Pionýrská skupina DRAVCI
z prázdnin
þíslo 1 / září 2006
www.albatros.profitux.cz www.dravci.pionyr.cz www.dravci.pionyr.cz www.vks.ic.cz
Úvodníček Letní tábor Dolní Libochová 2006 „Nočníkové“ postřehy A co výsledky? A na závěr – Co nás čeká
Vítám vás všechny v novém roce 2006/2007 ☺ Určitě jste se všichni těšili a těšíte, co zas prožijeme tento oddílový rok. Bude toho hodně, jako vždy se máte na co těšit! Toto číslo časopisu je výhradně číslo táborové, proto v něm nenajdete žádné luštěnky, ani zajímavosti, na které jste byli zvyklí. Tedy zajímavosti tu jsou určitě, jen trochu z jiného soudku a hlavně z tábora. Šnek s Kachnou se s vámi podělili o jejich pohled na tábor, máte tu jako minulý rok postřehy z nočních hlídek a samozřejmě výsledky táborových her. To bylo tedy k táboru. A teď jedna významná novinka! Je to pár dní zpátky, co se dva z řad vedoucích rozhodli pro společný život ve svazku manželském. Že netušíte kdo? Ale děte, tady máte přímý důkaz! Musím uznat, že mi také slzička ukápla a nejen mě. Bylo se opravdu na co dívat! Mrkněte sami… ☺ Tak tedy ze slečny Šárky Chocholouškové je nyní paní Zeusová a z Rudy Zeuse…je stále Ruda Zeus ☺ MOC VÁM DVĚMA BLAHOPŘEJEME A PŘEJEME ŠŤASTNÝ A SPOKOJENÝ ŽIVOT S KUPOU DĚTÍ, POHODOU A RADOSTÍ MOC VÁM TO SLUŠÍ !!!
A jestli mi dovolíte, ještě bych přidala jednu malou perličku: Já (Pípa) a Luky přivedeme v březnu na svět malého pionýrka nebo pionýrku, ještě je tedy v bříšku, ale už se na vás moc těší! ☺
Jak to bude s dalším číslem časopisu? Chci poprosit, mějte prosím strpení. Mám teď problémy jak technické, tak časové, ale o svá čísla nepřijdete! Čestný pionýrský! Na konci roku byla vyhlášena soutěž o herbář. Určitě své výtvory můžete předkládat vedoucím na schůzkách, ještě máte čas do 19. října! Toť vše na úvod.
Jaký byl
Ležím v posteli a tvrdě spím. Najednou se ozve nějaký nepříjemný zvuk. Přemýšlím, co to muže být, a identifikuji zdroj hluku. Je to můj mobilní budík. Je totiž sobota ráno a za čtvrt hodiny mi jede autobus na střekovské nádraží. Blíží se můj čtvrtý letní tábor s Dravci. Rychle slézám z postele a hážu na sebe připravené věci. V lednici mám pití a tousty, zkontroluju obsah batohu a chystám se odejít. Ještě vyčistit zuby a honem boty za dveře. Ještě není ani šest hodin a já jdu směrem k Nemocnici. Jedenáctka ještě nejela, mám štěstí. Na srazu jsem pak jeden z prvních. Před nádražím však nejsme zdaleka sami. Naneštěstí si tu daly startovní pozici ještě dva tábory. No, začalo tam být trochu těsno. Zvláště pikantní situace byla, když naše vedoucí obstoupili děti s rodiči a ty pak nebylo vůbec vidět. To pak měli nově příchozí rodiče problém, pokud nás doposud neznali. Ale všichni jsme se nakonec našli. Vedoucí zájezdu (tedy Mari) koupila lístky a hlavní mluvčí (tedy Jirka) všechny rodiče uklidňoval, ať nemají o svá děťátka starost. Pomalu se blížil příjezd vlaku, takže jsme se rozloučili a zamířili na nástupiště. Vlak přijel brzy a díky místenkám jsme si i posedali. Samozřejmě jsme ale hned vyrazili k oknům a mávali na dav, ve kterém možná někde byli i naši příbuzní. Vzhledem k brzké ranní hodině jsme si zas zalezli a někteří i zalehli. Cesta pěkně utíkala. Bohužel, jak už to tak bývá, jsme se nevyhnuli napínavým okamžikům v době přestupu, ale nakonec jsme to zvládli a dojeli do Križanova. Byl jasný letní den a hlavně bylo pořádně dusno. Cesta byla dlouhá a poměrně vyčerpávající. Kilometry po silnici se sluncem v zádech nebylo nic příjemného. Nad táborem, u lip, jsme potkali minulý turnus a s úlevou jsme sešli stinnou cestou k táboru. Tam jsme již věděli, že budem muset rychle vybalovat, neboť se za námi hnala bouřka. Všechno jsme ale stihnuli a nezmokli jsme. Bouřka nakonec opravdu přišla. Nicméně večer byla večeře, po ní ještě pár her a spát. No ještě jsem tedy vynechal to nejdůležitější, samozřejmě jsme se rozdělili do skupinek. A že to bylo akční! Všechny děti byly nahnány do velkého stanu a oddíláci utvořili velký kruh mezi stany. Následně bylo vypuštěno první dítko, které nás všechny muselo obejít a cekalo na nenápadný signál od jednoho z nás. Tím vlastně zjistilo, s kým bude mít o celém táboře tu cest. Při posledních, a tedy nejstarších, bylo dosti zábavné sledovat je a vidět jak neví, jakou partu dostanou. Myslím ale, že oproti minulým rokům zavládla převážně spokojenost. Utvořili jsme dvě skupinky nejmladších a čtyři zkušenější. Kde kdo byl najdete dole pod článkem. Pro vedení následovala ještě válečná porada k zajištění chodu našeho tábora. Po devatenácti hodinách na nohou jsem se pak konečně dostal do postele. Nedělní program: obatikovat trička, sehnat dřevo na oheň a pro někoho stavba přehrádky. Dopoledne jsme skutečně vytáhli naše zářivě bílá trika a začali jsme je svazovat nejrůznějšími způsoby. Později jsme je dostali zpět ve svých oddílových barvách. Myslím, že trika se povedla, akorát chudák Vojta dostal triko, které bylo v barvě souperu, tak to byl takový náš tajný agent. Odpoledne jsme pak sháněli dřevo na oheň a nebo jsme absolvovali poznávací zájezd pěškobusem po okolí. Protože hlavním motorem táborového života jsou různé zkoušky a hlavně celotáborová hra, tak jsme naší celotáborovku po večeři stylově zahájili. Nejprve ovšem týmy musely objevit zprávu, kterou je dětská císařovna prosila o pomoc. Nebylo to zas tak jednoduché. Zpráva byla rozstříhána na několik kusu a poschována kdesi v lesíku. Přesto tuto první zkoušku všichni zvládli a mohli si tedy císařovnu vyslechnout v hlavním stanu.
Zde proběhl velkolepý úvod do hry a následně jsme po družstvech odcházeli k ohni, u kterého nám byly Falkem a jeho pomocníky předány oriny. U táborového ohně se pak všichni dozvěděli co, kde, jak a proč a taky o začínajících zkouškách pevné vůle. Díky hezkému počasí jsme mohli zůstat déle a poslechnout si naše sladěné kytaristky. Pondělí znamenalo historicky největší účast na ranním vodníkovi. Sešli jsme se tam skoro všichni, a proto jsme tam taky dlouho mrzli. Hned v pondělí začala první etapová hra, Morlor. Sáhodlouhými močály jsme se brodili k jedné velmi staré želvě. Samozřejmě jsme ji přišli požádat o pomoc v boji proti Nicotě ale Morlor nám moc vyhovět nechtěl. Tedy přesněji, jak by on řekl, né že by na tom tolik záleželo. Podařilo se nám ho však přemluvit a on se uvolil, že nám pomůže, ale jen pokud odpovíme na jeho otázky. A že to nebyly snadné otázky! Naštěstí se vždy našel někdo, kdo tušil alespoň některé odpovědi, a proto jsme od Morlora dostali radu, jak se máme dostat k Sandonoriku. Spokojeni s výsledkem našeho snažení jsme se vrátili do tábora a odpoledne jsme si zahráli mezidružinový turnaj ve vybíjené. Bylo to dost napínavé a někdy byli dospěláci nervóznější než samotné děti. Turnaj se nám docela protáhl, takže nic dalšího jsme přes den už nestihli. V úterý nás čekal celodenní výlet do Tišnova. Šli jsme tam na rozhlednu, do města a do muzea. Cesta byla pěkná, jen u rozhledny začalo trochu krápat. No ono vlastně lilo, ale jen chvilku. Mrkli jsme se po krajině (moc vidět nebylo) a šli jsme prolézt krámy ve městě. Měli jsme docela dlouhý rozchod a z města jsme pokračovali k muzeu. Bohužel začalo dost pršet, takže jsme tam strávili docela hodně času. Popravdě jsme se nemohli odtrhnout od pohádky, která byla mluvena lužickou srbštinou. Né že by na tom tak záleželo, ale moc jsme tomu nerozuměli. Přesto jsme na ní všichni koukali. Stejně jsme ale museli na vlak. Na nádraží jsme zjistili, že tam prodávají gyros. No neváhali jsme a koupili jsme si, někteří i se slevou. Kvůli vytrvalému dešti nás z Križanova odvážel Ruda autem. Bohužel i ve středu nám počasí moc nepřálo. Dopoledne ale nepršelo, a proto jsme všichni absolvovali trénink ve střelbě lukem, vzduchovkou, pistolí a foukačkou. Později se nám to hodilo k plnění zkoušek. Jenže odpoledne zaúřadovalo počasí a z programu nebylo nic, furt jenom lilo a lilo. Alespoň že k večeru se to umoudřilo a mohli jsme si zahrát Bludičky. Parádní noční hra. My dospělí jsme byli blikající bludičky a děcka sháněly naše podpisy. Bylo to napínavé a proste fajn. Jenom Martinovi se to asi moc nelíbilo, protože skončil v nemocnici. Čtvrtek probíhal podobně jako středa. Takže dopoledne bylo jakžtakž hezky. Borovicová víla se na nás pořádně nakrkla, že jsme dělali večer v lese hroznej bordel, a proto si jí musíme nějak udobřit. Takže jsme jí nosili dárky. No dárky… kopřivu, šišku, živého mravence, kapku vody, kámen atd.. Snad jsme si jí tím udobřili. A odpoledne… no začalo pršet. Takže hlavním odpoledním programem bylo plnění Atrejových dovedností a následně ve velkém stanu smyslový čtyřboj. Byly to zatím jen dvě disciplíny a to hmat a sluch. Nejkurióznější bylo uhodnout bubnování deště. Po večeři, protože stále pršelo, probíhala soutěž Miss noha. Myslím, že si všichni dovedete představit, o co v ní šlo. Jak to říct, aniž bych se opakoval. Zkrátka i v pátek dopoledne bylo počasí docela dobré, a proto jsme neváhali a vrhli jsme se na Kmoka. Tedy vlastně šlo o plnění střeleckých disciplín. Možná mi teď nebudete věřit, ale odpoledne opět pršelo. No a tak jsme zahájili druhou část smyslového čtyřboje a tentokrát šlo o chuť a čich. Večer jsme si pak spravili chuť, protože byly langoše. Dopoledne v sobotu jsme plnili úkol Ohnivého mužíčka. Původně to bylo rozdělávání ohně pomocí lupy, ale protože sluníčko ne a ne vylízt padlo na to 10 sirek a časový limit. Pro některé to byl opravdu nelehký úkol. Taky jsme dodělávali etapu Kmok a odpoledne jsme Kmoka i dodělali. Hned vysvětlím. Závěrečným úkolem totiž bylo vytlačit Kmoka z vyznačeného území a při počtu našich družstev si asi dovedete představit, jaká to byla fuška. A protože odpoledne nebylo úplně nejhůř, mohli jsme se učit speciální písničku, Pohádková se jmenuje. A večer začalo pršet. Zase. A proto jsme vymysleli (tedy ne my, ale to není důležité) Videostop. Již minulý večer jsme si sepisovali scény z různých filmů a teď jsme je i předváděli. No a děti je samozřejmě hádaly. A protože mezi filmy patří reklamy, zapojilo se i obecenstvo. Nedělní ráno ve znamení velké zimy a vodníka. Ano, opět jsme trápili svá těla tou strašně studenou vodou. Ale zase vylezlo sluníčko. Odbyli jsme si tedy sanitární den a odpoledne byla etapa Závodní hlemýžď. No jo,
všichni to zvládli a při tom taky hráli turnaj v přehazované. Jeho poslední zápas ale opět přerušil déšť. Večer jsme byli svědky loupeže, to když čarodějnice utekla dědkovi se všemi zásobami. Tak jsme mu je pomohli získat zpět. Pondělní etapa mě moc bavila. Posílal jsem totiž rybky, které pak děti musely chytat. No to byla etapa Vodník. Bylo to napínavé a prostě dost zábavné. Taky jsme v pondělí plnili Atrejovy dovednosti jak o život, vždyť se blížil závěrečný úsek. V pondělí a v úterý byla etapa Falko a ve volných nedeštivých chvílích jsme hráli různé hry. Původně jsme měli v úterý v plánu navštívit westernové městečko Šiklův Mlýn, ale pořád jenom pršelo, tak jsme to nechali na středu. Takže ve středu jsme pešky vyrazili do Šiklova Mlýna. Cesta to byla dlouhá, ale vyplatila se. Městečko bylo super, bylo velké a mělo spoustu krámku s občerstvením. No, opravdu to bylo něco. Čekala nás dvě divadla a stála za to. Viděli jsme, že i slepý dravec muže létat a nejenom dravce tam měli. Bizona, prasata, koně, a další drobná zvířata. Mimo to, celým městečkem jezdil Pacifik expres a proste to bylo výborné odpoledne, během kterého ani jednou nesprchlo. Mladší se pak vezli autem zpátky a my ostatní jsme se vrátili pešky. Víc k tomu psát nebudu, podívejte se na fotky. Čtvrtek, den před cestou k Sandonoriku. Dopoledne jsme měli v úmyslu zpracovat ukradené potraviny, jenže přišla návštěva horší než tchýně. Ačkoliv u nás paní z hygieny byla něco přes hodinu, nic u nás nezjistila a akorát nás obrala o čas. Takže z původního vaření kuřete nezbylo nic a my vařili jen polévku, brambory a takové ty věcičky okolo. Pokud vím, tak se všichni najedli a nikdo si nijak zvlášť nestěžoval. Odpoledne se doháněly resty z minula, takže se dodělávaly zkoušky, etapy, jedna se jmenovala Hejkal, a taky jsme se umyli. Večer pak byla stezka odvahy ale moc odvážných se nenašlo. Nicméně musím pochválit Lídu, která to překousla a šla také. Pátek ráno a poslední zkoušky pevné vůle, sláva. Musím se pochlubit, vydrželi jsme jen já a Mari. A samozřejmě závěrečný úsek – putování k Sandonoriku. Na cestě byla k vidění většina postav, které v průběhu tábora nějak zasáhly do naší hry. Vítězství si mohli vychutnávat Modří a Oranžoví, ale ani ostatní si nevedli špatně. Tábor jsme zakončili slavnostním ohněm, kde byli všichni spravedlivě poděleni o odměny a pak už jen poslední noc a v sobotu domu. Bohužel ani tento tábor se neobešel bez marodu a nejhůře to odnesli Honza a Perlička, tak snad se jim příště bude dařit líp. Šnek
A copak nám o táboře píše Kachnička?
Můj letní tábor Dolní Libochová 2006 Už několik dní dopředu jsem se na náš letní tábor děsně moooc těšila a ovšem na všechny co tam semnou jeli. A proto sem si i balila dopředu. Já osobně jsem s nějakými lidmi trávila prázdniny v Důlcích, takže jsem byla i nakupovat a moc děsně velké překvapení to pro mě nebylo, ale i přesto sem ráda, že sem na LT jela. ☺ Pátek: Už dlouho očekávaný týden v celém roce. No řekněte mi kdo se z nás netěšil?? ☺ Nastoupili jsme do vlaku a někteří z nás už byly štěstím bez sebe, že se na těch dlouhých 14 dní zbaví rodičů…Tak jsme jeli a jeli až jsme s přestupem dojeli do Křižanova. Odtamtud jsme se vydali na dlouhou štreku až do středu Křižanova. Tam se nějací z nás občerstvili a převlíkli do trik a šlo se dál. Poté jsme se rozdělili na pár skupinek, avšak všici jsme se sešli na jedné křižovatce kde hodně z nás dělalo kliky za kamínkovou válku…no takovej prostě přísný režim A netrvalo moc dlouho a už jsme byly v táboře, čučeli jsme jak puci jak jsou postavený stany byly do jednoho velkého obdélníku no HRůůůZA!!! Normálně jsme měli poprvé dovoleno spát s kým jsme chtěli to bylo úplně hustý…fakt moc děkuju! Tak z toho plyne, že jsme se zabydleli a užívali si tábora. Hráli jsme různý hry a večer nás VIP rozdělilo do skupinek jednou hustou metodou=>chodili jsme po jednom a vždycky jedna skupinka vydala tón (ssss) no a já sem šla jako poslední děs!! A třikrát sem všecky obešla! No a další dny jsme hráli etapy (CTH Nekonečný příběh) seznámili jsme se s skoro všemi osobami z příběhu a u některých jsme se i zasmáli! Hodně zábavná byla etapa MORLOR, kde jsme se plahočili potokem až k želvě kde
jsme pak hádali hádanky. No prostě šupa a něco jiného co jsme ještě nikdy neměli. Zase jsme vařili po skupinkách tentokrát jsme skončili zase jako druzí. A ani jsme se během táboru nestihli pojmenovat takže jsme prostě byly skupinky: červení- Žluťas-Já a spol. zelení-Mari-Kuba a spol. žlutí-Martin-Kamzík a spol. modří-Puf- Tůča a spol. a taky naše kuřátka růžový-Šnek a oranžový-Jiřík. No docela slušný rozdělení skupinek až na to, že jsme od začátku věděli, že vyhrají modří, no ale nic ☺!!! 12.den: Ten nejlepší den! Byl to druhý celodenní výlet a podle mě si ho každý užil. Šli jsme až do Šiklova Mlýna a tam jsme pobývali ve Westernovém městečku. Tancovali jsme tam na Zuzanu, baštili pizzu, koukali na úplně skvělý představení, kteří se svezli i na divokém býku ostatní zas mlátili do stroje aby si změřili sílu a já s Winkynou jsme si vypůjčily obleky. Děsně moc rychle to uteklo a podle mě největší zážitky každý měl z toho jak nad námi letělo káně (pardon pokud se mýlím) a nebo taky s chytáním lasem a focením s herci. No prostě nejskvělejší den z celého LT jinak to nedokážu říct!! A pak už jen nám na táboře pršelo a pršelo, ale u konce se to umoudřilo a dopřálo nám počasí i zbytek krásného leťáku! No a kdo vyhrál CTH?? No jak už jsme předpovídali od začátku tak to byli modří, druzí byly žlutí, třetí červení a poslední zelení. Ale byl to celkem přijatelný LT, ale zlatý Roseč, fakt děsně moc dobrej tábor!!! A v závěru bych chtěla poděkovat všemu vedení, že se o nás tak suprově starali a, že s námi byly i o prázdninách MOC DĚKUJEME!!! A zvláště Víťovi za jeho dobrou baštu, a taky jednomu novému členu Zbynďovi (MTZ), který se děsně moc těšil domu ☺. P.S. A taky jsme se tam poznali noví lidičky, kteří byly fakt super: Tůča, Zbynďa, Kamzík, Vašek, Míša, Ála a Tomáš( ze Slovenska), Lucinka, Adam, Kája, Míša, Jiřik a pokud jsem na někoho zapomněla moc se omlouvám!!
Kachnička ☺
Skupinky bojující o záchranu říše fantazie Modří - Pufík - Tomáš, Winky, Káťa, Kondor, Kačka, Zlatka, Jirka, Jarda Žlutí - Martin - Kamzík, Lída, Lucka, Peši, Píďa, Cipísek, Marian Červení - Žluťásek - Kachna, Jirka, Vašek, Alena, Jára, Marek, Michalka, Domča Zelení - Marina - Marťánek, Kuba, Míša, Chochy, Karolína, Perlička, Honza, Tomáš Oranžoví - Šnek - Míša, Adam, Monča, Eliška, Vojta Růžoví - Jirka - Kája, Lucka, Míša, Eliška, Jirka
Tentokrát toho bylo opravdu hodně, měla jsem co číst. Dva skoro popsané sešity. U některých zápisů jsem se zasmála, u jiných mi hrůzou stávaly vlasy a ty opravdu zveřejňovat nebudu. Kdo by měl zájem, sešity budou v klubovně, tak může nakouknout. Takže tady to nej ☺ :
Sobota 29.7.06 03:09 - Udělali jsme první hlídku. Obešli tábor a prd … naštěstí. 03:13 - ! Pomóc ! viděli jsme přeběhnout krysu áááááááá !
Píďa a Lůca
Pondělí Pond lí 31.7.06 00:18 - Tak jsem předala hlídku, prší a je to hnus. Karolínka je asi náměsíčná, protože vylezla ze stanu se spacákem, bez bot a tvrdila, že jde spát. Tak jsme jí vrátili do stanu, tak už snad bude klid. Tak dobrou
Pufík 01:49 - První kousek naší obchůzky spadl Peši z postele. Náhle jsme zaslechly hlasité kap! KAP! ohlédli jsme se a spatřili nástěnku (zvuk pocházel od ní) no ozývá se to stále a pravidelně, tak jsme se po přezkoumání všech faktů dohodli či ohodli, že kape ze stanu na koš ☺ Další poznatky a „pocity“ poskytne má Zlatuška ☺
Skřita (Winky) 03:06 - Je to zajímavé, ale Skřítě leze po baterce můra! Pořád leze do kolečka a vytváří stín.
Zlatka
Úterý 1.8.06 06:06 06:09 06:13 06:15 06:20
-
Obešel jsem 1. kolo. Pobíhá tu krysa Obešel jsem 2. kolo Krysa se už uklidnila ! Obešel jsem 3. kolo, všechno v pořádku.
Jára
Středa St eda 2.8.06 00:16 - Vzkaz Pídě: Ahoj Píďo, chtěl jsem s tebou hlídat, ale radši půjdu spát. 00:17 - Vzkaz Kamzíkovi: Ahoj Kamzíku, chtěl jsem s tebou hlídat, ale nechce se mi.
Šnek
01:47 - ! Bum ! – Krysa schodila flašku ja sem se tak lekla až sem si učurla ne dělám si srandu jenom sem se lekla nic víc tak nic já du vzbudit Kamzíka Kamzíku piš piš piš nebo tě kosne myš
Píďa 03:48 - Jirka Š. šel na záchod a já mu pomohl.
Peši
Pátek 4.8.06 00:30 - Docházej mi baterky v baterce, Hmm… hustý ještě že mám náhradní baterku do baterky… ☺
Káťa B.
Pondělí Pond lí 7.8.06 12:12 - Já Chochy a Tomáš převzali jsme hlídku a je strašná tma obešli jsme tábor a všechno v pořádku já a Tomáš chceme spát ale spát už nebudu, kdybych spal o hlídce tak bysme myli nádobí
Chochy a Tom
Úterý 8.8.06 Při buzení Kondora: J: Kondore vstávej! K: Proč? J: Máš hlídku K: Nechci!
Winky Chvilka poezie ☺ : 04:05 - Je krásně, hezky Padaj švestky. Zpívaj ptáci – no nádhera, co jiného, než náš letní tábor.
Kondor a Tom
Čtvrtek tvrtek 10.8.06 05:15 - Našly jsme v hangáru ježka kterej utíkal z hangáru ke srubu pak k čaji a nakonec se schoval za srub kde se meje nádobí tak to velké prkno TO MUSÍTE VIDĚT SPÍ A CHRÁPE !
Cipísek a Marian
Doslovně opisováno, proto nehleďte na nesprávný pravopis! ☺
Tak čím začít? Na vyhodnocování toho bylo opět hodně! Zajímavé je určitě bodování úklidu. Přes velký počet účastníků tábora většinu prvních míst zabraly dámy. Je tu ale jeden pán, který se prodral a zkazil holkám první desítku, tomu samozřejmě gratuluji! Takže tady prvních 10 míst: 1. 2. 3. 5.
9. 10.
Zlatka Lída Kačka H. Michalka Marťánek Míša V. Míša D. Lucka Kamzík Karolína
120 b. – maximum 118 b. 116 b. 115 b.
114 b. – 113 b.
Dál stojí za zmínku určitě Atrejovy tábornické dovednosti. Tady se ukázalo, kdo z vás je statečný, šlechetný, vytrvalý, čistotný a jak zvládnete mlčet, luštit morseovku, poznávat a mířit. Jen tři ukázali, že zvládnou opravdu vše! Takže tito se nezaleknou ničeho: Vašek (červení), Lída (žlutí) a Zlatka (modří) - chválím! Ještě chválím ty, kterým chyběla jen jedna dovednost: Kachně (červení) a Winky (modří) chyběla čistota Jirkovi (červení) utekla statečnost Lucku (žlutí) neposlechla morseovka a Jardovi Ř. (modří) unikla šlechetnost zbytku účastníků toho uteklo mnohem víc, ale určitě bude vše někdy příště napraveno ☺
EC ? A co VODNÍK, SILÁK a BĚŽEC I přes špatné počasí jste se do toho vrhli, ale nebylo vás tolik, co vydrželi. Klobouk dolů smekám před Mari a Šnekem, kteří opravdu nevynechali vůbec, ale vůbec nic! VÝBORNÝ! VODNÍKA celých 12 možných dní splnili také Kachna, Lída a Winky a všech 12 SILÁKŮ Tomáš (zelení) a Zlatka. Proběhla také STEZKA
ODVAHY
Byl to tříkilometrový okruh na který vyrazila jen polovina odvážlivců. Tady jsou:
Lída, Míša V., Zlatka, Lucka, Karča, Winky, Míša N., Kachna, Jarka, Peši, Kondor, Kamzík, Jiřík, Jirka, Vašek Nejmenší děti a skoro-zdraví-marodi měli krátkou stezku okolo tábora Karel, Adam, Jiřík, Perlička, Honza
Hrály se turnaje ve vybíjené a přehazované
VYBÍJENÁ 1. 2. 3. 4.
zelení červení modří žlutí
PŘEHAZOVANÁ EHAZOVANÁ
1. oranžoví 2. růžoví
No a konečně jsou tu výsledky celkové… Né, že by na tom nějak záleželo, když už je vlastně víte, ale připomenout si je můžeme a řekla bych, že i rádi ☺ Bojovali jste všicí naplno, ale někdo poslední být musí, proto z toho nedělejte vědu, příště může být nejlepší právě vaše skupinka ☺ Ještě si připomeneme, čím jste museli projít na závěrečném úseku
SANDONORIKO.
Bylo celkem 9 stanovišť:
Střelba Lana Zdravověda Rozdělání ohně a uvaření vody
Morlor Kamenožrout Borovicová víla KmoK Ohnivý mužíček Závodní hlemýžď Ćarodejnice Hejkal Falko Podle pořadí vyráželi na závěrečný úsek Sandonoriko – tento závěrečný úsek potvrdil výsledky celotáborového snažení
Azimuťák Sandonoriko
1.oddíl 2.oddíl 3.oddíl 4.oddíl 5.oddíl 6.oddíl červení žlutí zelení modří oranžov růžoví
Etapa
Vodník
Morseovka Uzlování a
3 3 3 4 1 3 3 2 1 4 27
2 1 1 3 4 1 2 4 2 2 22
4 4 4 1 3 4 3 1 4 3 31
1 1 2 2 2 2 1 3 3 1 18
1 1 1 1 1 2 1 1 1 2 12
2 2 2 2 2 1 2 1 2 1 17
3
21
4
1
1
2
Šifry
Říše fantazie tedy mě měla své zachránce! 1. 2. 3. 4.
modří žlutí červení zelení
a 1. oranžoví 2. růžoví
Ještě stojí zmínit se o jménech, které jste vybírali pro dětskou královnu, fantazie opravdu nechyběla ☺
• Anastázie, Arabela, Elein, LiLuMaCiPiPeKa, Mami, Madona A kdo byl tentokrát poctěn zapalovat dva slavnostní Toho si važte, je vidět, že si to zasloužíte!
ohně?
Zahajovací – Marian, Jiřík, Jára, Perlička Závěrečný – Lída, Vašek, Zlatka, Jarda
A na závěr:
Výročák - změna Z důvodů nečekaných změn na základně v Lipové jsme byli nuceni jet jinam. Proto náš výroční oheň zapálíme v krásném prostředí Doupovských hor, v malé osadě Zásada. Jedná se o velkou budovu, kde se spí na pokojích na postelích ve vlastním spacáku, v objektu jsou sprchy i WC, jídelna a společenská místnost, vše ostatní je na přihlášce.
Sraz: Návrat:
15,35hod - ÚL hlavní nádraží 16,10hod - ÚL hlavní nádraží
Z dalších akcí se blíží Sedmikvítek 14.10. 2006 Podzimky 26.-29.10.2006 info na vašich schůzkách
Albatros 1 / září 2006 měsíční zpravodaj Pionýrská skupina Dravci, Dobětická 10, 400 01 Ústí nad Labem Internetové stránky skupiny: Hlavní vedoucí skupiny: Vydavatel časopisu: Internetové stránky časopisu: NEPRODEJNÉ
Lucie Beranová Šárka Zeusová Lenka Rodová Ondřej Ullmann
- www.dravci.pionyr.cz -
[email protected] -
[email protected] -
[email protected]
