Jméno průzkumu (id): Inovační záměr B7 (19782) Otázka: Vaše odpověď Datum odeslání: 2013-09-06 19:44:29 IP adresa: 178.248.252.198 1. Kontaktní údaje 1.1 Uveďte název inovačního záměru: Nové cesty k sociálnímu začlenění 1.2 Uveďte Vaše kontaktní údaje: Jméno: Milna Johnová Organizace: QUIP - Společnost pro změnu Adresa: Na Bateriích 57/505, Praha 6 Email: milena.johnová@kvalitavpraxi.cz Telefon: 605121350 Datum odeslání konečné verze záměru: 6.9. 2013 Datum konzultace inovačního konceptu: 19. 8. 2013 2. Popis problému, který inovace řeší 2.1 Jaký problém, chcete řešit: Projekt se zaměřuje na sociální vyloučení tří skupin znevýhodněných obyvatel: lidé s postižením, osoby pečující o osobu blízkou a osoby bez přístřeší. Problémem je nedostupnost podpory, s jejíž pomoci by se vyřešily existující problémy: nemožnost zapojit se běžného života, pracovat, vzdělávat se, samostatně bydlet a starat se o domácnost, mít přátele, rodinu, koníčky. Tento problém je zvlášť závažný v případě lidí s postižením, protože ČR se zavázala ratifikací Úmluvy o právech osob s postižením, že zajistí, aby lidé měli dostatek podpory pro nezávislý život v komunitě (čl. 19 Úmluvy). 2.2 Jaké jsou příčiny problému: Profesionální pracovníci poskytující podporu lidem v nepříznivé sociální situaci nedávají možnost opětovat pomoc a přispívat – sociální pracovník neočekává pomoc od svých klientů. Tím se konzervuje sociální vyloučení – člověk získává možnost do společenství patřit, mít svou důstojnost a sebeúctu tím, že může sám přispívat. Sociální služby, jejichž využití je lidem nabízeno pro řešení jejich potíží, jdou proti logice života v lidských společenstvích, která jsou založena na vzájemné pomoci. Zdrojem sociálního vyloučení je také nedostatek finančních prostředků na zajištění dostatečného objemu placené pomoci pro lidi s postižením. Členové rodin, pokud je lidé mají, jsou přetíženy péčí a nezvládají pracovat a žít běžným životem. Současně lidé s postižením jsou ohroženi institucionalizací v okamžiku, kdy nároky na péči ze strany rodiny překonají únosnou hranici. 2.3 Jaké jsou stávající a předpokládané důsledky problému, pokud nebude řešen: V době ekonomické krize, kdy nelze počítat s navýšením finančních prostředků na rozšíření potřebné pomoci a podpory, by neměnný přístup k využití existujících veřejných zdrojů vedl ke zhoršení situace k dalšímu posílení sociálního vyloučení znevýhodněných lidí, např. ke zvyšování počtu lidí v ústavní péči a lidí bez přístřeší, tedy k nejtěžším formám sociálního vyloučení. ČR by navíc porušovala závazky plynoucí z Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením. Podstatný je fakt, že v ČR stále narůstá počet lidí v pobytových sociálních službách (převážně ústavní péče). 2.4 Jak byl nebo je problém dosud řešen: Tradičním způsobem, jak řešit nepříznivou sociální situaci jsou sociální služby. Jde o právně zakotvenou formu profesionální pomoci a podpory přejímající část funkcí vázaných od nepaměti na obec a občany. Mezi nástroje které posilují neformální způsoby pomoci a podpory patří dobrovolnictví a sousedská výpomoc. 2.5 Proč se nepodařilo problém dosud vyřešit: Nevýhodou tradičních sociálních služeb je znemožnění reciprocity – vzájemnosti v pomáhání. Přítomnost profesionální pomoci navíc omezuje dostupnost pomoci přirozené (extrémem je v tomto ohledu komplexní ústavní péče). Tím sociální služby oslabují
sociální začlenění těch, kdo je využívají, navzdory tomu, že směřují k začlenění (do obce). To platí také u tzv. služeb komunitních, které mohou vést k omezení možností lidí, nacházet zdroje v přirozené komunitě. Nevýhodou profesioinálních sociálních služeb je také finanční stránka. Aby současná nedostatečná síť služeb mohla pokrýt objem potřeb lidí bez jejich koncentrace ve velkokapacitních pobytových službách musela by se podstatně rozšířit. Tím by se systém stal ještě nákladnější než je dosud.
Dobrovolnictví je v principu dobrým řešením obou nevýhod sociálních
služeb – čerpá zdroje v přirozeném prostředí a tím zajišťuje pokrytí potřeb lidí a menší nákladnost. Dobrovolnictví je ale nestabilním a v ČR stále nerozvinutým zdrojem podpory a pomoci. Zkušenosti s ním zejména v oblasti podpory pro lidi se zdravotním postižením naznačují nedostatek zájmu o práci s vyloučenými skupinami. Formalizovaný výběr dobrovolníků soustředěný na dobrovolnická centra navíc může vést k tomu, že vlastnosti dobrovolníka neodpovídají potřebám jednotlivce.
Dalším tradičním způsobem, jak řešit nepříznivou sociální situaci, je svépomoc. Tato
forma vzájemné pomoci vzniká ad hoc za účelem řešení specifického problému (např. zajištění péče o seniory ). Svépomocné skupiny vznikají organicky, tj. vytváří si je ti, kteří sami potřebují pomoc s vyřešením své situace . Mohou vzniknout, pokud se najde osobnost schopná skupinu založit a udržet její fungování. Svépomocné skupiny vytváří lidé vyloučení z podobného důvodu, čímž paradoxně může být posíleno vyloučení členů skupiny v ghettu postižení. V kraji Vysočina nabízí oblastní Charita koordinaci sousedské výpomoci v obcích do 1000 obyvatel. Problémem spojeným s takto realizovanou svépomocí je nedostatečné zázemí pro její vznik a udržování. Prostředky z grantů neziskovým subjektům nezajistí udržitelnost tohoto zázemí (v podobě koordinátora svépomoci). Bez něj zůstane zrod svépomocných skupin ad hoc jevem bez možnosti systematického hodnocení a podpory svépomoci. 2.6 Proč je potřebné inovační řešení: Rozvoj v době ekonomické krize znamená využívat existující veřejné zdroje v řešeních, která jsou „chytrá, udržitelná a podporují sociální začleňování“ (Evropa 2020: Evropská strategie růstu). Zajišťování pomoci a podpory prostřednictvím profesionálních sociálních služeb narazilo na finanční a praktické limity: není realistické počítat se zvyšováním objemu finančních prostředků na sociální služby a současně tradiční pojetí sociální práce v sociálních službách nemá dostatečný potenciál pomoci lidem se sociálně začlenit. Sociální pracovníci musí začít pracovat jinak: Místo zprostředkování a poskytování placených, profesionálních služeb musí zaměřit pozornost na hledání, budování a posilování zdrojů v místní komunitě, kde si lidé mohou pomáhat vzájemně a přirozeným způsobem, kde reciprocita umožní dostávat pomoc zdarma. V rámci projektu MPSV „Inovace kvality sociálních služeb“ se došlo k závěru, že v současné není dostatečný prostor pro sociální práci zaměřenou na komunitu.
V právním
rámci chybí komunitní sociální pracovník. Chybí pravidla pro komunitní práci, kterou z principu lze jen těžko podřadit pod sociální služby. Chybí systém financování. Toto je potřeba definovat zejména prostřednictvím zákona o sociálních pracovnících a novelou zákona o obcích. Pro navržení konceptu je potřeba zapojit do práce obce se zkušeností komunitní práce. 2.7 Kvantifikujte rozsah problému a jeho předpokládaný vývoj nebo alespoň objasněte, jak byste při kvantifikaci postupovali (např. jaká data byste museli získat): Podle výsledků výzkumu Odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ ve spolupráci s ÚZIS provedeného v r. 2007 je počet lidí se zdravotním postižením 1.015.548, tj. 9,87 % z celkové populace ČR . Statistky MPSV ČR ukazují, že počet lidí s postižením v ústavních zařízeních stále roste, podle posledních zveřejněných údajů (k 31. 12. 2011) takto žije více než 25.000 osob . Podle výsledků ČSÚ jsou nejčastěji v ústavních zařízeních umisťováni lidé s mentálním postižením – pětina osob s tímto typem postižení. Na konci roku 2011 podle statistik MPSV 25.300 osob pobíralo příspěvek na péči, z toho 6.700 osob mělo přiznán příspěvek ve III. a IV. stupni. 3. Změna dosažená inovací 3.1 Jakých cílů má Vaše inovace dosáhnout: Cílem inovace jako celku je dosáhnout:
Rozšíření metod
sociální práce na obcích o přístupy zaměřené na komunitu za účelem řešení nepříznivé sociální situace znevýhodněných skupin obyvatel Právní zakotvení sociální práce s komunitou jako další formy sociální práce vedle případové práce včetně jasného systému financování Cílem předkládaného inovačního projektu je: Praktické ověření nových modelů sociální práce ve třech obcích ve správním obvodu města Olomouce . Úprava skotského modelu sociální práce s komunitou „neighbourhood network“
pro podmínky v ČR jako jedné z forem sociální práce na obci ve vazbě na případovou sociální práci. Úprava modelu „kruh přátel“ za účelem rozšíření zdrojů podpory v každodenním životě, kde se prakticky propojují prvky případové a na komunitu zaměřené sociální práce. Analýza možností právního zakotvení sociální práce s komunitou v obcích a návrh právního řešení. Analýza možností praktického fungování na komunitu zaměřené sociální práce v obcích a návrh opatření, která by umožnila standardně používat tento typ práce. Hodnocení dopadů bude součástí této analýzy. 3.2 Jak budete hodnotit úspěšnost dosažení cílů Vaší inovace (jak prokážete superioritu Vašeho řešení oproti alternativám): Úspěšnost dosažení cílů přesahuje předkládaný inovační projekt. Dokladem o úspěšnosti inovace bude novela zákona o sociálních službách a praktická změna v popisu práce sociálních pracovníků obcí. Tím by mělo dojít k zakotvení sociální práce zaměřené na komunitu jako jedné z běžných forem sociální práce na obci. 3.3 Jaké jsou cílové skupiny Vaší inovace: Pro inovaci budou použity tři cílové skupiny představující příjemce pomoci ze strany sociálních odborů obcí: lidé se zdravotním postižením, pečující osoby a lidé bez přístřeší. Nejvýznamnější podíl osob budou představovat lidé se zdravotním postižením a jejich rodiny (osoby pečující o osobu blízkou). V menší míře budou do aktivit zapojeny také osoby bez přístřeší.
Druhou skupinou obce, konkrétně Olomouc a dvě další
obce ve správním území Olomouce. 3.4 Jak bude cílová skupina zapojena do inovačního řešení jako jeho spolutvůrce: Jednotlivci zapojení do projektu (lidé s postižením a jejich rodiny a osoby bez přístřeší) budou zapojeni prostřednictvím sociálních pracovníků a koordinátorů sítí. Ti budou sledovat spokojenost s realizací aktivit. Bude vyhodnocován dopad inovace na nepříznivou sociální situaci a návazně podle toho bude upravován model. Město Olomouc se stane projektovým partnerem. S pracovníky sociálního odboru byl projekt od začátku připravován tak, aby vyhovoval potřebám a možnostem obce. V průběhu celého projektu budou prostřednictvím externí evaluace a metodických setkání kontinuálně zjišťovány zkušenosti pracovníků všech tří zapojených obcí tak, aby výsledný model mohl být využit v dalších regionech. 4. Novost a jedinečnost inovace 4.1 V čem spočívá novost Vašeho řešení oproti stávajícím přístupům: Na komunitu zaměřený přístup kombinovaný s případovou sociální prací není v ČR běžnou formou sociální práce. Komunitní práce tradičně spojovaná se sociálně vyloučenými lokalitami. V ČR je asi nejznámější úspěšný projekt o. s. Český západ (Havrdová, Kosová, & Vomlelová, 2013).Vedle těchto (sporadicky se vyskytujících) projektů „čistokrevné“ komunitní práce existují další zkušenosti s projekty sousedské výpomoci či dobrovolnické projekty (viz kapitola 2.5), které se nejeví jako udržitelná řešení nepříznivé sociální situace, v níž se dlouhodobě nacházejí lidé s postižením, jejich rodiny nebo osoby bez přístřeší. Případová sociální práce se zase zaměřuje především na poskytování nebo zprostředkování profesionálních sociálních služeb, což dokládá mimo jiné dikce relevantních ustanovení zákona o sociálních službách. Praxi pak ukazuje např. analýza transformačních projektů, kde odchody z ústavní péče vyústí obvykle do příchodu do kapacitně menší pobytové sociální služby, nikoli do vlastního bydlení se zajištěním přiměřené podpory, kde má systematické zastoupení přirozená podpora sociálního okolí člověka. Předkládaný projekt vychází z principů konceptu Asset based community development (ABCD): rozvoj komunit musí být postaven na zdrojích, musí se zaměřovat na to, co je přítomno uvnitř dané komunity, a vycházet ze skutečnosti, že komunity se posilují díky mezilidským vztahům, které dávají příležitost být přínosem pro ostatní. (Green, Moore, & O´Brien, 2006) Součástí modelu, který použijeme v projektu je propojení práce zaměřené na jednotlivce s prací zaměřenou na komunitu. Podstatou je posunout znevýhodněného člověka z role klienta do role občana. 4.2 V jakém měřítku jde o nové řešení (v rámci organizace, regionu, země, oboru, sektoru, cílové skupiny ad.): Jde o změnu na úrovni země, inovace bude použitelná i pro jiné cílové skupiny. 4.3 Uveďte, zda bylo Vaše řešení (nebo jeho obdoba) někde realizováno (případně i neúspěšně) a tuto informaci doplňte odkazem: Propojení na komunitu a na člověka zaměřené sociální práce bylo použito pro zvýšení participace klientů jednoho NZDM, viz (Tomaszová, 2013). Podle autorky citovaného práce je přístup, na němž je postaven koncept ABCD, v ČR prakticky neznámý.
5. Zlepšení a dopad inovace 5.1 Proč je Vaše inovační řešení lepší oproti stávajícímu přístupu: Rozšíření metod sociální práce na obcích o přístupy zaměřené na komunitu za účelem řešení nepříznivé sociální situace znevýhodněných skupin obyvatel umožní: (1) udržitelné vytváření vzájemné podpory těchto skupin obyvatel a tím také posilování jejich sociálního začleňování. (2) Obcím a státu se tím umožní finančně méně náročné plnění závazků plynoucích národních politik a mezinárodních závazků. 5.2 Jak prokážete přínos Vašeho inovačního řešení oproti stávajícímu přístupu
5.2.1 Vyjádřete
rozdíl oproti stávajícímui a inovačnímu řešení: Rozšíření metod sociální práce na obcích o přístupy zaměřené na komunitu za účelem řešení nepříznivé sociální situace znevýhodněných skupin obyvatel bude možné prokázat jako rozdíl v organizaci a náplni sociální práce na obcích. Jeho dopad bude možné sledovat v osobní situaci znevýhodněných skupin (viz 5.2.1. a 5.2.2.). Rozdíl oproti stávajícímu stavu bude v rovině rozšíření metod sociální práce na obcích vyjádřený jako rozdíl v dovednostech a náplni práce sociálních pracovníků mezi stavem na začátku a na konci projektu. Míra ustálení inovace bude vyjádřena změnou v organizačním nastavení obecních odborů sociálních věcí. 5.2 Jak prokážete přínos Vašeho inovačního řešení oproti stávajícímu přístupu
5.2.2 Jakou metodou
nebo jakými metodami budete hodnotit dopad inovace: Dopadem inovace se rozumí efekt, který bude mít rozšíření metod sociální práce na obcích v osobní situaci znevýhodněných skupin obyvatel. Tento dopad se bude zaznamenávat a sledovat v rámci sociální práce s těmito skupinami. Tím se zajistí menší náročnost vykazování a sníží se riziko, že inovace bude pracovníky i znevýhodněnými skupinami odmítána. Externí hodnocení projektu bude průběžně tento model sledovat, vyhodnocovat a případně navrhovat úpravu. Model podpory „kruhu přátel“ hodnotí svůj dopad pomocí nástroje mapujícího hustotu a kvalitu vztahů, které znevýhodněné skupiny mají před a po intervenci. Kvalita „kruhu přátel“ vypovídá o výši potenciálu vzájemné podpory jednotlivců. Model „sousedských sítí“ hodnotí svůj dopad v objemu podpůrných kontaktů a aktivit, které se díky inovaci podaří v rámci sousedské sítě ustavit a udržovat. 5.3 Jaké jsou podmínky dosažení předpokládaného účinku inovace (jeho maximalizace), tj. silné stránky a příležitosti: Mezi silné stránky a příležitosti inovace patří existující infrastruktura sociální práce na obcích III. stupně, která se bude v rámci inovace rozvíjet spíš než vytvářet. Tato existující struktura nabízí také maximalizaci udržitelnosti inovace ve srovnání s neziskovým sektorem, kde s koncem projektu hrozí často také konec inovace. Silnou stránkou inovace je také vnitřní potenciál, který nabízí vzájemná pomoc a podpora. Nové přístupy sociální práce na obcích budou s touto silnou stránkou pracovat a rozvíjet ji. Silnou stránkou inovace z hlediska financování je nízká nákladnost neformální podpory oproti placeným profesionálním službám. 5.4 Uveďte faktory (vnitřní nebo vnější), které mohou omezit nebo omezují dosažení účinku inovace (překážky, hrozby): Mezi překážky a hrozby inovace patří neporozumění sociálních pracovníků a obcí možnostem, které inovace nabízí, a náročnost vykazování a hodnocení, které mohou vést k nezájmu ze strany znevýhodněných skupin. 6. Nároky inovačního řešení 6.1 Uveďte finanční nároky Vašeho inovačního řešení, které chcete nárokovat v projektové žádosti (uvádějte pouze orientační odhady pro nejvýznamnější položky): Externí evaluace inovace (dopadů a fungování inovace): 585.000 Kč Překlady a tlumočení: 160.000 (včetně cesty jedné skupiny do UK) Závěrečná konference 2 dny, pro cca 100 osob: 100.000 Kč Cesta do UK pro 10 osob, včetně tlumočníka a osobních asistentů: 200.000 Kč Odměny a cestovné pro UK lektory a konzultanty: 120.000 Kč 6.2 Uveďte personální nároky Vašeho inovačního řešení, které chcete nárokovat v projektové žádosti (uvádějte pouze orientační odhady pro nejvýznamnější typy kvalifikací): odborný garant a manager projektu: 706.000 Kč metodik: 706.000 Kč finanční manager: 706.000 Kč admin pracovník: 540.000 Kč lokální koordinátor: 580.000 Kč právník pro analýzy, právní návrhy a poradenství: 570.000 Kč lektor pro kurzy (10 dní): 60.000 Kč sociální pracovník Olom: 536.000 Kč sociální pracovník obec II: 214.000 Kč koordinátoři 4 sítí: 435.000 Kč
6.3 Uveďte nejvýznamnější nepřímé náklady inovačního řešení mimo vlastní projekt (např. v navazujících fázích inovačního cyklu, zavedení a šíření inovace ad.): Náklady na legislativní proces Vzdělávání sociálních pracovníků obcí III. typu v nových dovednostech Metodické vedení sociální pracovníků dalších obcí III. typu v době zavádění inovace do praxe Úprava informačního systému používaného sociálními pracovníky pro dokumentování práce 7. Fáze inovačního řešení 7.1 Jaké fáze inovačního cyklu zahrnuje zahrnuje Vaše inovační řešení (použijte typy, resp. čísla fází uvedené v zadání otázky): 3 7.3
Pokud předpokládáte realizaci pouze části inovačního cyklu (bez počátečních fází):
7.3.1
objasněte průběh (výsledky) předchozích fází (např. realizovaných v minulých projektech nebo jinými subjekty): Problémy, jejich příčiny a rozsah jsme identifikovali v rámci předchozích projektů, v nichž jsme testovali použití některých zahraničních přístupů, zejména myšlení a plánování zaměřené na člověka (zejm. USA, UK, a Kanada) a independent support brokerage (UK). Hlavní poznání: omezené možnosti dobrovolnictví, osamělost lidí s postižením, závislost na sociálních službách, lidé mohou žít komunitě navzdory těžkému postižení (a neodcházet do ústavní péče), pokud mají alespoň částečně zajištěnu přirozenou podporu z vlastního sociálního prostředí a pokud je někdo, kdo může koordinovat pomoc a podporu kterou potřebují. Dále to bylo poznání z projektu Inovace kvality, kde k
významným závěrům patří, že v ČR nejsou podmínky pro sociální
práci zaměřenou na komunitu. Právní úprava sociálních služeb, komplikuje realizaci takto postavené sociální práce, zvlášť pokud ji realizuje nestátní subjekt – veřejné finanční prostředky lze získat pouze na registrované sociální služby. 7.3
Pokud předpokládáte realizaci pouze části inovačního cyklu (počátečních fází):
7.3.2
objasněte předpoklad realizace následných fází (např. podmínky udržení a šíření inovace, jejího promítnutí do makro systémových změn): S ohledem na časové omezení realizace projektu nebude možno dosáhnout systémových změn: právní zakotvení na komunitu zaměřené sociální vedle případové práce včetně jasného systému financování. Aktivity i výstupy projektu by ale měly přesto udržet proces změn: Vznikne právní návrh změn a model fungování (včetně vzdělávacího programu) v podmínkách ČR tak, aby model mohl být uplatněn v dalších regionech. 8. Zapojení inovačních aktérů 8.1 Objasněte, jak do inovačního řešení budou zapojeni tvůrci a uživatelé inovace (tedy cílové skupiny, které jsou vlastně spolutvůrci inovace)
8.1.1 Jak budou zapojeni tvůrci inovace (forma a
intenzita zapojení, případně fáze cyklu): Obce: budou zapojeny tři obce ve spádovém území města Olomouce přímé zapojení do projektu) a Svaz měst a obcí (konzultace, zejména právní návrh řešení a výsledný model) za účelem testování modelu MPSV: Výstupy i průběh projektu budou konzultovány s odborem 22 MPSV za účelem sladění právních návrhů s koncepcí odboru. Univerzity: Partnerem projektu bude Evangelická teologická fakulta UK, dále bude nejspíš zapojena UP Olomouc. Smyslem zapojení univerzit bude spolupráce na úpravě modelu propojení na komunitu a člověka zaměřené sociální práce (výzkumné rešerše a podíl na zpracování projektového procesu prostřednictvím diplomových prací, přenos praktických zkušeností do výuky). Kraje: S realizací projektu budou seznámeni zástupci Asociace krajů s cílem najít cesty, jak podpořit zavedení inovace do dalších regionů. 8.1 Objasněte, jak do inovačního řešení budou zapojeni tvůrci a uživatelé inovace
8.1.2 Jak budou
zapojeni uživatelé inovace (forma a intenzita zapojení, případně fáze cyklu): Obyvatelé komunit: budou zjišťovány jejich zkušenosti a podle nich bude model upravován. Před zahájením projektu budou vybrány dvě odlišné lokality v Olomouci a dvě obce ve spádovém území Olomouce (jedna s vlastním sociálním odborem a jedna malá obec bez sociálního odboru). Lokality budou vybrané před zahájením projektu. Konkrétní uživatelé inovace budou osloveni na začátku realizace prostřednictvím sociální pracovnic, případně další zájemci budou hledáni prostřednictvím místních poskytovatelů sociálních služeb. 8.2 Objasněte, jak se budou uživatelé inovace podílet na tvorbě inovace (způsob podílu, případně fáze inovačního cyklu). Uživatelé inovace jsou cílové skupiny inovačního řešení.: Uživatelé inovace ze zapojených lokalit se setkají s uživateli skotského programu Neighbourhood network.
Budou mít možnost se tak seznámit s přístupy obsaženými v projektu od lidí s podobnou životní zkušeností. Dále budou kontinuálně zjišťovány jejich zkušenosti prostřednictvím případové sociální práce. Výstupy budou vyhodnocovány a používány pro další úpravu modelu. 8.3 Jaké interakce a spolupráce budou vytvářeny a jak přispějí k inovačnímu řešení (jeho impaktu, udržitelnosti): Obec s rozšířenou působností spolu s obcemi v její spádové oblasti Univerzity jako místa výzkumu a vzdělání spolu s praxí (obce) Svaz měst a obcí zastupující zájmy obcí spolu s MPSV v roli tvůrce politik Obyvatelé komunit ohrožení sociálním vyloučením v roli člena komunity, který má co nabídnout Uživatelé inovace z ČR se setkají s uživateli podobného programu ve Skotsku 9. Rizika a nejistoty inovačního řešení 9.1 Uveďte rizika a nejistoty Vašeho inovačního řešení: Inovativní řešení nebude přijato pracovníky zapojených obcí, nepodaří se inovaci realizovat. Nebude dost času na získání přesvědčivých dokladů o přínosu inovace Lidé ohrožení sociálním vyloučením nebudou mít zájem o zapojení do projektu. Nebude zájem ze strany dalších obcí o využití nového modelu sociální práce na obcích. Nebudou finanční prostředky na realizaci projektů v dalších obcích Nebude zájem ze strany MPSV a Svazu měst a obcí o uplatnění právních návrhů systémového zavedení inovace 9.2 Specifikujte rizika a nejistoty jednotlivých fází inovačního cyklu, zejména přechodů mezi fázemi: Klíčový je přechod z fáze 3 do fáze 4, kdy existuje ohrožení, že výstupy projektu nebudou přijaty a mohlo by dojít k zastavení inovace. 9.3 Objasněte principy managementu rizika, které budete při inovačním řešení aplikovat: Pro snížení rizik neúspěchu bude projekt průběžně vyhodnocován externím hodnotitelem, aby se případné problémy odhalily co nejdřív. Zprávy z dílčích hodnocení bude mít realizátor bezprostředně k dispozici, takže bude možné rychle reagovat. Nepřijetí inovace ze strany obcí: Pro spolupráci byla vybrána obec, kde zájem bude potvrzen formalizovaným partnerstvím v projektu (Olomouc bude partnerem projektu), projekt je připravován ve spolupráci se sociálním odborem. Další dvě obce budou vybrány před projektem. V extrémní situaci lze zapojit jinou obec. Nedostatek času: Některé části projektu budou realizovány před jeho zahájením, aby bylo max. času na testování Nezájem o zapojení do projektu: Zapojení bude nabídnuto lidem, kteří využívají pomoci města, budou vybrány lokality, kde jsou problémy, které je potřeba řešit. V případě potřeby budou osloveni místní poskytovatelé sociálních služeb Nezájem ze strany dalších obcí: Zapojení Svazu měst a obcí (SMOCR) za účelem publicity inovace a úpravy modelu podle připomínek zástupců dalších obcí. Nedostupnost prostředků na projekty v dalších regionech a nezájem o uplatnění právních návrhů systémových změn: Pracovníci věcně příslušného odboru MPSV (22) budou přizváni ke spolupráci na realizaci projektu za účelem provázání výstupů projektu se systémovými projekty MPSV, které vyústí ve velkou novelu zákona o sociálních službách v r. 2015. 9.4 Objasněte rizika a nejistoty navazujících fází inovačního cyklu po ukončení Vašeho řešení (např. při zavedení, udržení nebo šíření inovace): Klíčovým bodem je zájem dalších obcí, resp. SMOCR a MPSV o realizaci projektu v dalších regionech a o systémové řešení. Projekt navazuje na některé poznatky z probíhajících systémových projektů (zejm. Inovace kvality), což by mělo toto riziko snížit. 10. Inovační kapacity organizace 10.1 Jakou inovaci jste zavedli nebo jste se na jejím zavedení podíleli, případně jakou inovaci připravujete k zavedení. Nejde nám o standardní projekty s inovačními prvky, ale o dosaženou konkrétní kvalitativní systémovou změnu s prokazatelným impaktem, včetně snížení nároku na veřejné zdroje.: Aktuálně se Quip podílí v roli subdodavatele na realizaci projektu MPSV Inovace kvality sociálních služeb, kde odpovídá za revizi standardů kvality a povinností poskytovatelů sociálních služeb a dále za přípravu právních návrhů spojených s revizí standardů a metodiky inspekcí kvality sociálních služeb. Dále realizujeme projekt Black&White, jehož cílem je zavést do praxe nové přístupy v poskytování podpory při rozhodování. Výstupem bude metodika a právní návrh úpravy tak, aby byl implementován čl. 12 Úmluvy o právech osob s postižením, což nyní není. Zhruba od r. 2008 Quip pracuje na zavedení nového přístupu k individuálnímu plánování v sociálních službách uplatněním konceptu „Plánování zaměřené na člověka“. V rámci tohoto zaměření Quip participoval na několika mezinárodních projektech a ve vazbě na to připravil vzdělávací program, kterým se tento
přístup snažíme zprostředkovat poskytovatelům sociálních služeb. V mezinárodním projektu New Paths to Inclusion se Quip podílí na rozšíření konceptu i na úrovni EU a to za podpory jednoho z autorů konceptu na člověka zaměřené plánování, Johnem O´Brienem. 10.2 Pokud nemáte žádnou dosavadní inovační zkušenost, uveďte Vaši znalost inovačních řešení v ČR a v zahraničí. Tato inovační řešení musí mít stejné kvalitativní parametry, jaké očekáváme od Vašeho inovačního záměru - tj. musí jít o systémové, udržitelné, nové řešení, snižující nároky na veřejné zdroje.: viz předchozí text 11. Ostatní informace Uveďte: www.kvalitavpraxi.cz 12. Stručné shrnutí záměru 12.1 Jaký problém chcete řešit: Projekt se zaměřuje na sociální vyloučení tří skupin znevýhodněných obyvatel: lidé s postižením, osoby pečující o osobu blízkou a osoby bez přístřeší. 12.2 Proč je Vaše řešení důležité (společensky potřebné): Chybí finanční zdroje na rozšíření objemu podpory, kterou lidé potřebují. Je potřeba změnit způsob sociální práce
- sociální
pracovníci by měli lidem pomáhat hledat vlastní zdroje ve své komunitě. 12.3 V čem je Vaše řešení nové: Jde o propojení dvou typů sociální práce: zaměřené na člověka a zaměřené na komunitu. Staví se na bohatství, které v komunitě, ale zůstává nevyužito. Tento přístup se v ČR neuplatňuje, sociální služby staví na potřebách a limitech lidí. 12.4 V čem je Vaše řešení lepší oproti stávajícím přístupům: Naše řešení využije stávající kapacity sociálních odborů obcí efektivnějším způsobem. 12.5 Jaké jsou klíčové kroky inovačního řešení (od začátku do konce): Seznámení pilotních obcí s novými metodami a přístupy (vzdělávání, cesta do Skotska) Vytvoření nové pozice na obci II. a III. typu Realizace a průběžné hodnocení pilotu Příprava na přechod do další fáze 12.6 Jak budete hodnotit impakt inovace (úspěch Vašeho řešení): Externí hodnocení postavené na porovnání situace před a po realizace: sledován bude zejm. objem podpůrných kontaktů a aktivit a kvalita a hustota sociálních vazeb uživatelů inovace.
