Základní škola a mateřská škola, Dolní Branná, okres Trutnov PROJEKT ŽIVOT V POHYBU Reg. císlo projektu: CZ.1.07/1.1.20/02.0057
MINISOUSTŘEDĚNÍ EKOLOGICKÉ VÝCHOVY - ABSOLVENTI 14. – 15. 11. 2014
Realizační tým v rámci projektu ŽVP PaedDr. Jana Hrušková – hlavní manažer a odborný pracovník Mgr. Marie Pólová, Mgr. Radka Šolcová – odborný pracovník Lenka Rennerová - fotodokumentace Cílová skupina: ABSOLVENTI ZŠ DOLNÍ BRANNÁ Přílohy – metodické materiály s tématem VYSOKÁ ZVĚŘ Zpracovaná dokumentace z vlastní realizace projektu Fotodokumentace Seznam podpořených žáků Splněný cíl výjezdu PROŠKOLENÍ ŽÁCI V OBLASTI PŘÍRODOVĚDY A EKOLOGIE - zaměřené na ŽIJÍCÍ ZVĚŘ V KRKONOŠÍCH PROŠKOLENÍ ŽÁCI V OBLASTI ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVY – poznávání přírody v souvislosti péče člověka o vybrané druhy zvěře PROŠKOLENÍ ŽÁCI V PRŮŘEZOVÝCH TÉMATECH OSV A VDO -zvýšení kompetencí žáků při spolupráci kolektivu -v umění respektovat druhé
Zpracovala: PaedDr. J. Hrušková V Dolní Branné, 21. 11. 2014
Aktivity před uskutečněním výjezdu: 1) Příprava termínu výjezdu 2) Objednávka dopravy 3) Příprava trasy prohlídky ve Špindlerově Mlýně 4) Příprava turistické trasy z Vrchlabí na Vápenici Před realizací:
5) Objednávka a cenová kalkulace – ubytování na chatě Styl 6) Příprava ekologických aktivit (chov jelenů, daňků, pstruhů a koz) 7) Příprava a objednání relaxace ve vířivce 8) Objednávka exkurze na farmě jelenů a daňků 9) Pozvánka a info pro žáky 10) Naplánování cesty zpět
CÍL A ZÁMĚR AKTIVITY: Během celého projektu škola zaznamenávala kladné ohlasy na aktivity projektu především ze strany bývalých žáků a jejich rodičů. Návštěvy absolventů byly ve škole velmi časté a dotazy na možnosti účasti při výjezdech stále intenzivnější. V projektu však většinou dostávali přednost současní žáci školy, absolventům jsme se měli možnost věnovat jen v menší míře. Pro mimořádný zájem bývalých žáků školy bylo zorganizováno minisoustředění, které doplnilo splnění cílů projektu: Během výjezdu si žáci zvýšili své kompetence ve znalostech přírodovědy, když se zúčastnili přednášky a besedy o vysoké zvěři s odborníkem z tohoto oboru. Doplnili si také vědomosti z ekologie, neboť cílem výjezdu byl také chov pstruhů v horském prostředí. Nemalý úkol byl splněn také v oblasti rozšíření kompetencí sociálních a osobnostních při společném přenocování v horské chatě. Plněn byl i cíl projektu – zvýšit fyzickou kondici (výstup do hor) a atraktivně ji udržet (vířivka za odměnu). Posíleno bylo budování sociálních vztahů mezi žáky i učiteli na základě prožitkové pedagogiky a upevnění kladných vztahů k bývalé škole a udržitelnému způsobu života v obci. Podpořeni byli i noví žáci, kteří se zúčastnili poprvé. Realizaci aktivity organizovala Jana Hrušková, Marie Pólová a Lenka Rennerová. Této aktivity se účastnila i Mgr. Šolcová z důvodu seznámením se s podrobným průběhem výletu vzhledem k udržitelnosti projektu a realizace podobné aktivity se žáky z Batňovic v dalších letech.
KONKRÉTNÍ REALIZACE
1. hodina
Doprava absolventů z Dolní Branné do Vrchlabí, vyzvednutí dalších žáků u vrchlabských škol, které nyní navštěvují. Pochod směrem k jelení a daňčí farmě, kde je domluvena přednáška a beseda. Na mapě je ohrada jasně vyznačena. (Zdroj: www.mapy.cz)
2. hodina Vzdálenost z centra města je cca. 2 km. Přicházíme k ohradě:
Osmerák? Dvanácterák? Seznamte se. Pavel Zázvorka, který farmu vlastní.
3. hodina
Na písknutí a krmení přichází vysoká zvěř do těsné blízkosti k divákům i fotografům.
Počítáme parohy, ale potřebujeme k tomu odborný výklad.
Na pomoc přichází nejen odborný výklad lesníka a chovatele, ale i připravené metodické listy. (Zdroj: www.vikipedia.cz)
Loučíme se s krasavci a pokračujeme v putování.
Teď musíme zdolat téměř 300m výškového převýšení.
4. hodina
Otevírají se nám pohledy na okolní města, která zůstávají v údolí.
Také LÁNOVSKÝ VÁPENCOVÝ LOM je jako na dlani.
Po statečném výstupu jsme u dalšího cíle:
Ubytování a prohlídka horské chaty STYL POD OBCÍ STRÁŽNÉ
O nás a naše historie Obec Strážné se nachází asi 4 km severně od Vrchlabí na úpatí Strážné Hůry 806 m.n.m. Toto stále oblíbenější horské středisko nabízí všestranné sportovní vyžití v letním i zimním období. Penzion se nachází cca 1,8 km od Strážného v klidném prostředí. Je to ráj pro milovníky přírody, houbaření, ale také cyklistiky a pěší turistiky. V zimě je možnost parkování na hlídaném parkovišti ve Strážném. K nám Vás zdarma dopravíme na sněžném skútru. První zmínky o usedlosti jsou v mapách z roku 1836, kdy se tu nacházela zemědělská usedlost. Po válce zde žil cestář, pan Kleiner, který se staral o cestu vedoucí z Vrchlabí do Strážného. V 50 .letech vše převzalo JZD Radotín a objekt začal sloužit na rekreaci zaměstnanců. V 70.letech se opět změnil majitel, byla to Synthezia Pardubice a poté zaměstnanci Barev, laků Praha. V 90. letech tento objekt získal pan Jaroslav Adamu . Vše dostává jiný vzhled a vzniká penzion ,,STYL” V roce 2005 od něho naše rodina Novotných zakoupila tento kouzelný penzionek, ve kterém vás dnes vždy rádi přivítáme !
5. hodina Zdroj: http://www.chata-styl.cz/index.php
Absolventům ukazujeme fotografie prvňáků a batňovických žáků, kteří už tuto chatu v rámci projektu navštívili:
S chovem užitečných zvířat v Krkonoších jsme ještě neskončili, a proto nás čeká další aktivita: RYBNÍČEK S CHOVNÝMI PSTRUHY.
6. hodina Čistota krkonošských potoků je dalším vzdělávacím tématem pro účastníky výletu. A tak si čteme z časopisu Krkonoše: http://krkonose.krnap.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=8497&Itemid=5 Zdeňka Flousková (zf, zde, zden) Zamlklí muži postávající s rybářským prutem ve vysokých gumových botách či neoprenových kalhotách uprostřed horských řek jsou pravidelným obrázkem každého léta. "Berou? Neberou?" říkáme si… Co ale dělají na břehu potoka lidé, kteří sem přivezli plastové barely a s jejich obsahem pak za jarních dnů popocházejí, vyzbrojeni naběračkou a kbelíkem, kolem tichých tůněk a vodních zákoutí? A komu patří všechny ty řeky, potoky a potůčky v národním parku s jejich žouželí, rybami a rybičkami? Na území národního parku toto společné přírodní bohatství spravuje v případě velkých toků Povodí Labe, státní podnik, u drobných vodních toků přísluší hospodaření s majetkem státu na území parku a ochranného pásma Správě Krkonošského národního parku, odboru péče o les. Z rybářského hlediska Správa obhospodařuje na území národního parku dva sportovní revíry. Labskou přehradu a řeku Jizerku, a to od jejího soutoku s Cedronem v Dolních Štěpanicích po hotel Skála. Ostatní sportovní revíry obhospodařovávají rybářské svazy. A právě vysazování váčkového plůdku je jedna z činností, kterou je možné zahlédnout na březích zdejších vodních toků. "Nejdříve si musíme rybu vychovat," říká "porybný" národního parku Pavel Petřík. "Ryby odchováváme na chovných potocích a na přítocích Jizerky, kde se sportovně neloví. Kromě Cedronu sem patří Žalský potok, Benecký potok, Hamerský potok, Vítkovický potok, Černý ručej, v Harrachově je to Milnice a Rýžovištní potok a Mumlava. Do výčtu chovných potoků patří ještě Svatopetrský potok ve Špindlerově Mlýně. Ostatní toky nejsou trvale obhospodařovávány, nebo zde hospodaří rybářské svazy." Zaměstnanci správy parku pečují i o několik rybníčků, které slouží také jako chovné vody. Práce rybáře si s ničím nezadá s prací zahradníka. Pomyslné sazeničky zde nahrazuje rybí plůdek o velikosti sotva 10 mm, který si rybáři nakoupí z odchoven Českého rybářského svazu. Zde plůdek doslova vyrábějí ve velkém. Přesto se dbá na původ ryb: místní organizace rybářského svazu mají možnost po dohodě odchytat tzv. generační ryby - dospělce v krkonošských vodách, ti jim poskytnou jikry a mlíčí, a vyprodukovaní potomci se pak opět vracejí do toků, odkud pocházeli jejich rodiče. Plůdek se vysadí do chovného potoka a nechá 2 až 3 roky růst. "V letošním roce jsme odlovovali tříletou rybu na Cedronu a nasazovali tam 10 tisíc pstruhů duhových a 20 tisíc pstruhů obecných." Plůdek je přepravován v plastikových vacích s kyslíkovou atmosférou, pak "stáčen" gumovou hadičkou do barelů a z nich už po malých množstvích vysazován
do vybraných toků. Malé rybičky ještě se zbytkem žloutkového vaku se rozeběhnou po tišinách či tůních, kam se opatrně vypouští, a jejich cesta za životem začíná. Až přijde čas na jejich slovení, zbude jich tu sotva jedna desetina z původního počtu. "Největší ztráty způsobí povodně a kalná voda krátce po vysazení. Škody umí ale udělat i volavka, čáp, někdy i norek," říká Pavel Petřík. "Škody nadělají i neslovené velké ryby, které zůstanou v potoce a požírají malé rybky." Po několika letech se rybáři vracejí k chovným potokům, aby své sazeničky, které mezitím dorostly do délky 15 až 25 centimetrů, poposunuli na další záhon. Tím jsou ony dva sportovní revíry: Jizerka a Labská přehrada. "Všechny práce s rybou se musí dělat na jaře a na podzim, když je chladno, kdy nejsou velké vody a ryby, náročné na kyslík, dobře snášejí transport. Ryby lovíme pomocí elektrického agregátu: lovené ryby se omráčí, a pak se podebírají do saků. Odtud se přenášejí do kádě, která je stále provzdušňována, aby ve vodě bylo dost kyslíku. Před vysazením se ryby ještě koupají v manganistanu draselném, aby se předešlo plísním." A co čeká ryby dál? Na sportovních vodách se tyto ryby loví na základě povolenek, které jsou vydávány zvlášť na nádrž Labská a na Jizerku. Na přehradě tedy můžeme vidět rybáře od 1. května do konce srpna, na Jizerce od 16. dubna do srpna. V loňském roce se prodala zhruba stovka povolenek. Zájem o ně mají domácí i cizinci. Labská přehrada se svými 15 hektary klidné vodní plochy připomíná spíše jezerní rybolov. "Chytá se zde lipan podhorní, pstruh duhový, pstruh potoční, siven americký, jsou zde i okouni," říká náš rybářský průvodce. "Díky tomu máme na přehradě u všech lovených ryb sportovní míru 30 cm, tedy o pět centimetrů víc, než je běžná míra pro sportovní rybáře. Naší snahou je zachovat tak starší obsádku, která je schopná konzumovat co největšího okouna, aby jich minimum dosáhlo reprodukčního stáří. Okoun je zde považován za rybu škodlivou." Kromě sportovního rybaření komerčně vody národního parku využívány nejsou. Hlavním cílem rybářů Krkonošského národního parku a dalších organizací, které o život ve zdejších vodách pečují, zůstává zachování původních druhů ryb v tocích, a tím vlastně uchování další složky přírodního bohatství chráněného území. Vodní toky, ohrožované lidskými aktivitami, které zasahují řečiště i čistotu vod, a sužované v poslední době i prudkými povodněmi, schopnost regenerace již ztratily. A proto zde nastupuje člověk.
Aktivitu „krmení pstruhů“ jsme uskutečnili po skupinkách, někteří ještě i ráno.
Tento krasavec se ukázal fotografce ráno.
Zasloužíme si večeři i my. Relaxujeme v krásném prostředí horské chalupy.
7. hodina
Po náročném dnu si sportovci zaslouží odměnu. po sportovním výkonu je relaxace ve vířivce úžasná.
8. hodina a 9. hodina
Je pozdě večer, rozcházíme se na pokoje. Ráno nás čeká překvapení od kuchaře – borůvkový koláč.
10. hodina
11. hodina Čeká nás studijní dopoledne. Jsme rádi, že se absolventky školy Dolní Branná k naší škole hlásí a stále nosí školní tričko.
Prohlížíme připravené mapy, které nám napoví, kudy sejdeme do údolí:
12. hodina
Počítáme parohy (metodické listy, fotografie z předešlého dn, ale i interiér chaty poslouží k našemu studiu.
13. hodina
Příprava na odchod, úklid a jeho nezbytná kontrola
14. hodina
15. a 16.
Rozlučka se pstruhovým rybníčkem.
hodina
Sestup z hor – jdeme pěšky do Vrchlabí, odkud nás odveze autobus zpět do Dolní Branné.
Na závěr kontakty pro příští výletníky: Kontakty Chata Styl – Darja Vlasáková Horní Lánov (Strážné) 144 Strážné ( u Vrchlabí ) 543 52 tel.: 499 434 172 – Chata Styl 723 113 467 – Darja Vlasáková 722 955 647 – Ing. Pavel Novotný e-mail:
[email protected] web: www.chata-styl.cz GPS: 50°38'59.536"N, 15°37'57.644"E mapa: zde
V Dolní Branné, 21. 11. 2014
Jana Hrušková
