HoSPooÁŘsKY vÝzNAMNÁ
PADSKANIZINA od ]l. stoleri sclupcřila tehdej'ší itu!skti sanlostutná měsltt, kdo po.sIttví šiknějši věž'Nukonet' se Ío podařilo Pise, jají věž ntapři t,t|:šce 50 meÍrůodch.l,lku 4,3 meÍru. R a k o u'skt,'a rr' h i te kt w l n N a r re ttth a ! .sl,ýnt i pr ůzk u ttt.t'Jo k úz a l. žt' t't'l i ktlz,,'š i k n tt'n i i tc ttí způsoheno sedtinínl půdv t, ztikladet,h, ctle p ečl i vě p ro p o číta n,Jm d í! e m s ta v i te l,ské rtt. tiny, Prvních několik metrů sIavěli pisanštínorntálně, abl,získali s|0biliÍLr,pak věž naklonili k.jihu a na ,severni .\traně proto zesílil i zdivtl, ttbl, zuc'hot,uli rot.ttol,tihtt. (M' Ivunov.' Bohové ot]ešlil
n á v ý r a z n ě n i Ž ŠŽíi v o t n í ú r o v eaňp a Mezi výběŽky Alp a Apenin byl t ř ík e . . s l a b Š í r n . ' r c g i ovnrůá r n c Ě i vpůvodněmělký záliv moře' kteý por o p s k éu n i e ' stupně vyplni|y nánosy řek. V řece Hospodářskynejqiznanrnější oblastí Pád (Po) výrazně kolísá množství ItáliejsouokrajovéčástiPádskéníŽiny vody v průběhuroku. Proto je nutv podhůříAlp a Apenin. Severozápad nébudovatochrannéhráze achránit vyniká zpracovánímkovů a výrobou okolníkrajinu před povodněmi'Plné dopravníchprostředků, textilnímprůkoryto má Pád v době tání sněhu myslem a chemií.NejdůleŽitějšími v A|pách, kdy se říčnísíťdoplňuměsty jsou Turín (Torino) s automoje o občasné toky' V místechdříve bilkou Fiat, Milán (Mi|ano) a největŠí častýchpovodníse dnes setkáváme italský přístavJanov (cenova). s lctgunami.Tyto rnělkévodníplochy Pádská nížinase stalanejdůleŽitějpostupnězarůstaj í vegetací. I t á | i e s e h o s p o d á ř k y d ě l í n a d v ě š í z e m ě d ě | s k ooub | a s t íl t á l i e .A l p y j i Významnou součástí italského zcelaodlišnáúzemí'Severzemě aŽoo chránípřed vpády studeného vzduchu je cestovníruch. Vedle hospodářství h l a v n tín ě s t oR r r r l R o m a ) j e r o z v i n u - od severu' Pěstuje se pŠenice,rýže, přímořskýchp|áŽíjsou časýmcílem t o up r ť t m y s l o vzěe m ě d ě l s k o uo b l a s t í . k u k u ř j c e ,r ů z n éd r u h y o v o c e a v i n n á turistůz celéhosvěta antickéi nos v y s p ě l o ud o p r a v n ís í t ía s v y s o k o t r réva'Zivočišnávýrobaje zanrěřenana vějši stavebnía umělecképamátky. životníúrovníobyvatel. Jižní Italie c h o v d o b y t k a ,v ý r o b u m l é k aa m a s a . Velkéoblibě se těšínávštěvySeveroitalských měst Benátek (Venezia Jednínt: t,entar Pádské nížinyje ntč'stoMiltin. Je přcdcvšíttt.střetli,skanlpl.tttltl,slutt tlhc,ho. du, pro'sluvilo sa také t,kttlIuře., operním tlivadlent La St,ulttči ktttat]iálott'(na,snimktt)' [venecia]),Padovy, Verony či Bologne [bo|oň].Castými hosty jsou lt9.#",, zde rovněžčeští turisté. Pádská nížina uzavírá na jihu pás ekbnomicky nejvýznamnějlíctl obIastí našeho světadí|u. Pobřeží Jaderskéhomoře a historická města lákají návštěvníkyz ce|éhosvěta. ČtyřkiIometro vá hrázspojuje s pevninou Benátky (Venezia).Město se rozk|ádáv poloslanémmoři na llt] ostrovech'propojenýchstovkoukanálů a 400 převáŽněkamennýmimosty. NejběŽnějším druhemdopravního prostředkuve městě,kamjezakázánvjezd jsouruznáplavidla.od moautomobilů, torových,,vaporet.. po tradiční gondoly, kterézůstávají spíše turistickouatrakcí. MnoŽstvínávštěvníků vyhledáváčetné památkyv byzantském stylu,z období gotiky,renesance i baroka.
ffi lslQl
I T tl E
ffi
rYRHEN9KÉ M1ŘE
r
prrrmyslova vysoce oblast 0bIastcestovnÍho ruchu v A|pách vysocemechanizované zemědě|stvÍ v Pádské nÍŽině i i n t e n z i vzneÍm ě d ě | s t v í smíŠené hospodářstvÍ l e s ya l o u k y pobřeŽí s převažujícím cestovnich ruchem
Zooakujme si! l. Připonreňtesi z dějepisu,popřípadě z vlastníčetby,příběhbratrůRomula a Rema.
otázky a úko|y: l. Do kteréjazykovéskupinyřadírne Italy? 2. Tvar Itáliepřiporníná jednusoučást oblečení. Ta ie ukrvtav roháčku.
E|
|
l |
| |
i t a l s k y . i e d n1ao b r á c e r r ě 1 ]
sereroitalskérněsItr ita|skópohoří
1 Spacializuce ohlastí v ,set,erní Itálii
39
STREDOMORI- ZA SLUNCEM A VODOU ,,Podle staré legendy, která se po staletí v San Marinu vypráví, je hora jedním ze stupňůobrovskéhoschodiště,kterézačali stavět Titáni. Patřili do generace starších bohů a když na jejich místo nastoupila mladšígenerace, .jížvládl Zeus, Titáni se pokusili po gigantických schodech vystoupit ažna olymp, aby svrhli novébohy. Zeus všakpo krtltémboji zvítězil a Titány Srazil dolů.,,Takpopisuje autor (B. A. Pečnikov: 7 + 1 nejmenšíchv Evropě) třeti nejmenší Státečekv Evropě _ Nejjasnější republiku San Marino, jak se nazýva ve starých dokumentech.
Středomoří (oblastokolo StředoZemníhomoře) je nejjižnější částíEvropy. Tvoří j i poloostrovy Pyrenejs ký (na kterémleŽíSpaně|skoa Portugalsko), Apeninský (Itá|ie) a Balkónský (Recko), ze kterého vybíhá menší po1ooStroV Peloponés. Největšími ostroYy ve Středomoří jsou Sicílie, Sardinie, Korsika a Kréta, patří Sem i souostrovíBaleóry (Mallorca, Ibiza ad.). Všechny poloostrovy, kterésměřují do Středozemního moře, jsou hornaté.Jejich pohoří byla vyvrásněna při alpinskémvrásnění'Sopečná činnostv jlžni Itálii patří (spolu s Islandem) k nejaktivnějšímv celéEvropě. Zemětřeseili mnohokrát pustošilo síd|ana Apeninskémi na Balkánském poloostrově. Podnebí ve Středomoří je dáno polohou v subtropickém pásu' Původníhorostlinstva se ve Středomoří dochovaloposkrovnu' Rozkvět antických civ1|izaci Se neblaze projevil na přírodnímprostředí.Kdysi bohaté listnatélesy byly vykáceny a na uvolněných plochách se rozšířiladruhotná křovinná vegetace- porosty macchie fmakie]. oleandry, myrty či vavříny tvoří místyZcela neprostupnoutrnitou houštinu. Hospodářsky jsou země okolo Středozemního moře pÍevážnězemědělské' Výjimku tvoří průmysl o v é a r e l a t i v n ě v y s p ě l e j š ío b l a s t i ' jako např. Pádská nížina v ltá|ii čl okolí Barcelony a Madridu ve S p a n ě l s k u .V r á m c i E v r o p s k éu n i e , j e j í žj s o u t y t o z e m ě s o u č á s t íp, a t ř í k r e l a t i v n ě c h u d š í mz e m í m . N e m a j í a n i p ř í l i š n e r o s t n ý c hs u r o v i n . Z e m ě d ě 1 s k áp r o d u k c e j e z a m ě ř e n a předevšímna olivový olej, citrusy' Jíky, zeleninu a výrobu vín, Z ktry korkového dubu se ziskává korek. V chudých ob|astech je typické pasteveCtví '
40
Sluncem vyprahlá kraj ina Pyrenejskéhopoloostrova
Námořní doprava měla pro rozvoj Středomoří klíčový výz;rum již ve starověku, kdy tato oblast patřila k centrůmtehdejšícivilizace' Lodě ze zdejšíchpřístavůbtázd|ly oceány světa i v dobách ko|oniálníchříšía ořiváŽe|y do Španělskaa PortugaIska bohatství z Ameriky i z jiných kontinentů. Yýznamné přístavy dneška jsou napříkladMarseille [marsej]ve Francii, Barcelona ve Spanělsku,Zlsabon (Lisboa) v Portugalsku, Janov a T e r s Í( T r i e s t e )v I t á l i i . Alpy a Středomoří jsou tou částíEvropy, kde dosud probíhá vrásnění v důsledku střetu africké a eurasijskélitosférickédesky. Podél rozhranídesek zemskékůry se uvolňují nahromaděnétlaky za vzniku zemětřesenía vylévá se na povrch láva (sopečnáčinnost). Cestovní ruch Se V posledním období rychle rozvíje| a často se stalhlavním zdrojem příjmůobyvatel. To mělo za následek úpadek tradičníchzpůsobůobživy (rybářství, zemědělství apod.). Masový rozvoj turistiky mění a mnohde ničípůvodníkrájinu. Řirr (Roma) a Athény(Athinai), kromě toho' že jsou hlavními měŠtysvých států, lákají každoročněvelké množství turistů svými anticl
Nafíkovníku zrají v létěsladképlody.
je pro zdejšíkraje typický, může všakpostupnědocházetk znehodnocovánípůdzasolováním.Proto peníze,kteréproudí z Evropskó unie napříkladdo rozvojechudých oblastív Portugalskua kterése vy. acích uživajína budování zav}'ažov jsou z dlouhodobého hlesystémů, diska problematické. Středomoříse rozk|ádá v subtropickémpásu. Krajina je tu hornatá. Původnírostlinstvobylo vykáceno. Většinaoblastímá zemědělskýcharakteropěstujíse hlavně vinná réva, olivy a citrusovéplody. Námořní doprava byla v minulosti prvořaďá
Athénypatří k nejnavštěvovanějšímměstůmEvropy, ale bohužel takék nejvíce znečištěným.
:z
ť
5l ,n
{
pro vzkvétajícíobchod a dodnes hraje důležitouroli. Cestovní ruch je mnohde hlavním zdrojem obživy místníchobyvatel.
Pohled na strmé vnitřní stěny sopečnéhoostrova Santorini (Théra) v Egejském moři
+ ::r
i; rť
Í
# tG
#
W ť
oblasÍipěstování oliv a citrusú
*&.
& k
.?-
t b
b,
b
*
L
moře. Jedno z možných míst' kde se mohla nacházet bájná Atlantida, je sopečnýostrov Santorini (Théra)v Egejskémmoři' Kolem roku 1500 před n. 1. byl ostrov po sopečnémvýbuchu rozmetán do povětří. odtud mohla pověst pramenit. Erupce byla tak mohutná, že sopečnýpopel dopadal i na 100km vzdálenou Krétu a moŽná způsobil i úpadek slavné mínójskékultury. Do dnešníchdnůzbyljen vnějšíokraj kráteru, jeho vnitřní částzalilo moře' Ale uvnitř mohutnékaldery (kráteru sopky) se zpod mořskó hladiny pomalu vynořují novésopeČné ostrůvky.Že by to byla předzvěst novéhovýbuchu?
Zopakujme si! 1. Která moře omývaji j1žni pobÍeži Evropy? 2.Které poloostrovy a ostrovy patřído Středomoří?
.#
'*t
Konec Atlantidy _ nikdo vám s jistotou nepoví,kde byla tajemnáAtlantis a jestli vůbec byla. Zato každý dobře ví' jak to s ní dopadlo _ propadla se do
otázky a úkoly: 1. Kteréplodiny se ze Středomořídovážeji do středníEvropy? 2. Iaký je převládajícícharakter hospodářství zemědělská produkce či prumys|ováýroba? 3. Najděte na mapě města; Valencia, Florencie (Firenze),Neapol (Napo1i),Soluň (Thessaloniki)a Sevilla. 4. Které turisticky navštěvovanéoblasti leŽíve Středomoří? 5. Na mapě v atlasenajdětečinnésopky Středomoří. 6. V Přehledu Zemí Evropy najděte státy:Andorra,Ma|ta, Monako, San Marino a Vatikán. Co mají společnéhoa coje odlišuje? 7. Kam odtékajířeky: Ebro, Duero, Tajo, Guadiana a Guadalquivir?
4l
BALKAN -ZAOSTALOST PRICINOUPROBLEMU Ý,
Ý
,
o
Člověk na Dunaji připomíná tečku,beznaHospodářsky nejvýznamnějšími dějně se ztrácející v slizkém lesku bouřlivě oblastmi jsou nížiny kolem Dunaje se valících vod. A přece se odedóvna vede ajeho přítoků.Sem se soustředilane. úpornýboj o ovládnutí tétoobří řelgl. osady jen zemědělská výroba, ale v pozdější tybářů vroubícelý dolní tok a jsou namnoze době taképrumysl. Zemědělstvídodává jediným výraznějšímosídlenímtěchtojinak osamělých' pustých a téměř liduprázdných ved|epšenice, kukuřice a cukrovlql také končin' Ukryty v zelenémvrbovémporostu, náročnější plodiny: tabák, rizné ďruhy jímžzarůstápruh zeměpo obou březíchřelty' ovoce a zeleniny (např. meruňky čipauchrónily si dodnes svůj podivný svéráz. prlku) a slunečnicena olej. V živočišné Jejich obyvateléspjali svůjživot s životem výrobě vyniká chov prasat a drůbeže. veletoku. Dunaj je to jediné' co je spojuje Potravinářských výrobkůse vyrobí tovjejich samotách se světem. Mají svévlastní úzce vymezenézájmy a vystačujís nimi lik, že se částmůževyvézt. i v našem mnohostranném a nóročném Průmysl byl budován až po druhé modernímvěku. Hledí docílit co největšího světové válce. Yšechny země vděčíza úlovkua dostatpřijeho prodeji dobře zaplasvůj rozvoj do určitémíry někdejšímu ceno' Reka živitelkaje štědró. (S. Richter., zapojeni do ekonomického sdružení NeznáméRumunsko)
ČástEvropy najih ajihovýchod od Mad'arska |ežína Balkánském po|oostrově.Řadímesem kromě Řecka Sró-
socialistických států (RVHP). Patřily k slabšímčlánkůma využívaly spolupráce s lyspělejšímizeměmi (zejména s tehdejším Ceskos|ovenskema NDR). V horských ob|astech, popřípadě v podhůří,jsouvyuŽívánaložiskarud (železa,mědi a dalšíchkovů),hnědého uhlí a so|i. Donedávna významnátěžba ropy a zemníhop|ynu, základ industrializace Rumunska, se sníŽila.
Slovanští věrozvěstové Cyril (Konstantin) a Metoděj, pocházející z řecké Soluně, podnikli na pozvání velkomoravskéhoknížete Rastislava misii ažna našeúzemí.Na snímku sousošíze Sofie s popisem ve staroslověnskécyrilici, kteró se používó v pozměněné podobě vjižní a východníEvropě dodnes.
Balkánskýpoloostrovbyl oblastí, kde se střetávaly různékultury a náboženskóvyznání.Až semza.
Zalesněná a tvary reliéfuzajímavá krajina, protkaná vodními tolry ajezery s průzračnou vodou, to je Nórodní park Plitvicka jezera. Pro jedinečnost přírodních krás bylo toto chorvatské územízařazeno do Seznamu světovéhodědictví UNEsCo.
Plodinou neodmvslitelněSpjatous Balkánen je tabók. Poté co dozraje na polích úrodnýchnížinse sušía připravuje k dalšímuzpracování.Tvořídůležitou položku vývozu!étooblasti. sko a Černou Horu, Chorvatsko' Bosnu a Hercegovinu i Makedonii (státy vzniklérozpadembývaléJugoslávie), Albánii, Rumunsko a Bulharsko. osu Velké uherské nížinv tvoÍí vefetok Dunaj (srbsky a bulharsky Dunav, rumunsky Dunárea). Do něj se vlévá řada přítoků, napÍik|adSáva a Dróva. Ze Slovenska a Ukrajiny se do Rumunska táhne pohoří Karpaty, na které navazuje v Bulharsku ,Slara Planina (Balkán). Lidskou civilizací nepříliš dotčenazůstávaji pohoÍiRi l a, Pirin a Rodopy. Podél pobřežiJaderského moře procházejí pohoří Dinárské soustavy. Jsou často vápencová s vyvinutými krasovými jevy fi eskyně a proPasti).Dunaj po pruchodu soutěskou Ze lezná vr ata protékáRumunskou (Valašskou)nížinoua deltoviým ústím se v|évádo Cernéhomoře. 42
i-
CHORVATSKO
oí @
Č E R N Ál n fl
RepubIika srbská ..'-:l Federace Bosnya Hercegoviny
HORA
I
,fl
1l
Bosna a Hercegovina válečný konflikt změnil dosavadnípestrou mozaiku národnostníhosložení,kde se prolínaly komunity chorvatské,muslimskéa srbské.Mirové uspot1ádóní bylo možné.jen za Cenu vyÍvoření zón na principu ,,elnické čistoty',, Republi\; srbské a bosňácko-chorvatské Federace Bosny a Hercegovinlt.
Snaha o rychlé zprůmyslnění jihovýchodníEvropy způsobilavý. ruZné změny v rozmíStěníobyvatelstva. Lidé opouštělizemědělství a venkov a stěhovali se do rychle rostoucích měst. Silný přírůstek měla předevšímhlavní města:Bělehrad (Beograd) v tehdejšíJugoslávii (dnes Srbsko)' rumunská Bukurešt' (Bucuregti)' bu|harskáSle (Soťrja) i a|bánská Tirana (Tiraně). V politicky rozdělené Evropě obyvatelé ze severnějších ob|astí vyhledáva|i tyto země (s ýjimkou Albánie) k letní rekreaci. Po zklidnění vojenskéa politické Situace Se sem turistépostupně vrátili. Přírodní podmínky u Cemého a zejména Jaderského moře jsou mimořádně dobré.Na chorvatskémpobřežíjsou nejvícenavštěvovanýmioblastmi Istrijsbý poloostrov na severu a Dalmóc i e. Četné os trovy (Korčula, Hv ar,
osou jihovýchodní Evropy je významnářeka Dunaj.V hospodářství dosudpřevažujerostlinná a živočišná výroba.Z některýchoblastísezemědělsképřebytky a potravinářské výrobky vyvážejí. V evropskémměřítku patří osm samostatnýchstátů Ba|kánu mezi zaostalézemě.Národnostnístřetypřerostlyv 90.letech20. stoletív bývaléJugosláviive válku. Krajinu na Balkáně mnozi z vás dobře znají,aniŽ byste tyto kraje kdy navštívili'Divoké soutěsky,náhorníplošiny, hlubokékaňony čikrásně modréřeky spadající ve vodopádechdojezer. To vše jsou výjevy, kteréjste mohli shlédnout ve filmech s indiánským náčelníkem jezeMnnetouem (Poklad na Stříbrném ře' Rudý gentiemanajiné). Pojednávají sice o osíd|ováníDivokého západu ve Spojených státech amerických, nicméně natočenybyly v Evropě' A to právě v horách Dinárské soustavy' která lemuje pobřežiJaderskéhomoře.
Zopakujme
si!
l . Jak se jmenuje nejvyššíhora Karpat a kde leží? 2. K jaké jazykové skupině zaÍadíte
Rumuny?
V bulharskýchhorách se setkamepoměrně častos církevnímistavbani ve vysokopolože. nýchmístech.Bačkovskýmonastýr (pravoslavnýklúšter)u Plovdivu je.jednínlz nich,
sahovalapo půl tisíciletíturecká (osmanská)říše,která sem přinesla islánr. Teprve od konce l9. století se utvářely novodobé samostatnéstáty' Z jednoho z nich, potó co Se uvo|nily politické poměry koncem80. let 20. století,vznikly v nedávnédobě dalšístáty. Národ. nostnístřety po rozpadu federativ. ní Jugoslávie přerostly ve válku' prvníotevřený konflikt v Evropě po druhé světové válce. Teprve s pomocí zahrantčnich politiků se podaři lo znepÍáte|enéstrany C h or vatů,Srbů a muslimských Bosňákri přimět k míru. V oblasti však nadále přetrvává napětí zejména v Kosovu, v Bosně a Hercegovině i v Makedonii. Jeho omezeníje náročnÝma dlouhodobÝm úkolem.
Bračad.)žlji jenz cestovního ruchu a z rybolovu.Jihoýchodní Evropa nabizi i jiné možnostirekreace: bulharská a rumunskápohoří"divokou příroduČerné Hory,etuanie a Makedonie(např.jezerana hranicích)čiPlitvickájezera a vodopády na řece Krka v Chorvatsku. Úroveň dopravy odpovídánižšívyspělosticeléoblasti.V celém balkánskémúsekusvéhotoku je Dunajsplavný'Nejdůležitějšími námořnímipřístavyjsou Rijeka a Split v Chorvatsku, Burgas a Vqrna v Bulharsku a rumunskáKonstan. ca (Constan!a).Železnicea silnice spg|ujístřednía západtí Evropu s Reckem a S Tureckem. Druhá linie končíu Jadranua umožňuie propojeniSrbskas Černou Horoů.
otázky a úkoly: 1. Jaké položky se předevšímpodílejí na v1ivozu balkánských zemí aproč? 2, Ce|á oblast má pÍíznivépodmínky pro cestovní ruch. Proč Se Zatím rekleace nepodílíve většímíře na hospodářstvíj ednotlivých zemí? 3'Zaťaďte správně střediska letní rekÍeace a) u Jaderského moře, b) u Cernéhomoře: Dubrovník, Hvaq Konstanca, Makarska,Pula, Slunečné pobřeŽí,Varrc, Z|atépísky. 4. Až najihovýchod evropskéhosvětadílu zasahujez Asie Turecko. Velké město, které zde leží, bylo kdysi síd|emvýchodořímskéříše.Jak se tehdy jmenovalo a jaký název nese dnes? 5' Na základě novinových a televizních zpráv zhodnoťte současnou situaci na Ba|káně. 6. Vyplňte si doplňovačku: částnašeho světadílu rumunské město průlivnajihovýchodFEvropy bulharskýpřístavu Cerného moře příslušník balkánského národa(Slovan)
43 .Č.
