Milan Viturka Kvalita podnikatelského prostředí v České republice
Přednáška pro MUES 17. 3. 2010
Hodnocení kvality podnikatelského prostředí Praktický cíl hodnocení kvality podnikatelského prostředí (KPP): vytvoření základního rámce pro správnou volbu cílů a efektivní výběr nástrojů regionální politiky jako součásti hospodářské politiky. Definice KPP: agregátní výsledek dlouhodobé akumulace různorodých vlivů, generovaných aktivitami podnikatelských i nepodnikatelských subjektů. Metodický základ hodnocení KPP: identifikace investičních resp. rozvojových preferencí firem působících ve zpracovatelském průmyslu a vybraných odvětvích tržních služeb (progresivní služby) prostřednictvím výběru hlavních ovlivňujících faktorů včetně stanovení jejich významových vah. Hlavní teoretická východiska: lokalizační teorie (Weber, Lösch), teorie kumulativní kauzality (Myrdal), teorie polarizovaného rozvoje (Perroux, Friedmann), endogenní teorie hospodářského růstu (Lucas, Romer), mikroekonomická teorie konkurenceschopnosti (Porter), nová ekonomická geografie (Krugman), teorie hierarchie reality (Hampl). Územní jednotky hodnocení: správní obvody obcí s rozšířenou působností 3. stupně (mikroregionální úroveň), kraje (mezoregionální úroveň).
Faktory KPP a jejich významové váhy faktory nejvíce významné faktory: : podnikatelská a znalostní báze dostupnost pracovních sil blízkost trhů blízkost hlavních zákazníků kvalita pracovních sil středně významné faktory: cena nemovitostí
typologické skupiny
regionální a lokální faktory pracovní faktory obchodní faktory obchodní faktory pracovní faktory cenové faktory
váhy A 44 9 10 9 9 7 37 7
váhy B 48 11 10 9 9 9 35 7
kvalita silnic a železnic
infrastrukturní faktory
8
6
cena práce
cenové faktory
6
6
informační a komunikační technologie
infrastrukturní faktory
6
6
podpůrné služby
obchodní faktory
6
5
urbanistická a přírodní atraktivita území environmentální faktory
4
5
méně významné faktory: přítomnost zahraničních firem environmentální kvalita území asistence veřejné správy blízkost mezinárodních letišť flexibilita pracovních sil
19 5 3 4 4 3
17 4 4 3 3 3
obchodní faktory environmentální faktory regionální a lokální faktory infrastrukturní faktory pracovní faktory
Hodnoty KPP podle krajů kraj Pražský Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Česká republika
KPP celého kraje 1,16 2,65 2,86 2,77 2,90 3,05 2,79 2,86 2,94 3,02 2,78 3,19 3,29 3,27 2,74
KPP centra 1,16 2,03 (M. Bolesl.) 1,98 1,68 2,19 2,35 2,02 1,88 1,81 2,16 1,54 2,37 2,43 2,33 1,16
HDP/obyv. v tis. Kč b. c. (2007) 736 322 294 315 244 272 264 291 286 289 315 253 280 288 342
Závislost KPP na velikosti regionů 5
4,5
4
3,5
KPP
3
2,5
2
1,5
y = 7,1411x-0,2211 1
0,5
0 0
100
200
300
400
500
600
700
počet obyvatel regionů
800
900
1000
1100
1200
1300
Komentář k výsledkům hodnocení KPP Základní výsledky hodnocení a jejich aplikace v praxi:
Diferenciace hodnot KPP podle krajů není bez Pražského kraje příliš výrazná (odchylky od průměru ČR se pohybují v rozmezí + 20 až – 3 %). Z toho lze vyvodit praktický závěr, že problém regionálních nerovnováh resp. disparit v ekonomickém rozvoji se týká především relace Praha resp. středočeský prostor v. ostatní kraje – tato skutečnost otevírá prostor pro perspektivní přechod od preference tradiční regionální politiky cílené na snižování regionálních disparit k preferenci regionální politiky cílené na posilování regionální konkurenceschopnosti.
Další výsledky hodnocení: informace o odchylkách skutečných a teoreticky příslušných hodnot KPP na mikroregionální úrovni (objektivizace výchozího stavu), informace o vybavenosti jednotlivých regionů faktory KPP (atraktivita regionů z hlediska individuálních preferencí jednotlivých firem). Potvrzení stanovených hypotéz:
•
Silná vazba hodnot KPP na úroveň HDP/obyv. – hodnota korelačního koeficientu na mezoregionální úrovni přesahuje hranici 0,95.
•
Hodnoty KPP korespondují s populační velikosti mikroregionů – hodnoty KPP pro velikostní skupiny s hraničními hodnotami 180, 90, 45 a 18 tis. obyv. činí 1,7 – 2,5 – 3,0 – 3,5 – 3,8.
Celkové hodnocení regionální konkurenceschopnosti typová skupina a podskupina typ A: 1 2 typ B: 2 2 1 1 2 2 typ C: 3 2 2 1 1 1
kraj
klasifikační skupina KPP
VLZ
IPF
Pražský Středočeský
1 2
1 1
1 1
Plzeňský Jihomoravský Pardubický Liberecký Královéhradecký Jihočeský
2 2 2 2 2 2
1 2 2 2 1 1
2 1 2 2 3 3
Zlínský Vysočina Olomoucký Karlovarský Ústecký Moravskoslezský
3 3 3 3 3 3
2 2 3 3 3 3
2 3 2 3 3 3
Hlavní komponenty integrační teorie udržitelného regionálního rozvoje
HDP
IPF
Odchylky od KPP
.
VLZ
