No title

VYSOKÉ UCENÍ TECHNICKÉ V BRNE FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV KONSTRUOVÁNÍ ODBOR PRUMYSLOVÉHO DESIGNU

SOUBOR ERGONOMICKÝCH STUDIÍ PRO REHABILITACI VYPRACOVAL: JANA JANSKOVÁ VEDOUCÍ: ING.DANA RUBÍNOVÁ Phd. BRNO, CERVEN 2007

ANOTACE V bakalářském projektu je řešen design masážního stolu. Hlavním záměrem bylo vyřešit zásadní nedostatky u stávajících masážních stolů. Zejména polohovatelnost v oblasti končetin. Dále také vyřešit problém úložného prostoru. Vše s ohledem na ergonomii.

In my project there is solving design of the massage table. The main aim was to deal with some shortages of some massage tables, specially in this context can be mean position of upper/lower extremities. There was also a problem with loading space. Everything was solving from ergonomic point of view.

Bibliografická citace Jansková, J. Soubor ergonomických studií pro rehabilitaci Brno VUT-FSI, 2007, 40 s.

SOUBOR ERGONOMICKÝCH STUDIÍ PRO REHABILITACI

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že předložená práce je mým původním dílem, které jsem vypracovala samostatně. Veškerou literaturu a další zdroje, z nichž jsem při zpracování textové části čerpala, jsem uvedla v seznamu použité literatury.


PODEKOVÁNÍ Děkuji vedoucí své bakalářské práce Ing. Daně Rubínové, Ph.D. za veškerou ochotu, péči, trpělivost a v neposlední řadě také čas, který se mnou strávila nad problematickými pasážemi mé práce. Dále děkuji panu Molíkovi za neúnavnou ochotu a trpělivost. Děkuji i všem spolužákům a přátelům za věcné připomínky a rady.


OBSAH OBSAH 11 ÚVOD 12 1.TEXTOVÁ ČÁST 13 1.1Historická analýza 14 1.1.1.Historie masáží 14 1.1.2.Historie masážního stolu 16 1.2.Technická analýza 18 1.2.1.Mechanismy a rozměry masážních stolů 19 1.2.2.Příslušenství 19 1.2.3.Používané materiály 20 1.2.4.Závěr 20 1.3.Designerská analýza 22 1.3.1.Rozbor současného stavu 23 1.3.2.Závěr 24 1.4.Průvodní zpráva 26 1.4.1.Konzultace s masérem 27 1.4.2.Části masážního stolu 28 1.4.3.Technické parametry 28 1.4.4.Ergonomické řešení 29 1.4.5. Polohovatelnost stolu 30 1.4.6.Použité materiály 30 1.4.7.Barevné řešen 32 1.4.8.Vývoj návrhu designu 32 ZÁVĚR 34 35 2.POUŽITÁ LITERATURA 36 3.SEZNAM OBRÁZKŮ 37 4.SEZNAM PŘÍLOH 38 5.PŘÍLOHY


11

ÚVOD Rehabilitační ergonomie se zabývá řešením pracovního místa a prostředků pro osoby zdravotně postižené. Tento typ ergonomie vyžaduje speciální, individuální přístup. Bohužel většina norem vychází pouze ze zdravé populace. Podle světové zdravotnické organizace je rehabilitace definována jako soubor opatření k dosažení optimální resocializace člověka poškozeného na zdraví nemocí, úrazem či vrozenou vadou. Obory rehabilitace a ergonomie mají řadu společných znaků. Oba obory jsou interdisciplinární a jejich hlavním cílem je optimalizace postavení člověka v pracovních podmínkách. Masáž je terapie, kterou se mohou aplikováním tlaku na svaly a tkáně léčit zranění, zmírňovat bolesti a stres, zlepšovat krevní oběh a uvolňovat napětí. Masáž je bezpochyby nejstarší formou terapie; je to něco, co zvířata i lidé dělají téměř instinktivně, chtějí-li poskytnout útěchu a zmírnit bolest.

„ Rehabilitace je ergonomie pro osoby postižené.“ Kumar, S.

12

1.1. HISTORICKÁ ANALÝZA

1.1.HISTORICKÁ ANALÝZA “Lékař musí být znalý mnoha věcí, ale bezpochyby i tření ... Protože tření může zpevnit kloub, který je příliš uvolněný, a uvolnit kloub, který je příliš ztuhlý.” Hippokrates Dobrý masér by měl samozřejmě znát a dokonale ovládat druhy masáží, které používá. Ovšem v praxi by neměl dogmaticky setrvávat na naučených schématech. Na základě vlastních zkušeností, citu a výsledků případných testů musí kreativně přistupovat ke každému jedinci. Lidé nejsou stroje, aby mohly být na všechny aplikovány stejné metody a přístupy. Každá masáž musí být podřízena momentální potřebě člověka. Jediným vodítkem při provádění masáže, by měla být snaha maximálně člověku pomoci. Masáž také urychluje regeneraci sil po práci nebo jiné zátěži. Navíc pomáhá k lepšímu vzhledu. Zpomaluje příznaky stárnutí a pomáhá udržovat tělesnou a duševní kondici.

1.1.1. Historie masáží “Masáž osvěžuje tělo, cévy, pokožku a klouby, také posiluje nervy, vyvolává blahý pocit zdraví, čistoty a štěstí, ženy zvláště ji mají rády ježto masáž omlazuje.”

1.1.Nástěnná kresba z hrobky lékaře v Saqqare, Egypt 2330 př.n.l.

Toto jsou slova Sušruty, staroindické učebnice lékařství staré přibližně dva a půl tisíce let. Samozřejmě, že masáž jako taková je mnohem a mnohem starší. Již člověk doby kamenné si promačkával a rozhýbával namožené nebo pohmožděné svaly a klouby. Ovšem prvním konkrétním písemným dokladem o této činnosti je Ebersuv papyrus ze starého Egypta, který je některými badateli datován až do doby 5000 let př.n.l.. Již zde je masáž uváděna jako jeden z mnoha tehdejších léčebných prostředků. Jsou zde zaznamenány různé léčebné postupy staroegyptské medicíny a mezi nimi je uvedena i masáž. Další velmi starý doklad pochází z Číny-tradiční bašty neinvazivních technik léčby. Jde o kánon Nei Thing Sou Wen

14

1.1.HISTORICKÁ ANALÝZA (asi 3700 let př.n.l.), pojednávající o vnitřních obtížích. Jako jedna z léčebných metod se zde opět uvádí masáž. V Číně ovšem masáž patřila k celkovému životnímu stylu. Kombinovala se nejčastěji s gymnastickými, energetickými a vitalizačními cvičeními. V 6. stol. n.l. zde již dokonce existovala i vysoká lékařská škola, kde se masáž vyučovala jako léčebná metoda. Rovněž indická Ajurvéda, jejíž písemný záznam pochází přibližně z roku 1800 př.n.l., ji uvádí mezi svými léčebnými postupy. Ve starověkém Izraeli hrála masáž kromě léčebných účinků také roli rituální. Obdobná situace byla i v dalších tehdejších kulturách. Babyloňané, Asyřané, Peršané a posléze Řekové a Římané využívali léčebného, relaxačního a vitalizačního účinku masáží plnými doušky. Podle dochovaných zpráv se využívala dokonce i k léčení zlomenin. Jako masážní prostředky se tehdy užívaly různé oleje s přídavkem jemného písku a pryskyřic z různých dřev, kořenů a plodů, které měly účinek masáže zesílit. Jeden z nejslavnějších římských lékařů Cladius Galenus používal masáží přímo cíleně při výcviku gladiátorů. Plinius, proslulý římský přírodopisec, se nechával pravidelně třít, aby si ulevil od astmatu, a Julius César, který trpěl epilepsií, se nechával denně štípat, aby dosáhl úlevy od své neuralgie a bolesti hlavy. Konfucius, který žil v 5. stol. př.n.l., vypracoval mimo jiné i metodiku masáže. Hippokrates doporučoval masáž při onemocněních kloubů, páteře a bolestech svalů. V té době byly již rozlišovány různé kruhy masáží podle potřebného účinku. V „Kánonu lékařství“ od arabského filozofa a vědce 11.století Avicenna se píše, že úkolem masáže je ze svalů urychlit odplavení látek, které způsobují únavu nebo bolest. Dnes víme, že se jedná o kyselinu uhličitou a kyselinu mléčnou, které vznikají při zatížení svalů. Arabové zavedli do masáže některé pro nás neobvyklé hmaty a dokonce také práci nohama. Z Arábie se umění masáže rozšířilo do Turecka, Persie a Asie.

1.3.Sousoší z Indie

1.2.Ukázka z knihy Kánon lékařství

Ve středověku se v Evropě o masáži hovořilo vzhledem k pohrdání tělesnými požitky jen málo. Masáž se dočkala svého znovuvzkříšení až v 16. století a to hlavně zásluhou francouzského doktora Ambroise Parého. Moderní evropská masáž se zrodila v 19. století. Jméno, které se s jejím vznikem pojí, je Petr Henrik Ling. Ten se při svém misionářském působení osobně přesvědčil o blahodárném vlivu masáže.


15

1.1.HISTORICKÁ ANALÝZA To ho vedlo k tomu, že po svém návratu do Švédska založil v roce 1813 ve Stockholmu Ústřední ústav pro gymnastiku, kde vyučovala masáž. Ta se pak stala vzorem pro mnohé evropské masérské školy 19. století. Pro naši zemi je také důležitá masérská škola Isidora Zabludowského, který působil v Petrohradě a později v Berlíně. Napsal přes sto pojednání o masáži a z jeho školy vzešlo mnoho kvalitních masérů. V Čechách první písemné pojednání o masáži napsal ortoped Vítězslav Chlumský v roce 1906. Profesor balneologie Edvard Cmunt zavedl u nás masáž podle Zabludowského, pro kterou použil název klasická masáž. Z ní se potom odvodily další typy masáží. Masérská činnost byla však v Čechách povolena až od roku 1934. V současnosti existuje již velké množství různých druhů masáží. Navíc na základě moderních poznatků a různých kombinací s tradičními postupy vznikají další a další školy a směry. Avšak stále ještě jsou lidé, kteří si pod pojmem masáž představí pořádného "pořízka" s tělem zápasníka, jak se bez rozmyslu opírá do hekající a vzdychající oběti ležící na masérském stole. Naštěstí takto prováděným masážím je již odzvoněno. Masáž se ve většině případů používá jako prostředek fyzické a duševní relaxace, kde dochází k uvolnění ztuhlých svalů a kloubů, zlepšení prokrvení a tím i látkové výměny. Ta napomáhá lepšímu a rychlejšímu průběhu léčby míst, na které je masáž aplikována. Velmi významné také bývá následné ovlivnění centrálního nervového systému a dokonce i jednotlivých orgánů uvnitř těla přes reflexní oblouky a energetické dráhy-meridiány. Pokud mají být splněny tyto cíle, musí být masáž prováděna bez větších bolestí a násilí. Jinak dochází k reflexnímu stažení svalů jako odezvy na bolest. A výsledek je bohužel přesně opačný než bychom v tomto případě očekávali. Ostrá, rychlá a někdy i mírně bolestivá masáž bývá používána jen v ojedinělých případech, např. u sportovců těsně před výkonem, kde slouží k povzbuzení a zvýšení citlivosti.

1.1.2. Historie masážního stolu První takzvané masážní stoly používali již staří Římané a Řekové. Byly vyrobeny z mramoru nebo dřevěných prken.

16

1.1.HISTORICKÁ ANALÝZA Tehdy byly známé pod výrazem plinths. V Řecku se využívaly ve velkých tělocvičnách v průběhu let 800-146 př.n.l a v Římě v období 300 př.n.l. až 476 n.l.. Samotný pojem „masážní stůl“ je starý bezmála 100 let. Objevil se někdy v průběhu roku 1920. Dříve se lůžkům určeným k masážím říkalo jednoduše pohovka či divan, jednalo se tedy o obyčejný kus nábytku. Tohoto označení se užívalo zejména ve Viktoriánské době v průběhu 19.století. Tyto pohovky byly vyplněny koňskými žíněmi a potaženy sametem nebo nějakým podobným materiálem. Ve srovnání s obyčejnými vyšetřovacími lékařskými stoly byly tyto velice pohodlné a komfortní. Další generaci masážních stolů tvořily vyšetřovací lékařské lůžka. Vyráběla se z tvrdého dubového dřeva. Tyto stoly byly hodně univerzální. Splňovaly několik funkcí a jednou z nich byl právě masážní stůl. Dále se také využívaly jako tělocvičné nářadí. Byly vycpány koňskými žíněmi a potaženy tlustou kůží. Mezi lety 1910 a 1925 byly sestrojeny první vibrační masážní stoly. Využívaly se zejména v sanatoriích a lékařských ordinacích. Byly dřevěné bez jakékoliv výplně. V průběhu první světové války se využívaly nehybné masážní stoly. Byly vyrobeny z obyčejného dřeva a tenkého plastového potahu s bavlněnou nebo slaměnou vycpávkou. První přenosný masážní stul vznikl kolem roku 1930. Měl dřevěnou kostru s kovovými či dřevěnými nohami. Kupodivu byly tyto stoly již velmi důmyslně vymyšleny. Systém páček pro otvírání a zavírání byl téměř dokonalý. První odlehčené stoly z hliníku začala vyrábět firma Battlecreek Company v Michiganu v roce 1940. Ani první nepřenosný masážní stůl neobsahoval otvor pro obličej. Tento otvor v masážních stolech přenosných i nepřenosných se poprvé objevil v roce 1940. V roce 1980 se poprvé objevila obličejová kolébka, která se připevňovala ke konci masážního stolu.

1.4.-7.Oříklady masážních stolů v průběhu vývoje


17

1.2.TECHNICKÁ ANALÝZA Stoly sloužící k rehabilitaci se dělí na dva základní typy. A to kufrové masážní stoly a klasické stoly či lehátka. První typ kufrové stoly jsou jednoduše přenosné. Velice snadně se dají rozložit a uschovat do přenosných tašek nebo kufrů. Tato variabilita je specifická zejména pro soukromé maséry, které si zavoláte až do domu. Jsou charakteristické nízkou hmotností, která se pohybuje kolem 15 kg a vysokou únosností téměř až 250 kg. Do druhé skupiny patří všechny ostatní stoly. Tato skupina je tedy velice obsáhlá. Zahrnuje zejména nepřenosné masážní stoly, rehabilitační a vyšetřovací lehátka. Společným znakem je stálé umístění buďto v ordinaci nebo v masážním salonu.

1.2.1. Mechanismy a rozměry masážních stolů Tyto lůžka jsou buď zcela nepohyblivá, manuálně stavitelná či mechanicky ovladatelná. Mechanická se využívají zejména pro rehabilitaci. Pohyblivost je zajištěna nejjednodušeji utahovacím systémem páček a u mechanických lůžek klasickým elektromotorem nebo plynovou vzpěrou. Plynové vzpěry jsou tažné nebo tlačné. Určujícími parametry jsou zdvih, jmenovitá síla, celková vestavná délka (bráno od osy koncovky k ose koncovky), typ koncovek (závit,oko,vidlička,kloubek aj.). Standardní barva válce bývá černá a koncovky bývají pozinkovány.

1.8.-9.Ukázka soudobých masážních stolů

Rozměry stolů a lehátek se typ od typu mění. Základní rozměry většiny stolů jsou 195x65 cm. Většinou jsou ale nabízeny rozšířené rozměry a to jak délka tak šířka. Konečná velikost se tak může vyšplhat až na 200x100 cm. Kvůli pohyblivosti se stoly dělí na 2 až 4 segmenty. Rozměry těchto segmentů se velice různí a nejde je nijak zobecnit.

1.2.2. Příslušenství Výrobci také nabízejí širokou škálu možných příslušenství, které umožňují postupně zlepšovat univerzálnost použití. Zejména pak ústní otvor v podhlavníku s krytem, který je

1.10.Princip plynové vzpěry


19

1.2.TECHNICKÁ ANALÝZA velmi důležitým prvkem při masážích či vyšetřování zad, kdy musí mít člověk volné místo pod hlavou umožňující volné dýchání. Dále také například rozšířenou úložnou plochu lehátka, kolečka s brzdou, přídavné sklápěcí opěrky, odkládací poličku, držák na hygienický papír, atd.. Volitelnost a kombinace přídavných prvků je téměř neomezená a závisí pouze na konkrétních potřebách a požadavcích.

1.2.3. Používané materiály

1.11.Obvyklé základní rozměry

Převažujícím materiálem rámů konstrukce bývají ocelové trubky nebo častěji eloxovaný hliník nabízený v různobarevném provedení. Eloxování je děj, při kterém pomocí proudu a roztoku kyseliny sírové vznikne na povrchu tenká tvrdá vrstva, která materiál chrání. Výhodou je, že se dá barvit. Tento povrch je velmi odolný např. proti poškrábání. Dále se na rámy využívá také klasické dřevo, které ovšem nemá takovou životnost, ale z hlediska estetičnosti je stále o krok dopředu. Proto se často používají kombinace těchto materiálů. Ložní část lehátka bývá vyrobena z tvrdého dřeva a nohy například z tenkostěnných ocelových trubek. Potahy bývají většinou z koženky, která se dá velmi snadno udržovat. Koženka je plastická hmota z polvinylchloridu (PVC), který je v dnešní době snad nejrozšířenějším plastem. Je to napodobenina kůže, která se běžně používá v čalounictví. Nabízena je v široké barevné škále. Jako výplň se pak používají polyuretany v podobě měkké pružné pěny. Do podvědomí se nám tyto plasty zapsaly zejména pod názvem molitany. Jejich výhodou je zejména prodyšnost, elasticita a vynikající dynamické vlastnosti.

1.2.4. Závěr 1.12.Polohovatelnost na základě systému páček

20

Masérské stoly, masážní stoly, masérské nebo masážní lehátka - to všechno jsou výrazy používané na pojmenování jedné a té samé kategorie výrobků, které patří k základní výbavě každého profesionálního sportovního nebo rehabilitačního maséra.

1.2.TECHNICKÁ ANALÝZA Skládací lehátka jsou určena především soukromým sportovním a rehabilitačním masérům, kteří často při poskytování masáží, cestují za svými klienty. Pevná masážní lehátka jsou určena masérům, kteří poskytují masáže svým klientům přímo ve svých masážních centrech a za svými klienty necestují. V dnešní době se také vyskytují rodiny, které chtějí mít masérský stůl přímo doma a využívají jenom služby svého soukromého nebo rodinného maséra.

1.13.Eloxovaný hliník

1.14.Polyuretan


21

1.3.DESIGNÉRSKÁ ANALÝZA Design má nesmírný vliv na způsob lidského života a rozvoj společnosti.Na počátku vzniku každého nového produktu tedy musí existovat prvotní myšlenka. Ta by měla být něčím víc než jen pouhým vyjádřením nového tvaru stávajícího designu. Design se nesoustřeďuje pouze na tvar předmětů. Důležitou roli hraje poslání a podstata výrobku.

1.3.1. Rozbor současného stavu Dle mého názoru se masážním stolům, ať přenosným či nepřenosným, z hlediska designu nevěnovala zatím žádná výraznější pozornost. Byly a stále ještě jsou přizpůsobeny spíše funkčnosti než jakési estetičnosti. Optimálním řešením je samozřejmě skloubení těchto dvou základních kritérií. Na masážní lůžka přenosná jsou kladeny jistě jiné nároky než na nepřenosná. U přenosných lůžek se každý masér zajímá především o skladnost. Tedy o velikost při rozložení lůžka a také o hmotnost. Logika tomu zajisté nechybí. Kdyby měl masér po designerské stránce opravdu vyvedené lůžko, které by ovšem vážilo 30 kg, a tudíž by musel těchto 30 kg povedeného designu přenášet několikrát týdně, zajisté by po pár týdnech uvažoval o koupi nového lůžka a zcela jistě by hlavním kritériem při nákupu byla již zmiňovaná hmotnost a skladnost. Proto bych tyto lůžka separovala do úplně speciální kategorie. Hlavními znaky této kategorie by pak byl jakýsi racionální přístup vycházející v prvé řadě z funkce. Logické řešení výšek, šířek, hloubek a případně úhlů. Jiná situace je ovšem u nepřenosných lůžek. Tedy u masážních stolů. Tyto stoly by zcela jistě měly splňovat jak kritéria dobrého designu tak technických parametrů. Po technické stránce už ovšem bude kladen důraz ne na hmotnost, ale především na polohovatelnost.

1.15.-16.Současné masážní salony


23

1.3.DESIGNÉRSKÁ ANALÝZA Po estetické stránce se designérům otvírá zcela nový svět. Ba dokonce jakási dosud nepoznamenaná krajina. Setkala jsem se pouze s lůžky klasickými. Ničím neurážejícími, ale také ničím zajímavými. Jelikož je masážní stůl ve všech salonech jakýmsi středobodem, očekávala bych větší důraz kladený na jeho estetičnost. Nezanedbatelný vliv na to mají jistě i používané materiály. Tedy především hliníkové a ocelové konstrukce, které jsou již časem prověřeny. Částečně se vrací i dřevo, ale také bohužel bez jakékoliv inovace. Samozřejmě neupírám těmto materiálům jejich bezesporné kvality! Ale také mám pocit, že se jaksi zapomnělo na vlastnosti, kvůli kterým se těchto materiálů začalo využívat. Například u oceli je to jakási extrovertnost. Vlastnost zrcadlit okolní svět a násobit tak prostor. Zároveň je pro mě jakákoliv kovová konstrukce symbolem čistoty a sterility. Dříve symbolizovala novou věčnost, standart, sérii a mezinárodní styl. Tyto materiály jsou nekonečně pružně obyvatelné. Poskytují možnost samonosné konstrukce, minimální prostorové hmotnosti a elegantní kresby linií. Dřevo má také své bezesporné kvality. Skýtá možnosti vytvořit pevnou a pružnou plochu v plynule tvarovaných liniích korespondujících s organickým tvaroslovím. Na to všechno se ale bohužel v dnešní době jaksi zapomíná. Jediným jakýmsi inovačním prvkem u masážních stolů je používaná barevnost, která se odrazila jak na konstrukci tak i na čalounění. Jediným prvkem, který by upevnil celkový dojem z návštěvy masážního salonu je tedy barva. V minulosti byly na tyto lůžka kladeny bezpochyby větší nároky. Vyplývá to i z toho, že masážní stůl byl plnohodnotnou součástí obvyklého nábytku. Bylo o něm uvažováno jako o jakési pohovce či divanu do obytné místnosti. Po estetické stránce byly tedy určitě propracované, ale zase byly neodlišitelné od všedního nábytku. Mám tedy pocit, že v minulosti udělali jakýsi pomyslný krůček kupředu a v současnosti jsme se vrátili mírně zpět.

24

1.3.DESIGNÉRSKÁ ANALÝZA 1.3.2. Závěr V současném stavu masážních lůžek shledávám značné mezery. Od tohoto bezesporu hlavního a dominantního prvku masážního salonu bych očekávala jakousi průbojnost a snad i dokonce vtíravost. Celkově by měl masážní stůl vdechnout místnosti život a taktéž hravost. Měl by se stát plnohodnotnou součástí interiéru. Přizpůsobit se tomu, kdo a jak bude toto prostředí využívat. Přikláním se tedy spíše k jakémusi emocionálnímu přístupu. Vedle funkčních nároků musí tento řekněme nábytek splňovat i nároky na pocity člověka. Navazuje určitý citový vztah. Reaguje tak na monotónnost a sériovost výroby. Do toho problému by zajisté měla proniknout kreativnost designéra. Tedy fantazie a individuální výraz spíše než racionalita tabulek norem.


25

1.4.PRUVODNÍ ZPRÁVA Současný trh se pyšní širokou paletou všech možných masážních stolů. Zdá se tedy, že masér si může vybrat lůžko speciálně dle svých přání a požadavků. Opak je však pravdou. S kvalitou lůžek roste samozřejmě i cena. K mému údivu se cena nejvíce vyšperkovaných a takměř dokonalých masážních stolů může vyšplhat bezmála až na čtvrt milionu. Tato profesionální lůžka jsou ovšem dostupná pouze v zahraničí, zejména pak ve Spojených státech amerických. Celková suma se tedy ještě navrší i cenu za přepravu. Musím tedy racionálně uznat, že v našich poměrech se nevyskytují tak prosperující masážní salony, jejichž majitel by si mohl dovolit investovat takovou sumu pouze do masážního stolu. Z praxe vím, že se suma, kterou je většina masérů ochotna za tento stůl vynaložit, pohybuje kolem šesti tisíc korun. K utvrzení svých názorů jsem vše konzultovala se zkušeným masérem. Soustředila jsem se hlavně na skloubení ceny a potřeb maséra. Probrala jsem s ním všechny nedostatky a ve svém navrženém designu se snažím tyto nedostatky napravit.

1.4.1. Konzultace s masérem Při rozmluvě s masérem jsme přišli na základní nedostatky masážních stolů. Za největší problém považuji fakt, že při jistém typu masáže, kdy masér potřebuje zvedat končetiny masírovaného člověka, používá k tomuto jakýchsi polystyrénových kvádrů. Těmito kvádry pak podkládá člověku masírovanou končetinu. Tento kvádr se tedy rázem stává součástí masážního stolu. Zároveň se tak podílí i na celkovém výrazu designu stolu. Dalším velkým nedostatkem je úložný prostor. Ten se zatím u masážních stolů vůbec neřešil. Faktem zůstává, že masér při své činnosti potřebuje spoustu pomůcek. Od různých masážních přípravků až po ručníky či ubrousky. Většinou si tedy masér musí pořídit jakýsi odkladový stolek, kam může všechny pomůcky ukládat. Další nevýhodou je, že při masáži zad si masírovaná osoba musí podepřít hlavu. Buď o hlavovou opěrku, která je přídavná ke stolu, nebo je tento problém řešen otvorem v samotném masážním stolu. Dle maséra dochází k otlačení od opěrky v obličejové části, což je masírovaným osobám velmi nepříjemné. Bohužel musím konstatovat, že dle mého názoru je řešení tohoto problému jakýmsi začarovaným

1.17.Masér se zákazníkem


27

1.4.PRUVODNÍ ZPRÁVA kruhem. Pokud je potřeba opřít hlavu tak, aby mohl člověk dýchat, je tedy nevyhnutelné, že se musí projevit na obličeji známky otlačení. Ovšem vyřešení samotného problému polohovatelnosti a odkladového místa považuji za významný krok kupředu při návrhu designu masážních stolů. Rozhodujícím je tedy zabalit všechny tyto jakési inovace do jednoduše řečeno cenově přijatelného obalu.

1.4.2. Části masážního stolu Masážní stůl jsem rozdělila do několika segmentů. Jednak z důvodu principu polohovatelnosti a také jednak z důvodu přípravných oprav. Bezpochyby bude jednodušší vyměnit či opravit konkrétní část masážního stolu než složitě rekonstruovat celý stůl, v nejhorším případě pořídit stůl nový. 1.18.Princip klasického roštu

1.19.Systém zvedání u křesel

Hlavní dělení stolu je na části pevné a na samotnou matraci. Základním segmentem je samotné tělo stolu. Do této hlavní nosné konstrukce se vkládá rám s roštem. Toto dělení jsem provedla hlavně z důvodu jakési dýchatelnosti matrace. Kvůli snadnější manipulovatelnosti je tělo stolu opatřeno kolečky. Dalším segmentem jsou police úložného prostoru, které jsou vzájemně propojené. Celkem jsou tři. Rozkládají se pod celou šířkou stolu, což skýtá dostatečný úložný prostor. Jedna z polic, která je umístěna nejníže ve směru od stojícího maséra, je řešena výsuvným systémem. Poslední pevnou částí masážního stolu je přídavná podpěra hlavy. Samostatnou částí je také matrace. Taktéž z důvodů vyměnitelnosti a také hygieny, která je u masážních stolů také velmi důležitá. Samotná matrace je dále členěna také do několika podsegmentů. Ty jsou ovšem pevně spojeny. Členitou matrací jsem použila z důvodu jakési „masáži v masáži“. Zamýšleným efektem je, aby již samotná matrace byla při ležení pohodlná a tudíž aby nepřímo dopřávala masírované osobě pocit uvolnění a pohody.

1.4.3. Technické parametry Všechny technické parametry se odvíjí od ergonomického řešení. Veškeré rozměry musí být přizpůsobeny člověku.

28

1.4.PRUVODNÍ ZPRÁVA Důležitým aspektem jsou principy polohovatelnosti stolu. Z hlediska zvoleného principu jednoduchosti jsem v tomto duchu řešila i veškeré technické parametry vyplývající z této polohovatelnosti. Systém zvedání částí pro ruce a nohy je totožný se systémem zvedání polohovatelných lehátek. Tento systém jsem zvolila jednak z již zmiňované jednoduchosti, ale také z důvodů podobnosti použitých materiálů. K polohovací části patří rameno, které je sklopné. K rámu je připevněn systém s otvory, do kterých zapadá rameno. Tento systém je použit u všech částí pro končetiny. Samotná výška stolu se zvedá pomocí kolíků. Zvedá se vždy jedna a druhá strana zvlášť. Na každé straně jsou s rámem stolu spojeny dvě nohy s otvory, které zapadají do děr v nohou samotného stolu. Dále jsou také na každé straně dva pojistné kolíky, které jsou spojeny a ovládají se tedy současně. Usnadňují tak manipulaci při polohování, které většinou provádí jeden člověk. Kolíky jsou umístěny na vnitřní straně stolu. Výsuvný úložný prostor je řešen pomocí kolejnic. Manipulaci se stolem jsem vyřešila pomocí dvou koleček na jedné straně stolu a madel pro ruce na druhé straně. Přídavný otvor pro hlavu jsem řešila dosud netypickým způsobem. Tento otvor slouží k opření obličejové části při masáži zad. Z důvodu většího pohodlí jsem tuto část rozšířila ještě o opěrná místa pro ruce. Masírovaná soba si tak může ruce opřít v okolí hlavy, nebo je nechat ležet podél těla. Vše záleží na vůli člověka, či na potřebách maséra.

1.20.Michelangelův kánon

1.4.4. Ergonomické řešení Masážní stůl neodmyslitelně patří k člověku. Proto nejdůležitějším aspektem při navrhování tohoto stolu byla ergonomie. Člověk bezprostředně podléhá tzv. ergonomickým kritériím a parametrům. Ze všech těchto parametrů je nejdůležitějším rozměr člověka. Veškeré rozměry lidského těla souvisí s výškou člověka. Při navrhování jakéhokoliv stroje či zařízení se velmi často vychází z průměrné lidské postavy. Což je cca 95% osob. Z tohoto předpokladu jsem vycházela i já ve svém návrhu.


29

1.4.PRUVODNÍ ZPRÁVA Masážní stůl musí být z ergonomického hlediska uzpůsoben 2 osobám. A to jak člověku masírovanému, tak člověku masírujícímu. Osobě, která je masírovaná, je stůl přizpůsoben v rozměrech roštu. Tedy v délce a šířce roštu. Také jsou poměrně vyřešeny délky a šířky stavitelných částí pro ruce a nohy. V neposlední řadě také základní rozměry části roštu pro oblast trupu. Přídavný díl pro hlavu jen samozřejmě také přizpůsoben rozměrům hlavy. A z hlediska pohodlnosti je tento rozměr naddimenzován. Pro maséra je stůl uzpůsoben celkovou výškou. Z hlediska přizpůsobivosti je výška stavitelná po 10 cm v rozmezí 70-80-90cm. Odpovídá tedy jak různým postavám maséra, tak potřebě různé výšky při provádění rozličných masáží. 1.21.Rozměry lidského těla

Důležitým prvkem u tohoto masážního stolu je také úložný prostor a polohovatelnost polic. Rozměry a zvláště pak výška všech polic vychází také z ergonomických požadavků.

1.4.5. Polohovatelnost stolu Polohovatelnost masážního stolu jsem zcela přizpůsobila potřebám maséra. Všechny tyto potřeby vychází z různých druhů masáží. Polohovatelností jsem se snažila docílit pro maséra přístupnosti všech svalů. Stůl je tedy polohovatelný jak v oblasti nohou, tak v oblasti rukou. Tuto polohovatelnost zajišťuje pohyblivost rámu. Všechny tyto části jsou polohovatelné dvoustupňově, což zajišťuje dostatečnou funkčnost pro potřeby maséra. V hlavové oblasti je stůl výkyvný z čistě funkčního hlediska. A to z důvodu přístupnosti pojistného kolíku k přídavné opěrce hlavy. Samotná výška stolu je pak regulovatelná ve třech stupních. Dále jsem navrhla výsuvnou část úložného prostoru. A to tu část, která je nejblíže k zemi. Tato police je rozdělena na dvě samostatné police, které se vysouvají na dvě strany.

1.4.6. Použité materiály V méně tradičním duchu jsem za výchozí materiál zvolila dřevo. V tomto případě ve mně vyvolává dojem klidu, pocitu bezpečí a v neposlední řadě také luxusu. Což jsou dle mého

30

1.4.PRUVODNÍ ZPRÁVA názoru u masážního stolu ty nejpodstatnější parametry z hlediska dojmů, které by měl člověk z návštěvy masážního salónu mít. Samozřejmě veškeré spoje a kolejnice použité na policích jsou z kovu z důvodů lepších mechanických vlastností. Ovšem tyto prvky jsem se snažila všechny ukrýt, takže při běžném pohledu si jich člověk určitě nevšimne. Částečně se odkrývají jen při polohování stolu. Typ použitého dřeva může záviset čistě na vkusu maséra. Stůl by se jistě mohl vyrábět ve více variantách. Předpokládám, že by se většinou jednalo o dřevo dostupné z našich krajů. Příkladem třešeň, dub či javor. Ovšem nebránila bych se ani exotickým dřevinám, které se postupně stává více než módní záležitostí. Z počátku se ze vzácných dřev začal vyrábět zpočátku zahradní nábytek, časem pak i například podlahové krytiny a obklady stěn. Dnes už na tento materiál můžeme narazit takřka všude. Wenge, teak, bambus, zebrano, merbau, jatoba. To jsou jen některá z exoticky znějících jmen, pod nimiž se skrývají pro mnohé možná stejně exotické dřeviny z Asie, Afriky, Severní i Jižní Ameriky. Je pravdou, že tyto dřeviny mají pro českého člověka jistě atraktivnější vzhled, nabízí také větší barevnou škálu než dřeva tuzemská a to ve světlých i tmavých odstínech. Cizokrajné dřeviny však navíc bývají také tvrdší a stabilnější než ty evropské. Jsou tedy rozměrově stálé a dostatečně pružné. Odolávají lépe vlivům okolí a změnám, nevysychají tolik, méně se kroutí a některé velice dobře odolávají vodě. Díky svým vlastnostem se vyrovnají i masivnímu dřevu a díky svému atraktivnímu vzhledu nad ním často vítězí. Proto bych se raději přikládala k těmto tropickým dřevinám. Dle mého názoru se v tomto případě jistě vyplatí si raději připlatit.

1.22.Křeslo z teakového dřeva

Na matraci jsem použila klasický polyuretan. Ovšem s větší pevností a bez jakéhokoliv potahu. Použitím různých vstupních surovin a změnou reakčních podmínek si můžeme vytvořit polyuretan doslova na míru. Polyuretan jsem vybrala z důvodu stále přetrvávajících výborných vlastnosti. A to prodyšnost, elastičnost a vynikající dynamické vlastnosti, které zajišťují vysoké pohodlí v čalounictví. 1.23.Druhy tropických dřevin


31

1.4.PRUVODNÍ ZPRÁVA 1.4.7. Barevné řešení Barvy jsou vždy při řešení designérského návrhu velmi důležité. Barvou je možné opticky rozšiřovat. Barvy také ovlivňují vnímání celého prostoru, rozlišování předmětů, pociťování chladu a tepla. Barevné řešení vyplývá především z barvy zvoleného dřeva. Dle mého názoru lépe působí dřeva tmavší. Světlejší odstíny působí dojmem jakéhosi levného kusu nábytku. Vyvolávají ve mně pocit kuchyňského stolu. Přikláním se tedy k variantě tmavého dřeva, které se může skombinovat s jakoukoliv barvou matrace. Volila jsem barvy zejména v teplých odstínech. Tyto barvy vyvolávají dojem tepla, mají povzbuzující účinky, ale zároveň si také vynucují pozornost a působí na krátkodobé zvýšení pozornosti člověka. Do těchto barev patří zejména žlutá, oranžová a červená. Volila jsem odstíny oranžové, která podporuje smyslový kontakt s okolím. Naopak z barev studených bych variantně volila odstíny zelené, které psychicky uklidňují a osvěžují.

1.4.8. Vývoj návrhu designu Již od prvopočátku jsem věděla, že chci do této rehabilitační pomůcky vnést jakýsi klid, jasnost, jednoduchost a logičnost. Vycházela jsem z myšlenky, že masážní stůl je opravdu jakýmsi stolem, takže by si měl zachovat i jeho tvary a proporce.

32

1.4.PRUVODNÍ ZPRÁVA Dále jsem se snažila skloubit potřeby maséra s mou představou a vizí.

Velkým nedostatkem u masážních stolů je absolutní mezera v řešení úložného prostoru. Vybírala jsem z několika možných variant.

Velmi důležitým krokem bylo vyřešit všechny technologické požadavky.

Na závěr jsem řešila barevné varianty.


33

ZÁVER Můj návrh se vyvíjel přesně dle požadavků zkušeného maséra, který až z dlouhodobé praxe pozoroval klady a především nedostatky současných masážních lůžek. Tyto nedostatky jsme se postupně snažili vyřešit. Ve svém návrhu jsem se snažila soustředit nejen na estetické a ergonomické požadavky, ale také na technologické nároky. Návrh je tedy komplexnější a slovo designerský v tomto případě můžeme chápat v celém svém rozsahu. Za velmi důležité také shledávám řešit problém, který je mi nějak blízký. Musí mně oslovit a zároveň se mě také musí nějak týkat. Myslím, že v dnešní době, kdy má většina populace problémy s držením těla či s bolestí svalstva v širokém slova smyslu, jsem zvolila téma bakalářské práce velmi aktuální. Paradoxně se této problematice v současnosti nevěnuje až taková pozornost, kterou by si zasloužila. Konečný návrh tedy vyplývá z postupného seznamování se s celkovou problematikou masážních stolů. Vytvořila jsem návrh, který je jistě pro většinu masážních salonů přínosem. A to je dle mého názoru hlavním úkolem designéra.

34

POUŽITÁ LITERATURA [01] Almanach designtrendu 1999/2000, Published by Arisa [02] Ak.arch. Vladimír Soukenka, Design nábytku, vydavatelství ČVUT, 1994 [03] Prof.Ing.arch. Zdeněk Denk,CSc., Průmyslový design, nakladatelství VUT Brno, 1991 [04] Kolektiv autorů, Kniha o masáži, Východoslovenské vydavatel`stvo Košice, 1992 [05] S. Gilbertová, O. Matoušek, Ergonomie. Optimalizace lidské činnosti, Grada Publishing, Praha 2002 [06] S. Kumar, Rehabilitation and ergonomics:complementary disciplines, Canad. J. Rehabil., 1989 [07] O. Sláma, Obecná a školská ergonomie, vydavatelství UP, Olomouc 1994 [08] Ing.Dana Rubínová, Ph.D., Ergonomie, Akad. nakladatelství CERM, Brno 2006

www.budfit.info.cz www.masaze-burda.net.cz www.sweb.cz www.happymaterials.cz www.zelys.com www.eckold.cz www.massagemag.com


35

SEZNAM OBRÁZKU [1.1.] [1.2.] [1.3.] [1.4.] [1.5.] [1.6.] [1.7.] [1.8.] [1.9.] [1.10.] [1.11.] [1.12.] [1.13.] [1.14.] [1.15.] [1.16.] [1.17.] [1.18.] [1.19.] [1.20.] [1.21.] [1.22.] [1.23.]

36

Kniha o masáži, Východoslovenské vydavatel'stvo, Košice 1992 Www.volny.cz/marekst/masaze/avicena Www.volny.cz/marekst/masaze/avicena Http://www.ancientmassage.com/history.htm Http://www.ancientmassage.com/history.htm Http://www.ancientmassage.com/history.htm Http://www.ancientmassage.com/history.htm Www.resi.cz/catalog.php?product=1090.000 Www.resi.cz/catalog.php?product=1090.000 Www.eckold.cz Www.resi.cz/catalog.php?page=pricelist Www.resi.cz/catalog.php?page=pricelist Www.gravirovani.com/materialyplato.htm Www.happymaterials.com Http://panorama.corinthia.cz/hotel/cz/volnycas-a-sport/masaze/ Http://panorama.corinthia.cz/hotel/cz/volnycas-a-sport/masaze/ Http://www.skvfmeshop.cz/eshopvyrobky.php?kategory=24&vyrobek=35&PHPS ESSID=75ab9282bd5af4d32f930d971f3042a9 Http://www.kopeko.cz/rosty/perfect.php Www.sednisi.cz Skripta.ft.tul.cz/data/2006-08-24/13-38-27.pdf S. Gilbertová, O. Matoušek, Ergonomie. Optimalizace lidské činnosti, Grada Publishing, Praha 2002 Http://bydleni.atlas.cz/interiery/111611exoticke-dreviny-v-interieru.aspx Http://bydleni.atlas.cz/interiery/111611exoticke-dreviny-v-interieru.aspx

SEZNAM PRÍLOH [01] [02] [03] [04] [05]

Sumarizační poster A1 Technický poster A1 Ergonomický poster A1 Model 1:6 Dokumentační CD


37

MASÁŽNÍ STUL SUMARIZACNÍ POSTER

MASÁŽNÍ STUL TECHNICKÝ POSTER 150

60x50

130

410

410

50

450

700-900 280

100

480

960

260

80

2015

M 1:12

610

610

M 1:21

610

800

MASÁŽNÍ STUL ERGONOMICKÝ POSTER 6 9

057

280 280

750 20 260 6

M 1:14

190 190 380380

No title

Recommend Documents