Návrh strategie pro sportovní centrum v obci Břest

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Návrh strategie pro sportovní centrum v obci Břest Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Vypracovala:

Ing. Adriana Válová

Martina Řiháková

Brno 2012

Ráda bych na tomto místě poděkovala vedoucí mé bakalářské práce Ing. Adrianě Válové za cenné rady, vstřícný přístup a věcné připomínky, které mi poskytovala v průběhu psaní práce. Poděkování také patří starostovi obce Břest – Jaromíru Navrátilovi a paní Jarmile Poláčkové, ekonomce Obecního úřadu Břest, za poskytnutí potřebných dat a informací, týkajících se analyzovaného sportovního centra, bez kterých by tato práce nemohla vzniknout.

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci s názvem Návrh strategie pro sportovní centrum v obci Břest vypracovala samostatně pod vedením Ing. Adriany Válové a uvedla jsem v seznamu literatury všechny použité zdroje. V Brně dne 23. května 2012

__________________

Abstract Řiháková, M. The plan of appropriate strategy for sport centre in the municipality of Brest. Bachelor thesis. Brno: Mendel University in Brno, 2012. This bachelor thesis deals with the plan of appropriate strategy for sport centre in the municipality of Brest. For assessment of the appropriate strategy the author analysed the external environment, using the PESTE and branch environment analysis. The author focuses next on the analysis of the internal environment. In this case there were used data of customers´ attendance and of income structure from the services provided in this sport centre. Using SWOT analysis and Logframe Matrix, the strategy and possible recommendations were proposed. Keywords Customer, strategy, service, utilization, income, internal environment, external environment, PESTE analysis, SWOT analysis.

Abstrakt Řiháková, M. Návrh strategie pro sportovní centrum v obci Břest. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2012. Tato bakalářská práce se zaměřuje na návrh vhodné strategie pro sportovní centrum v obci Břest. K vyhodnocení vhodné strategie bylo analyzováno vnější prostředí, pomocí analýzy PESTE a oborového prostředí. Dále byla provedena analýza vnitřního prostředí, kde byla použita data o návštěvnosti zákazníků a struktuře příjmů z poskytovaných služeb sportovního centra. Pomocí SWOT matice byla navržena strategie a možná doporučení. Klíčová slova Zákazník, strategie, služba, vytíženost, příjem, vnitřní prostředí, vnější prostředí, PESTE analýza, SWOT mati ce.

Obsah

5

Obsah 1

2

Úvod a cíl práce

9

1.1

Úvod ...............................................................................................................9

1.2

Cíl práce .......................................................................................................10

Literární přehled

11

2.1

Charakteristika služby ................................................................................ 11

2.2

Strategie a strategická analýza ................................................................... 11

2.3

Prostředí managementu ............................................................................. 12

2.4

Vnější prostředí ...........................................................................................13

2.4.1

Makroprostředí ...................................................................................13

2.4.2

Mikroprostředí (oborové prostředí) ..................................................16

2.5

Vnitřní prostředí ......................................................................................... 17

2.6

SWOT analýza .............................................................................................18

2.7

Obec a tvorba rozpočtu obce ..................................................................... 20

3

Metodika

23

4

Vlastní práce

24

4.1

Základní informace o Sport-centru Břest ................................................ 24

4.2

Analýza vnějšího prostředí ........................................................................ 28

4.2.1

Analýza makroprostředí .................................................................... 28

4.2.2

Analýza oborovéh o prostředí ............................................................ 34

4.3

Analýza vnitřního prostředí ...................................................................... 38

4.3.1

Investice do Sport-centra .................................................................. 39

4.3.2

Tržby Sport-centra ............................................................................. 39

4.3.3

Tržby SC za jednotlivé měsíce říjen 2007 až prosinec 2011 ........... 40

4.3.4 Srovnání tržeb SC v nejvíce prosperujících měsících leden, únor, listopad a prosinec ............................................................................................41 4.3.5 Podíl jednotlivých sportovních aktivit na celkové obsazenosti SC v období říjen 2007 až prosinec 2011 ............................................................. 42 4.3.6

Vytíženost haly za jednotlivé roky – v týdnu, o víkendech a svátcích44

Obsah

6

4.3.7 Vytíženost bowlingu (kuželek) za jednotlivé roky – v týdnu, o víkendech a svátcích ..................................................................................... 45 4.3.8

Návštěvnost haly a bowlingu v týdnu od 14. do 20. 11. 2011 .......... 46

4.4

Souhrnná SWOT an alýza........................................................................... 48

4.5

Navržené strategie vycházející ze SWOT an alýzy .................................... 49

4.5.1

Strategie SO ........................................................................................ 49

4.5.2

Strategie ST ........................................................................................ 49

4.5.3

Strategie WO ...................................................................................... 50

4.5.4

Strategie WT ........................................................................................51

4.5.5

Návrhy a doporučení ..........................................................................52

5

Diskuze

54

6

Závěr

57

7

Literatura

59

A

Přehled objednávek SC a počtu obsazených hodin

63

B

Podíl jednotlivých sportovních aktivit za období 2007 až 2011 66

C

Fotografie Sport-centra Břest a haly

69

Seznam obrázků

7

Seznam obrázků Obr. 1 Základní rámec SWOT analýzy

19

Obr. 2

20

Matice SWOT

Obr. 3 Míra registrované nezaměstnanosti v % ve Zlínském kraji a okrese Kroměříž za období 2007 až 2011 (stav vždy k 31. 12.) 30 Obr. 4 Srovnání tržeb SC v prosperujících měsících jednotlivých roků 42 Obr. 5 Vytíženost haly v jednotlivých letech – v týdnu, o víkendech a svátcích 45 Obr. 6 Vytíženost bowlingu (kuželek) za jednotlivé roky – v týdnu, o víkendech a svátcích 46 Obr. 7

Návštěvnost haly a bowlingu v týdnu od 14. do 20. 11. 201147

Seznam tabulek

8

Seznam tabulek Tab. 1

Ceny pronájmů za jednotlivé sportovní aktivity

26

Tab. 2

Bezplatné hodiny v hale pro místní spolky a občany

27

Tab. 3

Vývoj HDP ve Zlínském kraji v období 2007 až 2010

29

Tab. 4 Vývoj průměrných hrubých mezd v ČR a Zlínském kraji v období 2007 až 2011 31 Tab. 5 Vývoj počtu obyvatel ve Zlínském kraji v období 2007 až 2011 31 Tab. 6 Věkové složení obyvatelstva ve Zlínském kraji a okrese Kroměříž v období 2007 až 2010

32

Tab. 7 Ceny pronájmů hal v konkurenčních sportovních zařízeních35 Tab. 8 Cena jedné bowlingové dráhy ve sportovních zařízeních v okrese Kroměříž 36 Tab. 9 Ceny za využití posilovny v konkurenčních sportovních zařízeních

37

Tab. 10

Příjmy a výdaje za období let 2004 až 2011 v Kč

39

Tab. 11

Tržby SC za jednotlivé měsíce říjen 2007 až prosince 201140

Tab. 12 Vytíženost haly v týdnu, o víkendech a svátcích – v letech 2008 až 2011 44 Tab. 13 Vytíženost bowlingu (kuželek) v týdnu, o víkendech a svátcích – v letech 2008 až 2011

45

Tab. 14


Tab. 15

SWOT matice

48

Úvod a cíl práce

9

1 Úvod a cíl práce 1.1

Úvod

Význam sportu pro člověka je v dnešní době velký a podstatný, ať už jde o udržování tělesné kondice, posílení zdravotní stránky člověka nebo psychické odreagování jedince. Sport je určen všem věkovým skupinám, přičemž v uspěchané době, kdy lidé žijí hektickým životem a mnohdy pozapomínají na své zdraví či dokonce zanedbávají svou tělesnou a duševní stránku je důležité, aby měli možnost provozovat sportovní aktivity, žili plnohodnotným společenským životem a snažili se tak eliminovat psychické vypětí a fyzickou únavu, jež na řadu z nich dennodenně dopadá. Již od raného věku dítěte by měl být kladen důraz na jeho pohyb, aktivní relaxaci, a to zejména formou zábavy a sportování. Nedostatek, či případná absence pohybu by mohla mít v dalších letech života jedince značné negativní dopady na jeho zdraví. Proto je důležité, aby byly děti vedeny ke sportu částečně již v předškolních zařízeních, následně pak na základních školách. Také v období dospívání a produktivního života jedince je důležité, aby bylo pracovníkům umožněno patřičné sportovní vyžití, resp. aby bylo představiteli managementů podniků dbáno na neopomíjení sociální politiky a byly v organizacích utvářeny podmínky pro budování příznivých pracovních vztahů, slaďování pracovního a osobního života pracovníka a jeho rodiny na základech principů work-life balance1, poskytováním zaměstnaneckých benefitů z oblasti sportovního a kulturně-společenského života nevyjímaje. Jelikož v obci Břest, které jsem občankou, chyběly řadu let standardní prostory pro výuku tělesné výchovy žáků základní školy, rozhodlo se vedení obce pro realizaci výstavby sportovního zařízení, které by poskytlo především žákům a občanům obce, ale také široké veřejnosti, možnost sportovního vyžití v krytých prostorách. Sportovní centrum2 bylo v roce 2004 uvedeno do provozu a již řadu let slouží svému účelu, jakožto plnohodnotné moderní sportovní zařízení. Obecné, ovšem ne zcela komplexně analýzou dat podložené názory některých občanů obce Břest o tom, že Spor-centrum není z pohledu vytíženosti zařízení a počtu hodin, jimiž SC disponuje v jednotlivých dnech týdne3 dostatečně využívané, byly jedním z impulzů pro mé rozhodnutí zpracovat bakalářskou práci na prezentované téma. Také skutečnost, že výdaje na provoz SC ve sledovaných letech (2007 až 2011) výrazně převyšují příjmy plynoucí Termín work-life balance je nejčastěji v odborné literatuře překládán jako „rovnováha mezi prací a osobním/soukromým životem“. 1

2

V následujícím textu bude sportovní centrum v obci Břest uváděno pod označením „Sport-centrum“, „sportovní zařízení“, či zkratkou „SC“, případně doplněno o název obce. Jedná se o hodiny určené pro volnočasové aktivity veřejnosti, vyjma hodin určených pro tělovýchovné aktivity žáků ZŠ Břest (jakožto osob, využívajících služby SC primárně a přednostně). 3

Úvod a cíl práce

10

z poskytovaných služeb, byla jedním z impulsů pro vypracování předkládané práce, jejímž cílem je návrh strategie pro sportovní centrum v obci Břest. Ráda bych svými návrhy a doporučeními (adresovanými nejen zainteresovaným osobám, ale také široké veřejnosti) vzešlými z provedených analýz dat, stejně jako analýzy makro a mikro prostředí, přispěla k pozitivnímu vývoji v oblasti míry návštěvnosti a další propagace moderního sportovního centra v naší obci. Pro zpracování bakalářské práce bylo třeba získat potřebná data, především o návštěvnosti a struktuře příjmů sportovního zařízení, jež byla následně získána od Obecního úřadu Břest, prostudovat odborný text, vztahující se k vybranému tématu a provést analýzu vnějšího a vnitřního prostředí, ze které vzešly silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby Sport-centra Břest. Na základě zjištěných výsledků pak je Sport-centru navrhnuta vhodná strategie, která by měla dopomoci přilákat nové zákazníky, zvýšit povědomí o sportovním centru, s cílem zvýšit jeho vytíženost a objem příjmů za poskytované služby (pronájem prostor). Práce je členěna do kapitol Úvod a cíl práce, Literární přehled, Metodika, Vlastní práce, Diskuze, Závěr, Literatura a Přílohy.

1.2

Cíl práce

Cílem bakalářské práce je návrh strategie pro sportovní centrum v obci Břest, který vychází z analýzy dat dosavadního vývoje Sport-centra Břest. K dosažení stanoveného cíle práce je nejdříve zapotřebí provést analýzu vnějšího prostředí, ve kterém se Sport-centrum Břest nachází a z něhož vyplývají ve vztahu ke konkurenci příležitosti a hrozby. Poté je provedena analýza vnitřního prostředí, pomocí které jsou identifikovány silné a slabé stránky Sportcentra. Z dosažených výsledků analýz je sestavena SWOT matice, z níž vychází čtyři typy strategií, přičemž následně je zvolena ta strategie, která se pro sportovní zařízení jeví jako nejvhodnější. Zvolená strategie by měla dopomoci Sportcentru přilákat nové zákazníky, zvýšit tržby a obstát v konkurenci se sportovními zařízeními, nacházejícími se v blízkosti obce Břest. Přijetím navrhované strategie by mělo být docíleno vzestupu návštěvnosti, resp. zvýšení vytíženosti SC, z řad místních občanů a široké veřejnosti. V přímé souvislosti se zvýšením vytíženosti v době určené pro využívání prostor SC klienty (tedy vyjma období určeného pro tělovýchovné a sportovní aktivity žáků Základní školy Břest), lze očekávat nárůst objednávek na poskytované služby a navýšení tržeb.


11

2 Literární přehled 2.1

Charakteristika služby

Službou se dle Vaštíkové (2008) rozumí jakákoliv činnost nebo výhoda, kterou nabízí jedna strana druhé, je nehmotná a nelze ji vlastnit. Produkce služby může, ale nemusí být spojena s hmotným produktem. Největším poskytovatelem služeb je stát, který svým občanům nabízí vzdělání, zdravotní péči, obranu státu, sociální služby atd. Mezeru v poskytování služeb mezi občanem a státem vyplňují neziskové organizace, které také nabízejí rozličné služby v různém rozsahu. Dalším poskytovatelem služeb je podnikatelský sektor, který na trh služeb vstupuje s cílem realizovat zisk. Mezi základní charakteristiky služeb dle Vaštíkové (2008) patří: · Nehmotnost – čistou službu si nelze před koupí prohlédnout, mnohé vlastnosti služby zůstávají zákazníkovi skryté. Prvky, jako spolehlivost, důvěryhodnost, jistota, lze ověřit až při nákupu a spotřebě služby. Zákazník se obtížně rozhoduje při výběru mezi konkurujícími si službami, obává se rizika při nákupu služby a jako základ pro hodnocení kvality služby používá cenu. · Neoddělitelnost – službu nelze rozdělit. Poskytovatel služby se musí sejít se zákazníkem v určitý čas na určitém místě, aby mohl zákazníkovi poskytnout výhodu plynoucí z užívání služby. Služba je nejprve zákazníkovi prodána, pak teprve produkována a ve stejném čase spotřebována (např. služby hromadné dopravy, návštěva kina, dovolená, aj.). · Heterogenita – souvisí se standardem kvality služby. Při poskytování služby jsou přítomni zákazníci a poskytovatelé. Jejich chování nelze předvídat. Může dojít k tomu, že stejný poskytovatel může v tentýž den poskytnout rozdílnou kvalitu jím nabízené služby. · Nezničitelnost – tím, že jsou služby nehmotné, neskladovatelné, nedají se znovu prodávat a vracet, jsou nezničitelné a nedají se ztratit. · Vlastnictví – jelikož je služba nehmotná a nezničitelná, nedá se ani vlastnit. Tím, že si zákazník službu koupí, nevzniká mu žádné právo vlastnictví, ale právo na poskytnutí služby.

2.2 Strategie a strategická analýza Autoři Sedláčková a Buchta (2006) uvádí, že strategie, kterou zavádějí vrcholoví manažeři, vychází z procesu strategického řízení a jejím cílem je dosažení stanovených cílů podniku. Každý podnik či organizace má své cíle, kterých by chtěl v budoucnu dosáhnout, strategie pak určuje cesty, jak těchto cílů dosáhnout. Důležitou úlohou strategie je fakt, že napomáhá subjektům identifikovat, získat a udržet si konkurenční výhodu, přičemž dosažením konkurenční výhody je zaručen úspěch. Je důležité, aby se daný subjekt od konkurence něčím odlišil,


12

poskytl svým zákazníkům jiný nebo vylepšený produkt či službu a získal tak převahu nad konkurencí. Strategie představuje volbu, kdy se musí organizace rozhodnout, jakou konkrétní hodnotu bude zajišťovat a komu ji bude nabízet. Nemůže uspokojit potřeby všech zákazníků, jelikož mají rozdílné preference, resp. potřeby a přání. Ve většině případů ale tato skutečnost představuje pro podniky problém, protože jim volba připadá nebezpečná a omezující. Je také důležité, aby byly sledovány měnící se trendy vnějšího prostředí a konkurenti, jelikož vlivem působení dalších subjektů na trhu lze konkurenční výhodu udržet pouze po určitou dobu. Aby bylo dosaženo této výhody, musí být nalezeny souvislosti s okolím, ve kterém se poskytovatel služby nachází. Pomocí strategické analýzy, která identifikuje, analyzuje a hodnotí rozličné situace, se organizace připravuje na relevantní faktory, které by v budoucí době mohly mít vliv na samotné strategie a cíle podniku. Je důležité, aby se oddělily krátkodobé jevy od jevů dlouhodobé povahy a identifikovaly se včas pozitivní a negativní důsledky dosavadního vývoje (Sedláčková, Buchta, 2006). Základními fázemi strategické analýzy podlé Sedláčkové a Buchty (2006) jsou: · Analýza okolí (vnější prostředí). · Analýza vnitřních zdrojů a schopností (vnitřní prostředí).

2.3 Prostředí managementu Stejně jako každý člověk žije v určitém prostředí, kterým je ovlivňován a zpětně na něj působí, je tomu i v případě podniku, organizace, skupiny, aj. Pod pojmem prostředí managementu si lze představit prostor, ve kterém manažeři vykonávají své funkce a role. Je to soubor všech faktorů okolního světa, které manažery při svém působení a činnosti obklopují, působí na ně a vytvářejí podmínky k tomu, aby mohli plnit očekávané úkoly (Chládková, Pošvář, 2009). Jelikož je dle Chládkové a Pošváře (2009) prostředí managementu složitě provázaný systém a na organizace působí řada vlivů z tohoto prostředí, je vhodné je pro větší přehlednost rozlišit na: · vnější prostředí: v makroprostředí (obecné prostředí): o mezinárodní prostředí o národní prostředí o regionální prostředí v mikroprostředí (oborové prostředí) · vnitřní prostředí


13

Prostředí lze také členit podle dalších kritérií na: · Faktory všeobecné a specifické – všeobecné jsou ty, které působí na všechny organizace (např. Zákoník práce) a specifické, které se týkají jen některých organizací (např. zákon o vysokých školách). · Faktory přímé a nepřímé – přímým faktorem je ztráta zakázky, nepřímým jsou požadavky zaměstnanců na vyšší mzdy. · Faktory managementem ovlivnitelné a neovlivnitelné – např. pracovní prostředí je ovlivnitelné, růst DPH je neovlivnitelné. · Faktory předvídatelné a nepředvídatelné – předvídatelným faktorem je např. změna v poptávce, nepřímým je povodeň, aj. (Chládková, Pošvář, 2009) Prostředí managementu je proměnlivé v čase a prostoru. Změna jednoho faktoru často způsobuje změnu dalších faktorů. V současné době dochází ke změnám prostředí stále častěji. Je proto důležité, aby vedoucí pracovníci organizací dokázali tyto změny předvídat a byli schopni na ně včas reagovat (Chládková, Pošvář, 2009).

2.4 Vnější prostředí Vnější prostředí managementu je tvořeno faktory, které ovlivňují organizaci zvenčí. Toto okolí lze rozlišit na makroprostředí, které ovlivňuje všechny odvětví a mikroprostředí, což je prostředí, ve kterém podnik působí. Základními rysy vývoje vnějšího prostředí mohou být např. rostoucí požadavky klientů, rozvoj informačních a komunikačních technologií, rostoucí a měnící se konkurence, sbližující se sektory a odvětví, rostoucí význam životního prostředí, aj. (Chládková, Pošvář, 2009). Analýzou vnějšího prostředí musí podnik monitorovat klíčové síly makroprostředí (ekonomické, přírodní, technologické, politicko-právní, sociální) a významné složky mikroprostředí (zákazníky, distributory, konkurenci, aj.), které mají vliv na dosažení zisku. Hlavním cílem zkoumání vnějšího prostředí je nalezení příležitostí (Kotler, Keller, 2007). 2.4.1

Makroprostředí

Dedouchová (2001, s. 25-26) uvádí, že: „Faktory makrookolí jsou faktory, které jsou externí ve vztahu k danému mikrookolí, ovlivňují poptávku a působí na podnikový zisk. Mnoho těchto faktorů se stále mění a proces změn sám vytváří prostor pro nové příležitosti a hrozby. Manažeři by měli pochopit význam faktorů makrookolí a měli by být schopni odhadnout účinek změn v makrookolí na jejich podnik a na příležitosti a hrozby.“ Mnoho těchto faktorů se mění a tak vznikají nové příležitosti a hrozby, které na danou organizaci působí přímo, ovšem na konkrétní výrobek nebo službu, které představují předmět činnosti podniku, působí zpravidla nepřímo (Chlád-


14

ková, Pošvář, 2009). Všechny síly, které působí na aktéry v okolí daného subjektu (zákazníky, konkurenci, dodavatele, veřejnost), ale i na podnik samotný, stojí mimo kontrolu tohoto podniku a jsou tedy neovladatelné. Podnik při volbě své strategie musí brát tyto síly v úvahu a respektovat je (Lošťáková, 2005). Makroprostředí zahrnuje jednak politické a legislativní prostředí, dále ekonomické prostředí, sociální prostředí, ale také prostředí ekologické, technické a technologické. Pro zkoumání a analýzu makroprostředí je vhodná analýza PESTE (Chládková, Pošvář, 2009). Cílem této analýzy není vypracovat vyčerpávající seznam faktorů, protože vlivy, které jsou důležité pro určitý podnik, nemusí mít velkou váhu pro podnik jiný. Je důležité, aby podnik rozpoznal vlivy důležité a významné právě pro něj. Pro velké subjekty mají především vývozní kvóty a zahraniční vztahy mnohem zásadnější význam, než pro fungování malých a středních podniků (Dedouchová, 2001). · Politické a právní prostředí Jak uvádějí autoři Chládková a Pošvář (2009, s. 39): „Politické a právní prostředí vytváří především vláda, která vymezuje pravidla hry, navrhuje zákony a vynucuje jejich dodržování.“ Je důležité, aby manažeři podniků byli srozuměni s aktuálním zněním zákonů, vyhlášek, směrnic, apod., jelikož neznalost zákona neomlouvá a v případě jejich nerespektování a nedodržování jsou manažeři i organizace sankciováni, přičemž často mohou mít tyto postihy dalekosáhlé důsledky jak pro manažery, tak pro organizaci samotnou. Politické a právní faktory 4 představují významné příležitosti, ale současně mohou podniky i ohrozit. Každý podnik je ovlivněn politickým omezením, ať už prostřednictvím daňových zákonů, cenové politiky, ochrany životního prostředí a další (Sedláčková, Buchta, 2006). · Ekonomické prostředí Podle Dedouchové (2001) je ekonomické prostředí charakterizováno stavem ekonomiky, který ovlivňuje schopnosti podniků dosáhnout odpovídající výnosnosti. Existují čtyři důležité makroekon omické indikátory, které v tomto prostředí působí. Jsou to: · míra ekonomického růstu, · úroková míra, · směnný kurs, · míra inflace. K ekonomickým faktorům lze také zahrnout vývoj HDP, míru nezaměstnanosti, koupěschopnost, aj. Příkladem těchto faktorů může být stabilita zahraniční a národní politické situace, ochrana trhů a spotřebitelů, pravidla hospodářské soutěže aj. 4


15

Ekonomický růst přímo ovlivňuje příležitosti a hrozby, kterým podniky čelí. Umožňuje subjektům snadněji odolat konkurenčnímu tlaku prostřednictvím zvýšené spotřeby a vzniká tak příležitost pro rozšíření jejich působnosti jak na domácích, tak zahraničních trzích. Naopak ekonomický pokles vede ke snížení spotřeby, která je často příčinou cenové války mezi podniky. Změny, které v ekonomice nastanou, lze zčásti predikovat. V této souvislosti je důležité, aby si jednotliví manažeři zavčas uvědomili, k jakým tendencím dochází, jaké trendy v příslušných oblastech nastupují a podle toho činili svá rozhodnutí. V situacích, kdy podniky využívají cizích zdrojů financování, především formou úvěrů, hraje významnou roli výše úrokové míry a další sjednané podmínky. Obecně lze konstatovat, že čím více je rostoucí, tím značnější hrozbu pro daný podnik představuje. Naopak čím je úroková míra nižší, tím více má obstarání finančních prostředků z cizích zdrojů racionální opodstatnění. Pro většinu podniků je také podstatný devizový kurz české koruny, což je poměr koruny k jednotce cizí měny. Pokud je hodnota domácí měny nižší, oproti měně cizí, pak jsou produkty vyrobené na domácím trhu ve srovnání s výrobky v jiných zemích relativně levné a naopak. Nízká nebo snižující se hodnota koruny vytváří příležitost pro zvýšení prodeje do ostatních zemí (Dedouchová, 2001). Dle Dedouchové (2001) míra inflace způsobuje pomalejší ekonomický růst, vysokou úrokovou míru a proměnlivý devizový trh. Rostoucí inflace představuje pro podniky hrozbu, přičemž plánované investice mohou být ztrátové. Tento fakt způsobuje, že podniky omezují své investice, nízká výnosnost stlačuje ekonomickou aktivitu země, což může eskalovat do značných (až existenčních) problémů. Lošťáková (2005, s. 66-67) tvrdí, že: „Úroveň nákupů je závislá na relativním bohatství jednotlivých trhů. Proto je třeba věnovat pozornost hlavním trendům v úrovni a struktuře příjmů a výdajů obsluhovatelných trhů.“ · Sociální prostředí Chládková a Pošvář (2009, s. 39) uvádí, že: „Sociální prostředí zahrnuje sociální, demografické a kulturní faktory, které jsou v úzkém vztahu k životní úrovni společnosti. Na manažerské rozhodování a na organizace působí zejména počet a věková, vzdělanostní a sociální kultura obyvatelstva, rozmístění a migrace pracovních sil, aj. Tyto faktory výrazně ovlivňují organizace při rozhodování co a pro koho vyrábět.“ Dle Lošťákové (2005) dochází v současné době k transformaci hromadného trhu na větší počet mikrotrhů, které jsou rozděleny podle věku, pohlaví, náboženství, etnického původu, životního stylu, atd. Pro výrobce spotřebního zboží tak vznikají stále nové příležitosti a výzvy k rozvoji podnikání. · Technické a technologické prostředí Do tohoto prostředí lze zahrnovat faktory, které nejvýznamněji mění život lidí a organizací. Je důležité, aby manažeři a vlastníci organizací neustále sledovali


16

rozvoj techniky a technologie, modernizovali výrobu a nabízené služby, a tak vytvářeli předpoklady pro dlouhodobou životaschopnost a působnost organizací. Technický rozvoj v mnoha případech zkracuje čas výrobního procesu, přičemž právě čas je rozhodují faktor při boji s konkurencí. Proto organizace investují stále větší objemy finančních prostředků do výzkumu a vývoje, informačních technologií a zlepšují tak podmínky pro efektivnější využívání znalostí a schopností svých pracovníků (Chládková, Pošvář, 2009). · Ekologické prostředí Dle Chládkové a Pošváře (2009) ekologické prostředí zahrnuje faktory, u kterých je důležitá nutnost tvorby a ochrany trvale udržitelného rozvoje životního prostředí. Vzrůstají náklady na ochranu přírody, vody, ovzduší, půdy, aj. Státní orgány a různá aktivistická hnutí stále častěji dohlížejí na péči o životní prostředí. Lošťáková (2005) tvrdí, že v současné době se zhoršuje stav životního prostředí, dochází k postupnému vyčerpávání neobnovitelných zdrojů surovin, přičemž výskyt obnovitelných zdrojů surovin je pouze v omezeném objemu. Diskuze o současné situaci ve vztahu k obnovitelným zdrojům nabírá v posledních letech na vážnosti, intenzitě a je třeba na ně reagovat. Také v souvislosti s environmentálním chováním podnikatelských subjektů je kladen důraz především na prevenci znečištění životního prostředí. Řešení důsledků a odstraňování dopadů znečištění je velmi nákladný proces, který je zapotřebí provádět velmi uvědoměle s využitím nejnovějších technologií a postupů. Sledování trendů v ochraně životního prostředí a jejich následná akceptace daným podnikem se může stát významným zdrojem příležitostí a růstu podniku, ať už v jakémkoli oboru podnikání. 2.4.2

Mikroprostředí (oborové prostředí)

Obor či odvětví je skupina subjektů, nabízející stejné nebo navzájem úzce zaměnitelné výrobky a služby. Jedná se o skupinu subjektů, jejichž produkty mají takové množství stejných vlastností, že se ucházejí o stejné zákazníky. Součástí oborového prostředí jsou výrobci, dovozci a uživatelé těchto produktů. (Chládková, Pošvář, 2009) Podle Lošťákové (2005) lze konkurenci v odvětví analyzovat pomocí Porterova modelu pěti hybných sil. Jsou jimi: · Hrozba vstupu nových konkurentů do odvětví – hrozba může ovlivnit chování existujících podniků. Nově vstupující subjekty mohou stanovit nižší ceny, výhodnější platební podmínky pro zákazníky nebo dosáhnout nižších nákladů v důsledku využití lepší technologie. Potenciální zájemci, kteří chtějí vstoupit do odvětví, se rozhodují podle atraktivity odvětví, existence bariér vstupu do odvětví a perspektivy výhodného konkurenčního postavení


17

· Vyjednávací síla dodavatelů – dodavatelé ovlivňují ziskovost odvětví prostřednictvím cen a podmínek prodeje svých výrobků a služeb. Vyjednávací síla dodavatelů se zvyšuje v případě, že neexistují substituty za dodávané výrobky a služby, výrobky se vyznačují zvláštní diferenciací pro odběratele, dodavatelů je v odvětví málo a jejich produkty jsou pro podniky nezbytné. · Vyjednávací síla kupujících – projevuje se vynuceným snižováním cen kupovaných produktů. Čím je cena vyšší, tím větší intenzitu konkurence v odvětví lze očekávat, přičemž ta závisí např. na počtu kupujících a objemu jejich nákupů, diferenciaci produktu a charakteru nakupovaných výrobků. · Hrozba substitučních výrobků – jako substituty lze označit produkty, které pro určitou skupinu odběratelů představují stejnou funkci, ale jsou založené na jiné technologii. Substituty mají tendenci zvyšovat konkurenci v odvětví, jelikož jsou podobné z hlediska funkce základnímu výrobku, který je nabízený ve stejném odvětví. Čím jsou konkurenční síly větší, tím je také intenzita konkurence vyšší a pro podniky je obtížné se prosadit a prosperovat na trhu, což má vliv na ziskový potenciál celého odvětví. · Konkurence uvnitř odvětví - ovlivňuje rivalitu mezi konkurenty a intenzitu soupeření na trhu (ta je založena na vytváření a využívání konkurenčních výhod), přičemž cílem každého podniku je dosažení co nejlepšího a nejvýhodnějšího postavení na trhu.

2.5 Vnitřní prostředí Vnitřní prostředí podniku tvoří materiálové, finanční a lidské zdroje. Patří sem také management a jeho zaměstnanci, organizační struktura, kultura firmy, materiální prostředí a mezilidské vztahy. Vnitřní prostředí se vztahuje na faktory, které mohou být řídícími pracovníky firmy přímo řízeny a ovlivňovány. Analýza vnitřního prostředí se sestává z hodnocení realizace strategických cílů společnosti, její finanční situace a schopností, výrobních, technických, technologických podmínek, marketingu, prodeje, hodnocení silných a slabých stránek podle jednotlivých prvků marketingového mixu a hlavních operací s nimi (Jakubíková, 2008). Keřkovský a Vykypěl (2006) konstatují, že k tomu, aby bylo možné analyzovat silné a slabé stránky podniku, je třeba analyzovat: · Faktory vědecko-technického rozvoje – vedou k vytvoření nového nebo zlepšení stávajícího výrobku či služby určené pro trh. Zlepšují také výrobu a tím pádem dochází ke zlepšení cenové politiky podniku. · Marketingové a distribuční faktory – jejich důležitost je pro jednotlivé podniky rozdílná. Je třeba, aby podnik analyzoval základní faktory, jako jsou např. účinnost reklamy, síla vedoucího postavení u hlavních výrobků, konkurenční struktura trhu, pocity zákazníků o podniku a o jeho výrobcích a službách, aj.


18

· Faktory výroby a řízení výroby – podnik by měl prozkoumat především oblasti úrovně výrobních nákladů ve srovnání s náklady konkurence, pružnost výroby z hlediska požadavků zákazníků, hospodárnost využití energie, aj. · Faktory podnikových a pracovních zdrojů – jsou jimi např. image a prestiž podniku, pracovní klima a kultura podniku, kvalita zaměstnanců, účinnost informačního systému, aj. · Faktory finanční a rozpočtové – zde je důležité posoudit „finanční zdraví“ firmy a také zda je navrhovaná strategie reálná z finančních hledisek. Každá společnost má svá vlastní specifika, která pro ni v dané chvíli mohou představovat silnou či slabou stránku. Je proto důležité, aby vedoucí pracovníci dokázali svou situaci správně analyzovat a vyhodnotit. Tato provedená analýza není samoúčelná, a proto by měla být podkladem pro další strategická rozhodování (Vaštíková, 2008). Cílem analýzy vnitřního prostředí je podle Jakubíkové (2008) porozumět schopnostem firmy produkty vyvíjet, vyrábět, prodávat, poskytovat služby, posoudit zdroje firmy a identifikovat tak silné a slabé stránky firmy.

2.6 SWOT analýza V článku Využití SWOT analýzy pro dlouhodobé plánování5 (Grasseová, 2007) se píše, že SWOT analýza slouží pro potřeby plánování činností a rozvoje, konkrétně pro zpracování dlouhodobého výhledu rozvoje společnosti. Plánování je zde definované jako proces zjišťování, zpracování a využívání informací k: · identifikaci, popisu a analýze výchozí situace, · odhadu a ocenění možností dosažení stanovených cílů rozvoje, · stanovení úkolů nezbytných k dosažení těchto cílů a jejich vazeb, · stanovení počtu osob, věcných a finančních prostředků potřebných pro jejich splnění. SWOT analýza je zkratkou anglických slov: Strengths (silné stránky), Weaknesses (slabé stránky), Opportunities (příležitosti), Threats (hrozby). Aby se mohla provést analýza výchozího stavu organizace, je třeba nejprve identifikovat vnitřní silné a slabé stránky a zjistit příležitosti a hrozby vycházející z vnějšího prostředí organizace. Tyto faktory jsou poté analyzovány a vyhodnoceny.

Článek Využití SWOT analýzy pro dlouhodobé plánování byl zpracován v rámci řešení výzkumného projektu „Procesy“. 5


Obr. 1

19

Základní rámec SWOT analýzy

Zdroj: Grasseová, Monika. Využití SWOT analýzy pro dlouhodobé plánování, Článek v rámci řešení projektu Procesy (2007, s. 48)

Realizace SWOT analýzy dle Grasseové (2007) nemá pevně daný metodologický rámec. Nejčastěji je tato analýza vypracovávaná formou matice, která ukazuje základní vazby mezi silnými a slabými stránkami, příležitostmi a hrozbami. Při provádění SWOT analýzy se postupuje podle těchto tří základních fází: · Identifikace a hodnocení silných a slabých stránek organizace. · Identifikace a hodnocení příležitostí a hrozeb z vnějšího prostředí. · Tvorba matice SWOT. Jednotlivé položky matice jsou posouzeny a poté je jim podle důležitosti přidělena váha (síla). Stupnici si lze libovolně zvolit, např. stupnice bodů 0 – 100, tzn. pro každý ze čtyř základních faktorů analýzy je přiděleno 100 bodů. Položka, která bude mít v rámci každého faktoru největší bodové ohodnocení, znamená největší důležitost. Účelem SWOT analýzy není podat vyčerpávající přehled silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb, ale určit z výsledků analýzy kritické oblasti a oblasti, které chce podnik rozvíjet nebo udržet na stávající úrovni, dále definovat cílový stav společnosti a stanovit úkoly, které musí být provedeny, aby se dosáhlo vytyčeného cíle (Grasseová, 2007).


20

Na základě vzájemného porovnávání silných a slabých stránek z vnitřního prostředí a příležitostí a hrozeb z vnějšího prostředí vyplývají v matici čtyři skupiny strategií:6 · strategie SO (MAXI-MAXI), zaměřená na využití silných stránek k získání výhod z příležitostí, · strategie ST (MAXI-MINI), zaměřená na využití silných stránek a na eliminaci negativních účinků hrozeb, · strategie WO (MINI-MAXI), zaměřená na překonávání vlastních slabých stránek a využívání výhod z příležitostí, · strategie WT (MINI-MINI), zaměřená na minimalizaci slabých stránek a vyhnutí se hrozbám (Chládková, Pošvář, 2009).

Silné stránky Strengths

Slabé stránky Weaknesses

Příležitosti Opportunities

Strategie SO maxi-maxi

Strategie WO mini-maxi

Hrozby Threats

Strategie ST maxi-mini

Strategie WT mini-mini

Vnější prostředí

Obr. 2

Vnitřní prostředí

Matice SWOT

Zdroj: Chládková a Pošvář (2009), vlastní úprava

2.7 Obec a tvorba rozpočtu obce Obec je základní územní samosprávný celek a územní jednotka státu. Její postavení ve veřejné správě je stále významnější, což lze přikládat dlouhodobě probíhající decentralizaci kompetencí a odpovědnosti za zabezpečování veřejných statků od státu na územní samosprávu. Obec se vyznačuje třemi základními znaky: · území, · občané – žijící na území obce s trvalým pobytem. Na tomto území podnikají také právnické osoby a podnikatelé, kteří zde mají sídlo nebo provozovnu , Při vyhodnocování a volbě strategií by se měly prioritně realizovat strategie SO a WT, na které by měly být soustředěny podnikové zdroje (Chládková, Pošvář, 2009). 6


21

· samospráva veřejných záležitostí v hranicích obce. (Peková, Pilný, Jetmar, 2008) Obec plní tyto funkce, které jsou vymezené zákonem o obcích: · vlastní samosprávnou funkci, tzv. samostatná působnost. Obec má právo na samosprávu, právo na samostatné rozhodování ve věcech územní samosprávy, · přenesené funkce, tzv. přenesená působnost, v rámci vykonávaní státní správy. Obec je veřejnoprávní korporací, což znamená, že: · je společenství občanů, vlastní majetek a její vlastnictví je nedělitelné mezi občany; · je reprezentantem veřejných zájmů a zájmů občanů daného územní společenství; · pečuje o všestranný sociálně-ekonomický rozvoj svého území a o potřeby občanů; · je samostatným ekonomickým subjektem (má právní subjektivitu) tzn., že v právních záležitostech vystupuje svým vlastním jménem a nese odpovědnost za důsledky svých rozhodnutí; · zajišťuje veřejné služby (veřejné statky) pro své občany; · může zakládat obecní podniky; · musí mít určitou finanční suverenitu, aby mohla být alespoň částečně nezávislá na státu. Má tedy právo hospodařit podle vlastního rozpočtu. · v mezích zákona je nositelem veřejné moci, vydává obecně závazné vyhlášky; aj. Veřejné statky, které obec poskytuje svým občanům, jsou financovány z obecního rozpočtu. Proto při poskytování veřejných statků musí obec zvážit hospodárnost vynakládání finančních prostředků a užitek občanů (Peková, Pilný, Jetmar, 2008). Tvorba rozpočtu obce Základním právním předpisem pro tvorbu rozpočtu obce je zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Dle tohoto zákona je rozpočet obce finančním plánem, kterým se řídí její hospodaření. Sestavuje se na období jednoho kalendářního roku zpravidla jako vyrovnaný rozpočet. Může být schválen také jako přebytkový (příjmy daného roku jsou určeny k využití v následujícím období) nebo schodkový rozpočet (pouze v případě, že schodek bude možný uhradit finančními prostředky z minulých let, půjčkou, úvěrem, prodejem finančních aktiv, aj.).


22

Jako příjmy rozpočtu obce lze uvést především příjmy z výsledků vlastní činnosti, příjmy z vlastního majetku a majetkových práv, příjmy z místních poplatků podle zvláštního zákona, dotace z rozpočtu kraje. Z rozpočtu obce se hradí např. závazky vyplývající pro obec z plnění povinností uložených zákony, úhrada úroků z přijatých půjček a úvěrů, výdaje spojené s výkonem státní správy, ke které je obec pověřena zákonem, aj. Projednání rozpočtu zastupitelstvem předchází návrh rozpočtu, který musí být na úřední desce obce zveřejněn nejméně po dobu 15 dnů před jeho projednáním, aby mohli občané obce podávat návrhy a připomínky, týkající se rozpočtu obce. Návrh rozpočtu se připravuje tak, aby schválený rozpočet vyčlenil závazné ukazatele, podle kterých se budou při svém hospodaření povinně řídit výkonné orgány obce, příjemci dotací nebo příspěvků z rozpočtu. Poté zastupitelstvo na veřejném jednání schvaluje rozpočet, rada obce pak podle schváleného rozpočtu hospodaří a provádí rozpočtová opatření v rozsahu stanoveném zastupitelstvem. V pravomoci zastupitelstva je také rozhodování o celkové výši finančních prostředků, které budou poskytnuty příspěvkovým nebo jiným organizacím (Česká daňová správa, 2012).

Metodika

23

3 Metodika V průběhu tvorby bakalářské práce bylo autorkou využito několik metod a technik, na základě jejichž aplikování bylo dospěno k dílčím výsledkům, komparacím, souhrnným závěrům a následným doporučením určeným přednostně vedení obce Břest, jakožto zřizovateli Sportovního centra. Zdrojem informací jsou sekundární prameny7 v podobě odborných knih z oblasti marketingu, managementu, ekonomie či oblasti veřejné správy a další, ale také data o návštěvnosti a struktuře příjmů za analyzované období získaná z interních zdrojů zřizovatele sportovního centra. Při realizovaných analýzách bylo využito textového editoru Microsoft Office Word, tak také tabulkového editoru Microsoft Office Excel, s jejichž pomocí byly sestaveny v práci uváděné tabulky a grafy. K naplnění cíle práce, bylo po podrobné analýze dokumentů třeba prozkoumat makroprostředí pomocí analýzy PESTE, kde byly zjištěny možné příležitosti a hrozby plynoucí z politického, právního, ekonomického, sociálního, ekologického, technického a technologického prostředí. Poté bylo analyzováno oborové prostředí za využití Porterova modelu pěti hybných sil. Byly zkoumány možné hrozby vstupu nových konkurentů do odvětví, vyjednávací síly dodavatelů a kupujících, hrozby substitučních výrobků a konkurence uvnitř odvětví. Z analýzy makroprostředí pak vyplynuly příležitosti a hrozby, kterým sportovní centrum čelí. Zdrojem pro analýzu vnitřního prostředí byla poskytnutá interní data, která umožňovala analyzovat objednávky (poskytnuté služby SC) co do jejich objemu a rozložení v čase (za zkoumané období8). Součástí provedených analýz byly jednotlivé grafy a tabulky, zobrazující specifické (jak dílčí, tak souhrnné) výsledky, umožňující čtenáři seznámit se v přehledné podobě s konkrétními komparacemi a vzešlými závěry. Konkrétně se jednalo např. o vytíženost sportovního zařízení v jednotlivých letech; dále bylo analyzováno, která sportovní aktivita má největší podíl na celkové obsazenosti SC a naopak, o kterou veřejnost nejeví zájem. Autorka se také zaměřila na srovnání počtu objednávek v týdnu, o víkendech a svátcích a dále byl zjištěn den z týdne, ve kterém je sportovní centrum nejvíce navštěvováno. Provedené dílčí analýzy umožnily sestavit SWOT matici vycházející z analýzy makro a mikro prostředí. Na základě přidělení vah jednotlivým faktorům matice podle důležitosti, byly navrženy čtyři konkrétní typy strategií. Z nich pak byla vybrána ta, která se jeví pro sportovní centrum v obci Břest jako nejvhodnější. Doporučená strategie skýtá konkrétní návrhy a opatření pro dosažení účinnější propagace SC, vyšší návštěvnosti přilákáním nových zákazníků a docílení vyšších tržeb, nevyjímaje letním (nesezónním) obdobím.

7 8

Byly zastoupeny zdroje jak v tištěné tak elektronické podobě. Data byla zkoumána za období říjen 2007 až prosinec 2011.

Vlastní práce

24

4 Vlastní práce V kapitole Vlastní práce je představeno Sport-centrum Břest, analyzováno vnější prostředí pomocí PESTE analýzy a Porterova modelu pěti hybných sil. Vnitřní prostředí je analyzováno na základě dat9 o návštěvnosti SC a tržbách za nabízené služby SC Břest, a to za období let 2007 až 2011. Následně je sestavena SWOT matice a navrženy čtyři typy konkrétních strategií SC, z nichž ta nejvhodnější je doporučena vedení obecního úřadu obce k implementaci.

4.1 Základní informace o Sport-centru Břest Sportovní zařízení se nachází v obci Břest, vzdálené 8 km od Kroměříže v územní působnosti Zlínského kraje. V obci se nachází základní škola, kterou navštěvuje, v rámci devíti ročníků povinné školní docházky, průměrně 170 žáků. Dobré vlakové a především autobusové spojení s okolními obcemi umožňuje pohodlné dojíždění žáků ze Žalkovic, Skaštic a Kyselovic. Základní škole v posledních několika desítkách let chyběly standardní prostory pro tělovýchovné aktivity žáků, přičemž provizorní tělocvičnu představovala do roku 2004 z části upravená původní třída ZŠ10. I na základě výše uvedeného se vedení obce rozhodlo v roce 2000 zakoupit pozemek, nacházející se v těsné blízkosti ZŠ. V roce 2001 byla vypracována studie výstavby moderního sportovního centra a obec podala žádost o dotaci na Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstvo financí. Žádost obce byla schválena, přičemž 26. května 2003 byl položen základní kámen a výstavba sportovního centra započala. O několik měsíců později (1. října 2004) byl nový objekt slavnostně otevřen a uveden do provozu s možností využití jak žáky místní ZŠ, tak širokou veřejností. Objekt SC představuje budova obdélníkového tvaru s bezbariérovým přístupem o rozměrech 19,90 x 36,90 m, nacházející se v bezprostřední blízkosti ZŠ11, stejně jako bezplatné parkoviště pro 10 osobních automobilů využitelné jak pro personál ZŠ, tak samotné návštěvníky SC. V přízemí budovy se nachází posilovna, dvě bowlingové dráhy (do roku 2009 zde byly dvě kuželkové dráhy), bufet s možností občerstvení a posezení, sociální zařízení včetně dvou šaten.12 Dále se v přízemí nachází místnost pro praktickou výuku žáků a dva školní kabinety. V horní části SC je situována sportovní hala s malou tribunou a sklad tělocvičného nářadí.

Data potřebná pro uskutečnění analýz návštěvnosti (vytíženosti) SC Břest a příjmů vzešlých z poskytovaných služeb, byla získána na základě záznamů v knize objednávek, poskytnutá Obecním úřadem Břest, jakožto interní materiál. 10 ZŠ je zkratkou pro základní škola. 11 Sport-centrum je situováno za budovou základní školy, resp. částečně v jejím dvoře. 12 Součástí přízemí SC jsou také technologické místnosti – sklad a strojovna vzduchotechniky. 9

Vlastní práce

25

Sport-centrum zřizuje a vlastní Obecní úřad Břest13, který také financuje samotný provoz objektu. Ve SC pracuje jeden zaměstnanec (správce objektu), který je fyzickou osobou zapsanou v živnostenském rejstříku. V náplni jeho práce je prioritně servis pro klienty – jedná se především o přijímání objednávek zákazníků, zajištění a obsluha bowlingových drah, příprava prostor pro umožnění provádění objednané sportovní aktivity14. Do správcovy režie spadají také údržba interiéru včetně úklidu prostor, nákup sportovního vybavení a chod bufetu. Výše mzdy správce, vyplácená zřizovatelem SC, je částečně odvislá od počtu obsazených hodin ve SC za dané období. Správce je tak motivován k poskytování maximálního servisu pro zákazníky, stejně tak k iniciativě pořádat různé sportovní akce a turnaje zvyšující vytíženost a povědomí o SC v obci Břest. V souvislosti s výše uvedeným je třeba konstatovat skutečnost, že primárním účelem Sport-centra v obci Břest, je poskytnutí zázemí a standardních moderních prostor pro tělovýchovné aktivity žákům místní ZŠ. Ve stanovených hodinách v jednotlivých dnech je objekt SC přístupný za konkrétní cenu, odvíjející se od typu provozované sportovní aktivity, široké veřejnosti. Kryté prostory objektu jsou vítaným útočištěm pro uspokojení sportovních potřeb veřejnosti a odreagování se v období, kdy vlivem nepříznivého počasí není možné využít venkovních sportovišť, nacházejících se v obci Břest. Otevírací doba15 Sport-centra: Pondělí-pátek: 16:00 až 22:00 hodin Sobota-neděle: 9:00 až 22:00 hodin Ve všední dny je sportovní hala do 16. hodiny určena (rezervována) pro tělovýchovné aktivity žáků místní ZŠ, veřejnost si může tedy halu (stejně jako bowlingové dráhy) objednat až od 16 hod. O víkendech je SC k dispozici veřejnosti bez omezení od 9:00 do 22:00 hodin. Provoz objektu o státních svátcích a dnech pracovního klidu je odvislý od rozhodnutí správce Sport-centra, zda ne/bude otevřeno. Sport-centrum je tedy veřejnosti otevřené celoročně. Největší vytížení je v měsících leden až duben, září až prosinec. V letních měsících většina zákazníků využívá venkovních sportovišť a o SC jeví menší zájem. Provozování sportovního vyžití během léta je možné po předešlé domluvě. Nabízené služby: · tenis · míčové hry (florbal, házená, basketbal, volejbal) · fotbal

SC nemá formu právnické osoby. Jde především o obsluhu posilovacích zařízení, instalování sítě pro umožnění hrát tenis, volejbal, servis bowlingových drah včetně obsluhy elektronického počítadla. 15 Otevírací doba je v letním i zimním období stanovena ve stejném časovém rozsahu. 13

14

Vlastní práce

26

· bowling · posilovna Tenis, fotbal a další míčové hry návštěvníci provozují v odvětrávané sportovní hale s moderním povrchem16, jež umožňuje plnohodnotné provozování především kolektivních sportů. V hale jsou instalovány dvě branky17, menší tribuna pro diváky a vyčleněn prostor pro odkládání sportovního nářadí. V přízemí SC se nacházejí dvě bowlingové dráhy, které byly zřízeny v roce 2009. Dříve zde byly kuželkové dráhy, které ale postupem doby začaly být stále více technicky nevyhovující. Vedení obce se v roce 2009 rozhodlo dráhy přestavět z kuželek na bowling, přičemž v této změně - novince – spatřovalo příležitost, jak oslovit nové zákazníky a touto službou přispět ke zvýšení vytíženosti SC. V prostorách bowlingových drah je instalováno elektronické počítadlo, zobrazující aktuální stav a další náležitosti odvislé od typu zvolené hry. V prostorách určených pro bowling je také umístěna tabule, kam si mohou hráči zaznamenávat další informace18. V malé posilovně situované v přízemí objektu se nachází pět cvičících strojů. Některé z nich jsou již za dobu svého užívání poškozené a postupem času se stále méně využívají. Bufet s posezením se nachází v přízemí budovy a nabízí zákazníkům možnost občerstvení v nekuřáckém prostoru. Zákazníci zde mohou také sledovat mimo jiné i sportovní zápasy prostřednictvím plazmové TV. Obsluhu bufetu má na starosti správce. Aktuálně lze v nabídce najít drobné občerstvení, jako např. toasty a chlebíčky, brambůrky, tyčinky, v nápojovém lístku si lze vybrat minerálky, teplé nápoje, pivo či destiláty. · Ceny pronájmů a hodiny pro veřejnost Na webových stránkách obce Břest je uveden aktuální ceník a rozvrh bezplatných hodin pro místní spolky a občany: Tab. 1

Ceny pronájmů za jednotlivé sportovní aktivity

Cena Tenis Míčové hry Fotbal Bowling - 1 dráha

280 Kč/hod 300 Kč/hod 500 Kč/hod 120 Kč/hod, 150 Kč/hod

Zdroj: Obec Břest, (2012), vlastní úprava

Vstup na hrací plochu je podmíněn sálovou obuví. Branky jsou využívány především při hraní fotbalu a házené. 18 Jedná se o tabuli, umožňující fixem provádět zápisy např. o průběhu jednotlivých her, turnaje atd. Zázemí je dále doplněno dvěma stoly a židlemi pro příjemně strávené chvíle při hraní. 16 17

Vlastní práce Tab. 2

27

Bezplatné hodiny v hale pro místní spolky a občany

Den

Časové rozmezí

Návštěvníci

Pátek

18–20 hod 20–22 hod 16–19 hod

ženy muži sportovci nebo hasiči

Sobota

20–22 hod

mládež

Středa

Zdroj: Obec Břest, (2012), vlastní úprava

· Propagace SC Potenciální zákazník se o SC může dovědět prostřednictvím webových stránek obce Břest, kde je také uveden telefonický kontakt na správce SC, otevírací doba, bezplatné hodiny určené místním občanům a aktuální ceník jednotlivých služeb. K nahlédnutí jsou uvedeny fotografie prostor SC (prostory posilovny, sportovní haly, bufetu a kuželkových drah19). Dále se v blízkosti sportovního zařízení v obci Břest nacházejí dvě informační cedule20 (při hlavní komunikaci), které informují účastníky silničního provozu na existenci SC v obci. Dvě informační cedule se také nacházejí na reklamních poutačích poblíž místní křižovatky silnice I. třídy, a to ve směrech na Hulín a Přerov. · Možnost sportování v obci Břest V obci Břest mohou občané kromě zastřešeného sportovního centra využívat venkovní sportoviště. Nachází se zde fotbalové hřiště, kde se v sezoně pořádají fotbalová utkání a menší travnaté hřiště, které využívají jak členové sportovního klubu Břest k tréninkům, tak místní sbor dobrovolných hasičů k nácviku požárního útoku. Dále mají občané možnost sportovat na tzv. „malém hřišti“, jež spolu s přilehlými tenisovými kurty21 a objektem kulturního domu utváří multifunkční sportovní areál. Samotné „malé hřiště“ s asfaltovým povrchem nabízí vyžití in-line bruslařům, přičemž je zde možné provozovat další rozličné aktivity včetně míčových her (především pozemní hokej a basketbal); jedna strana hřiště pak umožňuje také individuální hraní tenisu o zeď. Zejména v letních měsících je prostor hřiště využíván pro pořádání kulturně-společenských akcí organizovaných dobrovolnými spolky sdruženými v obci. V zimním období se na asfaltovém hřišti uměle vytváří led a je tak využíváno bruslaři a pro hokejová utkání, Vlivem neaktuálnosti fotodokumentace jsou aktuálně na webových stránkách uváděny kuželkové, namísto bowlingových drah. 20 Je na nich uveden telefonický kontakt na správce SC, otevírací doba a nabídka aktivit při využití SC – tj. sportovní haly s možností provozování míčových her a bowlingových drah. 21 Jedná se o tři tenisové kurty s antukovým povrchem a standardním zázemím pro provozování aktivit. 19

Vlastní práce

28

umožňující provozování aktivit, díky celoročně instalovaným reflektorům, i ve večerních či nočních hodinách. V blízkosti SC byl koncem první dekády 21. století vybudován areál pod označením „Rajčuda“.22 Nachází se zde menší travnaté fotbalové hřiště, běžecký ovál, hřiště s umělým povrchem vhodné pro provozování míčových her a oplocený prostor určený pro plážový volejbal. Sport-centrum je v obci jediným moderním zařízením umožňující veřejnosti sportovat i v zimním období.

4.2 Analýza vnějšího prostředí 4.2.1

Analýza makroprostředí

Pro analýzu makroprostředí byla zvolena analýza PESTE, blíže byla popsána v kapitole 2.4.1. 1. Politické a právní prostředí Každá organizace se musí při své činnosti řídit zákony a vyhláškami, které vymezují rozsah její činnosti. Stejně je tak tomu i v případě Sport-centra, kterého se týkají následující zákony: · Zákon č. 40/1964 Sb, občanský zákoník, · Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, · Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, · Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, · Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, · Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (Business.center.cz, 2012) 2. Ekonomické prostředí Pro dosažení plnohodnotné, výstižné charakteristiky ekonomického prostředí, mající souvztažnost se Sportovním centrem v obci Břest, byla analyzována a interpretována data z Českého statistického úřadu (2012), vztahující se ke Zlínskému kraji, resp. okresu23 Kroměříž, ve kterém se SC nachází. Zlínský kraj o rozloze 3963 km 2 a je čtvrtým nejmenším krajem (ze 14 ustanovených) v České republice.

Z části sportovní a klidová zóna „Rajčuda“ byla vytvořena na zelené louce cca 50 m od Sportovního centra. Klidovou zónu utváří uměle vytvořený rybník, rozličné vysázené dřeviny, dřevěný ukotvený altánek a dětské hřiště s prolézačkami. 23 V textu předkládané bakalářské práce je uváděn termín „okres“, ačkoliv působnost okresních úřadů na území České republiky byla ukončena k 31. 12. 2002, nicméně po 1. 1. 2003 se označení okresů co do účelu „statistické jednotky“ využívá i nadále, především pak pro potřeby úřadů práce, soudů a jiných státních institucí. Konkrétně pak ve Zlínském kraji se jedná o 4 okresy. 22

Vlastní práce

29

· Vývoj hrubého domácího produktu24 Zlínského kraje Dle Českého statistického úřadu (2012) má vývoj HDP ve Zlínském kraji od roku 2007 rostoucí tendenci. V roce 2007 byla výše HDP 170 213 mil. Kč. V následujícím roce 2008 došlo k výraznému meziročnímu růstu HDP, konkrétně na 185 264 mil. Kč, což bylo nejvíce za sledované období 2007-2010 (viz Tab. 3). Na rostoucí HDP (uváděné v absolutním vyjádření) reflektující příznivý vývoj hospodářství ČR měl vliv především export produkce, mimo jiné automobilového průmyslu. Vliv hospodářského útlumu, jehož dalekosáhlé dopady způsobily především v evropských zemích a USA existenční problémy řady podnikatelských subjektů, se projevil v meziročním poklesu HDP ve Zlínském kraji v letech 2009 (o 4 379 mil. Kč na hodnotu 180 885 mil. Kč) a následně také v roce 2010 (meziročně o 2 896 mil. Kč na hodnotu 177 989 mil Kč). Ve vztahu k nepříznivému vývoji ekonomiky ČR (počínaje rokem 2009) lze usuzovat negativní dopady také na zájem klientů o volnočasové aktivity, poptávku po sportovních službách a s tím související návštěvnost sportovních zařízení ve Zlínském kraji. Tab. 3

Vývoj HDP ve Zlínském kraji v období 2007 až 201025

Zlínský kraj

2007 170 213

2008 185 264

2009 180 885

2010 177 989

Zdroj: Český statistický úřad, (2012), vlastní úprava

· Nezaměstnanost Zlínského kraje Tento ekonomický ukazatel reflektuje počet nezaměstnaných lidí ve Zlínském kraji a je u něj žádoucí klesající charakter - čím je míra registrované nezaměstnanosti nižší, tím více lidí je zaměstnáno a ekonomika daného státu si vede lépe. Dle Českého statistického úřadu (2012) měla míra registrované nezaměstnanosti ve Zlínském kraji od roku 2007 vzrůstající tendenci. V roce 2009 došlo k výraznému růstu ukazatele nezaměstnanosti z hodnoty 6, 13 % na 10,83 %. V roce 2010 je zaznamenán mírný pokles (viz Obr.3), přičemž k 31. prosinci 2010 bylo ve Zlínském kraji celkem 33 386 nezaměstnaných uchazečů o práci, což bylo v komparaci s rokem 2007 o 13 215 osob více. Nejvyšší míra nezaměstnanosti ve Zlínském kraji byla zaznamenána v roce 2009, což bylo způsobeno hospodářským propadem, který měl v tomto kraji nejvýraznější dopad na zaměstnanost ze všech 14 krajů České republiky. V okrese Kroměříž, v němž se Sport-centrum nachází, byla míra nezaměstnanosti k 31. 12. 2010 ze všech okresů Zlínského kraje nejvyšší, konkrétně 12,65 %. V roce 2011 dochází k poklesu nezaměstnanosti o 2,16 %. Rok 2009 byl 24 25

Dále v textu uváděno pod označení HDP. Jedná se o hodnoty v mil. Kč.

Vlastní práce

30

ovlivněný počínajícími dopady hospodářského útlumu a došlo v něm ke zdvojnásobení míry nezaměstnanosti oproti předešlému roku 2008. Vliv vzrůstající nezaměstnanosti, jakožto jednoho z indikátorů negativního vývoje hospodářství, měl ve sledovaném období nepříznivé dopady v podobě klesající návštěvnosti Sport-centra v obci Břest. Část společnosti - potenciální klienti - nejsou zaměstnáni, některým z nich se nedostává pravidelného měsíčního příjmu a klesá tak zájem o využití sportovních služeb na úkor zajištění prioritních potřeb.

Obr. 3 Míra registrované nezaměstnanosti v % ve Zlínském kraji a okrese Kroměříž za období 2007 až 2011 (stav vždy k 31. 12.) Zdroj: Český statistický úřad, (2012), vlastní úprava

· Vývoj průměrných hrubých mezd ve Zlínském kraji Hodnoty průměrné hrubé mzdy na území Zlínského kraje mají i přes ekonomickou krizi rostoucí charakter. V roce 2007 činila průměrná hrubá měsíční mzda 18 532 Kč, v roce 2008 došlo k nárůstu o 1 280 Kč, tj. o 6,9 %, na hodnotu 19 812 Kč. V roce 2009, kdy došlo k rapidnímu růstu nezaměstnanosti vlivem ekonomické krize, byla hrubá mzda ve výši 20 020 Kč, přičemž však v rámci celorepublikového srovnání byla o 3 324 Kč nižší. V roce 2010 došlo k mírnému zvýšení hrubé mzdy oproti roku předešlému a v roce 2011 byla mzda ve výrobních podnicích na území Zlínského kraje ve výši 21 486 Kč, což bylo o 2 833 Kč méně, než v tomto roce činila celorepubliková hrubá mzda. V roce 2011 tak vzrostla hrubá mzda oproti předešlému roku 2010 o 669 Kč. I přes rostoucí charakter hrubých mezd, byla mzda ve Zlínském kraji v roce 2011 třetí nejnižší v republice. Vzrůstající průměrné hrubé mzdy ve Zlínském kraji mají příznivý vliv na kupní sílu obyvatel, resp. je možno usuzovat, že jedinci, kteří jsou zaměstnaní,

Vlastní práce

31

mohou mít dle prezentovaných statistik průměrné hrubé mzdy více finančních prostředků, jež pak mají možnost využít k nákupu nabízených sportovních služeb a volnočasových aktivit. Na druhou stranu je však třeba brát na vědomí skutečnost, že lidé tráví v zaměstnání čím dál více času, ať již je to z důvodu zvyšujících se nároků na daného pracovníka vlivem redukce počtu zaměstnanců daného podnikatelského subjektu (a tedy vyšší vytíženosti redukovaného personálu), či vlivem pozitivní ekonomické situace daného podniku (vyššího počtu zakázek, jež jsou realizovány se stávajícím – nenavýšeným – počtem personálu, a tedy dohody zaměstnance se zaměstnavatelem o výkonu práce v rámci přesčasů). Zaměstnanec v obou výše uvedených případech často stráví v pracovním procesu více času, přičemž takto dosažená vyšší průměrná hrubá mzda může mít pozitivní vliv na volbu relaxace ve sportovních centrech, kde si může jedinec dopřát volnočasových aktivit a zregenerovat své tělo mimo jiné využitím rozličných terapií a služeb. Tab. 4

Vývoj průměrných hrubých mezd v ČR a Zlínském kraji v období 2007 až 2011

ČR Zlínský kraj

2007 20 957 18 532

2008 22 592 19 812

2009 23 344 20 020

2010 23 797 20 817

2011 24 319 21 486


3. Sociální prostředí Faktory, jako vývoj počtu obyvatelstva nebo jeho věkové složení, mají úzkou souvislost a podstatný význam také na úrovni působnosti okresů ČR, resp. jednotlivých obcí, kde vývoji počtu a věkovému složení obyvatelstva je přikládána nemalá opodstatněnost při rozhodování členů zastupitelstva vedení obce Břest, co do organizace společensko-kulturních aktivit a správě SC, ve vztahu k pořádání sportovních akcí ve sportovním centru. Srovnáme-li hodnoty z celkového počtu obyvatel Zlínského kraje v období let 2007 až 2011, je možno konstatovat, že v roce 2011 došlo oproti roku 2010 k poklesu o 1 371 lidí (Tab. 5). S touto skutečností souvisí migrace obyvatel do jiných krajů ČR a také snížení porodnosti. Po celé sledované období 2007 až 2011 počet žen převažuje nad počtem mužů, což ale nemá významný vliv na zkoumané Sport-centrum. Tab. 5

Vývoj počtu obyvatel ve Zlínském kraji v období 2007 až 2011

2007 Počet obyvatel celkem (k 31. 12.) 590 780 Muži Ženy

2008

2009

2010

2011

591 412 591 042 590 361 588 990

288 136 288 609 288 372 287 984 287 939 302 644 302 803 302 670 302 377 301 051


Vlastní práce

32

Z následující Tab. 6 lze spatřovat, že jak ve Zlínském kraji, tak v okrese Kroměříž dochází každým rokem ke zvýšení počtu obyvatel starších 65 let. Stárnutí populace, resp. zvyšující se průměrný věk mužů a žen, má přímou souvislost především s nižší porodností a také kvalitnější dostupnou zdravotní péčí, která pozitivně přispívá k prodlužování délky života. Nepříznivý vývoj snižujícího se počtu obyvatel kraje může mít v širších souvislostech v budoucnu nemalé dopady co do počtu realizovaných objednávek a tedy možné nižší vytíženosti a návštěvnosti sportovního centra. Tab. 6 2010

Věkové složení obyvatelstva ve Zlínském kraji a okrese Kroměříž v období 2007 až

Počet obyvatel celkem ve Zlínském kraji Počet obyvatel starších 65 let ve Z línském kraji Počet obyvatel v okrese Kroměříž Počet obyvatel starších 65 let v okrese Kroměříž

2007 2008 2009 2010 590 780 591 412 591 042 590 361 89 349

91 512

93 606

95 706

107 789 107 875 108 036 108 055 16 335

16 678

17 119

17 545


Klesající počet narozených dětí v okrese Kroměříž, stejně jako nižší absolutní počty žáků nastupujících do základních škol v rámci ČR, by se mohly výrazně projevit (částečně se již projevují) sestupnou tendencí počtu žáků studujících na ZŠ v obci Břest. Ta využívá prostor SC k tělovýchovným aktivitám, přičemž v souvislostech výše uvedeného ve vztahu k případnému sportovnímu vyžití rodinných příslušníků žáků ZŠ Břest (jakožto potencionálních klientů Sportcentra) lze usuzovat v horizontu několika let nepříliš příznivý vývoj, resp. dopad na návštěvnost. S tím by bezprostředně souvisel také počet realizovaných objednávek. Trend měnícího se životního stylu populace poukazuje, ve vztahu k pracovnímu procesu, na snahu dosažení vyváženosti pracovního a osobního života každého jedince, hovoří se o tzv. work-life balance. Především neustále se zvyšující nároky na pracovníky v mnoha profesích jsou příčinou výskytu potíží zdravotního (především psychického) rázu, mající vliv jak na jedince samotného, tak i jeho rodinný život (důsledkem jsou vyvstalé konflikty na pracovišti, problémy v partnerských vztazích, zvýšená absence v docházce do práce aj.). Prevenci k výše uvedenému je možné hledat mimo jiné také v dostatečném sportovním vyžití, odreagování se v rámci využití sport-center, wellness center či dalších volnočasových zařízení.26 V tomto světle uplatňovaná sociální politika zaměstnavatelů z blízkého okolí obce Břest může přispět k zájmu o využívání služeb také ve zm iňovaném Sport-centru, jak se v některých případech již děje.

Problematika sociální politiky organizací je částečně tematickou náplní tezí disertační práce Ing. Radima Řiháka pod názvem Odměňování pracovníků ve středních a velkých podnicích. 26

Vlastní práce

33

4. Technické a technologické prostředí Každá organizace musí sledovat měnící se požadavky zákazníků, modernizovat nabídku služeb a také své prostory, aby přilákala co nejvíce zájemců a předešla tak případným ekonomickým problémům a komplikacím v zajišťování smluvených služeb apod. Vedení Obecního úřadu Břest spatřovalo v přestavbě kuželkových drah na dráhy bowlingové (rok 2009) příležitost, jak přilákat nové zákazníky (ať už z řad obyvatel obce Břest či klientů z blízkého okolí) k návštěvě a využívání služeb SC. Záměr realizovat přestavbu byl umocněn faktem, že v tehdejší době nebyla v okolních obcích možnost, kde si bowling zahrát. Dále je SC přístupné široké veřejnosti, která se o aktuálních cenách, otevírací době, možnostech sportovního vyžití a dalších informacích o SC může dovědět prostřednictvím webových stránek obce.27 Důležité je, aby správce SC flexibilně reagoval na požadavky zákazníků, především ve vztahu k zajištění rezervace objednávky (termínu) pro danou aktivitu, o kterou má zákazník zájem. Úroveň informačních (rezervačních) technologií a samotný systém provádění registrace, stejně jako úroveň následné technologické obsluhy (především u bowlingových drah) jsou podstatnými okolnostmi, které jednotlivý klient vnímá a také na základě nich realizuje svá rozhodnutí. Projevená odbornost (technická zdatnost člena obsluhy zařízení), vstřícnost a flexibilita personálu SC dotváří celkový dojem z poskytovaných služeb. 5. Ekologické prostředí Na životní prostředí výrazně působí činnost podnikatelských subjektů, a to různou intenzitou (zátěží) především dle odvětvové specializace, resp. náročnosti výroby. Dopady na životní prostředí v jednotlivých územních celcích (krajích, regionech), především pak znečištění ovzduší a vod, jsou ať už na území České republiky či celosvětově diferencovaně závažné. Především v posledních letech je kladen důraz (a v podobě nemalých sankcí) na šetrný, proekologický přístup, a to zejména na výrobní podniky, aby při produkci výrobků či služeb využívaly moderních a surovinově nenáročných technologií a produkovaly tak co možná nejnižší objem vzniklého odpadu. Taktéž zařízení, poskytující primárně služby sportovními (a volnočasovými) zařízeními nevyjímaje, jsou zavázána dodržováním striktních ekologických norem a nařízení, přičemž v případě jejich překročení (resp. nedodržení pravidel) se daný subjekt vystavuje značným postihům v podobě vysokých sankcí a pokut. SC v obci Břest svou činností v rámci nabízených služeb či aktivitami klientů ve sportovním centru nikterak neškodí životnímu prostředí. Celý objekt SC je vytápěn plynem, odvoz komunálního odpadu je realizován v pravidelných intervalech, a to externí firmou zajišťující standardní služby mimo jiné také obyvatelům obce. V bufetu, který je součástí SC, zaměstnanec třídí odpad, přičemž v celém areálu SC je přísný zákaz kouření. V případě požáru jsou k dispozici hasicí přístroje, které jsou rozmístěny po celém objektu. SC je opatřeno protihlu27

Webové stránky obce Břest jsou: http://www.obec-brest.cz

Vlastní práce

34

kovými stěnami, které eliminují hluk ve vztahu k okolní zástavbě, celá budova je odvětrávána a poskytuje tak příznivé podmínky i pro rozličné fyzicky náročné, především kolektivní, sportovní aktivity. 4.2.2

Analýza oborového prostředí

Pro analýzu oborového prostředí bude použit Porterův model pěti hybných sil. · Hrozba vstupu nových konkurentů do odvětví Z pohledu nákladů souvisejících se vstupem nového subjektu na trh – tedy konkurence do odvětví sportovních služeb – se jedná o značný objem finančních prostředků. Samotné zajištění atraktivní lokality pro výstavbu, vybudování perspektivního zařízení, následné vybavení prostor sportovními potřebami; účinná propagace apod., stojí zřizovatele sportovních center nemalé peníze. Navíc v okrese Kroměříž existuje už řadu let několik sportovních zařízení, která mají stálou klientelu. Proto by se nový konkurent musel od těch stávajících zásadně odlišit, aby přilákal nové zákazníky a zajistil si tak konkurenceschopnou pozici, stabilní obrat a z pohledu podnikatelské činnosti generoval zisk. Menší obtíže při vstupu na trh přináší vybudování bowlingových drah. Zde jsou vysoké počáteční náklady spojené s výstavbou drah, jejich ovládáním. V okrese Kroměříž jsou většinou bowlingové dráhy součástí nabídky služeb hotelů a restaurací. · Konkurence uvnitř odvětví Sportovní zařízení, která konkurují Sport-centru Břest a nacházejí se nedaleko města Kroměříž, jsou rozdělena na halu, bowling a posilovnu. HALA Ve vesnicích, které se nacházejí v okolí obce Břest, se nenachází žádná sportovní hala ani bowlingová dráha, kde by lidé mohli trávit volný čas. Většina hal, které lze označit za konkurenci pro SC Břest, se nacházejí v Kroměříži, 8 km vzdálené od Břestu. V Kroměříži se nachází v areálu Střední školy hotelové a služeb (středisku Štěchovice) tělocvična, která slouží ke sportovním aktivitám žákům SŠ a také veřejnosti. Návštěvníci zde mohou hrát sportovní hry, využít prostor posilovny nebo si zahrát kuželky, kulečník a stolní fotbal (Domov mládeže a školí jídelna Kroměříž, příspěvková organ izace, 2012). V Koryčanech, které se nacházejí v okrese Kroměříž přibližně 35 km od Břestu, je vystavena sportovní hala, ve které mohou návštěvníci hrát řadu míčových her, jako je např. tenis, nohejbal, florbal, basketbal, házená, badminton, atd. Tato hala je veřejnosti přístupná od 16 do 21 hod ve všední dny, o víkendech od 12 do 21 hod (Koryčany, 2012). Další hala, která byla vybudována v roce 2003, se nachází ve městě Morkovice-Slížany. Opět toto zařízení slouží především žákům místní ZŠ, Sokolu

Vlastní práce

35

a místnímu fotbalovému klubu. Po dohodě se správcem je přístupná i široké veřejnosti. Návštěvníkům jsou zde k dispozici sprchy, šatny a sociální zařízení (Morkovice-Slížany, 2012). V Kotojedech, nedalo Kroměříže, se nachází nafukovací tenisová hala, kde jsou dva tenisové kurty. Hráči zde hrají na antuce. V zimním období jsou ceny za hodinu strávenou na kurtě vyšší, než je tomu v letním období, kdy se hala vypouští (Tenis Kroměříž, 2012). Kostelany, které se nacházejí 12 km od Kroměříže a přibližně 20 km od obce Břest, mají sportovní halu, kde si mohou návštěvníci pronajmout dva tenisové kurty, posilovnu, saunu a solárium (Obec Kostelany, 2012). V současné době jsou v rámci volnočasových aktivit v oblibě především sporty, jako squash, spinning, taebo, badminton, stolní tenis. V Kroměříži se nachází několik kvalitních sportovních center, kde si každý návštěvník přijde na své. Jedno z největších sportovních zařízení je Sportcentrum Paráda, které se nachází poblíž centra města. Toto moderní centrum poskytuje zákazníkům širokou nabídku sportovních aktivit spolu s možností instruktáže (využití služeb) trenérem, dále centrum nabízí možnost relaxace v podobě masáží, využití solária či wellness. Dalším sportovním centrem je SportKM, které sídlí v blízkosti plaveckého areálu v Kroměříži. V tomto zařízení si mohou návštěvníci vybrat z široké nabídky služeb, jako např. squash, ping pong, biliard, kulečník, spinning, aj., a zapůjčit si sportovní náčiní (rakety na squash, míčky). Zmiňovaná sportovní centra svou širokou nabídkou služeb představují pro SC v obci Břest značnou konkurenční hrozbu, neboť mají především z pohledu vybavení posilovny modernější stroje, přičemž klient má možnost volby, zda bude sportovat pod dohledem trenéra nebo jen tak regenerovat své tělo. Tab. 7

Ceny pronájmů hal v konkurenčních sportovních zařízeních

cena Střední škola hotelová a služeb Kroměříž Koryčany Morkovice-Slížany Nafukovací hala Kotojedy tenisové kurty

Hala Kostelany - tenisové kurty

období

330 Kč/hod

od 16. 10 do 31. 3.

250 Kč/hod 240 Kč/hod 300 Kč/hod 2 500 Kč/den

od 1. 4. do 15. 10. celoročně celoročně celoročně

280 Kč/hod

8–14 hod zimní období

350 Kč/hod 100 Kč/hod 100 Kč/hod

14–22 hod zimní období 8–14 hod letní období 14–22 hod letní období

300 Kč/hod

8–12 hod zimní období


12–16 hod zimní období 16–22 hod zimní období 8–22 hod zimní období

Vlastní práce

36


8–12 hod, letní období 12–16 hod, letní období 8–22 hod, letní období

Zdroj: Domov mládeže a školní jídelna Kroměříž, příspěvková organizace (2012), Koryčany (2012), Morkovice-Slížany (2012), Tenis Kroměříž (2012), Obec Kostelany (2012)

BOWLING V kroměřížském okrese se nachází poměrně hodně podniků, kde si mohou zájemci zahrát bowling. Ve Sportcentru Paráda a v Bowling Scéna v Kroměříži nabízí hráčům dvě bowlingové dráhy a zapůjčení uzpůsobené bowlingové obuvi zdarma. Oba podniky se nacházejí v centru města s možností občerstvení v nekuřáckých prostorách a využití parkovací plochy v bezprostřední blízkosti objektu. Bowling Na Lapači sídlí v blízkosti vlakového a autobusového nádraží Kroměříž. Návštěvníci zde mají možnost občerstvení a také posezení na venkovní zahrádce (Město Kroměříž, 2012). Bowling si mohou zahrát obyvatelé Hulína v Bikebaru. Tento podnik slouží nejen motorkářům, ale také příznivcům bowlingu, kteří se mohou utkat na dvou bowlingových dráhách. K dispozici jsou také šipky, stolní fotbal a internetové Wifi připojení zdarma (Motorkari.cz, 2012) V Bowling City v Kojetíně si lze v nekuřáckých prostorách zahrát nejen bowling, ale také kulečník, stolní fotbálek atd. Součástí komplexu je i pizzerie a taneční parket. Tento podnik je ideální pro pořádání oslav a různých akcí, je zde bezbariérový přístup a dětský koutek (Restaurace.cz, 2012). Tab. 8

Cena jedné bowlingové dráhy ve sportovních zařízeních v okrese Kroměříž

Na Lapači Kroměříž Sportcentrum Paráda Kroměříž Bowling City Kojetín Bowling Scéna Kroměříž Bikebar Hulín

cena 150 Kč/hod 180 Kč/hod 99 Kč/hod 150 Kč/hod 190 Kč/hod 200 Kč/hod 220 Kč/hod 130 Kč/hod 180 Kč/hod 160 Kč/hod

období 9–17 hod 17–23 hod celoročně v týdnu o víkendu 11–16 hod 16–24 hod 16–22 hod, všední dny pátek, sobota 13–22 hod, neděle

Zdroj: Město Kroměříž (2012), Sportcentrum Paráda Kroměříž (2012),28

Ceny bowlingu v Bowling City Kojetín, Bowling Scéna Kroměříž a Bikebar Hulín byly zjištěny prostřednictvím telefonické komunikace. 28

Vlastní práce

37

POSILOVNA V Tab. 9 jsou uvedeny ceny za využití posilovny největších konkurentů pro SC v obci Břest. Tab. 9

Ceny za využití posilovny v konkurenčních sportovních zařízeních

Kostelany Střední škola hotelová a služeb Kroměříž ATOMY Sport-club Extreme Fitness Kroměříž Plavecký bazén Kroměříž - Fitness Centrum IP

cena 45 Kč/ 2 hod 100 Kč/hod 60 Kč/den 55 Kč/den 45 Kč/90 minut

Zdroj: Obec Kostelany (2012), Domov mládeže a školní jídelna Kroměříž, příspěvková organizace (2012), ATOMY Sport-club (2012), Extreme Fitness (2012), Plavecký bazén Kroměříž (2012)

· Vyjednávací síla dodavatelů Sportovní centrum využívá dodavatele pro nákup zboží, které prodává v bufetu. Doplňování tohoto zboží má na starost správce, který potřebné nápoje a potraviny kupuje v maloobchodě či velkoobchodě (např. Makro, Kaufland, Tesco, aj). Výdaje na toto zboží jsou tedy závislé na cenách v obchodech. Vyjednávací síla dodavatelů není velká, jelikož správce si může dodavatele vybírat podle aktuální nabídky, kterou poskytují či cenových slev a množstevních balení. Navíc v současné době existuje na trhu potravin a nápojů spousta obchodních řetězců, mezi kterými si správce může vybrat podle svých aktuálních požadavků. Co se týká vyjednávací síly dodavatelů elektrické energie, vody, plynu – dodavatelé nabízejí (vyjednávají) o možnosti odběru v rámci celého objektu ZŠ Břest, jehož je SC součástí. V tomto případě ale nemá SC bezprostřední možnost vyjednání individuálních cen. Lze ale usuzovat, že výhodnost cenové nabídky ze strany dodavatele služeb vzrůstá s objemem odebíraných energií, tudíž s velikostí objektu (ZŠ Břest plus SC). · Vyjednávací síla kupujících Zákazníci SC mají velký vliv (vyjádřený jejich ne/zájmem o nabízené služby) na tvorbu koncepce, resp. uplatňovaní marketingové politiky. V současné době existuje řada sportovních center (i v kroměřížském okrese), kde si zákazník může vybrat ze široké nabídky sportovních služeb (spinning, squash, zumba, aj.) i wellness programů. Proto je pro sportovní centra důležitá originalita a odlišení se od konkurence, udržení si stávajících zákazníků a přilákání nových klientů. Je obecně známo, že odběratelé volí sportovní zařízení především podle kvality a rozsahu nabízených služeb, jejich ceny, prostředí a v neposlední řadě vzdálenosti od místa bydliště.

Vlastní práce

38

V kroměřížském okrese mají odběratelé vysokou vyjednávací sílu a mohou si libovolně zvolit, které SC navštíví. Sportovní zařízení jakožto bezprostřední konkurenti reagují v rámci cenové politiky různou formou přilákání si klientely – v největší míře jsou uplatňovány studentské slevy, v případě úmyslu vyšší četnosti návštěvy za určité období si u řady center může klient zajistit zvýhodněné vstupné v podobě užití permanentky atd. Co se týká SC v Břestě, poskytuje obyvatelům obce každý týden prostory pro rozličné aktivity v pravidelných časech v rámci vstupu zdarma. Tento krok lze vnímat nejen jako marketingový tah vedení obce z pohledu případného následného přilákání občanů, kteří ve zpoplatněných časech využijí služeb SC, ale také jako určitý projev vstřícnosti a vyjádření zájmu o kulturně-společenský rozvoj v obci, umožnění sportovního vyžití také sociálně slabším rodinám, či podporu sportovních aktivit jako takových. I na základě výše uvedeného, u některých návštěvníků (vyjma sociálně slabých), není prioritně rozhodující cena, ale hlavně kvalita služeb, která rozhoduje o tom, zda zákazník SC navštíví ve zpoplatněných hodinách nebo ne. Jak vyplývá z interních záznamů SC, typickým zákazníkem je většinou občan obce nebo zaměstnanec firmy sídlící v Břestě. Tito zákazníci hrají v hale především tenis. · Hrozba substitučních výrobků V současné době se rozšiřuje nabídka širokého spektra sportovních služeb. Lidé si mohou místo tenisu zahrát oblíbený squash, místo aerobicu si zajít na zumbu nebo preferovat bowling namísto kuželek. Objevují se také nové sporty, např. taebo, spinning, fitbox. Zákazníky přitahují novinky, neboť se jeví jako vhodná změna od zaběhnutých sportovních aktivit. Záleží tedy na sportovním centru, jak obsáhlé portfolio služeb nabídne, případně jaký balíček služeb zákazníkům poskytne a jak je přiláká, aby právě tohoto centra využili a strávili zde co nejvíce času ať už aktivní či pasivní formou relaxace. Mimo sportovní zařízení se mohou jako substituty jevit všechny volnočasové aktivity, např. jízda na kole, procházky v přírodě, návštěva divadla, muzea, restaurace, kina, atd. Skutečnost, že zákazníci jdou raději do přírody, než cvičit do SC, by mohla ovlivnit vytíženost a ziskovost haly. Obsažnost portfolia služeb a možnosti rozličných zájmů se odvíjí také od nabídky samotných měst, neziskových organizací či dalších subjektů, které občanům poskytují další volnočasové aktivity.

4.3 Analýza vnitřního prostředí29 Jelikož je Sport-centrum Břest v majetku obce Břest, je financováno z obecního rozpočtu. Zastupitelstvo při každoročním sestavování rozpočtu zjišťuje, jaký Veškeré tabulky a obrázky v této kapitole vychází z interních dokumentů poskytnutých Obecním úřadem Břest. 29

Vlastní práce

39

předpokládaný finanční obnos bude potřeba na chod SC v následujícím roce a podle toho vymezuje finance, které na SC vynaloží. 4.3.1

Investice do Sport-centra

Největší položku tvořily počáteční náklady. Obecní úřad získal v roce 2002 dotaci z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR a Ministerstva financí ČR ve výši 30 milionů Kč, 1 milion Kč dofinancoval místní obecní úřad, který čerpal z vlastních prostředků a nebral si na výstavbu SC žádné úvěry. Dále došlo na podzim roku 2009 k přestavbě kuželkových drah na bowlingové dráhy. Bylo tak učiněno z toho důvodu, že obec v této přestavbě viděla příležitost zvýšit poptávku po bowlingových dráhách. Navíc kuželkové dráhy byly za dobu svého užívání poškozené a bylo by třeba investovat do jejich oprav. Náklady na bowlingové dráhy byly ve výši 425 445 Kč. 4.3.2

Tržby Sport-centra

V následujících tabulkách jsou uvedeny příjmy a výdaje Sport-centra za jednotlivá období (bez DPH)30. Zdrojem byly interní dokumenty poskytnuté obecním úřadem Břest. Tab. 10

Příjmy a výdaje za období let 2004 až 2011 v Kč31

2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Příjmy 128 110 196 880 153 065 188 660 100 530 208 917 166 512 123 065 Výdaje 1 280 185 290 217 192 285 221 790 270 572 683 805 193 715 243 319 Saldo -1 152 075 -93 337 -39 220 -33 130 -170 042 -474 888 -27 203 -120 254

Mezi příjmy Sport-centra jsou započítány roční tržby z pronájmu sportovní haly, kuželkové (bowlingové) dráhy a posilovny, nezahrnující32 mzdové náklady personálu. Do výdajů se pak počítají roční provozní náklady, jako jsou výdaje na elektrickou energii, vodu, revizi kotlů, opravy zařízení, nákup sportovního vybavení, atd. Z Tab. 10 je patrné, že Sport-centrum od roku 2004 kdy bylo otevřeno, až po rok 2011, ani jednou nedosáhlo dostatečného objemu příjmů, který by pokryl vynaložené výdaje v daném roce. V roce 2004 byl rozdíl mezi příjmy a výdaji největší a činil 1 152 075 Kč bez DPH. Byl tak zapříčiněn výdaji na konečné stavební úpravy Sport-centra. Výstavba haly byla dofinancována 1 milionem Kč z obecního rozpočtu. V roce 2009 činily výdaje 683 805 Kč (bez DPH), z toho 425 445 Kč bylo vynaloženo na přestavbu dvou kuželkových drah na dráhy bowlingové. Vedení obce se tak rozhodlo z technických důvodů a přestavba byla rea-

Veškeré příjmy, výdaje, tržby v této práci, jsou uváděny bez DPH. Jedná se o hodnoty v Kč bez DPH. 32 Náklady na personál nef igurují v dílčí výdajové položce, ale rovnou snižují příjmy. 30 31

Vlastní práce

40

lizována na podzim roku 2009. Největší příjem od otevření Sport-centra byl dosažen v roce 2009, konkrétně 208 917 Kč. 4.3.3

Tržby SC za jednotlivé měsíce říjen 2007 až prosinec 2011

V Tab. 11 jsou uvedeny tržby v jednotlivých měsících, které Sport-centrum dosáhlo provozováním haly, posilovny a kuželkových (bowlingových) drah. Tab. 11

Tržby SC za jednotlivé měsíce říjen 2007 až prosince 2011 33

2007 Leden Únor Březen Duben Květen Září Říjen Listopad Prosinec CELKEM Průměr za měsíc

x x x x x x 28 200 50 770 56 590 135 560 45 187

2008 48 860 49 510 51 540 27 520 4 020 4 390 28 210 49 410 49 590 313 050 34 783

2009 47 280 37 680 43 680 9 820 x x 15 140 51 020 62 260 266 880 38 126

2010 57 630 49 570 37 290 12 300 1 590 x 16 200 33 600 25 480 233 660 29 208

2011 36 670 31 120 25 840 8 120 x 800 15 110 30 460 23 360 171 480 21 435

V roce 2008 SC za 9 měsíců utržilo 313 050 Kč, což je nejvíce za sledované období. Maxima dosáhly tržby v měsíci prosinec roku 2009, konkrétně 62 260 Kč, podílely se tak 23 % na celkových tržbách SC, které ve sledovaném roce dosáhly 266 880 Kč. To bylo zcela jistě zapříčiněno skutečností, že vrůstal zájem veřejnosti o bowlingu. SC bylo otevřeno také o vánočních svátcích (vyjma Štědrého dne a 31. 12.), přičemž v těchto dnech jsou v oblibě vánoční turnaje ve fotbalu a bowlingu. Tržby v prosinci roku 2010 byly téměř o 40 000 Kč nižší, než v prosinci roku 2009. Bylo to způsobeno především tím, že v průběhu celého měsíce mělo SC zavřeno pouze 7 dní; (z toho 4 dny o vánočních svátcích). Je tedy patrné, že pro SC je velice důležité, aby mělo v prosinci otevřeno po celý měsíc, především pak o svátcích. Lze si všimnout, že v květnu roku 2008 byly tržby téměř sedmkrát nižší, než v předešlém měsíci. Je to důkaz toho, že zpravidla od května do října Sportcentrum není moc využívané vlivem příznivého počasí, kdy je možnost věnovat se rozličným sportovním aktivitám venku, především pak na fotbalovém, volejbalovém a víceúčelovém hříšti a tenisových kurtech, které se nacházejí v obci. Vyžití na zmiňovaných sportovištích je zajisté také jedním z hlavních příčin,

33

Jedná se o hodnoty v Kč bez DPH.

Vlastní práce

41

proč je SC přes letní měsíce zavřené (resp. v provozu jen v případě individuálního požadavku – objednávky). Ceny za jednotlivé nabízené služby (tenis, míčové hry, fotbal, posilovna, atd.) jsou po celé sledované období (od roku 2007 do roku 2011) neměnné, přesto tržby každým rokem klesají, což dokazuje fakt, že v roce 2011 SC utržilo o více jak 60 000 Kč méně, než v předešlém roce. Na základě této skutečnosti lze vyvodit, že zájem veřejnosti o využití sportovní haly každým rokem kles á. 4.3.4

Srovnání tržeb SC v nejvíce prosperujících měsících leden, únor, listopad a prosinec

V Obr. 4 jsou srovnány tržby za měsíce leden, únor, listopad a prosinec od roku 2008 až po rok 2011. Tyto měsíce jsou zvoleny z důvodu porovnání nejvíce prosperujících měsíců a určení, ve kterém období si SC vedlo nejlépe a naopak. V lednu 2008 poklesly tržby téměř o 10 000 Kč. K této skutečnosti došlo z toho důvodu, že lidé už nemají tolik volného času, jako o vánočních svátcích. Rok 2008 má nejvyrovnanější tržby za všechny 4 měsíce. V prosinci 2009 utržilo SC nejvíce, že všech sledovaných období, konkrétně 62 260 Kč. Tento fakt je způsoben zvýšeným zájmem veřejnosti o bowlingové dráhy, které byly nově vystaveny. V lednu 2010 došlo k mírnému poklesu tržeb, v únoru je pokles znatelnější. V listopadu a prosinci 2010 lze vypozorovat výrazný pokles tržeb. Je to z toho důvodu, že v prosinci mělo SC zavřeno 7 dní. Z Obr. 4 lze vyvodit, že nejhůře za sledované období si SC vedlo v roce 2011, kdy mělo nejnižší tržby a poptávka klientů po hale a bowlingu každým měsícem klesala. V prosinci roku 2011 jsou tržby dokonce o 42 % nižší, než ve stejném měsíci roku 2007.

Vlastní práce

42

Obr. 4

Srovnání tržeb SC v prosperujících měsících jednotlivých roků34

4.3.5

Podíl jednotlivých sportovních aktivit na celkové obsazenosti SC v období říjen 2007 až prosinec 2011

Celkový počet objednaných hodin tenisu (od října 2007 do prosince 2011) je 3095. Z přílohy A si lze všimnout, že nejvíce objednávek tenisu bývá realizováno v měsících listopad, prosinec a leden. Konkrétně v prosinci 2007 byl zaznamenán největší počet objednávek na tenis, celkem 155 hodin. V tomto měsíci bylo SC zavřeno pouze 24., 25., 30. a 31. prosince. Největší podíl na celkové obsazenosti SC za sledované období má sportovní aktivita tenis (viz. příloha B). V roce 2008 bylo jeho zastoupení 59 %, což je nejvíce, ze všech sledovaných roků. Lze si všimnout, že stejné procento bylo dosaženo i v roce 2007, kdy celkový počet objednávek tenisu dosáhl 383 hodin. V roce 2009 došlo ke snížení počtu objednaných hodin tenisu o 3 %, v roce 2010 tenis zaujímal podíl 48 % z celkové obsazenosti SC. V roce 2011 byl pak zaznamenán růst objednávek tenisu o 4 % oproti předešlému roku. Opět stojí za povšimnutí fakt, že počet objednaných hodin tenisu v roce 2011 je nejmenší za celé sledované období. V součtu jde o 517,5 hodin tenisu za 8 měsíců, (po které je obvykle SC otevřeno), což je o 83,5 hodin méně, než v předešlém roce 2010. Největší podíl na celkové obsazenosti SC mají kuželky (bowling) v roce 2010, kdy činil 29 %. Právě v tomto roce byly především nové bowlingové dráhy obsazeny, a to 362,5 hodin, což je téměř o 100 hodin více, než v roce předešlém. Dráhy byly nejvíce obsazeny v prosinci 2009, kdy bylo objednáno 169 hodin. 117 hodin bylo obsazeno v lednu 2010. V žádných jiných měsících nebyl o bowlingovou dráhu takový značný zájem, jako právě v prosinci a lednu. Prů34

Jedná se o částky v Kč bez DPH.

Vlastní práce

43

měrně se počet obsazených hodin pohybuje okolo 35 za měsíc. Nadprůměrný počet objednávek je zapříčiněn právě přestavbou kuželkových drah na dráhy bowlingové a zájmem široké veřejnosti o takovou novinku. V roce 2011 klesl zájem o bowling o 6 %. Počet hodin, které veřejnost strávila v hale, činila 1009 (viz. příloha A). V roce 2010 to bylo 235 hodin, což bylo také nejvíce za celé sledované období. Průměrně občané v hale ročně sportovali 230 hodin. Nejvíce veřejnost využívala halu na podzim a v zimě, kdy nepřízeň počasí nedovolovala sportovat venku. Za celé sledované období (říjen 2007 až prosinec 2011) není zaznamenán extrémní pokles zájmu veřejnosti o halu, z této skutečnosti lze vyvodit, že občané jsou s možností bezplatného využití haly spokojeni. Sportovní aktivity v hale jsou obyvatelům obce Břest poskytovány zcela zdarma v určité dny a hodiny. Tyto hodiny pro veřejnost jsou občanům nabízeny pravidelně každý týden v předem určeném čase, a to po celé období, kdy je hala otevřená. Záleží tedy na veřejnosti, zda nabízené možnosti využije. Podíl aktivit provozovaných v posilovně na celkové obsazenosti SC je zanedbatelný. Od října 2007 až do prosince 2011 bylo objednáno pouze 61 hodin, např. za celý rok 2011 nebyla posilovna veřejností využita ani jednou (viz. příloha A). V posilovně se nachází ne příliš moderní posilovací zařízení, což vede právě k mizivé návštěvnosti. Bakalářská práce je zaměřena pouze na skutečnost, jak je SC využíváno veřejností. Je tedy možné, že je posilovna využívána v rámci tělesné výchovy, která je vyučována místní základní školou. Fotbal, který tvoří necelé 2 % z celkové obsazenosti SC (kromě roku 2011, kdy tvoří 1 %), se nejvíce hraje v prosinci, protože v tomto měsíci jsou v oblibě fotbalové turnaje (viz. příloha B). Za sledované období bylo téměř 100 hodin objednáno na fotbal, což je ovšem nejméně ze sportů, které se provozují v hale. Skutečnost, že o fotbal není takový zájem, je z toho důvodu, že každou sobotu je na dvě hodiny hala zdarma přístupná místní mládeži, která zde právě fotbal a jiné míčové hry hraje. V bakalářské práci je tato skutečnost zahrnuta mezi hodiny poskytované zdarma veřejnosti. Návštěvníci haly hráli ostatní míčové hry, jako např. volejbal, florbal, celkem 178 hodin za celé sledované období. Podíl na celkové obsazenosti SC se v roce 2007, 2008 a 2009 pohyboval okolo 4 %. V roce 2010 poklesl o 2 % a v následujícím roce podíl tvoří zanedbatelných 0,5 % (viz. příloha B). Z přílohy A lze vidět, že nejvíce se hrály míčové hry v roce 2008, kdy bylo objednáno 68 hodin. Opět lze vypozorovat, že největší poptávka byla na podzim, kdy už počasí neumožňovalo hrát na venkovních hřištích. V roce 2011 začaly v hale probíhat pravidelné pondělní hodiny aerobicu, které jsou zaznamenány v příloze A v položce ostatní. Tyto hodiny jsou určené široké veřejnosti, vyučované místní instruktorkou aerobicu. Celkem se aerobic cvičil 11 hodin a tvoří 1 % z celkové obsazenosti SC v roce 2011 (viz. příloha B).

Vlastní práce

44

4.3.6

Vytíženost haly za jednotlivé roky – v týdnu, o víkendech a svátcích

Tab. 12

Vytíženost haly v týdnu, o víkendech a svátcích – v letech 2008 až 2011

Týden Víkend

2008 67,8 % 55,7 %

2009 73,8 % 59,5 %

2010 59,3 % 38,6 %

2011 54,7 % 28,3 %

V Obr. 5 je zaznamenána celková vytíženost haly v jednotlivých letech v týdnech, o víkendech a svátcích. Jelikož jsou z roku 2007 známé objednávky pouze za tři měsíce (říjen, listopad, prosinec), rozhodla se autorka na základě této skutečnosti analyzovat situaci ve vztahu k objednávkám (jak z pohledu finanční tak časové vytíženosti SC) komplexně od roku 2008, resp. za období let 2008 až 2011. Lze vidět, že nejvíce byla hala vytížená v roce 2009 a to jak v týdnech, tak i víkendech. V tomto roce byla hala otevřená celkem 1517 hodin, z toho bylo klienty obsazeno 1020 hodin. V týdnech tedy hala nebyla využita z více jak 26 %, o víkendech a svátcích tomu bylo z více jak 40 %. Skutečnost, že v roce 2009 byla hala vytížená nejvíce ze všech sledovaných období, lze přikládat přestavbě kuželkových drah na dráhy bowlingové a vzrůstající zájem veřejnosti o tuto nově poskytovanou formu sportovního vyžití. Ve všech letech si lze všimnout, že je hala více navštěvovaná v pracovním týdnu, nikoli o víkendu. Je tomu tak z toho důvodu, že přes týden je hala v určité dny zdarma poskytnuta místním občanům. Téměř každou středu od 18 hod do 20 hod zde cvičí ženy a dívky, od 20 hod do 22 hod zde sportují místní muži a chlapci. V pátek je pak od 16 hod do 19 hod hala vyhrazena místnímu spolku dobrovolných hasičů nebo místnímu fotbalovému klubu SK Břest, který zde pracuje na kondiční přípravě hráčů hlavně v zimním období, kdy počasí nedovoluje plnohodnotně sportovat venku. Další důvod, proč je hala více vytížená v týdnu je také skutečnost, že ji navštěvují místní podnikatelé a jejich zaměstnanci, kteří zde hrají převážně tenis. O sobotách bývá hala využívána místní mládeží, přičemž hala je ke sportovním aktivitám zdarma poskytnuta od 20 hod do 22 hod. Vytíženost haly v týdnech v roce 2010 výrazně poklesla oproti předešlému roku, konkrétně o 14,5 %. O víkendech je zaznamenám v roce 2010 ještě větší pokles, a to o necelých 21 %, v roce 2011 o více jak 10 % oproti roku 2010. Lze vyvodit, že o víkendech dochází k menší vytíženosti sportovní haly, než je tomu v týdnu. Fakt, že v roce 2011 byla hala v týdnech z více jak 45 % (o víkendech téměř ze 72 %) nevyužita, je alarmující.

Vlastní práce

45

Obr. 5

Vytíženost haly v jednotlivých letech – v týdnu, o víkendech a svátcích

4.3.7

Vytíženost bowlingu (kuželek) za jednotlivé roky – v týdnu, o víkendech a svátcích

Tab. 13

Vytíženost bowlingu (kuželek) v týdnu, o víkendech a svátcích – v letech 2008 až 2011

Týden Víkend

2008 5,8 % 7,0 %

2009 9,2 % 8,5 %

2010 9,8 % 10,6 %

2011 5,2 % 8,2 %

Vytíženost bowlingových (kuželkových) drah v letech 2008 až 2011 je opravdu kritická. Z Obr. 6 lze vidět, že poté, co byly kuželkové dráhy na podzim 2009 přestavěny na dráhy bowlingové, došlo v roce 2010 k nepatrnému zvýšení zájmu v týdnech, o víkendu už byl růst o 2 % vyšší oproti předešlému roku. Největší zájem veřejnosti o bowling byl zaznamenán v prosinci roku 2009, kdy bylo celkem za všechny týdny tohoto měsíce přijato objednávek na 115 hodin. Lze si všimnout, že pouze v roce 2009 byla vytíženost kuželek (bowlingu) vyšší v týdnech, než víkend. V ostatních letech tomu bylo naopak. V roce 2011 viditelně pokles zájem veřejnosti o bowling. Stalo se tak proto, že jak lze vidět z přílohy A, v zimních měsících roku 2010 dochází k poklesu obsazenosti, který pokračuje i v následujících měsících roku 2011. Může se to přisuzovat k opadnutí prvotního nadšení zákazníků z bowlingové dráhy a zvýšení ceny za bowlingovou dráhu oproti kuželkám.

Vlastní práce

46

Obr. 6

Vytíženost bowlingu (kuželek) za jednotlivé roky – v týdnu, o víkendech a svátcích

4.3.8


Tab. 14


14.11. Hala Bowling

15.11. 3 0

5 0

16.11.

17.11. 6 2

18.11. 5 0

19.11. 4 1

20.11. 6 5

7 1

V Obr. 7 lze vidět, jak se během týdne od 14. do 20. listopadu roku 2011 měnila obsazenost sportovní haly a bowlingových drah. Tento týden byl vybrán z důvodu, že je z hlediska obsazenosti běžný, tzn. nevyskytují se zde žádné extrémy. Ve všední dny je SC otevřeno 6 hodin, v sobotu a neděli je možné SC navštívit od 9 hod do 22 hod, je tedy otevřeno 13 hod/den. Z Obr. 7 je patrné, že zájem veřejnosti o halu byl přes týden větší, než o bowlingové dráhy. V pondělí byla hala vytížena na 50 %, veřejnost zde hrála dvě hodiny tenis a od 19 hod do 20 hod se cvičil aerobic, který navštěvují místní ženy a dívky. V tento den nebyl o bowling žádný zájem. V úterý už je zaznamenán růst počtu objednaných hodin, konkrétně hala byla obsazena 5 hod, u bowlingu nenastala žádná změna a stále nebyl vytížen. Ve středu byla hala ze 100 % vytížena v důsledku bezplatné možnosti občanů využívat halu 4 hodiny. Je vidět, že tato nabídka se setkala s pozitivním ohlasem. Zbylé dvě hodiny byly obsazeny hráči tenisu a bowling se hrál dvě hodiny. Pokles o jednu hodinu, oproti předešlému dni, nastal ve čtvrtek. Hala byla využita z 83 %, bowling se v tento den nehrál vůbec.

35

Jedná se o počet objednaných hodin.

Vlastní práce

47

V pátek došlo opět ke snížení počtu objednaných hodin haly, konkrétně byla obsazená 4 hodiny, z toho dvě hodiny zde cvičili místní hasiči. Zbylé dvě hodiny se v hale hrál tenis. Bowling se hrál hodinu. O víkendu bylo SC využíváno více než ve všední dny. V obou dnech byla hala vytížena okolo 50 %, bowling si vedl o poznání lépe, než v předešlé dny. V sobotu se hrál 5 hodin, v neděli pak návštěvnost poklesla na jednu hodinovou objednávku. Z této skutečnosti lze vyvodit, že oblíbenost bowlingu o víkendu stoupá, protože lidé mají více volného času, který mohou strávit právě touto aktivitou.

Obr. 7


Vlastní práce

48

4.4 Souhrnná SWOT analýza V souhrnné SWOT analýze budou analyzovány silné a slabé stránky Spor-centra v obci Břest, které vzešly z analýzy vnitřního prostředí, a příležitosti a hrozby plynoucí z analýzy vnějšího prostředí. Tab. 15

SWOT matice

SILNÉ

Váha SLABÉ

Váha

jediná hala z okolních obcí

11

nedostatečně vybavená posilo vna

bezplatná park ovací plocha v těsné blízkosti SC

5

nedostatečná propagace SC

20

otevřeno i v letním období

9

špatná finanční situace

18

možnost hry všech míčových her

5

protiskluzový povrch v hale

7

nižší ceny bowlingu a tenisu oproti konkurenci (Kč/hod) možnost využití haly veřejností zdarma ve stanovený ch hodinách možnost občerstvení v nekuřáckém prostoru s TV

10

bezbariérový přístup do SC

3

možnost si zahrát bowli ng na dvou moderních drahách

10

v blízkosti měst

8

dobrá dostupnost z ok olních vesnic a měst - autobusové a vlakové spojení

12

PŘÍLEŽITOSTI měnící se životní styl - work-life balance dokončující výstavba dálničního uzlu v blízkosti obce 36 žáci ZŠ a jejich rodinní příslušníci potenciální zákazníci zaměstnanci místních firem a organizací v okolí - potenciální zákazníci

36

15

5

nízká vytíženost u míčových her a fotbalu oproti tenisu nízký zájem veřejnosti o SC v létě technicky nevyhovující stroje v posilovně nedostačující sportovní ná řadí k zapůjčení chybějící prodej iontový ch nápojů

Váha HROZBY 30 15 25 30

nepříznivý demografický vývoj obsáhlejší portfolio služeb konkurentů v okolí dopad hospodá řského útlumu ve Zlínském kraji zvyšující se nezaměstnanost ve Zlínském kraji

Zákazníci mají lepší dostupnost do obce (mohou sjíždět z dálnice) a ušetří čas.

8

10 20 12 7 5

Váha 30 35 15 20

Vlastní práce

49

Ve SWOT matici byly jednotlivým položkám přiřazeny váhy dle důležitosti ve vztahu k SC37.

4.5 Navržené strategie vycházející ze SWOT analýzy 4.5.1

Strategie SO

Silná stránka: Dobrá dostupnost SC z okolních vesnic a měst Příležitost: Měnící se životní styl – work-life balance V současné době dochází ke změně životního stylu. Lidé více sportují, dodržují životosprávu, odpočívají a snaží se žít zdravě. Jelikož lidé tráví v zaměstnání čím dál více času a nároky na pracovníky se v mnoha profesích zvyšují, vyhledávají místa, kde by si mohli odpočinout, zasportovat si a příjemně trávit volný čas. Této příležitosti by mohlo SC využít a začít pořádat bowlingové, volejbalové, florbalové a fotbalové turnaje ve větší četnosti. V minulých letech byl pořádán jen Štěpánský fotbalový turnaj. Zájem rekreačních sportovců v konfrontacích např. ženy x muži, svobodní x ženatí by byl jistě zajímavým zpestřením a formou strávení volného času. Důležité je, aby SC případné akce s předstihem a zájmem propagovalo a přilákalo tak nejenom občany obce Břest. Dobrá dopravní obslužnost díky pravidelnému vlakovému a autobusovému spojení je také značným pozitivem co do náročnosti cestování. 4.5.2

Strategie ST

Silná stránka: Nižší ceny bowlingu a tenisu oproti konkurenci (Kč/hod) Hrozba: Obsáhlejší portfolio služeb konkurentů v okolí Silnou stránkou SC je, že má oproti konkurenci nižší ceny bowlingu38 a tenisu. I když sportovní zařízení v okolních městech mají obsáhlejší nabídku služeb a poskytují také wellness programy, může SC v obci Břest svou silnou stránku využít v boji proti konkurenci. Je třeba, aby SC na své příznivé ceny přilákalo nové zákazníky, jak z okolních obcí, tak měst. Jedním z doporučení by bylo, aby SC pořádalo sportovní turnaje v bowlingu a tenisu (nejčetněji navštěvovaném). Každý hráč by zaplatit účastnický poplatek, který by zahrnoval cenu za bowling či tenis a menší občerstvení. Lze usuzovat, že by se na akcích tohoto typu scházeli známí lidé, přičemž předpokládaná příjemná atmosféra podpořená samotným sportovním kouzlem turnajů by u návštěvníků mohla zanechat pozitivní ohlas a důvod dalších návštěv SC. Dalším možným řešením, jak přilákat hráče tenisu i z obce, je bezplatné půjčování sportovního náčiní, jako jsou tenisové rakety a míčky. Hlavně pro za37

Autorkou bakalářské práce byla stanovena hodnotící škála v bodech s tím, že součet (suma) vah pro jednotlivé skupiny (silné stránky, slabé stránky, příležitosti, hrozby) vyjadřoval 100 bodů. 38

Míněno v hodinové sazbě za jednu bowlingovou dráhu.

Vlastní práce

50

čínající hráče je důležité, aby si tenis (či samotný pohyb po speciálním povrchu haly) mohli ozkoušet a zjistit, zda jim prostředí haly vyhovuje či v obecné rovině, zda je tenis bude natolik bavit, aby následně uvažovali o investici do vlastního sportovního vybavení. V půjčování tenisových raket lze vidět velkou příležitost, jak přilákat nové klienty. Je důležité, aby SC měla alespoň 4 tenisové rakety na zapůjčení v případě, že by zájemci chtěli hrát tenis ve více lidech. Řešením, jak bojovat s obsáhlejším portfoliem služeb konkurence, by také bylo nakoupení nových posilovacích strojů do posilovny a její vybavení. Současný technický stav strojů nevyhovuje návštěvníkům, a proto je návštěvnost posilovny téměř nulová. I přesto, že cena za hodinu strávenou v posilovně je pouhých 20 Kč. V případě nakoupení nových strojů do posilovny by mohlo SC podle návštěvnosti uvažovat o zvýšení ceny či následně dále dovybavovat prostory dalším zařízením. 4.5.3

Strategie WO

Slabá stránka: Nedostatečná propagace SC Příležitost: Zaměstnanci místních firem a organizací v okolí - potenciální zákazníci Informace o SC zákazník získá prostřednictvím internetových stránek obce Břest. Dozví se zde otevírací dobu, kontakt na správce SC, aktuální ceník a bezplatné hodiny pro občany Břestu. Je zde také 13 fotografií, na nichž si zájemce může prohlédnout interiér SC. Bohužel fotografie nejsou aktualizované. Neaktuálnost dokládá foto původních drah kuželek místo bowlingu. Také se zde potenciální návštěvník nemá možnost dozvědět, zda či jaké jsou v SC pořádané sportovní akce, turnaje, soutěže a další formy vyžití. SC lze také doporučit, aby uveřejnila fotografie, kde přesně se budova v obci nachází, včetně detailních informací jak se k ní nový zákazník dostane (SC se nachází za budovou ZŠ a nelze ho vidět od hlavní cesty procházející obcí, byť se objekt nachází pouhých 30 metrů vzdušnou čarou od komunikace, po které zákazníci přijíždějí). Dalším jistým pozitivem by bylo vložit na internetové stránky obce ilustrační fotografie a informace o možnosti využití parkovacích míst, stejně jako fotografie prostor dámských a pánských šaten. V této skutečnosti lze vidět slabou stránku nehledě na fakt, že doplnění a aktualizování fotografií představuje minimální časovou náročnost, přičemž finanční náklady jsou zanedbatelné. Příležitost pro SC lze vidět v možnosti využití objektu zaměstnanci místních firem a organizací z okolních obcí a měst, jakožto potenciálních návštěvníků. Aby SC zvýšilo svoji vytíženost a zároveň částečně vyřešilo problém nedostatečné propagace, je nasnadě vzájemná dohoda správce sportovního centra (či pověřeného člena zastupitelstva obce) s představiteli vedení jednotlivých firem o umožnění propagace SC na webových stránkách dané konkrétní firmy, jakožto forma nabídky nejen pro zaměstnance firmy k možnosti příjemného strávení volného času a současně podpora místního poskytovatele služeb. Co se týká samotné propagace, je na zúčastněných stranách na jaké podmínky přistoupí, resp. jakou formu benefitů zřizovatel SC majiteli, případně zaměstnancům dané

Vlastní práce

51

firmy poskytne. Mohlo by se jednat např. o zlevněné služby (určitý počet hodin) např. pro využití prostor k tenisu či hraní bowlingu, přičemž protislužbou by bylo na webových stránkách firem uveřejnění internetového odkazu na stránky obce Břest – SC, případně další podrobnější informace. Tak by také obchodní partneři zainteresovaných firem viděli, kde zaměstnanci partnerské firmy sportují a mohli by se stát následně také zákazníky SC. Další doporučení by bylo uveřejňování tištěné reklamy o možnosti využití služeb SC, a to v regionálním periodiku - Týdeníku Kroměřížska, přinejmenším v období svátků (Vánoc, Velikonoc), kdy bývá SC zpravidla otevřeno, což tomu v některých okolních halách není. Cena za jedno uveřejnění plošné inzerce39 se pohybuje v částce přibližně 1 400 Kč bez DPH40. V případě opakované inzerce Týdeník Kroměřížska poskytuje slevy 5-15 %. Do podvědomí zákazníků by se SC mohlo dostat také díky reklamě v mediích, např. Radiu Zlín, kde by byla hlavně vyzdvižena možnost zahrát si bowling na dvou moderních drahách a možnost pronájmu haly za příznivé ceny. V případě pozitivního ohlasu veřejnosti a zvýšeného zájmu o nabízené služby SC, by se mohlo vedení obce dohodnout s ředitelem místní ZŠ, na uzpůsobení výuky tělesné výchovy tak, aby mohlo být SC, popř. pouze bowling, otevřeno dříve než v 16 hodin (např. ve 14 hodin), a to alespoň v pátky41. V tento den jsou tři hodiny v hale vyhrazeny veřejnosti (obyvatelům obce) a v případě zvýšeného zájmu návštěvníků z okolních obcí a měst, není SC schopno uspokojit poptávku po hale. 4.5.4

Strategie WT

Slabá stránka: Nízký zájem veřejnosti o SC v létě Hrozba: Nepříznivý demografický vývoj Jelikož v letním období (květen až září) není o služby SC téměř žádný zájem, jeví se tato skutečnost jako slabá stránka. V současné době také dochází ke zvyšování počtu lidí starších 65. let a snižování počtu žáků na ZŠ, konkrétně také v ZŠ Břest. SC tak přichází o potenciální zákazníky, které je možno spatřovat v žácích a jejich rodinných příslušnících. Jako vhodná možnost zvýšení vytíženosti SC v letním období se jeví rozlišení cen za jednotlivé služby, a to v rámci letního a zimního období.42 V letním období by se mohlo přistoupit k úpravě (snížení) cen za pronájem haly např. o 100 Kč, jelikož zákazníci vlivem standardně příznivého počasí využívají venkovních sportovišť, která se nacházejí v obci a nemají tak potřebu si pronajímat prostory SC. V měsících červenec a srpen pak může být SC otevřeno od ranních Velikost základního modulu 2 M je 84 (š) x 59 (v) mm. Cena a velikost modulu byla zjištěna na základě emailové komunikace s pracovnicí Týdeníku Kroměřížska. 41 Navrhovaný krok by ale neměl být v rozporu s hlavním účelem působnosti SC. 42 Za letní (mimosezónní) měsíce je možno po provedené analýze návštěvnosti v minulých pěti letech uvažovat období květen až září; za zimní (sezónní) měsíce pak období říjen až duben. 39

40

Vlastní práce

52

hodin, jelikož není využíváno žáky místní ZŠ. Z pohledu sezónního a mimosezónního období, by se cena za pronájem bowlingu mohla ponechat po celý rok beze změny, protože v porovnání s okolní konkurencí je jedna z nejnižších. V zimním období by ceny za pronájem zůstaly ve stejné výši jako doposud. Díky rozlišení cen na letní a zimní období by mohlo SC docílit zvýšení tržeb. Tato strategie by neměla nepříznivý vliv na ziskovost SC, jelikož v letních měsících není třeba ve SC top it a náklady na provoz přestavují jen elektrická energie a voda. Mzda správce je odvislá od návštěvnosti SC, jak bylo blíže popsáno v podkapitole 4.1. 4.5.5

Návrhy a doporučení

Z výše uvedených čtyř strategií, které vzešly ze SWOT analýzy, by bylo z pozice vedení obce Břest racionální preferovat strategii WO, která spočívá v lepší propagaci SC spolu s možností oslovení zaměstnanců místních a okolních firem, jakožto dalších potenciálních návštěvníků. Je důležité, aby SC zlepšilo svoji propagaci, která je v současné době nedostačující. Prioritně by se mělo vedení obce zaměřit na lepší propagaci prostřednictvím webových stránek obce, poskytnout zde návštěvníkům více informací, ať už zveřejněním aktuálních fotek nebo termínů pořádaných turnajů. Bylo by také dobré, aby obec svým občanům nadcházející sportovní akce ve SC oznamovala (i opakovaně) pomocí veřejného rozhlasu či prostřednictvím tištěného Zpravodaje obce Břest a to s dostatečným předstihem. Je nasnadě domluva se starosty okolních obcí, aby i zde vyhlašovali novinky a pozvánky na nadcházející sportovní turnaje. Díky dobrému dopravnímu spojení se mohou i obyvatelé okolních obcí zúčastnit akcí pořádaných v obci Břest, především pak v samotném SC. SC by se mělo hlavně zviditelnit v kroměřížském okrese, jelikož je zde značná konkurence v podobě moderních hal a sportovních center s poměrně obsáhlým portfoliem nabízených služeb, přičemž je otázkou, kolik občanů z okolních obcí a měst o SC ví, či má patřičné uspokojující informace a na základě nich využije služeb a obec navštíví. Propagace tištěnou formou v novinách, např. zmiňovaném Týdeníku Kroměřížska, nepředstavuje značný obnos vynaložených finančních prostředků, a to ani v rámci opakovaného zveřejňování. Tím, že se správce SC či představitelé vedení obce dohodnou s majiteli místních firem na vzájemné spolupráci, může představovat zvýšení návštěvnosti a přilákání dalších zákazníků, ať už z řad zaměstnanců firem nebo jejich obchodních partnerů. Zaměstnavatelé mohou v rámci vyjednaných podmínek poskytnout svým pracovníkům sportovní vyžití za nižší ceny, což povede k jejich odreagování a možnému příznivému dopadu na pracovní vztahy na pracovišti, pozitivnímu vnímání svého zaměstnavatele, přispění k vyváženosti z pohledu work-life balance a v neposlední řadě možný vliv na loajalitu pracovníka. Tuto strategii WO je možné kombinovat se strategií WT, kdy i přes nepříznivý demografický vývoj může SC přilákat nové klienty rozlišením (diferenciací) cen na letní a zimní období. Případná úprava (snížení) cen v letním (mimosezónním) období představuje pro zaměstnance firem, pracující mnohdy po celý

Vlastní práce

53

rok ve velkém vypětí, ještě více přijatelnější podmínky a důvod SC pravidelně navštěvovat. SC by si mohlo mimo jiné tímto způsobem částečně zajistit klientelu, nejen v období z pohledu návštěvnosti slabých měsíců. Výše popsané strategie byly zvoleny z důvodu nízkých nákladů, přičemž z pohledu časové náročnosti jejich realizace se jedná o kroky operativního charakteru.

Diskuze

54

5 Diskuze Rozhodnout se, která z navrhovaných strategií je z hlediska blízké budoucnosti tou nejvhodnější pro Sport-centrum v obci Břest, lze na základě analýzy vnějšího prostředí, kde byly identifikovány možné příležitosti a ohrožení a analýzy vnitřního prostředí, poskytující přehled silných a slabých stránek SC. Z realizované analýzy vnějšího prostředí bylo zjištěno, že Zlínský kraj, ve kterém se obec Břest, resp. Sport-centrum nachází, se dlouhodobě potýká s nezaměstnaností a dochází zde k nárůstu počtu obyvatel starších 65. let. Skutečnost, že dochází ke stárnutí populace, a to nejen v rámci České republiky, může mít v širších souvislostech v budoucnu nemalé dopady, a to jak na počet realizovaných objednávek (nižší vytíženosti), tak na návštěvnost sportovního centra. Také klesající počet narozených dětí v kroměřížském okrese a nižší absolutní počty žáků nastupujících do základních škol, ať už z pohledu Zlínského kraje či oblasti Kroměřížska, by se mohly v budoucnu ještě ve větší míře negativně projevit na již klesajícím počtu žáků navštěvujících Základní školu v obci Břest, pro kterou je Sport-centrum prioritně určeno. Ve vývoji (snižování) počtu žáků lze usuzovat v horizontu několika let nepříliš příznivý trend, který může mít dopad na počet objednávek, jelikož v žácích a jejich rodinných příslušnících lze spatřovat potenciální klienty Sport-centra, trávících volný čas využíváním služeb tohoto sportovního zařízení. V okolí obce Břest se nachází mnoho sportovních zařízení, která svým působením a nabídkou rozličných služeb představují hrozbu pro analyzované Sport-centrum Břest. Nejvýznamnějšími konkurenty jsou sportovní zařízení, poskytující zákazníkům široké spektrum volnočasových služeb, jako např. spinning, squash, zumba, ale také rehabilitační a wellness programy. Vlivem vrůstající konkurence se na trhu objevují stále nové možnosti sportovního vyžití a zákazník má tak mo žnost si mezi sportovními centry vybrat. Pro sportovní zařízení je tedy důležité v pravidelných intervalech vyhodnocovat preference klientů ve vztahu k aktuálně nabízeným službám, snažit se odlišit od konkurence a přilákat tak nabídkou služeb zákazníky. Data poskytnutá Obecním úřadem Břestě, byla podkladem pro analýzu vnitřního prostředí, ze které vzešly silné a slabé stránky Sport-centra Břest. Bylo sledováno období od října 2007 do prosince 2011. Po zhodnocení návštěvnosti a vytíženosti centra bylo zjištěno, že od doby svého založení se Sport-centrum každoročně potýká se ztrátou 43. Jelikož je sportovní centrum ve vlastnictví obce, je financováno z obecního rozpočtu. Z interních dokumentů bylo zjištěno, že sportovní zařízení není v měsících červen, červenec a srpen vůbec navštěvované, jelikož místní občané, případně další potenciální klienti využívají především venkovních sportovišť.

Příjmy za poskytované služby nedosahují svým objemem výši výdajů spojených se zajištěním chodu celého areálu. 43

Diskuze

55

Největší podíl jednotlivých sportovních aktivit na objednávkách představuje tenis, který tvoří ve sledovaném období 2007 až 2011 50-60 % objednávek. Naopak nejméně je využívaná posilovna, která není téměř vůbec navštěvována, z důvodu nedostatečného vybavení a technicky nevyhovujících strojů. Lze také konstatovat, že pro Sport-centrum je důležité, aby mělo otevřeno i v době vánočních svátků, jelikož tyto dny představují pro sportovní zařízení značné tržby, a to díky zvýšenému zájmu veřejnosti a iniciativám členů dobrovolných spolků působících v obci, kteří pořádají vánoční turnaje v sálové kopané a bowlingu. V analýze vnitřního prostředí byla také posuzována vytíženost haly a bowlingu veřejností, a to jak v týdnech, tak o víkendech. Bylo zjištěno, že o halu je největší zájem ve všední dny, nikoli o víkendu, jak by se mohlo na první pohled zdát. Výše zmiňované lze odůvodnit tím, že Sport-centrum poskytuje v určené všední dny (ve vyhrazených hodinách) občanům obce bezplatný vstup do haly. Dalším důvodem, proč je hala vytížená více v týdnu je i fakt, že v rámci popracovní relaxace zde provozují místní podnikatelé sportovní aktivity, především pak tenis. Od roku 2009 vytíženost haly v týdnech značně klesá, přičemž v roce 2011 byla hala vytížená z 55 %. O víkendech byla situace značně horší, jelikož od roku 2008 je možné vypozorovat také vý razný pokles zájmu veřejnosti o využití sportovní haly. V roce 2011 byla hala o víkendech vytížená pouze z 29 %. Vytíženost bowlingových (kuželkových) drah byla v letech 2008 až 2011 značně kritická. Z provedených analýz dat a následných porovnání bylo zjištěno, že i když je o dráhy větší zájem o víkendech, i přesto jsou využívány z 8 až 10 %, což je alarmující. Na podzim roku 2009 se vedení obce z technických důvodů rozhodlo k přestavbě dvou kuželkových drah na dráhy bowlingové. V tomto kroku vidělo možnost přilákat zákazníky. Nutno zmínit, že toto rozhodnutí se sportovnímu centru zčásti vyplatilo, jelikož v následujících letech došlo k mírnému zvýšení počtu objednávek. Bylo také zjištěno, že je hala nejvíce navštěvovaná ve středu, protože je v tento den bezplatně poskytnuta místním občanům. Na základě analýzy vnějšího a vnitřního prostředí vznikla SWOT matice. Zde byla jednotlivým položkám přiřazena váha dle důležitosti (významnosti ve vztahu k SC) a vybrány čtyři typy strategií, které se pro zkoumané sportovní centrum jeví jako nejvhodnější. Z těchto čtyř strategií byla zvolena strategie WO, která se z hlediska nízkých nákladů a časové náročnosti její realizace jeví jako optimální. WO strategie spočívá v lepší propagaci Sport-centra spolu s možností oslovení zaměstnanců místních a okolních firem, kteří by se mohli stát pravidelnými klienty SC. Prioritně je doporučeno vedení obce, aby se zaměřilo na lepší propagaci sportovního centra, ať už prostřednictvím webových stránek obce nebo komerční inzercí v tištěných periodicích, především pak v Týdeníku Kroměřížska. Jedním z návrhů této strategie, jak dosáhnout lepšího zviditelnění a přilákání zákazníků i v letním období je, aby se vedení obce dohodlo s majiteli místních firem na vzájemné spolupráci, co do možností zviditelnění sportovního centra, a to v zásadě propagací sportovního centra prostřednictvím webových stránek jednotlivých konkrétních firem. Skutečnost, že by sportovní centrum realizovalo propagaci na webových stránkách místních podnikatelů (či jejich

Diskuze

56

obchodních partnerů), může představovat v rámci několika nadcházejících měsíců zvýšení návštěvnosti sportovního centra a přilákání dalších zákazníků, ať už z řad zaměstnanců firem nebo jejich obchodních partnerů. Za zmiňovanou propagaci by bylo majitelům konkrétních firem (či následně jejím zaměstnancům) poskytováno zvýhodněné vstupné za využití Sport-centra, přičemž by vyvíjené aktivity v SC současně působily jako pozitivní forma popracovního odreagování s možným příznivým vlivem na pracovní vztahy pracovníků a míru jejich loajality k zaměstnavateli samotnému. Navrženou strategii je možné kombinovat se strategií WT, která spočívá ve zvýšení zájmu veřejnosti o aktivity v SC v letních měsících. Vyšší vytíženosti by mohlo být docíleno rozlišením cen na ceny v letním a zimním období. V letním období by se jednalo o ceny nižší oproti současnosti, reflektující preferování outdoorového vyžití na nekrytých sportovištích. Lze usuzovat, že navrhovaná strategie by neměla nepříznivý dopad na ziskovost sportovního centra, spíše naopak. Mohlo by tak dojít ke zvýšení návštěvnosti, a tím pádem ke zvýšení tržeb sportovního zařízení. Za finanční prostředky, které by sportovní centrum získalo využitím haly v letních měsících, by mohlo vedení obce Břest, zakoupit nové posilovací stroje a docílit tak toho, aby zákazníci začali o posilovnu projevovat zájem a využívat ji ve větší míře než je tomu doposud. Další navrhované strategie by nemělo vedení obce Břest opomenout, jelikož i ty mají značný vliv a význam na vývoj společensko-kulturního života v obci.

Závěr

57

6 Závěr Bakalářská práce členěná do 7 kapitol se zabývá problematikou tvorby strategie Sport-centra na základě realizovaných analýz vnějšího a vnitřního prostředí, podpořené detailním rozpracováním dat o vytíženosti a příjmech SC plynoucích z poskytovaných služeb, a to za sledované časové období let 2007 až 2011. Cílem práce bylo navrhnout vhodnou strategii pro sportovní centrum v obci Břest, pomocí které by sportovní zařízení dosáhlo vyšší vytíženosti, nárůstu objednávek na poskytované služby a navýšení tržeb. Je třeba současně podotknout, že primárním účelem Sport-centra je poskytnout prostory k výuce tělesné výchovy žákům místní základní školy, jelikož hlavním záměrem a důvodem pro vybudování stávajícího moderního objektu byla absence standardních prostor pro potřeby žáků, ať už se jednalo o tělovýchovné aktivity v rámci výuky předmětů zahrnutých do povinné školní docházky, či jako náplň programu při volnočasových aktivitách žáků trávících čas ve školní družině. Bylo by zcela neracionální nevyužít Sport-centrum v určeném čase (mimo aktivity ZŠ) ke sportovnímu vyžití obyvatelům obce či jedincům z okolních obcí a měst, kde mohou naplňovat podstatu work-life balance v rámci kompenzování času stráveného v pracovním procesu patřičnou chvílí aktivního odpočinku a odreagování se. Sportovní zařízení je od počátku svého vzniku podporováno prostřednictvím přidělování finančních prostředků vyčleněných každoročně z rozpočtu obce. Touto formou je zajišťován provoz objektu, a to i za cenu značného vázání financí, které by tak za příznivější situace, co do vývoje tržeb Sport-centra, mohly být využity jiným způsobem. Snahou a zájmem vedení obce Břest je docílit příznivějšího výsledku hospodaření (za akceptace primárního účelu ve vztahu k ZŠ), a to zvýšením obecného povědomí o existujícím zařízení mezi občany okolních měst a obcí, zvýšením návštěvnosti a přilákáním tak nových zákazníků SC. S tímto úzce souvisí nárůst počtu objednávek a navýšení tržeb za poskytované služby (pronájem prostor). Tomu by měla napomoci autorkou práce navrhovaná strategie, která vychází z analýzy vnitřního a vnějšího prostředí. Z analýzy vnějšího prostředí vyplynula klíčová příležitost, kterou představují zaměstnanci místních firem, organizací a jejich obchodních partnerů. Jelikož bylo také zjištěno, že dochází k nepříznivému demografickému vývoji (stárnutí populace), k poklesu počtu narozených dětí, stejně jako k pozvolnému úbytku žáků navštěvujících ZŠ Břest, jeví se tito pracovníci (potažmo jejich rodinní příslušníci) jako ideální potenciální zákazníci, kteří by mohli SC začít pravidelně navštěvovat. Po provedení analýzy vnitřního prostředí byla odhalena slabá stránka, kterou představuje nedostatečná propagace sportovního centra. Tato skutečnost dle názoru autorky nemalým dílem přispívá k nedostatečné vytíženosti a nízké návštěvnosti sportovního zařízení, což má nepříznivý dopad na celkové tržby Sport-centra Břest. Doporučenou strategií je strategie WO, která spočívá v adresnější a účelnější propagaci sportovního centra prostřednictvím webových stránek

Závěr

58

místních zaměstnavatelů, kteří by za umožnění propagace byli bonifikováni výhodnějšími hodinovými sazbami ve sjednaném rozsahu ve SC. Je důležité, aby se sportovní centrum zaměřilo na zviditelnění se, ať už prostřednictvím aktualizovaných webových stránek obce nebo tištěné inzerce v regionálním týdeníku, a to hlavně v sezónním (zimním) období a také v čase vánočních svátků, kdy je možnost uplatnit víkendovou otvírací dobu a sportovní centrum tak v plném rozsahu využít. Je vhodné, aby vedení obce bralo do budoucna v úvahu všechny čtyři navržené strategie, jelikož současná turbulentní doba a stále sílící konkurenční boj předurčuje nutnost flexibilní reakce na aktuální situaci, přičemž provedená SWOT analýza spolu s analýzou vytíženosti a struktury příjmů, co do zastoupení jednotlivých služeb, podává objektivní a komplexní pohled na současnou situaci SC. Navrhovaná opatření dle autorky textu nepředstavují velké finanční náklady a jejich aplikováním může sportovní centrum docílit pozitivních výsledků. Předkládaná bakalářská práce byla zpracována na základě studia sekundárních zdrojů; analýz poskytnutých dat a interních materiálů zřizovatele SC. Velkým přispěním pro ucelené závěry a doporučení byly také realizované konzultace se starostou a ekonomkou obce Břest a v neposlední řadě odborné konzultace autorky s vedoucí bakalářské práce. Lze konstatovat, že cíl bakalářské práce byl naplněn.

Literatura

59

7 Literatura Tištěné zdroje: DEDOUCHOVÁ , Marcela. Strategie podniku. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2001, xiv, 256 s. ISBN 80-717-9603-4. GRASSEOVÁ, Monika. Využití SWOT analýzy pro dlouhodobé plánování. Obrana a strategie, prosinec 2006, č. 2, s. 48 - 55. ISSN 1214-6463. JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Strategický marketing: [strategie a trendy]. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 269 s. ISBN 978-80-247-2690-8. KEŘKOVSKÝ, Miloslav a VYKYPĚL, Oldřich. Strategické řízení: teorie pro praxi. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2006, 206 s. ISBN 80-7179-453-8. KOTLER, Philip a KELLER, Kevin Lane. Marketing management. 12. vydání. Praha: Grada Publishing, 2007, 792 s. ISBN 978-80-247-1359-5. LOŠŤÁKOVÁ, Hana. B-to-B marketing: strategická marketingová analýza pro vytváření tržních příležitostí. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2005, 186 s. ISBN 80-864-1994-0. PEKOVÁ, Jitka, PILNÝ, Jaroslav a JETMAR, Marek. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 3. přepracované vydání. Praha: ASPI, 2008, 712 s. ISBN 978-80-7357-351-5. POŠVÁŘ, Zdeněk a CHLÁDKOVÁ, Helena. Management. Vyd. 1. V Brně: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2009, 261 s. ISBN 978-80-7375347-4. ŘIHÁK, Radim. Odměňování pracovníků ve středních a velkých podnicích. Teze disertační práce. Karviná : SU OPF, 2012, 32 s. SEDLÁČKOVÁ, Helena a BUCHTA, Karel. Strategická analýza. 2. přepracované a rozšířené vydání. Praha: C. H. Beck, 2006, 121 s. ISBN 80-7179-367-1. VAŠTÍKOVÁ, Miroslava. Marketing služeb: efektivně a moderně. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 232 s. ISBN 978-80-247-2721-9. Internetové zdroje: ATOMY Sport-club. Ceník [online]. 2012 [cit. 2012-05-25]. Dostupné z: http://www.atomy .cz/o-nas/

Literatura

60

Business.center.cz. Zákony a právní normy [online]. 2012 [cit. 2012-05-24]. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/ Česká daňová správa. Zákon č. 250/2000 Sb. [online]. 2012 [cit. 2012-05-24]. Dostupné z: http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/cds/xsl/182_4026.html ČSÚ: Krajská správa ve Zlíně. Makroekonomie - Hrubý domácí produkt [online]. 2012 [cit. 2012-05-24]. Dostupné z: http://www.zlin.czso.cz/x/krajedata.nsf/oblast2/makroekon omika-xz ČSÚ: Veřejná databáze. Míra registrované nezaměstnanosti, uchazeči s nárokem na podporu v nezaměstnanosti, uchazeči v rekvalifikaci [online]. 2012 [cit. 2012-05-24]. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabu lka&cislotab=PRA5042P U_OK&vo=null ČSÚ: Veřejná databáze. Zaměstnanci a jejich průměrné hrubé měsíční mzdy podle místa pracoviště [online]. 2012 [cit. 2012-05-24]. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabu lka&cislotab=PRA5082P U_KR&vo=null ČSÚ: Krajská správa ve Zlíně. Obyvatelstvo [online]. 2012 [cit. 2012-05-24]. Dostupné z: http://www.czso.cz/x/krajedata.nsf/oblast2/obyvatelstvo-xz ČSÚ: Veřejná databáze. Věkové složení obyvatelstva [online]. 2012 [cit. 201205-24]. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?vo=null&cislotab=OBY5062PU_O K&voa=tabulka&go_zobraz=1&aktualizuj=Aktualizovat&cas_1_102=20071 231 Domov mládeže a Školní jídelna Kroměříž, příspěvková organizace. Střední škola hotelová a služeb Kroměříž [online]. 2012 [cit. 2012-05-24]. Dostupné z: http://www.dmkm.cz/ Extreme Fitness. Posilovna [online]. 2012 [cit. 2012-05-25]. Dostupné z: http://www.extremefi tness.cz/posilovna Koryčany. Sportovní hala [online]. 2012 [cit. 2012-05-25]. Dostupné z: http://www.korycany.cz/sportovni-hala/d-1167/p1=1215 Morkovice-Slížany. Sportovní hala [online]. 2012 [cit. 2012-05-25]. Dostupné z: http://www.morkovi ce-slizany.cz/

Literatura

61

Město Kroměříž. Bowling na Lapači [online]. 2012 [cit. 2012-05-25]. Dostupné z: http://www.mestokromeriz.cz/misto.asp?typ=19&kod=167&modul=navstevnik&map=13 Motorkari.cz. Bikebar Bowling Hulín [online]. 2012 [cit. 2012-05-25]. Dostupné z: http://www.motorkari .cz/waypoints/moto-hospudky/bikerbarbowling-hulin-1352.html Obec Břest. SPORTCENTRUM [online]. 2012 [cit. 2012-05-24]. Dostupné z: http://www.obec-brest.cz/sport/sportcentrum/ Obec Kostelany. Sportovní hala [online]. 2012 [cit. 2012-05-25]. Dostupné z: http://www.obeckostelany.cz/index.php?nid=1195&lid=CS&oid=806813&f b_source=message Plavecký bazén Kroměříž. Fitness centrum IP [online]. 2012 [cit. 2012-05-25]. Dostupné z: http://www.bazen .kromerizan.cz/index.php?akce=fit RESTAURACE.cz: Najděte si svoji restauraci. Bowling city - Kojetín [online]. 2012 [cit. 2012-05-25]. Dostupné z: http://www.restaurace.cz/prerov/bowling-city.html Restaurace a kavárna Scéna - Kroměříž. Bowling - základní informace [online]. 2012 [cit. 2012-05-25]. Dostupné z: http://www.restauraceakavarnascena.cz/?page=bowling Sportcentrum Paráda Kroměříž. Ceník [online]. 2012 [cit. 2012-05-25]. Dostupné z: http://www.sportparada.cz/3-sport-kromeriz-cenik.html Tenis Kroměříž. Nafukovací tenisová hala v Kroměříži [online]. 2012 [cit. 2012-05-25]. Dostupné z: http://www.tenis-kromeriz.cz/ Ostatní zdroje: Interní dokumenty poskytnuté Obecním úřadem Břest

Přílohy

62

Přílohy


A

63

Přehled objednávek SC a počtu obsazených hodin Objednávky SC za období říjen 2007 až prosinec 2011 Tenis Míč. hry Fotbal Veřejnost

Říjen 07 Listopad 07 Prosinec 07 CELKEM 2007 Leden 08 Únor 08 Březen 08 Duben 08 Květen 08 Září 08 Říjen 08 Listopad 08 Prosinec 08 CELKEM 2008 Leden 09 Únor 09 Březen 09 Duben 09 Říjen 09 Listopad 09 Prosinec 09 CELKEM 2009 Leden 10 Únor 10 Březen 10 Duben 10 Květen 10 Říjen 10 Listopad 10 Prosinec 10 CELKEM 2010 Leden 11 Únor 11 Březen 11

81,5 146,5 155 383 143 143 141,5 76,5 7 7 77,5 143,5 133,5 872,5 141,5 121,5 140 31,5 50,5 132,5 103,5 721 120,5 122 101 25,5 0 46 110 76 601 113 102 90

7 9,5 10,5 27 7 5,5 8 5 2 6,5 13,5 10 10,5 68 17 9 9 0 3 4 11 53 14 6 5 0 0 0 0 0 25 2 0 0

0 5 6 11 4 5 3 5 1 0 3 3,5 5 29,5 0 0 1 2 0 8 14 25 7 8,5 5 0 0 0 2,5 3,5 26,5 2 2,5 0

32 32 28 92 36 32 38 28 2 0 33 36 27 232 41 36 36 14 18 38 38 221 36 35 36 16 12 30 40 30 235 39 36 40

Kuželky/ Posilovna Ostatní Tržba v Kč bowling 25 11 0 28 200 38 11 0 50 770 52 0 0 56 590 115 22 0 135 560 35 0 0 48 860 41 10 0 49 510 63,5 11 0 51 540 15 5 0 27 520 8 0 0 4 020 3 0 0 4 390 8 0 0 28 210 29 0 0 49 410 45 0 0 49 590 247,5 26 0 313 050 18 0 0 47 280 9 0 0 37 680 11 0 0 43 680 0 0 0 9 820 0 5 0 15 140 62 1 0 51 020 169 0 0 62 260 269 6 0 266 880 117 2 0 57 630 68 0 0 49 570 37 0 0 37 290 37 0 0 12 300 13 0 0 1 590 30 5 0 16 200 34 0 0 33 600 26,5 0 0 25 480 362,5 7 0 233 660 44 0 0 36 670 29 0 0 31 120 28 0 0 25 840


Duben 11 18 Září 11 0 Říjen 11 33,5 Listopad 11 97 Prosinec 11 64 CELKEM 2011 517,5 CELKEM 3 095

0 0 1 0 2 5 178

0 0 0 0 3 7,5 99,5

18 10 26 40 20 229 1 009

64

24 2 35 38 34 234 1 228

0 0 0 0 0 0 61

0 8 120 2 800 5 15 110 3 30 460 1 23 360 11 146,5 11 949 296,5

Počet hodin, které byly poskytnuty zákazníkům SC ve sledované období 2007 až 2011 2007 Leden

týden víkend Únor týden víkend Březen týden víkend Duben týden víkend Květen týden víkend Září týden víkend Říjen týden víkend Listopad týden víkend Prosinec týden víkend CELKEM týdny víkendy

x x x x x x x x x x x x 138 104 132 104 108 117 378 325

2008 132 104 126 104 120 130 132 104 72 78 72 52 138 104 120 130 114 104 1026 910

2009 126 117 120 104 132 117 102 78 x x x x 90 65 126 117 126 97 822 695

2010 120 130 120 104 138 104 132 104 90 104 x x 120 104 132 104 120 52 972 806

2011 126 117 120 104 138 104 126 117 x x 120 78 126 104 132 104 102 78 990 806

Počet obsazených hodin SC v týdnech a víkendech za období 2007 až 2011 - hala 2007 Leden Únor

týden víkend týden víkend

x x x x

2008 115,5 74,5 111 74,5

2009 102 97,5 99,5 67

2010 91,5 86 102,5 69

2011 98 58 93,5 47


Březen

týden víkend Duben týden víkend Květen týden víkend Září týden víkend Říjen týden víkend Listopad týden víkend Prosinec týden víkend CELKEM týdny víkendy

x x x x x x x x 85,5 35 123,5 69,5 113 86,5 322 191

88 102,5 82 32,5 8 4 9,5 4 83,5 43,5 98 95 100 76 695,5 506,5

65

98 88 31,5 16 x x x x 52 19,5 108,5 74 115 51,5 606,5 413,5

95,5 51,5 37,5 4 12 0 x x 56 20 102 50,5 79,5 30 576,5 311

106 24 36 0 x x 12 0 52,5 13 88 52 56 34 542 228

Počet obsazených hodin SC v týdnech a víkendech za období 2007 až 2011 bowling 2007 Leden

týden víkend Únor týden víkend Březen týden víkend Duben týden víkend Květen týden víkend Září týden víkend Říjen týden víkend Listopad týden víkend Prosinec týden víkend CELKEM týdny víkendy

x x x x x x x x x x x x 12 13 16 22 30 22 58 57

2008 13 22 21 20 31 32,5 8 7 8 0 1 2 6 2 7 22 25 20 120 127,5

2009 5 13 0 9 7 4 0 0 x x x x 0 0 24 38 115 54 151 118

2010 54 63 29 39 22 15 27 10 13 0 x x 12 18 16 18 18 8,5 191 171,5

2011 21 23 8 21 16 12 17 7 x x 2 0 10 25 16 22 12 22 102 132

Podíl jednotlivých sportovních aktivit za období 2007 až 2011

B Podíl jednotlivých sportovních aktivit za období 2007 až 2011 2007

2008

66


2009

2010

67


2011

68

Fotografie Sport-centra Břest a haly

69

C Fotografie Sport-centra Břest a haly Sport-centrum Břest

Zdroj: Obec Břest, (2012)

Sportovní hala

Zdroj: Obec Břest, (2012)

Návrh strategie pro sportovní centrum v obci Břest

Recommend Documents