MEZINÁRODNÍ DIMENZE OCHRANY LIDSKÝCH PRÁV

[1]

Vladimír Tetur

MEZINÁRODNÍ DIMENZE OCHRANY LIDSKÝCH PRÁV

[2]

VŠEOBECNÁ DEKLARACE LIDSKÝCH PRÁV

schválena 10. prosince 1948 schválilo ji Valné shromáždění OSN Palais de Chaillot, Paris

3

VŠEOBECNÁ DEKLARACE LIDSKÝCH PRÁV

NENÍ TO MEZINÁRODNÍ SMLOUVA forma rezoluce a má doporučující povahu

4

POVAHA DEKLARACE

jeden ze zásadních milníků historie lidstva první mezinárodní instrument obecné povahy, který vyhlašuje katalog práv přiznaný každému jednotlivci bez rozdílu    

5

kulturních a náboženských kořenů rasy pohlaví místa původu

VÝZNAM DEKLARACE

vliv přetrvává dodnes inspirovala legislativní systémy ve všech částech světa její hlavní význam spočívá v doslova univerzálním přijetí a souhlasu s jejím zněním byla přeložena do téměř 350 jazyků a nářečí je nejznámějším a nejcitovanějším dokumentem z oblasti lidských práv stala se vzorem celé řady mezinárodních dohod a je součástí ústav a zákonů států

6

VÝZNAM DEKLARACE

jaro 1945 San Francisco 

 

konference o poválečném uspořádání světa a budování nové světové organizace nepřijala kvůli odporu velmocí Mezinárodní listinu práv přímo do Charty odkaz na lidská práva se přesto dostal do Preambule a 6 článků

7

na základě čl. 68 Charty Hospodářská a sociální rada zřídila jako svůj pomocný orgán Komisi pro lidská práva 

jejím úkolem bylo připravit návrh listiny práv

CO PŘIJETÍ DEKLARACE PŘEDCHÁZELO?

zločiny druhé světové války ukázaly, že lidstvo potřebuje všeobecně platný a uznávaný kodex, který by pomohl odstranit útisk a diskriminaci 1948 = OSN 58 členů  pestrá směsice ideologií, politických systémů, náboženských a kulturních tradic i různého stupně ekonomické vyspělosti autoři deklarace usilovali, aby dokument tyto rozdíly respektoval, ale zároveň dokázal obsáhnout hodnoty společné rozličným právním systémům i filozofickým a náboženským tradicím finální text deklarace měl být především společným vyjádřením vize budoucího spravedlivého uspořádání světa

8

CO PŘIJETÍ DEKLARACE PŘEDCHÁZELO?

1947-1948 Kanaďan John Peters Humphrey byl povolán generálním tajemníkem OSN pracovat na tomto projektu (v té době byl Humphrey nově jmenován jakožto ředitel divize lidských práv sekretariátu OSN) na projektu dále pracovali členové první Komise pro lidská práva OSN  Eleanor Roosevelt (USA – předsedkyně)  Jacques Maritain and René Cassin (Francie)  Charles Malik (Libanon)  Austrálie, Belgie, BělSSR, Chile, Egypt, Indie, Írán, Panama, Filipíny, Spojené království, SSSR, Uruguay and Jugoslávie 1. návrh (Humphrey) 2. návrh (Cassin) – předložen Komisi

9

PROCES DRAFTOVÁNÍ

VDLP byla schválena 10.12.1948 pro - 48, proti – 0 zdrželo se hlasování – 8  Jižní Afrika, Saudská Arábie, celý sovětský blok nehlasovaly – 2  Jemen a Honduras

10

PROCES SCHVALOVÁNÍ

struktura Deklarace byla zavedena ve 2.draftu (Cassin) Cassin srovnával deklaraci s antickým chrámem  čl. 1 a 2 byly základy se svými principy důstojnosti, svobody, rovnosti a bratrství  7 paragrafů preambule upravující důvody přijetí deklarace jsou schody antického chrámu  hlavní část deklarace jsou čtyři sloupy: — 1. sloup (čl.3-11) zakotvuje individuální práva jako právo na život a zákaz otroctví — 2.sloup (čl.12-17) zakotvuje individuální práva v oblasti politické a občanské — 3.sloup (čl.18-21) - zakotvuje práva spirituální, veřejné a politické svobody jako je svoboda svědomí — 4.sloup (čl. 22-27) – zakotvuje práva sociální, ekonomická a kulturní  poslední tři články upravují trojúhelníkový štít chrámu, která spojují celou strukturu chrámu dohromady

11

STRUKTURA

základ svobody, spravedlnosti a míru ve světě 

uznání přirozené důstojnosti a rovných a nezcizitelných práv všech členů lidské rodiny

zneuznání lidských práv a pohrdání jimi vedlo k barbarským činům, urážejícím svědomí lidstva, a že vybudování světa, ve kterém lidé, zbaveni strachu a nouze, budou se těšit svobodě projevu a přesvědčení, bylo prohlášeno za nejvyšší cíl lidu

12

je nutné, aby lidská práva byla chráněna zákonem, nemá-li být člověk donucen uchylovat se, když vše ostatní selhalo, k odboji proti tyranii a útlaku atd.

PREAMBULE

VŠICHNI JSME SVOBODNI A NAVZÁJEM SI ROVNI  všichni se rodíme svobodní  všichni máme své myšlenky a představy  se všemi by mělo být zacházeno stejným způsobem

13

ČLÁNEK 1

NEDISKRIMINUJ  tato práva náleží každému bez ohledu na to, jaké jsou mezi nimi rozdíly

14

ČLÁNEK 2

PRÁVO NA ŽIVOT  všichni máme právo na život a právo žít ve svobodě a bezpečí

15

ČLÁNEK 3

ŽÁDNÉ OTROCTVÍ – MINULÉ ANI BUDOUCÍ  nikdo nemá žádné právo nás zotročovat  nemáme právo činit nikoho svým otrokem

16

ČLÁNEK 4

ŽÁDNÉ MUČENÍ  nikdo nemá žádné právo nám ubližovat nebo nás mučit

17

ČLÁNEK 5

MÁME SVÁ PRÁVA VŠUDE NA SVĚTĚ  všichni máme stejné právo použít zákon  já jsem stejná osoba jako ty!

18

ČLÁNEK 6

PŘED ZÁKONEM JSME SI VŠICHNI ROVNI  všichni jsme pod ochranou zákona  zákon je stejný pro každého  musí s námi zacházet nestranně a spravedlivě

19

ČLÁNEK 7

VAŠE LIDSKÁ PRÁVA CHRÁNÍ ZÁKON  spravedlivé zacházení spravedlivými soudy  všichni máme právo žádat zákon o pomoc, není-li s námi zacházeno spravedlivě

20

ČLÁNEK 8

ŽÁDNÉ NESPRAVEDLIVÉ ZADRŽENÍ  nikdo nemá právo nás uvěznit bez dostatečného důvodu a držet nás ve vězení nebo nás poslat pryč z naší země

21

ČLÁNEK 9

PRÁVO NA SOUDNÍ PROCES  je-li proti nám veden soudní proces, měl by být veřejný  lidé, kteří nás soudí, by neměli dovolit, aby jim kdokoli říkal, co mají dělat

22

ČLÁNEK 10

NEVINEN, DOKUD NENÍ PROKÁZÁNA VINA  nikdo by neměl být obviňován z toho, že něco spáchal, dokud to není prokázáno  pokud lidé tvrdí, že jsme udělali něco špatného, máme právo prokázat, že to není pravda

23

ČLÁNEK 11

PRÁVO NA SOUKROMÍ  nikdo by se neměl pokoušet poškodit naše dobré jméno  nikdo nemá právo vcházet do našeho domova, otevírat naše dopisy nebo obtěžovat nás nebo naši rodinu bez dostatečného důvodu

24

ČLÁNEK 12

SVOBODA POHYBU  všichni máme právo jít, kam sami chceme ve své vlastní zemi a cestovat dle svého přání

25

ČLÁNEK 13

PRÁVO NA BEZPEČNÉ ÚTOČIŠTĚ  pokud se obáváme toho, že s námi bude v naší vlastní zemi špatně nakládáno, máme všichni právo na útěk do jiné země v zájmu své bezpečnosti

26

ČLÁNEK 14

PRÁVO NA OBČANSTVÍ  my všichni máme právo patřit do nějaké země

27

ČLÁNEK 15

MANŽELSTVÍ A RODINA  každý dospělý člověk má právo uzavřít manželství a mít rodinu, pokud si to přeje  muži a ženy mají stejná práva, ať už žijí v manželství anebo odděleně

28

ČLÁNEK 16

PRÁVO NA VAŠE VLASTNÍ VĚCI  každý má právo vlastnit věci nebo se o ně dělit  nikdo by nám neměl naše věci brát bez dostatečného důvodu

29

ČLÁNEK 17

SVOBODA MYŠLENÍ  my všichni máme právo věřit v to, v co věřit chceme, mít náboženství anebo jej změnit, pokud si to přejeme

30

ČLÁNEK 18

SVOBODA PROJEVU  svoboda říci, co si myslíš  my všichni máme právo na své vlastní rozhodování, právo myslet si, co chceme, říkat, co si myslíme a sdílet naše myšlenky s ostatními lidmi

31

ČLÁNEK 19

PRÁVO NA VEŘEJNÉ SHROMÁŽDĚNÍ  scházejte se, kde se vám líbí  my všichni máme právo scházet se se svými přáteli a mírumilovně spolupracovat na ochraně svých práv  nikdo nás nemůže donutit připojit se k nějaké skupině, jestliže nechceme

32

ČLÁNEK 20

PRÁVO NA DEMOKRACII  všichni máme právo se podílet na vládě naší země  každému dospělému musí být dovoleno vybrat si své vlastní zastupitele

33

ČLÁNEK 21

PRÁVO NA SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ  všichni máme právo na — — — — —

přijatelné bydlení lékařskou péči vzdělání a péči o děti dostatek peněz k životu lékařskou pomoc, jsme-li staří nebo nemocní

34

ČLÁNEK 22

PRÁVO NA PRÁCI A ODMĚNU  každý dospělý člověk — — —

má právo vykonávat práci právo na spravedlivou odměnu za svoji práci právo vstoupit do odborů

35

ČLÁNEK 23

PRÁVO NA ODPOČINEK  my všichni máme právo na odpočinek od práce a na oddech

36

ČLÁNEK 24

PRÁVO NA DŮSTOJNÝ ŽIVOT  my všichni máme právo na důstojný život  matky a děti, lidé, kteří jsou staří, nezaměstnaní nebo invalidní a všichni lidé mají právo na to, aby o ně bylo postaráno

37

ČLÁNEK 25

PRÁVO NA VZDĚLÁNÍ  všichni máme právo na vzdělání, které nám zajistí důstojný život  základní vzdělání by mělo být zdarma  měli bychom se naučit, jak vycházet s ostatními  rodiče mohou rozhodovat o tom, co se budeme učit, při tomto rozhodování by však měli respektovat naše základní práva

38

ČLÁNEK 26

AUTORSKÁ PRÁVA  autorské právo je zvláštní zákon, který ochraňuje něčí vlastní umělecké výtvory a spisy; ostatní nemají právo je bez dovolení kopírovat  my všichni máme právo na náš vlastní způsob života a právo těšit se z dobrých věcí, které „umění“, věda a učení přinášejí

39

ČLÁNEK 27

SVOBODNÝ A SPRAVEDLIVÝ SVĚT  musí existovat patřičný pořádek, abychom si všichni mohli užívat práva a těšit se ze svobod v naší vlastní zemi a všude na světě

40

ČLÁNEK 28

NAŠE ODPOVĚDNOST  máme povinnosti vůči ostatním lidem a měli bychom ochraňovat jejich práva a svobody

41

ČLÁNEK 29

NIKDO TI NEMŮŽE VZÍT TVÁ LIDSKÁ PRÁVA

42

ČLÁNEK 30

[43]

PAKTY O LIDSKÝCH PRÁVECH Z ROKU 1966

po přijetí UDHR práce na návrhu Paktu a jeho implementačního mechanismu původní záměr – jeden pakt diskuse v Komisi a Třetím výboru Valného shromáždění OSN [44]

DVA SAMOSTATNÉ INSTRUMENTY

GENEZE

[45]

TEORETICKÉ DŮVODY

[46]

PRAKTICKÉ DŮVODY

schváleny v New Yorku VS OSN (otevřeny k podpisu) 16. prosince 1966 - rezoluce 2200 A (XXI) 1. Mezinárodní pakt o občanských a politických právech 2. Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech 1. International Covenant on Civil and Political Rights 2. International Covenant on Economic, Social and Cultural Rights

[47]

1. Pacte international relatif aux droits civils et politiques 2. Pacte international relatif aux droits économiques, sociaux et culturels 1. Международный пакт о гражданских и политических правах 2. Международный пакт об экономических, социальных и культурных правах

PŘIJETÍ A NÁZVY PAKTŮ

23.3.1976 v souladu s čl. 49 pro všechna ustanovení s výjimkou čl. 41 

poté co jej ratifikoval 35. smluvní strana

28.3.1979 čl. 41 

Výbor pro lidská práva [48]

podepsaly, neratifikovaly 

např. Čína, Kuba, Laos, Pákistán,

nepodepsaly, neratifikovaly 

např. Bahamy, Brunej, Komory, Fidži, Malajsie, Myanmar/Barma, Saudská Arábie, Singapur, Spojené arabské emiráty, Vatikán

RATIFIKACE ICCPR

[49]

RATIFIKACE ICCPR (MAPA)

Československo podepsalo dne 7.10.1968 ratifikační listina byla uložena dne 23.12.1975 Pakt byl publikován ve Sbírce zákonů jako vyhláška Ministerstva zahraničních věcí č. 120/1976 Sb. oznámením ze dne 22.2.1993 adresovaným generálnímu tajemníkovi OSN, depozitáři Paktu, sukcedovalo Česko ke dni 1.1.1993 do závazků vyplývajících z Paktu pro bývalou ČSFR Česko přistoupilo k oběma opčním protokolům  

[50]

První opční protokol - pro Česko vstoupil v platnost dnem 12.6.1991 Druhý opční protokol pro Česko vstoupil v platnost dnem 15.9.2004

RATIFIKACE ICCPR (ČESKO)

vychází z Všeobecné deklarace lidských práv je však bohatší a přesněji vyjádřený preambule a 53 článků rozdělených do 6 částí: 1)

2)

3) 4) 5) 6)

právo národů na sebeurčení obecná ustanovení vztahující se ke všem konkrétním právům katalog občanských a politických práv kontrolní mechanismus Paktu interpretace Paktu závěrečná ustanovení

[51]

OBSAH ICCPR

derogační ustanovení - čl. 4 

nelze se však odchýlit od základních, kogentních práv — — — — — — —

právo na život zákaz mučení, nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání zákaz otroctví a nevolnictví zákaz uvěznění pro neschopnost dostát smluvnímu závazku zákaz retrokativní aplikace trestního práva právo každého na uznání právní osobnosti svoboda myšlení, svědomí a náboženství

[52]

DEROGACE

hlavní ustanovení (tvrdé jádro)      

právo na život zákaz mučení, nelidského, nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání zákaz otroctví a nucených prací právo na svobodu a osobní bezpečnost rovnost před soudem svoboda myšlení, svědomí

[53]

TVRDÉ JÁDRO LIDSKÝCH PRÁV

1) 2)

3)

obecná proklamace daného práva podrobnější formulace jednotlivých aspektů tohoto práva příp. dovolená omezení tohoto práva

[54]

TYPICKÁ STRUKTURA ČLÁNKŮ

schválen v New Yorku VS OSN 

otevřen k podpisu

dne 16.12.1966 ratifikace - 23.3.1976 v souladu s čl. 9 pro Československo vstoupil v platnost dne 12.6.1991 upravuje problematiku individuálních stížností

[55]

OPČNÍ PROTOKOL

přijatý dne 15.12.1989 byl v New Yorku ratifikace – 11.7.1991 dle čl. 8 odst.1 zrušení trestu smrti 35 signatářů a 68 smluvních stran listina o přístupu Česka k Protokolu, podepsaná prezidentem republiky dne 21. května 2004, byla uložena u generálního tajemníka Organizace spojených národů, depozitáře Protokolu, dne 15.6.2004. pro Česko vstoupil v platnost dne 15.9.2004

[56]

2. OPČNÍ PROTOKOL

Výbor Spojených národů pro lidská práva  

zřízený na základě čl. 28 skupina 18 expertů —

 

procedura podle čl. 40 státy podávají —





jsou voleni členskými státy, ale nezastupují zájmy žádného z nich [57]

"zprávy o opatřeních přijatých k uvedení práv uznaných v tomto Paktu v život a o pokroku, jehož bylo při užívání těchto práv dosaženo"

schází se třikrát do roka, aby posoudil periodické zprávy členských států o tom, jak splňují závazky ICCPR DIALOG mezi státem a Výborem

1. KONTROLNÍ MECHANISMUS DLE ICCPR

fakultativní procedura podle čl. 41 a 42 vztahy mezi státy, které učinily prohlášení, že uznávají příslušnost Výboru přijmout a posoudit oznámení jednoho státu o tom, že jiný stát neplní své závazky podle tohoto Paktu Výbor poskytuje dobré služby, aby se dosáhlo přátelského urovnání na základě respektování lidských práv a základních svobod pokud se nedosáhne urovnání, může Výbor s předběžným souhlasem dotčených států jmenovat Smírčí komisi, která bude usilovat o řešení záležitosti

[58]

2. KONTROLNÍ MECHANISMUS DLE ICCPR

fakultativní procedura přijímání a projednávání individuálních stížností stát musí uznat příslušnost Výboru Výbor nepřijme oznámení, jestliže se týká státu, který je smluvní stranou Paktu, který není smluvní stranou tohoto Protokolu podmínka – vyčerpání všech dostupných vnitrostátních prostředků k nápravě nesmí se jednat o  anonymní podání  zneužívání práva nebo  oznámení, které je neslučitelné s ustanoveními Paktu (neslučitelnost souvisí s kritérii věcné, osobní, časové a místní příslušnosti Výboru)

[59]

KONTROLNÍ MECHANISMUS DLE OPČNÍHO PROTOKOLU

3.1.1976 v souladu s čl. 27 podepsaly, neratifikovaly 

Spojené státy, Kuba, Jižní Afrika, Komory, Belize, Svatý Tomáš a Princův ostrov

[60]

nepodepsaly 

např. Saudská Arábie, Myanmar/Barma, Mozambik

RATIFIKACE ICESCR (1)

[61]

RATIFIKACE ICESCR (MAPA)

Československo podepsalo dne 7. října 1968 Federální shromáždění ČSSR s Paktem vyslovilo souhlas dne 11. listopadu 1975 prezident republiky poté ratifikoval Pakt s prohlášením k článku 26 odstavci 1 ratifikační listiny Československé socialistické republiky byly uloženy u generálního tajemníka Organizace spojených národů dne 23. prosince 1975 Oznámením ze dne 22. února 1993 adresovaným generálnímu tajemníkovi OSN, depozitáři Paktu, sukcedovala ČR ke dni 1. ledna 1993 do závazků vyplývajících z Paktu pro bývalou ČSFR.

[62]

RATIFIKACE ICESCR (ČESKO)

obsahuje podstatně více práv hospodářské, sociální a kulturní povahy než UDHR preambule, 31 článků uspořádaných do 5 částí 1)

2)

3)

4) 5)

právo národů na sebeurčení obecná ustanovení vztahující se ke všem konkrétním právům katalog hospodářských, sociálních a kulturních práv kontrolní mechanismus závěrečná ustanovení

[63]

OBSAH ICESCR (1)

hlavní ustanovení (tvrdé jádro)       

právo na práci právo na sociální zabezpečení právo na rodinný život právo na přiměřenou životní úroveň právo na zdraví právo na vzdělání právo účastnit se kulturního života

[64]

OBSAH ICESCR (2)

méně náročný než v případě ICCPR závazek států předkládat zprávy o přijatých opatřeních a o pokroku dosaženém při dodržování práv uznaných v tomto Paktu Paktem se nezřizuje speciální orgán všechny zprávy se předkládají Generálnímu tajemníkovi OSN ten je předává k posouzení Hospodářské a sociální radě byl vytvořen Výbor pro hospodářská, sociální a kulturní práva (18 expertů volených ad personam, poprvé se sešel v roce 1987)

[65]

KONTROLNÍ MECHANISMUS DLE ICESCR

dne 24.12.2007 publikován návrh textu Opčního protokolu k ICESCR upravuje projednávání stížností na porušení ICESCR zasílaných Výboru pro hospodářská, sociální a kulturní práva připraven Catarinou de Albuquerque, předsedkyní – zpravodajkou pracovní skupiny pro tvorbu Opčního protokolu

[66]

OPČNÍ PROTOKOL K ICESCR

[67]

nejvyspělejší z regionálních systémů ochrany lidských práv vytvořen Radou Evropy 

nejstarší evropská politická organizace založená v roce 1949

[68]

smluvní systém je založen na dvou smlouvách 



Evropská smlouva o ochraně lidských práv a základních svobod Evropská sociální charta

EVROPSKÝ SYSTÉM OCHRANY LIDSKÝCH PRÁV

sjednána 4.11.1950 v Římě vstoupila v platnost v souladu s ustanovením čl. 59 odst. 2 po uložení deseti ratifikačních listin dne 3.9.1953 ENG Convention for the Protection of Human Rights and Fundamental Freedoms FRA Convention de sauvegarde des Droits de l'Homme et des Libertés fondamentales RUS Конвенция о защите прав человека и основных свобод

[69]

ÚMLUVA O OCHRANĚ LIDSKÝCH PRÁV A ZÁKLADNÍCH SVOBOD

některé protokoly doplňují katalog lidských práv  

 

 

Dodatkový protokol – ochrana vlastnického práva, právo na vzdělání, právo na svobodné volby 4.protokol upravuje zákaz zbavení svobody pro neschopnost dostát smluvnímu závazku, svobodu pohybu, zákaz vyhoštění vlastních občanů, zákaz kolektivního vyhoštění cizinců 6.protokol upravuje zákaz trestu smrti, jakož i možnost použití trestu smrti v době války 7.protokol upravuje procesní záruky, které se týkají vyhoštění cizinců, právo na odvolání v trestních věcech, odškodnění za nezákonné odsouzení, princip ne bis in idem, a princip rovnosti mezi manželi 12.protokol upravuje všeobecný zákaz diskriminace 13.protokol absolutní zákaz trestu smrti

[70]

ostatní protokoly upravují organizační a procesní segmenty Úmluvy zvláštní význam má Jedenáctý protokol, který restrukturalizoval institucionální mechanismus ke kontrole dodržování lidských práv a vytvořil stále činný Evropský soud pro lidská práva

PROTOKOLY

ČSFR podepsala dne 21.2. 1991 v Madridu Úmluvu, ve znění protokolů č. 3, 5 a 8, a na tuto Úmluvu navazující dodatkový protokol, protokol č. 2, 4, 6 a 7. pro ČSFR vstoupila v platnost v souladu s článkem 66 odst. 3 dnem 18.3.1992 ČSFR byla smluvní stranou Úmluvy od 18.3.1992 do 31.12.1992 podle ustanovení § 2 ústavního zákona č. 23/1991 Sb., kterým se uvozuje Listina základních práv a svobod jako ústavní zákon, byla na území ČSFR obecně závazná a měla přednost před zákonem. se zánikem ČSFR zaniklo i její členství v Radě Evropy a Úmluva přestala platit na území bývalé ČSFR, a to v souladu s ustanovením čl. 65 odst. 3 Úmluvy: „Každá Vysoká smluvní strana, která přestane být členem Rady Evropy, přestane být stranou této Úmluvy za stejných podmínek.“ Obě nástupnické republiky však již dnem 1.1.1993 požádaly o přijetí do Rady Evropy a prohlásily, že se nadále cítí být vázány Úmluvou a jejími protokoly, jakož i prohlášeními podle čl. 25 a 46 Úmluvy Česko spolu se Slovenskem se staly členy Rady Evropy dne 30.6.1993

[71]

ÚMLUVA A ČESKO

[72]

VÝHRADY K ÚMLUVĚ

ČSFR uplatnila výhradu k Úmluvě výhrada byla potvrzena v době přistoupení ČR do Rady Evropy během ceremonie přistoupení ČR do Rady Evropy ministr zahraničních věcí prohlásil, že výhrada uplatněná ČSFT k čl. 5 a 6 Úmluvy zůstává v platnosti výhrada zní: 

[73]

„ČSFR podle článku 64 Úmluvy činí výhradu k článkům 5 a 6 Úmluvy v tom smyslu, že tato ustanovení nebrání ukládání kázeňského trestu vězení podle § 17 zákona č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků.“

VÝHRADA ČESKA

Úmluva pokrývá ICCPR 3 věcné okruhy garantovaných lidských práv 1. 2. 3.

nedotknutelnost osob vláda práva pluralismus a tolerance v životě

[74]

CHARAKTERISTIKA ÚMLUVY

Čl.1 Čl.2 Čl.3 Čl.4 Čl.5 Čl.6 Čl.7 Čl.8 Čl.9 Čl.10 Čl.11 Čl.12 Čl.13 Čl.14 Čl.15 Čl.16 Čl.17 Čl.18

Povinnost respektovat lidská práva Právo na život Zákaz mučení Zákaz otroctví a nucené práce Právo na svobodu a osobní bezpečnost Právo na spravedlivý proces Zákaz trestu bez zákona Právo na respektování rodinného a soukromého života Svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání Svoboda projevu Svoboda shromažďování a sdružování Právo uzavřít manželství Právo na účinné opravné prostředky Zákaz diskriminace Odstoupení od závazků v případě ohrožení Omezení politické činnosti cizinců Zákaz zneužití práv Ohraničení možnosti omezení práv

[75]

KATALOG PRÁV A SVOBOD

Čl. 15 DEROGACE     

případ války nebo jiného veřejného ohrožení státní existence možnost přijmout opatření k odstoupení od závazků stanovených v této Úmluvě v rozsahu přísně vyžadovaném naléhavostí situace tato opatření nesmí být neslučitelná s ostatními závazky podle mezinárodního práva nelze odstoupit — — — —



právo na život (kromě úmrtí vyplývajících z dovolených válečných činů) zákaz mučení zákaz otroctví zákaz trestu bez zákona

[76]

povinnost informovat generálního tajemníka Rady Evropy — — — —

o opatřeních, která přijala o jejich důvodech o tom, kdy tato opatření pozbyla platnosti o tom, kdy ustanovení Úmluvy budou znovu prováděna v plném rozsahu

DEROGACE

PROČ JE EVROPSKÝ SYSTÉM NEJEFEKTIVNĚJŠÍ? má efektivní institucionální mechanismus ke kontrole dodržování lidských práv a základních svobod  poprvé umožnila jak státům, tak i jednotlivcům podávat stížnosti na porušení chráněných práv v některém ze států – smluvních stran 

v minulosti existovaly  

dvě smluvní instituce Evropská komise pro lidská práva a Evropský soud pro lidská práva jeden politický orgán Rady Evropy (Výbor ministrů)

[77]

vstupem v platnost protokolu č.11 byla komise i soud nahrazen permanentním soudem a Výbor ministrů ztratil možnost rozhodovat in medias res, ale zůstal mu dohled nad výkonem rozsudků

EVROPSKÝ SOUD PRO LIDSKÁ PRÁVA

individuální podání (mezistátní stížnosti se neujaly) způsobilost být účastníkem řízení   

každá fyzická osoba bez ohledu na státní příslušnost nebo pobyt každá nevládní organizace každá skupina osob považující se za poškozené v důsledku práv přiznaných úmluvou a protokolů

[78]

soud tvoří soudci – za každý stát je volen jeden soudce (jsou na státech nezávislí)   

rozhodují ve 3členných výborech v 7členných senátech ve velkém senátu – 17 členů

ÚČASTNÍK ŘÍZENÍ A SOUD

nejprve se rozhoduje o přípustnosti podání  



stěžovatel musí vyčerpat všechny dostupné opravné vnitrostátní prostředky stěžovatel musí podat stížnost do 6 měsíců ode dne konečného vnitrostátního rozhodnutí stížnost nesmí být anonymní a nesmí být opakující se, nesmí být zjevně bezdůvodná, představující zneužití práva nebo nesmí být neslučitelná s ustanoveními úmluvy

[79]

pokud je stížnost shledána jako přijatelná  

soud plní funkci vyšetřovací a smírčí pokud nedojde ke smíru mezi účastníky řízení soud rozhodne ve věci

ŘÍZENÍ SOUDU (1)

kontradiktorní a veřejné řízení 

právní posouzení případu

pokud soud konstatuje porušení závazku úmluvy smluvní stranou, soud může přiznat poškozené straně tzv. spravedlivé zadostiučinění ve formě finanční kompenzace do 3 měsíců od data rozsudku senátu může každý z účastníků řízení požádat o postoupení věci Velkému senátu kolegium přijme takovou žádost, pokud věc vyvolává  

[80]

závažnou otázku týkající se výkladu nebo aplikace úmluvy a protokolů závažnou otázku všeobecné povahy

konečnost rozsudku – závaznost rozsudek má deklaratorní povahu a způsob jeho vnitrostátního výkonu kromě zaplacení spravedlivého zadostiučinění záleží na volbě státu

ŘÍZENÍ SOUDU (2)

[81]