MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Lesnická a dřevařská fakulta. Dysplazie kyčelního kloubu plemene bavorský barvář. Bakalářská práce

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Lesnická a dřevařská fakulta

Dysplazie kyčelního kloubu plemene bavorský barvář Bakalářská práce

Autor: Ondřej Tomek Vedoucí práce: Ing. Jan Dvořák, Ph.D. Brno 2011

Abstrakt Předloţená bakalářská práce se zabývá problematikou dysplazie kyčelního kloubu u plemene bavorský barvář. Cílem práce je testovat hypotézu, ţe existuje statisticky prokazatelná závislost mezi věkem jedince při posouzení a výslednou hodnotou dysplazie. Podkladem pro řešení studie je databáze vyšetřených jedinců na dysplazii v počtu 234 ks. Výsledky šetřené vyvracejí testovanou hypotézu, tzn., ţe závislost mezi věkem v době vyšetření a jeho výsledkem nebyla potvrzena. Klíčová slova bavorský barvář, dysplazie kyčelního kloubu

Abstract This bachelor thesis deals with the hip dysplasia in the breed Bavarian Mountain Scenthound. The goal is to test the hypothesis, that the statistically demonstrable relationship exists between the age of an individual in the assessment and the resultant value of dysplasia. The basis for solution of the study is the database of examined individuals for hip dysplasia in the number of 234 pieces. Investigated results refute the tested hypothesis, this means, that the relationship between the age in the time of examination and its result was not confirmed.

Key words Bavarian Mountain Scenthound, hip dysplasia

Děkuji vedoucímu mé bakalářské práce Ing. Janu Dvořákovi, Ph.D. za umoţnění vypracování této bakalářské práce a rovněţ za cenné připomínky. Také bych chtěl poděkovat své rodině a přítelkyni za podporu a trpělivost při studiu. V neposlední řadě bych zde rád vyjádřil svůj dík poradci chovu panu Milanu Pavlíkovi, který mi poskytl podklady pro vyhotovení této práce.

Prohlašuji, ţe jsem tuto diplomovou práci vytvořil samostatně s pouţitím literatury, kterou uvádím v seznamu. V Brně dne ...................................................... Podpis

Obsah: 1 Úvod....................................................................................................................................... 11 2 Cíl práce ................................................................................................................................ 13 3 Literární přehled .................................................................................................................. 14 3.1 Bavorský barvář ................................................................................................................ 14 3.1.1

Historie barvářů................................................................................................... 14

3.1.2

Historie a vznik bavorského barváře ................................................................... 14

3.1.3

Českomoravský klub chovatelů barvářů (ČMKCHB) ........................................ 15

3.1.4

Chovné podmínky bavorských a hannoverských barvářů ................................... 15

3.1.5

Standard - bavorský barvář ................................................................................. 16

3.1.6

Pracovní vyuţití .................................................................................................. 21

3.2 Dysplazie kyčelního kloubu .............................................................................................. 21 3.2.1

Definice a výskyt DKK ....................................................................................... 21

3.2.2

Původ onemocnění .............................................................................................. 22

3.2.2.1 Příbuzenská plemenitba ..................................................................................... 23 3.2.3

Vznik a vývoj onemocnění.................................................................................. 23

3.2.4

Diagnostika DKK ................................................................................................ 25

3.2.4.1 Manuální diagnostika ......................................................................................... 26 3.2.4.2 Rentgenologická diagnostika ............................................................................. 28 4 Metodika práce ..................................................................................................................... 51 5 Výsledky ................................................................................................................................ 53 5.1

Celkové vyhodnocení DKK ........................................................................................ 53

5.2

Statistické vyhodnocení .............................................................................................. 63

6 Diskuze .................................................................................................................................. 66 7 Závěr ..................................................................................................................................... 70 8 Summary ............................................................................................................................... 72 9 Použitá literatura ................................................................................................................. 75 10 Přílohy ................................................................................................................................. 78

Seznam obrázků, tabulek a grafů

Strana

Obrázky Obr. č. 1

Standard bavorského barváře. Tomek, O.

Obr. č. 2

Kyčelní kloub - místa vystavená nadměrné zátěţi. Zdroj:

20

http://arvet.cz/clanky/kdyz-onemocni-vas-pes/ dysplazie-kycelniho- kloubu.pdf (14. 2. 2011) Obr. č. 3

Barlow příznak I. Zdroj: http://www.neovet.cz/clanky/casnadiagnostika-dysplazie-kycelniho-kloubu-dkk/ (14. 2. 2011)

Obr. č. 4

33

Měření Norbergova úhlu. Beránek, J. Ortopedická rentgenologie. Brno: Noviko, 2005. 130 s. ISBN 80-86542-07-6

Obr. č. 13

32

RTG snímek E/E. Zdroj: http://www.vetcentrum.cz/stodulky/ dkk/191/fotogalerie-dysplazie-kycelnich-kloubu (12. 2. 2011)

Obr. č. 12

31

RTG snímek D/D. Zdroj: http://www.vetcentrum.cz/stodulky/ dkk/191/fotogalerie-dysplazie-kycelnich-kloubu (12. 2. 2011)

Obr. č. 11

30

RTG snímek C/C. Zdroj: http://www.vetcentrum.cz/stodulky/ dkk/191/fotogalerie-dysplazie-kycelnich-kloubu (12. 2. 2011)

Obr. č. 10

29

RTG snímek B/B. Zdroj: http://www.vetcentrum.cz/stodulky/ dkk/191/fotogalerie-dysplazie-kycelnich-kloubu (12. 2. 2011)

Obr. č. 9

28

RTG snímek A/A. Zdroj: http://www.vetcentrum.cz/stodulky/ dkk/191/fotogalerie-dysplazie-kycelnich-kloubu (12. 2. 2011)

Obr. č. 8

27

Kyčelní kloub a anatomická místa pro posouzení DKK. Zdroj: http://www.cidabro.cz/home.php?page=dysplazie (10. 2. 2011)

Obr. č. 7

27

Ortolaniho příznak. Zdroj: http://www.neovet.cz/clanky/casnadiagnostika-dysplazie-kycelniho-kloubu-dkk/ (14. 2. 2011)

Obr. č. 6

27

Barlow příznak II. Zdroj: http://www.neovet.cz/clanky/casnadiagnostika-dysplazie-kycelniho-kloubu-dkk/ (14. 2. 2011)

Obr. č. 5

26

37

Zhotovení VD extezní projekce. Zdroj: http://www.neovet.cz/ clanky/casna-diagnostika-dysplazie-kycelniho-kloubu-dkk/ (15. 2. 2011)

38

Obr. č. 14

VD extenzní projekce - RTG snímek. Zdroj: http://www.neovet.cz/clanky/casna-diagnostika-dysplaziekycelniho-kloubu-dkk/ (15. 2. 2011)

Obr. č. 15

Zhotovení VD projekce „otevřená kniha“. Zdroj: www.dokhyi-ktd.cz/dokument/dkk.ppt (15. 2. 2011)

Obr. č. 16

46

DOA projekce - RTG snímek. Zdroj: www.dokhyiktd.cz/dokument/dkk.ppt (15. 2. 2011)

Obr. č. 23

45

Zhotovení DOA projekce. Zdroj: www.dokhyi-ktd.cz/ dokument/dkk.ppt (15. 2. 2011)

Obr. č. 22

44

LL šikmá projekce 20 - RTG snímek. Zdroj: www.dokhyi-ktd.cz/dokument/dkk.ppt (15. 2. 2011)

Obr. č. 21

43

Zhotovení LL šikmé projekce 20. Zdroj: www.dokhyi-ktd.cz/dokument/dkk.ppt (15. 2. 2011)

Obr. č. 20

42

LL projekce - RTG snímek. Zdroj: www.dokhyi-ktd.cz/ dokument/dkk.ppt (15. 2. 2011)

Obr. č. 19

41

Zhotovení LL projekce. Zdroj: www.dokhyi-ktd.cz/ dokument/dkk.ppt (15. 2. 2011)

Obr. č. 18

40

VD projekce „otevřená kniha“ - RTG snímek. Zdroj: www.dokhyi-ktd.cz/dokument/dkk.ppt (15. 2. 2011)

Obr. č. 17

39

47

Kompresní projekce. Zdroj: http://www.neovet.cz/clanky/ casna-diagnostika-dysplazie-kycelniho-kloubu-dkk/ (16. 2. 2011)

Obr. č. 24

48

Distrakční projekce. Zdroj: http://www.neovet.cz/clanky/ casna-diagnostika-dysplazie-kycelniho-kloubu-dkk/ (16. 2. 2011)

Obr. č. 25

49

Měření distrakčního indexu. Zdroj: http://www.neovet.cz/ clanky/casna-diagnostika-dysplazie-kycelniho-kloubu-dkk/ (16. 2. 2011)

49

Tabulky Tab. č. 1

Převod DKK na HD

52

Tab. č. 2

Počty posouzených jedinců v roce 2004

53

Tab. č. 3

Konkrétní stupně DKK 2004

54

Tab. č. 4

Vyjádření vyhovujících a nevyhovujících jedinců 2004

54

Tab. č. 5

Vyjádření vyhovujících a nevyhovujících fen s ohledem na věk 2004

Tab. č. 6

54

Vyjádření vyhovujících a nevyhovujících psů s ohledem na věk 2004

54

Tab. č. 7


55

Tab. č. 8


55

Tab. č. 9


55

Tab. č. 10


Tab. č. 11

55


55

Tab. č. 12


56

Tab. č. 13


56

Tab. č. 14


56

Tab. č. 15


Tab. č. 16

56


57

Tab. č. 17


57

Tab. č. 18


57

Tab. č. 19


57

Tab. č. 20


Tab. č. 21 Tab. č. 22

58


58


58

Tab. č. 23


58

Tab. č. 24


59

Tab. č. 25


Tab. č. 26

59


59

Tab. č. 27


60

Tab. č. 28


60

Tab. č. 29


60

Tab. č. 30


Tab. č. 31

60


60

Tab. č. 32


61

Tab. č. 33


61

Tab. č. 34


61

Tab. č. 35


Tab. č. 36

61


62

Tab. č. 37

Pozorované četnosti

63

Tab. č. 38

Očekávané četnosti

64

Tab. č. 39

Chí - kvadrát (χ2)

64

Tab. č. 40

Kritická hodnota

64

Grafy Graf č. 1

Procentuální vyjádření počtu posouzených psů a fen

53

Graf č. 2

Vyhovující jedinci za sledované období

62

Seznam použitých zkratek DKK

Dysplazie kyčelního kloubu

HD

Hip dysplasia - anglický název pro dysplazii

ČMKCHB

Českomoravský klub chovatelů barvářů

OMS

Okresní myslivecký spolek

FCI

Fédération Cynologique Internationale - mezinárodní organizace zabývající se plemeny psů a kynologií jako takovou

RTG

Rentgenogram

OFA

Orthopedic Foundation for Animals - Ortopedická nadace pro zvířata

DI

Distrakční index

Pb

Předběţné barvářské zkoušky

IHb

Individuální hlavní barvářské zkoušky

1 Úvod Historie lovu sahá hluboko do pravěku, k samým kořenům lidského rodu. První lidé byli sběrači rostlinné potravy a bezobratlých a na masitou potravu přivykali spíše tak, ţe se zmocňovali zvířat náhodou uhynulých nebo úlovků šelem. Teprve drsné podmínky doby ledové udělaly z pravěkého člověka lovce, který se odváţil zaútočit i na velkou kořist vlastnoručně vyrobenými zbraněmi a byl schopen organizovat společné lovy. Zprávy o organizaci lovu včetně vyuţití loveckých psů nám zanechali antičtí autoři jiţ v prvním tisíciletí př. n. l. (Červený a kolektiv, 2009). V té době napsal řecký filosof Xenofon pozoruhodné dílko, které nazval Kynegetikos. V něm se jiţ velmi podrobně zmiňuje o loveckých psech, o jejich chovu a výcviku, jakoţ i o práci chrtů, dog, o psech stopovacích apod. (Dostál, 1995). Po mnoho dalších století postupoval vývoj psů, stejně jako vývoj jiných zvířat, velmi pomalu (Dostál, 1995). Objevení střelných zbraní a s tím spjatý rozvoj nového způsobu lovu se odrazil i na potřebě změny způsobu práce psa. Stále víc a víc se od něho vyţadovalo pronásledování poraněného zvířete po stopě. I naproti tomu, ţe dnešní moderní zbraně a lovecká optika jsou velmi výkonné a účinné, nevyhneme se tomu, ţe určité procento zvěře není zasáhnuté smrtelně, proto je třeba tyto jedince dohledat. Faktor špatného zásahu znásobuje i lidský činitel svojí nedokonalostí a psychickou či fyzickou labilitou, proto vyvstává potřeba vyuţití správně vedeného loveckého psa (Baka, Jevčák, 2008). Bavorský barvář, jakoţto pes přizpůsobený k dosledu poraněné zvěře je v honitbách se spárkatou zvěří, především ve vyšších polohách, obrovským pomocníkem a troufnu si říct i nezastupitelný. Pes vyrovnaný a klidný, ale zároveň svědomitý, vytrvalý a nebojácný při práci. Aby ale mohl pracovat na 100 %, je potřeba, aby byl ve výborné kondici a především zdráv. Dysplazie kyčelního kloubu u bavorského barváře není takovým problémem jako u některých jiných, především větších plemen, ale určitě je třeba ji kontrolovat a eliminovat v chovu. Na vyšetření DKK mohou jedinci bavorského barváře aţ po dovršení jednoho roku ţivota. Pro vstup do chovu potřebují mimo jiné výsledek DKK s nejhorším poškozením B/B (jednotlivé stupně DKK jsou popsány dále). Pro kvalitní, zdravý chov a alespoň částečné zamezení (částečně lze DKK ovlivnit výběrem vhodných jedinců

11

pro plemenitbu) dalšího rozšiřování DKK je tedy zapotřebí vylučovat z chovu dysplazické jedince a pro plemenitbu pouţívat pouze zdravé jedince.

12

2 Cíl práce Cílem práce je seznámit čtenáře s plemenem bavorský barvář (historie, standard, chovné podmínky), zpracovat literární rešerši na téma dysplazie kyčelních kloubů (především definovat DKK, původ, vznik a vývoj onemocnění, diagnostika DKK) a na základě podkladů poskytnutých poradcem chovu barvářů sestavit databázi vyšetřených jedinců na DKK. Z této databáze uspořádat psy dle roku (myšleno letopočet) posouzení, výsledku DKK a jejich věku při posouzení. Z daného uspořádání pak statisticky vyhodnotit, zda věk a naměřená hodnota dysplazie mají souvislost.

13

3 Literární přehled 3.1 Bavorský barvář 3.1.1 Historie barvářů Při zkoumání historie se ukazuje, ţe Kelti jako lovem silně motivované etnikum ovlivnili vývoj loveckých plemen v celé Evropě. Grék Arrian nám ve svém opise lovu dunajských Keltů z období, které je vymezené roky 95 – 180 n. l., zanechal zprávy i o jejich loveckých psech. Na vystopování zvěře vyuţívali tzv. segusiérského psa, ten měl podobnou specializaci jako později při parforsních lovech, pes – vodič. Aby segusiér mohl plnit takové úlohy, musel mít výborně vyvinutý čich, který ho dělal způsobilým pracovat samostatně i na starých stopách. Při pronikání germánských kmenů přes Rýn keltsko-románská kultura nezanikla, přeţívala dále za zdmi klášterů a měst. Lovu se věnovala šlechta a vysocí církevní hodnostáři. Šlechtěním starých keltských psů se zaobírali opati (šlo většinou o náruţivé lovce). V Ardenském klášteře byl např. sv. Hubert uţ v roce 727 zobrazován se psem – asi předchůdcem dnešního barváře. Původ psa sv. Huberta je proto odvozený od keltských segusiérů, kteří byli kříţeni s vhodnými místními jedinci (Baka, Jevčák, 2008).

3.1.2 Historie a vznik bavorského barváře V literatuře 17. a 18. století o bavorském barváři není ani zmínky, aţ roku 1812 je uvedeno, ţe kníţata z Thurnu a Taxisu si vybudovali chov dávného bavorského vysokohorského stopaře a první typy barvářů. Další verze vyzdvihuje šlechtickou práci p. Peitingera ze Steiernachu v Rakousku, který kříţil fenu barváře solingenského typu se psem brandlského a istrijského honiče. Bavorský barvář se formoval po období jednoho století jako lehčí typ pro horské a vysokohorské terény, šlo o kříţení barváře s červenými tyrolskými honiči. Dnes uţ je těţko říct, které chovy se do jaké míry podílely na dotvoření bavorského barváře, nakonec však byl vyšlechtěný lehčí barvář se štíhlejším tělem a velkou vytrvalostí, který disponuje volným hlasem. Plemenné znaky bavorského

14

barváře stanovil Spolek pro zušlechťování psích plemen dne 29. května 1884. Klub bavorských barvářů byl zaloţený v Německu dne 11. května 1912 a dodnes usměrňuje chov či sleduje pracovní výkonnost plemene (Baka, Jevčák, 2008).

3.1.3 Českomoravský klub chovatelů barvářů (ČMKCHB) ČMKCH je registrován jako samostatná organizace s právní subjektivitou u Ministerstva vnitra ČR pod č.j.: VSC/1-17671/93-R ze dne: 14.1.1993. Klub je zájmová organizace, která sdruţuje drţitele, chovatele a příznivce loveckého plemene psů, bavorských a hannoverských barvářů. Je samostatným chovatelským klubem. Vznikl dobrovolným rozdělením klubu chovatelů barvářů v působnosti ČSFR při Slovenském polovnickém svazu. Základním posláním klubu je cílevědomý chov barvářů a jejich vyuţití v myslivecké praxi. Cílem je vysoká pracovní výkonnost, vysoká úroveň exteriéru, sníţení ekonomických ztrát a etický přístup k lovu zvěře. K zajištění hlavních cílů klub zajišťuje účast členů na svodech, výstavách, pracovních zkouškách a soutěţích. Organizuje odborné kurzy k zajištění odborného vedení a chovu barvářů. Pořádané akce a činnost bude respektovat platné řády FCI. Klub řídí chov a výcvik barvářů (Stanovy Českomoravského klubu barvářů, 2011).

3.1.4 Chovné podmínky bavorských a hannoverských barvářů 1. Povinná účast na jarním svodu (pořádají OMS) 2. Výstavní ocenění od minimálního stáří jednoho roku s ohodnocením výborný nebo velmi dobrý, přičemţ platí poslední zapsané výstavní ocenění v naší republice rozhodčím ČMKJ. 3. Psi - Pb I. nebo II. cena + IHb I. nebo II. cena 4. Feny - Pb I. nebo II. cena + IHb I. aţ III. cena 5. U jedinců, kde nebyla moţnost na IHb odzkoušení hlasitého štvaní, bude dodatečně hlasitost odzkoušena a zapsána rozhodčím do PP (zkouška hlasitosti ZH).

15

6. Rentgenové vyšetření DKK od minimálního stáří 12 měsíců s maximálním poškozením 1/1 (B/B). 7. Plnochrupost obou plemen. 8. Bonitace provedená poradcem chovu + rozhodčím z exteriéru od minimálního stáří 1 roku zapsaná do PP. (Měla by být poslední akt uchovnění jedince). 9. Poradce chovu můţe: a)

prodlouţit pracovně vynikajícím jedincům, kteří jsou v dobré kondici, působení v chovu o jeden rok.

b)

vyřadit z chovu jedince charakterově slabé, nervózní, bázlivé, agresivní nebo s nevýraznou chutí do práce.

Poznámka: Vyšetřením, případně vyhodnocením snímků DKK je pro ČMKCHB pověřen MVDr. Jaromír Ekr, Veterinární klinika Hradec Králové 4, Kukleny (Chovné podmínky bavorských a hannoverských barvářů, 2011)

3.1.5 Standard - bavorský barvář Standard FCI č. 217/04.06.1996/F Původ: Německo Pouţití: pes pro dosledy na barvě (barvář). Klasifikace FCI: Skupina 6 Sekce 2

honiči, barváři a plemena příbuzná barváři (psi pro dosledy na barvě)

S pracovní zkouškou. Celkový vzhled: je to středně velký pes, vyváţených proporcí, spíše lehčí stavby těla, jemný a přitom svalnatý. Trup je poněkud delší neţ je kohoutková výška a hřbetní linie se mírně zvedá směrem k zádi; je postaven na pevných končetinách, které nejsou příliš vysoké. Hlava je nesena vodorovně nebo mírně nad linií hřbetu; ocas je nesený vodorovně nebo šikmo spuštěný směrem k zádi. Pouţití/Povaha: je to pes klidný a vyrovnaný; je oddaný svému pánovi, vůči cizím se chová rezervovaně; je dávána přednost psům s pevnou povahou, kteří jsou si jisti sami sebou, jsou nebojácní a učenliví a nejsou ani bázliví, ani agresivní.

16

Hlava: Část mozková:  Mozkovna: je poměrně široká, nepatrně klenutá, střední rýha je zřetelná a nadočnicové oblouky jsou výrazné. Týlní kost je málo výrazná.  Stop: je zřetelný. Část obličejová:  Nos: je správně velký, nepříliš široký. Nozdry jsou otevřené. Je černý nebo tmavě červený.  Čenichová partie: pod očima není příliš vyplněná. Je o něco kratší, neţ mozkovna, dostatečně široká, nikoli špičatá. Nosní hřbet je mírně klenutý nebo rovný.  Pysky: dobře kryjí čelisti, jsou středně silné, koutek je viditelný.  Čelisti/Zuby: čelisti jsou silné s perfektním nůţkovým skusem, zuby dobře postavené a kompletní, to znamená, ţe zadní strana horních řezáků je v úzkém kontaktu s přední stranou spodních řezáků, zuby jsou postaveny kolmo v čelistech. Počet zubů je 42. Klešťový skus je přípustný.  Líce: jenom středně vyplněné.  Oči: jasné, s ţivým pohledem; nejsou ani příliš velké, ani moc kulaté; jsou tmavě hnědé nebo o něco světlejší; pigmentovaná oční víčka dobře přiléhají k oční kouli.  Uši: jsou o něco delší, dosahují maximálně k nosu. Jsou silné, nasazené vysoko, široké v místě nasazení a na konci zaoblené. Visí ploše po stranách hlavy, netvoří záhyby.  Krk: je střední délky, silný; má mírný lalok. Tělo:  Horní linie: od kohoutku směrem k pánevním končetinám lehce stoupající.  Kohoutek: je nezřetelný; přechod krku ve hřbet není nijak vyznačen.  Hřbet: pevný, pruţný.

17

 Bedra: relativně krátká, široká, velmi dobře osvalená.  Záď: dlouhá, dost rovná.  Hrudník: je středně široký, s výrazným předhrudím; hrudní koš je oválný, hluboký a dlouhý, s dobře uloţenými ţebry.  Spodní linie a břicho: postupně se zvedá směrem k zádi; břicho je mírně vtaţené.  Ocas: je středně dlouhý, dosahuje aţ k hlezennímu kloubu; je vysoko nasazený; je nesený vodorovně nebo spuštěný, mírně šikmo směrem k zádi.

Končetiny:  Celkový pohled: při pohledu zepředu jsou přední nohy rovné a postavené rovnoběţně; při pohledu z boku jsou postaveny pod tělem. Jsou korektně zaúhlené.  Lopatka: lopatka je šikmo uloţená se sklonem k zádi, silně osvalená.  Rámě: dlouhé, se silným, suchým svalstvem.  Loket: dobře postavený, přiléhá k tělu, není ani vytočený, ani vbočený.  Předloktí: je suché, rovné, se silnými kostmi; svalnaté.  Kotník: je silný.  Nadprstí: je mírně šikmé se sklonem dopředu.  Přední tlapky: mají lţícovitý tvar, prsty jsou klenuté a sevřené; polštářky jsou dostatečně silné, odolné a dobře pigmentované;v postoji stejně jako v pohybu jsou rovnoběţné, nevytáčejí se ani ven, ani dovnitř. Drápy jsou černé nebo v barvě rohoviny  Celkový pohled: mají silné kosti. Při pohledu zezadu jsou rovné a rovnoběţně postavené. Jsou správně zaúhlené.  Stehna: jsou silná, svalnatá.  Bérec: relativně dlouhý, s výrazným svalstvem a nervstvem.  Hlezno: silné.  Nadprstí: krátké, kolmo postavené.  Zadní tlapky: mají stejné parametry, jako přední.

18

 Pohyb: prostorný chod, pohyb vychází ze zádi; končetiny se pohybují v ose; Pohyb je dost pruţný.  Kůţe: je silná a dobře přiléhá k tělu. Zevnějšek:  Srst: uzavřená, rovná a přiléhavá, středně drsná na omak, málo lesklá; na hlavě a na uších je jemnější; tvrdší a delší na břiše, končetinách a ocase.  Zbarvení:

červená

s plavým

odstínem,

jelení

červeň,

tmavá

červeň

(červenohnědá), ţlutavě plavá, a také světlá plavá (zředěná) aţ do pískové; plavě šedá (jako zimní srst jelena), také s příměsí černé. Na hřbetě je vţdy srst ve tmavším odstínu. Čenich a uši jsou tmavé. Na ocase je vţdy příměs černých chlupů. Malá světlá skvrnka na hrudi je povolena („bradýřská hvězda“). Výška:  Kohoutková výška:

Psi:

47–52 cm

Feny: 44–48 cm  Z uvedených hodnot neexistuje ţádná tolerance, ani směrem nahoru, ani směrem dolů, ani pro feny, ani pro psy. Chyby: všechny odchylky od tohoto standardu musí být povaţovány za chyby a musí být penalizovány podle stupně jejich závaţnosti. Hrubé vady: 

Nosní houba se skvrnami depigmentace.



Nevýrazný předkus nebo podkus. Částečný klešťový skus.



Příliš volná víčka.



Horní linie příliš pronesená nebo vyklenutá (kapří hřbet).



Hrudní koš příliš plochý nebo sudovitý.



Silně vybočené nebo vtočené lokty.



Zadní nohy příliš přestavěné.

19



Úzký postoj pánevních končetin, kravský nebo sudovitý postoj, ať uţ v postoji, nebo v pohybu.



Srst příliš jemná nebo otevřená.



Vyloţeně netypické zbarvení. Černé zbarvení se znaky pálení.



Výška vybočující z hranic, stanovených standardem.

Vylučující vady:  Výrazný předkus nebo podkus. Křivé zubní oblouky.  Chybějící zuby (s výjimkou PM 1).  Entropium, ektropium.  Od narození křivý ocas.  Charakterové vady. NB: Všichni psi musí mít obě normálně vyvinutá varlata kompletně sestouplá v šourku (Bavorský barvář - standart, 2011). Obr. č. 1 - Standard bavorského barváře (Tomek)

20

3.1.6 Pracovní využití Jak jiţ bylo zmíněno, bavorský barvář byl vyšlechtěn jako lehčí typ pro horské a vysokohorské terény. Tam kde se hannoverský barvář těţko uplatňoval. Je to specialista pro dosledy zvěře, především zvěře jelení. V současné době je vyuţíván i pro dosled ostatních druhů spárkaté zvěře. Slovem dosled označujeme schopnost psa dosledovat střelenou, postřelenou nebo jiným způsobem zraněnou spárkatou zvěř (Kolektiv OMS, 2009).

3.2 Dysplazie kyčelního kloubu 3.2.1 Definice a výskyt DKK Definice DKK je u mnoha autorů odlišná, ale v jádru věci se všichni shodují. Snášil (2008) definuje DKK jako abnormální utváření acetabula a hlavice femuru u geneticky predisponovaných jedinců, které se projevuje jeho instabilitou a následným vývojem patologických změn na všech strukturách kloubu. Dle Hýclové (2006) je DKK dědičně podmíněný chybný vývoj kyčelních kloubů. Slabý (2011) termínem DKK označuje závaţné onemocnění pohybového aparátu, které je charakterizováno chybným vývojem a utvářením kyčelní jamky, hlavice kosti stehenní, kloubního pouzdra a kapitálního vazu. DKK u psů má charakter onemocnění dědičného a vývojového. Bicek (2011) definuje DKK jako poruchu vývoje kyčelního kloubu, jejíţ podstatou je nestabilita a laxita v tomto kloubu. Laxita je odpovědná za časné klinické příznaky a změny v kloubu. Abnormální pohyb kloubních ploch vede k nataţení kloubního pouzdra a vazu spojujícího hlavici femuru a dno acetabula, coţ způsobuje bolest a kulhání. Zjednodušeně lze tedy říci, ţe DKK je vývojové onemocnění zaloţené na genetické predispozici daného jedince. Podle Hýclové (2006) ovlivňuje výskyt DKK tělesná výška, váha a rychlost růstu. Bylo prokázáno, ţe riziko DKK u obřích plemen je 50krát a u velkých plemen 20krát vyšší neţ u malých a středních plemen. Postiţeni jsou jedinci obojího pohlaví (Dostál, 1995). Nejčastěji postiţenými plemeny podle Hýclové (2006) jsou: bernardýn,

21

bulmastif, novofundlanský pes, bernský salašnický pes, zlatý retrívr, rotvajler, mastif, čau-čau, velký knírač, německý ovčák, gordon setr, aj.

3.2.2 Původ onemocnění Dle Snášila (2008) etiologie laxity kyčelního kloubu a subluxace hlavice stehenní kosti z acetabula není doposud přesně známa. DKK je v současné době charakterizována jako biomechanické onemocnění etiopatogeneticky podmíněné disparitou mezi vývojem svalové hmoty hýţdě a stehna a příliš rychlým růstem skeletu s geneticky podmíněnou predispozicí. Rozvoj tohoto geneticky podmíněného problému je však potenciálně podmíněn řadou faktorů, jako například – velikost plemene, způsob výţivy, rychlost růstu, tělesná konstituce, index hmoty svaloviny pánevní oblasti, endokrinní dysbalance a neuromuskulární dysfunkce. DKK je u psů povaţována za komplexní multifaktoriální onemocnění (Snášil, 2008). Podíl genetického základu na rozvoji dědičné choroby se udává koeficientem heritability (h2). Je to číslo o hodnotě 0,0 - 1,0, kde hodnota 0,0 reprezentuje vlastnost nebo chorobu, která není dědičná (např. úrazy, parazitální onemocnění), kdeţto hodnota 1,0 udává znak či vlastnost, jejíţ projev je pouze výsledkem kontroly genetického základu - genotypu jedince (např. zbarvení psa, podkus atd.). Protoţe některé dědičné choroby a vlastnosti psa jsou kontrolovány větším počtem genů a rozvoj defektu je rovněţ závislý na řadě faktorů vnějšího prostředí, je hodnota koeficientu heritability h2 niţší neţ 1,0. Znamená to tedy, ţe například u bernardýna, který má hodnotu h 2 = 0,40, je podíl genotypu na rozvoji dysplazie kyčelních kloubů 40 % a zbytek do 100 %, tj. 60 %, je podíl vnějšího prostředí, jako je úroveň výţivy a zátěţe (Dostál, 2007). Podle Beránka (2005) je dědičnost polygenní, kvantitativní. Tento typ dědičnosti umoţňuje relativně snadný latentní přenos genů. Dědivost se pohybuje mezi 0,2 aţ 0,6 v závislosti na plemeni. Onemocnění není vrozené, jeho rozvoj je na základě exprese genetické predispozice ovlivněn vnějšími faktory. Za nejdůleţitější je povaţována výţiva a nadvýţiva v pubertě ve spojení s tendencemi velkých plemen k rychlému růstu.

22

3.2.2.1 Příbuzenská plemenitba Dle Wachtela (2008) příbuzenská plemenitba zvyšuje riziko HD. Mnoho chovatelů je jen nedostatečně seznámeno se základními problémy chovu psů a neuplatňují dobře známé poznatky v praxi. I ze strany chovatelských klubů často chybí váţné snahy o sníţení frekvence HD. Chovné předpisy jsou většinou přizpůsobovány kvalitě kyčelních kloubů zvířat, která jsou k dispozici, místo aby byla zařazována do chovu jiţ jen zvířata s nadprůměrně dobrými kyčelními klouby. Navíc se metody selekce orientují jen na standart plemene, který v podstatě popisuje jen exteriérové znaky. Zdraví a délce ţivota zvířat je věnována malá nebo ţádná pozornost. Proto neexistuje účinný tlak selekce ve prospěch zdravých zvířat. Vítězové mezinárodních výstav bývají v chovu vyuţíváni příliš často a zvyšují jiţ beztak existující tendenci příbuzenské plemenitby. Skutečná selekce na výkon je pozorována pouze u chrtů, taţných psů a loveckých psů. K tomu přistupuje fakt, ţe HD vykazuje polygenetický dědičný modus s charakterem prahových znaků. Její výraznost je navíc ovlivňována krmením, chovem a aktivitou zvířete. Čistě fenotypickou selekcí zvířat proto nelze dosáhnout ţádné trvalé redukce počtu postiţených zvířat. Zcela jednoduché chovné opatření, sníţení zátěţe příbuzenské plemenitby s pomocí nepříbuzenské plemenitby (tam kde je to ještě moţné), by jiţ mohlo přinést citelnou redukci této choroby, jako u všech dědičných nemocí (Wachtel, 1998).

3.2.3 Vznik a vývoj onemocnění Dle Bergrové (2011) je DKK pravděpodobně polygenní dědičné onemocnění, coţ znamená, ţe se nepřenáší jen jedním genem, ale několika geny současně. Tyto geny se bohuţel zatím vědcům nepodařilo lokalizovat a zmapovat. Stále se vedou dohady, jakým způsobem se vlastně tento dědičný defekt přenáší na potomstvo. (Genetická mapa psa totiţ neexistuje. Takový výzkum je velmi drahý a zatím se provádí pouze u hospodářských zvířat. Psi nejsou pro farmaceutické firmy obchodně tak zajímaví, aby jim stálo za to, utrácet miliardy za výzkum genetiky např. DKK). Jedni odborníci zastávají názor, ţe jde o defekt, jenţ se přenáší recesivně (popisuje to ve svém článku např. Naxera, 2011), jiní tvrdí, ţe dominantně s neúplnou penetrací vlohy (tzn. geny se

23

projeví jedině tehdy, mají-li k tomu vytvořeny nějaké vhodné vnější podmínky, coţ tvrdí např. Bergrová, 2011). Ani dnes tedy není znám přesný a ověřený způsob dědičnosti DKK. Hýclová (2006) tvrdí, ţe hlavní roli při vzniku DKK hraje dědičnost. Bylo zjištěno, ţe při kříţení dvou negativních jedinců (bez DKK) je podle různých výzkumů v průměru 26 % (16-43 %) pravděpodobnost, ţe jejich potomek bude mít pozitivní nález. Při páření jednoho pozitivního (nemocného) a jednoho negativního (zdravého) jedince je to aţ 48 % (25–62 %), u dvou pozitivních rodičů pak je 77 % (46–93 %) pravděpodobnost postiţeného potomka. Při zvyšujícím se stupni DKK u rodičů roste statisticky četnost a stupeň postiţení i u potomků, bez ohledu na to, nese-li vadné geny otec nebo matka. Podle Snášila (2008) nemůţeme u psů diagnostikovat dysplazii kyčelního kloubu hned po narození, protoţe k jejímu vzniku dochází aţ během fáze růstu následkem působení mnoha faktorů, které vedou ke vzniku laxity a inkongruity kloubu. Klouby zůstávají stabilní pouze prvních 10 aţ 14 dnů ţivota zvířete. Z hlediska vývoje kyčelního kloubu jsou nejkritičtější první dva měsíce po narození, kdy jsou součásti kloubu dosud měkké, protoţe jsou tvořeny převáţně chrupavčitou tkání. Ta je později v procesu osifikace plně nahrazena kostní tkání. Působí-li na tyto chrupavčité tkáně kyčelního kloubu síly, které překračují jejich elastický limit, kloub se stává nestabilní (laxní) a dochází k inkongruenci kloubních ploch hlavice femuru a acetabula, coţ ovlivní proces enchondrální osifikace a rozvíjí se dysplazie kyčelního kloubu. Patogeneze DKK závisí primárně na odpovědi vyvíjející se kloubní chrupavky na abnormální mechanickou zátěţ. Působení zátěţe na instabilní kloub pak vede k tomu, ţe hlavice femuru je tlačena více na přední vnější okraj acetabula a ne do jeho středu, jak je tomu u zdravého kloubu. Dochází tak k nadměrnému zatíţení horního okraje acetabula a ten se opoţďuje v růstu. Jamka se oplošťuje, coţ vede k postupnému uvolnění hlavice z jamky. Tím se opět zesiluje tlak hlavice na vnější okraj kloubní jamky, tato se ještě více oplošťuje a hlavice se uvolňuje. Vzniká tak opakující se proces, jehoţ výsledkem je různý stupeň dislokace hlavice stehenní kosti. Díky mělčí jamce a většímu acetabulárnímu úhlu směřují síly, kterými působí hlavice femuru na acetabulum, více laterálně a dochází k nadměrnému nataţení jak kloubního pouzdra, tak

24

ligamentum capitis femoris. Je známo, ţe jak nedostatečná, tak nadměrná zátěţ chrupavky potlačuje její růst. Nadměrná zátěţ je z tohoto pohledu pro růst kloubní chrupavky daleko horší. U mladých psů s laxitou a subluxací kyčelního kloubu zjišťujeme zmnoţení synovie a zbytnění ligamentum capitis ossis femoris i kloubního pouzdra. Je velmi pravděpodobné, ţe tyto výše uvedené změny jsou spíše sekundární povahy k rozvoji laxity kloubu, neţ abychom je mohli řadit mezi primární příčiny dysplazie kyčelního kloubu u psů.

3.2.4 Diagnostika DKK Podle Bicka (2011) je diagnostika zaloţena na anamnéze (plemeno, stáří, majitelem pozorované změny), klinickém vyšetření pacienta a rentgenologickém vyšetření, které je rozhodující. Pokud majitel pozoruje příznaky, na RTG snímku jsou obvykle patrné změny v kloubu. Standardně se pacient pozoruje při chůzi, klusu a cvalu, při chůzi do schodů a ze schodů, při sedání a vstávání. Provádí se celkové klinické vyšetření pro odhalení jiných abnormalit. Posuzuje se tolerance pacienta k uvedení končetiny do extenze (vytaţení dozadu), coţ pacienti s artrózou při DKK netolerují. Naopak flexi (pokrčení končetiny) obvykle tolerují dobře. Bolestivá bývá také abdukce (odnoţení do strany). Existuje řada onemocnění, které postihují pánevní končetiny nebo míchu/páteř a mohou svými klinickými projevy imitovat DKK. Je proto zapotřebí provést také neurologické vyšetření a ortopedické vyšetření celé pánevní končetiny (Bicek, 2011). Dle Hýclové (2006) jen okolo 25 % psů trpících dysplazií vykazuje klinické příznaky. Projevy závisí jak na stupni dysplazie (lehký, střední, těţký), tak na zátěţi, které je pes během ţivota vystaven. Ta ovlivňuje i věk, kdy se potíţe spojené s tímto onemocněním projeví. Je potřeba zmínit, ţe ne vţdy korelují klinické příznaky s rentgenologickým nálezem.

25

Obr. č. 2 - Kyčelní kloub - místa vystavená nadměrné zátěži (http://arvet.cz/ - 14. 2. 2011)

Dysplastický kloub - červeně jsou označena místa vystavená nadměrné zátěţi. Kloub při zátěţi cyklicky subluxuje (modré šipky), hlavice a jamka se následkem abnormálních sil deformují, v místě úponu vazu a kloubního pouzdra vznikají výrůstky (osteofyty a linie) a takto se vyvíjí artróza (Slabý, 2011).

3.2.4.1 Manuální diagnostika Při ortopedickém vyšetření veterinářem se můţe zjistit sníţený rozsah pohybu kyčelních kloubů, atrofie pánevních svalů, bolestivost při manipulaci s kloubem. Důleţitým průkazem abnormálně zvýšené volnosti kyčelních kloubů je tzv. Barlow (obr. č. 3 a 4) a Ortolaniho příznak (obr. č. 5). Toto vyšetření se provádí v poloze na hřbetě, nejlépe u sedovaných pacientů, stehenní kosti směřují kolmo k podloţce a kolenní klouby jsou ohnuté v úhlu 90°. V případě, ţe tlakem dlaně na koleno směrem k podloţce dojde k vykloubení hlavice stehenní kosti z kyčelní jamky, hovoříme o pozitivním Barlow příznaku. Pokud z této pozice vytáčíme koleno vnějším směrem, dochází k znovuzaskočení hlavice do jamky, často doprovázené slyšitelným lupnutím – pozitivní Ortolani (Bednář, 2011). Dle Slabého (2011) u zvířat, která netrpí abnormální laxitou kloubu k Ortolaniho příznaku vůbec nedochází. Tento fenomén je vţdy nutno povaţovat za patologický a varovný příznak pro rozvoj DKK.

26

Obr. č. 3 - Barlow příznak I (www.neovet.cz - 14. 2. 2011)

Obr. č. 4 - Barlow příznak II (www.neovet.cz - 14. 2. 2011)

Obr. č. 5 - Ortolaniho příznak (www.neovet.cz - 14. 2. 2011)

27

3.2.4.2 Rentgenologická diagnostika Nejdůleţitějším

vyšetřením

pro

časné

odhalení

DKK

však

zůstává

rentgenologická diagnostika, která se právě zaměřuje na zjištění zvýšené volnosti kyčelních kloubů, protoţe vzhledem k věku pacienta ještě často nemůţeme pozorovat artrotické změny a deformace kostních struktur (Bednář, 2011). Aby bylo zaručeno jednotné posouzení rentgenových snímků, byla zavedena centrální místa pro vyhodnocení DKK, která vyhodnocují rentgenové snímky podle jednotných kritérií. Tato centra dbají také na to, aby byly k vyhodnocení předkládány jedině snímky s korektní standardní polohou a pořízené optimálním rentgenologickým vybavením, protoţe jinak by mohlo docházet k jejich nesprávnému vyhodnocení (Šváb, 2011). Obr. č. 6 - Kyčelní kloub a anatomická místa pro posouzení DKK (www.cidabro.cz - 10. 2. 2011)

1. kraniolaterální hrana acetabulu 2. kraniální okraj acetabulu 3. hlavice stehenní kosti 4. jamka hlavice stehenní kosti 5. zářez na acetabulu 6. kandální hrana acetabulu 7. horní okraj acetabulu 8. spojka hlavice a krčku stehenní kosti 9. fossa trochanterica U zdravého jedince je hlavice kosti stehenní hluboce zakloubena v kloubní jamce - acetabulu, kapitální vaz je krátký, kloubní pouzdro je těsné a kloubní plochy obou kostí jsou souběţné, tedy na sebe těsně přiléhají (odborně tomu říkáme, ţe je kloub kongruentní). To vede k tomu, ţe zdravý kloub vykonává pouze krouţivý pohyb a nevykonává při běţném zatíţení ţádný boční pohyb (Slabý, 2011).

28

Podle Hýclové (2006) rentgenologická diagnostika přesného stupně dysplazie není ve věku od 4. – 11. měsíce moţná, protoţe zhruba u 20% testovaných jedinců se výsledek můţe ať uţ k horšímu nebo k lepšímu ještě změnit. Platí ale, ţe u zvířat, u nichţ není v tomto období zjištěna dysplazie, můţe dojít od 12. měsíce ke změně většinou maximálně o jeden stupeň. Mezinárodní kynologická federace FCI (Féderatión Cynologique Internationale) stanovuje pro hodnocení DKK 5 stupňů (Bicek, 2011):  ţádné příznaky DKK (A/0)  téměř normální kyčelní kloub (B/1)  mírná DKK (C/2)  střední DKK (D/3)  těţká DKK (E/4) Pro lepší představu budou jednotlivé stupně DKK popsány pod jednotlivými RTG snímky (obr. 7, 8, 9, 10, 11). Obr. č. 7 - RTG snímek DKK A/A (www.vetcentrum.cz - 12. 2. 2011)

29

Kloubní štěrbiny symetrické, úzké, hlavice hluboko uvnitř jamek, středy hlavic více neţ 2 mm za okrajem jamky, hlavice kulovité, krček dobře ohraničený, přední okraje kyčelních jamek úzké, ostře ohraničené, Norbergův úhel 110 stupňů, ţádné znaky artrózy (Duchek, 2005).

Obr. č. 8 - RTG snímek DKK B/B (www.vetcentrum.cz - 12. 2. 2011)

Kloubní štěrbiny mírně nesymetrické, úzké, středy hlavic těsně uvnitř za okrajem jamky, hlavice kulovité, přední okraj jamek mírně zesílený, bez znaků artrózy, Norbergův úhel 107 stupňů (Duchek, 2005). Nebo jsou hlavice femuru a acetabulum kongruentní a úhel je niţší neţ 105 stupňů (Hýclová, 2006). Na obrázku je ještě patrné měření Norbergova úhlu.

30

Obr. č. 9 - RTG snímek C/C (www.vetcentrum.cz - 12. 2. 2011)

Kloubní štěrbiny nesymetrické, rozšířené, středy hlavic těsně vně okrajů jamky, hlavice mírně oploštělé, patrné zesílení v úponu kloubního pouzdra, tzv. Meduza linie, přední okraje jamek zesílené, počínající artróza, Norbergův úhel 102 stupňů (Duchek, 2005).

31

Obr. č. 10 - RTG snímek D/D (www.vetcentrum.cz - 12. 2. 2011)

Obě kloubní štěrbiny silně nesymetrické, rozšířené, středy hlavic vně okrajů jamky, hlavice oploštělé, krčky zkrácené, přední okraje jamek velice zesílené, opotřebené, vlevo středně, vpravo mírně pokročilé artrózní změny, Norbergův úhel 92 stupňů (Duchek, 2005).

32

Obr. č. 11 - RTG snímek E/E (www.vetcentrum.cz - 12. 2. 2011)

Kloubní štěrbiny zcela nesymetrické, středy hlavic daleko vně okraje hlavic, hlavice zcela deformované, krček neohraničitelný, silná artróza s rozsáhlou tvorbou výrůstků, Norbergův úhel pod 90 stupňů (Duchek, 2005). FCI vydala pro všechny členské státy oficiální pokyny, jak provádět vyšetření na dysplazii kyčelních kloubů u psů a jak hodnotit pozitivní nálezy. Tyto pokyny byly

33

schváleny generálním zasedáním členských států v roce 1983 v Helsinkách (Dostál, 1995). Současná pravidla hodnocení byla stanovena na kongresu FCI v roce 1991 v Dortmundu 15 členskými zeměmi (Ekr, 2011). Dle Beránka (2005) evropské modely (FCI, BSAVA, Švýcarsko) umoţňují vyšetření jiţ od jednoho roku stáří zvířete. Vyšetření ve 24 měsících pouţívá OFA. Pro zhotovení oficiálního snímku je nutná sedace psa k vyblokování svalového tonu a pro umoţnění optimální polohy. Snímek se zhotovuje na zádech, s nataţenými a mírně vtočenými pánevními končetinami, kyčelní klouby, kolena i hlezenní klouby uvedeme do extenze. Končetiny musí probíhat paralelně, tak, aby čéšky byly na snímku uprostřed stehenní kosti. Pánev nesmí být rotovaná (Hýclová, 2006). Daný popis odpovídá ventrodorzální extenzivní projekci (VD projekce/pozice), která je u nás nejčastěji pouţívaná a je to metoda, která se pouţívá pro vyšetření DKK u bavorského barváře. Pro posouzení DKK lze vyuţít i jiné RTG projekce (jsou u nás však méně časté), které budou popsány dále. Pro posouzení DKK se hodnotí jednotlivé znaky, které popisuje Petráš (2011). Klouby jsou hodnoceny souborem znaků, které v celku dávají obraz - výsledné hodnocení - kloubu.  acetabulum = kloubní jamka  hloubka ac. - dostatečně hluboké ac. umoţňuje dostatečné zanoření hlavice a pevnost kloubního spojení, čím mělčí ac., tím větší moţnost rozvolnění kloubu  kraniální - přední- okraj ac. posuzuje se souměrnost, sklerotizace subchondrální kosti - kost přilehající ke kloubní chrupavce (projevují se změny tlaku hlavice na okraj kloubní jamky při zvýšení laxity = uvolněnost, rozvolněnost kloubu, nadměrné uvolnění hlavice z jamky, coţ vede k degenerativním změnám kloubní chrupavky a následně subchondrální kosti, je narušená přirozená endochondrální osifikace -přeměna chrupavky v kost stejného tvaru - dochází k degeneraci subchondrální kosti - sklerotizace) 

kranio-laterální okraj = na styku předního a vnějšího horního okraje kloubní jamky = posuzuje se, jak kopíruje tvar hlavice - tzn. jakou tvoří s hlavicí štěrbinu, je-li deformovaný, jsou-li přítomny degenerativní změny - výrůstky (oploštění, zaoblení okraje, případně degenerativní změny svědčí opět o zvýšené

34

laxitě kloubu, o nenormálním působení fyzikálních sil - tlaku - mezi hlavicí a jamkou)  hlavice kyčelního kloubu - kulovité zakončení stehenní kosti, tvořící kyčelní kloub spolu s jamkou  hlavice - posuzuje se symetrie obou hlavic, velikost hlavice, tvar hlavice, přítomnost druhotných degenerativních změn na hlavici, případně krčku (deformace, změna tvaru hlavice svědčí opět o vyšší laxitě a vzniku nenormálních tlakových poměrů na hlavici, vznikajícím poškození kloubní chrupavky a degenerativních změnách hlubších vrstev hlavice, tvorba výrůstků případně lemů, tvořených patologicky uloţenou kostní tkání v místech, kde se v normě nevyskytuje - např. v místech úponu kloubního pouzdra na hlavici a krček femuru)  poloha hlavice femuru v acetabulu - posuzuje se hloubka zanoření hlavice v jamce (změny v hloubce zanoření - menší zanoření - svědčí o vyšší laxitě kloubu)  poloha středu hlavice femuru vůči hornímu vnějšímu okraji acetabula (opět ukazují na pevnost kloubního spojení, posun středu vně kloubní jamky svědčí jednak o moţném oploštění jamky nebo o vyšší volnosti kloubních struktur)  krček femuru = přechod mezi tělem stehenní kosti a hlavicí 

posuzuje se úhel mezi tělem a krčkem, je-li krček zřetelný, tvar krčku, síla krčku, přítomnost degenerativních změn na krčku (změny úhlu, změny síly a tvaru krčku vypovídají o změnách působení tlakových sil v kloubu v průběhu růstu a vývoje kloubu, čím je krček rovněţ změněn a deformován, přítomnost sekundárních degenerativních změn svědčí o patologickém působení dráţdění - na krček, např. v místě úponu kloubního pouzdra - Morganova linie)

 kloubní štěrbina -štěrbina mezi plochou hlavice a plochou jamky 

posuzuje se šíře štěrbiny, čistota linie, kongruita = souměrnost (souběţnost, souladnost ploch tvořících štěrbinu), přítomnost sekundárních změn sklerotizace přilehající subchondrální kost, případně symetričnost této

35

sklerotizace (divergující - rozbíhající se - kloubní štěrbina svědčí o nenormálním uloţení hlavice v jamce, o zvýšené laxitě kloubu)  úhel dle Norberg-Olsona (viz obr. č. 12) - je úhel, který svírá střed hlavice femuru s kranio-laterálním okrajem acetabula,  jeho fyziologická hodnota je 105 stupňů, případně o jednotky stupňů vyšší (úhel vypovídá o hloubce zanoření hlavice do jamky, hloubce jamky, případné deformaci kranio-laterálního (přední vnější) okraje acetabula, zvýšené laxitě kloubu, o stupni dislokace = subluxace = hlavice z jamky)  sekundární (osteoarthrotické) změny  přítomnost sekundárních změn na kloubních strukturách - posuzuje se výskyt kostních výrustků na strukturách kloubu - osteofyty - které jsou známkou dlouhodobého patologického dráţdění, namáhání nebo zánětu = arthrotické (osteoarthrotické) změny - nejčastěji se vyskytují osteofyty na kraniolaterálním okraji acetabula, na krčku, na hlavici (zobáček hlavice), v místech upevnění kloubního pouzdra k hlavici (Meduza-linie - obr. č. 2) a krčku (Morganova linie - obr. č. 2)  kvalita snímku - je nutno zhodnotit také vlastní technické provedení snímku  snímek je nebo není technicky dostatečně kvalitní pro posouzení - optimální expozice, čitelnost (posouditelnost) všech struktur, moţnost posouzení přítomnosti sekundárních změn = lze pouze na kvalitních snímcích, správně exponovaných  projekční správnost = správná poloha zvířete při snímkování = dle FCI se provádí standardní ventrodorsální (od břicha ke hřbetu) projekce s kyčelními klouby v extenzi (nataţenými) Pánev nesmí být rotovaná - šikmá projekce ovlivňuje např. zobrazení hloubky jamky. Končetiny musí být zobrazeny symetricky, vzájemně paralelně v podélné ose, správně nataţeny, správně vnitřně vtočeny, aby čéška se zobrazila na středové ose těla stehenní kosti - změny v pozici při snímkování mohou změnit např. stupeň vnoření hlavice do jamky, překrytí nebo jiné zobrazení posuzovaných struktur. To jsou důvody,

36

proč nesprávně provedené snímky nemohou být vyhodnoceny a musí být zhotoveny opakovaně. Obr. č. 12 - Měření Norbergova úhlu (Beránek, 2005)

Kvantifikací míry laxity kyčelního kloubu je změření Norbergova úhlu. Úhel vznikne mezi spojnicí středů hlavic stehenní kosti a spojnicí středu femuru a průsečíku dorzálního a kraniálního acetabula (Beránek, 2005).

RTG projekce dle Zatloukala (2011): 

VD extenzní



VD otevřená kniha



LL



LL šikmá (20°)



projekce na dorsální okraj acetabula (DOA)



PennHIP

37

VD extenzní projekce (obr. č. 13, 14):  pouţívá se pro vyšetření bavorského barváře  zobrazena celá pánev a femury  pánev bez rotace  femury rovnoběţné  kolenní klouby ve stejné výšce jako kyčelní klouby  čéška mezi kondyly (= rozšířený kloubní konec kosti) femuru  rtg svazek centrován na kyčelní klouby

Obr. č. 13 - Zhotovení VD extezní projekce (www.neovet.cz - 15. 2. 2011)

38

Obr. č. 14 - VD extenzní projekce - RTG snímek (www.neovet.cz - 15. 2. 2011)

39

VD projekce „otevřená kniha“ (obr. č. 15, 16)  zobrazena celá pánev  pánev bez rotace  kyčelní klouby ve flexi  femury abdukované pod úhlem 45° Obr. č. 15 - Zhotovení VD projekce „otevřená kniha“ (www.dokhyi-ktd.cz - 5. 2. 2011)

40

Obr. č. 16 - VD projekce „otevřená kniha“ - RTG snímek (www.dokhyi-ktd.cz - 15. 2. 2011)

41

LL projekce (obr. č. 17, 18)  zobrazena celá pánev, kaudální část bederní páteře a proximální femury  pánev přísně LL Obr. č. 17 - Zhotovení LL projekce (www.dokhyi-ktd.cz - 15. 2. 2011)

42

Obr. č. 18 - LL projekce - RTG snímek (www.dokhyi-ktd.cz - 15. 2. 2011)

43

LL šikmá projekce 20 (obr. č. 19, 20)  zobrazena celá pánev, kaudální část bederní páteře a proximální femury  pánev rotovaná o 20° (ventrálněji je umístěn kyčelní kloub vzdálenější od kazety) Obr. č. 19 - Zhotovení LL šikmé projekce 20 (www.dokhyi-ktd.cz - 15. 2. 2011)

44

Obr. č. 20 - LL šikmá projekce 20 - RTG snímek (www.dokhyi-ktd.cz - 15. 2. 2011)

45

Projekce na dorsální okraj acetabula (DOA) (obr. č. 21, 22)  pacient ve sternální poloze  pánevní končetiny kraniálně  koleny přitisknuta k trupu  kraniokaudální projekce pánve Obr. č. 21 - Zhotovení DOA projekce (www.dokhyi-ktd.cz - 15. 2. 2011)

46

Obr. č. 22 - DOA projekce - RTG snímek (www.dokhyi-ktd.cz - 15. 2. 2011)

PennHIP (Pennsylvania Hip Improvement Program) dle Beránka (2005) je rentgenologická technika umoţňující rané vyhodnocení kvality kyčelního kloubu a kvantity uvolněnosti (laxity) kloubního pouzdra. Technika PennHIP je přesnější neţ současné standardní metody v předpovědi degenerativních změn (artrózy). Artróza je sekundární následek dysplazie kyčelního kloubu. Stupeň laxity kloubního pouzdra u pubertálních psů byl popsán jako nejdůleţitější rizikový

faktor

rozvoje

dysplazie

kyčelního

kloubu.

Standardní

extenzní

rentgenologická projekce (OFA, FCI) selhává v zobrazení uvolněnosti kloubního pouzdra. PennHIP metoda je schopna 2,5 - 11x lepšího rozlišení laxity kloubního pouzdra neţ standardní extenzní rentgenogram, a zároveň tak odhaluje větší procento dysplazických psů, neţ standardní metody vyšetření (aţ 50 % psů negativních u OFA je pozitivních u PennHIP). Zpřísnění selekčních kritérií tak zrychluje ozdravný proces

47

populace jednotlivých plemen. Metoda je standardně pouţitelná od 16. týdne stáří, informace o budoucí dysplazii se tak k chovateli/majiteli dostává podstatně dříve. PennHIP metoda vychází ze tří rentgenogramů: kompresní projekce - obr. č. 23 (hlavice stehenní kosti v maximálním kontaktu s jamkou kyčelního kloubu), distrakční projekce - obr. č. 24 (hlavice stehenní kosti maximálně vytaţena z jamky kyčelního kloubu v závislosti na uvolněnosti kloubního pouzdra a náplni kyčelního kloubu) a standardní extenzní projekce - obr. č. 14 (standardní příznaky DKK). Rozdíl v pozici hlavice stehenní kosti mezi kompresní projekcí a distrakční projekcí je kvantifikován v distrakčním indexu (obr. č. 25). Distrakční index je relativní číslo od 0 - 1. S narůstající hodnotou indexu narůstá mnoţství pasivní laxity kyčelního kloubu a pravděpodobnost rozvoje DKK. Podle Bednáře (2011) hodnota 0 znamená naprosto pevný kyčelní kloub a hodnota 1 úplné vykloubení kyčelního kloubu. O zvýšené laxitě kyčelních kloubů mluvíme při hodnotách DI 0,3 a vyšších. Dlouhodobé výzkumy ukazují, ţe hodnoty distrakčního indexu měřeného ve 4 měsících věku psa se výrazně shodují s jeho hodnotami v pozdějším věku (měření DI v mladším věku se ukázalo nespolehlivé). Obr. č. 23 - Kompresní projekce (www.neovet.cz - 16. 2. 2011)

48

Obr. č. 24 - Distrakční projekce (www.neovet.cz - 16. 2. 2011)

Obr. č. 25 - Měření distrakčního indexu (www.neovet.cz - 16. 2. 2011)

49

Na závěr této kapitoly budou popsány metody, které se pouţívají pro hodnocení DKK. Tyto metody popisuje Ekr (2011). Pravidla AVMA ( American Veterinary Medical Association ) - řídí se jí OFA. Posouzení má pouze obecná kriteria, protoţe se při hodnocení berou v úvahu rozdíly v RTG nálezech vzhledem k plemeni, pohlaví a věku psa. DKK se klasifikuje do 7 stupňů: normální (1. výborný, 2. dobrý, 3. přiměřený) 4. hraniční, dysplastický (5. mírně, 6. středně, 7. těţce). Penn HIP systém (University of Pennsylvania Hip Improvement Program) podrobně popsán výše. BVA/KC bodové schéma (British Veterinary Association/Kennel Club) - je zaloţeno na posouzení a definování anatomických ukazatelů na kyčelním kloubu (1. Norbergův úhel, 2. subluxace, 3. přední okraj kloubní jamky, 4. horní okraj kloubní jamky, 5. přední efektivní okraj kloubní jamky, 6. kloubní prostor, 7. zadní okraj kloubní jamky, 8. kloubní hlavice a výrůstky na krčku, 9. změny na hlavici). Tyto ukazatelé jsou hodnoceny šestibodovým systémem od 0 do 6 (pro zadní okraj kloubní jamky pouze 5 bodovým). Body všech ukazatelů se sčítají pro oba klouby a výsledkem je tzv. „hip status“ , který vytváří dobrý přehled o stavu kyčlí psa. nejlepší ohodnocení je 0, nejhorší 106. Švýcarské bodové schéma (Dr. M. Flückiger, University of Zurich) - podobný systém, ale výsledek koreluje se stupni FCI. 6 definovaných anatomických ukazatelů na kloubu kyčelním (1. Norbergův úhel, 2. poměr středu hlavice a horního okraje kloubní jamky, šířka kloubního prostoru, 3. předozadní okraj kloubní jamky, 4. subchondrální kost předního okraje kloubní jamky, 5. hlavice a krček, 6. Morganova linie) se hodnotí pětibodovým systémem. Celkový počet bodů u jednoho kloubu je od 0 (nejlepší) do 30 (nejhorší). Dle počtu bodů jsou klouby hodnoceny do 5 stupňů dle FCI. Tento systém je blízký posuzování v ČR.

50

4 Metodika práce Data pro zpracování práce byla poskytnuta poradcem chovu ČMKCHB panem Milanem Pavlíkem. K dispozici byly výsledky DKK bavorského barváře od roku 2004 (respektivě 2003, ale v roce 2003 byl v poskytnutých datech jen jeden jedinec, proto byl ve výsledcích zařazen mezi psy posouzené v roce 2004) do roku 2010. Z těchto dat byla zpracována databáze vyšetřených jedinců na DKK - celkem 234 posouzených psů (viz příloha práce), ve které je u kaţdého jedince:  jméno psa a chovné stanice  pohlaví  výsledek DKK  datum narození  datum vyšetření  věk při posouzení - v databázi jsou uvedeny roky psa při posouzení, ale pro zpracování výsledků byl pouţit věk v měsících, tzn., ţe pokud má v databázi pes např. 1 rok, ve výsledcích je to 13-24 měsíců.  jméno veterinárního lékaře, který zhotovil RTG snímky - RTG snímky můţe zhotovit pouze veterinární lékař, který je členem Komory veterinárních lékařů České republiky a drţitel osvědčení o splnění podmínek k výkonu veterinární léčebné a preventivní činnosti, který má k dispozici rtg pracoviště, na němţ je moţné zhotovit expozičně, projekčně a z hlediska identifikace správný snímek (Vetcentrum Stodůlky, 2011). Tento RTG snímek posílá na posouzení veterinárnímu lékaři, který má smlouvu s daným klubem. Pro ČMKCHB je to MVDr. Jaromír Ekr. Databáze jedinců byla rozdělena dle jednotlivých let. V kaţdém roce zvlášť byli jedinci sečteni a posléze rozděleni pro přehlednost na psy a feny. Dále byli uspořádáni do tabulek dle konkrétního stupně DKK a na jedince s povolenou a nepovolenou mírou DKK pro zařazení do chovu (do chovu smí pouze jedinci s maximálním poškozením DKK B/B). V dalších tabulkách byli vyšetření jedinci zařazeni podle stupně DKK a

51

věku při vyšetření. Tyto tabulky dávají přehled posouzených jedinců za kaţdý rok a procentuálně vyhodnocují kaţdý rok zvlášť. Dále bylo statisticky vyhodnoceno, zda existuje závislost mezi věkem psa při posouzení a naměřenou hodnotou DKK. Pro posouzení závislosti byl pouţit Chí kvadrát test (χ2). Výpočty byly provedeny v programu Excel, kde byly výsledné hodnoty uspořádány do tabulek. Pro zjednodušení bylo pouţito funkcí Excel (CHITEST, CHIINV). Pro zjednodušení výpočtů byly hodnoty DKK převedeny na HD podobným způsobem jako v diplomové práci Skoupé (2010). V řádku DKK jsou pouţité hodnoty pouze z databáze vyšetřených jedinců (nejsou zde všechny moţné kombinace). Tab. č. 1 - Převod DKK na HD (upraveno dle Skoupé)

HD

A

B

C

D

E

DKK

A/A

A/B, B/A, B/B

A/C, B/C, C/A, C/B, C/C

C/D, D/A, D/B, D/C, D/D

C/E, D/E, E/C, E/D, E/E

52

5 Výsledky Celkový počet jedinců v databázi je 234. Převáţná část z toho jsou feny. Pravděpodobně se majitelé bavorských barvářů snaţí uchovnit spíše feny nebo je poměr narozených štěňat ve prospěch fen. Také v registru ČMKCHB je více chovných fen neţ psů. Mnoho majitelů bavorských barvářů chce hlavně psa pracovního, nemají zájem o další chov, a proto nepodstupují vyšetření DKK. Další skupinu tvoří chovatelé, co si bavorského barváře pořídili jako společenského psa, v dnešní době se tohle plemeno stává trendem. Moţným důvodem by mohl být také faktor peněz u fen, ve smyslu prodeje narozených štěňat. Proto také jedinci, kteří jsou v šetřené databázi tvoří jen poměrnou část celkových narozených štěňat za dané období. Graf č. 1 - Procentuální vyjádření počtu posouzených psů a fen

37%

63%

Psi Feny

5.1

Celkové vyhodnocení DKK Jednotliví jedinci vyšetření v letech 2004-2010 jsou uspořádáni do tabulek, jenţ

jsou seřazeny dle roku posouzení vzestupně. Kaţdý rok zvlášť je pod tabulkami okomentován.

Rok 2004 Tab. č. 2 - Počty posouzených jedinců v roce 2004 Počet posouzených jedinců Vyjádření v %

Celkem 31 100

Z toho fen 19 61

Z toho psů 12 39

53

Tab. č. 3 - Konkrétní stupně DKK 2004 DKK Počet fen Počet psů

A/A 2 4

A/B 0 1

B/B 6 2

A/C 1 0

C/C 6 3

D/C 1 1

D/D 3 1

Tab. č. 4 - Vyjádření vyhovujících a nevyhovujících jedinců 2004

Psi

Feny

Počet jedinců % vyjádření Můţe do chovu (max. poškození B/B) Vylučuje z chovu (horší poškození jak B/B) Můţe do chovu (max. poškození B/B) Vylučuje z chovu (horší poškození jak B/B)

8

42

11

58

7

58

5

42

Tab. č. 5 - Vyjádření vyhovujících a nevyhovujících fen s ohledem na věk 2004

Celkem Můţe do chovu Neprošlo

13-24 měsíců 6

100

25-36 měsíců 9

3

50

3

50

%

100

37-48 měsíců 2

3

33

6

67

%

100

49-60 měsíců 2

100

0

0

2

100

2

100

0

0

%

%

Tab. č. 6 - Vyjádření vyhovujících a nevyhovujících psů s ohledem na věk 2004


13-24 měsíců 3

100

25-36 měsíců 7

2

67

1

33

%

100

37-48 měsíců 1

4

57

3

43

%

100

61-72 měsíců 1

100

1

100

0

0

0

0

1

100

%

%

Celkově lze rok 2004 hodnotit jako podprůměrný s ohledem na ostatní roky. Velké procento nevyhovujících jedinců, a to jak u psů, tak u fen. Převáţná většina jedinců je posouzena ve věku více jak 25 měsíců.

54

Rok 2005 Tab. č. 7 - Počty posouzených jedinců v roce 2005 Celkem Počet posouzených jedinců 33 Vyjádření v % 100

Z toho psů 12 36

Z toho fen 21 64


A/A 4 3

B/B 8 2

A/C 1 0

B/C 1 0

C/B 0 1

C/C 3 3

D/A 0 1

C/D 1 0

D/C 2 0

D/D 1 2


Psi

Feny

Počet jedinců % vyjádření Můţe do chovu (max. poškození B/B) Vylučuje z chovu (horší poškození jak B/B) Můţe do chovu (max. poškození B/B) Vylučuje z chovu (horší poškození jak B/B)

12

55

9

45

5

42

7

58



13-24 měsíců 13

100

25-36 měsíců 5

8

62

5

38

%

100

49-60 měsíců 1

2

40

3

60

%

100

61-72 měsíců 2

100

1

100

1

50

0

0

1

50

%

%



13-24 měsíců 9

100

25-36 měsíců 2

3

33

6

67

%

100

37-48 měsíců 1

100

1

50

1

100

1

50

0

0

%

%

55

V roce 2005 byla většina jedinců posouzena ve věku 13-24 měsíců. Oproti roku 2004 zde nastalo mírné zlepšení u fen, ovšem naopak je tomu u psů, kde došlo ke zhoršení.

Rok 2006 Tab. č. 12 - Počty posouzených jedinců v roce 2006 Celkem 41 100

Počet posouzených jedinců Vyjádření v %

Z toho psů 16 39

Z toho fen 25 61


A/A 8 4

B/B 9 2

A/C 0 1

C/A 0 1

C/B 1 0

C/C 5 4

D/B 0 1

D/C 1 1

D/D 0 1

E/C 1 0

E/D 0 1

Tab. č. 14 - Vyjádření vyhovujících a nevyhovujících jedinců 2006 Počet jedinců

% vyjádření

17

68

8

32

6

38

10

62

Psi

Feny

Můţe do chovu (max. poškození B/B) Vylučuje z chovu (horší poškození jak B/B) Můţe do chovu (max. poškození B/B) Vylučuje z chovu (horší poškození jak B/B)



13-24 25-36 37-48 49-60 61-72 % % % % % měsíců měsíců měsíců měsíců měsíců 17 100 2 100 1 100 4 100 1 100 11

65

1

50

0

0

4

100

1

100

6

35

1

50

1

100

0

0

0

0

56



13-24 měsíců 11

100

25-36 měsíců 4

2

18

9

82

%

100

37-48 měsíců 1

100

3

75

1

100

1

25

0

0

%

%

Roku 2006 došlo u fen opět k zlepšení, u psů však ještě k většímu zhoršení neţ v minulých letech. Poprvé se zde v tomto roce vyskytly poškození DKK E na jednom kloubu jak u psů, tak u fen.


Celkem 33 100

Z toho psů 13 39

Z toho fen 20 61


A/A 7 5

A/B 0 1

B/B 4 0

B/C 0 1

C/C 5 3

C/D 1 0

D/C 2 1

D/D 1 2

Psi

Feny



Počet jedinců

% vyjádření

11

55

9

45

6

46

7

54

57



13-24 měsíců 11

100

25-36 měsíců 7

7

64

4

36

%

100

37-48 měsíců 2

100

3

43

1

50

4

57

1

50

%

%




38

1

100

0

0

2

100

0

0

5

62

0

0

1

100

0

0

1

100

U fen došlo v roce 2007 ke zhoršení, je to stejný stav jako v roce 2005. U psů se stav oproti rokům 2005 a 2006 mírně zlepšil, pořád však procento nevyhovujících psů přesahuje 50 %. U psů je posouzen i jeden jedinec ve věku 6 let, je to jediný jedinec za celé období, ovšem se špatným výsledkem D/C. I kdyby tento pes prošel kritériem ČMKCHB na DKK a měl splněny veškeré podmínky pro chovnost, mohl by se zúčastnit plemenitby pouze do 31. 12. v jeho 9. roce, coţ je podmínka ČMKCHB.


Celkem 26 100

Z toho fen 21 81

Z toho psů 5 19


A/A 10 2

B/A 1 0

B/B 4 1

C/A 1 1

C/C 5 0

E/E 0 1

58

Tab. č. 24 - Vyjádření vyhovujících a nevyhovujících jedinců 2008 Počet jedinců

% vyjádření

15

71

6

29

3

60

2

40

Psi

Feny





75

6

86

1

50

1

33

1

100

2

25

1

14

1

50

2

67

0

0



13-24 měsíců 4

100

49-60 měsíců 1

100

3

75

0

0

1

25

1

100

%

%

V roce 2008 došlo ke zlepšení jak u psů, tak i u fen. Psů však bylo posouzeno jen 5, čímţ můţe být výsledek do jisté míry ovlivněn. Kaţdým rokem je sice psů posouzeno méně neţ fen, ale nikdy krom tohoto roku počet neklesl pod 12 jedinců. Opět se zde vyskytl stupeň poškození DKK E, tentokrát však na obou kloubech, ale jen u jednoho psa.

59

Rok 2009 Tab. č. 27 - Počty posouzených jedinců v roce 2009 Celkem 38 100

Počet posouzených jedinců Vyjádření v %

Z toho psů 16 42

Z toho fen 22 58


A/A 10 7

B/A 1 1

A/B 0 1

B/B 6 3

B/C 1 1

C/B 1 0

C/C 1 2

D/C 1 0

E/C 1 0

C/E 0 1

Psi

Feny



Počet jedinců

% vyjádření

17

77

5

23

12

75

4

25

Tab. č. 30 - Vyjádření vyhovujících a nevyhovujících fen s ohledem na věk 2009 13-24 25-36 % % měsíců měsíců Celkem 20 100 2 100 Můţe do chovu 16 80 1 50 Neprošlo 4 20 1 50 Tab. č. 31 - Vyjádření vyhovujících a nevyhovujících psů s ohledem na věk 2009 13-24 25-36 % % měsíců měsíců Celkem 14 100 2 100 Můţe do chovu 11 79 1 50 Neprošlo 3 21 1 50

60

Posouzení jedinci v roce 2009 vyšli ze sledovaného období vůbec nejlépe. Nárůst vyhovujících jedinců je velký, hlavně u psů, kde se vyhovující jedinci dostali na 75 %. U obou pohlaví byli posouzeni jedinci jen ve věkové kategorii 13-36 měsíců. Ţádný starší jedinec se zde neobjevil. Ale přesto, ţe výsledky roku 2009 jsou příznivé, opět se zde objevili dva jedinci, jeden pes a jedna fena, jenţ mají výsledek DKK E na jednom z kloubů.


Celkem 32 100

Z toho psů 13 41

Z toho fen 19 59


A/A 9 8

A/B 1 0

B/B 2 3

B/C 1 0

C/B 0 1

C/C 5 1

D/E 1 0

Psi

Feny

Tab. č. 34 - Vyjádření vyhovujících a nevyhovujících fen 2010 Počet jedinců

% vyjádření

12

63

7

37

11

85

2

15




13-24 měsíců 16

100

25-36 měsíců 1

10

63

6

37

%

100

37-48 měsíců 1

1

100

0

0

%

100

49-60 měsíců 1

100

0

0

1

100

1

100

0

0

%

%

61



13-24 měsíců 8

100

25-36 měsíců 3

7

88

1

12

%

100

37-48 měsíců 1

3

100

0

0

%

100

49-60 měsíců 1

100

0

0

1

100

1

100

0

0

%

%

V roce 2010 došlo u fen k mírnému zhoršení. U psů však ke zlepšení a to dokonce aţ na 85 % vyhovujících jedinců, coţ se za celé sledované období objevuje jen v tomto roce. Opět se zde vyskytl stupeň DKK E, tentokrát u jedné feny na jednom z kloubů. Graf č. 2 - Vyhovující jedinci za sledované období

90 80

Vyjádření v %

70 60

Vyhovující psi

50

Vyhovující feny

40

Vyhovující jedinci dohromady

30 20 10 0 2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Rok

Z grafu lze vidět velká variabilita u obou pohlaví. Prudký nárůst % vyhovujících psů od roku 2006, do roku 2006 však stálý pokles. U fen to jiţ tak zřetelné není, pokles

62

v roce 2007 a roce 2010, jinak tendence růstu. Stále však jsou výsledky na konci sledovaného období lepší neţ na začátku. U všech jedinců dohromady je evidentní zlepšení stavu DKK. Je vidět, ţe přísný výběr jedinců s maximálním poškozením B/B se vyplácí. Poslední roky jsou upřednostňováni psi s výsledkem DKK A/A. Zlepšení DKK od roku 2004 do roku 2010 je o 24 %, roku 2009 je to dokonce 28 %. V roce 2007 je však vidět zhoršení, které můţe být způsobeno mnoha faktory. Můţe to být způsobeno geneticky, tudíţ nevhodným spojením jedinců nebo vnějšími vlivy, coţ v globálu není moc pravděpodobné, protoţe ty působí celou dobu a pro kaţdého jedince jsou individuální. Taky to mohlo být způsobeno kombinací dědičnosti a vnějších vlivů. Podobně je tomu i v roce 2010. Celkově je ale důleţité, ţe za sledované období je rapidní nárůst vyhovujících jedinců oproti roku 2004.

5.2

Statistické vyhodnocení Veškeré výpočty byly provedeny v programu Excel. Byla pouţita „ruční“

i „počítačová“ metoda. Tab. č. 37 - Pozorované četnosti Věk (měsíce) HD A B C D E

součet

13 - 24

25 - 36

37 - 48

49 - 60

61 - 72

73 - 80

součet

52 40 36 15 5 148

16 14 14 8 0 52

4 1 6 1 1 13

8 4 3 0 0 15

3 0 2 0 0 5

0 0 0 1 0 1

83 59 61 25 6 234

V tab. č. 37 jsou počty jedinců dle stupně HD (převedeny podle tab. č. 1) a věku při posouzení. Lze vidět, ţe nejvíce jedinců za sledované období bylo posouzeno ve věku 13-24 měsíců. Také lze vidět, ţe největší počet jedinců je s výsledkem HD A.

63

Tab. č. 38 - Očekávané četnosti Věk (měsíce) HD A B C D E

součet

12 - 24

25 - 36

37 - 48

49 - 60

61 - 72

73 - 80

součet

52,49573 37,31624 38,5812 15,81197 3,794872 148

18,44444 13,11111 13,55556 5,555556 1,333333 52

4,611111 3,277778 3,388889 1,388889 0,333333 13

5,320513 3,782051 3,910256 1,602564 0,384615 15

1,773504 1,260684 1,303419 0,534188 0,128205 5

0,354700855 0,252136752 0,260683761 0,106837607 0,025641026 1

83 59 61 25 6 234

Tab. č. 39 - Chí - kvadrát (χ2) Věk (měsíce) HD A B C D E

12 - 24

25 - 36

37 - 48

49 - 60

61 - 72

73 - 80

0,004681 0,193014 0,17269 0,041696 0,38271

0,323963 0,060264 0,014572 1,075556 1,333333

0,080991 1,582863 2,01184 0,108889 1,333333

1,349428 0,01256 0,211896 1,602564 0,384615

0,848203 1,260684 0,372271 0,534188 0,128205

0,354700855 0,252136752 0,260683761 7,466837607 0,025641026

χ2

23,785

Tab. č. 40 - Kritická hodnota Stupně volnosti f Pravděpodobnost α Kritická hodnota W

20 0,05 31,41043

Stupně volnosti byly vypočítány z počtu sloupců a řádků. Pravděpodobnost byla určena 5 %. Kritická hodnota byla vypočítána pomocí funkce CHIINV ze stupňů volnosti a pravděpodobnosti. Kritickou hodnotu lze také najít v tabulkách, podle hodnot f a α. Zde je jiţ vidět, ţe χ2 ˂ W, tudíţ nebyla prokázána závislost mezi věkem psa při posouzení a naměřeným stupněm DKK. Pro kontrolu byla pouţita ještě funkce CHITEST, která počítá se všemi pozorovanými četnostmi a všemi očekávanými četnostmi. Výsledkem je p - hodnota, která je vyšší neţ α pokud není prokázána závislost. V našem případě p - hodnota činní 0, 25191.

64

Takţe jak z „ruční“ metody (výpočet chí - kvadrátu a kritické hodnoty) tak z „počítačové“ metody (výpočet p - hodnoty) jsme nezjistili závislost. Chí - kvadrát test však nepracuje zcela správně, pokud jsou v některé skupině pozorovaných četností hodnoty menší neţ 5. V tab. č. 37 se objevují od 49. měsíce výše hodnoty menší neţ 5 a také v HD E i D je tomu tak. Proto by se tyto sloupce a řádky měly sloučit tak, aby dávaly hodnoty alespoň 5. V našem případě to znamená, ţe jedinci od 49. měsíce výše se přiřadí k jedincům posouzeným v 37-48 měsících a celé řádky HD E a D se přiřadí k HD C. Výsledná tabulka bude mít hodnoty ve třech sloupcích a třech řádcích. Výsledkem bude chí - kvadrát po opravě. Po opravě však χ2 = 18,532, coţ znamená, ţe zde není závislost a je to ještě více evidentní neţ před opravou. p - hodnota po opravě vyšla 0,55241. Tímto statistickým testováním bylo dosaţeno zajímavého výsledku. Je tedy jedno, zda na vyšetření DKK půjde jedinec po dosaţení jednoho roku, coţ je minimální hranice nebo jakýkoliv starší jedinec. Stupeň DKK by se neměl změnit. Pro zajímavost byla statisticky testována ještě obě pohlaví zvlášť. U psů však χ2 po opravě vyšel 20,155 a W = 31,41, coţ opět dokazuje, ţe zde není závislost. Podobně je tomu u fen, kde je ovšem jiná kritická hodnota (W), protoţe se zde nevyskytuje ţádný jedinec ve věku 73-80 měsíců. Hodnota W vyšla tedy 26,29623 a χ2 po opravě = 12,954. Takţe ani u fen nebyla prokázána závislost mezi věkem při posouzení a výsledkem DKK.

65

6 Diskuze Pro účely této práce bylo vybráno plemeno bavorský barvář. Tohle specializované plemeno na dosledy spárkaté zvěře nám kaţdoročně spolu s hannoverským barvářem zachraňuje tisíce kg hodnotné zvěřiny a částky za zvěřinu a bodovou hodnotu trofejí se kaţdoročně pohybují v miliónech. Konkrétně v roce 2009 bylo barváři zachráněno celkem 25 766 kg zvěřiny, coţ v přepočtu na peníze dělá 1 502 565 Kč (Barvář, 19/2010). Z uvedeného lze vidět, ţe jsou barváři nenahraditelní pomocníci v honitbách se spárkatou zvěří. Abychom však měli kvalitní chov je třeba sledovat různé faktory, které tohle plemeno více či méně ovlivňují. Převáţně je třeba se zaměřit na zdravotní stav. Viditelné vady postupně zjišťuje sám chovatel, případně se na ně přijde při svodech a výstavách. Horší je to však s dysplazií kyčelního kloubu, kterou lze sice zjistit RTG vyšetřením, ale protoţe je to onemocnění multifaktoriální, nelze nikdy s jistotou vyloučit. Dědičnost hraje jen částečnou roli, na zbytku se podílejí vnější vlivy. Faktory vnějšího prostředí, jenţ mohou mít vliv na výsledek rozvoje DKK popisuje Bergrová (2011). Především je to:  Výživa  Každodenní fyzická zátěž organismu psa  Teplota okolního prostředí Podle Bicka (2011) je prokázáno, ţe jedinci s mohutně vyvinutou svalovinou pánevních končetin mají výrazně menší problémy s DKK neţ psi s málo vyvinutými svaly. Takţe střední zátěţ (běh, chůze, plavání) a udrţování správného osvalení sniţují výskyt DKK a rozvoj závaţných artrotických změn. Do jisté míry lze tedy vývoj DKK ovlivnit lidskou činností. Kdyţ budeme předcházet výše uvedeným faktorům, částečně tím zamezíme rozvoji DKK. Pokud se však DKK jiţ objeví, je otázkou jaká omezení to pro psa znamená. Blíţe to popisuje článek na stránkách Cidabro (2011). Musíme se uvědomit, ţe diagnóza DKK rozhodně neznamená automatický rozsudek smrti pro psa! Protoţe DKK je polygenně děděný jev, mohou se projevy tohoto onemocnění velmi silně lišit. Někteří psi nebudou mít ţádné nebo jen velmi nepodstatné problémy a DKK u nich objevíme jen náhodou. Jiní psi

66

mohou mít více bolestí, ale jejich potíţe lze poměrně lehce zvládnout přiměřenými cviky a opatrně podávanými prostředky, tlumícími bolest (pod dohledem zvěrolékaře). Jen několik málo psů má tak silné bolesti, ţe je třeba je uspat. Podle Bergrové (2011) jsou známy případy, kdy i někteří psi s postiţením DKK 4/4 neprojevovali ţádné příznaky bolestivosti kloubů a kdyby u nich nebylo provedeno rentgenové vyšetření, majitelé by ani nezjistili, ţe jejich psi touto chorobou trpí. Naopak i někteří jedinci s lehkým stupněm postiţení mohou některé klinické příznaky vykazovat. Proto rozhodně není pravda, ţe pes, který nekulhá, dysplazií automaticky netrpí. Lze tedy říci, ţe je to čistě individuální záleţitost. Konkrétní vliv DKK na pohyblivost, vyuţití a pracovní nasazení je u kaţdého jedince jiný. Za sledované období se jedinců s poškozením DKK horším jak C/C objevuje jen hrstka, konkrétně 13,25 %. Lze tedy předpokládat, ţe DKK negativně bavorského barváře moc neovlivňuje v pohybu a při práci. Navíc je to pes dobře osvalený a spíše lehčí postavy, coţ je výhoda oproti těţkým plemenům. Při statistickém vyhodnocení věku psa při posouzení a výsledkem DKK nebyla zjištěna závislost. Znamená to tedy, ţe stav DKK po jednom roce ţivota u bavorského barváře zůstává nadále stejný a nemění se. Podle Hýclové (2006) můţe dojít od 12. měsíce ke změně maximálně o jeden stupeň. Genetiku lze tedy částečně ovlivnit chovatelským plánem, kdeţto předcházet negativním vnějším vlivům musí kaţdý chovatel sám. Poradce chovu barvářů se ve zpravodaji Barvář (14/2005) zmiňuje, ţe vylučováním z chovu jedinců kteří mají tuto změnu (myšleno DKK) se za nějaký čas dopracujeme k lepším výsledkům, avšak není to záleţitost krátkodobá. Ve zpravodaji Barvář (16/2007) píše, ţe při výběru krycích psů na poţadovanou fenu jako první kritérium je nepříbuznost alespoň do třetího kolene a v kaţdém případě dbá na výsledek DKK. Jakmile má fena výsledek 1/1 pouţívá na krytí pouze psy s hodnotou 0/0 a případně i naopak. Ze strany ČMKCHB je tedy snaha o zlepšení, které se také za sledované období projevilo. Také k tomu přispívá eliminace příbuzenské plemenitby, která podle Wachtela (2008) zvyšuje riziko HD. Je tedy potřeba aby k této problematice zaujali správný postoj i chovatelé bavorských barvářů a snaţili se eliminovat negativní vnější vlivy.

67

Pro zajímavost budou pospány některé zkušenosti z praxe Petry Bergrové, která se zabývá chovem severských plemen psů. Bergrová (2011) píše: „Za svou zhruba 10-ti letou praxi v chovu severských psů (kteří, stejně jako naši ohaři, nepatří mezi plemena, která jsou k DKK náchylná) jsem se mnohokrát setkala s problematikou dysplazie, ať uţ přímo ve svém chovu či chovu svých přátel a známých. Po důkladném studiu této problematiky a po zavedení důsledných preventivních opatření k zamezení dalšího vzniku DKK u štěňat, jsme u několika vrhů po sobě zaznamenali vynikající výsledky (všichni DKK 0/0) a to navzdory tomu, ţe se chovalo i na postiţených rodičích. Veškerá prevence byla soustředěna na zamezení negativního působení vnějších vlivů. Fenám byla jiţ od počátku březosti preventivně podávána chondroprotektiva – speciální kloubní výţiva aţ do úplného ukončení laktace. Taktéţ štěňatům byly podávány do krmiva tyto preparáty a to aţ do doby odběru. Samozřejmostí byla kvalitní máčená granulovaná strava v odpovídajícím mnoţství, bez jakýchkoliv dalších vitamínových přípravků či krmných příloh (ne maso ani konzervy, ne těstoviny ani běţné kalciové přípravky…) několikanásobné odčervování, jak matky, tak štěňat, vysoká hygiena odchovu (a to i venku), přiměřená pohybová aktivita na čerstvém vzduchu a sluníčku (zajištění tvorby vit. D). Domnívám se, ţe všechna tato opatření přispěla zejména k výraznému zajištění přirozené imunity, která je nesmírně důleţitá právě při celkovém vývoji mladého organismu, tedy i tvorbě kostry. Noví majitelé byli navíc při odběru štěňat pečlivě instruováni o tom, jak s psíky dále zacházet a v rámci moţností byl i další vývoj štěňat průběţně kontrolován. Takto vedenou prevencí se nám podařilo výskyt dysplazie v našich odchovech velice výrazně eliminovat. Jistěţe několik málo vrhů jednoho plemene nemůţe být dostatečným důkazem pro vyvozování nějakých konkrétních závěrů, ale osobně se domnívám, ţe působení vnějších vlivů je moţná důleţitější faktor při vzniku DKK, neţ samotné působení genetiky (netvrdím, ţe ze dvou rodičů DKK 4/4 vznikne takto jedinec s DKK 0/0, nicméně rozhodně nebude trpět předčasnými znaky artrózy – a tím i bolestivostí kloubů - a dysplazie se u něj můţe projevit v daleko mírnější formě, neţ u rodičů – třeba DKK 2/2).“ Z daného popisu lze tedy usoudit, ţe vnější vlivy mají na DKK značný vliv. Bavorský barvář také nepatří mezi plemena náchylná k DKK, převáţná část jedinců za sledované období je s výsledkem HD A a HD B, do chovu navíc mohou jen jedinci s poškozením

68

maximálně HD B, tudíţ se chová na dobrém genetickém základu. Je tedy na chovatelích aby se snaţili co nejvíce eliminovat negativní vlivy vnějšího prostředí. Práce prokázala, ţe neexistuje závislost mezi stupněm DKK a věkem zvířete u jedinců starších jednoho roku. Ze získaných poznatků taktéţ vyplývá, ţe nejdůleţitějším obdobím pro vývoj stupně DKK je období od narození do jednoho roku, kdy dochází k vývoji kostry zvířete. V tomto období je tedy důleţité dbát na kvalitní výţivu a přiměřenou fyzickou zátěţ.

69

7 Závěr Cílem práce bylo vyhodnotit DKK u bavorského barváře. Na DKK byla zpracována rozsáhlá literární rešerše, která tuto nemoc podrobně popisuje. Hlavním cílem bylo zjistit, zda existuje závislost mezi věkem psa při posouzení a naměřeného hodnotě DKK. Podklady pro zpracování práce byly poskytnuty poradcem ČMKCHB, sledované období bylo v rozmezí let 2004-2010. Za tohle období bylo posouzeno celkem 234 jedinců, coţ je dostatečné mnoţství pro podrobné vyhodnocení. Za sledované období došlo ke zlepšení DKK v chovu. Z původních 48 % vyhovujících jedinců do chovu v roce 2004 došlo do roku 2010 k nárůstu na 72 % vyhovujících jedinců. Na tohle zlepšení mají pravděpodobně největší vliv kritéria ČMKCHB na DKK a vstup jedince do chovu. Pro statistické vyhodnocení závislosti mezi věkem psa při posouzení a naměřenou hodnotou byl pouţit chí - kvadrát test, který vyloučil závislost, a to jak u všech jedinců dohromady tak u psů a fen zvlášť. Lze tedy říci, ţe na vyšetření DKK mohou jít i starší jedinci a DKK zůstává stejná po jednom roku ţivota jedince. Vliv DKK na pohyblivost, pracovní vyuţití a pracovní nasazení je u kaţdého jedince jiná. Celkově však lze u bavorského barváře předpokládat, vzhledem k jeho lehčí postavě, dobrému osvalení a dnes jiţ uspokojivým výsledkům DKK, ţe má DKK na tyto faktory poměrně malý vliv. Navíc z výsledků DKK lze vidět, ţe těţkých stupňů DKK se objevuje jen zanedbatelné mnoţství z celkově posouzených jedinců, ovšem musíme se snaţit i tak malé mnoţství odstranit. Velký vliv na výsledek DKK budou mít především vnější faktory, hlavně výţiva, zátěţ a teplota. Podmínkou ČMKCHB pro chovnost je výsledek DKK s maximálním poškozením B/B, coţ je dostačující kritérium z hlediska genetiky. Důleţité je však co nejvíce eliminovat vnější faktory. Zde je pravděpodobně největší problém. Je tedy na chovatelích jak se k tomuto problému postaví. Důleţité je vnější vlivy eliminovat hlavně do jednoho roku ţivota jedince, neţ se důkladně vyvinou kosti a svaly. Poté uţ stupeň DKK zůstává stejný, mohou se však u horších stupňů DKK vyvíjet artrózy.

70

Zda je moţné DKK u bavorského barváře úplně odstranit nelze říci. Je však jiţ vidět celkové zlepšení a lze předpokládat, ţe pokud se budou chovatelé snaţit ovlivňovat vnější faktory, napomohou k ještě většímu zlepšení DKK u bavorského barváře. Jak jiţ bylo zmíněno, bavorský barvář spolu s hannoverským barvářem nám kaţdoročně zachrání tisíce kg zvěřiny. Za posledních pět let, tedy od roku 2005 do roku 2010 (údaje získány a přepočteny ze zpravodajů Barvář 2006-2011) bylo barváři při dosledech zachráněno 146 898 kg zvěřiny. V přepočtu na peníze se dostáváme na částku 8 266 651 Kč za zvěřinu a za bodovou hodnotu trofejí 10 079 357 Kč. Po sečtení tedy 18 346 008 Kč za pět let. Průměrně nám tedy barváři zachrání ročně částku okolo 3 669 202 Kč. Známé myslivecké rčení praví: „Myslivec bez psa je jen poloviční myslivec“ a je vidět, ţe tohle rčení je pravdivé a stále platné. A to i v době, kdy jsou pouţívány nejmodernější lovecké zbraně a doplňky. Kynologie je tedy nedílnou součástí myslivosti a ta je zase nedílnou součástí lesnictví, i kdyţ se to v dnešní době můţe jevit jinak. A specializované plemeno jako bavorský barvář zde má určitě své místo. Bavorský barvář musí na nástřelu, který můţe být starý i 40 hodin, bezpečně rozeznat poraněný kus zvěře a poté pracovat na stopě, kolikrát v těţkých terénech i několik desítek kilometrů. Pokud zvěř na zálehu ještě jeví známky ţivota, je pes vypuštěn na štvaní a to trvá tak dlouho, dokud poraněný kus zvěře nezastaví a neudrţí do příchodu vůdce, který zvěř dostřelí. Celkový dosled se tedy v extrémních případech můţe protáhnout aţ na několik dní. Aby takto náročnou práci pes mohl vykonávat, je potřeba, aby byl ve výborné kondici a měl v pořádku pohybový aparát. V době, kdy ještě výsledek DKK nebyl podmínkou chovnosti, se stávalo, ţe psi s těţkými stupni DKK nebyli schopni tuto práci zvládnout. Dnes jsou však výsledky DKK podstatně lepší a těţkých stupňů DKK se objevuje jen hrstka, navíc jsou dostupné různé doplňky stravy, přípravky od bolesti nebo veterinární zákroky, které alespoň z části odstraní bolesti u dysplazických jedinců. I tak je ale stále potřeba DKK sledovat a odstraňovat z chovu, abychom těţší stupně DKK co nejvíce eliminovali a dosáhli tak zdravých kloubů našich psů, předešli dalším nákladům spojeným s léčbou DKK a mohli plně pracovně bavorského barváře vyuţívat i ve vyšším věku.

71

8 Summary The aim was to evaluate HD of the Bavarian Mountain Scenthound. The Extensive literature review was developed about HD, which describes this disease. The main objective was to determine, whether there is a correlation between the age of the dog for assessing and measuring the value of HD. The bases for elaboration were provided by the adviser of Czech-Moravian Breeders Hounds, the reference period was between 2004-2010. The total of 234 individuals were assessed in this period, which is sufficient for detailed evaluation. In this period there has been improvement in the HD breeding. From the original 48 percent matching individuals to breeding was increase to 72 percent of compliant patients between 2004 and 2010. The Czech-Moravian Breeders Hounds criteria in HD and entry of individual into the breeding have the biggest impact in this improvement. For statistical evaluation of the dependence between the age of the dog in the assessment and the measured value was used chi - square test, which eliminated the dependence of both in all subjects together and for males and females separately. We can say, that older individuals can go to the examination of HD and HD remains the same after 12 months of the life individual. Effect of HD on an agility, a working efficiency and a commitment of each individual is different. Overall it can be expected the Bavarian Mountain Scenthound, due to its lighter character, good muscling and now HD satisfactory results, that HD has in these factors a relatively small effect. Moreover, we can see from the results of HD, that only a negligible amount of the total assessed individuals appears from the heavy degrees of DKK, but we must also try to remove a small amount. The external factors will be primarily great influence in the result of HD, especially a nutrition, a stress and a

temperature. The condition Czech-Moravian

Breeders Hounds for breeding is the result of HD with maximum damage to B/B, which is sufficient criterion in terms of genetics. It is very important to eliminate many external factors. There is probably the biggest problem. It is therefore the keepers, how they confront the problem. It is important to eliminate external influences mainly to 1

72

year of the individual's life than bones and muscles develop thoroughly. Thereafter, the degree of HD remains the same, but arthritis can develop in the worst levels of HD. It can not say, whether HD of the Bavarian Mountain Scenthound can be removed. However, the overall improvement has seen and we can assume, that if breeders seek to influence the external factors, that they will help to even greater improvements in HD of the Bavarian Mountain Scenthound. It was already mentioned, Bavarian Mountain Scenthound together with Hanoverian Scenthound save thousands kilograms of the game yearly. The past five years, from 2005 to 2010 (data were obtained and calculated from the magazines newsletters Scenthound 2006-2011) was saved 146 898 kilograms at earshot. In monetary terms, we arrive at the amount of 8 266 651 CZK for the game and the point value of the trophies 10 079 357 CZK. So after counting 18 346 008 CZK for five years. In average hounds save an amount of about 3 669 202 CZK for year. The Known hunting saying goes: „A hunter without the dog is only half-hunter“ and it is obvious, that this saying is still true and valid. And even in times when they are using sophisticated weapons and hunting accessories. The Cynology is an integral part of hunting, and that in turn is an integral part of the forest, although it may seem otherwise now. A special breed of Bavarian Mountain Scenthound there has its place certainly. The Bavarian Mountain Scenthound has in the place, where the deer was shot at the time of intervention, which can be dated to 40 hours, securely identify a piece of injured animals and then work on the trail many times in difficult terrain and few tens of kilometers. If the game in the place where injured animals lies, still shows signs of life, the dog is released to the incitement and it lasts as long as the injured piece of game stops and holds until the arrival of a hunter who ranges the deer. The total monitoring may take up to several days therefore in extreme cases. If the dog could exercise this demanding work , you need to be in excellent condition and have fine motor skills. In the time when HD was not the result of breeding condition, it was possible, that dogs with severe degree of HD were not able to handle the job. In the time when the result of HD was not the condition for breeding, it became, that the dogs with heavy levels of HD were not able to manage this exercise. Today the results of HD are much better and only handful heavy levels of HD a appears, plus various supplements, products for

73

the pain or health interventions are available and removes at least part of the pain in dysplasia of the hip affected individuals. Even though it is still necessary to watch HD and remove from breeding to eliminate the most difficult level of HD and achieve the healthy joints of our dogs, void additional costs associated with the treatment of HD and we might exploit the Bavarian Mountain Scenthound in the higher age.

74

9 Použitá literatura Baka, B. ; Jevčák, J. Horské plemená psov v službách poľovníctva. Michalovce : Ing. Branislav Baka, Bc. Jaroslav Jevčák, 2008. 416 s. ISBN 978-80-7360-895-8. Barvář. Zpravodaj klubu chovatelů barvářů. Plzeň: Prima Press, 14/2005. 36 s. Barvář. Zpravodaj klubu chovatelů barvářů. Plzeň: Prima Press, 15/2006. 41 s. Barvář. Zpravodaj klubu chovatelů barvářů. Plzeň: Prima Press, 16/2007. 38 s. Barvář. Zpravodaj klubu chovatelů barvářů. Plzeň: Prima Press, 17/2008. 38 s. Barvář. Zpravodaj klubu chovatelů barvářů. Plzeň: Prima Press, 18/2009. 42 s. Barvář. Zpravodaj klubu chovatelů barvářů. Plzeň: Prima Press, 19/2010. 42 s. Barvář. Zpravodaj klubu chovatelů barvářů. Plzeň: Prima Press, 20/2011. 44 s. Bavorský barvář - standard. [online] 10. 2. 2011. Zdroj: http://www.barvar.cz/detail.aspx?id=2 Bednář, M. Časná diagnostika dysplazie kyčelního kloubu. [online] 14. 2. 2011. Zdroj: http://www.neovet.cz/clanky/casna-diagnostika-dysplazie-kycelniho-kloubudkk/ Beránek, J. Ortopedická rentgenologie. Brno : Noviko, 2005. 130 s. ISBN 80-86542-07-6 Bergrová, P. I Váš pes může mít zdravější kyčle! [online] 14. 2. 2011. Zdroj: http://www.taremys-bohemica.com/page22/page22.html Bicek, J. Dysplazie kyčelního kloubu u psa. [online] 11. 2. 2011. Zdroj: http://www.veterina-pisek.cz/publikace/dysplazie-kycelniho-kloubu-u-psa Cidabro. Chovatelská stanice - Kennel. Dysplazie kyčelního kloubu. [online] 2. 3. 2011 Zdroj: http://cidabro.cz/home.php?page=dysplazie Červený, J. a kol. Ottova encyklopedie Myslivost. Praha : Ottovo nakladatelství, 2009. 591 s. ISBN 978-80-7360-895-8. Dostál, J. Genetika a šlechtění plemen psů. České Budějovice : Dona, 2007. 261 s. ISBN 978-80-7322-104-1. Dostál, J. Genetika v kynologické praxi. České Budějovice : Dona, 1995. 206 s. ISBN 80-85463-58-X.

75

Duchek, L. Fotogalerie dysplazie kyčelních kloubů. 2005. [online] 12. 2. 2011. Zdroj: http://www.vetcentrum.cz/stodulky/dkk/191/fotogalerie-dysplazie-kycelnichkloubu Ekr, J. Dysplazie kyčelních kloubů. [online] 16. 2. 2011. Zdroj: http://www.vetklinika.cz/index.php?stranka=dysplazie-kycelnich-kloubu Hýclová, P. Dysplazie kyčelního kloubu - DKK. 2006. [online] 11. 2. 2011. Zdroj: http://www.vetcentrum.cz/stodulky/dkk/181/dysplazie-kycelniho-kloubudkkKlub Chovné podmínky bavorských a hannoverských barvářů. [online] 10. 2. 2011. Zdroj: http://www.barvar.cz/detail.aspx?id=47 Kolektiv OMS. Penzum znalostí z myslivosti. Praha : Druckvo, 2009. 848 s. ISBN 97880-904056-9-1. Naxera, V. Anatomie a biomechanika kyčelního kloubu. [online] 3. 4. 2011. Zdroj: http://www.arcondia.eu/dkk1.htm Petráš, P. RTW klub ČR - odpověď na dopis p. Wludykové a p.Buriánkové. [online] 15.2. 2011. Zdroj: http://www.rkcr.cz/rkcr/predsednictvo/upch/ hodnoceni_dysplazie_petras.htm Skoupá, L. Vyhodnocení vlivu hodnoty dysplazie kyčelního kloubu na pohyblivost a využití loveckých psů. Diplomová práce. 67 s. Slabý J. Dysplazie kyčelního kloubu psů - dokážeme ji včas rozpoznat a léčit? [online] 10. 2. 2011. Zdroj: http://arvet.cz/clanky/kdyz-onemocni-vas-pes/dysplaziekycelniho-kloubu.pdf Snášil, M. Dysplazie kyčelního kloubu u psů - etiologie, patogeneze, klinické projevy a diagnostika. 2008. [online] 11. 2. 2011. Zdroj: http://www.snasil.cz/fotografie/praxe/dysplazie.pdf Stanovy Českomoravského klubu chovatelů barvářů. [online] 10. 2. 2011. Zdroj: http://www.barvar.cz/detail.aspx?id=11 Šváb, J. Dysplazie kyčelního kloubu. [online] 15. 2. 2011. Zdroj: http://www.alabaj.com/DKK_clanek_02.htm

76

Vetcentrum Stodůlky. Řád pro posuzování DKK a DKL dle KVL ČR. [online] 21. 2. 2011. Zdroj: http://www.vetcentrum.cz/stodulky/dkk/106/rad-proposuzovani-dkk-a-dkl-dle-kvl-cr Wachtel, H. Chov psů v roce 2000. České Budějovice: Dona, 1998. 277 s. ISBN 3-923555-10-5 Zatloukal, J. RTG vyšetření kyčelních kloubů na DKK. [online] 15. 2. 2011. Zdroj: www.dokhyi-ktd.cz/dokument/dkk.ppt

77

10 Přílohy

78

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Lesnická a dřevařská fakulta. Dysplazie kyčelního kloubu plemene bavorský barvář. Bakalářská práce

Recommend Documents