MĚSTSKÝ ÚŘAD NÝŘANY ODBOR ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ

ÚZEMNÍ PLÁN

ÚLICE

POŘIZOVATEL:

MĚSTSKÝ ÚŘAD NÝŘANY ODBOR ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ ZPRACOVATEL:

IVAN PLICKA STUDIO s.r.o.

ČERVENEC 2015

1

AUTORISACE Pořizovatel:

Městský úřad Nýřany Odbor územního plánování

Zpracovatel:

IVAN PLICKA STUDIO s.r.o.

Urbanistická část a koordinace:

Ing. arch. Ivan Plicka

Koncepce uspořádání krajiny:

Ing. Jan Dřevíkovský

Dopravní infrastruktura:

Ing. Václav Pivoňka

Technická infrastruktura

ONEGAST spol. s r.o. Ing. Jan Císař, Ing. Zdeněk Rauš

Vyhodnocení ZPF / PUPFL:

Ing. Jan Dřevíkovský

AUTORISACE:

3

OBSAH TEXTOVÁ ČÁST –NÁVRH A B

Vymezení zastavěného území Základní koncepce rozvoje území obce

6 6

C

Urbanistická koncepce

6

Koncepce veřejné infrastruktury

9

D E F

G H I J K L

M

N O P

Základní koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot Urbanistická koncepce, včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně Koncepce veřejné infrastruktury, včetně podmínek pro její umisťování

Koncepce uspořádání krajiny

13

Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití

16

Vymezení veřejně prospěšných staveb

23

Vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejných prostranství

23

Stanovení kompenzačních opatření

23

Vymezení ploch a koridorů územních rezerv

24

Vymezení ploch, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno dohodou o parcelaci Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie

24

Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno vydáním regulačního plánu

24

Stanovení pořadí změn v území (etapizace) Vymezení architektonicky nebo urbanisticky významných staveb, pro které může vypracovávat architektonickou část projektové dokumentace jen autorizovaný architekt Údaje o územním plánu

24 25

Koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochrana před povodněmi, rekreace, dobývání ložisek nerostných surovin Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením převažujícího účelu využití (hlavní využití,) pokud je možné jej stanovit, přípustného využití, nepřípustného využití (včetně stanovení, ve kterých plochách je vyloučeno umísťování staveb, zařízení a jiných opatření pro účely uvedené v §18, odst.5 stavebního zákona), popřípadě stanovení podmíněně přípustného využití těchto ploch a stanovení podmínek prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu (například výškové regulace zástavby, charakteru a struktury zástavby, stanovení rozmezí výměry pro vymezování stavebních pozemků a intenzity jejich využití) Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům vyvlastnit, případně pro které lze uplatnit předkupní právo Vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejných prostranství, pro které lze uplatnit předkupní právo, s uvedením v čí prospěch je předkupní právo zřizováno, parcelních čísel pozemků, názvu katastrálního území a případně dalších údajů podle §5 odst.1 katastrálního zákona Stanovení kompenzačních opatření podle §50 odst.6 stavebního zákona Vymezení ploch a koridorů územních rezerv a stanovení možného budoucího využití, včetně podmínek pro jeho prověření

Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie, stanovení podmínek pro její pořízení a přiměřené lhůty pro vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti

Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno vydáním regulačního plánu, zadání regulačního plánu v rozsahu podle přílohy č.9 vyhlášky č.458/2012Sb., v platném znění, stanovení, zda se bude jednat o regulační plán z podnětu nebo na žádost, a u regulačního plánu z podnětu stanovení přiměřené lhůty pro jeho vydání)

Údaje o počtu listů územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části

4

24

25

GRAFICKÁ ČÁST – NÁVRH 1 2 3 4

Výkres základního členění území 1 : 5 000 Hlavní výkres 1 : 5 000 Hlavní výkres - technická infrastruktura 1 : 5 000 Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací 1 : 5 000

TEXTOVÁ ČÁST – ODŮVODNĚNÍ A B C D E F G H I J K L M N O P

Postup pořízení územního plánu Soulad návrhu územního plánu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem Soulad s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot území a požadavky na ochranu nezastavěného území Soulad s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů Soulad s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů Zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území obsahující základní informace o výsledcích tohoto vyhodnocení včetně výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí Stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. 5 SZ Sdělení, jak bylo stanovisko podle § 50 odst. 5 SZ zohledněno, s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly Komplexní zdůvodnění přijatého řešení Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších územních vztahů Vyhodnocení splnění požadavků zadání Vyhodnocení souladu s pokyny pro zpracování návrhu územního plánu Výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje (§ 43 odst. 1 SZ), s odůvodněním potřeby jejich vymezení Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Rozhodnutí o námitkách včetně samostatného odůvodnění Vyhodnocení připomínek

GRAFICKÁ ČÁST – ODŮVODNĚNÍ 1 2 3

Koordinační výkres 1 : 5 000 Výkres širších vztahů 1 : 50 000 Výkres předpokládaných záborů ZPF a PUPFL 1 : 5 000

5

26 26 27 28 28 29 29 29 29 44 45 45 45 45 54 54

A

VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ

V grafické části územního plánu Úlice – Výkres základního členění území, Hlavní výkres - je vymezena hranice zastavěného území obce (ke dni 30. 6. 2015).

B ZÁKLADNÍ KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ Základní koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot

Řešeným územím územního plánu je správní území obce Úlice, sestávající z katastrálního území Hracholusky nade Mží (se sídlem Hracholusky), katastrálního území Kníje (se sídlem Kníje) a katastrálního území Úlice (se sídly Jezná, Nová Jezná a Úlice).

ZÁKLADNÍ KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ ZÁKLADNÍ KONCEPCE OCHRANY A ROZVOJE JEHO HODNOT Hlavními zásadami koncepce rozvoje řešeného území jsou: důsledná obnova a udržení kvality původní, historické urbanistické struktury jednotlivých sídel i jedinečného charakteru volné krajiny; logické doplnění a zahuštění stávající struktury zástavby jednotlivých sídel novými rozvojovými lokalitami, vycházejícími z historického prostorového a funkčního uspořádání území; důsledná ochrana volné krajiny, v níž nebudou vznikat nové samoty, či nová ohniska osídlení (stávající samoty budou rozvíjeny pouze v rozsahu zastavěného území ve stavu ke dni 30. 6. 2015). Územní plán považuje stávající plochy občanské vybavenosti za plošně stabilizované a vyhovující. Koncepce dopravní a technické infrastruktury vychází z dnešního stavu, potřeb zastavěného území a nároků nově vymezených rozvojových lokalit s cílem zajistit uspokojivý standard všem uživatelům řešeného území. V řešeném území nebudou povolovány fotovoltaické elektrárny a větrné elektrárny; umístění fotovoltaických panelů je možné pouze na střechy objektů v plochách smíšených obytných, v plochách občanského vybavení a v plochách výrobních. Jednotlivá sídla budou rozvíjena jako samostatná, s respektem ke kvalitám přírodního prostředí, jež je obklopuje; při rozvoji sídel bude respektován charakteristický krajinný ráz řešeného území.

C

URBANISTICKÁ KONCEPCE

Urbanistická koncepce, včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně

URBANISTICKÁ KONCEPCE Územní plán potvrzuje stávající rozvojové tendence a vymezuje nové rozvojové plochy – pro výstavbu rodinných domů a pro výstavbu rekreačních objektů (chat). HRACHOLUSKY Územní plán navrhuje východně a západně od obce doplnění stávající struktury obce (zastavěného území) o dvě rozvojové lokality pro výstavbu rodinných domů – lokality BV9 a BV10. Územní plán

6

navrhuje další rozvoj individuální rekreační zástavby (chat) - jako doplnění stávajících ploch pro individuální rekreaci – lokalita IR1. Územní plán navrhuje konverzi stávajícího areálu Armády ČR pro účely občanského vybavení – lokalita VV1. KNÍJE Územní plán nepředpokládá nové zastavitelné plochy v obci Kníje. JEZNÁ Územní plán navrhuje jižně od obce doplnění stávající struktury obce (zastavěného území) o dvě rozvojové lokality pro výstavbu rodinných domů – lokality BV7 a BV8. NOVÁ JEZNÁ Územní plán navrhuje ve vazbě na sousední správní území obce Plešnice doplnění stávající struktury obce (zastavěného území) o lokalitu BV11 a v návaznosti na stávající cestní síť rozšíření místní komunikace (DI1) ÚLICE Územní plán navrhuje rozvojové lokality pro výstavbu rodinných domů, jež vyplňují proluky ve stávající struktuře obce (zastavěném území) – lokality BV1, BV3, BV4, BV5 a BV6. Při jižním okraji zastavěného území obce navrhuje územní plán hlavní rozvojovou lokalitu pro výstavbu rodinných domů – lokalitu BV2. Územní plán navrhuje rozvoj stávající plochy letiště – lokalita DI2. Územní plán navrhuje rekultivaci plochy těžební – lokalita PP1. Nová zástavba bude přiměřeně odpovídat charakteru stávající zástavby, jejímu prostorovému a funkčnímu uspořádání a historickému vývoji. Rozvoj zástavby obce bude respektovat charakteristický ráz krajiny, jedinečnou polohu jednotlivých sídel v ní a stávající obraz sídel v krajině; nová zástavba musí být uspokojivě zapojena do struktury obce. Nezastavěné území je tvořeno přírodními plochami, jejichž jedinečný krajinný ráz bude jednoznačně respektován. V nezastavitelném území nebudou zakládány nové rozvojové lokality, ani zvětšován rozsah stávajících samot. Důsledně bude toto území chráněno před dopady rekreace, přípustná je krátkodobá rekreace, využívající cyklistické a turistické trasy. Výstavba fotovoltaických elektráren a větrných elektráren je v tomto území nepřípustná. Nové stavby dopravní a technické infrastruktury nesmí narušit stávající charakter tohoto území. V nezastavěném území lze v souladu s jeho charakterem umisťovat stavby, zařízení a jiná opatření pouze pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu nerostů, pro ochranu přírody a krajiny, pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a dále taková technická opatření a stavby, které zlepší podmínky jeho využití pro účely rekreace a cestovního ruchu, například cyklistické stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra. Veškeré tyto stavby není možno umisťovat v plochách přírodních; v plochách zemědělských a v plochách lesních lze umisťovat pouze nezbytné liniové stavby a stavby, zařízení a jiná opatření s nimi nezbytně související; v případě staveb, zařízení a jiných opatření pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu nerostů, pro ochranu přírody a krajiny, hygienických zařízení, ekologických a informačních center se může jednat pouze o stavby, zařízení a jiné opatření v nezbytně nutném rozsahu, jinak musí být umisťována v jiných funkčně odpovídajících plochách.

7

Pro následující plochy (viz vyznačení ve Výkresu základního členění území) je rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie: - BV1; - BV2; - BV7; - BV9; - BV10; - VV1; - IR1; - PP1. Pro následující plochu (viz vyznačení ve Výkresu základního členění území) je rozhodování o změnách v území podmíněno uzavřením dohody o parcelaci: - BV5. Územní plán vymezuje stabilizované plochy a plochy změn; územní plán vymezuje plochy změn – plochy zastavitelné a plochy změn – plochy přestavby. PLOCHY ZASTAVITELNÉ: BV 1 BV 2 BV 3 BV 4 BV 5 BV 6 BV 7 BV 8 BV 9 BV 10 BV 11 IR1 IR2 TI1 TI2 DI1 DI2

způsob využití plochy smíšené obytné – bydlení venkovské plochy smíšené obytné – bydlení venkovské plochy smíšené obytné – bydlení venkovské plochy smíšené obytné – bydlení venkovské plochy smíšené obytné – bydlení venkovské plochy smíšené obytné – bydlení venkovské plochy smíšené obytné – bydlení venkovské plochy smíšené obytné – bydlení venkovské plochy smíšené obytné – bydlení venkovské plochy smíšené obytné – bydlení venkovské plochy smíšené obytné – bydlení venkovské plochy rekreace – individuální a hromadná rekreace plochy rekreace – individuální a hromadná rekreace plochy technické infrastruktury plochy technické infrastruktury plochy dopravní infrastruktury plochy dopravní infrastruktury

poznámka územní studie územní studie dohoda o parcelaci územní studie územní studie územní studie územní studie

PLOCHY PŘESTAVBY: VV1 PP1

způsob využití plochy občanského vybavení – veřejné vybavení plochy přírodní

8

poznámka územní studie územní studie

Dopravní infrastruktura: Územní plán respektuje základní páteřní komunikační trasy správního území obce – průjezdní úsek silnice II/605 a navazující trasy silnic III. třídy – III/00525, III/18044a, III/18048, III/18049, III/19321 a považuje je územně za dlouhodobě stabilizované. Případné úpravy jejich trasy je možné očekávat pouze v návaznosti na případné významnější stavební počiny v území související s realizací nových rozvojových lokalit. Na trase silnice II/605 je třeba počítat s její postupnou úpravou pro vedení návrhové kategorie S11,5/70, na trasách silnic III. třídy je v dlouhodobém horizontu třeba počítat s postupnou úpravou pro vedení návrhové kategorie S7,5/50, případně min. S6,5/50. Územní plán respektuje stávající železniční trať č. 170 (Praha –) Beroun – Plzeň - Cheb, která ve smyslu §3 zákona č. 266/94 Sb., o drahách, v platném znění, je zařazena do kategorie dráhy celostátní a považuje ji dlouhodobě za stabilizovanou. Územní plán respektuje stávající systém turisticky značených tras a jejich současné uspořádání přejímá. Technická infrastruktura: V územním plánu je návrh technické infrastruktury veden snahou o dosažení co možná nejmenších negativních dopadů na okolní prostředí. Z převážné části se jedná o výstavbu podzemních inženýrských sítí a zařízení. Trasy sledují současné komunikace, v nových rozvojových plochách budou přizpůsobeny nové uliční síti podle urbanisticko-architektonického návrhu zástavby. Pokud jde výjimečně o návrh nadzemního zařízení technického vybavení, je nezbytné při jednání s jeho budoucím vlastníkem a provozovatelem hledat dohodu o takovém řešení, které by nebylo výsledkem pouhých technických a ekonomických požadavků. Z hlediska podzemního urbanismu technické infrastruktury bude nutné v rozvojových plochách dbát zejména na odpovědné dodržování podmínek normy, která řeší prostorovou úpravu vedení a zařízení technické infrastruktury. KRAJINA - NÁVRH OPATŘENÍ Řešené území se vyznačuje mírně nadprůměrným zastoupením lesů a krajinou intenzivně využívanou, zejména zemědělskou výrobou, oslabení autoregulačních pochodů v agroekosystémech způsobuje jejich značnou ekologickou labilitu a vyžaduje vysoké vklady dodatkové energie. Díky vyššímu zastoupení nelesní krajinné zeleně a vodních ploch se jedná o krajinu s vysokou hodnotou krajinného rázu. • • • • •

Zeleň ve volné krajině - návrh opatření: Pro všechny výsadby ve volné krajině používat výhradně původní přirozené druhy rostlin. Diverzifikovat druhovou skladbu dřevin v rámci výsadeb. Po výsadbách zajistit management; kromě zajištění dobrého zdravotního stavu dbát na příznivé krajinotvorné působení; bránit degradaci. Minimalizovat úpravy porostních okrajů. Směrem do volné krajiny situovat nezastavěné části pozemků – zahrady.

ZELEŇ V SÍDLE - NÁVRH OPATŘENÍ Při zakládání nových ploch zeleně i při úpravách stávajících ploch sídelní zeleně je zapotřebí preferovat původní druhy dřevin. Zeleň v sídle - návrh opatření: • Při výsadbách v zastavěném území preferovat původní přirozené druhy rostlin, alternativně doplněné o nepůvodní (okrasné) druhy. • U výsadeb zeleně pronikající do volné krajiny dbát místních stanovištních podmínek.

9

D KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY Koncepce veřejné infrastruktury, včetně podmínek pro její umisťování

NÁVRH KONCEPCE DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY Zásady uspořádání dopravní infrastruktury jsou vyjádřeny v Hlavním výkrese. SILNIČNÍ AUTOMOBILOVÁ DOPRAVA Územní plán respektuje a vymezuje základní páteřní komunikační systém správního území obce, který tvoří trasy průjezdních úseků silnice II/605 a navazujících silnic III. třídy – III/00525, III/18044a, III/18048, III/18049 a III/19321. Územní plán respektuje současnou trasu úseku silnice II/605 a považuje ji územně za stabilizovanou s předpokladem jejich úprav do parametrů návrhové kategorie S11,5/70. Územní plán respektuje současné trasy silnic III. třídy – III/00525, III/18044a, III/18048, III/18049, III/19321 a považuje je územně za dlouhodobě stabilizované. Případné úpravy trasy je možné očekávat pouze v návaznosti na případné významnější stavební počiny v území související s realizací nových rozvojových lokalit. Na silnicích III. třídy je třeba v dlouhodobém horizontu počítat s jejich postupnou úpravou pro vedení návrhové kategorie S 7,5/50, případně min. S6,5/50. Územní plán respektuje územní rezervu komunikačního propojení Rochlov – Úlice (napojení na silnici II / 203). NAVAZUJÍCÍ SÍŤ MÍSTNÍCH A ÚČELOVÝCH KOMUNIKACÍ Na páteřní skelet průjezdních úseků silničních tras je připojena soustava místních a účelových komunikací, které zajišťují propojení jednotlivých místních částí a sektorů, dále dopravní obsluhu jednotlivých objektů a jednotlivých obhospodařovaných ploch a pozemků. Územní plán považuje stávající systém místních a účelových komunikací, které zajišťují komunikační dostupnost a obsluhu stávající zástavby správního území města, za stabilizovaný. Návrh územního plánu v souladu se zadáním zakládá ve správním území nové rozvojové počiny. Komunikační dostupnost těchto rozvojových lokalit je zajištěna buď prostřednictvím vazeb na stávající komunikační síť anebo návrhem nových místních komunikací, které budou připojeny na stávající komunikace. U rozsáhlejších rozvojových lokalit se předpokládá vypracování územní studie, která v rámci širších urbanistických a komunikačních souvislostí navrhne rovněž nové komunikační uspořádání příslušné rozvojové lokality. Jedná se o následující rozvojové lokality: BV1; BV2; BV7; BV9; BV10; VV1; IR1; PP1. Rozvojové lokality správního území budou na stávající komunikace připojeny sjezdy či samostatnými sjezdy ve smyslu příslušných ustanovení ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací, kap. 12 Křižovatky, křížení a sjezdy. Komunikační struktura zastavitelných ploch a ploch přestavby se územním plánem nevymezuje a bude řešena v rámci přípravné dokumentace. Nově navrhované pozemky veřejných prostranství budou respektovat příslušná ustanovení §22 vyhlášky MMR ČR č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. Navrhované místní komunikace zajišťující komunikační dostupnost a obsluhu nových rozvojových lokalit zástavby obce budou navrženy buď jako obslužné komunikace funkční skupiny C, v kategorii MO7/30 s oboustrannými chodníky šířky nejméně 2x2,0m, případně jako komunikace pro smíšený provoz funkční skupiny D1 obytné ulice – navrhované v souladu s technickými podmínkami TP103 pro jejich navrhování v šířce uličního prostoru nejméně 8,0 metrů mezi hranicemi protilehlých pozemků.

10

ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA Územní plán územně stabilizuje koridor železniční dopravy vedený v trase železniční tratě č.170 (Praha-) Beroun – Plzeň – Cheb, která ve smyslu §3 zákona č. 266/94 Sb., o drahách, v platném znění je zařazena do kategorie dráhy celostátní a je součástí III. tranzitního železničního koridoru. Z hlediska budoucích záměrů železniční dopravy je současný rozsah drážních ploch a zařízení považován územně za dlouhodobě stabilizovaný. Územní plán předpokládá pouze drobné úpravy, které nepřesáhnou hranice stávajících drážních pozemků. LETECKÁ DOPRAVA Územní plán respektuje stávající plochy pro dopravní infrastrukturu leteckou, pro umístění staveb nebo zařízení letecké dopravy na letišti Plešnice, včetně jeho ochranného pásma. Územní plán pro další rozšíření sportovního letiště vymezuje plochu D/2. VODNÍ DOPRAVA Územní plán nevymezuje žádnou plochu pro dopravní infrastrukturu vodní dopravy, pro umístění staveb nebo zařízení vodní dopravy DOPRAVA V KLIDU Územní plán plně respektuje současné kapacity, které slouží pro garážování, odstavování a parkování vozidel obyvatel a návštěvníků obce. Pro pokrytí potřeb dopravy v klidu u nově navrhovaných objektů pro bydlení, vybavenosti či jiných objektů se bude postupovat ve smyslu příslušných ustanovení vyhlášky MMR ČR č. 268/09 Sb., o technických požadavcích na stavby, a to §5, ve kterém se stanovuje, že odstavná a parkovací stání se řeší jako součást stavby, nebo jako provozně neoddělitelná část stavby, anebo na pozemku stavby, pokud tomu nebrání omezení vyplývající ze stanovených ochranných opatření, a to v souladu s normovými hodnotami stanovenými ve smyslu příslušných ustanovení kap. 14.1 ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací. Každou stavbu je nezbytné vybavit, ve smyslu příslušných ustanovení vyhlášky MMR ČR č.398/09 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb, odpovídajícím počtem stání pro vozidla zdravotně postižených osob, které budou řešeny jako součást stavby. CYKLISTICKÁ A PĚŠÍ DOPRAVA Územní plán respektuje stávající systém turisticky značených pěších tras a cyklotras a jejich současné uspořádání přejímá, včetně dálkové cyklotrasy Železná – Bělá nad Radbuzou – Stříbro – Plzeň. DOPRAVNÍ VYBAVENOST Územní plán vytváří podmínky pro zajištění funkčnosti systému zajišťujícího dostupnost a obsluhu správního území prostředky pravidelné regionální veřejné autobusové dopravy. Územní plán respektuje současné umístění zastávek pravidelné veřejné autobusové dopravy.

11

NÁVRH KONCEPCE TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY Zásady uspořádání technické infrastruktury jsou vyjádřeny v Hlavním výkresu - technická infrastruktura. POPIS NAVRHOVANÉ KONCEPCE TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Plzeňského kraje Program rozvoje vodovodů a kanalizací Plzeňského kraje byl vypracován v r. 2004 a pro obec aktualizován v r. 2011.. Textová část odpovídá údajům o stavu a návrhům v době jeho zpracování. Problematika vodního hospodářství je v porovnání s PRVK územním plánem aktualizována a doplněna. ZÁSOBOVÁNÍ VODOU V návrhu územního plánu je na základě urbanistického návrhu rozvoje obce navržena možnost zásobování nových objektů v plochách vymezených k zástavbě. V návrhu zásobování vodou rozvojových lokalit pro výstavbu RD budou nové řady napojeny na stávající nebo plánované rozvody v obci. V sídlech s omezeným dosahem veřejného vodovodu zůstane zachováno individuální zásobování obyvatel z vlastních vodních zdrojů. ODKANALIZOVÁNÍ, LIKVIDACE ODPADNÍCH VOD Splaškové vody z objektů v rozvojových plochách obce Úlice budou odváděny novou splaškovou kanalizací do nejbližších stok kanalizačního systému obce a dále do plánované ČOV. Jednotná kanalizace není v návrhu rozvoje přípustná. V ostatních sídlech budou splaškové vody likvidovány v domovních čistírnách nebo zachycovány v jímkách a vyváženy do ČOV. Základním předpokladem pro odvádění dešťových vod je podmínka, že odtokové poměry z povrchu urbanizovaného území zůstanou srovnatelné se stavem před výstavbou, tj. změnou v území nesmí za deště docházet ke zhoršení průtokových poměrů v toku. Při nakládání s dešťovými vodami v nových rozvojových lokalitách bude respektováno ustanovení § 20 odst. 5)c) vyhlášky MMR č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území. ENERGETIKA – ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ Pro zajištění příkonu pro obytnou výstavbu v rozvojových lokalitách podle urbanistického návrhu rozvoje a posílení distribuce nejsou navržena žádná nová energetická zařízení VN – 22 kV. Stávající trafostanice zajistí zásobování elektrickou energií nových rozvojových lokalit včetně posílení stávající zástavby. Výkonově vyčerpané trafostanice budou v případě požadavků na zvýšení příkonu rekonstruovány. V rozvojových lokalitách bude zřízena nová kabelová síť NN. V některých oblastech současné zástavby bude stávající síť NN rekonstruována. Konkrétní požadavky na zajištění příkonu budou projednány s dodavatelem energie a provozovatelem energetických zařízení. Vyhlášená ochranná pásma stávajících energetických zařízení budou při navrhovaném rozvoji respektována. ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM A PLYNEM Plyn je do řešeného území zaveden prostřednictvím páteřního plynovodu STL PE d 160 – d 90 v trase od VTL-RS u obce Myslinka, napojené na VTL plynovod DN 150 Kozolupy – Nýřany. Trasa STL plynovodu s odbočkami směřuje do obcí Doubrava, Úlice, Kníje, Plešnice, Jezná, Nová Jezná, Hracholusky a Pňovany. Návrh vytápění v rozvojových lokalitách trvalého bydlení je proto orientován na využití plynu. Vytápění rekreačních objektů v chatových osadách se předpokládá individuálním využitím kombinace elektrické energie, ZTP ( zkapalněné topné plyny ), případně dřeva (dřevoplyn). Tím by bylo z ohledu na ochranu ovzduší nahrazeno v současnosti nevyhovující lokální vytápění pevnými palivy.

12

SÍŤ ELEKTRONICKÝCH KOMUNIKACÍ Jednotná telefonní síť bude postupně rozšiřována. Požadavky na zajištění dalších telefonních linek budou řešeny individuálně s konkrétními investory nových objektů postupně po vypracování podrobných investičních záměrů, s využitím ponechaných rezerv v kabelové síti, s použitím vysokofrekvenčních technologií atp. Ochranná pásma všech telekomunikačních zařízení je nutno v rozvojových lokalitách respektovat. NAKLÁDÁNÍ S ODPADY Stávající koncepce nakládání s odpady se nemění.

KONCEPCE OBČANSKÉHO VYBAVENÍ VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY Zásady uspořádání občanského vybavení veřejné infrastruktury jsou vyjádřeny v Hlavním výkresu. Návrh územního plánu považuje stávající občanské vybavení za plošně stabilizované. V rámci ploch občanského vybavení dojde k případné restrukturalizaci dle aktuálních nároků, plošné vymezení pro tuto funkci je ale dostatečné. Územní plán navrhuje rozšíření ploch občanského vybavení v Hracholuskách – ve vazbě na stávající plochu občanského vybavení a stávající plochu veřejných prostranství (plocha přestavby VV1).

KONCEPCE VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ Zásady uspořádání veřejných prostranství jsou vyjádřeny v Hlavním výkresu. Územní plán potvrzuje stávající veřejná prostranství sídla v řešeném území a klade důraz na uspokojivý standard veřejných prostranství, který je určujícím pro celkový obytný standard území. V návrhu urbanistické koncepce a regulativů pro jednotlivé rozvojové lokality jsou stanoveny základní podmínky pro potvrzení, resp. vznik kvalitních veřejných prostranství v zastavěném území, resp. nových zastavitelných plochách.

E KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY

Koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochrana před povodněmi, rekreace, dobývání ložisek nerostných surovin

KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY Územní plán zachovává současné využití krajiny s ohledem na funkce krajiny, jako jsou: ekologická, hospodářská, vodohospodářská, lesnická a dále jako mimolesní zeleň, trvalé travní porosty a vodní toky. Územní plán zachovává současný hodnotný charakter zdejší krajiny. Především se jedná o zachování charakteristických přírodních hodnot území, kterými jsou především (kromě terénu) hojnost rozptýlené krajinné zeleně, lesních porostů a remízů. Územní plán využívá pro rozvoj takové plochy, které nezpochybnitelně navazují na již zastavěné území, jsou vhodné k zastavění a nevytváření nevhodný zásah do volné krajiny. Územním plánem nejsou navrhovány žádné nové plochy pro využití, jež by znamenalo vytváření nových nevhodných dominant v území.

13

Územní plán řeší využití území tak, aby nenarušil hodnoty krajiny a jejího uspořádání. Rozvojové plochy jsou řešeny tak aby nenarušovaly obhospodařování zemědělské půdy a aby nedošlo ke kolizím ve využívání krajiny a nebyl narušen hodnotný krajinný ráz řešeného území. Územní plán vymezuje plochy s rozdílným využitím v nezastavitelném území a stanovuje podmínky pro změny jejich využití. Územní plán respektuje lokalitu s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin (hvozdík sivý, bělozářka liliovitá), která se rozkládá na příkrých svazích nad Hracholuskou přehradou.

ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY V území jsou v souladu s ÚAP a ZÚR Plzeňského kraje vymezeny prvky ÚSES. Severním okrajem řešeného území prochází mezofilní osa nadregionálního biokoridoru K 50 a vodní osa dořešeného území při okraji zasahuje. Prvky regionálního ÚSES se v řešeném území nenacházejí, s jižní hranicí řešeného území sousedí regionální biokoridor RK 2016. Je zde vymezeno jedenáct lokálních biocenter, z toho pět je vloženo do os nadregionálního biokoridoru K 50. Ostatní lokální biocentra jsou propojena biokoridory lokálního významu. Prvky jsou rozmístěny rovnoměrně po celém území obce Úlice. Prvky ÚSES jsou zakresleny v grafické části územního plánu. Cílovým stavem prvků ÚSES jsou přirozená společenstva což v daném území jsou převážně lesní porosty – biková a/nebo jedlová doubrava (Luzulo alidae-Quercetum petraeae, Abieti-Quercetum) apři jižním okraji řešeného území brusinková borová doubrava (Vaccinio vitis-idaeae-Quercetum). Pro funkční využití ploch biocenter je : - přípustné: •

současné využití;

•

využití zajišťující přirozenou druhovou skladbu bioty odpovídající trvalým stanovištním podmínkám;

jiné jen pokud nezhorší ekologickou stabilitu; změnou nesmí dojít ke znemožnění navrhovaného využití nebo zhoršení přírodní funkce současných ploch ÚSES; - podmíněné: •

pouze ve výjimečných případech nezbytně nutné liniové stavby, vodohospodářské zařízení, ČOV atd.; umístěny mohou být jen při co nejmenším zásahu a narušení funkčnosti biocentra; - nepřípustné: •

•

změny funkčního využití, které by snižovaly současný stupeň ekologické stability daného území zařazeného do ÚSES (změna druhu pozemku s vyšším stupněm ekologické stability na druh s nižším stupněm ekologické stability, např. z louky na ornou půdu), které jsou v rozporu s funkcí těchto ploch v ÚSES;

•

jakékoliv změny funkčního využití, které by znemožnily či ohrozily funkčnost biocenter nebo územní ochranu ploch navrhovaných k začlenění do nich;

•

rušivé činnosti jako je umisťování staveb, odvodňování pozemků, úpravy toků, intenzifikace obhospodařování, odlesňování, těžba nerostných surovin apod., mimo činnosti podmíněné;

Pro funkční využití ploch biokoridorů je: - přípustné: •

současné využití

14

•

využití zajišťující vysoké zastoupení druhů organismů odpovídajících trvalým stanovištním podmínkám při běžném extenzivním zemědělském nebo lesnickém hospodaření (trvalé travní porosty, extenzivní sady, lesy apod.);

•

jiné jen pokud nezhorší ekologickou stabilitu; přitom změnou nesmí dojít ke znemožnění navrhovaného využití nebo zhoršení přírodní funkce současných ploch ÚSES;

• Revitalizace vodních toků je žádoucí. - podmíněné: pouze ve výjimečných případech nezbytně nutné liniové stavby křížící biokoridor pokud možno kolmo, vodohospodářské zařízení, ČOV atd.; umístěny mohou být jen při co nejmenším zásahu a narušení funkčnosti biokoridoru; - nepřípustné : •

•

změny funkčního využití, které by snižovaly současný stupeň ekologické stability daného území zařazeného do ÚSES (změny druhu pozemku s vyšším stupněm ekologické stability na druh s nižším stupněm ekologické stability, např. z louky na ornou půdu), které jsou v rozporu s funkcí biokoridoru;

•

jakékoliv změny funkčního využití, které by znemožnily či ohrozily územní ochranu a založení chybějících částí biokoridorů, rušivé činnosti jako je umisťování staveb, odvodňování pozemků, úpravy toků, intenzifikace obhospodařování, odlesňování, těžba nerostných surovin apod., mimo činností podmíněných.

PROSTUPNOST KRAJINY Územní plán neřeší nové polní a pěší cesty v krajině ovšem zachovává současnou cestní síť. Řešené území je protkáno dostatečnou sítí cest, v krajině nejsou žádné významnější bariery omezující prostupnost krajiny. Současnou prostupnost zdejší krajiny je možné hodnotit jako vyhovující. V rámci dalšího rozvoje území je nepřípustné další scelování pozemků zemědělské půdy a další rušení polních cest. Je též zapotřebí zachovat veřejný průchod krajinou a neuzavírat cesty v krajině pro pěší a cyklistickou veřejnost. Pro prostupnost krajiny je: - přípustné: • současné využití; • omezení provozu motorových vozidel po účelových zemědělských cestách; • případné doplnění sítě polních cest v rámci pozemkových úprav; • realizace cyklostezek; - podmíněné: • pouze ve výjimečných případech omezení přístupnosti do volné krajiny, případně zrušení cest pouze s náhradním řešením propustnosti krajiny; - nepřípustné: • uzavírání cest pro veřejnost s výjimkou motorových vozidel; • rušení cest bez náhradního řešení.

PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ Využití území dle územního plánu nezvyšuje erozní ohrožení půd v území. Naopak vymezení ÚSES a zvýšení podílu trvalé zeleně je faktorem významně snižujícím erozní ohrožení pozemků. 15

Pro omezení eroze krajiny je: - přípustné: • zvyšování podílu trvalých travních porostů; • zakládání porostů krajinné zeleně; • členění velkých celků zemědělské půdy; - nepřípustné: • další scelování pozemků orné půdy; • likvidace či poškozování porostů krajinné zeleně; • zvyšování podílu orné půdy (zorňování existujících ploch travních porostů); • poškozování břehových porostů a nevhodné úpravy toků (napřimování, zatrubňování a pod.) •

OPATŘENÍ PROTI POVODNÍM

Základním opatřením proti povodním je zadržování vody v krajině. Toto spočívá mimo jiné v zachování volných prostor v údolních nivách vodních toků pro povodňové rozlivy, revitalizace vodních toků a zvyšování zastoupení trvalé vegetace v krajině. Významnými opatřeními v daném území může být též realizace ÚSES. Dalším opatřením je plocha PP 1 – plochy přírodní pro rekultivaci stávajících ploch dobývacího prostoru.

OPATŘENÍ PRO OBNOVU A ZVYŠOVÁNÍ EKOLOGICKÉ STABILITY KRAJINY Nejvýznamnějším opatřením pro obnovu a zvyšování ekologické stability krajiny je realizace územním plánem vymezených prvků ÚSES a jejich ochrana.

KONCEPCE REKREAČNÍHO VYUŽÍVÁNÍ KRAJINY Řešené území (jak je výše uvedeno) je krajinářsky cenným územím. Zdejší hodnotná krajina, má silné předpoklady pro rekreační a turistické využití území. Zdejší krajina je vhodná pro pěší a cyklistickou turistiku a pro rozvoj agroturistiky. Agroturistické aktivity mohou být vhodným rozvojovým využitím území, především menších sídel na území města.

DOBÝVÁNÍ LOŽISEK NEROSTNÝCH SUROVIN Územní plán nepředpokládá využití území pro těžební činnosti.

16

F STANOVENÍ PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ

Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením převažujícího účelu využití (hlavní využití,) pokud je možné jej stanovit, přípustného využití, nepřípustného využití (včetně stanovení, ve kterých plochách je vyloučeno umísťování staveb, zařízení a jiných opatření pro účely uvedené v §18, odst.5 stavebního zákona), popřípadě stanovení podmíněně přípustného využití těchto ploch a stanovení podmínek prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu (například výškové regulace zástavby, charakteru a struktury zástavby, stanovení rozmezí výměry pro vymezování stavebních pozemků a intenzity jejich využití)

STANOVENÍ PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ Řešené území Územního plánu Úlice je členěno na jednotlivé polyfunkční plochy – stabilizované plochy a plochy změn. Pro jednotlivé plochy jsou stanoveny následující podmínky funkčního využití a prostorového uspořádání. Pro jednotlivé lokality (plochy zastavitelné, plochy přestavby) jsou uvedeny případné doplňující podmínky. PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ (§8 Vyhlášky 501 / 2006 Sb., v platném znění) PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ – BYDLENÍ VENKOVSKÉ (BV) Hlavní funkční využití: stavby pro bydlení – rodinné domy (izolované). Přípustné funkční využití: stavby dopravní a technické infrastruktury a stavby doplňkové, související s hlavním využitím plochy. Podmíněně přípustné funkční využití: stavby pro bydlení – bytové domy, školská zařízení, kulturní zařízení, sportovní zařízení, zdravotnická a sociální zařízení, církevní zařízení, ubytovací zařízení (do kapacity 20 lůžek), zařízení veřejného stravování, obchodní zařízení a zařízení služeb (do kapacity 300 m2 hrubé podlažní plochy). Podmínkou je, že nesmí být v rozporu s hlavním funkčním využitím, nesmí nijak narušit stávající charakter území a nesmí nijak snižovat svým provozem stávající obytný standard území. Nepřípustné funkční využití: veškeré funkční využití, které je neslučitelné, není v souladu, či nesouvisí s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným funkčním využitím. Prostorové uspořádání: maximální zastavěnost stavebního pozemku nadzemními objekty: 35% (pro stavební pozemky o velikosti do 2.000 m2), resp. 20% (pro stavební pozemky o velikosti větší něž 2.000 m2 až do velikosti 3.000 m2), resp. 10% (pro stavební pozemky o velikosti větší než 3.000 m2), minimální zastoupení zeleně na stavebním pozemku: 40%; max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (včetně využitého podkroví - v případě zastřešení šikmou střechou) - max. výška nadzemních objektů: 10 m - od průměrné hladiny upraveného terénu v půdorysu objektu k nejvyššímu místu střešní konstrukce (měřeno bez výstupků charakteru komína, antény, nástřešního technologického zařízení vzduchotechniky apod.); min. velikost stavebního pozemku: 1.000 m2; výjimka z min. velikosti stavebního pozemku je připuštěna v případě již stávající, provedené parcelace; v zastavěném území je podle místních podmínek a aktuální situace možno připustit přiměřeně vyšší maximální zastavěnost stavebního pozemku, max. 60%; stávající stavební pozemky v zastavěném území obce nebudou již dále děleny pro další výstavbu; minimální šířka uličního prostoru bude 8,0 m (mezi hranicemi protilehlých pozemků); odstav motorových vozidel nutno zajistit na vlastním pozemku. Lokalita BV1 - doplňující podmínky: Pro tuto lokalitu je rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie. Dopravní obslužnost lokality bude zajištěna místní komunikací, trasovanou při západním okraji lokality a propojující stávající místní komunikace severně a jižně od lokality.

17

Lokalita BV2- doplňující podmínky: Pro tuto lokalitu je rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie. Z hlediska dopravní obslužnosti bude lokalita napojena na stávající místní komunikace severně a východně od lokality. Lokalita BV3- doplňující podmínky: Zástavba lokality (rodinný dům) bude umisťována při silnici II/605 – analogicky podle stávající zástavby. Lokalita BV4 - doplňující podmínky: Zástavba lokality (rodinný dům) bude umisťována při silnici II/605 – analogicky podle stávající zástavby. Lokalita BV5 - doplňující podmínky: Zástavba lokality (rodinné domy) bude umisťována při silnici II/605 – analogicky podle stávající zástavby. Lokalita BV6 - doplňující podmínky: Zástavba lokality (rodinné domy) bude umisťována při silnici II/605 – analogicky podle stávající zástavby. Lokalita BV7 - doplňující podmínky: Pro tuto lokalitu je rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie. Min. velikost stavebního pozemku: 1.500 m2. Lokalita BV8 - doplňující podmínky: Min. velikost stavebního pozemku: 1.500 m2. Lokalita BV9 - doplňující podmínky: Pro tuto lokalitu je rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie. Objekty a zařízení v této lokalitě, pro které jsou stanoveny hygienické hlukové limity, jsou podmíněně přípustné – podmínkou je, že v územním řízení, resp. ve stavebním řízení bude prokázáno nepřekročení maximální přípustné hladiny hluku v chráněných vnitřních i venkovních prostorech staveb a venkovních prostorech. Lokalita BV10- doplňující podmínky: Pro tuto lokalitu je rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie. Lokalita BV11 - doplňující podmínky: Objekty a zařízení v této lokalitě, pro které jsou stanoveny hygienické hlukové limity, jsou podmíněně přípustné – podmínkou je, že v územním řízení, resp. ve stavebním řízení bude prokázáno nepřekročení maximální přípustné hladiny hluku v chráněných vnitřních i venkovních prostorech staveb a venkovních prostorech. PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ (§6 Vyhlášky 501 / 2006 Sb., v platném znění) PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ – VEŘEJNÉ VYBAVENÍ (VV) Hlavní funkční využití: zařízení veřejné správy, školská zařízení, zdravotnická zařízení, sociální zařízení, kulturní zařízení, církevní zařízení. Přípustné funkční využití: -. Podmíněně přípustné funkční využití: ubytovací zařízení (do kapacity 20 lůžek), obchodní zařízení a zařízení služeb (do kapacity 300 m2 hrubé podlažní plochy). Podmínkou je, že nesmí být v rozporu s hlavním funkčním využitím a nesmí narušit stávající charakter území. Nepřípustné funkční využití: veškeré funkční využití, které je neslučitelné, není v souladu, či nesouvisí s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným funkčním využitím. Prostorové uspořádání: maximální zastavěnost stavebního pozemku nadzemními objekty: 40%, minimální zastoupení zeleně na stavebním pozemku: 15%; max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (včetně využitého podkroví - v případě zastřešení šikmou střechou) - max. výška nadzemních objektů: 10 m - od průměrné hladiny upraveného terénu v půdorysu objektu k nejvyššímu místu střešní konstrukce (měřeno bez výstupků charakteru komína, antény, nástřešního technologického zařízení

18

vzduchotechniky apod.); minimální šířka uličního prostoru bude 8 m (mezi hranicemi protilehlých pozemků; odstav motorových vozidel nutno zajistit na vlastním pozemku. Lokalita VV1 - doplňující podmínky: Pro tuto lokalitu je rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie. Jedná se o transformaci stávajícího areálu Armády ČR; lokalita bude rozvíjena ve vazbě na sousední plochy občanského vybavení - veřejného vybavení a plochy veřejných prostranství. PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ – SPORT A REKREACE (SP) Hlavní funkční využití: sportovní zařízení, sportovní plochy. Přípustné funkční využití: -. Podmíněně přípustné funkční využití: zařízení nezbytně nutná pro provoz plochy. Podmínkou je, že nesmí být v rozporu s hlavním funkčním využitím a nesmí narušit stávající charakter území. Nepřípustné funkční využití: veškeré funkční využití, které je neslučitelné, není v souladu, či nesouvisí s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným funkčním využitím. Prostorové uspořádání: minimální zastoupení zeleně na stavebním pozemku: 15%; max. výška nadzemních objektů: 10 m - od průměrné hladiny upraveného terénu v půdorysu objektu k nejvyššímu místu střešní konstrukce (měřeno bez výstupků charakteru komína, antény, nástřešního technologického zařízení vzduchotechniky apod.); odstav motorových vozidel nutno zajistit na vlastním pozemku. PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ – VÝROBA NERUŠÍCÍ, OBCHOD, SLUŽBY (VN) Hlavní funkční využití: stavby a zařízení pro výrobu nerušící, obchod a služby, plochy a zařízení pro skladování, stavby pro administrativu; maximální velikost jedné provozní jednotky: 2.000 m2 hrubé podlažní plochy; nerušící výrobou, obchodem a službami se rozumí taková výroba, obchod a služby, kdy negativní účinky a vlivy staveb a jejich zařízení nenarušují provoz a užívání staveb a zařízení ve svém okolí a nezhoršují životní prostředí ve stavbách a v okolí jejich dosahu nad přípustnou míru; míra negativních účinků a vlivů a způsob jejich omezení musí být přiměřeně prokázány v dokumentaci pro územní řízení, popř. v projektové dokumentaci pro stavební povolení, a ověřeny po dokončení stavby měřením před vydáním kolaudačního rozhodnutí. Přípustné funkční využití: ubytovací zařízení (do kapacity 50 lůžek), zařízení veřejného stravování, čerpací stanice pohonných hmot. Podmíněně přípustné funkční využití: obchodní zařízení a zařízení služeb (do kapacity 2.000 2 m hrubé podlažní plochy jedné provozní jednotky). Podmínkou je, že nesmí nijak narušit stávající charakter území. Nepřípustné funkční využití: veškeré funkční využití, které je neslučitelné, není v souladu, či nesouvisí s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným funkčním využitím. Prostorové uspořádání: max. zastavěnost lokality nadzemními objekty: 50%; max. výška nadzemních objektů: 10 m od průměrné hladiny terénu v půdorysu objektu; minimální zastoupení zeleně v lokalitě: 15%; minimální šířka uličního prostoru bude 10 m (mezi hranicemi protilehlých pozemků; odstav motorových vozidel nutno zajistit na vlastním pozemku. PLOCHY REKREACE (§5 Vyhlášky 501 / 2006 Sb., v platném znění) PLOCHY REKREACE – INDIVIDUÁLNÍ A HROMADNÁ REKREACE (IR) Hlavní funkční využití: rekreační zařízení pro individuální, rodinnou rekreaci. Přípustné funkční využití: drobná sportovní zařízení, drobné pěstební plochy pro pěstování ovoce, zeleniny a okrasných rostlin.

19

Podmíněně přípustné funkční využití: rekreační zařízení pro hromadnou rekreaci. Podmínkou je, že nesmí narušit stávající charakter území a svým provozem rušit uživatele sousedních pozemků. Nepřípustné funkční využití: veškeré funkční využití, které je neslučitelné, není v souladu, či nesouvisí s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným funkčním využitím. Prostorové uspořádání: max. zastavěnost parcely (nadzemními objekty): 35%, minimální zastoupení zeleně: 40%; max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (včetně využitého podkroví - v případě zastřešení šikmou střechou); minimální šířka uličního prostoru bude 8 m (mezi hranicemi protilehlých pozemků; odstav motorových vozidel nutno zajistit na vlastním pozemku. Lokalita IR1 - doplňující podmínky: Pro tuto lokalitu je rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie. V rámci územní studie bude řešena dopravní obslužnost lokality IR1 (plocha zastavitelná) i sousedních ploch rekreace (zastavěné území) – ve vazbě na stávající místní komunikace. Min. velikost stavebního pozemku: 1.000 m2. PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY (§9 Vyhlášky 501 / 2006 Sb., v platném znění) PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY (DI) Hlavní funkční využití: stavby a zařízení pro automobilovou osobní a nákladní dopravu, stavby a zařízení pro autobusovou hromadnou dopravu osob, stavby a zařízení pro dopravu v klidu, stavby a zařízení pro železniční dopravu, čerpací stanice pohonných hmot. Přípustné funkční využití: -. Podmíněně přípustné funkční využití: -. Nepřípustné funkční využití: veškeré funkční využití, které je neslučitelné, není v souladu, či nesouvisí s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným funkčním využitím. Prostorové uspořádání: max. zastavěnost lokality nadzemními objekty (nadzemními objekty a zpevněnými plochami): 90%; max. výška nadzemních objektů: 6 m od průměrné hladiny upraveného terénu v půdorysu objektu k nejvyššímu místu střešní konstrukce (měřeno bez výstupků charakteru komína, antény, nástřešního technologického zařízení vzduchotechniky apod.); odstav motorových vozidel nutno zajistit na vlastním pozemku. PLOCHY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY (§10 Vyhlášky 501 / 2006 Sb., v platném znění) PLOCHY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY (TI) Hlavní funkční využití: stavby a zařízení technické infrastruktury (zásobování vodou, odkanalizování a likvidaci odpadních vod, zásobování plynem, zásobování teplem, zásobování elektrickou energií, telekomunikace). Přípustné funkční využití: -. Podmíněně přípustné funkční využití: -. Nepřípustné funkční využití: veškeré funkční využití, které je neslučitelné, není v souladu, či nesouvisí s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným funkčním využitím. Prostorové uspořádání: max. zastavěnost parcely (nadzemními objekty a zpevněnými plochami): 90%; max. výška nadzemních objektů: 6 m od průměrné hladiny upraveného terénu v půdorysu objektu k nejvyššímu místu střešní konstrukce (měřeno bez výstupků charakteru komína, antény, nástřešního technologického zařízení vzduchotechniky apod.); výjimku lze připustit v případě technologických zařízení, které nelze realizovat jinak); odstav motorových vozidel nutno zajistit na vlastním pozemku. Případné nové trafostanice budou provedeny pouze jako stožárové, nebo podzemní.

20

PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ (§7 Vyhlášky 501 / 2006 Sb., v platném znění) PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ (PVP) Hlavní funkční využití: nezastavitelné plochy veřejných prostranství bez omezení přístupu (s možností regulovaného přístupu – například v nočních hodinách); součástí veřejných prostranství je sídelní zeleň. Přípustné funkční využití: dopravní a technická infrastruktura, městský mobiliář. Podmíněně přípustné funkční využití: drobné stavby obchodu a služeb. Podmínkou je, že nesmí narušit stávající charakter území a / nebo mají pouze dočasný charakter (trhy, poutě). Nepřípustné funkční využití: veškeré způsoby využití, které nejsou uvedeny jako hlavní, přípustné, nebo podmíněně přípustné funkční využití. Prostorové uspořádání: maximální zastavěnost stavebního pozemku nadzemními objekty: 10%; max. výška nadzemních objektů: 4 m - od průměrné hladiny upraveného terénu v půdorysu objektu k nejvyššímu místu střešní konstrukce (měřeno bez výstupků charakteru komína, antény, nástřešního technologického zařízení vzduchotechniky apod.) PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ – VEŘEJNÁ ZELEŇ, PARKY, HŘBITOVY (PH) Hlavní funkční využití: záměrně založené, případně záměrně dotvořené plochy zeleně, případně plochy hřbitovů. Přípustné funkční využití: dopravní a technická infrastruktura, drobné zahradní stavby, stavby a zařízení pro provoz a údržbu dané plochy. Podmíněně přípustné funkční využití: drobné sportovní a rekreační zařízení. Podmínkou je, že nesmí být v rozporu s hlavním funkčním využitím, nesmí narušit stávající charakter území a nesmí snižovat svým provozem obytný standard území. Nepřípustné funkční využití: veškeré způsoby využití, které nejsou uvedeny jako hlavní, přípustné, nebo podmíněně přípustné funkční využití. Prostorové uspořádání: maximální zastavěnost stavebního pozemku nadzemními objekty: 10% (nevztahuje se na hroby na hřbitovech); max. výška nadzemních objektů: 4 m - od průměrné hladiny upraveného terénu v půdorysu objektu k nejvyššímu místu střešní konstrukce (měřeno bez výstupků charakteru komína, antény, nástřešního technologického zařízení vzduchotechniky apod.) PLOCHY VODNÍ A VODOHOSPODÁŘSKÉ (§13 Vyhlášky 501 / 2006 Sb., v platném znění) PLOCHY VODNÍ A VODOHOSPODÁŘSKÉ (PV) Hlavní funkční využití: vodní plochy a vodní toky. Přípustné funkční využití: -. Podmíněně přípustné funkční využití: technická infrastruktura, stavby a zařízení pro provoz a údržbu vodních ploch. Podmínkou je, že nedojde prokazatelně k poškození, případně ke zničení VKP ze zákona. Nepřípustné funkční využití: veškeré způsoby využití, které nejsou uvedeny jako hlavní, přípustné, nebo podmíněně přípustné funkční využití. Prostorové uspořádání: vodní plochy a vodní toky, včetně jejich břehových porostů, budou maximálně chráněny; podél koryt vodních toků bude respektován min. 6 metrů široký manipulační pruh; není dovoleno oplocování vodních ploch a vodních toků (s výjimkou ohradníků, nebo dřevěných bradel). Není dovoleno omezení prostupnosti území pro živočichy v okolí vodotečí a vodních ploch v nezastavěném území. V případě oplocení pozemků sousedících s korytem vodních toků bude oplocení respektovat břehový porost vodoteče.

21

PLOCHY ZEMĚDĚLSKÉ (§14 Vyhlášky 501 / 2006 Sb., v platném znění) PLOCHY ZEMĚDĚLSKÉ (PZ) Hlavní funkční využití: zemědělský půdní fond, včetně významné nelesní zeleně. Přípustné funkční využití: -. Podmíněně přípustné funkční využití: úprava stávajících vodních toků a vodních ploch, stavby a zařízení pouze pro lesnictví, pro ochranu přírody a krajiny, pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a dále taková technická opatření a stavby, které zlepší podmínky jeho využití území pro účely rekreace a cestovního ruchu: cyklistické stezky bez živičného povrchu, které jsou cizorodým prvkem v krajině, včetně zařízení do nich umístěných (informační body a odpočívadla), technická a dopravní infrastruktura. Podmínkou je, že nedojde prokazatelně k poškození, případně ke zničení VKP ze zákona; v případě technické a dopravní infrastruktury je navíc podmínkou, že neexistuje prokazatelně alternativní řešení. Nepřípustné funkční využití: veškeré způsoby využití, které nejsou uvedeny jako hlavní, přípustné, nebo podmíněně přípustné funkční využití. Prostorové uspořádání: v plochách zemědělských budou maximálně chráněny významné krajinné prvky ze zákona (pozemky určené k plnění funkcí lesa, plochy vodní a vodní toky, údolní nivy, ÚSES, interakční prvky) i další významné prvky stávající zeleně (remízky, meze, skupiny stromů, aleje); v plochách zemědělských není dovoleno oplocování (s výjimkou ohradníků, nebo dřevěných bradel) – s výjimkou ploch, označených ve výkresové části indexem PZp. PLOCHY LESNÍ (§15 Vyhlášky 501 / 2006 Sb., v platném znění) PLOCHY LESNÍ (PL) Hlavní funkční využití: monofunkční plochy pozemků určených k plnění funkcí lesa. Přípustné funkční využití: -. Podmíněně přípustné funkční využití: liniové stavby dopravní a technické infrastruktury (cyklostezky). Podmínkou je, že budou využity stávající lesní cesty, bez jakéhokoliv rozšiřování na úkor lesa. Úprava stávajících vodních toků a vodních ploch, stavby a zařízení pouze pro lesnictví, pro ochranu přírody a krajiny, pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, umístění informačních bodů a odpočívadel, technická a dopravní infrastruktura. Podmínkou je, že nedojde prokazatelně k poškození, případně ke zničení VKP ze zákona. Nepřípustné funkční využití: veškeré způsoby využití, které nejsou uvedeny jako hlavní, přípustné, nebo podmíněně přípustné funkční využití. Prostorové uspořádání: -. PLOCHY PŘÍRODNÍ (§16 Vyhlášky 501 / 2006 Sb., v platném znění) PLOCHY PŘÍRODNÍ (PP) Hlavní funkční využití: plochy přírodní, zajišťující podmínky pro ochranu přírody a krajiny, včetně významné nelesní zeleně. Přípustné funkční využití: ochrana přírody a krajiny. Podmíněně přípustné funkční využití: Lesní plochy. Podmínkou je, že se jedná o lesní biocentra nebo lesní biokoridory a lesy s přirozenou skladbou dřevin. Úprava stávajících vodních toků a vodních ploch, stavby, zařízení a jiná opatření pouze pro zemědělství, lesnictví, pro ochranu přírody a krajiny, pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a dále taková technická opatření a stavby, které zlepší podmínky jeho využití území pro účely rekreace a cestovního ruchu: cyklistické stezky bez živičného povrchu, které jsou cizorodým prvkem v krajině, včetně zařízení do nich umístěných (informační body a odpočívadla), technická a dopravní

22

infrastruktura. Podmínkou je, že nedojde prokazatelně k poškození, případně ke zničení VKP ze zákona; v případě technické a dopravní infrastruktury je navíc podmínkou, že neexistuje prokazatelně alternativní řešení. Nepřípustné funkční využití: veškeré způsoby využití, které nejsou uvedeny jako hlavní, přípustné, nebo podmíněně přípustné funkční využití. Prostorové uspořádání: v plochách zemědělských budou maximálně chráněny významné krajinné prvky ze zákona (pozemky určené k plnění funkcí lesa, plochy vodní a vodní toky, údolní nivy, ÚSES, interakční prvky) i další významné prvky stávající zeleně (remízky, meze, skupiny stromů, aleje); v plochách zemědělských není dovoleno oplocování (s výjimkou ohradníků, nebo dřevěných bradel). Lokalita PP1 - doplňující podmínky: Pro tuto lokalitu je rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie. Jedná se o rekultivaci těžebních ploch s cílem jejich zapojení do krajiny.

G VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB

Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům vyvlastnit, případně pro které lze uplatnit předkupní právo

VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY Územní plán nenavrhuje žádné veřejně prospěšné stavby, pro které lze práva k pozemkům vyvlastnit.

VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÁ OPATŘENÍ Územní plán navrhuje následující veřejně prospěšná opatření: VPO E1 UL2 – PLx VPO E2 UL2 – PLxx VPO E3 UL3 - UL5 VPO E4 UL2 - KB1

ÚSES – lokální biokoridor - navržený ÚSES – lokální biokoridor - navržený ÚSES – lokální biokoridor - navržený ÚSES – lokální biokoridor - navržený

STAVBY A OPATŘENÍ K ZAJIŠŤOVÁNÍ OBRANY A BEZPEČNOSTI STÁTU Územní plán nenavrhuje žádné stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu.

PLOCHY PRO ASANACI Územní plán nenavrhuje žádné plochy k asanaci.

23

H VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB A VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ

Vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejných prostranství, pro které lze uplatnit předkupní právo, s uvedením v čí prospěch je předkupní právo zřizováno, parcelních čísel pozemků, názvu katastrálního území a případně dalších údajů podle §5 odst.1 katastrálního zákona

Územní plán nenavrhuje žádné další veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření, pro které lze uplatnit předkupní právo.

I

STANOVENÍ KOMPENZAČNÍCH OPATŘENÍ

Stanovení kompenzačních opatření podle §50 odst.6 stavebního zákona

Územní plán nestanovuje žádná kompenzační opatření.

J VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ ÚZEMNÍCH REZERV Vymezení ploch a koridorů územních rezerv a stanovení možného budoucího využití, včetně podmínek pro jeho prověření

Územní plán nevymezuje žádné plochy ani koridory územních rezerv.

K VYMEZENÍ PLOCH, VE KTERÝCH JE ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH V ÚZEMÍ PODMÍNĚNO DOHODOU O PARCELACI Územní plán vymezuje následující plochu (viz vyznačení ve Výkresu základního členění území), ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno dohodou o parcelaci: - BV5.

L VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH JE ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH V ÚZEMÍ PODMÍNĚNO ZPRACOVÁNÍM ÚZEMNÍ STUDIE Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie, stanovení podmínek pro její pořízení a přiměřené lhůty pro vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti

Územní plán stanovuje následující plochy, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie: - BV1; - BV2;

24

- BV7; - BV9; - BV10; - VV1; - IR1; - PP1.

M VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH JE ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH V ÚZEMÍ PODMÍNĚNO VYDÁNÍM REGULAČNÍHO PLÁNU Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno vydáním regulačního plánu, zadání regulačního plánu v rozsahu podle přílohy č.9 vyhlášky č.458/2012Sb., v platném znění, stanovení, zda se bude jednat o regulační plán z podnětu nebo na žádost, a u regulačního plánu z podnětu stanovení přiměřené lhůty pro jeho vydání)

Územní plán nestanovuje žádné plochy a koridory, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno vydáním regulačního plánu.

N STANOVENÍ POŘADÍ ZMĚN V ÚZEMÍ (ETAPIZACE) Jednotlivé lokality je možno rozvíjet nezávisle, bez udání pořadí; v rámci dohod o parcelaci bude stanovena etapizace uvnitř jednotlivých lokalit (viz kapitola K).

O VYMEZENÍ ARCHITEKTONICKY NEBO URBANISTICKY VÝZNAMNÝCH STAVEB, PRO KTERÉ MŮŽE VYPRACOVÁVAT ARCHITEKTONICKOU ČÁST PROJEKTOVÉ DOKUMENTACE JEN AUTORIZOVANÝ ARCHITEKT Územní plán stanovuje následující stavby, pro které může vypracovávat architektonickou část projektové dokumentace a autorský dozor jen autorizovaný architekt: V obci Hracholusky: Číslo rejstříku

čp.

Památka

Ulice,nám./umístění

24885 / 4-1242

kaple sv. Diviše

47616 / 4-4216

socha sv. Jana Nepomuckého v obci u kaple sv. Diviše

Číslo rejstříku

V obci Jezná: čp.

24966 / 4-1600

Památka

v obci


kostel Nejsvětější Trojice

V obci Úlice: Číslo rejstříku

čp.

Památka

29762 / 4-1598

kostel sv. Vavřince

18936 / 4-1597

zámek


25

P ÚDAJE O ÚZEMNÍM PLÁNU

Údaje o počtu listů územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části

Návrh územního plánu Úlice sestává z textové části a z části grafické. Část textová má celkem 26 stran a sestává z následujících kapitol: A B C D E F G H I K L M N O P

Vymezení zastavěného území Základní koncepce rozvoje území obce Urbanistická koncepce Koncepce veřejné infrastruktury Koncepce uspořádání krajiny Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití Vymezení veřejně prospěšných staveb Vymezení dalších veřejně prospěšných staveb Stanovení kompenzačních opatření Stanovení pořadí změn v území (etapizace) Vymezení ploch, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno dohodou o parcelaci Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno vydáním regulačního plánu Stanovení pořadí změn v území (etapizace) Vymezení architektonicky nebo urbanisticky významných staveb, pro které může vypracovávat architektonickou část projektové dokumentace jen autorizovaný architekt Údaje o územním plánu

Část grafická obsahuje celkem 4 výkresy: 1 2 3 4

Výkres základního členění území 1 : 5 000 Hlavní výkres 1 : 5 000 Hlavní výkres - technická infrastruktura 1 : 5 000 Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací 1 : 5 000

26

ODŮVODNĚNÍ A POSTUP POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU Zpracuje pořizovatel.

B SOULAD NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE A ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM POLITIKA ÚZEMNÍHO ROZVOJE Dle Politiky územního rozvoje (schválené usnesením vlády České republiky č. 929, ze dne 20. 7. 2009; ve znění po 1. aktualizaci, 04/2015) nezasahuje řešené území územního plánu Úlice do žádné z prioritních oblastí, prioritních os, ani specifických oblastí; přes řešené území územního plánu Úlice není trasován žádný koridor dopravní a technické infrastruktury. Pro územní plán Úlice vyplývají z Politiky územního rozvoje republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území. Tyto republikové priority jsou obsažené v Politice územního rozvoje v kapitole 2.2: 14) „Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví...“ Územní plán Úlice stanoví podmínky pro rozvoj ploch – jak stabilizovaných, tak změn – jež zajišťují přirozenou kontinuitu rozvoje území s respektem k jeho stávajícím hodnotám; tyto podmínky jsou především formulovány v kapitole Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití. 22) „Vytvářet podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro různé formy cestovního ruchu (např. cykloturistika, agroturistika, poznávací turistika), při zachování a rozvoji hodnot území. Podporovat propojení míst, atraktivních z hlediska cestovního ruchu, turistickými cestami, které umožňují celoroční využití pro různé formy turistiky (např. pěší, cyklo, lyžařská, hipo).“ Územní plán Úlice předpokládá přiměřený rozvoj turistických aktivit. 23) „Podle místních podmínek vytvářet předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury s ohledem na prostupnost krajiny. Při umísťování dopravní a technické infrastruktury zachovat prostupnost krajiny a minimalizovat rozsah fragmentace krajiny; je-li to z těchto hledisek účelné, umísťovat tato zařízení souběžně." Územní plán předpokládá umisťování dosud nerealizovaných inženýrských sítí – pokud to konkrétní podmínky umožní - v souběhu nebo mimo silniční a pomocné silniční pozemky. Zároveň územní plán potvrzuje síť účelových komunikací.

27

ZÁSADY ÚZEMNÍHO ROZVOJE PLZEŇSKÉHO KRAJE Územně plánovací dokumentace kraje - Zásady územního rozvoje (ZÚR) Plzeňského kraje: O vydání Aktualizace č. 1 Zásad územního rozvoje Plzeňského kraje rozhodlo Zastupitelstvo kraje dne 10. 3. 2014 (usnesení č. 437 / 2014). Z hlediska souladu Územního plánu Úlice s Aktualizací č. 1 Zásad územního rozvoje Plzeňského kraje územní plán obsahuje: - nadregionální biokoridor K52, včetně jeho ochranného pásma; - ochranné pásmo letiště Plešnice; - dobývací prostor; - územní rezerva propojení Rochov – Úlice (napojení na II/203); - vymezení regionálních prvků ÚSES; - požadavek na minimalizaci záborů ZPF – zejména I. a II. třídy ochrany. Veškeré tyto jevy jsou návrhem územního plánu respektovány a nejsou jím dotčeny.

C SOULAD S CÍLI A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ, ZEJMÉNA S POŽADAVKY NA OCHRANU ARCHITEKTONICKÝCH A URBANISTICKÝCH HODNOT ÚZEMÍ A POŽADAVKY NA OCHRANU NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ Územní plán Úlice byl zpracován v souladu s cíly a úkoly územního plánování tak, jak jsou vymezeny v ustanovení §18 a §19 zákona č.183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (stavební zákon). Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a pro rozvoj, který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích – tři pilíře udržitelného rozvoje: ekologický, ekonomický a sociální. Územní plán Úlice naplňuje požadavek na soulad s cíli územního plánování vytvořením komplexního názoru na urbanistické řešení správního území obce, vymezením a stanovením podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití, upřesněním podmínek pro využití jednotlivých rozvojových lokalit, definováním podmínek pro dopravní a technickou infrastrukturu a stanovením podmínek pro ochranu nezastavitelného území a cenného krajinného rázu řešeného území. Územní plán Úlice vytváří předpoklady k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v řešeném území, zejména se zřetelem na péči o životní prostředí a ochranu jeho hlavních složek – půdy, vody a ovzduší. Územní plán Úlice naplňuje úkoly územního plánování tím, že stanovuje celkovou koncepci rozvoje území, včetně urbanistické koncepce s ohledem na hodnoty a podmínky území, že v procesu zpracování prověřil a posoudil potřebu změn v území, veřejný zájem na jejich provedení, jejich přínosy, problémy, rizika s ohledem na veřejné zdraví, životní prostředí, geologickou stavbu území, vliv na veřejnou infrastrukturu a na její hospodárné využívání, že stanovil podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití a definoval tak urbanistické, architektonické a estetické požadavky na využívání a prostorové uspořádání území, že urbanistickou koncepcí stanovil podmínky pro provedení změn v území, zejména pak pro umístění a uspořádání staveb s ohledem na stávající charakter a

28

hodnoty území, že stanovením podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití vytváří podmínky pro obnovu a rozvoj sídelní struktury a pro vysoký standard prostředí, a že vytváří v území podmínky pro hospodárné vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů na změny v území.

D SOULAD S POŽADAVKY STAVEBNÍHO ZÁKONA A JEHO PROVÁDĚCÍCH PŘEDPISŮ Územní plán Úlice je zpracován v souladu se zákonem č.183/2006Sb. o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (stavební zákon) a prováděcími vyhláškami: - Vyhláškou č. 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, v platném znění; - Vyhláškou č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území, v platném znění.

E SOULAD S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, POPŘÍPADĚ S VÝSLEDKEM ŘEŠENÍ ROZPORŮ Územní plán Úlice je zpracován v souladu s požadavky zvláštních právních předpisů. Územní plán Úlice respektuje podle místních možností následující požadavky civilní ochrany na územní plán: A. Ochrana území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní: Ve správním území obce Úlice jsou na vodních tocích stanovena záplavová území Q 100 a aktivní zóna záplavového území; územní plán nestanovuje zastavitelné plochy v kontaktu s vodními toky a jejich záplavovými územími, resp. aktivními zónami záplavového území. B. Zóny havarijního plánování: V případě obce Úlice se zóny havarijního plánování neřeší. C. Ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události: Obec Úlice nemá zpracován „Seznam protiradiačních úkrytů budovaných svépomocí za branné povinnosti státu“. V současné době lze úkryt trvale bydlícího obyvatelstva zabezpečit domovními sklepy. V rámci územního plánu není nutno dle aktuálních požadavků vyčleňovat plochy pro budování nových úkrytů civilní ochrany. D. Plochy pro potřeby evakuace obyvatelstva a jeho ubytování: Jako vhodné objekty se navrhují: budova obecního úřadu, případně objekty ve stávajících rekreačních areálech při Hracholuské přehradě. E. Skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci: Místem pro skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci je budova obecního úřadu. F. Vyvezení a uskladnění nebezpečných látek mimo zastavěné území a zastavitelné plochy: Ve správním území obce Úlice se nenacházejí objekty s oprávněním skladovat nebezpečné látky. G. Plochy záchranných, likvidačních a obnovovacích prací pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků vzniklých při mimořádné události: Bude nutné řešit případně ve spolupráci se sousedními obcemi.

29

H. Plochy pro potřeby záchranných, likvidačních a obnovovacích prací pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace, vzniklých při mimořádné události: Bude nutné řešit případně ve spolupráci se sousedními obcemi. I. Nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií: Při rozsáhlejším znehodnocení vodních zdrojů vodovodu by bylo možné zajistit náhradní zásobování ze zdrojů na území obce, cisternami a balenou vodou. Zásobování požární vodou bude zajištěno z vodních ploch na území obce. Pro zásobování elektrickou energií není v obci náhradní zdroj. Nouzové zásobování elektrickou energií by muselo být řešeno případně ve spolupráci s okolními obcemi. Soulad s požadavky dotčených orgánů podle zvláštních předpisů zpracuje pořizovatel.

F ZPRÁVA O VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ OBSAHUJÍCÍ ZÁKLADNÍ INFORMACE O VÝSLEDCÍCH TOHOTO VYHODNOCENÍ VČETNĚ VÝSLEDKŮ VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ V souladu se souhrnným vyjádřením Krajského úřadu Plzeňského kraje se zpracování Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj nepožaduje. Krajský úřad Plzeňského kraje zároveň jako orgán ochrany přírody vyloučil významný vliv návrhu na území evropsky významných lokalit nebo ptačích oblastí podle § 45i zákona č. 114 / 1002 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. V souladu s § 47 odst. 3 stavebního zákona není územní plán vyhodnocován z hlediska vlivů na udržitelný rozvoj území.

G STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚŘADU PODLE § 50 ODST. 5 SZ Bude vloženo pořizovatelem.

H SDĚLENÍ, JAK BYLO STANOVISKO PODLE § 50 ODST. 5 SZ ZOHLEDNĚNO, S UVEDENÍM ZÁVAŽNÝCH DŮVODŮ, POKUD NĚKTERÉ POŽADAVKY NEBO PODMÍNKY ZOHLEDNĚNY NEBYLY Zpracuje pořizovatel.

30

I

KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ

Řešeným územím územního plánu obce Úlice je správní území obce, sestávající z katastrálního území Hracholusky nade Mží (se sídlem Hracholusky), katastrálního území Kníje (se sídlem Kníje) a katastrálního území Úlice (se sídly Jezná, Nová Jezná a Úlice).

CHARAKTERISTIKA ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Správní území obce Úlice je poměrně členité a to jak z hlediska polohopisného, tak z hlediska výškopisného. Nejvýznamnějším, přirozeným centrem území je vlastní obec Úlice, jejíž význam je ještě zvýrazněn její polohou v kontaktu se stále důležitou komunikací – silnicí II/605. Obec Úlice se rozvíjela okolo poměrně velkoryse založeného návesního prostoru a poté zejména ve směru na sever (do prostoru podél hlavní průjezdné komunikace) a na západ a jih. Ve východní části obce se uplatňuje dominantně areál bývalého zámku s dosti rozlehlým zámeckým parkem. Ze zámeckých hospodářských budov se postupně rozvinuly hlavní výrobní kapacity v obci. Jihozápadně od současně zastavěného území obce leží, v relativně dominantní, náhorní poloze areál zemědělského hospodaření. Kromě vlastní obce Úlice se ve správním území obce nacházejí ještě další čtyři sídla: Hracholusky, Jezná, Kníje a Nová Jezná. Svým charakterem jsou tato sídla dosti odlišná. Zastavěné území Hracholusk sestává jednak ze zástavby původní obce, jež je dnes ale již také z velké části využívána k přechodnému, rekreačnímu pobytu, a potom z nové, dominantní části, sestávající se téměř výhradně z rekreačních chat, případně ubytovacích, rekreačních zařízení. Hracholusky jsou dnes – díky svojí poloze v přímém kontaktu s Hracholuskou přehradou – výrazně rekreačním sídlem, se všemi negativními průvodními jevy. Dosti odlišný charakter má sídlo Jezná, které si uchovalo do dnes výrazné rysy původní struktury zástavby, s dominantním postavením kostela, jenž se uplatňuje i z dálkových pohledů a je důležitým prvkem krajiny, přesahující i mimo správní území obce. Popsaný charakter není potlačen ani limitovanou rekreační zástavbou při západním okraji sídla. Ještě komornější charakter má sídlo Kníje, ležící v poměrně odloučené, izolované poloze. Zástavba se historicky rozvíjela okolo centrálního návesního prostoru tak, jak to přilehlý terén umožňoval. Nová Jezná se postupně rozvíjela podél průjezdní komunikace a její zástavba je tvořena jak rekreačními, tak rodinnými domy pro trvalé bydlení, přičemž rodinné domy převládají. Kromě popsaných sídel se v severní části správního území obce – v území přiléhajícím k Hracholuské přehradě – nacházejí ve větší, či menší koncentraci seskupení rekreačních chat, případně rekreačních zařízení; sportovní a rekreační využití území značně poznamenává charakter severní části správního území obce. V obci Hracholusky jsou v seznamu nemovitých kulturních památek zapsány tyto objekty: Číslo rejstříku

čp.

Památka


24885 / 4-1242

kaple sv. Diviše

v obci

47616 / 4-4216

socha sv. Jana Nepomuckého v obci u kaple sv. Diviše

V obci Jezná jsou v seznamu nemovitých kulturních památek zapsány tyto objekty: Číslo rejstříku

čp.

24966 / 4-1600

Památka


kostel Nejsvětější Trojice

V obci Úlice jsou v seznamu nemovitých kulturních památek zapsány tyto objekty: Číslo rejstříku

čp.

Památka

29762 / 4-1598

kostel sv. Vavřince

18936 / 4-1597

zámek


31

ZÁKLADNÍ URBANISTICKÁ KONCEPCE Územní plán potvrzuje stávající rozvojové tendence a vymezuje nové rozvojové plochy – pro výstavbu rodinných domů a pro výstavbu rekreačních objektů (chat). HRACHOLUSKY Územní plán navrhuje východně a západně od obce doplnění stávající struktury obce (zastavěného území) o dvě rozvojové lokality pro výstavbu rodinných domů – lokality BV9 a BV10. Územní plán navrhuje další rozvoj individuální rekreační zástavby (chat) - jako doplnění stávajících ploch pro individuální rekreaci – lokalita IR1. Územní plán navrhuje konverzi stávajícího areálu Armády ČR pro účely občanského vybavení – lokalita VV1. KNÍJE Územní plán nepředpokládá nové zastavitelné plochy v obci Kníje. JEZNÁ Územní plán navrhuje jižně od obce doplnění stávající struktury obce (zastavěného území) o dvě rozvojové lokality pro výstavbu rodinných domů – lokality BV7 a BV8. NOVÁ JEZNÁ Územní plán navrhuje ve vazbě na sousední správní území obce Plešnice doplnění stávající struktury obce (zastavěného území) o lokalitu BV11 a v návaznosti na stávající cestní síť rozšíření místní komunikace (DI1) ÚLICE Územní plán navrhuje rozvojové lokality pro výstavbu rodinných domů, jež vyplňují proluky ve stávající struktuře obce (zastavěném území) – lokality BV1, BV3, BV4, BV5 a BV6. Při jižním okraji zastavěného území obce navrhuje územní plán hlavní rozvojovou lokalitu pro výstavbu rodinných domů – lokalitu BV2. Územní plán navrhuje rozvoj stávající plochy letiště – lokalita DI2. Územní plán navrhuje rekultivaci plochy těžební – lokalita PP1. Nová zástavba bude přiměřeně odpovídat charakteru stávající zástavby, jejímu prostorovému a funkčnímu uspořádání a historickému vývoji. Rozvoj zástavby obce bude respektovat charakteristický ráz krajiny, jedinečnou polohu jednotlivých sídel v ní a stávající obraz sídel v krajině; nová zástavba musí být uspokojivě zapojena do struktury obce. Nezastavěné území je tvořeno přírodními plochami, jejichž jedinečný krajinný ráz bude jednoznačně respektován. V nezastavitelném území nebudou zakládány nové rozvojové lokality, ani zvětšován rozsah stávajících samot. Důsledně bude toto území chráněno před dopady rekreace, přípustná je krátkodobá rekreace, využívající cyklistické a turistické trasy. Výstavba fotovoltaických elektráren a větrných elektráren je v tomto území nepřípustná. Nové stavby dopravní a technické infrastruktury nesmí narušit stávající charakter tohoto území. V nezastavěném území lze v souladu s jeho charakterem umisťovat stavby, zařízení a jiná opatření pouze pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu nerostů, pro ochranu přírody a krajiny, pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a dále taková technická opatření a stavby, které zlepší podmínky jeho využití pro účely rekreace a cestovního ruchu, například cyklistické stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra. Veškeré tyto stavby není možno umisťovat v plochách přírodních; v plochách zemědělských a v plochách lesních lze umisťovat pouze nezbytné

32

liniové stavby a stavby, zařízení a jiná opatření s nimi nezbytně související; v případě staveb, zařízení a jiných opatření pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu nerostů, pro ochranu přírody a krajiny, hygienických zařízení, ekologických a informačních center se může jednat pouze o stavby, zařízení a jiné opatření v nezbytně nutném rozsahu, jinak musí být umisťována v jiných funkčně odpovídajících plochách.

BILANCE V následující tabulce je uvedena informativní bilance jednotlivých ploch změn (pro bydlení) dle územního plánu Úlice; kapacity jsou uvedeny v počtu rodinných domů, resp. chat. Je nutno zdůraznit, že se jedná skutečně o bilanci maximálně dosažitelných kapacit, která vychází z hypotetického předpokladu maximálního využití regulativů pro jednotlivé lokality - lze důvodně předpokládat, že skutečné kapacity budou nižší a především rozložené v čase, především v důsledku postupné realizace výstavby. Celková kapacita maximálního využití rozvojových lokalit pro bydlení je cca 78 rodinných domů a 22 chat. Rovněž lze předpokládat, že část nově postavených rodinných domů nahradí stávající rodinné domy, které budou dále využity pro rekreaci, případně část nově postavených rodinných domů bude využita přímo pro rekreační účely (individuální rekreace, přechodné bydlení). lokalita BV 1 BV 2 BV 3 BV 4 BV 5 BV 6 BV 7 BV 8 BV 9 BV 10 BV 11 IR 1 IR 2

plocha lokality (m2) 15 478, 34 27 758,57 1 414,84 3 116,10 8 092,93 2 461,06 24 720,76 3 294,51 14 758,85 13 802,55 3 235,98 26 297,7 550,06

RD (max. počet) 12 22 1 1 3 2 13 2 11 11 21 chat 1 chata

sídlo Úlice Úlice Úlice Úlice Úlice Úlice Jezná Jezná Hracholusky Hracholusky Nová Jezná Hracholusky Hracholusky

Územní plán z důvodu zajištění kontrolovaného rozvoje území stanovuje podmínku vypracovat pro vybrané lokality územní studii, resp. dohodu o parcelaci - pro následující plochy (viz vyznačení ve Výkresu základního členění území) je rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie: BV1; BV2; BV7; BV9; BV10; VV1; IR1; PP1; pro následující plochu (viz vyznačení ve Výkresu základního členění území) je rozhodování o změnách v území podmíněno uzavřením dohody o parcelaci: BV5.

SYSTÉM SÍDELNÍ ZELENĚ KRAJINA Řešené území je součástí geomorfologického celku Plaská pahorkatina, podcelku Stříbrská pahorkatina, okrasku Svojšínská vrchovina. Jedná se o plochou vrchovina na proterozoických chloriticko-sericitických fylitech a denudačních zbytcích karbonských pískovců, slepenců a jílovců a 33

třetihorních sedimentů. Stříbrská vrchovina je charakterizována se vyznačuje homogenním erozně denudačním reliefe, mírně se sklánějícím od západu k východu, s relikty mladotřetihorního zarovnaného povrchu s hlubokým údolím Mže. Zdejší krajina se vyznačuje mírně nadprůměrným zastoupením lesa (33,46 %). Přírodní hodnoty krajiny jsou také zvýšeny vyšším zastoupením rozptýlené krajinné zeleně v území. Územní plán se záměrem zachování a zvýšení ekologické stability krajiny a estetických i přírodních hodnot krajiny vymezuje v území prvky ÚSES. Realizace těchto ploch trvalé vegetace bude mít za výsledek významné posílení přírodních hodnot zdejší krajiny. Pro výsadby krajinné zeleně je nutné použít výhradně původní přirozené druhy dřevin, odpovídající potenciální přirozené vegetaci. V daném území se jedná o jednotky potenciální přirozené vegetace (dle Neuhäuslové a kol.: Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky, Praha 1998): 36 Biková a/nebo jedlová doubrava (Luzulo albidae-Quercetum petraeae, Abieti-Quercetum). Jedná se především o následující druhy: dub zimní řidčeji letní, (Quercus petraea, Q. robur), bříza (Betula pendula), habr (Carpinus betulus), buk (Fagus sylvatica), lípa srdčitá (Tilia cordata), jeřáb (Sorbus aucuparia). Územní plán ctí hodnoty krajiny v řešeném území, především lesní i krajinnou zeleň. Územní plán zachovává hodnotnou strukturu drobných lesních porostů, remízů, rozptýlené zeleně a doprovodné zeleně podél vodních toků a komunikací v území. Pro zachování a posílení vysoké krajinářské hodnoty zájmového území je nutná ochrana veškeré stávající krajinné zeleně a doplňování liniové zeleně podél komunikací a vodotečí. Důležitá je ochrana všech významných krajinných prvků a jejich doplňování. ZELEŇ V SÍDLE V současné době je uvnitř sídel dostatek sídelní zeleně, která organicky propojuje zastavěné území s okolní krajinou. Územní plán ctí tuto zeleň a stanovuje procento zastavitelnosti pro všechny nové rozvojové plochy.

KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY Krajina v řešeném území a jeho okolí se vyznačuje mírně zvlněným terénem Svojšínské vrchoviny s mírně nadprůměrným zastoupením lesa. Významně se ve zdejší krajině uplatňuje vodní plocha nádrže Hracholusky. Harmonicky působí zapojení zástavby drobných obcí do krajinného rámce. Poměrně málo frekventované území vyniká malým významem rušivých prvků. V oblasti krajinného rázu je třeba dbát o minimalizaci zásahů a zachování významu znaků krajinného rázu, které jsou zásadní nebo spoluurčující pro ráz krajiny a které jsou dle cennosti v rámci státu či regionu jedinečné nebo význačné. Jedná se o následující zásady ochrany krajinného rázu, z nichž některé jsou obecně použitelné pro ochranu přírody a krajiny a některé pro územně plánovací činnost: • Ochrana vegetačních prvků liniové zeleně podél vodních toků a vodních ploch jakožto důležitých prvků prostorové struktury a znaků přírodních hodnot. • Respektování struktury zemědělské krajiny se vztahem zemědělských ploch, sídel a nelesní zeleně. • Zachování dimenze, měřítka a hmot tradiční architektury u nové výstavby situované v cenných lokalitách se soustředěnými hodnotami krajinného rázu. • Dbát při výstavbě na zachování významu kulturních dominant v krajinné scéně (kostely, kaple, zámky).

34

ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY Hlavním cílem vytváření územních systémů ekologické stability krajiny je trvalé zajištění biodiverzity, biologické rozmanitosti, která je definována jako variabilita všech žijících organismů a jejich společenstev a zahrnuje rozmanitost v rámci druhů, mezi druhy a rozmanitost ekosystémů. Určitou představu o zastoupení přírodních prvků na území obce Úlice poskytuje koeficient ekologické stability Kes tj. podíl výměry ploch relativně stabilních ku výměře ploch relativně nestabilních (Míchal 1985) Koeficient ekologické stability Kes v zájmovém území je 0,61. Klasifikace koeficientů Kes (Lipský, 1999): Kes < 0.10: území s maximálním narušením přírodních struktur, základní ekologické funkce musí být intenzívně a trvale nahrazovány technickými zásahy 0.10 < Kes < 0.30: území nadprůměrně využívané, se zřetelným narušením přírodních struktur, základní ekologické funkce musí být soustavně nahrazovány technickými zásahy 0.30 < Kes < 1.00: území intenzivně využívané, zejména zemědělskou výrobou, oslabení autoregulačních pochodů v agroekosystémech způsobuje jejich značnou ekologickou labilitu a vyžaduje vysoké vklady dodatkové energie 1.00 < Kes < 3.00: vcelku vyvážená krajina, v níž jsou technické objekty relativně v souladu s dochovanými přírodními strukturami, důsledkem je i nižší potřeba energomateriálových vkladů Kes > 3,00: stabilní krajina s převahou přírodních a přírodě blízkých struktur Z výše uvedeného vyplývá, že území obce Úlice tvoří území intenzivně využívané, zejména zemědělskou výrobou, oslabení autoregulačních pochodů v agroekosystémech způsobuje jejich značnou ekologickou labilitu a vyžaduje vysoké vklady dodatkové energie. Podstatou územních systémů ekologické stability je vymezení sítě přírodě blízkých ploch v minimálním územním rozsahu, který už nelze dále snižovat bez ohrožení ekologické stability a biologické rozmanitosti území. Je však zřejmé, že vymezení, ochrana a případné doplňování chybějících částí této sítě je pouze jedním z kroků k trvale udržitelnému využívání krajinného prostoru, protože existence takovéto struktury v území nemůže ekologickou stabilitu ani biodiverzitu zajistit sama o sobě; je pouze jednou z nutných podmínek pro její zajištění. Zákon č. 460/2004 Sb., o ochraně přírody a krajiny, územní systém ekologické stability definuje jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Vymezení a hodnocení ÚSES patří podle tohoto zákona mezi základní povinnosti při obecné ochraně přírody a provádí ho orgány územního plánování a ochrany přírody ve spolupráci s orgány vodohospodářskými, ochrany zemědělského půdního fondu a státní správy lesního hospodářství. Ochrana systému ekologické stability je povinností všech vlastníků a nájemců pozemků tvořících jeho základ, jeho vytváření je veřejným zájmem, na kterém se podílejí vlastníci pozemků, obce i stát. Z hlediska územního plánování představují ÚSES jeden z limitů využití území (§2 stavebního zákona), který je třeba při řešení územního plánu respektovat jako jeden z „předpokladů zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území“. Zpracování návrhu SES vycházelo z metodiky MŽP ČR "Rukověť projektanta místního územního systému ekologické stability - metodika pro zpracování dokumentace", Jiří Löw a spolupracovníci a z metodiky Ministerstva pro místní rozvoj a Ústavu územního rozvoje Brno "Metodika zapracování ÚSES do územních plánů obcí, Návod na užívání ÚTP regionálních a nadregionálních ÚSES ČR" a z učebnice „Metodické postupy projektování lokálního ÚSES“ Petr Maděra, Eliška Zimová (eds.), Ústav lesnické botaniky, dendrologie a typologie LDF MZLU v Brně a Löw a spol., Brno Jako podklady pro zpracování návrhu ÚSES byly použity údaje z ÚAP, ZÚR Plzeňského kraje a platný územní plán Úlice a další územní plány okolních obcí. Prvky ÚSES jsou upraveny se snahou o bezkolizní průběh s nadějí na plnou funkčnost v budoucnosti.

35

Při realizaci lokálního SES bude nutné brát v úvahu současný stav krajiny a časové parametry vzhledem k cílovému stavu SES. Prvky SES je vhodné budovat postupně za pomoci přirozené sukcese. Uměle není možné přirozený porost vytvořit. Na základě empirických poznatků jsou potřebná tato časová rozpětí pro regeneraci narušených nebo vznik nových typů ekosystémů. 1 - 4 roky - společenstva jednoletých plevelů a jejich fauna 8 - 15 let - vegetace eutrofních stojatých vod 10 - 15 let - vegetace mezí a větrolamů bez specializovaných druhů desetiletí - xerothermní nebo hydrofilní nelesní společenstva a to často jen s neúplnou druhovou garniturou staletí - vznik vyspělých karbonátových profilů v půdě, vznik lesní geobiocenózy včetně specializovaných lesních druhů vyšších rostlin tisíciletí - vznik vyspělých humusových profilů vývojově zralých půd reprodukce zaniklého klimaxového společenstva s druhově nasycenými společenstvy v dané krajině Předkládaný návrh územního systému ekologické stability je dalším krokem, který směřuje k aktivnímu přístupu při zabezpečování ekologické stability krajiny. Vymezení ÚSES dává pouze předpoklad k založení biocenter a biokoridorů (stabilních ploch), které by měly být základem pro rozvíjení nutných prvků a procesů zvyšujících odolnost krajiny k antropickým tlakům. Dalšími nutnými předpoklady k větší stabilitě krajiny jsou ekologičtější způsoby hospodaření jak v lese, tak i na zemědělské půdě, zajištění čistoty ovzduší, vod atd. TABULKOVÁ ČÁST V tabulkové části jsou popsány prvky ÚSES (biocentra a biokoridory) v řešeném území. Přehled biocenter

číslo k.ú. název stav Lokální biocentra UL1 Úlice, LBC funkční

STG fyziotyp

výměra [ha]

popis

návrh opatření

3AB2, 3AB3, 3A4 AD

9,4

Smíšený lesní porost SLT: 2K, 1M, 3P

UL2

Úlice, Kníje, LBC funkční

2A3, 2AB3, 3AB3 AD, BU

10,4

Převážně jehličnatý lesní porost (BO, SM, MD, DB) SLT: 2K, 3S, 2M

UL3

Úlice, Pňovany, LBC funkční

2BD3, 2AB3, 2B5 MT, LO, KR, AD

9,9 na řešeném území

UL4

Úlice, LBC funkční

3A3 BU

9,1

Drobný vodní tok s vyvinutými břehovými porosty, louky, smíšený lesní porost, SLT: 2C. Kulturní lesní porost SLT: 3K

Pěstebními zásahy podpora přirozené druhové skladby: SLT 2K: (DBZ, DB) 3-7, BK 3-4, LP +2, BR, JD; SLT 1M: BO 3, (DBZ, DB) 2-3, BR +-1, LP +-1, JR, HB; SLT 3P: DB 4-5, BK 1, JD 3. Pěstebními zásahy podpora přirozené druhové skladby: SLT 2K: (DBZ, DB) 3-7, BK 3-4, LP +2, BR, JD; SLT 3S: BK 5-7, JD +-3, DBZ 2-3, LP +-2, HB; SLT 2M: (DBZ, DB) 4-7, BK 2-3, BR 1-2, BO +-1 Revitalizace vodního toku, ochrana, podpora přirozené druhové skladby: SLT 2C: DBZ 4-7, BK 2-3, HB 1, LP 2

UL5

Hracholusky nade Mží LBC funkční

3AB2, 3B3, 3B4-5 BU, BO, MT, LO

7,7

Drobný vodní tok s vyvinutými břehovými porosty, vlhké louky, smíšený lesní porost, SLT: 0K, 3H, 2C.

UL6

Hracholusky nade Mží, Plešnice LBC funkční

2AB3, 2BC3 BU, AD


Smíšený lesní porost, SLT: 2I, 2A.

36

Pěstebními zásahy podpora přirozené druhové skladby: SLT 3K: BK 6, DBZ 3-4, JD +-1, BR, BO Zachovat současný stav, ochrana, podpora přirozené druhové skladby: SLT 0K: BO 7-8, DBZ 1, BK 1, BR 1; SLT 2C: DBZ 4-7, BK 2-3, HB 1, LP 2; SLT 3H: BK 5-6, (DB, DBZ) 2-3, HB +- 1, JD +- 1 Pěstebními zásahy podpora přirozené druhové skladby: SLT 2I: (DBZ, DB) 5-7, BK 2-3, LP 3, JD; SLT 2A: (DB, DBZ) 4-5, BK 1-2,

číslo název

k.ú. stav

STG fyziotyp

výměra [ha]

popis

UL7

Hracholusky nade Mží, Dolany u Stříbra LBC funkční

3BD3, 3BC3, 3B3 BU


Smíšený lesní porost, SLT: 3H, 3F, 3D

UL8


2BD3, 3B3 DH, BU

3,0

Smíšený lesní porost, SLT: 3F, 1C

UL9


2AB3, 2BD3, DH, AD

3,0

Převážně jehličnatý lesní porost SLT: 2K, 1C

UL10


2AB3, 3AB3, 3BD3 BU, AD

5,7

Převážně jehličnatý lesní porost SLT: 2K, 3H, 3S

UL11


3B4 MT

2,8

Vlhká louka v nivě toku

Přehled biokoridorů

číslo k.ú. název stav Nadregionální biokoridory K 50 Hracholusky nade Mží na řešeném území Funkční

Lokální biokoridory UL1-UL4 Úlice Funkční

návrh opatření LP 1-2, JV 1-2, HB +-1 Pěstebními zásahy podpora přirozené druhové skladby: SLT 3H: BK 5-6, (DB, DBZ) 2-3, HB +- 1, JD +- 1; SLT 3D: BK 4-6, (DB, DBZ) 2-3, HB 1-2, LP +-2, JD +-2, JL, JV,KL; SLT 3F: BK 6, (DBZ,DB) 2, LP 1, JD1 Pěstebními zásahy podpora přirozené druhové skladby: SLT 3F: BK 6, (DBZ,DB) 2, LP 1, JD1; SLT 1C: (DBZ, DB) 7-9, HB +-1, LP 1-2, BRK +-1 Pěstebními zásahy podpora přirozené druhové skladby: SLT 2K: (DBZ, DB) 3-7, BK 3-4, LP +-2, BR, JD; SLT 1C: (DBZ, DB) 7-9, HB +-1, LP 1-2, BRK +-1 Pěstebními zásahy podpora přirozené druhové skladby: SLT 2K: (DBZ, DB) 3-7, BK 3-4, LP +-2, BR, JD; SLT 3H: BK 5-6, (DB, DBZ) 2-3, HB +- 1, JD +- 1; SLT 3S: BK 5-7, JD +-3, DBZ 2-3, LP +-2, HB Zachovat současný stav extenzivní obhospodařování.

STG fyziotyp

Délka [m]

Návrh opatření

Osa mezofilní, Osa vodní

Na řešeném území 3990

Zachovat současný stav, extenzivní obhospodařování, podpora přirozených břehových porostů, udržování přírodě blízkých lučních společenstev, tam, kde to bude možné, založit porosty dřevin s přirozenou druhovou skladbou: OL, VR, LP, OS, JS, , DB.

2AB3, 3A4 AD

1496

Podpora přirozené druhové skladby: SLT 2I: (DBZ, DB) 5-7, BK 2-3, LP 3, JD; SLT 3P: DB 4-5, BK 1, JD 3 Podpora přirozené druhové skladby: SLT 2K: (DBZ, DB) 3-7, BK 3-4, LP +-2, BR, JD; SLT 3P: DB 4-5, BK 1, JD 3 Extenzivní obhospodařování, založení přirozených porostů: DB, BK LP, JV, JS, OL, VR, STR Ornou půdu převést na TTP, extenzivní obhospodařování, postupné založení porostů s přirozenou druhovou skladbou: DB, DBZ, BK, LP, HB Ornou půdu převést na TTP, extenzivní obhospodařování, postupné založení porostů s přirozenou druhovou skladbou: DB, DBZ, BK, LP, HB Podpora přirozené druhové skladby: SLT 3O: DB 3-4, JD 2-4, BK +-1, LP +1, HB +-1; SLT 3I: BK 3-6, (DB,DBZ) 3, JD 1-3, LP +-1

UL1-PNx

Úlice, Pňovany Funkční

2AB3, 3A4 AD

1 558 na řešeném území

UL2-KB1

Úlice, Kbelany Funkční

2AB3, 3AB3, 3B4 AD, MT, LO, KR


UL2-PLx

Kníje, Plešnice Převážně nefunkční

2AB3, 3AB4, 3B4 AD, SE


UL2-PLxx

Kníje, Plešnice Nefunkční

3AB4, 3B4 SE


KB4-PN6

Kbelany, Úlice, Pňovany Funkční

3AB3, 3B4 BU

433 na řešeném území

37

číslo název UL4-KB4

k.ú. stav Úlice Kbelany Funkční

STG fyziotyp 3A3 BU

Délka [m] 559 na řešeném území

UL4-KB1

Úlice Kbelany Funkční

3A3, 3AB3 BU


UL3-UL5

Úlice Částečně funkční Úlice, Plešnice Funkční

2BC3, 3BC3, 3AB3, 3B4 AD, BU, MT, LO

1 240

3AB3, 3BC3, 3C4-5, 3B4 BU, MT, LO

783

UL5-UL6

Návrh opatření Podpora přirozené druhové skladby: SLT 3K: BK 6, DBZ 3-4, JD +-1, BR, BO Podpora přirozené druhové skladby: SLT 3K: BK 6, DBZ 3-4, JD +-1, BR, BO; SLT 3I: BK 3-6, (DB,DBZ) 3, JD 13, LP +-1 Extenzivní obhospodařování TTP, podpora přirozených porostů dle přírodních podmínek, Zachovat současný stav, podpora přirozené druhové skladby: SLT 3S: BK 5-7, JD +-3, DBZ 2-3, LP +-2, HB; SLT 3U: JS 3-4, BK 1-3, JD 2, (JV, KL) JL, JLV, OL; SLT 3D: BK 4-6, (DB, DBZ) 23, HB 1-2, LP +-2, JD +-2, JL, JV,KL

VEŘEJNÉ VYBAVENÍ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA DOPRAVA, KOMUNIKAČNÍ SYSTÉM ÚZEMÍ A DOPRAVNÍ VYBAVENOST ŠIRŠÍ DOPRAVNÍ VZTAHY Obec Úlice, spolu se svými místními částmi Knije, Jezná, Nová Jezná a Hracholusky, leží ve vzdálenosti asi dvaceti kilometrů západně od krajského města Plzně. Celé řešené území je situováno na pravém břehu řeky Mže procházející územím zhruba ve směru západ - východ. Hlavní dopravní páteří širšího spádového území je souběh celostátní železniční tratě č.170 (Praha-) Beroun – Plzeň Cheb a trasy silnice II/605. Tato důležitá silniční trasa krom své regionální komunikační funkce plní také funkci doprovodné komunikace dálnice D5 probíhající jižně od řešeného území ve vzdálenosti asi tří až pěti kilometrů. Na páteřní trasu silnice II/605 jsou pak připojeny další silnice III. tříd, které zajišťují dopravní dostupnost a přímou dopravní obsluhu obcí přilehlého území. Pouze okrajově jsou v řešeném území zastoupeny zájmy leteckého provozu pro zemědělské účely a sportovní aktivity. Ostatní dopravní obory ve vlastním řešeném území zastoupeny nejsou a ani do výhledu nejsou předpoklady pro jejich uplatnění v systému dopravní obsluhy území. SILNIČNÍ DOPRAVA Silniční doprava je nosným dopravním oborem, který zajišťuje rozhodující objemy přepravních vztahů správního území obce. Silnice II/605 je páteřní komunikační trasou pro širší spádové území. Po realizaci trasy dálnice D5 se tato trasa především uplatňuje pro převedení vztahů kratšího regionálního charakteru a slouží též pro potřeby přímé dopravní obsluhy přilehlého území. Dle výsledků posledního sčítání silniční dopravy z roku 2010 se intenzity dopravy v tomto úseku silnice II/605 pohybují na hodnotách cca 4 tisíc vozidel za 24 hodin průměrného dne roku. Do řešeného území silnice II/605 vstupuje ve směru od Plzně v prostoru křižovatky se silnicí III/18048 zajišťující propojení na sever do Plešnice a k jihu do Doubravy. Přes křižovatku se silnicí III/00525 (připojení části Knije) hlavní trasa pokračuje k Úlici. Průjezdní úsek obcí je ve velmi dobrém stavu, směrové zalomení trasy v prostoru před křižovatkou u kostela plní funkci jistého retardéru v centrální části obce a přirozeně nutí ke snížení rychlosti vozidel. Na průjezdní úsek silnice II/605 přímo 38

navazují parkovací pruhy v úseku u sportovního hřiště a v centrální části obce před hospodou. Autobusová zastávka za kostelem je bohatě dimenzovaná a umožňuje též příležitostné zastavení vozidel. Od zastávky v dlouhém přímém úseku trasa silnice II/605 pokračuje ke křižovatce se silnicí III/19321 (připojení lomu a Pňovan) a dále ke Stříbru. Celkově je možno konstatovat, že trasa silnice II/605 je po předcházejících rekonstrukcích ve velmi dobrém stavu a je třeba ji považovat dlouhodobě za stabilizovanou. Silnice III/00525 připojuje k hlavní trase silnice II/605 místní část Knije. Přestože je silnice III/00525 od hlavní trasy vedena ve velmi skromných zúžených parametrech je možno, s ohledem na její koncový „slepý“ charakter a minimální zatížení, považovat ji za stabilizovanou. V rámci pravidelné údržby je třeba dbát na její dobrý technický stav a udržovat určité úseky jako rozšířené výhybny. Silnice III/18048 je vedena od silnice II/180 v Tlučné přes Doubravu na sever. Trasa protíná jihovýchodní okraj řešeného území a pokračuje ke křižovatce s hlavní trasou silnice II/605. Silnice III/18048 pokračuje na sever a průjezdním úsekem prochází zástavbou Plešnice. Za železniční stanicí v Plešnici vstupuje znovu do vlastního řešeného území. Průjezdní úsek místní části Nová Jezná vykazuje dvě problémová následná ostrá protisměrná zalomení trasy, která jsou však dána průchodem oboustranně přiléhající zástavby. Za křižovatkou se silnicí III/18049 se trasa otáčí k jihu a kolem areálu letiště je vedena zpět k připojení na hlavní trasu silnice II/605 v Úlici. Připojení do křižovatky u kostela sv. Vavřince je vedeno v ostrém úhlu, v omezených rozhledových poměrech, přesto je třeba považovat situaci za stabilizovanou. Jistou představu o zatížení této trasy dávají opět výsledky sčítání silniční dopravy z roku 2010, kdy intenzity dopravy na sčítacím stanovišti č. 3-4830 v Plešnici dosáhly hodnoty cca 650 vozidel za průměrný den roku. Silnice III/18049 od trasy průjezdního úseku silnice III/18048 v Nové Jezné ostře klesá do údolí Hracholuského potoka. Na přechodu potoka silnice kříží v podjezdu železniční trať vedenou na vysokém násypu. Od podjezdu trasa stoupá k Hracholuskům, kde je v prostoru při vstupu do zastavěného území obce u kaple sv. Diviše ukončena. Na silnici III/18049 dále navazují místní a účelové komunikace zpřístupňující jednotlivé lokality obce. Nejvýznamnější z těchto tras je prodloužení silniční trasy ve směru podél toku řeky k připojení rekreačních objektů a vodohospodářských objektů v prostoru u vlastní sypané hráze vodní nádrže Hracholusky. Silnice III/18044a je vedena od křižovatky na silnici III/18048 ležící severně od kostela v Úlici ve směru do Jezné. Silnice je vedena ve skromných technických parametrech a v prostoru před hřbitovem v Jezné je ukončena. Na tuto trasu navazuje významné komunikační propojení procházející od silnice III/18048 v Nové Jezné na západ ke hřbitovu, které dále pokračuje přes zastavěné území Jezné až do Pňovan k připojení na silnici III/19321 u hospody v centru obce. Silnice III/19321 se od páteřní trasy II/605 odpojuje na sever a v krátkém úseku prochází vlastním řešeným územím. Dále trasa prochází prostorem kamenolomu a pokračuje do zastavěného území Pňovan. Mostem překračuje hracholuskou vodní nádrž, stoupá k Čerňovicím a pokračuje dále na sever k připojení na silnici II/193 v Pernarci. Trasu je třeba považovat dlouhodobě za stabilizovanou. Nutno konstatovat, že všechny tyto silnice III. třídy, i přes jisté problémové úseky a místa, je třeba považovat územně za dlouhodobě stabilizované. Jisté místní úpravy v rámci běžné silniční údržby lze předpokládat v trase a v prostoru křižovatek při uvolnění rozhledových polí. Případné úpravy trasy je možné očekávat pouze v návaznosti na případné významnější stavební počiny v území související s realizací nových rozvojových lokalit. V rámci běžné silniční údržby budou výše uvedené trasy silnic III. třídy, v souladu s příslušným ustanovením ČSN 73 6101 a ČSN 73 6110, postupně upravovány pro vedení silniční kategorie S 7,5/50, případně min. S 6,5/50. Územní plán respektuje územní rezervu komunikačního propojení Rochlov – Úlice (napojení na silnici II / 203).

39

ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA Železniční doprava prochází správním územím v trase železniční tratě č.170 (Praha-) Beroun – Plzeň – Cheb, která ve smyslu §3 zákona č. 266/94 Sb., o drahách, v platném znění je zařazena do kategorie dráhy celostátní, jako součást III. tranzitního železničního koridoru. Trať v nedávné době prošla modernizací, je dvoukolejná a elektrizovaná. Ve vlastním správním území není situována železniční stanice ani zastávka, nejbližší připojení k železniční dopravě je zprostředkováno v zastávce Plešnice ležící asi tři kilometry severovýchodně od centra Úlice. Následná železniční stanice je pak až v Pňovanech ve vzdálenosti asi pěti kilometrů severozápadně od Úlice, ze stanice odbočuje regionální trať č.177 Pňovany – Bezdružice ve směru na Konstantinovy Lázně. Vlastní řešené území není dotčeno zájmy případné výhledově připravované vysokorychlostní železniční tratě, která by měla propojovat naši republiku se západoevropskými centry v kvalitativně nových parametrech trasy. Vedení této trasy je plánováno v koridoru souběhu s trasou dálnice D5. SÍŤ MÍSTNÍCH A ÚČELOVÝCH KOMUNIKACÍ Výše popsaný systém průjezdních úseků silniční sítě představuje páteřní komunikační skelet celého správního území obce, na který jsou připojeny další místní a účelové komunikace zajišťující propojení jednotlivých částí správního území, dále až dopravní obsluhu každého jednotlivého objektu a jednotlivých obhospodařovaných ploch a pozemků. Celkově je možno konstatovat, že síť místních a účelových komunikací, v souladu se zadáním je možno považovat za stabilizovanou. Dopravně problémová místa sítě většinou vyplývají buď z obtížné konfigurace terénu, v zastavěném území pak z blízkosti přiléhající zástavby či pozemkových hranic. Oba tyto faktory z hlediska reálných možností řešení těchto problémových míst představují vážné komplikace především s ohledem na citlivé majetkoprávní poměry v území a dále na finanční náročnost. Návrh územního plánu v souladu se zadáním zakládá nové rozvojové počiny v řešeném správním území obce. Komunikační dostupnost těchto rozvojových lokalit je zajištěna buď prostřednictvím připojení sjezdem na stávající komunikační síť obce anebo návrhem nových místních komunikací. U rozsáhlejších rozvojových lokalit se předpokládá vypracování územní studie, která v rámci širších urbanistických a komunikačních souvislostí navrhne rovněž nové komunikační uspořádání příslušné rozvojové lokality. Jedná se především o BV1; BV2; BV7; BV9; BV10; VV1; IR1; PP1. U vymezovaných rozvojových ploch, ve kterých je prověření změn jejich využití územní studií podmínkou pro rozhodování, bude řešení navrhované komunikační struktury těchto ploch součástí příslušných územních studií. Nově navrhované pozemky veřejných prostranství budou respektovat příslušná ustanovení §22 vyhlášky MMR ČR č.501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. Navrhované místní komunikace zajišťující komunikační dostupnost a obsluhu nových rozvojových lokalit zástavby obce budou navrženy buď jako obslužné komunikace funkční skupiny C, typu MO10/7/30(20) s oboustrannými chodníky šířky nejméně 2x2,0m, případně jako komunikace pro smíšený provoz funkční skupiny D1 - obytné ulice – navrhované v souladu s technickými podmínkami TP103 pro jejich navrhování v šířce uličního prostoru nejméně 8,0m mezi hranicemi protilehlých pozemků. Rozvojové lokality ve správním území obce budou na stávající komunikace připojeny sjezdy či samostatnými sjezdy ve smyslu příslušných ustanovení ČSN 736110 Projektování místních komunikací, kap. 12 Křižovatky, křížení a sjezdy. Návrh územního plánu předpokládá částečnou postupnou obnovu dříve zrušených účelových komunikací a polních cest s cílem zlepšit prostupnost krajiny a podpořit pěší a cykloturistku.

40

TRASY PĚŠÍ A CYKLISTICKÉ DOPRAVY Vysoce atraktivní rekreační oblast vodní nádrže Hracholusky, v krajinářsky velice zajímavém prostředí položená na obou stranách toku Mže, je místem řady zajímavých rekreačních atraktivit a také cílem turistických a sportovně-rekreačních aktivit. Nutno konstatovat, že rekreační území má více letní sezónní charakter a tak jeho využívání pro ostatní období je výrazně nižší. Pro cykloturistické vyjížďky jsou s výhodou využívány méně frekventované silnice III. třídy a navazující síť polních a lesních cest. Vlastním řešeným katastrálním územím prochází červená turisticky značená trasa vedená v širších vztazích od západu z Plzně, přes rozhlednu Krkavec do Újezda nade Mží. Trasa je dále vedena od Újezda, pod hrází překračuje tok Mže a po pravém břehu nádrže pokračuje na Hracholusky, Jeznou a Pňovany a dále až do Stříbra. Od rozcestí v Nové Jezné na červené trase je vedena modrá turisticky značená trasa do Plešnice, odkud pokračuje kolem zříceniny hradu Buben a dále pokračuje na Myslinku a Tlučnou. Správním územím obce ve směru od Plzně, přes Kozolupy vstupuje podél železniční tratě turisticky značená cyklotrasa č. 37, která je vedena přes Plešnici do Jezné. Trasa dále pokračuje přes Pňovany územím po pravém břehu až do Stříbra. Územní plán považuje současný systém pěších a cyklistických turisticky značených tras ve správním území obce za stabilizovaný, včetně dálkové cyklotrasy Železná – Bělá nad Radbuzou – Stříbro – Plzeň. OBSLUHA ÚZEMÍ PROSTŘEDKY HROMADNÉ DOPRAVY Obsluha území prostředky hromadné dopravy v současné době je a do budoucna zůstává realizována v kombinaci prostředků pravidelné veřejné autobusové dopravy a částečně také železniční osobní dopravy. Ve vlastním správním území na železniční trati č. 170 zastávky nejsou a obsluha je realizována zprostředkovaně přes zastávku v Plešnici. Velkou nevýhodou pro širší využití, kromě blízké Nové Jezné a částečně i části Hracholusky, je značná prostorová odlehlost a vzdálenost zastavěného území od této železniční zastávky. Pravidelná veřejná autobusová doprava je realizována především ve směru hlavní komunikační osy po silnici II/605 ve směru od Plzně na západ a to 2 dálkovými linkami (410420, 410430) a 2 regionálními linkami – č. 440 333 (Plzeň – Tachov – Lesná) a č. 490660 (Plzeň - Stříbro - Tachov). V místním provozu se též uplatňuje linka č. 460151 (Město Touškov - Úlice - Nýřany), která zajišťuje místní vazby. Celkově lze konstatovat, že současná nabídka spojů uspokojuje přepravní potřeby spádového území vůči krajskému městu Plzeň. Pro vlastní řešené správní území slouží celkem 5 autobusových zastávek a to – Úlice; Úlice, Hracholusky; Úlice, Jezná; Úlice, Knije rozcestí; Úlice, Nová Jezná. V grafické příloze jsou zakresleny 350 metrová a 500 metrová docházková vzdálenost k těmto autobusovým zastávkám, což časově představuje asi 5 a 7-8 minutovou docházkovou dobu. Rámcově je možné konstatovat, že prakticky celé zastavěné území řešeného správního území města je pokryto docházkovou vzdáleností 500 metrů k těmto autobusovým zastávkám, což časově představuje docházkovou dobu asi sedmi až osmi minut. DALŠÍ ZAŘÍZENÍ PRO AUTOMOBILOVOU DOPRAVU S ohledem na převážně individuální charakter bytové zástavby odstavování a parkování vozidel pro potřeby bydlení nepředstavuje v řešeném správním území vážnější problém. Pro potřeby dopravy v klidu u objektů vybavenosti jsou pak využívány příležitosti na plochách přiléhajících místních komunikací. Pro pokrytí potřeb dopravy v klidu u navrhovaných objektů pro bydlení, vybavenosti či jiných objektů se bude postupovat ve smyslu příslušných ustanovení vyhlášky MMR ČR č. 268/09 Sb., o

41

technických požadavcích na stavby, a to §5, ve kterém se stanovuje, že odstavná a parkovací stání se řeší jako součást stavby, nebo jako provozně neoddělitelná část stavby, anebo na pozemku stavby, pokud tomu nebrání omezení vyplývající ze stanovených ochranných opatření, a to v souladu s normovými hodnotami stanovenými ve smyslu příslušných ustanovení kap. 14.1 ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací. Dále je třeba každou stavbu vybavit odpovídajícím počtem stání pro vozidla zdravotně postižených osob, které budou řešeny jako součást stavby. Nejbližší čerpací stanice pohonných hmot a základní nabídka servisních služeb pro motoristy je k dispozici v nedalekém Stříbře či v dalších zařízeních podél trasy silnice II/605 ve směru ke krajskému městu. ZÁJMY LETECKÉHO PROVOZU Zájmy leteckého provozu ve správním území obce se uplatňují na letišti Plešnice, které dnes slouží pro sportovní létání ultralevých letadel a také pro zemědělské účely leteckého ošetřování zemědělských kultur. Letiště je situováno ve směru západ - východ asi 0,9km severně od silnice II/605, na rozhraní katastrálního území Úlice a Plešnice. Letiště je vybaveno živičnou VPD 550x15 metrů s nezbytným provozním zázemím, s dobrým komunikačním napojením na silnici III/18048 a dostatečně dimenzovanými plochami pro parkování vozidel. Územní plán zakládá plochu D/2 pro případné rozšíření tohoto letiště. OCHRANNÁ PÁSMA V souladu se zákonem č.13/97 Sb., o pozemních komunikacích, se ve správním území, mimo jeho souvisle zastavěné části, uplatňuje ochranné silniční pásmo pro silnice II. a III. třídy vedené ve vzdálenosti 15 m po obou stranách od osy silnice. V souladu se zákonem č. 266/94 Sb., o drahách, se v řešeném území uplatňuje také ochranné pásmo celostátní dráhy vedené po obou stranách tratě ve vzdálenosti 60 m od osy krajní koleje, nejméně však 30 m od hranic obvodu dráhy.

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA ÚVOD Obec Úlice leží v okresu Plzeň - sever v blízkosti údolní nádrže Hracholusky na řece Mži, cca 15 km od centra Plzně, při silnici č. 605 Plzeň - Stříbro. V obci žije v současnosti celkem 487 obyvatel. Ve správním území obce je cca 260 rekreačních objektů - většinou se jedná o chaty v osadách na březích nádrže Hracholusky. V blízkosti hráze je dále autokempink a hotel. Z objektů veřejné vybavenosti je v obci zřízen Obecní úřad, pošta, mateřská škola, restaurace, obchod a penzion. V jihovýchodní části obce je umístěn areál budov bývalého zámku. V souvislosti se stárnutím populace dochází k mírnému úbytku trvale bydlících obyvatel a k postupnému převodu některých domů k bydlení na rekreační chalupy. Zemědělská výroba je zastoupena statkem s původním areálem kravína, několika drobnými soukromými rolníky a chovateli. Průmyslovou výrobu reprezentuje firma AIRON s kovodílnami. Do katastrálního území obce náleží další sídla Kníje (10 domů, 19 obyvatel), Jezná (17 domů, 22 obyvatel, rekreační středisko), Nová Jezná (13 domů, 13 obyvatel) a Hracholusky (17 domů, 54 obyvatel, zámeček, školský úřad, 2 penziony, obchod, ubytovna) s převažujícím rekreačním využitím. Z dopravních staveb v řešeném území je nutno zmínit železniční trať ČD Plzeň - Stříbro, která je vedena v severní části řešeného území mezi sídly Nová Jezná a Hracholusky.

42

Urbanistický návrh rozvoje předpokládá v řešeném území možnost výstavby celkem až 78 RD 41 RD v obci Úlice, 15 RD v Jezné a 22 RD v Hracholuskách. Možnost rozšíření rekreační zástavby až o 22 chat je navrženo v Hracholuskách. Pro účely bilancí se v nové zástavbě obce počítá se 3 obyvateli na 1 RD nebo rekreační chatu, tj. s celkovým přírůstkem 300 obyvatel jako s limitní hodnotou při naplnění záměrů rozvoje v časovém horizontu ÚP. VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ ZÁSOBOVÁNÍ VODOU Současný stav (s využitím popisu v PRVK) Všechna sídla v území kromě Kníje mají alespoň částečně vybudovanou veřejnou vodovodní síť, využívající vlastní zdroje. Těmito zdroji jsou většinou kopané, výjimečně vrtané studny. Údaje o využitelné vydatnosti veřejných zdrojů nejsou k dispozici. Vodovodní síť byla zřízena v minulosti podle potřeb k zásobování stávající zástavby, v žádném případě však nepokrývá beze zbytku celé zastavěné území jednotlivých sídel. Voda je ze zdrojů čerpána přímo do spotřebiště, vodojemy nejsou ve správním území obce zřízeny. Materiálem potrubí jsou převážně polyetylénové trubky s profilem 6/4" až 2", některé starší úseky vodovodu v Úlicích (postupně rekonstruované) jsou z ocelového pozinkovaného potrubí. Vzhledem k malým profilům potrubí nelze počítat s využitím stávajících vodovodních řadů pro protipožární zabezpečení. Požární hydranty nejsou na vodovodech osazeny. Obyvatelé a objekty, které nejsou napojeny na veřejný vodovod, využívají vlastních studní na soukromých nemovitostech, v menší míře ojedinělých veřejných studní s ručním čerpáním. Vlastníkem a provozovatelem vodárenských zařízení v řešeném území je obec. Úlice : V obci jsou pro veřejné zásobování vodou v provozu dva významnější zdroje v údolí Úlického potoka - vrtaná studna na jižním okraji zástavby, která zásobuje dvěma vodovodními řady jižní část obce se statkem. Tato studna je chráněna vyhlášeným ochranným pásmem 1.stupně o rozměrech 15 x 15 m. Další studna je umístěna v areálu zámku na jihovýchodním okraji zástavby s vodovodním řadem do středu obce. Ve vedlejším údolí bezejmenného potoka, který je v prostoru zástavby zaklenutý, jsou využívány celkem tři starší kopané studny s ručním čerpáním. Pro potřeby zemědělské výroby statku byla zřízena vrtaná studna východně od areálu ve vzdálenosti cca 330 m, která však není v současnosti využívána. Vydatnost veřejných zdrojů není známa. V severní části obce veřejný vodovod není, obyvatelé využívají vlastních studní. Kníje : Sídlo není vybaveno veřejným vodovodem, obyvatelé jsou zásobováni z vlastních zdrojů. Jezná : Pro zásobování sídla je vybudována kopaná studna S1 v údolí Hracholuského potoka, ve vzdálenosti 110 m od severovýchodního okraje zástavby. Využitelná vydatnost nebyla dosud ověřena. Pro tento zdroj byla v r. 1995 navržena ochranná pásma 1. a 2. stupně, která však nejsou rozhodnutím okresního úřadu vyhlášena. Ochranné pásmo 1. stupně je vymezeno čtvercem o straně 10 m, pásma 2.stupně jsou vyznačena na situaci. Od studny je voda čerpána dvěma vodovodními řady PE 6/4" západně do sídla a jižním směrem ke čtyřem domům při silnici do Nové Jezné. Na západním okraji zástavby je nevyužívaná starší veřejná studna s ručním čerpáním. Nová Jezná : Veřejná studna je situována na jižním okraji zástavby. Vodovodní řady PE 6/4" jsou odtud vedeny podél silnice na obě strany sídla. Hracholusky : V sídle je veřejným vodovodem zásobována pouze menší část nemovitostí ze studny na severu zástavby. Dalším zdrojem je studna neznámého vlastníka při silnici od Nové Jezné, vybudovaná v minulosti pro zásobování části rekreační zástavby. Po kapacitní stránce vodárenských zařízení včetně vydatnosti stávajících zdrojů nejsou v dodávce vody do současné zástavby výrazné problémy. Určité provozní potíže se projevují tím, že je

43

voda čerpána do sítě přímo od zdroje. Teoreticky by proto bylo vhodné ve výhledu uvažovat o výstavbě zásobního vodojemu v některých sídlech pro možnost gravitačního zásobování spotřebiště. To se týká zejména obce Úlice s největším počtem obyvatel. V návrhovém období územního plánu se však tato možnost nejeví zejména z finančních důvodů jako reálná. Stanovení celkového přírůstku potřeby vody v řešeném území – viz bilance v příloze. Návrh řešení V návrhu územního plánu obce Úlice byla na základě urbanistického návrhu rozvoje obce posouzena možnost zásobování stávající zástavby a případných nových objektů v plochách vymezených k zástavbě a zakreslena nová vodovodní síť pro některé rozvojové lokality (směr přívodních řadů). To se týká rozvojových ploch BV1 – BV6, pro něž by bylo možno využít stávající studnu na západním okraji obce, která by však musela být rekonstruována a ověřena její vydatnost (potřeba 0,4 l/s). U studny by pak byla zřízena čerpací stanice s čerpáním do spotřebiště. Nově navržené rozvody jsou z potrubí PVC nebo PE 90. Řady budou uloženy v navržené zástavbě převážně v komunikacích, v intravilánu mimo zpevněné povrchy. Otázkou bude dostatečná vydatnost zdrojů v případě skutečného naplnění limitů rozvoje obytné zástavby podle územního plánu. Podle vyčíslené bilance potřeby vody pravděpodobně překročí limitní nárok vydatnost současných zdrojů. V tom případě bude nutno vyhledat a vybudovat další zdroje a vydatnost tak posílit. Tato opatření bude třeba uskutečnit již v době, kdy se začnou projevovat první náznaky nedostatků vody v souvislosti s novou výstavbou resp. s přírůstkem připojených obyvatel. V Úlicích se počítá s výstavbou úpravny vody. V místech, kde není dosud veřejný vodovod vybudován, bude i navržený rozvoj odkázán na zřízení a využití vlastních vodních zdrojů (studní) na jednotlivých nemovitostech. To se týká zejména sídel Jezná a Hracholusky, kde nelze počítat s využitím stávajících vodních zdrojů, jejichž kapacita je již většinou vyčerpána. Nouzové zásobování pitnou vodou bude zajišťováno dopravou pitné vody v množství maximálně 15 l/den×obyvatele cisternami z Bdeněvsi. Zásobení pitnou vodou bude doplňováno balenou vodou. Nouzové zásobování užitkovou vodou bude zajišťováno z vodovodů pro veřejnou potřebu, z obecních studní, z domovních studní a stávajících malých vodních nádrží. Při využívání zdrojů pro zásobení užitkovou vodou se bude postupovat podle pokynů územně příslušného hygienika. Zdroje požární vody : Stávající malé vodní nádrže na drobných vodních tocích, údolní nádrž Hracholusky. KANALIZACE Současný stav V současné zástavbě obce Úlice je ve funkci stávající kanalizace s charakterem jednotné soustavy, která byla vybudována postupně v minulosti podle potřeby odvádění dešťových a splaškových vod. Odpadní vody v obci jsou likvidovány většinou individuálně v septicích s přepady do této kanalizace a zatrubněných vodotečí. Stokovou síť tvoří potrubí různého stáří a materiálu v profilech DN 300 až DN 600. Stoka A DN 400 - 600 je vedena v severní části obce podél silnice Plzeň - Stříbro s volnou výústí VV1 do příkopu (občasné vodoteče) u silnice. Recipientem pro zbývající část zástavby je Úlický potok, do něhož je zaústěn výústí VV2 zaklenutý potok 2000 x 1000 mm, procházející středem obce. Do zaklenutého potoka jsou svedeny přípojné větve B až H stávající kanalizace DN 300 až DN 44

500. Pro stanovení podmínek k provozování veřejné kanalizace a limitů vypouštěného znečištění byl v r. 1999 vypracován aktualizovaný Kanalizační řád obce, jehož platnost byla rozhodnutím vodoprávního úřadu prodloužena. Vlastníkem a provozovatelem veřejné kanalizace je obec. Na území obce Úlice je dále provozováno několik menších domovních čistíren, jejichž odtok je zaústěn do výše uvedené kanalizace nebo do Úlického potoka. Jde zejména o bytové domy 18 b.j. (čp.102, 103), provozovnu AIRON (ČOV Microclar 20) a rodinné nebo bytové domy čp. 20, 25, 34, 127, 128, 131. Napojování nových odpadních vod na veřejnou kanalizaci je možné, pokud nedojde k nárůstu celkového množství odpadních vod a pokud nebude překročen povolený limit vypouštěného znečištění. Do kanalizace je možné vypouštět pouze předčištěné odpadní vody z domovních čistíren. Pokud jde o ostatní sídla ve správním území obce Úlice, není nikde v současné zástavbě vybudována soustavná dešťová ani splašková kanalizace. Odpadní vody v sídlech jsou likvidovány individuálně v septicích s přepady do místních vodotečí nebo jsou jímány v žumpách s vyvážením. Tato situace je z hlediska životního prostředí neúnosná, protože tím dochází ke znečišťování povrchové a částečně i podzemní vody. V místní části obce Úlice - Jezná není vybudována žádná kanalizační síť. Dešťové odpadní vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků do Hracholuského potoka. Splaškové vody jsou likvidovány v 7 septicích s odtokem do povrchových vod a ve 23 bezodtokových jímkách, které jsou vyváženy na zemědělsky využívané pozemky. V místní části obce Úlice - Hracholusky není vybudována žádná kanalizační síť. Dešťové odpadní vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků do vodní nádrže Hracholusky. Splaškové vody jsou likvidovány ve 21 septicích a ve 3 domovních mikročistírnách s odtokem do povrchových vod a u zbytku obyvatel a rekreantů v 252 bezodtokových jímkách, které jsou vyváženy na zemědělsky využívané pozemky. Místní část obce Úlice – Nová Jezná má vybudovanou jednotnou kanalizaci pro veřejnou potřebu vlastněnou a provozovanou obcí. Tato kanalizace nese všechny charakteristiky kanalizace dešťové, budované bezkoncepčně, postupně podle možností předchozích správců území a momentálních požadavků. Kanalizace byla vybudována z betonových trub DN 400 mm v celkové délce 0,5 km. Splaškové vody jsou po předčištění ve 3 domovních mikročistírnách a 5 septicích odváděny touto kanalizací do potoka. Zbylé odpadní vody jsou zachycovány v 8 bezodtokových jímkách, odkud se vyvážejí na zemědělsky využívané pozemky. Dešťové vody jsou odváděny ze 40 % jednotnou kanalizací a ze 60 % systémem příkopů a propustků do potoka. V místní části Kníje není vybudována systematická kanalizační síť. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků, nově v centru sídla kanalizací do malé vodní nádrže.. Splaškové vody jsou likvidovány v 7 septicích s odtokem do povrchových vod. Zbylé splaškové vody jsou akumulovány v 6 domovních bezodtokových jímkách, které jsou vyváženy na zemědělsky využívané pozemky. Návrh řešení Návrh způsobu likvidace splaškových vod bude výhledově jedním ze základních úkolů obnovy obce. V současnosti je zásadním problémem investiční náročnost výstavby. V této souvislosti je nutno poznamenat, že odkanalizování veškeré zástavby řešeného území stokovou sítí je v časovém horizontu územního plánu obce pravděpodobně nereálné. Jednotlivé objekty zástavby v katastrech obcí by 45

prozatím zůstaly odkázány na vlastní způsob likvidace splašků a to buď vyvážením žump jako v současnosti do míst podle vydaného vodohospodářského povolení nebo vybavením objektů některým z progresivních způsobů předčištění splaškových vod – např. domovní ČOV, septiky s dalším stupněm dočištění, u rekreačních objektů kompostovací nebo chemické WC apod. Zásadně nebudou u nových domů povolovány septiky s přímým přepadem do vodotečí. Obec Úlice – ve výhledu je uvažováno s dostavbou kanalizační sítě z plastových kanalizačních trub DN 300 v celkové délce 0,65 km, čímž bude odkanalizována celá obec. S ohledem na dostavbu kanalizační sítě, která zajistí napojení zbývající části obce na kanalizaci a vzhledem k tomu, že na navrhovanou čistírnu budou sváženy k likvidaci odpadní vody z okolních místních částí a lokalit je navržena nová čistírna odpadních vod mechanicko – biologická čistírna pro 500 EO s pneumatickou aerací a anaerobní dostabilizací kalu. Hrubé předčištění je navrženo v nejjednodušším provedení - jemné česle a vertikální lapák písku. Biologická část je navržena jako dlouhodobá aktivace s nitrifikací v jedné nebo dvou čistírenských jednotkách. Aerace a homogenizace nádrže je zajišťována jemnobublinnými aeračními prvky, s dodávkou vzduchu z dmychadla. Pro separaci kalu je uvažována jedna dosazovací nádrž s vertikálním průtokem. Přebytečný kal bude shromažďován v uskladňovací nádrži, po zahuštění sedimentací odvodňován mobilním zařízením (případně odvážen k odvodnění). Na takto odvodněný kal bude vytvořen prostor pro uskladnění, minimálně na období 6 měsíců. Nezávadný, odvodněný kal bude aplikován na zemědělské pozemky. Po realizaci budou veškeré odpadní vody z obce přepojeny na kanalizaci a ČOV. Hracholusky - S ohledem na velmi vysoký podíl přechodně bydlících obyvatel se navrhuje kombinace řešení likvidace odpadních vod. Pro trvale bydlící obyvatele je navrženo řešit problematiku likvidace odpadních vod kombinací rekonstrukce nebo výstavby bezodtokových jímek nebo domovních mikročistíren, např. ČOV s biokontaktory, eventuelně provozně úspornějším typem - vícekomorovým septikem doplněným o zemní filtr nebo filtr s popílkovou náplní. Obdobně by se nakládalo se splaškovými vodami i v ostatních menších sídlech – v Jezné, Nové Jezné a Kníji. Pro rekreanty se uvažuje s likvidací odpadních vod v bezodtokových akumulačních jímkách. Veškeré odpadní vody akumulované v bezodtokých jímkách by měly být ve výhledu likvidovány na čistírně odpadních vod obce Úlice – 3 km. Pro odvádění a likvidaci splaškových vod z návrhových ploch v zásadě platí, že do doby výstavby splaškové kanalizace budou u nových objektů zřizovány buď akumulační žumpy k vyvážení do ČOV nebo taková čistící zařízení, na jejichž odtoku do povrchových vod budou splněny podmínky nařízení vlády č. 61/2003 Sb. ve znění nařízení vlády č. 229/2007 Sb., kterým se stanoví ukazatele a hodnoty přípustného stupně znečištění vod. Stanovení množství odpadních vod - viz bilance v samostatné příloze. Dalším předmětem návrhu je řešení odvádění dešťových vod, které může přinést problémy zejména v recipientech což se týká zejména větších rozvojových ploch se soustředěnou výstavbou rodinných domů. Základním předpokladem je podmínka, že odtokové poměry z povrchu urbanizovaného území zůstanou srovnatelné se stavem před výstavbou, tj. změnou v území by nemělo za deště docházet k výraznému zhoršení průtokových poměrů v toku. S ohledem na ustanovení vyhlášky MMR č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území musí být stavební pozemky vždy vymezeny tak, aby na nich bylo vyřešeno vsakování nebo odvádění srážkových vod ze zastavěných ploch nebo zpevněných ploch, pokud se neplánuje jejich jiné využití ; přitom musí být řešeno 1. přednostně jejich vsakování, v případě jejich možného smísení se závadnými látkami umístění zařízení k jejich zachycení, není-li možné vsakování,

46

2. jejich zadržování a regulované odvádění oddílnou kanalizací k odvádění srážkových vod do vod povrchových, v případě jejich možného smísení se závadnými látkami umístění zařízení k jejich zachycení, nebo 3. není-li možné oddělené odvádění do vod povrchových, pak jejich regulované vypouštění do jednotné kanalizace. Při nakládání s dešťovými vodami v nových rozvojových lokalitách budou respektovány tyto zásady : 1) V případě, že pro zpoždění odtoku neznečištěných dešťových vod bude navrženo vsakování těchto vod na vlastním pozemku, musí být doloženo návrhem způsobu vsakování a výpočtem vsakovaného množství na základě hydrogeologického průzkumu, s posudkem reálné možnosti infiltrace výpočtového množství na předmětném pozemku. 2) Konkrétní případy bude nutno posoudit hydrotechnickými výpočty v rámci navazující projektové dokumentace, po zpracování urbanisticko-architektonického návrhu parcelace předmětné lokality. Součástí návrhu bude řešení způsobu oddílného odvádění odpadních vod ve vazbě na kapacitní možnosti stávající kanalizace. V některých případech tak bude nutno oddělit čisté vody ze střech objektů (jímání, vsakování, povrchové odvádění do recipientů) od znečistěných vod z komunikací a jiných zpevněných ploch. Další alternativou je výstavba dešťových retenčních a usazovacích nádrží a osazení lapačů ropných produktů před přímým vyústěním do toku. 3) Rozvojové lokality mohou být napojeny na stávající kanalizaci až po realizaci příslušného opatření dle odst.1 a 2 za předpokladu, že odtokové množství neznečištěných dešťových vod z jednotlivých parcel (zastavěných ploch) bude minimalizováno. Pro tento účel lze stanovit závazný regulativ v podobě výstavby akumulační dešťové jímky s bezpečnostním přelivem pro zachycení přívalových dešťových vod ze střech a zastavěných nebo zpevněných ploch na každé nemovitosti. Orientační stanovení celkového množství dešťových vod v jednotlivých lokalitách : (viz bilanční v příloze) Qd = ψ . S . q (l/s) ψ = koeficient odtoku S – odvodňovaná plocha (ha) q – intenzita směrodatného deště, q = 163 l/s.ha (t = 10 min, p = 1)

tabulka

VODNÍ TOKY A NÁDRŽE Katastrální území obce se rozkládá na pravém břehu řeky Mže, č.h.p. 1-10-01-001, v úseku vzdutí vodní nádrže Hracholusky. Řeka Mže je významným vodním tokem podle vyhlášky č. 470/2001 Sb. Ministerstva zemědělství ze dne 14. prosince 2001, kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků. Správcem vodního toku je Povodí Vltavy a.s. Vodní nádrž Hracholusky není vodárenskou nádrží podle vyhlášky MŽP č.137/1999 Sb., kterou se stanoví seznam vodárenských nádrží. Hráz nádrže je sypaná, zemni se středním jílovým těsněním, délka koruny 270 m, výška nade dnem 26,5 m. Hracholusky se navrhovaly a stavěly v době, kdy ještě nebylo dost zkušenosti se šachtovými přelivy, byly proto navrženy přelivy dva. Jeden je korunový boční s dlouhým železobetonovým skluzem v pravé části hráze, druhy je šachtový. Koruna šachtového přelivu je o 50 cm vyš než bočního. Součásti sdruženého objektu se šachtovým přelivem jsou i dvě spodní výpusti a malá vodní elektrárna s vertikální Kaplanovou turbinou o instalovaném výkonu 2,9 MW. Celkový objem nádrže je 56,65 mil. m3 , zatopená plocha 489,62 ha, průměrný dlouhodobý roční průtok Qa = 8,28 m3/s. Kromě drobných místních vodních toků je hlavním recipientem v řešeném území Úlický potok, protékající obcí Úlice, dále Plešnický potok a Hracholuský potok v blízkosti sídel Jezná a Hracholusky.

47

Potoky jsou pravostrannými přítoky Mže, zaústěnými pod hrází VD Hracholusky. Do Úlického potoka jsou zaústěny dešťové vody i předčištěné splaškové vody z obce Úlice, v souladu se schváleným Kanalizačním řádem obce. Nejbližším významným místem protipovodňové ochrany správního území obce je hlásný profil kat. A na odtoku z VD Hracholusky s následujícími stupni povodňové aktivity : Bdělost

47,9 m3/s

Pohotovost

67 m3/s

Ohrožení

89,5 m3/s

Povodňovými průtoky Q100 je ohrožena pobřežní část rekreačního území sídla Hracholusky na pravém břehu nádrže a pod hrází VD. Záplavové území včetně omezení činností, platné ve správním území obce, stanovil veřejnou vyhláškou v r. 2011 Krajský úřad Plzeňského kraje pod č.j. ŽP/9976/11. V záplavovém území nejsou umístěny žádné nové rozvojové plochy. Zákres hladin Q AZ , Q 100 , v mapovém podkladu je přílohou textové části. Podle Povodňového plánu kraje nejsou v řešeném území navržena žádná protipovodňová opatření. Návrh rozvoje obce neuvažuje s žádnými činnostmi, které by měly negativní dopad na vodní tok řeky Mže resp. na vodní nádrž Hracholusky, zábory říčních pozemků apod. Vypouštění čištěných odpadních vod bude odpovídat podmínkám vodního zákona a podmínkám stanoveným vodohospodářským orgánem. Zásahy do současného stavu drobných vodních toků nejsou územním plánem navrženy. Pouze bude provedeno čištění koryt (od skládkového materiálu a pod.) a koryta budou výhledově přizpůsobována přírodnímu charakteru. Zpevnění břehů bude prováděno v případě nutnosti přírodními úpravami (osázení vegetací, max. protierozní kamenný zához). Podél vodních toků nebude umístěna žádná nová zástavba do vzdálenosti min. 8 m. ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM A PLYNEM Současný stav Plyn je do řešeného území zaveden prostřednictvím páteřního plynovodu STL PE d 160 – d 90 v trase od VTL-RS u obce Myslinka, napojené na VTL plynovod DN 150 Kozolupy – Nýřany. Trasa STL plynovodu s odbočkami směřuje do obcí Doubrava, Úlice, Kníje, Plešnice, Jezná, Nová Jezná, Hracholusky a Pňovany. Ochranné pásmo plynovodů STL je 4 m na každou stranu od povrchu potrubí, v zastavěném území obce 1 m a nebude navrženým rozvojem obce dotčeno. Návrh řešení Návrh vytápění v rozvojových lokalitách trvalého bydlení je orientován na využití plynu. Vytápění rekreačních objektů v chatových osadách se předpokládá individuálním využitím kombinace elektrické energie, ZTP ( zkapalněné topné plyny ), případně dřeva (dřevoplyn). Některé objekty mohou být vytápěny biologickým palivem ve speciálních ekologických kotlích (dřevo, piliny). Vzhledem k charakteru území by mělo být v maximální míře užíváno alternativní energie (tepelná čerpadla, sluneční energie atp.). Tím by bylo s ohledem na ochranu ovzduší nahrazeno v současnosti již nevyhovující lokální vytápění pevnými palivy.

48

ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ Současný stav Vedení VVN : Katastrálním územím obce neprochází žádné vedení velmi vysokého napětí. Vedení VN : Obec a její správní území leží v oblasti napájení z rozvodny 110/22 kV Křimice a Stříbro. Je zásobována elektrickou energií prostřednictvím nadzemního vedení VN – 22 kV. Páteřní trasou v řešeném prostoru je nadzemní vedení 22 kV – 70AlFe z r. 1970, vedené od jihovýchodu k severozápadu ve směru Doubrava – Pňovany. Z této trasy odbočují přípojky k trafostanicím 22/0,4 kV v jednotlivých obcích a sídlech. Stávající trafostanice stačí výkonově pokrýt nynější odběr elektrické energie. Mechanický stav vedení je uspokojivý. Dodavatelem energie a provozovatelem zařízení je ČEZ a.s. Trafostanice jsou převážně venkovního provedení s osazením transformátorů různých výkonů, které je většinou možno výměnou transformátorů nebo rekonstrukcí TS zvýšit. Současný stav venkovní primérní napájecí sítě je vcelku uspokojivý, výkonově osazené transformátory stačí ve většině případů pokrýt stávající odběr. Sekunderní rozvody NN : V obci jsou řešeny většinou nadzemním vedením, některé dílčí úseky kabelově. Veřejné osvětlení je řešeno venkovním vedením. Výbojky jsou osazeny na betonových sloupech nadzemního vedení NN. Návrh řešení Pro zajištění příkonu pro obytnou výstavbu v rozvojových lokalitách podle urbanistického návrhu rozvoje a posílení distribuce nejsou navržena žádná nová vedení a zařízení primerní sítě VN. Rozvojové lokality by byly pokryty ze stávajících trafostanic sítí NN. V souladu s vývojem požadavků na zajištění příkonu v sídlech obdobného charakteru se v návrhu ÚP již nepředpokládá výhledová maximální elektrizace všech objektů se zajištěním elektrického vytápění. Zásobování teplem v objektech trvalého bydlení se bude i v časovém horizontu ÚP orientovat spíše na využití i dalších zdrojů tepla – v případě řešeného území by se jednalo většinou o plyn, zkapalněné topné plyny, případně dřevoplyn a v menším množství LTO náhradou za tepelné zdroje na pevná paliva. To znamená, že se ve výhledu neočekávají výrazné požadavky na zvýšení příkonu ve stávající zástavbě. U navrhovaných nových domů se rovněž nepředpokládá komplexní elektrizace s vytápěním. V návrhu jde tedy spíše o optimalizaci využití stávající sítě VN a distribučních trafostanic s doplněním nových zařízení soustavy NN pro nové rozvojové plochy. Současně je třeba počítat podle provozních potřeb s postupnou rekonstrukcí sekunderní sítě NN a s jejím posílením zejména tam, kde bude možno pokrýt zvýšení příkonu v nových lokalitách z rezervy ve výkonu stávajících trafostanic. V některých případech bude možno zvýšit výkon stávajících TS výměnou transformátoru, ojediněle bude nutno počítat s rekonstrukcí TS. Tyto činnosti budou probíhat postupně v čase podle skutečných požadavků na zajištění příkonu. Na základě urbanistického návrhu rozvoje obce byla zpracována předběžná bilance pro zajištění příkonu, která je vyčíslena v samostatné příloze jako přírůstek k současnému stavu pro rozhodující oblasti, soustřeďující plošně jednotlivé lokality návrhu. Návrh stupně elektrizace v časovém horizontu ÚP : návrh dostavby RD V bilancích jsou použita následující měrná zatížení na úrovni DTS :

49

Kategorie : A ………..osvětlení a drobné spotřebiče …………….1,5 kW/b.j. B1……….A + vaření………………………………… 2,1 kW/b.j. B2……….A + TUV + vaření………………………… 2,6 kW/b.j. C1……….B2 + akumulační vytápění…………………9,0 kW/RD C2……….B2 + přímotopné vytápění……………… 17,0 kW/RD

Podíl odběrů na max.zatížení 0,50 1,00 0,50 0,17 1,00

sídla negazifikovaná – 20 % v kat. C1, 10 % v kat. C2, 50 % domů v kat. B1, 20 % domů v kat. B2 tj. průměrně 3,316 kW/RD sídla gazifikovaná – 5 % v kat. C1, 5 % v kat. C2, 60 % domů v kat. B1, 30 % domů v kat. B2 tj. průměrně 2,577 kW/RD Celková energetická bilance přírůstku příkonu – zatížení na úrovni DTS (viz v příloze bilanční tabulka) : Obec (správní území) Počet RD/chat kW/RD P (kW) Úlice 78 2,577 201,1 22 3,316 72,9 celkem 274,0 Navrženým rozvojem území budou dotčena ochranná pásma stávajícího nadzemního vedení VN – 22 kV v některých lokalitách, určených zejména pro individuální výstavbu RD a rekreaci. V návrhu ÚP se předpokládá, že plošné využití území v těchto lokalitách (budoucí parcelace ve vazbě na urbanistické členění ploch) bude průběhu ochranného pásma přizpůsobeno, tzn., že vyhlášená ochranná pásma stávajících energetických zařízení budou respektována. Z toho důvodu nejsou navrhovány investičně náročné přeložky nadzemního vedení VN. Pokud bude v jednotlivých případech budoucími investory posouzeno a zjištěno, že hodnota dotčené lokality vyváží investiční náklady spojené s přeložkami vedení (bez účasti dodavatele energie a provozovatele energetických zařízení), bude s ním konkrétní projektové řešení projednáno a odsouhlaseno. V každém případě bude vždy nutno řešit dotčenou lokalitu jako celek s potřebnou spoluúčastí všech stavebníků. SÍŤ ELEKTRONICKÝCH TELEKOMUNIKACÍ Současný stav Řešené území náleží do TO Plzeň, MTO Úlice. Podél silnice Plzeň – Stříbro a kolem severního okraje zástavby je veden dálkový optický kabel Plzeň – Stříbro – Bor včetně příloží místní telefonní sítě. V obci je umístěna ATÚ v budově pošty v severní části zástavby. Místní telefonní síť je v převážné části řešeného území původní, provedená většinou kabely TCEKE nP O,5. Přívody do objektů jsou zajištěny nadzemním vedením a samonosnými kabely. Kapacita sítě již neumožňuje provoz moderních telekomunikačních služeb. Koncem 90. let byla zahájena rekonstrukce účastnické přípojné sítě, plánovaná v celém území MTO Úlice. Stavba byla zahájena 1. etapou, kompletní kabelizace MTO však dosud nebyla dokončena. Rekonstrukce sítě v řešeném území byla zařazena do další etapy výstavby. Vlastníkem a správcem sítě je O2 a.s. Praha. V řešeném území je umístěna základnová stanice operátora mobilního telekomunikačního spojení T-Mobile ČR a.s. v blízkosti hráze vodní nádrže Hracholusky. Ochranná pásma telekomunikačních zařízení podle § 92 zákona č.151/2000 Sb. o telekomunikacích 50

K ochraně telekomunikačních zařízení se zřizují ochranná pásma. Ochranné pásmo podzemních telekomunikačních vedení vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí o umístění stavby. Ochranné pásmo podzemních telekomunikačních vedení činí 1,5 m po stranách krajního vedení. V ochranném pásmu podzemních telekomunikačních vedení je zakázáno : provádět bez souhlasu jejich vlastníka zemní práce, zřizovat stavby či umísťovat konstrukce nebo jiná podobná zařízení a provádět činnosti, které by znemožňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup k podzemnímu telekomunikačnímu vedení nebo které by mohly ohrozit bezpečnost a spolehlivost jeho provozu, vysazovat trvalé porosty. Ochranná pásma ostatních telekomunikačních zařízení vznikají dnem právní moci územního rozhodnutí o ochranném pásmu. Ochranné pásmo nadzemních telekomunikačních vedení vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu a je v něm zakázáno zřizovat stavby, elektrická vedení a železné konstrukce, umísťovat jeřáby, vysazovat porosty, zřizovat vysokofrekvenční zařízení a nebo jinak způsobovat elektromagnetické stíny, odrazy nebo rušení. Návrh řešení Pro nově navrženou zástavbu bude provedeno kabelové připojení od účastnických rozvaděčů, ze kterých budou napojeny jednotlivé telefonní stanice. Požadavky na zajištění dalších telefonních linek bude O2 a.s. řešit individuálně s konkrétními investory nových objektů postupně po vypracování podrobných investičních záměrů v jednotlivých lokalitách, s využitím ponechaných rezerv v MTS, případně s použitím vysokofrekvenčních technologií atp. V návrhu ÚP se bude předpokládat postupné dokončení rekonstrukce účastnické sítě ve stávající zástavbě. Navrženou plochu pro bydlení BV5 v Úlicích přetínají okrajově sdělovací a dálkové kabely. Jejich trasa včetně ochranného pásma přes tuto rozvojovou plochu bude respektována, případná přeložka by byla projednána se správcem těchto zařízení.

OBČANSKÉ VYBAVENÍ VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY Zásady uspořádání občanského vybavení veřejné infrastruktury jsou vyjádřeny v Hlavním výkresu. Návrh územního plánu považuje stávající občanské vybavení za plošně stabilizované; územní plán pouze navrhuje rozšíření ploch občanského vybavení v Hracholuskách – ve vazbě na stávající plochu občanského vybavení a stávající plochu veřejných prostranství (plocha přestavby VV1). V tomto případě může dojít k výraznému zvýšení standardu veřejných prostranství v exponované lokalitě obce. V rámci ploch občanského vybavení dojde k případné restrukturalizaci dle aktuálních nároků, plošné vymezení pro tuto funkci je ale dostatečné.

VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ Zásady uspořádání veřejných prostranství jsou vyjádřeny v Hlavním výkresu. Územní plán potvrzuje stávající veřejná prostranství sídla v řešeném území a klade důraz na uspokojivý standard veřejných prostranství, který je určujícím pro celkový obytný standard území. V návrhu urbanistické koncepce a regulativů pro jednotlivé rozvojové lokality jsou stanoveny základní podmínky pro potvrzení, resp. vznik kvalitních veřejných prostranství v zastavěném území, resp. nových zastavitelných plochách.

51

Lze předpokládat, že v případné navazující dokumentaci, zpracované například v rámci programu obnovy venkova, budou veřejná prostranství v obci zpracována ve větším detailu a tato dokumentace se stane základem důsledné revitalizace těchto prostranství. Specifickým druhem veřejných prostranství je veřejná zeleň; územní plán potvrzuje stávající plochy veřejné zeleně. Lze předpokládat, že i tato součást veřejných prostranství bude patrně logicky v budoucnu předmětem – spolu s komplexním pohledem na celé území – specificky zaměřené dokumentace.

J VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH Obec Úlice má v současné době necelých cca 500 stálých obyvatel - ve všech sídlech, nacházejících se ve správním území obce (Hracholusky, Jezná, Kníje, Nová Jezná, Úlice). Stávající zastavěné území je v zásadě zcela využito a neposkytuje prakticky žádné další rezervy pro další výstavbu rodinných domů – tak, aby nebyl poškozen stávající charakter území. Územní plán navrhuje v celém řešeném území (správním území obce Úlice) možnost výstavby cca 78 rodinných domů – v Hracholuskách 22, v Jezné 15 a v Úlicích 41. Reálně lze předpokládat, především v Hracholuskách a Jezné, extenzívnější zástavbu, tedy cca 12 rodinných domů v Hracholuskách a 8 rodinných domů v Jezné. Zároveň lze důvodně předpokládat, že část nově postavených rodinných domů nahradí stávající rodinné domy, které budou dále využity pro rekreaci, případně část nově postavených rodinných domů bude využita přímo pro rekreační účely (individuální rekreace, přechodné bydlení). Z toho vyplývá, že reálný předpoklad nárůstu rodinných domů k trvalému bydlení činní v celém správním území obce cca 40 – 50, což činní zhruba přírůstek cca 2 až 2,5 rodinného domu (5 – 7 obyvatel) ročně – tento předpoklad odpovídá současnému demografickému vývoji obce. Územní plán tak vytváří – v souladu se zadáním – předpoklad pro postupný nárůst počtu obyvatel. Tento předpoklad je opodstatněný jak z hlediska očekávaného demografického vývoje, tak i vzhledem k atraktivní poloze obce (jak z hlediska pracovních příležitostí, tak i z hlediska rekreace).

K VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH ÚZEMNÍCH VZTAHŮ Správní území obce Úlice se nachází v okrese Plzeň – sever, při jeho západním okraji, nedaleko od hranice okresu Tachov, v poměrně z hlediska turistického ruchu a rekreace atraktivní krajině. Z centra okresního a krajského města Plzeň je obec vzdálena asi 15 km. Dalším významnějším centrem je nedaleko ležící sídlo Město Touškov. Správním územím obce prochází a vlastní obec Úlice protíná v severní části současně zastavěného území relativně významná komunikace – silnice II.třídy II/605, která v současné době, po realizaci dálnice D5, ztratila sice poněkud na svém bývalém významu, ale plní dnes funkci doprovodné komunikace dálnice D5 a tvoří dopravní osu území severně od této dálnice. Rovněž ve východozápadním smětu protíná správní území obce v jeho severní polovině železniční trať č.170 (Praha – Cheb).

52

Specifickým fenoménem je Hracholuská přehrada, s níž je v kontaktu severní část správního území obce; tato přehrada je významným rekreačním centrem velmi širokého spádového území. V relativně bezprostřední blízkosti správního území obce Úlice se nacházejí dvě větší obce: Pňovany a Plešnice.

L VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ ZADÁNÍ Zadání územního plánu Úlice, upravené dle vydaných stanovisek, požadavků a podnětů v rámci projednání návrhu Zadání, bylo schváleno zastupitelstvem obce (prosinec 2014) a stalo se výchozím dokumentem pro zpracování návrhu územního plánu Úlice. Územní plán vychází z tohoto schváleného Zadání a naplňuje jeho jednotlivé požadavky. Jedná se především o přiměřené doplnění stávajícího zastavěného území novými rozvojovými lokalitami pro rozvoj rodinných domů a o ochranu cenného přírodního prostředí a krajinného rázu.

M VÝČET ZÁLEŽITOSTÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, KTERÉ NEJSOU ŘEŠENY V ZÁSADÁCH ÚZEMNÍHO ROZVOJE (§ 43 ODST. 1 SZ), S ODŮVODNĚNÍM POTŘEBY JEJICH VYMEZENÍ Územní plán neobsahuje žádné záležitosti nadmístního významu, které nejsou řešeny v Zásadách územního rozvoje Středočeského kraje (vydány dne 7.2.2012).

N VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND (ZPF) Návrh územního plánu Úlice předpokládá rozvoj sídla též na pozemcích vedených jako zemědělská půda. Na vývoj půd v zájmovém území měl hlavní vliv reliéf terénu, půdotvorný substrát a klimatické poměry. Půdy v zájmovém území jsou popsány bonitovanými půdně ekologickými jednotkami (dále BPEJ). Vlastnosti BPEJ jsou vyjádřeny pětimístným číselným kódem. První číslo v kódu BPEJ charakterizuje klimatický region, druhé dvojčíslí charakterizuje hlavní půdní jednotky a poslední dvojčíslí charakterizuje kombinaci sklonitosti a expozice, přičemž poslední číslo charakterizuje skeletovitost a hloubku půdy. Rozvojem města plánovaným v rámci návrhu ÚPD jsou postiženy půdy těchto BPEJ: 4.10.11 4.12.00

53

4.15.10 4.15.12 4.22.13 4.26.01 4.26.04 4.26.11 4.26.14 4.26.41 4.45.01 Jedná se o půdy následujících charakteristik: Charakteristika klimatických regionů 4 – klimatický region MT 1 – mírně teplý, suchý Charakteristiky hlavních půdních jednotek 10 – Hnědozemě modální včetně slabě oglejených na spraších, středně těžké s mírně těžší spodinou, bez skeletu, s příznivými vláhovými poměry až sušší. 12 – Hnědozemě modální, kambizemě modální a kambizemě luvické, všechny včetně slabě oglejených forem na svahových (polygenetických) hlínách, středně těžké s těžkou spodinou, až středně skeletovité, vododržné, ve spodině s místním převlhčením. 15 – Luvizemě modální a hnědozemě luvické, včetně oglejených variet na svahových hlínách s eolickou příměsí, středně těžké až těžké, až středně skeletovité, vláhově příznivé pouze s krátkodobým převlhčením 22 – Půdy jako předcházející HPJ 21 na mírně těžších substrátech typu hlinitý písek nebo písčitá hlína s vodním režimem poněkud příznivějším než předcházející. 26 – Kambizemě modální eubazické a mezobazické na břidlicích, převážně středně těžké, až středně skeletovité, s příznivými vláhovými poměry. 45 – Hnědozemě oglejené na svahových (polygenetických) hlínách, často s eolickou příměsí, středně těžké, bez skeletu až slabě skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření. Charakteristiky sklonitosti a expozice (čtvrté číslo kódu BPEJ) 0 – úplná rovina až rovina se všesměrnou expozicí 1 – mírný sklon (3-7º) se všesměrnou expozicí 4 – střední sklon (7-12º) s jižní (jihozápadní až jihovýchodní) expozicí Charakteristiky skeletovitosti a hloubky půdy (pátá číslice kódu BPEJ) 0 – bezskeletovitá, s příměsí, hluboká 1 – bezskeletovitá, s příměsí, slabě skeletovitá, hluboká, středně hluboká 2 – slabě skeletovitá, hluboká 3 – středně skeletovitá, hluboká 4 – středně skeletovitá, hluboká, středně hluboká Přehled rozvojových ploch s uvedením záborů ZPF lokalita

plocha lokality (dle KN) [ha]

parcely (dle KN)

plocha záboru parcel dle KN [ha]

BPEJ (dle KN)

výměra záboru zem. p. dle BPEJ [ha]

druh pozemku (dle KN)

123/12

0,0109

4.26.11

0,0109

zahrada

123/16

0,1008

4.26.11

0,1008

zahrada

k.ú. Úlice BV 1

1,5478

54

Z toho zem. p. v zastavěném území [ha]

Investice do půdy

lokalita


parcely (dle KN)


BPEJ (dle KN)


123/30

0,1043

4.26.11

0,1043

zahrada

123/33

0,2588

4.26.11

0,2588

orná půda

123/37

0,0131

4.26.11

0,0131

zahrada

123/58

0,1985

4.26.11

0,1985

orná půda

123/62

0,2914

4.26.11

0,2914

orná půda

123/63

0,4561

4.26.11

0,3701

orná půda

4.26.41

0,0860

123/77

0,1139

4.26.11



0,1139

zahrada

BV 2

2,7758

617/22

2,7758

4.15.10

2,7758

orná půda

BV 3

0,1415

1618/41

0,1415

4.15.10

0,1415

zahrada

0,1415

BV 4

0,3116

1618/18

0,3116

4.15.10

0,3116

zahrada

0,3116

BV 5

0,8093

1520/9

0,3689

4.15.10

0,2659

orná půda

4.11.10

0,0004

4.15.10

0,1026

0,0004 0,1026

1520/33

0,1239

4.15.10

0,1239

orná půda

1618/22

0,0971

4.15.10

0,0971

orná půda

0,0971

1618/23

0,0873

4.15.10

0,0873

orná půda

0,0873

1618/25

0,0967

4.15.10

0,0967

orná půda

0,0967

1618/37

0,0355

4.15.10

0,0355

orná půda

0,0355

BV 6

0,2461

164

0,2461

4.15.10

0,2461

orná půda

0,2461

BV 7

2,7892

1861/3

0,0865

4.15.12

0,0865

orná půda

1861/5

0,4166

4.15.12

0,4166

orná půda

1861/7

0,0305

4.15.12

0,0305

orná půda

1861/17

0,0454

4.15.12

0,0454

orná půda

1861/18

0,0053

4.15.12

0,0053

orná půda

1861/20

0,9431

4.15.12

0,9431

orná půda

1861/29

0,1172

4.15.12

0,1172

orná půda

1861/30

0,1001

4.15.12

0,1001

orná půda

1861/31

0,0171

4.15.12

0,0171

orná půda

1861/32

0,0187

4.15.12

0,0187

orná půda

1861/33

0,0104

4.15.12

0,0104

orná půda

1861/34

0,0601

4.15.12

0,0601

orná půda

1861/35

0,4331

4.15.12

0,4331

orná půda

1861/36

0,0400

4.15.12

0,0400

orná půda

1861/37

0,0899

4.15.12

0,0899

orná půda

1870/1

0,0130

4.15.12

0,0130

orná půda

1870/2

0,0371

4.15.12

0,0371

orná půda

1870/4

0,0097

4.15.12

0,0097

orná půda

1878/2

0,3154

-

-

ostatní plocha

1930/3

0,2648

4.47.12

0,2111

orná půda

4.15.12

0,0537

orná půda

BV 8

0,3291

1930/4

0,0022

4.47.12

0,0022

orná půda

1930/5

0,0621

4.47.12

0,0621

orná půda

BV 11

0,3236

1810/25

0,3236

4.45.01

0,3236

orná půda

TI 1

0,1066

1394/3

0,0395

-

-

ostatní plocha

1394/4

0,0671

4.11.10

0,0572

orná půda

4.26.11

0,0100

orná půda

PP 1

15,9594

2067/1

4,2019

-

-

ostatní plocha

2067/2

2,6768

-

-

ostatní plocha

2067/3

0,0127

-

-

ostatní plocha

2067/5

8,2440

-

-

lesní pozemek

55

0,3236

Investice do půdy

lokalita

DI 1


0,0608

parcely (dle KN)


BPEJ (dle KN)



2605

0,0249

-

-

ostatní plocha

2606

0,0028

-

-

ostatní plocha

2070/1

0,5857

-

-

ostatní plocha

2070/2

0,2106

-

-

ostatní plocha

1810/27

0,0608

4.26.01

0,0307

orná půda

4.26.14

0,0194

orná půda

4.45.01

0,0107

orná půda

DI 2

0,5863

1746/20

0,5863

4.26.04

0,5863

orná půda

BV 9

1,4759

321/1

1,3648

4.12.00

0,2528

orná půda

4.22.13

1,1121

orná půda

4.12.00

0,0649

orná půda

4.22.13

0,0219

orná půda

k.ú. Hracholusky nade Mží 321/5

BV 10

IR 1

1,3770

2,3650

0,0868

321/6

0,0243

4.12.00

0,0243

orná půda

160/1

0,1060

4.22.13

0,1060

orná půda

160/2

0,0440

4.22.13

0,0440

orná půda

160/3

0,3985

4.22.13

0,3985

orná půda

160/4

0,3984

4.22.13

0,3984

orná půda

160/5

0,2405

4.22.13

0,2405

zahrada

160/8

0,1897

4.22.13

0,1897

orná půda

37/16

0,0221

-

-

ostatní plocha

38/1

0,2296

-

-

ostatní plocha

38/11

0,0006

-

-

ostatní plocha

38/25

0,0150

-

-

ostatní plocha

38/36

0,0153

-

-

ostatní plocha

38/51

0,5667

-

-

ostatní plocha

38/54

0,5210

-

-

ostatní plocha

38/55

0,0425

-

-

ostatní plocha

38/57

0,0248

-

-

ostatní plocha

38/59

0,0061

-

-

ostatní plocha

38/60

0,0890

-

-

ostatní plocha

38/61

0,1444

-

-

ostatní plocha

38/62

0,1129

-

-

ostatní plocha

38/63

0,0574

-

-

ostatní plocha

38/66

0,0336

-

-

ostatní plocha

38/67

0,0639

-

-

ostatní plocha

38/68

0,0280

-

-

ostatní plocha

38/69

0,2633

-

-

ostatní plocha

38/70

0,0320

-

-

ostatní plocha

38/71

0,0341

-

-

ostatní plocha

38/72

0,0024

-

-

ostatní plocha

38/73

0,0027

-

-

ostatní plocha

38/74

0,0102

-

-

ostatní plocha

38/75

0,0050

-

-

ostatní plocha

38/76

0,0120

-

-

ostatní plocha

38/77

0,0078

-

-

ostatní plocha

38/78

0,0043

-

-

ostatní plocha

38/79

0,0076

-

-

ostatní plocha

38/80

0,0002

-

-

ostatní plocha

38/81

0,0039

-

-

ostatní plocha

38/82

0,0065

-

-

ostatní plocha

56


Investice do půdy

lokalita


parcely (dle KN)


BPEJ (dle KN)



38/91

0,0150

-

-

ostatní plocha

-

-

ostatní plocha

-

-

ostatní plocha

-

-

ostatní plocha

-

-

ostatní plocha

-

-

ostatní plocha

-

-

ostatní plocha

-

-

ostatní plocha

-

-

ostatní plocha

-

-

ostatní plocha

-

-

ostatní plocha

38/92 38/95 38/97 38/99 38/100 38/101 38/102 38/103 38/106

0,0443 0,0186 0,0182 0,0068 0,0080 0,0149 0,0073 0,0747 0,0369

38/107

0,0200

IR 2

0,0550

205

0,0550

-

-

ostatní plocha

TI 2

0,3691

234/38

0,3691

-

-

ostatní plocha

VV 1

0,3565

40/4

0,2878

-

-

ostatní plocha

40/6

0,0103

-

-

ostatní plocha

40/7

0,0584

-

-

ostatní plocha

Celkem

31,9856

31,9856

12,5258


Investice do půdy

1,4423

0,0000

Vyhodnocení záboru ZPF je zpracováno dle společného metodického doporučení Odboru územního plánování MMR a Odboru ochrany horninového a půdního prostředí MŽP „Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond v územním plánu“ vydaného Ministerstvem pro místní rozvoj ČR, Ministerstvem životního prostředí ČR a Ústavem územního rozvoje 2011. Dle tohoto metodického pokynu se v zastavěném území nevyhodnocuje zábor do výměry 2 000 m2 a plochy pro bydlení. Vyhodnocovány nejsou též plochy přestavby. Návrh územního plánu předpokládá nové funkční využití vybraných lokalit určených podle požadavků na plochy smíšené obytné – bydlení venkovské /BV/, plochy občanského vybavení – veřejné vybavení /VV/, plochy rekreace – individuální rekreace /IR/, plochy technické infrastruktury /TI/, plochy dopravní infrastruktury /DI a plochy přírodní /PP/. Celkový zábor zemědělských půd je 12,5258 ha, z toho je 1,4423 ha půd uvnitř zastavěného území. Celkový hodnocený zábor zemědělských půd vyvolaný rozvojem obce činí 11,0835 ha. Půdy jsou podle BPEJ dle vyhlášky MŽP č. 48/2011 Sb. o stanovení tříd ochrany, rozděleny do pěti tříd ochrany zemědělské půdy. Pozemky uvažované k rozvoji obce dle návrhu územního plánu jsou tvořeny z 0,52 % půdami I. třídy ochrany, z 31,65 % půdami II. třídy ochrany, z 38,94 % půdami III třídy ochrany, z 6,24 % půdami IV. třídy ochrany a z 22,65 % půdami V třídy ochrany. Záborem nejsou postiženy plochy s investicemi do půdy. Řešené území je součástí povodí III. řádu Mže po soutok s Radbuzou, hydrologické pořadí 1-10-01. Území leží v povodí IV. řádu Mže, č.h.p. 1-10-01-174/0, Hracholuský potok, č.h.p. 1-10-01-175/0 a na jihu Úlický potok, č.h.p. 1-10-01-177/0.

57

Povodí v území (zdroj: http://heis.vuv.cz/data/webmap/isapi.dll?map=vtu&)

Navrhovaný rozvoj obce bude znamenat určité rozšíření zpevněných ploch, což může mít negativní důsledky na retenci vody v území. Proto je nutné v maximální míře využívat v území zasakování srážkových vod do půdy. Většina rozvojových ploch a tím i záborů zemědělské půdy těsně navazuje na zastavěné území města či se v zastavěném území nachází. Navrhované funkční využití území nezvyšuje erozní ohrožení půd. Při zpracování územního plánu Úlice byly respektovány podmínky ochrany ZPF, vyplývající ze zákona ČNR č. 334/1992Sb. o ochraně ZPF a vyhlášky MŽP č.13/1994 Sb. ve znění pozdějších úprav, kterými se upravují některé podrobnosti ochrany ZPF. Urbanistický návrh respektuje zásadu, aby plánovaná zástavba byla navrhována zejména uvnitř zastavěného území, kde budou vyplněny především nezastavěné proluky a dále je rozvoj sídla umístěn na plochy, navazující na stávající zástavbu. Nově navrhované rozvojové plochy neovlivňují významně organizaci zemědělského půdního fondu. Zábory ZPF jsou vyznačeny v grafické části, kde je též zakreslena hranice zastavěného území. V následující tabulce jsou rozděleny zábory ZPF dle čísla (označení) lokality a plánovaného využití ploch.

58

Tabulka "Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond" číslo lokality

Způsob využití plochy

Zábor ZPF podle jednotlivých kultur [ha]

Celkový zábor ZPF [ha]

orná půda

chmelnice

vinice

zahrady

Zábor ZPF podle tříd ochrany [ha]

ovocné sady

trvalé travní porosty

I.

II.

III.

IV.

1,4619

0,0860

V.

Investice do půdy

%

Katastrální území: Úlice BV 1

Plochy smíšené obytné - bydlení venkovské

1,5478

1,2048

BV 2


2,7758

2,7758

2,7758

BV 5


0,3898

0,3898

0,3898

BV 7


2,4739

2,4739

BV 8


0,3291

0,3291

7,5164

7,1733

0,0671

0,0671

0,0671

0,0671

Plochy smíšené obytné celkem TI 1

Plochy tech. Infrastruktury

Plochy technické infrastruktufy celkem

0,3430

18,81 33,73 4,74

2,4739

30,06

0,3291 0,0000

0,0000

0,3430

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

3,1656

0,0572 0,0572

4,2648

4,00 0,0860

0,0000

0,0000

0,0100

0,0000

0,0000

0,0000

0,0414

0,0194

0,0100 0,0000

91,32 0,82 0,82

DI 1

Plochy dopravní infrastruktury

0,0608

0,0608

DI 2

Plochy dopravní infrastruktury

0,5863

0,5863

Plochy dopravní infrastruktufy celkem

0,6471

0,6471

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0414

0,6057

0,0000

0,0000

7,86

ZÁBOR ZPF CELKEM

8,2306

7,8876

0,0000

0,0000

0,3430

0,0000

0,0000

0,0572

3,1656

4,3162

0,6916

0,0000

0,0000

100,00

%

100,00

95,83

0,00

0,00

4,17

0,00

0,00

0,69

38,46

52,44

8,40

0,00

0,00

číslo lokality




orná půda

0,74

0,5863

chmelnice

vinice

zahrady

7,12


ovocné sady


I.

II.

III.

IV.

V.

Investice do půdy

%

Katastrální území: Hracholusky nade Mží BV 9


1,4759

1,4759

BV 10


0,3419

1,1339

51,73

1,3770

1,3770

Plochy smíšené obytné celkem

2,8529

2,8529

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,3419

0,0000

0,0000

2,5110

0,0000

100,00

ZÁBOR ZPF CELKEM

2,8529

2,8529

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,3419

0,0000

0,0000

2,5110

0,0000

100,00

100,00

100,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

11,99

0,00

0,00

88,01

0,00

%

1,3770

59

48,27





orná půda

chmelnice

7,5164

7,1733

0,0000

0,0000

0,3430

0,0000

0,0000

vinice

zahrady

ovocné sady


I.

II.

III.

IV.

V.

0,0000

3,1656

4,2648

0,0860

0,0000

Investice do půdy

%

Obec Úlice celkem k.ú. Úlice k.ú. Hracholusky nade Mží

0,0000

67,82

2,8529

2,8529

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,3419

0,0000

0,0000

2,5110

0,0000

25,74

Plochy smíšené obytné celkem

10,3693

10,0262

0,0000

0,0000

0,3430

0,0000

0,0000

0,0000

3,5075

4,2648

0,0860

2,5110

0,0000

93,56

k.ú. Úlice

0,0671

0,0671

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0572

0,0000

0,0100

0,0000

0,0000

0,0000

0,61

0,0671

0,0671

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0572

0,0000

0,0100

0,0000

0,0000

0,0000

0,61

0,6471

0,6471

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0414

0,6057

0,0000

0,0000

5,84

0,6471

0,6471

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0414

0,6057

0,0000

0,0000

5,84

11,0835

10,7405

0,0000

0,0000

0,3430

0,0000

0,0000

0,0572

3,5075

4,3162

0,6916

2,5110

0,0000

100,00

100,00

96,90

0,00

0,00

3,10

0,00

0,00

0,52

31,65

38,94

6,24

22,65

0,00

Plochy technické infrastruktufy celkem k.ú. Úlice Plochy dopravní infrastruktufy celkem ZÁBOR ZPF CELKEM %

60

ZDŮVODNĚNÍ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ – PLOCHY PRO BYDLENÍ Obec Úlice má v současné době necelých cca 500 stálých obyvatel - ve všech sídlech, nacházejících se ve správním území obce (Hracholusky, Jezná, Kníje, Nová Jezná, Úlice). Stávající zastavěné území je v zásadě zcela využito a neposkytuje prakticky žádné další rezervy pro další výstavbu rodinných domů – tak, aby nebyl poškozen stávající charakter území. Územní plán navrhuje v celém řešeném území (správním území obce Úlice) možnost výstavby cca 78 rodinných domů – v Hracholuskách 22, v Jezné 15 a v Úlicích 41. Reálně lze předpokládat, především v Hracholuskách a Jezné, extenzívnější zástavbu, tedy cca 12 rodinných domů v Hracholuskách a 8 rodinných domů v Jezné. Zároveň lze důvodně předpokládat, že část nově postavených rodinných domů nahradí stávající rodinné domy, které budou dále využity pro rekreaci, případně část nově postavených rodinných domů bude využita přímo pro rekreační účely (individuální rekreace, přechodné bydlení). Z toho vyplývá, že reálný předpoklad nárůstu rodinných domů k trvalému bydlení činní v celém správním území obce cca 40 – 50, což činní zhruba přírůstek cca 2 až 2,5 rodinného domu (5 – 7 obyvatel) ročně – tento předpoklad odpovídá současnému demografickému vývoji obce. Územní plán tak vytváří – v souladu se zadáním – předpoklad pro postupný nárůst počtu obyvatel. Tento předpoklad je opodstatněný jak z hlediska očekávaného demografického vývoje, tak i vzhledem k atraktivní poloze obce (jak z hlediska pracovních příležitostí, tak i z hlediska rekreace).

VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA (PUPFL) Území obce Úlice leží v přírodní lesní oblasti 6 - Západočeská pahorkatina. Západočeská pahorkatina se vyznačuje mírně zvlněným terénem převážně plošinného rázu na algonkických horninách s průniky žulových masivů a s permokarbonským a terciérním pokryvem. Náleží k ní břidličnatá pahorkatina (Stříbrská), permokarbonské „pánve", břidličnatá Přešticko - blovická vrchovina připojeno je předhoň Českého lesa. Klimatický okrsek je mírně teplý, mírně suchý až mírně vlhký s nízkými srážkami vlivem dešťového stínu. Nadmořské výšky kolísají mezi (300) 400 - 500 (600) m. Hranici PLO přesně definuje příloha č. 1 k vyhlášce č. 83/1996 Sb. (příloha 67a). Lesy dosahují výměry 1.116 km2 a jsou proti původní, převážně listnaté skladbě silně pozměněné. Převažují jehličnaté porosty na 90 % plochy, 10 % tvoří listnáče na extrémních stanovištích a na mokřinách (olše). V oblasti převládají kyselé dubové bučiny, hojně jsou rozšířeny bory, na plošinách s podmáčenými půdami společenstva s původní jedlí. V přirozené skladbě se uplatnil hlavně dub (35 %), buk (34 %), jedle (13 %), borovice (12 %). V území převládají soubory lesních typů: 1M – borová doubrava na píscích (Pineto – Quercetum oligotrophicum (arenosum)), 2K - Kyselá buková doubrava (Fageto - Quercetum acidophilum ), 3K – Kyselá dubová bučina (Querceto - Fagetum acidophilum), 3P kyselá jedlová doubrava (Abieto – Quercetum variohumidum acidophilum) a 3S – Svěží dubová bučina (Querceto Fagetum mesotrophicum),. Na území obce je mírně nadprůměrné zastoupení lesa a to 33,46 %. Územní plán nepředpokládá zábor pozemků určených k plnění funkcí lesa. Plocha PP 1, jejíž součástí je též plocha PUPFL, je určena pro využití, plochy přírodní. To znamená, že dotčená plocha zůstane i nadále součástí PUPFL. V současnosti se zde jedná o vytěžený dobývací prostor, který bude opět rekultivován na plochy lesa.

61

O ROZHODNUTÍ O NÁMITKÁCH VČETNĚ SAMOSTATNÉHO ODŮVODNĚNÍ Zpracuje pořizovatel.

P VYHODNOCENÍ PŘIPOMÍNEK Zpracuje pořizovatel.

62

ÚZEMNÍ PLÁN ÚLICE

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA

07/2015

BILANCE PŘÍRŮSTKU POTŘEBY VODY Qr = 36 m3/obyv.rok lokalita

funkční využití

BV1 BV2 BV3 BV4 BV5 BV6 BV7 BV8 BV9 BV10 BV11 IR1 IR2 celkem

bydlení venkovské bydlení venkovské bydlení venkovské bydlení venkovské bydlení venkovské bydlení venkovské bydlení venkovské bydlení venkovské bydlení venkovské bydlení venkovské bydlení venkovské chatová zástavba chatová zástavba

plocha /m2/

15 478,34 27 758,57 1 414,84 3 116,10 8 092,93 2 461,06 24 720,76 3 294,51 14 758,85 13 802,55 3 235,98 26 297,70 550,06

RD chat obyvatel lůž.

12 22 1 1 3 2 13 2 11 11 0

78

21 1 22

36 66 3 3 9 6 39 6 33 33 0 63 3 300

HPP m2 q l/os.den Qp m3/den Qd m3/den

98,63 98,63 98,63 98,63 98,63 98,63 98,63 98,63 98,63 98,63 98,63 98,63 98,63

3,55 6,51 0,30 0,30 0,89 0,59 3,85 0,59 3,25 3,25 0,00 6,21 0,30 29,59

5,33 9,76 0,44 0,44 1,33 0,89 5,77 0,89 4,88 4,88 0,00 9,32 0,44 44,38

Qh l/s Qr m3/rok 0,11 1296 0,20 2376 0,01 108 0,01 108 0,03 324 0,02 216 0,12 1404 0,02 216 0,10 1188 0,10 1188 0,00 0 0,19 2268 0,01 108 0,92 10 800

CELKOVÁ BILANCE POTŘEBY VODY lokalita

funkční využití

stav při 100% zásobování návrh rodinné domy, chaty celkem

plocha /m2/

RD chat obyvatel lůž.

78

22

487 300 787

q l/l.den q l/os.den Qp m3/den Qd m3/den

98,63 98,63

48,03 29,59 77,62

72,05 44,38 116,43

Qh l/s Qr m3/rok 1,50 17 532 0,92 10 800 2,43 28 332

návrh zásobování vodou

napojení na vodovod pro veřej.potřebu napojení na vodovod pro veřej.potřebu napojení na vodovod pro veřej.potřebu napojení na vodovod pro veřej.potřebu napojení na vodovod pro veřej.potřebu napojení na vodovod pro veřej.potřebu individuální zdroje individuální zdroje individuální zdroje individuální zdroje rozšíření stávající plochy individuální zdroje individuální zdroje



BILANCE PŘÍRŮSTKU PRŮTOKU SPLAŠKOVÝCH VOD

kh=2,15

lokalita

funkční využití

plocha /m2/

RD chat obyvatel HPP m2 q l/os.den

BV1 BV2 BV3 BV4 BV5 BV6 BV7 BV8 BV9 BV10 BV11 IR1 IR2 celkem


15 478,34 27 758,57 1 414,84 3 116,10 8 092,93 2 461,06 24 720,76 3 294,51 14 758,85 13 802,55 3 235,98 26 297,70 550,06 144 982,25

12 22 1 1 3 2 13 2 11 11 0

36 66 3 3 9 6 39 6 33 33 0 63 3 300

98,63 98,63 98,63 98,63 98,63 98,63 98,63 98,63 98,63 98,63 98,63 98,63 98,63

RD chat obyvatel

q l/l.den q l/os.den

487 300 787

98,63 98,63

78

07/2015

21 1 22

Q24 m3/den Qm m3/h Qm l/s Qr m3/rok návrh likvidace splašk. vod 3,55 0,32 0,09 1296 veřejná kanalizace - výhled 6,51 0,58 0,16 2376 veřejná kanalizace - výhled 0,30 0,03 0,01 108 veřejná kanalizace - výhled 0,30 0,03 0,01 108 veřejná kanalizace - výhled 0,89 0,08 0,02 324 veřejná kanalizace - výhled 0,59 0,05 0,01 216 veřejná kanalizace - výhled 3,85 0,34 0,10 1404 jímky, domovní ČOV 0,59 0,05 0,01 216 jímky, domovní ČOV 3,25 0,29 0,08 1188 jímky, domovní ČOV 3,25 0,29 0,08 1188 jímky, domovní ČOV 0,00 0,00 0,00 0 jímky, domovní ČOV 6,21 0,56 0,15 2268 jímky, domovní ČOV 0,30 0,03 0,01 108 jímky, domovní ČOV 29,59 2,65 0,74 10800

BILANCE PRŮTOKU SPLAŠKOVÝCH VOD lokalita

funkční využití

stav návrh rodinné domy, ubytovna celkem

plocha /m2/

78

22

Qs m3/den Qm m3/h Qm l/s Qr m3/rok 48,03 4,30 1,20 17 532 29,59 2,65 0,74 10 800 77,62 6,95 1,93 28 332



BILANCE PŘÍRŮSTKU PRŮTOKU DEŠŤOVÝCH VOD

lokalita

BV1 BV2 BV3 BV4 BV5 BV6 BV7 BV8 BV9 BV10 BV11 IR1 IR2

celkem

funkční využití


plocha /m2/

q = 162 l/s.ha (p=1,0 t=10)

RD chat obyvatel

15 478,34 27 758,57 1 414,84 3 116,10 8 092,93 2 461,06 24 720,76 3 294,51 14 758,85 13 802,55 3 235,98 26 297,70 550,06

12 22 1 1 3 2 13 2 11 11 0

144 982,25

78

07/2015

PP

ZP m2 HPP m2

21 1

36 66 3 3 9 6 39 6 33 33 0 63 3

1 440 2 640 120 120 360 240 1 560 240 1 320 1 320 0 1 050 50

22

300

0 10 460

0

q l/s.ha koef.odt. 162 0,35 162 0,35 162 0,35 162 0,35 162 0,35 162 0,35 162 0,35 162 0,35 162 0,35 162 0,35 162 0,35 162 0,35 162 0,35

Vz - retenční objem

Sred ha 0,54 0,97 0,05 0,11 0,28 0,09 0,87 0,12 0,52 0,48 0,11 0,92 0,02

Qd l/s 87,76 157,39 8,02 17,67 45,89 13,95 140,17 18,68 83,68 78,26 18,35 149,11 3,12

Vz m3 29 53 2 2 7 5 31 5 26 26 0 21 1

5,07

822

209

pozn.



BILANCE PŘÍRŮSTKU PŘÍKONU ELEKTRICKÉ ENERGIE

lokalita


funkční využití

bydlení venkovské bydlení venkovské bydlení venkovské bydlení venkovské bydlení venkovské bydlení venkovské bydlení venkovské bydlení venkovské bydlení venkovské bydlení venkovské bydlení venkovské chatová zástavba chatová zástavba celkem v řešeném území

plocha /m2/

měrné zatížení na úrovni DTS : P = 3,316 kW/RD neplynofikovaná oblast měrné zatížení na úrovni DTS : P = 2,577 kW/RD plynofikovaná oblast 0,5kW/100m2 HPP

RD chat obyvatel

15 478,34 27 758,57 1 414,84 3 116,10 8 092,93 2 461,06 24 720,76 3 294,51 14 758,85 13 802,55 3 235,98 26 297,70 550,06

12 22 1 1 3 2 13 2 11 11 0

144 982

78

21 1 22

07/2015

36 66 3 3 9 6 39 6 33 33 0 63 3 300

PP

0

ZP m2 HPP m2

1 440 2 640 120 120 360 240 1 560 240 1 320 1 320 0 0 0 9360

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

P kW/m.j. 2,577 2,577 2,577 2,577 2,577 2,577 2,577 2,577 2,577 2,577 2,577 3,316 3,316

P kW 30,9 56,7 2,6 2,6 7,7 5,2 33,5 5,2 28,3 28,3 0,0 69,6 3,3 274,0

návrh zásobování el.energií stávající TS + rekonstr. síť NN stávající TS + rekonstr. síť NN stávající TS + rekonstr. síť NN stávající TS + rekonstr. síť NN stávající TS + rekonstr. síť NN stávající TS + rekonstr. síť NN stávající TS + rekonstr. síť NN stávající TS + rekonstr. síť NN stávající TS + rekonstr. síť NN stávající TS + rekonstr. síť NN stávající TS + rekonstr. síť NN stávající TS + rekonstr. síť NN stávající TS + rekonstr. síť NN



07/2015

BILANCE PŘÍRŮSTKU POTŘEBY TEPELNÉ ENERGIE

lokalita


celkem

funkční využití


plocha /m2/

Q = 5 kW/b.j.

RD chat obyvatel

15 478,34 27 758,57 1 414,84 3 116,10 8 092,93 2 461,06 24 720,76 3 294,51 14 758,85 13 802,55 3 235,98 26 297,70 550,06

12 22 1 1 3 2 13 2 11 11 0

144 982,25

78

PP

ZP m2 HPP m2 Q kW/m.j.

1 440 2 640 120 120 360 240 1 560 240 1 320 1 320 350

21 1

36 66 3 3 9 6 39 6 33 33 0 63 3

22

300

9 710

20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20

Q kW MWh/rok 240 509 440 933 20 42 20 42 60 127 40 85 260 551 40 85 220 466 220 466 0 0 105 223 5 11

1 670

3 540

20 kW/RD

GJ/rok 1 830 3 355 153 153 458 305 1 983 305 1 678 1 678 0 801 38

12 735

4 kW/100m2 HPP

zdroj tepelné energie plyn plyn plyn plyn plyn plyn plyn plyn plyn plyn rozšíření stávající plochy individuální volba zásobování individuální volba zásobování



BILANCE PŘÍRŮSTKU ODBĚRNÉHO MNOŽSTVÍ PLYNU

za teoretického předpokladu 100% plynofikace v plochách BV

lokalita


celkem

funkční využití


plocha /m2/

RD chat obyvatel

15 478,34 27 758,57 1 414,84 3 116,10 8 092,93 2 461,06 24 720,76 3 294,51 14 758,85 13 802,55 3 235,98 26 297,70 550,06

12 22 1 1 3 2 13 2 11 11 0

144 982

78

PP

ZP m2 Q kW

1 440 2 640 120 120 360 240 1 560 240 1 320 1 320 350

21 1

36 66 3 3 9 6 39 6 33 33 0 63 3

22

300

9 710

Q v+tuv

11,88 19,96 1,16 1,16 3,36 2,28 12,74 2,28 11,01 11,01 0,00 0,00 0,00

07/2015

Qt

Qh m3/h

23,15 38,75 2,80 2,80 7,12 5,05 24,77 5,05 21,50 21,50 0,00 0,00 0,00

35,03 58,70 3,96 3,96 10,49 7,33 37,51 7,33 32,51 32,51 0,00 0,00 0,00

152,47

229,34

Qr m3/rok

pozn.

48 600 89 100 4 050 4 050 12 150 8 100 52 650 8 100 44 550 44 550 0 rozšíření stávající plochy 0 0

315 900

MĚSTSKÝ ÚŘAD NÝŘANY ODBOR ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ

Recommend Documents