Mutina a jeho syn Sezema z Dobrušky obdaři li opočenský kostel Nanebevzetí Panny Marie rolemi u později zaniklé vsi Příčna a dalšími 1361 důchody

23. dubna 3. července 18. října podzim

6. dubna 16. srpna

7. května

1. ledna 18. prosince 28. dubna říjen listopad 24. června

16. května

18. srpna

1341 Čeněk z Potštejna a Opočna, snad držitel Opočna, prodal orlickokosteleckou rychtu. Mutina a jeho syn Sezema z Dobrušky obdaři li opočenský kostel Nanebevzetí Panny Marie rolemi u později zaniklé vsi Příčna a dalšími 1361 důchody. K vydržování druhého kněze střídníka obdržel opočenský kostel plat z rolí ve vsi Příčně (zanikla), rolí u vsi Zálunova (nyní Zaloňov), 1361 zahradu v Opočně a potok Lipský mezi Příčnem a dvorem Vranovem. 1361 Zemřel Mutina z Dobrušky. Jeho syn Sezema z Dobrušky (zemřel 1373) se stal držitelem Opočna. 1361 K tomuto roku v Opočně uváděn hrad a zmiňován městský příkop („parte tossarum civitatis“). Po rozdělení dědictví se stal Štěpán z Dobrušky a Opočna (zemřel 1397) jediným držitelem Opočna a všech zboží ležících západně. Jeho bratru Janovi (zemřel 1430) připadl Frymburk, panství dobřanské a město Dobruška. Štěpán z Dobrušky a Opočna se na sklonku života stal 1376 královským hejtmanem ve Vratislavi. Štěpán z Dobrušky a z Opočna, někdejší držitel Opočna, se stal vratislavským hejtmanem krále Václava IV. (1361-1419, vládl 1378-1419) a 1396 dostal hrad Žleby, odňatý Markvartovi z Vartemberka. 1396 Štěpán z Dobrušky a z Opočna slíbil postoupit králi Václavu IV. tvrze Lichtemburk a Žleby. Jaroslav z Opočna a na Žlebích se stal rozhodčím mezi rudokopci, hutníky a uhlíři; přitom upravil pravidla pro náhrady škod, oprav mostů 1401 apod. Vácha ze Všetat a jeho rukojmí se zavázali, že v pátek před sv. Trojicí se pod základem osmi tisíc grošů pražských postaví před krále a nejvyššího purkrabí Jana staršího Krušinu z Lichtemburka jako jejich vězeň na pražském hradě, nebo na Opočně - kdyby již Jan starší Krušina 1406 z Lichtemburka nebyl nejvyšším purkrabím. Purkmistr, konšelé i všechna rada velikého města pražského vyznali, že „jako Václav, římský a český král odpustil panu Janovi mladšímu z Opočna, odjinud z Městce a panu Ottovi z Bergova, odjinud z Trosk, všechny viny proti Jeho Milosti a proti Koruně české azvláště pro ten 1416 klášter opatovický, i oni jim všechno odpouštějí.“ Jan Městecký z Opočna spolu s Hynkem Červenohorským z Náchoda a na Adršpachu uhájili benediktinské opatství v Opatovicích nad Labem 1416 proti hradeckým měšťanům vedeným Alešem Vřešťovským. 1421 Jan Městecký z Opočna vydal Janu Žižkovi z Trocnova a z Kalicha (asi 1360-1424) Chrudim, pokořil se a připojil ke straně podobojí. Jan Městecký z Opočna -přestože se u Chrudimi připojil k husitům - se spojil s vojsky katolických Slezáků a Lužičanů, kteří vtrhli do Čech. 1421 Pro tuto jeho zradu pověsili Pražané jeho korouhev se znakem žebříků na pranýř na staroměstském rynku. 1421 Jan Žižka z Trocnova spálil několik vsí v okolí Opočna; oblehl také opočenský hrad, ale ten se ubránil. Jan Městecký z Opočna postoupil Janu z Jenštejna na Skále a jeho dědicům listinu na 4000 kop grošů pražských, pojištěných na litomyšlském 1431 biskupství. 1431 V Hostinném zemřel Jan Městeckýz Opočna, jímž rod pánů z Dobrušky a Opočna vymřel. 1431 Asi do roku 1441 držel opočenské panství Jiří Berka z Dubé a na Vízmburku (zemřel 1450). Petr Svojšeze Zahrádky držitelem Opočna - neznámo kdy a jak jej získal.V této době usilovalo příměří v jakési rozepři s Menhartem z 1441 Hradce, nejvyšším purkrabím, pražským hejtmanem a nejvyšším správcem karlštejnským. Petr Svojše ze Zahrádky přislíbil dopisem pomoc svému příteli, Janu Koldovi z Náchoda, jinak ze Žampachu a na Černíkovicích. Ten se zmocnil Náchoda 29. září 1437; po popravě Jana Roháče z Dubé (9. září 1437) spolu s dalšími opověděl králi a císaři Zikmundovi (13681437; českým králem 1420-1437, v Čechách vládl 1436-1437) a po jeho smrti prosazoval na český trůn polského prince Kazimíra 1441 Jagellonského. Zemřel Mikuláš Suchan z Libáně. Opočno po jeho smrti připadlo jako odúmrť králi Ladislavu Pohrobkovi (1440-1457, českým králem 14531451 1457). Cestou na korunovaci do Prahy nocoval na opočenském hradě král Vladislav II. Jagellonský (1456-1516, českým králem 1471-1516). Při té příležitosti udělil městu Opočnu znak se znamením jeho majitelů, pánů Valečovských z Valečova - zlatým sluncem s lidským obličejem. Původní podoba znaku není známa; znak je doložen teprve na pečetích ze sedmnáctého století. Dnes opočenský znak nese v patě modrého štítu zelené trojvrší, za kterým vychází zlaté slunce s lidským obličejem, jehož paprsky vyplňují modré pole štítu; v heraldicky levém horním 1471 rohu je zlatá hvězda - pětihrotá, šestihrotá, někdy i osmihrotá. Zemřel Viktorin Valečovský z Valečova a Opočna. Byl bezdětný - Opočno zdědil jeho strýc, Jan Samuel z Hrádku a Valečova (zemřel 1488), 1481 v letech 1469-1485 podkomoří královských měst. Stalo se tak na základě předchozí dohody, podle které by navzájem po sobě dědili.

2016 675 655 655 655 655

640 620 620 615

610

600 600 595 595 595 585 585 585 575

575 565

545

535

26. července

1501 1501

2. dubna

1516

7. května

1516

14. července

1516 1551

14. listopadu

1566

12. ledna

1586

25. listopadu

12. října 14. listopadu

1586 1591 1596 1596 1601 1601 1616

Burjan Labuťze Švamberka (zemřel 1513), za něhož se později provdala Johanka Trčková z Lípy (zemřela 1516), držel Svaté Pole u Třebechovic (Ledce). Zdejší cisterciácké opatství Panny Marie zaniklo roku 1420. Mikuláš mladší Trčka z Lípy údajně Opočnu potvrdil jakousi výsadu Samuela z Hrádku. V Mladé Boleslavi t Mikuláš mladšíTrčka z Lípy. Protože ze žádného z obou manželství -s Barborou neznámého rodu (t asi 1500) a s Kateřinou rozenou ze Šellenberka -neměl děti, odkázal již roku 1510 svůj majetek vdově po Mikuláši starším Trčkovi z Lípy a na Veliši, Johance Trčkové z Lípy a na Veliši rozené Kroměšínové z Březovic a na Třebechovicích a jejím šesti synům. Johanka Trčková z Lípy a na Veliši rozená Kroměšínová z Březovic, dědička majetku Mikuláše mladšího Trčky z Lípy, sepsala poslední pořízení. Jím veškerá práva k nově nabytým zbožím postoupila svým synům Zdeňkovi Trčkovi z Lípy a na Vlašimi (zemřel 1543) a Herkulovi (t 1532), Janovi (t 1521), Jindřichovi (t 1516), Vilémovi (t 1521) a Mikuláši (zemřel 1540) Trčkům z Lípy. Ve Vlašimi zemřela vdova po Mikuláši starším Trčkovi z Lípy a na Veliši, Johanka rozená Kroměšínová z Březovic. Opočno přešlo do společného majetku jejích synů. Vilém Trčka z Lípy a na Veliši navštívil Itálii jako člen poselstva české šlechty, vedeného Maxmiliánem I. (1527-1576; českým králem 15641576, jako císař Maxmilián II.). Zde se zřejmě inspiroval k přebudování opočenského hradu na renesanční zámek. Z manželství s Barborou, rozenou z Bibrštejna, bezdětný Vilém Trčka z Lípy a na Veliši sepsal poslední pořízení; v němjednu polovinu Opočna, Dobrušky, Frymburku, Třebechovic a pusté tvrze v Bolehošti odkázal své sestře, Veronice ze Žerotína rozené Trčkové z Lípy (zemřela 1567), vdově po Karlu ze Žerotína (zemřel 1560), druhou polovinu pak jejím dětem po dosažení plnoletosti. Zemřela vdova po Vilému Trčkovi z Lípy a na Veliši, Barbora na Smiřicích a Černíkovicích, rozená z Bibrštejna, v druhém loži manželka Jana Jetřicha ze Žerotína. Na Opočně vypukla morová epidemie - Trčkové proto odejeli na hrad Frymburk. Opočenským měšťanům bylo zakázáno jezdit na trhy do Náchoda a do Hradce Králové, aby tam nemoc nezavlekli. První písemný doklad o chovu daňků v opočenské oboře. V bojích s Turky byl u Jágru v Uhrách zajat a později t Vilém Trčka z Lípy. Jediným držitelem Opočna se stal jeho bratr Kryštof Jaroslav Trčka z Lípy (zemřel 1601). Zemřel Kryštof Jaroslav Trčka z Lípy po zranění kulí v bitvě u Bělehradu (Srbsko). Dědicem a držitelem Opočna a celého opočenského panství se stal Jan Rudolf Trčka z Lípy (1557-1634), jehož manželkou byla Marie Magdalena rozená z Lobkovic (zemřela 1633). Zesnulý Kryštof Jaroslav Trčka z Lípy byl pochován na Opočně. Jan Rudolf Trčka z Lípy, na Opočně, Lipnici, Světlé, Smiřicích, Konicích a Kopidlně vydal pro všechna trčkovská panství utrakvistický řád služeb božích. Dobrušského děkana Jana Galliardu Kouřimského nazýval svým kaplanem. Po porážce stavovského protihabsburského povstání v bitvě na Bílé hoře (8. listopadu 1620) využila Marie Magdalena Trčková z Lípy, rozená z Lobkovic, svého příbuzenství s nejvyšším českým kancléřem Zdeňkem z Lobkovic, a jeho prostřednictvím nabídla vítěznému králi a císaři Ferdinandu II. (1578-1637, českým králem od 1619) půjčku značné částky 24000 kop grošů českých. Tím se pozice Trčků z Lípy značně upevnila.

leden

1621

„Po bitvě na Bílé Hoře“

1621 Dobříkovec konfiskován dosavadnímu majiteli, Vilému Dobříkovskému, a prodán Albrechtu Václavu Eusebiovi z Valdštejna (1583-1634). Opočno dočasně přifařeno k Přepychům. V té době byli tamními faráři františkán P. Bedřich (1626-1630), řádový duchovní P. Dubianus 1626 (16301635), P. Jan Ignác Kaulius z Pruskovic (1635-1644). 1626 Od tohoto roku sloužila fara na dnešním Trčkově náměstíjako škola. Přijel na opočenský zámek na křtiny Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna, vévoda frýdlantský (1583-1634). Marie Magdalena Trčková mu představila Jaroslava Sezimu hraběte Rašína z Rýzmburka (t 1638), emigranta ve švédských službách. Od něj se Albrecht z Valdštejna dověděl, že proti sesazení Habsburků a jeho nástupu na královský trůn by neměl námitek ani švédský král Gustav II. Adolf (1594-1632, vládl 1611-1632), ani čelný představitel francouzské zahraniční politiky kardinál Richelieu (1585-1642). Tím tehdy na Opočně začalo valdštejnské 1631 proticísařské spiknutí. 1636 Při vyšetřování tzv. valdštejnského spiknutí propadli Jan Rudolf hraběTrčka z Lípy a jeho manželka Marie Magdalena svou ctí a statky. Památka Jana Rudolfa hraběte Trčky z Lípy a jeho manželky prohlášena za prokletou, jeho poslední vůle (druhá) za neplatnou. Majetek 1636 připadl královské komoře. 1636 Závěť Jana Rudolfa hraběte Trčky z Lípy vymazána ze zemských desk.

5. února 10. května 19. května 9. června

515 515

500

500 500 465

450 430 430 425 420 420 415 415 400

395 395 390 390

385 380 380 380

30. srpna 26. - 27. června

1636 1646

25. září

1646

9. - 24. října

1646 1646-1647

25. února

19. října

Vyhotovena odevzdací listina na opočenské panství do dědičnéhovlastnictví pro Jeronyma staršího Colloredo a Rudolfa Colloredo, hrabata z Wallsee. Panství bylo oceněno na 351 456 zlatých rýnských; Colloredové museli navíc zaplatit 30 000 zlatých Maxmiliáně, vdově po Adamu Erdmanovi Trčkovi z Lípy, a 21 456 zlatých královské komoře. 380 Opočensko postihlo krupobití, bouře a vichr, což přineslo značné ztráty na úrodě. 370 Král a císař Ferdinand III. (1608-1657; vládl 1637-1657) vydal dekret proti jinověrcům, jakož i proti shovívavým vrchnostem, které na svých panstvích jinověrce trpěly. 370 Švédové znovu obsadili Opočno; vypálili vsi Šonov, Vrchoviny a Jestřebí. V té době byl opočenským primátorem Jindřich Cerhovský (Čeřovský). 370 „Švédskými válkami“ zplundrovaný kraj napadl zhoubný mor - nejspíše hladomor, doprovázený jindy běžnými infekčními nemocemi. Lidí zemřelo tolik, že „hřbitovy už nepostačovaly pro pohřbívání“. ########

Z pověření Rudolfa hraběte Colloredo byly na základě dekretu Ferdinanda III. z roku 1646 odeslány oběžníky rytířům a pánům Najmanům ve dvorech Pulicích a Běstvinách, Karlu Vylitkovskému v Trnově a Jindřichu Palkvicovi na Semechnicích, vyzývající je, aby bez jakýchkoli 1651 odkladů a výmluv dbali na to, aby jejich poddaní ihned na katolickou víru přestoupili, anebo se ihned pryč odebrati hleděli. Rudolf hrabě Colloredo z Wallsee napomínal hejtmana, aby nikoho násilím ke katolické víře nenutil. Na základě císařského patentu z 13. července 1650 byl proveden soupis obyvatelstva podle víry. Na Opočensku žilo 9465 poddaných, ale z nich jen 256 katolíků; v Opočně samém ze 321 osoby bylo 25 katolíků, na opočenském zámku ze 125 sloužících byli 22 katolíci. 250 osob bylo označeno za „nadějné“, tj. 1651 chystající se přestoupit na katolickou víru; 46 bylo považováno za „beznadějné“. Z Opočna byli příjmením uvedeni jen někteří - občas není jisté, nejdeli spíše o povolání. Byli to: Jan Bělohlávek (vodák), Johanna Bukolačka (podruhyně), Štěpán Bulva (radní, Jindřich Cerhovský (primas), Anna Crupinská, Lorenc Čeledín (uzdař), Vít Čepelka (soukeník), Michal Čermák (švec), Vavřinec Čermák (nádeník), Jan Duspivo (kuchař), Jan Dvořáček (pose!), Pavel Dvořáček (pachole), Jakub Ferkus (krejčí, Dorota Fišmejstrová, Samuel Flejšmon, Martin Fryml, Adam Fryndt (rychtář), Jan Havránek (kostelník), Manda Hrbková (vdova), Jan Hrubeš (rychtář), Václav Hruška (uzdař), Matěj Jaroměřský (radní, Salomena Jaršová, Vilím Jeníkovský, Mikoláš Jeremiáš, Štěpán Karel, Matěj Kautskej (sládek), Jiřík Kopidlanský (holota), Martin Kovář, Johana Kovářka, Dorota Kumprechka (vdova), Manda Kusá (podruhyně), Jiřík Lancman (švec), Lukáš Laštovička, Jan Lochenický, Jiřík Malej (nádeník), Václav Meršík (koželuh), Martin Meysner (podruh), Jiřík Michálek (krejčí, Jan Mizera, Matěj Mlekos (podruh), Bartoň Moravec (podruh), Jiřík Mydlář (radní, Jiřík Němec (mlynář), Anna Pekařka (podruhyně), Jakub Pleský (radní, Mikoláš Pleský (radní, Jan Poláček (švec), Mikoláš Prášil (švec), Václav Provazník, Bartoloměj Ryšavý, Václav Ryžberský, Kateřina Srdenková, Jan Sviňák (podruh), Daniel Svoboda (švec), Jan Svoboda (švec), Marta Svobodová, Jan Šenkýř, Mikoláš Šolc, Václav Šteklar (kostelník), Tobiáš Valter (distillator), Jan Vaníček, Jan Vejvoda, Martin Vencl (radní, Václav Vorel (krejčí, Štěpán Vrchovský (pekař), Jan Vyskočil (krejčí, Kateřina Zajíčková (vdova) a Jakub Zedník. V Opočně zapsaný distillátor Valter byl nejspíše 1651 místním lékárníkem, možná prvním. Ze zámku byli příjmením uvedeni: Enoch Clemens Vratislavský (hejtman) a Dorota Vratislavská (jeho manželka), Jiřík Bartoš (zahradník), Jíra Bezrukej (holomek), Jakub Czuda, Martin Filip (mladší purkrabí, Václav Flasska (kovář), Martin Hájek (kovář tovaryš), Adam Hanuchra (kuchmistr), Jan Havlas (myslivec), Jakub Hrubeš (sládek tovaryš), Jiří Humburský (starší purkrabí, Martin Kocian Chotěbořský (pachole), Matěj Chudej (polesný), Jiřík Jeníčků (marštalíř), Vilím Jeníkovský (obročnO, Jan Jeremiáš (mladší obročnO, Kryštof Krobss (kominík), Lukáš Křivický, Jan Ledecký, Jakub Makas (štěpař), Jiřík Makas (bednář), Václav Michalů, Martin Nedvídek (školní rektor), Kryštof Nejman (sládek tovaryš), Kryštof Nepokoj (vinař), Tomáš Pehlyss (marštalíř), Jan Praeceptor (z Benešova), Václav Procházka (sládek tovaryš), Johanna Rašínová (urozená paní, Mařenka Rašínová, Skalička Rašínová (vdova), Jan Reichl (kuchtík), Václav Růžička (řezník), Samuel Sněženský (kovář), Mandalena Vlčková (hofmistryně), Jan Wenzgara (lokaj, z Třebechovic), Alžběta Wrattna (vdova), Mikoláš Zajíc (rybář), 1651 Jan Zbranský (holomek), Václav Zejda (pekař) a Tobiáš Zlutický (písař důchodní). Z opočenského dvora byli příjmením uvedeni: Kačka Bednářová (ze Semčic), Jan Bělobrádek, Jiřík Bílek, Kateřina Czudová (šafářka), Lukáš Dohnálek, Lukáš Firbas, Jiřík Hluchej (šafář), Jiřík Kovář (skoták), Jan Kvasnička (sviňák), Dorota Maršálková, Martin Marštalků, Alžběta 1651 Rulíková, Václav Řada, Martin Slouhů, Jan Starej, Lukáš Šafářů a Mandale Židova. 1651 Ve mlýně u Broumaru byl mlynářem Eliáš Henrych a mlynářští pomocníci Jiřík Červenej, Andrýs z Kolína a Jiřík Ybele.

365

365

365

365

365 365

1651 1651

14. ledna

1676 1681 1706 1711

1711

1716 15. srpna 31. prosince

1721 1721

19. ledna

1726

2. února

1726 1726

31. října

1726 1726 1731

28. května

1736 1741

1. listopadu 16. února

1741 1741 1746 1746

V té době byli na Opočensku jen tři katoličtí kněží: P. Jiří Leopold FirleVidemský, děkan v Dobrušce, P. Samuel Sigmund Schembolides, farář v Přepychách a P. Jan Ignác Karet farář v Třebechovicích. Ti napomáhali v proti reformační činnosti jezuitům Adamu Kravařskému a Janu Schweizovi, kteří údajně „zpět do lůna církve“ přivedli více než šest tisíc duší. Z Opočenska za hranice - ponejvíce do Slezska - sběhlo 50 sedláků, 14 chalupníků a 28 podruhů, kteří se zděděné víry nezřekli. Na Opočensku a Novoměstsku začala působit rekatolizační komise, vedená generálním sekretářem Mikulášem ze Schonfeldu. Běhemnásledujících čtyř let (1651 až 1654) postupně prošla všemi českými kraji a většinu obyvatel přiměla k přijetí katolictví. Stavbu kapucínského konventu v Opočně vedl řádový architekt P. Bruno z Budějovic; účastnil se na ní rovněž italský stavitel Bernard Minelli. Ani zdejšímu kraji se nevyhnula další vlna „moru“ na niž v Čechách zemřelo více než sto tisíc lidí. Narodil se Rudolf Josef st. (1706-1788) Colloredo hrabě z Wallsee, později první kníže Colloredo. Jeronym mladší Colloredo hrabě z Wallsee povýšen do hraběcího stavu v Čechách. Kazatelnu, hlavní oltář a relikviář pro kostel Nejsvětější Trojice na dnešním Trčkově náměstí na příkaz Jeronyma mladšího Colloredo hraběte z Wallsee zhotovil z veronského mramoru italský sochař Giovanni Batista Bulla. Kostel tak mohl sloužit jako farní - dosud byl farním kostel Nanebevzetí Panny Marie na starém hřbitově. Ukončena rekonstrukce a barokní úpravy (zejména nový štít s věžemi, přestavba presbyteria) kostela Nejsvětější Trojice, započaté v roce 1712. V témže roce zahájena podle plánů Giorgi Quadroniho (zemřel 1733) stavba úředního domu na dnešním Trčkově náměstí, později čp. 2. Budova byla dokončena roku 1720. Přepyšsko-opočenský farář P. Jan Jindřich Jung (zemřel 22. ledna 1736) na Podkostelí, tehdy zvaném Solnické předměstí, před domem později označeným čp. 108 slavnostně vysvětil sochu sv. Jana Nepomuckého, kterou zde dal postavit primátor Jan Sochor. Vypukl rozsáhlý požár Opočna. Tehdy spolu s mnoha dalšími budovami shořel i radní dům a v něm městské listiny. Král a císař Karel VI. (1685-1740; vládl 1711-1740) vydal nový patent na vyhlazení kacířských bludů a zjišťování kacířů. Na jeho základě v době od 10. března do 13. dubna 1733 působili na opočenském panství jezuité P. Antonín Koniáš a Adam Mateřovský. Vnikali do domů, pátrali po husitských či českobratrských biblích, kancionálech, postilách apod., „kacířské“ knihy byly hromadně páleny, jejich majitelé krutě trestáni. V Opočně byla umístěna vojenská posádka; vojáci měli dovoleno „domy pleniti a dobytek libovolně porážeti“. Za náboženskou svobodou - před vyšetřováním a pronásledováním - lidé prchali do ciziny, především do Slezska. Odtud se do Čech potajmu vraceli tzv. emisaři, přinášející náboženské knihy a tajně sloužící evangelické bohoslužby. V Miláně zemřel Jeronym mladší Colloredo hrabě z Wallsee (nar. 1654). Během svého života značně rozšířil své panství nejen na Opočensku - zakoupil řadu měst, městečeka vsí na Benešovsku. Na podporu rekatolizace byly postaveny nebo obnoveny kostely v Olešnici (1702), Sedloňově (1711), Dobrušce (1724), zřízeny nové fary nejen v Opočně, ale i v Bystrém a na Novém Hrádku. Držitelem opočenského panství se stal Rudolf Josef st., Colloredo hrabě z Wallsee (1706-1788). Rudolf Josef st., Colloredo hrabě z Wallsee potvrdil opočenským svobody města a výsadu ze 2. května 1724 o držení mlýna, který si postavili na Zlatém potoce. Po Janu Sochorovi se opočenským primátorem stal Ondřej Obst. Úřad zastával do roku 1742. Narodil se František de Paula Gundakar st. (t 1807), později druhý kníže Colloredo-Mannsfeld. Pro protikatolické nepokoje - žádost sedláků z Vysokého Újezda, aby na Starém Klášteře mohli mít na vlastní náklady kazatele - vysláni na opočenské panství jezuité a tři kumpanie vojska. Prohledávali vesnice, mnoho nekatolických knih zkonfiskovali a spálili. Mnozí pro víru odcházeli ze země, především do Slezska. Ti, kteří se postavili vrchnosti odmítáním roboty, byli pochytáni, sváženi do Opočna, takže jich bylo plné město, zde vyslýcháni a trestáni. Při silnici do Dobrušky postavena socha Panny Marie Svatohorské. V kostele Nejsvětější Trojice byla na příkaz generálního vikáře Jana Josefa Saxe, za přítomnosti hejtmana panství Františka Valprechta a faráře P. Jiřího Mertena otevřena hrobka Trčků z Lípy, aby mohla být vyloupena. Záminkou byly obavy z Prusů, kteří v té době vnikli na Náchodsko. Hrobka jen kvapně prohlédnuta a zazděna - přitom se vandalsky zacházelo s rakvemi a tělesnými pozůstatky zde pohřbených Trčků. Pruský pluk generála z Kalkensteinu přitáhl na Opočensko, kde přezimoval. Do Opočna jako farář nastoupil P. Josef Killinger, dobrušský rodák. Předtím byl farářem při kostele svaté Maří Magdaleny v městečku Olešnici (dnes Olešnice v Orlických horách) a při kostele Všech svatých v Sedloňově. Opočenským primátorem se stal Josef Ledecký. Tuto funkci zastával v letech 1746-1751.

365 365 340 335 310 305

305

300 295 295

290

290 290 290 290 285

280 275

275 275 270 270

1746 1751 1761 7. června

1766

6. ledna

1771

20. května 14. prosince

1771 1771 1771 1771

20. října

1781

1. listopadu

1781

září

1786 1786

1786 10. května

1791

13. listopadu

1801 1806

12. února 7. dubna 26. dubna

1811 1811 1811

1. května

1811

11. května 16. července 31. července

1811 1811 1811

V tomto roce bylo velké sucho - jeho následkem byla neúroda, nedostatek potravin. Lidé z hladu jedli kočky, psy, zdechliny; chléb pekli z pilin, otrub. Rozmohla se žebrota -městem denně procházelo několik desítek lidí prosících o jídlo. Dosavadní opočenský primátor Josef Ledecký ukončil svou funkci. Ke kostelu Narození Páně při kapucínském konventu v Oponě byla přistavěna křížová chodba a zahájena stavba kaple Bolestné Matky Boží (Panny Marie). Do Opočna přijel král a císař Josef II: (1741-1790), českým králem od roku 1765). Nocoval na zámku tři dny, odtud konal inspekční cesty podél hranic. František de Paula Gundakar st. hrabě Colloredo z Wallsee (17311807) se oženil s Marií Annou Isabelou z Mansfeldu, poslední svého rodu (nar. 29. srpna 1750, zemřela 21. října 1794). V Opočně pořízen inventář hasičského nářadí: hlavní (knížecí) stříkačka, 4 ruční stříkačky cechů obuvnického, krejčovského, zednického a rozličného, 3 háky panské, 3 městské, 1 hák řezníků, 5 žebříků panských, 3 městské, 2 řeznické, 2 kladní sekery řeznické a 2 ruční sekery tkalců. Marie Terezie souhlasila se spojením rodů Colloredo a Mansfeld. Rok byl velmi deštivý; následná neúroda přinesla hladomor. Lidé jedli trávu, plevy, moučnýprach, kůru ze stromů. Jindy zámožní lidé, zanechavše živností, živili se žebrotou. V důsledku hladomoru a jej provázejících nemocí v Čechách zemřelo na čtvrt milionu lidí. V tomto roce mělo Opočno 5 ševců, 5 krejčích, 4 mistry rozličných řemesel, 3 punčocháře, 9 řezníků a 6 řeznických tovaryšů, 9 pekařů, 3 mlynáře a 2 tkalce. Král a císař Josef II. a státní rada rozhodli o vydání tolerančního patentu - ten vyšel česky 27. října. Tolerovanými náboženstvími se staly luterství, kalvinismus a pravoslaví - s výhradou přednosti katolického vyznání. Patent krále a císaře Josefa II. zrušil v Českých zemích tuhé poddanství, člověčenství - někdy označováno jako zrušení nevolnictví. Poddaní směli bez souhlasu feudální vrchnosti uzavírat manželství, opouštět panství, hledat zaměstnání, vysílat své děti do učení řemeslu nebo na studia. Farářem v Opočně se stal P. Th. Dr. Jan Rychlovský, dosavadní kaplan, později pražský kanovník a světící biskup, spisovatel („Nauka o kazatelském umění“, „Teorie duchovních kázání“, „Církevní dějiny“). Nastoupil po opočenském faráři P. Františku Jiljím Portensteinovi, který v tomto roce zemřel. V Opočně zrušen literátský kůr. Podle rodové smlouvy prvorozený syn nebo designovaný nástupce panujícího knížete Colloredo-Mannsfelda po čas jeho života používá titul hrabě z Mannsfeldu a jako znak pouze první pole hlavního štítu. Ostatní členové rodu užívají titul hrabě Colloredo-Mannsfeld a jako znak střední štítek knížecího znaku. Celý znak používá pouze panující kníže. Františka de Paula Gundakara st., knížete Colloredo-Mannsfelda, potvrdil Český sněm ve funkci dědičného truksasa (původně královský stolník, později vysoký úředník při královském dvoře). V Opočně čp. 28, dnes Hradební ulice, se narodil P. Josef Vorel (zemřel 19. prosince 1874), katolický kněz, národní buditel, hudební skladatel. Býval kaplanem a později farářem na Berounsku: v Cerhovicích, Žebráku a ve Zdicích, kde zemřel a je i pohřben. K jeho nejznámějším skladbám patří zlidovělá píseň „Nad Berounkou pod Tetínem“. Prvním opočenským měšťanostou byl zvolen Josef Obst; funkci zastával do roku 1809. Titul „měšťanosta“ se v městské kronice vyskytuje několikrát - co však v Opočně konkrétně znamenal, není známo. Na opočenském zámku se konal ples, kterého se účastnilo mnoho panstva, především z okolí. Neopatrnost v zacházení se světlem, tedy s ohněm, způsobila asi hodinu před půlnocí požár koníren za kostelem Nejsvětější Trojice. Město zůstalo před požárem uchráněno. Při epidemii úplavice, která postihla Opočno, zemřel opočenský farář P. Karel Hartman; spolu s ním zemřelo dalších 12 lidí. Novým opočenským farářem se stal P. Antonín Finger (zemřel 1829), rodák ze Smiřic. V Opočně čp. 22 (v dnešní Kodymově ulici) se narodil Med. Dr. Filip Stanislav Kodym (zemřel 1884), lékař, přírodovědec, novinář, spisovatel. Jako lékař působil v Mikulášovicích na Šluknovsku, v Praze, Litomyšli; od roku 1852 se věnoval výhradně literární činnosti jako redaktor týdeníku pro české rolníky, byl autorem řady knih o zemědělství i populárně-naučných spisů. Je považován za zakladatele české zemědělské žurnalistiky. Colloredo-mannsfeldskou hrobku v nově přestavěném hřbitovním kostele Nanebevzetí Panny Marie slavnostně vysvětil biskup Maria Tadeáš hraběTrautmannsdorf. Opočensko postihlo veliké krupobití s vichřicí -na polích vše ztlučeno tak, že mnohý hospodář nesklidil ani stéblo. Do hrobky v novém hřbitovním kostele Nanebevzetí Panny Marie přeneseny pozůstatky členů rodiny Colloredo.

270 265 255 250 245

245 245 245 245 235

235

230 230

230 225

215 210 205 205 205

205 205 205 205

Na dnešním Trčkově náměstí byla dokončena po požáru v roce 1803 nově budovaná radnice - v klasicistním slohu, jednopatrová, s 1811 podloubím.

30. srpna

Rudolfovým údolím (Rudolfsthal) bylo na počest zakladatele pojmenováno a slavnostně vysvěceno nově upravené údolí pod zámkem. To dal zřídit Rudolf Josef ml., kníže Colloredo-Mannsfeld (1772-1843) podle návrhu zahradníka Václava Exnera jako anglický park u letohrádku, na 1816 svazích pod zámkem a v údolí Zlatého potoka, kde bylo někdy po roce 1792 vytvořeno pět rybníčků. Práce započaly nejspíše roku 1807. Zahájena stavba nové silnice z Opočna do Dobrušky. Původní cesta do Dobrušky vedla za dnešním hřbitovem blíže Pulic; její přibližný směr 1821 vyznačuje dosud stojící rozložitý javor uprostřed pole za hřbitovem.

1. ledna 21. února

1836 1836

27. května 27. května

1841 1841 1841 1841 1846

18. dubna 24. června

1846 1846 1846

15. června

1851

31. prosince

1851

únor

1856

20. srpna

1856 1856 1856 1861

Byla založena kronika města Opočna - městský úřad zakoupil velikou knihu v polokožené vazbě se šesti sty listy ručního papíru. Úvod historickou část zpracoval a zapsal listovní Antonín František Marsché (Maršan), který ji vedl do 31. července 1842, kdy byl přeložen do Písku. Jet zápisy jsou psány švabachem, německy. Odkud čerpal znalosti o histo Opočna, kjejímuž vypsání mu postačilo 13 listů, není známo. Opočenským občanům byla vyhlášena pravidla při haše požárů. Protokol podepsali sousedé, z toho 13 psaní neznalých. Josef František Jeronym hrabě z Mannsfeldu (1813-1895) se ve Vídni oženil s Marií Terezií rozenou z Lebzelternu (27. dubna 1818 - 19. ledna 1900). Konala se první hudební akademie ve prospěch postavení nemocnice v Opočně. Nákladem vrchního opočenského panství Daniela Machka byla v Opočně založena knihovna. Byl obnoven zákaz kouření na veřejných prostranstvích pod pokutou 30 krejcarů. Jednáním v kanceláři opočenského panství ukončeno poslední poddanské povstání na Opočensku (1845-1846). V polích při cestě do Pohoří farář P. Josef Rašek vysvětil nově postavenou sochu sv. Jana Křtitele, kterou zde nechali postavit manželé Šolinovští z Opočna. Přibližně v místech původního Podzámeckého dvora (Podzámčí), který roku 1723 vyhořel, byla postavena Pálenka. V tomto roce ošetřila nemocnice 156 osob, domů jich bylo propuštěno 153, 3 v nemocnici zemřeli. V Praze ve vojenské nemocnici na Hradčanech po amputaci nohy zemřel Jan Nepomuk Sekavec (nar. 1824), opočenský rodák, jeden z revolucionářů roku 1848. Nedočkal se rozsudku; byl pochován na malostranském hřbitově v Košířích. Císařským patentem vyhlášena reforma státní správy, realizovaná od roku 1855, se 13 kraji v Čechách, přičemž byly zavedeny tzv. „smíšené okresy“ - soudní okresy byly současně okresy politickými. Podle ní Opočno připadlo do nově zřízeného Hradeckého kraje - krajským městem se stal Hradec Králové. Toto uspořádání trvalo do roku 1867, kdy krajské zřízení v Čechách zaniklo. Městský úřad oznámil, že město má 244 domy, 7 cechů, veřejnou nemocnici, farní školu, kapucínský klášter, ročně 7 jarmarků - ale že je bez jakýchkoli zeměpanských úřadů a bez pošty. V Opočně se narodil Adolf Wolf, zpočátku úředník okresního soudu v Opočně, od roku 1893 člen městské rady, o rok později městský tajemník. Byl rovněž pokladníkem a předsedou Občanské záložny. V listopadu 1900 se stal opočenským starostou; tuto funkci zastával až do roku 1911. V letech 1912 až 1918 byl okresním starostou. V letech 1926 až 1935 vedl opočenskou kroniku. V roce 1928 byl jmenován čestným občanem města. V Podzámčí, vlevo od silnice do Českého Meziříčí, založil Josef František Jeronym kníže Colloredo-Mannsfeld cukrovar. Obnovena činnost ochotnického divadla v Opočně. Vedením městské kroniky byl pověřen opočenský měšťan, kancelista františek Karlovský. Na rozdíl od obousvých předchůdců se této činnosti věnoval. Psal česky, do češtiny přeložil i předchozí Marschanovy záznamy. Do kdy kroniku vedl, nelze však ze záznamů vyčíst. V Ptáčnici, vedle kapucínského konventu („kláštera“), ve večerních hodinách udeřil blesk do zásoby otesaných a na sobě vyrovnaných tránů, které se ihned vzňaly. Vítr vál na město, ale za pomoci dobrušských a přepyšných hasičů, kteří se stříkačkami přijeli na pomoc, bylo nebezpečí před půlnocí zažehnáno.

23. června

1861

11. září

1861 V den 40. výročí příchodu dr. Františka Aloise Skuherského jako knížecího lékaře do Opočna byla zahájena stavba nové nemocniční budovy. Čestnými občany Opočna byli jmenováni: František Brauner z Prahy, Leopold Klaudy z Jičína, Emanuel rytíř Pitsch z Petschendorfu a oficiál 1861 ministerstva vyučování Josefa Burgerstein z Vídně. 1866 Na postavení Národního divadla v Praze bylo Sboru pro zbudování Národního divadla z městského důchodu poskytnuto 100 zlatých. Zastupitelstvo samosprávného okresu v Opočně zahájilo svou činnost. Na prvním zasedání byl okresním starostou zvolen František Batěk, 1866 který tuto funkci vykonával do roku 1872.

12. února

205

200 195

180 180 175 175 175 175 170 170 170 170 165

165 160

160 160 160 155

155 155 155 150 150

17. února

8. dubna 8. května 26. června 27. června 28. června

13. července 13. září 23. září

18. června 3. července 23. července 23. července

23. září

1866 V Praze se narodl Josef Jeronym Rudolf, šestý kníže Colloredo-Mannsfeld (zemřel 1857). V Opočně se narodil JUDr. Emanuel Tilsch (zemřel 7. srpna 1912), advokát, od roku 1903 profesor rakouského práva na Universitě KarloFerdinandově v Praze, člen České akademie věd a umění, autor několika právnických knih a řady odborných článků. Redigoval časopis 1866 Právník; byl odborným vůdcem univerzitní mládeže. V Josefově byl zastřelen vojenský zběh Fultner z Opočna; který – mimo jiné – roku 1862 v Opočně jedenácti ranami sekerou zavraždil 1866 židovku Marii Weissovou. Do Opočna přijel VI. rakouský armádní sbor, skládající se ze čtyř brigád pěchoty. Jeho velitel, polní podmaršálek Vilém svobodný pán 1866 Ramming (1815-1876) byl spolu se štábem ubytován na zámku. Mezi 3.30 a 5.30 hodinou ranní vyrazil VI. rakouský armádní sbor z Opočna a okolí do bitvy u Vysokova. Z jeho asi 27 150 mužů jich zde 1866 bylo zabito, zraněno, zajato či pohřešováno přes 5700. Počínaje tímto datem byli do opočenské Rudolfovy nemocnice, na zámek a do letohrádku, kde byly zřízeny lazarety, přiváženi ranění z bitev 1866 mezi Rakouskem a Pruskem, ve kterých vesměs Prusové vítězili. Zemřelí vojáci byli pochováváni na „krchůvku“ za Pálenkou. Do Opočna vstoupili první Prusové – 800 mužů, 16 důstojníků a 6 koní. Za jejich ubytování byli zodpovědni ředitel panství Antonín Bohutínský, zámecký správce František Dotřel a purkmistr Josef Karel Krehan. Sotva první skupina Prusů odtáhla, přijelo dalších 512 mužů, 11 důstojníků a 70 koní. Prusové drancovali, zde léčené raněné rakouské vojáky odváželi do zajetí, do města přivlekli choleru. Odtáhli až 1866 počátkem září. 1866 Na choleru zemřel Josef Karel Krehan, purkmistr (čti o něm k roku 1800). 1866 Purkmistrem v Opočně se stal františek Karka, mistr sedlářský (zemřel 2. prosince 1875); tento úřad zastával do roku 1868. 1866 Zřízena pošta v Podzámčí. Dodávala zásilky nejen do Opočna, ale i do Pohoří. Po skončení války se „Na baště“ u Čeňka Ludvíka sešli Adolf Drégr, jan Herfurt, Edvard Novotný a Karel Potůček, aby dojednali znovuzahájení činnosti ochotnického divadla v Opočně. Hrálose v hospodě „Na Nové“ (dnešní hotel Holub); jako první byla předvedena hra 1866 „Vrahové ve městě“. V opočenské nemocnici zemřel Dominik Alexandr Herzík (narozen 24. března 1815 v Bystrém u Poličky), kdysi znamenitý hudebník, člen Dvorního divadla (Burgtheater) ve Vídni. Některé své skladby věnoval arciknížeti Rudolfovi, jiné králi pruskému, mše arcibiskupu 1871 olomouckému. Svůj život skončil v bídě a zapomenut přáteli. 1871 Med. Dr. Filip Stanislav Kodym jmenován čestným občanem města Opočna. 1871 Med. Dr. Filip Stanislav Kodym jmenován čestným občanem města Opočna. V Rakousko-Uhersku zavedena jednotná soustava měr a vah – tzv. metrický systém. Do 31. prosince 1875 bylo možné používat jak staré, tak 1871 i nové míry a váhy, od 1. ledna 1876 pak platil výhradně metrický systém. V domě čp. 6 v Zámecké ulici v Opočně se narodil malíř světového jména, grafik a ilustrátor František Kupa; užíval pseudonym Paul Regnard (zemřel 1957). Studoval 1888-1891 u prof. F. Sequense na Akademii výtvarných umění v Praze, po jejím absolvování 1891-1895 vystudoval akademii ve Vídni, 1895 odešel do Paříže, kde navštěvoval Akademii krásných umění a Académii Julian. Od roku 1906 žil trvale v Puteaux u Paříže. 1910 jmenován členem České akademie věd a umění, 1922 jmenován profesorem Akademie výtvarných umění v Praze, 1871 1931 byl zvolen čestným předsedou Section d´Or. 1871 Telegrafní stanice byla přeložena z domu čp. 139 na dnešním Kupkově náměstí do domu čp. 46 ve Vorlově ulici.

1. ledna 27. dubna 30. července

1871 1876 1876 1876

17. září 4. října

1876 1876

23. října 25. října 26. listopadu 23. prosince

1876 1876 1876 1876

Čestným občanem města Opočna byl jmenován Jeronym Ferdinand Rudolf hrabě z Mannsfeldu, v letech 1875-1879 rakouský ministr orby. C. k. poštovní úřad v Opočně převzal telegrafní stanici. Původně samostatná telegrafní stanice byla zrušena. Med. et Chir. Dr.lgnácTeuner, první primářopočenské Rudolfovy nemocnice, jmenován čestným občanem města. V hostinci „Na zámečku“ se konala ustavující schůze opočenského Sboru dobrovolných hasičů. Konala se ustavující valná hromada opočenského Sboru dobrovolných hasičů. Prvním velitelem byl zvolen knížecí stavební inženýr Hugo Parsch, náměstkem Václav Reichert a jednatelem Adolf Drégr. 32 učitelů z Opočna a okolí založilo učitelskou jednotu Budeč Opočenská. Ve večerních hodinách vypukl požár v domě čp. 65 v Zámecké ulici, patřícím Adolfu Skuherskému. Za pomoci hasičů z Dobrušky zde poprvé úspěšně zasáhli hasiči opočenští, takže se oheň nerozšířil. Okresní hejtmanství povolilo, aby se týdenní trhy konaly v pondělí namísto v pátek. V Čánce byla zřízena samostatná škola pro Čánku a Dobříkovec - školní docházka dětí odtud do Opočna byla ukončena. C. k. okresní hejtmanství v Novém Městě nad Metují schválilo stanovy Sboru dobrovolných hasičů v Opočně.

150

150 150 150 150 150

150 150 150 150

150

145 145 145 145

145 145 145 140 140 140 140 140 140 140 140 140

1876 1876

1876

10. května

1881

29. června

1881 1881 1881

3. července 29. července

27. - 28. srpna 28. ledna

13. června srpen

4. ledna po 2. březnu léto 3. července 13. srpna podzim 13. prosince

28. února

Založena Jednota divadelních ochotníků na Opočně; jejím prvním předsedou se stal hodinář Antonín Dotřel. Od té doby se až do roku 1891 hrávalo každoročně, vždy v době adventní a postní. Ustavena Městská spořitelna. K okresnímu soudu v Opočně jako vedoucí pozemkových knih nastoupil Václav Vilém Trnobranský (nar. 3. listopadu 1819 v Rosicích u Pardubic, zemřel 27. března 1883 v Opočně), český vlastenec, spisovatel, jenž mimo jiné napsal slova k mužskému sboru Rolnická, který složil Bedřich Smetana. V Opočně má dvě pamětní desky: na domě čp. 134 na dnešním Kupkově náměstí a na zdi hřbitovní kaple Svatého Kříže. Vysvěcena a na počest korunní princezny belgické Stefanie (1864-1945) v den její svatby s následníkem rakouského trůnu, korunním princem Rudolfem Habsburg -Lotrinským (1858-1889) Štefankou nazvána studna, zbudovaná městem za přispění vrchnosti v místě dnešní požární zbrojnice. Byla 29 m hluboká, její hloubení trvalo 3 roky a stála 3000 zlatých. Při silnici do Dobrušky královéhradeckým biskupem Th. Dr. Josefem Janem Haisem vysvěcen nový opočenský hřbitov, pořízený s výdaji 8411 zlatých. Hřbitov u kostela Nanebevzetí Panny Marie byl zrušen. Obce Puličky, Pohoří, Semechnice a Trnov si zřídily vlastní hřbitovy - od tohoto roku již nebyli jejich obyvatelé pohřbíváni v Opočně. V Opočně se konal první místní sokolský slet.

1881 V Blankenbergu zemřel Jeronym Ferdinand Rudolf hrabě z Mannsfeldu (narozený 20. července 1842 v Przemyslu), rakouský ministr orby. V Opočně byly pořádány slavnosti k uctění památky opočenského rodáka P. Josefa Vorla. Na jeho rodném domku čp. 28 byla odhalena pamětní deska. Při této slavnosti byla mužským sborem provedena skladba Bedřicha Smetany „Rolnická“ na slova Václava Viléma 1881 Trnobranského. 1881 Po rozpadu akciové společnosti koupil mlýn pod zámeckým parkem Jiří Pavlík z Čánky (1831-1906). 1886 Jako farní administrátor nastoupil v Opočně P. Jan Nepomuk Řehák (9. května 1848 v Jaroměři - 17. října 1909). Děkan P. Josef Mnohoslav Roštlapil posvětil sochu svatého Antonína Paduánského, postavenou roku 1750 na náklad Antonína Herziga, důchodního opočenského panství, při staré silnici do Dobrušky. Socha byla s vynaložením 500 zlatých na náklady opočenské Občanské záložny opravena a přemístěna blíže k nové silnici do Dobrušky a ke vchodu do nového hřbitova; současně upraveno její okolí vysázením 1886 stromů a keřů. 1886 Rovněž bylo opraveno a znovu vysvěceno sousoší Panny Marie na dnešním Kupkově náměstí. 1886 Sbor opočenských hasičů zasáhl při požáru skleníku v horní části zámeckého parku. Stejný údaj je uváděn k 26. říjnu. 1886 Aemilian Pollak postavil dům čp. 164 v dnešní Nádražní ulici, kam byla převedena jeho lékárna. 1886 Mělo premiéru drama Františka Adolfa Šuberta (1849-1915) „Jan Výrava“, jehož děj se odehrává v Opočně. Pro kostel NejsvětějšíTrojice byly u řezbáře J. Purgera z Gródenu objednány a jím dodány nové jesličky. Doplňky města, skla a stáj zhotovil 1886 P. Jan Nepomuk Řehák. Skříň pro ně vyrobil truhlář Seidl z Opočna. 1891 V Opočně o svých cestách po Africe přednášel holický rodák, Med. Dr. Emil Holub (1847-1902). 1891 Přišlo prudké tání a rozvodnění Zlatého potoka; následná povodeň nadělala značné škody zejména v zámeckém parku. 1891 Počasí bylo velice deštivé -v červnu propršelo 19, v červenci 25 dnů (celkem spadlo 306 mm srážek). 1891 Byla zahájena rozsáhlá oprava kostela Nejsvětější Trojice; všechny původní pískovcové části stavby byly očištěny. Mezi Opočnem a Pulicemi byla dostavěna nová knížecí kruhová cihelna. Zbudoval ji knížecí stavitel Karel Schulz podle plánů berlínského 1891 odborníka Hotopa. Opočenští hasiči převezli čtyřkolovou stříkačku a ostatní nářadí do nového skladiště u budovy městské spořitelny. Až dosud používali 1891 propůjčenou knížecí kůlnu na Ptáčnici. 1891 Opravený kostel Nejsvětější Trojice slavnostně znovu vysvětil P. Pelhřim Novák z Nového Města nad Metují. Opočenským purkmistrem byl zvolen Antonín Dotřel; úřad zastával do roku 1894. Radními se stali Václav Ficenec, Antonín Kretschmann, 1891 Med. et Chir. Dr. Ignác Teuner a Václav Vorlický. 1891 Na dnešním Kupkově náměstí byla dokončena stavba budovy Městské spořitelny čp. 247 (nyní Městský úřad). 1891 Zakoupen pozemek pro postavení Kodymova národního domu. 1891 Po Josefu Boučkovi nastoupil do funkce vedoucího berního úřadu František Otta. Zahájili činnost obvodní lékaři - na Opočně pro 15 obcí s 10 193 obyvateli, v Dobrušce pro 13 obcí s 7546 obyvateli a v Dobrém pro 16 obcí 1891 se 7709 obyvateli. Prvním obvodním lékařem v Opočně se stal Med. Dr. Jan Dvořák. 1896 Opočenští hasiči úspěšně zasáhli při požáru domu čp. 261 v dnešní Pitkově ulici.

140 140

140

135 135 135 135 135

135 135 130

130 130 130 130 130 130 125 125 125 125 125 125 125 125 125 125 125 125 120

14. června

1896 V Opočněznovu hořelo - truhlářská dílna v domě čp. 17 v dnešní Kodymově ulici. Opočenští hasiči rozšíření požáru zabránili. Klub velocipedistů „Kmit“ pořádal v Opočně první cyklistický sjezd, kterého se účastnily i spolky z Hradce Králové, Chrudimi, Josefova, 1896 Pardubic a Týniště.

15. srpna

Klub velocipedistů „Kmit“ pořádal II. ročník národních silničních závodů mezi dvory Lhotka a Podzámčí na trati 2350 m dlouhé. Účastnily se 1896 jej cyklistické spolky z celých východních Čech. Mezi účastníky bylo i 7 závodníků z Opočna na nízkých kolech - rowerech.

1. března

1. listopadu

1896 1896 1896 1896

1896 1896 1896

21. - 23. prosince 10. ledna

1896 1901

1. května

1901

5. července 8. srpna 20. srpna

1901 1901 1901

22. srpna 3. září

1901 1901

16. září 28. září 28. -29. září

1901 1901 1901 1901 1901 1901

30. dubna

1906

25. června

1906

V Opočně slavnostně otevřena Zimní hospodářská škola, jejímž protektorem se stal Josef Jeronym Rudolf kníže Colloredo-Mannsfeld. Prozatímně byla umístěna na radnici na Trčkově náměstí čp. 11. Prvním ředitelem se stal Jan Heinz; do prvního ročníku nastoupilo 45 žáků. Zásluhou Med. Dr. Jana Dvořáka a Emila Podstráneckého začaly v Opočně vycházet první místní noviny „Posel od pomezí kladského“. Zahájena stavba Kodymova národního domu. Při úpravě Zámecké ulice bylo postaveno novorenesanční průčelí míčovny. V Opočně otevřena Okresní stravovna - stávala asi v místech dnešního domu čp. 285 (křižovatka dnešních ulic Pitkovy a Tyršovy). Tyto okresní stravovny byly zřizovány ve vzdálenosti čtyř hodin navzájem, a to za tím účelem, „aby každý cestující dělník, jenž hledá zaměstnání, nemusel více na slámě v poli přenocovati, v obci dům od domu žebrati a posléze se soudy oplétání míti a jako tulák postrkem do rodné obce dopravován býti a morálního úpadku tak nacházeti - nýbrž ve stravovně útulek a nocleh na čistém loži nalézti, dále stravu zdarma obdržeti a bezplatné zaopatření práce“. Finanční náklady byly hrazeny zemskou subvencí a okresními přirážkami. V Opočně otevřena Zprostředkovatelna práce (bývala v místech dnešního domu čp. 40 v Nádražní ulici). Přednostou okresního soudu v Opočně se stal JUDr. Antonín Lepař, který vystřídal Karla z Isakovičů. Funkci vykonával do roku 1905. Konaly se volby nového městského zastupitelstva. Zvoleni byli: Jan Herfurt purkmistrem, Antonín Lexa, JUDr. Václav Pohl, Karel Potůček, Jur. Dr. Antonín Rossler, František Růžička, Med. et Chir. Dr. Ignác Teuner a Adolf Wolf radními, Ignác Arnošt, Josef Bohutínský, Jan Černý, Antonín Dotřel, Med. Dr. Jan Dvořák, Jan Findejs, Jan Friml, Jan Gimbel, Václav Javůrek, Josef Kotland, Jan Matyáš, Václav Pavlík, Josef Piskora, Jindřich Suchánek, Ferdinand Zohorna, František Žižka členové. Silné zemětřesení o půl čtvrté ráno sice vyvolalo paniku, k žádným škodám však nedošlo. Ze stavení čp. 42 ve Vorlově ulici vyšel oheň; vyhořela i sousední stavení čp. 38, 40 a 41. Opočenští hasiči ochránili skupinu okolních domů ohrožených požárem. Domy čp. 40 a 41 nebyly obnoveny - pozemky koupili sousedé k rozšíření dvorků. Při bouři před třetí hodinou odpoledne udeřil blesk do společného štítu dvou stodol v dnešní Dobrušské ulici a obě zapálil. Opočenským hasičům se podařilo zabránit rozšíření požáru. Zemská školní rada povolila otevření měšťanské školy chlapecké v Opočně. Schválen plán a rozpočet pro výstavbu měšťanské školy chlapecké v Opočně, které připravil stavitel Václav Javůrek. Konalo se první cvičení sedmnácti členek nově založeného dámského odboru tělocvičné jednoty Sokol Opočno. Starostkou a jednatelkou byla Leopoldina Špačková, pokladnicí A. Piskorová. Práce na stavbě měšťanské školy zadány staviteli Václavu Javůrkovi. Slavnostně zahájeno vyučování měšťanské školy chlapecké v Opočně. Jejím prvním ředitelem byl jmenován dosavadní učitel měšťanské školy v Dobrušce Jan Hofman, učiteli byli Václav Marel z Opočna a Jan Smola z Krčína. Jedna třída s 50 žáky byla umístěna do budovy obecné školy, druhá s 29 žáky byla v radnici na Trčkově náměstí. Slavnostně položen základní kámen nové budovy měšťanské školy v Nádražní ulici. Slavnostně otevřen Kodymův národní dům čp. 310 na dnešním Kupkově náměstí. Do služby na poště pro obvod opočenskýnastoupili státem placení listonoši domácí i přespolní. Do této doby roznášela poštu po městě poselkyně smluvně přijatá poštmistrem; z okolních obcí chodili pro zásilky na poštu v Opočně obecní poslové. Bylo ustaveno „Družstvo společných jatek“. Ustaven spolek pro zřízení městské knihovny. Předsedou byl zvolen řídící učitel Jan Findejs, zapisovatelem učitel Jan Smola. Na Trčkově náměstí se začala bourat stará radnice čp. 11 a hostinec Maglaj čp. 12. Přitom byly nalezeny mince z let 1760 až 1765 - možná z doby, kdy se budova někdejší, roku 1803 vyhořelé radnice buď přestavovala, nebo opravovala. Úřadovny radnice byly dočasně přemístěny do Okresního domu čp. 307 v Nádražní ulici. Na Trčkově náměstí v místě bývalé radnice a hostince Maglaj zahájena stavba společné budovy měšťanské školy a radnice. Stavbu projektoval arch. Ladislav Skřivánek z Prahy. Dřívější ulička mezi radnicí a hostincem byla při stavbě měšťanské školy přemístěna k domu čp. 13.

120 120

120

120 120 120 120

120 120 120

120 115 115 115 115 115 115 115

115 115 115 115 115 115

110

110

1. července

1906

8. července

1906

12. července

1906

16. září září 29. listopadu

1906 1906 1906 1906 1906 1906 1906

Knížecí opočenský pivovar, cukrovar v Podzámčí a panské dvory dosud pronajaté firmě Werther, Fiedler a Gimbel SI pronajala jejl pokračovatelka, firma Fiedler a spol. Na Trčkově náměstí byl slavnostně položen základní kámen ke stavbě nové měšťanské školy a nové radnice; posvětil ho královéhradecký biskup P. ThDr. Josef Doubrava. V Opočně zemřel Med. et Chir. Dr. Ignác Teuner (narozený 26. února 1828 v Polomech u Sedloňova), první primář zdejší Rudolfovy nemocnice. Opakovaně vykonával i řadu funkcí v městském zastupitelstvu. Novým primářem byl jmenován MUDr. Jaroslav Zimmer. Na nově otevřené dívčí měšťanské škole v Opočně, zřízené v budově původně chlapecké školy v dnešní Nádražní ulici, byl zahájen první školní rok. Učitelkou se stala Anna Polatová, která dříve ve stejné funkci působila v Roudnici nad Labem. Do prvního ročníku se přihlásilo 66 žákyň. V Opočně založena místní organizace Sociálně demokratické strany. Přepychy připojeny telegrafním vedením k Opočnu a při tamním poštovním úřadě zřízena telegrafní stanice. Zchátralý domek Na baště čp. 69, který měl veřejný podjezd na způsob městské brány s baštou zvanou Unbula či Umbula, koupilo město Opočno za 2750 korun a dalo ho zbořit. Až do tohoto roku se výroční trhy (jarmarky) konaly na Trčkově náměstí - v tomto roce byly přeloženy na dnešní Kupkovo náměstí. Do roku 1938, kdy tato tradice zanikla, jim byly vyhrazeny tyto dny: 25. leden, 26. duben, 30. červen, 30. srpen, 20. říjen a 6. prosinec. Pokud některý z těchto dnů připadl na neděli, konal se jarmark následující pondělí. Opočenská děvčata – učednice - mohla v Opočně navštěvovat živnostenskou školu pokračovací.

110 110 110

110 110 110 110 110 110 110

1906 Vedoucím berního úřadu se stal Josef Burget, který tuto funkci vykonával do roku 1911. Jeho předchůdcem byl od roku 1904 František Tůma. V Opočně zemřel Jan Herfurt, bývalý starosta Opočna v letech 1889-1890 a 1897-1899, zakladatel několika spolků, včetně opočenského 1911 Sokola. 1911 Hořelo u Marie Samkové v Opočně - novou parní stříkačku se bez přípřeže nepodařilo k hašení dopravit.

110

105

30. září

1911 U příležitosti oslavy stých narozenin Med. Dr. Filipa Stanislava Kodyma byla uspořádána v Kodymově národním domě hudební akademie. Rozhodnutím místodržitelství bylo rozpuštěno městské zastupitelstvo, které „pro neutěšené poměry mezi občanstvem“ zůstalo ve vedení města dvě po sobě následující funkční období, tedy po šest let - a to přesto, že mezitím již proběhly volby a bylo zvoleno nové městské 1911 zastupitelstvo. Ve volbách hlasovalo 175 voličů pro stranu sociálně demokratickou. 1911 František Dušek při svém domě Na Olivě zbudoval novou továrnu na zbraně. 1911 František Dušek rozšířil svoje provozovny o novou dílnu v dnešní ulici Jana Pitry čp. 344 a začal vyrábět jízdní kola zn. „Bohemia“. 1911 Podnikatel staveb Jan Černý na svých pozemcích vybudoval a otevřel kruhovou cihelnu. 1911 Byl ustaven atleticko-fotbalový odbor tělocvičné jednoty Sokol Opočno. Kopaná se hrávala na obecním plácku („hřišti“) za nemocnicí. 1911 Josefa Burgeta ve funkci vedoucího berního úřadu nahradil Václav Paďour. Do Opočna dorazila další větší vlna uprchlíků z Haliče a Bukoviny - byli to převážně starší Židé. Byli ubytováni v kapucínském konventu 1916 („klášteře“) na dnešním Kupkově náměstí a v Kodymově národním domě. V Opočně zůstali do 15. května 1918. Vůbec první entomologickou-koleopterologickou-exkurzi do okolí Opočna podnikl náš vynikající přírodovědec, prof. Jan Roubal (18801916 1971). Během několikadenního prosondování terénu zjistil výskyt celé řady vzácných či jinak památných druhů brouků. V Rakousko-Uhersku byl poprvé zaveden letní čas, který měl přispět k lepšímu využívání světelné energie. Časový posun trval do 30. září; 1916 opakoval se i v dalších letech války. Opočno bylo připojeno na rozvodnou síť elektrického proudu Svazu hospodářských družstev pro konsum elektrické energie v Hradci Králové. Ten vybudoval elektrické vedení na dřevěných sloupech přes Černilov a České Meziříčí od Městské elektrárny v Hradci Králové až do Opočna; instalaci transformátorů a rozvod elektřiny po městě provedla královéhradecká firma František Souček na účet města, přičemž betonové stavby pro transformátory vybudoval závod Vlček a Pilnáček z Hradce Králové. Až do konce války platili jednotlivci městu za 1 1916 kWh 140 haléřů. Novým primářem Rudolfovy nemocnice byl jmenován MUDr. Václav Cypra. Dosavadní primář MUDr. Jaroslav Zimmer byl povolán do 1916 služby v armádě.

13. prosince

1916 V Praze zemřel čestný občan města Opočna, Med. Dr. Jan Dvořák, pohořský rodák. 16. prosince byl pohřben na vyšehradském hřbitově.

100

21. února 24. března 8. října

11. listopadu

4. ledna duben 1. května

1. srpna

105 105

105 105 105 105 105 105 100 100 100

100 100

26. prosince prosinec

15. ledna 6. března 24. března 25. dubna 8. května 19. června červen

léto 1. července 17. července 17. července 24. července 8. srpna 25. října 24. listopadu 1. prosince 19. prosince

1. ledna 15. února 26. března 3. května 14. - 17. června 13. července 1. září

Ve věku 91 let zemřel bývalý administrátor opočenského colloredomannsfeldského velkostatku, Martin Oplt, v letech 1885-1887 okresní 1916 starosta. 1916 Zemřel Richard Czerny, technický ředitel nájemní firmy Fiedler a spol. v Podzámčí. 1916 JUDr. Jarolím Mrázek vystřídal ve funkci přednosty okresního soudu v Opočně Hugo Schlindenbucha. 1921 Opočenská veřejná všeobecná nemocnice byla převedena pod správu zastupitelského okresu opočenského a stala se tak nemocnicí okresní. Konaly se volby do obecního zastupitelstva; jejich konečným výsledkem bylo zvolení Ing. Gustava Herfurta starostou města. Funkci zastával 1921 do roku 1925. 1921 Zřízenci a zaměstnanci colloredo-mannsfeldského velkostatku poslali Státnímu pozemkovému úřadu v Praze protest proti jeho parcelaci. Na podnět ředitele Městského úřadu Františka Macháčka, geometra Ing. Bohumila Frimla a účetního Karla Krba se v Opočně ustavil 1921 Rybářský spolek. 1921 Zemřel advokát JUDr. Karel Dražďák, od roku 1919 člen městského zastupitelstva. 1921 V oboře na Velké hvězdě se konalo veřejné vystoupení okresních Dělnických tělocvičných jednot. 1921 Požár lip v Podzámčí uhasili opočenští hasiči za pomoci ruční stříkačky. Od začátku května až do konce srpna panovalo veliké sucho, bez dešťů - následkem byly značně snížené výnosy obilí, nedostatek sena a skoro žádné otavy. Ve Zlatém potoce bylo jen málo vody. Zatímco pitné vody byl v Opočně dostatek, nebylo tomu tak v okolních obcích, což 1921 způsobilo značné problémy. Vznikla akciová společnost „Rolnický cukrovar, zemědělské a průmyslové podniky v Podzámčí“. 40 % akcií vlastnili 1921 ColloredoMannsfeldové. 1921 V Opočně otevřel advokátní kancelář JUDr. František Krulich. 1921 Opočenští ochotníci sehráli v oboře na Hvězdě divadelní představení „Jan Výrava“ od Adolfa Šuberta. Na dnešním Kupkově náměstí v Opočně se konal velký tábor lidu na protest proti vzniku akciové společnosti „Rolnický cukrovar, 1921 zemědělské a průmyslové podniky v Podzámčí“. V pulické cihelně propukla mzdová stávka, ohlášená již 10. července - ze solidarity se k ní přidali i zaměstnanci všech dvorů opočenského 1921 velkostatku, takže stávkovalo asi 1200 osob. 1921 Byla vyhlášena částečná mobilizace; vedl k ní návrat bývalého krále a císaře Karla I. do Maďarska. 1921 Vzdělávací spolek katolické mládeže na Opočně změnil své stanovy tak, aby se stal jednotou československého Orla. Na opočenském velkostatku započalo přídělové řízení - dvory Doubravice, Jeníkovice, Ledce, Přepychy, Skalka a Trnov. Celkem 612 1921 žadatelům bylo přiděleno 1069,14 ha, šesti zbytkovým statkářům po 78,39 ha půdy. 1921 Schváleny stanovy Dělnické tělocvičné jednoty Opočno. Po nesnadném vyjednávání s Ředitelstvím telefonním a telegrafním v Pardubicích a s Ředitelstvím Československých státních drah v Hradci 1921 Králové byla telefonní síť prodloužena od města přes poštu v Podzámčí na nádraží. 1921 Dík úsilí městského zastupitelstva byla v Opočně zdokonalována elektrorozvodná síť; ta rozšířena k nádraží. 1921 Zimní hospodářská škola byla přeměněna v odbornou hospodářskou školu se stálým celoročním provozem. 1921 Poprvé zmiňováno družstvo ženské házené v Opočně. Podle sčítání lidu mělo Opočno 395 domů a 2597 obyvatel; z nich 2560 Čechů, 2 Slováky, 19 Němců, 1 Poláka, 2 Slovince, 12 Rusů a 1 1921 Maďara. Čánka měla 366 obyvatelů a 60 domů, Dobříkovec 94 obyvatele a 19 domů. 1926 V Opočně začala úřadovat Okresní hospodářská záložna, přeložená sem z Mokrého. 1926 Čestným občanem města byl jmenován učitel Jan Hofman, dlouholetý ředitel zdejších škol. Zemřel Jan Hofman (nar. 16. března 1860 v Holovousích), od 1. září 1901 až do roku 1922 ředitel měšťanských škol v Opočně, opočenský 1926 kronikář, čestný občan města. 1926 Opočenským kronikářem se stal Adolf Wolf, dřívější starosta. Silné deště způsobily značné škody na polích, cestách, povodně. Rozvodnil se také Zlatý potok - postiženým účinně pomáhali opočenští 1926 hasiči. 1926 Opočno navštívil první president RČS, Tomáš Garrigue Masaryk (1850-1937). 1926 Po Janu Smolovi se ředitelkou opočenských škol stala Františka Faltová z Přepych.

100 100 100 95 95 95 95 95 95 95

95 95 95 95 95 95 95 95 95 95 95 95 95 95 95 90 90 90 90 90 90 90

21. září 3. října 21. října

12. července 15. července

1926 1926 1926 1926 1926 1926 1931 1931 1931 1931 1931

15. ledna únor 16. července 6. srpna 6. září 20. září

1936 1936 1936 1936 1936 1936

1. října

1936 1936

1936 1936

Při požáru na Švamberku shořely čtyři domy; čp. 95 u Syrových, kde oheň vznikl, a dále čp. 94, 96 a 262. Při hašení místním hasičům pomáhali hasiči přespolní i občané z okolí - z Čánky, Mokrého, Podzámčí, Přepych, Semechnice, Pohoří a Očelic. Dík jejich úsilí se podařilo zabránit rozšíření ohně, který ohrožoval celý Švamberk. Ve prospěch pohořelých byla uspořádána sbírka. Ve věku 81 let zemřel Antonín Lexa, který v letech 1918-1919 zastupoval ve funkci nemocného starostu Václava Javůrka. Po rozšíření a přestavbě (stavitel Jan Pavlík) znovu zahájen provoz Kodymova národního domu. V Opočně vznikla přejmenováním a změnou stanov Federované dělnické tělocvičné jednoty Jednota proletářské tělovýchovy. Byly dostavěny rodinné domy čp. 434 a 435 (Pitkova ulice) a 436 (Družstevní). František Vlasák si do roku 1933 pronajal opočenský pivovar. Stal se posledním opočenským sládkem. I v době jeho působení se zde vyráběl oblíbený 13° tmavý ležák Granát, jímž byl pivovar proslulý. Selská jízda okresu opočenského uspořádala na louce za podzámeckým dvorem jezdecké závody. Byla zahájena pravidelná doprava osob osobním autem Tatra mezi Opočnem a Dobruškou. V Opočně zahájeny nouzové práce pro nezaměstnané. V jejich rámci byla provedena nová sadová úprava dnešního Kupkova náměstí vykácena část jírovců maďalů a místo nich byly vysázeny „kulové“ javory, V Nové čtvrti se pracovalo na kanalizaci. I v tomto roce pokračovala výstavba v Opočně. Byla to hospodá řská budova opočenské nemocnice čp. 462, dále pak rodinné domy čp. 23 (Kodymova ulice), 196 (dnes U Broumaru), 463 (Palackého), 464 (Hradecká), 465 (dnes Nádražní) a 466 (Pitkova). Opočenská tělocvičná jednota Orel založila odbory dramatický a loutkářský. Zahájen provoz v nově zbudované „Podorlické mlékárně“ v dnešní Nádražní ulici čp. 486 u Jordánku, tehdy jedné z nejmodernějších v Československu. V Opočně ustaven sbor Civilní protiletecké ochrany. V Opočně vyhlášen první cvičný protiletecký poplach. V Opočně vznikla odbočka Národní střelecké jednoty. Konala se slavnost 300. výročí příchodu Colloredů do Opočna. Hořící stodolu statku v Podzámčí uhasili opočenští hasiči. V Opočně byla založena místní skupina Masarykovy letecké ligy; jejím předsedou se stal notář Josef Schlumperger. Čestným občanem města byl jmenován bývalý primář zdejší nemocnice, MUDr. Václav Cypra. Kolejiště opočenského nádraží prodlouženo na 610 m. V tomto roce byly dostavěny rodinné domy čp. 487 (Pitkova ulice), 488 (Palackého), 489 (Jiráskova), 490 (dnes Nádražní), 491 (Pitkova), 492 (dnes Na Olivě), 493 (Jiráskova), 494 a 495 (dnes U Broumaru).lntenzivní výstavba, svědčící o růstu Opočna, pokračovala i v dalších letech. Městská kronika ji všakjiž nezaznamenala. V Opočněse konal župní sjezd mladé generace Živnostenské a obchodnické strany.

90 90 90 90 90 90 85 85 85 85 85 80 80 80 80 80 80 80 80

80 80

22. ledna 12. dubna červen

1936 1941 1941 1941

8. října

1941 1941

j p (j y y j p ) yp , Bohumil Jirásek, MUDr. Ida Kaplunová-Silinová, MUDr. Milada Panušková-Mervartová, MUDr. Anna Pecharová-Rychetníková, MUDr. Václav Rychetník, MUDr. Josef Šandor, MUDr. Karel Voborník, zvěrolékař Josef Man, advokáti JUDr. Václav Kašpar, JUDr. František Krulich, Josef Sládeček, notář Josef Schlumperger, provozovatel autodílny Karel Vlášek, autodopravci Karel Čížek (náj.), Josef Nuc, Antonín Pejskal (náj.), Karel Smola, výrobce cementového zboží Jan Černý, cukráři Jan Fultner, Antonín Špůr, dlaždič Jan Šmída, drogisté Cyril Ondrák, Emil Zilvar, elektrotechnické závody Jan Macháček & Josef Nuc, Miloš Macháček, Jan Novák, fotoateliery Arnošt Burghardt, Josef Ouřada, obchody drobným zbožím, hračkami a galanterií Josefa Hendrychová, Rudolf Pekař, hodináři Jaroslav Fábera, Ferdinand Killar, holiči František Bednář, Vojtěch Horký, Karel Jorda, Václav Serbousek, František Šrámek, Jan Venygr, hostince J. Boháč, Emil Jelínek, Jan Kašpar, Václav Kuchař, „Národní dům“ - náj. Josef Kuntoš, Albín Vanžura, hotely „Černý“ - náj. Karel Jorda, „Holub“ - náj. Vilém Stejskal, „Matyáš-Leopold Matyáš“, „Praha“ - náj. Bohuslav Bárta, hudební školy Václav Koblížek, Karel Petr, inženýři - Ing. Bohuslav Friml, jednatelství Jan Macháček, Jan Novák, Josef Nuc, kancelářské potřeby Alois Říha, klempíři Václav Falta, Václav Hubáček, knihaři Marie Hanušová, Ladislav Hokeš, knihkupci Ladislav Hokeš, Antonín Sluka, knihtiskař Jan Sluka (mělo být Antonín), kolář Václav Němeček, kominík Alois Danielis, kováři Václav Jelen, Josef Vaněk, obchody koženým zbožím Anna Hájková, Richard Hofman, krejčí pro dámy Emilie Cardová, Anna Fabiánová, Anna Kollinerová, Anna Macháčková, Julie Ryšavá, krejčí pro pány Josef Hovorka, Jindřich Krejzl, Karel Metzner, Josef Plott, Cyril Vaníček, Jan Vašata, lahůdkářství Jan Fultner, Marie Ryšavá, Emil Zilvar, lakýrníci Richard Hofman, František Kučera, Jan Sobotka, lékárník Ph. Mg. Josef Tvrdík, provozovatelé lomů Karel Smola (náj.), Josef Světlík, Jaroslav Šotola, malíři pokojů Jaroslav Falta, Václav Hrnčíř, Josef Netík, Jaroslav Polávka, mlynáři Václav Pavlík, Adolf Kahler, modistky Emilie Petrová, Anna Pohlová, obuvníci Jan Hodovál (Hodoval), Josef Přebyl, prodej ovoce a zeleniny Františka Kupková, Josef Ryšavý, Anna Švorcová, Jaroslav Vihan, pekaři Jan Falta, Karel Falta, František Hofman, Čeněk Loff, František Ryšavý, Václav Urban, pily Josef Zítko, Colloredo-Mannsfeld - náj. Josef Žáček, sklad piva Ladislav Nešněra, pohřební ústavy Adolf Herout, Karel Lukeš, pojišťovací jednatelství František Brych, Alois Danielis, František Kozel, Václav Rathouský, Vojtěch Schejbal, Vilém Zohorna, pokrývači Jaroslav Rudolf, František Svatoň, porodní asistentka Anna Volklová, výrobce prošívaných přikrývek Karel Novotný, obchody radioaparáty František Hofman, Miloš Macháček, Jan Novák, Josef Nuc, puškař F. Dušek, řezbář Josef Medek, řezníci a uzenáři František Heidl, Antonín Kolenec, Miroslav Kupka, František Marek, Vilém Šmída, Josef Tošovský, Jaroslav Franc, sedláři Richard Hofman, Jan Sobotka, sklenáři Josef Aubrecht (Oubrecht), Jan Smolík, obchody smíšeným zbožím Josef Bašek, Karel Falta, Adolf Hofman, František Hofman, František Popp, Marie Ryšavá, Jan Samek, Albín Vanžura, Vilém Zohorna, výrobce sodové vody Josef Flek - náj. Vilém Stejskal, sochař Josef Holanec, dřevosoustružník Rudolf Pekař, obchody střižním zbožím J. Aubrecht (Oubrecht), Josef Danzer, Jaroslav Hájek, Otto Kolliner, J. Louda, František Popp, obchodník Konala se poslední valná hromada tělocvičné jednoty Sokol Opočno před jejím rozpuštěním. Činnost tělocvičné jednoty Sokol Opočno byla zastavena. Rozhodnutím říšského protektora zrušena v Opočně expozitura okresního úřadu. Byla rozpuštěna Česká obec sokolská. Z kamenného památníku na bývalé Sokolské zahradě musel být odstraněn bronzový reliéf prof. Phil. Dr. Miroslava Tyrše. Pro sešlost byl natrvalo odstraněn velký dřevěný kříž, stojící od roku 1677 před kapucínským konventem na dnešním Kupkově náměstí - od těch dob často obnovovaný.

Byl odstaven jediný zbývající z parních vozů řady M 124.0 - M 124.002 (dříve označený 1.002), který od roku 1910 zajišťoval dopravu na železniční trati Opočno - Dobruška (do roku 1938 veden ve stavu výtopny Meziměstí, po záboru pohraničí ve výtopně Choceň). Společně s vozem M124.001 (ex 1.001; ve stavu výtopny Meziměstí od roku 1923, od 1938 ve výtopně Choceň), předaným v roce 1939 do Kutné Hory, byly v Opočně přezdívány „Drkotálek“ nebo - podle velkých bílých písmen Z a P, označujících zadní a přední část zeleně lakovaného vozu – 1941 „Zelený Pepík“. Vůz M124.001 je dnes součástí sbírek Národního technického muzea v Praze na Letné. 1941 V autentickém stavu, který odpovídal vyřazení z provozu, byl až do roku 2005 vystaven v dopravní hale muzea.

9. dubna 26. května 9. června

1941 V Dobrušské ulici byl dostavěn a předán svému účelu činžovní dům s 25 byty, původně čp. 520; v roce 1986 přečíslovaný na čp. 622 a 623. 1946 V opočenské nemocnici bylo zřízeno interní oddělení; jeho prvním primářem se stal MUDr. Jaroslav Vanický. 1946 Vladimír Endt rezignoval na místo předsedy Národního výboru. Jeho nástupcem se stal Stanislav Baše (1905-1988). V Opočně se konaly volby s tímto výsledkem: komunisté 645 hlasů (42 %), národní socialisté 418 hlasů (27 %), sociální demokraté 242 hlasy 1946 (16 %) a lidovci 232 hlasy (15 %). Na Sokolské zahradě byl znovu odhalen památník prof. Phil. Dr. Miroslava Tyrše s novou plaketou a s deskou se jmény místních sokolů obětí 1946 okupace.

80 75 75 75 75 75

75 75 75 70 70 70 70

16. července 11. srpna 1. září 1. září 16. října 21. listopadu 10. ledna 15. února

1946 1946 1946 1946 1946 1946 1946 1951 1951

28. února 1. května

1951 1951

1. července 1. července 2. července 1. září

1951 1951 1951 1951

14. prosince

1951

21. února 1. července

1951 1951 1951 1951 1956 1956

19. listopadu

1961 1961 1961 1961 1966

7. srpna

1971

26. září 17. listopadu

1971 1971 1971

4. ledna 1. února 1. září 10. září

1976 1976 1976 1976

1. října

1976

Konala se ustavující schůze nového Místního národního výboru; jeho předsedou se stal Stanislav Baše. V Opočně se konala zemědělská konference. Na základě příkazu Ministerstva výživy ze 4. června 1946 město Opočno převzalo dvůr Podzámčí a rybniční hospodářství. Ředitelem Městské hudební školy Františka Zdeňka Skuherského se stal Josef Vedlich. Požár v truhlářské dílně Karla Vojtíška (Kodymova ulice čp. 17) uhasili opočenští hasiči. Lesy převzaty z národní správy a vytvořena Správa státních lesů v Opočně - jejím vedoucím ustanoven Hugo Konias. Opočno bylo začleněno do politického okresu Nové Město nad Metují. Místní národní výbor v Opočně zreorganizoval požární sbor místní jednotu Československé požární ochrany. Byla postátněna veterinární služba. V Opočně založen Výzkumný ústav pro pěstování lesů, semenářství a školkařství. Byl umístěn v budově bývalého úředního domu a soudu čp. 2 na Trčkově náměstí. Továrna na hospodářské stroje, dříve Václav Zima se stala součástí národního podniku Automatické stavy n. p. Týniště nad Orlicí. Znárodněný závod Automatické stavy n. p. Týniště (původně továrna V. Zima) byl přičleněn k národnímu podniku Továrny obráběcích strojů Dobruška (TOS) jako TOS Opočno. Hospodářské stroje se v závodě nevyráběly již od roku 1949. Opočenská mlékárna znárodněna a převedena do národního podniku Průmysl mléčné výživy. Zrušena pošta v Podzámčí. Hudební škola Františka Zdeňka Skuherského byla zestátněna. Do kapucínského konventu („kláštera“) na dnešním Kupkové náměstí byl přemístěn Ústav sociální péče z Hradce Králové, založený roku 1928 z odkazu Růženy Sobotové a Dr. Jana Soboty jako Svatojánský ústav pro hluchoněmé a slabomyslné ženy. V Opočně zpočátku o chovanky pečovaly řádové sestry, postupně nahrazované zdravotnickým personálem - roku 1982 odešla poslední z nich. V rámci zestátnění zdravotnictví byl vytvořen Okresní ústav národního zdraví (OÚNZ) se sídlem v Opočně, jehož ředitelem se stal MUDr. Milan Kapucián. Součástí OÚNZ byla i opočenská nemocnice. V Jednotné tělovýchovné organizaci Sokol zahájil činnost odbor košíkové. Závodní sokolská jednota Strojosvit přejmenována na Závodní sokolskou jednotu TOS. Z prameniště Legon byla zřízena přípojka vodovodu do Dobrušky. Sloučením DSO Slovan a DSO Slavoj se ustavila tělovýchovná jednota SpartakTOS Opočnojako jediná sportovní organizace. Při opočenské nemocnici bylo zřízeno infekční oddělení. Jeho prvním primářem byl jmenován MUDr. Miroslav Beščec. Rozhodnutím rady Východočeského Krajského národního výboru v Hradci Králové se Místní národní výbor (MNV) v Opočně stal Městským národním výborem (MěstNV). Sloučila se jednotná zemědělská družstva v Opočně a v Čánce. JZD Pokrok, jak bylo spojené JZD nazváno, mělo sídlo v Čánce. Při požáru domu na Stráni úspěšně zasahovali opočenští požárníci. Podle sčítání lidu mělo Opočno 2648 obyvatel, Čánka 284 obyvatele a Dobříkovec 71 obyvatele. V Opočně, včetně Čánky a Dobříkovce, bylo 588 domů. Byl ustaven Městský stavební podnik v Opočně. V parku pod opočenským zámkem zdokumentoval dr. Zbyněk Likovský na jediné nevelké plodnici choroše šupinatého (Polyporellus squamosus) význačný výskyt brouků -celkem 1698 exemplářů. Ministr kultury ČSR dr. Miroslav Brůžek, CSc. navštívil výstavu ke 100. výročí narození Františka Kupky, která se konala v zámeckém letohrádku. Konaly se volby do zastupitelských orgánů; předsedou Městského národního výboru v Opočně se stal František Landa. V Opočně natáčel režisér Antonín Moskalyk (1930-2006) televizní film „Babička“. Ing. Václav Jirkovský (1914-2003) odešel z místa ředitele Lesního závodu Opočno do důchodu. Od roku 1970 stál v čele Městského výboru Komunistické strany Československa a bylo mu propůjčeno vyznamenání „Za vynikající práci“. Novým ředitelem Lesního závodu Opočno byl jmenován Ing. Stanislav Mach z Hradce Králové. Dokončena přístavba jeslí. Na interním oddělení opočenské nemocnice otevřena Jednotka intenzivní péče (JIP). Ve věku 53 let t Josef Netík mladší, bývalý předseda Městského národního výboru. První ženou - primářkou nemocnice v Opočně se stala MUDr. Iva Křenová z Hradce Králové, která v této funkci na dětském oddělení vystřídala MUDr. Otakara Karbana.

70 70 70 70 70 70 70 65 65 65 65 65 65 65 65

65 65 65 65 65 60 60 55 55 55 55 50 45 45 45 45

40 40 40 40 40

22. a 23. října 17. listopadu

1976 1976 1976 1976

1. května 21. - 28. května 31. května

1981 1981 1981

5. a 6. června

1981

7. června

1981

20. června 25. června 17. - 21. července

1981 1981 1981

1. září

1981

27. října

1981

19. prosince

1981 1981 1981 1981

1. ledna

1986 1986

23. - 24. května 17. června

1986 1986

1986

Konaly se volby do zastupitelských sborů všech stupňů. V Opočně se voleb, které proběhly ve vstupní hale zámku, zúčastnily 2592 osoby zapsané ve voličských seznamech (99,81 %), pouze 5 ze zapsaných nevolilo. Celé Opočno vědělo, kdo to byli - patřil mezi ně kupř. hodinář Jaroslav Fábera. Jako obvykle se většinou volilo „manifestačně“ - tak se říkalo tomu, když kandidátky nebyly do obálky vkládány za plentou, ale před zraky a tudíž za dozoru volební komise. Městský rozhlas pravidelně hlásil, kolik občanů odvolilo - kupř. v první den voleb, v pátek v 17 hodin to bylo již 55 % zapsaných voličů. Pro 40 kandidátů Národní fronty hlasovalo 2570 voličů (99,65 %) - v takovýchto „volbách“ byli samozřejmě, jak to bylo obvyklé, zvoleni všichni navržení. Na ustavující schůzi byl předsedou Městského národního výboru zvolen František Landa (nar. 1954). Vopočenské nemocnici bylo zřízeno samostatné rentgenologické oddělení; jeho prvním primářem se stal MUDr. Tomáš Karban. Byla dokončena stavba úpravny vody na Broumaru. Městským národním výborem bylo prvním číslem zahájeno vydávání měsíčníku Kulturní kalendář Opočno, v roce 1984 přejmenovaného na Opočenský zpravodaj. Malá dechová hudba Opočenka uskutečnila zájezd do Belgie. Na zámeckém nádvoří v Opočně byl uspořádán XI. ročník Festivalu dechových hudeb okresu Rychnov nad Kněžnou. V celém státě se konaly volby do zastupitelských orgánů, tj. v Opočně do Krajského národního výboru, Okresního národního výboru a Městského národního výboru. Do seznamu voličů bylo do volebních seznamů zapsáno 2661 osob; k volbám se jich dostavilo 2658 (99,9 %). Pro navržené kandidáty bylo odevzdáno 2638 hlasů (99,3 %). Okresní kulturní středisko v Rychnově nad Kněžnou spolu s opočenským Jednotným závodním klubem pracujících uspořádalo v Opočně Přehlídku mládežnických dechových orchestrů Východočeského kraje. Zemřel František Brandejs (nar. 1906 v Houdkovicích), bývalý ředitel škol v Opočně, pracovník Městského národního výboru a velitel Požárního sboru v Opočně. Na ustavující schůzi nově zvoleného Městského národního výboru byl jeho předsedou zvolen Jindřich Cita (1939-2000). Velká dechová hudba Opočno na svém úspěšném zájezdu do Rakouska koncertovala v Summerau, Kleinarlu a ve Vídni. Bylo zahájeno vyučování v bývalém hostinci Na Balkáně u opočenského nádraží ČSD. Po zrušení pohostinského podniku byly jeho prostory upraveny pro potřeby Středního odborného učiliště potravinářského. Pro havarijní stav komínů a elektroinstalace byl uzavřen Kodymův národní dům. Tehdejší majitel domu, Závodní výbor ROH (Revoluční odborové hnutí) národního podniku Tesla Rožnov, závod Opočno, ihned zahájil jednání s projekční kanceláří Stavoprojekt Hradec Králové o vypracování projektu na stavební úpravy a opravy. Jeho vypracováním byli pověřeni Ing. arch. Jan Bahník a Ing. arch. Alexandr Pur. Po generální přestavbě byla otevřena nově zřízená společenská místnost v požární zbrojnici na Štefance. Vzhledem k tomu, že Kodymův národní dům byl uzavřen a v hotelu Holub byly od 1. prosince 1981 prováděny stavební úpravy, sloužila tato místnost dočasně jako jediný společenský sál v Opočně. V nemocnici byl postaven samostatný radiodiagnostický pavilon. Při Středním odborném učilišti zemědělském otevřena nově vybudovaná sportovní hala s příslušenstvím. Tělovýchovná jednota Spartak Tesla Opočno založila horolezecký oddíl. Zemřel PhDr. Erik Bouza (nar. 21. března 1926 v Úpici), historik, archivář, vedoucí Státního okresního archivu v Náchodě. Do Opočna se přistěhoval v roce 1954, zajímal se o jeho historii a sepsal o ní řadu pojednání. Před volbami došlo ke změně popisných čísel některých domů. Dům čp. 500 na nároží ulic Tyršovy a Pitkovy dostal čp. 620 a 621, dům čp. 520 v dnešní Dobrušské ulici byl přečíslován na čp. 622 a 623. Konaly se poslední volby v socialistickém Československu - do národních výborů všech stupňů, do Federálního shromáždění a do Národní rady České socialistické republiky. V Opočně bylo do Městského národního výboru zvoleno 50 poslanců. Proběhlo první zasedání novězvoleného Městského národního výboru v Opočně. Jeho předsedou byl zvolen Jindřich Cita. V minulosti byly zrušeny téměř všechny školy v okolních obcích s výjimkou Přepych, takže do Opočna dojížděly školní děti z Trnova, Semechnic, Mokrého, Čánky, Dobříkovce a Záhornice. V tomto roce měla Základní škola Opočno ve 4 školních budovách (na Trčkově náměstí čp. 4 a 11, na dnešním Kupkově náměstí čp. 134 a v Nádražní ulici čp. 313, celkem 23 třídy. Navštěvovalo ji 630 žáků, přitom dvě třídy denně dojížděly do nevyužité budovy školy v Semechnicích.

V objektu Ústavu sociální péče pro mentálně postižené v bývalém kapucínském konventu („klášteře“) na dnešním Kupkově náměstí byla 1986 dokončena stavba dvou nových ubytovacích objektů, která probíhala od roku 1983. Kapacita ústavu se tím zvětšila na 101 - tedy o 60 míst.

40 40 40 40 35 35 35

35 35 35 35 35 35

35

35 35 35 35 30 30 30 30

30

30

1. ledna 18. ledna 26. ledna leden 14. února 27. února

březen 31. března 3. května 3. května 4. května 10. května 10. května

17. května

1986 Na dnešním Kupkově náměstí byla dokončena generální oprava a úprava všech komunikací Místní organizace Českého zahrádkářského svazu dokončila hlavní práce při adaptaci budovy čp. 345 v Podzámčí a zahájila zkušební provoz 1986 tam zřízené moštárny. 1986 V areálu Východočeských drůbežářských závodů v Lišťovině u Vodětína byla dokončena výstavba nových výrobních hal. Rtuťové výbojky veřejného osvětlení byly nahrazeny energeticky výhodnějšími výbojkami sodíkovými - nejdříve v ulici Nádražní, na 1986 dnešním Kupkově náměstí a v dnešní ulici Dobrušské. Byla opravena krytina a plášť budovy hřbitovní kaple Svatého Kříže. Také zvonice u bývalého hřbitovního kostela Nanebevzetí Panny Marie 1986 dostala novou šindelovou krytinu. 1986 Byla opravena v listopadu 1984 silnouvichřicí poškozená socha sv. Jana Nepomuckého z orku 1729 na Trčkově náměstí. 1986 A areálu nemocnice byla zahájena výstavba nové márnice. Stará márnice bude sloužit jako nemocniční kaple pro všechny církve. 1986 V Mírové ulici byla dokončena výstavba 68 nových bytových jednotek. 1986 Na nádraží ČSD byla prodloužena vykládková kolej. 1991 K tomuto dni se opočenský závod podniku Tesla Rožnov stal akciovou společností Novex. 1991 Opočenští hasiči likvidovali požár stromu v zámeckém parku, založený školními dětmi. 1991 Zemřel ZdeněkVolhejn, poslední opočenský kominík. 1991 V kontingentu československé armády, který se podílel na válce v Perském zálivu, byl také Pavel Vymetálek z Opočna. 1991 Městské zastupitelstvo jednalo o sousoší Sbratření na Kupkově náměstí, které připomíná dobu totality a kolektivizaci zemědělství. Na Kupkově náměstí přistál poprvé v Opočně vrtulník sanitní služby z Hradce Králové, aby na popáleninové oddělení v pražské Fakultní 1991 nemocnici Královské Vinohrady přepravil vážně opařené, asi tříleté dítě. Ing. Rostislav Všetečka, zástupce starosty, odešel z městského zastupitelstva. Vzhledem k tomu, že ve volbách byl zvolen jako jediný kandidující nezávislý, nemohl na jeho místo nastoupit nikdo jiný. Pro finanční náročnostdoplňovacích voleb bylo navrženo, aby městské 1991 zastupitelstvo pokračovalo v tomto funkčním období v počtu čtrnácti členů. 1991 Svou činnost ukončila jediná opravna obuvi v Opočně, kterou provozovali manželé Václav Trnovský (1904-1998) a Božena Trnovská. 1991 Ve věku 88 let v Opočně zemřel Rostislav Peška, brněnský rodák, polesný, který se zabýval historií Opočna (čti o něm k roku 1903). Opočenští hasiči na slavnostní schůzi vzpomněli 115. výročí založení hasičského sboru v Opočně; k tomuto výročí při této příležitosti 1991 uspořádali výstavku v hasičské zbrojnici na Štefance. 1991 Na hřišti v Lišťovině proběhla okresní soutěž v požárním útoku. V Opočně na Kupkově náměstí byl cíl jedné z rychlostních prémií kdysi populárního cyklistického Závodu míru. Peloton závodníků 1991 pokračoval přes Dobrušku směrem na Nový Hrádek a dále do Krkonoš. Ředitelství opočenské nemocnice povolilo každodenní návštěvy nemocných, bez dříve přísně kontrolovaného přezouvání či užívání návleků. 1991 Dříve byla návštěvní doba omezena jen na určité odpolední hodiny. V zámecké obrazárně vystoupil švýcarský fagotista Stephan Baumgartner, na klavír jej doprovázel český pianista Stanislav Bogunia, Koncert slovem doprovázel opočenský rodák, hudební skladatel Luboš Sluka. Stephan Baumgartner hovoří obstojně česky; na svých koncertech po 1991 Evropě hraje také Slukovy skladby.

23. května

1991

1. června červen 26. června 30. června

1991 1991 1991 1991

červen - červenec polovina roku 6. července

1991 1991 1991

Na veřejném zasedání městského zastupitelstva bylo rozhodnuto nevypisovat nové doplňovací volby za zástupce starosty Ing. Rostislava Všetečku, a pro toto volební období, tj. do roku 1994, ponechat zastupitelstvo jen čtrnáctičlenné. Zástupcem starosty se stal Zdeněk Filip. U příležitosti 50. výročí založení soukromé hudební školy, jež se později stala městským zařízením - Městskou hudební školou Františka Zdeňka Skuherského (dnes Základní umělecká škola Františka Zdeňka Skuherského) byl uspořádán koncert absolventů. Vystoupili především ti, kteří si hudbu zvolili za své životní povolání. Bylo zrušeno Okresní veterinární středisko v Opočně, jež dlouhá léta sídlilo v areálu bývalých městských jatek na Bělidle (čp. 311). Zemřel Stanislav Štučka, poslední opočenský holič. Byl zrušen Okresní podnik bytového hospodářství v Rychnově nad Kněžnou; správa budov byla převedena na obce. Václav Novotný, který před léty emigroval do Kolumbie, a jeho bratr Josef Novotný (vnukové bývalého opočenského pekařeVáclava Urbana) založili v Zámecké ulici čp. 256 firmu Café Urban. V prostorách bývalé pekárny plánovali pražírnu kávy, malou kavárničku, prodejnu kávy a dovážených květin. Šířily se zprávy o tom, že pro vysokou ztrátovost bude uzavřena železniční trať z Opočna do Dobrušky. Opočno navštívilo několik občanů nizozemského města Gieten; tím byl položen základ k později uzavřené družbě obou měst.

30 30 30 30 30 30 30 30 30 25 25 25 25 25 25

25 25 25 25 25 25 25

25

25

25 25 25 25

25 25 25

8. července

červenec

1. srpna 4. srpna 25. srpna 29. srpna druhé pololetí 4. září 7. září 2. října 8. -13. října

31. října 31. října 1. listopadu

1. listopadu 13. listopadu 2. prosince

6. prosince 9. prosince konec roku

26. ledna 28. ledna

1991 Firma Oremus zahájila prodej v drogerii „U Zilvarů“. V bývalé Špůrově cukrárně na Kupkově náměstí čp. 129 byla otevřena prodejna drogistického zboží a textilu firmy PaP. Cukrárna byla přemístěna do dřívější trafiky v domě čp. 363 na Kupkově náměstí. Téměř současně byla otevřena v Kodymově ulici čp. 130 drogerie firmy 1991 Grisot. V Kupkově výstavní síni zámeckého letohrádku byla otevřena výstava děl opočenského rodáka, malíře světovéhojména, Františka Kupky kresby, grafiky i malby ze sbírek Národní galerie v Praze, dalších institucí i ze soukromých sbírek. Vernisáže se zúčastnila či výstavu, která 1991 trvala do 15. září 1991, navštívila řada významných hostí. 1991 O porcinkuli byla naposledy otevřena prodejna knih v Nádražní ulici čp. 242. Na zámeckém nádvoří se za účasti Královéhradeckých pozounérů uskutečnil vzpomínkový program ke 20. výročí zahájení kulturních pořadů, 1991 především koncertů v prostorách opočenského zámku. 1991 Opočenští hasiči zasahovali u požáru v Hradecké ulici čp. 202, u Zlatého potoka, který vznikl samovznícením sena. 1991 Pan Miloslav Vrátný otevřel nově vybudovaný hostinec MM Café a Pub v Charouzově ulici - tzv. Modrý domek. 1991 Opočenská nemocnice znovu otevřela gynekologicko-porodnické oddělení; jeho primářem se stal MUDr. Ivan Mrkáček. V nově otevřené opočenské porodnici se narodilo první dítě paní Zuzaně Zátorové z Českého Meziříčí. Novorozenec dostal od města Opočna 1991 stříbrnou pamětní minci a vkladní knížku. V přeplněném sále hotelu Holub na Kupkově náměstí se konala beseda s populárními televizními komentátory Janem Rosákem a Jiřím 1991 Vopršalem.

25

1991 I v tomto roce se konalo tradičnísetkání sokolníků z řady evropských zemí. Pro diváky byl 12. října uspořádán ukázkový lov u Vodětína. Na veřejném zasedání městského zastupitelstva bylo ukončeno výběrové řízení na stavební firmu, která by provedla generální opravu budovy Městského úřadu na Kupkově náměstí (čp. 247, bývalé Městské spořitelny, od roku 1950 sídla národního výboru). Byla vybrána firma Medis 1991 z Hradce Králové - ta se zavázala záměr realizovat do 31. srpna 1992 za necelých sedm milionů Kčs. 1991 Město Opočno převzalo do svého majetku les Lišťovinu výměry 8,73 ha. Po ukončení rekonstrukce, zahájené v roce 1985, byl po několika odkladech obnoven provoz Kodymova národního domu na Kupkově 1991 náměstí. Tělocvičná jednota Sokol Opočno koupila od podniku Restaurace a jídelny Kostelec nad Orlicí celé zařízení již dříve zlikvidovaného bufetu „Na náměstí“, jenž býval v domě čp. 247 na Kupkově náměstí. Přemístila je do Sokolského domu na Kupkově náměstí čp. 134 se záměrem 1991 po přestavbě budovy vybudovat a provozovat bufet s rychlým občerstvením. Firma Východočeské stavební památky Opočno (dříve Krajský podnik pro obnovu a údržbu památek) ukončila generální opravu pláště domu 1991 pošty v Nádražní ul. čp. 307 podle projektu firmy Partner Opočno. 1991 Firma Medis z Hradce Králové zahájila generální opravu budovy Městského úřadu na Kupkově náměstí. Za přítomnosti zástupců města, okresu a dalších institucí byl slavnostně otevřen hotel „Opočno“ za Kodymovým národním domem, vybudovaný mnohamilionovým nákladem z původně projektované a nedokončené ubytovny dělníků na pozemcích Sokolské zahrady. Tehdy firma Tesla Rožnov plánovala stavební rozšíření zdejšího závodu, které však nebylo realizováno. Rozestavěnou ubytovnu od ní koupila a na 1991 hotel přebudovala firma Dialog Praha. Opočenští hasiči zasahovali při rozsáhlém požáru haly drůbežárny v bývalé cihelně v Semechnicích; vzniklá škoda byla odhadnuta na 10 1991 milionů Kčs. Vznikl čtrnáctideník „Opočenské noviny“, který nahradil dosavadní měsíčník „Opočenský zpravodaj“ (původně Kulturní kalendář města 1991 Opočna) vycházející od roku 1981. Objekt bývalé Lomařské správy státních silnic v Nádražní ul. čp. 40 a 41 byl předán zdejší nemocnici v náhradu za objekty bývalé tovární 1991 firmy F. Dušek (DUO), jejichž vrácení v restitučním řízení žádají potomci bývalého majitele. Vzhledem k havarijnímu stavu střech bývalého farního kostela Nanebevzetí Panny Marie na starém hřbitově požádalo město Ministerstvo 1991 kultury o finanční dotaci, aby mohly být provedeny alespoň nejnutnější opravy. V tomto roce požádali Jeronym Medard Alexandr, osmý kníže ColloredoMannsfeld a Kristina Colloredo-Mannsfeldová o navrácení 1991 veškerého majetku, který byl v roce 1942 na návrh Gestapa jejich rodu zabaven nacistickou okupační správou. 1991 Opočno mělo 569 domů, z toho 529 trvale obydlených; žilo zde 3044 obyvatel, z toho v Podzámčí 86. 1996 Do 1. třídy základní školy se přihlásilo k zápisu jen 31 dítě, což je dlouhodobě nejnižší počet. 1996 Divadelní soubor Veselá kupa opočenských skautek sehrál na jevišti Kodymova národního domu hru „Královská pohádka“.

25

25

25 25 25 25 25 25 25 25

25 25 25

25 25 25

25 25 25 25 25 25 25 20 20

1. února kolem 20. února 1. března 7. března 18. března 15. -17. dubna duben 6. května 21. května

31. května - 1. června 4. června 13. června 21. června 22. června 29. a 30. června 30. června 8. července červenec červenec

17. - 18. srpna 20. a 22. srpna 22. srpna 25. srpna 8. - 21. září 12. - 15. září 25. září 17. - 19. října říjen 15. - 16. listopadu 16. listopadu 22. - 23. listopadu

1996 V kavárně Kodymova národního domu se uskutečnila beseda „Nad kronikou města“. Napadly spousty sněhu, tvořily se vysoké závěje, ve kterých uvízla nejen auta, ale i těžké mechanismy na odklízení sněhu. Těžký mokrý sníh 1996 způsobil v lesích mnohé polomy. Sněhové přeháňky trvaly až do poloviny dubna. 1996 Opočenští hasiči úspěšně zasáhli při požáru pily ve Lhotce u Mokrého. 1996 V kavárně Kodymova národního domu proběhla další beseda „Nad kronikou města“. 1996 Na Kupkově náměstí bylo poraženo osm přestárlých jírovců maďalů. 1996 U příležitosti 45. výročí založení opočenské stanice výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti se konala vědecká konference. Opočenští hasiči opakovaně zasahovali při požárech lesa u Týniště nad Orlicí (9.), v Borohrádku (20.), u Vysokého Újezda a u Rašovic (21.) a 1996 v Kounově-Hlukách (22.) a také u požárů suché trávy v Ledcích (17.), Bolehošti (18.) a v Kounově (19.). 1996 Rada městského zastupitelstva rozhodla o podpisu smlouvy sVýchodočeskou plynárenskou akciovou společností o plynofikaci města. 1996 Hasiči z Opočna byli jedním ze sedmi sborů, které hasily rozsáhlý požár v Mokrém u Jánošů. Konaly se první parlamentní volby v České republice. V Opočně se volilo ve čtyřech volebních okrscích. Z 2515 voličů zapsaných ve volebních seznamech se k volbám dostavilo 81 %. Ti odevzdali 2037 platných hlasů: 606 pro Občanskou demokratickou stranu, 465 pro Českou stranu sociálně demokratickou, 254 hlasy pro Křesťansko-demokratickou unii - Českou stranu lidovou, 217 hlasů pro Komunistickou stranu Čech a Moravy, 125 hlasů pro Sdružení pro republiku - Republikánskou stranu, 101 hlas pro Občanskou demokratickou alianci, 64 1996 hlasy pro stranu Důchodci za životní jistoty a 151 hlas pro dalších sedm stran. 1996 V prostorách rekonstruovaného domu čp. 9 na Trčkově náměstí otevřel Jan Dolek hostinec „Na podloubí“. Knihkupectví Kopecká-Černá na Kupkově náměstí čp. 363 uspořádalo autogramiádu Miroslava Zounara, rodáka z nedaleké Osečnice, 1996 známého televizního a filmového herce. Kulturní středisko Kodymova národního domu pořádalo v Mariánském kostelíku koncert pěveckých sborů z Rychnova nad Kněžnou 1996 Dobrušky a Opočna. 1996 Konečně přišel déšť - od počátku května totiž nepršelo. Česká gymnastická federace pořádala v tělocvičně Odborného zemědělského učiliště Mistrovství republiky v gymnastice. Účastnili se 92 1996 cvičenci v deseti disciplinách - mezi nimi řada reprezentantů České republiky a dva olympionici: Gabriela Krčmářová a Jiří Fiřt. Byl ukončen provoz skládky komunálního odpadu „V třešinkách“ u Vodětína; ta bude rekultivovaná. Firma Rund, která svoz odpadů v 1996 Opočněprovádí, je bude od července odvážet na skládku v bývalé cihelně v Křovicích. V Opočně byly bouří s kroupami a silným větrem na více místech poškozeny střechy a elektrické vedení; napršelo asi 100 mm vody. Byl to 1996 zlom ve vývoji počasí, léto bylo deštivé, což znesnadňovalo sklizeň obilí a vedlo k neúrodě brambor. V Opočně byla založena společnost Alkava, pražírna a velkoobchod kávou, v čele s ředitelem Alešem Bendou. Nahrazuje tak zkrachovanou 1996 firmu Café Urban, jejíž spolumajitel Václav Novotný se pro dluhy odstěhoval do Kolumbie. 1996 Místní středisko Junáka opět pořádalo letní tábory - dívčí a chlapecký - v údolí řeky nedaleko od Police nad Metují. Zdejší Sbor dobrovolných hasičů uspořádal po oba dny na Kupkově náměstí -jako připomínku 120. výročí založení - výstavu hasičské techniky se startem horkovzdušného balónu přímo z plochy náměstí; druhý den se navíc konala v Kodymově národním domě výstava 1996 dokumentů sboru. V pořadu Seniorklub vysílala Česká televize relaci z Opočna s debatou nad městskou kronikou, ve které vystoupil kronikář města Václav 1996 Rathouský. 1996 Zatímco u Jordánku neskápla ani kapka deště, na Broumaru byla průtrž mračen. 1996 U zámeckého letohrádku se konal koncert Pražského studentského orchestru, kterým se uzavřelo jeho soustředění v Opočně. 1996 Opočno hostilo letní tábor hnutí Brontosaurus, jehož účastníci odvedli řadu užitečných prací. V Kodymově národním domě v Opočně se konal kongres psychoanalytiků. Účastnilo se jej asi sto odborníků nejen z České republiky, ale i z 1996 dalších států Evropy. 1996 V opočenském zámku byla slavnostně reinstalována kopie obrazu „Dvanáctiletý Ježíš v chrámu“ podle předlohy Hieronyma Bosche. 1996 29. setkání sokolníků v Opočně se zúčastnili pozorovatelé ze Spojených států, Kanady a Spojeného království. 1996 Střecha hřbitovní kaple Svatého Kříže byla pokryta měděným plechem. Konalo se I. kolo voleb do Senátu. V Opočně se jich zúčastnilo 43,17 % zapsaných voličů. Nejvíce hlasů obdrželi Josef Ježek ze Sedloňova 1996 (Občanská demokratická strana) a MVDr. František Bartoš z Rychnova nad Kněžnou (Česká strana lidová). 1996 Ing. Jaromír Talíř, ministr kultury, navštívil zdejší zámek. 1996 Konalo se II. kolo voleb do Senátu - v nich zvítězil MVDr. František Bartoš z Rychnova nad Kněžnou.

20 20 20 20 20 20 20 20 20

20 20 20 20 20 20 20 20 20 20

20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20

29. listopadu 6. prosince 16. prosince 22. prosince

1996 1996 1996 1996

Komise ve složení MUDr. Jiří Šmejda (ředitel Opočenské nemocniční a. s.), Zdeněk Filip (starosta města) a Václav Rathouský (finanční hospodář) rozhodla o likvidaci Nadace Františka Aloise Skuherského s tím, aby zůstatek nadačního jmění byl převeden na účet nemocnice. Vedlo k tomu rozhodnutí vlády s vyhlášením pro tuto nadaci nesplnitelných podmínek. Na přeplněném Kupkově náměstí se konalo slavnostní rozsvícení vánočního stromu s ohňostrojem a příjezd Mikuláše a čertů. Zasedání městského zastupitelstva konstatovalo, že o koupi bytů od města má zájem 130 občanů, kteří v nich nyní bydlí. V posledním čtvrtstoletí nejchladnější 22. prosinec: -10 °C. .

20 20 20