Masarykova univerzita v Brně Ekonomicko-správní fakulta
Studijní obor: Finanční podnikání
METODY FINANČNÍ ANALÝZY FIRMY The methods of financial analysis of firm Diplomová práce
Vedoucí diplomové práce: Doc. Ing. Jaroslav SEDLÁČEK, CSc.
Brno, duben 2006
Autor: Jana MIKOLAJSKÁ
Jméno a příjmení autora:
Jana Mikolajská
Název v angličtině:
The methods of financial analysis of firm
Název diplomové práce:
Metody finanční analýzy firmy
Katedra:
Katedra financí
Vedoucí diplomové práce:
Doc. Ing. Jaroslav Sedláček, CSc.
Rok obhajoby:
2006
Anotace v češtině
Tato diplomová práce se zabývá finanční analýzou a možnostmi jejího uplatnění v běžné praxi. Zobrazuje nám řadu ukazatelů, které mohou být použity jako nástroj pro finanční řízení podniku. Dále se zamyslíme nad možností použití určitých modelů pro stanovení finanční situace dané firmy. Tyto ukazatele, indexy a modely jsou pak využity pro analýzu společnosti OSTROJ a.s. se sídlem v Opavě. Na závěr je zde pak nastíněna možnost budoucího vývoje této firmy. Anotace v angličtině
The thesis focuses on financial analysis and its possible application in daily practice. It presents a number of indicators that can be used as an instrument for a company's financial management. Also examined is the possibility of using certain models for an assessment of financial situation of a given firm. These indicators, indexes and models are then applied in the analysis of the firm OSTROJ a.s., based in Opava. In conclusion, a probable future course of development of the discussed firm is outlined. Klíčová slova v češtině: Finanční analýza Elementární metody finanční analýzy Vyšší metody finanční analýzy Finanční poměrové ukazatele Soustavy poměrových ukazatelů
Klíčová slova v angličtině: Financial analysis Elementary methods of financial analysis Superior methods of financial analysis Financial ratios Systems of financial ratios
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně pod vedením Doc. Ing. Jaroslava Sedláčka, CSc. a uvedla v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje.
V Brně dne 21. dubna 2006 …..………………………………. vlastnoruční podpis autora
Ráda bych poděkovala panu Doc. Ing. Jaroslavu Sedláčkovi, CSc. za pomoc a konstruktivní
připomínky při vypracování mé diplomové práce, dále panu Ing. Miloši Mikolajskému, finančnímu řediteli společnosti OSTROJ a.s. za zpřístupnění dat a potřebných informací.
OBSAH
ÚVOD ...................................................................................................................................9 1
2
3
ZÁKLADNÍ POJETÍ FINANČNÍ ANALÝZY ......................................................... 10
1.1 1.2 1.3 1.4
ETAPY FINANČNÍ ANALÝZY ........................................................................................ 10 ZÁKLADNÍ METODY FINANČNÍ ANALÝZY .................................................................... 11 ČLENĚNÍ VYŠŠÍCH METOD FINANČNÍ ANALÝZY ........................................................... 12 UŽIVATELÉ FINANČNÍ ANALÝZY................................................................................. 12
ELEMENTÁRNÍ METODY FINANČNÍ ANALÝZY ............................................. 14
2.1 TŘÍDĚNÍ UKAZATELŮ ELEMENTÁRNÍCH METOD FINANČNÍ ANALÝZY ............................ 14 2.2 ČLENĚNÍ ELEMENTÁRNÍCH METOD FINANČNÍ ANALÝZY .............................................. 15 2.3 ANALÝZA STAVOVÝCH UKAZATELŮ ........................................................................... 16 2.3.1 Analýza trendu (horizontální analýza)............................................................... 16 2.3.2 Procentní rozbor (vertikální analýza)................................................................ 16 2.4 ANALÝZA ROZDÍLOVÝCH UKAZATELŮ ........................................................................ 19 2.4.1 Čistý pracovní kapitál ....................................................................................... 19 2.4.2 Čisté pohotové prostředky (peněžní finanční fond) ............................................ 19 2.4.3 Čistý peněžně-pohledávkový fond (čistý peněžní majetek).................................. 19 2.5 ANALÝZA TOKOVÝCH UKAZATELŮ............................................................................. 20 2.5.1 Analýza cash flow ............................................................................................. 20 2.5.2 Analýza tržeb .................................................................................................... 23 2.5.3 Analýza nákladů ............................................................................................... 24 2.6 ANALÝZA ZISKU ........................................................................................................ 24 2.7 ANALÝZA POMĚROVÝCH UKAZATELŮ ........................................................................ 25 2.7.1 Ukazatele rentability (profitability ratios) ......................................................... 26 2.7.2 Ukazatele aktivity (ukazatele obratovosti) ......................................................... 29 2.7.3 Ukazatele zadluženosti a finanční struktury....................................................... 31 2.7.4 Ukazatele likvidity............................................................................................. 34 2.7.5 Ukazatele kapitálového trhu (tržní hodnoty)...................................................... 35 2.7.6 Ukazatele provozní činnosti .............................................................................. 37 2.7.7 Ukazatele na bázi finančních fondů................................................................... 39 2.7.8 Ukazatele na bázi cash flow .............................................................................. 39 ANALÝZA SOUSTAV UKAZATELŮ A MODELŮ ............................................... 42
3.1 SOUSTAVY POMĚROVÝCH UKAZATELŮ ....................................................................... 42 3.1.1 Pyramidové soustavy ukazatelů......................................................................... 43 3.1.2 Paralelní soustavy ukazatelů............................................................................. 44 3.2 SOUHRNNÉ INDEXY A PREDIKČNÍ MODELY .................................................................. 44 3.2.1 Finanční predikční modely................................................................................ 45 3.2.2 Nefinanční predikční modely............................................................................. 50 3.3 BOD ZVRATU A PROVOZNÍ PÁKA................................................................................. 51 3.3.1 Bod zvratu ........................................................................................................ 52
4
3.3.2 Provozní páka................................................................................................... 52
FINANČNÍ ANALÝZA SPOLEČNOSTI OSTROJ A.S. ......................................... 53
4.1 PROFIL SPOLEČNOSTI OSTROJ A.S. ........................................................................... 53 4.2 ANALÝZA STAVOVÝCH UKAZATELŮ ........................................................................... 53 4.2.1 Analýza trendu rozvahových položek................................................................. 53 4.2.2 Procentní analýza rozvahových položek ............................................................ 56 4.2.3 Analýza trendu položek výkazu zisku a ztrát ...................................................... 59 4.3 ANALÝZA ROZDÍLOVÝCH UKAZATELŮ ........................................................................ 60 4.4 ANALÝZA CASH FLOW ............................................................................................... 61 4.5 ANALÝZA POMĚROVÝCH UKAZATELŮ ........................................................................ 62 4.5.1 Analýza ukazatelů rentability ............................................................................ 62 4.5.2 Analýza ukazatelů aktivity................................................................................. 63 4.5.3 Analýza ukazatelů zadluženosti a finanční struktury.......................................... 64 4.5.4 Analýza ukazatelů likvidity................................................................................ 65 4.5.5 Analýza ukazatelů kapitálového trhu................................................................. 66 4.5.6 Analýza ukazatelů provozní činnosti.................................................................. 67 4.5.7 Analýza ukazatelů na bázi cash flow ................................................................. 67 4.6 ANALÝZA SOUSTAV UKAZATELŮ A MODELŮ ............................................................... 68 4.6.1 Altmanův model ................................................................................................ 68 4.6.2 Index důvěryhodnosti českého podniku.............................................................. 69 4.6.3 Kralickův rychlý test ......................................................................................... 69 4.6.4 Index bonity ...................................................................................................... 70 4.6.5 Taflerův bankrotní model.................................................................................. 70 4.7 DOPORUČENÍ ............................................................................................................. 70
ZÁVĚR ............................................................................................................................... 73
LITERATURA................................................................................................................... 75
SEZNAM TABULEK, GRAFŮ A SCHÉMAT .............................................................................. 76 SEZNAM ZKRATEK ............................................................................................................. 77 SEZNAM PŘÍLOH ................................................................................................................ 78
ÚVOD V této diplomové práci bych se chtěla zaměřit na analýzu finančního chování firmy. V první kapitole se budu zabývat samotnou podstatou finanční analýzy, k čemu a komu slouží, a také tím, jak při provádění finanční analýzy postupovat. Finanční analýza je metodou hodnocení finanční výkonnosti podniku a slouží celé řadě uživatelů, např. investorům, manažerům, vlastníkům, obchodním partnerům.
Dále se zde budu zabývat základním členěním metod finanční analýzy na analýzu fundamentální a technickou. V následující kapitole bych se chtěla podrobněji zabývat metodami elementární technické analýzy, které budou použity i v praktické části této diplomové práce. Pro praktickou finanční analýzu jsem si vybrala podnik OSTROJ a.s., který se zabývá výrobou důlních strojů pro hlubinné dobývání včetně dílů, dále výrobou zdvihacích a manipulačních zařízení včetně dílů a kovářstvím. Podnik budu analyzovat pomocí elementárních metod finanční analýzy, ale využiji i různé souhrnné indexy, které vznikly s využitím vyšších metod finanční analýzy. Tato analýza by měla ukázat, v jaké finanční situaci se firma nachází. Na závěr bych chtěla celkově zhodnotit situaci firmy vzhledem ke konkurenci, a také bych se ráda zaměřila na možnosti budoucího vývoje firmy.
9
1
ZÁKLADNÍ POJETÍ FINANČNÍ ANALÝZY
Finanční analýza je metoda nebo spíše postup hodnocení podniku - jeho hospodaření a finanční situace, která následně umožňuje přijímat rozhodnutí a opatření do budoucnosti, která by vedla ke zlepšení či udržení finančního zdraví 1 podniku. V literatuře se můžeme setkat s různými definicemi finanční analýzy, které se liší svým pojetím a hlediskem, které zohledňují (obsahové, časové, uživatelské).
Z hlediska obsahového dělíme finanční analýzu podle šíře pojetí na: • nejužší pojetí, které považuje finanční analýzu za pouhý rozbor údajů z účetnictví (finančních výkazů), toto pojetí se označuje také jako analýza finančních výkazů • širší pojetí, které k rozboru údajů z účetnictví přidává také hodnotící proces ⇒ slouží k finančnímu rozhodování podniku • nejširší pojetí, které využívá nejen údajů z účetnictví, ale i z dalších zdrojů (finančních i nefinančních) uvnitř podniku i mimo něj ⇒ slouží nejen k finančnímu ale i dalším typům rozhodování, které je závislé na cílové skupině uživatelů
Podle časového hlediska dělíme finanční analýzu na: • zkoumání současné situace • zkoumání současné a minulé situace (tzv. analýza ex post) • zkoumání současné a minulé situace a odhad situace budoucí (odhad budoucí situace označujeme také jako tzv. analýzu ex ante)
Z uživatelského hlediska může být finanční analýza zaměřena na různé skupiny uživatelů, např. investoři, dodavatelé, manažeři a další. (Uživateli finanční analýzy se budeme zabývat v podkapitole 1.4)
1.1
Etapy finanční analýzy
Provádění finanční analýzy probíhá v určitých etapách, které mají vždy podobný průběh a můžeme si je rozlišit následovně: 1. etapa - provádíme rozbor základních ukazatelů, výsledky vyhodnotíme a všímáme si odchylek od normálního stavu 2. etapa - provádíme hlubší rozbor zjištěných odchylek a poruch, využíváme speciální ukazatele, které se zaměřují na jednotlivé složky finančního řízení 3. etapa - hledáme příčiny odchylek, navrhujeme možnosti odstranění poruch a snažíme se nastínit co možná nejpřesněji budoucí vývoj
Finančním zdravím podniku rozumíme uspokojivou finanční situaci podniku. Za finančně zdravý považujeme podnik, který je schopen dosahovat trvale takové míry zhodnocení vloženého kapitálu, která je investory (akcionáři) s ohledem na míru rizika požadována. 10 1
Literatura uvádí podobné členění etap finanční analýzy. Ovšem rozlišují se zde 2 pojetí etap finanční analýzy. Původní pojetí - tzv. "užší" či "školní" a novodobější "širší pojetí". Tato pojetí se od sebe liší především v hodnocení vypočtených ukazatelů. Užší pojetí se zaměřuje na srovnání vypočtených ukazatelů s odvětvovými průměry. Širší pojetí používá v hodnocení ukazatelů složitější postupy. Širší pojetí finanční analýzy zdůrazňuje jistou "originalitu" každého podniku ⇒ i když mají podniky stejné zaměření, podmínky, ve kterých pracují, jsou odlišné. Rozdíly mezi užším a širším pojetí zobrazuje následující tabulka: Tabulka č. 1: Souhrn hlavních etap finanční analýzy ve dvou pojetích Užší pojetí 1) Výpočet ukazatelů zkoumaného podniku
Širší pojetí 1a) Výběr srovnatelných podniků 1b) Příprava dat a ukazatelů 1c) Ověření předpokladů o ukazatelích 2) Srovnání hodnot ukazatelů s odvětvovými 2a) Výběr vhodné metody pro a pro hodnocení ukazatelů průměry 2b) Zpracování vybraných ukazatelů 2c) Hodnocení relativní pozice podniku 3) Analýza časových trendů 3) Identifikace modelu dynamiky 4) Hodnocení vzájemných vztahů ukazatelů 4) Analýza vztahů mezi ukazateli: pomocí pyramidové soustavy 4a) Pyramidové funkční vazby 4b) Vzájemné korelace ukazatelů 4c) Identifikace modelu vztahů 5) Návrh na opatření ve finančním plánování 5a) Variantní návrhy na opatření a řízení 5b) Odhady rizik jednotlivých variant
analýzu
Pramen: KOVANICOVÁ, D., KOVANIC, P. Poklady skryté v účetnictví, Díl II - Finanční analýza účetních výkazů. 3. vydání Praha : POLYGON, 1997. Strana 10. ISBN: 80-85967-56-1.
1.2
Základní metody finanční analýzy
V obecné rovině rozlišujeme dva přístupy k finanční analýze, a to: 1) Fundamentální analýzu - využívá znalostí vzájemných souvislostí mezi ekonomickými a mimoekonomickými jevy, je založena na znalostech a zkušenostech odborníků, na jejich osobním názoru, odhadu a citu pro danou situaci. Zpracovává především kvalitativní údaje a pokud jsou do analýzy zahrnuty i některé kvantitativní údaje, zpracovává je bez použití algoritmizovaných postupů. 2) Technickou analýzu - využívá matematické, statistické, ekonometrické a jiné algoritmizované metody, pomocí kterých zpracovává kvantitativní údaje a následně poskytuje kvalitativní posouzení výsledků
Metody technické finanční analýzy můžeme rozdělit z hlediska složitosti používaných matematických postupů na metody základní či elementární finanční analýzy2 a na vyšší metody finanční analýzy. Vyšší metody finanční analýzy využívají složitějších matematických postupů. Můžeme je rozdělit na metody využívající matematické statistiky, tzv. matematicko-statistické metody, a metody využívající matematickou statistiku jen částečně či využívající odlišné přístupy, tzv. nestatistické metody. 2
Elementárními metodami finanční analýzy se budeme zabývat zvlášť v kapitole 2. 11
1.3
Členění vyšších metod finanční analýzy
1) Matematicko-statistické metody: • bodové a intervalové odhady ukazatelů • statistické testy odlehlých dat • empirické distribuční funkce • regresní a korelační analýza • autoregresní modelování • analýza rozptylu • faktorová analýza • diskriminační analýza • shluková analýza • analýza hlavních komponentů • robustní metody
2) nestatistické metody finanční analýzy • metody založené na teorii matných množin • metody založené na alternativní teorii množin • metody formální matematické logiky • expertní systémy • metody fraktální geometrie • neuronové sítě • metody založené na gnostické teorii neurčitých dat
1.4
Uživatelé finanční analýzy
O finanční situaci podniku se zajímá řada subjektů nejen uvnitř podniku ale i mimo něj. Jedná se především o tyto skupiny uživatelů:
1) Investoři (vlastníci, akcionáři) Tato skupina využívá finanční informace o podniku z hlediska investičního a kontrolního. Z investičního hlediska se jedná o využití informací pro rozhodování o budoucím investování do daného podniku. Investor posuzuje rizikovost investice, kapitálové zhodnocení, dividendovou výnosnost, likviditu atd. Z kontrolního hlediska jde především o kontrolu manažerů podniku. Posuzuje se stabilita a likvidita podniku, disponibilní zisk a možnosti dalšího trvání a rozvoje podniku pod vedením stávajícího managementu.
12
2) Management Manažeři využívají informace z finanční analýzy pro operativní i dlouhodobé řízení podniku. Finanční analýza jim umožňuje rozhodovat o struktuře a výši majetku a zdrojů, alokaci peněžních prostředků, rozdělení zisku, ocenění podniku,…
3) Banky a jiní věřitelé Banky potřebují co nejvíce informací o finanční situaci podniku, aby mohly posoudit, zda poskytnou podniku úvěr a pokud ano tak, v jaké výši a za jakých podmínek. Posuzují především současnou zadluženost podniku a jeho schopnost přijatý úvěr v budoucnu splatit. 4) Obchodní partneři (dodavatelé, zákazníci - odběratelé) Dodavatele zajímá hlavně to, zda bude podnik schopen splatit své závazky. Sledují krátkodobou prosperitu, solventnost a likviditu. Odběratele zajímá finanční situace podniku hlavně při dlouhodobých obchodních vztazích, kdy jsou při své činnosti závislí na dodávkách sledovaného podniku a kdy by případné potíže vedly k ohrožení výroby v podniku odběratele.
5) Stát a jeho orgány Státní orgány mají mnoho důvodů ke sledování situace podniku - např.: zahrnutí do statistických výkazů, daňová kontrola, kontrola podniků se státní účastí, kontrola podniků, které získaly státní zakázku, dotační politika,… 6) Konkurence Konkurence ze zajímá o finanční situaci podniku proto, aby ji mohla porovnat se svojí situací a se svými výsledky. Sledují především rentabilitu, tržby, zásoby a dobu obratu zásob.
7) Zaměstnanci Zajímají se především o celkovou stabilitu podniku z hlediska jistoty zaměstnání, možného růstu mezd a sociálních výhod.
8) Obchodníci s cennými papíry - potencionální investoři Zajímají se o celkové finanční výsledky podniku, sbírají údaje o návratnosti vkladů a na základě získaných informací zvažují nákup akcií (podílu) podniku.
9) Ostatní uživatelé, veřejnost Patří sem např. analytici, daňoví poradci, odborové svazy, univerzity, novináři, krajské a místní orgány státní správy a samosprávy (sledují vývoj zaměstnanosti),…
13
2
ELEMENTÁRNÍ METODY FINANČNÍ ANALÝZY
Elementární metody finanční analýzy pracují s ukazateli, při výpočtech využívají základní aritmetiku a procentní výpočty. Tyto metody můžeme charakterizovat jednoduchostí při výpočtech a jejich nenáročností na zpracování. Těchto metod však nelze využít vždy a zjednodušení, které tyto metody přinášejí, může někdy vést k zavádějícím výsledkům. Ukazateli rozumíme: a) položky z účetních výkazů nebo jiných zdrojů b) data z výše uvedených zdrojů odvozené na základě elementárních matematických postupů
2.1
Třídění ukazatelů elementárních metod finanční analýzy
Ukazatele finanční analýzy můžeme třídit podle různých kritérií (viz následující tabulka a diagram): Tabulka č. 2:Kritéria a třídění ukazatelů Kritérium Vztah k účetním • výkazům • •
• • Způsob charakteristiky • jevu • Matematický výpočtu
způsob • • • • Čas (okamžik nebo • interval) •
Třídění ukazatele rozvahové, tj. položky aktiv a pasiv ukazatele výsledkové, tj. náklady, výnosy, zisk ukazatele peněžních toků (cash flow), tj. cash flow z provozní, investiční a finanční činnosti ukazatele mezivýkazové, tj. ukazatele vzájemného vztahu rozvahy, výsledovky a peněžních toků ostatní extenzivní (objemové) - přinášejí informaci o rozsahu (objemu), tj. udávají kvantitu v přirozených jednotkách intenzivní (relativní) - charakterizují míru, v jaké jsou extenzivní ukazatele podnikem využívány, a ukazují, jak silně nebo rychle se tyto ukazatele mění absolutní - převzaté z údajů účetnictví rozdílové - vzniklé rozdílem dvou jiných ukazatelů poměrové - vzniklé poměrem (podílem) dvou ukazatelů procentní - poměr vyjádřený v % ukazatele stavové - udávají stav k určitému okamžiku (např. položky rozvahy) ukazatele tokové - udávají vývoj v určitém časovém intervalu (např. položky výsledovky, peněžní tok)
Pramen: SŮVOVÁ, H., SRPOVÁ, J., POLOPRUTSKÁ, R., PETR, J., KNAIFL, O., KOHOUT, P., JACKO, F., HUBÁLEK, K., ŠPAČEK, E. Finanční analýza v řízení podniku, v bance a na počítači. 1. vydání Praha : Bankovní institut, a.s., 1999. Strana 20-21. ISBN: 80-7265-027-0.
14
Schéma č. 1: Schéma třídění ukazatelů
Ukazatele
Intenzivní (relativní) Stejnorodé
Extenzivní (objemové)
Nestejnorodé
Stavové
Rozdílové
Procentní
Doby obratu
Položky aktiv
Vztahové
Rychlostní
Položky pasiv
Ostatní
Čistý pracovní kapitál Čistý pracovní majetek
Čisté pohotové prostředky
Tokové
Nefinanční
Cash flow Položky výkazu zisku a ztrát Trendy extenz. ukazatelů
Pramen: SŮVOVÁ, H., SRPOVÁ, J., POLOPRUTSKÁ, R., PETR, J., KNAIFL, O., KOHOUT, P., JACKO, F., HUBÁLEK, K., ŠPAČEK, E. Finanční analýza v řízení podniku, v bance a na počítači. 1. vydání Praha : Bankovní institut, a.s., 1999. Strana 21. ISBN: 80-7265-027-0.
2.2
Členění elementárních metod finanční analýzy
Na základě třídění ukazatelů rozlišujeme tyto metody: 1) Analýza stavových (absolutních) ukazatelů: • analýza trendu (horizontální analýza) • procentní rozbor (vertikální analýza)
2) Analýza rozdílových ukazatelů (analýza fondů finančních prostředků): • čistý pracovní kapitál • čisté pohotové prostředky • čistý peněžně-pohledávkový fond 3) Analýza tokových ukazatelů: • analýza cash flow • analýza tržeb • analýza nákladů 4) Analýza zisku
5) Přímá analýza intenzivních ukazatelů (analýza poměrových ukazatelů): • analýza ukazatelů rentability • analýza ukazatelů aktivity • analýza ukazatelů zadluženosti a finanční struktury • analýza ukazatelů likvidity • analýza ukazatelů kapitálového trhu 15
• • •
analýza ukazatelů provozní činnosti analýza ukazatelů na bázi finančních fondů analýza ukazatelů na bázi cash flow
6) Analýza soustav ukazatelů • pyramidové rozklady • predikční modely
2.3
Analýza stavových ukazatelů
Tato metoda vychází ze sledování údajů obsažených přímo v účetnictví. Zjišťují se nejen absolutní hodnoty ukazatelů v čase, ale také jejich relativní změny (tzv. technika procentního rozboru).
2.3.1 Analýza trendu (horizontální analýza) Trendová analýza porovnává hodnoty ukazatelů a jejich změny v čase (časové řady). Při hodnocení však musíme brát v úvahu i změny tržního prostředí jako např. změny cen materiálu a ostatních vstupů, změny daňové, změny konkurenčního prostředí, změny preferencí zákazníků, změny na trhu kapitálu, mezinárodní vlivy i změny v domácí politické situaci. Při trendové analýze je důležité zahrnout do hodnocení i budoucí záměry firmy. Poměřujeme pak minulé hodnoty ukazatelů s plánovanými budoucími hodnotami a hodnotíme dosažitelnost požadovaného stavu.
2.3.2 Procentní rozbor (vertikální analýza) Procentní rozbor zkoumá jednotlivé položky aktiv a pasiv, tzn. majetek firmy a zdroje, kterými je tento majetek krytý. Struktura aktiv a pasiv nám prozradí, jaké prostředky jsou nutné pro výrobu a ostatní činnosti podniku a jak jsou tyto prostředky financovány. Struktura aktiv a pasiv významným způsobem ovlivňuje ekonomickou stabilitu firmy, především její solventnost a likviditu. Majetková struktura (struktura aktiv)
Majetek firmy se člení na stálý (investiční) a oběžný majetek: •
Za stálý majetek se považuje takový, který se nespotřebovává ve výrobě najednou, ale postupně se opotřebovává. Míru tohoto opotřebení vyjadřují odpisy a projeví se zvýšením nákladů firmy v příslušných letech. Ne všechen stálý majetek se odepisuje, existuje i neodepisovaný, např. pozemky, které se neopotřebovávají, nebo sbírky 16
uměleckých předmětů, které se v čase dokonce zhodnocují. Stálý majetek můžeme dále členit na hmotný majetek (HM), nehmotný majetek (NM) a finanční investice (FI).
•
•
Za oběžný majetek se považuje takový, který ve firmě neustále obíhá a přeměňuje se jako např. materiál, výrobky, pohledávky, peníze. Oběžný majetek dále členíme na zásoby, dlouhodobé pohledávky, krátkodobé pohledávky, finanční majetek a peněžní prostředky.
Do majetku podniku patří i tzv. přechodná aktiva, kterými jsou účty časového rozlišení (náklady příštích období, komplexní náklady příštích období a příjmy příštích období) a dohadné účty aktivní (ty se nyní v rozvaze již řadí mezi pohledávky, ale svým charakterem se stále jedná o přechodná aktiva).
Při zkoumání majetkové struktury se zaměřujeme na druh majetku a vzájemný vztah majetku, nejčastěji stálého a oběžného majetku. Můžeme sestrojit následující ukazatele: a) Intenzita aktiv =
stálá aktiva oběžná aktiva
b) Intenzita investičního majetku = c) Intenzita oběžného majetku = d) Intenzita zásob =
stálá aktiva celková aktiva
oběžná aktiva celková aktiva
zásoby celková aktiva
e) Stupeň opotřebení HM =
kumulované odpisy HM průměrný stav HM v pořitovacích cenách
Čím vyšší je hodnota tohoto ukazatele, tím vyšší je průměrný věk hmotného majetku ⇒ v blízké době nastane potřeba investovat do nového hmotného majetku. f) Stupeň odepsanosti HM =
průměrný stav HM v zůstatkových cenách průměrný stav HM v pořizovacích cenách
Obecně platí: čím vyšší je hodnota tohoto ukazatele, tím lépe. Pokud se blíží hodnota 1, signalizuje nám, že hmotný majetek firmy je nový a dosud ne příliš opotřebovaný (průměrně) a že v blízké budoucnosti není třeba větších investic do nového vybavení. g) Míra růstu =
netto investice odpisy HM
Optimální hodnota tohoto ukazatele je větší než 1.
17
Kapitálová struktura (struktura pasiv)
Kapitálová struktura vypovídá o původu zdrojů podniku a o tom, jaká aktiva jsou jimi kryty. Rozlišujeme vlastní a cizí kapitál: •
Vlastní kapitál (vlastní jmění) je ten, který patří majiteli (majitelům) firmy. Jeho podíl na celkovém kapitálu je významným ukazatelem finanční nezávislosti firmy. Do vlastního kapitálu zahrnujeme. a) základní kapitál (ZK)3 - je tvořen peněžními i nepeněžními vklady vlastníků
b) kapitálové fondy - jsou tvořeny kapitálovými vklady, např. dary, dotace, emisní ážio4, změny vkladů společníků, změny uznaného ocenění vkladů, které nezvyšují základní kapitál firmy c) fondy ze zisku - např. rezervní fond (RF)5, nedělitelný fond (povinně jej tvoří družstva), statutární a ostatní fondy
d) zisk - může se jednat o zisk běžného období, nebo o nerozdělený zisk minulých období
•
Cizím kapitálem rozumíme dluhy společnosti, které musí firma v budoucnosti splatit. I když musí firma za cizí kapitál platit úroky, provize, bankovní a jiné poplatky, obecně platí, že cizí kapitál je levnější než kapitál vlastní. Majitelé firmy totiž očekávají, že investované peníze jim přinesou větší zisk než kdyby je uložili v bance. Pokud by tohoto zisku nedosahovali, své investice by stáhli a vložili prostředky jinam. Do cizího kapitálu řadíme: a) rezervy - tvoří se na předem stanovený účel (např. opravy)
b) dlouhodobý cizí kapitál - jedná se o závazky, jejichž doba splatnosti je delší než 1 rok, patří sem např. dluhopisy, závazky k jiným společnostem, přijaté zálohy, směnky k úhradě, … c) krátkodobý cizí kapitál - doba splatnosti je kratší než 1 rok, např. dodavatelské úvěry, závazky k zaměstnancům, finančnímu úřadu, ke společníkům, … d) bankovní úvěry - může se jednat o krátkodobé i dlouhodobé úvěry •
I v pasivech se objevují tzv. přechodná pasiva – účty časového rozlišení (výnosy příštích období a výdaje příštích období) a dohadné účty pasivní (v rozvaze se řadí mezi krátkodobé či dlouhodobé závazky).
Zákon stanoví pro jednotlivé formy podnikání minimální výši základního kapitálu. Emisní ážio je rozdíl mezi tržní a nominální cenou akcií, může mít i zápornou hodnotu, v tom případě se nazývá emisní disážio. 5 Slouží ke krytí ztrát v případě nepříznivého vývoje firmy. Povinně jej tvoří akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným a každý rok jej musí navýšit o stanové procento ze zisku, dokud nedosáhne zákonem stanovené hranice. 18 3
4
2.4
Analýza rozdílových ukazatelů
Rozdílové ukazatele slouží především k analýze a řízení likvidity podniku. Tyto ukazatele se označují také jako fondy finančních prostředků nebo finanční fondy. Patří sem: 1) Čistý pracovní kapitál (net working capital, dále jen ČPK) 2) Čisté pohotové prostředky 3) Čistý peněžně-pohledávkový fond
2.4.1 Čistý pracovní kapitál Vypočítá se jako rozdíl mezi oběžnými aktivy (dále jen OA) a krátkodobými závazky (CKkr). Tyto krátkodobé závazky mohou mít splatnost v rozmezí 3 - 12 měsíců. Tím si rozdělíme OA na část, kterou použijeme na úhradu CKkr, a na část volnou. Volnou část nazýváme finančním fondem a představuje tu část OA, která je financována z dlouhodobých zdrojů.. Čím větší má podnik ČPK, tím lépe by měl být schopen splácet své závazky. Tato schopnost je však také ovlivněna strukturou OA a jejich schopností měnit se v peníze. Vypovídací schopnost ČPK může být některými vlivy snížena. Jde především o: • nevymahatelné nebo obtížně vymahatelné pohledávky • neprodejné zásoby • příliš vysoké zásoby materiálu Před hodnocením úrovně ČPK bychom měli provést rozbor struktury OA, jejich likvidity. Především se musíme zaměřit na pohledávky - jejich ocenění a dobu obratu. Podnik by měl teoreticky krýt pomocí ČPK trvalou část OA ⇒ ČPK by se měl rovnat hodnotě zásob. Ale jak již bylo řečeno ČPK je tvořen dlouhodobými zdroji, se kterými jsou spojeny vyšší náklady. Proto se firmy snaží financovat oběžná aktiva co nejvíce krátkodobými zdroji a snížit tak hodnotu ČPK. Takovéto financování však ohrožuje likviditu podniku.
2.4.2 Čisté pohotové prostředky (peněžní finanční fond) Tento ukazatel se používá pro vyjádření okamžité likvidity. Představuje rozdíl mezi pohotovými PP a okamžitě splatnými závazky. Tento fond může dosahovat různých úrovní likvidity. Nejvyšší stupeň likvidity představuje fond, do kterého zahrnujeme pouze PP v pokladně a na běžných účtech. Méně likvidnější fond zahrnuje do pohotových prostředků i peněžní ekvivalenty (majetek, který je snadno přeměnitelný na peníze), např. velmi likvidní CP jako jsou směnky, šeky atd. či termínované vklady s výpovědní lhůtou do 3 měsíců.
2.4.3 Čistý peněžně-pohledávkový fond (čistý peněžní majetek) Představuje rozdíl mezi oběžnými aktivy, ze kterých jsou vyloučeny zásoby, a krátkodobými závazky. Jedná se o jakýsi přechod mezi předchozími dvěma ukazateli. 19
2.5
Analýza tokových ukazatelů 2.5.1 Analýza cash flow
Cash flow (dále jen CF) představuje reálný tok peněžních prostředků firmy za určité období. Ve finanční analýze využíváme CF pro posouzení příčin změn ve stavu peněžních prostředků, dále pro posouzení finančního hospodaření a investičních možností firmy atd. CF nám říká, jak společnost peněžní prostředky získala a jak byly tyto prostředky využity. CF se skládá ze tří částí: CF provozní, CF investiční a CF finanční.
CF je důležitý ukazatel řízení likvidity firmy, a to z těchto důvodů: • existuje časový nesoulad mezi vznikem nákladů a jejich zachycením (např. vznik mzdových nákladů a výplata mezd) • existuje rozdíl mezi výdaji a náklady, a příjmy a výnosy (náklady a výnosy jsou sledovány nezávisle na datu skutečného placení, např. tržby za vlastní výrobky vznikají dnem vystavení faktury, ale příjem vzniká až ke dni proplacení faktury) • existuje rozdíl mezi pohybem hmotných prostředků a jejich peněžním vyjádřením (např. nákup zásob na obchodní úvěr) Zvýšení CF představuje růst závazků a snížení majetku, snížení CF pak představuje pokles závazků a růst majetku. Analýza CF se provádí pomocí: • přehledu o peněžních tocích • na základě analýzy poměrových ukazatelů obsahujících CF (viz. kapitola 2.7.8 Ukazatele na bázi CF)
Pomocí přehledu o peněžních tocích můžeme analyzovat schopnost podniku vytvářet peněžní prostředky a potřeby podniku na užití peněžních prostředků a to vždy v členění podle druhu činnosti podniku, tedy provozní, investiční a finanční. Nejdůležitější částí CF je CF z provozní činnosti, které nemůže být dlouhodobě záporné. Analýza provozního CF se zaměřuje především na hledání příčin záporného CF z provozní činnosti, hledání náznaků finanční tísně, sledování vývoje citlivých položek (např. zisku, dividend, úroků, …), zkoumání souvislostí mezi vývojem CF a vývojem tržeb.
Analýza investičního CF se zaměřuje na operace, které mají za následek přírůstek nebo úbytek dlouhodobého majetku, sleduje částku, za kterou podnik majetek nakoupil, a z jakých prostředků byl majetek nakoupen. Analýza finančního CF se zaměřuje na to, z jakých zdrojů se splácejí dluhy podniku (interní zdroje či nové půjčky), z jakých zdrojů se vyplácejí dividendy při zhoršené tvorbě provozního CF a jak byly použity peněžní prostředky získané emisí nových akcií, dluhopisů nebo dlouhodobým úvěrem. Analýza CF by měla obsahovat také předpokládaný vývoj CF do budoucnosti. 20
Metody zjišťování cash flow
1) Metoda založená na sledování skutečných příjmů a výdajů (tzv. přímá metoda)
Tato metoda se v systémech podvojného účetnictví moc nepoužívá, protože je velmi náročná a nezachycuje toky peněžních prostředků, které nejsou příjmy a výdaji (např. změna stavu materiálu a ostatních zásob, pohledávek či závazků. Museli bychom účetní systém doplnit o nové syntetické účty příjmů a výdajů (podobně jako u nákladů a výnosů). Saldo těchto účtů by se pak přeneslo na účty peněžních prostředků.
Druhou možností je sestavit CF mimoúčetně ⇒ dodatečně prozkoumat jednotlivé operace, které měly vliv na výši peněžních prostředků.
Tabulka č. 3: Základní struktura přehledu CF (bilanční forma)
Příjmy Přehled cash flow Výdaje Počáteční stav peněžních prostředků Výdaje období Příjmy období (obrat výdajů) (obrat příjmů) Konečný stav peněžní prostředků Součet = Součet
Pramen: SEDLÁČEK, J. Účetní data v rukou manažera - finanční analýza v řízení firmy, 2. doplněné vydání. 1. vydání Praha : Computer Press, 2001. Strana 55. ISBN: 80-7226-562-8.
2) Metoda transformace výnosově nákladových dat na příjmově výdajová (tzv. nepravá přímá metoda)
Tato metoda spočívá v tom, že se výnosy a náklady daného období upraví o změny aktiv a pasiv na příjmy a výdaje. Např. výnosy se korigují na příjmy o změny stavu pohledávek a náklady se korigují na výdaje o změny stavu dodavatelů. Musíme vyloučit transakce, které mají vliv na zisk, ale nepředstavují příjem ani výdaj, a zařadit transakce, které naopak neovlivňují zisk. Pokud některé změny rozvahy (aktiv a pasiv) nedokážeme přiřadit k jednotlivým položkám výkazu zisků a ztrát, musíme vykázat tyto položky samostatně bez vazby na náklady či výnosy. Tím se však snižuje vypovídací schopnost CF, protože se snižuje přesnost vykazovaných dílčích příjmů a výdajů a jejich sald.
21
Schéma č. 2: Schéma zjišťování CF nepravou přímou metodou
Náklady Náklady, které nejsou současně výdajem + Výdaje, které netvoří náklady
Výnosy Výnosy, které nejsou současně příjmem + Příjmy, které netvoří výnosy ↓ Příjmy období Výdaje období ↓ CF z provozní činnosti Nákup fixních aktiv + Prodej fixních aktiv + Přírůstek dlouhodobých zdrojů Úbytek dlouhodobých zdrojů
PROVOZNÍ ČINNOST INVESTIČNÍ ČINNOST FINANČNÍ ČINNOST
Pramen: SEDLÁČEK, J. Účetní data v rukou manažera - finanční analýza v řízení firmy, 2. doplněné vydání. 1. vydání Praha : Computer Press, 2001. Stana 56. ISBN: 80-7226-562-8.
3) Metoda transformace hospodářského výsledku na cash flow (tzv. nepřímá metoda)
Tato metoda vychází také z výkazu zisků a ztrát, konkrétně z hospodářského výsledku (zisku nebo ztráty), který se upravuje o změny položek rozvahy, které vyjadřují rozdíl mezi příjmy (výdaji) a výnosy (náklady). Tyto úpravy nazýváme úpravami o nepeněžní operace. Jde o: • náklady, které v běžném účetním období nejsou výdaji • výnosy, které v běžném účetním období nejsou příjmy • změny potřeb pracovního kapitálu
Tato metoda se používá nejčastěji, protože je velmi jednoduchá. Od roku 1993 je tato metoda povinná pro všechny podnikatele, kteří mají povinnost předkládat závěrečné účetní výkazy v plném rozsahu
Schéma č. 3: Schéma zjišťování CF nepřímou metodou
P: Stav peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů na začátku účetního období Z: Zisk nebo ztráta z běžné činností před zdaněním (+/-) A.1: Úpravy o nepeněžní operace (+/-) • odpisy stálých aktiv (+) s výjimkou zůstatkové ceny prodaných stálých aktiv, odpis pohledávek (+) a umořování opravné položky k nabytému majetku (+/-) • změna stavu opravných položek (+/-), rezerv (+/-), přechodných účtů aktiv a pasiv (+/-) • zisk nebo ztráta z prodej stálých aktiv (-/+) • výnosy z dividend a podílů na zisku (-) • vyúčtované nákladové úroky (+) s výjimkou kapitalizovaných úroků, a vyúčtované výnosové úroky (-) A*: Čistý peněžní tok z provozní činnosti před zdaněním, změnami pracovního kapitálu a mimořádnými položkami (Z+A.1) A.2: Změna potřeby pracovního kapitálu • změna stavu pohledávek z provozní činnosti (+/-) 22
• změna stavu krátkodobých závazků z provozní činnosti (+/-) • změna stavu zásob (+/-) • změna stavu krátkodobého finančního majetku (není-li součástí P a R) (+/-) A**: Čistý peněžní tok z provozní činnosti před zdaněním a mimořádnými položkami (A*+A.2) A.3: Výdaje z plateb úroků s výjimkou kapitalizovaných úroků (-) A.4: Přijaté úroky (+) A.5: Zaplacená daň z příjmů za běžnou činnost (-) A.6: Příjmy a výdaje spojené s mimořádnými účetními případy, které tvoří mimořádný hospodářský výsledek včetně uhrazené splatné daně z příjmů z mimořádné činnosti A***: Čistý peněžní tok z provozní činnosti (A**+A.3+A.4+A.5+A.6) B.1: Výdaje spojené s pořízením stálých aktiv • netto • brutto: a) přírůstek hmotného majetku b) změna stavu závazků souvisejících s pořízením hmotného majetku B.2: Příjmy z prodeje stálých aktiv B.3: Půjčky a úvěry spřízněným osobám B: Čistý peněžní tok z investiční činnosti (B.1+B.2+B.3) C.1: Změna stavu dlouhodobých prostředků, popř. krátkodobých závazků C.2: Dopady změn vlastního kapitálu na peněžní prostředky • zvýšení peněžních prostředků a ekvivalentů z titulu zvýšení základního kapitálu či rezervního fondu včetně případných záloh • vyplacení podílu na vlastním kapitálu společníkům • peněžní dary a dotace do vlastního kapitálu a další vklady peněžních prostředků společníků a akcionářů • úhrada ztráty společníky • přímé platby na vrub fondů • vyplacené dividendy nebo podíly na zisku včetně finančního vypořádání se společníky v.o.s.6 a komplementáři k.s.7 C.3: Přijaté dividendy a podíly na zisku C: Čistý peněžní tok z finanční činnosti (C.1+C.2+C.3) F: Čistý peněžní tok celkem (A***+B+C) R: Stav peněžních prostředků a ekvivalentů na konci účetního období (P+F) Pramen: HAMPLOVÁ, E. Vybrané problémy finanční analýzy firmy. 1. vydání Brno : Masarykova univerzita Brno, 1999. Strana 57-58. ISBN: 80-210-2161-6.
2.5.2 Analýza tržeb Analýza tržeb je součástí analýzy celkových výnosů. Zaměřuje se na celkové tržby, které jsou tvořeny tržbami za prodej zboží a tržbami za vlastní výrobky a služby. Analýza se soustředí na zhodnocení velikosti a vývoje tržeb a na zhodnocení struktury tržeb a vývoje jejich jednotlivých částí.
v.o.s. - veřejná obchodní společnost; vlastníci této společnosti ručí za závazky společnosti celým svým majetkem 7 k.s. - komanditní společnost; jsou zde 2 skupiny vlastníků: komplementáři - ručí za závazky společnosti celým svým majetkem, komanditisté - ručí jen do výše svého nesplaceného vkladu 23 6
2.5.3 Analýza nákladů Při analýze nákladů se hodnotí jak vývoj celkových nákladů, tak i dílčích složek nákladů. Při využití kalkulací8 můžeme analyzovat také vývoj nákladů jednotlivých produktů.
Zvýšení nákladů za dané období za nezměněných ostatních podmínek svědčí o nehospodárnosti podniku. Vývoj absolutní výše nákladů je ovšem nutné porovnávat vždy v souvislosti s vývojem absolutních tržeb. Od toho se odvozuje ukazatel nákladovosti: nákladovost =
celkové náklady za dané období objem výroby (tržeb ) za dané období
Analýzu nákladovosti můžeme provádět za podnik celkem, za skupinu produktů či za jednotlivé produkty. Analýza nákladovosti má vyšší vypovídací schopnost než pouhá analýza absolutních nákladů.
2.6
Analýza zisku
Analýza zisku zkoumá, zda je dosažený zisk dostatečný, odpovídá požadavkům podnikatele a plánovanému zisku. Zabývá se také vývojem zisku v čase. Analýza zisku vychází z analýzy tržeb a nákladů. Zisk se zkoumá v různých formách:
1) EBITDA (Earning Before Interest, Taxes, Depreciation and Amortization) = zisk před odpisy, úhradou nákladových úroků a zaplacením daně z příjmů, váže se k provozní činnosti podniku 2) EBIT (Earning Before Interst and Taxes) = zisk před úhradou nákladových úroků a daně z příjmů, váže se k provozní činnosti podniku
3) EBT (Earning Before Taxes) = zisk před zdaněním, váže se k provozní činnosti podniku 4) EAT (Earning After Taxes) = zisk po zdanění, váže se k celkové činnosti podniku
5) zisk po zdanění + úroky (resp. úroky po zdanění)
6) EAC (Earnings Available for Common stockholders) = zisk, který je k dispozici pro běžné akcionáře 7) nebo tzv. hrubé rozpětí (gross margin) = hrubý zisk
8
kalkulace = propočet nákladů
24
Tabulka č. 4: Způsob výpočtu kategorií zisku:
Hospodářský výsledek za účetní období (EAT) + daň z příjmu za mimořádnou činnost + daň z příjmu za běžnou činnost________________ = Zisk před zdaněním (EBT) + nákladové úroky____________________________ = Zisk před úroky a zdaněním (EBIT) + Odpisy___________________________________ = Zisk před úroky, odpisy a zdaněním (EBITDA) Zisk po zdanění + úroky = EAT + nákladové úroky
Zisk po zdanění + úroky po zdanění = EAT + nákladové úroky * (1-t), kde t = daňová sazba EAC = EAT - dividendy vyplacené na prioritní akcie
Hrubé rozpětí = tržby za prodané zboží - náklady na prodané zboží
Pramen: SŮVOVÁ, H., SRPOVÁ, J., POLOPRUTSKÁ, R., PETR, J., KNAIFL, O., KOHOUT, P., JACKO, F., HUBÁLEK, K., ŠPAČEK, E. Finanční analýza v řízení podniku, v bance a na počítači. 1. vydání Praha : Bankovní institut, a.s., 1999. Strana 83. ISBN: 80-7265-027-0.
Analýza zisku se zaměřuje na proces tvorby zisku a způsob rozdělení zisku. Zisk se hodnotí podle jednotlivých oblastí činnosti podniku (provozní, finanční a mimořádná). Analýza zisku by se měla provádět měsíčně.
2.7
Analýza poměrových ukazatelů
Poměrové ukazatele vyjadřují vztah mezi dvěma absolutními ukazateli (stavovými, rozdílovými, tokovými) prostřednictvím jejich podílu. Tyto ukazatele mohou být podílové (poměřují část celku a celek) nebo vztahové (poměřují dvě samostatné veličiny). Příkladem podílových ukazatelů je poměr dlouhodobého majetku k celkovým aktivům. Příkladem vztahových ukazatelů je poměr zisku k vlastnímu kapitálu. Poměrové ukazatele se ve finanční analýze používají nejčastěji, a to z mnoha důvodů, např.: • umožňují získat okamžitý přehled o základní finanční situaci firmy • umožňují provádět trendovou analýzu, tedy analýzu vývoje finanční situace firmy v čase • umožňují provádět komparativní analýzu, tedy srovnávat mezi sebou podobné podniky • mohou sloužit jako vstupní údaje pro složitější matematické modely Poměrové ukazatele se člení na: 1) ukazatele rentability 2) ukazatele aktivity 3) ukazatele zadluženosti 4) ukazatele likvidity 5) ukazatele tržní hodnoty (kapitálového trhu) 6) ukazatele provozní (výrobní) 7) ukazatele na bázi finančních fondů a cash flow 25
2.7.1 Ukazatele rentability (profitability ratios) Ukazatele rentability (výnosnosti, ziskovosti) poměřují zisk dosažený podnikem s velikostí zdrojů, které byly k dosažení zisku použity. V čitateli se můžeme setkat s různými kategoriemi zisku, většinou to bývá EBIT, EBT, EAT a zisk po zdanění navýšený o úroky po zdanění. Za ukazatele rentability můžeme ale považovat i ukazatele, které mají v čitateli peněžní tok, přidanou hodnotu9 či hrubé rozpětí.
Jakou kategorii zisku a v jakém případě použít závisí vždy na účelu, pro který je analýza prováděna, resp. na tom, jaké rozhodovací pravomoci má subjekt, pro který je analýza určena. Pokud není rozhodování subjektu závislé na financování a na daních nebo pokud je daný subjekt nemůže ovlivnit, použijeme EBIT. Pokud chceme analyzovat provozní a finanční výkonnost vedení podniku, použijeme EBT, … Stručný přehled o tom, kterou kategorii zisku kdy použít nám poskytuje následující tabulka: Tabulka č. 5: Kategorie zisku a jejich vlastnosti Kategorie Předpoklady zisku Hrubé Měření výkonnosti výroby rozpětí má největší význam
EBIT
Finanční struktura a daně přesahují rozsah pravomocí rozhodujícího subjektu.
Výhody
Nevýhody
• ignoruje správní a finanční režii • kalkulace nákladů na prodej výrobků a zboží mezi konkurencí se může lišit a krýt skutečné výsledky vysvětluje účinnost řízení • ignoruje efekty možných daňových efektů identifikuje efektivní vyplývajících z použití řízení, pokud cizího kapitálu management neovlivňuje finanční strukturu a daně lze jej využívat pro zjištění konkurentů, kteří mají podobné systémy výroby a řízení zohledňuje skutečnost, že • ignoruje snahy řízení finanční struktury managementu snižovat má vliv na výkonnost investice prostřednictvím úvěrů nebo mezinárodních operací zjišťuje efektivnost řízení • činí management daňových a úrokových odpovědným za změny nákladů a efektivnost úrokových sazeb a daní výroby a řízení jako celku
• vysvětluje efektivnost výroby • pokud je použito pro srovnávání, ignoruje rozdíly ve finanční a organizační struktuře • • •
EBT
Management nemůže ovlivňovat daňovou povinnost.
•
EAT
Management má určitou kontrolu nad úrokovými náklady a daňovou povinností.
•
Pramen: SŮVOVÁ, H., SRPOVÁ, J., POLOPRUTSKÁ, R., PETR, J., KNAIFL, O., KOHOUT, P., JACKO, F., HUBÁLEK, K., ŠPAČEK, E. Finanční analýza v řízení podniku, v bance a na počítači. 1. vydání Praha : Bankovní institut, a.s., 1999. Strana 94. ISBN: 80-7265-027-0.
Přidaná hodnota (VA - value added) - hodnota přidaná zpracováním v daném podniku, vypočítá se jako rozdíl mezi tržbami a náklady na nakoupený materiál a na služby použité při jejich výrobě (mzdy, úroky, …). 26 9
Nejpoužívanější ukazatele rentability:
1) ROI (return on investment) - rentabilita vloženého kapitálu10 ROI =
zisk před zdaněním + nákladové úroky celkový kapitál
Tento ukazatel vypovídá o tom, s jakou účinností pracuje kapitál vložený do podnikání, a to bez ohledu na to, z jakých zdrojů pochází (vlastní či cizí). Tímto ukazatelem vyjadřujeme míru zisku za nějaké období.
2) ROA (return on assets) - rentabilita celkových vložených aktiv11 ROA =
EBIT aktiva
Ukazatel rentability celkových vložených aktiv poměřuje zisk s celkovými aktivy bez rozlišení zdroje financování aktiv. V čitateli se můžeme setkat s různými modifikacemi zisku, EBIT měří hrubou produkční sílu aktiv firmy před zaplacením daní a úroků. Tento ukazatel je vhodný při porovnávání firem s rozdílnými podmínkami zdanění a rozdílnou kapitálovou strukturou. Pokud bychom chtěli, aby ukazatel měřil vložené prostředky nejen se ziskem, ale i s úroky, které vyplácíme věřitelům, dosadíme do čitatele čistý zisk po zdanění zvýšený o zdaněné úroky, tedy: ROA =
čistý zisk + úroky (1 − sazba daně ) aktiva
Pokud ponecháme úroky v nákladech, snižujeme tím zisk a tím také základ daně a vypočtenou daň z příjmů. Cena cizího kapitálu je tak nižší než smluvený úrok, a to o tuto ušetřenou částku daně.
3) ROE (return on common equity) - rentabilita vlastního kapitálu ROE =
EAT vlastní kapitál
Pomocí tohoto ukazatele zjišťují vlastníci (akcionáři, společníci, podílníci a další investoři), jaký přináší jimi investovaný kapitál výnos a zda tento výnos odpovídá investičnímu riziku. Pro investory je důležitě aby výnosnost vlastního kapitálu byla vyšší než úrokové sazby při jiné formě investování (např. obligace, termínované vklady, …).
10 11
označuje se také jako "ukazatel míry zisku" označuje se také jako "míra výnosu na aktiva"
27
4) ROCE (return on capital employed) - rentabilita dlouhodobých zdrojů, rentabilita dlouhodobě investovaného kapitálu ROCE =
čistý zisk + úroky dlouhodobé závazky + vlastní kapitál
Tento ukazatel dává do poměru výnosy investorů (čistý zisk pro akcionáře a úroky pro věřitele) a dlouhodobé zdroje. ROCE slouží k prostorovému srovnání firem, především monopolních společností s přirozeným monopolem jako jsou vodárny, elektrárny apod.
5) ROS (return on sales) - rentabilita tržeb ROS =
zisk tržby
Do čitatele můžeme dosadit např. zisk před zdaněním. Pokud ale chceme ukazatel použít pro srovnání různých firem, je potřeba vyloučit vliv rozdílné kapitálové struktury a použít EBIT.
6) PMOS (profit margin on sales) - zisková marže, ziskové rozpětí PMOS =
čistý zisk po zdanění tržby
Zisková marže vyjadřuje zisk na 1 korunu obratu (v haléřích). Jedná se o modifikaci předchozího ukazatele ROS, v čitateli se ale používá výhradně čistý zisk po zdanění. Pokud je hodnota tohoto ukazatele menší než oborový průměr ⇒ náklady firmy jsou příliš vysoké nebo cena výrobků je příliš nízká.
7) 1-ROS - nákladovost tržeb 1-ROS = 1 −
zisk tržby − zisk = tržby tržby
Náklady jsou zde vyjádřeny jako tržby snížené o zisk, nákladovost tržeb můžeme počítat ale i přímo jako podíl nákladů a tržeb.
8) Rentabilita základního kapitálu rentabilita základního kapitálu =
čistý zisk základní kapitál
9) Rentabilita cizího kapitálu rentabilita cizího kapitálu =
čistý zisk cizí kapitál 28
10) Rentabilita dlouhodobého cizího kapitálu rentabilita dlouhodobého cizího kapitálu =
EBIT dlouhodobý cizí kapitál
11) Rentabilita čistého pracovního kapitálu rentabilita ČPK =
čistý zisk ČPK
12) Rentabilita výrobku rentabilita výrobku =
čistý zisk na 1 kus cena jednoho kusu
2.7.2 Ukazatele aktivity (ukazatele obratovosti) Tyto ukazatele ukazují vázanost kapitálu v různých formách aktiv. Tyto ukazatele vyjadřují buď rychlost obratu (počet obrátek za určitý interval, např. 1 rok, 1 měsíc, …) nebo dobu obratu (doba vázanosti aktiva, uvádí se většinou v počtu dní). Nejpoužívanější ukazatele aktivity:
1) Vázanost celkových aktiv (total assets turnover) vázanost celkových aktiv =
aktiva roční tržby
Tento ukazatel měří výrobní efektivnost firmy. Čím je hodnota ukazatele menší, tím lépe ⇒ výroba roste, aniž by firma zvyšovala zdroje. Tento ukazatel se používá pro prostorové srovnávání, musíme však vždy zohlednit metodu odepisování a oceňování aktiv.
2) Relativní vázanost stálých aktiv (turnover of fixed assets ratio) relativní vázanost stálých aktiv =
stálá aktiva roční tržby
Stejně jako u předchozího ukazatele platí: čím nižší hodnota, tím lépe. Pokud ovšem počítáme se zůstatkovými cenami stálých aktiv, zlepšuje se hodnota ukazatele každým rokem sama od sebe. Na tento ukazatel má pak také vliv způsob odepisování a fakt, že aktiva jsou oceněna historickými cenami ⇒ není zde zohledněna inflace ⇒ aktiva jsou podhodnocena a firma může vykazovat vyšší výrobní efektivnost automaticky.
29
3) Obrat celkových aktiv (total assets turnover ratio) obrat celkových aktiv =
roční tržby aktiva
Tento ukazatel udává, kolikrát se aktiva za daný časový interval (rok) obrátí.
4) Obrat stálých aktiv (fixed assets turnover) obrat stálých aktiv =
roční tržby stálá aktiva
Tento ukazatel se využívá při rozhodování o pořízení nového investičního majetku pro výrobu. Pokud je hodnota ukazatele nižší než oborový průměr, měla by firma zvýšit využití výrobních kapacit a snížit investice do nového majetku.
5) Obrat zásob (inventory turnover ratio) obrat zásob =
roční tržby zásoby
Tento ukazatel udává, kolikrát jsou během roku zásoby prodány a znovu uskladněny. Vypovídací hodnotu tohoto ukazatele ale snižuje fakt, že roční tržby jsou vyjádřeny v tržní hodnotě, kdežto zásoby jsou oceněny pořizovacími cenami, proto by bylo vhodnější použít v čitateli místo ročních tržeb náklady na prodané zboží., ale my zůstaneme u tradičního vzorce, který používá v čitateli tržby. Problémem je také to, že roční tržby jsou veličina toková, kdežto zásoby jsou veličina stavová. Za zásoby se proto může dosadit průměrná roční zásoba, která se vypočítá jako průměr konečných měsíčních stavů účtu zásob (ale ani tato úprava není nutná). Vysoký obrat také zvyšuje důvěryhodnost ukazatele běžné likvidity (viz podkapitola 2.7.4).
6) Doba obratu zásob (inventory turnover) doba obratu zásob =
průměrná zásoba průměrné denní tržby
Tento ukazatel udává počet dnů, kdy jsou zásoby vázány ve firmě do doby jejich spotřeby či prodeje. Průměrnou zásobu vyjádříme jako průměr hodnot zásob na konci běžného a minulého období. Tento ukazatel můžeme vypočítat i zvlášť pro jednotlivé druhy zásob, např. pro zboží je to poměr průměrné zásoby zboží a průměrných denních nákladů na prodané zboží.
30
7) Doba obratu pohledávek (average collection period)12 doba obratu pohledávek =
pohledávky z obchodního styku denní tržby na fakturu
Výsledkem je počet dnů, po které je tržba zadržena v pohledávkách. V čitateli počítáme s průměrnou hodnotou pohledávek (průměr stavu na konci běžného a minulého období).
8) Doba obratu závazků (payables turnover ratio)13 doba obratu závazků =
závazky z obchodního styku denní tržby na fakturu
Jedná se o obdobu ukazatele doby obratu pohledávek. Ukazatel nám říká, jak dlouho trvá firmě zaplacení faktur. Do čitatele dosazujeme průměrnou hodnotu závazků.
2.7.3 Ukazatele zadluženosti a finanční struktury Ukazatele zadluženosti a finanční struktury se zabývají vztahem mezi vlastními a cizími zdroji financování, dlouhodobým fungováním firmy a její schopností plnit své závazky. Nejpoužívanější ukazatele zadluženosti a finanční struktury:
1) Celková zadluženost (debt ratio)14 celková zadluženost =
cizí kapitál celková aktiva
Tento ukazatel vyjadřuje finanční závislost firmy. Věřitelé firmy mají větší jistotu splacení závazku, pokud je hodnota tohoto ukazatele nízká, pro firmu je ale výhodnější vyšší hodnota tohoto ukazatele, protože, jak už víme z předcházejícího textu, cizí kapitál je levnější než vlastní.
2) Kvóta vlastního kapitálu (equity ratio)15 kvóta vlastního kapitálu =
vlastní kapitál celková aktiva
Tento ukazatel doplňuje předchozí ukazatel celkové zadluženosti a vyjadřuje finanční nezávislost firmy.
označuje se také jako "průměrná doba splatnosti pohledávek" označuje se také jako "průměrná doba odkladu plateb" nebo "doba provozního úvěru" 14 označuje se také jako "koeficient napjatosti", "dluh na aktiva" či "ukazatel věřitelského rizika" 15 označuje se také jako "vybavenost vlastním kapitálem" nebo "finanční nezávislost" 31 12
13
3) Koeficient zadluženosti (debt to equity ratio)16 Koeficient zadluženosti =
cizí kapitál vlastní kapitál
Tento ukazatel stejně jako ukazatel celkové zadluženosti roste, pokud roste podíl cizího kapitálu ve zdrojích společnosti. Převrácená hodnota tohoto ukazatele se označuje jako míra finanční samostatnosti firmy. Pokud využívá firma ve velké míře financování pomocí leasingu, měla by k cizímu kapitálu přičíst hodnotu těchto leasingových závazků (budoucích splátek), neboť ty nejsou v účetnictví zachyceny a v podstatě mají stejný charakter jako splátky úvěru.
4) Úrokové krytí (interest coverage) úrokové krytí =
EBIT úroky
Úrokové krytí vyjadřuje, kolikrát je zisk vyšší než placené úroky. Čím vyšší hodnota ukazatele, tím lépe. Vyjadřuje schopnost podniku splácet přijaté úvěry, či přijímat úvěry nové. Za přijatelný výsledek považuje některá literatura hodnotu 5. Pokud bychom do vzorce dosadili poměrnou část zisku, která byla vyprodukována cizím kapitálem, výsledek by měl být roven nebo větší než 1. Převrácená hodnota tohoto ukazatele se nazývá úrokové zatížení a slouží k hodnocení výnosnosti.
5) Krytí fixních poplatků (fixed charge coverage) krytí fixních poplatků =
EBIT + dlouhodobé splátky úroky + dlouhodobé splátky
Jedná se o doplněk k ukazateli úrokové krytí. Dlouhodobými splátkami máme na mysli např. leasingové splátky.
6) Dlouhodobá zadluženost
dlouhodobá zadluženost =
dlouhodobý cizí kapitál celková aktiva
Dlouhodobá zadluženost vyjadřuje, jaké procento z celkových aktiv podniku je kryto dlouhodobými cizími zdroji (dlouhodobé závazky, rezervy, úvěry).
16
označuje se také jako "míra zadluženosti"
32
7) Běžná zadluženost běžná zadluženost =
krátkodobý cizí kapitál celková aktiva
Běžná zadluženost funguje na stejném principu jako dlouhodobá zadluženost. Říká nám, jaká část majetku podniku je kryta krátkodobým cizím kapitálem.
8) Dlouhodobé krytí aktiv dlouhodobé krytí aktiv =
vlastní kapitál + dlouhodobý cizí kapitál celková aktiva
Tento ukazatel vyjadřuje, jaká část aktiv firmy je kryta dlouhodobými zdroji.
9) Dlouhodobé krytí stálých aktiv dlouhodobé krytí stálých aktiv =
vlastní kapitál + dlouhodobý cizí kapitál stálá aktiva
Ukazatel vyjadřuje, jak je stálá část majetku firmy kryta dlouhodobými zdroji. Optimální hodnota ukazatele je rovna 1. Pokud je jeho hodnota vyšší, znamená to, že podnik je překapitalizován ⇒ má více dlouhodobých zdrojů než potřebuje. Je vhodné do čitatele zahrnout i tzv. trvalou část oběžného majetku jako je např. pojistná17 nebo technická zásoba18.
10) Krytí stálých aktiv vlastním kapitálem krytí stálých aktiv vlastním kapitálem =
vlastní kapitál stálá aktiva
Ukazatel slouží stejně jako ukazatel dlouhodobého krytí stálých aktiv k hodnocení stability firmy.
11) Podíl čistého pracovního kapitálu z majetku podíl ČPK z majetku =
ČPK aktiva
Tento ukazatel říká jaká část majetku firmy je kryta čistým pracovním kapitálem.
pojistná zásoba je ta část zásob, která slouží k bezproblémovému pokračování výroby při zpoždění dodávky apod. 18 technická zásoba je ta část zásob, která se před vlastním zpracováním ve výrobě musí nejdříve upravit, např. třídit, sušit, … 33 17
2.7.4 Ukazatele likvidity Ukazatele likvidity navazují na ukazatele zadluženosti. Hodnotí schopnost firmy splácet své závazky. Likviditou rozumíme souhrn všech likvidních prostředků, kterými firma disponuje na úhradu svých závazků. Aby byla firma solventní (schopna hradit závazky v době splatnosti) musí být likvidní. Ukazatele likvidity poměřují prostředky, kterými je možno platit, se závazky, které je nutné splatit. Ukazatele se dělí podle likvidnosti jednotlivých položek aktiv. Nejpoužívanější ukazatele likvidity:
1) Běžná likvidita (current ratio)19 běžná likvidita =
oběžná aktiva krátkodobé závazky
Běžná likvidita měří pokrytí krátkodobých závazků oběžnými aktivy. Objektivnost ukazatele závisí na stavu zásob a pohledávek. U zásob je důležité, aby byly správně oceněny. Také záleží na velikosti zásob, protože přeměna zásob v peníze může být někdy dlouhý proces. Období mezi jejich zapojením do výroby až po úhradu za výrobky může trvat i několik měsíců. U pohledávek pak posuzujeme, zda je již překročena doba splatnosti či zda jsou některé pohledávky již nedobytné. Hodnota ukazatele by měla být vyšší než 1,5.
2) Pohotová likvidita (quick ratio)20 pohotová likvidita =
oběžná aktiva − zásoby krátkodobé závazky
Tento ukazatel odstraňuje nedokonalosti ukazatele běžné likvidity. Vylučuje z OA zásoby, takže do čitatele zahrnuje jen peněžní prostředky (v hotovosti a na bankovních účtech), krátkodobé CP a krátkodobé pohledávky očištěné od pochybných a těžko vymahatelných pohledávek. Ve finanční analýze se zkoumá také vztah mezi běžnou a pohotovou likviditou. Pokud je pohotová likvidita výrazně nižší než běžná ⇒ zásoby hrají v OA firmy významnou roli (např. obchodní firmy zabývající se prodejem zboží - předpokládá se zde vysoká likvidita zásob). Pohotová likvidita by měla být vyšší než 1.
19 20
označuje se také jako "celková likvidita", "mobilita" nebo "běžná míra" označuje se také jako "acid test", "rychlý test" nebo "test kyselinou" 34
3) Okamžitá likvidita (cash ratio) okamžitá likvidita =
peněžní prostředky + ekvivalenty okamžitě splatné závazky
Tento ukazatel vyjadřuje schopnost firmy splatit své právě splatné závazky. Do čitatele dosazujeme PP v hotovosti a na běžných účtech a jejich ekvivalenty jako např. volně obchodovatelné krátkodobé CP, splatné pohledávky, směnečné pohledávky a šeky. Hodnota tohoto ukazatele by měla být vyšší než 0,2.
4) Obrat pracovního kapitálu (net working capital turnover ratio) obrat pracovního kapitálu =
roční tržby průměrný ČPK
Ukazatel měří schopnost firmy vytvořit vlastní činností přebytky, které se mohou použít k financování jejích potřeb (např. úhrada závazků, investice, …)
2.7.5 Ukazatele kapitálového trhu (tržní hodnoty) Tyto ukazatele slouží investorům (akcionářům, podílníkům) firmy, ale také potencionálním investorům, kteří obchodují na kapitálovém trhu. Na základě těchto ukazatelů mohou obě tyto skupiny posoudit návratnost své investice. Návratnosti dosáhnou buď obdržením dividend nebo růstem tržní ceny akcií. Nejpoužívanější ukazatele kapitálového trhu:
1) Účetní hodnota akcie (book value per share) účetní hodnota akcie =
vlastní kapitál počet kmenových akcií
2) Čistý zisk na akcii (earnings per share - EPS) čistý zisk na akcii =
čistý zisk počet kmenových akcií
Tento ukazatel je pro akcionáře firmy nejdůležitější - odráží finanční výsledky firmy. Čistým ziskem je zisk po zdanění a výplatě primárních dividend21. Ukazatel vyjadřuje zisk připadající na 1 akcii, ale to neznamená, že dividenda bude vyplacena v této výši. Valná hromada akcionářů může rozhodnout o ponechání zisku nebo jeho části ve vlastním kapitálu firmy. Zisk pak může být použit na rozšíření výroby, případně na jiné investice.
Primární dividendy se vyplácejí majitelům primárních akcií. Tyto akcie sice představují podíl na majetku společnosti, ale s jejich vlastnictvím není spojeno právo hlasovat na valných hromadách. 35 21
3) Dividenda na akcii (dividend per share - DPS) dividenda na akcii =
dividendy za rok počet kmenových akcií
Jak již bylo uvedeno u předchozího ukazatele, zisk firmy nemusí být celý vyplacen ve formě dividend, ale může být ponechán (celý nebo část) ve firmě pro další investice, proto se ukazatele zisk na akcii a dividenda na akcii mohou výrazně lišit.
4) Výplatní poměr (payout ratio - DPS/EPS) výplatní poměr =
dividenda na akcii zisk na akcii
Ukazatel vyjadřuje, jaká část zisku je firmou vyplácena ve formě dividend.
5) Aktivační poměr (plowback ratio)
aktivační poměr = 1 - výplatní poměr
Jedná se o tu část zisku, která zůstává ve firmě pro další investice.
6) Udržitelná míra růstu (sustainable growth rate) udržitelná míra růstu = ROE * aktivační poměr
Tento ukazatel vyjadřuje míru růstu investovaného kapitálu. Je-li rentabilita vlastního kapitálu i výplatní poměr konstantní, zvýší se o toto procento zisk a dividenda na 1 akcii. Jedná se o způsob stanovení tempa růstu dividend.
7) Dividendový výnos (dividend yield) dividendový výnos =
dividenda na akcii tržní cena akcie
Ukazatel vyjadřuje výnosnost akcie. Na základě dividendového výnosu se investor rozhoduje o koupi, prodeji a držbě akcie. Klesající hodnota tohoto ukazatele může být způsobena buď poklesem vyplácených dividend nebo růstem tržní ceny akcie.
8) P/E - poměr tržní ceny akcie k zisku na akcii (price earnings ratio) P/E =
tržní cena akcie čistý zisk na akcii
Ukazatel informuje o celkovém tržním ohodnocení firmy. Říká, kolikrát je tržní cena akcie vyšší než zisk na akcii (kolik jsou investoři ochotni zaplatit za 1 Kč zisku na akcii). Udává počet let, které jsou potřeba ke splacení akcie z na ni připadajícího zisku. Vysoké P/E může znamenat nízkou rizikovost akcie nebo očekávání růstu dividend v budoucnosti. Nízká hodnota může znamenat vysokou rizikovost nebo malý růstový potenciál. 36
9) E/P - ziskový výnos (earnings yield) E/P =
čistý zisk na akcii tržní cena akcie
Tento ukazatel vyjadřuje rentabilitu vloženého kapitálu z pohledu investora, označuje se také jako rentabilita tržní ceny 1 akcie.
10) Poměr tržní ceny akcie k její účetní hodnotě (market-to-book-ratio) poměr tržní ceny akcie k její účetní hodnotě =
tržní cena akcie účetní hodnota akcie
Hodnota vyšší než 1 ukazuje, že akcie společnosti se na trhu prodávají za vyšší cenu, než je jejich účetní hodnota ⇒ jsou tedy investory dobře ohodnoceny. Jedná se o firmy, které dosahují vyšší míry výnosnosti nebo mají vysoký potenciál dosáhnout vyšší míry výnosnosti.
11) Dividendové krytí (dividend cover) dividendové krytí =
čistý zisk úhrn ročních dividend
Udává, kolikrát je zisk společnosti vyšší než vyplacené dividendy, nebo také, kolikrát pokryje dosažený zisk vyplacené dividendy.
2.7.6 Ukazatele provozní činnosti Tyto ukazatele se používají pro hodnocení vnitřní činnosti podniku. Při výpočtu vycházíme většinou z tokových ukazatelů - nákladů a výnosů. Optimální hodnoty ukazatelů provozní činnosti signalizují dobré řízení nákladů ⇒ tím je možno dosáhnout celkově lepších výsledků. Nejpoužívanější ukazatele provozní činnosti:
1) Mzdová produktivita
mzdová produktivita =
výnosy (bez mimořádných) přidaná hodnota či mzdy mzdy
Ukazatel poměřuje výnosy s vyplacenými mzdami ⇒ kolik Kč výnosů připadá na 1 Kč vyplacených mezd. Za pozitivní vývoj se považuje rostoucí hodnota ukazatele v meziročním srovnání. Ukazatel může mít také jinou podobu, a to poměřujeme-li přidanou hodnotu a vyplacené mzdy. Touto úpravou vyloučíme vliv nakoupených surovin, energií a služeb.
37
2) Produktivita dlouhodobého hmotného majetku (dále jen DHM) produktivita DHM =
výnosy (bez mimořádných) DHM v pořizovacích cenách
Ukazuje, kolik Kč výnosů vyprodukujeme pomocí 1 Kč investované do dlouhodobého hmotného majetku. Výsledná hodnota by měla být co nejvyšší.
3) Ukazatel stupně odepsanosti22 stupeň odepsanosti =
DMH v zůstatkových cenách DHM v pořizovacích cenách
Vyjadřuje, kolik % dlouhodobého hmotného majetku je v průměru odepsáno. Vývoj ukazatele v čase ukazuje, zda hmotné vybavení firmy stárne nebo mládne.
4) Nákladovost výnosů (tržeb) nákladovost výnosů =
náklady výnosy (bez mimořádných)
Vyjadřuje, na kolik % jsou výnosy zatíženy celkovými náklady. Vývoj hodnoty ukazatele v čase by měl být klesající.
5) Materiálová náročnost výnosů materiálová náročnost výnosů =
spotřeba materiálu a energie výnosy (bez mimořádných)
Jedná se o obdobu předchozího ukazatele. Místo celkových nákladů se v čitateli objevují pouze náklady na spotřebovaný materiál a energii.
6) Vázanost zásob na výnosy
vázanost zásob na výnosy =
zásoby výnosy (bez mimořádných)
Ukazatel udává hodnotu zásob vázanou na 1 Kč výnosů. Ukazatel by měl být co nejnižší.
7) Struktura nákladů struktura nákladů =
odpisy celkové náklady
Ukazatel vyjadřuje, kolika % se která část nákladů podílí na celkových nákladech. Můžeme poměřovat i finanční či mzdové náklady, spotřebovaný materiál a energii, …
22
označuje se také jako "opotřebovanost DHM"
38
2.7.7 Ukazatele na bázi finančních fondů Měří vnitřní potenciál firmy = schopnost firmy vytvořit ze své činnosti přebytky, které by mohly být použity k financování různých potřeb (splátky úvěrů, úhrada závazků, …). Nejpoužívanější ukazatele na bázi finančních fondů:
1) Rentabilita obratu z hlediska čistého pracovního kapitálu rentabilita obratu z hlediska ČPK =
ČPK roční tržby
2) Podíl ČPK z majetku podíl ČPK z majetku = 3) Rentabilita ČPK rentabilita ČPK =
ČPK průměrná aktiva
zisk ČPK
4) Doba obratu ČPK doba obratu ČPK =
ČPK denní tržby
2.7.8 Ukazatele na bázi cash flow Pomocí těchto ukazatelů měříme význam finančních toků ve finanční situaci podniku. CF pak nahrazuje v poměrových ukazatelích zisk. Důležité ale je předem vymezit druh CF, který budeme pro výpočty používat, a způsob jeho výpočtu. Pro většinu ukazatelů použijeme CF z provozní činnosti, který vypočteme pomocí nepřímé metody, která byla uvedena v kapitole "2.5.1 Analýza cash flow".
Výhodou použití cash flow místo zisku je: • odstranění vlivů způsobených použitím rozdílných účetních postupů jako jsou např. metody odpisování, oceňování, časového rozlišení, … • menší citlivost cash flow na inflaci
39
Nejpoužívanější ukazatele na bázi cash flow:
1) Rentabilita tržeb rentabilita tržeb =
CF z provozní činnosti roční tržby
Tento ukazatel měří finanční efektivitu firmy. Pokud ukazatel v letech klesá, může to znamenat růst výnosů nebo snížení vnitřních finančních možností firmy. Na rozdíl od ukazatele rentability tržeb, kde do čitatele dosazujeme zisk (viz kapitola 2.7.1), je tento ukazatel méně ovlivněn investičními cykly a stupněm novosti či odepsanosti stálých aktiv.
2) Rentabilita obratu rentabilita obratu =
CF z provozní činnosti obrat
Jedná se o obdobu rentability tržeb. Za obrat považujeme příjmy z běžné činnosti firmy. Vypovídací schopnost ukazatele zvýšíme, pokud jej skombinujeme s ukazatelem obrátka kapitálu = obrat / kapitál; součin těchto ukazatelů udává ziskovost celkového kapitálu.
3) Rentabilita celkového kapitálu rentabilita celkového kapitálu =
CF z provozní činnosti kapitál
Tento ukazatel měří schopnost přijímat úvěry, protože CF z provozní činnosti nezahrnuje finanční náklady. Pokud je výsledná hodnota nižší než průměrná úroková míra, kterou platí firma bankám ⇒ aktiva nevyprodukují tolik, kolik je třeba na splátky úvěrů, a ty se stávají rizikové. Pokud je ale rentabilita celkového kapitálu vyšší než průměrná úroková míra, je pro firmu výhodné přijímat nové úvěry, protože budou mít za následek růst firmy.
4) Stupeň oddlužení
stupeň oddlužení =
CF z provozní činnosti cizí kapitál
Ukazatel vyjadřuje schopnost firmy dostát svým závazkům z vlastních finančních možností. Převrácená hodnota tohoto ukazatele se nazývá doba návratnosti úvěru (výsledek je v letech).
5) Úrokové krytí
úrokové krytí =
CF z provozní činnosti placené úroky
Ukazatel vyjadřuje pokrytí placených úroků prostřednictvím cash flow. 40
6) Rentabilita vlastního kapitálu z CF rentabilita vlastního kapitálu =
CF z provozní činnosti vlastní kapitál
Ukazatel je doplňkem k ukazateli rentabilita vlastního kapitálu, kde počítáme v čitateli se ziskem (viz kapitola 2.7.1). Na rentabilitu vlastního kapitálu vypočtenou pomocí cash flow však nepůsobí odpisy a tvorba dlouhodobých rezerv.
7) Finanční rentabilita finančních fondů finanční rentabilita finančních fondů =
CF z provozní činnosti finanční fond
Do jmenovatele můžeme dosadit různé druhy finančních fondů, např. ČPK či čisté pohotové prostředky. Ukazatel pak vyjadřuje schopnost firmy vytvořit z vnitřních zdrojů hodnotu finančního fondu.
8) Likvidita z cash flow
likvidita z cash flow =
CF z provozní činnosti krátkodobé závazky
Ukazatel vyjadřuje schopnost firmy splácet své splatné závazky z vytvořených peněžních prostředků.
9) Cash flow na akcii
cash flow na akcii =
CF počet kmenových akcií
CF v čitateli získáme jako zisk + odpisy - přednostní dividendy. Pomocí tohoto ukazatele posuzujeme schopnost vyplácet dividendy a slouží také ke krátkodobému rozhodování o použití kapitálu. Tento ukazatel není na rozdíl od ukazatele čistý zisk na akcii (viz kapitola 2.7.5) ovlivněn metodami odpisování, a proto jej můžeme použít k prostorovému srovnání i na mezinárodní úrovni.
10) Poměr tržní ceny akcie ke cash flow na akcii poměr tržní ceny akcie ke cash flow na akcii =
tržní cena akcie CF na akcii
Jedná se o modifikaci ukazatele P/E (viz kapitola 2.7.5), je zde vyloučen vliv odpisových metod, a proto je tento ukazatel vhodný pro prostorové srovnání. Vyjadřuje stupeň ocenění cash flow firmy na trhu cenných papírů.
41
3
ANALÝZA SOUSTAV UKAZATELŮ A MODELŮ
V přecházející kapitole jsme se zaměřili na individuální ukazatele. Ekonomické procesy v podniku jsou však silně navzájem propojené a každá změna se projeví nejen v příslušném ukazateli, ale následně ovlivní i ostatní ukazatele. Tento individuální pohled na ukazatele odstraňují soustavy a modely ukazatelů, pomocí kterých můžeme nejen analyzovat finanční situaci podniku, ale také sjednotit dosavadní poznatky o finančním dění ve firmě. V této kapitole se zaměříme na: 1) soustavy poměrových ukazatelů 2) souhrnné indexy a predikční modely 3) analýzu bodu zvratu a provozní páku
3.1
Soustavy poměrových ukazatelů
Soustavy ukazatelů nám umožňují pozorovat vliv jednotlivých změn ve finanční situaci firmy ve vzájemných souvislostech. Soustavy ukazatelů můžeme členit podle různých kritérií (viz následující tabulka) Tabulka č. 6: Třídění soustav ukazatelů Kritérium Uspořádání
Obsah Konstrukce Rozsah
Třídění • bez formálních vazeb • formálně uspořádané: - pyramidové - založené na funkčních závislostech - paralelní - ukazatele se seskupují do skupin podle věcné příbuznosti (viz předchozí kapitoly - např. ukazatele rentability, zadluženosti, …) • jedna oblast • více oblastí • smíšené (absolutní, rozdílové i poměrové) • poměrové • malé - obsahující ne více než 10 ukazatelů • střední - většinou 10 - 25 ukazatelů • velké - více než 25 ukazatelů (maximální počty jsou zhruba do 100 ukazatelů); vyšší počty ukazatelů nepřinášejí další informace a jsou nepřehledné
Pramen: SŮVOVÁ, H., SRPOVÁ, J., POLOPRUTSKÁ, R., PETR, J., KNAIFL, O., KOHOUT, P., JACKO, F., HUBÁLEK, K., ŠPAČEK, E. Finanční analýza v řízení podniku, v bance a na počítači. 1. vydání Praha : Bankovní institut, a.s., 1999. Strana 110. ISBN: 80-7265-027-0.
Soustavy ukazatelů můžeme členit na pyramidové a paralelní. Tyto soustavy zobrazují vzájemné vazby mezi ukazateli a vysvětlují vlivy změn ukazatelů na ostatní ukazatele.
42
3.1.1 Pyramidové soustavy ukazatelů Jak již název napovídá, mají tyto soustavy ukazatelů tvar pyramidy, která obsahuje jeden tzv. vrcholový ukazatel, který se postupně rozkládá na další ukazatele. Rozklad každého ukazatele může být buď aditivní (rozkládáme ukazatel do součtu nebo rozdílu) nebo multiplikativní (rozkládáme ukazatel do součinu nebo podílu). Vrcholovým ukazatelem většinou bývá ukazatel "rentabilita aktiv" nebo "rentabilita vlastního jmění". Nejznámějším pyramidovým rozkladem je Du Pontův rozklad23. Vrcholným ukazatelem je zde rentabilita vlastního kapitálu. Rozklad zachycuje následující diagram: Schéma č. 4: Grafické znázornění Du Pontova rozkladu
rentabilita vlastního kapitálu
rentabilita celkového kapitálu: čistý zisk / aktiva celkem rentabilita tržeb
tržby
čistý zisk
/
-
celkové náklady
x tržby
aktiva celkem / vlastní kapitál
x
obrat celkových aktiv tržby
/
aktiva celkem
oběžná aktiva
+
úroky
hotovost a běžný účet
odpisy
obchodovatelné cenné papíry
ostatní náklady
pohledávky
daň ze zisku
zásoby
stálá aktiva
Pramen: ČERNÁ, A., DOSTÁL, J., SŮVOVÁ, H., ŠPAČEK, E., HUBÁLEK, K. Finanční analýza. 1. vydání Praha : Bankovní institut, a.s., 1997. Strana 80.
Rozklad začíná rozložením ukazatele rentability vlastního jmění na rentabilitu celkového kapitálu a podíl aktiv k vlastnímu kapitálu a pokračuje rozkladem rentability celkového
43
kapitálu na rentabilitu tržeb a obrat celkových aktiv. Rentabilita tržeb se vypočte jako podíl čistého zisku a tržeb. Zisk si můžeme vyjádřit jako rozdíl mezi tržbami a celkovými náklady.
Druhá strana rozkladu zkoumá obrat celkových aktiv, který se vypočte jako podíl tržeb a celkových aktiv. Celková aktiva dělíme dále na stálá a oběžná aktiva atd.
3.1.2 Paralelní soustavy ukazatelů Paralelní soustavy nejsou založeny na rozkladu vrcholového ukazatele, ale jsou tvořeny ukazateli, které se seskupují do skupin podle věcné příbuznosti. Paralelních soustav existuje velké množství. Každý software na finanční analýzu totiž nějakou paralelní soustavu používá, často bývají tyto paralelní soustavy doplněny o soustavu pyramidovou.
3.2
Souhrnné indexy a predikční modely
Vyslovit na základě jednotlivých ukazatelů závěry o celkové finanční situaci podniku bývá obtížné, a proto vznikly snahy vyjádřit celkovou finanční situaci podniku pomocí jednoho vzorce - "jednoho čísla" - tzv. souhrnného indexu. Tento index může mimo jiné sloužit také jako tzv. predikční model, který umožňuje předpovídat případný bankrot podniku nebo informuje o bonitě podniku - tzv. bonitní a bankrotní modely. Tyto souhrnné indexy využívají často banky při rozhodování o poskytnutí úvěru. Vypovídací schopnost indexů však není příliš vysoká a některé výsledky mohou být občas zavádějící. Jsou ale vhodné pro rychlé srovnání podniků a mohou dále sloužit pro podrobnější analýzu. Predikční modely si můžeme rozdělit na: 1) finanční predikční modely - při sestavování finančních modelů se vychází výhradně z finančních informací o podniku 2) nefinanční predikční modely - při jejich sestavování se vychází ve značné míře z nefinančních informací jako např. informace o vedení podniku, vedoucích pracovnících, způsobech kontroly apod.
23
Název je odvozen od společnosti Du Pont, která začala tento rozklad poprvé používat. 44
3.2.1 Finanční predikční modely Altmanův model (Z-skóre)
Tento model využívá postupů vyšších metod finanční analýzy, konkrétně tzv. diskriminační analýzu. Model se zaměřuje na predikci bankrotu podniku. Původní index z roku 1968 měl tento tvar:
Z = 1,2 X1 + 1,4 X2 + 3,3 X3 + 0,6 X4 + 0,999 X5
kde: X1 = čistý pracovní kapitál / aktiva celkem X2 = zisk po zdanění / aktiva celkem X3 = zisk před zdaněním a úroky (EBIT) / aktiva celkem X4 = tržní hodnota vlastního kapitálu / cizí zdroje X5 = tržby / aktiva celkem
Výsledná hodnota indexu měla tento význam: Z < 1,81 …………… firmě hrozí vážné finanční problémy 1,81 < Z < 2,99 ……. tzv. šedá zóna - neurčitý výsledek Z > 2,99 …………… předpoklad příznivé finanční situace
V roce 1983 byl tento model aktualizován, byly použity také metody k odstranění náhodných fluktuací dat. Došlo ke změně parametru X4. V čitateli se místo tržní hodnoty vlastního kapitálu podniků, s jejichž akciemi se neobchodovalo na burze, objevila účetní hodnota základního kapitálu. Tento nový model byl publikován pod názvem ZETA, a to ve tvaru: Z = 0,717 X1 + 0,847 X2 + 3,107 X3 + 0,420 X4 + 0,998 X5
Také hraniční pásma výsledných hodnot se změnily: Z < 1,2 …………….. firmě hrozí vážné finanční problémy 1,2 < Z < 2,9 ………. tzv. šedá zóna - neurčitý výsledek Z > 2,9 …………….. předpoklad příznivé finanční situace
Index důvěryhodnosti českého podniku (IN)
Tento index byl vypracován Inkou a Ivanem Neumaierovými a byl vytvořen speciálně pro české podniky. Index byl vytvořen na základě analýzy 24 významných matematickostatistických modelů hodnocení firem a na základě praktických zkušeností. Před sestrojením tohoto indexu bylo zkoumáno více než 1000 českých firem. V indexu je zohledněna odlišnost českých výkazů od mezinárodních, a také současná ekonomická situace v České republice.
45
Hodnota indexu se vypočítá podle následující rovnice: IN = V1 *
A EBIT EBIT T OA ZPL + V2 * + V3 * + V 4 * + V5 * − V6 * CZ U A A KZ + KBU T
kde: A = aktiva; CZ = cizí zdroje; U = nákladové úroky; T = tržby; OA = oběžná aktiva; KZ = krátkodobé závazky; KBU = krátkodobé bankovní úvěry; ZPL = závazky po lhůtě splatnosti; V1 - V6 = váhy
Váhy V1 - V6 vyjadřují podíl významnosti ukazatele ke kriteriální hodnotě ukazatele (tj. vážený průměr hodnot tohoto ukazatele v jednotlivých odvětvích podle třídění OKEČ). Významnost jednotlivých ukazatelů byla získána na základě analýzy empiricko-induktivních ukazatelových systémů, určuje se podle četnosti výskytu ukazatele. Hodnoty vah pro jednotlivé odvětví ekonomiky uvádí příloha č. 7.
Výsledná hodnota se interpretuje následovně: IN > 2 …………….. podnik nemá finanční problémy 1 < IN < 2 ………… podnik s potencionálními finančními problémy IN < 1 …………….. podnik má finanční problémy
Vzhledem k tomu, že některé podniky mohou působit v různých odvětvích ekonomiky zároveň, byla vytvořena i zjednodušená verze indexu IN, která slouží k rychlému určení, zda firma tvoří či netvoří hodnotu. Index má následující tvar: IN = − 0,017 *
A EBIT V OA + 4,573 * + 0,481 * + 0,015 * CZ A A KCZ
kde: A = aktiva; CZ = cizí zdroje; V = celkové výnosy; OA = oběžná aktiva; KCZ = krátkodobé cizí zdroje (včetně krátkodobých bankovních úvěrů)
Tuto zjednodušenou verzi se doporučuje používat pokud nemůžeme pracovat s tržní hodnotou akcií vzhledem k její nízké vypovídací schopnosti nebo pokud nemůžeme určit náklady na vlastní kapitál.
Výslednou hodnotu indexu lze pak interpretovat následovně: IN > 2,070 ………………… firma vytváří hodnotu 1,420 < IN < 2,070 .……….. firma spíše tvoří hodnotu 1,089 < IN < 1,420 ………... nelze určit, zda firma tvoří hodnotu 0,684 < IN < 1,089 ………... firma spíše netvoří hodnotu IN < 0,684 ………………… firma netvoří hodnotu
46
Kralickův rychlý test
Kralickův rychlý test vznikl v roce 1990. Kralicek vybral následující 4 ukazatele, podle jejichž hodnot přiděluje firmě body. Jedná se o ukazatele: 1) kvóta vlastního kapitálu (vlastní kapitál/aktiva) 2) doba splácení dluhu z CF24 ((krátkodobé + dlouhodobé závazky)/CF) 3) CF v % tržeb (CF/tržby) 4) ROA ((HV po zdanění + zdaněné úroky)/A)
První dva ukazatele jsou ukazateli finanční stability, další dva jsou ukazateli výnosnosti firmy. Výsledná známka se pak stanovuje jak prostý aritmetický průměr z výsledných známek jednotlivých ukazatelů. Tabulka č. 7: Kralickův test - stupnice hodnocení ukazatelů Ukazatel
Výborně 1 Kvóta vlastního kapitálu > 30 % Doba splácení dluhu z CF < 3 roky CF v % tržeb > 10 % ROA > 15 %
Velmi dobře 2 > 20 % < 5 let >8% > 12 %
Dobře 3 > 10 % < 12 let >5% >8%
Špatně 4 >0% > 12 let >0% >0%
Ohrožení 5 negativní > 30 let negativní negativní
Pramen: KISLINGEROVÁ, E., HNILICA, J. Finanční analýza - krok za krokem. 1. vydání Praha : C. H. Beck, 2005. Strana 77. ISBN: 80-7179-321-3.
Tamariho model
Tamari byl bankovním úředníkem a model sestrojil na základě vlastních zkušeností. Předvídá finanční situaci podniku pomocí 6 ukazatelů, jejichž hodnotám přiřazuje určitý počet bodů. Čím vyšší počet bodů firma získá, tím lépe. Celkový součet bodů se nazývá "Tamariho rizikový index".
Tamari svůj model ověřil na 130 průmyslových firmách a jejich výsledcích v letech 1958 a 1960. Výzkum potvrdil, že riziko nesolventnosti je vyšší u firem s nízkou hodnotou Tamariho indexu. Výhodou Tamariho indexu je jeho použitelnost pro všechny obory ekonomiky, protože využívá skutečného rozložení hodnot ukazatelů pro jednotlivé obory či skupiny podniků.
U tohoto vzorce se ve jmenovateli používá tzv. bilanční CF, které se vypočte následujícím způsobem: hospodářský výsledek za účetní období - daň z příjmů + odpisy. Následně ještě odečteme saldo přechodných účtů aktiv a přičteme saldo přechodných účtů pasiv. 47 24
Tabulka č. 8: Tamariho bodová stupnice Ukazatel T1 - vlastní kapitál/cizí zdroje
Interval hodnot 0,51 a více 0,41 - 0,50 0,31 - 0,40 0,21 - 0,30 0,11 - 0,20 do 0,10 T2 - vývoj zisku: posledních 5 let kladné a) a b) > horní kvartil25 a) v absolutním vyjádření posledních 5 let kladné a) a b) > medián b) ukazatel ROA posledních 5 let kladné a) b) > horní kvartil b) > medián jinak T3 - běžná likvidita 2,01 a více 1,51 - 2,00 1,11 - 1,50 0,51 - 1, 10 do 0,50 T4 - výrobní spotřeba/průměrný horní kvartil a více stav nedokončené výroby medián - horní kvartil dolní kvartil - medián dolní kvartil a méně T5 tržby/průměrný stav horní kvartil a více pohledávek medián - horní kvartil dolní kvartil - medián dolní kvartil a méně T6 - výrobní spotřeba/pracovní horní kvartil a více kapitál medián - horní kvartil dolní kvartil - medián dolní kvartil a méně Maximálně dosažitelný počet bodů
Body 25 20 15 10 5 0 25 20 15 10 5 0 20 15 10 5 0 10 6 3 0 10 6 3 0 10 6 3 0 100
Pramen: SEDLÁČEK, J. Účetní data v rukou manažera - finanční analýza v řízení firmy, 2. doplněné vydání. 1. vydání Praha : Computer Press, 2001. Strana 127. ISBN: 80-7226-562-8.
Index bonity
Tento index využívá 6 ukazatelů a jeho rovnice má následující tvar: B = 1,5 x1 + 0,08 x2 + 10 x3 + 5 x4 + 0,3 x5 + 0,1 x6
kde: x1 = CF/cizí zdroje x2 = aktiva/cizí zdroje x3 = EBT/aktiva x4 = EBT/celkové výkony x5 = zásoby/celkové výkony x6 = celkové výkony/aktiva
Horní kvartil, dolní kvartil a medián se vypočtou z ukazatelů všech firem, které jsou srovnatelné z hlediska odvětví a velikosti. 48 25
Výsledek můžeme interpretovat následujícím způsobem: -3 < B < -2 ………… finanční situace firmy je extrémně špatná -2 < B < -1 ………… finanční situace firmy je velmi špatná -1 < B < 0 …………. finanční situace firmy je špatná 0 < B < 1 …………... firma má určité problémy 1 < B < 2 …………... finanční situace firmy je dobrá 2 < B < 3 ………….. finanční situace firmy je velmi dobrá B > 3 ………………. finanční situace firmy je extrémně dobrá Beermanova diskriminační funkce
Tato funkce se používá nejčastěji pro hodnocení současné finanční situace řemeslných a výrobních firem a prognózu budoucího vývoje. Naopak se nedoporučuje používat pro obchodní firmy. Funkce má tento tvar:
BDF = 0,217 x1 - 0,063 x2 + 0,012 x3 + 0,077 x4 - 0,105 x5 - 0,813 x6 + 0,165 x7 + 0,161 x8 + 0,268 x9 + 0,124 x10
kde: x1 = odpisy hmotného majetku/(počáteční stav hmotného majetku + přírůstek) x2 = přírůstek hmotného majetku/odpisy hmotného majetku x3 = EBT/tržby x4 = závazky vůči bankám/celkové dluhy x5 = zásoby/tržby x6 = CF/celkové dluhy x7 = celkové dluhy/aktiva x8 = EBT/aktiva x9 = tržby/aktiva x10 = EBT/celkové dluhy
Výsledná hodnota funkce se porovnává s hodnotou 0,3. Čím vyšší je BDF než 0,3, tím horší finanční vývoj můžeme předvídat.
Rovnice tohoto modelu je:
Taflerův bankrotní model
Z = 0,53 x1 + 0,13 x2 + 0,18 x3 + 0,16 x4 kde: x1 = EBT/krátkodobé závazky x2 = oběžná aktiva/cizí kapitál x3 = krátkodobé závazky/aktiva x4 = tržby/aktiva
49
Interpretace výsledné hodnoty: Z > 0,3 …………….. nízká pravděpodobnost bankrotu firmy 0,2 < Z < 0,3 ………. tzv. šedá zóna (neurčitý výsledek) Z < 0,2 …………….. vysoká pravděpodobnost bankrotu Ekonomická přidaná hodnota (Economic Value Added)
Tento model vychází z ekonomického zisku. Ekonomický zisk se rovná rozdílu mezi výnosy a náklady výrobních faktorů (včetně vlastního a cizího kapitálu). Ekonomická přidaná hodnota (dále jen EVA) je hodnota, která byla přidána nad hodnotu nákladu kapitálu vázaného v aktivech firmy. Náklad kapitálu se rovná míře výnosů, kterou jsou investoři ochotni akceptovat. Ukazatel EVA se vypočítá podle následující rovnice: EVA = NOPAT - WACC * C = (ROIC - WACC) * C
kde: NOPAT = čitý provozní zisk za sledované období WACC = vážený průměr nákladů na kapitál (Weighted Average Cost of Capital) C = kapitál investovaný ve firmě (capital) ROIC = výnosnost investovaného kapitálu (NOPAT/C)
Pokud je EVA > 0, znamená to, že firma vytváří přidanou hodnotu ⇒ firma dosahuje většího výnosu než je požadovaný minimální výnos. Pokud EVA = 0, znamená to, že firma netvoří přidanou hodnotu, ale zároveň také hodnotu neztrácí. Pokud EVA < 0, znamená to, že firma ztrácí hodnotu. Firma sice může dosahovat účetního zisku, ale ten bude menší než výnos, který očekávají vlastníci ⇒ vlastníci mohli dosáhnout vyššího zhodnocení při stejném riziku na kapitálovém trhu.
3.2.2 Nefinanční predikční modely Někteří analytici upozorňují na to, že i nefinanční informace mohou mít vliv na finanční situaci podniku, a že problémy podniku mohou být způsobeny chybami v řízení podniku, a že tyto chyby se objeví dříve než jejich důsledky ve finanční situaci.
Problémem vlivu nefinančních informací na finanční situaci podniku se zabýval např. Argenti, který vytvořil bankrotní model zvaný "A skóre". Argenti si určil nejvýznamnější chyby a nedostatky ve vedení společnosti a každému přidělil body. Stejně tak obodoval i určitě příznaky ve finanční situaci podniku. Každá kategorie (nedostatky, chyby, symptomy) má určitou kritickou hranici bodů a tu by podnik neměl překročit. Pokud se tak stane, existuje vysoká pravděpodobnost úpadku společnosti. Za ideální se považuje podnik, který dosáhne 0 bodů. Maximální počet bodů je 100 a celková kritická hranice činí 25 bodů. Za šedou zónu (neurčitý výsledek) se považuje dosažení 18-25 bodů a podnik, který dosáhne tohoto bodového ohodnocení, by měl přijmout určitá opatření k nápravě. 50
Tabulka č. 9: A skóre
Kritérium Body Nedostatky v řízení firmy: 8 • ředitel firmy je autokrat 4 • ředitel firmy je i předsedou představenstva 2 • pasivní představenstvo - autokrat na něj dohlíží 2 • nevyváženost představenstva - příliš mnoho technických typů nebo naopak příliš mnoho finančních typů 2 • slabý finanční ředitel 1 • nedostatečná hloubka řízení Nedostatky v účetnictví: 3 • neexistují rozpočty nebo kontroly rozpočtu (pro odhalení odchylek atd.) 3 • neexistují plány cash flow nebo nejsou aktualizovány 3 • neexistuje systém nákladového účetnictví ⇒ náklady a výnosy jednotlivých produktů nejsou známy 15 • nedostatečná reakce na změny, zastaralé produkty i zařízení, staří vedoucí pracovníci, zastaralý způsob marketingu Kritická hranice činí 10 bodů celkem: 43 Chyby (omyly): 15 • vysoké zadlužení 15 • nadměrný rozvoj obchodních aktivit - podnik roste rychleji než jeho zdroje financování; kapitálová základna je malá nebo nevyvážená pro daný rozsah a typ podnikání 15 • nepříznivý vývoj velkého projektu - podnik nemůže plnit své závazky Kritická hranice činí 15 bodů celkem: 45 Symptomy 4 • finanční signály - např. Z-skóre se blíží hranici úpadku • tvořivé účetnictví (účetní triky) - ředitel podniku je prvním, kdo by měl odhalit signály úpadku, při pokusu skrýt tento fakt před bankami, věřiteli apod. dochází 4 k "vylepšení účetnictví" • nefinanční příznaky: např. zmrazení platů, "nemoc" ředitele, vysoká fluktuace 4 zaměstnanců, nízká morálka, … celkem: 12 Celková kritická hranice činí 25 bodů celkem: 100
Pramen: SŮVOVÁ, H., SRPOVÁ, J., POLOPRUTSKÁ, R., PETR, J., KNAIFL, O., KOHOUT, P., JACKO, F., HUBÁLEK, K., ŠPAČEK, E. Finanční analýza v řízení podniku, v bance a na počítači. 1. vydání Praha : Bankovní institut, a.s., 1999. Strana 119. ISBN: 80-7265-027-0.
3.3
Bod zvratu a provozní páka
Bod zvratu a provozní páka jsou součástí tzv. CVP analýzy (cost-volume-profit). Posuzují vztahy mezi náklady, objemem výroby a tržbami.
51
3.3.1 Bod zvratu Ve finanční analýze mluvíme o tzv. účetním bodu zvratu.
"Účetním bodem zvratu rozumíme takový objem produkce (popř. takovou cenu produktu), při němž se tržby rovnají nákladům, neboli je dosaženo nulového zisku." (SŮVOVÁ, H., SRPOVÁ, J., POLOPRUTSKÁ, R., PETR, J., KNAIFL, O., KOHOUT, P., JACKO, F., HUBÁLEK, K., ŠPAČEK, E. Finanční analýza v řízení podniku, v bance a na počítači. 1. vydání Praha : Bankovní institut, a.s., 1999. Strana 124. ISBN: 80-7265-027-0.) Celkové náklady na produkci (Nc) si můžeme vyjádřit jako součet nákladů fixních (Nf) a variabilních (Nv), tedy: Nc = Nf + Nv. Zároveň si můžeme jednotkové variabilní náklady (v) vyjádřit jako v = Nv/q, kde q je množství. Tržby (T) můžeme zapsat jako cenu jednotky (p) vynásobenou množstvím (q), tedy: T = p*q.
Matematicky pak odvodíme bod zvratu jako:
Z = 0 ⇒ T - Nc = 0 ⇒ p*q - (Nf + Nv) = 0 ⇒ p*q - (Nf + v*q) = 0 ⇒
⇒ q = Nf/(p-v) či p = Nf/q + v
Bod zvratu je velmi důležitým ukazatelem, protože, pokud tržby při daném objemu výroby nepokrývají náklady, dostává se podnik do ztráty. Dlouhodobě je tento stav neudržitelný a podnik zaniká. Krátkodobě může firma podnikat se ztrátou jen pokud jsou pokryty alespoň variabilní náklady.
3.3.2 Provozní páka "Provozní pákou (operating leverage) rozumíme podíl fixních nákladů v nákladech celkových." (SŮVOVÁ, H., SRPOVÁ, J., POLOPRUTSKÁ, R., PETR, J., KNAIFL, O., KOHOUT, P., JACKO, F., HUBÁLEK, K., ŠPAČEK, E. Finanční analýza v řízení podniku, v bance a na počítači. 1. vydání Praha : Bankovní institut, a.s., 1999. Strana 125. ISBN: 807265-027-0.) Princip provozní páky spočívá v tom, že pokud je v celkových nákladech vysoký podíl nákladů fixních, je zisk vysoce citlivý na změnu v objemu tržeb. A naopak, pokud je podíl fixních nákladů v nákladech celkových nízký, bude mít změna výš tržeb velký vliv na výši zisku.
52
4
FINANČNÍ ANALÝZA SPOLEČNOSTI OSTROJ A.S. 4.1
Profil společnosti OSTROJ a.s.
Akciová společnost OSTROJ je společnost s dlouhou tradicí. Již v roce 1878 vzniká společnost Eduard Tatzel, opavská strojírna a slévárna. V roce 1945 byla firma znárodněna a zaměřila se na výrobu řemenic, ozubených kol, důlních a průmyslových čerpadel. V roce 1989 se pak stal OSTROJ státním podnikem. Formu akciové společnosti získala firma OSTROJ a.s. v roce 1992. V roce 1993 se v 1. vlně kupónové privatizace prodalo 71,23 % akcií společnosti. V roce 1992 byly zbývající akcie nabídnuty v 2. vlně kupónové privatizace. V roce 1999 došlo ke stabilizaci akcionářské struktury a rozhodující balík akcií získal jediný akcionář. Obecné údaje: Název: Sídlo: Právní forma: Rozhodující předmět činnosti: IČO: DIČ:
OSTROJ a.s. Opava, Těšínská 1586/66, PSČ 746 41 akciová společnost - výroba důlních strojů pro hlubinné dobývání včetně dílů - výroba zdvihacích a manipulačních zařízení včetně dílů - kovářství 45193681 384-45193681
Společnost OSTROJ a.s. vznikla 24. 4. 1992 zápisem do obchodního rejstříku u Krajského obchodního soudu v Ostravě, je zapsána v oddíle B, vložka 349. Osoby, které se podílejí 10 a více procenty na základním kapitálu: Ing. Vladimír Trochta - 46,55 %
4.2
Analýza stavových ukazatelů
4.2.1 Analýza trendu rozvahových položek Při analýze trendu zjišťujeme změny rozvahových položek v absolutních i v relativních hodnotách. Rozvaha společnosti OSTROJ a.s. je uvedena v plném znění v příloze č. 1 a relativní změny rozvahových položek jsou uvedeny v příloze č. 5.
Co se týče celkových aktiv, tak ta se každý rok mírně zvyšovala, kromě roku 2003, kdy byl zaznamenán mírný pokles, a to o 1 %. Výrazným nárůst však byl zaznamenán v roce 2005, a to o 21 %. 53
I když se kromě roku 2005 výše celkových aktiv téměř nemění, můžeme zaznamenat pohyb u stálých aktiv. V roce 2002 je to růst o 3 %, v roce 2003 dokonce o 11 %, a to přestože celková aktiva v tomto roce klesají. A obráceně je to zase v letech 2004 a 2005 - celková aktiva rostou, ale stálá aktiva klesají (-13 % a -28 %). Ze stálých aktiv zaznamenáváme největší změny u DNM, který v roce 2002 vzrostl o 144 %. Tuto změnu ovlivnil nejvíce nárůst nedokončeného DNM (+879 %). Od té doby DNM opět klesá, nejvíce v roce 2005 (-37 %). Dlouhodobý hmotný majetek zaznamenal největší změnu v roce 2005, kdy klesá o 28 %. Tento pokles je způsoben nejvíce úbytkem pozemků (-30 %) a staveb (-36 %). U DFM zaznamenáváme největší změnu také v roce 2005 (-68 %), kdy klesají podíly v ovládaných a řízených osobách (-68 %).
U oběžných aktiv došlo k v roce 2003 k poklesu o 14 %, v roce 2004, však byl tento pokles opět vyrovnán a to nárůstem OA o 17 %. K významnému nárůstu však dochází v roce 2005 (+81 %). Tento nárůst je způsoben nejvíce nárůstem zásob (+85 %) a krátkodobého finančního majetku (+132 %). U zásob je velmi významná změna výrobků, které v roce 2002 poklesly o 100 % a nulové byly i v následujícím roce. V roce 2004 se v rozvaze znovu objevují a v roce 2005 dokonce rostou o 114 %. Zároveň ale také můžeme zaznamenat, že v roce 2002 významně stoupla nedokončená výroba a polotovary. Z toho můžeme usuzovat, že změna ve stavu výrobků a nedokončené výroby a polotovarů nebyla v letech 2003 a 2004 způsobena změnami ve vyráběném množství, ale stupněm dokončenosti výroby.
U dlouhodobých pohledávek se se žádnými významnými změnami nesetkáváme, kromě roku 2001 totiž byly ve všech letech nulové. Krátkodobé pohledávky v letech 2002 a 2003 klesaly (-11 % a -8 %) a v letech 2004 a 2005 stoupaly (+26 % a +18 %). Tyto změny byly vyvolány především změnami v pohledávkách z obchodních vztahů. Výrazné byly také změny v daňových pohledávkách vůči státu (nejvýznamněji v roce 2005 - nárůst o 13,6 mil. Kč). Jak již bylo výše uvedeno, na celkových změnách v OA se významně podílel také krátkodobý finanční majetek. Ten se ve sledovaném období měnil následovně: +62 %, -56 %, +83 % a +132 %. Můžeme říci, že tyto změny byly způsobeny především změnami v držbě krátkodobých CP a podílů.
54
Graf č. 1: Vývoj celkových aktiv a jejich vybraných složek (v tis. Kč) 1 200 000
Aktiva celkem
1 000 000
Stálá aktiva
800 000
Dlouhodobý hmotný majetek Oběžná aktiva
600 000
Zásoby
400 000
Krátkodobé pohledávky
200 000 0
Krátkodobý finanční majetek 2001
2002
2003
2004
2005
Dále se budeme zabývat pasivy. Vývoj celkových pasiv je totožný s vývojem celkových aktiv. Nárůst roku 2005 je způsoben především nárůstem cizích zdrojů (+96 %).
Výše vlastního kapitálu po celé sledované období mírně roste, a to v rozmezí 2-9 %. Výše základního kapitálu zůstává nezměněná. Kapitálové fondy se v procentuálním vyjádření mění velmi výrazně, ale v absolutní hodnotě nemá změna jejich výše významný vliv na celkovou výši vlastního kapitálu. U rezervních fondů dochází k výrazné změně pouze v roce 2002 (+1483 %), ovšem v absolutních hodnotě je to opět nepříliš významná změna.
Další složkou vlastního kapitálu je HV minulých let. Podnik má po celé sledované období neuhrazenou ztrátu z předchozích období, ale tato ztráta každým rokem klesá, nejvýznamněji v roce 2002 (o 65 %). K výrazným změnám dochází u HV běžného období, v roce 2002 klesá o 81 %, v roce 2003 roste o 21 %, v roce 2004 opět klesá, a to o 75 %, a v roce 2005 zase narůstá (+260 %). Jedná se o výrazné změny, které nám přiblíží analýza položek výkazu zisku a ztrát (viz kapitola 4.2.3). Co se týče cizích zdrojů, již dříve byl zdůrazněn výrazný růst v roce 2005, určitý podíl na tomto růstu může mít nárůst rezerv v tomtéž roce. U dlouhodobých závazků si pak můžeme všimnout jejich vysoké hodnoty v letech 2001 a 2002, od roku 2003 jsou však již nulové. Na vývoj cizích zdrojů v roce 2005 však měl největší vliv vývoj krátkodobých závazků, které vzrostly o 130 %. Konkrétně se jednalo o závazky z obchodních vztahů (+99 %) a krátkodobých přijatých záloh (+793 %).
55
Významnou složkou cizích zdrojů jsou také bankovní úvěry a výpomoci, které měly v letech 2001 a 2002 nulovou hodnotu, ale v roce 2003 dosáhly 49 mil. Kč, následně klesly o 22 % a 31 %. Graf č. 2: Vývoj celkových pasiv a jejich vybraných složek (v tis. Kč) 1 200 000 Pasíva celkem
1 000 000
Vlastní kapitál
800 000
Základní kapitál
600 000
Hospodářský výsledek minulých let
400 000
HV běžného účetního období Cizí zdroje
200 000 0 -200 000
2001
2002
2003
2004
2005
Krátkodobé závazky
-400 000
4.2.2 Procentní analýza rozvahových položek Základem pro sestavení procentní analýzy je procentní rozvaha, která je v plné verzi obsažena v příloze č. 4. Pro tuto analýzu je důležité, že ji budeme provádět v jednotlivých letech a sledovat tak vývoj.
Aktiva V letech 2001 - 2003 rostl objem stálých aktiv a rostl i jejich procentní podíl. V letech 2004 a 2005 ale jejich objem i podíl klesal. Většina výrobních společností dosahuje přibližně 50-ti procentního podílu stálých aktiv. Společnost OSTROJ a.s. také dosahovala tohoto podílu, ovšem v roce 2005 tento podíl výrazně klesl, a to na 30,61 %. Nejvýznamnější složkou stálých aktiv je tradičně DHM, jehož vývoj kopíruje vývoj stálých aktiv. Největší položkou v DHM jsou stavby, jejichž podíl po celé sledované období klesal (z 31,02 % na 12,68 %). Téměř o polovinu se také snížil podíl pozemků (z 10,56 % na 5,59 %). Výrazně se měnil také podíl samostatných movitých věcí a souborů movitých věcí. I když na začátku a konci sledovaného období se jejich podíl příliš neliší, můžeme si všimnout výrazného nárůstu mezi lety 2002 a 2003 (z 7,02 % na 15,63 %). 56
To, že jsme u stálých aktiv zaznamenali výrazný pokles v jejich podílu v roce 2005, se logicky musí projevit výrazným nárůstem v oběžných aktivech. Nejvýznamnějšími složkami OA jsou zásoby, krátkodobé pohledávky a krátkodobý finanční majetek.
Podíl zásob se v letech 2001 - 2004 příliš neměnil, výrazně ale vzrostl v roce 2005 (24,47 %). Nárůst podílu se projevil ve všech složkách zásob (materiál 8,05 %, nedokončená výroba a polotovary 5,68 %, výrobky 10,74 %). Vývoji nedokončené výroby a polotovarů a výrobků jsme se věnovali již v analýze trendu. Pokud sečteme jejich podíly v jednotlivých letech, vidíme, že dosahoval zhruba stejné úrovně kolem 10 - 12 % a významněji jejich podíl vzrostl až v roce 2005 (16,42 %). Podíl krátkodobých pohledávek se ve sledovaném období výrazně neměnil (nejméně 14,69 % v roce 2003, nejvíce 18,3 % v roce 2001). Nejvýznamnější složkou krátkodobých pohledávek jsou tradičně pohledávky z obchodních vztahů (pro srovnání v roce 2003 podíl 12,35 %, v roce 2001 podíl 18,22 %). Podíl krátkodobého finančního majetku se měnil velmi výrazně. V roce 2002 vzrostl z 8,91 % na 13,96 %, pak klesl o více než polovinu na 6,21 %, v roce 2004 se téměř zdvojnásobil (11,23 %) a v roce 2005 také (21,49 %). Změny v podílu krátkodobého finančního majetku byly způsobeny především změnami v podílu krátkodobých CP a podílů. Tabulka č. 10: Procentní analýza vybraných položek aktiv A. B. B.I. B.II. B.III. C. C.I. C.II. C.III. C.IV.
D.I.
2001 100,00 0,00 53,86 0,80 52,56 0,50 45,51 17,42 0,88 18,30 8,91
Aktiva celkem Pohledávky za upsaný vlastní kapitál Stálá aktiva Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek Oběžná aktiva Zásoby Dlouhodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky Krátkodobý finanční majetek
Časové rozlišení
0,62
2002 100,00 0,00 53,93 1,89 51,43 0,61 45,82 16,06 0,00 15,80 13,96
0,25
2003 100,00 0,00 60,31 1,71 58,00 0,60 39,55 18,65 0,00 14,69 6,21
0,14
2004 100,00 0,00 51,76 1,24 50,10 0,42 45,52 16,06 0,00 18,23 11,23
2,73
2005 100,00 0,00 30,61 0,64 29,85 0,11 68,05 24,47 0,00 17,78 21,49
1,35
Pasiva Více než tři čtvrtiny pasiv jsou tvořeny vlastním kapitálem, v letech 2003 a 2004 to bylo dokonce více než 83 %. Nejvýznamnější je podíl základního kapitálu, který je ve všech letech kromě roku 2005 dokonce vyšší než podíl vlastního kapitálu. Hodnotu vlastního kapitálu totiž snižuje záporný hospodářský výsledek minulých let.
Významnou součástí vlastního kapitálu je také HV běžného období, jehož podíl dosáhl v roce 2001 dokonce 25,63 %. V roce 2002 tento podíl ale výrazně poklesl, a to na 4,62 %, v roce 2003 mírně vzrostl (5,65 %), v roce 2004 znovu klesl (1,42 %) a v roce 2005 opět stoupl přibližně na úroveň roku 2003 (4,23 %). 57
Podíl cizích zdrojů v pasivech se u společnosti OSTROJ a.s. pohybuje okolo 24 %, v roce 2003 byl však zaznamenán výrazný pokles na 16,15 %, v roce 2004 dosáhl podíl cizích zdrojů dokonce jen 15,79 %. Nízký podíl cizích zdrojů v pasivech znamená pro firmu možnost dalšího růstu. Protože firma není příliš zadlužená, má možnost získat další úvěry na případný rozvoj výroby.
V letech 2001 a 2002 hrály v cizích zdrojích významnou roli dlouhodobé závazky, od roku 2003 jsou však již nulové. Tradičně jsou významné také krátkodobé závazky. Jejich podíl se pohyboval vždy kolem 11 %, výjimku však tvoří rok 2002, kdy dosáhly podílu 14,19 %, významný skok zaznamenaly také v roce 2005, kdy stouply z 10,74 % na 20,33 %, což představuje téměř dvojnásobný růst podílu. Musíme však podotknout, že v roce 2005 došlo k výraznému růstu cizích zdrojů (jejich podíl stoupl o 9,7 %). Nejvýznamnější složkou krátkodobých závazků jsou závazky z obchodních vztahů (v roce 2005 představuje jejich podíl v pasivech 12,61 %). V roce 2005 si ještě můžeme všimnout výrazného růstu podílu krátkodobých přijatých záloh (z 0,58 % na 4,28 %). Významnou složkou cizích zdrojů bývají často bankovní úvěry a výpomoci. U této společnosti tomu tak však není. V letech 2001 a 2002 byly bankovní úvěry nulové, stouply až v roce 2003 (5,44 %), postupně však klesá jejich podíl o více než polovinu (rok 2005 2,39 %). Pokud jde o dlouhodobost úvěrů, převažují úvěry dlouhodobé, jejichž podíl klesá, podíl krátkodobých úvěrů zůstává přibližně konstantní. Tabulka č. 11: Procentní analýza vybraných položek pasiv A. A.I. A.II. A.III. A.IV. A.V. B. B.I. B.II. B.III. B.IV. C.I.
2001 100,00 75,12 87,05 0,00 0,09 -37,65 25,63 24,83 1,59 12,28 10,95 0,00 0,06
Pasíva celkem Vlastní kapitál Základní kapitál Kapitálové fondy Rezervní fondy Hospodářský výsledek minulých let HV běžného účetního období Cizí zdroje Rezervy Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Bankovní úvěry a výpomoci Časové rozlišení
58
2002 100,00 76,06 84,39 -1,39 1,33 -12,90 4,62 23,57 0,45 8,93 14,19 0,00 0,37
2003 100,00 83,50 85,02 -0,18 1,57 -8,57 5,65 16,15 0,08 0,00 10,63 5,44 0,35
2004 100,00 83,89 83,99 -0,20 1,83 -3,16 1,42 15,79 0,86 0,00 10,74 4,19 0,32
2005 100,00 74,03 69,27 0,46 1,50 -1,42 4,23 25,49 2,60 0,00 20,33 2,39 0,48
4.2.3 Analýza trendu položek výkazu zisku a ztrát Při analýze výkazu zisku a ztrát si můžeme všimnout, že společnosti ustoupila od obchodní činnosti (pokles tržeb za prodej zboží o 100 %), a v současné době se soustředí plně na výrobu. Ve výkonech si můžeme všimnout výrazného poklesu tržeb v roce 2002 o 27 %, v roce 2003 ale znovu vzrostly (+23 %), v roce 2004 stouply znovu o 8 % a v roce 2005 o dalších 22 %. Dále si můžeme všimnout výrazných výkyvů ve změnách stavu zásob vlastní činnosti (+100 %, +7766 %, -140 % a +685 %). Tyto změny se však většinou příliš neprojevily v objemu celkových výkonů (kromě roku 2001).
Další částí výkazu je výkonová spotřeba, zde také docházelo k větším výkyvům (-16 %, +42 %, -2 %, +38 %). Vývoj výkonové spotřeby kopíruje složka spotřeby materiálu a energie, zajímavější je ale vývoj služeb, které v roce 2002 stouply o 23 %, přestože spotřeba materiálu i tržby klesaly. Vývoj přidané hodnoty pak odpovídá vývoji tržeb, pouze v roce 2001, kdy tržby klesly o 27 % se to projevilo v poklesu přidané hodnoty pouze o 5 %. U osobních nákladů vidíme výrazný nárůst v letech 2004 a 2005 (+10 % a +13 %), který byl způsoben růstem mzdových nákladů. V těchto letech také narostly náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění (+11 % a +13 %), v absolutní hodnotě však není tento růst příliš významný.
Dále si můžeme všimnout velkého nárůstu daní a poplatků v letek 2003 a 2005 (+387 % a +263 %), tato položka však také není příliš významná. Zajímavější je však vývoj odpisů. V roce 2002 klesly o 18 %, v roce 2003 ale narostly o 23 %, v roce 2004 +20 %, v roce 2005 však znovu poklesly o 41 %. Dalším výrazným faktorem ve výkazu zisku a ztrát je prodej dlouhodobého majetku a materiálu, který v letech 2004 a 2005 proběhl s velkým ziskem. Ve vývoji provozního HV došlo v letech 2002 a 2003 k výraznému poklesu (-80 % a -199 %), v roce 2004 a 2005 však již znovu narůstá, tento vývoj souvisí s růstem výkonů. U finančního HV si všímáme poklesu v letech 2002 - 2004, v roce 2004 byl finanční HV dokonce záporný. U této společnosti nemají velký význam nákladové úroky, kromě roku 2004 je totiž jejich hodnota vždy nižší než hodnota úroků výnosových. Záporný HV roku 2004 způsobily ostatní finanční náklady, které vzrostly o 212 %.
HV za běžnou činnost má podobný trend jako provozní HV (-81 %, -242 %, +141 %, +285 %). Zvláštní je vývoj mimořádného HV, v letech 2001 a 2002 je téměř stejně vysoký jako HV za běžnou činnost, v roce 2003 ale stoupl (+310 %), a díky tomu byl celkový HV kladný. V letech 2004 a 2005 je jeho hodnota již nevýznamná. Celkový HV za účetní období je po celou dobu kladný, ale v roce 2002 výrazně klesl (-81 %), v roce 2003 opět stoupl (+21 %), ale nutno podotknout, že jen díky vývoji mimořádného HV, což pro účetní jednotku není pozitivní. V letech 2004 a 2005 však již ztrácí mimořádný HV význam a celkový HV je tvořen v podstatě jen hospodářským výsledkem za běžnou činnost. 59
Graf č. 3: Vývoj vybraných položek výkazu zisku a ztrát 1 200 000
Výkony
1 000 000
Tržby za prodej vl. výrobků a služeb
Spotřeba materiálu a energie
800 000
Přidaná hodnota
600 000
Provozní HV
400 000
Mimořádný HV
200 000 0 -200 000
HV před zdaněním 2001
2002
4.3
2003
2004
2005
Analýza rozdílových ukazatelů
Tabulka č. 12: Analýza rozdílových ukazatelů (v tis. Kč) 2001 303 839 150 658 400 121 153 181 96 282 0
Čistý pracovní kapitál Čistý peněžně-pohledávkový fond Oběžná aktiva Zásoby Krátkodobé závazky Krátkodobé bankovní úvěry
2002 2003 2004 2005 286 765 249 488 305 149 515 445 141 110 81 599 158 833 245 071 415 476 355 971 414 732 751 783 145 655 167 889 146 316 270 374 128 711 95 670 97 833 224 588 0 10 813 11 750 11 750
ČPK v letech 2002 a 2003 mírně klesal, v roce 2004 však stoupl přibližně o 20 % a v roce 2005 znovu, a to téměř o 80 %, což je jistě pro budoucnost firmy pozitivní zpráva.
Dalším rozdílovým ukazatelem jsou čisté pohotové prostředky. Zde se setkáváme s problémem, jak definovat okamžitě splatné závazky, neboť tyto údaje lze získat jen podrobným studiem účetních knih, proto tento ukazatel vynecháme.
Dalším ukazatelem je čistě peněžně-pohledávkový fond. Tento fond byl po celou dobu kladný, můžeme si všimnout stejně jako u ČPK výrazného růstu v roce 2005 (přibližně +30 %). V roce 2003 došlo k významnému poklesu fondu, tento pokles byl způsoben poklesem hodnoty oběžných aktiv při současném nárůstu zásob. 60
4.4
Analýza cash flow
Následující tabulka ukazuje vývoj základních částí CF, podrobný přehled o peněžních tocích je uveden v příloze č. 3. Tabulka č. 13: Analýza cash flow (v tis. Kč) Stav PP a ekvivalentů na začátku úč. období CF z provozní činnosti CF investiční činnosti CF z finanční činnosti CF celkem Stav PP a ekvivalentů na konci období
2001 92 876 16 729 -53 366 22 109 -14 528 78 348
2002 2003 78 348 126 550 100 223 15 176 -52 021 -124 024 0 38 187 48 202 -70 661 126 550 55 889
2004 55 889 43 762 14 410 -11 750 46 422 102 311
2005 102 311 62 484 82 555 -9 889 135 150 237 461
Při analýze CF se zabýváme celkovým zvýšením či snížením volných peněžních prostředků. Za volné peněžní prostředky považujeme rozvahovou položku "krátkodobý finanční majetek"., která kromě hotovostních peněz a peněz na bankovních účtech zahrnuje také krátkodobé CP a podíly. Můžeme si všimnout že CF z provozní činnosti bylo každý rok kladné, nejmenší přírůstek jsme zaznamenali v roce 2003 (více než 15 mil. Kč), největší v roce 2002 (více než 100 mil. Kč). Celkově můžeme říci, že podnik není ohrožen potenciální platební neschopností některých svých klientů, neboť jeho příjmy z obchodního styku převyšují výdaje spojené s úhradou dodavatelům. V letech 2001 - 2003 si můžeme všimnout výrazně záporného CF z investiční činnosti, v roce 2001 a 2003 mělo dokonce za následek celkový pokles volných peněžních prostředků. Firma tehdy investovala větší částky do nákupu stálých aktiv. V letech 2004 a 2005 bylo investiční CF již kladné díky odprodeji některých stálých aktiv. Pokud jde o finanční činnost, můžeme říci, že společnost neemitovala další akcie a finanční CF bylo (kromě roku 2001) tvořeno výhradně změnami v závazcích společnosti. Všimněme si, že v letech 2003 - 2005 bylo CF z finanční činnosti tvořeno přijetím a splácením nového dlouhodobého bankovního úvěru. V roce 2001 se na investičním CF podílela především změna "jiných dlouhodobých závazků" (z 86,06 mil. v roce 2000 na 108 mil. v roce 2001).
Celkové CF bylo kromě již zmíněných let 2001 a 2003 kladné. V roce 2003 ovlivnilo pořízení nových aktiv celkový CF nejvýrazněji. Došlo k úbytku finančních prostředků následkem investiční činnosti o 124 mil. Kč. Tato investice musela být pokryta i přijetím nového dlouhodobého bankovního úvěru. Nejvýraznější přírůstek volných PP byl zaznamenán v roce 2005, kdy dosáhl hodnoty 135 mil. Kč a stav volných PP se tak zvýšil na neuvěřitelných 237 mil. Kč. Vývoj celkového CF a jeho jednotlivých složek nám přibližuje následující graf.
61
Graf č. 4: Vývoj CF a jeho jednotlivých složek
150 000 100 000 50 000 0 -50 000
2001
2002
2003
2004
2005
CF z provozní činnosti CF investiční činnosti CF z finanční činnosti CF celkem
-100 000 -150 000
4.5
Analýza poměrových ukazatelů 4.5.1 Analýza ukazatelů rentability
Ukazatelé rentability nám asi nejlépe mohou ukázat, jak firma hospodaří, zda úspěšně či neúspěšně, tj. zda dosahuje zisku, či ne. Tabulka č. 14: Analýza ukazatelů rentability ROA ROE ROCE ROS 1-ROS PMOS Tržby za prodej zboží Tržby za prodej vl. výrobků a služeb Nákladové úroky Hospodářský výsledek za účetní období HV před zdaněním Aktiva celkem Vlastní kapitál Dlouhodobé závazky Bankovní úvěry dlouhodobé
2001 0,2568 0,3412 0,2939 0,2799 0,7201 0,2793 23 103 783 731 449 225 345 225 345 879 132 660 363 108 000 0 62
2002 0,0462 0,0608 0,0544 0,0717 0,9283 0,0717 14 314 570 199 0 41 931 41 931 906 841 689 707 81 000 0
2003 0,0751 0,0677 0,0650 0,0967 0,9033 0,0728 13 698 758 443 50 866 67 125 900 063 751 523 0 38 187
2004 2005 0,0155 0,0665 0,0170 0,0571 0,0178 0,0574 0,0187 0,0796 0,9813 0,9204 0,0172 0,0506 0 0 754 095 922 238 1 119 1 083 12 966 46 699 12 966 72 338 911 148 1 104 815 764 328 817 901 0 0 26 437 14 687
Zřejmě nejznámějším ukazatelem rentability je ukazatel rentability vlastního kapitálu (ROE). Společnost OSTROJ a.s. dosahuje u tohoto ukazatele poměrně dobrých výsledků. Nejlepším rokem byl rok 2001, kdy ROE dosáhlo 34,12 % ⇒ společnost získala z každé 1 koruny vlastního kapitálu 34 haléřů čistého zisku. Tento výsledek však byl ovlivněn vysokým mimořádným HV tohoto roku, tím jsou ovlivněny všechny ukazatele za rok 2001. V ostatních letech se ROE pohybovalo kolem 6 - 7 %. Výjimku tvoří pouze rok 2004, který byl poznamenán nízkým HV a ROE tak dosáhlo pouhých 1,7 %.
Pokud jde o rentabilitu celkových aktiv (ROA), projevují se zde výrazné změny. V roce 2001 dosáhla 25,68 % (vliv mimořádného HV), v roce 2002 už jen 4,62 %, v roce 2003 vzrostla na 7,51 %, což je již poměrně dobrý výsledek, v roce 2004 však znovu klesla na 1,55 %, ale v roce 2005 opět roste (6,65 %).
U rentability dlouhodobě vložených prostředků (ROCE) nedochází k výrazným změnám (pokud pomineme výraznou výnosnost v roce 2001 a naopak výrazný pokles v roce 2004, kdy ROCE dosáhla pouze 1,78 %).
Nákladovost tržeb (1-ROS) se pohybuje mezi 90 - 92 % (opět musíme pominout rok 2001), v roce 2004 dosáhla ale neuvěřitelných 98,13 % ⇒ ukazatel ROS klesl na pouhých 1,87 %. Při sledování podílu čistého zisku na tržbách (PMOS) si všímáme stejného trendu jako u ostatních ukazatelů, tj. vysoká hodnota v roce 2001, stabilizace v letech 2002 a 2003 (7,17 a 7,28 %), výrazným pokles v roce 2004 (1,72 %) a opětovný nárůst v roce 2005 (5,06 %). Celkové můžeme říci, že podnik dosahoval ve zkoumaných letech dobrých výsledků, bohužel v roce 2004 se situace výrazně zhoršila, ale v roce 2005 se téměř vrátila na úroveň roku 2003.
4.5.2 Analýza ukazatelů aktivity Tabulka č. 15: Analýza ukazatelů aktivity Vázanost celkových aktiv Relativní vázanost stálých aktiv Obrat celkových aktiv Obrat stálých aktiv Obrat zásob Doba obratu zásob Doba obratu pohledávek Doba obratu závazků Tržby za prodej zboží Tržby za prodej vl. výrobků a služeb Aktiva celkem Stálá aktiva Zásoby Pohledávky z obchodních vztahů Závazky z obchodních vztahů
2001 1,0896 0,5869 0,9178 1,7038 5,2672
23 103 783 731 879 132 473 540 153 181 160 147 38 479
2002 1,5514 0,8368 0,6446 1,1951 4,0130 67,5945 66,7067 23,6937 14 314 570 199 906 841 489 093 145 655 134 764 66 271
2003 1,2881 0,7768 0,7764 1,2873 4,1621 97,8965 76,7804 43,8740 13 698 758 900 063 542 818 167 889 111 149 74 249
2004 2005 1,2083 1,1980 0,6254 0,3666 0,8276 0,8347 1,5991 2,7274 5,1539 3,4110 82,0618 100,8440 69,3294 77,2812 37,6637 50,6611 0 0 754 095 922 238 911 148 1 104 815 471 577 338 135 146 316 270 374 154 305 165 023 69 961 139 372
Z údajů v tabulce můžeme soudit, že vázanost celkových aktiv se pro firmu nevyvíjela příliš příznivě. Pro většinu výrobních podniků v České republice se za příznivý vývoj považuje 63
hodnota tohoto ukazatele nižší než 1, ale u této firmy byla po celou dobu hodnota vyšší. Pouze v roce 2001 se hodnota blížila jedné, ale v roce 2002 výrazně stoupla, od tohoto roku však pomalu postupně klesá, což je jistě pozitivní. Stejně tak u relativní vázanosti stálých aktiv si můžeme všimnout výrazného zvýšení hodnoty ukazatele v roce 2002, postupně ale také dochází ke snižování a v roce 2005 je hodnota ukazatele již jen 0,3666, což je mimo jiné způsobeno snížením podílu stálých aktiv na celkových aktivech. O vývoji obratu celkových aktiv a obratu stálých aktiv můžeme říci, že je výrazně poznamenal rok 2002, kdy došlo ke značnému snížení, následně se však hodnoty ukazatelů opět zvyšují, všimněme si především výrazného zvýšení obratu stálých aktiv v roce 2005 z 1,5991 na 2,7274. Dále vidíme, že obrat zásob se snížil až na 3,4110 a s tím také souvisí zvýšení doby obratu zásob na více než 100 dní, což by mohlo mít za následek zvýšení skladovacích nákladů a firma by měla usilovat spíše o snížení doby obratu zásob. Vývoj doby obratu pohledávek je víceméně konstantní (66-77 dní). Doba obratu závazků se ale výrazně zvýšila (z 23 na 50 dní), což znamená nepříznivý vývoj pro dodavatele společnosti.
4.5.3 Analýza ukazatelů zadluženosti a finanční struktury Tabulka č. 16: Analýza ukazatelů zadluženosti a finanční struktury Celková zadluženost Kvóta vlastního kapitálu Koeficient zadluženosti Úrokové krytí Dlouhodobá zadluženost Běžná zadluženost Dlouhodobé krytí aktiv Dlouhodobé krytí stálých aktiv Krytí stálých aktiv vlastním kapitálem Aktiva celkem Stálá aktiva Vlastní kapitál Cizí zdroje Rezervy Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Bankovní úvěry dlouhodobé Krátkodobé bankovní úvěry HV před zdaněním Nákladové úroky
2001 0,2483 0,7512 0,3305 502,8820 0,1388 0,1095 0,8899 1,6521 1,3945 879 132 473 540 660 363 218 262 13 980 108 000 96 282 0 0 225 345 449
64
2002 0,2357 0,7606 0,3099
0,0938 0,1419 0,8544 1,5841 1,4102 906 841 489 093 689 707 213 769 4 058 81 000 128 711 0 0 41 931 0
2003 0,1615 0,8350 0,1934 152,5237 0,0432 0,1183 0,8782 1,4561 1,3845 900 063 542 818 751 523 145 365 695 0 95 670 38 187 10 813 67 125 443
2004 2005 0,1579 0,2549 0,8389 0,7403 0,1882 0,3443 12,5871 67,7941 0,0376 0,0393 0,1203 0,2139 0,8765 0,7796 1,6935 2,5473 1,6208 2,4189 911 148 1 104 815 471 577 338 135 764 328 817 901 143 859 281 623 7 839 28 737 0 0 97 833 224 588 26 437 14 687 11 750 11 750 12 966 72 338 1 119 1 083
Při analýze zadluženosti se zaměřujeme především na to, jak je financována dlouhodobá činnost podniku. Zkoumáme, zda je podnik financován spíše vlastním nebo cizím kapitálem. OSTROJ a.s. používá k financování své činnosti především vlastní kapitál, který tvoří zhruba tři čtvrtiny celkových zdrojů, v letech 2003 a 2004 to bylo dokonce více než 80 %. Musíme ještě zdůraznit, že po celé sledované období nedošlo k navýšení vlastního kapitálu prostřednictvím emise nových akcií.
Koeficient zadluženosti této firmy se vždy pohyboval na hodnotě něco málo přes 30 %, výjimku tvoří opět roky 2003 a 2004, kdy se koeficient pohyboval kolem pouhých 19 %. To je pro firmu určitě velmi příznivý vývoj, ale také pro investory, neboť to znamená nízké riziko investice. Co se týče dlouhodobé zadluženosti firmy, ta se snížila ze 13,88 % v roce 2001 na pouhých 3,93 % v roce 2005, což je jistě příznivý trend. Krátkodobá zadluženost se pohybovala v rozmezí 11 - 14 %, pouze v roce 2005 překročila 20 %-ní hranici. Ukazatel dlouhodobého krytí aktiv nám ukazuje, že více než 85 % majetku firmy je kryto dlouhodobými zdroji, pouze v roce 2005 klesla hodnota ukazatele pod 80 %. U ukazatele dlouhodobého krytí stálých aktiv vidíme, že jeho hodnota se pohybuje mezi 1,4561 a 1,6935. V roce 2005 dosáhl tento ukazatel dokonce hodnoty 2,4189, což ukazuje na silnou překapitalizovanost firmy, tzn. firma má více dlouhodobých zdrojů než vůbec potřebuje. Podobný vývoj vidíme i ukazatele krytí stálých aktiv vlastním kapitálem.
Ukazatel úrokového krytí překračoval vždy hranici 5, za rok 2002 nebylo možno hodnotu ukazatele vypočítat, protože v tomto roce byly nákladové úroky rovny 0. Nejlepší výsledek zaznamenala firma v roce 2001, kdy byl zisk 503 krát vyšší než placené úroky, nejhorší výsledek byl v roce 2004, kdy byla hodnota ukazatele "pouhých" 12,5871.
4.5.4 Analýza ukazatelů likvidity Tabulka č. 17: Analýza ukazatelů likvidity Běžná likvidita Pohotová likvidita Okamžitá likvidita Oběžná aktiva Zásoby Krátkodobý finanční majetek Krátkodobé závazky Krátkodobé bankovní úvěry
2001 4,1557 2,5648 0,8137 400 121 153 181 78 348 96 282 0
2002 3,2280 2,0963 0,9832 415 476 145 655 126 550 128 711 0
2003 3,3430 1,7663 0,5249 355 971 167 889 55 889 95 670 10 813
2004 3,7846 2,4494 0,9336 414 732 146 316 102 311 97 833 11 750
2005 3,1810 2,0370 1,0048 751 783 270 374 237 461 224 588 11 750
U ukazatele běžné likvidity je patrné zhoršení z 4,1557 na 3,1810, přesto to neznamená pro firmu žádné riziko, neboť za hraniční hodnotu se považuje 1,5, což firma s přehledem splňuje. Stejně tak je bezproblémová, co se týče ukazatele pohotové likvidity. Hodnota ukazatele by totiž neměla být nižší než 1 a nejhorší výsledek firmy vidíme v roce 2003, kdy byla pohotová likvidita 1,7663. 65
U ukazatele okamžité likvidity vznikl problém, jak zjistit hodnotu okamžité splatných závazků, proto do jmenovatele dosadíme opět veškeré krátkodobé závazky. V čitateli se objeví krátkodobý finanční majetek. I přes jisté zkreslení výsledků vidíme, že firma nemá s likviditou žádný problém. To, že jsme do jmenovatele dosadili všechny krátkodobé závazky výsledek zhoršuje, přesto však okamžitá likvidita této firmy vždy překračuje minimální hraniční hodnotu 0,2.
4.5.5 Analýza ukazatelů kapitálového trhu Tabulka č. 18: Analýza ukazatelů kapitálového trhu Účetní hodnota akcie EPS P/E E/P Poměr tržní ceny akcie k účetní Vlastní kapitál Počet kmenových akcií HV za účetní období Tržní cena akcie 26
2001 862,9094 294,4628 0,1175 8,51048 0,0397 660 363 765 275 225 345 34,3
2002 901,2538 54,7921 2,2321 0,44801 0,1357 689 707 765 275 41 931 122,3
2003 982,0300 66,4676 3,1098 0,32157 0,2105 751 523 765 275 50 866 206,7
2004 998,7625 16,9429 21,8734 0,04572 0,3711 764 328 765 275 12 966 370,6
2005 1068,7674 61,0225 9,8521 0,10150 0,5625 817 901 765 275 46 699 601,2
Vzhledem k tomu, že společnost nevyplácela v žádném roce dividendy, vynecháváme ve výpočtech všechny ukazatele, které s dividendami počítají. U prvního ukazatele vidíme, že účetní hodnota akcie je nižší než nominální hodnota, která činí 1000 Kč. Pouze v roce 2005 byla hodnota vyšší, a to 1068,7674. Čistý zisk na akcii činil díky mimořádnému HV roku 2001 294,4628 Kč. V dalších letech se již pohyboval okolo 60 Kč s výjimkou roku 2004, kdy vlivem nízkého HV činil pouhých 16,9429 Kč.
Ukazatel P/E má po celou dobu rostoucí tendenci. Výjimečné hodnoty dosáhl v roce 2004 (21,8734), kdy tržní hodnota akcie vzrostla, ale čistý zisk na akci se snížil. Rostoucí hodnota ukazatele signalizuje zvyšování růstového potenciálu společnosti v budoucnosti. Rentabilita akcie (E/P) se snižuje, nejnižší hodnoty dosáhla v roce 2004 (4,572 %). Poměr tržní ceny akcie k její účetní hodnotě byl po celou dobu sice nižší než 1, ale nelze přehlédnout výrazný růst hodnoty tohoto ukazatele na konečných 0,5625. Vzhledem k neustálému trendu růstu tržní ceny akcie lze předpokládat, že se hodnota tohoto ukazatele bude i nadále zvyšovat.
26
Hodnoty jsou platné vždy k 31.12. příslušného roku.
66
4.5.6 Analýza ukazatelů provozní činnosti Tabulka č. 19: Analýza ukazatelů provozní činnosti Mzdová produktivita Produktivita DHM Nákladovost výnosů Materiálová náročnost výnosů Provozní výnosy Provozní náklady Spotřeba materiálu a energie Mzdové náklady Dlouhodobý hmotný majetek (brutto)
2001 2002 2003 2004 2005 5,8120 4,4294 5,2621 5,1552 6,0928 0,5845 0,4576 0,5289 0,6198 0,9225 0,9009 0,9746 1,0209 0,9766 0,9389 0,3940 0,3945 0,4915 0,4426 0,4696 879 249 672 668 809 962 872 059 1 157 969 792 135 655 609 826 868 851 676 1 087 250 346 390 265 374 398 123 385 999 543 782 151 281 151 864 153 924 169 162 190 056 1 504 391 1 470 020 1 531 359 1 406 888 1 255 277
Tyto ukazatele zkoumají provozní efektivnost. Prvním ukazatelem je mzdová produktivita, do čitatele jsme dosadili provozní výnosy. Firma dosáhla poměrně dobrých výsledků, kdy mzdová produktivita vždy přesahovala hodnotu 5, mimo roku 2002, výsledek však byl ovlivněn výrazným poklesem tržeb v tomto roce. Nejlepšího výsledku dosáhla firma v roce 2005, obecně se dá říci, že tento ukazatel vzrostl z 5,8120 v roce 2001 na 6,0928 v roce 2005. Znamená to, že na 1 Kč mzdových nákladů připadá 6,0928 Kč výnosů.
U ukazatele produktivity DHM jsme do jmenovatele dosadili hodnotu DHM v brutto (pořizovacích) cenách. V roce 2002 se produktivita výrazně snížila (z 0,5845 na 0,4576, ale naproti tomu v roce 2005 výrazně stoupla (0,9225), což je již poměrně dobrý výsledek. Nákladovost výnosů by měla mít klesající trend, což u společnosti OSTROJ a.s. bohužel neplatí. Nejlepšího výsledku dosáhla v roce 2001, kdy byla nákladovost výnosů 90,09 %, nejhoršího v roce 2003, kdy byly náklady dokonce vyšší než výnosy (opět jsme dosazovali provozní náklady a výnosy). Do roku 2005 se podařilo ukazatel snížit (93,89 %), ale stále přesahuje hodnotu roku 2001. O tomto nepříznivém vývoji svědčí i ukazatel materiálové náročnosti výnosů, který má také rostoucí tendenci, v roce 2003 dosáhl dokonce 49,15 %.
4.5.7 Analýza ukazatelů na bázi cash flow Tabulka č. 20: Analýza ukazatelů na bázi cash flow Rentabilita tržeb Rentabilita celkového kapitálu Doba návratnosti úvěru Úrokové krytí Rentabilita vlastního kapitálu z CF CF z provozní činnosti Tržby za prodej vl. výrobků a služeb Vlastní kapitál Cizí zdroje Nákladové úroky
2001 0,0207 0,0190 13,0469 37,2584 0,0253 16 729 783 731 660 363 218 262 449 67
2002 0,1715 0,1105 2,1329
0,1453 100 223 570 199 689 707 213 769 0
2003 0,0217 0,0169 9,5786 34,2573 0,0202 15 176 698 758 751 523 145 365 443
2004 0,0580 0,0480 3,2873 39,1081 0,0573 43 762 754 095 764 328 143 859 1 119
2005 0,0678 0,0566 4,5071 57,6953 0,0764 62 484 922 238 817 901 281 623 1 083
U ukazatelů na bázi CF nás nejvíce zajímá rentabilita tržeb, ta se pohybovala v rozmezí 2,07 6,78 %. V roce 2002 však dosáhla výrazně lepšího výsledku vlivem vysokého CF z provozní činnosti, a to 17,15 %. Rentabilita celkového kapitálu je poměrně nízká, ale má rostoucí tendenci z 1,9 % na 5,66 % (opět s výrazně lepším výsledkem v roce 2002 - 11,05 %).
To, za jakou dobu je podnik schopen splatit všechny své závazky pomocí CF z provozní činnosti, nám udává ukazatel doby návratnosti úvěru. Nejlepšího výsledku dosáhla firma v roce 2002, kdy měl ukazatel hodnotu pouhých 2,1329 let, a nejhoršího v roce 2001 (hodnota 13,0469 let). U ukazatele úrokového krytí vidíme, že provozní CF mnohonásobně převyšuje hodnotu placených úroků (v roce 2005 dokonce více než 57-krát). Ukazatel rentability vlastního kapitálu z CF dosáhl nejlepšího výsledku v roce 2002 (14,53 %). Zajímavé je, že ukazatel ROE dosáhl nejlepšího výsledku v roce 2001. Celkově je ale rentabilita VK z CF na nízké úrovni a firma by se měla snažit o zvýšení rentability, neboť tento ukazatel ovlivňuje rozhodování investorů o držbě CP.
4.6
Analýza soustav ukazatelů a modelů 4.6.1 Altmanův model
Tabulka č. 21: Altmanův model ČPK/aktiva celkem EAT/aktiva celkem EBIT/aktiva celkem Základní kapitál/cizí zdroje Tržby/aktiva celkem Hodnota indexu
2001 0,3456 0,2563 0,2568 3,5062 0,9178 3,6514
2002 0,3162 0,0462 0,0462 3,5799 0,6446 2,5564
2003 0,2772 0,0565 0,0751 5,2645 0,7764 3,4658
2004 0,3349 0,0142 0,0155 5,3196 0,8276 3,3604
2005 0,4665 0,0423 0,0665 2,7174 0,8347 2,5512
Pro hodnocení Altmanova modelu pro naši firmu musíme nejprve podotknout, že použijeme upravenou verzi z roku 1983 pro firmy, jejichž akcie nejsou pravidelně obchodovány. To znamená, že ve čtvrtém ukazateli použijeme místo tržní hodnoty vlastního kapitálu účetní hodnotu základního kapitálu a upravené váhy pro jednotlivé ukazatele.
Hodnoty indexu se většinou pohybovaly v hodnotách, které znamenají příznivou finanční situaci, pouze v letech 2002 a 2005 se hodnota indexu dostala do tzv. šedé zóny. Výsledky tohoto indexu můžeme interpretovat jako velmi dobré, neboť neukazují přímou hrozbu budoucích problémů.
68
4.6.2 Index důvěryhodnosti českého podniku Tabulka č. 22: Index IN
2001 4,0279 502,8820 0,2568 0,9178 4,1557 0 60,8046
Aktiva/cizí zdroje EBIT/nákladové úroky EBIT/aktiva Tržby/aktiva OA/krátkodobé cizí zdroje Závazky po lhůtě splatnosti/tržby Hodnota indexu
2002 4,2422 0,0462 0,6446 3,2280 0 2,5275
2003 6,1917 152,5237 0,0751 0,7764 3,3430 0 20,3236
2004 6,3336 12,5871 0,0155 0,8276 3,7846 0 4,2682
2005 3,9230 67,7941 0,0665 0,8347 3,1810 0 10,2767
2004 0,8389 1 1,9003 1 0,0616 3 0,0151 4 2,25
2005 0,7403 1 2,9733 1 0,1465 1 0,0430 4 1,75
Tento model obsahuje 6 ukazatelů a 6 vah, které se liší podle odvětví (Váhy pro jednotlivá odvětví jsou uvedeny v příloze č. 7). V případě společnosti OSTROJ a.s.jsme použili váhy pro odvětví "výroba strojů a přístrojů". Během pozorovaných let se hodnoty výrazně měnily, nejnižší hodnoty dosáhl index v roce 2002, ale přesto se hodnota indexu pořád pohybovala nad hranicí 2, z čehož usuzujeme, že podnik nemá žádné finanční problémy.
4.6.3 Kralickův rychlý test Tabulka č. 23: Kralickův rychlý test Kvóta vlastního kapitálu Hodnocení Doba splácení dluhu z CF Hodnocení CF v % tržeb Hodnocení ROA Hodnocení Výsledná známka
2001 0,7512 1 0,7015 1 -0,0180 5 0,2567 1 2
2002 0,7606 1 2,1576 1 0,0825 2 0,0462 4 2
2003 0,8350 1 1,2095 1 -0,1011 5 0,0569 4 2,75
Vidíme, že u prvních dvou ukazatelů je firma hodnocena ve všech letech výborně. Problém nastává u třetího ukazatele, kde byla firma v letech 2001 a 2003 v ohrožení, a u čtvrtého ukazatele, kdy kromě roku 2001 dosáhla firma špatného hodnocení. Celkově však můžeme hodnotit výsledek firmy velmi dobře, protože její nejhorší výsledek v roce 2003 činil 2,75, což v stupnici hodnocení znamená dobrý výsledek, a v ostatních letech dosáhla vždy výsledné známky (po zaokrouhlení) velmi dobře.
69
4.6.4 Index bonity Tabulka č. 24: Index bonity
2001 -0,0666 4,0279 0,2563 0,2793 0,1899 0,9178 4,3309
CF/cizí zdroje Aktiva/cizí zdroje EBT/aktiva EBT/celkové výkony Zásoby/celkové výkony Celkové výkony/aktiva Hodnota indexu
2002 0,2255 4,2422 0,0462 0,0717 0,2492 0,6446 1,6379
2003 -0,4861 6,1917 0,0746 0,0961 0,2403 0,7764 1,1420
2004 0,3227 6,3336 0,0142 0,0172 0,1940 0,8276 1,3600
2005 0,4799 3,9230 0,0655 0,0784 0,2932 0,8347 2,2521
2004 0,1183 2,8829 0,1203 0,8276 0,5916
2005 0,3061 2,6695 0,2139 0,8347 0,6813
Index bonity patří mezi nejvýznamnější modely. Vzhledem k tomu, že největší váhy leží na třetím a čtvrtém ukazateli, budou jejich změny hlavním zdrojem případných změn. Podle indexu bonity můžeme usoudit, že finanční situace firmy je dobrá, protože po celou dobu přesahovala hodnotu 1. V roce 2005 přesáhla hodnotu 2 ⇒ finanční situace firmy je velmi dobrá a v roce 2005 byla finanční situace firmy dokonce extrémně dobrá.
4.6.5 Taflerův bankrotní model Tabulka č. 25: Taflerův bankrotní model
2001 2,3405 1,8332 0,1095 0,9178 1,6453
EBT/krátkodobé závazky Oběžná aktiva/cizí kapitál Krátkodobé závazky/aktiva Tržby/aktiva Hodnota indexu
2002 0,3258 1,9436 0,1419 0,6446 0,5540
2003 0,6304 2,4488 0,1183 0,7764 0,7980
Tento model používá pouze 4 ukazatele, z nichž má nejvyšší váhu ten první. Změny tohoto ukazatele byly pak určujícím pro změnu celkové hodnoty modelu. Hodnota modelu se výrazně zhoršila v roce 2002 (z 1,6453 na 0,5540), ale i nadále zůstává firma v tom nejlepším pásmu - "nízká pravděpodobnost bankrotu".
4.7
Doporučení
V této části se budeme zabývat předpovědí budoucího vývoje a možnostmi jejího ovlivnění.
Ukazatele rentability U těchto ukazatelů si můžeme všimnout příznivých hodnot v letech 2001 - 2003 a 2005. V roce 2004 byly hodnoty ukazatelů ovlivněny výrazným snížením hospodářského výsledku, lépe řečeno předchozí roky byly výrazně ovlivněny poměrně vysokým HV z mimořádné činnosti, a proto došlo k velkému poklesu výnosnosti. V roce 2005 pak sice došlo k nárůstu tržeb z prodeje vlastních výrobků a služeb o 22 %, ale výkonová spotřeba vzrostla o 38 %, 70
proto bych firmě doporučila co největší zvýšení efektivity výroby ⇒ co největší snížení nákladů.
Značná část produkce firmy je určena na export a tento podíl neustále roste (v roce 2004 to bylo více než 40 %), přičemž největší část produkce směřuje do Německa. To znamená pro firmu jisté ohrožení, neboť jak všichni víme, kurz koruny vůči euru v poslední době výrazně posílil. Firma sice vyváží své výrobky v eurech za nezměněnou cenu, ale po přepočtu na české koruny její tržba klesá. Na vývoj ukazatele ziskové marže (PMOS) bude mít vliv neustálé snižování sazby daně z příjmu právnických osob, čímž bude docházet k automatickému zvyšování čistého zisku.
Ukazatele aktivity U ukazatelů vázanosti aktiv a relativní vázanosti stálých aktiv můžeme očekávat vylepšování hodnot, neboť firma v posledních dvou letech výrazně přehodnotila potřebnost svého DHM a nepotřebný majetek začala odprodávat. Nutno podotknout, že firma vlastní rozsáhlý komplex budov a výrobních hal, z nichž některé v současnosti vůbec nevyužívá. Snaží se proto najít zájemce o tyto prostory (ať už ke koupi nebo pronájmu), např. v roce 2005 se jí podařilo prodat jednu výrobní halu kanadské firmě KSR Industrial. Co se týče hospodaření se zásobami, doporučila bych firmě zefektivnění nákupu zásob, protože zvyšování doby obratu zásob jistě není pozitivní trend. Firma by se měla snažit snížit objem jednotlivých dodávek a zvýšit jejich frekvenci. Ukazatele zadluženosti a finanční struktury Lze očekávat zvyšování celkové zadluženosti, ale to pro tuto firmu neznamená žádné ohrožení solventnosti, naopak to může jen prospět jejímu rozvoji. Jak již víme, má firma k dispozici velké zdroje vlastního kapitálu, což v případě rozšíření výroby nebo získání nějaké velké zakázky výrazně usnadňuje možnost získání úvěru pro tyto potřeby.
Můžeme si všimnout také trendu snižování podílu dlouhodobých úvěrů a zvyšování podílu krátkodobých úvěrů, což bude zřejmě mít za následek snižování hodnoty ukazatele dlouhodobého krytí aktiv a stálých aktiv, a také to bude mít vliv na snížení hodnoty ČPK.
Ukazatele likvidity S likviditou neměla tato společnosti nikdy problémy a dá se předpokládat, že vysokou likviditu si firma udrží i v budoucnosti. Zřejmě sice dojde ke zvýšení krátkodobých bankovních úvěrů, ale společnost je natolik likvidní, že ji toto zvýšení nemůže příliš ovlivnit. Ukazatele kapitálového trhu Po úplné úhradě ztráty minulých let lze očekávat další zvýšení účetní hodnoty akcie a firma možná začne v budoucnosti vyplácet i dividendy, což je jistě příznivá zpráva pro akcionáře. Lze také očekávat zvýšení čistého zisku na akcii a další růst tržní hodnoty akcie. Pokud by tržní hodnota akcií rostla takovým tempem jako dosud, můžeme očekávat, že se na konci letošního roku přiblíží nebo možná i překročí svou nominální hodnotu (1000 Kč). 71
Ukazatele provozní činnosti U ukazatelů mzdové produktivity a produktivity DHM by mělo dojít k dalšímu zlepšení. Především u produktivity DHM lze očekávat automatické zlepšení vlivem odprodeje nepotřebného DHM. Jak již bylo uvedeno u ukazatelů rentability, měla by se firma snažit o snížení nákladů, což povede ke zlepšení ukazatele nákladovosti výnosů. U ukazatele materiálové náročnosti výnosů, lze očekávat konstantní vývoj.
72
ZÁVĚR Jak jsme zjistili, finanční analýza nám může v mnohém vysvětlit pozici či chování podniku, a proto je také hlavním nástrojem finančního řízení podniku. Údaje, které musí daná firma zveřejňovat, musí být správné, prokazatelné a věcné, neboť případné omyly by mohly mít neblahé důsledky pro podnik. Pak teprve finanční analýza může splnit svou roli.
Při této analýze jsme si všimli, že existuje celá řada ukazatelů, které mají svůj specifický význam. Určitě mezi nejdůležitější patří ukazatele rentability, neboť pouze jejich kladné hodnoty v delším období mohou podniku zaručit přežití. Samozřejmě se může stát, že zejména v prvních letech bude podnik ve ztrátách, ale v dlouhodobém horizontu musí firma dosahovat určité míry zisku. Kromě těchto ukazatelů zaujímají důležité místo i ukazatele zadluženosti, které se zabývají tím, jak je daná firma financována. každého finančního analytika by mělo zajímat, jaký je podíl vlastního kapitálu, jaký je podíl dlouhodobého a krátkodobého cizího kapitálu. Mezi další významné ukazatele zcela jistě patří ukazatele likvidity, neboť ty právě rozhodují o tom, zda a jak je podnik schopen splácet své dluhy, a ukazatele aktivity, jenž nám mimo jiné určují, jak je podnik schopen obracet svůj majetek v tržby.
V další části jsme se zabývali, finanční analýzou konkrétní firmy - OSTROJ a.s.. Tato společnost zaměstnává okolo 800 zaměstnanců, takže ji můžeme zařadit mezi velké společnosti. U ukazatelů rentability nedosáhla firma bohužel příliš příznivých výsledků. Rentabilita vlastního kapitálu dosahovala hodnot okolo 6 %, ale v roce 2004 došlo k hlubokému propadu až na 1,7 %. Doufejme, že tento nepříznivý vývoj se již nebude opakovat, a že si společnost udrží rostoucí trend nastolený v roce 2005. U ukazatelů zadluženosti můžeme konstatovat, že celková výše zadluženosti se pohybuje ve velmi nízkých hodnotách, kdy hodnota vlastního kapitálu se ve všech sledovaných obdobích pohybovala minimálně na úrovni tří čtvrtin hodnoty celkového kapitálu. Věřitelé se proto u této společnosti nemusí obávat, že jim nebude zaplaceno. Z důvodu nízké zadluženosti si může firma dovolit v budoucnosti čerpání úvěrů a určitě pro ni nebude problém v případě potřeby úvěr získat. Bezproblémová je firma i ukazatelů likvidity, které dosahovaly vždy velmi vysoké úrovně a několikanásobně převyšovaly minimální hranice.
Co se týče tržního ohodnocení firmy, je třeba poukázat na neustále rostoucí tržní hodnotu akcií, což značí, že o firmu a její akcie je velký zájem. Při hodnocení činnosti podniku nesmíme opomenout potencionální rizika, kterým podnik čelí. Zejména dnes čelí problémům rentability a aktivity. Můžeme však říci, že nastolený trend odprodeje přebytečných aktiv vylepší hodnoty těchto ukazatelů a umožní podniku další 73
investice a rozvoj. Tyto snahy by pak měly v budoucnu přinést ovoce v podobě lepších výrobků, které se dobře umístí na světovém trhu.
Problémem však zůstává to, jak se bude vyvíjet do budoucna světová ekonomika a jak se bude firma potýkat s neustálým posilováním kurzu české koruny, protože významná část produkce firmy putuje na export, a to především do Evropy (konkrétně do Německa). Jisté řešení by mohlo přinést případné zavedení eura v České republice v budoucnosti. Hlavním cílem práce bylo zobrazit informace o možnostech finanční analýzy a její aplikace v konkrétním podnikovém prostředí firmy. Tento cíl byl splněn. V teoretické části byly zobrazeny kromě ukazatelů také jednotlivé modely tak, aby je bylo možno využít v části aplikační. V praktické části pak bylo dokázáno, že jednotlivé modely nám mohou velice dobře zobrazit finanční situaci podniku tak, aby bylo jasné, jak podnik prosperuje.
Nemyslím si však, že by zmíněné modely mohly být všemocným rádcem pro zajištění finančního zdraví podniku, ale můžou minimálně předvídat případné problémy. Závěrem tak můžeme dodat, že finanční analýza je nezbytným nástrojem pro hodnocení finanční situace podniku, a proto by měla být pomocníkem pro rozhodování vedení společnosti, ale také potencionálních investorů a dalších osob, které se zajímají o finanční situaci firmy.
74
(1) (2) (3) (4) (5) (6) (7) (8) (9) (10) (11) (12) (13) (14) (15) (16)
LITERATURA
CISKO, Š. Finančná analýza a plánovanie. Kunovice : Evropský polytechnický institut, s.r.o., 2005. 122 s. ISBN:80-7314-060-8. ČERNÁ, A., DOSTÁL, J., SŮVOVÁ, H., ŠPAČEK, E., HUBÁLEK, K. Finanční analýza. 1. vydání Praha : Bankovní institut, a.s., 1997. 293 s. DROZEN, F., POSTLER, M., CHYLÍKOVÁ, H., SÝKORA, J. Finanční řízení obchodního podniku (podkladové materiály ke cvičením). 1. vydání Praha : Vysoká škola ekonomická v Praze, 1999. 96 s. ISBN: 80-7079-886-6. DUDOVÁ, R., JANOK, M., LAZAR, J., NEJEZCHLEBA, M. Finančná analýza firmy. 1. vydání Bratislava : MIKA Conzult, 1995. 80 s. ISBN: 80-967295-0-0. GRÜNWALD, R. Analýza finanční důvěryhodnosti podniku. 1. vydání Praha : EKOPRESS, s.r.o., 2001. 76 s. ISBN: 80-86119-47-5. GRÜNWALD, R., HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza a plánování podniku. 1. vydání Praha : Vysoká škola ekonomická v Praze, 1997. 197 s. ISBN: 80-7079-257-4. GRÜNWALD, R. Finanční analýza - metody a využití. Praha : VOX Consult s.r.o., 1995. 81 s. HAMPLOVÁ, E. Vybrané problémy finanční analýzy firmy. 1. vydání Brno : Masarykova univerzita Brno, 1999. 161 s. ISBN: 80-210-2161-6. KISLINGEROVÁ, E., HNILICA, J. Finanční analýza - krok za krokem. 1. vydání Praha : C. H. Beck, 2005. 137 s. ISBN: 80-7179-321-3. KONEČNÝ, M. Finanční analýza a plánování. 9. vydání Brno : Ing. Zdeněk Novotný CSc., 2004. 102 s. ISBN: 80-214-2564-4. KOVANICOVÁ, D., KOVANIC, P. Poklady skryté v účetnictví, Díl II - Finanční analýza účetních výkazů. 3. vydání Praha : POLYGON, 1997. 303 s. ISBN: 80-8596756-1. KOVANICOVÁ, D., KOVANIC, P. Poklady skryté v účetnictví, Díl III - Finanční řízení rozvoje podniku. 2. vydání Praha : POLYGON, 1997. 280 s. ISBN: 80-85967-588. PAULAT, V. Finanční analýza v rukou manažera, podnikatele a investora I. díl. Praha : Profess Consulting s.r.o.. 120 s. ISBN: 80-7259-006-5. SEDLÁČEK, J. Účetní data v rukou manažera - finanční analýza v řízení firmy, 2. doplněné vydání. 1. vydání Praha : Computer Press, 2001. 220 s. ISBN: 80-7226-5628. SEKERKA, B. Finanční analýza společnosti na bázi účetních výkazů. Praha : PROFESS, 1996. 152 s. ISBN: 80-85235-40-4. SŮVOVÁ, H., SRPOVÁ, J., POLOPRUTSKÁ, R., PETR, J., KNAIFL, O., KOHOUT, P., JACKO, F., HUBÁLEK, K., ŠPAČEK, E. Finanční analýza v řízení podniku, v bance a na počítači. 1. vydání Praha : Bankovní institut, a.s., 1999. 622 s. ISBN: 807265-027-0.
75
Seznam tabulek, grafů a schémat Seznam tabulek: Tabulka č. 1: Souhrn hlavních etap finanční analýzy ve dvou pojetích.................................. 11 Tabulka č. 2: Kritéria a třídění ukazatelů .............................................................................. 14 Tabulka č. 3: Základní struktura přehledu CF (bilanční forma) ............................................. 21 Tabulka č. 4: Způsob výpočtu kategorií zisku:...................................................................... 25 Tabulka č. 5: Kategorie zisku a jejich vlastnosti ................................................................... 26 Tabulka č. 6: Třídění soustav ukazatelů................................................................................ 42 Tabulka č. 7: Kralickův test - stupnice hodnocení ukazatelů ................................................. 47 Tabulka č. 8: Tamariho bodová stupnice .............................................................................. 48 Tabulka č. 9: A skóre ........................................................................................................... 51 Tabulka č. 10: Procentní analýza vybraných položek aktiv ................................................... 57 Tabulka č. 11: Procentní analýza vybraných položek pasiv................................................... 58 Tabulka č. 12: Analýza rozdílových ukazatelů (v tis. Kč) ..................................................... 60 Tabulka č. 13: Analýza cash flow......................................................................................... 61 Tabulka č. 14: Analýza ukazatelů rentability ........................................................................ 62 Tabulka č. 15: Analýza ukazatelů aktivity ............................................................................ 63 Tabulka č. 16: Analýza ukazatelů zadluženosti a finanční struktury...................................... 64 Tabulka č. 17: Analýza ukazatelů likvidity ........................................................................... 65 Tabulka č. 18: Analýza ukazatelů kapitálového trhu............................................................. 66 Tabulka č. 19: Analýza ukazatelů provozní činnosti ............................................................. 67 Tabulka č. 20: Analýza ukazatelů na bázi cash flow ............................................................. 67 Tabulka č. 21: Altmanův model ........................................................................................... 68 Tabulka č. 22: Index IN........................................................................................................ 69 Tabulka č. 23: Kralickův rychlý test ..................................................................................... 69 Tabulka č. 24: Index bonity .................................................................................................. 70 Tabulka č. 25: Taflerův bankrotní model .............................................................................. 70 Seznam grafů: Graf č. 1: Vývoj celkových aktiv a jejich vybraných složek (v tis. Kč) ................................. 55 Graf č. 2: Vývoj celkových pasiv a jejich vybraných složek (v tis. Kč) ................................. 56 Graf č. 3: Vývoj vybraných položek výkazu zisku a ztrát ..................................................... 60 Graf č. 4: Vývoj CF a jeho jednotlivých složek .................................................................... 62 Seznam schémat: Schéma č. 1: Schéma třídění ukazatelů................................................................................. 15 Schéma č. 2: Schéma zjišťování CF nepravou přímou metodou............................................ 22 Schéma č. 3: Schéma zjišťování CF nepřímou metodou ....................................................... 22 Schéma č. 4: Grafické znázornění Du Pontova rozkladu....................................................... 43
76
BDF CF CKkr CP ČPK DFM DHM DM DNM DPS EAC EAT EBIT EBITDA EBT E/P EPS EVA FI HM HV IN k.s. NM OA P/E PMOS PP RF ROA ROCE ROE ROI ROS ÚJ ÚO VK v.o.s. ZC ZK
Seznam zkratek
Beermanova diskriminační funkce cash flow, peněžní toky krátkodobý cizí kapitál, krátkodobé závazky cenný papír, cenné papíry čistý pracovní kapitál dlouhodobý finanční majetek dlouhodobý hmotný majetek dlouhodobý majetek dlouhodobý nehmotný majetek dividenda na akcii zisk, který je k dispozici pro běžné akcionáře zisk po zdanění zisk před úhradou nákladových úroků a daně z příjmů zisk před odpisy, úhradou nákladových úroků a daně z příjmů zisk před zdaněním ziskový výnos čistý zisk na akcii ekonomická přidaná hodnota finanční investice hmotný majetek hospodářský výsledek index důvěryhodnosti českého podniku komanditní společnost nehmotný majetek oběžná aktiva poměr tržní ceny akcie k zisku na akcii zisková marže, ziskové rozpětí peněžní prostředky rezervní fond rentabilita celkových vložených aktiv rentabilita dlouhodobých zdrojů, rentabilita dlouhodobě investovaného kapitálu rentabilita vlastního kapitálu rentabilita vloženého kapitálu rentabilita tržeb účetní jednotka účetní období vlastní kapitál veřejná obchodní společnost zůstatková cena základní kapitál 77
Seznam příloh Příloha č. 1: Rozvaha v plném rozsahu společnosti OSTROJ a.s. (v tis. Kč) Příloha č. 2: Výkaz zisku a ztrát společnosti OSTROJ a.s. (v tis. Kč) Příloha č. 3: Výkaz cash flow OSTROJ a.s. (v tis. Kč)
Příloha č. 4: Procentní analýza stavových veličin společnosti OSTROJ a.s.
Příloha č. 5: Analýza trendu rozvahových položek společnosti OSTROJ a.s. Příloha č. 6: Analýza trendu položek výkazu zisku a ztrát společnosti OSTROJ a.s. Příloha č. 7: Váhy ukazatelů indexu IN
78
Příloha č. 1: Rozvaha v plném rozsahu společnosti OSTROJ a.s. (v tis. Kč) A. B. B.I. B.I.1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. B.II. B.II.1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. B.III. B.III.1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.
C. C.I. C.I. 1. 2. 3. 4. 5. 6. C.II. C.II.1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.
2001 879 132 0 473 540 7 037 0 0 5 543 917 0 0 577 0 462 077 92 838 272 678 86 176 0 0 4 303 3 187 2 895 0 4 426 4 362 50 14
2002 906 841 0 489 093 17 166 0 0 10 881 637 0 0 5648 0 466 385 91 668 255 773 63 705 0 0 13 758 41 481 0 0 5 542 5 528 0 14
2003 900 063 0 542 818 15 415 0 0 15 058 357 0 0 0 0 522 018 90 117 236 568 140 651 0 0 23 237 31 445 0 0 5 385 5 371 0 14
2004 2005 911 148 1 104 815 0 0 471 577 338 135 11 287 7 114 0 0 0 0 11 051 7 090 94 24 0 0 0 0 142 0 0 0 456 471 329 786 88 296 61 721 217 825 140 138 135 926 121 040 0 0 0 0 13 292 3 887 1 132 572 0 2 428 0 0 3819 1 235 3 805 1 221 0 0 14 14
Aktiva celkem Pohledávky za upsaný vlastní kapitál Stálá aktiva Dlouhodobý nehmotný majetek Zřizovací výdaje Nehmotné výsledky výzkumné a vývoje Software Ocenitelná práva Goodwill Jiný dlouhodobý nehmotný majetek Nedokončený DNM Poskytnuté zálohy na DNM Dlouhodobý hmotný majetek Pozemky Stavby Samostatné mov. věci a soubory mov. věcí Pěstitelské celky trvalých porostů Základní stádo a tažná zvířata Jiný dlouhodobý hmotný majetek Nedokončený DHM Poskytnuté zálohy na DHM Oceňovací rozdíl k nabytému majetku Dlouhodobý finanční majetek Podíly v ovládaných a řízených osobách Podíly v ÚJ pod podstatným vlivem Ostatní dlouhodobé CP a podíly Půjčky a úvěry - ovládající a řídící osoba, podstatný vliv 0 0 0 0 Jiný dlouhodobý finanční majetek 0 0 0 0 Pořizovaný dlouhodobý finanční majetek 0 0 0 0 Poskytnuté zálohy na DFM 0 0 0 0 Oběžná aktiva 400 121 415 476 355 971 414 732 Zásoby 153 181 145 655 167 889 146 316 Materiál 52 695 44 840 56 473 50 731 Nedokončená výroba a polotovary 41 268 100 815 111 406 40 097 Výrobky 50 760 0 0 55 488 Zvířata 0 0 0 0 Zboží 8 450 0 0 0 Poskytnuté zálohy na zásoby 8 0 10 0 Dlouhodobé pohledávky 7 725 0 0 0 Pohledávky z obchodních vztahů 7 725 0 0 0 Pohledávky - ovládající a řídící osoba 0 0 0 0 Pohledávky - podstatný vliv 0 0 0 0 Pohledávky za společníky, členy družstva a za účastníky sdružení 0 0 0 0 Dlouhodobé poskytnuté zálohy 0 0 0 0 Dohadné účty aktivní 0 0 0 0 Jiné pohledávky 0 0 0 0 79
0 0 0 0 751 783 270 374 88 950 62 712 118 712 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
8. C.III. C.III.1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.
C.IV. C.IV.1. 2. 3. 4. D.I. D.I. 1. 2. 3. 4. A. A.I. A.I.1. 2. 3. A.II. A.II.1. 2. 3. 4. A.III. A.III.1. 2.
A.IV. A.IV.1. 2. A.V. B. B.I. B.I. 1. 2. 3. 4. 5. B.II. B.II.1.
Odložená daňová pohledávka 0 0 Krátkodobé pohledávky 160 867 143 271 Pohledávky z obchodních vztahů 160 147 134 764 Pohledávky - ovládající a řídící osoba 0 0 Pohledávky - podstatný vliv 0 0 Pohledávky za společníky, členy družstva a za účastníky sdružení 0 0 Sociální zabezpečení a zdravotní pojištění 0 0 Stát - daňové pohledávky 469 7 540 Krátkodobé poskytnuté zálohy 0 0 Dohadné účty aktivní 0 297 Jiné pohledávky 251 670 Krátkodobý finanční majetek 78 348 126 550 Peníze 711 1 343 Účty v bankách 15 424 29 141 Krátkodobé CP a podíly 62 213 96 066 Pořizovaný krátkodobý finanční majetek 0 0 Časové rozlišení 5 471 2 272 Náklady příštích období 4 384 2 178 Komplexní náklady příštích období 0 0 Příjmy příštích období 0 94 Kursové rozdíly aktivní 1 087 0 Pasíva celkem 879 132 906 841 Vlastní kapitál 660 363 689 707 Základní kapitál 765 275 765 275 Základní kapitál 765 275 765 275 Vlastní akcie a vlastní obchodní podíly 0 0 Změny základního kapitálu 0 0 Kapitálové fondy 0 -12 587 Emisní ážio 0 0 Ostatní kapitálové fondy 0 0 Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků 0 -12 587 Oceňovací rozdíly z přecenění při změnách 0 0 Rezervní fondy 760 12 027 RF, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku 51 11 318 Statutární a ostatní fondy 709 709 Hospodářský výsledek minulých let -331 017 -116 939 Nerozdělený zisk minulých let 0 0 Neuhrazená ztráta minulých let -331 017 -116 939 HV běžného účetního období 225 345 41 931 Cizí zdroje 218 262 213 769 Rezervy 13 980 4 058 Rezervy podle zvláštních právních předpisů 0 0 Rezerva na důchody a podobné závazky 0 0 Rezerva na daň z příjmů 0 0 Rezerva na kursové ztráty 1 087 0 Ostatní rezervy 12 893 4 058 Dlouhodobé závazky 108 000 81 000 Závazky z obchodních vztahů 0 0 80
0 0 132 193 166 105 111 149 154 305 0 0 0 0 0 0 4 960 16 050 30 4 55 889 1 816 54 073 0 0 1 274 1 274 0 0 0 900 063 751 523 765 275 765 275 0 0 -1 637 0 0 -1 637 0 14 124
0 196 467 165 023 0 0
0 0 0 0 0 13 600 11 765 9 026 32 39 3 8779 102 311 237 461 1 173 1 739 36 138 58 494 65 000 177 228 0 0 24 839 14 897 3 306 6 080 0 0 21 533 8817 0 0 911 148 1 104 815 764 328 817 901 765 275 765 275 765 275 765 275 0 0 0 0 -1 803 5051 0 0 0 0 -1 803 0 16 672
5051 0 16 606
13 415 15 958 709 714 - 77 105 -28 782 0 0 -77 105 -28 782 50 866 12 956 145 365 143 859 695 7 839 0 0 0 0 0 7634 0 0 695 205 0 0 0 0
16 606 0 -15 730 0 -15 730 46 699 281 623 28 737 0 0 0 0 28 737 0 1 861
2. Závazky - ovládající a řídící osoba 0 0 3. Závazky - podstatný vliv 0 0 4. Závazky ke společníkům, členům družstva a k účastníkům sdružení 0 0 5. Dlouhodobé přijaté zálohy 0 0 6. Vydané dluhopisy 0 0 7. Dlouhodobé směnky k úhradě 0 0 8. Dohadné účty pasivní 0 0 9. Jiné závazky 108 000 81 000 10. Odložený daňový závazek 0 0 B.III. Krátkodobé závazky 96 282 128 711 B.III.1. Závazky z obchodních vztahů 38 479 66 271 2. Závazky - ovládající a řídící osoba 0 0 3. Závazky - podstatný vliv 0 0 4. Závazky ke společníkům, členům družstva a k účastníkům sdružení 50 11 157 5. Závazky k zaměstnancům 12 338 13 163 6. Závazky ze soc. zabezpečení a zdr. pojištění 7 027 7 524 7. Stát - daňové závazky a dotace 6 445 2 843 8. Krátkodobé přijaté zálohy 0 0 9. Vydané dluhopisy 0 0 10. Dohadné účty pasivní 4 761 246 11. Jiné závazky 27 182 27 507 B.IV. Bankovní úvěry a výpomoci 0 0 B.IV.1. Bankovní úvěry dlouhodobé 0 0 2. Krátkodobé bankovní úvěry 0 0 3. Krátkodobé finanční výpomoci 0 0 C.I. Časové rozlišení 507 3 365 C.I. 1. Výdaje příštích období 303 3 140 2. Výnosy příštích období 39 225 3. Kursové rozdíly pasivní 165 0
0 0
0 0
0 0
0 0 0 0 0 0 0 95 670 74 249 0 0
0 0 0 0 0 0 0 97 833 69 961 0 0
0 0 0 0 0 0 1 861 224 588 139 372 0 0
50 11 330 6 107 1 555 1 774 0 225 380 49 000 38 187 10 813 0 3 175 2 970 205 0
50 11 962 6 640 2 228 5 297 0 525 1 170 38 187 26 437 11 750 0 2 961 2 710 251 0
59 12 998 7 438 16 163 47 290 0 753 515 26 437 14 687 11 750 0 5 291 5 219 72 0
2004
2005
Příloha č. 2 Výkaz zisku a ztrát společnosti OSTROJ a.s. (v tis. Kč) 2001 I. Tržby za prodej zboží 23 103 A. Náklady vynaložené na prodej zboží 27 322 + Obchodní marže - 4 219 II. Výkony 666 726 II. 1. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb 783 731 2. Změna stavu zásob vlastní činnosti -126 764 3. Aktivace 9 759 B. Výkonová spotřeba 412 988 B.1 Spotřeba materiálu a energie 346 390 B.2. Služby 66 598 + Přidaná hodnota 249 519 C. Osobní náklady 206 242 C.1. Mzdové náklady 151 281 C.2. Odměny členům orgánů společ. a družstva 1 386 C.3. Náklady na soc. zabezpečeni a zdr. pojištění 52 669 81
2002 14 314 13 709 605 582 844 570 199 418 12 227 347 285 265 374 81 911 236 164 209 364 151 864 1 524 52 568
2003 13 12 1 753 924 698 758 32 880 22 286 491 502 398 123 93 379 262 423 212 240 153 924 1 506 53 068
0 0 0 0 0 0 757 523 1 009 811 754 095 922 238 -13 310 77 807 16 738 9 766 479 488 662 484 385 999 543 782 93 489 118 702 278 035 347 327 233 633 262 864 169 162 190 056 1 474 1 353 59 117 66 544
C.4. D. E. III. F. G. IV. H. V. I. * VI. J. VII. VII.1. 2. 3. VIII. K. IX. L. M. X. N. XI. O. XII. P. + Q. Q. 1. 2. ** XII. R. S. S.1. 2. * VV. ***
Sociální náklady Daně a poplatky Odpisy DHM a DNM Tržby z prodeje DM a materiálu ZC prodávaného DM a materiálu Změna stavu rezerv a opr. položek v prov. oblasti a komplexních nákladů příštích ÚO27 Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady Převod provozních výnosů Převod provozních nákladů Provozní hospodářský výsledek Tržby z prodeje CP a vkladů Prodané cenné papíry a vklady Výnosy z dlouhodobého finančního majetku Výnosy z podílů v ovládaných a řízených osobách v ÚJ pod podstatným vlivem Výnosy z ostatních dl. CP a podílů Výnosy z ostatního DFM Výnosy z krátkodobého finančního majetku Náklady z finančního majetku Výnosy z přecenění CP a derivátů Náklady z přecenění CP a derivátů Změna stavu rezerv a opravných položek ve finanční oblasti Výnosové úroky Nákladové úroky Ostatní finanční výnosy Ostatní finanční náklady Převod finančních výnosů Převod finančních nákladů Finanční výsledek hospodaření Daň z příjmů za běžnou činnost - splatná - odložená HV za běžnou činnost Mimořádné výnosy Mimořádné náklady Daň z příjmů z mimořádné činnosti - splatná - odložená Mimořádný hospodářský výsledek Převod podílu na HV společníkům Hospodářský výsledek za účetní období Hospodářský výsledek před zdaněním
906 1 926 66 052 33 055 29 087 106 369 49 996 48 518 0 0 87 114 106 124 165 165 0 0 0 0 0 0 28 088 3 896 449 414 5 361 0 0 26 735 0 0 0 113 849 112 974 1 478 0 0 0 111 496 0 225 345 225 345
3 408 2 305 54 222 26 699 14 938
3 880 2 326 79 999 79 616 28 274
4 911 8 432 47 245 135 656 86 848
23 697 -12 586 -21 626 25 114 26 480 34 920 13 786 16 987 5 880 0 0 0 0 0 0 17 059 -16 906 20 383 600 0 981 691 0 1 400 0 0 0
-9 921 12 502 9 456 0 0 70 719 0 0 0
0 0 0 0 0 0 0
3 742 11 217 66 648 29 545 15 676
0 0 0 0 0 0 0
0 0 0 0 0 0 0
0 0 0 0 0 0 0
1 087 968 3 702 1 643 0 443 4 574 3 086 4 400 3 244 0 0 0 0 4 872 2 010 0 16 259 0 16 259 0 0 21 931 -31 155 20 000 82 021 0 0 0 0 0 0 0 0 20 000 82 021 0 0 41 931 50 866 41 931 67 125
0 780 1 119 3 297 10 127 0 0 -7 588 0 0 0 12 795 171 0 0 0 0 171 0 12 966 12 966
0 3 471 1 083 13 233 14 004 0 0 1 617 25 591 25 591 0 46 745 2 0 48 48 0 -46 0 46 699 72 338
Kladná hodnota znamená, že výnosy byly vyšší než náklady, záporná znamená, že náklady byly vyšší než výnosy 82 27
Příloha č. 3: Výkaz cash flow OSTROJ a.s. (v tis. Kč) P Z A.1. A.1.1 A.1.2 A.1.3 A.1.4 A.1.5 A.* A.2. A.2.1. A.2.2. A.2.3. A. ** A.3. A.4. A.5. A.6. A. *** B.1. B.2. B.3. B. *** C.1. C.2. C.2.1 C.2.2. C.2.3. C.2.4.
2001 92 876
Stav PP a ekvivalentů na začátku ÚO Účetní zisk nebo ztráta z běžné činnosti před zdaněním 113 849 Úpravy o nepeněžní operace -70 422 Odpisy stálých aktiv s výjimkou ZC prodaných stálých aktiv, odpis pohledávek, umořování opr. položky k nabytému majetku 72 778 Změna stavu opr. položek, rezerv -131 940 Zisk (ztráta) z prodeje stálých aktiv -7 648 Výnosy z dividend a podílů na zisku - 165 Vyúčtované nákladové úroky s výjimkou kapitalizovaných úroků a vyúčtované výnosové úroky -3 447 Čistý peněžní tok z provozní činnosti před zdaněním, změnami pracovního kapitálu a mimořádnými položkami (Z + A.1) 43 427 Změny stavu nepeněžních složek pracovního kapitálu -29 864 Změna stavu pohledávek z provozní činnosti, aktivních účtů časového rozlišení a dohadných účtů aktivních 8 787 Změna stavu krátkodobých závazků z provozní činnosti, pasivních účtů časového rozlišení a dohadných účtů pasivních -204 050 Změna stavu zásob 165 399 Čistý peněžní tok z provozní činnosti před zdaněním a mim. položkami (A. * + A.2.) 13 563 Výdaje z plateb úroků s výjimkou kapitalizovaných úroků -8 774 Přijaté úroky 12 271 Zaplacená daň z příjmu za běžnou činnost a za doměrky daně za minulá období -325 Příjmy a výdaje spojené s mim. účetními případy, které tvoří mim. HV včetně uhrazené splatné daně z příjmů mim. činnosti -6 Čistý peněžní tok z provozní činnosti (A ** + A.3.+ A.4. + A.5. + A.6.) 16 729 Výdaje spojené s nabytím stálých aktiv -69 851 Příjmy z prodeje stálých aktiv 16 485 Půjčky a úvěry spřízněným osobám 0 Čistý peněžní tok vztahující se k investiční činnosti (B.1.+ B.2. + B.3.) -53 366 Dopady změn dlouhodobých, popř. krátkodobých závazků 21 940 Dopady změn VK na PP a ekvivalenty 4 Zvýšení PP a ekvivalentů z titulu zvýšení ZK, emisního ážia, event. RF včetně složených záloh na toto zvýšení 0 Vyplacení podílů na VK společníkům 0 Další vklady PP společníků a akcionářů 0 Úhrada ztráty společníky 0 83
2002 2003 78 348 126 550
2004 2005 55 889 102 311
21 931 -14 896 14 635 78 349
12 795 73 403
54 222 -26 102 -9 783 0
64 703 41 031
72 140 80 473 47 245 10 643 21 627 27 307 - 3 234 -29 036 -31 296 0 0 0
-3 702
-1 200
36 566
63 453
339
-2 225
86 198 105 734
59 972 -33 534 -42 368 -33 985 25 284
9 633 -70 260 -36 281
10 073 -3 030 24 615 -40 137
8 674 116 357 19 218 -114 061
96 538
29 919
43 830
71749
0 3 749
-462 1 659
-1 074 780
-1 083 3 308
-72 -15 940 8
0
226 -11 490 0
0
100 223 15 176 43 762 62 484 -65 877 -133 791 -26 001 -19 861 13 856 9 767 40 411 102 416 0 0 0 0 -52 021 -124 024 0 0 0 0 0 0
14 410
82 555
38 187 -11 750 0 0
-9 889 0
0 0 0 0
0 0 0 0
0 0 0 0
C.2.5. Přímé platby na vrub fondů 4 0 0 0 0 C.2.6. Vyplacené dividendy nebo podíly na zisku včetně zaplacené srážkové daně vztahující se k těmto nárokům a včetně vypořádání se se společníky v.o.s. a komplementáři u k.s. 0 0 0 0 0 C.3. Přijaté dividendy a podíly na zisku 165 0 0 0 0 C. *** Čistý peněžní tok vztahující se k finanční činnosti (C.1. + C.2. + C.3.) 22 109 0 38 187 -11 750 -9 889 F. Čisté zvýšení, resp. snížení PP a ekvivalentů (A.***+B.***+C.***) -14 528 48 202 -70 661 46 422 135 150 R. Stav PP a ekvivalentů na konci období (P.+F.) 78 348 126 550 55 889 102 311 237 461
Příloha č. 4 Procentní analýza stavových veličin společnosti OSTROJ a.s. A. B. B.I. B.I.1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. B.II. B.II.1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. B.III. B.III.1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. C. C.I. C.I. 1. 2. 3.
2001 100,00 Aktiva celkem Pohledávky za upsaný vlastní kapitál 0,00 Stálá aktiva 53,86 Dlouhodobý nehmotný majetek 0,80 Zřizovací výdaje 0,00 Nehmotné výsledky výzkumné a vývoje 0,00 Software 0,63 Ocenitelná práva 0,10 Goodwill 0,00 Jiný dlouhodobý nehmotný majetek 0,00 Nedokončený DNM 0,07 Poskytnuté zálohy na DNM 0,00 Dlouhodobý hmotný majetek 52,56 Pozemky 10,56 Stavby 31,02 Samostatné movité věci a soubory mov. věcí 9,80 Pěstitelské celky trvalých porostů 0,00 Základní stádo a tažná zvířata 0,00 Jiný dlouhodobý hmotný majetek 0,49 Nedokončený DHM 0,36 Poskytnuté zálohy na DHM 0,33 Oceňovací rozdíl k nabytému majetku 0,00 Dlouhodobý finanční majetek 0,50 Podíly v ovládaných a řízených osobách 0,50 Podíly v účetních jednotkách pod podstatným vlivem 0,01 Ostatní dlouhodobé CP a podíly 0,00 Půjčky a úvěry-ovládající a řídící osoba, podstatný vliv 0,00 Jiný dlouhodobý finanční majetek 0,00 Pořizovaný dlouhodobý finanční majetek 0,00 Poskytnuté zálohy na dlouhodobý finanční majetek 0,00 Oběžná aktiva 45,51 Zásoby 17,42 Materiál 5,99 Nedokončená výroba a polotovary 4,69 Výrobky 5,77 84
2002 100,00 0,00 53,93 1,89 0,00 0,00 1,20 0,07 0,00 0,00 0,62 0,00 51,43 10,11 28,20 7,02 0,00 0,00 1,52 4,57 0,00 0,00 0,61 0,61 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 45,82 16,06 4,94 11,12 0,00
2003 100,00 0,00 60,31 1,71 0,00 0,00 1,67 0,04 0,00 0,00 0,00 0,00 58,00 10,01 26,28 15,63 0,00 0,00 2,58 3,49 0,00 0,00 0,60 0,60 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 39,55 18,65 6,27 12,38 0,00
2004 100,00 0,00 51,76 1,24 0,00 0,00 1,21 0,01 0,00 0,00 0,02 0,00 50,10 9,69 23,91 14,92 0,00 0,00 1,46 0,12 0,00 0,00 0,42 0,42 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 45,52 16,06 5,57 4,40 6,09
2005
100,00 0,00 30,61 0,64 0,00 0,00 0,64 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 29,85 5,59 12,68 10,96 0,00 0,00 0,35 0,05 0,22 0,00 0,11 0,11 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 68,05 24,47 8,05 5,68 10,74
4. Zvířata 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 5. Zboží 0,96 0,00 0,00 0,00 0,00 6. Poskytnuté zálohy na zásoby 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 C.II. Dlouhodobé pohledávky 0,88 0,00 0,00 0,00 0,00 C.II.1. Pohledávky z obchodních vztahů 0,88 0,00 0,00 0,00 0,00 2. Pohledávky - ovládající a řídící osoba 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 3. Pohledávky - podstatný vliv 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 4. Pohledávky za společníky, členy družstva a za účastníky sdružení 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 5. Dlouhodobé poskytnuté zálohy 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 6. Dohadné účty aktivní 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 7. Jiné pohledávky 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 8. Odložená daňová pohledávka 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 C.III. Krátkodobé pohledávky 18,30 15,80 14,69 18,23 17,78 C.III.1. Pohledávky z obchodních vztahů 18,22 14,86 12,35 16,94 14,94 2. Pohledávky - ovládající a řídící osoba 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 3. Pohledávky - podstatný vliv 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 4. Pohledávky za společníky, členy družstva a za účastníky sdružení 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 5. Sociální zabezpečení a zdravotní pojištění 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 6. Stát - daňové pohledávky 0,05 0,83 0,55 0,00 1,23 7. Krátkodobé poskytnuté zálohy 0,00 0,00 1,78 1,29 0,82 8. Dohadné účty aktivní 0,00 0,03 0,00 0,00 0,00 9. Jiné pohledávky 0,03 0,07 0,00 0,00 0,79 C.IV. Krátkodobý finanční majetek 8,91 13,96 6,21 11,23 21,49 C.IV.1. Peníze 0,08 0,15 0,20 0,13 0,16 2. Účty v bankách 1,75 3,21 6,01 3,97 5,29 3. Krátkodobé CP a podíly 7,08 10,59 0,00 7,13 16,04 4. Pořizovaný krátkodobý finanční majetek 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 D.I. Časové rozlišení 0,62 0,25 0,14 2,73 1,35 D.I. 1. Náklady příštích období 0,50 0,24 0,14 0,36 0,55 2. Komplexní náklady příštích období 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 3. Příjmy příštích období 0,00 0,01 0,00 2,36 0,80 4. Kursové rozdíly aktivní 0,12 0,00 0,00 0,00 0,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 Pasíva celkem A. Vlastní kapitál 75,12 76,06 83,50 83,89 74,03 A.I. Základní kapitál 87,05 84,39 85,02 83,99 69,27 A.I.1. Základní kapitál 87,05 84,39 85,02 83,99 69,27 2. Vlastní akcie a vlastní obchodní podíly 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 3. Změny základního kapitálu 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 A.II. Kapitálové fondy 0,00 -1,39 -0,18 -0,20 0,46 A.II.1. Emisní ážio 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 2. Ostatní kapitálové fondy 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 3. Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků 0,00 -1,39 -0,18 -0,20 0,46 4. Oceňovací rozdíly z přecenění při změnách 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 A.III. Rezervní fondy 0,09 1,33 1,57 1,83 1,50 A.III.1. RF, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku 0,01 1,25 1,49 1,75 1,50 2. Statutární a ostatní fondy 0,08 0,08 0,08 0,08 0,00 A.IV. Hospodářský výsledek minulých let -37,65 -12,90 -8,57 -3,16 -1,42 A.IV.1. Nerozdělený zisk minulých let 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 2. Neuhrazená ztráta minulých let -37,65 -12,90 -8,57 -3,16 -1,42 85
A.V. B. B.I. B.I. 1. 2. 3. 4. 5. B.II. B.II.1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. B.III. B.III.1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. B.IV. B.IV.1. 2. 3. C.I. C.I. 1. 2. 3.
HV běžného účetního období 25,63 4,62 5,65 1,42 4,23 Cizí zdroje 24,83 23,57 16,15 15,79 25,49 Rezervy 1,59 0,45 0,08 0,86 2,60 Rezervy podle zvláštních právních předpisů 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Rezerva na důchody a podobné závazky 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Rezerva na daň z příjmů 0,00 0,00 0,00 0,84 0,00 Rezerva na kursové ztráty 0,12 0,00 0,00 0,00 0,00 Ostatní rezervy 1,47 0,45 0,08 0,02 2,60 Dlouhodobé závazky 12,28 8,93 0,00 0,00 0,00 Závazky z obchodních vztahů 0,00 0,00 0,00 0,00 0,17 Závazky - ovládající a řídící osoba 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Závazky - podstatný vliv 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Závazky ke společníkům, členům družstva a k účastníkům sdružení 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Dlouhodobé přijaté zálohy 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Vydané dluhopisy 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Dlouhodobé směnky k úhradě 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Dohadné účty pasivní 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Jiné závazky 12,28 8,93 0,00 0,00 0,00 Odložený daňový závazek 0,00 0,00 0,00 0,00 0,17 Krátkodobé závazky 10,95 14,19 10,63 10,74 20,33 Závazky z obchodních vztahů 4,38 7,31 8,25 7,68 12,61 Závazky - ovládající a řídící osoba 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Závazky - podstatný vliv 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Závazky ke společníkům, členům družstva a k účastníkům sdružení 0,01 1,23 0,01 0,01 0,01 Závazky k zaměstnancům 1,40 1,45 1,26 1,31 1,18 Závazky ze soc. zabezpečení a zdravotního pojištění 0,80 0,83 0,68 0,73 0,67 Stát - daňové závazky a dotace 0,73 0,31 0,17 0,24 1,46 Krátkodobé přijaté zálohy 0,00 0,00 0,20 0,58 4,28 Vydané dluhopisy 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Dohadné účty pasivní 0,54 0,03 0,02 0,06 0,07 Jiné závazky 3,09 3,03 0,04 0,13 0,05 Bankovní úvěry a výpomoci 0,00 0,00 5,44 4,19 2,39 Bankovní úvěry dlouhodobé 0,00 0,00 4,24 2,90 1,33 Krátkodobé bankovní úvěry 0,00 0,00 1,20 1,29 1,06 Krátkodobé finanční výpomoci 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Časové rozlišení 0,06 0,37 0,35 0,32 0,48 Výdaje příštích období 0,03 0,35 0,33 0,30 0,47 Výnosy příštích období 0,00 0,02 0,02 0,03 0,01 Kursové rozdíly pasivní 0,02 0,00 0,00 0,00 0,00
86
Příloha č. 5 Analýza trendu rozvahových položek společnosti OSTROJ a.s. A. B. B.I. B.I.1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. B.II. B.II.1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. B.III. B.III.1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. C. C.I. C.I. 1. 2. 3. 4. 5. 6. C.II. C.II.1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.
02/01 03/02 04/03 05/04 0,03 -0,01 0,01 0,21
Aktiva celkem Pohledávky za upsaný vlastní kapitál Stálá aktiva 0,03 0,11 -0,13 Dlouhodobý nehmotný majetek 1,44 -0,10 -0,27 Zřizovací výdaje Nehmotné výsledky výzkumné a vývoje Software 0,96 0,38 -0,27 Ocenitelná práva -0,31 -0,44 -0,74 Goodwill Jiný dlouhodobý nehmotný majetek Nedokončený DNM 8,79 -1,00 Poskytnuté zálohy na DNM Dlouhodobý hmotný majetek 0,01 0,12 -0,13 Pozemky -0,01 -0,02 -0,02 Stavby -0,06 -0,08 -0,08 Samostatné movité věci a soubory mov. věcí -0,26 1,21 -0,03 Pěstitelské celky trvalých porostů Základní stádo a tažná zvířata Jiný dlouhodobý hmotný majetek 2,20 0,69 -0,43 Nedokončený DHM 12,02 -0,24 -0,96 Poskytnuté zálohy na DHM -1,00 Oceňovací rozdíl k nabytému majetku Dlouhodobý finanční majetek 0,25 -0,03 -0,29 Podíly v ovládaných a řízených osobách 0,27 -0,03 -0,29 Podíly v účetních jednotkách pod podstatným vlivem -1,00 Ostatní dlouhodobé CP a podíly 0,00 0,00 0,00 Půjčky a úvěry - ovládající a řídící osoba, podstatný vliv Jiný dlouhodobý finanční majetek Pořizovaný dlouhodobý finanční majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý finanční majetek Oběžná aktiva 0,04 -0,14 0,17 Zásoby -0,05 0,15 -0,13 Materiál -0,15 0,26 -0,10 Nedokončená výroba a polotovary 1,44 0,11 -0,64 Výrobky -1,00 Zvířata Zboží -1,00 Poskytnuté zálohy na zásoby -1,00 -1,00 Dlouhodobé pohledávky -1,00 Pohledávky z obchodních vztahů -1,00 Pohledávky - ovládající a řídící osoba Pohledávky - podstatný vliv Pohledávky za společníky, členy družstva a za účastníky sdružení Dlouhodobé poskytnuté zálohy Dohadné účty aktivní Jiné pohledávky 87
-0,28 -0,37 -0,36 -0,74 -1,00 -0,28 -0,30 -0,36 -0,11 -0,71 -0,49 -0,68 -0,68 0,00
0,81 0,85 0,75 0,56 1,14
8. C.III. C.III.1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.
C.IV. C.IV.1. 2. 3. 4. D.I. D.I. 1. 2. 3. 4. A. A.I. A.I.1. 2. 3. A.II. A.II.1. 2. 3. 4. A.III. A.III.1. 2. A.IV. A.IV.1. 2. A.V. B. B.I. B.I. 1. 2. 3. 4. 5. B.II. B.II.1. 2. 3.
Odložená daňová pohledávka Krátkodobé pohledávky -0,11 -0,08 0,26 0,18 Pohledávky z obchodních vztahů -0,16 -0,18 0,39 0,07 Pohledávky - ovládající a řídící osoba Pohledávky - podstatný vliv Pohledávky za společníky, členy družstva a za účastníky sdružení Sociální zabezpečení a zdravotní pojištění Stát - daňové pohledávky 15,08 -0,34 -1,00 Krátkodobé poskytnuté zálohy -0,27 -0,23 Dohadné účty aktivní -0,90 0,07 0,22 Jiné pohledávky 1,67 -0,99 -0,25 2 925,33 Krátkodobý finanční majetek 0,62 -0,56 0,83 1,32 Peníze 0,89 0,35 -0,35 0,48 Účty v bankách 0,89 0,86 -0,33 0,62 Krátkodobé CP a podíly 0,54 -1,00 1,73 Pořizovaný krátkodobý finanční majetek Časové rozlišení -0,58 -0,44 18,50 -0,40 Náklady příštích období -0,50 -0,42 1,59 0,84 Komplexní náklady příštích období Příjmy příštích období -1,00 -0,59 Kursové rozdíly aktivní -1,00 0,03 -0,01 0,01 Pasíva celkem 0,21 Vlastní kapitál 0,04 0,09 0,02 0,07 Základní kapitál 0,00 0,00 0,00 0,00 Základní kapitál 0,00 0,00 0,00 0,00 Vlastní akcie a vlastní obchodní podíly Změny základního kapitálu Kapitálové fondy -0,87 0,10 3,80 Emisní ážio Ostatní kapitálové fondy Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků -0,87 0,10 3,80 Oceňovací rozdíly z přecenění při změnách Rezervní fondy 14,83 0,17 0,18 0,00 RF, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku 220,92 0,19 0,19 0,04 Statutární a ostatní fondy 0,00 0,00 0,01 -1,00 Hospodářský výsledek minulých let 0,65 0,34 0,63 0,45 Nerozdělený zisk minulých let Neuhrazená ztráta minulých let 0,65 0,34 0,63 0,45 HV běžného účetního období -0,81 0,21 -0,75 2,60 Cizí zdroje -0,02 -0,32 -0,01 0,96 Rezervy -0,71 -0,83 10,28 2,67 Rezervy podle zvláštních právních předpisů Rezerva na důchody a podobné závazky Rezerva na daň z příjmů -1,00 Rezerva na kursové ztráty -1,00 Ostatní rezervy -0,69 -0,83 -0,71 139,18 Dlouhodobé závazky -0,25 -1,00 Závazky z obchodních vztahů Závazky - ovládající a řídící osoba Závazky - podstatný vliv 88
4. Závazky ke společníkům, členům družstva a k účastníkům sdružení 5. Dlouhodobé přijaté zálohy 6. Vydané dluhopisy 7. Dlouhodobé směnky k úhradě 8. Dohadné účty pasivní 9. Jiné závazky -0,25 -1,00 10. Odložený daňový závazek B.III. Krátkodobé závazky 0,34 -0,26 0,02 B.III.1. Závazky z obchodních vztahů 0,72 0,12 -0,06 2. Závazky - ovládající a řídící osoba 3. Závazky - podstatný vliv 4. Závazky ke společníkům, členům družstva a k účastníkům sdružení 222,14 -1,00 0,00 5. Závazky k zaměstnancům 0,07 -0,14 0,06 6. Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění 0,07 -0,19 0,09 7. Stát - daňové závazky a dotace -0,56 -0,45 0,43 8. Krátkodobé přijaté zálohy 1,99 9. Vydané dluhopisy 10. Dohadné účty pasivní -0,95 -0,09 1,33 11. Jiné závazky 0,01 -0,99 2,08 B.IV. Bankovní úvěry a výpomoci -0,22 B.IV.1. Bankovní úvěry dlouhodobé -0,31 2. Krátkodobé bankovní úvěry 0,09 3. Krátkodobé finanční výpomoci C.I. Časové rozlišení 5,64 -0,06 -0,07 C.I. 1. Výdaje příštích období 9,36 -0,05 -0,09 2. Výnosy příštích období 4,77 -0,09 0,22 3. Kursové rozdíly pasivní -1,00
Příloha č. 6: Analýza trendu položek výkazu zisku a ztrát společnosti OSTROJ a.s. I. A. + II. II. 1. 2. 3. B. B.1 B.2. + C. C.1. C.2. C.3. C.4.
Tržby za prodej zboží Náklady vynaložené na prodej zboží Obchodní marže Výkony Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb Změna stavu zásob vlastní činnosti Aktivace Výkonová spotřeba Spotřeba materiálu a energie Služby Přidaná hodnota Osobní náklady Mzdové náklady Odměny členům orgánů společnosti a družstva Náklady na sociální zabezpečeni a zdravotní pojištění Sociální náklady 89
02/01 -0,38 -0,50 1,14 -0,13 -0,27 1,00 0,25 -0,16 -0,23 0,23 -0,05 0,02 0,00 0,10 0,00 2,76
03/02 -1,00 -1,00 -1,00 0,29 0,23 77,66 0,82 0,42 0,50 0,14 0,11 0,01 0,01 -0,01 0,01 0,10
1,30 0,99
0,18 0,09 0,12 6,25 7,93 0,43 -0,56 -0,31 -0,44 0,00 0,79 0,93 -0,71
04/03 05/04 -1,00 -1,00 -1,00 0,00 0,33 0,08 0,22 -1,40 6,85 -0,25 -0,42 -0,02 0,38 -0,03 0,41 0,00 0,27 0,06 0,25 0,10 0,13 0,10 0,12 -0,02 -0,08 0,11 0,13 0,04 0,27
D. E. F. G.
III.
IV. H. V. I. * VI. J. VII. VII.1. 2. 3. VIII. K. IX. L. M. X. N. XI. O. XII. P. + Q. Q. 1. 2. ** XII. R. S. S.1. 2. * VV. ***
Daně a poplatky Odpisy DHM a DNM Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu Změna stavu rezerv a opravných položek v provozní oblasti a komplexních nákladů příštích období Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady Převod provozních výnosů Převod provozních nákladů Provozní hospodářský výsledek Tržby z prodeje CP a vkladů Prodané cenné papíry a vklady Výnosy z dlouhodobého finančního majetku Výnosy z podílů v ovládaných a řízených osobách v účetních jednotkách pod podstatným vlivem Výnosy z ostatních dlouhodobých CP a podílů Výnosy z ostatního dlouhodobého finančního majetku Výnosy z krátkodobého finančního majetku Náklady z finančního majetku Výnosy z přecenění CP a derivátů Náklady z přecenění CP a derivátů Změna stavu rezerv a opravných položek ve finanční oblasti Výnosové úroky Nákladové úroky Ostatní finanční výnosy Ostatní finanční náklady Převod finančních výnosů Převod finančních nákladů Finanční výsledek hospodaření Daň z příjmů za běžnou činnost - splatná - odložená HV za běžnou činnost Mimořádné výnosy Mimořádné náklady Daň z příjmů z mimořádné činnosti - splatná - odložená Mimořádný hospodářský výsledek Převod podílu na HV společníkům Hospodářský výsledek za účetní období Hospodářský výsledek před zdaněním
90
0,20 -0,18 -0,19 -0,49
3,87 -0,79 2,63 0,23 0,20 -0,41 0,11 1,69 0,70 0,05 0,83 2,02
-0,78 -1,53 -0,72 0,54 -0,50 0,05 0,32 -0,64 -0,72 0,23 -0,65 0,61 -0,80 -1,99 4,66 -1,00 4,57 -1,00 -1,00
2,21
2,47 -1,00 -1,00
-1,00
-0,96 -0,05 -1,00 10,05 -0,18
-0,11 -1,00 -0,56 -0,53 3,45 1,53 -0,03 -0,33 0,07 3,01 -0,26 2,12 0,38
-0,82 -0,59 -4,78 -1,00 -1,00
1,21
-0,81 -2,42 1,41 2,65 -0,82 3,10 -1,00 -0,99 -1,00
-0,82
3,10 -1,00 -1,27
-0,81 -0,81
0,21 -0,75 0,60 -0,81
2,60 4,58
Příloha č. 7: Váhy ukazatelů indexu IN OKEČ A B C CA CB D DA DB DC DD DE DF DG DH DI DJ DK DL DM DN E F G H I
Název Zemědělství Rybolov Dobývání nerostných surovin Dobývání energetický surovin Dobývání ostatních surovin Zpracovatelský průmysl Potravinářský průmysl Textilní a oděvní průmysl Kožedělný průmysl Dřevařský průmysl Papírenský a polygrafický průmysl Koksování a rafinerie Výroba chemických výrobků Gumárenský a platikářský průmysl Stavení hmoty Výroba kovů Výroba strojů a přístrojů Elektrotechnika a elektronika Výroba dopravních prostředků Jinde nezařazený průmysl Elektřina, voda a plyn stavebnictví Obchod a opravy motorových vozidel Pohostinství a ubytování Doprava, skladování, spoje Ekonomika České republiky
V1 0,24 0,05 0,14 0,14 0,16 0,24 0,26 0,23 0,24 0,24 0,23 0,19 0,21 0,22 0,20 0,24 0,28 0,27 0,23 0,26 0,15 0,34 0,33 0,35 0,07 0,22
Pro všechny obory: V2 = 0,11 V5 = 0,10
91
V3 21,35 10,76 17,74 21,83 5,39 7,61 4,99 6,08 7,95 18,73 6,07 4,09 4,81 5,87 5,28 10,55 13,07 9,50 29,29 3,91 4,61 5,74 9,70 12,57 14,35 8,33
V4 0,76 0,90 0,72 0,74 0,56 0,48 0,33 0,43 0,43 0,41 0,44 0,32 0,57 0,38 0,55 0,46 0,64 0,51 0,71 0,38 0,72 0,35 9,70 0,88 0,75 0,52
V6 14,57 84,11 16,89 16,31 25,39 11,92 17,38 12,73 8,79 11,57 16,99 2026,93 17,06 43,01 28,05 9,74 6,36 8,27 7,46 17,62 55,89 16,54 28,32 15,97 60,61 16,80