé holubice.
zlatou na hlavé,
ruce; u jeho nohou na
Hornické Staré
horníka
v
erném
Mesto u Koldštýna
napáhl hornické kladivo
má
v
modrém
a hnedých kalhotech,
kabátci
zlaté proti
nému na zadních nohou. Krá lovnú na trimé, u
jenž
poli
rukou
hnedému medvédovi, vzpime-
její
pravé ruky štítek
s
eským
Ivem dostalo za erb m. Brtnice rytí
e
s
meem
v horní polovici
jezdce na Mezifíí (obr. X.
štítu
a
v ruce lilii
na koni Méník u Usova;
v dolní
rytífe
Domašov u Šternberka;
koni: Halenkovice u Napajedel, Veselá u Valaš. 8.),
Zádvefice u Vizovic;
m. Horní Kounice u Hrotovic
(v.
str.
odénce na koni a
j.
19.);
m y s 1 v c e, an stílí na jelea, mezi nimi strom, m. Krumberk u Šumberka (obr. 15.); strel c e Slavoov u Mohelnice; truba troubi na roh: Vlkovi u Bítišky; muž dotyká se pravici zorané zeme Dub a Uhinov u Hranie; muž pod stromem, máje pravici pozdviženou: Hošálkov u Vsetína; muž drží v levé ruce radlici na zemi stojící, v pravé kvet rostoucí ze zeme: Hodov u Budišova; muž drží v levé ruce i
:
duležito a jinde málo picházi. Zkrácenina m. znamená mesto neb mesteko. Poloha míst uvedená jest dle bývalých vétších panství nebo blízkych raést. Kdo by snad potreboval bližší podrobnosti znaku nékterého místa, nájde otisk staré peeti obecní nebo díl obce v zemské registratue v Brne v rektifikaním oddelení u bývalého panství, když ji obec r. 1749 dala pitisknouti a znak jasné byl vytlaen. Ku srovnání obecních znaku se znaky rodu panských, klášterú a j., které mély nebo mají stejné znamení ve znaku, viz eskomoravskou heraldiku od M. Koláfe a Aug. Sedláka nebo pehled jich dle znamení v Heraldice od V. Krále z Dobré Vody. Srovnáním jich uriti múžeme, když se privilégium na pee a znak dané ztratilo, zdali a který znak celý nebo jeho ást pocházi od bývalých pánu a držitel obcí, jak vidno na píkladech str. 5. a v popise složeného znaku Bzeneckého str. 14.— 15. a 2ár-
je-li
i
ského
str.
22.-24.
—
—
135
pravou má u snopu: Pozátka u Tebie muž s kloboukera, a po stranách ohnutým, drží v pravé ruce hrozen a v levé kosíf: m. Olbramovice (IV. 10.); v levé ruce stromeek, pravou máje v bok podepenou: Pavlovice u Jemnice; drží kladivo, vedie je stromek: Racovice u Jemnice drží kosu na ramenou Gakov u Litovle (str. 3.); tlue kameny ze škály, drže kladivo obéma rukama Getechovíce u Stílek; muž s vysokým kloboukem nese jde, máje húl v pravé ruce: 3 kvety: Kamenná Hora u Svitav Kladeruby u Kele; jde, máje v levé ruce hák, vedie kvet: Phnkout u Sovince; pospíchá, máje ruce rozložený: Hrdibofiee u Tovaova; chce chytiti jelea, jenž proti nemu béži, za parohy: Drštkova u Holešova: divoký muž: Opátov (víz str. 16.); muž na lodi, po jeho stranách vetve: Spytinov u Napajedel (VIL 4.); vesluje tyi na lodi, nad ním jsou mraky: Hejin u Olomouce. srp,
v
;
pedu
;
:
;
Dva muži nesou hrozen na ráhné
rolník v halene
:
m. Bluina u Židlochovic
dlouhými vlasy v zadu a se širokým kloboukem na hlavé orá: Bezuc-hov u Bystrice p. Host. orá Hrádek u Valaš. Klobouk; orá na poli. za ním je strom: s 2 koni: Kenáov u Osovské Bítiíky; rozsévá obilí: Slavétin u Litovle;
see
s
—
Pacetluky u Bystrice
obili:
p.
Host.; jede
s
2 koni
zapaže-
nými do žebrinového vozu: Nepivazy u Olomouce; u
mlatec s cepem mláti snop na obilí rozvázaném Tebie; drvoštép kácí strom: Ruprechtov u Viskova; ková železo
ková
:
má
sepjaté,
u
Okrešice
m. Frýdland u Místka
pastýf neb ponoený ruce
:
levého
drží
v
pravici
boku troubu:
húl
zvýši
loveka,
Celeehovice u Pro-
stej ova;
poutník
mnich žena
m. Stonaov u Jihlavy; (1719): Bélidla a Nemilany u Olomouce; 5
holi v ruce:
me
vzburu a v levici m. Morkovice u Zdounek; ženská postava: Hvozdná u Vizovic a Vedrovice u Bohutic u Znojma: žena v horní polovici .štítu, jele v dolní: Brodek u Perova; drží pravou rukou psa, v levici nádobu: Pílepy u Holešova (III. G.); má v pravici kfižek: Horní Otaslavice u Prostéjova; ženská na koni s praporem, nahofe pták vážky dolô:
(spravedlnost) drží r.
v pravici
1730 Košátka u Píbora (VL
12.),
s roztaženými krídly: Olešinky u Radešína; 10*
— dve ženy
drží radlici
13()
—
vzhôru: Olešna Závišná (O. Horní)
u Nové Ríše; dve osoby drží znak vrchnosti jesuitô IHS nahore Jamné u Jihlavy;
kžkem,
s
dole se 3 híeby:
dve deti nahé pravou rukou
:
drží
vzhôru
srdce,
jedno levou,
druhé
Stará Libava u Dvorcu.
Svati a svétice.
Zbožnou mysl mení obce. Nejastéji
raají
jeví
pak volba svätých osôb jakožto zna-
ve znaku sv. patróny
kostela „na
památku
v jejich chrámu Páné založení",^) a to nejen osady, v nichž jest farni kostel, raají
nýbrž nékdy též osady k nim pripojené. Jinde však
znakem
také
svätého
jiného
nebo
svétici,
než
patróna
kostelního.
S v. patróna íarního kostela svého mají, nékdy jméno jeho v nápise u jména obce (nejvíce na panství Kunštátském) nebo S (svätý a zaátení písmeno jeho u postavy) i
v rozliných krajinách:
n ej svet é j ši Trojici: Mysloovice u Holešova, Studnice Vysoká u Jihlavy; Pannu Márii: Borovnice u Jimramova, Gholina u Olomouce, Svatoslav u Tišnova (III. 3), Stpa u Holešova, Žár (str. 23.J; Vše Sväté Pfemyslovice u Konice (v horní polovici
štítu 2 sväté,
v dolní strom);
sv.
Jakuba
ap.
Komna
sv. Jiljí u Bojkovic; sv. Jana Krt. m. Slušovice u Vizovic Kelov u Olomouce; sv. Jií Náklo u Litovle; sv, Kateinu Hrabová u Mor. Ostravy, Kašava u Fryštáka; sv. Libora Jesenec u Konice; sv. Linharta, pod ním štítek s radlici Hnévotin u Olomouce; sv. Martina Mérotín u Litovle, m. Tlumaov sv. Michala Jiikov u Rymaova;-) sv. Mikuláš e Bedfichov u Kunštátu. Horká u Olomouce, m. Malenovice, Ujezd u Vizovic sv. Petra a Pavla m. Tištín u Kojetína, na štité Brezovice u Pro;
;
;
stéjova 1)
-)
SV.
Stanislava
Selský archív: Listiná
Privilégium
u Dolních Kounic.
na
str.
Pitín u Bojkovic; sv.
. 16.
Urbana
Holice
37.
tyká
se
Jiikova,
zaniklého
mesteka
—
—
137
u Olomouce:^) ?v. Václava Krásna u Jimramova. m. Hluk, SV. Vojtecha m. Slavieín.
pripojené obce
Xékteré
na
farniho kostela.
Dubany
pf.
u Gholiny
:
sv.
dostaly
nice u Téšetic; sv.
znakem také
Pannu Márii Jana
sv.
patróna
Beditiošt u Prostéjova. sv. Jii Pavla Lubé-
Krt. Blatee u Charvát;
Unovice u Xákla;
Lhota. Strené a
Vavfince
sv.
Stanislava
sv.
Petra
a
Hostétin u Pitina
(Vil. 8.) a
j.
h o s v. patróna ve znaku dostaly, nežil byl farni kostel nebo jejich kapie, na p. Pannu Márii Kyselovice u Pfesv. Barboru rova (farni kostel ve Vlkoši jest sv. Prokopa) sv v Slušovicích Jana Krt.) Neobuza u Vizovic (farni kostel Mysloovicích v SV. Bartolomej e Leehotice u Holešova (t. k. nejsv. Trojice); sv. Gertrudu Makov u Knnštátu (ale kapU nejsv. Trojiee); sv. Jana Nep. Dolni Ves u Fryštáka z r. 1730, sv. Kláru Sichotin (kaph Panny ve Fr. sv. Mikuláše) (f. k. J
n
i
é
:
;
Márie)
a sv.
Pavla Prosetin u Kunštátu, (tanini sv. Václava Pfedvor u Jihlavy
SV.
Markety);
SV.
Bartolomej e).
pomuckv,
Jan Ktitel a od polovice XVIII.
Pavel.
Jii,
Kateina.
Václav:
Michal,
Martin.
nikoli však.
k.
(f.
století také
Mikuláš,
Jan Ne-
Pavel, Petr a
bychom oekávali,
což
v Lukách
Panna Maria. Anna,
picházeji ve znaku svati:
Nejastéji František,
farni kostel jest
sv.
C}tí11
a
Method.
Nejsv.
oko Boží
Trojici máji ve znaku Drnovice u Kunštátu: Hulin u Kroméiže; Ježíše Krista na kfíži
m.
Veselá u Vizovic;
po strane
2 osoby a vedie
stoji
vinná réva, v pravo snop, nad
kížem
nich v levo
beránek. za nim praporec
Pamétice u Boskovic (v. III. 5.); beránka Božiho s kižem pravou nohou drženým Kovalovice u Xezamyshc. m. Kunovice u Hradišté Uber.: Ducha sv. ve spôsobe holubice, od niž vychází zá. Losov u Olomouce; Pannu Márii Chrlopy u Uheric, Krmelín u Mor. Ostravy. Xejrov u Kunštátu (obr. U.) a spolené s nim Sasina a Zbonék jinak Klevetov, Paskov u Mistka.
m. Pozoice u Slavkova. m. Uherice u Mikulova; „Aby ale tento ordinár a dokument 1) Listiny od obce konili r. 17H7: zachován byl pro potvrzeni všeho toho, potvrdili j^me my podepsanými našema jmény a naši obecní peeti pritlaili figúru svätého Urbana papeže a muednika a patróna našeho chrámu Páné Holického.- iSelský archiv 1901 str. 185.). .
.
.
— andél
drží
v pravé
138
ruce
mec,
sedlák kleí
v
levé
orá
na
Žákovice u Bystrice pod Host.
ne
svití
:
s
voly,
vážky:
Leštnice
na levém kolene,
u Mohelnice;
;
andél
s
slnnce
trúbou:
CO
?i
Horní
Beva
strážce štítu
(III.
Brumova, Vízoví c
na nékterých znacích býva andél jako nebo hlava jeho nad nim, na p. m. 10.). 25.) a j. s v. A ž b é t u má Paidka u Kunštátu
11.):^
(víz str.
(obr.
;
1
— (obr.
kova
13.).; ;
Rose a
sv.
sv.
Annu
Antonína
u Sulíkova;
139
—
Meziiíko u K. (obr. 9.), Blažovice u SlavKrakovec u Konice, Orechové u Kf ižanova,
sv.
Apolonii
Tasovice u Kunštátu;
Braslavec
(obr, 10.),
Cecílii Mladotice Horní
sv.
Louka a Dolní
u Slavíína: sv. Františka Brfoví, Bolešín a Nyklovice, Sulkovec a Vésfínek u Kunštátu, Lhota u Olešníce; sv. Isidora m. Knéhnice u Boskovíc; sv. Jana Krt. Jankovice u Holešova, Hoštice u Víškova a dole beránka SV. Jan ktí loveka kleícího :
praporcem: Bohuíiovice u Olomouce; s v. Jana N e p. Kleúvka u Vizovíc, Lhota Chvalov u Bystrice pod Host. a Kánice u Brna od r. 1779; sv. Jan Nep. s mostu svržen: Šišma u Bystrice pod Host. z r. 1725; m. Brušperk a vsi: Citov u Perova, Gruna u SV. Jií Morav. Tebové, Chudobín u Litovle, Litobratice u Krumlova, Lomnice u Sovince, Lubnice u Bitová, Neiedín u Olomouce; Božího, jenž
drží
kríž
s
Korovice a Polom u Bystrice Nedvézíko a Ubušínek u Kunštátu; sv. xMarketu: Rybníky u Krumlova po zaniklé vsi farní Tupanové, z níž se zachovala ást kostela, a u neho dosud
sv.
n.
Josefa Hluboký Katerinu
P.; SV.
u Kunštátu, Veselí,
Rybník pochovávají; sv. Martina Roveín u Kunštátu; SV. M a í Magd. Knéževes a Sulikov u Kunštátu (obr. 8. a 12.); Medlice u Višové SV. Michala Machová u Holešova, e Brankovice Mikuláš sv. Litovle: u (IIL 8.), Myslechovice a Pavla Petra sv. u Buovic; SV. Pavla Kozlov u Jihlavy; (str. Svitávka 20.); sv. Štépána a j. Kojetice u Sádku; sv. Terézii Bitovice Horní u Jihlavy: sv. Václava Lanov a Šechov u Drnovic (III. 2.), Trusovice u Šternberka, Újezd z
i-
u Kunštátu, Zdétin u Plumlova; sv. Vavrín ce Haovice u Litovle; SV. Wolfganga Hnanice u Znojma.
Sväté mély znakem
také: Beranov u Jihlavy, Bohuslavice
u Konice, Bresce u Dol. Štépánova, Bystrovany u Olomouce, Crhov a Kenov u Kunštátu, Kunice a Lhotka spolené u Drnovic, Kyselov u Slavonina, Libuš u Hnojíc, Ohnice u Olomouce, m. Palavice u Zdounek v novém znaku, Paseka u Sovince, Rosika u Drnovic, Šanov u Pitía, Téšetice u Olomouce, Újezd u Ždara, Vedrovice u Olbramovic, Žerôvky u Olomouce; pomerné nejvíce na panstvi Drnovském a Kunštátském, í osady menší, pripojené k j iným osadám farním. Jména téchto svätých mély nékteré obce také v nápise peetí (víz nápisy dále.)
Srdce a
140
jiné
—
asti
lidské.
Podobné o dobré mysli svedí,
ako
j
národní písni a
v
obecnim znamením lidovém umení výtvarném v ako obyejné také srdce lidské, j rozlinou náladu a pos kvety nebo iinými vécmi, jež naznaují vahu mysli, jemný cit a dmysl.
jiných plodedi lidových, že velmi asto
volili
neho kvet mají ve znaku: Vesky u Uher, velk\- kvet, po strane kosí a radlici: LovKaovice a srdce, z neho kvety ovice, Plaovice u Pulic nejastéji mají Pradlisko u Luhaovic, Kofenec u Šebetova; eské a nemecké osady srdce a z neho 3 kvety: Bludov u Sumberka, Boršov u Mor. Tebové; Gotkytle, Postelmov u Zabieha; Oáskovice u Tele, Dobré Pole u Mikulova, Staré Hobzí u Jemnice Hostákov, Radošov a Týn u Tfebíe, Jakubov u Náméšté, Jezovice a Mlíovice u Vranova, Kadolec u Kižanova, Kojatín, obnovená ves u Náméšté, Kostelec a Suchá u Jihlavy Lipnice u Lipolce Louka u Lipníka Louky u Jihlavy Ludkovice u Luhaovic, Matejov u Ždara, Meziíko u Jihlavy, Mikovice u Hradišté Uh., Oleksoviky u Jaroslavic, Oplocany u Tovaova, Petrovice n Vel. Meziíi, Horní Radíkov a Urbane u Daic, Raneíov u Jihlavy, Rejhartice u Dvorcu, Rojetín u Osov. Bitišky, Stálky u Uheric, m. Studená u Tele, Hrubá Voda u Olomouce, V3^šice u St. Hobzí, Záhlinice u Hulína (VII. 5.)
Srdce
Hradišté;
a
z
ze srdce
—
;
:
—
;
—
;
;
;
srdce a 4 menší a
vétší kvet Troubelice u
1
srdce a z neho 7 kvétô Lanžov u Vranova
3 kvety a po
strane
2 kvety
:
—
;
Podhoí u Hranie
pravém poh
Úsova
(IX. 5.)
srdce, z ;
—
štít
neho ve 4
neho 3 kvety: Cetkovice u Šebetova; srdce, v nem 3 ružice a z neho 3 kvítky: Bélovice a Modlava u Jemnice; srdce a z neho 3 klasy: Bélotín a spolené s ním Gernotín, Jezerník, Milenov, Opatovice, Slavi a Stedolesí u Hranie; srdce a z neho 6 klasô Kerhartice u Dvorc srdce, z neho 3 kvety, po stranách r at o les t: Blahutovice, Lhotka, Radíkov a Zbrašov u Hranie; srdce, z neho 3 ratolístky se 4 a 3 kvítky: Hradená u Úsova;
pole
rozdelený:
dole
v
—
srdce,
z
—
:
;
—
—
—
srdce, v
nem
2
klí e
a nad
ním
—
srdce a nad ním p tá k: Hrozenkov
na
nem
—
srdce s 3
stojí
kvítek: Mutná u Daic; srdce, Nový u Vsetína;
—
ptákové k sobé obrácení: Prosenice u Lipníka; kvety, na prostfedním ptáek: Svetlá u Šebetova; 2
I
-
— srdce,
—
141
neho 3 kvety a po stranách na srdci sedí 2 ptáci. pod podobné Bezí u Ž dar a Matejov u Ždára: srdce, podel neho ratolest, na nem stojí pták drže ratolest v zosrdce s 3 kvety, nad nim radlice a krojidlo: báku áslavice u Tebíe; srdce šípem proklané. z neho 3 veliké kvety: Lhota Radkova u Bystrice p. Host. srdce šípem proklané a z neho u srdce 2 šípy prostelené, nad 5 kvetu: Novoplá u Dvorcu; z
srdcem 2
;
—
ratolesti:
—
;
—
—
srdce 2 mei proklané: ním hvézda: Rešov u Rymaova; srdce, do neho pila zaiznuta. nad ním Vicenice u Náméšté; srdce a na kvet, kolem 2 hvézdy: Horní Bekov u Vranova; srdce a kolem neho pí kladivo: Hosténice u Slavkova; srdce, z neho p am en, po stra3 koule: Únanov u Znojma; srdce, nad ním 2 hvézdy: nách 2 rflžice: Herivald u Dvorcu; Hostím u Budéjovic:
—
—
—
—
1
—
hlava mužská s vousy: Horní Újezd u Lipníka: hlava, ruka a j.; Bélice u Dvorcô v erveném štité ;
vztažená
z
bílého oblaku drží pni bilé stiely zavinuté
Rouchovany u Hrotovíc a peí^eti: „štítem,
po loket
pod
v
polovici
král
Matyáš
r.
:
1486
ruka
m. Nový Jiín; nadal
erbem
kterémž poli zeleném snop pšenice a ruka šerou barvou místo sukne prikrytá a srp
s n o p e in držící se spatí"uje'' ruka drží ratolest: Hysle u Kyjova, 6 klasu: Menhartice
u Jemnice, j etelo vy roj list: Veiglov u Sovince, lilium s trojím kvétem: Dubany u Prostéjova; drží cep. vedie je snop a nad tím réva: Gechyné u Slavkova (X. 10.) ruka ve štíte drží kiiž, nad fafrnochy a prilbou svití pôlmésíc a hvézda: Provodov u Luhaovic; ruka drží 3 loue nebo svice hoiící: Prestavlky u Prerova; ruka s býva na peeti ry chtárii mestských, obyejné kde méli soudni právo hrdelní, pozdéji též jako vedlejší znamení t
:
meem
na príklad Bzenec (I. . 3. a 5.); 2 ruce spojené drží mlat: Branišov u Radešína; z oblak jedna ruka drží me, druhá vážky, pod tím hvézda: Petrvaldíky uPíbora(VI. 6.). ve znaku méstském.
2.
Z nich nejastéji
Zvírata tvernohá. oblíbili si
do znaku eského Iva z
s
korunou
Pernšteina dávali svým
nebo bez ni, pak kone. jelea; obcím v jednom poli rozdeleného štítu rodný znak v druhém znamení hospodárska. páni
svuj. zubrí hlavu,
—
142
—
Ve znaku mesta Bfeclavé (obr. IV. 5.) stojí v erveném poli zlatý lev bez koruny vzhúru, opený o stfíbrnou véž na zelené púdé; Jihlava méla ve znaku pôvodné stfíbrného Iva eského (str. 12.); Lipník zlatého Iva s korunou v erném polí (str. 21.), Tišnov v
modrém
poli;
—
Stará Ríše „v štítu žlutém Iva
mo-
drého od levé k pravé strane vzhúru stojícího s rozžavenými ústy a vyplazitým jazykem, držícího v pfedníeh nohách znamení pétihranaté, jenž obyejné mufí noha slove".
eský tlape
me,
lev nad branou
stoje:
m. Rožnov
v levé srp: Blažice u Bystrice
p. Host.
v pravé
drží
;
;
v pravé tlape
Sumrákovská a Vyderská u Tele; — eského Iva mají dále: m. Star u Tebíe, Koldštýn, lev drží štítek rozetvercený, na némž ve 4 polích jsou hvézdy 6hranné (obr. 14.) Nové Mesto u Jihlavy (str. 22.), Podivín (obr. IV. 6.), Rousinov, Strážnice, Uber. Brod (str. 14.), Úsov a vesnice: Kozlov u Lipnika, Lukovany u Rosic (IV. U.), Menovice u Valaš. rychta Prostecká,
štítek:
;
Mezií'íí
Obr.
14.
Znak mesta Koldštýna.
jelea
m.
Konice,
Raice
Obr.
15.
Znak mesta Krumberka.
a vesnice:
Hartikovice
u Ná-
Trnava méšté, u Víškova, Ostejkovice u u Vizovic: jelea v behu: Benešov u Boskovic, Kožušany u Olomouce. Horní Lesonice u Znojma; — jelea v behu a za nim strom: Vomice u Ivanic (VI. 2.); jelea a strom: Brezina, Javoíko, Veselíko a Vojtechov u Litovle spolené; jelea mezi stromovím: Dolní Hynina u Zábeha; jelea ve skoku, strom a myshvce m. Krumberk (obr. 15.): štít rozdélen: v horním poli jelea v behu, v dolnim ještérku: Ostrov u Zára; jelea leže: m. Jaroméfice u Budéjovic; ve štité 3 jelení beží pes vrch, kolem štítu íafrnochy a nad nimi Krásensko
Jemnice,
—
—
—
—
—
—
—
—
143
— —
hrábé se špiákem skrížené: Solanec u Rožnova: Bohdalec n Radešína. m. Jedovnice (str.
ve skokn:
púl
jelea
15.):
roh
parohy a j. Šnmberk (str. 19.): k a leže: m. Mohelno (obr. II. 4.); osový roh vzhôru stojí v modréra štíte: m. Vlachovice medvéd ve m e d veda: Blažov a Kadefin u Litovle; rychta bfevna vodorovná: štíte drží malý štitek a na nem 2 drží štitek a na ném kotvu: Radkovská u Tele (VIII. 1.); písmeno M, nad ním korunu: rychta [Sedlerychta Racovská,
jelení se 6
da
1
;
—
—
—
jovská tamtéž
v
modrém
poli zlatého
vlka ve
skoku, uprostred tela
zlatým kosmo prosíeleného, mcá m.
šípem
Rymafov
(obr.
shry 16,);
—
psa: Bobrávka u Ždára, Mirosov u Radešína: nad nim a pod nim hvézdu: Krhov u Bojkovic; psa v behu s vyplazeným jazykem: Ústí u Hranie;
—
k bílý ve skoku na modrém štíte, sedlem hnedým osedlaný, nad nim v levém rohu štítu zlatá 61istá ržice, dole pruh zelené m. Mor. Ostrava zeme kô s uzdou ;
:
—
k
Cerekvika u Jihlavy; na zadnich nohou vzepjatý: Jaroméice u Jevika; kô a za ním šíp hrotem nahoru šikmo obrácený: Vlkoš u Kyjova; kô v behu a nad štitera koruna: Baov u Boskovic; kô ve skoku na 3 pahorcich: Patefin .^ ^, u Litovle; kone v behu nebo skoku dále zn^k mesta Rymaova. máji vesnice: Bora u Doubravníka. Bresko u Konice, Drahanovice u Olomouce, Džbel u Konice, Evanovice u Brna (XII. 5.), Hemanice u Hranie, Jamartice u Rymaova, Košov Horní u Jihlavy, Krhov (III. 9.) a Ludikov u Boskovic, Lhota, Nová Ves a Pívoz u Mor. Ostravy. Lipina u Šternberka, Luice u Hranie, eiee u Radešína, Staechovice u Plumlova, Studniky u Jihlavy, Újezd u Rosic (VI. 8.), Vlaehov u Mohelnice; na rozdéleném štíte v horním poli kone a v dolnim radlici má Lhota u Šternberka; hlavu koskou Grygov a Skrbe u Olomouce (VIL 1.): býka Ocmanice u Náméšté; vola Hynice u Losína; vola ve skoku zadníma nohama na pahrbku Služín u Plumlova (VI. 1.); vôl ležicí na zemi: Hovézí u Vsetína;
—
—
—
.
—
—
\fú v levo jda,
1'
nad nim koruna: Polouves a Hrabôvka u Hranie;
volská hlava: m. Bítiška Osovská
••
v
1
poli a v
—
sová;
dva
druhém
2
rohy na
zubí hlavu
s
volské
3.); pôl
(IV.
brevna kosmo
ležíci
hlavy
Rymice u Kole-
:
konci otevrené: Pavlovice u Devohostic;
houžvi, skrze chrípé protaženou, po svých
pánech dostaly m. Prerov (XV. 2.), Nedvédice, Strážek, a nad ní zavinutou strelu Plumlov (str. 5 a obr, 17); pl hlavy zubrovy
erne
a
pftl orlice
Bystrice
n.
Pernšt.
(str.
19.-20., obr.
TI.
7);
mesteko Néniice u Tovaova
r. 15()3 po žádosti Vratislava od svrchu až k spodku rozdelený' pravá polovice žluté barvy, v níž pôl hlavy zubrové s kruhem a vyplazitým jazykem své pfirozené barvy; druhá polovice modré barvy, v níž u spodku kopeek zelen}^ na némž pét klasu pšeniných své pirozené barvy povíslem svázaných se vidí."
z
Pernšteina:
„štít
;
Vesnice na panství Pernšteinském dostaly
poli
štíte na pí rozdéleném v horním zubí hlavu a v dolním hospodárske
ve
veci:
strom,
radlici a krojidlo
novská: Bory,
Gernovice,
Jestábí, Klokoi,
-
17.
Kozlovskä:
Kozlov,
a Pivonice;
—
rychta Dolní,
Dou-
Maová, Rakoví; — rý kížem položené rychta
Kižovice,
dole motyku a Obr.
Sejfek a Strítéž
Litava,
dole radlici, snop a krojidlo rychta
bravnická:
Znak mesta Plumlova.
rychta Ger-
Hodonín, Husie,
Hrdá Ves, Leseovice
dole
Ujovská
Kováov, Lískovec a Olešnika
strom a vidle Gebin Horní a
sekeru,
Ujov,
:
(IX. 9);
srp a cep rychta Véženská: Býšovec a
Véžná
zubi hlavu a po strane ržice, dole
radlici
—
dole snop,
—
nahoe
krojidlo
rychta
(IX. 10);
a
Nedvédická: Genvír, Ghlívský, Skorotice a Smrek; nahore radlici a krojidlo, dole domek, u neho loveka rychta Zlatkovská, Radkov; naopak v horním poli radlici, hrábé a poíz, v dolním zubí hlavu a po její strane 2 rfižice rychta Štépánovská: Borovec, Gtyry Dvory, Kobylnice, Korožná, Svaec, Vrtéfíž;
—
ve štíte radlici a nad nim zubri Bukov, Jabloov, xMilasin, Rožná;
hlavu
sviní hlavu Kténice u Krumlova
(III.
rychta Roženská:
10.);
—
145
—
ovci nebo beránka m. Vsetín (ÍL 5.) a Ví^i Hefniaiiice a Klokoi u Hranie, Kratochvilkau Ivanic, Obramice u Litovle (str. 3), Pokojov u Ždára, Starnov u Šternberka; kozia Beva Prostrední u Rožnova (ÍII. 13.), Lipovú Strážnice; kozia v behu, nad ním pfllmésic a hvézdu Javornik púl kozia vyskakujiciho Jamy u Ždára: — v rozu Strážnice; déleném štité v horním poli V2 l^ozla vzpimeného, v dolním 2 bfevna m. Bystrice p. Host. zajíce v poli zeleném m. Prostoméice u Znojma; zajic utíká pod strom em Runáiov u Konice;
—
—
—
:
vydra
erveném
drží v ústech štiku v
štité:
m, Ghropi
u Kroméiže. 3.
Ptáci.
Oblíbeni byli nejvíee moravská orlice, kohout, holubice,
husa a malí
Orlici Znojmo
Obr. 18.
(str.
Znak
áp,
pévci.
moravskou 11.
král.
obr.
a
máji
mestské:
obce
Mor.
Jeviko,
18.),
mésla Znojma.
Obr.
19.
Olomouc,
Tebová: Boh-
Znak mesta Hustopee u Brna.
u ždára, Hostéradice u Krumlova (nad štitem korunu), moravskou orlici a j. v.: Bíezová, HraKráhce u Prostéjova: nice, Némice u Židloehovic (V. 7.); erou orlici: Uniov dalov
(str.
—
13.);
predmety:
púl orlice Slavkov
erne: Šumberk
(str.
18.
a
11.
(str.
19.);
Strachotice
8.),
s
jinými
(str.
20.
Ždár (str. 23.) Oleksovice u Znojma barvami rozdelený, jehož spodní polovice „štít na poli na v latinském spôsobu žluté barvy bilé barvy, v níž se litera spatfuje; druhá pak svrchní polovice modré neb lazurové barvy. a V.
12.),
Libava
(str.
pí
22.),
;
W
—
146
—
do niž z té bilé polovice piil orla nebo orlice erne, literu R též spôsobu latinského bilé barvy uprostred života majici s kHdly rozkidlenými a jazykem vyplazeným pod korunkou zlatou od levé strany k pravé obrácené vyniká;" pôl orla biléhoaS hrozný vina v erveném štíte Miroslav pôl orlice s j inými vec mi, obyejné v rozdéleném štité: m. Biteš s Vo eským Ivem; Bítiška Veverská s 2 bevny kohno; Bystrice n. P. (str. 20. a II. 3., 7.), Drahotouše, Drnholec :
u Mikulova dole s 2 brevny kolmo; Prostéjov, vedie mrižoví; Štramberk šíp, dole u neho srp a pul orlice; m. Tršice u Lipnika pôl orUce v horním poli, bevno a v dolním žabu (VIII. 4.). Hustope u Brna ve štíte na zdél rozdéleném v pravém erveném poli uprostred na píném bevnu zlatém hrozen vina, nad brevnem bílý nôž s hnedou rukovéti, pod ním prázdne pole; v levé polovici pul bilé orlice v
modrém
poli (obr.
19.).
Z vesnic mají orlici: Opatovice u Jevíka, Rovensko u Rudy, Valtinov u Daic; orlici a 2 hvézdy: Ghabiov u Šternberka; na panstvi Luckého kláštera pekný znak Lodenice: v horním poli pôl orlice a v dolním písmenu W, po stranách drží znak 2 štíhle postavy
(obr.
radlici,
7.);
III.
v pravém kouté
dole
f,
kosí, pôl orlice a
Milfron rošt,
W;
u Znojma
W.
a
j.
;
nahoe
orlici,
v rozdéleném štíte na dél
2 pôl orhce, nad štítem korunu, dole po
u
ní
Suchohrdlí u Krumlova 1.
radlici a
stranách ratolesti:
Brovi,
Smolná a Malonín u Jevíka; kohouta: m. Bánov u Uher. Brodu, Brany u Víškova, Lišná u Domaželic, Louka u Litovle, Moraviany u Jivové, Rousmirov u Vel. Meziíí, Rudslavice u Holešova; kohouta a pod ním rôžici Záhorovice u Bojkovic; kohouta a vedie bevna m. Višová u Krumlova (V. 9.). páva, kolem neho kvíti, Pavlov u Lechovic;
bažanta a skfivánka
m. Horní Dunajovice (str. m. Dolní Kounice (V. 5.);
j.
17.);
holubici Tresne u Kunštátu;
holubici na štíte v rovném obráceném, ana drží ratolest v zobáku, v ostatnich polích 3 bevna m. Náméš u Brna (obr. 20); holubici s ratolesti v zobáku Vršava u Jaroslavic, Prostedkovice kline,
hrotem nahoru
u Jihlavy;
vranu m. Dražôvky u Ždánic- (IV. 9.); vodniho ptáka v rákosí Lužná u Brumova;
147
cápa Dešvek u
—
Luka u Jihlavy. Svratka Radešinská. hada v zobáku, nad nim jsou hvézdiky: Hradec u Uniova; drží v zobáku ratolest. kolem neho jsou 4 kfižky a po stranách jeho 2 ratoPrusy Moravské u Viškova lesti h u s u Boškúvky u Viškova. m. Hrádek Zvole u Zábeha;
áp
Bitová. drží
:
u Jaroslavic (obr.
Lukavice u Mohclnice.
21.),
Tfebin u Prostéjova; husu. po
strane jeji
ovoce: Branišovice u Krunilova; husi nohu
m. Kokory
(str,
labu latice
s
16.);
roztaženýma kfídloma: Ghva-
u Bitová
pelikán rozzobává si prsa, aby nakmil 8 mladé vzhúru k nemu hledíci: Vilimov u Litovle
(str.
Obr. 20.
Znak mesta Náméšté u B
3.);
kfidlo: m. Kižanov
(IV.
12.). Kufim, Velké Mezifii a ves Radostin; krídlo šachované, pod
ním
3 krídla, 3,
noha s drápy: Olomouce; ve
ptaí
Náméš dole
u 2
po stranách
pery
vzhfiru
m. štíte
štítu
a
položená,
mezi nimi 3 f: m. Tasov u
Vel.
Mezifii
ptáka Dunajovice;
pévce a
—
j.
pták:
m. Dolní Hluboké
u Náméšté, Morice u Kojetína, Podolí u Radešina: ptáka ve
—
Obr. 21.
Peef
Hrádku u
a znak méstce
Jaroslavic
—
nad tímto kvítky: Prosenice Hrubé u Lipníka: ptáka stoje Kovalovice u Slavkova, Sazomin u Ždára: ptáka na kameni Nová Ves u Bítišky, na protedním vyšším ze 3 kameu Medlice u Dvoreii. na kvetine: Hedvikov u Sovince, Holešín u Rájce; u hroznu: Osyany u Nezamyslic, na vinném kei ze zeme vyrostlém a strom, radlici a krojidlo eznovice u Ivanic: — pták sedí na prostrednim suku ostrve: Lazce u Prostéjova: na parezu, drže v zobáku ratolest: Bánovice u Jemnice; na suché vetvi: m. Ménín (V. 11,) a Podolí u Brna (XIV, 6): na strome: Bystrice u Bánova, Pavlovice u Koietina: pták na strome, vedie 2. strom, na pravo radlice: Vážany u Viškova; štíte,
—
— pták u
s
vyzdviženými krídly:
148
—
Bohdikov u Losína, Novosady, ves
Kroméiže (te predmestí Kromérižské)
;
rozepjatými
s
krídly
na oseknutém pni se 4 vetvemi: Bratrejov, Lhotsko, Lutonín a Prlov n Vizovic; letí nad zemí: Kozí Lonky a Nýdek stojí
—
u Hranie.
4.
Obojživelníci, ryby a jiná zviata.
Z ostatnich ryby a rak,
na obeeních znacích nejvice Z obojživelník mají:
zvirat vyskytují se
méné
jiné.
želvu Žabná u
Místka;
žábii v dolním poli znaku m. Tršice (obr.
hada v zobáku
u nohou
sv.
7.);
Michala MedUce u Krumlova (obr.
III. 8.),
ápové Hradec u Usova;
rybu Bedichovice a
VIII.
u Brna (XIV.
4.),
Jerma
u Litovle, Lhotka
Obytov
rybu a
u Žára; rybu na vode plovoucí: Osláv u Budišova; nad ni kvítek Teiee u Rosic (VI. 5.); rybu a radlici:
Hevlín u Jaroslavic; v dolním poli štítu rybu ve vode, v horním poli uprostred strom,
—
po stranách
radlici a
pulmésíc Vicomélice
u Žára; — štiku pokosem ve štíte m. Rosice u Ivanic; ve štíte rybu šikmo vzhäru: m. Brunzeif u Rymafova; 2 ryby: kapra a štiku m. Litovel; íkov u Bíteše na tverhranné peeti (obr. 22.), Doubravice u Jívové, m. Hrušovany u Jaroslavic (V. 8.), Potuník u Losína;
u Buovic;
—
kapra Rájeko u
Zábreha,
Vatín
—
—
—
dole 2 ryby
kížem položené, uprosU-ed
bi'evno a nahore 2 hrozný
štítu
m. Dolní Vistonice u Mikulova a Polava u nich: 2 ryby ve 2 ryby Obr. žž. Peet a znak stedním poli Žerútky u Kunštátu krížem položené Pulgarov, Zaany u Zidloíkova u Biteše. chovic, a pod nimi raka Bohuslavice u Brumova; — 2 ryby po stranách 2 ostrví kíížera položených Dyjákovice u Jaroslavic; 2 ryby a nad nimi korunu u Žára; :
—
;
—
—
Bu
raka: ervená Lhota a spolené s ni dily Hrabí a Rimic u Litovle, Lupenné u Svitav, Pasohlávky u Mikulova, Rakodavy u Tovaova; raka a rybu Chrbov u Tovaova; v oválním poli i.
raka, 2. sv. Jií, mezi poli kvetinovou ozdobu:
Lhota a Strené
Slávik:
Znaky
a peeti.
Tab.
VII!.
Slávik:
Znaky a peeti.
Tab. IX.
AiKOšt Krejí.
— —
u Litovle; m. Mérin u
3 kusy
149
—
klepet
raích
ve
štité
nad ním ruku
a
Vel. Meziiii;
hmyz: Kfidlovice u
okrídlený
5.
Jaroslavic.
Rostliny.
e^ý strom, v krajinách vinorodých réva a lírozen, bud samy nebo ve spojení s jinými predmety, zvlášté hospodárskymi, pak rúže a rozliné kvetiny a kvety, podobné j ako v národním vyšívaní a matovaní. Rostliny
zdobí
asto
obecný
znak,
nejvice
Strom rozliného
tvaru mají ve znaku: Nová Bela u Pásková, Znojma, Brezová a Hrobice u Vizovic, Cvrovice u Židlochovic, Gechôvky a Dobrochov u Prostéjova, Dfínov u Zdounek, Hodice u Treste, Hajany u Brna (XIV. 3.), Horní Ves u Holešova, Jarcová u Valaš. Meziiií, Kfesanovice u Dvorcô, Ktiny u Brna (XIV. L), Kvetín u Mirova, Lesonice u Krumlova, Lhotice u Búdková, Lhota X'edášovauBrumova, Ludmírov u Konice, Misti'ice u Uher. Hradižté, Dolní Moravice u Sovince, Odrhce u Litovle, Piinek u Dacie, Pfibyslaviee u Bíteše, Sokolom Dolní u Uniova, Stará Ves u Rymaova, Stošikovice u Bohunic, Studnice u Víškova, Svatobofice u Kyjova, Svinošice spolené se Sv. Kateinou a dilem Šebrova u Blanska, Vítova u Holešova, Vítovice u Slavkova, Vranin u Jaroméric, Vranovice u Prostéjova, Záhradka u Náméšté; strom s rozložitými silnými vétvemi Mouchnice u Buovic; strom s vysokým pnem a malou korunou Prosatin
Bohutice
u
—
—
a spolené Blahoov, Jestrabi,
Nová Ves
a
Pánov u Kuimé;
—
o suchých vétvích, s plody Ivan u Židlochovic; strom na vetvi ptáka Kotvrdovice u Blanska; strom a 2 kvety po stranách m. Osvétimany; strom, u neho kvétoucí rostlinu Zákany u Ivanic; pod nim 2 kúpy Krraa u Olomouce; strom ovocný, na pfi pod korunou prede pnem radlici Zástfízly u Stfílek; pod nim radlici Leskovec u Koryan; strom a radlici Babice u Brna, na pfi radlici Staré Hvézdlice u Buovic; strom a vedie krojidlo Kožušice tamtéž nad nim radhci a krojidlo Kladná, Pozlovice a etéchov u Luhaovic; strom, radlici a košatý strom ovocný Krbová u Vel. Mezifíí; strom a krojidlo Tesovice u Krumlova; strom a po stranách sekeru
strom
;
a radhci Rudice u Rájce;
ženou Pénice
L
u Pferova;
pes
jeho
pod ním
kme
sekeru ki'ížem polo-
2 sekery
kížem Mouinov
U
—
150
—
pod pod nim radlici a kosí Radotiee u Pulie u Buoviu ním u korene motyku a sekeru Lopeník u Uher. Brodu; u neho ;
;
špicatý k
amen
u Prostéjova u
;
štíte
mezi
strom
Šternberka;
plmésíc
a po stranách
v rozdéleném
2
a
hvézdu
Détkovice
strom, púlmésíc a hvézdu m. Jivová
skalami
Branškov,
Lažanky
Pote Marsov u Kufimé; 2 u Brumofa; 2 na pahrbkovité zemi, na prvním štihlém sedí pták, pod 2. košatým stojí myshvec a mírí na ptáka: Vohanice a Herotice u Tišnova; strom ovocný, pod ním oprena kosa na pravé strane, cep stojí vedie stromu v levo, Krhov u Hrotovic na pni stromu ovocného pod korunou naklonený štítek a na nem CR (zaáteni písmena pánova, Karia Rogendoríá) Rogendorf u Blanska; po stranách stromu 2 veže m. Dolní Dunajovice; strom a nad ním radlici Veselíko u Lipníka 2 lesní stromy na svahu kopce Nemilov u Úsova; 3 na kopcích Bzová u Bojkovic a Mladoov u Šumberka; 4 jehlinaté stromy na škále Prístba u Jaroméic; les, 3 velké stromy a 3 menší, nad menšími nahnutou sekeru Klepáov u Viesenberka; vete v se 4 listy Horní Vilímovice u Tebíe, s 5 kvety Stítéž u Tebíe, s plody Nejdek u Lednice, Pavlovice u Hustovétev, pee; — vétev s ovocem a radhci Ždarna u Boskovic; suchou vétev radlici, krojidlo a hvézdu Bynina u Vel. Meziíí; a kopá kížem položené m. Rajhrad (V. L); vétev dubovou se žaludy: Karlov u Sovince, m. Lanžhot u Beclavé, Mikulice a Ratiškovice u Hodonína, Nová Ves u Uher. Ostroha s 1 žaludem Savín u Litovle, s 2 žaludy Lideovice u Strážnice, Mlad u Litovle, Snovídky u Buovic; se 3 žaludy Bukovinka u Brna (XIV. 5.), m. Modrice u Brna, Rohatec u Hodonína, Šumvald; 2 žaludy s 2 listy m. Pouzdrany u Mikustromy Lukoveek
a
u
Holešova,
;
—
—
;
lova; 3 žaludy spojené Milokošt u Uher. Ostroha; v horní polovici 3 žaludy.
v dolní
bevno m. Lednice;
s 3 listy Rímov u Sádka, Rymafova, Ghýlice u Uher. Ostroha; s 3 kvety, nad štítem andéla Kvaice u Uher. Ostroha ratolest a šíp kížem položené a 4 ružice Hrušovany u Židlochovic; ratolest a vedie radlici a motyku kížem položené, nad radlici kížek Jasenice u Náméšté; list javorový Židenice u Brna (XIV. 8.);
r
s
at o les
t
Mešovice u Jemnice,
3 kvety Edrovice u
;
—
ostrevse4 ostrev, korunu,
W
suky na horní strane m. Vlachovice u Brumova; a j. m. Fulnek; ostrev a rúže Glisté Soboto-
i
151
u Rajhradu
m. Letovice hnedé ostrve (obr. 23.); po kížem položené a raezi nimi 3 stranách 2 ostrvi 2 lyby Dyjákovice u Jaro?lavic; na 2 ostrvech kHžem položených leží rámec, drží jej 2 esti Ivové, nad ním púlmésíc a hvézda: m. Lysice n Kunštátu; viee
(IX. 8.)
u Boskovic a Ždár
b
e
sif ované
vno
bevno šikmé
s
;
(str. 5.
2 ostrve položené kiižem
stibrném štíte hvézdy m. Mistek
a 23.); ve
uprostred štítu m. Kojetín
3 hvezdárni
m. Ždár
v 2. kohouta m. Višová bevno. nad ním 2 a pod nim pfí
Í3evno, bfevno,
2
šípy
a
kvetiny
3
(str. 23.)
(V. 0.) 1
Sedm
2
(str. 5.1i
v
;
1.
obr. 24.)
polovici štítu
uprostred
;
radlici Pistovice
Dvorv
u
štítu
na
u Raic;
Šternberka;
—
2 bevna m. Brno v pflvodním znaku (str. 12.); 2 bfevna a pod nimi 2 hrozný Horní Rojanovice u Hustopee; 2 bevna, 11.
-^ Obr.
Obr. ±i.
Znak mesta
tosíf a
j.
Mistka.
Zaak mesta
m. Žeraviee u Kyjova
Obr. 25.
i>4.
Znak mesta
Kojelina.
(VIII.
2
5.):
Vizovic.
bevna v
dolníni
2 bfevna ve štítku, jejž drží poli a j. m. Bystrice p. Hostynem (VIII. 3 bfevna ve štítku Tele medve, rychta Radkovská u .) rychta Vanovská u Telee; 3 bfevna vodorovná m. Dolní Bobrová, Loštice; 3 bfevna a nad štitem 7 per m. Kunštát (V. 4); 3 bfevna v horní polovici, 2 hrozný v dolni Kepice u Židlochovic (IX. 2.) 3 bfevna v horním polí. nad štitem hlavu andélovu m, Vízovice ;
1
•(obr.
25.); 3
;
bfevna a kolem 6 hvézd m. Nívnice.
révu: m. NosiOstrovaice u Rajhradu, Újezd u Uher. Brodu se 4 hrozný Chvalkovice u Buovic (obr. 26.) révu kolem tye, kosíi a hrozen Sobúlky u Kyjova; vinný kef s hroznem
V
slav
krajinách vinorodvch nejobyejnéji mají
(str. 15.),
Židlochovice (V.
2.),
;
;
íl
kosíf: m.
Oslavany
a
Padochov
u
nich;
vinnou vétev 11*
— hoznem
s
u Brna
(v.
152
—
hroz en m. Hustope& Prusy Nem. u Víškova, Stáhle Malé u Rymaova, Újezdee u Buchlova, Zblovice u Bi-
Dolní Bojanovice u Hodonína; obr. 19.),
hroz en, nad ním
tová;
3 kvety, vedie
Višové; hrozen a ptáka u neho Osycany u Nezamyshc; Žbánice
kosí:
u
kosí:
Biskoupky u Krumlova, Némiky u Plave, Nemecké Kounice, Suchohrdli a Nový Šaldorf u Znojma^ Ostopovice u Brna, Starovice a Staroviky n Lednice; v rozdéleném štíte hrozen a
Obr. 26.
Pee
hrozen a kosif Bestek u Buchlovic, Sardiee u Kyjova (VIII. 3.); hrozen a radlici Gueice u Krumlova a Zbejšov u Ivaneic;
a znak
Ghvalkovic u Buovic.
nahore
nahoe kížem
hrozen
a
hrozen,
kosí,
kvítek,
dole
radlici
kosí,
dole
Starý
Šaldorf (IX.
radlici
a
8.)
krojidlo
položené Vírovice u Znojma; hrozen vína, po stranách hrozen a kosí, pod nimi radlici 2 kosíe Písek u Veselí n. M. Petrov u Strážnice; — kolem hroznu a kosíe 3 hvézdy Kohou;
—
tovice u Brna;
—
pod révou
Pee
a znak Valtrubic a Mackovic.
v levo radlici a v pravo
a Téšany u Klobouk;
u Krumlova;
kosí a kosu Medlov u Židlochovic;
hrozen,
Obr. 27. a 28.
—
—
kosí Nová Ves u Beclavé-
— hrozen, radlici a kosí Dobelice, Dobensko
hrozen, radlici a krojidlo Mackovice u Jaroslavic
— hrozen, kosí a
— hrozen
n o p Alexovice u Krumlova Medlovice u Buchlova; — a šíp Bohuslavice u Kyjova; hrozen, kosí a rý u Uher. Brodu 2 hrozný a 2 kosíe horenské právo v
(obr. 28.) s
2
listy,
;
kosí a
;
—
s
;
hvézdu
—
:
hrozen
Vlnov Bzenci
— (I.
4.).
153
—
Tasov u Uher. Ostroha:
—
Vistonice:
— 2 hrozný a 2 ryby m. Dohii
3 hrozný Horní Nikolir-e
ii
Židloc-hovic:
obilí stojaté v dohii asti štítu, nábore 2 nože krížení položené Osek u Lipnika (VIII. 7,); snop obíH Kyniky u ech u Plumlova; snop a pole s klas)- Jen u Blanska; snop a 2 kvitky. nad ním kižek Drásov u Tišnova (X. 2.); snop, po jeho stranách ôžice, dole radlici Žeranovice u Holešova: snop a pod nim srp
m. Rouchovany radlici
po stranách
141.): snop,
(str.
2 ružice a
pod ním
Lovéšice u Perova; snop a za ním 2 cepy kfižem Ohra-
zenice u Jaroméic a Nové Syrovice u Budéjovic; 3 snopy Hlinný u Zára, Nová Ves u Nového Mesta; 3 klasy dole spojené a po stranách kvitek Stáhle Velké u Rymafova: j e telový list Dvofišté k špitálu Bystrickému n. P., Velvíz u Sumberka; kolem neho 4 ržice Milonice u Buovic; trojlist a náiní na mícbání povidel (dle povesti plmésío') a 2 hvézdy (Ihrome u Biudova (VI. 9.): rozvitou rúži na vetvi Lípovec u Daic; rúži 51istou mesta: Hodonín (ervená rfižc 51istá v bílém poli), Tel (víz dále zmeny a XV. 5.\ Mrákotín, Studená u Tele (VII. 7,), Želetava; vsi Pavlov a Teštice u Tele, Senická u Litovle: :
na štíte v horníni poli a bevno v dolním rychta Lhotecká a Olešná u Tele (Vili. 2.) ve štíte rozetvrceném m. Slavonice v 1. a 4. poli ôlistou ruži. v 2, spouštécí míž k bráne, ve 3. ohradu neb plot z kola (II. 6.): rži se 4 listy u stonku Rozvadovice u Litovle; 2 rúže a mfížoví m. Archlebov (V. 6.): ruži Slistou rychta Meziíko, Pavlov a j. u Tele, eský Rudolec rúže a j. Rebešovice u Rajhradu; 3 rúže Freu Daic; Mikulova; 3 rúže Svitávka (str. lichov u a j. 20.). Když Litenice za mesteko vysadil král Ferdinand I. 1535 po žádosti pána Jana Kropáe z Nevedomí, nadal je znakem pánovým (lihe) a po jeho pfíjmení takto: „Štít na dvé od spodku rôži
;
—
—
pravá polovice ervená a leva blankytná, tri 1 i e bilé na húlkách, dvé k vrchu
až k vrchu rozdelený,
v té
ervené
kfížem a lovici
polovici jsou
blankytné lilii
kropá
heraldickou
—
hrozný m. Ždánice; (VIII. 8.);
—
1
i
uprostred nich k spodku preložené a v druhé po-
tretí
3
u Židlochovic:
vzhúru
stojí"
;
dostaly též Arnoltovice u Sovince, lilii
a
pl
zavinuté strely
echy
lilii
a
u Plumlova
Mérotínek u Rymafova (VlII. 11.), Vranovice 3 lilie a j. m. Bzenec (str. 14.);
lilie
—
bilý
— rostlinii neuritou rostlinu jitroceli
154
—
5 vetvikami Tyloviee u Rožnova:
s
podobnou Popúvky
u Brna
;
— 3 rostliny
—
Javofín
u Mirova;
kvetinu
korunku Ghomiž u Holešova; s 3 vetvikami kvety s 3 Lipinka Martínkov Lesonic; u Úsova, a 3 plody u s 5 kvety Svatoboice u Kyjova; Podolí u Mohelniee (VI. 7.); — kvetinu v nádobe Louka u Šumberka, kvetiny v ní Karlovec 3 kvetiny v hrnku Slup n. Gule u Jaroslavic; u Dvorcu; 3 kvetiny s hvézdovitými kvety Pedklášterí u Tišnova; kvet jednotlivý Ketín u Kunštátu, Zdéchov u Vsetina; 51istý kvet Podolí u Mohelkvet s 2 tyinkami Krivá u Sovince nice; 3 kvety na kvítek s 5 kvety a j. Beva Dolní (X. 5.); jednom stonku Kateiinice u Vsetina; 3 kvety Jezovice u Tfešté, Micmanice u Jaroslavic, Orlovice u Viškova, Ostrý Kámen u Svitav,
—
ve
rozvetvenou
s
štíte,
nad
ní
—
kvety Šebkovice u Lesonic;
—
—
—
—
—
—
;
—
—
—
Podolí u Mirova, Rychnov u Mor. Tebové,
—
prostedním
3 kvety, na
sedí
—
ptáek
:
Slavkov u Nivnice;
Holešín, Javoí u Mohel-
u Šebetova; 3 kvety nad radlici ikovice u Píeštíte tri vtší a 2 menší kvety ze zeme vyrostlé, nad štítem korunu Radkovice u Hrotovic vene c Horní Moravice u Sovince.
nice. Svetlý
rova
—
;
ve
Telesa nebeská a veci pozemské.
6.
Slunce a mésíc stkví se ve znacích obyejné u jiných znaspatfLijí
z nich
se oblaka a z
mesteko
dostalo
uprostred
pímo dol
bu
samy nebo s jinými vécmi; méné pozemských vecí hory, vrchy a škály. Tri
mení, hvézdy ozdobují znak
Jivová
u
Šternberka
'
neb lazurové a pravá ervené neb rubínové barvy vici
štítu
mésíc
špicemi k pravé
;
„štít
modré
v levé polo-
strane obrácený,
hvézda se šesti špicemi žluté barvy, v pravé tri pahrbky zelené, z nichž na prostedním dub vyrostlý
1581:
r.
rozdelený, leva polovice téhož štítu
pred nimž
polovici u
spodku
nej vyšším
zelený
stojí".
Slunce
má Lubomér u Spálova, slunce nad radlici, Piin u Tele; slunce nahoe, dole radlici a krojidlo, po jejich stranách lilie Senetáov u Rájce; púl slunce stranou nad pluhem Markvartice u Tele m é s í c s hvézdou p Stará Beclav (V. 10.), s kížem Derfle u Uher. Hradišté (VII. 12.); záící
kvitky a hvézdu
;
—
—
1
—
155
— —
—
plmésíc, hvézdii a j. m. Lysice, Nezamyslice u Kojetína; púlmésic a po stranách 2 hvézdy, nad ním štítek s bevnem pôlmésic a 3 hvézdy m. V. Bystrice u OloBéhafovice ii Hrotovic hvézdy kolem sv. Isidora Knéhnice u Šebemouce (obr. 29.); hvézdu m. Mirov, Pohof u Fulneka; tova; hvézdu s 5 paprsky Brusný a spolené obce ;
—
—
—
—
—
se Repka a Veseh u Lomnice, rozetvrceném ve štítu 6 m. Nové Hvézdlice
Podolí,
;
4 takové hvézdy m. Koldštýn; se 7 m. Šilperk u Zabieha, s 8 m. Bojkovice, m. Dvorce u Berouna a ves Huovice u Šternhvézdu, kosif a hrozen vina Breberka zovice u Kyjova; — nad hvézdou kiž Popice nad ni kríž, po stranách u Znojma; kosíí a hrozen, kolem kríže 6 hvézd Havra;
—
—
níky u
Znojma;
—
hvézdu, v ní
rflži
Obr. 29. Znak inést. Velké Bystrice u Olom.
Slistou
—
W
hvézdu, sekeru a nad ní Tylov u Sovince: hvézdy aj. m. Mikulovice (str. 16.), Mistek Veska u Olomouce: (obr. 23.); 3 hvézdy ve štíte Velebo u Úsova; v rozdéleném štité nahoe 3 hvézdy, dole radlici a krojidlo Pískov a Uniova; a v této kríž,
—
oblaka, hvézdu a mrano, blesk u Tovaova
horu
j.
Petvaldíky
a
loku na vode
(VI. 6.);
Bolelouc
rozvlnéné
(VI. 10.);
zelenou a nad
—
hvézdu m. Šternberk; 3 hory, na prostrední praporec obrácený v pravo m. Jimramov;
vrch; po ném beží 3
ni
zlatou
kolem
zvífata,
štítu
fafrnochy a
hrábé a špiák kfížem položené Solanec u Rožnova; údolí a j. m. Mikulov (str. 20. 3 vrchy, 21.);
—
—
velkou
hvézdu,
kríž
ozáfený a vénec, v
ném
—
nahoe
2 vrchy,
nad nimi
Z: Zašová u Val.
Mezifíí
(str.
na
19.);
ní
4
—
lesní
Freištein
7.
Bájená
;
—
zvífata a potvory.
Nestvúry neb obludy složené se
—
na ni veže a j. m. Šumberk u Vranova škálu, slunce a strom Horní Újezd u Jaroméfic; stromy Pistba tamtéž.
škálu m.
z tela
lidského a zvífecího, jež
vyskytují v šlechtických a jiných znacích,
oblíbeny.
v obecnich nebyly
— Noha
(gryfa)
noha, pod ním
a
Lonov
má
156
—
ve znaku m. Slavkov
u zobáku
kvítek,
hvézdu
(viz str. 18.
Greifendorf
a
8.);
II.
(IIL 4.)
u Svitav;
sa
m. Dolní Kounice (str. 19.), Ochoz u Tišnova; dvouhlavého orla v novém znaku m. Brno (str. 13.) a ves
Rovensko u Zábeha. 8. a)
Umelé
veci.
Nástroje a náiní hospodásl<é a emeslnicl<é.
Po hlavnim zamestnaní obyvatelu dostaly mnohé obce mením pracovní nástroj a náiní, nejastéji hospodárske radlici,
krojidlo,
kosíf,
bu
zdobené kvítím, hvézdami a nická kladiva a
p.
Tvrdonice
u
Breclavé
znaveci,
samy jednoduché nebo rozmanité pak sekeru, motyku, kopá, hor-
j.,
r.
1538
Ferdinand
1.
vysadil
za
némž
mesteko a nadal je erbem a peetí: „štítem modrým, se dvé radlice a pl koleka p lužní h o spatuje". Palavice u Zdounek též r. 1538 vysadil za mesteko a nadal erbem neboli peetí, zejména ..štítem erveným, v némž na kríž dvé krojadla plužní barvy železné se spatují". Radlici mély ve znaku, pokud známo, obce: Baice v
u Hrotovic, Baskov u Znojma, Biskupií^e u Jevíka; Bohdalov, Borusov, Derlík, Kunina, Dlouhá Louka, Malikov, Mladéjov, Nová Ves, Paov, Prklišov, Radišov, Radkov, Horní Rudná, Sušie, Šnekov, Útéchov u Mor. Tebové; Bohdíkov u Rudy n. M., Bhžkovice a Bojanovice u Znojma; Borek, Dobrohošt, Hermanec, Hostkovice, Hfišice, Ghlumec, Manešovice, Matéjovice. Stojíov Borotice u Znojma, Brníko u Uniova, a Toužín u Daic;
—
Osovské Bítišky, Brezina u Brna, Budkov u Jemnice, Gitonice u Znojma, Bukovice u Viesenberka, Bukovina u Brna Gernovice u Brna; ížov, Hosov, Myšín, Pístov, Popice, Rancíov a Rošice u Jihlavy; Danovice a Dédiee u Jemnice, Drásov u Tišnova, Dražovice u Víškova, Drozdov u Zábeha Holešice u Tele, Hoštice, Hrabenov a Janoušov u Rudy n. M., Hrachovec u Val. Mezirií, Húzová Moravská u Šternberka, Hvozd Ghvalkovice u St. Hobzí, Ghvalovice a Polom u Konice: u Znojma; Jasená, Pozdéchov a Raková u Vizovic, Javurek
Bezí
u
;
—
—
;
u Ivanic;
— — — Ketkovice
u Náméšté
B.,
Klentnice
—
u Mikulova,
—
157
—
Klobouky
a Kozlany u Buovic, Kluov u Hrotovie, Klužínek u Jesence, Komnátka u Rudy n. M.. Kravsko u Znojma, Kfemenov u Mirova, Kroví u Vel. Meziríi, Kundratice n Kižanova, Kuno-
—
Kele, Kvítkoviee u Napajedel: Lideko u Brumova, Lhota u Víškova. Lhota Chrastová u Svitav, Lhota Štédrákova u Rudy n. M,, Lhotice u Náméšté B.. Lhotka u Cekyné a u Valaš. Meziií, Lomnická u Tišnova, Lubnik u Zábeha, Lužice u Hodonina; MaUnky u Buovic, ^íartinice a IVliškovice u Holešova. Mašovice u Znojma, Medlovice u Viškova, Mirošov u Brumova. Mladejov u Mor. Tebové,]\Ioskov u Uniova, Mramotice u Znojma; Nebštych u V, Biteše, Nedašov u Brumova; Nemotice, Nesovice a Nevojiee u Buovic: Némí Horní u Uher. Ostroha, Nenkovice u Ždánic Nová Ves u Losína Obec u Brna, Oišany u Rudy n. M., Opatovice u Víškova, Osnovice u Bitová, Otratice u Náméšté B. Pe u Tele, Péniky u Perova, Pisárov u Šilperka, Písené a k nemu príslušné obce Novosady a Slavétín u Jemnice, Podmole a Pímétice u Znojma, Ponétovice u Brna, Popovice u Rajhradu, Postelmuvek u Zábeha, Prusy u Perova; Raclavice, Rošténice a Rybníky u Viškova, Radomilov u Rudy n. M., Radostice u Brna, Rapotice u Náméšté, Rousko u Kele; ehoov u Jihlavy, iany u Ivanic; Selec u Mikulova. Seninka u Vsetina. Senohrady u Náméšté, Sivice u Slavkova, Spélov u Batelova, Dolní Studénky u Zábeha, Stebice u Holešova, Sfelná u BruŠanov, mova, Stemeníko u Litovle, Stitež u Valaš. Meziií; obnovená ves u Hrušovan, Šumice u Krumlova. Švábov u Batelova; Tetetice u Nezamyslic. Arnoštov, Bezdéi, Pekov, Petrôvka, Rozstání a Umirázka u Trnávky; Tesov u Náméšté B., Turovice u Devohostic; Uhice u Buovic, Újezd u Boskovic; Václavov u Zábeha, Víckov a Vidonín u Bítišky Osovské, Vír Záblatí u Kunštátu, Hvozdeko u Litovle, V^šechovice u Tišnova; u Vel. Meziií. Zatka u Náméšté B. Železný u Tišnova. Žerotice a Žerutky u Znojma; vice
u
—
—
;
;
—
:
—
—
—
—
—
—
—
;
radlici a
—
nad štitem zubí hlavu rychta Roženská u Pern-
šteina (X. 4.):
2 radhce Kojetice a Tebetice u Jemnice, Stižov 2
r.
kížem položené
u
Tebíe
;
Petrovice u Viesenberka; v rozetvrceném
v každém
poli radlici hrotem nahora a ostrím k okraji obrácenou Rudlice u Plave; r. a zaátení písmena obcí: Bohuslavice, Hladov, Oišany, Vápovice, Vilíme Dolní,
štité
štítu
k
—
158
Vystrenovice u Nové
u Budéjovic;
Bulikovice
Ríše;
ostfím obrácená, nad ní 2 stromky, a nad nimi kovice u Kojetína;
a na ní
r.
r.
Stíbrnice u Kojetína; u Budéjovic;
—
Lliota u Šternberka;
—
Nová Ves u Oslavan; — r. a nôž r. a po stranách 1 räžice Jackov
ní
vyrytou rôžici a po stranách 2 ružice
na
r.,
má
a nad ní koníka
k o si
vyrytý
dolft
r.
pták: Obét-
letí
—
Láz u Budéjovic; r. ozdobenou kvitím po stranách a jinak: Babice u Lesonic, Bezinky u Jevika, Krchleby u Mirova, Mezihoí u Trnávky, Marhéfy u Buovic (viz obr. 30.), Pavlovice u Bohdalic, Petruvka u Mor. Tfebové, Slaviky u Tebíe, Sudice u Náméšté, Stará
Trnávka
;
—
r.
a
po stranách 2 kvety:
Dohií Jeršpice u Brna {XII.
1
1),
Jetfichov
Mor. Tfebové, Loukovice a
Li
Tebíe, Preskáe
u
a
ípov
Pfešovic
dil
u Hotovic, Slavikovice u Rousinova;
— u
r.
a 2 kvítky po stranách
Popovice u Rosic; Obr. 30.
Pee a znak
r.
u
—
r.
kvetinu Domamil u
a
Bakovice
—
r.
a kvítek se 3
Udanek u Mor. Tebové;
kvety
Marhéf.
:
u Mor. Tebové,
Petrov
Jemnice,
3
Budéjovic,
— —
Domášov u Ivanic; Linhartice u Mor. Tebové;
ružice
—
Vokarec u Náméšté B.; 3 kžky kolem Benkov u Qniova — nad níhvézdiku Giiudice u Tišnova nad ní hvézdiku a po stranách kvítky Hunkovice u Židlochovic, Unášov u Vranova; 4 hvézdiky kolem ni Hlivice u Uniova kolem 6 hvézd Hrabová u Zábf eha, Pomy u Vranova r.
a 2 trojHsty
ní
;
—
;
—
—
radlici a krojidlo: Bezdékov u Mohelnice, Bezmérov a Hradisko u Kojetína, Bohdalice u Buovic; Božice u Jaroslavic, Brabice u ,Vršavy, Budkovice u Krumlova, a Lechovice u Znojma; Gerné, nyní Gervenka, u Litovle; Dobrokovice
Bu
—
—
u Buovic, Drnovice u Hvozdec u Tišnova;
—
Kunštátu;
—
Hluboany u
Víškova,
Jedov u Náméšté B., Jestebíko a Pobu u Mirova, Jinaovice u Brna (XIV. 13), Jindichovice u Tele; Jiratice u Jemnice; Krnice u Budéjovic; Laškov u Konice, Lelekovice u Brna, Lesnice a Pivonín u Zábeha, Letošov u Buovic, Lhota Bila u Litovle, Lhota Nová u Strážnice, Louka Horní u Tišnova; Majetín u Perova, Medlov
—
—
—
u Uniova, Nemochovice
u
Buovic, Némice u
Rájce,
Nová
159
—
m. Uherský Ostroh: — Pocoueov u Tebie, Veska u Dvorcu; Proseniky u Lipnika, Pibram u Rosic, Prímétiee u Znojma: Slatina u Brna Rájec u Blanska, Rajhradice u Rajhradu; a Hrotovie, rychta Stvolovská u Kimštátu: Šašovice u Tele; Téšice u Hodonhia, Tové u Olomouce; — Ujezd Zadní u Uniova; Vanovice u Boskovic, Velatice u Brna, Všetuly u Holešova;
—
—
—
—
Žeravice u Perova; r.
a
krojidlo kfižem položené: Bratrošov u Šum-
Domažehce u Dfevohostic, Kladky u Jevika, Korytná a Suchá Loza u Uher. Brodu, Dolní Radíkov u Daic, Rako-
berka,
Šebetov u Boskovic, Vrbka Velká u Stráž-
u Konice, Rapotín u Šumberka, Vendolí u Svitav. Vratikov u Boskovic, vice
nice
—
;
a
r.
krojidlo
krížení
položené
a
kolem
kvitky
— —
Stavenice u Usova;
po stranách žaludy Hrabétice (str. 27.); r. a krojidlo kížem, pod tím hrozen Hodejice u Slavkova; Derflice, r. a krojidlo kížem, stranou 2 kosie a nad tím hrozen Rozdrojovice obnovená ves u Znojma; r., krojidlo a hroztn: u Brna, Téšov u Uh. Brodu; — r., krojidlo a kvet dolu svislý Police u Mohelnice; r. a krojidlo, pod nimi srdce s 3 kvety
—
—
r. a krojidlo, Gechoovice spolené u Tebie; nad nimi livézdu: Petrovice u Rájce, Svébohov u Zábfeha; u radlice 3 hvézdy. u krojidla hvézdu Bohutin u Šumberka; r. a kror., krojidlo a kolem 7 hvézd Svinov u Zábeha; r., jidlo, kolem nich hvézdy, jednu na radlici Babice u Rosic; 3 hvézdy a nádobku Roketnice u Tebie; r., kolem ní 5 hvézd, nad ni krojidlo Vážany u Šebetova; — r. a krojidlo, po jedné
Gáslavice a
—
1
—
—
—
—
strane r.,
2
4,
po
krojidlo a
kízky
j.
druhé
3
hvézdy
Hradany u
Tavíkovice
Prostéjova;
—
r.
u
Hrotovie;
a krojidlo,
pod
—
ní
Uhice u Šebetova;
kosí
u Koryan; v rozetvrceném štité r. v pravo, radlici a krojidlo, dole kosí a révu Vrbovec u Znojma; u ní ruži a pod radlici snop, v levo krojidlo Noízov u Kuimé; radlici, kvitek a hvézdu, nad radlici s lune e s paprsky Piín u Daic; r., krojidlo, hvézdu a j. Rekovice u Brna (KU. 1.): — r. a j. Nenkovice u Ždánic, Tištín u Kojetína, Želechovice u Unir., krojidlo aj. Rudka u Ivanic, Zadní Ujezd u Uniova; ova; r. a 2 krojidla Holasice u Rajhradu, Stanovište u Biteše (obr. 31.); radlici, otku, krojidlo a ptáka na ratolesti Pivin u Kojetína; — r. a p o dávky, v pravém rohu štítu 3 hvézdy r,,
krojidlo,
— —
—
—
aj. Bližice
—
—
—
160
—
šikmo Rybníek u Šternberka; r. a r o ubi k krížem Ghrudichromy u Boskovic r. a srp Lázníky u Lipníka; r. a :
snop
dedina Hrotovice
u Buovic
(obr. 32.)^);
Pee
Obr. 31.
u
nad
—
ní
—
—
r.,
1G81 za ní
;
a 2 snopy
r.
cep
a znak Stanovíš
Nem. Malkovice
a sekeru kfižem položené,
Obr. 32.
Pee
a znak
Ném.
Malkovic.
Bíteše.
krojidlo
Habrvka
—
z r.
Ktomil u Bystrice
p.
— r. a sekeru Žabená Lhota u Pe-
Host.
u Brna, Mladoovice u Búdková,
;
—
po stranách krojidlo a sekeru Ostrov u Rájce; motyku kfižem, kolem hvézdy Vide u Rožnova; r. a kosu Markvarec u Daic, Povice u Uniova, Popovice u Perova; r. a kosu kfižem položené Lažany u Jaroméric, Lipnice u Daic, Znorovy u Strážnice; r., kosu a po stranách 2 kvety Lodenice Moravské u Olomouce r., kosu a kosif Opatovice u Rajhradu (X. 7.); r. a srp Lázniky u Lipnika, Moravany u Buchlova; r., krojidlo a srp Vétefov u Ždánic; nahoe r. a dole pil u Lidefovice u Daic; r. a kosi Bílovice, Horní Jeršpice (XIL 12.) a Komín u Brna, Flornice u Jemnice. Knéždub a Sudoméice u Strážnice, Komofany u Víškova, Krumví a Muténice u Hodonína, Kuchafovice a Kyjovice u Znojma, Moutnice a Zabice u Židlochovic, Naeratice u Znojma, Silôvka a Trboušany u Dol. Kounic, Šakvice u Hustopee, Tulnice u Vršavy, Zarošice u Zdanie; radlici, kosí a hrozen Bošovice u Ždánic, Braice, Malešovice a Neslovice u Dol. Kounic, Bystrice (Bystrc), Kobylnice, Pízenice (XIL 7.) a Rozdrojovice u Brna, Diváky rova;
nad
—
r.,
ni sekeru a
—
;
—
—
—
—
—
1)
Obrázky . 8.— 13.,
Moravské
si.
11., 2f).— 28.,
30.— 32. láskavé pujil
z
Vlastivedy
Musejnl spolek v Brne.
J
—
161
—
u Klobouk, Jezeany u Krumlova, Xémice u Oslavan, Prušánky ve štité u Hodonina: — ., kosi a j. Hostérádky u Ždánic na zdél rozdéleném radlici, kosíaj. Suchohrdli u Krumlova; r., kosi a kolem hvézdy Knéhnice Moravské u Tišnova: Zvérkovice u Bndéjovic; — r. a hrozen Ledkoviee r. a révu u Oslavan, Praice u Znojma, eznovice a Zbejšov u Ivanic; Knéhniéky u Brna (XIII. 12.): r., hrozen a kosi r. a 2 hrozný Bohunice u Znojma. Hostérádky u Siavkova, Chlupiee u Krumlova, Kostice u Beclavé. Moravany a Štikovice u Brna: hrozný, mezi nimi kosi Lanštorf u Podivína; radlici, dole Násedlovice u Ždánic, Šitboire u Klobouk krojidlo r., hrozen a žalud, kosi a 2 žaludy Kostniky u Pulie pod r., na ni B. r., kosir, nebozez ní hrozen, hvézduaj. Drnovice u Raic; ;
—
— —
—
— —
-2
—
:
a po
í
;
—
z
Protivanov u Boskovie (X.
3.)
:
— ve
štité
kosmo rozdé-
leném nahoe kosi a 2 hvézdy, dole radlici Téšetice u Znojma; r. a r., strom strom Tuapy u Viškova. Vážany u Rousinova; r. a 3 stromky kolem ní Lomy a srp Drysice u Viškova u Búdková; — r., steblo s pšeniným klasem a krojidlo Viska u Litovle; — r,, kvitek a krojidlo Mor. Libiny uUniova; r. a pod ni kolo Lhánice u Xáméšté B.:
—
—
:
—
—
krojidlo a radlici Ublo u Vizovic; Lelekovice u Brna, Hrotovic, Drbalovice u Boskovie, Hemanice u Lhotka u Kele, Polánka u Krumlova, Piložany u Jaroméic, Štépkov u Budéjovic, Velká u Hranie: — krojidlo. radlici a kosi Jamolice u Krumlova; krojidlo a radlici, mezi nimi nahoe púlkroj idl
o Lipa a
—
mésíc a kolem hvézdy Skalice u Boskovie; a
kvitek
s
klasem
Tebíe;
pšeniným
zeme Ghoehce u
nad nim pták a
j.
Klopina
—
—
kosi Milonice u Lednice; ržice Hartinkov u Jevika;
krojidlo a a 2
zorané zemi
Jindichov u Hranie;
L
steblo
—
krojidlo,
—
Polom u Hranie;
—
pluh, vedie
nahoe
—
2 krojidla
— pluh koleky — pluh koleky, — pluh a široeinu
u Perova, Litoho u Budéjovic (X. 6.): nad nim 3 klasy dole spojené Stálkov u Dacie; u Tele;
radlici
a
Litovle;
:
Geky
tice
krojidlo, radlici
krojidlo, radlici Vlice u Kojetina; — krojidlo, snop a radhci Vysoké krojidlo a motyku kížem Jarošov u Uh.
drži ratolest
kižem položená
pluh na
ze
—
krojidlo.
u Mohelnice;
Pole u Brumova; Hradišté;
—
Štéméchy u
s
s
pul slunce Markvar-
— rádio,
kopá
koleek Hruška u Kojetína
celé s krojidlem, bez
a sekeru
-
162
kížem položené Utéchov u Brna,
nimi 4 hvézdy Pekárov u Viesenberka;
—
kopá
(X. 9.)
a mezi
a palici
napfí
spolu svázané m. Frýdland u Sovince;
motyku
a palici
kížem
—
bozez Suchý u Boskovic:
nad nimi poíz a ne-
položené,
motyku a sekerku kfižem
Brov,
Bystrika a Lhota u Val. Mezirii;
Bystrice,
špiák a motyku pod nimi
rý Milešin a
a sekeru krížem
kfižem radlici
icmanice
a
— špiák
Ochoz u Brna (XIV. 9.); špiák a Kánice u Brna (XIV. 10.);
—
Teplice u Viesenberka;
Gastotice a Pozdétín u Náméšté, Kožichovice u
Rozse
Tebíe,
u Bítišky Osovské, Šošovka u Blanska;
držadla okrídlený Rájec u Zabieha
uprostred
palici a
(X.
Gernina u Buovic;
a radlici kfižem
položené
díl
v pravé polovici
štítu a
Štépánov u Sebetova:
j.
12.);
—
— —
rý rý
rý. srp
palici a lopatu kfižem položené, mezi nimi nahofe kížek Bochovice u Tfebíe;
lopatu
Krákofice u Šternberka;
v idi e a kopá, po stranách 2 ružice Tvarožna u Brna (XIV. 12)
brány p o Iní Nahošovice u Dfevohostic, Horní Némice u Tele, Roketnice u Slaviina, Vykýrovice u Šumberka; brány polni, na pravém a levém rohu sedí pták, u neho jest hrozen Moravské Malkovice u Viškova
—
:
hrab é
a kosu položené kfižem, uprostred nich srp m. Stilky
u Zdounek; v rozetvrceném Radlice u
Daic
(IX.
13.): —
hrábé,
štíte
radlici,
hrozen a snop
2 hrábé kfižem položené a 3 hvézdy
Osykov u Šumberka;
kosu Hynov, Košov, Vysoká a Vilanec u Jihlavy, Jenikov u Daic; — kosu bez násady Lhota Francova u Brumova; - kosu, vétev, mezi nimi kosu a hvézdu Vavinec u Rájce kolmý pruh Téšetice u Kojetína; kosu uprostred napí ostrím nahoru položenou, nad ní a pod ní radlici hrotem ke kose obrácenou. Lukov u Jaroméfic kosu a radhci, mezi nimi kvítek Zarazice u Veselí n. M.; kosu, radlici a 2 hvézdy Vilímovice u Rájce; kosu a krojidlo Hradisko u Daic; kosu a hrábé
—
;
—
;
—
—
—
—
kfižem položené Blatnická u Uher. Ostroha, a mezi nimi 3 rôžice
— kosu a (rok 1749 obrácené vyryt) PoUná — 2 kosy kfižem položené: Popovice u Jaro-
Otrokov u Konice: u Valaš. Mezifíí;
j.
—
163
—
méic, Raerovice u Tebíe. Zdar u Rájce; nad nimi radlici Hrubšice u Krumloia. u nich kviti Sentice n Tišnova kosu a j. ;
Ujezd u Sternberka: s r p, hvézdu a po stranách srpu 2 hrozný Radéjov u Strážnice; 2 srpy kižem položené Ohrozim u Plumlova. a pod nimi holubici v novém znaku m.' Horní Dunajovice u Znojma;
cep
a
kosi
rý kižem
položené Stolha'a u Losína;
Kobefiee u Ždánic:
—
kosí a
hrozný
2
Jundrov
—
u Brna; kolem neho 4 hrozný Sedlešovice u Znojma: kosi, po stranách 2 hrozný vina, nad tim 3 rôžir-e Nesechleby u Znojma, kosi a 2 hvézdy Pisnotice u Židlochovic Skalice u Krumlova
—
;
kosi u Strážnice,
hr o z en: Borkovany u Klobouk u Brna, Boubalov Hhna u Dol. Kounic, Kudlovice a Sušie u Napajedel.
a
Kuchaovice a Stošikovice
u
Znojma.
Louka
u Raj hradu, Popo-
vice u Mikulova, Rašovice u Slavkova, Stibrnice u Buchlova:
kosi, hrozen a vinnou ratolest
Píklaky
u
—
Lednice:
—
kosi,
u Znojma. Némany Šumice u u Slavkova; kosi, u Slavkova, hrozen a kvitek Václavov u Krumlova; kosi, hrozen a radlici Damnice u Krumlova kosi, radlici a nad nimi hrozen ve štité kosmo rozdéleném nahoe kosi Biiovice u Beclavé; kosi a krojidlo, a 2 hvézdy, dole radhci Téšetice u Krumlova; uprostred nich hrozen a 3 kvitky Holásky u Brna (XIII. 6.) a radlici
:
Kupice
Krumlova, Masiivky
u
—
Jemnice,
Police
—
:
—
—
kosi, radlice a krojidlo Šamikovice u Hrotovic; a hrozen Ledec u Židlochovic;
— kosi,
radlici a
— kosi. krojidlo hrozen Bohumé-
— kosi, rý a hrozen vina Kostice a Lanštorf u Beclavé, Téšov u Uher. Brodu — kosi a pluh Tasovice u Znojma; — kosi. sip a radlici Valtrubice m. Mikulovice u Znojma, u Jaroslavic (obr. 27.) — kosi a — 2 kosie a hrozen Židlochovic; m. Pravlov a Némiky u lice a
Oblekovice u Znojma, Medlánky u Brna
;
;
j.
;
—
2 kosie kižem položené Hradany 2 kosie a 2 hrozný u Devohostic. Nižkovice u Ždánic 2 kosie kižem položené, nad nimi kvitek, Kadov u Krumlova; 2 kosie kižem pod nimi hrozen Geské Bránice u Ivanic; položené a radlici Nemecké Bránice u Ivanic
Pemdorf u Krumlova;
;
—
—
—
sekeru
—
imé u Tebie,
sekeru a kvet
Rýde
2 kvitky
Véstonovice
u Brna:
—
sekeru a
Salavice u Jihlavy, Vranov u Brna;
u Sternberka;
—
—
po stranách
u Tebie; kopá kižem Détichov u sekeru
a
žalud
sekery
Horákov
Sternberka;
—
— kopá
1G4
—
—
sekeru a motyku Hochštýn u Zábeha; sekeru a motyku Bystrice u Rožnova*? radlici Gabová u Dvorcu, dole rý Repechy u Boskovic; sekeru, motyky kižem a uprostred rý Valchov u Boskovic; sekeru a radlici Doloplazy u Olomouce, sekeru Hoice a Olešná u Blanska, Lhota Žabení u Perova; sekeru, hrábé a krojidla kižem položená Ondratice u Viškova; 2 sekery kižem položené Laa cep Hlásnice u Šternberka; skovec u Daic, Pekárov u Viesenberka; a kolem nich kvitky sekeru,
a
j.
kížem a kolem 4 kžky kižem položené a dole
—
—
—
—
—
—
Olomuany u
Blanska;
inu
a motyku kižem Hažovice u Valaš. Meziíí kižem položené Karolín u Rájce, Králova Ves u Uniova kladivo na kovadliné a kus železa položené Lesänky Lesonic; u hornické kladivo a kopá Oskava u Uniova; obe kižem položené, a pod nimi ptáek j de, Horní Mesto u Ryši r o
2 široiny
—
—
mafovp,;
—
hor.
kladivo a špiák,
—
kolem
5
hvézd
a
dole
O
Hbinec u Uniova; 2 hor. kladiva kižem položená Svanov u Mor. Tebové; 2 špiáky kižem položené a kladivo Starý Moletin u Mohelnice
2
nože
senberka;
—
s kulatou rukovétí kižem položené Maršová u Vienože dlouhé mají pidány od biskupa Ditrichšteina
Kroméiž, Libava, Lipník, Mikulov, Nové Mesto, Príbor a Žár (viz str. 21 2 nože kižem, dolô obrá23.); cené, nahoe ružici a kouli, dole hrozen mají Ghrlice u Brna (XIIL 5.); 2 nože na pí položené Hradany u Devohostic; kužele 3 mají Petvaldy u Pibora mesta Hranice,
—
—
—
(VL
—
3.);
—
nahoe
3 a dole 2 m. Príbor;
v horním poh 4 a Kel, m. Mohelnice a vesnice príslušné Libová a Svinov, m. Zdar
v rozdelenom
štíte
v dolnim 2 m.
k ní (str.
23.);
Kroméiž
(obr. 33.)
mimo
tento
znak arcibiskupství Olomuckélio j ešte uprostred štítek se znakem biskupa z Ditrichšteina 2 nože;^)
hrebe
Obr. 33.
Znak mesta Kroméiže.
Štíte
dostaly
u Blanska ^)
Více kuželu vedie sebe zvou
zlatý o 7 zubech v modrém m. Boskovice a Gerná Hora
(str.
5.)
hrebe.
—
—
105
krokev m. Teš u Jihlavy; klí se 3 zuby uprostred peeti,
po jeho stranách srp a kosí Mešovice u Jemnice; kli a kížem položené Mokrá u Brna (XII. 6); klí a kfížem, vedie radlici Starý Rousinov; klí a srp m. Nová Ríše; v horní polovici kríž, v dolní hrozen Bohonice u Brna (Xll. 10); 2 klíe kolmo vedie sebe Posvátno u Kele; 2 klíe položené kížem Jenesov u Náméšté, Újezd u Židlochovic; pod sv. patronem Téšetice u Olomouce; 2 khe o 3 zubech kižem položené Kostelec u Holešova;
—
—
—
me
me
—
—
—
—
—
zámek
visecí
neb podobnou vec Pentkov Stachov u Šternberka; dole po stranách 2 hvézdy Ladín u Konice; a Strupšín u Zábfehu,
trojhranný Petrovice
—
a
—
kalich m. Kokory, m. Kenov u Mor. Tfebové; a
z
neho 3 kvety Slavkov u Lipnika
zvon kríž
kalich
9.)
hvezdárni obklopený Buchotin u Olomouce;
kolo Lubný u
nem
(VIII.
Hradišté; — na nad ním radlici Dobronice nad ním rošt Vojkovice
Podoli u Uher.
Tišnova,
Velešovice u Slavkova;
-
-
—
Lhánice u Náméšté kolo aj. kolo a 2 koule Újezd u Tišnova; u Židlochovic; v rozetvrcené peeti kolo, srp, klaSobotín u Viesenberka; divko na 2 strany špicaté a rý Biskupice u Tovaova;
u Hrotovic,
;
—
—
—
kolo mlynské Zvole u Horní Bobrové;
kotvu rychta Jihlavecká u Tele (IX. 12.); kotvu a kríž Boršov u Kyjova (panství kláštera sv. Tomáše v Brne) — kotvu ^/^^otvj ve štíte, jejž drží medvéd, rychta Rácovská u Tele; a hvézdu m. Jiice u Krumlova; ;
—
loku
Tovaova
aj. Bolelouc u
(VI.
10);
vrš ve starém znaku m. Vladisláv u Tebíe; v
vinný lis m. Líše u Brna dostalo j,štít všechen ervený, némž preš vinný dfevéný^) s podloženými hrozný zelenými
se vidí";
nádobku
s
kvetinami
u Dvorcúv a Slup u Jaroslavic ^)
Podlé privilégia z roku
na otisku peeti.
;
Louka u Šumberka,
—
1558;
ve
štíte
nikoli
Karlovec
3dílném nádobu
podobná líše, jak
(kotel),
se
zdalo
— po stranách
hvézdy a pod
á
—
ní jednu, v 2. díle hrozen, v 3. radlici
rozetvrceném štíte nádobu, trubku, 3 nádoby Troubky u Tovaova {VIII. 10); kroužkem Smolín u Zidlochovic;
Zbejšov u m. Siavkova; radlici
s
—
166
3
h 2
a
v
—
srp
korbele,
možd
í
f
sypeny
2 k
Puov
rohm
štítu
obráceny,
1
dolô m. Ivanice;
u Náméšté B.
neboli k or c e aj. Mikulovice
(str.
16.).
(Dokonení v ro.
YI.)
Knižka lékafská od Nového Mesta K
z
r.
1780.
Jan Vyhlidal.
tiskú upravil
(Dokonení.) 21.
Klidvoser, to jest klidní vodu, z bolestného klídu když tee, staviti. Totižto
a
takto
:
K tomu
potrebuj
a
vem
z
mladého dubu
listy,
usuš dobre, pak to dobre na prášek rozetíi, a tak v kterém místé z toho klídu ta vodika tee. tu tým práškem v to místo dobre píikládej, a navrch konopnou koudelí dobre priväzuj tak dlouho, až se to
tecti
zastaví a
'2'2.
prestane.
Zas ej klidvoser.
to je
oudovní vodu.
stavit.
K tomu
vezmi konopnou koudel, a tu dobre s kopiivami ve vode koudel vždy vlažnavou na ten klíd a místo, z kterého ta voda, ta jest žlutá. tee, priväzuj. To jest vehni výborné proti stavení takovej vody.
var, a tak tu
Item zase jiné k tomu vezmi
:
listí,
volovej jazyk
i
s
korením, a
to
dobrou z toho co nejvíce mužeš vj'cedit vodiky, a tu sobé dej do sklenej nádoby a více k tomu vezmi cukrkandr ervenej, kndy a ledek. To zase všechno dobre na mounej prášek stlu a rozeti, pak to všechno spolu s tou vodikou jako tésto 2míchej a z toho jako pekáky délej a na tu ránu, kde klidní vodika tee, dobre kla a navrch konopnou koudel pfilož a priväzuj Tedy taký jest toto výborná vedomos, že brzo prestane, a dobre bude, že se staví. Probatum est. tak zelený a živý stlu, a skrze
šatu
!
23.
Když
ku
nebo lovek spadnutím nohu vytkne.
Tedy k tomu vezmi bylinu, která se jmenuje „ozanka" a nemecky ,Vergiss-meyner Nich". a když to chceš užívati, tedy tu bylinu zesekej na drobno aneb stlu. a dej to do šatky, a potom to na to vj'tknutý místo vlož a zaváž. Tak dlouho to délej. až se zase v své místo usadí, a voteklina i boles se rozejde, a bude zase dobre. 12*
— Když jest
Í4.
ku
168
—
buto ímkoliv
ranený
kdekoliv,
a
treba s až dovnitr života bylo. tomu potrebuj takto vezmi medu, a vlož ho do istej tým medem nad žhavým uhh'm tak dlouho, až se z toho všechna vlhkos vykouí a vytáhne, potom z toho ostane naernalý neb sivý prach, a ten sobé dobfe skovej. Na to pak pánev pekné vymej, a dej do ní ledku. a ten zase taký na tej pánvi tak dlouho nad žhavým pak ho taký uhlím drž, a necliej ho se vait, až z toho bude prášek na mouku rozeti, a taký ho sobé s tým z medu dobre skovej. A tak když potom máš kone raneného hojiti, tedy vezmi jitrolímu a vlož ho néco do stípku, a nalej na néj istej studninej vody a nechej ho tak dlouho štát, až se ten jitrolím rozplyne, potom tu vodu vezmi, a ty dva prášky stejné jednoho jako druhého, pak predné tou vodou šatkou ránu vymývej potom témi prášky spolu zmchanejmi zasejpej, a na to konopnej koudele kla, jestliže pak ale rána hluboko v maši jest, tedy vezmi dlouhou trubku, a toho prášku dvakrát za den do tej rany, a to každodenné až do devíti dní, tak jak se tuto povídá, délej a pilen toho bu. Tedy nech je jakákoliv rána velká, zajisto ji za devét dní dokonale vyhojíš, nebo to jest na mnohá konéch ranénejch aprobíret. Totižto k
pánve, drž
ji
:
s
:
:
25.
Když
jest
ku
živote ranený neb polámaný,
v
a nev
í
š,
c o
mu
j
e s
t.
Tedy k tomu vezmi dobrej jemen a slepií trus, vaf to dobre potom to skrze dobrej šat pfece, pak to koííovi dávej píti. Jesthže však toho píti nechce, tedy je dobrý znamení, že se mu tým pomôže, a bude zdravej. ve vode,
Ž6.
Když
jest
ku néím
bodnutej neb pichnú
t
ej.
Tehdy k tomu vezmi vosku, devénýho voleje, nedvédho sadla,, jeleního loje, a konvalinky, a to stejné jednoho jako druhého, a z toho spolu pri žhavým uhlí na jednom novým dobre oklejtovaným rendlíku dobfe rozpusí a rozmchej, až z toho mas udéláš, potom tej masti vždy na tu ránu pikládej, tedy ho sobé tou mastí zajisto brzo vyhojíš.
•27.
Když
k
jest zabodnutej.
Tedy odtrhni mu podkovu, a hned vezmi dobrej vinej vocet^ a vymej dobre tu ránu, kde jest bodnutej, a až do živého v pdé v rohu vybraný, potom vezmi kopivy, soli a slaniny, to všecko spolu stlu, pak mu to na místo živé dobraný, kdežto potreba káže, prilož a zaváž, a tak toho nechej den a noc, jak
se
to
erstvý na
ukazovati to
dej,
a
zdáti
tobé
až se vyhojí.
potom
bude.
zase
Bude-li
k tomu potreba,
pohlídni,
tedy
zase-
—
k
Kterej
28,
jednu
—
piiození ranený, aneb má protrž.
jest na
K tomu vem
169
libru
kozlovvho
bilého plajvajzu a pul libry
uhelným žhav}'m vohni, a udéláí z toho dokonalou masf. a tak tou mastí to ranení asto mazati musí, tedy se zase pomaly náležité vyliojí. a bude zase dobre zdravej. 29.
Když
K tomu na
to
väzuj,
30.
zmchej
spolu
to
loje,
o
k
pri
nékde nejaké
o vi
zlé
mäso narostuje.
vezmi bobky na prach slluené, a tak ten prá.>ek jenom mäso kla, a konopnou koudelí na vrch na to pri-
zlý narostlý
tedy je brzo len prášek odežere.
Kdyby
kuií
mu
žluvu mél
a ta
by smrtedlná by la, tuze nabehly.
a
že by
bichem
pod
žily
Tehdy k tomu vezmi semenec a ten dobre rozetíi a ze psa krve. pro tu krýv k tej potrebe maže psovi ucho uezat, a tak to spolu zmchat, a tým tu žluvu ale potikrát potírat, tedy se potom brzo rozežere, a tratit. Bude zase dobre. že
31.
se
Kdyby
s e
k
u
z
m y.
nikdy
í
s e
1.
i
mu
aby mu vo d víra ti nedal, vodvírati nedalo.
a
prvé
Rozdrápej mu v konci ocas dobre pušfadlem kíížem, aby mu neho dobre hodné krev tekla. a tu krev na kus chleba tecti nechej, potom jemu ho sežrati dej, a jazyk dobre solí tfít a pod ním mu pustit. Ittem jest taký k spomáhání takovéto Vem dve cibule, ty dej do horkého popela. aby se trochu voteplily. pak je volup z vrchní kužky, a potom tak trochu teplavý str do každé nosní díry, a vem žhavého uhlí na nejakou pokluku. a natluenej drobno sirky a tou sirkou mu do skípí. pfikinja mu hlavu, podkúr, tedy mu tým to spomoženo z
:
má
býti.
32.
Pro otlaeniu vo
te
u
klin u
od sedla neb od s e
hnát
a
chomoutu
zhojit.
Totižto vem mosaznej neb medenej kothk neb pánev, nalej do studninej vody, a do ní dej s lu-sf ledku, a toU jitrolínu, též taký trochu kadidla, pak to postav k volmi, aby se to dobre zvarilo, též taký do toho trochu krušpatu pidej. Pak s tým tu votlaeninu vomej. A tak se to potom brzo stratí a zhojí. ní
83.
Když
kú
je
tuze otlaenej kd ekoli vé .
ímkolivé
Tehdy vezmi z tej votlaeniny ioho nékterej chlup. a ty dej spolu
z
a to
vocasu a zvrchu hlavy z každého do mladej erstvej hrušky, než
-
—
170
slunce vyjde, provrtaja díru. a ípuntem dobre zatla.
svému dobre pivede
k
to
a zhojí,
že
mu
iSkodit
Tedy zase skrze
nebude.
Když kií hlavu dolu podžlab s kí o p uje, a nechce jesti. hl e d
34.
smutné
a
í,
hned
Tedy takovému a na druhej
pliní, též
jednu vostružní
predné
mu
dej
na jednej
strane zase jednu svetlou, nad
—
žily
To
pustit.
se
jednu pod uchem,
strane
vokem
a
jmenuje pes
kríž,
a jestH
Pak-U nemužeš, tedy hle veroniku dostatí, tu dobre sva s bílejm vínem zmchanej, a tak mu potom vlažnavý ale päl mazu neb ze tri poluvky do života vlej a veprav, a na to ho pomalú krokem sprojíždéj, a potom lehne-H, tedy ho nechej tak ale ze 3 neb 4 hodiny tichého ležeti, a vobrokem ho žráti nenuí, ani ho v tom lezení neshánéj,
mužeš
veronikovej
dostali
ale taženej
v apatyce
taženej,
ji
dostaneš.
dostatí
sám bude k tomu
až se
vody
chápat. Pak-li ale by se
stavaní míti,
potom
potom
bude se k
taký brzo
jídlu
za púl neb za den nelepšil, tedy vezmi
se 4 polúvky erstvej vody, s dobrou Ižícu medu, s pul druhýho lotu tak to všechno ledku, a ružového kvetu neb Hstí s dobrý 3 neb 4 hrsté dej spolu a dobre vaf, a potom vlažnavý ráno a na veer do života ;
dobre
vlej
Píjde zase k sobé, a bude spomoženo.
a veprav.
Když
35.
ku
jest skrze
hada uštipnú
t
ej.
K tomu vezmi psího sadla, a pomaž ho v tom voteklým s ním, potom vem pules armeni neb mastnou zem aneb hlinu, a to drobno na prach stlu, a též vem dobrej vocet, a ze tíich vajec bílky, a tak krupinou kaši to tak jako to všecko spolu dej a dobre rozmichej, udélej, a trochu vlažné teplavy na to uštipnutý voteklý misto potom psím sádle mazaným proti srsti vomaž, a když to ushne, tedy to pekné voškrab, a zase erstvý na to vomaž. Tedy mu zase od toho uštipnutí pomuže, však nicméné taký jest takovej onštiych a vovazování velmi
kô
dobrej, když
dobrej
ílastr,
je potluenej,
jak
se vypsanej
v svej osobe mou znalostí próbu sproukázal, Probato
36.
Který
kú
na
sto
koních
s
est.
má šupiny k
To jest vskutku já sám j sem vyhojením a s pomožením
a voteklej prant uhasit. tuto vynacházi, kdežto
na
prašivine
k u ži. a k
kteréžto
s e
podobnej
í
lysej im.
vezmi z díže kvas erstvej, a tým mu v téch místech, dobre vomaž aneb priväzuj, a to po 3 dni délati musíš, potom to po tich dnech luhem obmej, tedy to z neho se odpraví, že bude istej.
K tomu
kde
ty
šupiny má,
— Aby koovi,
37.
v
—
171
kterém místé sešla srsf
jest,
K tomu
vezmi nékolik vlaských šnekú, též taký toli zmchej, a nejakou chvíli to stati nechej, tak bude a tak tou mastí v tom místé, kde potreba jest, mas a mu naroste zase brzo jiná srs a chlup. spolu,
Koovi
38.
vocas
a
brzo
srs narustla.
zase jiuá
z
stlu
to
soli,
toho
mas,
potírej,
tedy
hriva aby hodné košatý brzo narostl y.
K tomu
vezmi borový erstvý šišky, ty hodné mastný jsou, pak scánkách dobre var, a asto mu vocas a hrivu tým namáej, a zapletej neb zaväzuj, bude ti brzo to košatét.
je v kravskejch
Aby
39.
se tobé
kone dobre daili
a
stále užírní byli.
Tedy hle pred svätým Jiím dostati ptáka-stizíka, a toho sobé do žlabu živého zavrtej, šnejdarem neb dlalem dobrou díru udélej, a špuntem ho zatlu, budeš mít vždy pekné a taký žírne kone. 40.
Zasej, aby žírny
K tomu
potrebuj takto
a :
vždy pekné kone jeden mél.
Tehdy
novou
v
nedeli, nežli slunce vyjde,
pred obrokem dej jim koen nastrouhanej, kterejžto se jmenuje, a nepotebovanej napilovanej pilníkem vocele,
—
—
netyká a chlebového nátéstku z díže, to spolu zraíchej a každou novou nedeli, než slunce vyjde, ve vobroku jesti dávej. K tomu v novej tvrtek zvar sobé ve
vode dobre opych, a tou vodou jim budeš každý kone pekné míti.
Aby kfi od
41.
ten
vobrok
polívej,
tedy zajisto
sebe telo vzal
tela spadlej brzo zase na a tlus tej byl.
dávej takovému koovi varenej voves neb jemen jesti, toho za den po tikráte mu píti dávej. Tedy, jak to navykne taký zase bude pomaly tlustnout a télnatét.
K tomu a tu vodu jesti
a
píti,
z
zhebná
Zase, aby klisna
42.
ostala, když
ji
koovi
pouštét jede.
K tomu vem svítit,
a tak ten
ze stavení kus
mech
dej
jí
mechu, kde na
v chlebe
jesti,
a
néj slunce nedochází
hle
skotnou
zajeici,
zajíky má, dostati, a tak z ní vem ty mladé zajíky, a v novém oklejtovaným lu-nci dobre poklikou prikrytej a vomazanej hlinou na prach pri uhelním vohni anebo v peci pfi topení spal potom ten prach jí taký s tím mechem v chlebe po tri dni pred tým vedení která v sobé
:
koovi,
též
i
tu chvíH jesti dávej.
délal a sprubíroval,
skutené
Tedy
to jísti,
ten,
kterej
to
mnohdykrát juž khsna
že aby do patnacti let stáí
— zhebná
byla,
po
které to
jistí,
sám
veci
tej
jí
—
172
daný zhebná
k pomožení jinejm vepsané zanechal. musí ostati. když ji to používati dáva. 43.
Z
a
vostane.
zajisto
Nebo
ten,
svejch klisnách to dokazoval, a tak po sobé to
pri
s e j,
aby
k
1 i
s
A
to
že
i
ženská osoba tehotná
plodná
n a
byla.
K tomu
vezmi pred Jiím zelenou žabku, ne do holej ruky, a to abys ji mohl míti, anebo tebas ten den poslední, když by se koovi pouštét vedlo, bylo by i k lepšímu, a tak ji nejjistéjší jest svázat a porazit, a do huby ji skrze žebíek aby ji ta klisna živou do sebe do života nechat a vehnat do krku podzením dostala. Tedy taký to zajisto má k dobrej plodnosti bejti. taký na
dni pred poušténím,
tíi
;
44.
Z
a sej,
aby klisna n ep o metal a.
máje hluchej kopiv, ty usuš a drobno na mounej toho prachu hned od svatýho Václava pal: až pes mésíc listopad pred obrokem každý ráno v chlebe po troše jesti dávej, tedy taký zajisto tobé nepomete, aby dosti zle padala, aneb v tažbé byla, tedy od pometení obhájená bude.
Vem
prach
v mésíce
rozeti,
potom
Kdyby tobé tvého dobrého pušfáka pokazili, že by se nechtél dobre pouštét a ku klisnám j t, totižto zasej takto ho napravuj sobé. ^5.
í
Vezmi od vozu hrubej svorník, a ten dobre pilníkem voškrab a opiluj; a to, co z neho napiluješ, dej mu to v chlebe snésti, tedy ho sobé zase dobre k poušténí napravíš, a dobre ke kUsnám pujde. 46.
Kolikát
s e
má
v
roce
koom
kre v pouštét?
Totižto ponévadž pak od krve aneb krevnosti témé všechny nemoci, kterýmižto obtížen býva, tehdy mnoho na tom záleží, aby se védélo, kdy a který as v roce, a kterak se má koom pouštét. Totiž predné ku konci schodu mésíce aprile, nebo se tenkrát krýv poína rozmáhati a pibejvati; zasej podruhýkráte pri zaátku mésíce
ku
zasej
záfí, tenkráte se zbytená krýv koovi vypustila za tetíkráte v prostred mésíce octobris, to jest íjna, aby ta hustá
krev
zlá
septembris, to jest
dobrou
neporušila,
A
tak
jest
koom
k
jejichmu
zdraví
k zachovaní.
47.
Aby
s e
K tomu
tobé t v é kone v e v š e k e j c h j z d á c h, fúrach, v robote a v cestách neunavili. 1
vezmi ernobejlovej korení,
udidJo, tedy se tobé neunavéjí.
Však
ale
i
í
ten pivaž koovi dobre na tebas by se trochu na nich
—
173
—
nékdy
to unavení pouznalo, tedy pece zase to z nich škodit nebude, a prijdou zase k svej sile a erstvoté.
48.
Aby
Tedy
kone
to b é
s e
ceste n e p
v
o ti
a ni
1 i
n
e
že
jim
v b
éhu.
vyjde,
us
t
a
1
i
príine takovej, že kdyby pred tebou nejakej doktor a klouzevník, v slove dobrej arodeník jel napred, a on svejm koom popavu a esnek jesti dával, tedy by z tvejch koni všecku silu bral, že bys za ním nie ujeti nemohl. Tehdy zaíij tvému (!) každému koon do malého pytlika verbiny a ernobejli, a to dobre pod kšt.'m pod uzdu koovi zaopat, aby toho nebylo merkovat. tedy tobé nie škoditi se od v
neho mocti nebude,
a
v5udy dobre pojedeš.
Zase aby kone své cely rok zdravé mél, a taký aby cestách od jinejch žádnej neresti nedostali, nasleduje
49. v
k
tomu
p o
t
e
bova
t.
K tomu vem na štedrý den dobrého živého kapra, a pede dnem ho nad žlabem dobre vyteném roztrhej, a tu krev z neho všechnu dobre do žlabu nechej vytécti, a pak s ni ten žlab dobi'e zvytírat, tedy tobé zajisto celej rok búdou dokonale zdrávi. 50. i
Chceš-li sobé todovésti,
hnj pod
sebou
Tehdy musíš na deveselejovej^)
aby ty tvé kone všechno od toho pekné tlusté vždy byli.
jedli, a velkej
pútek
pede dnem
kofen vykopati, a potom
nahej
jíti
do pole,
tým koenem v celým roce
s
každou novou nedéH pede dnem žlab tak, jak slunce v sobé jde, dobre vytirej, tedy budeš vždy kone veselý, pekný a telnatý míti. Též laky, když na nov mésíce šaty perou, hle od toho prádla tej nejprvnéjší špiny dostat, a tak tou špinou tvé (!) kone dobre ornej,- tedy taký po tom umejváni,
každomésíné
to
délat budeš,
búdou
ti
vždy telnatý,
hladký
a pekný. 51.
Když jeden
s
chce, tedy k tomu
druhej
m svejm koném
potrebuj,
aby
s
o základ jeti ho pedjel a vyhral.
Vykopej v novou nedéh pede dnem bilej popavj', a zaváž mu ji dobre na udidlo s esnékem, a tak skrzeva to druhému koiiovi, s kterejm o základ jeti míniš, silu a rychlost odejimá, a vždy ho pedjedeš
a vyhráš. 52.
Z
a sej
který
ku
je tuze
boulivý.
Tedy takovýho asto jenom svinskejm tepiejm lejnem potírej, tedy potom ho taký skrotíš, že bude pistupnéjším a tej boulivosti uleví. ^)
Devítisilový.
174 Zasej kterej
kô
je tuze protivnej,
Tedy k tomu vezmi novej žbán
že se vždy
jenom zhuru
spína.
tebas byl nakfápanej z ouskejm hrdlem, ten napl vodou, pak sedni na néj, a ten žbán s tou vodou vezmi do ruky, a tak ho vostruhami bodni, hlinenej,
a to nehrubé
pevnej,
aby se spínal, jako se jindy spínává. A tak, jak se sepne, tedy mu ten žbán s tou vodou hned v tom spínaní vo hlavu mezi ušima roztlu, aby se mu ta voda dobre do uší dostala, tedy se takovej potom ulekne, a více se spínat nebude. Jestliže na jednom tomto dokazovaní neprestane, tedy mu je vícekrát tak délej, tedy potom se bude vždy toho vobávat, a toho spínaní nechá a opomine. Zasej jinaím tuze bujného kone a boulivého skrotit. Totiž vezmi kus vlího masa, a to mu k nosu k vonéní dáv ej, aby mu z toho masa ta vuné do nosa šla, tedy ihned bude krotší. Zasej když chceš, aby z toho vyšel, a tu prvotní bujnos zase dostal, tedy mu dej do každýho ucha 3 neb 4 zrna hrachu, potom nabude zase svou prvotní bujnos. Zasej kterej pro svou bujnos nechce se dáti kovat, tedy mu jenom taký toho vlího masa dobre k nosu k vonéní a taký do každýho ucha po tech zrnkách hrachu dávej, tedy se potom vždy pokojné dá kovat.
ku
ku
Proti lenivosti konskej.
53.
Tedy takovému lenivému koni žaby jak na prach usušený a zetený neb ve chlebe jesti, tedy potom bude hbitej a erstvej. Též taký pro tu lenivos vem dva neb tri žabí jazyky, a ty dobre do karabáe neb do biiska aneb do nejakej hulky dobre je zadélej a zavopat, potom ho tým mrskej nebo bij, tedy ti tu lenivos stratí a bude rýchlej.
ve vobroku
Aby tobé letním
54.
asem
kone od múch štípaní
p o k oj méli.
Tehdy když ponejprv vuhlídáš mladý housata, hle od nich na ho hned roztrhni na dví, a zvotírej tým dobre všudy ty kone, tedy zajisto budeš od téch múch štípaní bezpeen, aniž sedlem chomoutem neotlaíš, když sedlo i chomout poteš. nejvejš jedno z nich dostati, a tak
i
55.
K dyhy tobé zlej lovek tvé kone na zimu obaroval, že by tobé schli, smutneli a jesti nechtéli.
Totižto tehdy ty tvé kone v novou nedeli a toho prachu z každého trochu do papíru sobé dej, a
pede dnem voeš,
potom do ševcovskej dobre zavobal, pak to dobre do vosyky zavrtej a lohovejm devem klínem dobre zatlu, a nechej toho tam tak bejti, tehdy tomu škudci zle hrzo bude, a posloužíš, a on juž taký bude pri sobé, a pijde k tobé, bude tebe pekné prosil, abys ho prepustil, a co tobé smoly
to
—
— •
tvejch koni ujal a vzal
a
tak se
potom zase jak dotejkalo, bude
—
175
a je suSil,
zase
kone tak
ty
bude tobé navracovat, dobytek, kterého by se to
to
jinej
i
spravovat, a ten jistej škudce bude prosi, na néj nepronášels. Zasej kdyby tobé nejaká dobrá šelma udélal, že bys v ceste jed a rýchle uvíz a jak s konima tak s voze m z m sta se taký tak
abys to mezi
lidi
í
hnouti
odtrhnouti nemo hl,
sobé takto poniáhej vem svou sekeru, a s tou sekerou vobhni po tikráte kone s vozem, a když si juž po tretí vobéhl, tehdy uho s tou sekerou po tikráte na konec a ekni Pachole je z toho místa, a hned pojedeš zamrša voja, a když z toho místa na jiné a erstvé vodtrhneš, tehdy tväj (!) bi, tomu šelmovi takto dokáž, slíkni tvoj (!) kabát sleza s koni, a prosti ho na tu zem a místo, kde tebe s áblem primrazil, a tak tym zamrštenejm biem všudy dobre sešlahej ten tvuj (!) kabát, a tak toho šelmu, by dosti daleko byl, vyplatia a zmrskáš. a
tedy
:
:
56.
Aby
kone
celý rok
zadného uknuti ne byli.
skrze
Tehdy k tomu potrebuj, pede dnem na svätého Tomáše zvar dobre kapratí v nepotebovaném novém hrnci v íním hraniným proudé ve vode, a tak tou vodou z toho kapratí sobé své kone pede dnem dobre všeclmy veskrz od hlavy po hívé, po hbeté až pes vocas, pes páter a blch zomejvej f v Bohu Otci f v Synu potom zas na t v Duchu svatém.
pí
57.
Proti
uknuti
h
b é
í
t
e.
Zasej když se liíbé narodí, tedy hned nežli cecat bude, podkúr tedy se tobé do smrti nezmyší, aniž ho na dobre vlím lýkem ouroky žádnej neukne.
je
;
Zasej žehnaní proti
58.
Ve jmenu Otce
.f.
š
jmenu
ve
p
au u
v jeho
Já N. N. zažehnávám toto znamení, aby
a
nálevkám
Syna
.f.
i
v
z
a hnát.
Duchu svatém
nerostlo, jako neroste
.f.
kameni
od Syna božího narozený, zažehnávám tento špan, tyto nálevky a tuto boles, jakákolivé jest, skrze Pána Boha živého, svätou Mariji Pannu, aby pominula neviditelné, jako dnešní den, tento mésíc pomijí, k tomu Otec f mne ra dopomáhati nejsvétéjíí nerozdílná Trojice svätá Buh t Syn f Duch svätý f na veky požehnaný. Amen.
Bh
:
:
:
:
Bh
:
m. Rozliné rady 1.
O velách
jistá
kopr
neb hanýz se jmenuje.
:
hospodárske.
O velách.
probírovaná véc,
a kvetinami nemají príjemnejší
:
:
totižto
byhny jakožto
že mezi fenykl,
bylinami
všemi to
jest
Protož tuto bylinu dobre stlu
vlaskej
kamenem
— iTa
kameni, a tak
dobrej
skrze
to
176
— proce
íat
a presuj,
aby
z
toho
vodiky CO nejvíce napresovati mžeš, a tak tou vodikou ty oule sobé asto potírej, to jest k velkej užitenosti velám. Tak sobé okolo oulu takovej vlaskej kopr neb hanýz nasej, ponévadž to vely tak velmi sobé a užitené to jest. Zase jiné o velách, aby mnoho medu délaly a mívaly, tehdy natri dobre oul jak z venku tak ve vnitku díru natikrát a povícekráte. kudy ony ven vycházejí, vovím mlíkem. Potom tobé na med búdou libují,
úrodný. 2.
O husách.
že vobyejné se v husách každý hledí vybírat v jejich nebo hrubý a velký husy tlustej a širokej život mají, takové každej nejrai má, protože peenej na stole vétší a tlustéjší kus sobé ukrojiti muže, však ale ty nesné husy, který košatý a ludatý s vodvésnutejma brlohy až na zem mají, takový zajisto pro mladý k vysezení se za dobrý a užitený drží. Však nicméné zasej houser se jmenuje masculus, ten má delší a vyšší nohy nežli husa, a taký jest ta próba, že když housera za krk vezme, tedy jenom pece kriet bude, ale husa kiet nebude. Zasej když husa tuze krií, a jí ten krik jeden chce petrhnout, tedy jenom zrnko lu'achu do ucha vstr, tedy tobé toho hrubého kriku prestane, nebo ona skrze to voslechne a vonémí. Ittem. V mésíci ervenel nejvíce mladý housata vodumírají, a to jest príina skrze velikou mokrost toho roku trefunk, anebo toho asu jak velký tak drobný muchy nejvíce se plemení, a mladejm housatom ty drobný muchy do uší lezou, a tak se potom koušou, že pomít musejí. A tak na takový mušky vem Inénéj neb drevenej volej, a namasf jlm ty uši, tedy zajisto jim tam nepolezou a škodlt nebudou. Ittem. Zasej když husy vši dostanou, tedy vem koený pibenel, to roste na loukách, to se má dobre ve vode vait, aby dobre zméklo. Potom tém husám toho do huby líti, aby to požíraly, tedy jich pozbydou,
Totižto
velikosti
a více jich nedostanou.
Ittem.
Zase
vem
hatích aneb pastviskách,
korení to jest
=
sažník
se
jmenuje,
to
nápodobný rozmarýnu, a tak
roste
na
to korení
jim polož do jejího roního odpoívaní, tedy žádné vši nedostanou. Ittem. Zasej když chceš husu nasadlt, tedy pokud ona vejca nese, néco málo jí jístl dávat, tak jenom, co by ona své živobytí obdriela, z
nebo
ty
takovejch
vejca skrze dobrý a vajec
nlkdá
žádný
mnohý dobrý
a
jídla tuze
stály
tuný búdou,
housata
se
a tak
nevysedí,
a k zrostu nebudou. Ittem. Zasej když husa nésti nechce a nenese, k tomu vem u vody ten véchet, co s ním dévky nádoby drhnou, ten dobre na drobno k tomu vem trochu votrub a spolu to zmchej, a jesti tedy tobé zajisto dobre a užitené potom ponese.
sesekej,
dávej,
tej
husi
Ittem. Zasej když nékdo mladý housata ukne, že se v rýchlosti roznemocní, k tomu vem ze tech pánuv panství v lesích neb v polích ze tich hromád trojich brabencu. a ty dej tém housatom po tíikráte
— však ale
jich prinesený jest.
to
177
—
musíš délat
potom po potretím na pasení vyže, tedy búdou zase
v
novou daní
žádnej nevidel, a tak
jich
pastvu,
zdravý.
Proti stinkám
3.
K tomu
potrebuj
a
zeškrabanej,
takto
:
dobre usuš,
ten
a c vr
kám
vy pud
i
vokenice a dveíe uzavírej, a jarmarky, že by se v tom jak
by
té-
vem na
je
t.
Vezmi z hovézích dršek ten nerád k tomu taký krušinového dreva vem,
a z toho dreva udélej ve svétnici vohýnek, a ten nerád z
na ten krušinovej vohníek, aby
a
nedeli,
zasej
dršek
dávej
toho co nejvíce se kouilo, však ale máš ve svétnici jaké truhly neb
z
jestli
ty slinky tak ty
cvrky
zdržovaly, zvodvírej,
kou
všecko všudy dobre sprocházel, postel taký všecku rozdélej, a to se musí pri schodu mésíce délat, však aleskrze ten velkej a téžkej smrad do tetího dne v tej svétnici bydleti mocti nebude, a potom když se líCiti bude, tedy dej do toho vápna a stúl taký rozdélej, aby ten
hovézí žlue a roždí, jak slunce jde, tak
všechna neádnosf to
Zase
Ittem.
zani
a nikdá více toho
tedy se zajisto ta
líit,
neádu
míti nebudeš,
j
svinskej
iné proti trus
t
ak
o v ej
m neestám.
a ten dobre usuš. k
tomu vem tureckého pepe,.
tým dobre kde potreba ku. Však ale lepej a jistéj jest tyto dvoje veci druhejm pi'idat a spolu to zmchat a tým vším dobre kouit. a to spolu dobíe trochu
Ittem. Taký vem hovézího a nechej
masa, to
a
tak štát,
do vápna a
vlej
U
a zmchej, a taký
rozetíi
—
všudy,.
k
tém
dobrej kus do nejakej nádoby a nalej na né vody, až by dobre zasmrádlo, a potom tu vodu z neho s tým a tak tou vodou dobre všudy krop, tedy se
dej
v poslední dny masopustní nejakej
ho
všecko jak cvrky tak stinky a jiné míti nebudeš. Probato est.
ti
když
a šetit se bude.
tak délat
Vem
vytratí,
to
4.
Stinky
v
neresti
domé umor
že
vytratí,
i
jich
více
ti.
K tomu vezmi pelynek, a ten dobre var ve vode, a tak to dej do vápna, co z neho líiš, a pidej do toho taký dreveného voleje, tedy se vytratí, a více pak-H toho nemáš, tedy vem Inéného,
—
h
jich míti nebudeš.
5.
Proti blechám, vším Tehdy
se
jenom asto
pokropuj, a tak skrze ten
neres
držeti.
a
s (!)
hni
dám
a
vi c e
j
inej
m
ne
e
s
tem.
pelynkovou varenou vodou mej a v domé se nebude jednoho žádná taková
peljTiek
— 6.
Muchy
a
j
neisté
iné
—
178
žížaly
z
domu
vypuditi.
tým celej dúm i všecky tehdy potom skrze ten kouf se všecky nerestný veci z toho domu a míst vytratí. Zasej jedovaté a trudovaté žaby a potvory jim rovný vypudit,
K tomu
vezmi
z
dudka ptáka
perí a tak s
maštale, chlívy dobre zvykufuj.
místa,
když se na vehkononí slávnos pokrmy svétí, a tak které kosti zustanou, tehdy ty dej a zakopej v domé v záhrade, neb kdekoliv jinde potebnejch místách se taková neres drží, tedy se
totižto
po
jídle
všechno 7
.
vytratí.
Aby strom pred K tomu
opáš,
dol
potom
ti
ui z
a
takto
:
s e
m
s
Vem
v ého
o vo c e z e s eb e nep o u
kroužek a tým ho
volovnénej
neho ovoce pred asem,
nežli
náležité dozrá,
t
é
1.
dobre
neho
padati nebude.
8.
Aby ptáci stromoví neškodili.
K tomu vem jenom esnek,
a ten na ty stromy,
které
ptáku škodu inení chceš mít ochránený, povéšuj, tedy potom nebudou.
9.
z
š
Aby
z
od
mu
téch škodit
trpkého neb kysele h o ovoce sladké ve strome s
p us o bil.
Tehdy vyvrtej do toho stromu, kterej trpký neb kyselý ovoce nese a vydáva, až do prostfedku díru, potom napl tu díru plnou dobre medem dobrejm a zatlu ji dobre špuntem tovým neb lohovým, tedy potom budeš sladké ovoce míti. Pak-li chceš nejakou vuni míti, tedy do toho medu takové vonné veci dej, potom to ovoce tu vuni od toho míti bude. 10.
V
ej c e
bez
v
ohne
u
vari t.
Vejce bez vohné uvait. K tomu vezmi misu neb hrnec a postav sobé to na stôl, neb kde se koli líbí do toho studenej vody, nalej a dej do té vody dobrej kus nehašeného vápna, a to vejce k tomu, tedy se ti potom dobre uvarí. ;
Zprávy vedecké. Zpráva o archaeologických výzkumech za rok Podáva
Béhem roku pozde
na
c.
k.
konservator
L.
1.
Cervinka.
letošniho využil jsem hned od
podzim každé
už známych naleziš. což se mi na
1904.
k
príležitosti
asného
návšteve
jednak snažil jsem
se
mnohých místech skutené též iním
o svých nálezech zprávu na veejnost,
také
jará až
jednak
dfive
obieviti nová,
podaíilo.
Podávaj e
tak proto, že
mnohé
nová nalezišté, aby nebyla zapomenuta a aby po prípade byla nékterým bližším badatelfim poskytnutá možnost zabratí je do okruhu z nich zasluhují toho pro svou dftležitost, ostatní pak, zvlášté
jejich pozorností.
Ze
stanic neolithických navštívil
Boršice (u Velehradu). bylo v bfeznu
rozoráno
na
polni polích
jsem: cesty k Polešovské Sálaj ce asi
uprostred
mezi
obéma
tmavých skvrn, plných popelnaté zeme a kusú vypálené hliny i mazu. Mimo to zdvíhl jsem tam nékolik stepin z kulovitých nádob s ornamentem nehtovým a pupíky i s ozdobou volutovou a kosotvercovou a delší dláto kamenné velmi tenké, kríži
z
nékolik
amfibolitové bridlice vyhlazené. Sedlišté toto v
trati
„Oujezdky"
dotud nebylo známo.
Na známém sedlišti na panském poli „Píka" opét rozoráno množstvi j am, pluh však vyhodil bfeznu bylo v jen néco málo stepin; mimo to zdvíhl jsem dve prerazené sekyrky. také na podzim nebyla tri pazourkové nožíky a pekné škrabadlo Buchlovice.
:
koist o
mnoho
Uh. Brod. sedlišté
se
lepší.
Na „Méchorách"
objeviH jsme
stepinami kulo vité keramiky
s
s p.
u.
pupíky.
J.
Kuerou
nehtovými
—
—
180
otisky a rohatými uchý, kamennými sekyrkami a dlátem kopytového tvaru. Tra „Méchory" je dosti vysoko položena mezi lesem Téšovským a silnicí Prakšickou, odtud pod sihiicí spadá zvolna táhlý ostroh s panským polem „v Nákladech" až k lesiku, který se tratí v úzkém údoliku od Prakšic ku Lhotce spadajícím. Také tu na jetelnisku v „Nákladech" našli jsme drtidla, pekné kamenné hladidlo a sekyrky vesmés z amfibolu. Nalezišté dotud nebylo známo.
Nálezy uložený v
kraj.
museu Uh.-Brodském.
Nad Vazovým mlýnem jsou na pohch znatelny tmavé popelovité hliny. Pluh vyhodil tu néco stfepin kulovitých nádob s ornamentem nehtovým a volutovým. Také v brehu Havice.
vrstvy
Olšavy J.
byly
Kuera
znatelny
našli tu též
Pp. prof. Fr. Rajchl a uitel
tyto vrstvy.
kamenné
sekyrky. Nalezišté toto je ze všech
moravských posunuto nejdále k východu. Hlínsko
novic
pod Hostýnem.
proí'íznuty
V
hranie
poblíž
zárezu
nové
cesty
do
Prusi-
džovité jamy menšich roz-
tri
meru; naplnený byly temnou ulehlou prstí popelnatou, kousky vypálené mazanice a stripky neolithických nádob kulovitých s nehtovými otisky. Stopa nového sedlišté neolithického, které je od známeho nalezišté „nad Kasaovem" u Prusinovic vzdáleno sotva 15 minút cesty. Dotud nebylo známo.
Na znáraém nalezišti neolithickém mezi vsí a mohylou pod myslivnou zrovna v místeeh, kde pred lety pan Jind. Slovák uinil své výkopky, byla na zemaisku hostinského p. iháka rozoraná popelová jama. Horákov
v
trati
(u
Brna).
,Gtvrtky"
Dobrý múj známy a
pilný archaeolog p. zverolekár Josef Stávek
ze Slapánic vyprávél
mi
jsme se tam hned zavézti Méla tvar nepravidelného tverce asi 1 m zhloubí a vyrytá byla do štérkovice v prúméru néco pes 2 m. Vyplnená byla až pod samou ornici sypkým popelem. Pod každým zarytím vyvalovaly se vétší menší stepiny. a témé každý stípek vyvolával v nás nové a nové p^ekvapení. Vétší ást totiž, jich bylo na sta, byly úlomky nádobí skvostné pomalovaného. Mezi stfepinami objevovaly se kusy
a
popelitou
o jámé,
skvrnu jsme
i
dali
rozkopah.
a
vypálené mazanice, etné rozštípané kosti zvíecí (hlavné zubra, jelea, prasete), nékolik pekných kosténých šidel,
z tura^
etné úlomky pazourku,
kousky
i
pekné
nožíky
a
škrabadla,
velmi
—
181
—
nožik obsidiánových, vétší kamenná sekyra strán pfibroušeným, úlomek velikého mlatu a
s
ostrím
s
oboii
drtidlo z rohovco-
vého valounn.
Keramika nádobi. Menší tvarú
je
valmi zajímavá
ást pochází
jemné plavené
z
téméf
dokonalého
ze
a krásna. Tvorí dva druhy džbánekovitého nádobí drobnejších
hliny,
vypálení.
velmi Jsou
to
zruné práce femeslné a známe baaté hrníky
valcovitým krkem a prehnutým
hrdlem na rozdutí jsou tu tam pripevnený pupíky, podobné pod okraj em. Celý povrch jejichbyl ornamentován nanášením barevných vzork geometrických (oválnych, svislých, meandrovýeh), nékdy rytými arami vymezených, a sice v barvách bilé, žluté a ervené na pvodnim po\Tc-hu svétlešedém, terrakotovém nebo tmavším. Nékteré úlomky okraj svedí, že nádoby ty byly ornamentovány i na vnitfních s
;
a
plochách hrdla.
Mnohem
vétší
ást keramiky pocházl
z
zneistené zrný kemenitého písku,
hliny,
nádobi vétšiho, z hrubé hnéteného hlavné do
Misy mají hnízdovitý tvar s okraj em málo dovnit nahnutým, anebo krkovité dovnitf vtlaeným a s okrajem ven vyloženým nékdy jsou dosti hluboké nebo též na nožce. Z plastických ozdob vyskytuji se pupiky nékdy provrtané, a to bud pfi okraji nebo na lomení bicha prilepené. Základní barva je obyejné erná, méné terrakotová. Na ní pak nanesený celé plochy žluté barvy mezi bilé a ervené pásy, a v nich vyrjrt — tedy ve vrstve barviva, nikoli až do nádoby — ornament hlavné zubaté lomená cára, nebo kosý meandrový vzor a pod.; na tvaru mis a hrnc.
:
!
:
vinice, kfivolaké zas rúzné barevné pásky, prevláda všude barva žlutá. Pripojené obrázky podají lepší pojem o ornamentice i tvaru nádobí než zbytené roz-
nanášeny
jiných
ary
a
vláne
t.
d.;
popisy.
némž neni ornamentu, má týž tvar, anebo byly to hrnce a hrnky baatých tvarú s hrdlem táhlým a málo ven vyloženým. Jeden džbánek dal se sestaviti mimo malou ást bicha témé celý. Je barvy hnédoerné a ozdoben na vydutí bicha tymi bulkami proti sobé ležíeími a kolem rytými krouzky zespodu volutové pásy ohrazenýrai, a k nim stáeií se shora
ást
nádobi, na
i
trojitých tato
ar.
nádobka
Okraj hrdla je
má
vroubkován zárezy.
velmi vkusný tvar
i
Celá
vázovitá
vzhled. 13
— Barevné
—
182
ornamenty na stfepinách Horákovských uchovaly
že uložený byly v popelnaté vrstve. Také jsme kusy ervené hrudky a rozbitou kamennou ploténku,
se velmi pekné tím, nalezli
na
níž byla roztirána barva.
Z ostatních artefaktu zmnky zasluhuj! vrtané
krky
ješté
úlomky a pro-
Ižic
a polka kulovitóho závaží provrtaného.
má
zdejší
keramika vzhled vehni pokroilé techniky a velmi príbuznou podobu s nádobim terramarovým.
Gelkem
Pozdéji
rovnéž
s
sám
otevfel p. zverolekár
jam sám o svých
ješté nékolik jiných
výsledkem velmi uspokojivým, a podá
jisté
výkopkách podrobnou zprávu.
Po letech navštívil jsem zase rozsáhlé sedlišté neolithické na panském „Újezdé", jednou z jará, po druhé po rozlehlejších vrstev byly zimním oraní. Stopy jednotlivých jam Koiíín.
i
zetelny a plný
velmi
prepálené
hliny,
popela a kuso
nádobí.
jsem tu zajimavé stepiny s ornamentem nehtovým volutovým, dva krásne otesavae z pazourku, nékolik pekných
Nasbiral i
nožíku
škrabadel
a
pazourkovýeh,
kemenná
drtidla
a
tyi
hladidla amfibolitová.
Mérovice. Na „Pfedních dílech", táhlém to ostrohu mezi drahou a osadou, bylo v breznu rozoráno nékolik tmavých jam s keramikou volutovou. Nedalo se mi však tehdy mista tato bhže obhlížeti, nemohu tedy zatím nie uritéjšiho oznámili. Nalenové.
zišté toto je
Staré
Mesto.
Na známém
nalezišti
v
„Olši"
našel
jsem
v únoru pár stepin a pazourkové nožíky.
Na „Druhých" objevil jsem v dubnu potoku nékolik rozoraných jam s keramikou kuloornamentem nehtovým volutovým, také nasbiral jsem
Podolí (u Uh. Hradišté).
na svahu vitou s
pri
i
tam kamenné sekyrky
i
pazourkové nožíky.
Druhé sedlišté souasné rozkladá se v témže údoliku, pod samým lesem „Kroužkem", tedy víc než 20 minút cesty. Tu na louce, z níž vyvérá pramének, a na sousednich
ale až
jsou velmi mocné vrstvy tmavé prsti popelité a na nich množství stepin keramiky volutové; také sekyrky a pazourkové nožíky jsem tam nasbiral. polícii
Obe
nalezišté
dotud nebyla známa.
— Polešovice.
<;hlebicum
a
Na panskom
poli
mezi
chodníkem k Xedanádoby s volutou,
jsem stepinu
silnicí zdvih!
na erstvé rozoranom
—
183
z
poli nedalo se však více hledati.
Xalezišté též nebylo známo.
Prakšice.
jsou
mocné
Na svahu panského
pole
ode
dvora
mlynu
ke
vrstvy s keramikou kulovitou. nehtovanou a volutoiou.
mi však místa
Vzrostlé obili nedalo
tato prohlédnouti dkladnéji.
Nalezišté též dosud nebylo známo.
Na upozornení
Prštice.
pred zámkem
rozorávaji
p.
nadu. Jana
etné
na pohch jsem do Prštic „nad Záhradami"
Hally, že se
popelnice.
zajel
a prošel obe panská pole, a tu hlavné v poli jsem rozlehlé sedlišté s keramikou nejstarší. Jamy byly na velmi mnohých místech zachyceny pluhem, a ást jejich obsahu Mimo kusy vypálené omítky a stfepiny octla se na povrchu. zjistil
volutovýni byly tu nesetné kusy s ornamentem nehtovanvm a úštipky pazourku a obsidiánu, krásne šipky, nožíky, otesava, škrabadla jadra, z hlazenvch nástroju kamenných velmi hojné zajímavé sekyry s ostrím bu s obou strán stejnomérné obroušeným anebo na jedné strane plochým a na strane protéjší klenutým (kopytovitý tvar), škrabadla, hladidla, etné pferažené mlaty, i
i
pesleny.
drtidla
zdejších
kollekci
Kratoehvíl
z
v Tikovicích.
a
kusy
nálezu
ploten
mlynských.
prenechal do
mých
Velmi
zajímavou
sbírek dp. P. Aug.
Popovie. Všechno to nasbíral p. nadu. L. Peška Mimo hojné nástroje pazourkové. nožíky, škrabadla, je tu
nožiku i jáderek obsidiánových, pesleny, kosténá šidla, úlomky keramiky pomalované a hojnos kamenných sekyrek, dlat, nedohotovené. pekný mlat, provrtaná motyka a kulonékteré vitý mlat s vrubem na topor. nékolik
i
Nalezišté toto do té
Prusinovice, sedlišté, které
Po
doby nebylo známo.
desíti
jsem objevil
r.
letech
navštívil
jsem
zase
známe
1891 v panském poli „Nad rybníkem"
Kasaovem". Mimo néco stepin
nasbíral jsem se svým Tabarkou néco pazourkových nožíku a jader. úlomky celé pekné sekyrky kamenné, prerazený mlat, pekné oblé hladidlo, a pan Tabarka zdvihl neporušené krásne škrabadlo kopytového tvaru. Po podzimnim oraní zdvihl jsem mezi jinými zvlášté velmi veliký a na obou ostích silné vyštípaný núž, tyfi Jiladidla a nékolik drtidel z kemene.
a ,.Pod
spoleníkera
p.
Ig.
i
13*
— velkostatku
Nájernce nékolik sekyr,
p.
-
184 J.
Winkler za
léla
nashromáždil
nichž jedna vyniká nápadnou délkou, prerazené
z
a jeden celý obuch, néco pazourku a pod.; z jiných panských polí odevzdali mu délníci pét mlatu hadcových náhodou vyoraných a nalezených, z nichž zvlášté vynikaji dva pekné
mlaty
fa9etované kusy.
nalezl
Prusy (u Perova). jsem nékolik stepin
Na známém s
a takovou též krásnou šípku;
úhelníka
a
je
prekrásne
sedlišti
„na Bršlôvkách" z pazourku
volutovou ozdobou, nožíky
má podobu rovnoramenného
vyštipána.
Nalezišté
toto
troj-
prokopával
1895 P. Bedich Kaláb a mimo etnou keramiku vydobyl tu pouze néco pazourkovych nožíku. Pan u. Ed. Peck nasbíral tu též podobné starožitniny a zvlášté pekné pazourkové šípky a veliký obsidiánový nôž. Nálezy tyto uložený s jeho sbírkou ve Vlast. muzejním spolku v Olomouci. v
1.
Na polích nad cihelnami za drahou obešli zvérolékaem J. Stávkem v srpnu práve rozorané pole a nasbíralí na tmavých skvrnách plných vypálené mazanice néco stepin z plavené hliny s ornamentem píchané tekovaným, jiné hrubšího nádobi erveného s otisky nehtô a s rohatými oušky a pekné škrabadlo z pazourku. Pan zverolekár J. Stávek našel z jará nékolik pekných Telnice (u Brna).
jsme
s
p.
motyek též
z
modré amfibolitové bridlice nádobi pomalovaného
stfepinky
a kopytové
a
kousky
škrabadélko,
rudé
hrudky
rumélkové. Velehrad.
Na známém
Veseliko.
Na panském
„Dolním Rákoši" našel jsem na oseténi poli dve pekné sekyrky i motyky, prerazené dláteko a néco stepin z jará. Po podzimním oraní velmi hlubokém dala se zjistiti rozloha tohoto nápadné rozlehlého osadišté. Rozorané jamy táhnou se od samé osady nad Salašským potokem až po údolíko s vodojemem pod samým lesem. Všude na nich rozhozeny úlomky nádobi, pazourkové nožíky, škrabadla i odštépky a úlomky kamenných nástroju blažených. Na sedlišli tomto, pokúsim se o systematický výzkum. nalezišti
nejstarší:
poli „U vlincu'' objevil vldp. P. Kar. Podhoi, rozsáhlé neoUthické sedlišté s keramikou ervené nádobi s ornamentem nehtovanýrn a pupíky,
drobnejší
nádobi
Loníek,
farár v
z hliny
plavené
s
ornamenty rytými v podobe
—
185
—
podkov, kosotvercu a t. j). Mimo sta a sta pazourkových úštipkô nasbiráno tu ve dvou. tech letech nékolik set pekných velikých nožíku, škrabadel. šipek. jader a otlukavau z pazourku, jaspisu, rohovce i z obsidiánu: z kamenných nástroju blažených picházejí tu
strane
bu
nejetnéji sekyrky, v ostrí klenuté a z protéjška úplné
soumérné nebo po jedné na plocho broušené, pak
menší škrabadla tvaru kopytového, celé prerazené mlaty, kfemenvývrtky, hladidla tvaru valcovitého, drtidla. otesavae z vétši
i
i
také
ných oblázkú;
zdejších
nálezô
hojných
velmi
etné
v rozmanitých
velikostech
pro
sestavil
mé
sbírky
farár
vzory
stepin typických. Mne samému kamenných na podzim t. r. pri prohlídce nalezišté tohoto sesbi-
nástroju
podarilo se rati
plotny
velmi etné. Také pesleny byly nalezený. Pan
vyorávají se ze svých
mlynské
i
typické stariny.
Zdounky.
pána hrubou keramikou
dilech n panského pole na roli
Na Pednich
Jana Sedláka byla v eervnu rozoraná jama s neolithickou s otisky neht a vypálenou hlinou. Nalezišté dosud nebylo známo.
jsem nékolik kamenných sekyrek u Uh. Brodu zdvihl jsem z Podoli a Popovic u vyhozenou. v Kižasilnici na krásnou sekyrku s pole „Újezda"* týl prerazeného „Padélku" novicich (u Výšková) našel jsem na daroval mi Mélan z mlatu mlatu; krásny hránéný zlomek mi lidé pinesli Slušovic) Aug. Kratochvíl, v Neobuzi (u získal
Z jednotlivých nálezô
Uh. Hradišté:
dp.
P.'
v rodinách dva pekné mlaty provrtané. které od pradávna chovali sekyrku drobnejší jako hromové kamenv; podobný kámen, peknou
na Súchové jsem krásnv mlat z Véžek daroval
mi
p.
Vanék.
Od
p.
red. Fr. Kretze získal
(u Kroméfíže); mlat tento kuželovitéhc provrtán a kolem tylu tfemi vysedlými koncern tvaru je pod tupým nadu. J. Zikmund proužkv opaten. Z Polkovic daroval mi p. a jinou „Švýcarek" ze škrabadlo prerazené sekyrku a
peknou
velikou sekyru
z
„Kopc"'.
Kultúra pokolení skrených koster. Koliin. objevují
se
Na obou
stranách
v otevfených
úvozu
hlinícich
pri
stopy
Jamy
keramikou
s
mívaji tvary kotlu nebo
známou u nás po skrených hojné díže a mimo etné kosti obsahují kostrách.
panském ,Újezdé"
osadišté
stfepin
z
hrubšího
—
186
—
jemnéjšího nádobí. Hned roku 1890 otevel jsem jednu takovou jamu na panské strane; vydobytá byla z ní: pekná vyhlazená nádobka v podobe baatého hrníka, pod nízkym krkem s prehnutým okraj em má drobné uško, je dosti dobre vypálená a na povrchu žhitohnédé barvy; dále vétší ást meni
erného hrníka o svislých stenách a s malým polokulatým úškem, stepy hrubší nádoby, veliké parohové kladivo s tverhrannou dlabanou dirou pro násadu a hladidlo ze zebra kravského. Pan u. Ed. Peck vybral tehdy z vedlejši járny kus bronzového drátu. Letos z jará otevfel pan Ignác Tabarka na šiho
jamu džového prúezu a obsah mých sbírek. Z téchto stepin zajimaly pfedevším jemné, velmi široké šálky známeho tvaru únétiekého, jenom že u nich nebyl okraj vj^ložen na vnéjší stranu, nýbrž zahnut dovnit. Uško sedí úplné na hrané bicha, strane úvozu rymického
—
jinou
plný veliký koš stepin
—
daroval do
dna vytlaen vezpod nádobek plytký dôlek. Jeden šálek témé celý. Veškerý jejich povrch byl vehni peUvé vyhlazen a do tmavá, až erna, vyleštén, jak na nádobí této doby býva obyejem; je mi jen nápadno, že jednotlivé stepy v zemi pozbyly erne barvy a mají nyní pekný okrový lesklý povrch. Jiná nádoba má široké baaté bricho s ostrým lomením ke krku, ucho však i krk chybéjí; pod krkem táhne se dvojitá rada teek a pod ní sestavených trojúhelník, vyplnených bílou pastou. Ostatní stfepiny jsou z podobných hrnku rôzne velikosti, pak z mis plytšich i hlubších s rozšíreným okrajem, hrnkô vétších menších hrubší práce, které vyhlazeny jsou jen uvnit, na vnéjšku však ryhovány byly prsty a ozdobený pupíky. Také se tu vyskytly kusy cezanu. Celkový vzhled zdejší keramiky iní dojem pokroilejšiho období kultúry skrkuv. a misto
dal
se
sestaviti
Lui. Hradisko u sv. Martina je ostré vystupující vrch nad Lulí. Náhorní rovina jeho byla úloištém jisté velikého okolí za dávnych dob, nebo je opevnená se strany severovýchodní, tam, kde souvisí s ostatním pohorím, nékolikonásobnými náspy.
stanici
podoba nejvrchnéjší
Kruhovitá roklinou
s
bystrinkou
sméující na dva
asi
její
plochy rozdelená je hlubší
vznikající a k jihovýchodu Východní z nich pne se nad osadou na temeni jeho poblíž rokle poínají
ve stredu
ostrohy.
Lulí a nazýva se „Horká" hned nad srázem trojí náspy, pfíkopy oddelené. Tu se iká „ve Valech'. Náspy jsou plný kameni a zachovaný pouze v lesíku; ;
— na
polích
sousedních
jsou
—
187
rozkopaný,
už
preš
smer hodné vyhnutého oblouku a konieího nad srázem jihozápadním, kde jsou též sledovali
jejich
dosti zfetelné zachovaný.
hory s
s
kostelem
sv.
Ty to
z
však
Ize
východu asti ješté
uzavírají tedy nejvyšši
valy
a pikopera, nyni ,.Xa
Délka jejich púvodní byla
asi
Od
ohrazené roviny 2090 m.
ostatní náhorní
k
ást
Martina a pobliž neho menší stredoveké tvrzišté
mohutným valem
okraji
to
rovina a spadá
Starém zámku" zvané.
970 m,
v ochoze
po celém
téchto valft zdvihá se k severu
do
lesô.
I
tato
ostatní
rovina
obklíena je valem, jenž se strany severní na jednom misté je až tvernásobný a je po celé téméf délce v lese úplné zachován a méí v ochoze s celou horou 3830 m. Je tu tedy hradisko rozsahu obrovského. Na hradisko vedou tri cesty; jedna od západu píímo ke tvrzi stoupající je velmi príkra, druhá ke kostelu od Nemojan a tretí vycházela z údoH osady Lule a od studánky „Libuše*' a vcházela na hradisko práve tam, kde val je na svahu až stvernásobnén.
Pod ohybem prostfedniho
valu vyvérá
pramének a spadá
úzkou žlabinou do rokle; u pramene jsou dve studánky, néco jižnéji jest ješté jedna vétší prohlube s vodou. A pravé nad témito studánkami táhnou se rozlehlé kultúrni vrstvy, které po hlubším rozorávaní poskytují etných starožitností. Pan Vavrín Travénec, rolník v Luli, venuje térato místum uprenou pozornost a také béhem nékolika
poet pravekých
starožitností
;
jsou tu
let nasbíral
etné mlaty
celé,
tu hojný
prerazené
otesavae i drtidla, i nedovrtané, vývrtky, kamenné sekyrky i dláta, pazourková jadra, nožíky, škrabadla i šípky, obsidiánový núž„ etné pesleny, závaží, pekné zvíátko z hliny, z bronzu jsou tu etná šidla, dláta, tro branná dýka s nýty, sekyra s ohrnutými okraji, rozmanité jehlice s ornamentovanými hlavicemi, také se tu vyskytl jantárový korálek. Keramika je velmi zajímavá a shoduje se úplné s nálezy uinenými na hradisku „Obrova noha" u Otaslavic nebo na „Hrade" u Bilovic anebo „na Hraj
diskách" u Senohrad a spadá tedy do období nejstarších bronzfl.
Také vyskytly
se tu
úlomky
z
poháru zvoncovitých.
Hradisko toto je nejobsáhlejši ze všech ostatních hradiš moravských a zasluhuje také, aby bylo dfikladné a systematicky prozkoumáno. Sám pokoušel j sem se sice dvakrát zakopali na hradisku, ale pokaždé
mne
deštivé
poasí
prinútilo ustatí
od práce.
— rokem pokúsime
Píštírn
se
188 s
—
p.
Travéncem
kopaní jak na hradisku samém, tak všecky okolnosti
i
ve
o
nékolikadenní
abychom
valecli,
zjistili
opevnení.
stcái zdejšiho
Nová Ves (u Beclavé). Na pastvisku pod Vránovým valcovým mlýnem jsou rozrýpané vi^stvy kultúrni se stepinami nádobi dle skrkú známeho; mezi jinými zdvihl jsem tu též stípek
z
okraje zvoncovitého poháru.
Nalezišté toto nebylo
V
Slavkov. váni
bíehu
známo.
mestské dhelné objevují
hroby.
ervna 1904
25.
obas
cihlái pri strho-
odkryli opét
novou
kostru.
Ležela na pravém boku hlavou k severu, tvári k západu. Lebka byla strhnutím brehu rozpoltená, v zemi zbyla
ást jsem a
z
ní
pouze zadní
a dolní elisf, ostatní telo vézelo ve hline neporušeno.
Dal
sméovaly ku hlavé, nohy byly skrený, pravá pitažena k prsúm chodidlem ku kyli, leva však
je tedy odkrytí; ruce
siee
kolenem vzhôru a byla chodidlem opena o zem. Milodaru pouze ve hline z hrobu vyhozené vyskytla se šipka pazourková srdcovitého tvaru, avšak úplné zvápenatélá. Hrob stála
nebylo,
tento
proti
po
divéjším,
nichž
ve
zbyly
jamy tmavou hlinou v}'plnéné, povrchem úplné bez jakékoU stopy tmavé djžovité
byl
sténé
sotva
7*
hluboké ^^'^
Pod
hliny.
7. ervence dali jsme se s p. u. Al. Procházkou do systematického kopaní v cihelné. Nedaleko hrobu pedešlého objeven hrob ve hloubce asi 1 ve hnizdé tmavé hliny. Nebožtík, dospelý muž, ležel tu v prosté zemi na levém boku hlavou k severu, tvárí k východu, kolena byla silné pfitažena k loktum, ruce
m
pred
zdviženy
Pod pravým loktem
napí
na levéra pazourkový nožík a kosténé šidlo, pod loktem bronzová dýka s fapem. za pánví ležel povalený hrniek s uchem a polokulovitá míga s rozšíreným okrajem, pod okraj em misy byly tri pazourkové šipky. Na mise ležela kôstka z drobného zvíete. Lebka byla tlakem hliny roz-
rameni
ležela
máknuta,
tvári.
pískovcová ploténka,
ale dala se
dobre
pod
ní
slepiti.
Jižním smérem uhozeno na nový hrob, který obsahoval detskou mtvolu na levém boku ležíci, tvárí témé dolu obrácenou; kolena byla silné pHtažena; u pánve stál hrniek s ouškem, rozdrobil se však pri vybirání.
—
-
189
alší kopaní jsme zastavili, ponévadž se neobjevovaly stopy nových hrobô v žádném sméu, akoliv prokopáno bylo více než 200 m-.
V
pod drahou jsou v severní stene s oblounatým dnem. vyplnené vrstvami popela. vypálené hliny a drobnými úlomky nádob. Jamy ty nedají se probádati, aby se vysoký breh nesvezl. V jiných mistech objevily se poVlobné jamky menši a v nich keramika známa po skrených kostrách. Telnice.
cihelné druhé
zarezaný tesné podlé sebe dvé prekrásne džovité jamy
Ujezd
(u
V záhrade domu mnoho skrených koster.
Sokolnic).
se pri planirováni s
p.
zvérolékafem
J.
Stávkem
pri
hrob, ale rozrušený už pozdéjši našli
is. 3.
vykopávalo
32.
srpna uhodili jsme
ohledávání toho mista na jediný
jamou na zemáky.
Pouze jsme
roh obruby kamenné složený ze tyf vetších kamenô a
pri
hnát lidský a úlomky
dvou rozdrcených nádob, hrubšího hrnka a jemnéjšího džbáneka. Dle výpovedi majitele domu bylo takových hrobô oteveno kolem 30, v každéni bylo kameni a vždy dva hrnky; v jednom bronzové kruhy na hlavé. Zachováno nebylo však nieho z toho. ponévadž nikdo si toho nevšímal.
nich
i
Vranovice (u Prostéjova). Poblíž hrobô r. 1901 v úvozovém brehu panského pole otevfených (srov. as. Mor. musea zem., 1902, P.
J.
str.
74)
Pospíšil,
vyskytl se ješté jeden zajímavý
jenž
se
zasloužil
probádání
o
Vldp. farár
hrob.
taméjšího
jamu a rýpaním do
zpozoroval v brehu úvozu tmavou
stepiny nádobky.
Dal tedy hned misto ono odkopati
objevil kostru ležící
na pravém boku hlavou k
jihu. tvárí
okoli.
ní objevil s
vrchu a
k východu.
Ruee položeny pred tvári, nohy silné pfitaženy k pr.^ura u nohou stály dva hrnky s úškem stejné veUkosti a podoby, nad koleny pak drobná kul ovitá nádobka s tremi pupiky pod krkem, u ní ležel malý bilý kemének v podobe srdéka. vyše pak pred obhejem byla plytká miska. Ve hline pri hlavé nalezeno pak šidélko z úlomku kosti a pazourek. Kostra ležela v prosté zemi, ve hnizdé tmavé hliny. Celý zajímavý nález venoval vldp. farár do mých sbírek. ;
Žižkov (u Podivína). Pan
mne na novou hroby.
u.
Zajel jsem
tam
Novák
B.
cihelnu Žižkovskou,
ze
Súchova upozornil
kde prý se vyskytuji astéji
príležitostné
a
zjistil,
že
se
v
cihelné
—
—
190
nad rybnikem pod slabou vrstvou ornice vyskytují se etné džovité jamy s keramikou dle skrkú známou a mezi nimi jednotlivé hroby s priloženými nádobkami. Jedna mtvola byla dle udáni p. u. Arnošta Nováka pochovaná v šedé a méla nádoby mezi nohama. Celý hrnek a kus vétši nádoby z neho vzal si p. nadu. Fiala z Kostic. Z jiného hrobu byly sházeny na hromadu kosti staré bezzubé ženy a pri tom stípky dvou hrubšich nádobek. Nového hrobu 'jsme nenašli, pouze dal jsem prokopati dvé jamy nephliš velikých rozmérô. Obsahovaly mimo drobty ztyelých kosti a zubu zvifecích stepy z nékolika hrubšich nádob podobné v druhé jámé. kde mimo elist koskou a néco stepin z mis a hrnkú, vykopáno jenom krátke šidélKo z kosti po sám kloub i
;
vybroušené.
Keramika
erne
má vesmés
ráz nádobi
blažené hrníky uchaté, misky,
hrnky uvnit blažené a pak veliké nádobi
márované
a svrchu prstovými ryhami svisle
podobné práce. Nalezišté
známeho podlé skrkúv:
vétši
toto rovnéž nebylo
známo.
Nálezy bronzu. Kostíce. p.
Na „Stávaoch"
Trka nádobu
vyoral
na podzim
r.
1903 rolník
a v ni 42 bronzové obojky téhož tvaru
i
veli-
na „Nových jošich" p. Prokopem vyoráuy. Uložený byly v nádobe spodní vrstva jich srovnána byla hbetem dolu, hoejši pak preš ne kižem, opét hbety náboru. Vétši ást nálezô rozešla se po „známych", asi 30 kusú obdržel pan naduitel Fiala a daroval prý je sochári Skálovi, žáku prof. Sucliardy v Praze. Z nádoby zachováno jen néco stepú; byl to baatý hrnek na povrchu hlazený a erne zbarkosti,
j
ako byly
roku 1897
;
vený, podoby, jaké
známe
z
hrobu
se
skrky.
Nález tento nebyl dosud registrován.
Louka
(u
sekyra bronzová
mých
Velké). s
Na panském
poli
vyorána byla
veliká
laloky. Láskavosti p. red. Kretze dostala se
do
Sekyra je krásne zachovalá a pokrytá silnou vrstvou lesklé modrozelené patiny. sbirek.
Paseka (u Uniova).
Pri
drenování
polí
r.
1902
byla drobnejší sekyra se schudkem; nálezce pivezl
Gástkova, zbavil
mi
j
i
prodal.
ji
nalezená
sebou do však ástené pekné patiny modrozelené a pak ji s
—
191
—
vy
o
o CM
03
C
o
— Sálaš
Velehradu).
(u
192
-
Drvoštép
Konrád
z
Boršic
našel pri
kuováiií paezú v panském lese nad Salašem velikou bronzovou sponu. Nevedel ovšem, co by to bylo, a ponévadž se to v lomu
do
ku zlatníkovi do Uh. Hradišté a hodlal ovšem vyvedl z bludu a doporuil ho se sponou na mne, a tak se podarilo zachrániti prekrásnou sponu rázu uherského. Ovšem niély ji pedevším v práci deti drvoštépovy, co nezlámal on sám pri kopaní, o to se staraly ony pri neobvyklé hrace. Tím se stalo, že z celého tohoto skvostu pravekého zbyly trosky. Pripojená fotografie znázoruje sponu zlata lesklo, zašel s tím
nález dobre zpenéžiti. Zlatník ho
mnohem
lépe než sebe delší a podrobnejší
salašské
nápadné
podobnou
vyobrazuje
O,
Ob.
J.
,20,
2.
Bronzové náramky
Hampel, pouze
zachovaná,^)
popisy.
uherský
s
z
Lii
Sponu
naši
archaeolog ,25,
hromadného nálezu u Šarov.
tím toliko rozdílem, že je úplné neporušená
ptákové na sloupcich
stojíeí
že jsou vétší,
sloupky
pouze jeden kroužek a závéskú na každém retízku že je zavéšeno po tec.h. Také na spone salašské bylo prý takových
mají
závéskô
více,
deti je
však vyvlekly a pohodily,
Šarovy (u Uh. Hradišté). Asi r. 1890 vykopal domkáf Frant. ze Šarov na svém poli v ,.Hluboku" množství jantárových perel a rok na to širokou misu plnou bronzových náramku. Perly potratily deti, a náramky koupil býv. lesní p. Redl z Bezolup
Baiea
')
Srov. Jo3. Hampel, Alterthumer der Bronzezeit in
Ungarn (Budapešti
1890) Tab. XL. Pochäzí z hromadnélio nálezu v Medvédi v komitálé Oravském.
mu
známi jeho
je však
—
193
mne samému
záhy rozebrah, a
podarilo
úzkou obrouku s malými vysedlvmi uzly. Podobný kus má pan editel J. Klvaíia v Kyjove. Teprve letos mohl jsem zakoupiti pro své sbírky jiný náramek. který usclioval p. Komárek, hostinský v Be/.olupech. Tento náramek je širší a po eelém vnejšku ozdoben ostrými zoubky a shoduje se z téeh
kusú
se skoro úplné
ramky jsou
zachovati
s
podobným náramkem
Býí
z
Oba
škály. ^)
ná-
kadlubu a jsou nyni potaženy silnou vrstvou v ušlechtilé patiny barve sivozelené. Místo nálezu, který u nás náleží celkem mezi nejvzánéjši ulity v
nejeví
depôty,
nijaké
stopy pravekého
osídlení
ani
pohrebišté.
Hojnost jantáru poukazuje tu spiš na sklad koovného obchodníka nebo poklad rodinný.
Kultúra pokolení popelnicových Ivan (u TovaOova).
Na „Pfednich
sedlišté s kultúrou pokolení
polí.
dílech" jsou stopy rozsáhlého
popelnicových
zvlášté
polí,
na
roli
Fildánové a Ginochové; jarní setba nedovolovala však už podrobnéjšího ohledání.
Nasbirané stepiny
jeví
vesmés význaný ráz
slezské keramiky.
V
pod témito díly pit-házeji cihlái obas na žárové ivaský p. nadu. F. Radda zachránil z nich nékolik nádobek do školní sbírky. Jsou to dva hrubé ervené kvétináky, hroby,
cihelné
a
misek a osudí.
nékolik
lužického,
a
Nékteré
z
nich jsou
pokroilejšího, jiné už slezského
ským (á la Plátenice v et-hách). smáknutý náramek z jednoduchého
Z
ješté s
bronzu
tvaru
isté
vlivem hallštattnalezen
jenom
drátu.
Nalezišté úplné nové. Bílovice (u Uh. Hradišté).
Na známém
sedlišti v
sPloštinách"
byla na podzim r. 1903 vyrytá hrubší ervená nádobka a v ní nékolik set drobných kioužku bronzových a jen dva vétší a raassivnéjší. Mezi drobnými kroužky byl též prstýneek z drátku jemné krouceného. Správce p. Jílek daroval ást nálezu mezi známe, velikou vétšinu pak do sbírek kraj. musea pri
drenování
v Uher. Brode.
jsem néco opotrebovaným ostrím a pekné
Pri jarní procházce v Ploštinách nasbíral
kamennou sekyrku Srov. Dr.
J.
se silné
Wankel, Bilder aus der mähr. Schweiz, na
str.
stfepin, drtidlo.
405 vezpod.
-
—
104
Uh. Brod. Na panském poli pobliž vinohradu objevil jsem v kvetnú nékolik jam s keramikou popelnicových polí rázu slezského; práve vyrfistající repa nepripustila však bližšiho ohledáni. Nalezišté do té doby nebylo známo.
Pod
na polích stepinami hrubých nádob s nehtovým šrafovaním svislým a prstovými dúlky na pfilejjených páscích pod krkem. Stfepy z menšího nádobí jsou leštené tuhou. Z povrchniho ohledáni nelze však rozhodnouti, je-li tu pohebišté nebo sedhšté, Nalezišté nebylo rovnéž známo.
Popävky
(u
Kojetina).
a „Klínky" jsou
, Tabule"
Velehrad.
k
továrne
roz-
vyše na selských
dosti
roz-
Na
silné
i
díleeh
pokolení popehiicových
kultúrou
s
silnici
sedlišté se
Nad rybníkem pod samým lesem Rákošem
kladá se na panském poli sáhlé sedlišté
stopy
polí.
jamách i vrstvách vétších rozmér nasbíral jsem veliké množství keramiky rázu slezského. pfesleny, bronzový kroužek, ohnivko a drobné dláteko. kamenné sekyrky, z nich jedna se silné opotrebovaným ostrím, pazourkové nožíky a úštépky, rozoraných
prerazený mlat, drtidlo a
j.
v.
Vice. Východné osady na
polích „na Kopci" je rozlehlé
keramikou popelnicových poU rázu hlavné slezského. vyskytlo se v dubnu na rozoraném poli i kosténé dláteko, v sousední záhrade V. Hýžala pri planírováni záhrady
€sadišté
s
Mimo stepiny
otevrena kotlovitá jama
s
podobnými strepinami. úlomkem
šího kruhu hlineného a hladidlem Nalezišté do té
vét-
kravského zebra.
z
doby nebylo známo.
Nálezy kultúry gallskoímské. Popuvky.
Pri kopáni studny v
novém domku kováové vy-
kopáno množství rozmanitých stepin
z
nádobí tuhou prosyceného
se stluštélými okraji.
Nalezišté nové, pred tím neznáme.
Slavkov.
objeven 22. s
hrob
v
Nedaleko
místa
gallským
spsobem
ervna 1904
kostrou muže.
opét
mestské cihelné, kde r. 1897 upravený, strhli cihláfi dne
breh a odkryli nový hrob, tentokrát výpovedi ležela mtvola na znaku,
Dle jejich
hlavou k severu, nohama k jihu. Nad hlavou v levo stála pekná vázovitá nádoba, nad ní plochá deska kamenná a v pravo elist
—
195
—
divokého kance. U pravého ramene bylo široké listové kopí dlouhou tulejí a u pravé nohy dlouhý s pochvou a u pasu dve dutá koleka, vesmés ze železa. Hrob vybrali cihláfi sami a více mi nie neodevzdali. nelze tedy zjistiíi ostatní snad priložené milodary pohrobní (spony, kováni štítu, nákoní kopí a pod.). Ve sténé cihláské hliny zbyla pouze obdélníková jama vyplnená tmavou prstí asi 1'70 m. zhloubí a 2 m. zdéli. Ve vyházené z
me
s
jenom nékolik úlomku pochvy.
hline našlo se
Hrobní prídavky shodují se úplné s podobnými nálezy na Marné ve Francii, a také dle tvaru mee prechod fapu k bfitu bez podkovité ozdoby, úzke plekno náleži zdejši hrob mezi nejstarší naše hroby podobné.
—
—
Na
Vicoméice. velmi
rozsáhlé
„Kratinách"
známe
prošel jsem
keramikou
typickou
s
tuhovou,
se
nalezišté
stluštélými
okraji a svislým šrafovaním. Nejsilnéjší vrstvy kultúrni jsou poblíž
trigonometrického bodu u hranice Némické. Zajímavé toto místo
vyžaduje rozsáhlejšího výzkumu systematického.
Na
Drnovíce (u Výšková). stopy
osadišté
kultúrou
s
nad mlýnem jsou rímskou a hradištnou.
„Pfídankách''
provinciálne
Vzrostlé kultúry v prostred kvetná nedaly
mi však ohledati místa
tato dukladnéji.
Nalezišté do té
Kenovice diskem
doby neznáme.
(u Kojetína). Bohaté nalezišté v hliníku
poskytlo
mi opét velmi
zajímavé
pod Hra-
nálezy pri letošních
návštevách. Cihlá Pišák, jenž ze všech je na tyto nálezy staro-
mezi jiným krásnou železnou sekyru nože, mezi nimiž vyniká jeden massivnéjší z jednoho kusu železa vykovaný s držadlem, jež je ukoneno knoflíkem. nad širokým jednostranným ostrím pak mu
žitnin nej opatrnej ši, zachránil s
dutinou ve tverhranném
vybíhá malý
háek nahoru
tyle,
zahnutý.^)
Mimo
vykopal
to
j
ešte
tyinku ze slonoviny osekané parohy a roh zubra, pak drobounký korálek, množství rozmanitých peslenu vétších úplné drobounkých, ornamentovaných nebo ze stepu vykroužených, pak dve ploténky z parohu vyrezané a ponékud vy blažené. Úel téchto plotének zústává kosténá a parohová
šidla,
delší
kulatou
i
i
1)
Pravé
takové nože
s
knoflíku na držadle vyobrazuje
Album planche, XLIV.
L
no.
6.,
hákem J.
pi.
nad ostrím, avšak
G. Bulliot v díle Fouiiles
XLVII. no.
12.
kroužkem mi?to du Mont Beuvray,
s
—
196
—
mi vskutku záhadným na ten as. Jsou zdéli 13 a 15 cm a 3'4 cm do podoby obdélnikú sezané, na jedné strane vyklenuté, na protéjšku pak vyhloubené pri jednom boku jsou provrtány dvéma dirkami v fadé. Jedna ploténka zdá se novou, jen málo opotrebovanou, druhá však jeví stopy delšiho užívaní a také dírky jsou víc oteny. Jinak zasluhují zmnky j ešte pekné držadlo k šidlu z parohu vysoustuhované úplné v podobe moderní rukojeti, pak bronzová široké,
;
bronz, jehlice
špirálka,
s
vroubkovaným tupým koncem a
jiná
do oka svinutou, pak hlavika zviátka z hliny, nékolik typických stepin hlavné z nádobí tuhovitého se stlustélými okraji a se svislým šrafovaním na biehu. Také vyskytl se tu s
hlavici
step pomalovaný barvou bílou a ervenou, úplné shodný s podobnými stepinami ze Stradonic. (Dr. Pí, Cechy na úsvite déjin, II.
SV.,
tab.
Sám
XLIX.,
.
2.,
3.
a
7.)
jsem opét na etných místech zakopali, avšak se šiestim nevalným; podivno, že mne vždy na tomto hradišti opouští. Mimo néco stepin vykopali jsme jenom nejaký peslen a hrubé pisekané šidlo. dal
Lanžhot. Na svahu k ece Morave od Lanžhotského hbitova kolem kapliky Balíkových až po Kostice jsou stopy rozsáhlého osadišté z doby císaí'ství rímskeho. Pole byla v kvétnu skoro všude už obdélána jarní setbou, nezbylo mi leda spokojiti se pouhou obchúzkou nékolika z nich, abych zjistil aspo rozlohu sedlišté. Pri tom nasbíral jsem etné stepiny typického nádobí, pesleny a závaží jehlancové. Neopominu ovšem dôležité toto místo za nejbližší príležitosti podrobili dukladnéjšímu výzkumu. Nalezišté zdejší dotud nebylo známo. Polkovice.
Na „Švýcarkách"
objavil
p.
nadu.
J.
Zikmund
rímskeho a daroval mi odtud množství typických stepin, prerazené pesleny, osekaný jelení osadišté
s
paroh aj.
kultúrou
z
doby
císafství
v.
na
„Ostrovy".
Jiné
soudobé
sedlišté je
Obe
nalezišté
dosud nebyla známa.
Šlapánice.
Pan zverolekár
trati
Jos.
Stávek umožnil mi
s
velikou
na velikém sedHšti z doby císastvi rímskeho, které sám byl objevil pod Zuranem v „Lánech u Makslovky", nad samými Jiíkovskými lukami. Kopali jsme
ochotou a obetavostí
zkusiti zakopnouti
po žních na
poli
197
—
cukrovaru patieím, avšak nepodarilo se
nám
píkopovitou jamu popelnatou pod samou ornici v ní mimo typické stepy etné kosti zvífecí (prase, ovce, a skot, jele) a tri úlomky pekné pracovaných kosténých jehlic. Také na misté opodál uhodili jsme na etné podobné stepy a ze stfepu vybroušený pfeslen. oclkrýti
leda
k,
Pan
zver.
Stávek nasbíral tam též pekné stepy
z
nádobí
arretinského.
Nalezišté toto dotud nebylo známo. Žižkov.
jsme
Pri
náloz v
piohližení
eihelné u rybníka uhodili
na plytkou jamu, vlastné ohnište oválneho tvaru s elisti koskou uprostred a nékolika stepy z imskoprovincialní keramiky též
se stlustélými okraji.
Nalezišté úplné nové.
Nové nálezy archaeologické. z
Kamenné nástroje ziskal jsem letos: Z Horáková sekyrku, Kenovic od cihelny Horákovy hadeovou krychlovou palici
v provrtu prerazenou, z Milonic
dvé „škrabadla", ze Stelic dve
sekyrky a dva zlomky mlatô.
Neolithické predmety z Moudinic. Rolnik Konst. Oháíika
užil
k výrobe „vepovie" na podzim
mírného svahu na dvore svého domu . 145, a odkryl tu píbytkovou jamu, ze které nadu. p. Ferd. Fráa uschoval a mne odevzdal stepy, nádobku a 2 kamenné nástroje.
r.
1904 hliny
z
Hrubší stepy pochodí z vétších kulovitých nádob a jsou zdobený nízkymi pupíky nahoe plochými nebo prohloubenými, tverhrannými uchý s dérou svisle a radami vtisku nehtových šedé stepy z jemnéjšího nádobí mají ryté voluty lomené nebo v ohybech zaoblené a prerušované dôlky. Tedy ornament obvyklý na neolithických sedlištích našich nejstarší skupiny: keramika kulovitá s prvnimi dvéma typy ornamentovými, nehtovým a rytých volut a meandru (dle sdélení Gervinkova, Pravek 1904, str. 126.). Souasná sedlišté jsou na okrese u Pozofic, u Habrovan, Holubíc a Sivie.
U
198
—
která
se
— Bizarní
Zhotovená s
jest
nádobka,
jest z téze
jemné šedé
ornamentem volutovým, má
zachovala
hliny
jako
celá.
(Obr.
1.).
zmnéné nádobí
tvar koiile pri ústí useknuté a ve-
Hkost vétšího jablka. Zvláštností jest
její
plastická výzdoba.
Na
nejvydutéjším místé objíma pftlmésicovité levou i pravou stranu s okrajem soubéžná vyvýšenina, jejiž zadní polovika jest na
obou stranách urazená; prední konce pfecházejí do obliny nádobky a mají po tfech soubéžných vodorovných ryhách. Na dne byly nalepený dva podobné rohlíkovité proužky, nyní skoro zcela urazené. Nádobka iní dojem zkomolené postavy držici se rukama za bicho.
Obr.
1.
Neolithická nádobka z Mouchnic.
jeden 13 cm dlouhý a u kužezlomek pelivé blaženého mlatu. Náleží ke skupine t. zv. kopytovitých nástrojuv. Spodní stena jest rovná a obdélníková, zaoblené telo (tak že píný rez v kterémkoliv místé vedený jest úse kruhová nebo eliptiná) jest nejvyšší v provrtu a slabne k ostrí, jehož hrana jest kolmá k ose provrtu. Druhý zlomek jest týl pekného facetovaného mlatu.
Z kamenných nástroju
lovitého provrtu 4
cm
jest
široký
Nákrní kruhy
z Milonic.
Pfed nékolika lety vyhodil na panském poli „ertova brázda" u dvora Rošoutky pluh ízený Fr. Vlkem nékolik bronzových kruhô, z nichž zachoval nálezce 3. Tyto jsou nyní v mé sbírce, mají obvyklou podobu rozmery a váhu 13, 15, 19 dkg. Jeden i
I
—
199
—
jemné patinovaný a pruezu krnhového, hrubá formovaný údery kladiva. Také v trati „Luhovec'' rozebrán byl sklad takových kruhô. Jeden jest ve škole Milonické, jiný od p. Kellera z Uhie mám dalši kruh, který jsem obdržel od rol. p. Zájá. Oba, jakož vodného z Milonic (nalezl jej ve své zahrádce), jsou dobre blaje
pelivé
drulié
ohlazený,
dva jsou
z
i
Poslední váži 23 dkg, Kellerftv
žený a v prurezech kruhovitých. 19 dkg.
Blažovice.
Pan Tom. Ondráek prokopal na jae
1904-
na
poli
J.
Hlúky
Kubinkai píbytkovou jamu a našel v ní vedie etných step vlnovkou zdobených pul kuželovitého peslenu a kosténý hrebe. U tohoto zajímavý jest v
trati
„na dileeh" iza záhradou
Ob.
:2.
Kosléiiy
hrebe
J.
pibylkové jamy u Blažovic.
z
xpúsob, kterým byl
zhotoven.
jako hrebený dnešní
nebo jako hrebe
trati již
.
10.,
v
šesti
jednou 10a),
p.
Ondrákem
nýbrž jest
deštikách
(Obr.
Není
2.)
z
z
jednoho
této
nalezený (Pravek, 1903, tab. XVI.
složen
z
Zuby vyrezaný jsou v první sedm zub, v páté
9 astí.
(D^— DJ a to 6. Oba krajní zuby jsou znané
5 zubu a v ostatnieh po
kusu
podobné jamy v
širší
a
na vnéjších stranách vykrojené. Deštiky se zuby jsou v hrebenú srovnány vedie sebe, a na ne s obou strán až k poátku zub z každé strany šesti železnými nýty svrchní deštika (A, na prufezu A, B) s horní hranou obloukovitou. Mezi obe tyto vložená jest podobné sefíznutá deštika C a rovnéž dvéma nýty s postranicemi spojená. Nýty procházejí hebenem veskrz a na obou stranách byly zakonený polokulo vitými hlavikami. Postranice A má po délce 2 rovnobežné vyhloubené
pripevnená jest
14*
Délka hrebenú
žlábky.
-
200
U"? cm, výška uprostred
jest
na nejvyššíra misté 9 mm. Dle step jamy opét kultúre fímsko-provinciální, ve
divéjšími nálezy hojné doložené.
T.
Ondráka
1887
po roztídéní
Mince
A)
poátku XVII.
s
stôl.
sbirce
v
se
jménem Rudolfa
RUD
(?)
a
1.
pána
stodoly
poH
4.
pvodu
a všechny
Tom. Ondráka
p.
jeví se takto: II.
nem Z
Ostrý ráz. Líc: Ríšske jablko, v
1.
poet 16—1 štít:
prestavby
za
prišli
Nález tento uschován jest ve
ml. a
mincí.
v ís. 12, v základní zdi staré stodoly na 25 stíbrných
mincí. Tyto jsou vesmés cizího.
okolí
*
Hromadné nálezy Roku
zdejším
Alois Prochdzl-a.
*
Blažovice.
a
náleží inventár
tlouštka této
cm
6-5
II
.
RO
•
.
IM
rže, v
pétilistá
SA
.
a
2.
Podlé leto-
4.
Rub: Roztvrcený ptáek na hvézdice.
3.
SIMGE-MDILI. Z
2.
a
po hvézdé, v
1.
s
etnými klenoty
3.
Líc
3.
IMP
SE
•
a
AV
•
WE
s
III.
RUDOLPH
na prsou.
LVD
jele,
štítu
GEOR
:
•
G
lev,
•
II
3 krovy
STÔL
•
RO
•
nad
KO
•
•
•
H
PDE GOLM
IMP
IMP
3
RVDOL II SEM kométa a MONE NO GIV
Groš Kolmarský. Líc jako u
4.
A
•
4.
Rub: Ve 4 polich
•
sebou, dva vodorovné pásy.
R
a
2.
EDGHS— ESGEDG.
Dvojhlavý orel
:
•
Rub: Roztvrcený štít: Nad štítem 3 helmy
1604. Líc jako u pedešlé.
r.
poli
v
•
Na rubu
•
ve
štítu
.
3.
•
•
•
•
•
*
•
:
Líc jako u
5.
po
poli
DAVN
GOM
•
6.
.
3.
a 4.
uprostred štítek
Ivu,
•
RHEN
Rub: Roztvrcený 2
se
Ivy
štít,
každém
v
GVRAT
nad sebou.
•
•
Líc jako na pedešlých.
Rub: V erbu 4
pole:
ve
dvou
vrchní ch po Ivu, ve spodních štítek a vodorovné pásy. Uprostfed štítek se 3 krovy. 7.
Lícjako na
GOM pedešlých. RVDOL II
lOAN
•
REINH
•
•
•
•
8.
.
•
•
DG
.
Gtyry varianty pedešlé mince.
•
ve
štíte,
•
IN
•
•
F DEG Rub: 3 pole ve šachované.Naderbeml602.IOHA BA G V E S
P
•
•
GO
HANAW
•
RO
•
IMP
dvou po •
PA
•
AVG
•
Ivu,
RH
•
•
•
tretí
DV
•
— Mince M a t y
B)
Peníz jako
9.
á
š
is.
ov
-
201
y.
popsaný.
6.
jen na
lici
IMP
SEM
Rudolf
mi?to
je Matyáš.
Orel
10. L.:
Rub: Ve
D
a ržice.
ERX
•
COM
•
Jako ís. 10. ale
12.
Groš Matyášuv na
PVS
•
MAT
RO
•
•
SOLM
•
1614. a se
z. r.
•
LIGH jménem
AV
•
S
.
LIGH
A
•
Mince
r
ú
•
•
1612.
pás
spodnich
ve
Ivu,
S
•
•
jen Matyášovým.
jako pfedešlé, na rubu nezfeteln^.
lici
•
10. a 11.
•
išské jablko, v nem Z 4 L. 16—17. Rub: Mezi véžemi postava MO GIV MAGD.
Magdeburská.
IM
•
OLMS
•
zvedajici pravici vénec
C)
•
po
jako na pfedešlých. Rub: Erb jako na is.
•
Mince
14.
FERD
•
v hornieh
pole:
11.
13. Líc .
G
•
MAT
3.
s
4
štité
:
•
•
•
n é.
z
Dva polské groše Žigmunda IIÍ., z let 1616. 1617. Dve mince z r. 1603. švýcarského mesta Zugu. MONETA TVGIENSIS Na rubu dvojhlavý orel s 3 a DOMINE
15.
16.
CIVI
CON
NOS
:
IN
:
V erbu pod korunou pravá plka má svisly oblouk lOH G GHR AV RVD LVD -Rub: Rišské nem Z 4: Po stranách kižku 16—16. PRINC AN
Lic:
17.
v
jablko,
CO
(Dále
III
FR
Kolem
GRV
•
poprsi:
Rub: 615
•
ÍOHAN
Nezretelný
•
GEOR
D
•
•
roztvrcený
MA GROS
G
•
erb.
•
•
•
delený
Nezretelný
L.:
19.
•
.
netitelné.) .
•
•
•
18. L.:
ARG
•
•
AS
.
:
PA
:
se 4 krížky
•
:
•
:
štít.
D
G
•
•
REIN
•
WEN
•
ET CAR FRID FR Rub: V kruhu orlice s púlmésicem na ET (3) OLS CO prsou,vedleBaR. Opis:DUG SI MONS 20 L. Pedni ást berana ve skoku, za ním hradba. Kolem 97 MO SCA'V-SEsSIS Rub: Ríšsky (Netitelné) orel s 3. V roztvrceném obvodu: DEVS SPES NOST P^AESII: •
•
•
•
•
•
•
•
•
:
•
•
•
•
Nesovice.
•
•
•
roce 1891 vybrali v brehu cesty ku Snovidkám
V
nádobku asi s 50 kusy stfibrných mincí prostrední velikosti. Nádobka byla rozbitá a mince rozdaný. Ze tri mincí téchto. p.
u. Palekem
z
Uhic
pražské groše Václava z r.
1621.
III..
rai
poskytnutých, jsou dva valné otrené
tretí
pak dvanáctikrejcar Ferdinanda
II.
— Na
Slavkov.
hromadné mince,
—
502
zdejších panských polícii nalezený po dvakrát
hned na
které byly
nalezišti
rozchytaný a zašan-
troený. Bližších okolností téchto nálezô téžko se dopátrati, ježto majitelé
neochoty nebo
z
obavy pred následky neoprávneného
z
privlastnení podrobnosti a mince zatajují. 1.
Za kosteleni na panské
vyorán asi pred 5 lety když hospodársky úedník to dal prokopati, vybráno ješté 17 kusú. Cást
p.
Ružika
inísto
nive
jakých potom,
velký stibrný peníz,
po majiteli cukrovaru, pi. Redlipo úfednieích, 5 kusu pak má ho^p. píruí p. Moudrý. Tento bližšího ohledání mincí mi nedovolil pokud pak jsem pri zbéžném prohlédnutí seznal, jsoa to krásne zachované tolary saské a jeden tolar biskupa olomuckého Jakuba nálezu
odevzdána
chové,
ostatní
Arnošta 2.
u
vdove
rozešlo
se
Lichtenštejna.
z
Brzy po tom uinén
H o dej
Mél
c.
i
nékolik
druhý nález
na panském poli
drobnejších mincí
set
mezi
a
nimi
etné dvanáctniky mor. stavô známeho vzhledu. Z téchto získal jsem dva: jeden se znakou Baltazára Zwirnera (B Z), druhý Krištofa Kantora (C G). Zmnéný pan Moudrý má ješté odtud 2 dvanáctniky a 13 drobnejších penizô. Z téhož nálezu chová p. Zigliani, strojník cukrovaru, 7 dvanáctníkô (B Z) a 22 mincí menších.
Šumice. Pred lety udal se tu za prohlubování sklepu nález 205 stíbrných mincí, o némž podrobnéjšího nie nedalo se již zjistiti. Mince nálezcem rozptýlený, a jen 10 kusu dostalo se pfede
dvéma roky do mých rukou. Jsou 1.
Ferdinanda
2.
Polský
Žigmunda
trojúhelník.
z r.
Bez letopotu.
V
letopotu
z
4.
Groš téhož
Na rubu pod erbem znaka
5.
Groš mesta Rigy
6.
Braniborský groš Januv
7.
Peníz Ferdinanda
8.
Groš
D
1016.
G
•
•
•
I.
z
1598.
15S4
r.
lOAN
z
r.
r.
s
•
L.
^
poprsím krále Štépána-
1545.
1548.
CHRIS (3) ET
•
s
pôlmésicem
GEOR
RVD
•
•
Pod korunou dva štíty, v pravém orlice, jako na Pod nimi v kroužku Z4. Opis DVG SIL
levy šachovaný.
ET
z
r.
1605. Líc: Orlice v pravo hledíci
z r. :
z r.
1536,
Pod erby na rubu
Groš téhož panovníka
FR-|- Rub:
•
III.
3.
na prsou. Opis
LÍG
to:
pražský groš chatrného vzhledu
dvojgroš
znaky prste a
líci,
I.
BBEG
•
:
1605.
•
•
— mm
25
9.
široká mince kurfirsta Augusta Saského.
mezi erby znaka PB. 10. Groš Ferdinanda
Žarošice.
upravoval
o
1903
svou
za
Znaka
1630.
r.
Žarošicích
v
na
pftdu
lici
Hemy.
Petra
212.
eís.
stodolou
Na
usazení
50 mincí ve sloupek naskladaných. Nález Rud. Malikovi, mést. tajemnikovi a od toho pfešel roku do raé sbirky. Mince tyto jsou stíbrné groše stejné
p.
loského velikosti
z
III.
Hospodár Bartoš Haška
žních
žentouru a vyryl tu prodal
-
203
asi
dobre
a velmi
zachované.
Po urení vykazuje
tento
„poklad" minci
Ferdinanda Ferdinanda
26 kus,
II
9
III
rzných panovník
a zemí
...
celkem A)
Groše Ferdinanda
.
.
1 1
„
46
kusfi.
U.
zastoupeny jsou v nálezu témito varietami: 1.
Sedm kus na rube
(Hanuš Rieger)
dva
let:
z
oriem a znakou (HFl) dva 1628, po jednom 1629,
ríšskym
s
1627,
1630, 1631. 2.
Šest
kus
s
gundský, štyrský. Z
velkými okraji, na rube erby rakouský, bur1624,
let
1627,
1628,
oriem na rube, bez znaky
3.
Jeden kus
4.
Jako pfedešlý, ale
s
1626,
z
r.
z
1635 a pod oriem
1634 a 1635, 1626.
r.
znakou
kolok
k razení mincí. 5.
Jako ís.
z
r.
6.
Jako pfedešlý,
z
7.
Dva kusy
1627,
4.,
z
r.
1626., r.
znaka W. znaka (H
1636,
špatnéji
1
Z).
zachované se znakou (O)
(Olomouc). 8.
Praha).
Sedm kus. Na líci pod poprsím znaka Jt Na rubu orel a ARCH AV DVX BV •
Po jednom B) 1.
z
r.
z let
•
1624, 1625, 1629, 1630,
Groše Ferdinanda Pod poprsím znaka
•
tri
z
Jeden kus
z r.
Húbner,
MA
r.
•
M
1626.
III.
(A),
na rube
orel.
1637. 2.
(B. •
1639, na rube
znakou labu.
Jeden
kus
—
kusy; rub jako u grošu Ferdinanda
Tri
3.
pod .
Z
2.
—
204
let
II.
popsanýeh
1638, 1639, 1644.
4. Dva kusy; na rube orel, ve štíte na jeho prsou eský Znaka: ruka držid v prstech hvézdu. Z let 1640 a 1642. 5. Dva kusy z r. 1637. Na liei znaka: áp stojicí na jedné nože.
lev.
Groše Tyrolské.
C)
Jeden kus bez letopotu, areivévody Ferdinanda (1564
1.
1595). (Welzl
v.
W.
9.259).
2. Dva kusy Leopoldovy (1623—1632), bez letopotu. Na jednom na líei poprsí v odevu knéžském, na druhém pod vévodskou korunou. Na obou na rube erby rakouský, burgundský :
a tyrolský. (W.
Tri groše
3.
vané,
(W.
W.
W.
9.311 a 9.313.)
Ferdinanda Karia
1639, 1640,
let
z
v.
v.
•
1.
.
.
.
IS 3,
•
ET
•
(3)
GARNO
•
•
•
•
•
•
1629.
Dva penízky bez letopotu.
MONETA .
•
Mince polské:
F)
4-
Lichtenštejna, vévody Krnovského,
z
•
OPP
•
bez letopotu.
II.,
Kolem poprsí CA E D G S R I PR LIGHTENST Rub: Složitý erb pod korunou. Kolem:
1629. Líc:
D(S)E
prekrásne zacho-
erb rakouský a tyrolský.
jménem Rudolfa
E) Groš Karia Euseba
DVX
— 1662)
9.332.)
D) Jedna mince se
z r.
(
Na rubu
1643.
g
•
SIGISMUNDI
POLONIE
.
Groš Zikmunda IIL
Žel.
V
SI
.
•
z
r.
roce 1895 nalezl
poli 6 zlatých mincí, z nichž
-
•
Líc:
Orlice v pravo hledící.
Rub: Koruna .... •
(Nezret.)
•
1609. (Jako
naduitel
p.
z
nálezu Šumického.)
Fr.
Dobiáš na svém
néco prodal, néco rozebrali lenové
jemu pak zbyla jediná, velikosti 20koruny. Jest to uherský dukát krále Matyáše s obrazem a jménem sv. Ladislava na rube. (U Sivie nalezen uherský dukát Zikmundáv. Viz G. ol. mus. sp.
rodiny,
r.
1901,
str.
94.
Ve Františkove museu.)
Alois
FrocMzU.
—
205
—
Zprávy
o rodine Vyzovských, z které pocházela první manželka Jana Amosa KomeaakéJijCL Podáva ve verné m opise J. P a ne k. Nalezením svatební smloiivy velikého paedagoga Jana Amosa
Komenského manželky.
byla rozešena
zárove olázka
o pftvodé první jeho
panna Magdaléna Vyzovská ze Zábeha na Morave.*) Když to bylo poznáno, prohledal jsem mestský archív v Zábfeze, nalezl jsem sírotí >eznam (rejstík) s konce XVI. stôl. Kniha obsahuje 146 listú,**) z nichž 47 je popsaných. První záznam Byla
j
i
i
pochází
roku 1584. Na 25.
z
listé
poína
se tato zajimavá závéf F.
1.
Inwentowanij Stadkô: a Swrsskôw wssech pozustalich: Przednie po N: Adamowy Wyzo wskym Za dfthe po N: Buryganu Wyzowským synu geho :
zegmena Leta panie se
rozdijl
o
1603.
—
— ***)
1597
Westrzed przed Swatau Dorctau
mezý Panem
swrsský
.
stal
Glotzmanem a syrotký zustaleymy Po Neb: Adamowy Wyzowskera a Buryganowy Wyzowskem, tak že se swrsskowe rozdielyli na ssest dijlú, geden díjl Pan Gyrzik Glotzmann po Maryanie Manželcze swe Gyrzikem
wzal, a piet dijl na syrotký zusta\va;t) stal se tento rozdijl v przij-
tomnosty Pána Ottý Auržednijka na Zabržehu a Pána Ffrydrycha Rendygera z Reydychfi, Regenta Panskeho.ft) *) Smiouvu z r. 1618 uverejnil Kvaala v „Korrespondenci Jana Amosa Komenského" II. str. 177 a 178 (1902).
**) Délka a šírka téchto listú iní 31 cm. a 2-2 cm. Vodotiskové znamení predstavuje hul s kížem na vrchram konci. Húl vzniká z volské hlavy. Okolo holi vine se had.
***) t)
Tento letopoet
a Anna.
Tato
v závéti
peškrtnuL
jest pozdéji
Deti Buriana Vyzovského byly
:
se nejmenuje,
Adam. Márie, Beta, Magdaléna jmenována v nejstarší knize némž Magdaléna se narodila, stojí
Burian,
ale jest
Dúm Vyzovského, v podnes na námestí v Zábeze, je to tak zvané „Podloubi" (pop. is. U.) naproti Záloženskému domu. Dúm ten na západní sténé je vyzdoben znakem pánu gruntovni v Zábeze.
z
Boskovic a v
tajemnik
p.
L.
1.
1584—1596
Falz.
Burian
patril
rodine
Yyzovský byl
Vyzovských, jak
správcem
sboru
zjistil
mestský
bratrského
a
na svou cobu hodné zámožný. tt) Podávame u vérném opise p. vydavatele jako ukážku pravopisu z doby J. A. Komenského. Tiskárna nemá písmen pro y, z, s, e a. t. d. s tekami, proto tiskneme háky; >/ s dvéma tekami nebo s jednou tekou,
—
jak jest v
púvodním
texte,
podávame bez teek.
Red.
—
—
206
Tyto swrsskowe na piet syrotk en e gsa Perzyn swrchnijch welkých kftsw
op
atr
z
prawie
pi'/^y
u,
5|
Spodnijch peržyn kusý
3Í
kôsw
Polsstarzij
Podussek malých
Gzeynoweho
n
10| 5)
naczenij
odwaženo
Obrôsú Rueznijk
296 lyber
•
Przijze tlusteý
14
„
11
„
6V2Sstuký.
,
F. t.
Od
strzybra, Ižycz,
kofílýku,
odwaženo na
piet dijlu
Pas
y gyneho wsselykeho strzybra
....
VVg^dne sskatulcze tolarô ssyrokých
Wycze wtež
sskatulcze
vij
xiij,^j
tež
po 10
gr.
ij
ffunt^)
dwa kamený kalczedonu w
kreje.
Strzybrže
zadielane
ij'*)
Gedna sskatulka malowana zustawa, ta neprzyssla k rozdijlu, wekterež sau ormpantý. dukatý mezy paterži^) a tež prstýnky a
niektere
gine
wieczý,
ta
gest
zapeczetiena.*^)
Tyto perzyny gest p: zuzana przygala od Aurzadu, na poruczenij Gegij miV prostedku první strany jest na levo pilepen papirový ústižek s poznárokou Tento rozdil a Inwentowanij tiech swrsskuw stalo se toto zapsanij do ')
losti
panij.
— :
toho Inwentarze
— zahospodrzúw Miesta:
Waczlawa Matiegyczký, Daniele Gem-
nyczkeho. Konsseluw: Matausse Pánka, Waczlawa Hauzwyczký, Lorencze Brzezowskeho, Balczara Tony, Tobyasse Jalusska, Andrle Ssubrta, Leta panie 1603. '-)
Roku 1Ó13 wažic
Burian 47 lotu
qut,
1
našlo se 237 lotu
to strzibro
Adam wyal
3
1
qut
;
toho wynal
z
dily.
Buryan wyal 3 f. 4 g., Adamo wy dano 4 tol.SSVjg., Adam wyal na dil Bietjn M a n d a (Magdaléna, pozdéjši manželka J. Amosa Komenského) 2 tol. 23 g. *) Aaamowy dan 1 a na dil Bietyn tež 1. auterey po S_^ Na zvláštni piloze teme tuto listinu: Letha 1633.
ä)
2 tol. 18 g.,
W
'")
Jakubu za Purkmystra Tobyasse Jalusskowého urozený Pan Krysstoff starssý Hubrk z Belnsdorffu (Krištof Hubrk z Belnsdorfa byl majitelem svobodnóho dvora v Nemili, pul hodiny západné Zábeha vzdálené, pozdéji vladár všech statku Velena z Žerolína a porunik deti doktora Bonaziny) oznamyl, že ty wieczy zastawene byli we xx f. Atak Pan Kryssto. czož tu geho klýnotu bylo, od Aurzadu gest k sobie przygal, aczož na P: Gyrzyka Gloczmana z nich xx f. swrchu psaných na
dijl
Aczož wycze z
geho té
przysslo, totyž
iij
f.
x
gr., ty
sskatuky klýnotu naleželo,
tež
gest P: Krysstoffowy darowal. P:
Gyržyk
wyal. Atak, czož wycze wnij gest, to gyž syrotkum naležy, Buryan wyal dukát a prstynek 1, M and a •')
1
4 dukáty, 2 Prstýnky a tolaru 2 dukáty 2 a tolaru geden dil.
dily.
A
sice
dijl
swuy odtud
a zapeczietiena gest. 2 dukáty,
Adam wyal na
—
Adam wyal
dil "Bétjn
prstynek
1,
I
— Prawý
207
—
se Paii Krysstoff Hiibrk starssý kniektervm wier/.em
prawo gemiety tau przyczinau, že by to wnieyake summie peniez Neb: Adamowij Wyzowskemu zastawyti miel, když penieze, wczem gest to zastawýl, zase odwede, a od Geholi Pána auržadu zabržechskeniu poruezenij se stane, búdou wnij
zustawagyezyni
powynnij
.
.
zas
to
gemu
nawratiti,
by wte
a zwostatek, ezož
wieczmy se
sskatuleze zwostawalo, yako y ginýray
rozdielity.
Wycze Raucha piekná welyka hedbawým wyssywana a zlatem wyplniowana
Wycze
tkanycrz
s
czendly zlatýmy
zlatých opremowanij na suknie
j')
žienske
niektery loket-)
Wycze iij Naczelnijky ženské, dwa hedbawým nytmy wyssywana^j Platná Inieneho
w osmy
kusých gest
.
a
tržeti
Konopného platná we Tlustelio platná
we
182 loket
.
Tež wijcze platná Inieneho po 20 loktech deset kusú
.
200 loket
sstyržech kusých
tržech kusých
81 loket
93 lokte
Ffertochy ženské smrzyzemij
3
Prostyradel po tržech pulach
5.
Letha 1616. Za purgmystra Lorenc-ze Bržezowskeho w piitomnosti spoluradnich a Pána Jana Bidcžowskeho*) z Perova,
Buryana Wyzowskeho a Pani Mandicžky,**) což koli odpl prawé w trngle se nachazelo, to wsse na 3 dily gest rozdieleno, a Pani Mandiczka y gned swug dil prygala, totižto 4 obrusy, 3 plassty, 3 rucznijky, 3 czychy ífertoch, ostatný pak 2 dilowe do truhly sau schowany. Actum dne 22. January. tež
placzet ubrusu, ruczniku, prostiradel a ífertochu
,
.
.
F.
Gzijch welykých
Czych malých Obrusy
.5[
4
')
Mandie puss^na.
-)
Adam wyal.
^1
Bietie
*)
**) ')
wydany gsau. Onoho asu panský pisa
v Pi'erové.
R. 1616 byla ješté svobodna, provdala se teprve KUS. tyto czychy
3. .51
malé
a
welke
p:
Suzanna Hubrkowa przygala.
^
—
208
-
Rucznijky
2
Kabátu krátkych wsselykych Suknyczky saukený
6 2
Galyoty
6
Plasstie
mužský
3
Ssaczowanij f. Damasskowa czierwena suknie lOVo. Suknie tupltykytovva papausskowy barwy f. Suknie ssamlatowa bez wody czierna wkolo ssýta 7 ISVof- Suknie ssamlatowa czierna ssaldowana
12
saukenna modra Suknie bez zywatka grobgiynowa Kolarek aksamytowey s kännými weyložky Kožych tupltykytowy zlatey barwy
8V2f- Suknie 272^-
6
f.
12
f.
Kožych durowey
12V9f-
f.
&í'-
72
.
j j
.
j
....
damasskoweym ziwtkem cziernym
z
Ssorczpelcz durowey
Tež wijcze tyto
j .
Ssorczpelcz ssamlatowey
57-2
7
.
j
j
Gyrzijk Gloczman odwedl
P:
zapysy za purg� Tobiasse Jalusskoweho
w
auterey po
Síll
Jakubu letha 1603.
Na Pawla Banowskeho 100
f.,
Hranicz
z
dwa
zapysy, každey na
summa
Na Pána Jana
200
starssyho
z
Žerotina a na
los3'-nie
f.
geden
zapys na Tež na Pána z Žerotina druhey zapys
1000
500
í.
f.^)
F. 4..
Na Na Na Na Na
Pána Pána Pána Pána
Ffrydrycha
z
Žerotina na
200 200 100 100
Bernarta Žerotina a na Ruddie
Jana BoroAvskeho na
Waezlawa Kobylku
na!
Jana Ryndygara Rychtarže Bržezenskeho zapys na
Summa ^J
zaiiiek
^)
tenicze
tyto
wydane
19627o
wssechiiy suknie y kožychy sau z poruczenij gegij Mi'' panij.
.
f. f. f.
í.
11272f-
f.
tež p: Suzanie
Hubrkowe na
peškrtnuto a poznámka: tento gest wyplaczen od N: Adama z TaPo Pánu Ssweynochowy, ma za ten zapys dano byty tolyko ... 50 .
— Leta p ani e
1603.
209
—
Po S^ Jakubu
ten Aiiterey
w
Zabržehii na Rathauze za purgt£5 Tobyasse Jalusskowa
Panúw
tomnosti
Gloczmanem,
starssych stal se gest Auczet
ezož
kolyw zanijm
y Regystržikúw pozustawalo.
Pamiety
s
Miestie
w
pržy-
panem Gyržikem
dlužneych
naležegezy syrotkum
zapysinv
Neb:
Adama
Buryana wyzowskych. že gest to odsebe odwedl, a dluhy, kterež poznamenane nebyli. o kterychž wiedomost miel, ge zapsati dal, yakž ted dole poznamenane gest; to se pak wssezkno podlé sprawy a wiedomostij geho Avykonalo. a
Na Auroczych zadržalych odwedl do yak w zapysych dat£. sau. Na
GehoJ^ Pánu Janowy starssim zadržaleho do letha 1602
z
leta 1602,
Žerotina a nalosynie Aurokú
330
.
Na Geholi Pánu Bernarthowy Na Janowy Rydyngarowy, Rychtaržy Bržezenskemu, Aurokô Na Pánu Janowy Borowskem
Summa
Aurokft 444
.
60 30 24
f. f.
f. f.
f.
F. b.
Za Geho^ Panem nassým dlôhu odwedl. Xeyprwe zdomu Motloweho wzato z truhly zapeczetiene hotowych peniez po Buryanowy krucze Gehoíi 300 f. Od Petra Brzezowskeho položených gehoií Panú za grunt
600
f.
200
f.
Tež za Geho^ Panem za záhradu, kterauž Jankowy Masstalyrzi darowati raczil
Summa
Dluhowe
1100
f.
za lydmi Rozlycznij
odwedeny. Pánu 112 Vo
Petr Brzezowsky dlužen
Tobyass Jalussku dlužen Jakub Sseycha za 3000 ezyhel a za Matiej Pardubský Mykulass Zawadyl Gyrzyk Plundra
1
pecz
wapna
Ruk.: zanieg: Jan Motlu, Petr Grygar.
f-
40
f.
50
f.
38
f.
57
f.
36
f.
-
—
210
Batoss Kodynku Pani) Zuzana Hubrkowa dluzna, Neyprw gy Maryana puyczila x f. a podrnhy 20 f. A na konwyczku strzybrnau tež pngczila 20 f. uczinij wsseho dlôhô Tu konwyczku strzybrnau gest Waczlaw Matiegyczek
60
í.
50
f.
36
f.
k schowanij przigal.
Anna pankova dlužna
Summa
tiech
dh^huw 496 V2
f-
F.
Tež odwedeno na statczych
a
Na
gruntu swem. ktereyž koupyl od syrotku za 2000
Na
gruntech
we
Miestie
ržezano gest.
Unyczowie.
yakž
í.
347
f.
sweho po Maryanie Manželcze swe 1189 naležeti
ma
f.
6
f.
17 gr.
syrotkum Net)
:
gr.
swem
Gyržik Glotzmann porazyl sobie na
Atak zwostatek summy a Buryana Wyzowskych.
g.
statkô.
7175
summy Pan
6
gr,
dluzych
statkô dylu
825
na
summy f.
Na
wrubie
na
Summa 3172 6 Summa toho wsseho Zteto
f.
Miestie.y na przedmiesti s kau-
penych peniez
W
(j.
Grunte ch.
1
d.
Adama
Teho wsseho weypys wydan Pána Gyrzykowy Gloczmanowy pod
peczeti leta 1603, wauterey
Tež gest ztoho wsseho
Inwentarze
Weypys wydan gednomu
Pána Buryanowy pondiely po narozenij Pany Marye leta 1606.
pecžeti
W
po S™ Jakubem.
z
GehoJi
poruezenij
pod Syr:
F. 7.
Prod
an
i
j
s
wrssku
nap
rz e
dp
s
an ých
podlé prossaczowanij Gzechmystruw kožyssnyczkych a kreyczowskych.
Tyto suknie a kožychy Gegij^íi Panij Panij kaupyti Kožych tykytowey zlatey barwy za Kožych durowey z damasskowým žywutkem czernym za
raczila xij
f.
xiij
f.
—
211
—
Sukny damasskowau czenvenau za Sukny tupltykowau papaiisskowey barwy za Sukny ssamlatu bez wody czerna wkolo ssyta
za
.
.
Tež peržyn welkych y malyfli xxiij kusy a Czych malých x kusu, ssaczowany gsau za welkych
xij
í.
xj
f.
vij
f.
xxxx
í,
.
tež
i
.
.
Dorota stará ffararžka hospodyn Natrzebowey*) toto kaupila 1603
leta.
Ssorrz pelcz durowey za Ssorcz pelcz ssamlatu bez
wody
Sukny modrau saukennau
za
za
i
e
f.
vj
f.
viiij
dala nato hotowych peniez
Ho s p o d y n
vij
na Z a b r z e h
vj
viij
f..
f.
kaupila
Suknij grosgrynowau bez žywutka za dala zanij hned hotowy
gr.
í^-'
iij iij
í.
po Swte. Alžbietie za Purkmjstra Jakuba Ssegc-by, Matausse Pánka, Jana Sswendy, Tobyasse Tržky, Balezara Tony, Jana Motloweho, Sstiepann Hubaczka, Jana Chalupy z Poruczenj G. M. Pána prodano gest plátno syrot: nadepsanych Inieneho a konopného 3 kop loket, gedno druhému na pomocz po 4 g., uczinj zanie 48 f., a tlusteho ij kopy loket po 2 g., uczinj zanie 6 f., a tak wsseho za plátno utrzieno 54 í., w summie kterežto penieze utržiene daný na zamek do truhly. Letha
1607
\v
autery
F. s.
Tehož letha
dne za tehož aurzadu prodano tež na Pogeden czynoweho 296
a
ruczienj G. M. Panie tychž Syrot: Naczenj
každý
tt'unt
po 5
g.,
ff'.,
uczinj zanie
49
f.
10
3
f.
^j^ g
g.,
také takowy penjze daný do truhly na zamek.
Tehož letha
:
zatehož aurzadu
aksamjtowy: Pani auržadnyczy za
*)
Moravská Tebová.
:
prodan kolarek
Summ
...
—
212 F. 9.
Wydanij Leta 1606.
z
Przygmôw Naprzedpsanych.
W pondiely po narozenij Panny Marye za piirgm:
Mychala Zwolenskeho,
Wydano Inieneho
Buryanowy j
w
przytomnosti Pána Krysstofa Hubrka
Syr:
plasst
j,
kabát
j,
galyoty
j,
platná
kus 20 loket.
Leta 607. Za purgm Jana Motloweho z poruczenij Gehoíi Pána wydano mladssymu Adamowy syr: plasstie ij, suknyzcka j, platná konopného na kossyle xv loket. 1
Tež suknyezka
:
Buryanowy j,
syr;
vydano
platná Inieneho: 36 loket.
galyoty
iij,
kabáty
iiij,
Zprávy z
Kommisse na prírodovedecký výzkum Moravy. stopy diluviálního loveka a fossilní zvírená jesky Ludmírovských. Napsal
Souvislé
na z.
Hádeeh
Jan Knies
v
Rogendorfé.
pásmo mor. Krasu pocinajicí dominujícím kopcem 423 m) sv. Brna, zakoneno jest u Žára
(v
=
Sloupa. Odtiid dále vystupuje
ostrvcích, které stopovati ValchovLi,
kde smer a Šebetovu,
Vratikovu,
Bélé ke Knihnicum
devónsky vápenec pouze v malých
môžeme arou vedenou její
obraci se
naež
k
Némicm, iky
do údolí
vytrácejí
se
v
okrese
Tebovském.^) devon na povrch opét severozápadné Kotok potoka Šprámeckého v okolí Ludmirova a Javofika, odtud obraci se na sv. k Patefími, Hradené a koní 343 m vysokým hfbetem Tesínem, jenž u Mlade príkre spadá do nížiny reky ^loravy (v 240 m). Ostrvky vápencové tvorí namnoze pouze osamocená skaliska, na p. v údolí Bélé u Melkova a Vratíkova, jinde zabírají plochy 0'5 3 kra'^, jaké spatiti múžeme mezi Valchovem a Vratikovem, u Ludmírova, Javofika a Mlade. Reliéf devónskych vápencu, dive než byl pfikrj^t mladšími sedimenty, byl erosí rozrušen, a vápence byly ruzné dislokovaný. Na mnohých místech tvorí vápenec temena hor, jinde setkáváme se s ním na svazích, nékde i v údolích odpavenim svrchních vrstev picházi na povrch. Hojnéji picházi
nice u Jesence,
sleduje
=
—
1)
J.
Knies: Devónske ostrúvky v okrese Boskovickém. Véstnik klubu
pírod. v Prostéjové,
r.
V. 1903.
15
— Zdá
že -pod
se.
-
214
kulmem
a
j
inými
mladšími
usazeninami
netvorí devónske vápence souvislého pásma horského, nýbrž také jen tu vétší i menší útesy, z nichž ovšem jen menší ást vystu-
puje až na povrch.
Však i tato zbylá vynívající skaHska již, a to hlavné v dobé permské, byla niená, balvan za balvanera odemílán a usazován do štérku veliké eky permské, která je usadila ve svých slepencích, jak pekné spatujeme v jižnéjší Morave, hlavné u Roky tné v okrese Mor. Krumlovském.
Však
i
geologických dobách obnažená vápen-
v pozdéjších
ícením vrstev jsou rozrušována, tvorený v nich jeskyné, závrtky, protékány jsou podzemními ína kami, a to nej en v hlavním pásme mor. devonu, nýbrž ostrvcich, zde ovšem v míe mnohem menší. cová skaliska vymílánim
vod,
i
pásma Konicko-Mladeského,
Nejvétší jeskyné v ostrôvcích které jest
pfedmétem našich výzkumú, jsou:
Prúchodice u Ludmírova, Zkamenélýzámek a Svécená dírau Javor íka, Bokova díra a Podkova u Mlade, Zkameostatní Tebovky, nélý zámek a Svécená díra u JavoiMka prítoku k úvodí Hradeky, která povrchovým i podzemním korytem se z
nichž
první
tfi
patfí
k úvodí potoka Šprámeckého,
vlévá do Moravy.^) *
*
*
Za príinou palaeontologického výzkumu jesky, a to popásma mor. Krasu, prokopal jsem mnoho slují v tomto území a záhy rozšíril svoji innost na devónske ostrôvky, po velké asti Moravy rozstí'íknuté, v nichž jsem zjistil, že sluje u Vratíkova, , Sklep" zvané, používal diluvialní lovek za své obydlí, nový to doklad existence dilimálního loveka na Morave. 2)
nejvíce hlavního
i
Práce tyto vyžadují velikého nákladu a asto vykazují pouze p. nepatrné nálezy, uinené
výsledky negatívni, jak dokazují na pri
rozsáhlém kopaní v Suchém žlebé u Vilémovic. 1)
•
J.
Knies:
Nrvý nález
diluvialního
Vestník klubu pírod. v Prostéjové 1905. 2)
eský
Lid,
III.,
1893,
str.
190.
loveka u Mlade na Morave.
—
215
—
Z té príiny teprve podporou veleslavného zemského výboru, jemuž budiž zde dík vzdán, umožnén mi u vétší mie ástený výzkum jeskv Ludmírovských, odkudž nálezy odevzdal jsem zemskému Museu.
Lu dm Írov jest malá vesnika hejtmanstvi Litovelského, položená 9 km severné okresního mesta Konice v rozšíeném
<,-<5«í-
Obr.
1.
Geologicko-vodopisná
mapka
okolí Ludmirova.
fylity;
devon strední;
:
kulm;
podzemní tok potoka Ponikevského.
V ^dolí, k
némuž
=
východ potoka Ponikevského.
se strany severní a západní kloní se svahy fyU-
ohraniená mohutným vápencovým hbetem Rudkami (v 585), na východe skalistou horkou taktéž stfednímu 535), jejíž východní ást jmenuje se Prdevonu náležející (v
tové.
Na
jihu
=
<íhodice. (Obr.
=
1.)
15*
—
216
—
Takto uzavená kotlina, na jejímž dne se rozkladá vesnika^ severovýchodné otevfena jest luinatým údolím (v ^= 451), protékaným malým potokem, u jehož brehu o samote stojí mj^slivna, od níž dále na východ dva mlyny, z nichž první dle majitele se nazýva Vondrákovým. Nedaleko tohoto mlyna prijíma potok Ludmírovský na pravém brehu prítok, pramení cí v okolí vesnice Po nik v e, odkud tee nejdíve širokým luinatým žlebem, v némž asi 1 km severné propadá se pri východní strane do závrtku. Kdežto jméno vesnice Ponikve obdržené patrné dle potoka,, jenž zde zaniká i poniká, jest analogické s Punkvou mor. Krasu, užívají zdejší obyvatelé pro závrtky i propadání jiného, ne méné významného lidového jména „ztrata", ímž oznaují místo, kde se
voda
ztrácí.
.
západnim úpätí Hvozdecké Stráže534 m); má podobu slepého žlbku, jenž na severní (v strane, kde zasahuje do úboí, jest 6 m, na ostatních 3*5 m hluboký; na jih vytrácí se do údolí v místé malou studánkou oznaZtrata
=
1.
(ZJ
jest pri
eném. Závrtek v ochoze
má
35 m.
Za vétších prívalu nestaí ve-
nezejmé ponory pohlcovati vodu, proto
tato staví se zde néhož odchází dále do údolí ke ztraté . 2.. (Z.,) propadlé v feišti. Ponor její se mení, o prázdninách roku 1904 byl 4 m dlouhý, 1*5 m široký, úmyslné kamením zaházený.
škeré
a vytvofuje rybník,
z
odtud jest ztrata . 3. (Z3), jejíž misovité m, na východ 7 m jest sníženo, trávou zarostlo a jako rešeto prostoapeno ve hlinitém nánose okrouhlými dérami pruméru 0"5— 1 dm. Severnéji
dno k západu
1"5
Témito temi propadáními vytrácí se vétší ást vody potoka Ponikevského do podzemí, kde ubírá se neznámymi prostorami (na mapce vytekovanými) a ústí opét na povrch korytem 4 m dlouhým, l'5m širokým (pri V). Za vétších prívalu tee voda od ztrat také žlebem, jenž ím dále k severu, tím hloubéji zarýva se do hor a u V (obr. 1.) schází se s vodou v podzemí se ubírající a vteká do potoka Ludmírovského, odtud Šprámkem zvaného.
Také máji
ráz
potoka hlavné na pravém brehu Prameníce ponejvíce na území kulmovém a
další prítoky tohoto
krasový.
—
217
picházejice na hranice vápence,
—
zanikaj
podzemním toku vycházejí do údoli. Uvádime zde pro úplnost pouze
do
i
ztrat a
dôležitejší
z
po krátkém nich; ihned
za poslední chalupou samoty zvané ,na Skalce" vyteká
z
prolome-
ného otvoru vápence mocný prame, jenž zde tvorí nádržku 5 m dlouhou, 3 m širokou, a vedie néhož smérem severním jest jiný menší východ. Také mezi Vojtéchovem a Brezinou jest ztrata ve trati Steklým žlbkem zvané. Za poslednim mlýnem Vojtéchovským náhle údolí se zužuje,
—
hluboce se
stráne zvjšují a koryto tvorí žleb
jest
krasový
v jehož
Zkamenélý zámek
zjev
a
je-
Svécenä dira, naež potok pri jižním úpätí Pani hory 487 m) opouští území devónskeho vápence a ústí nedaleko
skyné (v
nenepodobný údolí Punkvy,
velikolepý
némž pravém brehu
zarýva do vápence, v
=
Buzova do Tebovky.
(Víz
mapu
gen.
št.
1
:
75.000.)
menší jeskyné jsou v území popisovaném ihned severné Ponikve v levém svahu lesní trati Skalky zvané jest Líší dira s otvorem 1 m^ do nitra na 10 m zasahující, jiná sluj stejného jména patici k území obce Hvozdecké jest nad východem vod Ludmírovských na svahu Stráže. Vchod jest 1-6 m vysoký, 1*5 m široký; chodba vede 3 m do škály, naež se rozdvojuje, leva koni skalni skulinou, pravá vede nékolik
Také
metr
klikaté dále
Pro dí
c e
jiné
náš
do
škály.
výzkum
nejdležitéjší
jsou
jeskyné
Pru cho-
zvané.
Jméno to má hora spadajíci na sever a západ príkre, namnoze strmé k potoku Ludmírovskému, na východ oliraniená pitokem Ponikevským, na jih mirnéji se svažující k obecní ceste Ludmirovsko-Hvozdecké. Téme jest sedlem rozdéleno na dvé asti, z nichž západní nad samou dedinou jako skalní útes strmí do vyše 535 m, ve východní, listnatým lesem porostlé. jsou jeskyné ástené nami
prozkoumané r. 1904. Prolomeny jsou v temeni, které
bradlo na tvorí skalní vysokou stenu spadajíci (obr. 2.), a jak priloženého plánku vidno, mezi sebou souvisí (obr. 3.). Hora jméno své patrné obdržela od jesky, z nichž^ dvé
sever v kolmou, z
12
m
škálu veskrz proeházeji.
Území
náleží raajiteli velkostatku Cech,
—
218
— urozenému pánu hrabéti Sylva-Taroucovi, jenž láskavé povolil mi výzkum jejich, zaež tímto vrelý
—
dík vzdávam.^)
Jeskyné Ludmírovské
podobné vod
vzniklý, jakojiné
psobenim
útvary,
jednak oblakových, které kameni erosí rozrušovalo a sicovalo, jednak po-
toní eh, které
je
odpla-
vovalo.
Ž^4^
Ze dosud innost vody vidime pri zá-
neustála,
\
*
padní strane skaliska Prchodic, kde v území sní-
ženém jsou
— mélké ztraté —
tyfi
do
ponory,
nichž se voda propadá a hlina sesypává.
Prchodice skládají se ze
chodeb,
hlavních
tri
které na orientovaní
smé-
rem od východu k západu nazývame íslo L, a
II.
III.
Prú ch
odice
Vchod 3.
1,
(a)
a
(víz
jest gotické
Neméné díkem jsem
vinen
morálni
za
které se
i
S pitze
po-
podporu,
mi dostalo p. editelem
velkostatku
jakož
obr. 2. L,
strany severní
4.) se
podoben 1)
. L
J.
lesním r e
m.
Koneným, p.
Antonínem
\
— bráne v základné 3'85
m
219
široké,
4
—
m
vysoké
;
chodba proráží škálu
smérem od severovýchodu k jihovýchodu v délce 10 m a jest na jihu zakonená skalní trhlinou 2*5 m vysokou, 1*4 m širokou (b). (obr. 3.)
Pôda jeskyné
jest
od strany vysokým.
rovinná,
štérkový zásyp svahem 2*5
m
Smérem jihovýchodnim odbouje 1*67
m
vyvinutá
vysoká,
prkop .
1.
dle
Na severozápad vede 4 m némž uinén ode zdi ke
Dno .
šachtou
hlavní
3.
zapadá
však
chodba 2 m široká, kamene, v níž uinén široká, 2 m vysoká sí
slepá
zvrstvení
plná nánosu, v
Obr.
jižni
zdi
píný
fez
.
2.
Púdorys jesky Ludmírovských.
chodby pak oteveno
v šíce
více jak
6
m-
3.
Vrstvy jevily tento sled: Gís.
1.
Xahoe by la erná humusovitá, štérkem vápencovým promíšená hlina do hloubky 0*4 ra, pod tím 0*2 m diluv. žlutka, která piléhala na škálu. ís.
Píným ku sténé.
prôkopem
2.
pfetržena
chodba
napí
od
steny
220
Obr.
4.
—
Severní vchod Pruchodice
.
I.
231
Ob.
5. Jižni
vchod Prúchodice .
III.
222 Gerná, sypká, štérkovitá, hiimusovitá hlina, hojné kofeny 0*22 m.
1.
prorostlá 2.
Belavá vrstva sypké vápencové ssedliny, kterávšak 0*20 m.
k severní sténé se vytrácela 3.
ídce kamením prostoupená, medvédich, pak nepatrné
hUna,
Diluviální
nalezeno néco
v níž
kostí
zbytky drobné zvírený, hlavné 2 elisti lumika a nékolik
hrabošú 4.
m.
—
m.
Žlutka prostoupená množstvira štérku a hrubšími
balvany, mezi nimi zaklinovány tísky vétšich kostí barvy
erne, hlavné medvédicli
lesklé
—
1"
Úhrn ís.
Prôkop .
.
2-42 m.
.
.
3.
uinený uprostred
chodby byl nejzajímavéjší a poskytl nejen dokladu pro pítomnost diluvialního loveka, nýbrž i hojné zbytku fossilních drobné zvírený. 1.
Vrstva
3.
témé
vité porostlá silnými,
hlavní
istého popela prostoupená kamením a sío0*50 ra. namnoze erstvými kofeny .
.
kamením prostoupená, pí'i jejiž spodku nalezeno na ploše 1*25 m- hnízdo drobné 2.
Žlutka sypká,
m
zvírený, které uprostred bylo 0"15
mocné, ku
kraji
0'35 m.
se však zužovalo 3.
Vrstva silné žluté hliny, štérkem a balvany pro-
stoupená,
s
nepatrnými úlomky vétšich kostí barvy erne
namnoze omleté, prokopána
lesklé,
0-70 m.
ješté
Úhrn
Prôc ho d V
téze
skalní
sténé
m
široký,
v základné 5*32 jest strop 5
m
sí
c e
.
severní jest
4
m
tlustý (obr. 2. a
Jeskyné tvorí
i
6-5
m
1-55
m.
vchod Prôchodice .
II.,
.
.
.
II.
vysoký, oste sklenutý, nad nímž 3.).
dlouhou, která k jihozápadu
se
šikmo 1(5 m nahoru vedoucí, odkudž do jeskyné štérk se sesypává (4). Smérem jihovýchodním odbouje chodba 2-5 m široká, 1*25 m vysoká (5), zanesená
zužuje a mení
naplavení.
ve skalní
trhlinu
Naproti ní jest menší
odboka
(6j,
štérbinou dle vrstev vyvinutou, ústící u ísla
7.
zakonená
skalní
—
—
223
vchodu uinén prkop, oznaený obdélnikem,
Blíže
s
timto
sledem vrstev:
erne sypké
Vrstva
1.
kamením prostoupená,
hojné
hliny,
0*50 m.
kofeny prorostlá Žlutka se štérkem, promichané úlomky kostí med-
2.
0'80 m.
vedích
Úhrn
V
Prchodice . j
24
m
.
ako
m
široký. 2-8
I.
timže
smérem
otevené na vysokým
(obr.
tri
škály.
menší
poboky
9,
10, 11,
tohoto komínu
Poblíž
2.,
m
otevfena jeskyné prflchodem 2 jsoLi
m
jižni strane
m
1-8
III.
škálu
vysoký, se stropem 4*8
dlouhé,
širokým,
veskrz.
rzná, mirný sklon od
jz.
2*1
a
Pri
5.).
m
strane
sz.
Na opané
(8).
m
chodby
sklenutým otvorení, 2
3.
širokým z
Vchod
silným, vede do
strane
nichž poslední ústi na povrch
rozdelená jeskyné veHkým skalnim
pilifem 12. Šírka hlavni chodby, jak vidno jest
1-30 m.
.
.
hloubce naraženo na velké balvany.
této
proráží
.
ku
z
pripojeného pudorysu,
sv.
Sled vrstev u severniho vchodu byl tento 1.
erná
2.
Žlutka
medvéda
sypká popelovitá hlina štérkem prostoupená
0*30 m. s
kostmi
0'60 m.
jeski/nniJio
Úhrn
Pod tím naraženo bud na
Smer (od
sz.
l'oné,
k
hlavnich
j v.)
vyvinut
chodeb jest
veliký balvan
(od
jz.
k
sv.)
.
.
.
nebo skalnaté dno. i
siní
poboných
smeru a sklonu vrstev
dle
0-90 m.
i
pfíní
bridlinatosti. I.
Nálezy archaeologické.
Pozostatku pedhistorického loveka v jeskyních Ludrairovnicméné dokazují pítomnost lidskou ve
ských jest málo,
dvou daleko od sebe vzdálených dobách. nalezený nepatrné stepiny, pocházející z tlustosténné nádoby, ve volné ruce vyrobené. Jiného dokladu mimo množství popola zde nebylo.
V
alluvialní
náplave prúkopu
.
3.
224
Ponékud
loveku
d
však opétné jen nepatrné, jsou zbytky po
liojnejší,
u v a 1 n í m.
i 1
i
m mocné, na hnízdo drobné diluvialni zvírený. Kopaní zapoato ode vchodu poblíž dvou velikých balvanu na plánku naznaených. Po
narazili
odklizení
j
sme na
vrstvy v téze jámé, 0"50
alluvialní
a
žlutnici
ve
v ni
m
0'35
hloubi
Abychom
z vykopú pokud možno všechno jsem vynášeti hlinu drobné kôstky obsahujíci pred jeskyni, kdež tyi zamestnaní
zachránili, dal
j
sme
byli jejíni pfehlížením.
nápadno, že mezi drobnou úlomky vétších kostí, na p. kloubní násadec metacarpu sobiho, roztíšténé jsou
zvírenou
Obrysy šachty
A
Ohnište.
.
3.
a zbytky
obratie
kosti,
<3>
bylo
tu
Jíž
zajeí,
lišky,
drobné
úlomky uhh, až konené kollega VÁGL. GAPEK, jenž mých výzkumú se úastní a ptaí zbytky uruje, nalezl nepatrný úštipek bílého p a z o ur ku, pozdéji jiný
B Hnízdo drobné
,
,
opracovanj.
mnohem
vétší s
^r"
i
patrnými stopami
t
im pozornost naše zvysena, a
zvírený.
dne následujíciho, kdy dalšim odebráním hhnité steny pri strane jižní narazili jsme na malé ohnište, uložené mezi kamenim v diluvialni žlutee nad zminéným hnízdem drobné zvírený (obr. 6. a 7.), od níž bylo oddéleno jen slaboukou vrstvou. Za to osamocené také
již
jakož
uhlíky,
rozpustený
i
popel zasahoval do kostmi oži-
vené
vrstvy,
barvil
hneda až erna, zbytky poukazujú Ubr. flez
A S,
zvírená,
=
o 1.
Mimo
7.
ohnište,
alluviuni,
2.,
dz 3.
=
drobná
diluvium.
Z
v
tupý
do
jsem
pri ohništi
nazelenalého pazourku
délky 30
oštépováním
je
nékteré
roztíšténé kosti sobí
a zajeí nalezl
hrot
na
mm, po
hbet opracovaný, po
jedné strane
druhé
ozubeným
ostrím opatrený.
zlomkem
Pekný tento predmet zdá
se
V
mimo
Prôchodici
vrstev uvedených
.
II.
zvíí'at
a
III.
nenalezli jsme
vétšího nože.
roztíšténé kosti pri popisu
podobných dokladu; byly
také zkušební šachty záe se souditi na
Výzkumy
—
225
uinené
piliš nepatrný, aby z nich dalo
obsah veškeré jeskynni náplavy. ty ponechali jsme na dobu priští. II.
Nálezy palaeontologické.
O tom, kterak vnikly kosti do jesky mor. Krasu, zmnil jsem se již na nékolika mistech a tam uvedl výslovné, že VŠ e ch n y spusoby se nehodí na každou sluj^) Pozorujeme-li vykopaniny Ludmirovské, shledáme zde: 1.
roztfíšténé kosti vétších zviat;
2.
tisky omleté,
3.
hojné zbytky drobné zvírený.
z
téchže jedinc poeházejicí;
Prvé z nich zavleený sem byly diluvialním lovékem a jsou pohozenými zbytky jeho potravy. Mnohé z nich rozkousány jsou i vétšimi dravci a opét jiné rozdrceny kameny, se stropu spadlými, neb komíny sem shrnutymi. Nápadné jsou kosti omleté v Prchodicích, jeskyních prolomených v temeni hory, kam voda dnes nemá lak velkého prístupu, jako na p. potoky protékající v dolních patrech jesky sloupských, Výpustka a j.
—
Vysvétlujeme
Kapky
se
si
bu
zjev ten takto
za
stropu spadajíci,
mokra velmi hojné,
svoji
mechanickou silou v hlinité pôde jesky vyhlodávají dúlky. v nichž se shromažduje voda. V nádržkách téch asto picházejí do styku ustaviným kapánim uvádí se fossilni kosti s kaménky a piskem obsah nádržky do pohybu, ímž se kosti znenáhla obrušuji.-) Drobná zvírená zavleená sem byla jednak menšími dravci (kuna, lasice, hranostajX hlavné však snesena dravými ptáky. ;
ponejvíce sovami. Tito
pfepadaji
menší ssavce, ptáky a
j.
živoíchy, rozšté-
pením lebky je usmrcují, a celá tela, asto s velkou námahou polykají. Vhodnou potravu žaludek jejich ztráví, souástky však neústrojné neb méné záživné, na p. kosti, srs, perí, šupiny, 1)
Lovecký Obzor. 1904; Ctvrtohorni zvírená jeskyné pod hradem u Such-
dola na Morave. Cas. Mus. spolku 01om., 1901. -)
jest za
Zjev ten dodnes pozorovati
poasí deštivého plná loužek
múžeme na p. v Kúlné u podobným obsahem.
s
Sloupa, která
226
krunýe, škofápky a j., vyvrhiijí ve spôsobe chiichvalc velikosti líškového orechu až pésti. Tak deje se dosud a dalo zajisté mnohem úinnéji v dobé diliiviahii, kdy ptactvo nemélo tolik nepátel jako dnes. Draví ptáci vyhledávali si na odpoinek skalní výstupky neb osamocené balvany (jako v Prôchodicich) a lovem znavení trávili zde uritou ást dne, zde nestrávenou potravu vydavovali a tak zachovali nám dosti úplný inventár drobné zvírený uritého období pleistocaeního.
Obr.
8.
Hrouda obsahující drobnou
diluviálni zvírenú.
Jakvýšejiž zmnéno, nalezU jsrne zde celé
fauny
v rozloze 1-25
vytrácejici.
Jen
m^
výjimené vyskytlo
osamocených v prkopu . Kosti obr.
8.),
tvorily
slabé
místy
zpeené
se
hnízdo mikro-
m
mo^né ke
kraji se
néco
drobných
kústek
uprostred až O 15
2.
celé
shluky
roztokem
soU
témé a
hliny
vápence;
troušeny byly fideji a hojné hlinou prostoupeny.
prosté
(viz
jinde
roz-
—
227
—
Mezi zvírenou prevládaly vétšinou tísky kostí ptaích.
témé samé
opétné zastoupeny
snéíinle
z
nich
(Lagopus aJhus a Lagopus
alpiniis).
idejí
vyskytly se kosti ssavi.
rôznych hrahoš, pišfnchy.
pouze ojedinelé kosti žah, skoápky na pôvod uložení poukazuj! také drobná zrnka kfemene, kulmového pisku. devónskeho vápence, hladce omletá žaiudení šavou dravých ptáku. himila, keckh,
hlemi/žú
a
rejslcn
obratel
a
j.,
n/hí:
Zvírená zastoupena témito druhy:
Insectivora. 1.
—
Mammalia.
A.
—
Ssavci.
Hmyzožravci.
Talpa europaea
—
L.
Krtek.
Pfi posuzování stáí kostí hitich jest treba
nebo
znané pozor-
na povrchu zemském podobné na okraji jesky zarýva se hluboko do zeme. kdež snadno môže i zahynouti a zanechali svoje kosti náhodilé mezi zvírenou fossilni. Proto pri vykopávaní pihjižel jsem k tomu. abych presné nosti a opatrnosti,
zvire jak
i
zjistil
stáí-í
téchto pozôstatkô.
a to tím více. že nejlepší znatel Dr. ALFR. NEHRIXG ve svém 1890
drobné zvírený, nedávno zesnulý
Tundren und Steppen der Jetzt- und Vorzeit" vyslovil se: ,,Da. wo Lemmings-Reste an primärer Lagerstätte in grôsserer Zahl vorkommen, scheinen Mauhvurfs-Reste gänzlich zu íehlen. Lemming und Maulwurf passen schlecht zusammen." NEHRIXG je také náhledu, že zaledováním. které od severu
vydaném
díle ,,Ueber
k jihu se dalo,
zvífe
to
krajín našich se vracelo.
ustupovalo a teprve pozdéji opét do S náhledem tímto se nesrovnávám; po-
z nejstarších lenô domorodé zvírený, dobu v našich krajinách prestala, zde setkala na zástupci arktické i stepní fauny a po odchode jejím
važuji h-tka
za jednoho
která celou ledovou se se
i
dále u nás obývala.
kde mezi ostatní drobnou zvírenou, význanou také lumikem, vykopal jsem hojné zbytkô z hika, veci té nasveduj í. Lebka u všech jedincô jest rozbitá, zachovalo se pouze nékolik zlomku jejích. Za to hojné jsou dolní elisti potem 70. z nichž pravých 36. Nálezy Ludmírovské,
—
—
228
Zajimavo jest, že zoubky nékterých elisti jsou hnedé neb rudohnédé zbarveny, ovšem nikoli tak silné, jako u nékterých rýsM, (Crossopus fodiens,
Sorex
Sorex
alpimis,
vidgaris,
Sorex pyg-
u nichž zbarveni to je význano a objevuje dincô ve stavu embryonalním.
maeus),
Zvláštnim tvarem vynikají kosti konetin; jsou široké,
se
hlavné prední, k hrabaní pizpusobilé,
se
u je-
i
ki'átké, silné,
proto
i
fossilní
dobre uchovaly.
í í H.
3.
11
L
Obr. 1,
'2.
humeru,
3,
10.
Kostí
zviatúm
:
až
tiliia,
9.
5,
fibula,
Krtek.
6.
11,
femur, 12.
7,
scapula, S,
9.
ulna,
dolní elisti.
ramennich vykopáno 42, náležeji vétšinou statným tvar lopatkovitý, naprosto odchylný od jiných
18—19-5
mm
jsou 14—14-5
mm
široký.
Ulna zachovaná v 69 exempláích, délka kolísa mezi 20 až radiô vybráno 31, rozmeru 13
mm. Svým tvarem podivných 15 mm. Krátka a silná
až 20-5
tibii
kos
stehenní
zastoupena 54 kusy délky 17
mm.
Kostí holenich
k
rádius,
máji
ssavcft a pri délce
24
4.
uprostred
nalezeno
diaphyse
24,
rozmér
pfirostlá
19
— 21-5 mm,
chybéla térné
u
fibula
všech.
—
—
229
Tenkých, nepomérné diouhých lopatek objeveno 28, délky až 30 mm, vétšinou však porušených (neúplných). Z nález Ludmirovských soudíme, že kosti z krtk patrí asi
40 jedincúm.
kové,
—
Sorex vulgarisL.
2.
Rejsek
obecný.
Velmi hojné ve zvírené Ludmírovské zastoupeni jsou rýsjejichž drobné elistky ponejvíce plavením hliny byly
ziskány. Vyplaveno úhrnem 126 dolní ch elistek a 23 zbytku lebeek vétšinou neúplných, u nichž chybí význaná první stohka. Xejvíce z kstek patrí druhu Sorex vulgaris, podízené na-
skytá se Sorex pygmaeus, Sorex alpinus a Crossopus fodiens. EejseJc
obecní/ jest
náležejí elistky
So
3.
z
r e
vétšinou
stolika
První
eHsti jest jednohrotá, druhá zrejmé dvouhrotá. zostatky asi
mu
u nás nejhojnéjši, a také
diluvialnich vydávenin.
z
dolní
zde po-
Jsou
50 zviátek. x
alpinus
S
c
h
i
n
z.
—
Rejsek
alpský.
Kel dolní elisti jest téméf rovný, vlnité zoubkovaný, se tfemi vyvýšeninkami, konec slabé do vyše zahnut. První
stolika dvouhrotá. Hroty tyto u první stoliky jsou než u sousední.
Druh ten obýva
nejvyšší
hory
méné
i
druhá
zfetelné
stredoevropské,
však také v Krkonoších, a jest pravde podobno, že v našem Jeseníku se objevi. Kústky patily pouze asi 3 jedincúm. zjištén
i
4.
jest
Sorex pygmaeus
—
Pall.
Rejsek zakrslý.
nejmenší ssavec evropský vubec. První stolika dolní elisti druhá dvouhrotá. Od jiných dá se snadno roze-
jest jednohrotá.
znati svoji velikostí,
nejvétší
elistní
5.
délka
pak
má
nebof jest znané menší pfedešlých, dosahuje
elisti vlnité
8
mm.
kdežto
u
jiných
prohnutou. Nalezený zbytky
Crossopus fodiens Wagl.
—
12
mm;
asi z 5
vétev
zviátek.
Rejsek vodní.
Kel spodní elisti jest jen slabé do vyše nahnut, špiky zubu rudohnédé jako u pedešlých druhu záhy se otírají a m aj í asto jen nádech erv en ý. První stolika jednohrotá, druhá dvouhrotá, zadní hrot nižší pfedního. U nás u vod a bahnitých míst hoiný. Nalezený kústky asi
z
10 jedinc. 16
—
—
Carnlvora.
—
Felidae.
F
6.
e
1
s
i
1
—
230
Šelmy.
Kokovité.
y nx
—
L.
Rys.
dosud ojedinelé žije v Evropé a Asii od Pyrenejí a Alp až po Laponsko, tedy k 68° s, š., v Asii až po more Ochotské. V posledních letech zvlášté hojné vyskytla se na Babí goe u Žiwiec, odkudž chovám kosti ze tri do východní hornaté Moravy, a astéji rysô. Z Karpát zabíhá již zde byla strelená na p. 1888 samika n Pitína, r. 1891 mezi Frenštátem a Lysou horou. Mezi drobnou zvírenou Ludmírovskou nalezený dva lánky prstú délky 32 a 26 mm, které se shodujj tvarem a velikostí s mými recentními exempláry. zbytky potravy dil. loveka, nebo sem byly zaneJsou to sený nejakým vétším dravcem a náhodou pomišeny s drobnou Polméšilá
šelma
tato
i
bu
zvírenou.
—
Canidae. 7.
Canis vulpes
Také nepatrné zbytky
—
L.
patrí
Do
dolní elisti a levy trhák.
Psovité.
od ohnište; poukazuje na to jeden povrchu popelovitou ssedlinou obalen.
Na druh Canis pláry
z
má
jsou to pouze dva kly
lišce;
hnízda mikrofauny byly splavený
asi
trhák, jenž
Líška obecná.
kel,
jenž jest spálen a na
vulpes a nikterak Canis lagopus L. poukazuje
délku 15
mm,
Mor. Krasu, kdežto
která souhlasí
zub u
týž
recentními exem-
s
Canis lagopus
z
elisti
nalezených v jeskyni Katefinské jest pouze 14 mm, P.ekárny 13, dlouhý, tedy znané menší druhu Balcarovy škály tolikéž 13
mm
pedešlého. Mustelidae. 8.
—
Foetorius valgaris Keys. Pomerné hojné
velice
krvežiznivé
zachovalo šelmy naši
sledovala hraboše, lumíky,
—
Kunovité. a Blas. se
zbytkft
lasice.
pišuchy,
—
Kolava, lasika. nejmenší,
avšak
úlovkem vétšího dravého ptáka, a pozostatky ostatní drobnou zvírenú.
avšak
zajisté
proná-
asto sama
stala se
Kruté
j ej
í
zanesený mezi
231
Lebeky vesmés dolních
12
elisti
jsou
rozbitý,
pravých, 6
exemplári jevi tyto rozmery v
za
zachovalo
to
Srovnány
levvch.
s
Recentní Mor. Kras
Diluvium
Délka elisti až ke konci
1.
—
17
12-
15
17
-
.
hojné
mm: Ludmirov
proc. cond.
se
recentnimi
Délka elisti od zadního
2.
okraje alveoly klu ku konci proc. 14-5
17-5
cond
adv
Délka
3.
10--
stoliek
mají
Kosti stehenní
délku 17
— 20
9--
7-5
mm.
16-5
9
9
,i
nalezene 13 nepo-
rušených, 3 porušené. Tenké tibie se uchovaly pouze 3 délky 17, 19 a 20*5
mm.
Kosti ramenní mají délku IG
Na
— U*
mm.
základe téchto odchylek ve velikosti kostí konetin snažili
se nékteí palaeontologové zavésti
nové druhy
lasice,
které však
nesouhlasi se skuteností.
Rzné z
rozmery
kostí poukazují
závislé
vždy
pouze na
silnejší),
stáfi,
pouze k tomu, že pocházeji
ástené nebo rozhoduje
jedincú jednak mladých,
vrh (jedinci
i
z
dospelých, tu
i
nejsou
však
pohlaví (samci jsou
druhého hnízda jsou
slabší) a indi-
vidualita zvífete.
Mnohé
kosti
stejné
délky jsou
znané
silnejší jiných,
jak
hlavné na stehenní ch kostech Ize pozorovali.
9.
Foetorius erminea Keys.
a
Blas.
—
Hranostaj.
Ješté nápadnéjši tyto rozdíly ve velikosti a mohutnosti jsou
u pozostatku hranostaje.
Lebky této kuny. taktéž vesmés roztíšténé, poukazují, úlovkem dravce Prôchodice obývajícího.
stávala se
Spodnich
elisti nalezeno
U
pravých, 9 levvch. 16*
že
—
232
Sovnány
s
recentními, ukazuji tyto rozmery^): Recentni
Diluvium
Lu d mi rov
c?
2fi
m
26
23
19
lí
13
12
10-5
Délka elisti až ke konci
1.
proc. cond
9
00
Délka elisti od zadniho
2.
okraje alveoly klu, ke konci proc.
cond Délka rady stoliek
3.
.
.
19-5
12
13
—
Délka kostí stehenních pohybuje se mezi 26 35*5 mm; recentni samice mé sbírky má táž kos 28 mm, dle NEHRINGA
samec
40, samice 32
mm.
Tibia: délka 39
— 31*5;
c?
z
Moravy
defektni téméf 40, dle
Humerus: NEHRINGA
c?
délka 35'5
36-6
10.
9
28;
rec.
samice
tomuto
dle
NEHRINGA
Moravy
z
zvíi'eti.
30, dle
31.
Meles taxu s
L.
—
Jezevec.
Jediný krátky, nepomérné široký metacarpus
j
29'ô,
26-3.
9
32,
samice
rec.
NEHRINGA c? 43 ? 34-6. Ulna: délka 32—30, jedna
možno pipsati
Mezi drobnou zvírenú pimísil se timže
spsobem
ako nepatrné zbytky rysa.
Medvédi.
Ursidae. 11.
Ursus spelaeus
BI.
—
Porouchaný metacarpus nalezen v
.
2,
tamtéž kost lunková
v
Medvéd
jeskynní.
diluvilaní žlutce
sousedství
dvou
elisti
prúkopu lumiku
(Myodes toquatus). Os scaphoideum ležela mimo jeskyni vypadla z tmavé humusovité hliny, jíž vyplnén komín K, mezi první a druhou Prchodici (obr. 3.). Epiphysis humeru mladého zvifete bez obou kloubô a pátý metacarpus zrejmé ohrýzaný nalezen ve žlutce tretí Prôchodice. V hnízdé drobné zvírený nenalezli jsme z medvéda nieho.
tiere
M Vše v mm, recentni c? dle Dr. Alfr. Nehringa: Dei kleineren WirbelSchweizersbild bei Schaffhausen. Denkschriften der Schweiz. NaturL
vom
Gesellsch.
Bánd XXXV. Zurich.
—
233
Rodentia. 12.
dol
konce,
nalezená
odlišná
Veverka?
pfikryli
ze šachty veškeré zbytky
stehenní
leva
barvou
svoji
krytá popelovitými
—
L.?
jsme hnizdo silným z hlinitých nadspadlé. Po vynesení hliny však mezi drobnou
drobné zvírený
odstránili
ložených stén zvírenou
Hlodavci.
Sciurus vulgaris
Pri dobývaní
papirem a
—
kost
(jest
od ostatních
zbytky)
bez
veverl-y
z
intensivné
dolního
ástené po-
bílá.
fossilnich
které
kostí,
jsou béložlulé neb hnedé. Uvádíme síce zbytek tento mezi diluvialní zvírenou,
trnosti
13.
sem
avšak
spadl
z
otazníkem.
s
nebo možno,
že za vši opa-
horení alluvialní vrstvy.
Gricetus fru
m entar
i
—
us P a 11.
Keek
obecný.
V^ýznaným zvíetem pro nálezy Ludmirovské jest keek. Že tak mnoho zbytkô sem sneseno, dá se vysvétliti jeho hojným rozšírením ve zdejší krajine
jak
dnes.
tak zajisté ješté ve vétši
mífe v diluvialní dobé.^)
Mimo
nékolik
úplné
rozrušených
16 pravých, 9 levých dolních elisti.
Délka alveoly
elisti
ezáku
od
pfedního
zbytku
.
zvífat,
nalezli
Diluviura
Recent.
30
9
podotýkame, že
diluvialní
kosti
kdežto recentni
jsme
mm:
Ludrnirov
28
Délka fadv stoliek
K tomu
nalezeno
téchto v
okraje
až ke konci proc. condyl.
vesmés z mladých Velmi mnoho porouchaných.
lebek
Rozmeru jsou
kostí
28
31
10
7
kekfi pocházejí
patrí
konetin.
starému
sanici.
avšak vesmés
Zachovalejších kostí stehenních jest 46: souhlasí celkem recentním exempláfem, dolní kloub však býva vždy odloupnut. Tibii nalezeno 40, na nich cpétné vždy chybí horní kloub. Délka jejich méi mezi 32—40 mm. Fibule jsou vesmés ulámány, a jen ph spodní tvrtiné tibie nalézáme nepatrný je-
s
úlomek.
jich
1)
tak
i
V
hlavnitn
škále u Ostrova.
jest kfeek zjevem velice ndkym. a bylo celkem chudé nálezy, uinené ranou v Balcarové
pásmu mor. Krasu
v diluviu, jak svedi
— Humerú
napoítal jsem 63 vesmés bez pro-
zachovalejšícli
ximalních kloubô délky 26
—
234
—40
mm.
a-
Široká však tenká ulna nalezená pravidelné prelomená, stéji
uchoval se rádius, na
poet 35
Mimo
kusú.
to
nalezeno
hojné zlomku konetin eelkem nepatrných, z nichž se však dalo souditi, že kosti zde vykopané náleží nejméné 50 jedincom.
Mus sp?
14.
Za podobných okolností
j
—
Myš druh
ako zbytek veverhy nalezená
leva
Mus
agra-
dolní elist myši, která svoji velikostí pripomína druh riiis.
Její
vzhled však velmi recentní, a nález v množství jiné zví-
rený drobné tak ojedinelý nás pimél, že nezaazujeme druh ten
mezi ostatní s
fossilni
mikrofaunu
na úplnost uvádíme
jen
a
jej
otazníkem.
15.
Myo
d
e s
t
o r q u a
t
u
P
s
a
1
1.
—
Lumík
velký.
Nejvýznanéjší zvífe arktické, pravý „misothermus", jak je nazval Heusel, asto vyskytující se mezi diluviální faunou Moravy a strední Evropy,
Odtud
vbec
jest
liuiiilc
velký
(Myodes torquatus Fall.)})
hojné v severní Sibii
rozšífen
okolí
v
Beringova
prúlivu na Aljašce a po celé arktické Americe.
A
ješté v téchto
nehostinných krajích tundrových vyhledává
bezlesé vyšší polohy a skalistá úboí.
V dobé
diluviální,
náhla pokryly
když kraje
veným
se
ty
jako dnešní
ledera a tento
po
Grónsko zne-
dobu dále
jistou
k jihu postupoval, ustupovala pred ním zvírená, nenalézající zde
vhodné potravy,
až
pHšla
do
i
strední
Evropy, kdež po sobé
zanechala ve vrstvách diluvialních etné pozústatky, dležitéjšími jsou zbytky hwiíJca, obdiv, jako
by
z
nichž nej-
nevzbuzovaly v nás takový
ohromné hnáty mamutí.
Fossilni zbytky zvífete zišté),
Francii
carech
(1),
(1),
Nemecku
nalezený v AngHi (2 naleRakousko-Uhersku (U), Švý-
tohoto (20),
tedy až po 47° 32' severní šírky,
nebo
u Schaífhaus
ve Švýcarech jest nejjižnéjší bod téchto naleziš. ')
Morave.
Víz také:
.
M. Z. M.
J.
Knies,
Lumík
a
jeho rozšieni
za doby diluviální
na
Z nich
rok
235
objeveno
nejvice
v
— Nemecku, kde témé po 50 nálezy moravské
o veci té se pracuje, avšak
jsou
nejet-
Druh Mijodes torquatus nejdíve zjistil na Morave ed. K. J. MASKA, naleznuv v jeskynich štramberských Šipce a ertove dife na 2000 dolních elisti. Pozdéji pri rozsáhlém svém Dr. M. KRÍŽ v Kulné u Sloupa hnizdo drobné bádaní odkryl zvírený, mezi níž 60 elisti, v Kostelíku u Mokré 200, Kúlnice tamtéž 300, v kulturnich vrstvách díl loveka u Pfedmostí 6 ponéjši.
i
zústatkô téhož zvírete.
Nejbohatším nalezištém kdež
r.
1886 pozdéji
od
ádkô neméné
pisatel téchto
jest
1898
však Balcarova Škála u Ostrova,
až
než
do
konce
roku
7000 dolních
1904 nalezl vétšinou
elisti,
pekné zachovalých.
Obr. 10. Spodní elisti Lumíka velkého.
Urovaní
elisti
z
obtížno; snadiio dají se záku,
který
u ostatnich
u
lumíka
lírahošä
Význaný
luniila velJcého i
a
ostatnich lírahoša není
porouchané sanice poznati podlé
koni vedie poslední
týž
stoliky^),
zub zabihá až do kloubního
e-
kdežto
výbežku.
zubo dolní elisti; prvni stolika má na strane vnéjši 5 záhybu, na vnitrni 6. Prvni dva záhyby (se strany rezákú), paticí prvnimu okraji stoliky, kterou nazývame hlavikou, j:ou kratší ostatnich. je také obrys
Hlavika asto mení M Totéž platí
i
svoji
podobu u jednotlivých
elistek.
pro ostatní druhy Myodes obensis. lemmus a schisticolor.
—
236
—
Druhá stolika má na obou stranách po tech ostrých výbéžcích, hlavika k první stolice piléhající má na každé strane po jednom zejmém, ale zakrnélém výbežku.
Podobné utvoren elisti jest tak
môžeme
molar význaná, že ji
rozpoznati
a
Tato podoba stoliek u dolní na osamocených zubech snadno
tretí.
i
i
druh
nich
dle
což
urití,
pri
ostatních
hrabošíeh jest nesnadno, asto nemožno.
Lumik velJif/ v mikrofauné Ludmírovské zastoupen jest 92 dolními elistmi, které náležely 47 zviatôm. Pocházejí ze starých i
mladých
zvifat,
na
poukazuje
niho (Proc. condyloideus)
17—22-5
mm
(oÍ3r.
délka elisti od výbežku kloub-
i
konci
ke
fezáku,
se mezi
pohybující
10.).
elisti jsou vesmés
porušený,
nékteré
však jen
nepatrné.
Výbéžek korunový (Proc. coronarius) nebýva u všech elisti nékde je naznaen pouze nepatrným záhybem, jinde dobre znatelný; za to výbéžek kloubní asto se uchoval, kdežto proc. anguloideus je vesmés uražen. stejné vyvinut
;
Poznámka: Význano {Myodes lemmus L.) zde
16.
pro zvírenú Ludmirovskou,
lumik twrslý
že
chybí.
Hypudaeus glareolus Schreb.
—
Hraboš rudý
i
lesní.
Mezi vykopaninami hojný jsou zbytky hrahošú (Arvicolidae).
Pomerné chudé mezi nimi objevuje
se
lírahoš
rudý nebo
Hlo1.). na okraji lesu, v osamocených krovinách, rozširen od Apenin až ku krajinám subarktickým. Od ostatních hrahošú snadno dá se rozeznati; první stolika dolní elisti má na vnéjší strane 4, na vnitni 5 výbežku, z nichž Usni,
zastoupený 27 dolními
davec ten dosud hojné u nás
první pár se strany vité
ezáku
elistkami (14 pr.
13
-\-
žije
patri hlavice,
která jest
klobouko-
na obé strany zahnutá. Svoji
druhem
:
podobou zaménén mftže
býti
pouze
s
následujícím
lírahošem snežným.
17.
Arvicola nivalis Pall.
Hrahoš
Hraboš snežný.
zástupcem horské zvírený; žije ve Karpát mezi pásmem lesô až Zjištén však i v echách v horách Krkonošských, snežný
jest
vyššich polohách Alp, Pyrenejí
k ledovÔm.
—
i
—
na místech nemnoho pfes 1000 loiiena jeho pfitomnost
—
237
m
vyvýšených,
moravském Jeseniku
v
není vy-
takže a
Beskydách.
Ve zviené Ludmírovské zastoupen je 15 dolmmi elistmi (8 pr., 7 \.\ Utvarem první spodní stoliky podoben jest druhu pedešlému; na vnéjši strane jsou 4, na vnitrai 5 výbežku. klobou-
Hlavika zubu toho jest taktéž stechovité neb zakonená, zvie jest slatnéjši hraboše lesniho.
kovité
18.
Arvicola amphibius
zemi nejen u
celé
Hraboš vodní.
náš hraboš jest na Morave
Nejsiliiéjší
po
—
L.
ek
a potokô, nýbrž
hojné rozšíen, ve vlhkých lesích
i
žije i
na
kdež namnoze iní velké škody, n. p. v okolí Ivanic v polich. na nit-hž se pestuje chest. Náš lid jej zná a nazýva vodním potkanem k vodním
polich,
tokftm pfíléhajících,
Mezi pozústatky drobné boše
rochliho.
vzdálenost
kdežto
táž
snadno rozeznáváme
zvírený
nápadný
jsou
Zvlášté
rozdily
velikosti,
—
od proc. eondyl. až ke konci ezáka 28 29 mm. vzdálenost u ostatních druhu pohybuje se mezi
15-20 mm. Význaná
jest také
první
dolní
stolika mající na vnéjšim
na vnitrním 4 výbežky; hlavika tlustým krkem zubem spojená, otenim mívá rznou podobu.
okraji 3,
10
líra-
méri
s
cstatním
Z nález Ludmírovskýcb zachovalý se z lebky 4 zbytky a ezákô v elisti vézících. pak 63 dolních sanic, z nichž
33 levých. elisti jsou tenkostenné, krátke, široké, k životu ve
19.
naduelé a vzdušné,
kosti
konetin
vode pfizpúsobené.
—
Arvicola gregalis Desm.
Hraboš
sibírsky.
druh tento od Armcola hraboše sibírskeho jsou ratticeps, ástené i Ä. arvalis: však slabší druhú pfedešlých; vyskytují se zde lakové prechody, Dosti
nesnadno
rozeznati
Ize
elisti
že
mnohdy
není
možno presné
První dolní stolika bežku,
z
Má
má
nichž u této první
zjistiti
druh.
na vnéjši strane
znané
3.
na vnitní 5 vý-
menší.
tedy hlavika na vnitrai strane
1
výbéžek, na vnéjši žádný.
— Rozšírení
druhu toho
238
je
polohy a zjištén hlavné v okoh
—
dosud málo známo; obýva
eky
V diluvialní zvírené moravské
vyšší
Obi.
obyejným zjevem;
jest
tak
v Ludmírové nalezlijsme 196 dolnieh elisti, patících 98 jedincom.
20.
Hmhošem hrabošft,
Arvicola ratticeps
h-ysovitým nazvali Keyserling a Blasius nový druh
1840 posledním zoologem
r.
psaný, a to dle tvaru lebky, která
Zvie
K. a B.
zjišténý, a
upomína na
rok potom po-
krysu.
zvírené arktické; žije v moálovitých území Laponska, Fínska a v zemích pilehlýeh k severnéjšíniu území Baltického more. po severním Rusku, Sibifi až ke Kamatce. náleží
taktéž
na rozsáhlém
lesích
První záhybô,
dolní
stolika
má
na
nichž první jest zakrnélý.
z
strane
vnéjší
Význaná
8,
na vnitní 5
jest také poslední
stolika
hoejších elisti, nejsložitéjší všeeh hrabošô, mající na každé strane 4 výbežky, jichž délky ubývá od pfedu do zadu.
V dobé
diluviahií rozšíril še daleko
na
jih až k
velehorám
Alpským. z
Z nálezu Ludmirovských pisuzuji druhu tomu 91 elístek, Na obtíž pri urovaní poukázal jsem pri
nichž jest 47 pravých.
druhu Arvicola 21.
polní
greyalis.
Arvicolaarvalis DeSel.
—
Hraboš
polní.
Nejobyejnéjší hraboš u nás a nejškodhvéjší, všeobecné zvaný myší, rozšíen od more Stfedozemního až k Severnímu,
od Atlantického oceánu až za Ural do stepí asijských. První spodní stolika má na vnéjší strane 4, na vnitní 5 výbéžkô.
s
Hlavika malá, ku pedu snížená, nékdy zahrocená, spojená zubem tenkým krkem. V Ludmírové nalezeno 158
ostatnim
doUiích elisti, mezi nimi 86 pravých. 22.
Arvicola agrestis Blas.
—
Hraboš zemní.
Žije na pokraji lesô v krovinách u vod ve strední a severní Evropé až do Škandinávie a severního Ruska.
Prvni dolní stolika má na vnéjší strane 4, na vnitfní 5 výbežku. Hlavika jest zaokrouhlenéjši druhu pedešlého a silným
— krkem
spojená
ostatním
s
—
2-{9
zubem. V Ludmirové nalezeno 31 z nichž 22 levých.
poukazujícich k tomuto druhu,
elisti,
Arvi cola camp es
23.
tris
—
BI.
Hraboš
lužní.
patri k najvzácnejším hrabošôm. Také urona základe spodních elisti jest nesnadno, namnoze Rozdily j?ou hlavné v obryseeh hoenich stohek,
Druh tento vaní druhu
nemožno. kterýc'h z
Ludmírova nemáme.
Pripisujeme
mu
24.
elisti, z nichž
Belgii,
severní
druh tento.
Arvicola
atralis,
Francii,
U
16 levých.
nás dosud
zemich.
Arvicola subterraneus De V
žije
2G
však v sousednich
zjištén nebyl, žije
Sel.
—
Hraboš podzemní.
Porýnsku, Saskii a Bavorsku
v
Prvni dolni stolika ve tvaru podobá se druhu
má
na vnéjší strane
Hlavika jest malá, témé kruhovitá. Z Ludmírova zdá se druhu tomu
4,
vnitní 5 výbežku,
na
patiti 31 spodních elisti,
pravých.
v nichž 21
Poznámka:
Pri
urovaní
zvieny nejvétší druhu
zbytku drobné
fo^silnich
obtiže pusobi rozeznáváni hrabošu, jichž v pleistocénu moravskéni žilo 9
ve zvírené Ludmírovské vesmés zasloupeiiých.
Nejobyejnéji uchová se dolni elisC bez poslední
.stoliky, která
vypadáva. Dúležita k urovaní jest stolika první a velikost elisti. ze
vykopaného
zásob
materiálu
snadno
vybereine
nejvétší
snadno
Dle této
druh Arvicola
amphihim.
Dva druhy hrabošu vnéjší
strane
první
menší gregalis, vétši ratticeps. druhy vykazují etné prechody
nému
(jregulis
a Arv. ratticeps máji na
Již
—
liší
se
však veUkosti:
však narazíme na oblíže,
zde
snad krížením vzniklé
—
nebo oba
ke tvaru príbuz-
Arv. arvalis.
Arvicola glareohis a
opét od sebe
odlišiti,
Urovaní bude zde treba a to z
Ardcola
a sice:
stoliky 3 výbežky, na vnitiií 5;
mnohá
Sám zemního,
)iivalis
jednak
ostatních druhú jest
asem
podoby klobouku a dají se podoby konce prední stoliky. velmi nesnadno, mnohdy nemožno, proto
mají hlaviku
velikosti, jeilnak dle
revise, až se zaopatri úplný recentní srovnávací materiál.
jedinou odlišného stái a
srovnával jsem
polního a
leshího,
fossilni
ostatní
z
ruzných kraju.
zbytky dle
s
recentními
vyobrazení
hraboše
vodního,
uvedených v príslušné
hteratue.
Namnoze jest však urení nemožno; chovám ve svých sbirkách pes 30.000 dolních elisti hrabošu a za urovaní jsem shledal, že se nesrovnávají namnoze s obrysy uvádénými. Tím ovšem na veci se nieho nemení, nebo jde hlavné o dukaz, že druhy uvedené zde
žily.
— Lepus
25.
poet
Vétší
lopatky, s
kostí
kôstky
2
sp.
?
nalezen
— ze
Zajic
druh?
zajicú,
jest
úlomek
obratel,
patní,
ást pánve, 5 kôstek
3 stolikami,
2 zlomky radia
nekolik
a
to
levé
carpalních
phalangu,
dolní
konec
dolní
elisti
a
tarsálních,
nemožno rozhod-
nichž
z
nebo snéénimu.
nouti, patrí-li zajici ohecnému
druh
—
uo
Proto uvedli jsme
otázni kem.
s
Lagomys
26.
—
pusilliis Des m.
význaným
Jako luniik velhj
PišLu;ha zakrslá.
zjevem pro zvírenú
jest
arkti-
výhradné
ckou, tak opét pištucha zakrslá predstavuje typ zvírete stepního.
Pišucliy tvorí rod eledi zajicovitých, zajicem, králikem a
vyhynulým pro naše kraje zajícem snéžnim.
Zajímavého tohoto hladovce a
popisuje
eledi
u nás zastoupených
takto:
Velikost
Obyejnému
zajicovitých.
zjistil
po prvé Pallas avšak
potkana,
podobná
zajici
r.
1771
známkami
se
pisucha
jest
i barvou srsti, uši má však krátke, zaokrouhlené. samote v krajinách trávnatých, na rovinách nižších pohoích. V podzemí hrabe si jako divoký králik doupé, z néhož vedou k povrchu jeden vice východ.
tvarem Žije
tela
o
i
i
V nem
den a teprve za soumraku vyhiedává potravu. kepelek podobný, od ehož se mu dostalo Rusy onomatopoetického jména „ukošky". Tataí'i nazí-
Vydáva vaji
ji
trávi
ze sebe hlas tluení
,,sulgan."
Ku
konci
kvetná
vrhne 4
—6
pomerné
mláat',
slepých
velkých.
V zime sobám
V
lété
rostlin.
Území hranice
se
živí
Jest
hrabe pod snéhem chodby, jimiž vycházi
na uritých listim rôznych
místech
kteréž
sena,
jeíelin
a
zvie stepni a zidka vyhiedává okraje jejiho
tvoi
rozšírení
Volha,
také
v
Evropé
zdržuje
jest
se
k zá-
uschováva na zimu. šavnatých stepních lesô.
nepatrné
hlavné
v
;
západní
Orenburských
stepích a na jižním svahu Uralu.
Hojnejší jest na stepích stfedoasijských v
na dolnim
toku Obi a rozšírená jest až
poíí
Ory, Irgisa,
do pohorí Altajského.
241
Z
této
nynéjší
vlasti
za
—
doby
bu
diluvialní
rozšírila
daleko na západ, nebo ve strední Evropé byla pôvodné
se
domovem
zmenou podnebí ustoupila do nynéjšího území.
a teprve
Zbytky její v diluviu nalezený ve Francii, Rakousko-Uhersku, však také v Anglii.
V echách u Sudslavic a v
Nad
zjistil
pítomnost ukošky Dr. J. N. kolem Prahy a Košíf.
WOLDIGH,
hliništích
zeme bohatými nálezy
jiné
Nemecku,
Belgii,
pišuchy vyniká
diluvialní
Morava.
12345 678
^
13
Obr.
—
5.
femur,
6.
—
8.
J.
11.
— 14.
zakrslá.
humerus,
a Kôlnice u Mokré 500, pisatel téchto
u Ostrova pes 2000 kôstek tohoto
Pomerné hojné zastoupena Z zvíe
(obr.
lebky
bylo
pri
rádius,
11.
a
ertove
díre nalezl
ed.
Kôlne u Sloupa, Kostelíku
ádkô
v Balcarové škále
zvifete.
jest pišiclia
zahslá ve zvírené
11.).
14 zlomkô horní se dravým ptákem usmrceno
zachovalo
útoku
rozklobnuta lebka.
10. ulna.
dolní elisti.
V jeskyních Štramberských, Šipce MASKA pes 200, Dr. M. KÍ2 v
Ludmírovské
11
1^
Pišucha
tibia, 9.
12.
K.
10
sU
>U.
12
1.
9
elisti,
tím,
nebo že
mu
342 které mají podobu Ys kruhu v prôméru jako u jiných zajíc podel jsou opatrený hlukterá jde bliže vniního okraje, takže dlátovité
Prední
9
— 10
fezáky,
mm, vné
bokou ryhou, zakonení jest dvouhroté a nestejnohroté fezáky zadní. Chrup
ostatní složen jest
z 5 stoliek. Pg jest
i
Dolních
na rozdíl od ostatních zajícô pouze M., a Mg jsou ploše prohloubeny jako dva srostlé
vehni tenký Pj trojhranný; Mj,
sobé velmi podobný, na
lunky. Vné
pod nimi jsou dva malé
;
trecí
uvnitf jsou zrejmé dvojhroté. elisti
vykopáno
178
kusú,
z
nichž
92
pravých.
kloubni výbežky namnoze ulámány.
Vétšinou jsou porouchány,
Chrup obsahuje 5 stoliek
a jeden rezák.
P, jest na prôezu trojhranný, P^ M^ a M^ jsou témé shodné, zrejmé dvojdílné, na obou stranách dvojhroté. M3 skladá se pouze z
jediného sploštélého váleku, jest tedy vné
Rezáky dolní jsou mnohem 10
— 12 mm
a zasahuj
í
slabší horních,
i
uvnitf jednohrotý.
méné
zahnutý,
délky
do elisti ku M^.
Rozmery zachovalejších dolnich elisti srovnány s recentním exempláfem pišuchy zahslé, chovaným v Petrohradském museu, jsou tyto:
Re centni z
1.
Délka elisti od proe. angul. až ke
konci fezáku 2.
29-5
Délka
elisti
proc. cond. ke konci
od
vnitniho
ezáku
.
.
27
28
bodu ,
.
3. Kolmice spustená znejvyššihobodu condyl na zákl
4.
Fossilní
Ludmirova
Délka fady stoliek
22-5
23
10 6-5
14 7
15
V)
V íslech téchto shedáváme shodné rozmery diluvialních s recentnim exempláem, z ehož soudíme na totožnost
pišuch druhu.
Kostí stehenních zachovalo mezi
22—26 mm; ')
V'^še
v
mm.
se 41,
jejichž délka kolísa
Irochantery jsou dobfe vyvinutý,
trochanter
—
—
243
major neprevyšuje násadce bederniho (u zajice a králika jest tomu naopak). Asi uprostred na vnitni ploše jest malý hrbolek k upevnéni svalii. Femur jest pfimý. nikterak obloukovité dovnitf prohnutý, jak u jiných zajicô. Kosti stehenních nalezeno 19 délky 25
— 29
mm.
Fibula n všech scházi, jest však znatelna prelomeným dolním koncem, jenž jest k tibii téméf uprostred pfirostlý. Kosti ramenní mají délku 22
— 24 mm, témé
zachovaný, za to ulna a rádius jest
Perissodactyla.
E quus
27.
—
vždy prelomen.
Kopytnici lichoprsti.
b a
c a
jsou po vétšinéjäobe
1
1
u
L.
s
—
Kft.
Nepatrné zbytky vykopal jsem z l'oné, a sice hofeni stoliku, rezák. vrchní konec fibuly. Pocházeji vesmés z Pruchodice . III., kamž zavleený byly bud" diluvialnim lovékem aneb vétšim dravcem, na poukazuji ohryzané nékteré zbytky.
osamocený
Artiodactyla ruminantia. 28.
V z
Obé
Sudoprstci peživavi.
Bos primigenius.
téze vrstve Prúehodice
mladého
—
.
III.
—
Tur.
nalezená diaphyse humeru
oba kloubní násadce jsou urazený. otisky zubu: byl sem tedy zavleen zverí.
ješté zvíete. jehož
strany hnátu jevi
Cervus tarandus
29.
Pri ohništi diluvialniho
L.
—
Sob.
loveka nalezená polovice dolního
kloubu sobiho metacarpu, mezi drobnou zvírenou pak dva osa-
mocené
fezáky.
Artiodactyla choeromorpha. 30.
Jediný,
a
tohoto zvíete.
Sus scrofa to
L.
—
—
Sudoprstci vepovití.
Kanec divoký.
porušený phalanx poukazuje
na pítomnost
244
Poet vyskytuji,
—
jednotlivých druhú a procento, v jakém množství se
udáva
tato tabulka
:
Druh
íslo
Poet vubec
1
Talpa eiiropaea
.
Sorex vulgaris 3
Sorex alpinus
4
Sorex pygmaeus
5
Grossopus fodiens
.
.
Rejskové defektní 6
Fehs lynx
....
jedincú v proc.
36
4-43
50
6-16
3
0-37
5
0-61
10
1-23
50
6-15
1
0-12
7
Ganis vulpes
1
0-12
8
Foetorius vulgaris
10
1-23
9
Foetorius erminea
10
1-23
1
0-12
2
0-24
.
10
Meles taxus
11
Ursus spelaeus
.
Sciurus vulgaris 12
.
1
.
Grieetus frumentarius
Mus
sp.?
.
.
.
.
35
4-31
1
13
Myodes torquatus
50
14
Hypudaeus glareolus
15
1-85
15
Arvicola nivalis
8
0-92
16
Arvicola
35
4-31
17
Arvicola gregalis
98
12-07
18
Arvicola ratticeps
47
5-79
19
Arvicola arvalis
86
1059
20
Arvicola agrestis
22
2-71
21
Arvicola campestris
16
1-97
22
Arvicola subterraneus
21
2 59
100
12-31
23
Lepus spec.
2
0-24
.
amphibms
Hraboši deíektní ?
.
.
.
.
.
6-15
— ^
— Poet
l!
D
Cislo
245
u h
jedincu
\\—^
YÚbec
Y proc. I
24
Lagomys
25
Equus caballus
pusillus
92
11-33
1
0-12
i'
26
Bos primigenias
1
0-12
27
Gervus tarandus
1
012
28
Sus scrofa
1
0-12
812
100^)
Z uvedeného soupisu vidno,
že v Prúchodici
Ludmirovské
ztráveno bylo nejméné 812 kusú ssavcô drobné zvifeny,
zapoitáno
i
nékolik málo
emž
v
velkých druhu, jejiehž kosti náhodilé
byly nalezený. Dôležitý jest zde
pomer jedincô mikrofauny,
z
néhož ^idno,
tvoi vice jak polovici, totiž 537o- aleko za nimi jsou rejskové 14%, pišuchy IP/^, lumici 67o, hici 4'47o, lieci že líraboši
4'37o
zbytek tvofí ostatní.
;
Pehlédneme-li tento seznam
diluvialni fauny
vidíme, že jsou zde zastoupena zvíata
Ludmirovské,
:
2.
dosud u nás nebo v sousedních zemích žijící žijící na stepich, hlavné ruských a sibírskych
3.
paticí
4.
obývající vysoké polohy horské
1.
.
.
.
.
637oi
11%, 24%,
druhom severním . arktickým
Jest to tedy zvírená smíšená, jak
Balearové škále, Kulné, lezená, o jejímž
Klnice,
i
—
fauna alpská
.
l'S'Yo-
v j iných jeskyních, na pf.
Šipce,
ertove
dífe byla
na-
púvodu jsou dodnes neustálené náhledy. z Ludmírova (zastoupené druhy:
Pokiid se arktické zvírený
Myodes
torquatus,
není sporu, že
Arvicola
gregalis
a ArvkoJa
sem byla zatlaená zalednéním,
rattkeps) které k
tye,
nám od
severozápadu postupovalo, a znenáhla, avšak stále ubíralo výživné pudy zvíatôm, takže nucena byla ustupovati do krajín našich i
jižnéjších
(víz
Jli/odes
torquatus).
Z
téze
príiny
sestoupila
zvírená alpská do polôh nižších (Sorex alpinus, Arvicola nivalis). Však již o puvodu zvírený stepní v našich krajinách není
náhled ustal en. ')
Vlastné 99-65 bez opravy. 17
—
—
246
Ostatní zvírenú, která dosud u nás nebo v blízkych zemích a v diluviu
žije
takovou,
totiž
považujeme za domorodou,
vyskytovala,
se
již
kdysi
se
která
geologických
predcházejících
v
dobách vyvinula, periódu glaciální, by béhem jejím prekala a dodnes k naši faune prináleží.
proídla.
i
pizpusobení života zimního nékterých ssavcô a nižších zvírat, každoroní tah ptactva, které se pudem vždy vrací ku hnízdéní do svého domova a j. zjevy. na
Poukazuje
to
výzkum jesky
Také negatívni výsledky
Ludmírovských
jsou dležity,
Schází (n.
p.
keek
zde
v Balcarové škále)
stepní
(Gricetus
podobné
hojný,
i
phaeus) jinde
lumík norský
(Myodes lemmus), tedy význané dva tvary arktické a stepní fauny.
Velice pozoruhodná jest nehledé
která se snad nestala
Z
neprítomnos
i
zvíaum
k plchôm a neopýrôm,
myší, véšinou noním,
to
úlovkem dravce denního.
nálezô vidno,
drobná zvírená Ludurité fáse dlouhé
že
míovská
jest zástupcem periódy diluvialní.
B.
—
Aves.
Mezi kostmi drobné zvírený
Ptáci.
Ludmírovské pfevládají, jak
vyše povédéno, kosti ptaí. Vynikají tarsy
a
sice
carpalní
potem, kosti
chudý. Nicméné podarilo se kosti
diluvialního
nikterak
snéhulí
ptactva
a
však
zachovalostí
tetfívkô)
(mimo
také druhy jsou
;
—
jenž veškeré kol. VÁCL. APKOVI uruje a všech palaeontologických
mých výzkum
se úastní (k emuž používa rozsáhlé svoji sbírky rozložených koster recentních ptákô) zjistiti 13 druh, z nichž 5 6 jest pro fossilní zvírenú moravskou nových.
—
—
Ptaí zvírená 1.
diluvialní z
Prchodice Ludmírovské
Brachyotus palustris B p.
PustovJca jest
—
jest tato:
Pustovka.
sova, která v lété hlavné severní zimou pínucena ustupuje na jih. Rada vyhledává vlhká krovím a trávou porostlá místa lesom se vyhýba. kraje obýva
a
stéhovavá
teprve
;
— Z ptáka toho
247
nalezený
-
v Prchodici
:
metacarpus
délky
mm, lánek z druhého prstu v krídle, zlomek tibie, tarsus délky 42 mm, tarsus defektni z mládéte. lánek prstu z nohy
40-5
úhrnem 6 zbytku paticích
jedincm.
asi 2
Turdus pilaris
2.
L.
—
Kviala.
Pták ten obýva severni Evropu a Asii, na zimu ustupuje do krajin jižnéjšich. U nás v zime velmi hojný, vyskytuje se v etných houfeeh a živí se bobulemi jefábu a jalovce.
V Pôehodici
nalezená zlomená
Pi
3.
c
a
caudata
tibie a ulna.
L. -^ Straka.
Domov straky jest stfedni a severní Evropa, Asie a Amerika. V diluviu moravském dosud zjišténa nebyla. V Ludmirové vykopali jsme tyto kosti ptáka toho:
metacarpy (délka jednoho 31
mm)
.
.
ulna defektni
1
zlomená
tibie
1
Úhrnem patíci
2
...
4 zbytky,
jedinci.
1
Columba specV —
4.
Holub spec?
HoJuhi obývají listnaté lesy Evropy, na zimu stéhují se do ki^ajin jižnéjšich.
nebyly zjištény.
5.
Akoliv
Kur rousný.
zástupcem
diluv.
ptactva
moravského
jest
kur
v nejsevernéjších krajinách Evropy, Asie i Amezvífetem výhradné severním, jako mezi ssavci
žije
pece p. lumici.
riky, není
jsou na
—
Lagopus albus Gmel.
Arktickým rousný.
z holuba dosud v pleistocaenu moravském Pruchodici nalezen metacarpus délky 30*5 mm.
Kosti
V
kdež vyhledává rovinné tundry, zakrslou vbou a bfízou porostlé, daleko na jih v Evropé až do moálovitých Východních Prus. V Asii vyskytuje se ješté jižnéji, a žije i na sibírskych stepich až po území
Zasahuje od svého nehostinného
ol"
s.
š,
tedy
po aru. která
se
bydlišté,
dotyká nejsevernéjších Cech. 17*
—
248
—
Za doby pleistocaení rozšírení této snéJmle v Evropé bylo mnoliem jižnéjší a zde, zvlášté u nás na Morave byla mnoliem obyejnéjším zjevem, než dnešní naše koroptve.
Také v Ludraírové hiile,
jak vidno
z
nalezli
prehledu
j
srn e
APKEM
pehojné zbytky
ulna
138
rádius
13
scapula
8
lánky prstu
25
krídel
z
ossa quadrata
9
humerus femur
33
30 500
metacarpy celé phalanx
198
598 448
tarsy celé tarsy tarsy tibie
tibie
zlomené horní pol zlomené dolní horní konce dolní konce
360 25
283
Úhrnem
K tomu
této sné-
sestaveného
druží
se
množství roztíšténých
etné
obratie,
kostí, poukazující
.
.
.
2668 kuso.
lánky prstú, drápky a na druh kura rousného..
Urovaní druhô Lagopus albus Gmel a Lagopus namnoze nemožno.
alpinus-
Nils. jest velmi obtížno a
Nejlépe oba druhy dají se rozeznati dle velikostí, a to hlavnékosti neporušených, tedy tarsometatarsô; u kura rousného jsou
vždy
delší a silnejší
etné
pozorovali
pohlavím
stáfim,
než u
i
druha Lagopus mutus.
Však
i
zde
zpsobeny jednak krajinným rázem, v némž se zvíre
v délce kostí, které
rozdíly
hnízdem a
vyvinulo.
Recentní
RINGA
kolísají
exempláre mezi 35'6
tarsú
— 41
Lagopus albus dle Dr. A. NEHv nálezech Ludmírovských 37
mm,
mm.
až 42
Z téchto
kostí možno souditi i na kopaných, které iní nejméné 523 kusy.
Jeden metacarpus
APKA
z
z
poet
jedincô zde vy-
polodospélého indivídua
bastarda, vzniklého
krížením rodu
pochází
Lagopus
X
dle-
Tetrix.
-
249
—
Zajímavý je také dolní konec tibie, jevicí pathologické známky; zvíe za živa patrné zlomilo nohu, delšim však klidem lomné
Podobný menší
plochy se spojily, srostly a utvrdily svalkem. callus
pozorovati
i
na porašeném
kdežto jinv jest
tnetatarsu.
zrejmé znetvoen.
Lagopus mutus Leách.
6.
—
Kur
alpský.
Ktír alpsTíý jest blízky príbuzný rousmrnu, obýva dnes kraje
veného
snéhii v
to pobliž
a Ameriky,
dalném severu Evropy, Asie
ledovc Alpských
a Škandinávskych.
na holých skalách, kde jen chudé rostlinstvo a toliko za krutých mrazu sestupuje do nižších polôh. Žije
Také kur alpský
za
mimo
vzriistá.
doby zalednéní ustoupil daleko na
jih.
když však ledovce vrátily se do svých nynéjšich mezi, sledoval kur alpský jednak do arktických krajín, jednak do Alp. Také je i
na Morave zanechal etné zbytky v diluvialních vrstvách, nikterak však tak hojné j ako druh pfedešlý.
Seznam a poet
dúležitéjších kostí z
Ludmírova
humerus
35
ulna rádius
4
femur
12
tibia
43
coracoidea
5
scapula
2
furcae
9
zobák
6
tfísky lebek
7
6
ossa quadrata
phalanges
dig.
II.
.
28
.
2
fibule
metacarpus
160
tarsy celé
193
tarsy tarsy
jest:
2
zlomené horní konce zlomené dolní konce
.
.
.
.
.154
.
.
•
.
.775
Úhrnem opétné dle potu .
Kosti tyto. soudíme-li
menvch hornich koncu,
patrí
107 kusú.
tarsu celých a zlo-
nejméné 174 jedincúm.
— z z
250
—
Srovnáme-li opétné tyto kosti u zvírat recentních, a fossilních Ludmírova, kolísají u prvých rozmery mezi 31 až 33"5 mm; Prúchodice u nékolika set CAPKEM méfených iní 30 36 mm.
—
Také k témto zbytkom dlužno piísti mnoho menších bezroztfíšténé hnátky vétši, které se nedají významných kostí jakož presné odlouiti od druhu Lagopus albus. i
7.
Tetrao
t
e tri x L.
—
Tetívek,
po celé severní Evropé a Asii až k poláronde v našich lesích, ím dále na jih, jest však fidším zjevem. Vyhledává listnaté lesy, hlavné bízami promíchané, v nichž na volnejších mistech hojné rostou borfivky, brusinky. maliny a ostružiny. Jest tedy ptákem pro náš kraj Tetrivek rozšifen je
nímu kruhu. Hnízdí
tu
i
typickým.
V
Prftchodici nalezený tyto zbytky ptáka toho
:
humerus
2
ulna
3
metacarpus, délky 44
— 45'5 mm
,
.11
femur
3
tibiae
8
fibula
I
furcae
4
coracoideum ossa quadrata
1
6
sternum phalanges
1
15
tarsometatarsy, délky 43
— 50
mm
patíMcich
.
44 99 kusú,
nejméné 22 jedincom.
8.
Perdix cinerea Lath.
Neobyejné hojný
Domovem
polích, stepich
i
onom množstvi
Koroptev.
jak
Moravském
príbuzné
jeho jest strední Evropa a Asie, kdež
pri okraji lesô.
zatlaen dále na zmeny podnebí proídly. z krajiny naši
—
tento pták u nás v pleistocaenu
nevyskytoval se daleko v snéhule.
.
...
Uhrnem
Velkou jih,
zimou byl
mu žije
patrné
obe na
bu
aneb rady jeho následkem
— V Prachodifi
nalezli
humerus, délky ulna, délky
251
jsme tyto souástky jeho:
47—49
44-5— 45-5
mm mm
3
9
.
3
rádius
metacarpus, délky :26-28
mm
21 17
tibiae
mm
délky 39-5—42
tarsy,
27
.
1
coracoideiim
15
drobné zbytby
.
.
96 zbytku,
Úhrnem patících 14 jedincm. 9.
Vane Hus
cr i status
—
W.
Cejka.
po celé Evropé, západní Asii i severní jsou moálovité. V plamne Africe. Hnízdí všude u nás, kde kraje etnými prameny Drahanské rada k hnízdéní vyhledává mokrá, hnizdí. V záfí steprostoupená luka, na nichž obyejné po párech je rozšírená hojné
ejhi
poátkem bezna huje se do krajín teplejších, odkudž se již vidlicovite furcy. zlomek jediný pouze V Ludmírové nalezen vraci.
To tanú s ochropus Temm.
10.
—
Vodouš kropenatý.
po Evropé, Asii a severní Africe; zjevem. Na zimu stehuje na. Morave u ek jest dosti obyejnýni do krajín našich k hnizse do teplejších krajín, odkudž v dubnu Rozšífen
jest ojedinelé
déní pfilétá.
V
Prôchodici nalezen metacarpus délky 28
11.
Anser cínereus
M.?
—
mm.
Husa popelavá?
poukazuje na pfítomnost druhem. se nejlépe srovnává s nadepsaným
Jediný lánek prstu krídel velikostí svoji
12.
Území
váme se Na zimu
rozšírení
47
mm
Jcahny
L.
divoJcé
—
Kachna divoká.
jest
velrai
rozsáhlé.
Setká-
Americe.
po celé Evropé, Asii i v severní Africe a záhy se vrací; asto odlétá do teplejší krajiny, však
s
ní
zústává u nás
V
Anas boschas
Jiusy
í
v zime,
vodám
stehuje se však k
nálezech Ludmiroví^kých nalezen zachovalý patící ? a tarsus délky 41*5
mm
.
ledu pustým.
femur delky
— 13.
Anas crecca
252
—
S tep h.
—
Cirka obecná.
Tato nejmenší z kaen evropských jest domovem v severní Asii a po celé Evropé všude u nás u vétších vod, hlavné rybníku. Na zimu táhne až do severní Afriky.
Druhu tomu, a
U ptactva zvírený
sice
9
,
patri defektní metacarpus.
udané procento nemá toho významu jako u drobné nebo úlovek fidších druhu jest vecí náhody.
ssavectva,
Nicméné
jest
zde zajimavý pomer obou snéhulí, jeábka
a koroptve, které astéji v mor. diluviu se naskýtaji.
D
Cislo
Poet
jedinci!
u H
r
vúbec
vproc.
Brachyotus palustris
2
O
2
Turdus
1
O
3
Pica caudata
.
1
O
4
Golumba
.
1
O
5
Lagopus albus
523
70
6
Lagopus mutus
174
23
7
Tetrao
22
3
8
Perdix cinerea
9
Vanellus cristatus
1
pilaris
sp.
tetrix
.
.
10
Totanus ochropus
11
Anser cinereus
12
Anas boschas
13
Anas crecca
.
14
.
.
.
2
1
O
1
O
1
O
1
o
1
01
743
1001)
z pehledu toho vidno, že ptactvo arktické a alpské zastoupeno je ve zvírené Ludmírovské 93%. p t a c t v o s t á 1 é, které po celý rok u nás trvá, b-i% s t eh o va v é, které u nás hnízdi, na zimu však odlétá do krajín teplejších, [-9^/^. Okrouhle.
—
C Již
—
Batrachia.
pfedbéžném popise
pri
škály u Ostrova upozornil jsem
snesených
sovou
do
snežní
-
253
Obcjživelníci. zbytkô
fossilnich
z
Balcaro\T
na veliký poet žabich kstek,
diluvialnieh
vrstev
pamätné
této
Souasné poukázal jsem na to, že pomerné krátke leto tehdy umožovalo život ruzného hmyzu, 'kterýž jest výhradní
jeskyné.
i
potravou téchto zvíat.
Také hojné nálezy Ludmírovské potvrzují tuto domnénku, nebof mezi drobnou zvírenou nalezl jsem 44 kôstek žabich, vétšinou poouchaných, z jejichž rozmérä Ize souditi na tri druhy.
Rana fusca Rôss.
1.
—
Skokan hnedý.
Skokan hnedý jest nejobyejnéjší žabou, s niž jsem se všude na planine Drahanské setkával ve vlhich lesích. Své zimní obydU opouští záhy z jará. jakmile slunce jen ponékud oheje zemi.
Bufo vulgaris Laur.
2.
Veerní a noni pisuzuji
ji
—
Ropucha obecná.
tato žaba dosahuje
asto znané
nékolik vétširh kostí, které se srovnávají
s
velikosti;
recentním
exemplárem. 3.
—
Hyla viridis Laur.
Rosnika
zelená.
Nékteré kosti nápadné menší jiných, pomerné dobre zachovalé, shodují se s recentnimi
rosniky
D. Pisces.
K Z nich
—
zelené.
Ryby.
fídkým zjevum stedoevropského diluvia ješté
náleží kosti rybí.
zachovalý se jednotlivé obratie známeho
nejastéji
váleku s drsným povrchem a základami nálevkodovnit prohloubenými.
tvaru nízkych vité
TaKé v Ludmirové 8'5
mm, prúméru
dnes v malých v Morave,
11*5
vysk3'tl se jediný
mm,
potúcích zdejšího
odtud
12
km
obratel defektni délky
patficí vétší nejaké rybe. jaká nežije okolí.
Byla
vzdálené. a zbytky
jeji
patrné zde
ulovená
vydávený.
-
Mollusca.
E.
—
'2U
—
Mekkýši.
a
Morave velmi asto, v nernnohých driizich ve spraši, a to bu ojedinelé, asto také ve vétších shludeh. Pomerné vzácne vyskytují se v nánosech Diluvialní konchylie nacházeji se na
jeskynníeh.
Z
tyi
obsahujici
hliny,
drobnou zvírenú, vyplavil jsem pouze patrné dravými ptáky,
skofápek,
snesených sem
které mi láskavé uril
známy odborník
zbytky
vzdávam
prof. JOS.
ULINÝ, zaež
dík.
Vétší
požirány
druhy hlemýžft b^ly patrné za potravu, menší draveem pouze pro lepší trávení na místé malých
kaménki,
s
jakými
v diluvialních
vydáveninách se
recentních
i
setkáváme. Zastoupeny jsou tyto druhy:
1.
Helix pomatia
Diluvialní r.
tohoto
—
Hlemýž
záhradní.
druhu na Morave
zjistil
jsem
již
1896 v Balcarové škále u Ostrova.
V a
stáfí
L.
Prôchodici Ludmírovské nalezl jsem
nepatrnou ást
Ulcmýk
z
prostedních závit
zakradni
žije
z
témé po
úlomek
vétší
ulity
téhož druhu. celé
Evropé,
na severu
zasahuje však pouze do krajín subarktických. Nejvice rozšíen je
na podloze vápenité na místech výslunných a jest dodnes u Ludmírova hojný.
2.
Patu la rude r a ta S t uder.
Malá
ulita
—
Vrásenka pomezní.
dobre zachovalá, však popelem ponékud zkorna-
z okolí Ludmírova dosud na Morave v polohách horských v echách na horách pomezných, odkudž dostalo se jí eského názvu hlavní rozšírení má v severní Evropé.
télá, náleží
dospelé Vrásence pomezní. Recentni
není dosud zjišténa, jest však
—
dle
ULINÉHO
;
Nalezená j ešte j iná menší skoápka, která exemplár téhož druhu, aneb byla ást jeho hliny odlomená.
jest
bu nedospelý
ulity
pri
plavení
—
255
—
Nové nálezy v tithonském vápenci u Skalicky. Remeš
Napsal Dr. M.
O
v Olomouci.
faune vápence štramberského v lesíku „Hrabí"' u Skalicky
vystupujíeího uverejnil jsem roku 1902 ve zpráváeh ríšskeho ústavu
malé pojednaní. Od té doby bylo na mnohý pekný exemplár zustal tim védé zachován. Vétší kollekce zkamenélin získaná p. prof. Jahnem pro mineralogický ústav eské techniky v Brne; také moje soukromá sbirka byla v posledních letech novými nálezy obohacena. Protože v novém materi.'ilu objéveny mnohé druhy pro Skalickú nové, ukázalo se nutným doplnení prvniho mého seznamu zkamenélin. Pan proí. Jahn ochotné mi zapújil seznani dotených zkamenélin ve sbírkách eské techniky uchovaných, zaež mu rád vzdávam na tomto místé díky. Jahnovy exempláre urený byly v geológ, ústave prof. Uhliga ve Vidni. Ony druhy, kterých jsem geologického ve Vidni^j
této lokalite pilnéji sbiráno, a
sám ve vápenci ze Skalicky nenašel, a které jsou jenom ve sbirce brnenská eské techniky, oznail jsem zvlášté znakou B. t. technika. Uvádím zde jenom druhy nové nalezené a podotýkam
=
ohledné Shalv, že jsem druhy pro Skaiiku nové zaznamenal ve svém dodatku k Bivalváin štramberským.-)
S p o ngia
Thalamopora Hoheneggeri
e.
Zeise. B.
A
n
t
h o
z
již
t.
o
a.
Opisthophyllum spec.
Dendrogyra sinuosa
Ogilvie.
Stylina sp.
Gonvexastraea minima Montlivaltia
cf.
ThecosmiUa ')
der
k.
k.
Dr. M.
B.
Et.
t.
Renevieri Koby.
Voltzi Ogilvie.
Remeš: Die Fauna des Kalkes von
geológ. Reichsanstall 190^2. Nr.
Skalická.
Verhandlungen
5.
-) Uber Bivalven der Stramberger Schichten. Nachträge zur Fauna von Straiaberg IV. tSep. aus den Beitr. zur Palaeont. und Geol. von Ósterr.-Ung.)
— Theeosmilia truncata
—
256
„
B.
Thamnastraea
aff.
Hy ]\Iilleporidium
l.
confluens Quenst.
d
o
m
du
e
s
a
e.
Remeši Steinm.
V
me
e r
s.
Serpula planorbiformis Múnster. sp,, trubiky prôezu kruhovitélio, dosti tlusté, Podobné uvádím na jiném místé z Ryehaltic.
Serpula
B
r a o
h
o p o d
i
protáhlé.
a.
Terebratula Bilimeki Suess. y,
aff.
„
sp.
Beskydensis Zeusííh.
tyehaviensis Suess.
„
Tab.
III.
(1
t.
exempl. odpovídá obr.
2.
a b.
u Suesse.)
Terebratulina latirostris Suess. B.
Waldheimia
B.
príbuzná T. simpl.)
(':'
t.
Exemplár vétší než obrázky kulatéjši, hrany od zobáku vycházejíei nezetelné. Také v seznamu brnenské techniky eské je Waldheimia aíT. cataphracta uvedená, snad je to podobný cataphracta Suess.
aff'.
Suessovy,
tvar,
j
Waldheimia
obrys
ako muj. trigonella Schloth.
méí
dve tretiny Celý kus byl
Waldheimia
jisté
n. sp. B.
Rhynchonella Suessi
asi
aspo
možno Thecidea ticich
—
Exemplár
mm, 35
dosti velký,
nej vétší
mm
šírka
n. sp.
30
mm.
dlouhý.
Zitt.
V seznamu uveden jako
autor Pomp.,
t.
sp. (nejspíše Dictyothyris altirostris
celý
zachované
také
t.
což je asi mýlka. B. Dictyothyris
30
Remeš). Nebylo
exemplár vypraeparovati.
vyskytující se
(bude pozdéji
j
zárove na Štramberku a Rychal-
inde popsána).
— E
c
h
i
—
257
no d
Metaporhinus convexus CatuUo. Gidaris sp. (oste). B. t.
e r
B.
ma
t a.
t.
Gidaris glandifera Goldf. (oste).
Pseudosaccocoma strambergense n. g. n. sp. (bude zárove se štramberskými exemplári na jiném misté blíže popsáno).
Crustacea. Prosopon heraldieum Môrieke. globosiim Remeš. „ marginatum H. v. Meyer. ovale Môrieke. (Exemplár neúplné (?) ^ m'ení není doeela jisto.)
B
i
v a
1
v
zachovalý,
proto
a.
Unicardium neutrum Boehm. sp.
Boehm. communis „ „ „ Boehm. communis Luci Defranue var.
Diceras Beyrichi var. rugata „
">
B.
t.
sp.
Opis?
aff.
Gaulardea Buvignier
Isoarca Haueri
Boehm.
sp.
Astarte
de
Studeri
obr. 2. u
sp.
(malé kamenné jadro
odpovídá
Boehm a).
Modiola aequiplicata „
Loriol
Lorioli
v.
Zitt.
Strombeck. Miska
menší
B.
t.
než
u
exempláfi
štram-
berskych. Mytilus Neumayri AvicLila sp.
ného
Boehm.
B.
t.
Druhý exemplár druhu mnou p. (4.)
ze Skalicky již
138.
Pecten af. poeeilographus Gem.
et di Blasi. B.
t.
uvede-
258 Pecten acocryssus Gem.
—
et di Blasi,
skulptúra jeu slabé viditelná.
aff. acrocryssus Gem. et di Blasi, souhlasi úplné se Zittelovým popisem exempláre koákovského. Na jednom ze sv^^eh dvou exempláru shledávám však j ešte jemné radiálni ryhování na oné asti misky, kde se vyskytuj! koncentrické vrásky a árky. Druhý exemplár je bez oné radiálni kresby. Pecten aff. Gioenii Gem. et di Blasi. Pecten fraudator Boehm. Na jednom exemplári jsou zfetelné viditelná véjiovité vybihajíci žebírka, která Boehm. popisuje.
Pecten
Pecten cinguliferus
Zitt.
Oppeli Gem. et
di Blasi.
„
aff.
„
strambergensis Remeš.
„
Gemmellaroi Remeš.
,,
tithonius
„
aff'.
„
sp. nékolik
Gem
|B.,.
et di Blasi.
vimineus Sow.
druh.
Hinnites sp.
Velopecten
B.
J
cf.
t.
inaequistriatus Voltz.
Velopecten sp.
Velopecten obr.
cf.
13.,
Dve úplné misky odpovidaji jenom že dosahují asi
astartinus de Loriol. tab.
v
II.,
mé
práci,
Ys velikosti štramberských exempláfú. Velopecten (?), 1 exemplár souhlasi s exempláem ze Štramberka
mnou uvedeným, druhý
s
obr. 11. téze tabulky
menší.
Limatula d^^persa Boehm.
\
Limatula bucculenta Boehm.
|
Lima sculpturata, Remeš. Lima quadrangularis Remeš. Lima sp.
/
Plicatula koniakavensis „
B.
t.
B.
t.
í
Boehm
strambergensis sp.
Placunopsis sp.
Ostrea (Exogyra) sinuata Sow. „
„
subsinuata
„
spec. ind.
„
(Alectryonia)
]
B.
Leym
sp. aff.
solitaria
J.
Sow
t.
—
je však
—
gregaria Sow.
Ostrea (Alectr\'onia)
Boehmovým
popisem
s
tithonia
aff.
.
„
—
259
Ostrea sp. (Alectryonia). B.
Boehm.
Spodní miska, která
souhlasí.
t.
Gastropoda. Zittelia erassissima Zitt. B.
t.
ítieria austriaca Zitt.
Cerithium praeses
Zitt.
prvni
v
zprávé
otazníkem uvedená,
s
vyskytuje se jisté ve vápenci u Skalicky.
Cerithium dictyotum
Zitt.
„
amabile
„
cf.
„
(Euostoma) migrans
Zitt.
B. Zitt.
Ghemnitzia (Pseudomelania) castor úplné
Ghemnitzia
s
obrázkem u con fráter
aff.
Turbo transitorius Zitt. Turbo stephanophorus
Zitt.
Zittla (obr. Zitt.
(Pseudomelania)
„
t.
nodosostriatum Peters.
Zitt.,
Kamenné jadro
10..
souhlasí
tab. 45.).
I
sp.
j
exemplár je ponékud špatné zacho-
valý.
Turbo
spec. B.
t.
Pleurotomaria multiíormis
Zitt.
Pleurotomaria spec. Ditremaria gracilis Patella Haueri
B.
Zitt.
t.
Zitt.
Gephalopoda. Belemnites conophorus Opp. aff.
„
conophorus Opp.
spec.
Haploceras elimatum Opp. tithonium
„
Perisphinctes „
cf. cf.
\ B.
t.
,.
colubrinus Reinecke Richteri Opp.
—
mimo Uvedené nové druhy pro Skalickú vyskytují se všecky ve vápenci štramberském a pot^Tzují znovu souhlasnost vápence u Skalicky s vápencem štramberským. P. cf. colubrinus nebyl dosud ze štramberských vrstev znám. P. colu-
jeden
—
—
-
260
brinus vyskytuje se ve starším oddile tithonského v Karpatech (Rogoznik), jižníeh
Alpách
stupne,
a to
hojný v diphyNorigUa u Rovereta,
(zvlášté
ovém vápenci u Volaná, Toldi, Folgaria, Pazzona a Malcesine na Gardskéra jezee, ideji na Monte Gatria ve stfedních Apeninech. Xení pochybnosti, že dalšími nálezy búdou objeveny ješté nové se Štraniberkem souhlasné druhy ve vápenci u Skalicky.
Seznam zkamenélin dosud ve vápenci
(?)
Eudea globata Quenst.
(?)
Peronidella sp.
u Skalicky nalezených.
S p o n g i a e. sp. Thalamopora „
Anth Opisthophyllum
o
o
z
a.
Stylosmilia rugosa Becker sp.
Dendrogyra sinuosa Ogilvie. Acanthogyra multiformis Og.
From,
Pleurosniilia cylindrica
Voltzi Ogilvie
„
truncata
Thamnastraea Polyphylloseris
cf.
confluens
afí'.
tenuisept. Og.
Episteptopiiyllum
Et.
Renevieri Koby.
Thecosmili J longimana Quenst.
viguhna
„
Quenst.
Stylina sp.
„
„
sp.
Astrocoenia Bernensis Koby.
Montlivaltia
Z.
Thecosmilia suevica Quen. sp.
sp.
Gonvexastraea minima
Zeise.
Zitteli
Hoheneggeri
commune
Mil.
Diplaraea
a.
nobilis
Ogilvie.
Ét. sp.
Hydromedusae. Milleporidium Remeši Steinm.
V
e r
me
s.
Serpula planorbiformis Miinster,
Serpula
sp.
Brachiopoda. (?)
Terebratula
pseudo-bisuffarcinata
,,
Gem.
simpl. Zeusch,
Terebratula Bilimeki Suess. „
formosa
„
immanis Zeusch.
261
Terebratula cyclogoniaZeuseh. „
tychaviensis S.
„
bezkydensis Z.
,
aíf.
— Waldheimia eataphracta (?)
bezkydensis Z.
moravica Glock. Megerlea Petersi Hohenegger, „
aíf.
„
Hôrnesi Hoh.
„
trigonella, Schl.
„
n. sp.
Rhynchonella Suessi Zitt. paehytheca Z. „ astierianaOrb. „
Terebratulina substriata Schloth. sp. latirostris Suess.
„
magadiformis
Suess.
norraalis
.,
Waldheimia lugubris Suess. .,
S.
cataphractaS.
„
Dictyothyris sp,
Thecidea
Z.
n.
sp.
Echinoderniata Metaporhinus
convexus
Pseudodiadema sp. Pseudosaccocoma stramber gense Remeš.
(Ga-
tulloj Gotteau.
Gidaris glandifera Goldf. sp.
Griistacea Palaeosphaeroma Uhligi Rem. Galathea
Prosopon ovale Môricke. complanatum Reuss. „
(?)
sp.
Prosopon angustum Reuss. heraldicum ^lôricke. „ „
margin. H.
v.
i
Glavagella (tubiky).
(?)
Boehm.
umbonatum
„
„
„
grlobosum Remeš.
1
v
a.
Opis
Gaulardea Buvi-
aíf.
gnier.
Isoarca Haueri
Boehm.
Isoarca sp. Astarte Studeri de Loriol
sp.
Diceras Luci Defr.
var.
com-
munis Boehm. „
Luci Defr.
„
Beyriehi
.,
Beyriehi
Modiola aequiplicata LorioU Zitt. „ Mytilus Neumayri
fi.
var.
rugata
Boehm.
v.
sp.
Strom.
Boehm.
Avicula sp.
Pecten var.
munis Boehm. sp.
v a
(?)
(?)Gastrochaena(kyjovité tvary).
Unicardium neutrum
bidentatum Reuss.
Meyer.
B (?)
,,
com-
cf.
poecilographus Gem.
et di Blasi. ,
aíf.
poecilographus
Gem.
et di Blasi. 18
—
Limatula bucculenta Boehm.
Pecten fraudalor Boehm.
Lima
cinguliferus Zitt.
Gem.
acrociyssus
„
962
et
di Blasi.
Blasi.
di
aíf'.
,,
Gem.
acrocryssus
aff.
et
Gem.
Gioenii
et
„
sculpturata Remeš.
„
quadrangularis Remeš.
„
sp.
Plicatula koniakavensis
Boehm. Gem.
Oppeli
di
et
strambergensis
„
Boehm.
Blasi. aff.
„
Oppeli Gem,
sp.
et di
Placunopsis
Blasi.
Gem.
arotoplicus
et di
cf.
Gem.
cordiformis
et di
Anomia
Gem.
„
Schloth.
„
spec. ind.
„
sp.
„
(Alectrjonia) stramber-
„
Leym.
subspinosus
„
Gemmellaroi Remeš. moravicus Remeš.
„
strambergensis Remeš.
„
aff.
„
sp. (nékolik druhi).
vimineus Sow.
astartinus
cf.
de
(Alectryonia)
„
taria
Ctenostreon
„
hastel-
soli-
aff.
Sow. gregaria
Sow.
sp.
dispersa
J.
(Alectryonia)
„
sp.
Limatula gibbosa
cf.
lata Quenst.
inaequistriatus
Voltz.
moravica Boehm.
(Alectryonia)
„
cf.
Boehm.
(Alectryonia) rastellaris var.
Loriol. „
gensis „
Hinnites sp.
Velopecten
subsinuata
di
et
Blasi.
„
sp.
Ostrea (Exogyra) siniiata Sow.
tithonius
„
Boehm.
sp.
Blasi. „
tatrica Zitt.
granifera
„
{?)
Blasi. „
Boehm.
mistrovicensis
di Blasi. „
Boehm.
Pratzi
„
(Alectryonia)
„ J.
Sow.
nia
aff.
titho-
Boehm.
Boehm.
Gastropoda. (?)
Golum.bellaria sp.
Zittelia crassisshna Zitt. Itieria austriaca Zitt.
Nerinea
sp.
Gerithium praeses „
„ „
Zitt.
dictyotmTí Zitt.
amabile
Zitt.
nodoso-striatum P.
263 Cerithium
cf.
— Turbo
nodoso-striatum,
Pet.
transitorius Zitt.
stephanophorus
„
Chemnitzia (Pseudomelania)
Pleurotomaria multiformis
castor Zitt. „
eonfraler
aft.
Zitt.
Tylostoma pondero?um Onkospira
gracilis
Turbo Waagreni
„
(?)
p h a
e
1
o p o d
Zitt.
a.
Haploceras tithonium Opp.
Opp.
conopho. Opp.
Perispliinctes
cf.
colubrinus
Reinecke.
sp. (?)
Zitt.
granulifera Zitt.
Zitt.
Belemnites conophorus aff.
cf.
Patella Haueri
Zitt.
G
„
Ditremaria gracilis
Zitt.
Zitt.
sp.
„
Chemnitzia(Pseudomelania) sp.
(?)
Zitt.
sp.
Nautilus sp.
„
cí.RichteriOpp.
Haploceras elimatum Opp.
P Strophodus
i
s c e s.
sp.
Poznámky k díluviálním nálezúm v jeskyních mladeských a stopám glaciáiním na severo= východní Podáva
K.
J.
iVloravé.
Maska
v
leli.
Neznaje dosud z vlastního názoru jeskyni mladeských u Litovle, použil jsem hlavních prázdnin r. 1904 k dôkladnejší prohlídce dôležitého tohoto nalezišté diluviálního, o némž v dívéjších asech a opét v nejnovéjší dobé kolovaly v asopisech rôzne, namnoze si odporujici, pri nejmenšim aspo spletité a nejasné zprávy. Zajímala mne zejména zvést o nahodilém nálezu kostí pravekých obrô, jakož druhá zpráva o nálezu kostry dospelého loveka adítéte se zbytky diluviálních zvíat pod neporušeným pokrovem skalní m. i
Láskavostí
a
c.
k.
deské,
pána
konservatora v jež v
puvodním
dra.
Jana Smyky,
Litovli,
seznal
mestského lékae jsem veškery nálezy mla-
ješté stavu byly uložený v
museu
knížete
18*
L
i
e ch
t
e
n
s
t
e
i
Zámcích, jakož
—
264
n a na hrade Usovském a v lesaí úradovne na Nov, jaskyne v hore Tesíné u Mladce: Podkovu^
i
Bokovii diru
a
nové nalezišté loveka diluviálníh o.
Byl jsem prvním odbornikem,
jemuž dopáno
ohledati a takto samostatný úsudek
O novém
nalezišti,
jež
jest
si
celý
nález
bliže
uiniti.
na jižním svahu Tesina,
asi
60 krokô na západ od starého vchodu do Bokovy diry, nutná pfedevšim stanoviti, že jest nám tu initi se zbytkem bývalého výklenku nebo jeskyky, jejiž klenba v dobách divéjších se
neb byla odlámána.
Zpozoroval jsem
totiž dne 12. srpna od nynéjší steny skalní omletou skálu^ na níž Ipéla silná vrstva popelovitá s uhliky a kústkami fossUni líšky a ^ajíce héláka. Pod síceným stropem nalezený v beznu r. 1904 zbytky loveka diluviálniho zvífat. Na západní strane
sítila r.
1904 ve vzdálenosti 4
m
i
k temeni komín,
vybíhal
nalezišté
v némž
taktéž
etné
kosti
Za pobytu mého v Mladi byl tento komín již 10 m od roviny pôvodního nalezišté lidských
diluviální byly uložený.
do hloubky
asi
kostí vybrán;
táhl se
pak v této hloubce dále do škály smérem
severním. Zdali a pokud tento komín souvisel se sousedni bývalou
jeskykou, lovékem diluviálním obývanou, nelze už stanovili;: mylnou však jest domnénka, že by byl prístup k nalezišti diluviálnimu umožoval. Vchod do jeskyky nutno na jižní strane predpokladali. Zbytky zvífecí se nacházely pouze v hoejší asti hlinité výplne komína.
Co se nálezu samého tye, nelze o diluviálním stáí lidských kostí pochybovali. Náležejí, pokud jsem mohl
mužm
zbéžném ohledání seznati, dvéma dospelým postavy podobné veliké, však hmotnéjší j ešte, než byl diluviální lovek pfedmostecký (výšky asi 180 cm), lebky rovnéž tvaru podloupri
hlého
(délka 205 cm, šírka 152 cm, index lebení 74) se silné vynívajícími oblouky nadoními, vyvinutým hrbolkem bradnim,
zuby znané otelými; kosti holenní jsou silné sploštélé, platyknemické, nikoli tou mérou jako pedmostecké. Pouze jedna lebka byla zachovaná; druhá lebka jakož i všecky ostatní asti
a
koster byly roztfištény, Ize však oekávati, že nékteré kosti se
daji
z
úlomk
detská, jest lebkou
náležela
dítéti.
sestaviti.
liší;
Tfetí nezjistil
konetin
dle výpovedi délnikú jsem ani kstky, jež by byla.
lebka,
— Mnoho
265
-
asti obou koster bylo zmaeno,
i
velmi
jest
litovati.
že po prvním objavu zbytku lidských nebylo další kopáni ihned
zastaveno a pak svéeno zkušenému znalci. Lidské tyto zbytky a zejména obé lebky podstatné se
od
kosti a lebky,
sousedni
v
jež
kustos videského dvorniho niusea diluviálnim stáí jsem
již
Bokové .lOS.
dífe
1881
r.
SZOMBATHY,
liši
nalezl
a o jejichž
tehdy pochyboval. Nový nález pochyb-
ností téeh nerozptyluje.
Z výrobku lidských, jež s kostrami byly nalezený, uvádím: zpracované parohy sobí, zejména 2 plochá, krásne broušená, na obou koncích pihrocená hladidla, z nichž jedno úplné zachovalé jest 17'5
cm dlouhé a uprostred 2 cm široké; dále pak pazourkové cm dlouhé a 6 cm široké, kamenné hladidlo, jedno
škrabadlo, 9
rohovcové jadro.
Z etných zbytkô zvíecich, jež poblízku koster lidských Usku obecnou, uril jsem tyto druhy diluviálni
byly nalezený,
Háku
i)olárni,
a teteva.
parohy
:
rikn, zajice héldka,
Nezjistil
pišuchu, keka, soba,
jsem ani medvéda ani hyeny.
jelení sotva Ize pokládati za
souasné
s
losa,
zuhra
Dva odhozené
ostatními zbytky
diluviálními.
Nález celý zaradili dlužno
pokroilé doby sobí,
a
do nejmladšího diluvia, do
lebky lidské zachovalý ráz
starší.
—
alším úelem cesty mé bylo ohledání nalezišté pedmosteckého a severovýchodní Moravy se zvláštním zretelem ke stopám doby glaciální. V Pedmostí
shledal jsem, že
každoroné
objevují se v cihel-
nách po obou stranách táboišté lovcú mamutích dosti etné zbytky zvírený diluviálni, najme mamutí se zrejmými stopami púsobení lidského a picházejí asto na zmar, ježto není nikoho, jenž by je
od délníkú za pimérenou náhradu kupoval. Mestské museum z Pfedmostí získali cennejší
pferovské by za nékolik korún mohlo
predmety, než chová ve svých jinak dosti bohatých sbírkách.
Ve
Štramberku
a okolí pátral jsem po stopách ledovcu, jež
by byly dokladem, že také téme Kotoue bylo v dobé glaciální ledovcem pokryto, nedospel jsem však k jistému o tom úsudku.
Bude
treba dalštch pozorovaní.
-
—
266
S tim SOU visi otázka z a e d n é n moravských B e z k y d zejména skupiny Radhoštské. Také zde nutno ponechali by „morské oko" na jižníni konené ešeni studiím pištim, Svahu Radhošté aspo poukazovalo k lokálnímu, po deiši dobu 1
í
a
tvajíeímu zalcdnéní.
„Lochy", umelé jeskyné na Morave. Souborný pehled. Podáva
Po
ástené
i
nejší
ložiska
a
Cervinka
téméf Morave,
celé
jakož
L.
I.
v
Bavoích
cihláské
v
v Uh. Hradišti.
Uhrách
vyskytují
hliny,
se
a
Dolních
R.akousich
kde jsou moc-
všude,
umele vykroužené chodby
úkryty kivolaké, nékdy v podobe bludiš domy v nynejších osadách aneb
založené.
i
Bývají obyejné pod
i
v lesich
a na polich opodál lidských obydlí.
Lid
jim „lochy".
í'íká
Minéní o nich je podnes neustáleno, puvod a úel lochu je dosud nerozfešen, ba opravdu hádankou.
Otázkou touto a prozkoumávánim lochu moravských zabývah se pilné pp. K. Bukovanský, V, Gap e k, Dr. M. Kríž, :
F.
My klík,
pi.
L.
B ak eso
vá,
M.
Trapp
m.
a
j.
Snesený
materiál moravský je asi tento ve struných zprávách:
Lochy
v
Klohouhácli
Bukovanský, Chodby hodin
(?)
na Brnenskú popsal nadu. K. Jar. táhnou snad na nékolik
jejich, které se
po krajine a do nichž vedou na rozliných mistech vykopaný ve žluté hline diluviálni jsou asi 2 m
otvory, jsou
:
m
lomeným stropem. Prukopem tímto, který vede daleko pod méstekem ano do okolních les („Pestavlky", les „Divácky"), môže tedy procházeti jen jediná
vysoké, 0*7
široké,
s
goticky
i
osoba; po stranách chodby vždy ve vzdálenosti asi 20 výklenky, aby se chodci mohli pohodlné vyhnouti.
Z
m
byly
chodby vedou v pravidelných vzdálenostech na levo nízke poboné chodby v délce asi 3 m do postranních komiírek. Tyto poboní chodby jsou tak nizké, že této hlavní
na pravo
i
—
267
—
lovek mže jenom tvernožky proplaziti, naež octne komúrce obyajné I '8 m vysoké a 2 m do tverce. V koutech téchto kobek jsou sedadla z hliny upéchovaná, nad sedadly pak vždy výklenek, do néhož vkládán kahánek nebo lou (obr. !.)• V jedné komúrce byla aspo klenba nad výklenkem plase jimi se v
menem zaazena.
Obr.
Ve
cm
stropei.'li
1.
Prúez
loc-hu v Klobuucich.
každé komrky, a to pravé uprostred,
jest asi
vede až na povrch zemský a kterým patrné mél býti pivádén do chodeb erstvý vzduch. 10
široký otvor
okrouhlý,
obané
klobouti,
Starší
který
kteh lochy
vypravovali,
navštívili,
tam našla lebka zvifecí, stfepy nádobí hlineného a nékolik kamenô. Jinde nalezený známky po jakési brance: na zemi ležely dve vrstvy hrubých a neforemných vepovic (nepálených cihel) a ve stenách stopy zarazených hebú, které asi držely dvíka. Jiné lochy mély podel stén náspy na sedení, ba nasypané stoly. V jedné takové svétnice vykopaný též lidské kosti. že se
i
Dnes
jest vétšina
loch
neprístupná.
Prduchy
do nich astéji voda, zaplavovala komurky
i
totiž vnikala
chodby, steny se
sesouvaly a zanášely.
Také na
návrší
„Pod povétráky" jsou
vétšinou už
lochy,
zaborené.^)
Mnoho lochu jest u Klobouk v lese nad Pestavlky „na Rovinách" feeném a pak v lese „nad Novými horami". V mesteku jest jich nyní (1884) jen néco málo prístupných. V chaloupkách za helvetským kostelem, pak v domech od ísla
14.
poínajíc,
všude
lochy
jsou
lenou chodbou pod dum
ís. 93.
vede
mezi
ke 1)
studni
asopis
vi.
v
Mezírce,
a
Spolená
ís.
93.
a
muzejniho spolku v Olomouci, 1884,
prý
vedly tato 94.
str.
spo-
chodba prý
Tam 117.
prý
si
—
—
vodu na
lochú pficházeli pro
lidé z
268
pití
i
mytí a nazývali
stii-
dánku Myjavka.^)
O
Myjavce zaznamenal
p.
Ciatka
F r.
roval jeden soused, když nabíral v ni vodu,
nenou nádobou
též pro vodu.
sedy, a když
se o
ti
zárove loveka,
eek,
Když
tuto povést:
,
Pred asy zpozo-
že do ni sahá jakási ruka s
tom presvedili, poíhah si a chytih onu ruku a podzemní chodbou pro vodu si docházel. Byl to
který
který, když
ho
domu
vzali
jí
s ni
sta-
a néco u nich pojedl, v prach se rozpadl."
Také v locháeh u Rožnovského padla, když se
hli-
pozoroval po druhé, smluvil se se sou-
to
našli kostru,
která se roz-
dotkli-.)
Lochy kloboucké
navštívil též
pan Flór. K o u d
e
1
k
a,
známy
archaeolog, a prohlížel 1och v ís. 220. u p. F. Foretníka. Pod-
zemní
komrky
užívaj í
tam za
chodby
sklep,
z
ní
vedoucí však
zazdili.^)
Ve Zdámcich jsou lochy na farním
asto, neznámych
poli v „Klínafích'"'.
se propadlo kus pole, a otevela se díra, vedoucí do
chodeb. R. 1888 otevela se opét taková díra; otvor byl okrouhlj^
na ^4 m v pruméru. Pod ním sesypala se hlina na 4 m hloubky, a tu vedia úzka a nízka chodba do první šiaviny, prostory na 2 m vysoké, 3 m dlouhé a 2 m široké. Zde mohl lovek pohodlné stati i choditi. Z této komôrky šla opét úzka chodba íi^ široká a 1 m vysoká, a po 2 m byla opét tak veliká komôrka jako první, po dalšich 2 metrech tfeti. Z druhé komôrky odboovala smérem jižním nízka, úzka chodba (0*4 m) a na 4 m daleko.
%
vykrouženy jsou ve žluté, písenaté hlíné kovovým, našemu rýi podobným, a sloužily za útoište v pípadech války a pronásledování. Zízeny jsou dle uritého plánu, na obranu dúmyslné premysleného, a poskytovaly bezpený úkryt tém, ktei se do Prostory
tyto
nastrojení ostrým,
nich utekli.
Vaiti a topiti se v nich nemohlo ani tu není
by úkryt
ohniš a popeliš:
síni
;
nejsou ani steny oazeny,
vycházející otvory
ven,
byl
pôda
bu
prezradil.
V ArcMehové v
kou
nebo ve
již
svétnici
nékolikrát se stalo,
nebo ve
stáji
1)
Cas. muz. 01om., 1885,
str.
'')
Cas. muz. 01om., 1886,
str.
178.
'')
Cas. muz. 01om., 1885,
str.
87.
*)
Dr. M. Kríž, Dejiny
že se lidem
preborila, a otevel se 1och.*)
452.
mesteka
2dánic,
str.
123.
— V
269
—
Netikovicich (u Zdanie) jsou též lochy.
})od svétnici. jde
pod návsim.
se
bydliciho a vytrácel
naproti
Jeden zainá práve
studu na dvore souseda jeho sklepe. Tato studa je
protinal v
na vrchu okrouhlá. ve zpodku však tyhranná, tak že svrchu otvor k vode vedouci není viditelný.^) Vrhice u Klobouk.
Pri kopaní sklepu
nalezený
byly
lochy
vykopané v hlinovici a eástené ve štérku. Xaduitel V. Š m ah e vypravoval, že se tam též našly lidské kosti, stepy z nádob i
hlinených a
V lochu
j.-)
Lošticich
zachovalý se v is. 180. na
zaátek chodby do
;
1
žluté hliny
„Skekáeh"
stopy
vykroužené vyklenut nyni
na sklep. ^J
V OechovióMch uhozeno na Byla to
sluj
2
m
hluboká
i
ve sklepe Jana Polcara.
loc-hy
a
široká,
z
ni
vedly
dve chodby
šikmo pod zemi. Ve stenách sluje zastrený byly drevené dlouhé tye, které se však rozpadly v prach, jakmile se jich dotkli. Nyni jsou chodby zasypaný.
O
dva domy niže, u Jana Nemecka, spustila se pi. Bakekuchyne nálevkovitým, asi 2\o m hlubokym otvorení do vykroužené dutiny; z ni vedou tri úzke trubicovité chodby ruzným smérem do zeme. Dve z nich jsou zasypaný, tak že se do nich dalo vniknouti pouze 2 m dovnit. Hned z kraje bylo ve sténé pozorovati malé výklenky asi 4 cm vysoké, tolik hluboké a 6 m
šová
z
O podobných výklencich zmiuje se též P. domnivá se, že byly proto udélány, aby se lovek hmatem podlé nich mohl v loehu orientovati. široké.
a
cm vysokou
Tretí dérou 55 místnosti, v niž se
stropem
špicatým,
V ele nevysoko od zeme asi
bývalo upevnéno
dost nízkym s
obou 1)
str.
mohlo
vztýiti.
Byla to kaplika se
„vepfovicemi''
cihlami
vyzdéným.
se vejíti
na sedátko. Špicatým pr&chodem do druhé vétší místnosti. v které
strán bvla sedadla hlinená, str. 42.
ve sténé vvklenkv a také ve
— Dr.
M.
Ki
ž.
Dejiny
124.
Bukovansky.
Karner bez svetla
byly dve diry naproti sobé. v kterých
drevo
Cas. muz. Olom., 1875,
i
prosoukala se spisovatelka do
mohla pohodlné velikými
L.
Cas. 01. m., 1884.
2)
K.
J.
3)
J.
H(avelka). Cas. 01. m., 1SS4.
str.
171.
str.
119.
mesteka
Zdanie,
— prduch. Dále vedia
strope
270
-
ješté nízka chodba,
ale byla zasuta
a kamenira.
hlinou
—
Tesy na stenách byly spôsobený 8 4 cm širokým nastrojení, okrouhlým, a když spisovatelka pfiméila k nim na kamenné d lát k o, v týž den v záhrade onoho rolníka nalezené, hodilo se úplné do tes ve stene. L. Bakešová považuje tuto okolnost na posuzování stáí lochú za nemálo stranách
dôležitou.
Také v nyní
skrýš,
kuchyne
byla v
domé
rolníka
Vypravují
o
že
méla podobu jakési
stén
byla hlinená sedadla
Tihovicich
zazdéná.
klenutým stropem.
s
ní,
Kolem
Dvofáka podobná
na ném prý byly hrnce piklopkami. Prôchody prý se vedly odtud až do
a uprostred hlinené ohnište jako stôl, a s
popelem
s
Orechová.
V Oechovém ve spojení
s
jsou podobné podzemní chodby a skrýše, které
lochy oechovskými a tikovickými
labyrint a táhnou se až
V
Zilošicich
sluj
tvoi
podzemní
kostel.
kostel na kopeku, a pod ním ve škále menšími a vetšími prý místnostmi. Nemci
stojí
vytesaná je chodba
jmenují
pod
s
„zlatovou".^)
Znojemskú jsou také lochy. M. Trapp chodby s gotickým obloukem, a z nich vedou tesné spojovací otvory do péti komôrek. Jiné lochy na Znojemskú jsou ješté v Borotkich a Hrádku,
V
Lechovících
praví o nich,
na
že jsou to
které popisuje obšírnéji benediktín P. L.
Lhánice (u Mohelna) mají lochy v
K am e r.-)
domé
Prozkoumal Ve studní jest p. ve hloubce asi 4 m. otvor do chodby hlavní. Chodba tato je také gotická, néco pfes 1 m vysoká a 60 cm široká. Tu a tam jsou ve stenách nepatrné výklenky, snad na svetlo. Ze hrebene
u.
a popsal je
chodby vedou
V.
Gapek, známy
is. 13.
ornitholog.
pímo
k povrchu okrouhlé komínky; dole jsou k vrchu se úží. Hned blízko studny jsou po obou stranách chodby dvé komôrky (obr. 2.).
pes
1
dm
široké,
Do pravé komôrky vede nízka chodba (55 cm zvýši i zšíí a 1-4 zdélí% Jizbika tato je 2 dlouhá. 14 dm široká a 15 dm
m
')
L.
^)
L.
Bakešová, Cas. muz 01., 18S5, Kárne r: Kiinstliche Hôhlen aus
str.
77.
alter Zeit.
iVide,
1903).
:>71
vysoká: strop je gotický.
—
Ve stenách byly malé výklenky, snad
na umisténi svetla neb néjaký;:h drobotin. Uprostred steny zapadni byl hluboký výklenek V2 ""^ široký a vysoký, a od stropu jeho vede nahoru malý. zasutý kominek. Steny výklenku i steny celé
komôrky jsou tmavé, jako by byly zaazeny, Ve výklenku
samém
byly
zetelné
stopy
hliny a nékolik kosti vepfe
ohne,
néco popela,
kusy opálené
domáciho a kus pokliky
s
držadlem
knoflikovýra.
Leva komrka je téze podoby, jenom o néco málo vétši. Tato jizbika jest primo pod stavením. Odtud vede chodba na východ, asi 14 m v délce. tu rozdvojuje se na levo na pravo a tvon bludišté v podobe osmiky. Celkem jest délka všech i
Obr.
2.
Fúdorys lochú ve Lhánicich.
chodeb 55 m. Na severnim oblouku bludišté byl vchod na povrch (do sousedni záhrady), dnes je však zavalen. Ze studne vedou ješté dve chodby podobné k severu a západu, jsou však po nékolika krocich zasuty. téchto
Pod Lhánicemi jsou
dle povesti
i
jinde ješté lochy, a
možno
prý jimi pijiti až pod Mohelno.^) byly lochy na dvore domu Vykopaný jsou v drobném a dosti sypkém pisku miocenovém. Chodba vedená je oválne v délce asi 20 m, a vyboují z ni na bok dvé komôrky. Po stenách, jež jsou velmi dobre zachovalé, vidny tu a tam stopy po úzkém ostrém nástroji. Strop úži se do tupé lomeného oblouku, výklenku ve stenách neni, kominky i prôduchy jsou však patray dva. Obe komôrky roz-
V Padochové u Ivanic oteveny
is.
1.
meru nepatrných 1)
V.
Cap e k,
J. i 10 Cas
muz.
cm
dlouhá,
100
01.,
1SS5,
86.
str.
cm vysoká
a 110
cm
272 široká.
cm
110
II.
95
dlouhá,
cm
široká
a
120 cm
vysoká)
chodbou úzkymi šíjemi spojený. Na dne chodby nalezený kosti ze dvou slepic a holuba a téméf celá kostra menšího psa a asi 4 stfipky podobné nynéjšímu ernému nádobi ivanickému. Zcela podobných stepú jest na okolních ziceninách stredovekých hradu s
dustatek.i)
V
Syroviné u Bzence
kterém
nalezená
prý
ukazují zasypaný
byla
„zlatá
kachna".
otvor
k
Pan F
lochu. r.
ve
M y klík
pokud nebyly zasypaný, pod grunty Byly to úzke chodby klikaté, v jejichž bocich jsou stídavé v pravo a v levo malé zamoudéné výklenky, pro svetlo, po dvou metrech od sebe vzdálené. Prflduchy na vzduch ucpány jsou práchnivým devem. Chodby klenutý jsou ostrým obloukem; steny, málo otené, zachovalý stopy motyky tak, jako by byly teprve vera vykrouženy. U Šimiku byla v lochu pec úplné z kamene vystavená. Hospodár ji prozkoumal
zdejší
rolníkô Fialy,
lochy,
Sluky,
Šimika a Habáné,
rozbofil a zdiva upotrebil.
Všecky lochy jdou stejným smérem od jihu k severu, jakoby vedly k jedinému stredu na výšine kostelni.
O
lochu u Šimiku povidá se
proboila v komore díra do jakéhosi uzounkého sklepa, tím nevedel a do néhož se nikdo také nechtél odvážili. Jednou byla hospodyné pes hrubou (mši) sama doma a ze zvedavosti vešia do „Kdysi
o
se
némž nikdo pred
sklipku, který se
po nékolika krocích rozširoval v prostrannou místnost. Bylo
tam nékolik stolekú a na nich stíbrné sáhla, ale sotva že je shrábla,
penize.
Žena radostné po penézích
rozsypal se stolek na prach.
Ulekána vybehla
Po ase odvážila se do lochu opét a chodila si pro penize, kdykoliv jich potrebovala. Když už tam nebylo penéz, odvážila se hospodyné dále do sklepa a tu na své ustrnutí spatila nékolik osôb sedéti tise pri sténé, bu na zemi nebo na sedátkách, jakoby dímaly. Ghtéjíc je probuditi popošla bliže, aby se jich dotekla, sotva však ruky na né vztáhla, rozpadly se ve hromádku prachu a kostí. Strachem už do sklepa vlce nevkroila, ale když od té chvíle nebylo v tom domé pokoje, pfiznala se ztrápena strachem i byly kosti onéch osôb vynesený a pohbeny, a v domé ven a nepriznala se nikomu.
;
byl zase pokoj jako pred tím."
Také ve žlebé podobné lochy.
pri
ceste ze Syrovína
do Orechová byly prý
Též ve Stihrnk-ich u Buchlova jsou prý zazdéné. 'j
V.
ap e
k,
Cas
muz. 01om., 1895,
str.
77.
lochy,
ale
nyni
— Lid v Siiroviné
moravských brati
si
—
^73
vyprávi, že jsou to skrýše pronásledovanýcli
(„novokténc"),
ktei
méli
své
stedišté
v blízkych Žeravicích.^)
V Kižanovicich u Výšková
veny p.
J.
pod
byly
is.
pfi stavbe silnice
a
12
11.,
lochy.
též
14.
po návsi oteDle výpovedi
Prikryla, hospod. adjunkta, a jiných sousedfi, ktefi je tehdy
byla
prolezli,
to
úzka
chodba,
niž
z
na bok vycházely
menší
do malých komurek anebo jenom utvoily kolo Xález uinéno I präduchy byly zpozorovány. nebylo zadných. Také v blízkych Hošticich byly prý lochy oteveny.
a nižší chodby
a vrátily se zpét.
V
otevena chodba podobná v
Xezanii/sUcich
cihelné,
po
nékolika metrech však je zasypaná.
V
Uréicich prostirají se lochy
pod usedlostmi
celé „Hornice",
návesních sklepú byly však zatarasený í vchody do Loch ze sklepa J. Marka vedl prý až do lesíka Skalice. R. 1870 uhozeno na podobnou chodbu pekné ve slinovici vystrouhanou pod školnim dvorkem vedia prý až pod kostel.-) Podobné objeveny lochy na Prostejovskú ve Vraliomcich a v Kostelci, kde loch pod silnicí dodnes je obydlen a proménén v chaloupku „ve sklepe" zvanou. Z chaloupky vede podzemní chodba po oklikách a zátoinách k severu. Do chodby
zrušením
loch.
:
i
na nékolika mistech prostranné, ale nízke skrýše.-^) V Námešti (u Olomouce) popisuje též p. V. Houdek komôrku pod usedlostí ís, 40. zachovanou. Ze sklepa vede do ní
ústi
otvor jen
':ž
stopy vysoký; jizbika
okrouhlý, asi 4
tverení sáhy
sama má
veliký, jejíž
tvar nepravidelné asi 3*
klenba ve výšce
do špice se sbihá. Na dvou rôznych stranách pri zemi byly nízke otvory do dalšich chodeb, avšak majitel dal je „pro jistotu" zazdíti. V klenbe je též ústí okrouhlého komínka. Dle povesti vedou tyto podzemní chodby až do lesa Džbána.^) Zastdvl-a. V cihelné uhodilo se též na loch ve vysoké hlinité sténé: je to tverliranná komôrka asi 27^ m dlouhá a tolikéž široká; uprostred stropu jde z ní pruduch do vyše.')
1888,
')
C. 01. m.,
2)
F.
Heidenreich,
3)
F.
Faktor, Popis
*)
C. 01. m., 1885,
')
A.
str.
78.
C. 01. m.,
1887,
str.
119.
okr. hejtm. Prostejovského (v Praze, 1898),
str.
133.
Krát o ch vil, Okres Ivanický,
str.
850.
str.
14U.
— To
274
—
jsou asi všecky moravské loehy,
které
aspo
byly
lépe
prozkoumány neb ohledány.
Ovšem mimo ne pripomína v
Kol'orách,
v
Kuimi,
v
Holaskícli,
v
v Nalouanech,
Na
úplnost neini
Sehetové,
v
lochy zaznamenaný jsou jenom
z
Bajhradé,
v
podrobnej
i
pr.
Ndlde,
v
Miroslavi,
DamhoHcicJi
v
doslechu a podaní,
nebudou
pokud
zájmu,
vétšiho
míti
v
HabrovanecJi,
aj.
seznam nároku; protože pak
tento
ani
v
v Žárošicich,
v Želeticich,
na
se jich mnjžštvi jinde,
Slapánicích,
ve
Tf/nci,
\.
tyto
nemohou
ohledány
a
zjištény.
Záhadné tyto sluje daly ovšem nemalou práci svým vykladatelm. kteií chtéli podati pravdepodobný výklad jak o jejich úelu, tak pokud se tyká pôvodu. K. Bukovanský na pr. klade puvod jejich do doby prae historiek é, je prý však nesnadno ríci, použivalo-li se jich za stály byt anebo jen za neasu nebo v as nebezpeí.
Bakešová
L.
sesutím, vyhledával
soudí, že v nich lovek, nejsa ohrožen jejich
bezpeí pred
nává už v
zverí a nepráteli.
i
památky slovanské,
srov-
slou-
je
s
rozšírila,
zbožní poustevníci a raniši
zdržovali se
peerách
doasné. V Rusku na
hned
po všem Slovanstve
když se víra kresanská
a že pozdéji,
žily.
živly
peerami ruskými a domnívá se, že u nás dobách pohanských k úel m náboženským
Považujíc je za nepochybné
sveta se odrikající v losích
pi',
posud
ješté mnísi ve starých
obývaji.
jako pohrebiš. nebo všady Rakousích a na Morave popelnice s popelem spolu anebo aspo poblíž loch. Tak v Occhovikách u souseda Mich. Nováka pod chlévem byla neveliká místnost, kolem stén byla hlinená sedadla, uprostred hlinený stôl a na nem množstvi erných hrncô riizné velikosti s poklopkami a v nich jenom popel. Jinak možno, že v okamžiku nebezpeí, za zimy a jiných svlzelô, utikal se lovek také do téchto bytô podzemních. Není však pravdépodobno, že by mu byly tyto úzke, tmavé a málo vzdušné chodby a prostory sloužily za trvalé obydlí.
Také mohlo
prý
se
(?)
se jich používati
našly v Bavofích,
Lid naKloboucku
v n
i
e
h
ž
obyva
vali a také
t
e
1
é
i
p
sami po
jinde r e
d n
as
si
e
p
vypravuje, že jsou to skrýše, r
í
t
e
1
e
m
z
á
s
oby
války prebývali.
s
v é ukrý-
— ,Když Tatári v prý ženy a deti
kde CO bylo,
kraji zdejšim radili, utíkali se obyvatelé
mužove
;
—
275
do lochú, zvlášté
dobytkem do lesu. Pikvapivši Tatári sebrali. v úmyslu ženy a dítky odvléci do zajeti, odjeli
prchali s
ale majíce ješté
avšak potichu se vrátili. Na to prý sami do lochu volali domácich zajatých volati veleli: „Hano, Káo, Marjáno, už jsou ty šelmy pry!" Ženy uvéivše tomu volaní prý vyšlý
prý jenom na oko,
anebo nékomu Terezo, polež,
z
a byly schytaný."
Jinou
povést
vyprávél jakýsi staeek.
„Zemákú"
by d lei p ra národ byl
že prv v
lodiach
„Zem karu".
nebo
Jaký to
nikdo už nevi.
lid,
Trap p považoval lochy za skrýše lidu venkovského v dobách vpádu švédskych. Dr. M. Kríž mini, že lovek praveký loch vykrouM.
nem o hl, nebo nemél k tomu potrebných lovek pfedvéký (obyvatelstvo keltické).
žiti
Od našich slovanských pedkô pocházeji z téchto a) Slované by
nebyli nazvali úkryty
„1och"; název tento
je
našich
nemeckým m énem j
rozšír e n všude, kde takové úkryty pôvodné pro
šien byl pak v nékterých krajinách z
tyto úkryty ne-
príin:
se vyskytuji. (Výraz ..1och"
Zadnému
podobné
nástroju,
i
slovanských
tyto úkryty užívaný roz-
na sklepy nebo diry vbec.)
pfedk nemohlo
tak
mané
aby nazval ony úkryty „lochy", kdyby nebyl názvu
napadnouti,
toho slyšel od
lidí,
kteí slova toho a téch ukrytú
užívali.
byU lochy zizovali, neby tak uinili ve mnohých pfípadech na mís t ech, kde se b) Kd3'by naši slovanští pfedkové
byli
nyní vyskytuj í.
Pravde podobno však jim známych
a
za
je,
úkryt se
že
i
naši slovanští
hodicich
v
užívali
pedkové lochú prípade
války
anebo pronásJedování. „lochú" vycházely (a dosud vycházeji) ..divé ženky" a „diví muži". Vjeskyních a ve slujich bydli, kdež vedou jakési hospodáství; nedaleko jeskyné mivají zvláštni pec na pec)
ení
Dle povesti
z
chleba.^)
Z podaní toho usuzuje
Dr. M,
Kríž:
1. Naše „divé ženky" nejsou tvory bájeslovnými, nýbrž osobami lidskými. 2. Jimi jest rozuméti lid národnosti cizí
1)
Víz o
Bartoše.
—
tom
vice
:
Prémie Umelecké besedy na
Svétozor. 1882,
str.
207.
r.
1888,
lánek
Frant.
—
276
—
do Cech a Moravy zastihli tu zbytky obyvatelstva cizího (germánskeho). 4. Tito hdé utekU se pred slovanskými pistéhovalci do lesô, jesky a jiných podzemních skrýší, 5. Mužove jejieli lovem zvée se zabývající málo kdy se odvážili do osád nových osadniku. 6. Ženy však seznámivše se záhy s dobráckym lidem slovanským, pomáhaly v domácnosti na pohch. 7. Znajíce ze zkušenosti podnební pomery, radily s úspéchem hospodárom. 8. Také úinky léivýeh rostlin ze zkušenosti znalý a hospodyním sdélovaiy ony daly podnet k bájím o „divých ženách". 9. Mladé „divé ženky" toužily zajisté po satcích s mladými hospodári. Tím se iipevovaly pi'átelské svazky mezi Slovany a zbytky obyvatelstva germánskeho, až konené zstaly pouhé upominky rozmanité pohádkové pibarvené na bývalé národopisné pomery.^) (neslovanské).
3.
Slované
pistéhovalí
totiž
i
—
*
Potud naši badatelé. Z cizích zabýval se studiem téchto podzemních bytu hlavné v Bavorsku proí. A u g. Thierscli a považoval
za
je
praehistorické komory hrobové i
Panzer soudil o nich, staropohanské chrámy, podobné
katakomby, archaeolog
že to
j
a také
prof.
Sepp
sou krypty aj.,
akoliv se tam nikdy ani zbytky mtvol ani stopy po modloslužbé nenalezly. Arcibiskup Dr. Steichele považuje je rovnéž za
místa bohoslužebná, voích
sídiel
a to
hned
dob národa, který
z
Celé tvrtstoletí práce badatelské diktín gôttweigský, P.
a pri hranicích i
hojné
v
Ba-
pfed vniknutím Rimanov.
i
L
am b. Karner,
na Morave všecky znáiné
fotografoval,
a
všecky
a skvostné vypravené knize.-)
své
lochm
venoval
bene-
jenž v Dolních Rakousích sluje
výzkumy
prolezl, uložil
zméil
ve veliké
Sluje dolnorakouské srovnávají se
s lochy moravskými; — tytéž úzke chodby s pripojenými komôrkami, vétšími a menšími, sedadla, výklenky v bocích stén, patrné chodbiky do kruhu kolem silných sloup vedené, záskoky, — prôchody a táž soustava bludiš a labyrintové založených chodeb, a to vše v cihláfské hline vyryto. Karner podáva tu studii o nanejvýš zajimavém slohu stavitelském v podzemí, jehož pvod, úel i užití zústává nám napoád hádankou.
úplné
—
')
Déj. mést. Ždánic,
-)
L.
von Dr. M.
str.
12.S.
a násl.
Karner: Kíinstliche Hôhlen aus Múch. Wien (R Lechner), 1903.
alter Zeit.
Mit einem Vorworte
—
-2//
—
Tajemství toto ovšeín snaži se se pridržuje názoru
Karner
rozluštiti
tím,
že
Steichele a s nim souhlasi, pravekého národa, Mezi nemno-
arcibiskupa
že jsou to božišté jakéhiosi
hými a nepatrnými nálezy v prozkoumaných losích zj istil totiž v Mayrlwtu na dné nádoby ,slunné koleko s kižkem" a z toho tedy soudí na provádéní jakéhosi zpsobu sluneního kultu. Dvod to ovšem dost absurdní, povážíme-li, že podobné znaky užívaný a zavedený byly hrníi na dnech nádob, aby se nádoba pfi práci na kole nešmýkala. Jiných více méné fantastických dôvodu už ani nevzpomínáme. s domnénkami, že lochy mély úely vzpominka na podobné príbytky Eskiveškeré charakteristické znaky svedí proti
Nelze-li tedy souhlasiti
bohoslužebné, napadá
mácke. Ovšem trvalým bydlištím:
doasná
útoište
za
Ize
však míti
je
nejpravdépodobnéji.
Do praveku
sebe pozdniho k 1 á
s
t i j
ej
i
c
h p
vo d ne
1
z e
není pro to nejmenšich dôkazu.
Pedevším n e z j
a
i
s ti
1
o se pranijakých
nález ô pravekých,
už nástroju nebo zbraní, které by svédily o obývaní, af popel-
nicových nebo kostrových hrobô, které by opraviiovaly považovati lochy
za
krypty a
ani cizí lochy
s
Považuji a jim
hrbitovy:
nalezišti
v
také
ani
nesouvisí
nijak
s V, Gapkeni útoište, která
proto v souhlasu
podobné za skrýše
predkové
a
naše
pravekými.
a
nepokojných dobách válených,
lochy moravské si
a
zhzovah naši
mám
za to,
že
posledních sto-
pôvod jich nesmime hloubéji hledati než v letích stedního a prvnich stoletích nového veku. Dovedné a zajisté i pracné a nákladné porízení lochô predpo-
dokonalé nástroje: úhledné kominky, výklenky (pro lampiky?), kloboucké vepfovice, stopy po brance a t. d., to vše poukazuje na doby opravdu pozdní kladá už
alší dôvod vidíme v tom,
pod nynéjšimi
osadami;
že lochy bývaj
patrné
i
predkové
z
pravidla je
budovali
úmyslné a docela vhodné pod svými domy. V náhlém nebezpeí odnesli tam drobnejší a cennejší veci, mnohdy snad jenom holé životy v nich uchránili. Chodby do loehô jsou vždy tesné, aby se snadno daly zatarasiti a snad i snadnéji hájiti. Bludišté, záskoky a pod. bezpenosti zajisté jen napomáhaly. 19
-
—
278
Dalšim dúvodem pro mínéní naše jest jejieh takka neporušený stav, tak že se zdá, jakoby jich poskrovnu bylo užíváno. V as nebezpeí lovek si 1och vykopal a pripravil, a hledél
—
pokojnéji budoucnosti vstic
—
tebil,
mélC útoište. Že ho snad neupo-
tím lépe.^)
tomuto mínéní dalo by se namítati na pi', že by rolniku za téžko bylo, ba i nemožno uchrániti v loehu jednostejnost nejzávažnéjší majetek, dobytek, kone, a pak
Ovšem
i
proti
i
všech
némž nosti
téchto staveb lochy zjištény,
rozsáhlém prostom, na též s lidstvem rzné národ-
na a
je rovnéž protiduvodná, Nelze tudiž lochy naše ani dolno-
é skrýše. Snad se i tato hádanka Dnes jest pouze jisto, že dosavadní nálezy, stavba lochú a k tomu nutné dokonalejší nástroje dosvédují, že pvod jejieh rozhodné nespadá do praveku.
rakouské považovati za p o u h
asem
jasnéji osvetlí.
Mimo
etných osadách jiné skrýše podzemní, podobné zovou, ale mají naprosto jiný úel i tvar. Sloužívaly za starých dob na*uschování obilí. Takové skrýše obilné na p. ve Vrhicich mají shora kolmý, okrouhlý otvor asi 0*66 m v pruméru a 1'5 m hloubky; odtud se „lochy" jsou v
které se sice
m
v prmeru a asi 3 m v celkové na 3 hloubce a v kulatém tvaru. Jama se náležité vypálila, aby vlhkost dutina rozširuje až
i
neméla prístupu, a užívalo se jí za sýpku na obih nebo za skrýš na jiné veci. Podobné jamy zjištény byly ve Ždámcicli, v KJohouMch, v Midéni cieli, v Cejkovicich, v Loštieich, v Popuvkáeh (u Kojetína),
zasypané videl jsem v cihelnách v vicich, v Brumovicich a j. 1)
Srov. V.
Cap e k, as. muz.
Uli.
01.,
Brode, v Kunovicich, v Drno-
1885,
str.
135.
Zprávy spolkové. Zprávy
z
Zprávy
Moravské musejní spolenosti. z
první tídy odboru vedeckého.
V druhé sehzi, konané
v pondélí dne 19. prosince 1904,
Augustín Kratochvíl, kaplán v Popovicích, „o bratrské škole ivanické a o lutheránské škole velkomeziické", pednášel
konservator
pan
Ježto študentský život na vysokých školách
práve vzorný,
z
obavy, aby mladi šlechticové
z
nemeckých nebyl Jednoty bratrské
na nich se nezpronevérili ani jazyku ani mravum ani ryzosti bratrské viry, zkrátka. aby stéhováni na cizí university se stalo zbyteným, bylo ustanoveno bratrskou šlechtou na Morave, aby založená byla vyšší bratrská škola (lépe reeno, aby rozšírená byla dosavadní škola partikulární o 5 nejvyšší tídy), na níž povolaU za rektora r. 1574 EsromaRudingra, z Wittenberka práve propušténého, kteréhož bratfí znali j ešte ze studií na taméjší
A
když byl Esrom v Ivanících, usneslo se 17 (pozdéji o 3 více) šlechticú, že roními príspevky nahradí náklad na rektora a pomocníka jeho. Esrom pfišed do Ivanic, pridal se université.
k uení bratrskému. Rozvijejíeí se uitelské innosti jeho vadila nemoc jeho, a vlivu a významu školy opírali se hlavné císa Rudolf II. a biskup olomoucký Stanislav Pavlovský. První prísne
1580 a 1583), aby zavreli školu, z Lipého neposlechH, ale napsali císafi, že jest špatné zpraven o škole ivanické. Biskup Stanislav dopsav témto pánúm, navrhl jim i místo ve svém
rozkazoval
pánum
z
Lipého
(r.
vyhnali uitele a zmocnili se Rudingra. Páni
biskupství,
Bedich
z
kam by
méli dovézti Rudingra zajatého.
Když však
Žerotina zasáhl na prospech Rudingrôv u biskupa a 19*
— Thurn
a
Zikmund
280 hr.
— Harclek
Frant.
hr.
mnoho Zemel
v bezpenosti rektorové, jenž
prosince
3.
žil
u
císae,
v Altorfé v Bavofích.
1591
zmenilo se
v Ivanicíeh do
r.
1588.
Nástupci jeho
Jan Eneáš, Mikuláš Albrecht z Kaménka, Jan Novomestský, M. Jan Dengius z Basileje a B. Zachariáš Ariston. Nedostatek penéz a tudíž nedostatek vhodných uitelú škodily škole, jež zanikla bélohorským pfevratem. Škola prý bývala v domé s . 188./IÍ. a byla astí sboru (nyni je tam palírna). Smlouvoii lutheránských šlechtic na zámku ve Vel. Meziíí (ze dne 25. fíjna 157G) bylo mimo jiné ujednáno zfízení školy po
v rektoráte byli:
Jan
Gruciger,
i
—
školy bratrské v Ivanicíeh, v níž by se vzdelávala mládež v duchu smlouvy, t. j. v uení Luthrové. Gísa Rudolf II., le marné, naléhal dopisy na Alínu Berkovnu Meziickou z Lomnice, aby zrušila školu. Teprv v boji s kat. protireformací za Ladislava Berky podlehla škola osudu zpušténí a zavení (1602). Známym rektorem na ni byl Jan Ursinus a po nem Václav Plachetský z Vel. Meziií; z r. 1595 se pfiporaínaji uitelé: Paulus Lentzius^ Petrus Nuberus a Theodoricus Wolfgangus Hugo. Neznáme ani jmen študentov ani rozvrhu uiva; naopak z policejniho poí'ádku^ jejž dala Alína Berkovna a potvrdila Zuzana Heltová z Kementa
zpusobé
(v
pondélí po
urazení
Budova
SV.
študenta
ehori mélo
jest
1590),
se
pfipustiti
školní byla vystavená
r.
varí se v místnostech téch pivo.
znám
V
tretí
prof.
SL-hôzi,
§
1578 pani Alinou.
Pod napíšem
školy jest dnes nápis: „Knížecí pivovar".^)
pan
jen
die néhož.
3.,
na rozhodnutí rektorovi.
—
Od
XVII.
zvéstujícím
stôl.
úel
konané v pondéh 16. ledna 1905, pednášel „O Geších a r. 1848".
Hugo Traub
eské
hnutí
o
dosažení
národními, spoleenskými let tyí'icátých,
môžeme
jest jen
i
oprav
za
príinami
politickými,^
hospodárskymi, jež se pripravuje od
složkou
mocného
vrení
všeevropského,
na všech stranách od veliké revoluce francouzské po revoluci únorovou. S poátku jest v pozadí program m štátoprávni a ustupuje požadavkum jazykovým teprve nezdarení prvé akce petiní picházejí do popredí promyšlené snahy štátoprávni, hlavné pôsobením Havlíkových Národních Novin. Druhou akcí petiní dosáhli Geehové kabinetního listu které
pozorovati
;
^) Cást o škole meziické tišténa v Cas. Mat. Mor.. 19U5. Cást o škole ivanické bude otišténa v Kratochvílové dejepise mesta Ivanic.
—
—
281
povolen eský snem zákonodarný (prozatím samému, ale pripojení Moravy a Slezska mohlo se státí již jen otázkou asovou) a zízení nejvyšších odpovédných úad království eského. Mezitím. co eská deputace vyjednáva v Inšpruku se dvorem a panovník schvaluje všecky kroky zemským správcem Thunem podniknuté (jako svolání ústavodárného snemu eského, jakož jmenováni odpovédné rady z
8.
dubna, jimž
sice jen království
i
mezi tím, co zasedá v Praze slovanský sjezd, pripravuje se tu boue mezi nezralou mládeži študentskou a délnickou. zfanatisovanou videskými emissary, boue, jež rázem uinila vládni),
konec všemu. V veškera opatrení
týž den,
kdy eská deputace
Thunova
schvalujícím
a
s
listem cisárskym,
svolávajicim
ústavo-
dárný snem eský, pibyla do Prahy, kapitulovala hlava království. Cechy a zvlášté štátoprávni snahy eské nemohla za nového veku stihnouti téžší pohroma, než bylo zmai'eni kabinetního listu
dubna a koncessi inšpruckých. Cechové tím byli vrženi cele do náruí politiky ríšske, chytili se Vidné jako záchrany a obeslah ríšske zastupitelstvo bez záruky svým oprávneným nárokom
z 8.
státoprávnim.
Ve
—
vr t é schúzi v pondéh dne 20. února 1905 pfednášel pan professor dr. František Kameníek a podal nové príspevky ku zízení biskupských manuv
tfidni
t
predseda
olomouckých. doba o biskupských manech olomouckých jest asopise Matice Moravské (1891) V. Brandlem. Manské knihy kroméižské nejsou dosud probadány sousta\Tié. Sbíraje archívni prameny ke svým „Snémúm a Sjezdôm", našel pan Dednášející hojné látky o manském zízení a podal v hlavních rysech pekný a pfehledný obraz o manech biskupských. Biskupove Starší
zpracována
v
olomouti, neobyejné vlivní za XVI. století, hájili zvlášté svého duchovního a manského soudu. Biskupstvi olom. bylo samostatným ceikem pimo pod svrchovanosti krále eského. Manský soud, jehož pedsedou býval biskup a za neprítomnosti jeho biskupský hofrychté, i
zasedal
biskup sám.
dvojiho druhu:
a
2.
též
v
1.
Na soud mohl
Kroméfiži.
Appellace
šly
pímo
absolútni, ktefí
ástení nebo doasní, ktei své vlastní statky. Roku 1531
k panovníkovi.
méh
statky jen
méli vedie
byla
býti pohnán Manové byh
od biskupa,
biskupských statku
ujednána smlouva mezi
—
—
282
moravskými stavy a biskupy o statky biskupské ve smyslu, že zemských deskách, nepatri na soud byla tiskem vydána poátkem práva manská Skutená manský. pomer manský upraven znova. 1573 byl XVI. stoleti, ale r. Znéni této smiouvy uverejnil pan pfednášejicí v III. dile svých ,Snémftv a Sjezdôv". V letech osmdesátých vznikl spor mezi panovnikem a biskupem Stanislavem IL Pavlovským o práva statky biskupské, zapsané v
manská, má-li biskup právo zastupovati své many ve všem. Biskup hájil práv svých tvrdé, že biskupove olomoutí nejsou lenniky, nýbrž jen poddanými králô eských. Od polovice XVI. stôl.
manský soud dobrovolné rozhodí
o tom, aby appellace nedály se
pímo
ke kráh eskému. Správu do Magdeburka, nýbrž obecní raéli na starosti fojtové. kteí vybírah urité dávky. Nejpfednéjším úfedníkem byl puvoclné hejtman v Kroméiži, jenž mél též správu mesta Kroméíže; od doby kardinála Dietrichštejna regent. Manm svým vydávali biskupove verejné listy (patenty) a méli právo svolávati je do pole pod prápor biskupský. Pred bitvou bélohorskou za povstaní stavovského byh manové províee
hlášeni
akoli
svobodné,
za
se
tomu
prehlásil však kardinál Dietrichštejn,
vzpírali.
Po
katastrofe
obnovuje v celém
že
roz-
sahu dívéjší pomer manský. Pokud se tye složení soudu manského, nastala tehdy zmena, že do soudu povolaní za pfísedici
dva zástupci kapituly olomoucké.
V páté vzácny host „o
z
bezna 1905 pednášel pan docent Dr. Joseí Š u sta
v pondélí dne
university
pražské,
historickom vývoji im p er
í
13.
a lis
m u".
srdené p. pednášejícího jakožto mladého snaživého badatele a lena pražské obce vedecké a prosil ho, Predseda
a
schôzi
—
uvítal
i soudruhové jeho picházeli astéji do Brna, aby vzájemné styky eskomoravské a aby se pomáhalo vedeckému rozvoji na Morave.
aby nejen sám,
ale
se tím utužovaly
Pan pfednášejicí podal výbornou úvahu svou slohem plynným a s bystrými rozhledy. Rímske impérium tvorilo uritou jednotku. Pfes to, že se podarilo Germánm, Slo-
vanom
i
Arabom
rozbití
tuto
obnovené cisafstvím
Karlem a
Velikým.
papežstvím,
Ale
myšlenka
jednotku,
že vzdelaný svet tvorí jednotu, zostala
na
rivalita
umožnila
dále.
mezi
vznik
impéria,
Bylo to
císafstvi,
obéma
Evropy
dédici,
moderní,
— která
nechtéla
nosti.
Zdalo
myšlenky
283
-
v jednote, ale v modermyšlenka imperialismu, když tu násilné byla vzbuzena a obnovená v rukou Habsburkúv. V Karlovi V. byla obnovená potreba jednoty kresanstva proti se
že
již,
jednotíci
se
ztratí
ostatnimu svetu; Karel V. chtél uiniti cisárskou korunu néím, hlavní osudy evropské, ale pracoval již jinými (50 by urovalo prostedky nežli za. stredoveku. Kontrast mezi cisárskou moci a papežstvim pozbýval váhy, protože papežství nemohlo více konkurrovati o svetovládu, nebo bylo nuceno, aby peovalo o vlastni existenci. Tak stala se ríše Habsburská prední ochránpapežství. Filip II. byl j akýmsi kuratorem kyní kresanstva katolictvi, a zvlášte patino za Ferdinanda II., že protireformace i
jest ve službách imperialistické ideje habsburské.
ských není složka náboženská
príliš
Evropy
proti
vlastné obranou
spojenému
s
celé
mohutná,
V
bojích nábožen-
nebo
protireformací (jak dokazuje chovaní
nizozemských, Anglie
i
boje tyto jsou
imperialismu habsburskému,
stav eských,
Francie). Mir Vestfalský a Pyrenejský jsou
náhrobky habsburského imperialismu, protože jednotná ríše roztržena na dvé asti. Ale myšlenka imperialismu není zatlaená definitivné, nebo zárove skoro vzniká imperialismus Bourbonúv. Ludvíkovi XIV. se podarilo pfenésti na Francii vedoucí úlohu. Gísafství bylo ochráncem kesanství, a proto boj proti Turkúm stal se hlavním iíkolem Habsburkúv. Ludvík XIV. hledél pevzíti boj tento. Imperialismus francouzský má v sobé mnoho nových stránek. Vládne síce žezlem jen jednim, ale mohutným, a prevahou jeho jest merkantilismus, predstavujici nazírání na štát Úlohy se zménily. Zastáncem imperiahsmu j ako pevnou jednotku. byla Francie, hlavním odpureem Habsburkové, ale zvlášté Anglie v osobe Viléma III.: byla merkantilismem ohrožená v celé své bytosti. Ani porážkou francouzského imperialismu není zniená myšlenka imperialistická: vzniká minéni, že možno vrchní vládu kresanskou zajistiti ovládnutím mimoevropského sveta, a tak dochází k prvním pokusm o opravdové rozdelení zemí mímoevropských. Rivalita, která se tu jeví mezi Francií a Anglii, vrhá reflexe i do Evropy také naše dejiny té doby jsou toho dúkazem. Mírem Versaillesským zastaven a znemožnén pokus francouzský o expansi. Ale tu vznikaj Spojené Štáty Severoamerické, a tím nastáva rovnováha státúv evropských. Napoleon I. je pokraovatelem francouzského imperialismu; mohl užití nového, dosud ;
í
— neužitého
prostfedku:
—
284
mass.
rozpoutáiii
Aiiglie
zpôsobila
pád
vševládné myšlenky
Snaha
skveh.
jeji
Napoleonovy, zmocnivší se posic neprátelsmerovala za vybudovaním vlastní velikosti na
v zápase s Napoleonem méla ješté erpá snahu svou po svetovláde z impéria byzantského. Nikde nenájdeme tolik podobností jako raezi Ruskem
maritimní
Anglie
moci.
spoluvítéze, Rusko, které
a
V
Diokletianovou a Konštantínovou.
fíší
svetová
záležela
protože
boji carismu s Anglii
štáty vlivem kvasu revoluního nemély snáh po expansi politické, což trvalo až do let sedmdesátých minulého století. Dnešní pohtika svetová nespoíva na kontraste mezi jmenovanýmí dvéma íšemi, ale jeví se tii
politika,
rzných
pestrý uzel
státôv.
ostatní
Moderní Evropa dokonená byla
za let sedmdesátých, po ústavních bojích domácich a národnostních.
revoluní: Nemecko,
V^znikly tu tri štáty
couzská, a tyto
Byt Evropy
stal se
národy evropské. prúmyslu,
faktory hlási se o
tri
Itálie a
úast na
republika Franpolitice
svetové.
tesným, a proto došlo na delení Afriky mezi
Protože byla špatným odbytištém evropského
rozvitého
kapitalismem, koncentruje se proud ten do Asie. Otázka delení Asie hlási se do popredí, ale s evropskými štáty konkurrují též štáty mimoevropské: Únie severoamerická
a Japan. tové
Rozmnoženou konkurrencí
zapletá se uzel politiky sve-
Kdežto Anglie díve u vedomí své sily tvrdila, že netouží po imperialismu, nyní pro obrovskou soutéž hlási se po védomém imperialismu, aby si zachovala vrchní vládu neustále
dál.
svetovou.
To velmi struný a kusý výíiatek ejné zajímavé. Pan pednášející soudnými
neobya duchaplnými vývody rozvil pekný a poutavý obraz vývoje myšlenky imperialistické od dob rímskych až po doby nejnovéjší. Prednáška byla poslouchána s napétím a prijatá s hluným souhlasem. Pan predseda podékoval za ni slovy vroucími a prosil p. pfednášejícího za další
píze.
Milý
pan host
V šesté nášel tídní
schäzí,
predseda
pfislíbil
ochotné.
p. prof.
dr.
Frant.
podav
prednášky
—
konané v pondélí dne
ravském cechovnictvi, o XVI. století
z
7.
dubna 1905, pred-
Kameníek obraz
ze
o
svých
m ostudií
moravském.
v Ríme vyskytují se femeslná bratrstva, odkud prešla pes Nemecko k nám. V italských méstech (jako ve Florencii) a Již
— v
nemeckých
K nám asem
285
(jako v Norimberce)
však nedostaly se cechy
již
— dala se obecní správa cechy.
hotové, nýbrž vyvinuly se tu
na Morave trvalo diouho. nežli se cechy domohly obecním zfizeni. Ješté na po. XIV. stôl. neúastnily se cechy správy obecní, až teprve za druhé polovice XV. stôl. voláni cechmistfi na poradu. V polovici tohoto století stali se cechmisti pfisedicími mestských rad, šlo-li o úpravu emeslnictva. V XVI. stôl. jsou velmi dležitvm initelem, zvlášté proto, že zachovávaly poádek, mravnost a ducha náboženského. Proto zostalo nám tohoto století mnoho cechovních ádô. zvlášté v archivé z kroméižském. Gechovní rády máji v hlavnich rysech podobné znení, nékteré z nich však nejsou púvodu domácího. Gleny ceuové: mistfi byli leny radchovními bývali misti. tovaryši nými, ostatní jen píslušníky. V ele cechu stáli cechmistfi, volení mistry a potvrzovaní purkmistrem a radou, kdežto díve je jmenovaly mestské rady. Ghtél-li býti tovaryš mistrem, musel míti ádná vysvedení a výkon ati mistrovský kus. Stal-li se kdo mistrem, dosáhl plnoprávneho postavení obanského, tfeba nemél ;
zvlášté
vlivu v
i
vlastní usedlosti. Zavinil-li
sení
všeho
spoleenstva,
néco cechmistr, byl trestán dle usnevinníci trestaní dle cechovniho
ostatní
V méstech biskupských
rádu.
biskupským.
podléhali príslušníci
péstovaly
Nékteré cechy
i
cech zákonom
innost podpornou,
ale
Nékdy bylo sdruženo dávaly se vlastné pôjky, spoleném. a každý cech mél více femesel v cechu jediném, svou pee a korouhev. Kdo si chtéli zaiditi cech, museli ponikoliv
dary.
i
vrchnosti
žádati o svoleni
rády
i
zmeny
své,
která
též
schvalovala
cechovní
Olomoutí biskupove starah se velmi o né vidouce v tom dobrý prostedek na cirkevní
jejich.
a centraUsovali
je,
Každý cech mél svou pokladu, roné konány valné schuze, kde predkladaný úty vrchnostem nebo mestským radám. Zástupci jejich bývali prítomní poradám cechovním, ano mivali i právo veta pri vécech utvrzení: jimi schválené rády byly však nejprísnéjší.
dotýkajicich se práv vrchnostenských. Ševci méli cechy skoro ve všech mestekách, kdežto jiná remesla se tolik nedružila. V névíce cech, jako v Olomouci až 40. méstech bývalo Gecíiovnictví'moravské upadalo koncern XVI. a s po. XVII. stôl., protože mu vyšší stavové nepáli ze žárlivosti. V méstech pecházely cechy v panství nékolika rodín, a jimi podélovány též
kterých
úrady mestské.
i
V
XVII.
stôl.
pfibývá cechu, ale nerovnaji se vý-
— cechm
znamení svým daly
—
dfívéjším; pochopitelno, ježto cechy upa-
Nové
téz v ciziné.
:286
tyto
cechy
jsoii
vice
méné obyejné
spolkaení.
tajemnik podékoval
Tí-idní
seda
piméenými
p.
pednášejícínm, jenž jako pred-
slovy zakonil tvrté období prednáškové.^)
F r a n t.
J.
Pv
yp á
e k.
odstup, tajemnik. *
Zprávy o zasedáních kuratória Mor. mus. spolenosti. Schuze dne Dra.
12.
prosince 1904
za pedsednictví professora
F r. Kamenická.
V poslední dobé venovali do sbirek: konservátor professor Zimmermann v Lednici sbirkii zkamenélin; místodržit. radové Frey ve Vel. Mezihi a Dr. Molinek v Jihlave, konservátor Lipka v Boskovicich, si. Ter. Janušková a kníhkupec Klabusay okr. školní dozorce cís. rada Klíma v Litovli, v Holešové, knihkupectví
vétší
v
poet
Mistku
a
fotografií
obecní a
starosta
pohledových
vyobrazeuími lido vednými. Dárciim se vyslovuje dík Dle zprávy podané kurátorem prof. Drem. Jahnem
s
kuratória.
Werlikových
Škoda
Jan
hrotovský dopisnic
synú
—
vzatá na vedomí usnesení poslední schuze kommisse na prírodo-
„zákona na ochranu starož. památek v markr. Moravském", vypracovaný konservátorem editelem Maskou z Tele a predložený touž kommissi. odevzdán kurátorum Dru. Dolanskému a Dra. Fischelovi do referátu. Za leny ubylé pfestéhováním, prof. Karia Franka a Dra. Frant. Machaka, zvolení do kommisse na prírodovéd. výzkum prof. Hanuš Kober a kurátor prof. Josef Matzura. Za ádné leny Musejni
vedecký výzkum Moravy, a návrh
—
spolenosti byli prijali pp. Dr. Bedrich Eísler, c. k. soudní tajemnik, Dr. Július Frucht, Moic Fuhrmann, továrník, JUC. Jos. k. policejní adjunkt, Edvard Kehlmann, posluchá nem. vysoké škole technické, Jan Langenbacher. c. a k. vojenský vrchní zverolekár n. odp.. Dr. Róbert Mayer, náméstek sekrét, obchodní a živnostenské komory a sonkr. docent na nem.
Hroch,
na
c.
c.
k.
technice, Josef
')
dr. Vlád.
O
Plaek,
schúzich
Novák
z
druhé
eské
c. k.
gymn. professor, Ferdinand Schnitzler,
tidy
techniky.
podá zprávy tajemnik
!éže tfídy
p.
pro.
— c.
k.
vládni rada. námestek
c.
k.
složní kontrolór.
287
—
ed. úrazové pojišovny,
Hugo
Traiib,
c. k.
Jos. Toegel.
gymn. professor. vesmés
v Brne, a František Raeek. fotograf v Král. Poli.^)
Zpráva o innosti Aoravské musejní spolenosti za rok 1904. Koncern svého
r.
dovšila Mor. mušej ni spolenost pátv rok
I'.l04
trvaní.
innost
Pohled na
rozvitou
loíiského
roku a
na
jeji
vý-
môže kuratórium naplnili uspokojením a radostným vedomím, že se opét o znaný kus priblížilo k cílim stanovami vyteným. sledky
Jsou zvlášté dva smery, v nichž kuratórium
i
za uplynulého
roku rozvijelo innost svou. Prvni se tyká odborné správy, zvelebování a úelné úpravy
zemského musea
i
zemské knihovny
V druhém smeru
jest
i
O sáhlo. o
se v téchto
a
podporovalo
z
vedeckou
smérech kuratórium priiovalo a
tom podáva struné pouení
Vycházejíc
ním spojené.
úlohou kuratória, aby zkoumalo prí-
pomery markrabství umeleckou kultúru domáci.
rodní
s
úvahy,
že
žádoucí
literárni
eho
do-
tato zpráva.
vypravení musea
i
jeho
od v}-datné podpory zemského zakuratórium podati si. snemu motivovanou zprávu o^nynéjším stavu musea i o prostfedcích na jeho povznesení a žádati o blahovolnou podporu dotených snáh sbirek
oekávati
stupitelstva.
Ize
usneslo
jen
se
Spolenosti.
Proto byly vytištény zevrubné zprávy jednotlivých odborných oddelení o nynejšim stavu sbirek a žádoucim jejioh zvelebení a s doprovodem podány zemskému výboru s prosbou, aby memorandum predložil a doporuil zemskému snemu a dodal ^)
Zprávy
v roníku VI.
další
o
zasedánich za rok 1905 búdou uverejnený souborné
—
—
288
pánúm zástupcom vládnim jakož všem pánm poslancm. memorandum rozeslati lenom Musejní spolonosti jako prílohu k 1. sešitu obou musejních asopis za r. 1905.
je
i
Bylo také iisneseno
Pi'áni
memorandu
vyslovená v
opatrení úplné svetlých
1.
museum
i
se týkaj i
suchých místností pro zemské
a jeho sbirky.
2.
priméeného rozmnožení úfednictva
3.
podstatného •zvýšení roní dotace. a to jak na zhotovení
vhodných
skrini
a laborantv,
moderních. tak na doplnení a uspofádání jednona opatrení potrebného materiálu studijního.
tlivých oddíluv a
Také uplynulého roku plnení a
Úsilí kuratória o
lidovédných koupi se zdarem,
i
horlivé o do-
sbírek.
doplnení zvlášté kultúrne dôležitých sbírek
zajímavé
bohaté sbirky Kretzovy setkalo se
i
byla povolená potrebná ástka na pfímluvu velesl.
zemského výboru
Z
snažilo se kuratórium
asové vypravení musejních
si.
snémem.^)
penéz, jimiž vládne Mor. mus. spolenost,
byla dále za-
koupena zajímavá sbírka praehistorik z okolí brnenského, a placeny nejnutnéjší doplnky ostatních odborov.
V
jednaní,
které
již
loni
zahájeno
bylo
s
majiteh vétších
sbírek praehistorickopalaeontologických o prodej, se pokraovalo.
Úinnou podporou
si.
snemu
bylo
kuratoriu
umožnéno
kustodovou príruní knihovnu a opatfiti ze subvence, povolené na rok 1904, pedevším radu nej dôležitej ši ch dél urovacich.
založili
Také uplynulého roku byla návšteva sbírek velmi utešená: celkem 32.193 osôb (o 5364 více než predloni). Jsou oteveny zdarma ve stredu, ve tvrtek a v sobotu od 10 do 12 hod. dopol. a od 2 do 4 hod. odpoL, v jiedéh od 10 do 12 hod. dopoledne. navštívilo je
Pro
znané vydaní
vyhovéti
za
otop
a
dohled
nebylo
pohfichu
projevenému ze lenstva, aby sbirky byly oteveny obecenstvu denné. Za to usneslo se kuratórium vydatí nového „Prôvodce" po sbírkách, o jehož úprave se již
Ize
pfání
pracuje. ')
Víz odbor pro moravskou lidovédu.
— Odbornými pednosty
-
289
uplynulého roku tito pánove: pro knihovnu kurátori zem. arthiváf Dr. Bretholz a prof. Dr. Šujan
map predseda
pro sbirku
kurátor prof. Matzura
mistopedseda
;
byli
Kameniek a
prof. vys. školy teehn. Dr.
pro geológii, mineralógii, botaniku a zoológii
Rzehak, kurátori prof. Bayer, odborný uitel Schirmeisen a konservatoi odborný uitel Gzižek, zdrav, rada Dr. Fleischer, prof. Janda, soukromnik Stohandl a prof. vys. školy technické Dr. Vandas; pro archaeologii, praehistorii a národopis konservátor prof. Dr. Dvorský a mistopedseda prof. vys. školy technickéRzehak; pro mor. lidovédu mimo predsedu odborového mistodrž. vicepresidenta na odp. Jos. ryt. Januschku kurátor prof. Matzura a kurátorský náméstek prof. Rypáek; pro výtvarná umení konservátor rektor vys. školy technické J. Bertl a kurátor Dr. Fischel pra drobný a umelecký prúmysl kurátori Dr. Dolanský a Dr. Fischel pro mince a medaile kurátori Dr. Fischel a kons. rada prof. Kašpar. prof. vys. školy tech.
prof. vys. školy technické Dr. Jahn,
;
;.
Komise na prírodovedecký výzkum Moravy, zízena r. 1903, jíž si, snem povolil podporu 2000 K, Cyrillo-Methodéjská záložná v Brne pak 100 K, rozvinula intensivni innost, z jejíchž výsledku poplyne prospech jak védé tak
praksi.
i
asopis moravského musea, vydávaný Spoleností v obou nemecky po dvou zemských feech, jehož r. 1904 vyšlo esky i
zasilán
byl
sešitech,
zdarma, resp. výmenou
vedeckým spolenostem domácim
i
Jako redaktori pôsobili zdarné
náméstek vátor
lenúm
a
mnohým
zahraniným. pri
:
eském asopise
kurát.
Rypáek, kurátor prof. Dr. Fr. Šujan a konserJanda, pri némeckém mistopedseda prof. Ant.
prof. Fr.
prof. Jifí
Rzehak, kurátori K. Schirmeisen a prof. Emil Soífé. Jako spolupracovníci a spisovatelé odborných lánku se jmenují z eského asopisu pp. Fr. Doležel, Ed. Domluvil, Rud. Dvoák, Antonín Gottwald, Dr. Jar. Jahn, Au g. Kratochvíl, Fr. Lipka, Dr. Jan :
Novák, Fr.
Alois
Rypáek,
Prochazka,
Jan Reichert,
Dr.
Dr. Fr. Šujan
Josef Vališ;
a
Vincenc Neuwirth, Adolf Raab,
O §
3.),
kurií
poádání Ize
vedeckých
poznamenati,
ujednali
zvláštni
že
Dr. z
Jos.
nemeckého páni:
Ant. Rzehak a Dr.
pfednášek pro
ustanovení.
Podpera,
(stanov
Vil.
Schram.
Spolenosti.
lenové obou volebnich Osmilenný komitét, volený-
né
— néhož
do
kuratoriem,
každá
290 z
~
volebních
kurii
vysilá
4 leny,
peuje o poádání pfednášek, jež jsou prístupný všem lenom. izení prednáškových schftzi pripadá tém lenom prednáškového komitétu, ktefí náležejí té které volební kurii. V eské sekci prednáškové byli: pedsedou filolog.-histor. oddelení praesident prof. Dr, Karaeniek, tajemníkem kurát. náméstek prof. Rypáek, pedsedou math.-pfírodovéd. oddelení kurátor prof. Dr. Jahn, tajemníkem kurátor pp.
fil.-hist.
z
prof. Dr.
Autrata,
Fr.
prof.
:
Novák; pednášeli pak v oddelení univ.
professor
Dr.
Jar.
Goll
Prahy, prof. Genék Syrový, koncipista zem. archívu Dr. Bohumil
Navrátil,
prof.
Dvoák
Rudolf
a P. Aug. Kratochvíl
;
v oddelení
math.-prirodov. pp. prof. Dr. Jar. J. Jahn, editel zkušebné stanice botanické Jan Vaha, prof. Jirí Janda a docent Dr. Fr. K. Stud:
V nemecké
nika.
prednáškové
sekci
byli
pedsedou
:
filolog.-
tajemníkem odb. uitel Ad. Jos. Manda, pedsedou math.-pírodov. oddelení vícepres. prof. Ant. Rzehak, tajemníkem kurát. náméstek proí. Dr. Ot. Leneek; prednášky pak, jež se zahájily 30. listopadu, histor.
kurátor zem. archivár Dr. Bretholz,
oddelení
v
konali
oddelení
filol.-histor.
vicepraes.
prof. Ant.
Rzehak
a
v math.-pírodov. professor Jind. Laus. R. 1904 konalo
Ve
11 schôzí
se
kuratória
a
valná hromada.
kuratória stala se zmena, že J. E. ministr kultu na místé zem. škol. inšpektora p. Jana Slávika, jenž odešel na trvalý odpoinek, svéil funkci zástupce ministerstva vyuovaní na zbytek funkniho období zem. škol. inspektoru a vládnímu radovi p. Vine. Jarolímkovi. Odstouplému zem. škol. složení
a vyuovaní
inspektoru
podporovali
vždycky
Slávikovi,
jenž jako
zájmy
vdénou
Spolenosti vzpomínku.
kurátor povždy dovedl hájiti a a
musea,
Také uplynulého roku mélo kuratórium astej aby i
ve
smyslu
úkolô
zastupitelstvu markr.
Spolenost
zachová
stanovami prikázaných
i
píležitost,
podávalo
vláde
moravského návrhy a odborná dobrozdání.
Zem. výboru podalo kuratórium radu žádostí o vymožení na snemu penéz potrebných na koupé sbírek a umeleckých predmetu.
Zvlášté
ješté zvláštními
aby se
žádalo
—
kromé zmnéného
motivovanými podáními
již
memoranda
—
zemského výboru, v zemském snemu priinil o zakoupení domu, sousedících velesl.
—
291
—
museem, o systemisováni druhého místa kustodského a raísta herbáe atd. Dále byla projevoväna dobrozdáni o žádostech podaných zem. snemu rôznymi spolky i jednotlivci, i podarilo se kuratoriu dosáhnouti jim podpor a štipendií (pro krajinské museum, pro moravského umélce, pro badatele o keramice). s
laborantského, o povolení dotace na koupi Freynova
Oslava dvacetiletého zem. hejtmanování
J.
E.
Felixe Vettera zavdala kuratoriu vítanou píležitost,
pána hrabéte aby všeobecné
váženému pánu zemskému hejtmanovi, který zemskému museu povždy dopfává úinné podpory, projevil neisrdenéjší blahopání.
Také
60. narozenin kurátora zem. školního inšpektora Dra. Karia
Schobra
užilo kuratórium,
aby velezasloužilérau pánu kurátorovi
vyslovilo nejupfímnéjší blahopání.
Uplynulého roku podjali se pp. pozemkový odhadce Erlacher eského odboru Zemédélské rady Maša opét s ochotou namáhavé práce pezkoumání musejních útô, zaež obéma náleží a tajemník
vrelý dík.
S uspokojením Bylo jich koncern
r.
Ize vytknouti, že
1903
.
.
.
•
poet
Dluhoš, advokát
nám
roste neustále.
631,
.
nových za minulý rok pibylo ubylo pak úmrtím neb pestéhováním Méla tedy Mor. mus. spolenost koncem
Neúprosnou smrtí
len
76,
23. r.
vyrváni
1904
len
lenové
.
.
684.
Dr.
Emil
v Brne, Jind. Dvofák, redaktor v Brne,
Hugo
byli
:
kamenického závodu v Mikulové, Karel Hogenauer, zem. soudu na odp. v Brne, Dr. Ctibor Helcelet, advokát ve Výškové, Vine. Kovara, c. k. gymn. professor v Brne. Dr. Ludvík Xikisch. c. k. fin. rada v Uh. Hradišti, Jaroslav Reinhold, gymn. professor ve Výškové, Jaroslav Tebich, tajemník zemédélské rady v Brne, Dr. Eduard rytí Ulrich, prísedící zem. výboru a velkostatkár v Brne, Václav Vrana, majitel hostince v Pibyslavicích. Gest budiž jejich památce! Díve než bude podávaná zpráva o innosti jednotlivých .odborv a knihovny, dlužno vyslovili upfímný dík všem píznivcm moravského musea zemského. Pedevším budiž dékováno si. snemu markr. moravského za hmotnou a láskyplnou podporu úelô Spolenosti, jakož i vyGallus, majitel
vrch. rada
c.
k.
sokému ministerstvu kultu
a
subvenci. Vrelý dík náleží dále
vyuovaní za poskytnutou statní asopisom denním odborným za í
—
292
—
a neméné všem spolupracovníkom piíznivcm, kteí úinné podporovali snahy Mus. spolenosti. Kuratórium, oceujíc plnou mérou horlivost a vytrvalost úí-ednitítva jak musejniho tak knihovního, pokladá za vhodné vysloviti mu naprostou pochvalu a uznaní.
ochotné uverejovaní zpráv
a
i
A. Sbírky. /.
a)
Oddil piroäonklnij.
Mineralógie, petrografie, geológie
Odboroví Ant. Rzehak. Jak
prednostové:
vysvitá
dolejšího
z
by
ustaviné,
sbírky
p.
prof.
Dr.
palaeontologie.
a
J.
J.
Jahn
seznamu pirustk,
a p. prof.
vzmáhají
se
uplynulém roce nejedna citelná mezera. Tak bylo zvlášlé hledéno k pofízení výstavní sbírky moravských hornín, a poátek uinén sbíráním v okolí brnénském, v krajine fryštácké, velkomeziíské a sobotínské. Tyto horniny, vesmés rozmér 8-5X11 cm, búdou v pfíštích letech tak doplnený, aby poskytovaly, až búdou vystavený, úplný obraz
Mineralogické
pozvolna,
i
vyplnila
se také v
povahy moravské pdy.
sbírce
daroval
konservátor
p.
prof. dr. Fr.
Dvorský druzu kemenô z Ghabiova, komise na prírodovedecký výzkum Moravy nerosty z krajiny sobotínské, jež s její podporou sebral p. prof. Vine. Neuwirth v Olomouci.
Zakoupeny kusy)
(výstavní dolfl
byly
rftzné
moravské
Slávie a menší
ze
poet
dva vltavíny opustených
nerosty,
nerostfl z
kutnohorských. Petrografické
Wiesbaur
v
sbírce
venoval konservátor
p. prof.
znaný poet vzorku hornin
Lesné
z
P.
Jan
okolí fryštá-
již eeno, ve stejném formáte se zakoupenými velkomeziískými a sobotinskými, jsou urený za
ckého, které, jak
brnenskými,
základ píští výstavní sbírky petrografické.
Do Gerlich,
palaeontologické sbírky darovali pp.
:
konservátor Ivarel
naduitel v H. Heršpicích, dolní elist mamutí, vykopanou^
v cihelné modické
J. J. Jahn, prof. na eské technice moravského útvaru tetihorního z liasu z Lukoveka jakož i velmi bohatou sbírku eského siluru; Jan KúnU nadhorní v Božím Požehnaní, otisky rostlin z uhelného revíru rosického konservátor prof. P. Jan Weisbaur v Lesné, zkamenéliny liasu
brnenské,
;
;
kurátor Dr.
zkamenéliny
z
—
vátor cosie
—
Josef Wozniakowsky, dulni správce na odp. v Brne,
lukoveckého:
zkamenéliny
293
z
iihelného
revíru ostravsko-karvinského, a konser-
Hugo Zimmermann, professor v Lednici, zkf emenélé anthraz erveného permského piskovce od Mor. Krumlova a rak-
šický pískovee oncophorový. Dále zaslal konservátor p. Jan Knies,
správce školní v Rogendorfé, jako výtéžek
jeskynovýeh výzkumú, podporou zem. snemu, množstvi kostí drobného zvíectva, jaké v dobé diluviální obývalo v moravských jeskyních. Zakoupeny byly zkamenéliny kídového útvaru eského
konaných
z
z
s
Gáslavska.
Botan ika.
b)
Odboroví pednostové
p. F. K.
:
Stohandl a
p. prof. Dr.
Karel
Vandas.
Konservátor p. prof. Dr. Karel Vandas prevzal dôkladnou revisi a perovnáni obsáhlého herbáe balkánske ílory, darovaného museu z pozostalosti prof. Formánka, aby se stal prístupným badatelm a mohlo ho býti uživáno. Již rok venuje této jak obtížné tak zdlouhavé
kuratórium k úprimným
nova jednáno
všechen volný
práci
díkftra.
O
získaní
as
a zaväzuje
vehkého herbáe Frey-
vytrvale.
Zoológie.
c)
Odboroví pednostové:
Emil Bayer a
p. prof.
p.
odborný
uitel Karel Schirmeisen.
Konservátor v Brne, splnil
MUDr.
p.
slib,
Ant. Fleischer,
c.
loni daný, a položil základ
ských broukú, darovav museu 1108
Na ádné uschovaní
této
druh
v
k.
zdravotní rada
ke sbírce morav5167 exempláích.
nové sbírky dalo kuratórium dle po-
kynú p. zdravotniho rady postaviti skrí, která má v 75 zasklených kasetách pojmouti tento bohatý pirôstek. Kromé toho venoval p. Dr. Fleischer
ve
4
veliké
krabicích
hemipter, neuropter, hymenopter a dipter,
množstvi orthopter, které z nejvétší asti
jiný krásny pirôstek hmyzu vdéíme se Kariu Gzižkovi, odbornému uiteli v Brne, jenž daroval 7 krabíc moravských pseudoneuropter. Koupí pibyla vejce ptákô, hnízdících na Morave, ulity a lastúry Schierla v Hustopei, jakož z pozostalosti konservátora Vojt.
nasbíral
na Morave. Za
konservátoru
i
nékterý
p.
poet pekných praeparátu
z
biológie
hmyzu od
L.
deka, uitele v Boehoi. 20
Hu-
— II.
294
—
PruJiisfoie a nejstarši
Odboroví pfednostové Rzehak.
roce bylo
i
s t
o r
národopis.
Dvorský
p. Dr. Fr.
Praeh
a)
V uplynulom
:
cléjin//,
i
dokonáuo
a
prof. Ant.
p.
e.
vystavení praehistorické
sbírky, kteráž spolu se sbírkou národopisnou opét otevena obe-
censtvu.
Tato sbírka poskytuje nyní dosti pehledný obraz moravského praveku. Z nález, které byly po ruce, vystaveno 11 palaeolithických, 109 neolithických, 62 ze starší doby bronzové, 38 z mladší, 16 14 z laténeského; dále j ešte 9 rímskych z období hallstattského, nález, 5 z doby stéhování národúv a 20 slovanských. Nejslabší z
celé sbírky je ])atrné
pravé Morava
oddíl nálezô palaeolithických, jimiž jinak
by tudíž snažné pfání, aby tento nedostatek byl odstranén koupí nékteré sbírky soukromé, kde by nejstarši doba byla dobre zastoupena. je tolik bohatá.
Bylo
Darovali konservátor p. August Burghauser, c, k. vrchní evidenní geometr v Brne, stepy nalezené v Nákle konservátor p. Karel Gerlich, naduitel v H. Heršpicích, neolithickou nádobu si. Aug. a korále z barevného skla z cihelny dolnoheršpické konservátor Šebestová v Kobylím stepy a kosti z Kobylího p. Hugo Zimmermann. proíessor v Lednici, nádobí a bronzy starší :
;
;
;
i
mladší doby
z
Lednice.
Z koupených
vecí dlužno
na prvém místé jmenovati sbírku
pána Al. Proeházky, uitele v Blažovicích, jíž museum nabylo pekné skupiny nálezu z okolí vyškovského. Dále byly koupeny bronzy z Kofence, Kfetína, Letovic a Rájce; kamenná sekyra z Popuvek, konené nálezy (zvlášté nádoby) z hrob náležejících dobé hallstattské z Vedrovic a Zábrdovic. b)
Konservátor
p.
Národopis.
Emil Moser, prof. na odp. ve z mexického hrobu.
Št,
Hradci,
daroval azteckou modlu
III.
Moravská
liäovéda.
Predseda odboru: pan místodržit. vicepresident Josef rytí Pfednostové odboru: pp. prof. Josef Matzura a prof.
Januschka, Frant.
Rypáek.
—
295
Rok 1904 pinesl odboru
-
velmi
znané
i
velevitané obo-
haceni sbírek. Miinificencí
snemu markrabství moravského byla zakoupena musea jedna z nejbohatšich domácich
letošniho roku do zemského
sbirek
soukromých, o jejímž sestaveni majetnik redaktor Kretz s porozumením více dvaceti obohaceny museini sbirky lidovédné v mie zvlášté po-
v Uh. Hradišti pracoval bez ustáni a let,
i
téšitelné.
Sbirka.
zakoupena za 28.500 K, obsahuje preveliký poet
systematicky spofádaných výšivek a krajek, pedstavujicich vývoj
tohoto pamétihodného národniho prämyslu domáciho od minulosti
až po naši dobu, dále nemalý
poet lidového
náfadi hospo-
dárskeho a znanou sbírku moravské keramiky.
Úkolem odboru nyni bude, aby rozsáhlou tu sbírku náležité ji prístupnou, což arei bude Ize vykonati teprve, až se zemská knihova odstéhuje do nových místností a v zemském museu uprázdni potrebné misto. Do té doby musí se také odložiti svétnice s tkalcovvystavení dvou selských svétnic nemeckých vyským stavem. jimž nábytek byl odborem opatfen. jakož pravení méšanského 'pokoje.
uschoval a uinil
i
i
Nynéjšímu nedostatku místa nutno též piísti, musil-li se odbor vzdáti vystavení nových figurín krojových: snažil se však nicméné rozmnožovali tuto velmi pounou sbírku koupí krojových astí. Také minulého roku obracel odbor zetel k rozhojování sbírek fotografického musea i sbirky obrázkových dopisnic, jichž od pedloska pibylo 1536, tak že jích bylo koncern roku 2166, jež jsou
spoádány podlé
obcí a poHt. okresiiv a uložený v kra-
bicích zvlášté zhotovených.
Krome toho typického statku a
V uplynulém pednášek
z
získal
darem nebo koupi
j.
roce
bylo
poato
oboru mor. lidovédy
obrazy a za tím
výšivky, šperky, plán
úelem
s
prípravami
spojených
opatfeno nejprve
se
na konaní skioptickými
150 reprodukci (dia-
positiv).
Ve snaze
o shromáždéní v
zemském museu
a trvalé ucho-
výtvoru nej znamenitej ších skladatel moravských podarilo získati nékteré rukopisy se sekci proto zfízené darem i koupí
vaní
—
—
a podobné rozmnožiti sbírku hudebních nástrojuv. 20*
—
296
-
S úprimným potešením poukazuje odbor k tomu, že i
v uplynulém
roce
podarilo
nalézti
radu
se
mu
píznivcä,
kteí jej jen milou povin-
inné podporovali v jeho snahách. Odboru jest jména téchto piznivcv na tomto misté uveejniti a vysloviti jim zárove povinný a vrouci dik. Jsou to pánove: konservátofi Edvard Domí uvil, professor náboženstvi ve Val. Meziií Arnošt Hanisch, inšpektor velkostatku nosti
i
;
Tebíi
Mag. pharm. Frant. Lipka v Boskovicíeh Leop. Nopp,. odborný uitel ve Strážnici; Ignát Zliánél, farár v Troubsku a j.
v
;
;
Dary
venovali: pp. Eduard Domluvil,
pdorys
ve Val. Mezifíi:
fojtstvi,
epce;
c. k.
prof. náboženstvi
Dr. Karel Eichler, uitel
náboženstvi v Brne: hudebni rukopis skladatele Sedláka; Márie v Brne: pohlednice; František Frey, c. k. misto-
Erlachrová držitelský
rada ve Vel.
inšpektor panstvi
Meziríí:
v Trebii:
pohlednice;
Arnošt Hanisch,. mestská rada v Uh.
pohlednice;
Hradišti: pohlednice; Josef rytí Januschka,
v Brne
c.
k.
místodržitelský
Tereza Janušková, uitelka pohlednice L. Klabusay, kníhkupec v Kolesové v Kolesové pohlednice F. Klima, cis. rada a f editel méšanské školy v Litovli pohlednice; Karel Liek, pokladník a kancelársky pí-edstavený ve mistopresident
n. o.
fotografie
:
;
;
:
;
obchodník v Brne: hudebni mag. farmácie v Boskovicíeh: fotografie; udmila Machalová, hospodárska správkyne ústavu hluchonemých v Brne: vyšívaný šátek, ozdobnou jehlici; Dr. Karel Mohnek, c. k, místodržitelský rada v Jihlave pohlednice; Leopold Nopp, uitel méšanské školy ve Strážnici: výšivky, housle, obraz, rezaný v dreve; MUDr. Zikm. Schônhof, konservát. kraslice; Augusta Sebestová, místní jednatelka pri archaeologické komisi pražské eské akadémie cis. Františka Josefa pro vedy, slovesnost a uméni v Kobyh: fotografie, pohlednii^e; Jan Škoda, starosta v Krotovicich: pohlednice; Márie Titlová, vdova po dvorním kapelníkovi ve Vídni: hudebni rukopis zemelého choté; Zikmund Svitavách: pohlednice;
nástroj
(fagot);
Josef Lídl,
František
Lipka,
:
:
Weinberger, reditel továrny v Brne: fértoch z Lískovce; Emílie Weissová, soukroranice v Brne: výšivky; papirnictvi synô Werlikových v Mistku: pohlednice; Ignác Zhánél, farár v Troubsku: kraslice.
Koupeny: rukopisy
Kretzova sbírka, fotografie, pohlednice, hudebni
skladatelä
Riegra
nástroj (kolovrátek), kroje.
a
Sedláka,
diapositivy,
hudebni,
— rohný
IV.
Odboroví pednostové:
297
—
prúmiisl a shrané. p.
Dr. Jos. Dolanskv
a p. Dr. Alfr.
Fischel.
Na nové vystavení II. svétnice tohoto oddílu byly z asti vykonaný prípravy a jmenovité patriné opravený kované predmety.
Na
žádost
musea ve
a 1796, aby
je
prevzala
kuratória
Vídni dva
správa
a
c.
vojenského
k.
práporu moravské zemébrany
z
z
let
1744
v dilnách vlastního ústavu zpravila a tak uchrá-
nila hrozící úplné zkázy.
Dosti
znané výlohy
za
tyto
obtižné
práce vyšivaské uhradil na pímluvu zemského výboru
slávny
snem, i náleží jemu jakož velevážené správe c. a iipímný dik, že umožnily neodkladnou restauraei.
musea
i
k. voj.
Z penéz povolených v rozpotu byly opatrený všecky píbude Ize pištiho jedna plná a 4 poloviní loku, jakmile jen chybéjící ješté skrine stredové búdou postavený, pocíti s poádánim pedmétftv. Bude tedy dle toho toto
sténné skrine
—
—
,
i
poslední oddelení, které se prestavuje, beliem pištiho roku obe-
censtvu znovu otevfeno. Darovali: pp. J. Baura, faráf v Bélotíné, dve staré podkovy; p. Aloiš Franz, c. k. stavební rada na odp. v Brne, dva vranovské talíe; konservátor p. Karel Gerlich, naduitel v H. Heršpicích,
pohár dle zpúsobu loštického, nalezený v Mikulové; konservátor dp.
Jan
Jelinek,
farái*
v Bojkovicích,
bývala pred lety v Litovli
;
pi.
odliku staré kachle, která
Kraussová v Hranicíeh bronzový
z r. 1700; p. Naumann v Komárové truhlu nékdejšího brnenského cechu punocháského.
hmoždi
pfibyl zvon kostela chropyského ulity r. 1530, staré vážky se závažimi, peetítka cech ve Veselí z let 1606, 1665, 1753 a 1760, peetitko spojených cechô velkobítešského
Koupí
zlaté
a 12 vranovských talifv. V.
Mince a mechile.
Odboroví pednostové: rada prof.
p.
Dr.
Alfr. Fischel a dp. konsist.
Jos. Kašpar.
Z rozpotených penéz byly opatrený dve skrine na pirstky bylo pak možno pocíti s poádáním a inven-
z posledních let,
továním sbirky.
i
—
—
298
Darovali: konservátor p. Dr. Fr. Dvorský v Brne
penizky; a dva
p.
Jakub Eckstein, advokát
Dr.
medené
krejeary;
záložný,
bronzovou Moser, professor na odp. ve
cínovou
medailí
Koupeny
byly:
ských, množství
dukáty, tolarô,
konené
Št.
a
11
statér,
drobných
penízú
7 stíbrných medaih,
Liek,
pokladník
dva
stíbrnou medailí, konservátor
;
Emil
p.
rímskych denáru. 453
desetídukát,
dukátová;
šestina
stibrné
tri
stfíbrný groš
Hradci, stibrnou medailí.
eských brakteátô,
pôldukát
42
zlatý
a
Brne,
Karel
konservátor p.
a prednosta kanceláfe svitavské zlatníky,
v
dále
stíbrných,
6
etyrí
pétidukát,
2 dvoutolary,
pét
papirových;
mincí
po jedné bronzové a cínové,
Mezi koupenými zaslouží zvláštni zmnky mince, nalezené na Morave: statér Alexandra Velikého z Némic u Kojetína, denár Vespasiánôv a bronzový peníz Marka Aurélia z Ledniee. denár Júlia Philippa syna z Klobouek, šest denárii Gordiána Pia z vétšího nálezu náméštského, denár Hadriánôv ze Sivie, dva denáry Gordiána Pia ze Žárošíc.
Výslovné uvésti dlužno také dva
vétší nálezy,
jeden
z
Blanska,
olomouckého poruenství (1087 — 1090), z néhož museum získalo 445 kusú. druhý z Králic u Prostej o va, nevalné zachované brakteáty Pemysla Otakara II, obsahující
denáry
z
Konené j menujeme j ešte zlaák Jana Roda, arcibiskupa brémskeho (1496—1511), vyoraný v Sokolnících. VI.
Prednostové
Výtvarná iimém.
oddelení:
arch,
pp,
professor
Josef
Bertl
a JUDr. Alfréd Fischel,
Umelecké
sbirky
se
také
v
uplynulém
roce
rozhojnily
potéšitelné.
Jako dary uvádíme dar p, kurátora Dra. Alfr. Fischla, akvarel malíe Ethlera jakož i nékolik kreseb a rytín, a dar konservátora t :
Adolfa Sterze, edítele ve Znojme, lithografie a drevorytiny; dar p. horního správce Josefa Wozniakowského, lithogr. album Jak, Alta.
dél
Blahovolnou munificencí si. zemského snemu byla sbírka moravských umélcu velmi potéšitelné rozhojnená.
Slavný snem povolil též r. 1904 na zprávu podanou Musejni spoleností koupí nékterých dél moravských umélcu, mezi nimiž
—
29V)
—
jsou: H. Gharlemonta ,Podzimní krajina", Fr. Ondruška „Studie hlavy", Jul.
Wachsmanna „Motiv
z
Halleina" a dva lepty Vilib.
Schulmeistra.
Také sbirka podobize vynikajících Moravan byla obohacena obrazem kard. Frant. z Dietrichsteina, který výborné namaloval prof. Emil Pirehan a prenechal za estný honorár museu zemskému.
Úprimný
dík
obéma
náleži
pp. konservátorúm prof. Emil.
Pirchanovi a Jos. Klirovi, ktei ochotné byli odboru nápomocní pri
posuzování
výberu umeleckých
i
dél.
VII. Kustoäova húhovna. Vlastní spisy, resp. zvláštni otisky darovah:
Hanuš Wilczek konservátor
Edmund c.
k.
J.
E. p.
hrabe
ve Vidni, pp. Ph. Dr. Karel Absolon z Prahy, Ant. Fleischer, c, k. zdravotní rada v Brne.
st.
Dr.
Gohl, professor v Budapešti, konservátor Dr. Fr. Slávik,
professor
Praze,
v
a konservátor
prof.
P.
Jan Wiesbaur
v Lesné.
Za subvence, povolené slávnym snémem, bylo zakoupeno Halaczy: Gonspectus florae graecae. Pospichal: Flóra des ósterr. Kustenlandes. Schlosser: Flóra croatiea.
Simonkai: Enumeratio florae Transylvaniae. Schur: Enumeratio plantarum Transylvaniae. Kobelt: lUustriertes Gonchylienbuch. Kobelt: Iconographie der schalentragenden
europäischen
Meeres-Gonchylien. Gatalogus insectorum
aunae Bohemicae,
vyd. Fysiokratickou
spoleností pražskou.
Ganglbauer
:
Die Käfer Mittel-Europas.
Xaumann: Xaturgeschichte der Vôgel Xaumann-Zirkel Zittel:
:
Mittel-Europas.
Elemente der Mineralógie.
Handbuch der
Paläontologie.
Gervinka: Morava za praveku.
Pi:
Starožitnosti
Wosinski
Bôheim
:
:
zeme Geské.
Die inkrustierte Keramík der Stein- und Bronzezeit.
Wafenkunde.
—
Der Sporn.
Zschille a Forrer:
Germák: Mince
eské
Fiala:
—
300
eského.
království
denáiy.
Jubilejní sbornik
památek áslavských.
Pravek. Ústr.
pro praehist. a anthropologii zemi eských.
list
Zemská knihova.
B.
Rok 1904 pinesl dôležitého
opét podstatné pokroky v rozvoji tohoto
ústavu vedeckého, jemuž všecky vrstvy obyvatelstva
moravského vénují nejvétši sympathii. Poet osôb, které naši zemskou knihovnu navštivily nebo si z ní vypôjily knihy, stoupl v té dobé na 10.322, což znamená proti frekvenci r. 1903 pibytek 1428. V uplynulém roce správnim vypôjilo si domu 2642 tenáú 3894 svazku. Mnoho dél bylo pújeno mimo Brno, a to do téchto 36 míst Bélotina, Benkova, Bohunic, Eochofe, Boskovic, Beclavé, Buovic, Domašína, Hodonína, Husovic, Uh. Hradišté, :
Ghvalkovic, Karlsthala, Kocova,
Moravy,
Konic,
Olomouce,
Náméšté,
Kunvalda, Modrie, Malé
Petrovic,
Král.
Prahy, Prostej ova, Svitav, Šlapanic, Šumperka,
Popovic,
Pole,
Tišnova,
Vldné.
Výšková, Zábeha, Znojma, Žabovesk, Zemská knihova moravská zprostfedkovala brnenským badatelôm výpujky z Drážan (z kr. ver. knihovny).
na Kr. Vinohrady,
do
Ždara. Naopak zase
Hradce (ze zemské), Lvova (z universitni). Mníchova (z dvorni Prahy (z universitni) a z Vídné (z dvorní, z universitni). Koupí, darem a výmenou pibylo r. 1904 celkem 2011 dél o 3318 kusích. V tom bylo 461 periód, publikací. Z nich se všecky
Št.
a
statní),
dúležitéjší a hojnéji užívané vykládají
Mor. musejní splenosti,
65 eských,
asu
toho
8 francouzských,
5
189 asopisô:
ruských,
jednom
charvátské, 2 slovenské, po
ve vyhrazené itárne lenô 2
101 nemecký,
polské,
slovinskéra,
2
srbsko-
lužickosrbském,
anglickém a madarském.
Na zakoupení knih a asopisô vydalo se celkem 8578 K 28 h, väzba pak vyžadovala 721 K 54 h. Na j iné potreby (kancelárske, práce pisárske, telefón, atd.) pfipadlo
988
K
90
remunerace
oficiálovi
a
obéma sluhom
h.
Knihova Komenského zem. knihovníka v ervnu
založená r.
pri
zemské knihovne k návrhu již 518 svazkô. Mezi
1900 obsahuje
— knihami, jež pibyly dlla
—
301
roku 1904,
zasUihiijí
zmnky
zvláštni
tato
Komenského
Janua aurea reserata quatuor linguarum (lat.-ném.-írancvlaská), vyd. Nath. Dhuezem, tišt. r. 1640 u Elzevira y Leyddách. 1.
2.
a
3.
Janua auea reserata Hnguae
latinae.
V Leyddách,
Elzevir 1641 a 1643.
aut.
4. Janua aurea linguarum. Gum adjuncta Graeca versione Theod. Simonio. Amsterodam, Elzevir 1642. 5.
Janua linguarum reserata aurea,
Amsterodam,
Jo. Janssonius
s
nizozemskvm pekladem.
1643.
6. Janua aurea quinque linguarum reserata (lat.-ném.-francvlasko-ecká). Frankfurt, Jo. G. Schônwetter 1644.
Latinae linguae janua reserata,
7.
Londýn 1656
(s
Janua
8.
linguarum St.
reserata.
Gurcellaeo,
Gum qui
Graeca etiam
versione
Gallieam
Amsterodam
10.
Th.
novam
Amsterodam. Dan. Elzevir 1665.
Janua linguarum reserata, belgica versione a
9.
ornata.
anglickým pfekladem.
podobizou).
Simonii emendata a adjunxit.
s
Jo. Seidelio
1666.
Physicae ad lumen divinum reformatae synopsis. Amste-
rodam, Janssonius 1645. 11.
Physicae ad lumen
div.
reformandae synopsis. Amste-
rodam, Janssonius 1663.
v.
12.
De
13.
(Oculus
irenico irenieorum. fidei.)
Amsterodam, Henr. Betkius 1660.
Theologia naturalis. Amsterodam, Petrus
Berge (sub signo montis Parnassi) 1661.
d.
14.
k úžitku n. O.
necessarium. Z amsterodamského vydaní z r. 1668 akad. mládeže otiskl Kryštoí Zelter ve Frankfurte
Unum
1682.
De rerum humanarum emendatione ad genus humanum, ante alios vero ad 15.
lica
consultatio eruditos.
catho-
religiosos,
(Sirotpotentes Europae. Hallae, typis et impensis Orphanotrophii
€inec) 1702.
Sbírka geologickou
map se rozmnožila mapu mocnáfstvi
o 4
listy,
mezi jinými o prehlednou
rakousko-uherského.
kterou vé-
— noval autor okresního
VI. J.
Procházka,
hejtmanství (škôl.
—
303
a Fr, X.
Zipsa príruní
mapu
znojemského
darem nakladatele A. R. Hitschfelda ve Šternberce, Do sbírk}^ podobize vynikajících osôb pibyly darem editele Adolía Sterze ze Znojma okresu)
lithograíické podobizny déjepisce Friedr. Hurtera a polního podmaršálka Viléma svob. pána Lebzeltra a koupena dôležitá podobizna Ludvika Ratvita de Souches (dle kresby Jana de Herdt F. v. Steen) od mníchovské firmy H. Helbingovy, od níž zakoupena též medirytina G. v. Sichern (16. stôl.) predstavující moravského novokténce Jana Huta upáleného v Augšpurku.
ryl
Vítaným zajisté pirustkem jest dále medirytina císae Josefa II. za pluhem (1769). Obrazu moravských míst a krajín získáno r. 1904 devatenáct, vesmés brunensia, mezi nimiž 14 fotografií z roku 1867. Za vítané obohacení Ize dále považovali sbírku asi 1500 ísel ruzných asopisu, odevzdanou Klubem sazeti brnenských novín jako depositum. Pravidelná práce knihovní, kterou úednici mají
pujováním, i s podávaním vedeckých zpráv a vedením korrespondence, vzrostla v minulém roce do té míry, že bylo Ize jen stéží ji zaslali. Podstatné se knihovnímu katalogisováním a
s
nákupem knéh jakož
personálu služba stéžovala nepresností mnohých tenáô u vracení z míry astým užívaním telefónu se strany obecenstva.
knéh
Pes
i
odborné katalógy doplovaný a vykonaný príslušné prípravy na vypracovaní úslfedního katalógu odborných asopisu to byly
docházejících do 22 knihoven brnenských. Lístkový katalóg podo-
bize obsažených v knihách zemské knihovny, rozmnožil se o 1227 ísel, takže jich nyní
Knihovní Dr.
Bretholz,
Schirmeisen,
komitét, prof.
prof.
v némž
Matzura, Dr.
Leneek, konservátor
Šujan, prof.
zasedali
prof.
Dr.
a
obsahuje kurátori
Novák,
kurátorský
Souek
jejž sestavuje oficiál, již
prof.
12.247.
Bayer,
odborný uitel
náhradník prof.
Dr.
rada
Dr.
knihovník
cís.
Schram, máje k ruce amanuensa Dra. Jarníka jako zapisovatele, konal tyi schôze, jichž se pravidelné úastnil též predseda prof. Dr. Kameníek. Veškera usnesení jeho stala se jednosvorné a byla schválená kuratoriem. Z dôležitéjšího jednaní komitétu se uvádéjí: lernový návrh na jmenování amanuensa, usnesení o ústedním katalógu odborných asopisu docházejících do vétších knihoven brnenských, rozhodnutí o pfibrání nových asopisov a o dôleži-
— koupích.
téjších
zfizeni
—
303
komise pro nákup právnických
zvláštni
a státovédeckych dél ze subvence zvlášté na to dožádané. urení
pro
knihkupcii
dodávky
knihovní
a
návrhy na
žádosti
vétší
subvence.
áaduv
Seznani osôb,
a ústava,
Jcteré
äarocaJy Inihij
r.
lUOÍ
zemské knihovne moravské.
Zemský výbor markr. mor., praesidium
eská
akadeniie
niístodržitelství,
c. k.
Františka Josefa v Praze a Academia romána
cis.
Bukurešti (73 svazkú), oba akadem. senáty pražské, obce brnenská i pražská, zemédelská rada markr. moravského a obe hospodárske spolenosti pro markr. moravské, technologické prúmyslové museum pražské a museum cís. Frant. Jos. v Opave.
v
vedecký sjezd eských právnikú, komise pro soupis stavebních, umeleckých a historických památek kr. hl. m. Prahy. Zemaljski muzej u Bosni Hercegovini, Ústav pro rak. déjezpyt ve Vidni, Officium Hungaricum ornithologicum. reditelstvi m. diviho lýcea brnenského, správa Ottendorferovy lidové knihovny ve Svitaváclu Klub novinových sazeu v Brne, knihtiskárny Benediktinô rajhradských, Burkartova, Irrgangova, Odehnalova. Rohrerova, Winikerova, Kar. svob. pi. Forgatschová, pp. F. Baluch. predseda klubu sazeského, Fr. erný, prof. na reálce, advokát dr. EckI.
i
:
stein,
správce Erlacher, musejni kancelista Erlacher, advokát
dr.
rada Franz, lesmistr Hub, farár Jelínek z Bojkovic, universitní professor Dr. Jarnik z Prahy, amanuensis Dr.
Fischel,
c.
stav.
k.
H. Jarnik, stud. koncipista
íin.
Vlastimil
Kakš.
Laseker, stud. Frant.
techn.
liek.
školy
Mareek
A.
stud.
(II.
Št.
Rzehak,
.
. gymn.), domu Edm.
Jelínek (U.
Fr.
Albín Kuera,
Emil Moser ve
Meindl. prof. prof.
prof.
majitel
gymn.).
Hradci,
gymnasista
pokladník
prof.
Ed.
Jan
Bed.
Radnitzki,
eucha.
zem.
Schram. redaktor Leop. Schwarz. feditel kníž. pražského J. ihánek, prof. Jos. Sichrovský. obchodník Zikm. Sorer (240 svazkú), fed. Ad. Sterz ze Znojma. feditel mistodrž. útárny Theod. Suchanek, prof Urbanek. spisovatel Fr. Vymazal, cís. rada K. Wenzel (24 sv.), farár Zhánél (25 sv.). knihovník
arcib.
Dr.
semináre
Vlastní
publikace
darovali:
zem.
archivár
Dr.
Bretholz,
ed. méšf. školy v áslavi. Al. Gzerny, odborný uitel v Mor. Tebové, pôšt. rada Romuald Formánek, dr. Hugo
K.
Cermák,
—
304
Herz, docent na technice, professor J.
U. Jarník,
Vidni,
fin.
aman. Dr. H.
koneipista
J.
Jarník,
Kakš,
— J.
Janda, universitní professor
plukovník Bela Kuderna ve
univ.
prof.
Kvaala
z
Jurjeva,
Jan Kuera, finanní rada Zd. Lepa, prof. techn. školy Líka, prof. Macalík z Pferova, taj. zeméd. rady Maša, uitel Alois Procházka z Blažovic, spisovatel VI. J. Procházka, prof. techn. školy A. Rzehak, spisovatel G. F. Schamann, kaplán Kratochvil,
zem. knihovník feditel
Z
Vaha,
iiitel
cís. rada Dr. Schram, založ. adj. K. A. Schwippel, redaktor H. Welzl a banský inženýr Albín Wildt.
listu dostávala knihova zdarma od vydavaBrnenské Noviny, Budoucnost, Hlas, Lidové Noviny, Moravskou Orlici, Moravské Noviny, Moravský Sever, Našince, Pozor, Slovanské Listy, Alldeutsche Bauern-Zeitung, Brunner Zeitung, Brunner Morgenpost, Brunner Wochenblatt, Deutsches Blatt, Deutsche Wacht (jihlavskou), Mähr.-schles. Korrespondent, Mähr. Volksbote. Tagesbote aus Mähren u. Schlesien, Znaimer
politických
telstev:
Wochenblatt.
Kommisse na prírodovedecký výzkum Moravy. C.
Práce zemského rausea rozšírená roku 1904 úpravou dúležité organisace, totiž
zízením zvláštního sboru, jemuž uloženo, aby ídil a konal soustavný výzkum zeme ve všech oborech prírodovedeckých. „Kommisse" zrizena dle návrhu kurátora prof. dra. J. Jaha a prilenená k museu j ako zvláštni samostatný odbor v souhlase s §§ 3. a 4. stanov Moravské musejní spolenosti, kde mezi úely stanoví se: „napomáhati vedeckému probadání pfirozených pomeru zeme", a „soustavné probadání zeme" menuj e se mezi prostedky k cíli tomu. j
„Kommisse na prírodovedecký výzkum Moravy" skladá lenô (po 9 dle národnosti); poet ten jest stály a má po dvou odbornících pro každé z 8 ustanovených odborných oddelení, mimo né pak souasného predsedu a místopfedsedu Mor. mus. spolenosti. Kommisse ídí se zvláštními stanovami se z 18
a volí samostatné predsedu a místopedsedu, dva tajemníky pro veci
správni a dva redaktory pro záležitosti tiskové. Veškero jednaní jest rovnoprávne dle vzoru kuratória musejního.
—
—
305
Každému odbornénm oddelení jest v ele predseda a místopfedseda (stndavé dle národnosti), jimž jest peovati o vytení programu pracovních, ziskávati spolupracovniky, práce výzkumné a podávali kommissi zprávy,
Pedsedou dr. J.
celé
kommisse
jest prof.
Jahn, místopedsedou prof. ném. vys.
es. vys. šk.
veškery
iditi
technické
šk.
techn. Ant. Rzehak,
Oddelení odborná ustanovená tato 1.
oddelení: geograíicko-geodaetické
:
predseda prof.
místopeds. 2.
oddelení
:
archaeolog.-praehist.
3.
oddelení: geolog.-palaeontolog.
:
4.
oddelení
mineralog.-montanist.
:
Líka,
prof. dr. F. Dvorský.
predseda prof. A. Rzehak, místopeds. prof. dr. J. Jahn. predseda prof.
místopeds. 5.
J.
Matzura.
J.
predseda prof. A. Rzehak,
:
místopeds.
:
ing.
prof.
Dvorský,
dr. F.
prof. Al-
Gewinner.
oddelení: botanické: predseda prof. dr. K. Vandas,
místopeds. tajemník E.
Steidler.
6.
oddelení: zoologické: predseda odborný uitel K. Gzižek, místopeds. prof. E. Bayer.
7.
oddelení: meteorologické: predseda fed.
místopeds. 8.
oddelení: hospodásko-lesnické
:
J.
prof.
Klvaíia, J.
Kober.
predseda prof. F. Schindler^
místopeds. ed.
Zemský snem první rok 2000
K
povolil
J.
Vaha.
výzkumné kommisse na
na úely
a Cyrillo-Methodéjská záložná 100 K.
Mimo oddelení 7. zapoala innost všecka Pedsedové a místopedsedové vypracovali
oddelení.
hlavní programy
pracovní a vydány zvláštni Jnformace pro badatele".
Menší pojednaní usneseno uveejovati v „asopise moravské s jednotným titulem Zprávy kommisse na
musejní spolenosti"
prírodovedecký výzkum Moravy" reí,
již
byly sepsány.
Až búdou zpracovány obsáhlejší monografie, búdou vydávaný samostatné v obou zemských eech dle vzoru „Archívu" výzkumného komitétu pražského.
V
I.
a prohlidku
oddelení
bodu v
vykonal okolí
predseda
trigonometrická
Brna a Hustopee.
méení
— V
II.
306
—
oddelení prozkoumal prof. H.
Zimmermann
praehisto-
rické nálezy v Lednici a konal vykopávky.
Výsledky téchto prací dlužno oznaili musejní
naši
sbírky
naši
a
znalosti
pedhistorické doby kovové.
j
ako cenné obohacení
kulturnich
pomérii
starší
Véd. pojedn. o lednických nálezech
vypracuje prof. A. Rzehak.
Red.
oddelení:
III.
J.
Klvaa pokraoval
v pracích o
mo-
ravských mladších vyvrelinách, prof. V. Spitzner zkoumal devónske
na Kónickú, professor
ostriivky
M.
Remeš
vydal
F.
Smyka
tithonském
devon elechovský, vápenci
u Skalicky štramberském a vápenci u Vlovic, J. Knies práci o nálezech ludmirovských. Rozsáhlé informaní cesty hlavné s ohledem na diluvium vykonal ed. K. Maska. Laborantovi S. Ružkovi svéeno bylo sbírání zkamenélin v liasu fryštáckém. dr.
práce
o
Zajímavou a v naši sbírce velmi dobfe zastoupenou faunu popsal podrobné proí. A. Rzehak. IV. oddelení: Professor G,
Neuwirth zapoal
zkoumáním naleziš nerostu v
okolí Sobotína.
prevzal
nynéjších
zaniklých
sestavení
i
se
zevrubným
Prof. dr. Dvorský
kamenných lomu, dolô
a kutání na Morave. V. oddelení vydalo
svým spolupracovníkúm
zvláštni instrukce.
Predseda, zamestnaný obsáhlou revisí herbáe Forraánkova, bota-
brnénském a zjistil tu pro Moravu novou Carex pediformis. Red. Oborny v Lipníku pracuje o monografii Hieracií. J. Laus v Olomouci zkoumal phytogeografické pomery moravskoslezských Jesení kú, Prof. F. Matouschek v Liberci pracuie o floe Gryptogamu moravských, prof. dr. J. Podpera v Olomouci nisoval v bližším okolí
bryologii a phytogeografii. VI. oddelení
ornithologie
za
Prof.
:
J.
Janda
ujal
zpracováni moravské
se
souinnosti místních znalc. Jednotlivé skupiny
entomologické jsoa píedmétem prací pp. Dra. A. Fleischera, M. Kitta, V. Zdobnického a j. Prof. E. Bayer podjal se zpracováni moravských zoocecidií. :
prof.
VII.
oddelení
:
J.
Wimmer koná
J. Klvaa zapoal sestavovati meteorozáznamy o Uh. Hradišti 1887 97. ed.
Red.
logické a faenologické
—
meteorologická pozorovaní v Prostéjové.
— VIII.
sbirky
oddelení: Predsedníctvo prikroilo na zHzení soustavné
púd moravských ajejich rozborv. Štúdium
Gelkovélio prijmú 2100
II.
III.
— rašelin prevzal
Schreiber ve Svitavácli.
p. P.
I,
307
K
bylo použito takto:
— K. LL.CervinkovinavýzkumHradiskauRok. 100- — K, oddél.: prof. H. Zimmermannovi na vykopávky vLednici 50' — K. oddél. Dru. M. Remešovi na štúdium jury lOO* — K, oddél.
:
prof. ing,
ing.
:
.
St.
IV. oddél.
V. oddél.
Likovi na práce trigonometrické 200'
:
Ružkovi za sbírání materiálu
.
81*44 K,
— K. 193" — K, Lausovi na mor.-slez. Jeseníky prof. 50' — K, Steidlerovi na botanický výzkura prof. dru. K. Vandasovi na botanický výzkum — K. 200' — K, prof. Jandovi na ornithol. mor odb. u. Fr. Zdobnickému na ornithol. mor. 125- — K, 125* — K. odb. u. V. Zdobnickému na Goleopt. ed. Vahovi na sbirky pd moravských 200' — K. prof. G.
Neuwirthovi na okolí Sobotína
J.
:
.
....
íin.
.
.
.
.
taj.
150-
.
7"
VI. oddél.
J.
:
.
VIII. oddél.
:
.
J.
Správni výdaje tajemnik
asopisu moravského musea zemského
108*95 K. za tisk
Celkem
.... .
.
.
409*61 K.
2100*— K.
— (í)óeíní
p
i
j
e
308
—
závérka (Vioravské musejní
m
Obnos
pokladny Musejní spolenosti
K Zbytek
roku 1903
z
3826
lenské pfíspévky
.... .... ....
Úroky
U. Dra. Teindla
Statní
podpora
Zemská podpora
nadace
z
Výtéžek
z
J.
22919
79
2177
tiskopisuv a rúzné príjmy
s
46
8000
So úet prijmú v
Srovnáno
h
vydaním Z býva
2160 329
39412
35
39404
89
-
309
spolenosti za rok 1904.
v •u
z
daní
y
Obnos
pokladny Mušej ni spolenosti
K 1
Kancelárske potreby
1231
2
Správni výdaje
5464
3
Zachovávaní budov
4
lenské príspevky spolenostem
5
Pojistné
6
Nepredvídané výdaje
7
Zakoupení a vystavení nových sbirek
8
Pofizení v knihovne
9
Knihova Komenského
....
budov
.
.... .... ....
10
Náklad na vydaní asopisv
11
Remunerace za správu knihovny
70
63
665
71
1388
66
11764
55
10288
72
4169
27
500
12
Výlohy prírodovedeckého výzkuuiu
13
Nákupy pro kustodovu knihovnu
2286
39404
89
25976
67
1025
90
zemské pokladny bylo vyplaceno
to ze
Služné Požitky služebnikv
.
1800
.
Denní platy
1464
Zachovávaní budov
2386
Dané
25
968
Uhrnem
Výslužné
56
deje-
pisného spolku
Mimo
607
....
43
51
Uhrnem
32696
40
Souet vydaní
72101
29
21
—
310
—
r^ozpoet pranliškova zemského Rozpoet Vylíení potreby
r.
1905
Rozpoet r.
1906
'U
K
K Služné
....
Požitky sliižebník
Výslužné
Denní plat 5
.
Kancelárske potreby
6
Správni výdaje
7
Zachovávaní budov
.
.
.
lenské pfispévky spolenostem 9
budov
Pojistné
a sbirek
10
Da
11
Nepredvídané malé výdaje domáci
12
a ekvivalentní poplatek
....
26200
26200
990
1000
1800
1800
1560
1560
1100
1100
4755
5155
3100
3100
80
80
()50
650
120
115
1000
1000
11700
13000
13000
13000
400
400
500
500
500
500
4000
4000
5000
5000
Zakoupeni a postavení nových sbirek
13
Poí'izeni v
14
Knihova Komenského
15
Na správu knihovny
knihovne
ného spolku
.
dejepis-
.
16
Na
17
Náklad na vydaní asopisftv
18
Komisi na prírodovedecký vý-
vedecké prednášky
zkum
Souet potreby
78160
I 311
musea na
-
rok 1906.
Rozpoet Vylíení úhrady
o
r.
Rozpoet
1905
r.
K
K Statní sLibvence j
8000
.
lenské príspevky
2000
Pensijní príspevky úfednikä
Úroky
z
Výtéžek
obligací z
Souet úhradv
Srovnáno
s
2160
.
tiskojtisú atd.
570
150
.
1906
—
— — — —
I;
8000 2000 570
I'
[i
;
2160 100
12830
.
78160
potrebou
Zbývá schodek, j ej ž zapravi moravskv fond zemskv .
65330
21^
—
312
—
Seznam lenúv Moravské mušej e í spolenosti koncern a)
r.
1904.
Kuratórium. Predseda
Dr.
Fr.
Kam
e
n
prof.
e k,
í
.
v.
školy technické v Brne.
Místopedseda:
R z eh ak,
Ant.
ném.
prof.
Zástupcove Vine.
Jarolímek, S
Dr. Karel
c
hob
e
c. r,
c.
školy technické v Brne.
ministerstva osvety a
k.
vyuovaní
a zem. inšpektor školní v Brne* zem. inšpektor školní v Brne.
vládni rada
k. c.
vys.
k.
Zástupcove snemovni: J. J ah n, . prof. c. k. . vys. školy technické Kašpar, kons. rada, prof. škôl „Vesniných" v Brne. Edmund Laseker, majitel domu v Brne, Emil So f f é, prof. na c. k. nemecké reálce statní v Brne.
Dr. Jaroslav
v Brne.
Josef
Glenové volení valnou hromadou
Emil Bayer,
c.
k.
gymn.
Dr. Bert.
Bretholz, zem.
Dr. Josef
Dolanský,
prof.
v Brne.
archivár v
Brne. advokát v Brne. Dr. Alfréd Fischel, advokát v Brne. Josef Matzura, prof. v. prômysl. školy ném. v Brne. Dr. Vladimír Novák, prof. c. k. . vys. školy technické v Brne. Karel Schirmeisen, uitel méš. školy v Brne. Dr. Frant.
Šujan,
c.
k.
gymn.
prof.
v Brne.
Náhradníci Dr.
Otakar
Josef
Léne
Merhaut,
e k,
prof.
ném.
redaktor v Brne.
v.
obeh. školy v Brne.
— Frant.
J.
Rypáek,
gymn.
k.
c.
Hanuš Welzl, redaktor
313
—
prof.
v
Brne.
Brne.
v
Revisorové
Erlacher, písežný odhadce statkv a revisor v Maša, sekretár eského odb. zeméd. rady v Brne.
Josef
Jan
b)
Brne.
Clenové estní.
Jeho G. a Kr. Výsost arcivévoda Rainer. Jeho král. Výsost princ Fihp hr. Flanderský ve Fulneku. Jeho Jasnost kn. Jan II. Liechtensteinský ve Vídni. Jeho Exc. barón Jan Chlumecký, c. k. tajný rada a ministr ve výslužbé ve Vídni. Eai. rytí Proskowetz
Josef rytí Januška,
z
c.
Proskova a Marstorfa na Kvasicích. niístodrž. vicepraesident v. v. v Brne.
k.
Konservátorové:
c)
Frant. Bartoš, c. k. šk. rada a ed. ve v. na Mlatcové. Antonín Bauer, editel méšf. škôl. v Novém Jiíné. Josef Bertl, rektor c. k. eské vysoké školy technické,
architekt
v Brne.
Zbynék Branczik, úedník bankovní Aug. Burghauser,
Theodor Gejnek,
c.
k.
hláv.
ev.
v Brne.
vrchní geometr v Brne.
redaktor „Mor. Orlice"
Alois Czerny, uitel raéš. školy v Mor.
Karel Czižek, uitel I.
L.
méš.
v Brne.
Tebové.
Bmé.
škôl v
Cervinka, inženýr v Uh. Hradišti.
Ed. Domluvil, c. k. gymn. prof. ve Val. Meziíí. Dr. Frant. Dvorský, c. k. prof. na odpo. v Bmé. Rud. Dworzak, c. k. místodrž. vrch. inženýr v Brne, Rud. Dvofák, c. k. gymn. prof. v Brne. Dr. Jiljí Filek ši. Wittinghausen, gymn. prof. ve Vídni. Dr. Ant. Fleischer, c. k. zdravotní rada v Brne. Romuald Formánek, c. k. pôšt. rada v Brne. Karel GerUch, naduitel v Hor.
Heršpicích.
Gustáv Hain, rada c. k. zem. soudu v Brne. Arnošt Hanisch, inšpektor panství v Tebíi. Jan Haupt, fotograf v Jihlave. Emil Hausotter, naduitel v Kunvaldé. Dr.
Jos.
Hladík, editel
c.
k.
uit.
ústavu
v Príbore.
(Zástupce Musejního
Spolku brnenského.) Viktor Houdek, c. k. ministerský rada ve Vídni. Leoš Janáek, c. k. uitel hudby ve výsl. a editel varhanické v Brne.
Josef rytí Januška,
c.
k.
místodrž. vicepraesident
v Brne.
školy
—
314
—
Dr. Karel Katholický, c. k. zdravotní rada v Brne. Frant. Killinger, hosp, správce ve Velkém Dvore. Dr. P. Maurus Kinter, arcibiskupský rada, archivár v Rajhradé.
Josef Klír, akad. v Brne.
malí
a assistent na
c.
k.
eské vysoké
škole technické
Josef Klvaa, gymn. ed. v Kyjove. Jan Knies, správce školní v Rogendorfé. c. k. okr. vrch. zverolekár ve Výškové. Augustin Kratochvíl, kaplán v Popovicích. Arnošt KrejCí, prof. na zemské vyšší reálce eské v Hodoníné. Frant. Kretz, redaktor v Uh. Hradišti.
Florián KoudeJka,
Dr. Martin Kríž, c. k. notár ve Ždánicích. Jan Kuera, uitel a mus. kustos v Uh. Brode. Hugo Langer, uitel ve Starém Mésté. Karel Langer, odb. uitel v Mikulové. Jindich Laus, prof. c. k. ném. paedag. v Olomouci. Dr. Otakar Leneek, prof. ném. v. obchodní školy v Brne. Karel Liek, pokladník ve Svitavách. Josef Líka, ingenieur, c. k. professor eské vysoké školy
technické
v Brne.
Frant. Lipka, mag. farmácie v Boskovicích.
reálky v Brne. „Vesniných" v Brne. Karel J. Maska, ed. zem. v. reálky v Teli. Josef Merhaut, redaktor v Brne. Emil Moser, prof. v. v. ve §t. Hradci. Dr. Boh. Navrátil, koncipista mor. zem. archívu v Brne. Róbert Neumann, c. k. prof. ném. paedag'ogia v Brne. Dr. Jan V. Novák, c. k. gymn. prof. v Praze. Adolf Oborny, ed. ném. zem. reálky v Lipníku. Alois OrUczek, c. k. úet. revident v Brno. Jar. Palliardi, c. k. notár v Mor. Budéjovicích. Jan Panek, ed. méšt. školy v Zábehu. Emil Pirchan, prof. v. v. a akad. malí v Brne. (Zástupce „D, Verein fur Geschichte Mährens und Schlesiens".) Benjamín Popelka, redaktor v Král. Poli. Vincenc Prasek, c. k. školní rada a gymn. prof. v Olomouci. Adolf Raab, hosp. správce v Král. Poli. Dr. Moic Remeš, léka v Olomouci. Frant. J. Rypáek, c. k. gymn. prof. v Brne. Hugo Sánka, ídící uitel v Rudici. Med. dr. J. Sedlaczek, obvodní léka v Modicích. Med. dr. Zikmund Schonhof, léka v Brne.
Alois Machatschek, prof. Frant. Mareš, editel škôl
st.
Petr Schreiber, uitel méšf. školy ve Svitavách. Dr. Frant. Slávik, c. k. prof. v Praze. Frant. Aug. Slávik,
Vinohradech.
c.
k.
školní
rada,
editel reálky
ve
v.
na
Král.
— Smrek,
Ant.
professor na
ingenieur,
—
315 c.
k.
eské
a
prof.
vj-soké škole
technické
v Brne. Dr. Rudolf
Sornmer,
poslanec
ríšsky
obchodní
vyšší
školy
v Olomouci.
Souek,
c.
k.
Dr. Frant. Špina,
c.
k.
gymn. pro. v Brne. gymn. prof. v Mor. Tebové. Václav Spitzner, prof. zem. v. reálky eské v Prostéjové. Adolf Sterz, editel ve Znojme. Stanislav
Zikmund
naduitel v Pálavé. soukromnik v Brne. Dr. Karel Strohí, c. k. fm. koncipista v Brne. Jan Svozil, prof. zem. reálky v Prostéjové. Josef Talský, odb. uitel ve v. v Olomouci. Stoffel,
Frant. Karel Stohandl,
Uný,
c.
k.
gymn.
Frant. Urbanek,
c.
k.
Josef
v
prof.
prof.
n.
o.
Tebíi. Brne.
v
školy technické v Bmé. Karel Vandas, professor na c. k. eské vysoké škole technické v Brne. Jindich Wanke, naduitel ve Valtéovicích. Jan Vaha, editel zemské výzkumué stanice na pestovaní rostlin v Brne. Hanuš Welzl, redaktor v Bmé. P. Jan Wiesbaur, prof. a kustos v Lukovci. Alois Vogler, naduitel v Hluboanech. Ant. Vrbka, uitel v Louce. Josef 2ák, c. k. uitel hudby ném. paedagogia v Bmé.
Mich. Ursíny, ing.,
k.
prof.
prof.
v.
c.
.
vys.
Dr.
Hugo Zimmermann,
d)
C
ovoc. školy v Lednici.
1
e
no
v é
fádni.
Dr. Absolon Karel, univ. assistent v Praze.
Msgr.
Adamec
Antonín,
biskupský
rada,
assessor,
regens
alumnátu
v Brne. Jan, ed. zem. stred. hosp. školy v Perové. Aitmann Arthur, inženýr v Brne, Ambroschitsch Ota, redaktor v Brne. Anderle Frant., cviný aitel žen. paed. v Bmé.
Adamec
Dr. Andrle Theodor, advokát v Brne.
Auspitz Rud., majitel cukrovaru ve Vídni.
Autrata Frant. V., prof. ústavu uit. v Bmé. Baillou Jul. barón, c. k. místodrž. rada v. v. v Brne. Bakeš Frant. X., velkostatkáf v Oechovikách. Baltazzi Arist., velkostatkáf v Napajedlech. Balzar Arthur, zem. úetní rada v Brne. Dr. Baratta-Dragono Rich. barón, len zem. výboru v Budišové. Dr.
Bartoníek Václav,
prakt.
léka v Brne.
a
velkostatká
— Bailo
Josef,
Bartoš Frant.,
Barvi
316
—
uitel méšf. školy v Král. Poli. c.
k,
školní rada a editel ve
v.
na Mlatcové.
Joža, kníhkupec v Brne.
Bauer Antonín, editel niéš. škôl v Novém Jiíné. Bauer Viktor rytí, zem. posl. a velkostatká v Brne. Dr. Baumhackel Bedich, prednosta knihovny nemecké techniky Bayer Emil, c. k. gymn. prof. v Brne. Bayer Frant., odb. uitel v Perové. Dr. Beer Eduard, c. k. adjunkt finanní prokuratúry v Brne. Dr. Beer Oskar, kand. advokácie v Brne. Dr. Belcredi Ludvík hrabe, velkostatká v Líšni. Beneš Frant., zemský poslanec a insp. panství v Pedklášteí. Berger August, cís. rada, dvorní kníhkupec v Brn.
v
Brne.
Bertl Jindích, editel sirotince v Brne.
, vys. školy technické, architekt v Brne. Bertlová Vilma, lycealní uitelka v Brne.
Bertl Josef, rektor
Beyer Eugen, továrník v Brne. Josef, c. k. gymn. prof, v Brne. Biach Zikmund, komorní rada v Brne.
Bezdíek
Dr. Bilovský Frant.,
c.
k.
auskultant v
Brne.
Bloch August, továrník v Brne. Bloch Leopold, cís. rada, továrník v Brué. Bobretzky Vilém ši. Arvenau, c. k. v. kontrolór techn. kontr. v Brne. Dr. Bock Zikmund, c. k. rada zem. soudu v Brne. Branczik Zbynék, úradník bankovní v Brne. Dr. Brandstätter Ondrej,
prof.
c.
k.
.
v.
reálky v
Brn.
Braun August, uitel méš. školy v Brne. Brecher Moic, prof. zem. reálky v Brne. Brejla Frant., ídící uitel v Ghrudichromech. Dr. Bretholz Berthold, zemský archivár v Brn. Broeckhotová Márie, cho c. k. nadporuíka v Brne. BroU Isidor, úetní v Brne. Bronec Em., c. k. g'ymn. prof. v Kroméríži, Brzický Frant., papírník v Boskovicích. Breza Antonín, banké v Brne. Dr. Bulín Hynek, advokát v Brne. Dr. Bulla Frant., prof. theologie v Brne.
Burda
Jan, prof
c.
k.
.
v.
reálky v
Brn
Burelová Emilie, soukromnice v Brn. Burghauser August, c. k. vrchní geometr v Brne. Burian Boh., uitel méšt. školy v Konici. Dr. Burkart Eduard, majitel knihtiskárny v Brne. Cutschowitzer Isidor, ed. továrny v Brne. Cejnek Theodor, hlavní redaktor „Mor. Orlice" v Brne. Glassen Ant., továrník v Brne. Czech Vilém ši. Rechtensee, c. k. berní inšpektor v Brne. Dr. Gzermak Frant., tajemník v Brne.
—
317
—
Gzerny Alois, u. raéš. školy v Mor. Tebové. Gzižek Karel,
u.
méší. školy v Brne.
Gechmáaek Róbert, c. k. pôšt. oficiál v Olomouci. Dr. Germák Karel, advokát v Beclavi. Frant., prof. c. k. . v. reálky v Brne. Gervinka Alfons, odborný uitel v Tišnové. Gervinka Inn. L., inženýr v Uh. Hradišti. Dr. Deutsch Adolf, c. k. adjunkt fin. prokuratúry v Brne. Dlouhý Frant., c. k. prof. . paedagogia v Brne. Dr. Dolanský Josef, advokát v Brne. Dolejš Karel, c. k. školní rada a professor . v. prumyslové školy v Brne Dr. Dolenský Frant., c. k. soudní tajemník v Brne. Doležel Frant., c. k. gymn. prof. v Tebíi. Domluvil Ed., c. k. prof. ve Val. Meziní. Donath Edvard, prof. n. vys. školy techn. v Brne. Drápalík Ant. B., c. k, gymn. professor v Brne. Dr. Drbal Frant., advokát v Kloboucích. Drogsler Karel, c. k. úetní oíiciál v Brne. MDr. Drož Bedich, obvodní, panský a železniní léka ve Ždae. Ducková Zdenka ši., choí c. a k. generála v Brne. Dr. Dvorský Frant., c. k. prof. v. v. v Brne. Dworzak Rud., c k. míst. vrch. inženýr v Brne. Dvoák Flór., prof. . prmysl. školy v Brne. Dvoák Rudolf, c. k. gymn. prof. v Brne. Dr. Eckstein Jakub, advokát v Brne. Eder Róbert, c. k. vrchní inženýr v Šumperce. Med. Dr. Ehler Ferdinand, sekundárni léka v Brne. Ehrenfest Jind., ed. náméstek úver. ústavu v Brne. Dr. Ehrenhaft Josef, koncipista severní dráhy v Brne. Dr. Ehrmann Jind., advokát v Brne. Dr. Eisler Bedich, c. k. soudní tajemník v Brne. Elger z Elgenfelda Zdenék, prof. na c. k. . vys. škole tech. v Brne. Dr. Engel Arnošt, advokát v Brne. Engelmann AL, u. ústavu hluchonemých v Brne. Engelmann Karel, tesársky mistr v Brne. Dr. Engelmann Karel, sekretár I. mor. spoitelny v Brno, Dr. Epstein Marek, emer. advokát v Brne. Erlacher Josef, písež. odhadce statkúv a revisor v Brne. Exler Karel ml., lepidopterolog v Perové. Falkowsky Karel, mestský inženýr v Brne, Feiwel Berthold v Brne. Fiala Alois, naduitel v Kosticích. Fiala Karel, odb. uitel v Brne. Dr. Fiala Stanislav, c. k. finanní kone. praktikant v Brne.
Gerný
.
Dr. Fiala Zdenék, c. k. okresní léka v Rymaové. Fila Jan, uitel v Serkovicích. Dr. Filek Jiljí ši. Wittinghausen, c. k. gymn. prof. ve Vídni.
—
318
-
Dr. Fischel Alfréd, advokát v Brne. Fischer Frant., c. k. policejní kommissa v. v. v Dacicích. Fischer Vladimír, inženýr v Brne. Fišara Karel, ed. obeh. akadémie v Brne. Dr. Fleischer Antonín, c. k. zdravotní rada v Brne, Formánek Romuald, c. k. poštovní rada v Brne. Fousek Ferd., uitel v Husovicích. Frank Karel, u. méš, školy v Brne.
Frank Karel, prof. zem. reálky v Brne. Franz Alois, stavební rada v Brne. Franz Bedich, úedník bankovní v Brne. Frass Bed. ryt. Friedenfeld, maj. realit ve Znojme. Dr. Frenzel Karel, m. . prof. na ném. technice v Brne. Freude Emil, u. méšf školy v Brne. Freude Felix, filológ v Brne. Freude Hugo, uitel v Brne. Dr. Freund Richard v Brne. Freyschlag Josef N. ml., obchodník v Brne. Dr. Friedmann Emil, advokát v Brne. Dr. Friedmann Rud., kone. fin. prokuratúry v Brne. Fritseh Kar. Vil., c. k. fin. koncipista v Brne. Dr. Fritseh Vilém, c. k. fin. koncipista v Brne. Dr. Frucht Július, kand. práv v Brne. Fuhrmann Moic, továrník v Brne. Fuchs Adolf, ed. náméstek Hst. úradu v. v. v Brne. Dr. Fux Hugo, e. k. adjunkt fin. prokuratúry v Brne. Gaertner Eduard, soukromník v Brne. Gajdeczka Josef, c. k. gymn. prof. v Brne. Gerischer Emil, odb. uitel v Brne. Gerlich Karel, naduitel v Hor. Heršpicích. Dr. Gerstmann Hugo, c. k. koncipista fin. prokuratúry v Brne. Giugno Martin, maj. domu v Brne. Dr. Gôtz Leopold, ríšsky a zemský poslanec, starosta v Mikulové. Golda Josef, c. k. vrch. off. hl. cel. úradu v Brno. Dr. Gottl Bedich, e. k. prof. ném. vys. školy techn. v Brne, Gottlieb Ign., továrník v Brne. Gottlieb Rudolf, továrník v Brne.
Gottwald Ant., uitel v Prostéjové. Dr. Gottwald Arnošt, advokát ve Znojme. Grimm Leopold, prof. na e. k. eské vys. škole technické Grossmann Ign.. mést. úetní v Brne. Grúnfeld Arnold, cís. rada, komorní rada v Brne. ustôttnerová
EmiUe
ši.
v
Brne
v Brne.
Haas Bernard, sekretár mést. rady v Brne. Dr. Haas Theodor, kand. advokácie v Brne. Haberhauer Eduard, mestský stavební rada v Brne. Haberhauer Theod., maj. tkalcovny a bélidel v ervených Dr.
JMlýnecli.
—
319
—
Dr. Hain Gustáv, c. k. rada zem. soudu v Dr. Halla Edmund, advokát v Buovicích.
Hammer Hanuš, presektor zem. Hanisch Arnošt, inšpektor panství v Hásková Zdenka, suppl. professorka Dr. Hatschek Hugo, c. k. vrch. lin. Dr.
Brn.
nemocnice a m.
prof.
v
Brne
Tebíi. lycejní v Praze.
rada v Brne.
Haupt Jan, fotograf v Jililavé. Dr. Haupt Štépán barón, velkostatkáP a zemsky poslanec
v Brne.
Hausotter Alexandr, officiál severní dráhy v Polo mi. Hausotter Emil, naduitel v Kunvaldé. Hayek Pavel, predseda sp. rady kred. banky v Brne. Hayek Zikmund, editel pivovaru v Brne. Heidenreich Frant., úetní v Uricích. Heimrich Jan N., zemský poslanec a továrník v Bohdalové. Dr. Heller S., advokát ve Val. Meziííí. Dr. Herling Viktor,
Herma
léka v Brne.
starosta ve Všechovicích.
Josef,
Dr. Herz Hugo, c. k. soudní adjunkt v Brué. Heydušek Otakar, c. k. soudní adjunkt v Prostéjov.
inženyr v Brne. Hirschová Márie v Brne. Dr. Hirsch Moic, advokát v Brne. Hladík Jos., fed. c. k. uit. ústavu v Príbore. Hlavinka Al., farár a kons. auditor v Kuerové. Dr. Hodá Fr., advokát v Brne. Dr. Hogenauer Emil, advokát v Brne. Dr. Hoch Antonín, c k. fin. koncipista v Brne. Dr. Hoch Ferdinand, c. k. auskultant v Brne. Hiller Vojtech,
Hoch
Jan, editel rol. školy ve
Vel.
Meziíóí.
Hollausch Albert, c. k. místodržitelský inženýr v Brne. Holman Bohuš, prof. . obeh. akadémie ve Vinohrádkách. Homolka Frant., editel velkostatku v Olomouci. Honig Maxim., c. k. prof. ném. vys. školy techn. v Brne. Honsig Jul. ši. Jägerhain ml., úedník vzájemné spolenosti v BrnO. Horský Ed., prof. zem. reálky v Uh. Brode. Houdek Viktor, c. k. ministerský rada ve Vídni. Hradil Josef, prof. ve Šternberce.
Hrach Ferd., JUC. Hroch
architekt a
c.
k.
prof.
ném.
vys.
školy techn.
kand. práv v Brne. Hiibler Gustáv, uitel v Brne. Hudeek Lad., uitel v Bochoi. Dr. Kummer Josef, c. k. notár v Brne. Chetka Karel, kand. práv v Brne. Chlumecký Hugo rytí, c. k. místodrž. rada v. v. v Brne. Ghromec Bet. Sv., píruí v rolnike záložné v Hustopeéi. Josef,
Jablonsky Karel, abiturient v Brne. Dr. Jahn Jar. J., c. k. prof. . vys. školy techn. v Btné,
v Brne.
(f).
— JanáCek Leoš,
Janík
k.
c.
u. hudby
a
Jan, farár ve Veselí n.
320
—
ed.
varh.
Janda Jií, c. k. gymn. prof. v Praze. P. Janetschek Klement, farní správca a Dr. Janiczek Ota, advokát v Brne. Janík
Benék, spediteur
školy v Brué.
M. klášterní
archivár
v Brne.
v Brne.
Janotta František, zem. inženýr v Brne.
Janouš Karel, c. k. gymn. professor v Brne. Januška Jos. rytí, c. k. 'místodrž. vicepraesident v. v. v Brne. Jarolímek Vine, c. k. vládni rada a z. inšpektor školní v Brne. Jaroš Antonín, úfedník bankovní v Brne. Jaršek Frant., naduitel v Boskovicích. Jelinek Ant., stavitel v Brne. Jelínek Jan,
farár v Bojkovicích.
zemský poslanec a len
Jelinek Josef, .cís. rada, stavitel,
z.
výboru v Brne.
Dr. Jellenik Berthold, lékaf v Brno.
Jenemann Viktor Jenewein Felix,
ši.
c.
k.
Werthau, prof.
.
c.
a k.
vys.
nadporuík ve Znojme.
školy techn. v Brne.
Jeník Josef, úôetní cukrovaru v
Pohoelicích. reálky v Brne. Jiráek Jií, prof, . obchod, akadémie v Brne. Jiíek Jan, c. k. školní rada a prof. v. v. v Brne. Dr. Johanny Vojtech, soukromník v Mor. Ostrave. Dr. Jokl Ferdinand, prof. c. k. . v. reálky v Brne. P. Jokl Reho, bibliotheká rádu augustinskélio v Brne.
Jeábek
Julínek
Václav, fed.
Vil.,
c.
továrník v
k.
.
v.
Olomuanech.
Jurkovi Dušan, architekt v Brne. Dr. Jutrovi Frant.. c. k. fm. koncipista ve Vídni. Kakš Jan, c. k. fm. koncipista v Brne. Kalina Tomáš, prof. es. reálky statní v Brne. Dr. Kameníek Frant., m. . prof. na c. k. eské vysoké škole tech-
nické v Brne.
Kancný
Bed., c. k. soudní rada a zem. posl. v Brne. Dr. Kaniak Jind., advokát v Mor, Krumlovg. Karafiát Leopold, kníhkupec v Brne. Karafiát Richard, kníhkupec v Brne. Karafiát Vilém, kníhkupec v Brne.
Karásek Jaroslav, c. k. gymn. prof. v Brne. Kašpar Josef, kons. rada, prof. na školách Vesniných v Brne. Kašpárek Ludvík, úedník pojišovny v Brne. Med. Dr. Katholický Karel, c. k. zdravotní rada v Brne. .Kehlmann Edvard, posluchá c. k. nemecké vysoké školy technické v Brne. KiUinger Frant., hosp, správce ve Velkém Dvore. Dr. P. Kinter Maurus, arcibisk. rada, bibliotheká a archivár v Rajhradé. Dr. Kirchmann Josef, advokát v Boskovicích. Klíník Arnold, optik a mechanik v Brne.
— Klima Karel, zemský Dr. Klob
oficiál
malí
Klír Josef, akad.
321
v Brne.
a assistent na
Bedich, koncipient
c. k.
eské
v Brtnici.
gymn. editel v Kyjove.
Josef,
Knies Jan, správce školní v Rogendorfé. Knihovní spolek v Král. Poh. Knittel Jakub, maj. domu v Brne. Med. Dr. Kocaurek Róbert, ed. nemocnice
Kocourek Albin, Koenig Václav, Dr.
vys. škole tech. v Brne.
v Brne.
Klusáek Leopold, hospodársky rada
Klvaa
—
c.
prcf.
k.
c.
gymn.
k.
Kohn Zibid, advokát
II.
cís.
Frant. Jos. v
ném. gymnasia v Brne.
prof.
v Brne.
v Brne.
Kolbinger Josef, c. k. fm. koncipista v Brne. Kôlbis Adolf, uitel v Hor. Heršpicích. Koller Ludvík, dekan ve Smržicích. Koller Rudolf, prof.
c.
k.
tkalcovské školy v Brno.
Komárek Frant., prof. c. k. . žen. paedagogia v Brne. Komers Aug., c. k. professor v. v. v Némicích. Kompit Josef. editel kuru v Brne. Kônigswarter
Kopa Ludvík,
Hem., prof,
Dr. Koretz Jakub,
barón, velkostatká v Sebetové.
zemské c.
k.
vyšší reálky v Hodoníné.
vrchní finanní rada v Brne.
Konnek
Karel, c. k. gymn. editel v Tebíi. Koistka Emil, tajemník Mor mus. spolenosti v Brne. Kôstka Gustáv, officiál obecní rady v Brne. Dr. Koudela Josef, advokát a zem. a ríš. poslanec v Brne. Koudelka Flór., c k. vrch. okr. zverolekár ve Víškové. Dr. Koutecký Jar., advokát ve Strážnici. Dr. Koutný Jan, c. k. gymn. prof. v Brne.
Ková
Jan,
kooperátor v Ivanicích.
Kozlová Eliška, editelka odborných škôl „Vesniných" v Brne. Dr. Koželuha Frant., advokát v Brne. Kranich Jan, c. k. cviný uitel v Brne. Kratochvíl Aug., kaplán v Popovicích.
Kratochwill Gustáv,
officiál
hypotení banky
Kratochwill Josef, uitel v Brne. Krek Frant., c. k. okr. školdozorce
v
Brne.
v. v. v Brne. advokát v Mikulové. Krej Róbert, prof, soukr. obeh. školy v Brne. Krejí Arnošt, prof. na zemské eské reálce v Hodoníné. Krepler Richard, c. k. vrchní báský rada v Praze. Kretz František, redaktor v Uh. Hradišti. Kriebel Ota, c. k. cviný uitel v Brne. Krichenbauer Zbynék, c, k. gymn. professor v Brne. Krondl Vladimír, prof. eského gymnasia v Brne. Dr, Krška Karel, c. k. náméstek státního zástupce v Brne.
Dr. Kreiml Vilém,
Dr.
Krupka Ludvík, advokát ve Víškové,
Brne.
_ D. Kiwaek
Arnold,
322
advokát v Brne.
Kíiwda Karel, editel panství v Poltáe.
D.
Kríž Martin,
Kubeck
Kuera
c.
notár ve Zdánicích.
k.
Jan, továrník v
ervených Vodách.
uitel a mus. kustos v Uh. Biodé. Kuffner H. ši, majitel cukrovaru v Beclavi. Kulp Vojtech, zem. poslanec v Kroméíži, Kunz Ant., c. k. prof. a okr. inšpektor v Brne. D. Kunze Augustin, c. k. soudní adjunkt v Brne, Med. Dr. Kunzer Frant., zubní léka v Brne. Jan,
Kuratórium Ottendorí'ovy knihovny pro lid ve Svitavách. Kuratórium historického musea mestského v Plzni. Kutscha Ant., hosp. správce v Ivanovicích. Lamatsch Rupert, majitel umeleckých mlýnä v Pízenicích. Lang Ant. M.? naduitel v Zaboveskách. Langenbacher Jan, c. a k. vojenský vrchní zverolekár n. o. Langer Hugo, uitel ve Starém Mésté. Langer Karel, uitel méš. školy v Mikulové. Laseker Edmund, majitel domu v Brn. Laus Jindich, prof. c. k. ném. paedag. v Olomouci. Lazarová Márie, c. k. cvi. uitelka žen. paedag. v Brne. Lebloch Václav, statkár v Bilovicích. Leischner Emil, c. k. okr. hejtman v Brn. Leminger Otakar, c. k. banský adjunkt v Brne. Dr. Leneek Otakar, prof. ném. v. obchodní školy v Brne. Dr. Lenz Zikraund, c. k. vrch. fm. kommissa v Brno.
Leo Oskar. inženýr
Adolf,
c.
Brne.
v Brne.
Lepaf Mojmír, tajemník c. k. vrch. soudu zem. Lepa Zdenék, c k. fin. rada v Brne.
Lessmann
v
k.
pôšt.
officiál
v
Brne.
v Brne.
Liek Karel, pokladník a kane. predstavený ve Svitavách. Líka Josef, c. k. prof. . vys. školy techn. v Brne. Lídl Josef,
obchodník v Brne.
Liebel Július,
prokurista v Brne.
Liechtenstein Rudolf kníže,
c.
k. tajný
rada a velkostatká v M. Kruinlové.
Dr. Licht Hugo, advokátní koncipient ve
Vídni.
Dr. Licht Štépán, advokát a ríšsky poslanec ve Vídni.
Lipka Frant., mag. pharmacie v Boskovicích. Lipka Karel, strojník v Boskovicích. Líška Ant., reditel mlékaské školy v Kroméíži. Dr.
Loew Bedich,
Lon
Arthur,
c.
k.
auskultant v Brne.
úedník pojišovny
v
Brn.
Lošfák Josef, c. k. zem. inšpektor šk. v Brne. Lotocká Anna, c. k. cviná uitelka v Brne. Loudon Arnošt bar., c. a k. komoí, tajný rada v Low Vilém, c. k. rada zem. soudu v Brne. Dr. Ludwig Alois, c. k. soudní tajemník v Brne.
Bystrici
p.
H.
—
323
—
Lukinac Alexandr, c. k. fin. kommissaf v Brne. Lusar Leopold, cís. rada, lekárnik v Brne. Lustig Leopold, továrník v Brne. Lutz Ondrej, prof. na ném. reálce statní v Brne. Lux Kristín, farár v Ostrovaicích. Magnis Ant. hrabe, velkostatká ve Strážnici. Mahner Arthur, zástupce obchodní firmy stasfurtské Machatschek Alois, c. k. prof. ném. reálky v Brne. Machotka Hanuš, zemský officiál v Brne.
Manda
v
Brne.
Josef Ad., odb. uitel v Brne.
Mareš Frant., editel škôl „Vesniných'' v Brne. Dr. Marvan Method, regens bisk. semináre chlapeckého Maša Jan, sekretár . odboru zem. rady mor, v Brne. Maska Karel J., editel zem. reálky v Teli.
v
Brn.
Matejík Josef, uitel v Husovicích.
Med. dr. Mathon Jar., primár zem. nemocnice v Prostéjové. Matoušek Vilém, úedník v Brne. Matzek Jindich, zem. ú. rada v Brne. Matzura Josef, c. k. prof. nem. präm. školy v Brne. Mauer Mat., zemský rada v. v. v Brne. Maurer Rudolf, uitel v Král. Poli. Dr. Mayer Jan, c. k. gymn. prof. v Brne. Dr. Mayer Róbert, náméstek sekretáe obchodní a živnostenské komory a docent na c. k. ném. vysoké škole technické v Brne. Meindl Bedich, úedník n. o. v Brne. Melzer Hanuš, c. k. soudní tajemník v Brne. Mensdorff-Pouilly Alfons, hrabe, velkostatká v Boskovicích. Merhaut Josef, redaktor v Brne. Dr. Merores Bedich, koncipient fin. prokuratúry v Brne.
Mestská obec v Uniové. Mia Frant., c. k. okr. komisár v Brne. Mikesch Josef, právnik v Brne. Mikulaschek Josef, cís. rada, ed. cukrovaru v Brne. Mikusch Hanuš, assistent na c. k. ném. vysoké školy technické v Brne. Mikuschka Theod., pokl. vzáj. pojišfovny v Brne. Dr. Montzka Jindich, prof. c. k. tkalcovské školy v Brne. Morgenstern Albert, majitel sladovny v Brne. Moser Emil, prof. v. v ve Styrském Hradci. Mrasek Karel, úedník úraz. pojišfovny v Brne.
MúUer Ferd., c. k. berní inšpektor Murn August, dílovedoucí v Brne.
v Brne.
Musejní spolenost v Uh. Brode. Musejní spolenost ve Val. Meziíí. Musejní spolek v Brne. Musil Othraar, estný kanovník a prof. theologie v Brne. Dr. Nachtikal Frant.,
Naske
Alois.
c.
k.
prof.
eské prmyslové
editel raéš. školy v Brne.
školy v
Brne.
— Dr.
Navrátil Boh.,
354
-
koncipista mor. arch. zem. v
Brne.
dvorní rada v Brne. Nehammer Kajetán, c. k. pôšt. kontrolór v Brne. Nesvadbík Frant. L., c. k. prof. eské reálky v Brne. Netopil Frant., uitel méšt. školy v Brne. Netoušek Ferdinand, odb. uitel v Drnoholci. Navrátil Frant.,
c.
k.
Dr. Netušil Frant., léka v Husovicích. Neudeckrová Emma, chof c. a k. nadporuíka v Brne. Neumann Jul. Konrád, vrch. úetní v Brne.
Neumann Róbert, c. k. prof. v Brne. Nemec Josef, editel méš. školy v Brne. Niessner Vilém, redaktor v Brne. Nitsche Josef, c. k. úetní officiál v Brn. Noháek Jindich, odborný uitel v Králové Poli. Nopp Leopold, uitel méš. školy ve Strážnici. Novák Boh., prof. eské prúmysl. školy v Brne. Dr. Novák Jan V., gymn. prof. v Praze. Novák Vladimír, c. k. prof. eské vys. školy technické v Brne. Novotná Márie, chof c. a k. majora v Krakove. Dr.
Obecní rada král. mesta Jihlavy. Obecní rada král. mesta Olomouce. Oberländer Zikmund, c. k. prof. ném. reálky v Brn. Oborny Adolf, editel ném. reálky v Lipníku. Odehnal Frant., nájemce dvora v Hrotovicích. Odiczek Alois, c. k. úetní revident v Brn. Otevel Augustín, rolník ve Skašticích. Ottel Klement, editel obchod, školy v Olomouci Ouedníek Eduard, c. k. gymn. editel v Brne. Paleek Antonín, editel zemské eské reálky v Hodoníné. Dr. Palkovský Edm., advokát v Mor. Ostrave. Palleta Kamil, c. k. vrchní elní správce v Brne. Palliardi Jar., c. k. notár v Mor. Budéjovicích. Panek Jan, editel méš. školy v Zábehu. Patzelt Karel, uitel v Mor. Tebové. Pavelek Ferdinand, c. k. professor v Brne. Pavelka Fr. Jií, tajemník eské techniky v Brne. Pavlica Josef, rolník a zem. poslanec v Hroznové Lhote.
Peek Dr.
František,
Peka
Jar.,
c.
k.
sekretár
Dr. Perek Václav,
Dr. Petr Karel, m.
pôšt.
assistent v Brne.
fin. prokuratúry v Brne. advokát a zem. poslanec v Prostéjové.
.
c.
k.
prof. univ.
v Praze.
Petráek Jan, c. k. gymn. prof. v Brne. Petrowan Josef, hosp. správce v Jestabicích. Phull Aug. jun. barón, továrník v Brne. Pilát Gustáv, c. k. místodrž. úetní oficiál v Brne. Pirchan Emil, prof. v. v., akademický malí v Brne. Píša Arnošt, knihkupec v Brne.
~ Plaek
Josef,
Podrábsky
c
k.
Ant.,
—
gvmn. prof. v Brne. zemské eské reálky gymn. prof. v Tebíi.
prof.
Pochop Jan, c. k. Pokorný Ign., c k.
Pokorný Jan, rolník Poliak Osvald,
325
c.
k.
v
Hodoníné.
ed. v. v. v Jihlave. zemský poslanec v Ivanovicích.
vládni rada a a
fm.
Dr. PoUatschek Karel,
c.
kommissa k.
v Brne.
vrch. fm.
kommisaf
advokát v Brne. Popelka Benj., redaktor „Mor. Novin" Pospíšil Jan, rolník a zem. poslanec v Prasek Vine, c. k. školní rada, gymn. Dr. Pražák Ot. barón, ríšsky a zemský Procházka Alois, uitel v Blažovicích.
v
Brne.
Dr. Pollenz Jakub,
v Král. Poli. Oslavici.
professor v Olomouci.
poslanec v Brne.
Prokop Karel, c. k. gymn. professor v Brne. Prokupek Jindich, vrchní oficiál obecní rady v Rrné. Proskowetz Eman. rytí, len panské snémovny v Kvasicích. Príhoda Josef, starosta v Daicích. Putzker Viktor, soukromý úedník v Brne. Raab Adolf, hospodársky správce v Králové
Racek
Frant,,
fotograf v Král.
Poli.
Poli.
Raisky Mat., c. a k. nadporuík péš. pluku ve Znojme. Raisky Viktor, c. a k. nadporuík delostrelectva v Lobzové (Hali). Dr. Randula Vítzslav, advokát v Brne. Regner Alfréd ryt. Bleyleben, c. k. dvorní rada v Brne. Reidl Frant., uitel v Brne. Dr. Reichert Jan. c. k. editel gymnasijní ve v. v Král. Vinohradech. Dr. Reissig Karel ml., advokát v Brne. dr. Remeš Moic, léka v Olomouci. Rentél Rudolf, zem. stav, rada v Brne. Púchter Karel, zem. poslanec ve Velkém Újezdé. Rohrer Rudolf M. ml., majitel knihtiskárny v Brne. Rohrer Rudolf M. st., náméstek purkmistruv v Brne. Rošický Václav, prof. ústavu uit. v Jundrové. Royt Václav, c k. zem. školní inšpektor v. v. v Brne.
Med.
Rozkošný Jan, len zem. výboru, ríš. a zem. posl. v Kenovicích. Rúbal Jan, úedník v Brne. Ruiss Tom., rolník v Branšovicích. Rupp Hanuš. u. kreslení na škole tkalcovské v Brne. Rupp Ota, c. k. prof. ném. tech. v Brne. Ruprich Alfréd, majitel obeh. školy v Brne. Dr. Ružika Josef, advokát v Brne. Rypáek Frant. Jar., c. k. gymn. professor v Brne.
Rzehak Ant., prof. c. k. ném. vys. školy techn. v Brne. Rziman Alexandr, hospodársky správce v Nasedlovicích. Johannesberce.
Reditelství kamerálních statku v
Reditelství statku v Lesonicích.
ehoovský
Václav,
c.
k.
prof.
.
vys.
školy techn
v Brne.
—
326
—
Saida Frant., majitel usedlosti v Cernovicích.
D. Samsour Sáka Hugo,
prof. cirkevní histórie v Brne. íd. uitel v Rudici. Med. dr. Sedlaczek J., obvodní léka v Modíicích. Dr. Sedláek Jan, advokát v Uh. Hradišti. Dr. Sedlák Jan, c. k. gymn. prof. v Brne. Dr. Seidl Jaroslav, advokát v Brne.
Seká Hugo,
Jos.,
c.
k.
soudní sekretár ve Znojme. v. obchodní školy v Brne.
Dr. Selch Emerich, prof.
Seydel Karel, majitel panství v Bohuticích. Seyfried Hanuš, uCitel méšf. školy v Brne.
Schatt Karel, uitel v Brno. Schick Eugen, bank. úedník v Brne. Schiller Mor. Frant., cís. rada, továrník v Brne. Schirmeisen Karel, uit. méš. školy v Brne. Dr. Schlesinger Theod., léka nemoc, pokladny v Husovicích. Dr. Schmeichler Ludvík, soukr. docent v Brne. Dr. Schmetzer Ota, kand. advokácie v Brne.
Schmid Alois, c. a k. nadporuík péš. pluku ve Znojme. Schmid Rudolf, zemský oficiál v Brne. Dr. Schneider Jan, kons. rada a dekan v
Kižanovicích. Schneider Jindich, úetní revident v Brne. Schnitzler Ferdinand, c. k. vládni rada, náméstek editele úrazové pojišíovny a len obecního výboru v Brne. Dr. Schober Karel, c. k. zem. inšpektor školní v Brne.
Med.
dr. Schônhof Zikmund, léka v Brno. Schott František, sekretár obecní rady v Brne. Dr. Schram Vilém, c. rada, zem. bibliotheká v Brne. Schreiber Petr, u. méšf. školy ve Svitavách.
Schreiner Hanuš, režisér v Brne. Schroth Ota, ú. filiálky „Víd. banky" v Brne. Dr. Schulz Vilém, advokát v Brne. Schíirl Karel, zem. inšpektor dobytkáský v Brne. Schušcik Edvard, prof. ném. reálky statní v Brne.
Schwaiger Hanuš, c k. prof. akadémie výtvarných umení v Praze. Schwarz Alois, editel mést. lýcea v Mor. Ostrave. Dr. Schwarz Arnošt, kand. advokácie v Brne. Schwarz Josef, c. k. prof. prumysl. školy v Brne. Dr. Šimon Jak., gymn. prof. v Brne. Singer Bedich, zemský poslanec v Brne. Dr. Skutetzky Hub., editel cukrovaru ve Víškové. Slabý Josef, uitel v Žaboveskách.
Slama Frant., c. k. rada zem. soudu a ríšsky poslanec v Brne. Slaméník Frant., editel méšanské školy v Perové. Slávik Frant. Aug., c. k. školní rada, editel reálky n. o. naKrál Vinohradech. Dr.
Dr.
Slávik Frant.,
Slávik Jan,
c.
k.
c.
k.
prof.
v Praze.
zemský inšpektor školní ve
v.
v Praze.
—
327
—
Slovák Karel, odborný uitel v Boskovicích. Ant., prof. na c. k. eské vysoké škole technické v
Smrek
Sobotka Jan,
piof.
Bné.
es. university v Praze. ném. reálky v Brne.
k.
c.
Sofé Emil, c. k. prof. Sojka Tomáš, katechéta
v
Tebíi
Sojka Václav, správce hospodáství v Brne. Dr. Sommer Rudolf, ríšsky posL, prof. vyšší ochod. školy v Olomouci.
Souek Hugo, c. k. Souek Stanislav, gymn.
Dr.
berní inšpektor v Brne.
prot. v Brne. Soxhletová Vilma, uitelka v Brne. Spáil Zeranovský Jan, redaktor v Hradci Králové (f). Spiegel-Diesenberg Ferd. hrabe, velkostatká ve Višovém. Spielmann Fil., c. k. pôšt. oficiál v Brne. Dr. Špina Frant., gymn. prof. v jMor. Tebové. Dr. Spitz Berthold, referent editelství v Brne. Spitzner Vád., prof. zem. reálky v Prostéjové. Spolek na podporu obchodnictva a živnostnictva v Mor. Tebové. Stach Ant., editel zimní školy hosp v Boskovicích. Stávek Josef, zverolekár ve Slapánicích.
Stehlík Alois,
uitel v Žaboveskách.
Steidler Emerich,
Med.
dr.
k.
c.
Stein Július,
fin.
léka
sekretár v v
Brne.
Brne.
Dr. Steinhardt Nathan, uitel náboženství v Sterniáchtie Karel
ši.
ml., továrník
v
Brne.
Brn.
Sterz Adolf, editel ve Znojme.
Zikmund, naduitel v Pálavé. Stohandl Frant. Karel, soukromník v Brne. Stôhr Josef. okresní inšpektor školní ve Víškové. Stoklaska Otakar, ed. mést. div. lýcea v Brne. Stoll Vincenc, editel v Brne. Stolz Viktor, u. ústavu hluchonemých v Brne. Dr. Stránský Adolf, adv., ríšsky a zemský poslanec Strnischtie Emil, vrch. inženýr v Brne. Dr. Strohí Karel, c. k. fin. koncipista v Brne. Strzemcha Pavel, editel reálky zemské v Brne. Stoffel
v
Brne
Dr. Subak Jul., prof. obeh. školy v Terste. Suchanek Alex. ši. Hassenau ml., cís, rada, banké v Brne. Suchanek Dépold, c. k. místodrž. ú. ed. v. v. v Brne. Suchanek Viktor ši. Hassenau, banké v Brne. Dr. Sucharda Antonín, prof. c. k. vys. . školy techn. v Brne. Suchý Ludvík, úetní nemocenské pokladny v Brne. Swechota Josef, prof. z. v. reálky v Jihlave. Svetlík Jan, maj. realit v Rosicích.
Svoboda Josef, inženýr a cejchovní v Brne. Svoboda Theodor, cís. rada a prednosta dopravní v Brne. Svozil Jan,
prof.
.
reálky v Prostéjové.
Svrovv Ant., úetní revident v Brne.
—
3^28
—
Syrový Genék, prof. obeh. akadémie v Brne. ííafá Ludvík, odborný uitel v Boskovicích. Silený Tomáš, c. k. gymn. prof. v Brne. Dr. Silený Václav, ríšsky a zem. poslanec v Brne. Šilhavý František, uitel a revisor v Brne. P. Šilinger
Špika
Tomáš, knéz rádu augustinianského
v
Brne.
dôkan a konsist. rada v Mor. Ostrave. Dr. Sromota Frant., advokát v Hranicích. Msgr. Šastný Vladimír, bisk. rada a prof. v. v. v Brne. Dr. Sujan Frant., c. k. gymn. prof. v Brne. P. Sup Prokop, knéz rádu benediktinského v Rajhradé. Frant.,
Sústal Josef,
c.
cvi. uitel v Brne.
k.
kapitulár rádu sv. Augusliaa v Brne. Talský Jos., odborný uitel ve v. v Olomouci. Tenora Jan, kons. audítor, farár ve Ghvalkovicích. Tenora Richard, kooperátor v Náméšti. Dr. Tesaf Hugo, advokát v Brne.
Dr. Sústek Bernard,
Tesa
Petr,
Tlumaové.
farár v
Teuberová Adela ši., soukromnice v Brne. Thenius Ota, c. k. úetní oficiál v Brne. Toegel Josef, c. k. kontrolór depositnílio úi-ada v Brne. Tomaschek Rudolf, mestský inženýr v Brne. Trapp Benék, c. k. úedník poštovní v Brne. Dr. Traub Hugo, c. k. gymn. prof. v Brne. Trávníková Krista, uitelka v Brne. Tuma Jan V., c. k. gymn. editel v Brne. Tuskánová Helena, lyc. prof. škôl Vesniných v Brne. Tutsch Emil, uitel v Jevíku. Tutschek Karel, kníhkupec v Brne. UUný Josef, c. k. gymn. professor v Tebíi. Ulmann Ludvík, cís. rada a komorní rada v Brne. Uprka Joža, akad. malí v Hroz. Lhote. Urban Ant., papírník v Brne. Dr. Urban Bedich, banké v Brne. Urbanek Frant.. c. k. prof. na odpoinku v Brn. Urbanowsky Alfréd, koncipista obecní rady v Brne. Ursíny Mich., c. k. prof. . vys. školy techn. v Válek Josef, prof. obeh. akadémie v Brne. Vallazza Karel, uitel méš. školy v Brn. Wallner Július, c. k. gymn. editel v Brne. Walter Adolf, správce velkostatku v Rajhradé. Dr. Vandas Karel, prof.
.
vys,
školy techn.
v
Brn.
Brne.
Wauke
Bed., uitel v Brne. VVanke Jind., naduitel ve Valteovicích.
Vaa
Ant., editel c. k.
Vaiíha Jan,
Vaša Pavel,
ed. prof.
z
eského paedagogia mužského stanice v Brn.
výzkumné c.
k.
.
prumysl. školy
v
Brne.
v
Brne.
—
329
—
Weber
Frant., zemsky inšpektor rybársky v Brne. Weczerza Frant., odb. uitel v Brne, Weinberger Ota, kand. práv v Brne. Weiss Albert, redaktor v Brne. Dr. Weiss Dávid, léka v Brne. Weiss Jakub, jednatel v Brne. Dr. Weiss Karel, úedník „Dunaje" v Brne.
Weissová-Dittrichová Anna v Bmé. Weithoer Ant., naduitel v. v. v Bmé. Welzl Hanuš, redaktor v Brne. Wentruba Jind., c. k. rada zem. soudu v Brne. Wenzlitzke August, editel v Brne. Wenzlitzke Josef, editel v Bmé. V'epek Klement, c k. prof. . reálky v Brne. Med. dr. Veselý Fr., editel lázní v Brne. Wichterle F., továrník v Prostéjové.
Wiesbaur Jan, prof. Windt Berthold, úetní P.
a kustos v Lukovci. v
Bmé.
Winkler Karel, c. a k. dvorní knihkupec v Bmé Winkler Vil., c. a k. nadporuík péš. pluku ve Znojme.
Wischniowsky Viktor, úedník pojišfovny Vítek Emanuel, uitel v Král. Poli.
v
Brne.
Wlach Albert, advokát v Brne. Vlach Frant.. lekárnik v Bucovicích. Wlczek Karel, uitel méšf. škôl v Bmé. Dr.
Vlk Alois, c. k. zemský inšpektor školní v Brne. Vlk Fr., majitel štépaského závodu ve Vanovicích. P. Vodika Karel, knéz rádu minoritského v G. Krumlové (f). Vogler Alois, naduitel v Hluboanech. Wohlmuth Zikmund, továrník v Brne. Wokurek Ludvík, sekretár úraz. pojišovny v Brne. Dr. Wolf Emil st., advokát v Brne.
Wolf Raimund, stavitel v Tebíi Dr. Wolf Richard, advokát v Brne. Vondráek Hugo, c. k. pôšt. konceptní Wondrak J. v Brne.
praktikant v Brne.
Voikovský Vil ryt. z Kunratic, c. k. místodrž. rada v Brne. Wrbik Frant.. prokurista mor. eskomptní banky v Brne. Vrbka Ant., uitel v Louce u Znojma. Wurzinger Frant., c. k. pôšt. officiál v Brne. Vyrazil Jan, prof.
.
v.
reálky v Brne.
Dr. Záhradník Karel, c. k. dvorní rada a prof. . techniky Dr. Záhradník Rudolf, c. k. okr, hejtman v Kyjove. Zapotoczný Frant., naduitel v Dolních Heršpicích, Zavadil Lad., farár v Kižanové.
Zavrel Frant., naduitel v Tebíi Zavrel Isn., farár v Perové.
(j).
v
Bmé.
— Zeisel Alfréd,
Zhánél
Ign.,
stavitel
farár v
-
330
v Brne. Troubsku.
Ziinmermann Hugo, prof. v. záhrad, školy v Lednici. Zuska Frant., prof. . v. prmysl. školy v Brne. Dr. Zweig Gustáv, advokát v Prostéjové. Dr. 2áek Jan, zemský a ríšsky poslanec, náméstek zemského hejtmana v Olomouci.
Žák
Josef,
c.
k.
Železný Zdenék,
uitel hudby v Brne. c. k. úetní rada v Brne.
e)
Emil Koistka, sekretár. Dr. Vil. Schram, cís. rada a
Úredn c.
k.
Alfréd Palliardi, kustos.
Dr. Hertvík Jarník, amanuensis.
Arnošt Hanáek, oficiál. Jos. Sušiky, oficiál. Rudolf Erlacher, poinocný úedník. Ferdinand Nešpor, sluha. František Kupský, sluha. Adolf Audy, sluha.
i
c
t
v o
konservator, zem.
hibliotheká.
Literatúra. Zemské snemy a sjezdy moravské.
složení,
Jejich
obor
pôsobnosti a význam od nastoupení na trim krále Ferdinanda I. až po 16^8). Dle archivních pravydaní obnoveného zn'zení zemského (15:26 tretí a poslední. Díl vypravuje František Kameni ek. Stavové a hd. Bezpenost a poádek v zemi. Biskupove olomoutí.
—
meu
—
Poméiy náboženské. Struný nárys moravského 1628, b) dle obnoveného zízení zemského a) za let lô-JG zemského roku 1628. Prílohy. Cena 14 korún. V Brne 1905. Nakladení zemského výboru markrabství moravského. Tiskem moravské akciové
Význam
jazyka eského.
zízení
—
Bmé.
knihtis kárny v
a objem knihy (912 strán) naznaují dílo neobyejné. Dilem jest ukoneno veliké monumentálni dilo Kamenikovo, které vlastné dejepis e m Moravy doby strední (1526 1628). Již titul
III.
je
—
podrobným
ponévadž podáva jasný a význaný obraz sociDíl III. álni ch pomeru na Morové v letech 1526 1628. ást I. Oddil A. podáva, jaké vrstvy byly v obyvatelstvé na Moje nejzajímavéjší,
—
st., byl by se tedy lépe' hodil nadpis: Vrstvy oby2. Biskupove olomoutí. Moravští stavové a lid) str. 1. 29), 2. Stav odstavce: 1. Biskupove olomoutí (2
rave v XVI. a XVII. vatelstva (místo
Podrobné jsou panský
(29
—
:
—
—
42),
3.
Stav
rytíský
a
ostatní
šlechta
nižší
—
(42—55),
Vzájemný pomer stavu panského a rytíského (56 61), 5. Život vyšších stavu moravských (61—72), 6. Stav praelátský (73—84). 7. Inkolát u vyšších stavu (84—102), 8. Mesta ki-álovská, komorní a poddaná (102—117), 9. Život v méstech moravských (117—148), 10. O po4.
meru mést, hlavné královských a komorních, k vyšším stavom, zvlášté ke stavu panskému a rvtiskému (149—162), U. Panovníci a stavové (162—172), 12. Lid poddanný (172—206), 13. Život a mrav>- lidu moravského (206 226), 14. Pomer židú moravských ke stavom a k lidu poddanému (226—241). Oddil B. líí „Bezpenost a poádek v zemi" 291). (-242 274), oddil G. Význam jazyka eského v zemi (275 1. odstavec to: a (292—525), náboženské V asti II. oddil D. Pomérv Katolíci (307-404), 2. Podoboji (404—422), 3. esti bratí (422—449), vyznaní 4. Potestanté (450—467), 5. Anabaptisté (467—494), 6. Menší ném (494 501), 7. Náboženské pomery pred eským povstaním a po (501—525): oddil E. Doslov. Struný nárys stavovského zízení morav-
—
—
—
—
-
—
332
ského. a) Za \vi lÔríO— 16á8 (526—549), 1») DIe obnoveného zrízení zemského r. KiáS (549—566). Prílohy (500—789). Ukazatel jmennv (791—897). Obsah (899—910).
Z uvedeného obsalui vidno, že dílo Kameníkovo je vehiii obsálilé. Autor vypravuje pripomenuté veci na základe archivních pi-amen. Jest úžasno. zrovna jako pri díle I. a II., kolik arehivu moravských, slezských, eských, saských, rakouských a uherských Kameníek probadal, kolik listin sám pepsal a v díle svém otiskl. Výsledky badaní archivního svedomité vždy srovnává s výzkumy badatelu souasných i starších, ili ve všech vécech^ skoro pri každé vété konštatuje mínéní jiných a pripojuje své a upevuje práci svýcli pedchudcu, nebo šetrné a jemné pronáší názor
bu
Kameníek
vlastní.
s
duchem
vyniká
ním úplné nesouhlasím.
slušnou
V methodé
kritickým.
badatelské
Skoro každou vetu dokladá prameny a
prí-
mnoho, takže pod éarou v poznámkach asto povídá více než v textu nad arou. Pod arou asto cituje listiny úplné, které by se spíše hodily do Príloh. Omlouvá se v Uvodé (L, 4., r. "21. 26.). že byl o to požádán, ale védé by se bylo lépe posloužilo, kdyby doklady úplné byl otiskl v , Prílohách". Tak tená touže véc asto te dvakráte. Za to mínéní autorit Tomka, Golla, literatúrou.
však
Cituje
príliš
—
Gindelyho,
Rezká,
Gelakovského, Slávika a
j.
uvádí v textu,
i
když se
od nich uchyluje, což tenáf radéji vidí pod arou, kdežto nad arou hledáme jen obraz doby, jaký nám badatel sestavuje duchem vlastním na základe soudobých prameu. Také néktei^é veci se opakují astéji.
Ke
kritice v
ladný celek
pojiti
se
má
pronikavost (penetrace) a výraznost
Touto poznámkou nikterak nechci se dotýkali vedecké ceny práce Kameníkovy. Na methodé mnoho nezáleží, ale obsahem dílo je (praecisnost).
znamenité. Zvlášté dobre je vystižena
postavení v zemi,
právomoc biskupúv olomuckýcli
volba jejich a organisace
manu
biskupských.
a jejicli
Soupis
manských statku biskupských nalézti se nepodarilo. Spoleenské vrstvy v národe našem K. presvedivé dovodil tri: šlechtice, svobodníky a
poddané
v rozmanitých stupních. Nejlépe podarilo se autorovi vylí-
—
— — —
iti život vyšších stavu
moravských (61 206) 72), lid poddaný (172 mravy lidu poddaného (206 226), ím otevel hojný a istý zdroj látky na umeleckou tvorbu slovesnou a výtvarnou. Dobre vylíen také život v méstech moravských (117 148). O význame jazyka e-
a život
i
—
ského v zemi (275 291) v XVI. st. a klesaní jeho již pred bitvou bélohorskou u nás dosud tak podrobné a pravdivé nepsal nikdo. Pomery náboženské (292 525) jsou vylíený docela klidné a spravedlivé u všech strán náboženských na Morave s hlubokým ponétím opravných snáh biskupúv olomuckých. Více bychom radi slyšeli o školách na Morave. Školu každá strana náboženská pokladala za baštu. K. na mnohých místech mluví o školách, ale z výkladu jeho nelze ani poznali, jakého druhu byly školy na Morave, ani kterým jazykem se na nich uilo, ani kde která strana náboženská méla školu. Školám mél býti vénován
—
zvláštni
oddíl
v
knize
a
mély
býti
vypoteny,
ponévadž
jich
nebylo
—
33:-!
—
mnoho.
Nejdokonalejší astí III. dílu obsahem i formou je Doslov (526 566), v némž K. slirnuje struné všechny výsledky ninohaletélio pracného badaní svélio. Doslov zasluhuje, by v tisícich exemplánch byl otištén nakladení zemským a rozdán, by se stal nejen uebnou knihou na všech .školách morav.ských, nýbrž mél by poznán býti od každélio uvedomelého Moravana. V díle velikém zQstanou také omyly. Fonnáhiích (na p. sdélávaH se smiouvy str. 205., f. 15., mél na statcích svobodných str. 531. chybí predmet a j.) pipomínati netreba. Vecné jsou nékteré . 33. Vedie kartusy brnenské a olomucké (str. 74., . 3.) nebylo jiné v Nové Vsi, nýbrž Královo Pole po založení kláštera kartusianského r. 1375 dostalo název Nová Ves na rozdíl od starších osád (královy, herburské, johanitské a auguslinianské). Na str. 76. r. 21. je uveden pevor kláštera sv. Anny v Brne mezi zástupci klášterúv a hned v r. 22. také ahatyše prvý byl komendou kláštera sv. Anny v Bmé. To byly dva rôzne ústavy SV. Jana (naproti sv. Anne), a druhý jest uveden správne. V méstech královských vedie mestské rady nebývali voleni obecní starší jako orgán dozorí a schvalovací (str. 104., . 7.), nýbrž staršími obce stávali se konšelé z pedešlého roku. Mesta královská na Morave panovníkum vždy prisahala a nikoli jen slibovala poslušnost (str. 527.. f. 1.). Menších
—
—
:
nedopatrení uvádéti netreba. Máme tedy veHké dílo ukoneno I. díi má 562 strán, druhý 800 strán a tretí 912 strán, všechny tedy 2274 s úvody V. -[- II. -j- IV. Celé dílo badatel venoval rodné a drahé vlasti moravské. Venoval jí dílo trvalé ceny, na než vynaložil nejkrásnéjší vek svého života, nebof pracoval o nem plných 25 let pri úmorném zamestnaní na škole strední. :
Venoval mu všechny sily ilélio ducha i svéžího tela. Vybudoval dílo monumentálni. Morave dal podrobný a verný obraz déjin jejich za dobu 1526 1628 a védé prokázal službu velikou prozkoumánim peetných archivv i otiskem ohromného potu archivních prameu. Zkoumáním nepotreboval aneb užiti nearchivuv objevil mnoho látky, jíž sám mohl, ale upozornil jiné. kteií budoucn téžiti búdou. V dejinách svých na etných místech upozornil, co a jak mélo by ješté prohadáno býti, a povzbudil tak k horlivé innosti následniky. Kameníek na Morave nejlépe zná dejiny moravské, obzvlášté dejiny zn'zeni zemského, a je nejpovolanéjší, by zorganisoval vedeckou innost na Morave v oboru
—
bu
historickém. Kéž by se
mu
brzy poskytlo príležitosti.
Dr. Fr. Šujan.
Kras moraTský ajeho podzemní svet slovem
i
obrazem.
Sepsal Dr. Karel Absolon. Nakladatelství Aloisa Wiesnera v Praze 1905. Sešit
1.,
2.
a
3.
á
1
K.
naši. která je pomerné chudá pracemi populárne vedeckými vflbec a prírodovedeckými zvlášté. dílo toho rozsahu a úkolu tak všestranného jako dílo p. Absolónovo, jest význam jeho mnohem vtší než v nékteré literatúre svetové, ale má také vétší zodpovédnost. Má predné úkol patriotický, upozomiti nejen cizinu, nýbrž pedevším naši verejnost na krásy a vedecké zajímavosti vlasti. Nemáme
Objeví-li
se
v
literatúre
•- 334
—
hohužel jako jiiií národové velicí, kde populárni knihy píší nejlepší odbora to vétšinou teprve po mnoholetých vedeckých a paedagogickych zkušenostech, pro znamenitosti své vlasti dosti interpreta populárne píšících, kteí by pri tom byh odbornými znalci a pracovníky v geológii níci,
Jsme lépe inštruovaní zásluhou ciziny o krásach Alp než které nepoznáno a nezúroeno leží ladem v naši blízkosti a cizine nezadá v niem, jestli ji nepedí. Dilo, jež má takový obsáhlý úkol a jest ureno širší verejnosti, muže formou snadno prístupnou a názorné pusobiti pro pouení vedecké, zmocní-li se ho odborník se zralým pehledem a šastnou rukou. Vedomosti geologickéjsou duležity každému již proto, že zjevy geologické jsou denním pedmétem naši pozornosti, pokud nejsme vubec nevšímaví ku krásam a zemepise.
o domácÚTi bohatství,
i
krajinným.
Pan Absolon podjal se svým „Krasem moravským" dila velmi vdéného. Chce uvésti tenáe do „Moravského Švýcarska" nejen jako turistu,
uí
aby
mu
ukázal pohledy krajinné
také pozorovali.
jej
Chce
mu
a
historické
památky,
nýbrž
ukázali pekvapujíci výkony erose vodní,
známa úchvatná údolí. Odkrýva mu však podzemní svet, uvádi jej také v tajnou dílnu podzemních vod, které podobné jako v Krase jihoevropském za dlouhé veky vytvoily spletité chodby a siné a vyzdobily steny jejich bohatými útvary krápníkovými. Konené seznamuje tenáe se živoišstvem jeskynním, jež béhem dob zvláštním podmínkám života temnostního. Chce zkrátka se pizpusobilo která v náhorní rovine vyhlodala
i
i
tenái
laikovi
podati
nejen
popisný,
o tomto geologicky nejvýš zajímavém
-pomery
nýbrž
pedevším vedecký obraz
území a upozornili
jej
na všecky
prírodní.
Jest tedy úkol jeho dosti nesnadný. Pan Absolon nepristupuje však k dilu jako zaáteník, který pouze sebral pozorovaní a zkušenosti jiných badatelíj, nýbrž jako samostatný pracovník, který z vlastních
území dobre zná. Muže tedy podati obraz ucelený se samostatným dilu populárnímu jest vehkou
studii
pontim, což práve lakovému všestrannému predností.
Nemáme
dnes ješté celé dílo v rukou, proto nemožno také rozjakým zpúsobem p. autor dostál úkolu svému. Jelikož ale sám se zdarem ve studiích téchto pracoval, doufáme, že dílo urené širší verejnosti bude v každém ohledu dobré. Dnes máme v rukou tri sešity ze 20 sešitu, na néž jest dílo rozvrženo. Vhodné uvádí p. autor histórii výzkumu. Upozoruje na jednotlivé badatele, kteí již v dívéjších dobách do jeskyní Sloupských více neho méné daleko pronikli a první zprávy o nich podah. Zajímavým stáva se tento historický pehled
hodovali,
i
tenáfi
pravé tím, že srovnává názory a pozorovaní starší s nynéjšími zjišténými fakty a tím zárove pouuje, jak zvolna se takový geologický
výzkum tíbil a jak pri nynéjších zlepšených prostredcích jest práce sama nesnadna. Poznávame, že ani dnes daleko ješté není vše prozkoumáno, CO zajímavého nám moravský Kras skýtá, a že bude ješté mnoho i
obetí vyžadovali úplné prozkoumání. Uvádéje
tenáe do
svého území, poína
—
335
—
vylíením kraje boskovského, Jenž od severu vévodí Krasu moravskému". Odtud putujeme do Sloupa, prastarého to sídla již loveka diluviálm'ho, a sledujíce proud Sloupského potoka, poznávame po prvé charakteristický znak území Krasového, ponorný potok, a zbytek bývalého ohromného portálu jeskyní sloupských, zajímavou škálu ^Hrebená". Seznámivše se s poloslepým iídolím sloupským, vstupujeme do jeskynního bludišté sloupsko-šošveckého, které patf-í k nejrozsáhlejším jeskyním v Evropé. Dovídáme se, jak zkoumaH tyto jeskyné první badatelé, a jak vypadá náá názor po novéjších výzkumech. Na pehlednéjší orientaci v tomto labyrinte podzemních chodeb podáva autor všeobecné rozdelení na 11 astí, jež tvorí jakési celky, a pristupuje ku popisu jeskyné Nicové, i
Elišiny a Starých skál. Nelze upíti, že teme dílo s napiatou pozorností, která je výbornými vyobrazeními ješté zvyšovaná. Vétšina dosavadních vyobrazení jsou mistrovskými kousky umení reprodukního. Uvádím zejména „Pohled na škály sloupské", „Horní jezírko na dné Macochy", „Spodní východ Punkvy", „Hlavní stena propasti Macochy", „Propadání potoku „Bílé Vody" do propasti jeskyné Rasovny", „Vnitek propasti Macochy", „Dúm a propasti nad chodbou stupovitou", „Horní východ Punkvy v Pustém Žlebu", a zajímavý pohled na jicen Macochy ze dna proti nebi. K tomu druží se rada menších vyobrazení, vesmés instruktivních, zajímavá faksiukážky zvírený jeskynní atd. Již svými vyobrazemilia starších kreseb, ními stáva se dílo krásnym zjevem populárni vedecké literatúry, jež múze skvele konkurovali s podobnými díly svetových literatúr. Celému dílu má býti priloženo 80 príloh celostránkových, prílohy skladací z asti barvami provedené, asi 250 obrázku textových, mapa z asti kolorovaná, pes 30 puvodních planú jesky. které zajisté po svém dokonení bude Jest žádoucí, aby dílo, cenným píspévkem vlastivedným a které i milovníkum pohledú krajinných poskytuje vybrané album, nalezlo hojné úasti v naši širší verejnosti. Jest treba, aby literatúra naše byla obohacena i jinými díly
podobnými.
r.
Oldich Kramá.
if93lH5
'
^
m^ iF
8
C^
.i
7 % .é :«:.'
« :t
4
E
Bž^^j
8 :
,.-%.^,*l,...,.fl
,,'
9
10 « M r
€
HH W\ Ip |IIIPIII|IIII{III
.:
S
.
'
E
,«, í**-
#
,
^^
.s-A
'í^.'C
'
,.^
11 1^
íllp
20
'#;-«# •
m^. '
:|/
"
^t ^ 1K"mf #^ mi^'
-i^
: 't-
.
.'Í!.,
ti f: '
^
f
i«
f^-.
.
-A;'
f«..
r
t
f>
'
'
f>:
t-
t:.
I:-.
I
^:
fiiir
t»;
fi
-Ä i-
íva
ií^'-^*- 1^ ^. í^ I?*, ^.s*. ''~ '"" ^' "^^ ii r.
f m^ f f II;' t .f
-t
^-^
^-y
|>^-
-i -f
i
*;>
^^
.
II
..
;t
'
t
H 11
,1^ í|t..f :.€
i^:'
-;^"
f-.' "
^^
VI:
.
1.
.f!
..'t
.
'f '
^.
^
^
