NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ SICKNESS INSURANCE

Technická univerzita v Liberci FAKULTA PŘÍRODOVĚDNĚ-HUMANITNÍ A PEDAGOGICKÁ Katedra: Katedra sociálních studií a speciální pedagogiky Studijní program: Sociální práce Studijní obor (kombinace): Sociální pracovník

NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ SICKNESS INSURANCE Bakalářská práce: 08–FP–KSS– 3015 Podpis:

Autor: Martina JURUSOVÁ (REZKOVÁ) Adresa: Horní Libchava 78 471 11 Horní Libchava

Vedoucí práce: Doc. Ing. Jiří Vacek, CSc. Konzultant: Počet stran

grafů

obrázků

tabulek

pramenů

příloh

53

3

0

6

10

17+1 CD

V Liberci dne: 15. 4. 2009

Prohlášení

Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo. Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL. Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědoma povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše. Bakalářskou práci jsem vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím bakalářské práce.

V Liberci dne: 15. 04. 2009

Martina Jurusová

Poděkování

Děkuji Doc. Ing. Jiřímu Vackovi, CSc. za odborné vedení při zpracování bakalářské práce. Děkuji také všem odborným pracovnicím z Okresní správy sociálního zabezpečení Česká Lípa, které jsem v souvislosti s touto prací požádala o spolupráci.

Název bakalářské práce:

NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ


SICKNESS INSURANCE


DIE KRANKENVERSICHERUNG

Jméno a příjmení autora:

Martina Jurusová

Akademický rok odevzdání bakalářské práce: 2008/2009 Vedoucí bakalářské práce:

Doc. Ing. Jiří Vacek, CSc.

Resumé: V bakalářské práci je zpracována problematika provádění nemocenského pojištění zaměstnanců malých organizací, kterou se zabývají okresní správy sociálního zabezpečení. Cílem bylo zjistit, zda při provádění nemocenského pojištění dochází ke zneužívání dávek nemocenského pojištění a jaké jsou jeho možné příčiny. Práce je složena z teoretické části, ve které se čtenář seznámí se základními informacemi z oblasti nemocenského pojištění. Jsou zde popsány základní údaje o dávkách nemocenského pojištění, podmínky pro vznik nároků na tyto dávky, výše a doba jejich poskytování. Ve druhé části této práce, v praktické části, byly na základě studia spisové dokumentace a rozhovoru s pracovníky okresní správy sociálního zabezpečení ověřovány předpokládané skutečnosti. Na základě studia spisové dokumentace,

300 dávkových

listů zaměstnanců malých organizací na oddělení

nemocenského pojištění a dalších dokumentů, které byly při průzkumu využity, a na základě odpovědí dotazovaných pracovníků oddělení nemocenského pojištění a oddělení kontroly lze pouze konstatovat, že pravděpodobně dochází k cíleným vznikům nemocenského pojištění a následně k výplatě dávek nemocenského pojištění – nemocenského a peněžité pomoci v mateřství.

Tyto skutečnosti však nejsou prokazatelné a nelze je žádným způsobem

postihnout. Klíčová slova: nemocenské pojištění, dávky nemocenského pojištění, nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, organizace, malé organizace, fyzické osoby, právnické osoby, vyměřovací základ, okresní správa sociálního zabezpečení, průzkum, rozhovor.

Summary: This bachelor’s dissertation deals with the area of the realisation of employee sickness insurance in small organisations, which concerns the district social security administrations. The aim was to ascertain whether any abuse of sickness insurance benefits occurs during the realisation of the sickness insurance and the possible causes for this. The work consists of a theoretical section, in which the reader is provided with the basic information concerning the area of sickness insurance. This section sets out the basic information concerning sickness insurance benefits, the conditions for the establishment of an entitlement to these benefits and the amount and period of their provision. The second part of this work, the practical section, contains the verification of the expected facts ascertained from a study of the file documentation and conversations with the employees at the District Social Security Administration. Upon the basis of the study of the file documentation, 300 benefit contribution forms from employees of small organisations at the Sickness Insurance Department and further documents which were used in the research and upon the basis of the answers of the employees from the Sickness Insurance Department and the Quality Department, it is only possible to state that targeted cases of sickness insurance and the subsequent payment of sickness insurance benefit (sickness benefit and monetary assistance in maternity) probably do occur. These facts are not, however, demonstrable and cannot be influenced in any way. Key words: Sickness insurance, sickness insurance benefits, sick pay, monetary assistance in maternity, organisation, small organisation, physical entity, legal entity, the assessment base, the District Social Security Administration, research, interview. Zusammenfassung: In der Bakkalaureusarbeit wird die Problematik der Durchführung der Krankenversicherung der Arbeitnehmer kleiner Organisationen verarbeitet, mit der sich die Kreisverwaltung der Sozialversicherung beschäftigt. Das Ziel war festzustellen, ob bei der Durchführung der Krankenversicherung zum Missbrauch von den Leistungen der Krankenversicherung kommt und seine möglichen Ursachen. Die Arbeit besteht aus einem theoretischen Teil, in dem der Leser die Grundinformationen aus dem Gebiet der Krankenversicherung kennen lernt. Hier werden die Grundangaben von den Leistungen der Krankenversicherung, die Bedingungen für die Entstehung der Ansprüche auf diese Leistungen, die Größe und die Zeit ihrer

Gewährleistung beschrieben. Im zweiten Teil von dieser Arbeit, im praktischen Teil, wurden auf Grund vom Studiums der Schriftdokumentation und der Gespräche mit den Mitarbeitern der Kreisverwaltung der Sozialversicherung die vermuteten Tatsachen beglaubigt. Auf Grund vom Studium der Schriftdokumentation, 300 Leistungsblättern der Arbeitnehmer kleiner Organisationen in der Abteilung der Krankenversicherung und weiterer Dokumente, die bei der Erforschung ausgenutzt wurden, und auf Grund von den Antworten der befragten Mitarbeiter der Abteilung für die Krankenversicherung und für die Abteilung der Kontrolle ist nur festzustellen, dass wahrscheinlich zu gezielten Ansprüchen der Krankenversicherung und gefolgt zu der Auszahlung der Leistungen von der Krankenversicherung – des Krankengeldes und der Geldhilfe in der Mutterschaft kommt. Diese Tatsachen sind aber nicht zu beweisen und man kann sie auf keinen Fall erfassen. Schlüsselwörter: Die Krankenversicherung, die Leistungen der Krankenversicherung, das Krankengeld, die Geldhilfe in der Mutterschaft, Organisationen, kleine Organisationen, die natürliche Person, die juristische Person, die veranlagene Grundlage, die Kreisverwaltung der Sozialleistung, die Erforschung, das Gespräch.

Obsah 1 Úvod............................................................................................................................................... 10 2 Teoretická část.............................................................................................................................. 11 2.1 Nemocenské pojištění.................................................................................................................. 11 2.1.1 Historie nemocenského pojištění.......................................................................................... 12 2.2 Právní normy ............................................................................................................................... 13 2.3 Účast na nemocenském pojištění................................................................................................. 14 2.4 Okruh pojištěných osob............................................................................................................... 14 2.5 Přehled dávek nemocenského pojištění....................................................................................... 16 2.5.1 Nemocenské ......................................................................................................................... 17 2.5.1.1 Doba poskytování nemocenského ................................................................................. 18 2.5.1.2 Výše nemocenského ...................................................................................................... 19 2.5.2 Peněžitá pomoc v mateřství.................................................................................................. 20 2.5.2.1 Doba poskytování peněžité pomoci v mateřství............................................................ 22 2.5.2.2 Výše peněžité pomoci v mateřství................................................................................. 25 2.5.3 Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství................................................................. 25 2.5.3.1 Doba poskytování vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství ........................ 26 2.5.3.2 Výše vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství ............................................. 26 2.5.4 Podpora při ošetřování člena rodiny..................................................................................... 27 2.5.4.1 Poskytování podpory při ošetřování člena rodiny ......................................................... 29 2.5.4.2 Výše podpory při ošetřování člena rodiny..................................................................... 29 2.6 Vznik nároku, ochranná lhůta...................................................................................................... 30 2.7 Zneužívání dávek a trestní zákon ................................................................................................ 31 2.8 Povinnosti zaměstnavatele v nemocenském pojištění ................................................................. 32 2.9 Zákon č. 187/2006 Sb. v platném znění od 1. 1. 2009 ................................................................ 32 3 Praktická část ............................................................................................................................... 34 3.1 Cíl praktické části a předpoklady ................................................................................................ 34 3.2 Použité metody ............................................................................................................................ 34 3.2.1 Studium spisové dokumentace ............................................................................................. 34 3.2.2 Rozhovor .............................................................................................................................. 35 3.3 Popis prostředí............................................................................................................................. 35 3.4 Popis zkoumaného vzorku........................................................................................................... 40 3.5 Získaná data a jejich interpretace ................................................................................................ 40 3.5.1 Data získaná studiem spisové dokumentace............................................................................. 40 3.5.1.1 Shrnutí ........................................................................................................................... 46 3.5.2 Data získaná rozhovorem ..................................................................................................... 47 3.5.2.1 Shrnutí ........................................................................................................................... 49 4 Závěr.............................................................................................................................................. 50 5 Použité informační zdroje............................................................................................................ 52 6 Přílohy ........................................................................................................................................... 53

9

1 Úvod Nemocenské pojištění má v českých zemích dlouhou tradici a po dobu své existence procházelo značnými změnami. Především v posledních letech dochází k významným změnám právních norem, které upravují oblast nemocenského pojištění. Orientovat se v těchto změnách je velice náročné, ale přesto je třeba se seznamovat se všemi změnami, které v současné době probíhají. Bakalářská práce vychází z právní legislativy platné do 31. 12. 2008. Oblast nemocenského pojištění v České republice spadá do kompetence České správy sociálního zabezpečení.

Do 31. 12. 2008 nemocenské pojištění zaměstnanců organizací

zabezpečovali zaměstnavatelé, zaměstnancům malých organizací příslušné městské/okresní správy sociálního zabezpečení. Od 1. 1. 2009 vstoupil v platnost již dvakrát odložený zákon číslo 187/2006 Sb. v platném znění a provádění nemocenského pojištění přešlo plně do kompetence České správy sociálního zabezpečení. Účast na nemocenském pojištění zaměstnanců vzniká ze zákona a je povinná. Osoby samostatně výdělečně činné mohou platit nemocenské pojištění dobrovolně. Hlavním úkolem dávek nemocenského pojištění je finančně zabezpečit ekonomicky aktivní občany v okamžiku, kdy kvůli nemoci či mateřství ztratí krátkodobě výdělek. Cílem bakalářské práce je zjistit, zda dochází ke zneužívání dávek nemocenského pojištění a v kladném případě popsat míru a příčiny zneužívání těchto dávek zaměstnanci malých organizací. Na počátku práce se čtenář seznámí s legislativní úpravou a důležitými termíny v oblasti nemocenského pojištění. V teoretické části jsou popsány jednotlivé dávky nemocenského pojištění, jejich výše a doba poskytování. Rovněž je v této části bakalářské práce krátké pojednání o trestnosti a možném postihu takovéhoto jednání, pokud je odhaleno a prokázáno. V praktické části bakalářské práce se seznámíme s jednotlivými případy, kdy dochází a v minulosti docházelo ke zneužívání dávek nemocenského pojištění zaměstnanci malých organizací. S případy, kde se mohlo o zneužití dávek nemocenského pojištění jednat, ale vzhledem k platné právní úpravě nebylo možné takové jednání prokázat.

A dále se

seznámíme s aktuální situací v této oblasti vzhledem k častým změnám v nemocenském pojištění. 10

V bakalářské práci se pojednává o pojištěncích malých organizací, a proto byli jako výzkumný vzorek vybráni pojištěnci malých organizací na úseku B při Okresní správě sociálního zabezpečení v České Lípě.

2 Teoretická část 2.1 Nemocenské pojištění Nemocenské pojištění v České republice je státním pojištěním a jeho příjmy a výdaje jsou součástí příjmů a výdajů státního rozpočtu. Prostředky nemocenského pojištění se přerozdělují formou dávek za podmínek stanovených v právních předpisech. Je určeno pro ekonomicky činné občany, v některých případech může být dávka nemocenského pojištění poskytnuta též rodinným příslušníkům. Základní povinnosti organizací, malých organizací a zaměstnanců vymezuje zákon č. 582/1991 Sb. v platném znění o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, a zákon č. 589/1992 Sb. v platném znění o organizaci a provádění sociálního zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Podmínky nároku na jednotlivé druhy dávek nemocenského pojištění určuje zákon č. 54/1956 Sb. ve znění platném do 31. 12. 2008 o nemocenském pojištění a vyhláška číslo 165/1979 Sb. ve znění platném do 31. 12. 2008 o nemocenském pojištění některých pracovníků a o poskytování dávek nemocenského pojištění, které stanoví podmínky nároku na dávky některých skupin pracovníků, jimž ovšem v některých případech nenáleží všechny dávky nemocenského pojištění. Podmínky poskytování peněžité pomoci v mateřství a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství jsou obsaženy v zákonu č. 88/1968 Sb. ve znění platném do 31. 12. 2008 o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění. K zákonu č. 54/1956 Sb. o nemocenském pojištění zaměstnanců se váže vyhláška číslo 143/1965 Sb. ve znění platném do 31. 12. 2008 o poskytování peněžitých dávek v nemocenském pojištění, která se týká poskytování nemocenského při souběhu pojištění z několika zaměstnání, podpůrčí doby a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství. Řeší rovněž nároky z nemocenského pojištění při službě v ozbrojených silách, při vazbě a v souvislosti s výkonem trestu odnětí svobody.1 Od 1. 1. 2009 se provádění nemocenského pojištění řídí zákonem č. 187/2006 Sb. v platném znění o nemocenském pojištění.

1

VYBÍHAL, V. a kol. Mzdové účetnictví praktický průvodce. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, spol. s r.o., 1998, s. 153.

11

Nositelem nemocenského pojištění v České republice je Česká správa sociálního zabezpečení, pod niž spadají okresní, pražské a městské správy sociálního zabezpečení. Okresní, pražské a městské správy sociálního zabezpečení jsou příslušné k provádění nemocenského pojištění zaměstnancům malých organizací. Malou organizací se pro účely nemocenského pojištění rozumí právnická nebo fyzická osoba, zaměstnávající alespoň jednoho zaměstnance, maximálně však 25 zaměstnanců. Od 1. 1. 2009 jsou okresní, pražské a městské správy sociálního zabezpečení příslušné pro provádění nemocenského všech zaměstnavatelů, registrovaných na těchto správách. „Česká správa sociální zabezpečení je samostatnou rozpočtovou organizací podřízenou Ministerstvu práce a sociálních věcí. Byla ustanovena, s účinností od 1. září 1990, zákonem ČNR č. 210/1990 Sb. o změnách v působnosti orgánů České republiky a o změně zákona č. 20/1966 Sb. o péči o zdraví lidu, kterým byl novelizován zákon ČNR č. 144/1988 Sb. o působnosti orgánů ČSR v sociálním zabezpečení. Česká správa sociálního zabezpečení fakticky vznikla sloučením Úřadu důchodového zabezpečení v Praze, České správy nemocenského pojištění a Správy nemocenského pojištění Svazu českých a moravských výrobních družstev.“2

2.1.1 Historie nemocenského pojištění „Nemocenské pojištění bylo v Čechách zavedeno v roce 1888. Principy, ze kterých se tehdy vycházelo, jsou stále aktuální. • Všeobecnost pojištění – nemocenského pojištění byli od počátku účastni dělníci a provozní úředníci zaměstnaní prakticky ve všech hospodářských odvětvích; • Obligatornost pojištění – nemocenské pojištění zaměstnanců mělo nucenou povahu, občané, na které se zákon vztahoval, byli pojištěni nezávisle na své vůli nebo na vůli svého zaměstnavatele; • Solidarita – v rámci systému byli pojištěnci, které nepostihla sociální událost (např. neonemocněli), solidární s pojištěnci, které sociální událost postihla;

2

ČSSZ,

Vznik

České

správy

sociálního

zabezpečení

[online].

[cit.

9.

9.

2008].

pojištěnci

Dostupné

z:

http://www.cssz.cz/cz/o-cssz/profil-organizace/.

12

s vyššími příjmy byli solidární s pojištěnci s příjmy nižšími; případně s pojištěnci bez příjmů; Obligatornost nároků – nárok na dávky byl od počátku konstruován typicky jako obligatorní, tzn., že při splnění stanovených podmínek vznikl přímo ze zákona bez ohledu na vůli nositele pojištění.“3 „V oblasti nemocenského pojištění došlo po roce 1989 k řadě závažných změn. Došlo k přenosu kompetencí v nemocenském pojištění z odborového hnutí na státní orgány, ke změně způsobu financování zavedením povinného nemocenského pojištění od 1. 1. 1993 (pro osoby samostatně výdělečně činné přitom od 1. 1. 1994 již není obligatorní). V systému nemocenského pojištění po přijetí zákona o státní sociální podpoře zůstaly pouze ty peněžité dávky, které jsou odvozeny z pracovních příjmů (nemocenské, podpory při ošetřování člena rodiny, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, peněžitá pomoc v mateřství). Pokud jde o ostatní dávky nemocenského pojištění (ať již peněžní či věcné), byly převzaty do jiných systémů – dávky věcného charakteru (např. lázeňská péče) do systému zdravotního pojištění, dávky peněžité (např. přídavky na děti) do systému státních dávek.“4

2.2 Právní normy V České republice do 31. 12. 2008 existovali tři soustavy nemocenského pojištění, které se řídily zvláštními právními normami: nemocenské pojištění zaměstnanců, nemocenské pojištění příslušníku ozbrojených sil a nemocenské pojištění osob samostatně výdělečně činných. Přehled právních norem:

› zákon číslo 54/1956 Sb. v platném znění o nemocenském pojištění zaměstnanců; › zákon číslo 32/1957 Sb. v platném znění o nemocenské péči v ozbrojených silách; › zákon číslo 88/1968 Sb. v platném znění o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění;

› zákon číslo100/1988 Sb. v platném znění o sociálním zabezpečení; › zákon číslo 582/1991 Sb. v platném znění o organizaci a provádění sociálního zabezpečení;

3 4

KREBS, V. a kol. Sociální politika. 4. přepracované a aktualizované vyd. Praha: ASPI, a.s., 2007, s. 240. KREBS, V. a kol. Sociální politika. 4. přepracované a aktualizované vyd. Praha: ASPI, a.s., 2007, s. 241.

13

› zákon číslo 589/1992 Sb. v platném znění o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvky na státní politiku zaměstnanosti;

› zákon číslo 187/2006 Sb. v platném znění o nemocenském pojištění; › vyhláškou číslo 165/1979 Sb. v platném znění o nemocenském pojištění některých pracovníků a o poskytování dávek nemocenského pojištění občanům ve zvláštních případech;

› vyhláška číslo 143/1965 Sb. v platném znění o poskytování peněžitých dávek v nemocenském pojištění.

2.3 Účast na nemocenském pojištění „Účast na nemocenském pojištění je vázána na určitou formu pracovní činnosti, která zakládá účast na nemocenském pojištění zaměstnanců. Okruh pojištěných osob je stanoven zákonem. Pro vznik pojistného poměru je rozhodující den skutečného nástupu do práce. Pro vznik nároku na nemocenské není předepsána žádná čekací doba, takže zaměstnanec při vzniku pojistného poměru a splnění ostatních podmínek má nárok na nemocenském ihned při vzniku pracovní neschopnosti.“5 Za zaměstnance nebo pojištěnce označujeme osoby, které splňují podmínky účasti na nemocenském pojištění. Pracovněprávní vztahy se z hlediska nemocenského pojištění posuzují samostatně. Vykonává-li zaměstnanec zároveň více činností v různých pracovních vztazích, je z každého z nich účasten nemocenského pojištění při splnění ostatních zákonných podmínek účasti na nemocenském pojištění.6

2.4 Okruh pojištěných osob Zákon o nemocenském pojištění zaměstnanců č. 54/1956 Sb. v platném znění uvádí podmínky stanovené pro účast na nemocenském pojištění. Podle tohoto zákona jsou činní v České republice:

5 6

ŠUBRT, B. a kol. Abeceda mzdové účetní 2005. 15. vyd. Olomouc: ANAG spol. s r.o., 2005, s. 323. ŽENÍŠKOVÁ, M. Nemocenské pojištění. 7. aktualizované vyd. Olomouc: ANAG spol. s r.o., 2008, s. 14.

14

a) zaměstnanci v pracovním poměru; b)

členové družstva, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni; společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným a komanditisté komanditní

c) společnosti, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni; d) zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti; e) soudci; členové zastupitelstev územních samosprávných celků, jestliže jsou jim vypláceny f) odměny jako členům zastupitelstev územních samosprávných celků, kteří tyto funkce vykonávají jako uvolnění; g)

poslanci Poslanecké sněmovny a senátoři Senátu Parlamentu a poslanci Evropského parlamentu, zvolení na území České republiky; členové vlády, prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu, členové

h)

Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, členové Rady Ústavu pro studium totalitních režimů, členové Rady Českého telekomunikačního úřadu, finanční arbitr, zástupce finančního arbitra, Veřejný ochránce práv, zástupce Veřejného ochránce práv;

ch) dobrovolní pracovníci pečovatelské služby; pěstouni, kteří vykonávají pěstounskou péči v zařízeních pro výkon pěstounské péče podle i) zvláštního právního předpisu, nebo kterým je za výkon pěstounské péče vyplácena odměna náležející pěstounovi ve zvláštních případech podle zvláštního právního předpisu; j)

osoby zařazené k pravidelnému výkonu prací ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě;

k) studenti a žáci; l) státní zaměstnanci podle služebního zákona; m) pracovníci v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů. Za zaměstnance v pracovním poměru se též považují též osoby činné v poměru, který má obsah pracovního poměru, avšak pracovní poměr nevznikl, protože nebyly splněny všechny podmínky stanovené pracovněprávními předpisy pro jeho vznik.7

7

ŽENÍŠKOVÁ, M. Nemocenské pojištění. 7. aktualizované vyd. Olomouc: ANAG spol. s r.o., 2008, s. 14.

15

„Vojáci, příslušníci Policie ČR, příslušníci Vězeňské služby, příslušníci Celní správy a příslušníci Hasičského záchranného sboru jsou sice vyňati z nemocenského pojištění zaměstnanců, ale jsou nemocensky pojištěni podle zákona číslo 32/1957 Sb. o nemocenské péči v ozbrojených silách, v znění pozdějších předpisů. Z nemocenského pojištění jsou vyňati i zaměstnanci, kteří pracují pro zaměstnavatele, který nemá na území ČR sídlo. Zaměstnavatel má sídlo v ČR, pokud je zapsán v obchodním nebo jiném příslušném rejstříku, nebo je evidován příslušným orgánem, to platí i pro organizační složku zaměstnavatele, která má sídlo v cizině.“8 Od 1. 1. 2009 došlo v okruhu nemocensky pojištěných osob ke dvěma zásadním změnám. Od 1. 1. 2009 již nepatří do okruhu pojištěných osob studenti a žáci a dále společníci a jednatelé společností s ručením omezeným a komanditisté komanditní společnosti, jestliže mimo pracovně právní vztah vykonávají práci, za kterou jsou odměňováni. Společníci a jednatelé a komanditisté budou účastni pouze důchodového pojištění při splnění zákonných podmínek. Nově jsou do okruhu nemocensky pojištěných osob zahrnuti příslušníci Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Celní správy České republiky, Vězeňské služby České republiky, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace a vojáci z povolání. Nemocenské pojištění těchto osob ale i nadále provádějí služební orgány.

2.5 Přehled dávek nemocenského pojištění Nemocenské pojištění v České republice se člení: - nemocenské pojištění zaměstnanců; - nemocenské pojištění osob samostatně výdělečně činných; - nemocenské pojištění osob ve služebním poměru (tento systém se nazývá nemocenskou péčí v ozbrojených silách).9 Zaměstnancům se z nemocenského pojištění poskytují tyto dávky:

8

ŽENÍŠKOVÁ, M. Nemocenské pojištění. 7. aktualizované vyd. Olomouc: ANAG spol. s r.o., 2008, s. 19. PŘIB, J. a kol. Mateřská a rodičovská dovolená. 2. aktualizované vyd. Praha: GRADA Publishing a.s., 2003, s. 54. 9

16

-

peněžitá pomoc v mateřství (peněžitá pomoc);

-

vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství;

-

nemocenské;

-

podpora při ošetřování člena rodiny (od 1. 1. 2009 ošetřovné).

Osobám samostatně výdělečně činným se poskytují tyto dávky: -


-

nemocenské.

Pracovníkům ozbrojených sil se poskytují tyto dávky: -


-

vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství;

-

nemocenské;

-

příspěvek na pohřeb vojáka.

2.5.1 Nemocenské Pojištěnci, který je podle zvláštního předpisu uznán dočasně práce neschopným k výkonu svého dosavadního zaměstnání (dále jen „pracovní neschopnost“), náleží nemocenské. Nemocenské nenáleží za období trvání dočasné pracovní neschopnosti, za které náleží zaměstnanci započitatelný příjem z činnosti zakládající účast na nemocenském pojištění, ze které je nemocenské poskytováno, s výjimkou těch příjmů, které zaměstnanci náleží i za dobu pracovní neschopnosti, aniž v této době vykonával tuto činnost, za kterou mu náleží započitatelný příjem. Nemocenské dále nenáleží za období trvání dočasné pracovní neschopnosti, za které po stanovenou dobu náleží zaměstnanci podle zvláštního právního předpisu místo nemocenského započitatelný příjem. Započitatelným příjmem se rozumí mzda, plat a další příjmy, které se zahrnují do vyměřovacího základu pro stanovení pojistného na sociální zabezpečení podle zvláštního zákona. Nemocenské se poskytuje za kalendářní dny. Nemocenské tedy náleží zaměstnanci, zaměstnankyni, kteří byli uznáni práce neschopnými, jestliže: → ve dni, od něhož byli uznáni práce neschopnými, jsou účastni nemocenského pojištění nebo v tento den trvá ještě ochranná lhůta; → v době pracovní neschopnosti nepracují v tom zaměstnání, z něhož bylo nemocenské přiznáno; 17

→ nemají vyčerpanou podpůrčí dobu; → si nepřivodili pracovní neschopnost v některém z případů uvedených v §24 zákona číslo 54/1956 Sb. v planém znění, které vylučují nárok na nemocenské.10 Pokud dojde ke vzniku nároku na nemocenské z důvodu: a) úmyslného vylákání nemocenského, nebo b) zaviněné účasti ve rvačce, nebo c) bezprostředního následku své opilosti nebo zneužití omamných prostředků, nebo d) spáchání úmyslného trestného činu, za nějž zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice přesahuje jeden rok, není nárok na výplatu nemocenského.

11

Pokud dojde ke vzniku pracovní neschopnost zaměstnance z některého z výše uvedených důvodů, nemá tento zaměstnanec po celou dobu trvání pracovní neschopnosti nárok na nemocenské. Nemocenské však může být dobrovolně přiznáno, a to na základě písemné žádosti o přiznání dávky dobrovolné, zaměstnance nebo jeho rodinných příslušníků. O žádosti rozhoduje příslušná okresní správa sociálního zabezpečení. Nemocenské ani ve snížené částce nemůže být přiznáno zaměstnanci, který nemá rodinné příslušníky a pracovní neschopnost si způsobil úmyslně. Jakmile uplatní za takovou dobu nárok na nemocenské, má se za to, že si způsobil pracovní neschopnost v úmyslu vylákat nemocenské. 12

2.5.1.1 Doba poskytování nemocenského Nemocenské je poskytováno od prvního kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti do skončení dočasné pracovní neschopnosti, nebo do uznání invalidity, nebo částečné invalidity. Nemocenské se však poskytuje nejdéle po dobu jednoho roku - podpůrčí doba -od počátku pracovní neschopnosti. Nemocenské může být poskytováno i po uplynutí jednoroční podpůrčí doby, jestliže není možné na základě vyjádření příslušného orgánu očekávat – lékařské posudkové komise, že zaměstnanec v krátké době nabude pracovní schopnosti. V tomto případě je však možné poskytovat nemocenské nejdéle po dobu jednoho roku od uplynutí podpůrčí doby.13

10

ŽENÍŠKOVÁ, M. Nemocenské pojištění. 7. aktualizované vyd. Olomouc: ANAG spol. s r.o., 2008, s. 38. Úplné znění č. 644. Ostrava-Hrabůvka: Sagit a.s., 2008, s. 40. 12 ŽENÍŠKOVÁ, M. Nemocenské pojištění. 7. aktualizované vyd. Olomouc: ANAG spol. s r.o., 2008, s. 68. 13 ŽENÍŠKOVÁ, M. Nemocenské pojištění. 7. aktualizované vyd. Olomouc: ANAG spol. s r.o., 2008, s. 54. 11

18

„Při nové pracovní neschopnosti se započítávají do podpůrčí doby také předchozí období pracovní neschopnosti, pokud spadají do doby jednoho roku před vznikem pracovní neschopnosti. Tato období se však nezapočtou: a) jestliže zaměstnání trvalo alespoň 6 měsíců od skončení poslední pracovní neschopnosti pro nemoc, nebo b) jestliže nová pracovní neschopnost byla způsobena pracovním úrazem, pracovnímu úrazu se klade na roveň nemoc z povolání podle předpisů o důchodovém pojištění. Do podpůrčí doby se rovněž nezapočítává předchozí období pracovní neschopnosti způsobené pracovním úrazem (nemocí z povolání). Nemocenské může být poskytováno i po uplynutí podpůrčí doby, jestliže je možno na základě vyjádření příslušného orgánu očekávat, že zaměstnanec v krátké době nabude pracovní schopnost, takto je však možno poskytovat nemocenské nejdéle po dobu jednoho roku po uplynutí podpůrčí doby.“14 „Poživateli starobního nebo plného invalidního důchodu se nemocenské poskytuje při téže pracovní neschopnosti nejdéle po dobu 81 kalendářních dnů a při více pracovních neschopnostech po dobu 81 kalendářních dnů v jednom kalendářním roce, toto omezení neplatí, jestliže pracovní neschopnost vznikla pracovním úrazem (nemocí z povolání). Nemocenské se poživateli starobního nebo plného invalidního důchodu poskytuje nejdéle do dne, jímž končí zaměstnání.“15 2.5.1.2 Výše nemocenského Výše nemocenského se vypočte z denního vyměřovacího základu. Denní vyměřovací základ se stanoví tak, že se vyměřovací základ zjištěný z rozhodného období dělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Do tohoto počtu dnů se nezahrnují kalendářní dny omluvené nepřítomnosti zaměstnance v práci, za které mu nenáleží náhrada příjmu, včetně dnů, za které mu bylo poskytováno nemocenské, podpora při ošetřování člena rodiny a peněžitá pomoc v mateřství, dny, za které mu nenáleží náhrada příjmu při výkonu služby v ozbrojených silách a civilní služby a dny po skončení zaměstnání. Rozhodným obdobím je období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla pracovní neschopnost. Jestliže pracovní neschopnost vznikla v období, kdy od vstupu zaměstnance do zaměstnání do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž pracovní neschopnost vznikla, neuplynulo 12 kalendářních 14 15

Úplné znění č. 644. Ostrava-Hrabůvka: Sagit a.s., 2008, s. 39. Úplné znění č. 644. Ostrava-Hrabůvka: Sagit a.s., 2008, s. 40.

19

měsíců, je rozhodným obdobím období od vstupu do zaměstnání do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž pracovní neschopnost vznikla. Jestliže zaměstnanec byl uznán práce neschopným v měsíci, v němž nastoupil do zaměstnání, je rozhodným obdobím tento kalendářní měsíc. Jestliže bude zaměstnanec uznán práce neschopným od toho dne, ve kterém nastoupil do zaměstnání, stanoví se denní vyměřovací základ ze započitatelného příjmu, kterého by pravděpodobně dosáhl za kalendářní den v tom měsíci, v němž vznikla pracovní neschopnost. Stanovení nemocenského z pravděpodobného příjmu přichází v úvahu u zaměstnance, kterému vznikl nárok na dávku nemocenského pojištění v tom dni, ve kterém nastoupil do zaměstnání, a do konce měsíce již nepracoval.16 „Výše nemocenského za kalendářní den činí a) 60 % denního vyměřovacího základu do 30. kalendářního dne pracovní neschopnosti nebo karantény; b) 66 % denního vyměřovacího základu od 31. kalendářního dne pracovní neschopnosti nebo karantény do 60. kalendářního dne pracovní neschopnosti nebo karantény; c) 72 % denního vyměřovacího základu od 61. kalendářního dne pracovní neschopnosti nebo karantény.“17 Částka denního vyměřovacího základu se upraví pro výpočet nemocenského tak, že z částky do 550 Kč se počítá 90 %, z částky nad 550 do 790 Kč se počítá 60 % a k částce nad 790 se nepřihlíží.

2.5.2 Peněžitá pomoc v mateřství Peněžitá pomoc v mateřství náleží ženám – zaměstnankyním v posledním období před porodem a po dobu mateřství v době mateřské dovolené. V zákonem stanovených případech se peněžitá pomoc poskytuje také muži. Podmínkou vzniku nároku na peněžitou pomoc v mateřství je současné splnění těchto skutečností: a) ke dni zahájení pobírání dávky musí trvat účast na nemocenském pojištění nebo ženě trvá ochranná lhůta z jejího dřívějšího nemocenského pojištění ještě počátkem šestého

16 17

ŽENÍŠKOVÁ, M. Nemocenské pojištění. 7. aktualizované vyd. Olomouc: ANAG spol. s r.o., 2008, s. 54. Úplné znění č. 644. Ostrava-Hrabůvka: Sagit a.s., 2008, s. 39.

20

týdne před očekávaným nebo skutečným dnem porodu anebo až do počátku tohoto týdne žena pobírala nemocenské z dřívějšího nemocenského pojištění; b) účast na nemocenském pojištění trvala alespoň po dobu 270 dnů v období posledních dvou let přede dnem porodu (čekací doba), v rámci dvou let se jednotlivé účasti na pojištění sčítají (doba 270 dnů nemusí být nepřetržitá), do této doby 270 dní se započítává také doba účasti na nemocenské péči v ozbrojených silách nebo nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných, pobírání důchodu z důchodového pojištění, vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání a pobírání nemocenského nebo peněžité pomoci v mateřství po zániku nemocenského pojištění. Čekací doba se zjišťuje vždy ke dni skutečného porodu, nikoli ke dni očekávaného porodu nebo nástupu na mateřskou dovolenou; c) těhotenství skončí porodem (za porod se přitom považuje takové ukončení těhotenství, při kterém bylo do matriky narozených zapsáno narozené dítě, proto i v případě narození mrtvého dítěte, které je zapsáno do matriky – nejedná se tedy o potrat – vzniká nárok na peněžitou pomoc v mateřství, ovšem narození mrtvého dítěte má vliv na délku poskytování dávky); d) žena nevykonává dále výdělečnou činnost (nemá příjem z této činnosti). Peněžitá pomoc v mateřství nenáleží za období, za něž náleží ženě započitatelný příjem z činnosti zakládající účast na nemocenském pojištění, ze které je peněžitá pomoc poskytována, nebo nemocenské, s výjimkou těch příjmů, které zaměstnankyni náleží i za dobu mateřské dovolené, aniž v této době vykonávala tuto činnosti, za niž jí náleží započitatelný příjem.“18 Pokud zaměstnankyně uplatňuje nárok na peněžitou pomoc v mateřství z více zaměstnání, musí v každém jednotlivém zaměstnání splnit zákonnou podmínku účasti na nemocenském pojištění po dobu 270 kalendářních dnů v posledních dvou letech před nástupem na peněžitou pomoc v mateřství. Pokud zaměstnání v posledních dvou letech před nástupem na peněžitou pomoc v mateřství netrvalo alespoň 270 kalendářních dnů, je možné započítat pro další zaměstnání jen doby účasti na nemocenském pojištění, které trvaly souběžně.

18

PŘIB, J. a kol. Mateřská a rodičovská dovolená. 2. aktualizované vyd. Praha: GRADA Publishing a.s., 2003, s. 70.

21

Ženě, která nemá nárok na peněžitou pomoc v mateřství z důvodu, že nesplnila zákonnou podmínku účasti na nemocenském pojištění, náleží nemocenské od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu. Tuto ženu uzná lékař v souvislosti s těhotenstvím a porodem práce neschopnou, a to od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, a ukončuje pracovní neschopnost uplynutím šestého týdne po porodu. 2.5.2.1 Doba poskytování peněžité pomoci v mateřství Peněžitá pomoc v mateřství se poskytuje po dobu 28 týdnů mateřské dovolené, a to od počátku šestého týdně před očekávaným dnem porodu, nejdříve však od počátku osmého týdne před tímto dnem. Peněžitá pomoc v mateřství nenáleží za období, za které náleží zaměstnankyni započitatelný příjem z činnosti zakládající účast na nemocenském pojištění, ze které je peněžitá pomoc poskytována, nebo nemocenské, s výjimkou těch příjmů, které zaměstnankyni náleží i za dobu mateřské dovolené, aniž v této době vykonávala tuto činnost, za kterou jí náleží započitatelný příjem. Vyčerpá-li zaměstnankyně z mateřské dolovené před porodem méně než šest týdnů, protože porod nastal dříve, než určil lékař, poskytuje se peněžitá pomoc v mateřství až do uplynutí doby stanovené v předchozím odstavci. Vyčerpá-li však zaměstnankyně méně z mateřské dovolené před porodem méně než šest týdnů z jiného důvodu, poskytuje se jí peněžitá pomoc v mateřství jen do uplynutí 22 týdnů ode dne porodu. Zaměstnankyně si sama určí, kdy nastoupí na peněžitou pomoc v mateřství. Může požádat o peněžitou pomoc v mateřství v rozmezí 6 týdnů před očekávaným dnem porodu až do 8 týdnů před tímto dnem. Výběr data přiznání výplaty peněžité pomoci v mateřství nemají: -

ženy, uplatňující nárok na peněžitou pomoc v mateřství v ochranné lhůtě;

-

ženy, uplatňující nárok na peněžitou pomoc v mateřství po skončení zaměstnání, avšak během doby, po kterou pobírají nemocenské;

-

studentky (studentky vysokých škol a žákyně středních škol).19

„Narodilo-li se ženě mrtvé dítě, poskytuje se jí peněžitá pomoc v mateřství po dobu 14 dnů. Jestliže dítě zemřelo v době, kdy ženě náleží peněžitá pomoc v mateřství, poskytuje se jí tato dávka ještě po dobu dvou týdnů ode dne úmrtí dítěte, ne však déle než do vyčerpání celkového nároku. Doba poskytování peněžité pomoci v mateřství ženě, která dítě porodila,

19


22

nemůže být nikdy kratší než 14 týdnů a nemůže skončit před uplynutím šesti týdnů ode dne porodu. Peněžitá pomoc v mateřství náleží v některých případech rovněž ženě, která není matkou dítěte. Peněžitá pomoc v mateřství náleží také zaměstnankyni, která do své trvalé péče nahrazující mateřskou péči převzala dítě, jež jí bylo svěřeno rozhodnutím příslušného orgánu (soudu nebo orgánu péče o dítě, jde např. o svěření dítěte do neadopční péče, do pěstounské péče, do výchovy jiného občana nebo do poručenství podle zákona o rodině anebo o osvojení), nebo dítě, jehož matka zemřela. Podmínky pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství a způsob jejich stanovení se posuzují podle stavu ke dni převzetí dítěte. Peněžitá pomoc v mateřství se v těchto případech poskytuje zaměstnankyni ode dne převzetí dítěte po dobu, po kterou se o dítě (děti) stará, nejdéle po dobu 22 týdnů, převzala-li jedno dítě, nebo po dobu 31 týdnů, převzala-li dvě nebo více dětí a stará se alespoň o dvě z těchto dětí. Dne 1. 5. 2005 nabyl účinnosti zákon č. 169/2005 Sb. v platném znění, kterým se mění zákon číslo 88/1968 Sb. o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon doplňuje nové ustanovení § 13, kterým bylo rozšířeno poskytování peněžité pomoci zaměstnankyni nebo zaměstnanci, který převzal do trvalé péče dítě do 7 let věku, a to na základě rozhodnutí příslušného orgánu, či dítěte, jehož matka zemřela. Peněžitá pomoc podle § 13 se poskytuje po dobu 22 týdnů ode dne převzetí dítěte, došlo-li k převzetí do 7 let věku. To znamená, že se poskytuje po dobu 22 týdnů i v případě, že dítě bude převzato do trvalé péče v den, ve kterém dovrší 7 let. Za převzaté dítě do trvalé péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu se považuje dítě, které bylo převzato do péče na základě: -

rozhodnutí soudu o svěření dítěte do výchovy jiné fyzické osoby než rodiče podle § 45 zákona o rodině;

-

rozhodnutí soudu o osvojení dítěte;

-

rozhodnutí soudu o svěření dítěte do pěstounské péče;

-

rozhodnutí soudu o stanovení fyzické osoby poručníkem, pokud poručník o dítě rovněž osobně pečuje;

-

rozhodnutí orgánu vykonávajícího sociálně-právní ochranu dětí o svěření do péče budoucího osvojitele či osoby, která má zájem stát se pěstounem (tzv. neadopční a předpěstounská péče);

-

rozhodnutí soudu o předběžném opatření o péči o dítě.

23

Dnem převzetí dítěte je třeba rozumět den, kdy dítě bylo převzato na základě pravomocného rozhodnutí soudu, popř. jiného orgánu. Peněžitou pomoc nelze poskytovat za dobu, kdy žena (muž) o dítě fakticky pečovala předtím, než příslušné rozhodnutí nabylo právní moci (popř. vykonatelnosti), neboť v této době jí ještě nebylo dítě svěřeno rozhodnutím příslušného orgánu. Peněžitou pomoc lze poskytovat při dřívějším faktickém převzetí dítěte až do dne právní moci příslušného rozhodnutí, popř. ode dne vykonatelnosti rozhodnutí, pokud rozhodnutí nabývá vykonatelnosti před právní mocí (u předběžného opatření. Poskytování peněžité pomoci v mateřství lze v některých případech přerušit. Bylo-li dítě převzato ze zdravotních důvodů do péče kojeneckého ústavu nebo jiného zdravotnického zařízení ústavní péče a zaměstnankyně zatím nastoupila do práce, přeruší se tímto nástupem poskytování peněžité pomoci v mateřství. Ode dne, kdy zaměstnankyně převzala dítě z ústavu opět do své péče a přestala proto pracovat, pokračuje se v poskytování peněžité pomoci v mateřství až do vyčerpání celkového nároku, ne však déle než do dne, kdy dítě dosáhne věku jednoho roku. Poskytování peněžité pomoci v mateřství lze se souhlasem příslušného orgánu (tj. okresní správy sociálního zabezpečení, resp. Pražské správy sociálního zabezpečení) přerušit s týmiž účinky také tehdy, pokud zaměstnankyně nemůže nebo nesmí podle lékařského posudku o dítě pečovat pro závažné dlouhodobé onemocnění (tj. onemocnění, které trvá déle než jeden měsíc), pro něž je neschopna práce, a muselo-li být dítě z tohoto důvodu převzato do péče kojeneckého ústavu anebo jiného zdravotnického zařízení ústavní péče, anebo do péče jiné osoby. Zaměstnankyni, která se přestala starat o narozené dítě, a toto dítě bylo proto svěřeno do rodinné nebo ústavní péče nahrazující péči rodičů, jakož i zaměstnankyni, jejíž dítě je v ústavní péči z jiných důvodů, než pro které se přerušuje poskytování peněžité pomoci v mateřství, nenáleží peněžitá pomoc v mateřství za dobu, po kterou o dítě nepečuje, tato doba se však započítává do celkové doby, po kterou by jí peněžitá pomoc v mateřství jinak náležela.“20 Dávka peněžité pomoci v mateřství se poskytuje na žádost pojištěnky, která ji uplatní prostřednictvím předepsaného tiskopisu „Žádost o peněžitou pomoc v mateřství,“ který vystavuje ošetřující lékař. Pokud žena z vlastního rozhodnutí nastoupí na mateřskou dovolenou později než 6 týdnů před očekávaným dnem porodu, náleží jí peněžitá pomoc ode

20

PŘIB, J. a kol. Mateřská a rodičovská dovolená. 2. aktualizované vyd. Praha: GRADA Publishing a.s., 2003, s. 70.

24

dne porodu po dobu 22 týdnů po porodu, celková doba poskytování peněžité pomoci v mateřství však nesmí přesáhnout 28 týdnů. Ženě, která byla před nástupem na mateřskou dovolenou v pracovní neschopnosti, musí ošetřující lékař ukončit pracovní neschopnost k počátku šestého týdně před očekávaným dnem porodu, pokud žena nenastoupila mateřskou dovolenou dříve. Výkon činnosti v jiném zaměstnání než v zaměstnání, z něhož zaměstnankyně pobírá peněžitou pomoc v mateřství, nebrání poskytování peněžité pomoci v mateřství.21 2.5.2.2 Výše peněžité pomoci v mateřství Výše peněžité pomoci v mateřství se stanoví podle zákona o nemocenském pojištění. Denní vyměřovací základ se zjišťuje ke dni nástupu na mateřskou dovolenou. Výše peněžité pomoci v mateřství činí 69 % denního vyměřovacího základu. Částka denního vyměřovacího základu do první redukční hranice se započítává pro peněžitou pomoc v mateřství plně, zatímco pro nemocenské jen ve výši 90 %. Peněžitá pomoc v mateřství se poskytuje za kalendářní dny.22

2.5.3 Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství náleží ženám, pokud vykonávaly práci, která je těhotným ženám zakázána, nebo práci, která ohrožuje jejich těhotenství. Z těchto důvodů jsou tyto ženy dočasně převedeny na jinou práci, při které však většinou dosahují nižšího výdělku, a proto je jim po tuto dobu poskytován z nemocenského pojištění vyrovnávací příspěvek. To platí obdobně i o matkách do konce devátého měsíce po porodu, pokud by se výjimečně po ukončení peněžité pomoci v mateřství vrátily do zaměstnání. Jako převedení na jinou práci se také posuzuje, i když nedochází ke změně druhu práce, taková úprava podmínek, která spočívá: -

ve snížení normovaného výkonu práce, kterým se odstraní příčiny, na základě kterých je takový výkon práce zakázán těhotným matkám nebo které podle lékařského posudku ohrožují těhotenství ženy nebo její zdraví ze zdravotních příčin tkvících v její osobě, nikoliv však ve zkrácení pracovního úvazku;

21


22


25

-

ve zproštění výkonu některých pracovních činností z okruhu prací, které žena dosud vykonávala a to těch, které jsou zakázány těhotným ženám a matkám do konce devátého měsíce po porodu nebo které podle lékařského posudku ohrožují těhotenství;

-

v přeložení ženy na jiné pracoviště (pracovní místo) z důvodu, že její dosavadní pracoviště patří mezi taková, která jsou zakázána těhotným ženám a matkám, nebo že dojíždění na dosavadní pracoviště ohrožuje podle lékařského posudku těhotenství ženy nebo její zdraví nebo mateřské poslání;

-

v tom, že těhotná žena nebo matka do konce devátého měsíce po porodu je zproštěna výkonu noční práce;

-

v poklesu jejího výdělku z důvodu převedení, a to bez jejího zavinění (má-li např. těhotná zaměstnankyně po převedení na jinou práci neomluvenou absenci nebo nevyužívá plně pracovní dobu, vyrovnávací příspěvek jí nenáleží).23

2.5.3.1 Doba poskytování vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství Tato dávka nemocenského pojištění - Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství se poskytuje za kalendářní dny, v nichž byla pojištěnka převedena na jinou práci, mimo dny, po které trvaly stanovené důvody (jde o tzv. vyloučené dny). Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství se poskytuje nejdéle do nástupu na mateřskou dovolenou. Po ukončení mateřské dovolené nejdéle do konce devátého měsíce po porodu.24 2.5.3.2 Výše vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství „Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství se stanoví jako rozdíl denního vyměřovacího základu zaměstnankyně zjištěného ke dni jejího převedení na jinou práci a průměru jejích započitatelných příjmů připadajícího na jeden kalendářní den v jednotlivých kalendářních měsících po tomto převedení. Denní vyměřovací základ se stanoví podle zákona o nemocenském pojištění s tím, že se zjišťuje ke dni převedení zaměstnankyně na jinou práci v souvislosti s těhotenstvím a mateřstvím. Průměr započitatelných příjmů zaměstnankyně připadající na jeden kalendářní den v jednotlivých kalendářních měsících po jejím převedení na jinou práci se zjistí tak, že její

23

VYBÍHAL, V. a kol. Mzdové účetnictví praktický průvodce. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, spol. s r.o., 1998, s. 175. 24 PŘIB, J. a kol. Mateřská a rodičovská dovolená. 2. aktualizované vyd. Praha: GRADA Publishing a.s., 2003, s. 68.

26

započitatelný příjem v kalendářním měsíci se dělí počtem kalendářních dnů v tomto měsíci, s výjimkou dnů, po které a) trvala její pracovní neschopnost nebo karanténa podle zvláštních právních předpisů; b) ošetřovala (pečovala o) člena rodiny; c) měla omluvenou nepřítomnost v práci, za kterou jí nenáleží náhrada příjmu; d) měla neomluvenou nepřítomnost v práci.“25

2.5.4 Podpora při ošetřování člena rodiny Podpora při ošetřování člena rodiny, jedna z dávek nemocenského pojištění, která slouží k zabezpečení pojištěnce nebo pojištěnky, kteří museli zůstat doma a ošetřovat nemocného člena rodiny, nebo museli pečovat o zdravé dítě do věku 10 let. V ustanovení § 25 zákona č. 54/1956 Sb. v platném znění, jsou uváděny čtyři různé důvody potřeby vzniku ošetřování člena rodiny. Jedná se o: • onemocnění člena rodiny bez ohledu na jeho věk; • uzavření dětského výchovného zařízení, v jehož péči dítě do 10 let jinak je, nebo školy, do které chodí, a to z nařízení příslušných úřadů; • skutečnost, že dítěti ve věku do 10 let byla nařízena karanténa a z tohoto důvodu nemůže být v péči výchovného zařízení nebo docházet do školy; • skutečnost, že osoba pečující o dítě do 10 let o něj pečovat nemůže, protože onemocněla nebo jí byla nařízena karanténa. Nemůže-li žena, která jinak pečuje o dítě ve věku do 10 let, o něj pečovat, protože porodila, posuzuje se potřeba péče o toto dítě jako při onemocnění této ženy. Stejným způsobem se posuzuje též i ošetřování členky rodiny v době bezprostředně následující po jejím porodu. Podmínkou pro přiznání podpory při ošetřování člena rodiny je, že nemocný nebo zdravé dítě žije v domácnosti s pojištěncem, který o tuto dávku žádá. V tomto případě se příbuzenský vztah nevyžaduje. Pojem „domácnost“ není v zákoně stanovena, a proto je třeba vycházet z vymezení tohoto pojmu v občanském zákoníku. Podle něj domácnost tvoří občané, kteří spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Žití v domácnosti tedy znamená, 25


27

že tyto osoby společně uhrazují výdaje na domácnost, anebo se na jejich čerpání podílejí. Toto soužití má být trvalé. Adresa bydliště může být pouze orientačním ukazatelem pro posuzování žití v domácnosti, nelze pouze na jejím základě rozhodnout, zda určité osoby žijí, či nežijí spolu v domácnosti. Splnění této podmínky se nevyžaduje pouze v případě ošetřování či péče o dítě ve věku do 10 let rodičem. V tomto případě je tedy tato podmínka nahrazena podmínkou příbuzenského vztahu. Podpora při ošetřování člena rodiny nenáleží za dny, za něž náleží zaměstnanci započitatelný příjem s výjimkou příjmů, které náleží i za dobu ošetřování, aniž v této době vykonával zaměstnání. Podpora při ošetřování člena rodiny rovněž nenáleží zaměstnanci, který je sám současně práce neschopným. Nemocenské má vždy přednost před podporou při ošetřování člena rodiny. Všem nemocensky pojištěným zaměstnancům však podpora při ošetřování člena rodiny niky nenáleží. Podpora při ošetřování člena rodiny ze zákona nenáleží: • domáckým zaměstnancům; • zaměstnancům na nepravidelnou výpomoc; • členům družstev, společníkům, jednatelům s.r.o. a komandistům komanditních společností, jestliže nejsou v pracovněprávním vztahu k tomuto družstvu, společnosti, ale vykonávají práci, za kterou jsou odměňováni; • studentům a žákům; • zaměstnancům, kteří jsou činní na základě dohody o pracovní činnosti; • dobrovolným zaměstnancům pečovatelské služby; • osobám se změněnou pracovní schopností připravující se pro pracovní uplatnění.26 Nárok na výplatu podpory při ošetřování člena rodiny se uplatňuje na předepsaném tiskopise – žádost o ošetřování člena rodiny, který vystavuje a potvrzuje lékař, pokud se potvrzuje ošetřování nemocného dítěte ve věku do deseti let nebo pokud se potvrzuje nezbytná potřeba ošetřování jinou osobou při onemocnění osoby starší deseti let nebo onemocnění osoby, která jinak pečuje o dítě, nebo trvání karantény. Při uplatňování nároku na podporu při ošetřování člena rodiny z důvodu uzavření výchovného zařízení z nařízení

26

VYBÍHAL, V. a kol. Mzdové účetnictví praktický průvodce. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, spol. s r.o., 1998, s. 171.

28

příslušných orgánů, v jehož péči dítě jinak je, nebo školy, do které chodí, vystavuje a potvrzuje důvod péče dětské výchovné zařízení nebo škola.27

2.5.4.1 Poskytování podpory při ošetřování člena rodiny Podpora při ošetřování člena rodiny náleží jako nemocenské a peněžitá pomoc v mateřství od prvního dne potřeby ošetřování, pokud v něm zaměstnanec nepracoval. Rovněž nenáleží za kalendářní dny, v nichž zaměstnanec vykonával práci v tom zaměstnání, z něhož uplatňuje nárok na dávku. Podpora při ošetřování člena rodiny nenáleží ani za dny, v nichž je zaměstnanec uznán práce neschopným, i když na nemocenské nemá nárok. Dobu potřeby ošetřování vyznačí ošetřující lékař na tiskopise, kterým se nárok na výplatu dávky uplatňuje – Žádost o ošetřování člena rodiny. Podpora při ošetřování člena rodiny náleží po dobu prvních devíti kalendářních dnů potřeby ošetřování a poskytuje se stejně jako nemocenské za kalendářní dny, včetně sobot i nedělí. U osamělých zaměstnanců náleží tato dávka až po dobu prvních 16 kalendářních dnů potřeby ošetřování, pokud mají v trvalé péči alespoň jedno dítě ve věku do skončení povinné školní docházky. Za osamělého zaměstnance považujeme zaměstnance svobodného, rozvedeného, ovdovělého nebo z jiných vážných důvodů osamělého, jestliže nežije s druhem, družkou. Za zaměstnance z jiných vážných důvodů osamělého se považuje i zaměstnanec, jehož manžel je např. ve výkonu trestu odnětí svobody na dobu delší než jeden rok, anebo byl prohlášen za nezvěstného a byl u soudu podán návrh na prohlášení tohoto manžela za mrtvého podle § 195 a následujících ustanovení občanského soudního řádu.28

2.5.4.2 Výše podpory při ošetřování člena rodiny Denní dávka podpory při ošetřování člena rodiny za kalendářní den činí od prvního dne potřeby ošetřování 60 % z denního vyměřovacího základu. Rozhodným obdobím je tedy zpravidla 12 kalendářních měsíců předcházejících vzniku potřeby ošetřování. Denní vyměřovací základ se redukuje stejně jako pro výpočet nemocenského. Potřeba ošetřování se posuzuje z hlediska ošetřovaného, nikoliv podle toho, od kdy zaměstnanec začal ošetřovat. V průběhu jednoho případu potřeby ošetřování lze poskytnout podporu při ošetřování člena rodiny jen jednomu ošetřujícímu. 27 28

ŽENÍŠKOVÁ, M. Nemocenské pojištění. 7. aktualizované vyd. Olomouc: ANAG spol. s r.o., 2008, s. 70. ŽENÍŠKOVÁ, M. Nemocenské pojištění. 7. aktualizované vyd. Olomouc: ANAG spol. s r.o., 2008, s. 70.

29

Za kalendářní den, v němž zaměstnanec odpracoval i jen část směny, podpora při ošetřování člena rodiny nenáleží.29

2.6 Vznik nároku, ochranná lhůta Ochranná lhůta je období po skončení zaměstnání (účasti na nemocenském pojištění). Ochranná lhůta má stejné důsledky v nemocenském pojištění, jako kdyby v ní trvala účast na nemocenském pojištění. Splní-li se v ochranné lhůtě všechny ostatní podmínky nároku na dávku, kromě účasti na nemocenském pojištění, na dávku je zákonný nárok a dávka musí být práce neschopnému, ošetřující osobě či těhotné ženě přiznána.30 „Dávky nemocenského pojištění náleží, jestliže se podmínky rozhodné pro jejich přiznání splnily v době pojištění podle tohoto zákona nebo sice po skončení pojištění, avšak ještě během doby, po kterou zaměstnanec pobírá nemocenské, podporu při ošetřování člena rodiny nebo peněžitou pomoc v mateřství, anebo jestliže se splnily v ochranné lhůtě. Podpora při ošetřování člena rodiny však z ochranné lhůty nenáleží. Ochranná lhůta činí 7 dnů od skončení zaměstnání, jestliže však zaměstnanec byl naposledy zaměstnán po kratší dobu, činí ochranná lhůta jen tolik dnů, kolik dnů byl naposledy zaměstnán. U žen, jejichž zaměstnání skončilo v době těhotenství, činí ochranná lhůta šest měsíců. Vznikne-li v ochranné lhůtě znovu pojištění podle tohoto zákona, staví se běh ochranné lhůty po dobu trvání tohoto pojištění. Ochranná lhůta získaná novým pojištěním se připočítává k nevyčerpanému zbytku dřívější ochranné lhůty až do nejvyšší výměry 7 dnů. Vznikem pojištění, popřípadě zabezpečení podle jiných předpisů, ochranná lhůta zaniká. Vznikem účasti na důchodovém pojištění nebo nemocenském pojištění osob samostatně výdělečně činných však ochranná lhůta nezaniká, pokud jde o nárok na nemocenské a peněžitou pomoc v mateřství náležející z pojištění podle tohoto zákona, v tomto případě ochranná lhůta zaniká až dnem vzniku nároku na tyto dávky z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných.“31 Poživatelům starobního důchodu neplyne ochranná lhůta ze zaměstnání, při kterém se mu současně poskytuje důchod v nezměněné výši. Dále ochranná lhůta neplyne pojištěncům ze

29

ŽENÍŠKOVÁ, M. Nemocenské pojištění. 7. aktualizované vyd. Olomouc: ANAG spol. s r.o., 2008, s. 71. ŽENÍŠKOVÁ, M. Nemocenské pojištění. 7. aktualizované vyd. Olomouc: ANAG spol. s r.o., 2008, s. 79. 31 Úplné znění č. 644. Ostrava – Hrabůvka: Sagit a.s., 2008 s. 42. 30

30

zaměstnání, do kterého nastoupili za trvání svého základního zaměstnání (pracovního poměru) a ve kterém práci nevykonávají souběžně s prací v tomto základním zaměstnání, ale místo ní a z dočasného zaměstnání, do kterého zaměstnanci vstoupili po dobu své dovolené. Ochranná lhůta zaniká přiznáním starobního, nebo plného, či částečného invalidního důchodu, zaniká posledním dnem přede dnem, od něhož náleží výplata důchodu. Pokud jde však o nárok na peněžitou pomoc v mateřství, ochranná lhůta nezaniká přiznáním částečného invalidního důchodu.32 V minulosti činila ochranná lhůta 42 kalendářních dnů po skončení zaměstnání.

2.7 Zneužívání dávek a trestní zákon Pokud pracovníci okresních správ sociálního zabezpečení při své činnosti zjistí nesrovnalosti v provádění a poskytování dávek nemocenského pojištění a mají-li na základě těchto zjištěných skutečností podezření ze spáchání trestného činu, jsou povinni tuto skutečnost oznámit příslušným orgánům – státnímu zástupci nebo Policii České republiky. Oznámení lze provést písemně, ústně do protokolu, v elektronické podobě podepsané zaručeným elektronickým podpisem, telegraficky, telefaxem nebo dálnopisem. Oznámení na podezření spáchání trestného činu musí především obsahovat stručný popis skutkové podstaty oznámení obsahující údaje o tom, kdy a ve které organizaci, malé organizaci byly příslušné skutečnosti zjištěny, koho se týkají, jakým způsobem ke zjištění příslušných skutečností došlo a o které skutečnosti se jedná. Oznamovací povinnost státním orgánům ukládá § 8 zákona číslo 141/1961 Sb. v platném znění, který říká, že státní orgány jsou povinny neprodleně oznamovat státnímu zástupci nebo policejním orgánům skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin.33 Ke spáchání trestného činu ve smyslu ustanovení § 148 zákona číslo 141/1961 Sb. v platném znění Trestního řádu může dojít zejména v případě, kdy osoba - pojištěnec vyláká výhody fingovaným předstíráním skutečnosti, z nichž má vyplývat povinnost státu poskytnout pachateli bezdůvodné plnění, na které nemá podle zákona nárok. V každém jednotlivém případu, kdy je podezření, že se jedná o vylákání dávek nemocenského pojištění, je třeba, aby byl případ přešetřen a žadatel vyzván k předložení veškerých podkladů nutných pro posouzení 32

ŽENÍŠKOVÁ, M. Nemocenské pojištění. 7. aktualizované vyd. Olomouc: ANAG spol. s r.o., 2008, s. 79. Policie České republiky, Vybrané zákony ČR [online]. [cit. 30. 9. 2008]. Dostupné z: http://www.policie.cz/clanek/vybrane-zakony-cr-815149.aspx/.

33

31

nároku na dávku – včetně podkladů nutných k posouzení, zda vůbec vznikl pojistný poměr. V případě, že předložené doklady nebudou zcela bezvadné, nárok na dávku se neuzná, případně se rozhodne o neexistenci pojistného poměru.

2.8 Povinnosti zaměstnavatele v nemocenském pojištění Pokud dojde ke vzniku pracovního poměru, který založí účast na nemocenském pojištění, je zaměstnavatel povinen do osmi dnů ode dne zahájení pracovního vztahu přihlásit tohoto zaměstnance na předepsaném tiskopise k pojištění na příslušné okresní správě sociálního zabezpečení. Jestliže se jedná o prvního zaměstnance, je zaměstnavatel povinen se přihlásit na předepsaném tiskopise do registru zaměstnavatelů příslušené okresní správy sociálního zabezpečení a to do osmi dnů ode dne svého vzniku. Rovněž je povinen tohoto zaměstnance do osmi dnů po skončení pracovního poměru z nemocenského pojištění odhlásit. Dále je zaměstnavatel povinen v den, který si určil pro výplatu mezd, odvést příslušné okresní správě sociálního zabezpečení pojistné. V tento den je povinen rovněž předložit přehled o vyměřovacích základech a pojistném malé organizace, velká organizace, přehled o výši pojistného a vyplacených dávkách. Od 1. 1. 2009 je zaměstnavatel povinen předložit přehled o výši pojistného a vyplacených dávkách a odvést pojistné v období od 1. do 20. kalendářního dne v měsíci, jak ukládá zákon. Příslušnost okresních správ sociálního zabezpečení se řídí místem trvalého pobytu u fyzických osob, u právnických osob se příslušnost řídí sídlem zaměstnavatele, které je uvedeno na dokladu opravňujícím k podnikání, např. výpis z obchodního rejstříku.

2.9 Zákon č. 187/2006 Sb. v platném znění od 1. 1. 2009 I nadále ze zákona náleží zaměstnancům účastným nemocenského pojištění tyto dávky: -

nemocenské;

-

ošetřovné, (před 1. 1. 2009 podpora při ošetřování člena rodiny);

-

peněžitá pomoc v mateřství;

-

vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství.

K zásadní změně došlo u nemocenského, které vyplácí okresní správy sociálního zabezpečení vždy až od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti. I nadále je nemocenské vypláceno za dny kalendářní. 32

V období od 1. do 14. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti zaměstnavatel vyplácí svému zaměstnanci náhradu mzdy. Náhradu mzdy vyplácí zaměstnavatel od 4. pracovního dne a to pouze za dny pracovní. Ostatní dávky – ošetřovné, peněžitá pomoc v mateřství a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství náleží pojištěncům od 1. dne vniku nároku na dávku. Všechny dávky nemocenského pojištění jsou vypláceny prostřednictvím okresních, pražských, městských správ sociálního zabezpečení. K výrazné změně došlo ve výši redukčních hranic. Do 31. 12. 2008 byly stanoveny pouze dvě redukční hranice, od 1. 1. 2009 jsou v nemocenském pojištění stanoveny tři redukční hranice.

Tabulka č. 1

Přehled výše redukčních hranic pro výpočet dávek nemocenského pojištění Pro dávky

2005

2006

2007

2008

Redukční hranice 1

480

510

550

550

786


690

730

790

790

1178


-

-

-

-

2356

vzniklé v r. 2009

K zásadním změnám v provádění nemocenského pojištění zaměstnanců v nové právní úpravě nedošlo. Nový zákon o nemocenském pojištění v mnohém převzal právní úpravu zákona č. 54/1956 Sb. ve znění platném do 31. 12. 2008 a zákona č 88/1968 Sb. ve znění platném do 31. 12. 2008.

33

3 Praktická část 3.1 Cíl praktické části a předpoklady Cílem praktické části je pomocí studia dokumentace zjistit četnost výskytu možného zneužívání dávek nemocenského pojištění vyplácených okresní správou sociálního zabezpečení zaměstnancům malých organizací. Zjištěné skutečnosti by bylo vhodné využít při připomínkování nových znění zákonů v oblasti sociálního pojištění. Okresní správy sociálního zabezpečení vždy zpracovávají připomínky k těmto novým předpisům, neboť v praxi provádějí nemocenské pojištění. Prostřednictvím získaných informací bude možné ověřit tyto předpoklady: 1. Lze předpokládat, že dochází ke zneužívání dávek nemocenského pojištění. 2. Lze předpokládat, že toto zneužívání dávek nemocenského pojištění umožňuje právní legislativa a je velice těžko právně prokazatelné a postihnutelné.

3.2 Použité metody K získání údajů v této práci byla použita metoda - studium spisové dokumentace. Jako další výzkumné metody bylo využito studium odborné literatury a rozhovor. Dále byly využity dlouholeté zkušenosti při provádění nemocenského pojištění. Pro získání doplňujících informací byla použita další metoda k získání informací – rozhovor. Rozhovor byl veden s 16 zaměstnanci Okresní správy sociálního zabezpečení Česká Lípa. Těmto zaměstnancům bylo položeno 5 otázek, které se vztahují k tématu této práce.

Otázky byly položeny pracovníkům oddělení nemocenského pojištění, kteří

zpracovávání dávky a provádí jejich výplatu, a pracovníkům oddělení kontroly, kteří tyto dávky před jejich výplatou kontrolují.

3.2.1 Studium spisové dokumentace Jedná se o studium dokumentace – nejčastěji výstup v papírové podobě, – která poskytuje objektivní údaje o skutečnostech. Lze vycházet ze skutečnosti, že se jedná o tvrdá data – data ověřitelná. 34

3.2.2 Rozhovor Rozhovor je metoda, která je používána v mnoha vědních oborech – psychologii, pedagogice, sociologii, medicíně, žurnalistice a mnohých dalších. Nejčastěji se prostřednictvím této metody zjišťují názory, zkušenosti, postoje, zájmy, ale i přání, obavy, konflikty, problémy osobnosti. Velkým kladem je bezprostřední styk tazatele a tázaného.34

3.3 Popis prostředí Okresní správa sociálního zabezpečení sídlí v okresním městě Česká Lípa, je podřízená České správě sociálního zabezpečení. Česká správa sociálního zabezpečení je samostatnou rozpočtovou organizací podřízenou Ministerstvu práce a sociálních věcí. Česká správa sociálního zabezpečení byla ustavena, s účinností od 1. září 1990, zákonem ČNR č. 210/1990 Sb., o změnách v působnosti orgánů České republiky a o změně zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, kterým byl novelizován zákon ČNR č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů ČSR v sociálním zabezpečení. Česká správa sociálního zabezpečení spravuje věci téměř 8 milionů pojištěnců. Vyplácí důchody a také dávky nemocenského pojištění, které jsou předmětem této práce. Okres Česká Lípa je okresním městem v Libereckém kraji, jehož sídlem je město Česká Lípa. Rozloha okresu je 1 137,05 km2 s počtem obyvatel 106 411 osob. V okrese Česká Lípa je 59 obcí, z tohoto 11 měst. Okresní správa sociálního zabezpečení Česká Lípa provádí k 1. 1. 2009 nemocenské pojištění 48 944 pojištěncům. Z tohoto počtu 40 803 zaměstnancům a 8 141 osobám samostatně výdělečně činným. Od 1. 1. 2009 okresní správy sociálního zabezpečení vyplácejí dávky nemocenského pojištění všem pojištěncům. Od 1. 1. 2009 se organizace dle nové platné legislativy přestaly dělit na velké organizace a malé organizace, a používá se jednotná terminologie - zaměstnavatelé. Prováděním nemocenského pojištění se na okresní správě sociálního zabezpečení zabývá oddělení nemocenského pojištění a oddělení osob samostatně výdělečně činných. Tato obě oddělení provádějí výplatu dávek nemocenského pojištění. Oddělení nemocenského pojištění 34

Švingalová, D. Kapitoly z psychologie 1. díl. 2. upravené vyd. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2005, s. 32.

35

- nemocenského, ošetřovného, peněžité pomoci v mateřství a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství, oddělení osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) – nemocenského a peněžité pomoci v mateřství, jiné dávky OSVČ nenáleží. Cílem dávek nemocenského pojištění je finančně zabezpečit ekonomicky aktivní občany v okamžiku, kdy kvůli svému onemocnění, onemocnění dítěte nebo jiného člena rodiny či mateřství ztratí krátkodobě výdělek. Tabulka č. 2

Vývoj počtu pojištěnců za poslední 4 roky v okrese Česká Lípa

Počet osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) Počet pojištěnců velkých organizací Počet pojištěnců malých organizací Celkový počet pojištěnců

2005

2006

2007

2008

8 207

8 114

7 927

8 141

30 919

32 737

31 225

32 562

9 107

8 945

8 355

8 241

48 233

49 796

47 507

48 944

Stav vždy k 31. 12. daného roku

Graf k tabulce č. 2

36

Tabulka č. 3

Vývoj počtu vyplacených dávek nemocenského pojištění OSSZ Česká Lípa za poslední 4 roky

Počet dávek vyplacených osobám samostatně výdělečně činným (OSVČ) Počet dávek vyplacených zaměstnancům malých organizací (MO) Celkový počet vyplacených dávek

2005

2006

2007

2008

1 660

1 541

1 416

1 240

14 736

14 230

12 643

11 036

16 396

15 771

14 059

12 276


37

Tabulka č. 4

Vývoj objemu vyplacených dávek nemocenského pojištění OSSZ Česká Lípa za poslední 4 roky

Objem vyplacených dávek osobám samostatně výdělečně činným (OSVČ)

2005

2006

2007

2008

5 422 612

6 281 185

6 043 651

5 460 724

61 293 793

68 215 636

65 477 947

56 754 415

66 716 405

74 496 821

71 521 598

62 518 139

Objem vyplacených dávek zaměstnancům malých organizací (MO) Celkový objem vyplacených dávek na OSSZ


Pouze pro ilustraci je zde uveden objem vyplacených dávek nemocenského pojištění zaměstnancům velkých organizací, registrovaných při Okresní správě sociálního zabezpečení Česká Lípa v měsíci prosinci 2008. Celkem bylo evidováno 32 562 zaměstnanců a byly jim vyplaceny dávky nemocenského pojištění v celkové výši 281 042 655 Kč.

38

Tabulka č. 5

Maximální denní výše dávek nemocenského pojištění za poslední 4 roky, včetně maximální výše dávek od 1. 1. 2009 2005 Nemocenské

2006

2007

2008

2009

do 3 KD…...140

do 3 KD…...148

do 3 KD…...160

od 4 do 30 KD….384

do 30 KD............779

do 14 KD …386

do 14 KD …408

do 14 KD …441

od 31 do 60 KD..422

od 31 do 60 KD..857

od 15 KD …419

od 15 KD …443

od 15 KD …479

od 61 KD …..….461

od 61 KD

…....835

od 30.6.do 31.8 za prvních 30 KD…384 od 1.9. za první 3 KD…160 od 4. do 30 KD…. 384 Peněžitá pomoc v mateřství Ošetřování člena rodiny

419

443

479

479

964

386

408

441

384

779

Oddělení nemocenského pojištění na Okresní správě sociálního zabezpečení Česká Lípa je rozděleno na dvě části. První část se zabývá samotnou evidencí práce neschopných, zde jsou do počítačových databází České správy sociálního zabezpečení ukládána všechna data z dokladů ošetřujících lékařů, zasílaných na okresní správu. Druhá část oddělení se zabývá samotným prováděním nemocenského pojištění a samotnou výplatou dávek nemocenského pojištění. Zde jsou sbírána a ukládána všechna data a informace o pojištěncích jak v papírové, tak v elektronické podobě. Pracovnicemi okresní správy jsou zde zakládány registry zaměstnavatelů, jejichž součástí jsou veškeré dokumenty vztahující se k činnosti zaměstnavatele. Součástí jsou i přihlášky a odhlášky zaměstnanců, pracovní smlouvy zaměstnanců, dohody o pracovní činnosti, zápočtové listy zaměstnanců, potvrzení o době evidence na úřadech práce těchto zaměstnanců, přehledy o vyměřovacích základech a pojistném. Zaměstnancům jsou vytvářeny tzv. dávkové listy, které slouží pro potřebu výplaty dávek. V dávkových listech jsou veškerá data potřebná pro výplatu, obsahují všechny důležité údaje, základní identifikační údaje o zaměstnavateli a o zaměstnanci. Např. druh pojistného poměru, datum vzniku a zániku pojistného poměru, údaje o pracovním úvazku, údaje o předchozích vyplacených dávkách, údaje o výši vyplacených dávek, údaje o době vyplacených dávek. Tyto dávkové listy jsou předmětem zkoumání této práce.

39

3.4 Popis zkoumaného vzorku Pro potřeby tohoto průzkumu bylo náhodně vybráno tři sta dávkových listů zaměstnanců malých organizací evidovaných na Okresní správě sociálního zabezpečení Česká Lípa na oddělení nemocenského pojištění. Byly vybrány pomocí počítačové sestavy, se zadaným výběrem zaměstnanců, jejichž pojistný poměr vznikl v období od 1. 1. 2008 do 31. 12. 2008, dále byly použity počítačové sestavy vyplacených dávek v měsících březnu 2008 až červnu 2008. V dávkových listech jsou všechna potřebná data pro prováděné šetření. Jako doplňující informace byly použity údaje z registrů malých organizací – data, kdy byly všechny potřebné doklady na okresní správu předloženy, zda byly zaměstnavatelem dodrženy všechny zákonem stanovené lhůty pro předkládání těchto dokladů. Rovněž byly k porovnání a prostudování vyhledány vyměřovací základy ostatních zaměstnanců v dané malé organizaci.

3.5 Získaná data a jejich interpretace Data byla získána studiem spisové dokumentace a na základě rozhovoru s pracovnicemi okresní správy sociálního zabezpečení.

3.5.1 Data získaná studiem spisové dokumentace V následující části práce jsou uvedena data, která byla získána prostudováním 300 dávkových listů zaměstnanců malých organizací. Tabulka č.5

Prostudované dávkové listy Počet prostudovaných dávkových listů

300

Počet dávkových Počet dávkových Procento dávkových listů listů s nálezem listů bez nálezu s nálezem ze zkoumaného vzorku 4 296 1,3%

Z celkového počtu prostudovaných dávkových listů bylo ve 4 případech zjištěno následující: Ve všech případech byly dávky nemocenského pojištění vypláceny v souladu se zákonem o nemocenském pojištění. Všechny dávky byly zpracovány na oddělení nemocenského pojištění a následně zkontrolovány oddělením kontroly. Při jejich zpracování nebyly zjištěny žádné závady. 40

Ve třech případech je více než pravděpodobné, že byla založena malá organizace s cílem čerpání dávek nemocenského pojištění. Ve dvou z těchto případů se vždy jednalo o jediného zaměstnance této malé organizace.

V obou případech se jednalo o právnickou osobu,

podnikající na základě výpisu z obchodního rejstříku. Případ 1 Nejmenovaná malá organizace, právnická osoba, podnikající na základě výpisu z obchodního rejstříku, byla založena dne 1. 2. 2008. K tomu dni byl přihlášen jeden jediný zaměstnanec na základě pracovní smlouvy. Šetřením bylo zjištěno, že se současně jedná o jediného společníka a jednatele této právnické osoby. Organizace byla založena dne 1. 2. 2008 a tento zaměstnanec se stal práce neschopným ode dne 8. 2. 2008. Pracovní neschopnost tohoto zaměstnance trvala do 31. 10. 2008. Vyměřovací základ tohoto nejmenovaného zaměstnance činil za 4 pracovní dny 11 667 Kč (příloha č. 1). Nemocenské dávky byly stanoveny v denní výši: od 4. do 30. kalendářního dne …………… 384 Kč; od 31. do 60. kalendářního dne ….………. 422 Kč; od 61. kalendářního dne ……………………461 Kč. Jedná se tedy o maximální možnou výši dávek a celkem bylo na dávkách nemocenského pojištění vyplaceno 118 455 Kč (příloha č. 2). Dalším podrobným šetřením bylo zjištěno, že tato malá organizace již byla v registru okresní správy sociálního zabezpečení evidována v minulosti, a to v období od 21. 10. 2006 do 30. 4. 2007. Jako zaměstnanec této organizace byl přihlášen k pojištění týž zaměstnanec jako v období od 1. 2. 2008. Jednalo se rovněž o pracovně právní vztah sepsaný na základě pracovní smlouvy. I v tomto období byl zaměstnanec uznán práce neschopným, a to ode dne 31. 10. 2006, tedy desátým dnem po vstupu do zaměstnání. Tato pracovní neschopnost trvala do 21. 1. 2007, na dávkách bylo vyplaceno za toto období, 83 kalendářních dní, celkem 36 255 Kč (příloha č. 3). Vyměřovací základ, z něhož bylo nemocenské stanoveno, činil za 6 pracovních dní 54 000 Kč (příloha č. 4). Posléze malá organice ukončila svou činnost, tohoto jediného zaměstnance odhlásila z pojištění. Případ 2 V následujícím případě je popsána situace další malé organizace, rovněž právnické osoby, jejíž činnost byla zahájena dne 26. 3. 2008, přihlášením své jediné zaměstnankyně 41

k pojištění na základě pracovní smlouvy. Malá organizace zahájila svou činnost dnem 26. 3. 2008, k tomuto datu byla i přihlášena tato zaměstnankyně. Dnem 27. 3. 2008 toto, je nutné znovu podotknout, jediná zaměstnankyně, nastoupila na peněžitou pomoc v mateřství. Tím, že na okresní správu sociálního zabezpečení doložila předchozí zápočtový list s dobou pojištění od 1. 9. 2006 do 30. 9. 2007, splnila zákonnou podmínku 270 kalendářních dní účasti na nemocenském pojištění v období 2 let před skutečným dnem porodu. Nic tedy nebránilo výplatě této dávky. Za jeden odpracovaný den malá organizace pro výpočet dávky uvedla vyměřovací základ ve výši 1 667 Kč (příloha č. 5). Z této částky byl tedy stanoven denní vyměřovací základ a z něj denní dávka ve výši 479 Kč, která činí 69% redukovaného denního vyměřovacího základu. V té době se jednalo o zákonem stanovenou maximální výši dávky. Tato pojištěnka se ke dni 20. 7. 2008 vzdala nároku na dávku peněžité pomoci v mateřství a oznámila, že nastupuje zpět do zaměstnání. Celkem bylo na peněžité pomoci vyplaceno ke dni 20. 7. 2008 55 564 Kč. V období od 21. 7. 2008 do 13. 10. 2008 pojištěnka pracovala, a poté byla ode dne 14. 10. 2008 uznána práce neschopnou. Pracovní neschopnost ke dni 31. 1. 2009 stále trvá a k tomuto dni bylo na nemocenském celkem vyplaceno 49 031 Kč (příloha č. 6). Jiní zaměstnanci v této malé organizaci nebyli a nejsou přihlášeni k pojištění. Případ 3 Jako další je zde uváděn případ malé organizace, i zde se jedná o právnickou osobu, která zahájila svou činnost již k datu 1. 7. 2005, k pojištění bylo přihlášeno po dobu činnosti této organizace 8 zaměstnanců, jejichž průměrný měsíční vyměřovací základ činil cca 8 000 Kč. Ke dni 9. 5. 2007 byla přihlášena k pojištění na základě dohody o pracovní činnosti jako asistentka ředitele nejmenovaná zaměstnankyně, která byla dne 14. 5. 2007 uznána práce neschopnou. Tato pracovní neschopnost trvala do 30. 9. 2007. Na nemocenském bylo za toto období vyplaceno 65 685 Kč. Dnem 13. 10. 2007 byla toto pojištěnka opět uznána práce neschopnou. Tato pracovní neschopnost trvala do 30. 6. 2008. Na nemocenském bylo vyplaceno celkem 124 123 Kč. Tato pojištěnka vyčerpala při této pracovní neschopnosti jednoroční podpůrčí dobu a na základě její žádosti byla orgánem lékařské posudkové služby tato jednoroční podpůrčí doba prodloužena až do 30. 6. 2008. K tomuto datu byla pracovní neschopnost ukončena ošetřujícím lékařem. K témuž dni byl i pojistný poměr této zaměstnankyně u této malé organizace ukončen.

42

Na základě vyměřovacích základů uvedených zaměstnavatelem na přehledu o vyměřovacích základech a pojistném malé organizace v měsíci květnu 2007 za 3 pracovní dny ve výši 3 600 Kč (příloha č. 7), byly v obou případech pracovní neschopnosti stanoveny denní výše dávky následovně: od 1. do 3. kalendářního dne ……………… 160 Kč; od 4. do 14. kalendářního dne ………………441 Kč; od 15. kalendářního dne …………………… 479 Kč. Nemocenské bylo v obou případech vypláceno vždy v maximální výši dávky, kterou právní legislativa umožňovala. U této malé organizace tato nejmenovaná pojištěnka odpracovala celkem 15 dnů. A za období pracovní neschopnosti od 14. 5. 2007 do 30. 9. 2007 a od 13. 10. 2007 do 30. 6. 2008 bylo na nemocenském vyplaceno celkem 189 808 Kč (příloha č. 8). Dále bylo zjištěno, že opět byla tato nejmenovaná osoba přihlášena k této malé organizaci ke dni 1. 12. 2008, opět na základě dohody o pracovní činnosti, opět jako asistentka ředitele. Čtvrtým dnem trvání tohoto pracovního poměru byla opět uznána práce neschopnou, tedy od 4. 12. 2008. Tato pracovní neschopnost stále ke dni 31. 1. 2009 trvá. Za 3 pracovní dny byl zaměstnavatelem uveden na přehledu o vyměřovacích základech a pojistném malé organizace vyměřovací základ pro výpočet nemocenského ve výši 3 000 Kč (příloha č. 9). Denní výše dávky byla stanovena následovně: od 1. do 3. kalendářního dne ………………160 Kč; od 4. do 30. kalendářního dne …………… 384 Kč; od 31. do 60. kalendářního dne ….………. 422 Kč; od 61. kalendářního dne ……………………461 Kč. I v tomto případě se jedná o maximální možnou výši dávek a k 28. 2. 2009 bylo této pojištěnce vyplaceno za tuto pracovní neschopnost celkem 38 622 Kč, tedy za 87 kalendářních dní (příloha č. 10). Prostudováním registru malé organizace bylo zjištěno, že tato osoba zpracovává této malé organizaci účetní, daňovou a mzdovou agendu. Dále bylo zjištěno, že nejmenovaná osoba

43

byla rovněž přihlášena k pojištění jako osoba samostatně výdělečně činná. Z této činnosti se však nepřihlásila k nemocenskému pojištění a nárok na nemocenské jí z této činnosti tak nenáležel. Účetní, daňová a mzdová agenda je touto osobou zpracovávána pro tuto firmu dodavatelsky. Zdravotní stav této nejmenované osoby jistě odůvodňoval trvání dočasné pracovní neschopnosti. Je však vždy s podivem, že právě v tomto období byla tato osoba přihlášena k pojištění vždy u téže malé organizace, na post asistentky ředitele, ke které má další vazby. A je velice zajímavé, že v mezidobí, kdy tato pojištěnka nebyla u této malé organizace přihlášena, nebyla přihlášena žádná jiná osoba do funkce asistenta/asistentky ředitele. Případ 4 Zde se jedná o malou organizaci – fyzickou osobu podnikající na základě živnostenského listu. Tato organizace zahájila svou činnost dne 3. 7. 2006, kdy přihlásila k pojištění první zaměstnankyni – zaměstnankyni č. 1. Dále dne 26. 3. 2007 přihlásila svou druhou zaměstnankyni - zaměstnankyni č. 2., dne 1. 8. 2008 zaměstnankyni č. 3 a dne 1. 12. 2008 svou poslední zaměstnankyni – zaměstnankyni č. 4. Přehled zaměstnankyň přihlášených k nemocenskému pojištění (příloha č. 11): zaměstnankyně č. 1 nástup dne 3. 7. 2006, pracovní poměr ukončen dne 30. 11. 2008; zaměstnankyně č. 2 nástup dne 26. 3. 2007; zaměstnankyně č. 3 nástup dne 1. 8. 2008; zaměstnankyně č. 4 nástup dne 1. 12. 2008. Na základě sestav vyplacených dávek v březnu 2008, zpracovaných pro tento projekt, byla předmětem zkoumání zaměstnankyně, které nastoupila do zaměstnání dne 26. 3. 2007 – zaměstnankyně č. 2. Tato zaměstnankyně nastoupila do zaměstnání tedy dne 26. 3. 2007 a již dne 30. 3. 2007 byla uznána práce neschopnou. Pracovní neschopnost byla vystavena ošetřujícím lékařem v souvislosti s těhotenstvím. Na základě stanoveného pravděpodobného dne porodu bylo zjištěno, že do tohoto zaměstnání nastoupila již těhotná, přibližně ve druhém měsíci těhotenství. Tato pracovní neschopnost trvala od 30. 3. 2007 do 8. 10. 2007, na nemocenském bylo vyplaceno 91 072 Kč.

Od následujícího dne, dne 9. 10. 2007, tato

nejmenovaná zaměstnankyně nastoupila na peněžitou pomoc v mateřství, kterou čerpala do 21. 4. 2008. Na této dávce bylo vyplaceno 93 884 Kč (příloha č. 12).

44

Nemocenské i peněžitá pomoc v mateřství byly stanoveny z vyměřovacího základu 2 620 Kč (příloha č. 13), který byl zaměstnavatelkou uveden na přehledu o vyměřovacích základech a pojistném malé organizace za 4 pracovní dny. Výše nemocenského byla stanovena následovně: od 1. do 3. kalendářního dne ……………… 160 Kč; od 4. do 14. kalendářního dne ………………441 Kč; od 15. kalendářního dne …………………… 479 Kč. Výše peněžité pomoci v mateřství činila za 1 kalendářní den 479 Kč. Jednalo se o maximální možné výše vyplacených dávek. Celkem bylo v tomto případě vyčerpáno na dávkách nemocenského pojištění 184 956 Kč. Od 22. 4. 2008 tato pojištěnka čerpala rodičovský příspěvek. V listopadu 2008 28. dne nastoupila zpět do práce. Pracovní poměr stále trvá. Dítěti byl v té době 1 rok, narodilo se dne 15. 10. 2007. V měsíci listopadu 2008 činil vyměřovací základ této pojištěnky 1 920 Kč. 3. 12. 2008 byla opět uznána práce neschopnou v souvislosti s těhotenstvím, neschopnost trvala do 1. 3. 2009. Na nemocenském bylo vyplaceno 32 446 Kč. Od 2. 3. 2009 tato pojištěnka nastupuje na druhou peněžitou pomoc v mateřství. Podrobným prostudováním dokumentace – katastru malé organizace a dávkových listů ostatních zaměstnankyň, bylo zjištěno následující: zaměstnankyně č. 1 nastoupila do zaměstnání u této malé organizace dne 3. 7. 2006 – tímto dnem byla založena i malá organizace, a již 11. 7. 2006 byla také uznána práce neschopnou a také v souvislosti s těhotenstvím. Do zaměstnání také nastupovala přibližně ve druhém měsíci těhotenství. Tato pracovní neschopnost trvala do 4. 1. 2007 a na nemocenském bylo vyplaceno 61 913 Kč. Od následujícího dne, dne 5. 1. 2007 tato zaměstnankyně nastoupila na peněžitou pomoc v mateřství, kterou čerpala do 19. 7. 2007, vyplaceno bylo 69 384 Kč. Na těchto dávkách vyčerpala ze systému nemocenského pojištění 131 297 Kč (příloha č. 14). I zde se jednalo o maximální možné výše dávek nemocenského pojištění. Výše těchto dávek byla stanovena z vyměřovacího základu 4 101 Kč, 4 pracovní dny, který malá organizace uvedla na přehledu o vyměřovacích základech a pojistném malé organizace (příloha č. 15). A dále bylo zjištěno, že i zaměstnankyně č. 4, která nastoupila do zaměstnání dne 1. 12. 2008, byla uznána práce neschopnou ode dne 20. 12. 2008 (příloha č. 16). Tato pracovní neschopnost ke dni 27. 2. 2009 stále trvá. Nemocenské bylo stanoveno z vyměřovacího 45

základu 11 000 Kč, kterého tato pojištěnka dosáhla za období od 1. 12. 2008 do 19. 12. 2008 (příloha č. 17). V tomto případě se nejedná o maximální možnou výši dávek. Pracovní neschopnost byla vystavena na gynekologii. Přesná diagnóza nebyla zjištěna. Je s podivem, že ze čtyř zaměstnankyň této malé organizace byly dvě krátce po přihlášení k nemocenskému pojištění uznány ošetřujícím lékařem práce neschopné v souvislosti s těhotenstvím a obě poté čerpaly peněžitou pomoc v mateřství. Bylo by možné, aby tato zaměstnavatelka, která podniká na základě živnostenského listu s oprávněními k podnikání – Provádění účetnictví včetně administrativních prací, Činnost účetních poradců, vedení účetnictví a vedení daňové evidence, Koupě a prodej, měla takovou „smůlu“ a velice často při výběru nových zaměstnankyň „dala přednost“ těhotným pojištěnkám? Jediná zaměstnankyně, která od svého přihlášení k této malé organizaci pracuje, je zaměstnankyně č. 3. Zaměstnankyně č. 2 a č. 3 toho času pobírají rodičovský příspěvek. Zaměstnankyně č. 4 je v tuto chvíli práce neschopná a pobírá nemocenské.

3.5.1.1 Shrnutí Lze konstatovat, že v ojedinělých případech dochází ke vzniku nemocenského pojištění a následně k výplatě dávek nemocenského pojištění – nemocenského a peněžité pomoci v mateřství za „zvláštních okolností.“ Nelze však žádnými zákonnými prostředky prokázat, že toto nemocenské pojištění vzniklo pouze za účelem pobírání těchto dávek, byť tomu určité skutečnosti, výše uvedené, nasvědčují. Malé organizace vedou veškeré zákonem předepsané evidence, mzdovou agendu, účetní agendu, daňovou agendu, ale i agendu nemocenského a důchodového pojištění. Předkládají potřebné, zákonem stanovené dokumenty, sepisují se zaměstnanci pracovní smlouvy, vyhotovují evidenční listy důchodového pojištění. V ostatních dvě stě devadesáti šesti dávkových listech zaměstnanců malých organizací nebyly nalezeny žádné skutečnosti, které by nasvědčovaly možnému zneužití dávek nemocenského pojištění. Ze zjištěných skutečností nebylo možné zjistit a potvrdit příčinu zneužívání dávek nemocenského pojištění. Ale ji více než pravděpodobné, že hlavní důvod zneužití dávek, je získání finančních prostředků v době dočasné pracovní neschopnosti či mateřské dovolené. Nasvědčuje tomu také skutečnost, že tyto dávky jsou stanoveny skoro vždy z příjmu, z kterého jsou vypočteny dávky v maximální výši. 46

Ani v novém Zákoně o nemocenském pojištění, který vešel v platnost od 1. 1. 2009, nejsou zakotveny žádné právní prostředky, které by řešily uvedené skutečnosti.

3.5.2 Data získaná rozhovorem Rozhovor byl veden s osmnácti zaměstnanci Okresní správy sociálního zabezpečení Česká Lípa. Otázky byly položeny jedenácti zaměstnancům oddělení nemocenského pojištění a sedmi zaměstnancům oddělení kontroly. Kladené otázky zněly následovně: Otázka č. 1 Kolik let pracujete na okresní správě sociálního zabezpečení? Vyhodnocení odpovědi: Z osmnácti dotazovaných osob jedenáct pracuje na oddělení nemocenského pojištění, sedm na oddělení kontroly. Z celkového počtu dotazovaných deset těchto osob pracuje na okresní správě sociálního zabzučení více jak patnáct let. Pět zaměstnankyň pracuje na okresní správě sociálního zabezpečení méně než 3 roky. Jedna z těchto zaměstnankyň zde pracuje méně než půl roku. Otázka č. 2 Pracujete po celou dobu trvání Vašeho pracovního poměru na Okresní správě sociálního zabezpečení Česká Lípa na oddělení nemocenského pojištění/oddělení kontroly? Pokud ne, jak dlouho pracujete na těchto odděleních? Vyhodnocení odpovědi: Devět zaměstnankyň z celkového počtu osmnácti pracuje po celou dobu svého zaměstnání na stejném oddělení. Jedná se o čtyři zaměstnankyně oddělení kontroly a o pět zaměstnankyň oddělení nemocenského pojištění. Ostatních devět zaměstnankyň bylo v době svého trvání pracovního poměru na okresní správě sociálního zabezpečení v průběhu let převedeno na tato oddělení, oddělení kontroly a oddělení nemocenského pojištění z jiných oddělení. Například byly převedeny z oddělení lékařské posudkové služby, z oddělení pojistného a účtárny dávek, z důchodového oddělení. Jedna zaměstnankyně byla nejprve převedena z oddělení lékařské posudkové služby na oddělení kontroly a poté na oddělení nemocenského pojištění, kde nyní

47

pracuje. Tři zaměstnankyně byly převedeny z oddělení nemocenského pojištění na oddělení kontroly. Otázka č. 3 Myslíte si, že by mohlo docházet v určitých případech ke zneužívání dávek nemocenského pojištění, které jsou vypláceny prostřednictvím okresních správ sociálního zabezpečení zaměstnancům malých organizací? Vyhodnocení odpovědi: Před odpovědí na tuto otázku se většina dotazovaných rozmýšlela. Zaměstnankyně, které pracují na oddělení kontroly a na oddělení nemocenského pojištění méně než 3 roky, jednalo se o pět zaměstnankyň, jedna z tohoto počtu dokonce méně než půl roku, odpověděly, že ještě nemají takový dostatek zkušeností, aby mohly na tuto otázku dát relevantní odpověď. Ostatní odpověděly, že v určitých situacích by se jistě mohlo hovořit o zneužití výplaty dávek nemocenského pojištění. Ale toto zneužití není možné žádným způsobem prokázat. Otázka č. 4 Pokud ano, za jakých situací k takovým jevům dochází? Vyhodnocení odpovědi: Nejčastěji se za dobu své činnosti setkávají s případy, kdy byla založena malá organizace většinou pouze s jedním zaměstnancem nebo zaměstnankyní a následně byla tato osoba uznána ošetřujícím lékařem práce neschopnou. Poté okresní správa vyplácela dávky nemocenského pojištění i po dobu několika měsíců. A dále se tyto zaměstnankyně shodly, že ve většině případů byly dávky vypláceny v nejvyšší možné výši. Fyzická či právnická osoba založila malou organizaci, přihlásila k pojištění zaměstnance či zaměstnankyni, za pár, někdy i pouze za jeden odpracovaný den stanovila vyměřovací základ v takové výši, z které pak náleží maximální výše dávek. V mnoha případech, pokud se jednalo o ženy, zaměstnankyně čerpaly nemocenské a poté peněžitou pomoc v mateřství. Po vyčerpání 28 týdnů nároku této dávky byla zaměstnankyně z pojištění odhlášena a organizace ukončila svou činnost. Jedna pracovnice uvedla případ, kdy byla neoprávněně přihlášena malá organizace s jednou zaměstnankyní. Přímo tato zaměstnankyně malou organizaci založila na základě plné moci od majitele živnostenského listu. Jednalo se o přihlášení v termínu, dle zákonem stanovených lhůt. Byly předloženy živnostenský list, podepsaná plná moc, pracovní smlouva, veškeré vyplněné formuláře, prostě vše, co je nutné k založení malé organizace. Následující měsíc 48

byla na okresní správu doložena pracovní neschopnost této zaměstnankyně a okresní správa začala vyplácet nemocenské. Dodatečně bylo zjištěno, že tato organizace byla podvodně založena a celý případ byl předán Policii České republiky. Soud uznal nejmenovanou zaměstnankyni vinnou ze spáchání trestného činu podvodu a přikázal jí uhradit vzniklý přeplatek na nemocenském. Ten zaměstnankyně v soudem stanovené lhůtě neuhradila, a proto okresní správa sociálního zabezpečení vystavila na základě soudního rozhodnutí exekuční příkaz na srážku ze mzdy. Tímto způsobem, srážkou ze mzdy, byl vzniklý přeplatek na nemocenském uhrazen. Pracovnice oddělení kontroly však odpověděly, že při provádění kontroly pojistného, provádění nemocenského a důchodového pojištění, které se pravidelně ve dvouletém cyklu provádějí u všech malých organizací, jsou veškeré doklady předkládané ke kontrole těmito subjekty v pořádku. Malé organizace vedou veškerou potřebnou účetní i mzdovou agendu v souladu se zákonem. Otázka č. 5 Pokud si myslíte, že lze zneužít výplatu dávek nemocenského pojištění, řeší tyto situace nový Zákon o nemocenském pojištění číslo 187/2006 Sb. v platném znění, který vchází v platnost od 1. 1. 2009? Vyhodnocení odpovědí: Všechny oslovené zaměstnankyně se jednotně shodly, že ani nový Zákon o nemocenském pojištění tyto situace neřeší. Jediné co zaznamenaly, je skutečnost, že jsou ztížené podmínky pro vznik nároku na peněžitou pomoc v mateřství, kde je i nadále nutné splnit zákonnou podmínku účasti na nemocenském pojištění 270 kalendářních dní v posledních dvou letech nově před nástupem na peněžitou pomoc v mateřství. Stará právní úprava vyžadovala splnit tuto podmínku ke dni skutečného porodu. Od nového roku se do této doby již nezapočítává evidence na úřadu práce a pobírání nemocenského po skončení zaměstnání.

3.5.2.1 Shrnutí Z rozhovorů vedených s pracovnicemi okresní správy sociálního zabezpečení lze usoudit, že rovněž mají zkušenosti s dávkami nemocenského pojištění, které jsou vypláceny „za určitých okolností“ a ze kterých lze usuzovat, že se jedná o cílený vznik účasti na nemocenském pojištění za účelem pobírání dávek nemocenského pojištění. Tyto případy však

49

nejsou žádným způsobem prokazatelné, a tudíž se o nich nevede žádná zvláštní evidence, ze které by se daly získat údaje a data, které by nám poskytovaly přehled o těchto případech. A byť by byly zákonem stanoveny určité podmínky, které by řešily výše popisované situace, tyto zákonné podmínky by zasáhly i ty pojištěnce, kteří skutečně mají zákonný nárok na dávku, jejichž pojištění nevzniklo pouze za účelem pobírání dávek nemocenského pojištění. Nelze tedy jednoznačně potvrdit stanovený předpoklad č. 1, že dochází ke zneužívání dávek nemocenského pojištění, byť tomu určité skutečnosti nasvědčují. A v právní legislativě platné do 31. 12. 2008 tyto skutečnosti nejsou řešeny, rovněž na ně není pamatováno ani v legislativě platné od 1. 1. 2009. Lze tedy konstatovat, že je umožňuje.

4 Závěr Tato práce, šetření prováděné v oblasti nemocenského pojištění na okresní správě sociálního zabezpečení - poskytování dávek nemocenského pojištění zaměstnancům malých organizací, napomohla získat určité informace z dané oblasti. Z prováděného šetření bylo zjištěno, že za určitých podmínek lze předpokládat, že dochází ke zneužívání dávek nemocenského pojištění. Je možné konstatovat, že dochází k cílenému vzniku účasti na nemocenském pojištění a následnému cílenému uplatnění nároku na výplatu dávek. Bohužel však není možné vzhledem k současné právní legislativě těmto skutečnostem žádnými možnými prostředky předcházet či zabránit. Není možné je ani postihnout, neboť z právního hlediska není možné tyto situace, kdy dojde k účelovému založení organizace a k účelovému přihlášení zaměstnance k nemocenskému pojištění s cílem pobírat dávky nemocenského pojištění, prokázat. Zaměstnavatel dodrží veškeré zákonné předpisy, předloží veškeré dokumenty, odvede zákonnou výši povinných odvodů na sociální zabezpečení na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení. Rovněž při kontrolách pojistného, provádění nemocenského pojištění a plnění úkolů v důchodovém pojištění, které jsou prováděny okresními správami sociálního zabezpečení u zaměstnavatelů, nejsou nalezeny žádné nesrovnalosti v předkládaných účetních dokumentech. Z výše uvedených případů se ve dvou z nich jednalo o zaměstnavatele nebo zaměstnance, kteří se přímo zabývají účetní a daňovou problematikou, tudíž nemají žádný problém s vedením potřebné agendy. Tyto osoby vlastní živnostenský list na činnosti v oblasti účetnictví.

50

V legislativě platné do 31. 12. 2008 a nové legislativě v oblasti nemocenského pojištění, která platí od 1. 1. 2009, však nebylo a není na takovéto situace pamatováno, byť nový Zákon o nemocenském pojištění přinesl některé zásadní změny. Aby k takovýmto situacím nedocházelo, bylo by nutné stanovit určité zákonné podmínky, které by zamezily účelovému vzniku pojistných poměrů s jediným cílem – získat dávky nemocenského nebo peněžité pomoci v mateřství. V zákoně by například musela být stanovena povinná doba trvání pojistného poměru, aby vznikl nárok na výplatu dávky z tohoto nově vzniklého pracovního poměru. Vložit takovouto podmínku do zákonné legislativy však není jednoduché, neboť by tato podmínka bohužel postihla i zaměstnance, kterým nemocenské pojištění nevzniklo účelově, tedy pouze s cílem získat výplatu dávek nemocenského pojištění. Je velice smutné, že k takovýmto situacím dochází, ale skutečně jim nelze v současné době žádnými zákonnými prostředky zabránit.

51

5 Použité informační zdroje 1. KREBS, V. a kol. Sociální politika. 4. přepracované a aktualizované vyd. Praha: ASPI, a.s., 2007. ISBN 978-80-7357-276-1. 2. MATOUŠEK, O. Slovník sociální práce. 1.vyd. Praha: Portál, 2003. ISBN 80-7178549-0. 3. PŘIB, J. a kol. Mateřská a rodičovská dovolená. 2. aktualizované vyd. Praha: GRADA Publishing a.s., 2003. ISBN 80-247-0675-X. 4. ŠUBRT, B. a kol. Abeceda mzdové účetní 2005. 15. vyd. Olomouc: ANAG spol. s r.o., 2005. ISBN 80-7263-252-3. 5. Švingalová, D. Kapitoly z psychologie 1. díl. 2. zpravené vyd. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2005. ISBN 80-7083-960-0. 6. VYBÍHAL, V. a kol. Mzdové účetnictví praktický průvodce. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, spol. s r.o., 1998. ISBN 80-7169-526-2. 7. ŽENÍŠKOVÁ, M. Nemocenské pojištění. 7. aktualizované vyd. Olomouc: ANAG spol. s r.o., 2008. ISBN 978-80-7263-436-1. 8. Úplné znění č. 644. Ostrava- Hrabůvka: Sagit a.s., 2008. ISBN 978-80-7208-657-3. 9. ČSSZ, Vznik České správy sociálního zabezpečení [online]. [cit. 9. 9. 2008]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/o-cssz/profil-organizace/. 10. Policie České republiky, Vybrané zákony ČR [online]. [cit. 30. 9. 2008]. Dostupné z: http://www.policie.cz/clanek/vybrane-zakony-cr-815149.aspx/.

52

6 Přílohy Příloha č. 1: Případ č. 1 – vyměřovací základ 2/2008 (viz text – s. 41) Příloha č. 2: Případ č. 1 – přehled vyplaceného nemocenského od 8. 3. 2008 (viz text – s. 41) Příloha č. 3: Případ č. 1 – přehled vyplaceného nemocenského od 31. 10. 2006 (viz text – s. 41) Příloha č. 4: Případ č. 1 – vyměřovací základ 10/2006 (viz text – s. 41) Příloha č. 5: Případ č. 2 – vyměřovací základ 3/2008 (viz text – s. 42) Příloha č. 6: Případ č. 2 – přehled vyplácených dávek (viz text – s. 42) Příloha č. 7: Případ č. 3 – vyměřovací základ 5/2007 (viz text – s. 43) Příloha č. 8: Případ č. 3 – přehled vyplaceného nemocenského (viz text – s. 43) Příloha č. 9: Případ č. 3 – vyměřovací základ 12/2008 (viz text – s. 43) Příloha č. 10: Případ č. 3 – přehled vyplaceného nemocenského (viz text – s. 43) Příloha č. 11: Případ č. 4 – seznam zaměstnankyň (viz text – s. 44) Příloha č. 12: Případ č. 4 – přehled vyplacených dávek zaměstnankyně č. 2 (viz text – s. 44) Příloha č. 13: Případ č. 4 – vyměřovací základ zaměstnankyně č. 2 (viz text – s. 45) Příloha č. 14: Případ č. 4 – přehled vyplacených dávek zaměstnankyně č. 1 (viz text – s. 45) Příloha č. 15: Případ č. 4 – vyměřovací základ zaměstnankyně č. 1 (viz text – s. 45) Příloha č. 16: Případ č. 4 – přehled vyplacených dávek zaměstnankyně č. 4 (viz text – s. 45) Příloha č. 17: Případ č. 4 – vyměřovací základ zaměstnankyně č. 4 (viz text – s. 46)

53

54

55

56

57

58

59

60

61

62

63

64

65

66

67

68

69

70

NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ SICKNESS INSURANCE

Recommend Documents