No title

číslo 4 (12)

ročník 3

prosinec 2011 http://www.obec-hlina.cz

Zamrzlé lípy na Kozích horkách, prosinec 2007.

2

Hlínské rozhledy, číslo 4 (12), ročník 3

proměny obce aneb Hlína včera a dnes

Horní část návsi, 1938; zleva domy č. p. 35, 50, 49.

Horní část návsi, 2011; zleva domy č. p. 35, 50, 49.

3

Hlínské rozhledy, prosinec 2011

M

ilí čtenáři a čtenářky, blíží se nám neúprosně konec roku a vy máte opět v rukou další vydání zpravodaje Hlínské rozhledy. Nastala nám krásná doba adventní, která je přípravou na vánoční svátky, Štědrý den, který je podle mého nejkrásnějším svátkem v roce. V dnešní době k nám pronikají nejrůznější trendy a moderny, týkající se slavení Vánoc, zdobení příbytků i tradičních pokrmů, ale já přesto mám Vánoce spojené s panem Ladou. Každý rok v čase předvánočním chodím po trafikách a papírnictvích, vybírám vánoční pohlednice a nakonec si stejně vždycky koupím ty Ladovy, a z nich nejvíc ty s motivy ladovské zimy s nádhernou zasněženou krajinou, s motivem ponocného či lidí kráčejících na půlnoční. V knížce o panu Ladovi jsem se dočetla spoustu zajímavého: Třeba to, že i narození Ježíška chápal Josef Lada jako událost ryze českou. Jeho jesličky jsou v typicky české vesnici a lidé, kteří se přišli Ježíškovi poklonit, jsou oblečeni tak, jak se lidé u nás oblékali před více než sto lety. I krajina kolem je zasněžená jak se sluší na Vánoce, i když všichni víme, že Ježíšek se narodil v zemi, kde nad hlavou pálí slunce, kolem jen písek a palmy, sníh tam neznají. Jenomže my přijímáme Ladovo narození Ježíška v české vesnici, a přijímáme ho tak samozřejmě, jako by tomu ani jinak nebylo. I v tom je kouzlo a síla Ladova umění, který se stal světově proslulým právě svou prostotou a českostí. Nabídl nám svou vánoční představu a my ji přijali jako pravdu, jako by se nám Ježíšek skutečně narodil v Čechách, a možná dokonce přímo v Hrusicích, kde se pan Lada narodil. Proto, ať už si vánoční idylu vytvoříte jakkoli po svém, tradičně nebo moderně, nezapomínejte, že každý národ by měl pamatovat na svoje tradice. Jsou totiž jeho pokladem a velkým bohatstvím, které mu třeba jiné národy a země závidí. Ladovy obrázky totiž pořád žijí a i našim dětem mají pořád co říci. Podívejte se někdy na některé pohlednice a ur-

Z OBSAHU: 3 Úvodní slovo 4 Slovo starosty 6 Informace z OÚ 9 Události v obci 20 Kalendář připravovaných akcí 20 Společenská rubrika 21 Za hranicemi obce 22 Soutěž Starosta roku 30 Rozhovor s Gábinou Noskovou 32 Historické okénko 38 Hlína na starých mapách 7 44 Povídání o rodinných svátcích 2 52 Recepty aneb dobroty pro vás 56 Zkušenosti 1 57 Závěrečné slovo 58 Hlína a nejbližší okolí na starých pohlednicích

Doteky obce

4


čitě pocítíte radost dětí ze sněhové nadílky, uslyšíte zvuk ponocného trubky i tiché zpěvy vánočních koledy rozléhajících se noční krajinou. A pod nohama vám bude tak známě křupat čerstvě napadený sníh a vy budete zlehka zapadat do měkkých závějí jako do nacpaných prachových peřin, které mívaly naše babičky… Krásná představa, nemyslíte? Tak doufejme, že letos budou Vánoce bílé a že si sněhové nadílky všichni užijeme. A pokud bude moc velká zima a vám se bude chtít třeba trošku lenošit či odpočívat, zkuste to třeba s vaším zpravodajem. A co jsme pro vám v tomto předvánočním vydání připravili? Tentokrát si popovídáme s účetní a administrativní pracovnicí obecního úřadu, povíme si o soutěži „starosta roku“, do které jsme nominovali našeho starostu, pokračovat budeme v povídání o hlínském mapování, připomeneme si příjemnou akci vítání občánků a mnohé další. To vše se dozvíte na celkem 60 stránkách vašeho zpravodaje. Příjemné zimní čtení přeje za redakční tým Kamila Veselá

Vážení spoluobčané, právě si prohlížíte nové vydání Hlínských rozhledů a já se na úvod opět pokusím informovat vás o dění v obci. A protože se blíží závěr roku, soustředím se na malou rekapitulaci toho, jak obec letos hospodařila a co ze slíbených věcí se nám podařilo vykonat. Největší a také finančně nejnáročnější byla další a snad již konečná oprava obecní budovy č. p. 49, bývalé školy. Po počátečních potížích s výběrem firem na provedení oprav nakonec vše dobře dopadlo a budova již je dle mého názoru v takovém stavu, že v nejbližších letech nebude obec nucena do údržby investovat. A kolik letošní práce stály? Izolace 70 000 Kč, nová podlaha ve třídě 100 000 Kč a venkovní fasáda 80 000 Kč. Celkem 250 000 Kč přičemž obec na tuto akci získala dotaci z rozpočtu Jihomoravského kraje ve výši 90 000 Kč.

V letoším roce se poměrně dost financí investovalo do záležitostí týkajících se údržby a péče o veřejná prostranství. Byla provedena kontrola a prořezání vzrostlých stromů v obci (60 000 Kč), dále byl zakoupen malotraktor s vlekem a radlicí (celkem za 155 000 Kč) a další drobné věci rozmístěné po obci jako jsou květináče, truhlíky atd... Investovali jsme také do obecní budovy – hasičky, zde bylo instalováno elektronické zabezpečovací zařízení v ceně 27 000 Kč, protože se zlepšujícím se vybavením hasičů je nutné tyto lépe chránit. Byla také provedena oprava izolace střechy nad přístavkem hasičky v ceně 34 000 Kč. Další plánovanou akcí bylo prodloužení vodovodu a dešťové kanalizace v Křenové. To, že se na místě nic nevybudovalo, neznamená, že bychom to neřešili nebo na to zapomněli. V průběhu příprav jsme se roz-


hodli řešit odvádění dešťové vody z obce v této části raději s důrazem na dlouhodobější efekt. V čem to spočívá? Především roury budou uloženy v obecní cestě a budou vyvedeny na pozemek firmy Madrev. Zde bude vybudována jímací nádrž, která plní funkci trativodu a konečně by ustaly potíže s neustálou erozí terénu a následný problém se zasypáváním. V současné době je vypracován projekt na akci a je požádáno na stavebním úřadě o vydání územního rozhodnutí k umístění stavby. Zastupitelstvo plánuje realizaci na jaře příštího roku a chtěli bychom požádat o dotaci z rozpočtu Jihomoravského kraje v rámci programu rozvoje venkova. Další investice, které letos obec vydala, byly za nákup pozemků v obci pro jejich další využití v rámci sportovních a dalších aktivit občanů. K plánovanému nákupu pozemků Na paloučkách jsme v závěru roku ještě koupili od společnosti Madrev a od Pozemkového fondu ČR pozemky v okolí bývalé drůbežárny. Vše v celkové hodnotě zhruba 120 000 Kč. V současné době zastupitelstvo obce jedná o nabídce odkoupení objektu bývalé drůbežárny a vodovodu, který sloužil bývalému družstvu. O výsledku Vás budu informovat příště. Tolik tedy z oblasti investování obecních financí. V další části bych se v krátkosti zmínil o povinnosti obce postarat se o starší nemocné a již ze zdravotních důvodů nemohoucí spoluobčany zabezpečením pečovatelské služby. Obec Hlína není schopna v plné výši tuto službu zajistit a tak zastupitelstvo na svém zasedání schválilo smlouvu o zajištění pečovatelské služby městem Ivančice pro občany obce Hlína. Na základě této smlouvy potom pracovníci PS Ivančice dle požadavků provádí návštěvy u takto potřebných občanů a obec

5

po vyúčtování městu Ivančice finančně přispívá. Je nutné ještě dodat, že i občan, který o tuto službu požádá, je povinen část nákladů uhradit a u Ivančické pečovatelské služby je poplatek 100 Kč za hodinu. Seznam výkonů, které jsou v rámci této služby poskytovány, získáte na obecním úřadě. Považuji za vhodné, aby občané věděli, že i tato záležitost je v obci řešena. Tradičně bohatý společenský život v obci byl v letošním roce posílen ještě o jednu akci, kterou se zastupitelstvo rozhodlo zavést a tím je vítání nově narozených občánků obce. Akce, která by měla mladým rodinám říci, že obec na ně myslí, že si váží toho, že se u nás usadili a hodlají zde svůj život prožít. A samozřejmě těm malým také něco do začátku přidat ve formě finančního daru a dalších. Když jsme na začátku roku tuto záležitost projednávali, nikdo z nás netušil jaký přírůstek nemluvňat obec čeká a o to větší radost a nadšení potom bylo při přípravách slavnostního aktu na obecním úřadě. Jak celá akce probíhala a koho jsme vlastně mezi námi přivítali, se dočtete jistě dále v tomto zpravodaji. Dovolte mi, abych alespoň touto cestou poděkoval všem, kteří se na zdárném průběhu slavnostního odpoledne podíleli. Věřím, že se tento obřad stane v obci tradicí i v budoucích letech. V závěru jen krátce k záležitosti „starosta“ roku, která je uveřejněna v tomto čísle. Musím podotknout, že o této akci jsem se dozvěděl krátce před vydáním zpravodaje a dost mě překvapila. K tomuto tématu bych se vyjádřil, pokud opět dostanu příležitost, v příštím vydání Hlínských rozhledů. A protože se blíží konec roku, tak mi v závěru slova dovolte, stejně jako v minulých letech, abych Vám nejen svým jmé-

6

nem, ale i jménem celého zastupitelstva obce popřál krásné vánoční svátky plné radosti, lásky, štěstí a božího požehnání a do přicházejícího nového roku zdraví, štěstí, lásku, pochopení a osobní i pracovní


úspěchy. Krásné a veselé svátky a šťastný nový rok, drazí spoluobčané.

Informace obecního úřadu Správa webových stránek obce posílila

Od měsíce listopadu 2011 posílil tým správy obecních stránek na dva členy. Ke Kamile Veselé, která vede stránky od roku 2007 se přidala i Gábina Nosková. Nyní se můžete na obě dvě obracet s vašimi materiály, připomínkami a nápady na vylepšení stránek. Samozřejmě bychom uvítali, kdyby více z vás zasílalo například fotografie z akcí na Hlíně anebo další zajímavé příspěvky, které se vztahují k životu a dění v obci Hlína. Bohužel se my dvě nemůžeme úplně všech akcí účastnit osobně, a tak by vámi poskytnuté

Miloš Dostalý, starosta obce


7

fotografie a příspěvky určitě přispěly k rychlejšímu předání informací a fotografií z akcí na web. Vzhledem k tomu, že paní Gábina Nosková je v pravidelných úředních hodinách přítomna na obecním úřadě, můžete jí touto cestou předat materiály anebo využít kontaktní emailové adresy: [email protected] nebo [email protected]. Budeme velmi rádi, pokud s námi budete spolupracovat na webových stránkách naší obce! _______________

Znovu připomínáme, zejména těm, kteří dosud nezaplatili poplatky! Dle obecně závazné vyhlášky obce Hlína č. 4/2004

- zaplatit poplatek ze psů, - sazba poplatku činí za kalendářní rok a za jednoho psa 70 Kč (sazba poplatku ze psa, jehož držitelem je poživatel invalidního, starobního, vdovského nebo vdoveckého důchodu, který je jeho jediným zdrojem příjmů, anebo poživatel sirotčího důchodu činí 50 Kč), - u druhého a každého dalšího psa staršího 3 měsíců se sazba poplatku stanovená touto vyhláškou zvyšuje o 50 %, - poplatek je splatný jednorázově, a to nejpozději do 31. března příslušného kalendářního roku.

Dle obecně závazné vyhlášky obce Hlína č. 1/2004

- zaplatit poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů, - sazba poplatku činí 500 Kč (úleva ve výši 200 Kč z ročního poplatku platného pro příslušný kalendářní rok se poskytuje fyzické osobě, která má v obci trvalý pobyt a která v příslušném kalendářním roce je mladší než 18 roků nebo v tomto roce dosáhne věku 18 let), - poplatek se platí obci, na jejímž území má fyzická osoba trvalý pobyt nebo se na jejím území nachází stavba určená nebo sloužící k individuální rekreaci, - poplatek je splatný ve dvou stejných splátkách, vždy nejpozději do konce února a konce srpna každého roku.

8

Pan Ladislav Vodák při zvelebování obce, podzim 2011.



Drakiáda u hlínské rozhledny

9

Říjen je na Hlíně již neodmyslitelně spjat s podzimním pouštěním draků a všemožných příšer letajících v modravých výšinách. Proto v neděli 2. října bylo na poli u rozhledny vidět několik nadšenců, dětí i dospělých, kteří při nádherném babím létě a krásně slunečném dni pouštěli draky. Počasí se vskutku vydařilo, ale horší to bylo s větrem. Ten prostě ne a ne zafoukat a tak se ne všem dařilo dostat svého draka do vzduchu. Ale legrace a dobrá nálada byla a tak se všichni skvěle bavili a běhali po poli sem a tam. Odměnou pro děti byl opět sladký balíček a diplom za účast. A hlavní cenu dort za nejlepšího draka si tentokráte odnesl Vítek Putnar z Hlíny.

Drakiáda u rozhledny V. Menšíka na Hlíně, 2. října 2011.

10

Drakiáda u rozhledny V. Menšíka na Hlíně, 2. října 2011.



11

Vítání občánků

V neděli 20. listopadu 2011 se na Obecním úřadě Hlína konala velmi příjemná akce a to Vítání občánků. V posledních měsících se totiž na Hlíně narodilo hodně miminek a to je velmi dobrá zpráva. Slavnostním vítáním provázela místostarostka paní Jana Vašulínová, hlavní slovo a slavnostní řeč pak pronesl starosta obce pan Miloš Dostalý. Celkem jsme do stavu hlínských občanů přivítali sedm dětí, čtyři kluky a tři dívky. Slečna Tereza Mezníková pak nacvičila a sestavila s místními dětmi velmi hezké pásmo písniček a básniček, které celou sváteční atmosféru ještě umocnilo. Na klavír zahrála Kristýna Pulgretová, básničky a písničky recitovala Zuzanka Nosková, Verunka Nesvačilová, Malika Abulaiche a Terezka Hanušová. Po slavnostním úvodu byly předány věcné a peněžité dary dětem a rodičům, kdy každé dítě obdrželo od obce Hlína finanční částku 1.500 korun, pamětní knížku, kytici květin pro maminky a plyšovou hračku pro děti. Na závěr se uskutečnil přípitek všech rodičů s představiteli obce a děti zazpívaly písničku Vítej na světě. A pak už se jen fotilo a fotilo, v kolébce i na křesle. Krásné fotky si zde mohli na památku pořídit rodičové, vítaní občánci i jejich sourozenci. V tento sváteční den jsme přivítali následující miminka a jejich rodiče: Jan Adamovič s rodiči — Jan Adamovič a Zdeňka Čudanová Antonín Hlavoň s rodiči — Miroslav Hlavoň a Eva Hlavoňová Kateřina Chaloupková s rodiči — David Chaloupka a Kateřina Chaloupková Štěpán Musil s rodiči — Aleš Musil a Anežka Kilhofová Denis Sklenařík s rodiči — Petr Požár a Šárka Sklenaříková Terezie Šmídová a maminka Milana Šmídová

Blahopřejeme všem dětem a jejich rodičům a přejeme jim hodně lásky a zdraví, spokojené dětství a radost ze života. A děkujeme všem organizátorům této akce a také dětem za milé vystoupení!

12

Jan Adamovič se sestrou a rodiči, 20. 11. 2011.


Antonín Hlavoň s rodiči, 20. 11. 2011.

Kateřina Chaloupková se sestrou a rodiči, 20. 11. 2011.

Štěpán Musil s rodiči, 20. 11. 2011.

13


Denis Sklenařík s bratrem a rodiči, 20. 11. 2011.

Terezie Šmídová s maminkou, 20. 11. 2011.

Maminka nejmladšího občánka Hlíny Veroniky Stránské se starostou obce.

14


Několik záběrů z vítání občánků v prostorách OÚ Hlína, 20. listopadu 2011.


Několik záběrů z vítání občánků v prostorách OÚ Hlína, 20. listopadu 2011.

15

16


Babinec si povídal o kosmetice

Poslední říjnový podvečer jsme věnovaly ženám všech věkových kategorií. O tomto večeru si mohly zkonzultovat své otázky ohledně péče o pleť. Přišla mezi nás kosmetička Carol Cania z Ivančic, která nám určila podle přístroje hydrataci a pružnost pleti a odpověděla na všechny otázky, které naše ženy zajímaly. Celým podvečerem se Obecním úřadem nesla dobrá nálada a smích. Ty, co tam byly, se zajisté dobře bavily, a ty, které nedorazily, jistě dorazí příště. Marie Čechová

Babinec s kosmetičkou, 28. října 2011.

„V BABINCI není nic povinností – nemusíme, ale chceme – se poradit a podělit o zkušenosti a radosti.“


17

Blíží se nejkrásnější svátky v roce – Vánoce

V tomto roce nás snad ještě dřív než v tom minulém, zachvátilo dárkové šílenství, ale nesmíme také zapomínat na naše byty a domy. Vytvořit to správné, krásné prostředí, prostoupené nádechem Vánoc – to je to pravé. Snad všichni máme rádi Vánoce i atmosféru, která ji obklopuje a doprovází. V sobotu, 26. listopadu se na Obecním úřadu uskutečnil plánovaný BABINEC, určený převážně pro hlínské ženy a dívky. Jéjej, to bylo lidiček, …! Sešlo se nás něco kolem 25, abychom se připravily na vánoční svátky. Každá si mohla vytvořit vlastní adventní věneček, nebo svícen podle svých představ a možností. Přítomné ženy potěšilo i to, že si přímo na místě mohly zakoupit různé vánoční ozdůbky, svícny a dekorační předměty za příznivé ceny. Přišla nás navštívit i Regionální televize z Primy, která se o naší akci dozvěděla z Internetu. Paní redaktorka udělala krátký úvodní rozhovor s panem starostou a pak jednotlivé výrobky zdokumentovala. Celým podvečerem se nesla prostory Obecního úřadu výborná nálada doprovázená koledami a každá žena si odnášela domů věneček nebo svícen vyrobený podle svých představ. Marie Čechová

18

Výroba adventních věnečků v Babinci, 26. listopadu 2011.



Výroba adventních věnečků v Babinci, 26. listopadu 2011.

19

20


Prosinec 2011

• Sobota 24. prosince 2011 v 15.00 hod. – Vánoční zpívání u kostela sv. Kunhuty na Hlíně. Přijďte si společně zazpívat krásné vánoční písně a koledy se svými sousedy a přáteli a společně si popřát pohodové vánoční svátky v nejmagičtější a nejkrásnější den v roce. _______________

Únor 2012

• Sobota 11. února 2012 – Masopustní rej masek ve 14.00 hod. Tradiční průvod masopustních masek obcí. Už nyní můžete přemýšlet o masopustní masce, kterou si vyberete anebo o přípravě pohoštění pro rozveselené masky. Průvod masek vychází ve 14.00 hod. od budovy bývalé obecní školy. V podvečer se bude konat také tradiční posezení s hudbou a tancem v pohostinství paní Koudelné. _______________

Březen 2012

• Sobota 24. března 2012 v 19.00 hod. – 6. ročník koštu slivovice a jiných pálenek na Hlíně. Příjemný podvečer s občerstvením a hudbou při kterém můžete otestovat soutěžní vzorky pálenek a také přinést svůj vzorek pálenky do soutěže. Už nyní si uschovejte minimálně 0,4 dcl pálenky do této soutěže. Bližší informace k soutěži budou včas uveřejněny.

V uplynulém období roku jsme měli velkou radost z toho, že se narodilo další miminko. Bylo to v měsíci listopadu, kdy na svět přišla holčička Veronika Stránská. Blahopřejeme šťastným rodičům a malé Verunce přejeme hodně lásky, zdraví a veselé dětství. A komu budeme přát k významným jubileím v prvních třech měsících roku 2012? V lednu 2012 oslaví významné životní jubileum, devadesáté narozeniny, paní Alžběta Dostalá, která má opravdu v občanském průkaze ročník narození 1922. K tomuto velmi významnému životnímu jubileu, které zasluhuje


21

velké uznání a velkou gratulaci, přejeme jménem redakce zpravodaje a jménem Obecního úřadu Hlína vše nejlepší, hlavně pak hodně zdraví, lásky, radosti a krásných chvil prožitých s těmi, které máte ráda. Další významná jubilea oslaví také v měsíci lednu paní Sedláková Marie, v měsíci únoru pan Jaroslav Crlík a v březnu pan Jan Prudík. Všem oslavencům přejeme hlavně pevné zdraví, štěstí, pohodu, lásku, životní optimismus a nadhled.

• sobota 3. prosince 2011–neděle 15. ledna 2012 – Marie Dočkalová – Enkaustika, prodejní výstava obrazů malovaných horkým voskem. Chodba Památníku A. Muchy, Ivančice. • sobota 10. prosince–pátek 30. prosince 2011 – 90 let od vzniku skautingu v Ivančicích, výstava – historická a současná písemná a obrazová dokumentace, vlajky, kroniky, časopisy, zařízený táborový stan, interaktivní hry. Galerie Památníku A. Muchy, Ivančice. • pondělí 19. prosince 2011 – Vánoční koncert, 17.00 hod., Kulturní dům, Dolní Kounice. • neděle 25. prosince 2011 – Vánoční koncert dechové kapely Májovanka z Holíča, 17.00 hod., orlovna Silůvky. • pondělí 26. prosince 2011 – Turnaj neregistrovaných ve stolním tenise, 9.00 hod., orlovna Silůvky. • pátek 13. ledna 2012 – Sokolský ples Tělocvičné jednoty Sokol Moravské Bránice, sokolovna Moravské Bránice • sobota 14. ledna 2012 – 33. ročník zimního závodu dvojic „Zimní stopou okolo Silůvek“, 9.00 hod., sokolovna Silůvky. • sobota 14. ledna 2012 – Maškarní ples pro dospělé, Kulturní dům, SDH Dolní Kounice. • pátek 27. ledna 2012 – Myslivecký ples Mysliveckého sdružení Moravské Bránice Hlína, Moravské Bránice. • sobota 4. února–neděle 5. února 2012 – Zimní prodejní výstava králíků, ZO ČSCH Moravské Bránice. • sobota 11. února 2012 – 4. společenský ples fotbalistů“, Kulturní dům, Dolní Kounice. • sobota 11. února 2012 – Tradiční sokolské Šibřinky, sokolovna Moravské Bránice. • sobota 18. února 2012 – Ostatky, SDH Moravské Bránice. • sobota 25. února 2012 – Country večer se skupinou Sanklabáno, ZO ČSCH Moravské Bránice. • neděle 4. března 2012 – Dětský karneval, TJ Sokol Moravské Bránice. • sobota 10. března 2012 – Ochutnávka vín, TJ Sokol Moravské Bránice. • sobota 17. března 2012 – Výstava vína, 14.00 hod., Kulturní dům, ČZS Dolní Kounice.

22


STAROSTA ROKU aneb zkoušeli jsme uspět…

V letošním roce jsme se dozvěděli o zajímavé soutěži nazvané ERA Starosta roku, kterou realizuje nadace VIA a Poštovní spořitelna. Třetí ročník soutěže byl odstartován začátkem měsíce června výzvou: „Vážíte si svého starosty či starostky za práci pro vaši obec? Vzkvétá vaše obec díky společnému úsilí vašeho starosty/starostky a občanů? Žije se vám ve vaší obci dobře a chcete za to svému starostovi či starostce poděkovat?“ A protože si opravdu vážíme práce našeho starosty pana Miloše Dostalého, tak jsme ho do soutěže přihlásili. K přihlášení jsme museli vyplnit celkem obsáhlý dotazník a hlavně posbírat podpisy vás, občanů a chalupářů hlínských, kteří jste chtěli podpořit práci svého starosty a vyjádřit mu tak svoje poděkování a uznání. K datu uzávěrky pro příjem nominací do soutěže (5. září 2011) na ni reagovalo celkem 222 obcí, ze kterých přišly nominace na titul Starosta roku 2011. Záměrem soutěže je vyslovit veřejné uznání za dobrou práci starostům a starostkám malých obcí, tj. obcí do 2 000 obyvatel. Jelikož práci svého starosty/starostky mohou nejlépe posoudit samotní občané, byli to právě oni, kdo měli možnost zaslat nominaci na ocenění, a tak svému starostovi/starostce vyjádřit podporu a poděkování. Celkem bylo do soutěže letos posláno 68 nominací z obcí, které se hlásily i loni a 154 úplně nových, což je 31 % ku 69 %. Do soutěže bylo také nominováno celkem 50 starostek a 172 starostů – 23 % žen a 77 % mužů (loni byl poměr 24 % žen ku 76 % mužů). A co jsme všechno o našem starostovi napsali? Přečtěte si společně s námi: Jméno starosty/starostky nominované na cenu Starosta roku:

MILOŠ DOSTALÝ

Název obce, ve které kandidát/kandidátka na cenu vykonává funkci:

obec HLÍNA

Kraj: Jihomoravský Okres: Brno - venkov Současný počet obyvatel této obce: 269 Počet obyvatel této obce v roce 2007: 227 Od jakého roku je starosta/starostka ve funkci: Jako představitel obce je aktivní již od roku 1994, kdy v letech 1994 až 1998 byl zastupitelem obce, v letech 1998–2002 předsedou stavební komise a od roku 2002 starostou obce Hlína až dosud.


23

1. Uveďte 3 nejvýznamnější počiny (z jakékoliv oblasti života obce), které podle vás starosta/starostka pro obec udělal/a, a co ty ve výsledku přinesly občanům obce. Srovnejte je v pořadí podle významnosti: 1. počin (nejvýznamnější ze tří uvedených) Postavení ROZHLEDNY Vladimíra Menšíka na Hlíně a obrovské zvýšení atraktivity obce, cestovního a turistického ruchu, zviditelnění obce prostřednictvím nových webových stránek a obecního zpravodaje: Rozhledna Vladimíra Menšíka na Hlíně byla poprvé veřejnosti slavnostně otevřena 29. dubna 2007. V dubnu letošního roku oslavila již čtvrté narozeniny a v letních měsících dokonce přivítala na svém vrcholku již padesátitisícího návštěvníka. O návštěvu rozhledny je zájem po celý rok a mnozí návštěvníci se na rozhlednu rádi a často vrací. Rozhledna přitahuje turisty nejen svojí historií a překrásným rozhledem do okolí, ale také množstvím akcí, které se u rozhledny konají, jako svatební obřady, otvírání cyklostezek, oslavy výročí rozhledny, dětské dny a drakiády. Rozhledna je také začleněna v projektu Rodinné pasy. Starosta se velmi intenzivně podílel na veškerých přípravných jednáních a pracech týkajících se projektu nové rozhledny či vyhlášené občanské sbírky na její stavbu. Inicioval i další aktivity, které bylo nutno udělat, aby mohla stát nová rozhledna a to poblíž místa, kde před necelými sty lety stávala původní, stará rozhledna. Ta byla pro špatný stav zbořena. Na popud starosty se dokonce konala velkolepá oslava slavnostního otevření rozhledny, které se účastnilo téměř čtyři tisíce návštěvníků. Celou tuto celodenní oslavu zajišťoval starosta a desítky dobrovolných občanů obce Hlína. Kromě prezentace obce prostřednictvím rozhledny, starosta zvýšil informovanost občanů a to zejména díky nově vzniklému obecnímu zpravodaji. Vydání obecního zpravodaje Hlínské rozhledy sám starosta inicioval. Z rozpočtu obce se pak hradí výdaje spjaté s tiskem zpravodaje, takže občané dostávají pravidelně zpravodaj zdarma. V roce 2007 starosta inicioval také vytvoření a plnou a pravidelnou aktualizaci webových stránek obce Hlína, kterou finančně podporuje. Prostřednictvím webových stránek nabízí obec Hlína spoustu zajímavých informací z historie i současnosti. 2. počin Zvýšení zájmu o místní ochotnické divadlo – DIVADLO v lesním prostředí a nárůst společenských aktivit v obci: Amatérský ochotnický spolek při SDH Hlína má v obci dlouholetou tradici. Hlínští divadelníci každoročně sehrají jednu premiéru hry a další opakování během letních prázdnin. Divadlo se odehrává na přírodním jevišti a diváci zase v přírodním hledišti pod stromy sledují vždy úžasnou podívanou. Veškeré zázemí divadla včetně pořadatelské a občerstvovací služby si zajišťují pod vedením starosty hlínští sami. Divadlo v lesním prostředí je rok od roku stále vyhledávanější a navštěvovanější, kdy návštěvnost těchto představení je více jak 3 000 diváků. V roce 2008, v rámci soutěže Vesnice roku 2008, bylo hlínské ochotnické divadlo oceněno za svoji činnost čestným uznáním. Největšího úspěchu dosáhli pod vedením starosty divadelníci od roku 2008 do současnosti. Starosta byl také aktivním hercem divadla, v posledních letech je pouze

24


moderátorem této akce, protože již nemá tolik času aktivně hrát na divadle. 3. počin Využití obecní budovy – bývalé obecní školy - ke spolkovým, zájmovým i charitativním aktivitám: Obec Hlína získala do svého majetku zpět budovu bývalé obecní školy, kterou starosta nechal postupně zrekonstruovat (fasáda, odvodnění, střecha, topení apod.), tak aby mohla sloužit jako budova pro setkávání občanů při nejrůznějších aktivitách. A využití budovy je maximální. O roku 2006 zde byla zřízena nová knihovna s internetovým koutkem a také zde začaly působit místní spolky – setkávají se zde pravidelně ženy z místního Babince, které zde provozují rukodělnou i dobročinnou činnost a pravidelně zde probíhá výtvarný kroužek pro děti a mládež. Také je toto místo k dispozici při výstavách prací dětí a mládeže na Hlíně, konají se zde například besídky a další menší společenské akce. _______________ 2. Popište, jak se změnil život v obci za dobu působení kandidáta/kandidátky na cenu Starosta roku: Život v obci se za působení pana Miloše Dostalého změnil opravdu výrazně, zejména za jeho působení od roku 2006, tedy za posledních 5 let. Jak již bylo zmíněno v jednotlivých hlavních počinech pana starosty, radikálně vzrostl zájem o obec z pohledu cestovního ruchu, obec byla medializována a dříve malá a neznámá Hlína se dostala do povědomí řady lidí bydlících v blízkém i dalekém okolí. Vzrostl také počet společenských aktivit a kulturních sportovních akcí a výrazně posílila spolupráce dětí a mládeže na nejrůznějších aktivitách, ale i pracovních akcích, které obec vyhlašuje. Centrem aktivit se stala nová budova obecního úřadu a také nově opravená obecní budova, objekt bývalé obecní školy. Do obce se přistěhovalo větší množství zejména mladých lidí s dětmi, kteří se velmi aktivně zapojují do dění v obci. Také se v obci opravuje a buduje. Za působení starosty se zbudoval velmi potřebný vodovod, zrenovovala se budova školy, opravily a zbudovaly se místní komunikace a chodníky, které zlepšily život občanů. Průběžně se renovují také další části obce, nově se postavilo dětské hřiště, nová autobusová čekárna a samozřejmě již výše zmíněná rozhledna, která je rovněž majetkem obce Hlína. Zvelebila se i centrální náves obce se zelení. Zahájily se přípravné aktivity na odkanalizování obce a zažádáno je i o dotaci z Evropských fondů na úpravu okolí rozhledny. Starosta má velmi pečlivě zpracovaný i plán rozvoje pro další období s možností čerpání dotací a to zejména na vytvoření klidové a relaxační zóny u rozhledny s dětským hřištěm a posezením a také je plánována výstavba kulturního sálu za obecním úřadem, který by obec a její občané velmi uvítali. Kdo na Hlíně žil anebo se zde účastnil nějakých společenských aktivit neřekne jinak, než že je to báječná obec, kterou vede skvělý starosta (který je až příliš skromný a přespříliš obětavý) a že tu žijí dobří lidé. _______________


25

3. Dělá starosta/starostka pro obec podle vás něco víc, než by musel/a? Něco, co svědčí o jeho/jejím dobrém vztahu k lidem v obci? Uveďte konkrétně: „Povolání“ starosty pan Dostalý obětuje většinu svého volného času, kterého ale nemá zase tak mnoho, protože není uvolněným starostou a toto vykonává při svém plném zaměstnání. Dobře ví, že pokud chce obec k něčemu dovést a vyzdvihnout a pokud chce, aby se lidem v obci dobře žilo, tak to vše záleží na jeho vlastním maximálním přičinění. A tak se povolání starosty vlastně stalo jeho druhým koníčkem /prvním koníčkem je jeho profese/. Ovládá umění lidem naslouchat a aktivně a hlavně diplomaticky řešit jejich problémy v kteroukoli dobu a vždy se snaží najít to nejlepší řešení. Za jeho působení se obec dvakrát velmi úspěšně účastnila soutěže o nejlepší webové stránky obcí a měst a také soutěže Vesnice roku, kdy byla jednou oceněna za společenský život v obci a podruhé za divadlo v lesním prostředí. Hlavními charakterovými vlastnostmi pana Dostalého jsou: skromnost, pracovitost a empatie. Znamením dle zvěrokruhu je Rak a tak je to velmi dobrý vůdce s velkým smyslem pro rodinu. A rodinu má opravdu velikou, protože do ní patří vlastně všichni občané Hlíny. Za jeho starostování se mu podařilo sestavit dobrý a pracovitý tým zastupitelů, který mu dle svých možností a schopností ochotně pomáhá řešit nejrůznější problémy a účastní se aktivně jednotlivých akcí, které obec pořádá. _______________ 4. Probíhají v obci nějaké tradiční společenské, sportovní či kulturní akce? Pokud ano, uveďte jaké a zda mají podporu ze strany starosty/starostky: Společenský život v obci byl v minulosti velmi aktivní a i v současnosti obec udržuje řadu tradic, vytváří každoročně nové akce a za podpory řady místních spoluobčanů se zde pořád něco děje. K tradičním a dlouholetým akcím, které mají svoji hlubokou historii patří Rozmarýnové hody (začínají vždy v neděli a končí ve středu) a Divadlo v přírodním prostředí, jehož počátky spadají do období mezi dvěma světovými válkami. Z dalších novodobějších akcí stojí za zmínku zejména každoroční Košt slivovice a ostatních pálenek, Masopustní rej se zábavou, oslava Dne dětí a Dne matek se zábavným programem, Drakiáda u rozhledny, Průvod andělů s nadílkou Mikuláše, pravidelné adventní koncerty v místním kostele, Vánoční zpívání u kostela na Štědrý den odpoledne, Dny otevřených dveří na obecním úřadě, knihovně a hasičské zbrojnici, soutěže Sboru dobrovolných hasičů, výstavy prací dětí z výtvarného kroužku a další. S nově postavenou rozhlednou se přidaly i další společenské akce u příležitosti významných dní jako otevření rozhledny nebo oslava jejich narozenin. Velkému zájmu se těší i místní lidová knihovna, která byla nově otevřena v říjnu 2003 a později získala velmi důstojné prostory v budově bývalé obecní školy, kde ve třech místnostech najdeme více jak 3 000 knih a také je zde pro veřejnost přístupný internet zdarma. Knihovna je otevřena každou středu od 17 do 19 hodin a v současné době má 33 dospělých i dětských čtenářů. V roce 2008 začala obec vydávat velmi úspěšný obecní zpravodaj Hlínské rozhledy,

26


který vychází čtyřikrát do roka a na svých zhruba šedesáti stranách informuje o životě, dění, historii i novinkách ze života obce, zastupitelstva obce, přináší rozhovory se zajímavými lidmi z obce, vyhlašuje nejrůznější soutěže pro občany. Hlínské rozhledy se tak staly po internetových stránkách obce Hlína dalším informačním kanálem, který aktuálně informuje občany a zejména ty, kteří nemají pravidelný přístup k internetu. Všechna dosud vyšlá čísla zpravodaje jsou dostupná i v elektronické podobě na webu obce a zpravodaj je řádně registrován pod Ministerstvem kultury ČR. Prostory obecního úřadu jsou již několik let využívány ke sportovním účelům a to díky několika nadšeným občanů obce, kteří tu vedou cvičení aerobic, taneční cvičení a jógu. Tyto aktivity jsou rovněž hojně navštěvovány občany a obecní úřad se snaží jim v této věci maximálně vyjít vstříc. _______________ 5. Bylo v poslední době ve vaší obci zvelebeno nějaké veřejné prostranství nebo budova? Pokud ano, uveďte jaké, a jakou roli v tom hrál starosta/starostka: V posledním období bylo v obci zvelebeno více míst: • hasičská zbrojnice s hasičskou klubovnou, • byly zbudováno nové obecní WC u hasičského skladiště, • celkově opravena a rekonstruována byla budova obecní školy, • nově se rekonstruovala centrální náves s autobusovou zastávkou, • obec se doplnila zelení a prověřily se staré stromy a provedly jejich úpravy prořezem, • zbudovalo se nové kolumbárium a nová zeď na místním hřbitově, • vytvořil se sběrný dvůr, kde se třídí objemnější odpad (železo, dřevo atd.), • obec zakoupila stroje na údržbu zeleně a další vybavení na úklidové práce, • postavilo se nové dětské hřiště před obecním úřadem, • nově se opravily vozovky v okrajových částech obce, kde se začalo s novou výstavbou rodinných domů. Veškeré tyto akce podpořil starosta obce, na řadu akcí byly získány finance z dotací. Na některých akcích dobrovolně pracovali sami občané, zejména místní dobrovolní hasiči a další. _______________ 6. Fungují v obci nějaké spolky/sdružení nebo jiné kulturní a vzdělávací instituce? Jaké: Spolky – Sbor dobrovolných hasičů Hlína, Amatérský ochotnický spolek při SDH Hlína, spolek žen Babinec, výtvarný kroužek pro děti a mládež, cvičení: Nejaktivnějším spolkem je Sbor dobrovolných hasičů Hlína, který byl založen v roce


27

1924. Vedle zajištění požární ochrany a prevence proti požárům, zajišťují členové sboru pořádání hodů, ostatkových zábav, brigád v obci, pořádání zájezdů pro děti a připravují nejrůznější další akce pro děti. I přes dnešní uspěchanou dobu členové Sboru dobrovolných hasičů na Hlíně vyvíjí nadále aktivně svoji činnost na soutěžích, pomáhají při opravách i stavbách obecních budov, zabezpečují občerstvení a další nezbytné činnosti při společenských akcích. Za podpory obecního úřadu se daří udržet sbor, který má v současné době 54 členů, jeho zásahovou jednotku a požární techniku na provozní úrovni. V obci pracuje od roku 2004 také spolek žen zvaný Babinec. Každý rok se pravidelně podílí na pořádání tradičních akcí, vytváří nové akce. Pořádá kreativní kurzy a tvořivé činnosti, podílí se na výzdobě obce a obecních budov. Z dalších akcí stojí za zmínku jejich charitativní činnost jako bylo šití panenek pro UNICEF, šití polštářků pro dětskou onkologii, pletení obvazů pro malomocné a každoroční účast na humanitární sbírce pro OS Diakonie Broumov. Amatérský ochotnický spolek při SDH Hlína má v obci dlouholetou tradici. Divadlem, jehož každoroční premiéry a další opakování veselých her se odehrává na přírodním jevišti a diváci zase v přírodním hledišti pod stromy sledují vždy úžasnou podívanou, je rok od roku stále vyhledávanější a navštěvovanější. Divadlo v lesním prostředí má ročně návštěvnost více jak 3 000 diváků a hlínští ochotníci sehrají nejen odpolední, ale i večerní představení. V roce 2008, v rámci soutěže Vesnice roku 2008 bylo hlínské ochotnické divadlo oceněno za svoji činnost čestným uznáním. Od roku 2006 v obci funguje i výtvarný kroužek pro děti, který se pravidelně schází každou středu v budově bývalé obecní školy. Děti malují nejrůznější témata, vytváří a zkouší rozmanité kreativní techniky a účastní se výtvarných soutěží. Kroužek vede jedna z místních žen. Výtvarné práce se účastnily výstav a také zdobí interiér místního obecního úřadu. Od roku 2000 je v obci aktivní cvičení žen aerobic v prostorách obecního úřadu a v posledním roce se ke cvičení přidala i jóga a taneční cvičení. Cvičební lekce vedou opět ženy z obce. V rámci soutěž Vesnice roku 2010, byla obec Hlína oceněna diplomem za příkladný kulturní a společenský život. _______________ 7. Podporuje nějak starosta/starostka činnost spolků a sdružení? Přispívá obec ze svého rozpočtu na jejich činnost? Pokud ano, jakou částkou (stačí orientačně – nevíte-li, informujte se na obecním úřadě): Společenský život, pořádání tradičních akcí i nových aktivit a činnost spolků má v obci „zelenou“ a je maximálně podporováno starostou obce: účastí, pomocí, prací i finančně. SDH získává každoročně z obecního rozpočtu na svoje aktivity cca 80 000 Kč, výtvarný kroužek 20 000 Kč, knihovna 20 000 Kč, další společenské akce a aktivity celkem 50 000–100 000 Kč a kulturní akce na rozhledně také cca 100 000 Kč. Starosta vždy vítá nové aktivity a nápady, které by ještě více stmelily a vyzdvihly naši obec a zpříjemnily život občanů zde. _______________

28


8. Proběhlo v obci komunitní plánování (proces, kdy je veřejnost zapojena do rozhodování o veřejné záležitosti)? Pokud ano, uveďte, kdy to zhruba bylo a čeho se to týkalo: Komunitní plánování proběhlo v obci v roce 2003 – výstavba vodovodu. _______________ 9. Účastní se občané veřejných zasedání obecního zastupitelstva? V jakém počtu? Jakým způsobem oznamuje obec, že se bude konat zasedání zastupitelstva, a jak informuje o usneseních zastupitelstva? Informovanost občanů o dění v obci a zejména o konání veřejných zasedání zastupitelstva je několika způsoby: • prostřednictvím webových stránek obce Hlína – úřední deska • na obecní vývěsce přímo v obci • vyhlášení informací prostřednictvím obecního rozhlasu Zápisy ze zasedání včetně usnesení zastupitelstva jsou prezentovány občanům stejnou formou jako pozvánky na veřejná zasedání. Veřejná zasedání jsou pravidelně navštěvována obyvateli obce a jejich počet se odvíjí dle navrženého programu jednání. Většinou se jedná o návštěvnost cca do 20 lidí. _______________ 10. Jak jste jako občané obce informováni o rozvojových záměrech obce. Máte možnost tyto záměry nějak ovlivnit? Rozvojové záměry obce, žádosti o dotace, plánování investičních záměrů, to vše je předem projednáno a občanům oznamováno prostřednictvím veřejných zasedání zastupitelstva a také prostřednictvím obecního zpravodaje Hlínské rozhledy. Ve zpravodaji jsou pravidelné rubriky které informují o dění v obci, prezentovány jsou tu informace z obecního úřadu a také zde má pravidelnou rubriku sám starosta, který ve svém „slově starosty“ velmi podrobně informuje občany o veškerém dění, plánech a budoucím vývoji a rozvoji. Prostřednictvím zpravodaje tak starosta informuje zejména starší generaci, která nemá přístup k internetu. Na základě těchto dostupných informací mohou občané zajít osobně na obecní úřad anebo si přímo domluvit se starostou jednání, pokud nechtějí svůj názor prezentovat veřejně na zastupitelstvu obce. Starosta je otevřen jakékoli diskusi a vždy se rozhoduje na základě informací od občanů, jejich požadavků, připomínek a názorů. Moc dobře ví, že sice řídí obec jako starosta, ale že každou obec dělají především občané a od jejich aktivity a nadšení se obec může rozvíjet daným směrem. _______________


29

11. Podařilo se starostovi/starostce získat pro obec nějaké dotace, granty, sponzorské dary aj.? Pokud ano, uveďte jaké: Každoročně jsou to dotační tituly z POV kraje Jihomoravského na opravy a budování. Sponzorské dary – partnerem obce je skupina ČEZ, dar od senátora Julínka (na divadlo v lesním prostředí) a další menší sponzoři divadla. Vyhlášená sbírka na stavbu rozhledny – ve spolupráci s KTČ – finanční sbírka osob a firem na podporu stavby rozhledny na Hlíně. _______________ Tak to byla velmi obsáhlá přihláška. K přihlášce jsme ještě připojili několik archů s vašimi podpisy, které byly nutné pro přijetí přihlášky. Celkem se pro nominaci pana Dostalého podepsalo 108 občanů a hlínských chalupářů. Všechny přihlášky se postupovaly ke členům hodnotící komise soutěže, kterých bylo devět. Hodnotící komise soutěže byla složena ze zástupců veřejné sféry, neziskového sektoru, médií, Nadace VIA, Poštovní spořitelny a mediálního partnera regionální Deník. Hodnotitelé přihlášky posoudili a v polovině října vybrali pět finalistů. Zástupci komise poté navštěvovali tyto finalisty, aby se na místě seznámili s jejich prací a s fungováním obce. V listopadu pak komise vybere vítězného starostu či starostku, kterému bude slavnostně předán titul Starosta roku 2011, obdrží pro svou obec finanční prémii ve výši 250 000 Kč a také originální Rychtářské právo. Když jsme do soutěže vstupovali, bylo nám jasné, že konkurence bude opravdu veliká. Není divu, posuzovalo se celkem 222 nominací a jenom pět starostů se mohla dostat do finálního boje. Nakonec byli vybráni starostové obcí Krásensko na Vyškovsku, Heřmanice na Liberecku, Lány ve Středních Čechách, Zděchov na Zlínsku a Úsilné v Jižních Čechách. V době, kdy píšeme tento zpravodaj ještě nemáme informaci o tom, kdo z pětice vybraných starostů získal hlavní ocenění. Pro nás je ale důležité, že jsme se do soutěže zapojili a také to, že tolik z vás se rozhodlo práci pana Dostalého ocenit a podpořit. Ale samozřejmě nebudeme nečinní a určitě našeho starostu přihlásíme do některého z dalších ročníků, protože si myslíme, že by si on i celá malá Hlína toto ocenění zasloužili!

30


Rozhovor s účetní a administrativní pracovnicí Obecního úřadu Hlína paní Bc. Gabrielou Noskovou

Mnozí z vás, jen když se řekne Gábina, vědí o koho jde. Milá a usměvavá žena, která je maminkou dvou holčiček, je nejen pracovitou a pečlivou účetní naší obce, ale i organizátorkou nejrůznějších společenských akcí, přidá pomocnou ruku kdykoli je to na obci potřeba a ještě si pravidelně udělá čas na hlínské divadlo v lesním prostředí, kde je víc než skvělou herečkou a zpěvačkou s krásným hlasem. A protože její práce je opravdu záslužná neboť mít správně sestavený rozpočet a vzorně vedené účetnictví, to je předpokladem pro dobře fungující obec a její hospodaření. Gábinu, která je také členem naší redakce obecního zpravodaje Hlínské rozhledy a nově je v týmu pro tvorbu hlínských webových stránek, jsme trošku vyzpovídali. Pojem účetní a administrativní pracovnice obecního úřadu je velice široký. Můžeš čtenáře zpravodaje seznámit s tím, co všechno máš z pozice této funkce na starosti? Jako hlavní pracovní náplň je vedení účetnictví, dále mzdová agenda, příjímání a odesílání pošty (datové schránky, mail), agenda czechpoint, vybírání poplatků za svoz odpadů a za psy, pomoc při různých akcích jako je psaní pozvánek a plakátů a jejich organizace, focení akcí a předání fotek do zpravodaje a teď už dokonce i na internet. A v neposlední řadě úřední hodiny, které jsou hlavně pro naše občany. Tento rok jsem začala na obecním úřadě i uklízet, máme tady šest cvičení do týdne a jelikož moje holky už chodí do školky a do školy, mám tady možnost být každý den a po cvičení poklidit. No a nedávno jsem začala ještě hlásit. Jak náročná je agenda účetnictví na naší obci? A jaké máš předchozí zkušenosti z oblasti účetnictví? (studium, předchozí práce jako účetní atd.) V dnešní době, kdy se mění zákony doslova každý půlrok, papírování je víc a víc, a tak mám pocit že nedělám nic jiného než si tisknu novelizace zákonů. To co jsem se naučila ve škole, už dávno neplatí. Když jsem nastoupila na obecní úřad, měla jsem sice zkušenosti s podvojným účetnictvím z předchozí práce, ale účetnictví na obecním úřadě představovalo úplně něco jiného. Když jsem se do toho zapracovala, tak se opět změnil zákon a všechno bylo zase úplně jinak. Ale o tom je účetnictví. Ve škole nás připravili na to, že při tomto povolání se budeme stále něco učit. Co všechno nabízí obecní úřad občanům? Co vše se zde dá vyřídit, aniž by musel občan zajet do jiné obce či města? (czech point – podrobněji rozvést, které věci lze přes czech point vyřídit, ověřování, kopírování atd.) Na obecním úřadě v úředních hodinách si mohou občané vyřídit výpis z katastru nemovitostí, výpis z rejstříku trestů, obchodního rejstříku, insolventního rejstříku, dále výpis z bodového hodnocení řidiče. V tomto případě je potřeba si přinést jen osobní doklady. Ověřuji podpisy, a kopie dokumentů k tomu je potřeba občanský průkaz. Kopírování dokumentů vel. A3, A4 černobíle. Přihlášení k trvalému pobytu k tomu je potřeba výpis


31

z katastru a občanský průkaz. Jak dlouho už jsi zaměstnancem OÚ Hlína a baví tě tato práce? Zaměstnancem obecního úřadu jsem od července 2007. Tato práce mě baví a jsem hlavně ráda že je v místě. Proto bych touto cestou chtěla poděkovat našemu panu starostovi Miloši Dostalému, který mě tenkrát oslovil a já hned souhlasila, i když jsem měla tříměsíční Nelinku. Neváhala jsem ani minutu, pan starosta mi vyšel vstříc a přizpůsobil úřední hodiny tak, jak mi to vyhovovalo s malým mimčem. Patříš mezi velmi aktivní občany naší obce. Kromě své práce jsi mámou dvou malých holčiček, také jsi herečkou divadla v lesním prostředí a nechybíš na žádné společenské akci, kterou obec pořádá. Moderuješ vánoční koncerty, tvůj hlas je Gabriela Nosková s dcerami po divadelním pravidelně slyšet v obecním rozhlase, vy- představení „Sněhurka a sedm trpaslíků“, 2011. tváříš plakáty a pozvánky na obecní akce, jsi členem redakčního týmu obecního zpravodaje Hlínské rozhledy a často tě vídáme i jakou ženu hasičku na hasičských soutěžích. Jak to všechno zvládáš? A jak vlastně relaxuješ a odpočíváš? Zvládnout se dá všechno, když se chce. Moje holčičky na tyto akce, pokud nejsou večer, beru s sebou a zapojuji je i při přípravách. Mám hodné babičky a dvě sestry, které holky pohlídají, když je potřeba. Relax je pro mě, když se samotná akce povede. Bohužel jsem slyšela i názory, že těch akcí máme dost a jestli bychom neměli ubrat atd. Osobně si myslím, že je vhodné pomoci, pokud je to alespoň trochu v mých časových možnostech. Obec Hlína dostala i diplom za společenské akce, tak bychom si toho měli vážit a být rádi že se najde někdo, kdo rád pomůže a společenských akcí se zúčastní. Kdo se nechce zapojit, ať nás nechá tyto akce připravit a svoje názory si nechá pro sebe. V hektickém závěru příprav mnoha akcí myslíme na to, aby vše dopadlo dobře, hlavně s ohledem na počasí a na to, že většina akcí na Hlíně se koná venku. Přesto se najdou tací, kteří nás jen pomluví a hledají chyby, což mě vždy hodně zamrzí. Odpočnu si i na cvičení jógy a vyřádím se na cvičení Zumby, které můžu doporučit. Chtěla bych poděkovat všem známým a kamarádům, kteří pomáhají na společenských akcích na Hlíně, a hlavně na dětských akcích. Nebudu jmenovat, protože jak se znám tak bych na někoho zapomněla a to bych nerada. Děkujeme Gábině Noskové za příjemné povídání a přejeme jí, ať se jí daří v osobním i pracovním životě!

32

Falkenstein


Pohledem z hlínské rozhledny do okolní i vzdálené krajiny se nám nabízí široká škála možností objevovat a poznávat místa nám často neznámá. V mnoha případech je však nezbytně nutným společníkem dalekohled. Zadíváme-li se pozorně jihovýchodním směrem do míst nad střechu lodě hlínského kostela, spatříme pod horizontem na homolovitém kopci zříceninu dolnorakouského strážního hradu Falkenstein. Leží v nadmořské výšce 415 m n. m., na jednom z posledních výběžků vápencového útvaru Pavlovských vrchů, zabíhajících na dolnorakouské území. Tento starý gotický hrad, jehož historie sahá již do poloviny 11. století, vlastnili původně ministeriálové – tedy královská šlechta a výběrčí léna Babenbergů. V držení byl Pohled na hradní rovněž jako léno zemského knížete. Ve třicetileté válce jej ne- válcovou hlásku.

Reprodukce dobové kresby hradu Falkenstein z roku 1672.


33

ušetřili ani Švédové, kteří jej roku 1645 dobyli a po dobu patnácti měsíců drželi. Přestože hrad částečně poškodili, zničen nebyl. Dokonce je o něm i zmínka chvály o dobré obranyschopnosti. Bohužel poněkud absurdní zpráva přichází na počátku 18. století, kdy ho tehdejší majitelé počali využívat jako kamenolomu a postupně jej rozebírali na stavební materiál. V současné době je hrad v soukromých rukou pana Ing. George, hraběte Thurn-Vrints, za něhož byl založen spolek na záchranu této hradní pevnosti a od roku 1993 po nezbytných úpravách stavba zpřístupněna široké veřejnosti. Návštěvníkovi je dobře a bezpečně schůdná (dřevěné schodky, mostky, zábradlí). Za dvě eura nabízí kompletní prohlídku objektu ze všech stran, k mání je stánek se suvenýry i sociálním zařízením. Pro českého turistu pak poněkud netradiční nové rozhledy z rakouské strany na Mikulov, Pálavu, dukovanskou elektrárnu a Malé Karpaty. Okolí lemují pole a především vinohrady, vystupující svahovitým terénem již za poslední domky malé vesničky stejného jména s 260 obyvateli. Návštěvníka zde upoutá malá vodní nádrž, plná ryb všeho druhu (zmenšenina Paloučků) i křížová cesta se sochami v životní velikosti. Nechybí ani chlouba takřka každé obce – kostel. Ten místní zasvěcený sv. Jakubu Většímu. Pro vyznavače cykloturistiky pěkný tip na takřka 70 kilometrový jarní výlet krajinou Pavlovských kopců a příhraniční oblastí Dolního Rakouska. Určitě stojí za to, pohledět zblízka na to, co lze v dáli zhlédnout z rozhledny na Hlíně. Vladimír Voborný Použité snímky z archívu autora.

Současná podoba hradní zříceniny.

34


Výpis ze školních kronik obce Hlína Školní rok 1911/1912

Počátkem školního roku bylo všech dětí školních: 34 chlapcův a 41 děvčat, celkem 75, tedy o 7 více, jako roku loňského. Z nich chodili do měšťanské školy v Ivančicích 4 chlapci a v zemském ústavě pro hluchoněmé v Ivančicích přijat byl 1 chlapec a 2 děvčata. Do zdejší školy chodilo tedy začátkem školního roku 29 chlapcův a 39 děvčat, celkem 68 žáků. Koncem školního roku bylo všech dětí 27 chlapců a 35 děvčat = 62 žáků, do zdejší školy pak chodilo 24 hochův a 33 děvčat = 57 žáků. Docházka školní byla po celý rok pilná. Celoroční zameškání omluvené činilo 0,8 % a neomluvené tolikéž 0,8 %, celkem 1,6 %. Po celý rok nebylo třeba nijak zakročovati, aby rodiče pilněji děti do školy posílali.Vyučování nebylo ničím přerušeno. Visitace ani inspekce školní letos vykonána nebyla. Také okresní porada učitelská se letošího roku nekonala. Zkouška z náboženství vykonána byla dne 18. června, a to tentokráte na Hlíně v kostele. Darů se škole v tomto školním roce nedostalo. Dne 2. prosince konána na zdejší škole slavnost „dětského dne“. Sestávala z promluvy správce školy a ze zpěvu a deklamací žáků. Sbírka „pro dítě“ vynesla mezi žáky 3 K 70 h, jež zaslány České zemské komisi pro ochranu dítek a péči o mládež v markrabství Moravském v Brně. Na popud c. k. okresního hejtmanství v Brně zařídila správa školy pro zimní období polévkový ústav. Peněžité prostředky opatřeny takto: Sbírkou v obci se sešlo 13 K 94 h, na darech zaslal zdravotní rada dr. K. Katholický z Brna 10 K, Jakub Podracký, klášterní vrátný v Brně 10 K a správa rozhledny na Hlíně 10 K, celkem vybráno 43 K 94 h. Polévky bezvadné jakosti vařila zdejší hostinská Fr. Nesvačilová. Děti jedly ve škole a přinášely si své náčiní. Bylo vařeno 36 krát a poskytnuto od 11/12 1911 do 10/2 1912 celkem 576 dávek polévky. Denně přišlo průměrně 16 dětí. Jedno vaření bylo pak za 1,22 K, jedna dávka za 7,6 h. Dne 3. listopadu jmenován předseda c. k. zemské školní rady c. k. místodržitel Dr. Karel svobodný pán Heinold Udynski ministrem vnitra. Na jeho místo jmenován zemský president ve vévodství Bukovinském, tajný rada Dr. Oktavián svobodný pán Regner z Bleylebenů dne 15. prosince 1911. Dne 1. srpna 1911 vyšlo nařízení c. k. ministerstva kultu a vyučování, kterak přezkoušeti děti z vyučovacího jazyka v místech, kde jsou školy s českým a německým jazykem vyučovacím, při školních zápisech. Dne 15. září 1911 vydáno nařízení ministra kultu a vyučování, kterým se předpisují nové učebné osnovy pro kreslení na obecných a měšťanských školách, na ústavech pro vzdělání učitelův a učitelek, jakož i na vzdělavacích kursech pro učitelky ručních prací a pěstounky. Moravský zemský snem usnesl se ve schůzi ze dne 16. února 1912 poskytnouti v roce 1912 učitelským osobám drahotní přídavek, a to dle poměrů služebních i rodinných u učitelů a učitelek literních od 100 K do 400 K a u učitelek industriálních od 70 K do 120 K. _______________

Školní rok 1912/1913

Ve školní matrice bylo zapsáno počátkem školního roku 32 chlapcův a 36 děvčat, celkem 68, tedy o 7 méně, nežli roku loňského. Z nich do měšťanské školy v Ivančicích chodili 2 chlapci, v zemském ústavě pro hluchoněmé


35

v Ivančicích byli 1 chlapec a 1 děvče, v německé škole měšťanské v Brně bylo 1 děvče a v obecné klášterní škole německé v Brně bylo také 1 děvče. Do zdejší školy chodilo tedy 29 chlapcův a 33 děvčat, celkem 62. Koncem školního roku bylo ve školní matrice zapsáno 26 chlapcův a 32 děvčat, celkem 58, z nichž do zdejší školy chodilo 23 chlapcův a 29 děvčat, celkem 52. Všeobecné úlevy v docházce školní požívalo začátkem školního roku 9 chlapcův a 10 děvčat, celkem 19, a koncem školního roku 3 chlapci a 6 děvčat, celkem 9. Koncem školního roku vzdala se po čtyřletém horlivém působení za příčinou provdání zdejší učitelka ženských prací ručních Otilie Ryšavá svého místa. Poněvadž funkční období místní školní rady letoším rokem uplynulo, byla místní školní rada obnovena. V sezení obecního výboru ze dne 22. září vylosován byl z členů K. Duda, starosta, a z náhradníků Vil. Průša, rolník, načež pak oba byli opětně do místní školní rady zvoleni. Jelikož též vstoupili do místní školní rady zástupce náboženství P. Kar. Krčál, farář v Neslovicích, a zástupce velkostatku Jindř. Brabec, polesný na Hlíně, zvolen pak za předsedu Jos. Vašulín rolník č. 10, a za jeho náměstka Karel Duda, starosta obce. K svrchu jmenovaným náleží tedy k místní školní radě toliko správce školy jakožto člen a Jos. Šťastný, rolník č. 12, jakožto náhradník. Docházka školní byla také letošího roku zcela pravidelná, činilo procento zameškané návštěvy omluvené 0,6 a neomluvené tolikéž 0,6, celkem 1,2 %, Také nebylo vyučování ničím přerušeno, aniž bylo třeba rodičů napomínati, by posílali dítky pilněji do školy. Inspekce zdejší školy vykonána byla v podělí dne 28. dubna. Okresní porada školní konala se dne 21. června. Kromě obvyklého pořádku promluvil o souhlase mezi výchovou domácí a školní řed. Fr. Kyselka z Ořechova. Za odborníka úřadu učitelského do okresní školní rady zvolen byl Vinc. Havlíček, učitel v Husovicích. Zkouška z náboženství vykonána dne 19. května, a to jako loni ve zdejším filialním chrámu Páně. Občanská záložna v Ivančicích darovala zdejší škole 20 K. Dne 2. prosince konána slavnost druhého „Dětského dne“, při níž sbírka školních dětí vynesla 5 K 20 h, jež téhož dne zaslány České zemské komisi pro ochranu dítek a péči o mládež v Brně. Rovněž tam zasláno dne 30. června K 3,84 jakožto výsledek periodických sbírek dvouhaléřových, konaných měsíčně mezi školními dětmi. Pořádek „Dětského dne“ záležel opětně z promluvy správce školy a z deklamací i písní žákův. Zemský sněm usnesl se v sezení ze dne 23. prosince poskytnouti učitelstvu opětně drahotní přídavek ve výši přídavku loňského. Vyšel výnos c. k. zemské školní rady ze dne 3. listopadu 1911, č. 31.272, aby žákyně, kupujíce potřeby pro ženské ruční práce, dávaly přednost zboží domácímu před výrobky cizími. Ministerstvo kultu a vyučování vydalo vynesení ze dne 29. března 1913, č. 15710, aby dne 19. dubna oslaveno bylo dvěstěleté vydání Pragmatické sankce na všech školách vhodným způsobem. C. k. zemská školní rada vydala výnos ze dne 25. září 1912, č. 20.414, aby při každé příležitosti bylo ve škole poukazováno na škodlivost požívání lihovin. Správa školy oznámila na vyzvání, že všem těmto výnosům bylo na zdejší škole dle povahy věci vyhověno. Na zdejší rozhlednu vystoupilo od jejího postavení do 15. června 1913 celkem 5 936 osob. R. 1913 založen v obci odbor Čs. Orla. Pozn.: Doslovný opis ze školních kronik obce Hlína.

36


Hlína na stránkách dobového tisku

Zprávy místní a venkovské

Hlavička deníku Plzeňské noviny, č. 62, vydaného v Plzni ve středu 4. srpna 1869.

Nepokoje vypukly mezi dělníky, zaměstnanými při stavbě dráhy u Ivančic na Moravě, povoláno vojsko z Brna, kteréž tentokráte bez krveprolití se obešlo. Příčinu zavdaly rvačky mezi italskými a slovanskými dělníky. Plzeňské noviny, číslo 62, ročník V, 4. srpna 1869, str. 3.

_______________

Drobné zprávy

Hlavička Našince, č. 34, vydaného v Olomouci ve středu 20. března 1872.

Uprázdněné místo. V Hlíně u Ivančic místo učitelské (česky), žádosti do čtyr neděl v Brně. Našinec, číslo 34, ročník IV, 20. března 1872, str. 2.

_______________

Z kraje

Z Ivančic. (Slavnost) otevření rozhledny na Hlíně koná se v neděli 1. května odpoledne. Hlavička přílohy Lidových novin, č. 111, Pořad slavnosti: V předvečer 30. dubna: vydané v Brně v neděli 24. dubna 1910. 1. Pálení ohňů Filipojakubských nad Hlínou 2. Koncert vzdělávací jednoty Vesny v sále hotelu „U Černého lva“ v 8 hodin večer. 1. května: 1. Průvod s hudbou na Hlínu o 1 hod. ze sokolovny. 2. U rozhledny proslov promluví p. JUDr. Karel Prokeš, advokát z Ivančic. 3. Slavnostní sbory zapěje zpěv. spolek Ivan. 4. Slavnostní řeč promluví pp. poslanec K. Novák a cís. rada J. Máša. 5. Hudba hlínská. 6. Národní tance zatančí dámy ivančické. 7. Pouštění balonů, aeroplanů a ohňostroj. 8. Večer taneční zábava na návsi. Vstupné na slavnost 20 hal. Lístek na rozhlednu 20 hal. Podílníci vstup volný. Za nepříznivého počasí odkládá se slavnost na 5., popřípadě 8. května. Lidové noviny, číslo 111, ročník XVIII, 24. dubna 1910, str. 18.

Denní zprávy

_______________

Třešňový sad na Hlíně v plném květu. Kdežto v nižších polohách třešně již odkládají svůj bělostný háv, Hlína u Ivančic, výše položená (450 m), právě Hlavička deníku Lidové noviny, č. 228, v těchto dnech rozkvétá v plné nádheře. Vzácně prů- vydaného v Brně v pátek 4. května 1928 zračný vzduch dovoluje daleké výhledy, takže milov- odpoledne. níci přírody, kteří váží vděčný výstup na rozhlednu na Hlíně, mohou býti plně spokojeni. Aby pobyt návštěvníkům na Hlíně byl zpříjemněn, bude v neděli 6. tm. od 10 do 18 hodin péčí brněnského odboru Klubu čs. turistů pod rozhlednou koncertovati kapela p. Dostála. Lidové noviny, číslo 228, ročník XXXVI, 4. května 1928, str. 2.


37

38


Sedmý díl našeho seriálu je velmi podobný dílu třetímu. Není divu, vracíme se totiž k mapě stabilního katastru, nejpodrobnější dosud známé mapě Hlíny. Druhá verze „katastrálky“ nás provede po hlínských parcelách v časovém úseku více než 70 let až do poloviny 20. století.

Díl 7. Hlína na mapě stabilního katastru po reambulaci Vývoj stabilního katastru

Ve 20. letech 19. století se dostalo každé obci první katastrální mapy (Hlína 1825). Této původní verzi mapy stabilního katastru jsme se věnovali právě ve zmiňovaném 3. díle seriálu (Hlínské rozhledy č. 4 (8), 2010). Doba plynula, krajina i v té nejzapadlejší části mocnářství doznávala změn. Měnily se majetkoprávní vztahy k půdě a budovám – lidé nemovitosti prodávali a kupovali, odkazovali, dědili, pozemky rozdělovali i sjednocovali. Přibývalo obyvatelstva, přibývalo domů, výrobních areálů, komunikací a to vše se ještě zrychlilo s nástupem průmyslové revoluce. Všechny naznačené procesy a jevy bylo zapotřebí promítat do katastru. Proto došlo v období 1869–1881 k prvnímu významnému zásahu, tzv. reambulaci (Hlína 1873). Všechny uplynulé změny byly zaznamenány do nových pozemkových knih a také do nové mapy. Po této hromadné a jednorázové aktualizaci katastru byla roku 1883 uzákoněna průběžná aktualizace, tzv. evidence (Hlína 1884). Držitelé pozemků, soudy a jiné instituce musely hlásit změny v držbě a ty byly průběžně promítány do katastru. V roce 1894 odstartoval další krok, tzv. revize s cílem pravidelné údržby operátu. Spolu s průběžnou evidencí měly zajistit vždy aktuální stav celého mechanismu a k němu geometricky věrný a spolehlivý grafický záznam. Katastrální zákon z roku 1927 navíc sjednotil dosud platné předpisy z celého území ČSR. Uvedené kroky se promítaly do reambulované mapy a ta sloužila jako nosné (a převážně jediné) dílo svého druhu až do poloviny 20. století. Měřítko mapy zůstalo stejné, sáhové v poměru 1 : 2880.

Hlína na stabilním katastru po reambulaci

V případě Hlíny nabízí reambulovaná mapa vývoj polohopisné situace od roku 1825 do roku 1937. Co do kompozice se mapa téměř shoduje s původním císařským otiskem. Rozdíly tkví zejména v opravách, doplňcích a „počeštění“ titulu a tiráže (viz obr. 1). Roztomilé „Hlina v Moravě“ bylo opraveno na „Hlína na Moravě“; hrubě zkomolené „Bernieni okres Ivančice“ na „Berní okres Ivančice“. Součástí počeštění mapy je nejen škrtnutí


39

Obr. 1: Titul, tiráž a grafické měřítko mapy

výrazu „německy“, ale i retuš tečky nad „I“ v čárku v názvu obce. Přechod ze sáhové na metrickou soustavu měření (v Rakousko-Uhersku od roku 1876) se v mapách odrazil vkreslením metrické alternativy grafického měřítka pod původní sáhovou (viz obr. 1). Podobně je tomu v tiráži vlastních mapových listů (pravý horní roh), kde čteme: Hlina, Brünner Kr. (přeškrtnuto) Hlina, Steuerbezirk Eibenschütz, Land Mähren (přeškrtnuto, v „Hlina“ doplněna čárka nad „i“) Hlína, berní okres Ivančice, země Moravskoslezská (přeškrtnuto) Hlína, Okres: Rosice, Kraj Brněnský

40


Obr. 2: Klad mapových listů

Klad mapových listů (viz obr. 2) je v zásadě stejný jako u mapy původní. Pro snazší orientaci je uvnitř katastrálního území umístěna symbolická značka hlínského kostela. Vně katastrální hranice jsou naznačena rozhraní sousedních katastrů a také jejich názvy. Vkresleny jsou kromě orientačních čísel listů (např. „1“) také absolutní nomenklaturní kódy listokladu svatoštěpánského souřadnicového systému (např. „cg“). Kód konkrétního listu je poslední částí nomenklaturní adresy uvedené mezi titulkem a vlastním listokladem, tj. „VS-20-I-…“. Značkový klíč doznal změn formálních i obsahových. Z mapy především zmizela barva. Druh pozemku je od té doby rozlišitelný jen pomocí značky (kultury). Stavební parcely byly zprvu šrafovány (viz obr. 4) a tím zvýrazněny. Později šrafuru nahradila tečka (viz obr. 3). Pozemkové parcely se podle druhu pozemku rozlišovaly takto: role, louky,


41

zahrady, chmelnice, sady, vinice, pastviny, les jehličnatý, les listnatý, les smíšený, bažina (močál), mořské saliny, kamenný lom, hliniště, pískovna a štěrkoviště, rašeliniště, ostatní (nepodná půda, holé skály, ledovce). Aktualizace parcelních hranic byla prováděna buď vkreslením nové hranice, nebo naopak škrtnutím hranice neplatné. Tomu odpovídalo vložení nového parcelního čísla či vložení podlomení, resp. škrtnutí, příp. i vycentrování (posun) parcelního čísla. Jistě není bez zajímavosti, že v polní trati Stará hora je v mapě celkem sedm parcel vedeno jako vinice (parcelní čísla 439/2, 433/2, 434/2, 435/2, 439/2, 450/2, 480/1). Soudě podle parcelního podlomení a typu sousedství s mateřskou parcelou lze odhadnout, že vinice byly nově vysazeny vždy jen na části parcely a původní pastvina rozdělena. Možná je i opačná varianta, totiž že původně viniční parcela byla rozdělena, výměra vinice redukována a na zbytku vznikl trvalý travní porost. Na reambulované katastrální mapě máme možnost vidět zástavbu ve všech částech Hlíny, kam dosáhla v současnosti, byť často ne v aktuální kompaktní podobě. Jako už v minulém díle, příp. i dříve, nacházíme plynule zastavěné staré hlínské ulice. Poprvé shledáváme téměř souvisle obydlené Kozí horky. Napočítáme dále sedm domů za neslovicko-kounickou silnicí a obydlenou lokalitu Na Paloučkách. Čtyři plus dva domy přibyly v uličce „Na přelísku“. Pěkným příkladem aktualizace mapy je vkreslení usedlostí Ve Špidlenách (viz obr. 4), včetně téměř nečitelné příjezdové cesty. Špidleny nemají žádný popis. Pravidelný půdorys obou silnic (kounicko-neslovické i prštické) svědčí o celkové přeměně starých „silných cest“ do moderních komunikací, opatřených příkopy. Nutno podotknout, že v případě počátku prštické silnice (od rozcestí k lesu) nešlo o přebudování, nýbrž novostavbu na „zelené louce“. Zdokonalená symbolika značkového klíče umožňuje rozpoznat mezi budovami kromě kostela také oba tehdejší hlínské hostince – tzv. horní (U Dostalů) a dolní (U Nesvačilů). Symbolickou značkou je opatřena parcela hřbitova. Přibližně 140 m severovýchodně od polního kříže v lokalitě Pode vsí je zobrazena studně, a to v lesní parcele č. 802. Symbolem trojúhelníka s vepsanou kružnicí je zobrazen trigonometrický bod na kopci nad dědinou. Hned pod kopcem u silnice nacházíme symbolem zobrazená Boží muka (viz. obr. 3). Kromě nich mapa eviduje všechny tři (dodnes dochované) kříže v katastru. Po elektrifikaci obce bylo do mapy dokresleno vedení vysokého napětí od Neslovic. V některých hraničních bodech katastrální hranice vidíme symbol hraničního kamene. Na rozdíl od původní mapy stabilního katastru je reambulance bohatší na názvy místní i pomístní. Z místních názvů vyniká jméno obce „Hlína“, dále místní části „Kozí Horky“ a „Na paloučkách“. Nepřehlédneme popisek „obecná škola“ u obecního domu, kde sídlila dle pramenů od roku 1845 a samozřejmě patrocinium „sv. Kunhuta“ u budovy kostelní. Bez povšimnutí nezůstávají obě zmíněné silnice s popisy: „okresní silnice Dolní Kounice – Vel. Bíteš – Křižanov“, resp. „okresní silnice Prštice – Hlína – spojka“. Pomístní názvy zastupují lesní trati „Zajíček“, „Dobry drva“; polní trati pak „Kopaniny“, „Hlinky“, „Veselá hora“ a „Stará hora“.

42


Obr. 3: Výřez mapového listu č. 4 (VS-20-I-hb) se zastavěným územím obce

S vývojem mapy šlo ruku v ruce počešťování a vylepšování pravopisu, a tak právě pro lesní trať „Dobry drva“ najdeme výraz „Dobry“ přeškrtnutý a nahrazeny spisovnou podobou přívlastku, tj. „Dobrá“. Úsměvné je, že archaická podoba jádra výrazu „drva“ modernizací na „dřeva“ (ve významu les) neprošla. Počeštění se nevyhnulo ani popisu všech sousedních katastrálních území (např. „TETSCHITZ“ na „Tečice“ a po opravě na „Tetčice“). Nechybí návěstí u vyústění silnic a cest z hlínského katastru (např. „nach Siluwek“ s opravou „do Silůvek“). Popsány jsou tzv. grafické body polohopisu a to buď samotným písmenem (např. „W“) nebo navíc i indexem (např. „L1“). Jméno obce nese také již zmíněný trigonometrický bod nad obcí.

43


Obr. 4: Výřez mapového listu č. 1 (VS-20-I-cg) se samotou Špidleny, silnicí do Neslovic a odbočující polní cestou na Bučín a dále do Tetčic.

Závěr

Reambulance, obnova a revize výrazně změnily mapu stabilního katastru. Původní (císařský) otisk je skvostvným grafickým dílem s využitím barev. Zachycuje polohopis k datu vyhotovení mapy. Po reambulaci se naproti tomu stává katastrální mapa strohým černobílým archem plným čísel a značek. Časových hladin je zde „naloženo“ hned několik. To z mapy činí informačně nabitý materiál, ve kterém mnohdy není snadná orientace a studium vyžaduje jistou dávku představivosti. Nic to ovšem nemění na unikátnosti mapy při studiu bilance využití půdy, vlastnických vztahů k nemovitostem a celé řady zajímavostí vycházejících předmětu mapování a detailního měřítka. Výhodou Hlíny je v tomto ohledu nízká míra urbanizovanosti. Nese s sebou nižší riziko vícenásobných změn na parcelách a s tím spojenou ztrátu čitelnosti. Cestu na katastrální úřad, kde je mapové dílo uchovávané, si najde zejména zájemce o historii vlastních nemovitostí. Nezřídka se ale s mapou setká na úřadě člověk v běžném řízení, neboť je stále platným typem katastrální mapy.

Prameny a literatura: Hlína na Moravě. Reambulovaná mapa stabilního katastru. © Český úřad zeměměřičský a katastrální. Kratochvíl A. (1904): Vlastivěda moravská. II. Místopis. Ivančický okres. Musejní spolek, Brno. S. 125. Miklošík F. (1997): Státní mapová díla České republiky. VAAZ Brno. S. 21–34. Novotný F. (1896): Nauka o rakouském katastru a o knihách pozemkových. Nakladatel Alois Wiesner, Praha. S. 13–399. Vašulín J. (2007): Hlína - od minulosti k současnosti. Hlína. S. 62.

Dušan ADAM, Ivančice

44


Malé povídání o rodinných svátcích a oslavách Část druhá: Křest a kmotrovství KŘEST

Pro nás jako potomky tisícileté křesťanské civilizace je nejznámějším zvykem při narození dítěte církevní křest. Ještě v 19. století byl naprosto běžný, v dávnější minulosti jím prošly všechny děti, protože nepokřtěný člověk nemohl ve společnosti existovat. Dnes už tak obvyklý není, zejména u nás, v zemi s vysokým podílem ateistů. Proto také mnozí ani nevědí, co vlastně tento rituál znamená a jak se provádí.

Počátky Podle Bible vykonal jako první tradiční rituál sv. Jan Křtitel, když pokřtil v řece Jordánu Ježíše Krista. Záhy ho následovali další lidé, kteří přijali křest tím, že vstupovali do řeky, kde byli politi vodou. V časech apoštolů se ale svátost křtu přenesla do domů, kde se kvůli němu zřizovaly mělké bazénky, jež měly symbolicky napodobit řeku. Křtěný člověk sestoupil z jedné strany po schůdkách, prošel vodou a na opačné straně vystoupil ven. Takovému bazénku se říkalo baptisterium (tzn. latinsky místo ke křtu) anebo piscina (lat. nádrž, rybník). V době, kdy byli křesťané v Římě pronásledováni, stavěla se baptisteria tajně v domech zámožných věřících. Od 4. století bylo křesťanství povoleno a začaly se stavět první kostely, kde se mohly bohoslužby provozovat veřejně. V kostelích se nacházela i baptisteria (obvykle v podzemní kryptě). Později v renesanci se začaly stavět honosné křestní kaple, které se rovněž nazývaly baptisteria. Bazénky však v nich nebyly, neboť křest se prováděl v duchu dobové liturgie nad křtitelnicí. HoKřest v kostele na kresbě M. Alše.


45

nosné stavby baptisterií jsou dnes navštěvovanými památkami; nejznámější se nacházejí v Itálii (Parma, Ravenna, Cremona, Florencie). Křtitelnice Křest v bazénku měl smysl, dokud se křtili převážně dospělí lidé. V raném křesťanství nebyl totiž křest automatický. Člověk musel víru nejprve pochopit a teprve potom se mohl dát pokřtít. Od 7. století se však začaly křtít děti hned po narození pouze politím vodou. S tím, jak se měnila podoba křtu, zanikala raně křesťanská baptisteria a v kostelích je nahradily křtitelnice. Pro křest malých dětí se používaly menší válcovité křtitelnice s vodou, do nichž kněz dítě ponořil. Zpočátku byly kamenné nebo dřevěné, později kovové, na nožičkách a s víkem, které chránilo vodu s příměsí olejů před znečištěním. Dodnes je můžeme v kostelích vidět a některé jsou nádhernými uměleckými díly. Od středověku se pří katolickém křtu dítě do vody neponořuje, kněz mu jen pokropí hlavičku. Naopak východní, pravoslavná církev si stále udržela zvyk dítě do křtitelnice ponořit, a to třikrát za sebou. Význam křtu Křest byl a je dodnes podmínkou pro přijetí člověka mezi věřící, za člena církve. Symbolicky se z něj smývá tzv. dědičný hřích, kterým se jako první provinili Adam s Evou, a byli proto vyhnáni z ráje. Ačkoliv milostný akt mezi mužem a ženou je nezbytný proto, aby se malý človíček mohl narodit, církev trvala na tom, že je to stále stejný hřích jako ten prvotní, a nový křesťan musí být očištěn. Zároveň je křest připomínkou zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Proto se přijímání nových křesťanů původně konalo vždy hromadně o Velikonocích. Brzy však bylo zájemců příliš mnoho a společné křty se nedaly zvládnout. Definitivně hromadné křty zanikly, když se začaly křtít male děti. Každé dítě muselo být pokřtěno co nejdříve po narození a tím se řídil termín obřadu. Kromě duchovního významu mělo v minulosti pokřtění a přijetí za člena církve pro každého člověka velký význam praktický. Jen tak se totiž mohl stát plnohodnotným členem rodiny a společnosti, v níž žil, to znamená vesnice, města, panství, země. Život našich předků se řídil církevními pravidly, která ovlivňovala jejich názory na morálku (známé Desatero), upravovala vztahy mezi lidmi a měla velký vliv na důležité životní etapy (dospívání, sňatek, výchova dětí atd.). Proto bylo nemyslitelné, aby člověk nebyl členem církve. Prokletí nepokřtěných Nepokřtěné dítě se nemohlo zařadit do světa křesťanů, a pokud zemřelo, nemělo nárok na spasení, tedy vstup do nebe. Dokonce nesmělo být pohřbeno v posvěcené půdě hřbitova a podle představ lidí jeho duše nenašla klid a bloudila světem. Mnozí si mrtvá nekřtěňátka představovali jako zlé skřítky, kteří ubližují svým rodičům a ostatním lidem. Tyto pověry jsou velmi staré a velmi vytrvalé. Lidé měli ze zemřelých nepokřtěných dětí takový strach, že je pohřbívali na tajná místa v lese a někdy ještě probodli dřevěným

46


kůlem, aby nemohly vstávat z hrobu. Tento strach dokládá, jak velký význam křest kdysi měl. A zároveň vysvětluje, proč se lidé snažili pokřtít novorozence co nejdřív po narození. Ve středověku to bylo často ještě v den porodu nebo hned na druhý den. Pokud se narodilo slabé nebo nemocné dítě, raději nečekali na křest v kostele a provedla jej porodní bába hned, i bez přítomnosti kněze, s obyčejnou vodou místo svěcené. Hříšníka, který nedal své dítě pokřtít, čekaly navíc tresty. Staroslověnský penitenciál (příručka pro kněze se seznamem hříchů a trestů za ně) například uvádí: „Umře-li někomu dítě nekřtěné z nedbalosti, ať se kaje tři léta o chlebě a vodě.“ Násilné křty To, že se od raného středověku křtí malé děti hned po narození, neznamená, že dospělým je tato svátost zapovězena. Pokud někdo uvěří v Krista kdykoli v průběhu svého života a chce se stát členem církve, nechá se pokřtít. Dnes jde většinou o akt dobrovolné volby. V minulosti však docházelo i k násilnému pokřtění celých národů pokořených zemí, kde bylo obyvatelstvo donuceno zavrhnout své náboženství a přejít na křesťanskou víru. Během 13.–15. století bylo například k přestupu na katolickou víru donuceno arabské obyvatelstvo dnešního Španělska (Maurové). O sto let později španělští dobyvatelé přivedli katolické kněze na dobytá indiánská území v Jižní Americe. K takové násilné christianizaci docházelo v mnoha zemích Afriky, Asie i Ameriky. Průběh křtu Maminka se svým dítětem při křtu nikdy nebyla. Křest se musel konat co nejdříve po narození, v té době ale matka do kostela nesměla vstoupit, protože ještě neabsolvovala obřad očištění (úvod). Dítě ke křtu nesli otec, případně prarodiče, a hlavně kmotři. Dnes je situace jiná. Věřící rodiny, které chtějí svého potomka pokřtít, většinou čekají do věku šesti měsíců až jednoho roku. Není to jen kvůli matce, ale i pro bezpečí dítěte. Rodiče se předem s farářem domluví na podrobnostech a donesou mu potřebné dokumenty (rodný list, oddací list rodičů a jejich křestní zápisy, pokud jsou pokřtění oba, a křestní zápis kmotra či kmotry), aby mohl vystavit pro dítě křestní list. Slavnostního křtu, při němž farář dítě omývá svěcenou vodou, se účastní kromě rodičů také kmotr. Ten slíbí, že bude pomáhat při výchově svého kmotřence, a obdaruje jej malým dárkem, většinou zlatým řetízkem či zlatou mincí. Následuje rodinná oslava. Celé oslavě se souhrnně říká křtiny a křest v kostele je její součástí. Křestní dárek Děti dostávaly při křtu dárek. Kdysi od kmotrů, Křestní mince s ozdobným závěsem. později i od babiček a dalších příbuzných. Dodnes se


47

také zachovaly výrazy dávat do peřinky nebo do vínku, protože dárky se vkládaly dítěti pod hlavu nebo vsouvaly do peřinky. Z doby renesance se zachovaly honosně zdobené zlaté koflíky, které dostávali malí Rožmberkové. Po třicetileté válce se obvykle dávala křestní medaile, nahrazená během 18. století zlatou mincí, často s očkem na zavěšení, běžné byly i peníze. Jako křestní dárek se také používaly památné rodinné mince. Později se chlapcům dávaly peníze, ve 20. století v podobě vkladní knížky, dnes i jako bankovní účty pro miminka. Děvčátka dostávala náušnice, řetízek nebo růženec. Pro naše předky platilo, že dárek do vínku má kouzelnou moc a měl by se uchovat. A to včetně peněz, které se zbytečně neutrácely. Věřilo se, že přinášejí štěstí, proto se použily třeba při stavbě domu nebo při koupi dobytka. U hodně chudých rodin se za věnované peníze koupilo alespoň něco pro dítě nebo pro rodinu. K penězům se přidával také svatý obrázek, většinou se světcem, který byl patronem dítěte a po němž dostalo jméno. Lidé věřili, že má kouzelnou moc, a obraceli se k němu v době nemoci. Křestní obleček Bývalo zvykem, že košilka, peřinka a krásně vyšívaný čepeček, případně ještě kabátek a pokrývka se v rodinách schovávaly a dědily, takže v nich prošly křtem děti několika generací. Někdy dostávaly tyto věci nové od svých kmotrů jako dárek ke křtu. Nejvíce zdobené bývaly čepečky, zvané karkule nebo karkulky. Podle krajových tradic bývaly pletené, háčkované nebo síťované a pokryté výšivkami a krajkami, ty nejhonosnější se zlatem a stříbrem na damašku či brokátu, nebo s barevnými korálky a penízky. Červená

Křestní košilky a čepečky.

48


Karkulka z oblíbené pohádky dostala své jméno právě podle typického čepečku. Hostina Křestní hostina, nazývaná křtiny nebo také křtěnky, někde i čapí hody, byla tou hlavní rodinnou oslavou. Konala se buď hned po křtu, nebo až k úvodu. Bývala bohatá a veselá, s mnoha pozvanými hosty. Kromě kmotrů, kterých bývalo i více než deset, se scházelo širší příbuzenstvo, aby přivítalo do života nového potomka. A slavilo se mohutně, nechybělo dobré jídlo a alkohol podle krajových tradic a zvyků. Největší hostiny pořádaly bohaté venkovské rodiny v úrodných krajích, hlavně když šlo o první dítě a ještě k tomu o syna. Ve městech se v 19. a 20. století křtiny většinou oslavily jen kávou a bábovkou, ani hostů nebylo tolik. Často se hostina pořádala v místní hospodě, aby se všichni vešli. Křestní průvod tam zamířil hned cestou z kostela, i s nově pokřtěným potomkem. Přípitky na jeho zdraví a štěstí nebraly konce. Není divu, že se vyprávělo mnoho historek, jak rozjařená společnost hledala dítě, které někde v opilosti zapomněla. První koupel První koupel, o níž máme zprávy z posledních staletí, je jistě pozůstatkem dávných rituálů vítání děťátka do života, jak se konaly v předkřesťanských dobách. Na mnoha místech se u nás tento zvyk zachoval do konce 19. století. Oslava se většinou konala třetí den

Rodinná oslava.


49

po křtu (mnohde do té doby dítě vůbec nekoupali ani nemyli), byla spojená s pohoštěním a někde se na ni zvaly děti z celé vesnice. Říkalo se jí vínek, smývání vínku, smývánky nebo smetánky, protože se při ní symbolicky z hlavičky miminka smýval svěcený olej ze křtu. Samozřejmě se neobešla bez spousty pověr, různých podle místních tradic, které měly zajistit děťátku spokojený život a dobré vlastnosti. Často se používalo vajíčko, jež jako symbol životodárné síly vkládali do vody nebo s ním opisovali kruh. Mělo zajistit, aby dítě brzy a dobře mluvilo. Do vody se přidávaly bylinky, mléko, med, víno, sláma, kus železa či svěcená voda. Kombinace těchto věcí bývala tajemstvím porodní báby, která koupel připravovala a dítě v ní omývala. Měly dítěti zajistit do budoucna zdraví, krásu a sílu. Pozvaní hosté přinášeli kovové mince včetně stříbrných a zlatých a házeli je do vaničky. Velmi stará byla víra v magickou moc vody z první koupele. Pro dítě bylo velmi důležité, kam ji vylili. Pokud šlo o chlapce, mělo to být ke ztepilému stromu, aby se mu, až vyroste, podobal. U děvčátek vodu vylévali k jabloni, aby byla milá a sladká. Někde se voda lila z kopce, aby odnesla všechno špatné, jinde se stejným přáním do ohně. Pohánka odnesem, křesťánka přinesem I když to církev neměla ráda, provozovaly se v kostele při křtu tajně různé magické praktiky. Mnohé přežívaly z dávnějších dob, kdy lidé ještě moc nevěřili síle křesťanského Boha, jiné se časem přetvářely, nebo vznikaly nové, lišící se podle zemí a krajů, ale přesto velmi podobné. Všechny měly jediný cíl — zajistit dítěti zdraví a štěstí, ovlivnit jeho budoucí povahu a odehnat zlé síly. Do povijanu se vkládaly kousky chleba, tajně, aby je kněz nenašel, nebo je alespoň nesli po kapsách kmotři. Chléb měl v pověrách velmi důležité místo. Lidé věřili v jeho ochranné schopnosti a dítěti měl zajistit ochranu a blahobyt do budoucna. Děvčata se měla křtít ráno, aby se brzy vdala, do peřinky jim byly vkládány špendlíky, aby měla hodně nápadníků, chlapec pokřtěný dopoledne neměl mít sklony k opíjení. Když zhasly kostelní svíce, bylo to špatné znamení, když kněz nemluvil plynule a zakoktal se, tvrdilo se, že dítě bude mluvit ze spaní, atd. Další praktiky se provozovaly cestou do kostela nebo z kostela zpátky domů, kdy kmotra nesla mamince už pokřtěné dítě. Podle toho, koho křestní průvod cestou potkal, mělo mít dítě v životě štěstí nebo smůlu. Nejhorší bylo potkat jako první starou ošklivou ženu nebo Cikána, smůlu přinášela také vrána. Déšť byl vždycky vítán (pršelo štěstí), ale zpěv ptáků ne (dítě bude křikloun) S dítětem se cestou tancovalo, aby bylo veselé; aby dobře rostlo, usedla s ním kmotra na chvilku na kámen Někde šel průvod v tichosti, jinde sousedé dělali hluk, nebo dokonce stříleli do vzduchu, aby odehnali zlé síly. Dnes Křty se u nás běžně konaly ještě v první polovině 20. století, i když zdaleka ne ve všech rodinách, protože ateistů už od 19. století stále přibývalo. V období socialismu byl tento církevní obřad méně častý, protože náboženská víra nepatřila k oficiální ideologii, naopak byla potlačována. Přesto se křty konaly někdy dokonce tajně. Dnes si může každý vybrat, jak nového potomka do rodiny přivítá. Věřící rodiny jej nechávají pokřtít, ostatní většinou uspořádají rodinnou oslavu.

50


K novodobým tradicím patří také vítání občánků. Ve druhé polovině 20. století se na všech tehdejších místních úřadech tyto oslavy pravidelně pořádaly. Nově narozené děti tam byly úředně přivítány mezi občany vesnice či města a dostaly pamětní list. Tento zvyk se na radnicích některých měst a obcí stále udržuje, jiné se k němu po několikaleté pauze vracejí. Rodiče však nemohou všude spoléhat na to, že budou automaticky pozváni, musí se na místním úřadě přihlásit. _______________

KMOTROVSTVÍ

Kdo to byli kmotři a kmotry? Jakou roli hráli v životě dětí? Dnes si je spíš představujeme jako hodné strýčky a tety, kteří občas podstrčili svému kmotřenci nějakou sladkost nebo hračku. Ale tak jednoduché to nebylo.

Úloha kmotra Kmotra vybírali rodiče, a to ještě před narozením dítěte. On totiž nesl dítě ke křtu a skládal za ně křestní slib. A protože křest se v minulosti konal v co nejkratším čase po narození, musel být kmotr (či kmotra) vybrán předem a musel se svou úlohou souhlasit. Bral na sebe poměrně velkou odpovědnost a předpokládalo se, že ji splní. Zvláště ve středověku bylo dané slovo svaté, lidé málokdy porušili svůj slib. Kmotr se především zavazoval, že se v případě smrti rodičů o sirotka postará. A to bylo v době, kdy občas udeřily smrtelné epidemie, hladomory nebo války, velmi důležité. Samozřejmě to neplatilo bez výjimky. Někdy kmotr neměl sílu či prostředky, někdy zemřel dřív než rodiče. V zásadě ale byla tato úloha po celá staletí uznávána a plněna. Církev sice zdůrazňovala spíše duchovní význam kmotrovského závazku, lidová tradice ale dbala, aby bylo o dítě postaráno. Kmotři se často stávali poručníky osiřelých dětí, a pokud se o ně nepostarali příbuzní, přijali je do své rodiny. V případě potřeby také dosvědčovali, že dítě pochází z poctivého lože a je legitimní. To bylo velmi důležité, protože až do zavedení matrik žádné skutečné doklady neexistovaly. Kmotři se zároveň měli zajímat o výchovu svých kmotřenců a jejich prospěch ve škole. Dávali jim dárky nejen při křtu, ale i k narozeninám, na Vánoce, Velikonoce a o dalších svátcích. Účastnili se vyjednávání svateb a jejich slovo mělo váhu i v řadě dalších životních kroků. Kmotrovstvím spřátelené rodiny mívaly velmi blízký vztah, často pevnější než příbuzenský. I později, kdy už vztah kmotra a kmotřence nebyl ekonomicky tak závažný, tvořili tito lidé širší rodinné zázemí a jejich vztah k dítěti se podobal příbuzenskému. Příliš mnoho kmotrů Rodiče se samozřejmě snažili vybírat kmotry dost bohaté pro případ nouze. Současně se předpokládalo, že budou na své kmotřence pamatovat i v závěti. Stávalo se, že v honbě za finanční jistotou se od středověku počet kmotrů pro jedno dítě neúnosně zvyšoval, až jich bývalo i více než deset. Rodiny soutěžily v množství získaných kmotrů — zvyšovalo to jejich prestiž a svědčilo o dobrém postavení ve společnosti. Církev se snažila zasáhnout. Už v roce 1377 byl v Českých zemích počet kmotrů omezen na tři. Nařízení se


51

během staletí stále opakovala, ale jak to v podobných případech bývá, ještě na přelomu 19. a 20. století bylo místy zaznamenáno dvanáct i více kmotrů. Pamětníci vzpomínají, že některé venkovské křestní průvody připomínaly cestou do kostela spíše průvody svatební, jak byly početné. Ale v té době šlo spíš o výjimky, protože v posledních desetiletích 19. století se počet kmotrů ustálil na jednom nebo dvou. Změna nastala i v tom, že kmotry se stávali rodinní příslušníci, což dřív nebylo možné. Odmítnout? Odmítnout žádost o kmotrovství nebylo jednoduché a nebylo časté. Znamenalo to hřích a také urážku (odtud zřejmě pochází dnešní „rozkmotřit se s někým“). Církev tvrdila, že stát se kmotrem znamená stupeň na cestě do nebe. Proto byla na některých panstvích vrchnost kmotrem všech dětí svých poddaných, stejně jako později se bohatí statkáři stávali kmotry desítkám potomků svých sousedů. Rodiče si je vybírali kvůli bohatství a společenskému postavení a oni museli zvažovat, koho odmítnout. Kmotrovství se teoreticky nemělo odepřít ani nepříteli. Existoval i jistý tlak k milosrdenství, protože se tvrdilo, že kdo půjde za kmotra nemanželskému dítěti, dítěti komediantů nebo Cikánů, povede se mu v životě obzvlášť dobře. Stát se kmotrem bývala pro většinu lidí čest. Přesto byl pro chudé lidi, zejména ve městech, někdy problém sehnat pro své dítě kmotra, který by byl do budoucna zárukou. V dopisech chudých pražských literátů se zachovaly stesky, jak běhají po městě od jednoho známého ke druhému a nikde se jim nedaří získat příslib. Zvláště když narozené dítě bylo už několikáté v řadě. Na venkově se tradice neodmítat přece jen zachovala déle. Zánik Povědomí o kmotrovství a jeho účelu se u nás vytratilo v průběhu 20. století. Původní oslovení „kmotřičko, kmocháčku“, které známe ještě ze starší české literatury, nahradilo „tetičko, strýčku“ a posléze splynulo s běžným oslovováním příbuzných. Dnes je neuslyšíme ani v rodinách, kde při křtu kmotři asistují. Většinou jsou to sourozenci rodičů, tedy skuteční strýčkové a tety. Na zániku kmotrovství se podepsaly hlavně dvě věci. Ve 20. století u nás prudce klesal počet věřících a postavení církve se velmi oslabilo. Zároveň se proměňovala společnost, vyrovnávaly se sociální rozdíly, stát začal poskytovat pomoc chudým a ochranu dětem, které se ocitly v nouzi. Tak postupně ztratilo význam opatřit dítěti někoho, kdo se o něj postará a kdo bude zároveň jako duchovní rádce asistovat u jeho prvního přijímání, biřmování, při církevním sňatku. Když se trochu zamyslíme nad dnešním stavem, musí nás napadnout, že mnoho dětí (zejména z rozvedených rodin) by jistě uvítalo moderní podobu kmotra. Mohl by pomoci s jejich výchovou, stát při nich v těžkých chvílích, vzít je třeba na výlet nebo vyslechnout jejich starosti. Ne každé dítě má to štěstí, že někoho podobného najde mezi svými příbuznými. Zdroj: Vondrušková, A. (2010): Rodinné svátky a oslavy, Albatros, edice OKO, 340 stran. ISBN: 978-80-00-02318-2

52


Sladké recepty pro vás Ořechy

350 g hladké mouky, 250 g másla, 200 g cukru moučka, 140 g mletých ořechů. Krém: 1/2 l mléka, 3 lžíce polohrubé mouky, vanilkový cukr, 1 žloutek, 4 proužky čokolády na vaření - uvařit kaši. Vyšleháme 250 g másla s trochou kakaa a zašleháme vychladlou kaši. Vypracujeme těsto a necháme uležet. Plníme do formiček ořechů, upečeme, vychladlé spojíme krémem a dozdobíme čokoládou. _______________

Košíčky

240 g hladké mouky, 80 g cukru moučka, 100 g mletých oříšků, vanilkový cukr, 100 g másla, 1 vejce, trochu prášku do pečiva. Náplň: rozválíme 200 g piškotů a polijeme rumem, přidáme mleté ořechy – oříšky, utřeme, přidáme 100 g másla a 40 g cukru a dobře promícháme. Postup: Vypracujeme těsto, necháme v chladu odležet, poté plníme do formiček košíčků a upečeme. Vychladlé plníme pařížskou šlehačkou s ovocem nebo náplní, kterou polijeme čokoládou. Košíčky lze plnit libovolnými krémy dle chuti a zdobit podle fantazie. _______________

Rafaelo

250 g 100 % tuk, 150 g moučkového cukru, 1 vanilkový cukr, 250 g sušeného mléka, 1 dcl vody, kokos,mandle. Postup: Tuk rozpustíme a necháme vychladnout. Do studeného tuku rozmícháme moučkový a vanilkový cukr, poté začneme přidávat sušené mléko a po troškách přidávat vodu. Když máme hmotu hladkou, začneme tvořit kuličky do kterých zabalíme spařenou oloupanou mandli. Kuličku obalíme v kokosu a necháme ztuhnou v lednici. _______________

Máslové rohlíčky

250 g moučkového cukru, 500 g Hery, 750 g hladné mouky, 2 vejce. Postup: Vypracujeme těsto, necháme odležet. Přes strojek děláme „rohlíčky“ a upečeme. Vychladlé slepujeme marmeládou a konce máčíme v čokoládě. _______________

Ořechové kopečky

Hustý sníh ze 4 bílků, pak se vmíchá 1/4kg cukru, šťáva z 1 citronu a zlehka 25 dkg mle-

53


tých ořechů. Postup: Z uvedené hmoty tvoříme na pečící papír kopečky. Po krátkém zapečení dáme na každý kopeček trošku marmelády a ořech. Poté dopečeme. Vychladlé slepujeme krémem s lineckými hvězdičkami. _______________

Masarykovo

300 g hladké mouky, 200 g másla, 100 g moučkového cukru, 150 g celých lískových oříšků (namočit na 1 hodinu do studené vody), 1 žloutek, trochu kakaa. Postup: Vypracovat těsto. Vyválíme válečky o průměru cca 2 cm, dáme ztuhnout do lednice. Když jsou válečky hodně ztuhlé, krájíme z nich plátky silné 1–1,5 cm, pokládáme na plech a dáme péct. Ještě teplé obalujeme v cukru. _______________

Kokosové koule

120 g másla, 360 g cukru, 90 g kakaa, 150 g kokosu, 3 bílky. Postup: Spojíme v těsto, uděláme kouličky a obalujeme v kokosu. Nepečené cukroví! _______________

Kakaové obdélníčky

300 g hladké mouky, 200 g Hery, 80 g moučkového cukru, 1 žloutek, 1 lžíce kakaa. Postup: Vypracujeme těsto a dáme odležet. Poté vyválíme plát silný cca 2 mm a vykrajujeme obdélníčky. Upečeme ve vyhřáté troubě. Plníme oříškovým krémem a zdobíme čokoládou. _______________

Nutella medailonky

150 g hladké mouky, 100 g másla, 50 g cukru moučka, 50 g mletých ořechů. Postup: Z vypracovaného těsta vyválíme plát silný cca 3 mm a vykrajujeme oválky. Upečené slepíme nutellou a zdobíme čokoládou. _______________

Pařížské rohlíčky

300 g cukru moučka, 4 bílky, 200 g mletých ořechů, 2 lžíce hrubé mouky. Postup: Ušleháme bílky, přidáme cukr a šleháme nad párou až je sníh horký a odstavíme. Vmícháme ořechy a mouku. Vychladlou hmotu dáme pytlíku s větší zdobičkou a stříkáme rohlíčky na plech vyložený pečícím papírem. Pečeme na 100 °C Vychladlé zdobíme krémem a máčíme v čokoládě. Krém: 4 žloutky a 1 vejce, 3 lžíce cukru krystal, 2–3 lžíce kakaa. Šleháme nad párou a vychladíme. Ušleháme 250 g másla a 100 g cukru moučka a pomalu vmícháme vychladlou hmotu. _______________

54


Fantastické řezy

200 g másla, 200 g cukru krystal, 6 vajec, 180 g polohrubé mouky, 1 prášek do pečiva, 100 g mletých mandlí nebo ořechů. Krém: 1 slazené mléko SALKO uvaříme ve vodní lázni (cca 1,5 hod). Vychladlé ušleháme s 250 g másla. Postup: žloutky, cukr a máslo ušleháme, vmícháme mouku s práškem do pečiva a mandle (nebo ořechy). Nakonec vmícháme tuhý sníh z bílků. Nalijeme na plech a dáme péct. Vychladlé potřeme krémem ze SALKA a pokapeme čokoládou. _______________

„Prošívaná“ buchta

Těsto: 2 hrnky polohrubé mouky, 1 hrnek cukru, 1 prášek do pečiva, 4 vejce, 1/2 hrnky oleje, 1/2 hrnku mléka, kakao. Náplň: 2 tvarohy, 2 vejce, kousek másla, cukr. Postup: žloutky utřeme s cukrem, přidáme mléko, olej a vmícháme mouku s práškem a kakaem. Nakonec vmícháme sníh. Nalijeme na vymazaný a vysypaný plech s vyšším okrajem. Rozdělaný tvaroh naplníme do sáčku s trubičkou a děláme na těsto mřížky aby vznikly kosočtverce. Doprostřed kosočtverců vložíme kousek kompotované meruňky. Dáme péct. _______________

Salkový krém

Svaříme konzervu Salka – tak 1,5 hodiny. Vychladlou vyšleháme se změklým máslem. Použití: Výborně se hodí na řezy, rolády, slepuji s ním některé druhy cukroví. _______________

Žloutkový krém

3/4 l mléka, 6 lžic cukru, 6 lžic polohrubé mouky, 3 lžíce solamylu, 7 žloutků, trochu rumu. Z těchto surovin se uvaří kaše, kterou za občasného míchání vychladíme (aby se neudělal škraloup!). Vyšleháme 1/2 másla, 6 lžic cukru, 2 žloutky a postupně přidáváme uvařenou kaši. Použití: Na dorty, rolády, věnečky.

_______________

Pudinkový krém

ze 1/4 l mléka uvařit pudink. Třít 1 máslo, 200 g cukru,1 žloutek a postupně přidávat pudink. Použití: rolády, dorty, řezy.

_______________

55


Ořechová nádivka

250 g rozemletých ořechů, 1/4 l mléka, 200 g práškového cukru, 4 lžíce dětské krupičky, vanilkový cukr. Do svařeného mléka vmíchat ořechy, cukry a krupičku. Nechat přejít varem a dát vychladnout. Použití: koláče, svatební koláčky, šátečky ...

_______________

Tvaroh na koláče

1/2 kg tvarohu, 1 žloutek, 1 vejce, 100g másla (rozpustit), cukr, vanilkový cukr, citronová kůra. Všechny ingredience dáme do mísy a důkladně vyšleháme. Pozor: rozpuštěné máslo nesmí být teplé! _______________

Oříškový krém

200 g másla, 200 g cukru moučka, 120 g mletých ořechů, trochu rumu. Ušleháme máslo s cukrem a vmícháme ořechy a trochu rumu. Použití: cukroví. _______________

Koláčky nekynuté

400 g polohrubé mouky, 200 g hladké mouky, sůl, 125 g Hery, 125 g oleje, 60 g cukru, 50 g droždí, 4 žloutky, mléko. Postup: z mléka a droždí necháme vzejít kvásek a ze všech surovin vypracujeme těsto. Nenecháváme kynout, rovnou vyválíme placku cca 1 cm silnou a vykrajujeme kolečka. Dáme na pečící papír, potřeme vajíčkem a naplníme dle chuti tvarohem, mákem .... Upečeme, vychladlé potřeme máslem a posypeme cukrem. _______________

Koláčky z Omegy

250 g 100 % tuku Omega, 1 šlehačka, 3/4 kostky droždí, 4 žloutky, 1/2 kg polohrubé mouky. Postup: tuk nastrouháme. Šlehačku, droždí a žloutky smícháme, nalijeme na rozstrouhaný tuk a přidáme mouku. Vypracujeme těsto, vyválíme a vykrajujeme kolečka. Plníme dle chuti tvarohem, ořechovou nádivkou ... Upečeme a vychladlé máčíme v rozpuštěném másle a cukru. Zdroj: http://www.dortiky.estranky.cz/

56


ZKUŠENOSTI Prosinec

V počtech svých dbej na poslední kola, abys obstál, až tě smrt povolá!

Zem-li napřed deště pije a pak do ní mráz ryje – trpí velmi polní síje. – V prosinci-li zimy není, pozděj přijíti nelení. – Je-li vánoc zelená – velikonoc bílená. – Jestli Štěpán valným větrem fouká, vinohrad se na něj smutně kouká. (26. 12.)

Leden

Sněhu dost; však mohou být i deště: po dnech mírných přijde zima ještě. Byť i jasný nastával již čas, přece uvidíme chmury zas.

Hospodář si první leden pamatuje, ten mu na budoucí srpen ukazuje. – Na Nový rok zrána jasné lesky prorokují v létě časté blesky. – Jestli desátého slunce svítí, budem žita, vína hojnost míti. – Jasné slunko na Vincence k vinobraní chystá věnce. (22. 1.) – Slunce na den Pavla obrácení značí obilíčka rozmnožení. (25. 1.) – Stále mírná povětrnost v lednu chystá na únor nám zimy bednu.

Únor

Větrové jen popohání sněh a spršky bez ustání; ten kdo s dřevem příliš lakotí, špatně v světnici se zapotí.

Z množství sněhu sena mnoho svítá, málo ovsa však a málo žita. – Kolik hustých mhlí si únor splete, tolik lijavců mít budem v létě. – Svatý Matěj boří led; nezří-li ho jeho hled, urobí si nový hned. (25. 2.) – Je-li notná chumelice na hromnice, vesele se dívá rolník ze světnice. – Na hromnice krásný den předpovídá pěkný len. (2. 2.) – Dorotea v rychlém běhu přinášívá nejvíc sněhu. (6. 2.) – Přináší-li nový měsíc deště, bude pršet celý měsíc ještě. – Jestli v únoru se mušky mlely, z jara rády umírají včely. Moravan, kalendář na rok 1852

57


ZÁVĚREČNÉ SLOVO

N

aši milí čtenáři, tak už zase naplno propuknul předvánoční shon a ruch, ze všech stran na nás útočí reklamy na ten nej, nej, dárek, obchody se zase zaplnily koupěchtivými davy a domácnosti se proměnily v kolbiště velkého úklidu, pečení a vaření… A výsledek toto všeho? Jsme unavení, podráždění, popudliví a mnohdy ze sebe vysoukáme i slova, za která se pak někde v tichosti stydíme. To v tom lepším případě. Horší je to, když si to neuvědomíme a chováme se jako lhostejní a chladní lidé, kteří se nedívají kolem sebe a ubližujeme kde se to jen dá…. A tak jsme schopni se pohádat ve frontě na vánočního kapra nebo se doslova skoro porvat při nákupu zboží v akci. Jak kdysi ve své povídce napsal pan Josef Lada, vždy se jako kluk těšíval na Štědrý den. Netěšíval se však na vánoční dárky, protože ty pod stromečkem nenacházel, neboť byli velmi chudí. Ale těšíval se na skromně nazdobený vánoční stromeček nebo na vánoční vytrubování. Protože ta pravá vánoční pohoda přichází nenápadnými krůčky, bez velkých slov a bombastických darů, přichází s drobnými radostni a pozornostmi. A je krásná a něžná třeba jako báseň Jana Skácela: Slova Ta vyprošená na poslední chvíli do mála zbývající musí nám nyní stačit Pověz mně Kolik jich potřebuje verš aby ho nebylo příliš

A kolik kamínků se vejde na dlaň dítěte a kolik do bolavých úst

Po celý den jsi zahazoval slova aby ti zbylo večer na báseň

Někdo jde za námi a sbírá

Slovo sbližuje lidi, a proto se máme snažit mluvit tak, aby nám všichni mohli rozumět a aby vše, co mluvíme, byla pravda. A jak říká jeden náš známý: Nemám rád prázdná slova, prázdné hlavy a prázdné lahve. Nejhorší ovšem je, když se to tak všechno sejde pohromadě… Tak vám tedy v tom čase vánočním přejeme hodně klidu, pohody, lásky, radosti a pocitu sounáležitosti. Přejeme vám kouzelný Štědrý večer a aby vaše radost byla znásobena radostí druhých. A v novém roce 2012 vám kromě dostatku zdraví a lásky přejeme hlavně hodně úsměvu na tváři. Protože smích je branou a úsměv dveřmi, kterými může do člověka vklouznout mnoho dobrého…. Jen to dobré v novém roce 2012 vám všem přeje redakční tým zpravodaje Hlínské rozhledy, Kamila Veselá, Gábina Nosková a Radek Neužil. HLÍNSKÉ ROZHLEDY, číslo 4 (12), ročník 3, prosinec 2011. • Zdarma pro občany Hlíny. Náklad 200 výtisků. • Vydává Obec Hlína, IČO 00488135, Hlína 19, 664 91 Ivančice, tel.: 546 421 129, fax: 546 410 205, e-mail: [email protected], http://www.obec-hlina.cz/ • Redakční rada ve složení: Kamila Veselá (Cidlina), Gabriela Nosková (Hlína). • Grafická úprava: Radek Neužil (Silůvky). • Jazyková korektura: Jana Neužilová (Silůvky). • Tisk: Tiskárna 7 s. r. o., Dolní Kounice. • Uzávěrka příspěvků, námětů a nápadů pro příští číslo nejpozději do 20. února 2012 písemně na adresu Obecního úřadu, elektronicky na e-mail: Hlinaci@seznam. cz. • Registrováno pod číslem MK ČR E 19360. • Toto číslo vychází 15. prosince 2011.

58


Pozdrav z Ivančic Dnes se na rozdíl od předchozích čísel zpravodaje seznámíme pouze s jednou pohlednicí. Neboť tato pohlednice zobrazuje jak Hlínu (hlínská rozhledna zde tvoří jakýsi ústřední motiv), tak i okolí, přesněji Ivančice. Pohlednici vydal ivančický knihař František Dvořáček po roce 1910 a pro její prodejnost ji vydával i v dalších nepatrně upravených vydáních v letech následujících. Jedná se totiž o jednu ze tří nám dosud známých tiskových variant. Pohlednice je neprošlá poštou. Devítiokénková pohlednice situovaná na výšku formátu 89 × 140 mm zachycuje v jednotlivých malých okénkách velikosti cca 37 × 25 mm celkový pohled na Ivančice, pohled na náměstí s čilým ruchem, detailní pohled na náměstí s budovou domu pánů z Lipé, rozhlednu na Hlíně, Besední dům, pohled Širokou ulicí k Ústavu hluchoněmých, hotel Černý lev, pohled do Oslavanské ulice a pohled na majestátní budovu Ústavu pro neslyšící.

> Další dvě tiskové varianty pohlednice z poslední strany zpravodaje. Obrázek s pohledem do Široké ulice je zaměněn za obrázek viaduktu. Spodní pohlednice obsahuje i popisek jednotlivých obrázků.

15

Společná fotografie občánků se svými rodiči a sourozenci, 20. listopadu 2011.

Hlínské rozhledy, prosinec 2011 59

Devítiokénková pohlednice Ivančic a rozhledny na Hlíně, vydal knihař František Dvořáček, Ivančice, formát 89 × 140 mm, po roce 1910.

No title

Recommend Documents