Číslo
Vychází
měsíce
hodině.
Ve i ta
v
Nových
jích
1
MUBOft.
se
Roberta
u
Běh
Předplácí
10.
o
Expedicí
nachází
1859.
května
20.
10.,
1.,
každého
10.
14.
ale-
4
poštou
2
zl.
časopis
měsíční
s
notovou
c.
Nakladatel:
Robert
MeiisL
Emanuel
r.
přílohou.
redaktor:
Odpovědný
c.
1 zl.
čtvrti.
:
cel, 4 zl. 60 k.
Hudební
zl.,
rak.
15k.,pů11.2z1.30k.,
116.
c.
čtvrti.
se:
půli.
zl.,
celor. S
9.
Velí#
Stav zpěvu národního a hudby Allegorije.
v
Haliči.
Podává tu a
poěla
vášní
s
utiš
bože,
Proč
jsi
tak
mnoho
Tot
jinak
Básnictví
Básnictví
vložiťs
Básnictví
vzrůstá
a
vzrůst
tak
vždy a
vždy
Mně
Když
jen někdy
od
zas
však
budiž !
„„Nuž
spokojena,
necht
v
Hned hned a
k
že,
když
přede co
A a
při
tím
tvá
se
žádám
svou
člověk tak
zvucích, a
až
Falklandských
lidi
tom
je
boť
do
ztropí,
hořejší
periodu
—
lživá
díl
hořce
dětinskou
smutných
ledů
neb
jen se
to
nápěv
tomto
čtvrtým
s
dle
prvního
taktem
písní,
vzoru
od
zákonů
těchto
se
mo~
a
se
ale
vzíti
dlužno
ji
končí
první
jen
že
za
mo-
dále!
Jděme
odchyluje.
ne-
nikoliv
nesmí
považovat!
větu,
za
případě
v
Evropan
Druhý
pláce,
zas
vlastně
předevzíti,
mstívá:
dulací
při
V
pravidel hudebních;
dominanty (Hes),
jiti do
se
končí
větu
první
a
modulací
nikdy
,
Je
od
úchylka
nemá
má
Es-dur
v
medianty.
věta
první
zahrávat!""
nichž
věta
první
počíná už
to
duluje—li se,
nepochopí,
lidem
týž
Je
G-dur.
vyhledávat,
povždy
teď
Nápěv
—
donutíš,
toho
nejvíc
hudba
case
rozsmutíš,
zas
nikdy
bolem
bůh.
zase,
hned
v
—
sluch!
lidí
podivně
je
smíchem
nepříhodném
být
hned
tebe !"
od
se
neb
posměchem
těchže
radostí
sebe,
smíchu
k
dob
roztoužením že
pro
bujnost
jím
těch
zahání.
má
pomstu
hříčka
může od
ti
zlo láni
navštiv
rozraduješ,
můžeš
mrzutý
odvětil
příhodném
pláci,
lebky,
podruží.
šírý
lásky
odevřen
hebký,
lidské
nadutý
svém
v
„„Jdi
vždy
:
opeřené, a
pomstu
pomstu,
tento
je
nevděkem
v
děti
svět
v
více
Nežádám
mne
své
a
sebe
Ukrajinky
utuží.
jenom
jindy
odmrštuje
příklad
—
měkký,
znovu
však
je
krásný
člověkem
podlé
zlý
přijímá,
lišící
se
kolébky,
každým
člověk
je
předešlého
jesti přiměřené
Básnictví
posílám
do
mech
lidstvo
splácí
od
rliytmu
a
chudobka!
lidstvu s
modulaci
v
slil ?
nádobka!
malá
obmyslil
jsi
lásce
v
se
staví
a
svůj
:
hořkost
všechnu tak
řídí
okamžiku
(Pokračování.)
žalobou
s
sprostá
skal
podlé
jako
zlobou,
Jiný
kalich
něho
Pozděna.
kvílení!
moje
hořkosti!
vedle
jsem
Adolf
umění,
se
mluvit,
můj
v
stvořil
a
hořkou
hudba
přišla
„O
bůh
tvořil
14Ldyž
dou.
skáče
truchlý
pán !
.
.
.
Neruda.
Kdyby
pravidelně v
Jan
díl
vede. s
je
sestaven; ukončil.
poslední
Porovnejme
počátkem
v
byl druhý
dominantě
dílu,
počíná
a
nota
ale
koncem
c-moll díl
sám
neboť
končí
a
pro v
čtvrtý
tón,
počátek písně druhého
sebe,
tonice
Porovnáme-li
citlivý
dominantou
s
byl
by
by
velmi
počal,
takt
který
tvr-
prvního
nás
koncem
dílu, nalezneme,
a
1. že
na
dílu
C a
nápěv
106
tónice
počíná
na
ale
zúplna;
ne
od
terzii a
končil
státi.
by
terzii
lozávěrek
Že
zůstane
nápěv
G-dur na
končí
díl
první
a
Počal
třetím
na
nápěv
by
byl
G-dur,
od
stupni
t.
tónice
C-moll
v
by
Čásť theoretická při vyučování na
mediantě,
hořejší
v
j.
tedy
to
na
piano. Podává
po-
nedokonalý. j končí
ale
harmonii
na
medianty
vyšší
a
na
že
od
začne
zoužíme-li
tóniny
díl
naskytuje
nalezneme
dílu, na
přibeřeme-li
;
druhý
prvním
což
medianty,
tu
takt
poslední
malého interv.
prostor
dolů, neb
přejde
a
nižší
na
t.
j.
případu
velkého
z
malý,
malého
intervall.
velký
ních
závěrku.
písní,
také
bud
několika
Z
nápěvy
kozácké
těchto
několik
též
Znám
končí
které
diantě.
Ještě
jsou.
může
státi
se
budto
des
f
es
velkého
intervallů
vrchního
snížením
tónu
v
o
můžete
nebo
nižší
mi
podotknouti,
povýšením
každou
vložiti
a
velmi
se
pozvolna
téhož
notu
napotom každý
nápěvu
obou
nápěvy
Lach
jakýs
Szyrnia
ale
1819,
toliko
musím
vysvětliti
První
opěvuje
malého vrchní f-c
př.
dumk
a
o
u.
velká,
dvě
Po
dumání.
Lachu
rozdíl
Čerte vet
ruské
písně
Haliči
k
es
u
Saského
je
písní
k
1827
jeho
4
na
kozácké třetí
a
díl
Kdo číkův
rukou
počet
díly
sbírku
1834
r.
sbírku
toto
soudili
jen
a
a
na
tato
taneční
P.
a
f-h
přišla
Maximičovi
v
že
nám
temnu
a
v
v
plném mlhách
světle
okázal,
na
písně
tušili.
nebo
zvětšená
sexta
intervall
tervallů
budto
vrchního
půltónu
nebo
neb
dis-c
cis-c
gis-c,
ais-c,
velká,
inter-
velká,
velká,
tvoří
obyčejně
se
g-ces
jsou
a-ces
malého
z
př.
na
;
jest
es-c
c-g
neb
tónu
dolního
povýšením
jesf zmenšená,
eses-c
nebo
heses-c
nebo
hes-c
zmenšená,
ces-g
musí
velká terce.
in-
malá
snížením es-cis
terce,
jesf kvarta
malá
jest
jesf malá
se
by
z
jeho
intervallů
velkého
tón
celý
o
es-cis,
terce,
hes-cis
septima,
zmenšená.*)
se
mezera
c-gis
stát
zoužit,
př.
na
e-ciscis
eces-c,
zmenšený, e-c
jesf
zvětšené
jsou
**)
písně *)
co
Nebo
jen
Ukrajin-
jsme
velkého
z
terce
jest
e-c
jest kvinta
g-c
jesf
a-c
se
zvětšené.
tónu
dě-
kdo
chtěl
by
malé
u
vědět ku
kvinty,
povýšit,
as-dis
a
zmenšenou
př.
as-d
zpodní
vrchní
nebo
potřeba
kvintu, tón
o
půltónu
o
pňlsní-
asas.
dříve
**)
Ustanoviti
jest (Pokračování.)
výše
půltónu
o
jest sekunda velká,
d-c
př.
na
zvětšená,
e-ces
ženců,
díl
máme
jest kvarta bude kvinta
f-hes
neb
půltónu,
o
f-ces
neb
stane
níže,
ne-
tisíce,
poesii
tón
intervallů
tón
vrchní
se
půltónu
o
Měl-li
písně
co
fis-h
jesf sekunda zvětšená,
žit
kovati,
povýší-
r.
vydány jsou. o
fis-c
malá,
kvinta
malá
jest
Zmenšený
jsa napotom
čtvrtý
teprv
samé
čásf
který
zaujímá
díl
řadě
velký,
zpodní
slovan-
třetího
druhý
může
panu
jak
Největší
díl
snížíme-li
jest kvarta
zvětšený
sexty
Ukrajinských
První
světlo
má,
malá
starožitností
půl
na
rozdělil.
veselé
avšak
Podporován písní
vyšly.
houslista
Maximoviče,
p.
totiž
1833
Sbírka
sobě
utvoříme
z
neb
r.
písní?
badatel
Václav
komorní
nápěvy,
množství
dumky Ukrajinské,
obřadní, jež
Lvově
nynější
Ukrajinské.
písně
napotom
Chodokowski.
přivedl
velký
ve
písní
sebral
do
učenými Rusy
které
160
takovému
vydal písně
slýchaný
Lipinski,
opatřil
Zorjanie
smrti
sebral
které
národní,
Ukrajinských
ských
Polsku
Karel
krále, to
v
písně
1496.
jich
čásf
a
neb
tón
zpodní
Rusích
v
d-ces Y
druhé
atd.
maloruské.
a
i
jedné
v
mezi
vallů kníže
cis,
úmrtí,
smrf,
sbíral
Szyrniu
cis
vyšly
neb druhá
nacházíme
intervalla
Posuvne-li
dumou
cis
c
h
a
g
vydal
velká
Vám
Potom
světlo.
na
roku
cis
f
spolu
a
Ukrajinky
Nejprvnější
jsou.
tyto
cis
případech
Z
na
trudné
e
intervally.
zpívati
nie-li krásné
jak
pozná,
půltónu
o
veškeren
musí
se
d
jak
Ukra-
cituplně
a
tónu
zpodního
sestaveny
všecky
že
c
c
me-
posouditi,
ukrajinské
c
národ-
českých neb
hes
as
ges
nedokonalém
v
vyšší
na
nápěvů
a
nutno
(dumky) V
musí.
jen
ale
případu
stupňů
pět
malé
jinky
po
v
končí
v
Je
obdržím
druhém
v
Proměna
ccc
O 1
nebo
se
malý
o
končí
Nápěv
nahoru.
čtyry
o
mediantním
jen
intervalla
poltónu mediantě
vyšší
cit
nežli
půltónu,
o
prvního
díl
První
neobyčejného.
něco
velkého
tedy prostor
větší,
tónu
půl
o
prvním,
s
z
ale
jesf
nedokonalým
toto
nižší
z
intervall
velký
Každý
terzii
rozšířime-li Porovnáme-li
závěrkem.
mediantním
spatříme,
nazvati ukončení
dlužno
zůstane,
častěji
Blažek.
(Pokračování.)
malý, státi
Fr.
cvičení
a
přehled ostane
a
Velká
jest
hbitost
však
několika
c-des
podlé
způsob důkladný
sice
casu
intervall
u
předce
ale
potřebí
si
půltónů,
ňceů
intervallů
užitku,
a
zdlouhavý,
nežli
vyhledání bez
celých
poctu velmi
jestli
mnoho
uáležitý
osvojí. tento
Ne-
způsob
příklady objasníme. sekunda
půl tónu,
cd
zvětšená
obnáší c-dis
celý íón
1
l
1
/s
tónu.
5
malá
107
Po
vysvětlení
tomto
způsobem aby
suvky intervally;
brž
také
i
velké
cvičení
doškálních
o
nejenom
nejenom také
d
se
od
tónem
ný-
užitečné
d
tóninách.
v
kvartu od
mžik
i
to
tře-
druhého,
cíli
napíše sobě
měkké
druhá
řada
nad
škálou
terce
atd.,
jak
následující
obsahovat
bude
linii
nejzpodnější
na
jenom
příklad
škálu, třetí
sekundy,
d
c
f
e
tolik:
j.
t.
ga
přirovnání
ahcdefgcdj.
Kvinta
gahcdefcej.
Kvarta
fgahcdecf
Terce
e
Sekunda
defgahcde jest
f
h
a
g
d
c
malá
nebo
G
CDEF
A
H
tónů
buďto
stého
atd.
a
udá
od
řadu sedmi
si
napíše
druhého
srovnává
a
druhého
stupně
sekunda,
d f
d
malá
nebo
také
potkáme
gis
vat,
že
dolů
a
é
intervallů
fg
a
t.
še-
C-tónině
v
d
j.
jdoucích
od
jesf velká
e
ton
v
terce
těchto
škály
nedoškálné
a
jež rozmanitým
(tóniny)
horu
má
o
půl
(leiter-
sedmi
tónů
předešle ukázáno
bylo
jest
es
půl
Malá
velká
více
jak
neb
čistá
cíis
%
o
méně
Velká malá
neb 3
cges
Velká
dis
se
malá
cas
zmenšená
4
Velká ches tonu.
z
5
chýlí
se
na
d
a-moll f
dis,
fis
v
sluší
pamatotón
nejbližší
na
více,
cf
čistá
kvinta
sexta
zvětšená ca
tóny,
3Y 2
septima
celých
celé
2
má
o
o
V
tónu, a
kráčejí
2
celé sobě
v
cais
zmenšená z
zmenšená
5
tónu
cis
tónu
tóny.
4%
matické
zvýšeného př.
3% tónu, bes
z
horu
na
půltónu
na
in-
však
as
e,
na-
při
fis
předce
dis
c
as
fis
fis
ces,
s
když
vystupující
z
místo
tónem
povýšeným
s
a
třetí
stupně
a
skla-
kladouce
chybují,
C-dur
c-moll
v
někteří
že
druhého
tónině
v
byli
místo
škály
vystupují
výrazům, užívá
se
nicméně
nosti
tónu,
celých
cisas
5%
%
dis
nachá-
jiný příklad
pravopisu
patrně
kde
a
píší
sní-
c
tímto
půltónu
o
as
c
v
dis es
výše es
fis
chro-
sestupující
zvýšené
tóny p
tóny
a
důtklivým
a
nedoškálných
jsa
harmonie
tónů t.
užívá
intervally
k
účinkům
nedostačují,
intervallů.
zvláštním
se
harmonii
vědomí
předce jen
Původní
a
v
a
tako-
Upotřebováním většího
jich moudrý skladatel
toho
o-
sestupují.
doškálné
pikantním
že
vysvítá,
snížené
a
výchto intervallů dodá 3
nebo
g,
hudebnímu
jako
kdežto
kráčet
fis
poznamenat,
kdyby
nebo
e,
na
citlivý
Následovně
opominout
na
přímo
musí
pudí jako
tudy
tóny.
4
cgis
pozůstává
tóny
zaujímá
cg
zvětšená
tónu v,
celé
3 cisf
uzavírá
tónů ch
cis
má
2ya
zahrnuje
tedy
tedy
a
ceis
jako
píší
též
nás
g.
místo
stupeň
tón
nahoru.
tónu
postoupne
as
proti
Tam
zmenšená
a
celé
cisas
tón
C-dur
v
dolů
dolů
akkordech
terce.
kvarta
celé
místo
ces
zmenšená
zvětšená
a
kvarta
tónu,
jak malá
a
Y
dv
hes,
v
zvý-
čtvrtý
se
as.
a
intervallech
zvýšený
půi
o
as
g,
sestoupne
atd.,
malá
tóny,
tónu,
%
menší
velká
triton
její jméno
1
tedy
tón
celý
1
o
tónu
méně
celé
2
obsahuje
ce
tónu
h
proměnou
s
místo
za-
po-
neb
druhý, béře
př.
na
nebo
snížený
bychom na
žený
spojováním
jak
tvoří,
se
terce
podléhají
C-dur
fis
naopak každý
tervallů
na
Velká
f
snížit
j.
t.
se
bez
škály
stupně
změnit
nedoškálných
každý
Nesmíme
intervally.
fremde)
jisté
a-mol
na
g.
postupovat
zeli-li
prvním tónem
s
př.
a)d
nebo
třetího,
na
hc,
ma|
atd.
(leitereigene)
Intervally,
Y
místo
des,
datelově n
Tak
intervally.
intervallů
nedoškálných
začasté
škály.
\
á 1
atd.)
intervallů
ohledem
s
dají některé
se
změně
stupeň
neb
'
Došk
kvinta
podobných
atd.,
dis f
(zmenšená
as
(zvětšená
jim
oka-
na
(zmenšená terce),
as
nedoškálné
za
tóniny chromaticky
Při
malá.
je
hes,
že
Takovéto
velká.
terce
sobě
po
tón
jeden každý
e
sek.
kíarla
stopmo
stupně
velkost
i
jméno
i
stupně.
íis
dis
a
dis
př.
ne-
cizo-
dva
zdánlivě
jaksi
na
g
uvedených
takovýchto
tom,
často
se
uvádějí,
tóny
jeden nebo
tóninu
a
inter-
nedoškálnými intervally.
v
šestý
tónině
v
sedmi
jejími
s
buďto
nich
sexta) nebo
d
nebo
takové
tónině
v
(zvětšená kvarta),
d,
d,
.
dg to
2.
atd.
hes
doškálné, mohou
se
f
cd,
intervally.
nacházejí
Možnost
dis
terce.
kvarta
od
jest '
rcr>E'i7r'Audf
-i
Skala
Na
tóninu
považovati
vyskytují
považujeme
jsou
šit.
„
při
těchto
C-dur
od
st.
se
dis
as
Užívajíce
též
u
tedy
C-tóninu
na
porovnání
se
(zvětšená
rušení
velká sekunda.
Sexta
či
fis
as
ale
se
pochybnost
kvinta),
začínajíce 1
zřídka
an
atd.
doškálné
co
tóny
kládá h
g cis
v
písmeuami
ukazuje.
Septima
cis,
shodují,
Ukládá a
jsou vzhledem
které
škalné
doškalnými intervally,
atd.
též
vally,
v
tomu
fis
fis,
zvláště
atd.
tvrdé
stupně
terc,
škály. K
h
g
D-dur
mnoho-
a
intervallů
i také
každého
ma-
e,
Ne
terci,
stupně ale
prvního
zkrátka
atd.,
utužení
v
z
druhy sekund,
poznání
v
nebo
a
po-
šlovou
C-škálo
v
tónu.
velmi
nyní
mu
tím
pomocí
vrchním
všecky
vyhledal sekundu,
aby
mu,
tího
ale
zpodního
udělati
nastane
atd.,
stranné
se
žák
utvořil
nejenom
to
a
úlohami
zvětšené
zmenšené,
zmenšováním
Dovede-li kvart
malé,
žák
se
intervallů
velkých
z
lých intervally
zabývá
s
že
síla
intervallech
doškálných
a
živosti,
velkou mírou opatr-
přesvědčení,
odvozené
popudu
jádro
a
spočívá.
intervally.
malá
4V 2
Má
pianě
se
za
to,
některý tón,
když zvláště
se
Ye
vezme
velké
na
čistě
oktávě,
že
laděném se
kromě
108
tohoto
jediného
vyvinuje, čili
nichž
z
spodního
velká
tón
f.
d, h,
př.
domnělé
stupu mají
kvinta,
žehy
tomu,
základní
neobjevují, jako odvozené
sluchu
ty
a
sekunda,
nahoře
převratu
příroda
toho
dne
mimovolného
ostatní,
kvarta,
jenž
sexta,
pokládáme mezi
se
nimi
považujeme
za
intervally povstá-
tyto
základních
dotčených
pří-
byla
vnitřní
„Aj
Okusila
o
ale
nápěv
pravdivé
rukou
sebou
na
mi
nic
i
se
ně-
pianě.
napadla
aniž
podal
tom
v
nepo-
jsem
nehledejte,
to.
jesf
„Pravdivost
sám
a
jsem
Dříve
písně.
Znamenitého
přemýšlela.
že
dokázati,
pouhé hbitosti
maní
mi
se
vám
složení
o
brzo
zvolala:
konečně
jejímu neušel,
než
se
vyzrazovala jakýs
jevíc
se
mi
naučila
jsem
a
něm
lze
pane,
Hraběnka
jeho bytost.
neobečejném rozpoložení,
učiteli
který
více
slova
zvláštním
v
zasmutnilá
jasná, brzo
g,
sama
veškerou
nebezpečněji podrývala
koj
zá-
byl
souzvuk:
nacházejí,
se
Odvozené
intervally.
nám
tak
zdomácnělé
jaksi
neb
které
intervally,
našem
v
a
původní
z
základního
čistá
následující
povstane
g,
neb
současně
čemu
které
podává,
vají
velká
Dejme
septima.
kromě
vyniká
oktáva,
tonů
jiných
*)
Tyto
za
více
zvláště
čistá
malá
na
ještě
ale
tonu
i
terce
kladní
tonu
vrchol
jest
umění,
u
Zach
vece
;
Jsem
dychtiv."
intervallů*
A
hraběnka uváděti
znenáhla
krátkou
počala chtěla
předehru,
posluchače
jakoby
obor
v
svých
pomy-
(Pokračování.) šlenek
kolem
Viz
Zelené
Jan Novella
ze života českého
Po
záplavy
v
rosami
nivy
ranní
ohlíží
se
slily
lukách
ztopeny,
skropeny! květ
plyne svět!
rubínovém
moři
V
hudebníka.
zapěla:
hory
vodách
Ve
Zach.
načež
pocitů
a
se
sluneční
v
blesky,
(Pokračování.) Všech Což učitelem a
netanulo
právě
duši
hlava
nebof
láskou
sličné
k
To
jiné
jeho
první
veliké
ohledech
A
chvílích
zimničného nešlastnou
Mohuči!
v
hudebníka
pro
choulostivěji
jitrem
jen k
vše
Zářící
rozbouřené,
krasavici
každým
za
S
blankytné
v
době
chovávání možně
nynější. citů
zbaviti
takových
V
objetí
Jak
v
síla,
čím
více
a
něm
srdci
v
přemoci
Zach
pošetilost snažil
svém,
se
se
rozněcoval
a
dechem
Rozčílen
pomýšleti,
že
pře-
Po
vždy
zelo.
Vždy
kládal
výpověd
Tím
chladnější, a
že
Zach, Avšak
náruživosti,
k
něco
však
v
zůstala
dlouhém
předevzal vypoví.
muž
nechtěla,
ale
snaha
že
jaký
konec
A
polednem půvaby
I
jen k
vše
Nad
co
sobě si
možná
ode
v
dne
jen ještě
kteráž
čím
cestu
ke
on
dolem
stišeným
k
na
růžných
přišlo
a
toho
páry
Hravý
větřík
A
vznáší
že
ní
a
po-
přívěblížil. si
hraběnce nedochá-
překáželo*
mocněji
v
v
sobě
útoň
zpěvánky,
se
rtech !
ulpývá
balšamů
dech.
stinném
na
háji
každým
do
dálky
svlájí
půvaby
večerem
jen k
vše
k
lásce,
nové
lásce
Od-
Vichřice Po
vzdychá
nivách
Růži Sníc
se
o
vodní
Zbuzené
chvějí
zove
!
harfy
IÍ
žalostným
A
každou
slavičím
A
vše
s
se
půvaby
jen k lásce,
k
skryté
své
jí ukrýval
tím
v
dřímotách,
zdá,
vlnkami
dotknutím
tonům
nocí
temnotách
violky
se
zpěvu
lilije
haluzí
v
hrá;
lyry
rozzvucí
struny
nové, lásce
(Pokračování.) klesal
!
vzlétají červánky
zůstal.
a
zove
a
zažírá,
rozvážení
a
nové
vezme!
vlídná, se
lásce
soumrakem
Obětní
A
bud
odřekne
dnu
hloub
něm
rozumném
předsevzetí
vyvedení mu
v
k
lásce,
schvívá
se
se
marná
sním
stejná,
vřeleji
vyučování
se
mocněji
podstupuje,
vždy
čím
co
kmenu
nežli
podžíral.
to
zmdlívá,
udusiti.
je
jeho jesf
mře!
síla
jilm kol
každým
plameny
vře
zážehu
v
plameny,
se
sypou
země
vášní
cedr
viz
vše-
se
bývá
tím
snažil,
nezpozorovala,
jaké boje nebohý zorovati
mocnější
!
zove
Roztoužen
Obzor sobě
v
bytnost jeho
a
přesvědčoval,
bud
Angelina
překonávati
se
hrozno
mu
pádech
takových
plamen
Brzof
tivá,
uznav
slunce
mámícím
Zápachu květin, vůle
bylo
jich,
se
Avšak
v
Záhy
nové
lásce
k
lásce,
oblohy
Povzdálným než
lesky,
a
půvaby
horách
po
jevily
se
barvy
na
jiné předměty
a
bylo
neštěstí
povinnost jiného
nepatrný umělec
k
hraběnce
A
těchto
v
živly
byl
on
ležící?
probíhala hbitosti
jej
takových
v
nic
očima
před
zajímaly
Srdce
zahořel
byl
ovšem
bylo
jenž
cela
z
svou
jakoby
noty
nejméně
krev
vřela,
činili
bedlivě
a
tanuly.
rozčílení,
časů,
ho
ty
mu
mu
než
nežli
jeho bojovaly
mysli
na
pilně
nebof
Zachovi,
Angelinky
tak
mu
Avšak v
krásné
vyučovati
mysli
nebohému
zbývalo
diamantů
zove!
109
ku
Housle Paganini-ho.
což
hraní,
Hrabě (Pokračování.)
dině Jednoho
napolou vali
nad
staré
to
náleží
namáhavou
housle
učinil
i
sklížil;
byl
mošně
dal
práci
roztřískané
chuďas
mu
housle,
vůli,
chvíli kéž
truhláře,
mnohem
větší
housle
jeho
tak
tom
bez
plný
zvučný,
krčmě
do
míní,
Nežli
Bůh
kdež
zadlužil,
krejcarů
v
housle
housle.
ale
dostaly
nástrojů, který debních
zajisté níka
vrátiv
je,
V
ho
p.
sobě
aby
nástrojů
znal
St.
toliko
St.
5
za
přízně
dobyl,
vlastnosti
krásné
krásné
temnomodrým blankytem
se,
náležel,
v
i
viděl
Kremoně;
odstoupil;
Amati,
housle
že
St.
byly,
dřevu
dobrému Y
houslích,
všemožně
a
neboř
na
své
mistrně
místě
platil
hrabě
franků,
K
.
.
.
podařilo
jež
nski
byl
asi
mu
slance
byl jen
hrabě
do
K
zbožňovatelům
lánského velmi
také La
�
Hrabě
ním
za
také
i
hudběny zpěvu
pěkné
která
v
opeře
ještě
to,
velmi
melodii
a
se
bila,
a
Zpěvačka
mučila
si
hraběte
za
často
krátký
tím,
aby
čas
de
Nobile,
jako
a
gardou
s
housle
a
na
zmrlé
dělení
do
pouzderku,
v
jež ku
voze,
přešly
gardě
kozák
kaluži;
kořisti
Apollina, však
tomuto
housle
v
se
ma-
až
kterýmžto
s
nezdály kázal
vidíval,
tak
býti
se
ve
pěkné
spůsobem
vlastnictví
Poněvadž
nechal
práci nezaplatil,
čestným
hned
tedy
natříti.
barvou
si
ale
tento
tru-
housle
do
doplatil ještě
ten
k
práci
toho
rodem
byl
rubl.
jeden stříbrný
náleželo,
Vratislavi.
z
p.
je ale
aby
to
na
i
naše
nedostatku
z
forma
vrátil
se
housle
se
dostaly,
kterému
Kdož
zdála.
se
města,
Vratislavi
ve
peněz instrumentáři prodal,
neobyčejná
velmi
rodinného
do
ale
po-
píše jeho radosf,
rozebrav
když
uvnitř
housle,
starý
lí-
za-
nalezl,
ve
kterémžto
Amati,
k
vy-
kteréž
náruživým
pět otčenášků
o
boku
co
i
stvořitel
nástroje
z
mi-
vystoupila
doma obou
na
houslích,
těchto
v
kterémžto
housle
mistra, housle
lezu
těch
řečené
K
...
tedy
houslí, který,
Amátky
ski
St.
panu
delším v
také
jí je
daroval,
ne
oblísice
u
na
levém
kterého
ve
Vídni
jemu byl
tyto
pak
pře-
poslav
zprávu mu
z
o
šfastném
Vídně
200
ná-
tolarů
obdržel.
pátrání
Londýně
hned
se
dozvěděl nachází.
svých
velmi
prosí,
nechal. Podal
Vlasky
rok,
duši
svoji
jméno Vídeňského
bylo
pracoval,
za
(Dokončení.) miláčků.
ředitelem
nebot
dal,
housle,
madridské
harmonii
a
ním
s
Po
ji
jiného,
chvíle.
Neapole
pak
v
bradatého
krátce
kamžto
zpívala.
provázel
Při
barvu
za
V
rakouského
poněvadž
a
jestli
dukátův.
náležel.
milovníkem
v
se
penězi zaplatil,
scala,
se
dostal
as
vznešené
krásně
rozplývaje
.
Madridu
proto tolika
Byl
.
nski
nic
Donetti
se
z
ztratila,
skříň
denně
i
Truhlář
stek
250
sliboval,
mimo
zlato
mu
1812
koní
červenou
chvalným
pravil,
a
housle
za
Neapole,
dřeva
vynasnažil,
se
bez
barvu
za
toho, Pan
a
5
oněch
mu
vykonal,
a
strávené stal
to
na
se
vůz
octly,
se
hrubě
jich dílo
blaze
roku
skříni,
jakéhosi
hláři
býval
napracoval
se
zpě-
mu
z
nezbylo
gardy neapolitánské
ve
slitoval.
tím
své
vlašskému
tváři
potu
u
v
jako jiné, jež
vyrostlého
kdyby
upláchla
ředitelem
to
dostal.
se
dovedli,
vyrobiti
hodny
dodávalo.
těchto
na
by
také
vděky
zvuku
více
a
vyzlacení
své
jiné
Gaarneni
vyšel,
hraběti
a
na
Donettiho
a
Moskvě
co
Straduani
byl
továr-
takového
z
co
zpěvačku
hu-
a
Medioláně
ani
ja-
odebrati.
se
pouzdro
nad
práce
Itálie,
housle
podmínkou byl
stalo,
čase
krátkém
hudebních
dřeva,
Ale
v
jsou
neví
proslulého
do
a
pokojné
a
provozovat.
ani
když
tou
s
upomínka
Stopa
franků
u
housle
a
tiché
v
také
továrníku
Vídně,
velké
opery
zaopatří.
musel
Ruska
tovaryšovi
do
se
bytě jejím
v
hudebním
také
se
sladká
lakový
večera
poděl,
se
housle
ony
jitek
jen proto,
hudebních
stařec
cestujícímu
se
nástrojů
Pan
pod
Kam
jakés
i
a
übohému
mezi
zpěvačka
nic
za
zadržené
a
áriemi
s
divadla
z
vojenské hudby
jednoho
se
do
dramatickém
po
zbožňovaná
zpěv
na
manželství
jí
při
a
krčmě
tak
měni,
hrabě
Takž
je dal
Nebyl by
večer
u
hrabě
je
nové
tón,
bylo
poslal
je-
minstretu
než
krásný
a
duett
se
Donettim,
s
starší
nebof
dříve,
měl
učinila,
vačka
muzikant
možno
pán
Rakouska,
40
na
že
tancovat.
člověk
zavedl
příjemný
hlas,
nich
při
ale
světě,
osud
velmi
než
než
mzdu
co
jednookému
dostávalo
almužny
měly
bassetlu
ve
doby
našemu
dne
bril-
a
nezastal.
který
se
kterémžto
v
bylo jeho podivení,
mu
této
nebof
smaragdy
jiném nebažila,
Jednoho
druhým jednáním
a
svoje.
Od
ničem
po
duettantky,
nový
housle
přinesl,
po
houslí
tomu
domě.
hudec
sebou
truhlář
mu
k
prvním bravury
uprosil chudý v
groši.
hraběcím
v
své
místě
na
zpěvačka
představení,
nebof
jí
houlích.
po
bytu
mile
památku
slito-
i
několika
dětmi
jakýsi
prosil
a
a
rachotiny
které
almužnou
za
milosrdným,
ony
městečku
kusů,
z
chleba
ještě
mu
blízkém
mu
za
dvora zahrál
zvláště
nepotřebné
Y
jak
ale
byl
daroval
a
aby
kusem
ním
tam
všemu
do
utrápený muzikant,
se
Kdosi
vešel
dne
dával
ale
ianty,
věčnou
na
duettův.
odbytých
Z poiského přel. Fr. Schwarz.
ale
neuměla,
se
pan
St.,
že
hrabě
110 FEUILLETON. Z
Rob.
Prahy.
zpěvohra,
dne v
května
3.
Martě
a
raturu
promyšlený
a
května
vystoupil
Hradce
škola
jeho je jemný
Hlas
spěchem.
jeho
nezdá
organ
býti
se
kapelníka
Bindera.
a
z
censtvu
více
vyniká
loženy
kteří
rova),
dne
neděli
storická klad
t.
8.
V.
od
L.
routině
dení
činohry
které
výjevy
účinku.
Konečně
slušné, aby
regiseur
pan
nebot
že
času
a
druhé
po
dosáhl
hi-
pře-
organ
úlohách druhé
na
že
při
Proveně-
zbudily
hraběte
nášel
Chvalně
chovanci cisí
moderních
Tittla
E.
Ve
Repertoir.
vé-
bylo
a
by
historických
zakázal.
grin,"
sobotu
v
parodie
na
dne
14.
„Nordstern,"
„Tannhausera,"
V
sobotu
11.
dne
českém
v
„Lohen-
neděli
dne
15.
„Loupežníci."
odbýval
7.
v
koncert
se
salonní
jednoty proti
dán
koncert
je
varyšů,
jenž
ouvertura di
od
od
p.
Ant.
4.
od
Frant.
manna.
5.
„Slavnostný
bez zde
pochyby
proto
Italianů
více
že
se
že
„Adagio
od
„Aria před-
Rondo"
salonní
a
itálsky
Risum
teneatis
pátek
koncert, Haendlův žalm
táty
žalm
„Wie od
v
Ed.
der
dne
němž
13.
bude
následující
„Wurdig Hirsch
Tauwitze,
ist
das
schreit," vokální
dávati
skladby
2
piecy
K.
výloh
kvintett
„der
i
a
s
za-
triem
M.
1,
prof.
zajímavým
triem
němž
v
valše
pochyby
od
Cho-
nejen
zábavách a
těchto
cello
od
Pisařovic
E.
Nápravník,
zábava
adagio
se
á
klarinet
piano,
pro
panové
nížto
v
od
Avšak
Nejzajímavější
vynikli.
rondo
Strakoše,
a
v
od
idyllu
Mazurky
a
klarinet
piano,
chovanci
Kuhe,
skladatelův.
Rih
Ambrose,
Cherubiniho,
Trille
byla
B. Kittla
Mendelssohna
Vil.
od
pre-
hojností
vynikaly
impromptu
pro
jež panové
A.
le
tremolo
hudba
nichžto
v
přednášeli
od
19.
(povol.
komponistův:
k a,
o
jiných
komorní
i
vidí
akademie budou.
kan-
Morgen"
od
Webra
orchestru
své
kteří
novati
slečny: M.
byla rondo
a
Fr.
o
zpěv
Vogla
tohoto a
sl.
Hofr.
i
zavedl pro
české
K.
okolnost a
tento
na
„Meine Mutter,"
Mendelssohna.
Zajímavé
vzatého
od
zpívaly, Fr.
bylo
dále
Vogla také
pak
Všichni na
Maydla, Ze tomu
svém ústavu
zpěvu
jsem
z
p.
oboru
sl. Hofrichterová
přednášela
slečna
druhá „Volkslied"
duetto
p.
p.
professora
písně, ježto
jme-
snaží. ve
Slyšel
cho-
důkladné
methody
ředitel
získal.
předmět
pěkně
p.
za-
G.Hofrich-
jiných.
se
by
a
Z
slušno
účastni
jsou
že
slovo
národní
Finettiová
mnoho
a
zbudované
ta,
učili
Tápalovu,
M.
ústavu všemožně
svého
zvelebení
dokazuje
že
osvědčili,
se
Hamburskou,
Riehla
základech
páedagogických
M.
s
May dl nešetře
přednesli,
Manningrovu, J.
Pixise
příležitosti,
přednášeti
neúhonně
Goschlera,
žákyně
a
A.
také
P.
hojného účastenství.
a
Slavíkovu,
A.
Mašovu,
B.
Mašu,
úlohy
ředitel
Pan
chovancům
uznání
J.
od
Rondo
orchestrem
s
všeobecného
vanců,
-
provozovali.
svým
piano
pro
sluhuje
jenž
Glóckchen
a
poskytuje
skladby
tak,
vánoční
M.
průvodem
žáci
Mendelssohnův z
ysch
dl a
Spontiniho,
polku
nocturnu,
a
sice
vší
bez
Z
!
provedeny
Lamm,"
Znojmě
v
Mozarta,
Webra
M.
oktávní
Schrott
a
G.
polských
a
jakož
Vil.
od
terovu,
zpívalo,
koncertu
Žofínská
pochod
a
K.
přednášeli pak
cello
a
také V
Dre
alebrž
Schrott
Bach-
Škroupa.
uspořadatel
A.
Beethovna,
od
„Co-
opery pana
Frant.
hudby
Haliče
ouvertury od
Mimo
piec.
koncertní
a,
(Šopén)
pina
K.
od
přednášeno
pan
Cechů.
2.
a
to-
přednášeno z
theorii
v
pro-
Veliká
1.
Stradelly,
Alardova,
německy
,
než
3.
a
uhlazeností,
s
Programmy
písně)
od
Schulhofa,
uspořá-
m.
C
eit
militaire od
však
ku
Berlioze.
Alexandra
pochod"
V
Pisařovic
katolických
„Zastaveníčko"
Škroupa,
lumbus"
vysvítá,
od
koncertu
Benevic-e.
programu
Hekt.
od
Juges"
t.
obsahoval.
Panatovičové.
prvního
z
8.
jednoty
skladby
Signore),
slečny
violinu
pro
následující
(Pieta,
dne
zvířaty
prospěchu
Francs
„des
chiesa"
nášena
ku
týrání
Kej-
zabav,
skladby
Beethovena,
českých
kusy
H.
W.
od
spěchu
do
zastoupena
opera
koncertní
a
národní
(na
pohřební
dne
Nožičky,
do
May
večerních
šest
klassických
a
symfonii
a
L.
středu
pro-
hudby.
ústav paná Petra
(Waldblume), Webra,
času
nepřiměřené strojení
1856
r.
9.
piano se
píseň
učitelem
pak
je
mnoho
dne
piano
na
národní
přednášeli.
čistotou
a
i
kusech
Byl
se
se
u
na
odebral
to
polské
známý
pospolné
J.
při
Na
1853) uspořádal
Srpna
opáčného
chodily,
Praze.
v
bezpo-
Pozděna
která
D,
sem
českou
na
hudbě
se
kteráž
rukopisu
narodil
koncertoval
a
studováním
memorování za
Spiegla
do
Haliče
z
Pan
v
vzdělání
Vyššího
prospěchem.
se
(p. Ceyp)
jeptišky
učil
Proksche
Jos.
u
hlasatele
krinolinách
v
nemotorné
toto
dobrého
směšné,
bylo
jemný
herečkou.
stane
se
msi
Pozděna
A.
Náchodě,
v
bude.
ouverturu
a
divadla
poraněných.
C-moll,
chová
a
nadějí"
Lopataře.
a
V
podruhé
nepochybujeme,
a
chováním
se
zvýšili.
je
1836
mši
sbory,
dávala.
chvalným
(p.
jazyku
Libické
skladatel
bitvě
nedávno
provedena
piano,
Náchodě
u
pod-
Eberta,
a
Praze
blahou
se
velké
na
stavovského
v
ě-
zp
Múlle-
naivních
v
nedostatečné,
nedostatku
Břetislava
vody
obratnou
nemotorným
množstvím
zvučný
sl.
překvapující
slečna
bylo
Hra
Nej-
a
Libic ká
vytříbenosti
a
K. E.
od
slečna
pěkný
výsledků.
skutečně
delší
má
nuancí
docílí
nížto
v
Libická
Jitka"
a
českém
v
kterýž
nyní
v
pro
„Těšíne
klíčka
podr-
(sl.
parodie
Pozděna,
nadaný
a
since
vojínů
obe-
Tannhauser
se
této
se
vzaty
brzy
skladeb
od
zajímavá
Wagnerovy
Eližběta
a
účinek
hrou
Svobody,
dosáhnuv
vystoupení
Hassel)
„Břetislav
Sl.
debutovala.
skvělých
(p.
slečna
mužský
zdejší
orchestrem
s
prospěchu
A.
pracuje
chyby
v
zábavy poskytla.
vyjímal
se
hudba
četnému
písní
Pan
mladý
zpěváka,
dosti
velmi
figurace
provozovala
m.
činohra
dobré
drasticky
m.
avšak
německých
z
t.
podo-
ku
koncert
přibyl,
síly
dávala
„Tannháuser"
která
nížto
v
výtečnou
sebe
7.
pro-
velké
je nepřiměřena
bezcenná
to
hodiny
Landgraf
do
Dne
parodie,
druhé
Velmi
Markvart),
a
Je
ouvertura,
jsou.
jeho
operu
hlavní themata však
ženy,
jenž
na
trefná
půl
na
hra
výdatný.
parodie
velmi
uemá
a
malým
s
5.
spolek
Štýrského
ze
choristy než samostatného
nějakého
ponejprv
části
však
dobrá,
je
více hře
bajícse
Borgia
Gennaro
co
Mozarta,
A.
přednese
piano,
pro
uspořádá
doslýcháme,
Ják
vácký
kollo-
Dne
mohla.
Fischer
L.
p.
W.
Čechová.
příleži-
vytříbenou
osvědčiti
přednes
pieca
a
od
pohostinsku juž
vystoupla,
dosti
organu,
ponejprv
Lucretia
v
Lammermooru
z
ohebnost
intonací
že
tosti,
Nevěstě
v
kteráž
Prause-ové,
E.
sl.
poskytla
Troubadour,
Juana"
„Don
z
Jelínková
sl.
zpívá
Opera. Verdiho
árie
Fiihrera,
od
„Sonntagsmor-
111
od
gen"
zpívaly zábav
důkladní
jeho kteří
své
za
zajímavé
Pan i
dosahuje
a
skladatelův:
Ve i t a,
H.
W.
Le
schoka,
chen
(op. 14), kterážto Chovanci
vyjde.
pokroků
velkých
A.
chvaly
J.
Šimák,
Šmidt,
od
Ernsta,
síly,
výrazně
nichžto
z
kládá
neboť
(Z
A.
Mohuči da-
čase
velké
H.
účinkoval
A.
Kleps,
slyšeti
fantasii
a,
má
tabatěrku
číky
p.
teli,
více
z
Šourka
melodiemi
nými
pikantním
a
Ve
Rob.
všech učební
i t a,
J.
Josefa.
vynikají
a
Ex.
skvostnou
valčíky
výtečný
sešit
Praze
že
ních
nacházejí
se
Adama
A.
ze
lenovy
od
tož
akkordy
nemá
druhé
přechod
z
napřed
u
A-moll
v
zvláště
velmi
obyčejný,
a
velmi
oblíbený.
A-moll
zúplna vzhůru
Akkord,
křížky,
rozeznává
A-moll
A).
měkkými
všemi ani
(tvrdé
A-dur
v
not,
jako
vstoupajícím
mění
z
týchž
trojzvučí fis,
cis
a
měkké). jis.
A,
se
klíče
k
pořádku škála
A-dur
Tonem
a
své
a
ale
septima
znamená
se
nastrojuje
a
v
v
mše
dvě
od
uči-
pp.
housle
pro
Němé
k
velkou
čtverozpěvů
techniku,
dne
10.
a
byla
Za
uznání.
velká
mužský
byl
Rybův
Es.
hudby
vyznamenávají
se
hodí
Božím
V
pro
ven-
hodě
veli-
Fúhrerova
mse
es;"
nás
u
střídané
jsme
do
ctverozpěv
tu
„Deus do
0
postním.
domácí.
se
tyto dobře
pak veleb-
hudbě
slyšeli
Mše
provozována
Horáka:
dvojzpěv
postě
velmi
a
k
Je-
kdyby
aby
zvelebení
o
V
čase
v
Graduale
vyšly,
„Směs
a
žádoucno,
bylo
čtve-
vynikly
Zvonaře
a
tiskem
notáře
p.
provozování
hlavně
povzbouzely lásku
smutnovelebnými motivy ku
by
Hejtmánka.
provozována
Rybová
ván
ctverozpěv:
mužský
vání
jsme
Provedení
kůru
slyšeli
osvědčil
dovedný
mse
F
do
od
do-
Offertorium
za
pondělí C
pak
velikonoční
byla
Evangelium
zpí-
do
Mozarta
varhaník
F.
Při
pěkný
chvalné.
bylo
schopný
při
a
pane"
„Mocný
těchto co
se
do
znamenitého
skladeb
dvojzpěv.
Syn jest
a
oběto-
ředitele
p. i
jinak
co
znám.
pianista
mluvíme~li
zde
sedm
od
slov
také
skladatele.
pro-
žděný
lid
hudbě
se
(v.
třemi
nalazuje
této
ano
slabý.
jen
Kejklícek ter"
do
silnění od
r.
zásluh
i
ještě 1848 o
dilettanti,
něco
dává
Že
páté
provedení kterýchžto
snad
od
hudbě
také
náš
mu
nástrojů. a
došlo
získali
více
si
než
totiž
český
proMimo
mater"
celé a
skladby Karel
pan
„Stabat přidal
Letos
provozovalo
veliké
pochvaly.
ovšem
zdejší
čtyrycet
k se
mase-
juž
Velkých
páni zde
od
shromá-
účinek
kuru
text
zdejším
v
četně
textu
ředitel
Rozsadiv
let
„Stabat
nerozuměli, býval ale
místa,
kostelní.
40
po
latinskému
podložil
několik
se
někdy
ale
Tomu
naší
které
odpomohl.
po
o
se
zpěváci
partitury,
Nebude
a.
Haydna,
téhož
pořádku
napřed
Náchod
Z
(—?)
jedno
poloton
čili
koncert
byla pestrá;
sbory
a
úplného
provozuje,
skládá
v
doprovázen
ouverturu
Čísla
Jelena
vlasti
po
městě
slovanských
sestupujícím
i
mezi
:
znamení,
písních
na-
(měkké A)
jesť
brati.
hudbu zaslou-
o
Osvědčil
skladby.
Velice
velectěného
Snahy
jedna
Vlachové
C-dur
housle
na
článků
jest
A-moll
ladu
tom
Aberta,
hudbě
C-dur,
sexta
hudeb-
sešitu
K.,
naopak,
a
národních
se
v
žádného
C-dur v
V
jest podlé povahy
nejbližší
dostane;
v
toho
z
theoretických
Francouzi
hudební,
hudbě
V
La.
zývaji je
tento:
podniknutí
„kouzelné flétně;" Berliozňv
přednes.
písní."
vzletem
ným
konočním
důle-
Jak
j.
m.
ctverozpěvy
pěk-
vyšel
znamenitých
Z
vy-
jsme příležitosť,
zábavě, již
Přednesl,
ku
uspořádaného
národních
kov
Riegera
vysvítá
Ábela
Aarona,
ukázku
abecedy
not
sedmi
na
jesť,
theoretické.
Alfrania.
a
zde
stůj
hudby
J.
L.
—Aggregat.
všech
články
životopisy
A
hudebníky
pro
i
jakož
umělců,
od
životopisy
nalezne
něm
v
i
Dr.
Markgrafa
a
sahající
první, tento
slovník
žitý
Kobera
činného
nákladem
po
ve
důležité.
a
měli
Růžičky;
od
nesmrtedlného
C-dur.
od
a
cituplný
dubna
Val-
rhytmem.
slovníka
koncert
Bee-
své
za
uspořádal.
„Pád Pompejí"
vedného
Naučného
hned
zajisté
rodáka
zdejšího
čtverzpěvní
v
ouverturu
5
rozpěvy
Be-
uvésti dlužno.
obdržel
dubna
znamenitých skladeb, jako:
Rodea;
Portici
z
L.
čacké
císaře Františka
M.
nákladem
vyšly
tyto
J.
podobiznou
s
sešit
potřebné
10.
Moravce,
notář
žilý
elegii
Výsledek
také
věnované
Clam-Gallasové
hraběnce
předplatí
pan
od
od
piano
G.
p.
Spoluúčinkovalť
a
též
jenž
Dne
po-
Richterova,
Riedl,
přednesl.
Božek
Ad.
pan
každého
pro
Hlinska.)
zasluhují
Strojník
dílo
to
je
sešitů
36
toliko
stojí
také
sešit
Každý
veledůležitému mu
se
něm.
y-
idyllu
krátkém
M.
a
a
jehož
za-
řečené,
papíře 12
sestro-
také
toin
A."
v
jednotlivý
tomuto
Přejme
účastenství,
dílem
na
mu
V
tomto
na
pak všickni
se
tak
domácí,
poklíženém
bude
zásylce,
srovnají.
a
nejméně
se
zaslán.
franco
hojného
silném
na
strojení
pronikavým
hoboj
čehož
podle
a,
větším
se
obyčej,
neb
orchestra,
napřed
skladby
skládají
kdo
kr.,
notu
vznikl
ladění
v
užívání
nástroj uv vespolek
béře
sestrojí
že
obyčej,
frankované
od
té
housle
protáhle
Kammertony,
nov.
všech
obecného
při
hudebních
Obyčejně
orkestru
v
se
za
hlasové
se
svým
nástrojové
Mahr-
a
v
dosáhly
ne r
Koláře
Brušu,
pana
1 d
Šimák
Pan
zvukem
jako
základní
violon-
a
Ch.
úlohy,
konservatoria,
Mi
musí
rovnost.
v
17.
žák
cituplně
a
13)
své v
žáků
zábavě
pro
re
od
Schotta
u
Nejedlý,
p.
V
M.
(F-dur)
skvělý.
byl
atd.
od
touhu
čistě,
thovena
pak
absolvovaný
sonátu
a
zábav
Hlaváč
(op.
Demartinova,
Quastova,
A.
Fr.
riota
M.
D
oblíbenou etudu
výtečně
Ze
A.
základě
Z
strunních
nástrojích
nástroj ův
ostatních
všech
jití
všech
bére
alto-violy
kontra-basu.
struna
při
tona
struna
houslí, první
Tomáška, pak
methodou
docílí.
se
Brixiova,
Odkolkova, A.
důkladnou
k
romanci
a,
nocturnu
nevidět
vesměs
sk
od
melancholii
co
jim
a
(ouvertury
u
V.
velmi
(op. 12),
rozluštili
že
důkaz,
douce
i
poslední
D
L.
od
tím,
slyšeli jsme skladby
Kittla,
D-moll
caprice
Spinnrad
am
B.
Šimákovy
páně
skladby
od
kusy
combat
de
zvláště
tohoto
se
jiti
třetí
a
ladu že
struna
čtyrarchový
pro-
předehráti
atd.) od
duo
Chant
Zefir
grand
Wehla,
Portici"
znám.
velkým
pokroků
pospolné
alebrž
piana,
s
žákům
1854).
chvalně
vyučuje
kusy
z
učitel
kusů
velkých
Mimo
„Němé
vlasteneckých od
může.
k
Tannhausru,
žáků
u
16. dubna
a
července
30.
salonních
Bayer,
Neméně
10.
3.,
důkladný
návodu
J.
Nápravník,
dne
(povol.
co
koncertní
ukázati
přednes
je nejen
Prokschova
virtuos
jsa
Šimáka
Maydla stojí
zasluhují.
zmínky
zábavy
skladatel
a
dle
se
spěchem že
Šimák
virtuos
Řídě
večerní
Bed.
pana
Bedř.
co
tři
E.
Miko,
pan
ředitele
p.
všech
Výsledek
druhá
se
cella,
pro-
slečny intonovaly čistě,
;
boku
chvalné
snahy
byly
ústavu
v
učitelové:
K.
a
dobře
viděli, jak
výrazem.
a
Po
šťastný.
velmi
byl
Schmidtové
Fanny
bylo
citem
přiměřeným
s
sl.
páně Voglova
škola
výtečná
I
bylo.
Finettiovy přednášeno spívá
od
jež
Mendelssohna,
hudební
počítáme.
112
část
Větší
dilettantň
vzdělání
má
děkovati
co
účinkování
horlivě také
mu
si
jejich
daří.
tak
sil
P.
své
za
hudební
snadno
se
kůru.
na
vysvětlit
Kejklícek
nesmírnou virtuos
Vyucujef
39
juž
se
mu
týž
uspořádá slavný
m,
koncert.
zpěvu
a
Karlsruhe. Horst"
Adlers
„Des
dávána
zde
bude
od
opera
žáka
bývalého
Glasera,
Praž-
konservatoria.
vděč-
zase
nevidět
Co
se
ského
které
hudebních,
to
a
let hudbě
t.
9.
velmi
se
zvelebil,
Dne
pochvalou*
ještě jeden
Z
kostelní
hudbu
zdejší
skutečně
vzdělává
a
by
snaží,
dá
pročež
,
ochotné
Kejklíckovi
K.
p.
v
ností
úěinliví
tak
1839
r.
druhou
září),
Ferdinanda
Panny
Panny
Marie
vání
J.
Marie
císařovny
Dobrotivého
veřejně Don
(12.
Bílá
a
zpěváků
V
Náchodě
byli
sluhy
dosti
mu
Kejklička
pana
cích
velkou
P.)
(I.
slyšeli
Mši
od
leta
dávaly
díl
Větší
se
naše
velebné
kostelní
kůru. ale
dosti,
duchovenstvo,
měšťanstvo
milovné
zá-
uznalo
hudby,
jsme
1
0
y.)
n
to
a
je
hudebníci
zdejší
kapitoly
Monsigni,
Gosser,
Donizetti
Zpěváků
houslistů
a
náležitě
rozluštil,
pevným
hudebníkům 5 krásnou
tu
bylo,
ceti,
i
že
zdařile
ai
oucinkoval, dlouho
dělaly,
oucinkují, dají
ačkoli
jsem šel v
i
se
kterýž
-lergi
é
lou
ve
týdnu
sv.
odpoledne
zdejší
přátel
s
při
v
jak
i
to
bassista
zde
spolu
šla.
při
často
zmíniti
se
a
to
Jeremiášův
pěkně
to
Jest
přednášel. na
provedení
nějakého
venkově
i
při
svých
obtížných zvlášt
v
v
partie,
Wallner
jižto
své
letní
dávala
divadlo,
Offenbachova
operettka
byl Lohengrin* se
Drážďan.
Webrova c
M.
h
o
c
pomníku k
Webra,
Dne
5.
koncert,
t. m. v
dával
němž
také
spoluúěinkoval přednášeje pak
svou
ťinquietude
Tiskem
se
a
Ru-
Dobíhal
spolu-
skladatel
ruský
karakteristických zbudily
Rubinsteinovy
skladby
nej-
od
sensací.
(op.
23)
piana „Einvydal Abend J. Abert u
Máhrchen"
„Ein
a
Dur
sly-
auf Hofmeistra
(op.
24).
moll.
a
jejž
když
Dne
učinil si
žert
Jiný
nazval
kámen
k
Při
kladl.
domu
jeho
skladatel
slavný
tam
mimo
která
medailii,
v
ke
cti
P assy)
položil
ražena
byla,
Římskou
tito
si
nad
mužové
minci tím
~Telia
casu
císaře
archaeologové
stejném
na 4'
z
nějaký
místě
římský
Caraccally, dějepisci
a
císař
jiným
mnoha
po
lámali,
aby tvrdili,
sto-
oba
jak že
skla-
musel.
býti
také
prospěchu A.
hlavy
aneb
sešli,
se
aby
otevřel
24.
tuku
koncertní
mu
(nedávno
kus,
hudbu
na
příležitosti
o
snaží.
parodii
se
této
zajímavý
v
mezi
pan
jim
podal
a
velmi
Rossini, když
se
prácech
kostele
ťavenir
de
~Prělude
var-
4,
složil
Rossini
(Žerty Rossiniho.)
H. Z
slavný
Panu
J.
J.
Ab.
v
příštipkář."
a
cello)
pan
rozkošných
Všechny
Listárna.
„Milionář
několik
týž
1
p.
se
že
Raul a dobyl skvělého výsledku. zde 25. února slavný tenorista vystoupil
zpíval,
také
němž
v
němž
v
a
pochva-
ne-
datel
s
piano.
Bergruine"
letích
Druhá
a
violy
Ka-
místnostech
v
matinée,
2
přednášel
Dachsem
pro
hudební
housle,
konci
uspořádal
Lipsku Nové dvě skladby pro J. hudebniny.
také
Ander, Berlin. Cech, Dne co
(2
ohromnou
s
A.
p.
kněžny
u
tři
toliko
Petrohradu
z
ve
piec
operettka
nížto
v
sem
své
Rubinstein
přednášelo,
panem
přibyl
nová
zde
Oífenbacha,
několik
novější
který
plác,
potěšitedlné,
kusu
Boieldieu,
dělati,
tři dni
velmi
hudebního
Pan
dochází
cestě
na
piano
na
Ku
J.
dni
Hellmesbergera
základní
učitelové
p.
v
budoucnosti.
han
Rossíni,
Gluck,
hudbě
doprovázením
s
Rameau,
Responsoria
pěkná
též
mládí,
bude
zaujímat
Kde
musím,
po
to
tak
nalézá,
se
Dílo
„Poslední
zaml-
také
dobře
a
se
zkoušky
zkoušky
mimo
varhan
posuzovati
jako
chrámu,
hodinkách
možná
od
kvintetto
der
lidé
Také
zdejším
průvodem
aby
náleží
ředitele
bylo.
nám
se
podporovatelů
a
vůli
výborný
učitel,
ta
chudí
ještě
žádoucno
to
quartettu
to
s o
přednášel.
kusu
ředitel
však
housle
na
nevidět
Cherubíni,
obliby
ředitele
úkol
Promberger
hleděl,
mše
by
R.
p.
to
na
nejlepší
při
by
a
málo
a
notář
k.
zvlášf až
diletanti,
pouze
c.
Nesmím
poznati,
sl.
pianislka,
virtuos
co
Adama.
Berton,
Tyto
Rubinstein,
velké
ovšem
kterou
od
vydá
Haydnovo
Velké
hrají.
osoby
pro-
svěřil
příčinou
Joachim
Lévy
:
housle"
„Kouzelné
slavnou
každý svůj
a
nástroje
kterouž
za
práci
zdejší
mnoho,
foukací
i
ano
náležitě
neosměluji
bylo
Mosnerova,
atd.
Vídeň.
s
vedli.
Schumannová,
pan
Michael
následující
úěinkoval.
kterou
Krejčího,
chrámu
C.
Stockhausen.
hudebníka"
pomněnky
binsteina děkanském
zdejším
v
svát-
velkonocních
letošních
J.
Paříž.
zpěvaček
hudbu
pro
slečna
sem
flétna,
zasloužilého ředitele
zvelebení
o
koruno-
Ferdinanda
4
přibyli
paní
harfu,
na
Wieckova, pianistka,
nar.
Jména
Kouzelná
opery: atd.
den
odměnou.
Po
(Z
Avšak
hudby
a
choti
dni
Tyto
císaře
M.
den
ipo
se
Vodař
dělalo
doufám,
M.
strážce
den
na
slavný
na
tím
našeho
vyučenci
představenstvo
čtvrtou
účelům
Titus,
nezvěděla.
tom
o
na
nejjasnější
Před
září).
tedy,
třetí
září),
(7.
Anny,
paní,
J.
pátou
á
dobročinným
k
a
Juan,
vlast
září)
(11.
M.
virtuoska
Hajd-
Anděla
sv.
na
korunovací
záři),
(8.
nejslavnějších
Londýn.
že
okolnost,
baritonista den
českého
krále
za
blah.
První
slavný
na
pět
dilettanti
páni
ta
dosvědčuje
týdnu
provozovalo.
se
naši
lety
před
podnes
téměř
jednom
mší
i
zde
jako
byli,
v
nových (4.
Ze
odměňují.
od
ještě jednu piecu
Antonína Renna
v
stran
P.
poví.
L.
grově historii
D re y-
kus
Vám
K. s
Praze,
stojí
10
(1859)
v
nov.
možná
Kolovratské
která
ouvertury, Páně
Malochova
Rakouská kr.
úplně
střídě
P.
vyšla L.
u
tří
lip."
tu
velice
brožurka Ant.
M.v T.
dostati.
„u
se
Stuttgartu.
Druhý
líbila,
proti
Renna
Prof.
v
běh
p.
od-
Biidiii—Praze
a
Dalibora
