Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav aplikované a krajinné ekologie

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav aplikované a krajinné ekologie

Zhodnocení efektivity Plánu odpadového hospodářství Bakalářská práce

Vedoucí práce: doc. RNDr. Jana Kotovicová, Ph.D. Brno 2008

Vypracovala: Lucie Hammerová

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma "Zhodnocení efektivity Plánu odpadového hospodářství" vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana AF MZLU v Brně.

dne……………………………………….

podpis diplomanta……………………….

PODĚKOVÁNÍ Děkuji doc. RNDr. Janě Kotovicové, Ph.D. za odborné vedení, užitečné rady a podněty. Dále děkuji Ing. Marcele Jarešové z Krajského úřadu Jihomoravského kraje za ochotu a poskytnutí informací a materiálů. Rovněž děkuji Mgr. Světlaně Vilímkové za pomoc s překladem, Bc. Veronice Tesařové a paní Anně Hammerové za podporu a pomoc při kontrole textu.

ABSTRAKT Předkládaná práce se zabývá zhodnocením efektivity Plánu odpadového hospodářství Jihomoravského kraje. Je rozdělena do tří částí, a to na „Legislativní rámec Plánu odpadového hospodářství“, „Situace Plánu odpadového hospodářství Jihomoravského kraje“ a „Problematika BRKO v Jihomoravském kraji“. První část byla zpracována po prostudování uvedených směrnic EU, zákonů, vyhlášek a nařízení platných na území České republiky a tvoří teoretický rámec práce. Druhá část se věnuje vybranému Plánu odpadového hospodářství Jihomoravského kraje, obsahuje popis současné situace odpadového hospodářství kraji. Třetí část je zaměřená na problematiku BRKO a zhodnocení možností jejího řešení, jak je stanovuje Plán odpadového hospodářství Jihomoravského kraje. Stanoveného cíle zhodnotit efektivitu vybraného Plánu odpadového hospodářství bylo dosaženo.

Klíčová slova: Plán odpadového hospodářství, Legislativa odpadového hospodářství, Jihomoravský kraj, Biologicky rozložitelné komunální odpady, Kompostování, Bioplynové stanice

ABSTRACT Presented work deals with the evaluation of efficiency of Waste Management Plane for South Moravia Region. It is divided into three parts, namely "Legislative frame of Waste Management Plan", "Situation of Waste Management Plan for South Moravia Region" and "BDMW problems in South Moravia Region". The first part has been worked out after studying the given EU guidelines, laws, directives and regulations valid on the territory of the Czech Republic and makes the theoretical frame of the work. The second part goes into the chosen Waste Management Plane for South Moravia Region and contains the description of the present situation of waste management in the region. The third part is aimed at BDMW problems and the evaluation of possibility to solve them as it is stipulated by Waste Management Plan for South Moravia Region. The determined objective to evaluate the efficiency of chosen Waste Management Plan has been achieved.

Key words: Waste Management Plan, The Legislation of waste management, The South Moravia Region, Biologically degradable municipal waste (BDMW), Composting, Biogas station

OBSAH 1 ÚVOD

9

2 LEGISLATIVNÍ RÁMEC PLÁNU ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ

10

2.1 Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech v platném znění

11

2.2 Obsah a vyhlášení POH jednotlivých úrovní

14

2.2.1 POH ČR

14

2.2.2 POH krajů

16

2.2.3 POH původců

17

3 SITUACE PLÁNU ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ

JIHOMORAVSKÉHO

KRAJE

4

19

3.1 Obecná ustanovení

19

3.2 Analýza situace v Jihomoravském kraji

20

3.2.1 Environmentální situace

20

3.2.2 Produkce odpadů

21

3.2.3 Nakládání s odpady

23

3.2.4 Specifika Jihomoravského kraje

23

3.2.5 Problémy odpadového hospodářství jihomoravského kraje

25

PROBLEMATIKA

BIOLOGICKY

ROZLOŽITELNÝCH

ODPADŮ 4.1 Biologicky rozložitelný komunální odpad

KOMUNÁLNÍCH 29 29

4.1.1 Definice BRKO

29

4.1.2 Možnosti nakládání s BRKO

30

4.2 Současná situace na území Jihomoravského kraje

32

4.2.1 Zařízení na zpracování biologicky rozložitelných odpadů v Jihomoravském kraji 4.3 Navrhované řešení problematiky BRKO v Jihomoravském kraji

33 36

5 ZÁVĚR

39

6 SEZNAM ZKRATEK

41

7 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

42

8 SEZNAM TABULEK

44

9 PŘÍLOHY

45

1 ÚVOD Odpady provázejí lidstvo již od počátků jeho existence, avšak v posledních desetiletích jejich význam stále vzrůstá. Rostoucí množství odpadů a nebezpečí, které představují pro člověka a životní prostředí, vedlo ke vzniku oboru odpadové hospodářství. Jeho úkolem je především předcházení a omezování vzniku odpadů. Pokud již odpady vzniknou, je třeba umožnit nejprve jejich využití, teprve poté řešit jejich odstranění.

V současné době se v oblasti odpadového hospodářství hledají další možnosti, jak dosahovat výše uvedených cílů. Jednou z nich se stalo plánování odpadového hospodářství, které je zakotveno ve směrnici EU, čímž se tento krok stal závazným pro všechny členské země EU. Česká republika jej začlenila do své legislativy prostřednictvím Plánu odpadového hospodářství, který se stal klíčovým dokumentem pro odpadové hospodářství na našem území.

Cílem práce bylo zhodnotit efektivitu Plánu odpadového hospodářství Jihomoravského kraje. První část se zaměřuje na legislativní rámec Plánu odpadového hospodářství ve všech jeho úrovních, druhá část popisuje a hodnotí oblast odpadového hospodářství Jihomoravského kraje od vypracování a schválení POH JmK do současnosti, závěrečná část je věnována zhodnocení efektivity POH JmK při řešení problematiky biologicky rozložitelných komunálních odpadů. Cílem bakalářské práce je tak nejen zmapování současného stavu Plánů odpadového hospodářství, ale také zhodnocení jejich možností a efektivity při řešení konkrétních problémů.

-9-

2

LEGISLATIVNÍ

RÁMEC

PLÁNU

ODPADOVÉHO

HOSPODÁŘSTVÍ Nutnost plánování odpadového hospodářství nastala v období, kdy se Česká republika rozhodla zažádat o členství v Evropské unii. Požadavek na plánování odpadového hospodářství je dán směrnicí 75/442/EHS: „Od příslušného orgánu nebo orgánů uvedených v článku 5 se bude vyžadovat, aby co nejdříve vypracovaly jeden nebo více plánů týkajících se zejména: - druhů a množství odpadů, které se mají odstranit, - obecných technických požadavků, - vhodné lokality pro odstraňování, - veškerých zvláštních opatření pro jednotlivé odpady. Tyto plány mohou například zahrnovat: - fyzické nebo právnické osoby zmocněné k odstraňování odpadů, - rozpočtové náklady na postupy odstraňování, - vhodná opatření na podporu racionalizace sběru, třídění a zpracování odpadů.“ [5] Tato směrnice a další legislativa Evropské unie týkající se odpadového hospodářství

byla

do

právního

řádu

České

republiky

začleněna

zákonem

č. 185/2001 Sb., kde se již vyskytuje termín plán odpadového hospodářství a kde jsou stanoveny podmínky jeho zpracování. Mimo jiné je zpracování POH ČR a POH krajů jedním z předpokladů financování

investic

v oblasti

odpadového

hospodářství

z Fondu

soudržnosti

a Strukturálních fondů Evropské unie. Obdobné

dokumenty

týkající

se

plánování

odpadového

hospodářství

zpracovávají všechny členské státy Evropské unie, neboť i jim tuto povinnost stavuje výše

uvedená

směrnice,

např.

Program

odpadového

hospodárstva

(Slovenská republika), Das Abfallwirtschaftskonzept (Spolková republika Německo), Der Bundes-Abfallwirtschaftsplan (Rakouská spolková republika), Waste strategy for England 2007 (Spojení království Velké Británie a Severního Irska).

- 10 -

2.1 Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech v platném znění Povinnost zpracovávat POH vyplývá ze zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech ze dne 15. května 2001 s účinností od 1. ledna 2002. Problematika POH je řešena v části sedmé tohoto zákona v §41 až §44. Zákon č. 185/2001 Sb. byl v průběhu let několikrát novelizován. Části, zabývající se POH, se dotkly tyto novelizace: •

zákon č. 477/2001 Sb., o obalech ze dne 4. prosince 2001 s účinností od 1. ledna 2002

•

zákon č. 188/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech ze dne 26. března 2004 s účinností od 26. března 2004

Zákon č. 185/2001 Sb., část sedmá - Plány odpadového hospodářství § 41 - Společná ustanovení POH podle tohoto paragrafu zpracovává Ministerstvo životního prostředí, dále kraje v samostatné působnosti a původci odpadů. Jelikož podle právního řádu České republiky je původcem komunálního odpadu obec, vztahuje se tato povinnost i na ni. Účelem zpracování POH je: „vytváření podmínek pro předcházení vzniku odpadů a nakládání s nimi podle tohoto zákona.“ [6] Na zpracování POH, projednávání ani jejich schvalování se nevztahuje správní řád. POH se tedy vypracovávají na třech úrovních: •

POH České republiky,

•

POH krajů,

•

POH původců,

přičemž do POH České republiky a krajů: „lze veřejně nahlížet, pořizovat si z nich výpisy, opisy nebo kopie.“ [6]

§ 42 - POH České republiky Tento paragraf stanovuje podmínky pro zpracování POH České republiky ministerstvem životního prostředí. Návrh, který ministerstvo zpracuje, pak projedná s kraji v samostatné působnosti. Obsahem POH ČR je vyhodnocení stavu odpadového hospodářství, část závazná a část směrná. Závazná část je vyhlášena nařízením vlády.

- 11 -

„Závazná část plánu odpadového hospodářství České republiky stanoví rámcové cíle, rámcová opatření k jejich dosažení a upravuje soustavu indikátorů jejich hodnocení pro a) předcházení vzniku odpadů, omezování jejich množství a nebezpečných vlastností, b) nakládání s vybranými odpady podle části čtvrté tohoto zákona c) nakládání s dalšími odpady, zejména nebezpečnými, d) nakládání s odpady z obalů e) využívání odpadů f) snižování podílu odpadů ukládaných na skládky a podílu biologicky rozložitelné složky v nich obsažené, g) vytváření integrovaného systému nakládání s odpady.“ [6] POH ČR je zpracován na dobu nejméně 10 let. Pokud však dojde k zásadní změně podmínek, na základě kterých byl tento plán zpracován, musí být změněn. „Závazná část plánu odpadového hospodářství České republiky, včetně jejích změn, je závazným podkladem pro zpracování POH krajů a pro rozhodovací a jiné činnosti příslušných správních úřadů, krajů a obcí v oblasti odpadového hospodářství.“ [6]

Ministerstvo provede každoročně (do 31. prosince následujícího roku) vyhodnocení plnění POH ČR pomocí soustavy indikátorů. Ministerstvo je také povinno tento plán a jeho změny zveřejnit na portálu veřejné správy, nebo jiným vhodným způsobem.

§ 43 - POH kraje Kraje zpracovávají POH v samostatní působnosti pro své území a jeho změny. „Plán odpadového hospodářství kraje musí být v souladu se závaznou částí plánu odpadového hospodářství České republiky a jejími změnami.“ [6] POH kraje má závaznou a směrnou část. Závazná část POH kraje již stanovuje konkrétní cíle a konkrétní opatření k jejich dosažení pro stejné oblasti jako závazná část POH ČR, navíc je zde řešeno nakládání s komunálními odpady. Pokud je třeba zřídit zařízení k nakládání s odpady nebo řešit pohyb odpadů, který přesahuje hranice krajů, mají kraje povinnost při zpracovávání POH vzájemně spolupracovat. Návrh POH kraje a jeho změny musí být zpracovány a schváleny do 18 měsíců od nabytí účinnosti nařízení vlády, kterým je vyhlášena závazná část POH ČR. - 12 -

POH kraje je zpracován na dobu nejméně 10 let. Pokud dojde k zásadní změně podmínek, za kterých byl zpracován, musí být změněn. Kraj má povinnost: „do 10 dnů ode dne zpracování návrhu POH nebo jeho změny oznámit způsobem v místě obvyklým, kdy a kde lze do tohoto návrhu plánu nahlédnout, činit si výpisy, opisy nebo kopie.“

[6]

Nahlédnutí do plánu musí být

umožněno nejméně po 30 kalendářních dnů ode dne oznámení této možnosti. Stejná lhůta platí pro uplatnění písemného vyjádření. Do jednoho měsíce od schválení návrhu plánu nebo jeho změny je kraj povinen zaslat jeho kopii ministerstvu. Závaznou část kraj vyhlásí obecně závaznou vyhláškou. „Závazná část plánu odpadového hospodářství kraje je závazným podkladem pro zpracování plánu odpadového hospodářství původců odpadů a pro rozhodovací a koncepční činnost příslušných správních úřadů, krajů a obcí v oblasti odpadového hospodářství.“ [6] Kraj každoročně provádí vyhodnocení plnění POH kraje, a to pomocí soustavy indikátorů, jež jsou stanoveny v závazné části POH ČR. Toto vyhodnocení zasílá ministerstvu do 15. listopadu následujícího roku. Kraj zveřejní POH kraje a jeho změny na portálu veřejné správy, nebo jiným vhodným způsobem.

§ 44 - POH původce odpadů „Plán odpadového hospodářství původců odpadů zpracovávají původci odpadů, kteří produkují ročně více než 10 t nebezpečného odpadu nebo více než 1 000 t ostatního odpadu.“ [6] POH původce musí být v souladu se závaznou částí POH kraje. Původci odpadů zpracovávají POH nejméně na dobu 5 let. Pokud dojde k zásadní změně podmínek, za kterých byl plán zpracován, musí být změněn do 3 měsíců od změny podmínek. Původci odpadů, kteří překročili stanovený limit produkce odpadů v den vyhlášení závazné části POH kraje, vypracují návrh POH do 1 roku od vyhlášení této závazné části. Ostatní původci odpadů zpracují návrh POH do 1 roku po překročení stanoveného limitu produkce odpadů. Původci zasílají kopii návrhu POH nebo jeho změny krajskému úřadu, příslušnému podle sídla provozovny původce, do 3 měsíců od jeho zpracování. Pokud návrh neobsahuje náležitosti dané zákonem a prováděcím právním předpisem nebo není v souladu se závaznou částí POH kraje, sdělí krajský úřad původci své připomínky do - 13 -

3 měsíců ode dne obdržení plánu. Původce tyto připomínky zapracuje a upravený návrh POH zašle krajskému úřadu do 3 měsíců od doručení připomínek. Odsouhlasený POH původce je závazným podkladem pro veškerou jeho činnost. „Obce, které k zabezpečení nakládání s komunálními odpady vytvořily dobrovolný svazek obcí, mohou na základě písemné dohody zpracovat společný POH původce odpadů, určující rozsah a způsob nakládání s komunálním odpadem.“ [6] Obsah POH původce odpadů je stanoven prováděcím právním předpisem ministerstva.

2.2 Obsah a vyhlášení POH jednotlivých úrovní 2.2.1 POH ČR V roce 2001 byla zahájena příprava návrhu POH ČR. 27. prosince následujícího roku byl vypracovaný návrh předložen k projednání vládě. POH ČR, přesněji jeho závazná část, byl vyhlášen nařízením vlády č. 197/2003 Sb. o Plánu odpadového hospodářství České republiky, které nabylo účinnosti dne 1. července 2003. Obsah a struktura POH ČR jsou dány jednak právními předpisy ČR: •

zákonem č. 185/2001 Sb.,

•

zákonem č. 477/2001 Sb.,

včetně příslušných prováděcích právních předpisů a dále platnými směrnicemi Evropských společenství a s nimi souvisejícími dokumenty. POH ČR se skládá ze čtyř částí: •

úvodní část

•

vyhodnocení stavu odpadového hospodářství ČR

•

závazná část

•

směrná část POH ČR je zpracován na dobu 10 let, tj. na období 2003 až 2012. Jednou ročně

(nejpozději do 31. 12.) zpracovává MŽP ve spolupráci s kraji zprávu o stavu plnění POH ČR za uplynulý kalendářní rok. Na základě výsledků mohou být navržena další opatření pro podporu plnění POH ČR.

- 14 -

2. 2. 1. 1 Úvodní část POH ČR „Poskytuje základní informace o působnosti, platnosti, struktuře a obsahu POH ČR. Dále uvádí demografii a geografii ČR, stav hospodářství a vývoj plánování odpadového hospodářství na území ČR.“ [34]

2.2.1.2 Vyhodnocení stavu odpadového hospodářství ČR Tato část se zabývá současnými způsoby nakládání s odpady na území ČR, hodnotí stav dovozu a vývozu odpadů, sleduje vývoj nákladů na odpadové hospodářství v čase a jejich strukturu a podává přehled dalších činností, které mají na odpadové hospodářství vliv. Věnuje se také veřejné správě a závazkům v oblasti odpadového hospodářství vyplývajícím z členství ČR v Evropské unii a srovnává stav odpadového hospodářství ČR s členskými státy Evropské unie. Na závěr jsou zde definovány klíčové problémy odpadového hospodářství ČR.

2.2.1.3 Závazná část POH ČR „Závazná část je součástí právního řádu ČR a tvoří přílohu nařízení vlády č. 197/2003 Sb. o Plánu odpadového hospodářství České republiky; řeší v obecné rovině předcházení vzniku odpadů, využívání odpadů a bezpečné odstraňování odpadů, dále stanoví specifické zásady, cíle a opatření k omezování jejich množství a nebezpečných vlastností.“ [34] Tvoří ji osm hlavních cílů: •

Opatření

k

předcházení

vzniku

odpadů,

omezování

jejich

množství

a nebezpečných vlastností, •

Zásady pro nakládání s nebezpečnými odpady,

•

Zásady pro nakládání s vybranými odpady a zařízeními podle části čtvrté zákona o odpadech (odpady s obsahem PCB a zařízení je obsahující, odpadní oleje, baterie a akumulátory, kaly z čistíren odpadních vod, odpady z výroby oxidu titaničitého, odpady z azbestu, autovraky),

•

Zásady pro vytváření jednotné a přiměřené sítě zařízení k nakládání s odpady,

•

Zásady pro rozhodování ve věcech dovozu a vývozu odpadů,

•

Podíl recyklovaných odpadů,

•

Podíl odpadů ukládaných na skládky,

- 15 -

•

Maximální množství organické složky ve hmotě ukládané na skládky, které jsou dále blíže specifikovány. Tato část je podkladem pro zpracování POH krajů a POH původců, které s ní

musí být v souladu. 2.2.1.4 Směrná část POH ČR Směrná část definuje nástroje a podmínky pro splnění cílů stanovených v závazné části, systém řízení změn v odpadovém hospodářství a systém kontroly plnění POH ČR. Zdůvodňuje navržená opatření a uvádí přehled indikátorů ke sledování změn v odpadovém hospodářství a návrh na rozpracování POH ČR. Její součástí je také přehled připravovaných směrnic Evropského společenství z oblasti odpadového hospodářství.

2.2.2 POH krajů POH krajů byly vyhlašovány průběžně v letech 2004-2005. Závazné části POH krajů se vyhlašovaly obecně závaznými vyhlášky, které byly poté zveřejněny ve věstnících jednotlivých krajů. Tab. 1 Vyhlášky vyhlašující Závaznou část POH jednotlivých krajů a jejich účinnost Obecně závazná vyhláška Liberecký č. 1/2004 (KL) Pardubický č. 1/2004 (PU) Jihomoravský č. 309/2004 (JM) Vysočina č. 1/2004 (KV3) Královéhradecký č. 3/2004 (KH3) Karlovarský č. 3/2004 (KK) Zlínský č. 2/2004 (ZL) Jihočeský č. 7/2004 (JC) Olomoucký č. 2/2004 (KO5) Moravskoslezský č. 2/2004 (KM) Ústecký č. 1/2005 (KU) Plzeňský č. 1/2005 (KP) Středočeský č. 1/2005 (KS) Praha č. 20/2005 Kraj

- 16 -

Účinnost 15.4.2004 1.7.2004 27.7.2004 25.8.2004 25.8.2004 15.10.2004 27.10.2004 2.11.2004 4.11.2004 13.11.2004 15.3.2005 5.4.2005 6.4.2005 1.1.2006 Zdroj: věstníky krajů

Doba platnosti, podmínky vyhodnocování a struktura POH krajů jsou dány § 43 zákona č. 185/2001 Sb., v platném znění. Většina POH krajů obsahuje kromě závazné a směrné části také část analytickou. Závazná část POH kraje je podkladem pro zpracování POH původců, které s ní musí být v souladu.

2.2.3 POH původců Termíny

zpracování

POH

původců

jsou

uvedeny

přímo

v zákoně

č. 185/2001 Sb., o odpadech v platném znění, § 44, odst. (4). Jejich obsah je dán: •

vyhláškou 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, § 28

•

metodickými návody odboru odpadů MŽP z října 2004

2.2.3.1 Vyhláška 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady Výše uvedená vyhláška stanovuje v § 28 základní požadavky na obsah POH původce. V POH původce je nutno uvést: •

identifikační údaje původce - v případě právnické osoby jsou to název společnosti, její právní forma a sídlo; v případě fyzické osoby oprávněné k podnikání se jedná o jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu a místo podnikání,

•

identifikační číslo,

•

„přehled druhů a kategorií produkovaných odpadů, způsoby nakládání s nimi a způsob jejich využití nebo odstranění, vyhodnocení stávajícího způsobu nakládání s odpady s požadavky stanovenými v zákoně a prováděcích právních předpisech,“ [14]

•

vyhodnocení souladu odpadového hospodářství původce se závaznou částí POH příslušného kraje,

•

přehled cílů a opatření k dosažení daných cílů včetně termínů, která budou původcem realizována k předcházení vzniku odpadů, omezování jejich množství a nebezpečných vlastností, tak aby bylo dosaženo souladu se závaznou částí POH příslušného kraje,

•

„způsob organizačního zabezpečení řízení odpadového hospodářství původce včetně seznamu vnitřních dokumentů,“ [14]

- 17 -

•

odpadového hospodáře (jméno, příjmení a kontaktní údaje), pokud je původce povinen jej podle zákona č. 185/2001 Sb., v platném znění, ustanovit.

2.2.3.2 Metodické návody odboru odpadů MŽP •

Metodický návod odboru odpadů MŽP ke zpracování POH původce - kromě obcí

•

Metodický návod odboru odpadů MŽP ke zpracování POH původce - obce Cílem těchto metodických návodů je: „sjednotit přístupy původců odpadů při

přípravě a zpracování jejich Plánu odpadového hospodářství [...] a je jednou z pomůcek, které by měly být pro dotčené subjekty návodem pro dosažení cílů stanovených v POH ČR a POH krajů“ [17, 18] Metodické návody mají statut doporučení, nejsou pro původce závazné.

- 18 -

3

SITUACE

PLÁNU

ODPADOVÉHO

HOSPODÁŘSTVÍ

JIHOMORAVSKÉHO KRAJE POH Jihomoravského kraje byl přijat Zastupitelstvem Jihomoravského kraje dne 17. 6. 2004 usnesením č. 1095 / 04 / Z 26. Současně byla také schválena a vydána obecně závazná vyhláška č. 309/2004 (JM), kterou byla vyhlášena závazná část POH JmK. Tato vyhláška nabyla účinnosti dne 27. 7. 2004. POH JmK zpracovala společně se zástupci Jihomoravského kraje firma ECO - Management, s. r. o.

3.1 Obecná ustanovení Výchozími podklady pro zpracování POH JmK byly: •

POH České republiky,

•

Koncepce odpadového hospodářství Jihomoravského kraje,

•

Program rozvoje Jihomoravského kraje,

•

Koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Jihomoravského kraje.

POH JmK je zpracován podle Metodického pokynu k plánům odpadového hospodářství krajů, který vydalo MŽP ČR. „Účelem POH JmK je vytvoření podmínek pro předcházení vzniku odpadů a nakládání s nimi v souladu se zákonem o odpadech.“ [35] Cílem POH JmK je navržení integrovaného systému nakládání s odpady, který bude upřednostňovat materiálové a energetické využití odpadu před odstraněním. Závazná část tohoto plánu je obligatorním podkladem pro rozhodovací a jinou činnost příslušných správních úřadů, krajů a obcí v oblasti OH. POH JmK byl zpracován na dobu 10ti let, tj. od roku 2004 do roku 2013. V tomto období se každoročně provádí kontrola naplňování cílů, které POH stanovuje. Vyhodnocení se provádí pomocí soustavy indikátorů. Pokud bude zjištěno, že tyto cíle a cílové hodnoty nejsou dlouhodobě plněny, mohou být v POH JmK provedeny změny. Změny se provedou také v případě, že dojde ke změně podmínek, za kterých byl POH JmK zpracován - zejména změny legislativy.

- 19 -

3.2 Analýza situace v Jihomoravském kraji Jihomoravský kraj je čtvrtým největším krajem ČR. Na celkové rozloze 7 196 km2 se nachází 673 obcí, z nichž 47 má status města. Kraj má také jedno statutární město - Brno, které je druhým největším městem v ČR. V kraji najdeme 34 obcí s pověřeným obecním úřadem a 21 obcí s rozšířenou působností. Z hlediska počtu obyvatel je Jihomoravským kraj v rámci ČR třetím v pořadí. Z celkového počtu 1 130 990 obyvatel (2006) žije cca 64% osob ve městech. V Brně žije zhruba 1/3 z celkového počtu obyvatel. Struktura osídlení kraje se liší od převážné části území republiky, protože převládají sídla s vyšším počtem obyvatel, která nemají městský charakter. V obcích do 1 000 obyvatel (74% obcí kraje) žije pouze 18% obyvatelstva. Současnou tendencí je dobrovolné zájmové seskupování obcí do mikroregionů. „Charakter osídlení, vzrůstající počet domů a bytů v obcích, ale i zvyšující se úroveň života domácností (lepší vybavení domácností nejen ve městech ale i na vesnicích) mají výrazný vliv na produkci a nakládání s komunálním odpadem.“ [35] Jihomoravský kraj má poměrně hustou silniční síť, kterou doplňuje síť železniční. Krajem prochází dva transevropské železniční koridory. Z hlediska dopravy má velký význam letiště s mezinárodním statusem Brno-Tuřany. Dominantní postavení v kraji zaujímá zpracovatelský průmysl, jehož nejvýznamnějším odvětvím je strojírenství, elektrotechnika a polygrafie. Významné je také stavebnictví. Tradiční postavení má zemědělství, především v jižních oblastech kraje. Značný podíl na ekonomice kraje si udržuje obchod a opravy spotřebního zboží, stejně tak tzv. komerční služby (správa a prodej nemovitostí, služby pro podniky, výzkum a vývoj). Důležitým odvětvím je i energetika.

3.2.1 Environmentální situace Nejvýznamnějšími vodními toky jsou Morava a Dyje. Jejich niva je legislativně chráněna (CHOPAV - chráněná oblast přírodní akumulace vod). V posledních letech se čistota povrchových toků celkově zlepšila, přesto některé povrchové vodní toky stále vykazují silné až velmi silné znečištění. Hlavními příčinami jsou nedostačující intenzita čištění odpadních vod, zemědělská výroba a průsaky ze starých ekologických zátěží. „Převažujícím kontaminantem odpadních vod je komunální znečištění.“ [35] Na veřejnou kanalizaci je napojeno zhruba 75,5% obyvatel kraje.

- 20 -

Jihomoravský kraj je z hlediska čistoty ovzduší jedním z nejméně zatížených krajů ČR. Ovzduší zhoršují hlavně průmyslové aglomerace - brněnská, hodonínská a blanenská. K znečišťování ovzduší přispívaly zvýšenou měrou mobilní zdroje znečištění. Což bylo dáno změnou života obyvatelstva, které se přepravovalo za prací vlastními automobily. V posledních letech se toto znečištění snižuje. V kraji probíhá těžba některých nerostných surovin, jež má negativní dopady na přírodu a ráz krajiny. Těží se především písky a štěrkopísky, slévárenské písky, ropa a zemní plyn, stavební kámen a vápenec, lignit. Na poddolovaných územích (zejména po těžbě lignitu) hrozí potenciální nebezpečí propadu terénu. Proto je nutné vydolované prostory zaplnit, či jiným způsobem využít. Značný význam pro ekonomiku Jihomoravského kraje má zemědělství. Zemědělská půda tvoří 60 % z celkové výměry, orná půda pak 51% z celkové výměry kraje. Rostlinná výroba se orientuje především na pěstování obilovin, řepky olejky, cukrovky, brambor a luštěnin. V jižních oblastech kraje je velmi rozvinuté vinohradnictví a ovocnářství. Na území kraje se nachází téměř 90% vinic ČR. Z živočišné výroby je významný chov prasat a drůbeže, kde kraj zaujímá první místo v ČR. „Zemědělské pozemky jsou ohrožovány větrnou a vodní erozí.“ [35] Z toho důvodu je mnoho pozemků zalesňováno či zatravňováno. Průměrná lesnatost kraje dosahuje zhruba 27%. Největší zastoupení mají lesy hospodářské, následují lesy zvláštního určení a lesy ochranné.

3.2.2 Produkce odpadů Při zpracování POH JmK se vycházelo z produkce odpadů v letech 2000-2002, která se pohybovala od cca 2,5 do 2,7 milionů tun. Tyto hodnoty byly ve srovnání s ostatními kraji pod celorepublikovým průměrem. Největší část odpadů produkovaných v Jihomoravském kraji tvořily odpady ze zemědělství, na druhém místě byly odpady z průmyslu, následovaly odpady ze stavebnictví a demolic. Významný byl i podíl komunálních odpadů. Množství vzniklých nebezpečných odpadů bylo nižší než celorepublikový průměr. Celková produkce v kraji se pohybovala od 97 tisíc do 195 tisíc tun. Značný podíl byl tvořen odpady z odstraňování starých zátěží a odpady sekundárních původců. V dalších letech však došlo k růstu množství produkovaných odpadů, které dosáhlo svého maxima, 4 miliony tun, v roce 2005. V roce následujícím bylo

- 21 -

zaznamenáno výrazné snížení celkové produkce na hodnotu 2,4 milionů tun. K tomuto snížení mohla přispět také povinnost původců zpracovat POH původců odpadů. Tab. 2 Produkce odpadů v Jihomoravském kraji v letech 2003 - 2006* 2003 2004 2005 2006 celkem z toho NO celkem z toho NO celkem z toho NO celkem z toho NO 2 986 93 3 898 125 4 005 80 2 361 82 Zdroj: Statistická ročenka životního prostředí České republiky 2007 * množství odpadů je uváděno v tisících tun Produkce nebezpečných odpadů se v letech 2003 až 2006 nijak výrazně neměnila. Maxima dosáhla v roce 2004 a v následujících letech nepřekročila hranici 100 tisíc tun. Změna nastala v zastoupení jednotlivých druhů odpadů. Množství odpadů ze zemědělství a lesnictví se od roku 2003 neustále snižovalo, až jeho podíl na celkové produkci klesl z původních 33 % na necelá 3 %. Zvýšil se podíl komunálního odpadu a odpadu průmyslového. Prudký nárůst zaznamenal především stavební a demoliční odpad. V roce 2006 se na celkové produkci odpadů podílel nejvíce odpad stavební a demoliční, na druhém místě odpad průmyslový a na třetím odpad komunální (viz. Graf 3, Příloha 2) Tab. 3 Produkce odpadů v Jihomoravském kraji z hlediska původu podle Odvětvové klasifikace ekonomických činností v letech 2003-2006* Odpad dle OKEČ

2003 2004 2005 2006 800 527 226 59 Odpad ze zemědělství a lesnictví 12 12 28 22 Odpad z dolování a těžby 490 343 393 533 Průmyslový odpad 150 130 96 42 Odpad z rozvodu a úpravy vody 764 1648 1927 994 Stavební a demoliční odpad 33 38 10 7 Odpad z energetiky (mimo radioaktivního) 37 107 11 75 Odpad z čištění města 535 452 583 437 Komunální odpad 165 641 731 192 Jiný odpad 2986 3898 4005 2361 Celkem Zdroj: Statistická ročenka Jihomoravského kraje 2007, 2006, 2005, 2004 * množství odpadů je uváděno v tisících tun

- 22 -

3.2.3 Nakládání s odpady V roce 2002 byla nejčastějším způsobem nakládání s odpady recyklace (38%). Dalšími významnými způsoby nakládání bylo použití odpadu k terénním úpravám (20%) a ukládání odpadu, včetně skládkování (15%). Poměrně velké množství odpadů zůstalo na skladě (12%). Tento stav přetrvává i v následujících letech, tj. 2003 až 2006. Převládá tedy využívání odpadů nad odstraněním. V Jihomoravském kraji je se značným množstvím odpadů nakládáno také ostatními způsoby, jež jsou uvedeny v příloze č. 20 k vyhlášce MŽP č. 383/2001 Sb. pod kódy N1 až N7. Mimo jiné do této kategorie spadá také předání jiné oprávněné osobě či provozovně. (viz. Tab. 1, Příloha 1) V roce 2002 bylo v Jihomoravském kraji celkem 104 zařízení pro nakládání s odpady. V 54 zařízeních byly odpady využívány a ve 44 byly odpady odstraňovány. Zbylých šest zařízení tvořila překladiště odpadů. Podrobné členění těchto zařízení podle kódu nakládání je uvedeno v Tab. 2 v Příloze 1. V provozu bylo také 105 sběrných dvorů, z toho 48 na území města Brna. Mimo tato zařízení působily v kraji další tři podniky, které zpracovávaly druhotné suroviny získané z odpadů, a to sklárna firmy VETROPACK MORAVIA GLASS a.s. v Kyjově, Brněnské papírny s.p. v Předklášteří a PAPÍRNY BRNO a.s. v Brně. V kraji v roce 2002 působilo zhruba 25 svozových firem. V dalších letech se zvýšil počet zařízení k využívání odpadů a snížil počet zařízení k odstraňování odpadů. K výraznému zvýšení došlo zejména u zařízení, jež recyklují ostatní druhy odpadů pod kódem R5. U zařízení k odstraňování odpadů došlo k úbytku ve všech kategoriích, nejvýrazněji u skládek inertního odpadu. Tento trend je v souladu s POH JmK, který preferuje využívání odpadů před jeho odstraňováním. Počet sběrných dvorů narostl na 137 (k 15. 3. 2008), z toho 51 se nachází ve městě Brně.

3.2.4 Specifika Jihomoravského kraje Produkce ostatních odpadů i produkce odpadů nebezpečných v kraji je nižší než celorepublikový průměr. Odpadové hospodářství však řeší podobné problémy jako kraje ostatní, např. staré ekologické zátěže nebo nakládání s biodegradabilními odpady. Přesto má i svá specifika. •

Fond životního prostředí Jihomoravského kraje. Fond poskytuje dotace na projekty z oblasti vodního a odpadového hospodářství. Finanční prostředky získává z rozpočtu kraje. - 23 -

•

Nadměrná produkce zemědělských odpadů, která je důsledkem rozvinuté zemědělské výroby především v jižních částech kraje, a s ní související problémy evidence a vykazování těchto odpadů (ne všechny vykazované zemědělské odpady jsou odpady ve smyslu zákona o odpadech). Od roku 2003 každoročně klesá množství odpadu z lesnictví a zemědělství.

Tento vývoj můžeme sledovat také v ostatních krajích ČR (viz. Graf 4, Příloha 2). Vysoká produkce zemědělských odpadů se již nedá považovat za specifikum Jihomoravského kraje, který se na republikové produkci odpadů ze zemědělství a lesnictví podílel v roce 2006 jen 4,52% (viz. Graf 5, Příloha 2). V porovnání s ostatními kraji byl Jihomoravský kraj v roce 2006 až na osmém místě v produkci zemědělských a lesnických odpadů. Trend

snižování

množství

tohoto

druhu

odpadů

můžeme

očekávat

i do budoucna. Přispěje k němu také fakt, že komodity zvířecí trus, moč, hnůj a kejda nejsou nadále odpadem, ale hnojivem v případě "jsou-li dále zpracovávány jako organické hnojivo a následně aplikovány na zemědělskou půdu".[19] •

Koncentrace odpadů v městě Brně, jež je způsobená koncentrací velkého množství obyvatel, průmyslových závodů, institucí, škol a úřadů. Koncentrace odpadů v Brně nadále zůstává specifikem Jihomoravského kraje.

Město Brno se snaží umožnit třídění SKO na celém svém území, což je problematické především v historickém centru. Tento problém je řešen pomocí podzemních kontejnerů na papír, sklo a PET láhve. V současné době jsou v provozu tři tyto kontejnery (Malinovského náměstí, Moravské náměstí a Obilný trh). Mezi další zájmy města patří kontrola sběrných dvorů a jejich rekonstrukce. Problémem zůstává odpad podobný komunálnímu vznikající při podnikatelské činnosti, neboť město nadále nedovoluje podnikatelům napojení na vlastní systém svozu komunálního odpadu. •

Energetické využívání odpadů ve spalovně komunálních odpadů, což kraji poskytuje lepší výchozí podmínky pro splnění požadavků Směrnice o omezení skládkování BRKO.

•

Recyklační technologie s nadregionálním významem, kterou představuje sklárna Vetropack Moravia Glass, akciová společnost se sídlem v Kyjově zpracovávající odpadní sklo téměř z poloviny ČR.

- 24 -

Nově můžeme do této kategorie zařadit také fyzikální recyklaci PET lahví provozovanou firmou PETKA CZ, a. s. •

skladování odpadů, které je nejvýraznější u odpadů stavebních a demoličních. Tento stav v Jihomoravském kraji přetrvává. Problém vzniká především u firem,

které se zabývají pouze recyklací stavebních a demoličních odpadů. U firem, které provozují nejen recyklaci, ale také rekultivaci, nebývá problém s využitím vznikajícího recyklátu, jenž je používán například k rekultivacím dobývacích prostor.

3.2.5 Problémy odpadového hospodářství jihomoravského kraje Zpracování POH JmK přispělo k definování problémů odpadového hospodářství kraje. •

Nedostatečná kontrolní činnost správních úřadů, povědomí a informovanost občanů a vymahatelnost práva u podnikatelů Nedostatečná kontrolní činnost správních úřadů byla z části důsledkem

reorganizace po změně územního uspořádání. Povědomí občanů o jejich povinnostech v oblasti odpadového hospodářství zůstává stále nízká. Také informovanost občanů je nedostatečná, značně se liší v jednotlivých regionech, městech a obcích. Lepší situace není ani u podnikatelských subjektů. Povinnosti vyplývající z legislativy tyto subjekty buď neznají, nebo je mnohdy úmyslně přehlíží. Situace v této oblasti se oproti minulým rokům zlepšila. Krajský úřad Jihomoravského kraje pořádá za podpory EU, poskytnuté prostřednictvím finančních prostředků z Evropského sociálního fondu, vzdělávací semináře z oblasti odpadového hospodářství zaměřené na různé cílové skupiny. Např. letošní semináře se věnují problematice odpadů podobných komunálním, které vznikají v průmyslové sféře, a jejich správnému zařazení dle Katalogu odpadů, cílovou skupinou jsou zde průmyslové podniky. Semináře jsou pořádány také pro pracovníky správních úřadů. •

Stavební a demoliční odpady Tato skupina odpadů tvoří významný podíl na celkové produkci. Preferovaným

způsobem nakládání má být recyklace, přesto je jmenovaný způsob využíván jen u zhruba třetiny celkové produkce. Neupravené stavební a demoliční odpady jsou ukládány v rámci diskutabilních sanací a rekultivací, další část je ukládána do země pod záminkou pozdější recyklace. Tak vznikají kraji další ekologické zátěže. - 25 -

Tato situace v kraji nadále přetrvává. Chyby však vznikají již při navrhování řešení nových projektů, kde není problematika odpadů téměř zmiňována. To je typické zejména pro zeminy. •

Zemědělské a biodegradabilní odpady Od zpracování POH JmK se podstatně snížil podíl odpadů ze zemědělství

a lesnictví na celkové produkci, přesto nakládání s nimi zůstává dál problematické. Navíc roste podíl biodegradabilního odpadu v odpadu komunálním, což při jeho ukládání na skládku způsobuje další problémy (např. nutnost odplynění skládky). Limitujícím faktorem při nakládání s těmito odpady je cena. Proto jsou nejčastěji ukládány na skládky, místo aby byly využity. Kapacita stávajících zařízení (kompostárny, bioplynové stanice, úprava na alternativní palivo) není naplněna. Do nákladů původců se výraznou měrou promítá také cena za dopravu na zpracování, neboť neupravený odpad je velmi objemný. U této skupiny odpadů vznikají problémy také v oblasti zařazování odpadů podle katalogu odpadů, protože některé materiály uváděné původci jako odpad nesplňují definici odpadu dle zákona. Problematika nesprávného nakládání s těmito druhy odpadů stále přetrvává. Vyřešení situace by mělo přinést přijetí novely zákona o odpadech a navrhované vyhlášky o biodegradabilních odpadech. •

Evidence odpadů Úroveň vedení evidence o produkci a nakládání s odpady je nedostatečná nejen

u původců, ale také u firem podnikajících v oblasti odpadového hospodářství. Důsledkem toho jsou mnohdy nevěrohodné údaje. Nedostatečná je i kontrola údajů na úřadech obcí s rozšířenou působností. Zlepšení situace nastalo především u obcí s rozšířenou působností, jejichž pracovníci jsou na školeních pořádaných krajským úřadem seznamováni s problémy evidence odpadů a kontroly Hlášení o produkci a nakládání s odpady. Zlepšilo se také vedení evidence u původců, kteří si odpady evidují sami. Problémem nadále zůstávají oprávněné osoby, především komerčního charakteru. V jejich evidenci a evidenci jejich zákazníků se jedná hlavně o špatné zařazení odpadu dle Katalogu odpadů, z čehož dále vyplývá také nesprávný způsob nakládání s odpadem.

- 26 -

•

Chybějící kapacita zařízení V současné době je již na území Jihomoravského kraje dostatečně hustá síť

zařízení pro nakládání s odpady. Dříve chybějící kapacity zařízení byly doplněny. Jednalo se především o: zařízení na zpracování a recyklaci plastů (PET lahví) Problém chybějícího zařízení na zpracování a recyklaci plastů byl vyřešen v roce 2003, kdy svoji činnost zahájila firma PETKA CZ, a. s., která provozuje technologii fyzikální recyklace PET. Kapacita linky 3 000-4 000 tun PET ročně je schopná pojmout nejen PET sesbírané v brněnské aglomeraci, ale také výkup z jiných oblastí. V současné době jsou na linku PETKA CZ dováženy ke zpracování i PET ze zahraničí. Největší část produkce firmy - drcený PET - je využívána na výrobu střižových vláken. Dále vyřešení situace napomohl provoz dotřiďovacích linek (např. RESPONO Vyškov, EKOR Kyjov). Výstupem těchto linek je druhotná surovina odpovídající kvality, kterou je možno prodat na trhu. zařízení na zpracování biodegradabilních odpadů (kompostárny, anaerobní zpracování, energetické využití) Přestože kapacita stávajících zařízení na zpracování biodegradabilních odpadů je dostatečná, budují se i nová zařízení (kompostárny, bioplynové stanice). Zvýšení kapacity pro energetické využití biodegradabilních odpadů by měla přinést plánovaná rekonstrukce Spalovny komunálních odpadů v Brně. zařízení pro nakládání s odpadními ledničkami a elektroodpadem Od 13. srpna 2005 platí novela zákona o odpadech, ve které jsou stanoveny požadavky na zpětný odběr, oddělený sběr, zpracování a recyklaci vyřazených elektrozařízení. Povinnost zpětného odběru je plněna především prostřednictvím kolektivních systémů zpětného odběru (např. EKOLAMP s.r.o., ASEKOL s.r.o., Electrowin, a.s.). Občané navíc mají možnost odevzdávat odpadní ledničky a elektroodpad ve sběrných dvorech, které tyto odpady přebírají. demontážní středisko autovraků Počet demontážních středisek autovraků roste. Na území jihomoravského kraje se v současnosti nachází 64 zařízení oprávněných vydávat potvrzení o převzetí autovraků. Tato zařízení jsou v kraji poměrně rovnoměrně rozmístěná, což je důsledkem vzniku nových středisek.

- 27 -

•

Odbyt druhotných surovin a kompostů Rozvoj odděleného sběru odpadů je limitován situací na trhu druhotných surovin

a kompostů. Při nízkých cenách výkupu se často stává, že vytříděné složky komunálních odpadů skončí na skládce. Vzniká tak nepoměr mezi cílem POH ČR (50% materiálového využití KO) a reálnými možnostmi kraje. Situaci by měla vyřešit navrhovaná vyhláška o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady, která má přinést lepší uplatnění kompostů na trhu, zejména díky přísnější kontrole výstupů ze zařízení k využívání bioodpadů a novému způsobu označování těchto výstupu.

- 28 -

4 PROBLEMATIKA BIOLOGICKY ROZLOŽITELNÝCH KOMUNÁLNÍCH ODPADŮ Narůstající množství biologicky rozložitelných odpadů v komunálním odpadu není problémem pouze v Jihomoravském kraji. Můžeme říci, že se jedná o celorepublikový trend. Každý kraj se však k řešení této problematiky staví jinak. Jihomoravský kraj má oproti jiným krajům lepší výchozí podmínky, neboť disponuje spalovnou komunálních odpadů, která umožňuje biologicky rozložitelnou složku komunálního odpadu efektivně využít. Přesto je velká část BRKO stále ukládána na skládky. Jedním z cílů POH JmK je právě snížení podílu skládkovaných BRKO a to: •

na 75% stavu produkce roku 1995 do roku 2010,

•

na 50% stavu produkce roku 1995 do roku 2013,

•

na 35% stavu produkce roku 1995 do roku 2020.

Tyto hodnoty byly převzaty ze Směrnice Rady EU č. 1993/31/EC o skládkách odpadu. Původní termíny (roky 2005, 2012 a 2016) byly pro země, které skládkovaly více než 80% komunálního odpadu, tedy i pro Českou republiku, posunuty. Indikátorem uvedeného cíle je podíl skládkovaného množství biologicky rozložitelných složek KO k celkové produkci biologicky rozložitelných složek KO v roce 1995. Pro plnění cíle bylo vytvořeno několik opatření. Jejich seznam je uveden v Tab. 4 Příloha 1. Mezi nejvýznamnější opatření patří rekonstrukce Spalovny komunálního odpadu v Brně, a dále pak zavedení a optimalizace odděleného sběru materiálově využitelných složek KO ve všech obcích kraje, ale také ve školách a na úřadech.

4.1 Biologicky rozložitelný komunální odpad 4.1.1 Definice BRKO Biologicky rozložitelný komunální odpad zahrnuje veškeré organické odpady nacházející se v domovním odpadu, tedy i organický obalový odpad. Do této skupiny patří také organický odpad z údržby zeleně. Jedná se o devět druhů odpadů, které jsou uvedeny v Tab. 4 společně s koeficientem pro přepočet daného odpadu na BRKO.

- 29 -

Tab. 4 Druhy odpadů dle Katalogu odpadů spadajících do BRKO Kód odpadu Koeficient Odpad 20 01 01 1,00 Papír a lepenka 20 01 08 1,00 Biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven 20 01 10 0,75 Oděvy 20 01 11 0,75 Textilní materiály 20 01 38 1,00 Dřevo 20 02 01 1,00 Biologicky rozložitelný odpad (zahrady, parky, hřbitovy) 20 03 01 0,48 Směsný komunální odpad 20 03 02 0,75 Odpad z tržišť 20 03 07 0,30 Objemný odpad Zdroj: Vyhodnocení plnění POH JmK 2006 4.1.2 Možnosti nakládání s BRKO Při nakládání s BRKO platí zásada materiálového využití před energetickým. Což znamená, že veškerý biodpad, který není kontaminovaný cizorodými látkami nebo nevhodnými příměsemi, má být kompostován nebo zpracováván procesem anaerobní digesce. Z uvedené zásady vyplývá, že je nutné BRKO odděleně sbírat a svážet. Součástí jeho využití je také zvýšená recyklace papíru. U nekontaminovaného BRKO se podporuje kompostování a anaerobní digesce s výrobou bioplynu, kontaminovaný BRKO by měl být využíván energeticky. Doporučuje se zařízení na zpracování BRKO budovat v blízkosti zdrojů tohoto odpadu.

Sběr BRKO Při sběru BRKO se využívá odvozný způsob nebo donáškový způsob s donáškou do sběrných hnízd nebo sběrných dvorů. Je nutné důsledně oddělovat biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven od biologicky rozložitelného odpadu ze zahrad, který je objemnější a před přepravou se musí často upravovat, např. stlačením, štěpkováním apod. U odpadu z kuchyní a stravoven je třeba dbát na dodržení hygieny, což například znamená, že při vyšších teplotách by měly být nádoby s tímto odpadem vyváženy častěji. Oddělený sběr bioodpadu není zatím v České republice povinný. Tato situace by se však změnila po přijetí navrhované novely zákona o odpadech, kde se uvádí, že: "Obec je povinna v souladu se zvláštními právními předpisy určit místa, kam mohou fyzické osoby odkládat [...] od 1. 1. 2010 minimálně čtyři využitelné složky komunálního odpadu (papír, sklo, plast a nápojové kartony) a biologicky rozložitelný komunální - 30 -

odpad."

[13]

V některých obcích v republice byl již oddělený sběr BRKO zaveden. V

Jihomoravském kraji se jednalo například o Bystřici nad Pernštejnem a Strážnici. Kvalita a množství sebraného BRKO bývá větší v menších obcích a okrajových částech měst a při použití menších nádob. Problematický je oddělený sběr BRKO zejména v hustě zalidněných částech obcí a měst a při donáškovém způsobu, kdy se snižuje jak množství, tak i kvalita sebraného BRKO.

Kompostování Kompostování BRKO probíhá buď v centrální kompostárně (určitá dovozová vzdálenost) nebo formou komunitního či domácího kompostování (na místě vzniku BRKO). Příkladem komunitního kompostování mohou být kompostárny městských částí nebo menších obcí. Komunitní a domácí kompostování je podporováno výše uvedenou směrnicí Rady EU. Podpora komunitního kompostování je zakotvena také v zákoně o odpadech, který definuje tzv. malá zařízení, což jsou kompostárny, jejichž zakládka nepřekročí hmotnost 10 tun a které zpracují maximálně 150 tun bioodpadu ročně. Pro provoz těchto zařízení, která zpracovávají především odpad z údržby obecní zeleně a odpad ze zahrad, není nutný souhlas krajského úřadu, ale pouze kladné vyjádření obecního úřadu s rozšířenou působností. Tímto se značně zjednodušuje proces vzniku komunitních kompostáren.

Bioplynové stanice V bioplynových stanicích se BRKO podrobuje anaerobní digesci. Tímto způsobem se zpracovává také průmyslový biologicky rozložitelný odpad, kal z čistíren odpadních vod nebo kejda a chlévská mrva. Také bioplynové stanice dělíme na centrální (pro celou obec nebo více farem) a malé (pro jednu farmu). Při anaerobní digesci dochází ke vzniku bioplynu, jenž se využívá k získávání tepelné a elektrické energie. Tato technologie však není bezodpadová, po skončení procesu zůstává tuhý zbytek, který je ale možno kompostovat. Při zpracování BRKO v bioplynových stanicích často dochází k tomu, že výsledná kvalita kompostu ze zbytku po digesci nesplňuje kvalitu požadovanou pro hnojiva.

- 31 -

Mechanicko-biologická úprava odpadů I po vytřídění všech využitelných složek zůstává ve směsném komunálním odpadu velký podíl organicky rozložitelných látek, který by neměl být ukládán na skládky. Tento odpad je možno podrobit mechanicko-biologické úpravě. Tato úprava odpad stabilizuje, takže jej bude možné bezpečně uložit na skládku (bez vzniku skládkového plynu, s možností vysokého zhutnění), a umožňuje využít zbytkový energetický potenciál odpadu. Dělí se na část mechanickou a biologickou. V mechanické části se magnetickou separací odstraní kovy a na sítech (rotačních nebo vibračních) se oddělí biologicky nezpracovatelné materiály. Nadsítná frakce se dále rozděluje vzdušným odlučováním na lehkou frakci, která je energeticky využitelná, a těžkou frakci. Podsítná frakce se dál zpracovává v biologické části, kde se podrobí aerobní fermentaci (kompostování) nebo kombinaci anaerobní a aerobní fermentace. Produktem biologické části je buď kompost, využívaný k nezemědělským rekultivacím, nebo kompost a bioplyn v případě kombinované fermentace. Tímto způsobem je možno zpracovat také bioodpad nevhodný ke kompostování. Výhodou této technologie je snížení množství směsného komunálního odpadu, možnost jeho bezpečného uložení na skládku a využití lehké frakce jako paliva k získání energie. Nevýhodou jsou zvláště vysoké pořizovací a provozní náklady. Provoz těchto zařízení je v zahraničí většinou dotován, jinak jsou ztrátová. Mimo jiné se nejedná o koncovou technologii, ale pouze o předúpravu odpadů k dalšímu využití, popřípadě odstranění. Navíc komposty z těchto zařízení nesplňují požadavky na hnojiva, proto nemohou být používána na zemědělské půdě, ale pouze při rekultivacích nezemědělského charakteru.

4.2 Současná situace na území Jihomoravského kraje Na území Jihomoravského kraje není až na výjimky BRKO odděleně sbírán a využíván. Odpad ze zahrad mohu občané odevzdávat ve sběrných dvorech nebo mohou využívat domácího či komunitního kompostování. Část BRKO obsažená ve směsném komunálním odpadu se energeticky využívá ve spalovně komunálních odpadů v Brně. Přesto se velká část SKO odstraňuje skládkováním. I tento skládkovaný SKO obsahuje biologicky rozložitelnou složku, která na skládkách způsobuje nemalé problémy (např. vznik metanu, zvýšené množství organických látek v průsakových vodách).

- 32 -

Každoročně probíhá vyhodnocování POH JmK. Zjišťuje se, zda jsou cíle uvedené v POH plněny a pokud ne, jaká je příčina neplnění. V roce 2005 byl cíl týkající se BRKO plněn bez výhrad pouze pro rok 2010, o rok později již byl plněn s výhradou. V roce 2005 bylo v Jihomoravském kraji uloženo na skládku 123 676 tun BRKO. V roce 1995 to bylo 168 436 tun. Podíl BRKO ke srovnávací základně v tomto roce činil 73,43%. V roce 2006 bylo na skládku uloženo 142 006 tun BRKO. Podíl BRKO ke srovnávací základně tak tvořil 84,31%. Z těchto výpočtů vyplývá, že roste počet BRKO ukládaného na skládku, což je v protikladu k cíli snižování BRKO ukládaného na skládku. Tab. 5 Množství BRKO ukládaného na skládky v letech 2005-2006 2005 Množství (t) Odpad BRKO 6 6 33 33

2006 Odpad Koeficient Množství (t) Odpad BRKO Papír a lepenka 1,00 36 36 BRO z kuchyní a stravoven 1,00 121 121 Oděvy 0,75 7 5 Textilní materiály 0,75 1 1 24 18 Dřevo 1,00 0 0 1 1 BRO (zahrady, parky, hřbitovy) 1,00 745 745 247 247 Směsný komunální odpad 0,48 224 490 107 755 249 428 119 726 Odpad z tržišť 0,75 4 437 3 328 4 586 3 439 Objemný odpad 0,30 39 359 11 808 61 375 18 413 269 071 123 676 315825 142006 Celkem Zdroj: Vyhodnocení plnění POH JmK kraje 2005 a 2006 Trend zvyšujícího se množství BRKO je způsobený nejen jejich větší produkcí, ale hlavně jejich vykazováním u obcí.

4.2.1 Zařízení na zpracování biologicky rozložitelných odpadů v Jihomoravském kraji 4.2.1.1 Kompostárny Na území Jihomoravského kraje je provozováno 9 kompostáren. Kompostrána v Citonicích již pravděpodobně ukončila svoji činnosti, avšak její provozovatel tuto skutečnost zatím neoznámil krajskému úřadu. Některá zařízení jsou provozována zemědělskými družstvy, která zde zpracovávají odpady ze své výroby. Dalším typem jsou

kompostárny

provozované

společnostmi

zabývajícími

se

odpadovým

hospodářstvím (SETRA, spol. s r.o., SITA CZ a.s.), kde jsou zpracovávány zejména odpady ze zeleně, odpad z dřevovýroby a také odvodněné kaly z čistíren odpadních vod.

- 33 -

Jedna z kompostáren je dokonce součástí skládky určené k ukládání komunálního a biologicky rozložitelného odpadu. Ke kompostárnám jsou zde řazena další tři zařízení, jejichž bližší specifikace je uvedena v Tab. 5. Produktem biofermentačního zařízení v Ratíškovicích je hnojivo, které však lze dále zpracovat na kompost. Tato technologie se uplatňuje zejména při nakládání s komoditami ze živočišné výroby (podestýlka z chovu kuřat, koňský hnůj či prasečí kejda) a biodegradabilními odpady jako jsou piliny a tráva. Tab. 6 Kompostárny na území Jihomoravského kraje provozované k 30. 1. 2008 Provozovatel Agrodružstvo Jevišovice BONAGRO, a.s., Blažovice Centrální kompostárna Brno, a.s. EKOR, s.r.o., Kyjov RESPONO, A.S., Vyškov SETRA, spol. s r.o., Brno SETRA, spol. s r.o., Brno SETRA, spol. s r.o., Brno

Provozovna Citonice Prace Brněnské Ivanovice Kyjov Kozlany Vítonice u Znojma Vlasatice Brno Chrlice

Poznámka pravděpodobně již není provozována aerobní termofilní rozklad kompostárna na skládce S-003 Kozlany kaly z ČOV, zbytkové odpady z dřevovýroby, parková zeleň apod.

SITA CZ a.s., Praha 2

BoskoviceDoubravy

ZEMSPOL a.s. Sloup

Ostrov u Macochy

odpad zeleně, dřevní štěpky, kůra, zbytky potravin (ovoce, zelenina), kaly z ČOV kompostárna v areálu zemědělské farmy

Agropodnik, a.s., Skalice nad Svitavou

Újezd u Černé Hory

související zařízení dle zákona č. 76/2002 Sb., v platném znění

Město Strážnice

Strážnice

plocha pro shromažďování a zpracování bioodpadu

ZERA, a.s., Ratíškovice

Ratíškovice

zařízení na zpracování org. odpadů biofermentací

Zdroj: Krajský úřad Jihomoravského kraje, Odbor životního prostředí Do budoucna se počítá s vybudováním dalších zařízení. Momentálně je navrženo 6 nových kompostáren. Dvě z nich jsou projektovány v areálech skládek odpadů v Žabčicích a Únanově. O vybudování vlastních kompostáren projevují větší zájem i jednotlivé obce, např. Blansko, Velká nad Veličkou a Mutěnice. Seznam projektovaných kompostáren je uveden v Tab. 3, Příloha 1.

- 34 -

4.2.1.2 Bioplynové stanice V provozu je momentálně pouze bioplynová stanice v Brně – Tuřanech. BPS Velký Karlov, která mimo jiné zpracovává také biologické odpady z jatek a kafilérií, nedostala intergrované povolení v rámci IPPC. Tab. 7 Bioplynové stanice na území Jihomoravského kraje provozované k 30. 1. 2008 Provozovatel Ústav využití plynu Brno, s.r.o.

ZEVO spol. s r.o., Jevišovice

Provozovna Tuřany

Poznámka v současné době probíhá závěrečné jednání s Krajskou veterinární správou pro JmK o zpracování odpadů s kuchyní a stravoven Velký Karlov řešeno v rámci IPPC, v současné době v rámci odvolacího řízení zamítnuto odvolání a rozhodnutí o zamítnutí žádosti je potvrzeno Zdroj: Krajský úřad Jihomoravského kraje

Z připravovaných projektů na vybudování nových bioplynových stanic jasně vyplývá zvýšený zájem o tuto technologii a to především ze strany společností zabývajících se zemědělskou výrobou. BPS jsou projektovány hlavně pro využití komodit z živočišné výroby (kejda, hnůj, chlévská mrva) a odpadů z rostlinné výroby. Ve stávají BPS v Brně-Tuřanech se zvažuje zpracovávání biologicky rozložitelných odpadů z kuchyní a stravoven. Seznam projektovaných BPS je uveden v Tab. 3, Příloha 1.

4.2.1.3 Spalovna komunálních odpadů Brno V případě Spalovny komunálních odpadů v Brně se nejedná o materiálové, ale o energetické využití odpadů. Odpad je zde využíván jako palivo a tepelná energie takto získaná se používá k výrobě páry (způsob nakládání označený kódem R1). K energetickému využití přijímá spalovna velké množství biologicky rozložitelných odpadů, včetně BRKO (viz. Tab. 5, Příloha 1). V současné době je připravována rozsáhlá rekonstrukce spalovny, jejímž účelem je vybudování komplexu třídění, recyklace a energetického využití komunálního odpadu s kombinovanou výrobou tepelné a elektrické energie. Rekonstrukce bude realizována v rámci

projektu "Odpadového hospodářství Brno", který je částečně

dotován z fondu předvstupní pomoci ISPA (Instrument for Structural Policies for Pre-Accession). Při rekonstrukci bude využito stávajícího areálu spalovny. Hlavním

- 35 -

důvodem plánované rekonstrukce je již nevyhovující technický stav zařízení spalovny, jehož životnost končí v roce 2009. Právě Spalovna komunálních odpadů v Brně by měla být hlavním řešením problematiky nakládání s BRKO, který zde bude spolu se směsným komunálním odpadem a vybranými průmyslovými odpady energeticky využíván. Celý projekt se však zpozdil v důsledku několikrát opakovaného zadávacího řízení. Upřednostnění

energetického

využívání

komunálního

odpadu

před

skládkováním by měla přispět také pevná cena za spalování, která je součástí novely zákona o odpadech a která je také nižší než cena za uložení tohoto odpadu na skládku.

4.3 Navrhované řešení problematiky BRKO v Jihomoravském kraji Řešení dané problematiky bylo posuzováno nejen z pohledu environmentálního, ale také ekonomického. Stav nakládání s BRKO v Jihomoravském kraji můžeme považovat za uspokojivý, přesto dosud neumožňuje splnění limitů stanovených v cíli POH JmK o snížení množství BRKO ukládaného na skládky, a to zejména pro rok 2010. Hlavním pilířem tohoto cíle o snížení ukládání biologicky rozložitelných odpadů na skládky je projekt "Odpadového hospodářství Brno", zahrnující rekonstrukci spalovny komunálních odpadů a vybudování centra využití odpadu v rámci kraje. S předpokládaným provozem po rekonstrukci se počítalo od roku 2006, což zatím znamená zpoždění realizace projektu o více než 2 roky, neboť teprve 24. 10. 2007 byla podepsána smlouva se zhotovitelem.

Kapacita zařízení na zpracování biologicky rozložitelných odpadů v kraji je dostatečná. Navíc je plánována výstavba dalších kompostáren a bioplynových stanic. Tato zařízení sice zpracovávají především odpady ze zemědělství a lesnictví, ale je zde také možnost využívat některé druhy BRKO, např. dřevo nebo biologicky rozložitelný odpad z údržby zeleně. Využití BRKO v těchto zařízeních by bylo možno ještě zvýšit za předpokladu, že by některé ze stávajících i projektovaných BPS získaly povolení zpracovávat biologicky rozložitelných odpad z kuchyní s stravoven.

- 36 -

Pokud bude schválena předložená novela zákona o odpadech, budou muset obce od 1. 1. 2010 odděleně sbírat také biologicky rozložitelný odpad. Toto řešení je však zvláště pro Jihomoravský kraj kontraproduktivní, neboť velká část BRKO má být energeticky využívána ve Spalovně komunálních odpadů v Brně, kde je stejným způsobem využíván také směsný komunální odpad. V tom případě by bylo zbytečné odděleně sbírat a shromažďovat biologicky rozložitelný odpad, který je v konečné fázi opět smíchán se směsným komunálním odpadem při spalování. Obcím by tak vzrostly náklady na nakládání s komunálním odpadem, protože by došlo ke zdvojení systému sběru a svozu. Což by se promítlo také do poplatků za komunální odpad. Ne ve všech obcích je však veškerý směsný komunální odpad energeticky využíván. V tomto případě by byl oddělený sběr a svoz biologicky rozložitelného odpadu na místě. Východiskem z této situace by mohlo být rozdělení kraje na oblasti, kde lze biologicky rozložitelný odpad odděleně sbírat a svážet, a oblasti, kde to z různých příčin není možné. Do druhé kategorie se řadí zejména historická centra měst (památkové úřady nepovolují umístění jiných nádob než na SKO) a sídliště (vysoká koncentrace obyvatel, nedostatek místa na sběrné nádoby, při pokusech o třídění malé množství i nízká kvalita vytříděného BRKO). Do první kategorie můžeme zařadit menší obce a okrajové části měst s převažující rodinnou zástavbou a také zahrádkářské kolonie. V oblastech spadajících do první kategorie by měla být podporována výstavba zařízení zpracovávajících biologicky rozložitelný odpad, a to zejména komunitních kompostáren a BPS, které by mimo jiné zpracovávaly odpad z kuchyní a stravoven. V oblastech s převládající rodinnou zástavbou je výhodné podporovat také domácí kompostování, například formou finančního příspěvku na kompostér. Zbylý směsný komunální odpad bez příměsi BRKO by byl následně energeticky využíván, popřípadě ukládán na skládku. V oblastech druhé kategorie by nebyl uplatňován oddělený sběr biologicky rozložitelného odpadu (kromě papíru). BRKO by zůstalo součástí směsného komunálního odpadu. Tento odpad by byl striktně energeticky využíván ve spalovně komunálních odpadů. Výjimku z třídění nebo odděleného shromažďování umožňuje odstavec (2), § 16, zákona o odpadech v platném znění. Občané z těchto oblastí by však nadále mohli využívat možnosti odložení biologicky rozložitelného odpadu ve sběrných dvorech.

- 37 -

Klíčový význam pro řešení problematiky nakládání s BRKO mají zejména dvě opatření, jež se váží k cíli č. 12, a to: •

rekonstrukce spalovny

•

energetické využití SKO z celého kraje ve spalovně SAKO Brno,

která jsou významná nejen pro oblasti zařazené do druhé kategorii, ale také pro oblasti kategorie první. Opatření týkající se zavedení a optimalizace odděleného sběru materiálově využitelných KO mají své opodstatnění také v obou oblastech. Jedná se zejména o papír, ať už v podobě papírových a lepenkových obalů nebo reklamních letáků. Opatření vybudování sítě regionálních zařízení na zpracování biodegradabilních odpadů není možné uplatnit přímo v oblastech první kategorie, ale mohou být budována v jejich blízkosti. Nejde zde ani tak o jejich využívání pro zpracování separovaného BRKO, ale o možnost zpracovávat BRO z velkých stravovacích zařízení (např. školní jídelny) a terciální sféry (restaurace, obchody – suroviny nevhodné ke spotřebě). Čím blíže místu produkce takovéto zařízení bude, tím menší budou náklady na dopravu, což je dnes mnohdy nejvýznamnější faktor při rozhodování o způsobu nakládání se vzniklým odpadem. V oblastech z první kategorie je jejich význam zásadní, neboť zde bude využíván vytříděný biologicky rozložitelný odpad. Tento fakt však nevylučuje zpracování odpadu pro ostatní původce BRO. V těchto oblastech se také uplatní opatření, které má popularizovat domácí kompostování.

- 38 -

5 ZÁVĚR Problematika odpadů nabývá ustavičně na významu, proto je jí připisován nemalý význam a řešení se hledají nejen na úrovni jednotlivých států, ale také na poli mezistátní spolupráce. Česká republika se vstupem do Evropské unie zavázala dodržovat platné předpisy EU a začleňovat je do vlastní legislativy. Z tohoto závazku vzešel také zákon o odpadech (č. 185/2001 Sb.), jenž ustanovil povinnost vypracovat Plán odpadového hospodářství nejprve na úrovni celé republiky, poté na úrovni jednotlivých krajů a nakonec pro všechny původce odpadu, kteří přesáhnou hranici vyprodukovaného množství odpadů uvedenou v zákoně. Legislativní rámec Plánů odpadového hospodářství tvoří zejména zákon o odpadech a zákon o obalech včetně jejich prováděcích právních předpisů.

Plány odpadového hospodářství krajů byly vyhlašovány obecně závaznými vyhláškami v průběhu let 2004 až 2005, tedy po schválení a zveřejnění Plánu odpadového

hospodářství

České

republiky.

Plán

odpadového

hospodářství

Jihomoravského kraje byl vyhlášen v červenci 2004 a stal se závazným podkladem pro zpracování Plánu odpadového hospodářství původců odpadů v tomto kraji. Obsahuje cíle a cílové hodnoty, které jsou převzaty z Plánu odpadového hospodářství České republiky, a dále opatření, jejichž realizace povede k naplnění stanovených cílů a cílových hodnot. Tato opatření byla vytvořena s přihlédnutím ke specifikům kraje a možnostem nakládání s odpady na území kraje. S ohledem na tuto skutečnost můžeme říci, že daná opatření jsou efektivní, neboť zohledňují nejen stávající situaci odpadového hospodářství v kraji, ale také budoucí vývoj v této oblasti, např. připravované projekty zařízení na využití odpadu nebo rekonstrukci a rozšíření stávajících zařízení.

Efektivita některých opatření byla prokázána ve třetí části této práce, která se zabývá problematikou biologicky rozložitelných komunálních odpadů. Jihomoravský kraj zde využívá své největší přednosti v podobě spalovny komunálních odpadů, která umožňuje tento druh odpadů energeticky využívat bez nutnosti předchozího vytřídění z komunálního odpadu. Zároveň však kraj podporuje výstavbu nových zařízení k materiálovému využití biologicky rozložitelných odpadů, ale také jejich využití přímo v domácnosti podporou domácího kompostování. Významná jsou rovněž opatření

- 39 -

podporující rozšíření a optimalizaci sběru dalších komodit vytříděných z komunálních odpadů, kde je z hlediska biologicky rozložitelných komunálních odpadů důležitý především papír. Nebyla opomenuta ani informovanost veřejnosti, kterou zvyšují osvětové kampaně s různým zaměřením, např. popularizace domácího kompostování. Hlavním cílem všech těchto navrhovaných opatření je snížení podílu biologicky rozložitelného odpadu ukládaného na skládku, čehož by jejich důslednou realizací mohlo být dosaženo.

- 40 -

6 SEZNAM ZKRATEK BPS

Bioplynová stanice

BRKO

Biologicky rozložitelné komunální odpady

BRO

Biologicky rozložitelný odpad

EU

Evropská Unie

IPPC

(Integrated Pollution Prevention and Control) Integrovaná prevence a omezování znečištění znečištění

KO

Komunální odpad

MŽP

Ministerstvo životního prostředí

OH

Odpadové hospodářství

POH

Plán odpadového hospodářství

POH ČR

Plán odpadového hospodářství České republiky

POH JmK

Plán odpadového hospodářství Jihomoravského kraje

SKO

Směsný komunální odpad

- 41 -

7 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY [1] FILIP, Jiří, BOŽEK, František, KOTOVICOVÁ, Jana. Komunální odpad a skládkování. 1. vyd. Brno : Mendlova lesnická a zemědělská univerzita v Brně, 2003. 121 s. ISBN 80-7157-712-X. [2] ŠťASTNÁ, Jarmila. Rok 2007 ve znamení nové legislativy o odpadech. Odpady [online]. 2007, č. 1 [cit. 2008-03-01], s. 1. Elektronická příloha časopisu odpady. ISSN 1214-9772. [3] Projekt sběru domácího bioodpadu. Odpady [online]. 2007, č. 1 [cit. 2008-04-05], s. 1. Elektronická příloha časopisu odpady. ISSN 1214-9772. [4] Ve Znojmě postaví linku na třídění. Odpady [online]. 2007, č. 1 [cit. 2008-03-01], s. 2. Elektronická příloha časopisu odpady. ISSN 1214-9772. [5] Směrnice Rady ze dne 15. července 1975 o odpadech (75/442/EHS) [6] Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů [7] Zákon č. 188/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů [8] Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech) [9] Zákon Národnej rady Slovenskej republiky č. 223/2001 [10]

Gesetz

zur

Förderung

der

Kreislaufwirtschaft

und

Sicherung

der umweltverträglichen Beseitigung von Abfällen (Kreislaufwirtschafts- und Abfallgesetz - KrW-/AbfG) [11] Bundesgesetz über eine nachhaltige Abfallwirtschaft (Abfallwirtschaftsgesetz 2002 – AWG 2002), BGBl. I Nr. 102 [12] Waste Strategy for England 2007 [13] Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů [14] Vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady [15] Návrh vyhlášky o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady [16] Nařízení vlády č. 197/2003 Sb., o Plánu odpadového hospodářství České republiky [17] Metodický návod odboru odpadů Ministerstva životního prostředí pro zpracování Plánu odpadového hospodářství původce (kromě obcí) [18] Metodický návod odboru odpadů Ministerstva životního prostředí pro zpracování Plánu odpadového hospodářství původce – obce

- 42 -

[19] Společné sdělení odborů rostlinných komodit a odboru živočišných komodit Ministerstva zemědělství a odboru odpadů Ministerstva životního prostředí ve věci vyjasnění komodity „hnůj“ [20] Obecně závazná vyhláška Hlavního města Prahy č. 20/2005 [21] Obecně závazná vyhláška jihočeského kraje č. 7/2004 [22] Obecně závazná vyhláška jihomoravského kraje č. 309/2004 [23] Obecně závazná vyhláška karlovarského kraje č. 3/2004 [24] Obecně závazná vyhláška kraje Vysočina č. 1/2004 [25] Obecně závazná vyhláška královéhradeckého kraje č. 3/2004 [26] Obecně závazná vyhláška libereckého kraje č. 1/2004 [27] Obecně závazná vyhláška moravskoslezského kraje č. 2/2004 [28] Obecně závazná vyhláška olomouckého kraje č. 2/2004 [29] Obecně závazná vyhláška pardubického kraje č. 1/2004 [30] Obecně závazná vyhláška plzeňského kraje č. 1/2005 [31] Obecně závazná vyhláška středočeského kraje č. 1/2005 [32] Obecně závazná vyhláška ústeckého kraje č. 1/2005 [33] Obecně závazná vyhláška zlínského kraje č. 2/2004 [34] Plán odpadového hospodářství České republiky [35] Plán odpadového hospodářství Jihomoravského kraje [36] Ročenka Stav životního prostředí v JMK – rok 2005 [37] Statistická ročenka Jihomoravského kraje 2007 [38] Statistická ročenka Jihomoravského kraje 2006 [39] Statistická ročenka Jihomoravského kraje 2005 [40] Statistická ročenka Jihomoravského kraje 2004 [41] Statistická ročenka životního prostředí České republiky 2007 [42] Stav životního prostředí v Jihomoravském kraji v roce 2006 [43] http://www.petkacz.cz/frameset/faq.html [cit. 2008-03-01] [44] http://www.sako.cz/informace/ [cit. 2008-04-08] [45] http://www.ohb.cz/cs/c/projekt-odpadove-hospodarstvi-brno/popis-projektu-2.htm [cit. 2008-04-08] [46] Osobní sdělení - Ing. Jarešová: Seznam zařízení JmK, e-mail ze 14. 3. 2008

- 43 -

8 SEZNAM TABULEK Tab. 1 Vyhlášky vyhlašující Závaznou část POH jednotlivých krajů a jejich účinnost Tab. 2 Produkce odpadů v Jihomoravském kraji v letech 2003 – 2006 Tab. 3 Produkce odpadů v Jihomoravském kraji z hlediska původu podle Odvětvové klasifikace ekonomických činností v letech 2003-20061 Tab. 4 Druhy odpadů dle Katalogu odpadů spadajících do BRKO Tab. 5 Množství BRKO ukládaného na skládky v letech 2005-2006 Tab. 6 Kompostárny na území Jihomoravského kraje provozované k 30. 1. 2008 Tab. 7 Bioplynové stanice na území Jihomoravského kraje provozované k 30. 1. 2008

- 44 -

9 PŘÍLOHY

Seznam příloh Příloha 1: Tabulky •

Tab. 1 Způsob nakládání s odpady v Jihomoravském kraji v letech 2003-2006

•

Tab. 2 Zařízení k nakládání s odpady v Jihomoravském kraji v roce 2002 a 2007

•

Tab. 3 Projektované kompostárny a bioplynové stanice (k 30. 1. 2008)

•

Tab. 4 Opatření ke splnění cíle POH JmK č. 12 Snížit podíl skládkovaných biologicky rozložitelných odpadů

•

Tab. 5 Seznam odpadů přijímaných ve Spalovně komunálních odpadů v Brně

Příloha 2: Grafy •

Graf 1 Produkce odpadů v Jihomoravské kraji v letech 2003-2006

•

Graf 2 Produkce odpadů v Jihomoravském kraji v letech 2003-2006 podle Odvětvové klasifikace ekonomických činností

•

Graf 3 Produkce odpadů v Jihomoravském kraji v roce 2006 podle Odvětvové klasifikace ekonomických činností

•

Graf 4 Produkce odpadů ze zemědělství a lesnictví podle krajů v letech 20032006

•

Graf 5 Produkce odpadů ze zemědělství a lesnictví podle krajů v roce 2006

Příloha 3: Společné sdělení odborů rostlinných komodit a odboru živočišných komodit Ministerstva zemědělství a odboru odpadů Ministerstva životního prostředí ve věci vyjasnění komodity „hnůj“

Příloha 1 Tab. 1 Způsob nakládání s odpady v Jihomoravském kraji v letech 2003-2006* 2003 1 876 591

2004 2 669 090

2005 3 142 406

2006 2 974 255

Nakládání s odpady celkem v tom: Využívání celkem 567 669 1 055 038 885 808 1 239 341 v tom: Využití odpadu jako paliva nebo jiným způsobem k výrobě 119 554 120 607 91 769 130 552 energie Recyklace, regenerace 310 623 706 056 652 035 1 051 010 Ostatní způsoby využívání 24 236 220 070 x x odpadů Úprava odpadů před využitím 113 256 8 305 1 207 49 043 Odstraňování celkem 572 227 489 059 482 980 500 403 z toho Skládkování a ostatní způsoby 535 800 445 978 435 768 470 689 ukládání Biologická úprava x 16 791 24 790 4 613 Fyzikálně-chemická úprava 3 485 20 734 22 045 22 538 Spalování 9 297 2 097 302 2 545 Úprava odpadů před odstraněním 6 023 3 459 x x Ostatní způsoby celkem 736 695 1 124 993 1 173 618 1 234 512 v tom: Rekultivace, terénní úpravy 526 491 786 983 1 308 797 778 850 Použití kalů na zemědělské půdě x 11 396 1 925 x Skladování 111 893 255 710 282 002 165 541 Vývoz 98 311 70 904 x 78 851 Předání pro opětovné použití x x 557 1 603 Zpracování autovraku x x x 1 231 Prodej odpadu jako suroviny x x 28 444 13 498 Technologický materiál na x x x 28 668 skládku Kompostování x x 2 613 2 855 Biologická dekontaminace x x 3 373 x Zdroj: Statistická ročenka jihomoravského kraje 2007, 2006, 2005, 2004 * zahrnuje veškeré odpady , se kterými bylo v jednotlivých letech nakládáno, tj. vyprodukované, odebrané ze skladu i dovezené ze zahraničí

Příloha 1 Tab. 2 Zařízení k nakládání s odpady v Jihomoravském kraji v roce 2002 a 2007 2002* 2007** Kód Zařízení Počet Počet nakládání Počet Počet celkem celkem Využívání odpadů Spalovny KO 1 1 R1 Cementárny 1 3 1 6 Výroba alternativního paliva 1 4 Získání/regenerace rozpouštědel 2 3 R2 2 3 Kompostárny 7 10 R3 19 16 Biodegradace/dekontaminace 12 6 Recyklace kabelů 5 2 R4 Recyklace fotografických odpadů 1 7 1 7 Recyklace elektrošrotu 1 4 Recyklace stavebních odpadů 10 14 R5 16 32 Recyklace ostatních odpadů 6 19 Regenerace kyselin a zásad 0 0 R6 0 0 Obnova látek používaných ke 0 0 0 0 R7 snižování znečištění Získání složek katalyzátorů 0 0 R8 0 0 Rafinace použitých olejů nebo jiný 2 3 2 3 R9 způsob opětného použití olejů Dotřiďovací linky 5 5 R12 5 5 Zařízení na využívání odpadů celkem 54 72 Odstraňování odpadů Skládky S-NO 4 4 D1 Skládky S-OO 13 28 11 19 Skládky S-IO 12 4 Fyzikálně-chemická úprava 13 10 D9 13 10 Spalovny NO 3 2 D10 3 2 Zařízení na odstraňování odpadů celkem 44 32 Ostatní Překladiště odpadů silniční 4 4 6 6 Překladiště odpadů železniční 2 2 Ostatních zařízení celkem 6 6 * Zdroj: Plán odpadového hospodářství Jihomoravského kraje ** Zdroj: Krajský evidenční informační systém

Příloha 1 Tab. 3 Projektované kompostárny a bioplynové stanice (k 30. 1. 2008) Provozovatel Provozovna Poznámka Kompostárny .A.S.A. Žabčice, spol. s r.o. Žabčice skládka S-003 se sektorem S-001 MEGAWASTE, spol. s r.o. neurčeno Město Blansko Blansko Obec Mutěěnice Mutěnice Velká nad Obec Velká nad Veličkou Veličkou Sdružení obcí Únanov a Únanov skládka S-NO se sektorem S-003 Znojmo Bioplynové stanice hnůj, kejda, chlévská mrva, pšeničná Agrodružstvo Jevišovice Jevišovice sláma, kukuřičná nať Agrodružstvo Vrbovec Vrbovec AUTO-AGRO-HOLÍK, s.r.o., Dyjákovičky bude posuzována Grešlové Mýto BIOENERGETIKA, a.s., Hodonín

Hodonín

Bureš bps s.r.o., Ivanovice na Hané

Švábenice

prasečí kejda a kukuřičná siláž

Energie s.r.o., Suchohrdly u Miroslavi Ing. Vojtěch Marek, Mutěnice Horák energo s.r.o., Čejč

Suchohrdly u Miroslavi Mutěnice Čejč

M PIG, spol. s r.o., Hodonín

Pánov

Rostěnice, a.s., Vyškov Ústav využití plynu Brno,s.r.o. VSP Group, a.s., Olešnice ZEAS Lysice, a.s., Lysice ZEPO Bořitov, družstvo

Hlubočany Tuřany Křtěnov Býkovice Bořitov

již provozovaná; kejda, kukuřičná siláž, cukrovarnické řízky prasečí kejda a kukuřičná siláž kejda, mrva, siláž, odpad z čištění zrna prasečí kejda, brojleří podestýlka, kukuřičná a obilná siláž prasečí kejda, řepné řízky, kukuřičná siláž rozšíření na odpady z kuchyní a stravoven

ZEVO spol. s r.o., Jevišovice ZEVO spol. s r.o., Jevišovice ZEVO spol. s r.o., Jevišovice ZP Mikulčice a.s., Mikulčice

kejda+recyklát+fytomasa, masokostní moučka prasečí kejda, zbytky ze zemědělské farma Újezd výroby farma zdroj energie z obnovitelných zdrojů Krhovice kejda, chlévská mrva, siláž, odpady z Mikulčice čištění zrna, rajčatové slupky, jablečné výlisky Bučovice Zdroj: Krajský úřad Jihomoravského kraje Bojanovice

Příloha 1 Tab. 4 Opatření ke splnění cíle POH JmK č. 12 Snížit podíl skládkovaných biologicky rozložitelných odpadů – část 1 Číslo opatření 1.1 1.5 2.2 2.3 2.4 2.5 2.6

9.1

9.2

11.2

Název opatření

Harmonogram

Podpora

Zavedení a optimalizace systému odděleného sběru materiálově využitelných do 2006 stát, kraj, EKO-KOM složek komunálních odpadů ve všech obcích Jihomoravského kraje Zavedení odděleného sběru materiálově využitelných složek komunálních do 2006 kraj odpadů ve školách a úřadech Vybudování sítě regionálních zařízení na zpracování biodegradabilních odpadů do 2010 EU, stát, kraj Vybudování sítě regionálních odpadových center (včetně dotřiďovacích linek) do 2010 EU, stát, kraj, EKO-KOM Dobudování kapacit na materiálové využití odděleně sebraných odpadů průběžně EU, stát, kraj (především zpracování plastů, apod.) Rekonstrukce spalovny v rámci projektu "Komplex látkového a energetického do 2006 EU využití odpadu ve spalovně SAKO Brno" Energetické využití směsného komunálního odpadu z celého kraje ve spalovně do 2006 SAKO SAKO Brno Podpora úpravy (např. hygienizace) kalů a jejich aplikace do zemědělské půdy (pouze u kalů neznečištěných těžkými kovy a jinými sledovanými průběžně kraj přetrvávajícími látkami) v souladu se zpracovaným programem původců pro použití kalů na zemědělskou půdu Podpora budování zařízení k využívání kalů (např. materiál pro rekultivaci skládek, popř. zátěží, energetické využití, kompostování apod.), v souladu s průběžně stát, kraj platnou legislativou Uzavřít a rekultivovat skládky, které nejsou dlouhodobě schopny plnit zákonné požadavky na provoz a technický stav; skládky odpadů, které nesplňují podmínky stanovené zákonem o odpadech a prováděcím právním předpisem, do 2009 kraj provozovat nejdéle do 16. července 2009 na základě rozhodnutí krajského úřadu v souladu se schváleným plánem úprav skládky Zdroj: Plán odpadového hospodářství Jihomoravského kraje

Příloha 1 Tab. 4 Opatření ke splnění cíle POH JmK č. 12 Snížit podíl skládkovaných biologicky rozložitelných odpadů – část 2 Číslo Název opatření Harmonogram Podpora opatření Efektivní osvětové kampaně se zaměřením na: • předcházení vzniku odpadů, omezování jejich množství a nebezpečných vlastností • systémy separovaného sběru odpadů • využívání sítě sběrných dvorů • systémy sběru nebezpečných odpadů • možnost odložení stavebních odpadů ve sběrných dvorech, pokud toto je v dané obci technicky možné • možnost bezplatného odložení nepoužitelných léčiv v lékárnách 13.1 průběžně stát, kraj • systémy zpětného odběru olejů • baterií a akumulátorů • zářivek a výbojek • výrobků domácího chlazení • pneumatik • prevenci znečištění odpadních vod především těžkými kovy (dodržování limitů vypouštěných odpadních vod) • popularizaci domácího kompostování Zdroj: Plán odpadového hospodářství Jihomoravského kraje

Příloha 1 Tab. 5 Seznam odpadů přijímaných ve Spalovně komunálních odpadů v Brně – část 1 Kód Kategorie Název odpadu odpadu odpadu 02 01 03 O Odpad rostlinných pletiv 02 01 04 O Odpadní plasty 02 01 07 O Odpady z lesnictví 02 03 04 O Suroviny nevhodné ke spotřebě nebo zpracování 02 05 01 O Suroviny nevhodné ke spotřebě nebo zpracování 02 05 06 O Suroviny nevhodné ke spotřebě nebo zpracování 03 01 01 O Odpadní kůra a korek Piliny, hobliny, odřezky, dřevo, dřevotřískové desky a dýhy, 03 01 05 O neuvedené pod číslem 03 01 04 03 03 01 O Odpadní kůra a dřevo Mechanicky oddělený výmět z rozvlákňování odpadního papíru 03 03 07 O a lepenky 03 03 08 O Odpady ze třídění papíru a lepenky určené k recyklaci 04 01 01 O Odpadní klihovka a štípenka Odpady z kompozitních tkanin (impregnované tkaniny, 04 02 09 O elastomer, plastomer) 04 02 21 O Odpady z nezpracovaných textilních vláken 04 02 22 O Odpady ze zpracovaných textilních vláken Odpady jinak blíže neurčené-pouze plastové obaly znečistěné 07 01 99 O potravinářskými oleji 07 02 13 O Plastový odpad Fotografický film a papír obsahující stříbro nebo sloučeniny 09 01 07 O stříbra Fotografický film a papír neobsahující stříbro nebo sloučeniny 09 01 08 O stříbra 12 01 05 O Plastové hobliny a třísky 15 01 01 O Papírové a lepenkové obaly 15 01 02 O Plastové obaly 15 01 03 O Dřevěné obaly 15 01 05 O Kompozitní obaly 15 01 06 O Směsné obaly 15 01 09 O Textilní obaly Absorpční činidla, filtrační materiály, čistící tkaniny a ochranné 15 02 03 O oděvy neuvedené pod číslem 15 02 02 17 02 01 O Dřevo 17 02 03 O Plasty Sklo, plasty a dřevo obsahující nebezpečné látky nebo 17 02 04 N nebezpečnými látkami znečištěné (pouze železniční pražce) Zdroj: www.sako.cz

Příloha 1 Tab. 5 Seznam odpadů přijímaných ve Spalovně komunálních odpadů v Brně – část 2 Kód Kategorie Název odpadu odpadu odpadu Odpady, na jejichž sběr a odstraňování jsou kladeny zvláštní 18 01 03 N požadavky s ohledem na prevenci infekce (pouze pleny a plenkové kalhotky) Odpady, na jejichž sběr a odstraňování nejsou kladeny zvláštní 18 01 04 O požadavky s ohledem na prevenci infekce (např. obvazy, sádrové obvazy, prádlo, oděvy na jedno použití, pleny) Odpady, na jejichž sběr a odstraňování nejsou kladeny zvláštní 18 02 03 O požadavky s ohledem na prevenci infekce 19 12 01 O Papír a lepenka 19 12 04 O Plasty a kaučuk 19 12 06 N Dřevo obsahující nebezpečné látky 19 12 07 O Dřevo neuvedené pod číslem 19 12 06 19 12 08 O Textil 19 12 10 O Spalitelný odpad (palivo vyrobené z odpadu) Jiné odpady (včetně směsí materiálů) z mechanické úpravy 19 12 12 odpadu neuvedené pod číslem 19 12 11 20 01 01 O Papír a lepenka 20 01 10 O Oděvy 20 01 11 O Textilní materiály 20 01 37 N Dřevo obsahující nebezpečné látky 20 01 38 O Dřevo neuvedené pod číslem 20 01 37 20 01 39 O Plasty 20 02 01 O Biologicky rozložitelný odpad 20 03 01 O Směsný komunální odpad 20 03 02 O Odpad z tržišť 20 03 03 O Uliční smetky 20 03 07 O Objemný odpad Komunální odpady jinak blíže neurčené - pouze podobné 20 03 09 O živnostenské průmyslové odpady a odpady z úřadů Zdroj: www.sako.cz

Příloha 2 Graf 1 Produkce odpadů v Jihomoravské kraji v letech 2003-2006 odpadů celkem

množství (tis. tun)

4000

z toho odpadů nebezpečných

3000

2000

1000

0 2003

2004

2005

2006

rok Zdroj: Statistická ročenka životního prostředí České republiky 2007

Příloha 2 Graf 2 Produkce odpadů v Jihomoravském kraji v letech 2003-2006 podle Odvětvové klasifikace ekonomických činností 2000 odpad ze zemědělství a lesnictví

1750

odpad z dolování a těžby

množství (tis. tun)

1500

průmyslový odpad

1250

odpad z rozvodu a úpravy vody

1000

stavební a demoliční odpad odpad z čištění města

750

komuální odpad 500 odpad z energetiky (mimo radioaktivního)

250 0 2003

2004

rok

2005

2006

Zdroj: Statistická ročenka Jihomoravského kraje 2007, 2006, 2005, 2004

Příloha 2 Graf 3 Produkce odpadů v Jihomoravském kraji v roce 2006 podle Odvětvové klasifikace ekonomických činností 2,5% 8,1%

0,9% odpad ze zemědělství a lesnictví 22,6%

18,5%

odpad z dolování a těžby průmyslový odpad odpad z rozvodu a úpravy vody stavební a demoliční odpad

1,8% 3,2% 0,3%

odpad z energetiky (mimo radioaktivního) odpad z čištění města komuální odpad jiný odpad

42,1%

Zdroj: Statistická ročenka Jihomoravského kraje 2007

Příloha 2

Graf 4 Produkce odpadů ze zemědělství a lesnictví podle krajů v letech 2003-2006 900 800 Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj

množství odpadu (tis. tun)

700 600

Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj

500

Královéhradecký kraj Pardubický kraj kraj Vysočina Jihomoravský kraj

400 300

Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj

200 100 0 2003

2004

2005

2006

rok

Zdroj: Statistická ročenka životního prostředí České republiky 2007

Příloha 2

Graf 5 Produkce odpadů ze zemědělství a lesnictví podle krajů v roce 2006 1,69%

1,53% Praha

1,07% 7,36%

Středočeský kraj

16,64%

Jihočeský kraj

4,52%

Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj 14,72% 13,57%

Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj kraj Vysočina

4,06%

Jihomoravský kraj Olomoucký kraj 9,82%

16,33% 1,07%

7,36%

0,23%

Zlínský kraj Moravskoslezský kraj

Zdroj: Statistická ročenka životního prostředí České republiky 2007

Příloha 3