Ministr životního prostředí Ladislav Miko: Evropská komise bedlivě sleduje, jak je s penězi nakládáno

Informační zpravodaj Operačního programu Životní prostředí ČÍSLO 8 I ŘÍJEN 2009 I zdarma I www.opzp.cz

Ladislav Miko: Operační program Životní prostředí jsme dojednali dobře. Co se nepodařilo jiným vládám, se podařilo až týmu ministra Martina Bursíka. S podobou operačního programu jsem spokojen.

STR. 11

Ministr životního prostředí Ladislav Miko: Evropská komise bedlivě sleduje, jak je s penězi nakládáno. Diskuse o Šumavě musí probíhat věcně

Kůrovcová kalamita v ČR je dosud nejhorší v celé sledované historii posledních 50 let. V roce 2008 stoupl počet nakažených stromů na 2,5 milionu m³. Kůrovec v NP Šumava však představuje pouze celé jedno procento jeho výskytu v ČR. STR. 4

Přehled projektů schválených k financování z OPŽP

Velká mapa ČR s podrobnými informacemi přehledně členěnými podle krajů i jednotlivých prioritních os ukazuje rozdělení 42,7 miliardy Kč. STR. 18

XIII. výzva OPŽP Očekávaná výzva je určena pro vodohospodářské projekty. Dotace jsou určeny pro obce pod 2 000 ekvivalentních obyvatel, které splňují kritéria OPŽP. Na nové projekty je alokováno osm miliard korun a příjem žádostí bude omezen již známým „počítadlem“.

STR. 22, 23

GREEN JOBS Ochrana životního prostředí přináší nejen nové pracovní příležitosti. Náměstkyně ministra životního prostředí Rut Bízková se ve dvou článcích zabývá fenomény green jobs a green growth. Co se ještě nedávno zdálo být v České republice hudbou daleké budoucnosti, lze nyní dokumentovat konkrétními čísly. A na jejich hodnotě má své zásluhy i SFŽP ČR, což ilustruje celá řada příkladů. Prostředky z OPŽP a z programu Zelená úsporám putují mj. do stavebnictví. A to v době krize znamená velmi ceněnou pobídku pro celou ekonomiku, přínos pro hospodářsky lepší výsledky i zdroj větší zaměstnanosti. STRANA 6, 8

V realizační fázi projektu může poradce hodně pomoci, ale… Podle Leo Steinera je na poradce, kteří pomáhají s žádáním o dotace z OPŽP, nutné dohlížet. A to nejen kvůli současnému trendu využívat služeb poradců po celou dobu životního cyklu projektů. STR. 25

2

3

AKTUALITY

Řídící výbor OPŽP: další schválené projekty Prioritní osa – celková výše podpory v Kč

mil. Kč 1

25 730 658 945

2

646 197 296

3

5 517 662 677

700

4

5 035 721 464

600

5

294 677 824

6

5 137 409 372

7

376 421 301

900 800

500 400 300 200 100

Prvním z velkých projektů v České republice, který Evropská komise schválila, je výstavba kanalizace a vodovodního řadu na Ivančicku za více než 730 milionů korun, tedy projekt z OPŽP. ce v městech Ivančice a Oslavany a provede se rekonstrukce a intenzifikace ČOV Ivančice. Na čistírnu budou dovedeny odpadní vody z měst a obcí Ivančice, Oslavany, Moravské Bránice a Nové Bránice. Intenzifikací ivančické čistírny se zvýší kvalita

vypouštěných vod do řeky Jihlavy. Projekt také počítá s obnovou vodovodní sítě měst Ivančice a Oslavany, a to včetně oslavanské městské části Padochov. Souhlasu Evropské komise podléhají takzvané velké projekty, u kterých celkové náklady přesahují částku dvacet pět milionů eur. „Schválení tohoto projektu jsme uvítali, neboť projekt je dobře připraven. Komplexně řeší zneškodňování odpadních vod a zásobování pitnou vodou ucelené lokality – měst Ivančic a Oslavan,“ řekla Ivana Vráblíková, vedoucí Odboru ochrany vod Státního fondu životního prostředí ČR.

PROJEKT V ČÍSLECH Celkové náklady: 737,5 mil. Kč Celkové uznatelné náklady: 523 mil. Kč Příspěvek FS: 444,5 mil. Kč Příspěvek SFŽP: 26 mil. Kč Délka kanalizace: 17,5 km novostavby kanalizace 8,8 km rekonstrukce kanalizace Počet rekonstruovaných ČOV: 1 ČOV Ivančice Počet ekvivalentních obyvatel: 2 064 nově připojených obyvatel Žadatel: Svazek vodovodů a kanalizací Ivančice

ký íns Zl

ký

Vy s

oč

ina

ký es

tec Ús

a

oč ře d

St

ký

Pr ah

ňs ze Pl

ý

ký bic

Pa rd u

ou om

Ol

sk

os

lez

sk

ck

ý

ký

ký

er ec Lib

or av M

vé

hr ad

ec

ý

ý sk

es

ar sk lov

Ka r

Velká část programu řídícího výboru byla zaměřena na fungování procesů ve Státním fondu životního prostředí České republiky (SFŽP ČR). Jak uvedl Jan Kříž, ředitel Odboru EU MŽP, současná ekonomická situace vytváří tlak na rychlejší projednávání projektů, aby se peníze z Evropských fondů dostaly co nejrychleji do české ekonomiky. Podle Kříže si však OPŽP ve srovnání s jinými operačními

Kr álo

Významný podíl prostředků OPŽP je vyčleněn pro budování kanalizace a čistíren odpadních vod a tomu odpovídá i zájem obcí. V zářijovém balíku projektů, které jsou doporučeny ministrovi ke schválení, je těchto projektů 54, náklady na jejich realizaci budou činit 6,2 miliardy korun, celková výše podpory pak dosáhne částky až 4,8 miliardy korun.

Procesy na fondu

or av

Zářijový balík k doporučení ministrovi

ký

0

Evropská komise schválila České republice první velký projekt

Na podniku, pracovně nazvaném Zlepšení kvality vod v řekách Jihlava a Svratka nad nádrží Nové Mlýny, se podílí několik obcí. Přinese dostavbu a opravu vodovodní a kanalizační sítě v obcích Ivančice, Oslavany, Padochov (okres Brno-venkov). Vše má být hotovo do listopadu 2011. EU poskytne na projekt sedmdesát dva procent způsobilých výdajů, SFŽP ČR dalších pět a o zbytek se rozdělí samotné obce. Ivančice vloží osmdesát a Oslavany šedesát šest milionů korun, zbylé výdaje si mezi sebe rozdělí další zúčastněné obce Padochov a Moravské a Nové Bránice. S přispěním peněz z unie tak bude nově postavena splašková a jednotná kanalizace, zrekonstruuje se část jednotné kanaliza-

Výše podpory a celkové náklady projektů OPŽP podle krajů (v mil. Kč).

oč

Ve čtvrtek 3. září 2009 byla Řídícím výborem Operačního programu Životní prostředí (OPŽP) projednána celá řada žádostí, které byly předloženy v rámci sedmé výzvy prioritní osy 1 a VIII. výzvy prioritní osy 7. Řídící výbor doporučil ministrovi schválit 68 projektů. Z nich čtrnáct se zaměřuje na rozvoj zázemí pro environmentální vzdělávání a poradenství v souhrnných nákladech ve výši 500 milionů korun. Podpora, kterou výbor a rada doporučily MŽP schválit, dosahuje částky 405 milionů korun.

Schválená výše podpory podle prioritních os – od r. 2007 bylo celkem rozděleno 42,7 miliardy Kč.

om

Řídící výbor Operačního programu Životní prostředí a Rada SFŽP ČR na svém zářijovém zasedání doporučily ministrovi životního prostředí Ladislavu Mikovi schválit dalších 68 projektů ze dvou prioritních os.

Jih

Vážení čtenáři, téma finanční krize a recese plní média už několik měsíců. A to hlavně různými negativními zprávami – dozvídáme se o čím dál větším propadu HDP, o propouštění, šetření, IVO zvyšování daní HORVÁTH a dalších opatšéfredaktor řeních. Ani naše redakce nezůstala pozadu. V tomto vydání Priority se věnujeme recesi, a přitom nejsme pouze posly špatných zpráv – jako obvykle jsme se zaměřili hlavně na projekty, které SFŽP ČR administruje. Kromě obvyklých informací ukazujeme, jak jejich realizace může ukázat cestu z kolapsu ekonomiky. Peníze z OPŽP a programu Zelená úsporám mohou významným způsobem zmírnit následky finanční krize pro českou ekonomiku. Na toto téma přinášíme řadu pohledů. Autorkou dvou textů je, jak avizujeme na titulní straně, Rut Bízková, náměstkyně ministra životního prostředí. Její články se zabývají zelenými pracovními místy a zeleným růstem. Mimo jiné v nich uvádí, že OPŽP je téměř výhradně investičním programem. Investice do ochrany životního prostředí neznamenají jen zlepšení jeho stavu, v době narůstající nezaměstnanosti jsou také novou příležitostí v nabídce práce. A soutěžní prostředí při instalaci environmentálních technologií zároveň podněcuje ekoinovace. Nesmíme vynechat ani rozhovor s náměstkem SFŽP ČR Petrem Stehlíkem. Mezi vedlejší efekty činnosti fondu podle něj patří také nárůst povědomí veřejnosti o existenci různých druhů ekologických opatření. Ze zajímavého komentáře Vojtěcha Koteckého z Hnutí Duha vyplývá, že vládní, takzvaná Pačesova komise již před časem spočítala, že pokud bychom použili všechny možnosti k zateplování domů a vytápění obnovitelnými zdroji, nepotřebovali bychom žádný (ruský) plyn ani žádné (špinavé) uhlí. Doufáme, že i tentokrát přinášíme řadu inspirativních a užitečných informací.

Jih

EDITORIAL

AKTUALITY

ČÍSLO 8 / ŘÍJEN 2009

celkové náklady projektu

programy nevede zle. A to i přes výhody, které mají projekty z jiných oblastí: „Například Operační program Doprava má výhodu v tom, že jeho projekty jsou předfinancovány z domácích zdrojů a jejich zahájení může být díky tomu rychlejší. I přesto, že u OPŽP

celková výše podpory

možnost předfinancování není, jsou alokovány již 2,5 miliardy korun. OPŽP je tak nejlepším ze všech operačních programů.“

Rychlejší projednávání Do budoucna bude projednávání projektů zrychleno. Zkrátit

se mohou některé schvalovací procesy, jiné mohou probíhat souběžně – pochopitelně při dodržení stanovených pravidel. Například z důvodu urychlení nesmí být omezena kontrola projektů, kterou vyžaduje Evropská komise. Realizaci některých projektů odkládají, nebo dokonce znemožňují chyby žadatelů. O nich promluvil Petr Valdman, náměstek ředitele SFŽP ČR. Podle něj bývají velmi častým nedostatkem špatně provedená výběrová řízení, kvůli kterým žadatelé přestávají být příjemci evropských peněz. Valdman uvedl několik odstrašujících příkladů obcházení výběrových řízení. Je znám případ, kdy byla sice vybrána firma s nejvýhodnější nabídkou, ale k podepsané smlouvě přišel hned druhý den dodatek, který zvyšoval cenu zakázky na dvojnásobek.

SFŽP ČR na FOR ARCH 2009 FOR ARCH 2009 (22.–27. 9.) – největší stavební veletrh v Čechách, byl zaměřen na výstavbu s ekologickým důrazem. Odpovídaly tomu charakter zúčastněných subjektů i témata speciálních workshopů a seminářů, které se na veletrhu konaly. Témata, která pořadatelé připravili na každý veletržní den, se například nesla v duchu vytápění a úspor energií. Další dny byly zaměřeny na dřevostavby a nízkoenergetické bydlení, revitalizace panelových domů nebo budoucnost dopravy v Praze. Na veletrhu vystavoval i Státní fond životního prostředí České republiky, který ve své expozici provozoval poradenské centrum. Jeho pracovníci návštěvníkům poskytovali důležité informace o dotacích programu Zelená úsporám. Na veletrhu v hale číslo 1bylo programu Zelená úsporám vyčleněno skoro 6 arů, které k výstavám a prezentaci využily společnosti angažované v programu. Expozice samotného fondu pak zaujímala celých 100 metrů čtverečních.

V rámci semináře Revitalizace a úspory energií v bytových domech Irena Plocková, vedoucí Odboru implementace programu GIS Státního fondu životního prostředí ČR, shrnula čtyři měsíce fungování programu Zelená úsporám. Vysvětlila úpravu podmínek programu tak, aby byl dostupný více žadatelům. Po tom ostatně volaly i firmy, které se veletrhu zúčastnily. „Lidé se na dotace ptají, ale bude ještě chvíli trvat, než se to přemění v reálnou poptávku,“ upozornil například Andreas Lutscher z německé společnosti Linzmeier Baulemente, která vyrábí izolační materiály. „Program Zelená úsporám se stále rozvíjí a upravuje. Musím říci, že v posledních dnech poté, kdy byly zmírněny podmínky na získání dotací,

se počet žadatelů stále zvyšuje,“ uvedla vedoucí komunikace SFŽP ČR Lenka Brandtová. Fond se stal partnerem workshopu Centra pasivního domu: Pasivní domy – bydlení snů. FOR ARCH akcentoval také samotnou architekturu. Zájem veřejnosti o ni oživila i soutěž pro mladé architekty Architect Award ABF 2009. Cílem soutěže je pomoci mladým architektům do 33 let najít místo na současné architektonické scéně, přiblížit veřejnosti soudobou architekturu a přilákat mladou generaci ke studiu architektury. FOR ARCH 2009 byl zároveň partnerem 16. ročníku soutěžní přehlídky Grand Prix architektů, Národní ceny za architekturu.

ECHO Rada Státního fondu životního prostředí ČR schválila 3. září 107 žádostí z programu Zelená úsporám určeného ke snížení energetické náročnosti bydlení. Rozděleno bylo prvních zhruba 14 milionů korun z celkové částky 25 miliard korun, kterou stát získal z prodeje emisních povolenek Japonsku.

Skládka zmizela, město si oddechlo Časovaná bomba nad Hustopečemi už netiká. Problematickou skládku nechal břeclavský Gumotex zrekultivovat. Svého času se tady ukládal veškerý komunální odpad z okresu Břeclav. A nejen ten. Co všechno pod navezenou vrstvou hlíny leží, dnes nikdo pořádně neví. Na místě

bývalé skládky u Kurdějova už ovšem konečně rostou stromy a keře. „Rekultivace je hotová, na místě je vysázený ochranný les. Když jede člověk kolem, ani neví, že tam někdy byla skládka,“ pochvaloval si výsledek mnohaletého úsilí Gumotexu i obcí starosta Hustopečí Luboš Kuchynka. S osmdesáti procenty nákladů, tedy se zhruba dvaceti miliony korun, pomohl Gumotexu formou dotace Státní fond životního prostředí ČR. Dalšími přibližně čtyřmi miliony přispěl i mikroregion Hustopečsko.

Zateplování na Teplicku Ještě během prázdnin probíhaly práce na zateplování dvou bílinských základních škol, v Aléské ulici a v sídlišti Za Chlumem. V současnosti je již vše hotové, školy mají vyměněná okna, dveře a zateplené fasády. Projekty by se nepodařilo uskutečnit bez evropských peněz. Ty v případě ZŠ Aléské tvoří 85 % z celkové částky. Deseti procenty se na financování podílí město Bílina a zbylých 5 % poskytne Státní fond životního prostředí ČR. Celkové náklady na snížení energetické náročnosti obou škol se vyšplhaly ke 40 milionům korun. Bílinský starosta Josef Horáček uvedl, že vše probíhalo podle plánu a bez potíží.

4

5

Diskuse o Šumavě musí probíhat věcně Správa národního parku a CHKO Šumava spolu s Ministerstvem životního prostředí informovaly o situaci a populaci kůrovce v horských smrčinách v NP Šumava.

KOMENTÁŘE

ČÍSLO 8 / ŘÍJEN 2009

Ministerstvo životního prostředí České republiky

„Samozřejmě víme, že na Šumavě kůrovec je. Ale z předložených dat i jeho průběžného detailního sledování jasně vyplývá, že se vše vyvíjí přesně JAKUB tak, jak ministerstvo KAŠPAR i správa národního mluvčí MŽP parku očekávaly. Kůrovec je plně pod kontrolou a zasahujeme proti němu přesně podle plánu a zásad diferencovaného managementu. Žádné ohrožení nehrozí,“ říká ministr životního prostředí Ladislav Miko.

Předvolební rétorika „Nedávná vyjádření hejtmana Jihočeského kraje Jiřího Zimoly nemohu

Zážitková trasa na Poledníku dokumentuje následky orkánu Kyrill i obnovu lesa Pohled na následky orkánu Kyrill v horských smrčinách, jenž se Šumavou prohnal na počátku roku 2007, nabízí turistům od poloviny letošního léta nová zážitková trasa, kterou poblíž rozhledny na Poledníku otevřela Správa národního parku Šumava. Zhruba 700 metrů dlouhá trasa s vyvýšenou vyhlídkovou plošinou pro 15 lidí dovede turisty přímo do středu jednoho z polomů, který Kyrill vytvořil v původním horském smrkovém lese – v horské klimaxové smrčině. Trasa návštěvníkům umožňuje vidět nejen spoušť, kterou vítr v lese napáchal, ale také počínající obnovu nového horského lesa.

proto bohužel vnímat jinak než jako předvolební rétoriku, která má nejprve vyděsit voliče údajnou hrozící katastrofou a následně je nalákat na iluzi rychlého řešení,“ komentuje ministr Miko obsah tiskové konference jihočeského hejtmana, která se konala 23. srpna 2009. „Pokud by se realizovala představa hejtmana Zimoly a do nejvyšších partií Šumavy by vjela těžká těžařská technika, znamenalo by to zásadní ohrožení tamních ekosystémů a v důsledku i ohrožení samotné existence národního parku. Je na čase to otevřeně pojmenovat. Mám za to, že Šumavě a ochraně tamní přírody škodí především podobné vyhrocování a politizace debaty, která by měla být spíše věcnou a odbornou diskusí. Věcnou debatu nabízím krajům i obcím trvale a nadále o ní stojím. O zřízení jakési krizové komise však opravdu neuvažuji,“ dodává ministr Miko. „Úvahy o vyhlášení stavu nebezpečí, když hrozí stromům v lese jejich přirozený nepřítel, kterým je kůrovec, jsou nesmyslné. Pak by museli stav nebezpečí vyhlásit prakticky všichni hejtmani v České republice, protože kůrovcová kalamita je realitou celé střední Evropy, a tedy i hospodářských lesů v celé naší zemi,“ říká ministr Miko. Je fakt, že kůrovcová kalamita v ČR je dosud nejhorší v celé sledované historii (posledních 50 let). V roce 2008 stoupl objem kůrovcem napadených stromů na rekordních 2,5 milionu m3. Kůrovec v NP Šumava však představuje pouze necelé jedno procento jeho výskytu v ČR, napadené stromy v bezzásahových zónách pak necelou polovinu procenta. Naproti tomu více než 99 % kůrovcové kalamity se odehrává v hospodářských lesích. Například lesy v Moravskoslezském kraji tvoří 30 % kůrovcové kalamity, napadení stromů lýkožrouty řeší i lesníci v hospodářských lesích v Královéhradeckém a Jihočeském kraji, na Vysočině a v dalších regionech. Kůrovec se přitom evidentně nešíří z národního parku do hospodářských lesů, protože ve vyšších polohách jeho rojení nastává přibližně o měsíc později, což vyplývá i z letošní, čerstvé dokumentace České inspekce životního prostředí. Kromě toho je většina kůrovcem napadených hospodářských lesů od národního parku poměrně vzdálená.

Samovolný vývoj Jak vyplývá z údajů Správy NP Šumava, správcům parku se

podařilo poměrně přesně odhadnout množství loni napadených stromů. V roce 2008 to bylo zhruba 240 tis. m3 smrků, dřevo v objemu přibližně 120 tis. m3 pak bylo zpracováno a zbývající polovina kubíků zůstala bez zpracování stát nebo ležet v území se samovolným vývojem. Pro letošní rok odborníci odhadují, že v porostu NP je zhruba 130 tis. m3 napadených stromů určených ke zpracování (k tomu je nutno připočítat lapáky) a asi 100 tis. m3 zůstane v územích bez zásahu proti kůrovcům. Celkové předpokládané množství kůrovcem napadených smrků je tedy zhruba stejné jako loni. Odhady na letošek (druhý rok po orkánu Kyrill) jsou sice poměrně vysoké, nejedná se však o údaje historicky nejvyšší. Ty byly zaznamenány v roce 1996, kdy objem zpracovaného množství kůrovcem napadené hmoty dosáhl 187 tisíc m3. Ve stejném roce dosáhl nárůst kůrovcových souší objemu ve výši téměř 130 tis. m3. Historicky nejvyšší nárůst objemu kůrovcových souší byl pak zjištěn hned v následujícím roce 1997, a to ve výši zhruba 165 tis. m3. Zatímco na 20 procentech parku byl les – většinou přirozené smrčiny – včetně polomů ponechán přirozenému vývoji, na celé zbývající ploše území se proti kůrovci intenzivně zasahuje. Těží se tu napadené stromy, jsou nasazeny lapače a provádí se poloprovozní výzkum aplikací přirozeného nepřítele lýkožrouta smrkového – houby Beauveria bassiana. Na významné části území ponechané samovolnému vývoji rychle a masivně vzniká nový les. Sčítání jedinců mladých smrků proběhlo na největším a nejstarším bezzásahovém území již v roce 1998 a již tehdy bylo zřejmé, že není třeba mít obavy o budoucnost horských smrčin. Opakovaná měření na této ploše v roce 2008 a další měření provedená po celém území bezzásahových horských smrčin potvrdila stejný závěr. Přírodní horské smrčiny se obnovují s dostatečnou intenzitou. Další informace k Šumavě a k projektům realizovaným z OPŽP v této oblasti najdete v příštím čísle Priority.

Banky a projekty podporované fondy EU PETR ZAHRADNÍK EU Office České spořitelny

Je obvyklé, že pokud se veřejné subjekty, např. obce, města, kraje, sdružení obcí a dalších obdobných entit, rozhodnou, že pro řešení svých rozvojových projektů využijí strukturálních fondů EU či jiného dotačního nástroje, který se díky našemu členství v EU nabízí, řeší – v plném rozsahu či částečně – finanční potřebu nutného spolufinancování i pokrytí nákladů projektu v případě principu zpětného financování prostřednictvím bankovního úvěru. Jakým způsobem banky k této příležitosti přistupují a jakým způsobem tento přístup ovlivnila ekonomická krize? Obecně lze říci, že mezi přibližně 35 bankami s licencí pro poskytování univerzálních bankovních služeb na území České republiky má přibližně 7 z nich připraven speciální produkt zaměřený na úvěrování a financování komunálního a veřejného sektoru s využitím fondů EU (čímž není řečeno, že zbývající banky to neumějí či nemají zájem dělat, ale nenabízejí speciální produkt). Tedy pro přibližně jednu pětinu bank v České republice je tento typ transakce vnímán jako produktově a ziskově atraktivní. Mezi touto pětinou však zaznamenáváme všechny největší banky u nás, takže reálný podíl tohoto typu

transakcí v rámci bankovního sektoru je samozřejmě mnohem větší. Je zřejmé, že v časech prosperity a omezenější averze k riziku je míra experimentování bank větší. Nicméně i v tomto období je zapotřebí při veškeré míře invenčnosti i inovativnos-

Trochu jiný rozměr dává tomuto typu transakce období krize. Na jedné straně váznou fiskální toky, hovoří se o potřebě úspor ve výdajích i o redukci příjmové strany veřejných financí. Z tohoto faktoru vyplývá i riziko, že příjmová strana obcí, měst a krajů stane pod větším tlakem než v časech prosperující ekonomiky. To samozřejmě znameJe velmi pravděpodobné, že v době krize, ná i větší riziko pro banky samé. Na druhé straně však období zvýšené rizikové averze a omezení počtu krize znamená i výraznou redukci životaschopných projektů budou banky ve větší počtu smysluplných projektů. míře vyhledávat příležitost úvěrově se podílet Bankám se počet a prostor pro na řešení projektů podporovaných z fondů EU. financování projektů s „rozumnou“ mírou rizika výrazně zúžil, přibylo nadměrně rizikových příti být opatrný. Sám fakt, že daný subjekt prošel padů. Banky v této souvislosti preferují vyšší náročným hodnotícím výběrovým řízením, míru jistoty. V této souvislosti je fakt přidělejehož výsledkem je udělení dotace, představuje ní dotace z fondů EU významným faktorem pro banku ceněný prvek jistoty. Přestože vůči jistoty pro rozhodování bank. Je tudíž velmi takovému potenciálnímu klientovi uplatní pravděpodobné, že v době krize, zvýšené i svůj pohled na vnímání rizika, je velmi zřejmé rizikové averze a omezení počtu životaschopa pravděpodobné, že v drtivé většině případů je ných projektů budou banky ve větší míře moment přidělení dotace současně i velmi pozi- vyhledávat příležitosti úvěrově se podílet na tivní referencí pro udělení úvěru. Tím spíše, že řešení projektů podporovaných z fondů EU. veřejný subjekt, na rozdíl od podnikatelského, Jinou otázkou jsou výše úrokové sazby není přímo závislý na uplatnění daného proa další doprovodné záležitosti, spojené napříduktu či výstupu na trhu, ale v zásadě na hladklad s garancemi dlužníků ve prospěch bank. kosti fiskálních toků, jimiž každoročně v rámci I tato kritéria se obecně zpřísňují. Zůstává tedy systému veřejných financí získá předvídatelný otevřenou záležitostí, zda obce, města i kraje příjem. V časech prosperity navíc nebývá budou mít za těchto náročnějších podmínek problém s těmito fiskálními toky ve prospěch o potřebné bankovní úvěrování zájem a zda obcí, měst a krajů, ani s plynoucími dotacemi, budou schopny tyto podmínky splnit a na závazek je tedy snadno splácen. nabízené podmínky úvěrování dosáhnout.

Čisté oživení a vylepšení kvality života Investice do zelených technologií však mají ještě jedno plus. Oživují ekonomiku. Vytvářejí tisíce pracovních míst, což uprostřed krize není zanedbatelné. Ministerstvo životního VOJTĚCH KOTECKÝ programový ředitel Hnutí DUHA

Výtopny na biomasu, solární kolektory, lepší recyklace, zateplování škol – zelené technologie vylepšující kvalitu života i zdraví lidí ve stovkách měst a obcí. Pomáhají chopit se velkých nevyužitých příležitostí, které máme. Míra recyklace a kompostování komunálního odpadu u nás činí asi 20 procent. Obdobným způsobem však sousední Rakousko a Německo zpracovávají více než padesát procent odpadů a belgické Vlámsko již překročilo 70 procent. Vládní komise, takzvaná Pačesova, kterou vedl bývalý předseda Akademie věd ČR, spočetla, že pokud použijeme všechny možnosti k zateplování domů a vytápění obnovitelnými zdroji, nepotřebovali bychom k topení žádný (ruský) plyn ani žádné (špinavé) uhlí.

však naši závislost na dováženém plynu z Ruska sníží. Každá recyklovaná tuna hliníku nebo plastů se rovná tuně surovin, kterou nemusíme importovat z ciziny. Pro obce platí totéž. Peníze za teplo z obnovitelných zdrojů vesměs zůstávají doma, u místních Investice do zelených technologií oživí ekonofirem, kde jsou znovu investovány, místo aby se přesouvaly do kapes miku. Vytvoří tisíce pracovních míst uprostřed velkých energetických společností krize. Ministerstvo životního prostředí v zimě v Praze či za hranicemi. spočítalo, že balíček ekologických programů, Evropské fondy sice pomohou který navrhlo, by dal práci 130 000 lidí. stovkám, možná tisícům užitečných projektů v mnoha městech prostředí v zimě uvedlo, že jím navržený a obcích, nicméně modernizaci ekonomiky balíček ekologických programů umožní práci nezvládnou. Potřebujeme hlavně rozhýbat 130 tisícům lidí: Impuls dostanou nové firmy. soukromé investice do čistých, hi-tech odvětví. Inovace pohnou zemi blíže k technologické Proto Hnutí DUHA spustilo kampaň Velká první lize. Přitom rozhýbou hlavně strojírenvýzva. Prosazuje, aby po britském vzoru ský průmysl a další odvětví, ve kterých má i u nás během několika let vznikl nový zákon, česká ekonomika silnou pozici díky schopným který závazně stanoví, jak bude Česká republiinženýrům a dobré tradici. ka snižovat exhalace skleníkových plynů Ekologický balíček ministerstva nabízí vel- o 2 % ročně – krok po kroku, rok po roku. ké přínosy i pro naši obchodní bilanci. Česká Rozhýbe tak investice do moderních zelených ekonomika loni – a to každý den! – zaplatila řešení, jakými jsou zateplování domů, čistá 390 milionů korun jenom za dovoz ropy a rop- energie, pohodlná veřejná doprava, místní ných výrobků. Zelené vytápění a zateplování potraviny nebo snadná recyklace.

6

7

TÉMA PRIORITY

TÉMA PRIORITY

ČÍSLO 8 / ŘÍJEN 2009

Ochrana životního prostředí přináší nové pracovní příležitosti aneb Jak přeložit do češtiny výraz „Green Jobs“

CELKEM

0 32 0 59 0 0 0 67 0 260 0 0 0 55 0 184 0 82 0 1 0 54 0 32 0 5 0 276 0 144 0 143 0 473 0 327 0 509 0 977 0 1 294 0 1 152 4 912 5 733 142 224 569 1 204 0 107 0 39 0 108 0 77 0 66 0 56 0 386 0 57 7 267 10 755 0 353 0 869 0 184 0 189 0 454 0 8 0 20 0 234 0 388 0 431 0 136 0 42 0 360 0 173 0 200 1 236 1 288 0 2 862 2 532 2 601 0 44 0 58 914 1 165 0 6 0 46 0 4

30 39 0 40 51 0 493 162 31 0 49 33 3 189 59 77 17 84 173 404 368 697 2 191 28 426 23 16 27 34 50 19 71 27 6 196 286 318 276 257 361 25 6 34 162 151 69 14 33 41 96 1 775 1 415 3 302 73 95 765 2 33 7

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 704 0 48 0 0 0 0 0 0 0 0 4 108 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

9 26 0 22 95 0 15 91 25 0 15 7 1 126 40 31 185 124 195 520 342 323 907 6 223 21 12 41 7 10 15 120 7 5 865 139 297 64 65 176 3 7 89 95 145 55 16 101 86 52 4 1 126 12 11 2 36 1 18 1

9 17 0 13 19 0 134 80 9 0 13 7 1 87 17 17 7 32 66 215 97 196 347 1 79 5 5 10 3 8 5 22 3 3379 113 108 96 89 140 10 2 13 40 51 28 5 9 20 25 5 556 16 18 4 24 0 13 2

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 5 616 142 617 0 0 0 0 0 0 0 0 11 375 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 236 0 2 532 0 0 914 0 0 0

41 85 0 88 356 0 70 275 107 1 69 39 6 402 184 174 658 451 705 1 497 1 636 1 475 6 640 230 1 427 128 50 149 85 76 71 507 64 16 620 492 1 165 248 254 630 12 28 323 483 576 192 57 462 259 252 1 292 3 988 2 614 55 60 1 201 8 63 5

17 572 37 053 21 707

Dopad na zaměstnanost

Sekundární dopad [mil. Kč]

140 768 32 470 3 016 36 323 1 118 2 449 490 13 846 123 367 1 005 55 760 30 856 9 749 68 834 25 075 46 181 3 521 48 725 83 466 72 457 68 124 196 399 138 068 23 772 91 510 41 802 25 259 143 418 20 835 78 450 8 914 56 509 16 191 446 791 96 118 156 475 360 491 181 457 242 432 3 658 9 703 37 598 70 402 60 324 31 776 9 628 38 037 5 151 53 267 23 765 232 730 326 423 290 127 338 229 37 538 9 672 98 761 48 374

Primární dopad [mil. Kč]

150 958 49 089 1 753 60 710 5 738 1 186 55 15 705 330 549 10 488 61 877 29 218 14 450 100 454 60 998 85 567 99 331 189 367 245 382 175 171 239 291 324 490 361 198 189 531 258 871 193 912 62 282 577 009 47 229 103 407 25 820 307 478 34 282 775 614 118 369 427 679 239 689 133 442 304 491 1 246 31 722 259 423 168 797 171 748 62 501 27 887 414 244 21 725 110 351 17 247 470 907 257 208 176 260 206 396 57 140 28 893 135 177 26 531

Projekty OPŽP + ZÚ Dopad na zaměstnanost

S použitím dat ČSÚ a vlastními výpočty došli autoři k výsledkům uvedeným na vedlejší straně. Plyne z nich několik závěrů: 1) Vliv investic do ochrany životního prostředí je nezanedbatelný pro růst zaměstnanosti, pokud uvažujeme o několika desítkách tisíc nových pracovních míst ročně, přičemž nezaměstnanost se pohybuje mezi 6–8 %. 2) Z tabulky je zřejmé, že tyto příležitosti vznikají v různých odvětvích a vyžadují velmi rozdílnou kvalifikaci. 3) Třetina míst by měla vzniknout ve stavebnictví, které je označováno za odvětví s největším multiplikačním efektem. 4) Význam sektoru stavebnictví je o to větší, že se nejedná o liniové stavby, ale investice do budov – veřejných i soukromých (obytných), u nichž lze předpokládat další investice zde nezahrnuté (např. s výměnou kotle také na výměnu otopné soustavy).

Odvětví Zemědělství, myslivost a souv. čin. Lesnictví a související činnosti Rybolov, chov ryb a souv. činnosti Těžba uhlí, lignitu a rašeliny Těžba ropy, zemního plynu a souv. čin. (kromě průzkumných vrtů) Těžba a úprava uranových a thoriových rud Těžba a úprava ostatních rud Těžba a úprava ostatních nerostných surovin Výroba potravinářských výrobků a nápojů Výroba tabákových výrobků Výroba textilií a textilních výrobků Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin Činění a úprava usní, výroba brašnářských výrobků a obuvi Zpracování dřeva, kromě nábytku Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru Vydavatelství, tisk a rozmnožování nahraných nosičů Výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy Výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků Výroba základních kovů a hutních výrobků Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků (kromě strojů a zařízení) Výroba a opravy strojů a zařízení j. n. Výroba kancelářských strojů a počítačů Výroba elektrických strojů a zařízení j. n. Výroba rádiových, televizních a spojových zařízení a přístrojů Výroba zdravotnických, přesných, optických a časoměrných přístrojů Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), výroba přívěsů a návěsů Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení Výroba nábytku; zpracovatelský prům. j. n. Recyklace druhotných surovin Výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepla Shromažďování, úprava a rozvod vody Stavebnictví Obchod, opravy a údržba motor. vozidel; maloobch. prodej pohonných hmot Velkoobchod a zprostředkování velkoobchodu (kromě motorových vozidel) Maloobchod kromě motorových vozidel; opravy výrobků pro osobní potřebu Ubytování a stravování Pozemní a potrubní doprava Vodní doprava Letecká a kosmická doprava Vedlejší a pomocné činnosti v dopravě; činnosti cestovních kanceláří a agentur Spoje Finanční zprostředkování (kromě pojišťovnictví a penzijního financování) Pojišťovnictví a penzijní financování (kromě povinného sociál. zabezpečení) Pomocné činnosti související s finančním zprostředkováním Činnosti v oblasti nemovitostí Pronájem strojů a přístrojů bez obsluhy, pronájem výrobků pro osobní potřebu Činnosti v oblasti výpočetní techniky Výzkum a vývoj Ostatní podnikatelské činnosti Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení Vzdělávání Zdravotní a sociální péče; veterinární čin. Odstraňování odpadních vod a odpadů, čištění města, sanační a podobné činnosti Činnosti odborových, profesních a podobných organizací j. n. Rekreační, kulturní a sportovní činnosti Ostatní činnosti

ZÚ Sekundární dopad [mil. Kč]

Autoři počítali s roční změnou vstupů finančních prostředků do ekonomiky ve výši +22,4 mld. korun, z toho 17,6 mld. plynoucích ze strukturálních fondů v OPŽP a 4,9 mld. z programu Zelená úsporám. Během doby fungování obou programů tyto prostředky každoročně přinášejí celkové zvýšení obratu v ekonomice o 49,1 mld. korun, přičemž 37,1 miliardy činí zvýšení obratu díky projektům financovaným z evropských fondů a 12 miliard představuje odhadované zvýšení obratu v ekonomice finančními toky z programu Zelená úsporám. Z tohoto základu odhadovali vyvolané změny zaměstnanosti s tím, že tyto změny by měly být trvalé, nikoli přechodné. Bylo spočítáno na 28 tisíc pracovních míst ročně, z toho 21,7 tisíce pracovníků získá práci díky operačnímu programu a 6,3 tisíce zásluhou projektů programu Zelená úsporám. Pracovní místa spojená s ochranou životního prostředí jsou tedy významným příspěvkem k řešení nezaměstnanosti v ČR. „Zelené“ investice průkazně nesou hned několik efektů – roztáčejí ekonomiku, zvyšují zaměstnanost a zlepšují stav životního prostředí. Občas se tomu říká udržitelný rozvoj.

Primární dopad [mil. Kč]

Zvýšení obratu v ekonomice

OPŽP Primární dopad [mil. Kč]

Ve světě se těmto pracovním příležitostem říká „green jobs“ – zelená pracovní místa, místa spojená s ochranou životního prostředí. Označení nemá přesnou definici, spíše pocitově se k nim zařazují pracovní příležitosti v různých segmentech řetězce od výroby zařízení k ochraně životního prostředí přes výstavbu a provozování až k jeho likvidaci. Na druhé straně jsou to také místa přímo spojená s ochranou přírody, např. strážná služba v chráněných oblastech nebo průvodcovství v národních parcích, práce spojené s revitalizací krajiny, ochranou zvířat apod. Na jaře letošního roku jsme se pokusili spočítat, kolik „green jobs“ nese Operační program Životní prostředí, jaké příležitosti může vytvořit program Zelená úsporám a další dotační programy z prostředků veřejných rozpočtů. Výpočty pro OPŽP a program Zelená úsporám provedl spolu se svými kolegy docent Lízal z CERGE, pracoviště Univerzity Karlovy. Výsledky jsou uvedeny v tabulce. Byly počítány pro investice v současných cenách, zahrnut byl přímý i související dopad na zaměstnanost. Pro výpočet druhotných efektů, tedy následné zaměstna-

Změny obratu a zaměstnanosti, maximální změna Dopad na zaměstnanost

Operační program Životní prostředí je téměř výhradně investičním programem a umožňuje také nové pracovní příležitosti. Investice do ochrany životního prostředí tedy znamenají nejen zlepšení jeho stavu, ale také novou možnost zaměstnání. Soutěžní prostředí při instalaci environmentálních technologií podněcuje ekoinovace. Kdybychom neměli přísné parametry čištění odpadních vod, neměli bychom několikastupňové čištění, a proto ani firmy, které taková zařízení umějí vyrobit a instalovat. Nové způsoby nakládání s odpady znamenají nové bioplynové stanice, kompostárny a další zařízení, která jsou k takovému nakládání potřebná. Poměrně přísné parametry na zateplení veřejných budov podporují další inovace zateplovacích systémů,

Green jobs

nosti, byla použita symetrická input-output tabulka (SIOT). Tuto informaci uvádím proto, že možných metod výpočtu je více a mohou nést rozdílné výsledky.

Sekundární dopad [mil. Kč]

Možnost zaměstnání

využití netradičních izolačních hmot. Boom instalace obnovitelných zdrojů energie, zejména fotovoltaiky, je překvapivý, na trhu se objevují stále nové výrobky. Ve všech těchto oblastech lidé nacházejí práci.

zaměstnanost 2007

V diskusi o krizi vedle hospodářských výsledků firem mluvíme stejně důrazně o tom, zda roste, nebo klesá zaměstRUT nanost a zda a kde BÍZKOVÁ jsou jaké pracovní náměstkyně příležitosti. Každá ministra finanční investice životního do stavby nebo prostředí výrobního zařízení znamená nové pracovní příležitosti – při výrobě stavebních materiálů a technologií, při výstavbě a následně při provozování.

produkce v 2007 [mil. Kč]

Hospodářská krize ve vyspělých evropských zemích není (zatím?) otázkou hladu a holého přežití ve chvíli, kdy se redukují ekonomické aktivity různých skupin ve společnosti. Je to spíše záležitost kvality života, udržení životního standardu, sociální jistoty, tedy také udržení a vytváření dostatku pracovních příležitostí.

38 57 0 53 69 0 627 243 40 0 62 41 4 276 76 94 23 116 240 619 466 893 2 538 29 504 28 20 37 37 58 24 93 30 9 574 399 426 372 346 502 34 9 47 202 202 97 20 42 61 122 1 780 1 971 3 317 91 99 789 3 46 9

4 860 12 027

6 290

22 432

49 085

27 996

Data ČSÚ, výpočty: doc. Lízal a kol., CERGE UK, 2009

8

9

TÉMA PRIORITY

TÉMA PRIORITY

ČÍSLO 8 / ŘÍJEN 2009

Ve světě tomu říkají „Green Growth“ RUT BÍZKOVÁ náměstkyně ministra životního prostředí

Na jaře letošního roku vláda reagovala na hospodářskou recesi několika výraznými opatřeními, z nichž některá se uskutečňují v resortu životního prostředí. Navrhli jsme je, shodli se s předními ekonomy v Národní ekonomické radě vlády, že jsou potřebná a jsou správným impulzem pro ekonomiku, a v současné době pracujeme na jejich realizaci.

Při formulaci jsme vycházeli z ekonomické situace České republiky a z priorit ochrany životního prostředí: Česká republika je země s ještě stále vysokým podílem průmyslu na tvorbě HDP, s vysokými emisemi skleníkových plynů, s řadou problémů v kvalitě ovzduší. V recesi klesá poptávka po průmyslových výrobcích, klesá vývoz, a tak je nutné podpořit zejména domácí poptávku. Výhodné je přitom podpořit sektor ekonomiky, který nese největší multiplikační efekty a má na sebe navázáno nejdelší výrobkové řetězce nebo největší okruh činností a výrobků. V diskusi, zda investovat do šrotovného na auta, anebo do rekonstrukce budov, jednoznačně zvítězila rekonstrukce budov. Pokud uvažujeme v souvislostech, pobídka pro stavebnictví je nejen větší pobídkou pro celou ekonomiku a přínosem pro hospodářsky lepší výsledky, ale i zdrojem větší zaměstnanosti. Vedle ekonomického a sociálního efektu má rekonstrukce budov, tedy zateplování, výměna oken a výměna topení, také ekologický efekt: snižuje spotřebu energie, tudíž produkci nižší emise skleníkových plynů a tím nižší znečištění základními znečišťujícími látkami, zejména prachem. Pomáhá tak řešit největší globální problémy životního prostředí, kterým jsou emise skleníkových plynů, a rovněž největší problém České republiky – kvalitu ovzduší. Zároveň se nabízí zdroj finančních prostředků, který tady dosud nebyl – Operační program Životní prostředí a program Zelená úsporám.

Úspěšná osa V době, kdy jsme tvořili operační program, nás nenapadlo, že prioritní osa 3, zejména oblast 3.2, jejíž náplní a podstatou je zateplování, bude tak úspěšná. Zájem žadatelů v prvních výzvách programu ukázal, že je to oblast s takovou absorpční schopností, že bychom v ní mohli utratit prostředky celého OPŽP, a ještě by to nestačilo. Umožnil chtít za stanovené peníze více, než je dosud běžné, tedy

menších zařízení. Z krátkého průzkumu po internetu je zřejmé, o jak významný segment v malém a středním podnikání se jedná. Podobné je to s podporou zařízení pro nakládání s odpady, nebo s podporou výrobců menších energetických zařízení.

Blízko přírodě

nastavit poměrně přísná kritéria zateplení a tím dlouhodobě výrazněji snížit spotřebu energie. To však znamená vyrábět lepší okna, lepší izolační materiály, zlepšovat parametry otopných soustav, vymýšlet lepší měřicí a řídicí systémy, tudíž urychlovat ekoinovace. V období recese mají rychle

ké náročnosti budov určených k bydlení. Obrací pozornost do segmentu spotřeby energie, který dosud nikdy neměl žádnou podporu státu, kromě velmi specifického programu PANEL. Poslední zjišťování energetické náročnosti jednotlivých produkčních a spotřebitelských sektorů hospodářství, které nechala zpracovat Evropská koPobídka pro stavebnictví je nejen větší mise, ukazují, že v oblasti pobídkou pro celou ekonomiku a přínosem pro hospodářsky lepší výsledky, výroby je sice ještě potenciál ale i zdrojem větší zaměstnanosti. k úsporám energie, ale uvolněné a využité prostředky pokud nedojde k obměně techopět několik efektů: jsou tržně nologií za výrazně energeticky slučitelnou podporou státu do efektivnější, je tento potenciál ekonomiky, nesou snížené emise, omezený. Daleko významnější je vyšší energetickou efektivnost však naše spotřebitelské chování i efektivnost užití peněz. „Klia úspory ve stávajících budovách maticko-energetický balíček“ a při výstavbě nových. EU zahrnuje cíle na snížení V Operačním programu emisí skleníkových plynů do Životní prostředí jsou ve všech roku 2020, zvýšení energetické prioritních osách projekty efektivnosti a vyšší využití obno- různé velikosti – od půl milionu vitelných zdrojů energie. To vše korun do miliardy. Program je se prostřednictvím prioritní osy investiční, jeho prostřednictvím 3 operačního programu děje. Do se tedy staví a kupují se nové výzvy, která bude vyhodnocena technologie. během podzimu letošního roku, Velké čistírny a aglomerace jsme se rozhodli dát daleko více Část programu, která se týká peněz, než jsme původně předinvestic do ochrany vod, byla pokládali – celkem pět miliard původně zaměřena na velké korun. Je to nejvíce prostředků čistírny a aglomerace. Nakov jedné výzvě za celé období nec však byla nastavena i pro realizace Operačního programu menší obce, takže dnes mohou Životní prostředí. v OPŽP požádat o podporu téPodobně byl nastaven také měř dvě třetiny obcí ČR. Nabízí program Zelená úsporám, se tím příležitost pro výrobce program ke snížení energetic-

Opakující se mimořádné přírodní jevy, zejména povodně, a měnící se klimatické podmínky zvýrazňují potřebu protipovodňových, přírodě blízkých opatření – jsou to takové úpravy v přírodě, které umožní větší zadržení vody v krajině, snížení rizika vodní i větrné eroze, degradace půdy a kultivaci krajiny. Všechna tato opatření znamenají příležitost pro využití zna-

zatížení, je možné označit názvem, který se „zabydluje“ nejen v Evropě – „green growth“, zelený růst. Operační program Životní prostředí a program Zelená

tost, pomoci jim na nové trhy, k uplatnění se v těch částech Evropy, které dosud nedosahují takových environmentálních standardů, jaké máme v České republice. Zde je nezbytná Během realizace OPŽP vidíme také úzká spolupráce velkou potřebu podpory začínajícího s organizacemi, které z pověření podnikání. Ministerstva průmyslu a obchodu úsporám poskytují prostředky, podporují exportní možnosti, které dodatečně, nad finanční pomáhají firmám pronikat na zdroje vyprodukované v ČR, zahraniční trhy. Je důležité, aby vstupují do české ekonomiky nej- takovou možnost měly nejen větším dílem v době ekonomické velké organizace, ale také malé recese. Nominálně téměř odpoa střední podniky. vídají prostředkům, které byly Banky nejsou nakloněny do ochrany životního prostředí Během realizace OPŽP vidíme investovány v 90. letech. také velkou potřebu podpory Jednou však tento boom skončí, a proto je třeba myslet na začínajícího podnikání. Občas

mld. Kč 45

moravské záruční a rozvojové banky. Klimaticko-energetický balíček Evropské komise po dlouhých diskusích všechny členské státy schválily. Zahrnuje několik směrnic, které se musejí převést do národní legislativy a jež se budou uplatňovat v praxi. Mohou být na jedné straně rizikem, pokud daná země, tedy i Česká republika s energetikou založenou na uhlí, tuto příležitost dobře neuchopí, na druhé straně mohou být příležitostí ke skutečně „zelenému“ hospodářskému růstu. Je možné přeorientovat ekonomiku na takové zdroje energie a na tolik energeticky a materiálově efektivní produkci, že i v dalších desetiletích bude Evropa energeticky a surovinově ne(příliš) závislým, bohatým a kvetoucím kontinentem. Odtud zní velká výzva a příležitost pro inovativní malé a střední firmy.

Adaptační opatření

40 35 30 25 20 15 10 5 0 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2011 2012 2013 2014 2015 2016

Investice do životního prostředí

lostí našich lidí a růst výroby stále lepších výrobků, technologií a stavebních materiálů v našich firmách. Opatření pro ochranu životního prostředí a pro takové inovace, které v sobě hned od začátku obsahují prvek zlepšování kvality životního prostředí, respektive jeho co nejmenšího

Alokace prostředků z Evropské unie

to, jak budou využity vytvořené produkční kapacity. Pokud je operační program skutečně jedním ze zdrojů financování „zeleného růstu“, pak to nemá být bublina, která splaskne. Pro vzniklé a na zakázkách obcí a dalších subjektů rostoucí firmy je třeba vytvořit novou příleži-

se na MŽP obracejí lidé, kteří mají výborný nápad, ale nemají dostatek prostředků pro „rozjezd“ svého podniku. A banky, po dobrých letech hojnosti, nejsou nakloněny tomu, aby jim poskytly přiměřený úvěr. Také v „zelených“ oborech je potřebná pomoc a spolupráce Česko-

Změně klimatu se musíme přizpůsobovat nejen my. Bude třeba uskutečnit řadu tzv. adaptačních opatření mimo území Evropské unie, především v třetích zemích, v Africe a Asii. Tam všude se budou uplatňovat znalosti a zkušenosti odborníků z členských zemí EU. Je důležité, abychom tento proces nejen sledovali, nýbrž v něm ve prospěch českých firem aktivně působili. To je výzvou do vlastních úřednických a v Bruselu vyjednávajících řad. Neboť realizace adaptačních opatření našimi firmami u nás i v cizině (někde i za peníze rozvojové pomoci ČR) je také součástí národního „zeleného růstu“. Při formulaci protikrizových opatření v oblasti životního prostředí jsme zjistili řadu překážek, které „zelenému růstu“ svými (dobře míněnými) předpisy nastavuje samo Ministerstvo životního prostředí. Postupně tyto bariéry likvidujeme, pravidelně o tom poskytujeme zprávu vedení ministerstva. Zda se to daří, může posoudit veřejnost. Celý program je zveřejněn na internetové stránce MŽP.

10

11

TÉMA PRIORITY ECHO Odpadové dny v Hradci Králové V konferenčním cyklu Odpadové dny 2009 v Hradci Králové tvořily hlavní témata integrované systémy nakládání s komunálními a dalšími odpady a možnosti či způsoby využití odpadů včetně energetiky. Diskuse se točila kolem efektivní spolupráce průmyslu s komunální sférou, součást akce shrnula problematiku nákladovosti systémových řešení a financování. Úhelný kámen hradeckého rokování ovšem tvořila několikasetstránková novela odpadového zákona, kterou Marek Sýkora ze Svazu měst a obcí ČR neváhal ve svém příspěvku označit signifikantně za „mrtvého tlusťocha“, přičemž ve shodě s požadavky průmyslu naopak apeloval na krátkou a rychlou novelu v souladu s evropskou legislativou.

MŽP prodalo další emise Ministr životního prostředí Ladislav Miko podepsal dohodu o prodeji 20 milionů emisních kreditů AAU do Japonska. Už na jaře takto stát Japonsku prodal 40 milionů tun CO2. „Pro rok 2009 počítáme s tím, že díky obchodu s Japonskem a dalšími partnery bude mít program Zelená úsporám ještě letos k dispozici minimálně deset miliard korun,“ uvedl Miko. Ministerstvo jedná o prodeji volných jednotek i s dalšími státy a soukromými firmami. Výnos bude směřovat do programu Zelená úsporám. Podle neoficiálních informací ministerstvo v nejbližší době počítá s ještě nejméně třemi kontrakty, na spadnutí je např. prodej volných kreditů Rakousku a Španělsku.

Zelená počeradské elektrárně Energetická společnost ČEZ může za 20 miliard korun postavit novou paroplynovou elektrárnu v Počeradech. Ministerstvo životního prostředí rozhodlo, že elektrárna nepoškodí životní prostředí. ČEZ tedy může zahájit kroky k vydání stavebního povolení. Ministerstvo v souhlasném stanovisku vypočetlo téměř padesát podmínek, které musí ČEZ při přípravě, výstavbě a provozu elektrárny dodržet.

ROZHOVOR

ČÍSLO 8 / ŘÍJEN 2009

Peníze z projektů umožní firmám zaměstnat lidi

Ladislav Miko: Mezi operačními programy držíme prim

S Petrem Stehlíkem, náměstkem Ekonomického úseku SFŽP ČR, o roli fondu v české ekonomice.

Rozhovor s ministrem životního prostředí

Ekonomická krize a Státní fond životního prostředí ČR – nakolik tyto pojmy spolu souvisejí? Fond je finanční institucí a jeho role je pro hospodářství České republiky poměrně významná. A to i v oblasti zmírnění dopadů ekonomické krize. Fond má k dispozici své vlastní prostředky, a také evropské prostředky, které administruje. V současné době řídí a administruje dva hlavní programy, jejichž podnikatelé. V případě OPŽP to klad dotace na instalaci kolektorů pomocí, vedle úlohy zlepšování mohou být menší stavební podni- určených k ohřevu vody. Když životního prostředí, tečou do české ky a společnosti dodávající různé budou letos v programu Zeleekonomiky finanční prostředky. služby. Program Zelená úsporám ná úsporám schváleny tři tisíce Jsou to Operační program Životzase prostřednictvím projektů na žádostí, bude to podle mě docela ního prostředí (OPŽP) a Zelená zateplení či instalace topení poúspěch. úsporám (ZÚ). Peníze se uvolňují skytne práci i živnostníkům. Nyní do ekonomiky prostřednictvím má fond k dispozici šest miliard Realizace projektů z OPŽP a ZÚ jednotlivých projektů žadatelů. korun z prvního obchodu s emisnapomáhá zlepšování životníProjekty jsou podle implementačními povolenkami s Japonskem ho prostředí, ekonomice. A to je ního dokumentu v případě OPŽP a v další fázi by Česká republika všechno? zařazeny do prioritních os a oblastí měla získat další významné finančJedním z vedlejších efektů podpory. Je nutné, aby se projekty ní částky. činnosti fondu je skutečnost, že žadatelů shodovaly roste povědomí veřejnosti s dokumenty prograo existenci různých druhů Jedním z vedlejších efektů činnosti fondu ekologických opatření. mů, tedy s tím, na co fond může finanční Dříve totiž v této oblasti je skutečnost, že roste povědomí prostředky podle přífungoval jen marketing veřejnosti o existenci různých druhů slušných směrnic uvoljednotlivých firem, které ekologických opatření. nit. Projekty procházejí poskytují různé výrobky. poměrně složitým proAle žádná forma určité cesem hodnocení a schvalování. Jakým způsobem se program Ze- obecné kampaně neexistovala, Nesmějí například obsahovat žádlená úsporám administruje? a tak lidé sice věděli, že by bylo né neuznatelné výdaje. Projektů Snaha realizovat program co dobré změnit například tepelný je hodně a jsou z různých oblastí nejlépe znamenala, že pravidla zdroj, na druhou stranu je však životního prostředí. už nemuselo napadnout, že by byla nastavena trochu přísně. Ta bylo dobré zároveň například se však změnila, nyní je program A jak se nakonec peníze z fondu vůči občanům vstřícnější. Od čistě zateplit fasádu domu. Dalším dostanou do ekonomiky? efektem je společenská váha – teoretického, až akademického Peníze z projektů umožní přístupu se program Zelená úspo- ten, kdo realizuje různá ekofirmám zaměstnat lidi, vyplácet logická opatření, je jaksi „in“. rám propracoval blíže k praxi. jim mzdy, které pak utrácejí na Statisticky je dokázané, že zhruba Původní koncept byl zaměřen na vnitřním trhu. deset procent občanů rádo zkouší maximální energetické úpravy. nové věci, fandí moderním techPřitom málo lidí mohlo hlavně Jaký by byl ideální scénář? nologiím, které si pořídí i přes z finančních důvodů zvolit komPokud by se peníze, jež má plexní opatření pro zateplení celé- vyšší náklady. Zároveň tu působí fond k dispozici, podařilo poměr- ho domu. Tento způsob byl i přes skupina ekologicky smýšlejících ně rychle přesunout do ekonomilidí, kteří by pravděpodobně reamožnost získání dotace drahý. ky, výrazně by to českému hospo- Teď už jsou podmínky příznivější lizovali úsporná opatření na svých dářství pomohlo. Kromě toho, že a program je pro občany dostupobydlích i bez programu Zelená vzniknou nová pracovní místa, se úsporám. Největší skupina lidí by nější. Jeho rychlejšímu rozběhu jinde udrží stará pracovní místa. nepochybně pomůžou i zkušenos- pak úsporná opatření nerealizovaTaké je možné, že nezaměstnaní ti, které fond v minulosti získal při la vůbec, pokud by tato opatření najdou práci v jiných oblastech. nebyla podpořena takovým ekoadministraci podobných dotací V realizaci projektů se na rozdíl nomickým stimulem, jaký nabízí pro občany – jen v loňském roce například od fondu dopravní program Zelená úsporám. schválil zhruba tři tisíce žádostí infrastruktury uplatní i malí IVO HORVÁTH o dotace. Mimo jiné to byly napří-

Do poloviny roku 2009 jste pracoval v Evropské komisi. Jak hodnotíte práci MŽP při vyjednávání OPŽP? Operační program Životní prostředí se určitě povedlo dojednat dobře. Vyjednávání v Bruselu opravdu nejsou vůbec jednoduchá, to co se nepodařilo jiným vládám, se podařilo až týmu tehdejšího ministra M. Bursíka. S podobou operačního programu jsem spokojen. Existují podle vás možnosti, jak usnadnit žadatelům administrativu projektů? Myslím si, že není lehké dělat další změny v administrativním procesu. Evropská komise

samozřejmě bedlivě sleduje, jak je s penězi evropských daňových poplatníků nakládáno. Z toho plyne i ta administrativní náročnost s důrazem na transparentnost a kontrolu procesu. Rozhodně však postupně podnikáme kroky, které vedou k usnadnění administrace OPŽP. Ať už jde o nedávné vylepšení příjmu žádostí o dotace v programu Benefill, či významné zjednodušení finančního modelu pro vodohospodářské projekty. Velký význam má také nedávné vyjádření Komise, že OPŽP má dobře nastavené finanční a kontrolní mechanismy, a peníze tedy mohou fakticky začít téci z Bruselu do Prahy.

Ministr životního prostředí Doc. RNDr. Ladislav Miko, Ph.D., narozen 9. dubna 1961, v Košicích. Odborník v oblasti ochrany životního prostředí a od 8. května 2009 ministrem životního prostředí České republiky ve Fischerově vládě. Patří mezi nejvýše postavené Čechy v orgánech Evropské unie – působí jako ředitel odboru pro ochranu přírodních zdrojů a biodiverzity Generálního ředitelství pro životní prostředí Evropské komise. Své angažmá v Evropské komisi dočasně pozastavil kvůli nabídnutému postu v české vládě, na MŽP přitom bude působit do konce listopadu tohoto roku. Miko vystudoval obory obecná biologie a systematická biologie a ekologie na Univerzitě Karlově v Praze. Před rokem 1989 působil deset let v zoologickém ústavu Slovenské akademie věd. V 90. letech 20. století pracoval devět let v České inspekci životního prostředí na pozici zástupce ředitele. V letech 2002 až 2005 byl náměstkem ministra životního prostředí pro oblast ochrany přírody.

Co důležitého čeká operační program v příštím období? Především je to současná příprava prostředí pro příjem projektů z oblasti odpadového hospodářství s důrazem na energetické využívání odpadů, pak je to další zefektivnění procesu příjmu žádostí. Jde zejména o to, abychom v co největší míře mohli vyjít vstříc žadatelům. Také mě čekají další jednání s Evropskou komisí na téma velkého projektu pražské čistírny odpadních vod. Je pro mě důležité, aby Praha peníze z Bruselu na projekt získala. Jak si OPŽP vede ve faktickém čerpání prostředků? V první řadě jsem spokojen s částkami, které již máme v současné době na projekty alokovány. Dlouhodobě si mezi operačními programy držíme prim. Podobně dobře jsme na tom i v počtu realizovaných projektů. Faktické vyplácení peněz je jistým problémem, který má ovšem své opodstatnění. Tím důvodem je především složitá projektová příprava, respektive proces mimo vliv řídícího orgánu, tedy ministerstva, kterým velké infrastrukturní projekty musejí projít, než jim mohou být uvolněny první prostředky, například povolovací procesy. I zde však hledáme jakékoliv reálné možnosti, které by mohly čerpání urychlit.

ECHO Hřbitov zase slouží Po několika měsících prací se lidé z Prostějova dočkali opraveného městského hřbitova. Za více než deset milionů korun zde radnice nechala zrekonstruovat cesty, veřejné osvětlení a přestárlou lipovou alej nahradila novými stromy. „Obnovili jsme hlavní komunikaci včetně zpevněné plochy u vstupu,“ uvedl místostarosta Prostějova Miroslav Pišťák. Upraveny byly také prostory před arkádami, které tak navázaly na původní úpravu z roku 1930. Mluvčí prostějovské radnice Jana Gáborová uvedla, že většinu nákladů z více než deseti milionů korun město pokrylo ze svého rozpočtu, na rekonstrukci lipové aleje pak získalo dotace. Evropská unie přispěla více než milionem a půl, Státní fond životního prostředí ČR Prostějovu na akci poskytl necelých sto tisíc korun.

33. ročník festivalu ekologických snímků „Týká se to také tebe 2009“ je tematický mezinárodní festival filmů a videoprogramů, jehož součástí je doprovodný odborný a kulturně společenský program – přednášky, semináře, konference, výstavy, umělecké pořady. Cílem festivalu je upozorňovat veřejnost na filmová a televizní díla, která se zásadně vyjadřují k ekologickým stránkám lidské existence v dnešním světě. Festival se uskuteční od 24. do 29. listopadu 2009 v Uherském Hradišti. Více informací na stránkách festivalu www.tsttt.cz.

Proti letišti ve Vodochodech

Boj o letiště Vodochody opět ožívá. Obce na východ od Prahy, které jsou v blízkosti přistávací dráhy, se bouří proti tomu, aby se z malého soukromého letiště stal mezinárodní terminál. Čtrnáct obcí už se sdružilo a proti rozšíření letiště podepsalo petici. Jejich starostové plánují z celé záležitosti učinit i předvolební téma. Právě na jejich popud se do nedalekých Kralup nad Vltavou měly sjet špičky parlamentních stran k veřejné debatě s občany.

12

13

BILANCE

BILANCE

ČÍSLO 8 / ŘÍJEN 2009

Významná role českého předsednictví V současné době není téměř žádného mezinárodního jednání, na němž by se alespoň okrajově nezmínila otázka změn klimatu, a to v souvislostech s mezinárodní bezpečností, energetikou, zdravotními riziky, migrací, regulací finančních trhů a dalšími jevy.

Summit EU – Čína (Trojka). Foto (c): eu2009.cz

Přestože z perspektivy České republiky mohou problémy tajících ledovců, stoupajících hladin moří, šíření pouští MARTIN či tropických BURSÍK nemocí znít velmi exministr vzdáleně, změna životního klimatu, která se prostředí dostane mimo kontrolu (obecně se hovoří o hranici růstu teplot o 2˚C oproti předindustriálním hodnotám), bude mít negativní dopady na celé světové společenství. Na indonéském ostrově Bali se v prosinci 2007 světové společenství dohodlo, že do konání 15. zasedání konference smluvních stran Rámcové úmluvy o změně klimatu v Kodani bude připravena a tam přijata nová klimatická dohoda, která nahradí nedostatečně ambiciózní Kjótský protokol, který navíc nebyl přijat některými důležitými světovými hráči. Strategický plán z Bali stanovuje čtyři pilíře budoucí klimatické dohody: snižování emisí

(mitigace), adaptace na změnu klimatu, umožnění přenosu technologií do rozvojových zemí a financování ochrany klimatu. Nyní se o těchto čtyřech pilířích vedou intenzivní mezinárodní jednání, na nichž v uplynulém půlroce Česká republika jako předsedající země EU zastupovala evropskou sedmadvacítku.

Rozmanité výsledky Evropská unie sice jako celek přijala Kjótský protokol a její legislativa je nasměrována k jeho naplňování, celkový cíl snížení emisí za EU však není pro řešení klimatického problému dostatečný. Navíc různé země EU mají rozmanité výsledky v plnění svých vlastních cílů. Česká republika vlivem kombinace faktorů, a především díky způsobu počítání založenému na celkových historických emisích, vychází ze srovnání dobře, oproti roku 1990 snížila emise o 24 %, její kjótský závazek je pouze osmiprocentní. Pokud by se však situace posuzovala podle jiných kritérií, např. dle emisí na obyvatele nebo na jednotku HDP, mezi členy Evropské unie se ČR ocitne na spodních místech.

ské státy, probíhala intenzivní jednání v průběhu celého roku 2008 a vyvrcholila na zasedání Evropské rady 12. prosince 2008, Strategický plán z Bali stanovuje čtyři kdy byl balíček přijat. Nebezpilíře budoucí klimatické dohody. pečí z prodlení vyvolané kolizí Základní parametry evropské legislativních procedur s termípozice pro mezinárodní jednání nem voleb do Evropského parlao budoucím režimu ochrany mentu vedlo k bezprecedentně klimatu byly nastaveny už v břez- rychlému projednání tolik složité nu 2008, kdy EU předsedalo právní úpravy a za úzké součinprůmyslové Německo. Evropská nosti všech evropských institucí. unie se zavázala ke snížení emisí Na půdorysu své vlastní o 20 % do roku 2020 a o 30 %, po- legislativy tedy mohla Evropská kud se k ní připojí další rozvinuté unie jako lídr boje proti změně země. Podle závěrů mezinárodklimatu začít vytvářet konkrétní ního panelu pro změnu klimatu stavební prvky budoucí klimatic(IPCC; nositel Nobelovy ceny ké dohody. Bude nutné přesvědza vědu) bude k omezení změn čit ostatní vyspělé země, aby si klimatu na úroveň pod 2˚C nutné stanovily srovnatelně ambiciózní snížit emise v rozvinutých zemích cíle při snižování emisí. Rozv rozsahu 25–40 % do roku 2020 vojové země budou muset svůj a v podstatě přejít na bezuhlíkoekonomický rozvoj založit na vou ekonomiku do roku 2050. Zá- nízkoemisních technologiích, věry Evropské rady z března 2008 které by jim měly rozvinuté země také obsahují cíle snížit do roku nabídnout. Veřejný a soukromý 2020 spotřebu energie o 20 % sektor budou muset společně a zvýšit na 20 % podíl obnovitelvygenerovat finanční prostředky, ných zdrojů výroby energie v Ev- jejichž prostřednictvím budou ropské unii. Na základě těchto moci i rozvojové země účinně cílů se Evropská unie stala lídrem snižovat své emise ze stávajících procesu vyjednávání budoucí zdrojů a které zajistí i možnost dohody, jejíž přijetí se očekává adaptace na klimatické změny v prosinci 2009 v Kodani. zejména v nejméně rozvinutých K rozpracování závěrů zemích. Cílem Evropské unie Evropské rady z března 2008 je vytvoření světového trhu byla následně připravena s uhlíkem, který by po vzoru evropská legislativa v podobě toho již fungujícího evropského tzv. klimaticko-energetického měl zajistit, že ke snižování emisí balíčku. O balíčku, jehož cílem skleníkových plynů bude docháje specifikace celkových cílů EU zet nákladově nejefektivnějším a jejich rozdělení mezi členzpůsobem.

Neformální předání předsednictví Švédsku. Foto (c): eu2009.cz

Zvláštní uznání týmu českého předsednictví v Radě EU v oblasti životního prostředí přebírá od ministra životního prostředí ředitelka odboru EU MŽP Veronika Hunt Šafránková.

Důležitá úloha G8 Letošní rok probíhá ve znamení sérií klimatických vyjednávání, ať už formálních na půdě OSN, nebo v různých příležitostných či netradičních formátech. Velmi významné jsou summity Evropské unie se třetími zeměmi, jichž několik proběhlo i za českého předsednictví EU (zejména s USA, Japonskem, Čínou, Ruskem, Kanadou a Jižní Koreou). Důležitá je i úloha G8, jejíž lídři se sešli v Itálii počátkem července. Spojené státy organizují setkávání hlavních ekonomik světa (Major Economies Forum), které vyvrcholí také v italské La Madaleně souběžně s jednáním G8. Na všech těchto akcích Evropskou unii zastupuje předsednická země, úkolem ČR tedy bylo aktivní

účast na těchto jednáních zajistit, spolu s nezbytnou koordinací vystupování zemí EU. Ještě užší koordinace pak probíhá v rámci tzv. trojky, tj. s nadcházejícím švédským předsednictvím EU a s Evropskou komisí, která má ovšem někdy snahu úlohu předsednické země EU přejímat na sebe. Vedle skutečnosti, že to bude Švédsko, za jehož předsednictví se odehraje závěrečná fáze vyjednávání před kodaňskou konferencí, jejíž neúspěch si nikdo nepřipouští, je důležitá i role Dánska v předsednictví kodaňské konference. Dánsko vede velmi široké diplomatické aktivity nejen v EU, ale se všemi světovými partnery s cílem, aby byla konference v Kodani opravdu úspěchem.

OCENĚNÉ PŘEDSEDNICTVÍ Ministr životního prostředí Ladislav Miko předal 3. října v pražském Divadle Járy Cimrmana tradiční ocenění významným osobnostem v ochraně a péči o životní prostředí. Letošní ročník udělování Ceny ministra životního prostředí však přinesl dvě novinky – Ladislav Miko se rozhodl zvláštním uznáním ocenit také významné publikace, které byly v posledních měsících vydány, a i tým českého předsednictví v oblasti životního prostředí. Udělování cen byl přítomen také předseda vlády ČR Jan Fischer, který se spolu s Ladislavem Mikem zhostil předání jednoho z ocenění. Ceremoniálu se zároveň zúčastnili nejen někteří poslanci, senátoři a řada dalších osobností z veřejného života, ale především ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Miroslava Kopicová, ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová, ministr pro evropské záležitosti Štefan Füle a bývalí ministři životního prostředí Martin Bursík a Libor Ambrozek. Zvláštní uznání za práci týmu českého předsednictví v Radě EU v oblasti životního prostředí převzala ředitelka Odboru Evropské unie MŽP Veronika Hunt Šafránková z rukou Ladislava Mika a Martina Bursíka, obou ministrů, kteří v době předsednictví unijní radu pro životní prostředí vedli.

Stěžejní role Spojených států V každém případě se zástupcům českého předsednictví poštěstilo hrát důležitou roli v jedné z nejvýznamnějších mezinárodních agend současnosti. Již pár dnů po nástupu amerického prezidenta Obamy do úřadu měl zástupce ČR možnost ve Washingtonu jednat s tamním ministrem energetiky a s poradkyní prezidenta pro klima a energetiku, což je pro úředníka vlády malé země uprostřed Evropy zřejmě neopakovatelná zkušenost. Role Spojených států je v celém procesu naprosto stěžejní; neúčinnost Kjótského protokolu je způsobena – mimo jiné – skutečností, že jej Spojené státy podepsaly, ale nikdy neratifikovaly. Řada globálních hráčů se svými pozicemi a nabídkami redukcí emisí nebo finančních prostředků vyčkává právě na nabídky Spojených států, pro jejichž pozici pro mezinárodní jednání je zase určující přijetí národní legislativy v Kongresu. Příprava kodaňské konference je tak trochu závodem s časem. V době pokračující ekonomické krize se objevují názory, že nyní není vhodná doba na přijímání nákladných klimatických závazků a že je třeba nejdříve obnovit růst ekonomiky a zajistit stabilitu finančních trhů. Celá řada příkladů ze světa, opět v čele s USA, však dokládá, že řešení krize ekonomické i té klimatické se vzájemně nejen nevylučují, ale naopak dobře doplňují. Studie zpracovaná uznávaným ekonomem sirem Nicholasem Sternem pro britskou vládu ukazuje, že náklady vyvolané dopady nečinnosti ve vztahu ke klimatickým změnám by

byly mnohonásobně vyšší než náklady na snížení emisí skleníkových plynů. Navíc v době, kdy vlády na celém světě uvolňují masivní finanční prostředky na oživení ekonomik, je ideální příležitost jejich využití nasměrovat tak, aby současně naplňovaly cíle ochrany klimatu, energetických úspor nebo rozvoje využití obnovitelných zdrojů energie. To se současně i vhodně doplňuje s agendou energetické bezpečnosti: nižší spotřeba energie a diverzifikace jejích zdrojů prostřednictvím maximálního využití (domácích) obnovitelných zdrojů energetickou bezpečnost zvyšuje. Změnu klimatu si sice možná přímo v každodenním životě neuvědomujeme a je obtížné jednotlivé jevy počasí (povodně, sucha, vichřice, vlny veder apod.) přiřadit pod probíhající klimatickou změnu. Na druhou stranu je však zřejmé, že přijetí opatření proti změnám klimatu i v České republice přinese další efekty – náhradou topení na uhlí obnovitelnými zdroji půjde méně zdraví škodlivých emisí klasických znečišťujících látek do ovzduší; úspory energie znamenají úspory finančních prostředků atd. V úvahách o tom, zda má smysl dělat něco proti změně klimatu, je třeba vidět nejenom osud tichomořských ostrovů, z nichž obyvatelé utíkají před zaplavením, ale i souvislosti české – čistší ovzduší, krajina méně zjizvená těžbou uhlí i nižší účty za energie. O tom všem je klimatická politika – světová, evropská i česká; je to agenda, která bude hrát stále významnější roli příštích několik desetiletí. Text byl převzat z časopisu Veřejná správa.

14

15

KRAJSKÁ PRACOVIŠTĚ

KRAJSKÁ PRACOVIŠTĚ

ČÍSLO 8 / ŘÍJEN 2009

Krajské pracoviště Praha KOLEKTIV KP PRAHA

Krajské pracoviště Praha patří mezi 14 poboček Státního fondu životního prostředí ČR, které v daném kraji zajišťují prvotní komunikaci s žadateli o dotace. Poskytuje potřebné informace o aktuálních programech z prostředků fondů EU či státního rozpočtu.

Pražské pracoviště nyní slouží hlavně pro žadatele z Operačního programu Životní prostředí (OPŽP) a z programu Zelená úsporám (ZÚ). V případě druhého programu fond očividně vstoupil do povědomí občanů nejen jako instituce, ale i jako úřad s danou adresou, úředními hodinami, telefonními kontakty a jmény konkrétních osob. Na sdělovací prostředky v době oficiálního spuštění programu fond působil téměř magicky. Stejně jako ostatní i pražské pracoviště se rázem ocitlo ve středu zájmu televizních štábů a novinářů celorepublikových periodik a nekonečných zástupů potenciálních žadatelů prahnoucích po informacích, formulářích a čemkoli, co by jim dopomohlo k dotaci na zateplení a ekologické vytápění rodinných a bytových domů.

Změnilo se… Ukázalo se, jak prozíravé bylo rozhodnutí k přemístění některých krajských pracovišť blíže k žadatelům. Stěhování se tedy nevyhnulo ani pražské pobočce a fondu jako takovému. Přesun z Kaplanovy ulice na Chodově do důležité administrativní budovy Raiffeisen Centrum

semnosti. Na rozdíl od ostatních poboček tyto dvě mají kontaktní adresu shodnou se Státním fondem životního prostředí ČR, který má samozřejmě svou Přesun z Chodova do důležité podatelnu, místo speciáladministrativní budovy Raiffeisen ně určené pro Centrum v Olbrachtově ulici v Praze 4 doručování či jednoznačně fondu prospěl. vypravování žádostí a jiné k nám vzhledem k překrývání korespondence. V pondělí, ve úředních dnů zavítat nemohly. středu a ve čtvrtek je podatelna Proto jsme v úterý a ve středu otevřena od 8 do 15, v úterý od k dispozici od 8 do 17, v pondělí 8 do 15:30 a v pátek od 8 do 12 pak od 8 do 15 hodin. V ostatní hodin. V den ukončení příjmu dny je možné učinit výjimku, žádostí v OPŽP, jak uvádí znění ovšem vždy raději po telefonicpříslušné výzvy, bývají tyto ké domluvě, neboť neúřední úřední hodiny prodlouženy, a to dny jsou vyčleněny pro různá zpravidla do 16 hodin. školení či poradní a pracovní Doprava a parkování skupiny, dohlídky akcí v terénu apod., které stav personálu silně Velmi důležitou výhodou přesídlení krajského pracoviště redukují. V neposlední řadě se je jeho současná poloha, což v úředních i neúředních dnech oceňují pražští i mimopražští potýkáme s mnohými telefonicžadatelé, neboť budova Reifkými dotazy a vyvstanuvšími problémy či úkoly k řešení, včet- feisen centra se nachází v těsné blízkosti stanice metra C ně administrace žádostí a jejich Budějovická, spojující důležité archivace. V případě žádostí podaných dopravní uzly – vlakové a autobusové nádraží. Z obou stanic v OPŽP je to trochu složitější, se k nám metrem dostanete přiv jeho rámci krajská pracoviště bližně za 10 minut a pěší chůzí kontrolují úplnost žádostí pouz metra zhruba do dvou minut. ze po formální stránce. Proto Pokud se raději kocháte okolím, zpracovatelům žádostí doporučujeme osobní konzultaci, neboť či prostě nemáte v lásce podzese často setkáváme se žádostmi, mí, můžete využít také městskou autobusovou dopravu, linky které jsou sice po technické 118, 121, 124 a 205 staví přímo nebo projektové stránce dobře u vchodu. S ohledem na pražské připravené, ale nevyhovují po ovzduší a časovou náročnost nestránce formálních náležitostí. Tyto chyby jsou přitom zcela zbytečné, a my jsme proto nuceni obtěžovat žadatele, který se domnívá, že to nejdůležitější, KONTAKTY a sice podání žádosti, již splnil. Ing. Petra Hadravová A pokud je žadatel právě na doT +420 267 994 431 volené, může mu ji náš telefonát M +420 725 813 467 pěkně ztrpčit. Mějte prosím na E [email protected] paměti, že lhůtou pro odstranění formálních nedostatků jsou Ing. Martin Zugárek tři pracovní dny, což na návrat T +420 267 994 350 z Himalájí či od mořského letoM +420 728 054 485 viska nestačí. E [email protected] jak je u státních úřadů zvykem, nýbrž úterý a středa, a to pro umožnění komunikace s obcemi a jinými institucemi, které by

Zleva: Zdeněk Hruška, Martin Zugárek, Petra Hadravová.

v Olbrachtově ulici v Praze 4 – Krči jednoznačně fondu prospěl. Moderní výšková budova nabízí bezbariérový přístup a úroveň vybavení interiérů,

ve kterých probíhají jednání s žadateli, rovněž odpovídá současným požadavkům a nárokům. Naše pracoviště naleznete ve čtvrtém patře. Nenechte se zmást výtahem, kterému na první pohled chybí ovládání. To je totiž umístěno pár kroků od zdviže, a sice na panelu ve vestibulu vstupní haly. Stačí zmáčknout příslušné patro a na displeji se vám zobrazí písmeno výtahu (A–E), který vás k nám dopraví. Ve čtvrtém patře pak na recepci oslovte pana Čecha, který je vždy dobře naladěn a o personálu ví téměř vše, navíc dokázal proniknout do mnohých tajů udělování dotací a jeho organizační schopnosti jsou obdivuhodné. Aneb jak by řekl klasik: „My zde máme jenom odborníky.“

Představení kolektivu Po malé rekapitulaci změn a událostí z posledních měsíců, které jsou však svým způsobem určitým mezníkem v životě Státního fondu životního prostředí ČR, je namístě představit pracovníky krajského pracoviště

Praha. Služebně nejstarší je Ing. Zdeňka Víchová (momentálně na mateřské dovolené). Mezi „službu konající“ kolegy patří Zdeněk Hruška, Martin Zugárek a Petra Hadravová. V praxi to vypadá tak, že specialista OPŽP by měl poskytovat informace a zajišťovat administraci žádostí podaných v rámci operačního programu, specialista OZE totéž provádí v rámci programu ZÚ. Faktem je, že se všichni snaží zvládnout obojí, neboť situace to často vyžaduje.

Úterý a středa Jak je uvedeno výše, KP Praha slouží jako místo prvotního styku SFŽP ČR s potencionálními žadateli o dotace. Co se týče poskytování osobních konzultací, pro tento účel byly zřízeny úřední hodiny, které se ovšem v poslední době značně měnily. Z původních dvou dnů se rozrostly na celotýdenní zápřah a po opadnutí hlavního náporu se prozatím ustálily na prvních třech dnech v týdnu. Rádi bychom upozornili, že stěžejními dny nejsou pondělí a středa,

Podatelna Jistou odlišností pražské a rovněž středočeské pobočky od dalších krajských pracovišť SFŽP ČR jsou úřední hodiny pro oficiální doručení jakékoliv pí-

Ing. Zdeněk Hruška T +420 267 994 132 M +420 725 810 904 E [email protected]

doporučujeme k dopravě použit osobní automobil.

Statistika podaných žádostí v OPŽP Celkový počet dosud přijatých žádostí, které by na území kraje Hlavní město Praha měly být realizovány pro dobro životního prostředí, je 114. Nejvíce projektů bylo podáno v prioritní ose 3. Prakticky tři čtvrtiny veškerých žádostí byly zaměřeny na podporu udržitelného využívání zdrojů energie, ať už na zateplování objektů, nebo na instalaci solárního systému pro ohřev TV, anebo na fotovoltaické elektrárny apod. Ačkoliv je prioritní osa 3 v jistém smyslu provázána s prioritní osou 2, projekty na zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí na území HMP byly dosud podány pouze 2, oba byly akceptovány, tedy shledány kompletními jak po formální a obecné stránce, tak po stránce specifické, nicméně u jednoho projektu později žadatel odstoupil od registračního listu, takže naději na finanční podporu z Evropské unie má zatím pouze jeden. V rámci prioritní osy 4 bylo podáno 10 projektů zaměřených na zkvalitnění nakládání s odpady či na odstraňování starých ekologických zátěží. O něco lépe je na tom prioritní osa 1 s 16 projekty zabezpečujícími zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní. Pět z nich nebylo akceptováno, osm je již schváleno k financování. Stručný přehled uvádí tabulka. Pro úplnost dodáváme, že území kraje Hlavní město Praha je vyčleněno z prioritních os 5–7, neboť jejich financování je zabezpečováno z ERDF (Evropského fondu pro regionální rozvoj).

Přání do budoucna Konec roku se sice ještě neblíží, ale dovolte nám rozloučit se malým přáním, aby si lidé, ať už budou žadateli či zpracovateli žádostí, nebo dohlížiteli či tvůrci směrnic, vždy uvědomovali, že stav životního prostředí v ČR je záležitostí nás všech, a aby proto ke své práci přistupovali odpovědně.

16

17

GALERIE OPŽP

GALERIE OPŽP

ČÍSLO 8 / ŘÍJEN 2009

Regenerace sídlištní zeleně v obci Jince

SEZ – lokalita Řídká Blana

Zájmové území se nachází na jihozápadním okraji městyse Jince. Sídliště bylo postaveno naproti kasárenskému komplexu, na jehož další straně stojí teplárna. U sídliště je postavena i velká trafostanice. Projekt řeší funkční ozelenění této části městyse, a to polyfunkčním osázením zájmových ploch vhodnými dřevinami i zasetím trávníků. Hlavní přínosy – cílem projektu je zvýšení ekologické stability území a zvýšení jeho biodiversity za současného zlepšení kvality bydlení obyvatel sídliště.

Jedná se o zpracování analýzy rizika pro SEZ Řídká Blana, včetně studie proveditelnosti, a o geofyzikální práce. Projekt se skládá z celé řady dílčích zadání (gravimetrie, seismika, geoelektrika, průzkum lokality: vrtné práce, hydrogeologické vrty, mělké sondy, geodetické zaměření objektů, hydrodynamické zkoušky, laboratorní a vzorkovací práce, rozbory vody, rozbory zeminy, analýza rizika, studie proveditelnosti). Hlavní přínosy – analýza rizika pro lokalitu SEZ Řídká Blana.

Prioritní osa 6 / oblast podpory 6.5 – Podpora regenerace urbanizované krajiny Příjemce podpory – obec Jince Ukončení projektu – duben 2008 Kraj – Středočeský kraj Okres – Příbram Celková výše podpory 1 539 508 Kč Podpora ERDF 1 453 980 Kč Dotace SFŽP 85 528 Kč

Prioritní osa 4 / oblast podpory 4.2 – Odstraňování starých ekologických zátěží Příjemce podpory – Lesy České republiky, s. p. Ukončení projektu – listopad 2008 Kraj – Jihočeský kraj Okres – České Budějovice Celková výše podpory Podpora FS Dotace SR

Pořízení moderní technologie pro recyklaci stavebních odpadů

Snížení energetické náročnosti budovy ZŠ a MŠ Osvětimany

Předmětem realizace projektu společnosti ASZ 98, s. r. o., je nákup nové moderní technologie k recyklaci stavebních odpadů. Díky této technologii firma může vyrábět nejžádanější recykláž vysoké kvality. Hlavní přínosy – pořízení nové moderní technologie pro efektivní zpracování stavebních odpadů.

Projekt byl zaměřen na zateplení střechy, stropů a obvodových stěn kontaktním způsobem. Kontaktní systém tvoří kompaktní celek s izolací jako nosným prvkem s povrchem upraveným tepelně-izolační fasádou. Použitím tohoto systému se uvnitř objektu zlepšila tepelná pohoda, vnějším zateplením se navíc snížilo přehřívání v letním období. Hlavní přínosy – snížení spotřeby energie o 711 GJ/rok a snížení emisí CO2 o 39 t/rok, zateplení ploch budovy o celkové rozloze 2 490 m2.

Prioritní osa 4 / oblast podpory 4.1 – Zkvalitnění nakládaní s odpady Příjemce podpory – ASZ 98, s. r. o. Ukončení projektu – prosinec 2008 Kraj – Plzeňský kraj Okres – Plzeň-město Celková výše podpory 8 574 400 Kč Podpora FS 7 288 240 Kč Dotace SFŽP 1 286 160 Kč

915 346 Kč 864 493 Kč 50 853 Kč

Prioritní osa 3 / oblast podpory 3.2 – Realizace úspor energie a využití odpadního tepla (u nepodnikatelské sféry) Příjemce podpory – obec Osvětimany Ukončení projektu – listopad 2008 Kraj – Zlínský kraj Okres – Uherské Hradiště Celková výše podpory 7 226 207 Kč Podpora FS 6 824 751 Kč Dotace SFŽP 401 456 Kč

Zařízení pro kompostárnu Třebotov

Pořízení technologií pro recyklaci stavebních odpadů

Obsahem projektu je pořízení modernějšího technického vybavení kompostárny, které bude vstřícné k životnímu prostředí, splňuje přísné emisní limity, disponuje nízkou hlučností i prašností a v neposlední řadě plní svůj účel, tedy zpracování biomasy a odpadů rostlinného původu. Hlavní přínosy – cíl projektu spočívá v ochraně životního prostředí, ve snížení zatížení a šetrnosti k životnímu prostředí; bylo vytvořeno pět nových kvalifikovaných pracovních míst.

Z důvodu prudkého nárůstu objemu produkce společnosti Envistone v oblasti ukládání a zpracovávání stavebních a demoličních odpadů byly pořízeny kolový nakladač, pásový bagr, bourací kladivo a čelisťový mobilní drtič. V přímé souvislosti s realizací projektu došlo k vytvoření nových pracovních míst. Hlavní přínosy – zvýšení efektivity plánování a realizace zakázek.

Prioritní osa 4 / oblast podpory 4.1 – Zkvalitnění nakládaní s odpady Příjemce podpory – obec Třebotov Ukončení projektu – říjen 2008 Kraj – Středočeský kraj Okres – Praha-západ Celková výše podpory 18 237 739 Kč Podpora FS 15 502 078 Kč Dotace SFŽP 2 735 661 Kč

Pořízení technologie na recyklaci plastů

Recyklační linka PET lahví

Předmětem podnikatelského záměru firmy WRAP, s. r. o, je zakoupení a zprovoznění recyklační linky na výrobu regranulátů z polyetylénu ve společnosti WRAP, s. r. o. Stávající výroba byla rozšířena o výrobu finálních výrobků, tj. folií, návinů, sáčků a pytlů z druhotné suroviny. Hlavní přínosy – projekt napomáhá k naplnění globálního cíle OPŽP, tím je ochrana a zlepšování kvality životního prostředí jako základního principu udržitelného rozvoje; získaný materiál je využit při výrobě v plastikářském průmyslu.

Projekt společnosti Exelsior Group, s. r. o., je navržen na recyklaci PET lahví. Byla pořízena technologie nejmodernější koncepce, vstupní surovinou jsou lisované PET lahve. Po mytí a zbavení etiket a po dalších procesech jsou lahve bezprašně drceny pomocí vody. Hlavní přínosy – cílem projektu je zpracování a využití odpadů – recyklace PET lahví; do recyklační linky vstupuje druh odpadu č. 200 139 – plast; výstupním produktem je odpad 120 105 – plastové hobliny a třísky.

Prioritní osa 4 / oblast podpory 4.1 – Zkvalitnění nakládaní s odpady Příjemce podpory – WRAP, s. r. o. Ukončení projektu – březen 2009 Kraj – Liberecký kraj Obec – Semily Celková výše podpory 22 373 400 Kč Podpora FS 19 017 390 Kč Dotace SFŽP 3 356 010 Kč

Prioritní osa 4 / oblast podpory 4.1 – Zkvalitnění nakládaní s odpady Příjemce podpory – Envistone, spol. s r. o. Ukončení projektu – říjen 2008 Kraj – Královéhradecký kraj Okres – Hradec Králové Celková výše podpory 11 076 900 Kč Podpora FS 9 415 365 Kč Dotace SFŽP 1 661 535 Kč

Prioritní osa 4 / oblast podpory 4.1 – Zkvalitnění nakládaní s odpady Příjemce podpory – Exelsior Group, s. r. o. Ukončení projektu – prosinec 2008 Kraj – Moravskoslezský kraj Okres – Karviná Celková výše podpory 50 000 000 Kč Podpora FS 42 500 000 Kč Dotace SFŽP 7 500 000 Kč

18

ENVIDATA

19

ČÍSLO 8 / ŘÍJEN 2009

ENVIDATA

20

21

VÝZVY

VÝZVY

ČÍSLO 8 / ŘÍJEN 2009

IV. výzva OPŽP (velké projekty)

IX. výzva OPŽP (velké projekty)

Prioritní osa 2 – Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí Prioritní osa 3 – Udržitelné využívání zdrojů energie

Prioritní osa 1 – Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní

Ministerstvo životního prostředí vyhlašuje prostřednictvím Státního fondu životního prostředí České republiky IV. výzvu pro podávání žádostí o poskytnutí podpory v rámci Operačního programu Životní prostředí.

Ministerstvo životního prostředí vyhlašuje prostřednictvím Státního fondu životního prostředí České republiky IX. výzvu pro podávání žádostí o poskytnutí podpory v rámci Operačního programu Životní prostředí.

PRIORITNÍ OSA 2 – Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí

PRIORITNÍ OSA 3 – Udržitelné využívání zdrojů energie

PRIORITNÍ OSA 1 – Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní

Oblast podpory 2.1 Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí 2.1.2 Snížení příspěvku k imisní zátěži obyvatel omezením emisí prostřednictvím nových energetických systémů včetně SZT

Oblast podpory 3.1 Výstavba nových zařízení a rekonstrukce stávajících zařízení s cílem zvýšení využívání OZE pro výrobu tepla, elektřiny a kombinované výroby tepla a elektřiny 3.1.1 Výstavba a rekonstrukce zdrojů tepla využívajících OZE 3.1.2 Výstavba a rekonstrukce zdrojů elektřiny využívajících OZE 3.1.3 Výstavba a rekonstrukce zdrojů pro kombinovanou výrobu elektrické energie a tepla využívajících OZE Omezení v rámci výzvy V podoblasti 3.1.3 budou přijímány pouze projekty, za nichž dochází k využití vyrobeného tepla, mimo vlastní technologickou spotřebu, ve výši minimálně 20 %. Projekty s nižším využitím budou přijímány do podoblasti podpory 3.1.2. Maximální výše dotace na jeden projekt v podoblasti podpory 3.1.2 může dosáhnout 50 mil. korun. Maximální výše dotace na jeden projekt v podoblasti podpory 3.1.3 může dosáhnout 100 mil. korun. Typ žadatele Detailní soupis přijatelných příjemců podpory je uveden v platné verzi Implementačního dokumentu OPŽP – kapitola 3.3.6.

Oblast podpory 2.2 Omezování emisí 2.2.a Rekonstrukce spalovacích zdrojů s instalovaným výkonem větším než 5 MW za účelem snížení emisí NOX a prachových částic Omezení v rámci výzvy V oblasti podpory 2.2 budou přijímány pouze žádosti na zdroje znečišťování ovzduší, které jsou provozovány v teplárenském režimu (společná výroba elektřiny a tepla) a dodávají nebo budou dodávat minimálně 50 % tepla do veřejné distribuční sítě s tím, že do těchto 50 % se nezapočítávají dodávky tepla převyšující 35 tis. GJ/rok podnikatelským subjektům, které jsou zároveň jedním koncovým odběratelem. Předmětem podpory budou tedy pouze velké projekty, podle kterých daný zdroj dodává minimálně 50 % tepla pro domácnosti nebo pro malé a střední odběratele z řad podnikatelských a nepodnikatelských subjektů. Maximální výše dotace na jeden projekt v oblasti podpory 2.2 může dosáhnout 300 mil. korun. Typ žadatele Detailní soupis přijatelných příjemců podpory je uveden v platné verzi Implementačního dokumentu OPŽP – kapitola 3.2.6.

Žádosti o podporu velkých projektů (celk. nákl. nad 25 mil. eur vč. DPH) v rámci prioritní osy 2 a prioritní osy 3 jsou přijímány kontinuálně od 1. srpna 2008 do 18. prosince 2009. Žádosti o podporu (kritéria přijatelnosti, způsobilé výdaje) musejí být v souladu s Programovým dokumentem OPŽP, Implementačním dokumentem OPŽP a výzvou pro podávání žádostí. Podmínky pro podávání žádosti jsou uvedeny ve směrnici MŽP č. 5/2008. V případě zaslání žádosti poštou je třeba počítat s přiměřenou časovou rezervou.

Oblast podpory 1.1 Snížení znečištění vod 1.1.1 Snížení znečištění z komunálních zdrojů I. Podporované aktivity v aglomeracích nad 2 000 EO: ƒ výstavba, rekonstrukce a intenzifikace centrálních ČOV v aglomeracích nad 2 000 EO včetně zavedení odstraňování dusíku a celkového fosforu a vhodného řešení kalového hospodářství v souladu s platnými předpisy ČR i EU, ƒ výstavba, rekonstrukce a dostavba stokových systémů sloužících veřejné potřebě v aglomeracích nad 2 000 EO. II. Podporované aktivity v aglomeracích pod 2 000 EO: ƒ výstavba, rekonstrukce a intenzifikace centrálních ČOV nebo zajištění odpovídajícího přiměřeného čištění v aglomeracích pod 2 000 EO, které se nachází v územích vyžadujících zvláštní ochranu, tj. v národních parcích a chráněných krajinných oblastech včetně jejich ochranných pásem, v lokalitách soustavy Natura 2000, v ochranných pásmech vodních zdrojů, v ochranných pásmech přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod, v chráněných oblastech přirozené akumulace vod (CHOPAV) a v povodí vodního díla Nové Mlýny1) , v souladu s platnými předpisy ČR i EU, ƒ výstavba, rekonstrukce a dostavba stokových systémů sloužících veřejné potřebě v aglomeracích pod 2 000 EO v územích vyžadujících zvláštní ochranu, tj. v národních parcích a chráněných krajinných oblastech včetně jejich ochranných pásem, v lokalitách soustavy Natura 2000, v ochranných pásmech vodních zdrojů, v ochranných pásmech přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod, v chráněných oblastech přirozené akumulace vod (CHOPAV) a v povodí vodního díla Nové Mlýny1). Omezení v rámci výzvy: Budou přijímány žádosti řešící aglomerace, na které se vztahuje naplňování požadavků směrnice Rady č. 91/271/EHS, o čištění městských odpadních vod. Budou přijímány projekty řešící aglomerace uvedené na seznamu aglomerací, který je přílohou Aktualizace strategie financování implementace směrnice Rady č. 91/271/ EHS, o čištění městských odpadních vod. V rámci tzv. skupinových projektů budou přijatelné i aglomerace do 2 000 EO v územích vyžadujících zvláštní ochranu za předpokladu splnění čl. 2 odst. 5 dodatku č. 1 ke směrnici MŽP č. 5/2008. V rámci této výzvy budou přijímány projekty zahrnující rekonstrukce stokových systémů pouze za následujících podmínek: ƒ navrhovaná rekonstrukce stokových systémů bezprostředně souvisí s opatřením, jehož cílem je napojení nového znečištění

(EO) na kanalizační systém (čili je technicky nezbytná pro napojení nového znečištění v rámci projektu), ƒ objem rozpočtových nákladů v žádosti o podporu na rekonstrukce stokových systémů bude nižší oproti rozpočtovým nákladům na výstavbu nové kanalizace, projekty řešící pouze rekonstrukce kanalizačních systémů nebudou přijatelné. Typ žadatele Detailní soupis přijatelných příjemců podpory je uveden v platné verzi Implementačního dokumentu OPŽP. Oblast podpory 1.2 Zlepšení jakosti pitné vody Podporované aktivity (typy projektů): ƒ výstavba, rekonstrukce a intenzifikace úpraven vody a zdrojů pitné vody zásobujících více než 2 000 EO, ƒ výstavba, rekonstrukce a dostavba přivaděčů a rozvodných sítí pitné vody a souvisejících objektů sloužící veřejné potřebě v obcích nad 2 000 obyvatel, ƒ výstavba, rekonstrukce a intenzifikace úpraven vody, zdrojů pitné vody, přivaděčů a rozvodných sítí pitné vody včetně souvisejících objektů sloužících veřejné potřebě v aglomeracích pod 2 000 obyvatel, které jsou zároveň umístěny v územích vyžadujících zvláštní ochranu, tj. v národních parcích a chráněných krajinných oblastech včetně jejich ochranných pásem, v lokalitách soustavy Natura 2000, v ochranných pásmech vodních zdrojů, v ochranných pásmech přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod, v chráněných oblastech přirozené akumulace vod (CHOPAV) a v povodí vodního díla Nové Mlýny1). Omezení v rámci výzvy: Přijímány budou pouze projekty, které jsou součástí komplexního řešení zásobování vodou a odvádění a čištění odpadních vod v dané lokalitě a na tato opatření bude souběžně podána žádost do podoblasti podpory 1.1.1. Typ žadatele Detailní soupis přijatelných příjemců podpory je uveden v platné verzi Implementačního dokumentu OPŽP.

1)

Povodí vodního díla (dále jen VD) Nové Mlýny – rozumí se obce ležící v části

povodí Dyje nad VD Nové Mlýny, v povodí Svratky, v povodí Jihlavy, v povodí Oslavy, v povodí Jevišovky a ležící přímo u VD Nové Mlýny. Zařazení povodí vodního díla Nové Mlýny do oblasti se zvláštní ochranou je dáno Usnesením vlády České republiky ze dne 6. května 2002, č. 456, Zpráva o hospodářské a sociální situaci Jihomoravského kraje.

Žádosti o podporu tzv. velkých projektů v rámci prioritní osy 1 jsou přijímány kontinuálně od 23. března 2009 do 14. prosince 2009. Žádosti o podporu (kritéria přijatelnosti, způsobilé výdaje) musejí být v souladu s Programovým dokumentem OPŽP, Implementačním dokumentem OPŽP a výzvou pro podávání žádostí. Podmínky pro podávání žádostí jsou uvedeny ve směrnici MŽP č. 5/2008, ve znění dodatku č. 1. Žádost je třeba doručit na centrální pracoviště SFŽP ČR do 16 hod. posledního dne lhůty. V případě zaslání žádosti poštou je třeba počítat s přiměřenou časovou rezervou. Všechny závazné dokumenty, zvláště pak Závazné pokyny pro žadatele a příjemce podpory v OPŽP, jsou k dispozici na internetových stránkách OPŽP www.opzp.cz.

22

23

VÝZVY

VÝZVY

ČÍSLO 8 / ŘÍJEN 2009

Dotace pro vodohospodářské projekty Žádosti v třinácté výzvě budou přijímány od 2. listopadu 2009 do 5. ledna 2010. Výzva je zaměřena na projekty vedoucí ke snížení znečištění vod z komunálních zdrojů a ke zlepšení jakosti pitné vody

XIII. výzva OPŽP Prioritní osa 1 – Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní Ministerstvo životního prostředí vyhlašuje prostřednictvím Státního fondu životního prostředí České republiky XIII. výzvu pro podávání žádostí o poskytnutí podpory v rámci Operačního programu Životní prostředí. PRIORITNÍ OSA 1 – Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní Oblast podpory 1.1 Snížení znečištění vod 1.1.1 Snížení znečištění z komunálních zdrojů V rámci podoblasti podpory bude možno podporovat projekty zaměřené na:  výstavba, rekonstrukce a intenzifikace centrálních ČOV nebo zajištění odpovídajícího přiměřeného čištění v aglomeracích pod 2 000 EO, které se nachází v územích vyžadujících zvláštní ochranu, tj. národní parky a chráněné krajinné oblasti včetně jejich ochranných pásem, lokality soustavy Natura 2 000, ochranná pásma vodních zdrojů, ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod, chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) a v povodí vodního díla Nové Mlýny1 v souladu s platnými předpisy ČR i EU,  výstavba, rekonstrukce a dostavba stokových systémů sloužících veřejné potřebě v aglomeracích pod 2 000 EO v územích vyžadujících zvláštní ochranu, tj. národní parky a chráněné krajinné oblasti včetně jejich ochranných pásem, lokality soustavy Natura 2 000, ochranná pásma vodních zdrojů, ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod, chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) a v povodí vodního díla Nové Mlýny1. Typ žadatele Detailní soupis přijatelných příjemců podpory je uveden v platné verzi Implementačního dokumentu OPŽP.

1

Oblast podpory 1.2 Zlepšení jakosti pitné vody V rámci podoblasti podpory bude možno podporovat projekty zaměřené na:  výstavba, rekonstrukce a intenzifikace úpraven vody, zdrojů pitné vody a přivaděčů zásobujících více než 2 000 obyvatel,  výstavba a dostavba rozvodných sítí pitné vody a souvisejících objektů sloužících veřejné potřebě v obcích nad 2 000 obyvatel,  výstavba, rekonstrukce a intenzifikace úpraven vody, zdrojů pitné vody a přivaděčů, výstavba a dostavba rozvodných sítí pitné vody včetně souvisejících objektů sloužící veřejné potřebě v aglomeracích pod 2 000 obyvatel, které jsou zároveň umístěny v územích vyžadujících zvláštní ochranu, tj. národní parky a chráněné krajinné oblasti včetně jejich ochranných pásem, lokality soustavy Natura 2000, ochranná pásma vodních zdrojů, ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod, chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) a v povodí vodního díla Nové Mlýny1. Tato aktivita bude podporována pouze jako součást komplexního řešení zásobování vodou a odvádění a čištění odpadních vod v těchto aglomeracích se související aktivitou v podoblastí intervence 1.1.1. (komplexní řešení jako součást žádosti nebude požadováno v těch aglomeracích, které předchozí podmínku komplexního řešení splňují). Typ žadatele Detailní soupis přijatelných příjemců podpory je uveden v platné verzi Implementačního dokumentu OPŽP.

Povodí vodního díla (dále jen „VD“) Nové Mlýny – rozumí se obce ležící v části povodí Dyje nad VD Nové Mlýny, v povodí Svratky, v povodí Jihlavy, v povodí Oslavy, v povodí Jevišovky a ležící přímo u VD Nové Mlýny. Zařazení povodí vodního díla Nové Mlýnydo oblasti se zvláštní ochranou dáno Usnesením vlády České republiky ze dne 6. května 2002 č. 456 „Zpráva o hospodářské a sociální situaci Jihomoravského kraje“.

Žádosti o podporu v rámci prioritní osy 1 jsou přijímány od 2. listopadu 2009 do 5. ledna 2010.

!

Alokace (maximální celková dotace z prostředků EU) na schválené projekty je vyhlášena ve výši 8 mld. Kč, z toho na podoblast podpory 1.1.1 ve výši 5 mld. Kč a na oblast podpory 1.2 ve výši 3 mld. Kč. Příjem žádostí o podporu bude ukončen před 5. lednem 2010, pokud bude dosaženo u písemně došlých žádostí objemu požadované dotace z prostředků EU u podoblasti podpory 1.1.1 ve výši 10 mld. Kč a u oblasti podpory 1.2 ve výši 6 mld. Kč.

Žádosti o podporu (kritéria přijatelnosti, způsobilé výdaje) musí být v souladu s Programovým dokumentem OPŽP, Implementačním dokumentem OPŽP a výzvou pro podávání žádostí. Podmínky pro podávání žádostí jsou uvedeny v aktuálním znění Směrnici MŽP pro předkládání žádostí a o poskytování finančních prostředků pro projekty z OPŽP. Žádost je třeba doručit na příslušná krajská pracoviště SFŽP ČR do 16 hodin posledního dne lhůty. V případě zaslání žádosti poštou je třeba počítat s přiměřenou časovou rezervou. Všechny závazné dokumenty jsou k dispozici na internetových stránkách OPŽP www.opzp.cz.

Ministerstvo životního prostředí a Státní fond životního prostředí České republiky vyhlásily již třináctou výzvu pro podávání žádostí o poskytnutí podpory v rámci Operačního programu Životní prostředí. Na nové projekty je vyčleněno osm miliard korun.

Výše prostředků určená pro novou výzvu dosahuje částky 8 miliard korun. Z nich 5 miliard korun je vyhrazeno projektům na snížení znečištění vod a 3 miliardy korun na projekty vedoucí ke zlepšení jakosti pitné vody. Příjem žádostí o podporu začne v listopadu a bude ukončen před 5. lednem 2010, pokud objem požadované dotace z prostředků EU dosáhne u písemně došlých žádostí dvojnásobku uvedené alokace.

zajištění odpovídajícího přiměřeného čištění v aglomeracích pod 2 000 ekvivalentních obyvatel (viz info-rámeček), které se nacházejí v územích vyžadujících v souladu s předpisy ČR a EU zvláštní ochranu (tj. v národních parcích a chráněných krajinných oblastech včetně jejich ochranných pásem, v lokalitách soustavy Natura 2000, v ochranných pásmech vodních zdrojů, v ochranných pásmech přírodních léčivých zdrojů a zdro-

sítí pitné vody. Počítáno je i se souvisejícími objekty, které mají sloužit veřejné potřebě v obcích nad 2 000 obyvatel. Tyto projekty budou podpořeny i v aglomeracích pod 2 000 obyvatel, které jsou zároveň umístěny v územích vyžadujících zvláštní ochranu, tudíž v národních parcích a chráněných krajinných oblastech včetně jejich ochranných pásem, v lokalitách soustavy Natura 2000, v ochranných pásmech vodních zdrojů, v ochranných pásmech přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod, v chráněných oblastech přirozené akumulace vod (CHOPAV) a v povodí vodního díla Nové Mlýny (viz Inko-rámeček). Podmínkou je, aby byl projekt součástí komplexního řešení zásobování vodou, odvádění a čištění odpadních vod v těchto aglomeracích.

Závazné dokumenty

VÝŠI ČERPÁNÍ ALOKACE SLEDUJTE NA WEBU Na internetových stránkách www.opzp.cz bude od zahájení příjmu žádostí zobrazeno počítadlo, které bude znázorňovat objem požadované dotace u přijatých žádostí. V případě naplnění příslušné alokace k danému dni budou až do konce pracovní doby přijaty všechny podané žádosti, a to bez ohledu na naplnění alokace.

„Tento postup byl poprvé aplikován ve výzvě na zateplování veřejných budov. Opatření má přispět k menšímu počtu odmítnutých žádostí z důvodu vyčerpání alokace a k větší jistotě žadatelů,“ říká Petr Štěpánek, ředitel SFŽP ČR. „Finanční prostředky na schválené projekty se také rychleji dostanou k žadatelům, což je významné opatření proti finanční krizi“. Dotace jsou určeny pro projekty zaměřené na výstavbu, rekonstrukci a dostavbu stokových systémů sloužících veřejné potřebě a také na výstavbu, rekonstrukci a intenzifikaci centrálních čistíren odpadních vod nebo na

jů přírodních minerálních vod, v chráněných oblastech přirozené akumulace vod – CHOPAV – a v povodí vodního díla Nové Mlýny).

Související objekty O podporu budou zároveň moci žádat zájemci s projekty zaměřenými na výstavbu, rekonstrukci a intenzifikaci úpraven vody, zdrojů pitné vody a přivaděčů zásobujících více než 2 000 obyvatel i na výstavbu a dostavbu rozvodných

Podaná žádost musí obsahovat všechny požadované přílohy podle charakteru projektu, jak je uvedeno v příloze č. 1 směrnice MŽP č. 5/2008. Výjimku z tohoto pravidla lze uplatnit u vybraných příloh – u územního rozhodnutí, stanoviska ČIŽP, odborného posudku AOPK nebo správy NP – a u nich platí: – územní rozhodnutí musí být vydáno nejpozději ke dni podání žádosti, přičemž k nabytí právní moci musí dojít nejpozději do 5. 1. 2010, – stanovisko ČIŽP a odborný posudek AOPK nebo správy NP musejí být vydány a doloženy na SFŽP ČR nejpozději do 5. 1. 2010. Tato výjimka se vztahuje pouze na výše uvedené přílohy. Všechny závazné dokumenty jsou k dispozici na internetových stránkách OPŽP www.opzp.cz.

Ekvivalentní obyvatel (EO) je definovaný produkcí látkového znečištění 60 g BSK5 (biochemická spotřeba kyslíku) za den. Aglomeracemi v povodí vodního díla Nové Mlýny (VD Nové Mlýny) se rozumějí obce ležící v části povodí Dyje nad VD Nové Mlýny, v povodí Svratky, v povodí Jihlavy, v povodí Oslavy, v povodí Jevišovky a ty, které leží přímo u VD Nové Mlýny. Zařazení povodí vodního díla Nové Mlýny do oblasti se zvláštní ochranou je dáno usnesením vlády České republiky č. 456 ze dne 6. května 2002 – „Zpráva o hospodářské a sociální situaci Jihomoravského kraje“.

24

25

ÚSPĚŠNÉ PROJEKTY

Centrum REACH pomůže českému průmyslu Výzkumný ústav organických syntéz je jednou z největších českých firem, které se zabývají výzkumem a vývojem v oblasti organické chemie a toxikologie. Aplikovaný výzkum a vývoj chemických technologií patří k nejvýznamnějším aktivitám ústavu již déle než šedesát let. A nejen to, ústav chce nyní otevřít zbrusu nové středisko výukového a expertního centra pro novou chemickou legislativu Evropské unie – REACH.

Historie Výzkumného ústavu organických syntéz (VÚOS) začíná v roce 1941, kdy byly Spolkem pro chemickou a hutní výrobu založeny výzkumné laboratoře v nově budovaném závodě v Rybitví u Pardubic. Dnes je VÚOS stoprocentní dceřinou společností Synthesia. Hlavními činnostmi VÚOS jsou výroba speciálních chemikálií v množství od gramů po tuny, výzkum a vývoj, environmentální servis a procesní inženýrství. Zajištění těchto činností vykonává 280 zaměstnanců. Z nich 25 má vědeckou kvalifikaci, 95 pak univerzitní vzdělání. Výrobní a laboratorní kapacity jsou umístěny v areálu mateřské firmy Synthesia, a. s., v Rybitví. Environmentální servis, vykonávaný úsekem CETA – Centrem ekologie, toxikologie a analýzy – disponuje rozsáhlou, cílevědomě budovanou základnou, schopnou pokrýt všechny požadavky na zkoušení průmyslových výrobků.

SLUŽBY PORADCŮ

ČÍSLO 8 / ŘÍJEN 2009

K této činnosti má CETA celou řadu oprávnění a certifikací. Nyní se úsek CETA pustil do nového projektu – do vybudování výukového a expertního centra REACH. „Projekt si klade za cíl rozšíření a dobudování současného, především experimentálního pracoviště o část výcvikovou. V současnosti je toto pracoviště

malém počtu firmy, které se na komerční bázi problematikou zabývají. Naší výhodou ovšem je, že při návrhu zřízení centra mohl náš ústav využít vlastních zkušeností, které se pro oblast legislativy a zkoušení látek chemického charakteru datují již od roku založení laboratoří. Mám na mysli chemikálie obecně, léčiva, pesticidy, biocidy,“ pochvaluje si Mejstřík. A jak by mělo centrum REACH „Projekt je zaměřen především fungovat? Mimo jiné by mělo poskytovat na okruh pracovníků průmyslu, kteří se profesně zabývají problémy výuku v oblastech legislativy, speciálenvironmentální legislativy.“ ních dovedností, získávání údajů pro jediné v ČR, které je schopné pokrýt veškeré naplnění legislativních požapožadavky nařízení REACH, je proto davků, a výcvik v praktických logické využít současného potenciálu pro dovednostech – v laboratorních předávání zkušeností dalším zájemcům,“ pracích. Přitom pro každou část vysvětluje ředitel úseku CETA probírané legislativy budou – VÚOS Viktor Mejstřík. K vyzpracovány učební materiály budování takzvaného expertního v různém rozsahu. Výuka v každé centra ústavu vedly požadavky oblasti bude probíhat v několika zákazníků, a to nejen v oblasti blocích po několika hodinách tak, experimentálních prací, ale ve aby vyhovovala zájemcům z řad

V realizační fázi projektu může poradce hodně pomoci, ale… Na poradce je třeba dohlížet, oni sami pak musejí žadatele o svých krocích informovat.

V jarních číslech Priority jsme se v základních obrysech věnovali činnostem poradenských firem zejména LEO s ohledem na opSTEINER timální zajištění náměstek, Státní kvality jejich činfond životního nosti. Větší část prostředí ČR pozornosti jsme věnovali především fázi projektové přípravy, ovšem při ní činnost poradců nemusí končit. Již několik tisíc projektů podpořených z OPŽP

Vytvoření výukového a expertního centra REACH Prioritní osa 5 – Omezování průmyslového znečištění a environmentálních rizik Celkové způsobilé výdaje: 17,25 mil. Kč Zdroje VÚOS: 10,35 mil. Kč Podpora ERDF: 5,865 mil. Kč Dotace SFŽP ČR: 1,035 mil. Kč

stále stoupající míře i v oblasti legislativy nebo expertní práce. V žádání o dotace není ústav žádným nováčkem. „Zkušenosti s žádostmi o dotace máme, ostatně ročně tvoří v průměru zhruba deset procent obratu ústavu. V případě projektu výukového a expertního centra REACH je však finanční stránka věci až druhořadá. Dotace také činí pouze 40 % celkových nákladů,“ říká Mejstřík. Podle něj expertní centrum REACH pomůže českému průmyslu. Velký význam by měl mít především pro chemický průmysl. A přínos si od něj slibují i malé firmy, pro které všechny činnosti, vyžadované nařízením REACH, představují velkou finanční zátěž a jež mají problémy se získáváním potřebných znalostí. Počítá se i s tím, že centrum REACH bude úzce spolupracovat se Svazem chemického průmyslu ČR, hospodářskou komorou a vysokými školami. „Vybudování centra bude znamenat obrovský posun. V ČR podobné pracoviště není. Inspirací nám bylo, že v některých „starých“ unijních zemích existují ve velmi

průmyslu. Lektory budou pracovníci navrhovatele projektu, kteří ve většině plánovaných oborů patří k předním specialistům, pro některé oblasti budou zajištěni odborníci z jiných subjektů včetně státní správy. Praktický výcvik bude prováděn formou laboratorních prací ve vlastních experimentálních prostorách navrhovatele a pod vedením pracovníků, kteří se problematikou testování rutinně zabývají na nejvyšší možné úrovni (v systému správné laboratorní praxe). Při všech činnostech se předpokládá spolupráce s pracovníky vysokých škol, především pak Univerzity Pardubice, v níž se některým odpovídajícím tématům parciálně věnují. „Projekt je zaměřen především na okruh pracovníků průmyslu, kteří se profesně zabývají problémy environmentální legislativy. Vedle hlavní náplně budou pro potřeby samosprávy a státní správy pořádány v rámci projektu tematicky zaměřené semináře, podobně jako v současné době,“ uzavírá Mejstřík.

Prioritní osa 5 - Omezování průmyslového znečištění a environmentálních rizik

je nyní v realizaci, a proto se v několika dalších číslech Priority budeme věnovat právě této fázi životního cyklu projektu. Současným trendem je využití poradce na celý životní cyklus projektu, to znamená, že jeho činnosti, ale i odpovědnosti nekončí oznámením o přiznání dotace. Základní zásadou je, aby poradce průběžně prováděl veškeré potřebné činnosti související s realizací projektu a současně o těchto činnostech informoval žadatele, který si ho najal. Velmi často se ovšem setkáváme s tím, že činnosti nejsou vykonávány průběžně či jsou vykonávány se zpožděním, což může vést dokonce k nezískání očekávané dotace. Důrazně doporučujeme, aby žadatelé kontrolovali činnost poradce a ověřovali si jím podávané informace. Projekt totiž často není realizován podle plánu s odkazem na skutečnost, že za toto může někdo třetí – nejčastěji fond. Aktuálně

nemůže být velká část projektů v OPŽP zahájena, protože nebyly žadatelem dodány veškeré podklady pro uzavření smlouvy o poskytnutí dotace. I zde platí „důvěřuj, ale prověřuj“! Podpisem smlouvy o poskytnutí dotace se žadatel zavazuje k nemalým administrativním povinnostem souvisejícím zejména s reportingem a vykazováním prostupu realizace projektu. Obecně mezi tyto povinnosti patří: předkládání monitorovacích zpráv včetně povinných příloh, archivace dokumentace, pojištění majetku, vedení analytického účetnictví, publicita projektu, plnění závazných a monitorovacích ukazatelů, hlášení změn v průběhu realizace projektu. Podobně jako v případě výběrových řízení může zanedbání povinností způsobit zkrácení či odejmutí dotace. Mezi nejčastější pochybení při realizaci projektu patří: nedostatky ve výběrovém řízení, neprokázání uznatelnosti nákladů či nedodržení rozpočtu projektu, nedodržení harmonogramu projektu, nesoulad mezi plánovaným a schváleným projektem a jeho vlastní realizací, nekvalita práce dodavatele, neprovedení publicity, nenahlášení změny v projektu, nepředložení monitorovací zprávy. Jak je vidět, povinností je velmi mnoho a cesta k plnému získání dotace je dlouhá. Každý projekt se během své realizace dostane do nějakých problémů, ty jsou ovšem v drtivé většině případů ve spolupráci s poskytovatelem dotace řešitelné. Věřte, že i zde platí, že problémy tu máme od toho, abychom je řešili. Jejich úspěšné řešení nás posílí a přiblíží k získání dotace na projekt a pomůže v získávání dalších dotací na vaše potřebné záměry.

ECHO Město získalo dotace na alej Ministerstvo životního prostředí přispěje Rakovníku na ošetření aleje památných stromů podél levého břehu Rakovnického potoka v úseku před klubem DDM v Čermákových sadech směrem k Tyršovu koupališti. Příspěvek bude činit 160 tisíc korun. Dotaci na ošetření stromů podél pravého břehu v úseku od mostu u bývalé plynárny směrem k čistírně odpadních vod Rakovník získal pro změnu od Středočeského kraje. Stromy by měly být odborně ošetřeny do konce října.

Ruda s novou kanalizací Výstavba kanalizace v ulicích Pražská a Oborní v Rudě u Nového Strašecí již začala. Stavba čistírny odpadních vod, která bude stát na konci obce pod Pražskou ulicí směrem k Pecínovu, by měla začít v říjnu. Dotace by měly pokrýt 77,8 procenta z celkových nákladů na stavbu. Evropská unie přispěla na projekt skoro 47 miliony, Státní fond životního prostředí ČR přidal další téměř tři miliony korun.

Milevsko bojující Nejméně sto milionů korun je podle odborníků třeba sehnat na kompletní odstranění staré ekologické zátěže na okraji Milevska. Po bývalé obalovně asfaltových směsí z osmdesátých let tam zůstala půda zamořená nebezpečnými látkami, především polychlorovanými bifenyly. Vymývání škodlivin do okolí komplikuje už dlouhá léta život majitelům rekreačního Vášova mlýna a přilehlého rybníka

na okraji Milevska. „Nejvíc to vadí našemu chovu ryb. Ačkoli máme v rybníku kapry, líny či amury, nabízíme návštěvníkům jen sportovní rybolov. Všechny ulovené kusy musejí rybáři pustit zpátky do vody. Polychlorované bifenyly se totiž usazují v jejich tuku a konzumace ryb by mohla přispět ke vzniku rakoviny,“ uvedl Stanislav Smrt, který je se svým bratrem Pavlem spolumajitelem rekreačního areálu Vášův mlýn.

26

27

EKOLOGICKÁ VÝCHOVA

EKOLOGICKÁ VÝCHOVA

ČÍSLO 8 / ŘÍJEN 2009

PALETA: Široké spektrum ekologických aktivit Zeptáte-li se v Pardubicích na Ekocentrum Paleta, většina místních vás hned odkáže do ulice Na Olšinkách. A ti mladší vám řeknou, že tam je přece ten skvělý areál ekologické výchovy. Občanské sdružení Ekocentrum Paleta zabývající se ekologickou výchovou se zvláštním důrazem na děti a mládež si vede až nebývale dobře. Vzniklo již v roce 1990 a od roku 2004 je koordinátorem environmentální osvěty Pardubického kraje.

Prioritní osa 7 – Rozvoj infrastruktury pro environmentální vzdělávání, poradenství a osvětu

Samostatná budova venkovní učebny a nezbytné související prostory spolu s fotovoltatickou střechou a terénními úpravami okolí pro Ekocentrum Paleta

Celkové náklady: 8 380 100 Kč Podpora FS: 7 123 085 Kč Podpory SFŽP: 419 005 Kč

Ekocentrum Paleta vzniklo 1. srpna 1990 pod názvem Centrum ekovýchovy Pardubice. Patří tak k nejstarším porevolučním střediskům ekologické výchovy u nás. Zpočátku jako Centrum ekovýchovy Pardubice pracovalo krátce pod hlavičkou INTES, od 1. 5. 1991 pak v rámci občanského sdružení TASK klub, který se od r. 1997 přeměnil na Ekocentrum Paleta. První roky byly věnovány především sbírání zkušeností, ekocentrum organizovalo řadu seminářů k ekologické výchově pro pedagogy, zabývalo se realizací různých celostátních setkání pracovníků v ekologické výchově (valné hromady sdružení Eva, valná hromada Hnutí Brontosaurus, mezinárodní semináře apod.), pořádáním informačních akcí pro veřejnost (besedy k odpadům, vyjadřování v procesu EIA, vydávání zpravodaje o místním životním prostředí Panika) a lektorskou činností pro veřejnost. Předělem v činnosti ekocentra bylo vybudování specializovaného areálu ekologické výchovy Paleta. Pro vybudování tohoto areálu za plaveckým stadionem ve středu města pronajalo město Pardubice 1. 10. 1992 zdevastovaný pozemek o rozloze 3 000 m2 za symbolickou cenu a na 25 let. Pronajatý pozemek po bývalém zahradnictví byl po dlouhou dobu

Lesy v ohrožení, O bylinkách, Zelený svět nebo Lesní kouzla. V Paletě se řeší však i náročnější otázky. Například globální problémy v programech Sever a jih, Fish bank’s nebo Africká vesnice. Další programy se dotýkají i mezilidských vztahů. Dětem je k dispozici učebna s živými zvířaty, učebna pro mateřské školy s textilními objekty, učebny ve stylu staré chalupy nebo dřevěný dům s krbem v areálu Paleta. Část programů pro děti probíhá venku v areálu ekologické výchovy, část ve třídách i v terénu. Programy provádí i pobočky Ekocentra Paleta v Chrudimi a v Oucmanicích. Kromě učeben jsou připraveny i speciální pomůcky k různým programům – tkalcovský stav, sada pro výrobu ručního papíru, jílová venkovní pec, zemní vrtáky na odběr vzorků půdy, klíče k určování vodních a půdních živočichů a mnoho dalších.

Nejenom děti neudržován a po celé ploše byly černé skládky. Výhodou však byla přítomnost již vzrostlé zeleně. Po velkém úsilí byl pozemek upraven a areál Paleta byl slavnostně otevřen 20. září 1994 za účasti zástupců města, okresu, význam-

ných podniků, učitelů a veřejnosti. Podle areálu získalo později své jméno i ekocentrum. Malířská paleta totiž symbolizuje širokou škálu zážitků – „paletu barev, vůní, dotyků a prožitků“. Od roku 1994 ekocentrum pravidelně vytváří programy pro školy. V tomto roce také na školách i na veřejnosti začaly osvětové kampaně, zaměřené na správné zacházení s odpady a jejich separovaný sběr. Pro účely provádění programů pro školy v ekocentru byla v areálu Paleta postavena speciální dřevěná osmiboká budova, která byla otevřena 15. 11. 1995. Byla to první nově postavená budova (po r. 1989) určená pro ekologickou výchovu v ČR. Velmi příjemné prostředí netradičně řešené budovy přispívá k dobré atmosféře programů s dětmi, které se do těchto prostor vždy těší. Po pěti letech provozu byl interiér doplněn krbem, který slouží k ekologicky šetrnému vytápění.

Programy pro děti Hlavní náplň ekovýchovné činnosti tvoří programy ekologické výchovy, blok speciálních aktivit využívajících prvků dramatické, výtvarné a interpersonální výchovy, kterých

se děti aktivně účastní. Třídy procházejí na sebe navazujícími programy, které svým tematickým zaměřením odpovídají věku dětí, případně i osnovám vyučovacího předmětu. Programy ekologické výchovy v Ekocentru Paleta jsou rozděleny podle věku dětí, žáků nebo studentů – samostatné nabídky jsou každoročně určeny mateřským školám (MŠ), 1.–5. ročníkům základních škol (ZŠ), 6.–9. ročníkům ZŠ a nižším stupňům víceletých gymnázií, středním školám i vyšším odborným a vysokým školám. Každý učitel si může jako doplněk učiva vybrat téma programu, které odpovídá probírané látce. V nabídce ekocentra je jich hned několik, například práce s přírodním materiálem, tkaní na tkalcovském stavu, pečení ve venkovní peci, práce s ovčí vlnou, výroba ručního recyklovaného papíru, práce s včelím voskem… Jiná témata nabízejí poznávání zvířat, třeba domácích mazlíčků, zvěře a jejich života v lese, zvířat v ekosystému, nebo úžeji zaměřené programy Co žije v zemi, Život ve vodě a mnoho dalších. Paleta samozřejmě nezapomíná ani na rostliny, například v programech

V Ekocentru Paleta se v minulých letech uskutečnilo mnoho akcí rovněž pro dospělé, kupříkladu semináře pro pedagogy – od r. 1996 jich bylo více než dvě stě. Konají se tu i kombinované akce pro veřejnost s dětmi ve volném čase. Paleta pořádá letní tábory, zájmové kroužky o chovu zvířat, oslavy Dne Země, dětské dny, dny otevřených dveří, exkurze, koncerty na podporu handicapovaných zvířat, programy pro postižené děti, programy pro protikrizové centrum, večery strašidel apod. Sdružení je ovšem činné i v publikační činnosti: Vymýšlí a vydává nové pomůcky k ekologické výchově pro práci s dětmi, které používají učitelé i rodiče dětí, úspěšné metodické publikace pro pedagogy, osvětové letáky pro občany města (proč nespalovat odpad v domácích topeništích, jak a proč separovat odpad, co je nebezpečný odpad atd.). Aktivní je i v roli poradce. Sdružení zdarma pedagogům zapůjčuje knihy a videokazety ze specializované knihovny a videotéky. Lidé z Palety také denně odpovídají na dotazy občanů k různým otázkám životního prostředí a díky tomu jsou inspirací pro podobné aktivity v dalších městech a obcích České republiky.

ROZHOVOR

Máme velmi dobré ohlasy Ředitel Ekocentra Paleta Jiří Bureš má zkušeností s řízením úspěšného environmentálního projektu na rozdávání. Ostatně úspěšnost při žádání o dotaci má jeho občanské sdružení mezi 50 až 60 procenty. Teď Paleta pracuje na dotažení krajského pobytového střediska ekologické výchovy. Mohl byste popsat, co bylo obsahem I. etapy a II. etapy projektu? Mluvme o krajském pobytovém středisku ekologické výchovy, nikoli jen o krajském středisku ekologické výchovy. V první etapě se jednalo o přestavbu historického statku na pobytové centrum ekologické výchovy s využitím přírodních materiálů, alternativních zdrojů energie a technologií. Tím mám na mysli ekologická tepelná čerpadla, rekuperace, solární panely nebo kořenovou čistírnu odpadních vod, to vše samozřejmě při zachování genia loci budovy. V další etapě byly dobudovány venkovní učebna, stáje pro zvířata, sklady a fotovoltatická elektrárna. Jaké přínosy krajské středisko ekologické výchovy v místě svého působení přináší? Jaké jste na něj zaznamenali reakce, které konkrétní akce vytváříte, jaký pozitivní přínos byste u krajského pobytového střediska ekologické výchovy vyzdvihl? Máme velmi dobré ohlasy z okolí i od účastníků akcí. Přestože jsme otevřeli v květnu 2007, lidé se rádi vracejí a v exponovaných termínech máme zamluvené ekovýchovné akce na dva roky dopředu. Programů je několik druhů, nabízíme hlavně týdenní programy na různá témata z oblasti životního prostředí – vždy s jedním základním jednotícím motivem, třeba krajiny, zemědělství nebo ekostavitelství. Programy probíhají v dopoledních, odpoledních a večerních blocích, čímž dosahujeme i větší účinnosti výchovného působení. Paleta má několik poboček, jakou roli v její struktuře sehrává krajské pobytové středisko ekologické výchovy?

Krajské pobytové středisko je jediné pobytové centrum v kraji, které je plně vybaveno k realizaci ekovýchovných programů pro školy i pro školení veřejné správy. Ostatní pobočky nabízí pouze denní programy. Jaké byly celkové náklady na zřízení krajského střediska ekologické výchovy v I. a II. etapě? Z jakých zdrojů jsou náklady na zřízení centra financovány? Investiční náklady na první etapu činily zhruba 33 milionů korun, na druhou etapu pak devět milionů. Na jejich úhradě se z větší části podílel Státní fond životního prostředí ČR. V prvním případě z národního programu, v II. etapě z Operačního programu Životní prostředí. Částkou téměř osm milionů korun přispěl také Pardubický kraj a část nákladů hradilo Ekocentrum Paleta z vlastních zdrojů. Jaká je vaše představa o optimálním fungování krajského pobytového střediska? Ekocentrum Paleta je už nyní jakousi vlajkovou lodí v ekologické výchově Pardubického kraje. Funguje velmi dobře a zájem o jeho služby často převyšuje kapacity. V optimálním případě bychom potřebovali zbudovat vlastní centrum v Pardubicích, kde sídlíme v nájmu v ne zcela vyhovujících prostorách, a potřebovali bychom vyřešit financování dalších lektorů, kteří se nám nedostávají. Co byste doporučil těm, kteří by měli zájem jít stejnou cestou jako vaše Ekocentrum Paleta a chtěli by být stejně úspěšní? Ekocentrum Paleta má už poměrně dlouhou historii, bylo založeno již v roce 1990. Začátky byly často velmi těžké a trvalo hodně dlouho, než se podařilo vybudovat zázemí, získat důvěru partnerů a následně stavět na stabilitě organizace. Důležitá je trpělivost, profesionalita a zajímavé nápady.

28

29

ÚSPĚŠNÉ PROJEKTY

Jihlava: úspěšný žadatel, skvělý správce Město Jihlava není v čerpání peněz z Operačního programu Životní prostředí žádným nováčkem. Na svém kontě má hned několik projektů, zateplení základní školy v Seifertově ulici je jedním z nich.

Jihlava letos maximální měrou využívá možnosti zajistit svoje objekty proti energetickým ztrátám. Během několik let realizovala zateplení domova pro seniory Lesnov a domu s pečovatelskou službou Za Prachárnou 1a, poslední akcí tohoto druhu bylo zateplení budovy základní školy v Seifertově ulici.

Zateplená škola Celkové náklady na opatření vedoucí k úspoře energie přesáhly 20 milionů korun. „Podařilo se získat dotaci téměř 15,2 milionu korun, což je významná úspora prostředků města,“ řekl k již ukončené akci primátor Jaroslav Vymazal. Stavba probíhala od července 2008 do konce roku 2008. Více

Prioritní osa 3 / oblast podpory 3.2 – Realizace úspor energie a využití odpadního tepla (u nepodnikatelské sféry)

Zateplení budovy základní školy v Seifertově ulici Dotace FS 14 333 457 Kč Dotace ze SFŽP ČR 843 144 Kč Jihlava 4 177 354 Kč Celkové náklady 19 353 955 Kč

ÚSPĚŠNÉ PROJEKTY

ČÍSLO 8 / ŘÍJEN 2009

než 650 dětí, které školu v Seifertově ulici navštěvují, už ví, jaké to je učit se v odborně zateplené budově. „U nás na Vysočině o investicích do zateplení nemusíme dlouho přemýšlet, zvláště když nám s nimi někdo pomůže,“ uvedl k postupu města Jihlavy její primátor Jaroslav Vymazal. Opatření spočívala v zateplení obvodového pláště budovy, střešních konstrukcí a výměně oken a dveří. „Díky provedeným opatřením dojde k úspoře provozních nákladů školy ve výši necelého půl milionu korun ročně,“ vysvětluje primátor Vymazal. A mluvčí města Radek Tulis ho ještě doplňuje: „Máme spočítáno, že díky zateplení snížíme emise CO2 o 81,62 t ročně, to je bonus k úspoře energie 1 413 GJ za rok.“ Projekt získal podporu v celkové výši 90 % uznatelných nákladů. Jednotlivé stavební práce byly naplánovány tak, aby co nejméně narušily zahájení školního roku a následnou výuku. Během prázdnin byla vyměněna okna, pak následovalo zateplení fasády.

Modernizace domova pro seniory a domu s pečovatelskou službou „Úpravy vedoucí k úsporám energií na budově domova pro seniory jsme spojili

s dalšími vnitřními úpravami, které proběhly ve finanční režii města. Znatelně se tak zvýšil uživatelský komfort pro obyvatele domova. Totéž platí i pro domov s pečovatelskou službou,“ řekl primátor Vymazal. Projekt dokončil vítěz výběrového řízení, společnost PSK Group, loni v listopadu. „Celkové náklady na provedené opravy jsou více než osm milionů korun, město získalo dotaci 4,6 milionu korun od Státního fondu životního prostředí ČR,“ pochvaluje si financování projektu primátor Jihlavy Jaroslav Vymazal. Zajímavostí je, že na střeše objektu jsou umístěny i sluneční kolektory. Ty byly pořízeny v roce 2006 a slouží především k ohřevu vody. „Za minulý rok kolektory vyprodukovaly teplo, které by přišlo asi na 125 tisíc korun. Další úspory přinese nové zateplení budovy a vyměněná okna. Úsporu pocítí v dobrém i nájemníci při stanovování nájemného,“ vysvětluje přínosy projektu Jaroslav Vymazal. Projekt byl schválen v rámci první výzvy OPŽP a získal podporu ve výši 85 % uznatelných nákladů ze zdrojů EU a 5 % ze Státního fondu životního prostředí ČR, což bylo zhruba jedenáct milionů korun. Náklady projektu činí necelých 18 milionů korun.

Ošetření stromořadí v Císařské aleji v Jáchymově Lázeňské město Jáchymov získalo dotaci z Operačního programu Životní prostředí (OPŽP) na ošetření stromořadí. Císařská alej se stoletými lipami nebyla v dobrém stavu a hrozilo poranění procházejících turistů. Bylo nutné zajistit základní zdravotní řez, odlehčit větve vrtanou vazbou a opravit zlomy.

Prioritní osa 6 / oblast podpory 6.5 – Podpora regenerace urbanizované krajiny

Císařská alej v Jáchymově Dotace z ERDF 326 400 Kč Dotace ze SFŽP ČR 19 200 Kč Celkové způs. výdaje 384 000 Kč

Císařská alej je významnou krajinnou dominantou a zároveň trasou s výhledem na celé město Jáchymov. Tvoří ji zachovalá lipová alej se stromy značných rozměrů a s vysokou estetickou hodnotou. Alej je dlouhá přibližně 900 m a nachází se na severovýchodním okraji Jáchymova v nadmořské výšce 800 m. Věk stromů v aleji překročil 100 let; výsadba měla být prováděna v letech 1898 až 1903. Obvod kmenů u nejmohutnějších stromů ve výčetní výšce 130 cm činí více než 200 cm. Celé území je cenným, zejména esteticky mimořádně působivým krajinným prvkem. Zanedbání údržby však vedlo k poškození stromů v aleji a jejich předčasnému odumírání. Hrozilo nebezpečí pádu větších větví či celých stromů. Bylo potřeba zlepšit provozní bezpečnost stromů i procházejících turistů. „Alej je oblíbeným výletním místem, neboť je z ní krásný výhled na město Jáchymov s kostely a kapličkami, doly Svornost

a Jozefka, dále na Nové Město a hrad Freudenstein. Léčebné lázně Jáchymov zde pořádají vycházky pro své pacienty. K ohrožení na zdraví návštěvníků dosud nedošlo, ale jedna velká větev se před provedeným ošetřením ulomila, dopadla na zahradu soukromého pozemku a zničila plot,“ řekl Pavel Vacata z Městského úřadu Jáchymov. Na zachování cenného krajinného prvku a vytváření co nejlepších podmínek pro přirozený vývoj stromů v aleji získal Jáchymov dotaci z OPŽP v rámci prioritní osy 6 – Zlepšování stavu přírody a krajiny ve výši 345 600 korun. To představuje 90 % celkových způsobilých výdajů. Zbylých 10 % hradilo město z obecního rozpočtu. S pracemi se začalo v září 2008. Byl proveden odborný základní zdravotní řez 127 stromů a 17 vrtaných vazeb na celkové ploše 0,5 ha. Jeden strom byl vykácen a dřevní hmota zlikvidována štěpkováním. Torza dvou stromů, které po zasažení bleskem ohořely, byla ponechána. „Při této příležitosti jsme vymýtili okolí od náletů a štěpky rozhrnuli na cestu,“ řekl Vacata. Do konce října téhož roku bylo vše hotovo. Stromořadí, které začíná přímo v intravilánu města a pokračuje dále do krajiny, bylo ošetřeno. „Celý projekt probíhal bez problémů. Spolupráce se Státním fondem životního prostředí ČR byla dobrá,“ dodal Vacata. Ozdravění stromů v aleji rozvine jejich vitalitu. Turisté i místní obyvatelé se opět mohou alejí procházet, aniž by jim hrozilo nebezpečí úrazu.

ECHO Chudenín chce investovat do škol Obec Chudenín připravuje podklady pro žádosti o dotace hned na dva investiční projekty. „Chceme vyměnit zastaralé topení v budově základní školy. Na tuto investici potřebujeme zhruba jeden a půl milionu korun. O peníze proto žádáme Státní fond životního prostředí ČR. Druhý projekt se týká naší mateřské školy, kterou musíme zateplit, vyměnit v ní stará okna, obnovit fasádu a také tu vyměnit vytápění. Tato investice se bude pohybovat kolem 2,1 milionu korun,“ říká starosta Petr Zahrádka. Pokud obec uspěje s žádostmi o dotace, práce by obec mohla zahájit v příštím roce na jaře.

Náměstí Svobody v Jemnici je hezčí

Nedávná revitalizace zkrášlila náměstí Svobody v Jemnici. Mimo jiné tu přibyla zeleň a zároveň zmizely přestárlé jalovce. Ve výčtu lze zmínit třeba vysázení 24 platanů, čtyř stovek keřů zimostrázu a 160 levandulí. Na projektu se finančně podílely Státní fond životního prostředí ČR a Evropská unie.

Miliardový projekt Lužická Nisa Severočeská vodárenská společnost (SVS) dokončila v Libereckém kraji největší vodárenskou akci. Do ročního zkušebního provozu předala opravenou úpravnu vody Souš. Byla poslední částí miliardového projektu Lužická Nisa, který zároveň zahrnoval modernizaci a rozšíření čistírny odpadních vod v Liberci a dostavbu kanalizace v Liberci a sousedním Jablonci nad Nisou. „Obě tyto akce skončily již vloni,“ řekl generální ředitel SVS Miroslav Harciník. Hlavním cílem projektu Lužická Nisa bylo zlepšení kvality vody v Nise a také čištění odpadních vod v aglomeraci Liberec – Jablonec nad Nisou, kde žije 150 000 obyvatel. Projekt Lužická Nisa přišel na 37 milionů eur (zhruba 950 milionů korun), z toho 68 procent představuje dotace z evropských fondů a další čtyři procenta přidal Státní fond životního prostředí ČR. Zbytek SVS financuje z vlastních zdrojů.

30

31

ZAHRANIČÍ

ZAHRANIČÍ

ČÍSLO 8 / ŘÍJEN 2009

Ærø a Samsø: ostrovy obnovitelných zdrojů Samsø a Ærø patří mezi ty dánské ostrovy, které jsou nejenom v Dánsku dávány ostatním za vzor. Jako inspirace slouží všem, kteří to myslí s využitím obnovitelných zdrojů vážně. Samsø to dokonce dotáhl tak daleko, že se pro něj mezi odbornou veřejností vžilo označení, které zní jako Samsø – ostrov s neutrální produkcí CO2.

Samsø

Ærø

Ostrov Samsø leží v průlivu Kattegat mezi Jutskem a ostrovy Sjælland a Fyn. Je 28 km dlouhý a na nejširším místě deset kilometrů široký. Jeho rozloha činí 112 km². Trvale zde žije zhruba 4 125 obyvatel, a to ve 22 obcích a v pěti přístavech. A co je na ostrově tak pozoruhodného? Během deseti let místní obyvatelé dokázali snížit dovoz energie. Celých sto procent své spotřeby elektřiny pokryli z větrných elektráren, solární energie nebo biomasy. Na ostrově zavedli propracovaný program termoizolací a otevřeli tři nové teplárny, které spalují slámu a odpadní dřevo. Právě tato energetická revoluce umožnila ostrovu dosáhnout neutrální zátěž CO2. Jeho obyvatelé jako jedni z prvních navíc dokázali naplno využít potenciálu přírodních podmínek a zajistit dokonce i nadvýrobu elektrické energie pro její prodej. Obyvatelé ostrova investovali vlastní finanční prostředky, aby dosáhli svého cíle: stát se nezávislými na fosilních palivech.

Biopalivové kotle Domy jsou vytápěny pomocí solární energie a biopalivovými kotli, na pobřeží je jedenáct větrných elektráren, dalších deset přímo na volném moři. Ty mají

kompenzovat hlavně emisní zátěž způsobenou automobily. Samsø díky projektu daleko předběhlo i požadavky ze strany Evropské unie na zvyšující se zastoupení obnovitelných zdrojů v energetické struktuře. Ve svém projektu dosáhlo těchto základní parametrů: solární ohřev a zpracování dřevěných štěpek v severní části ostrova v hodnotě 1,6 MW výkonu, kotelny pro spalování slámy v síle 0,8, 3 a 1, 6 MW výkonu, celková roční produkce větrných turbín ve výši 105 tisíc MWh. Není proto divu, že od roku 1997, kdy zahájil svůj ambiciózní plán být ostrovem využívajícím pouze energii z obnovitelných zdrojů, se Samsø stal ukázkovým příkladem. Ostrov získal zkušenosti, co se týče větrných turbín a energie neutrální z hlediska CO2, dálkového vytápění využívajícího obnovitelné zdroje energie, traktorů na řepkový olej i solárních panelů. Jeho pobřežní větrné turbíny nyní vyrábějí více energie, než kolik jí spotřebuje doprava na ostrově. V roce 2007 nově otevřená energetická akademie na Samsø začala navíc zprostředkovávat výměnu zkušeností a výsledků výzkumu s návštěvníky a výzkumníky. A co jim nabízí? Systém, za něhož samotné Samsø vyrobí

významné množství své energie ze slunce, větru i biomasy a nadbytky energie dokonce dodává na pevninu. Samsø má know how, jak posílit ekonomiku, protože během posledních pěti let bylo na ostrově každoročně vytvořeno až 50 nových pracovních příležitostí v oblastech, jako jsou výroby solárních panelů, větrných turbín, tepelných zdrojů na dřevo nebo termoizolace. Obyvatelé ostrova své návštěvníky ochotně zasvětí do tajemství programu a poučí je, jak motivovat lidi k odpovědnému chování: jednoduše, jim poradí, aby občané stejně jako na ostrově Samsø měli možnost investovat do podílů v místních teplárnách nebo větrných elektrárnách. Ty jsou založeny na družstevním principu.

znásobily. Dánsko, jako země bez vlastních zdrojů energetických surovin, to velmi silně pocítilo. Také pohled na ekologické dopady byl přehodnocen. Už v polovině sedmdesátých let začaly být v Dánsku podporovány programy spějící k reálnému využívání alternativních a obnovitelných energetických zdrojů. V této zemi došlo k nebývalému rozvoji větrné energetiky a energetiky postavené na spalování biomasy, především slámy a dřevní štěpky. Další zdražování ropy a zemního plynu vedlo navzdory skutečnosti, že Dánsko má svůj nevelký podíl na

O něco menší Ærø Svými 90 čtverečními kilometry je Ærø v žebříčku skoro pěti stovek ostrovů a ostrůvků, které dohromady tvoří Dánsko, na osmém místě. Zatímco většinu z těch větších dánských ostrovů (s výjimkou čtvrtého z nich, Bornholmu) je možné projet suchou nohou díky jejich vzájemnému propojení mosty, ostrov Ærø je opravdovým ostrovem a je dostupný jen lodí. Počet obyvatel Æra se každoročně násobí v letním období. K pobytu na ostrově lákají písčité pláže, nenapodobitelná atmosféra rybářských vesniček na pobřeží, možnost pobytu na farmách a kolorit krajiny, dokreslený větrnými mlýny rozptýlenými v krajině a majáky na cípech ostrova. Vedle typických letních návštěvníků ostrova, plavících se sem především z Německa, během celého roku připlouvají do pobřežního městečka Marstal na východním cípu ostrova i tisíce odborníků. Ti chtějí na vlastní oči vidět a poznat něco, co na okraji městečka drží evropský a možná i světový prim – téměř deset tisíc metrů čtverečních solárního teplovodního systému, který se podílí na vytápění městečka a na zásobování jeho obyvatel teplou vodou. Teplo pro obyvatele Marstalu začala roku 1962 dodávat společná výtopna Marstal Fjernvarme A.m.b.A. jako společnost vlastněná spotřebiteli tepla. Ceny ropy a ropných produktů se však v následujících letech několikrát

severomořských nalezištích těchto surovin, k tomu, že se pozornost energetiků obrátila k dalšímu nevyčerpatelnému energetickému zdroji – k Slunci. Dánská energetická agentura ustavila roku 1991 výbor pro sluneční energii. Přímé využívání sluneční energie začalo v Marstalu roku 1994 instalací 75 metrů čtverečních solárních kolektorů k ohřevu vody pro místní krytý bazén. Měření na tomto průkopnickém zařízení prokázala místní potenciál solární energetiky, a proto už po půlroce jeho provozu vznikl projekt s více než stonásobnou plochou kolektorů sloužících k podpoře výkonu a úspoře topného oleje ve starším centrálním zdroji tepla. Na západním okraji městečka byl vybrán vhodný pozemek, na kterém bylo na ploše větší než fotbalové hřiště instalováno celkem osm tisíc metrů čtverečních kapalinových solárních kolektorů dánské výroby – od firmy Arcon. Systém byl připojen k rozvo-

du tepla v roce 1996 a o rok později byla plocha kolektorů rozšířena na 9 043 metrů čtverečních. Celý systém je sestaven ze 720 základních modulů. Každý má plochu 12,56 metru čtverečních. Ta je sestavena ze 14 centimetrů širokých, vedle sebe uložených pásů hliníkového plechu s tmavým povrchem, které mají uprostřed kanálek, jímž proudí ohřívaná kapalina primárního okruhu. V každém modulu je pouhých 7,5 litru nemrznoucí směsi (40 % voda, 60 % glykol, nezamrzá do -30 ºC). Ohřátá kapalina získané teplo ve výměníku předává vodě sekundárního okruhu. Rychlost proudění kapaliny v primárním okruhu je regulována v závislosti na okamžité intenzitě slunečního svitu a vnější teplotě vzduchu. Průtok kapaliny systémem se pohybuje v rozmezí 0,05–0,35 litru za minutu na každý čtvereční metr plochy systému. Podle Leo Holma, vedoucího solární výtopny, má právě tento způsob regulace vliv na vyšší účinnost i lepší ekonomiku provozu celého zařízení (proti běžně používané konstantní rychlosti oběhu kapaliny). To se projevuje i v nižší spotřebě energie pro oběhová čerpadla. Ta činí 4,4 kWh na 1 MWh výkonu solárního zařízení proti spotřebě 16–20 kWh u zařízení se stálou rychlostí oběhu kapaliny. Výstavba solární části teplárny pro Marstal včetně uložení předizolovaných potrubí, zásobních tanků, kontrolního systému a propojení se starší městskou teplárnou stála 16 milionů dánských korun, státní dotace pokryla 30 % nákladů. Výrobní cena 1 kWh energie, dodané v podobě tepla do rozvodné sítě, činí 0,22 dánských korun za 1 kWh. Návratnost investice je plánována na dvacet let. S velkou pravděpodobností však bude kratší.

Udržet si slunce Nepříjemnou vlastností i bariérou obnovitelných zdrojů energie je, že nejsou vždy k dispozici v daném čase a v potřebném množství. To může

částečně překlenout vhodně zvolený způsob akumulace získané energie. V Marstalu to vyřešili provozním zásobníkem na 2 100 kubických metrů horké vody, dlouhodobě pak podzemním zásobníkem tepla. K sezonní akumulaci tepla slouží v Marstalu prototyp podzemního tepelného zásobníku, v kterém je nadbytečné teplo akumulováno do čtyř tisíc metrů krychlových metrů písku a vody. Tento experimentální projekt plně financovala dánská energetická agentura. Teplo, akumulované v tomto zásobníku, je ze zásobníku do topného systému Marstalu odebíráno v podzimním období pomocí tepelných čerpadel. To prodlužuje dobu, kdy se o tepelnou pohodu obyvatel Marstalu během roku stará Slunce. Solární systémy mají nadprodukci v letním období. Tento, v Evropě dosud největší solární systém, splnil očekávání projektantů, ale také obyvatel města Marstal, které pochopitelně zajímá především cena dodávané energie v podobě tepla a teplé vody. Solární systém se na celoroční potřebě tepla 1 250 domácností v Marstalu podílí každoročně průměrným výkonem 3 250 MWh, což je asi 15 % veškeré zdejší potřeby. Roku 1997 sluneční záření přispělo dokonce 3 716 MWh. Proti plánovanému energetickému zisku 404 kWh na každý čtvereční metr kolektorů za rok bylo v prvních třech letech provozu dosaženo průměrného zisku 432 kWh na čtvereční metr kolektorů. Výsledkem je, že každou sedmou domácnost v Marstalu celoročně zásobuje teplem a teplou vodou přímo Slunce. Tento podíl současně znamená každoroční úsporu 300–400 tisíc litrů topného oleje ve starší výtopně. A také ušetřil atmosféru od emisí 1 123 kilogramy síry, 1 163 kilogramy kysličníku dusíku a kolem tisíce tun kysličníku uhličitého.

Přijeďte se podívat Při pohledu z letadla je solární systém jednoznačnou dominantou

městečka. Leo Holm, vedoucí solární teplárny v Marstalu, je na návštěvy zvyklý a spolu se svým kolegou Niels Aage Jensenem jsou na ně připraveni. Ostatně jednou z podmínek přidělení státního příspěvku na stavbu tohoto zařízení bylo i to, že zkušenosti s jeho provozem nezůstanou utajeny. Budova je proto vybavena i dobře zařízenou „učebnou“, má pro návštěvníky připraveny tištěné materiály, video záznamy, vzorky aktivních částí solárních kolektorů, data o provozu solárního zařízení. Každoročně tudy projdou tři až čtyři tisíce odborníků z celého světa. Dobré zkušenosti a výsledky solárního systému v Marstalu vedou jeho majitele a provozovatele navíc k záměrům na jeho další rozšíření. Je naplánováno rozšíření plochy systému o 10 tisíc metrů čtverečních dalších kolektorů, přibude i další sezonní zásobník s objemem 10 tisíc kubických metrů.

Solární kolektory A co plyne ze zkušeností z dánských solárních ostrovů? Stejně jako u další zařízení sloužící k využívání obnovitelných energetických zdrojů je účelné sdružování do ucelených systémů, kdy během roku může být jeden ze způsobů využíván více než dru-

hý. Příkladem budiž propojení solárních systémů, využitelných v podmínkách Dánska od dubna do října, se zdroji využívajícími slámu (ty bývají naopak odstavovány v létě) nebo s větrnými elektrárnami, jejichž výkonová špička bývá v období od podzimu do jara. I takové projekty už v Dánsku existují a ideálním místem pro jejich realizaci jsou právě ostrovy, které se tak stávají čím dál více energeticky soběstačné. Ostatně právě zmiňovaný ostrov Samsø zvítězil již v roce 1997 v prestižní soutěži, pořádané dánskou energetickou agenturou.

32

33

ROZHLEDNA

ČÍSLO 8 / ŘÍJEN 2009

STAVBA ROKU

ODPADY V LUHAČOVICÍCH

Za účasti ředitele SFŽP ČR Petra Štěpánka a náměstkyně ministra životního prostředí Rut Bízkové byly 30. 9. na pražském Žofíně uděleny ceny Stavba roku. Vyhlášení soutěže organizuje Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství, mediálním partnerem soutěže je časopis Priorita. Oceněným stavbám se budeme podrobněji věnovat v příštím vydání Priority.

ROZHLEDNA

Na mezinárodním kongresu a výstavě Odpady – Luhačovice 2009 představili své zkušenosti s nakládáním s odpady zástupci Kanady. Kongres a výstavu 15. září zahájil náměstek ministra životního prostředí Karel Bláha. Za účasti ministra životního prostředí Ladislava Mika byli vyhlášeni vítězové XI. ročníku Ceny Karla Velka 2009. Toto ocenění je zvláštním projevem uznání jednotlivci za mimořádně precizní a tematicky přínosnou odbornou diplomovou práci v oblasti odpadového hospodářství. Letošními výherci se stali Václav Vondruška (Technická fakulta České zemědělské univerzity v Praze), Lenka Rychtaříková (Fakulta životního prostředí Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem) a Marina Butta (Agronomická fakulta Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně). Předávání cen se zúčastnil i náměstek Úseku řízení projektů SFŽP ČR Petr Valdman.

SPOLUPRÁCE V MONGOLSKU Státní fond životního prostředí ČR, zastoupený ředitelem Petrem Štěpánkem, podepsal v Mongolsku, které je jednou z prioritních zemí pro rozvojovou spolupráci České republiky, dvě smlouvy. Jedna byla uzavřena s mongolským ministerstvem životního prostředí a turistiky. Druhá smlouva byla podepsána s hlavním městem Ulánbátar. Spolupráce se má týkat zejména připravované změny mongolského nevládního fondu životního prostředí na instituci, která by pracovala v podobném režimu jako SFŽP ČR.

FOR ARCH S nebývalým zájmem veřejnosti se setkala účast SFŽP ČR na letošním FOR ARCH. Obrovský úspěch měly mimo jiné přednášky o programu Zelená úsporám. Odborný seminář

Energetický management měst a obcí 22. října 2009, Ústí nad Labem Vydělávejte na úsporách!

$NYPASIVNÄCHDOMÐ LISTOPADU6ÄDEÉ$OLNÄ2AKOUSKO

Záštitu semináři udělili:

Předseda vlády ČR Jan Fischer, Státní fond životního přostředí, Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Svaz měst a obcí ČR, Krajský úřad Ústeckého kraje

Spolufinancováno: .(
 

) (
 /(

  '
 
"$!-"# %! ",

!
!*+
!&%

Partneři:

!
%$ %&$

0+!$

Komerční banka, Enviros, Enesa, Eltodo Citelum, eCentre, MasterTherm, Osram

 Financování energeticky úsporných projektů – dotace z evropských

i národních fondů, bankovní produkty

 Efektivní energetický management – plánování a tvorba )NOVATIVNÄAVIZION¸ÏSKÀPROJEKTYPASIVNÄCHDOMÐ  NOVÀSTAVBYAREKONSTRUKCE  STAVBYVEÏEJNÀHOZ¸JMU  KANCEL¸ÏSKÀOBJEKTYAOBYTNÀDOMY

$NELISTOPADUORGANIZUJEECOPLUS)NTERNATIONALVESPOLUPR¸CIS ¿ESKÔM#ENTREMPASIVNÄHODOMUJAKOSPECI¸LNÄPROGRAMPRO DEVELOPERYASTAVEBNÄPROJEKTANTYN¸VsTÃVUVYBRANÔCHOBJEKTÐA ""ROZHOVORYSRAKOUSKÔMIDODAVATELI

±¿ASTNICKÔPOPLATEK%52 0ÏIHL¸sKY )NG%VA&ARKA¿OV¸ ECOPLUS)NTERNATIONAL4SCHECHIENSRO 4 %OFüCEPRAG ECOPLUSAT WWWECOINTERNATIONALEUCZ

energetických koncepcí, optimalizace spotřeby energií Energetika budov, využití metody EPC Optimalizace nákupu energie Veřejné osvětlení efektivně a úsporně Obnovitelné zdroje pro města a obce – biomasa, solární energetika, tepelná čerpadla a další  Zkušenosti zástupců měst a obcí    

On-line registrace na seminář: www.bids.cz/emmo-usti OPERAČNÍ PROGRAM

EVROPSKÁ UNIE

Pro vodu,

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Fond soudržnosti

vzduch a přírodu

priorita I měsíčník Operačního programu Životní prostředí I vydává Státní fond životního prostředí ČR I ročník 2 I číslo vydání 8 I vyšlo v říjnu 2009 I časopis je

distribuován bezplatně I adresa redakce: Olbrachtova 2006/9, 140 00 Praha 4 I kontakt na redakci: [email protected], tel.: 267 994 533 I objednávky: www.sfzp.cz, www.opzp.cz I redakce: šéfredaktor Ivo Horváth, e-mail: [email protected], redaktor: Daniel Tácha, grafická úprava Eva Štanglová I redakční rada: Petr Štěpánek, Petr Valdman, Leo Steiner, Jan Kříž, Jakub Kašpar, Lenka Brandtová, Petra Roubíčková I číslo registrace: MK ČR E 18178 I Texty z časopisu Priorita je možné přetiskovat za předpokladu uvedení autora a zdroje. I Foto na titulní straně: ČTK

Přednášející: Jana Vaňhová, hejtmanka Ústeckého kraje*, Miroslav Šafařík, PORSENNA o.p.s, Jaroslav Jakubes a Vladimíra Henelová, ENVIROS, s.r.o., Praha, Ivan Houska, ELTODO-CITELUM, s.r.o., Praha, Vítězslav Grygar, eCentre, a.s., Praha, Jan Hanuš, Komerční banka, a.s., Praha, Miroslav Marada, Enesa, a.s., Praha, Jiří Svoboda, Master Therm CZ, Praha , zástupce Státního fondu životního prostředí ČR, účast zástupců měst v jednání, * účast předběžně přislíbena Další semináře projektu Energetický management měst a obcí: 12. listopadu 2009 26. listopadu 2009 Brno Plzeň

leden 2010 Praha

únor 2010 Hradec Králové

březen 2010 Zlín

B.I.D. services s.r.o., Milíčova 20, 130 00 Praha 3, Česká republika Tel.: +420 222 781 017, Fax: +420 222 780 147, E-mail: [email protected], www.bids.cz, www.energiepromesta.cz

34

35

INZERCE

TAHÁK

ČÍSLO 8 / ŘÍJEN 2009

FINANČNÍ ANALÝZA Při žádání o dotaci z Operačního programu Životní prostředí, jsou posuzovány příjmy, které souvisejí s projektem v době jeho realizace a provozu.  Generuje-li projekt příjmy, je předložit (u individuálních projektů) finanční analýzu a v případě velkých projektů zpracovat kompletní analýzu nákladů a přínosů (tj. zpracovat finanční, ekonomické, citlivostní analýzy a analýzy rizik).

 Zpracovanou finanční analýzu je nutné předložit ( jako přílohu žádosti na CD a ve vytištěné podobě) spolu s žádostí o dotaci. Žadatel přitom zároveň přiloží zprávu s vysvětlením údajů a dat použitých pro zpracování finanční analýzy.

 Finanční analýza se týká projektů z prioritních os 1, 2, 3, 4, 6 a 7. Kdy přesně je nutné provádět finanční analýzu, je uvedeno ve směrnici MŽP pro předkládání žádostí a o poskytování finančních prostředků pro projekty z OPŽP (nová verze směrnice k dispozici letos v říjnu).

 Na webu www.opzp.cz (v sekcích Dokumenty ke stažení – Pro žadatele a příjemce) a v elektronickém prostředí pro žadatele BENE-FILL (v sekci Dokumenty ke stažení) jsou modely a manuály pro finanční i ekonomickou analýzu k jednotlivým prioritním osám. Je tam uvedené číslo verze, číslo prioritní osy a výzvy, pro kterou jsou modely a manuály platné.

 Projekty generují příjmy, pokud zahrnují



investici do infrastruktury, za jejíž používání se účtují poplatky hrazené přímo uživateli. Finanční prostředky také plynou z jakékoli operace zahrnující prodej nebo pronájem pozemků či budov, nebo z jakéhokoli jiného poskytování služeb za úplatu.

 Žadatel má také k dispozici příklady vyplněných finančních analýz.  Finanční analýzy jsou z důvodu uživatelské vstřícnosti vypracovány v programu MS Excel.  Žadatel se musí seznámit s jednotlivými manuály k relevantnímu modelu finanční analýzy pro její správné vyplnění.  V rámci finanční analýzy musejí být vypočteny základní ukazatele (finanční ziskovost investice a vlastního/národního kapitálu, stanovení maximálního příspěvku z fondu a prověření finanční udržitelnosti projektu).  Pro výpočet maximální výše podpory pro projekty generující příjmy je výchozím princip metody finanční mezery.  Projekt je finančně udržitelný, pokud vytváří dostatečnou část čistých příjmů.

Zde je zobrazen vyplněný list „Info“ z jádrového modelu – zelená louka (v. 15.0, XII. výzvy). Tento model je základní a vycházejí z něj ostatní modely pro jednotlivé prioritní osy.

Číslo PO/ oblasti podpory 1 1.1.1 1.2 1.1.1 1.2 1.1.1

1

Zlepšení systému povodňové služby a preventivní protipovodňové ochrany

1.3.2

Eliminace povodňových průtoků systémem přírodě blízkých protipovodňových opatření

Zlepšování kvality ovzduší

2.2

Omezování emisí

3.1.1 3.2.1

Realizace úspor energie a využití odpadního tepla u nepodnikatelské sféry

4

Zkvalitnění nakládání s odpady

4.2

Odstraňování starých ekologických zátěží

5

Omezování průmyslového znečištění a snižování environmentálních rizik

5.1

Omezování průmyslového znečištění a snižování environmentálních rizik

6

Zlepšování stavu přírody a krajiny

6.1

Implementace a péče o území soustavy Natura 2000

6.2

Podpora biodiverzity

6.3

Obnova krajinných struktur

6.4

Optimalizace vodního režimu krajiny

6.5

Podpora regenerace urbanizované krajiny Prevence sesuvů a skal. řícení, monitorování geofaktorů a následků hornické činnosti a hodnocení neobnovitelných přírod. zdrojů včetně zdrojů podzem. vod

7

7.1

8

9

10

11

12

1

2

3

4

5

6

Rozvoj infrastruktury pro environ. vzdělávání, poradenství a osvětu Rozvoj infrastruktury pro realizaci environ. vzdělávacích programů, poskytování environ. poradenství a environ. informací Rozvoj infrastruktury pro realizaci environ. vzdělávacích programů, poskytování environ. poradenství a environ. informací

příjem žádostí projednání žádostí Řídícím výborem OPŽP, schválení Řídícím orgánem OPŽP 

7

posuzování přijatelnosti a hodnocení žádostí vydání dokumentů – Registračních listů a Rozhodnutí ministra

TAHÁK

7.1

6

Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží

4.1

6.6

5

Udržitelné využívání zdrojů energie Výstavba nových zařízení a rekonstrukce stávajících zařízení s cílem zvýšení využívání OZE pro výrobu tepla, elektřiny a kombinované výroby tepla a elektřiny Realizace úspor energie – pouze v kombinaci s podoblastí podpory 3.1.1, kde dochází k náhradě stávajícího zdroje tepla na spalování tuhých a kapalných fosilních paliv nebo elektrického zdroje tepla. Opatřením musí dojít k likvidaci či odstavení původního zdroje. Výstavba a rekonstrukce zdrojů tepla využívajících OZE – pouze v kombinaci s podoblastí podpory 3.2.1

3.2.1

4

Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí

2.1

3.1

3

Zlepšování vodohospod. infrastruktury a snižování rizika povodní

1.3.1

3

2

2010

Snížení znečištění z komunálních zdrojů – aglomerace nad 2 000 EO (naplnění směrnice Rady č. 91/271/EHS) Zlepšení jakosti pitné vody – pouze v kombinaci s 1.1.1 Snížení znečištění z komunálních zdrojů – aglomerace nad 2 000 EO (naplnění směrnice Rady č. 91/271/EHS) Zlepšení jakosti pitné vody – pouze v kombinaci s 1.1.1

1.3.1

2

2009

Název prioritní osy/oblasti podpory/podoblasti podpory

Snížení znečištění z komunálních zdrojů – aglomerace pod 2 000 EO Zlepšení jakosti pitné vody – výstavba a dostavba (nikoliv rekonstrukce) rozvodných sítí pitné vody a souvisejících objektů sloužících veřejné potřebě Zlepšení systému povodňové služby a preventivní protipovodňové ochrany

1.2

36

Plán výzev OPŽP pro rok 2009 – INDIVIDUÁLNÍ PROJEKTY (aktualizováno k 6. 10. 2009)