Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Zahradnická fakulta v Lednici
PRŮZKUM OVOCNICTVÍ A ŠLECHTĚNÍ OVOCE V POLSKU
Vedoucí bakalářské práce:
Vypracovala:
Ing. Tomáš Nečas, Ph.D.
Jolana Chmielová
Lednice 2007
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Průzkum ovocnictví a šlechtění ovoce v Polsku“ vypracovala samostatně a použila pouze prameny, které cituji v přiloženém soupisu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Zahradnické fakulty zemědělské a lesnické univerzity v Brně a byla zpřístupněna ke studijním účelům.
V Lednici, dne………………..... Podpis………………………......
2
PODĚKOVÁNÍ
Tímto bych chtěla poděkovat vedoucímu bakalářské práce Ing. Tomášovi Nečasovi, Ph.D., za odborné vedení a cenné rady poskytnuté v průběhu zpracování. Dále děkuji všem, kteří mi pomohli cennou radou, také děkuji mé rodině, která mi s trpělivostí pomáhala během celého studia.
3
OBSAH 1. ÚVOD .......................................................................................................................7 2. CÍL PRÁCE .............................................................................................................8 3. LITERÁRNÍ ČÁST ................................................................................................9 3.1 HISTORIE A VÝVOJ POLSKÉHO OVOCNÁŘSTVÍ ....................................9 3.2 ŠLECHTĚNÍ OVOCE V POLSKU .................................................................12 3.3 OVOCNÁŘSTVÍ V POLSKU .........................................................................22 3.3.1
Jabloně ...................................................................................................22
3.3.2
Hrušně ....................................................................................................30
3.3.3
Švestky ...................................................................................................32
3.3.4
Třešně .....................................................................................................35
3.3.5
Višně ......................................................................................................36
3.3.6
Broskve ..................................................................................................38
3.3.7
Meruňky .................................................................................................38
3.3.8
Jahodník .................................................................................................39
3.3.9
Maliny .....................................................................................................49
3.3.10 Borůvky ..................................................................................................51 3.3.11 Rybíz .......................................................................................................54 3.3.12 Angrešt ....................................................................................................57 3.3.13 Aronie .....................................................................................................57 4. ZÁVĚR ....................................................................................................................58 5. ABSTRAKT -RESUME..........................................................................................59 6. LITERATURA ........................................................................................................60 7. PŘÍLOHY ................................................................................................................63
4
Seznam tabulek Tabulka 1. Porovnání polské a české produkce ovoce v roce 2005..................................7 Tabulka 2. Největší producenti jablek ve světe v letech 2002-2006 v tisících tun ........20 Tabulka 3. Produkce jablek ve světě v letech 2002-2005 v tisících tun .........................20 Tabulka 4. Export jablek v letech 2003-2005 v tisících tun ...........................................22 Tabulka 5. Počet odrůd jablek na varšavském trhu ........................................................22 Tabulka 6. Průměrné tržní ceny jablek na varšavském trhu v letech 1997-2005 ...........23 Tabulka 7. Průměrné tržní ceny jednotlivých odrůd na varšavském trhu ......................24 Tabulka 8. Průměrné ceny stolních jablek ve vybraných hospodářstvích ......................24 Tabulka 9. Zastoupení odrůd jabloní ve vybraných nových výsadbách v roce 2004 .....25 Tabulka 10. Procentuální zastoupení odrůd jabloní ve výsadbách .................................25 Tabulka 11. Rentabilita produkce jablek ve vybraných hospodářstvích v roce 2005 ....26 Tabulka 12. Počet odrůd hrušek na varšavském trhu v letech 1997-2005 .....................28 Tabulka 13. Průměrné tržní ceny hrušek na varšavském trhu v letech 1997-2005 ........28 Tabulka 14. Průměrní tržní ceny [zl/kg]jednotlivých odrůd hrušek na varšavském trhu v letech 1997-2005 .........................................................................................................29 Tabulka 15. Rentabilita produkce hrušek ve vybraných hospodářstvích v roce 2004 ...30 Tabulka 16. Vývoj produkce švestek v letech 1955-2006 ..............................................31 Tabulka 17. Počet odrůd švestek na varšavském trhu v letech 1997/2005 ....................31 Tabulka 18. Průměrné tržní ceny švestek na varšavském trhu v letech 1997-2005 .......31 Tabulka 19. Průměrné tržní ceny vybraných odrůd švestek na varšavském trhu v letech 1997-2005 zl/kg ..............................................................................................................32 Tabulka 20. Rentabilita produkce švestek v roce 2004 a 2005 ......................................32 Tabulka 21. Produkce třešní v zemích s největší produkcí a v ČR v tisících tun ..........33 Tabulka 22. Odrůdy třešní doporučované do intenzivních sadů v Polsku .....................34 Tabulka 23. Produkce višní v letech 2000-2006 v tisících tun .......................................35 Tabulka 24. Krátká charakteristika nových, perspektivních odrůd višní .......................35 Tabulka 25. Plocha sadů broskvoní a meruněk ..............................................................36 Tabulka 26. Vývoj a stav produkce jahod v Polsku v letech 1960-1995 .......................37 Tabulka 27. Produkce jahod v tisících tun ....................................................................37 Tabulka 28. Porovnání odrůd malin (výzkum z let 1992-1998) .....................................51 Tabulka 29. Průměrný výnos na rostlině v kg a v t/ha u vybraných odrůd borůvky v plné plodnosti (vysazované v roce 1995) ...............................................................................54 Tabulka 30. Vývoj produkce černého rybízu 1991-2007 ...............................................58 5
Tabulka 31. Srovnání výnosů jednotlivých odrůd černého rybízu .................................58 Tabulka 32. Porovnání hmotnosti plodů černého rybízu ................................................58 Tabulka 33. Porovnání plodnosti, hmotnosti plodů a obsahových látek v plodech rybízu u standardních a nových odrůd .....................................................................................59 Tabulka 34. Vývoj produkce červeného rybízu v letech 1991-2007 ..............................59 Tabulka 35. Odhad sklizně ovoce v roce 2007 v tisících tun .........................................61
Seznam grafů Graf 1. Produkce jablek v letech 2002-2006 v tisících tun.............................................23 Graf 2. Dynamika tržních cen na varšavském trhu v letech 2003-2006 .........................29
6
1. ÚVOD Polsko patří v současné době k největším producentům ovoce mírného pásma v Evropě. Ovocnářství se zde rozvíjí takovým tempem, že je perspektiva, že se stane největším producentem ovoce mírného pásma v Evropě. Pro české ovocnáře to jsou největší konkurenti. K vysoké konkurenceschopnosti prospívá velmi vysoká úroveň polského ovocnářského výzkumu a propojení tohoto výzkumu s praxí. Jsou rovněž využívány výstupy výzkumu pro výrobu nových strojů (sklizňových kombajnů, postřikovačů a jiných) a
propojení výrobců mechanizace s ovocnáři. Ovocnářská
mechanizace v Polsku je o 30-50 % levnější, než v České republice. Je to dáno zřejmě sériovostí výroby a u dovážených strojů větším počtem, které se pro ovocnáře dovážejí. Podle GUS v roce 2006 dosáhla celková produkce ovoce v Polsku 3,2 milionu tun na 253 tisících ha a zeleniny 4,4 milionu tun na ploše 223 tisíc ha. Z tohoto vyplývá, jak obrovský objem produkce a produkční potenciál má polská zahradnická výroba. Největší produkce ovoce je ve vojvodství Mazovském a to 1 239 235 tun v roce 2006, což je 4 krát větší produkce než v celé České republice. Druha největší produkce je v Lublinském vojvodství 565 tisíc tun a třetí v Lodžském 385 tisíc tun. V současné době je v České republice dle evidence ÚKZÚZ Brno celkem 18 684 ha intenzivních ovocných sadů. Produkce ovoce podle Situační a výhledové zprávy 2006 byla v roce 2005 305 731 tun. Pro srovnání produkce ovoce v České republice a v Polsku slouží následující tabulka.
Tabulka 1. Porovnání polské a české produkce ovoce v roce 2005 v tunách
Ovoce Polsko Česká republika 2 075 000 209 214 Jablka 59 000 11 389 Hrušky 15 000 4 861 Broskve 4 000 7 147 Meruňky 91 000 14 187 Švestky 39 000 9 094 Třešně 138 000 12 955 Višně 17 000 3 568 Angrešt 187 000 15 057 Rybíz 185 000 7 375 Jahody 65 000 Maliny 305 731 Ovoce celkem 2 923 000 (Buchtová, 2006)
7
2. CÍL PRÁCE Cílem této bakalářské práce je shromáždit dostupné informace z literatury a elektronických zdrojů o polském ovocnářství. Zmapování ploch výsadeb ovoce mírného pásma. Sledování vývoje produkce u jednotlivých ovocných druhů v posledních letech. Srovnání s ostatními zeměmi s největší produkcí jednotlivých druhů ovoce a s Českou republikou. Zmapování odrůdové skladby ovocných druhů a popsání významných odrůd polského původu a také zahraniční odrůdy pěstované na větších plochách. Popis práce a šlechtitelských úspěchů největšího šlechtitelského institutu ve Skierniewicích.
8
3. LITERÁRNÍ ČÁST 3.1 Historie a vývoj polského Polské ovocnářství se začalo pozvolna rozvíjet po 1. světové válce. V učebnicích ovocnářství v meziválečném období prof. J. Brzezińskiego a E. Jankowskiego jsou popisovány dva typy ovocných sadů. Polní pěstování stromů bylo nazýváno sadem a pěstování v zahradě ovocnou zahradou. V tomto období se pěstovalo ovoce pouze v sedláckých sadech a také v zahradách u sídel majetných obyvatel. Ovocné zahrady se zakrslými stromky neměly v tržní produkci žádnou roli. (Mika, 2000) Silně rostoucí stromy roubované na semenáčcích se vysazovaly v polích ve sponu
8 x 8 až 12 x 12 m a nechávaly se volně růst. V době začátku plodnosti, 5.-
10. rok, se začalo s prosvětlováním a s řezem korun. Pod stromy se pěstovaly zemědělské plodiny tak dlouho, jak to šlo, nebo se zatravňovalo. (Mika, 2000; PieniąŜek, 1995) Po druhé světové válce se 40 let rozvíjelo polské ovocnářství podle amerického ovocnářství. Bylo to dáno tím, že spousta polských výzkumných pracovníků jezdilo na praxe do USA. Pěstovaly se hlavně americké a kanadské odrůdy, které jsou mrazuvzdorné jako:
´McIntosh´, ´Spartan´, ´Cortland´, ´Bankroft´, ´Vista Bella´,
´Jerseymac´, ´Wealthy´, a méně mrazuvzdorné ´Red Delicious´ a ´Idared´. Tyto odrůdy byly roubovány na semenáče ´Antonovky´ a tyto silně rostoucí stromy byly vysazovány v řídkém sponu na 300- 400 stromů na ha. Stejně tak hrušně a švestky byly roubovány na silně rostoucích semenáčích , i když už v této době se v západní Evropě používaly jak pro jabloně, tak i pro ostatní ovocné druhy vegetativní podnože. V 50. letech propagoval ovocnářský výzkumný ústav, po vzoru USA, zatravňování nejprve pod korunami stromů a později, když se objevily herbicidy, i v meziřadí. (Mika, 2000) Jedním z prvních propagátorů intenzivních sadů byl v této době prof. Stanislaw Zaliwski. Vysadil několik sadů jabloní a hrušní po vzoru intenzivního ovocnářství. Bohužel v této době nebyly v Polsku podmínky pro pěstování zakrslých jabloní a hrušní, protože vzdělání polských ovocnářů nebylo na patřičné úrovni a také vybavení a mechanizace ovocnářských hospodářství byla na nízké úrovni. Zemědělci, kteří měli sady, pěstovali mezi stromy ještě stále brambory a obilí a to i z důvodu, že museli odevzdávat státu povinné odvody. Kolem roku 1960 v největší polské ovocnářské oblasti kolem Grójce bylo vidět mezi stromy brambory a obilí. V těchto podmínkách
9
mohly vydržet pouze silně rostoucí stromy pěstované na semenáčích. (PieniąŜek a kolektiv, 1995) V 60.letech byly vytvořené pro rozvoj ovocnářství lepší podmínky. Bylo možné využít levnější úvěry, zlepšila se dostupnost minerálních hnojiv, prostředků ochrany rostlin (Kaptan, Syllit) a také mechanizace. Hlavním propagátorem intenzivních sadů se stal prof. S. A. Pieniaźek, který byl v té době ředitelem Institutu sadovnictví. Doporučoval pěstovat stromy na semenáčích v hustějších sponech (6 x 4 m), v kterých bylo obdělávání půdy, hnojení a ochrana podřízeno potřebám stromů. Velmi rychle ze sadů začaly mizet mezikultury a začala výroba moderních postřikovačů. (Mika, 2000) Ing. M. Ceglowski zavedl novou metodu řezu starých stromů, která radikálně snížila koruny a díky tomu se zvýšila efektivita ochrany rostlin. Hnojiva a prostředky ochrany rostlin, byly levné a ceny ovoce tak na dobré úrovni. Vznikalo mnoho specializovaných a ovocnářských organizací
s vysokými příjmy. Synové majitelů
těchto hospodářstvích začali chodit do specializovaných středních a vysokých škol a vraceli se zpět na hospodářství. Ovocnářství se dynamicky rozvíjelo.(Mika, 2000) Pohledem do minulosti se zdá, že se polské ovocnářství mohlo vydat intenzivním směrem na pěstování stromků zakrslých podnožích už v polovině 70.let. V této době však byl nedostatek podnoží a nedařily se pokusy rozmnožování podnoží ve státních školkách. Pokusy a mezištěpy slabě rostoucích podnoží (B9, P2 a P22) nesplnily očekávání a zřejmě vlivem špatné afinity promrzly v mrazivých letech 1984/85 a 1985/86 desetitisíce stromů. Zbytek zkázy zavinila zima v roce 1986/87. (Mika, 2000) Po této zimě se zjistilo, že promrzly stromy na ´Antonovce´, odrůdy, které byly citlivější na mráz. V důsledku toho se velká skupina vyspělých ovocnářů rozhodla založit moderní zakrslé sady a obrátila se na pomoc k zodpovědným organizacím. Za účasti ministerstva zemědělství se dovezlo do Polska velké množství zakrslých a polozakrslých podnoží pro založení matečnic. V této době se při vegetativním množení podnoží hrůbkováním, začaly školky používat piliny, což umožnilo rychlé množení slabě rostoucích podnoží. (PieniąŜek a kolektiv,1995; Mika, 2000) Současně v této době významný propagátor moderního ovocnářství prof. E. Makosz dovezl z Holandska zakrslé jabloně roubované na podnoži M9. Tyto jabloně začaly rodit již v druhém roce krásné jablka, což bylo pro stovky ovocnářů inspirací pro zakládání zakrslých sadů. (Mika, 2000)
10
V roce 1989 vznikl z iniciativy E. Makosze a několika ovocnářů Towarzystwo rozwoju sadów karlowych (Spolek rozvoje zakrslých sadů). V letech 1991 a 1992 dovezl tento spolek sto tisíc zakrslých jabloní. Bylo proškoleno několik desítek osob na stážích v Polsku i zahraničí pro pěstování zakrslých jabloní a hrušní. V tomto období bylo také založeno velké množství pokusných zakrslých sadů v institutu Sadownictwa a kwiatarstwa v Skierniewicích (Institut sadovnictví a květinářství). (Mika, 2000) V době kdy po roce 1986 vznikaly první zakrslé sady podle Holandských vzorů, ještě nikdo nevěděl, že se jim otevřou dveře do západní Evropy. V roce 1989 se však ukázalo, že jablka ze západní Evropy, nových atraktivních odrůd, jsou mnohem lepší kvality než polské. Jablka z produkce západní Evropy mohly ohrozit polské ovocnářství. V roce 1992 se dovezlo do Polska z Holandska více jak 40 000 tun odrůdy ´Jonagold´. Modernizace sadu se stala nevyhnutelnou. Polské ovocnářství muselo akceptovat moderní technologie ze západní Evropy, protože jinak by je zničila konkurence. (Mika, 2000)
3.2 Ovocnářský výzkum v Polsku Centrem
polského
ovocnářského
výzkumu,
je
ovocnářský
ústav
ve
Skierniewicich. Ústav sadovnictví a květinářství (Instytut Sadownictwa i Kwiaciarstwa - ISK) je největší centrem výzkumu v Polsku v oblasti sadovnictví, včelařství a okrasných rostlin. Institut vznikl v roce 1951 jako institut ovocnářství díky Prof. S. A. PieniąŜkovi. (http://www.insad.pl/o_nas.html,2007)
Toto výzkumné pracoviště se člení na: •
Ústav šlechtění ovocných druhů
•
Ústav odrůdoznalectví, genetických zásob a školkařství
•
Ústav agrotechniky
•
Ústav ochrany ovocných rostlin
•
Ústav skladování a zpracování
•
Ústav fyziologie a biochemie rostlin
•
Ústav mechanizace ovocnářství
•
Pracovna závlah a pěstování rostlin v krytých prostorách
11
Ústav šlechtění ovocných druhů prof. dr hab. Edward śurawicz - vedoucí ústavu Pracovna genetiky a šlechtění prof. dr hab. Edward śurawicz - vedoucí Pracovna nekonvekčních metod šlechtění doc. dr hab. Małgorzata Korbin -vedoucí
Okruhy výzkumu: 1. genetický výzkum pro zvětšení efektivity šlechtění jabloní, švestek, višní, černého rybízu, angreštu, maliníku, jahodníku a podnoží pro jabloně a švestky; 2. tvorba nového genetického materiálu a využití biologických metod; •
vytváření výchozího materiálu pro šlechtění ovocnářských rostlin při využití konvekčních i nekonvekčních metod;
•
vytváření nových odrůd a podnoží pro intenzivní ovocnářství, dobře přizpůsobených pro pěstování v podmínkách Polska;
3.
vytváření nových technik molekulární biologie pro šlechtění ovocnářských
rostlin; (http://www.insad.pl/zaklad_hodowli_rs.html) Největší úspěchy: Doposud bylo vyšlechtěno a zapsáno do Státního registru 88 odrůd rostlin (jabloní 10, hrušní 2, broskvoní 2, meruněk 2, švestek 4, višní 3, třešní 1, malin 6, ostružin 2, rybíz černý 7, angrešt 1, jahod 16, podnože jabloní 20, podnože hrušní 4, podnože švestek 6, podnože višní 3). V pokusech pro registraci je dalších 30 odrůd.
Největší význam v ovocnářské produkci mají: • jabloně – ‘Ligol’, ‘Alwa’; • švestky – ‘Węgierka Dąbrowicka’; • višně – ‘Sabina’, ‘Wanda’, ‘Lucyna’; • broskvoně – ‘Inka’, ‘Iskra’; • meruňka – ‘Somo’;
12
• černý rybíz – ‘Tisel’, ‘Tiben’, ‘Ruben’, ‘Ores’, ‘Tines’; • maliny – ‘Polka’, ‘Polana’, ‘Pokusa’, ‘Poranna Rosa’; • jahodníky – ‘Kama’, ‘Elkat’, ‘Dukat’, ‘Filon’, Salut’, ‘Vikat’; • podnože jabloní – P 14 , P 60; • podnože hrušní – Pigwa S1 (kdouloň S1); (http://www.insad.pl/zaklad_hodowli_rs.html)
Ústav odrůdoznalectví, genetických zásob a školkařství dr ElŜbieta Rozpara -vedoucí ústavu
Okruhy výzkumu: 1. Biologie růstu a plodnosti a zdokonalování technologie množení ovocnářských rostlin; •
výzkum pro zvýšení jakosti ovoce a jejich produktivity, zavedením do praxe nových odrůd, podnoží a vložek zpomalujících růst;
•
zlepšování technologie množení ovocnářských rostlin;
•
introdukce nových ovocnářských druhů např.: japonské švestky, hrušky nashi, kamčatských borůvek, brusinek, černého bezu, dřínu, rakytníku a jiných;
•
využití
technik
molekulární
biologie
pro
identifikaci
genotypu
ovocnářských rostlin; 2. výzkum biologických a agrotechnických aspektu ekologické produkce ovocnářských rostlin; •
výběr odrůd a podnoží pro ekologickou produkci;
•
optimalizace metod agrotechniky a udržování půdy v ekologickém sadu;
3. hodnocení odrůd pro intenzivní ovocnářskou produkci; •
hodnocení hospodářského významu odrůd;
•
hodnocení různorodosti, vyrovnanosti a stability odrůd;
4. Shromažďování a hodnocení genetických zásob ovocnářských rostlina jejich valorizace (v ústavu je soustředěno asi pět tisíc genotypů- je to sbírka jedna z největších v Evropě.); 5. udržovací šlechtění ovocnářských rostlin; (http://www.insad.pl/zaklad_odmiany_rs.html)
13
Největší úspěchy: - selekce a zapsání do státního registru: •
švestky- ‘Promis’, ‘Tolar’, ‘Nectavit’;
•
třešně- ´Pola´;
•
černý rybíz- ´Bona´, ´Ceres´;
- selekce a zapsání následujících podnoží a vložek: •
pro hrušky- ‘Belia’, ‘Doria’, ‘Elia’;
•
pro višně- ‘Popiel’, ‘Piast’;
•
pro švestky- semenáč ‘Wangenheimovy’, ‘Agata’, ‘Alina’, ‘Amelia’, ‘Anna’;
•
pro třešně- vložky ‘Frutana’- která omezuje růst;
- zavedení několika desítek odrůd, které jsou charakterizovány vysokou kvalitou ovoce a s menší citlivostí k chorobám; - modernizace pěstování třešní zavedením nových velkoplodých odrůd a zavedením zakrslých podnoží a vložek; - zavedení nové technologie formování korun třešní; - intenzifikace švestkových sadů zavedením nových velkoplodých odrůd a slabě rostoucích podnoží; - zjištění podmínek opylování pro mnoho odrůd různých ovocnářských druhů; - rozšíření výzkumu s afinitou odrůd a podnoží u třešní a hrušek; - propracování metody produkce dvouletých stromků jabloní s jednoletou korunkou; - propracování technologie produkce vegetativních podnoží s matečnicí s využitím pilin; (http://www.insad.pl/zaklad_odmiany_rs.html)
Ústav agrotechniky dr. Eugeniusz Szwonek- vedoucí ústavu Pěstování a hnojení ovocnářských druhů dr. Eugeniusz Szwonek- vedoucí Pracovna rhizosféry dr. Lidia Sas-Paszt- vedoucí Akreditovaná centrální analytická laboratoř mgr. Jacek Pałosz- vedoucí
14
Pracovna architektury sadu a biologie plodnosti dr. Halina Morgaś- vedoucí Pracovna bioregulátorů prof. dr hab. Alina Basak- vedoucí
Okruh výzkumu: 1. zlepšování jakosti školkařské produkce stimulováním růstu a větvením mladých rostlin; 2. zabránění kvetení matečných sadů; 3. chemická defoliace školkařského sadu; 4. přeměny dusíku v půdě, síra v půdě a v rostlině, používání vícesložkových hnojiv, ekologické hnojení; 5. vliv městských kompostů na růst a plodnost jahod a malin; 6. výživa jabloní dusíkem využívaným z biologické vazby; 7. výživa jabloní fosforem obsažených ve fosfátech; 8. metody a prostředky regulace plodnosti stromu; 9. omezení předsklizňového opadu jádrovin; 10. stimulace opadu plodů peckovin a bobulovin při kombajnovém sběru; 11. omezení rzivosti a stimulace vybarvení s použitím bioregulátorů a organických sloučenin; 12. kontrola vegetativního růstu a vyrůstání vlků, formování plodných větví při použití retardantů; 13. vápník a bor pro optimalizaci plodnosti a zvyšování konzumní kvality a skladování ovoce, zásady listové výživy; 14. rhizosféra a příjem minerálních látek, úloh mykorrhizy, ekologické hnojiva a výživy rostlin a jejich plodnost; 15. agrotechnika a hnojení stromů dusíkem, reakce vybraných odrůd jahod na ekologické hnojení; 16. moderní agrotechnika a hnojení bobulovin; 17. zvyšování kvality ovoce; 18. výzkum architektury sadu, využití slunečního světla v sadu a rozmístění ovoce v koruně stromu; 19. zlepšování metod pěstování jabloní, hrušní, třešní, višní, meruněk a broskvoní; (http://www.insad.pl/zaklad_agrotechniki_rs.html) 15
Největší úspěchy: - propracování chemických metod pro zmenšování škod způsobených nízkými teplotami; - definice vlivu listového hnojení vápnem a borem na kvalitu plodů; - propracování technologie produkce rozvětvených stromků a jejich defoliaci; - propracování zásad kontroly růstu a zdravotního stavu stromku s použitím růstového regulátoru Regalis, - pohyb hliníku v půdě, jeho toxicita a vliv na rozvoj a plodnost jabloně; - diagnostika obsahu síry v listech jabloní; - objasnění fyziologických dopadů zimního a letního řezu; - vysvětlení mechanismu ohýbání větví na zakládání květních pupenů a akumulací uhlovodíků; - propracování nového způsobu pěstování višní pro kombajnový sběr; - propracování metody formování vřetenových korun švestek a třešní a také osových korun broskvoní s letním řezem; - zlepšení formování vřetenových a osových korun; - zjištění použitelnosti třech nových korun jabloní: HYTEC, Solen i Mikado pro polské podmínky; (http://www.insad.pl/zaklad_agrotechniki_rs.html)
Ústav ochrany ovocných rostlin prof. dr hab. Remigiusz W. Olszak- vedoucí Pracovna Entomologie prof. dr hab. Remigiusz W. Olszak- vedoucí Pracovna fytopatologie
prof. dr hab. Piotr Sobiczewsk- vedoucí Pracovna Virologie dr Mirosława Cieślińska – vedoucí
Okruh výzkumu 1. výzkum biologie, ekologie a etologie škůdců ovocnářských rostlin, prognosy výskytu, signalizace a boj proti nim;
16
2. výzkum biologie, ekologie patogenů ovocnářských rostlin (hub, bakterií a virů), etiologie, epidemiologie a ochrana rostlin proti chorobám a také proti rozvoji skládkových chorob; 3. výzkum odolnosti užitečných organismů na prostředky používané k ochraně rostlin; 4. zavádění technik molekulární biologie do ochrany rostlin; 5. výzkum odolnosti odrůd jednotlivých druhů ovocnářských rostlin vůči škůdcům a chorobám; 6. výzkum dynamiky mizení rezidui v ovoci a jiných orgánech rostlin, hodnocení rezidui v ovoci; 7. služby pro praxi; (http://www.insad.pl/files/badania_pdf/zaklad_ochrony_rs.pdf)
Největší úspěchy - komplexní zpracování programu ochrany ovocnářských plodin; - popis biologických cyklů a podmínek pro výskyt nejvážnějších škůdců a chorob; - stanovení prahu škodlivosti nejdůležitějších škůdců pro jednotlivé ovocnářské druhy; - zavedení racionálních metod v boji proti hospodářsky významným škůdcům s použitím biologického boje a jiných nechemických způsobů; - identifikace a charakteristika molekulárních vlastností důležitých virů a fytoplazmóz ovocnářských a okrasných rostlin; - zpracování způsobu ozdravování rostlin s pomocí termoterapie a chemoterapie in vitro; - zpracování metodiky diagnózy spály růžovitých a zjišťování Agrobacterium tumefaciens v půdě; (http://www.insad.pl/files/badania_pdf/zaklad_ochrony_rs.pdf)
Ústav skladování a zpracování prof. dr hab. Witold Płocharski- vedoucí Pracovna skladování dr Zbigniew B. Jóźwiak-vedoucí Pracovna zpracování prof. dr hab. Witold Płocharski- vedoucí
17
Okruh výzkumu: 1. zdokonalování technologie skladování ovoce, školkařského materiálu okrasných a ovocných rostlin; 2. výzkum jakosti a schopnosti skladování ovoce různých odrůd a druhů; 3. stanovování optimálního termínu sklizně; 4. zchlazování ovoce s řízeným proděním vzduchu; 5. výzkum vlivu předsklizňových činitelů (agrotechnických, stupně zralosti) a posklizňových (rychlost chlazení, vlhkost a teplota, kontrolovaná atmosféra, atd.) na kvalitu a délku skladování; 6. výzkum použití 1-metylcyklopropenu ve skladování ovoce; 7.
výzkum použitelnosti ovoce nových odrůd a klonů a méně známých druhů pro zpracování;
8. senzorická analýza čerstvého a skladovaného ovoce a jejich zpracovávaných produktů; 9. analýza zpracovaného ovoce na obsah zdraví prospěšných látek; 10. zlepšování použitých technologií pro zpracování ovoce; 11. zjišťování kvality a skutečného obsahu ovocného podílu v polotovarech, šťávách a ovocných nápojích; (http://www.insad.pl/files/badania_pdf/zaklad_przechowalnictwa_rs.pdf)
Největší úspěchy: - byly naprojektovány a zavedeny do praxe prototypy zařízení s řízeným prouděním vzduchu; - byly zpracovány podmínky pro skladování broskví a třešní v chladírně; - zavedení aronie jako nového druhu pro průmyslové zpravování; - zlepšení enzymatického
zpracování ovoce pro zvětšení využitelnosti a zlepšení
kvality šťávy z jablek a barevného ovoce; (http://www.insad.pl/files/badania_pdf/zaklad_przechowalnictwa_rs.pdf)
18
Ústav fyziologie a biochemie rostlin prof. dr hab. Lech Michalczuk- vedoucí Okruh výzkumu 1. tvoření transgeních rostlin se zvýšenou odolností na stresy a choroby a zlepšení užitné jakosti; 2. výzkum molekulárních mechanismů odolnosti/tolerantnosti rostlin na choroby; 3. selekce variant samoklonálních jahod, odolné na choroby kořenového systému a abiotické stresy; 4. zlepšování technologie skladování švestek v chladírně, za účelem prodloužení nabídky a zachování konzumní kvality; (http://www.insad.pl/files/badania_pdf/zaklad_fizjologii_rs.pdf)
Největší úspěchy - pochopení mechanismu biosyntézy esteru kyseliny indolilo-3-octové u rostlin; - vysvětlení role auxinů v regulaci somatické embryogeneze; - zpracování technik genetické transformace jahod a švestek; - zpracování metody selekce metody in vitro k vytváření nových genotypů jahod se zvětšenou odolností na Verticiliozu; - vysvětlení role mikorhyzy v reakci na biotické a abiotické stresy; - zpracování metod inokulace symbiotickými organismy, pro zvětšení odolnosti ovocnářských rostlin na choroby a stresy; - zpracování metod mikrorozmnožování důležitých ovocnářských druhů a odrůd; (http://www.insad.pl/files/badania_pdf/zaklad_fizjologii_rs.pdf)
Ústav mechanizace ovocnářství prof. dr hab. Ryszard Hołownicki- vedoucí Pracovna mechanizace dr PawełWawrzyńczak- vedoucí Pracovna techniky ochrany rostlin a hnojení dr Grzegorz Doruchowski- vedoucí
19
Okruh výzkumu: 1. zlepšování technických prostředků pro ovocnářskou produkci s cílem zvětšení jejich agrotechnické a energetické efektivity, při omezení negativního vlivu na přírodní prostředí; 2. rozvíjení techniky v oblasti, které jsou nejvíce náročné na lidskou práci (sklizeň, boj proti plevelům, řez, a posklizňová úprava ovoce); 3. rozvoj co nejpřesnějších metod ochrany ovocnářských plodin; 4. metody regulace postřikovačů za účelem zmenšení emise prostředků ochrany rostlin do prostředí; 5. metody hodnocení kvality ochrany rostlin v aspektu účinnosti, ceny a bezpečnosti pro životní prostředí; (http://www.insad.pl/files/badania_pdf/zaklad_agroinzynerii_rs.pdf)
Největší úspěchy - konstrukce kombajnu pro sběr rybízu, angreštu a černého jeřábu; - konstrukce tunelového postřikovače pro zakrslé sady; - soubor strojů pro školkařskou produkci; - sázeče pro stromky a keře; - herbicidní rámy pro sady; - stroje pro mechanické ničení plevelů; - zvedací zařízení na traktory (pro velkoobjemové bedny); - přívěsy pro dopravu ovoce; - stroje pro likvidace sadů; - postřikovač VarioWindSelect pro automatickou změnu trysek závislou na změně větru; - samochodný kombajn pro sběr rybízu s hydraulickým náhonem, kombajnová sběr višní; (http://www.insad.pl/files/badania_pdf/zaklad_agroinzynerii_rs.pdf)
20
Pracovna závlah a pěstování rostlin v krytých prostorách doc. dr hab. Waldemar Treder- vedoucí
Okruh výzkumu 1. zavlažování a přihnojování ovocnářských plodin: efektivita závlah, fyziologické reakce rostlin na stresy, metody hodnocení potřeby na vodu, vliv přihnojování na velikost a kvalitu sklizně, vliv agrotechnických činností na omezení spotřeby vody v sadu; 2. zlepšování technologie pěstování rostlin v krytech: závlaha, hnojení a klimatické podmínky; pěstování matečnic jahod bez půdy pod kryty; řízení závlahy a klimatických podmínek ve skleníku; (http://www.insad.pl/files/badania_pdf/pracownia_nawadniania_rs.pdf)
Největší úspěchy: - zjištění vlivu závlah na sklizeň jabloní, švestek, malin a jahod; - zpracování technologie pro hydroponické pěstování jahod v krytých prostorách; - zjištění efektů nastýlání půdy v sadech; - zjištění závislosti mezi barvou listu jabloní a koncentrací dusíku v nich; - možnosti využití křemíku pro zmenšení příjímání kadmia u jahod; - zjištění vlivu hnojení dusíkem na růst a plodnost brusinek; (http://www.insad.pl/files/badania_pdf/pracownia_nawadniania_rs.pdf)
21
3.3 Ovocnářství v Polsku 3.3.1 Jablka Polsko zaujímá jedno z prvních míst v produkci v Evropě. Vše poukazuje na to, že podíl polských jablek na evropském trhu bude stále narůstat a že během nejbližších let dosáhne polská produkce jablek 3 milióny tun a stane se největším producentem v Evropě a třetím na světě.
Tabulka 2. Největší producenti jablek ve světe v letech 2002-2006 v tisíchích tun
Stát 2002 2003 2004 2005 2006 19 250 21 105 23 681 25 006 Čína 3 866 3 988 4 726 4 254 USA 2 200 2 600 2 100 2 550 Turecko 2 344 2 400 2 400 2 400 Irán 1 855 1 610 2 136 2 194 1950 Itálie 2 432 2 136 2 416 2 123 1600 Francie Polsko 2 167 2 427 2 521 2 050 2 305 1 950 1 690 2 030 2 150 Rusko 1 471 1 578 1 592 1 600 1000 Německo 1 150 1 250 1 300 1 350 Chile Argentina 1 156 1 307 1 262 1 262 925 842 754 870 Japonsko 163 152 164 138 170 ČR (Ozimek, 2006; Buchtová, 2006)
Tabulka 3. Produkce jablek ve světě v letech 2002-2005 v tisících tun
Produkce 2002 2003 2004 2005 55 576 58 981 63 205 63 488 Svět 15 846 16 240 17 530 16 326 Evropa (Ozimek, 2006)
22
Graf 1. Produkce jablek v letech 2002-2006 v tisících tun 3 000 2 427
2 500
2 521 2 300
2 167
2 050
2 000 1 500 1 000 500 0
2002
2003
2004
2005
2006
(Ozimek, 2006; Buchtová, 2006)
V této situaci je pro Polské producenty velice důležité zaměřit se na současné možnosti odbytu. Toto je závislé na mnoha činitelích jako např.velikost produkce, pěstované odrůdy, možnosti skladování, možnost levné pracovní síly a také obchodní kontakty.
Trh je možno rozdělit na následující segmenty: -
export na východní trhy
-
export do EU
-
odbyt do velkých obchodních sítí
-
prodej na tržnicích (hlavně velké regionální tržnice)
-
odbyt do zpracovatelských závodů
Z výše uvedeného vyplývají tři hlavní směry odbytu- export, tuzemský prodej a prodej pro zpracování a podle toho se zaměřují ovocnáři na jednotlivé odrůdy. V Polsku se pěstuje více než 40 odrůd. Polští ovocnáři často podléhají potřebám tuzemského trhu, na což má hlavní vliv rozšířený prodej na tržišti. (Ozimek, 2006) Nejdůležitějším směrem odbytu polských jablek by měl být export. Podle směru exportu se odvíjí výběr jednotlivých odrůd. Východní trhy si žádají odrůdy odolné na transport a lehce skladovatelné, vyzkoušené časem. Těžko se v tomto směru prosazují jiné odrůdy než ´Idared´. Odběratelé ze státu EU si žádají známé odrůdy, které jsou pěstované také tam, hledají možnosti nákupu v nižších cenách a hlavně v době neúrody.
23
Pro polské ovocnáře zde existuje možnost využít nižší produkce některých již známých odrůd. (Kubiak, 2002)
Tabulka 4. Export jablek v letech 2003-2005 v tisících tun
Rok 2003 2004 2005
Jablka 352,6 433,6 455,0 (Ozimek, 2006)
Na tuzemském trhu je mnoho dalších možností prodeje. Je mnoho známých odrůd, které jsou pěstovány již mnoho let. Polští ovocnáři přesto doufají, že každá další nově zavedená odrůda bude mít vyšší prodejnost a cenu. (Kubiak, 2002) V poslední době se počet odrůd snižuje, ale množství odrůd je stabilní během celého roku. Je to dáno tím, že se objevili nové letní odrůdy ale i tím, že se zlepšilo skladování. Ještě před několika lety byl počet odrůd monitorovaných na Varšavském trhu kolem 30, viz. následující tabulka. (Klimek, 2006)
Tabulka 5. Počet odrůd jablek na Varšavském trhu
Sezóna 1994/1995 2000/2001 2001/2002 2002/2003 2003/2004 2004/2005
IX 11 12 8 13 11 8
X 19 13 10 15 14 13
XI XII I II III 27 28 21 27 19 17 17 17 17 17 20 17 17 18 17 12 13 15 16 16 13 14 13 15 17 19 20 18 16 17
IV 15 16 16 17 17 16
V 14 15 16 16 16 15
VI VII VIII 8 3 13 8 6 13 12 9 11 9 9 14 7 5 15 9 12 (Klimek, 2006)
Zajímavá je i analýzy průměrných velkoobchodních cen v které je uvedeno deset nejvíce zastoupených odrůd. Při porovnání dynamiky cen v jednotlivých měsících je možné zjistit, že v období od listopadu do března jsou na nízké úrovni a není tady výrazný rozdíl cen mezi jednotlivými odrůdami. Ceny začínají růst teprve v dubnu nebo v květnu. V Polsku se uvádí, že skladování jednoho kg jablek po dobu 8-9 měsíců stojí 0,3-0,35 zlotých a ukazuje se, že ne vždy pozdější prodej zajišťuje navýšení této ceny. (Klimek, 2006)
24
Tabulka 6. Průměrné tržní ceny jablek na Varšavském trhu v letech 1997-2005 [zl/kg]
Sezóna 1997/1998 1998/1999 1999/2000 2000/2001 2001/2002 2002/2003 2003/2004 2004/2005
XI 1,52 1,23 1,63 0,97 0,97 0,95 1,17 1,08
XII 1,32 1,60 1,78 0,85 0,83 0,91 1,12 1,03
I 1,14 1,42 1,60 0,91 0,89 0,92 1,10 1,06
II 1,05 1,40 1,76 0,90 0,93 0,93 0,95 1,06
III 1,17 1,45 1,72 1,14 0,91 0,89 0,99 1,21
IV 0,97 1,46 1,67 1,40 0,92 1,00 1,09 1,36
V 1,63 1,84 1,74 1,78 1,00 1,20 1.48 1,41
VI průměr 1,48 1,26 2,80 1,65 1,92 1,75 1,73 1,17 0,86 0,92 2,28 1,16 1,77 1,19 1,38 1,19 (Klimek, 2006)
Je třeba počítat s tím, že jarní zvyšování cen už nemusí být vysoké, nebo se nemusí projevit vůbec, stejně jak se již několik let děje na západě Evropy. Podobně na pro Polsko nejdůležitějších východních trzích se od března do května začínají v Rusku objevovat jablka z nové sklizně pocházející z
Jižní Ameriky. Během všech
zaznamenaných ročníků byla nejlevnější odrůda ´Idared´ to však neznamená, že tato odrůda je pro ovocnáře málo atraktivní, naopak stále má čelní pozici v obchodu s východem a když uvážíme jednoduché pěstování a vysokou plodnost je to stále z ekonomického hlediska odrůda vhodná pro pěstování. Zajímavé jsou mutace ´Najdared´ a ´Idaredest´ , které jsou prakticky po celém povrchu červené a díky tomu vypadají atraktivně a jsou i chutnější. (Klimek, 2006) V letech 1997-2001 byly nejvyšší ceny u odrůdy ´Šampion´ a červených mutací ´Jonagoldu´. Později však ztratily své vedoucí postavení a byla obava, že dojde k jejich nadprodukci, protože Polský trh byl nasycený a v Evropě jsou málo populární. Podařila se však propagace těchto odrůd, hlavně na skandinávských trzích, takže jsou stále atraktivní. S tím, že v nových výsadbách se doporučuje v Polsku vysazovat červené mutace odrůdy ´Šampion´ ´Arno´ nebo ´Reno 2´. U mutací odrůdy ´Jonagold´ se však projevuje i v západní Evropě nasycení trhu a v nových výsadbách by se měla omezovat. (Kubiak, 2002; Klimek, 2006) V dalších letech byl nejdražší odrůdy ´Rubín´ a ´Ligol´ a vysoké ceny se drží prakticky dodnes. Odrůda ´Rubín´ má prozatím úspěch hlavně na polských trzích, protože na jiných trzích ještě není dobře známá. Propagace této odrůdy v zahraničí je důležitá pro polské ovocnáře, protože se objevují další mutace ´Dark Rubín´ a ´Rubinstep´. Odrůda ´Ligol´ už v současné době ustupuje ze slávy. V posledních třech letech byla nejdražší odrůdou ´Golden Delicious´. Díky ceně konkuruje jablkům 25
dováženým ze západní Evropy a je to odrůda zajímavá na tuzemském trhu i pro export na Východ. Z dalších odrůd, které jsou v následující tabulce, ztrácejí na významu odrůdy ´Cortland´ a ´Lobo´
a naopak vzrůstá význam odrůdy ´Gala´ hlavně jako
exportní odrůda. (Klimek, 2006) Nepočítá se zvyšováním odrůdy ´Gloster´, se kterou se počítá na Východních trzích jako vedlejší odrůdy k odrůdě ´Idared´. Celosvětové trendy poukazují na snahu k pěstování odrůd dlouho a dobře skladovatelných, a které mají vysokou tvrdost, jako například ´Elise´ a některé klony odrůdy ´Fuji´jako ´Beni Shogun´, ´Kiku 8´ a také červené mutace odrůdy ´Braeburn´. Zajímavé jsou také ceny velmi raných letních odrůd ´Piros´ a ´Geneva Early´. (Klimek, 2006)
Tabulka 7. Průměrné tržní ceny jednotlivých odrůd na Varšavském trhu [zl/kg]
Odrůda ´Cortland´ ´Gala´ ´Golden Delicious´ ´Gloster´ ´Idared´ ´Jonagold´ ´Ligol´ ´Lobo´ ´Rubín´ ´Šampion´ Průměr
1997/ 1998 1,12 -
1998/ 1999 1,47 -
1999/ 2000 1,60 1,80
2000/ 2001 1,02 1,13
2001/ 2002 0,67 1,01
2002/ 2003 0,94 1,05
2003/ 2004 1,01 1,24
2004/ 2005 1,05 1,33
-
1,75
1,92
-
-
1,53
1,51
1,49
1,35 0,74 1,57 1,20 1,60 1,26
1,52 1,34 1,92 1,60 1,86 1,65
1,67 1,35 1,99 1,85 1,62 1,94 1,75
1,09 0,85 1,44 1,29 1,06 1,52 1,17
0,93 0,57 1,07 1,20 0,61 1,20 1,07 0,92
1,19 0,79 1,24 1,56 0,89 1,16 1,21 1,16
1,13 1,12 0,80 0,81 1,26 1,11 1,45 1,41 1,06 1,06 1,20 1,45 1,23 1,12 1,19 1,19 (Klimek, 2006)
Tabulka 8. Průměrné ceny stolních jablek ve vybraných hospodářstvích v sezoně 2004/2005
Odrůda Průměrná cena [zl/kg] 1,60 ´Piros´ 1,50 ´Geneva Early´ 1,36 ´Rubín´ 1,27 ´G. Delicious´ 1,17 ´Gala´ 1,13 ´Ligol´ 1,12 ´Gloster´ 0,98 ´Šampion´ 0,96 ´Jonagold´ a mutace 0,88 ´Idared´ 0,86 ´Lobo´ 0,79 ´Cortland´ (Klimek, 2006)
26
Zajímavá je skladba odrůd u nově zakládaných sadů nejlepších ovocnářů v Polsku a také porovnání rentability produkce jablek v jednotlivých ovocnářských střediscích.
Tabulka 9. Zastoupení odrůd ve vybraných nových výsadbách v roce 2004
Odrůda
Rozloha [%] [ha] 42,46 18,84 ´Jonagold´ a mutace 40,03 17,76 ´Idared´ 31,99 14,19 ´Šampion´ 20,05 8,90 ´Gloster´ 11,71 5,20 ´Cortland´ 10,20 4,52 ´Gala´ 9,42 4,18 ´Lobo´ 7,05 3,13 ´Ligol´ 6,77 3,00 ´G. Delicious´ 5,60 2,48 ´Elise´ 185,28 82,20 Celkem (Klimek, 2006)
Tabulka 10. Procentuální zastoupení odrůd ve výsadbách
Odrůda/rok 1992 1994 1996 1998 2000 2003 24,9 23,5 23,0 22,4 15,6 17,7 ´Idared´ 0,8 1,3 7,3 6,8 9,3 ´Jonagold´ 1,4 4,8 6,5 8,7 ´Šampion´ 10,6 10,2 12,0 7,9 9,0 9,3 ´Lobo´ 9,2 10,9 11,0 9,4 7,9 8,4 ´Cortland´ 0,7 1,8 3,5 5,0 6,3 ´Gloster´ 0,9 1,3 1,3 2,0 3,3 3,7 ´G. Delicious´ 9,7 9,9 9,5 5,9 5,9 4,0 ´Jonatan´ 14,4 11,4 8,0 6,4 6,4 3,5 ´McIntosh´ 0,2 0,6 1,5 3,2 ´Ligol´ 5,0 5,4 5,6 4,5 3,5 2,9 ´Spartan´ 2,0 2,3 2,4 ´Red Delicious´ 0,6 1,2 1,8 2,3 ´Elstar´ 0,3 0,8 0,9 1,6 ´Gala´ 3,1 3,4 2,0 1,7 2,1 1,7 ´Bankroft´ (Klimek, 2006)
27
Tabulka 11. Rentabilita produkce jablek ve vybraných hospodářstvích v roce 2005
Výnos Náklady Průměrné Rentabilita [t/ha] přímé celkové ceny*[zl/kg] [%] 27,59 0,23 0,55 0,85 154 1. 20,99 0,20 0,54 1,00 185 2. 16,96 0,19 0,65 0,97 149 3. 22,11 0,19 0,84 0,73 87 4. 27,93 0,24 0,94 0,69 73 5. 43,45 0,24 0,47 0,90 191 6. 48,91 0,31 0,68 0,92 135 7. 28,69 0,16 0,35 0,80 228 8. 23,48 0,29 0,78 0,89 114 9. 45,20 0,39 1,10 0,93 84 10. 26,44 0,25 0,71 0,64 90 11. 18,77 0,37 1,03 0,83 80 12. 12,47 0,26 0,91 0,55 60 13. 22,36 0,39 1,24 0,82 66 14. 24,92 0,15 0,33 0,51 154 15. Průměr 29,54 0,24 0,66 0.82 124 *Včetně jablek na zpracovaní (Klimek, 2006)
Z výše uvedené tabulky jde vidět, že rentabilita produkce jablek nebyla ve všech hospodářstvích stejná. Mnoho ovocnářů i výzkumných pracovníků poukazuje na to, že efektivita produkce jablek se snižuje. To by mělo přinutit ovocnáře, aby se věnovali pěstování i jiných druhů ovoce hlavně hrušek a švestek. (Klimek, 2006)
Jablka pro zpracování Specifikou polské produkce je to, že více jak 60 % jablek se používá pro zpracování. Tento jev je možno ocenit i jako pozitivní, protože polsko zaujímá ve světě jedno z čelních míst v produkci jablkového koncentrátu, který se stal strategickým exportním výrobkem Polska. Vysoká kvalita produktu spolu s chuťovými vlastnostmi, které souvisí s klimatem umožňuje to, že polský koncentrát má na Evropském trhu silnou pozici. (Ozimek, 2006) Restrukturalizace průmyslu v Polsku umožnila růst produkčního potenciálu zpracovatelských závodů. Díky novým investicím v závodech zpracovávající jablka je kapacita produkce více než 3 miliony tun ročně, tento proces dále pokračuje a kapacita se dále rozšiřuje. Pro producenty jablek to znamená jistotu prodeje nadprodukce. (Ozimek, 2006) 28
Produkce koncentrátu a jeho export má velmi důležitou roli v rozvoji celého polského ovocnářství. Koncentrát se stává
polskou specialitou. K udržení vysoké
pozice na světovém trhu je třeba zajistit surovinu s vysokým kvalitativními parametry a ne pouze pocházející z odpadu produkce stolních jablek. Polské ovocnářství uvažuje o zavedení sadů jablek pouze pro zpracování. Rentabilita takového sadu by byla zajištěna při průměrné produkci 40 t z 1 ha a průměrné ceně kolem 0,4 zl/kg. Taková produkce průmyslových jablek s použitím moderních technik může být alternativou pro plochou velké hospodářství. (Ozimek, 2006)
Graf 2. Dynamika tržních cen na varšavském trhu v letech 2003-2006
jablka konzumní
jablka průmyslová
(Klimek, 2006)
29
3.3.2 Hrušky
Produkce hrušek v Polsku byla donedávna na okraji zájmu. Ještě koncem minulého století se objevovaly v sadech v podstatě jen 3 odrůdy a to ´Klappova´, ´Konference´ a ´Lucasova´. V současné době jsou zastoupeny i české letní odrůdy ´Radana´
a ´Alfa´ nebo americká ´Devoe´. Z podzimních odrůd se pěstuje hlavně
´Williamsova´ a ze zimních ´General Leclerc´, anglická ´Concorte´, americká ´Highland´, nově německé odrůdy ´David´ a ´Uta´, české ´Erika´ nebo ´Amfora´ a samozřejmě ze starších ´Lucasova´ a ´Konference´. Hrušky jsou na trhu od srpna až do začátku června. Všeobecně je možno říci, že existuje velký zájem o výsadby hrušek, ale některé perspektivní odrůdy je dost obtížné ve školkách sehnat. (Klimek, 2006) Plocha výsadeb hrušní je v poslední době ustálená na úrovni kolem 12 300 ha. V roce 2006 byla produkce hrušní 59 tisíc tun. Produkce je soustředěna především v Mazowieckém vojvodství, kde dosahuje kolem 40 % produkce celého Polska. (GUS, 2006)
Tabulka 12. Počet odrůd hrušek na Varšavském trhu v letech 1997-2005
Měsíc/ VIII IX X XI XII I II III IV V VI Celkový sezóna počet odrůd 1 1 2 2 2 2 2 2 - 2 1997/1998 1 1 2 2 2 2 2 2 1 3 1998/1999 1 - 2 2 2 1 1 1 1 1 3 1999/2000 1 2 2 3 3 2 2 2 1 1 2 4 2000/2001 1 2 4 2 2 2 2 2 1 1 6 2001/2002 2 3 4 2 2 2 2 2 1 1 6 2002/2003 2 1 4 3 3 2 2 2 2 1 7 2003/2004 1 1 3 3 3 4 2 2 3 1 1 8 2004/2005 (Klimek, 2006)
Analýza průměrných cen hrušek v jednotlivých měsících potvrzuje, že nejvyšší ceny hrušek jsou od března do května a hlavně v květnu jsou ceny vysoké, někdy až o 100 % vyšší než ceny v listopadu.
30
Tabulka 13. Průměrné tržní ceny hrušek na Varšavském trhu v letech 1997-2005 [zl/kg] Měsíc/ sezona
1997/ 1998 1998/ 1999 1999/ 2000 2000/ 2001 2001/ 2002 2002/ 2003 2003/ 2004 2004/ 2005
VIII
IX
X
XI
-
3,0
2,5
2,7
-
2,0
3,3
-
3,0
-
1,4
XII
I
II
III
IV
V
VI
průměr
3,15 2,25
2,5
3,0
2,5
-
-
2,72
1,8
2,4
2,7
2,8
3,0
3,0
3,5
-
2,67
-
3,5
3,25
3,4
3,5
4,15
3,4
3,4
-
3,32
1,65
1,6
2,0
2,5
2,7
2,7
3,0
3,25 3,25
1,99
1,5
1,35 1,56
2,5
2,3
2,5
4,5
3,1
3,0
4,0
-
1,94
1,5
2,0
2,15
2,5
2,3
2,3
2,8
3,25
3,5
4,5
-
2,27
2,5
3,5
3,0
3,25
2,0
2,8
3,75
4,5
3,75
4,5
-
3,09
1,5
2,0
2,3
2,5
2,5
2,6
2,75 3,25
4,2
4,9
4,5
3,00
(Klimek, 2006)
Tabulka 14. Průměrní tržní ceny [zl/kg]jednotlivých odrůd hrušek na Varšavském trhu v letech 1997-2005
Sezona/ Odrůda ´Concorde´ ´Favoritka´ ´Gen. Leclerc´ ´Highland´ ´Konference´ ´Lucasova´ ´Lipcowka Kolorowa.´ ´Bonkreta Williamsova´ Průměr
1997/ 1998/ 1999/ 2000/ 2001/ 2002/ 2003/ 2004/ 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2,80 3,50 5,00 2,75 2,65 3,00 1,70 1,75 2,10 3,62 2,62 1,90 2,00 2,30 3,00 2,00 2,63 2,74 3,94 2,63 2,86 2,97 3,94 3,13 2,80 2,62 3,47 2,43 2,42 2,45 3,00 2,62 1,50 1,00 1,50 1,50 1,20 1,20 2,72
2,67
3,32
1,99
1,94
2,27
3,09 3,00 (Klimek, 2006)
Ve vybraných ovocnářských střediscích jsou nejvíce zastoupeny odrůdy ´Lucasova´ cca 50 % ´Konference´ kolem 35 % a ´Clappova´ 7 %. Rentabilita produkce hrušek v těchto střediscích byla v roce 2004 vysoká, protože byla vysoká produkce a vysoké ceny. Je třeba poukázat na to, že produkce hrušek nese se sebou vyšší rizika než produkce jablek a to zejména díky klimatickým výkyvům. Objevuje se velká poptávka hlavně po hruškách pro ruský trh. Na východní trhy je exportována hlavně odrůda ´Lucasova´ a moldavská zimní odrůda ´Nojabrskaja´ (´Ksena´), která se taky začíná
31
pěstovat v moderních polských sadech. Na Západních trzích mají šanci kvalitní odrůdy ´Konference´ a ´Konkordi´. Pro Polsko je důležité, že Německo importuje 160 tisíc tun ročně a Rusko více jak 370 tisíc tun, ale export do Ruska roste ročně o několik desítek tisíc tun v roce 2004 se vyvezlo z Polska do Ruska 10 tisíc tun hrušek. (Klimek, 2006)
Tabulka 15. Rentabilita produkce hrušek ve vybraných hospodářstvích v roce 2004 [zl/kg]
Nálady [zl/kg] Výnos Cena Rentabilita [%] přímé celkové [t/ha] [zl/kg] 1. 0,16 0,58 20 1,19 205 2. 0,53 2,49 7,5 1,28 51 3. 0,10 0,54 40 1,30 240 4. 0,12 0,46 18,5 1,36 295 5. 0,46 0,78 38,3 1,00 128 6. 0,22 0,95 17,9 1,88 198 7. 0,38 1,33 20 1,5 113 8. 0,23 0,51 17,12 1,00 196 1,27 29,9 1,75 237 Průměr 0,37 (Klimek, 2006)
3.3.3 Švestky Do roku 1999 byly v Polsku kromě domácí švestky zastoupeny odrůdy jen ´Čačanská raná´ a ´Ruth Gerstetter´. Prakticky až po roce 2000 bylo zavedeno mnoho nových odrůd. Z raných to byly ´St. Hubertus´, kterou však trh nechce moc akceptovat, ale osvědčily se ´Herman´ a ´Čačanská raná´. Z novinek se rovněž objevily odrůdy Japonských švestek ´Santa Rosa´, ´Naidiena´ a jiné, které však zůstávají určitým druhem zpestření, s tím, že poptávka po nich neroste, je to asi dáno tím, že jsou vzhledově velmi atraktivní, ale chuťově nikoliv. Z renklód se nejvíce pěstuje odrůda ´Brzoskwiniova´, která se udržuje na trhu v konkurenci nových odrůd, pro svůj pěkný vzhled a chuťové vlastnosti. (Grzyb, Rozpara, 2000; Klimek, 2006) U odrůd se střední dobou zrání si udržuje pozici švestka ´Dabrowicka´, která je ceněná hlavně pro svou chuť. Oblibu také získaly odrůdy ´Empress´, ´BlueFree´ a hlavně odrůda ´Amers´. Z pozdních odrůd se nejvíce pěstuje odrůda ´President´, které se v Polsku skladují i několik týdnů v chladírnách nebo v řízené atmosféře. Stále se těší velké oblibě švestka domácí a její tři klony vyšlechtěny v ISK, také méně náchylné na Šarku, ´Tolar´ ´Promis´ a ´Nectavit´. (Klimek, 2006)
32
Plocha švestek v Polsku je v roce 2006 na úrovni 21120 ha. Hlavní oblastí produkce švestek je Mazowieckie vojvodství, které produkuje 27 % švestek z celkové polské produkce, 15 % produkuje Lodzkie vojvodství a 10 % Lubuskie vojvodství. (GUS, 2007)
Tabulka 16. Vývoj produkce švestek v letech 1955-2006 [tisíc tun]
1955
1961
1966
1971
1980
1986
1987
1995
1999
2003
2004
2005
2006
38 209 179 131 205 147 9 98 90 110 133 91 94 *v zimě 1986/1987 byly v Polsku mrazy více než -30 °C, vymrzlo více než 50 % stromů (Grzyb, Rozpara, 2000; GUS 2007; Situační a výhledová zpráva říjen 2006)
Trh švestek se zastoupením odrůd blíží trhu jablek, ale 16-18 odrůd se zdá být přehnané a to tím více, že současně je na trhu i 8-9 odrůd.
Tabulka 17. Počet odrůd švestek na varšavském trhu v letech 1997/2005
Rok/měsíc VII VIII IX X XI XII Celkem 2 3 2 6 1997 3 2 2 6 1998 3 2 2 6 1999 5 4 3 2 10 2000 7 5 5 3 16 2001 2 8 5 3 2 13 2002 9 7 4 3 18 2003 6 6 4 3 3 16 2004 8 8 4 4 17 2005 (Klimek, 2006)
Ceny švestek v Polsku mají významný sezónní charakter. Nejvyšší ceny jsou na začátku sklizně, to je počátkem srpna a ceny pak začínají padat dolů až do první dekády září. Pak opět ceny rostou. Tento trend přímo vybízí ovocnáře ke skladování švestek. (Klimek, 2006)
33
Tabulka 18. Průměrné tržní ceny švestek na varšavském trhu v letech 1997-2005 [zl/kg]
Rok/měsíc 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005
Průměr Produkce tis.tun 4,0 0,9 0,3 1,7 127 2,5 0,7 2,0 1,7 107 2,5 91 3,7 1,5 2,25 1,6 0,75 2,3 2,75 1,8 107 1,7 0,9 1,3 1,7 1,4 132 1,7 2,1 3,2 4,0 2,7 105 2,2 2,0 2,9 4,0 2,8 110 1,5 1,0 1,3 1,8 1,4 125 2,55 2,2 3,0 3,75 2,9 100 (Klimek, 2006) VII
XI
X
XI
Tabulka 19. Průměrné tržní ceny vybraných odrůd švestek na varšavském trhu v letech 1997-2005 [zl/kg]
Rok/ odrůda 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 1,50 2,50 2,65 1,75 3,08 ´Amers´ ´Brzoskwiniowa´ 3,00 2,00 3,00 1,5 1,30 3,50 2,50 1,50 2,50 2,50 2,30 1,20 2,00 ´Bluefre´ 2,00 2,50 1,20 2,00 ´Č. Lepotica´ 5,00 3,00 4,5 3,00 3,00 2,00 3,00 ´Č.Rana´ 4,00 2,30 1,20 2,00 ´Č.Najbolja´ 2,00 1,00 2,00 2,50 0,90 2,20 ´Dabrowicka´ 1,40 2,75 2,50 1,20 2,50 ´Emppress´ 1,50 2,50 2,50 1,50 2,50 ´Herman´ 1,00 2,50 1,50 1,50 1,50 1,60 1,00 2,50 ´Opal´ 3,00 1,75 3,50 3,50 1,60 3,50 ´President´ 1,20 1,50 0,50 ´R. Althana´ 1,00 0,50 1,50 1,20 1,00 ´R. Ulena´ 1,30 1,00 1,50 1,00 1,00 0,80 1,00 ´Stanley´ 0,90 1,85 2,25 2,00 0,93 2,80 3,00 0,93 3,83 ´Švestka dom.´ 1,7 1,7 2,5 1,8 1,4 2,7 2,8 1,4 2,9 Průměr (Klimek, 2006) V nových sadech se nejvíce vysazuje odrůda ´Empress´ 25 %, ´Čačanské raná´ 16 % ´Čačanská Najbolja´ 10 % ´Čačanská Lepotica´ (která je nejvíce zastoupena u nás) 9 % ´Oneida´ 6 %, 4 % ´Amers´, ´Dabrovická´ a ´Valor´, domácí švestky ´Promis´ a ´Nektavit´
6 % a ´Prezident´ 3 %. Ve starších výsadbách se objevuje hlavně švestka
domácí a ostatní starší odrůdy. Z toho vyplývá že odrůdová struktura je velice různorodá a neodpovídá potřebám moderního trhu a hlavně exportu. (Klimek, 2006)
34
Tabulka 20. Rentabilita produkce švestek v roce 2004 a 2005
Ceny [zl/kg] Plocha Cena Rentabilita [t/ha] [zl/kg] [%] přímé celkové 2004 2005 2004 2005 2004 2005 2004 2005 2004 2005 1. 0,22 0,57 0,55 3,02 33,6 12 1,22 3 221 99 2. 0,20 0,25 0,68 1,05 40 25 0,80 2,5 117 238 3. 0,24 0,77 1,17 2,68 21,4 10 0,99 2,25 85 84 4. 0,43 0,50 1,72 2,37 26,2 12,95 1,35 2,31 79 97 5. 0,39 0,41 1,05 1,26 20,9 16,34 0,94 2,0 89 159 6. 0,21 0,78 0,84 3,27 15,9 7,28 0,78 1,77 93 54 114 122 Průměr 0,28 0,54 1,00 2,27 26,3 13,9 1,01 2,3 (Klimek, 2006)
Export švestek v posledních letech je v řádech 10-20 tisíc tun, což je při roční produkci 90-130 tisíc tun ročně, málo významné množství. Projevuje se tady obrácená proporcionalita mezi úrovní dosahovaných cen a produkcí. Je možno vysledovat, že v letech 1997, 2001 a 2004 kdy produkce překračovalo 110 tisíc tun ceny švestek výrazně padají. Je škoda, že pouze málo ovocnářů má větší výměry švestek a jsou schopni exportovat stolní ovoce na východní trhy. Exportují se hlavně kvalitní ovoce ze skupiny švestky domácí. V poslední době se projevuje zájem i v EU a hlavně v Německu. (Klimek, 2006)
3.3.4 Třešně Produkce třešní v Polsku je určena hlavně pro polský trh. Výkup třešní pro zpracování se pohybuje na úrovni 50-60 % ceny stolních třešní. V zahraničním obchodu se třešně podílejí na úrovni 10 % obratu višní. Produkce stolních třešní v Polsku je 2 až 3 krát nižší než je u významných producentů jako je Německo, Itálie a Španělsko, největším dovozcem třešní do EU je Německo, které dováží 25-37 tisíc tun třešní hlavně z Turecka Itálie a Španělska. Tam vidí velkou rezervu polské ovocnářství v zapojení do tohoto obchodu. Přitom ceny stolních třešní v červenci a srpnu, kdyby byly dovážené z Polska, by byly kolem 3 euro za kilogram (Grzyb, 2006)
35
Tabulka 21. Produkce třešní v zemích s největší produkcí a v ČR v tisících tun
Svět Německo Itálie Španělsko Francie Turecko Irán USA Polsko ČR
1975 1360 169 190 66 89 73 45 141 22 -
1985 1530 194 157 79 101 130 65 120 31 -
1995 2000 2001 2002 2003 2004 2005 1647 1906 1847 1783 1747 141 170 140 110 110 120 120 120 147 117 126 101 89 101 55 115 97 113 87 63 89 63 66 55 70 57 61 69 186 230 250 250 250 157 216 218 220 220 150 185 205 164 181 36 38 45 41 42 48 39 12 14 12 9 9 18 25 (Rozpara 2004; Buchtová, 2006; Buchtová, 2002)
Nejvíce jsou v Polsku zastoupeny pozdní odrůdy ´Kordie´ a ´Regina´, ale pro intenzivní pěstování jsou doporučovány další odrůdy, které jsou porovnány v následující tabulce.
Tabulka 22. Odrůdy třešní doporučované do intenzivních sadů v Polsku Dozrání (třešňový týden)
Intenzita růstu
Plodnost
Průměrná váha plodu [g]
´Ferprime´
II
střední
velká
6,0-6,5
´Burlat´
III
velmi velká
velká
6,6-7,0
´Karešova´
III
střední
velká
6,0-7,0
´Vanda´
IV
střední
velmi velká
7,0-8,0
velká
7,5-8,5
velká
9,0-10
Odrůda
velmi velká velmi velká
´Vega´
IV/V
´Summit´
IV/VI
´Lapins´
VI
velká
velká
8,0-9,0
´Rainier´
VII
střední
velmi velká
7,5-8,5
´Kordia´
VII/VIII
střední
velká
8,0-9,0
´Regina´
VIII
střední
střední
8,0-9,0
Barva slupky
černočervená černočervená černočervená černočervená světlá s líčkem červená černočervená světlá s líčkem černočervená černočervená
Praskání plodů
Mrazuvzdornost
střední
střední
střední
střední
malá
malá
velmi malá velmi velká
velká velká
střední
velká
střední
malá až střední
malá
velká
střední
malá
malá
střední
(Rozpara, 2004)
36
3.3.5 Višně Polsko je už mnoho let největším světovým producentem višní. Podle Jana Świetlika z Institutu Ekonomiky Rolnictwa i Gospodarki śywnościowej z Varšavy, jsou jejich největší konkurenti Turecko s produkcí 126 tisíc tun, Německo 78-99 tisíc tun, Srbsko 50-53 tisíc tun a Maďarsko s produkcí 38-56 tisíc tun. Podle údajů z GUS je plocha sadů 16000 ha s minimální rozlohou sadu 1 ha. Celková plocha tohoto druhu je však asi 37 800 ha, která umožňuje potencionální produkci 200 tisíc tun višní. (Verner, 2004) Polsko je v současné době největším dodavatelem mražených a chlazených višní do EU. Podle Eurostat 63-73 tisíc tun mražených višní se dodává do EU, z toho 45-55 tisíc tun z Polska. Protože jsou ceny višní pro průmysl v Polsku o 30-40 % nižší než v Německu jsou tyto višně velmi konkurence schopné a ohrožují pěstování průmyslových višní v Německu. Je zajímavé, že višně na kompoty, jejíž cena je o 25-30 % vyšší, se dovážejí z jiných států než z Polska. 26 tisíc tun kompotových višní v roce 2001 dováželo Německo, Polsko pouze 0,8 tisíc tun. K tomu aby se tento podíl zvýšil se v Polsku zkouší vytvářet nové technologie pěstování višní. (Świetlik, 2004) Jednou z cest by mohlo být pěstování pro kombajnový sběr s vysokou kvalitou plodů. Tato technologie je zkoušena ve výzkumném ústavu ve Skierniewicích. Výsadby ve sponu 3,5-4 metry mezi řadami a 1,5- 2 metry v řadě a tvar stromu osy. Pro sklizeň se používá upravený kombajn pro sběr malin firmy Peco a při pokusech se s ním sklidilo 93-98 % plodů z čehož 83-89 % bylo nepoškozených (při rychlosti 1 km řady za hodinu je možné sklidit 0,4 ha sadu). (Mika, 2002) Tabulka 23. Produkce višní v letech 2000-2006 v tisících tun
Rok/Stát 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 937 1031 855 1055 Svět 128 168 28 102 USA 56 38 38 48 77 82 Maďarsko 49 140 180 173 191 202 138 195 Polsko 10 10 18 15 20 6,5 ČR (Rozpara, 2004; Situační a výhledová zpráva říjen 2006)
Počítá se, že v odrůdové skladbě višní bude i nadále
dominovat odrůda
´Lutówka´. Z Maďarských odrůd se pěstují ´Pandy 103´ a ´Ujfehertoi Furtes´ a v poslední době ´Debreceni Bötermö´ (Rozpara, 2004)
37
Tabulka 24. Krátká charakteristika nových, perspektivních odrůd
Odrůda
Původ
Dozrání
´Kerezer´ x -14 ´Lutówka´ ´Kerezer´ x ´Reinhardts -10 ´Morina´ Ostheimer´ ´Lutówka´ x ´Fanal´ -8 ´Safir´ ´Kelleris 16´ x -8 ´Topas´ ´Lutówka´ ´Kerezer´ x -5 ´Kapneol´ ´Lutówka´ klon odrůdy 0 ´Vowi´ ´Schattenmorelle´ nahodilý semenáč +7 ´Koral´ odrůdy ´Nefris´ * Počet dní před (-)nebo po (+) ´Lutówce´ ´Korund´
Hmotnost plodu [g]
Plodnost
Citlivost k chorobám
5,5-6
střední
malá
5
velmi velká
malá
5-6
velká středně velká
malá
5,5-6
střední
malá
5
velmi velká
střední
5,5-6
velká
malá
5-6
malá
(Rozpara, 2004)
3.3.6 Broskvoně Zajímavostí polského ovocnářství je i to, že se snaží pěstovat teplomilné druhy. Polská produkce broskví se pohybuje mezi 10-15 tisíci tun a kryje 25-30 % potřeby stolních broskví. Produkce broskvoní v odpovídajících mikroklimatických podmínkách je porovnávána s rizikem pěstování třešní. Produkce stromku v posledních 5 letech se pohybovala mezi 250-290 tisíci stromků, z toho hlavní odrůdy ´Inka´, ´Redhaven´ a ´Harnaś byly zastoupeny asi 50 tisíci kusy (každá). V pokusném sadu ve Skierniewicích se momentálně zkouší 160 odrůd. Za perspektivní se považují odrůdy ´Harrow Diamond´, ´BL 6´, ´Suncrest´ a ve skupině clingu ´Vulcan´, ´Vigril a ´Veecling´. (Jakubowski, 2006)
3.3.7 Meruňky Riziko pěstování meruněk v Polsku je ještě větší než u broskvoní. Polská produkce meruněk se pohybuje ročně mezi 4-5 tisíci tun, dalších 1,5-2,5 tuny se dováží (v čerstvém stavu). Produkce stromků meruněk se v posledních 5 letech pohybovala, mezi 192-195 tisíci, z toho 40 % ´Elary Orange´. Jako perspektivní se v Polsku hodnotí ´Early Blush´, ´Karola´, ´Orangered´, ´LAK 101´, ´Hardgrand´, ´B1´ (Benda), ´Polesskij Krupnoplodnyj´, ´Sirena´, ´Bergeron´ a k nim se připojuji další tři Polské odrůdy ´Heja´, ´Lańcut´ a Podkarpacka. (Jakubowski, 2006)
38
Tabulka 25. Plocha sadů broskvoní a meruněk
Plocha veškerých sadů Sady broskvoní Sady meruněk
Vojvodství Świetokrzyskie Plocha Procentuální [ha] zastoupení
Okres Sandomierski Plocha Procentuální [ha] zastoupení
25 357
100
15 205
408 2218
1,61 8,75
366 597
100 2,41 3,94 (Fura, A, 2005)
Mapa sadů broskvoní a meruněk v oblasti Sandomierské
Meruňky Broskvoně
3.3.8 Jahodník Jahodník se pěstuje v Polsku na ploše asi 60 tisíc ha. Největší rozmach produkce jahod byl v Polsku v 80 a 90 letech minulého století, kdy se produkce pohybovala kolem úrovně 250 tisíc tun ročně. Jahody jsou po jablkách prakticky druhým ovocem co do objemu produkce. (ŽURAWICZ, 1997) Charakteristickou odrůdou pro pěstování v Polsku je ´Senga Sengana´, která tvořila ještě v 90. letech až 75 % podílu odrůd, tato odrůda se používá hlavně na zpracování- mražení a kompoty. Převažují však malé plantáže, většinou do 0,5 ha (v Polsku se zabývá produkcí jahod až 400 tisíc zemědělců) a statistický výnos je kolem 4 tun z ha, s tím, že v poslední doby dochází ke snižování plochy a zvyšují se výnosy. Od roku 1993 se dynamika produkce snižuje. V současné době jsou tendence ke zvyšování vývozu čerstvých jahod v rámci EU. (ŽURAWICZ, 1997; ŽURAWICZ 2001)
39
Tabulka 26. Vývoj a stav produkce jahod v Polsku v letech 1960-1995
Rok Plocha [tis. ha] Sklizeň [tis. tun] 7,5 17,7 1960 27,5 141,7 1965 23,1 93,8 1970 46,1 158,6 1975 57,9 179,8 1980 47,1 212,0 1985 57,9 251,3 1990 60,0 211,0 1995 (ŽURAWICZ, 1997)
Tabulka 27. Produkce jahod v tisících tun
1996-2000 2001 2002 2003 2004 2005 834 830 831 735 800 828 EU-15 309 315 331 265 288 308 Španělsko 179 175 151 155 160 147 Itálie 90 110 105 95 125 147 Německo 72 55 52 47 54 51 Francie 13 13 5 5 3 5 Maďarsko 169 242 153 131 186 180 Polsko 14 10,5 10,5 7,5 7,9 7,0 ČR (Klimek; Nosecka, 2005; (Buchtová, 2006; Buchtová, 2004)
V současnosti stále dominuje ve výsadbách odrůda ´Senga Sengana´, ale objevuje se snaha zvýšit produkci stolních jahod a to hlavně pro vývoz do Německa. Zavádí se technologie pěstování na zvýšených záhonech nastýlaných černou folií s kapkovou závlahou, výsadba se zakládá z frigo sazenic na opožděnou sklizen v termínu červenec až září a využití této plantáže v tradičním termínu v příštím roce. Západní producenti tímto způsobem produkují 15 tun jahod v létě a 20 t na jaře v příštím roce, avšak v polských klimatických podmínkách tyto výnosy dosahovaly pouze 8 a 15 tun z ha. Jedním z největších producentů jahod v Polsku je momentálně firma Sadpol, která má plochu jahod 380 ha hlavně odrůdy ´Elsanta´, ´Selva´, ´Ventana´. V roce 2004 bylo na této ploše sklizeno 5800 tun jahod. Prakticky celá produkce jde na export do EU a také do státu bývalého Sovětského svazu, ale také letecky do USA a Kypr. (Świetlik, 2003)
40
JAHODNÍK charakteristika odrůd, které se prosazují v polské produkci. ´Honeoye´ velmi brzo, asi 6 dní před Elsantou velmi velké, široce kuželovité, vyrovnané po celou dobu sklizně, silně lesklé, pevné, dobře snášejí transport dobrá Chuť velmi velká Plodnost Odolnost k mrazu nevymrzá Citlivost na plíseň odolná, nehnije citlivá Citlivost na choroby kořenové Dozrávání Ovoce
´Salut´ - původ polsko ´Selva´ x ´Dukat´ velmi brzo, asi 6 dní před Elsantou velmi velké, široce kuželovité nebo srdčité,světle oranžové se silným leskem, lehce se odstopkovávají dobrá, šťavnatá Chuť obrovská Plodnost Odolnost k mrazu odolná Citlivost na plíseň velmi nízká odolná Citlivost na choroby kořenové Dozrávání Ovoce
´Fara´ –Polsko raná velmi velké, kuželovité, oranžovo-červené, silně lesklé, pevné dobrá Chuť obrovská Plodnost Odolnost k mrazu nevymrzá Citlivost na plíseň velmi málo citlivá odolná Citlivost na choroby kořenové Dozrávání Ovoce
41
´Rosie´ raná (jako ´Honeoye´) velmi velké, pevné, pravidelně široce kuželovitá, světle červená slupka se silným leskem dobrá Chuť velmi plodná Plodnost Odolnost k mrazu nevymrzá Citlivost na plíseň málo citlivá odolná Citlivost na choroby kořenové
Dozrávání Ovoce
´Era´ Dozrávání Ovoce Chuť Plodnost Odolnost k mrazu Citlivost na plíseň Citlivost na choroby kořenové
raná velmi velké, kuželovité červené dobrá velká nevymrzá velmi málo citlivá trochu citlivá
´Kent´ středně raná velmi velké, široce kuželovité, tmavě červené s velkým leskem, velmi pevné, dužnina světle červená, stopka se těžko odděluje velmi dobrá Chuť velmi velká Plodnost Odolnost k mrazu odolné k vymrzání Citlivost na plíseň velmi odolná Citlivost na malá choroby kořenové Dozrávání Ovoce
´Elvira´ Dozrávání Ovoce Chuť Plodnost Odolnost k mrazu Citlivost na plíseň Citlivost na choroby kořenové
středně raná velmi velké, velké velmi dobrá dobrá odolné k vymrzání málo citlivá neznámo
42
´Draselect´ Dozrávání Ovoce
Chuť Plodnost Odolnost k mrazu Citlivost na plíseň Citlivost na choroby kořenové
středně raná velké, kuželovité, pravidelný tvar, intenzivně červená slupka s velkým leskem, velmi pevné, odolné při transportu výborná, šťavnatá, sladká průměrná středně citlivá málo citlivá neznámo
´Eros´ středně raná velmi velké, široce kuželovité, pevné, s atraktivním vzhledem a tvarem, slupka oranžově červená, špičky světlejší, lesklé velmi dobrá, šťavnatá Chuť vysoká jako ´Elsanta´ Plodnost Odolnost k mrazu středně citlivá Citlivost na plíseň málo citlivá umírněná Citlivost na choroby kořenové Dozrávání Ovoce
´Elsanta´ středně raná velmi velké, velké, široce kuželovité, zářivě červené, lesklé, někdy se zelenou špičkou, pevné, dobře snášejí transport, i po dvoudenním skladování neztrácejí atraktivní vzhled velmi dobrá Chuť velká Plodnost Odolnost k mrazu vymrzá Citlivost na plíseň není citlivá citlivá Citlivost na choroby kořenové Dozrávání Ovoce
43
´Camarosa´ středně raná obrovské, kuželovité, lesklé, velmi pevné, krásně intenzivně červené vybarvení dobrá Chuť vysoká Plodnost Odolnost k mrazu nevymrzá Citlivost na plíseň minimální mírně citlivá na Verticilium Citlivost na choroby kořenové Dozrávání Ovoce
´Luna´ –´Seal´ x ´Real´ střední velké, pevné,lesklé, široce kuželovité, světle červené, dobře se odstopkovávají a dobře snáší transport dobrá, šťavnatá, sladká Chuť velká Plodnost Odolnost k mrazu odolné k vymrzání Citlivost na plíseň málo citlivá
Dozrávání Ovoce
Citlivost na choroby kořenové
trochu citlivá na Verticilium
´Filon´ střední velmi velké, široce kuželovité, světle červené, lesklé, dobře se odstopkovávají dobrá, šťavnatá, sladká, Chuť aromatická velmi velká Plodnost Odolnost k mrazu odolné k vymrzání Citlivost na plíseň málo citlivá odolná Citlivost na choroby kořenové
Dozrávání Ovoce
44
´Segal´ středně pozdní velmi velké, kuželovité, rovnoměrně vybarvené, se silným leskem, pevné dobrá Chuť vysoká Plodnost Odolnost k mrazu odolné k vymrzání Citlivost na plíseň velmi málo citlivá trochu citlivá Citlivost na choroby kořenové
Dozrávání Ovoce
´Syrena´ Dozrávání Ovoce Chuť Plodnost Odolnost k mrazu Citlivost na plíseň Citlivost na choroby kořenové
středně pozdní velmi velké, kuželovitá, červené dobrá vysoká odolné k vymrzání velmi málo citlivá trochu citlivá
´Elkat´ střední velké světle červené, široce kuželovité, pevné, velké dobrá Chuť velmi velká Plodnost Odolnost k mrazu odolné k vymrzání Citlivost na plíseň nízká nízká Citlivost na choroby kořenové Dozrávání Ovoce
´Polka´ Dozrávání Ovoce Chuť Plodnost Odolnost k mrazu Citlivost na plíseň Citlivost na choroby kořenové
středně pozdní velké, vyrovnané, tmavě červené jedna z nejchutnějších odrůd velmi vysoká odolná na vymrzání střední mírně
45
´Dukat´ Dozrávání Ovoce Chuť Plodná Odolnost k mrazu Citlivost na plíseň Citlivost na choroby kořenové
středně pozdní velké, kuželovité, dost tvrdé, červené, dobře snáší transport dobrá velmi plodná odolné k vymrzání málo citlivá odolná
´Midek´ středně pozdní velké až střední, klínovité, tmavě červené, pevné velmi dobrá Chuť vysoká Plodnost Odolnost k mrazu odolné k vymrzání Citlivost na plíseň velmi málo citlivá neznámo Citlivost na choroby kořenové
Dozrávání Ovoce
´Onebor´, ´Marmolada´ středně pozdní velmi velké a velké, lesklé, dobře snášejí transport dobrá Chuť vysoká Plodnost Odolnost k mrazu nevymrzá Citlivost na plíseň málo citlivá ale citlivá na Antraknosu citlivá Citlivost na choroby kořenové Dozrávání Ovoce
´Senga Sengana´ středně pozdní velké a střední, koncem sklizně drobní, tmavě červené, stopka se dobře odděluje aromatické, kyselkavé velmi chutná, Chuť velmi plodná Plodnost Odolnost k mrazu odolné k vymrzání Citlivost na plíseň citlivá velmi odolná Citlivost na choroby kořenové
Dozrávání Ovoce
46
´Pegasus´ Dozrávání Ovoce
Chuť Plodnost Odolnost k mrazu Citlivost na plíseň Citlivost na choroby kořenové
pozdní velké a velmi velké, široce kuželovité, pevné, dobře snášejí transport, slupka tmavě červená s velkým leskem velmi chutná střední odolné k vymrzání málo citlivá, citlivá na padlí odolná
´Thuriga´ Dozrávání Ovoce Chuť Plodnost Odolnost k mrazu Citlivost na plíseň Citlivost na choroby kořenové
pozdní obrovské, tmavé, lesklé výborná střední odolná málo citlivá, ale citlivá na padlí citlivá
´Vikat´ Dozrávání Ovoce
Chuť Plodnost Odolnost k mrazu Citlivost na plíseň Citlivost na choroby kořenové
velmi pozdní obrovské, cihlově červené, široce kuželovité, plody nejsou pravidelné, středně pevné, citlivé na poškození, se slabým leskem dobrá, velmi vysoká odolné k vymrzání citlivá vysoká odolnost na Verticilium
47
´Alfa´ Dozrávání Ovoce
Chuť Plodnost Odolnost k mrazu Citlivost na plíseň Citlivost na choroby kořenové
pozdní obrovské, velký leskem, kulovité, pravidelný tvar, atraktivní výborná velmi velká odolné k vymrzání středně citlivá středně citlivá
´Florence´ Dozrávání Ovoce Chuť Plodnost Odolnost k mrazu Citlivost na plíseň Citlivost na choroby kořenové
velmi pozdní velmi velké, lesklé, tmavší dobrá vysoká odolné k vymrzání málo citlivá neznámo
´Pandora´ velmi pozdní velké, pěkný vzhled, lesklé, oranžovo-červené až červené, aromatické, červené velmi dobrá Chuť střední Plodnost odolné k vymrzání Odolnost k mrazu středně Citlivost na plíseň Citlivost na choroby není citlivá kořenové (potřebuje opylovače z pozdních odrůd, pouze samičí květy)
Pozrávání Ovoce
´Selva´ stále plodící červen až do mrazů s tří týdenní přestávkou v červenci velké, lesklé, tvrdé dobře snáší Ovoce transport průměrná Chuť vysoká Plodnost Odolnost k mrazu citlivá Citlivost na plíseň málo odolná Citlivost na choroby kořenové (http://www.markiewicz.com.pl/menu.php?id=uprawa_tr_101) Dozrávání
48
3.3.9 Maliník Mezi významné ovoce pěstované v Polsku patří i maliník. Pro porovnání v roce 2004 vyprodukovalo Polsko 57 tisíc tun a zbytek EU 99,4 tisíc tun. Produkci malin napomáhají v poslední době i úspěchy ve šlechtění polských odrůd, které jsou přizpůsobené přírodním podmínkám Polska (hlavně mrazuvzdornosti). Dalším pozitivem u nových odrůd je, že se prodloužila doba sklizně a dnes je možno vidět maliny na trhu od poloviny května až do zámrazu. Jedná se hlavně o nové pozdní odrůdy, které plodí na jednoletých výhonech. Plocha výsadeb malin je posledních letech
mezi 17-18 tisíci ha. Celková
produkce se pohybuje kolem 53 tisíc tun, letos se očekává výnos nižší, mezi 40-45 tisíci tun, díky pozdním jarním mrazům. Výnos z jednoho ha v roce 2006 byl 3,09 tun. Největší produkce je koncentrovaná ve vojevodství Lubuskiem ročně cca 40 tisíc tun na ploše 11,4 tisíc ha. (GUS, 2007) Tabulka 28. Porovnání odrůd malin (výzkum z let 1992-1998)
Výnos Průměrná hmotnost Termín sběru [kg/10m2] 100 plodů [g] 50 [%] ovoce 12,3 283 19.7. ´Beskid´ 14,1 332 16.7. ´Nowojka´ 6,8 394 1.10. ´Poranna Rosa´ 13,4 262 4.9. ´Polana´ 7,1 448 5.9. ´Pokusa´ 10,9 324 26.8. ´Polka´ (Danek, 1999) Odrůda
MALINÍK charakteristika odrůd ´Polana´ na jednoletých výhonech začíná v podmínkách Polska od poloviny srpna a trvá do mrazu středně velké, tmavě červené, lesklé, tvar Ovoce je kuželovitý velmi velká Plodnost Vzrůstnost střední, délka výhonu 1,5m na Botritis a odumírání výhonů Citlivost Dozrávání
49
´Polka´ plodí na jednoletých výhonech, plody dozrávají o 10 dnů dříve než u odrůdy ´Polana´ velké nebo střední, kuželovité, zářivě Ovoce červený, velmi chutné velká Plodnost Vzrůstnost velký počet výhonů, jsou vysoké až 1,8 metrů, jsou více trnité Dozrávání
´Pokusa´ V rodokmenu odrůdy jsou zastoupeny (Mnohonásobný kříženec) ´Autumn Bliss´ x ´Heritage´ a ´Rubus idaeus´ a ´R. strigusus´ ´R. odoratus´, ´R. ocidentalis´ Dozrávání Ovoce Vzrůstnost
plodí na jednoletých výhonech ve stejném období jako ´Polana´ velmi velké, tmavě červené, někdy lehce matné. Tvar je srdčitý a pravidelný růst je silný, výhony jsou tuhé, s ohybem u vrcholku, trny jsou malé a je jich málo
´Polesie´- nejnovější odrůda, registrovaná v roce 2006 plodí na jednoletých výhonech, plodí z malin plodících na nejraněji jednoletých výhonech velké nebo střední, srdčitý, tmavě Ovoce červené s ojíněním velká Plodnost Vzrůstnost vzrůstnost střední , může být pěstována bez opory Dozrávání
´Porana rosa´ - V rodokmenu odrůdy jsou zastoupeny: ´Polana´, ´Rubus occidentalis´ a ´R. coreanus´ na jednoletých výhonech, od začátku září do mrazu plod je žlutý, nebo žluto oranžový, Ovoce vhodný na přímý konzum- velmi chutný střední Plodnost Vzrůstnost je střední s tuhými výhony, výška kolem jednoho metru, trnů je mnoho Dozrávání
50
Odrůdy malin s tradiční dobou sklizně ´Beskid´ plodí na dvouletých výhonech, termín zrání je pozdní plody jsou středně velké(3-3,5 g), zářivě Ovoce červené, tvar prodloužený velmi velká Plodnost Vzrůstnost růst silný, trnů málo, jsou malé
Dozrávání
´Nawojka´ - Camby a Lloyd Greorge a R. ocidentalis plodí na dvouletých výhonech, středně pozdně plody jsou velké, lehce prodloužené, Ovoce živě červené, mírně ojíněné, pevné a velmi chutné střední Plodnost Vzrůstnost růst je středně silný Dozrávání
(Danek, 1999; http://sps.agro.pl/site/index.php?s14231=s14251&gat=Malina&odm=64&lang=pl)
3.3.10 Borůvky Produkce
borůvek
v posledních
letech
roste velmi
rychlým
tempem.
V uplynulých pěti letech vzrostla plocha ve světě o 45 %, nejvíce borůvek se tradičně pěstuje v USA, ale i v Číně dosahuje plocha 10 tisíc ha. V Evropě bylo v roce 2004 3600 ha borůvek, s tím že 1400 ha bylo v Německu a 1200 ha v Polsku. Produkce se v Polsku v roce 2004 odhadovala na 3-4 tisíce tun. V Evropě to bylo 13-14 tisíc tun. 75 % polské produkce se vyváží do Německa. Očekává se, že během 10 let stoupne Evropská produkce na úroveň 40 tisíc tun. Tendence v Polsku naznačují, že většina tohoto množství by mohla pocházet právě z Polska. Odhady za rok 2006 ukazují, že je v Polsku vysazeno necelých 2 000 ha. (Fura, 2005)
51
Tabulka 29. Průměrný výnos na rostlině v kg a v t/ha u vybraných odrůd v plné plodnosti (vysazované v roce 1995)
Rok Průměrný výnos Výnos Hmotnost [kg/rostlinu] [t/ha] 100 plodů [g] 2003 2004 2005 3,21 9,62 149 ´Bluecrop´ 1,70 3,79 4,13 3,40 5,50 3,52 4,14 12,42 149 ´Bluejay´ 4,84 14,52 157 ´Bluegold´ 3,00 5,79 5,73 2,50 2,78 2,91 2,75 8,25 148 ´Duke´ 1,95 5,00 2,78 3,24 9,73 165 ´Nelson´ 1,70 2,97 3,07 2,58 7,74 131 ´Puru´ 3,30 5,48 2,06 3,62 10,86 140 ´Reka´ 1,27 3,03 2,46 2,25 6,76 147 ´Sunrise´ (Koziński, 2006) Odrůdy
BORŮVKY charakteristika odrůd ´Bluecrop´ základní odrůda, která se používá v pokusech jako standart, pro porovnávání jiných odrůd středně raná odrůda, plody dozrávají od Dozrávání 1.dekády srpna plody jsou velké, 65 plodů/ 0,25l, velmi Ovoce dobré kvality, velmi chutné, pro přímý konzum, dají se krátkodobě skladovat velká, 4-9 kg z jednoho keře Plodnost keře jsou vysoké 160-200 cm Vzrůstnost Mrazuvzdornost snáší jarní mrazíky, v zimě snáší -28 až -34 °C
Chrakteristika
´Bluejay´ v prvních dnech srpna plody jsou kulaté, střední velikosti, 76 plodů/0,25 l, jsou světle modré, hladké, aromatické, dlouhé hrozny plodů, 70% plodů dozrává v prvním termínu, proto se hodí pro mechanizovanou sklizeň tvoří velké keře, až 210 cm vysoké, Vzrůstnost mírně zahuštěné, keře rostou rychle, dobře se formují odolnost na mrazy -28 až -34 °C Mrazuvzdornost Dozrávání Ovoce
52
´Bluegold´ vznikla v roce 1989 v USA plody dozrávají v první polovině srpna středně veliké, 70 plodů/0,25l vysoká keře jsou nízké do 120 cm s velkým množstvím výhonů potřebuje prosvětlovací řez Mrazuvzdornost odolnost na mrazy -28 až -34 °C
Chrakteristika Dozrávání Ovoce Plodnost Vzrůstnost
´Duke´ pěstuje se od roku 1986 plody dozrávají od poloviny července, plodí pravidelně plody střední velikosti, dobrá chuť, Ovoce hodí se pro přímý konzum i pro zpracování keře potřebují pravidelný řez, aby se Plodnost udržela vysoká kvalita plodů keře jsou vysoké, 130-180 cm Vzrůstnost Mrazuvzdornost odolnost na mrazy -24 až -28 °C Chrakteristika Dozrávání
´Nelson´ pěstuje se od roku 1988 plody začínají dozrávat v srpnu po odrůdě Bluecrop, čas sklizně trvá 3 týdny plody jsou velké 60 plodů/0,25 l Ovoce sklizeň je až 6 kg z 1 keře Plodnost tvoří hustší keře, 130-160 cm vysoké Vzrůstnost Mrazuvzdornost Mrazuvzdornost -28 až -34 °C Chrakteristika Dozrávání
53
´Puru´ středně raná odrůda z Nového Zelandu týdny plody jsou velké, chutné, pevné, dobře Ovoce snáší transport keř roste středně silně Vzrůstnost Mrazuvzdornost Mrazuvzdornost -28 až -34 °C
Dozrávání
´Reka´ Dozrávání Ovoce Plodnost Vzrůstnost Mrazuvzdornost
raná lehce zploštělé, tendence k drobnění velmi velká keř roste silně, potřebuje silný řez Mrazuvzdornost -28 až -34 °C
´Sunrise´ od poloviny července velké a střední, voskovitě ojíněné, pevné, chutné keř vysoký do 150 cm, rozložitý Vzrůstnost Mrazuvzdornost odolnost na mrazy – 24 až -28 °C Dozrávání Ovoce
(http://www.ogrody.karkonoszy.kqs.pl/index.php?p11,borowka-wysoka-amerykanska-sunrise;
http://www.in-vitro.pl/; http://borowka.ovh.org/odmiany-borowki.php5#puru)
3.3.11 Rybíz Černý rybíz Polsko je největším producentem a exportérem černého rybízu na světě. V letech 1961-1965 byla roční produkce na úrovni 15 tisíc tun, v letech 1966-1972 20-25 tisíc tun a v letech 1973-76 40 tisíc tun. Značný růst produkce nastal od roku 1977. V letech 1977-1996 byla produkce 50-80 tisíc tun. V letech 2000-2005 130-140 tisíc tun. V poslední době polská produkce černého rybízu je na úrovni 67 % produkce EU a 40 % světové produkce. Plocha černého rybízu je 28-30 tisíc ha, což je 62 % ploch EU a 38 % světových ploch černého rybízu. Tuto dynamiku růstu umožnil dobře rozvinutý zpracovatelský průmysl. (Makosz, 2006) Polský export čerstvého černého rybízu se rozvíjel od 0,1 do 2 tisíc tun v letech 1976-1989 do 8-20 tisíc tun v letech 1996-2005. Více se exportovalo mraženého ovoce (v letech 1976-1991 6,3-15 tisíc tun ročně, a 1996-2005 11-25 tisíc tun) a také koncentrátu (2-15 tisíc tun a v letech 1996-2005). 90 % čerstvého ovoce a 80-85 %
54
mražených plodů a koncentrátu se prodávalo do EU, z toho do Německa 5-6 tisíc tun čerstvého rybízu a 8-10 tisíc tun mraženého. (Makosz, 2006) Mezi největší producenty černého rybízu patří Rusko s produkcí 100-129 tisíc tun, Ukrajina s produkcí 12-13 tisíc tun, Nový Zéland 8-10 tisíc tun. V EU patří k největším producentům Dánsko, Maďarsko, Litva, ČR (ročně dohromady 60-70 tisíc tun) Velká Británie 25-30 tisíc tun a Francie a Rakousko 9-12 tisíc tun. Rybíz se prakticky nepěstuje a Asie, Africe a Americe (v USA asi 100 ha a produkce 150-200 tun) (Makosz, 2006) V Polsku se v posledních letech zpracovávalo 110-120 tisíc tun (kolem 30 tisíc tun na mraženého ovoce a 75 tisíc tun na koncentrát) to znamená asi 85 % sklizně, zbytek se zkonzumovalo v čerstvém stavu nebo se zpracovávalo v domácnostech. (Makosz, 2006) Sklizeň se dnes provádí mechanicky s využitím kombajnu. Kombajnový sběr se začal rozšiřovat v Polsku v 80 letech minulého století. Odhaduje se, že dnes se sklízí kombajny více než 15 tisíc ha a 80-90 tisíc tun což představuje 65-70 % sklizně. Předpokládá se, že tento podíl se bude zvyšovat, většímu rozšíření brání větší množství malých ploch do 1 ha, které se kombajnem neoplatí sklízet. (Makosz, 2006)
Tabulka 30. Vývoj produkce černého rybízu 1991-2007
Výnos (tis.tun) 1991 1995 2000 2005 2006 2007 95 91 105 130 140 65-70 (GUS, 2007; Makosz 2007)
Ve velkoprodukci černého rybízu v Polsku jsou nejvíce rozšířeny staré odrůdy ´Ojebyn´ a ´Titania´ v novějších výsadbách už jsou vysazovány odrůdy ´Ben Lomond´, Ben Nevis´, ´Ben Alder´ a ´Ben Tirran´. A v poslední době se zavádějí polské odrůdy ´Tiben´a ´Tisel a skotské ´Ben Hope´a ´Ben Gairn´. (Gwozdecki, 2006)
55
Tabulka 31. Srovnání výnosů jednotlivých odrůd
Odrůda
Průměrný Úroda v t/ha v letech 2000-2005 Průměr termín 2000Suma sběru 2005 2000 2001 2002 2003 2004 2005 [t/ha] 10.7. 0,29 2,9 4,2 7,1 8,1 10,3 32,9 5,5 13.7. 0,92 3,6 8,8 13,9 5,7 7,8 40,7 6,8
´Titania´ ´Ben Connan´ 17.7. 0,67 1,4 4,9 12,1 7,5 7,3 33,8 5,6 ´Ben Lomond´ 7.7. 0,27 2,2 6,7 13,6 8,9 12,8 44,5 7,4 ´Tisel´ 10.7. 0,19 3,3 5,5 10,8 6,8 14,7 41,3 6,9 ´Tines´ 17.7. 0,49 7,0 8,8 12,4 11,0 14,1 53,8 9,0 ´Tiben´ * Pokus byl založen na podzim roku 1998, v roce 2000 a 2001 se sklízelo ručně a poté
(Pluta, Źurawicz, 2006)
mechanizovaně.
Tabulka 32. Porovnání hmotnosti plodů
Odrůda
2000 ´Ben Connan´ 135,5 ´Ben Lomond´ 125,8 121,8 ´Titania´ 126,0 ´Tisel´ 104,5 ´Tiben´ 136,7 ´Tines´
Hmotnost 100 plodů (g) Průměr 2001 2002 2003 2004 2005 2000-2005 130,2 111,4 79,9 110,9 89,7 109,6 120,2 127,0 99,6 105,3 94,2 112,0 117,5 107,6 104,2 120,2 92,5 110,6 124,4 118,6 104,1 107,5 100,7 113,6 98,0 99,1 95,6 105,6 112,5 102,6 130,5 138,2 123,2 149,0 134,5 135,5 (Pluta, Źurawicz, 2006)
Tabulka 33. Porovnání plodnosti, hmotnosti plodů a obsahových látek v plodech rybízu u standardních a nových odrůd
Odrůda ´Ojebyn´ ´Titania´ ´Ben Lomond´ ´Ben Connam´ ´Tiben´ ´Tisel´ ´Ores´ ´Ruben´ ´Tines´ ´Goforet´
Termín dozrání
Úroda (kg/keř)
Hmotnost 100 plodů (g)
Extrakt [%]
Kyselost [%]
Kyselina skorbová (mg/100g)
Antokyany (mg/100g)
5.7. 5.8.
1,32 1,94
87,3 103,1
15,0 16,8
3,0 3,2
105,5 135,2
282,4 348,5
14.7.
1,04
100,3
15,3
3,6
189,3
336,9
9.7.
1,67
117,3
14,6
4,3
145,1
238,6
14.7. 1.7. 9.7. 11.7. 6.7. 6.7.
2,38 2,15 2,28 2,36 1,84 3,81
89,0 114,7 88,0 93,3 128,3 97,3
16,8 16,3 14,3 15,5 16,6 17,4
3,7 3,2 3,6 3,2 3,2 2,9
56
146,3 395,1 233,3 249,7 205,9 361,9 172,3 347,0 104,6 230,9 234,8 339,9 (Pluta, Źurawicz, 2006)
Červený rybíz Nemá takový význam v pěstování jako černý rybíz a v podstatě je zastoupeno 7 odrůd: ´Holandský červený´, ´Rondon´, ´Jonkheer van Tets´,´Detvan´, ´Rosetta´, ´Tatran´ a ´Rovada´. (Pluta, Źurawicz; 2006)
Tabulka 34. Vývoj produkce červeného rybízu v letech 1991-2007
Výnos (tis.tun)
1991 1995 2000 2005 2006 2007* 74 69 54 55 55 20-30 (GUS; *odhad podle Makosze, 2007)
3.3.12 Angrešt Produkce angreštu se v Polsku zmenšuje. V 90. letech minulého století se sklízelo 40 tisíc tun a v poslední době už jen 20-22 tisíc tun. K omezení produkce přispěla složitost boje s americkým padlím a také malý postup ve vývoji mechanizace sklizně plodů. V roce 2006 se sklidilo podle údajů polského statistického úřadu 16223 tun na ploše 2980 ha. (Gwozdecki, 2006; GUS, 2007) Z odrůd se pěstují hlavně anglický ´Bílý nádherný´, ´Invicta´, finský ´Hinnonmaki Rot´ polský ´Rzeszowski´ a ukrajinské ´Niesluchowski´ a ´Kamieniar´. Nadejně se jeví nové anglické odrůdy ´Pax´a ´Marlet´. (Gwozdecki, 2006)
3.3.13 Aronie Ještě donedávna byl černý jeřáb v Polsku považovaný jako málo známy ovocný druh. Dnes se v Polsku pěstuje kolem 2 tisíc ha, produkce dosahuje 15 tisíc tun. Nejsou typické odrůdy, ale jen typy z kterých je nejznámější ´Galicjanka´ dobře známá je také česká odrůda ´Nero´ v Polsku je také mnoho plantáží založených ze semenáčů, které velmi dobře plodí. Nepotvrdila se tak teorie o pozdní plodnosti semenáčů. Některé rostliny začínaly kvést už 18 měsíců po výsevu. (Gwozdecki, 2006) Produkce Aronie je v Polsku rozšířená jako ekologická produkce ovoce, největšími odběrateli šťáv koncentrátu a mražených plodů, jsou státy západní Evropě hlavně Německo, Skandinávské státy, rakousko, a také USA. Rovněž v Polsku se zvyšuje spotřeba produktů z Aronie. (Kleparski, 2003)
57
4. ZÁVĚR Ve své práci jsem mapovala polské ovocnářství, jeho výkonnost a úroveň. V porovnání s Českou republikou se soustřeďuje ovocnářství hlavně do rodinných farem, které jsou často mnoha generační. V Polsku pro porovnání bylo držení půdy i po 2. světové válce, na rozdíl od České republiky, vždy v soukromých rukou. I v polském ovocnářství jsou samozřejmě podniky se špičkovou úrovní, ale i podprůměrné. V porovnání v naší zemědělskou produkcí nemusejí v Polsku zemědělci odvádět daň ze zisku a ve většině případů ani sociální dávky za pracovníky, to znamená, že v podstatě nemusí vést účetnictví. To značně zjednodušuje jejich situaci v porovnání s naším zemědělstvím. Jediný odvod v Polsku je pouze daň z pozemku, která je však vyšší než u nás. Další zajímavostí je, že většina plateb v zemědělství probíhá hotovostním stykem, takže zemědělec nemusí čekat dlouho na peníze. Také obchodní činnost si každý organizuje podle sebe a proto je v Polsku dost velká nechuť a nedůvěra k zakládání odbytových družstev. Běžná praxe je, že každý zemědělec si na trhu prodává své zboží sám prostřednictvím velkotržnic. Díky tomu se sice výrazně snižují náklady, ale kultura a podmínky prodeje jsou pro české ovocnáře naprosto nepochopitelné a nepřijatelné. Závěrem lze konstatovat, že díky historickému vývoji zemědělství v Polsku činnosti výzkumných ústavů a poradenských služeb, ale i díky mechanizaci a produkci moderních stojů pro ovocnářství je polské ovocnářství velice silné a konkurence schopné a čeští producenti ovoce by se ho měli právem obávat. Nakonec uvádím odhad sklizně ovoce v Polsku po letošních jarních mrazech v dubnu a květnu, kdy došlo k poškození téměř 80 % sadů v květu. Tabulka 35. Odhad sklizně ovoce v roce 2007 v tisících tun
Ovoce 2006 odhad 2007 porovnání v [%] 2 305 1 000-1 200 43-52 Jablka 59 35-40 59-68 Hrušky 94 30-40 42-43 Švestky 195 100-115 51-59 Višně 38 10-15 26-39 Třešně 194 90-100 46-52 Jahody 53 40-45 75-85 Maliny 16 7-9 44-56 Angrešt 195 85-100 44-51 Rybíz 65-70 46-50 Z toho černý rybíz 140 3 149 1 397-1 664 44-53 Celkem (Makosz, 2007) 58
5. ABSTRAKT- RESUME Abstrakt Tato bakalářská práce na téma průzkum ovocnictví a šlechtění ovoce v Polsku byla zadána na Zahradnické fakultě MZLU v Lednici na Moravě v roce 2005/2006. Je zaměřena na výzkum a šlechtitelské úspěchy v nejvýznamnějším z polských šlechtitelských ústavů. V práci je dále popisován polský trh s jablky, rozlohy a odrůdová skladba ovocných sadů a plantáží. Dále je práce zaměřena na atraktivní a nové odrůdy uplatňované v polském ovocnářství a jejich stručný popis.
Klíčová slova: polské ovocnictví, výzkum, šlechtění, odrůda, ovoce;
Resume The subject of this bachelor is research fruit growing and cultivate fruits in Poland. The Faculty of Horticulture at Mendel University of Agriculture and Forestry in Lednice in Moravia in the year 2005/2006 This bachelor is focused on the research and cultivate in major cultivates institute in Poland. Furthermore, this bachelor primarily looks at Poland´s market with fruits, areas and varieties. Next work describe new and attractive varieties which are used for intensive fruit growing.
Key words: polish fruit growing, research, cultivate, variety, fruits;
59
6. SEZNAM LITERATURY 1. DANEK, J. a kolektiv, Intensyfikacja produkcji owoców jagodowych. I. Vydání. ISK Skierniewice. 1999. 130 s. ISBN 83-87617-50-4 2. GRZYB, S. a kolektiv, Ogolnopolska konferencja Nowe odmiany drzew owocowych I. Vydání. ISK Skierniewice. 2006. ISBN 83-88707-99-X 3. GWOZDECKI, J. a kolektiv, Ogolnopolska konferencja Sadownicza Nowe odmiany i technologie uprawy krzewów jagodovych. I. Vydání. ISK Skierniewice. 2006. 100 s. 4. JAKUBOWSKI, T. a kolektiv, Ogolnopolska konferencja Nowe odmiany drzew owocowych. I. Vydání. ISK Skierniewice. 2006. 79 s. ISBN 83-88707-99X 5. KLIMEK, G. a kolektiv, Ogolnopolska konferencja Nowe odmiany drzew owocowych. I. Vydání. ISK Skierniewice. 2006. 79 s. ISBN 83-88707-99-X 6. KLIMEK, G.; NOSECKA, B. a kolektiv, Ogolnopolska konferencja truskawkowa. I. Vydání. ISK Skierniewice. 2005. 105. ISBN 83-88707-90-6 7. KOZIŃSKI, B.a kolektiv, Ogolnopolska konferencja Sadownicza Nowe odmiany i technologie uprawy krzewów jagodovych. I. Vydání. ISK Skierniewice. 2006. 100 s. 8. KUBIAK, K. a kolektiv, Ogolnopolska konferencja sadownicza w Wielkopolsce. I. Vydání. ISK Skierniewice. 2002.112 s. ISBN 83-88707-45-0 9. MIKA, A. Sad karlowy, I. Vydání. Varšava: Hortpress SP.z o.o. 2000. 276 s. ISBN 83-86384-54-9 10. MIKA, A. a kolektiv, Ogolnopolska konferencja Intensyfikacja produkcji czereśni i wiśni. I. Vydání. ISK Skierniewice. 2002. 82 s. ISBN 83-88707-47-7 11. OZIMEK, R. a kolektiv, Ogolnopolska konferencja Nowe odmiany drzew owocowych. I. Vydání. ISK Skierniewice. 2006. 79 s. ISBN 83-88707-99-X 12. PIENIAŹEK, S.A.a kolektiv, Sadownictwo. I. Vydání. Varšava: Państwowe wydawnictwo rolnicze i Leśne. 1995. 661 s. ISBN 83-09-01622-0 13. PLUTA, S.; ŹURAWICZ, E. a kolektiv, Ogolnopolska konferencja Sadownicza Nowe odmiany i technologie uprawy krzewów jagodovych. I. Vydání. ISK Skierniewice. 2006.100 s.
60
14. ROZPARA, E. a kolektiv, Ogolnopolska konferencja Novości w technologii produkcji śliw, wiśni i czereśni. I. Vydání. ISK Skierniewice. 2004. 93 s. ISBN 83-88707-78-7 15. ROZPARA, E; GRZYB, Z.S. Nowoczesna uprawa śliw. I.vydání. Varšava: Hortpress SP.z o.o. 2000. 195. ISBN 83-86384-39-5 16. ŚWIETLIK, J. a kolektiv, Ogolnopolska konferencja Novości w technologii produkcji śliw, wiśni i czereśni. I. Vydání. ISK Skierniewice. 2004. 93 s. ISBN 83-88707-78-7 17. ŚWIETLIK, J. a kolektiv, Ogolnopolska konferencja truskawkowa. I. Vydání. ISK Skierniewice 2003. 133 s. ISBN 83-88707-58-2 18. ŹURAWICZ, E. Truskawka i pozimka. I.Vydání. Varšava: Państwowe wydawnictwo rolnicze i leśne. 1997. 194. ISBN 83-09-01672-7 19. ŹURAWICZ, E. Uprava truskawek. I.Vydání. Varšava: ISK Skierniewice. 2001. 108 s. ISBN 83-87617-96-2
Seznam internetových zdrojů: 1. BUCHTOVÁ, I. 2006 [online] [cit 2007-1-28] Dostupný z WWW:
2.
BUCHTOVÁ, I. 2004 [online] [cit 2007-1-30] Dostupný z WWW:
3. BUCHTOVÁ, I. 2002 [online] [cit 2007-2-20] Dostupný z WWW: 4. FURA, A. 2005. Produkcja brzoskwiń i moreli w regionie Sandomierskim [cit 2007-4-1] Dostupný z WWW: 5. Glówny urzad statystyczny. 2007. [online] [cit 2007-3-25] Dostupný z WWW: 6. Instytut sadovnictwa i kwiaciarstva [online] [cit.2007-1-30] Dostupný z WWW: 7. KLIMEK, G. 2006. Podmiot czy przedmiot? [online] [cit 2007-1-27] Dostupný z WWW: 8. KUSIBAB, E.; KUSIBAB. T. Gospodarstwa ogrodniczego i laboratorium kultur in itro [online] [cit 2007-5-6] Dostupný z WWW: < http://www.invitro.pl> 61
9. MAKOSZ, E. 2006. Czerne porzeczki w unii europejskiej. [online] [cit 2007-325] Dostupný z WWW: 10. MAKOSZ, E. 2007. Po opadzie czerwcowym [online] [cit 2007-7-7] Dostupný z WWW: 11. Odmiany borówki amerykańskiej [online] [cit 2007-2-4] Dostupný z WWW: 12. Samodzielna pracovna nawadniania i uprawy rostlin pod oslonami [online] [cit 2007-2-4] Dostupný z WWW: 13. Skólka Markiewicz [online] [cit 2007-5-8] Dostupný z WWW: 14. Stowarzyszenie polskich skolkarzy [online] [cit 2007-5-5] Dostupný z WWW: 15. WERNER, T. 2004. Wieksze szanse dla wiśni, czereśni i sliwek [online] [cit 2007-5-4] Dostupný z WWW: 16. Zaklad hodowli rostlin sadowniczych [online] [cit 2007-1-30] Dostupný z WWW: 17. Zaklad odmianoznawstwa, zasobów genowych i szkólkarstwa [online] [cit 20071-31] Dostupný z WWW: < http://www.insad.pl/zaklad_odmiany_rs.html> 18. Zaklad agrotechniky [online] [cit 2007-2-3] Dostupný z WWW: 19. Zaklad ochrany rośtlin sadowniczych [online] [cit 2007-2-3] Dostupný z WWW: 20. Zaklad prechowalnictwa i przetworstwa [online] [cit 2007-2-3] Dostupný z WWW: 21. Zaklad fizjologii i biochemii rostlin [online] [cit 2007-2-3] Dostupný z WWW: 22. Zaklad agroinźynierii [online] [cit 2007-2-4] Dostupný z WWW:
62
7. PŘÍLOHY Mapa Polska ...................................................................................................................64 Mapa Polských vojvodství .............................................................................................64 Odrůdy vyšlechtěné v ISK-‘Yataka’, ‘Josef’, ´Bristol’, ‘Rainier’, ‘Nectavit’ ...............65 Průměry kurzů v jednotlivých letech...............................................................................66
63
Přílohy Mapa Polsko
Polsko se dělí na následující vojvodství: • • • • • • • • • • • • • • • •
Dolnoslezské (Dolnośląskie) Kujavsko-pomořské (Kujawsko-pomorskie) Lodžské (Łódzkie) Lublinské (Lubelskie) Lubušské (Lubuskie) Malopolské (Małopolskie) Mazovské (Mazowieckie) Opolské (Opolskie) Podkarpatské (Podkarpackie) Podleské (Podlaskie) Pomořské (Pomorskie) Slezské (Śląskie) Svatokřížské (Świętokrzyskie) Varmijsko-mazurské (Warmińskomazurskie) Velkopolské (Wielkopolskie) Západopomořanské (Zachodniopomorskie) Mapa Polska- vojvodství
64
Odrůdy vyšlechtěné v ISK
‘Yataka’ – raněji dozrávající mutace ‘Fuji’
‘Josef’ – nová odrůda rakytníku, vyselektován v ISK
´Bristol’ - odrůda maliníku
‘Rainier’ – nová odrůda třešně
‘Nectavit’
65
Průměry kurzů v jednotlivých letech Rok
Kurzy
1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
9,652 9,249 8,730 8,883 9,289 8,023 7,250 7,051 7,406 7,280 7,324
66
