Mendelova univerzita v Brně Institut celoživotního vzdělávání
Vybrané typy závislostního chování u žáků středních škol Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce:
Vypracovala:
doc. MUDr. Petr Kachlík, Ph. D.
Kateřina Kakáčová
Brno 2012
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Vybrané typy závislostního chování u žáků středních škol vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury.
Brno, dne .......................................... Podpis studenta ................................
Poděkování Zde bych ráda poděkovala vedoucímu své bakalářské práce panu doc. MUDr. Petru Kachlíkovi, Ph. D. za odborné vedení a cenné rady, kterých se mi dostávalo v průběhu realizace této práce. Dále chci poděkovat své rodině a přátelům za trpělivost a psychickou podporu během celého studia.
ABSTRAKT V bakalářské práci je pojednáno o vybraných typech závislostního chování, zejména pak o alkoholismu a tabakismu. V teoretické části je nejprve obecně popsána problematika sociální patologie a závislostního chování vůbec, konkrétně pak pojem alkohol, jeho historie, druhy a účinky na lidský organismus, vývojová stádia alkoholismu a typologie závislosti na něm. Dále je pozornost zaměřena na tabakismus, jeho historický přehled, druhy tabáku, účinky tabáku na lidský organismus a typologii kuřáků. V empirické části je využito kvantitativní metody – dotazníkového šetření, přičemž byli pomocí nestandardizovaného dotazníku osloveni respondenti ze dvou středních škol. Položky dotazníku sledují konzumní zvyklosti (věk, frekvence, trvání), názory a postoje mládeže k alkoholu a tabáku. Získaná data jsou prezentována pomocí popisné metody a dále statisticky analyzována. Klíčová slova: sociální patologie, závislost, prevence, návykové chování, alkohol, tabák, žák.
ABSTRACT The bachelor thesis is dedicated to the chosen types of addictions, particularly to an alcoholism and a tabacism. In the theoretical part there is explained the problematic of social patology and addictive behaviour, the definition of alcoholism and its history, types and impacts on the human body, development stages of alcoholism and addiction typology. Further aim is the tabacism, its history, tabacco types, impacts on a human body and smokers typology. In the empiric part the quantitative method is used – an investigation questionaire, where some respondents of two high schools were asked to complete a non-standartised questionaire. The questions follow some of the consumption habits (age, frequency, last), opinions, attitudes of tenagers to alkohol and tabacco. The data are presented through a descriptive method and are further statistically analysed. Keywords: social patology, addiction, prevention, addictive behaviour, alcohol, tabacco, student.
OBSAH 1
ÚVOD...................................................................................................................... 9
2
CÍLE BAKALÁŘSKÉ PRÁCE............................................................................. 11
3
MATERIÁL A METODIKA ZPRACOVÁNÍ...................................................... 12
4
SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY .............................................. 13 4.1
Sociálně patologické jevy ............................................................................... 13
4.1.1
Vymezení pojmu sociální patologie ....................................................... 13
4.1.2
Druhy sociální patologie......................................................................... 14
4.2
Závislostní chování ......................................................................................... 15
4.2.1
Co je závislost – syndrom závislosti....................................................... 15
4.2.2
Znaky závislosti ...................................................................................... 17
4.2.3
Příčiny závislosti..................................................................................... 19
4.2.4
Prevence závislosti.................................................................................. 23
4.3
Alkohol ........................................................................................................... 28
4.3.1
Vymezení pojmu alkohol........................................................................ 28
4.3.2
Historie alkoholu..................................................................................... 29
4.3.3
Druhy alkoholických nápojů................................................................... 29
4.3.4
Účinky alkoholu na lidský organismus................................................... 30
4.3.5
Vývojová stádia alkoholismu.................................................................. 32
4.3.6
Typologie závislosti na alkoholu ............................................................ 33
4.4
Tabakismus ..................................................................................................... 34
4.4.1
Vymezení pojmu tabakismus.................................................................. 34
4.4.2
Historie tabáku ........................................................................................ 34
4.4.3
Druhy tabáku........................................................................................... 35
4.4.4
Účinky tabáku na lidský organismus ...................................................... 36
4.4.5
Typologie kuřáků .................................................................................... 37
EMPIRICKÁ ČÁST, VÝSLEDKY VÝZKUMU ................................................. 38
5 5.1
Přehled jednotlivých odpovědí ....................................................................... 38
6
DISKUSE............................................................................................................... 54
7
ZÁVĚR .................................................................................................................. 56
8
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ................................................................... 57
9
SEZNAM TABULEK ........................................................................................... 59
10
SEZNAM GRAFŮ ................................................................................................ 61
7
11
SEZNAM PŘÍLOH................................................................................................ 62
8
1
ÚVOD Alkohol a tabák patří mezi legální drogy, avšak mnozí z nás si vůbec
neuvědomují, jak nebezpeční mohou tito dva démoni být. Vše zprvu začíná jako nesmělý test naší osobnosti, ale proces může pokračovat nezvladatelně a s nedozírnými následky. To, jak se zachováme, či jsme se zachovali v mládí, může naše postoje a návyky ovlivňovat až do pozdějších let. Proto je nutné chránit hlavně děti a mladistvé, a to nejen před alkoholem a tabákem, ale i před mnohem agresivnějšími drogami. Alkohol a tabák mohou být pro některé jedince pouze průchodem k jiným drogám, některým postačí „pouze“ tyto dvě pochutiny. (Nešpor, 2007) Ideální by bylo, kdybychom mohli dětem a mladistvým v požívání drog zabránit, ale je příliš těžké mít přehled nad vším, co děti provádějí ve svém volném čase. Proto bychom se alespoň měli snažit najít jim takové aktivity, které by první zkušenosti s drogami co nejvíce oddálily. Na všechny děti jednou padne rozhodnutí, jak se s alkoholem a dalšími drogami vypořádat. Můžeme se snažit dítě jakkoli chránit, ale pokud na něj působí tlaky ze strany kamarádů, můžeme jen doufat v to, že dají na naše slova a nabídku zkušenosti odmítnou. (Elliottová, 1994) Den co den můžeme na ulicích jak větších měst, tak i malých vesnic vidět skupinky mladistvých, kteří se jen tak potloukají a nemají co dělat. Tito jedinci jsou tedy ohroženou skupinou pro vznik závislosti jak na alkoholu, tak i tabáku. I když jsou sotva plnoletí, můžeme vidět, jak mezi jednotlivými členy party koluje láhev vína, což dokazuje, že i když jsou nezletilí, mají k alkoholu určitý přístup. Věková hranice, kdy děti začnou s konzumací alkoholu a tabáku, se rok od roku snižuje. Patrné jsou i snižující se rozdíly v množství zkonzumovaného alkoholu a cigaret mezi chlapci a dívkami. Tyto skutečnosti vedly pro napsání této práce, která obsahuje část teoretickou a část empirickou. V teoretické části je pojednáno o problematice sociální patologie obecně. Část je věnována závislosti – co je závislost, vysvětlení pojmu syndrom závislosti, její příčiny a možná prevence. Ve stěžejních částech teorie je pojednáno o alkoholu a tabáku, jejich historii, druzích, účincích spojených s užíváním těchto dvou
9
látek na lidský organismus. U alkoholu dále vývojová stádia alkoholismu a typologie závislosti na něm, u tabáku pak typologie kuřáků. V empirické části byl realizován kvantitativní výzkum – dotazníkové šetření přičemž byli pomocí nestandardizovaného dotazníku osloveni respondenti ze dvou středních škol (soukromá střední policejní škola, střední škola sociální péče) ve městě Brně. Na obou školách si autorka vybrala třetí ročníky, tedy věkovou skupinu 17-18 let. Položky dotazníku sledují věk, frekvenci, trvání problematik alkoholu a tabáku. Výsledky jsou statisticky vyhodnoceny a zaneseny do tabulek a grafů. Na empirickou část volně navazuje závěr a diskuse.
10
2
CÍLE BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Cílem bakalářské práce v teoretické části je objasnit pojmy týkající se
problematiky sociální patologie a závislosti na legálních drogách – alkoholu a tabáku. V empirické části se pak autorka zaměří na zkušenosti žáků soukromé střední policejní školy a střední školy sociální péče s alkoholem a tabákem: •
zda více alkoholu a tabáku holdují chlapci či dívky;
•
kolik peněz jsou mladiství schopni za alkohol utratit;
•
jestli je rozdíl mezi jednotlivými školami v konzumaci alkoholu a tabáku;
•
co žáky daných škol nejčastěji dovedlo k užívání alkoholu a tabáku;
•
zda mají žáci povědomí o tom, co je Minimální preventivní program.
11
3
MATERIÁL A METODIKA ZPRACOVÁNÍ Jako výzkum v empirické části byla použita kvantitativní metoda – dotazníkové
šetření, kdy byly 52 žákům třetích ročníků soukromé střední policejní školy v Brně a 52 žákům třetích ročníků střední školy sociální péče v Brně rozdány anonymní dotazníky, jejichž položky zkoumaly závislostní chování zaměřené na konzumaci alkoholu a tabáku. Na soukromé střední policejní škole z 52 žáků bylo 20 dívek (38,5 %) a 32 chlapců (61,5 %). Na střední škole sociální péče bylo 50 dívek (96,2 %) a pouze 2 chlapci (3,8 %). Dotazník je rozdělen do tří základních okruhů. První část je zaměřena na obecné informace (pohlaví, věk, prospěch atd.). Druhá část se zabývá problematikou alkoholu, tedy jestli dotyčný jedinec požívá pravidelně alkoholické nápoje, kolik za alkohol utratí peněz, kdy se uskutečnila jeho první zkušenost s alkoholem, do jaké míry většinou pije alkohol. Poslední, třetí část, je zaměřena na problematiku tabáku. Otázky se týkají toho, zda jedinec kouří, jak často a co ho k první zkušenosti s cigaretou vedlo. Dotazník byl sestaven autorkou, jedná se tedy o nestandardizovaný dotazník. Sama autorka pak respondentům dotazník rozdala a dohlížela na jeho vyplňování i na návratnost, která byla díky tomu 100%. Získané údaje byly elektronicky zaznamenány do připravené databáze na serveru. Po skončení dotazování byly převedeny do formátu použitelného pro přenos dat do statistického software (dbf v. 4), následně statisticky zpracovány programy EpiInfo 6en (Dean et al., 1994). Pomocí statistických testů (x2, Fischer exact) byly zhodnoceny statistické významnosti rozdílů mezi znaky při dělení souboru dle pohlaví a dle škol (Spousta, 2009). V průzkumu byly vytyčeny dvě hypotézy, které byly ověřovány pomocí ChiQuadrat-Testu. Vyhodnocení jednotlivých odpovědí bylo provedeno v tabulkové a grafické podobě a následně okomentovány.
12
4
SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY 4.1 Sociálně patologické jevy 4.1.1
Vymezení pojmu sociální patologie
Sociální patologie (z řeckého pathos = utrpení, choroba) není pouze samostatný vědní obor. Jde o souhrnné označení nežádoucích, abnormálních a společensky nepřijatelných jevů. Na objasnění sociální patologie se podílí řada vědních oborů, jako např. sociologie, psychologie, medicína, etopedie a spousta dalších. Jednotlivé vědy se zabývají studiem a rozborem příčin a faktorů, které vedly ke vzniku konkrétní podoby sociálně patologického jevu. Zabývají se též analýzou zdrojů a příčin, které umožnily jejich vznik ve společnosti. Dále aplikují preventivní a konkrétní doporučující postupy pro jejich eliminaci ve společnosti. Sociální patologie se tedy zabývá zákonitostmi takových projevů chování, které jsou pro společnost nežádoucí tím, že porušují její morální, sociální a právní normy. (Fischer, Škoda, 2009) Pojem „sociální patologie“ zavedl britský sociolog a filozof Herbert Spencer, který hledal spojitost mezi patologií (chorobou) sociální a patologií biologickou. Francouzský sociolog David Émile Durkheim považoval sociální patologii za vědu o chorobných a nepříznivých skutečnostech, činech, způsobech chování, jež se odchylují od stanovených norem, ale zároveň jsou organickou komponentou života sociálních celků. Inocenc Arnošt Bláha – významný český sociolog - definoval sociální patologii jako poruchy sociálních procesů, tedy úchylné stavy/jevy sociálního života. (Sekot, 2010) Společensky nežádoucí jevy, tedy sociálně patologické jevy, se vyskytují mnohem častěji ve všech sférách společnosti. Můžeme je však nalézt i v rodině, školách ale i mimoškolních zařízeních. Právě tady je to pedagog, který jako první tuto činnost odhaluje a musí ji řešit různými způsoby, ať už na úrovni školy, rodiny, tak v závažnějších případech za pomoci poradenských institucí. Mezi tyto jevy můžeme zařadit záškoláctví, agresi a šikanu, delikvenci mladistvých, drogovou závislost, ale zejména chudobu a nezaměstnanost nebo rozvod rodičů, což bývá nejčastěji prvním impulzem pro spuštění dalších sociálních patologií. Právě takové nepříznivé prostředí
13
můžeme nazvat živnou půdou pro řadu problémů, jež souvisejí s konzumním způsobem života. (Gulová, 2011) Je velmi obtížné stanovit hranici, co je a co není patologické, protože nedokážeme přesně určit, co je normální a co za normální již nepovažujeme. Pokud chceme rozlišovat patologické jevy, musíme si stanovit „hranici normality“. Některé patologie se pohybují na hranici. Například rozvodovost v dnešní době nelze brát jako patologický jev, neboť se stala běžnou součástí dnešního života. Na přelomu 20. století byly za sociálně patologické jevy považovány sebevražda, alkoholismus, homosexualita, rozvodovost, prostituce, nezaměstnanost a válka, později se přidala narkomanie, drogové závislosti, agresivita a násilí. V prostředí, kde žijeme, se začíná zabydlovat přesvědčení, že jsou součástí našeho života a že např. násilí je již denním chlebem naší kultury. V procesu socializace dochází postupně k tomu, že si čím dál mladší jedinci osvojují například konzumaci drog, aniž by to bylo něčím zvláštním. (Gulová, 2011) 4.1.2 Existuje
Druhy sociální patologie nepřeberné
množství
sociálně
patologických
jevů.
Mezi
ty
nejfrekventovanější a nejrozšířenější se zaměřením na mládež patří dle Fischera, Škody (2009): •
delikvence a kriminalita,
•
záškoláctví,
•
trestná činnost – např. krádeže,
•
sexuální deviace – např. znásilnění,
•
drogová závislost – zneužívání alkoholu, tabáku a jiných psychoaktivních látek,
•
agresivita a šikana na školách,
•
problematika sekt,
•
začleňování do nebezpečných gangů či part.
14
4.2 Závislostní chování 4.2.1
Co je závislost – syndrom závislosti
Existuje řada pojetí a definic drogové závislosti či závislosti na návykových látkách. Bez sebemenších pochyb můžeme hovořit o onemocnění. Důkazem tohoto tzv. medicínského modelu závislosti bylo zařazení závislosti na alkoholu a na jiných návykových látkách do Mezinárodního klasifikačního seznamu onemocnění. Definice se postupem času měnily, ale podstata zůstala vždy stejná, a to, že závislost charakterizuje: •
Nezvladatelná, neodolatelná touha po opakovaném braní drogy.
•
Tendence ke zvyšování dávek látky v průběhu užívání ( zvyšování tolerance).
•
Existence psychické či fyzické závislosti na určité droze, která se vyznačuje přítomností tzv. abstinenčního syndromu psychického či fyzického typu.
• Negativní důsledky pro jedince a společnost (sociálně patologický jev). (Presl, 1995) Příležitostné užívání psychoaktivní látky se od pravidelně se opakujícího užívání odlišuje. Molekulární a buněčné změny doprovázející závislost začínají být v současnosti poměrně dobře známy. Proč ale příležitostný uživatel přejde ke zřejmé závislosti je známo méně. Někteří lidé jsou vůči účinku některých drog nebo alkoholu poměrně odolní. U některých se závislost vyvine poměrně rychle, zejména u mladistvých. Proto jsou děti a mladiství rizikovou skupinou. Určit odolnost proti droze, tedy určitou hranici, po kterou se člověk závislým ještě nestane, není možné. Proto je každé užití drogy velmi riskantní. (Koukolík, Drtinová, 2006) Syndrom závislosti je skupina fyziologických, behaviorálních a kognitivních fenoménů, v nichž užívání nějaké látky nebo třídy látek má u daného jedince mnohem větší přednost než jiné jednání, kterého si kdysi cenil více. Centrální popisnou charakteristikou syndromu závislosti je touha, ta je často velmi silná a přemáhající, brát psychoaktivní látky, alkohol a tabák. Definitivní diagnóza závislosti by se obvykle měla stanovit pouze tehdy, jestliže během jednoho roku došlo ke třem nebo více následujícím jevům: a) silná touha nebo pocit puzení užívat látku;
15
b) potíže v sebeovládání při užívání látky; c) tělesný odvykací stav, látka je brána za účelem snížení příznaků odvykacího stavu, někdy je látka nahrazována látkou s podobnými účinky; d) průkaz tolerance k účinku látky jako vyžadování vyšších dávek látek, aby se dosáhlo účinku původně vyvolaného nižšími dávkami; e) postupné zanedbávání jiných potěšení nebo zájmů ve prospěch užívané látky a zvýšené množství času k získání nebo užívání látky; f) pokračování v užívání přes jasný důkaz zjevně škodlivých následků např. poškození jater nadměrným pití alkoholu. (K. Nešpor, 2007) Máme-li potřebu nacházet hlubší kořeny závislostního chování, je třeba se zabývat otázkami životních dilemat. To znamená že život žijeme ve světě vztahů protikladů – narození a smrt, světlo a tma, radost a žal, štěstí a utrpení, láska a nenávist apod. Vztah těchto dualit vyvolává napětí, je zdrojem neklidu, tužeb a hledání, je zodpovědný za základní dynamiku vývoje vůbec. (Kalina a kol., 2008) V hledání často nacházíme hlubší lidské motivace a potřeby člověka vůbec. Mezi takové potřeby patří dle Kaliny a kol. (2008): •
Potřeba vyhnout se bolesti a nalézt zklidnění, ulevit si od bolesti fyzické i duševní.
•
Potřeba vyhnout se nudě, bolesti z neuspokojení, z pocitů odlišnosti od druhých či pocitu méněcennosti.
•
Potřeba cítit se energický, výkonný, kompetentní, bezproblémový, zbavit se zábran, dosáhnout euforie a radosti.
•
Potřeba transcendence utrpení v zážitku splynutí nebo sebepřekročení, jednoty se sebou samým a s druhými, jednoty s Bohem apod. Tyto
vektory
s uvědomovaným
jsou
hluboce
založeny.
Jsou
zčásti
nevědomé,
zčásti
a reflektovaným dopadem. Mají i biologickou komponentu a sílu
instinktu. Všechny nacházejí i své korespondující drogy, které napomáhají umocňovat tyto prožitky. Jsou jimi: •
Opioidy – látky tlumící bolest
•
Stimulancia – látky přinášející slast a euforii
16
•
Psychedelika – (psyché = duše, delein = zjevovat) látky zjevující cosi z nejhlubších úrovní lidské psychiky
(Kalina a kol., 2008) 4.2.2
Znaky závislosti
Existuje 6 základních znaků, podle nichž poznáme, že člověk trpí závislostí na nějakou látku. 1. znak: Silná touha či pocit puzení užívat látku ( craving, bažení) Již v roce 1955 se shodla komise odborníků Světové zdravotnické organizace na definici bažení jako touhy pociťovat účinky psychoaktivní látky, s níž měla osoba dříve zkušenost. Je však nutné odlišovat psychické a fyzické bažení: •
Fyzické
bažení
–
vzniká
při
odeznívání
účinku
návykové
látky
nebo bezprostředně po něm. •
Psychické bažení – může se objevit i po delší abstinenci a mezi projevy můžeme zařadit např. oslabení paměti, zhoršení postřehu, vyšší salivace (slinění), snížení kožní teploty či vyšší aktivitu potních žláz. Mnoho projevů psychického bažení se může krýt s příznaky stresu. Nepříjemné je
též to, že bažení zhoršuje kognitivní funkce, tedy schopnost se správně rozhodovat. 2. znak: Zhoršené sebeovládání Tento znak úzce souvisí s předchozím znakem. Bažení evidentně zhoršuje schopnost sebeovládání. Naopak lidé, kteří trpí silnými projevy bažení, mohou mít zachované sebeovládání. Jasně a stručně řečeno - bažení je příznakem subjektivním, naproti tomu zhoršené sebeovládání se týká přímo chování. 3. znak: Somatický (tělesný) odvykací stav Pro diagnózu odvykacího stavu musí být splněna následující kritéria: •
Nedávné vysazení či redukce látky po opakovaném nebo dlouhodobém užívání.
•
Příznaky jsou v souladu se známými symptomy odvykacího syndromu.
•
Příznaky nejsou vysvětlitelné tělesným onemocněním nezávislým na užívání látky a nejsou lépe vysvětlitelné jinou psychickou či behaviorální poruchou.
17
Příklady odvykacího syndromu: Alkohol – alespoň 3 příznaky z následujících: bolesti hlavy, pocení, zrychlený tep nebo vyšší krevní tlak, tzv. velké epileptické záchvaty (GM), nevolnost či choroby slabosti, nespavost, třes jazyka, víček nebo prstů. Nebezpečnost odvykacích stavů u alkoholu a tabáku: •
Alkohol – těžké odvykací stavy s epileptickými záchvaty nebo deliriem život ohrožují.
•
Tabák – odvykací stav život neohrožuje ale oslabuje kognitivní funkce, což může být spojeno s vyšším rizikem úrazu. 4. znak: Růst tolerance
Tolerance se projevuje tím, že k dosažení stejného účinku potřebujeme vyšší dávku látky, nebo že stejná dávka má nižší účinek. Jak tolerance vzniká, není zcela jasné. Zvýšená tolerance může vzniknout v důsledku nižší reaktivity centrálního nervového systému na návykovou látku. Další možností je, že látka může být rychleji odbourávána ( např. rychlejší odbourávání alkoholu v játrech). 5. znak: Zanedbávání jiných potěšení nebo zájmů Zanedbávání jiných potěšení nebo zájmů ve prospěch užívané psychoaktivní látky a zvýšené množství času k získání nebo užívání látky, nebo zotavení se z jejího účinku je důležitá a často se vyskytující známka závislosti. V komunitě žen závislých na návykových látkách byla položena otázka, kolik času zabralo shánění látky, její aplikace, zotavení atd. Některé ženy odpověděly, že jim to zabralo všechen čas. I v méně extrémních případech se však jedná o řádově desítky hodin. Ty je po skončení léčby třeba vhodně vyplnit, a to nejen prací, ale i regenerací sil. 6. znak: Pokračování v užívání přes jasný důkaz škodlivých následků Aby byl tento příznak závislosti validní, musí být pacient o škodlivých následcích informován. Pokud však i po upozornění lékaře setrvá v užívání látky, jde o jasný znak závislosti. (Nešpor, 2007)
18
4.2.3
Příčiny závislosti
Zjednodušeně lze vidět vývoj člověka jako cestu od naprosté závislosti na druhých (kojenec) ke zralé schopnosti vytvářet a udržovat vztahy s druhými. V adolescenci, kdy vrcholí dospívání a kdy dominuje separace, tedy oddělování se, a utváření vlastní identity, je mladý člověk vystaven zatěžkávací zkoušce zralosti dosud vybudované osobnosti. Užívání drog, stejně jako pití alkoholu, bývá autory z psychoanalytického okruhu spojováno se závislým typem osobnostní struktury fixované v orálním stadiu vývoje. Tímto stádiem vývoje se myslí první rané období dítěte, ve kterém se dětské vnímání soustřeďuje především na oblast úst a zažívacího traktu. Odraz tohoto období v dospělosti lze pak vidět v momentech, kdy člověk vyžaduje, aby o něj bylo pečováno, aniž by se na tom jakkoli podílel. Abstinující jedinec, mající pevný a milující vztah ke svým blízkým, jim často neprojevuje kritické jednání, případně agresi z toho důvodu, aby jim neublížil. Tyto projevy se však mohou u intoxikovaného člověka změnit. Uživatel se totiž cítí dost silný na to, aby například rodičům řekl, co si o nich myslí, bez ohledu na jejich city. Většinou pod vlivem návykové látky jedinec „provalí“ vše, co se v něm za určité období nahromadilo. (Vodáčková a kol., 2002) Člověk může začít užívat návykovou látku z mnoha příčin, a to: 1. Jedinec užívá látku z důvodu uspokojení orální potřeby, kterou máme již z raného dětství. Následkem pak může být i to, že závislý očekává pomoc a starání se od rodiny, která si jej dříve nevšímala a nevěnovala mu dostatek času. 2. Znakem dokončeného emocionálního vývoje a zrání osobnosti je dále schopnost snášet nepříjemné stavy vyvolané na základě určitých vnitřních i vnějších faktorů. Pocit bolesti, zklamání, ponížení či nesnesitelné zlosti jsou příklady takových stavů. Jedinec tedy může užívat drogu právě z toho důvodu, aby potlačit tyto nepříjemné stavy, protože sám se s nimi vyrovnat nedokáže. Závislí jsou stejně jako například osoby s poruchou osobnosti popisováni jako lidé „s tenkou kůží“, tedy osoby, které jsou extrémně citlivé vůči emocionálnímu zranění. Droga má pak nahrazovat chybějící odvahu a sílu.
19
3. Návykové látky jsou odjakživa předmětem zájmu a regulace společnosti. Překročení norem je bráno jako dobrodružství a zážitek odvážného a samostatného kroku. Předpokládáme, že jde o součást vývoje, ve kterém dochází k postupnému vymezování mladého člověka. Adolescence je pak obdobím, kde se tyto tendence projevují. K vývoji dítěte tedy patří období, kdy usiluje o nezávislost na svém okolí, projevuje potřebu oddělit se a udržet si vládu na sebou. O aplikaci drog si rozhoduje sám, a tím si připadá, že „je“ život v jeho rukou. Návykové látky jsou charakteristické některými vlastnostmi, které posléze mohou jedince separovat od ostatních. Jde například o změnu vědomí, kterou tyto látky navozují. 4. Klinické zkušenosti i závěry empirických studií se shodují, že jednou z nesporných příčin vzniku a trvání závislosti u dítěte je závislost dalšího člena rodiny. Předpokladem totiž může být, že se závislý člen rodiny stane modelem pro dítě. Nezletilý totiž vidí, jak například konzumace alkoholu dokáže závislého člena rodiny zklidnit, zlepšit mu náladu nebo dodat odvahu. (Vodáčková a kol., 2002) Některé rizikové a protektivní faktory na úrovni rodiny ovlivňující závislostní chování: a) rizikové faktory: •
Výskyt neléčené závislosti u rodičů (nejedná se však o to, že děti alkoholiků se samy stanou závislými na alkoholu, mohou se stát závislými na jiné návykové látce).
•
Nejsou jasně stanovená pravidla chování dítěte.
•
Nedostatek času na dítě, obzvláště v časném dětství.
•
Nesoustavná a přehnaná přísnost, fyzické násilí vůči dítěti, sexuální zneužívání dítěte.
•
Schvalování pití alkoholu a užívání drog.
•
Nízká očekávání, podceňování dítěte.
•
Špatné duševní a společenské fungování rodiny, vůči okolí jsou rodiče nepřátelští, lhostejní, osamělí.
•
Vážná duševní choroba rodičů.
•
Velmi těžké hmotné podmínky rodiny.
20
•
Špatné fungování rodiny, výchova pouze jedním rodičem, který ji časově nebo jinak nezvládá a nemá možnost využít pomoci jiných příbuzných.
•
Časté stěhování rodiny.
•
Dítě žije bez rodiny a bez domova.
•
Závislost na návykové látce u manžela (manželky), partnera (partnerky).
•
Vážná duševní choroba u manžela (manželky).
•
Manžel či manželka nebo jiný blízký člověk funguje jako „umožňovač“, což znamená, že jde o člověka, který závislého podporuje, usnadňuje mu návykové chování a chrání ho před následky, čímž brání pozitivní změně.
b) Na straně rodiny však oproti rizikovým faktorům můžeme najít i ochranné, tedy protektivní faktory: •
Přiměřená péče, dostatek času na dítě zejména pak v časném dětství a pevné citové vazby k dítěti.
•
Jasná pravidla chování pro dítě a přiměřený dohled.
•
Pozitivní hodnoty, umožnění například vzdělání.
•
Spolupráce obou rodičů na výchově. Sdílená zodpovědnost v rodině.
•
Styl výchovy je vřelý a středně omezující.
•
Rodiče alkohol, tabák a jiné drogy zejména u dětí a dospívajících odmítají.
•
Existují přiměřená a jasná očekávání od dítěte, rodiče vůči němu projevují respekt.
•
Rodina si osvojila dobré způsoby, jak zvládat stres.
•
Je zajištěna ochrana, bezpečí a přiměřené uspokojování potřeb dítěte.
•
Rodiče jsou duševně zdraví.
•
Rodiče jsou společenští a mají snahy pomáhat druhým.
•
Rodiče pomáhají dítěti nacházet dobré zájmy.
•
Důležité jsou i dobré vztahy mezi generacemi (s prarodiči dítěte).
•
Manžel (manželka), partner (partnerka) odmítají návykové látky a jsou i jinak duševně zdraví. (Nešpor, 2000)
21
Vybrané typické rysy rodin, kde se vyskytuje závislost: 1. Pseudoindividuace – neboli tzv. zdánlivé osamocení, znamená když dospívající či mladý jedinec odmítá autoritu rodičů, ale na druhou stranu není schopen se o sebe sám postarat a selhává v životních rolích. Doporučená léčba je začlenění dítěte zpět do rodiny za poměrně tvrdých podmínek – větší omezení. Rodiče mohou dítěti pohrozit i podáním trestního oznámení za krádež apod. Tímto se jedinec naučí opravdovému osamostatnění. 2. Triangulace – tzv. vytváření trojúhelníků. Dospívající jedinec s návykovým problémem si například stěžuje matce na otce a otci na matku, prarodičům na rodiče a rodičům na prarodiče apod. Dospívající tak blokuje nebo komplikuje komunikaci a spolupráci ve svém okolí. Tímto získává prostor k návykovému chování. Nejlepším způsobem, jak překazit nebo nedopustit triangulaci, je zlepšení komunikace mezi dospělými. Je nutné se také vyhnout posílání vzkazů jiným dospělým prostřednictvím dítěte, jež může informace buď bezděčně či záměrně pozměnit. 3. Rozmělnění mezi-osobních a mezi-generačních hranic – jedná se o přílišnou
identifikaci
například
jednoho
z rodičů
s dítětem
s návykovým problémem. Příkladem může být identifikace vše odpouštějící matky s dítětem, které trpí závislostí. Tato spojenectví často komplikují překonání návykového problému. Strategií v tomto případě bývá posílení vztahů mezi generacemi a zlepšení vzájemné komunikace. 4. Patologická rovnováha – jedná se o vztahy typu „něco za něco“. To znamená, že například pití jednoho z partnerů je tolerováno „výměnou“ za to, že druhý má mimomanželský vztah, nebo trpí jiným návykovým problémem apod. Tento typ je zvláště častý a také destruktivní. Úspěšná léčba závisí na nastolení nové, zdravější rovnováhy, nebo v ukončení partnerství. 5. Umožňování – jde o přítomnost tzv. „umožňovače“ v rodině. To je takový člen rodiny, který usnadňuje návykové chování například tím, že píše omluvenky do školy, platí dluhy, vyřizuje problémy s úřady 22
a soudy nebo dokonce financuje návykové chování jedince. Umožňovač svou zdánlivou „pomocí“ pouze oddaluje skutečné řešení. Doporučení v takovém případě zahrnují podmínit pomoc abstinencí nebo přijetím léčby a dobrou spoluprací při ní. 6. Kodependence – kodependentní partner se zaměřuje na uspokojování potřeb druhých, zatímco zanedbává své vlastní potřeby. Tento typ je velice frekventovaný. Jde totiž o přenášení viny z jedince, který způsobuje utrpení svou závislostí, na jeho oběti. Klinické zkušenosti odhalují i fakt, že kodependentní jsou většinou ženy. Doporučením v tomto případě je, aby se například manželka zajímala spíše o své potřeby a stala se vůči manželovi méně závislá. (Nešpor, 2007) 4.2.4
Prevence závislosti
Prevenci můžeme rozdělit na tři základní druhy, a to: 1. prevence primární, 2. prevence sekundární, 3. prevence terciární. Při vytváření programů primární, sekundární a terciární prevence bychom vždy měli respektovat „přirozené“ zákonitosti vývoje závislosti na návykových látkách a programy volit jako jakési možné „výhybky“ v patologickém vývoji. (Kalina a kol., 2008) 1. Prevence primární Je charakteristická tím, že si klade za cíl odradit od prvního užití drogy nebo alespoň co nejdéle odložit první kontakt s drogou. Primární prevence má podporovat zrání jedince, aby co nejbezpečněji prošel cestou hledání vlastní identity. Má rozvíjet jednotlivé předpoklady bio-psycho-sociálně-spirituální komplexity člověka, působit na celou společnost diferencovaně, se zaměřením na cílové skupiny. (Kalina a kol., 2008) •
Biologický předpoklad – přiměřený zájem o své tělo, pohyb, starost o výživu, o fyzické zdraví, včasná léčba nemocí, prevence úrazů. Návykové látky jsou zprvu užívány jako analgetika pro chronickou 23
a špatně léčenou bolest, např. zranění mladého sportovce bez adekvátní celostní rehabilitace a náhlá ztráta „cíle“ bývají spouštěčem únikového braní. Nerozpoznané poruchy příjmu potravy, například obezity jsou „léčeny“ pomocí amfetaminů. •
Psychologický předpoklad – nejčastějšími příčinami užívání drog jsou pocity nudy, zvědavost a mimořádné prožitky. Uživatelům často chybí zaujetí pro různé zájmy. Prevencí lze naučit komunikaci s druhými, umění být asertivní.
•
Sociální předpoklad – příčinami abúzu jsou pocity vyčlenění z komunity lidí, rasová odlišnost, snaha začlenit se do silnější skupiny. Mezi preventivní faktory můžeme zařadit rozvoj empatie, soucítění s druhými apod.
•
Spirituální předpoklad – rizikovým faktorem může být chybějící smysl života, duchovní hodnoty či duchovní autorita. Člověk se zaměřuje pouze na materiální stránku věci.
2. Prevence sekundární Spočívá v předcházení vzniku, rozvoji a trvání závislosti u osob, které již drogu užívají nebo se na ní staly závislými. Obvykle se používá pro včasnou intervenci, poradenství a léčení. Léčebné úsilí se většinou nezaměřuje pouze na závislého jedince, ale i na jeho rodinu. Možné je léčebné působení například: •
zastavením;
•
odpoutáním od prostředí, které umožňovalo závislostní chování;
•
detoxifikací v širším slova smyslu;
•
pohledem zpět na uplynulé životní události;
•
konfrontací s tím, co osobu poškozovalo a zraňovalo;
•
konfrontací s tím, co osoba poškodila nebo koho zranila;
•
hledáním smyslu života;
•
a mnohé další…
Léčba se dle Kaliny a kol. (2008) též standardně zaměřuje na předpoklady biologické, psychologické, sociální a spirituální.
24
•
Biologický předpoklad - řadíme sem léčbu medicínsky ovlivnitelných nemocí, které buď otevřely cestu k abúzu (léčba bronchiálního astmatu za pomoci stimulancií), nebo dále udržují abúzus (fyzické následky abúzu drog)
•
Psychologické předpoklady – zájem je obvykle o celou biografii jedince, zkoumání souvislostí mezi psychologickými problémy a rozvojem abúzu, identifikaci období, kdy vůbec závislost začala vytvářet psychologické
problémy.
Psychodiagnostika
slouží
k identifikaci
následných psychických změn – poruchy osobnosti atd. Pracuje se na získání odpovědnosti za svoje chování. •
Sociální předpoklady – jsou v léčbě reflektovány na úrovni sociální práce, eventuálně sociologického výzkumu a výrazně ovlivňují prognózu výsledků léčby a dalšího uplatnění klienta. Mezi faktory které udržovaly závislost, patří například vliv skupiny vrstevníků, politické či kulturní fenomény, etnické zvyklosti atd. Re-socializace je nedílnou součástí léčby, představuje doslova návrat k socializovanému jedinci, tedy společenské uplatnění je jedním z efektů léčby.
•
Spirituální předpoklady – jsou reflektovány v léčebných systémech, které jsou obsaženy ve filozofii „Anonymních alkoholiků“. Zaměřují se na aspekty životního smyslu nebo údělu, na aspekty víry v Boha, lidské sounáležitosti a soucítění, pokory a respektu k tomu, co přesahuje individuální
Já.
Programy
vycházejí
z jungiánských
tradic
nebo transpersonální psychologie. 3. Prevence terciární Předcházení vážnému či trvalému zdravotnímu a sociálnímu poškození z užívání drog. Terciární prevence využívá především přístupů z úrovně sociální. K sociální práci patří pomoc při hledání zaměstnání a bydlení, v kontaktu s úřady či zdravotními pojišťovnami, ale i chráněné bydlení, pomoc rodině, chráněná pracovní aktivita. Dále tento přístup zlepšuje biologické předpoklady elementární péčí o zdraví uživatelů drog. Jde především o předcházení vážným přenosným onemocněním díky výměnným programům jehel a stříkaček a díky poskytování informací o možných komplikacích. Psychologickou pomocí se rozumí komplex doléčovacích aktivit, individuální
25
a skupinové poradenství, motivační trénink, rodinné poradenství a edukace rodiny. Zvláštní úlohu pak vidíme v pomoci nemocným s terminálním vývojem choroby AIDS a umírajícím. Zde se propojuje psychologická pomoc s dimenzí spirituální, jejíž snahou je najít smíření s fyzickou smrtí. (Kalina a spol., 2008) Jak pomoci svému dítěti odmítat alkohol a drogy – prevence dle věku: •
Od narození do 1 roku – dítě je závislé ve všem na dospělém člověku, většinou na matce. Přiměřená péče a starostlivost může dítěti později - v dospělosti pomoci důvěřovat okolí. Z preventivního hlediska je důležitá vřelá péče, tedy prevence citové deprivace.
•
Od 1 do 3 let – je zřejmé duševní oddělování od matky, dítě začíná projevovat vlastní vůli. Myšlení zaměřuje na sebe, je magické a fantastické. Rodiče by se měli k dítěti chovat klidně a vřele, dávat mu najevo že je jeho prosazování v pořádku, ale že existují i určitá omezení.
•
Od 3 do 6 let – v životě dítěte se začínají projevovat i jiné faktory (školka, sousedé…), a nejen rodiče. Charakteristické v tomto věku je časté vyptávání, zkoumání okolí. Dítě se učí zjišťovat za pomoci hry, co je a co není skutečné. Rodič by měl dítěti začít vštěpovat hodnotu zdraví, že je důležité ho chránit a udržovat. Dítě by mělo být seznámeno také s faktem, že okolí skrývá určitá nebezpečí. Nemůže tedy spoléhat pouze na ochranu rodičů.
•
Od 7 do 12 let – dítě se učí zejména vycházet s vrstevníky, zařadit se do skupiny, duševně pracovat i uspokojovat své duševní a tělesné potřeby. Rodiče by měli začít dítě seznamovat s jasnými pravidly a návyky, postupně získávat dovednosti. Dítě by mělo mít povědomí o tom, že užívání alkoholu, tabáku a jiných drog je škodlivé.
•
Od 13 do 22 let – tento věk je považován za velice náročný. Dochází k různým tělesným i duševním změnám v životě jedince. Rozvíjí se řada schopností a, to řešit problémy, rozhodovat se, abstraktně myslet, vytvářet hypotézy atd. Jedinec se pomalu odpoutává od rodiny a vytváří se předpoklady k tomu, aby se stal samostatným. Kritičnost rodičovské autority ze strany dospívajícího musí být přijata s láskou, aby byla utvořena budoucí osobnost správně. V tomto období je
26
po jedinci vyžadováno mnoho rozhodnutí. Neúspěchy jsou brány tragicky. Dospívající si musí utvořit správnou skupinu vrstevníků, která ho bude od návykových látek odrazovat. Pokud si však zvolí jedince, kteří např. požívají nadmíru alkoholu, je i on velice ohrožen a s velkou pravděpodobností bude alkoholu holdovat též. Prevence u této věkové skupiny je nadmíru důležitá, jelikož je nejvíce ohrožena. Rodiče by se měli držet níže uvedených zásad pro prevenci
zneužívání drog
u svého dítěte: 1. Získat důvěru dítěte – když má dítě snahu něco vyprávět, měli by ho rodiče poslouchat, ale i vnímat, protože dítě mluví nejen slovy, ale i například gestikou. Dítě vždy povzbuzovat k výkonu. Důležitá je komunikace a čas věnovaný dítěti. 2. Umět s dětmi o alkoholu a drogách mluvit – pro rozhovor o tak delikátní záležitosti je nutná správná chvíle a přátelské uvolnění mezi rodičem a dítětem. Je dobré, aby se rodič dopředu dobře informoval. 3. Předcházet nudě – dobrá strategie, jak předcházet nudě, je dát dítěti určitou míru zodpovědnosti, ne nic složitého, ale zkusit ho zapojit do běžných domácích prací (například naučit ho prát, nechat ho nakoupit), a to dělat každý den. Dítě pak bude mít dojem, že dělá důležitou činnost. Další radou je najít dítěti vhodný koníček, který mu zabere dostatek času. 4. Zdravá pravidla v rodině – prevenci problémů s drogami mohou povzbudit následující pravidla: •
pravidlo žádného alkoholu drog u nezletilých,
•
pravidlo předem daných a logicky souvisejících důsledků porušení pravidla,
•
pravidlo neústupnosti vůči vydírání,
•
pravidlo práva na kontrolu,
•
pravidlo informovanosti.
5. Rodič jako nositel hodnot a vzor pro dítě – děti bývají často ovlivněny hodnotami, které mají jeho rodiče. Tyto hodnoty mohou v budoucnu
27
pomoci dítěti odmítat alkohol a jiné drogy. Je důležité být dítěti správným vzorem, jelikož děti často přebírají hodnoty od svých rodičů. 6. Pomoci dítěti bránit se nevhodné společnosti – v období dospívání roste zájem spíše o vrstevníky než o rodiče. Nedá se ale říci že rodiče svůj vliv ztrácejí. Je nutné se zajímat a podporovat dítě v tom, aby se stýkalo s dobrou partou. Zajímat se například o trávení volného času apod. Důležitou strategií je, aby si dítě vážilo samo sebe a mělo se rádo, tím můžeme docílit, že dítě se bude zdravě prosazovat a nemusí se podřídit špatné skupině vrstevníků. Dobrý je i nácvik odmítání. Dítě se naučí na nabídku alkoholu nebo jiných drog říkat automaticky Ne! 7. Posilovat zdravé sebevědomí dítěte – aby bylo dítě schopno odmítat drogy, musí mít zdravé sebevědomí. Toto sebevědomí mohou rodiče u dítěte posilovat tím, že ho budou chválit, pomáhat mu dávat si přijatelné cíle, nekritizovat dítě jako osobnost, ale pokud udělá chybu, kritizovat pouze nevhodné chování, neslibovat mu vzdušné zámky, dát mu přiměřenou míru zodpovědnosti, a hlavně to nejdůležitější, dát dítěti najevo, že ho mají rádi. 8. Užitečná spojenectví – je těžké správně vychovávat dospívající dítě, když je na to člověk (např. rodič) sám. Je proto velice důležité, aby oba rodiče spolupracovali, cenná je i spolupráce v širší rodině. Dobrým spojencem rodičů bývá i škola, sousedé. Čím více spojenců si rodič zabezpečí, tím větší bude kontrola nad jeho nezletilým dítětem. (Nešpor, 1996)
4.3 Alkohol 4.3.1
Vymezení pojmu alkohol
Alkohol, respektive etylalkohol, je jednoduchá a malá molekula vznikající kvašením cukrů. Svůj název má z arabského slova al-ka-hal, což charakterizuje zvláštní jemnou látku. Jde o čirou a bezbarvou tekutinu bez chuti a zápachu. Dle poznatků ze současnosti ji řadíme mezi látky ovlivňující nervový systém, je tedy látkou psychotropní. Bod varu ethanolu je 77
C a bod tuhnutí je -117
C. Kvašení cukrů
probíhá pouze do koncentrace 14-16% alkoholu, při vyšších koncentracích jsou
28
kvasinky jeho vlastní obětí. Alkohol lze získat z jakékoli formy cukru nebo škrobu. Dějiny znají například pivo vyrobené z kopřiv, víno z pampelišek nebo slupek od brambor. Přišlo se dokonce i na to, že piliny mohou být přeměněny v kvasný cukr působením slabé kyseliny. (Skála, 1960) Alkohol společně s nikotinem řadíme mezi legální drogy. Je rozšířen po celé planetě. Jeho spotřeba v České republice na obyvatele se pohybuje kolem 10 litrů čistého lihu. Například ve spotřebě piva se ČR dlouhodobě řadí mezi největší světové konzumenty. Bylo zjištěno, že v naší zemi nadměrně požívá alkohol asi čtvrtina všech mužů a asi desetina všech žen. Aplikuje se zejména per os, jiné způsoby jsou možné, avšak méně obvyklé. Snadno prochází biologickými membránami, rychle se vstřebává z trávicího traktu a prochází hematoencefalickou bariérou do mozku. (Kalina a kol., 2008) 4.3.2
Historie alkoholu
S touto opojnou látkou a jejími účinky se lidé seznámili již ve starověku. Osm tisíc let je lidstvu znám ve formě vína. Zmiňován je již v Eposu o Gilgamešovi, který pochází z 3.-4. tisíciletí př. n. l. Čistý alkohol byl poprvé vyroben až v 11. století n. l. v Itálii. Alkohol vstoupil lehkým krokem do lidského života, a to z důvodu, že lidem pomáhal a zpříjemňoval jim jejich úděl. Vyhovovaly jim hlavně účinky alkoholu využitelné v lékařství. Právě o jeho blahodárných účincích lze nalézt svědectví v pracích antického lékaře Hippokrata a filozofa a lékaře Ibn Síny (Avicenny). Alkohol naši předkové používali hlavně při úrazech a chorobách, poraněních v boji a při práci. Byly to zejména vínové obklady které přinášely úlevu, ale také samotné užívání alkoholických nápojů. Stejně jako dnes, činil alkohol život příjemnější. Lidé měli lepší náladu, byli veselejší a snadněji se sbližovali. (Šedivý, Válková, 1988) 4.3.3
Druhy alkoholických nápojů
Dle výroby můžeme rozeznávat tři základní druhy alkoholických nápojů. Jsou to pivo, víno a destiláty (lihoviny). 29
•
Pivo – kvašený nízko-alkoholický i nealkoholický nápoj, vyráběný v pivovaru z obilného
sladu,
vody
a
chmele
za
pomoci
pivovarských
kvasnic
(Saccharomyces cerevisiae Sp.). V České republice i v zahraničí velice oblíbený nápoj. V naší zemi je pivo nejkonzumovanějším alkoholickým nápojem ze všech a je bráno jako jeden z českých symbolů. Slovo pivo je staroslověnským názvem pro něco neobyčejného a nejrozšířenějšího. Obsah alkoholu se pohybuje okolo 2-5 %. (Kelblová, 1996) •
Víno – plody vinné révy se po sklizni velmi rychle zbaví třapin a jejím rozemletím vznikne rmut, ze kterého prolisováním získáme mošt. Do moštu se buď přidávají ušlechtilé kvasinky, nebo se pouze spoléhá na přirozené vlastní kvasinky na hroznech a začíná kvašení. V počátečním kvašení se glukóza a fruktóza za vzniku oxidu uhličitého mění v burčák. Zde je ještě patrná převaha cukru nad alkoholem. Postupným kvašením ubývá z moštu cukr a nejprve vzniká tzv. „řezák“, a posléze víno. Slovo víno pochází z latinského slova vinum. Samotné víno můžeme dělit na několik kategorií, a to například dle barvy na víno bílé, růžové a červené. Většina lidí vybírá víno právě podle tohoto kritéria. Dále můžeme dělit vína dle obsahu cukru na suchá, polosuchá, polosladká a sladká. A také dle třídy a druhu, což se hlavně odráží v ceně vína, jde o víno stolní, jakostní, s přívlastkem, přírodní, aromatizované, likérové, dealkoholizované, perlivé, a konečně šumivé. Obsah alkoholu bývá v rozmezí 7-18 %. (Šamánek, Urbanová, 2010)
•
Destiláty (lihoviny) – tak nazýváme alkoholické nápoje s obsahem nejméně 20% alkoholu získaného rektifikací a rafinací lihu vyrobeného kvasným pochodem. Ve světě můžeme narazit na různé dělení lihovin. V České republice se však lihoviny rozdělují a vyrábějí dle několika hledisek. Podle způsobu výroby můžeme lihoviny členit na konzumní, značkové, destiláty pravé, řezané a ostatní lihoviny. Dle obsahu cukru pak dělíme destiláty na neslazené, slazené a krémy. Jedním z nejkonzumovanějších destilátů v České republice je destilát vyrobený ze švestek (38-40 % alk.) (Kelblová, 1996) 4.3.4
Účinky alkoholu na lidský organismus
Lidé, konzumující pravidelně alkoholické nápoje, si neuvědomují, nebo možná ani pořádně nevědí, jaké důsledky pro jejich organismus má takové jednání. Mnozí se
30
brání argumentem, že alkohol v malých dávkách neškodí. Je pravda, že aniž by se člověk stal na alkoholu závislým, denní akceptovatelná dávka alkoholu může být buď jeden panák (4 cl) destilátu, 2 dcl vína nebo jedno desetistupňové pivo (0,5l). Tato dávka je však akceptovatelná pouze pro dospělého a plně zdravého člověka. Část lidí to dodrží, ale další část, spíše většina, u toho nezůstane a zkonzumuje víc. V takovém případě může mít alkohol na lidský organismus postupné destruktivní účinky. U dětí a mladistvých je požívání alkoholu ještě mnohem nebezpečnější, jelikož jejich organismus nemusí být ještě zcela plně vyvinut, a nemusí tedy docházet k rychlému odbourávání alkoholu, jako tomu je u dospělého jedince. Mladiství také často překračují svou míru, kterou většina ještě ani neznají, a tak dochází k častým otravám. Tito jedinci se stávají rychleji závislými, než by tomu bylo u dospělého člověka a proto je nutno tuto věkovou skupinu chránit. (Nešpor, 2000) Samotný účinek alkoholu závisí na požité dávce a dalších faktorech, jako je vliv prostředí, dispozice atd. Po požití alkoholu nastává stav, který se nazývá prostá opilost (ebrieta, ebrietas simplex). Na počátku může uživatel cítit zlepšení nálady, pocity sebevědomí a energie, později přichází ztráta zábran a snižuje se sebekritičnost. Ke konci se dostavuje únava, útlum a spánek. Intoxikace organismu probíhá ve čtyřech stadiích, která závisejí na hladině alkoholu v krvi: 1. lehká opilost – excitační stadium (alkoholémie do 1,5 g/kg); 2. opilost středního stupně – hypnotické stadium (alkoholémie 1,6-2,0 g/kg); 3. těžká opilost – narkotické stadium (alkoholémie nad 2 g/kg); 4. těžká intoxikace se ztrátou vědomí, hrozí zástava dechu a oběhu – asfyktické stadium (alkoholémie nad 3 g/kg). (Kalina a kol., 2008) Pití alkoholu se negativně odráží v mnoha stránkách lidského života: •
Tělesné zdraví – oslabení imunitního systému, onemocnění jater, žaludku a mozku. Horší trávení, hypertenze, cukrovky, epilepsie atd. Poškození centrálního i periferního nervového systému. Roste riziko mozkové mrtvice.
31
•
Duševní zdraví – kolísání nálad, rozlady, žárlivost, bolesti hlavy a nespavost. Postupem času se mohou objevovat i okénka, poruchy paměti, malátnost, nevolnosti, obrovská touha po alkoholu. V konečných stádiích přichází delirium tremens, které způsobuje halucinace, vidiny, duševní poruchy a Korsakovovu psychózu.
•
Vztahy s druhými lidmi – zhoršování vztahů, hádky, výčitky, výmluvy, napětí, nedůvěra ze strany druhých. Neschopnost plnohodnotného života, například výchova dětí. Špatné jednání vůči druhým lidem.
•
Finance – razantní úbytek peněz, které jsou vydány za alkoholické nápoje
•
Životní styl – žádný život (práce – hospoda – práce – hospoda). Uzavírání se do vlastního světa před druhými lidmi. Zanedbávání všeho, co dříve bývalo každodenní součástí běžného stereotypu.
•
Práce – možné riziko pracovních úrazů, častá pracovní neschopnost a razantní pokles výkonnosti. Pozdní příchody, oslabená prestiž v práci. Možná ztráta zaměstnání. (Nešpor, 1996)
4.3.5
Vývojová stádia alkoholismu
Stádia alkoholismu u jedince detailně popsal Čechoameričan - profesor E. M. Jellinek. Studiem a zpracováním mnoha životopisů alkoholiků došel k závěrům, které byly seřazeny, a z nich posléze vyplynula určitá údobí víceméně společná pro vývoj všech pijáků a alkoholiků, které pak Jellinek popsal vývojovými stadii. Jsou celkem čtyři: počáteční, varovné, rozhodné a konečné. O pijácích mluvíme tehdy, jestli spadají do první a druhé vývojové fáze. O alkoholicích pak, jestli je charakterizuje třetí a čtvrtá fáze. (Skála, 1960) 1. První fáze – fáze počáteční : piják poznal alkoholický nápoj jako drogu, která mu činí uspokojení. Nastává postupné zvyšování tolerance. Piják se neopíjí, pouze požívá takové množství, které mu činí pocit euforie a blaha. Alkohol mu v této chvíli pouze „dává“, ale nic nebere. Mnoho pijáků tuto fázi nepřekročí. 2. Druhá fáze – fáze varovná : určitá část pijáků se z první fáze propije do druhé fáze alkoholismu. Jedinec se stává nejen podnapilí, ale občas i dosti opilí. 32
Dochází k dalšímu zvyšování dávek, na které si zatím organismus zvyká. V této fázi si piják hledá společnost, která mu pití umožňuje, s tím že je někdy v budoucnu může označit za „špatnou společnost“ která ho vlastně pít nutila. Za svou společnost je schopný i platit, jen aby měl alibi k požívání alkoholu. 3. Třetí fáze – fáze rozhodná : do této fáze se propije z druhé fáze asi 5 % pijáků. V této situaci se začínají objevovat tzv. okénka. Zde již alkoholik, nikoli piják může obcházet své sousedy a známé a vyptávat se, zda předchozí den něco neprovedl. Nyní je zřejmé, že nad alkoholem přestává mít kontrolu, a že vládu převzal alkohol. Člověk se v této fázi dokáže opít již pouze z jedné skleničky. Prvotně neměl v úmyslu se opít, alkohol však svou práci již vykonal. 4. Čtvrtá fáze – fáze konečná : v této fázi alkoholik pije již hned po ránu aby byl schopen vůbec začít fungovat. Za několik hodin se musí posilnit znovu a tak se udržuje až do večera, kdy ulehne. Jeho „tahy“ trvají tak dlouho, dokud je fyzicky či finančně schopen. Je zajímavé, že v první až třetí fázi stoupala tolerance na alkohol a v konečné, tedy čtvrté fázi se tolerance snižuje. Alkoholikovi stačí k opilosti již malé množství dávky. Tento důvod má však jasné opodstatnění, a to takové že alkoholikovi se již poškodila jaterní sliznice a není schopen vypít takové množství, jako byl dříve. Zhoršení zdravotního stavu se projevuje třesy, bludy, strachem, křečemi v končetinách, pomočováním atd. (Skála, 1960) Statistiky tvrdí, že pokud alkoholik neskončí s alkoholem nadobro a včas, dožívá se průměrně pouze padesáti dvou let, kdy nejčastější příčinou smrti je sebevražda. (Skála, 1960) 4.3.6
Typologie závislosti na alkoholu
Největším rizikem nadměrného užívání alkoholu je vznik psychické a fyzické závislosti. Existuje typologie závislosti na alkoholu, kterou uvedl profesor E. M. Jellinek v roce 1940, a rozlišuje pět typů: 1. Typ alfa – „problémové pití“: užíváním alkoholu je zapříčiněno odbourávání úzkosti, depresivních pocitů. Uživatel pije nejčastěji o samotě.
33
2. Typ beta – jde o příležitostné užívání, nejčastěji si jedinec dá alkoholický nápoj ve společnosti dalších lidí. 3. Typ gama – „anglosaský typ“: tolerance narůstá, problémem je porucha kontroly pití. Nastává somatické a psychické poškození s výraznou psychickou závislostí. 4. Typ delta – „románský typ“: Pro tento typ je specifické chronické udržování hladinky v krvi. Na člověku není zjevná opilost, výrazná je však somatická závislost a poškození. 5. Typ epsilon – „kvartální pijáctví“: jedinec má „tahy“, kdy pije několik dní v kuse, posléze nastává delší doba abstinence. Tento typ je nepříliš častý. (Kalina a kol., 2008)
4.4 Tabakismus 4.4.1
Vymezení pojmu tabakismus
Tabakismus, neboli kuřáctví je rozšířen po celé planetě a jen v ČR kouří přes 30 % lidí ve věku od 15 let. Psychotropní složkou tabáku, tedy látkou, která způsobuje závislost, je alkaloid nikotin. Jde o prudký jed, kdy jeho minimální smrtelná dávka pro člověka je asi 50 mg. Mechanismus účinku této látky spočívá ve vazbě na receptory centrální nervové soustavy. Nejčastěji se tabák aplikuje kouřením, méně často pak per os (žvýkáním). Tradičními způsoby aplikace jsou pojídání a pití odvarů, orální způsoby mohou snáze vést ke smrtelnému předávkování. Kouřením se kouř vstřebává buď z dutiny ústní (zásaditý kouř – doutníky, dýmky), nebo z plic (kyselý kouř – cigarety) Vstřebávání nikotinu v plicích je velmi rychlé, zhruba 10 s, přes dutinu ústní či nosní běží proces pomaleji. To, jakým způsobem jedinec aplikuje cigarety, má často větší význam pro vznik a vývoj závislosti než samotný nikotin. Mezi další faktory můžeme zahrnout osobní či skupinové rituály a efekty (např. praskaní při hoření, tabákový dým atd.). (Kalina a kol., 2008) 4.4.2
Historie tabáku
První zmínky o tabáku pocházejí z roku 1492, tedy roku, kdy Kolumbus objevil Ameriku. Tehdy se sušené stočené listí z rostliny Nicotiana tabacum na jednom konci zapalovalo a na druhém konci se buď cumlalo nebo žvýkalo a spolu s vlastním dechem 34
jedinci nasávali kouř, který jim znecitlivil tělo tak, že necítili žádnou únavu. Tabákové listí se používalo mnoha způsoby. Jak už bylo řečeno, mohlo se cumlat a žvýkat, dále se v podobě prášku šňupalo či konzumovalo jako želé. Kouř z tabákových listů byl také součástí různých kněžských a léčebných rituálů. Pomáhal vyhánět zlé duchy. Kouření bylo zprvu bráno pouze jako lék, později se stalo velkou vášní. Tuto vášeň si mohla dovolit pouze elita, tedy ti s nevyšším postavením ve společnosti, která kouřila pro zábavu a uvolnění. Později si tento luxus mohli dovolit i ostatní obyvatelé. Označení „nikotin“ a „nicotiana“ bylo vytvořeno dle francouzského velvyslance u portugalského dvora Jeana Nicota, který tabák a kouření prezentoval v polovině 16. století jako léčivo francouzskému dvoru. Lidé spatřovali v tabáku mnoho léčebných účinků, a proto věřili, že kouření dokáže vyléčit i nově objevenou nemoc - syfilidu. Koncem 16. století se v Anglii začaly vyrábět dýmky z bílé hrnčířské hlíny. To přivedlo Evropu na nový způsob aplikace tabákového kouře. Tabák se stával čím dál oblíbenější a rozšířil se po celém kontinentu a odtud do celého světa. V dnešní době si okolí bez zapálené cigarety ani nedokážeme představit. Kouř uspokojuje naši touhu po krásných vůních, hřeje a uklidňuje naši duši, léčí smutky a vrací příjemné vzpomínky. (Gilman, Xun, 2006) 4.4.3
Druhy tabáku
Tabák (Nicotiana) je rod rostlin z čeledi lilkovitých. Pochází z Ameriky. Existuje několik druhů a odrůd tabáku, pro průmysl se však využívají pouze dva druhy: 1. Nicotina tabacum (virginský tabák) – jednoletá chlupatá, málo větvená bylina s přímou lodyhou. Listy má přisedlé, dolní krátce řapíkaté, 60 cm dlouhé, vejčité až konopité. Vznikla spontánním křížením. Kvete od června do září. 2. Nicotina rustica (selský tabák) – jednoletá, 30-150 cm vysoká, chlupatá bylina. Má tlustou, přímou, větvenou lodyhu. Listy jsou řapíkaté a pouze nahoře přisedlé. Vznikla křížením. „selský tabák“ oproti „virginskému tabáku“ snáší lépe chlad a celkově se pěstuje snadněji i v horších podmínkách. Kvete od června do září. (Šilha, 2008)
35
4.4.4
Účinky tabáku na lidský organismus
Jak již bylo zmíněno, tabák obsahuje návykovou látku „nikotin“ která způsobuje, že člověk se cítí více soustředěný, bdělý a lépe si pamatuje. Kouřící jedinec má sníženou chuť k jídlu, je u něj potlačena podrážděnost a agresivita. Může se zdát, že na jedince působí účinky spíše pozitivního smyslu, opak je ale pravdou. Kalina a kol. (2008) rozdělil nežádoucí účinky na lidský organismus dle trvání na krátkodobé a dlouhodobé. Krátkodobé negativní účinky: •
zvýšené vyměšování slin, žaludečních šťáv a potu, zesílené je též napětí hladkého svalstva;
•
špatný vliv na prokrvovaní srdce, překrvení oblasti vnitřních orgánů;
•
časnější doba srážení krve;
•
zablokování hemoglobinu oxidem uhelnatým;
•
bolest hlavy, studený pot, bledost, nevolnost a zvracení, poruchy koordinace pohybů jsou příznaky předávkování;
•
přímé i nepřímé (pasivní) kouření dráždí dýchací cesty.
Dlouhodobé negativní účinky: •
chronické záněty dýchacích cest;
•
poškození trávicího traktu, jako například nechutenství, průjem;
•
neplodnost;
•
impotence;
•
nespavost, neklid. Dalšími možnými riziky může být poškození koronárních tepen, vznik nádorů plic
a dalších onemocnění, která mohou vést až ke smrti uživatelů. (Kalina a kol., 2008)
36
4.4.5
Typologie kuřáků
Schmidt (1982) rozdělil uživatele cigaret na následující typy: 1. příležitostný kuřák – tento typ kouří pouze tehdy, nestane-li určitá příležitost, např. chce vyzkoušet novou příchuť cigaret. Pokud situace nenastane, nemá potřebu a další komplikace se neprojevují. 2. návykový kuřák – kouří ve stereotypních situacích, ze zvyku. Konzumace však není tak silná, aby vyvolala psychickou závislost, tedy může přestat s kouřením bez větší námahy. 3. kuřák s psychickou závislostí – tento kuřák kouří především z toho důvodu, že mu cigareta chutná, láká ho svou vůní a má z ní požitek. Jsou to však i ti, kteří si zapálí z důvodu uklidnění se, uvolnění apod. 4. kuřák s psychickou i fyzickou závislostí – zde se již plně projevují účinky nikotinu. Kuřák kouří nejen z pocitu, že mu cigareta chutná, ale abstinence kouření mu způsobuje i fyzické projevy, a to např. nadměrné pocení, znatelné bušení srdce, třes a neklid.
37
5
EMPIRICKÁ ČÁST, VÝSLEDKY VÝZKUMU V empirické části byla vyhodnocována data získaná pomocí anonymního
dotazníku, který byl sestaven autorkou (viz. příloha č. 1). Dotazníkem byl osloven vzorek žáků třetích ročníků soukromé střední policejní školy (dále jen SSPŠ) a střední školy sociální péče (dále jen SŠSP). Obě vybrané školy jsou nazvány neoficiálním názvem a nachází se ve městě Brně. SSPŠ je sportovně zaměřená škola, která čítá okolo 250 žáků, absolventi jsou připraveni pro výkon policejního povolání. Na SŠSP je též okolo 250 žáků, tito absolventi mohou vykonávat práci ve státní správě na úřadech, či ve stacionářích jako sociální pracovníci. Respondenti odpovídali celkem na 29 uzavřených otázek rozdělených do tří okruhů. Prvních 8 otázek zjišťovalo obecné informace (škola, pohlaví, věk), dalších 11 otázek se zabývalo vztahem k alkoholu, posledních 10 otázek zkoumalo vztah k tabáku. Z možných variant respondenti vybírali jednu odpověď, která se nejvíce přibližovala realitě. Výsledky jsou prezentovány formou tabulek a grafů doplněných následným komentářem.
5.1 Přehled jednotlivých odpovědí •
Obecná část
V rámci pilotáže byli osloveni 104 respondenti. Celkem se zúčastnilo 34 chlapců (33 %) a 70 dívek (67 %) . Následující tabulka č. 1 ukazuje rozdělení pohlaví dle středních škol, ve kterých žáci studují. Na SŠSP mají jasnou převahu dívky (96,2 %) nad chlapci (3,8 %). Na SSPŠ je sice převaha chlapců (61,5 %) nad dívkami (38,5 %), ale není tak znatelná jak u druhé školy. Tabulka 1: Přehled odpovědí otázky č. 1: Pohlaví? ZNAK/ ODPOVĚĎ Dívka Chlapec
CELKEM (%) N=104 67,3
SŠSP (%) N=52 96,2
SSPŠ (%) N=52 38,5
32,7
3,8
61,5
38
V tabulce č. 2 můžeme sledovat odpovědi na otázku číslo 2. „Věk při posledních narozeninách?“ Zároveň zde můžeme vidět četnost dle pohlaví a dle typu školy. Tabulka 2: Přehled odpovědí otázky č. 2: Věk při posledních narozeninách? ZNAK/ ODPOVĚĎ 16 let 17 let 18 let 19 let
CELKEM (%) N=104 1,0 42,3 50,0 6,7
CHLAPCI (%) N=34 2,9 29,4 55,9 11,8
DÍVKY (%) N=70 0,0 48,6 47,1 4,3
SŠSP (%) N=52 0,0 51,9 40,4 7,7
SSPŠ (%) N=52 1,9 32,7 59,7 5,7
Z tabulky č. 2 je patrné, že nejvíce respondentů dosáhlo věku 18 let (50 %), většinou chlapci (55,9 %) a žáci SSPŠ (59,7 %). Druhou, ještě nezletilou, věkovou skupinou jsou 17letí (42,3 %), nejčastěji dívky (48,6 %) a žáci SŠSP. Výjimku zde tvoří pouze jeden respondent, který má 16 let (1 %), je to chlapec (2,9%) a je žák SSPŠ (1,9 %). Další nízké četnosti zde získali jedinci ve věku 19 let (6,7 %), většinou chlapci (11,8 %) a spíše žáci na SŠSP. Tabulka 3:Přehled odpovědí otázky č. 3: Mezi jaké žáky se prospěchově řadíte? ZNAK/ CELKEM CHLAPCI DÍVKY SŠSP SSPŠ ODPOVĚĎ (%) (%) (%) (%) (%) N=104 N=34 N=70 N=52 N=52 Premiant 6,7 8,8 5,7 1,9 11,5 Lepší průměr Průměr
27,9
23,5
30,0
30,8
25,0
40,4
50,0
35,7
38,5
42,3
Horší průměr Podprůměr
22,1
17,7
24,3
23,1
21,2
2,9
0,0
4,3
5,8
0,0
Tabulka č. 3 umožňuje nahlédnout do rozvrstvení prospěchu respondentů. Většinou se jedná o žáky s průměrným prospěchem (40,4 %). Dle výsledků můžeme říci, že dívky jsou o něco prospěchově horší než chlapci. Například podprůměrné jsou pouze dívky (4,3 %), nikoli chlapci (0,0 %). Žáci na SSPŠ tvrdí, že nejhorší známky, které dostávají, jsou trojky a čtverky, tedy mají horší průměr. Za pětkaře se nikdo nepovažuje. Naopak, na SŠSP se za podprůměrné označilo celých 5,8 % žáků, a vezmeme-li v úvahu, že podprůměrných chlapců je 0,0 %, musíme konstatovat, že všichni podprůměrní
39
jedinci jsou ženského pohlaví. Co se týče premiantů, tedy těch nadprůměrných, je více chlapců (8,8 %) než dívek (5,7 %). Větší frekvence těchto jedinců zaznamenáme na SSPŠ (11,5 %) než na SŠSP (1,9 %). Tabulka 4: Přehled odpovědí otázky č. 4: Účastnil/a jste se někdy v rámci školy například besedy o problematice alkoholu a kouření (popřípadě jiné návykové látky)? ZNAK/ CELKEM CHLAPCI DÍVKY SŠSP SSPŠ ODPOVĚĎ (%) (%) (%) (%) (%) N=104 N=34 N=70 N=52 N=52 Ano 48,1 55,9 44,3 30,8 65,4 Ne 51,9 44,1 55,7 69,2 34,6 Tabulka č. 4 poukazuje na fakt, že více jak polovina dotazovaných (51,9 %) se nikdy neúčastnila besedy, na které by byla zmiňována problematika drogové závislosti. Kladnou odpověď zaznamenalo 51 respondentů (48,1 %). Když si rozebereme obě školy, je zřejmé, že na SSPŠ se o tuto problematiku zajímají a snaží se organizovat besedy pro studenty více než na SŠSP. Kladnou odpověď zvolilo na SSPŠ 65,4 % dotazovaných, naproti tomu na SŠSP to bylo pouze 30,8 % žáků. Na následující otázku odpověděli pouze ti, kteří na otázku č. 4 odpověděli kladně. Tabulka 5: Přehled odpovědí otázky č. 5: Dala Vám účast na takové besedě nějaké informace či poučení? ZNAK/ CELKEM CHLAPCI DÍVKY SŠSP SSPŠ ODPOVĚĎ (%) (%) (%) (%) (%) N=51 N=19 N=32 N=16 N=35 Ano 76,5 84,2 71,9 62,5 82,8 Ne 23,5 15,8 28,1 37,5 17,2 V tabulce č. 5 můžeme jako pozitivum vidět vysoké procento kladných odpovědí (76,5 %). To znamená, že účast na besedě týkající se problematiky drog byla užitečná a respondentům pravděpodobně přinesla nějaké informace či poučení. Pro ostatní vzorek žáků, kteří odpověděli záporně (23,5 %), zřejmě nebyla přínosem. Tabulka 6: Přehled odpovědí otázky č. 6: Jste si vědom/a toho, že na Vámi studované škole probíhá Minimální preventivní program? ZNAK/ CELKEM CHLAPCI DÍVKY SŠSP SSPŠ ODPOVĚĎ (%) (%) (%) (%) (%) N=104 N=34 N=70 N=52 N=52 Ano 39,4 32,3 42,9 48,1 30,8 Ne 60,6 67,7 57,1 51,9 69,2
40
Z tabulky č. 6 vyplývá, že většina dotazovaných (60,6 %) bohužel nemá ponětí, že na škole, kde studují, probíhá MMP – Minimální preventivní program. Lze se domnívat, že pedagogové nevěnují příliš mnoho času informováním svých žáků. Tabulka 7: Přehled odpovědí otázky č. 7: Víte, co je Minimální preventivní program a jaká je jeho náplň? ZNAK/ CELKEM CHLAPCI DÍVKY SŠSP SSPŠ ODPOVĚĎ (%) (%) (%) (%) (%) N=104 N=34 N=70 N=52 N=52 Vím přesně 8,7 8,8 8,6 11,5 5,8 Vím okrajově Vůbec nevím
34,6
32,4
35,7
36,5
32,7
56,7
58,8
55,7
51,9
61,5
Z tabulky č. 7 je zřejmé, jak málo dotazovaných má přehled o tom, co je to MPP (8,7 %). Okrajovou znalost má pouze ⅓ dotazovaných, neví vůbec celá ½ vzorku. Tabulka 8: Přehled odpovědí otázky č. 8: Pokud byste věděl/a o spolužákovi, který má problémy s drogami, a chtěl/a mu pomoci, je na Vámi studované škole nějaký pracovník, na něhož byste se mohl/a obrátit? ZNAK/ CELKEM CHLAPCI DÍVKY SŠSP SSPŠ ODPOVĚĎ (%) (%) (%) (%) (%) N=104 N=34 N=70 N=52 N=52 Ano 54,8 61,8 51,4 48,1 61,5 Ne 45,2 38,2 48,6 51,9 38,5 Na otázku č. 8 odpovědělo kladně 57 respondentů (54,8 %). Následující otázku zodpovědělo tedy pouze 57 žáků. Tabulka číslo 8a: Přehled odpovědí otázky č. 8a: Kterému s důvěrou svěřil/a?. ZNAK/ CELKEM CHLAPCI DÍVKY ODPOVĚĎ (%) (%) (%) N=57 N=22 N=35 Výchovný 33,3 36,4 31,4 poradce
z následujících byste se SŠSP (%) N=24 20,8
SSPŠ (%) N=33 42,4
Třídní učitel
42,1
40,9
42,9
50,0
36,3
Školní psycholog Metodik prevence
3,5
9,1
0,0
0,0
6,1
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
41
Jiný pedagog
21,1
13,6
25,7
29,2
15,2
Z tabulky č. 8a) je patrné, jaký pracovník ve škole je pro respondenty, kteří odpověděli v otázce číslo 8 kladně, nejdůvěryhodnější. Z celkových výsledků je na prvním místě třídní učitel (42,1 %), na druhém místě výchovný poradce (33,3 %) a na třetím se umístil jiný pedagog (21,1 %). Nepatrný počet procent zaznamenáváme i u školního psychologa (3,5 %). Metodika prevence nezvolil ani jeden z respondentů. Může to být zapříčiněno i tím, že žáci na střední škole nevědí, co vlastně znamená „metodik prevence“, jaká je jeho náplň a kdo z pedagogů tuto činnost vykonává. •
Problematika alkoholu
Tabulka 9: Přehled odpovědí otázky č.1: Je podle Vás alkohol droga? ZNAK/ CELKEM CHLAPCI DÍVKY SŠSP ODPOVĚĎ (%) (%) (%) (%) N=104 N=34 N=70 N=52 Ano 56,7 52,9 58,6 48,1 Ne 43,3 47,1 41,4 51,9
SSPŠ (%) N=52 65,4 34,6
V tabulce č. 9 si můžeme všimnout postojů respondentů k alkoholu. Rozdíly nejsou významné, i když téměř ⅔ ze všech respondentů si myslí, že alkohol je drogou (56,7 %), tato četnost je relativně nízká. Co by u této otázky mohlo nejvíce zaujmout, je rozdílnost četností mezi školami: na SŠSP si necelá ½ respondentů myslí, že alkohol je droga, na SSPŠ jsou to ⅔. Tabulka 10: Přehled odpovědí otázky č. 2: Myslíte si, že je pro osoby mladší 18 let těžké získat přístup k alkoholu? ZNAK/ CELKEM CHLAPCI DÍVKY SŠSP SSPŠ ODPOVĚĎ (%) (%) (%) (%) (%) N=104 N=34 N=70 N=52 N=52 Ne, osobně mi to problém 70,2 97,1 57,1 46,2 94,2 nedělalo Ano, osobně mi to problém 25,0 0,0 37,1 50,0 0,0 dělalo Nevím, alkohol 4,8 2,9 5,7 3,8 5,8 nevyhledávám
42
V tabulce č. 10 můžeme vidět až zarážející skutečnost, že nezletilí nemají problém sehnat alkohol (70,2 %). Bezmála 100 % (97,1 %) chlapců tvrdí, že jako nezletilí neměli problém si alkohol buď koupit, či si ho jinak obstarat. Dívky už měly se sehnáním alkoholu větší potíže (37,1 %), ale stále je to většina, která problém s obstaráním alkoholu také nemá (57,1 %). Na SSPŠ nemělo problém 94,2 % a na SŠSP 46,2 % respondentů, když byli nezletilí. Tabulka 11: Přehled odpovědí otázky č. 3: Máte přehled o jednotlivých druzích alkoholu a jejich cenách? ZNAK/ CELKEM CHLAPCI DÍVKY SŠSP SSPŠ ODPOVĚĎ (%) (%) (%) (%) (%) N=104 N=34 N=70 N=52 N=52 Ano, dobře 42,3 47,1 40,0 48,1 36,5 Ano, orientačně Ne
51,9
47,1
54,3
48,1
51,9
5,8
5,9
5,7
3,8
5,8
V tabulce č. 11 vidíme, že respondenti znají druhy alkoholických nápojů buď velmi dobře (42,3 %), nebo alespoň orientačně (51,9 %). Rozdíly mezi skupinami nejsou významné. Tabulka 12: Přehled odpovědí otázky č. 4: Kdy jste měl/a bližší zkušenost s alkoholem, nebo kdy jste se poprvé opil/a? ZNAK/ CELKEM CHLAPCI DÍVKY SŠSP SSPŠ ODPOVĚĎ (%) (%) (%) (%) (%) N=104 N=34 N=70 N=52 N=52 Méně jak 15 40,4 41,2 40,0 30,8 50,0 let 15 let 38,5 50,0 32,8 40,4 36,5 16 let
11,5
5,9
14,3
17,3
5,8
17 let
2,9
2,9
2,9
0,0
5,8
18 let
6,7
0,0
10,0
11,5
1,9
Doposud ne
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
Z tabulky číslo 12 vyplývá, že všichni respondenti již měli nějakou celoživotní zkušenost s alkoholem. Nejvíce žáků odpovědělo, že tuto zkušenost měli dříve jak ve věku 15 let (40,4 %). Druhá nejvyšší četnost vzorku žáků se rozhodovala k první
43
zkušenosti s alkoholem v 15 letech (38,5 %). Četnosti dalších kategorií jsou méně významné. Tabulka 13: Přehled odpovědí otázky č. 5: Kde se odehrála Vaše první zkušenost s alkoholem? ZNAK/ CELKEM CHLAPCI DÍVKY SŠSP SSPŠ ODPOVĚĎ (%) (%) (%) (%) (%) N=104 N=34 N=70 N=52 N=52 V rodině 13,5 5,9 17,1 15,4 11,5 V partě 78,8 82,4 77,1 76,9 80,8 Sám/sama 6,7 8,8 5,7 7,7 5,8 Jinde 1,0 2,9 0,0 0,0 1,9 Podle tabulky č. 13 můžeme usoudit, že většina respondentů (78,8 %) získala svou první zkušenost s alkoholem v partě. Druhou nejčastější odpovědí byla první zkušenost v rodině (13,5 %). Četnosti dalších možností jsou již zanedbatelné. Tabulka 14: Přehled odpovědí otázky č. 6: Byl/a jste někdy zadržen/a policií z důvodu požití alkoholu pod hranicí 18 let? ZNAK/ CELKEM CHLAPCI DÍVKY SŠSP SSPŠ ODPOVĚĎ (%) (%) (%) (%) (%) N=104 N=34 N=70 N=52 N=52 Ano 12,5 8,8 14,3 17,3 7,7 Ne 87,5 91,2 85,7 82,7 92,3 Tabulka č. 14 znázorňuje, kolik respondentů mělo v minulosti problém s policií v souvislosti s požitím alkoholu pod hranicí 18 let. Vidíme tedy, že 12,5 % respondentů tento problém někdy mělo. Většinou to byly dívky (14,3 %) a žáci ze SŠSP (17,3 %). Tabulka 15: Přehled odpovědí otázky č. 7: Jak často požíváte alkoholické nápoje? ZNAK/ CELKEM CHLAPCI DÍVKY SŠSP SSPŠ ODPOVĚĎ (%) (%) (%) (%) (%) N=104 N=34 N=70 N=52 N=52 Příležitostně 37,5 41,2 35,7 28,8 46,2 Jednou do měsíce Jednou týdně Několikrát týdně Denně
12,5
17,6
10,0
11,5
13,5
30,8
23,5
34,3
30,8
30,8
17,3
14,7
18,6
25,0
9,6
1,9
2,9
1,4
3,8
0,0
44
Z tabulky číslo 15 vyplývá, že většina respondentů (37,5 %) pije alkohol spíše příležitostně, další početná skupina dotazovaných si ho dá ráda alespoň jednou týdně (30,8 %). Zarážející může být fakt, že na SŠSP existuje určité procento žáků (1,9 %), kteří požívají alkohol dokonce denně. Tabulka 16: Přehled odpovědí otázky č. 8: Kde a v jaké společnosti nejčastěji pijete? ZNAK/ CELKEM CHLAPCI DÍVKY SŠSP SSPŠ ODPOVĚĎ (%) (%) (%) (%) (%) N=104 N=34 N=70 N=52 N=52 Kdekoli sám 2,9 2,9 2,9 5,8 0,0 Doma s rodiči S kamarády venku S kamarády v hospodě S kamarády na diskotéce
1,0
0,0
1,4
1,9
0,0
30,8
29,4
31,4
21,2
40,4
48,1
61,8
41,4
40,4
55,8
17,3
5,9
22,9
30,8
3,8
Tabulka č. 16 charakterizuje, kde a s kým respondenti nejčastěji pijí alkoholické nápoje. 30,8 % nejraději pije s kamarády někde venku, 48,1 % dotazovaných si zase rádo zajde s kamarády do pohostinství. Četnosti mezi pohlavími ukazují, že do hospody zajdou raději chlapci (61,8 %) nežli dívky (41,4 %). Diskotéku raději navštíví naopak dívky (22,9 %) než chlapci (5,9 %). Rozdíly mezi školami jsou následující: diskotéku více preferuje SŠSP (30,8 %) než SSPŠ (3,8 %), naproti tomu s kamarády někde venku popíjí žáci více ze SSPŠ (40,4 %) než žáci z druhé školy (21,2 %). Tabulka 17: Přehled odpovědí otázky č. 9: Do jaké míry nejčastěji požíváte alkohol? ZNAK/ CELKEM CHLAPCI DÍVKY SŠSP SSPŠ ODPOVĚĎ (%) (%) (%) (%) (%) N=104 N=34 N=70 N=52 N=52 Sklenička 8,7 2,9 11,4 11,5 5,8 na chuť Do nálady
54,8
50,0
57,1
57,7
51,9
Opiji se, ale pamatuji si
29,8
44,1
22,9
21,2
38,5
Opiji se a nepamatuji si nic
6,7
2,9
8,6
9,6
3,8
45
V tabulce číslo 17 sledujeme míru požívání alkoholu u respondentů. Většina z nich (54,8 %) pije do nálady, další (29,8 %) se sice opijí, ale druhý den si vše pamatují. Do nálady pijí dívky i chlapci převážně stejně. Co se týče výskytu opilosti bez amnézie, v ní mají větší převahu chlapci (44,1 %) nad dívkami (22,9 %). Tabulka 18: Přehled odpovědí otázky č. 10: Kolik peněz utratíte měsíčně za alkohol? ZNAK/ CELKEM CHLAPCI DÍVKY SŠSP SSPŠ ODPOVĚĎ (%) (%) (%) (%) (%) N=104 N=34 N=70 N=52 N=52 Do 200 Kč 29,8 17,6 35,7 28,8 30,8 200-500 Kč
24,0
38,2
17,1
11,5
36,5
500-1000 Kč
25,0
26,5
24,3
32,7
17,3
Nad 1000 Kč
21,2
17,6
22,9
26,9
15,4
Z tabulky č. 18 vyplývá, kolik peněz jsou respondenti schopni utratit měsíčně za alkohol. Četnosti u jednotlivých odpovědí jsou velice podobné. Nejzajímavější může být fakt, že početnější skupina dotazovaných, kteří utratí více jak 1000 Kč za měsíc za alkohol, je spíše ženského pohlaví (22,9 %), oproti mužům (17,6 %). Tuto skutečnost můžeme zaznamenat i u útratě pod 200 Kč, kde též převažují dívky (35,7 %) nad chlapci (17,6 %). Mužské pohlaví tedy nejčastěji utratí peněz za alkohol v rozmezí od 200-1000 Kč. Zhruba ⅔ žáků, co utratí v rozmezí od 200-1000 Kč, jsou na SŠSP, na škole druhé utratí tuto částku asi ½ vzorku. Tabulka 19: Přehled odpovědí otázky č. 11: Dáváte své pití někomu či něčemu za vinu? ZNAK/ CELKEM CHLAPCI DÍVKY SŠSP SSPŠ ODPOVĚĎ (%) (%) (%) (%) (%) N=104 N=34 N=70 N=52 N=52 Ne, chutná 81,7 17,6 78,5 73,1 90,4 mi to Ano, 4,8 38,2 4,3 7,7 1,9 problémy ve škole Ano 5,8 26,5 8,6 9,6 1,9 problémy v rodině Piji kvůli 7,7 17,6 8,6 9,6 5,8 partě abych nevyčníval
46
Jiný důvod
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
Další otázka byla zaměřena na důvod, kvůli kterému dotazovaní nejčastěji pijí. V tabulce č. 19 vidíme, že celých 81,7 % respondentů požívá alkohol proto, že jim chutná. 7,7 % respondentů přiznalo, že pijí kvůli tomu, aby nevyčnívali z party. Zbytek oslovených pije kvůli tomu, že má buď problémy ve škole (4,8 %), nebo v rodině (5,8 %). •
Problematika tabáku
Tabulka 20: Přehled odpovědí otázky č. 1: V kolika letech jste poprvé zkusil/a cigaretu? ZNAK/ CELKEM CHLAPCI DÍVKY SŠSP SSPŠ ODPOVĚĎ (%) (%) (%) (%) (%) N=104 N=34 N=70 N=52 N=52 Méně jak 13 23,1 32,4 18,6 23,1 23,1 let 13 let 26,0 14,7 31,4 30,8 21,2 14 let
15,4
14,7
15,7
15,4
15,4
15 let
14,4
14,7
14,3
9,6
19,2
16 let
9,6
11,8
8,6
11,5
7,7
17 let
6,7
5,9
7,1
9,6
3,8
18 let
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
Dosud jsem nezkusila
4,8
5,9
4,3
0,0
9,6
Tabulka č. 20 znázorňuje přehled první zkušenosti respondentů s tabákem. Pouze 4,8 % všech dotazovaných doposud nikdy tabák nezkusilo. Svou první cigaretu si zapálilo nejvíce žáků ve svých 13 letech (26,0 %), dalším ještě ani 13 let nebylo (23,1 %). Mezi 14-18 rokem zkušenost s tabákem získalo méně než ½ respondentů.
47
Tabulka 21: Přehled odpovědí otázky č. 2: Jsou si pedagogové na Vámi studované škole vědomi toho, že učí kuřáky? ZNAK/ CELKEM CHLAPCI DÍVKY SŠSP SSPŠ ODPOVĚĎ (%) (%) (%) (%) (%) N=104 N=34 N=70 N=52 N=52 Ano 98,1 100,0 97,1 100,0 96,2 Ne 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Nevím 1,9 0,0 2,9 0,0 3,8 Data v tabulce č. 21 ukazují, že bezmála 100 % (98,1 %) žáků si myslí, že pedagogové vědí o faktu, že učí kuřáky. Tabulka 22: Přehled odpovědí otázky č. 3: Jde vidět snaha pedagogů na Vaší škole zamezovat kouření v průběhu vyučovacího dne (tresty, zákazy)? ZNAK/ CELKEM CHLAPCI DÍVKY SŠSP SSPŠ ODPOVĚĎ (%) (%) (%) (%) (%) N=104 N=34 N=70 N=52 N=52 Ano, kuřáci 53,8 85,3 38,6 23,1 84,6 jsou trestáni Ne, se žáky si ještě zapálí Ne, učitelé situaci ignorují
28,9
2,9
41,4
57,7
0,0
17,3
11,8
20,0
19,2
15,4
Z tabulky číslo 22 vyplývá tvrzení více než poloviny respondentů, že jejich učitelé se snaží zamezovat kouření žáků. Na SSPŠ zastává tento názor celých 84,6 % respondentů, na SŠSP je to pouze 23,1 %. Na SSPŠ si jsou žáci jistí, že by od pedagogů podporu v kouření neměli, ani by si s nimi učitel společně nezapálil. Někteří mají pocit, že učitelé situaci spíše ignorují (15,4 %). Naproti tomu na SŠSP by si se žáky podle jejich úsudku zapálilo celých 57,7 % pedagogů. Zbytek učitelů (19,2 %) podle respondentů situaci ignoruje. Tabulka 23: Přehled odpovědí otázky č. 4: Kouříte nyní? ZNAK/ CELKEM CHLAPCI DÍVKY ODPOVĚĎ (%) (%) (%) N=104 N=34 N=70 Denně 31,7 23,5 35,7 Několikrát týdně Několikrát měsíčně
SŠSP (%) N=52 36,5
SSPŠ (%) N=52 26,9
13,5
8,8
15,7
21,2
5,8
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
48
Příležitostně
11,5
11,8
11,4
11,5
11,5
Ne
43,3
55,9
37,2
30,8
55,8
Z tabulky č. 23 je patrné, že 31,7 % dotazovaných kouří denně, většinou pak dívky (35,7 %). Někteří si zapálí několikrát týdně (13,5 %), převahu mají stále dívky (15,7 %). Skupinu zde tvoří i ti, kteří kouří příležitostně (11,5%). Nekuřáků je mezi respondenty celých 43,3 %, většinou pak chlapci. Převahu těch, kteří tuto pochutinu nevyhledávají, mají respondenti ze SSPŠ (55,8 %). Ze 104 respondentů odpovědělo 45 žáků (43,3 %) že nekouří. Na zbylé otázky tedy odpovídalo pouze 59 žáků (56,7 %). Tabulka 24: Přehled odpovědí otázky č.5: Kolik průměrně vykouříte cigaret? ZNAK/ CELKEM CHLAPCI DÍVKY SŠSP ODPOVĚĎ (%) (%) (%) (%) N=59 N=15 N=44 N=36 Příležitostně 25,4 33,4 22,7 19,4 o víkendech Do 5 cigaret 25,4 26,7 25,0 30,6 denně Do 10 30,5 26,7 31,8 22,2 cigaret denně Do 20 17,0 6,6 20,5 25,0 cigaret denně Více jak 20 1,7 6,6 0,0 2,8 cigaret denně
SSPŠ (%) N=23 34,8 17,4 43,5
4,3
0,0
Tabulka č. 24 slouží jako přehled počtu žáky vykouřených cigaret. Nejčastější odpovědí respondentů bylo, že vykouří do 10 cigaret denně (30,5 %). ¼ vzorku odpověděla, že kouří spíše příležitostně, další ¼ vzorku odpověděla, že vykouří do 5 cigaret denně. 17,0 % respondentů kouří do 20 cigaret denně, nad 20 cigaret denně pak sáhne pouze 1,7 % žáků, chlapců studujících na SŠSP. V rozmezí 10-20 cigaret za den jasně vedou dívky (20,5 %) nad chlapci (6,6 %). Počtu 5-10 cigaret holdují více žáci na SSPŠ (43,5 %), než na SŠSP (22,2 %). Více příležitostných kuřáků nalezneme studovat v SSPŠ (34,8 %), nežli ve SŠSP (19,4 %).
49
Tabulka 25: Přehled odpovědí otázky č. 6: Co Vás ke kouření přivedlo? ZNAK/ CELKEM CHLAPCI DÍVKY SŠSP ODPOVĚĎ (%) (%) (%) (%) N=59 N=15 N=44 N=36 Zvědavost 35,6 40,0 34,1 38,9 Rodina 20,3 13,3 22,7 25,0 Kamarádi 32,2 40,0 29,6 19,4 Škola 11,9 6,4 13,6 16,7 Jiné 0,0 0,0 0,0 0,0
SSPŠ (%) N=23 30,4 21,8 43,5 4,3 0,0
Četnosti v tabulce č. 25 ukazují, že respondenty přivedla k první zkušenosti s kouřením nejvíce jejich vlastní zvědavost (35,6 %), dále kamarádi (32,2 %). V dalších případech to byla rodina (20,3 %) a také škola (11,9 %). Tabulka 26: Přehled odpovědí otázky č. 7: Jak často během školního dne jdete kouřit? ZNAK/ CELKEM CHLAPCI DÍVKY SŠSP SSPŠ ODPOVĚĎ (%) (%) (%) (%) (%) N=59 N=15 N=44 N=36 N=23 Každou 16,9 6,7 20,5 27,8 0,0 přestávku Před školou 25,4 20,0 27,3 22,2 30,4 a po škole Jen o velké 22,1 20,0 22,7 16,7 30,4 přestávce Během 35,6 53,3 29,5 33,3 39,2 školy nekouřím Z tabulky č. 26 vyplývá, že dotazovaní během školního dne příliš nekouří. Každou přestávku si chodí zakouřit 16,9 % žáků, což uvedla pouze skupina ze SŠSP – převažují dívky. Procentuálně téměř shodné četnosti byly zaznamenány u odpovědí: „Před školou a po škole.“ (25,4 %) a „Jen o velké přestávce.“ (22,1 %). Během školního dne pak vůbec nekouří 35,6 % respondentů. Tabulka 27: Přehled odpovědí otázky č. 8: Pociťujete větší potřebu kouřit když nastane určitá stresová situace (zkoušení ve škole, rodinné problémy atd.)? ZNAK/ CELKEM CHLAPCI DÍVKY SŠSP SSPŠ ODPOVĚĎ (%) (%) (%) (%) (%) N=59 N=15 N=44 N=36 N=23 Ano, vždy 16,9 13,3 18,2 19,5 13,1 Jen občas 40,7 40,0 40,9 36,1 47,8 Ne 42,4 46,7 40,9 44,4 39,1
50
Z tabulky č. 27 je patrné, že stresová situace má vliv na frekvenci kouření. Téměř 60 % respondentů potvrdilo, že buď vždy, nebo občas, pocítí větší chuť na cigaretu v nějaké stresové situaci. 42,4 % dotazovaných tento pocit nemá. Tabulka 28: Přehled odpovědí otázky č. 9: Pociťujete potřebu více kouřit, když se napijete alkoholu? ZNAK/ CELKEM CHLAPCI DÍVKY SŠSP SSPŠ ODPOVĚĎ (%) (%) (%) (%) (%) N=59 N=15 N=44 N=36 N=23 Ano 93,2 86,7 95,5 94,4 91,3 Ne 6,8 13,3 4,5 5,6 8,7 V tabulce č. 28 je prezentován vztah alkoholu a tabáku, tedy zda dotazovaní více kouří, když pijí alkoholické nápoje. Celých 93,2 % odpovědělo, že cítí větší nutkání kouřit, když pijí alkohol než za normálních okolností. Zbytek (6,8 %) pak tento pocit nemá. Tabulka 29: Přehled odpovědí otázky č. 10: Pociťujete větší potřebu kouřit, když pijete černou kávu? ZNAK/ CELKEM CHLAPCI DÍVKY SŠSP SSPŠ ODPOVĚĎ (%) (%) (%) (%) (%) N=59 N=15 N=44 N=36 N=23 Ano 13,6 0,0 18,2 16,7 8,7 Ne Nepiji kávu
33,9 52,5
46,7 53,3
29,5 52,3
30,5 52,8
39,1 52,2
V tabulce číslo 29 vidíme vztah mezi kávou a tabákem. To znamená, zda respondenti pociťují větší chuť na cigaretu, když pijí černou kávu. 52,5 % odpovědělo, že černou kávu vůbec nepijí, 33,9 % pak tento pocit nemá. Pouze 13,6 % žáků odpovědělo kladně, a to jen dívky.
51
•
Vytyčení hypotéz:
Vytyčené hypotézy byly testovány za pomoci statistické analýzy dat - Chi-Quadrattestem. Hypotéza č. 1: Respondenti ze soukromé střední policejní školy nekouří během školního dne tak často, jako respondenti ze střední školy sociální péče. Tabulka 30: Četnost kouření během školního dne – srovnání škol. ZNAK/ODPOVĚĎ SSPŠ (%) N=23 Před školou a po škole, 30,4 nebo každou přestávku Jen o velké přestávce, nebo 69,6 nekouří vůbec
SŠSP (%) N=36 50,0 50,0
Na soukromé střední policejné škole z 52 žáků je 23 kuřáků (100 %). Z těchto 23 kuřáků kouří 7 žáků (30,4 %) minimálně dvakrát denně, a to před školou a po škole, nebo chodí kouřit každou přestávku. Ostatních 16 žáků (69,6 %) si cigaretu zapálí buď jen o velké přestávce, nebo během školy vůbec nekouří. Na střední škole sociální péče z 52 žáků je kuřáků více, tedy 36 žáků. Z těchto 36 respondentů (100 %) kouří 18 žáků (50 %) minimálně dvakrát denně, před školou a po škole, nebo chodí kouřit každou přestávku. Druhá polovina žáků, 18 (50 %), si cigaretu zapálí jen o velké přestávce nebo vůbec. Graf č. 1: Četnost kouření během školního dne – srovnání škol. 100% 80% 60% SSPŠ 40%
SŠSP
20% 0% Častí kuřáci
Méně častí kuřáci
x2= 2,20 p=0,14
52
p>0,05 => Rozdíly mezi jednotlivými školami nejsou významné, hypotéza je falzifikována.
Hypotéza č. 2: Dívky pociťují větší chuť na cigaretu když jsou ve stresu než chlapci. Tabulka 31: Frekvence kouření ve stresu – srovnání pohlaví. ZNAK/ODPOVĚĎ DÍVKY (%) N=44 Ano, pociťuje 59,1 Ne, nepociťuje 40,9
CHLAPCI (%) N=15 53,3 46,7
Ze 70 dívek je 44 kuřaček. Z těchto 44 žákyň (100 %) pociťuje větší chuť na cigaretu když nastane stresová situace 26 dívek (59,1 %). Ostatní – 18 dívek (40,9 %) tento pocit nemá. Z 34 chlapců je pouze 15 kuřáků. Z těchto 15 kuřáků (100 %) více kouří ve stresu 8 žáků (53,3 %). 7 chlapců (46,7 %) tuto potřebu nemá. Graf č. 2: Frekvence kouření ve stresu – srovnání pohlaví. 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
Dívky Chlapci
Ano, pociťují
Ne, nepociťují
x2= 0,15 p=0,70 p>0,05 => Rozdíly mezi dívkami a chlapci nejsou významné, hypotéza je falzifikována.
53
6
DISKUSE Hlavním cílem bakalářské práce bylo zjistit vztah respondentů k alkoholu
a tabáku. V průzkumu bylo zjištěno, že všichni dotazovaní již měli zkušenost s alkoholem a to každý z nich ještě před dosažením plnoletosti. Co se týče druhé problematiky, ze sebraných dat vyplynulo, že 95,2 % respondentů již zkusilo kouřit cigaretu, a to též před 18 rokem věku. Z těchto faktů tedy vyplývá, že obstarání si alkoholu a cigaret pro mladistvého není žádný problém. V této bakalářské práci byly stanoveny následující dílčí cíle: •
Jaká je frekvence užívání alkoholu: Jak bylo průzkumem zjištěno, žáci pijí většinou příležitostně nebo si dají jednou do týdne. Zarážející u přehledu odpovědí je, že mezi respondenty je určitá četnost žáků, co alkoholu holdují každý den. Taková frekvence v takto mladém věku může postupem času rozvinout těžkou závislost na alkoholu.
•
Kdo holduje alkoholu více, chlapci nebo dívky: Podle získaných informací můžeme usoudit, že obliba alkoholu spíše u mužského pohlaví se stává minulostí. Jak potvrdil průzkum, alkohol se velmi rychle dostává na přední příčky oblíbenosti u žen. Dívky si často neuvědomují, jaké následky jejich jednání může mít na jejich křehký organismus. Tuto skutečnost si nepřipouští, a v dospělosti se často diví, proč nemohou počít dítě. Není sice jisté, že je to způsobeno alkoholem v mládí, ale určité procento pravděpodobnosti tu jistě je.
•
Kdo kouří větší množství cigaret, dívky nebo chlapci: Četnosti odpovědí ukazují jasně na fakt, že dívky jsou, co se týče vykouřených cigaret, větší přeborníci než kluci. I v tomto případě by bylo na místě dívky více upozornit na možná rizika. Nejen alkohol, ale i cigarety mohou nenávratně poškodit mladý ženský organismus.
•
Kolik peněz měsíčně jsou schopni mladiství za alkohol utratit: Většinová skupina odpověděla, že za alkohol utratí do 200 Kč měsíčně, což je na dnešní dobu dost málo peněz, ale alespoň je to dobrá zpráva, že tito respondenti pravděpodobně moc nepijí, spíše tedy příležitostně. Ostatní možné odpovědi zaznamenaly průměrně stejný počet četností. Co si budeme nalhávat, pokud žijeme společenským životem, což většina mladistvých žije, v dnešní době i 1000 Kč za měsíc není žádná velká suma. Při dnešních cenách se dá alkohol
54
považovat za luxus, tedy pokud si chceme dát například skleničku něčeho „lepšího“. •
Rozdíl mezi jednotlivými školami v konzumaci alkoholu a tabáku: Z průzkumu vyplývá, že na SŠSP je více kuřáků (bez mála 70 %), než na SSPŠ (45 %). Důvodem takových rozdílů může být fakt, že soukromá střední policejní škola je velice sportovně zaměřenou školou. Počet hodin tělesné výchovy přesahuje i 10 hodin týdně a navíc se každé pololetí provádí fyzické testy, kde jsou žáci nuceni splnit alespoň minimální počet bodů na známku dostatečnou. Proto bych tyto údaje viděla jako fakt toho, že si žáci nemohou dovolit tak kouřit, jako na jiných školách.
•
Co žáky škol ke konzumaci alkoholu a tabáku dovedlo: Průzkum ukázal, že většinu žáků dovedli k první zkušenosti s alkoholem kamarádi. Co se týče cigaret, první zkušenost většina respondentů získala z vlastní zvědavosti. Tyto odpovědi mohou být faktem toho, že žáci většinou zkusí alkohol a cigarety proto, aby nevyčnívali z party, nebo taky proto, že se nudí. Je tedy nutné dohlížet na to, s kým se mladiství stýkají, i na to, aby neměli zbytečně mnoho času na právě zmiňované drogy. Řešením by mohlo být zvolení vhodné volnočasové aktivity.
•
Zda mají žáci povědomí o tom, co je Minimální preventivní program: Posledním dílčím cílem této bakalářské práce bylo zjistit, jaké je povědomí respondentů o Minimálním preventivním programu. Výsledky byly překvapující v tom, že většina (bezmála 60 %) žáků nemá ponětí o tom, co to MPP je. Určitá skupina respondentů má nepatrné znalosti o tomto programu. Šokující bylo zjištění, že pouze asi 9 % ze všech dotazovaných ví co to MPP je. Myslím, že hlavním důvodem této nevědomosti je malá informovanost žáků svými pedagogy. U této četnosti můžeme vzít v potaz i to, že když se žáci měli přiklonit k pracovníkovi, kterému by se v případě problému s drogami svěřili, žádný z respondentů nezvolil metodika prevence, pracovníka, který je v problematice drog nejpovolanější. Důvodem této skutečnosti dle mého názoru je, že žáci na středních školách neví, že vůbec nějaký metodik prevence existuje, popřípadě kdo tuto činnost vykonává. Proto bych apelovala na pedagogy, aby žáky lépe informovali.
55
7
ZÁVĚR Problematika legálních drog je velice rozšířena, avšak nebere se tak vážně, jako
problematika ilegálních drog. Alkohol a tabák jsou dnes součásti každodenního života. Už se ani nepozastavujeme nad tím, když vidíme mladistvého s láhví či cigaretou v ústech. Vypadá to, jako by už lidé na tuto problematiku začali rezignovat. Tato práce je zaměřena na problematiku právě legálních drog. Autorka si vybrala dané téma právě z důvodů výše zmiňovaných. Hlavním cílem bylo zjistit konzumní zvyklosti mladistvých na dvou středních školách – státní a soukromé, zda existují mezi těmito školami nějaké rozdíly v konzumaci alkoholu a tabáku. Prací bylo zjištěno, že ačkoli se jedná o skupinu mladistvých, vztah k alkoholu a cigaretám mají spíše pozitivní. Co se týče dělení četností podle škol, na státní škole je více kuřáků než na škole soukromé. I frekvence popíjení je častější u žáků státní školy. Z rozdělení četností podle pohlaví vyplynulo, že dívky jsou na tom v konzumaci alkoholu podobně jako chlapci, ve frekvenci kouření dokonce hůře. Výsada toho, že chlapi chodí do hospody a ženy se doma starají o děti, asi pominula. Moderní doba nám ukazuje, že ženy se čím dál více chtějí s muži měřit. Je však smutné, že i v konzumaci alkoholu a tabáku. Co ale čeká mladé dívky a chlapce začínající s drogami už tak v brzkém věku není vůbec jisté. Když vidíme věk respondentů při prvních zkušenostech s alkoholem a tabákem, některým ještě ani nebylo 13 let, je to smutné a odstrašující. Je proto důležité dbát na to, aby mladí lidé s drogami buď vůbec nezačínali, nebo alespoň první zkušenosti oddálili do co nejvyššího věku. I když se jednalo o průzkum malé skupiny respondentů, přinesl užitečné výsledky a podal alespoň nástin toho, jaký je vztah mladistvých k alkoholu a tabáku.
56
8
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 1. DEAN, A. G. et al. The Epi Info manual: version 6.02. A word processing, database and statistics system for public health on IBM-compatible microcomputers. 1st Ed. London: Brixton Books, 1994. 470 p. ISBN 9781873937211. 2. ELLIOTT, M. Jak ochránit své dítě. 1. vyd. Praha: Portál, 1995. 173 s. ISBN 80-717-8034-0. 3. FISCHER, S., ŠKODA, J. Sociální patologie: analýza příčin a možnosti ovlivňování závažných sociálně patologických jevů. 1. vyd. Praha: Grada, 2009. 218 s. ISBN 978-802-4727-813. 4. GILMAN, S., XUN, Z. Příběh kouře: člověk a kouření od úsvitu dějin až po současnost. 1. vyd. Praha: Dubbuj, 2006. 457 s. ISBN 80-868-6223-2. 5. GULOVÁ, L. Sociální práce: pro pedagogické obory. 1. vyd. Praha: Grada, 2011. 208 s. ISBN 978-802-4733-791. 6. KALINA, K. Základy klinické adiktologie. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. 388 s. ISBN 978-802-4714-110. 7. KELBLOVÁ, M. Encyklopedie nápojů. 1. vyd. Praha: Grada, 1996. 182 s. ISBN 80-900250-8-0. 8. KOUKOLÍK, F., DRTILOVÁ, J. Vzpoura deprivantů: nestvůry, nástroje, obrana. Praha: Galén, 2006. 327 s. ISBN 978-807-2624-102. 9. NEŠPOR, K. Návykové chování a závislost: současné poznatky a perspektivy léčby). 3. vyd. Praha: Portál, 2007. 170 s. ISBN 978-807-3672-676. 10. NEŠPOR, K. Návykové chování a závislost: současné poznatky a perspektivy léčby. 2. vyd. Praha: Portál, 2000. 150 s. ISBN 80-717-8432-X. 11. PRESL, J. Drogová závislost: může být ohroženo i Vaše dítě? 2. vyd. Praha: Maxdorf, 1995. 88 s. ISBN 80-858-0025-X.
57
12. SEKOT, A. Úvod do sociální patologie. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2010. 193 s. ISBN 978-802-1052-611. 13. SCHMIDT, W. Mezinárodní terminologický slovník zdravotní výchovy. Praha: Ústav zdravotní výchovy, 1982. 14. SKÁLA, J. Až na dno!?: fakta o alkoholu a pijáctví. Praha: Státní zdravotnické nakladatelství, 1960. 128 s. 15. SPOUSTA, V. Vádemékum autora odborné a vědecké práce humanitního a sociálního zaměření. 1. vyd. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2009. 231 s. ISBN 978-80-7204-617-1. 16. ŠEDIVÝ, V., VÁLKOVÁ, H. Lidé, alkohol, drogy. Praha: Naše vojsko, 1988. 158 s. ISBN 28-049-88. 17. ŠILHA, O. Druhy tabáku [on-line]. 2009. [cit. 2012-05-25]. Dostupné z WWW:
. 18. VODÁČKOVÁ, D. Krizová intervence. 1. vyd. Praha: Portál, 2002. 543 s. ISBN 80-717-8696-9.
58
9
SEZNAM TABULEK
Tabulka 1: Přehled odpovědí otázky č. 1: Pohlaví? Tabulka 2: Přehled odpovědí otázky č. 2: Věk při posledních narozeninách? Tabulka 3: Přehled odpovědí otázky č. 3: Mezi jaké žáky se prospěchově řadíte? Tabulka 4: Přehled odpovědí otázky č. 4: Účastnil/a jste se někdy v rámci školy například besedy o problematice alkoholu a kouření (popřípadě jiné návykové látky)? Tabulka 5: Přehled odpovědí otázky č. 5: Dala Vám účast na takové besedě nějaké informace či poučení? Tabulka 6: Přehled odpovědí otázky č. 6: Jste si vědom/a toho, že na Vámi studované škole probíhá Minimální preventivní program? Tabulka 7: Přehled odpovědí otázky č. 7: Víte, co je Minimální preventivní program a jaká je jeho náplň? Tabulka 8: Přehled odpovědí otázky č. 8: Pokud byste věděl/a o spolužákovi, který má problémy s drogami, a chtěl/a mu pomoci, je na Vámi studované škole nějaký pracovník, na něhož byste se mohl/a obrátit? Tabulka 8a: Přehled odpovědí otázky č. 8a : Pokud Vaše odpověď na předešlou otázku byla kladná, kterému z pedagogů byste se s důvěrou svěřili? Tabulka 9: Přehled odpovědí otázky č. 1: Je podle Vás alkohol droga? Tabulka 10: Přehled odpovědí otázky č. 2: Myslíte si, že je pro osoby mladší 18 let těžké získat přístup k alkoholu? Tabulka 11: Přehled odpovědí otázky č. 3: Máte přehled o jednotlivých druzích alkoholu a jejich cenách? Tabulka 12: Přehled odpovědí otázky č. 4: Kdy jste měl/a bližší zkušenost s alkoholem, nebo kdy jste se poprvé opil/a? Tabulka 13: Přehled odpovědí otázky č. 5: Kde se odehrála Vaše první zkušenost s alkoholem? Tabulka 14: Přehled odpovědí otázky č. 6: Byl/a jste někdy zadržen/a policií z důvodu požití alkoholu pod hranicí 18 let? Tabulka 15: Přehled odpovědí otázky č. 7: Jak často požíváte alkoholické nápoje? Tabulka 16: Přehled odpovědí otázky č. 8: Kde a v jaké společnosti nejčastěji pijete? Tabulka 17: Přehled odpovědí otázky č. 9: Do jaké míry nejčastěji požíváte alkohol? Tabulka 18: Přehled odpovědí otázky č. 10: Kolik peněz utratíte měsíčně za alkohol?
59
Tabulka 19: Přehled odpovědí otázky č. 11: Dáváte své pití někomu nebo něčemu za vinu? Tabulka 20: Přehled odpovědí otázky č. 1: V kolika letech jste poprvé zkusil/a cigaretu? Tabulka 21: Přehled odpovědí otázky č. 2: Jsou si pedagogové na Vámi studované škole vědomi toho, že učí kuřáky? Tabulka 22: Přehled odpovědí otázky č. 3: Jde vidět snaha pedagogů na Vaší škole zamezovat kouření v průběhu vyučovacího dne (tresty, zákazy)? Tabulka 23: Přehled odpovědí otázky č. 4: Kouříte nyní? Tabulka 24: Přehled odpovědí otázky č. 5: Kolik průměrně vykouříte cigaret? Tabulka 25: Přehled odpovědí otázky č. 6: Co Vás ke kouření přivedlo? Tabulka 26: Přehled odpovědí otázky č. 7: Jak často během školního dne chodíte kouřit? Tabulka 27: Přehled odpovědí otázky č. 8: Pociťujete větší potřebu kouřit když nastane určitá stresová situace (zkoušení ve škole, rodinné problémy atd.)? Tabulka 28: Přehled odpovědí otázky č. 9: Pociťujete potřebu více kouřit, když se napijete alkoholu? Tabulka 29: Přehled odpovědí otázky č. 10: Pociťujete větší potřebu kouřit, když pijete černou kávu? Tabulka 30: Četnost kouření během školního dne – srovnání škol. Tabulka 31: Frekvence kouření ve stresu – srovnání pohlaví.
60
10 SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1: Četnost kouření během školního dne – srovnání škol. Graf č. 2: Frekvence kouření ve stresu – srovnání pohlaví.
61
11 SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Anonymní nestandardizovaný dotazník
62
Příloha č. 1
Dotazník: Problematika alkoholismu a tabakismu Dovolte, abych Vás požádala o laskavé vyplnění tohoto dotazníku, který bude sloužit jako podklad ke zpracování bakalářské práce na téma Vybrané typy závislostního chování u žáků středních odborných škol. Vaše odpovědi budou považovány za důvěrné, formuláře budou po zadání dat do elektronické matice skartovány. Kontakt na autorku: Kateřina Kakáčová, 3. ročník UPVOV, Mendelova univerzita v Brně [email protected] Pokyny k vyplnění: Přečtěte si, prosím, pečlivě znění jednotlivých otázek a pokuste se pravdivě odpovědět na každou z nich. Z uvedených nabídek vyberte jednu pro Vás nejpřijatelnější možnost, kterou zakroužkujte. Škola (vypište) :……………………………………………………………………….. Ročník (vypište):……………………………………………………………………...
OBECNÉ POLOŽKY 1. Pohlaví? a) žena
b) muž
2. Váš věk při posledních narozeninách ? a) 15 let
d) 18 let
b) 16 let
e) 19 let
c) 17 let
f) 20 let
3. Mezi jaké žáky se prospěchově řadíte? a) Patřím mezi premianty b) Mám lepší průměr (dvojky, trojky) c) Jsem průměrný/průměrná (spíše trojky) d) Mám horší průměr (trojky, čtverky) e) Jsem podprůměrný/podprůměrná (čtverky až pětky) 4. Účastnil(a) jste se někdy v rámci školy například besedy o problematice alkoholu a kouření (popř. zaměřené i na jiné návykové látky) ? a) Ano
b) Ne
5
5. Pokud byla odpověď na otázku č. 4 kladná (Ano), dala Vám účast na takové akci osobně nějaké informace či poučení ? a) Ano
b) Ne
6. Jste si vědom(a) toho, že na Vámi studované škole probíhá MPP (Minimální preventivní program) ? a) Ano
b) Ne
7. Víte, co je MPP (Minimální preventivní program) a znáte jeho náplň ? a) Ano, vím přesně, k čemu slouží b) Jen vím, že na naší škole něco takového existuje, ale podrobnosti neznám c) Ne, nikdy jsem o něm neslyšel(a) 8. Pokud byste věděl(a) o spolužákovi, který má problémy s drogami, a chtěl(a) mu pomoci, je na Vámi studované škole nějaký pracovník, na něhož byste se mohl(a) s důvěrou obrátit? a) Ano
b) Ne
Pokud byla odpověď na předešlou otázku kladná: 8.a) Komu z následujících pedagogů byste se s důvěrou svěřil/a? a) Výchovný poradce
d) Metodik prevence
b) Třídní učitel
e) Jiný pedagog
c) Školní psycholog
PROBLEMATIKA ALKOHOLU 1. Je podle Vás alkohol droga? a) Ano
b) Ne
2. Myslíte si, že je pro osoby mladší 18 let těžké získat přístup k alkoholu? a) Myslím, že ne, osobně mi to problém nedělá/nedělalo b) Myslím, že ano, osobně mi to problém dělá/dělalo c) Nevím, já osobně alkohol nevyhledávám 3. Máte přehled o jednotlivých druzích alkoholu a jejich cenách? a) Ano, znám dobře druhy alkoholických nápojů a jejich ceny b) Ano, znám orientačně druhy alkoholických nápojů a jejich ceny c) Ne, nemám přehled 4. Kdy jste měl(a) bližší zkušenost s alkoholem, nebo kdy jste se poprvé opil(a)? a) Bylo mi méně než 15 let b) Bylo mi 15 let
6
c) Bylo mi 16 let d) Bylo mi 17 let e) Bylo mi 18 let f) Ještě jsem zkušenost s alkoholem neměl(a)
Další otázky o PROBLEMATICE ALKOHOLU zodpovědí jen ti, jejichž odpověď v předešlé otázce byla jiná nežli F
5. Kde se odehrála Vaše první zkušenost s alkoholem? a) V rodině b) Mezi kamarády/ v partě c) Ochutnal(a) jsem sám d) Jinde 6. Byl(a) jste někdy zadržena policií z důvodu požití alkoholu pod hranicí 18 let? a) Ano
b) Ne
7. Jak často požíváte alkoholické nápoje? a) Příležitostně b) Zhruba jednou do měsíce c) Jednou týdně d) Několikrát týdně e) Denně 8. Kde a v jaké společnosti nejčastěji pijete? a) Nejraději sám
d) S přáteli v pohostinství
b) Doma s rodiči
e) Na diskotéce
c) S přáteli někde venku 9. Do jaké míry většinou požíváte alkohol? a) Jen tak skleničku na chuť b) Piji do nálady c) Opiji se, ale pamatuji si vše, co se odehrávalo d) Opiji se tak, že si nic nepamatuji a druhý den je mi nevolno 10. Kolik peněz utratíte měsíčně za alkohol? a) do 200 Kč
7
b) od 200 do 500 Kč c) od 500 do1000 Kč d) nad 1000 Kč 11. Dáváte své pití alkoholu někomu nebo něčemu za vinu? a) Ne, piji, protože se lépe pobavím a chutná mi to b) Ano, mám problémy v rodině c) Ano, mám problémy ve škole d) Piji kvůli kamarádům, abych nevyčníval z party e) Jiná možnost (prosím, vypište):…………………………………………………………….
PROBLEMATIKA TABAKISMU 1. V kolika letech jste poprvé zkusil(a) cigaretu? a) Bylo mi méně jak 13 let
e) Bylo mi 16 let
b) Bylo mi 13 let
f) Bylo mi 17 let
c) Bylo mi 14 let
g) Bylo mi 18 let
d) Bylo mi 15 let
h) Dosud jsem cigaretu nezkusil(a)
2. Jsou si pedagogové na Vámi studované škole vědomi toho, že učí kuřáky? a) Ano
b) Ne
c) Nevím
3. Jde vidět snaha padagogů na Vaší škole zamezovat kouření v průběhu vyučovacího dne (tresty, zákazy) ? a) Ano, kuřáci jsou trestáni úklidem nedopalků a informováním rodičů b) Ne, učitelům je to jedno, ještě si s žákem zapálí c) Ne, ignorují situaci, jako by se nic nedělo 4. Kouříte nyní? a) Ano, denně b) Ano, několikrát týdně c) Ano, několikrát měsíčně d) Ano, jen příležitostně e) Ne Další otázky jsou určeny pouze pro ty, kteří v předešlé otázce zodpověděli jinou odpověď nežli E
8
5. Kolik průměrně vykouříte cigaret? a) Kouřím příležitostně, zejména o víkendech, většinou spolu s konzumací alkoholu b) Vykouřím do 5 cigaret denně c) Vykouřím do 10 cigaret denně d) Vykouřím do 20 cigaret denně e) Vykouřím více jak 20 cigaret denně 6. Co Vás ke kouření přivedlo poprvé? a) Vlastní zvědavost b) Rodina c) Kamarádi/parta d) Škola e) Jiné (vypište): ……………………………………………………………………………… 7. Jak často chodíte během školního dne kouřit? a) Když to jde, tak každou přestávku b) Než začne první hodina a pak po škole cestou domů c) Jen o velké přestávce d) Během vyučování ve škole nekouřím 8. Pociťujete potřebu více kouřit, když nastane určitá stresová situace ( zkoušení ve škole, rodinné problémy atd.) ? a) Ano, vždy když nastane taková situace, kouřím jednu cigaretu za druhou b) Jen občas pociťuji zvýšenou potřebu kouřit c) Kouřím pořád stejně, myslím, že stresová situace na to vliv nemá 9. Pociťujete potřebu více kouřit, když se napijete alkoholu? a) Ano, když jdu s kamarády např. na pivo, vykouřím více cigaret než obvykle b) Ne, když se napiji alkoholu, zvýšenou potřebu kouřit nepociťuji 10. Pociťujete potřebu více kouřit, když pijete černou kávu? a) Ano
c) Nepiji černou kávu
b) Ne
Dovolte, abych Vám poděkovala za Vaši ochotu a čas, který jste věnovali vyplňováním tohoto dotazníku.
9
