Monitoring návštěvnosti turistického regionu Jizerské hory

Monitoring návštěvnosti turistického regionu Jizerské hory

Zhotovitel: ARR - Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. Ing. Jana Davidová

BŘEZEN 2011

Strana 1 Zpracovala ARR – Agentura regionálního rozvoje spol. s.r.o.

1. Obsah 2.

Úvod ............................................................................................................................................ 2

3.

Demografická struktura respondentů ......................................................................................... 4

4.

5.

6.

3.1.

Struktura respondentů z hlediska pohlaví a věku ............................................................... 4

3.2.

Stupeň dosaženého vzdělání respondentů ......................................................................... 5

Geografický původ respondentů ................................................................................................. 5 4.1.

Země původu respondentů ................................................................................................. 5

4.2.

Kraj bydliště respondentů z ČR ............................................................................................ 6

4.3.

Okres bydliště respondentů z ČR ......................................................................................... 7

Důvod a frekvence návštěv regionu, organizace a délka pobytu ................................................ 8 5.1.

Důvod návštěvy regionu ...................................................................................................... 8

5.2.

Frekvence návštěv ............................................................................................................... 9

5.3.

Organizace pobytu – formy skupin .................................................................................... 10

5.4.

Organizace pobytu ‐ způsob dopravy ................................................................................ 12

5.5.

Délka pobytu ..................................................................................................................... 13

5.6.

Způsob ubytování .............................................................................................................. 15

5.7.

Způsob stravování ............................................................................................................. 17

5.8.

Zdroje informací o regionu ................................................................................................ 18

Hodnocení turistického regionu z pohledu respondentů ........................................................... 19 6.1.

Hodnocení úrovně služeb .................................................................................................. 19

6.2.

Hodnocení infrastruktury a vybavenosti ........................................................................... 21

6.3.

Hodnocení péče o rozvoj oblastí cestovního ruchu .......................................................... 23

6.4.

Opakovaná návštěva regionu ............................................................................................ 25

7.

Závěr .......................................................................................................................................... 26

8.

Přílohy ........................................................................................................................................ 26


Monitoring návštěvníků turistického regionu Jizerské hory

Vyhodnocení dotazníkového šetření za zimní a letní sezónu 2009 a 2010

Obr. 1 Mapa Turistického regionu Jizerské hory

2. Úvod Monitoring návštěvníků turistického regionu Jizerské hory je jedním z výstupů projektu „Jablonecko jako centrum cestovního ruchu Jizerských hor“, který spolufinancuje Evropská unie pomocí prostředků z Evropského fondu pro regionální rozvoj.


Monitoring návštěvníků turistického regionu Jizerské hory byl proveden v následujících obdobích: zimní sezóna 2009, letní sezóna 2009, zimní sezóna 2010 a letní sezóna 2010. Šetření probíhalo metodou osobního dotazování s použitím dotazníku (viz Příloha č.1) prostřednictvím proškolených tazatelů. Dotazník obsahoval 20 otázek a byl vypracován v české verzi a jazykových mutacích pro zahraniční návštěvníky (angličtina, němčina). Všechny jazykové verze byly rovnocenné. Respondenti byli vybíráni a oslovováni náhodným výběrem z řad návštěvníků turistických center. Turistický region Jizerské hory se rozkládá na území Libereckého kraje v částech okresu Liberec, Jablonec nad Nisou a Semily. Pro šetření návštěvnosti byl vybrán soubor 18 lokalit. Výčet lokalit a počet respondentů, kteří se v jednotlivých lokalitách šetření zúčastnili, je uveden v Tabulce1. Celkem byly získány odpovědi od 995 respondentů, přičemž počet vyplněných dotazníků za letní i zimní sezónu byl v rovnováze. V letních sezónách bylo vyplněno 512 dotazníků a v zimních sezónách 483 dotazníků.

Tabulka 1: Lokality turistického regionu Jizerské hory určené pro sběr dat Lokalita - místo sběru Bedřichov Desná Frýdlant Hejnice Jablonec nad Nisou Janov nad Nisou Josefův Důl Kořenov Lázně Libverda Liberec Liberec - BABYLON Liberec - Centrum ČD Liberec - pod Ještědem Pěnčín Rychnov u Jablonce nad Nisou Smržovka Tanvald Železný Brod CELKEM

ZIMA 2009 LÉTO 2009 ZIMA 2010 LÉTO 2010 CELKEM 12 24 19 55 6 34 2 19 61 14 12 26 18 60 40 31 149 29 35 35 30 129 7 7 6 4 10 26 26 21 5 26 17 12 16 45 19 21 30 70 30 30 30 30 120 8 8 16 9 9 13 30 22 13

24 28 22

17 15 12

28 12 10

82 85 66 13

267

310

216

202

995

Distribuci dotazníkových formulářů, podrobné seznámení tazatelů s jeho obsahem, upozornění na možné komplikace při jeho vyplňování a shromažďování vyplněných formulářů zajistili pracovníci JKIC, o.p.s. Na realizaci dotazníkového šetření se podíleli coby tazatelé také pracovníci informačních center a majitelé ubytovacích a stravovacích zařízení. Všichni tazatelé byli podrobně seznámeni s obsahem dotazníkového formuláře a byli respondentům nápomocni při vyplňování dotazníku.


3. Demografická struktura respondentů 3.1.

Struktura respondentů z hlediska pohlaví a věku

Tabulka 2: Struktura respondentů z hlediska pohlaví a věku Věková skupina

Celkem abs.

Muži

podíl (%)

abs.

Ženy

podíl (%)

abs.

podíl (%)

do 25 let

203

20,4

85

8,5

118

11,9

26 - 34 let

216

21,8

101

10,2

115

11,6

35 - 49 let

294

29,6

114

11,5

180

18,1

50 - 59 let

158

15,8

79

7,9

79

7,9

60 a více let

124

12,4

53

5,3

71

7,1

0

0,0

0

0,0

0

0,0

995

100,0

432

43,4

563

56,6

neuvedena celkem

Tazatelé byli proškoleni, aby oslovovali dospělé osoby různých věkových skupin, muže a ženy rovnoměrně. V souboru respondentů bylo více žen (563 respondentů, tj.56,6 %) než mužů ( 432 respondentů, tj.43,4%). Věková struktura výběrové populace byla poměrně vyrovnaná. V souboru převažovala skupina osob ve věku 35-49 let (294 respondentů, tj. 29,6%). Věkové skupiny do 25 let (203 respondentů, tj. 20,4 %) a 26-34 let (216 respondentů, tj. 21,8 %) byly svým zastoupením téměř vyrovnané. Osoby ve věku 60 a více let tvoří nejmenší část výběrové populace (124 respondentů, tj. 12,4%). Rozdíl ve věkové struktuře mužů a žen je zanedbatelný, proto případné rozdíly v odpovědích mužů a žen nelze odůvodňovat rozdílnou věkovou strukturou těchto souborů. Graf 1: Struktura respondentů z hlediska pohlaví a věku

300

Počet respondentů

250 200 150

celkem

100

muži

50

ženy

0 do 25 let 26 ‐ 34 let 35 ‐ 49 let 50 ‐ 59 let 60 a více let Věková skupina


3.2.

Stupeň dosaženého vzdělání respondentů

Tabulka 3: Stupeň dosaženého vzdělání respondentů Stupeň vzdělání

Celkem abs.

Muži

podíl (%)

abs.

Ženy

podíl (%)

115

11,6

SŠ bez maturity

140

14,0

70

7,0

70

7,0

SŠ s maturitou

452

45,4

166

16,7

286

28,7

VŠ

285

28,7

134

13,5

151

15,2

3

0,3

2

0,2

1

0,1

995

100,0

432

43,4

563

56,6

celkem

6,0

podíl (%)

základní

neuvedeno

60

abs. 55

5,6

U dotazovaných respondentů převažovali muži i ženy se středoškolským vzděláním s maturitou (452 respondentů, tj. 45,4 % ). Vysokoškolské vzdělání uvedlo 285 respondentů (28,7%). Středoškolské vzdělání bez maturity uvedlo 140 respondentů (14,0%) a základní vzdělání uvedlo 115 respondentů ( 11,6%). Nevýznamný podíl respondentů ( 0,3%) stupeň vzdělání neuvedlo. Graf 2: Stupeň dosaženého vzdělání respondentů

Počet respondentů

500 400 300 celkem

200

muži

100

ženy

0 základní

SŠ bez maturity

SŠ s maturitou

VŠ

neuvedeno

Stupeň vzdělání

4. Geografický původ respondentů 4.1.

Země původu respondentů

Podíl respondentů z ČR tvoří větší část dotázaných osob (864 respondentů tj. 86,8%). Zahraničních respondentů bylo 131, přičemž převažovali respondenti z Německa (62 respondentů, tj. 6,2%). Zástupci respondentů z Holandska a Polska tvořili menší část oslovených návštěvníků (Holandsko 2 %, Polsko 1,6%). Z jiných států bylo zastiženo 33 respondentů. Kromě zemí uvedených v Tabulce 4 pocházeli respondenti ze Švédska, Slovenska, Ruska, Velké Británie, Brazílie a USA. Místo původu uvedli všichni dotázaní.


Tabulka 4: Země původu respondentů Stát

Celkem abs.

Muži

podíl (%)

abs.

Ženy

podíl (%)

abs.

podíl (%)

Česká republika

864

86,8

365

36,7

499

50,1

Německo

62

6,2

24

2,4

38

3,8

Polsko

16

1,6

5

0,5

11

1,1

Holandsko

20

2,0

15

1,5

5

0,5

jiný

33

3,3

23

2,3

10

1,0

995

100

432

43,4

563

56,6

celkem

Graf 3: Země původu respondentů 2% 2% 3% 6% Česká republika Německo Polsko Holandsko jiný 87%

Tabulka 5: Vzdálenost, ze které respondenti do regionu přijeli. Vzdálenost

Celkem abs.

Muži

podíl (%)

abs.

Ženy

podíl (%)

abs.

podíl (%)

do 20 km

149

14,9

76

7,6

73

7,3

21 - 50 km

100

10,0

47

4,7

53

5,3

51 - 100 km

132

13,3

57

5,7

75

7,5

nad 100km

583

58,7

241

23,8

342

34,9

neuvedeno

31

3,1

16

1,6

15

1,5

995

100,0

432

43,4

563

56,6

celkem

4.2.

Kraj bydliště respondentů z ČR

U respondentů z ČR bylo zjišťováno místo trvalého bydliště. Územní rozložení místa trvalého pobytu respondentů vypovídá přibližně o tom, ze kterých částí ČR přijíždějí návštěvníci do turistického regionu Jizerské hory. Respondenti pocházeli ze všech krajů ČR (viz Tabulka 6). Nejčastěji z kraje Libereckého (256 respondentů), ve kterém turistický region Jizerské hory leží. Téměř stejné


zastoupení měli respondenti z Prahy (235 respondentů). Na třetím místě z hlediska počtu respondentů se umístil kraj Středočeský (95 respondentů). Velký počet návštěvníků z Prahy a Středočeského kraje je dán tím, že v těchto krajích není žádná horská oblast, kde by obyvatelé mohli provozovat např. letní a zimní sporty. Vzdálenost z místa bydliště do Jizerských hor je pro návštěvníky z těchto krajů velmi přijatelná. Nižší zastoupení respondentů z Královéhradeckého kraje je dáno konkurenční horskou oblastí Krkonoše. Tabulka 6: Kraj bydliště respondentů z ČR Kraj

Počet respondentů 235 95 256 67 22 44 18

Praha Středočeský Liberecký Královehradecký Pardubický Ústecký Jihočeský

Podíl (%) 27,2 11 29,6 7,8 2,5 5,1 2,1

Kraj Jihomoravský Karlovarský Olomoucký Moravskoslezký Plzeňský Zlínský Vysočina

Počet respondentů 45 8 10 21 26 12 8

Podíl (%) 5,2 0,9 1,2 2,4 3,0 1,4 0,9

Graf 4: Kraj bydliště respondentů z ČR

1% 1%

1% 1%

Praha

3%

Středočeský

2%

Liberecký 5%

2%

27%

Královehradecký Pardubický

5%

Ústecký Jihočeský

3%

Jihomoravský 8%

Karlovarský 11%

Olomoucký Moravskoslezký Plzeňský

30%

Zlínský Vysočina

4.3.

Okres bydliště respondentů z ČR

Česká republika je rozdělena do 77 okresů. Nejméně jeden respondent pocházel z některého z 57 uvedených okresů (viz Tabulka 6). Pouze z 20 okresů ČR nepocházel žádný respondent. Z hlavního města Prahy pochází téměř třetina dotázaných. Velké zastoupení také tvořili respondenti z okresů


Liberec a Jablonec. Ze vzdálenějších míst se objevují okresy s velkými městy (Plzeň, Hradec Králové, Blansko). Tabulka 7: Okresy ČR, v nichž má bydliště více jak 10 respondentů Okres

Počet resp.

Blansko Česká Lípa Hradec Králové Praha Jablonec n.N Jičín Mladá Boleslav

Podíl (%) Okres

35 15 32 235 71 16 17

4,1 1,7 3,7 27,2 8,2 1,9 2,0

Podíl (%)

Počet resp.

Ostrava

16 17 21 13 12 160 26

Pardubice Plzeň Trutnov Ústí nad Orlicí

Liberec Mělník

1,9 2,0 2,4 1,5 1,4 18,5 3,0

5. Důvod a frekvence návštěv regionu, organizace a délka pobytu 5.1.

Důvod návštěvy regionu

Z hlediska nejčastěji uváděných důvodů – turistika sport, poznání, relaxace – není mezi zahraničními a tuzemskými respondenty významný rozdíl (viz Tabulka 8). Nejčastějším důvodem návštěvy zahraničních i tuzemských dotázaných respondentů byla turistika a sport. Tento důvod uvedlo 313 respondentů, z ČR 275 respondentů (tj. 31,8%) a 38 respondentů (tj. 29 %) ze zahraničí. Druhým nejčastějším důvodem návštěvy zahraničních i tuzemských návštěvníků bylo poznání regionu. Na dalším místě dotazovaní uváděli relaxaci. Jako další důvody zahraniční respondenti (častěji než respondenti z ČR) uváděli zdravotní dovolenou, společenský život, zábavu a tranzit. Respondenti z ČR mezi dalšími důvody uváděli častěji než respondenti ze zahraničí práci, nákupy a návštěvu příbuzných. Čtyři respondenti důvod návštěvy neuvedli. Tabulka 8: Struktura respondentů z hlediska důvodu návštěvy Převažující důvod návštěvy

Celkem abs.

Návštěvníci z ČR

podíl (%) abs.

podíl (%)

Návštěvníci ze zahraničí abs.

podíl (%)

poznání

205

20,6

172

17,3

33

3,3

relaxace

165

16,6

140

14,1

25

2,5

turistika, sport

313

31,5

275

27,7

38

3,8

zdravotní dovolená

14

1,4

11

1,1

3

0,3

práce

63

6,3

60

6,0

3

0,3

společenský život, zábava

59

5,9

51

5,1

8

0,8

nákupy návštěva příbuzných nebo známých

50

5,0

44

4,4

6

0,6

111

11,2

99

9,9

12

1,3

11

1,1

8

0,8

3

0,3

4

0,4

4

0,4

0

0,0

995

100

864

86,8

131

13,2

tranzit (pouze projížděli) neuvedeno celkem


Graf 5: Převažující důvod návštěvy respondentů 1%

poznání

0%

relaxace 11%

21%

turistika, sport

5% zdravtní dovolená 6% práce 6%

17%

společenský život, zábava

1%

nákupy návštěva příbuzných nebo známých tranzit (pouze projížděli)

32%

%

Graf 6: Převažující důvod návštěvy – srovnání domácích a zahraničních respondentů 30,0 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0

Návštěvníci z ČR Návštěvníci ze zahraničí

Důvod návštěvy

5.2.

Frekvence návštěv

Tabulka 9: Frekvence návštěv respondentů v turistickém regionu

Už jste někdy navštívil(a) tento region?

Celkem abs.


podíl (%)

abs.

podíl (%)


podíl (%)

ne, jsem tu poprvé ano, byl(a) jsem zde 1 ‐ 3 krát ano, byl(a) jsem zde už vícekrát neuvedeno

288 264 439 4

28,9 26,5 44,1 0,4

219 226 416 3

22,0 22,7 41,8 0,3

69 38 23 1

6,9 3,8 2,3 0,1

celkem

995

100,0

864

86,8

131

13,2


Skupiny respondentů z ČR (26,2%) a ze zahraničí (29%) se co do počtu odpovědí shodují na tom, že turistický region navštívili jednou až třikrát, viz Tabulka 9. Výrazný rozdíl mezi respondenty nastal u ostatních odpovědí. Téměř polovina tuzemských respondentů navštívila region více než třikrát (48,1%), kdežto u zahraničních respondentů převažovala první návštěva regionu (52,7%). Čtyři respondenti na otázku neodpověděli.

%

Graf 7: Frekvence návštěv respondentů v turistickém regionu – srovnání domácích a zahraničních respondentů.

45,0 40,0 35,0 30,0 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0

návštěvníci z ČR návštěvníci ze zahraničí

ne, jsem tu ano, byl(a) ano, byl(a) poprvé jsem zde 1 ‐ 3 jsem zde už krát vícekrát

neuvedeno

Četnost návštěvy regionu

5.3.

Organizace pobytu – formy skupin

Tabulka 10: Struktura respondentů z hlediska forem skupiny, s níž trávili pobyt v regionu Jak trávili pobyt

Celkem abs.


podíl (%)

abs.

podíl (%)


podíl (%)

sám/sama s partnerem, s partnerkou, s přáteli

252

25,3

230

23,1

22

2,2

497

49,9

420

42,2

77

7,7

s malými dětmi

118

11,9

101

10,2

17

1,7

se staršími dětmi

128

12,9

113

11,4

15

1,5

neuvedeno

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

celkem

995

100,0

864

86,8

131

13,2

Rozdíl mezi souborem domácích a zahraničních návštěvníků z hlediska forem skupiny je zanedbatelný. Mezi zahraničními respondenty je nepatrně více rodin s malými dětmi. Největší zastoupení tvoří respondenti, kteří do regionu přijeli s partnerem, partnerkou nebo přáteli (497 respondentů, tj 49,9%). Skupina rodin s dětmi (malými i staršími) z ČR (224 respondentů, tj. 24,8%) je co do počtu respondentů srovnatelná se skupinou respondentů z ČR, kteří do regionu přijeli sami


(23 respondentů, tj. 26,6%). U zahraničních návštěvníků skupiny rodin s dětmi (32 respondentů, tj.24,5%) nepatrně svým zastoupením převyšují skupinu osob, kteří do regionu přijeli sami (22 respondentů, tj.16,8%). Graf 8: Struktura respondentů z hlediska forem skupiny, s níž trávili pobyt v regionu

13% 25%

sám/sama

12% s partnerem, s partnerkou, s přáteli s malými dětmi se staršími dětmi

50%

%

Graf 9: Struktura respondentů z hlediska forem skupiny, s níž trávili pobyt v regionu – srovnání domácích a zahraničních respondentů

45,0 40,0 35,0 30,0 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0

návštěvníci z ČR návštěvníci ze zahraničí sám/sama

s partnerem, s partnerkou, s přáteli

s malými dětmi

se staršími dětmi

Forma skupiny


5.4.

Organizace pobytu - způsob dopravy

Tabulka 11: Převažující způsob dopravy, jakým respondenti přicestovali do turistického regionu Převažující způsob dopravy

Celkem abs.

autem, na motocyklu


podíl (%)

556

abs.

55,9

podíl (%)

471


podíl (%)

47,4

85

8,5

vlakem

216

21,7

200

20,1

16

1,6

autobusem - linkovým

128

12,9

115

11,6

13

1,3

autobusem - se zájezdem

35

3,5

28

2,8

7

0,7

na kole

22

2,2

19

1,9

3

0,3

pěšky

22

2,2

22

2,2

0

0,0

jinak

16

1,6

9

0,9

7

0,7

995

100,0

864

86,8

131

13,2

celkem

Převažujícím způsobem dopravy, tj. jakým způsobem respondenti do regionu přicestovali, byla u zahraničních i tuzemských respondentů doprava autem nebo na motocyklu (471 respondentů z ČR a 85 respondentů ze zahraničí),

viz Tabulka 11. Téměř čtvrtina tuzemských respondentů (23,1%)

uvedla jako způsob dopravy vlak. Zastoupení zahraničních respondentů, kteří přijeli do regionu vlakem, je podstatně nižší (12,2%). Linkovým autobusem přijelo do regionu více tuzemských respondentů než zahraničních a naopak tomu bylo v případě dopravy autobusem se zájezdem. Pěšky do regionu přišli pouze tuzemští respondenti. Graf 10: Převažující způsob dopravy do turistického regionu

3%

2% 2%

2%

autem, na motocyklu vlakem

13%

autobusem ‐ linkovým autobusem ‐ se zájezdem 56% 22%

na kole pěšky jinak


%

Graf 11: Převažující způsob dopravy do turistického regionu - srovnání domácích a zahraničních respondentů

50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0

návštěvníci z ČR návštěvníci ze zahraničí

způsob dopravy

5.5.

Délka pobytu

Tabulka 12: Délka pobytu respondentů v turistickém regionu Délka pobytu

Celkem abs.


podíl (%)

abs.

podíl (%)


podíl (%)

jednodenní bez noclehu

243

24,4

229

23,0

14

1,4

1 - 2 noclehy

250

25,1

219

22,0

31

3,1

3 - 7 noclehů

393

39,5

337

33,9

56

5,6

delší

108

10,9

79

7,9

29

2,9

1

0,1

0

0,0

1

0,1

995

100,0

864

86,8

131

13,2

neuvedeno celkem

Pro obě skupiny návštěvníků jsou nejběžnější týdenní pobyty, přesněji 3-7 nocí (337 respondentů z ČR, tj. 39% a 56 respondentů ze zahraničí, tj.42,7%). Téměř čtvrtina respondentů (ze zahraničí i z ČR) uvedla víkendové pobyty.

Více než jedna čtvrtina respondentů z ČR uvedla jednodenní pobyt

bez noclehu. Výrazný rozdíl mezi skupinami se projevil v délce pobytu delší než 7 noclehů. Tuto variantu uvedlo 22,1% zahraničních návštěvníků a 9,1% tuzemských návštěvníků. Jeden respondent délku pobytu neuvedl.


Graf 12: Délka pobytu respondentů v turistickém regionu 0% 11% 24%

jednodenní bez noclehu 1 ‐ 2 noclehy 3 ‐ 7 noclehů delší

40% 25%

neuvedeno

%

Graf 13: Délka pobytu respondentů v turistickém regionu - srovnání domácích a zahraničních respondentů

35,0 30,0 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0

návštěvnícic z ČR návštěvníci ze zahraničí

Délka pobytu


5.6.

Způsob ubytování

Tabulka 13: Typ zařízení, ve kterém byli respondenti ubytováni Ubytovací zařízení

Celkem abs.


podíl (%)

abs.

podíl (%)


podíl (%)

hotel*** nebo více

95

9,5

60

6,0

35

3,5

hotel* nebo**, Garni, motel

40

4,0

34

3,4

6

0,6

274

27,5

251

25,2

23

2,3

kemp / tábořiště

39

3,9

23

2,3

16

1,6

turistická chata, ubytovna

75

7,5

74

7,4

1

0,1

pronajatý pokoj, apartmán, chata u známých, příbuzných, vlastní chata

65

6,5

53

5,3

12

1,2

191

19,2

166

16,7

25

2,5

nebyl(a) zde ubytován(a)

209

21,0

197

19,8

12

1,2

7

0,7

6

0,6

1

0,1

995

100,0

864

86,8

131

13,2

penzion

neuvedeno celkem

Pestrá nabídka zařízení, nacházejících se v turistickém regionu, se odráží také v pestré struktuře souboru z hlediska použitých ubytovacích zařízení (viz Tabulka 13). Nejvyhledávanější formou ubytování byly penziony, ve kterých byla ubytována téměř třetina dotázaných. O něco málo více než jedna pětina dotázaných nebyla během svého pobytu v regionu ubytována a téměř stejný počet respondentů bylo ubytováno u známých, příbuzných nebo ve vlastní chatě. Téměř deset procent respondentů bylo ubytováno v hotelu (hotel*** nebo více ). Srovnatelný počet respondentů (téměř 7%) byl ubytováno v turistické chatě, ubytovně, pronajatém apartmánu nebo pokoji. Nejméně dotázaných (téměř 4%) uvedlo ubytování v kempu, tábořišti, hotelu* nebo**, Garni a motelu. Sedm respondentů na otázku neodpovědělo. Rozdíl mezi odpověďmi zahraničních a domácích respondentů z hlediska zvolených ubytovacích zařízení je výrazný v tom, že zahraniční respondenti jednoznačně preferovali ubytování v hotelu (hotel*** nebo více), kdežto tuzemští respondenti nejčastěji volili ubytování v penzionu. Zahraniční respondenti také daleko více než tuzemští volili ubytování v kempu nebo tábořišti. Stejné procento obou skupin respondentů uvedlo ubytování u známých, příbuzných nebo ve vlastní chatě (téměř 19%).


Graf 14: Typ zařízení, ve kterém byli respondenti ubytováni 1% hotel*** nebo více

10% 4%

21%

hotel* nebo**, Garni, motel penzion kemp / tábořiště turistická chata, ubytovna 28%

19%

pronajatý pokoj, apartmán, chata u známých, příbuzných, vlastní chata nebyl(a) zde ubytován(a)

6%

7%

neuvedeno

4%

Graf 15: Typ zařízení, ve kterém byli respondenti ubytováni - srovnání domácích a zahraničních respondentů

30,0 25,0 %

20,0 15,0 10,0 5,0 0,0

návštěvníci z ČR návštěvníci ze zahraničí Typ ubytování


5.7.

Způsob stravování

Tabulka 15: Způsob stravování respondentů

Stravujete se v restauračních zařízeních?

Celkem abs.


podíl (%)

abs.

podíl (%)


podíl (%)

ano, téměř vždy částečně, jak kdy ne, téměř nikdy neuvedeno

320 535 138 2

32,2 53,8 13,9 0,2

246 493 125 0

24,7 49,6 12,6 0,0

74 42 13 2

7,5 4,2 1,3 0,2

celkem

995

100,0

864

86,8

131

13,2

Z celkového počtu dotázaných respondentů se jich více než polovina ( 535 respondentů , 53,8%) někdy stravovala v restauračních zařízeních. Mezi odpověďmi návštěvníků z ČR a zahraničí je značný rozdíl. Zatím co více než polovina (493 respondentů, 57,1%) dotázaných z ČR uvedla, že restaurační zařízení využívalo ke stravování jen někdy, téměř stejný podíl dotázaných respondentů ze zahraničí uvedl, že ke stravování restaurační zařízení využívají téměř vždy (47 respondentů, 53,8%). Dva respondenti na otázku neodpověděli. Graf 16: Využívání restauračních zařízení ke stravování - srovnání domácích a zahraničních respondentů

50,0 45,0 40,0 35,0 %

30,0 25,0

návštěvníci z ČR

20,0

návštěvníci ze zahraničí

15,0 10,0 5,0 0,0 ano, téměř vždy

částečně, jak kdy

ne, téměř nikdy

neuvedeno

Stravování v retauračních zařízení


5.8.

Zdroje informací o regionu

Tabulka 16: Zdroje k získávání informací o turistickém regionu

Zdroje informací

ano

TIC cestovní kanceláře, agentury média propagační materiály internet informace od personálu ve službách informace od příbuzných či známých

částečně

414 86 153 364 588 271 413

162 141 253 276 142 278 221

ne 340 669 489 259 197 346 270

Z Tabulky 16 a Grafu 17 vyplývá, že návštěvníci získávali nejčastěji informace o turistickém regionu Jizerské hory z internetu (588 respondentů). Častým zdrojem informací jsou pro návštěvníky také TIC (143 respondentů) a informace od příbuzných a známých (413 respondentů). Naopak nejméně návštěvníci využívali informace od turistických kanceláří a agentur (86 respondentů). Graf 17: Zdroje k získávání informací o turistickém regionu

Počet respondentů

1000 800 600

259

340 669

162

400 200

141 86

0 TIC ne

142

489

cestovní kanceláře, agentury

588 271

153 propagační materiály

částečně

270

278

364

média

346

221

276 253

414

197

internet

413

informace informace od od personálu příbuzných ve či známých službách

Zdroje informací

ano


6. Hodnocení turistického regionu z pohledu respondentů 6.1.

Hodnocení úrovně služeb

Tabulka 17: Hodnocení úrovně služeb

Pposkytované služby

velmi dobře

ubytovací služby úroveň veřejného stravování služby pro motoristy služby pro cykloturisty služby pro lyžaře úroveň personálu ve službách cest. ruchu péče o čistotu a pořádek cenová úroveň služeb

spíše dobře

336 209 92 138 189 312 158 115

spíše špatně

406 587 383 297 255 471 517 562

29 86 157 99 56 71 218 207

velmi neumím špatně posoudit 8 19 21 15 6 8 38 28

208 81 319 410 446 109 47 66

Při hodnocení jednotlivých úrovní poskytovaných služeb ani v jednom případě nepřevažovalo hodnocení „velmi dobře“. Nejlépe byla hodnocena úroveň veřejného stravování. Hodnocení poskytovaných služeb je znázorněno v níže uvedených grafech 18 -.25. Legenda ke grafům: velmi dobře

spíše dobře

velmi špatně

neumím posoudit

Graf 19:

500

600

400

500

počet respondentů

počet respondentů

Graf 18:

spíše špatně

300 200 100

400 300 200 100 0

0

úroveň veřejného stravování

ubytovací služby


Graf 21:

400

450

350

400 počet respondentů

počet respondentů

Graf 20:

300 250 200 150 100 50

350 300 250 200 150 100 50

0

0 služby pro motoristy Graf 23:

500

450 400 350 300 250 200 150 100 50 0

počet respondentů

počet respondentů

Graf 22:

služby pro lyžaře

400 300 200 100 0 úroveň personálu ve službách cest. ruchu

služby pro cykloturisty Graf 25:

600

600

500

500

počet respondentů

počet respondentů

Graf 24:

400 300 200 100

400 300 200 100 0

0 péče o čistotu a pořádek

cenová úroveň služeb


6.2.

Hodnocení infrastruktury a vybavenosti

Tabulka 18: Hodnocení infrastruktury a vybavenosti regionu

Infrastruktura a vybavenost

velmi dobře

rozsah a dostupnost ubytovacích kapacit rozsah a dostupnost stravovacích kapacit dopravní infrastruktura dostupnost regionu hromadnou dopravou vybavení regionu pro sportovní aktivity nákupní možnosti (prodejní síť) příležitosti pro zábavu a společenské vyžití vybavenost regionu atrakcemi pro děti

spíše dobře

314 296 155 185 206 240 148 122

spíše špatně

393 487 443 313 345 441 304 209

50 78 192 142 126 155 233 150


182 81 118 270 240 88 164 381

Při hodnocení infrastruktury a vybavenosti regionu ani v jednom případě nepřevažovalo hodnocení „velmi dobře“. Nejlépe byl hodnocen rozsah a dostupnost stravovacích kapacit. Hodnocení poskytovaných služeb je znázorněno v níže uvedených grafech 26 - 33. Legenda ke grafům: velmi dobře

spíše dobře

Graf 26:

spíše špatně

velmi špatně

Graf 27:

500



neumím posoudit

300 250 200 150 100 50

400 300 200 100 0

0

rozsah a dostupnost stravovacích kapacit

rozsah a dostupnost ubytovacích kapacit


Graf 28:

Graf 29:

počet respondentů

počet respondentů

500 400 300 200 100 0

350 300 250 200 150 100 50 0 dostupnost regionu hromadnou dopravou

dopravní infrastruktura

Graf 30:

Graf 31:

500

300

počet respondentů

počet respondentů

350 250 200 150 100 50

400 300 200 100

0

0 vybavení regionu pro sportovní aktivity

nákupní možnosti (prodejní síť)

Graf 33:

350 300 250 200 150 100 50 0


počet respondentů

Graf 32:

300 200 100 0

příležitosti pro zábavu a společenské vyžití

vybavenost regionu atrakcemi pro děti


6.3.

Hodnocení péče o rozvoj oblastí cestovního ruchu

Tabulka 19: Hodnocení péče o rozvoj oblastí cestovního ruchu

Oblast cestovního ruchu

velmi dobře

poskytnutí informací o regionu místní orientační značení péče o památky péče o životní prostředí péče o bezpečnost návštěvníků nabídka programů pro volný čas drobný prodej (stánky, suvenýry) přátelskost místních lidí k návštěvníkům

spíše dobře

450 284 118 102 150 141 205 437

410 501 428 463 462 329 481 367

spíše špatně 34 104 247 205 132 230 148 68


55 52 125 144 182 175 82 58

Při hodnocení péče o rozvoj oblastí cestovního ruchu byla nejlépe hodnocena oblast poskytování informací o regionu. Hodnocení poskytovaných služeb je znázorněno v níže uvedených grafech 34 41. Legenda ke grafům: velmi dobře

spíše dobře

spíše špatně

neumím posoudit

Graf 35:

500

600

400

500

počet respondentů

počet respondentů

Graf 34:

velmi špatně

300 200 100 0

300 200 100 0

poskytnutí informací o regionu

místní orientační značení

400


Graf 36:

Graf 37:


počet respondentů

500 400 300 200 100

400 300 200 100

0

0 péče o památky

péče o životní prostředí

Graf 38:

Graf 39:


počet respondentů

500 400 300 200 100

300 250 200 150 100 50

0

0 péče o bezpečnost návštěvníků

nabídka programů pro volný čas

Graf 40:

Graf 41:


počet respondentů

500 400 300 200 100 0

400 300 200 100 0

drobný prodej (stánky, suvenýry)

přátelskost místních lidí k návštěvníkům


6.4.

Opakovaná návštěva regionu

Tabulka 20: Opakovaná návštěva regionu

Opakovaná návštěva regionu ano, v brzké době (do 1/2 roku) ano, někdy později spíše ne nevím, nedokážu říct neuvedeno celkem

Celkem abs. podíl (%)

Návštěvníci z ČR Návštěvníci ze zahraničí abs. podíl (%) abs. podíl (%)

448 384 29 128

45,0 38,6 2,9 12,9

409 332 20 98

41,1 33,4 2,0 9,9

39 52 9 30

3,9 5,2 0,9 3,0

6

0,6

5

0,5

1

0,1

995

100,0

864

86,8

131

13,2

Spokojenost návštěvníků s pobytem v turistickém regionu Jizerské hory lze posuzovat i dle jejich ochoty navštívit region opakovaně. O návštěvě regionu do půl roku byla rozhodnuta téměř polovina respondentů (448 respondentů, 45%). Negativní odpověď uvedlo jen 2,9% dotázaných. Šest dotázaných na otázku neodpovědělo. Mezi domácími a zahraničními respondenty je rozdíl v tom, že mezi respondenty z ČR převažuje přesvědčení o návštěvě regionu do půl roku, zatímco mezi zahraničními respondenty byla nejčastější odpověď „ano, někdy později“. Také podíl negativních odpovědí je u zahraničních respondentů poněkud vyšší.

%

Graf 42: Opakovaná návštěva regionu - srovnání domácích a zahraničních respondentů

45,0 40,0 35,0 30,0 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0

návštěvníci z ČR návštěvníci ze zahraničí ano, v ano, někdy brzké době později (do 1/2 roku)

spíše ne

nevím, neuvedeno nedokážu říct

Opakované navštívení regionu

Respondenti odpovídali i na dvě následující otevřené otázky (otázka bez nabídnuté odpovědi): „Co vám v tomto regionu nejvíce schází nebo

vadí?“ a „Uveďte, prosím, hlavní přednosti pobytu v

turistick0m regionu Jizerské hory.“ Jako nedostatek regionu dotázaní často uváděli: malý výběr akcí


pro děti, málo míst pro společenské vyžití mladých lidí (kluby, diskotéky), malý počet tras pro kolečkové brusle, špatný stav komunikací, vysoké ceny, špatné značení turistických cest. Jako hlavní přednosti pobytu v regionu respondenti často uváděli: krásná příroda, pěkné historické památky, dobré cyklotrasy, vstřícnost místních obyvatel, dobrá dopravní dostupnost, kvalitní lyžování.

7. Závěr Dotazníkové šetření, provedené v letních a zimních sezónách let 2009 a 2010 v turistickém regionu Jizerské hory, bylo zaměřeno na získání informací o struktuře a chování návštěvníků regionu a zpětnou vazbu v oblasti jejich spokojenosti s poskytovanými službami. Výběrovou populaci tvořilo 995 respondentů, náhodně vybraných v osmnácti turistických lokalitách. Průměrný věk respondentů byl 20 let. Nejčastěji uváděný stupeň dosaženého vzdělání u dotázaných bylo SS s maturitou. Z celkového počtu respondentů bylo 864 respondentů z ČR a 131 respondentů ze zahraničí. Nejčastěji uváděným místem bydliště domácích respondentů byl Liberecký a Středočeský kraj a město Praha. Z Prahy pocházela téměř třetina respondentů. Zahraniční turisté přijeli do regionu převážně z Německa, v menším zastoupení z Polska a Nizozemí. Hlavním důvodem návštěvy regionu byla turistika, sport, poznání a relaxace. Skoro polovina dotázaných z ČR uvedla, že byla v regionu více než třikrát a téměř stejný podíl zahraničních respondentů byl v regionu poprvé, Dotázaní respondenti převážně trávili svůj pobyt v regionu s partnery nebo přáteli (49,9%). Menší skupinu tvořili respondenti, kteří svůj pobyt trávili s rodinou a dětmi (24,8%), popř. sami (25,3%). Převažujícím způsobem dopravy do regionu byla u zahraničních i tuzemských respondentů doprava autem nebo na motocyklu. Pro obě skupiny návštěvníků byly nejběžnější týdenní pobyty, přesněji 3-7 nocí. Rozdíl mezi domácími a zahraničními respondenty byl ve volbě druhu ubytování. Zahraniční návštěvníci preferovali ubytování v hotelech (hotel*** nebo více), domácí návštěvníci byli nejčastěji ubytováni v penzionech. V restauračních zařízeních se daleko více stravovali zahraniční respondenti než respondenti z ČR. Informace o regionu návštěvníci získávali nejčastěji z internetu. Častým zdrojem informací byly pro návštěvníky také TIC a informace od příbuzných a známých. Úroveň služeb, infrastruktury, vybavenosti a péče o rozvoj cestovního ruchu byla respondenty hodnocena víceméně pozitivně. Spokojenost návštěvníků s pobytem v turistickém regionu Jizerské hory lze posuzovat i dle jejich ochoty navštívit region opakovaně.

8. Přílohy Příloha č.1 – Dotazník pro návštěvníky turistického regionu Jizerské hory

Monitoring návštěvníků - projekt „Jablonecko jako centrum cestovního ruchu Jizerských hor“

Období sběru:

Místo sběru:

Číslo dotazníku:

DOTAZNÍK PRO NÁVŠTĚVNÍKY TURISTICKÉHO REGIONU JIZERSKÉ HORY Dobrý den, jsem tazatel(ka), provádějící průzkum návštěvníků, jehož účelem je zjistit informace o Vašich názorech na pobyt v turistické regionu Jizerské hory. Ráda bych Vám položil(a) několik otázek týkajících se Vás a vašich postřehů z pobytu v této oblasti. Toto šetření je anonymní a výsledky průzkumu budou použity pro zlepšení kvality turistických služeb v regionu. 1.   2.      3.    

Vaše pohlaví ? muž žena Vaše věková kategorie ? do 25 let 26 až 34 let 35 až 49 let 50 až 59 let 60 a více let Dosažené vzdělání ? základní SŠ bez maturity SŠ s maturitou VŠ

4. Stát ve kterém žijete ?  Česká republika  Německo  Polsko  Holandsko  jiné............................ 5.* Z kterého města či obce pocházíte ? Město/obec..................... Okres.............................. 6.*    

Vzdálenost bydliště od místa dotazování ? do 20 km 21 až 50 km 51 až 100 km nad 100 km

7.    

S kým jste přijel (a)? sám/sama s partnerem, partnerkou, přáteli s malými dětmi (alespoň 1 předškolního věku) se staršími dětmi (školního věku)

Zpracovala ARR-Agentura regionálního rozvoje spol. s r.o.

Strana 1


8.        9.    

Jak jste přicestovali ? (převažující způsob dopravy) autem (popř.na motocyklu) vlakem autobusem-linkovým autobusem- se zájezdem na kole pěšky jinak......................... Délka vašeho pobytu zde ? jednodenní bez noclehu 1 až 2 noclehy 3 až 7 noclehů delší

10. Už jste někdy navštívil(a) tento region ?  ne, jsem tu poprvé  ano, byl(a) jsem zde 1 až 3 krát  ano, byl(a) jsem zde už vícekrát 11.         12.   

V jakém zařízení jste ubytován (a)? hotel*** nebo více hotel* nebo**, Garni, motel penzion kemp/ tábořiště (stan, chatka, karavan) jiné hromadné ubyt. zařízení (turis.chata, ubytovna) pronajatý pokoj, apartmán, chata u známých, příbuzných, popř. vlastní chata nejsem zde ubytován(a) Stravujete se zde v restauračních zařízeních ? ano, téměř vždy částečně, jak kdy ne, téměř nikdy

13.         

Převažujícím důvodem Vaší návštěvy v tomto regionu je ? poznání relaxace turistika (pěší, venkovská, církevní turistika, cykloturistika), sport zdravotní dovolená (lázně, rehabilitace) práce (služeb.cesta, konference, školení) společenský život, zábava nákupy návštěva příbuzných nebo známých tranzit (pouze projíždím)

14.    

Uvažujete o opakované návštěvě tohoto regionu? ano,v brzké době (do 1/2 roku) ano, někdy později spíše ne nevím, nedokážu říct


Strana 2


* Otázky pouze pro tuzemské návštěvníky

15.

Jak celkově hodnotíte následující služby poskytované v regionu ? velmi spíše spíše dobře dobře špatně ubytovací služby 1 2 3 úroveň veřejného stravování 1 2 3 služby pro motoristy 1 2 3 služby pro cykloturisty 1 2 3 služby pro lyžaře 1 2 3 úroveň personálu ve službách cest.ruchu 1 2 3 péče o čistotu a pořádek (odpadky, úklid,WC) 1 2 3 Cenová úroveň služeb 1 2 3

velmi špatně 4 4 4 4 4 4 4 4

neumím posoudit 5 5 5 5 5 5 5 5

velmi špatně 4 4 4 4 4 4 4 4


Jak hodnotíte péči o rozvoj cestovního ruchu v následujících oblastech ? velmi spíše spíše velmi dobře dobře špatně špatně poskytnutí informací o regionu 1 2 3 4 místní orientační značení 1 2 3 4 péče o památky 1 2 3 4 péče o životní prostředí 1 2 3 4 péče o bezpečnost návštěvníků 1 2 3 4 nabídka programů pro volný čas 1 2 3 4 drobný prodej (suvenýry, stánky) 1 2 3 4 přátelskost místních lidí k návštěvníkům 1 2 3 4


16.

Jak hodnotíte infrastrukturu a vybavenost regionu ? velmi spíše dobře dobře rozsah a dostupnost ubytovacích kapacit 1 2 rozsah a dostupnost stravovacích kapacit 1 2 dopravní infrastruktura 1 2 dostupnost regionu hrom. dopravou 1 2 vybavení regionu pro sportovní aktivity 1 2 nákupní možnosti (prodejní síť) 1 2 příležitosti pro zábavu a společenské vyžití 1 2 vybavenost regionu atrakcemi pro děti 1 2

spíše špatně 3 3 3 3 3 3 3 3

17.

18.

Využil(a) jste k získání informací o regionu následující zdroje ? ano částečně ne TIC 1 2 3 cestovní kanceláře, agentury 1 2 3 média 1 2 3


Strana 3


popagační materiály internet informace od personálu ve službách informace od příbuzných či známých

1 1 1 1

2 2 2 2

3 3 3 3

19.

Co Vám v tomto regionu nejvíce schází, co Vám vadí ?

20.

Uveďte, prosím, hlavní přednosti pobytu v turistickém regionu Jizerské hory

DĚKUJEME ZA VÁŠ ČAS A PŘEJEME PĚKNÝ POBYT Tazatel: Jméno a příjmení: Datum interview: Potvrzuji, že jsem vyplnil(a) dotazník podle instrukcí a zkontroloval (a) jsem jeho správnost a úplnost Podpis tazatele:


Strana 4

Monitoring návštěvnosti turistického regionu Jizerské hory

Recommend Documents