„Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků“ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ
Karviná – Mizerov, Majakovského 2219
Určeno pro
8. – 9. třída
Sekce
Rozšířená
Předmět
Dějepis
Téma / kapitola
Protektorát Čechy a Morava, odboj
Zpracoval (tým 1)
Mgr. Aleš Homan, Ph.D.
Protektorát Čechy a Morava, domácí a zahraniční odboj V této kapitole se dozvíte:
O vzniku Protektorátu Čechy a Morava a jeho postavení v rámci německé říše
O životě v protektorátu a rozdělení české společnosti
O protiněmeckých demonstracích a počátcích protinacistického odboje
O domácím a zahraničním odboji
Budete schopni:
Vysvětlit postavení Protektorátu Čechy a Morava v rámci německé říše
Definovat dlouhodobé a krátkodobé cíle nacistů v Čechách a na Moravě
Pochopit všední život lidí za okupace
Objasnit příčiny a důsledky atentátu na R.Heydricha
Popsat činnost hlavních odbojových skupin
Popsat účast čs. vojáků v boji proti nacistům
Klíčová slova této kapitoly: Protektorát, germanizace, antisemitismus, arizace, kolaboranti, Jan Opletal, odbojové organizace, R. Heydrich, atentát, RAF,
Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 3 hodiny
Protektorát Čechy a Morava, domácí a zahraniční odboj
1. 2. 3. 4. 5.
Vznik Protektorátu Čechy a Morava Život v protektorátu Počátky protiněmeckého odboje Domácí odboj Zahraniční odboj a hlavní bojiště čsl. jednotek za 2. světové války
2
ad 1) Vznik Protektorátu Čechy a Morava
15.března1939 obsadila německá armáda bez boje území druhé republiky; tím zanikla druhá republika a Němci vyhlásili Protektorát Čechy a Morava
Jediným místem, kde se čs.vojáci bránili postupující německé armádě byly Čajánkovy kasárny ve městě (název města najdete v tajence)
Slovensko bylo od 14.března 1939 samostatným státem – Slovenský štát vznikl s podporou Hitlera a Slovensko bylo v následujícím období spojencem Německa
Protektorát byl plně podřízen Německu a byl součástí německé říše; formálně vládla protektorátní vláda (v čele R. Beran, později A. Eliáš – spolupracoval s odbojem a později byl popraven), státním prezidentem byl Emil Hácha; skutečnou moc však měla německá okupační správa v čele s říšským protektorem (Konstantin von Neurath)
Německé plány s protektorátem byly následující: a) Dlouhodobý cíl – germanizace (poněmčení) českého a moravského prostoru (včetně obyvatelstva), rasově vhodní obyvatelé měli být poněmčeni, část obyvatelstva vysídlena; tento cíl byl za války odsunut na pozdější dobu b) Krátkodobý cíl – maximálně využít českého průmyslu, zemědělství, armádní výzbroje bývalé čs.armády a českých lidí (pracovní síly) – tisíce mladých lidí byly totálně nasazeny na práci do Německa (pro válečné potřeby nacistického Německa)
Ad 2) Život v protektorátu
Nacistický režim po obsazení Čech a Moravy zrušil řadu společenských, kulturních a tělovýchovných organizací; došlo k první vlně zatýkání
zavedena cenzura (úřední dohled), bylo omezeno poslouchání rádia (za poslech vysílání z Londýna hrozil trest smrti) zaveden přídělový systém (lístky) zavedena protižidovská opatření (podle norimberských zákonů); nacisté nejprve získali židovský majetek (arizace – do židovského podniku nasazen nežidovský správce) a dále se zaměřili na oddělení Židů od české společnosti (systém zákazů pro Židy, později museli Židé nosit zvláštní označení – žlutou hvězdu), následovaly transporty Židů do Terezína (ghetto) a odtud byli odesíláni do vyhlazovacích táborů (Osvětim)
česká společnost za okupace: a) většina národa – nesouhlas s okupací, ale strach z nacistů, pasivita, snaha přežít (kdo pracuje pro Německo a nezapojuje se do protiněmeckých akcí, má relativně klid a velkou šanci přežít) b) aktivní bojovníci proti okupaci – malá část českých vlastenců, nebáli se riskovat svůj život a snažili se různými způsoby bojovat proti nacistům; byli soustřeďováni v odbojových skupinách a organizacích c) zrádci a kolaboranti – mohli se v této době díky nacistům prosadit, udavači, kariéristi, fašisté a někteří politici (kolaboranti)
3
ad 3) Počátky protiněmeckého odboje
živelný odpor proti okupantům - ihned po okupaci – strhávání nacistických symbolů, drobné sabotáže v továrnách (poškozování strojů), protiněmecké nápisy masové demonstrace u příležitosti významných výročí – např. výročí upálení Jana Husa, svátek sv. Václava; největší demonstrace proběhla 28. října 1939 (u příležitosti vzniku ČSR) – srážky demonstrantů s nacisty, při potlačování demonstrace byl zastřelen dělník V. Sedláček a smrtelně zraněn student medicíny Jan Opletal během pohřbu Jana Opletala (15.11.1939) došlo k další demonstraci (především studenti) – následovala odveta nacistů – brutální zákrok proti studentům – 17.listopadu 1939 vlna zatýkání, 9 studentů zastřeleno, 1200 odvezeno do koncentračního tábora Sachsenhausen, nacisté uzavřeli české školy (dodnes 17.11. Mezinárodní den studentů)
ad 4) Domácí odboj
odboj vzniká z vlastenectví českých lidí, kteří se nebáli riskovat svůj život postupně vzniklo několik ilegálních organizací – jejich zaměřením byl boj proti okupantům a následná obnova Československé republiky Hlavní odbojové organizace:
Politické ústředí (PÚ) – hlavně politici bývalých politických stran, měli spojení se zahraničím (Londýn) Obrana národa (ON) – nejrozsáhlejší odbojová organizace, hlavně bývalí důstojníci a vojáci, s ON spolupracoval i předseda protektorátní vlády Alois Eliáš; chtěli tajně připravit vojsko pro povstání proti Němcům v závěru války Petiční výbor „Věrni zůstaneme“ (PVVZ) Na jaře 1940 došlo ke sjednocení domácích odbojových organizací – jednotné vedení Ústřední vedení odboje domácího (ÚVOD) Komunistická strana – ilegální KSČ, orientace na Moskvu, samostatná činnost, spolupráce s ostatním odbojem až od roku 1941 (po napadení SSSR)
Formy odporu:
Vydávání ilegálního tisku, vylepování letáků Vydávání falešných dokumentů Pomoc pronásledovaným a jejich rodinám Ukrývání parašutistů Získávání a ukrývání zbraní Zpravodajská činnost (rádiové spojení s Londýnem) Diverzní (záškodnické) akce
Německé akce proti odboji:
Snaha nacistů zničit protiněmecký odboj, hlavní roli hrálo gestapo (německá tajná policie), pátrání po odbojářích, nasazování udavačů, zatýkání, tvrdé tresty (vězení, popravy) 1941 vyvrcholila aktivita českého odboje (stávky v továrnách, sabotáže, záškodnické akce) K potlačení odboje byl do Prahy vyslán Reinhard Heydrich (jako zastupující říšský protektor), měl politiku cukru a biče – chtěl si získat české dělníky zlepšením pracovních podmínek + lepší příděly a zároveň brutálně potlačit jakýkoliv protiněmecký odpor Ihned po příchodu do Prahy vyhlásil Heydrich stanné právo – vlna zatýkání, teror, popravy, odbojové organizace byly téměř zničeny, tisíce lidí poslány do koncentračních táborů
4
Na pomoc skoro zničenému domácímu odboji byli z Londýna vysíláni do protektorátu parašutisté (měli za úkol podpořit odboj, obnovit rádiové spojení odboje s Londýnem) V Londýně bylo dále rozhodnuto o speciální akci – zabít Heydricha; v prosinci 1941 byli nad protektorátem vysazeni čs. výsadkáři (skupina Anthropoid), podporováni byli další skupinou Silver A; díky domácímu odboji byli ukryti v Praze a připravovali atentát 27.května 1942 spáchali parašutisté Jan Kubiš (Čech) a Jozef Gabčík (Slovák) atentát na Heydricha; počkali si, až bude auto s Heydrichem projíždět prudkou zatáčkou v Praze – Libni, selhal samopal, na Heydricha byla hozena bomba, Heydrich byl zraněn a na následky atentátu za několik dní zemřel Atentát posílil prestiž čs.odboje ve světě (byl zavražděn jeden z nejvyšších nacistických představitelů); atentát zároveň vyvolal brutální odvetu nacistů – období následujícího teroru nazýváme heydrichiáda – stanné právo, zatýkání, popravy (1600 lidí zastřeleno), teror vyvrcholil v červnu 1942 vyhlazením obce Lidice na Kladensku a obce Ležáky u Chrudimi Nacisté nedokázali parašutisty – atentátníky najít, schovávali se s dalšími parašutisty v kostele sv. Cyrila a Metodě v Praze, nakonec je zradil Karel Čurda, Němci kostel obklíčili, sedm parašutistů bojovalo v obklíčení, nakonec všichni spáchali sebevraždu, aby nepadli do rukou nacistů Teror nacistů za heydrichiády byl tak brutální, že vnesl strach mezi obyvatelstvo, během heydrichiády byl český domácí odboj téměř zlikvidován
Ad 5) Zahraniční odboj a hlavní bojiště čsl. jednotek za 2. světové války a) Západní odboj – v Londýně, demokratický (v čele E. Beneš); ustavena exilová vláda (postupně byla uznána zeměmi, které bojovaly proti nacistickému Německu); cíl – zneplatnit mnichovskou dohodu a obnovit ČSR b) Komunistický odboj – v Moskvě, hlavní představitel Klement Gottwald, stejně jako demokratický odboj chtěli osvobození ČSR, ale zároveň chtěli v ČSR vytvořit komunistický režim; silná podpora tohoto cíle ze strany SSSR Čs. vojáci v zahraničí
Po obsazení druhé republiky německou armádou odešli mnozí do Polska, po vypuknutí války pomáhali bojovat Polákům proti Němcům, po porážce Polska odešli do SSSR (mnozí ale byli zatčeni a zavřeni do sovětských táborů gulagů) nebo se jim podařilo dostat do Francie (i ve Francii bojovali proti Němcům, po porážce Francie se přesunuli do Velké Británie) Čs.vojáci bojovali jako součást britského vojska v Sýrii, 1941 pomáhali Britům při obraně severoafrické pevnosti Tobrúk (Lybie) Čs. letci jako součást Britského královského letectva (RAF), významně pomáhali Britům v letecké bitvě o Anglii (310., 312.a 313.stíhací peruť, 311.bombardovací peruť) Na území SSSR byly budovány čs. vojenské jednotky až po souhlasu sovětské strany (1941); poté byli propuštěni i Češi doposud zavření v sovětských táborech; čs. jednotky se formovaly v Buzuluku (velitel podplukovník Ludvík Svoboda), vyznamenali se např. v bitvě u Sokolova (1943)
5
Shrnutí kapitoly 15.března 1939 obsadila německá armáda bez boje území druhé republiky; tím zanikla druhá republika a Němci vyhlásili Protektorát Čechy a Morava. Protektorát byl plně podřízen Německu a byl součástí německé říše. Formálně zde byla česká protektorátní vláda (předseda vlády R.Beran, později A.Eliáš, který spolupracoval s odbojem) a státní prezident Emil Hácha. Skutečnou moc měla však německá okupační správa (v čele říšský protektor Konstantin von Neurath, později ho vystřídal R.Heydrich jako zastupující říšský protektor). Němci měli s protektorátem dlouhodobé plány (germanizovat – poněmčit - český a moravský prostor, včetně obyvatel), ale s ohledem na válku se zaměřili především na maximální využití českého průmyslu, zemědělství, armádní výzbroje a českých lidí (mladí lidé byli posíláni na práci do Německa). Ihned po zřízení protektorátu nacisté zrušili řadu českých tělovýchovných, kulturních a společenských organizací, proběhla první vlna zatýkání, byla zavedena cenzura. Nacisté zavedli rovněž protižidovská opatření, nejprve se zmocnili židovského majetku a následně oddělili Židy od české společnosti (systém zákazů a nařízení pro Židy, později povinnost nosit zvláštní označení – žlutou hvězdu, následovaly transporty Židů do Terezína a odtud do vyhlazovacích táborů na východě - Osvětim). Česká společnost se za okupace rozdělila – většina národa s okupací nesouhlasila, ale měla z nacistů strach, snaha přežít, pasivita (kdo nevystupoval proti okupantům, měl velkou naději přežít); malá část českých vlastenců se rozhodla k aktivnímu boji proti okupantům (soustřeďovali se v odbojových organizacích); nakonec zde byli zrádci, udavači a kolaboranti, kteří s nacisty otevřeně spolupracovali. Počátky českého odboje spadají do doby ihned po zřízení Protektorátu Čechy a Morava. Nejprve došlo k živelnému odporu proti nacistům – různé demonstrace u příležitostí významných výročí, největší demonstrace proběhla 28.10.1939 u příležitosti vzniku ČSR, došlo ke srážkám mezi demonstranty a nacisty, byl zastřelen dělník V.Sedláček a smrtelně zraněn student medicíny Jan Opletal. Během pohřbu Jana Opletala 15.11.1939 došlo k další protiněmecké demonstraci, následovala brutální odveta nacistů – 17.listopadu 1939 zásah proti studentům, 9 studentů bylo okamžitě zastřeleno, 1200 studentů odvezeno do koncentračního tábora a nacisté uzavřeli české vysoké školy (dodnes je 17.listopad Mezinárodním dnem studentů). Postupně se vzniklo několik odbojových organizací, z nichž největší byla Obrana národa (ON), tvořená hlavně bývalými důstojníky a
vojáky. V roce 1940 se domácí odbojové organizace sjednotily pod jednotným
vedením (ÚVOD – Ústřední vedení odboje domácího). Proti odboji zasahovali nacisté velice tvrdě, gestapo (německá tajná policie) pátralo po odbojářích a přitom využívalo informace od různých udavačů a agentů, kteří se snažili proniknout do odbojových skupin. V roce 1941 aktivita českého odboje dosáhla svého vrcholu (stávky v továrnách, sabotáže, záškodnické akce). K potlačení odboje byl do Prahy vyslán Reinhard Heydrich jako zastupující říšský protektor. Ihned po svém příjezdu do protektorátu zahájil tvrdý postup proti jakémukoliv odporu (bylo vyhlášeno stanné
6
právo, proběhla vlna zatýkání, popravy), odbojové organizace byly tímto téměř zničeny. Na pomoc zdecimovanému domácímu odboji byli z Londýna posíláni do protektorátu parašutisté (měli za úkol podpořit domácí odboj a obnovit rádiové spojení s Londýnem). V Londýně také čeští představitelé zahraničního odboje rozhodli o speciální akci – zabití R. Heydricha. Atentát na Heydricha nakonec spáchali 27. května 1942 v Praze čs. parašutisté Gabčík a Kubiš, Heydrich svým zraněním po několika dnech podlehl. Atentát posílil prestiž čs.odboje ve světě (byl zavražděn jeden z nejvyšších nacistických představitelů), ale zároveň vyvolal brutální odplatu nacistů (heydrichiáda – zatýkání, popravy, vyhlazení obce Lidice na Kladensku a Ležáky u Chrudimi). Atentátníci byli nakonec prozrazeni a po krátkém boji v kostele sv. Cyrila a Metoděje v Praze raději spáchali sebevraždu. Během heydrichiády byl český odboj prakticky zničen. Zahraniční odboj byl soustředěn v Londýně (demokratický odboj, exilová vláda, bývalý prezident E.Beneš, cíl – zneplatnit mnichovskou dohodu a obnovit ČSR) a v Moskvě (komunistický, silný vliv SSSR, K.Gottwald, cíl – obnovit ČSR, ale vytvořit komunistický režim). V zahraničí se uplatnili rovněž českoslovenští vojáci – mnozí odešli po okupaci do Polska, kde pomáhali po vypuknutí války bojovat proti Němcům, po porážce Polska se přesunuli do SSSR a do Francie a následně do Velké Británie. Na východní frontě se pak vyznamenali čs.vojáci v SSSR (čs.jednotky vytvořeny v Buzuluku, velitel podplukovník Ludvík Svoboda), u západních spojenců se čs.vojáci uplatnili v rámci britské armády při obraně africké pevnosti Tobrúk a zejména jako piloti čs. stíhacích perutí a jedné perutě bombardovací v rámci RAF (Britské královské letectvo) v bitvě o Anglii.
7
1 Otázky. Vyluštěte křížovku, v tajence najdete název města, ve kterém se čs. vojáci bránili postupující německé armádě v březnu 1939. Tajenka………………………………………
1. Nejvýznamnější spojenec ČSR v letech 1918-1938
2. První československý prezident
3. Spisovatel Karel Havlíček si ke svému jménu
připojil ještě jméno
4. Automobil, má ve znaku okřídlený šíp
5. Vůdce sudetských Němců v československém
pohraničí, křestním jménem Konrad
6. Loutková postavička Josefa Skupy, syn pana
Spejbla
7. Povolání vojáků ze záloh do armády;
provedlo např. Československo v září 1938
8. Sovětský diktátor, nastoupil po Leninovi
9. Karviná se nenachází na Moravě, ale ve…
8
10. Ankara je hlavním městem…
11. Druhý československý prezident
12. Název útvaru, který vznikl po
okupaci Čech a Moravy
9
