VYSoČINY SBoRNÍK VLASTIVĚDNÝ oddílvěd přírodních
ORTWIN
L987
TAUBER
Periglaciální tvary iihozápadnÍ části Českomoravské vrchovinv
Polygenetický vývoj krajiny Českomoravskévrchoviny s četnýmian. tropogennÍmizásahy vytvořil ve své syntéze velmi zajímavý a charakteristÍckýkrajinný typ. Zejména dosud minimálně studovaná vrcholová částna jihozápadě orografického celku vyžaduje systematické geomorťologické vyhodnocení. Autor se šířeji zabývá geomorfologií mezoreliéfu uvedenéoblasti, studiem mikrotvarů skalnÍch výchozů a antropogenními tvary předevšÍm montánního a agrárního původu (TAUBER o., 1979, 1985).Studie shrnuje dÍlčívýsledky terénníchprací z let 1975_1986. METODIKA Výsledky terénnÍchprací byly kartograficky zpracovány v měřítku 1:25000 (TAUBER o., 1985]. Na 1-4lokalitách bylo provedeno 2103 mě. ření k sestrojenÍ14 Scheldonových diagramů směrů puklinových ploch a 14 diagramůsklonů puklin. Geografické profily isou sestroieny s 2,5Snásobnýmpřevýšením.U nejlépe vyvinutých mikrotvarů . skalnÍch mís na Přední skáIe, byly sestrojeny příčnéprofÍly. Text je doplněn fotogra. fickou dokumentacÍ charakteristických a ojedinělých forem reliéfu. V textu je uŽito zkratek pro označenísvětových stran. Geografickévymezení oblasti, poloha, rozloha, hranice StudovanéÚzemí se nachází v jihozápadní části Českomoravskévr. choviny. Územi má mÍrně protáhlý tvar ve směru sever_jih. NejseverttějšÍ mÍstodosahuje k silnici ]ihlava_Pelhřimov východně od obce Strměchy,severovýchodně od kóty 612 m. Soutok Nemojovskéhopotoka s po. tokem Pod]esnÍk [527 m) představuje nejzápadnější bod území'NejjiŽ. něji zasahrrjeúzemík Telčskéa Dačickékotlině, ZSZ od Dolních Němčic
ISZ od DačicJ,nejvýchodněji6km SV od Třeště k soutoku Jihlávky s Loveckým potokenrJV od Beranovce [550m n' m.]. Roz]oha ú'zemíbyla stanovena pomocÍ milimetrové sítě rra 450 knrŽ Nachází se zde celkem 149 sídel včetněsamot. Hranice celé studi].níoblasti nrěří 154 km a jsou převáŽně přírodní. Z toho 45 km připadá na hlavní evropské rozvodí. 100 km probíhají hra. nice po rozvodnicích drobných povodí,2 km vedou po řece Jilrlavě, 1 km po spádnicích a na Severu je územíuzavíráno 6 km dlouhým ťtsekenr sÍlnice Jihlava-PeIhřimov. ÚzemÍm přibližně směrem JZ-SV prochází významná hranice mezi úmo. řími Černéhoa Severního moře. Tato rozvodnice směřuje na studijní plochu od IZ,Z od Heřmanče,V od Studené,zde se stáčíSV směrem na Vr. chol Javořice, pokračuje přes Velký skalnÍ vrch (7B2m], Skelný vrch |787m), dále obloukem směrem SZ a Z přes Vasilkův kopec (708mJ a StráŽný kopec [706m), obchází severní břeh rybníka Bor, přes kótu 760 metrů - Lísek, Dílce (688m), Vítkůvkopec [706m), v Prachatickémlese se stáčík SV, těsně nríjÍzápadníokraj obce Čejkov.Na vrchu Špetákuse stáčík V, probíhá severně od Chaloupek, Na oklice se stáčíseverovýchod. ně k Jankovu, míjívýchodní okraj obce, přetíná silnici a směřuje na vrchol Špilberk[690m]. Územím prochází i administrativnÍ hranice mezi Jihomoravským a Jihočeskýmkrajem, nrezi okresy Jihlava, Pelhřimov a Jindřichův Hradec. orografické poměry Celé územíná|ežÍČeskévysočině,Česko.moravskésubprovincii, oblastÍ Českomoravskévrchoviny IBALATKA, SLÁDEK 1980]. Na studijní územízasahujÍjednotlivécelky svými podcelky: a] Křemešnickávrchovina Pacovskoupahorkatinou ILísek760 m] a Hutrt. poleckou vrchovinou (Křemešník765 m) na SZ a S, b) KřiŽanovská vrchovina Brtnickou vrchovinou [V. Špičák734m), cJ Javořická vrchovina Jihlavskými vrchy IJavořice B37m j uzavírá nej. jiŽnějšÍčást území. Podle výškovéčlenitosti náleži uzemi do tří orografických tříd. Prv. ní třída je zastoupena členitými pahorkatinami s výškovou členitostí75 -150 m, druhou třídu tvořÍ plochá vrchovina s výškovou členitostí150_ 200 m, třetí třídu tvořÍ terén členitých vrchovin s výškovou č]enitostí 200-300 m. Tato poměrně velká členitostreliéfu je dána předevšímtektonickým původem zájmového území.V povodí řeky Jihlavy a jejích přítoků v nad.
mořskýCh výškách 500-600 m lze rozlišit plochý terén, který se pozvolna zvyšuje aŽ k úpatí geomorfologicky výrazných masívů Čeřínku, Kře. nešníku, Špičáku a |avořice, eventuálně dalších více méně izolovarrých v r c h ů , v ě t š i n o u p r o t a Ž e n ý c h v e l e v a c i n e j č a s t ěj i s m ě r u S V . J Z n e b o s Z - I v , zcela ve shodě s průběhem tektonických linií. Plochý terén se dále na. cházi na rozvodnicovém území, zejména hlavnÍho evropského rozvodí, kde se plošiny nacházejí v nadmořských výškách od 650 do 837 m. Velmi často se plochý terén vyskytuje i rra santotných vrcholech. Příznačnéje oddělenÍ pIošin v různých výškách příkrými zlomovými svahy. Humpolecká vrchovina představuje největší plošné zastoupení v zájmovém území.Na SZ se nachází vrch Křemešník [765 mJ, od něj směrem VJV ve vzdálenosti 8,5km se zvedá masÍv ČeřÍnku[761m]. oba masívy jsou od sebe odděleny ptochým terénem, jímŽ prochází ve směru JZ-SV rozvodnice hlavních povodí. Pacovská pahorkatina svými dvěma výbéžky zasahuje do zájmového ú'zemi. NejvyššÍ vrchol, Lísek se svýnri 760 m, je vzdáIen 1,5 km SSZ od obce Jihlávka. Brtnická vrchovina je vklíněna od východu mezi Křemešr.rickou a Javořickou vrchovinu a tvoří většinou plochý terén v povodí řeky Jihlavy. Profil údolÍm řeky Jihlavy v úseku Bate]ov-Kostelec je výrazně nesouměrný. Nad pravým břehem řeky se terén zvyšuje příkrými zlonrovými svahy. Ve východnÍ části území je ve směru S-J orientován masív Špičáktr [ 7 3 4m ] . I P ř í I o h ač . 1 . J J i h l a v s k é v r c h y z a s a h u j í s v ý m n e j s e v e r n ě j š Í mv ý b ě Ž k e m d o p r a m e n né oblasti řeky Jihlavy a tvoří nejjiŽnější část studovaného územi. |ihlavs k á v r c h o v i n a t v o ř Í o s u Č e s k o m o r a v s k év r c h o v i n y s p o l u s N o v o b y s t ř i c k o u a Žďárskou vrchovinou. Na jihu sousedí s Dačickou kotlinou. Nejvyšším bodem je Javořice [837 m]. Terén zkoumané oblasti rná celkově ráz členltých pahorkatin, plochých aŽ členitých vrchovin s výrazným plochým terénem v pramenných oblastech potoků. Nad tento terén zřetelně vystupují vrcholy, z nÍchž n e j v y š š íj s o u J a v o ř i c e 8 3 7 m , M í c h ů v v r c h 7 8 6 m , M í c h o v a s k á l a 7 8 0 m , KřemešnÍk 765 m, ČeřÍnek 767 m, Lísek 760 m a řada dalších. Většinou m a j í t v a r m í r n ě p r o t a Ž e n é h o h ř b e t u . N e j n i Ž š Í mb o d e m 4 9 0 m , j e d n o V o l fÍřovského potoka v místech, kde opouští studijní plochu, tj. východně od jiŽního okraje sídla Volfířov. VolfÍřovský potok je pravostranným pří. tokem Moravské Dyje. Relativní výška celého územi je 347 m. Nástin geologického a geomorfologického vývoie Poměrně pestrý re]léfstudovaného územíje podmíněngeologickoustavboua kli. matickými
poměry
v
dlouhém
geomorf o1ogickém vývo ji. Území
je SoučáStí ne jstarší
S t a v e b n Íj e d n o t k y Č e s k é h om a s í v u ,m o ] d a n u b i k a .s e d Í m e n t á r n íz á k l a d m o l d a n u b i k a o d . povíclá stratigraficky ne jStaršímu proterozoiku až ne jmladšímu archaiku. vráSněním moldanubické geosynklinály aSyntským olosenem byl Český masív značně konso]idován. Z metanorfoVaných hornin je zastoupena tzv. jednotvárná série biotitické. silimanitické a c o r d i e r i t i c k ép a r a r u l y . N e j d ů l e Ž i t ě j š í m a s í v e m h l u b i n n ý c h v y v ř e l i n j e t z v . c e n t r á l n í moldanubický masív. Výstup hlubinných vyvřelin byl po(tmíněnhorotvornými pohyby. P o č á t e k v ý v o j e ť e l i é f u J Z v r c h o l o v é o b l a s t i Č e s k o m o r a v s k év r c h o v i n y j e n l o Ž n o sledovat po hercynském v|ásnění. Moldanubikum bylo vyzdviženo jako celek a podlé. halo nadále jen denudaci. Postupně se dostávaly bliže k povrchu hlubinné komplexy hornin. ZAPLETAL [1930) předpokládá zarovnání povrcl-ruČeskomoravskévrchoviny v pa. rovÍnu již v kulnu. Čsekomoravská vrchovitra byla pokryta hlubokými Zvětralinami ( t z v . p o v a r i s k ý p ř Í k r o v ] , k t e r é b y l y v d a l š í c ho b d o b í c hd e s t r u k č n í mč i i n Í t e l oi c l s t r a ň o . V á n y ' N o V ý t e k t o n i c k ý n e k l i d b y l v y v o l á n a l p i n s k ý m v r á s n ě n í m .T a t o f á z e v ý v o j e s e ve zkoumanérnúzemíuplatřruje výlazně. Mode]ace terénu je značně ovlivněna tektonickými poruchami, které podn)ínily vytvoření četných příkrých svahů [např. západnÍ svah Křemešníku . Příloha 2, a Čeřínek- Příloha 3] a hráštovltou stavbu Javořice IPříl o h a 4 ) a Č e ř í n k uI P ř í ] o h a5 J ' M ě ř e n í m n a d e s e t i s k a l n í c h v ý c h o z e c h a v e č y t ř e c h l o . m e c h b y l z j i š t ě n p ř e v l á d a j í c ís m ě r t e k t o n i c k ý c h l i t r i í S Z - J V a S V . j Z . D á t e s e u p l a t ň u j e směr V-Z a S.J' ovlivnily rovněž vývoj říční Sítě; po celé třetihory byly řeky hIavní exogenní sllou INoVÁK, 1'942).odolnější horniny vytvářejÍ v krajině vyvýšenévrchy i hřbety, jeŽ představulí zbytky původnÍvýškovéúrovně. V jurské době nasta]a trans. grese moře na moravské straně Českomoravskévrchoviny, jež studovanou obiast ne. z a s á h l a . R o v n ě ž v k ř í d ě , k d y s e z a č a l y p r o j e v o v a t h o r o t v o r n ép o h y b y v a p l s k é a k a r . patské 8eosynkllnáIe a severnÍ část ČeskomoravskévrchovÍny byla zatopena mělkým mořem, zůstala centrální obIast Českomoravskévrchoviny Souší.NásledujícÍtektonické pohyby způsobily regresi moře a dťrslecikembylo klenbovité vyzdvihování vrchoviny, přičemŽ Se obnovily staré a vznikly nové zlonry. Tato fáze vývoje probíhala na rozhranÍ paleogénu a neogénu. V mladších třetihorách v miocénu a pliocénu pokračovala tektonická činnost.Další odnos paleogénníchzvětralin z plošin se uskutečňovalv pliocénu, současně se vyvíjela údolí toků. Při odnosu zvětlalin Se uplatnily rozdíly v odolnosti hornin. obnažením zvětrávacÍ plochy vznikl typický kupovitý reliéf se silně zaoblenými tvary balvanů. Na těchto exhumovaných površích se vyvíjely mikrotvary v podobě výklenků, skalnícb mís a ž]ábkových škrapů.Tektonické vyzdviženÍkry v dnešnípl'amen. n é o b l a s t i ř e k y J i h l a v y z p ů s o b i l o z í s k á n í d n e š n í h oh o r n í h o t o k u ř e k y J i h l a v y , S m ě ř u jícího ttosud k jezeru Třeboňské pánve. Současněztratila řeka Jihlava svůj původníhor. n í t o k v e v ý c h o d n í c hČ e c h á c h I K o L E K T I V , 1 9 6 8 ] . Z d v i h y v e d l y k e v z n i k u d n e š n íř í č n i sÍtě a ke vzniku dnešního hlavního evropského rozvodí, vedoucího plochým terénem v Iz a sz části Studovanéhoúzemí [Příloha 6). Petrografické složeníkraiiny ovlivnilo clalšívývoj reliéfu, zejména mikrotvarťl' v kvartéru. V zájmovém územíjsou zastoupeny tyto horniny: 1. Dvojs]ídný granit až adamellit hrubozrnný místy poríyrlcký [melechovský typ 8ra. nitu). VýSkyt: masív Čeřínku,ostrůvky na západě úzenrí,např. na Křemešníku. Typický výSkyt mrazových srubů, velmi dobře vyvinuté skalní mÍsy a výklenky. 2' Dvojslídný granÍt až adamellit středně až drobně zrnitý, místy drobně porfyrický Imrákotínský typ granitll). Více odolává exogennímčinitelťtmnež předešlý typ, men. š ív Ý s k v t m i k r o t v a r ů .
1Íl
3' MuSkoviticko-biotitický aŽ dvojslídný 8ranit až 8ranodiorit Středně zrnitý, převážně porfyrický [číměřský typ 8ranitu). V zájmovém úZemí tvoří oválný ostrůvek o rozm ě r e c h a s i 2 0 0 0 X 1 6 0 0 m z á p a d n ě o d o b c í Ř á s n á a L h o t k a . T v o ř í n r i r s Í vs v r c h o l y [726m), Štamberk [710m] a Mrhatina [710m)' Skalrrí výchozy typu mrazov ý c h s r u b ů , v é ž í ,z m i k r o t v a r ů j s o u o j e d i n ě l é , , h i e r o g l y f l c k é . . v ý k l e n k y , z a l o Ž e n é n a jemném Systému drobných puklin. Vrch
4. CordieritiCké ruly až nebulitické migmatity. Tvary značně ovlivněné foliací, vyskyt u 1 . ís e p ř e v á ž n ě v z á p a c t n í p o l o v i n ě ú z e m í , v e v ý c h o d n í č á s t i t v o ř í m a s Í v Š p i č á k u . 5. Biotitické a Silimaniticko-biotitiCké na malé ploše u Kostelce.
pararuly,
n1íSty migmatitizované.
Vyskytu jí se
Vývoi retiéfu v kvartéru by1 ovlivněn především klimatickýni činiteli. V chladných obdobích pleistocénu se nacházelo Studované území v periglaciální klimamorfogenní oblasti, v teplých obdobích pleistocénu a v holocénu vznikaly tvary humidního podnebí. Peri8laciáIní poChody Se projevily především ve vyšších polohách, oko]o 700 m a výše. V prvé řadě urychlily denudaci a po obnažení bazá}ní zvětrávací plochy vyvolaly tvor. bu typických tvarů periglaciálního cyklu. Silným mrazovým zvětráváním Ikongelifrak' cí) vznikly mrazové sruby. Jejich totálním rozrušením vznikají kryoplanační plošiny, na svazích kryoplanační terasy. Jak velký význan pro tvorbu mezoreliéfu V podmín. kách pleistocénu měIa voda a systém puklin, dok1ádá pseudokar. Neodmyslitelným průvodcem mrazových srubů a ba]vaništ jsou kamenná nebo ba]vanová moře a proudy. Velmi často jsou balvany přemístěny soliflukcí. jeŽ Se up]atniIa i při vývo]i širokýCh úvalovitých údolí. Tříštivá činnost Iedu se projevuje kromě vzniku svislých již Srubů i tříštěním ve1kých, silně Zaoblených balvanů, vzniklých stěn mrazových V tropických podmínkách terciéru. ŘícenÍnr balvanů vznikají puklinové jeskyně, tunely a hranáčové haldy. Kryogenní pochody pleistocénního k]imatu Se projevily i v zeminách; a mělkých
v údolÍch a na svazích vznikly protáhlé a mělké deprese, zvané úpady IdellenJ. Mikrotvary jsou zastoupeny Skalními mísami, výklenky a voštinami. Dnešní stav re]iéfu je výSledkem dlouhého vývoje v různých klimatických podmínkách. V krajině studované oblasti se nacházejí zeiména tvary vznik1é v periglaciálnich podmínkách pleistocénu' Jedná se o reliéf polygenetický, který dospěl do I. Stadia.
Přehled dosavadních geomorfologických výzkumů Geomorfologická literatura týkajÍcíse Zkoumaného území je nepočetná.ExistujÍcípráce se zabýVají problematikou ČeskomoravskévrchovÍny jako celku, a to předevšímpo stránce geo]ogickéa petrogr'afické, někteří autořÍ věnujÍ pozornoSt mineralogii. Přehled staršíliteratury uvá. dí NOVÁK (L94z) v díle, které podává dosrrd nejpodrobnějšípřehled o Českomoravskévrchovině Z oboru geomorfoigie. Podává přehled geomorfologických vlivů utvářejícÍch zemský povrch, přehled povrchových tvarů a jejich geneze. ŘešÍproblematiku vzniku ska]ních míSt,V příloze je mapa -J':.750ooo,znázorňujícívývoj terénu. Ze staršíchplamenů se ŠMIDINGR(1880,1902J,podobně jako PETRÚ [1885,1901J, zabývá oblastíKřemešníku.AMBROŽ [1926) podává pří. rodní obraz |V části pelhřimovskéhookrestl' popisllje Čeřínek,vrch Na 11
S k a l c e , Č e r t ů v h r á d e k . Z m i ň u j e s e o p r Y í t o m n o s t is k a ] n í c h ú t v a r ů . N a existenci rozsáhtejší puklitrové ]eskyně Na skalce ttpozorřruje DoBIÁŠ
{1 s 7 0l . Význačnýmijsorrpráce KRAToCHVÍi,ovy (1923,1925,lgzgJ. V první práci se zabývá dolovánímstříbrnýchrtrd v JV částiČech,ve druhépráci zemětřesenímna Křemešníku,v N. Rychnově a v Rohozné.Problematice periodickéhopramene na Křemešníkr'r věnuje pozorllost v práci třetí. V roce 1930 podává KUČERA infolmaci o zaloŽeni lomťtv Bolšově. Stalo se tak v letech 1892a 1899. Problematikou hlavního evropskéhorozvodi se zabývá FRIED [7928), zejména v oblasti Dobré Vody. Středověkou těžbou stříbra se zabývá V O H L Í D A L ( 1 9 4 9 ]a Č r c H [ 1 9 5 2 ] .V ý s k y t e n ra v z n i k e m k a m e n n ý c hm o ř Í rra západní Moravě se zabývá PELÍŠEK[1s52].Pod pojem kamennémoře zahrnuje v podstatě všechny plochy pokryté balvany i více rnéněsoli!.lukcÍpřemístěnébalvany nebo balvanovéproudy i sanrozřejměpokryvy s balvany téměř nepřemístěnýnri. Ze současnýchautorů.geomorfologů se přírodrrímtvarům zkoumané oblasti nejvícevěrruje DEMEK [1955' 1956),který podal obsáhlý přehled cl geotnorfologických iloměreclr Rohozenskéhopotoka. I další pt'áce uve. deného atttora se staly základnínr studijrrínra metodickým materiálem. Zarovnanými povrchy se zabývá KRAL [1970J, problémenrpedinrentrt a exfoliace HRÁDEK (1968 a 1972J.CZUDEK [1955] objasňuje polygene. tický reliéf [1s61]' řešívýznanr pleistocenníkryoplanace na vývoj povr. chových tvarů Českévysočiny.Vlivem mrazu na půdu se zabývá SEKYRA t 1 9 6 6 ] .H o R N i K [ 1 9 7 3a 1 9 7 8 Js t u d u j em a s í vŠ p i č á k u . RovněŽ velmi cenné byly práce VOTÝPKY [1964, 1971',7g74, 1975, 1976J, autora, který se zabývá výzkunem Žulových ob]astí.MUŘICKÝ ['J.977)a KIRCHNER [1983] podávají geomorfologický obraz z oblasti Žďárských vrchů. Systematická pozornost geomorfologii JZ části Česko. mravské vrchoviny je věnována autor.etnpráce na počátku 70. let ITAU. BER 1975,1977,1979,19851. PŘEHLED VYBRANÝCH GEoMoRFoLoGICKÝCH TVARÚ Pozornost autora byla věnována komplexnímu zpracování geomorfologické charakteristiky kulnrinační obtasti Českomoravskévrchoviny. Byla provedena charakteristika svahů,pozornost byla věnována etchplénu, pedimentu, exfoliaci, soliflukčnÍmjevům a údolnímnivám ITAUBER 1985J. V následujícímpřehledu jsou uvedeny periglaciální jevy a tvary, které mají přímort sortvislost se skalními výchozy.
t2
Mezore]iéf Mrazové sruby a řnrazové srázy V l i t e r a t u ř e b ý v á o b o u t e l t r t í t t ůo b č a s u Ž i t o j a k o S y l l o l l y l l l . Z d e 1 c uŽito termínů ve snryslu DEMKA [1974]. Jak bude dále popsáno, vysky. tuje se často v těsném sousedství skalní stěny . mrazového srubu, poměr. ně strmý svah, pokrytý kamennýrn mořem s balvany většinou ploše ulo. Ženými a solif]ukcÍ více méně transportovatrými. Na horní hrarrě svahrt b ý v a j í p a t r n é z b y t k y t o t á ] n ě r o z r u š e n é h o S l u b t l v e ť o r m ě h r a r r á č ů .D o l e svah přechází ostře v kryoplanační plošinu krytou kanenným mořen' Svah tohoto typu označuji jako nrrazový sráz. Periglaciální klima působí na exhumovanott rrebo blÍzko pod povl'. chem ukrytou masívní horninu a vhodný systém S a Q-puklin. Prosaku.. jící nebo zatékající voda tratrsportovala nejjemnější částečky do puklin, vyplňovaia je a s přÍchodem mrazu působil led ve]mi intenzívně mecha. rricky. V krátkých obdobích oteplení půdní částice udrŽovaly vihkost a roztoky měly moŽnost působit chemÍcky. DůteŽitým tnomentenr bylo vy. plňování trhlinek tímto nejjemnějším materÍálem. Při zmrznutí vody ra. d Í á 1 n ít l a k v y v o l á v a I n a d z v e d á v á r ' r í b I o k ů , t a t r g e n c i á l n ě p ů s o b í c í t i a k bloky oddělova] ve svislém Směru, trlrliny se rozšiřovaly a jemrrá sedit r l e t r t a č t rvÍý p 1 ň n e d o v o ] i l a t r á v r a t b I o k ů d o p ů v o d n í p o l o h y . V n t í s t e c h v y š š íf r e k v e n c e S n e b o Q . p u k l i n d o c h á z e l o k r o z p a d r r c e l ý c h s t ě r r b l o k ů a k vzniktt skalního stupně, tzv. mrazového slubu. Mrazové sruby a mrazovésrázy se ve studovaném ízemí vyskytují ien ve výškách okolo 700 rn n . m . V y v i n u l y s e v Ž u l o v ý c h ( č a s t ě : j i ) ,a l e i r u l o v ý c h o b l a s t e c h . N e j č a s t ě j š íf o r m o u m r a z o v é h o s r u b u j e j e d n o s t r a n n ý t y p . ] s o u s i t u o v á n y v e v r c h o l o v ý c h p a r t i í c h t r e b o n a v ý r a z n ý c h t e r é n l r Í c hh r a n á c h n a s v a z í c h v y š š í c hp o l o h . P r a v i d e l n ě j s o u s t ě n y n r a z o v ý c h s r u b ů i e m o v á n y k r y o p l a n a č rrí plošinotr, většinou mírně uklonětrou, pokrytou rra úpatí srubu haldott h r a n á č ů ,d á l e o d s t ě n y p a k a u t o c h t o n n í m e v e n t u á ] r r ě a l o c h t o n n í m t y p e m kamenného moře. Kryoplanační plošina končíterénníhranou, pod kterou bývá dosti často vyvinut další mrazový srub, svah má terasovitý vzhled. Některé mrazové sruby dospěly ve svém vývoji do stadÍa téměř úplt t é h or o z p a d u . B l o k y j s o u o d s e b e z c e ] a o d d ě l e n y a j s o u p o s u n u t y . V z á jemně se dotýkají nebo překrývají a zcela nalroře je patrná skalní htana, poslední stupeň mrazového srubtt. Tuto formu reliéfu je moŽno povaŽovat za hranáčovou haldu na ťrpatíterénní hrany ve vrcholové části hřbetr: Vývoj nedospě} do stadia odstranění balvanů solÍflukcí. Místy jsou vyvinuty oboustfarrné mrazové sruby, vzniklé protnutím mrazových srubů, oboustratlrrýnr postupným ustupovánínt stěn srubů na
L3
plotilehlých svazíclt.Ve vt.chctlové části se tak vytvoří skahtí hladba ttebo jen Úzká skalní zeď. Napť'.rra Čertověhrádku, na Křetltešníklt,Na s k a l c e ' n a P ř e d n ís k á l e ' NejvýrazttějšÍ skaIní ht'ad|last: zat;llovalaNa skalcc v clélt;cti00m, jejíŽ průběh je jen místy tlarušerr;vznikla soustava mrazových srubů oboustrantrých,střídajícíchse s jednostrannýnri sruby a mrazovými srá. zy. Mrazové sruby tra Křemešníku jsott také pozůstatky nrísty porušené skalnÍ hradby. Větišnouse v průběhutohoto ska]níhoútvarustřídajíjednostrannémrazovésruby S nrazovými srázy. Nejmohutnějšíoboustranný mrazový srub je na vrcholu Kt'emešníku[765m] a SV části hřbetu na Mrhatině. Plochy stěn mrazových srubů na Křemešníkua na Špičákunejsou rovné jako stěny Žulových srubů.V detailu jsou jemně zprohýbané' jemně modelované,pltrě v závislosti na foliaci metamorfovanéhortriny. HlavnÍsměry puklitrovýchploch jsou graficky znázorněny v Scheldorrově diagramu (Příloha 17 a 24). Puktiny mají stlmý sklon, převládají hodtto. ty od 70 do 90'.C. Castéjsou převisléstěny. Většina mrazových srubůmá déIku15-50 m, bereme.li v úvahucelý skalrrÍ íttvar s přerušenými stěnamí v podobě mrazového srázll, pak až 600 m. Výška nepřesahuje 15 m. ]ednotlivébloky mají kvádrovitou odluč. nost, někdy téŽ lavicovitou, v rule nepravidelnou v závislosti na foliaci a systémupuklin. Mrazové srázy se nejčastějivyskytují v těsrrémsousedstvímrazových sr'ubů,jsou vlastně jejich pokračováním.Liší se od nich úplným rozpa. dem skalní stěny' na svahu bývají jemné hlinité aŽ jílovitésedimenty, tra ploše uloŽenébalvany. Na hranách srázu bývají často kterých spočÍvají zbytky skalního výchozu' Mrazové srázy se vyvinuly pravděpodobně tz mÍstech s většífrekvencí puklin, tím byly dány podmínky k intenzívtlějšíkongelifrakci v pleistocétru,častá regelace a solif1ukce uspíšila rozrušenÍa denudaci skalního útvaru.Kryoplanačníterasy (svahy] pod nrrazovým srubem a mrazovým srázem splývají, lÍšíse pouze mnoŽstvÍm pokryvných balvanů. Pod mrazovými srázy jsou balvany odneseny soli. Ílukcíznačnědále, pod mrazovým srubem je vŽdy halda hranáčů,balvany l'ta kryoplanační plošině pod mrazovým srubem jsou rovněŽ hojnější' BliŽšÍpopis mrazových srubů a mrazových srázů bude proveden při popisu jednotlivýchskaInÍchlokalit.
j
Pseudokar
\
od vrchctlu PřeclrlÍskáIy (712trt] snrěrem SV se vyskytuje tttorfolo. gicky výrazná deprese, LeŽíciv nadmořské výšce 690 m, vzdálená 370 m od kÓty 712 m. Vznikla vlivem nestejné rychlosti ustupovánÍ mrazových
;I
t
^^
^
,i
L4
l
I
I ( l
( I
I I I
1
s r u b ů . S v é r á z l t ý s k a l n Í ť t t v a r s' e u t v o ř i l v j i Ž t t Ív r c l r o l o v é č á s t i t u í r t t ě p r o t a Ž e n é h oh ř b e t u . N á p a d n ý m Z n a k e m j e o b l o u k o v i t ě u t v á ř e n á s t ě n a s j i . llovýchodní expozicí a pouěkud vtlě Íttvaru vytvořený vyvýšený pt'áh. Výška skaltrího uzávěru je 5 nt ve středtrí části,smět'ent do Stral] se výška stětl pozvolna sniŽuje a plynule přechází v mírný okolní svah. SeverníIn s m ě l e m p o k r a č u j Í c íh ř b í t e k s e p o 5 0 m r o z š i ř u j e , p t = e c h á z ív e d v ě v ě t v e ; vznikají tak 2 hřbÍtky d]ouhé až 80 m, odděIené od sebe 10 m širokýrn sedlem. oba hřbítky jsou pokryty autochtonním kanenným mořen s bal. vany velkými až 72o x 40 x 60 cm s mírně zaoblenými hranami.
v z
li
h illa
to 1Ó
.to
od Ím rliId'
iší. )0-
llo-
lm Ích
Střední stěna ve své horní a západní části terasovitě ustupuje směrem k vrcholu. Terasy vznÍkléodvětráním a řÍcením bloků mají max. dél. ku 4 m a výšku 150 cm, je jich celkem 6. Balvany odtud zřicené pokrývají krátký svah a splývají s kamenným proudem vycbázejícím ze sousední Ivýchodní] poloviny střední části uzávěru. Kamenný proud je 8 m dlouhý, v doiní části 10 m široký, sk]on svahu k jihu asÍ 40 o. Skalní pr'oud začiná uŽ ve vrcholové části a na dně pseudokaru splývá s balvany leŽícími u paty východní a západní části uzávěru. Kamenný proud dosahuje cel. kovédélky 20 m. Západt'tÍ stěna přechází ve svah se sklonem 20 ", délky 13 m, je pokryt menšími ostrohrannými balvany. V JZ části stěny se vyvinula zÍícením bloků skalní jeskyňka o rozměrech: hloubka 107 cm, šÍřka 100 cm, výška 80-13o cm. Mezi balvany tvořícími stěny dutirry jsou trhliny širo. ké max. 1,5 cm. Velmi důleŽitým jevem je existence vody v puklinách a na stěrtách bloků. o stále zvýšené vlhkosti svědčí i přítomnost souvisl ý c h p o v l a k ů l e p r a r i o v é h o s t a d i a l i š e j n í k ů .V t é t o č á s t i p s e u d o k a r u j s o u zřetelné stopy po těžbě kamene V kamenném moři. VýchodnÍ stěna je dlouhá 18 m, vysoká nrax. 3 m. V této části pseudokaru je ne jvýrazněji uplatněna pravidelrrá frekvence S, Q a L-puklin. Žrrla je zvětralá do bloků tvaru kvádrů nebo lavic o mocnosti 5-50 cm. Puklin svislého směru přibývá směrem k vrcho]ové části. Blízko místa nápadnějšího ohybu stěny vznikla puklinová jeskyně široká 2 m, hluboká a vysoká 1m. Votný prostor vznikl v místě vyššífrekvence S, Q, L-puklin, totálnínr zvětráním Ž u 1 o v ý c hb l o k ů m e n š í c h r o z m ě r ů . V e v ý c h o d n í s t ě n ě l z e v e l m i d o b ř e s l e d o v a t p r ů b ě h e x f o l i a č r r ík l e n b y , j e j í Žp o k r a č o v á n í j e p a t r n é i n a s t ř e d n í s t ě r r ě p s e u d o k a r u , o v š e m m é n ě výtazné v důsledku terasovitého utvářenÍ stěny. Jednotlivé horninové slupky jsou mÍrně prohnuté a mají mocnost 5-50 cm. odlučují se podle pukIin rovnoběžných s povrchem hornÍny. N a u t v á ř e n í e x f o l i a č n í k l e n b y s e p o d í l e l i p i í e d e v š í t rdrv a č i r r i t e l é o. d ] e h č e n íh o r n i n y a t í m z v ě t š e n í j e j í h o o b j e m u v d ů s l e d k u o d s t r a n ě n í z v ě t .
15
činitelem byly tep. ralinového tr]láštěVyvo]alo Vznik exfoliace. Dr.r.rhým lotní změny v hornině. Soudím tak na základé zcela odlišnéhovzhledu povrchu Žulových bloků jednotlivých čáStípseudokaru. Nejnrěkčínode. Iaci, mírně zaoblenéhratry,nejmenšíbtoky a místy se projevujícílavico. vitou odlučnostmá východnístěna, jež po exhumaci zvětralinovéhopláŠtě byla vŽdy nejvíce ozařoválla slunečnínripaprsky, coŽ mělo v pleisto. cénu mirnořádný význanr.Častéstřídánía většíamplituda teplot na pochemickéhozvětrávání vrchu skalní stěny byla přÍčinouintenzívrrějšÍho povrchu bloků.Na ostatníčástl pserrdokartlpůsobilapředevšímfyzikální mrazu. forma zvětrávání. působetrÍ zastcrtt. Ze Scheldonova diagramrr (Příloha 15) je patrrrérovtrcltr]ěrné p e r r í5 s m ě r ůp u k l i n a t o s t i :2 7 5 - 2 9 0 u , 3 4 5 _ 3 6 0u , 2 0 - 3 5 o , 5 0 - 6 5 u , 7 5 90 o, coŽ je jedna z poclmírrekvzniku podkovovitéskalní stěrry.Sklotr puk. linových ploch se nejčastějipohybuje nrezi 70-90 u. Mírně mísovitě prohnrrtédno je podobné sběrným pranetrlrýnt tttÍ. sánr, kterých je v krajině na mírrrýchsvazÍchpoměrně dost' V pseudoka|u není však v současnédobě výrazně zvodnělý ter'én.,jen na JZ okraji voclu z puklin, vyplavujícíjemný materiál trzávěru ]ze sledovat vytékající na povrch bloků,eventuálně zanášeníbazálrríchčástítrhlin těmito sedi. nenty. Tetrto 1ev se v p\eistocénnímklimatu uplatňoval velmi intenzívně' Voda zatékala po puklinách do většÍclrhloubek, v určitéh}oubce itzké pukliny vodu nepropustily hlouběji, tato se hromadila a ]ejíhtadina vystupovala opět vzhůru. INa povrchu jsou trhlirry až několik cnr široké. Do hloubky byly zjištěnyaŽ v 74 metreclr IPOVOLIL, 1967]). Ve stěnách pseudokaru je patrrrá zménafrekvence puklitt. l'etito jev lze předpokládat i ve většÍchhloubkách. V místechvyššífrekvence L-puklin trad tzv. mezní ploclrou vzniká zvodnělý horizont, ve kterém v periglaciálnírnklimatu docházelo vlivem mrznutí vody k tlakům,které půso. radiálním směrem nadzvedávajíblo. bily dvojím směrenr.Tlaky působící polohy však při dočasnémtání nedostaly. původrrí se Do nad sebou. ky jemný materiál, který postupně přinášela Po puklinách zatékajícívoda vyplňoval trh]iny a oddělovat bloky stá|e více od.sebe. Tangenciálně půledu ve svislých puklinách oddělujících sobícítlaky vznikaly působerrím btoky a způsobily jejich odlamování a řícení.Vzrriklá deprese byla pokryta ocl]omenými bloky, které se pomalu sesouvaly po mírném svahu v]ivem soliflukce, případně sjíŽdělypo firnových polích v glaciáItt. V současnédobě je dno pseudokarukryto ve střednÍčástikanelrným proudem, který směřuje od vrcholu až ke skaltrímuprahu, kde se spojuje s postranními haldami hranáčů východní a západrrí stěny. Balvany L6
I I
ll-
ii 1l
.iě. \tr
v' o
gV
Árit.
;0lolLrTr.
ně )uch lo-
hu ým
lu-
tny
j s o t t o s t t ' c r l r r a t t t t ét t, v ý c l . t o d i l ís t ě t t y t t t í t ' t r ěz a o b l t ; r r é .j s o L r v z á j e t t t t t ě p ř e . l < r y t y ,v J Z č á s t i j e p o k r y v t r a r u š e n t ě Ž l ; o l r . V e s m ě r t t Z - Y b y l c l m o Ž n é o d e b r a t 1 l ů d i r ív z o r k y t t a 1 l t l č á t k r tr r z á v ě r r t . V t o t t t t o s t t t ě r u m í t p s e u d o k a r r o z t r t ě r 2 0 n t . S t l l t c l y l l y I y p r r - l v e c l t l l l yj c l t r r t t l í s t e c h ,k d e b y i r r i l o Ž t r é s c l r i c l á Ž t t tíy č z a p L r s t i t a Ž n a k a r r t e l l t r ýp o d k l a c l a k d e r r e b y l o ] l r á t l ě l r o p ř í 1 i š l r - r z n r ě r r r ý t t rl li a l r l a l r y . t J y l y z j i š t ě t t y t t á s l e d u . j í c íi r l o u b k y s e d i n l e n t ů : 7 0 , 6 0 , 8 0 , 1 0 0 , 7 O 0 ,7 2 , 8 3 a 6 1 c n r . J e z Í e 1 n é z a . hlubování uprostřed deprese. Dvě sotrdy upi:ostřed nellYly provedetly aŽ na skalní podklad Ik dispozici jen metrová tyč], orlběr vzorku byl prove. den snadtro, hornitrový podkiacl rrekiadl oclpclr, 1ztl předpokládat ještě v ě t Šhí l o u b k u s e d i n r e r r t ů . V e s m ě r u S . J b y } o p r o v e ( l e l r o 5 s o t t c l :r r c ls t ě t t y j i Ž t r ě r t a 0 . , 8 . , 9 . , ] ' 0 . a 13. ntetru. Naměřené l-tloubky sedimentů V C]n: 100, 100, 47, 63 a 71. Poslední lrodnota byla zjištětra lla SkalirÍnr vyvýšenénr prahu, z l-todnot je opět patrllé nrírné zalrloubeilí dl-ia. N e j s p o d n ě j š í č á s t p r o f i l ů v š e c h v z o r ' k ť it v o r . Í ] aj í i o v i t á z e n t i t r a r e z a r l ě hnědě zbarvená, mocná aŽ 60 cm, směrem k povrchu přibývá písčitých č á s t i ca b a r v a s e m ě n í p ř e s š e c 1 o h n ě d o uk č e r n o h n ě d é ,s t r u k t u r a p ř e c h á z í a Ž k p í s č i t éz e m i n ě s p ř i b ý v a j í c í l r u m o s t r í s i o Ž k o u n a p o v r c h u ' T e n j e tvořen surovým humusem do hloubky 10ctn. Půdorys dna je oválný [20 x 13 m], prostor je porostlý Smrkem, keřovou a bylinnou vegetací. JiŽně od pseudkaru se rozkládá rozsáhlá kryoplanační plošina, odr t ě l u j í c ín a z á p a d ě v ý c h o d n í s v a h P ř e d n í s k á l y o d m r a z o v é h o s r á z i ' t s p a . r i a j í c í h od o ú d o l í Ž l a b i n y . N a j i l r u 1 ' io r r r e z u j e s v a h H a v ] o v a k o p c e . J e p o kryta alochtonním kamenným mořetn, balvany jsou soIif1ukcípřemístěny, navzájern se rredotýkají, nlirohé jsou odstrattěny těŽbou nebo sběrem ke s t a v e b n í n rú č e l ů m . Kamenná moře a proudy Kamenná moře jsou ve studované oblasti obecirýnr jevem. Při jejich i d e n t i f i k a c i j e t ř e b a v Ž d y p o s o r . r d i tg e n e t i c k é h l e d i s k o . V k a ž d é n rp ř í p a d ě je moŽné každé kanrelriré moře povaŽovat za sutovou akr.imrtlaci s růztrě velkými úlomky hornin. V literatuře se dosud objevuje názvoslovná nejednotnost. U v š e c h k a m e n ý c h m o ř í b y l o z j i š t ě r r o p í s č i t é 'h l i n i t é a j í l o t l i t ép o d 1 o Ž í ,k t e r é o b s a h u j e l r r a l r a t é ť r l o n r k y v e l i k o s t i a Ž l r ě k o l i k a c m . V e v š e c h zkounanných kamenrrých rrrořích se objevtrje i horninová drť, ulomky velikosti několika nrilimetrů nebo má1o centimetrů [do 3 cmJ. Úlorrrkovitý materiái všech rozměrů s převahotr větších, někdy aŽ 2 - 5 m v e l k ý c h b l o k ů , s e n a c h á z í v c l d i u č r r ý c ho b l a s t e c h m r a z o v ý c l r s r u . Í7
bů. Hrariy balvanů jsou ostrohrallné, bloky se vzájemně překt.ývají, jsou tra sobě nakupeny a tvoří haldy hranáčů. Na rrěkterých haidách Se proj e v r - r j ev j e j i c h s p o d n í č á s t i s o l i f l u k c e a j e m o ž n é d o j i s t é m Í r y j e p o v a . Žovat za kanrerrný proud IspIývá s balvany kamenného nroře tra kryoplat l a č t t tíe r a s e , t r a p ř . t t a Č e r t o v ěh r ' á d k L r 't r a Š t a t t i b e r k )u. Zvláštní skupinu tvoří balvarry větších rozměrů, jeŽ ntají ténrěř ku. iovitý nebo Žokovitý tvar. Je zřejnré, Že tyto balvany vzrrikaiy veInri dIott. hou dobu, a protoŽe na jejiclr povrchu jsott často vytvořeny mikrotvary porušené mrazovým zvětrávárrím v pleistocénu (rrapř' skalní mísy, vý. kletrky, Žlábkové škrapy), je nutno počátek zvětrávátrí jejich povrchrt klást do terciéru. Tyto balvany jsou dnes na povrchu jako výsledek in. tenzívnÍho chemického zvětrávání v tropickénr klimatu třetihor, vznikly dvotrfázovým vývojem. Tento vývoj spočívá v totn, že v 1.. fázi byla Žula hlrrboko pod povrchem zasažena zvětrávacími pochody. Ve zvětralém plášti Se zachovala odo]ná jádra. Ye 2. fází tryly zvětraliny odstraněny a o d o l n á j á d r a s e d o s t a l a n a p o v r c h , k c l e z a č a l y p ů s o b i t p ř e d e v š Í n rk ] i m a . t i č t í č i n i t e l é .P o d b a l v a n y v n e v e l k é h l o u b c e s e n a c h á z í s o u v i s l á z v l n ě n á matečná hornina. Tvary ba]vanů mají kulovitý nebo Žokovitý vzhled, pod. r r r Í n ě r r ýu s p o ř á d á n í m s t a v e b n í c h c e n t e r , k o l e m n i c h Ž s e v y l u č o v a l y n e . rosttré součástky v soustr:edrrých vrstvách. Tyto balvarry jsou odděleny od horninovélro podkladu, neprodělaly však transport po Svahu a tvoří na vrcholových p}ošináclr nebo hl.betech balvanÍště a kamenné nroře. I ] o š 1 oj e n k e s n i Ž o v á r r í p o l o h y b a l v a r r ů v l Í v e n o d p l a v o v á n í z e m i t ý c h č á s . Í.ica pozdě]šímu ,,dosedtrtttí..na skalní podklacl. Uvedený typ kamerrrrého lnoře se vyskytuje na Přední skáie. Je příkladem autochtonního kamen. ného moře, někdy označovanéhojako kamenné stádo IRUBIN, 1s78]. Častějšímtypenr je kametrné mor.e sloŽetré z balvanů s ostrými nebo nrírně zaoblenýnri hratranri. Je nutno rozlišit dvě polohy balvanů, buď s p o č Í v a j ín a m í s t ě s v é h o v z n i k u l r e b o j s o u p ř e m Í s t ě n y . V p r v é m p ř í p a d ě ]sou seskupeny na ťrpatí mrazovýclr srubů nebo na terénních hranách, balvany se vzájemně překrývají. Většinou jsou tyto plochy bez dřevinné vegetace, nejvíce se uplattiují rnechorosty s lišejníky a byliny. Jedná se o autochtontrí kamenné moře jako v předešlém případě. Jednotlivé bloky a balvany jsou ovšenr výsledkem zcela odlišného pochodtt, jsou produk. t e m p e r i g l a c i á i n í h o k l i t r r a t u p l e i S t o c é n u , t ř í š t i v éč i n n o s t i m r a z u ' v z n i k l y ;ednofázovýnr způsobem, Za současně působícího zvětrávání i odnosu zvětralin. NejběŽnějšímtypem jsou kanrenná moře s balvany přemístěnými so. tiflukcí po hlinitérn materiálu nebo po firnu IVOTÝPKA, 1964j' Balvany se vzájemně nedotýkají, na podkladu jsou uloŽelry ploše. Jsou to tzv. aloí.8
c h t o t r r r kí a m e n n á m o ř e . V e l i k o s t b a l v a n ů v ě t š i n o u r ' r e p ř e s a h u j e 1 m . P l o . chy alochtonních kamenných moří jsou většÍnou porostlé ]esem. Alo. c h t o n n Ík a m e n n á m o ř e s e v y s k y t u j í v p o d s t a t ě n a s v a z í c h v š e c h v r c h ů s nadmořskou výškou okolo 000 m a výše.Mnolrá z nich jsou však značně n a r t t š e i r az v l á š t ě v o k o i í s í d e l s b ě r e m a t é n ě ř n e p o r t t š e n á n e b o p ů v o d n Í s e z a c h o v a l a N a s k a l c e , l r a Č e r ' t o v ěh r á d k r ' t , n a P ř e d n í s k á l e , n a K ř e m e š n í k t t ,n a Š t a t n b e r k u ,M r h a t i n ě , V r c h u , M Í c h o v ě s k á l e , R o š t e j n ě a V e l k é m S p i č á k u .P l o Š n ě n e j v ě t Š Íj s o u n a Č e r t o v ě l r r á d k u a t r a Š t a m b e r ' k u .Z d e jsou plochy kanrenných moří r.ozsáhlé aŽ 300 x 200 m. Skalní proudy nejsou zdaleka tak častými tvary jako kamenná moře' Za skalní proudy lze považovat tvary snrěřujÍcí od mrazových srubů na Z svahu PřednÍ skály, tra Čertově hrádku, Na skatce a na Míchově skále. Balvany jsou ostrohranJejichdélka dosahuje aŽ l00 nr, šířka 20-30n. j e k o 1 m á k d e 1 š ío s e s k a ] n í c h n é ,v d o l n í č á s t i s e r o z š i ř u j í . J e j i c h d e l š í o s a ú t v a r ůN. e j č a s t ě j i s m ě ř u j í k I Z , J v , Z a S Z . K l a s i c k ý m p ř í k l a d e m k a m e n n é h op r o u d u j e Ú l t v a r 's m ě ř u j í c Í z e Š t a n b e r k a k o b c i L h o t k a . Kryoplanačníterasy a plošiny T e r r t o t y p r e l i é ť u l z e s l e d o v a t p ř e d e v Š í n lt r a l c l k a l i t á C h S v ý s k y t e n t skalrrích útvarů. Převážrrá část teras má sklcln do 10 ,, a je zakončena stupněnlv podobě mrazového srubu nebo mrazového sráztt. VysltytujÍ se na svazích nebo tvorYívrclrolové plošitry. Vývoj kryoplanační terasy ťtzce s o u v i s ís v ý v o j e n r m r a z o v é h o s r u b u . V e v ý v o j i k r y o p l a r r a č n í c h t e r a s j e moŽnésledovat čtyř'i fáze s výraznými rnorfologickýml zv]áštnostmi. PrvnÍ fáze vývoje nastává po odnosu zvětraiin z vr.cholových plošin nebo ze svahů. Na povrchu se objevuje skaltrí podklad, který tvoří nápadnéhrany nebo nízké sttlptrě. Ve druhé tázi vývoje docházi korrgelifl'akcí v nrísteclr větší frekvetrce puklin systému S a Q k uvoltiovárrí skalrrích bloků a k postupnému zvyšovánístěny nrrazového srubu. Na jeho úpatí vzrriká zpočátku uzká, později i několik desítek metrů široká terasa, pokrytá uvolněnýmÍ balvany. Délka terasy je shodná s déikou mrazového srubu. Na svazÍch s výraznou k r y o g e r r n ím o d e l a c í s e č a s t o v y s k y t u j í m r a z o v é s r u b y o d d ě I e n é v z á j e m n ě kryoplanačními terasami, svah je modelován terasovltě. Terrto typ terénu je dobl'e vyvinut na všech lokalitáclr se skaiirími výchozy ve výškách okolo 700 m. Ve třetÍ fázi docházÍ k destrukci mr.azového srubu. VytvořÍ Se nrra. zový sráz, patrrrý často v liniích nrrazových srubťt a teras jako svah o sklo. nu aŽ 45 .,' Přeclrod mezi nrazovýnr srázem a kryoplanačr'rí plošitrou se projevuje výraznou změnou sk]otru svahrt. V popisovatrém terénu jsou 19
č t r s t éi r l r r l l k e l l l e i s t r - r c é t r tr t i v a č r l íc l t l i l t ' t l s et,t a 1 - l it.t.a P t ' t l c i t tsi ] < á l o . . ' i ' i : c t Í tázi vývoje kryoplatračriíterasy lze sieclclvat i ve vrclrolovýc}r pat'iiíclr. U s t t t 1 l o v á n í t t trn r a z o v ý c h s r t i l l ů a j t l j i t ; h c l e s t r r r k c ís e v y t v o ř í r r - r z s á i l l á p 1 o . . a v r . t : h o i t ; c l rj s o t t ( [ o s t t d z a t ; l r o v á L r y š i r t a 1 l o k t ' y t r i k a t t r t l r t r t ý t i tr t t c r ř o t r r N tt!lrlttstratltré t t r ' a z c r vsét . L t b yv, ě Ž e , h L ' a c l l l y . e t v z í r j e t u t t ý l tsi p o j e r r í t t rp ť r v o d P o í r p l u é t t rt o z r t t š e l l Ís k a l r l í c h v ý c i r ' . ' i z ů t l č p r o t l i e h l ý c h k r y o p l a r r a č r r í c l rt e r a s v z l r i k á r o z s á l r l á v r c h o l o v á k r y o p l a . l r a č t l Íp l o š i r l a , p o k r y t á k a n l e t l t l c l t t I b a l v a n o v o u ] s i t t Í .S t Í n r t ot y p e m t e r a s j e t r t o Ž l r és e s e t k a t t t a Č e ř í r l k L r Č , ihadIe,tra Předirí skále' Javořici, LÍskrt, K a n t e t i r r é n rV r c h u , d á i e r r a v r c h o l e c l r S t ř í b r t t é h c 'at S k e l t r é h c rv r c h t t , N a skalt;e, Rovirrě a dalšíclr.
I
SkalnÍ výchozy S k a ] r r í ť r t v a r ys e v y s k y t r ' r j ív e v r c l r o l o v é o l - r l a s t iJ Z č á s t i Č e s k o n o r a v r ; k é v r c h o v i n y j e r r n a r r e j v y Š š í c lhr i b e t e c h t r e b o v r š í c h , n e j č a s t ě j i v e f o r . nrě skainÍ lrradby nebo rlllazových srubů, sledujících směr hlavirích tekt o n i c } < ý c l rl i n i í . F o r n y s k a l r r í c l r t v a r ů j s o u r o z m a n i t é . N e j r o z s á l r l e j š í m i skalnÍrni konrplexy s množstvím mezo. a mikroforem reliéftt jsou skalní trraclbyNa skalce Itj00nr], na Přecinískále [700m), na Čertověhrádku [ 5 0 n l ] , n a K ř e m e š t r Í k t r[ 5 0 0 t n ] , i r a Š t a m b e r k u ( 5 0 0 m J . U o s t a t r r í c h r ' r ' c h ůs e j e d r l á o v ý s k y t z b y t k ů l n r a z o v ý c h s r u b ů , v ě Ž í , n e j č a s t ě j i j e n i z o lovaných skalních výchozťrmenšÍch rozměrů. Všechny skalni tvary jsort 1 r ý s l e d k e n p ů s o b e r i íp e l i g l a c l á l r r í h o c y k i u , k t e r ý c l o s p ě l d o s t a d Í a m l á d í (DEMEK, ]955). otázkrr vziriku skalriích tvarů je trlttno řešit individuálně. VyskytujÍ se tvary vzriik]é jedrrofázovým způsobem (pseuclokar], nebo c l v o L r f á z o v ý n rz p ů s o b e l l l I s t ř e d n Í č á s t v r c h o l o v é h o h ř b e t u P ř e d t r í s k á l y ] ' n e j č a s t ě j l s e v Š a kp r o j e v u j e k o n r b i t r a c e o b o u t y p ů v ý v o j e . U tvarů vzrliklýclr jetlrroiázovýtn způsobem je typický výskyt ostro. i i r a t l t r ý c h b l o k ů v e s t ě l r á c ] r t r t r a z o v ý c 1 rs r u b ů i b l o k ů k r y j í c í c h k r y o p l a . r l a č n ít e l a s y , e v e n t t r á l t r ě s v a h y . S k a l r r í t v a r y p ř i v z n i k u p o d l é h a j Í z v é t t á v a c Í n r p l o c e s ů m z a s o u č a s n é h oo d n o s u z v ě t r a l Í i r ' t e t r t o j e d n o | á z o v ý v ý v o j probíhal v per'igiaciálirím podnebí pieistocénu. Výrazné projevy vývoje byiy pozorovátiy v pseudokaru, na nrazových srubech Z svahu Přední s k á l y a t r a v š e c h d a l š í r ; hv ě t š í c h s k a l n í c h l o k a l i t á c h . Stejně jako netrí častý jediroznačně jeclnofázový způsob vývoje, rretrí l r l i d v o t i f á z o v ý z p ů s o b p ř í I i š r o z š í l . e n ý .P r o d v o u f á z o v ý v ý v o 1 j e t y p í c k ý r ' ' ý s k y ts i ] l r ě z a o b l e n ý c h a Ž t é r r r ě ik. i r l o v i ť ý c h b a i v a n ů [ v i z K a t n e n n á m o ř e a p r o u d y J . V p r v r r í f á z i p i . o } l ě l . r l oc l t e n l i c k é z v ě t r á v á n í d o v ě t š í c h h i o u b e k 1 o y I yz v ě t r a l i n y o d s t r a n ě n y . E x h u n r a c e s k a l n í c h 1terciér], ve drrthé tázi L i t v a r ůz a p o č a l a j i Ž b ě h e m t r e o q é i r r tz, e j n t é t r av p l i o c é n u . V e l n r i i n t e n z í v n í
?B
Í \ I l
h 'j
t cl C \j
) S C
T r j I
; J
o d l r o sz v ě t r a l i n p t : e v á Ž t r ěs p i a c h e m a s o i i f l u k c í p o k r a č o v a 1 v p l e i s t o c é t l t t . O b n a Ž e n í mb a z á i l r í z v ě t r á v a c í p l o c 1 r y v z n i k l t y p i c k ý k L t p o v i t ý r ' e I i é f s e z a o b l e n ý m ib a l v a n y n a v r c h o l e c h . Nejčastěji se však projevuje kombinace obou vývojových způsobťt' U v ě t š i n y s k a l n í c h Í t t v a r ůs e v y s k y t t t j í n a h o r n Í c h b l o c í c h p r o j e v y d v o l l f á z o v é h ov ý v o j e . T v a r y j s o u z d e Z a o b l e l l é , č a s t o s v ý r a z n ý r r r m i k r o r e ] i é . fem. Tyto části během terciéru v hloubce zvětraly a byly i exhutrtorlátry' 1 . y t v o ř i ls e m i k r o r e l i é f , z a t í m c o s p o c l n í p a r t i e b y l y u l o Ž e n y h l o t t b ě j i a n e . t'yly postiŽeny inter'rzívními clremickými zvětrávacínri procesy' Byl jen z v ý r a z n ě n p u k l i l l o v ý s y s t é m z a t é k á n í m v o d y a j e m n ý c h s e d i m e t l t ů .V t o m . to stupni vývoje zasáhlo celé skalisko i s okolními zvětra}inami perigla. cláiní kiima pleistocérru. Byly odstraněny poslední zbytky terciérnÍclt s e d i m e n t ůz a s o u č a s n é h o i n t e n z í v t r Í h o n r r a z o v é h o z v ě t r á v á r l í a o d n o s t t s k a ] n í h op o d k l a d u . o d t o h o t o o k a m ž i k u s e v y v í j í ť r t v a r j e d n o f á z o v ý m v ý v o j e m .M r a z o v é z v ě t r á v á t r í s e p r o j e v i l o v y t v o ř e n í m o s t r ý c h h r a t r n a z a o b lených biocích a balvanech jejich roztrŽenítn, ve spodních částech ska. liska jsou jerr ostré hrany. Projevy tohoto vývoje skalních ritvarů Se Vy. s k y t u j ín a v š e c h s k a l n í c h v ý c h o z e r ; l r s i t t d o v a t r éo b l a s t i . Mikroreliéf t
Í )
rj e rl IÍ
ý p
Á h
l.
'11
Skalní mísy Prohlubně různé velikosti i tvaru jsott vyvinuty na balvarlecir v poio. h á c h 7 0 0 m n . m . N a h ř b e t u P ř e d n í s k á l y a n a t l á d v o ř í R o š t ej n a j s o u n a S a m o s t a t n ý C hv e l k ý c h b a l v a n e c h ' t r a Č e r t o v ě h r á d k u , N a s k a ] c e a n a M í rhově ská]e na vrcho]ových lavicích. tlxistují ve všech vývojovýclr sta. c l i í c hv e s m y s l u V O T Ý P K 1 [ 1 9 6 4 J . P l o š n á v e l i k o s t p r o h l u b r r í s e p o h y b r rj e o d n ě k o l Í k a c e n t i n e t r ů a Ž p o 1 m , l r l o r r b k a n e p r Y e s a h u j e4 5 c n . M í s y s t ; v y s k y t t t j íj e d n o t l i v ě Í n a v z á j e m s p o j e n é o d t o k o v ý m i j á r k y , v p ř í p a d ě s p o . j e n í j s o u d n a m í s v r r e s t e j t t év ý š k o v é Í t r o v n i , k a s k á c i o v i t ě s e s n i Ž r " r j íl,l t l . slední nrísa má širší odtokový járek, který většitlort tleclosalrr'rjetirovnr) dna mísy. Vznik a vývoj skalrrích mís je podmínělr vytvor-enín tzv. zárodečrré prohlubně [VOTÝPKA, 1964). Pr\i pozorování povrchu balvarrů lze tyto n e p a t r n és n í ž e n i n k y s n a d n o z p o z o r o v a t . K v y t v o ř e n í p r o h l u b n ě p ř i s p Í v á jistě i tendence Žuly zvětráva't v miskovitě prohnutých slupkách. Nestejt r o m ě r n éz a h ř í v á r r í a o c h l a z o v á n í p o v r c h u b a l v a n u v y v o l á v á t r a p ě t í ,k t e r é se projevuje odprýskáváním částí ska]nÍho povrchu. Vývoj mís je v ně. kterých případech ov]ivněn existencí ve]mi jeniných vláskovitých pr'rklirr. ] a k o p ř í k l a c l l z e t t v é s t b a i v a n v J V č á s t i k r y o p i a r r a č r r íp l o š i r r y r l a P ř e d n í
21
skále. Na balvanu, který vyčnívá120cm nad ťtroveňterénua je zaoblený' je patrný systém prrklinatosti' Jedna z puklin je vyplněna 1cm silnou křemennou výplní, druhá v IZ části balvanu odděluje horní odvětralou část od spodnÍ,kde se vytvořilo jemnézahloubenívlivem stékajícívody. Třetí puklÍna probíhá na ploše o sklonu t4-46 Ó a v jejím průběhu lze sledovat d.vě sníŽeniny,mezi niniŽ je rnělký odtokový járek, který vyclrá. zi i z druhé prohlubně v délce 8 cm a vytrácí se 1la povrchu balvanu. V místech nejmenšíhosklonu docházelo k zadtžovánívody, zvýšila se intenzita zvětrávání a vytvořila Se nepatrná prohlubeň. ]ejí existencíby. la dárra moŽnost ještěvětšímushronraŽďovárrívody v trh]ince a tím k roz. šiřovánÍ dna zárodečnéprohtubně a vlastní trhliny. Životrrost skalníclr mís vzniklých tímto způsobembude pravděpodobně relativně velmi klátká. vývoje, ve kterém má mísa pravidelný, nejčastějikru. Druhé stad.ir.rm hovitý tvar a jejíŽstěny jsou svisle a převisle zahloubeny s rovným dnem, se vyskytttje dostÍ vzácně. Jako příklad uvádím mísu na velkém zaoble. némbalvanu v jiŽníčástikryoplanačnívrclrolovéplošinyna Přední skále. MÍsa je mírně protaŽená ve směru sz-lv, delšíosa měří 75cm, kratší65 cm, hloubka 11cm. V mísese udrŽuje voda po celý rok (Příloha 7]. 55 cm severně od středu mísy je střed dalšímísy. Ve směru Z.V méŤí38 cm, S-J 30 cm, hlrrboká je 6 cm. U ní se vyvíjÍotltokový járek široký 28 cm. Voda v míse obsahuje mnoŽství organických zbytků, dokonce i různých Živočichů.Hodnoty pH jsor"rnÍzké(4,5-5,5J. Ve svých důsledcíchmá tato kyselá voda agresívníúčinekna Stěny a dno mísy. Skalní mísy v tomto stadiu vývoje zřejmě nejr.ychlejipodléhajídestrukci, proto je také toto druhé stadium zastoupeno vzácné [ve studovaném územíjen jediná za. lrloubená mísa bez odtokovéhojárku]. Po opětovném oťlstraněníveškeréhoobsahu mísy jsou vŽdy nachá. zena drobná zrnička písku na dně' Stěny zatopenévodou jsou čisté,světIe šedé.Plocha Žuly nad h]adinou je tmavá, místy porostlá řasami a níz. modelač. kými rostlinkami mechů.Voda je pravděpodobně nejúčinnějším mÍs. vývoje skalních ním činitelem Současného odstraňování částic se děje pravděpodobně v době většÍchdeštů,kdy jsou nejdrobnější částečky zvÍřeny, odplaverry přes okraje mísy nebo u jiných, v pokročitejšímstadiu vývoje, přes okraje odtokových járků. VÍtr se uplatňuje pravděpodobně v malé míře, neboť většina mís se nachází v terénupokrytém vysokým lesem. Druhá mísa na témžebalvanu Se počátečnímvývojem odtokového járku dostala do svého 3. vývojovéhostadia. Pro třetÍ stadium vývoje je typický odtokový járek, který nedosahuje svým dnem úrovně dna skalní ,,
1
j
I I
r j
t 7
S
j
t I
I I
n ". lI, 3-
e. )5 n i-l la 'oito
rto )to La-
LlO-
ettizač(dy ebo :ků. naého eje alní
mísy. Na této úrovni jsou vyvinuty skalní mísy opět na Přední skále, ně. k o l i k m e n š Í C hn a V r c h o l o v é l a v i c i N a s k a l c e , n a M í C h o v ě S k á l e a n a R o š t e j n ě .N a v r c h o l o v é k r y o p l a n a č n Í p l o š i n ě P ř e d n í s k á l y v m í s t e c h z v a ných Alej, Se llacháZejí dva baivany, na nichŽ jsou skalní mísy. Na východněji leŽícímbalvatru je jedna mísa S nlimolYádně širokýnr odtokovým járkem. Na druhém balvanu je mělká nrísa se širokýnt dnem a dvě další mísyvzájemně spojené odtokovými járky. Zvláštností mísy je její vytvoření v korytovitě zvětralém povrchu balvanu v místech kříŽerrí puklin s křemennou výplní a velmi široký odtokový járek. Po odstran'ění vody a organických zbytků [jehličí, listy] byla plocha dna o průměru 25cm p o k r y t á p í s č i t o u u s a z e n i l ) o u h ] u b o k o u 1 0 m m . Č a s t e č t
23
1 4 c m , n a h o ř e 3 0 c n r , s k ] o n s t ě n a Ž 7 2 o . D v ě s p o d n ě j š ím í s y j s o u s p o j e n y širokým odtokovým járkem. Poslední, nespodnějšÍ odtokový ]árek celé soustavy mís je opět sevřenější. Na severní stěně balvanu je zaloŽena ová]ná skalní mísa s širokým dnem. Po odstranění veškeré hnioty ze dna mís je zřetelně viditelná irh]in. k a z a h l o r ' r b e r r á1 c m a š i r o k á 0 , 5 - 2 , 5 c r n . T v o ř Í s e n a p u k l i n ě , k t e r o u l z e s p a t ř i t n a d n e j m e n š Íh o r i ' r ím í s o u ( o d t u d j e m ě ř e n a d é l k a p o d é I t t é h op r o f i l u s o u s t a v y m í s - 2 3 9 c n i J ' T a t o p u k l i n a b y l a Z v ý L " a z n é L 7aaŽ p o v y t v o ř e . n í s k a ] n í c h m í s r o z p í r r á n í ml e d t r I P t Y í 1 o h 9 y a 10]. Daiším typem skalníclr mís je jejich 4. vývojové stadium. odtokový járek dosáhne r',trovnědna mÍsy, tato jiŽ nezadrŽuje vodu a intenzita kli. maticky podmínělrých zvětrávacích procesů se značně sniŽuje. V mísách se zadržuje organický materiáI, který udrŽtrje vlhkost a nastupuje další významný zvětrávací činitel . vegetace, především mechorosty a cévnaté rostliny. Příklad uvádím opět z Přední skály. Asi 80 m J od vrcholu na kryoplanační pioširrě je rrápadrrá skupina mrazem toztržených balvanů. Původně tvoříly jeden celek o roznrěrech asi 7 x 8 x 2m. Z balvanů byl odstraněn souvislý ,,koberec.. lrumostrí pťrdy porostlé mechy a kapradi. nani, ale i maiirríkelir a černýtn bezetn, pod nínržbyly ukt'yty zbytky skaln í c h n r í s .V a l y a h ř b í t k y m e z i n i m i b y l y j i Ž t é n ě ř r o z r t t š e n y . Z 9 m í s , k t e . r é l z e i d e n t i f i k o v a t , b y l y r r ě k t e r ' ék a s k á d o v i t ě s p o j e n y , n ě k t e r é b y l y n a o k r a j í c h r o z t r Ž e n y m f a z e l l l . Z a c h o v a l a S e p o u z e j e d i n á , k t e r á j e Š t ěd n e s zadržu1e vodu. Při opatrnétn orlkrývání povrchu balvanů bylo v nrÍsteclr, k d e p r o b í h á o d o l n ě j š í h ř b Í t e k , n a l e z e n o n ě k o l i k m e t r š í c hk a n r e n ť t ,z b y t k ť t okrajového valu mísy. V tonrto případě se vývoj ska]nÍclr mís dostal do stadia serrility . írpInéliorozrtlšetrí. Baivany jsou od sebe oclděleny nrohtttnými trhiinami, na jejich stě. nách je noŽné rekotrstruovat jejich původní spojení. Mísy jsott roztrŽeay a jejich části ]ze stradno k sobě přirovnávat' Šíl-iía tr'hlin je 20-40 crn. Z n a č r r ě z a o b l e n é t v a r y b a l v a t r ů ,z a t r i k i é t v a r y s k a l n í c h m í s a o s t r é h r a n y v z n i k l é n r a z o v ý i r r t ř í š t ě n í r nd o v o l u j í u v a Ž o v a t o v z l r i k u m í s k o n c e m t ř e . tihor nebo počátkem čtvrtohor. Destrukce balvanů nastala běhetn pleisto. c é n u , t o t á l n Í r o z p a d v a l ů m í s v ] r o ] o c é n u .P o d o b n ý c h p t Y í k l a d ůd e s t r u k c e mís je více. Liší se od popsaného případu tím, že se tyto mísy nacházejí na nejvyšších místech skalníclr írtvarů, nepřístupny spadu lisiů a jehličí a do značnémíry přÍstupné větrům a dešti, které udržují mísy prázdné. Skalní mísy jsou toztrŽeny rovněŽ mrazem' jejich stěny jsotl pevné a do. konce ani nejsou porostlé vegetací. Pr-íkladenr rnohou být mísy na Čerto. vě hrádkrr, Na skalce nebo i mísa na vrcholovém balvanu Přední skály a na Míchově skále. Na prvních dvort }okalltách se mísy vytvořily na
24
v
é a t-
e ))til l
ih S1 tc
ia
u. yl It-
tlena ES
)h, KU do tě. ny n. .ny řeto(ce :eji Itcl
né. do:to-
áIy na
horních ]avicích mocných asi 40 cm. Zaoblené tvary svědčí o ter'ciérnírrr p ů v o d uh o r n í c h p a r t i í s k a 1 i s k a . Výrazný pttklinový systém podmínil tvary pleistocénní nrodelace. Bloky byly rozštípeny včetně skalních mís, jejich části se zřítiiy na ťtpatní haldu Izbytky mís byly nalezeny pouze v jednom případě na Míchově skále na balvanu pod skalní věŽí)' U některých mís je nápadiré dvojí aŽ trojí jemné zahloubení stěn. Zahloribení b-vlo ovlivněno systérnem L.pt'tklin, které byly v době tvorby nrís bez trhlin, vodorovrrě uloŽené bloky k sobě těsně přiléhaly, vývoj mísy probíhal z horní lavice do spodirí, ve svislémsměru stupňovitě. i tyto mísy byly pleistocénním klimatem roz. t:ženy, Na Čertově hrádku eristuje 13 zbytků slralních mís, pouze dvě jsou zachovalé. llísa v SV části věžovitéhoskaliska svědčí o současném vývoji a vzniku ska]ních mís. Je mě]ká, 2,5 cm hluboká, kruhovitá o prům ě r u 2 5 c m . P o č í n ás e v y v í j e t o d t o k o v ý j á r e k 4 0 c m d l o u h ý , 4 c n r h i u b o k ý , 18cm široký, stáčí se k JV. Po dešti se několik dnů v prohlubni trdrŽuje voda. Pozorované mísy na Čertově irrádku v době destrukce mrazel]l v pleistocénu nedosáh]y stadia senility. N a s k a ] c e j s o u z b y t k y m í s n a v r c l r o l o v é l a v i c i v ě Ž o v i t é I r os k a l i s k a asi na 450. metru délky hradby od jejího S okraje Iod Hojkova]. Vrcholov á l a v i c e j e p r o t a Ž e n á v e s m ě r t r ] ] Z . S S V [ 5 n t ] , š í ř k a č i n í2 , 5 m , m á s k l o t r 6. k IZ. Na povrchr't ]avice je 13 výraz'ných odtokových járk.l. Nejhlttbší j e 1 5 c m , Š í ř k y 1 0 c m . N a t é Ž e p l o š e ; . s o r rp o z ů s t a t k ; y7 s k a l n í c h t r r í s r o z . irŽených mrazem a jedna mísa ve 3. vývojovém stadiu. odtokový járek směřuje k V, je široký 10 cm. MÍsa má hloubktr 30 cm, je mírrlě protaŽerra i ' e s m ě r u Z - v Í 1 7c m ) , v S - j s r n ě r u n r ě ř í 1 5 c n r . Vznik skalní mísy egutací je povaŽován za velmi vzácný jev tVOTÝP KA 1964, s.253]. Ve studované oblasti se nachází 5 mís. Především skaltlÍ mísa na bázi skalního hřibtr na Čertově lrrádku. Prohlubeň se vyvitrltla na r o z š í ř e n éb á z i h ř i b u , k t e r á s e o b l o u k o v i t ě z u ž t t j e ,p o s l é z e k l e n b o v i t ě v y . k l e n u j e n a c l m Í s o t t .P o v r c h v y k l e n . u t ép l o c h y n a d m í s o u j e m i s k o v Í t éz p r o hýbán působením vody, která přitékala shora a odkapávala dolů I)a roz. š í ř e n o up l o š i n k u z v ý š k y 5 0 c m . Č á s t p l o c n y n a r l m í s o t t v š í ř i a Ž 4 0 c m o d výklenků je rovná, pokrytá ]imonitovou kůrou. Prostor okolo nrísy smě. rem k J až Z je teráskovitě rozrušen jemnýnri a hojnými pukiinanti. V a SV ckraj mÍsy je pevný a oblý. Strop nad mísou má sklon 16 o k JV, skion dna mísy 5 o k S. odkapávání vody bylo umoŽněno nepravidelným miskovitým zvětráváním převisié plochy nad mísou' Mísa je podlouhlá, ve sněru S-J měřÍ 80 cm, šířka je 50 cm, její okraj je odlomený mrazovýtn zvětráváním v pleistocénu. Autor se domnívá, Že tato mísa vznikla v pliocénu, případně počát.
25
-
kem kvartéru.]ejí tvary jsou oblé,stejně jako celá báze hřibu. Pleistocénní zvětrávací procesy se projevily odlomením části hrYibuvčetně S části mísy. HolocéntrÍklima se projevuje zvěttáváním ].]Z okraje mísy včetrrěnovéhozahlubovánídna mísy [2 cm]. Vzniká zde nová prohlubeti zatím nepravidelnélroa nezaobleného,spíšeostrohranného ťttvarus ocl. tokovým járkem s ostrými hranami. Prohlubeň vzniká opět egtltacÍ,aie i částečněprortdícívodou, která má nloŽnostpo odlomeníhřibu v podobě sráŽek na nrísudopadat.Dalšímísy jsou na Mrhatině. Na základě pozot'ovánítvarů mís, množstvía sloŽetríusazenin na dně mís, vlivu vody a vegetace rra vývoj mís, jsem dospěl k názoru, že zvéÍrávací procesy probíhajírelativně rychle. RozhodujÍcíroli při zahlubo. vání nrísysehrává nerostllésloženÍlrorniny, klimatické podmínkya agre. sivita stagnrljícívody, dále organický silně zvodnělý substrát, který se časem stává Živnou půdou rostlin, které působína stěny mís chemicky i mechanicky. V mísáCh1.-3. vývojovéhostadia vŽdy po ročnípřestávce je odstraňován veškerý obsah a na dtrě se vŽdy objevují malé úlomky horniny. U mís ve 4. vývojovénrstacliunedocházi k zadržovánívody, stě. ny mís jsou hladké a jsou odotnějšívůčizvětrávánÍ.Pokud jsou však přístuprrévegetaci, jsou rychle zaplňovány spadlými listy, jehiičínr,větvič. kami a destrukce se urychluje. Asi 45 pozorovanýchmís je moŽrrépo po. souzenívšech okolnostívzniku a možnostÍvývoje rozlišit do 2 skupin. Mísy vytvořenéna zaoblených balvanech nebo zaoblených vrcholo. i.ých lavicÍch Idvoufázavý vývoj skaliska) Ize povaŽovatZa mikrotvary vytvořené koncem třetihor nebo počátkem čtvrtohor Ipliocén-pleisto. cén]. Pro tento názor svědčÍfakt, Že mísy,respektive balvany nebo skalní véŽes mísami jsou kryogenně přemodelovány.Tato mode]ace nastala v pleistocénu.JestliŽe jsou mísy toztrženénrazem' museiy být vytvorYeny r' době před holocénem.Většíhostáří být nentohott,vzh]edem k intenzitě tropickéhozvětrávání v terciéru' Do druhé skupiny jsou zařazeny zaclrovalé skalní mísy 2._4. vývo. jového stadia. Pokud by tyto prohlubně existovaly jiŽ v pleistocénu,byly by balvany v důsledku zadÍŽenívody a jejího zmrznuti během pleistocé. nu jistě silně poškozerrytříštivýmiúčirikyledu' Na balvanech s vyvinr:tý. mi mísami však tyto projevy neexistují. Autor se domnívá, Že mísy jsou díIem holocénníhohumidnÍhoklimatu. Skalní výklenky a dutiny tvoří velmi rozmanÍtéikdyŽ nehojné tvary mikroreliéfu. Je ntožnéie po. dle doby vzniku a vývoje rozdělit do 5 skupin: 1. skupinu tvoří mělce oválné výklenky na hrubozrnějšížule melechov.
zli
I I
\
2
I s l
s k é h ot y p u . P o č á t e k v ý v o j e s p a d á d o k o n c e t ř e t i h o r a Ž p o č á t k u č t v r t o h o r . Nesou stopy kryogetlnÍ mode}ace s trepatrným vývojen v holocénu. Vy. s k y t u j ís e n a P ř e d l r Í s k á l e , Č e r t o v ě h r á d k u a N a s k a ] c e . 2 . s k u p i n u t v o ř í v ý k i e n k y z a I o ž e n én a p u k l i r r ě h r u b o z r n ě j š Í Ž u l y m e ] e c h o v s k é h ot y p u , v ý v o j p r o d ě l á v a j í v h o l o c é n u . V y s k y t u j í s e v z á k l a d r r ě hřibu na Čertově hrádku. 3 . s k t . t p i n av ý k l e n k ů s e v y t v o r Y i l a v c o r . d i e r i t i c k é r u l e v p o d o b ě č o č k o v i . t ý c h ú t v a r ů '] s o u p l e i s t o c é n n í h o a Ž h o l o c é r r n í h os t á ř Í . V ý s k y t r r a K ř e m e š . n í k ua r l a V e l k é m Š p i č á k r r ' 4. skupina je zastoupena ojedirrělými tvary vytvořenými v křemeirné výplni puklin v Žule Na skalce a na Míchově skále' Jsou to dtrtinky různé velikosti často s krystalovou výplnÍ stěn Inapr'. Na skalce). Vznikly pii luhnutÍ křemenné hmoty, na povrch se dostaly po odtrŽení stěny lnrazov é h os r u b u p ř i k r y o g e n n Í m o d e l a c i t e r é n u v p l e i s t o c é n u . 5. skupina je tvořena navzájem spojenými zahloubenými járky na systé. n u d r o b n ý c h p u k l i r r . V y s k y t L r j Í S e n a Š t a n r b e r k u ,n a M r h a t i r ' r ě , M í c h o v ě skále a na Roštejně. 1 .s k u p i n a v ý k l e n k ů : oválné aŽ kruhovité výklenky se vyskytují v hrubozrnější Žule lra P ř e d r r ís k á l e v p o č t u d v o u , N a s k a i c e a n a Č e r t o v ě h r á d k u p o j e d n o n r . T'ytovýklenky vznikly zvětráváním nréně odolných partií Žuly na stěnách vrcholových lavic nebo vrcholových izolovaných balvarrů. Výklenky jsoLl zahloubeny poměrně hluboko, jejich okraje jsou měkce modelovány' Izo]ované balvany většinor"rzměnily svou původní polohr:. Jeden z balvanů s největším výklerrkem je v místech výklenku roztrŽen mrazem, okraj zbytku zaobleného výklenku má ostré hrany. V okoií leŽí úlomky dalšÍch balvanů se stopanri terciérní modelace s kryogenním přetvářenínr. Všech. ny okolnosti připouštějí určenípliocénního stáří [I]EMEK, 1964]. Popis jednotlivých skalnich výklenků Skalní výklenek ve vrcho]ové části hradby na Přední skále je vyvinut na izolovaném balvanu, který je nepatrně posunut. od podkladu je o d d ě I e n , s p o č Í v á n a b a l v a n u , s t ě n a m i o p ř e n o b l o k y s o u s e d r r í .V ý k i e n e k se vytvořil tra stěně v místech kříŽenÍ dvou puklin postupným diferenco. vaným zvětráváním a odplavováním méně odolných částic Žuly. Existence puklin předcházela vývoji výklenktt. L.pttkiÍna se mírn"ě sklání, zatékajícívoda zvětšova]a puklinu aŽ po míSto, kde procházela puklina svislá. V mÍstě křižení puklin počala vznikat prohluberi, která se prohiubovala až k pttklině probíhajÍcÍ uvnitř balvantl, kolmá na průběh předcházejÍ-
27
I
t ' í c h d v o u p u k 1 i n . D t r o v ý i < i e t r l r tjLe n l í r t r ě Z a i r i o t t b e n o , o b s a h l t j e v r s t v i č k u h u n t u s u s p o r o s t e m t n e c h ů , p ů s o b í c í c hn a p o v r c h d n a d e s t r u k č n ě . o s t a t ní plochy výklenku jsou pevné, žula se nedrobí. Horní okra j r'ýklenku j e o k o l o p t - t k l i r r yo d v ě t r a l ý . V ý k l e n e k j e r t m í s t ě n n a S V s t ě n ě b a l v a n r t o rozměreclr SZ-JV 160 cm, sv^]Z 120 cm, tloušťka 45 cm. Zadní stěna vý. k l e t l k u t n á s l < i o t r8 3 . . k S V . L - p u k i i n a s m ě ř u j í c í o d J k o k r a j i v ý k l e n k u slecltije po obvodu zadrtí stět'iy v dé]ce 5 cm nahoru Í dolů její kontakt s boční stěrrou. Výklenek je kruhovitý o průměru 33 cm. Hloubka upros t ř e d n a j i Ž n í s t r a n ě j e 2 2 c t n , n a s e v e r n í 1 ' 2c m . Ú t v a r p ř i p o r n í n á s k a l n í mísu, je ovšen orÍetltován do svislé polohy. V JZ části vrcholové kryoplanační plošiny Přední skály je skupina Lalvanů s terciérní a pleistocénní modeiací. Největší z balvanů má na s t r a i l ě o b r á t ; e t l ék S Z v y t v o Ť e n s k a l t l í v ý k l e n e k , n e j v ě š t í v e s t l l t l o v a n é n ú , z e m í .P ů v o d n ě b y i v ý k l e n e k o v á I r r é h o t v a r u . Z a c h o v a l á č á s t m á v ý š k u 6 1 c m , n e j v ě t š í š í ř k a .v h o r n í t ř e t i n ě j e 6 2 c m , h l o u b k a 2 6 c m . Z a d n í s t ě n a n r á s k i o n 4 4 , , , 6 3 . ' ' 8 6 . , v ť t s r : c í c5h, 2 3 a 2 8 c m . V ý k l e l l e k v z n i k ] s e ] e k t i v _ r ástic Žuly. Tvar byl narušen pleistocétrním t r í n r z v ě t r á v á n í n r j e r n L r ě j š í c lč odtlŽením části balvalrit v místě výskytu výklenku. Povrch stěn výklenkrt je pt.lvl-rý'Žii1a tltlrlí trarltšr:tla,tla stětly pťtsrlbíjeltl tlstr'ťtvkcrvitěrostrltlcí r ' r í z k ťm; e c i r r l v é r o s t l i i l k y a k o r . t l v i t él i Š ej r l í l t y . Třetí ska|uí výklerrek se vyskytrtje na vrcholovérn balvatlu v S čristi skaliska v těsné b]ízkostíhřibrr na Celtově }rrádku' Stěna balr,anu s vÝ' klelrkem rná SV expozici. Opět krtrirovitý výklenek má prťrměr 13ctn, hlor.lbku 45 mn. Ve spodtrí čáistise vyvíjí ocitokový járek široký 10 cm, z a h l o t l b e n ý 2 c m . P o v r ' c l r s t ě r r v ý k 1 e r l k L rj e p e v t r ý . } d e o t v a r , k t e r ý v z h l e denr k výhodné vrcholové poloze odolal povětrnostním v]lvůn' pouze balv a n j a k o c e l e k b y l i n í r n ě p t ) S t l r r u tz p ů v o c l n Íp o l o h y a t v o ř í č á s t s t r o p r t s k a I n í h o t t - t t t e l l tP. o d o b n ý v ý v o j n r ě l i v p o ř a d í č t v r t ý v ý k l e n e k N a s k a l c e . J e v y t v o r . e t l n a z a o b l e r r é a p o s r ' i n u t év r c h o l o v é l a v i c i z á p a d t r í č á s t i s k a l r r í hradby asi na 360. metru od jejího S počátktt. Lavice má rozměr 330 x 350 r 80 Cm. ProStor pod lavicí je zvětraIý, takŽe ]avice tvoří strop převi. stt. Na svislé stěrrě orientované k J probíhají 2 puklitry, z nichž jedna ntá 0,5 cm noclloll křenrennou výpiň. Asi v třetilrě horní pukliny je vytvořen výklenek miskovitého tvarlr ve svis]é poloze o průměru 18 cm a hiotlbky 6 cm. V hornÍ části vlevo se zalriubuje do pukiÍtty vyplněné křemenem, zde se tvořÍ další výklenek o průměru 3 cnr, zahloubení činí 15 mm. Vý. k l e n e k v z n i k l j a k o p ř e d e š l é , h o l o c é r r r r ív ý v o j j e o v l i v r r ě n p u k l i n o u , k t e r á se dostala do jiné polohy posunen lavice v pleistocénu. Zatékání vcdv z p ť r s o b r r j et t d r Ž o v á l r í v ě t š í v l h k o s t i a i n t e n z í v n ě j š í c h e m i c k é z r z ě t r á v á n í .
ztl
2 . s i i i t 1 t i t t av ý k l c t t k ť t T v o ř í j i v ý k l e t l k y v y v í j t : j r c ís e V i 1 0 l 0 ( ] é r t rv. t | l t t , z á I t l č í ,á s t i l l i . Í l - l rrrr a C e r t o v ě l r r á d k u . | s t - l tvt y t v o t : r ; i r yv n r í s t ě v y š š í| r ' t l k v c l t c c I , 1 l t t k l i r r .N a r r e j v ý t . a z l t ě j špít r k i i r r ě s - . v y v í - i ít r ' i l i i l l k a , j í Ž z a t é k ( l v o c l a p o r t t í r t i ěs } < l o r l ě j l r é l p l r t š eI k ] ] c l o t r i t t ' a b á z e h t Y i b r t N . e t r l o Ž t r o s tp ř í r r r é 1 rpoů s t l b e t r ís l r r n e č t l í t ; ] r p i p r ' s k * t l r t l o Ž t i t r j et t d r Ž r ' r v á t tsít á l é v l l r k o s t i a p r o s a k o v á i l í v o d y c l o s p o c | t i í c h č á s t í , k d e d o c t i á Z í k L - i ] e n l i c k é r r r rar t r i e c h a t r i c k é n i L rz v ě t r á v á n í v r . ; vyššínríře ireŽ v c;koIí.R zvýrazrtěrrí ciifereirciace ÍLselkůs itrtellzÍvtrějšínri c l e s t r t t k č n í mpi r o c e s y p t . i s p í v á i i v o r b a l i m o n i t o v é k ů r y , k t e r á i r r č i t éú s e k y z p e v t ' i u j e .V Ý k l o t r k y s e t v o ř . í t r a r l e j v ý r a z t t ě j š íp t . i k l i t r ěn e z i d v ě n r a d a l . š í m ia s l a b š í r r i , j c j i c h Ž o k o l í j e i r á p a c l l l ě r e z a v o - h l } ě d ě z b a r v e t i o . T y t o c l v a t l u a v ép á s y j s c t ' . to d s e b e v z d á l e n y 7 c r r r . D a ] š ít n a v ý p á s j e o p ě t o 7 c n l r i í Ž e d' a l š í p á s 5 0 c n r r r í Ž ea š i l ' o k ý j e 5 c n r . Ž t i l a z v ě t r á v á v d r o b n é l u p í n . k o v i t é ť t t v a r y ,j e Ž s e v y d r o l u j í a r r e j j e n n ě j š í č á s t i c e j s o r ' rč á s t e č r r ěo d p l a v o v á n y p u l i i i n o v ý n r S y S t é n e n l d o r r i t r a , c o ž p o d . n r i ň u j em i m o ř á d n o t i h l o u b . k u v ý k l e n l r ů ' č á s t j e m r r ý c h z v ě t r a l i r r 1 . eo d r r á š e n a s r á Ž k o v o u v o d o t . t .s t é k a j í c íp o p o v r c h u b á z e h ř Í b t t ; t í n t t o z p ů s o b e r n j e r o z š i ř o v á r r o ú s t í v ý k l e n k ť t V ý k l e t r k ůj e c e l k e m 2 3 , n a p o v r c h ú s t í o v á l n ý n r i o t v o r y o r o z m ě r e c h o d 2 x 1cm po 27 x 16 cm. Hloubka výklenků da]elro převyšuje tyto hodnoty; činí u nejmenších výklenků 15 cm, u, největšílro110 crn. Některé výk l e n k y s e v e s v é m ú s t ís p o j t ' t j í C , oŽ Vede později k tvorbě jednoho veikého výlrienku. Dna výklenků jsou pokryta jemnými písčitými sedirrrenty, jeŽ jsou splaveny ďo lejzazších prostorů výklenků a jsou podmínkou uclrŽo. vání vlhkosti v celém prosioru dr'rtiny. Hlavním zdrojem vody je .loda s t é k a j í c íp o p o v r c h u b o č n í c i rs t ě i r l a v i c a ž n a ú r o v e ň p u k l i n y s v ý k l e r r k y . Výklenky připomínají vývojen tafone. Stejný typ výklenků se vyskytuje na Mrhatině. 3' skupina výklenků Výskyt je lokalizován tra území tvořetrénr rtt].a.nli,na Křenreštrí}iti, Velkém Špičákua na Vršku ['IAUBER, 1985J. Ve zvrásrrěných okrscícir ruly vliven diferencovaného petrografického s]oŽení jednotlivých vrstvič e k d o c h á z í k u v o l n ě n í o d o l n ě j š í c h č o č k o v i t ý c i .ú r t v a r ů .V e s t ě n ě s e p a k o b j e v u j íp r c h i l r b n ě , č a s t o s e ř a z e n é v e d l e S e b e ' S l e d L i j í cp r t i b ě h v r á s . P r o . 1 o Ž es e o b j e v u j í n e j č a s t ě j i n a p l o c h á c h v z n i k l ý c h k o n g e l i f r a k c í v p l e i s t o . c é n u , j e z ř e j m é , Ž e s e j e d n á o m i k r o r e l i é f k v a r t é r u . K u v o l n é t r íč o č e k v ě t š í c hr o z m ě r ů d o c h á z e i o v p l e i s , L o c é n u j,a k o t o m s v ě d č í v z n i k s k a l n í h o o k n a n a K ř e m e š n Í k u . N e j č a s t ě j i S e t v o ř í v ý k l e n k y o d v ě t r á n í r r rk r . e l t r e n n é č o č k y .V ý k i e n e k t o h o t o t y p u s e n a c h á z í n a p ř . n a s t ě n ě s t ř e d n í h o i r ř b í r l k u v závěru S části hradb,v na Křemešníku. Výklenek se vytvořil 1B0 Cm nad
29
Z e m í l l a L . p u k l i t r ě v k ř e m e t l r r é v ý p i t r i . J e h c r d é l k a j e 19 cttt, i'ýška g a hloubka 7,5 cm. ostré okraje nejsou přehioubené. D a l š í v ý k l e n k y j s o u n a V | š k u [ 6 3 1 m ) t r B a t e l o v a , zejmétra tra clvot-t balvanech na Vrcholové ološině. Na S části plošitty Spadajícíntírtrě k Batelovu tra balvatirt o loztrtě. r e c h 6 x 3 x 2 , 5 m , 5 0 - _ 8 0 C m l ] a d z e m i j e č o č k o v i t ýú t v a r k ř e m e n e o r o z . n t ě r e c h 5 0 )
30
n é m u z a h l u b o v á n í d t r a d u t i t r , d á l e s e p r o j e v u j e v u v o l ň o r u á r r íh r a n o l k ů k ř e m e n e n a s p o d n í c h o k r a " j í c hd u t i n . S v ý m v ý v o j e m i t v a r e m j s o u p o d o b . né výklenky na Míchově skáIe. Zde jsou dutiny menších rozmělů a jsou v ě t š i n o uv z á j e m n ě s p c r j en y . 5. skupina výklerrků byla pozorována pouze tra skalních ťttvarech rra Štamberku, Mrhatitté, Míchově skále a na Roštejně. Vytvořily se v podobě zahloubených járkťt na hustě za|oŽeném systému puklin na stěnách balvanů s jihozápadní expozicÍ. ]e zře1mé, Že se na vzniku podíIel jako prinlární systém pttklin, chemické a fyzikáltrí zvětrávání. Plochy s ,,hieroglyfickými'' výklenky n e j s o u n a r u š e n y m e c l r a n i c k ý r n i f o r m a m i z v ě t r á v á n í v p l e i s t o c é r r u ,ž l á b k y isou h]uboké 2-5 cm, tvary se vyskytují velmi sporadicky, nejlépe jsou v y v i n u t y n a Š t a m b e r k u . J e d n á s e o h o ] o c é r r n ít v a r y . Žlábkové škrapy Jsou nejdokonaieji vytvořetry rla balvatru rra vrchoiové kryoplatiační p1ošiněPřednÍ skáIy. Balvan má Žokovitý tvar získaný terciérníin zvéttáláním. Po exhumaci se na jeho povrchu začaly tvořit žIábkovité škrapy I n e o g é n J .D E M E K [ 1 9 6 4 ] p o v a Ž u j e z a n e j p ř í h o d n ě j š í o b d o b í j e ] i c h v z n i k u teplé a vlhké podnebí neogénu. Do současné polohy se dostal balvaIr v p l e i s t o c é n n íd o b ě s e s u n u t Í m z b l o k u , o t t ě j Ž s e o p í r á S V o u S e v e r n Í s p r , r l . n í č á s t í .J i Ž n í č á s t í s p o č í v á b a i v a n s e š k r a p y n a s k a l n í m p o d k l a d r r p l o š i n y . Balvan má rozměry 200 r 200 x 100 cm. Na S stěně jsou 4 Žiábky od. dělené vzájemně hřbítky. Škrapy začílaji na oblé straně balvalrtl, polrrač u j Ív c e l é m p r ů b ě h u s t ě n y z h r u b a s o u b ě Ž n ě . P r a v ě d p o d o b n ě b y l y p ů r z o d ně součástímohutnějšího útvaru, který byl v pleistocénu rozr'ušen a Zachoval se jen zbytek. V následujícím přehledu jsou udaje o rozměrech n e j v ý r a z n ě j š í h o6 1 c n i d l o u h é h o Ž l á b k u :
ol_
(ly taoří ch terne 3n:in.
Vzdá1enost od počátkuž]ábku vcm
růoz-
Šířkaa hioubka žlábku v cm
Sklon ve o
an-
'ět-
0 10 20 30
iny lod na rle-
/jO
50 60
.t d-
an-
20 25 23 25 27,5 2íi 6
12 19 35
I
-
u-15 15-30 30-35 35-47 47 -50 50-63
1^
4Z
22 32 36
44
40
JJ .).1
31
I
Dno žlábkuve vzdá1etrostiorl počá1I
odlomeno
i Ž l á l t k ů j e p e v l t ý , l l ( j 1 l íl ) t - l | 0 s t l ýŽ á t l t t t - t uv t l g e t a c í . P o v r . t : l tI t i l ; í t t < ů O l l ] é t r ' a r y t r a s v ě d č L r j cí . l r e n r i c k é n r rztv ě i r á v á r r í ' l r } a d k ý p o v r c h j e d o . t podílck l a . d e m , Ž e z v é t r á v á t r íp r o b Í h a l o n a o b t r a Ž e t l é ms l < a 1 t r í tú n ttvarra l a s e z t t a č t i ěi v o 1 1 i i íC I o Z Í ] . V r l k o l Í s e l i a c l r á z Í j c Š t ě r l ě k c r l i k l x ' i l v a r r f i s p o t l c l b l t ý t t t iŽ 1 á l l k y , t y t o v š a k l l e d o s a h L rj í v Ě l | š í h tZ-ar l ] l o t i l j e t t ía t t i p r a v i d e l t r o s t i p r ů b ě h t ' t . Podobilé Žiábky 1ze poz0lovat lra skaliscích S VýrazI}Oulavit;ovitou ''lillrtčtiostŽ í u l y : i l a v r c l r o l o v é i l l s k a i i s k u t r a Č e r t o v ě l r r ' á d l < u ,N a s k a l c c , rra Stanrbel'i:lla ua Míchově skale. Zde se ira okrajích tiěkolika lavic narl s e b o u v y s k y t ' ' r j í } r l u b c r k éŽ i á i . - k y , j e j i c h Ž p r ů b ě h j e l t e j } é p e v i d ě t p ř i p o l i i e l - l t rs l r o r a . Z ř r : j n r ě s e j e d i r á o i r e o g é t r l l íŽ l á b k o v é š k t . a p y .V ý r a z t r á v y š š í I l e k v e t t t : e t , p t i k i i r r a p l e i s t c c é t i t r íl n L a z o v é z v ě t r á r l á r r í o v i i v t r i 1 o d a i š Í v ý v o j Ž l á b k c v ý c l r š k r ' a p ů .D o š 1 ok o d l o t n e n í s p o d , l í c h č á s t í l a v i c ' m a j í , , d e š t . rlíkovitý.. ivar. - ve spodtrí části jsoLr podie L'pr'tklirr ostř'e odděleny od velni zaobiené borní částl' Zvláštrrí cliarairter tnají potrtěrirě častcr se vyskytttjíCi žIábl,-y vytvořetré tra baivaneclr prostolrpených křenennou výpltrí puklin. Niezi těmito výptněnri zvéirávají rychieji méně odolrtá pásna' Podléhají mechatrickri. t n u i c l r e t n i c k é t r r uť i č i n k u s r á Ž k o v é v o d y , p ř i č e m Ž o d o l n é v ý p l n ě t v o ř i }iřbítky. Žiábkové Škrapy jsou vytvor.elryrovněŽ na skalním výchozu při bázi l r r a c l n ív ě Ž e n a Š t a m b e r k u . R o v n o b ě Ž r r ý s v i s l ý p r ů b ě h Ž l á i r k ů a j e j i c h n l e n . š i r o z n r ě r y n a s v ě d č u j íi n t e n z í v n í m u z v ě t r á v á n í a č i n n o s t i v o d y . Voštiny V o š t i i r y j s o u j a m k o v i t é r n ě i k é p r o h l t l b r r ě r r e j č a s t ě j ik u l a t é h o a ž o v á I . t r é h ot v a r u , v z á j e m n ě o d s e b e o d d ě l e n é v Ž u l á c h o b l ý m i h ř b í t k y , v r u l á c h l r r . b Í t k yo s t r ý n i ' N e j l é p e j s o u v o š t i n y v y v i n u t y v Ž u l o v é o b l a s t i n a p ř . n a S Z s t ě n ě b l o k u m r a z o v é h o s r u b u n a P l . e c l n ís k á l e . R o z n r ě r y v o š t i r r S e p o l'rybují v rozmezí 4_20 cnr v průměru, hloLtbka od 10 do 37 nnr. V SV část i s k a l i r í h o ť t t v a r uČ e r t o v a h r á d k t r , v m í s t e c h 7 m v y s o k é h o p ř e v i s u v p r a v o ú } r ] é nvr ý s t u p k u , n a s t ě r r ě o b r á c e n é k V , j s o u p r a v i d e l n é j a m k y o p r ů nrěru nrax. 15 cm a h}oubky 3 cm' Voštiny vznikly vyvětráváním méně odolných partií Žuly. Povrch stěn voštirr irení hladký; vystupu jí drobné výčnělky kr-enerrtrých zrn. Pro v z n i k v o Š t i t rn r á p r a v d ě p o d o b n ě k r o m ě c h e m i c k é h o z v ě t r á v á n í r o z h o d u j í c í v ý z r r a r r .m r echanické zvětráválrí v podobě namrzání vody na stěnách s k a l i s k a . L ] v o l n ě n é č á s t e č k yl r o r t r i n y j s o u p o o t e p l e r r í o d p i a v o v á n y v o d o t t . Terrto proces lze pozor.ovat v době obIevy rrebo jarního tání i v současné doliě tra svisiýc}r, ale i tra spodrrích ploclráclr bloků. Voda stéká po stě.
32
nách bloků přes zaoblerrédolní hrany na jejich spodní plochu. Zďe část vodyzůstává,část skapává na níŽe ležícíblok, na němŽ se tvoří jemné prohlubněrrebojárky. PřÍ clchlazenívoda zmtzne; střídáníteplot vyvolározpínáníhorniny a uvolňováníjejíchčástic. vá mechanické V obottpřípadech se jedná o tvary vzniklé v holocénu.Svědčío tont především nález plochy s voštinami,která je v polovině porušenadvěma trhlinamiIL-pukliny] vzniklými v pleistocénu.Tenká lavice má vytvořeodtokovéjárky v horní i dolní části v délceasi 1m. Směrem nézaoblené k jihu v místechpřiblíŽerrík sousednímubloku, odděIenémuopět širokou trhlinou,má lavíce ostré hrarry. ]e zde zŤejmývývoj zaoblených tvarťtpo pleistocénním roztrŽenískaliska, tedy v holocétru.Stejný typ voštin se svislých stěnách Žrrlových bloků rra Štamberku,na Vrchu vytvořilna a MÍchově skáIe' Na územíbudovatrénlrulami se vyskytují mě]ké,většinou korýtkovitě utvářenéprohlubně, oddělené od sebe ú'zkýmiostrými hřbítky. Exis. tencetěchto mikrotvarů způsobujevelkou plastičnostrulových balvanů. .Iytojemnétvary vznikající zvětráním méně odolných vrstviček, vznika. jív holocénu. V Y H O D N o C E NVÍY B R A N Ý C H L o K A L I . r hrádek {714 m) Čertův je jednímz mírně protaŽerrýchhřbetů tnasÍvuČeřÍrrkuv jeho JZ částt. Hřbetsiedujesměr SSZ-JJV,samotná vr.cholováplošinaSZ-]V. Na východ. nístraněje výrazně oddě}enod hřbetu Přední skály údolímDolnohutské. ho potoka,tekoucÍhodo rybníka Klechtavce S od Rohozné.Západní svah klesádo údolÍMešnickéhopotoka, odděltrjÍcÍho Čertůvhrádek od dalšího hřbetuMešnice. Na J zasahuje k sídlu Rohozná, na S je od Mešnice od. dělenČertův hrádek plošinou. Na vrcholové plošině {71'4nl) se nacházeji zbytky skalní hradby' Skaliskajsou orientována ve směru SZ.IV. Ze skalnÍ hradby se zachovaly dvasamostatnéútvary, jeŽ plošně tvoří mírně protáhlý útvar dlouhý 50 m a široký40 m. Mezi oběma skalisky je 11m široká kryoplanačníplošina, pokrytájako celé širokéokolí kamenným mořem. Balvany jsou ostrohran. né,max. velikosti 72om. V JV části se dochovala izolovaná skála 10m vysokás výraznou lavicovitou odlučnostíŽuly, tloušťkalavic nepřesahuje 40cm. Na vrcholové lavici jsou zbytky několika skalních mís. Na svém obvodu jsou skaliska obklopena kryoplanačníplošinou širokou 15-20 m, která se směrem S, V a Z pozvolna sklání, k J naopak mírněstoupá, poslézespadá prudce k JV jako mrazový sráz, následuje 33
d a 1 š ík r y o p l a t l a č n í p l o š i n a a o p ě t n i r a z o v ý s r á z . P o z m í r t r ě l r ís k l o i r u t e rénu se objevuje výrazné pole obvalů, které lze pozorovat i na vrcholové p1ošině. Vrcholová plošilra je v bezprostředrrÍ b]ízkr'rstistělr ntrazových sr:r'rbů pokryta ha]dami hranáčů. Kamenné moře, které obklopuje celé skalisko, má dvojí charakter. V p l o c h é č á s t i j s o u b a l v a n y o v e l Í k o s t Ía Ž I 2 5 x 8 0 x 5 0 c m n a n t Í s t ě s v é . lro vzniku, travzájem se překrývají. Při zkorrmání půdního profilu b1.lo zjištěno vŽdy několik cm pod surovým hutnusetn kamentré podloŽí. Bal. vany jsou většinou ostrohranné. Tyto tvary svědčí o vzrriku kamenného m o ř e v p o d n r í n k á c l r p e r i g l a c i á l n í h o k l i m a t u v m í s t ě o d ] u č n éo b l a s t i . T e n to typ atttochtonního moře je méně častý neŽ alochtonní kamenná noiíe s kameny přemístětrýnri' Tento typ se vyskytuje rra mírných i příkřejších svazÍch Čertova hrádku hojrrě. D r u h ý s k a } n í Í t t v a r ,n a c h á z e j í c í s e n a S Z v r c h o l o v é k r y o p l a n a č n í p l o š i n y , o d d ě l e n ý o d p ř e d c h á z e j í c í h o v ě Ž o v Í t é h oú t v a r u ú z k o u p l o š i t r o u , j e zajímavý existencí velmi zachova]é stěny mrazového srubu a mnoŽstvím ojedině1ých drobných tvarů reIiéfu. Na vrchoiu tohoto skaiiska je při pohledu zdo]a od S patrtlý skalrlí l t ř i b , o j e d i n ě l ý ú t v a r V e s t t l d o v a n é m Í t z e m í .H ř i b j e s l o Ž e n ý z e 4 t ě s n ě k s o b ě p ř i l é h a j í c í c h l a v i c o m o c n o s t Í o d 1 5 d o 2 5 c m . T y t o s p o č í v a j ít t a bázi tvol:ené dvěna iavicetni, zvětráváním značně zmenšenými, ale s pev. trým povrchem. Lavice jsou prostoupeny systémenr drobných puklinek, t l a j e d r r éz n i c h s e s k j o n e n 1 0 " k J j e v y t v o ř e n a ř a d a 2 3 v ý k l e n k ů , v y z n a . l i t t j í c í c hs e v e l k o u h l o r r b k o u . Vznik hřibu započal v třetihortrínr tropickém klinatu. Vr.cholol.á la. vice, která přečnÍvá bázi hřibt-to 180 cm, včetně oko]ních velkých balvatlů, má zaoblené hrany. RovněŽ báze hřibu nese stopy měkké třetihorní modelace včetně vytvorYenéskalrlí nrísy. Na hřibu jsou patrny stopy zvět. rávání v pleistocénu. TříštivclučinnostÍledu byly části lavic odlámány i s částí skalní mísy' V ho]océnu zatékáním vody po puklirrách vzrrÍkly výklenky a byl obnoven vývoj dna skainí mísy jeho novým prohltlbováním. Na hřibtt lze s]edovat mírný sklotr L.puklin k J a jejich zvýšenou frek. venci. Zatékáni vody po puklinách a její zadržování na kontaktu S masívtlí horninou způsobiia při nízkých teplotáCh její rozpínání a od]amování č á s t íl a v i c . K v y t v o ř e n í h ř i b u j i s t ě z n a č n ě p ř í s p ě l a i o r i e n t a c e o t e v ř e n é h o pr.ostoru k S, udrŽování vody i v lettrím období, coŽ vyvoláva]o intenzívnější chemÍcké zvétrávání a tvorbu výkler-rků. V ý c h o d n ě o d s k a l n í h o h ř i b u j e s k a l n Í t u n e l z a l o ž e r r ýn a p u k l i n ě s m ě . ru JjV.SSZ. je clloulrý 5 m, max. šířka činí 45 cm, výška 150 cm. Strop ie
34
te0Vé
rbů ter'. JVU-
)]'lo Balého lenlore JICN
plor, ie :vín altrÍ ásně Í tta npt/v""
nek, znaí la. tlvo_
0rní :věttány .ikly ním. L UN'
tsív. vání Lého |zÍv. imě. pje
tvořen sesutými bloky lavic tloušťky 15_20 cm. Vznik tune]u byl podmí. něn kvartérním zvětráváním horniny v místech vyšší frekvence S.pttklín a překrytím takto vzniklé dutiny ptochými zaoblenými balvany, k jejichž p o s t l n u d o š l o j i Ž p ř i e x h u m a c i p o v r c h u v t e r c i é r u s n Í Ž o v á n í mj e j i c h p o l o . l r y ' K o n e č r r o up o l o h u z a u j a l y v p l e i s t o c é n n í m k ] i m a t u . N a j e d n o n r z t ě c h to balvanů, J od hřibu, ale v jeho bezprostřední blízkosti, je skahrí mísa protažená ve směru v.Z (30 crn), šíře 15 a hloubky 7 cnr, s odtokovým járkem směřujícím k Z. Na dalším bloku se vytvořil skalní výklenek misk o v i t é h ot v a r u o p r ů m ě r u 1 3 c m , h l o u b k y 4 , 5 c m . Dalším ojedilrělým tvalem nacházejícím Se V SZ stěně je skalní konítr. Uvnitř ska]nÍho ntasívu, asi 250cnr nad zemí se vytvořila svis]á rlut i n a . V z n Í k ] a v m í s t ě v y š š íf r e k v e n c e v š e c h 3 s y s t é m ůp u k l i n v p l e i s t o c é n . n í m k ] i m a t u . N a j e j í r n v z n i k u s e p o r l í l e l a i v y š š ív l h k o s t v z h l e d e n r k o r i e t r taci útvaru k SZ a prosakující voda, která vytvořila hladký povrch stěn tlvtritř komítru. VstupnÍ otvor je svislý a ováltlého tvaru, jeho výška je 180 ctn, šířka 90cn. Výška celého vnitřního prostoru je 350 cm, hloubka ve srněru VJV -ZsZ 2oo cm, šířka ve sněru S.J 140 cnr. Vnitřtrí stěny jsou nenavětralé, 1ejichpovrch je pevtrý. Strop je klerrbovitě ltzavřen aŽ na malé okénko, k t e r é í t s t í7 0 c m n a c 1 h o r n í n i o k r a j e m v s t u p n Í h o o t v o r u v p o d o b ě t u n e ] u d]ouhé}ro100 cnr, šířky 50 cnr a výšky 20 cm, do volrrého prostoru' P r o p o p i s o v a n o u l o k a l i t u j e c h a r a k t e l i s t i c k ý v ý s k y t s k a ] t r Í c hp ř e v i s ů . Díky téměř vodorovtré lavicovlté odlučnosti Žuly podle L.puklin došlo v S V a S s t ě n ě k o d l a m o v á n í č á s t í l a v i c , k d e s e p r o j e v i l a v y š š íf r e k v e n c e puklin' obdobně vznikaly i puklinové jeskyliě, při jejichž vývoji se však více uplattril systéni S a Q^pttkIin. Zvětrávací procesy prorrikaIy do hloubek aŽ několika metrů. Mrazovým zvětrávánÍm vznikly mezi bloky trhliny aŽ 50 cm široké, které byly shora sesutými a zaklírrěirými balvany zavaleny, pod tímto závalem zůstal volný prostor. Jiný typ ptrklinové jeskyně vznikl v trh]ině vysoké asi 200 cm, došlo k posunu bloků, přičemŽ hornÍ lavice tvoří strop a volný prostor zůstal nad sesutými bloky' Zajímavá je jeskyně vznikiá kombinací pochoclů uplatňujících se při vzniku převisů í jeskyň. otvor je otevřený k V' Převis, v jehoŽ pozadí je v ] a s t n íj e s k y n ě , j e v y s o k ý 1 7 0 c m , š í r o k ý 2 0 0 c m , h l o u b k a 1 3 0 c n r . P r o s t o r jeskyňky měří 60 cmIvýška] x 100 x 100 cnr, směrem do nitra skalnÍ hrad. by pokračuje značně zÚŽeným plostorenr několik metrů k západtr. V SV části skainího útvaru na horních lavicÍch se vyskytujÍ hluboké Žlábkovité útvary, jejichž průběh lze sledovat na několika lavicích nad s e b o u .J e j i c h m ě k k á t e r c i é r n í m o d e l a c e j e v Ž d y p ř e r u š e n a o s t r o r : h r a n o u vznikIou odlomením spodní části lavice mrazovým zvětrávárrím.
35
E:
Největšípřevis je vysoký 7 n, široký 4 m, otevřeii je k S. S ním soLtsedÍdalšípřevis, dlouhý 2oo cn, vysoký 260 cm a široký 450 cm. Nad převisem na souvislé ploše 4 m2 se vyvinuly voštiny. V závěru pojednání o formách reliéfu Čertovahrádku je nutno zdůraznitmimořádný výztram frekvence a výrazné orientace L-puklin pro vznik typlcké lavicovité od. ]učnostÍžuIy a ojedÍnělýchmikrotvarů reliéftt.Ze statistického Scheldonova diagramu IPříloha 13J je patrtiý převládajícísměr puklinatosti SV -JZ, ssz.I]v. Diagram sklonů puklÍn IPřÍloha 13J graficky znázorňuje ploché uloŽení Žulových lavicovitě odloučenýchbloků a svislé stěny zbytkůskalní hradby. Přední skála [712 m)
je nejbohatšÍ skaltríloka]itou v zájmovémúzemÍs výskytem rťrzných typů mezoforem reliéfu, ale předevšínrmikroreliéfu v podobě ska]níclr mís ve všech vývojových stadiích,ŽIábkovýchškrapů,voštin a skalních vý k I e n k ů . HřbetPřednískályjeprotaŽenVeSměruIZ.svvjiŽnÍčásti,vpoto. vině se stáčík SSV, kde se nachází vrcholová ploširra,sedlem oddělená ] od SV leŽícíhovrcholu [697m)' v jehož |V části je vyvinut pseudokar [Příloha 15]. Vrcholová oblast nese Stopy terciérníhoa pleistocénního I zvětrávánÍ.VseverníčástihřbetujezbytekskalnÍlrradby,kdebyloprovedeno rněr'ení170 směrůpuklinových ploch a sklonůpuklin IPříloha 14J. ; B y l z j i š t ě np ř e v a Ž u j í csím ě r S V - ] Z [ 2 0 - 6 5 . J , d á I e s m ě r 3 5 0 - 5 ' a 3 0 5 _ 325 ". Sklon puklin 80_90 n. .Iorzo skalní hradby má výšku ].1m, šířku : 22 m. Y mÍstechnejvětšíšířky vybíhají z hlavního těIesa hradby dva vý. běŽky, jeden k |Z, druhý k SV. Délka prvního je 450 cm, výška 540 cm a šÍřka65 cnr, sklon stěn je svislý až mírně převislý. Jedrrotlivébloky ma. '\ l jí mírně zaoblenéhrany vzniklé v]ivem výraznějšítepelnéamplituciy a chemickéhozvětrávánív pleistocénním klimatu. SV výběŽeknaopak nese : ) výraznějšÍstopy mrazového trYíštění. Mezi třemi stěnami, které tvoří ten. s to výběŽek,jsou trhliny aŽ 50 cm široké,výška výběŽku je 7 m. Trhliny l jsou vyplrlěrryhlinitopísčitýmisedimenty a humusem obsahujícímivětšÍ l úlomky žuly. Největšíostrohranný balvan, svědčícío procesu řícerrÍpři 6 vývoji skalníhoťttvarupodle svislých puklin, je zaklesnutýv trhlině a mě. c ří 150 x 50 cm. Při pohledu shora je v trhlině na hornim kvádru střednÍ části výběŽku patrný posun bloku po L-puklině směrem severnítn. s Prostor okolo celé skalní hradby i jejích výběŽkůje lemován kryoplarračníplošinoušířky aŽ 30 m, pokrytou autochtonnímkamenným mo. l řem. p jsou Na povrchu skalnÍhradby zaoblenébalvany s mikrotvary. V mís. 36
tech křÍŽeníhradby a postrannímivýběŽky je plochý a zaoblený balvan, opírajícíse o čtyři menšÍ.Má rozměry 160 x 1-20x 45 cm, ve své svislé stěně má ska]ní výklenek, jehoŽ vývoj byl ovlivněn puklitrovým systé' nem. Průměr výklenku je 33 cm. 20 m jiŽněji na nejvýšepoloŽenémzaob]enémbalvanu je mrazem roztržená skalní mÍsa. Na makroexfoliaci na Přední skáIe lze usuzovat na základě pozorování průběhu L.puklin na mrazových srr.rbech,z nichž jeden na severtl průběhskalní hradby, plochy bloků se sklánějí k S. DrtthýmraLrkorrčuje zový srub tvořÍ stupeň na svahu vzdáleném asi 300 m jiŽněji. L-pukliny v tomto srubu se sklánějí k J, ve střední části majÍtéměř vodorovný prťt. běh.Spojnice sklonů tvoří klenbu. Severní část skalní hradby je zakončena mrazovým srubem, jehoŽ rozměry při pohledu od S jsou: výška 490 cm, déIka 1"2m. Zvétrávacípro. cesy dostoupily do Stadia,kdy jednotlivébloky jsou zcela uvolněny. Nejtrhlina je šÍroká40 cm' Vlivem vyššífrekvence puklin došlo k intenširší zívnějšÍmu zvětrávánÍ a odnosu zvětralin a vytvoříI se tunel dlouhý 400 cm' vysoký 130 cm a široký 65 cm. Dno tunelu tvoří stabilní blok, strop naopakbloky velmi labilní. Druhý tunel se nacházi ve V stěně skalní hradby. Těsně nad úrovnÍ hranáčovéhaldy začíná dno tunelu, tvořené kompaktní žu]ou o sklonu 38" k S' Východní stěna je rozčleněna do tří velkých bloků. Strop 3 m dlouhéhotunelu tvoří plochý blok, ze 2/s překrývajÍcíprostor mezi trhli. nami' I zde vznikl volný prostor v místě vyššífrekvence puklin. V současné době jsou stěny bloků Žuly pevné,nedrobÍse. Střední část hřbetu PřednÍ skály má mírný spád k | fPříloha 12]. V délceasi 200 m I]Z od vrcholu v šířce 100m se rozkládá vrcholová kryoplanačníplošina se zaoblenými balvarry se Žlábkovými škrapy a skalnímimísami. Hřbet se sniŽuje k ] a ]Z terasovitě. Na 100. a 2oo. metru jsou napřÍčhřbetu zachovány dva mrazové sruby. Asi 200 m od srubu' JZ směrem,na plochémhřbetu v místech,kde se kÍíŽí4lesní cesty [,,Alej..J' vyčnívajÍ na povrch ve]ké zaoblené balvany se skalními mÍsami v 1.-4. vývojovémstadiu. Jsou nejlépe vyvinuty a dosahují i největšíchrozměrů a nejrozmanitějšÍchtvarů z celé studované oblasti' Na 4 balvanech je celkem11 skalních mís. Západnísvah je příkrý [zlomovéhopůvodu),sleduje směr JjZ, jiŽněji se stáčík JZ' Na Svahu je moŽnésledovat asi 10 většÍchmrazových srubů. Některéz nich sledují pokračovánísměru hřebene k |Z, některéustupují po svahu dolů. Mezi jednotlivýnri mrazovými sruby jsou kryoplanačníterasy, nej-
rl t) L.
)V e l
h h h
ta lo 0-
,1. (u l
m aa se n-
ry .Jt
|ři ní U-
0L5'
.tn
I
I -
větší měřÍ 100 x 50 m, nebo Se Střídají mrazové sruby a nrrazové srázy v jedné linii. V závěru lZ části hřbetu je nakupeno několik velkých zaoblenýctt balvanů, na největším z nich je skalní výklenek' vytvořený zřejmě V terciérním tropickém klitlatu, nebo počátkem čtvrtohor. Šířka výklerrku je 62 cm, hlor-rbka26 cm. Výklenek byl původně podlouhlý' jeho průběh je porušen odtrŽením části balvanll mrazem v pleistocénu. Na Z svahu vznikly četné prrklinové jeskyně. Vývoj probíhá i v sott. č a s n éd o b ě , o v š e m d a l e k o p o m a l e j i n e ž v d o b á c h t u r r d r o v é h o k l i m a t t t ' V e stěně mrazového srublt v těsné blÍzkosti balvanů s výklenkem lze sledov a t p o č á t e č n ís t a d i u m v ý v o j e p u k l i n o v é j e s k y n ě . J e s k y ň k a j e z a l o Ž e n a n a 2 šikmo a 1 vodorovně orientované puklině. Sklon zadní stěny je 87 ,,k Z. R o z m ě r y t r o j ú h e l n Í k o v i t é h ot v a r u j s o u : v ý š k a 1 1 B c m , š Í ř k a 9 5 C m a h i o u b ka 30 cm. V zadní stěně je podle dalších puklin stejného směru a sklonu vylomen prostor 2o x 1'9 x 18 cm, hloubky 6,5 cm. Jeskyňka vzn|ká v míst ě v ě t š íf r e k v e n c e p u k l i n ' J Í m i z a t é k á v o d a i j e m n é s e d i m e n t y d o j e m n ý c h
trhlinek, chemickými účinky a mrazem dochází k uvolňování bloků. Pro studovanou oblast je typický výskyt křemenných výplní pukliii v horninách a častý výskyt křemennýclr ťrlomkův půdách' Vysvětlení pťiv o d u ť i ] o m k ůp o s k y t u j e p o z o r o v á n í n ě k t e r ý c h s k a l n í c h v ý c h o z ů a b a l v a . n ů n a P ř e d n í s k á ] e . Ž í l y k ř e m e n e j s o u r r e j č a s t ě j ib í l e z b a r v e n y . P r : i s l e d o v á n í p r ů b ě h u ž 1 I y1 e p a t r n á p o r u š e n o s t c e l i s t v o s t i k ř e m e n n é v ý p l n ě , která vznikla patrně pt:i tuhnutí trerostu. Po zvětrálrí méně odo]néŽuly se dostávají křemenné úlomky do půriy. Křemenné výptně puklin dosahují mocnosti jen několika milimetrů, max. 25 mm. Výjimku tvoří rudonosné křemenné Ž1ly, z nÍch jedna SV od Rohozné vystupuje na povrch 20 m š i r o k ý m s r u b e m , v y s o k ý m 6 m . J e t o n r í s t o ,o d k u d v e d e t a h v e l k ý c h o b v a lů
V místech průběhu křemenné výplně probíhají na povrch ba]vanťr p o m ě r n ě o s t r é o d o ] n ě j š í h ř b í t k y a v ž u ] o v éh m o t ě m e z i t ě m i t o h ř b í t k y se vytvářejí poměrně výrazné žlábky Ivliv stékající vody]. LokalÍta Přední skála má ve vrcholové oblasti výraznou modelaci tře. tihorního tropického klÍmatu ve formě zaoblených balvanů s vyvinutými mikrotvary. Po exhunraci byl celý skalní útvar zasaŽen klimatem pteistocénu, za kterého byly terciérní útvary včetně jejich podloŽí postiŽeny kongelifrakcí. Na skalce (7o7 m) 1 2 0 0 m Z S Z s m ě r e m o d . v r c h o l u Č e ř í n k u s e n a c h á z Í n e j v y š š íb o d h ř b e . tu zvaného Na ska]ce. Hřbet je protaŽen ve směru sv.IZ, v jeho vrcholo.
38
v€ m ro 1o
tlvý Mt
pr us
ný krl \'C
ÍnC
SVT
čát
mě skl skl
mri
ZIIA
330 18( pod kl,
tvoi ván tažt 6n mik zem tém né ] hlul
zy Ch lrkr"t ěh
)uVe 1ona Z. Lrb-
nu tís. ich ;liti priva;ieně
/se rujÍ sné 0m )valnťt
tky třeými ito-
eny
ibe-
rlo-
véčásti je skalní ltradba dlouhá 600 m, široká 2-20 m, ne jčastěji 5-10 metrů.Nejvyššívýšky dosahuje izolovanéskalisko typu věŽe . 9 nr. Pet. rografickyje tvořena hrubozrnějšíŽu]ou Imelechovskýtyp granitu), izo. lovaně se vyskytuje pegmatit s velkými vyrostlicemÍ ŽÍvcůa křemene (počátekhradby na S a na západnÍmsvahu]' Častýje výskyt křemenné výpině puklin. odlučnost Žuly je větširroukvádrovitá, místy lavicovitá. Mocnostlavic dosahuje 5-30 cm. Skalníhradba se od kÓty 707 m mírně svaŽujek |Z, od kÓty na serzer probíháhradba na plochém terénu' Vznik ska]ní hradby byl podmíněn ustupovánÍmnrrazových srubů po svahu. Vývoj se dostal do stadia existence oboustrannýchnebo jednostran. ných srubů na vrcholové kryoplanačnÍplošině. Tato je ťrzká,většinou krytá téměř souvis]ou haldou hranáčri po obvodu hradby. Západní svah v celémprůběhua JV svah jsou příkré,kryté autochtontríma alochtonním tnořem.SV svah pozvolna a V svah terasovitě klesá a pŤecházi v protější svah Čeřínku (viz 8eografický profil . Příloha 11). Hradba kor-rčí v jižni částiizolovanouskálott na plošiněširoké30 m, kryté balvany o max. roz. m ě r u1 m . Na skalce bylo provedeno 229 nrěření smělů puklinových ploch a sklonůpuklin. PřevládajÍcísměry jsou 40_65 ", 300-340 o a 0-5 n. Ve sk]onupuklinových ploch je dosti velký rozptyl, převaŽují však hodnoty 7 5 - 9 0 " I P ř í l o h a1 6) . Měřeno od severního okraje hradby, vyskytuje se na počátku Z svahu mrazovýsrub, jehoŽ 400 x 350 cm velkou stěnu tvoří 6 cm silná křemenná ŽÍ]as dutinkami. Dutín je většímnoŽství,z nichž 7 je většíchrozměrťt. Na 360. m je skupina balvanů překrytá mohutnou lavicí o rozměrech 330x 500 x 80 cm se skalním výklenkem kruhovitého tvaru o průměru 18cm a hlottbky 6 cnr. Lavice s výklelrkem je zbytkem mrazového srubu, pod nímžse vyvinul kamenný proud dlouhý 50 m, široký 2o m, směřu jícÍ K IZ. Na 480.metru je vrcholové skalisko typu skalní věŽe, vysoké 9 m, tvořenéněkolika mocnými bloky žuly. V horní části jsou bloky modelovány měkce Iterciér],mají lavicovitou odlučnost.Svrchní lavice je protaženáve směru I]z-sSV na 5 m, široká je 250 cm, vysoká 70cm, sklon 6" k IZ' Na horní ploše a na zaoblených hranách lavice jsou vytvořeny mikrotvary;13 odtokových járků, zbytky 8 skalních mís roztrŽerrýchmrazem [3. a 4. vývojovéstaditrm].Jedrraz mís se zachova]a neporušená,je téměřkruhovitá, 17 x 15 cm, hloubka 30 cm. Na povrchu lavice jsou patrné pukliny ve směru lz.sv. Větráním žuly podél puklin vznikiy Žlábkv hluboké5 cm, široké5 cm, s hranami jemně zaoblenými.Lavice nese i sto39
py ant r opog e n n í h o re l i é f u ; v y t e s a n ý k ř í Ž o dé lce r amen 26 cm a z nak to toŽný s obrazem na Čertově hrádku. v IZ č á s t i h ra d b y s e v y tv o ř i l y p r -r klino véj eskyně. Nej výr az něj š í j e na 500. me t r u . V y t v o ř i l a S e n a p u k l ině ve smě r u SSV-]J Z o r o z měr ech 300 x 40_150 x 200 crn. Vznikla zvětráním horninv V místech vvššÍfrekve n ce pukt in . K ře me šní k [ 7 6 5 m ) P odobn ě j a k o m a s í v Č e ř í n k u j e m o Ž né i K ř emeš ní k po vaŽ o vat z a mas í v oddě l e n ý o d o k o l n í h o te r é n u v ý raz nými tekto nickými svahy. Na z ápadě svah e m v z n i k l ý m n a t e k to n i c k ý c h po r uchách r udo lecké ho pr o lo mu, mě ří z hr u ba 3 0 0 0 m , s m ě ru SSV - J J Z. Na J a S j so u r o vně Ž svahy tekto nické h o pů vod u a s m ě r s e s h o d u j e s e s m ě r em tekto nické po r uchy pr o bí haj í cí ji Ž ně ma s Í v u Č e ř Í n k u SZ - ] V . V to mto směr u má masÍ v K ř emeš ní ku někol i k dí l čí c h h ř b e t ů s v rc h o l y m ě ř Í cÍ mi př es 700 m. Nej výr az ně j š í m j e K ř e me šn Ík s e 7 6 5 m [ . D ., Č i rr a a ton a J Z se 711 m, Spálený vr ch V o d vr chol u K ře m e š n í k u s e 7 4 I m , N a s k a l c e se 7]-3m. od mas í v u Č e ř í n k u s e l i š í K ř e m e š ní k př edevš Í m geo lo gicko u stavbo u. Ce l ý masÍv j e tv o ř e n c o rd i e ri ti c k ý m i r ulami aŽ nebulitickými migmatity, kt e r é j sou s Í l n ě z v rá s n ě n y a p o d m Í n ity vývo j mez o r elié fu a mikr o r elié fu. ýys kyt u j í s e v ě tš i n o u o d l i š n é tv a ry V e Sr o vnání s tvar y masÍ vu Čeř í nktr . N e byl y nal ez e n y s k a l n í m í s y a s k a l n Í výklenky misko vité ho tvar u, Ž I áb. kové škr ap y , v o š t i n y a p u k l i n o v é j e skyně. Nej č astě j š í mtvar em mez o r e. l i é fu K ř e me š n í k u j s o u m r a z o v é s r u by, př evisy, Z mikr o tvar ů výklenky čočkovi t é h ot v a ru a o j e d i n ě l ý t v a r . s k alní o kno . oba masívy byly postiŽeny tektonickými poruchami, jež vytvořily v obl ast i Ž u l y i ru l y p o d o b n ý re l i é f kr aj iny. Z po měr ně plo ché ho ter é nu 1'yst u pu j í ob a m a s í v y p ř í k r ý n r i s v a h y . I na svaz Í ch K ř emeš ní ku lz e sledo vat náh l é z m ě n y s k l o n u s v a h u , p ř í k r é č ásti svahu j so u o ddě leny č ástmi pl ošší mi .V p r o f i l u v y s t u p u j e m a s í v K ř emeš ní ku nad své o ko lí velmi r lf . razné fsrovnej geografické profily: PřÍloha2,3,6). N e jvýz n a m rl ě j š í m ú t v a re m j e s k alnÍ hr adba na vr cho lo vé kr yo pla.. načnÍ plošině, kde se nachází i vrchol masívu, 765 m. Vrcholy jsou vlast. n ě dva, vz d á l e n é o d s e b e a s i 1 7 0 m ve směr u Z sZ -vN, o ddělené mě lkým s e dl e m. od SZ v r c h o l u s e t á h n e z p o č átku SV smě r em' po necelých 200 m s mě r e m S s k a l n í útv a r v p o d o b ě z b y tků skalní hr adby, mí sty r o z r u.š ené na izolované mrazové sruby, oddělené od sebe mrazovýtni srázy. T1'to jsou stejně jako úpatÍ mrazových srubů pokryty haldami hranáčů. SkrrlrrÍ h r adba j e d l o u h á c e l k e m 5 0 0 m . By I o pr o vedeno I 12 měř enÍ snr ěr ů pul
40
t
---}
puklin kud oc ttvedet Vj z,ovéh o vlivnr lo vé o tvar y : nina \ kr yo pl úpatí t dalš í c dr o bn. j e Í eZ dr o bn. náč o v j emně př Í ste no stÍ l ní ch 1 nr aci chladt př evis ké blc
Z lový t by. o r ke svi Ž ula t j eví r tvary mo de' t metr u běh r 3m a ciéru proce z di nl vých
\
p u klinm asívu Ce r Y ínku,je v r o z m e z í 7 0 - 9 0 o . S m ě r puklÍ nato sti j e po ně . k u dodliš ný ,př e vl ádá sys t é m s rn ě ru Z s Z .v I v a V SV-Z ]Z a S-J . P ř ehled j e v Sc h e l donově di a g r a m u ( Př Í l o ha 1 7 ) . u v eden Vý vo j skal n í ho ú t varu n a K ř e m e š n í k u p ro b í h a i ko tnbinací j edno |á. zov ého a dv oufázové ho z p ů s o b u v ý v o j e . M o d e l a c e po vr cho vých tvar ů J c ov livněnafol i acÍ vzni kl ou p ř i v rá s n ě n Í h o r n i n y . V e sr o vnánÍ s tvar y Ž ul o v éo blasti ne j sou však t v a r y n a K ř e m e š n í k u c e l k o vě tak z ao blené j ako tv aryŽ ulovéobl ast i . R uIa s e j e v í V e Sr o v n á n í s Žu l o u j ako o do lně j š í ho r n i navůč izv ě t r ávací m pr o c e s ů m . Sv ě d č Í o to m i hlo ubka z větr alin na t e r as ách a n a s v a z Í c h . N a p ř . n a k r yo platlač ní ter ase na k ry opla na čnÍch ú p atí m razové h osr u bu na V s v a h u b y l o z j i š t ě n o 1 0 cm sur o vé ho humusLt, d alšíc h 40 cm t voř í j e mn ě p í s č i tá h l Í n a n a re z a v ě lé bar vy s neho j nÝ mi d robný miúl omky n avě t r a l é ru l y . A ž d o 7 0 c m , k d e j e j iŽ skalní po dklad, je reza vě še dohně dá jíIo v i to - p í s č i tá , j e m n ě s l í d n a tá z emina s ho j nÝ mí d robný miúlomky n ar 'ě t r a l é ru l y . D r u h á s o n d a n a ter é nní hr aně po d hr a. n áč ovoha u l dou n a V s va h u v y k a z t r j e 1 5 c m s u r o v é ho ttumusu, do 40 cm je mněpísč i t ouz e mi nu. D a l e k o m e n š í m o c n o s t z v ětr alin na K ř etneš ní ku p ři s tejnéms kl or r u s vah u j a k o v m a s í v u Č e ř í n k u j e z pů so bena větš í o r 1o 1. n ostí horniny. Dvouf. áz ov ý z p ů s o b v ý v o j e j e p a t r n ý j en na nej vyš š í chsk,.r l. pa n í ch rtÍÍch. Mají zaobl en é t v a ry v z n i k l é v te r c i ér ní m klimatr -r .P o ex hu. ma c izvětral i n byl o ce l é s k a l i s k o p ř e m o d e l o v á n o kr yo gennÍ mi po cho dy chladný c hobdobí pl e Ís t o c é n u . M ra z o v ý m t ř Í š tě n ím vz nikly ko lmé nebo p ře vislé stěn y mr az ových s ru b ů , u s t u p o v á n í m s t ě n tě chto sr ubů pak velk éb loky s ost r ými hr anam i . Za1ímavýmpřÍkladem odlišnosti forem zvětrávání Žuly a ruiy je Žiil o v ýpeň , kte r ý j e upr os t ř e d z á p a d n í h o s v a h u tě s n ě u r ulo vé stě ny hr ad. b y .0d nÍ je oddě l e n t r h l i n o u 2 0 - 6 5 c m š i r o k o u . Peň j e mí r ně uklo ně n k e svahu, ší ř e ve s mě r u Y .Z j e 2 3 0 c m , v ý š k a Z s tě ny 400 cm. Tvo ř í j ej Žulamrá ko t Ínské h ot ypu s v ý ra z n o u l a v i c o v i to u o d luč no stÍ .H r any lavic je v írozdÍln ý s t u pe ň zvě tr á v á n Í . U h o r n í c h 9 b l o k ů př evládaj í z ao blené tvary vzniklé terciérnÍmi zvétrávacímÍ poclrody, bazáLní čásii pně jsor-t mo delová n ykr yoge n ně . Dvouf áz ový z půs ob v ý v o j e l z e s l e d o v a t i n a z b ytku skalní z di na 360. metruo d vrch ol u t r a V sv a h u . I e j í d e l š Ío s a p ro b í h á ko lmo na hlavní pr ů b ě h hra dby. Z e ď je or i e n t o v á n a v e s m ě r u Z.Y , j e jí dé I ka j e 7 r n, výš ka 3 m a š í ř k a2 7 0 c m . N a ú t v a r u j s o u p a t r n é z b y t k y m ě k k é m o d e l a c e v t e r . c iéruse za obi e nýmÍ t var y , k te r é b y l y p o ru š e n y k r y o genní nli z vé tr ávací titi pro cesy.od z di se odl om i l o n ě k o l i k v ě t š í c h b l o k ů , j eŽ leŽ í po str anách zd i n a sva h u. N a hor ní m b l o k u j e v e l m i d o b ř e v i d ě t uspo ř ádánÍ j edno tlivý ch plo šek r u l y do čoč k o v i t ý c h ť rtv a rů .V m í s te ch výskytu mé ně o do ]. 4L
l tl
I !
J
I
f
nýCh vrstviček je ce]istvost horniny narrtšena chemickým zvětrávátrÍm Se Vy. a nrechanickým vyplavoválrÍmzvětralin vodott. Jedrrotiivé,,čočky.. l lamují a na ploše ruly zůstávajíclrobnéi většíjamkovitéútvary,výklen. ky. Těchto ťrtvarůje na KřenrešnÍkuve]kénrnoŽství.V případě skalní zdi v důsledku vyššÍfrekvence puklin a vhodné orientace vůčlsluirečnírri ) paprskůmv místech,kde se udrŽovala většívlhkost, došlo k intenzír'něj s šímu zvětt'ávání,zanášenípuklin jemnýmÍsedimenty a tím k vyvětráni C mohtttnéIlo útvaru.Skalrríoklro, které pravděpodobněvztrik- l. čočkovitélro lo tímto způsobem,je ojeditrělým jevem ve studovanéoblasti. okno je C 135 cm široké,vysoké180 cnr. PřeváŽná část spodní části zvětraléhopl,os Storu je zasypána otivětralýnri a zŤicenými balvany. V]astní průhled nrá výšktt47 cm. Strop tvoří 140 cm vysoký blok prostoupený množstvínrtrh. Iinek, na bazálrríčásti již uvolněnéploché ostrolrrannékameny jsott na. V t, vzájem zakIínény,odděleny od sebe aŽ 3 cm širokými trhlinkartli. n Skalrríhradba je rnístyrozrušená, tvoří ji většinou jednostrannémra. jr zové sruby na vrcholové kryoplanačníplošině, ojediněle se vyskytttjí i sruby uspořádarréterasovitě, oddělené od sebe úzkými kryoplanačními p terasami. Nejvyššímrazový srub je v závěru skalní hradby v její S části. t\ Je vysoký 13 nr. V těchto nrístechse hradba rozšÍřujev krátké hřbítky zakončerrémalými příčilě orientorlanými sruby. Ve stěně jednoho z nich p je skalní výklerrek vzniklý odvětránímkulovitéhobalvanu. Největšípře. lt( vis byl studováll podrobněji na V svahu, asi 300m od vrclroiu. V ose S ! měří 10 m, vysoký je 350Cm, Strop se sklání k Z pod úhlem 15 o, hloubka L ve směru Z-V je 200 cnr. Asi uprostřed, 80 cm nad zemí, je v zadní stěně vytvořen čočkovitýútvar o rozměrech: déIka90 cm, výška 37 ctn' hlottb- p ka 30 cm. Útvar je tvořen ostře diferencovanými vrstvičkami, zvláště ná- I i padné jsou vrstvy křemene bilé až jemně narůŽovělébarvy. Je zde potvr zena různá odolnost vůčizvětrávání podle různéhosloŽeníjednotlivých d vrstviček. Velké balvany, jež pocházejí z uvolněného prostoru převisu, n byly soliflukcí dopraveny po nírném svahu za terénníhranu pod převi- s sem; balvany tvoří val okolo převisu. Í Masív Křemešníkuje prostoupen křemennými Žílami,.z nichž některé j r jsou sledovány tahy obvalů, jeŽ vznikly v souvislosti s těŽbou stříbra. n ť Jednoznačněmontánttíformy antropogenníhoreliéfu se nacházejív Kor. V cích, asi 2500m Z od vrchoiu Křemešníktt. r ll
Čitradto(711ml
1:
od vrcholu Křemešníku IZ ležícívrch s téměř kruhovítou základnou n a strmým JZ svahem. Zvéttávaci procesy na rrtlových skaliscích dostou. pily do stadia vytvoření vrcholové kryoplanačnípiošiny se zbytky mrazo. k 42
]ím vy.enzdi
v ý c h s r u b ů n a j V a S V h r a n ě p l o š i n y , p t Y e c h á z e j í c ív m í r n ý s v a h . P r v n í m r a z o v ý s r u b j e d l o u h ý 4 m , v y s o k ý 1 . 5 0c m , d r u h ý j e d 1 o u h ý 9 n t , v y s o k ý 4 m . 5 0 m S V j e d a l š íz b y t e k m r a z o v é h o s l u b u I s v a h j e t e r a s o v i t ý ] ; d é l k a 4 m' výška 150 cm, 100 m V další srub stejné velikosti. Vrcholová plošina je kryta autochtotrním kamenným mořem, alochtonní kamenné noře na s v a z í c h j e z n a č n ě t r a r u Š e n os b ě r e m k a m e n ů . Z a j í m a v ý m j e v e n l j e u k l á d á n í k a m e n ů n a n r a l é h a l d y a p o t r e c h a t r én a m Í s t ě . Z ř e j n r ě s e j e d n á o v y k l í z e n íp l o c h k o s a z o v á n Í d ř e v i l r a m i . S Z s v a h n e s e S t o p y p o t ě Ž b ě s t ř í b r a , o b v a l o v ép o l e .
nílTi
něj 'áni rik)je lronrá trh-
S p á l e n ýv r c h ( 7 4 1 m ) H ř b e t l e ž í c ív ý c h o d n ě o d K ř e m e š n í k u , p r o t a ž e l ý v e s m ě r u I Z - S Y . J e vyvinuta široká vrcholová kryoplanační plošina s autochtonníin typen kamenného moře. Prochází zde h]avnÍ evropské rozvodí. Na SZ svahu jsouzbytky dvou mrazovýclr srubů. SZ leŽícíje protažen ve směru IZ-sv v d é l c e1 0 m , v ý š k a č i n í 5 m ; n a ú p a t í j e 1 0 m d l o u h á h a l d a h r a t l á č ůu s t u . p u j í c ík S Z , 5 0 n t ] Z j e d a l š í r n r a z o v ý s r u b , t e r a s o v i t ě s e s r r i Ž u j í c ík s Z , t v o ř íc e l k e m 5 t e r a s . Mimo masív Křemešníku byla tra írzemíbudovaném ru]anii zvýšená pozornost věnována dvěma vrchům: Lísek [760 mJ v pramenrré ob]asti řeky Jihiavy a Vršek [631nrJ ]V od Batelova.
lld-
nralttti Í
rínri ásti' rítký nich nřp'(I
lÍsek [760 m)
lbk'l
1ěrrě cull-
P r e z e n t u j e s o k o l í m k u l m i n a č t r Ío b l a s t P a c o v s k é p a h o r k a t i n y n a z á padě studované oblasti. Vrch se iracházÍ asi 1800 m S od pramene řeky Jlhiavy. Je to oblast, která byla v terciéru zasažena tektonickými pohyby, vyklenutím byla vyzdvÍŽena. Východní svah I'ísku je zlomového půvoctrr' d o ú d o l íř e k y J i h l a v y s p a d á p r u d c e . V r c h o l j e p l o c h ý , k r y t ý a u t o c h t o l r n Í mk a m e n n ý m m o ř e m . P ř e s v r c h o l s m ě r e m J V - S S Z p r o b í h á h l a v n í e r , r o p . s k ér o z v o d í . B a l v a n y n a p l o š i n ě j s o u m í r n ě z a o b l e n é , i s o s t r ý n i h r a n a m i Idvoufázový,později jednofázový způsob vývoje vrcholu). Na J}V svahu j s o u z b y t k y d v o u n t r a z o v ý c h s r u b ů , m e z i n i m i j e r o z s á h l e j š ík r y o p i a n a č n í p l o š Í n ap o k r y t á a u t o c h t o n n í m k a m e t r n ý m m o ř e m p ř e c h á z e j í c í m p o z v o l n a v alochtonní typ, který je obvyklý na ostatních svazÍch. Balvany maií rozměr aŽ přes 1m. Na JV svahu je kryoplanační plošina ontezena několika nízkými bloky, zbytky srubu v délce asi 30 m ve snrěru SV-JZ na ter é n n íh r a n ě . V ý c h o d n Í m s m ě r e m o d v r c h o l u n a p l o š i n ě h ř b e t u j e b a l v a n i š t ěs n e j v ě t š í mb ] o k e m o r o z m ě r e c h 7 x 5 x 2 m ' Na plošině se vyskytují agrární valy a haldy. Nepřesahují délku ně k o l i k a m e t r ů , n e j č a s t ě j i m ě ř í 3 x 1 m . N a V s v a h u j s o r r v e l m i č e t n éa g r á l .
; tto_
]tVI vých visu, řevi
dnou sTouťazo'
43
-1
i I
|avořl ní terasy směru S-J, vysokéaŽ přes 1m, dlouhé2o_3o m. Jsou zde i hra. ničníkameny. Na strmějšíčásti svahu je zbytek mrazovéhosrubu [6 r 2 J metry), rovněŽ zbytky alochtonníhokanrennéhomoře. Zápac Vršek(631m} 700 m Zdvihá se ]V nad Batelovem jako odolnějšírulový ostrůveka jako zbytek pláště kryjícÍhoŽulový centrální mo]datrubickýpluton ImrákotÍn. kov, r ský typ granitu]. RuIa tvol:ícíVršek je stejnéhotypu jako na předešlých Dačic vrších.Tvoří i stejnétypy mezo. i mikroreliéfu'Vývoj zde dosahuje úrovZSZ.V ně, která tvoří přechod mezi zachovalýmÍmrazovýmÍsruby na Křemeš. níku a totálním zvětráním srubů a vytvořením vrcholové kryoplanačrrÍ n u s l e plošiny. V je t í n Ř jiŽním polor,ině protaŽen v krátký hřbítek, ve své S Vršek směrem o se větví Ve dva hřbítky. Jeden směřuje k centru Batelova, drulrý vybÍhá nol sn směrem SV. Svahy jsou pokryty balvany ruly, které jsou mnohdy spojeny Pr se skalním podkladem. Na vrcholovéplošině jsou četnéskalní výchoz-v, stŤed zbytky mrazových srubů,převisy a kanrenná moře. Nejmohutnějšímskaliskem je zbytek mrazovéhosrubu protaŽeného typem Sumra 20 m ve směru sv-]Z, o výšce 8,5 nl, sklon stěny 60 " k Z. Místo je památUT né rrávštěvouK. H. Borovského.Na úpatísrubu se nachází balvalr připo. Ié hřb mínajícíviklan, zvaný ,,Čertův kočár..,je orientován ve směru JV-SZ, je exfolia dlouhý 350 cm, vysoký a široký 200 cm. protějším mrazový srub se nacházÍ na svahu' Ve směru SSV.]]Z I Í v m i ]iný č e t n ét je dlotthý 15 m, vysoký 6 m. řÍznute Na vlastním vrcho]u je skalní výchoz déIky 8 m ve směru JJZ-SSV' výšky 3 m a šířky 4 nr. RuIa je silně zvrásnětra, puklinové plochy mají s í v u Č VI nejčastějšÍ směr 25-40 o, sklon 65 o. Uprostřed ťrtvaruje v místě vyšší frekvence puklin vytvořen tunel o výšce 130_50 cm a délce 4 m. Na J n a d o k straně jsou výklenky vzniklé zvětráním méně odolnévrstvÍčkyobklopu- j e p o k r jící ,,čočkovité.. odolnějšíjádro. Na zadní stěně výklenků jsou patrny Vrch, I zbytky křemene. Výklenků je celkem 5. 1r Výklenky stejnéhopůvodu,ale většíchrozměrů,jsou na skalním vý. chozu na S svahu těsně pod vrcholovou plošinou.Na balvanu 6 x 3 r 2,5 l a t i v n ě metru je podobný Íttvar jako na KřemešnÍku pod převisem. 50_80 cm s k é h o nad povrchem terénu je velká čočkakřemene, umístěná pod malým pře. s k é h o visem. V těsném sousedství jsou ještě dvě menšÍčočky.Na téŽe ploše s u Ž u l r Ni jsou zřetelné čočkovitéskalní výklenky vzniklé odvětránÍm odolnějších r n e c h a čoček.Tvar a velikost jsou ovlivněny průběhemfoliace ruly. Na balvanech a skalních výchozech se objevujídva typy modelace. t i . Z n Zaoblené tvary jsou rozštÍpené a plochy jsou ohratričenyostrými hrana- s n k y , kamen mi; výsledek terciérnícha pIeistocénních zvětrávacíchpochodů. L\O
44
Z(
ra
tko :ÍnÍch ovL9šclll
ině íhá lny
ého lát.po-
,le .TIZ iSV, nají yšší lal )pu:rny vý' '2,5 lcm pře' ioše ších ace. lna-
|avořice{837 m) J e r r ej v ý r a z n ě j š í g e c l n o r f o l o g i c k o u j e d r r o t k o u s t u d o v a t l é o b l a s t i . Na západě je masív ohraničetr tektotrickýnri zlomy ve snrěru SSV-JJZ. Z á p a d r r íč á s t j e p l o c h á , t v o ř í j i e t c h p l e n v n a d m o ř s k é v ý š c e v p r ů m ě r u 7 0 0n t . H r a r r i c i z h r u b a v y m e z u j í o b c e K i a t o v e c , K a l i š t ě , H o r t r í D u b e n k y . Směrem k jihu probíhá hranice masívu nezÍ sídly Studená-Sumrakov, na jihu je terén vrchy Pivničky 760 m a Hradiska 760 m oddělen od D a č i c k ék o t l i r r y . V p r o s t o r u K l a t o v e c - Š t a m b e r k p r o c h á z í ] i n i e s m ě r u Z s Z . v J v , k t e r á o d d ě l r rj e v y v ý š e n o u s e v e l l l í a j i Ž n í č á s t . P á s n i Ž š í h o t e r é . nu sleduje tektonickou ]inii danou sídly Panské Dubénky-Mrákotín. VýchodnÍ okraj masívu probíhá zhruba ve směru obcí olší-Ivlráko. tín-Řásná, na SV prochází východně od Roštejna, odtud SZ k Nové Vsi. o b v o d o v á h r a n i c e ť t z e m ít v o ř í a s i 4 0 k m . T v a l ú z e m Íp i . i p o n í n á h r a nol směru J.S, v polovině lomený k SV.
Petrografickyje územítvořetto dvojslídnýmgranitem aŽ adamelliten středně aŽ drobrrě zrnitým, místy drobně porfyrickým - mrákotínskýnr typem.Na územímasívu je několik ostrůvkůcordieritické ruly ISV od Sumrakova, Z a SZ od Mrákotína směrenrke Štamberktr). Celkově je terénmasíVu]avořice plochý' rrad ploširrouvysttrplljítálr. 1éhřbety lrebo kupovÍtévrchy' Na všech skalních výchozech je patrnti exfoliační kterrba.Terétrk Z a V stupňovÍtěklesá, Javořice je hrástÍ.Údolí v masívujsou většinouměIká, rozevt=ettá, na svazích a v ťtdolíchjsou četné sníŽeninytypu dellen. Na IV svahu nasívu jsou ťrdolílrlouběji zařÍznuta do svahů.Ve vývoji svahůlze pozorovatstejnou genezi jako v ma. sívuČeřínku. Vlastní vrch Javořice, 837 trt, je rovliěŽ kupovitý, nlÍrtrěSe ZVedá nadokolnÍplošinu,na svazíclrjsou jen ojedinělésoliterníbalvany, terén je pokryt zce\a zvětralým pláštěrt kvartértríchsvahových půd. Vrch.Mrhatina. Štamberk Tři lokality, jež reprezentujíformy zvětrávánÍa odnosu žuly na re. lativněmalém území,tvoří rozsochovÍtěutvářený hřbet v masívu číměř skéhotypu granitu. Studiu forem relÍéfuvznikajícího z granitu číměř. skéhotypu se věnuje VOTÝPKA [1964),popisuje tvary zvětrávánía odnosu Žuly v severnÍčásti Novobystřické vrchovitry. Na lokalitách se vyskytují formy vzniklé kongelifrakcí . intenzívním mechanickýmrozpadem vlivenr n]razu v pleistocénuv periglaciálníoblas. jsou vyvinuty mrazovésruby, skalní věže,ska]ní ti' Z mezoforemre]iéfr'r suky,kryoplanačníterasy, kamenná moře autochtonní a alochtonnÍa kamennéoroudv. 45
Z n t i k r o f o r e t u j s t - l t t t l e j p o z t l l u h c r d r l ě j Š ív ý k l e l r k y , , } r i e r o g l y f i c k é l r o . . t v a r u , m t r o h é p e r f o r ' o v a n é u m o Ž t 1 u j Íp r ů h l e d s k a l n í m v ý c h o z e m . S k a l n í tirísy se vyskytují v embryoná]ním a senilním stadiu, odtokové járky a Ž 1 á b k o v éš k r a p y j s o u s t e j l r é h o t y p u j a k o r l a Č e r t o v ě h r á d k r . r a N a s k a l c e Mrhatina (710 m) S k a l t l í v ý c h o z r r a p r o t á } r l é n rh ř b e t u 2 4 0 0 n r V | V o d v r c l . t o l u J a v o ř i c e . Hřbet Mrhatiriy je obloukovitě protáhiý ve směru JZ.SV. I{a vrcholové p i o š i n ě j s o u o b o r r s t r a n n ém r a z o v é s r u b y t y p u s k a l n Í c h v ě Ž í a h r a d b y n a V a iV svahu v délce asi 100 n po spárlnici 4-6 kryoplanačních teras vzniklých odstupovánínr nrazových srubů vysokých od 1 do 5 m výšky. I M e z i t ě m i t o s r u b y , n e p ř e s a h u j í c Í m i d é l k u 5 0 n , j s o u ť t z k ék r y o p l a n a č n ' í ferasy, sporadicky pokryté jednotlivýnri balvarry. Autochtonní trebo sou. vislá alochtonní kalnerrná moře s většírni balvany nejsou vyviltuta, zřejmě v d ů s l e d k u r o z p a d u s k a i n í c h s t ě t r v p l e i s t o c é n u v d r o b l r ě j š ík a t r r e l r y v z á . vislosti tra vysoké frekvenci puklin a mikroexfolíace. Kanrelry tra svazích jsou pokryty vrstvou humusu. Pouze ojedirrělé balvany větších rozměrů t r e b o t e r é n r r ís t u p n ě v y č r r Í v a jní a d t e r é n . N e j z a c h o v a l e j š Í a n e j r r r o h u t r l ě j š ís k a l i s k o - n t r a z o v ý s r u b s n t ě r u J Z . SV je zbytkerrr skaltrí hradby dIoulré110 nr. Západni a JZ část pi.edstavuje 25 m vysoký ntrazový srub, letlrovaný 20-30 nt širokou kr'yoplanační te. fasou, pokrytou kameny nebo balvany dosahujícínri ojediněle velikosti 2 x 1 ' ,5 x 0 , 6 n r . S k a l i s k o j e o d d ě l e n é 4 m e t r o v o u m e z e l o t l o d s k a l r l í r ' ě ž e ISSV část vrcholu). V a ]V stěna věŽe je vysoká 12m. Na Z svahu se projevuje většíintenzita zvětrávacích procesů. ]e zde nápadná absetlce skalních stupňů, i pokryvné útvary kryoplanační tera.. sy a celého svahu jsou méně nápadné ve srovttání se svahem východním' Zde se nacházejÍ terasy všech stadiÍ vývoje - od kryoplanačních ]išt širo. kých 1,5 m aŽ do šíře 30 m. Rozdílnost vývoje byia podmíněna kromě uve. dené mikroexfoliace a vyššífrekvence puklin především klimatickými p o d m í n k a m i , z p ť r s o b u j í c Í m vi ě t š Í i n t e n z i t u z v ě t r á v á n Í n a J Z a Z s t r a n ě a ťlklonem L-puklin k S a SV. Při zvětrávacích procesech se většina žulových lavic a bloků řítila nebo Sesouvala k S nebo SV. Mocnost kvádrů, lavic a desek žuly se pohybuje v tozvtezí rrěkolika dnr aŽ cm [do 80 ctn]. Popisovaná vrcholová rozčieněná skalnÍ hradba má přÍ bázi rozméry: v e s n r ě r u S S V . J I Z 1 1 0 m , v e s m ě r u Z s Z ^ v I v 2 5 m . N a ú p a t Ís k a l i s e k j s o u b t o k y z t = í c e n ý c hn e b o s e s u t ý c h l a v i c . S k a l n í h r a d b a p o k r a č o v a l a p ů v o d n ě až na sanrý vrchol. od popisovaných rrrohutných s}ialtrích výchozů smě rem k vrcholu se zachovaly zbytky mrazových srubů na V svahu a toL-Za
46
4 ska rénní pokr1 V alo BlokY t e t ' én tračn P a vlas ttě se jako r hr.bet výklet směru lrlubo] t t t a j íj jsou n
ka 6 c stlopll tteráln or Že 18C Vlastn. Ni llů l]a věŽe. dia3ra
Pi lomen MíSty chozů, skalní Vr ve střt tvar, r lemují ýl obdobl mnoŽS tremai.
Y
t-
to
1ní la CC
.ce. rvé lla
ras iky.
ční ,ouimě Lq'
lích
ěrů 17_
rujt: te.osti těŽe zde erarÍm. ;irouve;ými :aně ulolika
ěry: isou ldnř;
;mě oÍza
4 s k a . l i s e ks h i e r o g l y f i c k ý n t i v ý k l e l r k y . N a J V s v a h u p o 7 0 t t r r ' r cvl ě Ž e j e t e r é n n íz l o m ; v j e h o J z á v ě r u j e t r e j v ě t š ík r y o p l a n a č n í t e r a s a - 6 0 x 6 0 m p o k r y t á a u t o c h t o t r t r í mk a m e n n ý m m o ř e m , k t e r é p o c l a l š í c i r6 0 m p ř e c h á z í v alochtonní typ. Na této části svalru jsou výraztré projevy soliflukce. B i o k y m a j í r o z m ě r y a ž 4 x 4 >
47
,,Hierogly|ické''výklenky se vyskytttjÍi ira nízkénrskalttítttvýchctztt' prvtrímod skalnÍvěŽe směrem k vlastnímuVrcholu. Skalní nrísy nejsou na Mrhatině vyvinuty. Povrch na mnoha balvatleclr lze považovatza zárodečnéprolrlubně,2. ani 3. stadium nebylo nalezeno. Domněnku o bývaléexistenci skain'íchmís lze vyslovit na základě existence nrísovitě zaoblené hornÍ desky tnrazovéhosrubu v SV závěr,tt hradby, na skalisku typt"tvěževysoké6 nr. Na vrcholovémbloku jsou ješ. tě 2 dalšídeprese,všechnyjsou narušenymrazem. Štamberk(710 m) 600-700 m JV od skalních výchozůtra Mrlratitlě a 500 trt JZ od kÓty 726m, Vrch. vystttpujenad okolrríplošinyvrch se zřícetrÍtrou hradu Štam. berka. Ke stavbě hradu bylo vyuŽito skahríchvýclrozůs rozsáhlými plo. chami pokrytýmÍ kametrným moři a proudy. Přes značnéantropogenní zásahy na lokalitě se zachovalo mnoŽstvízajímavýchforem mezo- i mikroreliéfu. Západné od zřÍceniny až k MrhatÍněa SV k Vrchu se nacházÍ soustava jednostranných i oboustrantrýchnrrazovýclr srubů. Ve směru J-S je délka rrejvětšího mrazovéhosrubu 165m, šířka ve směru v-Z 30 m. Výška srubů dosahuje maximálně 10 m. Na úpatísrrrbůjsou zachovány hraná. čovéhaldy. Mrazové sruby jsot.ttvořetly bloky Žuly kvádrc:vitéaž lavicovitéod' lučnosti.Mocnost bloků dosalruje aŽ 1 m. Nejmohutnějšímrazový srub se k jihu terasovitěsniŽuje,ce]á odlučnáoblast je pokryta velkými kvád. ry o velikosti aŽ 480 x 480 x 100 cm, bez rrápadnějšÍznrěny sklonrt svahu, přechází soustava srubů v mrazový sráz pokrytý balvariy aŽ k obci Lhot. ka. Počátekpokryvných útvarůmá v odlučnéoblasti strmých svahůcharakter autochtonního kamenného nrorYe,na svahu s nižšímsklonenr pak charakter alochtonrríhomoře. Na strmémsvahu se uvedenékamenné mo. ře spojuje s kamenným mořem vzniklým pod věŽíhradu a odtud společně směřujÍ k JV. odtttd se projevuje výrazná soIiflukce. oblast kamenného moře je ostře ohraničena,vytváří jazykovitý útvar . balvanový proud, jehoŽ čelo u obce je narušenoantropogennínecitlivou úpravou Ibuldozejeho okolí jako antrorem v roce 1979 upravená část slouŽíjako htYiště, pogennípahorek vzniklý skládkott domovníIloa agrárního odpadu). Nejtypičtějivyvinutý kamenný prorrd od Štamberkake Lhotce byi v minulosti také narušován místnÍmobyvatelstvem rozrušováním a odváženímbaivanů ke stavebnínrúčelům. V okolÍ proudu jsou kameny sesbÍrány do antropogenníchvalů ve směru Z-V, největšív délce 150m V od proudrl k lZ a J ke vsi. 48
L 1
hozu, alva0 narladě ívěrtt r ioč-
kóty štami plogenní mikÍ sou. l-s je Výška traná. téod' srub kvádlvahu, Lhot[rchan pak témo. rIečně nného ud, jeLIdozeantrorJ. ce byl a od)nyseiOm V
Na lokalitě Štanrberk se vyskytttjí forrny tnezoreliéfu vzniklé v tropickém klimatu terciéru - zaobletré balvany, Žlábkové škrapy, formy vzniklé v obdobích pleistocénu - mrazové sruby, jeskyňky, hranáčové h a l d y , k a m e n n á m o ř e a k a m e n n ý p r o u d , i s o u č a s n é h oh u n r i d n í l l o p o d n e b í v h o l o c é n u- s k a l n í v ý k l e n k y . Ze 105 měření směrů puklin vyplývá převládající směr S-J' dále V.Z. V s y s t é m uL - p u k l i n s e p r o j e v u j í č a s t ér ů z n é z m ě n y f r e k v e n c e , p r o j e v u j í c í se na vzniku tízné mocnosti plošné odlučnosti, mikroexfoliaci. Výsledky měření byly pouŽity k sestrojetrÍ Scheldonova diagramu a diagramu sklo. n ůp u k l i n I P ř í l o h a 1 9 ] . Na vrcholové kryoplalrační plošině vystupuje nad povrch trěkolik r l i Ž š í c hs k a l n í c h s u k ů [ o k o l o 2 m ) . N a j e d n o m z n i c h j e z b y t e k s k a l n í m í s yv e 3 . v ý v o j o v é m s t a d i u . V e s m ě r u S - J j e r o z m ě r m í s y 6 0 c e n t i m e t r ů , ve směru Z.v Aocm [zbytek mÍsy odvětrán], hloubka mísy činí 28cm. DalšÍskalní mísy, jejich zbytky jsou na skalisku u hradní věŽe. Na skal. ních výchozech jsou četnévýklerrky a voštÍny. Na výchozech se dále vyskytují výklenky typtt ťtzkýclr a dlouhých
rlutirrIobdobnéna Čertověhrádku]. Zcela unikátním jevem je typ ,,hieroglyfickýctr..mozaikových výkletiků'V malé míře byl tento typ pozorován na Mrhatině, na Roštejně i Míchověskále. Na Štamberku,na JZ části vrcholovékryoplanačníterasy je výchozsestávajícíz 3 ]avicovitých bloků.Nejvýraznějšískulptura je vyvinutana jednom z balvanů,na stěně s JZ expozicí.P]ocha bloku o roz. měrech300 x 60 cm je rozčleněnadíky minrořádně hustéfrekvenci puk. lin navzájem na sebe kolmých v síť.Podél sítě puklin se vlivem chemickéhoa fyzikálního zvětrávání vytvořily až 3 cm hluboké járky. Plocha působí dojmem mozaiky sloŽenéz plošek čtvercovéhonebo obdélníkovéhotvaru o rozměrech několika cm IPřÍloha27. Foto 3l. Vrch (726m) Kóta představuje nejvyššíz vrcholů čÍměřskéhomasíVu' Vrchol tvoří plochá kryoplanačníplošina o průměru 100m, přecházejícík JZ ve hřbet směru Štamberk.Mrhatina.Západní, S a SV část přechází v mrazovésruby a skalní věže.SV až JZ Vrchu je rozrušena 2 velkými a 2 menšími lomy a lůmky. |anštein{700m) Mezi Novou VsÍ a Horními Dubenkami,SSV od kÓty 705 m, 950 m ]JV od kóty 710 - JeštěnÍCe, se nacházÍ antropogenněpozměněný skalnÍ vý. choz . mrazový srub, orientovaný ve směru J-S v délce 40 m. ]eho šířka 49
Ve Sněru Z.Y je v průtněru2 nretry,výška srubu je 4-5 ttr.Tétctpř'írodní zdi bylo ve středověku pouŽito ke stavbě stráŽnílrohradu, v 15. století zbouraného.Základn1 zdivo je dosud patrtto, dokonce v SZ části je pozůstatek hradní věŽe, dnes vysoké pouze 5 m. Půdorys bývalého hradu je obdélníkovitý. Ve směru ]-S 40 m' Ve směru Z-v 20 nt. Hrad byl postavetr 450 nr SV od vrcholu kopce v nadnrořskévýšce700 m. ploši. V okolí srubu (lrradu) je plochý terén Ipůvodněkryop}anačrrí tra s kamenným mořem). Z svah je dosttd více méněpokryt kameny. Půdorys hradu je zaměřen v koruně, po které vede po obvodu pěšina.Na Při bázi srubli V straně jsou patrny základy zdiva jedtrotlivýchtnÍstností. jsou a zdiva četnékameny ze zŤicených stěn. okolo hradu byl zřejnrě obranný val. zachován pouze v JZ části. Na mrazovémsrubu budovanémgranitem mrákotínskéhotypu bylo provedeno 118 měření směrů puklin a jejich sklonů (Příloha 20J. Typické je trojúhe1rrÍkové klínovitévyvětrávání bloků, připomínajícípuk1inové jeskyňky rra Přední skále. 400 nr jZ směrem se naclrázívrcholová plošina; plocha asi 100 x 100 m je pokt'ytajednotlivýmikameny aŽ balvany, nepře. sahujícínti1m délky. pclzortlostdalšÍrtt Při průzkuttlutétooblasti byla věttcrvátra lr-rkalitátn, jeŽ podle názvtt a s ohledem na výšku přes 700 m slibovaly náIez zajímavých geomorfo1ogickýchútvarů. Kamenný vrch ( 732 m) se nachází 650 m vzduštroučarcluJV od rozcestÍz asfaltovésilnice k H. Dubenkánr.Svah východně od kóty 732m [na silnici tra svahu] na ploše 500 x 500 m je pokryt alochtonnÍmkamenným mořem se zbytkem mrazovéhosrubu; došIozde k úplnédestrukci skalních výchozů,zacho. valy se pouze terénnístupně. Skelný vrch (787 mJ 1500m na J od znríněnéhorozcestÍa 1850rn J od zříceniny Janštejna se nad okolí vypíná mohutný vrclr pravide]néhoováInéhopůdorysus vel. kou vrcholovou plošinou. Rozsáhlé plochy svahů jsou pokryty kameny, ve střednÍchčástechsvahů při cestách sesbíránypodéIcest. S narůstající vzdáIeností od vrcholu se velikost kamenů zvětšuje, nepřesahuje jsou velikosti do 25 cm. Vrcholová plošina je po. však 1 m. Nejčastější krytá rovněž drobnějšÍmikanreny. Struktura horniny je velmi jernnozrntrá, zvětraliny mají charakter jemnýclr písčitýchčástic.V příkopech a na cestách jsou častéakumu]ace veimi jemnéhopísku splavenéhoze svahů. 50
I
R
p
n L
o
C
L
S
j ( (
t
I
R o v i n a{ 7 5 4n ) j e d a l š í v t ' c h 1 1 5 0 n r V o d S k e l n é h o v r c h u . N á z e v o d p o v í d á terénní p l o š i n ěp o k r y t é k a m e n n ý m m o ř e m s t e j n ě j a k o s v a h y , p ř e d e v š í m svah SV v č e t n sěe d l a n r e z i R o v i n o u a S k a l k o u . tt
ři i l.
S k a l k a{ 7 5 5 m ) se nachází v SV pokračovánÍ hřbetu Skelný vrch, Rovitta, Skalka. Západnísvah Ska]ky je pokryt rozsáhlým iranrentrým mořem s b a l v a n y o rozměrech přes 1 m. Katnerrtlé tnoře . balvaniště se nachází i n a v r cholu.
DaIšívýraznou skupinou VrChů,tvořící severní,severovýchodní,vý. chodnía jihovýchodnílem vlastnÍhoVrchu Javořice IB37m], jsou Velký skalnívrch, Míchůvvrch, Míchova skáIa, Šir.oký kámen a Nekolův kopec. Skupinavrchů je tvořena granÍtemnrrákotírrskéhotypu. Jednotlivévrchy jsouprotaŽenyv ploché hřbety, jejichŽ vrcholy nevýrazně vystupujínad je Mí. okolnícelkově plošinatý terén. Geomorfologicky nejvýznamnějšÍ chovaskála. Velkýskalní vrch (786 m) 2 km V od obce Kaliště při silnici k Veikému pařeziténu rybníku, 150m S od ostré pravotočivézatáčky, se rralézá vrcholová plošina, nad níŽse ve směru JJV ve vzdálenosti 1600m mírně klene vrchol ]avořice, směrenrVSV ve vzdá]etlosti 22oo m vrcho] Míchova Vrchu. V této části masívuJavořice je terén natolik plochý, že jmenovanévrchy ční nad okolníterén nepatrně. Nacházírne se v ob]asti vyklenuté vrcholové obpůvodnímiplošinami od]astiČeskomoravské vrchovirry Se ZaChoVaIýmÍ dělenýmizlomovými svahy. Mezi Javořicí a Velkým skalním vrchem je výraznější údolÍ. Celá plošina včetněvrcholové na Velkém skalním vrchu je roztroušeněpokryta balvany a kameny do velikosti 80 cm. Většinou jsou zvětra. lé,drobnější,nÍsty sesbírárry do nízkých paliorků o průrněru 4-6 m, vzdálenyasi 10m od sebe. Výška pahorků dosahrrje7m, z velké části jsoujiŽ pokryty drnem. Terén svědčío bývalémpastevectvía pozdější snazeo zalesňování. vrch [787 m) Míchův je dalším z vrchů masívu Javořice, IeŽicim 22o0m SSV od Velkého skalníhovrchu. I zde je výrazné plochá vrclrolová plošina, pokrytá sporadickykameny o roznrěrech několika dnr, ojediněIedo 50cm (na Svahu p a m ě t nkíá m e n , , U Z a b i t é . . ) . 51
Širokýkámen Í772m) 1100m JV od vrcholu Javořice se stáčítáhiý hřbet k jihu. Východrrí svah se vyzrračujepřeváŽně strrnýmíúseky svahů s výraznými projevy soliflukce, která se podílína tvorbě ťrdolíspaclajícího k povodíMrŽatce. Vrcholová plošina,široká 100m, sklánějícíse mírně k Nekolovu kop. ci, je pokryta balvarry aŽ dvoumetrovédélky, lavicovité odlučnosti.od kÓty 772 n směrem V a JV včetněplochéhohřbetu je rozsáhlébalvaniště a autochtonníkamenné moře. Kamenným mořem po spádnici sledující osu hřbetu vede cesta, jež 1e lenrována sesbíranýmikameny a balvany. Hranaté kameny a balvany jsou produktem totáIníhorozpadu skalního výchozu periglaciálníhoklimatu v pleistocénu. Vrcholová plošina přechází na V svahu terénnímzlontem v trtrazový
plochykryoplanačnÍch teras StřÍdajÍ sráz,mÍstypl:crušovaný. se drobné
pokrytých kamentrým mořem s krátkými nrrazovými srázy a terénnÍmi hratratni zbytků mrazových srubů a sněŽnÍky.Na svahu jsou vytvořeny četnépramenné deprese. Převládající jsou balvarry do velikosti 50 cm, exÍstujívšak i rozměry 2oo x 2oo x 60 cm. Na západním svahu jsou četrléjámy pcl těŽbě katlretre.Pro západrrí svah je typický výskyt plošin střídaných krátkými strmějšÍmiúseky,ka. nreny a balvarry se vyskytují ojediněle. Nekolůvkopec (668 m) je pokračovánÍnrsvahr't Širr-rkélro katrtetre.JiŽrrísvah je tvořen rozsáhlýnr kamr:nným mořem. RošteinÍB72m) 1 7 0 0 m J o d j i Ž n í h oo k r a j e o b c e R ů Ž e n á , 7 l 5 om S V o d | a v o ř i c e s c mírně nad plošinatý terén zvedá vrch Roštejn.Skalního výchozu typu mrazových srubůa skalní hradby bylo vyuŽito ke stavbě hradu, který byl po požáru V roce 1915opět rekonstruován. Roštejn je tvořen granitem mrákotÍnskéhotypu, který vytváří dobré předpoklady pro vznik pestré škály mezo. a mikroforem reliéfu. Zajimavý je rovrrěŽkontakt granitu S metamorfovanouhorninou, dobře patrný v prostoru hradní kaple. Na Roštejněbylo provedeno459 měření směrůpuklirr a jejich Šklonťr; hodnoty jsou zpracovány do Scheldonova diagramu a diagramu sklonů p u k l i n I P ř í l o h a2 I a 2 2 ) . Hrad je vystavěn na skalnÍm výchozu typu mrazových srubů a véží . skalního města. Původněměla lokalita vzhled pravděpodobrrějako Čer. tův hrádek v nrasÍvLtČeřínku.V pruhu 50 m okolo výchozu se nacházÍ 52
kry jsor nÍh čin
tvp zýv sva ipr
J"
j
2rr Ro př€ 2x rnr
vě1 má
vl du ný je
kt' rIp
os to
jsr ra ki
ct
Rt
je h p b
plošina, která pak prudce spadá k SV, V a J. Všechny svahy kryoplanační jsoupokryty kamennými moři, tyto jsou V rozsahu 50-100 m autochton. vzdálenostÍod vrcholu se projevuje níhopůvodu,postupně se vzrůstajÍcí činnost solifIukce. Východně aŽ jihovýchodně od hradu vyčnívánad terén skalní výchoz typumrazového srubu s výraznou lavicovitou odlučností.Výtvor se nazýváv místnímpodánÍ ,,čertovypeřiny'.. Na V přecházÍ skalisko prudkým svahemjako mrazový sráz se zbytky srubů v kryoplarračníplošinu. Sráz ie pokryt balvanovou sutí. V JV části skaliska je opět torzo srubu Ivýška 2mJ.Severně se terasa skaliska spojuje s kryoplanačníterasou vrcholu Roštejna. Uprostřed na svahu je sníŽenina typu dellen, která pozvolna přecházív okolní svahy s kamenrrými moři. Balvany majÍ rozměry do 2 x 2 x 1m. Vrchol ,,peřin..je zcela plochý, obvod tvoří mrazovésruby nebo mrazovýsráz s V expozicí. Lavicovitá odiučnost žul'y- 5 až 100 cm. Největšíbalvan na kryoplanační terase Z od ,,peřin.. těsně na úpatísrubrt mározměr 45o x 270 x 100 cm. Dalšískalní výchoz se nachází 600 m ]]V od hradu, SSV od hájovny v Doupí.Jedná se o balvaništěna plochémvrcholu (645m). Terénk hra. du tvoří hřbet plošinnéhocharakteru SSZ-JIV směru' k Z oddělen znatel. nýmzlomem na svahu. Mezi vrcholem s balvaništětna lrranicí rezervace je sníŽeninatypu dellen. Na některých balvanech na vrcholu jsou křemenné výplně puklin, kterévýrazně {až 1'cmJ převyšujíokolní povrch balvanu. Se stejným je. Vemse lze častosetkat v masÍvu ČeřÍnku. na Přední skále. Balvany jsott ostrohranné, některé naopak značně zaoblené- projev terciérnÍhoa pleistocénního zvětrávání. Velikost 2 x 2 x 1 m, kulovité v průměru až 2m. Svah ]Z a Z směru je pokryt balvany, největšÍ4x4x 2m. Na svahu jsoučtyři terénnístupně - zbytky mrazových srubů. Jsou patrné (tzkéterasy.Směrem JV přechází kupovitý terénvrcholu v plošinu 50 x 50 m bez pokryvu Ikameny zřejmě pouŽity ke stavebnímúčelům). Vý. kamenného chodnímsměrem přechází v etchplen, směrem S v sedlo pod vrcholem Roštejna. 50 m J od hradu přechází kryoplanační plošina - téměř vodorovná, v krátký mrazový sráz; dále po svahu se střídajíplošiny a srázy. Na svahu jerozsáhléalochtonní kamenné moře s balvany až 3 x 3 x 1 m. JZ od hradu pod cestou docházi k vyrovnánÍ terénu do mírnéhosvahu,kamennémoře pokračuje.Na svahu jsou vyvinuty podélnémělké de. prese. SkalnÍ výklenky ,,hieroglyfického..typu jsou vyvinuty na malé ploše balvanupři bázi hradní věže . uvnitř objektu. Torza skalních mís jsou. 53
Zachována při bázi věže.VelnÍ pěkné mísy jsou vyvinuty rra balvanu při úpatímrazovéhosrubu pod palácem sousedícíms věžíhradu.
o(
Míchova skála (7B0 m)
1
V masÍvuJavořice, 1750m SV od vrcholu |avořice a 550 m |V od Mí. chova vrchu, v pokračovánÍhřbetu směru SZ-JV,na nrírnémsvahu s jiŽní expozicí,vystupuje nad terén výrazný skalní výchoz typu skalních věŽÍ a mrazových srubů, lemovaných kamennými moři, hranáčovými haldarn'i na kryoplanačnÍchterasách, s projevy recentníhořícenÍa hojnými m!li. rotvary . voštinami,výklenky i skalrrírnimísami. Komplex skalisek zaujímá ve směru Z'v 47 m' Ve směru J-S 26 m. Skalní výchoz nrá podobu dvou skalníclr věŽí. Východní má rozměry: l-S 26 m, Y-Z 21 m, následuje 7 rn široká plošina, oddělující západni véŽ. Tato je dlouhá ve směru v-Z79 m. Výška obou věŽíje 13m. Petrograficky se jedná o granit mrákotínskéhotypu. VěŽovitou stav. bou, lavicovitou,částečněi ku]ovitottod]učností se nápadně poclobáútvaru na Čertověhrádku v masívu Čeřínku.I zd'e,na Míchově skále, jsou četnépřevisy, v ]Z části puklinová jeskyňka, na prvnÍ pohled patrná exfoliace, Sesuvy skalnÍch bloků, odtokovéjárky a kamenná moře na kon. vexních částech svahů ve všech směrech. pr:edevším však na severním svahu. Specifika geomorfologickýclrtvarů na Míchově skále spočíváv exis. tenci velkého mnoŽstvívoštin a skalních výklenků.Tyto jsou puklinové. ho původu Ijako na Čertověhrádku při bázi hřibuJ, kulovitého tvaru Iovlivněno vyvětráváním čočkovitýchpartií - slÍdy, ŽivceJ a kulovitou odIučnostíŽuIy. Třetí typ výklenků vznikl na balvanech s mimořádně vysokou frekvencí puklin, podél nichŽ vznikly zahloubenéjárky, které ohranlčujípolíčkapůvodnÍplochy Iviz Štamberk,Roštejtr,MrhatinaJ. Tato forma výklerrkůse nevyskytujev masívuČeřínku. Na vrcho]ových Žulovýclrlavicích jsou torza ska]nÍchmís a odtokových járků. Zánlk většiny mís způsobilo jejich rozftženimrazem v pleisto. cénu. ojediněle se vyskytují i odtokovéjárky '"'znikléna puklinách. Podobnétvary je moŽnésledovat na vrcholu věŽe Na skalce Imasív ČeřÍnkul. Nejzachovalejšímísa je na Z věži na nepravidelně tvarované lavici. Mísa je ve 3. stadiu vývoje, zadtžuje vodu. Na dně byl zjištěn písek a hu. mus, výška vody 2,5 cm, z toho 1 cm písku. VodnÍ hladina měIa tvar hruš. ky protaŽenéve směru ]Z-sV v délce 27 cm, šířehladiny 21',5cm. K valrt 54
tI I
II
JI
Zt
p S
l_
T
Í I
( \
I
odto ko vé ho jár ku , do s u d n e v ý r a z n é h o , j e 6 ,5 c m. Následuj e svah k dalš í míse ve s mě r u J Z , t ato v š a k j e v s e n i i n í m s ta d i u. N ad pr vní mí sou j e v e v z d á I e n o s t i 3 1 c m SV stř ed mí sy o pr ů mě r u 10 cm. Tato nezadrŽuje vodu, Ize jt dosud povaŽovat za počátečnístadium vývo je mí sy. Me z Í ob ě m a m í s a m i j e š Í r o k ý o d t o ko vý j ár ek I v ko r uně š í ř e 30cm ], od koruny hluboký 6 cm. Zají mavý dokl ad r e c e n t n í h o ř í c e n í j e m o Žr r o sledo vat př i báz i Z vé že; zde je o ddě l e n bl ok n ě k o l i k a l a v i c , k t e r ý s p o č í vá j en malo u plo cho u na po dkla du. Z Ťíce n ébl o k y Le Žín a úp a tí s k a l i s k a . N a s kal n í m vých o z u b y l o p r o v e d e n o 7 2 - ] 'mě ř ení smě r ů puklin j ej ich sklonů k s e st r oje n í S c h e l d o n o v a d i a g ra m u a s t atistické ho diagr amu sklo nů pukli n IP ř í l oh a 23 ) . Hradiska (759 m) 6 km od Vol fÍřov a , B,5 k m o d T e l č e ,7 4 o o m J o d J avo ř ice Se na hr aně vrcholové ptošiny zachoval 20 m dlouhý, ve směru vJv-ZsZ orientovaný mra zo vý s r u b, vysok ý 5 m . V e s te j n ém s m ě r u pr o bí há hř bí tek po kr ytý autochtonním kamenným mořem. Granit nrrákotínského typu má kvádrovitou až lavicovitou odlučnost. Severním směrem Se rozprostÍrá 100 x 10 0 m ve l ká kr yopl an a č n Í p l o š i n a , k J s e š í ř ka plo š iny sniŽ r r j e na 50 m, terénní hranou přechází v mírný svah s kameny a balvany přemístěnými solÍ flukcí .R oz mě r y b a l v a n ů j s o u m a x . d o 1 m . Velký Š pi ř ák (734 m) 1350 m S V od vý c h o d n í h o o k r a j e T ř e š t ě se nacház í vr cho l Velké ho Špičá ku,n e j vyššíbod B rtn i c k é v rc h o v i n y . S p o lu s M alým Špič ákem [688 metrů] a Ve l kým J a v o ř í m [ 6 8 5 m J tv o ř í g e o mo r fo lo gicky výr az ný hř bet směru S S Z - ]JV. P e t r o g ra f i c k y j e tv o ř e n c o rd i er itickými r ulami. M o r fo lo gic ky je l okal i t a význ a m n á s t a v b o u v l a s tn í h o vr cho lu Špič áku ví ce mé ně tva ru py r amÍdy - t u m p ( v ý v o j o v á t á z e k ry o g e n ní ch po cho dů př edcház ejíc ívzniku s kal n í ch h ra d e b , z d í , e v e n t u á l n ě i z olo vaných skalisek - to r z J . Druhé s pe ci fi ku m V . Š p i č á k u s p o č í v á v ex istenci ř ady kr yo planač n Íc h teras ve vše ch v ý v o j o v ý c h s t a d i í c h ( .4 ) .V z nik ter aso vité ho ter é nu je podmíněn sklonitostí puklin a existencí převislých skalních írtvarů a bloků . Me zi je dnot l i v ý m i m ra z o v ý m t s r u b y v znikaj í r ů z ně š ir o ké , avš ak ploc hé, čas t o t é mě ř v o d o r o v n é p l o c h y k ry o p i a nač ní ch ter as. V o blastech budo va n ých Ž ul ou js o u k ry o p l a n a č n í t e r a s y v ětš ino u ukto něny Í z -7,). M raz ové sr u by n a V . Š p i č á k u j s o u v p o d é i n é o se o r iento vány ve smě . ru podéIn éos y h l avn Í h o h ř b e t u . M e n š í č á s t s rubů j e pr o tažena ve směr u Z -V, ve vr cho]ové čá s t i n a 1 7 ,s v a h t t j e n ě k o l i k př í klaclť rvz áj emné ho pr o -
55
tínání srubů, vzniku izolovaných výchozů a splynutí původně oddělených kryoplanačníchteras. Na svazÍclrzůstaly v několika případech po rozpadu mrazovéhosrubu mrazové srázy. Kamenná moře autochtonníjsou vyvinuta ve vrcholové části a na kryoplanačníchterasách, alochtonní kamenná moře na Z a V svazích, balvany jsou posunuty soliflukčnímiproCeSy. Totzo mrazovéhosrubu, balvaniště,kamenná moře, drobnékryoplanačnítvary se zachovaly i na vrcholové partii Malého Špičáku,688 m, SSZ od kÓty 734m, Velké |avoří [685 m) Vrch ležícíJIV od V. Špičákuje hranicí výskytu stop po dolování. Zachoval se ska]ní suk a mrazový srub s kryoplanačníterasou obloukovitě obepínající výchoz.
hř v nč n€ hr je to S'
v( js
ht ki
Kloc a Loučky StátnÍpřÍrodnírezervace' 900 m SV až SSV od V. Špičákujsou zajÍ. mavé výskytem několika skalních suků, skalek a mrazových srubů cordieriticko.biotiticképararuly. Stěny jsou prYevážně svisléaŽ převislé' Dílčívrcholy a hřbítky jsou pokryty balvaništi a kantennými morYi.Yýchozy jsou vysoké 4-8 m. Terén je v pokročilejšÍmstadiu zvétrávání,většina mrazových srubů zanikla, kryoplanačníterasy jsou navzájem spojeny a terénmá charakter kryoplenu.
pr dr p
P M s
Mistrovský kopec (698 m) 2100m J od V. Špičákumá ve vrcholovéčástÍ,na S a V svahu zacho. vánu soustavu mrazových srubů a kryoplanačních teras a svahů. Teréit připomíná charakterem vrcholovou partii V. Špičáku, kryoplanačníterasy mají plochu aŽ 100 x 100m. Výška srubů je maximálně 6 m, vrchol ;.e typu tump. Na svazích jsou balvany většíchrozměrů, až 5 x 4 x 3 m. Na mrazových srubech V. Špičákubylo provedeno 105 měření směrů a sklonů puklin a sestrojen Scheldonův diagram a diagram sklonů puklin I Příloha 24].
ir a
ZÁVĚR
L
Vrcholová oblast jihozápadní části Českomoravskévrchovi,r;ypřed. stavuje významnou studijní plochu z hlediska vývoje reliéfu v různých klimatických podmínkách, zejména v periglaciálních podmínkách pleistocénu. 56
c Ir c n
1
v
é
Ve vrcholových partiích exfoliačníchkleneb zkoumaných vrchů a hřbetů Se na exhumovanémterciérnÍmpovrchu vlivem kongelifrakce v pleistocénuvytvořiia celá škála rozmanitých forern reliéfu' Nejvýraz. nějšíformou jsou mrazové sruby s kryoplanačnímiterasami a plošinami na vrcholech a svazích,pseudokar, na úpatímrazových srubů hranáčové haldy, lra svazích kamenná moře a proudy' Skalní útvary prodělaly jedno-a dvoufázový vývoj. V sou]adu s morfologickou strukturou a tektonickýmiliniemi jsou směry puklinových ploch orientovány ve směrech SZ.]V,SV.JZ a S-V, V-Z. PřevládajÍcímsklonem puklin je 75-90'. Z mikroforem jsou na granitech rozšířeny skalní mísy ve všech vývojových stadiÍch,ŽIábkovéškrapy a voštiny, na všeclt typech hornin jsou vyvinuty různétypy skalních výklenků a dutin. Periglaciálníreliéf studovanéhoúzemípodává dokonaIýpřehled o jegenezi, ho dovoluje stanovit i prognózu dalšÍlrovývoje reliéfu v podmín. kách ho]océnu. Studie je doplněna 20 geografickými profily, příčnými a podélnÝmi profily 8 skalních mÍs na Přední skále, 11 statistickými Scheldonovými diagramy směrů puklinových ploch, 11 statistickými diagranry sklonů puklin,6 fotografir;kýtnipřílohani a mapkou. Periglacial forms of the relief in south-western part of the BohemianMoravian Uplands SUMMARY In his study the autor deals with extension of the periglacial forms of the relÍef in South.western paÍt of the Bohemian.Moravian Uplands. The area under study is about450 square kilometres and represents the top art of the orographic unit. The development of the relief was conditioned by geological structure and climatic conditionsespecially in Pleistocene. This area is Íormed by sraniteS and metamorphites. Ín the attitude from 650 to 800 m can be found these types of outcorps frost.riven c]iffs, cast]e coppÍes,cryop]anatin terraces' block streams and pseudocirque. From the nicroforms there are malnly weather pits. Text is completed by these annexes 20 geographic profiles, cross sections of I weather pits, 11 Scheldon's diagrams, 11 joint diagrams. The characteristic forms of the lelief are proved by 6 photographs. This study brings together single resultS of the field geographical 'ý.ýorkin the years 1975-1986. LITERATURA AMBRoŽ J., 1926: Přírodní ráz jihovýchodní části peihřimovského okresu. In: Vlasti. vědný sborník českéhojihovýchodu' roč. IV, č. 9' str. 133_136. Pe]hřimov. BALATKA B. a kolektiv, 1973: Re8ionální členění reliéfu ČSR Is barevnou mapou 1 : 5 0 0 0 0 0 ) . I n : S b o r n í k Č s Z ,r o č .7 8 , s t r . 8 1 - 9 6 . A c a d e m i a P r a h a . BAIATKA B., SLÁDEK J., 1980: Členěníreliéfu ČsSR. In: Lidé a země, roč. 29, č. 2, str. 70-74.
C Z U D E K T . , 1 9 5 5 :P o l y g e n e t i c k ét v a r y r e l i é f u .I n : S b o r n í k Č S Z ,s v a z e k I x , č . 3 , s I r . 2 7 7 -218. NČSAV Plaha. C Z U D E K T . ' D E M E K J ' ' 1 9 6 1 : V ý z n a m p l e i s t o c é n n ík r y o p l a n a c e n a v ý v o j p o v r c h o v ý c h t v a r ů Č e s k év y s o č i n y .I n : A n t r o p o s č ' 1 4 [ N . 5 . 6 . ) S , tr.57-69. Brno. CECH V.. 1952:o starÝch dolech na stříbrnou rudu mezi Tihlavoua Pelhřinrovemna v y s o č i n ě .I n : S b o r n í k Ú Ú G 1 s , o d d . g e o l o g ' , s t r . 1 1 7 - 1 3 6 . P r a h a ' Českomoravské D E M E K J . , 1 9 5 5 a : P e r i g l a c i á l n íc y k l u s . I n : S b o | n Í kČ S Z 's v z . I X , s t r . 4 7 - 5 0 . P r a h a . D E M E K l . ' 1 9 5 5 b : P ř Í s p ě v e k k e g e o m o r f o l o g i c k ý mp o m ě r ů n rp o v o d í R o h o z e n s k é h op o . t o k a . I n : S b o r n í k Č s Z .s v a z . I x . č ' 3 . s t r . 1 8 6 - 1 9 4 . P r a l r a . D E M E K ] . ' 1 9 5 5 c : K e 8 e o m o r f o l o 8 i i d o i n í B r t n i c € . I n : P r á c e B r n ě n s k éz á k l a c l n y Č s A V , s e š .2 , s p i s 3 1 4 ,r o č .x X V I I , S t r . 9 3 - 1 0 4 . B r n o . I]EMEK J.' 1958: Předběžná zpÍáva o geomorlologickénrmapoVání ve výclrodnírnokolÍ m ě s t a J i h l a v y . I n : S b o r n í k Č S Z ,s v . 6 3 , č ' 4 ' s t r . 3 4 1 - 3 4 4 . P r a h a . D E M E K ] . . 1 9 6 4 a : V ý v o j s v a h l i v Ž u l o v ý c ho b l a s t e c hČ e s k é h om a s Í v u I. n : l p r á v y G Ú ČsAV, č. 2 (1.31..8), str. ].-3. Brno. D E M E K ] . ' 1 9 6 4 b : K p r o b l é n r uv z n i k u i z o l o v a n ý c h S k a l v Č S S R ' I n : Z p r á v y G Ú Č S A V , č .1 , s t r . 2 . B r n o , o p a v a . DEMEK l., 1s64 c: Návrh orograÍického třídění českých zemí. In: Zptávy GÚ ČSAV, č ' 7 [ 1 3 6 . B ) s' t r . 1 _ 4 ' o p a v a . I]EMEK J'' 1964 d: Formy zvětrávání a odnosu granodioritu v Novohradský'ch horách' I n : Z p r á v y G Ú Č S A V ,č .9 , s t r . 6 - 1 5 . o p a v a . D E M E K J . a k o l . , 1 9 6 4 e : F o r m y z v ě t r á v á n ía o d n o s u ž u l y a j e i i c h z á v i s l o s t l i a p o d n e b í ' R o z p r a v y Č S A V ,r o č .7 4 , ř a d a M P V ' s e š .9 , 5 4 s t r a n y . N Č s A V P r a h a . I ] E M E K J . , k o i . , 1 9 6 5 :G e o m o r f o l o g i eč e s k ý c hz e m í ,3 3 5 s t r a n . N Č S A V P r a h a . D E M E K J . , 1 9 6 7 : o v l i v u e x f o l i a c e n a v ý v o j r e l i é | u v m a s í v n Í c hh o r n i n á c h ' L n l .Z p r á v y G Ú Č S A V ,č . 4 , s t r . 5 - 1 7 . o p a v a . D E M E K J . ' 1 9 6 B : P ř e h l e d g e o g r a f i c k é h or o z š í ř e n ík r y o p l a n a č n í c ht e r e t s n a Z e m i . I n : Z p r á v y G Ú Č s A V ,r ' o č1 . 9 6 8 ,č . 1 , s t r . 1 0 - 2 7 + p ř í l o h a A , B , C . o p a v a . I ] E M E K J . , S T E H L Í K o . , 1 9 6 8 :V ý z k u m s o u č a s n ý c hs v a h o v ý c h p o c h o d ť vr Č e s k o s l o v e n s k u a j e h o p r a k t i c k ý v ý z n a m . ] n : s b o r n Í k Č S Z ,s v . 7 3 , č ' 3 , 2 4 3 s t r a n ' A c a ( l e m i a P r a h a . DEMEK ].' 1969 b: Klasifikace a systemizace tvarli zemědělského povrchu' ]n: Sbcrrník ČSZ,sv. 74, č' 4, str. 360-368. Academia Praha' D E M E K l . , V o N D R Á Č E K V . , 1 9 7 3 : Ž i v o t n í p r o s t ř e d í Č e s k és o c i a l i s t i c k ér e p u b l i k y I s o u . č a s n ý s t a v ' p r o b l é m ya p e r s p e k t i v y ] . S t u d i a G e o g r a p h i c a 3 9 . G Ú Č S A V B r n o ' D E M E K I ' , 7 9 7 3 :G e o m o r f o l o g i c k éč l e n ě n íČ S S R .I n : P ř í r o d n Ív ě d y v e š k o l e ,r o č . X X I V . , č .8 . s t r . 3 0 7 - 3 1 0 . S P N P r a h a . DEMEK ]., 1974:.Systémová teorie a Stadium krajiny. Studia geo8raphica 40, 200 stran. GÚ ČSAV Brno. DEMEK J.' kol.' 1975: Principy působení erozně.denudačnÍchsvahových pochodťr.In: S t u d i a 8 e o S r a p h i c a5 1 , s t r . 1 9 5 - 2 1 3 . G Ú Č S A V B r n o . D E M E K J . , k o l e k t . , 1 9 7 6 ;Ú v o d d o o b e c n éÍ y z í c k ég e o g r a f i e ,4 0 0 s t r a n . A c a d e m i a P r a h a . D o B I A S j . ' 1 9 7 0 :D ě j i n y k r á l o v s k é h om ě s t a P e l h ř i m o v a a j e h o o k o l í . D í l V . , č á s t 1 . , T ř i . c e t i l e t á v á l k a , 3 1 2 s t r a n ' 6 p ř í l o h ,A c a d e m i a P r a h a . D o V o L I L M . a k o l . , 1 9 6 7 : Z á v ě r e č n á z p t á v a H o r ' n ÍH u t ě - Č e ř í n e k( s u r o v i n a : k á n r e n ) , 8 0 Stran. Geologický průzkum Pralra, oblast ]ihlava. FRIEDL I.' 1928: Evropská střecha. In: Vlastivědný sbornÍk českéhojÍhovýchodu,roč. VII' č. 4' prosinec 1928' str. 49-52. Pelhřimov. HoRNÍK S., 1973: Biogeografická charaktelistika území ŠpičákLr na Českomoravskó vr. chovině' 140 stran, 4 mapové přílohy' Spisy pedagogické fakulty, Svazek 14. Brno. HoRNÍK S., 1978: Kryoplanační teras'v.v pIostoru Velkého Špičákuna Českomoravské vrchovině. In: sborník ČSz, roč. 83, č. 4. str' 238-245. AcademÍaPraha. H R Á D E K M . , 1 9 6 8 :P e d i m e n t y v Č e s k év y s o č i n ě [ Č e s k o s l o v e n s k o )I .n : s b o r n í k Č S Z ,r o č " 1973. č. 3. str. 247. NČSAV Praha.
5E
2I7 'ých na
AV k o |í GÚ
AV AV, ich. lbi
ha, ník
0u-
In: ha. 'ři. 8D 0c. l/r10. ké
H R Á D E K M . , 7 9 7 2 :P r o j e v y e x f o l i a c e n a ú d o l n í c hs v a z í c h v o d n í c h t o k ů v o b l a s t e c h t v o ř e n ý c h ž u ] a m i I n a p ř í k l a d u N o v o b y s t ř i c k év r c h o v l n y ) . I n : S t u d i a G e o g l a p h i c a ' 2 5 . str' 163-168' GÚ ČSAVBrno. K I R C H N E R K . , 1 9 8 3 a : K p r o b l e m a t i c ep s e u d o k r a s u .[ n : Z p r á v y G Ú Č S A V , r o č . 2 0 , č . 3 , str. 83-86. Brno. vývoie reK I R C H N E R K . ' 1 9 8 3 b : P e r i g 1 a c i á l n ít v a r y a n ě k t e r é a s p e k t y p l e i s t o c é n n í b o v r c h o v i t - r ěI.n : Z p r á v y G e o g r a . l Í é f uv o k o l í Ž ď á r u t r a d S á z a v o u n a Č e s k o m o r a v s k é fického úStavuČSAV, roč.20, č. 4, str. 33--47. Brno. K o L E K T I V , 1 9 6 8 : Č e s k o s l o v e n s k áv l a S t i v ě d a , d í l I I . , p ř í r o d a ' S v a z . I , 8 5 2 s t r a n . o r b i s Praha. K R Á L V . , 1 9 7 0 :K t e r m i n o l o 8 i i a p r o b l e m a t i c ez a r o v n a n ý c h p o v r c h ů .I n : A c t i t u n i v e r s i t a -
t i s C a r o l i n a e , G e o g r a p h i c a 1 , ,s t r . 3 - 1 4 . P r a h a . KRÁL V., 1985: Zarovnané povrchy Českévysočiny' Studie ČSAV 10-85, 73 Stran, 3 mírpové přílohy. Academia Praha. K R A T o C H V I L j . , 1 9 2 3 : P ř í s p ě v e k k t o p o 8 r a f i i a d ě j i n á m dolování v jihovýchodní části Čech. Vycláno ve Státní knihovně geologického ústavu Čs' republiky, svaz' 7, mapka. Praha. KRAToCHVIL l., 1925: Jak se mění povrCh zemský. Str. 176, 63 chc. ,,Knihy pro každého'., roč. III.. Sv. 4. Státní nakl. Praha. KRAToCHVÍL l., 1929: o pe|iodickém prameni křemešnickénr. In: Vlastivědný sborník č e s k é h oj i h o v ý c h o d u , r o č . V i I . , č . 9 , d u b e n 1 9 2 9 , s t r . 1 3 8 - 1 3 9 ' a č . 1 0 ' S t ť . 1 4 6 - 1 4 9 . Pe1hřimov. KUČERA L.,1930: V Boršovské skále' In: Vlastivědný sbornÍk českého jihovýchoclu, roč' VIII. č. 10. Str. 155-156. Pelhřimov' MUŘICKÝ E., 1977: Geomorfo]osické poměry vrcholové oblasti Ždárských vrchťr se zře. telem na skalní tvary. Písemná rigoróZnÍ práce, přírod. fak. UK, katedra karto8rafie a fyzické 8eografie, 90 stran, 22 Íoto, geomorfologická mapa v příloze. l'Iaha. N O V Á K \ ,.1 I . ' 7 9 4 2 : T v á ř n c l s t Č e s k o m o r a v s k é v r c h o v i n y . I n : R o z p r a v y i I . t ř Í C l y Č e s k Ó
a k a d e m i e v ě d a u m ě n Í ' Í o č .L g 4 2 ' č . 2 0 , S t r ' 1 0 1 . M a p a 1 : 7 5 0 0 0 0 . P r a h a . P E L I Š E K J . , 1 9 5 2 : K a m e n n á m o ř e n a z á p a d n í l v Í o r a v ě 'I n : V e s m í r , r o č ' 3 1 , s t l ' 8 5 . P r í | h í l . PETRŮ V., 1885: Na Křemešníku. N. MěSto n. M. P E T R Ú V ' , 1 9 0 1 : P o u t n í m í s t o K ř e m e Š n í k .P e l h ř i m o v . R 0 T H Z . , 1 9 4 3 : S t o p y p i e i s t o c é n n í h o p o d n e b í v o b l a s t i s t ř e c l o č e s k é h ok r y s t i r l i n i k a . P ř í . l'oda 35. č. 9. Str. 24o-243. Brno' RUBIN i., 1978: Kamenné moře a jiné sutové akumulace. In: PřÍrodní věcly ve škole, r o č ' X X I X Í 1 ' 9 7 7 ,1 9 7 8 ) , č . 7 , s t r . 2 7 9 - 2 8 0 . S P N P r a h a . SEKYRA i', 1960: Působení nlrazu na půdu' 164 Stran. IKryopedolo8ie Se zvláštním zřetelem k Čssn1. Přílohy tab. ]-XXXViI. ÚÚG Geotechnika, Sv.27. NČSAV Praha. sMIDINGR P. A., 1880: Poutnické míSto Křemešník a jeho okolí. Pelhřimov. TAUBER o., 1975: Fyzickogeografická studie Dolní Cerekve a okolÍ na Českomoravské vrchovitlě. Diplomová práce na přírodovědecké fakultě UK, katedra kartografie a fyzickó geografie, 145 Stran. Praha. TAUBER o., Í977: Přírodní poměry Dolní Cerekve a okolí na Českomoravské vrchovině. P e d a g o g i c k é č t e n í ,1 9 2 S t r . , 1 7 o b r ' v t e x t u , 4 2 o b r . v p ř í l o z e , 1 8 m a p . p ř í l o h . TAUBER o., 1979: skalní a antropogenní tvary vrcholové oblasti Křemešnické vrchoviny a oko]Í. Písemná ri8orÓzní práce na katedře karto8rafie a fyizické 8eo8rafie UK v Praze' 201 strana' 2 mapové přílohy. TAUBER o., 1985: SkalnÍ a antropogennÍ tvary vrcholových oblastí Českomoravské vr. choviny S vyznačením Sklonů svahů. Závěrečná práce resortnÍho výzkutnného úko1u MK ČSR, 3 mapové přílohy, 37 gratických a 19B fotografických příloh. IvÍuzeum Vy. sočiny v Jihlavě. VoHLIDAL A., 1949: o jihlavském hornictví' str. 1-31. Muzejní publikace, roč. 1, vydalo Městské muzeum Jihlava.
5g
VoTÝPKA j., 1964: Tvary zvětrávání a odnosu žuly v severní části NovobystřÍCkéVr. choviny. In: Sborník ČSz, sv. 69, č. 4, str. 243_258, 8 fotosrafíÍ.NČSAV Praha. VOTÝPKA J., I97I: Ukázky zvětrávání žul Českéhomasívu. In: Acta universitatis Caro. l i n a e - G e o g r a p h i c a2 , s t r . 7 5 - 9 1 . P r a h a . VoTÝPKA l., 7974 Vznik a vývoj mezoreliéfu a mikroreliéfu Sedmihoří. In: Acta uni. versitatis Caroiinae, Geo8raphica 2, stt. L7-34' 1.2fotografií. Praha. VoTÝPKA J', 1975: KvartérnÍ modeiace zarovnaných povrchů masÍvu Plechého na Šu. mavě. In: Acta universitatis carolinae, Geosraphica 1.-2, str. 43-59' 10 fotografií. Praha. V o T Ý P K A J . , 1 9 7 6 :C h a r a k t e r ú d o l n ía e r o z n ÍS Í t ěS e v e r n íč á s t i t r o j m e z e n s k éh o r n a t i n y ' In: Acta universitatis Carolinae, Geographica Z, str. 27-49, 2 fotografie. Praha. Z A P L E T A L K . , 1 9 3 0 : M o r f o l o g i c k ý v ý v o j z e m ě M o r a v s k o s l e z s k éČ ' e s k o s l o v e n s k áv l a s t i věda I.' str. 47-57. Praha.
Došlo: 9. 2. \987 Adresa .rutora: RNDr. Ortwin Tauber, Muzeum Vysočiny,|ihlava
60
l'i.íloha ]
vrarouniĎu. afiÍ. lny. lsu-
Příčnéprofily nesouměrným údolím řeky |ihlavy v úseku mezi Horní CerekvÍ a DolnÍ C e r e k v í( 5 X p ř e v ý š e n o l . 1 . 9 7 7o,r i g . o . T a u b e r .
61
1 ' r * Í l o h a2
800
Kicmcšnlk 765
"]-
"l
700 rybnikJZ oo Komcnr(ko 576
I 'oo-
ó
,O
xm
Poctélný lomený profi1 masÍvu KřemeŠníku, vedený v poledníkovém směru o d k Ó t y 649 SV od Lešova k rybníku JZ od Kamenicka [5X převýšeno). 1978, orig. o. Tauber.
Příčný chaty n
K remťsnIk /ó5
\ p d | e n , /ý | (h 711
_,--r\
-l\\
Nu
.rt
sko lre 113
ts
Příčný lomený profil masÍvu KřemešnÍku s nápadrrým strmým svahem na západě [tektonického původuJ, vedený od hladiny rybníka VJV od Proseče pod KřemešnÍkem ke kÓtě 7I3 Na skalce [S od Nového Rychnova - 5X převýšeno). I97B, orig. o. Tauber.
62
l'říloba 3
P ř í č n ýp r o f i l ú z e m Í mS Z o d D o l n í C e r e k v e ( o d o b e c n Í h or y b n í k a ] p o k ó t u 6 9 5 { V o d c h a t yn a Č e ř í r r k u- 5 X p ř e v ý š e n o ) .1 9 7 8 ,o r ' i g .o . T a u b e l .
63
t
I
I
l"
\
,*l(', /\ . ; /i E- =)( tt^'.,
\tt"l"
64
€J
q)
o H
x;\
ci !
o
o o X
I
o 6
A
a
.í \o
oooo
:)
BRBS
oo
R3
65
NF.
oe
GN
a
N ď
9P.
-r9
ňb
NO
og
ú 5
ú
.i
č..
N
o
.: .6
E
ř
\o
d
0)
X
E
o
)o
0)
\0) )9
@
l'říloha 5
'-E--t--g
: bo
E E
E
\o O
7
: !
)N a
'o O
a
!
I
á E 6
ě €a E o N
é
G
o \o
E
,a
-
Nd
oo
Řú ,>r .o .Á
Pi'ÍIohii íj
6.q
N
N q
t1
., q ;
o _e -F'J
F o .;".,
)L
' " N
\a6
7.a ď -l o ,-.i I OO NL) c= 'ec
N>
tr.> -> ;o
Ml EO
o ii ,o
3> ,o9
-:> i.>\
.>'P ,or5' o
P llr
[ , i . í 1 o l t t7l a
S SE
!
o --a :H 1;,
iÓ
;
1*
)=
!> i,> t@ :>
_o
;,, to{
]ó cm o áN
P o d é 1 t - t ýp ř í č n ý p r o f i l k r u h o v i t é s k a 1 t r í n r Í S y v e 2 . V ý V o j o V é m s t a d i u . L o k a l i t a P ř e d n i S k á l a [ 7 1 2m ] . M o l d a n u b i c k ý p l u t o n , m e l e C h o V S k ý t y p 8 ť a n i t u . 7 7 . 9 . 7 9 7 7 , o r i g . o . T a u ber.
3> ) 1
=
:
d
:w t> É.>" ar
D-
)) , 67
t'ří1oha7b
t o d l n o Ý o d y l 1 0 ' 8c f r !
širokým odtokovým járkem. . Lokatita Přední P ř í č n ép r o f i t y s k a l n í m Í s y mimořádně Moláanubicxy' pluton, melechov;i;;;h_";^'ých,,,Alei.,. s k á I a ' 2 - 0 0m | Z o d v r c h o l u , S k ý t y p g r a n i t u .2 5 . 7 . 1 9 7 7 .
68
Příioha 8
Příčnéprofily tří skalních mís a podélný profil dvěma navzájem spojenými mÍsami. Lokalita PřednÍ skála Í7I2m|. Moldanubický pluton, melechovský typ 8ranitu. A' B . příčnéprofily samostatnémísy, c . profil menšÍskalní mísou spojenou s mÍsou větší. D. E . podélný profil mísy C a D, písmena v závorce - jejich umÍstění. 4. 8. 1978,orig. O. Tauber.
B9
PřÍioha 9
SW
30 {0
ó0
70
80
'110 c nt
90'
B 0 10 20 30
0102030{0506070
c
80
90
1 0 0c m
Příčnéprofily tří vzájemně spojených skalních mís na lZ svahu Přední skály [712m n. m']. Moidanubický pluton, melechovský typ granitu. 17. 9. L977, orig. O. Tauber.
70
I
o o tr
! o )o
G r3 o
E \€
"i
é
o
!
(d
a d 6
a
o o )o
NH
)k t-a
L .
Ú
x 6o ý'q ON tui
\oo
Příloha 10
o
7L
o
3
.3
?
3
3
R 5
t
Ýl
m OoO ooo @ l--
\o >i .-
z-
1Z
E : a N
)o \o o
ď 0) a) X 6
r
ť
\o
q
!ó)
'N
(Ú XJ
-: &) oA 9\:1 >^ o-
.= F. EF\
.t,á
PříIoha ].1
PřÍloha 12
4
5
ó
1
8
Kulisový profil Pře(tni skály a Čeřínku [2'5X převýšeno]. 1977, oťig. o. lfituber.
73
Km
Příloha 13
o"
w
E Scheldonťlv diagram -
Č e r t ť r vh r á d e k
Scheldonťrv diagram 100 směrů puklinovýcl-r p l o c h n a Č e r t o v ě h r á d k u nubický pluton' melechovský typ granitu. 27' 5. 197B' rrrig' o. Títuber.
[7I4n).
Molcla.
Statistický diagram 100 sklonů puklin na Čertově hrádku. 27. 5. 1978, orig. O. Tauber.
74
Scheldonťlv dittgran -
Pt:ecllrÍ skála
Sche}donriv diag|am 170 směrů puk. linovýCh ploch Ihorní diagt.am) .t sklonťr puklin Idotní dÍagrirm) skalního útv.tru na kótě 772m - Přední skti' l i i . M o l c l i t n u l l i c k ý p ] t l t r ) n 'm e l e c h o v s k ý t y l ) g r i r n i l L l . 9 . ( i . 1 9 7 1 to, r i g . O . ' l ' i t u b e l ' .
Příloha 15
diaglam .- pseudokar Scl.reldonťrv PředníSká]a puklinových.ploch Scheldonťrvdiasram 100 směrů r<ótě697m [370-m.SV odtróty ;ř;l,iiř;út";rřna Moldanubicky' pluton, mele ii;''.:"Př;á;i-'řáru1. o. TaLl})er. .r'r."".'xv1víg.nnitu..g.4. 197t],orig.
0
8 . 4 . 1 9 7 8 ,o r i g puklin pseurlokaru na kÓtě 697 m. Statistický cliagram 100 sklonů 'Iauber. O.
76
['říloha 16
Scheldonťrv cliaSram -
Na Skalce
m]. S c h e l d o n ů v d i a 8 ť a m 2 2 9 s m ě r ů p u k l i n o v ý c h p l o c h s k a l n í h r a d b y N a s k a l[c7e0 7 Moldanubickýpluton, melechovský typ granitu. 11. 6. 1978,orig. o. Tauber. st;tistický aialram zz9 sk]onů puklin Na skalce. 11. 6. 1978' orig. o. Tauber.
150
N
l'řílolril 17
v Schelrlonirv rliaglam -
Křemešník
Ď o
fl
n
0" Scheldonův diagram 112 směrů puklinových ploch na Křemešníku (765m ). Molrlanub i k u m , c o r d i e r i t i c k é r u l y a ž n e b u l i t i c k é m i 8 m í r t i t y . 3 0 . 4- 7978, orig. O. Tauber. StatiStický dÍagram 112 sklonů puklin na KřemeŠníku. 30. 4. 1978, orig. O. Tauber.
78
N
Pi'ilohti 18
.a
>\
Scheldonfiv diagfan
-
Ml'llatina
S c h e l d o t r f i v d i a g t ' a r r r 1 0 3 S n r ě r ů p t l k l i n o v ý C h p ] o c h n a 1 o k a l i t ě M f h a t l l ) i t , 11 0 0 r l r S Z o t i olrce Lhotka. 1600 m ZJZ od obce ŘáSná. Měierro na skaltrích Výcilozech typu skalních věŽíe mrazovýcll srubů ve výŠce 7o0-7I0 ln n' m. Moldanubický p]uton muskovitíCko. bict tický až dvojslÍdl1ý granit až 8rat1odiorit středllě zrnitý, pťeváŽně porfyrický - číměřský typ. 26.7. 7984, orig. o. Tauber.
Statistický diagram ].03 sklon[i puklin na skalním výchozu na lokalitě MIbatina. 26.7.7984, orig. O. Tauber.
7S
l.řílolrlt19
v
w Scheldonuv diagram -
Stamberl{
Scheldonťlv diagram 105 směrů pukIÍnových ploch na lokalitě Štatrrberk (JZ od kóty vrch 726 m). Moldanubický piuton, muskoviticko.biotitický aŽ dvojslídný granit až 8ranodiorit Středně zrnitý, převážně porfyriCký . číměřský typ. 15. 10. 1982, orí8. o. Tauber.
D i a g r a n 1 0 5 s k ] o n ů p u k l i n m r a z o v é h os r u b u r r a l o k a l i t ě Š t a m b e r k . 1 5 . 1 0 . 1 9 8 2o, r i g . O. Tauber.
80
tf,
řtt aŽ
i'iriloha 20
-\>
.E
WB 5 ( ] ] l e l ( l ( J l l t i tVI i l g r ' t t t t t -
Jitltštejtr
S c h e l d o l r i i vc i i a g r i r n l 1 8 s t r r ě | i i p u k l i t r o v ý c l r p l o o l t t r t r l o k a l Í t ě J t l l 1 : ] t c j l }{ z ř í c o t r i t r ah r t r c | u 1 5 0 0 m ] Z o c l N o v é V s i , 7 0 0 m u . m . J . M ě ř e n o n a s k a l t r Í n rv ý c h o z u t y p u i l r a z o v é h o s f u bu,při bázi ztli zřícetriny. Moldanubický piuton. dvois1ídný gťanit aŽ adanrelIit stieClně a žd i ' o b i - t ěz ť n t ý , l ] - ) í s t yí l r o ] ) n ě p o r i y r i c k ý . i n r . i k o t í n s k ý t y y l . Z I - l ] . 1 9 [ J 4 ' O | i g ' o . T a u b e r .
./
,,/
,,,,,./
,o
,.,
/.j
rtistickýdía8fam 11B sklotrťlpuklin mraztlvého srullu na !4,c|ig. O. Tauber.
81
lokalitě Janštejn.21.8.
! .F ,N
úž
e .".
o@
.a .É!
o:: )oo
ci
.P,N i
Eia ,sF
@ !
É:
';..>€ o.áN
E -
* j !
šě E V
a tr.>
N . n
o".F .>ň >,ó |
=>.
o,> o Ý o! N a-> dFo
r ;,>. >F
!
aoN -O ;i N)o O'>
82
LlJ
|,iílolla 21
VříIoba 22'
0'
StatiStiCký diagIam 459 orig. O. Tauber.
puklin n a i o k a l i t ě R o š t e j n , m r a z o v é s r u b y . 4 . 9 . 1 9 8 3 ,
83
l,i.íloha 2lj
N
Yl
S c ] t e l c l o r r t i vd i a s r ; t n r -
MÍc]tovaskála
Scl 25C rSt
S c h e l d o n ů v C l i i t g r a m 1 2 1 s n r ě r . ůp u k l i n o v ý c h p l o c h na lokal.tě MÍchova skála, l700 m SV ocl vrcltolu |irvoi'ice,1050m J od Míchova vrclru [786m). Mě. I . e n o n a s k a l n Í m v ý c h o z r l t y p u s k a l 1 1 Í c hv ě Ž í a n r r a ZovýCh srubťtv nadrnořské výšce 780 m. Moldanut)ický pluton, dvoislídný granit až adame1lit Středně až drollně zrnitý, Dlísty dIobně porfyrický. rnfákotínský typ' 17.8. 1984. orlg. o' Tauber.
S t a t i s t i c k ý c l i a g r a m 1 2 1 s k l o n ť r p u k l i n s k a 1 r r í ] l ov ý c i l o z u n a l o k a t i t ě M í c h o v a s k á l a I 7 . B . 1 , 9 8 4 ,o r i g . O . T a u b e r .
84
S. br
ra 2"1
N
PřÍloha 24
- --l..--.--
E
.E
dL
Scheldonťrv cliasr.lm - Velký Špičák Sche]donův diagram 105'směrů-puklinových ploch na ]okalitě Velký Špičák (734m|, 2 5 0 0m S V o d T ř e š t ě . M o l c l a n u b i k u m , c o r r í i e r ' l t i c k é ruly až nebulitickd mlgmatity. 3. 10. 1 9 8 4 ,o r i g . O . T a u b e r . rch
-rlu teta turd-
S t a t i s t i c k ýd i a g r a m 1 0 5 s k l o n ť rp u k l i n n a l o k a ] i t ě V e l k ý Š p i č á k . 3 . 1 0 . 1 9 8 4 , orig. o. Tau. ber.
E5
Příloha25-26
t
i
b!1
f
:"
á|. Er
Foto 1: M|azový srub na Čertověhrádku, 1975'
*i á&j ť$
II
r{
ir:
,ii
Ě 'iť, ; . t
F
* i
I
II
I ;
I
1x.'f'
p::
*eb.3n É.*EL7*.*f*ýb.Ť]M
F o t o 2 : S k a 1 n íh r a d b a n a K ř e m e š n í k u 1. 9 7 8 '
86
I
a r"{}a
Přiloha
-26 $1'
'" ^'!r*a Skainí
{ e-!!Ulbll{B na výk]enky
Foto 4: Skalní okno na Křemešníku.1978.
87
tamberku, 1986.
27 -28
Příloha 29-30
f
,q,
* ffi
ff
ff
f
f
é
,g F
Foto 5: Ž]ábkovéškrapy na Přední ská1e' 1977
na-: r1/i:
Si*
:..l"S;r-jj$"t .e
. t;Ysi':":'g
{,' .eni 'řť'
"
"
.
'
l:-
; . r"..,j"Y , s - ,, : l
Foto 6: SkainÍ mÍsa na Přední skáIe,-J'g77.
88
IVšechny snímky o. Tauber.]
Příloha 31-32
"ť
E o t o7 : S k a l n í v ý k ] e n e k n a ž u ] o v é mb a l v a n u n a v r c h o i u P ř e d n í s k á l y ' 1 9 7 7 .
Foto 8: Pseudokar při pohledu od západu. Skalní práh je porostlý travinami. Přední skála' 1977.
PříIoha 33
a lom u Řásné, loktrlitir Vrch, ].986. Eoto 9: Přírodní skalní výchoz
g0
Příloha 34
sPaIenýVrch C,hadlo
Na skaice o o, ceřinek oo ská|a Č e r t ů vh r á d e k P ř e d n i
]anšteln
Zrrovnrce
o
HÍad|'ka
km 5
.í ]
2
MĚŘiTKo 1:200000 5 1 0
10km
Tauber o.: Periglaciální tvary jihozápariní části Českomoravskévrchoviny Ischematic. k á m a p k a p o p i s o v a n ý c hl o k a l i t ) '
91
