MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ FAKULTA ÚSTAV NÁBYTKU, DESIGNU A BYDLENÍ
ODPOČINEK A SPOLEČENSKÉ PROSTORY V INTERIÉRU BYTU
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
2010
Hana Sittková
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Odpočinek a společenské prostory v interiéru bytu, zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s § 47 b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s vyhláškou rektora o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Zavazuji se, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace.
V Brně, dne:
podpis:
Str. 2
Poděkování
Ráda bych poděkovala svému vedoucímu bakalářské práce Ing. arch. Martinu Kovaříkovi, který mě svým přístupem přiměl k vynaložení maximálního úsilí při zpracování této práce, a tím přispěl k utřídění mých názorů a priorit. Děkuji všem lidem, kteří byli ochotni vyplnit dotazník a vyjádřili své názory na současné bydlení. Také chci vyjádřit úctu svým tolerantním a milujícím rodičům, kteří mě podporovali na všech úrovních.
Str. 3
Abstrakt Tato práce se zabývá současným společenským prostorem v interiéru bytu a odpočivným nábytkem zde umístěným. Nejprve předkládá co nejstručněji shrnutí historie bydlení a vytváří přehled současné typologie odpočivného nábytku, aby z nich následně vyvodila podmínky pro tvorbu optimálního společenského prostoru dneška. Zjišťuje, jakým způsobem v něm lidé tráví svůj volný čas, zkoumá možné funkce tohoto místa a aspekty, jež ho i s vybavením utvářejí, např. vliv nových technologií a materiálů, sociální proměny společnosti atd. S ohledem na tyto body a s pomocí provedeného průzkumu hodnotí dnešní společenský prostor i odpočivný nábytek.
Klíčová slova: Odpočinek, odpočivný nábytek, pohovka, obývací pokoj, společenský prostor, slučování funkcí
Abstract The thesis deals with the features of lounges in residential premises and the relaxation furniture located in these rooms. First, it gives a brief historical summary of housing. Then an overview of contemporary typology of relaxation furniture is presented. Finally, the thesis defines the conditions for designing an optimal lounge of today. The thesis deals with the way people spend their time in lounges. It also examines possible functions and aspects of that space which together with furniture form the whole area e.g. the influence of new technologies and materials, social changes of a society etc. With respect to the above mentioned issues and the results of the research it evaluates the contemporary lounge and the relaxation furniture.
Key words: Relaxation, resting furniture, sofa, living room, social space, linking of functions
Str. 4
Obsah 1 Úvod.................................................................................................................6 2 Cíl práce............................................................................................................7 3 Metodika...........................................................................................................7 4 Normy a předpisy..............................................................................................8 5 Historie odpočinkového nábytku a společenských prostor...............................9 4.1
Antické Řecko.......................................................................................9
4.2
Starověký Řím.....................................................................................10
4.3
Středověk.............................................................................................10
4.4
Novověk..............................................................................................11
5.5
Období pluralismu...............................................................................13
6 Typologické členění odpočinkového nábytku................................................15 7 Základní zásady ovlivňující tvorbu společenského prostoru..........................22 8 Vztah člověk - odpočivný nábytek.................................................................24
9
8.1
Ergonomie...........................................................................................24
8.2
Antropometrie.....................................................................................25
Proměny společenských a sociálních funkcí společenských a odpočivných prostor v obytném prostředí............................................................................28 9.1
Ekologie a zdraví člověka...................................................................29
9.2
Čistota.................................................................................................31
9.3
Televize a jiné technologie..................................................................31
9.4
Sociální status a formy reprezentace...................................................32
9.5
Stáří.....................................................................................................32
9.6
Gender.................................................................................................33
10 Vliv nových materiálů, technologií a techniky na řešení daného téma..........34 10.1
Netradiční pojetí nábytku s aplikací nových materiálů.......................35
11 Výsledky průzkumu a diskuze.........................................................................41 12 Shrnutí poznatků.............................................................................................50 13 Závěr...............................................................................................................54 14 Summary.........................................................................................................55
Str. 5
1
Úvod Učebnice pozemního stavitelství informují své studenty o obývacím pokoji
jako o největší místnosti v bytě, která slouží k soustředění společenského života, přičemž její minimální plocha má být alespoň 18m². Jakkoli se zdá tato prostá definice výstižná pro stavební odborníky, nemusí být pravdivá a nemusí plně vystihovat skutečnost. Pokud by byl samostatný pokoj s funkcí obývacího pokoje v současnosti produkován, není vůbec jasné, zda plocha 18m² vyhovuje dnešním požadavkům na život v tomto prostoru. Dříve se jistě podle této definice zařizovalo, zvláště v souvislosti s hromadnou výstavbou bytových jednotek v minulém století, ale co dnes? Otázkou je, zda se vůbec ještě samostatné obývací pokoje staví? S tvorbou odpočivného nábytku a prostoru, kde se tento nábytek uplatňuje, souvisí jeho minulost a také způsob, jakým se stavělo a zařizovalo bydlení kdysi. Každé období staví na již dosažených technických i jiných zkušenostech. A společenský prostor a odpočivný nábytek prošel spolu s lidstvem mnoha fázemi a vývojovými stupni, odrážel vlastnosti, priority a tendence společnosti, možná i žebříček hodnot. Z raných dob se mnoho předmětů a staveb nedochovalo, což je dáno i pomíjivostí výchozích surovin. Z blízké minulosti máme informací relativně hodně, ale nevíme, nakolik jsou hodny naší důvěry. Jisté je teoreticky pouze to, co si můžeme sami prožít, ověřit a vyzkoušet. Osobně nyní například zkouším plně si uvědomovat bydlení a jeho okolí, prožívám jeho atmosféru. Co ho utváří? Co mi poskytuje? Také se dá polemizovat nad jinými tématy, např. o čem vypovídá život člověka, jenž vidí možnost svého odpočinku pouze v usazení se v obývacím pokoji u televize? Co vypovídá o člověku, který se snaží upoutat pozornost návštěv vybavením svého interiéru? Co o sobě říká člověk, který užívá jen přírodních materiálů? Co o sobě tvrdí společnost, kde každý z jejich členů vlastní stejné věci jako má ten druhý? A o čem vypovídají samy zařizovací předměty? Má smysl vůbec hodnotit? Je to pouze pomůcka k definici člověka a jeho života. To bude možná skutečným, ale přesto skrytým úmyslem této práce: Vystihnout tuto dobu a její společnost ve způsobu zařízení společenského prostoru.
Str. 6
2
Cíl práce Předmětem této práce je prozkoumat, jaké aspekty ovlivňují tvorbu
společenského prostoru v interiéru bytu a odpočivného nábytku v něm, zjistit v jakém směru je jimi usměrňována, nahlédnout do těchto obytných prostor a poodhalit, jakým způsobem v nich lidé dnes tráví svůj volný čas. Práce si rovněž klade za cíl popsat současný společenský prostor bytů a typologii odpočivného nábytku v návaznosti na jejich historii. Podmínkou je s ohledem na předchozí body zhodnotit současný společenský prostor a odpočivný nábytek, k čemuž má dopomoci provedený průzkum.
3
Metodika Bakalářská práce je postavena na osobních poznatcích a zkušenostech,
anonymním průzkumu pomocí dotazníků a kompilaci odborných článků či jiných textů souvisejících s tématem práce.
Str. 7
4
Normy a předpisy Ze všech norem a zákonů, vztahujících se jakýmkoli způsobem na nábytek,
jsou pro potřeby odpočivného nábytku pro oddech během dne podstatné především tyto normy: ČSN 91 0100 (Nábytek - Bezpečnostní požadavky) ČSN 91 0001(Dřevěný nábytek - Technické požadavky) ČSN 91 0015 (Čalouněný nábytek. Základní ustanovení) ČSN 91 0102 (Nábytek – Povrchová úprava dřevěného nábytku – Technické požadavky) Rozměry křesel a pohovek řeší normy: ČSN 91 0611(Nábytek. Křesla a pohovky. Základní rozměry) ČSN 91 1012 (Pohovky a křesla pro sezení a příležitostné spaní – základní rozměry) Pro masážní křesla jsou podstatné normy ČSN 33 2000-7-713, atesty na použité komponenty a předpisy Ministerstva zdravotnictví ČR. Jakkoli jsou všechny tyto normy používané, nejsou závazné.
Primárním požadavkem pro odpočivný nábytek v interiéru jsou jeho relaxační schopnosti a nároky na splnění společenských potřeb. Musí vyhovovat běžným antropometrickým a ergonomickým požadavkům. Sedací nábytek musí být stabilní a pevný, nesmí dojít k pádu nebo zranění při usedání na jakoukoli jeho část. Potahy musí být čistitelné nebo snímatelné a musí být zhotoveny z vhodných materiálů. Čalounění musí být řešeno tak, aby nevznikala místa s výrazně rozdílnou měkkostí, především v místě, kde to usedající člověk neočekává a musí se vyznačovat tvarovou stálostí. Odpočivný nábytek musí být vybaven kováním a mechanismy, které jsou hodné pro daný účel. Nesmí vydávat zvuky a jinak rušit uživatele nebo druhé osoby. Pokud jde o samotný obývací prostor, ten musí zajistit hlavně bezpečné a pohodlné obsluhování nábytku. K provedení všech úkonů musí být dostatek manipulačního prostoru.
Str. 8
5
Historie odpočinkového nábytku a společenských prostor Prvním konkrétním společenským prostorem a místem k odpočinku bylo
bezprostřední okolí ohně, ať už byl založen na otevřeném prostranství nebo se časem schoval do obydlí. Tato obydlí měla různý charakter dle podnebí, dostupného materiálu a období. Jejich společným znakem bylo vytvoření vždy jen jednoho centrálního komunikačního prostoru. Od provizorního lůžka z listí, přes kamenná sedadla vystlaná mořskými travami a kožešinami, hliněné platformy k sezení i ležení1, se člověk posunul k dřevěnému nábytku. Některé kusy se dochovaly, jiné jsou známy pouze nepřímo z vyobrazení sedících postav. Už v Mezopotámii např. se k sezení používaly rákosové rohože, čalouněné stoličky a lehké židle. V této části světa se také poprvé objevil orientální typ domu, který se později často se obýval v Egyptě, na Krétě i v Římě. Centrálním prvkem byl dvůr, jenž byl z jedné strany uzavřen vstupem a předsíní, ze zbylých stan byl obklopen místnostmi, které tak využívaly přirozeného osvětlení z atria. Jednou z těchto místností byl široký obytný pokoj. Setkávání s hosty probíhalo v tomto napůl veřejném prostoru a ve vestibulu. Z typologie egyptského sedacího nábytku jsou známy nízké stoličky, úzké sedačky bez opěradel, skládací nůžková sedátka, židle, křesla a trůny. Sedací nábytek sloužil především vyšším vrstvám. Obyčejní lidé sedali na vlastních patách na zemi. 5.1
Antické Řecko Základem domu byl megaron2, později byly stavěny domy orientálního typu
s peristylem. Interiér domu byl spoře vybaven, ale zato pohodlně - židlemi, stoličkami, postelemi, křesly a množstvím textilií. Přizpůsoboval se tehdejšímu postavení žen a mužů ve společnosti. Byl rozdělen na mužskou společenskou část vepředu a ženskou zadní část, která zaopatřovala rodinný život. Mezi nimi stála prostas, kde se scházela rodina u obětního oltáře. Řecký nábytek byl vyráběn ze dřeva, později z kamene, mramoru a bronzu. Běžně se užívalo lehké skládací nůžkové sedátko, diphros3,
křesla - klismos4,
1
Catal Hüyük z let 6700 - 5700 př. n. l. Tento nábytek byl dvojí v interiéru domu – pro ženy a muže. výchozí typ obytného domu ve východním Středomoří a zároveň předobraz římských chrámů – pravoúhlá síň s otevřenou předsíní a sloupy na kratší straně 3 čtyřnohá stolička (taburet), používaná ve školách, při práci apod. 4 židle s opěradlem bez područek, určená ženám 2
Str. 9
thronos5, lehátka apod. Naopak nebyla známa klasická lavice. Lehátka (lechos) měla v antice široké kulturní a sociální využití, jedlo, spalo a diskutovalo se na nich. Přebírala funkci postele, pohovek, lavic, křesel i židlí. Kliné bylo lehátko bez opěradla, podobná dnešnímu otomanu. Konstrukce lehátka byla tvořena z masivního rámu, uvnitř byl výplet z provazů nebo řemenů. Přes něj byly položeny kůže a tkaniny. Každý host měl svůj vlastní stůl před svým lehátkem. Stůl s jídlem byl přinesen do místnosti a po jídle zase odnesen nebo zasunut pod postel. 5.2
Starověký Řím Římským specifikem bylo časté stavění na cizích základech. Dům i nábytek
kopíroval řecké nebo etruské vzory a nadstavoval je dekoracemi. Po Etruscích převzali např. sella curulis/faldistorium, což byla skládací židle pro vysoké úředníky, bylo bez opěradla, ale s poduškou. Používala se i v běžných domácnostech. Skládací stolička s opěradlem (sella imperatoria) byla později používána i v renesanci jako „danteovka“. Dalšími typy byly cathedra6, biselium7 atd. Lehátko v Římě (lectus) bylo konstrukčně stejné jako řecké, ale sloužilo daleko více účelům (např. lectus triclinarius8, lectus adversus9, menza10). U jídla obyčejně lehával jen pán domu, zbytek rodiny seděl na stoličkách a na židlích. 5.3
Středověk Po pádu Říše římské klesla v Evropě životní úroveň. Doba byla nejistá,
člověk měl obavy o svůj život i majetek a byl nucen často měnit své sídlo. Tomu odpovídala jednoduchost a přenositelnost nábytku. Do sedacího vybavení patřily stoličky, třínohé židle, lavice s volným čalouněním a truhlová křesla, která sloužila přibližně jako dnešní postel s úložným prostorem. V gotice byly interiéry zařizovány látkami, tapetami, dřevěnými obklady a dlažbou. Ve venkovských domech se společenský život rodiny odehrával ve vytopené jizbě, v městských domech v horním mázhausu v patře. Tím, že byl odstraněn dýmný prostor, stal se z této místnosti výstavní pokoj, který byl mimo jiné jako jediný v celém domě vytápěn kamny. 5
křeslo ceremoniální a reprezentativní, které užívaly vysoce postavené osoby křeslo z košatiny 7 bohatě zdobená lavice a byla čestným sedadlem pro vysoké úředníky a zasloužilé občany, kteří zaujímali místo dvou obyčejných lidí. 8 lehátko pro tři osoby, stolovalo se u něj 9 pohovka v atriu 10 lehátko ze tří stran obklopující čtvercový stůl 6
Str. 10
5.4
Novověk Renesance již místnosti členila podle konkrétní provozované činnosti, jídlo -
jídelna, spánek - ložnice, komunikace - obytná hala. Obytný pokoj obsahoval židle, truhly s polštáři, nově se objevuje lenoška pro odpočinek během dne. Lůžko bylo vysoce reprezentativní a byly na něm vsedě přijímány návštěvy. Na rozdíl od běžného sedacího nábytku umožňovalo pohodlné sezení. Jídelna s krbem byla považována za společenské centrum domu. Sedělo se u velkého nerozebíratelného stolu na přednostní lavici, židlích či stoličkách. Dům byl typický svou otevřeností, byl světlý a prostorný, vždy plný hostů. V zimním období se ovšem funkce jednotlivých prostor směstnaly zpět do jedné místnosti. Nejvyšší stavy bydlely v honosných domech nebo zámcích s více společenskými místnostmi-sály, kde se pořádaly plesy. Anglie měla svou specialitu domu. Kolem středního dvora se seskupovaly budovy různých funkcí, které se společně zastřešily a vytvořily tak centrální obytnou síň s krbem a vysokými čalouněnými křesly, jež sloužila ke stolování a setkávání rodiny. Vedlo z ní schodiště do patra do soukromých prostor. Toto dispoziční řešení přetrvalo dodnes. Truhla se oficiálně stala nábytkem sedacím, a to připojením opěráku a područek (cassapanca). Byla předchůdkyní pohovky. Souběžně se využívalo i sezení na obyčejných truhlách, ty však postupně začaly mizet. Lavice s volnými polštáři prozatím suplovala odpočivné lehátko. Mimo to se užívaly těžké čalouněné jídelní židle s područkami nebo bez, lavice, proutěná křesla, skládací nůžkové židle, ,,danteovky‘‘11 a ,,savonarollky‘‘12. Během baroka se stále více rozevíraly nůžky mezi měšťanským a dvorským způsobem života i bydlením. Movitá skupina nadřazovala reprezentativnost nad účel, s nábytkem se sama stávala pokřivená. V rokoku a klasicismu pak degenerovala a upadala. Pro měšťanský nábytek byla naopak charakteristická účelnost a střídmost. Nábytek baroka byl přísně symetricky zakomponován do interiéru. Používaly se čalouněné taburety, ceremoniální stoličky, pohovky, židle s opěradly v mírném sklonu, canape13, pliant14, banquette15, fauteilu16, lit de repos17 a bérgere18. Tvorba nábytku byla považována za vrchol umění. 11
židle s nohami ve tvaru písmene X, se sedákem tvořeným napnutou kůží křesla z vlysů střídavě za sebou jdoucích, tvořících písmeno X 13 lehkým luxusním očalouněným lůžkem, pro denní odpočinek, vycházející z lavice 12
Str. 11
V rokoku byly částečně setřeny rozdíly mezi muži a ženami, bylo dovoleno koketování a nevázaná zábava. Pro tyto potřeby sloužily sály, salony a budoáry, centra společenského života, kde byly pořádány divoké večírky, plesy a koncerty. Zároveň byla tolerována potřeba soukromí, vznikaly spojovací chodby a samostatné vstupy do pokojů. Ty byly chápány jako celek, což se projevilo ve způsobu zařizování, poprvé v historii se objevil sedací nábytek jako komplet, odpoutával se od podlahy i stěn, stával se pohyblivým. Byla patrná obrovská rozmanitost v typologii odpočivného nábytku. Kromě původních barokních forem se užívalo turquise19, bergére en gondole20, otoman21, sofa, paphose22, confidente23 , voyeuse24, duchesse brisée25, marquise26, téte a téte27. Klasicistní bydlení bylo návratem k antice, a tím pomalu i k rovnosti obyvatel. Dům se rozdělil na soukromou a veřejnou část. Návštěvy se již nepřijímaly v ložnicích, ale jen v přijímacích parádních pokojích. S hesly svobody a rovnosti přišel empír a počátek produkce levného dostupného nábytku. Po napoleonských válkách se lidé se orientovali do klidných zázemí svých domovů. Společenskost té doby spočívala v idylických sezeních u piana pro malé uzavřené skupiny a setkávání žen u čaje a vyšívání. Sedací nábytek byl praktický, účelný, pohodlný, relativně kvalitně zpracovaný. Začalo se upouštět od rozmanité typologie. Používala se jen pohovka, křeslo a židle a oblíbený ušák. Konec biedermeieru byl charakterizován vývojem nové technologie pro potřeby nábytku, a tím bylo zdokonalení ohýbání dřeva Michaelem Thonetem. Jeho židle byly jednoduché, praktické, levné a kvalitní. Byl to první, navíc univerzální design produktu. Reformátory byla i komunita shakerů v USA, která v rámci svého vyznání vyráběla manufakturou prostý, bytelný nábytek z masivu, což mělo za následek extrémní zlevnění sériové produkce. Průmyslová revoluce a příchod levných pracovních sil do měst způsobilo míšení 14
byla nízká skládací sedačka čalouněné lavice 16 křeslo s čalouněným sedákem a opěrákem, s područkami opatřenými čalouněnými polštářky (manchette) 17 sedací lůžko, postupně se z ní vyvinulo chaise longue, prodloužením sedáku 18 fauteil s vyplněnými boky mezi područkami a celý očalouněný 19 odpočívadlo 20 vysoké soukromé křeslo - ušák 21 lehátko s vyvýšenou opěrkou pod hlavu 22 lehátko bez opěradla 23 pohovka s mnoha opěradly 24 židle určená pro hraní karet, vrch opěráku byl čalouněný a sloužil jako opěrka pro kibice 25 lenoška ze dvou částí (křeslo a podložka pod nohy) 26 menší pohovka 27 dvě křesla, otočená k sobě, spojená svými rohy nebo boky 15
Str. 12
vrstev obyvatelstva a snížení nároků na bydlení. Objevila se nová vrstva zbohatlých podnikatelů, kteří pociťovali touhu prezentovat své bohatství. Začaly vznikat imitace luxusního nábytku za nízkou cenu a kýč. Romantismus byl ohlédnutím za minulostí a její revizí. Poté následoval krok dopředu, kterým byla secese. Navazovala na hnutí Arts and Crafts, ale orientovala se především na vyšší a střední vrstvy. Francouzský směr byl zaměřen spíše na tradiční řemeslo. Stíral se rozdíl mezi nábytkem a šperkem. Zvykem movitých osob bylo zvát architekta do domu, což mělo za následek zvýšení kvality práce truhlářských dílen. Dům byl řešen jako komplexní dílo (Gesamtkunstwerk). Aplikovaly se nové průmyslové materiály jako ocel, železo, sklo, beton a nové technologie usnadňující život (ústřední topení, osvětlení aj.). 5.5
Období pluralismu 20. století bylo definováno protichůdnými, vzájemně na sebe reagujícími
názory, koexistujícími současně.
Ve zkratce je možno tvrdit, že nábytek byl
motivován novými materiály a technologiemi. Wiener Werkstäten, Dresdner Werkstaten a další dílny se soustřeďovaly na kvalitní umělecké řemeslo orientované na funkci. Kromě nich fungoval Deutscher Werkbund s designem produktu. V Čechách působily Spojené uměleckoprůmyslové závody a Bytová společnost. Kubistický nábytek vyráběly Pražské umělecké dílny, který se okrajově uplatnil v interiéru, ale byl těžkopádný, nepohodlný, bez využití antropometrie. Ve Francii se uplatňovalo
především Art
Deco,
v Holandsku
byly
vytvářeny koncepce
neoplasticismu (Červenomodré křeslo, Cik-cak židle), v Rusku konstruktivismu. V Německu byl činný Bauhaus. Např. Marcel Breuer, vytvářel první, doma složitelné křeslo z ohýbaných trubek. Le Corbusier v prostředí nábytku konstruoval stroje na ležení a sezení, v architektuře uplatňoval Plan Libre28, nové formy mezonetového bytu a kvalitní bydlení pro sociálně slabé skupiny. Adolf Loos aplikoval Raumplan29. Obecně se architekti, návrháři průmyslového designu a jiní představitelé funkcionalismu, snažili podílet na výchově člověka a zkvalitnění kultury bydlení. Důraz byl kladen především na hygienu a technologicky nově zpracované materiály jako železobeton, ocel, sklo, neomítané cihlové zdivo, u nábytku trubková ocel, chrom, překližované materiály atd. Místnosti byly již přesně pravoúhlé kvůli 28
půdorys není omezen nosnými stěnami a dá se volně dělit příčkami místnosti domu jsou pojaty jako kvádry různých rozměrů, vzájemně se svou hmotou prolínající a prostupující, a tím vytváří pokoje v různých výškových úrovních 29
Str. 13
snadnějšímu umístění nábytku. Byly jednoduše, vkusně zařízeny, rozděleny podle zón. Přestal se používat salón. Nábytek bylo možno pořídit buď dle návrhu architekta pro konkrétního zákazníka, nebo zakoupit sériově vyráběné kusy. Pro anonymního spotřebitele byly vyráběny komplety jídelen, kuchyní apod. V 2. polovině 20. stol. nastala éra plastů a zkoumalo se jejich možné využití (V. Panton, E. Saarinen) Vyráběl se celočalouněný odpočivný nábytek různých tvarů a celoplastové židle (Kartell). Typologie odpočivného nábytku se opět začala rozšiřovat o multifunkční prvky a jiné neurčité typy sezení a ležení (klekačky, pytle, závěsné sezení apod.). Stavělo se množství panelových a bytových domů, které obsahovaly malé, jednoduché bytové jednotky, pouze s nezbytným zázemím. Mimo to se začaly rozvíjet jiné formy bydlení, jako např. mezonetové domy, lofty. Stavěly se „satelitní městečka“. Do interiérů se instalovaly televize. Typická byla masová produkce levného méně kvalitního nábytku. S novým high-tech materiály nastoupil elitářský design a sterilní minimalismus. 21. století pokračuje v programu předchozích desetiletí.
Str. 14
6
Typologické členění odpočinkového nábytku Sedací odpočivný nábytek je koncipován jako sezení pro jednu či více osob.
Může sloužit buďto ke krátkodobému nebo dlouhodobému odpočinku. Konkrétní účel odpočivného sezení určuje celkové rozměry, tvar a sklon opěráku i sedáku. Důležitým prvkem je měkkost, které se dá dosáhnout čalouněním. Pro zařazení do odpočinkového sedacího nábytku ale není nutností.
Základním typem odpočivného sezení je křeslo, které slouží vždy jen jedné osobě. Křeslo hovorové, s područkami nebo bez, je charakterizováno nižším opěrákem, malým sklonem sedáku (5-12º) i opěráku (101-108º). Je lehčí a snadno přemístitelné.
Obr. 1a /1b Mies Van der Rohe – Barcelona / rozměry hovorového křesla
Křeslo odpočivné vysoké má vysoký opěrák, který může zahrnovat i opěrku hlavy. Pokud ji nezahrnuje, končí opěrák u ramen. U tohoto typu závisí na výšce osoby, pokud možno, musí být opěrka hlavy i područky stavitelné. K tomuto křeslu se někdy přidává podpěrka pod nohy – taburet.
Str. 15
Obr. 2a /2b Bruno Mathsson – Miranda / rozměry vysokého odpočivného křesla
Křeslo odpočivné nízké vždy obsahuje područky. Opěrák je nízký, slouží jako bederní opěrka, často je zarovnán s výškou područek.
Obr. 3a /3b Le Corbusier – LC2 chair / rozměry nízkého odpočivného sezení
Křeslo odpočivné vysoké s měnitelnou polohou je opět s podpěrkou hlavy a područkami. Jeho hlavním přínosem je polohovatelnost.
Str. 16
Obr. 4a /4b Charles Eames - Eames Lounge Chair 671 / rozměry odpočivného křesla vysokého s měnitelnou polohou
Křeslo odpočivné dlouhé má integrovanou podnožku. Je vhodné pro odpočinek v pololeže a krátký spánek během dne.
Obr. 5a /5b Le Corbusier – Chaise longue / rozměry odpočivného křesla dlouhého
Chaise longue je prodloužené křeslo s područkami. Slouží taktéž k odpočinku během dne.
Obr. 6a /6b Bristol chaise longue / Chateau chaise longue
Str. 17
Otoman vychází částečně z antického lehátka. Jde o lehací plochu s podepřením hlavy.
0br. 7 Peter Bohuš – Otoman
Houpací křeslo je dosti variabilní a existuje mnoho možností jak jej pojmout. Podobá se křeslu odpočivnému vysokému. Může být s područkami nebo bez, může obsahovat zabudovanou podpěrku pro nohy.
Obr. 8a /8b mminterier – Swing / rozměry houpacího křesla
Taburet /sedačka /puf slouží k příležitostnému sezení, vyskytuje se v obývacích pokojích spíše jako součást jiného sedacího prvku.
Obr. 9a /9b Shogun taburet /Alain Berteau - Pouf
Str. 18
Soukromé vysoké křeslo „Ušák“ má kryté boky v části opěrky hlavy nebo je kryté po větší části.
Obr. 10 Arne Jacobsen – Egg chair
Téte a téte je sezení už pro dvě osoby. Jsou to 2 křesla otočená proti sobě, spojená navzájem přes bok nebo roh.
Obr. 11 Laurie Beckerman – Rocker
Mimo klasické typologie, navazující z logických důvodů na historii, jsou vytvářeny kusy, které se nedají zařadit do žádné skupiny nebo, naopak do všech, protože jsou multifunkční. Pytle a vaky jsou nejrůznějších tvarů, plněné organickým přírodním materiálem či polystyrenovými kuličkami. Závěsné sezení zahrnuje sítě, duté koule atd., upevněné ke stropu či k stěnám. Odpočivný nábytek podle Petera Opsvika se zabývá ergonomií a stavbou lidského těla.
Str. 19
Obr. 12 /13/ 14 Pytel Color / závěsné sezení / Peter Opsvik - Balans
Obr. 15 /16/ 17 Příklady multifunkčního sezení
Pohovky jsou dimenzovány naprosto stejně jako křesla, ale liší se počtem sedících osob. Nejčastěji se dělají jako dvoj- či trojmístné sezení.
Obr. 18a /18b Moooi / rozměry pohovek
V současné době jsou využívány především rozkládací čalouněné sestavy, tvořené z více prvků, které lze libovolně skládat dohromady. Jedna boční strana může fungovat jako chaise longue, prostřední jako křeslo bez područek, druhý bok jako minimálně prodloužené křeslo. Doplňkem bývá taburet. Pohovky mohou sloužit k příležitostnému spaní, mohou umožňovat regulaci sklonu opěradla či výšky
Str. 20
a hloubky sedáku, nebo mohou obsahovat vymoženosti jako skrytý úložný prostor, přídavné odkládací či servírovací stolky nebo zabudovanou lampičku.
Obr. 19a /19b Odkládací prostory / rozměry rozkládací pohovky
Str. 21
7
Základní zásady ovlivňující tvorbu společenského prostoru Obytný respektive společenský prostor byl v minulosti řešen v zásadě dvěma
způsoby. Prvním způsobem bylo seskupení jednotlivých funkcí, tím i nábytku k sobě. Veškerý společenský život se odehrával v jedné hlavní místnosti (sednici), kde se společně žilo, jedlo, hovořilo, veselilo i odpočívalo. Druhou tendencí bylo naopak oddělit od sebe jednotlivé provozy tak, aby se navzájem nerušily. Vyčlenil se prostor pro jídlo, pro odpočinek, pro zábavu a hovor. Skutečností však je, že tyto funkce nelze od sebe naprosto oddělit, neboť se vzájemně prolínají. Dnes je tendence provozy opět slučovat, často se spojuje obývací pokoj, jídelna a kuchyň do jedné společné místnosti. Prakticky je dnes propagován model velké prosvětlené místnosti s mnoha okny nebo rovnou prosklenými stěnami, s vysokým stropem. Tento prostor bývá rozdělen do tří částí, které na sebe navazují v pořadí: příprava jídla (funkce bývalé kuchyně), konzumace jídla (bývalá jídelna) a sedací souprava (obývací pokoj). Ze všech těchto částí bývá viditelná obrazovka televize, která má jako výstavní technologie jedno z výsadních postavení v interiéru. Je už individuální, kolik místa věnuje uživatel poměrově každé z těchto částí. Jako ukázka sloučení prostoru kuchyně, jídelny a obývacího pokoje může posloužit rodinný dům v Berouně od R. Korandy a A. Hýblové.
Obr. 20a /20b Obytná hala rodinného domu v Berouně (Koranda, Hýbová) / půdorys
Optimální je umístění obývacího prostoru na jih, ale závisí to i na režimu dne uživatele. Nejdůležitějším atributem pro vytvoření optimálního obývacího prostoru jsou činnosti zde prováděné a jejich specifické požadavky. Zóna obývacího pokoje musí zajistit pasivní odpočinek formou sezení nebo ležení na nábytkovém kusu k tomu určeném. U toho nábytku musí být zajištěno odkládání předmětů (knih, notebooku, nápojů, jídla) na stolek nebo jiné místo. Vhodné je umístění více menších
Str. 22
odkládacích ploch po pokoji. Kromě toho má obývací prostor sloužit k hovorům s hosty a jejich malému občerstvení, poslechu hudby, četbě atd. Trendem současnosti je užívání televize nebo krbu, který bývá umístěn v blízkosti odpočivného nábytku. Součástí obývacích prostor je malý úložný nábytek, který slouží k ukládání obslužných technologií, CD/DVD, časopisů a knih. Celá zóna obývacího pokoje i konkrétní vybavení by mělo vyhovovat každému členu domácnosti. Všechen nábytek by měl mít kolem sebe dostatek místa pro jeho bezproblémové používání. S uživatelským komfortem souvisí i celkové rozměry místnosti, které musí umožnit optimální poměr volného prostoru a plochy zastavěné nábytkem. Právě na tento volný prostor je kladen velký důraz.
Str. 23
8
Vztah člověk - odpočivný nábytek Pro optimální vyřešení odpočivného nábytku je potřeba jej přizpůsobit potřebám
člověka. V tom nám pomáhá ergonomie a antropometrie. 8.1
Ergonomie Ergonomie je nauka aplikovaná relativně krátkou dobu, od 2. sv. války. Studuje
prostor kolem člověka. Přizpůsobuje mu tvary předmětů tak, aby bylo dosaženo co největšího možného komfortu a pohodlí při zohlednění zdravotních hledisek. Využití ergonomie je široké, od řešení kokpitu letadla, přes pomůcky pro zdravotně postižené osoby, až po optimální tvar láhve na vodu. Je známým pojmem také v oblasti kancelářského vybavení - židlí, klávesnice atp. V oblasti odpočivného nábytku se ergonomií rozumí dosažení všemožnými prostředky maximálními relaxace organismu během dne. Nábytek je svým tvarem a rozměrem zkonstruován tak, aby pomáhal člověku udržovat správné držení těla a předcházel zdravotním problémům jako nedokrvení končetin, bolesti páteře atd. Pro ergonomicky tvarovaný odpočivný nábytek je důležitá hloubka sedáku, výška a sklon opěráku, umístění područek a podpěrky pod hlavu, měkkost a trvalé podepření zad během změny polohy odpočívajícího. Dnes investují firmy také do vývoje masážních a polohovacích křesel, která svému uživateli poskytují naprostou relaxaci během dne. I v tom nejlépe ergonomicky tvarovaném křesle se však nedoporučuje sedět příliš dlouho. Lidské tělo má rádo střídání poloh a různých typů pohybu, v žádné pozici nedokáže setrvat delší dobu. Pěkným příkladem je odpočivný nábytek Petera Opsvika, který umožňuje změny poloh dle libosti. Z polohy-v leže se dá jednoduše přejít do sedu.
Obr. 21a /21b /21c /21d Peter Opsvik – Balans
Str. 24
Obr. 22a /22b /22c Příklady ergonomicky řešeného odpočivného nábytku
8.2
Antropometrie „Mírou všech věcí je člověk - jsoucích, že jsou, a nejsoucích, že nejsou.” Věta,
kterou vyřkl Prótagorás z Abdér již v Antickém Řecku, značí, že vše se odvíjí od potřeby člověka, vše se mu přizpůsobuje. Antropometrie se pomocí různých technik zabývá měřením lidského těla. Aby bylo možno vyrobit kvalitní odpočivný nábytek, je potřeba brát v potaz přizpůsobení jeho rozměrů rozměrům lidského těla a jeho pohyblivosti. „Ve 20. stol. byly ideální rozměry sedacího nábytku dokonce kodifikovány švédským lékařem Åkerblomem. Jako nejvýhodnější výšku sedáku stanovil 40 cm, hloubku sedáku 45 – 47 cm, s tím, že se má směrem dozadu mírně sklánět.“ [18]
Obr. 23a Antropometrické údaje žen a mužů při sezení Str. 25
1 výška temene hlavy
2 výška očí
3 výška ramen
4 výška bederního ohybu
5 výška lokte nad sedadlem
Ø
(min. – max.)
% celkové tělesné výšky
M
88
84-92
51
Ž
84,5
81,4-87,6
52
M
75
71,2-78,8
43
Ž
73
69,4-76,6
45
M
56
53-59
32
Ž
54
51,5-57,5
33
M
28
24,8-31,2
16
Ž
27,6
24,7-30,5
17
M
23
21,1-25,9
14,5
20,3-27,7
14
Ž 6 doporučená výška sedací plochy
M
43
43,4-48,5
24,7
7 max. výška sedací plochy
M
46
38,5-43,5
26,5
Ž
41
8 min. výška sedací plochy
34
25,3 30-38
19
Obr. 23b Výškové hodnoty při sezení [10]
Jak je to dnes? Nelze si nevšimnout, že lidé zvětšují své rozměry především do šířky. Má se jim tedy přizpůsobit i nábytek? Je známo, že tloustnutí způsobuje špatný životní styl, pouze v minimu případů jsou příčinou genetické předpoklady. Pokud se přizpůsobí cokoliv, i nábytek, tomuto trendu, neznamená to pak, že je tloustnutí a špatný životní styl považováno za standard a je podporováno? Člověk se však formuje i co se týče výšky. Na tento rozměr mají vliv geny, klima a rozmanitost stravy v prvních dvaceti letech života. Zároveň se výška snižuje stárnutím a opotřebováváním meziobratlových plotének, během dne se také mění - až o 19 mm. Co se týče historie, tak průměrná výška člověka byla v 10. stol. n.l. cca 170 cm. Od té doby se snižovala až do 19. století, kdy lidé měřili 165 cm, pak začala strmě růst. Roste až dodnes, ale rychlost se zpomaluje. Dnešní obyvatel České republiky měří průměrně 167 cm pokud je žena, 180 cm pokud jde o muže. „Nové technologie vyžadují pro svoji integraci nové typologie nábytku. Současně je zapotřebí zajistit pohodlnější a zdravější prostředí pro jejich uživatele. Nová řešení se budou muset stále více adaptovat na zvětšení lidské populace (+6cm za dvě generace) a na způsob, jak dnes sedět.“ [12] Současný sedací nábytek je navrhován do výšky 370 až 400mm s hloubkou sedáku kolem 600mm. Otázkou je, zda tyto Str. 26
parametry vyhovují člověku. Čím je hloubka sedáku větší, tím se hůře vstává. Toto je zvlášť podstatné pro starší osoby. 1971
1991
ČSSR – 18 let
174 cm
178
ČSR – 18 let
175
179
SSR – 18 let
173
177
Praha – 18 let
178
182
ČSSR – 20 až 49 let
172
176
Obr. 24 Vývoj výšky mužů v letech 1971, 1991 [10]
Z bodů popsaných výše vyplývá, že odpočivný nábytek bude muset mít v budoucnu větší nosnost. S tím jak se zvyšuje průměrná výška člověka a celkově jeho rozměry, bude potřeba přizpůsobit i výšku a šířku místností, pro bezproblémovou obslužnost jednotlivého vybavení.
Str. 27
9
Proměny společenských a sociálních funkcí a odpočivných prostor v obytném prostředí
společenských
Dnešní doba je náročná na psychický výkon. Lidé musí neustále prokazovat své kvality. Jsou na ně kladeny větší požadavky, co dříve bylo dříve výjimkou, dnes je považováno za samozřejmost. Nastává tedy zvýšená nutnost obnovy sil a relaxace, aby mohl člověk dále pracovat při tomto zatížení. Jedním z míst, kde se člověk může ukrýt a načerpat nových sil, je obývací prostor. Zde se může obklopovat příjemnými a uklidňujícími věcmi dle libosti, odpočívat na pohovce s knihou, poslouchat hudbu, povídat si s přáteli atp. Pro řadu lidí je domov jakýmsi chrámem klidu a odpočinku. „V dějinách je patrná větší nebo menší vazba na dům a obytný prostor z důvodu potřeby osobní bezpečnosti, která utváří životní pocit. Jestliže je doba neklidná a nejistá, zvyšuje se vazba na dům-útočiště. Je-li doba klidná a bezpečná, zájem o dům je menší.“ [4] Až 90% svého času tráví člověk v budovách. To nutně vede k pocitu oddělenosti od přírody, a poté k touze po zpětném sjednocení. Projevem tohoto přání je v současnosti, alespoň na úrovni bydlení, propojování interiéru s exteriérem. Architektura současných obytných staveb je prostoupena přirozeným světlem a otevírá se do krajiny. Použitými materiály bývají mnohde přírodní suroviny jako dřevo a kámen. Dobrým příkladem na propojení vnitřních prostor s venkovními, je dům postavený architekty L. Gavalcem, P. Mikulenkou, M. Haklem a L. Zemanem ve Včelné. Část přízemí tvoří obytná hala, sestávající z kuchyně, jídelního stolu, krbu a odpočivné zóny.
Obr. 25a /25b Obytná hala domu ve Včelné / půdorys
Str. 28
Jiným příkladem je stavba rodinného domu v Mořině, jenž je znám díky svým úsporám peněz za stavbu a svou malou rozlohou. Přízemí domu bylo pojato jako společenský prostor, propojený se zahradou a terasou. Architekty byli: M. Rak, I. Raková, L. Rydlo, A. Skalický.
Obr. 26a /26b /26c Obývací prostor domu v Mořině / Podled / Půdorys
Ačkoliv jsou stavěny nové rodinné domy nebo i kvalitní bytové domy, mnoho lidí žije ve starších panelových bytech, které byly ve své době vytvořeny na základě poptávky. Bytů byl nedostatek. Nejsou nijak zvlášť velké, obsahují pouze nutný prostor
pro
umístění základního
u hygienického
zázemí.
Ne
nábytku.
všechny
Kvalita
typy
je sporná,
bydlení
jsou
především
v současnosti
zmodernizovány. 9.1
Ekologie a zdraví člověka Po období nepřiměřené spotřeby v 2. polovině 20. stol., pokračující mimo jiné
i dnes, byla na přelomu tisíciletí nastolena otázka trvale udržitelného rozvoje Země. Předpokládá se značný pokles životní úrovně odvislý od vyčerpání zdrojů a znečištění životního prostředí v letech 2010 až 2060. Důsledky lidského konání jsou již viditelné v podobě kontaminace vod, trvalého smogu, odpadků atd. Život v takovém prostředí se nutně musí odrazit na zdraví člověka. Ve větší míře se objevují chronické nemoci, astma a alergie. Byla přijata některá opatření pro zlepšení nebo udržení stávajícího stavu, otázkou však je, zda není pozdě? V interiérech
se
tato
tendence
projevila
na
použitých
materiálech
a povrchových úpravách nábytku. Trh nabízí velké množství produktů z přírodních materiálů nebo s garancí zdravotní nezávadnosti. Vyrábějí se např. ekologické barvy
Str. 29
na nábytek, které jsou vhodné pro použití do dětských pokojů a mohou přijít do styku s potravinami. Pro výrobu nábytku je možno použít dřevo pocházející z lesů, které jsou šetrně obhospodařovány -např. ochranná známka FSC30, nebo se používá masiv a suroviny bez chemikálií (např. rakouská firma Team 7). Zákazník by se měl však před koupí produktu vždy informovat v dané oblasti a porovnávat výrobky, protože dochází ke zneužívání reklamy. Výrobky jsou označovány vlastnostmi, které jsou v rozporu s jejich skutečnou kvalitou.
Obr. 27a/27b/27c Příklady zařízení zóny obývacího pokoje firmou Team 7
V prostředí současného designu je sice patrná snaha po neplýtvání a vytvoření univerzálního stále platného produktu, avšak díky ekonomickým podmínkám není příliš dobře uskutečnitelná. Příkladem řešení může být recyklace a motto: „Než se daná věc vyhodí, měla být ještě pětkrát otočena.“ Někteří designéři se zabývají recyklovanými materiály, avšak jde o kapku v moři. Např. Piet Hein Eek používá recyklované materiály, především vyřazené dřevo. Tejo Remy vytváří produkty z již použitých věcí. Ineke Hans vytvořila sestavu židle a stolku z recyklovaného plastu.
Obr. 28 /29 /30 Nábytek z recyklovaného materiálu
V kontextu zdraví a účinků okolí na člověka se začaly zkoumat látky uvolňující se z nábytku při běžném užívání, např. formaldehyd a VOC. 30
Bylo
nezisková organizace Forest Stewardship Council (FSC) podporuje ekologicky šetrné, sociálně
prospěšné a ekonomicky životaschopné obhospodařování lesů, čímž napomáhá ochraně ohrožených a devastovaných světových lesů Str. 30
zjištěno, že z čalouněných sedacích souprav, koberců a jiného zařízení v interiéru se uvolňují látky, které mohou při dlouhodobém uvolňování a při překročení povolených limitů působit toxicky na organismus, např. PUR pěny uvolňují izokyanát, nátěrové hmoty toluen, aceton. Navíc čalouněné výrobky jsou oblíbeným prostředím pro bakterie a roztoče. Obývací pokoj je zpravidla přehlídkou technologií, televize, přehrávače hudby atd., které způsobují zase elektromagnetický smog. Pro panelové byty je typický suchý vzduch, nízký počet negativních iontů v prostředí, kouř aj. V domech bývá klima příznivější. Za účelem většího komfortu reaguje na tuto situaci moderní technologie aplikací inteligentních zařízení do bytu či domu, které dovolují regulovat světlo, klimatizaci a vytápění, vlhkost, žaluzie, ovládat televizi, a to v každé místnosti zvlášť. Obydlí pak funguje jako uzavřená jednotka bez přirozeného větrání. 9.2
Čistota Současný bytový interiér se řídí heslem: „Čistota je půl zdraví.“ Důraz je
kladen na až sterilní čistotu, která se týká spíše kuchyní a hygienického zázemí, ale je patrná i v obývacích pokojích, především v domácnostech, ve kterých jsou spojeny tyto provozy dohromady. Minimalizoval se nábytek, odstranily se velké úložné prostory a prosklené vitríny s výstavami skleniček, porcelánu a jiných dekorací, kde se usazoval prach. Podlaha je ze dřeva, marmolea nebo litých podlah, koberce jsou malých rozměrů, ale jsou stále udržovány. Nábytek je vyvýšen a postaven na nohy nebo zapuštěn do stěn. Na čalouněný nábytek jsou používány textilie s protišpinivou a antibakteriální úpravou. Cílem všech těchto tendencí je rychlý, snadný a důsledný úklid za účelem předcházení zdravotním potížím ( alergiím apod.). 9.3
Televize a jiné technologie Televize, coby zdroj informací a zábavy, má v obývacím prostoru zvláštní
pozici. Začlenění televize do interiéru bylo v minulosti významným mezníkem, podobně jako v naší době internet. Je reprezentačním prvkem místnosti společně s pohovkou. Má možnost řídit denní harmonogram populace, vyplňovat volný čas a obveselovat při provádění rutinních domácích prací. Téměř pravidlem je rodinné scházení se u televizních novin a následný film.
Str. 31
9.4
Sociální status a formy reprezentace Někteří lidé mají potřebu prezentace nabytého majetku a jsou ochotni
investovat do prvků v interiéru více než jinde. Nejčastějším vybavením, které má tuto schopnost vypovídat o hmotném zabezpečení, je krb. K tomu se lidé staví zvláštně rozporuplně, buď po něm naprosto touží, nebo jej naopak vůbec nemusí mít. Na luxusní pohovce se podle průzkumu (viz. kapitola 10) naopak shodli všichni bez rozdílu. Má vysoký status a lidé jsou ochotni investovat do ní nejvíce. Dalším formou reprezentace je televize, u které je kromě nejnovější technologie (nástěnná plazmová nebo LCD obrazovka) důležitá i velikost. Pokud jde o dispozici obývacího prostoru, je schvalováno propojení provozu kuchyně, jídelny a obývacího pokoje. Prostor se pak zdá velký. 9.5
Stáří Všechny věkové kategorie mají své specifika, mladí lidé, právě se
osamostatňující, mají obzvláště problémy s nedostatkem peněz na zařízení bydlení a jsou nuceni se zadlužovat. Finanční situace starých lidí a osob v důchodu je rovněž nedostatečná, ale z jiných příčin. Podle průzkumu ČSÚ z roku 2008 žijí lidé v důchodu buďto ve vlastních domech, starších bytech (nejčastěji 2+1, 3+1) nebo v jiných asistovaných bydleních. Obecně bydlí hůře než mladší lidé a mají poněkud jiné nároky i z hlediska zdravotního stavu – pohyblivost a obslužnost. Současný trh s nábytkem jim nenabízí příliš možností, např. současné nízké pohovky neumožňují pohodlné vstávání a usedání. Ideální je křeslo s područkami a podnožkou pod nohy, s vysokým sedákem, podporou pro bedra, celá záda i hlavu. Čalounění by nemělo být příliš měkké. Veškerý nábytek i interiér by měl být snadno udržovatelný a čistitelný, což se ovšem týká i ostatní populace. Interiér obývacího pokoje by měl být zařízen jednoduše, prakticky a útulně, protože tito lidé jsou skupinou, která v něm tráví nejvíce času, a to sledováním televize, poslechem rádia nebo četbou knih. „Staří lidé jsou se svým bydlením nejsmířenější. Nemohou očekávat zlepšení své hospodářské situace a mají kromě toho nižší nároky proto, že se jejich aspirační hladina utvářela v minulosti. Není proto divu, že kombinace malých nadějí do budoucnosti a nižší nároková hladina, vzniklá v minulosti, vede k tomu, že staří lidé, i když bydlí hůře než ostatní, jsou se svým bydlením nejspokojenější, či přesněji řečeno, nejsmířenější.“ [15] Str. 32
9.6
Gender Oddělená kuchyně minulosti se navrací do obytné haly. Žena, která v ní vařila
jídlo se odebrala do společenských prostor a rovnocenně se zapojuje do zábav a hovorů s ostatními členy domácnosti. ,,Návrat kuchyně podporují samy kuchyňské technologie, především kvalitní digestoře odbourávající pachovou bariéru, a také vysoká úroveň designu kuchyňského mobiliáře, který této části obytného prostoru přináší reprezentativní funkci.“ [17]
Str. 33
10 Vliv nových materiálů, technologií a techniky na řešení daného téma Neustále jsou vyvíjeny nové materiály a technologie, nicméně větší důraz je všeobecně kladen na vylepšení již toho stávajícího. Pokud bychom se měli zaměřit na změny ve vývoji odpočivného nábytku a vybavení obývacích pokojů za posledních cca 25 let, zjistíme, že se především zlepšila kvalita provedení. Pokrok nastal v rozvoji nátěrových hmot, celkově v kvalitě a stálosti povrchové úpravy. Jsou vyvíjeny plastické hmoty, které jsou svými vlastnostmi daleko lépe vybaveny pro využití v nábytkářském průmyslu (např. Kartell). Rozmanitost kování je obrovská. V interiérech se užívá nik a předmětů zabudovaných do sádrokartonu. Stále je to ale jen pouhý zlomek toho, co se ve světě skutečně vytvořilo. Existují nejmodernější technologie a nové materiály, ale než se tyto dostanou k běžnému uživateli za přijatelnou cenu, dávno jsou již zase překonány. Nicméně nic nelze zobecňovat, současný trh s nábytkem je rozdělen podle možností a nároků uživatelů. První skupinou je nábytek nižší kategorie, nabízený obchodními řetězci, s minimem nových materiálů či technologií, jenž je dostupný běžné populaci za odpovídající cenu. Hlavními materiály, které najdeme v těchto obývacích pokojích je DTD, voštinová deska, PUR pěna a plasty. Je definován průměrnou až špatnou kvalitou povrchové úpravy, nekvalitním kováním, nízkou pevností i trvanlivostí. U kvalitnějšího nábytku je významným prvkem spolupráce s designérem. Na toto navazuje dobře např. Hanák, mminterier nebo TON se spoluprácí s T. Kelleyem či M. K. Johansenem.
Obr. 31a /31b/ 32 Ton a mminterier
Str. 34
Obr. 33a /33b Příklady zařízení obývacího prostoru firmou Hanák
10.1 Netradiční pojetí nábytku s aplikací nových materiálů Spojením uměleckého řemesla a nových technologií vytvořil Marcel Wanders odpočivné křeslo, vyráběné firmou Droog a Capellini.
Jednotlivá lanka jsou
zhotovena z aramidového vlákna a uhlíkového středu, která jsou pak splétána tradiční technologií do tvaru židle. Uvolněná tkanina je impregnována epoxidovou pryskyřicí a zavěšena do rámu, kde vytvrdí. Na podobném principu je založeno háčkované křeslo a stolek Crochet z epoxidované bavlny.
Obr. 34a /34b Marcel Wanders - stolek Crochet / Knotted chair
Konstantin Grcic vytvořil v roce 2002 lehkou stabilní židli z hliníku odlévaného pod tlakem, což je postup, který se v době vývoje této židle příliš nepoužíval. ,,Lití pod tlakem je velmi vhodné pro tenké díly a vytáhlý síťovitý tvar židle i sedadlo a opěradlo z jednoho dílu těží z toho, jak roztavený hliník protéká během odlévacího procesu kanálky ve formě.‘‘ [9] Podnož je odlita z betonu. Beton obecně je v současnosti materiálem, který se uplatňuje především v minimalistických interiérech nebo loftech, vytvořených z bývalých továren. Dá se z něj tvořit prakticky cokoliv – nábytek, lité podlahy i obklady stěn z betonu pohledového. Je odolný a trvanlivý, nevýhodou je váha a prakticky žádná možnost přemísťování po pokoji.
Str. 35
Obr 35a /35b /35c /35d Konstantin Grcic - One / betonový nábytek / pohledový beton k obložení stěn
Obr. 36 Příklad využití betonu v interiéru
Dalším materiálem, který se v současnosti hodně používá a dostal se již i do běžných domácností je CORIAN® – materiál, ze kterého se dá vyrobit prakticky jakýkoli tvar.
Jde o materiál, který vypadá podobně jako kámen, má výborné
technické vlastnosti, je trvanlivý, odolný, stálobarevný, neporézní, tím i hygienický. Umožňuje bezespárové spojování a je snadno opravitelný. Používá se na stolky, pracovní plochy, ale i obklady.
Obr. 37a /37b /37c Příklady využití Corianu
Ron Arad vytvořil bílý stůl Low Res Dolores Tabula Rasa ve tvaru čočky z Corianu. ,,Stěna i stůl obsahují digitální projektor, který je propojený s asi 200 tisíci metry optických vláken, jež jsou zasazeny do corianového povrchu stolu. Každé jednotlivé vlákno promítá část obrazu na vnitřní straně stolu, a vytváří tak pixelovou strukturu.‘‘ [9] . Jiným jeho počinem bylo houpací křeslo Oh void, v několika barevných i materiálových variantách (Corian / polyethylen). Str. 36
Na Corian navazuje další materiál, směs 75% přírodních minerálů, polymethymetakrylátu a barviva - LG Hi-Macs®. Vlastnosti i využití jsou podobné jako u předchozího materiálu. Je neporézní a homogenní. Je to jediný materiál tohoto typu, kde je chemická reakce při výrobě regulována teplem, což ovlivňuje stejnoměrnou strukturu v celém průřezu. Je to materiál odolný proti opotřebení, tepelně i chemicky. Je nenasákavý a hygienický. Napojení je zase bezespárové, snadno se udržuje, čehož se využívá především v kuchyních, ale použití je možné samozřejmě i jinde, např. konferenční stoly v obývacím pokoji. Existují i další obdoby těchto materiálů jako Hanex, Staron, Kerock apod. Provista™ kopolymer je dalším z nových materiálů současnosti. Je typem polyesteru. Plast se nyní už nedá považovat za podřadný materiál pro nábytek jako kdysi. Vyznačuje se tuhostí, průhledností, snadnou výrobou i manipulací. Je odolný proti chemikáliím, stálobarevný a šetrný k životnímu prostředí. (Fresh Fat Tom Dixon 2002)
Obr. 38 /39 Využití Provista kopolymeru a LG Hi-Macs
Mezi podlahovými materiály vyniká Marmoleum® (vycházející z linolea), což je směs lněného oleje, pryskyřice, dřevité moučky, vápence a přírodních pigmentů, která je lisována na textilii z juty. Podlahovina se vyrábí ve čtvercích, pásech nebo s vrstvou HDF desky a korku s myšlenkou aplikace jako „plovoucí podlahy“.
Obr. 40a /40b Řešení podlahy z Marmolea Str. 37
Variantou podlahovin je i Novilon® nebo Novilux®. Jde o měkčený vinyl s recyklovanými materiály. Je to materiál trvanlivý, odolný proti poškrábání, hygienický a bezpečný. Má úpravu proti uklouznutí a vedení zvuku – obsahuje tlumící vrstvu gumy. Vyznačuje se snadnou údržbou a čistitelností.
Obr. 41a /41b Podlaha z Novilonu a Noviluxu
Co se týče technologií, relativně novou je metoda rychlého prototypování. V 80. letech minulého století byla vytvořena pro rychlou výrobu prototypů automobilových součástek, pouze v několika málo posledních letech byla tato metoda využita k tvorbě nábytku jako konečného produktu. Patrick Jouin ve spolupráci s firmou Materialise vytvořil židli Solid pomocí stereolitografie, při které se používá laserových paprsků k vyztužení fotopolymeru (tady konkrétně pryskyřice). Celý objekt je nasnímán v počítači, rozdělen do vrstev a následně stvořen. Streolitografie umožňuje vytvářet otvory i prvky v řádech milimetrů. Nevýhodou této metody je nákladnost a pomalý proces vytvrzování. Proto se tímto způsobem dají vytvářet především malé předměty. Dalšími metodami je 3D tisk, fritáž apod.
Obr. 42 Nábytek Patricka Jouina vytvořený pomocí rychlého prototypování
Str. 38
Tyto technologie zužitkovala i skupina Front ze Švédska, která konceptuálně zkoumala, jak odstranit pomocí technologie standardní konvenční vývojové fáze výrobku. Designér stojí uprostřed místnosti a kreslí speciálním perem v prostoru svůj trojrozměrný návrh. Počítač zachytí tento pohyb a pomocí technologie rychlého prototypování je vytvořen nábytek. Výsledkem je realizace původní kresby v životní velikosti.
Obr. 43a /43b Postup výroby nábytku podle skupiny Front
Nanomateriál je horkou novinkou na poli nových technologií. Jde o univerzální materiál s ultrajemným zrnem, menším než 100nm. Jeho využití je obrovské, pomocí manipulace s atomy je možno vytvořit jakýkoliv materiál i organickou hmotu. Nicméně velkým argumentem proti jsou dosud neprozkoumaná případná zdravotní rizika. Vzhledem k tomu, že je novým materiálem, není nijak ověřeno jeho působení na člověka, zvířenu i přírodu. Ve výzkumu na poli medicíny bylo již zjištěno negativní působení a rozklad nanomateriálu v těle člověka. Jedním z nanomateriálů je tekuté sklo, které funguje jako univerzální povrchová úprava a ochrana proti oděru. Jedná se o potahování podkladu ultratenkou vrstvou oxidu křemičitého o síle přibližně 100 nm (15-30 molekul). Surovinou k výrobě je křemičitý písek upravený jako soubor nanočástic, ke kterým se přidá voda nebo ethanol31. Je možno jej nastříkat na jakýkoliv povrch. Propouští vzduch32, je průhledné, ohebné, vodotěsné, trvanlivé, antibakteriální, netoxické, šetrné k životnímu prostředí. Odpuzuje špínu i vlhkost, odolává teplu, UF paprskům i silným kyselinám. Údržba je jednoduchá, dá se omýt vlhkou utěrkou. Potenciál je obrovský. V nábytkářství by se tekuté sklo mohlo bezvadně uplatnit, jak na
31 32
to závisí na druhu podkladu bylo aplikováno i na rostliny, vinnou révu – ochrana proti houbám Str. 39
čalounění, tak v povrchových úpravách různých aglomerovaných materiálů i na konstrukcích z masivu. Dalším nanomateriálem je grafen, který by se v budoucnu mohl uplatnit na poli osvětlení v interiéru a mohl by nahradit LED i OLED.
Byly vytvořeny
organické svítivé součástky. Pozitivem je nízká cena a recyklovatelnost33. Vzhledem k tomu, že jej lze vyrábět jako kapalný roztok, otevírá možnost nanášení látky metodou rotačního tisku (recyklovatelné svítící tapety nebo velké nástěnné displeje). Nanotextilie se v současnosti používají především na outdoorové oblečení, ponožky, spodní prádlo apod., ale dají využít mimo jiné i při výrobě čalouněného nábytku. Vlastnosti jsou měnitelné podle potřeby, přidáním potřebného kompozitu. Nanočástice stříbra dodávají materiálu antibakteriální účinky, speciální mikrokapsle zase vyřeší problém teplotní a vlhkostní pohody. Pohovka bude v létě chladit a v zimě hřát. Nanomateriál je antibakteriální, stálobarevný, odolný proti oděru a špíně. Pro úpravu čalouněného nábytku jsou vyvinuty impregnační prostředky, které chrání látku (bavlna, polyester, směsi) nebo kůži před vlhkostí a znečištěním. Špína nepřilne k povrchu nebo bude lehce odstranitelná. Trvanlivost povlaku je cca 2 roky. Textilie se dá využít i přímo ke zkonstruování nábytku. François Azambourg vytvořil židli určenou pro zásilkový obchod, která se dodává v malém balíčku. Tekutina uvnitř židle po aktivaci vytvrdí a dostane požadovaný tvar.
Obr. 44a /44b François Azambourg – židle Pack
33
existuje možnost jej po recyklaci využít jako palivo Str. 40
11 Výsledky průzkumu a diskuze Průzkum probíhal prostřednictvím anonymního dotazníku, který byl rozesílán e-mailem. Celkem bylo dotazováno 100 osob ve věku mezi 17 a 65 lety, z nichž 37 bydlí v panelovém domě, 58 v rodinném a 5 v bytovém nízkopodlažním domě. Jsem si vědoma, že počet 100 osob je minimálním číslem pro určitou výpovědní hodnotu. Položeno bylo 10 otázek, týkajících se společenských prostor a odpočinkového sedacího nábytku v nich. Záměrem bylo zjistit, kterou místnost považují ve svém bytě za společenskou, jakým způsobem v ní tráví svůj čas, jaké v ní mají vybavení, zda jim tento prostor vyhovuje apod. Na konci dotazníku byl ponechán prostor pro vyjádření se respondentů o jejich současném bydlení a změnách, které by chtěli případně podstoupit.
1) Kterou část bytu považujete za společenskou? Jako společenský prostor v interiéru bytu byl jednoznačně hodnocen obývací pokoj, který získal 9,3 bodů z 10 možných. Jídelna získala 7,4 bodů a kuchyň 6 bodů. obývací pokoj je stavěn výše nebo na stejnou úroveň jako jídelna nebo kuchyň
81 %
jídelna je hlavní společenský prostor nebo je min. na stejné úrovni jako obývací pokoj či
17 %
kuchyň kuchyň je hlavní společenská místnost nebo je min. na stejné úrovni jako jídelna či obývací
10 %
pokoj jiné části bytu, např. terasa, obytná hala, atd.
16 %
Tab.1 Preference společenských prostor
Podle průzkumu uváděným Musilem v Sociologii bydlení „ ...asi 70% domácností bydlících v nových typech bytu tráví většinu času v obývacím pokoji a jen asi 15% soustřeďuje svůj život do kuchyně (převážně s jídelním koutem).“ [15] Je tedy je vidět přesun společenských aktivit do obývacího prostoru během posledních cca 25 let.
2) Jakým způsobem trávíte čas v těchto prostorech? V obývacím pokoji je nejčastěji sledována televize a veden rozhovor s hosty či rodinou. Činnosti, které se v této části bytu provádějí, jsou: sledování televize, komunikace s ostatními členy bytu nebo hosty, poslech hudby, četba, studium, Str. 41
domácí práce (žehlení u televize), práce na počítači a hraní her, sledování ohně v krbu, stolní hry a společné jídlo. obývací pokoj
kuchyň
jídelna
ostatní
sledování tv
7,64 bodů
4,82
4,8
5
společné jídlo
4,53
7,07
8,1
4
stolní a jiné hry
5,9
5,12
4,6
6
pouze komunikace
7,67
5,62
6,9
6
ostatní
7
3,4
7,8
8
Tab. 2 Bodové hodnocení činností provozovaných v jednotlivých místnostech
V pořadí jednotlivých funkcí před lety, se posunulo pouze sledování televize do středu dění oproti předchozím rokům. Ostatní funkce zůstávají stejné. „pořadí funkcí, kterým slouží obývací pokoje nových bytů – 1.přijímání návštěv 2.společný pobyt rodiny 3. sledování televize 4.odpočinek 5. četba 6. sváteční stolování 7. poslech rádia 8. šití 9. každodenní stolování 10.hraní dětí 11. učení dětí), kterého se používá především při mimořádných rodinných událostech, při návštěvách apod.“ [15]
3) Jak je přibližně velký váš obývací pokoj? 2 % dotazovaných nemá obývací pokoj 13 % má obývací pokoj menší než 15m² z toho pouze 1% nebylo spokojeno a chtělo mít větší tento prostor, a to v rozmezí 15-25m² 73 % osob má obývací pokoj velikostně v rozmezí 15-25m² z toho 11% nebylo spokojeno a chtělo mít tuto místnost větší než 25m² 12 % osob má větší než 25m² z toho všichni jsou spokojeni s rozměry
Str. 42
4) Máte propojeno více funkcí bytu a jsou soustředěny do jedné místnosti? nemám
14 %
kuchyň + jídelna
56
obývací pokoj + kuchyň
7
obývací pokoj + jídelna
11
obývací pokoj + jídelna + kuchyň
12
obývací pokoj + ložnice
13
obývací pokoj + pracovna
2
Tab. 3 Propojení obývacího pokoje s jinými místnostmi v procentuálním zastoupení
5) Pokud jste odpověděli kladně v předchozí otázce, jste spokojeni nebo se vyskytují nějaké komplikace? žádný problém
67 %
pachy z kuchyně
9
hluk od televize nebo řinčení nádobí
13
horko od vaření
2
málo prostoru
4
Tab. 4 Provozní problémy při spojení zón obývacího pokoje, kuchyně či jídelny
Z toho vyplývá zjištění, že nejvíce se ruší provoz kuchyně a obývacího pokoje. Spojení jídelny s jedním z těchto prostorů není problémové.
6) Který kus odpočivného nábytku preferujete a pořídili byste si jej? přímo ve vlastnictví jsou jim známy křeslo 52 % 84 % pohovka / čalouněná sestava 84 100 křeslo s podnožkou 17 71 taburet/ sedačka/puf 43 80 pytel / vak 6 74 sezení podle P. Opsvika 5 48 závěsné sezení 3 70 téte a téte 0 35 houpací křeslo 15 80 chaise longue 0 64 odpočivné křeslo dlouhé 1 60 soukromé křeslo / ušák 18 75 Tab. 5 Vlastnictví a preference k jednotlivým typologiím odpočivného nábytku
hodnocení 6,3 bodů 8,1 7,4 4,8 5,9 4,7 6,5 4,2 5,7 4,8 5,5 5,4
Str. 43
Z odpovědí vyplývá, že sice většina lidí zná tyto typy sezení (mimo Opsvikova sezení a téte a téte), ale drtivý počet osob jej nevlastní. 84 % dotázaných preferuje pohovku nebo čalouněnou sestavu jako základ pro svůj obývací pokoj. Pokud nějaké doplňkové odpočivné sezení mají, pak je to křeslo nebo taburet. Pouze 16% osob našlo zálibu v jiném typu a pohovku nemá. Z bodového hodnocení vyplývá rovněž preference pohovky s 8,1 body možnými z 10. Na druhé příčce se umístilo křeslo s podnožkou (7,4 bodů) a pak závěsné sezení (6,5 bodů). Otázkou je, proč lidé nepoužívají častěji ty sedací prvky, které se jim líbí – viz křeslo s podnožkou nebo závěsné sezení? Buďto může být problémem cena, i když o té se dá polemizovat (slušné křeslo s podnožkou se dá pořídit i např. v Ikei) nebo nezájmem o toto téma, což bude asi hlavní problém. ,,Proč bych já, jako zákazník, měl ztrácet čas hledáním alternativ, když se přímo nabízí jednoduché nenáročné řešení - koupě sedací soupravy za akční cenu od obchodního řetězce?“ Naopak je zvláštní, že se lidem sice taburety /sedačky /pufy nelíbí (2-3. nejhorší hodnocení se 4,8 body), ale přesto je obývacím prostoru má skoro polovina osob (43 %). Může to být tím, že tyto prvky se dodávají často jako součást čalouněné sestavy?
7) Jak moc jsou pro Vás důležité tyto prvky v interiéru obývacího pokoje? (Do čeho jste ochotni investovat nejvíce?) odpočivné sezení (pohovka) 9,1 bodů konferenční stolek 6,7 krb 4,8 knihovna 5,6 obývací stěna 4,6 osvětlení 7,5 výstava porcelánu nebo upomínkových předmětů 1,6 textilie / přehozy / závěsy / textilie 5,6 televize 6,1 bar 2,8 stěny / podlaha 7,4 květiny / umění 7,1 Tab. 6 Hodnocení prvků podle jejich důležitosti v obývacím pokoji
Nejdůležitějším prvkem v obývacím pokoji se stala pohovka (9,1 bodů), což bylo předpokládáno. Na druhém místě se ocitlo nějakým záhadným způsobem osvětlení (7,5 bodů). Pro lidi je světlo sice důležité, ale nejsou ochotni do něj investovat. Dost často skončí veškeré osvětlení na lustru nebo zářivce uprostřed Str. 44
místnosti. Opět to může být způsobeno nezájmem nebo neznalostí věci. Na třetím místě byly stěny a podlaha. Výsledky při hodnocení krbu byly pozoruhodné. Sice získal průměrně 4,8 bodů, ale je to dáno tím, že lidé krb buď naprosto obdivovali, nebo jej naopak hodnotili nulou. Podobné výsledky se objevovaly u televize (6,1 bodů), ale v menším rozptylu bodů. Nejméně body byl ohodnocen bar (2,8 bodů) a výstava upomínkových předmětů (1,6). Na třetím místě od konce se ocitla obývací stěna (4,6 bodů). Tyto dva poslední prvky opravdu ukazují na minimalizaci úložných prostor v obývacím pokoji a potvrzují trend nízkých skříněk a polic o malém počtu pro sklad DVD a elektroniky. Pouze 11 % dotázaných specifikovalo, že je pro ně důležitý minimálně jeden z těchto prvků - květiny /umělecké předměty /prostor. „Podle výsledků průzkumu, který v 80. letech prováděl VÚO Praha, nacházíme v „obýváku“ vše kromě bot, školních aktovek a potřeb na úklid. Nejčastěji se zde vyskytovaly magnetofonové kazety, časopisy, utěrky, stolní prádlo, ručníky, osušky, ložní prádlo, šicí potřeby, ponožky, punčochy, gramofonové desky a videokazety (pořadí odpovídá četnosti výskytu). Většina dotázaných chtěla mít reprezentativní pokoj nejkrásnější z celého bytu a věnuje mu proto největší péči. Pokoj sloužil zejména pro přijímání návštěv a je až s podivem, že téměř 30 % dotázaných v něm nepovoluje děti. Ke stolování slouží tento prostor jen ve výjimečných případech. Zařizovací schéma tvoří 70 % bytová stěna, sedací souprava se stolkem 100 % a svítidla cca 1,68.“ [5]
8) Jaký máte převážně nábytek v obývacím pokoji nyní? nábytek nový
36 %
starý nábytek cca 25 let
28
nábytek zděděný
22
starožitný nábytek
7
preference 1 výstavního kusu jako dominanty a zbylý nábytek je starší
2
Tab. 7 Typ nábytku v obývacím pokoji
Pro výměnu nábytku je charakteristické uplynutí doby 20-30 let. Po této době začnou lidé většinou kupovat nový nábytek nebo se začnou pídit po jiných možnostech (bazar, rodina, známí, atp.). Pravděpodobné je toto schéma: Generace současných 45tiletých osob si v blízké době bude kupovat nebo si koupila nábytek. Svůj starý zlikvidovali nebo dali svým potomkům, kteří se zároveň v této době
Str. 45
osamostatňují. Ti často nemají peníze na kvalitní nový nábytek, tak jej zdědí nebo seženou v bazaru. Možné je i to, že své úspory investují do levného nového nábytku z obchodních řetězců, který bude jen dočasným řešením, později si budou muset koupit stejně jiný.
9) Co je pro Vás podstatné při koupi vybavení do obývacího pokoje? cena
8,1 bodů
zdraví
7,4
ekologie
5
estetika
8,3
funkce / technologie
8,5
variabilita prvků
6,2
prestiž /styl
4,3
uklidnění / příjemná atmosféra
8,3
Tab. 8 Hodnocení důležitosti aspektů, jež mají rozhodovat při koupi nábytku
Nejdůležitější, pochopitelnou prioritou, je funkce a technologie (8,5 bodů z 10). V těsném pořadí za ní, se shodně umístila estetika a pohodlí /příjemná atmosféra /uklidnění - 8,3 bodů. Nejméně opěvovaný je styl a prestiž s 4,3 body. Výsledek souhlasí analogicky s hodnocením krbu a televize v předchozí otázce. Buď bylo toto hledisko hodnoceno vysokým počtem nebo naopak nízkým. Ekologie získala druhý nejmenší počet bodů, ale tady je to dáno tím, že při zařizování obývacího prostoru nikoho nezajímá, kde se vzal materiál, jakým způsobem, z čeho byl nábytek vyroben. Ale vzhledem k tomu, že se stále více prodávají výrobky s různými druhy certifikace, bude to způsobeno reklamou a sociálním statusem. Ve skutečnosti tato otázka zřejmě není pro většinu společnost podstatná.
10) Myslíte, že nastaly nějaké změny ve způsobu odpočinku nebo v bydlení za posledních cca 25 let? Jaké? Názory dotazovaných osob jsou zvýrazněny kurzívou. Odpovědí byla často technologie a funkce nábytku. Lidé si myslí, že dnešní nábytek poskytuje více pohodlí a je zkonstruován z kvalitnějších materiálů (vylepšení vlastností plastů a textilií např.). Vyráběn je zdravotně nezávadný nábytek s ohledem k přírodě. Str. 46
Na část tohoto textu bych reagovala, neboť realita bývá dosti odlišná od veřejně propagovaných skutečností. Jak už bylo zmíněno v kapitole 8.1, v médiích se sice objevují informace o zdravotních matracích, ekologických výrobcích apod., ale běžný člověk nemůže rozlišit, zda se jedná o klamavou reklamu, jejímž cílem je zvýšení prodejnosti. Lidé si také myslí, že trh s nábytkem je rozmanitější. Poskytuje jim širší možnosti výběru. Na to navazuje názor dotazovaných, že lidé častěji obměňují vybavení. Buďto jej obměňují záměrně, kupují prozatímní levné kusy, které nesplňují kriteria kvalitního trvanlivého pevného nábytku, aby si za pár let mohli udělat znovu radost a koupit si něco nového, nebo to dělají nevědomky, s pocitem příjemným, „...protože ta reklama ten nábytek tak vychválila, že není možné, aby mi nevydržel po celý můj život.“ „Jak u které skupiny lidí. Chudí odpočívají malinko líp díky řetězcům typu Ikea. Ti, co na to mají, tak žijí v luxusu, jež dnešní doba skýtá.“
Dalším názorem je, že lidé hledají více času na odpočinek, který ale nenalézají. Proto více investují do odpočivného sezení, které je kvalitnější a poskytne jim více komfortu. Snaží se tak ušetřit čas. Po návratu z práce jsou vyčerpaní a nemají sílu aktivně odpočívat nebo relaxovat jinak, než že vyhledají svoji pohovku a televizi a chtějí mít klid. „Dříve si myslím, že lidé odpočívali aktivně, buď šli ven, nebo když trávili volný čas, tak společně za pomoci společenských her, či společného sledování televize…dnes (hovořím – li z vlastní zkušenosti) se většinou každý zavře v pokoji, sedne k počítači, zapne televizi a tráví volný čas samostatně…“ „Změny dané dobou, víc izolace jedinců dle postavení a majetnosti, individualizace života, uzavírání se před kolektivem, masový rozměr sportu a zábavy se zúžil do možností a kastovnictví...“ „Zcela jistě – společný oběd v kuchyni již není společenskou událostí, obývák slouží jako televizní studio, kuchyně se propojila s jídelnou a v kuchyni se již nevaří ale připravují instantní jídla. V městech slouží byt jen jako „ubytovna“ k přespání mezi dobou od od příchodu z práce do doby nového odchodu do práce. V krátkém mezičase po příchodu z práce (přesněji z roboty), člověk zírá na reklamy v TV a pak
Str. 47
se odebere do bezvědomí, aby se mohl ráno vypotácet zcela unavený znovu do „roboty“. Tuto změnu je možné nejlépe popsat jako návrat k dravčímu kapitalismu 19-tého století, který nebere ohled na regeneraci sil jednotlivce. Tímto postupem dochází k fyzické a morální devastaci těchto jednotlivců, kteří v tomto důsledku neberou kvalitu odpočinku jako prioritní. Za těchto okolností se takováto skupina osob spokojí s průměrnou až nízkou kvalitou bydlení a s tím spojenou kvalitou relaxace. Rozhodujícím faktorem se pak stává otázka vynaložených peněz ve vztahu ke kvalitě odpočinku. Časový a finanční problém jednoznačně určuje, že nízká cena výrobku je upřednostněna před jeho kvalitou a funkčností. Závěr je, že jsme všichni IKEA… “ „Nastaly, lidé v poslední době na odpočinku dost bazírují, kupují si lepší a lepší, pohodlnější křesla a pohovky. Před 20-ti lety lidé tak odpočívali, ale podle mě se o tom tolik nemluvilo.“ „Velký výběr z široké škály typů nábytku, kladen důraz na pohodlí a zdraví Nastaly, jsou daleko větší možnosti ve výběru. Obávám se, že mladí lidé z 80-ti % na své představy nemají při zařizování finanční zázemí. Již samotné pořízení bytu je nákladné. Je dosti těžké se v nabídkách orientovat. Každý chválí své a ani na spotřebitelské testy se nelze plně spolehnout. Já upřednostňuji: své jasné představy konzultovat s odborníky bytové architektury.“
Další změnou, které si lidé všímají, je propojování funkcí. Týká se to tvorby multifunkčního nábytku i slučování jednotlivých funkčních zón bytu. Z kuchyně se stává společenská místnost, tím že se navázala na jídelnu a obývací pokoj. Minimalizuje se potřeba vlastnit mnoho kusů, stačí vlastnit jeden, který dokáže splnit více požadavků. Likvidují se obývací stěny. Sedací nábytek se redukuje do subtilních tvarů. Zároveň se zvětšuje obytný prostor. Je podporován velký vzdušný prosvětlený pokoj s minimem zařizovacích předmětů. Byl vysloven názor, že lidé vydávají více peněz na reprezentaci. Investují do krbů, luxusních pohovek nebo LCD obrazovek. Pak značná část dotázaných odpověděla, že si myslí, že žádné změny nenastaly nebo se jich nedotkly osobně. Pokud nastaly, tak jsou minimální. „Minimální, je to dáno finanční situací 70% obyvatelstva.“ „Neřekl bych, že pro to bude sociálně-ekonomický prostor.“
Str. 48
11) Co byste změnili ve Vašem současném interiéru obývacího pokoje? Nebo chcete něco dodat? Část dotazovaných by měnila prakticky vše. Chce novou televizi, krb, sedací soupravu, lepší a úsporné osvětlení, plovoucí podlahu, linoleum, koberce, knihovnu. Několik osob odpovědělo, že si chtějí koupit houpací křeslo nebo pytel na sezení. Objevuje se potřeba mít více prostoru a pohodlí. „V našem obývacím prostoru je třeba změnit hodně věcí, ale nejvíce pokoj ztrácí na komunikativnosti a pohodlí. Do křesel nikdo nesdá, není z nich vidět na TV, a nebo je špatná komunikace s přáteli. Pohovka je nepříjemná pro záda a opěrka hlavy je tvrdá. Konferenční stolek je daleko od sedacího prostoru, aby byl umožněn průchod na balkon. Pro komunikaci s lidmi v tomto potkávacím prostoru jsou podmínky hrozné.“ „Celkově by našemu obývacímu pokoji prospěla modernizace. Finance ovšem zásadně braní.“ „V současné době rekonstruuji koupelnu. Až si zase jednou našetřím, přijde na řadu obývák. Zařízení mám staré dvacet pět let a už je to znát.“ „Kdybych měl možnost tak téměř vše, máme poměrně starý nábytek.“ „Tak obývací pokoj by mohl být větší, protože jinak se tam nedá nic moc změnit, není místo.“
Velká část dotázaných je spokojena, buď jim jejich interiér vyhovuje, nebo je už po rekonstrukci. „Pořídil jsem si hned v prvopočátku velmi kvalitní, moderní a pohodlný nábytek.“ „Svoje bydlení momentálně zařizuji a nápady čerpám především z internetu.“ „Sedačku jsem nechal po 20ti letech znovu očalounit novým a kvalitním potahem ladícím s interiérem.“ „Za 48 let manželského života jsou životní podmínky, zařízení a vybavení bytu dostatečně uzpůsobené k potřebám, a pokud člověk nepodléhá módním tendencím a reklamním nabídkám, může se cítit spokojený i ve skromnějších podmínkách – nešťastný je ten, který musí mít všechny novinky. Záleží, jaké hodnoty se upřednostňují.“
Str. 49
12 Shrnutí poznatků Společenskou část bytu zaujímá zóna obývacího pokoje (obývací prostor) v obytné hale nebo v samostatný obývací pokoj. Prostor obývacího prostoru nemá být celý zastavěn nábytkem, neboť právě dostatek prostoru, vhodné dispoziční řešení a uživatelský komfort jsou podmínky pro kvalitní a efektivní provoz. Velikost minimálního prostoru 18m² pro samostatný obývací pokoj spíše nevyhovuje. Většina lidí tráví svůj čas v obývacím prostoru o velikosti v rozmezí 15-25m² (viz výsledky průzkumu). „Obývací pokoje s menší plochou než 18m² jsou naším obyvatelstvem přijímány kriticky. Požadavek rozměrného obývacího pokoje přímo souvisí s tím, že se u nás stále považuje za reprezentativní. V současných představách obyvatelů o obývacích pokojích má rozhodující význam jeho velikost.“ [15] Při stejném tempu tvorby nových domů s hlavní obytnou místností a s přerodem nevyhovujících panelových domů v prostory s jinými funkcemi než obytnými, bude růst kvalita bydlení, minimálně co se týče nároků na velikost prostoru. Již existují zajímavé a praktické alternativy využití starých vybydlených panelových domů34. Samotná obytná hala, která je tvořena spojením několika provozů, umožňuje interakci členů rodiny. Člověk, zabývající se přípravou jídla může volně hovořit s osobami nacházejícími se v zóně obývacího pokoje. Společenský prostor a odpočivný nábytek má tedy dnes sloužit k absolutní relaxaci organismu po příchodu z náročného zaměstnání. Také má udržovat pospolitost rodiny, která je jinak ohrožena individuálním trávením času každého ze členů domácnosti. Společný čas může být využit při přípravě jídla, domácích pracích, k hovoru, posezení a hraní her. Důležitá je v případě propojení těchto zón dobré dispoziční řešení. Při nevhodném umístění jednotlivých prvků a při špatné návaznosti může dojít k rušení provozů (hluk, pachy atd.). Podstatným aspektem je pro toto období slučování funkcí, jak v obytných prostorech, tak v typologii nábytku (viz 6. kapitola), a zároveň individualizace nábytkových kusů. Každý člověk je jiný, jak už stavbou těla tak svými preferencemi. Někdo přirozeně tíhne ke klasice a pořídí si vysoké čalouněné křeslo, někdo rád zkusí experiment a koupí si závěsné sezení, jiný si potrpí na 34
Szymon Rozwałka, polský architekt žijící současně v Brně, například navrhuje prodat Dům pánů z Kunštátu, z utržených peněz koupit panelový dům a vytvořit z něj galerii moderního umění. Projekt prezentoval na Pecha Kucha night Vol. 2 v Brně. Str. 50
pohodlí a maximální relaxaci - ten investuje do ergonomicky řešeného masážního křesla. Bohužel možnost individualizace je ovlivněna příjmovými možnostmi obyvatelstva. Lidé v České republice jsou rozděleni do několika kategorií, které závisí na jejich příjmu.
„1.
Nižší, převážně nekvalifikovaná a polokvalifikovaná dělnicko-zemědělská a také hůře placená zaměstnanecká a z malé části i (neúspěšná) živnostenská vrstva - 25,4 %.
2.
Nižší, spíše kvalifikovaná dělnická vrstva se středními příjmy - 17,8 %.
3.
Inkonzistentní seskupení středních odborných zaměstnanců a řadových úředníků, převážně žen, s nízkými platy, které se však v domácnostech mnohdy vyrovnávají na střední materiální úroveň - 16,1 %.
4.
Víceméně statusově konzistentní střední vrstva jak samostatně činných, tak odborných zaměstnanců - 24,3 %.
5.
Inkonzistentní seskupení vyšších odborníků s pouze středními příjmy - 5,6 %.
6.
Malá inkonzistentní skupina nematurantů s vysokými příjmy - 2,3 %
7.
Vyšší vrstva odborníků, manažerů a podnikatelů - 8,5 %.“ [34]
Toto rozdělení se dá zjednodušit do čtyř skupin, které je pak možno dovést do kontextu s typem pořizovaného vybavení do interiéru. Posledních 20 let ovlivňovalo příjmové skupiny a odrazilo se i na nábytku. První skupinou jsou lidé s velmi nízkými příjmy, kteří se kvalitou, ani jinými aspekty, kromě ceny, nezabývají, neboť jsou rádi, že vůbec nějaký nábytek mají. Pak je tu střední vrstva, která by kvalitu a související nadstandard chtěla, ale nemá na ně peníze. Tudíž je nahrazuje levným luxusem a napodobováním. Další skupinou jsou lidé, kteří mají prostředky ke koupi kvalitního nábytku za přiměřenou cenu. Zbytek populace má potřebný obnos, je ochotno investovat a ocení výjimečné kvality nábytku a luxus. Otázkou je, v jakém jsou poměrovém zastoupení? V ČR převažuje střední vrstva, která se snaží udržet si svůj sociální status, prezentuje majetek alespoň „na oko“, ale ve skutečnosti je téměř chudá. Hanák, Ton a mminterier je ta úroveň nábytku, kterou by si měli dovolit běžní občané. Kvalita nábytku se tedy sice zvyšuje v návaznosti na nové materiály a technologie, avšak změny jsou patrné jen u vyšších příjmových skupin. Movitější Str. 51
lidé investují do kvalitního nábytku s garancí trvanlivosti a určitým výtvarným řešením. U ostatní populace bude nábytek totožný s parametry vybavenosti starými cca 25 let, nebo bude nový, zakoupený v levných obchodních řetězcích. Cena je jistě důležitá, ale neměla by být argumentem pro nevhodné bydlení. Za nízkou cenu v bazaru, nebo i zdarma, či za odvoz, lze pořídit kvalitní, funkční a pěkný nábytek. Sestavením vhodných kusů k sobě lze vytvořit krásné útulné umělecké dílo, ve kterém bude radost bydlet. Tento způsob zařizování interiéru by mohl být zajímavý především pro mladé, kteří ocení osobité řešení (viz kapitola 8.6).
Jak již bylo zmíněno v předchozích kapitolách, dnešní lidé sedávají zejména dlouhodobě u televize a PC. I zdánlivě pohodlné sezení ale nemusí přinést očekávaný účinek odpočinku. Sezení zatěžuje páteř, pouze dobře konstruovaný nábytek zabraňuje nadměrnému namáhání zad. Proto je tolik důležitá ergonomie a antropometrie, bez které se řešení nábytku neobejde. Dnešní nízké čalouněné pohovky či jiný odpočivný nábytek svou výškou a hloubkou sedáku nemusí vyhovět všem. Pro méně pohyblivé osoby je nevhodný. Naopak nízké a široké pohovky s možností různých variabilních řešení (např. sklopení opěráku až do rovnoběžné polohy s plochou sedáku, posunutí područek, vyjmutí prvků atp.) jsou vhodné pro mladší populaci, které umožní pohodlné ležení, sezení a jiné „válení“. Samy o sobě jsou tyto nábytkové kusy reprezentativním prvkem místnosti. Reprezentativnost je hodnocena podle průzkumu nerovnoměrně (buď je velmi důležitá, nebo naopak nepodstatná). Pro koupi nábytku je zásadní vliv reklamy v médiích, mínění rodiny a přátel. Obytná hala nebo obývací pokoj totiž odráží kulturní úroveň, majetkové zázemí a sociálně-ekonomický status rodiny. S reprezentativností souvisí i osvětlení, s jehož pomocí se dá dosáhnout zajímavých efektů. V průzkumu je zřetelná nespokojenost lidí s osvětlením interiéru. Dříve byl propagován model jednoho svítidla zavěšeného uprostřed místnosti, především v panelových bytech. V současnosti jsou lidé s tímto řešením v obývacích prostorech nespokojeni a hledají optimální řešení. Špatné je, že sami problematice osvětlení nerozumí, což často skončí nevhodnou aplikací v interiéru. Přitom existuje mnoho způsobů jak obytný prostor příjemně a efektivně nasvítit (v současnosti je hitem podsvícení linií nábytku či sádrokartonové podhledy se zabudovanými LED, prosvícení průsvitných materiálů, lampy s regulací intenzity světla atd.)
Str. 52
Obývací prostor prodělal změny, i co se týče vyčištění prostoru. Zrušení úložné funkce bylo ve prospěch místa k provádění jiných společenských a odpočinkových aktivit. „Pro 20. století je typické, že vzrůstaly zejména požadavky na zajištění hygienických podmínek v souladu s představou o zdravém bydlení pro široké vrstvy obyvatel. Posedlost dokonalou čistotou ani reklamní veršování nejsou výsadou dneška. Pro moderní ženu 20. stol představoval prach opravdového nepřítele zdraví rodiny, od něhož jí měl odpomoci náležitě vybavený a snadno udržovatelný, prosluněný byt, zbavený přemíry textilií, dekorativních zbytečností a zdobného nábytku. V centru zájmu se ocitlo zvláště technické vybavení, uspořádání kuchyňského pracoviště a míra jeho propojení s obytnou částí.“ [8]
V souvislosti s nutností odstranění
starého
a nepotřebného
nábytku
a s potřebou nového vybavení vyvstává otázka ochrany životního prostředí a udržitelnosti rozvoje. Pro současnost je typický vznik nadproduktu. Nakupování výrobků bez rozmyslu a hromadění nábytku přispívá k zahlcování životního prostoru nepotřebnými věcmi.
Str. 53
13 Závěr Trh s odpočivným nábytkem se snaží nabídnout každému zákazníku produkt, vhodný přímo pro něj. Pozitivně se to projevuje především na lidech, kteří byli dříve v tomto ohledu diskriminováni, např. staří a méně pohybliví lidé, děti. Typologie a množství předkládaného nábytku je ohromující. Současně se však zůstává rozum stát nad tím, jak je možné, že se k lidem nedostává. Lidé jsou konzervativní a strnulí. Ale i v tomto je patrná proměna. Především u nastupující generace mladých lidí, kteří preferují alternativy a chtějí si kupovat buď individuální výrobky - pro každého člena rodiny zvlášť, nebo multifunkční vybavení. A nespokojí se s pohovkou a doplňkovým křeslem. Ve společenském prostoru obytných budov vše směřuje k uvolňování zažitých vazeb a vztahů. Prostory jsou přirozeně prolínány, prosvětlovány. Je zřejmá touha po splynutí přírody a člověka. Problémem stále zůstává orientace většinové společnosti na pasivní odpočinek u informačních technologií – televize a internetu. Pro nábytkářský průmysl je jistě dobře, že lidé chtějí u televize kvalitně dlouhodobě sedět či ležet a investují peníze do odpočivného nábytku, ale nebylo by výhodnější se zamyslet a ujasnit si priority? Pro lidskou psychiku i zdraví by bylo jistě prospěšnější trávit více času mimo budovy.
Str. 54
14 Summary The relaxing furniture market aims to offer all the clients products which will suit their particular needs. That positively affects especially those who were discriminated against in the past e.g. the disabled as well as children and the old. The typology and the amount of the produced furniture are amazing. However, at the same time, it is surprising that this furniture is still not so much spread. People may be conservative and rigid but they tend to change. Especially the present young generation is not satisfied with just a sofa and an armchair. The young prefer alternatives and want to buy specific products, for individual family members, or multipurpose furniture. There is a growing trend for the weakening of traditional links and relations in the lounge of residential premises. The lounge often blends with other rooms and is illuminated by sunlight. The desire for the communion with nature is evident. The remaining problem is the prevailing tendency of the majority society towards a passive relaxation with modern technologies – TV and the Internet. Undoubtedly, it is good for the furniture industry that people want to sit or lie comfortably in front of their televisions and invest their money into the relaxation furniture. However, what about putting our priorities in order? To spend more time outside would be more useful for people’s both physical and mental health.
Str. 55
Použitá literatura [1]
BOUZEK, Jan, et al. Přehled pravěku světa : 1. svazek. Vyd. 1. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1974. 255 s.
[2]
BOUZEK, Jan, et al. Přehled pravěku světa : 2. svazek. Vyd. 1. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1976. 261 s.
[3]
BRUNECKÝ, Petr. Dějiny a bydlení. Brno : Ediční středisko Mendelu, 2009. 264 s.
[4]
BRUNECKÝ, Petr. Domiciologie - nauka o obývaném prostředí. Brno : Ediční středisko Mendelu, 1998. 326 s.
[5]
BRUNECKÝ, Petr; ŠVANCARA, František. Interiér - člověk a nábytek. Vyd. 1. Brno : Ediční středisko Mendelu, 1995. 280 s.
[6]
BRUNECKÝ, Petr. Standardy nábytku. Vyd. 1. Brno : Ediční středisko Mendelu, 2009. 121 s.
[7]
CIMBUREK, František, et al. Dějiny nábytkového umění I.. Praha : Argo, 1995. 439 s. ISBN 80-85794-54-3.
[8]
ČAPKOVÁ, Ivana, et al. Domy : 77 rodinných domů z let 1989-2006. Vyd. 1. Praha : Prostor - architektura, interiér, design, o.p.s., 2006. 367 s. ISBN 80903257-9-3.
[9]
FAIRS, Marcus. Design 21. století. Praha : Slovart, 2007. 463 s.
[10]
DLABAL, Stanislav. Nábytek, člověk, bydlení. Praha: Ústav bytové a oděvní kultury, 1976. 178 s.
[11]
KANICKÁ, Ludvika. Bydlení. Vyd. 1. Brno : Ediční středisko Mendelu, 2008. 104 s.
[12]
KANICKÁ, Ludvika. Design nábytku v současném světě. Brno : ERA, 2007. 120 s.
[13]
KOLESÁR, Zdeno. Kapitoly z dějin designu. Praha : VŠUP v Praze, 2004. 167 s. Str. 56
[14]
MAŠEK, Jaroslav. Bytové zařízení z hlediska sociálního. Praha : Technické knihkupectví a nakladatelství, s.r.o., 1947. 39 s.
[15]
MUSIL, Jiří. Sociologie bydlení. Vyd. 1. Praha : Svoboda, 1971. 303 s.
[16]
WÖHRLIN, Traugott. Nábytkové slohy : od antiky po současnost. Vyd. 1. Praha : Grada Publishing, 2008. 224 s. ISBN 978-80-247-2034-0.
[17]
ZÁVESKÁ, Hana. Televize v současném bytovém interiéru. Brno, 2005. 56 s. Klauzurní práce. Masarykova univerzita, FSS, Katedra mediálních studií a žurnalistiky.
[18]
Moravská galerie [online]. 2005 [cit. 2010-06-28]. Antropometrie sedacího nábytku.
Dostupné
z
WWW:
galerie.cz/igalerie/output/gls000147_1.html>. [19]
Marmoleum [online]. 2006 [cit. 2010-06-28]. Marmoleum. Dostupné z WWW: <Moravská galerie [online]. 2005 [cit. 2010-06-28]. Antropometrie sedacího nábytku. Dostupné z WWW: .>
[20]
Pozemní stavitelství [online]. 2004 [cit. 2010-06-28]. Obytné budovy. Dostupné z WWW:
.
[21]
Inteligentní domy [online]. 2009 [cit. 2010-06-28]. Regulace tepla a klimatizace. Dostupné z WWW: .
[22]
TON [online]. 2010 [cit. 2010-06-28]. Napsali o nás. Dostupné z WWW: .
[23]
Drevomaterialy.com [online]. 2009 [cit. 2010-06-28]. Ekologické barvy Biopin. Dostupné z WWW: .
[24]
AVAS EXPORT [online]. 2008 [cit. 2010-06-28]. Babomateriály a nano výrobky. Dostupné z WWW: .
[25]
AMOS design [online]. 2009 [cit. 2010-06-28]. Využití materiálu Corian. Dostupné z WWW: .
Str. 57
[26]
LG-HiMAcs [online]. 2010 [cit. 2010-06-28]. The Solid Surface material of the latest generation. Dostupné z WWW: .
[27]
Tekuté sklo ve spreji převratným nanomateriálem. Caramnre's blog [online]. 2010,
2,
[cit.
2010-06-28].
Dostupný
z
WWW:
. [28]
NanoWay [online]. 2008 [cit. 2010-06-28]. Produkty. Dostupné z WWW: .
[29]
Concrete Deluxe [online]. 2009 [cit. 2010-06-28]. Nábytek. Dostupné z WWW: .
[30]
Design propaganda [online]. 2010 [cit. 2010-06-28]. Domácí nábytek. Dostupné z WWW: .
[31]
FSC Česká republika [online]. 2009 [cit. 2010-06-28]. FSC certifikace. Dostupné z WWW: .
[32]
Team 7 [online]. 2010 [cit. 2010-06-28]. Livingroom. Dostupné z WWW: .
[33]
Navajo [online]. 2010 [cit. 2010-06-28]. Výška člověka. Dostupné z WWW: .
[34]
MACHONIN, Pavel. Dynamika české společnosti. Listy [online]. 2004, 2, [cit.
2010-06-28].
Dostupný
z
WWW:
. [35]
Ergo obchod [online]. 2009 [cit. 2010-06-29]. Ergonomické pomůcky. Dostupné z WWW: .
[36]
Wikipedie [online]. 2010 [cit. 2010-06-29]. Prótagorás z Abdér. Dostupné z WWW:
1s_z_Abd%C 3%A9r>.
Str. 58
[37]
Wikipedie [online]. 2010 [cit. 2010-06-29]. Trvale udržitelný rozvoj. Dostupné
z
WWW:
. [38]
Fyzmatik [online]. 2009 [cit. 2010-06-29]. Grafen - materiál budoucnosti. Dostupné
z
WWW:
budoucnosti.html>. [40]
Nanotextilie v průmyslové praxi. MM Průmyslové spektrum [online]. 2009, 1, [cit.
2010-06-29].
Dostupný
z
WWW:
.
Str. 59
Seznam obrázků Obr. 1b–6b
DLABAL, Stanislav. Nábytek, člověk, bydlení. Praha: Ústav bytové a oděvní kultury, 1976. 178 s.
Obr. 1a
http://www.sallyhoban.com/antiquesanddesign.html
Obr. 2a
http://www.bonluxat.com/a/Bruno_Mathsson_Miranda__Mifot__ Mi_427_Mi_431_Chair.html
Obr. 3a
http://jetsetrnv8r.wordpress.com/2008/08/28/vintage-furniturecorbusiers-lc-series-%E2%80%93-real-or-fake/
Obr. 4a
http://www.dumabyt.cz/obrazek/clanek20050/eames_717716.11_200x158.jpg
Obr. 5a
http://www.comparestoreprices.co.uk/bedroom-furniture/unbrandedle-corbusier-chaise-longue.asp
Obr.6a
http://www.chairs.ws/chaise%20lounge%20_luxury%20classic%20 chais e%20lounge-13898p.htm
Obr. 6b
http://www.ivorypearlinteriors.com/chairs-chaises-longues-stools49/chateau-chaise-longue-355.html
Obr. 7
http://www.domark.eu/sk/42/produkty/sedacky/otoman/index.htm
Obr. 8a
http://www.acexpo.cz/?mode=art&sec=11286&art=40450&lang=cz
Obr. 8b
DLABAL, Stanislav. Nábytek, člověk, bydlení. Praha: Ústav bytové a oděvní kultury, 1976. 178 s.
Obr. 9a
http://www.selectedbyjohndick.dk/Billedsider/Shogun.htm
Obr. 9b
http://www.coliseum-shop.com/en/catalog/1-designer-furniture/13designer-pouffes/1770-cover-stool-pouf-branex-design-alainberteau.html
Obr. 10
http://4.bp.blogspot.com/_Em4OLP3Eykw/RwPP0yEfmtI/AAAAAA AAApA/rS3yyTmGKSA/s1600h/arne+jacobsen+egg+chair+room.jpg Str. 60
Obr. 11
http://designshrine.net/2008/05/tete-a-tete-rocker/
Obr. 12
http://www.bag4u.cz/sedaci-pytle-colorkids.htm
Obr. 13
http://www.novinky.cz/bydleni/tipy-a-trendy/158261-obrazemhoupaci-sit-ozivi-obyvaci-i-detsky-pokoj.html
Obr. 14
http://www.bonluxat.com/a/Peter_Opsvik_Gravity_Balans_Chair.html
Obr. 15
http://www.czechdesign.cz/d_foto.php?lang=1&designer=
32&prace
=360 Obr. 16
http://www.roadsidescholar.com/wpcontent/uploads/2008/03/16000.jpg
Obr. 17
http://www.designpropaganda.com/shop/index1.html?lang=cs&t arget=d1635_ALESSI_SHOP.html
Obr. 18a
http://www.mrsme.com/DesignSponge.html
Obr. 18b
DLABAL, Stanislav. Nábytek, člověk, bydlení. Praha: Ústav bytové a oděvní kultury, 1976. 178 s.
Obr. 19a
http://www.zivotnistyl.cz/clanky/tema/937/tri-horke-tipy-ze-svetadesignu.html
Obr. 19b
DLABAL, Stanislav. Nábytek, člověk, bydlení. Praha: Ústav bytové a oděvní kultury, 1976. 178 s.
Obr. 20a /20b
ČAPKOVÁ, Ivana, et al. Domy : 77 rodinných domů z let 1989-2006. Vyd. 1. Praha : Prostor - architektura, interiér, design, o.p.s., 2006. 367 s. ISBN 80-903257-9-3.
Obr. 21a /21b /21c/21d
http://furnitureandesign.com/designers/gravity-balance/
Obr. 22a
http://www.pouyanm.com
Obr. 22b
http://www.techeblog.com/index.php/tech-gadget/zero-gravitylounge-chair
Obr. 22c
http://www.easemyback.com/
Str. 61
Obr. 23a
přednáška Ergonomie –antropometrickéúdaje, návrh pracovníčinnosti v .pdf
Obr. 23b
DLABAL, Stanislav. Nábytek, člověk, bydlení. Praha: Ústav bytové a oděvní kultury, 1976. 178 s.
Obr. 24
DLABAL, Stanislav. Nábytek, člověk, bydlení. Praha: Ústav bytové a oděvní kultury, 1976. 178 s.
Obr.25a – 26c
ČAPKOVÁ, Ivana, et al. Domy : 77 rodinných domů z let 1989-2006. Vyd. 1. Praha : Prostor - architektura, interiér, design, o.p.s., 2006. 367 s. ISBN 80-903257-9-3.
Obr. 27a /27b /27c http://www.team7.at/en/maintemplate/home.html Obr. 28
http://www.dezeen.com/2007/11/06/piet-hein-eek-at-cibone/
Obr. 29
http://www.design-calendar.com/2009/02/25/droog-opening-in-soho/
Obr. 30
http://www.dezeen.com/2007/08/22/trash-luxe-at-liberty/
Obr. 31a
http://www.ton.cz/kresla/detail/323801.html
Obr. 31b
http://www.ton.cz/zidle/detail/311579v007.html
Obr. 32
http://www.czechdesign.cz/d_foto.php?lang=1&designer=61 &prace=678
Obr. 33a
http://www.hanak-nabytek.cz/home_cs/?acc=produkt_basic
Obr. 33b
http://www.hanak-nabytek.cz/home_cs/?acc=produkt_modern_2aa9
Obr. 34a
http://www.bonluxat.com/a/Marcel_Wanders_Crochet_Table.html
Obr. 34b
http://www.chairblog.eu/category/chair-designer/marcel-wanders/
Obr. 35a
http://www.archiexpo.com/prod/magis/designer-chair-4331102796.html
Obr. 35b /35c /35d Obr. 36
http://www.concrete-deluxe.eu/cs_CZ/moderni-nabytek
http://www.bydleni-iq.cz/inspirace-pro-bydleni/rodinne-domy/beton-
Str. 62
v-rodinnem-dome-proc-ne/# Obr. 37a
http://www.treehugger.com/files/2007/07/pointcounterpoi.php
Obr. 37b
http://corian.it/Corian/it_IT/assets/images/designingwithcorian/p layingwithcolours/playingwithcolours2.jpg
Obr. 37c
http://www.czechdesign.cz/index.php?lang=2&status=c&clanek=406
Obr. 38
http://www.urbanlifestyledecorblog.com/2009/03/modern-avantgarde-lifestyle.html
Obr. 39
http://arredamento.guidaconsumatore.com/cronache-daglieventi/001105_materiali-nuovi-esperienze-nuove/
Obr. 40a /40bhttp://www.forbo-flooring.cz/ Obr. 41a /41bhttp://www.marmoleum.cz/ Obr. 42
http://www.todayandtomorrow.net/2006/11/01/patrick-jouin/
Obr. 43a /43bhttp://no-retro.com/home/wp-content/uploads/2008/01/sketchfurniture.jpg Obr. 44a
http://www.via.fr/telechargement/gp/parisdesignenmutati on/azamb ourg06.jpg
Obr. 44b
http://www.lsnglobal.com/seed/index/2009/2
Str. 63
